FORMICA. Zpravodaj pro aplikovaný výz kum a ochranu lesních mraven ců

FORMI CA Zpravodaj pro aplikovaný výz kum a ochranu lesních mraven ců

Ročník

5

2002

Toto č ís lo zpravodaje FORMlCA vydala ZO Č SOP Fonnica ve spolupráci a za

finanční

podpory:

Ministerstva životního prostředí České republiky Ministerstva zemědělství České republiky Lesů České republiky, s.p, Hradec Králové Ústřední výkonné rady ČSOP

Statutárního města Liberce Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor Správy Chráněných krajinných oblastí České republiky Správy Krkonoškého národního parku Agent ury ochrany přírody a krajiny České republiky

'lJ •

AGENTURA OCHRANY PŘíRODY A KRAJINY

Min isterst vo životního prostředí a organizac e v jeho působnosti

Úvodem Vydání časopísu FORMICA, který právě držíte v rukou, má číslo pět. Toto malé jubileum je k ohlédnutí nejen do historie zpravodaje, ale především do Programu Formica, který letos slaví velké kulaté výročí 20 let od svého založení. Především je to ale příležitost k poděkování všem, kteří stáli nejen u zahájení činnosti, ale svou prací a zájmem o mravence dokázali Program Formica přivést až k dnešnímu dni. Je to dík o to větší, že v dnešní uspěchané době není pro nikoho jednoduché najít si na obdobnou činnost čas. Jsme proto rádi, že, jakožto správci poloviny lesů v naší republice, můžeme být mezi prvními gratulanty. Zpravodaj FORMlCA přináší posledních pět let zprávy o činnosti, informuje o poznatcich ze života mravenců, šíři osvětu mezi své čtenáře a zvedá tak zájem nejen o lesní mravence, ale i o dění v lesích jako takových. Podpora lesních mravenců je j ednou z priorit ochrany biodiverzity lesů v rámci Programu 2000 - projektu příjatého naším podnikem k naplňováni veřejných zájmů v lesích . Můžeme zároveň přislíbit i do budoucna účast nejen při tvorbě zpravodaje FORMlCA, ale i při dalších aktivitách věnovaných ochraně lesních mravenců. Závěrem mi dovolte j eš tě j ednou popřát časopisu FORMlCA hodně pěkných článků a samozřejmě i ho dně spokojených čtenářů. příležitostí

Ing. Jiří Oliva

Generální ředitel Lesů České republiky, s.p.

Zakladatelé zpravodaje FORMICA (Jan

Daňo

a RND r. Petr Mi/ es)

5

Obsah Současný stav Programu Formica čsoe (Jan Daňo) Program Formica at present

7

Metodika Roční

program ochránce lesních

mravenců

(Jan Daňo)

.................... 15

Der Jahresprogramm des Waldameisenschutzers

Je mraveniště část koule? Aneb o nevhodnosti použití tzv. tabulky Dlusského k určení objemu hnízd (Milan Daďourek)

. . . . . . . . . . . .. 24

ls an anthill a part ojsphere? lnappropriate using ojso called Dlusski table for estimation ojan anthill volume.

Ekologie lesních mravenců Úloha mravenců v půdních procesech (J.Frouz)

27

The role ojants in soil processes Slunění na podzim? (Milan Daďourek) Sunbathing during the autumn?

Výskyt Janské

34

roztočů Lázně

nadkohorty pancířníci na lokalitě v Krkonoších (Jiři Horáček)

On Occurence ojOribatid Mites in the locality Jánské in the Giant Mountains (Krkonoše)

36

Lázně

Wplyw mrówek na stan f"Izjologicny drzew (Lech Krzysztofiak)

39

Vliv mravenců na fyziologicky stav stromů The effect oj ants on the physiological state ojwood

Odborná činnost O vybraných lokalitách lesních

mravenců

na

Moravě

II (Milan

Daďourek)

. . . . . . . 45

Der Ameisenschutz in Revier Radkovice

Ochrana mravenců na revíru Radkovice (Vlastimil Vala)

53

Conservation ojants in Radkovice

Záchranné přesídlování lesních mravenců rodu Formica a mravence černolesklého (Lasius fuliginosus) z neobvyklých hnízdních stanovišť (Christian Klouda) 56 Rettungsumsiedlungen von Roten Waldameisen (Formica s.str.) und der Gldnzend Schwarzen Holzameise (Lasius fuliginosus) aus ungewčhnlichen Nestbauhabitaten Různé

Mezinárodní konference v Langenbriicku u Drážďan (Petr Miles) lnternational conference about preserving ojwood-ants in Langenbrůck near Dresden

60

O přípravě lokality Šebeň k ochraně mravenců (Pavel Křiž) . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 64 About preparing ojnatural preserve Šebeň Program Formica a Lesy České republiky s.p (Ladislav Půlpán) .. . . . . . . . . . . . . .. 66 Program Formica and Lesy České republiky s.p. Příspěvky

6

ve zpravodaji FORMICA v ročnících 1998-2002 (Petr Miles)

69

Současný stav Programu Formica ČSOP Aneb ohlédnutí k 20. výročí Program F ormica at present Jan Daňo Historie V letošním roce slaví Program (Akce) Formica v Českém svazu ochránců přírody (ČSOP) již 20 let své dobrovolné činnosti. To mne nutí k zamyšlení nad tímto výročím a zhodnocení zejména období, kdy jsem byl pověřen vedením tohoto projektu po nestorovi této akce, kterým byl Jaroslav Hruška. Sámjsem se zapojil do programu před 151ety jako okresní koordinátor pro Liberecko a Jablonecko. Spolupracoval jsem s Jaroslavem Hruškou a mohu říci, že za mnohé, co bylo uděláno v předrevoluční době, je nutné jemu a jeho kolegům poděkovat. První akce tohoto druhu, které vzbudily zájem veřejnosti, byly v ČR uskutečněny v roce 1975 v okrese Teplice. Jednalo se o záchranu mravenišť na lokalitách, které měly být nějakým způsobem likvidovány. Z nabytých zkušeností se začal odvíjet dlouhodobý program jménem .Forrnica", který byl v roce 1980 začleněn do výzkumného úkolu Českého ústavu ochrany přírody. Jeho řešitelem byl také Jaroslav Hruška. V roce 1982 se podařilo zařadit stejnojmenný program (Akci Formica) do odborné činnosti ČSOP a zásluhou početné členské základny byla provedena první celostátní inventarizace, která podchytila nejvzácnější lokality výskytu lesních mravenců v České republice. Tento první základní úkol umožnil provést výběr nejcennějších lokalit k ochraně genofondu jednotlivých druhů lesních mravenců v ČR. Do této akce se v letech 1982 - 1985 zapojilo na 70% tehdejších základních organizací ČSOP. Pokles zájmu o Akci Formica začátkem 90. let S přibývajícími novými odbornými programy ČSOP se po roce 1985 začal počet základních organizací ČSOP, podílejících se na Akci Formica, snižovat. V této době však vyšla řada článků v odborných časopisech a problematikou ochrany a výzkumu lesních mravenců se začali zabývat i někteří významní entomologové z vědeckých pracovišť. Ze známých osobností a odborníků můžeme jmenovat pány doktory Zahradníka, Samšiňáka, Starého, Wernera, Záleského, dále našeho bývalého člena redakční rady zpravodaje FORMlCA pana Bezděčku a další. V letech 1990 - 1995, kdy nastalo budování jiné společnosti a prosazovaly se více různé formy podnikání, se Programu Formica věnovala jen hrstka nadšenců v několika základních organizacích ČSOP, zejména v severních a jižních Čechách. Zájem o ochranu lesních mravenců pohasl i u odborníků a různých institucí. V té době odešel ze své funkce celosvazového koordinátora nestor Akce Formica ČSOP v ČR Jaroslav Hruška. První inventarizace lesních mravenců v ČR Význačným rysem první etapy Programu Formica v 80. letech bylo kromě celostátní inventarizace i využívání biologického boje se škůdci lesa, příčemž lesní mravenci měli regulovat škodlivý hmyz a to nejen na lokalitách jejich přírozeného výskytu ale i za pomoci jejich vysazování na nových stanovištích. Skutečné možnosti tohoto využívání lesních mravenců však byly v některých směrech přeceněny. Podstatným nedostatkem těchto záměrů byla též skutečnost, že mravence na rozšiřování "nebylo odkud brát" a důležitějším úkolem se stále více jevilo hlavně zachování a ochrana jejich stávajících stanovišť, neboť i ta byla vystavena stále vzrůstajícímu tlaku různých negativních činitelů. Rovněž jiné doporučované metody záměrného šíření lesních mravenců (např. za pomoci odchytu a vypouštění křídlatců a posilování hnízd oplodněnými samičkami) jsou do značné míry diskutabilní. V této době byla vypracována a schválena tehdejším Ministerstvem kultury a Ministerstvem lesního a vodního 7

hospodářství metodika a kalkulace nákladů při provádění ínventarizace, transferů, zakládání rojových oddělků, odchytu křidlatců a posilování hnízd oplodněnými samičkami, kterýmí se řídíme mnohdy dodnes, ačkoliv jíž zřejmě vyžadují v mnoha směrech novelizací .

Vypracování výzkumného úkolu J . Hruškou a směry této koncepce Začátkem devadesátých let byl J.Hruškou předložen výzkumný úkol nazvaný "Teoretické a praktické principy druhové ochrany" v rámci progr.amu péče o životní prostředí, který byl posléze schválen Ministerstvem životní ho prostředí CR a Agenturou ochrany přírody a krajiny CR. Tento záchranný program j c v platnosti dodnes. Je založen na zachov ání významných matečných komplexů jednotlivých druhů mravenců podrodu Formica v CR a na aktivní podpoře plošných i liniových spo lečenstev rojů v přirozených zónách jejich šíření. Posílení členské základny ČSOP a zájem o oživení našeho programu. Zájem o Program Formica se koncem devadesátých let počal měnit k lepšímu . Český svaz ochránců přírody se stal opět velmi silnou zájmovou organizací, sdružující 350 základních organizací o 8 000 členech, mezi kterými se objevují noví zájemci o lesní mravence . Díky tomuto se mohl projekt znovu rozjet a za spolupráce mnohých institucí jako Ministerstva životního prostředí Č R, Lesů České Republiky s.p., Hradec Králové, Správy chráněných krajinných oblastí, krajských i okresních úřadů pozvednout z dočasného útlumu . Nejintenzivnější činnost se rozvíjela na severu Čech.

Obr.: První konference v roce 1997 na Liberecku (v čele zprava Jaroslav Hru ška, Jan

Daňo)

Současný stav

Po několikaleté stagnaci činnosti jsem byl jmenován v roce 1997 do funkce celosvazo vého koordinátora a garanta Programu Formica . Od této doby je Liberecko hlavním koordinačn ím centrem tohoto programu v celé České republice . Odtud vycházejí metodické pokyny a celková koncepce strategie ochrany a rozvoje chráněných lesních mravenců do všech regionů naší 8

republiky. Kromě dosavadní mnohaleté ochranářské práce jsme začali od roku 1998 vydávat i zpravodaj FORMlCA, zaměřený na ochranu a aplikovaný výzkum lesních mravenců , díky němuž se zvýšil zájem o mravence i mezi ochranářskou veřejností. Zpracování návrhu nového záchranného programu Počátkem roku 1999 j sem byl požádán Ministerstvem životního prostředí ČR a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR o předložení návrhu nového Záchranného programu Formica na příštích 5 - 10 let. Jeho sestavenímjsem pověříl oblastního koordinátora pro Moravu a Slezsko Mgr. Milana Daďourka. Je zveřejněn i ve druhém ročníku zpravodaje FORMICA a v současné době se nachází ve stadiu diskuze. Mnohé z něho nebylo dosud dostatečně pochopeno. Je nástavbou a pokračováním j iž schváleného a platného Záchranného programu z roku 1993. V současné době je nutné ho obohatit zpracováním regionálních plánů, což j eště nějaký čas potrvá. Je závislý na diskuzi a spolupráci zejména s Lesy České republiky s.p., kterýc h se bezprostředně dotýká.

Obr.: Jednání v rámci Euroregionu NISA v roce 2000

Podepsaná deklarace mezi Lesy ČR a ČSOP Největším úspěchem bylo zapojení Lesů České republiky do řešené problematiky, neboť bez této spolupráce není možné naše úsilí uvést do praxe . Napomohla tomu podepsaná deklarace mezi Lesy ČR a ČSOP o vzájemné spolupráci a financování jednotlivých programů v roce 2000 . Také naše ústředí ČSOP v Praze, Ministerstvo životního prostředí CR, Ministerstvo zemědělství ČR a další instituce (správy chráněných krajinných oblastí, zanikající okresní úřady) naši činnost podporovali a nadále podporují.

9

Postoj společnosti, aktivistů ČSOP a pracovníků LČR Ačkoliv náš projekt probíhá ve všech krajích České republiky, byť na různé úrovni, media se o daný problém také dostatečně zajímají v porovnání s některými jinými odbornými programy, zůstává o něj zájem mezi širokou veřejností poměrně malý. Většina členů ČSOP se věnuje rozmanitým jiným ekologickým aktivitám a problémům. Z chráněných živočichů upoutávají největší pozornost ptáci, ze savců netopýři, mnozí pečují o handicapované živočichy. Je třeba respektovat skutečnost, že mravenci jsou a zůstanou pro většinu lidí jen okrajovou záležitostí, neboť nejsou na pohlazení, není s nimi mnoho zábavy a navíc koušou. Stejný postoj zaujímají i některé instituce, zejména někteří revírníci Lesů ČR a mnozí ochranáři, zvláště tam, kde je dosud lesních mravenců relativní dostatek. V mnohých lokalitách, zejména v některých chráněných oblastech, prosperují velké kolonie lesních mravenců celkem dobře i bez pomoci ochranářů a vzniká tak mylný dojem, že ochrana lesních mravenců není v ČR až tolik aktuální. Samozřejmě jen do té doby dokud je přírodní prostředí v neporušeném stavu a turistika a průmyslová činnost v oblastech výskytu lesních mravenců malá. V jiných částech naší republiky je stav podstatně odlišný a dochází k velkému úbytku nejen lesních mravenců ale i dalších živočichů. Je tomu tak zejména v imisně poškozených oblastech, ve velkých městských aglomeracích a místech hojně navštěvovaných turisty. Zde se profesionální i dobrovolní pracovníci v ochraně přírody spolu s Lesy ČR snaží systematicky o obnovení a zachování původní přírodní druhové diverzity. Je třeba se smířit se skutečností, že Program Formica a ochrana lesních mravenců se nestanou masovou záležitostí. Podobná situace je i v okolních státech (Polsko, Německo). Avšak ti, kteří k mravencům cestu naleznou, většinou v ní setrvají a své volby nelitují, neboť jim tito drobní, avšak vysoce organizovaní tvorové, poskytují nekonečné množství zajímavých poznatků a inspirací a mnohdy i nevšedních zážitků a námětů k přemýšlení. Vznik krajských center Na projektech v Programu Formica v ČSOP se podílelo v roce 1999 - 2002 již 20 subjektů, z toho 19 základních organizací ČSOP z celé ČR. Od této doby se na nás obracejí různé instituce a občané s dotazy,j ak postupovat při možném transferu hnízd a dožaduj í se dalších údajů kolem ochrany a propagace lesních mravenců, způsobilosti místních ochranářů. apod. Zájem o naši činnost projevily i mnohé školy při zadávání a řešení středoškolských a diplomových prací zabývaj ících se problematikou ochrany a výzkumu lesních mravenců podle námi navrhovaných témat. Za významné organizační opatření považuji ustavení krajských koordinačních center Programu Formica, které umožní aktuálně řešit mnohé problémy v oblastech jejich působnosti. Jejich činnost může zasahovat i do sousedních krajů, ve kterých dosud tato centra nejsou vytvořena. Připravuje se ustanovení dalších krajských center, pokud zde bude vhodný zástupce s trvalým zájmem o tuto činnost. Krajská koordinačnícentra Programu Formica - kontakty I. Liberecký kraj - Hlavní centrum programu, J. Daňo, 36/03 ZO ČSOP Formica, e-mail: [email protected]; tel: 485 110 754, mob: 60 I 303 178 2. Ústecký kraj - Pavel Měkuta, 33/03 ZO ČSOP Jižní Karolína, tel: 412 585 374 e-mail: [email protected]; mob: 728 041 121 3. Plzeňský kraj - Pavla Kůsová, 36/03 ZO ČSOP Formica e- mail: [email protected];tel: 374794497, mob: 608142586 4. Středočeský kraj - Josef Čistý, 10/02 ZO ČSOP Velké Popovice e-mail: [email protected]; tel.domů: 323 665 644

10

Oblastní koordinační centrum na Moravě 5. Vysočina Mgr. Milan Daďourek , e-mail : [email protected]; tel: 566 650 890 Pavel Kříž, e-mail: [email protected]; tel: 566 685 331 Přístup zapojených

organizací k proj ektům v letech 1999 - 2002 Hlavním cílem naší první etapy od roku 1997, kdy j sem převzal koordinaci programu, je provedení nové celostátní inventarizace mravenišť, stanovení rozšíření jednotlivých druhů a posouzeníjejich stavu a stanovištních nároků. Pro tyto účely jsme vytvořili nové evidenční listy a digitální záznam údajů v Programu Excel. Ty jsou uvedeny ve 3. ročníku zpravodaj e FORMICA a lze j e nalézt i na internetových stránkách ČSOP. Je to nutné, neboť od posledního sčítání lesních mravenců uběhlo více než patnáct let a získaná datajsou dnes již zastaralá. Pouhá inventarizace mravenišť není hlavním cílem našeho programu. Je jen prostředkem k dosažení ochrany lesních mravenců. Na základě vhodně zvolených ochranářských a lesnických opatřen í je žádoucí vytvořit i příslušné managementové plány "šité na míru" v určitém regionu . Úkol je to náročný a dlouhodobý, trvale se tím zabývají ochranáři , kteří j sou problematice oddáni. Většina organizací ČSOP se věnuje i mnoha dalším aktivitám, výsledky jejich činno s t i pak mohou být neúplné pro velkou časovou náročnost. Práce zůstává nakonec v regionu ned okončena nebo odložena. Přistup jednotlivých realizátorů projektů ze základních organizací ČSOP je ovšem kladný , avšak některé z nich zaskočilo množství požadovaných dat, které by mě l i předkládat do závěrečných zpráv. Proto z důvodů náročnosti , z nedostatku zkušeností a omezeného času, od realizace projektu odstoupili nebo jej neuskutečnili v požadovaném rozsahu. Z prvotního nadšení se prováděla v minulosti ochranářská opatření

Obr.: Záchranné transfery

mravenišť

11

ve formě výstavby skládacích krytů, o které se pak nikdo nestaral. V některých místech naší republiky tak zůstávají v lesích zbytky konstrukcí, zastavěné kryty v mraveništích apod. Z těch­ to důvodů se nelze divit, že pracovníci Lesů ČR oprávněně zvažují, zda projekty na mechanickou ochranu podporovat. Seznam zapojených organizací Na regionálních a celosvazových projektech v Programu Fonnica se podílelo v letech 1999 - 2002 celkem 19 základních organizací ČSOP: 36/01 STEZKA, 36/02 při SCHKO JH, 36/03 FORMICA a 36/08 ARMILLARlA v Liberci, 66/02 Bory, 66/06 MORAVA ve Žďáru nad Sázavou, 29/01 Rokycany, 29/08 Holoubkov - Zbiroh, 58/06 Bílé Karpaty, 33/03 JiŽNÍ KAROLINA z Děčínska, 32/06 ARON v České Lípě, 76/13 SALAMANDR v Rožnově p. Radhoštěm, 100/ I Severomoravské regionální sdružení ČSOP ve Valašském Meziříčí, 14/09 Nové Hrady, 56/02 Břeclav, 24/02 ALTER MELES, 68/01 Kunčice pod Ondřejníkem, 10/02 Velké Popovice a 15/06 ŠíPEK v Č. Krumlově. Do Programu Fonnica se zapojilo i občanské sdružení EKOLA Praha. Podpora institucí V oblastech, kde dochází k velkému úbytku populací lesních mravenců, zájem o naší činnost často nacházíme. Program Fonníca patří opět mezi nosné národní programy ČSOP. Příkladná je podpora projektů základních organizací zabývajících se Programem Fonnica, které procházejí výběrovým řízením ajsou podpořeny Ministerstvem žívotního prostředí ČR, Lesy Ceské republiky a dalšími subjekty. Pří porovnání výše příspěvků 21 finančně podporovaných programů v ochraně biodíverzíty v ČR patří Program Fonnica do jejich první poloviny. Inventarizace a monitoring výskytu lesních mravenců probíhá v mnohých jednotlivých regionech za spolupráce revírníků celkem dobře. Drobnější soukromí vlastníci lesů obvykle větší zájem o inventarizaci a ochranu lesních mravenců na svých pozemcích nemají. Ten je spíše v chráněných oblastech, jejichž Správy usilují o posilování biodiverzity lesních mravenců a objednávají a podporují potřebné práce s tím spojené. Záchranné transfery jsou sice všeobecně podporovány, ale musí je provádět jen proškolení pracovníci ČSOP s příslušnou výjímkou ze zákona. Stejně tak je tomu í při inventarizaci hnízd spojené s odebíráním a usmrcováním jedinců k determinaci a při stavbách ochranných krytů. Bez řádného proškolení neobdrží požadující organizace čijednotliví zájemci dotaci na projekt. Současné výsledky

mapování lesních mravenců " Inventarizace hnízd a další ochranářská opatření probihaji již v 15 regionech Ceské republiky. Pro informaci bylo celkově v České republice zmapováno v letech 2000 - 2001 zhruba 222 lokalit s 5 648 hnízdy lesních mravenců různých druhů. Od roku 1997 se provedlo nové mapování a monitoring mimo Šumavy a Krušných hor ve většiné příhraníčních oblastí České republiky. Největší početnost lesních mravenců je podle dosud získaných údajů od roku 1983 v horských oblastech v Jeseníkách, Beskydech, Bílých Karpatech, na Šumavě, v menší míře také v níže položených západních Čechách a na střední Moravě. Nejcennější přirozené komplexy mraveníšť byly od roku 1997 nově potvrzeny v okresech Český Krumlov, Prachatíce a Šumperk. Další cenné výskyty, mající charakter genetických bank jednotlivých druhů mravenců, se monitorují postupně v okresech Třebíč, Vyškov, Vsetín, Přerov, Uherské Hradiště, Olomouc, Příbram, Česká Lípa, Tachov, Písek, Tábor, Trutnov, Mladá Boleslav, Plzeň, Svitavy, Náchod, Pelhřimov, Most a Teplice. Nejhůře jsou na tom s výskytem lesních mravenců Severočeská pánev a střední Čechy. Zde se totíž prolínají všechny negativní dopady průmyslové činnosti a velké koncentrace obyvatelstva. Mezi silně narušené oblasti náleží i Jizerské a Krušné hory. Naše výsledky předáváme zejména Lesům ČR, které tyto informace

12

používají postupně v denní praxi. Je to dosud pomalý proces , ale věříme, že v budoucnu bude možné zohlednit plány obnovy porostů aj ejich péče o ně i podle výskytu lesních mravenců . Současný stav mapovaných mravenišťna

lokalitách V chráněných oblastech a v neporušených lesních celcích s vhodnou druhovou skladbou se lesním mravencům daří dobře i bez pomoci ochranářů . Na četných lokalitách bylo zjištěno naopak poměrně velké poškozování hnízd spárkatou zvěří , liškami a jezevci, a též ptáky z řádu šplhavců - žlunami , datlem černým a strakapoudy. Úmrtnost hnízd zvyšuje i jej ich nadměrné zastínění z důvodů neřízeného zápoje mladého i starého porostu. Nadále se vyskytují negativní dopady lidské činnosti . Hnízda v těsné blízkosti cest jsou často ohrožena projíždějícími vozidly. Některé akciové společnosti při kácení porostu na výskyt lesních mravenců nedbají a dochází i k případům vypalování a ničení j ejich hnízd při likvidaci klestu v lese. Také nešetrná úprava lesních cest vede k poškozování hnízd. Některé kolonie lesních mravenců, zvláště v průmyslových oblastech a u velkých městských aglomerací, postupně mizí.

Prezentace a propagace programu a jeho výsledků Jednou z hlavních činností koordinační ho centra v Liberci je prezentace výsledků a propagace naší práce . Odborná a laická veřejnost nemá zatím dostatek zajímavé literatury o mravencích, a proto o nás všude nevědí. Zájem o zpravodaj FORMlCA sice vzrůstá, stále však nepokrývá informačně celou republiku. Proto počítáme s využitím Internetu a webových stránek ČSOP a publikováním článků o naší činností i v j iných odborných časopisech. Zde máme velké rezervy.

Obr.: Setkán í se saskými ochránci mravenců v městečku Wartha

13

Pořádání celostátních seminářů a školení

Celostátní semínáře a školení se pořádají každoročně od roku 1997. Se stoupající nároč­ ností úkolu a zvyšujícím se zájmem o tuto akcí se potvrzuje skutečnost, že je stále více potřeba diskutovat a vyměňovat si zkušenosti z jednotlivých regionů nejen mezi aktivisty ČSOP, ale i s lesníky a profesionálními pracovníky v ochraně přírody. Mnohé nejasnosti se zde mohou vyřešit. Je nutné nadále pořádat tyto akce postupně ve všech regionech, kde se provádějí ochranářská opatření. Podle zkušeností s účastí a zájmu se pobytové tábory budou pořádat v místech, kde je možnost si objednat stravování a ubytování v chatkách. O čistě stanové tábory již není takový zájem. Zahájení mezinárodní spolupráce Od roku 1999 jsme začali hledat i zahraniční kontakty, jejichž hlavním cílem je výměna poznatků a zkušeností. Prvním krokem byla dohoda se Saskou organízací stráže ochrany mravenců o vzájemném členství a kooperaci činnosti (výměna publíkací, časopisů, propagačních materiálů, pozváních na různé významné akce, semináře a tábory). Pokusy o získání finančních prostředků z Evropské unie na realizaci německo-polsko-české spolupráce na ochranu lesních mravenců se kvůli jiným prioritám, o které má Evropská unie zájem, zatím míjely účinkem. Přispěly k tomu i letošní záplavy v naší zemi. Náš eventuální společný projekt směřující k tomuto cílí by nebyl špatný začátek. Na mezinárodní konferencí v Langenbriicku u Drážďan, které jsme se zúčastnili, to bylo potvrzeno. Tato akce, která byla uspořádána v Ně­ mecku na vysoce odborné a organizační úrovni, by se měla brát vážně a s respektem. V příštím roce bychom se rádi pokusili uspořádat podobnou odbornou konferenci v Libereckém krají. Věříme, že pro tento náš záměr, který se letos nepodařílo realízovat kvůli povodním, nalezneme potřebnou podporu. Závěr

Ochrana lesních mravenců je již seriozní a vážnou problematikou, kterou se zabývají lesnící a různí další odbornící. Odpovídá tomu příslušná podpora projektů v ČR. Také němečtí a polští ochranáří - strážci lesních mravenců - si naši práce v ČR vysoce cení. Domnívám se, že Program Formica v ČR je na dobré úrovni a to by si měli všichni uvědomit. Poděkování

hlavním sponzorům z let 1998- 2002 Lesy České republiky S.p., Mínisterstvo žívotního prostředí České republíky, Mínisterstvo zemědělství České republíky, Správa Chráněných krajínných oblastí České republiky, Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa Krkonošského národního parku, Podkrkonošská lesní akciová společnost, Ustřední výkonná rada ČSOP, Okresní úřady: Český Krumlov, České Budějovice, Praha - Západ, Česká Lípa, Tachov. Jablonec, Trutnov, Chomutov. Firmy: Chemopetrol Litvínov, Prospecta Liberec. Podpora většiny sponzorů spočívala v tom, že odnás odkoupili část nákladu zpravodaje. Souhrn Článek se zabývá vznikem Programu Formíca v ČR od roku 1983 až do současného stavu.

Summary This artic1eis about establishment ofthe Program Formica in the Czech Republic since 1983.

Jan Daňo Chrastavská 315/5,460 01 Liberec e-mail: [email protected]

14

Roční program ochránce lesních mravenců

DerJahresprogramm des Ameisenschutzers Jan Daňo Úvod Dobrými ochránci lesních mravenců se mohou stát jen ti, kteří mají vztah k entomologii, rádi pobývají v lese a pozorně sledují jeho život. Pokud jste si přečetli poutavá vyprávění o životě mravenců a žasnete a obdivujete jejich um a pracovitost,jistě pochopíte,jak velký význam mají pro náš les. Práce s nimi však není tak příjemná. Pokud nemáte holinky a uzavřený oděv a jste u velmi vitálního mraveniště, máte během několika minut tělo doslova obsypáno mravenci. Vlezou vám do uší, do vlasů, na intimní místa, prostě všude kam mohou. Jejich neustálé štípáni a stříkání mravenčí kyseliny může být i velmi bolestivé. Při pracích, které ochranář lesních mravenců musí provádět, toho zažije dost. Proto, kdo se bojí mravenčího kousnutí, ať chrání něco jiného. Ti, kteří by se chtěli zapojit v Českém svazu ochránců přírody do Programu Formica a pro profesionální pracovníky v ochraně přírody, kteří se zabývají ochranou lesa, jsem připravil jakýsi náhled na činnost ochránce lesních mravenců, co může v kalendářním roce dělat. Ovšem bez výjimky ze zákona, kterou vydává pracoviště ochrany přírody, proškolení u odborníka a soustavného samostatného studia, tuto práci nemůžc provádět. Dostal by se totiž do rozporu se zákonem. Začneme tedy tím nejdůležitějším. Nejdříve musíme vědět, kde se vyskytují a proto základem je vyhledávání mravenišť. Jak provést inventarizací mravenišť Březen -listopad Již z jara je nejpodstatnější systematické vyhledávání mravenčích hnízd v lesních porostech. Se získanými poznatky by měl ochranář kontaktovat majitele lesa, lesní zaměstnance a orgány ochrany přírody. Nejdříve si lokalitu projdeme celou, abychom se seznámili s polohou a početností populace. Je to důležité proto, abychom, pokud je to možné, pořadová čísla dávali vzestupně.

Je nutné vědět, které hnízdo je mateřské a dceřinné, jak k sobě patří a kde začíná a končí navzájem spolu komunikující hnízdní kolonie. Zjistíme to především tak, že sledujeme potravní a výměnné cesty sledovaných mravenišť. Většinou nás zavedou k potravním stromům, kde mravenci hledají potravu. Můžeme podle nich najít i další drobnější dceřiná hnízda, která hned nevidíme. Tím zjistíme i velikost potravních areálů jednotlivých hnízd nebo hnízdních kolonií. Každé hnízdo se zanese zvolenou značkou do podrobné mapy alespoň v měřítku I: 5 000 a do stejné porostové mapy. Jednotlivé druhy můžeme rozlišit v mapách barevně. Stanoviště vzácných druhů si označíme na mapě zvláštními značkami. Poloha kolonií se může zaznamenat vyznačením příslušnou barvou. Získané údaje o mraveništi zaznamenáme do evidenčního listu (FORMICA č.3, str.78-79). Další potřebné informace získáme z turistických či jiných map (např. nadm. výšku apod.), od revírníků, či na lesních správách v hospodářských knihách. Do poznámkového bloku si zaznamenáváme další zajímavé údaje o hnízdě a stanovišti (přítomnost křídlatců - samců, samiček, vodních zdrojů - potoků, rybníků, krmelců pro zvěř a pod.). Důležitéje mít na paměti, že výška hnízdajejiná před deštěm a po dešti ajejiná i v dubnu nebo v červenci. Proto je nutné měřit rozměry hnízd na jaře či na podzim ve stejné době a za stejného počasí. Nejvhodnější je období, kdy se vegetace probouzí a nebo naopak. V hustém podrostu se v létě hledají malá mraveniště jen obtížně. Ze získaných údajů sestavíme pře­ hlednou tabulku měřených mravenišť a vypočítáme podle Dlusského tabulky (FORMICA 4, 70) objemy jednotlivých hnízd. Hnízda rozdělíme do jednotlivých kategorií (do 0,4; 0,4-0,7; 0,7-1,00; 1,00-2,00 anad2m' ) a uvedemeje v tabulce - Registrační list matečni kolonie Metodika

15

(fORMICA 4, 71). Tyto tabulky jsou pomocným ukazatelem stavu hnízda a lokality, proto zjišťujeme další údaje . Zaznamenáme i počet hnízd mrtvých . Nová hnízda měříme až při další kontrolní inventarizaci lokality v následujícím roce. Kupky se základnou do 50 cm nezapočítáváme do inventarizace, neboť se může jednat o potravní zásobárny. Mravenci druhu F. polyctena si je rádi vytvářejí a předávají si v nich potravu ze vzdálených míst se stálou potravní nabídkou. Pomůcky a potřeby při inventarizaci Při vyhledávání lokalit s výskyty mravenců můžeme získávat mnohé informace zejména od pracovníků v lesním hospodářství, místních občanů, starousedlíků, myslivců, houbařů a turistů.

K přesnějšímu stanovení míst výskytu , expozice hnízd a lokality je nutná turistická a porostní mapa, vhodnou pomůckou j e i buzola. K měření průměru hnízda a jeho základny použijeme pásmo o délce 5 m. Je vhodné si vyrobit též posunovací výškoměr na měření výšky hnízd . Nejdůležitější je odebrat vzorek mravenců (cca 10-20 kusů) pro determinaci druhu . Nejlépe do malé lékovky, v níž je nastříhaný papír (toaletní či papírové kapesníčky) případně hobliny z měkkého dřeva (k dostání v entomolog. potřebách) trochou lihu či jiným vhodným pří­ pravkem na hubení hmyzu. Lékovky je nutné řádně označit číslem a názvem lokality a poznačit si údaje v notesu pro vyloučení možnosti záměny. Pokud je v bezprostřední blízkosti více hnízd, propojených cestičkami odeberem e vzorekjen z jednoho. Může se stát, že na okraji lesa, cesty mohou být jiné druhy, proto odebereme vzorek mravenců i zde. Pořadové číslo hnízda můžeme namalovat na nejbližším stromě latexovou barvou. Je však nutné o povolení nej dří ve požádat vlastníka pozemku . Raději však použijeme umělohmo t n é malé štítky s nalepenými čísly (zatavené v igelitu), které k našim potřebám postačí. Značku nedáváme přímo do mraveniště (nevhodné jsou čísla na špej lích apod.), ale na nejbližší strom nebo k hnízdu zatlučeme polínko s číslem . Vzorky odešleme co n ej dříve

Obr.: Měření výšky

16

mraveniště

Metodi ka

odborníkovi na určení druhu mravence. Obrátíme se proto na krajská koordinační centra, kde nám mohou pomoci. Vedeme si přesný záznam o odebraném vzorku a o všem informujeme vlastníka pozemku. Co můžeme při mapování a kontrolách mravenišťsledovat Při inventarizaci si můžeme všímat a zaznamenat další zaj ímavosti ze života lesních mravenců , které nám mohou napomoci při jejich ochraně. Např. počet potravních cest a jejich délku, druh přinášené nebo konzumované potravy, preferované potravní stromy, jejich počet a vzdálenost od mraveniště, vitalitu (živost) mravenců, vnitrodruhové a mezidruhové vztahy, počátek, průběh a konec j ejich denní i sezónní aktivity, co jim škodí a prospívá apod. Duben - červen Sledováni průběhu roj ení Jeden z důležitých poznatků ze života mravenců je znalost doby a způsobu jejich rozmnožování. Jde o takzvané roj ení, při kterém j e nutno rozlišovat pohlaví okřidlených jedinců . Doba roj eníj e podmíněna počasím, nadmořskou výškou a expozicí. V průměruje u samců o ně­ co delší nežli u samiček. Ve smíšených hnízdech se objevují zpravidla nejdřive samečci. Někdy vylétají obě pohlaví současně. Ve smíšených hnízdech může mezi rojením samiček a samečků uplynout až lOdní, aniž se objeví křídlatí jedinci opačného pohlaví. Prázdné vynesené obaly kukel potvrzují výskyt okřidlených mravenců (pohlavních jedinců), kteři se poté objeví na povrchu kupy. Praktické využití výsledků sledování Ze získaných poznatků sledování můžeme sestavit mapu doby nástupu pohlavních jedinců (samců - samiček) ajejich poměr. Není třeba sondáže , stačí se dívat na povrch mraveniště, zda zde nepobíhají křidlaci samci či samičky. Křidlatých samců by mělo být nejméně 3x více než samiček. Je důležité, aby rojení a následné páření probíhalo pokud možno ve stejném období. Jestliže např. většina hnízd produkujej en křídlaté samičky a nedochází k dostatečnému k náletu samců z okolí, může být většina samic neoplodněna .

Obr.: Termistorové

Metodika

měřidlo

teploty

17

Co přenecháme odborníkům Některé z činností, které mravencům prospívají, je nutno svěřit ochranářům, kteří mají dostatek zkušeností. Obrátíme se proto na krajská koordinační centra nebo přímo na vedoucího programu, který vám dá kontakt na příslušnou osobu. Náleží mezi ně zejména sledování vývoje pohlavních jedinců, úprava teplotních poměrů v mraveništi a záchranné transfery. Sledování vývoje pohlavních jedinců, úprava tepelných poměrů v mraveništích Odborníci dokáží vytvořením vhodných světelných poměrů v okolí hnízd poměr samců a samic vhodně regulovat a navrhnout způsoby ochrany. K získávání potřebných poznatků je používáno speciálně upravených sond a teploměrů, pomocí kterých lze získat informace o procesech uvnitř mravenišť. Realizaci těchto opatření je vhodné přenechat zkušeným odborníkům, kteří mají oprávnění k manipulaci s chráněnými živočichy a dokáží rozmnožování a šíření mravenců významně podpořit. Získají údaje o populační dynamice, teplotních změnách, označí nejsilnější a nejslabší hnízda na lokalitě a s porovnáním dalších náležitostí navrhnou způsob ochrany. Duben- červenec Záchranné transfery Kdy je nutné stěhovánímravenišť? I. Je-li nebezpečí jejích likvidace při rekultivacích pozemků, stavebních pracích, těžbě surovin, záplavách apod. 2. Při nevhodném umístění hnízd na komunikacích či lesních cestách, kdy dochází k jejich stálému poškozování a není možno je chránit oplocenkou z důvodu průjezdnosti komunikace. 3. Na pozemcích a místech, kde se provádí stálá orba, sadba obilovin ajiných plodin. 4. Na soukromých zahrádkách a jiných nevhodných místech, kde je nutné provádět stálou práci s půdou. 5. V místech, kde je velká návštěvnost osob (hřbitovy, obchodní centra, sklady potravin apod.). 6. Při evidentním postupném zanikání kolonií mravenišť z oblastí, kde došlo k narušení ekologické rovnováhy, ke snížení nabídky potravy, ke kontaminaci půdy, výskytu skládek, pohybu skotu aj iných místech, kde by došlo kjej ich neodvratnému zániku. 7. Další nutné důvody, které posoudí a rozhodne správní orgán ochrany přírody a krajiny. Pokud mraveniště není bezprostředně ohroženo, není důvod k jeho odstěhování. Vlastník pozemku a žadatel bude obeznámen o této skutečnosti. Po dohodě se může provést dostačující mechanická ochrana. Postup při projednání žádosti záchranného transferu Z důvodu ochrany lesních mravencůje zájem o udržení a rozvoj genofondu na přírozených stanovištích, proto je stěhování mravenišť na náhradní vhodná stanoviště posledním řešenim. Výjimkou jsou výsadky, které jsou odebírány ze zakládaných genostanic lesních mravenců, určené pro posilování biodiverzity do oblastí, kde došlo ke snížení stavu populace a je zde reálná obnova porostu. Jak tedy postupovat a) Oznámit ohrožení či ničení mraveniště kompetentním pracovníkům na nejbližším obecním, krajském úřadě na odboru životního prostředí a spojit se s majitelem pozemku. b) Vyvolat terénní šetření, kde budou účastny všechny zainteresované strany a posoudit způsob ochrany či záchrany mraveniště.V okruhu mraveniště před transferem ( cca 50 m) by neměly být prováděny žádné zásahy do porostu (potravní stromy) čijiné práce v terénu. 18

Metodika

Obr.: Typický přiklad nutného transf eru

Obr.: Transf er m ra veniště ze

Metodika

mra ven iště

h řbitova

19

c) Pokud je již předem rozhodnuto o přestěhování hnízda, musí být stanovena doba přesunu a předem vybrána lokalita, kde se hnízdo založí. Proto tato záležitost musí být projednána i s pracovníky místní organizační jednotky LčR, případně Správy CHKO, nebo Národního parku. d) Pokud nejsou v regionu zaškolení pracovníci pro provádění záchranných transferů z řad ČSOP, kompetentní úřad požádá jinou základní organizaci ČSOP z nejbližšího regionu nebo zažádá známého odborníka o zaškolení místních pracovníků. Na základě proškolení se obrátí pracovníci ochrany přírody na odborníka či jím pověřené osoby o odborný dohled při provádění záchranného transferu. Dle rozhodnutí odboru ochrany přírody se vydá výjimka ze zákona, kterou bude vlastnit, nebo již vlastní pověřená osoba, která bude odpovídat za odborné provedení přesunu a další následnou péči na novém stanovišti. e) Projednání záchranného transferu by mělo být provedeno s dostatečným předstihem, nejlépe rok předem, pokud nejde o bezodkladnou záležitost ( stavební práce, plánovaná těžba různých surovin, dřeva a pod). Pokud ještě nejsou založeny v regionu stanice pro hnízda ze záchranných transferů, musí se nové stanoviště vyhledat. Zde se však obrátíme na zkušeného odborníka přes ochranu mravenců, který za spolupráce pracovníků LČR najde vhodné místo, provede odborný průzkum a zpracuje dokumentaci ze získaných údajů. t) V každém případě musí být nejdříve určen druh mravenců odborníkem. g) Z akce by měla být pořízena fotodokumentace a zpracována zpráva o záchranném transferu. Kopii zprávy by měl obdržet vedoucí Programu Formica ČSOP. h) Náklady na transfer by mohly dle dohody hradit Lesy ČR, technický odbor Magistrátu města, obecní či krajské úřady, nebo Správy CHKO nebo NP (v rámci posilování biodiversity lesních mravenců). Pokud nerozhodne orgán ochrany přírody jinak, měl by škodu či náklady na záchranu mraveniště hradit majitel pozemku, firma provádějící stavební či jiné práce. Cena za transfer a následnou péči by se měla pohybovat v rámci již zpracovaných kalkulací za práci přepočtených dle současné inflace (viz zpravodaj FORMICA č.l. Jaroslav Hruška str.14,), kde vše závisí na vzdálenosti náhradní lokality a dalších použitých metodách a opatřeních. Za zničení mraveniště a stupně ekologické hodnoty určuje pokutu dle platných zákonů orgán ochrany přírody na každém příslušném úřadě. Květen - červen Odchyt křídlatců a posilování hnízd oplodněnýmisamičkami Tuto metodu -mohou provádět jen odborně vyškolení ochranáři s dlouhodobou praxí v ochraně lesních mravenců na základě vydané výjimky. Této metody se používá zejména k posilování slabých hnízd ze záchranných transferů. Provádí se většinou v období května června a závisí to na počasi. Odchycení křídlatci se ve vhodném poměru přemístí do speciálních sádek, kde se nechají uměle spářit. Oplodněné samičky vložené do tub se později umísťují do slabých hnízd ze záchranných transferů.

Březen -listopad

Stavba ohrádek, skládacích jehlanových krytů Mechanická ochrana hnízd je vždy spojena s různým stupněm narušování hnízda a života chráněných lesních mravenců. Je proto nutné mít i zde výjimku ze zákona. Dříve užívané konstrukce z 8 mm drátu se síťovinou (U ID) sejiž nepoužívají, protožejsou finančně nákladné a nebezpečné pro ptactvo. Navíc byly v přírodě neestetické a často se bortily pod váhou sněhu. Síťovina se trhala, vlivem povětrnostních podmínek se brzo znehodnotila a rozpadala. Drahá a kvalitní síťovina byla i předmětem zájmu nenechavců z okolí. V současnosti se staví tři druhy mechanických krytů.

20

Metodika

a) Klas ické ohrá dky kolem mraveni št ě , zva né též opl ůtky, se svrchním krytem nebo bez něj . Jsou vhodné pro hnízda, která j sou stab ilní s dlouhodobou životností. Nevýhodou je j ej ich sta bilita v půdč . Po zániku hnízda je nutné oplůtekzlikvidovata pletivo odstranit. b) Skládací troj-, čtyř- a pčtidílné kryty. Ty se mohou postupnč zvčtšovat dalšími díly a jsou dobře přenosné. Jednotlivé díly skládací lehké konstrukce se zhotoví mimo lokalitu a mohou se dopravit na místo vozidlem či třeba i krosnou na zádech. Jsou vhodné i na nepřístupných místech. Nevýhodou je j ejich poměrnč malá stabilita ve spojích. Je u nich zvýšené riziko zborcení a nutnost stálé péče. Poškozené části je možné vcelku snadno nahradit a zac hovalé části eventuálnč využít i na j iných místech. c) Jehlanový kryt z tyčoviny nebo dřevěnýc h či kovových l atěk . Je přenosný a vhodný jen pro malá hnízda. Vyžaduje stálou kontrolu, neboť se často stává , že jej mravenci převrství a potomje velmi složitéjej odstranit. Většinoujižj en za cenu zn i č en í stavby mraveništč. Jaké se používá pletivo Zejména se používá I m vysoké 20 - 25 mm, různých typů :

Obr.: Tak to dopadne, když se

ochranáři

králikářské

pletivo šestihran, s

rozměry

ok nejlépe

o kryty nestaraji

a) Černé s malou trvanlivostí. Používá se na místech, kde je vysoká návštčvnost lidí. Rychle totiž zreziví a není takový zájem o j eho eventuální odcizení. Jeho trvanlivost j e zhruba jen 3 roky, je tudíž vhodné i pro hnízda s dočasnou ochranou. b) Pozinkované, s větší trvanlivostí a nejvíce už ívan é.je však o nčco dražší. c) Potažené bužírkou, vhodné na stavbu ochranných krytů a oplůtek v místech, kde jim nehrozí odcizení a kde j e nutná dlouhodobá ochrana (na naučných stezkách a v chráněných územích), vydrží mnoho let.

Metodika

21

Stavba konstrukce Na stavbu dřevěné konstrukce z tyčoviny potřebujeme velkou palici, sekyru, kladívka, kleště, motorovou pilu. Odběr tyčoviny musí být projednán se správcem lesů a zajištěn proškolený pracovník pro prácí s motorovou pilou . Na odstraňování buřeně je nutné mít vždy zahradnické nůžky různých velikostí a pilku . Při zhotovování konstrukce a připevňování pletiva použijeme hřebíky 100 - ISO mm, telefonní skobičky a dle potřeby vázací drát. Doporučuji velikost základny ohrádky - skládacího krytu - o straně 2,5 -3,0 m (dle velikosti hnízda) a obvodu IO-12 m. Pokud jsou hnízda v mladém porostu aje zde rozbujelá buřeň, vrchní část skládacího krytu je nutné ponechat otevřenou kvůli odstraňování buřeně. Vhodné je to též pro hníz da, kde se na nich provádí různá speciální měření, sledování, odběry j ed i nců , odchyt kříd l atců. Musíme počítat i s růstem hnízda. Je-Ii vzrostlý strom u mraveniště, je nutné konstrukci shora uzpůsobit tak (výřez), aby byla dostatečná vůle pro růst a pohyb stromu. Ochrana hnízd klestem a smrkovýmí větvemi Na objemu přestěhovaných a přirozeně vytvořených hnízd je závislá i odolnost proti predátorům . Datlovití ptáci narušují hnízda v pozdním podzimu (říjen -listopad) a též v předjaří (březen - duben). V první řadě j sou postiženy malé oddělky a dceřinná hnízda. Jakmile se u mraveniště vytvoří důkladná podzemní část a objem kopule vzroste, pak j eho narušování datlovitými ptáky není tak závažné. Proto se osvědčuje v době nejvyšší aktivity tato malá hnízda zakrýt smrkovými větvemi. Nejenže ochrání hnízdo před ptactvem, ale zároveň poslouží jako tepelná vložka k rychlejšímu náběhu tepelného j ádra, provzdušnění hnízda , zabrání jeho sléhávání a u hnízd porušených divočáky pomůže obnově a dosažení potřebné výšky hnízda pro příjímán í dostatečného slunečního svitu .

Obr.: Ochrana

22

mraveniště

smrkovými

větvemi

Metod ika

o způsobech

ochrany mravenišť existují desítky let ověřené zkušenosti, které lze shrnout

následovně:

1. Dvojité zakrytí mraveniště včetně jeho periférie suchým nebo zeleným smrkovým klestem. V pozdním podzimu poskytuje zpravidla dostatečnou ochranu proti datlům, jezevcům, liškám a černé zvěři. Suché roští mravenci zabudují do hnízda a zajistí tím jeho vnitřní stabilitu. Borové roštíje pro tento způsob ochrany nevhodné. 2. Zelené větve dáváme pouze v době největší aktivity mravenců, aby je stačili do zimy zastavět.

z umělé hmoty se neosvědčily, neboť bývají většinou potrhány zvěří a stávají se často smrtelnou pastí pro ptáky. 4. Dvojitá pozinkovaná pletiva (šestihranné 0 25 mm, nebo 0 19 mm čtverhranné) vydrží nejméně 10 let, nesmí však být zabudována do mraveniště, neboť pak dojde k narušeni regulace klimatu hnízda, čímž je poškozováno nové pokolení. Proto musí být kovové nebo dřevěné ochranné konstrukce zhotovovány v takových rozměrech, aby nezasahovaly do 3.

Sítě

vnitřku mravenišť.

5. Skládací ochranné kryty se daji snadno zhotovit, přepravovat a sestavit. Jsou především vhodné k ochraně malých hnízd. Konstrukce z dřevěných tyčí jsou stabilnější, ale namáhavější při instalaci. Pokud se skládaji z předem zhotovených dílů, dají se snadno sestavit a instalovat na nových stanovištích. 6. Náklady na ochranu hnízd stoupají dle výše uvedené posloupnosti. Zatímco přikrývání roštím se musí obnovovat každoročně, postačí pevné konstrukce z jara a na podzim očistit od popínavých rostlin, větví, listí a jehličí. Drahé ochranné kryty je vhodné z finančních důvodů omezit (použíti pouze na mladá hnízda ohrožená člověkem nebo zvířaty). 7. V zájmu ochrany mravenišť je třeba na lokalitu obsazenou mravenci důrazně upozornit lesní dělníky a posádky těžebních mechanizmů, aby nedocházelo k jejich zbytečné destrukci.

Souhrn Článek se zabývá roční činností ochránce lesních mravenců. Uvádí práce, jak lesním mravencům

pomoci při jejích rozvoji jednoduchými radami, jaké pomůcky k tomu potřebuje a práce, které je nutno přenechat zásadně odborníkům a zkušeným ochranářům.

upozorňuje na

Zusammenfassung Der Artikel befaBt sich mit Jahrestátigkeiten der Waldameisenschůzter. Angefiihrt sind die Arbeiten, mit deren Hilfe man den einfachen Raten der Waldameisen bei ihren Entwicklung helfen kann, welche Hilfsmittel dazu zu gebrauchen sind und zeigt die Facharbeiten auf, die Unbedingt notwendig unbedingunglich den Fachmánner und erfahrerer Naturschůtern zu úberlasssen sind. Jan Daňo Chrastavská315/5, 460 01 Liberec e-maíl : [email protected]

Metodika

23

Je mraveniště část koule? Aneb o nevhodnosti použití tzv. tabulky Dlusského k určení objemu hnízd. ls an anihill a part ojsphere? Inappropriate using ojso called Dlusski tahle for estimation ojan anihill volume. Milan Dad'ourek Široké použití tabulky podle Dlusského k určování přibližného objemu mravenišť bylo u nás odstartováno jejím uvedením v tehdy vynikající publikaci Lesní mravenci (Hruška, 1980). Tato tabulka byla převzata údajně z práce sovětského akademika Dlusského otištěné v roce 1968. Bohužel jsem tuto původní práci neměl možnost číst. Její citace jsou všude, kde jsem na ně narazil, neúplné. Z praktického hlediska má dnes tato původní práce ale nepatrný význam. Nezávisle na jejím obsahu se totiž dnes používá tzv. tabulka Dlusského ve formě uvedené Hruškou a z tohoto zdroje je dále přebírána (viz též FORMICA 4 z roku 2001, strana 70). Sám jsem se s tabulkou setkal poprvé v roce 1989 aj ejí užitečností j sem byl nadšen. Protože j sem se však zabýval hlouběji problematikou významu a měření různých rozměrů mravenišť, brzy jsem narazil na nesrovnalosti. Dnes již nevím, jakým způsobem, snad náhodou, jsem odhalil, že hodnoty uvedené v tabulce až příliš přesně odpovídají hodnotám, které by člověk získal dosazením rozměrů mraveniště do vzorce pro výpočet objemu kulové úseče (Dad'ourek, 1992). Obr. 1 ukazuje tabulku Dlusského, obr. 2 ukazuje tabulku objemu kulové úseče při výškách a průměrech převzatých z tabulky Dlusského. Již na první pohled je nápadná téměř úplná shoda. Tu potvrzují i statistické testy: ANOVA (po transformaci za účelem normalizace rozdělení) udává 99,99% shodu s pravděpodobností chyby 00,00%, t-test 96,97% shody, párový korelační koeficient vychází 1,0000 (tj. 1000/0 shoda) opět s pravděpodobností chyby 00,00%. Ostatně i pouhý pohled na nečetné rozdíly (vyznačeny vobr. 2 tučně) napovídá, že vznikly spíše zaokrouhlovací chybou nebo chybou přepisu.

Průměr

20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 175 200 250 300

Výška

10

20

30

0,002 0,004 0,006 0,010 0,015 0,020 0,026 0,032 0,040 0,048 0,057 0,067 0,077 0,089 0,120 0,160 0,250 0,350

0,007 0,011 0,017 0,024 0,032 0,043 0,054 0,068 0,083 0,099 0,120 0,140 0,160 0,180 0,240 0,320 0,490 0,710

0,024 0,033 0,044 0,057 0,072 0,090 0,110 0,130 0,160 0,180 0,210 0,250 0,280 0,370 0,490 0,750

1 010

40

50

60

0,059 0,073 0,090 0,110 0,130 0,160 0,190 0,220 0,260 0,300 0,330 0,380 0,510 0,660 1,010 1,450

0,110 0,140 0,160 0,190 0,220 0,260 0,300 0,350 0,400 0,450 0,510 0,670 0,850 1,290 1,830

0,200 0,230 0,260 0,300 0,350 0,400 0,450 0,510 0,570 0,640 0,830 1,060 1,590 2,230

Obr. 1: Tabulka podle Dlusského (Hruška, 1980).

24

70

0,310 0,360 0,400 0,450 0,510 0,580

0,540 0,710 0,800 1,020 1,280 1,900 2,660

80

90

100

125

150

0,470 0,520 0,580 0,650 0,720 0,800 0,880 0,970 1,230 1,520 2,230 3,100

0,670 0,740 0,810 0,890 1,000 1,080 1,180 1,460 1,800 2,590 3,560

0,920 1,000 1,100 1,190 1,290 1,410 1,730 2,090 2,980 4,060

1,730 1,850 1,980 2,130 2,530 2,990 4,090 5,440

3,090 3,570 4,120 5,450 7,070

Tučně jsou vyznačenyzřetelné chyby.

Metodika

Výška

Průměr

10 0,002 0004 0,007 0,010 0,015 0,020 0,026 0,032 0,040 0,048 0,057 0,067 0,077 0,089 0,120 0,160 0,250 0350

20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 175 200 250 300

30 20 0,007 0,011 0,025 0,017 0,033 0,024 0,044 0,032 0,057 0,043 0,072 0,054 0,090 0,068 0,110 0,083 0,130 0,099 0160 0,120 0,180 0,140 0,210 0,160 0,250 0,180 I 0,280 0,240 I 0,370 0,320 I 0,490 0,495 0,750 0,710 1070

40

0,059 0,073 0,090 0,110 0,130 0,160 0,190 0,220 0,260 0,300 0,340 0387 0,510 0,660 1,015 1,450

Obr. 2: Tabulka hodnot objemu kulové

50

60

0,110 0,140 0,200 0,160 0,230 0,190 0,260 0,220 0,300 0,260 0,350 0,300 0,400 0,350 0,450 0,400 0,510 0,450 0,570 0,510 0,640 0,670 0,830 0,850 1060 1,290 I 1,590 1 830 2,230 I

70

0,310 0,360 0,400 0,450 0,510 0,580 0,640 0,718 0,800 1,020 1,280 1,900 2654

úseče. Tu čn ě j sou vyznačeny

80

90

100

I

125

150

0,470 0,520 0,670 0,580 0,740 0,920 0,650 0,810 1,000 0,720 0,890 1,090 1,730 0,800 0,980 1,190 1,850 0,880 1,070 1,290 1,980 0,970 1,180 1,410 2,130 I 3,090 1,230 1,460 1,730 2,530 3,570 1,520 1,800 2,090 I 2,990 4,120 2,230 2,590 I 2,980 I 4,090 5,450 3,100 3,560 4,060 I 5,440 7,070

odchylky od tzv. tabulky Dlusského.

Čára odděluje mraveniště relativn ě vyso ká, pro která j sou hodnoty příliš zkreslené.

A

Obr. 3:

Znázorn ění skutečného

tvaru

Dlusského, jako kulové

úseče.

mra ven iště

výš ky 20 a prům ěru 60 cm a jeho zobr azení dle tabulky

B Obr. 4:

Znázornění skutečného

Dlusského, ja ko kulové

tvaru m ra ven iště ryšky 50 a prům ěru 100 cm a jeho zobrazení dle tabulky úseče.

c Obr 5:

Znázorn ěn í skutečn ého tvaru mraveniště vy šky 80 a prům ěru 130 cm a jeho zobrazení dle tabulky Dlusského, jako kulové úseče.

Metodika

25

Lze tedy s jistotou tvrdit, že tzv. tabulka D lusského nezachycuj e výsledky empirického výzkumu, nýbrž hodnoty v ní uvedené by ly získány dosazením do vzorce: V = p. (dI2)2.vI2+p.(vI2)3.413, kde v je výška kupy a d je průměr kupy. Tento vzorec je vzorcem pro objem kulové úseče (Polák, 1983). "Nu, dobrá... " řekne si čtenář, " a je na tom něco špatného ?" Špatného snad ne, ale jednak tabulka neudává objem hnízda,jak se mylně traduje, ale pouze kupy (tedy jeho nadzemní části), jednakje ztotožnění tvaru kupy s tvarem kulové úseče velmi nepřesné. Pro nízká hnízda může být tato aproximace dostatečná (obr. 3), pro běžná mraveniště je však nevhodná (obr. 4) a pro kupy, kde výška je větší než poloměr,je zcela absurdní (obr. 5). Jenže,jak tedy určit objem hnízda? Inu,je samozřejměmožné navrhnoutjiné, pravdě bližší, aproximace a na jejich základě odvodit alternativní tabulku. (Pro zajímavost: například poměrně dobrá aproximace pomocí komolého kužele se pro různá mraveniště od tabulky Dlusského liší o 20 až 300 % (Dad'ourek, 1992) - takže nejde o odchylky nijak malé). Je ovšem otázka, zda vůbec objem potřebujeme znát. Každý praktik, který se účastnil záchranných odsunů mravenišť, potvrdí, že určit podle povrchových rozměrů mraveniště objem podzemní části není možné. Rozsah mraveniště v podzemí je závislý na příliš mnoha faktorech (půda, podloží, klima, svažitost, hladina podzemní vody atd.). Na povrchu lze na objem podzemí jen velmi vzdáleně usuzovat z velikosti valu mraveniště. Objem kupy by samozřejmě bylo možné určit poměrně přesně, ale kupa tvoří z celku hnízda spíše menší část. Takže při přípravě transferů a podobných záležitostech nám objem kupy nepomůže. Rozhodně méně než trocha praxe a odhadu. Na druhou stranu, objem hnízda byl doposud využíván pouze jako hodnota pro porovnávání mravenišť. Nevidím celkem důvod, proč si takto komplikovat situaci a nepoužívat pro porovnávání mravenišť jednoduše průměr. Podobně v Německu je používán pouze průměr valu. Tenje pro takový účel možná vhodnější, ale to se již dostávám kjiné diskusi. Na závěr: tzv. tabulku Dlusského lze samozřejmě nadále používat pro porovnávání mraveništ. Je to však měřítko velmi zkreslené a proto je vůbec nedoporučuji.A především neupadejme do omylu, že udává objem hnízd. Ve skutečnosti s ním má velmi málo společného.

Summary Usage ofDlusski table started in 1980, nowadays it is relatively widespread. This table is considered to show empirical1y investigated volumes of anthil1s according to their measures (diameter and height), but it is not true. It can be proved that the table was counted using formula for volume of sphere cap. Therefor it is very inaccurate for most of hil1s. Also another disadvantages and misunderstandings connected with so cal1ed Dlusski table are pointed out and discussed. DAĎOUREK M. (1992): Methods ojobserving anthills ojFormica polyctena. ProjectJor the

international competition Young Europeans' Environmental Research, Essen (Germany), 19 + 17 str., nepublikováno HRUŠKA J. (1980): Lesní mravenci. KSSPPOP, Ústí nadLabem, 34 str. POLÁKJ. (1983): Přehledstředoškolské matematiky. 4. vydání. SPN, Praha, 628str. Mgr. Milan Dad'ourek Počítky 3, Žd'árnad Sázavou e-mail: [email protected]

26

Metodika

Úloha mravenců v půdních procesech The role ofants in soilprocesses J. Frouz Úloha mravencůpři kontrole lesních škůdců (Way, Khoo, 1992) je naší odborné veřejnosti známa. Celkově méně informací však máme o jiných ekonomicky významných aktivitách mravenců. Jednou z těchto činností je zlepšování kvality půdy (Cherix, 1991). Půdotvorná činnost mravenců je studována poměrně málo. Daleko lepší přehled máme o půdotvorné činnosti termitů (Lee, 1983) a o jejich roli v koloběhu živin v tropickém ekosystému (Jones, 1990). V následujícím přehledu se pokusíme shrnout údaje o hlavních aktivitách, kterými mravenci v různých ekosystémech působí na půdní procesy. dobře

Vliv mravenců na půdu můžeme rozdělit do 3 následujících oblastí: - vliv na fyzikální vlastnosti půdy (pórovitost, aerace) - vliv na chemické vlastnosti půdy (pH, obsah prvků) - vliv na společenstva dekompozitorů Vliv na fyzikální vlastnosti půdy je spojen především s výstavbou mraveniště a s přesunem spodních vrstev půdy směrem k povrchu. Baxter et Hole (1967) udávají pro Formica cinerea, že až 85% hnízdního materiálu pochází z iluviálniho půdního horizontu. Tato činnost je tím významnější, že v některých případech mohou mraveniště pokrývat významnou část povrchu určité lokality, například Nielsen (1985) udává pro louky v Dánsku, že až 15% celkové plochy je pokryto mraveništi. Množství půdy přemístěné různými druhy mravenců z hlubších vrstev k povrchu půdy je patrné z Tab.1.

Druh

Biotop

Množství půdy

Autor

Formica picea Celé společenstvo Cheleder sp. Phelidole sp. lridomirmex sp. Celé společenstvo Pogonomyrmex occidentalis Lasius niger Celé společenstvo Myrmica sp. Lasius sp. Lasius flavus

Tajga Bajkal Rusko step Step Austrálie Step Austrálie Step Austrálie Step Austrálie Step USA Úhory USA Podzol USA Louky Polsko Louky Polsko Louky Rusko

30m3 500 kg 5 - 6 kg 75 - 90 kg 150 - 180 kg 350 - 420 kg 2,8 - 8 kg 855 kg 600 kg 230 - 9700 kg 230 - 9700 kg 3000 - 13000 kg

Dmitrienko Dmitrienko Briese 1982 Briese 1982 Briese 1982 Briese 1982 Rogers 1972 Talbot 1953 Lyford 1963 Petal et al. 1977 Petal et al. 1977 Dlusskij 1981

Tab.l : Množství půdy vynesené

různými druhy mravenců na povrch. Množství je přepočteno na ha a rok. Table L: Amount ojsoil (Množství půdy) excavated by various ant species (Druh) per year and ha (Celé společenstvo - whole community)

Ekologie lesních

mravenců

27

Toto závisí na aktivitě s jakou jednotlivé druhy budují své chodby, dále pak na hustotě osídlení dané plochy mravenci a také na délce života mravenčí kolonie. Délka života mravenčí kolonie se uplatňuje jako významný faktor, zvláště při hustém osídlení stanoviště mravenci, kdy vzájemná konkurence jednotlivých hnízd brání dalšímu zvětšování jejich počtu (Nielsen, 1985). Po odumření hnízda tak v bezprostředním okolí zaniklého hnízda vznikne volný prostor, který je obsazen novými hnízdy. Přemístění poměrně značného množství půdy k povrchu a budování podzemních chodeb pod hnízdem a v jeho těsné blízkosti, ovlivňuje fyzikální vlastnosti půdy. Například pod vlivem hnízd mravence druhu Pogonomyrmex occidentalis dochází k poklesu objemové hmotnosti půdy z 1.54 na 1.47g.cm (Rogers, 1972). Současně s tím dochází k ovlivnění dalších půdních vlastností - zvýšení pórovitosti a změně strukturálního složení půdy,jak bylo pozorováno u Formica obscuripes (McCahon, Lockwood, 1990). Tím dochází k lepší aeraci půdy a zvýšeníjejí propustnosti pro vodu (Dlusskij, 1967). Na zlepšování fyzikálních vlastností půdy se podílí nejen vynášení půdy k povrchu ale i neustálé budování nových podzemních chodeb a zasypávání starých (Dlusskij, 1981). Toto zlepšení fyzikálních vlastností půdy je také posi1ováno zvýšením obsahu organické hmoty v půdě (Dlusskij, 1967). K fyzikálním vlastnostem, které ovlivňují mravenci, patří i teplota a vlhkost vnitřního prostoru hnízda. Všeobecně je známo, že mravenci udržují v prostoru svého hnízda více méně stálou teplotu, jejíž hodnota je do jisté míry nezávislá na teplotě okolí (Brian, 1978; Holdobler & Wilson, 1990). Tentojevje daleko výraznější u lesních mravenců stavících si typická kupkovitá Druh Formica rufibarbis F ormica lugubris Formica polyctena Formica pratensis Formica obscuripes Formica canadiensis Formica cunicularia Lasius niger Lasius niger Lasius flavus Lasius flavus

Biotop Les - podzol Les - podzol Les - podzol Les - podzol Alpské louky Louky Písčitá duna Písčitá duna Písčitá duna Písčitá duna Písčitá duna

Lasius flavus

Luční půda

Lasius flavus Myrmica sp.

Luční půda

Myrmica sp.

Luční půda

Myrmica sp.

Luční půda

Lasius flavus Lasius niger Myrmica sp. Lasius niger Myrmica sp.

Luční půda

Luční půda

Okyselená Okyselená

Odkaliště Odkaliště

Tab.2: Vliv mravenců na pH půdy. Table 2: The effect ofants on soil pll.

28

půda půda

pH(H20) Půda

6,6 5,6 5,6 5,6 5,9 5,4 5,9 6,6 6,8 6,7 6,8 7 7,5 8 7,9 5,5 6,4 3,9 2,8 1,9 4,4

pH(H20) Hnízdo 6,8 6,2 6,2 6,1 6,3 5,5 6,1 6,9 7,2 6,8 7 7,3 7,4 7,9 7,8 5,7 6,6 4,3 4 2,5** 5,2

Autor Dlusskij 1967 Malozemova, Koruma, 1973 Koruma, 1973 McCahon et al., 1990 Culver&Beattie, 1983 Czerwinski et al., 1971 Dlusskij, 1967 Dlusskij, 1967 Dlusskij, 1967 Dlusskij, 1967 Gaspar, 1972 Gaspar, 1972 Dlusskij, 1967 Dlusskij, 1967 Czerwinski et al., 1971 Czerwinski et al., 1971 Petal, 1978 Petal, 1978 Petal, 1978 Petal, 1978

** pH v KCI (** means pH in KCI)

Ekologie lesních

mravenců

hnízda, než u druhů žijících v zemi (Dlusskij, 1967). Co se týče udržování specifického vlhkostního režimu můžeme říci, že v hnízdech mravenců bývá často pozorována signifikantně odlišná vlhkost ve srovnání s okolní půdou, a to bud' nižší (McCahon & Lockwood, 1990) anebo vyšší (Coenen - Stass et al., 1980). Přestože o mechanismech regulace vlhkosti v hnízdech máme poměrně málo informací, můžeme konstatovat, že v hnízdech mravenců je vytvářen specifický hydrotermální režim, který může ovlivňovat probíhající půdně mikrobiologické a chemické procesy (Frouz, 2000). Vliv na chemické vlastnosti půdy Mezi významné chemické vlastnosti půdy ovlivňované mravenci patří pH půdy (Tab.2). Celkově lze říci, že pH půdy ovlivněné mravenci se posunuje směrem k neutrálnímu pH, to znamená, že v kyselé oblasti se pH zvyšuje, v zásadité naopak klesá (Dlusskij, 1967). V neutrální oblasti pH dochází k určitému zvýšení pH (Dlusskij, 1967). Ve velikosti posunu pH v půdě ovlivněné činností mravenců byly nalezeny mezidruhové rozdíly, např. Malozemova a Koruma (1973) udávají, že druhy Formica polyetena a F lugubris posouvají pH z kyselé do neutrální oblasti výrazněji, než druh F pratensis. Ovlivnění půdního pH se také mění v závislosti na velikosti a stáří hnízda (Zacharov et al., 1981). To se týká především rozšiřování tohoto vlivu od středu hnízda směrem k periferii. Zatímco pH pod středem hnízda je u 2 a 10letých hnízd F aquilona přibližně stejné (okolo 4.5), v okrajových částech můžeme pozorovat posun z hodnoty 3.7 u 2letých k hodnotě 4.3 - 4.2 u 8 - 1Oletýchhnízd. Mechanismus této regulace není znám. Předpokládá se, že regulace pH v kyselé oblasti může souviset se zvyšováním obsahu bazických výměnných kationtů (Petal, 1978). V bezprostředním okolí mraveniště byly také pozorovány změny v obsahu některých prvků, nárůst obsahu P aNje ilustrován v Tab.3. Druh

N

P

167 139 -

131

Lokalita

Autor

Rusko -les Dmitrienko, Petrenko, 1976 Rusko -les Grimalskij, 1960 Rusko -les 210 Malozemova, Koruma, 1973 516 Rusko -les Malozemova, Koruma,1973 607 Rusko -les Malozemova, Koruma, 1973 278 239 Rusko -les Zacharov et al., 1981 139 Louky USA 158 Culver,Beattie, 1983 129 Louky Polsko Petal et al., 1977 129 Louky Polsko Petal et al., 1977 65 Odkaliště Polsko Petal, 1978 65 Odkaliště Polsko Petal, 1978 153 534 Step Briese, 1982 1266 110 Austrálie Briese, 1982 62 Austrálie 100 Briese, 1982 100 100 USA Cox et al., 1992 - měření neni k dispozici (data not available) Tab. 3: Změny v obsahu celkového dusíku a fosforu v hnízdech mravenců oproti okolní půdě. V tabulce je uveden procenticky obsah daného prvku v mraveništi, kde okolní půda je bránajako 100%. Table. 3: Changes in content oftotal nitrogen and phosphorus in ant nests against surrounding soil in %, element content in soil is assumed as 100%. Formica polyctena Formica rufa Formica pratensis Formica polyctena Formica lugubris Formica aquilona Formica canadiensis Myrmica sp. Lasius sp. Myrmica Lasius niger Phelidole sp. Chelaner sp. Iridomirmex sp. Solenopsis invicta

Ekologie lesních

mravenců

29

Jak j e patrné z měření prováděných na různých druz ích na téže lokalitě (Briese, 1982; Malozemova, Koruma , 1973) (Tab.3.), existují v hromaděn í těchto prvků v prostoru hnízda značné mezidruho vé rozdíly. U lučních mravencf! rodů La~ius a Myrmica byl pozorov án také nárůst obsahu ,bazic'1ch kationtů, především Ca , K a Mg (Czerwinski et al., 1971). Zvýšení obsahu K , Ca a Mg je také udáváno pro půdu pod hnízdy mravenců lesních mravenců r. Formica (Malozemova, Koruma , 1973; Zacharov et al., 1981). V rámci hnízda bylo nej výrazněj ší ovlivnění koncetrace prvků a také nej výrazněj ší posun pH pozoro váno v centrální části hnízda (Malozemova, Koruma, 1973; Zacharov et al., 1981). Ovli vnění j e nej výrazněj ší v povrchových vrstvách půdy, směre m do hloubky klesá (Malozemova, Koruma , 1973). Koncentrace makroelementů v půdě pod mraveništěm vzrůstá s jeho stářím. Nej výraznější nárůst obsahu N, P, K u starších hnízd F. aqui/ona byl zaznamenán pod centrální částí hnízda, zatímco v okrajov ých částe ch se m ěnila koncentrace těchto prvků jen nepatrně (Zacharov at al., 1981). Předpokl ádá se, že zvýšení obsahu makroelementů souvisí se zvýšenou intenzitou dekompozice v hnízdech (Petal, 1987). Petal et al. (1977) upo zorňuje na velké množství potravy, předev ším bílkovinné, která se nahroma dí v hnízdech mravenců . S tím souvisí i velké množství exkre m e ntů, které se také mohou podílet na zvyšování obsahu výše uvedených prvků v hnízdě a okolní půdě. Ob ě dvě tyto možnosti uvažuje také Kloft ( 1978) pří popisu postavení lesních mravenců r. Formi ca v trofické struktuře lesního ekosystému. Frouz a kol. (1997) kvantifiko vali tok fosforu přích ázej ícího do hnízda Formica polyctena ve formě potravy a fosforu uvolněného dekompozicí jehli čnatéh o opadu (Obr. 1). Tato studie ukázala, že množství

Rostlinné

s po leče nstvo

smrkového lesa okolní pů da

hnízdo F. polyctena r - - - -......

dostupné formy P dostupný P v

h n ízd ě

dostupný P v půdě

Obr. 1.' Schéma vlivu lesních mraven ců Formíca po lyctena na u volň o ván í fosforu (P) v lesním ekosys tému. vrchní část schématu popísuj e tok celkového P. dolní sumarízuje přísun fo rem dostupný ch pro rostliny (podle Frouz a kol. (199 7) upraveno). Fig. 1.' The effect ofwood ants Formica polyctena on availability of P. in forest ecosy stem, upper parts ofscheme represent j/ow oftotal P. bottom parts summarize annual input of available P in individua I compa rtments (according Frouz et al. (1997) modified). (rostlinn é společenstvo smrkového lesa - plant community ofsp ruce fo rest. hnízdo - nesl, okolní půda - surrounding so i/, opad - lítter; kořist - p rey, medo vice mši c - honeyd ew, dostupné fo rmy - avai/able forms)

30

Ekologie lesních

mravenců

fosforu uvolněného do forem dostupných pro rostliny v pěti mravenčích hnízdech, které se nachází na ploše jednoho hektaru, představuje přibližně třetinu celkového množství takto uvolněného fosforu v okolním lese. Hnízda přitom představují jen nepatrný zlomek procenta celkové plochy, a tak výsledná koncentrace přístupného fosforu v prostoru hnízd je značná (Frouz a Kalčík, 1996). Je pozoruhodné, že v podmínkách silné kontaminace půdy dusíkem bylo pozorováno naopak snižování obsahu N v hnízdě viz.Tab.1. (Petal, 1978). V tomto případě byl pokles obsahu N vysvětlován nárůstem počtu mikroorganismů využívaj ících minerální N. Podobně na zasolených půdách byl pozorován pokles konce trace solí v materiálu hnízd ve srovnání s okolní půdou (Cox et al., 1992). Můžeme tedy i v připadě dusíku a rozpustných iontů pozorovat, podobně jako v případě pH určitý trend k posunu hodnot k určité střední hodnotě. Toto tvrzení je však spíše hypotetické a vyžaduje dalšího ověření. Velmi často byl pozorován vzestup obsahu celkového a organického C (Brian, 1978). Dochází také k vzestupu obsahu humusu, např. v půdě pod hnízdy druhu Formiea japoniea byl pozorován na Ruském Dálném východě vzestup obsahu humusu o I až 2% oproti okolní půdě (Dmitrienko, Petrenko, 1976). Vliv na biologické vlastnosti půdy Jak bylo uvedeno výše je jednou z cest, prostřednictvím kterých mravenci působí na vlastnosti půdy, ovlivnění činnosti dekompozitorů. Zde je třeba rozlišit vliv mravenců na společenstva dekompozitorů žij ících v hnízdě a mimo něj. Ve vztahu k dekompozitorům žijícím mimo hnízdo se mravenci uplatňují jako nespecifičtí predátoři, kteří mohou svou činností významně potlačovat společenstva dekompozitorů. jak ukázal Vinson (1991) pro Solenopsis invieta. Také v potravě lesních mravenců Formica polyetena se vyskytují zástupci edafonu (Horstmann, 1970) Uvnitř hnízda dochází díky specifickým podmínkám hnízdního mikroklimatu ke zvýšení abundance (hustoty) jak půdních mikrorganismů, tak ostatních půdních živočichů, kteří se podílejí na dekompozící mrtvé rostlinné hmoty (Frouz a kol, 1997). V hnízdech lučních mravenců r. Lasius a Myrmiea byly nalezeny výrazně vyšší počty mikroorganismů, především bakterií. Nárůst počtu bakterií v hnizdech Lasius niger byl až 27násobný, obvyklé hodnoty nárůstu kolísaly u výše uvedených rodů v rozmezí 2 až 10násobku (Czerwinski et al., 1971). Současně byl u těchto hnízd zjíštěn určitý, i když méně výrazný, nárůst počtu půdních hub. Naproti tomu počty Aetinomyeet doznaly v těchto hnízdech pokles ve srovnání s okolni půdou. Mezi jednotlivými druhy lučních mravenců byly nalezeny rozdíly, jak v počtu mikroorganismů, tak ve složení mikrobního společenstva (Jakubczyk et a!., 1972). Tyto rozdíly jsou vysvětlovány rozdílnou stavbou hnízda a rozdílným složením potravy jednotlivých druhů. Pro hnizda lesních mravenců r. Formiea je také udáváno zvýšení počtu mikroorganismů. Zvláště zajímavé je výrazné zvýšení počtu dusík fixujících míkroorganismů (Gorny, 1976). Celková mikrobiální aktivita v hnízdech lesních mravenců však značně závísí na vnitřních podmínkách hnízda zejména pak na jejich vlhkosti (Frouz, 2000).

Souhrn Mravenci jsou významnýmí ekosystémovými inženýry a svou činností ovlivňují fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy. Ovlivnění fyzikálních vlastností souvisí zejména s budováním chodeb a přemisťováním hmoty v půdním profilu. Tyto činnosti vedou ke zvětšení pórovitosti a aerace půdy. Z chemických vlastností ovlivňuji pH půdy, které mravenci zpravidla posouvají směrem k neutrální hodnotě a dále na zvyšování obsahu některých živin (zejména

Ekologie lesních

mravenců

31

fosforu a draslíku). Tyto vlivy souvisi s akumulací potravy v hnízdě a s vlivem na biologické procesy zejména zvýšením rychlosti dekompozice. Abstract Ants are affect physical, chemical and biological properties of soi!. The effects on physical soil properties are connected with building of ant corridors and galleries, which increase soil porosity. Ant mediated chemical changes in soi! are represented mainly by shifting of pH towards neutral value and increasing nutrient content (namely potassium and phosphorus) in ant nest affected soil. These effects correspond with accumulation of food in the nests and with an effect on some biological processes, especially acceleration of decomposition rate.

Literatura BAXTER, F.P., HOLE, F.O.: Ant (Formica cinerea) pedoturbation in a prairine soil. Soi!. sci. Am. Proc., 31, 1967,425 - 428. BRIAM, A. M.: Production ecology ants and terrnites, Cambridge university press, London, 1978. BRIESE, O.T.: The effect of ants on the soil of semi - arid saldbush habithat.Insectes Sociaux, 29, 1982,375-386. CHERlX, O.: Red wood ants. Ethology Ecology Evolution, Special issue I, 1991, 165. COENEN-STASS, O., SCHAARSCHMIDT, B., LAMPRECHT,!.,: Temperature distribution and calorimetric deterrnination ofheat production in the nest ofthe wood ants Formica polyctena (Hymenoptera, Formieidae). Ecology, 61, 1980,238 - 244. COX, G.w., MILLS, J.M., ELLIS, B.A.: Fire ants (Hymenoptera: Formicidae) as major agents oflandscape development.Environ. Entomol., 21, 1992,281 - 286. CZERWINSKI, Z., JAKUBCZYK, H., PETAL, J.: Intluence of ant hils on the meadow soils. Pedobiologia, II, 1971,277 - 285. OLUSSKIJ, G.M.: Muravji roda Formica. Nauka, Moskva, 1967. OLUSSKlJ, G.M.: Nester von Lasiusflavus (Hymenoptera, Formicidaet. Pedobiologia, 21,1981,81 - 99. OMITRlENKO, Y.K., PETRENKO, E.S.: Muravji taženych biocenos sibiry, Nauka, Novosibirsk, 1976. FROUZ,J.: The effect ofnest moisture on daily temperature regime in the nest of Formica polyctena wood ants. Insectes Sociaux 47: 229 - 235, 2000. FROUZ,J.; KALčíK, J.: The role of ants for availability ofphosphorus in spruce plantation. Proceeding ofNational conference about study ofphosphorus and other elements 6. May 1996, Ceske Budejovice, 1996. FROUZ,J.; KALČÍK, J.; ŠANTRŮČKOVÁ, H.: The effect ofwood ants (Formica polyctena - Foerst) on the transforrnation ofphosphorus in a spruce plantation. Pedobiologia 41: 437 - 447,1997. GASPAR, C.: Action des fourrnis du genere Lasius dans I' ecosysteme prairie. Ekol. polska., 20, 1972, 145 - 152. GORNY, H.: Eine pedoekologishe Probleme der Wirkung von industriellen Inision Waldstandorte. Pedobiologia, 16, 1976,27 - 35. GRlMALSKIJ, Y. I. O.: O roly rživich lesnich muravjev Formiea rula L. v lesnich biocenosach na Levoberežnom polesie ukrainy. Zool. žumal, 36, 1966, (3), HOLLOOBLER,B., WILSON, E.O.: The ants. Sprinter verlag, Ber1in,1990, 732 pp. HORSTMANN, K.: Untersuchugen uber der Nahrungswerb der Waldammeisen (Formiea polyctena Foerst) in Eichenwald. Oekologia, 5, 1970, 138 - 157.

32

Ekologie lesních

mravenců

JAKUBCYK, H., CZERWINSKI, Z., PETAL, J.: Ants as agents ofthe soil habitat changes. Eco!. polska., 1972, 153 - 163. JONES, J.A.: Termites, soil fertility and carbon cykling in dry tropical Africa: fypothesis. Journal ofTropical Ecology, 6, 1990,291 - 305. KLOFT, WL: Okologie der Tiere. UTB Ulmer, Stuttgart, 1978. LEE, K.E.: The influence of eathworms and termites on soil nitro gen cycling.In: Lebrun, P., André, H.M., DeMeds,A., Grégorie-Wibo, c., Wauthy, G. (eds) Proceeding ofthe VIII Int! Colloquium ofSoil Zoology. Louvial La Neuve August 30 - Septembet 2, 1982, 1983 LYFORD, W.H.: Importance of ants to broun podzolic soil genesis in New England. Harward Forest Paper, Harvard Univ. Cambridge Mass No 7, 1963, I - 18. MALOZEMOVA, L. A., KORUMA, N.P. O vljaniji muravjev na počvu. Ekologija 4, 1973, (5),98 - 101. McCAHON, T. J., LOCKWOOD, J.A.: Nest architecture and pedoturbation of Formica obscuripes Forel (Hymenoptera, Formicidae). Pan Pac. Entomo!. 66,1990,147 - 156. NIELSEN, M. G.: Ant nests on tidal meadows in Denmark. Entomo!. gener. 11, 1985, 191 - 195. PETAL, J.: The role of ants in ecosystems. In: Brian, M.V. (ed) Production ecology of ants and termites. Cambridge Univ Pres, London, 1978. PETAL,1. M.: Adaptation of ants to industrial pollution. Memorabilia Zoo!. 29, 1978, 99 - 108. PETAL, J., NOWAK, E., JAKUBCZYK, H., CZERWINSKI, Z.: Effect ants and earthworms on soil habitat modification. Ecol!. Bull., (Stocholm) 25, 1977,501 - 503. ROGERS, L.E.: The ecological effect ofthe western harvester ants Pogonomirmex occidentalis in the shortgrass plain ecosystem. USA/lEP Grassland Biome, Technical report 206, 1972. TALBOT, M.: Ant of old field community on the Edwin S. Geirge Reserve, Livingston country, Michigan. Contributions from the laboratory of vertebrate biology of the University ofMichigan, 69, 1953, I - 9. VINSON, S. B.: Effect ofred imported fire ant (Hymenoptera, Formicidae) on small plant - decomposing arthropod community. Environ. Entomo!., 20, 1991,98 - 103. WAY, M. J., KHOO, K. c. Role ofants in pest management. Annu. Rev. Entomo!. 37, 1992,479 - 503. ZACHAROV, A. A., IVANICKOVA, E. F., MAKSIMOÝA, A. E.: Nakoplenie elementov v gnězdach rživich lesnich muravěv. Pedobiologia, 21, 1981,36 - 45.

Ing. Mgr. J. Frouz, CSc. Ústav půdní biologie AVČR Na sádkách 7, České Budějovice.

Ekologie lesních

mravenců

33

Slun ění na podzim?

Sunbathing during the autumn? Milan Dad'ourek Jak známo , slunění je jarní záležitost. Dělnice se brzy po odtátí sněhu na jaře shrom ažďuj í v husté vrstvě na povrchu kup a vystavují svá těla slunci. Díky svojí tmavé ba rvě se rychle ohřejí. Ve vnitřku mraveniště z nich pak nakumu lované teplo sálá a při sp í vá ke zvyšování teploty v mraveništi . Přebíháním mezi sluněním a vn i třkem hnízda tak dělnice vytvoří tzv. tepelné j ádro - oblast s teplotou 25 až 30 "C. Takovéto slunění lze pravděpodobně pozorovat pouze na jaře . Zároveň však pouze s tímto sluněním bývá spojováno vycházení královen na povrch kupy (viz např. Hruška 1987 - 88). To ale není správná před stava. Při práci na přírodní památce Rodlen (okres Šumperk) jsem letos 12. září pozoroval na čtyřech různých

mraveništích Formica poly ctena královny. Všechna mraveniště byla v okamžiku pozorování dobře os luněna. Tři z nich se nacházejí na okraji mýtiny. Královny vystupovaly na povrch opakovaně a často po několika - stejně, jako tomu bývá při jarním slunění. Zajímavé je, že na povrch vylézaly i mladé děln ice vykrmované na zimu . Jsou dobře rozpoznate lné podle světlého zbarvení a natolik roztaženého zadečku, že jeho chitinové články na sebe ji ž nenavazuj í a jsou mezi nimi patrné mezery. Zadeček takové d ě l n i c e pak vypadá j ako by byl výrazně pruhovaný. Obyčejné děln ice se na povrchu mravenišť nacházely sice hustěj i, ne však natolik , aby to přesahovalo normál a vyvolávalo podobnost sjarním sluněním.

Obr.: Slun ění mravenců

34

(ilustra čni foto)

Ekologie lesních mravenců

Obr.: Slun ění mra venců

(ilustra čni foto)

Summary It is well known that wood ants sunbath in spring. They densily cove r surface ofan anthill, their black bodies absorb sun radiation and warrn up. lnside of the anthill accumulated warrnth radiates and makes the interior of the hill warrner. Usually it is supposed that queens go out to the surface only at this time, but it is not truc. I observed queens and young workers on surface of four anthills in Rodlen natural reserve (Šumperk district) on 12th September this year. But worker sunbathing was not observed.

Literatura HRUŠKA 1., 1987 - 88: Program Forrnica. Naší přírodou, in: Rolčík J. (ed.), 1990 : Program Forrnica. Sekretariát MV ČSOP Praha Mgr. Milan Daďourek

Počítky 3, Žďárnad Sázavo u

e-mail: [email protected]

Ekologie lesních

mravenc ů

35

Výskyt roztočů nadkohorty pancířníci na lokalitě Jánské Lázně v Krkonoších On the Occurence ofOribatid Mites in the locality Jánské Lázně - in the Giant Mountains (Krkonoše) JiříHoráček

Lokalita Jánské Lázně byla sledována v letech 1998 - 2000 za účelem zpracování diplomové práce. Konečné výsledky byly shrnuty v příspěvku Výsledky výzkumu mravence Formica polyctena Foerst. na lokalitě Cernáhora v Krkonoších (FORMICA 3, 2000: 25 - 33). Tento příspěvek lze chápat jako reakci a doplnění článku Pavla Bezděčky Mravenčí hosté (FORMICA 4,2001: 22 - 24). Na konci června roku 1998 bylo evidováno 88 živých hnízd mravence Formica polyctena Foerster. Přes zimu 1998 I 1999 odumřelo 5 hnízd, v dubnu roku 1999 bylo při opakované inventarizaci zj ištěno 81 živých hnízd. Celkový počet se ustálil na 77 živých hnízdech. Zdravotní stav hnízd byl v roce 1999 výborný, poškození a narušení termoregulačních schopností hnízd bylo minimální. Přes zimní období docházelo k místnímu poškození především datlovitými ptáky (datel černý - Dryocopus martinus). V letošním roce (2002) je, podle informací RNDr. Petra Milese, místy stav kritický, počet­ nost jedinců poklesla o polovinu, některá i zakrytovaná hnízda přestávají prosperovat. Pří určování druhu mravenců byli nalezeni na tělech dělnic roztoči. Vzorky mravenců byly odebírány z povrchu hnízdní kupy. Roztoči byli nalezeni pod mikroskopem na tělech dělnic. Počet roztočů na jedné dělnici se pohyboval v rozsahu od 1 do 3 kusů. Roztoči byli při determinaci od těl odděleni a zasláni k určení odborníkům. Dr. M. Daniel určil tyto vzorky a zařadil je do řádu roztoči (Acarina), podřádu zákožkovci (Sarcopti{ormes), nadkohorty pancířníci (Oribatei). Stejný závěr učinil i Pavel Bezděčka. Druhy byly určeny jako Adoristes ovatus (C.L. Koch, 1839) z čeledi Liacaridae (obr. 4), Hermannia gibba (C.L. Koch, 1839) z čeledi Hermannidae (obr 5). Zjištěné druhy roztočů byly sledovány na dělnicích z 53 hnízdních kup z celkového počtu 77 hnízd. Ve zbylých hnízdech nebyli roztoči zaznamenáni. Výskyt lze tedy s určitostí přisoudit k 68,8% hnízd na lokalitě. Roztoči nadkohortypancířníci dosahují velikosti 0,15 až 2 mm. Jejich tělo je zpravidla silně sklerotizované, rozděleno na propodosoma a hysterosoma. Tělní pokryv je v dospělosti zpevněn v kožovitý nebo štítkovitý pancířek. Propodosoma zahrnuje přední část těla se dvěma páry noh. Popistělapancířníka(obr.1)

Propodosoma - přední část těla se dvěma páry nohou Hysterosoma - zadní část těla za propodosoma Prodorsum - hřbetní část propodosoma Notogaster - hřbetní část hysterosoma Pleuraspis - boční kryt notogasteru (u primitivnějších forem) Notaspis - hřbetní štít notogasteru (u primítivnějších forem) Vývoj roztočů je nepřímý. Z vajíček, v nichž jsou vyvinuty předlarvy, se líhnou šestinohé larvy. Ty se promění po svlékání v nymfy, které mají 8 noh. Tato nymfa má 3 nymfální stádia: proto-, deuto- a tritonymfu. Poslední stadium nymfy se svléká v dospělce. Svlečené kožky z předchozích stádií nosí nymfy i dospělci některých druhů jako kryt na hřbetě. Sledovaní pancířnícijsou velmi hojní ve všech druzích a typech půd, v mechu, opadu, drti, měli i v minerálních vrstvách půd. Některé druhy lezou volně po rostlinách, keřích a stromech,

36

Ekologie lesních

mravenců

nebo žijí trvale na kůře stromů. Jsou významnou složkou edafonu a mají velký význam pro Podílejí se na koloběhu látek v půdě a tvorbě humusu. Skicy jednotlívých pancířníků (obr. 2 a 3) jsou převzaty z práce Bartoše (1971).

půdní procesy.

Zhodnocení vlivu roztočů na hnízda lesních mravenců Vzhledem k rozsahu prací vedených na lokalitě nebyli pancířníci studováni do detailů (nebyly prováděny odběry půdních vzorků s následnou extrakcí půdní fauny). Podle zjištěné přítomnosti se nedá usuzovat na jejich celkový vliv na lokalitu. Podle mých sledování nebyl zjištěn přímý negativní vliv roztočů na hnízda lesních mravenců. Nedocházelo k žádnému odumření hnízd. Během sledované doby nebyla hnízda ani oslabena. V současnosti však dochází k hromadnému odumírání hnízd na lokalitě a proto by bylo vhodné se touto otázkou nadále zabývat. Znovu a již detailně se zaměřit na výskyt roztočů, provést odběry půdních vzorků, druhové složení a přesně určit jaký vliv mají zmínění roztoči na mravenčí populaci. Poděkování

Vzhledem k náročnosti pořízení makrofotografií roztočů děkuji za spolupráci RNDr. Pavlu Mazalovi z Ústavu hospodářské úpravy lesa, fakulty lesnické a dřevařské MZLUBmo.

Summary The artic1edeals with the occurence ofthe mites in nests ofthe antFormiea polyctena. Their body morphology is briefly described and the question of their potencial influence on the ant nests is raised. Použitá literatura BARTOŠ, E. ET AL. (1971): Klíč zvířeny, díl IV,Academia (ČSAV), Praha, 604 s. LAŠTŮVKA, Z. A KOL. (1996): Zoologie pro zemědělce a lesníky, Konvoj, Brno, 266 s.

Ing. Jiří Horáček Léskové 316, 756 06 Velké Karlovice

Obr. 1: Popis

těla

panciinika

Ekologie lesních

(převzato z

mravenců

práce Bartoše 1971).

37

Obr. 2: Adoristes ovatus (převzato z prá ce Bartoše 1971).

Obr. 3: Hermannia gibba

(převzato

z práce Bartoše 1971).

Obr. 4: Adoristes ovatus (C. L. Koch, 1839)..

Obr. 5: Herm ann ia gibba

38

«: L. Koch, 1839). Ekologie lesních mravenců

Lesní mravenci podrodu Formica

Děln ice

Same c

Sam ička

Lesní mravenci podrodu Formica

Oplodn ěná sam ička

Vzájem n ě

ztrácí

křídla

a sna ži se o založ ení nového

vý hodné potra vní soužití mra venczlse mšicemi.

Pro vyvoj po tomstva je n ejd ůle žit ěj ši bílkovinná potrava.

mra veniště.

Č i n n os t o chran á řů ČS O P

~

Filmování transf eru mraveništ ě v Lukášo vě do dokumentu o spolupráci Les ů CR s.p. a ČSOP

Sa mičky

lesních

mra ven c ů jsou

až 1,5 m hluboko.

Měřen í

hladiny spodn í vody (Kamenný vrch).

Odch yt

okřídlen ých

Odchy t sanců a sam iček zakrytlm m ra ven išt ě síťovino u do

Odsá vání samců a sam iček exhaustorem.

lesních

lapa če.

mravenců

Wplyw mrówek na stan fíz] ologiczny drzew Vliv mravenců na fyziologický stav stromů An influence ojants on physiological state ojwood Lech Krzysztofiak Mrówki Formicidae sa stalym skladnikiem ekosystemów lesnych, w których spelniaja bardzo wažna role. Jako owady drapiezne wiaza w uklady konkurencyjne inne grupy drapiežnych bezkregowców, leh spoleczny tryb zycia, liczne wystepowanie i bardzo wysoka konsumpcja sprawia, ze sa istotnym czynnikiem hamujacyrn masowe wystepowanie wielu innych bezkregowców. Mrówki sa zatem wažnym ogniwem naturalnej odpornosci ekosystemów lešnych na dzialanie niektórych negatywnych czynników i czesto wiazane sa ze stanem sanitamy lasu. Wšród wszystkich gatunków mrówek wystepujacych w lasach Polski bardzo istotna role odgrywaja mrówki z rodzaju Camponotus (Krzysztofiak, 1990). Gatunki z tego rodzaju zamieszkuje niemal cala kule ziernska, jednak najliczniej wystepuja w klimacie tropikalnym i subtropikalnym. W Polsce stwierdzono wystepowanie tylko szesciu gatunków, z których dia lasów najwieksze znaczenie ma Camponotus herculeanus. Mrówki nalezace do tego gatunku odznaczaja sie duzyrni rozmiarami (dlugošé ciala robotnic waha sie od 6 do 12 mm, samców od 9 do 13 mm, a samic od 14 do 17 mm), czarna barwa ciala oraz duzymi i silnymi zuwaczkami, Swoje gniazda buduja w pniakach i korzeniach, w murszejacym drewnie, w drewnie zywych drzew oraz pod kamieniami w glebie. Najczesciej zamieszkuja w stojacych pniach šwierków, jodel, sosen i debów, rzadziej innych gatunków drzew, wybierajac przede wszystkim drzewa oslabione przez grzyby. Lesnicy uwazaja ten gatunek za "szkodnika technicznego" drewna. Budujac gniazdo mrówki wnikaja w glab pnia i poczynajac od jego šrodka wygryzaja w miekkich warstwach slojów rocznych plaskie komory. W ten sposób tworzy sie system komór i korytarzy oddzielonych od siebie cienkimi sciankami twardych warstw drewna. Wysokosé tak drazonego gniazda može siegač nawet do 10 metrów. Znaczna czesé pnia zaatakowanego drzewa nie nadaje sic zatem do wykorzystania, tracac pozadane wlasnosci techniczne drewna. Czešc pnia przewodzaca wode pozostaje przewaznie nietknieta, wiec zasiedlone drzewaj eszcze dlugo pozostaj '! ŽYWe. Równiez mrówki z gatunku Lasiusfuliginosus scisle zwiazane sa z lasem. Te niezbyt duze (dlugošé ciala robotnic od 4 do 6 mm, samców od 3,8 do 5,2 mm i samic od 5 do 6,8 mm), srnoliscie czame mrówki buduja charakterystyczne kartonowe gniazda w starych pniakach drzew i odziomkach drzew próchniejacych. Gniazdo zbudowane jest z drobno rozgryzionych kawalków drewna i sklada sie z wielu niewielkich komór. Sciany komór czesto poprzerastane sa strzepkarni grzybów hodowanych przez mrówki. Czy obecnosé gniazd Camponotus herculeanus i Lasius fuliginosus w pniach drzew rzeczywiscie nie wplywa na ich stan fizjologiczny? Aby to sprawdzié dokonano oceny stanu fizjologicznego tkanek przykambialnych drzew opanowanych przez mrówki. Ocene stanu fizjologicznego drzew dokonano metoda elektrometryczna, Mierzono opomosé elektryczna tkanek przykambialnych, stosujac elektrody wkluwane w strzale na wysokosci pieršnicy. Na jednym drzewie wykonano po 5 pomiarów lacznej opornosci elektrycznej kory i lyka oraz kory, lyka i drewna. Pomiary wykonywane byly na drzewach, w których znajdowaly sie gniazda mrówek oraz na drzewach kontrolnych bez gniazd, lecz o podobnym wygladzie (piersnicy, wysokošci, wielkosci korony, zdrowotnosci). Wszystkie badane drzewa nalezaly do gatunku Picea abies, Jako narzedzie pomiarowe zastosowano miemik opornosci elektrycznej Shigometr model OZ-67 z wmontowanym generatorem pradu zmiennego.

Ekologie lesních

mravenců

39

Pomiar oporno šci elektrycznej w lyku mo že charakteryzowaé intensywno šé fotosyntezy i warunki splywu asymilatów, jak równie ž ich nature chemiczna, np. koncentracje cukrów rozpuszczonych. Przy interpretacji oporno šci elektrycznej lyka n álezy wzia é pod uwage fakt, ze moga tu zachodzié zjawiska wzajemnie znoszace sie, Z je dnej strony nastepuje zahamowanie transportu, a wiec wzrost oporno šci elektrycznej, z drugiej j ednak rozpad zwiazk ów wysokoczasteczkowych na skutek stresu lub infekcji . Powoduje to uwalnianie elektro litów i wzrost przewodnictwa elektrycznego, tzn. spadek oporno šci. Pomiar w drewnie dotyczy pradu transpiracyjnego, a wiec koncentracji soli mineralnych plynacych z korzeni do korony, stanu zaopatrzenia w wode , ale r ówniez stanu aparatów szparkow ych regulujacych transpiracje . Mo žewiec charakteryzowaé funkcj onowanie systemu korzeniowego oraz warunki transpiracj i. Oporno š č elektryczna wszystki ch tkanek lacznie mo že stanowié wypadkowa stanu fizjolog icznego calego drzewa , tzn. wypadkowa wszystkichjego funkcji fizjologicznych. Jest to metoda powtarzalna i latwa w stosowaniu in situ, liczbowo wyra žajaca cechy jako šciowe, mogaca byé przydatna przy okre šlaniu stopnia uszkodzenia drzewostanów w wyniku dzialan ia róznych czynników naturalnych i antropogenicznych (Rykowski, 1984). Wskazania przyrzadu moga byé tra ktowane jako liczbowy, sumaryczny wyraz wewnetrz nych proce sów fizjologicznych drzew. Wyniki przeprowadzonych bada ú wskazuja, ze opomo šé elektryczna lyka šwierków, w których znajdow alo sie gniazdo Camponotu s herculeanus byla wyzsza, niz w drzewach kontroln ych (Rys. I). Šredni opór w drzewie z gniazdem wynosil 6,34 ± 2,37 Q (sr. ± odchylenie standardowe), a bez gniazda 5,23 ± 1,48 Q . Stosujac test rang stwierdzono, ze przy poziomie ufno šcip=O,05 r óznicatajest istotna statystycznie.

o

7-:

Gniazdo Kontrola

6~

§:

5-

'" ~

4-

C N

u

I

<1)

Oj

3-

:~

o E o o.

O

2J

I \-

I

O'

Kora+/yko

Kora+/yko+drewno

Camponotus herculeanus

Kora+/yko

Kora+/yko+drewno

Lasius fuliginosus

Rys. 1.' Porównanie wielkosci opornosci elektrycznej tkanek przykambia lnych drzew z gniazdami mrówek i drzew kontrolny ch, bez gniazd

40

Ekologie lesních mraven ců

Wiedzac, ze wielkosé opornosci elektrycznej w lyku može charakteryzowaé intcnsywnosé fotosyntezy i warunki splywu asymilatów možna przypuszczaé, ze obecnosé gniazda Camponotus herculeanus wplywa na zahamowanie transportu asymilatów (wzrost oporu elektrycznego), a tyrn samym na stan fizjologiczny drzewa. Zaleznošci takiej nie stwierdzono w przypadku pomiarów lacznej opornošci kory, lyka i drewna. Drzewa bez gniazd mrówek charakteryzowaly sie nieznacznie wieksza opornoscia (5,31 ± 1,49 Q) niz drzewa z gniazdami (5,23 ± 1,61 Q),jednak róznica ta nie byla statystycznie istotna. Równiez w przypadku mrówek Lasiusfuliginosus nie stwierdzono istotnych sta-tystycznie róznic miedzy opornošcia elektryczna tkanek drzew z gniazdami i bez gniazd. Opomosé mierzona w drzewach opanowanych przez mrówki bylajednak zawsze wyžsza niz w drzewach bez gniazd. Srednia wartosč opornošci elektrycznej w lyku drzew z gniazdem wynosila 5,47 ± 1,20 Q, a bez gniazda - 4,83 ± 1,69 Q (Rys. I). W przypadku Iacznego pomiaru opomošci w lyku i drewnie róznice miedzy drzewami z gniazdem i bez gniazda byly znacznie mniejsze - šrednia opomošé tkanek drzew opanowanych przez mrówki wynosila 5,07 ± 1,26 Q, a drzew kontrolnych 4,80 ± I, II Q. Wyniki badan wskazuja, ze wplyw mrówek z gatunku Camponotus herculeanus i Lasius fuliginosus na stan fizjologiczny drzew, w których mrówki te zalozyly gniazda jest niewielki lub w ogóle niewidoczny. Nie oznacza to jednak, ze obecnošč gniazda wewnatrz drzewa jest calkowicie dia niego obojetná. Nawet jezeli bezposredni wplyw na stan fizjologiczny drzewa jest nieznaczny, to posrednio mrówki moga powodowaé niekorzystne dia drzewa zmiany. Zmiany te moga uwidocznié sie dopiero po pewnym czasie, gdyz sa one zalezne od intensywnošcí dzialania negatywnych czynników. Stwierdzono na przyklad, ze mrówki Camponotus herculeanus przenosza zarodniki grzybów do swojego gniazda, skad szerzy síe infekcja na inne czešci drzewa (Brauns, 1975). Rozwijajaca sie grzybnia .zrniekcza" tkanki drzewa i tym samym ulatwia mrówkom wygryzanie w nich komór i korytarzy. Podobne grzyby znajdujemy w gniazdach Lasius fuliginosus. Mrówki stanowia atrakcyjny pokarm dia wielu gatunków zwierzat, w tym ptaków. W poszukiwaniu pokarmu zwierzeta te penetruja powierzchnie drzew wykluwajac duze otwory, siegajace czesto do czešci przyrdzeniowej pnia. Glównyrn wrogiem Camponotus herculeanus jest dzieciol czarny (Dryocopus martius), który potrafi na jednym drzewie wykué do kilkunastu glebokich otworów. Takie otwory stanowia potencjalna droge infekcji. Jak zatem nalezy ocenié wplyw mrówek na stan fizjologiczny drzew? Wydaje sie, ze sprawa nie jest prosta i wymaga dalszych badan. Logicznie rozumujac drzewo, w którym zalozone zostalo gniazdo mrówek powinno byé slabsze i podatniejsze na róznego rodzaju infekcje. Jcželi uwzglednimy jeszcze uszkodzenia mechaniczne oslabiajace konstrukcje drzewa, powodujacc, ze drzewo jest bardziej naražone na zlamania, to ocena moze byé tyIko jedna - negatywna. CÓZ jednak stanowi los jednego czy kilkuset drzew wobec losu calego ekosystemu Iesnego. A biorac pod uwage caly ekosystem znaczenie mrówek, równiez tych budujacych gniazda w pniach drzew,jest ze wszech miarpozytywne. BRAUNS A., 1975: Owady lešne. Wystepowanie na de drzewostanów i siedlisk. PWN, Warszawa. KRZYSZTOFIAK L., 1990: Mrówki rodzaju Camponotus Mayr. (Hymenoptera, Formicidae) w Polsce, ich biologia i znaczenie gospodarcze. Pr. IBL, nr 716. RYKOWSKI K., 1984: Elektrometryczna metoda oceny stanu fizjologicznego sosny porazonej przez Armillaria mellea w warunkach nawozenia mineralnego. Pr. IBL, nr 635. Lech Krzysztofiak Wigierski Park N arodowy [email protected]

Ekologie lesních

mravenců

41

Vliv mravenců na fyziologický stav stromů PřekladPavla Kůsová a Pavel Gadas

Mravenci (Formicidae) jsou stálou složkou lesních ekosystémů, kde hrají důležitou roli. Jako dravý hmyz si konkurují s jinými dalšími skupinami dravých bezobratlých. Jejich společný způsob žívota, hojný výskyt i velmi vysoká spotřeba způsobují, že jsou podstatným faktorem brzdícím masový výskyt mnoha dalších bezobratlých. Mravenci jsou tedy důležitým článkem přirozené odolnosti lesních ekosystémů proti některým negativním faktorům a jsou často svázáni se zdravotním stavem lesa. Velmi podstatnou roli hrají v lesích Polska mravenci rodu Camponotus. Druhy tohoto rodu obývají téměř celou Zemi, nejčastěji se vyskytují v tropickém a subtropickém pásu. V Polsku je potvrzen výskyt 6 druhů, ze kterých má pro lesy největší význam Camponotus herculaneus. Mravencí patřící do tohoto druhu se vyznačují velkými rozměry (délka těla dělnic kolísá od 6 do 12 mm, samci 9 - 13 mm, samice 14 - 17 mm), černou barvou těla a velkými, silnými kusadly. Svá hnízda budují v kmenech smrků, jedlí, borovic i dubů a dalších druhů stromů, vybírají si především stromy oslabené houbami. Lesníci považují tento druh za škůdce dřeva. Při stavbě hnízda vnikají mravenci do hloubi kmene a vyžíraji v měkkých vrstvách letokruhů ploché komůrky ve směru od středu. Takto vytvářejí systém komůrek a chodbiček oddělovaných od sebe tenkými stěnami tvrdých vrstev dřeva. Výška takto budovaného hnízda může sahat až do JO m. Značná část kmene napadeného stromu není vhodná ke zpracování a k těžbě, neboť ztrácí požadované vlastnosti dřeva. Část kmene vedoucí vodu zůstává převážně netknutá, napadené stromy zůstávaji dlouho živé. Rovněž mravenci druhu Lasius fuliginosus j sou svázáni s lesem. Nepřiliš velcí (délka těla dělnic je 4 - 6 mm, samci 3,8 -5,2 mm a samic 5 - 6,8 mm), smolně černí mravencí stavi charakteristická papírová hnízda ve starých pařezech a trouchnivějících odřezcích dřeva. Hnízdo je postaveno z drobně rozkousaných kousků dřeva, složených do mnoha nevelkých komůrek. Stěny komor často prorůstají houbami pěstovanými mravenci. Ukazuje přítomnost hnízd Camponotus herculaneus a Lasius fuliginosus v kmenech stromů opravdu fyziologický stav stromu? Přesněji stav prekambiálních tkání stromů obydlených mravenci. Zjišťování stavu bylo provedeno elektrometrickou metodou, kdy byl měřen elektrický odpor tkání dřeva a elektrody byly vraženy do stromu ve výšce prsou. Na jednom kmeni se měřil 5krát celkový odpor kůry i lýka a kůry, lýka a dřeva dohromady. Měření se provádělo na stromech, které byly obydlené mravenci a na kontrolních bez hnízd mravenců, ale s podobnými vlastnostmi (obvod kmene ve výšce prsou, výška, rozsah koruny, zdravotní stav...). Všechny prověřované stromy patřily k druhu Picea abies. K měření byl použit odpormetr model OZ-67 s generátorem střídavého proudu. Měření odporu v lýku může charakterizovat intenzivní fotosyntézu i přítomnost asimílátů nebo také přirozenou aktivitu chemických látek, např. rozpuštěných cukrů. Při interpretaci el.odporu lýka bylo nutno vzít v úvahu fakt, že se zde probíhající jevy mohou vzájemně rušit. Na jedné straně vystupuje zpomalování transportu a vyšší vzrůst el. odporu, na druhé ale rozpad vysokomolekulárních látek následkem stresu nebo infekce. Způsobuje to uvolnění elektrolytů i vzrůst vodivosti, tzn. pokles odporu. Poměr v dřevu závisí na transpiračním proudu a vyšší koncentraci minerálních solí jdoucích z kořenů ke koruně, dále na zásobení vodou a také na průchodnosti průduchů regulujících transpirací. Možná charakterizuje fungování kořenového systému a podmínky transpirace.

42

Ekologie lesních

mravenců

EI. odpor všech tkání ukazuje zhorše ní fyzio logického stavu celého stromu, tzn. zhorše ní všech je ho funkcí. Tato metodika je opakovate lná a široce použitelná, číselně vyjadřující kvalitativní vlastnosti . Může být užitečná při popis u stup ně poškození lesních porostů vlivem antropogenních i přirozených činitelů (Rykows ki, 1984). Údaje získané přístroji lze považovat za čísel né shrnutí vnitřních procesů ve dřevě . Výs ledky provedených bádání ukazuj í, že el. odpor lýka smrků, kde se nalézala hníz da Camponotus herculaneus, byl vyšší než ve smrcích kontrolních (graf I) . Střední odpor v kmenech s hnízdy vyše I6,34 ± 2,37 Q (střed . ± stand, odchylka) a bez hnízd 5,23 ± 1,48 Q . Použití testu potvrzuje, že při úrovni p = 0,05 je rozdíl statistickyj istý.

7-

o

Hnízdo

•

Kontrolní stromy

65-

~ ...o

4~

o-

-e o

. ;>,

3-

~

.s ~

2-'

'"

~

1O Kůra+lýko

Kůra+ I ýko+dřevo

Kůra+lýko

Camponotus herculeanus Graf 1: Porovnání velikosti elektrického odporu prekambiálních kontrolních bez hnízd.

Kůra+l ýko+dřevo

Lasius fuliginosus dřev

s hnízdy

mravenců

a stromů

Víme -li, že velikost el. odporu v lýku může chara kterizovat intenzivní fotosyntézu či vliv asimi látů, můžeme připustit, že výsky t hnízda Camponot us herculaneus ovlivňuje zpo malováním transport asimilátů (vzrůst el. odporu) a tak i fyzio logic ký stav stromu. Takováto závis lost se nepotvrdila v případě poměrů celk . odporu kůry, lýka i dřeva . Stromy bez hnízd mravnců měli nepatrně vyšší odpor (5,31 ± 1,49 Q) než stromy s hnízdy (5,23 ± 1,61 Q) , ale rozd íl nebyl statisticky jistý. Stej ně v případě Lasius fuliginosus nebyl j istě potvrzen stat. rozdíl mezi odpory tkání stromů s hnízdy i bez nich. Odpor měřený opakovaně ve stromech obyd lených mravenci byl vždy vyšší než ve stromech bez hnízd. Střední hodnota el. odporu v lýku stromů s hnízdem byla 5,47 ± 1,20 Q a bez hnízda -4,83 ± 1,69Q (grafl ). U celkového poměru odporů v lýku a dřevě byly rozdíly mezi stromy s hnízdy a bez nich značně menší - střední hodn ota odporu tkání stromů s mravenci vyš la5,07 ± 1,26 Qabezmravencůna 4,80± 1,1 1 Q . Výs ledky ukazuj í, že vliv mravenců Camponotus herculaneus i Lasiusfuliginosus na stav stromů, ve kterých si založili hnízda, je nevelký nebo zcela nepatrný. Neznamená to ale, že by

Ekologie lesních mravenců

43

výskyt hnízda uvnitř stromu měl na něj vliv. Navíc bezprostřední ovlivnění stromu může být nepatrné, což může být způsobeno malými změnami ve dřevě. Ty mohou být patrné až po určitém čase, když jsou ovlivněné negativními vlivy prostředí. Je potvrzeno například, že mravenci druhu Camponotus Jzerculaneus přenášejí výtrusy hub do svých hnízd, odkud se šíří jako infekce na další části stromu (Brauns, 1975). Rostoucí houba změkčuje tkáně dřeva a tím usnadňuje mravencům hryzání komůrek a chodeb. Podobné houby nalézáme v hnízdech Lasius fuliginosus. Mravenci jsou atraktivní potravou pro mnoho druhů zvířat, hlavně ptáků. Při hledání potravy pronikají zvířata do stromů pomocí vyklovaných otvorů, sahajících často až do dřeňové části kmene. Predátorem druhu Camponotus Jzerculaneus je datel černý (Dryocopus martius), který může najednom stromě vyklovat několik (l 0-20) otvorů. Takovéto otvory otevírají strom pro infekci. Jak tedy můžeme odhadnout vliv mravenců na fyziologický stav stromu? Zdá se, že odpověď není jednoduchá a vyžaduje dalšího bádání. Logickým se zdá, že strom, ve kterém mají mravenci hnízdo, musí být slabší a napadnutelnější infekcí různého typu. Vezmeme-Ii v úvahu poškození mechanické, které oslabuje pevnost stromu a usnadňuje jeho zlomení, pak výsledkem je, že vliv mravenců je negativní. To se ale týká jen jednoho stromu z těch několika set v celém lese a v celém lesnim ekosystému. A vezmeme-li v úvahu celkový význam mravenců pro ekosystém, je jejich ovlivnění ze všech pohledů pozitivní.

Summary: The effect ofthe ants Iiving in trees can be viewed from two different points. First, theireffect on individual trees that have been occupied as an ant-nest is negative. The tree is gradually weakened as far as it can be damaged by a secondary infection or it can be broken by wind. Second, forest ecosystem benefits from ants living in trees because of their regulation of pest insects.

44

Ekologie lesních

mravenců

o vybraných lokalitách lesních mravenců na Moravě II Selected Sites ofWoodAnts in Moravia II Milan Dad'ourek Přírodnípamátka Šebeň

Nachází se mezi obcemi Jívoví, Cyrilova Dobrá Voda nedaleko trasy Žďár n. S. ~ Velké Mezíříčí. K. ú. Dobrá Voda a Jívoví, okres Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina. Nadmořská výška se pohybuje od 550 do 610 m n. m. Terén je poměrně svažitý a členitý. Na území se nachází několik nižších vrcholů. Svahy jsou exponované převážně k západu, v jižní části k jihu. Probíhá zde několik údolí erozního původu. Území je bíocentrem lokálního ÚSES. Na lokalitě je hustý výskyt Formica polyctena, s pravděpodobně největším počtem mravenišť tohoto druhu na maloplošném území v České republice. Celková plocha včetně okrajových částí dosahuje 180 ha s 1125 evidovanými mraveništi. Výskyt je soustředěn především do centrálního území o ploše kolem 100 až 120 ha. Existence této početné populace není bezprostředně ohrožena. Její růst a šířeníje však silně omezeno. Populace se nachází podél světlejších linií zpravidla při okrajích porostů. Porosty lokality sice poskytují lesním mravencům dostatek potravy, jejich těsný zápoj, stejnověkost velkých bloků a nevhodná druhová skladba však neumožňují plošné osídlení porostů mravenci. Porosty jsou málo prostupné a stávají se překážkou volnému šíření lesních mravenců. V širším pohleduje lokalita obklopena převážně poli. To znemožňuje expanzi mravenců tvorbou nových dceřinných hnízd při okrajích výskytu. Negativně se projevují některé rysy hospodaření v minulosti. Na mnoha místech je holosečná forma hospodaření nevhodná, neboť vede k náhlému a úplnému rozrušení porostu, se kterým se hnízda mohou těžko vyrovnat. Velkým problémem se může stát způsob umísťování těžeb. Například v porostu 554 A vedla tvorba dlouhých západovýchodních pásů obnovených porostů k roztříštění populace na izolované komplexy mravenišť, rozmístěné podél severních hranic těchto mlazin. Přiřazení dalších holých sečí do míst takovýchto shluků mravenišť by vedlo kjejich dalšímu vytlačení, oslabení a posléze i zániku. výskyt lesních mravenců na lokalitě je referován již z roku 1974 (P. Kříž, osobní sdělení). První inventarizaci provedl P. Kříž (Za csor Bory) v roce 1996, nalezeno bylo 736 mravenišť. Další inventarizace z roku 1999 provedená M. Daďourkem zaznamenala téměř 1125 hnízd. Rozdíl je nutno přičíst yrůzkumu větší plochy a evidování i menších mravenišť. Průměrné rozměry mravenišť na Sebeni jsou výška 60 cm, průměr kupy 132 cm, průměr valu 163 cm, průměr dvora 245 cm. 90% mravenišť evidovaných na Šebeni se nachází v blízkosti výrazné linie, z toho přes 96% je od této linie vzdáleno nejvýše 5 m. To potvrzuje domněnku, že na Šebeni převažují liniové struktury prostorového rozmístění mravenišť. Většina hnízd (přes 80%)je navíc vázána na výrazně světlé linie - hranice bezlesí, mýtin a velmi mladých porostů (do stáří 20 let). Uvnitř porostů nacházíme hnízda pouze v místech světlin. Proto jsou vnitřky porostů mravenci osídleny relativně málo, v kontrastu s často značně hustým osídlením jejich okrajů. Polovina mravenišť je v sousedství porostů založených během posledních deseti let. Zdá se tedy, že většina hnízd na Šebeni je relativně mladá a v minulosti zde zřejmě docházelo k rychlým a přitom poměrně masovým změnám rozmístění mravenišť. Přesto jen malá část populace je na výrazně světlých stanovištích. Byla zjištěna nedostatečná produkce samců, která je pravděpodobně dlouhodobého charakteru. Zarůstání mravenišť podrostem není na Šebeni prvořadým problémem, přesto může mít značný význam. 37% mravenišť bylo podrostem zarostlých na větší části povrchu kupy. Zarůstání hnízd se projevuje v různých částech lokality velmi nerovnoměrně. Především v jižní části může hrát velkou, snad i prvořadou, roli mezi faktory ovlivňujícími míru přežívání mravenišť.

Odborná

činnost

45

Data získaná na Šebeni při mapování populace lesních mravenců nemají hodnotu pouze z hlediska praktického, ale též z hlediska vědeckého. Dokladem je z dat jasně vyplývající pozitivní vztah výšky kupy a míry zastínění (ANOVA, P
Kvadratická závislost Lineární závislost

130

~ 110

E

. ..

~ >,

o..

~

90

Cll

-" ,(j)

->,

>

70

50

...

30

• 10

. ... •

• • 40

50

60

70

80

90

100

Zástin kupy (%) Obl: 1: Grafický výstup statistické analýzy závislosti výšky kupy mraveniště na jeho zastiněni porostem (lineární vztah: ANOVA, F = 141,1, P < 0,0001, R2 = 11,3; kvadratický vztah: ANOVA, F ~ 93,7, P < 0,0001, R2 ~ 14.5)

Pravidelná péče o mraveniště na Šebeni spočívá v kontrole jej ich úhynu, likvidaci buřeně v okolí hnízd a podrostu na hnízdech, prosvětlování některých stanovišť (odvětvování, probírka, výběrové odtěžení), fixaci mravenišť proti sesouvání na svazích, instalaci odrazníků chránících před poškozením dopravou, asanaci plísně u některých hnízd a počátečním odchytu a páření pohlavních jedinců a vysazování samic do okrajových porostů. Péče je na lokalitě tohoto rozsahu silně podvázána nedostatkem finančních prostředků. V roce 1999 byla významně podpořena z Programu péče o krajinu, okresní úřad však management finančně nepodporuje. Situace se může v budoucnosti zlepšit díky letošnímu vyhlášení přírodní památkou a přechodem pravomocí na krajský úřad.

46

Odborná

činnost

Přírodní památka Rodlen

Lokalita Rodlen patří mezi silné matečné komplexy registrované již v průběhu první etapy Akce Formica. Lokalita je registrována pod číslem 44 a názvem Stráně (viz. Hruška: "Seznam matečných komplexů mravenišť a způsob jejich ochrany" - rok neuveden). V této práci používám názvu Rodlen vzhledem k místním názvům (viz. turistická mapa Olomoucko Kartografie Praha a. s. 1995), a také s ohledem na to, že byl použit při první inventarizaci (P. Bezděčka v roce 1979). Lokalita se nachází mezi obcemi Vlčice a Lechovice asi 2 km západoseverozápadně od Loštic v okrese Šumperk, Olomoucký kraj. Administrativně náleží ke katastrálnímu území obce Lechovice. Geomorfologicky jde o území málo členité, tvořené plošinami a mírnými svahy, které jsou exponované převážně k západu, částečně k jihozápadu a severozápadu. Nachází se v Bouzovské pahorkatině, která je součástí Zábřežské vrchoviny (Demek et a!. 1987). Nadmořská výška se pohybuje přibližně mezi 330 m a 350 m n. m. Po stránce geologické patří území k zábřežskému krystaliniku. Podloží tvoří droby, drobové slepence a břidlice bouzovského souvrství, které je součástí spodnokarbonské flyšové formace. Převládají zde hnědé půdy oligobazické z přemístěných zvětralin (Demek et a!. 1987). Území lokality neprotíná žádný tok. Celé území patří k povodí Třebůvky, která je pravostranným přítokem Moravy. Vzhledem k tomu, že území má charakter mikrorozvodí, je jeho ovlivnění splachy či znečištěním okolních vodotečí nepravděpodobné. Z hlediska povrchového odtoku tvoří relativně izolovaný celek. Lokalita Rodlen spadá do mírně teplé klimatické oblasti, dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek se pohybuje pravděpodobně kolem 633 mm (údaj pro Bouzov z období let 1931 až 1960), dlouhodobý roční průměr teplot bude odhadem na základě údajů pro Olomouc (8.3°C) a Šumperk (7.6°C) pro období let 1901 až 1960 asi 8°C. Ú~aje byly převzaty z interního materiálu CHMU: Klima severomoravského kraje - tabulky (CHMU - rok neuveden, laskavě zapůjčil doc. Vysoudil, katedra geografie PřF UP Olomouc). Při opakovaných návštěvách lokality byl zjištěn nepříliš významný vliv myšovitých (typické chodby v hnízdech), kuny (zjištěna podle trusu) a vysoké zvěře. Poškozování černou zvěří bylo ve větší míře zj ištěno až v posledních dvou letech. Velmi výrazné poškozování hnízd způsobují datlovití ptáci. Jejich vliv je zřetelný i v pozdním létě. Na lokalitě převažují lesní porosty ve věku osmdesáti až devadesáti let, které v jižní části zabírají téměř celou plochu lokality. V severní části se střídají pásy porostů v mýtním věku (nad 110 let) s pásy dvaceti až třicetiletých porostů a dalšími plochami s porosty jiného věku. Převažují smrkové monokultury, ale vyskytují se zde i smíšené a listnaté porosty. Proběhla zde řada nahodilých těžeb způsobených kůrovcovou kalamitou. Tak vzniklo v jinak plně zapojeném porostujižní části několik mýtin skýtajících mravencům možnost dalšího šíření. Výsledky hodnocení vývoje populace lesních mravenců v minulosti Přírodní památka Rodlenje modelovou lokalitou pro výzkum populační dynamiky lesních mravenců. Pro místní mraveniště existují kvalitní inventarizační data z let 1979,1980,1995, 1996 a 1997 (nově i 2002). Smyslem jejich sběru a následného zhodnocení bylo mimo jiné odhalit charakteristiky vývoje populace během tohoto 18-ti letého časového úseku. Dále uvádím příklad výsledků některých analýz. Vývoj početnosti mravenišť v letech 1979 až 1997 V průběhu let 1979 a 1980 bylo zaznamenáno a změřeno 256 hnízd lesních mravenců. V letech 1995, 1996 a 1997 bylo na stanoveném území zaznamenáno a změřeno celkem 1 168 hnízd.

Odborná činnost

47

Po čet mraven i šť nalezených na lokalitě Rodlen při j ednotlivých inventarizacích shrnuje tabulka 1, ve které j sou uvedeny i další charakteristiky populační dynam iky. Průměrná vnitřní míra růstu v letech 1979 až 1997 získaná na základě lineárn í regre se veli kosti popul ace v jednotl ivých letech byla r, = 0,0795 za rok.

I počet počet

živých hnlzd starý ch hnízd

počet

nových hnízd

počet

uhynu lých hnízd

I

mortalita (%)

(%)

konečná

míra

přežívání

konečná

mlra

růstu

vnitřní čas

míra

I

? ? ?

I

66,23 14,29 51,95 0,857 1,519 0,418 1,66

nata lita (%) p řiroz. p řlrůstek

1979 154

růstu

zdvojnásobení (let)

I

I

1980 234 132 102 22 ? ? ? ? ? ? ?

I

1995 679

i

I

I

? ? ?

35,64 30,19 5,45 0,698 1,054 0,053 13,06

I

I I

I I

I i I

I I I I

I

1996 i 716 i 474 242 205 34,50 34,78 -0,28 0,652 0,997 -0,003 -247,80 I

1997 714 467 247 249 ? ? ? ? ? ? ?

Tab. I : Základní chara kteristiky p opulace lesních mravenců na Rodlenu v jednotlivých letech

800

...

700 'O .~

c:

600

Qí -o

500

•

Á

s:

o

a.

400 300 200 100

...

...

o 1975

1980

1985

1990

1995

2000

Rok Obr. 2: Počet hnízd v jednotlivých letech

Je patrné , že počet hnízd se na lokalitě v minulo st značně zvyšoval. V posledních letech se však nárůst silně zpomalil (obr. 2) a v roce 1996 byl přirozený přirůstek mírně záporn ý. V letech 1995 až 1997 vývoj po čtu hnízd už neodpo vídá exponenciálnímu nárůstu, který lze předpokládat v prvn ím obdob í existence lokality. Je možné dávat do souvislosti pokles míry růstu popul ace i míry přežívání hnízd s rostoucí abund ancí mravenišť na dané ploše (tj. s jej ich rostoucí hustotou) (obr. 3). Vlivem rostoucí hustoty hnízd pravděpodobně dochází k vyrovnání míry natality a mortality a vzniká

48

Odborná činnost

rovnováž ný stav. Vysoká hodnota natality v roce 1979 (66,2%) oproti rokům 1995 a 1996 (cca 35%) by mohla souvise t s menší abundancí hnízd na l okalitě v roce 1979. Podobně malá mortalita v tomtéž roce ( 14,3%) oproti rokům 1995 a 1996 (30% a 35%) pravděpodobně do sv ědčuj e závislost míry přežívání na hu stotě hnízd.

.

1, 6 1,4

I • Konečná

I..

1,2

míra

přežívání I

Konečná m íra růstu

I

......

-

-.

•

0 ,8 0 ,6 0,4 0 ,2

o 300

100

500 Abundance

700

900

Obr. 3: Vztah konečn é míry přežívání hnízd a konečn é míry růstu s abundancí (hustotou) na dané p loše.

m raven išť

vývoj rozm ěrů mravenišť V letech 1979 - 80 byla měřena pouze výška a průměr kupy. V letech 1995 - 97 byly měřeny výška kupy, průměr kupy, průměr valu a průměr dvora (tab. 2). Protože větši na hnízd na Rodlenu nemá vyhraněný dvůr a často ani val, nepovažuj i průměr valu a průměr dvora za příliš významné pro obecný popis hnízd. rok 1979 meanl SD

rok 1980

ISE

rok 1995

rok 1996

mean l SD I SE mean l SD I SE mean l SD

ISE

I

rok 1997 mean l SD

ISE

výška kupy

46,7 27,4 2,2 45,4 24,4 1,6 33,7 15,9 0,6 35,9 17,7 0,7 34,2 17,5 0,7

průměr

kupy

97,3 63,4 5,1 98,5 75,5 5,0 66,8 29,3 1,1 71,6 31,9 1,2 69,8 30,6 1,1

p růměr

valu

?

?

?

?

?

?

73,5 37,7 1,4 76,8 44,4 1,6 82,2 45,3 1,7

prů měr

dvora

?

?

?

?

?

?

74,2 39,9 1,5 79,8 44,6 1,7 86,8 54,8 2,1

Tab. 2:

Rozměry hnízd v j ednotlivých letech (cm) (mean = průměr, SD = směrodatná odchylka , SE = sm ěroda tná chy ba průměru)

Rozměry skupiny hnízd prvně nalezených v roce 1995 prodělaly během let 1996 a 1997 následující změny : výšky a průměry kup se v jednotlivých letech zřetelně lišily (ANOVA, výška: F2,1520 = 32.00, P < 0.0001, průměr: F2, 1520 = 50.96, P < 0.0001) V roce 1995 byly rozměry nejmenší, s přibývaj ícím věkem hnízd j ej ich rozměry rostly. (tab. 3 a obr. 5, 6,)

Odborná

č innost

49

rok 1995

rok 1996

mean

SO SE

výška kupy (cm)

33,7

15,9 0,6

prům ěr

66,8 29,3 1,1

kupy (cm)

rel.

rok 1997

(%) mean

SO I SE

19,9

40,3

17,7 0,8

21,4

81,1 31,2 1,4

přír.

rel.

(%) mean

SO SE

1,5

41,0

17,9 0,9

3,5

83,9 30,0 1,6

př ír.

Tab. 3: Výška a prům ěr kupy skup iny hnízd prvn énalezených v roce 1995 v j ednotli vých letech (mean = prům ěr, SD = sm ěroda tná odchylka, SE = sm ěrodatná chyba prům ěru)

30 25 o~

iň

o c Qí

·U

20 15

'E .~

]i

a>

10

cr 5

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

110

vý ška kupy (cm)

Obr, 5: výv oj výšky kup u hnízd prvn ě nalezených v letech 1995 - 97

18 16

~

14

iň

12

Qí

10

'E >

8

oc

·U

.~

Cii

cr

6 4 2

20 30 40 50 60 70 80 90 1001 10 1201 30 140 1501 60 170 180200 Průměr

kupy (cm)

Obr. 6: výv oj prům ěru kup u hnízd prvn ě nalezených v letech 1995 - 97

50

Odborná

činnost

Na

základě zjištěných skutečností

o vývoji

rozměrů mravenišť

byly odhaleny následující

důležité faktory určující dynamiku průměrnýchrozměrů mraveníšť na lokalitě: růst (změna) rozměrů mravenišť s věkem míra mortality starších mravenišť (a závislost této mortality na rozměrech) podíl nově vznikajících mravenišť průměrné rozměry nově vznikajících hnízd Teprve delší systematické pozorování by mohlo upřesnit váhu těchto faktorů

Zhodnocení výsledků předchozípéče Na přirodní památce Rodlen probíhá od roku 1997 pravidelná péče. V roce 2001 byly zhodnoceny dosavadní výsledky jednotlivých managementových zásahů. Nejvýznamnějším a nejvíce opakovaným zásahem v minulosti i nyní uplatňovaným byla úprava stanovištních poměrů mravenišť - především redukce okolní buřeně. Tento zásah aplikujeme velmi často i na jiných lokalitách a lze jej poměrně objektivně zhodnotit. Obecně vede k větší stabilitě mravenišť a snížení míry jejich odumírání. Na Rodlenu lze sledovat zvláště významný vliv tohoto zásahu především v listnatých porostech v jižní části a na silně zarůstajících stanovištích podél cest. Oproti letům 1995 a 1996 zde došlo ke stabilizaci počtu a rozmístění hnízd. Rodlen má také jedno specifikum - účinky zásahu lze sledovat obvykle déle (asi o sezónu) než najiných lokalitách. Srovnatelně plošně aplikovaným opatřením bylo překrytí mravenišť suchým klestem na ochranu proti žlunám. Poprvé byl zásah uskutečněn v roce 2000, částečně zopakován byl letos. Podstatou zásahu je pokrytí povrchu kupy vhodným množstvím suchého bezlistého chrastí. Při správném provedení na podzim po sezóně zásah mraveniště neoslabí. Následujicí zimu chrastí výrazně ztíží přístup žlun ke kupě. Na jaře je pak, při vhodném provedení (nepřekrývat zbytečně vrchol kupy), mravenci zabudováno do hnízda a stává se tak trvalou, přirozenou ochranou. Opatření má ovšem rizika. Může vést k zaplísnění kupy. Nesprávné provedení neumožní zabudování chrastí, které pak zastiňuje povrch mraveniště, oslabuje ho a je nutné jej opět odklízet. Někdy také zásah (zvláště při nepromyšleném opakování) může způsobit přílišný nárůst objemu kupy, hnízdo se stane pro svoje obyvatele nevhodně velké, což může mít řadu důsledků včetně jeho opuštění. V podmínkách Rodlenu měl zásah z roku 2000 velmí vysokou úspěšnost. Ze 134 pře­ krytých mravenišť bylo provedení zásahu u více než 90% úspěšné. U necelých 10% se pak projevily některé nedostatky: u 6 mravenišť způsobil zásah nepravidelností ve stavbě kupy a tedy oslabení, u 3 hnízd chrastí nebylo zabudováno a u 2 mravenišť zásah neodvrátil zánik vlivem masivního útoku žlun. Další 3 mraveniště zakrytá klestem byla zničena lesáky. Co se týče úspěšnosti v odvracení útoků žlun, byla celková úspěšnost přes 85%. Zásah tedy hnízda od predace zcela neuchránil, to však ani nebylo možné předpokládat. Uvážíme-li však náklady na zásah (ve srovnání s kryty) ajeho pozitivní dopad,je závěrjednoznačněpozitivní a zásah se jeví vhodný i do budoucna. Z vyhodnocení překrytí klestem u tolika mravenišť najednou vyplynulo několik poznatků do budoucna. Zdá se, že úspěšnost zásahu byla snížena tam, kde byl klest umístěn na kupu zarůstající trávou. Snad tak dochází k přilišné podpoře zavlhčování. Méně vhodný se zásah projevil také u větších kup s větší sklonitostí. Přitom velké kupy také hůře snášely umístění klestu na vrchol. Naopak takřka bezproblémové bylo opatření u hnízd střední resp. lehce nadprůměrné velikosti. Jeho relatívně horší zabudovávání bylo pravděpodobně způsobené postupným sesouváním materiálu k patě kupy. Zásahem proti útokům žlun je i ochrana mravenišť mechanickými kryty. Na Rodlenu bylo zatím umístěno pouze 10 přenosných krytů k ochraně umělých oddělků. Svoji funkci plní dobře, je však nutné se zmínit o několika nevýhodách: pořizovacích nákladech, nutné pravidelné péči a atraktivitě pro zloděje. Největší problém - rozkrádání pletiva z krytů - se

Odborná činnost

51

na Rodlenu zatím projevil okrajově. Hlavní nevýhodou tak zůstává nákladnost. Je však bezpochyb, že vzhledem k vysoké účinnosti zůstanou kryty alespoň pro ochranu umělých oddělků nejvhodnější možností. Zkušenosti na Rodlenu zatím naznačují, že použití stabilních krytů (s pevnou kotvenou konstrukcí) by nemuselo být vždy vhodné vlivem vysoké migrace mravenišť.

Posledním významným opatřením zasluhujícím zhodnocení je přesun několika mravenišť provedený v roce 1998. Hlavním důvodem přemístění hnízd byla neutěšená situace ve zdrojové oblasti. Díky vysoké hustotě zde mraveniště živořila a v posledních letech před přesunem se výrazně zvýšila míra jejich opouštění. Odsunutí některých hnízd mělo tedy uvolnit konkurenční napětí mezi hnízdy a vést ke zlepšení j ejich stavu. To se z velké části podařilo. V místech, odkud byla mraveniště odebrána, došlo zpravidla k opuštění menší části zbývajících mravenišť a k zlepšení stavu přeživších. Populace se přemístila do menšího počtu silnějších hnízd. To byl velmi pozitivní výsledek. Avšak v některých místech, kde došlo k odběru, se situace od roku 2001 opět zhoršuje. Zlepšení kondice přežívajících mravenišť vede v oblasti hnízd 140 až 153 znovu k růstu konkurenčních tlaků. Vznikla zde i některá nová hnízda. Předpokládáme tedy, že v roce 2003 zde bude vhodné zásah z roku 1998 zopakovat. Summary A description of important sites with a dense population of forest ants in Moravia is given. The second part introduces natural reserves Šebeň and Rodlen. Šebeň lies in the center of the country near the border between Bohemia and Moravia. It hosts the most abundand population of Formiea po/yetena in the Czech Republic. But management ofmore than 1100 nests there is uneasy. Rodlen is situated in North Moravia and anthills have been investigated here since 1979 already. Therefor it is a suitable area for population dynamics research. Some examples of results of statistical analysis are shown. Nowadays, over 700 anthills of Formiea polyctena are mapped there. Použitá literatura ČHMÚ (rok neuveden): Klima severomoravského kraje - tabulky, interní materiál ČHMÚ DEMEK J. et a!. (1987): Hory a nížiny, Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha, 584 str. Zpracováno na podkladě prací: DAĎOUREK M. (1998): Výzkum populačni dynamiky mravence Formiea po/yetena na lokalitě Rodlen. Diplomová práce. Katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzíty Palackého, Olomouc, 110 str., nepublikováno DAĎOUREK M. (1998): Plán péče o zvláště chráněné území. Přírodní památka Šebeň. OkÚ Žďár nad Sázavou, 22 str., nepublikováno DAĎOUREK M. Q999): Management lesních mravenců na navrhované PP Šebeň. Závěrečná zpráva PPK MZP. AOPK CR středisko Hav líčkův Brod, 12 str., nepublikováno DAĎOUREK M. (2001): Management lokality lesních mravenců Rodlen 2001. Závěrečná zpráva. OkÚ Šumperk, 8 str., nepublikováno

Mgr. Milan Daďourek Počítky 3, Žďár nad Sázavou e-mail: [email protected]

52

Odborná

činnost

Ochrana mravenců na revíru Radkovice Conservation ojants in Radkovice Vlastimil Vala Úvodem chci upozornit, že nejsem specialistou na lesní mravence ani jiný hmyz. Jsem lesník a je mi jako každému jinému známa užitečnost lesních mravenců v biologické ochraně lesa. Lesníci všech generací znají např. popis užitečnosti mravenců při mniškové kalamitě v Čechách. Stojí za to připomenout, že v každé učebnici ochrany lesa je zmiňována důležitost ochrany a rozšiřování lesních mravenců. V následujícím příspěvku uvádím velice stručně charakteristiku revíru Radkovice, kde se hospodaří běžnými postupy a lesní mravenci se zde vždy vyskytovali. Chci ukázat, že je možné při normálním lesnickém hospodaření a bez velkých nákladů udržovat a zvyšovat populaci lesních mravenců. Základní údaje o revíru Radkovice Revír Radkovice je součástí Lesní správy Třebíč. Patři do přírodní lesní oblasti 33 - Před­ hoří Českomoravské vrchoviny a nachází se východně od Jaroměřic nad Rokytnou. Výměra:

1753 ha; Nadmořská výška: 385 - 555m; Průměrnéroční srážky: 528 mm;. 8%; jedle a ost, 3%;

Dřevinná skladba; jehličnany 82%; smrk 52 %; borovice 19 %; modřin listnáče 18%. Z toho: dub 7 %; buk 3%; ostatní listnaté dřeviny 8%.

Ročně se na revíru těží 15 000 m dříví a zalesňuje cca 20 - 25 ha a v tom je cca 25% listnatých dřevin.

Na revíru se používají tyto hospodářské způsoby: Podrostní Násečný a holosečný Pro nelesníky tyto způsoby podrobněji objasním, protože také značnou měrou ovlivňuj í životní podmínky mravenců. I. Podrostní způsob - při tomto způsobu probíhá obnova pod ochranou těženého porostu, a to buď podsadbou (na revíru výjimečně) nebo přirozenou obnovou. Podíl přirozené obnovy na revíru předpokládám v dlouhodobé perspektivě cca 5 až 10% a to z těchto důvodů: - převažují živná stanoviště s agresivní buření, která utlačuje zmlazující se dřeviny - nízké srážky - velký podíl smrkových a borových porostů, kde je nezbytný vnos listnatých dřevin 2. N ásečný a holosečný způsob - tyto dva způsoby na revíru převažují. Při násečném způsobu probíhá obnova na souvisle vytěžené ploše, jejíž šíře nepřekročí průměrnou výšku těženého porostu, popř. i pod ochranou přilehlého porostu. Při holosečném způsobu obnova probíhá na souvislé vytěžené ploše, širší než průměrná výška těženého porostu. Velikost souvisle vytěžených ploch nepřesahuje I ha. Na vytěžených plochách převažuje obnova sadbou. Zjednodušeně řečeno, z hlediska životních podmínek mravenců jsou na revíru zastoupeny porosty husté neprosvětlené, porosty řídké prosvětlené, množství porostních stěn v okrajích vytěžených ploch a to vše v rozmanitém stáří a v různých expozicích z hlediska oslunění.

Odborná činnost

53

Mravenci a škodlivý hmyz na revíru Radkovice Lesníka na lesních mravencích nejvíce zajímá, jak jsou Cl nejsou schopni regulovat škodlivý hmyz. V literatuře se autoři shodují v tom, že mravenci jsou účinnými regulátory Iistožravých škůdců. V podmínkách revíru Radkovice jde především o bekyni mnišku, větší pozornost při ochraně mravenců věnuji tedy porostům, které jsou mniškou ohroženy. Významnými škůdci na revíru jsou kůrovci. Je však uváděno, že schopnost mravenců regulovat kůrovce je omezena. Vyplývá to ze způsobu života kůrovců (Starý, 1987). V období přemnožení kůrovců v revírech jsme pozorovali jejich lov mravenci při asanaci napadených stromů odkorněním. Mravenci odnášeli nejen odkorněné larvy, kukly, ale také ještě zcela nedospělé brouky (hovoříme o tzv. stadiu žlutého brouka). V podstatě jde o takovou situaci, kdy je již problematické odkornění ale i odření dřeva při dopravě, protože hrozí, že část brouků dokončí vývoj a napadne další stromy. Pokudje v lese dost mravenců, můžeme více aplikovat odkornění nebo odvoz v kůře a eliminovat tak množství případné chemické asanace. Nutno ještě připomenout, že nelze význam mravenců přecenit, jejich působení je jenom dílčí součástí ochrany lesa. A protože mravenci jsou predátoři lovící hodně druhů, může být někdy jeho užitečnost i problematická. To však k přírodě patří. Je přece známo, že loví také užitečný hmyz. Mravenci například poničí množství housenek mnišky, ale současně likvidují larvy kuklice mniškové - cizopasníka mnišky (Starý, 1987). Lesní mravenci na revíru Radkovice Z vlastní zkušenosti je mi známo, že na území revíru Radkovice se minimálně v posledních třiceti letech vždy vyskytovali lesní mravenci, aniž by byli ochraňováni. Těžko dnes říci, co ovlivnilo udržení a rozšiřování mravenišť. Nabízelo by se například vysvětlení, že cca před čtyřiceti lety byla na revíru vytvořena hustá síť malých holých seči o výměře cca 0,04 až 0,10 ha, tzv. kotlíků. Takto vzniklé světliny a jejich okraje mohly vytvořit vhodné životní podmínky některým druhům lesních mravenců. Mravenci ale úspěšně přežili i období 70. a 80. let minulého století, kdy byly prováděny velké holoseče, včetně použití těžké mechanizace nebo insekticidů.

Aktivní ochrana mravenců na revíru Radkovice začala být prováděna cca od roku 1985, kdy se touto problematikou zabýval Vybíral (1985). Na revíru jsou v současné době čtyři významnější lokality a v každé je cca 30 mravenišť. Dále je na revíru několik drobnějších lokalit s počtem mravenišť do 5 ks. Ochrana spočívá pouze v oplocení proti černé zvěři, a to jenom tam, kde je pozorováno, že černá zvěř pravidelně škodí. Používá se dřevěných oplůtků. V současné době je na revíru ochráněno oplocením 20 mravenišť. Dále se od roku 1992 minimalizovalo použití insekticidů. Např. kůrovci napadené vývraty nebo zlomy jsou, pokud nejdou z lesa vyvézt, odkorňovány. Považuji za samozřejmé, že k ochraně mravenišť patří i vyloučení jejich poškození těžební a dopravní technikou. K tomu patří upozornění na výskyt mravenišť v porostech při jejich předání firmám, které provádí lesnické práce. V souvislosti s mravenci jsem zaznamenal i jednu zajímavost. Po provedené clonné seči v okraji porostu bylo nutné část nahromaděného klestu štěpkovat. V dané lokalitě se do té doby mravenci nevyskytovali. V jarním období však jednu hromadu klestu využili mravenci ke stavbě mraveniště. Dnes jsou v této lokalitě již tři mraveniště. Myslím si ale, že hlavní příčinou vzniku mravenišť bylo prosvětlení porostu po těžbě a mraveniště by vzniklo i bez štěpkování klestu. Závěr

Na revíru Radkovice se hospodařilo a hospodaří běžnými způsoby. Mravenci se zde vždy vyskytovali a dále se rozšiřují. Ochrana mravencůje prováděna oplocením proti černé zvěři a to pouze tam, kde škodí. Proto je oploceno pouze 20 mravenišť. K dalším opatřením patří eliminace použití insekticidů a je dbáno, aby nedocházelo ke škodám těžebně dopravní technikou. Nelze však s určitostí tvrdit, že takto prováděná ochrana je příčinou rozšiřování mravenců.

54

Odborná

činnost

Význam mravenců při regulaci hmyzích škůdců je nesporný, není ale možné tento význam přeceňovat. Ochranou mravenců se lesníci zabývají ve vlastním zájmu. Jde však jenom o dílčí část prevence v ochraně lesa.

Obr. :

Ilustrační/oto

Summary Conservation of ants in Radkovice takes place only by means of fences against boars in places where they damage ant - hills . Insecticides are eliminated as much as possible and destruction by forest vehof ant - hills icles is avoided. However these measures might not be the crucial reason for increase in occurence of ants in the region. The forest is protected by other mean s as well and goos conditions improve conditions for ants as wel l, Literatura STARÝ B. a KOL. ( 1987): Užitečný hmyz v ochraně lesa , SZN Praha VYBÍRAL J. (1985 ): Možnosti hospodářského využití mravenců rodu Formíca v integrované ochraně lesa na území LZ Jaroměřice nad Rokytnou, Závěrečná práce PGS, nepublikováno.

Ing . Vlastim il Vala, Csc. Lesní správa Třeb í č Tř. 9. května 29 ,Třeb í č e-mail : IsI [email protected]

o

borná č innost

55

Rettungsumsiedlugen von Roten Waldameisen (Formica s. str.) Und der Glanzend Schwarzen Holzameise (Lasius [DendrolasiusJ fuliginosus LATR.1798) aus ungewěnlichen Nestbauhabitaten Resettlement ofred and ants ( Formica s. str.) and the shining blackwood-ant (Lasius [DendrolasiusJfuliginosus LATR. 1798)from unusuel nesthabituals for the purpose of,rescue. Christian Klouda In den letzten Jahren bekam ich es mit Waldameisenumsiedlugen Zll tun,die anders als die Ůblichen waren und die Waldameisen von Orten umgesiedelt werden sollten wo sie fiir

Betriebe Išstig wurden. Eine Umsiedlung wurde von der Eisenbahn beantragt,die alte Holzschuppen wegreillen wolte. Bei der Umsiedlung stellten wir fest, dass trotz entnommenen Nestbau weiterhin Waldameisen in gróllerer Anzahl wie aus dem Nichts auftauchten. Sie kamen aus einem anderen Raum des Schuppens durch die durchlassige Holzwand. Es war also ein Volk mit einen durch eine Bretterwand geteilten Nestbau. Das Volk hatte Nahrung an den nahen Pappeln unf den Wildkrauten und - grasern den Umgebung. Durch die vorhandenen Betonwege konnten sie schne II zu ihren Nahrungsquellen gelangen. Regen brauchten sie nicht Zll fůrchten, das Schuppendach schůtzte sie davor. Durch die offen stehende Tur hatten sie SO - Sonne und im anderen Raum Schatten. Es ist mógli ch daf sie in den Jahren in denen sie dort lebten unter diesen idealen Bedingungen sich wahrscheinlich vcrweichlicht hatten. Die Umsiedlung an eincn Síidwaldrand mit Eiche und Birke um einen Laubholzstock haben sie nicht angenommen und sind unbekannt verzogen. Eine Umsiedlung aus einen Bienenhaus konnte nicht ausgefiirt werde, da die Waldameisen den Untergrund besiedelt hatten. Umsiedlungen aus der nahen Umgebung von am Waldrand stehenden Wohnháusern hatten ihren Grund in den giinstigen Bedingungen, die die Bewohner den Waldameiscn unbcwuíšt hergestellt hatten. Sonneneinstrahlung alte Stubben, Schichtholtz, genúgend Laubstráucher und -báurne rnit Blatt- und Rindenláusen, Zierkoniferenanptlanzungen und Rindenmu1ch auf den Gartenboden sind der Grund der Ansiedlung. Besonders im Friihjahr belaufen die Waldameisen die erwárrnten und besonnten Wande der Wohnhauser bis in die Wohnungen und werden dadurch lastig. Ganz besonders lástig werden sie in der Umgebung von Kindergarten. Komposthaufen werden auf Grund der darin entstehenden Warme besicdelt und der in ihrer Umgebung vorhandenen Nahrung. Auf nicht zu stark befahrenen Eisenbahnstrecken siedeln dic Waldameisen sogar im Eisenbahnschotter bzw in alten Holzschwellen, wenn an den Eisenbahnstrecken Wald oder zumindest einzelne Baume oder Straucher vorhanden sind, natůrlich auch an den Streckenrandem. Sogar in alten abgestellten Waggons habben die Waldameisen ihre Nestbauten.

56

Odborná

činnost

Auf Friedhófen siedeln sieh Waldamiesen an untersehiedliehen fiir sie geeingneten Habitaten ano Sie werden, wenn das Volk grófíer wird, bei der Grabpf1ege lastig und miissen manehmal sehwierig umgesiedelt werden. Ein besonders .waldameisenfreundliches'' Habitat wurde in einer zweirohrigen Heifíwasserleitung mit Warmwasserriiekf1uB gefunden. Die Waldameisen hatten sieh an der Betostiitze unter der Leitung und in dem lsolationsmaterial des Warmwasserrohres angesiedelt. Die Wartungsmonteure wollten dort keine Arbeiten mehr durehfiihren. Wir muBten das sehr starke Volk zweimal umsiedeln. Selbst an stark befahrenen StrakBenriindern siede1n sieh Waldameisen an, wenn alte starke Baume mit Blatt- und Rindenláusen nahe zur Verfiigung stehen, sie leben dann vorwiegend aufden Baumen. Sehr vehrwunderlieh sind Nestbauten an oder gar in elektrisehen Anlagen Verteilerkasten usw. Eine Umsetzung, die von der Telekom beantragt wurde, da die Telefonverbindungen gestort wurden oder ausfielen und die Monteure sieh nieht mehr an die Anlagen trauen wurde zu einer kleinen Ůberraschung. Die Ameisen, die sieh in einen Verteilerkasten inmitten der Verdrahtungen und der untere Verteilereinriehtung eingenistet hatten, gehóren der Art Lasius (Dendrolasius) fuliginosus LATR. l798 anoDie danebenstehen Weiden und Pappeln gaben die Honigtaunahrung. Soweit ieh das Nestbaumaterial und die Ameisen erreiehem konnte wurden sie entnommen und auBerhalb des Ortes am Waldrand am FuB einer noeh lebenden Blitzeiehe mit bis zur Wurzel aufgerissenen BlitzriB angesiedelt. Der Rest des Volkes der im unteren Teil unter den Einriehtungen verblieb, da er nieht erreiehbar war, muBte liquidiert werden und in der Anlage verbleiben. Diese Eigenart vom Ameisenarten sieh in der Náhe oder in elektrisehen Anlagen anzusiedeln miiBte mit physikalisehen Methoden genauer untersueht werden warum diese Ansiedlungen entstehen.

Zusammenfassung Die Abhandlung beriehtet von untersehiedliehen uniibliehen Neststandorten von Ameisen in der Oberlausitz. Diese Ameisenvčlker bauen Nesthiigel auf Standorten wo sie sonst nieht leben. Zum Beispiel bauen Ameisenvólker Nesthiigel dort, wo das Lokal- und Mikroklima besser ist als an anderen Standorten. leh habe Nestbauten in Holzsehuppen, in hčlzernen Bienenhausern, in Hausgarten nahe an Hausern gesehen. Aueh in Komposthaufen in Eisenbahnsehwellen aus Holz, im Eisenbahngleissehotter, in einem alten Eisbahnwaggon in dem Gepackfach und in Kindergartenhófen, auf'Friedhófen und in der lsolation einer Heiss-und Warmwasserfernleitung iiber Land in einem Waldgebiet, in Dórfern unter alten Bšumen am Strassenrand. Besonders interessant sind die Nestbauten nahe oder in den Verteilerkasten elektriseher Anlagen und Telefonanlagen. Letztere sind es wert mit physikalisehen Methoden náher untersueht zu werden.

Christian Klouda Konrad - Waehsmann - StraBe 40 D-02906 Niesky

Odborná činnost

57

Záchranné přesídlování lesních mravenců (Formica s. str.) a mravence černolesklého (Lasius / dendrolasius / fuliginosus ) z neobvyklých hnízdních stanovišť Překlad Petr Miles

V posledních letech jsem měl co do činění s přesídlováním, pro obyvatele či podniky obtížných lesních mravenců z neobvyklých míst. Jejich přesídlení bylo požadováno v blízkosti železnic, ze starých dřevěných kůlen, které rozhryzávali. Zjistilijsme však, že i když bylajejich hnízdní stavba odstraněna, mravenci se nadále ve velkém počtu jakoby z ničeho opět vynořovali. Přicházelí z jiného prostoru kůlny přes propustnou dřevní stěnu, kterou byla jejich hnízda rozdělena. Potravu nacházeli na blízkých topolech, plevelech a trávě v okolí. Po betonové cestě se mohli rychle dostávat ke svým potravním zdrojům. Nemuseli se obávat deště, střecha kůlny je před ním chránila. Otevřenými dveřmi k nim pronikalo odjihovýchodu slunce, v jiných prostorách měli stín. Je možné, že v letech, ve kterých tam v těchto ideálních podmínkách žili, pravděpodobně zchoulostivěli. Jejich přenos na jižní lesní svah s duby a břízami se nevydařil a zmizeli neznámo kam. Přenos z jednoho včelína nemohl být proveden, neboť lesní mravenci osídlili jeho spodní základ. Přesídlování z blízkosti obytných domů, nacházejících se u lesních okrajů, mělo svoji příčinu v příznivých podmínkách, které jejich obyvatelé nevědomky lesním mravencům vytvořili. Sluneční záření, staré pařezy, vrstvy dřeva, dostatek listnatých keřů a stromů s listovými a korovými mšicemi, ozdobné jehličňany a humus z kúry na zahradní půdě se staly základem osídlení mravenci. Zejména v předjaří běhali lesní mravenci po ohřátých a osluně­ ných stěnách obytných domů až do bytů a byli tím obtížni, zvláště v okolí dětských školek. Osídlovali též hromady kompostu, v nichž se vytvářelo teplo a v jejichž okolí nacházeli potravu. Na nepříliš silně frekventovaných úsecích železnice sídlili lesní mravenci dokonce v železničním štěrku, případně i ve starých dřevěných pražcích, pokud byl v blízkosti les nebo alespoň jednotlivé stromy nebo keře. Mravenci měli svá hnízda dokonce i v zasíťovaných zavazad lových prostorách starých odložených železničních vagónů. Na hřbitovech se usadili lesní mravenci na různých pro ně vhodných stanovištích. Když jejich početnost vzrostla, stávali se při péči o hroby obtížní a museli být někdy s obtížemi přesídlováni.

Zvláště příznivé stanoviště nalezli lesní mravenci i v jednom teplovodním vedení, sestávajícím ze dvou rour s vyhřívanou vodou, kde osídlili izolační materiály v betonových výztužích pod tímto vodovodním vedením. Údržbáři tam nemohli provádět žádné práce. My jsme museli toto velmi silné mravenčí společenství dvakrát přemisťovat. Lesní mravenci osídlují dokonce okraje silně frekventovaných silnic.jestliže jsou nablízku staré silné stromy s listovými nebo korovými mšicemi. Potom žijí přednostně na těchto stromech. Velmi pozoruhodné jsou mravenčí stavby na elektrických zařízeních nebo dokonce i uvnitř nich, v rozvodných schránkách elektrospotřebičů apod. Mravenci narušili telefonické spojení a od Telekomu bylo požadováno jejich odstranění. Tito mravenci, kteří se uhnízdili ve vnitřku rozvodné skřínky uprostřed drátů, náleželi druhu Lasius (Dendrolasius) fuliginosus LATR. 1798. Opodál stojící vrby a topoly jim poskytovaly jako potravu medovici. Pokud jsem na hnízdní stavební materiál a na mravence mohl dosáhnout, byli tito odebráni a přesídleni k okraji lesa na patu jednoho ještě živého bleskem zasaženého dubu, s puklinou od blesku sahající až ke kořenům. Zbytek mravenců, který ve spodní části elektrického zařízení zůstal, byl nedosažitelný a musel se zlikvidovat.

Tyto zvláštno sti mravenců usídlovat se v blízkosti nebo uvn itř elektri ckých bylo nutno pře sn ěji zkoumat fyzikálními metod am i a objasn it, proč tak či n í.

zařízen í,

by

Summary Ants in "Oberlausitz" built their nest hills at localities where they normall y do not Jive. The ants nest hills can be found at places where local microc1imate is better than at other locations. I have seen ant nest hilis in wooden sheds, in wooden bee houses, in garden houses, as will as in compo st heaps, in wood en railw ay sJeepers, in the luggage rack of an old carriage, and in the railwa y-balla st. Ants built thei r hills at the kind ergarten backyards, in the cemeteries, and even in the isolation ofa long-di stance hot water pipe running through a forest. In villages, we find ants at roadsides under old trees. ParticularJ y interesting are nest hills near or even in electrical or telephone distribut ions. The latter are worth examining to find reasons for ants preferences .

Obr.: Haben auch Waldameisen eine Vorliebefiir Auto. das liebste Kind der Deutschen? Ein grof3es F. polyctena- Volk hat sich in einem alten Auto -Wrack eingenistet und fůhlt sich unter dem sch ůtzenden Dach und Warmenden Aufšenblech seit Jahren wohl. Velké mraveniště Formica po lyctena se uhnízdilo ve starém autovraku. Cítí se dobře po d pl echovou střech ou. která příjem n ě hřeje.

Odborná činnost

59

Mezinárodní konference o ochraně lesních v Langenbriicku u Drážďan

mravenců

lnternational conference about preserving ofwood-ants in Langenbrůck near Dresden Petr Miles Je potěšitelné, že se ochrana mravenců začíná prosazovat i na mezinárodní úrovni. Svědčí o tom odborná konference Ochrana mravenců v Něrnecku, Česku a Polsku, která se stala od nástupu nového vedení Programu Formica nejvýznamnější akcí toho druhu a vrcholem naší mnohaleté usilovné práce. Zorganizovala jí Německá stráž ochrany mravenců (Ameisenschutzwarte Deutschlands) pro zájemce z Německa, Polska a České republiky. Cílem byla přeshraniční výměna vědeckých a praktických poznatků z ochrany a výzkumu mravenců v těchto třech sousedících zemích. Zasedání se uskutečnílo ve dnech 27. a 28. září 2002 ve vzdělávacím středísku Technícké akademie Esslingen v Langenbriicku u Drážďan. Hlavním pořadatelem setkání se stala Zemská stráž ochrany mravenců v Sasku (Ameísenschutzwarte Sachsen), se kterou mají čeští účastnici Programu Formica při ČSOP uzavřenou písemnou dohodu o spolupráci a kooperaci a Akademie Saské zemské nadace pro přírodu a životní prostředí (Akademie der Sachsischen Landestiftung Naturund Umwelt). O pohostinnosti německých pořadatelů svědčí skutečnost, že německá strana uhradila přítomným z ČR a Polska veškeré účastnícké poplatky. Tyto náklady hradíla německá Technická Akademie Esslingen v Langenbriicku. Velkou předností tohoto semináře byla i skutečnost, že veškerá jednání byla všem účastníkům zcela srozumitelná pomocí sluchátek. Odborně fundované tlumočnice byly neustále přítomny i při večerních posezeních a na exkurzní trase. Při zahájení odborného semináře v pátek 27. září v 16,00 hodin byli všichni přítomní uvítáni hlavní pořadatelkou paní Christine Schonherr z Akademie Saské zemské nadace pro přírodu a životní prostředí. Poté pronesl úvodní uvítací projev Dr. Axel Klein, prezídent Německé stráže ochrany mravenců. Následoval blok přednášek nazvaný O úlohách ochrany mravenců v Německu, Česku a Polsku, přičemž byl referujícím ze všech tři zemí vymezen stejný čas. Za německou stranu přednesl projev opět Dr. Axel Klein, za českou Jan Daňo, vedoucí Programu Formica při ČSOP a za polskou Dr. Tadeus Podkówka z Opole. Historie vzniku, organizace a úkoly ochrany mravenců v Německu nám nebyly zcela neznámé, neboť je nám výměnou za náš zpravodaj FORMlCA pravidelně zasílán německý čtvrtletník Ameisenschutz - aktuell, ve kterém se můžeme o všem podstatném dočíst. Vycházi již od r. 1990 (nejprve to byl časopis Die Waldameise) a byl příkladem i pro vznik našeho zpravodaje. Méně jsme toho dosud věděli o ochraně a výzkumu lesních mravenců v sousedním Polsku, neboť Polácí dosud vlastní specializovanou pravidelnou publikaci o mravencích nemají. Z projevu přednášejícíhojsme se však dozvěděli, že i v Polsku je inventarizace lesních mravenců důkladně a na celém území prováděna a byly nám názorně promítnuty srovnávací výsledky z jednotlivých vojvodství. Navíc nás Dr. Podkówka seznámil se svoji vlastní patentovanou metodou rozšiřování a posilování lesnich mravenců za pomoci odběru jejich kukel. Zajímavá byla i jejich propracovaná metoda balení a rozvážení mšic medovnic, vhodných při znovuosídlování některých území lesními mravenci, např. na holinách po lesnich požárech. Při tom byl řešen i problém ohrožení těchto mšic jejich predátory - slunéčky.

60

Různé

Vystoupení našeho představitele Jana Daňa, jehož podstatná část je v samostatném pří­ bylo obohaceno o barevnou mapu CR s výskyty mravenišť, promítnutou na velké plátno za pomoci digitální počítačové techniky a video nahrávky o Programu Formica (na Liberecku zpracované regionální televizí Genus). Ta se týkala hlavně záchranných transferů lesních mravenců a v posilování jejich biodiverzity v CHKO Jizerské hory. Večer téhož dne, který proběhl v družné atmosféře, byl věnován vzájemným seznámením a rozhovorům. K dobré pohodě pří spěla i skutečnost, že jak prezident německých "mravenečníků" dr. Axel Klein, tak i bývalý předseda saských ochránců mravenců Ing. Christian Klouda, slavili téhož dne své narozeniny. Při těchto neformálních rozhovorech s německými i polskými kolegy se projednaly další možnosti naší další spolupráce, zejména při příležítosti vzniku a dalšího rozvoje nových příhraničnícheuroregionů(např. Euroregionu Nisa). Druhý den započal přednáškou předního německého myrmekologa Dr.Bernharda Seiferta ze Státního přlrodovědeckého muzea ve Zhořelci (Górlitz) o výskytu lesních mravenců v Sasku. Jmenovaný je autorem nedávno (1996) publikované knihy" Ameisen beobachten, bestimmen", která je v současnosti patrně nejuznávanější publikací. Obdržel jsem ji rovněž s panem Daňem jako dar od saských myrmekologů při našich prvních kontaktech. O Dr.B. Seifertovi je též známo, že v r. 1996 popsal západních Alpách nový druh lesního mravence Formica paralugubris Seifert 1996 a z území Čech determinoval druh Formica aquilonia z Kletě v Blanském lese. Následovaly 2 přednášky o ochraně mravenců v ČR a v Polsku. Se situací v ČR seznámil účastníky konference Mgr. Milan Daďourek, který se blíže zabýval jím předloženým záchranným programem a možnostmi získávání finančních prostředků kjeho zajišťování. Přednáška Prof. Jerzy Wisniewského, vedoucího Katedry lesního hospodářství a ochrany životního prostředí Lesnické fakulty Zemědělské akademie v Poznani, byla příkladem vysoké badatelské úrovně polských myrmekologů. Jmenovaný se zabýval m. j. mnoha organizmy parazitujícími na mravencích, zejména ze skupiny plísní a roztočů. V posledních letech zjišťuje na tělech mravenců různé, dříve neznámé novotvary. Hovořil i o chemických postřicích při mniškové kalamitě v Polsku s katastrofickým následky pro lesní mravence. Také technická univerzita v Drážďanech, s lesnickou fakultou Tharandtu, prezentovala výsledky svých výzkumů, na kterých se podíleli i mladí řešitelé diplomových prací. Po polední přestávce s obědem, následovala terénní exkurze autobusem na Drážďanské vřesoviště, kde byla předvedena praktická inventarizace, mapování a ochrana zde přítomných lesních mravenců. Na trase exkurze byly 4 delší zastávky, na kterých byly široce diskutovány ochranářské metody německých kolegů. Zde je nutno podotknout, že se od našich v některých směrech značně odlišují. Týká se to zejména ochranných krytů, od jejichž používání velmi ustupují. A to i přesto, že právě přední německý odborník Prof. K. Góíšwald ve svém monumentálním a poměrně nedávno vyšlém díle (Die Waldameise 1- 2, 1989 - 1990) tyto kryty velmi důrazně doporučoval. Všechny druhy lesních mravenců jsou v Německu zařazeny do Červeného seznamu Německa. Je však zajímavé, že druh Formica truncorum je ceněn o dvě ochranářské kategorie výše nežli ostatni 3 zde se vyskytující druhy (F polyctena, F rufa a F pratensisi, zatímco u nás je tento průkopnický druh, vyskytující se místy hojně na holinách, ceněn jim na roveň. Je nepochybné, že tato a další témata budou ještě široce diskutována. Po návratu z exkurze následovalo ještě její vyhodnocení s předvedením digitálního zpravcování dat a vytvoření map. Poslední přednáškou bylo uvedení německých zkušeností při záchraných přesídlováních mravenců. V tomto se naše dosavadní poznatky s německými vcelku shodovaly. spěvku,

Různé

61

Na závěr tohoto odborného zasedání, kterého se zúčastnilo 48 zájemců (z ních 6 z Česka a 4 z Polska) bylo možno konstatovat uspokojení pořadatelů i všech přítomných z jeho zdárného průběhu. Byly získány cenné poznatky a zkušenosti, upevnily se přátelské vztahy aje možné se j iž těšit na další pracovní setkání, které by se mělo uskutečnit tentokráte u nás. Věříme, že získáme podporu k této akci a zhostíme se jí stejně dobře jako němečtí kolegové.

Obr.: Dr. Ax el Klein

ř Obr:

Obr.: Dr. Tadeus Podk owka z Opole

Obr.: Dr. Bernhard Seifert

62

Jan

Daňo

Různé

Obr.: Prof Jerzy Wisniewsk i

Obr.: Mgr. Milan

Daďourek

Obr.: Účastnici mezinárodní konference v městečku Lagenbriick u Drážďan

Summary This articlc is about intemation a1conference, which was he1d in Lagenbriicku near Dresden at 27. - 28. ofSeptember. RNDr. Petr Mi1es, CSc S ídli ště 724, Ho stinné 543 71 R ůzné

63

o přípravě lokality Šebeň k ochraně mravenců. Pavel Kříž

o velmi hojném výskytu lesnich mravenců v lesích u obce Dobrá Voda obyvatelé okolních obcí a také členové ZO CSOP v Borech vědělí dávno. Vždycky nám také vrtalo hlavou, proč zrovna zde je tolik mravenišť, čímje vlastně území jejich výskytu pro ně tolik příznivé? Tato otázka nás přivedla k myšlence zabývat se tímto zajímavým územím podrobněji. Pak už nebylo daleko k záměru poskytnout území vhodnou ochranu. Průzkumné práce

Byly zahájeny v roce 1996, když tři členové ČSOP Bory po konzultaci s koordinátorem ČSOP akce Fonnica p. Janem Daňo provedli podrobný průzkum lokality. Zjistili, že na výměře asi 130 ha lesa se nachází 280 kolonií složených se 736 mravenišť. Z námi odebraných vzorků zjistil p. Stanislav Nenadál, jenž vypracoval zprávu o této inventarizaci, že jsou všichni jednoho druhu Formiea po/yetena. Tak se potvrdilo, že jde o největší lokalítu těchto mravenců v okrese. Provedení průzkumnýchprací uhradil Okresní úřad ve Žďáru nad Sázavou V roce 1997 jsme spolupracovali s p. Mílanem Daďourkem ze Sdružení Krajína na pří­ pravných pracích k vyhlášení lokality za chráněné území. Během roku 1998 p. M. Daďourek vypracoval základní údaje o lokalitě Sebeň, včetně návrhu Plánu péče o chráněné území. V roce 1999 v rámci Programu péče o krajínu MŽP realizovalo Sdružení Krajina (tehdy ještě ZO ČSOP 71/15), ve spolupráci se základní organizací ČSOP v Borech, první projekt týkající managementu mravenců. Mimo aktuální ínventarizace mravenišť se zde ještě prováděla péče o mravence ajejich mraveniště. mravenců

Vyhlášení ochrany Na základě předložených podkladů mohla být zahájena p. Ladislavem Holešem z referátu ŽP Okresního úřadu Žďárnad S. příprava na vyhlášení lokality za chráněné území. Byla vedena jednání s vlastníky lesních pozemků - především Lesy ČR s. p. Hradec Králové - zejména o plánu péče o chráněné území, jenž se promítá do způsobu lesníckého hospodaření. Po řadě jednání na různých úrovních byla najaře 2002 připravena lokalita Šebeň k vyhlášení Přírodní památkou. Stalo se tak Nařízením Okresního úřadu Žďár nad Sázavou ze dne 25.6.2002. Je v něm uvedeno, že posláním přírodní památky je ochrana mímořádně početného výskytu lesních mravenců druhu Formiea po/yetena na ploše 136 ha v počtu asi 1000 mravenišť. V bližších podmínkách ochrany této PP je zakázán rozsáhlý soubor takových činností. které by mohly nějakým způsobem negativně ovlivnit lokalitu výskytu mravenců a je samotné. Některé čin­ nostije možné na území PP konat jen se souhlasem okresního úřadu. Výjimky ze zákazů mohou být povoleny orgánem ochrany přírody jen tehdy, když jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody. Majitelé a správci lesů jsou povinni hospodařit podle zpracovaného LHP v souladu s plánem péče o PP. Kolem území PP platí ochranné pásmo ve smyslu zákona v šířce 50 m od jeho hranic. Při všech činnostech uvnitř ZCHÚ je nutné maximálně omezit jakékoliv mechanické poškozování mravenišť, aplikace biocidů je možná pouze s povolením územně příslušného orgánu státní správy. Je třeba dbát na dostatečnou světlost porostů. Výchovné zásahy bude nutné provádět tehdy, jakmile nastane pro porost vhodná doba. Je nezbytné upřednostňovat jemnější způsoby hospodaření (násečný a podrostní způsob), zvláště v porostech s větším výskytem mravenišťv dosahu těžby a dodržovat obnovní dobu nejméně 30 let.

64

Různé

Jakdál Jsme rádi, že se po šesti letech od zahájení prvních prací podařilo díky dobré spolupráci ZO ČSOP, Sdružení Krajina o.s., Lesů ČR s.p. a drobných vlastníků lesa vyhlásit prostřed­ nictvím Okresního úřadu ochranu nad touto významnou lokalitou výskytu mravenců. Nyní nastává období, ve kterém budeme uvažovat jak co nejlépe využít potenciál tohoto ZCHÚ. Především bude nezbytné dbát na řádné zajištění ochrany tohoto území. Dále je třeba pokračovat s dalšími pracemi týkajícími se managementu mravenců včetně provádění různých zkoumání a š etře n í , jak j e uvedeno v plánu péče . Jedná se zejména o pravidelné inventarizace, odstraňování buřeně kolem hnízd, prosvětlování stanovišť a údržbu světlin a komunikačních prvků . Jsme přesvědčeni, že bude též vhodné uvažovat o využití tohoto území pro propagaci ochrany mravenců a ekologickou výchovu veřejnosti . V tomto smyslu jsme zde letos plánovali umístit exkurzi k celostátnímu semináři a je škoda, že se z důvodu malého zájmu nekonal. Vhodným impulsem k zajištění lepší informovanosti o lokalitě bude nejprve umístění rozměrných tabulí a pak třeba vybudování naučné stezky. Nezbytnou součástí je i práce s veřej­ ností, zejména s žáky a studenty škol a rodinami s dětmi v rámci aktivního využívání volného času. V tomto smyslu jsme už podali první informace prostřednictvím denního tisku a krátká reportáž o lokalitě byla zveřejněna ve zpravodajství televize Prima. Proto jsme napsali i tuto informaci do zpravodaje FORMl CA. Pokud budete mít zájem, těšíme se na Vaši návštěvu . Abstract The Natural Reserve Šebeň was acclaimed on the 25th July, 2002 to protect more than 700 anthills on 130 ha around Dobrá Voda village . An investigation started in 1996. The protection pian wascreatedin 1998.

Obr.: Obhlídka lokality Šebeň

ZO ČSOP 66/02 Bory Pave lKJ1ž,předseda

Různé

65

Program Formica a Lesy České republiky, s.p. Program Formica and Lesy CR Ladislav Půlpán Lesníci stáli u zrodu Programu Formica v 80. letech. Lesní mravenci jsou výslovně i v publikaci Program 2000 - zajištění cílů veřejného zájmu u LCR (v kapitole ochrana biodiverzity), který deklaruje zájem LČR na podpoře mímoprodukčních funkcí. A spolupráce s ČSOP na Programu Formicaje jedním z kroků kjeho praktickému naplnění. Asi málokdo ví, že LČR spravují cca 360 tisíc hektarů lesů (tj. 26 % lesů ve správě LČR) v chráněných krajinných oblastech a přibližně 36 tisíc hektarů v maloplošných chráněných územích. Kromě toho asi 250 tísíc hektarůje zařazeno v kategorii při rodní park. LČRjsou proto nejvýznamnějším správcem chráněných území v České republice. To samo o sobě dokladuje význam mímoprodukčníchfunkcí lesů a předurčuje príoritypřijejich obhospodařování. Základní strategií hospodaření LČRje trvale udržitelné obhospodařování lesů s cílem vytvoření stabilního, kvalitního, druhově, prostorově a věkově smíšeného lesa. Vzhledem k dlouhověkosti lesa je cíl vyplývající z této strategie během na dlouhou trať. Bude však znamenat nejen posílení stability a snad i zlepšení zdravotního stavu našich lesů, ale ovlivní i druhovou rozmanitost našich lesů. Zcela jistě se zvýší podíl listnatých dřevin. Dojde tak i ke zvýšení pestrosti nižších rostlinných pater a v návaznosti na ně i živočišného spektra našich lesů. Tato změna však bude zároveň znamenat i úbytek četnosti druhů, které dnes považujeme za běžné, neboť jim stávající hospodaření vyhovuje a nebo se mu dokáží přizpůsobit. Může však dojít i k ohrožení druhů méně četných. Lesní mravenci jsou v současnosti považováni za ohrožené, chceme proto zjistit či ověřit jejich nároky stanovištní i potravní tak, aby realizovaná změna hospodaření na ně neměla negativní vliv. Velmi jsme proto přivítali aktivity Českého svazu ochránců přírody a Program Formica. Od počátku naší vzájemné spolupráce je podpora tohoto programu zahrnuta do preferovaných okruhů a je každoročně vyhodnocována. Od roku 2001 jsme v jeho rámci přistoupili k monitoringu lesních mravenců, abychom mohli vyhodnotit jejich požadavky na stanoviště a potravní nabídku. Jsme přesvědčeni, že kromě údajů o jejich výskytu přispěje tato akce i k popularizaci lesních mravenců mezi lesnickou veřejností a zvýší zájem o jejich ochranu. Pro sjednocení pohledů při inventarizaci mravenců, vysvětlení některých pojmů a odstranění nejasností jsme ve spolupráci s garantem Programu Formica panem Daněm začali od roku 200 I pořádat společný seminář pro realizátory inventarizace. V letošnim roce tak proběhl již druhý ročník, který potvrdil potřebu takovýchto setkání. Účastníci byli seznámeni jak s teoretickou částí, tak s praktickým hodnocením mravenišť v terénu. V průběhu došlo i na další aktuální témata a neformální diskusi. Tato setkání proto hodnotím jako prospěšná a bude vhodné je opakovat i v budoucnu. Jakožto správci většiny lesů v České republice se chceme i do budoucna aktivně podílet na tvorbě a realizaci Programu Formica, být v trvalém kontaktu s jeho realizátory a vzájemně si vyměňovat poznatky a přispivat tak k ochraně mravenců. Podílíme se proto i na podpoře a tvorbě časopisu FORMICA, který je významným zdrojem informací jak o mravencích samotných, tako průběhu monitoringu a dalších akcích věnovaných lesním mravencům. Součástí časopisu jsou i informace o lesích a lesnickém hospodaření, neboť jsme přesvědčeni, že jen dostatečná informovanost obou stran umožní pochopit složitost problematiky a omezí tak černobílé vidění, které je obvyklým zdrojem konfliktů. Kladná odezva na časopis a jeho zvyšující se náklad je odměnou za práci spojenou s jeho vydáváním. Do budoucna by bylo žádoucí rozšíření okruhu přispěvatelů, zejména v oblastech, kde dosud program Formica nemá zmiňováni

66

Různé

své základny. Rovněž další aktivity v rámci Programu Formica považujeme za prospěšné . Například záchranné transfery pomáhají zachránit mraveniště přesunem z ohrožených mist, ať už z důvodu výstavby nebo proto , že si mravenci našli lokalitu v blízko sti lidských obydlí a svou přítomno st í nechtěně obtěžují mistní obyvatele . Z vlastní zkušenosti vím, že trvalá přítomnost mravenců v bytě a jeho bezprostřednímokolí není nic příjemného a je proto mnohem vhodněj ší jej ich přesun do j iných, pro mravence vhodn ých, lokalit. Díky častým kontaktům jsem mě l možnost seznámit se s úskalími přesunů a vím, že to není zcela jednoduchá záležitost. Pon ěkud sporným se jeví kryto vání mraven i šť . Na j edné straně může pomoci uchránit mraveni ště před přemnoženými predátory,

na druhou stranu špatně provedené kryty mohou stínit , ať už přímo nebo nepřímo opadem zachyceným na pletivu, a tím ho i ohrožovat. Nezastíráme rovněž, že pletivo je v lese cizorodý prvek a pokud není trvale udržov áno , může se stát pastí pro další ž i voč i chy i člověka. Pokud není záruka trvalosti sledování a hrozí, že kryty budou ponechány svému osudu, pohlceny veget ací a ohrožovat své okolí , j e lépe j e nebudovat. Neza stíráme, že proměnit les v soustavu "klecí" nepůsobí ani estetick y nijak dobře. Krytování mravenišť proto chápeme předevš ím j ako do časné opatření na ochranu přesunutých hnízd do doby jeji ch adaptace . Dalším smě re m, který se zdá být j e ště nedostatečně naplňován , je informování široké veřej no sti o užitečno sti lesních mravenců pro střednictvím denního tisku . Rovn ěž lesnická veřejnost by ji stě při vítala č lánky o mra vencích ve svých profesních č asopisech . Již zmiňovaný časopi s FORMICA je sice distribuován na organi začn í j ednotky LCR, ale lesnická veřejnost je pod statně širší a bude proto žádoucí i publikace j ednotlivých č lánků n apříklad v Lesnické práci. Nevyu žitý zatím zůstává i prostorna internetu. Nad další popul arizací lesních mravenců j e prot o nutn é se v budoucnu ještě zamyslet. mraveniště

' -,...,

1 ,

,

Obr.: Školení aktivist ů ČSOP v Kryštofo vě Údolí Různé

67

Domníváme se, že Program Formíca rozšířuje účastníkům jejích obzory v této oblastí, a že pomáhá í lesníkům. Nezanedbatelný je í přínos daný osobnímí kontakty. Ty pomáhají odstraňovat vzájemnou nedůvěru a umožňují tak navázat na snad dobrou spoluprácí. Mezí lesníky totíž není zájem o lesní mravence žádnou novínkou. Jíž několíkrát v mínulostí se přesvědčili, že lesní mravencíjsou významnýmí pomocníky v boji s lesnímí škůdci. Například za mníškové kalamity zůstávaly zelené stromy právě v okolí mraveníšť. Je síce jasné, že pří přemnožení nejsou sami mravencí schopni zabránít poškození porostů, ale přesto příspívají podstatnou měrou k udržování rovnováhy v lese. Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří se podílejí na ochraně lesních mravenců a zejména těm, kteří se podílejí najeho naplňování v rámcí vzájemné spolupráce. Doufám, že i nadále se najde dost zájemců ochotných se na ochraně mravenců podílet. Souhrn Ochrana mravenců-je zakotvena í v Programu 2000 - zajištění cílů veřejného zájmu u LČR. Spolupráce s ČSOP na Programu Formíca je jeho naplňováním. V současnosti se mění způsob hospodaření v lesích a dřevinná skladba. Je proto nutné ověřit nároky mravenců, aby tyto změny neměly negatívni vliv. V rámcí spolupráce LČR a ČSOP proto probíhá monítoríng lesních mravenců, který upřesňuje jejich nároky na stanovíště. V rámci spolupráce je také vydáván časopis FORMICA. Propagaci lesních mravenců bude vhodné dále zvýšit. Spolupráce mezi lesníky a ochránci přirody je prospěšná pro obě strany, zejména pomáhá odstraňovat nedůvěru a nedorozumění. Abstract The protection ofants is enlisted ín Programme 2000 - Provision ofPublíc - Interest Aims at LCR (Forests ofthe Czech Republic, state enterprise). The cooperatíon with the Czech Union of Nature Conservationists (CSOP) ín the Programme Formica represents the fulfillment of this Programme. Nowadays the way of management and tree species composition are being changed. Thaťs why it is necessary to prove the demands ofants, so that these changes have no negative influence. Therefore in terms ofthe cooperatíon LCR and CSOP the ant monitoring ís beíng carríed out that specifies demands of ants on their habítats. Magazíne Formica ís also published ín terms ofthís cooperation. It will be useful to further íntensífy the promotion of ants. The cooperation between foresters and nature conservationists is useful for both sides. First ofall it helps to elíminate the mistru st and misunderstanding.

Ing. Ladislav Půl pán Lesy České republiky, s.p. Přemyslova 1106, 50 I 68 Hradec Králové

68

Různé

Souhrn příspěvků ve zpravodaji Formica v ročnících 1998-2002 Die Zusasammenfassung der Beitrdge in der Zeitschrift Formica in den Jahren 1998-2002 Petr Miles ABSOLON K. 1998: OchranamravencůroduFormicavČR.-F1: 5. AMBROZEKL. 2001: Úvodem. - F 4: 7. ANONYM 1998: Ochrana -F1:70-72.

mravenců

podrodu Formica z hlediska zák.

Č.

114/1992 Sb.

ANONYM 2000: Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor. - F 3: 84-85. BEZDĚČKA P. 1999a: vývoj komplexu hnízd Formica 1ugubris Zett, v Jeseníkách.

-F2: 65-70. BEZD ĚČKA P. 1999b: Parazitické houby na mravencích rodu Formica. - F 2: 71-75. BEZDĚČKAP. 1999c:

NašimravenciroduFormica.- F 3: 19-24.

BEZDĚČKA P.2000a: Zpráva o mapování lesních mravenců v Bílých Karpatech. - F 3: 57-60. BEZDĚČKA P.2000b: Komp1exmravenišťuBabolek.-F 3: 62-63. BEZDĚČKA P.2000c: Návrh změny právní ochrany mravenců rodu

Formica. - F 3: 68-72.

BEZDĚČKA P.2000d: ČeskájménamravencůroduFormica.-F 3: 73-75. BEZDĚČKA P.2000e: Evidence hnízd lesních mravenců. - F 3: 76-79. BEZDĚČKA P.2000f: Kolonie a komplexy hnízd lesních mravenců. - F 3: 80-82.

BEZDĚČKA P. 2001a: Mravenec Formicoxenus nitidulus, nájemník lesních mravenců.

-F4: 19-212. BEZDĚČKA P. 2001 b: Mravenčí hosté. - F 4: 22-25.

BÍL Ý H. 2001: Mapování lesních mravenců na Zbirožsku. - F 4: 51-52. DAĎOUREK M. 1998a: Metody práce s lesními mravenci (subg. Formica s. str.) v rámci

realizace programu Akce Formica. - Fl: 60-64. DAĎOUREK M. 1998b: Měření vnitřních teplot kupovítých hnízd lesních mravenců

- použití odporového čídla. - Fl: 65-66. DAĎOUREK M. 1999: Návrh záchranného programu mravenců rodu Formica v České

republice. - F 2: 5-26. DAĎOUREK M. 2002: Slunění na podzím? - F 5: 34-35.

DAĎOUREK M. 2001: O vybraných lokalitách lesních mravenců na Moravě I. - F 4: 37-44. DAĎOUREK M. 200 I: O vybraných loka1ítách lesních mravenců na Moravě II.- F 5: 45-52. DAŇO J. 1998a: Akce Formica - historie nejstaršího celosvazového programu ČSOP.

-FI:20-26. DAŇ O J. 1998b: Lesní mravenci - alternatíva v bíologické ochraně lesa aneb Akce Formica v ČSOP pokračuje. - F 1: 27-29.

Různé

69

DAŇ OJ. I998c: Program Fonnica na Liberecku a Jab lonecku. - Fl: 30-33.

DAŇO J. 1999a: Úvodem. - F 2: 3. DAŇO J. 1999b: Výsledky inventarizace lesních mravenců v Přírodním parku Ještěd na Liberecku. - F 2: 40-47. DAŇO J. 2000a: Předmluva. - F 3: 5. DAŇO J. 2000b: Výsledky desetiletého pozorování Přírodni památky Kamenný vrch na

Liberecku. - F 3: 41-50. DAŇO J. 2000c: Celostátní seminář .Formica ČSOP 2000" PP Kamenný vrch, Horní Řasnice.

-F 3: 64. DAŇO J. 200 Ia: Zakládání genostanic jednotlivých druhů lesních mravenců v CHKO Jizerské

hory ze záchranných transferů. - F 4: 26-36. DAŇO J. 2001b: Inventarizacejižní části Liberecka. - F 4: 45-49. DAŇO J. 200 Ic: Zpráva o školení aktivistů v Programu Fonnica. - F 4: 54-55. DAŇO J. 200 Id: Celostátní seminář v Třemešném. - F 4: 58-64 DAŇO 1. 2002a: Současný stav programu Fonnica ČSOP. - F 5: 15-23

FROUZ 1. 2002: Úloha mravenců v půdních procesech.v-F 5: 27-33 HORÁČEK J. 2000: Výsledky výzkumu mravence Fonnica polyctenaFoerst. na lokalitě Černá

hora v Krkonoších. - F 3: 25-33. HORÁČEK J. 2002: Výskyt roztočů nadkohorty pancířnici na lokalitě Jánské Lázně

v Krkonoších. - F 5: 36-38 HRUŠKA J. 1998: Program .Formica" a možnosti jeho využití při obnově stability lesních ekosystémů. - Fl: 6-19. HRUŠKA J. I999a: Vliv povětrnostních podmínek na pohlavni snůšky a prosperitu rojů mravenců Formica polyctena F órst, a Formica lugubris Zett. - F 2: 27-34. HRUŠKA J. 1999b: Podpora šířeni mravenců druhu Formica polyctena Fčrst., volným vypouštěnímoplodněnýchsamiček. - F 2: 35-38. KLOUDA CH. 1999: Čeští a němečti ochránci lesních mravenců navazují spolupráci. - F 2: 80-83. KLOUDA CH. 2002a: Záchranná přesidlování lesních mravenců r. Formica a mravence černolesklého (Lasius fuliginosus LATR. 1798) z neobvyklých hnizdních stanovišť. -F5:56-59 KLOUDA CH., ZEMAN J., MORÁVKOVÁ K. 2000: Dohoda o spolupráci následujicích jmenovaných svazů. - F 3: 4. KŘížoVÁ V1998: Zpráva o inventarizaci mravenišť v lesních porostech na území katastru obce Dobrá Voda vokreseŽďárn. Sázavou.-F I: 76. KŘÍŽOVÁ V 1999: Propagujeme Program Formica na veřejnosti. - F 2: 85. KŮSOVÁ P.2000: Akce Formica naúzemi okresu Tachov. -F 3: 53. KŮSOVÁ P.2001a: Doplněkkevidencihnízdlesníchmravenců.-F 4: 12-13.

KŮSOV ÁP. 2001b: Program Formica na území okresu Tachov pokračuje. -F 4: 50.

70

Různé

KŮSOVÁ P. 2001c: Zastoupení druhů rodu Formica v katastru obce Zlatkov (Bystřice nad

Perštejnem). - F 4: 53. KŮSOV ÁP. 2001d: Mezinárodní setkání v Tharandtu 2001. -F 4: 56-57.

LEJDARM. 1998: Akce Formica v okresech Trutnov, Náchod a Semily. -F I: 50-57. MÁLEK P. 2000: Zpráva o výsledcích inventarizace lesních mravenců na území CHKO Broumovsko.-F 3: 51-52. MĚKUTA Chříč

P. 1999: Zpráva o zahájení Programu Formica v lesních porostech katastru obcí a Hlince v okrese Plzeň sever. - F 2: 76-79.

MILESP.1998a:Úvodem.-F 1:3. MILES P. 1998b: Program Formica v oblasti Krkonoš. - Fl: 42-49. MILES P. 1999: Inventarizace, výzkum a ochrana lesních mravenců v Krkonošském národním parku. -F 2: 48-64. MILES P.2000a: Lesní mravenci, ohrožení pomocníci lesa. - F 3: 6-18. MILES P.2000b: Vzácní lesní mravenci v CHKO Blanský les. - F 3: 34-40. MILES P. 2000c: Příspěvek k výskytu mravence 1984) v České republice. - F 3: 54-56.

pařezového (Formica

truncorum Fabricius,

MILES P.2001a: Mravenci a ptáci. - F 4: 14-16. MILES P. 2001b: -F4:17-18.

Věnujme

zvýšenou pozornost polygynní

formě

mravence Formica rufa.

MILES P. 2002: Mezinárodní konference Ochrana mravenců v Německu, Česku a Polsku. -F 5: 60-63 OLIVAj: Úvodem-F 5:5 PECINA P. 1998: Několik poznámek ke .Jcupovým" Albeřic a Lysečin (Krkonoše). - Fl: 67-69.

;mravencům

rodu Formica v oblasti

PODZIMEK Š. 1999: Komplex mravenišť r. Formica li Kovače na Jičínsku. - F 2: 84. PŮLPÁN L. 1998: Integrovaná ochrana lesů z pohledu Lesů České republiky, s.p. - Fl: 73-75. PŮL PÁN L. 2000: Ohlas na článek M.Daďourka "Návrh záchranného programu mravenců rodu Formica v České republice". - F 3: 65-67. PŮLPÁN L. 2001a: Lesní zákon a ochrana mravenců. - F 4: 9-11. PŮLPÁN L. 2001b: O lesích a lesnících. - F 4: 65-68. PŮLPÁNL. 2001c: Inventarizace lesů. - F 4: 69.

PŮLPÁN L. 2002: Akce Formica a Lesy České republiky, s.p. - F 5:

VALA VL. 2002: Ochrana mravenců na revíru Radkovice. - F 5: 53-55

Různé

71

.,.

Hledáme všechny, kterým není lhostejný osud našeho přírodního a kulturního dědictví. Záleží Vám na tom, co zanecháme svým potomkům?

Připojte

se k nám!

Potřebujeme

Vaši pomoc a podporu! U nás v ČSOP najdete opravdové kamarády.

Český svaz ochránců přírody Č eský svaz ochránců přírody je největší dobrovolnou organi zací v České republice, zaměře nou

na och ranu p řírodn íh o a kulturního dědi ctv í , ekologic kou výchovu a podporu trvale udr žitelného života. Byl založen v roce 1979 a v s o učas né dob ě má ve 333 základních organizacích a 124 kolektivech Mladých oc hránců p ř í rody tém ě ř 8000 č le nů . 72

Z programu ČSOP: • ČSOP dlouhodobě pečuje o více než 3500 hektarů přírodně cenných ploch, 200 památných stromů, 320 hektarů historických parků a více než 30 památkových objektů. • Po dlouhá léta se základní organizace ČSOP starají o zachování ohrožených druhů rostlin a živočichů v rámci 18 celosvětových programů na ochranu biodiverzity-orchideje, ohrožené lesní byliny a dřeviny, raci, vážky, sovy, čápi, netopýři, jasoň červenooký, mravenec lesní a další. • Zařízení Národní sítě stanic pro zraněné a handícapované živočichy jen v roce 2000 přijala přes 4 tisíce zraněných volně žijících živočichů 160 druhů, z nichž se po vyléčení do přírody navrací přes 60%. • Letních a zimních táborových akcí se každoročně účastní bezmála 3 tisíce • Do tradiční přírodovědně ekologické zapojuje okolo 10 tisíc školáků.

soutěže

dětí.

Zelená stezka - Zlatý list se

pravidelně

• Svaz každoročně organizuje českou část akce UNEP "Ukliďme svět", v jejímž rámci na jaře a na podzim téměř 8 tisíc dobrovolníků po celé republice sebere v přírodě přes 200 tun odpadu.

Členství v ČSOP • Svým členským příspěvkem podpoříte praktickou ochranu přírodního a kulturního dědictví, která přináší dlouhodobé výsledky. • O výsledcích této činnosti Vás bude pravidelně informovat svazový časopis. • Jako člen ČSOP máte možnost získat poloviční vstupné, které v rámci programu Zelená karta nabízí přes 70 prohlídkových projektů po celé republice, včetně mnoha muzeí, hradů, hvězdáren, botanických a zoologických zahrad. •

Můžete se aktivně zapojit do bohaté škály činností našich základních organizací a účastnit se akcí pořádaných pro členy ČSOP.

Jak se stát členem ČSOP a všechny další informace Vám rádi podáme na adresách: Kancelář ÚVR ČSOP, Uruguayská 7, 12000 Praha 2 Tel.: 222 516 115 nebo 222 511 494, fax: 222 511 496 e-mail: [email protected], web: www.ecn.cz/csop

Centrum pro děti a mládež ČSOP, poštovní přihrádka 447, III 21 Praha 1 Tel.: 224912466,fax: 224921765 e-mail: cdmcsop@volný.cz, web: www.volny.cz/csop

73

FORMICA Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních Vol. 5, No. 5

mravenců

Vydáno v rámci programu Českého svazu ochránců přírody Ochrana biodiverzity, podporovaného Ministerstvem životního prostředí České republiky a Lesy České republiky, s.p.

Zastupující redaktor: Pavla Kůsová tel.: 374 794 497, mob.: 608 142586 e-mail: [email protected] Nádražní 770, 348 15 Planá Redakční rada:

Jan Daňo, Ing. Jiří Jiránek, Pavla Kůsová, RNDr. Petr Miles CSc., Ing. Ladislav Půlpán

Grafická úprava:

Milan Drahoňovský, Pavla Kůsová, RNDr. Petr Miles CSc.

Autoři fotografií:

Dipl.-Biologe Dieter Bretz, Josef Čistý, Jan Daňo, Milan Drahoňovský, Ing. Jiří Horáček, Dipl.-Forsting. Christian Klouda, RNDr. Petr Miles CSc.,

Komplexní zakázkové zpracování, distribuce: Český svaz ochránců přírody, 36/03 ZO ČSOP Formica Vedoucí realizačního týmu zpravodaje Jan Daňo, Chrastavská 315/5,46001, Liberec 2 tel.:485 110 754, e-mail: [email protected]

Sazba, tisk: STRETAS s.r.o - Liberec 1200 kusů ISBN 80-903214-1-0

74

ICA Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců

Ročník

2002

5

ZO čsoe fORMICA, LIBEREC

Mezinárodní konference o ochraně lesních mravenců v Langenbriicktl tl Drá žd'an

Čás t polsko - české delegace před zasedáním mezinárodní konference.

Ve vestib ulu ukázky info rm ačn ích (p. Josef Čistý z Popovic).

m a teri á l ů

J o přes tá vce probíhala bo uřlivá diskuse

(DI: Scheifert a Dr. Mi/es).

Činnost ochranářů Č SOP

Likvidace po škozenych a

nefunk čnich

ochranných kry t ů v KRNAPU (J. DOIIO, P

Piipra va vyh lás ěn i lokality Šebell za chráněn é územi .

Mraveniště

Kůsová)

na Roky cansku.

Minuta ticha za

zemřelého mravenečka

...

Vydáno v rámci programu ČSOP Ochrana biodiverzity, podporováného Ministerstvem životního prostředí České republiky a Lesy České republiky, s.p.