FORMICA. Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců

FORMICA Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců

Ročník

8

2005

Toto čís lo zpravo daje FORMICA vydala 36/03 za Č S OP Formic a ve spolupráci a za fin anční podpo ry

Ministerstva životního prostředí České republiky Ministerstva zemědělství České republiky Lesů České republiky s. p., Hradec Králové Ústřední výkonné rady ČSOP

Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor Správy Ochrany Přírody České republiky Správy Krkonošského národního parku Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky

Min isterstv o ž ivo tníh o prostřed í a o rga n izace v jeho pů sobnosti

'1tJ •

AGENTURA OCHRANY

PŘíRODY

A KRAJINY

Úvodem Stalo se j iž ustáleným zvyke m, že v každém ročn íku zpravodaje FORMICA je první strana vyhrazena myšlenkám a c ílům, které se j eví toho roku aktuální. Tato slova úvodem nám poskytli v je dnotlivých letech i tak významní č in ite lé , kterým i byli generální ředite l LČR, s.p. Ing. Jiří Oliva (v L 2002) , Ing.Pavel Pešout, předseda Českého svazu oc hránců p řírody (2003) a RNDL Libor Ambrozek, so učasný ministr pro životní prostředí (v L 2001). Zpravo daj ve formě roče nky vychází k ažd oročně j iž po 7 let a je mnohými k lad ně hodnocen. Vzrů stá v něm kvalita p ří spěvků i fotografií. Vysoké ohodnocení zaznívá i od němec­ kých kol e gů , kteří vydávají svůj zpravodaj Ameisenschutz aktuell ja ko č tvrt l e t ní k již 19 let a s nimiž úzce spolupracujeme . Právě hl avně na zá kladě j ejich příkl adu js me přikroči li k vydává ní našeho zpravodaje . Ně mečtí a polští kolegové nám do n ěho poskytli n ěkteré své pří spěvky a fotografie. Domn íváme se však, že podob ně j ako u Ameisenschutz-aktuell, by budoucí obsah zpravodaje n eměl být omezen jen na lesni mravence L Formica, ale měl by poskytnout p otřebný prostor i pro další druhy. A to zv láště proto , že j iné periodikum za mě­ řen é na mravence, u nás dosud chy bí. Letošní obsah zpravodaje j iž k tomu výrazně s měřuje . V názvu zpravodaje by pak bylo vhodné vynechat slovo .J esních", které původn ě nebylo již v je ho prvním ročn íku . Kolik amatérskýc h i profesionálních záj emců se v naší republice mravenci zabývá, bylo možné v předl oň ském , v l o ň ském a v letošním roce zaznamenat na třech myrmekologických odbornýc h konferencích, které se u nás konaly (v Liberci, v Jihlavě a Č . Budějovicích). Je ji ch značný počet a výs ledky jejic h prací často ostatním un ikaj í. V redakci časo p i su FORMlCA došlo v letošním roce k velkým personálním změnám . Dva dlouhodobí č le n ové v dů sl ed ku odchodu do d ůchodu a změ ny za měs tnání své či n nos ti v redakční radě zanechali (Ing.J.Jiránek z MŽP a Ing.LPůlp án z ředite lství Lesy ČR s.p.,). I z toho důvodu ji bude nutno doplnit , což by měl o umožnit i další úvahy o zaměřen í zpravodaje . Redakce

5

Obsah Metodika Co je Gis? (Jitka Jiravová) What is GIS?

7

Metody získávání starých oplodněných královen lesních mravenců r. Formiea při záchranných transferech (Petr Miles) Die Methoden fiir Gewinnung der alten befriichteten Koniginen der Waldameisen Gattung Formica bei den Rettungstransfers

Ekologie lesních

9

mravenců

Časně jarní migrace lesních mravenců Formiea polyetena (Petr Miles) Die Migration der Ameisen Formica polyctena im frůhzeitigen Friihling

Doba rojení mravence černolesklého (Lasius fuliginosus) a další poznatky o tomto druhu (Petr Miles) Die Schwarmzeit den Gldnzend Schwarzen Holzameise (Lasius fuliginosus) und weitere Erkenntnisse um dieser Art

o prasatech a mravencích (Pavel About pigs and ants

Kříž)

10

11

14

Odborná činnost Termoregulace lesních mravenců rodu Formiea (Jan Frouz) Thermoregulation in wood ant nests

15

Mapování mravenišť digitální formou za pomoci GPS systému (Jan Daňo) Die Kartierung von Ameisenhaufen in der Digital Form mit Hilfe den GPS Systems Thermoregulation in wood ant nests

20

Vliv mravence Formiea polyetena na vybrané složky entomofauny edafonu (Oldřich Hovorka) .. 25 Impact ofthe ant Formica polyctena on some components ofedaphic entomofauna Výsledky inventarizace mravenišť v oblasti Krkonoš v r. 2005 (Petr Miles) Die Ergebnisse der Inventur von Ameisenhaufen im Gebiet des Riesengebirges im Jahre 2005

36

Různé

Odchov mravenců Polyergus rufeseens ve formikariu (Pavel Amcha) The breeding ofPolyergus rufescens ants in the man-made formicary

40

Odchov mravenců Myrmeeina graminieola a Stenamma debile ve formikariu (Pavel Amcha) .... 45 The breeding ofMyrmecina and Stenamma ants in the man-made formicary Přenosné formikarium

(Pavel Amcha) The portable man-made formicary

49

Mravenčí mosty a výškové stavby (Petr Miles) Die Ameisenbriicken und Hohenbauten

53

Setkání účastníků Programu Formíca ve Spáleném Poříčí v pohoří Brdy (Petr Miles) Die Tagung der Teilnehmer des Programms Formica in Spálené Poříčí im Brdy Gebirge

55

Mezinárodní myrmekologická konference 24.-25.4.2005 v Českých Budějovicích (Petr Miles).. 56 Central European Workshop in Myrmecology České Budějovice, 24-25th April 2005 Myrmekologické dny v Jihlavě (Petr Miles) Myrmecological days in Jihlava in 2004

57

Mravenci - pomocníci v ekologické výchově (Hana Stoklasová) Objemy mravenišťvypočtených jako objem a průměru mravenišť (podle Jana Nešpora)

6

rotačního paraboloidu

58 z výšky 59

Co je GIS? What is GIS? Jitka Jiravová Dnešní svět žije informacemi . Nikoho nepřekvapí služby mobilních operátorů , s jejich ž pomocí se dozvíte, kde se nachází nejbližší sjezdovka a zda je uměle zas něžována , kolik stojí permanentka , jaké je tam počasí a kvalita sněhu . Běžný je i městský informační systém, jehož součástí je mapa města se zaznamenanými významnými památkami , bankomaty, cyklotrasami či plánovanou zástavbou. Mohli bychom zde jmenovat další systémy, které v sobě spojují elektronické mapy se záj movými ínformacemi a všechno dohromady úspěšně graficky prezentují. Jádrem těchto systémů je technologie , kterou si většina jejích běžných uživatelů neuvědomuje a často ani netuší, jak moc zasahuje do našeho běžného života . Zajímá vás, o jakou tajemnou technologii se jedná ? Je to geografický informační systém, ve své podstatě velmi jasný a jednoduchý. V následujícím textu se o něm dozvíte víc. Geografický informační systém (dále jen GIS) má vedle možností "klasického" informačního systému schopnost Doprava pracovat s polohou prvků (např. s jejich zeměpisnými Využití území souřadnicem i) . K čemu je tato schopnost dobrá? K tomu, že umožňuje jakékoli objekty, události a jevy spjaté s určitou polohou na Zemi zaznamenat Bu dovy d iv . o mapy, u ozit' spo Iu s POPISnými informacem i (atributy) Směrovací čí s l a do relační databáze a následně zobrazovat, provádět dotazy a Letecký snímek analýzy v souvislosti s dalšími informacemi, aktualizovat je a jinak s nimi pracovat. Jako nejefektivnější metoda organizování dat se ukázalo GIS pra cuje ve vrstvách s mnoha typy prostorových dat. rozčlenění objektů do tzv. "vrstev prvků" . V jedné vrstvě jsou ukládány prvky stejného typu, např. turistická mapa se tedy skládá z mapové vrstvy silnic, mapové vrstvy vodních toků a ploch, mapové vrstvy turistických tras, památek, obydlených ploch atd. Více než "jen" mapy aneb "všechno souvisí se vším" Z dosavadního popisu by se mohlo zdát, že GIS je tematická mapa zpracovaná pomocí počítače, ale není tomu tak. Mapa nebo jiný grafický výstup je pouze prezentací situace či výsledku analýzy v území, a to podle momentálních potřeb a požadavků jejich uživatelů. GIS je informačním systémem, tedy skladem dat o záj mových objektech, které je možné mnoha způsoby graficky znázo rňo vat (tj. vizualizovat) . Neměl by však sloužit jen pro uložení a práci se stávajícími prvky, objekty a událostmi , ale i jako nástroj, který umožňuje na

Metodika

7

základě dostupných informací modelovat varianty řešení (samozřejmě s určitou mírou nejistoty). Můžeme např. podle řady kritérií porovnávat různé varianty vedení dálnice, jaký bude mít její stavba vliv na hladinu hluku v okolí, jak moc se zlepší dopravní dostupnost v těchto místech, jak se zvýší podíl těžkých kovů v půdě po určité době provozu dálnice atd. GIS dovede zpracovat všechny dostupné informace - má unikátní schopnost dávat dohromady, názorně zobrazovat a analyzovat data ze zcela nesourodých oblastí a umožňuje nám tak vzít v úvahu při důležitých rozhodnutích co nejvíce informací, které spolu zdánlivě vůbec nesouvisejí a bylo by velmi těžké si je bez použití techniky představit všechny najednou. Zkrátka, kde končí naše schopnost představit si následek našeho konání, nastupuje GIS.

Od teorie ke konkrétnu Jak již bylo řečeno, GIS zobrazuje informace po vrstvách. Můžeme si tedy připravit např. digitální mapu, kde bude nad vrstvou pozemků vrstva budov, silnic a vzdušného elektrického vedení, pod ní může být vrstva potrubí, geologická mapa či letecký snímek. U všech vrstev lze vypínat/zapínat jejich zobrazování, porovnávat je, konlbinovat a získávat informace zcela nové. Můžeme vytvořit vrstvu soustředných kružnic představujících stupňo­ vanou barvou dosažitelnost škol či lékáren, nebo interpolací vygenerovat z bodových měření množství oxidu uhličitého v ovzduší po celém zájmovém území. Tyto vrstvy lze samozřejmě přidat do naší původní digitální mapy. Množství vrstev je limitováno jen čitelností mapy, technicky závisí pouze na dostupnosti geografických dat, která najdete mj. i na internetu. Výsledkem práce může být kromě mapy i zpráva, graf nebo prostorový model. Vyspělé geografické informační systémy totiž nabízejí ještě více - zavádějí do map třetí rozměr. Z vrstevnic či výškových bodů lze vymodelovat reliéf reálné kraj iny a nad ním provádět analýzu viditelnosti nebo pravděpodobné šíření požáru v závislosti na rychlosti a směru větru, druhu lesa a dalších faktorech. Třetím rozměrem však nemusí být nutně nadmořská výška, ale i četnost výskytu určitého jevu nebo hodnota prvku (např. podíl olova v půdě, výskyt meningokového onemocnění nebo určitého škůdce, hustota a průměrný věk obyvatel). Říká se, že využití GIS je omezeno pouze schopnostmi jeho uživatele, a je to tak. Posud'te sami. Volně

dostupná data a prohlížeče GIS Že byste si to rádi vyzkoušeli a nevíte jak? Na editaci a vytváření geografických dat budete potřebovat výkonný software pro GIS, nicméně existuje mnoho volně dostupných či zveřejněných dat, map a jejich prohlížečů, které si můžete stáhnout z internetu (např. prohlížeč ArcExplorer - ke stažení na http://www.esri.com/software/arcexplorer/). Ostatně, pro první seznámení s GIS vlastně ani zmíněný prohlížeč potřebovat nebudete - bude vám stačit připojení k internetu, běžný internetový prohlížeč a níže uvedené adresy, na kterých jsou zveřejněny data a funkce GIS.

Jitka Jiravová

8

Metodika

Metody získávání starých oplodněných královen lesních mravenců r, Formica při záchranných transferech Die Methoden fiir Gewinnung der alten befrii chteten Koniginen der Waldameisen Gattung Formica bei den Rettungstransf eren RNDr.Petr Mi/es Zác hranné transfery se maj í konat v čas ně jarním období , kdy se staré oplo dně né sam ič ­ ky (královny) ji ž p ř i prvních s l u ne č n í ch paprscíc h dopadaj ících na mrave n iště shro mažďují na povrchu kupy a spo lu s dělnicemi (te plonoši) se podílejí na prohřátí vni třku mraven iště . Tehdy je možné je snad no zís kat. Později, když zalézají hlouběji do nitra mraveniště, se to ji ž leckdy nepodaří. DAŇO (2004) popisuje pro blémy , které při tom nastávaj í. V letoš ním roce jsem však při še l na dva způ soby, ja k je možno dospělé samičky také • ~ získat. Prvním je možnost jejich sběru při časně jarních migracích lesníc h mravenců, kdy ~~~~~~ opou štějí své hn ízdo a migrují i sam ičky . To se však stává je n zřídka . Dru hou možností k jejich získání je jejic h vypuzeni z hnízd za pomoci m ravenců Lasius fuliginosus , jak to popisuje SE IFERT (1996) na str. 305 . To je možné provést vcel ku snadno a kdykoliv, jsouli ovšem k dispozici v d o state čn ém množství mravenci Lasius fuliginosus . . O obo u těc hto možnostech informuj i podrobněji v mých následuj ících dvou příspěv­ cích ve stati Eko logie lesních m raven ců . Z důrazň uj i , že všec hny mé úvahy se týkají záchranných transferů, tzn. těch, které pro šly Ilustra čni fo to. potře bným procesem schva lovacích řízení kompetentních orgánů. v

,

Zu sammenfassung Die alten Konig inen kann man bei den Rettungstransfers am besten im Friihjahr gewinnen, wenn sie an der Oberflac he der Ne ster sind. Spate r geht es schwerer. Es ist jedoch m č g­ lich sie auch wahrend unrer der Frůhja h rmig ratione n auBer des Nestes Zll treffen (allerdi ng nur seJten). Auch eine gute Met hode ist sie mit Hilfe Lasius fu liginosus aus ihren Nestern zu vetreiben (SE IFERT 1996).

Literatura DAŇO J., 2004: Problematika zác hran nýc h transferů . - FOR MICA 7: 7- 12.

SEIFE RT B., 1996: Ameise n beobachten, bestinmmen. Nat urbuch Verlag Augsburg. RNDr. Petr Miles Sídliště 724 543 71 Hostinné

Metodika

9

Časně jarní migrace mravenců Formica polyctena Die frůhjahrzeitigen Migration Ameisen Formiea polyctena RNDr. Petr Mi/es Při kontro le nežádo ucíc h mravenišť u lidských side l v Hradsku u Jablonce n. J., cca 550 m n. m., které byly schváleny k záchra nným transferům do vysokých poloh Krkonoš, jsem se 15.4.2005 setka l se zajímavou časně jarní migrací dě l ni c i krá loven. Z důvo du , který je znám asi jen jim samým , se mravenci F. polyctena p ře stěh ováva li z je dnoho m raveni ště do j iného, vzdá leného asi 25 m. P ř i tom p ře náše li neje n jiné dělnice, ale i královny. Je možné, že některé královny pochodovaly i samy , ve všech p řípadech však byly doslova obaleny shluky desítek děln i c . Podle toho se da ly na celé pochod ové trase do b ře nacházet. Zpozoroval j sem jic h asi 40. Bylo tomu tak ve 13- 14 hodin , p ři zataže né ob loze a te p l otě asi 15°C. Asi 20 královen jse m posbíral a uschoval doma do l edni čky do teploty asi 4°C a použil jsem je 4.5.2005 p ři realizaci záchranného transferu na Horn i M í s eč­ ky, 1020 m n. m. Tam byla dlouho s ně h o vá pokrývka, takže s plánovaným tran sferem bylo nutno poseč kat až do této doby. Ta kto bylo možno zaj istit pro výsadky j iž starší bezIlustračn i foto . kří d lé op lodněné královny, kte-

ré v pozd ěj š í době bývaj í j iž hluboko zalezlé v kamenitém podloží a při provádění záchranného transferu eve ntu á l ně j iž nedostupné. Bylo tomu tak i v tomto p řípad ě , p ři vlastním záchranném transferu j sem jic h s pat ři l ji ž je n n ěkolik . Zají mavý byl 15.4. i masový útok d ěln ic F. polyctena na blízké solitérní hnízdo F.rufa . Z usa mmenfassung 15.4.2005 beoba chtete ich friihzeit ige Migration die Arbeiterinnen zusammen mit alten K č­ niginen Formica polyctena. auf die Entfernung 25m. Es war gut m č gl i ch diese K č n i ginen samme ln und die Rettungstanferen mit ihnen unterstiitzten

RNDr.Petr Miles Sí d li ště 724 543 7 1 Hostinné

10

Ekologie lesních mravenců

Doba rojení mravence černolesklého (Lasius fuliginosus LATR. 1798) a další poznatky o tomto druhu Die Schwarmzeit den Gldnzend Schwarzen Holzam eise (Lasius fuliginosus LATR . 1798) und weitere Erkenntnisse um diesel' Art RNDr. Petr Mi/es Mravenec če rno lesklý tLasius futiginosus v j e je dním z t ěch málo druh ů , které m ůžem e vedle mra v en c ů rodu F orm ica mezi tzv . " lesní mravence". Tím je mín ěna s k uteč nost, že se vyskytuj e přev ážně v lesích, kde vylézá i do korun stro mů a podílí se na udržován í ekologické stability lesních poro stů . Obdobnou funkci zastává v dubových lužních lesích jižní Moravy robustní stromový mravenec Liometopum microcephalum (LAUTERER 2003) . Vraťme se však k mravencí če rno lesklému . Jeh o poč etn é kolonie, ovládající dosti rozsáhlou plochu , čí tají až 2 miliony j edin ců (SE IFERT 1996). Na zemi i na kmenech stro mů je můžem e pozorovat pochoduj icí na dlouhých trasách v hustých zástupech. Jeho kartonové hnízdo však vě tš i no u ne sp atřím e , n ebo ť bývá zpravidla zce la ukryto ve kmen i vykotlaného stromu . To je patrně také j eden z d ův od ů , pro č bývá při oc h ra ná řs kýc h prů zkume ch opomíj en. Dle mých pozorování se j edná o vce lku vzác něj ší druh mravence, který výše v horách chyb í. V oblasti Krkonoš js em jej zj istil jen na n ěk ol ik a místech v podh ůří ( např . u Jizery v Pon iklé, ve Velkých Svato ňovicíc h aj.). Také na Kleti v CHKO Blanský les jse m jej zaregistrova l pouze na jediném mí stě , a to 10. - I 1.7.2003 na ž l u tě zn ač ené cestě u oplocenky při výs tupu od Správy CHKO . V nížinách je však h ojn ěj š í a v N ě mec ku , kde je patrně více oc hranářs ky ce něn, je i obje ktem záchranných tran sfe rů (KLOUDA 2002 ). Jeho velmi silné hnízdo sleduj i j iž po někol ik let blizko mého bydli ště v Hostinném. Je p atn ě ukryto v kmen i silného m odřínu , nebo ť odtud vycházejí jeho potravní cesty a zcela ovládá skupinu několika sousedních velkých stro mů ( m odří ny, j avory , jasany). Překvapil o m ě j eho intenzivní dlouhodobé rojení , které js em v roce 2004 pozoro val od 30.5. do 13.6. a v roce 2005 ji ž ve dnech 14.a 16.5. až nejm éně do 29.7. Rojící se mravenci obsadili p řede­ vším malou sto lič ku na seze ní zhotovenou na pařezu , kterou zde zhotov ili zahrád kář i. Nikdo si však na ní k odpoč i n k u neusedne , neb oť bývá zce la pokryta tísíci zde se rojících mrav enc ů . Mezi s mo l ně č e rným í těly dopro vodn ých d ěln i c prosvítají svě t lá křid élk a k so bě nakupených nevelkých vyletující ch křídl atců . Zaj ímavé je ča sn é kv ětnové datum, nebo ť SEIFE RT (1996) označuje za dobu rojení tohoto druhu až m ě s íce 6. - 9. Ačkoli v se o n ěm píše, že svá kartonová hnízda vytváří uvnitř km enů stromů apod., 15.7.05 js em ve Velkých Svato ňov icíc h nalezl i jeho nevelké ze mní hnízdo rozm ěru asi 30 x 15cm ve tvaru obvyklé mravenč í kupky. Při jeho rozhrnut í Mravenec černoleskly (L. fuligin osus) - rojení na pařezu. jsem v něm nalezl krom ě velkého Hostinn é (Petr Mi/es). zařadit

Ekologie lesních mra ve nců

11

množství dělnic i mnoho kukel dělnic i křídlatců. Pozoruhodný je vzájemný vztah lesních mravenců r. Formica a mravence černolesklého. Ačkoliv mohou obývat společná stanoviště, ke střetům mezi nimi nedochází. Mravenci r. Formica jsou sice větší a silnější nežli mravenci černolesklí, ti jsou však obdařeni tak pronikavým pachem, že při vzájemném kontaktu Formiky zhrzeně bez boje opustí eventuální bitevní pole. SEIFERT (1996) dokonce píše, že pouhých tisíc mravenců černolesklých donutí během několika minut Formiky tímto svým pachem k opuštění jejich hnízda včetně královny (královen) a plodu. Tento poznatek mě natolik upoutal, že jsem se jej 22.5.05 pokusil ověřit i ve zdejších podmínkách, což se zdařilo s plným úspěchem. Bez problémů jsem smetl smetáčkem z pařezu, na kterém se rojili, do igelitového sáčku asi 1000 jedinců Lasius fuliginosus a vysypal jsem je o kus dále na kupu Formica polyctena o velkosti 150 x 50cm, která je určena pro záchranné transfery. Mravenci obou druhů se sice pouštěli do křížku avšak bez viditelných ztrát na životech. Po chvíli mravenci L. fuliginosus začali opouštět mraveniště. Spolu s nimi se však dávaly na útěk i dělnice Formik, které nesnesly jejich pach. Asi po čtvrthodině, kdy pach Lasiů pronikl až do vnitřku mraveniště, se začaly objevovat na jeho povrchu i desítky bezkřídlých královen Formik a také prchaly pryč. Několik jsem jich posbíral a použil je v následujících dnech k posílení slabého záchranného výsadku Formica polyctena z téže lokality. Při následné kontrole 1.6.2005 však již pokusné mraveniště nevykazovalo žádnou změnu, uprchlé Formiky se do něho vrátily. Diskuze Obětování tisícovky dělnic

L. fuliginosus za účelem vypuzení královen Formik z jejich se jeví vzhledem k početnosti jejich kolonií, které dosahují až 2 milionů jedinců (SEIFERT 1996) nepodstatné a tento druh u nás nepatří dosud do seznamu chráněných druhů živočichů. Přesto však nehodlám být propagátorem tohoto postupu, uvádím jej jen jako jednu ze zajímavých možností závisející na místních podmínkách. Je třeba vzít např. v úvahu, že nevypudíme-li královny Formik z jejich úkrytů a nepřevezeme na náhradní stanoviště, pak třeba při následných stavebních či jiných pracích budou zahubeny. Je však možné, že by nebylo složité použít k témuž účelu i umělou syntetickou látku, která by svým složením odpovídala látce způsobující pach mravenců Lasius fuliginosus. I když dělnice L. fuliginosus ve vzájemných střetech s Formikami dominují, vzhledem k celkové nehojnosti svého výskytu nemohou Formikám ublížit a tam, odkud je ze svého sousedství vypudí, je sami nahradí. Přispívají tak ke zvýšení biodiverzity mravenčí fauny sledované oblasti. Domnívám se, že i Formikáři by si měli výskytu mravence černolesklého všímat a při­ spívat k jeho ochraně. Tu lze např. zajistit označením stromu, ve kterém se nachází jejich hnízdo, což lze zjistit sledováním jejich potravních cest. Při probírkových těžbách lze pak tento hnízdní strom po dohodě s lesním personálem ponechat nedotčen. V Hostinném se mravenec černolesklý stane asi i zajímavým ukázkovým druhem mravence na plánované trase naučné stezky. úkrytů,

Zusammenfassung lm Jahre 2003 schwirrteten bei schonem Wetter die Lasius fuliginosus in Hostinné, 380 m u. M., kontinuierlich ab 30.5. bis 31.6. 2004 und ab 14.5. bis 29.7.2005. Das ist frůher, aber nicht so lange (6. - 9.), wie schreibt SEIFERT (1996). Etwa 1000 Arbeiterinnen Lasius fuliginosus vertreibten bei meinem Versuch die Koniginen F. polyctena aus ihres Nest, gerade so, wie schreibt SEIFERT (1996). In1 Gebiet des Riesengebirges sind sie selten und steigen nicht in die hoheren Lagen auf (maximal bis 550 m u.M.).

12

Ekologie lesních mravenců

Literatura KLOUDA CH., 2002 : Záchranné přesídlován í lesních mravenců (Formica s. str.) a mravence černo lesklého (Lasius/De ndrolas íus/fuliginosus) z neobvyklých hnízdn ích s tanovišť . FORMICA 5: 56-59. LAUTERER P., 2003 : Zachraňme mravence Limeotopum microcep halum na j ižní Moravě. ­ FORMICA 6: 69-71. SEIFERT B., 1996: Ameisen beobac hten, bestimm en. - Naturbuch Verlag, Augsburg.

RNDr. Petr Miles Sí d l i ště 724 543 71 Hostinné

Ekologie lesních mravenců

13

o prasatech a mravencích About pigs and ants Pavel Kříž Ve zpravodaji FORMICA ročník 6/2003 na str. 33 - 4 proběhla informace o poškozování lesních mravenců prasaty divokými. Chci proto v návaznosti na tuto zprávu jeho čtenáře seznámit s tím, co jsem letos o Velikonocích zjistil při pravidelné kontrolní pochůz­ ce Přírodní památkou Šebeň. Úvodem je třeba zmínit, že jsme tu zatím nezjistili větší poškození mravenišť způsobené volně žijícími živočichy. Běžné bylo drobné poškození mravenišť ptactvem či drobnými šelmami. Proto jsme zde ani neuvažovali o ochraně mravenišť kryty. A ted' najednou poškození až zničení nejméně deseti mravenišť. Tato mraveniště jsou na světlinách ve smrkovém lese starém asi 60 let a vytvořila tu dvě kolonie vzdálené od sebe asi 150m. Některá mraveniště byla poškozena částečně, další rozryta z poloviny a jedno mraveniště bylo úplně srovnáno se zemí. Další mraveniště pak, jak se zdá, posloužila této tlupě prasat jako suché a pohodlné lože. Věřím, že se jim to líbilo, protože právě v polovině března zde byla na naše poměry neobvykle vysoká sněhová pokrývka. S tímto druhem využití mravenišť jsem se dosud nesetkal. Začátkem dubna se už mravenci vyhřívali na sluníčku. Tedy jen v těch málo zničených. Byl jsem zvědav, jak se mravenci s touto pohromou vypořádají a zdali se jim mraveniště podaří opravit. Proto jsem tam koncem září zase zašel. Zjistil jsem, že více jak polovina mravenišť z těch méně poškozených, už je opravena. Dvě mraveniště z těch, na kterých prasata jen ležela, jsou stále ve stejném stavu jako na jaře. Patrně šlo už tehdy o opuštěná hnízda. Ostatní hnízda, zničená z větší části, se už nevzpamatovala. Uvidíme zdali se budou tyto škody opakovat. V souvislých lesních komplexech větších jak 100ha, jako je naše Šebeň, mohou nastat znovu, protože tu prasata mají výborný úkryt. Kéž by to bylo možné zdůvodnit mimořádnou souhrou okolností konce letošní zimy. Snad si lesní mravenci ve většině případů poradí s poškozením svých hnízd sami, tak jako u nás. Vzhledem k ještě stále narůstajícím početním stavům prasete divokého u nás nejsou vyhlídky příliš dobré. Článek by se možná měl jmenovat výstižněji "O myslivcích, prasatech a mravencích". Z tohoto důvodu je nutné myslivce informovat o tom, jak také mohou prasata škodit. Proto jsem napsal krátký článek o informaci ze zpravodaje FORMICA (viz úvod článku) do časopisu Svět myslivosti č. 5/2004. A o tom, co jste si teď přečetli, mě vyšla krátká informace s fotografií ve stejném časopise Č. 6/2005. mravenišť

Summary The woodpigs coudl be very dangerous for anthills during winter. Pigs use nests as a dry bed in cold winter or they looking there for food like larva of beetles etc. It is really neccessary to inform huntsman about this danger, because there are too many woodpigs in our woods.

Pavel Kříž ZO ČSOP 66102 Bory

14

Ekologie lesních

mravenců

Termoregulace lesních mravenců rodu Formica. Thermoregulation in wood ant nests Jan Frouz Mravenci, stejně jako ostatní hmyz, nedokáží regulovat svou tělesnou teplotu, ta je závislá na teplotě okolního prostředí. Avšak řada druhů sociálního hmyzu, včetně mravenců, udržuje ve svém hnízdě teplotu, která je do značné míry nezávislá na teplotě vnějšího prostředí (HŮLLDOBLER a WILSON 1990). Co je vlastně důvodem k udržování vyšší teploty v hnízdech? Jako u ostatního hmyzu i u mravenců je rychlost metabolických procesů závislá na teplotě. Mravenci žijící při vyšší teplotě mají tedy například vyšší respiraci. To by ovšem nebyla žádná zvláštní výhoda, vyšší respirace znamená ve svých důsledcích větší výdej energie a nutnost obstarávání většího množství potravy (BRIAN 1987). Vyšší teplota znamená ovšem také rychlejší vývoj mravenčího plodu. To může znamenat, že se v hnízdech s vyšší teplotou během sezóny vyvine více generací dělnic a to zvyšuje sílu kolonie. Kromě toho se vyvíjejí rychleji i pohlavní jedinci, kteří mohou začít zakládat nové kolonie dříve během sezóny, což zvyšuje jejich šanci na úspěch. Předpokládá se tedy, že možnost rychleji dokončit vývoj a produkovat více generací během roku je hlavním důvodem pro udržování vyšší teploty v hnízdech. Mravenci u nichž bylo pozorováno udržování vyšší hnízdní teploty si staví nadzemní kupovitá hnízda a nebo obývají dutiny stromů či jiné podobné prostory (DLUSSKIJ 1967, FROUZ 2000, HORSTMAN 1972, 1974, 1983, 1990, HORSTMANN a SCHMIDT 1986, RAIGNIER 1948, ROSENGREN a kol. 1987, STEINER 1924). Naproti tomu u mravenců budujících zemní hnízda nebylo takové chování pozorováno (DLUSSKIJ 1967). To ukazuje na značný význam typu hnízdní stavby pro udržování hnízdní teploty. Obecně se nechá říci, že mravenci udržují konstantní teplotu v nadzemních strukturách tvořených zpravidla materiály s nízkou tepelnou kapacitou a malou tepelnou vodivostí, tedy dobrými izolanty. Vytápění takových prostor je mnohem jednodušší než vytápění například podzemních dutin, neboť okolní půda má značnou tepelnou kapacitu, to znamená, že na její ohřátí musí dodat více tepla a navíc vyšší tepelná vodivost odvádí toto teplo do okolní půdy. Nadzemní struktury mohou navíc působit jako kolektory slunečního záření, což opět usnadňuje termoregulaci těchto hnízd. K mravencům, kteří ve svých hnízdech udržují vyšší teplotu než je teplota obvyklá v okolním prostředí, patří i lesní mravenci r. Formica. Mravenci r. Formica s. str. staví známá nadzemní kupovitá hnízda, tvořená jehličím a drobnými větvičkami. Během období aktivity udržují mravenci vyšší a poměrně stálou teplotu v prostoru, který se nachází v horní třetině nadzemní kupy (Obrázek 1). Tomuto prostoru říkáme také někdy teplotní jádro. V období přibližně odpovídajícímu vegetační sezóně Obrázek 1: Izotermy na průřezu středně velkým udržuj í mravenci v tomto prostoru teplotu o asi hnízdem Formiea po lyeten a. 10°C vyšší než je teplota okolního vzduchu (Obrázek 2). Není bez zajímavosti, že během období aktivity udržují lesní mravenci v hnízdech podobnou teplotu i ve velmi vzdálených částech jejich geografického areálu, jak ukazuje porovnání literárních údajů (FROUZ 2000,

Odborná

činnost

15

HORSTMANN a SCHMIDT 1986, RAIGNIER 1948, ROSENGREN a kol. 1987), ale i souběžné měření teplot hnízd v Čechách a ve Finsku (FROUZ nepu bl.). Ovšem i v tomto období je vnitřn í teplota hnízda do značné míry ov liv ňována teplotou vněj š í ho pro stře dí. Jak ukazuje obrázek 2, dojde-Ii v letním období k výrazněj ší mu poklesu venkovní teploty následuje s určitým zpoždění m i pokles 35 teploty hnízda. 30 Je ště s ložitější se jeví situace při 25 posuzování denní ho chodu teplot. 20 á-' 15

fl

o. 10 2<

5

_

o

hnízdo vzduch

·5 . 10 +---_.---~--_.---~--~ 20·111 9·V 17·VIII 6·X. 28·VI 29· ' datum

Obrázek 2: Sezó nní změny teploty tepelného jádra stredn ě velkého hnizda Formica polycena na lokalitě Pohn ánina Táborsku . Měien i pro váděno každou hodinu, vynese né hodnoty p iedstavuji klouzavý pr ůměr za 12 hodin .

Byly pozorovány dva krajní typy denního chodu teplot (FROUZ 2000) . První z nich (Obrázek 3a) je charakterizován postupným vzestupem teplot bě hem dne, kulm inací teplot ve večerníc h hodinách a postupným poklesem teplot bě hem noci s nejnižší teploto u bě hem časnýc h ranních hodin, Ve večerníc h hodinách jsou často teploty povrchových vrstev hnízda vyšší než teploty uvn itř hnízda, v noci pak povrch hnízda rychleji vychládá. Naproti tomu druhý typ denního chodu teploty (Obrázek 3b) je charakterizován nižšími teplotami běhe m dne, prudkým nárů ste m teplot po setmění a jejich kulminací okolo půl noci , poté teploty velmi mí rně klesají. Obrázek 3: Denní kolísání tepl oty v su chém (a) a vlhkém (b) hnízdě Form ica p oly ctena p odle FRO UZE 2000.

35 30

25

/"><..

~~~

Než se pokusíme odpovědět na '>C' l( 20 ' x. ,,.x' K otáz ku čím jso u tyto rozdíly způ15 x· ·)(· · · ·)( · · · J(·· . t(. 0 · · J(· sobeny uděl ejme malou o dboč ku 10 ->+- - --< a podívejme se, jak mravenci udr- 9 12:00 18:00 00 :00 06 :00 12:00 žují ve svýc h hnízdec h vyšší tep- ~ lotu než je teplota vzduchu. Me35 b chanizmy napomáhaj ící udržovat 30 vyšší hnízdn í teplotu můžeme 25 rozdě lit na využívání externíc h zdrojů tepla a na produkci tepla 20 u v n itř hnízda, Jak již bylo výše )Q('X,")( .x., 15 )( .J( • • • • • • • x zmíně no k nej významn ěj š í m ex10 +-- - -_t_- - - -+---- - - -+-- -- ..... terním zdrojům tepla pro mrave12:00 18:00 00 :00 06 :00 12:00 niště je s l u neční zá ře n í. S l unečn í záření může být zachycová no je d--!lan --o-1 5cm _ _ 3Oan . . .. .. vzduch nak vlastním těl ese m hnízda a je dnak samotnými mrave nci. Teplo zachycené povrchem hnízda se šíří dovn itř hnízda vedením. P ře sun tepla dovnitř hnízda závisí tedy na tepelné vodivosti hnízdního materiá lu. Ta je u suchých hnízd velmi malá a

I

')( •• 4(. · J( . )( • •

16

Odborná

činnost

bliží se tepelné vodívosti komerčně používaných i zol ačních materi álů (F ROUZ, 1986). U suchýc h hnízd je tedy šířen í tepl a d ovn itř hnízda omezováno dobrým i i zol ačn ím i vlastnostm i hnízda, ty brání jednak přehřátí hnízda běh em dne, jednak napomáhají zadržovat v hn ízdě nahro maděné teplo . Další patrně j e ště význa mnější cesta vstupu s luneč ní ho zářen í do hnízda je p ro středni ctvím mraven c ů samotnýc h. Mrave nci jsou tmaví a proto se snadno zahřívají jsou-li vystaveni s lunečn ím u záře ní. Jej ich těl a obsa hují znač né mno žství vody, která má vyso kou tepelnou kapacitu . A kone č n ě pohybuj í se v hn í zdě i mimo něj . To děl á těl a mravenc ů ideá lním médie m pro přeno s tepl a mezi hnízdem a okolím, zejména pak pro vnášení tepelné energie s l uneč ní ho zá řen í do hnízda. To j e i d ů vodem známého s luně ní mrave n ců , kdy mravenci zejména v ja rníc h m ě sících tvoří husté shluky na hn ízdě nebo v je ho tě sn é blízkosti tak, aby by li co nej více vystave ni s lu neč ní m u záře ní. Jakm ile se jej ich těla zahřejí , vracejí se mrave nci zpět do vnitřn íc h prostor hnízda, která tím o h řívaj í. Podobný prin cip se vša k upl atňuj e i jaksi mim ochod em b ěhem celého roku. Mrave nci, kteří se vydávají do okolí hnízda za ú čel em s bě ru potravy j sou zde vystaveni sl un eč n í m u záření, které akumulují a po pří ch odu do vnit ř hn ízda pak takto naakumulovaná tepe lná energie ohř ívá vnitřní prostor hnízda. Názo rně si m ůžeme tento mechan izmu s demonstrovat na obrázku 4, kde vidíme veče rní zvýše ní teploty související s večerním vrcho lem aktivity mravenců , c: které indikuje návrat mraven180 E 160 32 ců do m raven i ště , a ranní po140 .2 kles teploty souv isející s raU 30 o 120 .E ním maximem m raven č í akti~ 28 t OO-lIKH:JH:l-._ 100 ~ O vity, který nao pak indikuje 80 o.. 26 odchod m rave n c ů z mraveni š-

s

24

.i.

22

A...

• ••• • •• •• •• •

20 .t-- ----+-I - - - -+-18:00 00:00 06:00

~5<:m

80

:

40 20 +_

12:00

-o-3Oem . . • . . dělnice

O

~

)Cl)

tě .

'tl

ra

~

:;: .:.o: ra

Obrázek 4: Denní kolísání teploty a aktivity mravenc ů ve s tředně velkém suchém hnízdě Formica po lyctena podle FROUZE 2000.

K rom ě tohoto vy užívaní vnějšíc h zdrojů tepla, je mraveni ště místem ve lké metabolické aktivity, která mimo ji né vede i k výz namné produkci metabolického tepla. Toto metabolické teplo m ů že mít dva hlavn í zdroje. Jsou to jednak metabolické teplo produk ované mravenci a jednak doplňkové metabolické teplo produkované mikroorgan ismy (COENEN-ST ASS a kol. 1980). Metabolické teplo produk ované mravenci m ů že dosahovat hodnot 2 - 7W na m raveni ště (HOR STM AN a SCHMIDT 1986). Tato produ kce tepla je plně do stačuj í cí k udržení hnízdn í teploty u suchých hnízd s dobrým i izo lačn í m i vlastnostmi. U vlhkýc h hnízd vša k tepelná vodivost hn ízdn ího materiálu vzrůstá (FROUZ 1986) a s tím vzrůs tají i tepelné ztráty (O bráze k 5). Naproti tomu u vlhkýc h hnízd se zvyš uje dodate čná produ kce tepla způ ­ sobená mikrobiální aktivitou, která tyto narůstající tepelné ztráty komp enzuje. Mikrobiální produkce tepla m ůže p řed stavo vat tepelnou produk ci až ně k o li k desítek wattů na hnízdo (COENEN-STASS a kol. 1980), tento n árů st tepelného výkonu j e však komp enzován ztrátou izo lač níc h schopností hn ízdn ího materiálu (FROUZ 1986). M ů žem e tedy roz lišit dva hlavn í mechanizmy udr žování vyšší teploty v hnízdech lesních mravenců . První z nich je za lože n na komb inaci akumulace s l uneční energie a metabolické produk ce tepla mravenci, druh ý pak na kombinaci obou těc hto mech an i zmů s metaboli ckým teplem produ kovaným

Odborná

činnost

17

mikroorganizmy. Oba způso by udržování teploty vedou ve svých důsledcí ch k podobným hodnotám průměrných teplot. V l hčí a suchá hn ízda se liší denním chod em teplot, u vlhk ých hnízd se častěji vyskytuje denn í chod teploty charakterizovaný vzestupem teplot běh em noci . U vlhkých hnízd bývá také pozorován p ozvoln ěj š í vzes tup teplot v období jarního zahřívání hnízd. Mec hanizmus produk ce tepla v hnízdech je tedy do z n ač né míry závis lý na vlhkosti hnízdního materiálu . Studie provedené u nás a ve Finsku shodně ukázaly, že suchá hnízda j sou výrazně hojněj š í než hn ízda vlhká a vlhkost hnízd pozitivně koreluje se zast íně ­ ním a ve likostí hnízda (FROUZ 1986 a nepublíkovaná data). Velká zastíněná hnízda j sou tedy často v l hčí než menší dob ře osvě t lená hnízda. Detailněj ší pochop ení fakto rů , které vlhkost hnízd ov liv ňují však vyža duje j eště další výzkum .

Ar\

24 I

::u

.. Itl

- : - \ 16

b

~//'",A .

Obrázek 5: Změny povrchové teploty suchého (a) a vlhkého (b) hnízda Formica po lyctena během noci. podle FRO UZE.

'"

.-

! Il

a

14

U : 5~

! 1: Di

Summary This min i review summarizes recent knowledge about pattern of daily and seaso nal temperature tluctuation in nests of woo d ants Formiea s. str. Two extreme types oftemperature reg imes were described . The first one wa s characteriz ed by increasi ng temp eratur e dur íng day, the temp eratur e peaked after sunset when the ant s massively return to the nest. Tem perature slightly decreased dur ing the night and rapíd decrease of temp eratur e occurred befor e sunrise when the ants massively leave the nest. Thi s type of temp eratur e regim e is typ ical for dry nest exposed to sun. The seco nd type of therrnal tlu ctuation was characterized by lower temperature during day that increased rapidly duríng night. This type of temp eratur e regi me occ urred in moist shaded nest. Tempe rature in the nest characterized by form er type of nest tlu ctuation is maint ained by combination of passive tramp ing of solar radiation by nest and ants bodies with metabolic heat produ ction by ant s. In ant nest character ized by the latter type of therrnal tluctuation additio nal microbi al heat production is important. The seaso nal changes in tempe ratur e in both dry and wet nest are simil ar but wet nest has more stable temp erature durin g summer while dry nest has faster start oftemperatur e increase in spring.

Literatura COENEN-STASS O., SCHAA RSC HMIDT B. , LAMPR ECHT I. 1980: Te mpera ture distribution and ca lorimetric deterrn ination of heat production in the nest of the woo d ants Formiea po lyctena (Hymenoptera Forrnicidae). Ecology 61: 238 -244. DLUSSKIJ O.M. 1967: Ants ofgenus Formiea. Nauka, Mo scow (in Russian), pp 236 . FROUZ J. 1996: The role of nest moisture in terrnoregulation of ant (For miea polyctena, Hymenoptera, Formi cidae) nests. Biologia, Bratislava 51 : 541- 547.

18

Odborná

činnost

FROUZ J., ŠANTRŮČKOVÁ H., KALčíK 1., 1997: The effect of wood ants (Formiea polyctena Foerst) on the transformation of phosphorus in a spruce plantation. Pedobiologia 41: 437 -44 7. FROUZ J. 2000: The effect of nest mositure on dailz temparature regime in the nests of Formiea polyctena wood ants. Insectes sociaux 47: 229-235. GALLE L. 1973: Thermoregulation in the nest of Formiea pratensis Retz. (Hymenoptera, Formicidae). Acta Biol. Szeged 19: 139-142. H6LLDOBLER B. a Wilson E.O. 1990: The ants. Springer Verlag Berlin, 732 stran HORSTMANN K. 1972: Untersuchung uber den Nahrungswerb der waldameisen (Formiea polyctena Foerst) im Eichenwald. II. Abhangigkeit von Jahresverlaufund von Nahrungangebot. Oecologia 8: 371-390. HORSTMANN K. 1974: Untersuchung Uber den Nahrungswerb der Waldameisen (Formiea polyctena Foerst) im Eichenwald. III. Jahresbilanz. Oecologia 15: 187-204. HORSTMANN K. 1982: Die Energiebilanz der Waldameisen (Formiea polyctena Foerst) in einem Eichenwald. Insectes Sociaux 29: 402-421. HORSTMANN K. 1983: Regulation der Temperatur in Waldameisen - Nestem (Formiea polyctena Foerst) Z. Naturforsch. 38c: 508-510. HORSTMANN K. 1990: Zur Entstehung des Warmenzentrums in Waldameisennesten (Formiea polyctena Forster, Hymenoptera, Formicidae). Zool. Beitr. N.F. 33(1): 105-124. HORSTMANN K. & SCHMID, H. 1986: Temperature regulation in nest of the wood ant, Formiea polyctena (Hymenoptera, Formicidae) Entomol. Gener. 11: 229-236. RAIGNIER A. 1948: L'economie thermique d ' une colonie polycalyque de la Fourmi des bois Formiea rufa polyctena Foerst). La cellule 51: 279-368. ROSENGREN R., FORTELIUS W., LUNSTROM K. & LUTHER A. 1987: Phenology and causation of nest heating and themoregulation in red wood ants of the Formiea rufa group studied in coniferous forest habitats in southem Finland. Ann. Zoo I. Fennici 24: 147-155. STEINER A. 1924: Uber der sozialen Wármehaushalt der Waldameise (Formiea rufa). Zeitschr. Vergl. Physiol. 2: 23-56.

Ing.Jan Frouz Ústav půdní biologie AV ČR Na sádkách 7 České Budějovice [email protected]

Odborná

činnost

19

Mapování mraveništ' digitální formou za pomocí GPS systému Die Kartierung von Ameisenhaufen in der Digita! Form mit Hilfe den GPS Systems Jan

Daňo

Naše základní organizace v současné době realizuje na území Libereckého kraje několik dlouhodobých projektů zaměřených na monitorování a výzkum ekosystémů. Mimo vlastní letité praktické zkušenosti a koordinaci celosvazového programu, kde jsme měli možnost získat data a zkušenosti z celé republiky i ze zahraničí, bylo potřebné v prvé řadě prostudovat dostupnou literaturu, metodiku a zahraniční odborné studie zab ýv aj Icí se monitoringem lesních mravenců. Následovala řada konzultací a navázání spolupráce s odbornými pracovišti, včetně Akademie věd ČR a Zdravotního ústavu v Liberci. Stav poznání směrem k digitalizaci výstupů z prováděné inventarizace lesních a nelesních mravenců se výrazně změnil zejména díky nově dostupným metodám s využitím moderní techniky.

Metodika a materiál Mapování bylo zaměřeno v první fázi projektu zejména na podrod Formica a na další přírodní složky. Zde byla využita řada podkladů z jednotlivých pracovišť orgánů státní správy a dále pak informace z lesních hospodářských plánů a prací pojednávajících o kontaminaci území a jeho vlivu na vybrané složky přírody. Území bylo již zpočátku vy-bráno tak, aby bylo možno porovnávat jednotlivé orografické celky (Ještědský hřeben, Liberecká kotlina a Jizerské hory). Při terénním průzkumu bylo užito klasické mapování při terénních průzku­ mech a provedl se odběr vzorků určených pro determinaci. Vzorky byly odebírány zejména u solitérních mravenišť i u nově nalezených kolonií. Determinaci vzorků mravenců jsme prováděli za spolupráce RNDr. Petra Wernera a Mgr. Milana Daďourka. V další etapě se zjišťovaly další vztahy nalezených kup mravenišť s ostatními složkami ekosystémů (půdní typ, potravní nabídka, konkurenční druhy apod.). Je tak vytvořen základ pro další výzkum, kde se předpokládá realizace s již výše zmíněnými institucemi. Jednotlivá mraveniště se zaměřovala pomocí GPS (Global Position System) značky Garmin s přesností v průměru 6 - 7m. Získaná data se dále zpracovávala ve spolupráci s komerční firmou, kde se za naší spolupráce zhotovovaly tématicky zaměřené mapy v geografickém informačních systému. Hnízda byla zakreslena do digitálních map, které naše organizace zakoupila v rámci poskytnutých finančních prostředků. V rámci digitální mapy jsou i informace o každém hnízdě v tabulkovém seznamu. Projekt se prováděl směrem z jihovýchodních a jihozápadních svahů CHKO Jizerských hor, které bezprostředně navazují na městské lesy. Tak bylo možné zjistit šíření mravenců jednotlivých druhů a jejich předpokládanou expanzi do nitra městských lesů a urbanizovaných částí. Digitální monitoring v rámci Statutárního Města Liberec Celkem bylo v minulém roce digitálně zmapováno 403 hnízd různých druhů a rodů mravenců v rámci katastrálního území Města Liberce a přilehlé oblasti Jizerských hor, které jsou jeho součástí V první fázi průzkumu jsme se obrátili prostřednictvím Libereckých novin na všechny občany a instituce s žádostí o informace o výskytu nejen lesních mravenců, aby-

20

Odborná

činnost

chom mohli získat rámcový přehled o jejich četnosti a lokalizaci. Na základě našich znalostí a průběžných dalších informací jsme postupně zmapovali a determinovali hlavní ohniska koncentrace mravenců. Navázali jsme na Jizerské hory, kde se vyskytují i v rámci městských lesů a šíří se největší kolonie lesních mravenců Hlavní část monitoringu a výzkumu se prováděla z těchto důvodů nejprve směrem od Jizerských hor k městským lesům a postupně až do vybraných částí nitra Města Liberce. Provedli jsme determinaci jednotlivých druhů a rodů a souběžně výzkum jejich vazby na prostředí. Výsledkem byly digitální body mravenišť, které byly vloženy do digitálních map pro podklady GIS Města Liberce a ÚSES. Již současné výsledky budou využitelné v případě různých stavebních či pozemních prací a bude možno s předstihem zvážit situaci a případně provést záchranný odsun chráněných druhů. Byly zjištěny i důležité faktory ovlivňující výskyt a budoucí předpokládané šíření druhů z CHKO, u kterých bude možné postupně zhodnotit stav na základě bioindikátorů.

Celková charakteristika výskytu a stavu chráněných druhů podrodu Formica Na území Liberce, do kterého spadá i část Jizerských hor, je při lesních porostech nejčastějším zástupcem lesních mravenců druh Formica truncorum, který je v jiných oblastech naší republiky dosti vzácný. Ten společně s druhem Formica sanquinea vystupuje i do vyšších poloh Jizerských hor. V nižších patrech lesa a na jejich osluněných teplých okrajích se vyskytují druhy F. polyctena a F. rufa, přičemž v městských částech je dominatní F. rufa. Většina hnízd mravenců podrodu Formica vyskytujících se v městských aglomeracích je pod neustálým tlakem prostředí a jsou často ničena, rozhrabávána a likvidována některými lidmi a firmami. Jejich záchranu ze zahrad, okrajů cest a jiných pro ně nepříznivých míst lze někdy zajistit jen za pomoci každoročně prováděných záchranných transferů. Důvody šíření

populací do městských částí. Protože Liberec je v kotlině mezi velkými lesními celky, je pochopitelné, že šíření lesních druhů mravenců do prostoru města je způsobeno periodickým nalétáváním oplodně­ ných samiček ze vzdálenějších lokalit. Na šíření populací má vliv v posledních letech i neobdělávaná půda, zabuřenění zahrad, luk a pod. Hnízda typicky lesních mravenců se pak posunem potravní nabídky (náletové dřeviny apod) dostávají k lidským obydlím. Obdobné je to i u některých jiných druhů živočichů. Celková charakteristika výskytu jiných rodů a druhů mravenců Mimo tohoto základního průzkumu byl registrován výskyt dalších druhů mravenců podrodu Serviformica, Raptiformica apod. Byly nalezeny běžné druhy mravenců Lasius a Myrmica a to nejen v lesních porostech, ale i na jejich periferiích a na loukách v městské aglomeraci. Rod Camponotus preferoval stanoviště s nově zakládanými lesními porosty. Zjištěn byl zejména běžný výskyt druhu Formica fusca z podrodu Serviformica, který je ve vyšších a vrcholových polohách směrem k Jizerským horám a PP Ještěd nahrazován druhem Serviformica lemani. Vyskytují se mimo i vně areálů kolonií lesních mravenců podrodu Formica, zastoupenými někdy silnými koloniemi druhů F. polyctena a méně často F. rufa, které se vyskytují hojněji v nižších polohách a v městské části Liberce. Vedle světlomilného druhu Formica sanquinea, který se vyskytuje zejména ve vrchových partiích v nově zakládaných porostech a mravence Formica pratensis, solitérně se vyskytujícího na okrajích lesních porostů, jsou na těchto stanovištích častými druhy F. lemani a F. fusca. Periferní části lesních porostů, které jsme také sledovali, mají rovněž svojí typickou myrmekofaunu. Zvláště na lučních plochách jsou často nacházeni žlutí mravenci Lasius

Odborná

činnost

21

flavus, tm avě vyb arvení mravenci Lasius niger, My rmica rubra, Myrmica ruginodis a m al i č ­ cí mra venci rodu Tetramorium . Naj deme je pod kamen y, v zemních kupk ách, pod zetlelým d řevem, v různýc h ště rbi nác h apod. Ve v l hčíc h místech v mrtvých nebo vykotlaných stromech se vys kytuje Lasius fuliginosus, který si zde stav í svá kartonová hn ízda. V rů zně os labených stro mec h v mě stské zá st avb ě a zeleni, na chodnícíc h apod. lze nalézt druh Lasius emarg inatus - tzv . mravence domácího , kte rý se ča sto objevuj e jako obtížný hmyz v lidských obydlich. Mraveniště

v parcích a v městské zá stavbě

Mynnekofauna je zde pestrá a mimo b ěžných a hojných druh ů mrav en c ů rodu Lasius a Myrmica je zastoupena i mravenci podrodu Serviformica fusca , Rapt iformica sanquinea a Formica, u kterého dominuj e oproti lesním ce l ků m druh Formica rufa. Typicky lesní druh Formica polyctena i so li t erně se vyskytující světl o m i l ný druh Formi ca pra tensis j sou zde m éně časté . Nej častěj š í před­ stav itel Jizerských hor Formica truncorum nebyl v m ěstské ag lomeraci zatí m zaz namenán, ten je dosud nacháze n až ve vyšších patrech lesních poro stů .

I. Digitální monitoring v Přírodním parku Ještěd Dílčí mapování a sledová ní v rámci mech an ícké ochrany hn ízd bylo pro vád ěno v minulých letech 1997, 1999 a 2002, kdy bylo za mě řeno pouze na podrod Formica. V p růběhu monit oringu bylo znovu a de tailn ě zmapová no celkem sedm hlavn ích dominujících lokalit a nalezeny další nové menší kolon ie lesních mravenc ů rodu Formica v celé obla sti P řírodníh o parku . N ově byla proved ena digitáln í inventarizace j edn otl ivých hnízd rů zných rodů a druhů v oblasti Šimonovic, Záskalí, Rašovky, Křižanech na Javo rn íku a je ho okolí. Celkem bylo zmapová no a za měře no GP S 240 hnízd m ravenců rodu Formica, Lasius, Myrmica na 20 lokalitách z toho je zobraze no 226 hnízd ve ve ktorovýc h vrstvách poskytnutých digitálních map s přidanou tabulkou charakteris tiky hnízda a souřadnic emi . Tak lze každé hnízdo najít i v tabulkovém přehledu .

A. Charakteristika zájmového území Hlavn ích sedm nej větš ích lokalit lesních mraven c ů o celkové rozloze cca 150ha lesa v P ří rodním parku J eštěd se nachází v rozpětí n admo řských výšek 300 - 780m.n.m zej ména na jižních, j ihovýchodních až j ihozápadních svazích / J e štědsko -Kozák ovskéh o h řbetu . Hlavn í výskyt j e zejména na svazích nad Kryštofovým Údo lím (Vlč í j ámy, Spálen ý vrch v Kryštofově Údolí, Nov ina) a svazích Ještědsko - Hlub ockého hřebene (Svět lá pod J eště­ dem - Hodky, Vápenice, Ji ři čkov , Basa - Padouchov) a též částeč ně na svahu Rašovského hřbetu (V lč e t ín, Mázova Hork a). Další výskyt lze nalézt i Jitravském vrchu a O včí h oře u Chrastavy.

22

Odborná

činnost

B. Výběr stanovišť lesních mravenců podrodu Formica Hnízda se většinou vyskytují podél lesních cest, okolní porost prolínají lesní cesty, což je významné pro pronikání slunečního svitu a dobrého vyrovnaného teplejšího mikroklimatu. Jako ve většině lokalit v Přírodním parku Ještěd na stanovištích lesních mravenců jsou velmi významné. Tento prvek je též známkou vysoké potravní nabídky entomofauny apod. Na nejhodnotnějších lokalitách lesních mravenců je různorodé zastoupení dřevin s převahou jehličnanů.

C. Výskyt mravenců podle členitosti terénu a podnebí V přírodním parku Ještěd převážnou plochu lesů (75,4ha) zaujímají jehličnaté porosty,většinou druhotné smrkové monokultury, zbývající čtvrtinu lesů obsadil listnatý či smíšený les se silnou převahou buku (DAŇO 2001). Nejčastější a největší výskyt lesních mravenců je ve velmi členitém terénu Kryštofových hřbetů, zejména ve smíšených porostech. Hustota mravenišť, zejména dominantního mravence Formica polyctena postupně klesá malou členitostí a měnící se skladbou lesa v terénu (převaha listnatých dřevin) od Hlubockého hřbetu až na výraznější výběžky jihozápadním směrem na Vápenici a Base. Rašovským sedlem až po Kopanický hřbet s nejvyšším vrcholem Javorníku a Záskalí, kde probíhal rovněž digitální monitoring. Postupně klesající nadmořskou výškou se i mění myrmekofauna mravenců a prosazuje se zde jako např. druh Formica rufa, světlomilné druhy a běžné růz­ norodé rody a druhy mravenců (rody Lasius, Myrmica, Tetramorium apod.). Vlivem rychlejšího až teplého proudění vzduchu zvláště na jihozápadních a jihovýchodních svazích v členitém terénu s dostatečným úhrnem srážek a mírnějším klimatem, dochází k postupnému šíření populací do dalších porostů (větrem zanášené oplodněné samičky). Plánované těžby a probírky tento proces v posledních letech urychlují. 2. Digitální monitoring v CHKO Jizerské hory Mimo tohoto základního průzkumu, byl zjištován rámcově výskyt dalších druhů mravenců podrodu Serviformica, Raptiformica apod. Mravenci rodu Lasius, Myrmica a Camponotus se nacházeli nejen v lesních porostech, ale i na periferiích lesních porostů a na horských loukách. Zjištěn byl zejména běžný výskyt mravenců podrodu Serviformica zastoupený druhem S. lemani. Vyskytují se mimo i vně areálů kolonií lesních mravenců podrodu Formica, kde jsou zastoupeny i silné kolonie druhů F. polyctena a méně často F. rufa, které se vyskytují solitérně v nižších polohách. Vedle světlomilného druhu Formica (Raptiformica) sanquinea, který dominuje zejména ve vrchových partiích na nově zakládaných porostech, je častý i druh Formica lemani. Na jednom stanovišti jsou často nacházeni mravenci Lasius niger, Lasius leptothorax, Myrmica ruginodi, Manica rubida. Najdeme je pod kameny, v zemních kupkách, pod zetlelým dřevem, v různých štěrbinách apod. Do biocentra - Lukášov, Harcovské bučiny - patří velká lokalita F. truncorum pod Mešními kameny - U Trianglu, mezi další jednotlivé kupy, vyznačené v digitální mapě a v tabulkovém přehledu je 11 hnízd F. polyctena z velké kolonie mravenců pod Orionkou. V blízkosti biocentra Javorový vrch je lokalita F. polyctena Pod Dračím kamenem. Výsledky biochemického rozboru Biochemický rozbor jsme provedli na základě konzultace s vědeckým pracovištěm Akademie věd ČR ústavu biochemie a fyziologie a ředitelem Zdravotního ústavu v Liberci. Bylo odebráno 8 vzorků. Nejvyšší koncentrace byly zaznamenány v rámci CHKO Jizerské hory v Bedřichově a v rámci Města Liberec na Tajchu ve Vesci. Vzorky byly vybrány z různých částí města Liberce a Jizerských hor, odkud se většina kolonií šíří.

Odborná

činnost

23

Pokra čo vání

v letošním roce 2005 V letošním roce j sme sestavi li tým o dborníků z řady institucí, pokrývající obory myrm ekologie, entomologie, biochem ie, toxiko logie, botani ku a půdní biologii. Tí m js me se snaž ili zajistit dostate čnou odbornos t a komplexní pohled na danou problematiku . Ten to realizov aný projekt (na dvou mode lovýc h lokalitách) má při p ravi t podkl ad pro následnou čin nost monit oro ván í stavu živo tního pro středí v Liberec ké aglomeraci. Závěr

V minul ém roce naše orga nizace zrea lizovala projekt Inventarizace mraven i šť na úze mí parku J eš těd , m ě sta Liberce a navazuj ící j ihozá padní části Jizerských hor. Za použití GPS bylo zmapováno 730 m raven i šť převážně mraven ců rodu Formi ca a zač le ně no do námi budovaného GISu. V leto šním roce jsme navázali na tento monitoring a rozš ířili js me naší či nnost o sledová ní dalších složek živo tního pro středí. K tomu nás vedla s kuteč­ nost, že minul ý rok j sme nechali analyzovat vzorky mraven c ů z osmi lokalit. Po vyhodnocení ve Zdravotn ím ústavu se sídlem v Liberci js me u nich zjistili nadl imitní hodnoty těžkých kovů . Předmětem našeho zájmu je posoud it stav životního p ro st řed í s p řihl édnu t ím k chová ní těžkých kovů v ekosys témech a zejména v potravním ře tězci . V součas né d obě byl j iž proveden p růzkum lokalit a odebrány vzorky k ana lýzám. přírodn íh o

Zu sammenfassung Die Kart ieru ng von Ameise nhaufen in der digitalen Fo rm wurde fortgese tzt in Gebiet in des Naturalparks Je štěd , Stadt Liberec und im siidwes tlichen Teil des Isergebir ges. Wir kartieten 730 Ameise nhaufen. In diesem Jahr haben wir diese Tatigkeit um we itere Bestandt eile Naturumwe lt erwe itet.Wir haben eine Zusa mmenarbeit mit wissenschaftlichem Arbeitplatzen aufge nomen, haupt sachl ich was die Menge vo n Schwermetallen angeht. Jan D aň o ZO ČSOP Form ica Chrastavs ká 315/5 460 OI Liberec 2

24

Odborná

činnost

Vliv mravence Formica polyctena na vybrané složky entomofaunyedafonu lmpact ofthe ant Formica polyctena on some components ofedaphic entomofauna Oldřich

Hovorka

V letošním roce proběhla na dvou lokalitách přirozeného výskytu mravence Formica polyetena Foerster, 1850 v Liberci inventarizace vybraných skupin entomofauny, zaměřená zejména na bioindikačně významnou čeled' střevlíkovitých (Carabidae) a některé další edafické skupiny brouků (Coleoptera). Příslušníci fauny edafonu vykazují obecně nejvyšší fidelitu k danému biotopu a dobře jej proto charakterizují. Mimoto byla pozornost soustředěna na některé skupiny řádu blanokřídlých, významné z hlediska ochrany přírody (některé skupiny včel - Apoidea), ale i na skupiny dokresluj ící charakteristiku studovaných biotopů. Problémem je, že letošní poměrně deštivé a chladné počasí v průběhu většiny léta způsobilo u řady druhů pokles populační hustoty a tím byla snížena pravděpodobnostjejich zjištění na studovaných lokalitách. Stručná

charakteristika lokalit Studované lokality (Vesecké údolí a Harcov) leží v liberecké kotlině (Ve sec) , resp. na jejím okraji v předhůří Jizerských hor (Harcov). Geologické podloží v této oblasti je tvořeno převážně porfyrickou žulou (granodioritem) překrytou pleistocenními sedimenty. Půdy jsou převážně kyselé, hnědé. Zdejší suboceanické klima je charakterizováno poměrně vysokými srážkami (roční úhrn v průměru 9l8mm) a průměrnou roční teplotou 7,1 °C. Vesecké údolí se nachází na jihovýchodním okraji Liberce mezi čtvrtí Liberec - Vesec a Vratislavicemi n. Nisou. Osu území tvoří Mlýnský a Luční potok, pramenící na úpatí Císař­ ského kamene. Nadmořská výška území se pohybuje v rozsahu 375 - 440n1 n.m. Půdy jsou kyselé, hnědé, v nivách vodotečí přecházející do pseudoglejů až pravých glejů či zrašelinělé až rašeliništní půdy. Celková plocha území je asi 50ha, na ní je přítomná pestrá mozaika přírodních či přírodě blízkých stanovišť. Z nich asi nejcennější jsou samotný Mlýnský a Luční potok s tůněmi a k nim přilehlé mokřady. Zkoumaná maloplošná (necelý lha) lokalita leží asi 200m severně od Veseckého rybníku na pravém břehu Lučního potoka. Plošně převažují bezlesé biotopy - dole v nivě potoka mokřad zarostlý mokřadní vegetací s převažujícím tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria) a skřípinou lesní (Seirpus sylvatieus). Ten dále od potoka do svahu přechází v sušší louku, která je na severním i jižním okraj i lemována smíšeným porostem s převahou osiky (Populus tremula) , s vtroušenými břízami (Betula sp.), vrbami (Salix sp.), duby (Quereus sp.), směrem k nivě potoka pak olšemi (Alnus sp.). Vesecký (= Mlýnský) rybník byl vybudován zhruba v r. 1830. V padesátých letech minulého století plánovaná výstavba přehrady se neuskutečnila, ale vzhledem k ní se tu nikdy intenzivně zemědělsky nehospodařilo a území tak zůstalo ušetřeno tohoto negativního vlivu (a i např. zástavby). Lokalita Harcov leží severně od Starého Harcova směrem na Rudolfov, na hranici CHKO Jizerské hory. Je to lesnaté území, konkrétní zkoumaná plocha je serpentinami silnice rozdělena na dvě části. Severní, výše položená a menší « lha) plocha je porostlá kulturní smrčinou s vtroušenými buky (Fagus silvatiea), borovicemi (Pinus silvestris) a modříny (Larix deeidua). Nedaleko jsou zbytky původních bučin. Jižnější, asi dvoj- až trojnásobně větší část plochy pod silnicí je tvořena mozaikou porostů smrku ztepilého (Pieea abies) a smíšených

Odborná

činnost

25

listnatých porostů s dominancí buku (Fagus silvatiea), kde jsou vtroušeny borovice (Pinus silvestris), modříny (Larix deeidua), javory (Aeer sp.), duby (Quereus sp.), břízy (Betula sp.) a po okrajích skupiny osik (Populus tremula). Na jižním okraji zkoumané lesnaté plochy j sou luční enklávy mezofilních luk. Celá tato zkoumaná plocha je hustě pokryta kupami druhu Formica polyetena - na několika málo hektarech je tu zkoncentrováno přes 60 hnízd tohoto druhu. Část kolonií sem byla přemístěna v rámci záchranných transferů. Použitá metodika Průzkum byl proveden v období 2.6. - 5.10.2005. Sběr materiálu byl prováděn standardními metodami používanými v entomologii - lovem do zemních pastí vnaděných ethylenglykolem, smýkáním a oklepáváním vegetace, prosíváním rostlinného detritu, individuálním sběrem sítí či vyhledáváním jedinců v jejich přirozených úkrytech pod kameny, kusy dřev atd. V daném období bylo vykonáno 6 exkurzí, a to ve dnech 2.6.,24.6.,27.7., 18.8., 14.9. a 5.10. V rámci edaficky žijících skupin hmyzu byla pozornost soustředěna zejména na brouky z čeledi střevlíkovitých (Carabidae). Protože druhy této čeledi jsou vhodným modelem pro bioindikaci kvality jak biotopů, tak i větších krajinných celků (HŮRKA ET AL. 1996), byly všechny druhy zařazeny do 3 skupin (R, A, E) podle šíře jejich ekologické valence a vázanosti k habitatu. R - skupina druhů s nejužší ekologickou valencí, charakteru reliktů. Jsou to vzácné a ohrožené druhy přirozených, málo poškozených ekosystémů, jako tyrfobionti, halobionti, psamofilní, lithofilní a kavernikolní druhy, druhy sutí, skalních stepí a stepí, vřesovišť, klimaxových lesů, pramenišť, bažin a močálů, přirozených břehů vod a niv, druhy s arktoalpinním a boreomontánním rozšířením. V ČR tato skupina zahrnuje 174 druhů a poddruhů, tj. 33,1 % všech taxonů.

A - adaptabilnější druhy, osidlující přirozené nebo přirozenému stavu blízké habitaty, osidlující i druhotné, dobře regenerované biotopy, zvláště v blízkosti původních ploch. Patří sem především druhy lesních porostů, i umělých, pobřežní druhy stojatých I tekoucích vod, druhy lučin, pastvin a jiných travních porostů typu paraklimaxů. Patří sem 259 druhů a poddruhů uváděných z ČR, což je 49,2 % všech taxonů. E - eurytopní druhy, které nemají často žádné zvláštní nároky na charakter a kvalitu prostře­ dí, druhy nestabilních, měnících se habitatů a druhy obývající silně antropogenně ovlivně­ nou, tedy poškozenou kraj inu i druhy expanzivní, šířící se v současnosti na těchto habitatech a rozšiřující svůj areál stejně jako expanzivní druhy, které v současnosti ustupují a nestálí migranti. Je sem řazeno 93 druhů a poddruhů, což je 17,7 % fauny ČR. Procentuální podíl druhů těchto tří skupin vypovídá o hodnotě studovaného území. Při­ rozené či původnímu stavu blízké a pro ekologickou stabilitu krajiny významné habitaty mají určitý podil (čím vyšší procento, tím kvalitnější prostředí) druhů skupiny R, převahu druhů skupiny A a minimum druhů skupiny E. Se zvyšováním deteriorizace ubývá druhů skupiny R (až k úplné absenci), snižuje se počet druhů skupiny A a roste počet druhů skupiny E, jejichž masovější výskyt signalizuje degradaci prostředí. Přehled zjištěných druhů

vybraných skupin hmyzu V následujících tabulkách jsou pro obě studované lokality (Harcov a Vesec) souhrnně uvedeny zjištěné a prozatím determinované skupiny hmyzu, po každé tabulce následuje komentář.

Pokud hodnotíme zjištěné spektrum druhů na lokalitě Harcov, pak i přes absenci drureliktních zjistíme, že druhy adaptabilní vysoce převažují nad druhy eurytopními (82,4 %A : 17,6 % E) a to by signalizovalo jen mírné negativní antropogenní ovlivnění stu-

hů

26

Odborná

činnost

dované plochy. Problémem je zde velmi nízký počet zjištěných druhů (17) i kusů. I u dominantních druhů Carabus nemoralis a Abax parallelepipedus dosahovaly úlovky do zemních pastí hodnoty pouze mezi 0,003 - 0,004 exempláře na jednu past za den, což je zhruba o dva řády méně než na obdobných lokalitách bez přítomnosti zástupců rodu Formica. Příčina je zde ovšem velmi zjevná. Na několika málo hektarech je na studované ploše nakumulováno mnoho desítek (přes 60) hnízd mravence Formiea polyetena. Jedná se o polygynní, velmi agresivní druh. Projevuje se nejen jako aktivní predátor, ale i jako silný kompetitor ostatních epigeických i arborikolních dravých bezobratlých, zejména pavouků a brouků.

Protože kumulace hnízd je velmi vysoká a mravenci v průběhu sezóny do vrcholného léta rozšiřovali svá lovecká (potravní) teritoria, musela být linie zemních pastí postupně posunována z původně vybraných pozic dále směrem na periferii zkoumané plochy. I tak se často pasti ocitly v blízkosti nových mravenčích stezek a byly zaplněny mravenci. Jelikož cílem byla charakteristika plochy osídlené druhem Formiea polyetena nějakou bioindikačně významnou skupinou, bylo upuštěno od možnosti vybrat v blízkosti plochu s podobnou rozlohou a složením vegetačního pokryvu, ale bez přítomnosti Formiea polyetena. Pro studium vztahů mravence Formiea polyetena ke střevlíkovitým broukům je možno rozdělit okolí hnízda mravenců do 3 zón (REZNIKOVA A DOROSHEVA 2000): zóna I bezprostřední okolí hnízda a okolí potravních stezek, místa s nejvyšší denzitou výskytu mravenců; zóna II - přechodná zóna, vzdálenější okolí hnízda s nahodilým, ale stále vysokým výskytem mravenců a zóna III - periferní zóna s nízkou denzitou výskytu mravenců. Vzhledem k výše zmíněné charakteristice n1ravence Formiea polyetena a současně k vysoké kumulaci jeho hnízd se zde často zóny II a zejména III vlastně mnohdy vzhledem k velké hustotě hnízd nevyskytují. Proto zde byly zjištěny zejména velké druhy čeledi střevlíkovitých, schopné pronikat do zóny I, chráněné svou velikostí, rychlostí a účinným obraným sekretem (zejména zástupci rodu Carabus a velké druhy rodů Pterostiehus a Abax). Druhy menších střevlíků patřící do menších velikostních kategorií zde nebyly zjištěny vůbec nebo jen v jednotlivých exemplářích na okraji studované plochy nebo mimo les. Potvrzují se tak publikované údaje (REZNIKOVA A DOROSHEVA 2000) o schopnosti mravence Formiea polyetena vytlačit konkurenční predátory do nejvzdáleněj ší, periferní zóny v okolí mraveniště.

Z výše uvedého vyplývá, že zjištěné druhové spektrum není přirozené a kompletní pro podobný typ lokality, ale představuje výsledek konkurenčního boje mezi dvěma skupinami predátorů. Početní převaha mravenců, hustota jejich hnízd i jedinců pak v konkrétních podmínkách znamená eliminaci řady potenciálně možných dnLhů střevlíků nebo jejich pouze dočasnou a obtížně zjistitelnou přítomnost. Na lokalitě Ve sec bylo v letošním roce zjištěno na zkoumané ploše 23 druhů. Z nich žádný nepatří mezi reliktní druhy, poměr zástupců zbývajících skupin je 43,5 %A : 56,5 %E. Takovýto poměr, tedy převaha druhů eurytopních, svědčí o určité zátěži či negativním ovlivnění zkoumané plochy. Takovýto závěr je podpořen i faktem, že byť není zkoumaná plocha rozsáhlá, je na ní pestrá směs biotopů - vodní tok, resp. jeho břehy, mokřad, louka, les - a přesto je počet zjištěných druhů střevlíků a zároveň počet odchycených exemplářů velmi nízký (23 zjištěných druhů, u dominantních zástupců rodu Poeeilus pak dosahovaly úlovky do zemních pastí hodnoty pouze ± 0,008 exempláře na jednu past za den. Velmi překvapivé je to právě na mokřadu na dně údolí okolo potoka. Na něm se ani zemními pastmi, ani individuálním sběrem nebo prosevem rostlinného detritu nepodařilo najít očekávané široké spektrum paludikolních druhů střevlíků. I když jinde na podobném biotopu žijí desítky druhů z rodů Elaphrus, Bembidion, Dysehirius, Patrobus, Pterostiehus, Paranehus, Oxypselaphus, Europhilus, Agonum, Badister, Oodes atd., zde je tento mokřadní biotop prakticky

Odborná

činnost

27

Tab. 1: Stievlikoviti (Carabidae) zjištění na lokalitách Harcov (H) a Vesec (V) s přiřazením k ekologickým skupinám R, A, E dle šíře ekologické valence (viz text). E A A

Carabus (Oreocarabus) hortensis hortensis Linnaeus, 1758

A

Carabus (Megodontus) violaceus violaceus Linnaeus, 1758 Carabus (Procrustes) coriaceus coriaceus Linnaeus, 1758

A A A E A A E E E E E E E E A A E A A A A A A E E

H H H H H V H,V V H V V V V V H,V H,V H,V V V H H H V H,V V V V V V H,V

Carabus (Chrysocarabus) auronitens auronitens Fabricius, 1792 Cychrus caraboides caraboides (Linnaeus, 1758) Leistus (s. str.)ferrugineus (Linnaeus, 1758) Nebria (s. str.) brevicollis (Fabricius, 1792) Notiophilus biguttatus (Fabricius, 1779) Loricera pilicornis (Fabricius, 1775) Clivinafossor (Linnaeus, 1758) Bembidion (Metallina) lampros (Herbst, 1784) Bembidion (Notaphus) varium (Olivier, 1795) Bembidion (s. str.) quadrimaculatum (Linnaeus, 1761) Bembidion (Peryphus) tetracolum Say, 1823 Poecilus (s. str.) cupreus (Linnaeus, 1758) Poecilus (s. str.) versicolor (Sturm, 1824) Pterostichus (Bothriopterus) oblongopunctatus (Fabricius, 1787) P. (Platysma) niger niger (SchaUer, 1783) P. (Pseudomaseus) nigrita (PaykuU, 1790) P. (Phonias) diligens (Sturm, 1824) P. (Cheporus) burmeisteri Heer, 1841 Abax (s. str.) carinatus (Duftschmid, 1812) A. (s. str.) parallelepipedus (Piller et Mitterpacher, 1783) Europhilus fu liginos us (Panzer, 1809) Platynus (s. str.) assimilis (PaykuU, 1790) Amara (Zezea)plebeja (GyUenhal, 1810) Amara (s. str.) aenea (De Geer, 1774)

E

Amara (s. str.) communis (Panzer, 1797) Ophonus (Metophonus) rufibarbis (Fabricius, 1792) Harpalus (s. str.) ajjinis (Schrank, 1781)

A

Harpalus (s. str.) latus (Linnaeus, 1758)

A E

V H H,V

Carabus (s. str.) granulatus granulatus Linnaeus, 1758 Carabus (Archicarabus) nemoralis nemoralis O.F.MiiUer, 1764

sterilní. Přitom jeto jediný biotop zkoumané plochy, na kterém nej sou střev líci vystaveni konkurenci či predaci zástupců rodu Formica. Pro Vesecké údolí jako celek, které jsem po stránce entomofauny studoval v r. 1996, je přitom zjištěno asi dvojnásobek druhů střevlíků a poměr zástupců skupin A a E je opačný, tedy převažují druhy adaptabilní nad druhy eurytopními. Zjištěný poměr a z něj vyplývající, spíše negativní, hodnocení zkoumané plochy je v souladu s informací o přítomnosti těžkých kovů v půdě (p. Daňo, os. sdělení). Čeleď drabčíkovitých patří u nás k druhově nejbohatším z celého řádu brouků. Přesto byly v zemních pastech zjištěny pouze výše uvedené druhy. Projevuje se tu zjevně v míře ještě vyšší stejný efekt jako u čeledi střevlíkovitých. Na studovaných lokalitách se díky extrémně vysoké populační hustotě mravenců udrží jen druhy velké, rychlé a s účinným obran-

28

Odborná

činnost

ným sekretem (zástupci rodů Staphylinus a Ontholes tes), popřípadě druhy myrmekofágní (Drusilla canaliculata). Dají se zde očekávat i druhy žijící přímo uvnitř mravenišť, ale bez specielního vybavení se takovéto druhy dají sbírat až v průběhu zimy. Zástupci ostatních skupin epigeických brouků zjištění v zemních pastech (např. nosatci Tab. 2: Drabčíkovití (Staphylinidae)

zjištění na

lokalitách Harcov (H) a Vesec (V).

Ontholestes tesselatus (Fourcroy, 1785)

V

Staphylinus (Parabemus)fossor Scopoli, 1772

H

Staphylinus (s. str.) erythropterus Linnaeus, 1758

V

Staphylinus (Ocypus) fuscatus Gravenhorst, 1802

H

Drusilla canaliculata (Fabricius, 1878)

H

(Curculionidae) atd.) jsou vetšinou teprve určováni u příslušných specialistů. Z ostatních skupin, zjištěných na lokalitě Harcov, je možné zmínit některé listorohé brouky, např. roháč­ ka kovového (Platycerus caraboides L.), zdobence skvrnitého (Trichius fasciatus (L.)) z čeledi Scarabaeidae, jediného našeho zástupce čeledi Dascillidae - druh Dascillus cervinus (L.), vázaný na vlhké, otevřené biotopy. Z fytofágních skupin, zejména z mandelinek a arborikolních nosatců zde byly nalezeny jen běžné druhy, např. Cryptocephalus aureolus aureolus Suffrian, 1847, Chrysolina varians Schaller, 1783, Fastuolina fastuosa Scopoli, 1763, Hispa atra Linnaeus, 1767 atd., část materiálu však stále není determinovaná. Tiphia femorata je parazitoid, jehož larvy se vyvíjejí v larvách listorohých brouků rodů Amphimallon (chroustek) a Anisoplia, a indikuje tedy svou přítomností výskyt některého zástupce zmiňovaných rodů na studovaných lokalitách nebo v jejich okolí (s nejv. pravděpo­ dobností zde žije na larvách druhu Amphimallon solstitiale). Počet druhů mravenců na studovaných plochách bude pravděpodobně vyšší, zde jsou uvedeny jen druhy zjištěné v zemních pastech. Na lokalitě Vesec se z asi 6 kolonií Formica polyctena, zjištěných zde před asi 9 - 10 lety (p. Daňo, os. sdělení), udržely do současnosti pouze dvě kolonie. Pouze v jednom případě, kdy bylo hnízdo těsně u cesty, zčásti v otevřené dutině stromu, lze zánik hnízda přičítat vandalství neznámého pachatele (baze kmene stromu nesla zřejmé stopy ohně). V ostatních případech je možné zánik hnízd považovat za samovolný. Tento úbytek druhu Formica polyctena na studované lokalitě je možné dávat do souvislosti ze zjištěným výskytem těžkých kovů, jedná se však zatím o teorii vyžadující další studium. Podle údajů v recentní literatuře na toto téma (EEVA ET AL., 2004) je sice druh Formica polyctena na přítomnost těžkých kovů citlivější než např. Formica rufa, nicméně ve Finsku se ani silná zátěž těžkými kovy (jmenovitě olovem, mědí, arzénem atd.) neprojevila statisticky průkazným sníženým počtem kolonií na kontaminované ploše. Co se týče jízlivek, vosíků, vos a kutilek, byly na obou lokalitách zjištěny pouze běžné druhy, nemající na své prostředí nijak vyhraněné nároky. Na lokalitě Harcov je však ve srovnání s lokalitou Vesec počet zjištěných druhů evidentně vyšší (platí i pro následující čeleď). Vyšší druhová diverzita potvrzuje hodnocení této lokality provedené na základě výskytu střevlíkovitých.

Včely, resp. čmeláci i jejich hnízdní parazité pačme láci byli na obou lokalitách pozorováni bud' coby dělnice při sběru potravy nebo jako patrolující samci od časného jara do podzimu (říjen), přesto se hnízdo žádného z pozorovaných druhů nepodařilo nalézt. Tento fakt ale není podstatný, protože kolonie je každé jaro zakládána znovu a příští rok hnízdo nemusí, ale může být i na studovaném území. Všechny druhy rodu Bombus patří do kategorie

Odborná

činnost

29

Tab. 3: Přehled zjištěných druhů ze studovaných tách Harcov (H) a Vesec (V).

čeledí řádu blanokřídlí (Hymenoptera)

na lokali-

Tiphiidae Tiphia femorata Fabricius, 1775

H,V

Formicidae (mravencovití) V

Myrmica ruginodis Nylander, 1846 Lasius brunneus (Latreille, 1798)

V

Camponotus ligniperda (Latreille, 1802)

H

Formica polyctena Foerster, 1850

H,V

Eumenidae (jízlivkovití) Eumenes pedunculatus (Panzer, 1799)

H

Symmorphus debilitatus (Saussure, 1855)

H

Vespidae

(sršňovití)

Polistinae (vosíci) Polistes gallicus gallicus (Linnaeus, 1758)

V

Polistes nimpha (Chjrist, 1791)

H

Vespinae (vosy) Vespula sylvestris sylvestris (Scopoli, 1763)

V

Vespula (s. str.) rula rula (Linnaeus, 1758)

H

Vespa crabro crabro Linnaeus, 1758

H

Sphecidae (kutilkovití) Crabro cribrarius (Linnaeus, 1758)

H

Lestica clypeata (Schreber, 1759)

H

Ectemnius ruficornis (Zetterstedt, 1838)

H

Apidae

(včelovití)

Bombus (Megabombus) hortorum (Linnaeus, 1761)

(čmelák

zahradní)

V

B. (Thoracobombus) pascuorum (Scopoli, 1793) (čmelák rolní)

H,V

B. (Melanobombus) lapidarius (Linnaeus, 1758) (čmelák skalní) B. (Kallobombus) soroensis proteus (Gerstaecker, 1869) B. (s. str.) lucorum (Linnaeus, 1761)

(čmelák

(čmelák

H,V sorojský)

H

hájový)

H

B. (s. str.) cf. terrestris (Linnaeus, 1758) (čmelák zemní)

V

B. (Fernaldaepsithyrus) sylvestris (Lepeletier, 1832) (pačmelák lesní)

H

B. (Ashtonipsithyrus) bohemicus (Seidl, 1837) (pačmelák český)

H

Apis mellifera Linnaeus, 1758 (včela medonosná)

H

ohrožených druhů podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, pačmelák skalní je řazen dokonce do kategorie druhů silně ohrožených (ve vyhlášce je uveden pod chybným latinským jménem Psithyrus rufipes). Ze zjištěných čmeláků a pačmeláků patří čmelák rolní i skalní k hojným druhům, stejně jako čmelák hájový a zemní. Od posledně uvedeného druhu byly pozorovány pouze dělnice, které jsou u druhů podrodu Bambus (s. str.) často nedeterminovatelné. Protože na lokalitě Vesec nebyla zastižena ani matka, ani samec tohoto čmeláka (a pouze tyto kasty se dají bezpečně určit), lze jen odhadnout, že se s největší pravděpodobností jednalo o čmeláka zemní-

30

Odborná

činnost

ho. Mohl to být i čmelák hájový (B. lucorum), s menší pravděpodobnostíi jiný druh zmíně­ ného podrodu. Čmelák hájový spolu s méně častý čmelákem sorojským patří k chladnomilněj ším druhům středních a vyšších poloh. K vzácněj ším druhům patří i pačme lák lesní, vázaný svým vývojem na čmeláka lučního (Bombus pratorum L.) a snad i na čmeláka drobného (Bombus jonellus Kirby). Jeho výskyt indikuje přítomnost některého z hostitelských druhů, pravděpodobně čmeláka lučního. Tento časný druh však nebyl zastižen, ale v blízkém okolí zkoumané plochy se pravděpodobně vyskytuje.

Summary The species assemblage of the beetle family Carabidae on the two localities of natural occurence of ant species Formica polyctena Foerster, 1850 near Liberec were studied. This family was chosen for its bioindicative value. Moreover, some other members of insect edaphic fauna were studied, and some groups of the order Hymenoptera were studied as well. Lokality Vesec is on the south-eastem part of Liberec, between Liberec-Vesec and Vratislavice n. Nisou. It is on the right shore of Luční brook. There is a wide variety of biotopes - wetland, meadow and mixed forest. The regression of Formica polyctena was noticed on this lokality - there are recently only two colonies from six found approximately ten years ago. The community structure and abundance of carabid beetles indicates relatively high degree of degradation of study area here. It correspond with known occurence of heavy metals in this locality. The further studies are necessary to confirm possible correlation of mentioned ant regression, community structure of carabids indicating some degradation and presence of heavy metals. Lokality Harcov is forested area between Starý Harcov and Rudolfov, on the border of protected lanscape area Jizerské Hory. There is very high cumulation of colonies of Formica polyctena - over 60 colonies on area of few hectares. Composition of carabid beetle community indicate here only low degree of negative antropogenic influence. But there is unusually low number of species and specimens of carabids. It is evidently caused by great impact of polygynous, highly aggresive ant Formica polyctena. Only large, predatory species of carabids from genera Carabus, Pterostichus and Abax occurs regularly on this locality. Other species of carabids were found only in one or few specimens or were not present at all on study area (but are known to occur on similar areas without presence of Formica polyctena). Ants evidently caused carabids to retreat to the periphery of studied area.

Literatura EEVA T., SORVARI J. A KOIVUNEN V. 2004: Effects of heavy metal pollution on red wood ant (Formica S. str.) populations. Environmental Pollution 132: 533-539. HŮRKA K., VESELÝ P. A FARKAČ 1. 1996: Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí. Klapalekiana, 32: 15-26. REZNIKOVA Z.1. A DOROSHEVA E.A. 2000: Effect of red wood ants on carabid behavior: experimental studies at the individuallevel. Doklady Akademii Nauk, Biological Sciences, 375 (4): 571-573.

RNDr. Oldřich Hovorka ÚOCHBAVČR Odd. přírodních látek Flemingovo nám. 2 166 10 Praha 6 - Dejvice e-mail: [email protected]

Odborná

činnost

35

Výsledky inventarizace mraveništ' v oblasti Krkonoš v r. 2005 Die Ergebnisse der Inventur von Ameisenhaufen im Gebiet des Riesengebirges im Jahre 2005 RNDr. Petr Miles I v letošním roce 2005 mi bylo umozneno pokračovat v pracích na mraveništích v Krkonošském národním parku a nově omezeně v rámci mých časových a finančních n10Žností i v podhůří Krkonoš. V Krkonošském národním parku pracuj i soustavně již po léta a zatím nejucelenější výsledky jsou publikovány v práci MILES (1999). V Krkonošském podhůří začínám s opětnou inventarizací s velkou časovou odmlkou, zde je možné navazovat na výsledky převážně až z období do r. 1997 (MILE S 1997). Mým pozdějším cílem je s oběma těmito pracemi současný stav mravenišť v oblasti Krkonoš podrobněji porovnat. Pro letošek jsou nejpodstatnější dosažené výsledky obsaženy v následujících dvou tabulkách. Obsahují přehled seskupení alespoň dvou hnízd na jednotlivých lokalitách, nejsou v nich zahrnuty výskyty solitémích mravenišť. Diskuse Významnou součástí mnou prováděné inventarizace je i sledování jejich vitality a objemu.

kromě

registrace

počtu mravenišť

TabulkaJ.: Stav komplexů mravenišť na území Krkonošského národního parku v r. 2005. (Objem hnízdje stanoven dle tabulky Dlusského). Tabelle J.: Der Stand von Komplexen der Ameisenhaufen im Gebiet des Riesengebirgsnationalpars im Jahre 2005 Lokalita Der Standort

Druh Die Art

Počet dělnic

Die Zahl Arbeiteri nnen 45,3 mil

Počet hnízd Die Zahl Nester 51

Objem hnízd Der Umfang Nester 55,1 mj

Rokytnice n. J. Hranice

F.polyctena

D.Maršov-Svoboda

F.polyctena

23,6 mil

30

25,9 mj

Hradsko-Maříkov

F.pol. +F.rufa

22,5 mil

43

23,8 rrr'

Jablonec n. J., Stráž

F.polyctena

19,8 mil

14

34,3 mj

Rýchory, Mankova cesta

F.polyctena

12,9 mil

14

51,0 rn"

Temný DIJI, Honzík

F.polyctena

12,0 mil

3

13,5

Vítkovice, Seba

F.rufa

11,8 mil

15

13,7

Sluneční stráň

Svoboda,

Rýchory, výsadky Hoffmann.b.-Cerný Vítkovice, Levínek

Důl

rrr' rrr'

F.polyctena

10,0 mil

6

F.polyctena

7,7 mil

9

13,6 rn"

F.polyctena F.rufa

6,9 mil 6,8 mil

15 18

6,9 rrr' 5,3 rn"

6,8

rrr'

F.rufa

6,7 mil

9

10,8 rrr'

F.polyctena

5,9 mil

16

5,7 rn"

F.truncorum

3,0 mil

14

F.polyctena

2,8 mil

3

Vítkovice, Jan.cesta, výsadky

F.rufa

2,3 mil

9

3,6 rrr' 1,9 mj

Harrachov, výsadky

F.polyctena

2,0 mil

2

0,7 rrr'

Bednářka

F.polyctena

2,0 mil

10

Vrchlabí, Certův Mlýn Janské L., Dolní

Březinka

Lysečiny

Svoboda-Janské

Rýchory,

36

Lázně

1,7

1,7

rrr'

rrr'

Odborná

činnost

Tabulka 2. Stav kontrolovaných komplexů mravenišť v Krkonošském podhůří v r. 2005. (Objem hnízdje stanoven metodou rotačního paraboloidu), Tabelle 2. Der Stand der kontrollierten Ameisenkomplexen im Vorgebirge des Riesengebirges. Lokalita Der Standort

Druh Die Art

Počet dělnic

Die Zahl Arbeiterinnen

Počet hnízd Die Zahl der Nester

Objem hnízd Der Umfang Nester

Lhota u Trut.

F.polyctena

23,2 mil

28

26,0 rn"

V. Svatoňovice Mostek

F.polyctena F.rufa

20,5 mil 17,1 mil

7 32

24,3 rrr' 33,7 m"

Lampertice

F. polyctena

14,0 mil

11

23,6 rrr'

Bohuslavice u T.

F.polyctena

6,6 mil

10

Cermná

F.polyctena

5,3 mil

6

Stachelberg

F.pra ten sis

4,0 mil

11

Nemojov

F.pol. +F.rufa

3,6 mil

7

rrr' rrr' 2,0 rrr' 3,6 rrr' 9,4

5,9

V Krkonošském národním parku pro možnost porovnávání současných objemů s dřívějšími v tom pokračuji podle metodiky, kdy je stanovuji dle tabulky Dlusského (MILE S 1999). V případě mravenišť v Krkonošském podhůří, kdy možností porovnávání s dřívěj šími údaji není tolik, již objemy mravenišť stanovuji nově dle modifikované tabulky získané na základě rotačního paraboloidu, kterou lze považovat za přesnější (NEŠPOR 200S). Podle mého velmi hrubého odhadu lze pak u větších mravenišť považovat jejich objemy v průměru asi o 1/3 menší než při jejich výpočtu za pomoci tabulky Dlusského. Ten, kdo se delší dobu zabývá kontrolami mravenišť, dospěje však časem asi k závěru, že velikosti kup, které lze převádět na objemy (ať již dle tabulky Dlusského či přesněji na základě rotačního paraboloidu), někdy jen málo vypovídají o jejich skutečné vitalitě a množství mravenců v nich. Jsou četné případy, že obrovská mraveniště, jejichž objemy mohou činit mnoho nr', se nacházejí před vymřením s několika tisíci přežívajícími jedinci, zatímco daleko menší mraveniště mohou mít miliony dělnic. Někdy ovšem zanikají i malá hnízda, zejména dočasné sezónní oddělky z matečných větších mravenišť. Z těchto důvodů jsem se rozhodl sledovat i další ukazatel, který považuji za nejvýznamnější, i když obtížněji hodnotitelný, a sice počet dělnic. Mnou provedený způsob hodnocení vychází ze základních poznatků, která publikoval (SEIFERT 1996). Ten stanovuje pro největší mraveniště Formica po/yetena počet dělnic asi S milionů, zatímco pro monogynní hnízda Formica rufa jen maximálně 120 000 dělnic. V rozmezí těchto hodnot se pohybují i mnou odhadované počty dělnic u vitálních hnízd. Mraveniště rozděluji dle stupně jejich vitality na S stupňů: VS - na kupě plno mravenců, ti jsou za pěkného počasí daleko rozlezlí V4 - na kupě poněkud méně jedinců, méně daleko rozlezlí V3 - na kupě zřetelně méně jedinců, méně daleko rozlezlí, je patrná již pravděpodobná tendence k zániku mraveniště V2 - na kupě jen málo jedinců, jen nedaleko rozlezlí, zanikající mraveniště Vl - na kupě jen jednotlivé dělnice, mraveniště již blízko úplnému zániku Při kontrole přiřazuji vždy tyto stupně vitality k evidovanému mraveništi a stanovuji i jeho objem, např.: ISO x 70 cm (průměr základny x výška), VS, objem (dle tabulky Dlusského) 0,8m 3 V dalším hodnocení při stanovování počtu dělnic vycházím z předpokladu, že mraveniš-

Odborná činnost

37

tě O obje mu I rrr' (středně veliké mraveni ště) a vitalitě 5 (V5) má asi I milion jedinců, č i l i je dnoduše každému objemu 0, Im' přiřazuj i počet O, I milionu děln ic. Má- li vita lita stupeň 4, pak snižuj i odhadnutý počet na polov inu, při stupni 3 na čtvrtin u . U menšich mraveni šť při stupni vita lity 3 a u všech při vitalitě 2 a I vša k j iž po čet děl ni c neregistruji ., neb oť jeji ch množství ji ž bývá z hledisk a jejich celkového po četn ího zasto upení na l okal it ě bezvýznamné. Konkrétně pak vyhlíží záznam o jednotli vých mraveništich tře ba takto: 150x70 cm, V5, 0,8m 3 , 0,8 milionu dělnic 150x70 cm, V4, 0,8m 3, 0,4 miliony dělnic 150x70 cm, V3, 0,8m 3, 0,2 miliony dělni c So učte m všec h hodnot získám p ředstavu o po čtu mra ven c ů a počtu a stavu hnízd v celé koloni i nebo uskupení mravenišť, což j e pak možno věro ho d něji vzáj emně porovnávat. Pro praxi je zřej mě nesmyslem a ztrátou času zabýva t se set inami č i dokonce tisicinam i rrr' obje mu, jak je uváděno v tabulkách, odhad na desetin y m3 bohatě vystačí. Podobně postrádá výz nam zvažová ní po čtu mravenců u hnízd, v nichž je jic h ji ž m éně než 0,05 milionu. Je s am ozřejmé , že se jedná pouze o odhady, nikoliv p ře sn á čís la a velmi záleží na individuálním hodno cen í každého pozoro vatele. Lze se však vyhnout zkresluj ícím závě rů m, kdy např . skupin a rozm ěro v ě sice obro vských, avša k dožívajících mravenišť, je hodn ocena daleko lépe nežli třeba perspektivní dosud menší, avšak vitální hnízda . Nebo naopak uvést na pravou míru situace, kdy je při invent arizacích nekrit icky vyzdvihová n vyso ký p o č et hnízd , ačko l iv se m ů že je dnat jen o malá bezvýznamn á hnízda nebo doč a sn é sezónní od dě l ky z velkých hnízd. Domn ívám se, že této mé metody k odhadu p očtu mraven c ů lze se znač no u h odno věrn o st í použít u větši ny mraven i šť standardního tvaru kup, u nich ž lze p oměrně dob ře stanovit jejich obje m. Pon ěkud j iná je situace u menšího p očtu plochých os luněných hnízd, hl avn ě u d ruh ů Formica pratensis a Formica truncorum, které n ěkdy nevytvářejí skoro žádné kup y. U nich je odhad po čtu d ěln i c nutno stanovi t n ěkd y je n dle vizuáln í zkušenosti, kdy lze velkou roli při soudit po čtu rojů a potra vních ces t. Např . vel iké ploché mraveni ště o průměru základny 200c m, ale výšce je n 10 - 20cm má dle tabu lky j en zanedbate lný obj em 0,2 - 0,3m 3 , přesto mu však lze na základě vizuá lní zkušenosti dle počtu na něm a kolem něho přítomných d ělnic při řad it třeba milion j ed inc ů . Domní vám se, že i takto odhadnutý po čet d ělni c napoví o stavu a v i ta li tě těcht o hnízd a hl avně celého hnízdního komplexu více, nežl i pouh é stanove ní jejich po čtu a rozmě­ rů .

38

Odborná

činnost

Já již tímto způsobem mnou evidovaná mraveniště vyhodnocuji a vzájemně porovnávám, uvítám však diskusi na toto téma. Jednotlivé lokality a komplexy mravenišť v nich seřazuji chronologicky dle celkového odhadnutého počtu dělnic, což je hodnota, které při­ kládám největší význam. Nechybí v nich však ani počet mravenišť a jejich objem stanovený z průměru základny a výšky hnízd, což j sou ukazatelé, které j sou dosud při inventarizacích vykazovány nejvíce. Na základě rozhovoru s J.Daněm jsem se dozvěděl, že i bývalý koordinátor Programu Formica Jaroslav Hruška přikládal početnosti mravenců v mraveništi zcela zásadní význam, nadřazený jiným ukazatelům. Velikou roli má při tom dle něho počet rojů v mraveništi. S tím lze jistě souhlasit. Počet rojů lze někdy dobře spočítat, prozradí se svými potravními cestami. Stupně vitality by bylo možno doplnit i o počty potravních cest, já jsem jich u nejvitálnějších mravenišť napočítal až 10. Je to však pracnější způsob, neboť někdy je lze spolehlivě rozlišit až ve větší vzdálenosti od mravenišť.

Shrnutí V Krkonošském národním parku a v části Krkonošského podhůří j sem vyhodnotil stav mravenišť dle počtu a objemu hnízd a počtu dělnic. Jejich přehled je uveden v tabulkách 1 a 2. Mraveniště jsem rozdělil dle stupně vitality na 5 stuPI1Ů (Vl - V5). Na objem 1m3 mraveniště jsem při vitalitě 5 odhadl počet dělnic na 1 milion, při stupni 4 na 0,5 milionu, při stupni 3 na 0,25 milionu. To jsem použil pro většinu obvyklých nepoškozených kupovitých hnízd. Při hodnocená vitality a množství dělnic v hnízdech hraje velkou roli též počet jejich potravních cest. Zusammenfassung Ich habe im Riesengebirgs-Nationalpark und im Teil des Vorgebirges von Riesengebirge den Stand der Waldameisenkomplexen sowohl nach der Zahl und der Inhalt der Nester als auch nach der Zahl der Arbeiterinnen bewertet (siehe Tabellen 1 und 2). Ich habe es mit Hilfe 5 Vitalitatstufen (Vl - V5) geschaff. Bei dem Inhalt eines Ameisennestes von 1m3 habe ich bei der Vitalitat 5 (V5) die Zahl der Arbeiterinnen auf 1 Million, bei der V4 aufO,5 Million und bei der V3 auf 0,25 Million abgeschatzt. Das gilt fůr die meisten gewčhnlichen und nicht beschadigten Haufennester. Bei der Schatzung der Vitalitat und der Menge der Arbeiterinnen spielt auch die Zahl ihrer Nahrungswege eine groBe Rolle. Literatura MILES P., 1999: Inventarizace, výzkum a ochrana lesních mravenců v Krkonošském národním parku. - FORMICA 2: 48-64. SEIFERT B., 1996: Ameisen beobachten, bestimmen. Naturbuch Verlag Augsburg. NEŠPOR J., 2005: Objem mravenišť vypočtených jako objem rotačního paraboloidu z výšky a průměru mravenišť. - FORMICA 8: 60.

RNDr. Petr Miles Sídliště 724 543 71 Hostinné

Odborná činnost

39

Odchov mravenců Polyergus rufescens ve formikariu The breeding ojPolyergus rufescens ants in the man-made Jormicary Pavel Amcha Úvod K pokusu pěstovat tohoto krásného a zaj ímavého otrokářského mravence, česky zvaného amazonka, mě přivedlo náhodné nalezení čerstvě oplodněných odkřídlených samiček poblíž domácí kolonie s pomocnými mravenci Formica cunicularia a F. rufibarbis na sídlišti v Praze - Ďáblicích poblíž stanice MHD Ládví. Královny pobíhaly v opakovaně sečeném, suchem poznamenaném sídlištním trávníku, hraničícím s asfaltovým chodníkem. První pokus o pěstování proběhl v srpnu 2000, kdy bylo léto mimořádně horké. Způsob

chovu se nám ulovit v terénu plodné bezkřídlé samičky v okruhu mateřského hnízda, neměl by být problém použít pro začátek jako pomocné mravence dělnice z domovské kolonie. Ne vždy však královny z hnízda poblíž nálezu opravdu pocházejí, je třeba to opatrně vyzkoušet (z deseti odchycených samiček byla jedna cizí). Toto užití pomocných dělnic nám pomůže přestát první dny, než se nám začnou rodit noví pomocní mravenci a královna tak nemusí trpět hlady. Noví pomocní mravenci se budou rodit z kukel, které musíme do nově vznikající kolonie dodat. V létě 2000 však bylo počasí natolik horké a suché, že plod pomocných mravenců Formica cunicularia a F. rufibarbis byl v kvazistepním biotopu sídlištních trávníků ve všech mraveništích v povrchových partiích nezastižitelný. Vyřešil jsem to tak, že jsem použil jako pomocného mravence druh Formica fusca, jehož mraveniště se hojně vyskytovala v polozastíněném okraji motolského lesa a tak byl plod umístěn pod povrchovými kameny. Kromě kukel jsem sbíral i čerstvě narozené jedince, dobře rozeznatelné podle dosud nedokončené pigmentace. Tyto novorozence je možné smíchat z několika hnízd dohromady, aniž mezi nimi dojde k nějakým vzájemným atakům. Co je však před doplněním do nově vznikající kolonie nutné, je odstranit původní pomocné mravence, protože ti by nové mravence nepřijali. Je možné vrátit je do původní domácí kolonie, několikadenní odluka jim nijak neublíží a nejsou vnímáni jako cizí. Královnu, plod a novorozence pomocných mravenců jsem umístil do jednoduchých sádrových formikarií o rozměrech 8 x 10,5cm. Malé rozměry jsou důležité pro nucený těsný kontakt mravenců v počátcích chovu, kdy si na sebe zvykají. Vedle systému hnízdních komůrek (mimo dobu pozorování zakrytých) je součástí miniformikaria také výběh (=aréna), do kterého ústí trubička pro možnost napojení na další prostory. Mravenci se s královnou snášeli naprosto bezproblémově, brzy ji začali krmit a věnovali jí veškerou péči. Při poplachu vyvolaném náhlým odkrytím hnízda ji vždy nějaká dělnice uchopila za kusadlo a odtáhla mimo osvětlený prostor. Královna se navzdory své fyzické převaze zcela dobrovolně poddá. Při zakládání hnízda je důležité, i když ne nezbytné, aby byl v hnízdě před vpuštěním královny přítomen plod, když už samička nemusí při zakládání kolonie zdolávat matku pomocných mravenců, jako je tomu při normálním zmocňování se kolonie pomocných mravenců v přírodě. Královna o něj jeví velký zájem, neustále jej přelézá a ohmatává tykadly. Později s vývojem kolonie jsem již takové vzrušení nad plodem u královny nepozoroval. Kolonii je dobré co nejvíc ještě v létě posílit kuklami pomocných mravenců. Je-li pomocným mravencem F. fusca, není vhodné, jak praxe ukázala, kolonii posilovat kuklami Podaří-li

40

Odborná

činnost

jiných druhů podrodu Serviformica. Je-li F. fusca jediným druhem pomocného mravence v mraveništi, nemají jiné druhy podrodu Serviformica naději na přežití, protože jsou hned po narození napadáni a přežijí-li nějací, opouštějí záhy vnitřní prostor hnízda a tvoří pak v koutku výběhu viditelně frustrovaný hlouček. Je-li osádka pomocných mravenců už od počátku druhově smíšená, podobné problémy nenastanou. F.fusca je oblíbeným pomocným mravencem při závislém způsobu zakládání hnízd jinými podrody rodu Formica. Tam však jeho péče o plod hostitele začíná u vajíček, v našem případě však cizí plod dodaný jako kukly vnímá jako cizorodý prvek. Kukly sice nesežere, jako to často udělá třeba F. sanguinea, ale vyřídí si to až s narozenými mravenci. Je samozřejmé, že s dodávkami kukel pomocných mravenců musíme včas vyměnit i původní malé formikarium za větší. Snímek jednoho takového vidíte na obrázku, ale může to být i jiný typ, třeba takový, který je možné přenášet do terénu, chceme-li inscenovat loupeživou výpravu v přirozených podmínkách. Aby královna nezačala snášet vajíčka ještě na podzim, je dobré umístit formikarium na místo s nižší teplotou. Pokud královna přece jen začne ještě na podzim snášet, donutí nás pečovat o formikarium až do začátku zimy, kdy je přece jen obtížnější shánět pro mravence pestřejší živou potravu. Navíc jsem ve dvou případech zaznamenal jev, že pomocní mravenci Formica cunicularia a F. rufibarbis nechali na jaře celou skupinu podzimních amazonek uhynout hlady. Je-li snůška pozdržena, kladou královny vajíčka počátkem dubna. U všech druhů pomocných mravenců j sem pozoroval, že s první generací narozených amazonek zacházejí tak drsně, že jich hodně toto věčné smýkání a popotahování nepřežije. Jakoby pomocní mravenci vnímali odlišnost svých nově narozených druhů. S dalšími generacemi otrokářů však toto chování mizí a jejich počet může brzy dosáhnout desítek a stovek. Co mě však udivilo je to, že jsou amazonky do určité míry schopny se samy přiživovat na vatičce s hodně naředěným medovým roztokem a že se občas krmí navzájem potravou vydávenou z volátka (trofolaxe). Také královny dokáží v období zakládání pít vodu z kapiček nebo vatového smotku. Ve většině případů se ovšem amazonky nechávají krmit pomocnými mravenci,

Inscenované otrokářské výpravy U spořádat otrokářskou výpravu v rámci formikaria se ukázalo reálným, pokud počet amazonek není příliš vysoký. Je-li jich už hodně přes sto, je výběh neustále plný skautů, pátrajících po hnízdech pomocných mravenců a pokládajících pachovou stopu. Právě pro tuto zmatenou změť stop pak nejde normálně probíhající výpravu za kuklami uspořádat. V počátcích růstu našeho mraveniště, dokud počet amazonek není příliš vysoký, to však možné je. Jako návnadné mraveniště poslouží skleněná epruveta s kuklami pomocných mravenců a dvěma či třemi mravenci z cizího mraveniště. Epruveta je zazátkovaná a zátkou prochází přístupová trubička, do jejíhož zevního ústí je dobré položit jednu kuklu nebo usmrceného jedince cizích mravenců. Kvůli pozorování je lepší, je-li do epruvety vidět a tak prostor s kuklami nezatemňujeme. Na co však musíme v podmínkách formikaria dbát je zamezení přístupu pro domácí pomocné mravence. Ti by totiž vyloupili epruvetu dříve, než by vůbec k nějaké výpravě amazonek došlo. Toto samozřejmě v přirozeném prostředí nehrozí, protože napadené hnízdo bývá od domácího mraveniště vzdáleno obvykle desítky metrů a objeveno a vyloupeno tak může být jen a jen amazonkami. Nám ovšem ve formikariu nezbývá nic jiného než domácí pomocné dělnice včas z okolí návnadného hnízda odchytávat a dočasně izolovat. O typickém průběhu otrokářské výpravy ve formikariu vypovídá následující tabulka 1.

Různé

41

Tab.J.:

Průběh

zinscenovaného útoku amazonek.

Čas

144 U 15°4 15°5 15°6 15°7 15 12 15 22 15 23 15 25 15 27 15 28 1530 15 32 15 33 15 34 15 35 15 36 15 37 15 39 1540 1542 1543 1544 1545 15 46 15 47 16°°

Událost položení epruvety do výběhu objevení epruvety první dělnicí amazonek průnik dovnitř

značkuje

okolí

- odbíhá s kuklou

hledá vlastní hnízdo mizí ve vlastním vylézají další

hnízdě

dělnice

z hnízda a pobíhají po

výběhu

další průnik dovnitř - odbíhá s kuklou další

průnik dovnitř

- odbíhá s kuklou

další průnik dovnitř - vybíhá ven a značkuje okolí - znovu dovnitř vybíhá ven a odbíhá s kuklou další průnik dovnitř návrat s kuklou domů další průnik dvou mravenců dovnitř oba

opět

vybíhají ven

další průnik dvou mravenců dovnitř - dva odchody ven další průnik dovnitř - odchod ven značkování

kolem hnízda

další průnik dovnitř - značkuje uvnitř - napadení obráncem další dva průniky dovnitř odchod ven a další průnik dovnitř další průnik dovnitř - odchod ven další

průnik tří mravenců dovnitř

další průnik dovnitř a jeden odchod ven napadená amazonka zabíjí

uvnitř

obránce

další průnik dovnitř - tři odchody ven masivní průnik výpravy amazonek dovnitř hnízdo

kompletně vyloupeno

Navzdory klasickým údajům z literatury se amazonky vůbec nechovají jako divoké bojovnice. Snaží se dělnic v přepadeném hnízdě si pokud možno nevšímat a nereagují ani na občasné pokusy obránců zaútočit. Spíše než protiútok volí pokusy vysmeknout se a zájem jeví jen a jen o kukly. Cílený útok na dělnici z přepadeného hnízda je výjimečný a byl pozorován až v závěrečné fázi loupeživé výpravy, kdy už bylo v hnízdě více amazonek, znatelně rozrušených přítomností plodu. Dělnice přepadeného hnízda je pak vyřazena jediným kousnutím a po nějaké době (nikoli bezprostředně) umírá. Kdyby se nepokoušela svůj plod chránit útokem na zloděje, zcela jistě by přepadení hnízda přežila. Pokud je nechtěnou součástí útoku na cizí hnízdo i pomocná dělnice otrokářů, k souboj i dochází pravidelně a přednostně. Zde jsou kukly až na druhém místě. Na rozdíl od příležitostných otrokářů F. sanguinea amazonky přepadené mravence nemasakrují a jejich snaha ignorovat útoky obránců vypadá až nepřirozeně. Přitom amazonku rozhodně nemůžeme vyhlásit za mírumilovného klid'ase. Pozoroval jsem prudké útoky na hromádku prázdných kukel, do které se dělnice při průchodu zamotala a ztratila pocit pevné půdy pod nohama. Rovněž při obraně domácího hnízda amazonky bojovností nešetří. Polyergus své oběti neoslabuje zjevně proto, aby se mu příští lup ve stejném hnízdě zase vyplatil. Viděl jsem ale i opakované výpravy do blízkého hnízda pomocných mravenců, kde už nebylo co ukrást a tak se amazonky vracely s prázdnou. Za zdroj kukel zřejmě vnímají jakékoli

42

Různé

hnízdo pomocných mravenců a jejich skauti určitě nejsou zároveň .fipaři'', zda se lup vůbec vyplatí. Je-li osádka formikaria stará už několik let a počet amazonek jde do stovek, je samozřejmě možné inscenovat ve formikariu další loupeživé výpravy, jenže dělnic otrokáře bývá ve výběhu už takové množství, že už žádnou kolonu táhnoucí po skautem položené stopě nemáme šanci uvidět. Návnadné hnízdo je napadáno permanentně a neorganizovaně a větši­ nu kukel odnesou agilní pomocné dělnice, takže je zbytečné do epruvety umisťovat nějaké obránce. Máme-li formikarium dostatečně .mobilní" a nejde o příliš objemnou a těžkou konstrukci, je jistě možné uspořádat výpravu za kuklami i v přírodě, přeneseme-li je do blízkosti vhodného mraveniště. Bude ale nutné předem dočasně oslabit ve formikariu posádku pomocných mravenců a odchytávat je z okolí východu ven, abychom o ně hnízdo neoslabili možnou ztrátou v terénu. Důležité bude také zabránit přímému oslunění hnízdních prostor formikaria, aby se nepřehřálo. K tomuto pokusu se ale dostanu až v tomto nebo příštím létě, protože má tři současná formikaria obsahují královny z loňského roku a první dělnice mohu očekávat až v létě. Zralá hnízda je možné zpětně vysazovat do přírody. Musíme ovšem najít vhodnou lokalitu, kde se vyskytuje jak Polyergus, tak zejména pomocní mravenci příslušného druhu. Že by poblíž nemělo být žádné silné konkurenční hnízdo je také samozřejmé. Nějaký čas by měl trvat i náš patronát nad vysazenými mravenci, ať už jde o potravu nebo posilování hnízda kuklami. A když po čase narazíte na otrokářskou výpravu z "vašeho" mraveniště, můžete mít dobrý dojem z toho, že jste přírodě vrátili půjčené. Ideálními druhy pomocných mravenců jsou v přírodě nejčastěji se vyskytující případy, a to F. cunicularia a F. rufibarbis (často společně). Dá se užít i mravenců F. fusca a dokonce i F. sanguinea, použijeme-li novorozených dělnic a kukel. Protože kolonie s tímto mravencem nebyla čistě jednodruhová a přítomny byly i různí mravenci podrodu Serviformica, je důsledný experiment pouze s čistou kolonií mravenců F. sanguinea jakožto pomocnými mravenci teprve přede mnou. Otázkou je, jakou mravenčí kolonii si zvolí amazonky odchované svými "příležitostnými kolegy" jako cíl loupeživé výpravy, bude-li jim tato možnost v přírodě nabídnuta. Mám za to, že to bude asi nějaký druh podrodu Serviformica a bude jistě zajímavé zjistit, kolika kuklám "otroci otrokáři" F. sanguinea dovolí dospět v imaga a nepoužijí je jen jako potravu. Rovněž se chystám použít jako pomocných mravenců horský druh F. lemani, jehož kolonii mám přislíbenou od kolegy, i když tato kombinace je v přírodě vzhledem k rozdílným biotopům, ve kterých oba druhy žijí, prakticky vyloučena. Nezříkám se do budoucna ani užití dalších druhů podrodu Serviformica, pokud se mi podaří získat jejich kukly a novorozená imaga. Konkrétně jde o F. gagates, F. glauca, F. cinerea či F. transkaucasica (= picea). Že tyto málo pravděpodobné smíšené kolonie nakonec budou převedeny na kolonie s běžnými pomocnými mravenci je jasné, protože vysazovat zpětně amazonky do lokalit, kde nežijí, nelze. Spíš mi půjde o to zjistit, zda si tito mravenci název svého podrodu - Serviformica - zaslouží i v tomto extrémním případě trvalého otrokářství (dulotismus). Až pro mne bude chov amazonek rutinní záležitostí, pokusím se sledovat způsob zakládání hnízda přirozeným způsobem - vniknutím samičky amazonek do hnízda s kompletní osádkou. Zatím k tomu v mém případě nenazrál čas, ale znamená to mít už dopředu připravená cílová hnízda s plodem, dělnicemi a samičkou. Závěr

Autor popisuje svoji pětiletou zkušenost s pěstováním n1ravenců Polyergus rufescens ve formikariu. To je možné tehdy, podaří-li se odchytit oplodněné samičky. Ideální je použít

Různé

43

pro první ch pár dn í n ěkoli ka pom ocných mrave nců z dom ácíh o hnízda. Co nejd říve zač ne me hní zdo kuklamí pom ocn ých mraven c ů . P ů vodní děln ic e z dom ácíh o hnízda vrátíme zpátky a nahradím e je novorozen ými pom ocnými mravenci z hní zd, kde js me vza li kukly. Novorozené mra vence z rů zných hní zd lze jed norázově smíc hat. Poznáme j e podl e to ho, že u nich dosud n epro b ě hl a pigm entace - jsou velmi s vět lí až bílí. Nejv ho d n ěj ší mi druh y pom ocných mravenc ů j sou Formiea eunieular ia a F. ru.fibarbis. Použitelná je i F. fusca a jistě i j iné druh y podrodu Serv iformica. d opl ňo vat

Summary The author describes five yea rs ex perience with the breeding the slave makin g ants in the man-rn ade forrni cary. This possibilit y was proved when freshly fertili zed wi ngless fem ales are capture d in the field . The best way how to start the colony is to use a few slaves from the same nest from wh ich the fema le originates . We ca n add pupp ae from other nests later, eve n from variou s Serviformiea species. II is adv isable to use most co mmo n slave ants spec ies e.g. Formiea cunic ularia or F. rufibarbis. If we have no slave ants from the matem al nest, we must use new-b om ants from oth er nests. It is possible to arra nge succ essful slave raid eve n in the man-m ade forrn icary .

Krá lovn a Myrmecina graminicola (foto Ing. V Souralov á).

Literatura SADI L J., 1955: Naši mravenci. Orbis . 224 str.

MUDr. Pave l Amc ha Nad zá meč ke m 379/6 0 150 00 Praha 5 pavel [email protected]

44

Různé

Odchov mravenců Myrmecina graminicola a Stenamma debile ve formikariu The breeding ol Myrmecina and Stenamma ants in the man-made formicary Pavel Amcha Úvod Tito malí a nenápadní mravenci nejsou snadným objektem pro pěstování ve formikariu zejména proto, že dostat se k plodné samičce není nic jednoduchého. Pokud nemáte to štěstí, že znáte místa jejich rojení, je hledání hnízda v přírodě skličujícím dobrodružstvím, protože obvykle narazíte po mnoha hodinách hledání na jednu či dvě dělnice (obvykle pod kameny) a podaří-li se vám samotné hnízdo přece jen nalézt, můžete si být skoro jisti, že královnu mezi mravenci nenajdete. Pokus vykopat ji z hlouběji uložené královské komůrky se mi nikdy nezdařil nejen díky kamenité půdě, ale jistě i kvůli její ne zrovna markantní velikosti. Proto moje první zkušenost s pěstováním těchto mravenců mohla vzniknout až po náhodném nalezení osamělé matky - zakladatelky. Zkušenosti s chovem Nejdříve popíši své martyrium s mravenci druhu Myrmecina graminicola (dále jen M. g.). Tohoto mravence jsem poprvé nalezl na podzim 2001 poblíž Kotlářky v Praze 5 pod menším, poměrně hluboko zanořeným kamenem. Podle obranného postoje při podráždění stéblem trávy (svinul se do klubíčka) jsem snadno určil druh, jenom jsem nevěděl, zda jde o samičku či dělnici a tak jsem jen doufal, že by mohlo jít o zakládající samičku. V dalších dnech jsem se pokoušel nalézt mravenců víc, ale několik hodin hledání vždy vyústilo jen v úlovek jednoho či dvou jedinců pod různými kameny. Tito "sirotci" jsou v důsledku vícehodinové izolace ochotni navzájem se respektovat, jako by pocházeli z jednoho hnízda. (Jak jsem zjistil, není tomu tak bohužel vždycky. Máme-li početnou přirozenou kolonii, chovají se její členové k cizím jedincům nepřátelsky a napadají je). Takto se mi nakonec sešlo ve formikariu několik málo mravenců a za nějaký čas jsem se dočkal i snůšky vajíček. Jak se později ukázalo, nebyla oplodněná, protože všichni mí mravenci byli bohužel dělnice, které postupně jedna po druhé uhynuly. Jistotu jsem získal až příští rok, když jsem na jaře našel v nánosech listí pod velikým kamenem zakládající samičku, i při mé nezkušenosti s tímto druhem přece jen dobře odlišitelnou od dělnic, které jsem už poznal dříve. Opět jsem k ní připojil jednotlivě pochytané dělnice z různých míst (celkem asi osm) a tentokrát jsem získal skutečné funkční mraveniště. Samička snesla snůšku vajíček a spolu s dělnicemi o plod pečovala. Jako potravu přijímali mravenci usmrcené octové mušky (drozofily) a jiný drobný nebo naporcovaný hmyz (např. půlené hlavy masařek) a olizovali sladkou makovou náplň z buchet. Toto zvláštní krmení jsem kdysi objevil při chovu kolonie zemních mravenců druhu Ponera coarctata, kteří stejně jako Myrmecina či Stenamma patří mezi zoofágy a tudíž o cukr či med vůbec nestojí. K olejnatému máku se však mají stejně jako hmyzožravé sýkorky ke slunečnicovým semínkům v krmítku. Když byl plod M. g. ve stádiu larev, vpustil jsem do hnízdního prostoru (nikoli výběhu) živou octovou mušku. Mravenci mé umělé kolonie však reagovali dosti podivně. Místo, aby ji usmrtili, stěhovali se i s plodem vždy do opačné­ ho koutu hnízdního prostoru, než byla muška. Ta posléze třetí den uhynula bez přispění mravenců. Nakonec plod dospěl v imaga, jak už to u první generace dělnic bývá, poněkud menšího vzrůstu. Koncem léta tedy kolonie fungovala normálně, nebyla však příliš početná.

Různé

45

B ěhem roku jse m se dozvěd ěl od kolegy V.Vohralíka, že mu koncem léta p ra v ideln ě nalétávají rojící se pohlavní jedinci M. g. na ze ď jeho rodinného domku na Praze 8. A skuteč ně j sme v srpnu 2002 cyklu s rojení zachytili a sbírali jsme sa meč ky i sa m ičky po dva dny z povrchu stě ny domu. Není probl ém tyto mravence sp ářit uměl e v nějaké větší prů h led né nád obě , my js me použili chovnou plexisklovou nádrž na hlodavce, zakrytou sklem. Mravenci se pářil i na stěnác h i na větvi čkách , které j sme j im do nád ržky položili. Opl odněn é sam i č ­ ky záhy ztrácej í kříd la a mohou být užity j ako zakladatelky nových hnízd. Tehdy mě také kolega seznámil s faktem, že k odchytu zemních druh ů m ravenc ů je výhodn é použít návnadu, jinak užívanou p ři chytání hl od avc ů do pastí a tou je plochý knot do lamp , nasycený j íškou bohatou na s l u neč n ico vý olej. Jeden takový knot jse m umístil na d vě hod iny do vyhrábnuté dutinky pod kámen , pod kterým js em předt ím nalezl osa moce nou děln i c i M. g.

Bylo pro mne velkým a milým překvapením , že když jsem kámen po o něc h dvou hod inách zvedl, sedě l o na knotu více než sto m ra venců , ač ko li SEIFERT ( 1996) uvádí p o č et d ělni c v koloni i pouze 40 až 60. Rozh odně nebyli ze dvou č i více kolonií , protože jsem brzy zjistil, že mravenci z rozdíln ých p ři ro ze ných zralých kolonií se k sobě chovaj í nepřátel sky . SEIFERT (l.c.) sice uvádí, že nejde o stri ktně monogy nní druh , ale moje pozdější poku sy o založení oligogy nní kolonie kon č il y pravideln ě tím, že na j aře byly nadpoč etn é královny usmrceny nebo vyhnány dělni c em i , které se podř ídi l y dom inantní král o vně . P řitom šlo o samič ky chycené při stejném roje ní na velmi malé ploše a pravděpodobně i geneticky p říbu zné . Nemohu ovšem vy louč it , že v přírod ě něj ak é oligogy nní kolonie vznikají. A l es po ň po č etno st této " knotové" kolon ie na tuto možnost pouk azuj e. Jako smolný se ukázal i poku s dodat oné stovce m rav en c ů z knotu novou sa m ič ku , protože p ů v odní matka (matky) na knotu nebyla a nen a šel j sem ji an i p ři pokusu vykopat ji v míst ě původn ího hnízda. Pokud jsem p řid ával ke král o vn ě d ělni ce z výše uvedené kolonie j edn o t li vě , k žádným vzájemným ata kům nedocházelo (p řidaných děln i c nebylo moc). Ale pokusy o opakova né p řene sen í samotné sam ič ky do po č etn ě silné p ři roze né kolonie prav id elně kon čil y po pár vteři nác h útoky na sa mič ku a tak j sem ji musel o pět separovat. Zdá se, že tito mravenci js ou ochotni akceptovat cizí dělni ce a

46

R ůzné

královny stejného druhu jen v případě, že jsou sami vytrženi z normálních poměrů a jejich počet není vysoký. Ačkoli kolonie byla bez samičky, novou královnu mravenci napadali a tak jsem ji musel rychle oddělit. Otázkou je, zda by samičky zbavená velká kolonie přijala cizí samičku po delší časové prodlevě. Mně ovšem především šlo o chov, takže pro mne měla královna větší cenu než nějaké nejisté experimentování a tak jsem až na pár dělnic kolonii přenesl zpět na místo původního hnízda. Podobné, ba ještě větší problémy jsem zažil při pokusu odchytit a pěstovat ve formikariu mravence Stenamma debile (dále jen S. d.). V roce 2002 jsem se pokoušel nějaké mravence nachytat poblíž Kotlářky (Praha 5), dařilo se to však ještě méně než u M. g. Také zde jsem byl schopen nalézat pod kameny a to ještě opravdu zřídkavě jen jednotlivé dělnice. Až teprve na radu P. Wernera jsem navštívil lokalitu poblíž Zbraslavi, kde se mi podařilo najít pod kameny dvě kolonie. Bohužel zemina byla plná kamení a tak se mi samičky z královských komůrek vykopat nepodařilo, ačkoli z hnízdní komůrky přímo pod kamenem jsem měl dělnic i plodu dostatek. Podobně jako u mé první královny M. g. se na mne usmálo štěstí za podobných okolností, když jsem pod velikým kamenem objevil zakládající matku mravenců S. d. Poblíž kamene se pohybovala ještě jedna osamělá dělnice, ta ale královnu při pokusu dát je dohromady napadala a tak jsem ji musel oddělit. Přidával jsem ve formikariu po částech mravence a plod z předtím nalezené kolonie (vzdálené asi 200m od místa nálezu samičky), aniž bych zaznamenal problémy ve vzájemném přijetí. Nastaly však potíže zcela jiného rázu. Mravenci totiž odmítali jakoukoli potravu. Asi po třech týdnech zoufalství, že o těžce nabytou kolonii přijdu, jsem poprosilo radu prof. A. Buschingera. Ten mi odepsal, že s tímto mravencem zkušenosti nemá, ale vyhledal v literatuře informace o tom, kterak DONISTHORPE (1927) pěstoval ve formikariu mravence Stenamma westwoodi, což je parapatrický druh, vyskytující se západně od Německa, typický pro Velkou Britanii. Ačkoli odpověď pana profesora byla poměrně rychlá, ještě před jejím obdržením jsem situaci náhodně vyřešil sám.Vsunul jsem totiž do hnízdního prostoru mravenců živou drozofilu (srovnej tutéž situaci u mravenců M. g., jak je popsáno výše) a ti, ačkoli si ve výběhu jinak ničeho nevšímali, vzali tuto situaci jako alarmující ohrožení hnízda, na mušku okamžitě zaútočili a zabili ji. Jako prvního strávníka jsem viděl královnu, která si drozofilu v kusadlech přenášela sebou. Využil jsem této náhodně objevené situace ke krmení a vsouval jsem do hnízdního prostoru další živé drozofily a později i kukly mravenců Lasius niger, které byly rovněž použity jako potrava. Teprve za nějaký čas byli mravenci ochotni se potravou zabývat i ve výběhu (=aréně). Je málo pravděpodobné, že by takový vztah k potravě měla přirozeně vzniklá kolonie v přírodě, tam však hnízdo zakládá osamocená samička a to nezávislým způsobem, kdy je nucena občas lovit mimo hnízdo. Situace ve formikariu tedy nebyla přirozená, je ale s podivem, že ji mravenci "řešili" hladovkou a ohrožovali se tak na životě. Ještě že jsem věc za ně jako deus ex machina vyřešil dalším nepřirozeným způsobem sám. Dvakrát minus se tak znásobilo v plus a královna brzy snesla první snůšku vajíček a kolonie začala fungovat normálně. Závěr

Příspěvek se zabývá možnostmi při sestavováním kolonií mravenců Myrmecina graminicola a Stenamma debile pro pěstování ve formikariu. Použito bylo plodných odkřídle­ ných samiček, odchycených jednotlivě v přírodě. Protože jsem nechtěl čekat dlouhé měsíce na narození prvních dělnic, pokusil jsem se doplnit začínající kolonii okamžitě a to dělnice­ mi z jiných mravenišť. Pokud dělnic není mnoho a jsou několik hodin drženy v izolaci a pak doplňovány do budované kolonie po jedné, nehrozí mezi nimi ani mezi nimi a cizí samičkou žádné konflikty. Při větším počtu dělnic z jednoho hnízda však už toto doplňování není mož-

Různé

47

né. Chování vů č i cizím děln icím , ale i královnám, a to i v matku, j e už nep řátel ské .

Ukázka formikaria pro odchov malých

druhů mravenců

případě ,

že kolon ie nemá vlastní

(foto MUDr. Amcha).

Summary This article describes different methods of breeding Myrm ecina and Stenamma ants colonies in man-made form icary and possible problems encountered. The capture of fertilized females on the swarming places is prefer ed against theirs capture from nests. It is necessa ry to add foreign single ergates gradually and slowly. It is also possible to find the nest with the lonely female only as the natural nest originates in the same way. Literatura SEIFERT B., 1996: Ameisen, beobachten, bestimmen. Naturbuch Verlag Augsburg. 35 1 str. DONISTHORP E H., 1927: British ants, their life, history and classification. London . 436 str.

MUDr. Pavel Amcha Nad zám eč ke m 379/60 150 00 Praha 5

48

Různé

formíkarium The portable man-made formicary

Přenosné

Pavel Amcha Úvod Dá se říci, že historická vývojová řada umělých mravenišť (formikarií) je dobře zachycena v Sadilově publikaci: Naši mravenci. Další typy formikarií je možné vidět i v popularizační publikaci Hčlldoblera a Wilsona: Cesta k mravencům. Mně se ideálním typem formikaria jeví taková konstrukce, kdy můžeme dobře pozorovat život uvnitř hnízdního prostoru, jednotlivé díly jsou součástí rozebíratelné stavebnice a celý komplex je bezproblémově přenosný a použitelný ve speciálních případech i v terénu (např. při chovu otrokář­ ských mravenců, kdy umožňuje loupeživé výpravy do přírodních hnízd). Celé mraveniště je vyrobeno ze skla a sádry, s možností doplňovat výběh (=arénu) vyměnitelným biologickým materiálem jako jsou větvičky, kůra, jehličí atd. Kameny je lépe do sádrového dna zasadit ještě před utuhnutím sádry.

Výroba formikaria Sklo, sloužící k výrobě vlastního formikaria, by mělo mít pro dosažení co nejnižší hmotnosti sílu Zmm. Jako krytů hnízdních komůrek používáme podložních mikroskopických sklíček standardních rozměrů (7,5 x 2,5cm) a vlastního prostoru komůrky docílíme pomocí polystyrénových destiček o síle O,8cm (horní komůrky s horizontálními sklíčky) a 1,8cm (spodní komůrky s vertikálně postavenými sklíčky), které na sklíčka před zasádrováním nalepíme bilým kancelářským lepidlem. Základní nádoba formikaria má tvar nízkého hranolu o mírně obdélníkovité bazi (může být i čtvercová) o rozměrech 25 x 26,5cn1 a výšce 12cn1, stropní stěna chybí, Tyto rozměry jsou vnější, při síle skla 2mm jsou vnitřní rozměry tedy 24,6 x 26,1 x 11,8cm. Důle­ žité je, pokud nádobu lepí sklenář, upozornit, aby horní část formikaria byla součástí roviny, aby krycí sklo hotového mraveniště doléhalo a nemohla vzniknout mezera, kterou by mravenci mohli utíkat ven. Když je nádoba slepená, můžeme přikročit k výrobě hnízdních komůrek.

hnízda tvoří sádrový kvádřík, jehož délka odpovídá vnitřnímu rozměru (v našem případě 24,5cm - tedy o O,5mm na každé straně méně kvůli lepší manipulovatelnosti), šířka je 3,5cm a výška 1,5cm. Do tohoto kvádříku se vejdou tři komůr­ ky, kryté podložními sklíčky. Známe-li tedy rozměry příštího sádrového kvádříku, opatříme si sklo na rozebíratelnou formu, do které pak kvádřík odlijeme. Skla slepíme do formy lepenkovou páskou - forma musí být dostatečně odolná proti tlaku, takže páskou nešetřeme. Skleněnou formu položíme dnem dolů a podložíme papírem, na který narýsujeme přesné umístění všech tří sklíček tak, aby byla stejně daleko od sebe. Z polystyrénové desky vyříz­ neme horkým nožem destičky, jejichž rozměr musí po stranách ponechávat alespoň Zrnm proužek nepodloženého sklíčka na každé straně. Tyto polystyrénové destičky přilepíme bílým kancelářským lepidlem na odmaštěná a umytá sklíčka a po zaschnutí otočíme a nalepíme sklíčky dolů přesně na místa daná podloženou šablonou. Rovněž sklíčka lepíme ke sklu formy kancelářským lepidlem. Použití tohoto materiálu je nutné, abychom po ztuhnutí sádry mohli všechno bez problémů rozebrat. Ještě než však nalijeme sádru, musíme do polotovaru umístit trubičky spojovacích chodbiček mezi jednotlivými komůrkami, Světlost volíme podle velikosti mravenců, až do velikosti mravenců rodu Formica úplně stačí brčka na limonádu, která se dají v celé sadě koupit. Pro dřevokaze bude už lepší nějaká silnější trubička Horní

část

skleněné nádoby

Různé

49

z umělé hmoty. Trubičky nařežeme o něco delší než je mezera mezi polystyrénovými destič­ kami, abychom je mohli do každé destičky asi tak 1 až 2mm zapustit. Prostůrek pro trubičku vyrobíme nějakým horkým kovovým předmětem, oba konce trubiček zaslepíme silně namočenou vatou a umístíme na připravená místa. Trubičky umisťujeme co nejblíž k povrchu polystyrénových destiček, aby budoucí chodbičky byly u dna a nikoli v blízkosti sklíček. Nakonec nalijeme do formy sádru. Nesmí být přehnaně hustá, aby se nám komůrky nerozjely. Také dejme pozor, aby se sádra dostala do prostoru mezi trubičkami a dolním sklern, Nalijeme v mírném přebytku a brzy po zatuhnutí zarovnáme na úroveň skleněných bočnic, nejlépe skleněnou destičkou s nezabroušenými okraji. Sádra by měla být ještě dost měkká na to, aby ji šlo dobře odřezávat, v žádném případě však nesmí dojít k pohybu hmot uvnitř skleněné formy. Vyčkáme nejméně hodinu a poté odlepíme lepicí pásku a formu rozebereme. Sádrový kvádřík otočíme tak, aby skleněné dno formy bylo nahoře. Měli bychom viděl pouze přilepená podložní sklíčka s polystyrénovými špalíky a hladkou sádrovou stěnu. Opatrně zasuneme na jedné straně pod roh skla nůž a lehce zapáčíme. Sklo by se mělo od podkladu odlepit. Pokud na něm zůstalo přilepené některé sklíčko, opatrně je sejmeme tahem po ploše a ve stejné orientaci položíme. Sklíčka je dobré vyjmout a očistit od lepidla, a položit na místo, kde jim nehrozí žádné nebezpečí a vydloubat veškerý polystyrén (pozor, nepoškodit sádru). Získáme tak komůrky, které propoj íme odstraněním vatových tamponků z trubiček. Stejným způsobem zhotovíme i sádrový kvádřík, který bude ve formikariu umístěn pod kvádříkem, jehož komůrky budeme pozorovat shora. Tento podložní kvádřík má komůr­ ky otevřené pohledu skrz svislou čelní stěnu krabice formikaria. Vyrábět se bude stejným způsobem jako první kvádřík, jen rozměr jeho základny se sklíčky je 24,5 x 3,5 a výška také 3,5cnl. Polystyrénové destičky jsou vyříznuty z desky o síle 1.Scm - což je hloubkou budoucí komůrky, jejíž rozměr pod sklíčkem by měl opět ponechávat aspoň 2mm volného okraje na každé straně sklíčka. Také tyto budoucí komůrky pospojujeme trubičkami. Máme-li oba kvádříky hotové, položíme ten mohutnější na stůl tak, aby rovina sklíček byla kolmá na rovinu stolu. Na dolní kvádřík položíme horní, tentokrát sklíčky nahoru. Při pohledu shora by se oba kvádříky měly krýt. Je to zkouška toho, zda jsme pracovali přesně. Pokud máme problém se zasunutím kvádříku do skleněné krabice formikaria, sejmeme sklíčka a zabrousíme jednu z jeho malých postranních plošek na jemném smirkovém papíru. Musíme dbát, abychom kvádřík drželi pokud možno kolmo. Jdou-li oba kvádříky do krabice zasunout bez obtíží, zkusíme totéž po pečlivém pokrytí boků a dna alobalem, Stěna se sklíčky musí zůstat volná. Jsou-li problémy, opět kousek kvádříku odbrousíme. Alobalový zábal je nutný pro pozdější bezproblémové vlhčení. Poté si přesně vyměříme, kolik prostoru nám zbývá ke skleněnému dnu nádoby, máme-li oba kvádříky na sobě a horní plocha se sklíčky je shodná s rovinou, danou horními okraji bočních skel formikaria. Oba kvádříky totiž ještě musíme usadit na skleněnou lavici, sestávající z podložky pod kvádříky, která má stejnou délku (24,5cnl), je však o 2mm širší. Všechna skla jsou opět o síle 2mm. Lavice je na obou koncích podložena sklíčky, která nesmí přesahovat šířku lavice (mohou být o lmm kratší). Tato sklíčka se přilepí vteřinovým lepidlem k bočním stěnám formikaria. Po zatuhnutí se na ně položí vodorovná část lavice a na ni se položí oba sádrové kvádříky. Směrem do výběhu formikaria se kvádříky zajistí skleněnou destičkou o rozměrech 24,5 x 5cm (musí být vysoká od plochy lavice do roviny boč­ nic formikaria a končit tak ve stejné výšce jako sádrové kvádříky). Tato destička se proti pohybu dovnitř zajistí skleněnými pásky, které přilepíme na bočnice formikaria. Destička by měla přiléhat na kvádříky i ke skleněným lištám, přitom by ale měla být vysunovatelná, aby šlo formikarium rozebírat. Asi tak 1,5cm od okraje boční stěny formikaria si vytvoříme vchod do hnízda. Označí-

50

Různé

me si místo, kde je třeba provrtat s k le ně nou desku, aby vchod vyústil u dna komůrky. Místo otvoru se dá na nákresu odhadn out a vyvrtá je sk lená ř už p ři řezá n í skel. Kdo má tu možnost, jd e to dobře i v zubní ordinaci diamantovými vrtáčky . Vchod prodloužíme op atrně sádrou až do ko mů rky ( může me na něj pamatovat už při výro bě sádrového kvá dříku) . Také spoj íme o tvů rke m v podlaze a stropu, nejlépe na druhém konci hnízda, hnízdní prostory obou kv ádříků . A protože vchod do hnízda leží výše než dno formik aria, musíme mravenců m vyrobit sc ho diště. Dá se k tomu použít s k l eněná lišta asi 2cm širo ká a 24,Scm dlouhá, jej íž hrany na obou koncích kol ébk ov itě zabrousíme. Položíme-li lištu pod vchodový otvor, měl a by se její o pač ná část opřít u dna o zadní stěnu formikaria. Horní plochu lišty op atříme tenkou v rs tv ič kou sádry, kterou před utuhnu tím posypeme j emným píseč kem . Lišta musí být v určité vzdálenosti od boční stě ny formikaria, aby nebránila mravenc ům , lezoucím po bo čn í stě ně dostat se i s koři stí do hnízda. Pro tento ú čel je dobré nalepi t na boční stě nu hned vedle skel podložní lavice dřevěnou li šti č ku , dosahují cí do výše vchodu, kterou na j edné straně můžeme nahradit sk leně nou zábranu pro sklo s vchodovým otvorem a nebo toto dřívko nalepíme hned vedle této sk leněné vodící lišty. Máme-li formikarium sestaveno, můžem e začít se sádrováním dna s k le něné krabice. Protože pod vlastním hnízdním prostorem máme ještě místo (pod sk le ně no u lavicí) na pří­ padné další sádrové kvád říky, odizoluje me si tento úsek dna lištou a nechme jej bez sádry. Tou zalijem e zbylou část dna asi tak O.Sem výšky - posypeme nejj emněj š ím suchým p í sečkem a pak zasadíme něk ol ik plochých k am enů . V opačné m roUkázka f ormikaria (MUDr. Amcha). hu, než je vlastní prostor hnízda, j e dobré um ístit u dna trubi čku , umožňující napojení na další prostory č i výběh ven . Nej lepší je trubi čka z uměl é hmoty a s u závěrem na záv it. Musí však stač i t i obyčej ná t ru b ička s vyjímatelnou ucpávkou. Celé formikarium p ř ikryjeme krycím sklem s nep atrně větš í mi rozměry, než je horní obvod skle ně né krabice. Je-li zakryta i hnízdní část, spojme oba zadní rohy ú h lo příč ka m i s průseč íky skla za sádrovými kvádříky s bo čním i stěna mi a jejic h protětím dostaneme bod, který je stře de m vyříznuté ho otvoru o průměru 16 cm. Jednoduše řečeno , byl by ve středu krycího skla, kdybychom si odmys leli část nad hnízdn ím prostorem. Krycí sklo může zakrývat hnízdní prostor, chceme-li však pozorovat uvnitř hnízda nebo v jeho prostoru manipul ovat, o toč í m e krycí sklo o 180 0 a mů žeme ho posunout, aniž by se otvor př ib líž il okraje m k zadní stě ně . Pak m ůžem e ze sk líček, kryj ících k omůrky , sejmout zatemňující fólie (výbo rné j sou průhl edn é č ervené fólie, jaké prod ávají v kopírkách) a pozorovat nebo i ji nak zasahovat v tomto prostoru. Otvor v krycím skle musíme uvni tř i v ně omazat dětským o lejíč ­ kem, abychom mravencům zabránili v úniku ven. Čas od času tuto proceduru zopakujeme. Je vhodné umístit nad otvor ve skle j eště jedno menší sklo, asi tak o Icm výše (používá m t ři kl oboučky od minerálek ja ko podložky). P řece jen to do j isté míry zabra ňuj e vysyc hání a dovnitř se nepráší. Poslední úprava se týká rýh na v l hče n í hnízdních kom ůrek horního kvádříku . Vytvo říme je

Různé

51

třeba

pilkou na železo a to dvě a dvě na každé komůrce vepředu i vzadu. Poté kvádřík zabalíme do alobalu - samozřejmě mimo horní plochy. Vlhčení provádíme injekční stříkačkou, přičemž jehlu opatrně zasuneme do horního ústí rýhy. Voda se drží nad alobalovým dnem a vsákne se jen do horního kvádříku a neznečisťuje sklíčka kvádříku dolního. Ten vlhčíme přes zadní stěnu po vyjmutí skleněné zábrany. Alobalovou fólii, kryjící dno horního kvádří­ ku, prorazíme z dolní komůrky směrem vzhůru, aby tvořila povlak na stěnách spojovacího tunýlku. Zabrání se tak možnému stékání vody do dolní komůrky při vlhčení. Abychom mohli dobře manipulovat s krycími sklíčky, vydlabeme ostrou jehlou po jedné straně skel do sádry malé prostůrky, umožňující po zasunutí hrotu jehly sklíčko nadzvednout. Nikdy neměňte orientaci sklíček, pokud nějaké sejmete, vraťte je zpět v téže orientaci. Nedodržení tohoto pravidla může vést ke zbytečným problémům.

Osazení formikaria Chceme-li formikarium osídlit kolonií mravenců, jako nejlepší způsob se ukázalo přednostní umístění královny přímo do jedné z komůrek. Jakmile jsou komůrky dělnicemi objeveny, brzy se všechny ke královně přestěhují i s případným plodem. Aby nám však královna neutekla ven dříve, než je dělnicemi objevena, je nejlepší umístit ji do nejzazší komůr­ ky od vchodu a pouze tuto a vchodovou komůrku shora zatemnit. Jakmile začnou do hnízdního prostoru proudit dělnice, zatemníme jej celý. Při osídlování formikaria by ve výběhu zpočátku neměl být žádný materiál jako jsou kůra, mech, listí atd., pod kterým by se mravenci mohli ukrývat. Ten doplníme až později, kdy bude hnízdní část trvale obydlena. Pokud kolonii mravenců pouze vysypeme otvorem v krycím skle do výběhu, bude stěhování mnohem delší. V tom případě je dobré postupně odstranit všechen vysypaný materiál, aby mravenci museli hledat úkryt tam, kde si to přejeme my, totiž v hnízdním prostoru formikaria. Souhrn Autor popisuje výrobu relativně jednoduchého formikaria ze skla a sádry. Toto formikarium umožňuje vynikající pozorování dění uvnitř mraveniště s možností do těchto prostor zasahovat a skýtá i možnost upravit biologickým materiálem jeho výběh (=arénu) jako výsek přirozeného prostředí, takže působí i estetickým dojmem, Summary The author describes the production of the relatively simple man-made formicary from the glass and the plaster. This formicary makes possible the excellent observation of the life inside. We can do intervence to the nest inside too. The arrangement of the arena by the natural material affects the esthetic impression. Literatura SADIL 1., 1955 : Naši mravenci. Orbis. 224 str. HOLLDOBLER B., WILSON E. O., 1997 : Cesta k mravencům. Academia. 198 str.

MUDr. Pavel Amcha Nad zámečkem 379/60 150 00 Praha 5 [email protected]

52

Různé

Mravenčí

mosty a výškové stavby Die Ameisenbrůcken und Hohenbauten RNDr. Petr Miles Při setkání spolupracovníků Programu Formica ve Spáleném Poříčí dne 20.srpna 200S jsme se měli možnost seznámit se v brdských lesích s pěknou kolonií Formica lugubris, horského druhu lesního mravence, který zdaleka ne každý měl možnost dosud spatřit. Kromě jeho obřího mraveniště o průměru základny asi 280cm a impozantní výšky 160cm, jsme pozorovali i zajímavé přemísťování se dělnic přes drobný vodní tok. Mravenci plavat neumějí a tak i malá vodní plocha se pro ně stává někdy nepřekonatelnou překážkou, která často odděluje jednotlivá mravenčí teritoria. V tomto případě však mravenci objevili malou, asi 1,Sm dlouhou větévku, která vodní stružku překlenula a po ní pak dělnice přebíhaly na obě strany jako po mostě. Na toto společné pozorování jsem si vzpomnělo několik dní později, když jsem prováděl inventarizaci mravenišť na Trutnovsku. Viděl jsem totiž něco podobného, ale v ještě daleko větším rozsahu. Mravenci Formica polyctena zde překonávali vodní tok a rozbahně­ ný a od divokých prasat rozšlapaný mokřad po kmeni stromu v délce asi 10m. Byl to padlý kmen o průměru asi 10cm, který zdánlivě tvořil vcelku stabilní a bezpečné přemostění vodního toku a mokřiny. Nebylo však tomu tak. Při bedlivějším průzkumu jsem zjistil, že konec kmene blíže mraveništi vězí také ve vodě a mravenci se k němu tudy nedostanou. Našli si na něj cestu pouze opět po tenoučké větvi a průměru asi 1,Scm a délce 1,Sm. Po ní se dostávali ke kmeni padlého stromu v hustých špalírech hlavou nahoru i dolů a po kmeni pak na druhou stranu potoka. A dokonce, i na tuto tenkou větvičku se mohli dostat většinou jen za pomoci jednoho velkého uschlého listu. Stačil by tudíž větší závan větru, dešťová přeháňka či třeba proběhnutí divočáka, které by tímto listem hnuly a masa mravenců na druhém břehu by se k rodnému mraveništi zpátky nedostala. Bylo by zajímavé sledovat, co by si v tomto případě mravenci počali, rozhodně by to neměli lehké. Toto mraveniště, které jsem označil na blízkém kmeni stromu latexovou bílou barvou číslem 20, bylo vůbec zvláštní. Bylo na samém konci příkrého břehu vodního toku, takže svým spodním okrajem sahalo až do vody a do právě tudy probíhající rozšlapané stezky od divočáků. Přes tuto nepříznivou volbu místa však bylo hnízdo veliké a vitální, o průměru základny 2S0 a výšce kupy SOcm. Nemohlo však sahat hlouběji pod zem, neboť tam již byla voda a v době zaplavení "mostu" se mohli mravenci rozlézat jen po jedné straně vodního toku. Také hned sousední mraveniště, označené číslem 19, vzdálené asi 60m, bylo zvláštní a sice svojí neobvyklou výškou. Při průměru základny 2S0cm čnělo jako pyramida do výše 170cm a tímto svým výškovým tvarem daleko více odpovídalo hnízdům Formica lugubris, která jsme viděli v Brdech. Nacházelo se ovšem od předchozího hnízda již v jiném prostředí, v husté smrkové tyčovině, což podnítilo jeho nárůst do výšky za slunečním světlem. A na závěr opět výšková stavba, tentokrát však v kmeni stromu. V netypické lokalitě u potoka, kde byl porost tvořen jen listnáči a podrostem byla vysoká a hustá buřeň, si mravenci Formica polyctena vyhlédli pro stavbu svého hnízda starý rozpukaný kmen jabloně. V něm si postavili své sídlo, jehož hlavní část byla 1 - 2m nad zemí, zatímco při patě stromu nebylo skoro nic. Jednalo se o solitérní hnízdo pouhých asi 20m od chalupy v místě, kde je umístěn rozcestník ukazuj ící zeleně značenou turistickou cestu ze Lhoty u Trutnova na Severní Čížkovy kameny, vzdálené odtud rovné 2km. Je to pěkná turistická trasa, doporučuji. Stačí však po ní ujít jen asi poloviční vzdálenost a dostanete se ke křižovatce cest, u které spatříte "perní-

Různé

53

kovou chaloupku". Je to vskutku malá chaloupka ozn ač ená tímto nápi sem . Jen se však na ní zahledíte, již musíte věnova t pozornost něč emu j inému , pro vás ještě zají mavější m u. Jsou to tisíce pobíhaj ících mraven ců , kterým se zde rov něž zalíbilo. l oni j sou vša k zvídaví, j ste pro n ě n ěčím novým a snaží se vás prozkoumat co nejrychleji od zdola až nahoru . R ozhodně lze zde doporuč i t spíše nohavice zastrčen é do ponožek než různá módní ob l ečen í s odkrytými částm i t ěl a ! Všimnete si i mraven i šť, které se z tohoto centra rozbíh ají n ěkoli k a s měry , je jic h zde nejméně 28. Dáte-li se pak vozovo u cestou doleva, dostanete se po chvíli k mraveništím s čís ly 19 a 20, o kterýc h se zmiň uj i j iž v p řed ch ozí části p ří sp ěvku . Zu sammenfassung Ich habe eine etwas 10 Meter lange A me isen brůc ke vo n Formica p o/y ctena Uber einen Bach gese hen. Sie wurde zwa r aus eine m etwa 10 Centimeter starke m Stamm gestaltet, aber der Eingang auf diesen Stamm bildete nur etwa 1,5cm star ker und 1,5m langer Zweig . Das Ameisennest 200 x 60cm war gera de am Ufer des Baches. Auf dieser rotmarkierten Strecke aus Lhota bei Trutnov nach Severní Čížkovy kameny habe ich noch ein interessa ntes Nest der F. po/y ctena gefunden. Es war 1-2 Meter hoch in der H čhl e des alten Apfe lbaums . RND r.Petr Miles S íd l iště 724 5437 1 Hostinné

54

R ůzné

Setkání účastníků Programu Formica ve Spáleném Poříčí v Brdech Die Tagung der Teilnehmer des Programs Formica in Spálené Poříčí im Brdy Gebirge RNDr. Petr Miles Ve dnech 20.-21.8.2005 se

uskutečnilo

setkání

aktivistů

Programu Formica ve Spáleném

Poříčí v pohoří Brdy. Účastníci se ubytovali na základně [Frančíkovna, kterou jim poskytla

ZO ČSOP ve Spáleném Poříčí. Cílem přátelského setkání byla při neformálních diskuzích výměna zkušeností a poznatků z dosavadní činnosti a zaškolení novách členů. Zúčastnili se jich, kromě organizátorky Mgr.Pavly Kůsové, hlavně zástupci ZO ČSOP Spálené Poříčí (Martin Ziegler + 3), ZO ČSOP Liberec (Petr Miles), ZO ČSOP Velké Popovice (P.Čistý+3), Pavel Měkuta se synem a z Jizerských hor a další. Ještě před přesunem na základnu Frančíkovna, kde jsme se ubytovali, diskutovali a přespali, měli účastníci setkání možnost si prohlédnout záchrannou stanici handicapovaných živoči­ chů ve Spáleném Poříčí, o kterou se členové zdejší ZO ČSOP starají. Byla zde řada druhů savců a ptáků, např. kuna skalní veverka obecná, liška obecná, z ptáků čáp černý, holub hřivnáč, krkavec velký, z dravců poštolka obecná, káně lesní, pochop rákosní aj. Ze sov výr velký a pár sov pálených s dosud nevzletnými mlád'aty, které budily zaslouženou pozornost. Byli jsme informováni o tom, že velkou část po raněných živočichů, kteří jsou donášeni do stanice, se daří časem po vyléčení vracet zpět do volné přírody. Ocenili jsme i terénní základnu Frančíkovnu. Je to rázovitá osamocená chalupa uprostřed přírody, která je majetkem a v péči ZO ČSOP Spálené Poříčí. Dalším cílem setkání bylo seznámení se zdejší pozoruhodností - s hojným výskytem u nás vzácného horského druhu mravence Formica lugubris. Ten se v ČR vyskytuje jen v Jeseníkách, na Šumavě, v Novohradských horách a v Blanském lese a na několika místech na Českomoravské vrchovině. Vyšší polohy Brd, kam zasahuje zřejmě ze Šumavy, jsou dalším dosud málo prozkoumaným nalezištěm. Zdejší aktivista Programu Formica Martin Ziegler nám ukázal jeho vskutku nádhernou kolonii asi 20 hnízd, největší z nich mělo rozměr (průměr základny x výška) asi 280 x 160cm. Sledovali jsme jejich velmi vzdálené početné potravní stezky a viděli jsme, jak se za pomoci tenké větvě nad vodou dostávají jako po mostě i na druhou stranou potoka. Většina přítomných viděla tento horský druh lesního mravence poprvé. Exkurze byla úspěšná také proto, že se nám podařilo vystihnout několik hodin, kdy přestalo pršet a za pomoci aut se urychleně přesunout na plánovanou lokalitu. Pak však již déšť znovu spustil a trval až do příštího dne. Nezbylo proto než akci předčasně ukončit a rozjet se zpět do svých domovů. Zusammenfassung Die Tagung 20. - 21.8.2005 hat uns for allem Erfahrungsaustausch aus unserer Arbeit gebracht. Wir haben auch eine groBe schone F ormica lugubris- Kolonie gesehen und eine Rettungsstation fůr verletzte Tiere besucht. RNDr. Petr Miles Sídliště 724 543 71 Hostinné

Různé

55

Mezinárodní myrmekologická konference 24. - 25. 4. 2005 v Českých Budějovicích Central Europ ean Workshop in Myrm ecology České Budějovice, 24 - 25th April 2005 RNDr.Petr Mi/es Mezinárodní mynnekologická konference, uskutečněn á 24. - 25. dubna 2005 v Institutu pro půdní biologii České akademie věd v Českých Buděj ovicích , byla vrcholnou odbomou myrmekologickou akcí tohoto roku. Jejím organ izátorem byl vědecký pracovník tohoto ústavu Ing.Mgr.Jan Frouz. Dle předem zaslaného programu se na přednesených referátech podílelo 31 osob nejméně z šesti zemí, kromě ČR hlavně z Polska, Německa a Maďarska. Celkem IS referátů bylo rozd ěleno do tří tématických část í : Insect societis (4 referáty), Ants in di and trithroph ic interaction (5) a Synecology and autecology of ants and protection and control (9). Nejméně v pěti referátech byly ú středn ím tématem mravenci rodu Formica . Další informace o výzkumné činnosti v oblasti mynnekologie v rámci celé střední Evropy představovaly postery. Konference se zúčastnilo i několik členů Č SOP aktivních v Programu Fonni ca. Mezi prop agačn ím i materiály, které byly na konferenci k dispozici, nechyběl ani zpravodaj FORMl CA, bylo zde promítnuto i krátké , DVD o Programu Fonni ca v Krkonošském národním r: V}~~ fl''1Jt'~·t parku . Znač né prostory v předs álí vyplnily barevné í~~·_·_""r"-.\i: makrosnímky mravenc ů Ing,Veron iky Souralové, RND r.Petr Mi/es a Ing.Jan Frouz při která zhotovila i závěrečnou společnou fotografii diskuz i. většiny úč astníků . Přes

nepochybnou věd ec kou hodnotu konference a asi její kladný ohlas v zahranič í se však neubráním i kritických p řipomínek. Všechny předn á šky včetně diskusí probíhaly výhradn ě v anglickém j azyce. Kdo jej dobře ovládal, byl ve velké výho d ě, kdo však nikoliv, ten si moc nových vědo mostí asi neodnesl. P ři této příl ežitosti jsem si vzpomněl na konferenci Les, mravenci a ochrana přírody IS. - 20.9.2003 v Liberci, kterou zorganizovala ve spolupráci s Krajským ú řadem Libereckého kraje a Správami CHKO Jizerské hory a Krkono šského národn ího parku místní nepočetná za Č SOP Fonnica. Jak počtem účastníků (i zahran ič­ ních), tak i počtem a kvalitou referátů byla s letošní v Č.Budějovicích srovnatelná. Navíc však byly v Liberci referáty s i mu l tánně p řek l ádány a sdělovány v angli čtině , něm č in ě , č ešti ­ n ě a pol štině . Na závě r byla podniknuta exkurze, spojená s obhlídkami mravenišť, do CHKO Jizerské hory a Krkonošského národního parku, kde diskuse pokračoval y. Také v předcho ­ zím roce 2002, kdy mezinárodn í konferenci o výzkumu a ochraně lesních mravenc ů 27.a 2S.9. v Langenbrticku u Drážďan zorganizovali němečtí pořadatelé , byl zaj ištěn simultánní překlad referátů i do č ešti ny a polštiny a na závěr byla podniknuta zajímavá exkurze. Ta mi na letošním setkání v Č . Buděj ovicích něj ak chybě la a j istě bylo možné např. v blízkém NP Šumava č i v CHKO Blanský les ledacos ukázat. RNDr.Petr Miles S íd liště 724 543 7 1 Hostinné

56

R ů zné

Myrmekologické dny 2004 v Jihlavě Myrmecological days in Jihlava in 2004 RNDr. Petr Mi/es Muzeum Vysočiny v J ihlavě usku7. - 9.10.2004 Myrmekologické dny 2004 pod vedením RNDr.Kláry Tiché, Ph.D. Vadresáři účastníků je uvedeno 15 jmen osob, z nichž většina byla při akci přítomna . Úvodními a nejobsažnějšími příspěvky byla vystoupení RNDr.Petra Wernera (Přílivy, odlivy, mělčiny a hlubiny české myrmekologie a Minulost, současnost a snad i budoucnost faunistického výzkumu mravenců v České republice) . Další obsažný příspěvek, zaslaný korespondenční formou, poskytl Pavel Bezděčka. Týká se Akce Formica, Právní ochrany mravenců, Červeného seznamu a Kategorizace mravenců . Zejména poslední část příspěvku je velmi široce a detailně rozvedena , všechny u nás se vyskytující druhy mravenců jsou rozděleny do tří kategorií. Referáty těchto dvou autorů jsou hlavním obsahem abstraktů , které obdrželi účastníci setkání. Další souhrny příspěvků , které jsou v těchto Abstraktech také uvedeny , jsou následující : Odkřídlování panenských královen u Leptothorax crassispinus (Klára Tichá), Populační dynamika mravenců r. Myrmica ve vztahu k biologii ohroženého modráska Maculinea alcon (Jan Hrček, Milan Janda a Zdeňka Křenová) a Úspěšné záchranné transfery mravenců Formica polyctena a Form ica rufa do vyšších horských poloh Krkonoš (Petr Miles). Se svým obsáhlým referátem , který se týkal inventarizace a výzkumu druhu Formica aquilonia na Kleti, vystoupil v čase vymezeném pro neohlášené příspěvky též Ing. Jiří Nešpor. Při večer­ ních videoprojekcích shlédli účastníci záběry z Formikárií (P.Amcha), Programu Formica (P.Miles) a Mohelenská hadcová step - symbol českého myrmekologického výzkumu (K.Tichá). Součástí těchto Myrmekologických dnů byly i exkurze do NPR Mohelenská hadcová step a do CHKO Žďárské vrchy. tečnilo

RNDr.Petr Miles Sídliště 724 54371 Hostinné

Různé

57

Mravenci - pomocníci v ekologické

výchově

Ing. Hana Stoklasová Suchopýr o.p.s. je nevládní nezisková organizace, která vznikla v roce 1997 a její hlavní náplní jsou dva okruhy činnosti - eko logická výchova a záchrana genofondu původn ích stromů a k e řů Jizerských hor. V ekologické výchově organizujeme výukové programy pro děti , prac o vně - naučné víkendy pro dobrovoln íky, letní eko logické tábory a akce pro veřej ­ nost - Den Země, Den stromů a výsad by Klubu přátel Jizer ských hor. V loňské m roce navštívi lo naše akce více jak 5 000 účas tníků. V rámci výuky ekologických pro gram ů Suchopýr o.p.s . nabízí i výukový program Co se děj e v mraveništi . Je určen pro žáky I . a 2. stu pně zák ladních škol. N ároč no st programu je při způs oben a věku a schopnoste m d ět í. Program j e konci pován tak, aby žáci m ěli možnost poznat přírod u zblízka, p ří mým konta ktem. K tom u nám velice dobře slouží právě i program o mrave ncích. Děti se nau č í , ja k funguje společenstvo mravenců , kdo j sou jeho č l e nové a jakou ~ má každý z nich úlohu, jak v záj e m ně kom uniku j í, j ak se orientují. P řím ým pozorováním si při­ blížíme stavb u těl a mrave nce a je ho vývoj od vajíčka po d o s pěl c e . Seznámíme se i s mrave n i ště m - jejich příb ytke m - jako velmi d ůmy­ slnou a úče l nou stavbou. Povíme si, jaký je jeji ch nezastup itelný význam pro les a okolní přírodu . Mladší děti si připomenou formo u pracov .. nich li stů i známou postavu Ferdu Mrave nce. K tomu úč elu nám velmi d o bře slouží významná lokalita mravence lesního (druh Formica polyctena) na úpatí Jizerských hor nad Harcovem, kde je kolem 30 m raven i šť, o které se stará ZO ČSOP Form ica, která zde provádí ochranu mraIlustrační fo to. veni šť před poškozen ím formo u čtvercových oploce nek. I s tím se děti seznámí, neb o ť právě oplocenky upout ají na prvn í pohled. Ve školním roce 2004/2005 p ro běhl o na toto téma šest prog ramů a celkem se ho zúč astni lo 95 d ětí. Vzhledem k tomu, že je prog ram nabíze n j en v období září -říje n a k věten- č e rve n , lze konstatovat, že o program je poměrně velký záje m. Pro d ět i je pobyt v p řírod ě vždy velkým zážitkem, mnohé menší se tak do Jizerských hor dostanou poprvé. Pro nás je pak největší od mě nou to, když nedůvě řivé d ítě plné obav z tohoto hmyzu , se s ním j iž upro střed programu chce děli t o svači nu, nechá si ho lézt tře ba po ruce a je schopn o vzít za své tvrzení, že vše živé má na sv ětě své nezastupitelné místo.

4

Ing. Hana Stoklasová, lektorka eko logicko -výchovných Suchopýr o.p.s.

58

programů

R ůzné

;o

CD

C.J1

Co N ::J CD-

20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 220 230 240 250 260 270 280 290 300 310 320 330 340 350 360 370 380 390 400 410 420 430 440 450 460 470 480 490 500

Průměr

20 "101 0,00'16 0,0031 0,0035 0,0071 0,0063 0,0126 O,0098 O,0196 O,0141 O,0283 O,O192 O,0385 0,0251 0,0503 0,0318 0,0636 0,0393 0,0785 0,0475 0,095 O,0565 . 0,1131 0,0664 0,1327 O,077 0,1539 0,0884 0,1767 0,"1005 0,2011 0,1135 O,227 0,1272 0,2545 0,1418 0,2835 0,1571 0,3142 0,1732 0,3464 0,1901 0,3801 0,2077 0,4155 O,2262 0,4524 O,2454 O,4909 O,2655 O,5309 O,2863 O,5726 0,30790,6158 O,3303 O,6605 O,3534 O,7069 0,3774 0,7548 O,4021 0,8042 O,4276 O,8553 0,454 0,9079 O,4811 0,9621 0,5089 1,0179 0,5376 1 ,0752 0,5671 1,1341 0,5973 1,1946 O,6283 -I,2566 O,6601 1 ,3203 O,6927 '1 ,3854 0,7261 1,4522 O,7603 1 ,5205 O,7952 '1 ,5904 0,831 -1,66-19 O,8675 1 ,7349 O,9048 1 ,8096 0,9429 '1 ,8857 O,9817 -I,9635

OB.JEM MRAVENIST \/YPOCTENYCH ,JAVU UBJErvl RCJTACNIHU P.A.RABULUIDU Z \/YSVY A PRU~\"1ERU MRAVENIST Autor tabulky: Jan Nešpor - Střední škola aplikované kybernetiky Hradec l
1,261 1,4624 1,539 1,6788 1,767 1,9101 2,011 2,1563 2,27 2,4175 2,545 2,6935 2,835 2,9845 3,142 3,2904 3,464 3,6113 3,801 3,947 4,'155 4,2977 4,524 4,6633 4,909 5,0438 5,309 5,4393 5,726 5,8496 6,158 6,2749 6,605 6,7152 7,069 7,'1703 7,548 7,6404 8,042 8,1253 8,553 8,6252 9,079 9,1401 9,621 9,6698 10,18 10,214 10,75 10,774 11,34 11,349 11,95 11,938 12,57 12,542 13,2 13,162 13,85 13,796 14,52 14,445 15,21 15,109 15,9 15,788 16,62 16,482 17,35 17,-191 18,1 -17,915 18,86 18,653 19,133

1901

""-:

~

a

~

'-""l

= o

= d :r se ~

~(

=

Q.

o .-.

~.,

~.

a o

'-""l e::t-':r

~ t:::l

t:::l

= a-o = o= o ....

~ ~

S· ., Oq o

~

~

~~""l

~~

~~

~

(J -< a~ s::-o

N ~Q.

~

~

~

~:r

a~

~

~

~(

~

s::~o­ ...

~o

::

~

Český svaz ochránců přírody (ČSOP)

a~

.3E

-z:

je největší dobrovolnou organizací v České republice, zaměřenou ~ na ochranu přírodního a kulturního dědictví , ekologickou výchovu ~,.~;~ a podporu trvale udržitelného života. Byl založen v roce 1979 , .: a v současné době sdružuje v 375 základních organizacích a 150 ('l~ r;:.CJ kolektivech Mladých ochránců přírody téměř 10 000 členů. (,."lf Organizace ČSOP mimo jiné pečují o téměř 4000 hektarů přírodně S"az oC~ cenných ploch, více jak 30 památkových objektů, starají se o zachování ohrožených druhů rostlin a živočichů, provozují síť záchranných stanic pro handicapované volně žijící živočichy, každoročně pořádají pro své členy i další děti na 120 letních a zimních táborů , pro širokou ve řejnost pak řadu osvětových, vzdělávacích a kulturních akcí.

iS''tI;

Lesy České republiky, státní podnik (LČR)

obhospodařují více

a

pečují

o

téměř

než 1,3 milionu hektarů lesů ve vlastnictví státu 20 tisíc km vodních toků. Byly založeny v roce

1992. Základem strategie podniku je trvale udržitelné obhospodařování lesů, založené na maxímálním využívání tvořivých sil přírody, které zajistí nepřetržité a vyvážené plnění produkčních a mímoprodukč­ ních funkcí svěřených lesů, včetně ochrany přírody. O tom, že je tato činnost lesníků úspěšná, svědčí velké množství chráněných území v lesích, včetně nově vyhlášených prvků soustavy NATURA 2000. V rámci realizace svého Programu 2000 kladou důraz zejména na rozvíjení rekreačního využívání lesů a ochranu přírody. Pro návštěvníky lesů upravují turístické stezky, odpočinková místa, studánky, areály zdraví i drobné památky. Důraz na ochranu přírody se projevuje mimo jiné právě ve spolupráci s ČSOP.

Spolupráce ČSOP a LčR probíhá již od roku 1999. V jejím rámci je každoročně realizováno několik desítek projektů ochrany biodiverzity v lesích (opatření k ochraně ohrožených druhů lesních dřevin, bylin, pěvců, dravců a sov, netopýrů, mapování cenných lesních mokřadů a vodních toků ...). Je podporována činnost ekocenter a stanic pro handicapované živočichy, jsou obnovovány a udržovány studánky, pořádány přírodovědné soutěže pro děti a mládež Zelená stezka - Zlatý list a Ekologická olympiáda, je vyhlašována fotosoutěž Pohledy do přírody a řada dalších aktivit. Zejména je však navazována spolupráce mezi lesníky a ochranáři při konkrétních místních problémech a jsou hledána řešení přijatelná pro obě strany.

Český svaz ochránců přírody - Ústřední výkonná rada Uruguayská 7,12000 Praha 2 tel.: 222 516 115 nebo 222 511 494, fax: 222511 496 e-mail: [email protected]; http://www.csop.cz

Lesy České republiky, státní podnik Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové tel. : 495 860 111, fax : 495 262 391 e-mail: [email protected], http://www.lesycr.cz

60

Různé

Hledáme všechny, kterým není lhostejný osud našeho přírod­ ního a kulturního dědictví. Záleží nám na tom, co po nás zůsta­ ne dalším generacím.

Připojte se k ČSOP - pomůžete ochraně přírody v České republice

Členství v ČSOP

• • •

•

svým členským příspěvkem podpoříte praktickou ochranu přírodního a kulturního dědictví, která přináší dlouhodobé výsledky o výsledcích této činnosti Vás bude pravidelně informovat časopis ČSOP Krása našeho domova jako člen ČSOP máte možnost získat poloviční vstupné, které v rámci programu Zelená karta nabízí přes 100 prohlídkových objektů po celé republice, včetně mnoha muzeí, hradů, hvězdáren, botanických a zoologických zahrad můžete se aktivně zapojit do bohaté škály činností našich základních organizací a účastnit se akcí pořádaných pro členy ČSOP

Jak se stát členem Zašleme Vám přihlášku a informace ke členství. Prosíme, kontaktujte nás: dopisem - Kancelář ÚVR ČSOP, Uruguayská 7, 120 00 Praha 2 [email protected] telefonicky - 222 516 115 nebo 222 511 494

Potřebujeme

Vaši pomoc a podporu

- připojte se k ČSOP právě dnes!

Různé

61

FORMICA Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních Vo1.8, No.8

mravenců

Vydáno v rámci programu Českého svazu ochránců přírody Ochrana biodiverzity, podporovaného Ministerstvem životního prostředí České republiky a Lesy České republiky, s.p.

RNDr. Petr Miles, CSc. 724, 543 71 Hostinné Tel.: 499451 657, mob.: 606476 372 e-mail: [email protected]

Redaktor:

Sídliště

Kůsová,

Technický redaktor:

Pavla

Redakční

Jan Daňo, Ing Jiří Jiránek, Pavla Kůsová, RNDr. Petr Miles, Ing.Ladislav Půlpán,

Autoři

rada:

fotografií:

Perokresby:

[email protected]

Jan Daňo, Pavla Kůsová, RNDr. Petr Miles, Ing. Jiří Nešpor, Kristýna Nešporová, Martina Nešporová, Matěj Pavlík, Ing. Veronika Souralová Akad. mal. Renata Oppeltová Komplexní zakázkové zpracování, distribuce: Český svaz ochránců přírody, 36/03 ZO ČSOP Formica

Vedoucí realizačního týmu zpravodaje Jan Daňo, Chrastavská 315/5, 460 01 Liberec 2 Tel.: 485 110 754, e-mail: [email protected] Sazba, tisk: ZO ČSOP Bosco, G print s.r.o. 1 100 kusů ISBN 80-903214-5-3