Zpráva z konference Současnost literatury pro děti a mládež

Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/zprava-z-konference-soucasnost-literatury-pro-detimladez)

Zpráva z konference Současnost literatury pro děti a mládež 2. 4. 2009 Kavanová Olga

Zpráva z konference, která se konala 25. - 26. 3. 2009 v Krajské vědecké knihovně v Liberci u příležitosti 7. Ročníku Veletrhu dětské knihy. Hlavním téma konference znělo „Úspěšní čtou". Dalšími tématy byly „Příběhy všedního dne Františka Nepila" a „Svět Julese Verna". U příležitosti sedmého mezinárodního Veletrhu dětské knihy v Liberci http://www.veletrhdetskeknihy.cz/ se ve dnech 25. - 26. 3. 2009 uskutečnila konference s názvem Současnost literatury pro děti a mládež.  Místem konání se stala Krajská vědecká knihovna v Liberci, http://www.kvkli.cz/cz/index.php , která byla také spolu s katedrou českého jazyka a literatury Technické univerzity Liberec  http://www.vslib.cz/%20 pořadatelem zmíněné akce.  Témata konference vycházela z letošních témat veletrhu: hlavní téma - Úspěšní čtou, další témata - Příběhy všedního dne Františka Nepila a Svět Julese Verna. Konference byla rozdělena do dvou sekcí: Knihovnická sekce, která probíhala ve středu 25. 3. a literárněvědná sekce, která se konala ve čtvrtek 26. 3. Účastníci konference měli možnost seznámit se se současnou literární tvorbou pro děti a mládež, navštívit veletrh dětské knihy a zúčastnit se vyhlášení nominací na Zlatou stuhu. Jednacími jazyky byla čeština a slovenština.  Sborník z této konference by měl vyjít na podzim tohoto roku.                 Konferenci zahájila ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci Dagmar Helšusová, moderaci knihovní sekce řídila ředitelka Městské knihovny v České Lípě Dana Kroulíková.

25. 3. Psychologické souvislosti čtenářství u dětí a dospělých PhDr.  Václav Mertin  /vedoucí katedry psychologie University Karlovy v Praze/  

Připomenul všeobecnou

snahu o zpřístupnění vzdělání. Mluví se o rovném přístupu ke vzdělání, při tom se občas zapomíná na okolnosti tohoto přístupu. Jedním z faktorů, které determinují přístup ke vzdělání je chudoba. Děti ze sociálně slabších rodin mají menší šance získat odpovídající vzdělání. Také vzdělání rodičů hraje velkou roli pro vzdělávání dětí. Jedním z diskriminujících faktorů pro dítě je, zda čte a zda umí číst s porozuměním. Počet funkčně negramotných dětí, opouštějících základní školu činí ve vyspělých zemích 20%. O těchto dětech už se nedá říct, že mají rovný přístup ke vzdělání. Zatímco řeč je přirozená činnost, čtení je věc pro člověka nepřirozená, proto je jí potřeba se věnovat. Lidé, kteří zvládají čtení vzhledem k požadavkům současnosti, získávají lepší pracovní pozice. Z hlediska těchto požadavků děti čtou špatně a málo. Z toho vyplývá jednoznačný požadavek na školu -  naučit všechny děti správně číst. Nejsou děti, které to nedokáží. Existují způsoby, jak podpořit děti, aby lépe vnímaly čtení. Velká zodpovědnost samozřejmě leží na rodičích. Věk do šesti let je velmi důležitý pro další vzdělávání dětí. Není k tomu potřeba  pedagogické  ani psychologické vzdělání, stačí se dítěti náležitě věnovat. Ve škole se často význam čtení posunuje. Do pozadí ustupuje radost ze čtení. Povinná literatura má velmi omezený smysl. Chybí individuální diferencovanost. Stávající školský systém vyhovuje systémově, ale ne v přístupu k individualitám. Z hlediska kvantifikace byli zkoumáni dospělí nečtenáři.  Jejich uplatnění v pracovním procesu je složitější. Jejich vnímání života směřuje k rezignaci, nepokoušejí se příliš o změny ve svém životě. Shrnutí aby se děti naučily číst a aby číst chtěly je úkol především pro rodinu a školu. Výmluvy na dobu nejsou opodstatněné. Dobu děláme my. Mluvme víc o čtení a až pak o poruchách.

Možnosti spolupráce v zájmu podpory četby PhDr. Dana Kalinová /Svět knihy s.r.o./ Představení projektu Rosteme s knihou. Za nepřítomnou paní Kalinovou přečetla její příspěvek Jaroslava Starcová, pracovnice KVK Liberec.  Zhodnotila, že u nás se podpoře čtení věnují především knihovny. V zahraničí se více zapojují média a nakladatelství.  Pomocí výstav, soutěží a autorských čtení se podařilo rozšířit povědomí o čtenářství. Program  Rosteme s knihou je od loňského roku partnerem programu EU Read. Jedná se o skupinu organizací v rámci Evropské Unie zaměřených na podporu čtenářství. Vznikají

společné projekty, počítající se zapojením rodiny, školy i široké veřejnosti. Příkladem je nová akce Kniha mého srdce .

Celé Česko čte dětem Mgr. Eva Kartušáková  /Celé Česko čte dětem, o.p.s./ Cílem projektu Celé Česko čte dětem je podpora emocionálního zdraví dětí. Původní myšlenka projektu vznikla v USA, náš projekt má svou českou cestu. Kdysi se večer lidé v rodinách scházeli a komunikovali navzájem. Tento náčrt znázorňuje komunikaci v rodinách kdysi, po nástupu televize a dnes.  Děti často tráví večery samy se svým počítačem či televizí. Rituály předčítání jsou pro děti velmi důležité. Už tím, že rodič a dítě se každý večer potkávají. Má to veliký význam pro emocionální zdraví, morálku, intelekt i rozvoj jazyka dítěte. Dětem by se mělo předčítat, i když už umějí číst. Rodiče často hledají zástupce (škola, družina, trenér, televize). Na 900 hodin ve škole děti stráví 7800 hodin doma. Kdo je zodpovědný? Místo „Jdi a čti si", raději „Pojď, budu ti číst" Nejvíce zanedbanou sférou naší civilizace jsou emoce. Do jmenované akce se zapojilo více jak 200 škol, školek a knihoven. Vzkaz knihovníků: Nevíte, co dětem číst, běžte do nejbližší knihovny, tam získáte radu. Do programů se zapojují i celebrity. Díky nim si projektu všimla média. Záštitu nad projektem převzal Václav Havel. Z dalších jmenovaných akcí mne zaujal Program Moje první kniha, kde starostové místo plastových hraček dávají dětem při vítání občánků knihu.

Hrajeme si s přírodními zákony /jak přiblížit dětem svět přírodních věd/

                         

    Mgr. Zdeněk Rakušan, Ph.D. /KVK Liberec/ Přenášející je kromě knihovníka také učitelem fyziky. Vyrábí podle dětských naučných knih různé vědecké hračky a předvádí s nimi dětem pokusy a různá kouzla. Každá věc přibližuje dětem některý z přírodních zákonů. Tím děti seznamuje se zajímavou literaturou daných oborů (všechno co vyrobil, se dá nalézt v těchto knihách) a také vzbuzuje zájem o fyziku, matematiku či chemii.  V jeho podání se tyto předměty stávají zábavou. Program Hrajeme si s přírodními zákony předvádí nejen v knihovně, ale navštěvuje s ním i některé školy.  Mohu jen dodat, že pan učitel dokázal svými vystoupením pobavit i všechny přítomné. Věřím, že fyzika v jeho podání se může stát zábavným předmětem.

Web pro děti - nutnost nebo nadstandard Mgr. Lenka Antošová /ředitelka Knihovny Města Hradce Králové/ Když chceme oslovit děti, těžko je oslovíme Ferdou Mravencem. Dnešní děti žijí alternativně na internetu, je třeba je oslovit jejich jazykem. Nejstarší dětské weby jsou Majáky a Alík. Současné weby, zaměřené na děti se orientují různými směry.  Např. církve, skauti, sportovci, komerční subjekty atd. Weby, zabývající se čtenářstvím jsou například Citarny.cz  nebo DTA. Na stránkách knihoven je zaměření na děti zatím velmi malé.  Je velmi důležité, aby odkaz na dětský web se objevil už na hlavní stránce knihovny a byl výrazný. Knihovna města Hradce Králové má na svých stránkách odkaz na Librískův dětský web . Web pracuje v nové verzi původní Šablony webu pro malé knihovny.  Zobrazuje editaci více stránek, které je možno přidávat nebo ubírat podle požadavků administrátora. Statické menu je nahrazeno obrázky skřítka Libríska v různých situacích. Stránky jsou velmi zajímavě řešené a stojí za to si je prohlédnout. V závěru svého vystoupení paní ředitelka krátce představila celostátní aktivity KDK SKIP.

Dobrá a ještě lepší knížka Františka Nepila Eva Kordová /Městská knihovna A. Marka v Turnově/ Nejprve představila projekt Kde končí svět.  Letošním téma devátého ročníku tohoto projektu je Jakou barvu má svět. V rámci tohoto projektu se uskuteční v názvu jmenovaný cyklus akcí pro základní školy.  Jedná se o literární pořady pro děti, soutěže a dramatizace pohádek Františka Nepila. Jmenovaný autor je i  hlavním tématem letošní Noci s Andersenem.

O hadovce smrduté Hana Langrová / KVK Liberec/ Knihovnice předvedla ukázku práce s dětmi v dramatickém kroužku.  Jednalo se o dramatizaci na motivy pohádky Františka Nepila. Byla to velmi milá tečka za dopoledním blokem.

Škola v knihovně? Bc. Helena Selucká , Mgr. Hana Dospivová /Knihovna Jiřího Mahena Brno/ Dívky představily nově vznikající Centrum dětského čtenářství, na jehož vzniku pracují. Prezentace byla podaná

zajímavým a tvůrčím způsobem. Myšlenkou je vzít to nejlepší z učitelky a knihovnice a stvořit „knihotelku"   Dnešní uspěchaná doba odvádí od čtení nejen děti, ale i dospělé. Cílem Centra je hledání cest, které mohou vést do knihovny. Zajímavým nápadem  je zapojit do programu studenty pedagogických škol.

Podpora dětského čtenářství prostřednictvím dramatizace pohádek a pověstí

                      PhDr. Dana Kroulíková /ředitelka Městské knihovny v České Lípě/ Dětské oddělení knihovny se snaží o to, aby děti přicházely do knihovny za účelem příjemně stráveného odpoledne, aby mohly

společně sdílet své zážitky, popovídat si. Díky projektu Knihovnické lekce se všechny děti z České Lípy během prvního stupně školní docházky dostanou do knihovny minimálně třikrát. V rámci programů pro děti, začaly pracovnice dětského oddělení s dramatizací pověstí z Českolipska a okolí. Literární předlohy tak předkládaly dětem zábavnější a pro ně přijatelnější formou. Nápad se ujal, o tyto programy je velký zájem.  Na tento projekt knihovna získala zprvu 16000 Kč, za to bylo pořízeno loutkové divadélko a první sada loutek.  Z dalšího projektu se knihovna dovybavila novou sadou loutek.  Dnes knihovna pořádá představení jak pro školy a školky, tak také jednou až dvakrát do měsíce pro veřejnost.  Kromě loutkového divadla knihovna připravuje představení divadla s živými herci, případně doplňuje profesionálními divadly (Rolnička Liberec).  Na závěr knihovnice předvedly ukázku loutkové dramatizace dvou místních pověstí.

Proměny dětského čtenáře 21 století v teoretické reflexi Doc. PhDr. Jaroslav Toman, CSc.  Provádí dvacet let s pomocí svých studentů výzkumy a ankety, týkající se dětského čtenářství.  V současné době se často používá pojem dětský nečtenář. Je zaznamenán pokles dětského čtenářství v rozsahu, frekvenci i v kvalitě.  Charakteristika dětského nečtenáře  - čte pouze to, co musí, četba ho nezajímá, jeho recepční a interpretační schopnosti jsou nedostatečné, v jeho zájmech převažují pasivní jednoduché triviální prvky.  V populaci 8 - 15 let se projevuje 20% nečtenářů, kterým činí čtení veliké potíže (z toho jsou 3 % dislektiků).  Jednou z příčin nezájmu o četbu je ignorování estetického působení četby a nesoulad mezi zájmem a požadavky literární výchovy.  Ve výzkumech se došlo k závěru, že učitelé nemají přehled o literárních potřebách svých žáků a vycházejí z vlastních čtenářských zkušeností.

Knihy, které poznamenaly můj život Mgr. Blanka Rozehnalová, PhD. Představila výzkum, ve kterém bylo osloveno 586 lidí (235 mužů a 351 žen).  Odpovídali na otázku, které knihy nejvíce poznamenali jejich život.  Z výzkumu vzešlo 732 titulů. Objevují se knihy všech žánrů od beletrie po encyklopedie, objevují se i zpěvníky. (Perlička: „Můj život nejvíce ovlivnila vkladní knížka mého otce a kuchařka mé matky") Vedle hodnotných titulů jsou zde i ty, které bývají odsouvané jako triviální literatura. Jako důvod svého výběru lidé často uváděli, že se kniha stala příčinou jejich životní volby, vážou se k ní citové vzpomínky, účinek ilustrace, kniha jim přinesla životní povzbuzení v těžké situaci, estetické hodnoty, vliv na jejich životní postoje, na psychiku, dodala jim nějakou inspiraci nebo je motivovala k určité činnosti. Na první místo tohoto výzkumu se dostala Bible (kuchařka zaujala čtvrté místo).

Úspěšní (ne)čtou PhDr. Kateřina Homolová, PhD. Zabývá se individuální a společenskou hodnotou čtení a bytí čtenářem.  Být čtenářem je pro dospívajícího neatraktivní, nechlubí se tím, neboť by tím ve své skupině neuspěl. Pro dospívající je klíčovou sociální úspěšnost mezi vrstevníky. Čtení není hodnotou, kterou by měli deklarovat. Výzkumy rozdělily dospívající čtenáře na tři skupiny.               1. Implicitní - čte a nehovoří o tom 2. Selektivní  -  Čte, co se mu líbí 3. Emocionální  -  pro jeho čtenářství jsou důležité emoce          Na čtenáře se pohlíží jako na někoho „kdo jde na ruku učiteli". I ti, kteří se považují za čtenáře,

nehlásí se k tomu.  Třinácti a čtrnáctiletí hodnotí čtení jako málo atraktivní, málo dynamické.  Často  se opakovaly formulace typu: „Nehovořím o tom, že čtu, protože bych byl trapný", „Kniha je pro starý"

Úspěšní čtou

                        Mgr. Eva Toufartová   Přiblížila konferenci v Antverpách a výzkum Rity Ghesqueiére o motivaci ke čtení ve Vlámsku. Stichting Lezen - Nadace pro zvyšování čtenářské kultury, působí ve Vlámsku

od roku 2002. Má k dispozici přírůční knihovnu, přístupnou odborníkům i veřejnosti. Snaží se motivovat děti od nízkého věku ke čtenářství. Rodiče dostávají balíček knih při lékařské prohlídce  ve věku šesti měsíců dítěte. Organizuje týdny předčítání a týdny dětské knihy. Letošním tématem je Krása. Dětská porota vybírá z navržených knih.  Členem této poroty se může stát každé dítě, které přečte navržených deset knih.  Vlámský ministr kultury nechal vydat knihu, kterou dostávají všechny sedmileté děti zdarma. Mohou si ji vyzvednout ve své knihovně. Kniha obsahuje dvacet příběhů od různých autorů.  Dále byla představena síť veřejných knihoven ve Vlámsku. Centrum je v Antverpách. Do 18 let děti neplatí v knihovnách členství, ostatní platí 5 Euro na rok.

Nečtenářství jako sociální a profesní handicap Doc. PhDr. Vlasta Řeřichová, CSc. /Pedagogická fakulta University Komenského v Olomouci/ Je nesporné, že negramotnost je významným sociálním handicapem. Výzkumy funkcionální gramotnosti dětí a dospělých vede od roku 1997. Čtenářská gramotnost je hlavním faktorem, který rozhodujícím způsobem ovlivňuje úspěšné utváření klíčových kompetencí a postavení člověka ve společnosti. Zatím se nikdo nezabýval čtenářskou gramotností žáků se speciálními zdravotními potřebami. Například sluchově postižení jsou často na konci školní docházky na úrovni třetího ročníku. Čtení je cestou ze světa ticha, osamocení a diskriminace.  Většina osob se zdravotním postižením má jen základní vzdělání. Jednou z cest, jak přispět ke zlepšení tohoto stavu je důsledná analýza přinášející data napomáhající zlepšení tohoto stavu. Nároky na osvojování klíčových kompetencí rostou. Je potřeba usilovat o to, aby žákům se specifickými potřebami byl usnadněn přístup do společenského života.

Aplikace metod kritického myšlení na četbu pubescentů Mgr. Jana Bednářová, PhD. Hovořila o podpoře kritického myšlení u žáků. U dětí pubescentního věku lze počítat s analýzou a dedukcí, pokud budou texty přizpůsobeny jejich myšlení. Program Čtením a psaním ke kritickému myšlení vznikl v USA. Rozšířil se do 20 evropských zemí. Jde o rozvíjení samostatného myšlení a tvořivého přístupu k řešení problémů. Některé z metod předpokládají práci s uměleckými texty. Výhodou je skupinová práce. Charakteristickým jevem je strukturované prostředí bez hodnocení. Připouští se pouze konstruktivní kritika. Představení metody řízeného čtení (čtení se zastaví v určitém momentu a žáci odhadují, jak se bude děj vyvíjet) Výsledky experimentální výuky ukazují, že touto metodou lze prac

ovat úspěšně s žáky od

druhé třídy.                       V závěru dne jsme měli možnost prohlédnout si Krajskou vědeckou knihovnu v Liberci a Synagogu, která je součástí komplexu budov. Knihovna je otevřená veškeré veřejnosti. Každý sem může přijít, přečíst si noviny, vyhledat informace nebo použít internet. Otevřené prosklené prostory působí velmi příjemným, přehledným dojmem.

26. 3. Druhý den byla na programu konference literárněvědná sekce. Příspěvků bylo více, ale byly kratší a většinou se zabývaly rozborem některých z děl Františka Nepila, Julese Verna nebo autorů

science fiction literatury.

Svět přírody v prózách Františka Nepila Mgr. Petra Bubeníčková F. Nepil byl přesvědčen, že svět je naplněn mnoha problémy, proto chtěl ve svých prózách ukazovat tu lepší stránku života.  Co se týká literatury pro mládež, často se objevují poetická vyprávění o pohádkových bytostech, antropomorfizace zvířat. Pohádky mívají didaktický charakter. Příroda prostupuje celým Nepilovým dílem. Rozbor děl - Polní žíňka Evelínka, Lišky dobrou noc, Já Baryk, Podívánky. Soubor fejetonů z vlastivědným obsahem Lipová alej by mohl suplovat nevšední učebnici.

Fejetonista František Nepil Doc. PaeDr. Ladislava Lederbuchová, CSc.  Přednášející je autorkou řady čítanek.  Zařadila do ní 8 textů F. Nepila. Tyto texty jsou jazykově sdělné a pochopitelné, promlouvají k lidskému svědomí, ale nejsou moralistické. Brání lidskost, ale i zdravý rozum před přehlíživostí a lidskou hloupostí. Varují před vzájemným odcizením. Žánrově je F. Nepilovi blízký Miroslav Horníček a také Karel Čapek. Srovnání také s fejetony L. Vaculíka.

František Nepil - Dobrá a ještě lepší škola Mgr.  Jarmila Sulovská Mluvila o důležitosti zastoupení F. Nepila v učebnicích. Humor je u něj prostředkem jak přiblížit myšlenku, aby byla stravitelnější.  Připomíná autorovu tematickou rozmanitost. Žáci mohou prostřednictvím jeho díla poznávat krásu mateřského jazyka, ale také jak je možné mnoho problémů řešit s nadsázkou a humorem.  Nápadité metafory, přirovnání, vtipné dvojsmysly, záměrná spojení nesourodých prvků (Babička se starala o drobné zvířectvo, o zahradu a o dědečka) Používání neologismů (bylo to napsáno ne palcovými, ale loktovými titulky). Pozornost si zaslouží láska k mateřskému jazyku.  Svou lásku k rodnému kraji nevyjadřuje pateticky, ale běžným jazykem, tak, že se s ním čtenář může ztotožnit. Skrytý návod jak zdravě žít, zejména co se týká duševního zdraví.

Literární pozůstalost Františka Nepila Mgr. Ivana Hutařová  Na počátku svého příspěvku shrnula život a dílo F. Nepila. Hovořila o reedicích jeho knih.  Po jeho smrti byla vydaná Dobrá a ještě lepší jitra, což je 20 fejetonů a pro děti Strašpytýlek. Jeho známé projevy z vernisáží byly shrnuty do díla Slova mezi barvami. Dále bylo vydáno dílo Ohlédnutí. Jeho jádro tvoří publicistika, ale jsou zde i závažnější práce jako eseje a také příspěvky z konferencí. Na zakázku Nepilových čtenářů vyšly Nedokončené rozhovory, které jsou sestavené z poskytovaných rozhovorů s novináři.  Po F. Nepilovi zbylo tisíce dopisů.  Byly vydány pod názvem ...Váš František Nepil. Dopisy jsou ponechány v autentické podobě, přidány jsou vlastní novoročenky.  V původním vydání díla Polní žíňka Evelínka, cenzura zamítla kapitolu Jak víla pochovala krtka, je zařazena do posledního vydání této knihy.  Koncem roku mají vyjít Straketé pohádky.  Mnoho lidí neví, že František Nepil byl jedním z kmenových autorů Divadla Spejbla a Hurvínka v 70. letech. Následovala diskuse, ve které se debata stočila na občanskou statečnost Františka Nepila, který si vždy stál za svým, čelil boji s cenzurou, do svých povídek  odmítal přidat pionýry a dokázal zlidštit i

proklamované teze.

Čítanka - úspěšný nástroj rozvoje čtenářství a klíčových kompetencí Mgr. Martin Gregor Na ukázce z čítanky Josefa Soukala, povídka Františka Nepila Island, navrhl různé typy práce s textem. Vysvětlil funkci klíčových kompetencí. Klíčové kompetence nenahrazují znalosti a zkušenosti, ale měly by napomáhat jejich osvojování, jsou prostředkem získávání a rozvíjení vědomostí. Fejeton Island je z knihy Malý atlas mého srdce. Je součástí nemladší čítankové řady, která je zpracovaná podle rámcového vzdělávacího programu.

Tajuplný ostrov a reforma základní školy Mgr. Milan Polák, Ph.D.  Od F. Nepila jsme se tímto příspěvkem dostali k osobě Julese Verna. Jak koresponduje dílo J. Verna se současnými tendencemi a jak by se mohly jednotlivé vzdělávací oblasti promítnout do rozboru díla Tajuplný ostrov.  Rozbor jednotlivých postav, hledání vzorů, důležitost pokroku nejen technického, ale i morálního. V závěru poznámka, že pro tuto práci musí mít učitel vytvořeny podmínky, což se v naší současné společnosti neděje.

Ako vnímajú fantastiku začínajúci tvorcovia - študenti? Mgr. Lucia Hupková Za nepřítomnou magistru přednesla příspěvek doktorandka University v Nitře Mgr. Irina Trigňová. Představila soutěž o nejlepší sci-fi povídku pro studenty středních škol.  Příspěvek obsahoval rozbor tří vítězných povídek.  V povídkách se opakovala témata spravedlnosti, lásky, únik do lepší skutečnosti, sny se stávají realitou. Často je používán studentský slang a inspirace školním prostředím.

 Diferencovanosť svetov v diele Jozefa Žarnaya Mgr. Brigita Horváthová /Universita Nitra/  Příspěvek se zabýval rozborem slovenského autora sci-fi . Projevuje se dokonalá znalost školského systému, neboť autor je povoláním učitel. Využívá jednoduchost myšlení dětí, smysl pro čest a spravedlnost. Převládajícím pocitem je údiv z nového, nepoznaného.

Válka a holocaust nově v literatuře pro děti a mládež Mgr. Ivana Gejgušová, Ph.D. Představila knihu svého srdce Chlapec v pruhovaném pyžamu od irského autora Johna Boyne.  Text této knihy nastoluje řadu otázek a oslovuje vnímavého čtenáře napříč generacemi.  Zachycuje nadčasově platné situace. Pohled na válečné události očima malého chlapce. Komično na děsivém pozadí. Umělecké podobenství o nelidských systémech  jejichž oběťmi se stávají neviní  lidé na obou stranách.

Utopie, science-fiction, fantasy Mgr. Luisa Nováková, Ph.D.  První, kdo použil slovo utopie byl Thomas Moore jako  význam snu

o dokonalém světě. Utopie znamenala schopnost tvořit  nový svět, schopnost mít sen, sen filozofa, člověka - tvůrce. Epično v utopických románech zcela ustupuje do pozadí. Moore vytvořil kostru, která byla doplňována a pozměňována a stala se základem literatury sci-fi a fantasy.

Science fiction v německé literatuře Mgr. Jenny Poláková, Ph.D. Představila německou učebnici literatury, tématicky rozdělenou podle pracovních okruhů. První okruh je science fiction, rozdělený do třech oddílů - Vymyšlená a uskutečněná budoucnost, Projekt literatura a čtenář na příkladu sci-fi (návrhy prací s textem a vytváření vlastních projektů) a Čtení s porozuměním. Sci-fi  oproti utopii a fantasy klade důraz na přírodní vědy a techniku. Probouzí ve čtenářích zájem o zítřek a přemýšlení nad otázkou, co to znamená být člověkem.

20 000 mil lidskou fantazií Ph.Dr. Tamara Bučková Položila otázku, do jaké míry jsou nová zpracování Julese Verna aktuální.  Jak by měl vypadat J. Verne dnes? Dnešní děti vyžadují více děje a větší dynamičnost. Wolfgang Hohlbein přišel s románovou řadou Děti kapitána Nema, ve které navazuje na román  J. Verna 20 000 mil pod mořem. Jedná se o šest románů , které líčí příběhy syna kapitána Nemá. V závěru připomenutí dalších novějších zpracování Verneho námětů jako například Cesta kolem světa za 80 dní v animované podobě, kde postavy zobrazují různé typy zvířat.

Dům, ve kterém žil Jules Verne

   

                  Mgr. Ivana Rumpelová Pomocí své fotoprezentace nás zavedla do kraje Picardie, kde v městečku Amiens  Jules Verne žil a zemřel.  J. Verne si tento kraj velmi oblíbil a Amiens považoval za ideální město. Žil zde 34 let. Pomocí fotografií jsme se dostali po stopách Julese Verna až k jeho domu. Na cestě jsme si mohli všimnout knihovny, kam spisovatel často chodil hledat technické údaje, které využíval ve svých románech.  Následovala prohlídka celého domu po jednotlivých podlažích až do třetího patra, kde se nachází  autorova pracovna, ve které vznikla většina jeho děl.

Setkání s Ondřejem Neffem

 

                    V této části konference proběhla velmi zajímavá debata se spisovatelem Ondřejem Neffem,  který se v současné době věnuje převyprávění Verneových románů pro dnešního čtenáře.  Zatím vyšlo v nakladatelství Albatros  20 000 mil pod mořem a Patnáctiletý kapitán. Byly použity Burianovy ilustrace. V současné době je dokončován román Pět neděl v balóně.  Převyprávěním a zkrácením jsou tyto knihy dostupnější současným čtenářům, neboť originální obsáhlá díla dnes děti nečtou. O. Neff se snažil zachovat jazykové nuance gentlemanů v rozumné míře, zkrátit zdlouhavé pasáže a upravit děj, aby byl srozumitelnější. Někde také posunul charakter určitých postav. Během vyprávění o rozdílech mezi originálem a Neffovým převyprávěním se rozvinula živá diskuse, například o tom, čí je vlastně v tomto případě autorství.  Zda ještě děti mohou říkat „přečetl jsem Verna" nebo „četl jsem Neffa".  Autor velmi trpělivě a ochotně odpovídal na všechny dotazy.

Víťazstvo mladosti - budúcnosť očima žien Mgr. Irina Trigiňová /Universita Nitra/ Ženy píší sci-fi ve velmi malém počtu. Příspěvek obsahoval rozbor a srovnání  děl dvou autorek sci-fi - Alty Vášové   a Gemy Malley.

Rozprávkové sci-fi Vesmírní piráti Mgr. Marína Babjaková /Universita Nitra/ Zabývala se rozborem knihy Ivana Holuba Vesmírní piráti. Jedná se o parodii na sci-fi. Tématika boje dobra a zla v odlehčené podobě. Po skončení konference se na liberecké radnici konala Nominace na Zlaté stuhy IBBY. Poslední den  konference byl vyhrazen individuální návštěvě Veletrhu dětské knihy. Štítky: dětské čtenářství, zprávy z konferencí, dětská literatura