FORMICA. Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců

FORMICA Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců

Ročník

6

2003

Toto číslo zpravodaje FORMICA vydala ZO ČSOP Fonni ca ve spolupráci a za finanční podpory

Ministerstva životního prostředí České republiky Ministerstva zemědělství České republiky Lesů České republiky, s.p , Hradec Králové

Ústřední výkonné rady ČSOP

Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor Správy Chráněných krajinných oblastí České republiky Správy Krkonošského národního parku Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky

Minist erstvo životního prostředf a organizace v jeho působnosti

AGENTURA OCHRANY PŘíRODY A KRAJINY

Úvodem Je mi ctí, že jsem byl požádán o napsání pár slov úvodem k šestému čísl u zpravodaje FORMlCA, který je ji ž tradiční ročenkou programu Českého svazu ochránců přírody Formica. Stejně ja ko v l oňském roce je dílem 36/03 ZO ČSOP Formic a Liberec a týmu spolupracovni ků.

V jeho obsahu najdeme opět řadu zajímavosti z ekologie mravenců, informace o realizaci aktivit v rámci Programu Formi ca ve vybraných základnich organizacic h ČSOP a mnoho dalších novinek. Letošní čís lo je opět dopln ěn o o barevný list vložený uprostřed zpravodaje, kde jsou fotografie z č innost i a makrosnimky mraven ců , které přibli žuj í život těchto zajímavý ch živočichů . Zároveň bych rád využil této příležitosti a informoval č tenáře o změně garanta Programu Formic a. Do konce roku 2003 garantuj e Program Formica Jan Daňo (ZO ČSOP Formica) . Díky Janu Daňov i došlo k jeho oživení v druhé pol ovině devadesátých let. Spolu s týmem spolupracovníků se mu podařilo zapojít do programu nové organizace, navázat spolupráci s Lesy ČR s.p. a dalšími partnery, zahájit a dl ouhodobě udržet vydávání právě tohoto zpravodaje a dalšich tiskovin. Program Formi ca tak nyní náleží k nejkvalitněj ším celost átním p rogramům Svazu. Tento rok se však Jan Daňo rozhodl vzdát se ze zdravotních důvodů jeho vedení a doporučil za sebe svou dlouholetou spolupracovnici Pavlu Kůsovou (ZO ČSOP Formica). Pavla Kůsová byla jmenována k I. I. 2004 novým garantem tohoto programu na jednání Ústřední výkonné rady Č S OP 7. l l. 200 3. Jan Daňo zůstává nadále čle­ nem jeho odborné rady. Honzovi Daň ov i jm énem svým i celého vedení Svazu dě kuji za jeho úsilí, které Programu Formica věnoval a přej i mu mnoho další energie a zdraví, aby se mohl i nadále věno­ vat své nej větši zá libě, mra venc ům a jejich och raně, zejména na Liberecku. Pavle Kůsové a všem spol upracovn í kům Programu Formica pak přeji další úspěšný mra venčí rok. Ing. Pavel Pešout předseda Českého svazu ochránců přírody

Jan Da ňo s RNDr. Petrem .Mi/esem, Diplom. Forsting. Torstenem Rochem a Dianou Bedrníkovou o přestá vce mezinárodní konference na Liberecku.

3

Obsah Ekologie lesních

mravenců

Poznatky ze sledování záchranného transferu Formica polyctena v Markoušovicích u Trutnova (petr Miles)

5

Die Erkenntnisse aus der Untersuchung des Rettungstransfers Formica polyctena in Markoušovice bei Trutnov

Myrmekochorie - doklad vlivu (Jiří Nešpor)

mravenců

na biodiverzitu a ekologickou stabilitu 12

Die Myrmekochorie - das Dokument des Einfliisses der Ameisen auf die Biodiversitě: UM die ekologische Stabilitiit

Odborná činnost Inventarizace a výzkum lesních mravenců druhu Formica polyctena 1850 v lokalitě u Babolek (Martina Nešporová)

Fěrster,

20

Die Inventarisierung und Erforschung der Waldameisen der An Formica polyctena Fčrster, 1850 in der Gegend bei Babolky Průzkum

lesních mravenců u Chlumce nad Cidlinou (Jiří Nešpor)

29

Die Untersuchung der Waldameisen bei Chlumec nad Cidlinou

Inventarizace a mapování mravenišťv Blanském lese (jižní Čechy) (Petr Miles & Jiří Nešpor)

37

Die Inventarisierung und die Kartierung der Waldameisen in Blanský les (SUdbOhmen)

Mapování lesních mravenců v jihozápadní části Brd (Martin Ziegler) Die Kartierung der Waldameisen in

sůdwestlichen

Ochrana mravenců v Beskydách (petr

43

Teil des Gebirges Brdy

Tryščuk)

45

Der Ameisenschut: im Beskydy

Formica v přírodním parku Velkopopovicko (Josef Čistý)

50

Formica im Naturschutzpark Velkopopovicko

Program Formica v

Litvínově

53

(Martin Vrabec)

Das Program Formica in Litvínov Různé

Poznámky o některých druzích mravenců rodu Formica na hranici a Ždar nad Sázavou (pavel Lauterer)

okresů Blansko

54

Notes ofseveralfindings ofants ofthe genus Formica infrontiers ofthe districts Blansko and Már nad Sázavou

Ein Bericht ňber die Roten Waldameisen (Gattung Formica) in der Ostoberlausitz (Ostsachsen-Deutschland) aus der Sicht der letzten 25 Jahre (Christian Klouda)

60

Report ofthe redants (genus Formica) in the Ostoberlausitz (Ostsachsen-Germany) out the sight ofthe latest 25 years Příspěvek

o lesních mravencích rodu Formica ve východní Horní Lužici z pohledu posledních 25 let ..

66

Zachraňme

69

mravence Liometopum microcephalum na jižní Moravě (pavel Lauterer)

Save the ant species Liometopum microcephalum in sounthern Moravia

Mezinárodní konference Les, mravenci a ochrana přírody (pavla

Kůsová)

72

The international conference Forest, ants and nature conservation

Školení realizátorů projektů v Křižanově (Jan Daňo)

78

Recenze publikace Lesní mravenci (petr Werner)

81

Die Schulung der Aktivisten des Programs Formica in Křižanov

Die Rezension der Publikation Lesní mravenci (Die Waldameise)

Webové stránky Programu Formica (Jan Nešpor)

83

Die Internet (Web) Seiten des Programs Formica

První Formica Fest v České republice - poděkování (Jiří Sodomka) Die erste Formica Fest in der Tschechichen Republik - Die Danksagung

4

85

Poznatky ze sledování záchranného transferu Formica polyctena v Markoušovicích u Trutnova Die Erkenntnisse aus der Untersuchung des Rettungstransfers Formica polyctena in Markoušovice bei Trutnov

Petr Miles V létě roku 1999 jsem uskutečnil pozdní záchranný transfer lesních mravenců druhu Formica polyctena z pensionu v Bernarticích u Trutnova do nedalekých Markoušovic. Transfer byl nezbytný z důvodu, že mravenci v pensionu pronikali do jeho obytných prostor, za což byla správkyně objektu orgány hygienické kontroly i pokutována. Obrátila se proto s žádostí o odstranění mravenců z prostoru pensionu na RŽP OÚ v Trutnově, který poté s jeho provedením souhlasil a vydal k tomu příslušné písemné rozhodnutí. Transfer jsem umístil 17. 07. 1999 do blízkosti chaty mé dcery v Markoušovicích u Trutnova s cílem soustavně jej sledovat. V barelech jsem přemístil asi 200 litrů materiálu ze čtyř mravenčích kup. Výsadky byly bohaté na dělnice i na kukly dělnic, nepozoroval jsem v nich kukly či imaga pohlavních jedinců (samců ani samiček - královen). Počet transferovaných jedinců jsem odhadl asi na 500 000. Výsadky jsem umístil na dvou místech vzdálených od sebe asi 100 m. První zcela při kraji lesa, druhý v lese asi 50 m od jeho okraje, oba na svažitém terénu s jižní expozicí. Vysypal jsem je asi po 100 litrech na staré zetlelé pařezy, kolem nichž jsem vykopal zeminu. Poté jsem je příležitostně kontroloval a zaznamenával jejich počínání. Stanoviště, na kterém byI transfer realizován, se nachází asi 600 m n. m. na silně svažitém terénu na kraji vzrostlého smíšeného lesa se silnou převahou listnatých stromů. V okruhu asi 100 m jsou nejčastějšími dřevinami javor klen, Acer pseudoplatanus (30 %), jasan ztepilý, Fraxinus excelsior (20 %), jeřáb ptačí, Sorbus aucuparia (20 %), vrba jíva, Salix capraea (10 %), bříza pýřitá, Betula pubescens (10 %), z ostatních dřevin (10 %) pak zejména smrk ztepilý (Picea abies), lípa srdčitá (Tilia cordata) , dub zimní (Quercus petraea), švestka (Prunus sp.), líska obecná (Corylus avellana) a šeřík obecný (Syringa vulgaris). Z křovin je nejčastější bez hroznatý (Sambucus racemosa). Výsledky pozorování: Rok 1999 29. 08.-30. 8.: První výsadek při kraji lesa se přemístil asi o 3 m dále směrem do louky, kde vytvořil v trávě počínající mraveniště. Mravenci z druhého výsadku v lese založili základ hnízda asi 50 m daleko u paty mohutného solitérního smrku, na který ve velkém množství vylézali. V obou případech mravenci nevyužili zdejší bohaté nabídky trouchnivých i čer­ stvějších pařezů a nmožství kamenů a založili svá hnízda v trávě. Zakryl jsem je čtyřdílný­ mi ochrannými kryty tvořenými dřevěnými trojúhelníkovými díly vyplněnými umělohmot­ ným pletivem typu Polynet. Obě hnízda, vzdálená od sebe asi 60 m, se záhy vzájemně zkontaktovala a vytvořila mezi sebou silně frekventovanou spojovací cestu. Intenzivně přenášeli dělnice z mraveniště v lese do hnízda nad loukou, v jednom případě i opačným směrem.

Ekologie lesních mravenců

5

12. 09.: Pokračoval č ilý kontakt mezi obě ma hnizdy . Ze stromů velký smrk u mra veniště v lese a n ově i dva javory při spoj ovací veništi.

na vštěvo vali především cestě

mezi

obě ma

mra-

26. 09., 9 hodin: Mraveni ště v lese opustili a všic hni se přestěhova li k prvnímu hnizdu na louce. Potravni cestu ke smrku jsem j iž nespatřil , mravence jse m pozoro val j en na zemi, nik oliv na stromech. Kolem sjednoce ného mra ven iště u louky na kraji lesa byly z dřevin do vzdálenosti 5 m přítomny švestka, jeřáb a jasan, do 10 m šeři k, j irovec madal, jasan, liska a jíva, do 20 m kromě dři ve uvedených druh ů dřevin i javor klen a lipa srdč i tá, do 30 m dub zimni a vrba křehká a do 50 m n ě kolik smrků a hodně b ři z, ja vorů a j asanů .

3. 10., 13 hodin, po de šti, asi 18°C: Mrav encí znovu obnov ili potravni cestu až ke vzdálenému smrku u bývalého druh ého mra ven i ště , na který vylézali. Byli i na několika j avorech a popr vé jsem je spa třil i na lisce. Na j avorech pochodo vali po kmenech stromů spo lečně se mšicemi (nenosili je). 17. 10.,

déšť

se

sněhem ,

5°C: Mravenci byli ji ž j en na povrchu

mravenči

kupy.

30. 10., slunečno, 10°C: Udržovali potravní cestu až ke vzdálenému smrku, omezeně vylézali i na j avory a na blizký, dosud neopadan ý jasan, vzdálený asi 10 m od hnízda. Z hnízda přen ášeli v kusadl ech j iné děln ice (des itky j edin ců) a zalézali s nim i do zemnich nor o průměru asi 0,5 cm cca 2 m daleko od hnizda . Rok 2000: 13. a 26. 03: Na

kupě

j iž byli p řitomni teplonoši, asi 100 ks.

21. 4. a 30. 4, odpoledne, kolem 20°C: Mravenci rozlezli na všechny strany a na všechny bli zké stromy , n ěkteří z nich dospěli až k l oňskému asi 50 m vzdálenému smrku a vylézali

6

Ekologie lesních mravenců

na něj. Zdálo se, že se v terénu dobře orientovali a vyhledávali si nejvhodnější stromy s potravou. Část jich byla rozptýlena především na jeřábech, méně na jívách, jasanech a javorech. Celkově se však jevil jejich úbytek, jejich počet jsem odhadl asi na 250 000, t. j. asi polovinu původního počátečního stavu. 7. 5., 9 hod., 15 oe: Na stromech jen malý počet jedinců, více lovili na zemi a nosili na hnízdo stavební materiál. 17 hod.: Podstatně více jedinců na stromech, včetně vzdáleného smrku. 28. 5. a 4. 6: Mravenci byli rozlezlí na obvyklých místech na smrku, javorech, v chuchvalcích listů se mšicemi na jeřábech, v malé míře též na jasanu a švestce. Velká vzdálenost od hnízda zřejmě svědčila o nedostatku potravy. Hnízdo nenarostlo. 22.6. a 5. 7.: Preferovali jeřáby a vzdálený smrk. Hnízdo nenarostlo, mravenců ubylo. Jejich počet jsem odhadl asi na 100 000.

2. 8.: Další velký úbytek jejich počtu, udrželi se hlavně na několika blízkých jeřábech, potravní cestu ke vzdálenému smrku již zcela opustili. Jejich počet jsem odhadl na 50 000. Provedl jsem pokus s přikrmováním dělnic. Do těsné blízkosti mraveniště jsem umístil misky s cukrem, marmeládou, masem a sladkým ovocem. Celkově bylo vše jen malý zájem. Poměrně největší o marmeládu, pak 6 maso (párek), jen nepatrný o cukr a žádný o sladké slívy. Mravenci neopustili své potravní cesty a nově nabídnuté potravy využívalo příležitost­ ně jen několik desítek jedinců. Nakonec vše sežraly a odnesly vosy. Na jiném místě (nikoliv u tohoto výsadku, ale u silnice v Hostinném) jsem však pozoroval hromadné požírání mrtvoly ptáka (drozda zpěvného zabitého asi autem) daleko od mraveniště. 29. 9., 21. 10 a 29. 10.: Mravenci vylézali za odpoledních teplejších hodin na ještě olistěnou jívu asi 10 m od hnízda, na které bylo na větévkách plno mšic. Létaly na ně i vosy. Na jiných dřevinách jsem je již nepozoroval. Počet přezimujících mravenců jsem odhadl na 20 000. Rok 2001: V důsledku autohavárie a desetiměsíčního pobytu v nemocnicích jsem mravence nesledoval. Rok 2002:

27. 7. a 7. 8: Hnízdo 40x30 cm, vitalita při pětistupňové škále V2, mravenci byli hlavně při vrcholu kupy. Hnízdo jsem prosvětlil od husté buřeně. Dělnice vylézaly pouze na 3-5 m vzdálené jeřáby, jejich počet jsem odhadl na 10 000. 10. 8.-16. 8.: Provedl jsem pokusy s přikrmováním: 1. Medocukrové těsto: 1 díl cukru + 1 díl medu + trochu sojového masa. Výsledek i po opakovaném podávání v blízkosti hnízda bez zájmu. 2. Předložen čerstvě uhynulý hryzec vodní (Arvicola terrestis): mravenci o něj nejevili zájem, létaly na něj jen mouchy a přilezl hrobařík. Nadále navštěvovali jen 2 jeřáby se mšicemi 3,5 m a 5 m od hnízda, asi 8 m vysoké. 8. 9.-14. 9.: Mravenci odmítli i čerstvou rybu (karasa), poněkud je zajímaly žížaly, některé uschlé odnášeli do mraveniště. Vzrostl však jejich zájem o medocukrové těsto, sojové maso a sirup. Nadále vylézali hlavně na dva blízké jeřáby, jejich celkový předchozí počet se opět výrazně snížil.

Ekologie lesních mravenců

7

5. 10.: Med a cukr v zavařovačce již skoro zmizel, přidal jsem novou dávku. Int enzivně přenášeli své děln ic e do děr v zemi as i 2 m nad mra veni štěm (des itky j edinců) , některé ale i opačným směrem nazpět. Ojedi něle vyléza li i na j eřáby j iž s n apůl usc hlými listy. J eště bylo dost pohybujícich se kobylek, aktivní hnízdo vos v zemi a skoka ni hnědí v trá vě. Poč et přezimujíci ch mravenců jse m odhadl jen na 5 00 0.

Rok 2003

19.4:: Mrave nce jsem pozoroval pou ze na povrchu hnízda. Provedl jsem poku s o časně jarní přikrm ován í.

Do blizkosti hnízda jse m umístil sa lám, cukr a roz lome né čerstvé syrové vejce. reago valo vice na salám než na cukr, obsa h vejce je nezajím al.

Několik přítomných j edinců

8.5 a 11.5.: Výslede k při krmování z 19.04 .: Salám byl ztvrdlý, nezkonzumován. Rovněž vej ce nezkonzum ováno, zapác halo, byl na něm hrobaří k. Cukru umístěného v malé zava řo­ vaci lah vi vša k ubylo a několik desítek mravenců bylo na něm přítomno. Bylo velmi teplo a mrave nci byli rozlezlí na n ěkolika bliz kých j eřábech . Ty byly teprve v počátku olistění a květu, přesto ji ž m ěly vytvořeny chuchva lce z li stů se mšic em i, které byly obsazeny i mravencí. Ti byli oje di něle přítomni i na kmenech švestky a jasanu, na bli zké, asi 8 m vzdálené lisce vša k již nikoli v. Jejich poč et jsem odha dl na 3 000 . Předl ožil jse m ji m znovu medocukrové těsto, cukr i čistý včelí med . Tent okr áte přij ali nab ízenou potravu ve značném m ěřít ku . Zkon zum ovali polévkovou lžici medu , z medo cukrovéh o těst a přednostně med , ale byli hojně i na cukru . Dělnic možná poněkud přibyl o , velikost kupy se však ne zvětš ila . Někteří je dinci byli rozlezlí po zemi až u JO m vzdálené jí vy, na ní vša k nevylézali . Patrně všechny se živily pouze na mšicich na ně kolika jeřábech 3-5 m daleko od mra veni ště .

7.6.-14.7:

kromě na j eřábech (svě t le zbarvené růžovofialové mšic e) i v bylinném porostu na bršlici kozí noze, Aegopodium podagraria (tmavé,

17.7.-24.7: Mra ven ci byli na mšicich bezkřídl é

8

Ekologie lesních mravenců

skoro černé mšice, některé se světlými křídly) . Ochotně přijímali nabízený med a libovou šunku. Vrhali se i na předložené kobylky, mouchy a vosy, na chlupaté housenky vztyč­ nořitky lipové, Phalera bucephala, však takřka nereagovali . Dcera Ing. Veronika Souralová zhotovila v tomto a dalších dnech zdařilé digitální makrosnímky mravenců při jejich růz­ ných činnostech .

21.8.-29. 8: Mravenci stále na jeřábech, ale v menším množství, více jich bylo kolem hnízda na zemi. Nově jsem spatřil asi 10 jedinců i na mšicích v paždí listů bolševníku obecného (Heracleum spondylium) . Jejich celkový počet jsem odhadl na 3 000 j edinců. Nadále intenzivně přijímali med. V lahvi s medem, kam se nějak za deště dostala voda, se jich však něko­ lik desítek utopilo . Překvapením pro mne bylo, že se asi čtvrti na z nich přestěhovala asi 3 m daleko pod plochý kámen velikosti asi 25x15 cm, kolem něho ž nanášeli i stavební materiál. Přenášeli tam, navzájem se držící kusadky, v desítkách případů i jiné dělnice, které se jevily stejně velké. Nemohli se však v mnoha případech rozhodnout a nosili je též nazpět. Přenášení jedincí měl i stočený zadeček pod hlavohrud í. Přes toto stěho ván í však pokračo­ vala i výstavba starého hnízda. 14.9.-28.9: Jeřáby byly mravenci již zcela opuštěny. Ti se stále pohybovali jen mezi starým a oddělkem a přenášeli jiné děln ice na obě strany, na nové místo však asi 3 x častěji , v počtu asi 3 exempláře za minutu. Tímto se patrně značně vy čerpávali , přičem ž v okolí mraveniště již zřejm ě nenacházeli žádnou potravu. Přesto však ztráceli zájem i o před­ kládaný včelí med. Celkově jich opět asi ubylo a počet zbývajících a k přezimování připra­ vených jedinců jsem odhadl nejvýše na 3 000.

mraveništěm

4. 10: Bylo již chladno . V zavařovací lahvi s medem u starého mraveniště přítomno asi 40 exeplářů a na jeho povrchu se pohybovalo dalších asi 20 jedinců . Na novém stanovišti u plochého kamene jsem nepozoroval mravence již žádné . Po jeho odklopení jsem však pod ním spatřil asi 50 dělnic a další byly patrně hlouběji v zemi. Mezi původním hnízdem a tímto novým pod kamenem jsem nespatřil žádný pohyb.

26.10-9.11: V noci byl mráz až - 5°C, po poledni při slunečním osvitu však byli mravenci opět aktivní. Desítky jedinců se pohybovaly na povrchu kupy, u kamene i na spojovací cestě mezi nimi, byli i na zbytcích medu. Po odklopení kamene bylo pod ním asi 300 dělnic . Z původního hnízda se oddělil a další skupina jedinců a usídlila se asi 1 m daleko pod kořenem drobného keře . Z celkového počtu asi 3 000 přezimujících mravenců

jich

zůstala

hnízdě

v původním asi polovina .

Ing. Veronika Souralová

Ekologie lesních

mravenců

9

Závěr

a diskuse

Na novém stanovišti se mravencům příliš nedařilo, ačkoliv měli bohatý výběr různých Bylo to patrně způsobeno pozdním provedením transferu, kdy mravencům chyběly oplodněné samičky. Nejpreferovanějšími dřevinami se jevily smrk, jeřáb, jíva a javor, přičemž byly ve sledovaných letech velké rozdíly. Je ovšem možné připustit, že k jiným, dle odborné literatury také vhodným dřevinám (bříza, dub), nenalezli mravenci cestu. Po silném úbytku jejich počtu se stal jedinou navštěvovanou dřevinou v blízkosti mraveniště jeřáb stromů.

ptačí.

Pokus přinesl též některé poznatky, které jsou překvapivě v rozporu s dosud názory a předpoklady:

převládajícími

Mravenci se neusídlili na pařezech či v kamení, což by bylo obvyklé, ale v trávě (i když je možné, že pod trávou byly i kameny). Neměli tak velký zájem o doporučovanou potravu k jejich přikrmování (med, medocukrové těsto, cukr, maso), jak se všeobecně předpokládá. Byla velmi dlouhá období, kdy tuto nabízenou potravu zcela ignorovali.

Jejich největší úbytek nenastal během zimy, ale právě naopak v průběhu vegetačního období. Nejvíce jich ubylo hned v následujícím roce po provedení transferu - zbyla jich tak sotva desetina původního počtu. Tito však v dalších letech již přežívali podstatně lépe a pokles jejich počtu se výrazně zpomalil. Po pěti letech jich zde dosud přežívá asi 3 000 jedinců. Dokázali úspěšně přezimovat i v malém počtu 5-20 tisíc jedinců, není tudíž asi zcela pravda, že malá mraveniště přes zimu vymrzají. Původní

2 menší mraveniště vzniklá po provedení transferu se brzy spojila v jedno což je obvyklé. Stačil na to přes značnou vzdálenost asi 60 m mezi oběma hnízdy necelý měsíc. Těžko lze však vysvětlit, proč se letošní již jen nevelké mraveniště po pěti letech existence na zimu rozdělilo, i když pozorování není v tomto směru ještě ukončeno. Přenos určitého počtu dělnic před zimním obdobím do jiných míst v blízkosti mraveniště jsem však pozoroval i ve dvou předchozích letech (v r. 1999 a 2002). větší,

Kromě dřevin navštěvují lesní mravenci mšice i na bylinách, konkrétně na bršlici kozí noze (Aegopodium podagraria) a bolševníku obecném (Heracleum spondylium). Přes dosavadní jen malý úspěch transferu je skutečností, že mravenci zde přežívají již pátým rokem a poskytují zajímavé náměty pro různá bedlivější pozorování a zhotovování fotodokumentace.

Zusammenfassung Der Beitrag konstatiert und diskutiert die Erkenntnisse aus dem jahreszeitlich spaten (17. 7. 1999) Rettungstransfer der Waldameisenart Formica polyctena. Dieser Transfer (wahrsheinlich ohne Koniginen) lebte zwar nach 5 Jahren noch, aber die Anzahl der Arbeiterinnen sank von etwa 500 000 bis 2003 auf etwa nur 3 000 Individuen.

10

Ekologie lesních mravenců

Dieses Ergebnis der Forschun g ergibt einige interessante und ungewóhnliche Erkenntnisse. Die Ameisen begriindeten ihr neues Nest nicht im Baumstubb en oder zwischen Steinen, sondem in der Bodenvegetation im Gras. Bei kiinstlich en Fiitterangebot interessierten sich die Ameisen oft nur sehr wenig fů r Zucker , Honig und Fleisch. Sie gaben imrner dem natiirlichen Futter den Vorrang - wie H čnigtau von Lšusen und verschiede nen lnsekt en mit weicher Cuticula. Aus der gro Ben Auswahl von Laubb áumen gaben sie vor allem den Lausen von Eberreschen (Sorbus aucupa ria) den Vorzug. Au Berdem besuchten sie auch die Láuse von einigen gew ě hnlichen Kráutern wie Aegopodium podagrar ia und Heracleum spo ndylium. Der grč líte Riickgang des Transfers ergab sich vor allem des Jahr es 2000, dagegen ů ber­ lebten die Ameise n die Winterzei t relati v gut. Sie iiberwintem ten auch in sehr kleiner Anzahl (20 000 - 5 000 Arbeiterinne n) im Nest relativ gut. Vor der Winterzeit verlieB ein Teil der Ameisen ihren Nestbau und iiberwinterten in Erdl č ch ern der Umge bung ihres Nestb autes. Sie trugen dabei viele andere Arbeiterinnen in diese neuen Oberwinterunss tellen hiniiber.

RNDr. Petr Miles Sidli ště 724, 543 71 Hostinn é e-mail: petrmil es @volny.cz

Ekologie lesních mravenců

11

Myrmekochorie - doklad vlivu mravenců na biodiverzitu a ekologickou stabilitu Die Myrmekochorie - das Dokument des Einfl ůsses der Ameisen au! die Biodiverzitdt und die ekologische Stabilitdt Jiří

Nešpor

Úvod Myrm ekoch orie představuj e je dnu ze strategii, které uplatňuji rostliny při š iřeni svých semen a pl odů . Přísun semen a plodů jednotli vých ros tlin na urč itá, hl a vně nová stanov iště, představuj e základ možnosti rozšiřování a existence je dnotlivýc h druhů rostlin na těchto stanovištích. Kromě myrmekochorie, tj . šíření semen tzv. myrmekochornich rostlin prost ř ed­ níctvím mravenců , jsou upl atňovány í jin é strategie šíření semen a pl odů rostlin , jako n apř. anemochorie, tj. pomocí proudění vzduchu - sme tanka lékařská (Taraxacum offic inale), zooch orie, tj. prostředníctvím živočíchů - jednak přes j ej ich trávicí trakt, endozooc horie např. tis červený (Taxus baccata) , pasivním přichyc ením na povrch těl a živoč ichů , epizoochorie - např. svízel přítula (Galium apari ne), jakož i shrornaždova nim semen a pl odů drobnými hlod avcí v jejich hnízdech , ale i antropochori e, tj. š íření semen a plodů prostřednic­ tvím č lověka (ANONYM b). V rámci procesu evoluce myrmekochorn í rostliny "vzaly na vědomí " nepřehl édnutelné zastoupení různ ých mravenčích spol e č en­ stev prakti cky po celém světě a dospěly k volbě strategie š íření svých semen prostředn ictvím všudypřítomných mravenců ,

tzn. i druhů , které patří mezi lesní mravence. Tento způsob rozši řování je znám u našich i u tropic kých rostlin . V seve rním mírném klimatickém pásmu je myrm eko chorie rozšířena především v časně kvetoucích mesofilních lesích a křovinách . Autor práce S EI FERT (1996) uvádí, že v někte rých evropských a severoamerických listnatých lesích je 30-40 % všech bylin myrmeko chorních. V rámci myrmekochoríe, ja kožto celosvětového fenom énu, rostliny vytvářejí na povrchu svých semen bílé masíté přívěsky - elaiosomy, pro něž se vzhledem k jejich chara kteru vžil i název mas í čka. Elaisomy jsou mimořádně bohat é na tuky , cukry, bílkovíny a škrob, jako ž i vitamíny a předsta­ vují pro mra venc e lukrati vní zdroj potravy. Elaiosom je občas zkonzum ován ji ž cestou 12

Violka žlutá (Viola lutea) Ekologie lesních mravenců

do hnízda a jinak neporušené semeno je ponecháno na místě konzumace. Většinou je však elaiosom sněden, resp. zkrmen larvami teprve až v hnízdě a opět jinak nepoškozené semeno myrmekochorní rostliny je v rámci hnízda a jeho bezprostředníhookolí vyhozeno. Pomocí mechanismu tvorby elaiosomů a následně prostřednictvím mravenčích společenstev jsou semena myrmekochorních rostlin zavlékána na nová stanoviště bez narušení jejich schopnosti vyklíčit. Na základě vytvořených vztahů jsou semena těchto rostlin odkládána s velkou pravděpodobností tam, kde se mohou nejlépe rozvíjet (SEIFERT 1996). Proto na stanovištích u hnízd lesních mravenců s bohatou zásobou biogenních prvků nalézáme často dobře vzrostlé rostlinné porosty.

Základní informace o druzích myrmekochorních rostlin Jestliže je v rámci Programu Formica k dispozici celá řada velmi podrobných informací, potom infornlace o myrmekochorii jsou spíše kusé a mnohdy především na laika působí i protichůdným dojmem. Řada autorů, např. i SEIFERT (1996) přiřazuje mezi myrmekochorní rostliny i rod violek (Viola), což vyvolává dojem, že všechny druhy violek patří mezi myrmekochorní rostliny. AICHELE (2001) zmiňuje přímo šíření semen mravenci u violky lesní (Viola reichenbachiana, JI: silvestris), violky srstnaté (Viola hirta) a violky vonné (Viola odorata). Naopak u violky bahenní (Viola palustris) je doslovně uváděno, že semena nejsou šířena mravenci jako semena jiných druhů violek, neboť tento druh zvolil strategii šíření semen pomoci vymršťování z tobolek. Ve výše uvedené práci u violky dvoukvěté (Viola biflora), violky psí (Viola canina) a violky trojbarevné (Viola tricolor) zmínka o případném šíření semen mravenci chybi, Obdobná situace je i u dalšího rodu - prvosenek, petrklíčů (Primula). Opět uvedení tohoto rodu ve spojitostí s myrmekochorií svádí k závěru, že všechny druhy prvosenek jsou myrmekochorní. Přitom (ANONYM a) u prvosenky jarní (Primula veris) uvádí, že tento druh není myrmekochorní a prvosenka obecná (Primula vulgaris) je přiřazena mezi myrmekochorní rostliny, přičemž je vysvětleno, proč tomu tak je. Na příkladu violek a prvosenek je zřejmé, že interpretace informací o myrmekochorii není tak jednoduchá, jak by se zdálo z uvedení některých rostlinných rodů jakožto myrmekochorních. Přesto je nutné v rámci prozatím spíše kusých informací brát tyto údaje jako dobrou stopu při pátrání po myrmekochorních druzích. SEIFERT (1996) kromě již zmíněných violek zmiňuje myrmekochorii u těchto rostlinných rodů: Corydalis (dymnivka), Ajuga (zběhovec), Hepatica (jaterník), Melica (strdivka), Silena (silenka), Chelidonium (vlaštovičník), Lamium (hluchavka), Melampyrum (černýš), Anemone (sasankovka), Luzule (bika), Carex ( ostřice), přičemž ke zmíněnému rodu Hepatica lze přiřadit všeobecně známou myrmekochorní rostlinu jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis, H. trioba) a k rodu Anemone zákonem chráněnou, vzácnou sasankovku lesní (Anemone sylvestris). (ANONYM b) kromě již zmíněných rodů Luzula, Me Lampyrum, Chelidonium, Corydalis a Viola zmiňuje jako myrmekochorní i rod Asarum (kopytník). Tento zdroj vedle již citovaného jaterníku trojlaločného uvádí jmenovitě jako myrmekochorní následující druhy: hlaváček jarní (Adonis vernalis) a česnek medvědí (Allium ursinum). HROUDA (2001) zmiňuje kromě jiných rodů myrmekochorii i u pryšcovitých (Euphorbiaceae). MILES (2000) uvádí vedle violek jako myrmekochorní i druh lecha jarní (Lathyrus vernus). Ekologie lesních mravenců

13

AICHELE (2001) krom ě výše uvedených tří druhů violek a dále jaterníku trojl aločného semen, resp. plodů mravenci u následujících druhů : dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka plná (Corydalis solida), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum ), zákonem chráněná la doňka dvoulistá (Scilla biblia), rozrazi l břečťanolistý (Veronica hederifolia), rozrazil rolní (Veronica arvensis), šrucha zelná (PortuIaea cleracera) a zběhovec plazivý (Ajuga reptans ). Jestliže na pří kladu violek a prvosenek bylo dokumentováno, že některé informace o myrmekochorii mohou přede vším na laiky působit protichůdným dojmem, je z uvedeného přeh ledu naopak zřejmé, že řadu údajů jednotlivé prameny navzájem potvrzují. zmiňuje šíření

Další ekologické vazby

mravenců

na rostliny

V souladu s cílový m záměrem příspěvku lze považovat za žádoucí v krátkosti se zrninit i o dalších ekologických vazbách m ra venc ů , a to pře devším lesnich mrave nců na rostliny. Rostliny, předev ší m pak dřeviny, jsou zprostředkovaně přes mšice korovnice nedilnou součástí trofobiozy , která poskytuje mravencům významnou složku jejich potravy - medovici. Prvotním zdrojem medovice jso u lýkové šťávy, které jsou bohaté na cukry, aminokyseliny, bílkoviny, minerální látky a vitamíny skupiny 8 (SEIFERT 1996). Další úč astn í k trofobiozy, mšice korovnice, napichují přim o vodivé cévy lýkového vodivého svazku a sají lýkové šťávy , ze kterých stráví pouze část živin a jejich podstatnou část vyloučí v tzv. medovici. Dle autora práce SEIFERT (1996) mšice vy loučí v medovici asi 50 % aminokyselin a 90 % cukrů obsaže ných v lýkové šťávě . Medovice mů že mít ve své sušině až 13 % aminokyselin a může obsahovat všechny aminokyse liny nutn é pro syntézu živočišných bílkovi n. Medovice představu­ je pro mravence významný zdroj komplex ní potravy, kterou konzum ují nejen lesní mravenci, ale i další druhy hmyzu . S rů znými druhy dřevi n je spojen i výskyt různých druhů hmyzu, a to jak dospě l­ ců, tak i vývojových stádií housenek a housenic (MILES 2000). U lesních mravenců bylo pozorová no i nakrojování mladých březovýc h výhonků a sání jejic h rostlinných šťáv . Ně které druhy rodu Formica konzumují rády i šťavnaté ovoce, např . maliny, jahody apod. Mravence lze pozorova t i při konzumaci květn ich a mimo květních nektarii (SEIFERT 1996). Klasickým příkla ­ dem m i m okvětn í nektarie je vikev plotní (Vicia sepiu m), která vy l uč uje na rubu svých pal i stů nektar (AICHELE 200 1), jímž Prvosenka vyšší (Primula elatior) 14

Ekologie lesních mravenců

vábí mravence, kteří tento nektar olizují. Mravenci pak svojí přítomností odrazují škodlivý hmyz a zřetelně tak snižují škody způsobené různým hmyzem na rostlinách využívajících mechanismus mimo květní nektarie (SEIFERT 1996). Méně nápadné případy mimo květních nektarií nalézáme i u dalších rostlin střední Evropy, např. u střemchy pozdní (Prunus serotina), bezu červeného (Sambucus racemosa) a hasivky orličí (Pteridium aquilinum). Hasivka je chráněna po největší období růstové fáze obsahem jedovatých kyanoglukosidů a starý vějíř taninem. Existuje však mezidobí, kdy není chemicky chráněna. Přesně v tento okamžik aktivuje hasivka tvorbu nektaru na svých vějí­ řích, které jsou pak lesními mravenci intenzivně navštěvovány a rostlina je tak chráněna před různými druhy škodlivého hmyzu (SEIFERT 1996).

Využití poznatků O myrmechorií a dalších ekologických vazbách lesních mravenců na rostliny v jejich ochraně Ve třetí fázi průzkumu výskytu lesních mravenců v okolí Chlumce nad Cidlinou na pře­ lomu letošního dubna a května byla dvě menší hnízda druhu Formica rufa Linnaeus, 1758 objevena v blízkosti porostů violky lesní a právě přítomnost této mynnekochorní rostliny byla impulsem k intenzivnějšímu pátrání. Někomu se počet dvou hnízd může zdát až směš­ ný, ale v té době po prozkoumání již zhruba 400 ha lesního porostu se celkový počet evidovaných hnízd zvýšil na devět. Vedle violky lesní byly na stanovištích hnízdních kup v okolních převážně listnatých lesích nalezeny další mynnekochorní druhy: rozrazil rolní, hluchavka skvrnitá, hrachor lecha. Dále na základě informací, které vztahují mynnekochorii k určitým rostlinným rodům a které je nutné brát na základě poznámek o mynnekochorii violek a prvosenek s určitou rezervou, byly na stanovištích registrovány: kopytník evropský (Asarum europaeum), hluchavka bílá (Lamium album), hluchavka žlutá, pitulník žlutý (Lamium galeobdolon). Bezesporu nejcennějším nálezem z mynnekochorních rostlin byla vzácná a zákonem chráněná sasankovka lesní poblíž Žehuňské obory. V těsné blízkosti hnízd lesních mravenců, resp. na jejich povrchu, byly v průběhu jarního průzkumu nalezeny i následující byliny: hojně - sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), ptačinec hajní (Stellaria nemorum); místy: kopřiva dvoudomá (Urtica dioica], podběl lékař­ ský (Tussilago farfara) , konvalinka vonná (Convallaria majalis), svízel lesní (Galium silvaticum), svízel vonný, mařinka vonná (Galium odoratum) a rovněž maliník obecný, ostružník maliník (Rubus idaeus) a maliník křovitý (Rubus jruticocus).V této skupihě byl hodnocen jako nejcennější nález vzácné, avšak v místě nálezu hojně se vyskytující kamejnice (kamejky) modronachové (Lithospermum purpureo-coeruleum) ve stejné lokalitě, kde byla objevena i sasankovka lesní. V předcházejících částech příspěvku byl vzpomenut výrazný vztah lesních mravenců k jednotlivým lesním dřevinám. Problematika lesních stromů je prostřednictvím trofobiozy, jakož i ochranou lesních stromů před různými škůdci, podstatně blížeji spojena s vlastní ochranou lesních mravenců, o čemž svědčí zaznamenávání jednotlivých druhů lesních dře­ vin a jejich stáří do evidenční tabulky v rámci závazné metodiky pro inventarizaci lesních mravenců. Přesto podrobnější studium preference jednotlivých stromů ze strany lesních mravenců může poskytnou další zajímavé poznatky, které v rámci vytváření vhodných biotopů mohou ovlivnit způsoby hospodaření v lesích. Ekologie lesních mravenců

15

V rámci průzkumu lesních mravenců v lesích okolo Chlumce nad Cidlinou s nízkou hustotou hnízd (ca 1 hnízdo/10ha) byla pozorována výrazná preference modřínu opadavého (Larix decidua). Tento poznatek byl následně využit při průzkumu lesních porostů v sousední Žehuňské oboře, kde prostřednictvím výskytu modřínu na určitých stanovištích byla úspěšně dohledávána hnízda lesních mravenců, neboť místa s výskytem lesních mravenců se od sousedních, prakticky identických stanovišť lišila pouze výskytem této dřeviny. V souvislosti s tím byla od samého počátku aktivní sezóny pozorována výrazná preference modřínu opadavého coby potravního stromu před dalšími stromy, jako je smrk a dub. Následně by I právě přímo na kmeni modřínu zachycen i první transport housenek do blízkého hnízda, a to jak celých, tak i naporcovaných. Jestliže všeobecně můžeme konstatovat, že lesní mravenci patří mezi světlomilné živočišné druhy, potom oblíbenost modřínu opadavého ze strany lesních mravenců může spočí­ vat jak v potravních zdrojích spojených s tímto stromem (medovice, housenky), jakož i v dostatku jemného opadavého stavebního materiálu, ale pravděpodobně i ve skutečnosti, že i modřín je zařazen mezi výrazně světlomilné biologické druhy. V lesních porostech s výrazně vyšší hustotou 10-20 hnízd/ha, např. u Babolek, bylo pozorováno, že tato hustota lesních mravenců na samé hranici potravních možností obývaných lesů je nutí obsazovat podstatně širší škálu jednotlivých druhů stromů a otázka preference dřevin si zde vyžádá hlubší studium. Důsledná pozornost bylinnému patru, jakož i okolním dřevinám při studiu společenstev lesních mravenců, umožňuje lépe pochopit ekologické vztahy spojené s lesními mravenci, a tím i lépe pochopit otázku vhodných biotopů. Za úvahu se jeví uplatnění znalostí' o myrmekochorii, resp. dalších ekologických vazbách, např. při záchranných transferech. Nutný entomologický průzkum v okolí nového startoviště by měl provázet i botanický průzkum a jeví se jako žádoucí upřednostňovat lokality nejen s vhodnými dřevinami, ale i myrmekochorními rostlinami, resp. i dalšími rostlinami, které poskytují lesním mravencům různé rostlinné šťávy či šťavnaté plody - např. maliník a ostružník a za úvahu v případě absence myrmekochorních rostlin v okolí nového stanoviště stojí roztroušení semínek některé myrmekochorní rostliny, což by mělo následně po vyklíčení těchto bylin zlepšit potravní nabídku přesídleného mraveniště na novém stanovišti. Rozhodně se tento způsob jeví jako při­ rozenější než třeba přikrmování medocukrovým těstem.

Diskuze Veškeré ekologické vazby lesních mravenců na rostliny je žádoucí hodnotit ve správném Jestliže myrmekochorie či mimo květní nektárie jsou pro obě strany vztahu prospěš­ né, v případě trofobiozy je žádoucí konfrontovat ochranářsky optimistická tvrzení, že mšice korovnice svým sáním lýkových šťáv stromům většinou příliš neškodí s druhou stranou mince v podobě skutečnosti, že některé korovnice jsou naopak poměrně nepříjemnými škůdci. Např. korovnici kavkazské (Dreyfusia nordmannianae) je připisováno chřadnutí naší jedle bělokoré, ale i další druhy dovedou být při přemnožení nepříjemnými škůdci na lesních stromech (písemné sdělení Ing. L. Půlpána). Obdobně, co se týče vztahu k lesním stromům a dalším hmyzím regulátorům přemnožu­ jícího se škodlivého hmyzu v rámci ochrany lesních mravenců, jsou prezentovány opět spíše optimistické názory, že lesní mravenci druhovou diverzitu v okolí svých hnízd nenarušusvětle.

16

Ekologie lesních mravenců

jí. VALA (2002) však upozorňuje, že význam mravenců nelze přecenit, jejich působení je jenom dílčí součástí ochrany lesa. Jelikož mravenci jsou predátoři lovící hodně druhů, může být někdy v rámci ochrany lesních porostů jejich užitečnost i problematická. To však k pří­ rodě patří. Je přece známo, že loví také užitečný hmyz. Mravenci například poničí množství housenek mnišky, ale současně likvidují larvy kuklice mniškové - cizopasníka mnišky (STARÝ & at a1. 1987). Obdobný názor prezentoval ve svém písemném sdělení pan Václav Vysoký, který (dle mého názoru) zcela nezaujatě upozorňuje, že v okruhu 80 m od aktivního mraveniště je lesními mravenci likvidován i obrovský potenciál indiferentního nebo z lidského hlediska užitečného hmyzu. Dále upozorňuje na rizika spojená s transfery, kdy lesní mravenci mohou na novém stanovišti způsobit rozbití místní ekologické rovnováhy, přičemž v tomto případě lesní mravenci spolehlivě zničí i predátory nebo parazity těch druhů škodlivého hmyzu, které nejsou schopni lesní mravenci zasáhnout, a tím hrozí v okolních lesních porostech lokální gradace těchto škůdců, kterou dále znásobuje v návaznosti na sníženou potravní nabídku i pokles některých ptáků a jiných hmyzožravých obratlovců. Ú čelem výše uvedeného hodnocení není nikterak snižovat význam lesních mravenců. Smyslem je nezaujatě pochopit obě strany mince ekologických vztahů lesních mravenců k okolním rostlinám, tzn. nikterak význam a postavení lesních mravenců v jednotlivých ekosystémech nepřeceňovat a naopak ani nikterak jejich úlohu nepodceňovat. Ta je v souladu s rozšířením jednotlivých druhů mravenců a jejich službami, které poskytují okolním ekosystémům, významná a nepřehlédnutelná. Lesní mravence je nutné chápat jako nedílnou součást lesních ekosystémů, jako součást přírodního společenstva, jehož jsou pouze jednou, i když významnou složkou. Lesním mravencům neprospívá, pokud je jejich úloha podceňo­ vána a je na ně pohlíženo jako na dotěrný hmyz a stejně tak jim nemůže prospět, pokud je jejich úloha glorifikována. Jedině nezaujatý pohled na obě strany mince jednotlivých ekologických vazeb může vést k žádoucí komplexní ochraně společenstev lesních mravenců, tzn. včetně jejich biotopů tak, jak v podstatě i ukládá znění zákona. Podrobné studium mynnekochorních rostlin, resp. i dalších bylin a vztahu k jednotlivým lesním dřevinám, nejenže zvyšuje znalosti o lesních mravencích a jejich vlivu na biodiverzitu a ekologickou stabilitu, nejenže umožňuje uplatňovat jejich komplexní ochranu, a to včet­ ně jimi obývaných biotopů, ale Národní program ČSOP Ochrana biodiverzity prostřednic­ tvím dílčích programů Ohrožené druhy bylin v lese a Ohrožené druhy dřevin umožňuje ZO ČSOP získat potřebné finanční prostředky na další, velmi zajímavou činnost, která je na základě mynnekochorních vztahů, jakož i vazeb na jednotlivé lesní stromy, velmi úzce spojena s vlastní ochranou lesních mravenců. Mezi ohrožené a zvláště chráněné byliny vedle zmíněné sasankovky lesní a ladoňky dvoulisté patří řada druhů bik a ostřic a potencionálně i některé druhy violek. Mezi ohrožené dřeviny patří různé druhy jilmů, dub pýřitý (šípák), bříza nízká, bříza trpasličí (zakrslá), tis červený, borůvka bažinná, klikva maloplodá, lýkovec jedovatý, lýkovec vonný, jabloň lesní, různé druhy jeřábů a další. Pozornost si zaslouží i další dřeviny, jako např. jedle bělo­ korá, jasan ztepilý apod. Důsledné pochopení mynnekochorních vztahů a dalších ekologických vazeb lesních mravenců na rostlinné druhy má velký význam i pro osvětu a ekologickou výchovu. Např. prezentace skutečnosti, že jeden z nosných symbolů jara, potažmo měsíce lásky - máje, nám všem dobře známá fialka - violka vonná vděčí coby mynnekochorní rostlina za své šíření mravencům, může v praxi vydat za mnoho řádek textu o jejich významu. Realizace projekEkologie lesních mravenců

17

tů zaměřených

na ekologickou výchovu s využitím podrobných znalostí o ekologických vazbách spojených s lesními mravenci , které dokl adují n epřehlédnutelný vliv mravenců na biodiverzitu a ekologickou stabilitu, umožňuje jednotlivým ZO ČSOP prezentovat nejen svoji č innost na veřej nosti, ale i předkládat veřej nosti potřebné informace z oblasti ochrany životniho prostředi a je spojena s možnosti získat na či nnost spojenou s ekologickou výchovou potřebné finančni prostředky , neboť ekologická výchova je chápana jako jeden z hlavnich úkolů při naplňování zásad trvale udržitelného rozvoje.

Zusammenfassung Der Artikel befa íštsich mit Myrmekochorie und weitere ě ko lo gischen Koppelungen der Waldameisen auf die Pflanzenwelt und die Ókosysteme. Informationen dieser Ókologiekoppelungen sind beim Waldameisenschutz und der Okologieerziehun g mč gl ichst auszunutzen.

18

Ekologie lesních mravenců

Literatura AICHELE D. 200 1: Co to tu kvete? Kveto ucí rostliny střední Evro py ve volné přírodě . - Kni žní klub , 430 str. ANONYM a: Plod (fructus; fruit; Frucht). www .botanika.bf.jc u.cz/ Morfologie/MorfologiePlod ANONYM b: Popul ace rostlin, jejich vlastnosti a vzájemné vztahy . www .seznam.cz HROUDA L. 2001: Fytoge neze a klasifikace cév natých rostlin. www .botany . cuni. c z/pdfřsy stern cevn.pdf KREMER B. P. 1995 : Stromy. - Knižni klub. 287 str. MILES P. 2000: Lesní mrave nci, ohrože ni pomocnici lesa. - FORMICA 3: 6 -18 SEIFERT B. 1996: Ameisen, beobachten , bestimmen . - Naturbuch Verlag Augsburg. 35 1 str. SRARÝ B. & at al. 1987: Užitečný hmyz v oc hraně lesa. - SPN Praha. VALA" V. 2002: Ochrana mraven ců na reviru Radkov ice. - FORMICA 5: 53-55.

Ing . Jiři Nešpor Roosevelto va 71/IV, 503 51 Chlumec nad Cidlinou e- mail: [email protected]

Plicník l ékařský (Pulmonaria offi cinalis)

Ekologie lesních mravenců

19

Inventarizace a výzkum lesních mravenců druhu Formica polyctena Fěrster, 1850 v lokalitě u Babolek Die lnventasierung und Erforschung der Waldameisen der Art Formica polyctena in der Gegend bei Babolky

Martina Nešporová Úvod Příspěvek podává informace o výzkumu lesních mravenců druhu F. polyctena v lesních porostech u obce Babolky, který probíhá od roku 1999. V rámci tohoto výzkumu byly uplatněny základní metodiky spojené s inventarizací a evidencí komplexu mravenišť (BEZDEČKA 2000a). Determinaci druhu lesních mravenců provedl při osobní návštěvě Pavel Bezděčka (BEZDEČKA 2000b). Výsledky tohoto prvotního výzkumu byly zpracovány v rámci SOČ jako odborná práce, se kterou jsem postoupila v Brněnském kraji až do krajského kola a zde jsem se umístila na 3. až 4. místě (NEŠPOROVÁ 2003a). Ú častí v SOČ výzkum komplexu lesních mravenců u Babolek neskončil. V letošním roce byla věnována pozornost případným zónám šíření mimo lesní komplexy u Babolek. V tomto ohledu byl zjištěn významný výskyt lesních mravenců směrem proti větru v lesním komplexu Pamšula. Na základě toho byla ve třech etapách zajištěna inventarizace v západní části lesního komplexu Hráčov směrem ke Chlumskému potoku a za jeho strmým západním srázem ve východní a západní části lesního komplexu Pamšula. Jestliže prvotně byl libozvučný název blízké obce Babolky použit pro kolonii lesních mravenců ve střední a východní části lesního komplexu Hráčov, je po objevení lesních mravenců i za Chlumským potokem nově tento název použit pro oba sousedící lesní komplexy Hráčov a Pamšula, které odděluje pouze hluboké údolí tohoto potoka (NEŠPOROVÁ 2003b). V rámci vlastního výzkumu byla při zpracování odborné práce SOČ (NEŠPOROVÁ2003a) použita řada nových metodik. V návaznosti na informaci o nevhodnosti používat tzv. Dlusského tabulku k určování objemu hnízdních kup (DAĎOUREK 2002a) byl ke stanovení objemu hnízdních kup použit nový způsob výpočtu založený na modelu rotačního paraboloidu (NEŠPOR JAN 2003). Tento model byl nově použit v souvislosti se studiem vztahu velikosti a tvaru hnízdních kup a teplotních podmínek na stanovišti i ke stanovení velikosti povrchu hnízdní kupy. Při zhodnocení získaných údajů a poznatků byla použita řada vlastních metod počínaje zavedením parametru proporcionálního poměru, přes porovnání základních údajů z několika lokalit s výskytem sledovaného druhu lesních mravenců, grafická analýza tvarů a rozměrů hnízdních kup, analýza migrace mravenců z původních stanovišť pomocí analýzy průniku slunečních paprsků do jednotlivých části lesního porostu a pomocí plastického modelu sledované lokality. Originální vlastní metodou, která byla využita při zpracování získaných údajů, je stanovení ploch lesních porostů podle typu dřevin pomocí vážení ústřižků kopie mapy lokality. Vzhledem k rozsahu práce, a to včetně výsledků následné inventarizace z letošního roku, jsou některé nově použité metodiky popsány v samostatných příspěvcích.

20

Odborná činnost

Mra veniště

kuželovitého tvaru, Babolky

Výsledky inventarizace Základní popis lokalíty Hráč ov - východ (dřívější název Babolky ) je uveden v příspě v­ ku BEZDEé KA(2000b) a tento popis vystihuje stav í v západní části Hráčova a v lesním komplexu Pamšula. Vlastní inventarizaci a evidencí předcházel o mapov ání lokality, které probí halo především v období klidu (pozdní podzim a předj aří) , a proto byla v rámci mapo vání zachyce na ja k živá, tak i opuštěná hnízda. Detailní evidence živých hnizd byla provedena v průběhu roku 2002. Při ni bylo zaevidováno na ploše zhruba 20,6 ha celkem 227 živých hnízd , což představuj e velmi vysokou hustotu výskytu mravenišť, a to ve výši II hnízd na 1 hektar. V rámci evidence byl zj ištěn významn ý poč et 124 opuštěný ch m ra venišť. Nej větší počet živých hnizd byl zjištěn na lesních okrajích (JZ a V okraj) a v přil ehl ých , dostatečně prosluněných oblastech, kdy na lukrativnímjihozápadnim okraji bylo zji štěno na ploše 1 hektaru 37 mra venišť. Ve značně zastíněných centrálních porostech se pak mra veníště vyskytují podél centrální svě t l iny, dále podél cest a průs eků . Při letošní inventarizaci v západní část i Hráč ova bylo zj iště no na ploše cca 13 ha celkem 61 hnizd stejného druhu lesních mravenců F. polyctena. Ve východní část i lesního komplexu Pamšula jsme zaevidovalí na ploše cca 19 ha celkem 202 hnízd a v západní části tohoto kompl exu, který je rozeklán třem i hlubokými údolíč ky , jež mají místy až charakter strže, jsme zjistili na ploše cca 27 ha celkem 171 hnizd. I v lesnim komplexu Pamšula byl před­ bě žně urč en druh lesních m ra venců, a to opět F. polyctena. Tento poznatek bude muset v budoucnu ověřit zkušený myrmekolog. Celkem bylo v lesních porost ech u Babolek napočítáOdborná

č i n n ost

21

no 661 živých hnízd na malé rozloze zhruba 80 ha. V následující tab. 1 jsou přehledně uvedeny hodnoty rozměrů a dalších veličin zjištěných v jednotlivých lokalitách u Babolek, a to včetně nedoceňovaného parametru průměru zemního valu (DAĎOUREK 2002a).

Parametr Prům,

Hráčov

Hráčov

východ

západ

Pamšula východ

Pamšula západ

66,4

51,4

50,0

44,5

160

100

90

95

výška (cm)

Max. výška (cm) Min. výška (cm) Prům, průměr

(cm)

10

15

10

20

123,7

100,3

94,0

91,1

Max.

průměr

(cm)

260

170

190

180

Min.

průměr

(cm)

40

40

30

40

147,0

120,2

117

119,4

350

220

280

310

Prům.

zem. val (cm)

Max. zem. val (cm) Min. zem. val (cm) Prům.

objem (m3)A

40

40

35

40

0,55

0,468

0,204

0,17

Celk. objem (m3)A

123

15,4

40,8

29,2

PrÍIm. povrch (m2)B

2,41

nestanoveno

nestanoveno

nestanoveno

poměrC

1,86

1,95

1,88

2,05

(%)

62

42,8

40,0

35,9

Celkem hnízd

227

61

202

171

11

4,7

10,6

6,3

Proporc. Zastínění

Hustota (hn,fha) Prům. věk

58,6

49

81

70

450-492

420-485

450-490

415-490

porostu"

Nadmořská

výška

Tab.l : Porovnání rozměrů hnízdních kup a dalších hodnot v jednotlivých porostů u Babolek Pozn. A - objem hnízdních kup Pozn. B - povrch hnízdních kup

počítán počítán

dle metody dle metody

částech

lesních

rotačního paraboloidu rotačního

paraboloidu

Pozn. C - z důvodu eliminace anomálních hodnot vzata pro zhodnocení jednotlivých lokalit střední hodnota proporcionálního poměru, tj. poměr průměrné hodnoty průmě­ ru hnízdních kup a jejich průměrné výšky v dané lokalitě Pozn. D -

při eliminaci plochy hlubokých údolíček a strží hustota hnízd v části Pamšula východ činí 12,6 hnízdfha a v části Pamšula - západ 9,8 hnízd/jha.

Pozn. E -

počítáno orientačně

z

věku

lesních

stromů

na jednotlivých stanovištích výskytu

lesních mravenců

22

Odborná

činnost

Běžně používané porovnání četnost í hnízd podl e velíkosti objemu hnízdních kup nebylo provedeno, neboť jednak obje m hní zdních kup byl poč ítán podle nové metodiky, dále do evíd ence na rozdíl od jiných prací byla zahrnuta veškerá živá hnízda, tzn. i malá a především v návazno sti na zásadní připomínku autora práce (DAĎOUREK 2002a) bylo zjišt ěno , že hodnota průměru zemn ího valu vykazuje podstatně lepší statistícké roz ložení než hod nota objemu hnízdn ích kup (NEŠPOR JI ŘÍ 2003 ).

Mraveniště

homolovit ého tvaru, Babolky

V průběhu inventarizace v l okalitě Babolky západ a v obou částech lokalít y Pamšula byla v rámci si lně omezených možností jednobarevného (černobílého) zpracování evidenčních map prohloubena jejich vypovídací hodnota - víz obr. I. Mapy inventarizovan ých lokalit byly zpracovány v měřítku 1:2500, což umožňuj e zachytit všechna hnízda i v částech lokality s nadprů­ měrn ou hustotou (až 30 hnízd/ha). Do vytvořené mapy byly překresleny z porostové mapy i vrstevnice s ekvidistancí 20 m a každá vrstevníce byla minimálně na jednom mí stě označena údajem pří sl ušné nadmořské výšky. Do oblasti jednotlívých porostů bylo uvedeno jejich celé eví denč ní číslo, resp. pokud to situace neumožníla , tak a lespoň jejích koncové čís lo, označ uj í­ cí stáří porostu. Z mapy je zřej má i hranice katastrálních území a jejich příslušnost k jednotlívým obcím. Z předvedené mapy lokality Pamšul a východ (obr. 1) je zřetelná absence sledovaného druhu v hlubokých údolíčkách, resp . až stržích s výrazným zastoupením roklínn ých porostů . Naopak je zřetelná vysoká koncentrace hnízd na sl uneční straně nových mýtin. V rámci inventarízace byl zji ště n výskyt lok álních komplexů mraveni šť v lístnatých porostec h (mladá a starší dub ina a v březovém lese). Z dostupných turistických prů vodců byla zj i štěna pro danou lokalítu Babolky (Hr á čov, Pamšula) v nadmořské výšce 415 až 492 m n.m. průměrná ročn í teplota ve výši 7,1 "C (pře počteno na danou nadmořskou výšku) a so u-

Odborná

činnost

23

Pamšula - západ stav k 31. 3. 2003 měřítko

1: 2500 (A3)

porosty kLL 1991 100m

24

Odborná

činnost

hm ročních srážek zhruba 600 až 640 mm. Z dřevin v lesním porostu v původní lokalitě Hráčov-východ dominuje smrk ztepilý (Pieea abies) - cca 68 %, dále je zastoupena borovice lesní (Pinus silvestris) - cca 24 %, modřín opadavý (Larix deeidua) - cca 2,7 %, z jehlična­ nů dále jedle bělokorá (Abies alba) a z listnatých dřevin dub zimní (Quereus petraea) - cca 3,7 %, bříza pýřitá (Betula pubeseens) - cca 1,1 %. Ještě bohatší druhové zastoupení lesních dřevin na jednotlivých stanovištích bylo registrováno jak v západní části Hráčova, tak i v lesním komplexu Pamšu1a, a to především v její východní části, kde kromě obvyklých stromů byl zjištěn výskyt dalších dřevin: javor horský, klen (Aeer pseudoplatanus), javor babyka (Aeer eampestre), krušina olšová (Frangula alnus), topol osika (Populus tremula), jeřáb ptačí (Sorbus aueuparia), jasan ztepilý (Fraxinus exeelsior), habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatiea), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), třešeň ptačí (Prunus avium) apod.

Studium zón

šíření

Jak vyplývá z výše uvedených údajů, nejvýznamnější výsledky při studiu šíření lesních u Babo1ek byly zjištěny ve vztahu k původní lokalitě Hráčov proti směru převlá­ dajících větrů v lesním komplexu Pamšu1a, odkud se pravděpodobně naopak šíří lesní mravenci přes hluboké údolí Chlumského potoka směrem k Hráčovu. Objev výskytu lesních mravenců v Pamšuli posunul kolonii v lokalitách u Babo1ek blíže k již z dřívějška známé lokalitě druhu F. polyetena u Březové, a v tomto směru je zajímavá v západní části Pamšu1e vysoká hustota mravenišť na plochých hřbetech na návětrné straně celého lesního komplexu u Babo1ek. Při průzkumu východně od lokality Hráčov po směru převládajícího proudění vzduchu nebyl v lesních komplexech u Svárova zjištěn výskyt lesních mravenců. Pouze zhruba 1 km východně od hranice lokality bylo na kraji lesíka zjištěno několik hnízd mravenců, kteří byli vzhledem k vykrojenému c1ypeu, ale i charakteru hnízd (v kupě kamení a ve starých pařezech bez kupy z rostlinného materiálu), předběžně determinováni jako druh Formiea sanguinea Latreille, 1798. Při průzkumu v severních směrech bylo vedle dalšího hnízda tohoto druhu zjištěno hnízdo druhu Formiea pratensis Retzius, 1783 a solitérní hnízdo zkoumaného druhu F. polyetena. Při orientační determinaci jednotlivých druhů jak v rámci inventarizace v lesním komplexu u Babo1ek, tak i při studiu zón šíření, byl použit dětský plastový mikroskop - hračka Made in China, neboť se ukázalo, že skutečně funguje. Je vybaven třemi nastavitelnými okuláry a zkoumaný vzorek lze velmi dobře zaostřit tak, že při použití kontrastního černého stínítka jsou zřetelné i ty nejmenší chloupky ve velikosti teček. Výhodou této hračky oproti klasickému mikroskopu je, že zvětšuje málo - odhad zhruba 15-30x, což je pro stanovení druhů lesních mravenců optimální, neboť celé tělo vzorku lesních mravenců lze zhlédnout pomocí posunutí sklíčka na dvakrát; nejprve hlavu a hruď včet­ ně stopky a nohou a potom stopku a zadeček. Navíc plastový mikroskop lze bez jakýchkoliv problémů vzít přímo do lesa. Pokud si ještě dobře vzpomínáme, pořizovací cena této velmi praktické hračky byla včetně celé dětské přírodovědecké soupravy zhruba 300 Kč. Při orientačním stanovování jednotlivých exponátů byl použit především barevný klíč BRETZ & DOUWES (2003) mravenců

Odborná

činnost

25

Příspěvek

ke studiu vhodného biotopu

V souladu s potřebami aplikovaného výzkumu lesních mravenců, jakož i požadavky prezentovanými např. v příspěvku PÚLPÁN (2000), byla prvotní pozornost v rámci vlastní práce věnována otázkám vhodného biotopu, a to v našem případě pro mravence druhu F. polyetena, jakož i otázkám vhodnosti některých ochranářských opatření do přirozeného života lesních mravenců. K tomuto cíli byly směřovány výše uvedené poznatky ze studia teplotních vlivů, včetně světelných, neboť za světelnými podmínkami se skrývá absorpce sluneční energie a studium příčin významné migrace mravenců v lokalitě Babolky. Do teplotních vlivů bylo nově zahrnuto i působení některých povětrnostních podmínek. Jedná se především o rychlost proudění vzduchu, a to ve vztahu k chladným až ledovým větrům v průběhu aktivního období (např. období Tří zmrzlých, období chladných dešťů po Medardu apod.). Základní metodou bylo porovnání dostupných údajů z lokalit s výskytem tohoto druhu lesních mravenců. Z tohoto porovnání byly získány pro druh F. polyetena následující poznatky. Mravencům tohoto druhu vyhovuje dostatečně osluněný lesní porost se zastoupením různých dřevin (vedle smrku i další jehličnaté a listnaté stromy). V rámci vlastní práce bylo potvrzeno, že lesní mravenci druhu F. polyetena běžně staví kupy i v listnatých porostech (dub, bříza a další). Druhové zastoupení dřevin včetně listnatých stromů zajišťuje nejen lepší pronikání slunečních paprsků do porostů, a to především přes listnaté stromy na začátku aktivního období, ale i větší potravní nabídku. Dostatek lehce přistíněného slunce jsou schopné zabezpečit lesní výběžky s velkým množstvím rozličně situovaných lesních okrajů, porosty s různorodým věkem a porosty s malým zastíněním, jakož i hustá síť cest a případně i svět1inek. Jako lukrativní lze pravděpodob­ ně hodnotit zalesněné pahorky, kdy i malý svah pahorku zlepšuje podmínky pro pronikaní slunečního záření do porostu, a to v letním období v maximálním rozsahu zhruba od SV po SZo Dostatek slunce zajišťují i jižní podhorské a horské svahy (ale i pravděpodobně jihovýchodní a jihozápadní svahy). Mravenci nejen tohoto druhu musí mít zajištěn zdroj vlhkosti, což se děje ze zemní vlhkosti vlivem optimální hladiny spodní vody. Vzhledem k tomu, že druh F. polyetena upřednostňuje suchá stanoviště, žádoucí jsou lehce propustné půdy, například s obsahem písku, které rychle pohltí dešťové vody. Potřebné sucho na stanovišti může na horských svazích zajistit právě jejich sklon, který svede rychle dešťové vody do různých potůčků a vodotečí. Z hlediska otázky vhodného biotopu lze považovat jako nejpodstatnější poznatek, že lesní mravenci druhu F. polyetena jsou velmi přizpůsobiví nadměrnému vlivu studeného až ledového proudění vzduchu ze severních směrů, a stejně tak nadprůměrné sluneční expozici, pokud se nejedná o skokovou změnu sluneční expozice v důsledku mýtní těžby. S možností případného nadměrného ochlazování, resp. naopak nadměrné sluneční expozice, se dokáží vyrovnat úpravou stavby své hnízdní kupy. Tato stanoviště nejen, že neopouštějí, ale vyhledávají je. V lesních komplexech u Babolek byl zjištěn největší počet mravenišť právě na slunečně exponovaných jižních okrajích lesa a v jejich bezprostřední blízkosti, dále na nadměrně ochlazovaných severovýchodních okrajích lesa a v jejich blízkosti, jakož i v západní části Pamšuli na západním okraji s převažující expozicí od jihozápadu až západu. V těchto oblastech bylo zároveň pozorováno minimální množství opuštěných hnízd. 26

Odborná

činnost

Naopak podstatná část opuštěných hnízd se nalézá v zastíněných porostech v severní a severozápadní části lokality Hráčov-východ, kde vliv zastínění zvyšuje odvrácený sklon terénu. V ostatních lokalitách u Babolek je počet opuštěných hnízd vysloveně zanedbatelný a prakticky se blíží k nule. V průběhu inventarizace, jakož i při studiu zón šíření, bylo zjištěno, že lesní mravenci se prakticky nevyskytují v hlubokých údolích a stržích s mnohdy převládajícím roklinným charakterem lesního porostu s výrazným zastoupením buků a habrů. U Babolek byla registrována hnízda pouze v údolí Chlumského potoku, který teče směrem k jihu a jeho dno je výrazně širší oproti dalším údolíčkům a stržím v oblasti. V rámci studia vhodného biotopu byla získána řada poznatků i z oblasti biologie lesních mravenců druhu F. polyctena. Nejvýznamnější poznatek byl získán při aktualizaci vitality vloni evidovaných hnízd, kdy na povrchu jedné kupy byl dne 27.9.2003 zjištěn pohyb královny, a tím byly potvrzeny poznatky, které publikoval DAĎOUREK (2002b). V průběhu této aktualizace byly zjištěny významné změny dotýkající se vitality jednotlivých hnízd a migrace z původních stanovišť. Na jedné straně řada hnízd, která byla evidována v loňském roce, je nyní registrována jako opuštěná, resp. další hnízda byla hodnocena jako skomírající. Na straně druhé byly pozorovány nové kupy s vitálními roji, a to i v blízkosti starých hnízd, kdy jednak došlo pravděpodobně i k přestěhování na nová stanoviště, resp. v některých pří­ padech i ke tvorbě oddělků. Jestliže většina hnízd při kontrole vykazovala stabilní homogenitu hnízdní kupy, u ně­ kterých velkých kup bylo registrováno narušení povrchové struktury stavebního materiálu ve spodní části hnízdní kupy. Lze předpokládat, že tato hnízda v rámci přirozeného procesu sukcese dosáhla svého vrcholu, kdy udržení potřebné homogenity a struktury hnízdní kupy je již nad síly rodinného roje a je pravděpodobné, že v rámci přirozeného procesu vzniku vývoje - zániku i tato hnízda budou v dohledné době registrována jako opuštěná. Roje z těchto mravenišť si vytvoří nová hnízda, opuštěná hnízda budou dále po nějakou dobu sloužit jako příbytek pro jiné živočichy a na místě původního mraveniště získá lesní ekosystém jako celek v rámci přirozených procesů, jako je koloběh látek v přírodě a sukcese, stanoviště obohacené o biogenní prvky a se zlepšenou strukturou půdního profilu, jakož i upraveným pH půdy.

Závěr

V průběhu dosavadního výzkumu byla potvrzena řada obecně známých poznatků (preference slunečních stanovišť, výskyt druhu F. polyctena v listnatých porostech, opouštění stanovišť apod.). Z novějších poznatků je cenné potvrzení výskytu královny na povrchu kupy v podzímním období. Další výzkum si zaslouží i poznatky zjištěné při studiu vlivu tepelných a povětrnostních podmínek (sluneční záření, zastínění, rychlost proudění vzduchu studených a ledových větrů v průběhu aktivního období apod.), a to především zjištěná asymetrie hnízdních kup s větším izolačním valem nasměrovaným proti největšímu náporu proudění vzduchu, tj. kolmo k okraji lesního porostu. Na základě zjištěných údajů lze komplex mravenišť lesních mravenců druhu F. polyctena u Babolek zařadit mezi významné maloplošné lokality s vysokou hustotou mravenišť.

Odborná

činnost

27

Zusammenfassung Der Artikel informiert uber die Forschung an Waldameisen beim Děrfchen Babolky. Hier befindet sich 661 Waldamaisennestbauten von F ormica polyetena in zwei Waldkomplexen Hráčov und Pamšula. Es wird uber neue Methoden, die wáhrend der Forschung erbraucht wurden informiert. Beachtenswert sind: Das Vorkommen asymmetrischer Waldameisennestbauten an den N- E Waldrander und die Feststellung der Waldameisenkónigin nachweislich im Herbst (27.9.2003) auf dem Waldameisennestbau.

Literatura AICHLE D. & GOLTE - BECHTLE M. 2001: Co to tu kvete? - Knižní klub 2001. 430 str. BEZDĚČKA P. 2000a: Evidence hnízd lesních mravenců. - FORMICA 3: 76-77. BEZDĚČKA P. 2000b: Komplex mravenišť u Babolek. - FORMICA 3: 62. BRETZ D, DOUWES P. 2003: Ein farbiger Bestimmungsschlůsel fíir Hňgelbauende Waldameisen, - Ameisenschutz aktuell XVII: 1-10. DAĎOUREK M. 2002a: Je mraveniště část koule? Aneb o nevhodnosti použití tzv. tabulky Dlusského k určení objemu hnízd. - FORMICA 5: 24-26. DAĎOUREK M. 2002b: Slunění na podzim? - FORMICA 5: 34-35. KREMER B.P. 1995: Stromy. - Knižní klub. 287 str. NEŠPOR JAN 2003: Využití výpočetní techniky při aplikovaném výzkumu lesních mravenců v rámci Programu Formica. - Odborná práce SOČ (nepublikováno). NEŠPOR JIŘÍ 2003: Co se zemním valem hnízd lesních mravenců? inFormiea 14. 8. 2003, 5 str. NEŠPOROVÁ M. 2003a: Výzkum lesních mravenců druhu Formica polyetena Fčrster, 1850 v lokalitě Babolky - 1. část. - Odborná práce SOČ (nepublikováno). NEŠPOROVÁ M. 2003b: Výzkum lesních mravenců druhu Formica polyetena Fčrster, 1850 v lokalitě Babolky. - Sborník konference Les, mravenci a ochrana přírody: 23-27. Liberec. PÚLPÁN L. 2000: Ohlas na článek M. Daďourka "Návrh záchranného programu mravenců rodu Formica v České republice". - FORMICA 3: 65-67.

Martina Nešporová Roubanina 41, 679 61 Letovice

28

Odborná činnost

Průzkum

lesních mravenců u Chlumce nad Cidlinou

Die Untersuchung der Waldameisen bei Chlumec nad Cidlinou Jiří

Nešpor

Úvod Lesní porosty kolem Chlumce nad Cidlinou mají i vzhledem k nadmořské výšce zhruba 200-250 m n.m. (rovina) např. oproti Babolkám zcela jiný charakter. Ve smíšených lesích převažují listnaté stromy - převážně dub, uprostřed kterých jsou ostrůvky jehličnatých jednověkých porostů. Ucelené jehličnaté porosty, které byly dříve i na Chlumecku výrazně­ ji zastoupeny, lze nalézt v blízkosti kopce Mračňovka a za objektem Pila Kinský. V porostech byly zjištěny i následující dřeviny - především modřín opadavý, jehož přítomnost na stanovišti často byla výrazně spojena s výskytem lesních mravenců; dále zde byla registrována bříza, habr, místy i buk a ojediněle i třešeň ptačí, jasan ztepilý, jakož i vzácný jilm habrolistý. Bohaté zastoupení lesních keřin a především v porostech s převahou listnatých stromů i velmi bohaté bylinné patro. Lesní porosty jsou rozeklány řadou výrazných komunikací počínaje silnicí E 11, přes další místní silnice, jakož i železniční tratě včetně široké vlečky k dnes již bývalému vojenskému objektu a konče řadou většinou širokých zpevně­ ných cest uvnitř porostů. To vše zlepšuje průnik slunečního záření do jednotlivých lesních porostů. Z nepřátel lesních mravenců registrován včetně likvidace některých hnízd výskyt černé zvěře, která pravděpodobně migruje mezi oblastí V Americe za Starochlumeckým rybníkem přes zamokřenou část lesních porostů u objektu bývalého vojenského útvaru postupně až k E11, kterou na základě informací místních obyvatel překvapivě překračuje a dále přes lokalitu Orody, kde bylo zaznamenáno její řádění a bučiny v lese Víno až k rozsáhlým oblastem kolem Žehuňského rybníka. Převládajícími majiteli lesních porostů u Chlumce nad Cidlinou jsou potomci rodu Kinských.

Dosavadní výsledky

průzkumu

Vlastní průzkum byl zahájen již v lednu a v této počáteční fázi množství objevených hnízd neodpovídalo počtu ujitých kilometrů a množství prochozených hektarů, jakož i konečné hustotě hnízd. Lepší situace nastala na přelomu dubna a května po objevení lokality v lesním porostu Orody u silnice od Převýšova k Lovčicím a především po průzkumu porostů mezi objektem Pila Kinský a tehdy ještě funkčním objektem bývalého vojenského útvaru. Naopak, co se týče klasických druhů lesních mravenců, bezvýsledné bylo pátrání v porostech východně od silnice Chlumec - Převýšov, a to včetně oblasti kopce Mračňovka a oblasti u Olešnického rybníka. Celkem bylo v jižní části chlumeckých lesů nalezeno na ploše zhruba 500 ha 33 mravenišť lesních mravenců a v severní část na ploše zhruba 300 ha 35 mravenišť. Větší výskyt lesních mravenců byl zaregistrován v lokalitě Orody, kde byl zjištěn komplex 11 hnízd, resp. 17 hnízd (pokud zahrneme i sousední komplexy) dnes do značné míry ověřeného druhu Formica rufa Linnaeus, 1758 (determinace P. Kůsová, RNDr. P. Werner), Odborná

činnost

29

dále v loka li tě Obecný les (8 hnizd) pobli ž východniho okraje lesniho porostu nad E II o pě t s druh em F. ruf a, a to zde zřetelně polygynní forma tohoto druhu (největší hnízdo se třemi potravními cestami, existence blizkých o ddě lků - do 100 m) a nejv íce hnízd bylo zaregistro váno u objektu Pila Kinský v oblasti j ižního vý běž ku lesního porostu - 25 hnízd, kde jsou velmi dobré sl uneční poměry dále přízni vě ovlivněny obje ktem Pila Kinský, který je vklin ěn do lesnih o porostu a linií širo ké vleč ky, která vede prost ředkem tohoto lesn ího výbě žku od jihu k seve ru. Zde byl vzhledem k charakteru hnízd předpokl ádán převa žující výskyt druhu Formica polyctena Fórster, 1850, který byl i částečně potvrzen výše uvedený mi detenninátory - jeden vzorek byl determinov án skutečně jako F. polyctena, avša k druh ý vzorek, odebraný ihned u objektu pily situaci zkomplikoval, n ebo ť se je dná o sm íšené hnízdo druhu F. polyctena a F. ruf a. Na zákl a dě této s kutečnosti bude nutné zaj istit determ inaci z jednotlivých hnízd, neboť jednak zde mohou být i další smíšená hnízda, ale je í reálné uvažovat o kří žen cí ch obou druhů . Celková hustota ve sledo vanýc h porostech je nízká - 1 hn ízdo/lO ha a n ej větší hodnoty dosahuje u obje ktu Pila Kinský 1 hnízdo/ha , což v žádném případě nezmenšuje biologickou hodnotu výskytu lesních mra venc ů ve zdejších porostech, n eboť cílem ochrany životního prostře dí, pot ažmo úzké skupiny lesních mravenců, není honba za n ěj a ­ kými rekord y v po čtu hnízd na hektar. V ý čet druhů byl z velké čás t i popsán v předch ázejicím odstavci. Determin ac í (P. Ků­ sová, RNDr. P. Werner) byl potvrzen i předpo­ klád an ý výsk yt druhu Formica pratensis Retzius, 1783 na J okraji boro vého lesa u Lišic se zřetelným písko vým podložím s vyso kou tepelnou pohlti vostí a kapacitou (Nesrono v Á &

30

Odborná

činnost

NEšPOR JIŘÍ 2003) - prakticky plochá hnízda na mírném svahu obraceném k jihu, jejichž povrch byl pokryt drobnými křemínky, největší průměr valu 160 cm. Mimo rámec klasických lesních mravenců byly ve vzorku z lokality u kopce Mračňovka - 11 hnízd na mladých mýtinkách u pařezů lehce převrstvených jehličím - determinovány jako Formiea sanguinea Latreille, 1798 (mravenec loupeživý - BEZDĚČKA 2000) a Formiea fusea Linnaeus, 1758 (mravenec otročící - BEZDĚČKA 2000), a tímto byl potvrzen všeobecně známý jev fakultativního otrokářství druhu F. sanguinea, a v tomto případě u druhu F. fusea, jemuž příroda přisoudila roli pomocných, otročících mravenců. Dále byl v těsné blízkosti komplexu v lokalitě Obecný les zjištěn v kořenech dvou dubů výskyt dřevokazných mravenců druhu Camponotus ligniperda Latreille, 1802. Tento druh byl spolehlivě determinován i přes můj již zhoršený zrak pomocí makro snímku v práci SEIFERT (1996), a tím byla potvrzena správnost myšlenky použít makro snímky k determinaci jednotlivých druhů mravenců (NEšpOR JAN 2003; BRETZ & DOUWES 2003). Na základě skutečnosti, že jsem až na složitý případ smíšeného hnízda správně předběžně určil ostatní vzorky, bylo pro mne inspirující poznání, že ač se vlastnímu výzkumu lesních mravenců intenzivněji věnuji necelý rok, dokáži již nyní na základě získaných znalostí, jakož i zkušeností, se vcelku spolehlivě vypořádat s největším oříškem z oblasti biologie lesních mravenců, tj. jejich determinací. Řada poznatků týkající se biologie byla již zmíněna. Výrazným poznatkem je registrace obrácených poměrů, než je obvyklé. Komplexy mravenišť zde vytváří polygynní forma druhu F. rufa, kdežto jinak výrazně polykalický druh F. polyctena, až na lokalitu u objektu Pila Kinský, kde je však nutné hnízdo od hnízda přesně determinovat, co je co; je zastoupen zřejmě i pod tlakem silnějšího druhu solitérními, i když polygynními hnízdy (vedle hájovny U tří šranků a zhruba 1 km severně od kolonie u objektu Pila Kinský). Druh F. rufa zde výrazně preferuje listnaté porosty oproti i blízkým slunečně příznivýmjehličnatým porostům s tím, že na jednotlivých stanovištích byla zjištěna ještě výraznější preference modřínu opadavého, který se vyskytuje uprostřed listnatých porostů. Největší kupy polygynní formy tohoto dnLhu se svým tvarem neliší od klasických kup druhu F. polyctena. Registrovány však byly často i menší kupy s velkým zemním valem (až 220 cm). U hnízd druhu F. rufa byl vzhledem k jejich preferenci listnatých dřevin pozorován na přelomu dubna a května na několika stanovištích výrazný, i když postupný nárůst zastínění po olistění stromů a hlavně blízkých keřů, a to z nějakých 40 % až k hodnotám 80 % s tím, že veškerá hnízda zůstala na svých místech a ani nedošlo až na výjimky k výraznějšímu nárůstu výšky kup. Vzhledem ke značné četnosti narušených kleneb hnízd byl v dubnu pozorován postup při jejich obnově. Nejprve byly transportovány ze široké oblasti hrubé úlomky větviček, a to i ve složitém terénu popadaného listí - největší úlomek transportovaný jednou dělnicí měl délku 8 cm a průměr 2 mm. Spolupráce při transportu stavebního materiálu působila spíše chaotickým dojmem, dělnice si při transportu svých břemen navzájem překážely. Po vyplnění propadlých části hrubým materiálem následovalo jemnější jehličí a různé částečky z jehnědů apod. Při další úpravě hnízdních kup bylo pozorováno, že drtivá většina stavebního materiálu je transportována na její vrchol, a tím je spíše hnízdní kupa vytvářena do výšky. Ke zvětšení průměru docházelo v důsledku nárůstu výšky hnízdních kup, kdy část stavebního materiálu se skutálela z vrcholku dolů, což může být i příčinou výrazně parabolického tvaru hnízdních kup (NEšpOR JAN 2003a). Ve vztahu ke stavbě hnízdních kup je zajímavá informace Dr. Ing. T. Podkówky, kterou nám sdělil na konferenci Les, mravenci a ochrana přírody. Ten na základě výzkumů pomoOdborná

činnost

31

cí radioaktivních izotopů fosforu zjistil, že v rojích lesních mravenců existuje specializace "mravenec - stavbyvedoucí" (polsky: mrowka - kierovnik budowy), kdy tito mravenčí specialisté hnízdní kupu sami nestaví, ale řídí veškerou činnost spojenou s jejich výstavbou a údržbou. U obou základních druhů byl registrován již začátkem května (poprvé 1. 5.) výskyt křid1atců a na povrchu kup u solitérního hnízda U tří šranků zaregistrován i náznak páření (2.5.). U druhu F. pratensis byla pozorována výrazná generační výměna. V dubnu zde na povrchu hnízda byl registrován výskyt veskrze velkých dělnic (9-10 mm), který byl postupně nahrazen menšími (do 6 mm). Zde i na dalších hnízdech byla registrována absence dělnic na slunečně přehřátém povrchu hnízd, resp. hnízdních kup. Vzhledem k výrazné preferenci modřínu byl pozorován na cestě opakovaný souboj dvou sousedních hnízd (vzdálenost 20 m) o přístup k těmto dřevinám. Z modřínu byl pozorován i první transport živočiš­ né potravy. Zvýšená pozornost byla věnována přímo v terénu studiu zón šíření. Z hlediska vlastních porostů na Ch1umecku je hodnocen jako výchozí komplex v lokalitě Orody poblíž JZ okraje lesa u silnice Převýšov - Lovčice. Odtud se mohou lesní mravenci druhu F. rufa šířit ve směru převládajících větrů do lokality Obecný les (západní větry - zhruba 2 km) a do lokality u objektu Pila Kinský (jihozápadní větry - zhruba 3 km). Následně z lokality Obecný les (jihozápadní větry - na vzdálenost 2-4 km), resp. z lokalit poblíž objektů Pila Kinský (západní větry - 2-3 km), se mohou lesní mravenci šířit do porostů mezi Kosicemi a M1ékosrby, kde byl výskyt lesních mravenců s předpokladem na druh F. rufa již potvrzen. I když lesní mravenci uznávají jiné hranice (hranice potravních teritorií), mají matečné komplexy v lokalitě Orody velký význam, a to především z pohledu existence Královéhradeckého kraje, neboť se jedná o nejjižnější mateční komplex na západní hranici tohoto kraje, u kterého na základě polohy a směru převládajícího proudění vzduchu lze předpokládat postupný vliv na řadu dalších lokalit v tomto kraji přes jednotlivé fragmentované lesní porosty. Spíše solitérně se vyskytující druh F. polyctena, který i zde upřednostňuje spíše jehlič­ naté porosty (smrk), působí dojmem, že představuje zbytek dřívějšího četnějšího osídlení porostů tímto druhern z dob, kdy i zde převládaly jehličnaté porosty a po změně skladby opustil souvislé listnaté porosty, a to pravděpodobně i pod tlakem patrně silnějšího druhu F. rufa, který spíše preferuje tyto listnaté porosty. K tomuto přispívají i poznatky z blízké Žehuňské obory (Obora Kněžičky), jejíž lesní porosty byly prozkoumány při studiu zón šíření proti směru větru, tzn. odkud se pravděpodobně šíří lesní mravenci do chlumeckých lesů. Zde zatím byl na základě předběžného určení zaregistrován výskyt druhu F. rufa a nebyl zde zjištěn výskyt druhu F. polyctena. Vzhledem k tomu, že druh F. polyctena se šíří na kratší vzdálenosti, otázkou je, jaký původ mají některá solitérní hnízda tohoto druhu v okolních lesích. Jediným zatím rozumným vysvětlením se zdá právě dřívější osídlení okolních lesů tímto druhem. V souladu s moderními a dosud řádně nedoceněnými trendy v podobě komplexní ochrany přírody byla věnována zvýšená pozornost bylinnému patru se zvýšeným zřetelem na myrmekochorní rostliny. Podrobnosti jsou uvedeny v samostatném příspěvku (NEšPOR JIŘÍ 2003b). Nejcennějším je v tomto směru nález vzácné a zvláště chráněné sasankovky lesní, obdobně vzácné kamejnice (kamejky) modronachové a jilmu habrolistého. Podrobná znalost myrmekochorních vazeb, jakož i dalších ekologických vztahů lesních mravenců na rostliny, přispívá k pochopení otázky vhodnosti určitých biotopů a hlubšímu pochopení úlohy lesních mravenců v jednotlivých ekosystémech. Vděčnými a velmi spolehlivými průvodci při mých 32

Odborná činnost

prů zkumech

mi v tomto

směru

byly práce AICHELE & GOLTE - BECHTLE (200 1) a KREMER

(1995 ).

Přímý

tlak černé zvěře - je dno hnízdo po zi mě doslova vyry té ze země í se středovým další v n ej cenněj š í l okalit ě Orod y zřete l ně n avštěvo van á divočá ky - nastolil otáz ku výstavby ochranných ce lodřevěných oplocenek. Toto bylo předjedná no, j ak u majit ele tak í na Krajském úřadě . Po zj ištěn í, že v blízkosti rozrytého hnízda vznikly dvě nové kupky ze zbytkových roj ů z blí zkého zdevastova ného hnízda, bylo od instalace ohrádek upuště­ no. Toto rozhodnutí ovlivnily i zkušenosti z blízké Žehu ňsk é obory, ve které je značný pře­ tlak danči a mufl oní zvěře (450 ks na ploše zhruba 900 ha). Zde byla sice zaregistrována absence podrostu vlivem tlaku této zvěře, což zlepšenými světe lným i podmínkami mrave nců m může jedí ně prospět , ale nebylo zde zjištěno ani je dno hnízdo rozhrabané od zvěře - divočáci za plot obory nesmí. Tlak černé zvěře a jeho dopady na lesní mravence, obzv láště v cenn é l okalitě Orod y, bude i v bud oucnu pozorně sledován bez u pl atn ěn i technických opa třen i ochrany a j e předpokl ad , že na zá kla dě tohoto výzkumu vzniknou zaj ímavé poznatky o skutečné m dopadu tlaku černé zvěře na popul ace lesn ích mraven c ů a především schopnostech mraven č í popul ace se s tímto tlakem vypořádat. Timto má problematika ochrany lesnich mravenc ů šanc i získa t žádoucí argumenty proti post oj ům zastánců dnes ji ž pra vdě ­ podobně pře konan é G ěsswald ovy školy ochrany lesnich mra ven ců . Co se týče černé zvěře, jej i tlak vzhled em ke značn ému přemnožení má negativn i dopady nejen na přírodu jako celek, ale i na zemědě lské kultur y. Tento stav v sobě skrývá potencionálni ekologickou katastrofu s případným i drastickým i dopad y na hospodářství , n apř. pařezem,

Odborná

činnost

33

dlouhodobým zákazem vývozu vepřového v případě vypuknutí rozsáhlé epidemie prasečího moru. Zde opět nezbývá než souhlasit se závěry všeobecně uznávaného autora (SEIFERT 1996), že ve vztahům k divočákům je jediným účinným řešením drastická redukce jejich stavů. Jelikož jsou stavy černé zvěře zhruba desetinásobné oproti žádoucímu počtu, nebylo by pravděpodobně dlouhodobě účinné vzhledem ke značné potenci této zvěře snížit stavy jednotlivých stád na desetinu, ale zásadním řešením je snížení celkového počtu stád černé zvě­ ře na desetinu. Což do případného vypuknutí ekologické katastrofy může narážet na postoj myslivecké veřejnosti se silnou oporou v parlamentu. Již nyní je na základě přímého pozorování v lokalitě Orody, jakož i na základě informací z transferů hnízd, kdy často dojde k obnovení hnízda na původním stanovišti či v jeho blízkosti - viz např. krkonošské hnízdo ve Vítkovicích - zřejmé, že i tlak přemnožené čer­ né zvěře nemusí být pro společenství lesních mravenců tragický. Prakticky každému je na příkladu mravenců, kteří se vyskytují např. pod kameny v blízkosti lidských obydlí, známa reakce mravenců po náhodném nazdvižení ochranného kamene, kdy následně jsou larvy odnášeny do bezpečí hlubších prostor hnízda. Stejně tak je známá reakce dělnic obránců, kteří se při útoku na hnízdní kupu vyrojí i za cenu svého sebeobětování na její povrch s cílem útočníka zastrašit, odehnat či alespoň zdržet, aby dělnice pečující o plod mohly přenést larvy do bezpečí pod prvky hlubinné ochrany hnízda - většinou staré pařezy, kam v zájmu zachování roje pravděpodobně mizí i královny. Osobně mě z hlediska komplexní ochrany lesa trápí v návaznosti přímo na člověka spíše jiné skutečnosti. Jestliže je již zřejmý posun v hospodaření v lesích správným směrem, les obzvláště u silnic slouží jako smetiště především komunálního odpadu takovou měrou, že v brzké době můžeme představovat jedno z největších smetišť v jinak civilizované Evropě. Problémem není např. v lese nalézt i staré autobaterie (olovo) a podobné věci, co do lesa a životního prostředí vůbec nepatří. Případná relaxační návštěva lesa je pak spojena s pohledem na nechutně vyhlížející černé skládky a chmurnými myšlenkami nad možnými dopady sobeckého konání některých lidí.

Závěr Příspěvek podává informace o výskytu lesních mravenců v lesních porostech u Chlumce nad Cidlinou, kde se vyznačují nízkou hustotou - zhruba 1 hnízdo/ 10 ha, max. 1 hnízdo/ha. V příspěvku jsou informace z dosavadního výzkumu společenstev lesních mravenců včetně jejich vztahů k okolním ekosystémům, jakož i tlaku migrující černé zvěře.

z lesních porostů u Chlumce nad Cidlinou musí ochrana lesních s možností, že v některých oblastech mohou být v souvislosti se změnou hospodaření v lesích, mnohdy spojenou i se zásadní změnou skladby lesních porostů, nahrazeny druhy, jež vytváří mnohačetné kolonie - např. F. polyctena, jinými druhy lesních mravenců s podstatně nižší hustotou hnízd na hektar, a tím může dojít k zásadnímu snížení počtu mravenišť v některých lesních porostech, aniž by bylo nutné z toho vyvozovat jakékoliv negativní závěry. Na

základě poznatků

mravenců

34

zcela

reálně počítat

Odborná

činnost

I

Zusammenfassung Der Artikel infonniert iiber die Erforschung der Waldameisen beim Chlumec nad Cidlinou. Dort betragt die niedrigste Dichte zirka 1 Waldameisen - Nestbau/ O ha. Der Artikel infonniert iiber die Waldam eisen, die Ókosysteme und auch iiber den Druck den die Wildschweine auf die Nestbauten und V ělker der Waldameisen ausiiben. Der Waldam eisenschutz muss auch mit der Mč gli chkeit rechnen, dass nach dem Wechsel in der Waldwirtschaft eine Reduktion der Volker und ihrer Nestbauten eintreten kann. í

Odborná

č i n nost

35

Literatura AICHLE D. & GOLTE - BECHTLE M. 2001: Co to tu kvete? - Knižní klub 2001. 430 str. BEZDEČKA P. 2000a: Česká jména mravenců rodu Formica. - FORMICA 3: 73-75.

BRETZ D, Douwas P. 2003: Ein farbiger Bestimmungsschliisel fiir Hiigelbauende Waldameisen. - Ameisenschutz aktuell XVII: 1-10. DAĎOUREK M. 2002: Je mraveniště část koule? Aneb o nevhodnosti použití tzv. tabulky Dlusského k určení objemu hnízd. - FORMICA 5: 24-26. KREMER B. P. 1995: Stromy, - Knižní klub. 287 str. NEŠPOR JAN 2003a: Využití výpočetní techniky při aplikovaném výzkumu lesních mravenců v rámci Programu Fonnica. - Odborná práce SOČ. (nepublikováno) NEŠPOR JAN 2003b: Výpočet objemu a povrchu hnízdních kup pomoci modelu rotačního paraboloidu. - inFonnica 14.8.2003. NEŠPOR JIŘÍ 2003a: Co se zemním valem hnízd lesních mravenců? - inFormica 14. 8. 2003, 5 str. NEŠPOR JIŘÍ 2003b: Mynnekochorie - doklad vlivu mravenců na biodiverzitu a ekologickou stabilitu. - FORMICA 6. NEŠPOR JIŘÍ 2003c: Dílčí zpráva o výskytu lesních mravenců v jižní části Chlumeckých lesů dle stavu ke dni 5.5.2003. (nepublikováno) NEŠPOR JIŘÍ 2003d: Dílčí zpráva o výskytu lesních mravenců v severní části Chlumeckých lesů dle stavu ke dni 7. 5. 2003 (nepublikováno) NEŠPOROVÁ & NEŠPOR JIŘÍ 2003: Studium vlivu tepelných podmínek na tvar hnízdní kupy. - inFonnica 20. 11. 2003, 9 str.. SEIFERT B. 1996: Ameisen, beobachten, bestimmen. - Naturbuch Verlag Augsburk, 351 str.

Jiří Nešpor Rooseveltova 71/IV 503 51 Chlumec nad Cidlinou

36

Odborná

činnost

Inventarizace a mapování mravenišť v Blanském lese (Jižní Čechy) Die lnventarisierung und die Kartierung der Waldameisen in Blanský les (Siidbčhmen)

Petr Miles & Jiří Nešpor V návaznosti na dřívější průzkumné práce prováděné v r. 1999,2000 (Miles 2000) a 2002 (MILES 2002) pokračovala inventarizace mravenišť v prostoru Kletě v Chráněné krajinné oblasti Blanský les i v tomto roce 2003. Jejím hlavním cílem bylo přispět k ověření výskytu a vymezení hranic rozšíření vzácného druhu lesního mravence Formica aquilonia Yarrow, 1955. Inventarizace proběhla ve dvou etapách. První, v termínu od 9.7. do 12.7.2003, se zúčastnili členové za ČSOP 36/03 Formica Liberec Petr Miles, Pavla Kůsová, Jan Daňo a Jiří Nešpor. V průběhu dvou dnů pomáhali s inventarizací i členové místní za ČSOP Šípek. Posledně jmenovaný Jiří Nešpor pak zajistil v termínu 3. 10.-6. 10.2003 realizaci druhé etapy, která proběhla na základě smlouvy se Správou CHKO Blanský les. V první etapě se mapování soustředilo na jihozápadní část sledovaného území s místním názvem U Martínka, a to až k potoku Hučnice, resp. i nepatrně za něj. S tímto podrobně provedeným průzkumem, včetně determinacemi odebíraných vzorků, je spojeno definitivní vymezení jižní a částečně i západní hranice výskytu tohoto druhu.. Ve zvoleném prostoru U Martínka s nadmořskou výškou 640 až 740 m n.m. bylo zmapováno celkem 240 hnízd, která vykazovala ve velké většině nadprůměrnou aktivitu. Mimo nejjižněji situovaného hnízda č. 59, z něhož odebraný vzorek byl determinován jako Formica pratensis Retzius, 1783, byly vzorky z dalších hnízd určeny jako F. aquilonia. Jejich determinace prováděli RNDr. P. Miles a P. Kůsová a ověřoval je i RNDr. P. Werner. Další mapování v průběhu první etapy probíhalo v centrální horní části sledované oblasti s místním názvem U chytu poblíž její severní, východní, ale i západní hranice. Zde v nadmořské výšce 860 až 910 m n.m. bylo v jeho průběhu zaevidováno 172 hnízd. Zde byly všechny odebrané vzorky determinovány jako druh F. aquilonia. Bylo provedeno i základní mapování hnízd podél spojnice mezi lokalitami U Martinka a U chytu, kterou tvoří široké lesní cesty se zelenou turistickou značkou. Podél této spojnice bylo v nadmořské výšce 740 až 860 m n.m. zmapováno 39 hnízd. Celkem bylo v prostoru mezi obcí Vyšný a vrcholovým hřebenem Blanského lesa v prů­ běhu první etapy zmapováno 451 hnízd. Na rozdíl od předchozích průzkumů byla v rámci inventarizace evidována veškerá, tzn. i malá hnízda. Vynechány byly pouze jednoznačně určené potravní kupky. V dolní části lokality U Martínka a podél shora uvedené spojnice cest byla odhadnuta hustota mravenišť ve výši zhruba 15 hnízdfha a v horní části až 20 hnízd/ha. V souvislosti s tím byl vzhledem k orientační předpokládané celkové rozloze výskytu druhu F. aquilonia, která činí asi 300 ha, upřesněn se značnou věrohodností odhad počtu mravenišť na 3 000 až 4 000, resp. až na 5 000 hnízd. V každém případě však lze již nyní konstatovat, že se jedná o nejpočetnější komplex lesních mravenců rodu Formica v naší republice, a jako takový si zaslouží náležitou územní ochranu, nejlépe formou přírodní rezervace. A to raději dříve než později, přesnější součty a lokalizace mravenišť v jednotlivých porostech je možné provádět kdykoliv i v budoucnu. Odborná činnost

37

'l

Jf .: .

,

~• ;;f

U Martínka stav k 10. 10. 2003

. :.1

~

s:'"

O

\

\\

stav

porostů

měřítko

k 27.2. 1997

1: 2500 (A3) 100m

Zmenšená mapa lokality U Martínka,

38

Kleť

2003

Odborná

činnost

V průběhu inventarizace byla věnována pozornost též studiu biologie a chování sledovaného druhu F. aquilonia, a rovně ž í výskytu možných konkurujících druhů mraven c ů. P. Miles pozoroval, že dělnic e F. aquilonia požíraly ve značném množství mrtvé suché slimáky, malé čmeláky, housenku lišaje borového í jiný hmyz. Místy spatří! mezi dělni cem i F. aquilonia dosti intenzivní vnitrodruhové boje a odebral též vzorky těchto bojujících vzáj emně do sebe zakousnutých je dinců. J. Nešpor si povšiml, jak v průběhu inventarizace na povrchu našeho oblečení ulpívaly pachy ze sledovaných hnízd. Ty patrně iniciovaly dělníc e u dalších hnízd k útočným reakcím . Nespokojily se pouhým průzkumem povrchu našeho odě ­ vu, ale v početných šicích zaujímal y vysloveně bojové postavení se zadečky vystrčenými pod svými těl y dopředu, neboť pravděpodobně na zákl adě cízího pachu mravenců na naších šatech očekávaly přítomnost nepřátel ských jedinců . Na přístupové , žl utě značené cestě u oplocenky zaregistroval P. Mí!es též přítomnost druhů Lasius fuli ginosus Latreille, 1798 a F. sanguinea Latreille, 1798 (odebrán vzorek). U této cesty od obce Vyšný zaznamenala P. K ůso ­ vá i výskyt dře vokazný ch mravenc ů rodu Camponotus. Jejích pohyb byl ve značné m iře pozorován i přes širokou cestu od Vyšného k potoku Hučníce , a to zhruba ve vzdálenosti 100 m od hnízda 59 až téměř po samotný okraj obce. Tyto druhy by mohly být konkurenty F. aquilonia, na jehož výzkum a ochranu je prováděná inventarizace především zaměřena .

Jedn o z

větších mra ven išť

Formica aquilonia

Druhá etapa inventarizace byla zaměřena na ucelené dokončení inventarizačních a mapovacích prací v rozpracovaných lokalítách U Martínka a U chytu. V jejím průběhu bylo v lokalitě U Martinka zmapováno dalších 69 hnízd , a to i včetně několíka nových, které sledovaný druh mra ven ců F. aquilonia stač il vytvořit za tři m ěsíce od uplynutí od první etapy.

Odborná

činnost

39

Tímto zde bylo mapování dokonč eno s tím, že bylo zaevidováno v průběh u obou etap celkem 309 hnízd. V návaznosti na ukončen í mapovacích prací U Martínka byla zhotovena evidenční mapa v mě řítku 1:2500, jejíž výsek dokumentuje poč etnost mra ven íš ť ve zdejšíc h porostech. Záro veň byly ukončeny i mapovací práce v l okalit ě U chytu, kde v průběhu druhé etapy bylo zaevidováno dalších 87 hnízd a jejich celkový počet se tak ustálil na 259. 1 zd~ byla zpracována kon ečná evidenčn í mapa v měřítku I :2500. V sousedství lokality U chytu byla v průběhu druhé etapy zahájena ínventarízace v část i stanoviště s místním názvem Ko či čí kout. Ta je dosud ve stádiu rozpracování a dosud byla zaevídována veškerá hnízda podél je jí hranice ve vn ítřních částech porost ů, které bezprostředně sousedí s lokalitou U chytu. Zde bylo zaevidováno celkem 199 hnízd.

A u toři příspěvku p ři

zpracovávání

výsledků

na

Správě

CHKO Blanský les

Vzhledem k poklesu teplot (v pondělí 6. 10. ráno v nadmořské výšce 880 m padal zmrzlý sníh) byla aktívíta všech hnízd oprotí létu výrazně nížší. Nebyly pozorovány žádné útoky dělnic sledovaného druhu . V souvislostí s tím trvaly déle i odběry vzorků . Ty byly odebírány i s cí!em věrohodně vymezit západní hranici výskytu F. aquilonia í v místech podél potoka Hučn í ce vedle louky U Martínka. Zde byl odběr proveden v neděli , kdy vytrvalý déšť zcela znemožní! mapovací práce. Pří těchto odběrech byl v průběhu deště zaregistrován výskyt dělnic až v hloubce zhruba 5 až 10 cm pod povrchem hnízda, příčemž přes nepřetržitý déšť od noci byla mokrá pouze vys loveně povrchová vrstva hnízdní kupy. Vzorky byly pře­ dány k determínací P. K ůsové . 40

Odborná

činnost

Celkem bylo v průběhu druhé etapy inventarizace druhu F. aquilonia zmapováno 355 hnízd. Stejně jako v první etapě byla mapována veškerá hnízda bez ohledu na jejich velikost. V ětšinou se jedná o menší hnízda (průměrná výška evidovaných hnízdních kup je 40 cm/ maximum 90 cm a minimum 20 cm; průměrná hodnota průměru hnízdních kup je 89 cnl/ maximum 240 cm a minimum 40 cm; průměrná hodnota zemního valu je 112 cm (maximum 350 cm a minimum 40 cm - průměrná hodnota objemu hnízdních kup činí 0,17 m>, maximum 1,81 m' a minimum 0,01 n13) . Objem hnízdních kup byl počítán podle modelu rotač­ ního paraboloidu. Zastínění hnízdních kup pouze výjimečně přesáhlo hodnotu 60 % - průměrná hodnota zastínění činí 44 %. Zhruba u jedné třetiny zmapovaných hnízd bylo evidováno zarůstání hnízdních kup převážně lesními travinami, opět pouze výjimečně hodnota zarůstání přesáh­ la výši 20 % - průměr činí 3,8 %. Poškození hnízdní kupy bylo zjištěno pouze u 5 hnízd, což je zanedbatelný počet. V tomto směru lze hodnotit jako nepříznivé poškození některých hnízd zaevidovaných v průběhu první etapy: zasypané zeminou a kamením po úpravě cesty se zelenou turistickou značkou, poškozené při těžbě dřeva nad cestou Kněžny Terezie a poškozené při přibližování dřeva za potokem Hučnice. V návaznosti na dřívější velmi podrobné průzkumy bylo v průběhu obou etap inventarizace druhu F. aquilonia celkem zmapováno 806 hnízd. Z nich bylo zatím pouze jediné při­ řazeno jinému druhu - F. praiensis. Při dosavadním tenlpu mapování by bylo nutné vzhledem k celkovému předpokládanému počtu hnízd ve sledované oblasti počítat s obdobím minimálně pěti let. To nutí k úvahám o vhodnosti dosavadního postupu inventarizace. Z tohoto důvodu uvažujeme o její změně, která by umožnila dokončit mapování dalších zbývajících 3 000 až 4 000 hnízd již v průběhu příštího roku. Společně s předpokládaným mapováním je nutné dokončit i stanovení hranic výskytu druhu F. aquilonia. V průběhu letošní i loňské červencové inventarizace nebyl u sledovaných mravenišť zaznamenán výskyt pohlavních jedinců, což lze považovat za dosti zásadní neznalost. SEIFERT (1996) označuje za dobu rojení F. aquilonia červen a červenec a uvádí pouze jediný konkrétní příklad místa páření (str. 322). Je to výrazný rozdíl od příbuzného druhu F. polyctena, který se rojí mnohem dříve. Tato odlišnost v době a možná i ve způsobu rozmnožování by mohla přispět k jejich lepšímu vzájemnému rozlišení. Také GOBWALD (1990) konstatuje (str. 421), že je dosud jen velmi málo známo o způsobu rozmnožování F. aquilonia, takže je žádoucí věnovat této problematice na lokalitě na Kleti i z ochranářských důvodů zvýšenou pozornost. Zdárné dokončení mapování již v příštím roce může podpořit žádoucí vyhlášení přírod­ ní rezervace zaměřené na ochranu lesních mravenců v této části CHKO. Nemusí však být jeho podmínkou, neboť již dosavadní znalosti se nám jeví pro tento účel dostačující a inventarizace mravenišť může pokračovat i po vyhlášení v chráněném území. Příkladem mohou být v CHKO Blanský les již dvě existující maloplošná chráněná území (Přírodní rezervace Kleť a Přírodní památka Horní Luka) - ANDRESKA J. at a1. (1999) či přírodní rezervace Pod Jelení studánkou v CHKO Jeseníky vyhlášená v r. 1989 k zajištění ochrany obřího komplexu hnízd zdejšího rovněž horského druhu mravence Formica lugubris (BEZDĚČKA 1999). Stejně reálné jsou ve spolupráci se ZO Šípek i úvahy o vytvoření mravenčí naučné stezky, která by byla v souladu s principy ochrany přírody a její propagace v CHKO Blanský les a nepředpokládala by přístup většího počtu lidí mimo již frekventované turistické cesty.

Odborná

činnost

41

Zusammenfassung Der Beitrag informiert iiber wichtige Erkenntnisse zum Vorkommen der Ameisenart Formica aquilonia im geschiitzten Landschaftsgebiet Blanský les in Siidb6hmen. Die Gesamtzahl betrligt etwa 3000-5000 V člker auf einer Flliche von etwa 3 qkm. lhre weitere lnventarisierung, Kartierung und Erforschung wird fortgesetzt. Das Hauptziel ist den strengen Schutz dieses gr6Bten Waldameisenkomplex in der Tschechischen Republik zu sichem.

Literatura ANDRESKA J. a kol., 1999: Přiroda a historie hory Kletě . - GAFA studio v Českém Krumlově ve spolupráci se Správou Chráněné krajinné oblasti Blanský les. 34 stran . BEZDĚéKA P., 1999: vývoj komplexu hnízd Formica lugubris ZETT . V Jeseníkách. FORMICA 2: 65-70. GóBWALD K., 1990: Die Waldameise. Band 2. - AULA- Verlag Wiesbaden. 1-510. MILES P. 2000 .: Lesní mravenci v CHKO Blanský les - FORMlCA 3: 34-40. MILES P. 2002 : Závětečná zpráva, projekt 402, Inventarizace Jihočeského kraje (1. etapa) . 5 stran . SEIFERT 8.,1996.: Ameisen beobachten, bestimrnen. - Naturbuch Verlag , Augsburg. 1-451.

RNDr. Petr Miles Sídliště 724 543 71 Hostinné e-mail:[email protected]

42

Ing. Jiří Nešpor Rooseveltova 71/IV 503 51 Chlumec nad Cidlinou e-mail: alfa.chem @worldonline.cz

Odborná

činnost

Mapování lesních

mravenců

v jihozápadní

části

Brd

Die Kartieru ng der Waldameisen in siidwestli chem Teil des Gebirges Brdy Martin Ziegler Již několik let je naše základni organizace ČSOP ve Spáleném Poříč í zapojena do řady biodiverzity, ja ko n apří kl ad Alcedo, Ochran a biodiverzity lesních vodních toků nebo Ohrožené druhy lesních dřevin. V letošním roce jse m se rozhodl, že se zkusím zapojit do Programu Formica a zmapuje me lesní mravence v jihozápadní část i Brd. Na tomto území víme o lokalitách, kde se lesní mravenci hojn ě vyskytují a podobné mapování zde nikdy prováděno nebylo. Zažádal jsem Krajský úřad Plze ňského kraje o potřebnou výjimku a napsal projekt, který nám byl podpořen . p rogramů

Mra ven iště

Formica lugubr is, Brdy

Absolvoval jsem seminář, který se konal na konci č ervna v Kři žano vě u Brna. Zde jsem a v praxi viděl, jak takové mapov ání probíhá, jak se m ěří výška a šířka mraveni ště, jak odebírat vzorky na rozbor, jak se orientovat v porostových mapách a jak vy plňo­ vat tabulky. Navázal jsem v tomto ohledu spolupráci s pracovníky místní správy Lesů Čes­ ké republi ky, kteří mi ochotně zapůjč il i porostové mapy a s hledáním v nich mi také vý znamn ě pomáhali.

se

dozvěděl

Odborná

činnost

43

Mapování mi šlo ze začátku pomaleji než jsem předpokládal, ale rozhodl jsem se raději zmapovat menší území a dbát na to, aby údaje byly co nejpřesnější. S mapováním jsem také začal celkem pozdě, protože krátce po semináři začaly letní prázdniny a s nimi spojené letní tábory MOPíků. Zmapoval jsem lokalitu u přírodní rezervace Fajmanovy skály, ale nepodařilo se provést inventarizaci všech hnízd lesních mravenců na tomto území. Výsledky naší práce poskytneme nejen místní správě LČR ve Spáleném Poříčí, ale o výskytu chráně­ ných mravenců a o nutnosti jejich ochrany budeme také informovat veřejnost prostřednic­ tvím Plzeňského deníku a Spálenopoříčského zpravodaje. V příštím roce bychom chtěli v programu pokračovat a s monitorováním začít již na jaře . Podařílo by se nám tak z velké části zmapovat lokality jihozápadních Brd, kde se mravenci rodu Formica vyskytují. Se zájmem budeme také pozorovat již zaevidovaná mraveniště a sledovat jejich vývoj.

Martin Ziegler ZO ČSOP Spálené Poříčí

44

Odborná

činnost

Činnost ochranářů ČSOP

Stavba ochranných krytů a prosvětlování mrave n i š ť v Beskydech (Za ČS O P K u n čice pod O ndřej n í k e m)

Lesní mravenci podrodu Formica (Ing. Veronika Soura/ová)

Lesní mravenci podrodu Formica (Ing. Veronika Soura/ová)

Činnost ochranářů ČSOP

Stavba ochrannýc h krytů na D ěčínsku (ZO ČSOPJ iž n í Karo lina)

Záchranný transter mrave nišť (Z O ČSOP Velké Popovi ce

Ochrana mravenců v Beskydách Der Ameisenschutz im Beskydy

Petr

Tryščuk

Zapojení do

činnosti

Mám-li se podívat zpět do minulosti a hodnotit naši práci vykonanou při ochraně mrarodu Formica, musím si připomenout dilema z roku 1989. Někdy v tom období jsem ukončil základní vojenskou službu a rozhodl jsem se na nedokončené studium biologie nevrátit. Ovšem aktivit v oblasti biologické jsem se vzdát nehodlal. Držel jsem se tehdy skupiny podporovaných projektů a rozhodoval se, kterému dám přednost. Mravenci, netopýři nebo vážky? Všechny tři skupiny živočichů mě velmi interesovaly. Mravenci mi byli více vzdáleni a navíc jsem na základě vlastní velké turistické zkušenosti pozoroval v Beskydách jejich úbytek. Své taky učinily vynikající publikace o blanokřídlém hmyzu obecně a velký zájem ČSOP a revírníka Čtvrtníčka. Přiznám se, že má první představa byla, že jeden rok mravenci, příště zase něco jiného. Ovšem, jak se ukázalo, lesní mravenci v Beskydách očividně potřebují důslednou a trvalou ochranu, takže letos (rok 2003) se na záchraně mravenců podílíme již třetím rokem. venců

Zahájení

činnosti

na

Ondřejníku

Ondřejníkje součástí Moravskoslezských Beskyd, ale zároveň je dobře oddělen od zbytku Beskydského masivu. Leží severněji a z jihu a východu je oddělen od kolemstojících hor - Nořičí hory, Velké a Malé Stolové a Smrku. Jeho přesné hranice a blízkost působnosti naší ČSOP nám dávaly možnost kvalitně (a v určených hranicích) realizovat ochranu i inventarizaci. V lokalitě Ondřejník senalézá evidovaná lokalita Na loukách (cca 850 m n.m). Je zatím jediná, kterou v rámci projektů Biodiverzita v Lesích ČR obhospodařujeme. Je lokalizována na severním svahu v porostu smrku a douglasky různých věkových skupin. Nalézá se v nadmořské výšce 800 až 840 m n.m. Stromový porost na Ondřej níku je převážně bukový (Fagus sylvestris) nebo smrkový (Picea abies). Na místě výskytu také roste douglaska (Pseudotsuga menziensii). Hnízda jsou od sebe vzdálena zpravidla 15 - 20 m v liniích (prů­ secích), ale ani 2 m nejsou výjimkou, Mimo Lesy ČR evidujeme několik lokalit na úbočí Ondřejníku. V dané chvíli jsme zakrytovali hodně ohroženou lokalitu na Horním Pstruží (hranice vzrostlého smrkového porostu cca 40 let a mladých modřínů cca 10 let). V okolních horách máme určitý přehled o mraveništích podél turistických cest nebo vrstevnic, ale na nějakou větší inventarizaci nám nezbývají síly. Mimo Ondřejníkjsme krytovali jediné mraveniště, a to v roce 2002 (finanční zdroj vlastní a z RŽP Frýdku-Místku). Toto mraveniště bylo osamocené v biotopu plánovaného lesoparku na svahu Velké Stolové (Na Pekliskách) a bylo bezprostředně ohroženo černou zvěří.

Odborná

činnost

45

Výsledky dosa vadní

činnosti

To jsem ale o rok předběhl. Počátky v roce 200 1 by ly samozřej mě těžké . Při abso lvová ni pov inného semi náře, kdy jsm e dosti velká m raveni ště naléz ali takřka 100 metrů za hospodou, se mi naše dosavadn i beskydská lokalit a s několika málo známými (a navíc malými) kupami , zdála trapnou. Navíc jsem v mnoha věc ech dosud tápal (mě l jsem zkuše nos ti s projekt y sociálními a kulturními ), kde mnoho věcí přece jen fungovalo jinak. Zm apoval jsem tedy lok alitu Na loukách a naše Č SOP vybudovalo první kůlový kryt. A zábr an y proti ses utí u ces ty kolem lokalit y směrem na nej vyšší vrchol Ondřej níku - na Skalku. Tent o rok byl tedy ve znamení u č en í . Na louká ch bylo evi dová no 26 kup , 13 nebylo poškozen o. Jej ich ce lkový objem č i nil 11,91 m'. začal hodně ve své režii. Měl jsem v něm předst a vu vykonání mnohem obje mu práce. Prot o jsem poprosil o pom oc své přátel e z občanského sdruže ní Vlasten ecký klub (jehož jsem také členem) , kteří se velmi ochotně zapoj ili.

Rok 2002 jsem ji ž většího

Tent o rok se nám však doslova lepil a smůla na paty. Z šes ti mon itorovacích výj e zdů se vydaři ly je n dva . Nep ři ze ň p oč as í (prudké změny poč así na bouřky ) nás z hor vždy spo leh livě vyhnala. I takto byly Na loukách vybudo vá ny dva kryty a oprave ny (navýšeny) zábra ny proti ses utí hn ízd. Na loukách bylo evido váno 28 kup , 15 nebylo pošk ozeno. Ce lkový objem činil 18,53 rn' .

Rok 2003: Administrativni změnou bylo ro zděl ení naši ZO ČS OP na dvě ne závislé orga nizace, p ři­ čemž celý projekt Form ica přešel na mou osobu. Tak é zapojení našeh o spolureaIizátora (Vlastenec ký klub ) bylo mnohem vyšší v l astně stoproce ntnÍ. Povinný sem inář absolv oval další z nás reali zátorů (Mirek Šp álek, V. klub Ostrava).

46

Odborná

či n n ost

Tento rok nás také provázelo příznivé počasí, mohli jsme své záměry realizovat dokonce ve větší míře než jsme plánovali, a byl také příznivý pro mravence. Mraveniště byla po létě jen minimálněponičena, přičemž na jaře po první kontrole bylo konstatováno poškození cca 1/3 hnízd. Odhadujeme, že se na tomto stavu podepsal teplý rok, a tedy dostatek jiné potravy pro divočáky.

Jednalo se především o hledání nových hnízd (16 osob) a budování krytů (8 osob). Na loukách bylo evidováno 36 kup, z nichž byly jen 4 byly poškozeny. Celkový objem činil 22,05 m'', Na Pstruží další 4 s celkovým objemem 0,09 m-, Z pohledu realizátora projektů jsem nejvíce ocenil očíslování mravenišť, které velmi ulehčí inventarizaci hnízd a jejich náročné roční porovnávání. Velkým přínosem pro budoucnost je také možnost zapojení více osob do inventarizace. Očíslování mravenišť bylo vykonáno pomocí smrkových hranolů 5-7 x 5-7 cm v délce 40-50 cm. Hranoly byly jednostranně seříznuty a přibity vedle mravenišť. Jejich horní strana byla natřena bílou latexovou barvou a černým lihovým centrofixem bylo uvedeno číslo hnízda. Takto bylo instalováno 34 hranolů (ve dvou případech šlo použít jeden hranol pro dvě hnízda).

Inventarizace hnízd obsáhlé monitorování proběhlo teprve v roce 2003. Zapojilo se desítky individuálních osob a byly nachozeny (prozkoumány) desítky kilo. metrů. Celkově se jedná o 123 a 51 hodin strávených v terénu. Jižní, jihovýchodní a východní svahy Ondřejníka byly pročesány. Důraz byl činěn na turistické trasy, kde by byla mra-' venčí hnízda ohrožena lidmi a podél cest, kde hrozí ujíždění svahů. Napříště chceme věnovat pozornost západnímu a severnímu svahu. Také plánujeme na jaře oslovit občany dotčených obcí s žádostí v obecních novinách o zaslání informací o mraveništích. Dlouholetým cílem je naprosto přesné zmapování Ondřejníku jako vzorové hory, která by mohla sloužit jako názorná ukázka péče o mraveniště. Podrobné a

do

především

něj přes dvě

Ohrožení

mravenišť a přijatá opatření

Eroze - Na svazích neustálé odplavování hmoty výrazně oslabuje hnízda, která jsou potom "roztahaná" a směřují dolů. Část takto ohrožené lokality má naše označení A (+ číslo hnízda) - tři velká zdravá hnízda byla opatřena zábranami (jeden celým krytem). Několik letos nově objevených hnízd bude také při dalším růstu opatřeno zábranami proti sesutí (asi další 4 zábrany). Zvěř

- Bezpochyby největší ohrožení hnízd způsobují divočáci. V nižších polohách (Pstručernou zvěří nebyly pozorovány, zato se zde velmi často krmí jezevec (jeho zásahy, spolu s jinými faktory, mohou vést k naprosté destrukci slabých mravenišť). Ačkoliv jsem se setkal i s despektem ze strany Lesů ČR, že "divočáka kryty nezastaví", nejen má zkušenost je opačná. Krytů jsme vybudovali již celkem 9. Nejvíce na lokalitě Na loukách (5). Lokalita Horní Pstruží má kryty 3 (na všech zdravých hnízdech) a jeden kryt je na Nořičí hoře. Strategie krytování Na loukách je v ochránění periferních hnízd, tedy těch, které mohou při zvýšeném růstu expandovat dále vně lokality. Také trochu doufáme, že divočáky kryty na periferii odradí, nepůjdou dále a neohrozí hnízda uvnitř kolonie. ží) však škody

Odborná činnost

47

Jako kryty používáme

48

a)

Konstruk ce z kulatiny, čtyři- a více rohové kůl y , spoje né ve spodni (ochrana proti podhrabání) a horní (zpe vnění konstrukc e a lepší napnutí vrchního pletiva) části t enčí kulatin ou. Jejich výška je určena výškou hnízda + cca 50 cm. Tyto kryty jsou v mnoha ohledech lepší (pevn ěj ší , stab ilněj ší atp.), ovše m mnohem dražší (p řede­ vším ve spotřebě pletiva).

b)

Trojúh elníkové konstrukc e: ro zm ě ry 155 x 155 x 130 cm. Konstrukce na jedno hnízdo se skládá ze 4 ks, které se ukotví pomocí 4- 8 kůlů o délce 40-50 cm (ochrana proti podhrabání). Výhodou je úspora materiálu, nevýhodou zj evně slabší konstrukce a možnost použití jen na menší mraveni ště .

Odborná

činnost

Zastínění - V souladu se současnými poznatky je ideální 50ti procentní zastínění hnízda. Úplné zastínění (které velmi často hnízdům hrozí) vede k úhynu mraveniště. Průřezy porostu a výřez náletů jsou samozřejmou nutností, kterou každoročně provádíme. Běžně zabírá průklest až 2/3 času fyzické práce v terénu.

Lidské negativní zásahy - Lidský vandalismus se vyskytuje především okolo turistických tras. Jedná se o poškození mravenišť vhozením kamenů, klacků apod. Zde může pomoci jen osvěta. Každoročně je náš článek o projektu na záchranu mravenců zveřejněn v regionálním tisku - obecních novinách obcí, ve kterých projekt Formica probíhá, v novinách Mikroregion Frýdlantsko a dalších. Jako další propagace byla zvolena forma internetové stránky, kde jsou uvedeny projekty, závěrečné zprávy a obecné informace o naší ochraně mravenců v Beskydách. Stránka se nalézá na http://www.mravenci.unas.cz. Ovšem na Ondřejník chodí turisté z mnohem větší oblasti než je působnost regionálního tisku. A poškození (naštěstí zatím jen mírná) svědčí o nutnosti spíše cílené osvěty. Byla tedy zvolena forma informační cedule. Tato byla instalována na jaře 2003, aby maximálně splnila svůj účel. Původně nebyla plánována a byla dodatečně hrazena a instalována přizvaným spolurealizátorem - občanským sdružením Vlastenecký klub (Místní klub Frýdek-Místek). Jak dále - Proti mému původnímu záměru "jeden rok" a jít dále, se projekt Formica stal jakousi mojí samozřejmostí. Na příští roky nás čeká ještě kus práce - větší průklest Na loukách, uzavřít lokalitu Na loukách, zhotovit kryty i ze západní strany (trochu si od toho slibujeme, že divočáci se možná jimi odradí již na periferii a do centra lokality nepůjdou). I nadále hodláme monitorovat známé lokality mimo Lesy ČR a hledat nové. Dále je třeba věnovat pozornost stávajícím krytům a jejich případná poškození opravovat. V letošním roce jsme začali také vyhledávat vhodná místa pro transfery - založení nových lokalit. Lokalizace a struktura lesů na Ondřejníku nám do budoucnosti dává určitou naději na úspěch. Co a jak bude v budoucnu přesně předpovědět nemohu, ale s určitostí mohu říci, že ochrana a monitorování mravenců na Ondřejníku bude pokračovat i v dalších letech.

Petr Tryščuk Realizátor projektů Formica na Ondřejníku Jednatel ZO 68/01 ČSOP Kunčice pod Ondřejníkem Jednatel Pozemkového spolku Podbeskydí Předseda Vlasteneckého klubu - Místní klub Frýdek-Místek

Odborná

činnost

49

Formica v přírodním parku Velkopopovicko Formica im Naturschutzpark Velkopopovicko

Josef

Čisty

ZO ČSOP Velké Popovice byla založena v roce 1998. Ihned po svém založení se zapojila do některých programů ČSOP. Byly to např. Zachraňme studánky, Vyvěšování budek pro zpěvné ptactvo, Krajové odrůdy ovocných stromů, Alcedo a mimo jiné i do Programu Formica. Naše ZO vznikla z občanské iniciativy protestu a nesouhlasu s otevřením velkokapacitního kamenolomu pod vrchem Nespera, který se nachází v přírodně hodnotném Přírod­ ním parku Velkopopovicko. Park byl zřízen na základě vyhlášky vydané okresním úřadem pro Prahu-východ v roce 1993. V případě otevření lomu by při těžbě, manipulaci, dopravě a technologickém zpracování vytěženého kamene bylo nenávratně zničeno vše, co byť i vzdáleně souvisí s přírodou. Ochrana území lidmi, kteří mají kladný vztah ke krajině, floře a fauně, byla tudíž nezbytná. Za zmínku stojí, že v okruhu cca 15 knl od těchto míst bylo provozuschopných kamenolomů více než dost. Přírodní park Velkopopovicko tvoří katastrální území Velkých Popovic, Lojovic, Mokřan, Štiřína, Ládví, Dolní Lomnice, zčásti též Pyšel a Řehenic. Jeho rozloha činí něco přes 20 km". Členitá krajina rytmicky se střídajících zalesněných vršků dosahujících nadmořské výšky 400-500 m, prudkých strání spadajících do úzkých až 100 m hlubokých údolí Mokřanského a Křivoveského potoka, rozlehlých luk a svažitých málo úrodných polí spolu s malými vesnicemi a samotami, působí neobyčejně harmonickým dojmem ukazujícím na staletý přirozený a ničím nerušený vývoj této kulturní oblasti. Krajina zde působí dojmem podhorských oblastí Šumavy či Krkonoš a nic nepřipomíná pouhých 20 knl vzdálený jižní okraj hlavního města. Před negativními vlivy civilizace, zejména před chatovou zástavbou, ochránil zdejší pří­ rodu Mokřanský potok, respektive zápach se z něho šířící. Více než sto let od založení Velkopopovického pivovaru (1874) až do nedávné doby byl totiž potok využíván jako stoka pro odvádění odpadních vod. Zejména v šedesátých letech, kdy stará jednoduchá čistír­ na odpadních vod postavená v první republice pod obcí Velké Popovice přestala fungovat, bylo znečištění potoka tak silné, že stoka černé páchnoucí vody byla v řece Sázavě znatelná ještě v Týnci nad Sázavou, vzdáleném několik kilometrů od ústí potoka do řeky. Dnes, po uvedení do provozu nové čistírny odpadních vod ve Velkých Popovicích, je voda Mokřanského potoka opět průzračně čistá. Vrátil se sem život a našel zde dobré prostředí pstruh potoční, který sem byl vysazen. Na území parku můžeme nalézt i několik studní, zásobujících Velkopopovický pivovar vodou pro výrobu pěnivého moku. Uprostřed lesů nedaleko samoty Habří (jedna z lokalit výskytu mravenců Formica rufa) se nachází nejvydatnější studna. Je vylámaná do skály (kámen je v geologickém atlasu označen jako gabrodiorit todický), 40 m hluboká a je schopná trvale dodávat až 27 litrů vysoce kvalitní vody za vteřinu.

Lesy na území parku obhospodařuje LZ Konopiště, polesí Olešovice. Počty mravenišť F. rufa, F. polyetena a F. pratensis) nejsou vzhledem k jiným lokalitám na území ČR nijak ohrornujicí (jedná se zhruba o 120 mravenišť na více než 8 lokalitách), ale vzhle(většina

50

Odborná

činnost

dem k tomu, že park leží v bezprostřední blízkosti Prahy a je v letní sezóně hojně n avštěvo ­ ván c hataři, cha l u páři, pěšími i cykloturisty (jedn á se o tisíce ná vštěvníků ročně), je jeho význam z hlediska ochrany přírody nedocenitelný.

Při n ěkterých turistických trasách a cyklostezkách a na některých hojn ě navštěvovan ý ch místech, kde jsou mraveni ště , jsme instalovali ochranné kryty. Toto opatřen í nebylo provedeno ani tak z důvodu och ran ářských, jako spíše z dů vodů propagačn ích . Množství dotazů na problematiku lesních mra venc ů , kladených naší za z řad veřej nosti, svě dč í o tom, že tato opatření plní svůj úče l. Kolik lidí si dří ve všimlo lesních mravenců, kolik Iídí vědělo, že se jedná o ch ráněný druh a kolik lidí si u věd omov al o užitečn ost tohoto hmyzu pro př írodu , ale i pro lidi samotné! A o tom, že si jak místní obyvatelé, tak i návštěvn íci parku tyto souvislosti u vědomuj í , svědčí fakt, že ubylo poškozených nebo zničených hnizd lidskou rukou. Letošniho roku jsme byli požádáni ředitel kou ZŠ v Týnci nad Sázavou o radu, jak vyře­ šit jejích problém s mravenci druhu F. pratensis , kteří se usadili uprostřed sídliště na školním pozemku v be zprostředni blízkosti školy. Po vzájemné konzultaci jsme dospělí k dohodě , že tento druh mrav enc ů až tak obtižný není (jejich transfer by byl mnohem obt í ž n ěj š í , navíc s nejistým výsledkem) a že z hlediska ochrany m ravenců bude nejpřij atelněj ší ponechat je na mí stě , opatři t ochranným krytem a popisnou tabulí. Výsledek je ten, že se nyní jedná o místní atrakci, d ětij e chodí pozorovat a krmit, dospělí mají o čem přemýšl et. A mravenci získali celý zástup och ránců . Něco podobného se odehrává v současné době v Kamenici. Tamní aú , který spravuje mj. i k. ú. Štiřín, T ěpt ín, Ládví, se rozhodl vybudovat na svém správním území naučnou stezku a při zval naší za ke konzultacím. Z tohoto důvodu provedeme v příštím roce inven-

Odborná

činnost

51

tarizaci mra venců na k. ú. Těptín , Krhanice a Pohoří u Prahy a výsledky této inventarizace budou mít i dopad na trasu a popis této plánované n aučn é stezky. Závěrem bych se chtěl j eště zmínit o způsob u námi pro váděné inventarizace, respektive o vy p lňování ev i denčních listů. Za č ali jsme používat systém GPS k určování polohy jednotlivých mraveni šť . Náš přistroj umožňuj e určit polohu s přesností 5 rn, což je pro naše ú čely přesnost víc než dostatečn á. S výsledným výstupem souřadn ic z přístroj e a jejich porovnáním s porostovými mapami, s mapami katastrálních území, popř . s turistickými mapami v měřítku 1 : 50 000 a s místním čísel ný m označení m mraven i šť je spolehlivost urč en í polohy mra ven išť velice uspokojivá. Díky so uřadnicím GPS by mohly odpadnout některé kolonky z evi denčn í ho listu, které by se nechaly vyč íst z centrální databáze. Co myslíte, stojí to za úvahu? Josef Čistý realizátor Programu Formica v regionu Velkopopovicka a Kamenícka za ČS OP Velké Popovice

52

Odborná

činno st

Progra.m Formica v Litvínově Das Program Formica in Litvínov

Martin Vrabec V roce 2003 se do Programu Formica zapojila také litvínovská za ČSOP 39/01 Luscinia. Důvodem, proč jsme k našemu hlavnímu programu, kterým je ochrana ptactva, přidali další činnost, byl zájem o mravence, se kterými se setkáváme při našich toulkách přírodou. Mravenišť, co do počtu a velikosti zde není mnoho. Je to zřejmě dáno polohou našeho okresu - devastace přírody Mostecka v minulých letech je snad každému trochu vnímavému člověku až notoricky známá. Zkusili jsme to a po první sezóně je na světě dokončení první části inventarizace. Toto léto jsme se mnohé naučili. Zpočátku se vše zdálo strašně jednoduché. Mysleli jsme si, že ve velké míře zapojíme i naše nejmladší členy. Možná až moc naivně jsem se domníval, že vlastní terénní průzkum a následné provádění měření bude pro ochranářský potěr zajímavou činností. Bohužel tomu tak není. Tak snad až se rok s rokem sejde. Naopak příjemným překvapením byl zájem Iesáků a veřejnosti. Protože lesní celky v našem okolí spadají pod několik vlastníků, byly zde pochopitelné obavy z přístupu k naší čin­ nosti. Tradičně dobré vztahy s LČR se i teď opakovaly. Správa městských lesů Most nám poskytla ochotně potřebné informace. Byly navázány i osobní kontakty s revírníky, kteří se (dle vlastních slov) těší na spolupráci v dalších sezónách. Několik hnízd je i na soukromých pozemcích a i zde máme maximální podporu vlastníků. Zajímavý je i přístup veřejnosti. Naší zájmovou oblastí je zejména Šumenské údolí. Místní obyvatelé o naší činnosti vědí, sami přicházejí s různými podněty, mnozí i aktivně pomáhají. Proto jsme také dostali mnoho typů na výskyt hnízd - těmito lokalitami se chceme zabývat v dalších letech. A je opravdu velice příjemné potkávat houbaře či rybáře a oni vám dávají okamžitě typy na další hnízda. Zde bych chtěl vyzdvihnout "pátrací" činnost pana Fiedlera z Horní Vsi u Litvínova. V dané oblasti jsme tedy provedli inventarizaci, u některých hnízd bylo provedeno prosvětlení, a také jedno hnízdo bylo ochráněno oplůtkem. Lesy v okolí Litvínova jsou dosti rekreačně a turisticky využívány. Vztah mnoha lidí k přírodě je někdy až nenávistný. Proto náš první oplůtek by měl tuto zimu ukázat, kolik toho vydrží. Jsme na to velmi zvědaví. Snad do dalších let nebude potřeba používat beton a armování ... Jak jsem již napsal, první sezóna je za námi. Mnohé se povedlo, a to co ne, doženeme určitě v příštím roce.

Martin"

Vrabčák"

VRABEC

za ČSOP 39/01 Luscinia

Odborná

činnost

53

Poznámky o některých druzích mravenců rodu Formica na hranici okresů Blansko a Žd'ár nad Sázavou (Česká rep.) Notes ojseveral findings ojants oj the genus Formica in frontiers oj the districts Blansko and žd'ár nad Sázavou

Pavel Lauterer Od roku 1944 jsem si všímal mravenců, především rodu Formica, v katastrech obcí Čty­ ři Dvory, Prosetín, Brťoví, Lhota u Olešnice, Koroužné - část Švařec a Štěpánov nad Svratkou. Nešlo o žádný cílený výzkum s mapováním a kvantifikací, u několika kolonií Coptoformica chyběla přesná determinace v současném smyslu. Převážná část sledování spadala do období socialismu, kdy mapy, hlavně potřebné desetitisícky, byly vrcholem tajnosti a náhodné vlastnictví přesných map bylo důvodem k nejpřísnější persekuci. Bohužel nebyla vždy okamžitě zapsána všechna zjištěná data a spoléhání na paměť a přetrvání kolonií více let na jednom místě se nevyplatilo. Komplex více než 100 velkých mravenišť Formica (Coptoformica) exsecta Nylander na okraji březového a smrkového mladého lesa Prvníky (katastr obce Prosetín, poblíž hranic katastru Hodonína) a louky, hlavně kolem zde procházející polní cesty, jsem zjistil poprvé v roce 1944. Staří místní občané pamatovali tento nezvyklý shluk strmých mravenčích kup z jemného materiálu z odumřelých částí lučních trav již z doby svého mládí před 30-40 lety, mravenci zde tedy žili minimálně od začátku 20. století. Nezvyklý hnízdni materiál mne a pana Zdeňka Fleischera lákal k výzkumu myrmekofilní fauny v zimním období. Bohužel soupis jsme neprovedli, v povrchových vrstvách mravenišť bylo několik druhů drabčíků a zcela převažoval dominantní mršník Dendrophilus pygmaeus (Linnaeus). Nikdy jsme zde nenalezli mršníky Myrmetes paykulli Kanaar, časté v okolí u mravenců F. rufa Linnaeus či F. polyctena Fórster či kousku jehličí se podobajícího lesáka Monotoma conicicollis Aubé nebo synoekentního mravence Formicoxenus nitidulus (Nylander). Formica exsecta je mravenec teritoriální, sice se snadno množící dělením kup s polykalními koloniemi a bez nepřátelství vůči ostatním členům souboru kup, ale vůči ostatním mravencům i vůči člověku je značně agresivní. To ztěžovalo jakýkoliv pobyt v mravenci osazeném území i letní výzkum myrmekofilů. Zajímavé bylo sledovat vývoj oddělků jednotlivých kup v jedné linii podél polní cesty na okraji lesa. Původní 50 i více cm vzdálené drobné oddělky růstem postupně splývaly s mateřskou kupou, že tvořily místy až 5 m dlouhý, ale jen 40-50 cm, v některých místech jen 20 cm široký pruh rovnoběžný s cestou. Nikdy kolonie nevnikaly do kosené louky, šířily se jen na pokraji lesa, polní cesty a po mezích, na slunných místech exponovaných k jihu či západu a pokud byly trvale zastíněny lesem, uhynuly. Mravenci též nesnášeli občasné poškození kup zemědělskými či lesními mechanismy. Kupodivu zimní poškození kup žlunami či entomology při výzkumu myrmekofilů bez následků tolerovali. K hlavní expanzi kolonií do blízkého okolí na meze i na blízký, k severu exponovaný kraj lesa došlo v letech 1951-1964 (LAuTERER 1968). Plocha louky silně využívaná těmito mravenci zabírala tehdy minimálně 4 ha; zde byli tito mravenci nejhojnějším hmyzem. V roce 1951jsem napočítal 280 kup, v roce 1964 až 330-340 kup. V dalších letech začalo poznenáhlu mravenišť ubývat, nejdříve naposled obsazená vzdálenější teritoria s drobnými kupami. Les kolem starší části velkých kup vzrostl, zastíněná mraveniště uhynula nebo se přestěhovala na 54

Různé

druhou stranu cesty. Vznikalo jen málo nových oddělků, po roce 1990 již téměř žádné a pouze starší kupy zanikaly. V roce 2001 bylo u cesty na okraji smrkového lesa již jen 21 kup, z toho dvě mravenci opuštěné. V roce 2002 jsem na tomto místě napočítal 28 kup, z toho 6 malých do průměru 30 cm, z nichž byly 3 opuštěné, v roce 2003 28 kup, z nich 3 malé a 1 zničena stroji. V okolí březového lesíka pak bylo v roce 2001 18 kup, v roce 2002 to bylo 26 kup, z toho 6 malých, do průměru 20 cm. V roce 2003 zde bylo 25 kup, z toho 4 malé. Vět­ šina malých kup (4) byla v trvalém zastínění lesa, předurčená k uhynutí, opuštěná byla jedna velká kupa na kraji lesa. Smrkové větve nad první kolonií kup se natolik rozrostly, že částeč­ ně stíní mraveniště i na druhé straně cesty. Hojný opad jehličí z nich způsobil změnu technologie výstavby kup těchto mravenců: místo strmých kup z drobných travnatých zbytků jsou mraveniště plošší a základ použitého materiálu je smrkové jehličí. Již v letech kolem 1964 jsem v jednotlivých mraveništích viděl v letních měsících kromě dělnic téměř výhradně okřídlené samečky, samičky jen výjimečně v jednom či dvou letech. Za jistě nejméně 100 let existence tohoto souboru kolonií na lokalitě Prvníky se domnívám, že dochází k jeho postupné redukci a zřejmě neodvratné zkáze, bez jasně pozorovatelné vnější příčiny. Většina této lokality je mezická až hygrická, odpovídající požadavkům tohoto boreomontánního druhu. Naproti tomu zcela nově mě upozornili místní zemědělci na skrytý komplex 26 kup druhu Formica exsecta (stav roku 2002) na jihovýchodním okraji lesa a větrolamu nad Chudobovým mlýnem v Prosetíně, na hranici katastru s obcí Louka. Sdělili mi, že údajně mraveniště na toto místo převezl asi před 40 lety jeden rolník z Prosetína, který si tak chtěl zajistit biologickou ochranu zeleninového pole. Na xerothermní mezi porostlé oligotrofní vegetací se tento oddě­ lek ujal a rozmnožil do současného stavu. Přesto, že prostředí na této lokalitě vyhovuje spíše jiným druhům podrodu Coptoformica, odpovídají mravenci přesně popisu tohoto druhu publikovanému SEIFERTEM (2000). V roce 2003 zde bylo 40 kup, 30 velkých a 10 malých. V uvedené publikaci (LAUTERER 1968) jsem se zmínil o výskytu "formy" F. pressilabris Nylander. Měl jsem tehdy k disposici pouze starou determinační literaturu a pod vlivem polské publikace (PISARSKI 1962) o široké variabilitě druhu F. exsecta jsem považoval tento taxon pouze za infrasubspecifickou formu. Teprve později se v Německu objevil specialista na taxonomický výzkum mravenců Seifert, který v roce 1996 provedl přehodnocení taxonu F. pressilabris a teprve v roce 2000 revidoval podrod Coptoformica a některé taxony dříve považované za infrasubspecifické jednotky povýšil na samostatné druhy. P.Werner zaslal Seifertovi společně námi sbírané materiály z Prosetína a ten zjistil, že se nejedná v tomto pří­ padě o F. pressilabris, ale o odčleněný druh nejdříve SEIFERTEM (1996) označený F. forsslundi Lohmander, později (SEIFERT 2000) F. foreli Emery. Výsledek publikovali WERNER & BEZDĚČKA (2001). Soubor kolonií (v době našich odběrů 28) na xerothermním východním svahu kopce Skalky na mezích necelý 1 km západně od obce Prosetín u Bystřice nad Pernštejnem se rok od roku postupně zmenšoval. Mezi lety 1985 -1990 tento taxon vymizel na lokalitě vůbec. Zato v obci Brťoví, kde byly na mezi asi 1 km severozápadně od obce nalezeny v roce 1975 2 kupy blíže nedeterminovaného druhu, jsem v roce 2003 zjistil, ze se zde rozmohla kolonie F. foreli na oligotrofním xerothermním stanovišti - 13 na mezi a 28 na čtvrthektarové remízce mezi poli. V době kolem roku 1975 jsem našel v blízkém okolí mravence podrodu Coptoformica ještě na dalších lokalitách: na pastvině nad obcí Koroužné- část Záskalí, 3 mraveniště a komplex asi 30 mravenišť v údolíčku na styku katastrů Prosetín, Brťoví a Lhota u Olešnice na Moravě. Považoval jsem je za identický taxon a vzorky jsem neodebral a dnes mě to mrzí. Je to ukázka, jak je důležité vždy ihned odebrat vzorek a nespoléhat se, že mraveniště buRůzné

55

dou mít dlouhé trvání a že je j eště navštívím. U těchto ostatních tedy nemohu urč it, co byla pravá F. exsecta a co F. f oreli . Lokalita Prosetín - východní svah vrchu Kocoury, kde jsem našel ojediněl é mravence podrodu Coptoformica v roce 1947, zmizela první. V létě 2002 jsem z těchto mravenišť zjistil poslední dva zbytky na l okalitě Prosetín-Brťoví-Lhota u Olešníce, již plně zastíněné přerostlými stromy a keři , bez jediné Coptoformica a obsazené již mravenci Myrmica rubra (Linnaeus). Současný ústup mravenc ů podrodu Coptof orm ica v širším okolí Prosetína zřejmě není náhodn ý. Na l okalit ě Prosetín- Prvníky v místech kolem cesty na kraji lesa byla po několik let skládka odkorn ěných km en ů, což mraveniště značně narušilo a dnes z tohoto místa mravenci vymizelí. Údajné snadné množení kup oddělky mravenišť je v rozporu s tím, že jmenované druhy mraveniště po mnohá léta neopouštějí , kupy obrůstají typíckým mohutněj ším věnc em trav (viz fotografi e) a mraveniště , pokud je zastíněno nebo narušeno, se nest ěhuj e , ale hyne. Naproti tomu zimní narušení žlunami či entomology zkoumajícími faunu kup mraveniště jsou tolerovány bez zvláštních ztrát na v i ta li tě . Na vlhkých místech často musí mravenci bojovat s přerůstajícími okolními rostlinami , dobře je znám boj kolonie F. exsecta na švédské lokalitě s přerůstajícím rašeliníkem . Pokud je mraveni ště klasicky umístěno v travnatém okolí, mravenci preferují oligotrofní, pokud možno řídké a nízké trávníky a mraveništ ě staví pouze na místech, kde nejsou byť i jen občas rušeni zem ěd ělskými či lesními strojí. Na Českomoravské vrchovině došlo v letech 1965-1990 k rozsáhlé přestavbě rostlin ných společenstev . Úlety umělých hnojiv a pesticidů způsobily eutrofisaci a rozsáhlou ruderalisaci v ět šiny mezí, které zbyly po velkém zcelování pozemků . Naprostá větši na zbývajících mezí je dosud zarostl á vysokýmí porosty kopři v , pel yňku če rn obý l u , ovsíku vyvýšeného , lopuchu a jiných s il ně stínících rostlin , ubírajících mraveništím rodu Formica nezbytný přímý svit slunce. Tyto rostliny též ponechávají jiné organícké zbytky než drobné trávy, nezbytné pro zástupce rodu Coptoformica.

RNDr. Pavel Lauterer u sledovaných hnízd Formica exsecta. Prosetín-Prvníky, 24. 8. 2002, Foto. Ing. Ivan Cimr 56

Různé

Jediná publikované lokalita F. foreli v republice zmizela, byla však nahrazena novou, asi 3 km vzdálenou. O zdejší populaci F. exsecta lze říci, že se jí sice podařilo oddělkem do vhodného prostředí úspěšně rozšířit, ale na původním místě pravděpodobně brzy podlehne zániku a otázka, jak ji chránit, zřejmě zůstane nezodpovězena. Stejně mohu zodpovědně říci, že v oblasti na hranici žďárského a blanenského okresu došlo od let 1945-1950 k velkému ústupu mravenců podrodu Raptiformica, tedy jediného druhu F. sanguinea (Latreille). Tento mravenec je typický pro mosaikové biocenosy okraje lesů, cest, pastvin a meze, které se zde vytvořily po příchodu člověka - zemědělce. Příčiny jsou částečně podobné jako u Coptoformica, částečně jiné. I tento mravenec je citlivý na poškození ploché kupy zemědělskými a jinými mechanismy (viz výše), mraveniště nenacházíme uprostřed obhospodařovaných luk, pastvin a polí. Je extremně teplomilný, proto mraveniště obvykle zakládá pod plochými kameny nebo pod odchlíplou kůrou starých pařezů, vždy na hodně osluněných místech. Uvnitř lesa v trvalém zástinu jeho mraveniště nikdy nenajdeme, na pasekách však samozřejmě ano. Po druhé světové válce se tradiční několikastaleté hospodářství na vesnicích podstatně změnilo. Českomoravská vrchovina má stále tradičně větší úrodu kamení na polích než plodin. Přebývající vyorané kameny z polí byly vždy kladeny na nejbližší místa- lískami a maliním zarostlé remízky a především oligotrofní xerothermní meze s nízkou vegetací. Hlavně větší, zejména ploché kameny pak byly kladeny na terasy podél cest. Kamení byl neužitečný produkt polí, který se obtížně vozil na stavby ve vsi jen v případě nezbytnosti. Po válce nastoupily ve velkém traktory a valníky s pneumatikami, doprava se nesmírně zlevnila a usnadnila. Obrovsky stoupla spotřeba kamene do betonu nových staveb, nebo i na zavezení erosních rýh. Zejména větší a ploché kameny zmizely z mezí a okrajů lesů a cest. S rozsáhlým zcelováním zmizela většina mezí a nové kamení je obvykle sváženo na jedinou skládku, která je rychle spotřebovávána. Ojedinělé opomenuté staré ploché kameny z dřívějších let přirozenou čin­ ností převážně žížal a mravenců opět byly převrstveny půdou a zapadly. Mravenci F. sanguinea tak stěží najdou vhodný kámen, pod kterým by (za pomoci F. fusca Linnaeus) založili mraveniště. Současně úlety umělých hnojiv z polí a stále se zvyšující obsah oxidů dusíku ve vzduchu způsobil eutrofisaci mezí, okrajů cest a lesů, a s tím i nebývalý rozvoj vysoké ruderální vegetace, jak bylo řečeno dříve. Kolem roku 1950, kdy jsem zde sbíral u F. sanguinea četné myrmekofilní brouky, například Lomechusoides strumosus (Fabricius) a Dinarda dentata (Gravenhorst), jsem nacházel v okolí obce Čtyři Dvory na příhod­ ných místech mraveniště tohoto druhu téměř každých 100 - 200 m. V současné době je nutno ujít kilometrové vzdálenosti než najdeme mraveniště F. sanguinea a jejich dříve běžné broučí hosty nemohu najít již řadu let. Nelze samozřejmě říci, že by zde F. sanguinea ustoupila úplně, podobně jako druhy podrodu Coptoformica, vázané na ojedinělé lokality. Vyskytuje se stále všude a dobře se množí, i když mraveniště najdeme v porovnání se čtyřicátými -padesátými lety přibližně 10-20 násobně méně často. Současně se zde nachází nejvíce v okolí otevřených slunných lesních cest. I ve sledovaném území značně ustupují mravenci typického podrodu Formica (F. rufa Linnaeus, F. polyctena Fórster, F. pratensis Retzius. Zde jsou však příčiny úbytku zdaleka ne tak zřetelné a nelze se k nim jednoznačně vyjádřit.

Různé

57

Souhrn Je komentováno vyhynutí druhu Formica (Coptoformica) foreli Emery na jediné publikované lokalitě v České republice (Prosetín u Bystřice nad Pernštejnem) a nový nález rozsahlé kolonie v katastru obce Brťoví. Dále je upozorněno na faktory vedoucí k ústupu druhu F. exsecta Nylander též na katastru Prosetína. Je komentováno a fotograficky doloženo neobvyklé materielní složení hnízdních kup F. exsecta Nylander. Jsou diskutovány pří­ činy ústupu druhu F. sanguinea Latreille na hranicích okresů Blansko a Žďár nad Sázavou, především v souvislosti se změnou vyvážení kamenů z polí a jejich ukládání a s eutrofisací a úbytkem mezí. Je popisováno stáří (minimálně 100 let), expanse a regrese souboru kolonií Formica exsecta Nylander v katastru obce Prosetín u Bystřice nad Pernštejnem (hranice okresů Žďár nad Sázavou a Blansko) a expanse oddělku z této lokality na jiném mistě v této obci. Dále je komentováno vyhynutí druhu Formica foreli Emery na jiné lokalitě v Prosetíně, expanse tohoto druhu na lokalitě v obci Brťoví a vyhynutí dalších kolonií podrodu Coptoformica na blízkých lokalitách. Jako důvod autor udává především eutrofisaci krajiny úlety fertilisátorů a zvýšené množství oxidů dusíku s rozvojem motorismu během posledních 50 let a rozorání většiny mezí. Původně nízká a řídká oligotrofní společenstva byla nahrazena bohatými vysokými trvale stínícími ruderálními společenstvy, přinášejícími kromě zastínění zřejmě i potravní změny mravencům. Mraveniště na okrajích lesů se nestěhovala a pokud byla trvale či částečně zastíněna přerůstajícími stromy a keři, většinou vyhynula. Sousedství s pře­ růstajícími větvemi smrků vedlo u Formica exsecta k výstavbě kup z netypického materiálu - převážně jehličí a k průměrnému zploštění kup. U druhu Formica sanguinea Latreille byl konstatován v širším okolí obce úbytek kolonií na desetinu až dvacetinu stavu před 50 lety. To způsobily nejen výše popsané příčiny, ale i jiný způsob zacházení s kameny každoročně vyorávanými z polí, původně hromaděnými na mezích, remízkách či v okolí cest. Tito značně teplomilní mravenci využívali pravidelně zejména ploché kameny k vytvoření mraveniště. Kamení z těchto míst bylo skoro všechno svezeno do vesnic a spotřebováno, nově vyorané je shromažďováno na velké, brzy spotřebovávané hromady. F. sanguinea tak při­ šla o většinu míst k přežití kolonie.

Summary The age (at least 100 years), expansion and present regression of an assemblage of colonies of Formica exsecta Nylander in the cadaster area of the Prosetín village near Bystři­ ce nad Pernštejnem (on the boundary of the districts of Žďár nad Sázavou and Blansko) and the new expansion on a second locality in the cadastre of the same village are described. The extinction of Formicaforeli Emery at one other locality in the area of Prosetin and new finding of the same species large colony at the near village Brtoví is presented. Further, the extinction of assemblages of colonies of the subgenus Coptoformica in neighbouring localities are commented. One of the main reasons given by the author is the eutrophication of the landscape by dust emissions of agricultural fertilisers, increasing concentrations of nitrogen oxides caused by increasing motorism during the last 50 years and ploughing up of most balks between the fields. The originally low ánd sparse oligotrophic vegetation, suitable for most species of Coptoformica, was replaced by rich, high ruderal vegetation (predominantly 58

Různé

Urtica, Artemisia campestris, Atriplex, Chenopodium, and Arrhenatherum) giving permanent shade and probably changes of food sources available to ants. F. exsecta collonies at margins of woods did not move when facing the progressive shade conditions provided by overgrowing trees and shrubs and mostly vanished. Where spruce branches have grown above F. exsecta ant hills, this has led to a modified, generally somewhat flattened constructions of ant hills built mostly from the atypical material of spruce needles. Regarding Formica sanguinea Latreille, the number of colonies in the explored area decreased to one tenth to one twentieth in comparison with the state 50 years ago. This was caused not only by the reasons mentioned above, but also by a different treatment of stones, which were removed every year from the fields after ploughing. Originally the stones were aggregated on the field boundaries, forming heaps on balks, in the hedgerows or bosques between fields, or along the roads. These rather thermophilous ants commonly used the stones, particularly the flat ones, for establishing nests underneath. By now most of these stone heaps have been removed, and new stones are only heaped for a short time and transported off site as well (easier and cheaper transport made the stones a profitable resource for construction work). Consequently, F. sanguinea has lost most microhabitats suitable for the survival of its colonies.

Literatura LAUTERER P. 1968: Notes on the occurrence of four rare species of ants in Moravia. - Acta rerum naturalium Musei nationalis Slovakiae, Bratislava 14 (1): 95-98. PISARSKI B. 1962: Materialy do znajmosci mrowek (Formicidae, Hymenoptera) Polski I. Gatunki z podrodzaju Coptoformica Míill. - Fragmenta faunistica, Warszawa 10: 125- 136. SEIFERT B. 1996: Ameisen beobachten, bestimmen. - Naturbuch Verlag, Augsburg. 352 pp. SEIFERT B. 2000: A taxonomie revision of the ant subgenus Coptoformica Mueller, 1923 (Hymenoptera, Formicidae). - Zoosystema 22: 517-568. WERNER P. & BEZDĚČKA P. 2001: Seznam mravenců České republiky, Checklist of ants of the Czech republic. - Sborník piirodovědného klubu v Uherském Hradišti 6: 174-183.

RNDr. Pavel Lauterer Moravské zemské muzeum Brno, entomologické 62700 Brno-Slatina e-mail: [email protected]

Různé

oddělení,

Hviezdoslavova 29a,

59

Ein Bericht liber die Roten Waldameisen (Gattung Formica) in der Ostoberlausitz (Ostsachsen-Deutschland) aus der Sicht der letzten 25 Iahre A report ofthe redants (genus Formica) in the Ostoberlausit: (Ostsachsen-Germany)out the sight ofthe latest 25 years

Christian Klouda In diesem Beitrag wird die Situation der hiigelbauenden Waldameisen in der óstlichen Oberlausitz nach Beobachtungen, die in den letzten Jahrzehnten gemacht wurden, dargestellt. Die im čstlichen Sachsen gelegenen Landschaften werden im Osten von Polen und im Siiden von Tschechien begrenzt. lm Norden schlieBt sich die Muskauer Heide an und die westliche Beobachtungsgrenze wird von den Orten Reichwalde, Lóbau, Ebersbach, Seifhennersdorf (Tschechische Grenze) gebi1det. Geologisch, landschaftlich, klimatisch und pedologischfvedetations-kundlich ist die óstliche Oberlausitz sehr mannigfaltig. Der gebirgige Siiden geht iiber den hiigeligen Mitteltei1 in den starker durch eiszeitliche Ablagenmgen und Bi1dungen gepragten nórdlichen Tei1iiber (Hochflachen, Moránen, Talsande, Feuchtgebiete). Die Hčhen liegen zwischen 793 m ii. NN (Lausche im Siiden) und um 120 m ii. NN in den Flulltálem des Nordens. Klimatisch ist die čstliche Oberlausitz im Siiden submontan z. T. auf den hóchsten Erhebungen schon montan. lm Osten ist das Klima mitteleuropáisch bis subkontinental (Neibefurche) und im WestenfNordwesten submaritim (pseudoatlantisch). Die mittl. Jahrestemperaturen schwanken zwischen 5 "C im Siiden (Zittauer Gebirge) und 8 "C bis 8,5 "C im Norden. Bodengeologisch kommen vorwiegend im Jungpleistozán gepragte Bodensubstrate vor. Bodentypologisch treten in der óstlichen Oberlausitz viele mitteleuropáische Bčden auf. Der Norden wird von Kiefemforsten gepragt die ehemals Eichen- Kiefernwalder und Stieleichen- Birkenwalder waren. Der mittlere Tei1 wird vorwiegend landwirtschaftlich genutzt. Die iibrigen Walder sind ehemalige Eichen- Hainbuchenwalder im Tiefland und Fichtenforsten in den bergigen Landschaftstei1en, die friiher Bergmischwalder waren. Das Zittauer Gebirge hat heute meist Fichtenforsten, alte Buchenwaldreste stehen noch auf den Phonolithbergen. Die Umgestaltung des Waldes zu mehr Laubwald ist im Gange, wird aber noch viele Jahrzehnte benčtigen. Nach den in den letzten Jahrzehnten gewonnenen Erkenntnissen gibt es in bestimmten Landschaften Mosaikstandorten, Boden, Wasser- u. Wármehaushalte sowie Baumartenkombinationen, heute als Ókosysteme bezeichnet, die von den einzelnen Arten der Formica rufa- Gruppe unterschiedlich stark besiedelt werden. Die hiigelbauenden Waldameisen bewohnen die gesamte óstliche Oberlausitz vom Tiefland iiber das Hiigelland das Oberlausitzer Bergland und das Zittauer Gebirge bis in Hčhen um 600 m iiber dem Meeresspiegel in unterschiedlicher Abundanz und Dominanz. Vorzugsweise warme, trockene Sand- und Grusstandorte pleistozaner oder pleistozán 60

Různé

geprágter Landschaften mit Kiefernbestanden oder Kiefemantei1en ohne zu hohe und dichte Bodenvegetationstypen werden durch die Wiesenameise Formica (F.s.str.) pratensis RETZIUS 1793 besiedelt. Sie geht kaum uber 600 m u. NN hinaus und meidet bereits frischfeuchte Standorte mit kiihlem schattigem Lokalklima und dichte hohe Bodenvegetationstypen. Waldrand-Standorte mit halb- und trockenrasiger Vegetation werden bevorzugt. Ihre nur mittelhohen Nestbauten werden mit stárkeren Vegetationsstůckchen als bei den anderen Formicaarten bedeckt. Vom Nestbau gehen deutlich eingesenkte schmale StraBen zu den belaufenen Báumen auf denen sie ihre Rinden- und Blattlauskolonien besuchen. Insekteneintrag ist nicht so umfangreich wie bei den anderen Formicaarten. Durch ihre an Wald- und Wegerandern und auf Růckwegen und Schneisen angelegten Nestbauten ist sie durch Holzriick-, Lagerungs- und Holzabfuhrarbeiten besonders gefahrdet, Die Umpfahlung ihrer Nestbauten ist daher angezeigt. Die Kleine Rote Waldameise auch Kahlriickige Rote Waldameise genannt F ormica (F.s.str.) polyetena FORSTER 1850 kommt in der óstlichen Oberlausitz unter der Abundanz und Dominanz von F. pratensis vor. Sie besiedelt vor allem Wálder und Forsten die mit Fichte oder Eiche und Birke gemischt sind. Nestkolonien sind haufiger anzutreffen. An óstlichen Waldrandern auch in Reihenkolonien wie am Waldrand in der Nahe von Streitfeld westlich von Lóbau wo um 10 mittelgroBe Nestbauten auf einer Lange von ca 200 m zu finden sind. Sie verlangt etwas frischere Standorte als die Wiesenameise und vertragt auch reichhaltigere und hóhere Vegetationstypen in denen sie sich zu behaupten vermag, Ihre Habitate kónnen schattiger und kiihler sein, wie sie auch im Gebirge und Hiigelland schattseitige Hange besiedelt. Sie meidet aber, wie auch die anderen Formicaarten, reine Buchenbestockungen und geht ab 600 m u. NN in ihrer Abundanz zuriick. Sie bi1det seltener Einzelnestbauten. Der Erdauswurfring ist meist breit und die Včlker sind individuenreich und aggressiv. Die von den Arbeiterinnen belaufenen Waldfláchen sind groB (ca 100 m Radius) und in ihren Belaufsbereichen hat es bei Gradationsschůben von Forstinsekten keine Uber der ókonomischen Schadschwelle liegenden Waldscháden gegeben. Ihre Vitalitat liegt bei Umsiedlungen aus Artenhaltungsgriinden unter der von der F. pratensis, deren Umsiedlungnestbauten mit den umgesiedelten Volk sich stabi1er erwiesen. Weiter voneinander entfemt liegende natíirliche Ablegervólker von F. polyetena sind auch schon untereinander unvertráglich, was eine gemeinsame Umsiedlung erschwert. Die GroBe Rote Waldanleise Formica (F.s.str.) rufa L. 1758 nimmt in ihren Habitatanspriichen eine Zwischenstellung zu den beiden vorher besprochenen Waldameisenarten ein. Ihre meist einzeln anzutreffenden Nestbauten sind, wenn sie starker beschattet sind, hochgebaut und der Erdauswurfring kann auch fehlen. Sie meidet ebenfalls feuchte Standorte. Sie legt ihre Nestbauten in malíig trockenen bis frischen Bereichen an und bevorzugt Habitate mit Fichtenbeimischung bzw. reine Fichtenforsten. In reinen Laubbaumoder Laubbaummischbestanden ist sie seltener anzutreffen. In den gebirgigen Landschaften der óstlichen Oberlausitz geht sie ebenfalls kaum hóher als 600 m u. NN. Die Massenerhebungen der Berge um und uber 600 m u. NN sind im Zittauer Gebirge meist gering und somit klimatisch (Temperatur, Wind, Niederschlag, Schneehóhe und - dauer sowie Rauhfrost) schon der nachst hóheren montanen Stufe zuzurechnen. Ihre Abundanz und Dominaz liegt unter der von F. pratensis. Da ihre Nestbauten mehr in Bestandslůcken liegen ist ihre Gefáhrdung durch forstliche Riicke- und Transportarbeiten nicht so stark wie bei F. pratensis. In den óstlichen Oberlausitz ist F. polyetena und F. rufa nicht immer deutlich zu trenRůzné

61

nen, da mitunter die Merkmale der Arbeiterinn en eine genaue Zuordnung nicht zulassen. Bei Umsiedlun gen dieser Hybridnester ist der Erfolg nicht immer gege ben, da er von der Anzahl der K čni g innen abhangt, die mit umgesiedelt werden. Die Die Strunkameise Formica (F.s.str.) truncorum FABRI CIUS 1804 ist vor allem im Hiigel- und Ber Bergland in einze lnen Nestbaut en und auch in Nestverband en bis zu 10 Einzelnestern zu finden. Sie seidelt meist am Rand von Fichtenb est ánden oder in Fichtenbestanden mit liickigen Partien (n órdlich von Liickendorf, Hohwaldgebiet síldóstlich von Bischofswerd a), seltene r im Tiefl and (wes tlic h von Niesky und siidlich von Rothenburg). Einen Nestbau fand ich auf dem Gipfel des K čni gh ol zes/ S onnenhůb el- 469 m ii. NN im Phonolithschotter unter Laubbaumen n ěrdl i ch von Zittau. Einze lne kleine Nestbauten werden schne ll iiberse hen, dadur ch ist ihr Vorkommen wahrscheinlich gr č íler als zr. Zl. angenommen. Ihre kleinen Nestbauten sind nicht immer von langer Dauer und schon nach wenigen Jahren z.T. nicht mehr auffindbar.

Die Blut rote Waldameise Formica (Raptiformica) sanguinea LATREI LLE 1798, die vielfach nur klein e Nester aufbaut, sich an Stubben anlehnt oder in liegenden starkeren Toth olz siedelt ist iiber die gesammte ě stl iche Oberlausitz verbreitet, wird aber ebenfalls wegen der kleinen Nestbauten iiberse hen. GroBe Kolonien, wie sie SCHELTER/ IsLEIB (1996) in der Dresdener Heide gefunden haben, konnte ieh hier nicht finden. Sie kann auch die anderen Formica s. str. beinflussen wo sie háufiger auftritt. Die Kerbameisengattung habe ich in der č st l ichen Oberlausitz noch nicht gefunden. Lediglich in einem iiber viele Jahrzehnte genutzten Trupp eniibungsplatz der K on igsbr ů cker Heide in der Westoberlausitz, der heute ein gro Bse Naturschut zgebiet ist, fand ich auf einem Halbtrockenrasen mit Birkenb ewuchs eine groBe Kolon ie von iiber 20 Nestbauten der Kerbam eise Form ica (Coptoformicai spec. NYLANDER 1846, die aus zerbissenen Grasstiickchen ihre kleinen und flachhiigeligen Nestbauten err ichtet hatte. Die Uralameise Formica (F. s. str.) uralensis RUZKY 1895 konnte ich in den hochmo o-

62

Různé

rartige Zwischenmooren der Nordostoberlausitz noch nicht finden. Nach unbestátigten Angaben aus friiheren Jahrzehnten solI sie in den Zwischenmooren der Oberlausitzer Heide und Teichlandschaft sehr selten vorgekommen sein. Eine Verwechslung mit Fonnica (Servifonnica) transkaukasica NASSONOV 1889, die ich ebenfalls noch nicht finden konnte, ist durchhaus móglich, Soweit mir bekannt ist, sind in der Oberlausitz und dem westlichen Niederschlesien die ersten Hegearbeiten an hiigelbauenden Roten Waldameisen (Erkundung, Schutz, Kartierung, auch Vennehnmg und Vebreitung) zu Beginn der 30er Jahre des 20.Jahrhunderts durchgefiihrt worden (Dipl. Forstwirt A. Schlieder Pechern/Niesky). In den Jahren des 2. Weltkrieges und der Nachkriegszeit unterbrochen, streichen von ihm in den 70er Jahren wieder aufgenommen und erst mit hóherem Alter eingestellt worden. Andere Forstleute und Naturschiitzer fiihrten diese Arbeiten der Oberlausitz weiter. Sie ist aber nicht flachendeckend und mit gleichbleibender Intensitat fortgefiihrt worden. Auch die Griindung der Ameisenschutzwarte Landesverband Sachsen 1993 konnte keine grundlegende Verbesserung dieser Arbeiten bewirken, da die Basis von ca 35-40 einfiigen Waldameisenhegem fůr ganz Sachsen zu klein ist. Die Umstellungen in der Forstwirtschaft ab 1990 und die Umwandlung von friiheren Staatlichen Forswirtschaftsbetrieben in Privatforstbetriebe ist der Waldameisenhege nicht fěrderlich gewesen. Die Verluste der Nestbauten und V ělker der Waldameisen durch forstwirtschaftliche Arbeiten der unterschiedlichsten Forstarbeitsfinnen in den privaten Forstbetrieben sind heute hěher als vor 1990, da in der čstlichen Oberlausitz sich nur noch wenig Landeswald befindet. In dem Gemisch aus Privatwald von wenigen ha bis iiber 1000 ha, den Gemeinde- und Stadtwaldern, den Kirchenund Klosterwaldern sowie den Bundesforsten mit unterschiedlichen Befčrsterungen ist es schwer interessierte Forstleute zu finden, die zumindest den Waldameisenhegern der Ameisenschutzwarte Sachsen gegeníiber positiv und konstruktiv fórdernd eingestellt sind. Auch die Mitarbeiter der Forstamter des Landes Sachsen miiBten nach denl sáchsischen Waldgesetz ihren hoheitlichen Aufgaben, den Waldschutz in allen Waldbesitzarten zu kontrollieren starker nachkommen (§§ 24, 40, 42), was den Schutz der Waldameisen angeht (Kennzeichnung der Nestbauten vor Beginn forstwirtschaftlicher Arbeiten). In der Fortfiihrung des Waldumbaues zu mehr Laubbaumanteil und zur Zurůckdrángung von Kahlschlágen bei Erhóhung der plenterartigen Wirtschaft wird auch in der óstlichen Oberlausitz der Wald in den nachsten Jahrzelmten dunkler und kiihler werden. InlVieweit sich diese waldbaulichen Veranderungen auf die Vitalitat der Waldameisen auswirken wird ist heute noch nicht absehbar.

Zusammenfassung Die Abhandlung gibt eine Ůbersicht der Roten Waldameisen der Gattung Formica im Grenzgebiet zu Polen und Bóhmen in der ěstlichen Oberlausitz. Die Grenze im Osten ist der FluB NeiBe, im Siiden der Zittauer Gebirgskamm, ein kleiner TeH des groBen .Lausitzer Gebirges" (Lužické hory), das siidlich der Grenze zu Bóhmen anschlieBt. lm Westen verlauft die Beobachtungsgrenze von Reichwalde iiber Lóbau nach Ebersbach, im Norden von Reichwalde nach Steinbach an der NeiBe. Von Norden nach Siiden sind das die Landschaften "Oberlausitzer Wald- und Teichland" (Ostteil), das "Ostoberlausitzer Híigelland", das "Oberlausitzer Bergland" Různé

63

(Osttei1), die "NeiBeauen und die NeiBefurche", das .Bautzener Gefi1de" (Osttei1), die .Beckenlanschaften westlich der NeiBe" und das .Zíttauer Gebirge". Die ěkologische Beschreibung der 5 Fonnica- Arten in den Landschaften solI nur einen einfůhrenden Ůberblick geben. In all den Jahren bis heute leiden die Waldameisen unter den Drnek der Waldarbeiten der unterschiedlichen Forstbetriebe und -finnen.

Summary The paper gives a survey of the red ants genus Fonnica in the border region to Poland and Bohemia in the "Ostoberlausitz" in East-Saxsonia/Gennany. The border in the east is the NeiBe-River, in the south the crest of the Zittau-Mountains, a small part of the large "Lužické hory" that joins in the south of the Bohemian border. In the west runs the observation border from Reichwalde via Lóbau to Ebersbach, in the north from Reichwalde to Steinbach upon the NeiBe. In north- south direction these are the landscapes where we did the observation of the genus Fonnica. "Oberlausitzer Wald- und Teichland" - woods and ponds (eastem part), the "NeiBeauen and NeiBefurche" NeiBe meadows and NeiBe furrow. The .Bautzener Gefi1de" (eastem part) includes agriculture and decidnous forest, the "basin-Iandscapes" in the west of the River NeiBe and the Zittau Mountains. The description of the 5 species of Fonnica in the regions and their location claim is only to give an introductory survey. In all the years up to day the red ants have suffered from the pressure of woodworking by various foresty finns.

Literatur ISLEIB, M. und SCHELTER, D., 1996: Untersuchungen zum Vorkommen der Waldameisen i. e. S. (Hym. Formicidae) im LSG Dresdener Heide sowie zu den 6kologischen und fostwirtschaftlichen EinfluBfaktoren auf ihre Abundanz. - TU Dresden Sekt. Forstwissensch. Bereich Waldbau u. Forstschutz. 215 S. (unveróffentlicht), KUTTER, H., 1977: Insecta Helvetica 6. Hymenoptera Formicidae. Zůrich. 297 SCHLIEDER, A., 1978-1981: Register 1-3 Waldameisen im StFB Niesky. (unveróffentlicht). SEIFERT, B., 1996: Ameisen- beobachten, bestimmen. Naturbuch Verlag Weltbi1d Verlag GmbH, Augsburg. 351 S. KLOUDA, CH., 1981: Waldhygienische Untersuchungen zur Verbreitung und Ókologie der Roten Waldameisen der čstlichen Oberlausitz mit Vorschlagen fůr ihre Erhaltung, Vennehrung und Neuansiedlung. TU Dresden, Sekt. Forstwissensch. Tharandt Bereich Waldbau und Forstschutz. 73 S. (unveróffentlicht).

Anschrift des Verfassers: Dipl. Forsting. Christian Klouda, Konrad-Wachsmann- Str. 40, 02906 Niesky, BRD.

64

Různé

Nachtrag zum Artikel von Chr, Klouda Der Beitrag wurdc vom friihcrcn Vorsitzcnden der Ameiscnschutzwarte Sachsen in der Zeitschrift FORMICA als Teil der Erfiilung des Vertrages liber gegenseitige Mitarbeit eingereicht. Das behandelte Gcbiet bcfindet sich zwar auf dcutschcr Seite der Grenze in enger Nachbarschaft mit Tschcchien und Polen, die Erkenntnisse und Resultatc kónnen innerhalb der Euroregion Ncil3e abcr fiir die Grenzlandschaften ahnlich sein. Sie gewinnen gerade jetzt im Rahmen der Europa- Union als Schritt zur gemeínsamen Mitarbeit an Bcdeutung.

Němečtí

kolegové při diskuzi. Die deutsche Kollegen bei der Diskussion.

Různé

65

Příspěvek o lesních mravencích rodu Formica ve východní Horní Lužici (východní Sasko-Německo) z pohledu posledních 25 let Přeložil,

zkrátil a poznámkou na

závěr

doplnil Petr Miles

Sledovaná oblast hraničí na východě s Polskem, na jihu s Čechami, na severu se uzavírá Muskauerským vřesovištěm a na západě jí ohraničují Reichwalde, Lčbau, Ebersbach a Seifhennersdorf až po hranici s Čechami. Geologicky, krajinářsky, klimaticky a pedologicko/vegetačně je východní Horní Lužice velmi rozmanitá. Hornatý jih přechází přes pahorkatinu ve střední části až do nížinné vlhké oblasti na severu. Tu silně utvářela doba zalednění (morény, písčitá údolí, náhorní planiny). Leží v nadmořské výšce mezi 793 m v Lausche na jihu a 120 m v říčních údolích na severu. Klimaticky odpovídá submontánnímu stupni, v nejvyšších polohách Žitavského pohoří se blíží již stupni montánnímu, Na východě je klima středoevropské až subkontinentální (NeiBfurche), na západě a severozápadě submaritinní (pseudoat1antické). Střední roční teploty kolísají mezi 5 "C na jihu (Žitavské pohoří) a 8 "C až 8,5 "C na severu. Jsou zde zastoupeny mnohé středoevropské půdní typy. Na severu nahradily dřívější porosty borovic a dubů převážně borové lesy. Střední část se využívá především zemědělsky. Zbytky původních lesů v nížině jsou dubo-habřiny, v horských polohách, kde byly dříve horské smíšené lesy, jsou nyní porosty převážně smrkové. V současnosti probíhá přeměna lesů na původní více listnaté, k dosažení toho je ale zapotřebí ještě mnoha desetiletí. Mravenci r. Formiea obývají celou sledovanou oblast až do výšky kolem 600 m. n. m. v rozdílné abundanci a dominanci. Obzvláště teplé, suché a písčité terény s borovicemi jsou osídlovány druhem Formiea pratensis. Nevystupuje zpravidla nad 600 m n. m. a míjí vlhká, chladná a zastíněná stanoviště. Upřednostňuje okraje lesů s nízkou bylinnou vegetací, jeho hnízda jsou jen středně vysoká. Z nich vedou úzké potravní cesty k vybraným stromům, na kterých dělnice navštěvu­ jí kolonie na kůře i na listech žijících mšic. Lov hmyzu není u nich tak častý jako u jiných druhů mravenců rodu Formiea. Hnízda při lesních okrajích a u cest jsou při těžbě, skladování a odvozech dřeva zvláště ohrožena a jejich ochrana oplocením je tudíž vhodná. Formiea polyetena se vyskytuje méně početně než F. pratensis. Obývá především smrkové a smíšené dubové a březové porosty. Častější je v hnízdních koloniích, solitérní hnízda vytváří jen vzácně. Na východně situovaných lesních okrajích se vyskytují jeho kolonie také v liniích, např. v blízkosti Streitfeldu západně od Lóbau se nachází asi 10 středně velkých hnízd v délce asi 200 m. Vyhovuje mu, ve srovnání s druhem F. pratensis, poněkud bujnější vegetace, jeho stanoviště mohou být zastíněněnější a chladnější a v horách a pahorkatinách osídluje i stinné svahy. Míjí ale, jako jiné druhy mravenců rodu Formiea, čisté bučiny a v polohách nad 600 m n. m. se jeho početnost snižuje. Hnízdní val je často široký a mravenci jsou agresivní a početní. Lesní plochy navštěvované dělnicemi jsou velké (radius cca 100 m), Při přesídlování je jejich vitalita oproti F. pratensis stabilnější. Dále od sebe ležící přirozená mraveniště jsou však mezi sebou nesnášenlivá, což společné přesídlování ztě­ žuje. Formiea rufa zaujímá ve svých nárocích na prostředí střední místo ve srovnání s dvěma 66

Různé

předchozími druhy. Jeho většinou solitérní hnízda jsou při silnějším zastínění výše postavená a hnízdní val může také chybět. Míjí vlhká stanoviště a upřednostňuje porosty s příměsí smrku, případně i čisté smrčiny. V horských oblastech východní Horní Lužice vystupuje rovněž sotva nad 600 m n. m. Jeho abundance a dominance je menší nežli u F. pratensis. Protože staví hnízda více uvnitř porostů, není jejich ohrožení při těžbě a dopravě tak velké jako u F. pratensis. Ve východní Horní Lužici nelze vždy F. polyctena a F. rufa od sebe zřetelně rozlišit, protože znaky dělnic to neumožňují. Při přesídlování těchto hybridních hnízd není úspěch vždy zaručen, neboť ten je závislý na počtu přítomných královen, který je u F. rufa menší. Formica truncorum lze nalézt především v kopcovité a hornaté krajině v jednotlivých hnízdech i v hnízdních společenstvích do desítky hnízd. Osídluje ponejvíce okraje smrkových porostů nebo smrkové porosty s prosvětlenými partiemi (severně od Liickendorfu, vysoko položená lesnatá oblast jihovýchodně od Bischofswerdy), vzácněji i v nížině (západně od Niesky a jižně od Rothenburgu). Jednu hnízdní stavbu jsem nalezl severně od Žitavy na vrcholu Kčnigholzes/Sormenhůbeldčš m n. m. pod listnatými stromy. Jednotlivá malá hnízda lze snadno přehlédnout, proto je asi jeho výskyt četněší, než se usuzuje. Jejich malá hnízda nemívají dlouhé trvání a již po několika letech nejsou k nalezení. Formica (Raptiformica) sanguinea staví mnohdy jen malá hnízda často se opírající o pařez nebo sídlí ve starším ležícím mrtvém dřevě. Je rozšířen v celé východní Horní Lužici, ale právě z důvodu malých hnízdních staveb bývá přehlížen. Velké kolonie, které se nacházely v Schelter/Isleib v Drážďanských vřesovištích, jsem zde nenalezl. Kde se vyskytuje hojněji, může ovlivňovat jiné mravence r. Formica. Druhy rodu Coptoformica jsem dosud ve východní Horní Lužici nenalezl. Pouze v prostoru po mnoho desetiletí používaného vojenského cvičiště u Kónigsbrůckerského vřesoviš­ tě v západní Horní Lužici, který je dnes velkým chráněným územím, jsem našel na polosuchém trávníku s porostem bříz jednu velkou kolonii čítající přes 20 hnízd pravděpodobně druhu Formica (Coptoformica) pressilabris, který zde budoval své malé a mělké kupky z rozkousaných kousků trav. Formica uralensis jsem na vysoce položených slatinách, rašelinách a v rybničnaté krajině východní Horní Lužice ještě nenalezl. Podle nepotvrzených údajů z dřívějších desetiletí se zde měl velmi vzácně vyskytovat. Záměna s druhem Formica (Serviformica) transkaukasica, který jsem rovněž nenalezl, je však naprosto možná. Pokud je nli známo, prováděl v Horní Lužici a západním Dolním Slezsku první ochranářské práce u kupy tvořících lesních mravenců (průzkum, ochrana, mapování, také rozmnožování a rozšiřování) na začátku 30. let dvacátého století Dipl. Forstwirt A. Schlieder (Pechern/Niesky). V letech druhé světové války a v poválečné době je přerušil, v 70. letech znovu obnovil a teprve ve vyšším stáří ukončil. Jiní odborníci a ochránci přírody konali tyto práce v Horní Lužici dále, nikoliv však plošně a se stejnou intenzitou. Také Saská stráž ochrany mravenců (Ameisenschutzwarte Landesverband Sachsen), ustavená v r. 1993, nemohla tyto práce pro malý počet členů (cca 35 pro celé Sasko) podstatně zlepšit. Proměny v lesním hospodářství od r. 1990 a privatizace péči o lesní mravence nikterak nepodpořily. Úbytky lmízd jsou dnes vyšší než před rokem 1990, protože zůstalo jen málo státních zemských lesů. Ve spleti různých soukromých, obecních, státních, církevních a klášterních lesů s rozmanitými porosty je těžké nacházet lesníky, kteří by se k ochráncům lesních mravenců stavěli vstřícně. Při větším zastoupení listnatých stromů se lesy v příštích desetiletích změ­ ní. Jak dalece tyto změny ovlivní i lesní mravence, není dnes ještě zřetelné.

Různé

67

Poznámka Příspě ve k byl poskytnut bývalým předsedou Stráže pro ochranu mravenc ů v Sasku Dipl. Forsting. Christianem Kloudou (Ameisenschutzwarte Sachsen) do zpravodaje FORMICA jako konkrétni důkaz naši u zavřené dohody o spolupráci. Sledované územi se sice nacházi na němec ké straně hranic, avšak bezprostředně sousedi s našim i polským pohrani čim . Poznatky a záv ěry z něh o vyplývající se tudiž mohou velmi podobat situaci i na naší straně hranic. Nabývaji na významu i z toho důvodu, že se jedná o příkl adný vstřicný krok ke společ ­ né vzájemné spolupráci při výzkumu a ochraně přírody v Euroregionu Nisa v rámci Evropské unie.

Dipl. Forsting. Christian Klouda

68

Různé

Zachraňme

mravence Liometopum microcephalum

na jižní Moravě. Save the ant Liometopum microcephalum in southern Moravia.

Pavel Lauterer Mravenec Liometopum microcephalum (Panzer, 1798), ačkoliv patří do podčeledi Dolichoderinae, svou velikostí a aktivitou zaplňuje v nejjižnějším cípu Moravy, tzn. na jižním Břeclavsku, podobnou ekologickou niku jako někteří mravenci rodu Formica v jiných čás­ tech území České republiky. Co více - mravenci jsou zde dosud poměrně hojní, je zde jedno z nejbohatších výskytišť v Evropě. Jsou preadaptovaní na období periodických záplav tím, že mraveniště staví výše na stromech. Zde tvoří podobně jako Formica rufa Linnaeus či F. polyctena Fórster zdravotní lesní policii proti rostlinožravému hmyzu. Jejich domovem jsou vesměs staré, odumírající, několikastaleté duby, výjimečně i jiné stromy, a jak již bylo řečeno, jinde v okolní Evropě nenajdeme tolik mravenišť tohoto druhu pohromadě, jako tomu je na Břeclavsku. Kolonie jsou zde nmohdy velmi početné, často mnohasettisícové. V poslední době se jejich prostředí dostalo do zvláštního ohrožení. Dříve většinou solitemí prastaré duby na jižní Moravě nikomu nevadily a Lichtensteinové je dokonce podporovali jako vhodné krajinné doplňky v parkovém území okolí Lednického zámku. Bohužel v poslední době na Břeclavsku jsou staré, zvláště doupné stromy mnohem intenzívněji odstraňovány než dříve. Nejprve byly úpravy- odstranění odumírajících stromů a zvláště odumře­ lých přesahujících větví stromů dalších - provedeny v lednickém parku pod záminkou, že kdyby spadly, mohly by někoho poranit. O těchto pracech v lednickém parku přineslo zprávu i krajské televizní vysílání. V publikovaném plánu je rozšíření těchto těžebných aktivit na staré stromy zejména do alejí, ale i do dalších míst Břeclavska. Je nebezpečí, že tak zmizí nenávratně staré, zejména doupné stromy. Hlavní potíž je v tom, že pozvolna hynoucí prastaré stromy nemají žádné následovníky. Mladší stromy v okolí jsou plánovitě všechny káceny, jakmile dosáhnou těžebně zralého věku, bez ochrany a bez vyhlídky na věkovité zestárnutÍ: Žádný dub tak nyní již nemůže dosáhnout věku posledních přežívajících stromových stařeč­ ků, pamatujících Husity. Se starými stromy mizí i jejich speciální fauna - mravenci Liometopum microcephalum, chránění tesaříci Cerambyx cerdo Linnaeus nebo mnohem vzácnější Trichoferus pallidus (Olivier), desítky různých dalších druhů brouků a jiného hmyzu, vzácné druhy netopýrů specializované na dutiny ve starých stromech, a podobně. V ěkovité stromy a neporušenou přírodu na Břeclavsku, kam patří i v neposlední míře mravenci L. microcephalum, nám závidí ochranáři i laická veřejnost z celé okolní Evropy. Proto by bylo vhodné zachovat nejstarší a nejcennější části přírody a pro zvelebení Břeclav­ ska se káceni starých stromů co nejvíce vyhnout. Nadto by bylo vhodné zařadit mravence Liometopum microcephalum mezi druhy znač­ ohrožené a chráněné zákonem, podobně, jako je tomu u mravenců rodu Formica. Využívají podobné ekologické niky, což svědčí o jejich užitku pro lesní hospodářství a přibyly by tak argumenty pro skutečnou záchranu biotopu jejich výskytu na našem území, starých zbytků lužních lesů.

ně

Různé

69

Liometopum mierocephalum

Souhrn Autor navrhuje podobnou zákonnou ochranu mra v en c ů Liometopum microcephalum (Panzer), jako mají v České republice mravenci rodu Formica, tvoříci kupy. Zdůvodňuje to významnou č in ností těchto mraven c ů v boji proti š kůdcům lesa, podobnou, jako je tomu u mra venců chrá něných. Mravenci L. microcephalum jsou dosud poměrn ě hojní na jižním Břecla vsku , mají mraveni ště větši nou ve vyšších partiích odumírajících dub ů. Vhodných biotopů ubývá, neboť v so učasné době jsou staré odumírající stromy nebo od umře lé větve ohroženy plánovanými parkovými úpravami, zejména v okolí Ledníce.

Summary ln correspondence with the legal protection of ants of the genus Formica, whích build ant hilis, the author proposes a parallel protection of the ant Liometopum microcephalum (Panzer) in the Czech Republíc. One of the reasons for the protection is their prominent activity against insect pests in flooded lowland forests in SE Moravia that is comparable with a similar useful activity of the protected ants of the genus Formica in other parts of the Czech Republíc. The ant L. microcephalum is stili relatively common in the southern part of the Břeclav district. Their nests are mostly in higher parts of slowly dying old oak trunks. In

70

Různ é

the area, most of the habitats suitable for these ants were gradually destroyed in the last century as oaks were generally cut down after reaching the maturity without a possibi1ity of achieving their venerabl e ages. At present, old dying woods or trees with dead branches are endangered by planned park arrangements, namely in the environs of Lednice. Consequently, living conditions for these ants and other specialised fauna are considerably endangered.

RNDr. Pavel Lauterer Moravské zemské muzeum, entomologické Hviezdoslavova 29a, 627 00 Brno-Slatina ento.kub @volny.cz

odděl eni ,

Jih omora vská doubrava - místo výsky tu mraven ce Liometopum microcephalum, z přednášky Ph.D. Jiřího Schlagham erského a Markéty Omelkov é, konference Liberec 2003

R ů zn é

71

Konference Les, mravenci a ochrana přírody The confe rence Forest, ants and nature conservation

Pavla

Kůsová

Ve dnech 18.- 20. 9. 2003 proběhl a v Liberci mezinárodní konference Les, mravenci a ochrana přírody , první tohoto druhu v České republi ce. Její hlavní náplní byla snaha sezná mit vě dec ké i nevědecké kapacity z oblasti ochrany lesa, mravenců i přírody a vzáj emně si vy měn it znalosti a zkušenosti. Velkým úspěchem byla široká mezinárodn í účast. Do Čech přijeli účastníci ze 6 zemí, mezi nimi Dr. László Gallé a jeho manželka z Maďarska , Prof. Rainer Rosengren a jeho paní z Finska, španěls ká studentka Begonia Sastre z Velké Británie, Dr. Ivan Kos a Tanja Grgič ze Slovinska, Dr. Ing. Tadeusz Podkówka se svými kolegy z Polska a předseda Ameisenschutzwarte Sachsen Ing. Torsten Roch se svými spolupracovníky z Něm ecka. Z České republiky přijeli jak vědečtí pracovníci, tak lidé zabývající se praktickou ochranou lesa. Z vědeckých kapacit se zúčastnili Ing. Mgr. Jan Frouz z Ústavu půdní biologie AVČR ajeho diplomantka Pavla Chalupská z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Ph.D. Jiří Schlaghamerský z Masarykovy univerzity v Brně, Mgr. Milan Daďourek ze Sdružení Krajina, navštívili nás i úředn í ci z Pardubického kraje, pra žského Státního fondu životního prostředí a Min isterstva životního prostředí , z Magistrátu Hlavního m ěsta Prahy, z libereckého Ministerstva životního prostředí , Krajského úřadu a místních neziskových organizací. Praktičtí ochranáři přij eli z Velkých Popovic, České Lipy, Chlum ce nad Cidlinou, Semilska i z Moravy. Program zahájil asistent hejtmana pan Bořek Mach atý, který nám přednesl projev při­ pravený pro tuto příle žitost hejtmanem Libereckého kraje RNDr . Pavlem Pavlikem.

Asistent pana hejtm ana, 72

Bo řek

Machatý Různé

Po tomto zahájení zača l samotný program předn ášek, které byly rozděl eny do někol í ka kategoríí a v tě chto uspořádány do 5 přednáškový ch sekcí. D vě sekce proběhl y dopoledne. První z ních se týkala obecných ínformací o Prog ramu Formíca u nás, spolupráci s Lesy, s.p. Č R a způsobu ochrany mravenců v Německu. V druhém bloku předn ášek ukázalí pře dnášej ící své výsledky z terénn ích výzkumů u nás i v Německu .

Dipl. Forsting. Torsten Roch, předseda Ameisenschutzwa rte Sachsen

Po přestávce na obě d zahájí! třet í přednáškovou část Ph.D . Jíří Schlaghamerský předn áš­ kou o vzácném druhu lužního mravence. Dále představílí své výzkumy kolegové z Fínska a Maďarska. S tejně tak čtvrtý a pátý blok se týkal povětšínou terénních výzkumů , své práce nám ukázalí kolegové od nás, z Maďarska , Slovínska a Brítánie. Posledn í přednáška byla úvodem k exkurzí do Jízerských hor. Přednáško vý den byl ukonč en v 19.00 poděko váním přednášejícím í ostatním účastní­ ků m , překl adatel ům í organ izátorů m . V pátek 19.9. byla naplánována exkurze do Jizerských hor pod vedením Ing. Pavla Voni čky ze správy CHKO Jízerské hory. V plánu byla návštěva Přírodní památky Kamenný vrch, kterou za vynikající spolupráce LČR Lesní správy Frýdlant a bývalého Okresního úřa­ du v Liberci prosadil garant Programu Formí ca Jan Dano. Podle výs ledků dlouh odobého výz kumu a použítím speciá lních metod zachrá nil zdejší lokalítu lesních mravenců druhu Formica po lyctena před záníkem. Na zá kl adě dohodnutých oc hranářskýc h a lesníc kých prac í v rámci plánu péče s AOPK , bývalého OU v Liberci a LČR j i opět postavil na nohy. Dnes se zde vyskytuje více než 200 hnízd tohoto druhu . Rozvínul a se zde i disku ze ohl edně kryRůzné

73

tování a nekrytování, kdy je a není potřeba a dospěl í jsme k závěru, že to záleží na mnoha faktorech a je třeba posuzovat konkrétní p řípady . Zde jsme se setkalí í s místnímí nov ínáří a televízí Genus, kteří o nás natočí!í krátký šot do regíonální televíze.

Jan Daňo seznamuj e přítomné s managementem pp Kamenný vrch, Horní Řasn ice

Po obě dě ve Frýdlantu jsme vyrazilí na okružní jízdu po Jizerských horách, protože vzhledem k nedostatku času z důvodu rozšířeného večerního programu nebylo možno daná místa navštívit pěšky , na což se mnozí z nás velmi těšil i. Přesto jsme navštívili obě napl ánované lokality. První bylo rašeliniště na Čihadle, kde krátce pohovořil Ing. P. Vonička o historii tohoto chráněnéh o útvaru a o jeho problémech během letošního extrémního sucha. Následovala kraťoučká procházka k autobusu a cesta na druhou lokalitu - vyhlídku Svaté Má ří. Trocha lehce náročněj š ího výstupu než je chůze po rov ině rozproudila krev ú č astníků a na vrcholu se rozvinula diskuze nad zdroji zneči štění z Polska, které díky výbornému počas í a velké viditelnosti prosvítali nalevo od nás. Pohled na nádh ern ě vybarvené porosty buku, které jsou jedny z největších v Čechách , diskuze o velkých savcích, kteří k nám přechá­ zejí z okolních zemí ja ko je rys, jelen, los mnohým účastní kům nahradili celý pochod. Díky autobusu jsme se mohli pozdržet déle a kochat se místní krásnou krajinou.

74

Různé

Sou časný

stav

lesů

vrcholových partií Jizerských hor

Po návratu do Liberce následovala krátká pauza vyhrazená odpoč inku před večernim program em. V 18.30 jsme se znovu sešli v předn áškovém sále a vyslechli si velmi zajimavý výklad Dr. Ing. Podkówky na téma transfery mraven ců dopln ěný třemi krátkými filmy s praktickou ukázkou transferu a ochrany mra venc ů v Polsku . Také nám při ve zl na ochutn áni bylinný likér Mrowkown a, který lehce připom inal naší Becherovku. Tento nápoj funguje velmi povzbud i vě na muže a velmi neg at i vně na ženy. Po této velmi příj emn é a pou čné vsuvce, předn esl svůj příspěvek RNDr.P etr Miles, který nám promítl film o inventarizaci, záchranný ch transferech a praktické ochraně mra venců v Krkonoších . Následovaly diapozítivy o Krkonošském národním parku, které ukazovaly krásy i historii tohoto velmi známého parku . Program zakončila diskuze o plánech na další den. V sobotu ráno jsm e se opě t sešli před kolejemi Techn ické univerzity v Harc ov ě , kde byli naši ú č astn íc i ubytováni a vyrazili na exkurzi do Krkonoš. První zastávka byla ve Vítko vicích, kde nám RNDr. Petr Miles ukázal hnízdní kolonie mravenc ů Formi ca rula. Formica truncorum a jako zajímavost i přírodn í padací pasti na mravence - vyhloubené jamky larev mravkol vů . Rozvinula se diskuze na téma ov livnění tvaru kupy směrem dopadajících s lunečn ích paprsků, sl ečn a Nešporová nám ukázala, jak se často tradované určován í severu podle tvaru kupy mýli a se zahrani čními úč astn íky jsme probírali možnosti přesné determi nace druhů v různých zemích Evropy. Různé

75

RNDr. Petr Mi/es při diskuzi o

och raně mraven išť v

KRNAPu

Následovala cesta na Horní Mísečky , kde nám RNDr. P. Miles, bývalý dlouholetý zaSprávy Krkonošského národního parku, ukázal svoji chloubu - dl ouhodobě dobře prosperující výsadky Formica polyctena v těchto vysokých horských polohách. Bohužel z důvodu odje zdu zahraničních účastníků v odpoledních hodinách z Liberce nebyl dostatek č asu ani na to vyjet na Vrbatovu boudu ekologickou dopravou, neboť náš naftový autobus nesm ěl vyjet výš než k Jilemnické boudě . Po krátké procházce v blízkosti Jilemnické boudy a jejím okolí jsme se vydalí zpět do Liberce. m ěstnan ec

Tři dny uběhl y jako voda a konference byla náhle u konce. Její průběh byl celkem hladký, kromě drobných č asových nesrovnalostí se nám podařil o stihnout maximum věcí, které byly naplánované. S jistotou mohu ř íc i, že zahraniční účastníci byli spokojeni s celým průběhem , n ěkolí ­ krát m ě osobně o tom ujišťoval jak László Gal1é a jeho paní, Dr. Ing. Podkówka, tak Marita Rosengren, která sama před n ěkolíka lety organizovala daleko vě tší konferenci. Její pochvala ohledně uspořádání přednášek i výběru témat mne velmi těšila. Stejně tak jejich nadšení z naší překrásné krajiny a zájem přijet do České republíky znovu. Ale ani naši účast­ níci nebyli nespokojení. Uznání od Jana Frouze či Jiřího Schlaghamerského mě těší stej ně, ne-lí vic, n eboť jsou to kolegové, kteří navštívili mnoho konferencí, a když považovalí tu naší za dobře zorganizovanou, pak je to pro mne velmi potěšujic i. Kdysi na začátku byl jeden sen .. . uskutečnit konferenci v Německu , následně u nás a poté v Polsku. V Německu byla v l oňském roce, letos proběhla u nás a já doufám, že se příští rok všichni sejdeme na p odobně laděn é konferenci v Polsku.

76

Různé

Summary The interntional konference Forest; ants and nature conservation took place in Liberec at September 18.-20.2003. Foreign participants that arrived to the Czech Republic were Dr. László Gallé and his wife from Hungary, Prof. Rainer Rosengren with his wife from Helsinki, Tanja Grgič and Dr. Ivan Kos from Ljubljana, Dr. Ing. Taduesz Podkówka and his coworker from Poland and our friends and colleagues from Ameisenschutzwarte Sachsen, Gennany. There were interesting people from the Czech Republic like Ph.D. Jiří Schlaghamerský from the Masaryk University, Brno, Ing. Jan Frouz from ASCR, Ing. Ladislav Půlpán, Lesy ČR, many people from nature conservation administration as well as practitionists. Talks were scheduled on the first day. Five sessions were organised that included topics like conservation, biodiversity, practical nature preservation, works of students and others. An excursion to Jizerské hory took place on the second day. We visited several places like peatland Na Čihadle or view-point Svaté Máří. The last day of this conference was spent in the National Park Krkonoše. The conference was successfull and I hope that we all meet on similar conference next year in Poland.

Na závěr by se hodilo poděkovat těm, kteří nás podpořili a díky nimž mohla být tato konference uspořádána. Největší dík patří Libereckému kraji, který nám poskytl zázemí, spoustu rad a finance, bez nichž bychom se jen těžko dostali na tak vysokou úroveň. Velmi nás podpořila Nadace na obnovu a záchranu Jizerských hor, Ministerstvo zemědělství, Lesy České republiky, Statutární město Liberec, Správa CHKO Jizerské hory a Správa KRNAP. Těmto všem patří náš dík a je jim snad odměnou bezproblémový průběh konference a kladné ohlasy na její uspořádání. Můj velký osobní dík patří paní Romaně Daňové (ZO ČSOP Fonnica) a Ing. Lence Rychtaříkové (KÚ Libereckého kraje) bez nichž by průběh konference nebyl tak pohodový a hladký.

Pavla Kůsová Olštýnská 733/3 181 00, Praha 8- Troja e-mail: [email protected]

Různé

77

Školení realizátorů projektů Programu Formica v Křižanově Die Schulung der Realizatoren des Programs Formica in

Jan

Křižanov

Daňo

Od počátku naší vzájemné spolupráce s Lesy ČR je naše práce každoročně vyhodnocována. Od roku 2001 LČR společně s ČSOP přistoupily k monitoringu lesních mravenců, aby bylo možno vyhodnotit jejic h požadavky na stanov iště a potravní nabíd ku. Pro sjednocení p ohledů při inventarizaci mra venců , vysvě t lení některý ch pojm ů a odstranění nejasností začali oba garanti Programu Formica od roku 2001 po řádat na Liberecku pro realizátory Programu spo lečné sem i náře a povinná školení. V minulém roce p roběhl o podruh é. V letošním roce se ho podařilo uskutečnit ve dnech 20.-22. 6. za spolupráce za Č SOP Bory a koordinačního centra za ČSOP Formica v Liberci v Křižanově u Žd áru nad Sázavou ji ž potřet í.

Výklad Mgr. Milana Daďourka na přírodní památce Še beň

78

Různé

Školení se letos poprvé zúčastnilo 28 osob ze všec h zapojených základních organízací ČSOP mimo ZO Č SOP Luscinía z Litvínova, jejíž č lenové bylí v srpnu proškolení zvlášť na Liberecku na Kamenném vrchu v Horn í Řasnici . Při té příl ežitosti pomohlí naší ZO ČSOP Formíca v Přírodn ím parku J ešt ěd s přestavbou jí ž nevyhovuj ících oplocenek. V rámci záchranných transferů naše ZO ČS OP Formica v červnu proškolíla na Liberecku a v Krkonošském národn ím parku i členky ze základní organizace ČSOP ANIMALS z Libštátu. Mezí nové organi zace dále patřily 72/01 ZO ČS OP Opava, 27/04 ZO Č SOP Spálené Poříčí a 24/02 ZO ČSOP ALTER MELES při SLŠ Žlutíce. Školení se z ú častnil i nepovinně a ze zájmu í členové ZO ČS OP Česká Třebová . Účastníc i bylí ubytováni v rekreačním středisku v chatkách, kde probíhala i teoretická výuka. První den příjezdu nás navštívil Ing. 1. Jiránek z MŽP a podiskutoval s námi o dalším směrován í a možnostech naší č inností. B ěhem dísku ze se zmínil i nutnosti vytvo řen í nového záchrann ého programu. Na druh ý den, po příj e zd u Ing. L. Půlpán a , zača lo hlavní jednání. V rámci této teoreti cké části byly promitnuty díapozitivy z metodiky práce na Liberecku a filmy Jaroslava Hrušky o Prog ramu Form ica. Mezi účastn íky byla větši na nově zapoj ených ZO Č SOP. Další den jsme navštívíli lokalitu Šebeň pod vedením Mgr. M. Daďourka a Pavla K ří že . Shlédlí jsme zde prosperující chrá něné území a dozvěděli jsme se o managementu lokalíty.

Část účastníků školení u Přírodní památky Šebeň

Různé

79

Školení bylo úspěšné bohatou účastí a ukázalo i v letošním roce opravdový zájem o ochranu a výzkum lesních mravenců . Přispěla k tomu také v mínulém roce vydaná publikace ZO ČSOP Formíca s názvem Lesní mravencí .

Jan Daňo Chrastavská 315/5 460 O1 Liberec 2

-80

Různé

Recenze publikace "Lesní mravenci", ISBN 80-903214-0-2 Die Rezension der Publikation "Lesní mravenci ", ISBN 80-903214-0-2 I

Petr Werner Uvedená publikace má rozsah 20 stran (včetně obálky) formátu A4, barevnou obálku a je tištěna celobarevně na kvalitním papíru. Z hlediska tiskového provedení lze dle mého názoru sotva nalézt nějaké nedostatky a rozhodně publikace odpovídá celkovým provedením vysokému standardu. Pokud máme hodnotit obsah, je třeba si uvědomit, pro koho je publikace primárně urče­ na. Dle vyjádření autorů bylo jejich záměrem zejména vydat "obsahově přitažlivější formou publikaci pro veřejnost a především pro děti a mládež". Tomu odpovídá text, který nezabíhá do detailů, přesto však srozumitelnou formou podává základní údaje o lesních mravencích. Jinak řečeno, něco jako "Od A až po Z ve zkratce a jednoduchou formou o lesních mravencích", neboli "Vše co potřebujete znát o lesních mravencích, pokud jste o nich dosud nevěděli nic nebo skoro nic". Na konci publikace jsou podány podstatné informace o významu mravenců v lesních společenstvech, o nutnosti jejich ochrany a o možnostech, jak se do ochranného programu zapojit. U takto koncipovaného textu se autoři nutně musí vyrovnat s nelehkým úkolem, jak vyvážit protichůdné tendence: množství nezbytných informací versus krátkost textu, respektive odbornost textu versus čtivost a srozumitelnost pro širokou čtenářskou veřejnost. Dle mého názoru se autorům vcelku podařilo napsat dostatečně obsažný a současně stručný text a nedopustili se přitom nežádoucího zjednodušení. Kdo nic nedělá, nic nezkazí aneb nic není bez chyb: drobné nepřesnosti se dají samozřejmě nalézt i v této publikaci. Záměrně je nerozvádím konkrétně, protože se domnívám, že každý další recenzent by našel nějaké ty "své". Uvedu tedy jen několik málo svých poznámek, týkající se spíše formy. U ochrany mravenišť před poškozením pomocí různých krytů by se mělo vždy zdůraz­ ňovat, že se jedná o dočasnou ochranu. Kryty je třeba sledovat a zavčasu odstranit, což mů­ že být problém (jde zpravidla o několikaletý proces a v něm, jak jistě znáte z vlastní zkušenosti, nelze předvídat vliv lidského faktoru ... ). Když se uvádí, že mravenci preferují jehličnaté porosty, mám k tomu otázku do diskuse, zda se nejedná spíše o to, že naše lesy jsou převážně jehličnaté a tudíž logicky se lesní mravenci vyskytují převážně v jehličnatých porostech? A co například druh Formica pratensis - tento druh se sice v jehličnatých lesích vyskytuje dosti často, ale je velmi hojný i v jiných typech lesů a dokonce i velmi častý mimo lesní porosty. Je opravdu proveden dostatečně důkladný rozbor preference v tomto směru? Jinak samozřejmě bez výhrady lze souhlasit s tvrzením, že mravencům nevyhovují porosty buku (je známo, proč?). Tyto otázky jsem nadnesl jako ukázku, že i u zdánlivě tak obecně známého a současně i intenzivně studovaného hmyzu (jakým bezesporu lesní mravenci jsou) zůstává pro současné i budoucí zájemce či badatele dostatečně široké pole působnosti. U fotografií možná bylo možné zvolit v některých případech menší formát (abych byl konkrétní, např. na str. 5 dole, na str. 7, ale i na str. 6 atd.) - mohl se tím získat buď větší prostor pro text nebo pro více obrázků. V každém případě se domnívám, že pokud se nejedná o vysloveně ilustrační foto, měly být fotografie doprovázeny popiskami. U obrázku Různé

81

pérovky na str. 4 mám důvodné podezření , že byl převzat zjíné publikace bez uvedení zdroje. První stránka obálky je velmí dobrá a graficky vydařená, pon ěkud hůře na mne působí poslední stránka, kdy mí není na první pohled jasné, co má znamenat otí štěná mapka Libereckého kraje. A na závěr ještě můj subjektivní názor - v každé publikací by neměla chybět další doporučená literatura, í když se jedná vysl oveně o ínformační rozsahem malostránkovou publikací, myslim, že mohlo být uvedeno alespoň několik odkazů na vhodnou odbornou literaturu.

V Praze dne 15. 10. 2003 RNDr. Petr Werner

,..........ebnI.,,,........

, k--'

_ f1I'noorf:'

-- .....,. . ..... 1>

....

82

-

'.: .•.•': ~::. .... &..,.. " ''-'-'''''''- _.. ,'"

.-"""I-.:;..·~ 'I

~~:~ . ~ -

Různé

Webové stránky Programu Formica Die Internet (Web) Seiten des Programs Formica

Jan Nešpor V souvislosti s mojí účastí v SOČ s odbornou prací na téma Využití výpočetní techniky aplikovaném výzkumu lesních mravenců v rámci Programu Formica, která po úspěších v okresním a krajském kole byla vyhodnocena při letošním celostátním kole v Kadani jako nejlepší studentská odborná práce v sekci Ochrana a tvorba životního prostředí s možností účastí v mezinárodní studentské soutěži v USA, resp. Irsku, jsem byl pověřen garantem Programu Formica sestavit webové stránky Programu Formica, Za vydatné pomoci Ing. L. Půlpána, P. Kůsové, RNDr. P. Mi1ese, jakož i mého otce a v konečné fázi i garanta programu p. Daňa při sestavování textů pro jednotlivé sekce webových stránek, byly od letošního května koncipovány tyto webové stránky, které obsahují následující sekce: O nás, Historie, Význam lesních mravenců, Výzkum a ochrana, Fotogalerie, Kontakty a odkazy, Produkty a služby. Bezesporu nejdůležitější je sekce Výzkum a ochrana, která obsahuje základní informace z biologie a ochrany lesních mravenců, a to včetně přehledu legislativy, literatury a slovníku cizích slova odborných výrazů. Webové stránky Programu Formica jsou koncipovány interaktivně, v rámci čehož je možné se např. přímo napojit na aktualizované znění příslušných zákonů na webu MŽP ČR, jakož i na základní zásady Národního programu ČSOP Ochrana biodiverzity a základní metodiky na webu této největší nevládní ochranářské organizace. Koncepce interaktivního propojení je použita mezi jednotlivými sekcemi vlastních webových stránek, což umožňuje např. odskočit si do slovníku cizích slov a odborných výrazů, resp. na stránku s informacemi o stavbě těla lesních mravenců apod. Webové stránky Programu Formica tak mohou sloužit ke vzájemné informovanosti a komunikaci účastníků tohoto programu, k informovanosti odborné i laické veřejnosti (myrmekologové, lesáci, občané), k propagaci Programu Formica, jakož i činnosti celé ČSOP na veřejnosti, ale i jako vhodný zdroj pro ekologickou výchovu na základních a středních školách v rámci využívání výpočetní techniky i v jiných předmětech, než je informatika. Součástí webových stránek je i internetová verze zpravodaje Programu Formica s názvem inFormica. Tento internetový zpravodaj bude neredigován, za obsah příspěvků budou odpovídat jejich autoři. Nebudou zveřejňovány pouze příspěvky, které s tématikou ochrany lesních mravenců vysloveně nesouvisí a pří­ spěvky s vulgárním obsahem, a tak věříme, že inFormica bude sloužit k žádoucí výměně názorů a informací. Příspěvky do zpravodaje inFormica můžete zasílat na [email protected]. A to nejdůležitější nakonec. Webové stránky Programu Formica najdete na adrese www.formica-csop.info. Těšíme se na vaší návštěvu webových stránek Programu Formica. Vzhledem k tomu, že webové stránky byly sestavovány v období, kdy řada odborně zdatných příslušníků Programu Formica byla vytížena přípravou mezinárodní odborné konference Les, mravenci a ochrana přírody, resp. následně přípravou tištěného zprav odapři

Různé

83

je FORMICA, mohlo se stát, že unikla pozornosti některá nesprávná informace. Tímto všechny prosím o shovívavost se studentem 3. ro čníku technicky zaměřené s tředn í školy a předem všem děkuji za připomínky k odstraněn i případných nesrovnalosti č i nesprávných údajů.

Jan Nešpor Roubanina 41 679 61 pošta Letovice

FORMICA

Program proochranu a vyzkum lesních mravenců

''I..1 ...

........

1.. r. . . . PlUUl'eml .tNClI ~ \Ij,"_m.. _ flcu

,"'00,, .1.11. '''f .IW''~

" . " I.Io."r'. e ll lr. lIIY IIjl h r"" .. •

ch,.,..

I l l o lII...Uy . lIu , by ~

~ . 1 ~~,

I ... ' • • .# . .... . ; _ . .....

t~IJo l ~ r , !'WJodr• • J pl ~ ""'N"'l-''' ''''' ~ LIlV'' ''~ ~ '''' ' ' .. .,.~I \'·, ! . ,,;" 'ro 01 4 y 1.IrO~' {(' S ů"" oll•• :-..... .. 'ott'l". ",III . q . " . ' .. ,;'-' 1 D' .. ~ , :""'11·)' I oc hf . ", IN . ~ h -:. : 010 , tr.Hr' l" .. 1\. , 1 '1 j 'J'l J'" " I' '' '' ' ~ , . 1 , ~ 1 ·. 4 I ' ,!- ~ '~.. tyf> . , ' _ 0' " .. ~ ~ ~ "' """ ~~.r. 1 .Ulol .....'" I:.IIM . . ~PlIrt$..Ml l l.. .. .: . rIC'l'L " ""1l::1 -»". : .... . 1"0" "1 ".c:.l.46Jr ~ I tl""'f"l D ~". t1EJ ~ l:t.. pe r . 0 1:-- 1.l!J"CII r r ř : r.r,~ ' ~1f'L I, ......~ ... . . ~ .. . .Hl r tr.l~rrl . ~ r, ~ ~ :l~ . tO.M' ."l!! . I' I!'f'"'IIOJ' ~ I""f 'I'1A1.: .......

,t". : ":..,,, fl.lo l''''.

r"

r'

l

I' 'l'.:''

,,.,,t. . .. ~l. ·.

"' v "l: .

1 ~ . F/ ~~ .. ,.:l " ..... ,.. .. . ~ ll' 1

.. ' ~fI 'II)t ..- , - VdrtllDU,...

. ..

I. I'. ~ " ~ftlt-:

o'l1••~ ,•• "; " n. : 'J ~ ' t lr'\ I . J:'''''''' ; ''. '''n .l'(~, _~",, 4 1'4 ' 0 h..ft ~ , ~. jl, 0I\YI "1'1;" ·' ~('·. 1l1 "'" ~, " ·',. .. n y .. . .. . ' y r" ..'l ~ ..O. loI . 1""' I....,'· ,.. 1;" .1 1 I u " ..11 r ~ h':' r:i ' :Tw , ; f 4f~'! • . Q,H "",I . J,i l l.. ~ ~ • i n~"1.I ' ~lCJ4oot Jo h'!"', a 'l 11 " 11 "Ml .7'1, . ~1r"'" .. ~W ... . ~. ". !ta .. '.1" " .., :!iNH II n •

\ ...... ( . , "I~4: .~ ~. r,

......,. fllO . aol!a Il" .:".'n. " I" t1I.. 1 .. , lI'",,!la n r-.o ...u ..

...,.,-r I.U. ·· ~"'

,.. :Lo

~

I-

>"''V_.....

.J1l:.Lt::D

I . , ' .""'-' .ť! ~ fl. , rl r .. , ,... ,• .,. , I ~ .,.,.

·v ~ l,·

r

~

~

II

11"1.... 1.".' .."

, ~ . '...-'''' 1' 1-:4 , l ll' ~ ~tJ-,,"' .. . ' !O" " .., ;~",",, '"

...., I . r~ ~ •

, ,,N .

~ ( <: · " t Z .1

:00.1 ~

I '

n : . • ,. r ~

" V-Jit" .!'tlt 0 " . 101

"'I ;,.. ... 1

.~:. t

~ll_ "'II~ "~ '

i" ",., ',

ln;,: .

'1 ': • 1. ~" ." t,

,1"' ''':''1'

,...1 . ~ ..'f ~ .b J:' ~ .. f ..... . "' l .. lIlI . ~.:. Wh ' "I"

"'l~ .:' """ a '~n.

" 1~ ,:1

l . ::.' "I'l, , , . .. ,,(P1 Plhl ......" ... , .. ''''',. ' p.·t l.... i ;' :lI... " O' .. ." .. ,·, .."fI.I. ,.-~ .1 j J' 71-"' O""

84

..

'."".-.1 ,

Ie,,,,.t ,

_~'" t l. ... ~

oltu:o".. . :tI . , .,fI' • •

·

.",., "..,r. ,' ... 1.1"

..a-':J

, " ·" I·.,J"\' ' '' , ......11f.

~~

'-Ot.> ....... '

"'hlilllf'C .s:n.lr.sa.c:. a n rm ..... ~

u~ • • "'"' I.. "I ""--"1 ~ O ~ ~· .... .. ,.. J" lltM"" .'0", : ","0 ' ':.1;.. ..... ...:.. ' 1. , ~~ '!1.. r ~ ",.~ . '1 ·.· ..C. r ~""

G

-

Různé

První Formica Fest v České republice Das erste Formica Fest in der Tschechischen Republik Poděkování

Die Danksagung Jiří

Sodomka

Dne 13. 9. 2003 jsem se zúčastnil velice zajímavé akce. Jednalo se o benefiční koncert, který pořádal p. Kamil Šibrava z Velkých Popovic. Koncert byl uspořádán v kulturním sále restaurace .Na Faře" v obci Kunice ve Středočeském kraji. Tato obec leží v bezprostřední blízkosti Velkých Popovic, kde působí ZO ČSOP 10/02. Koncert byl nazván .Formica Fest" a jeho pořádání bylo zaměřeno na podporu Programu Formica. V průběhu koncertu vystoupilo několik rockových kapel (Krausbery, Moštárna, Kouř, Skřehule) . To by nebylo nic moc až tak zvláštního. Originální bylo ale to, že před zahájením koncertu vystoupil p. Jan Daňo se svojí poutavou přednáškou na téma lesní mravenci, kterou doprovázel promítáním diapozitivů tématicky spojených s touto problematikou. V řadách návštěvníků koncertu našel celou řadu mladých a pozorných posluchačů . Tato akce měla seznámit širokou veřejnost s činností ČSOP, zvláště s Programem Formica, o kterém před tím mnoho lidí nevědělo vůbec nic, nebo jen velice málo. Myslím si, že akce v tomto uspořádání napomohla sice malou, ale užitečnou a záživnou formou k tomu, aby se více lidí dozvědělo něco o lesnich mravencich a pochopilo, proč je nutné je chránit. A tak bych chtěl poděkovat všem, kdo tuto akci připravili a uskutečnili, za nevšední zážitek, za poučný a příjemný večer. Jen tak dál.

Jiří

Sodomka principál loutkového divadla V. Popovice

Různé

85

Český svaz ochránců přírody Český svaz ochránců přírody je největší dobrovolnou organizací v České republice, zaměřenou

na ochranu přírodního a kulturního dědictví, ekologickou výchovu a podporu trvale udržitelného života. Byl založen v roce 1979 a v současné době má ve 333 základních organizacích a 124 kolektivech Mladých ochránců přírody téměř 8 000 členů.

Z programu ČSOP •

ČSOP dlouhodobě pečuje o více než 3500 hektarů přírodně cenných ploch, 200 pa-

mátných

stromů,

320

hektarů

historických

parků

a více než 30 památkových objek-

tů.

•

•

po dlouhá léta se základní organizace ČSOP starají o zachování ohrožených druhů rostlin a živočichů v rámci 18 celostátních programů na ochranu biodiverzity - orchideje, ohrožené lesní byliny a dřeviny, raci, vážky, sovy, čápi, netopýři, jasoň červenooký, mravenec lesní a další zařízení

Národní sítě stanic pro zraněné a handicapované živočichy jen v roce 2000 4 tisíce zraněných volně žijících živočichů 160 druhů, z nichž se po vydo přírody navrací přes 60 %

přijaly přes léčení

každoročně účastní

letních a zimních táborových akcí se

•

do tradiční přírodovědně ekologické zapojuje okolo 10 tisíc školáků

•

svaz každoročně organizuje českou část akce UNEP "Ukliďme svět", v jejímž rámci na jaře a na podzim téměř 8 tisíc dobrovolníků po celé republice sebere v přírodě přes 200 tun odpadu

soutěže

bezmála 3 tisíce

dětí

•

Zelená stezka - Zlatý list se

pravidelně

Členství v ČSOP •

svým

členským příspěvkem podpoříte

dědictví,

která

přináší

praktickou ochranu dlouhodobé výsledky

činnosti

pravidelně

přírodního

a kulturního

časopis

•

o výsledcích této

•

jako člen ČSOP máte možnost získat poloviční vstupné, které v rámci programu Zelená karta nabízí přes 70 prohlídkových projektů po celé republice, včetně mnoha muzeí, hradů, hvězdáren, botanických a zoologických zahrad

•

můžete

86

Vás bude

informovat svazový

se aktivně zapojit do bohaté škály činností našich základních organizací a účastnit se akcí pořádaných pro členy ČSOP

Jak se stát členem ČSOP a všechny další informace Vám rádi podáme na adresách

Kancelář ÚVR ČSOP

Uruguayská 7, 120 00 Praha 2 Tel. 222 51 61 15 nebo 222 51 14 94 Fax: 222 51 14 96 E-mail: [email protected] Web: www.csop.cz

Centrum pro děti a mládež ČSOP Poštovní přihrádka 447, 111 21 Praha 1 Tel. 224 91 24 66, fax: 224 92 17 65 E-mail: CDMcsop@volný.cz Web: www.volný.cz/cdmcsop

87

FORMICA Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců, Vol.6, No.6 Vydáno v rámci programu Českého svazu ochránců přírody Ochrana biodiverzity, podporovaného Ministerstvem životního prostředí České republiky a Lesy České republiky, s. p.

Redaktor:

Redakční

RNDr. Petr Miles, CSc. Sídliště 724, 543 71 Hostinné Tel.: 499451657, mob.: 606476372 e-mail: [email protected] Jan Daňo, Ing Jiří Jiránek, Pavla Kůsová, RNDr. Petr Miles, Ing. Ladislav Půlpán, Ing.Jiří Nešpor

rada:

Kůsová

Technický redaktor:

Pavla

Grafická úprava:

Pantype, s. r. o., Liberec

Autoři

Ing. Ivan Cimr, Jan Daňo, Milan Drahoňovský, Jaroslav Hloušek, Věra Malátková, Pavel Měkuta, RNDr. Petr Miles, Ing. Jiří Nešpor, Ing. Veronika Souralová, Petr Tryščuk, Martin Ziegler

fotografií:

Ilustrace:

Akad.

malířka

Renata Oppeltová, Miroslav Schónberg

Komplexní zakázkové zpracování, distribuce: Český svaz ochránců přírody, 36/03 ZO ČSOP Formica

Vedoucí realizačního týmu zpravodaje Jan Daňo, Chrastavská 315/5, 460 01 Liberec 2 Tel.: 485110754, e-mail: [email protected] Tisk: Geoprint s. r. o - Liberec 1 000 ISBN 80-903214-3-7

kusů