1
Jaroslav Martinů 2013.03.19 09:46:55
Signer: CN=Jaroslav Martinů C=CZ O=Město Polička [IČ 00277177] 2.5.4.11=MěÚ Polička
Public key: RSA/2048 bits
Zpráva o energetickém auditu areálu Domu s pečovatelskou službou Polička, Družstevní 970, 572 01 Polička – Horní Předměstí
Litomyšl: červenec 2010
2
Obsah energetického auditu : strana č.
1.
Identifikační údaje
1.1
Identifikační údaje zadavatele auditu…………………………….............. 6
1.2
Určení provozovatele předmětu energetického auditu…... .................. 6
1.3
Určení vlastníka předmětu energetického auditu ................................. 6
1.4
Určení zpracovatele energetického auditu………………………………. 7
1.5
Určení předmětu energetického auditu, situační plán…………………..7
2.
Popis výchozího stavu
2.1
Popis předmětu energetického auditu ................................................. 12
2.1.1
Plán vnitřního uspořádání ....................................................................... 12
2.1.2
Popis stavební části předmětu energetického auditu ............................... 17
2.1.3
Popis energetické části předmětu energetického auditu .......................... 25
2.2
Rozvody energií v budovách ................................................................ 36
2.2.1
Rozvody tepla ......................................................................................... 36
2.2.2
Rozvody teplé vody (TV) ......................................................................... 40
2.2.3
Rozvod zemního plynu ............................................................................ 43
2.2.4
Rozvod elektřiny ...................................................................................... 44
2.2.5
Osvětlení .................................................................................................. 47
2.3
Energetické vstupy a výstupy .............................................................. 53
2.3.1
Energetické vstupy .................................................................................. 53
2.3.1.1 Nakupované množství elektřiny za roky 2007, 2008 a 2009 .................. 55 2.3.1.2 Nakupované množství tepla za roky 2007, 2008 a 2009 ......................... 60 2.3.1.3 Zemní plyn .............................................................................................. 63 2.3.1.4 Přepočtená výše energetických vstupů.................................................... 64
3 2.3.2
Energetické výstupy ................................................................................ 67
2.4
Soupis významných spotřebičů energie ............................................ 67
3.
Zhodnocení výchozího stavu
3.1
Analýza energetického hospodářství .................................................. 68
3.1.1
Potřeby tepelného výkonu na vytápění a větrání ..................................... 68
3.1.2
Tepelná ochrana budov a hodnocení podle ČSN 73 0540 – 2 ............... 75
3.1.3
Prostup tepla obálkou, průměrný součinitel prostupu tepla...................... 76
3.2
Ztráty v rozvodech ................................................................................. 77
3.3
Sohřev teplé vody .................................................................................. 82
3.4
Potřeba tepelné energie pro vytápění budov ...................................... 83
3.5
Potřeba tep. energie na ztráty tepla v rozvodech ÚT, VZD a TV ....... 86
3.6
Energetická bilance výroby energie z vl. energetického zdroje ....... 89
3.7
Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje .......... 90
3.8
MODEL energetické potřeby ................................................................. 90
3.9
Základní tvar energetické bilance ........................................................ 96
3.10
Závěr celkové analýzy a zhodnocení energetického hospodářství ... 97
4.
Návrh energeticky úsporných opatření
4.1
Opatření beznákladová ........................................................................ 102
4.2
Opatření nízkonákladová ................................................................... 104
4.3
Opatření vysokonákladová ................................................................. 105 Varianta č.1) .......................................................................................... 106 Varianta č.2) ......................................................................................... 114
4
5.
Ekonomické vyhodnocení
5.1
Celkové výdaje na realizaci navržených EÚO ................................... 123
5.2
Redukované výdaje na realizaci navržených EÚO ............................ 127
5.3
Ekonomické vyhodnocení ................................................................... 131
5.3.1
Prostá doba návratnosti vynaložených prostředků TPN .......................... 131
5.3.2
Reálná doba návratnosti ........................................................................ 134
5.3.3
Čistá současná hodnota navrženého opatření – NPV ........................... 135
5.3.4
Vnitřní výnosové procento IRR ............................................................. 138
6.
Vyhodnocení navržených EÚO z hlediska ochrany životního prostředí ........................................ 139
7.
Závazné výstupy energetického auditu
7.1
Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství ............... 140
7.2
Celková výše dosažitelných úspor .................................................... 145
7.3
Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu ............. 145
7.4
Energeticky úsporný projekt .............................................................. 146
7.5
Posouzení potenciálu a možnosti využití OZE .................................. 164
7.6
Konečné stanovisko a doporučení auditora k realizaci navrženého energeticky úsporného projektu ....................................................... 165
7.7
Okrajové podmínky. ............................................................................. 166
5
8.
Evidenční list energetického auditu .................... 168
9.
Přílohová část
......................................................................... 172
Výpočty potřeby tpla na vytápění a větrání – varianta 1) a 2) ................ 173 Výpočty tepeplných ztrát objektu a Uem ................................................. 174 Protokoly k energetickým štítkům obálek budov a štítky ........................ 213
6
1.
Identifikační údaje
1.1
Identifikační údaje zadavatele energetického auditu
Zadavatel auditu: Město Polička, Palackého náměstí č.p. 160 572 01 Polička, tel.: 461 723 801 IČ: 00277177 e–mail:
[email protected] Zastoupený panem Jaroslavem Martinů, starostou města Bankovní spojení: Česká spořitelna Svitavy, č.účtu 27-1283399369/0800
1.2
Určení provozovatele předmětu energetického auditu Provozovatelem předmětu energetického auditu je příspěvková organizace Města Polička
-
Dům s pečovatelskou službou
„Penzion“
Družstevní 970, 572 01 Polička – Horní Předměstí Tel. : 461 753 121, e-mail:
[email protected] IČ: 65684672 Ředitel: p. Pavel Brandejs
1.3
Určení vlastníka předmětu energetického auditu:
Město Polička, Palackého náměstí č.p. 160 572 01 Polička, tel.: 461 723 801 IČ: 00277177 e–mail:
[email protected] Zastoupený panem Jaroslavem Martinů, starostou města
Polička,
7 1.4
Určení zpracovatele energetického auditu
Jaromír Džbánek, energetický auditor, zapsán do seznamu energetických auditorů u MPO ČR dne 19.3. 2004, číslo osvědčení 203 tel.: 775 616 681 e–mail:
[email protected]
DD Ekonom Konzult Real s.r.o., Na Lánech 764, 570 01 Litomyšl IČ: 25276417 tel.: 608 280 231 e–mail:
[email protected]
1.5
Určení předmětu energetického auditu, situační plán
Předmětem tohoto energetického auditu je areál budov Dům s pečovatelskou službou „Penzion“ Polička, Družstevní 970, 572 01 Polička – Horní Předměstí a jeho energetická zařízení (energetické hospodářství). Areál budov DPS „Penzion“ Polička byl postaven podle projektu v letech 1995 - 1996 a
otevřen v roce 1997. Základním půdorysným tvarem hlavní budovy
DPS je pravoúhlý lichoběžník. Ve směru kratšího ramene (kolmého na vzájemně rovnoběžné základny) základního půdorysného tvaru pravoúhlého lichoběžníku
je
při ulici Družstevní
vybudována první část budovy DPS obsahující v 1. NP hlavní vchod, velkou vstupní halu s recepcí, jídelnu, kuchyň včetně skladů, 2 kanceláře, 2 schodiště spojující 1. a 2. NP budovy a další místnosti provozně - technického zázemí. 2. NP této části budovy obsahuje 7 dvoupokojových bytů, 3 kanceláře, 2 schodiště, chodbu, halu, 2 provozní místnosti a sociální zařízení. Podélná osa této části hlavní budovy DPS Polička je orientována ve směru severovýchod – jihozápad. Druhá část budovy DPS, postavená ve směru delší základny pravoúhlého lichoběžníku, obsahuje v 1. NP místnosti provozního zázemí, jako např. chlazené sklady pro varnu, sklady prádla, sociální zařízení a šatny zaměstnanců, kancelář varny a pod.,
průjezd z pomocné komunikace do dvora hlavní budovy, chodby a
8 jeden byt. Druhé a třetí nadzemní podlaží této části hlavní budovy obsahují kromě chodeb a schodišť
ubytovací kapacity tvořené vždy 5 jednopokojovými a 2
dvoupokojovými byty. Podélná osa části hlavní budovy DPS Polička je orientována ve směru jihovýchod – severozápad. Delší rameno základního půdorysného tvaru pravoúhlého lichoběžníku tvoří ubytovací budova o čtyřech NP. Každé z podlaží obsahuje 8 jednopokojových bytů. Obývací místnosti bytů jsou v této části hlavní budovy orientovány směrem do jejího Ve směru podélné osy je ve všech NP této části hlavní
dvora, tzn. na jihovýchod.
budovy vedena chodba, na niž navazují směrem k venkovní obvodové zdi v 1. NP sociální zařízení a místnost sester, v 2. - 4. NP koupelna s vanou, 2 místnosti pro volný čas a sklad. Dispoziční uspořádání 2. - 4. nadzemního podlaží je v této části hlavní budovy DPS Polička téměř totožné,
podélná osa této části hlavní budovy
DPS Polička je orientována ve směru blízkému jihozápad – severovýchod.
Ve
směru kratší základny základního půdorysného tvaru hlavní budovy DPS Polička je postavena její 4. část o třech NP. Každé z podlaží obsahuje 7 jednopokojových bytů, které jsou orientovány k jihozápadní obvodové zdi budovy, při severovýchodní obvodové zdi je každým z podlaží vedena spojovací chodba. Dispoziční uspořádání všech 3 podlaží je v této části hlavní budovy DPS Polička téměř totožné,
podélná
osa této části hlavní budovy DPS Polička je orientována ve směru severozápad – jihovýchod.
Na jihozápadní obvodovou zeď 1. NP hlavní budovy DPS Polička
navazuje budova tzv. domků, postavená podél Družstevní ulice. Tato budova obsahuje 2 dvojice jednopodlažních domků, přičemž v každém z domků jsou 2 byty. Mezi 2. a 3. domkem
je
vybudován uzavřený nevytápěný prostor základního
půdorysného tvaru trojúhelníku, jímž je realizováno přizpůsobení tvaru budovy domků vůči tvaru
ulice Družstevní.
Vstupy do domků
jsou ze severovýchodní
obvodové zdi, pokoje bytů jsou orientovány k obvodové zdi podél Družstevní ulice, tzn. k jižní až jihovýchodní obvodové zdi. Celá hlavní budova DPS Polička je vytápěna teplem vyrobeným v teplovodní kotelně s kotli na zemní plyn, instalované v půdním prostoru 4. části hlavní budovy. Příprava teplé vody (TV) je pro hlavní budovu DPS zabezpečována centrálně v ohříváku s topnou vložkou voda/voda, do níž je z rozdělovače přiváděna topná voda o teplotě 90 oC. Provozovatelem kotelny je společnost T.E.S., s.r.o., Polička. Každý z bytů v domcích je vybaven vlastním teplovodním kotlem na zemní plyn, jímž je pro byty zabezpečována i příprava TV.
9 Vzduchotechnická zařízení pro větrání prostorů s nárokem na tepelnou energii jsou instalována a provozována pro větrání kuchyně a sušárny prádla a nejsou vybavena rekuperací tepla. V prostorách jídelny, stávající pedikury v 2. NP a kanceláře
finančního
poradenství
v
1.
NP
jsou
instalovány
podokenní
vzduchotechnické jednotky, které však nejsou využívány. Technologická
zařízení instalovaná v kuchyni jsou tvořena sporáky a
dalšími elektrospotřebiči na zemní plyn a 2 konvektomaty a menšími spotřebiči na elektřinu. Spotřeba elektřiny v bytech v hlavní budově DPS Polička i v domcích je měřena individuálně, smlouvy o dodávce elektřiny pro byty jsou uzavřeny přímo mezi dodavatelem a uživateli bytů. Taktéž zemní plyn je do domků dodáván na základě individuálně uzavřených odběratelských smluv mezi uživateli a dodavatelem, pro každý z bytů v domcích je spotřeba zemního plynu měřena samostatně. Množství tepla vyrobeného na zdroji není měřeno, měřeno je pouze množství odebraného
zemního plynu, přičemž odběratelská smlouva na zemní plyn je
uzavřena mezi provozovatelem kotelny (společností T.E.S. , s.r.o.) a dodavatelem. Provozovatel areálu budov DPS Polička je tak odběratelem elektřiny pro společné prostory, varnu s jídelnou a provozně – technické zázemí hlavní budovy a odběratelem tepla pro tytéž prostory. Přepočtený stav zaměstnanců činil v roce 2005 20 osob a v posledních letech se dle údajů provozovatele prakticky nemění, obvyklý počet ubytovaných činí 97 osob, obvyklý počet uvařených obědů ve varně činí 270 za den (v rozpětí 240 až 330 za den). Hlavní budova DPS Polička je využívána způsobem běžným pro zařízení tohoto typu, charakterizovaným nepřetržitou provozní dobou ubytovacích kapacit. Budova
domků
je
využívána
způsobem
běžným
pro
budovy
bydlení,
charakterizovaným nepřetržitou provozní dobou. Vlastnické právo k budově a stavebním pozemkům pod budovou má ke dni provedení energetického auditu Město Polička, Palackého náměstí č.p. 160, 572 01 Polička. Výšková úroveň stavby + 0,000 hlavní budovy DPS i budovy domků se nachází 549,85 metrů nad mořem.
10
Situační plán
Bílý potok
Hlavní budova DPS
Družstev ní ulice
DOMKY
DPS Polička, Družstevní 970 SITUACE E
11
12
2.
Popis výchozího stavu
2.1
Popis předmětu energetického auditu
2.1.1
Plán vnitřního uspořádání
Hlavní budova DPS
Hlavní budova DPS je tvořena čtyřmi vzájemně propojenými částmi budovy, které byly
postaveny po obvodu
základního půdorysného tvaru
pravoúhlého
lichoběžníku s otevřeným vnitřním nádvořím, jež tvoří klidovou zónu pro ubytované. Vzhledem ke složitým hydrogeologickým podmínkám staveniště s vysokou hladinou spodní vody a blízkému potoku byla celá stavba DPS provedena bez podsklepení. První část hlavní budovy DPS Polička tvořící kratší rameno (kolmého na vzájemně
rovnoběžné
základy)
základního
půdorysného
lichoběžníku byla postavena při ulici Družstevní. budovy
tvaru
pravoúhlého
Podélná osa této 1. části hlavní
je orientována ve směru severovýchod – jihozápad, přičemž na její
jihozápadní obvodovou zeď navazuje budova tzv. domků. První část hlavní budovy obsahuje 2 nadzemní podlaží. Z ulice Družstevní lze do hlavní budovy vstoupit hlavním vchodem umístěným v 1. NP jihovýchodní obvodové zdi 1. části hlavní budovy. Na hlavní vchod navazuje rozměrná vstupní hala přibližně čtvercového půdorysného tvaru.
V západní části vstupní haly je
instalováno schodiště do 2. NP, vedle schodiště je umístěn výtah, vedle výtahu dveře vstupu do chodby 4. části hlavní budovy DPS. Vpravo od vstupu se nachází v prostoru haly
prodejna bufetu a příruční sklad, na bufet navazuje podél
jihovýchodní obvodové zdi budovy sociální zařízení pro veřejnost. Ze středu severovýchodní strany vstupní haly vychází ve směru podélné osy 1. části hlavní budovy DPS chodba 1. NP. Vpravo od chodby, mezi chodbou a jihovýchodní obvodovou zdí, se nachází jídelna, která nemá řešenu nucenou výměnu
13 vzduchu, na niž dále severozápadním směrem navazují nuceně větrané prostory výdeje pokrmů a varny, za níž jsou podél jihovýchodní obvodové zdi postupně prostory přípravny masy, strojovna vzduchotechniky, přípravna zeleniny, sklad zeleniny a sklad kuchyně. Vlevo od chodby, v prostoru mezi chodbou a severozápadní obvodovou zdí 1. NP, se nachází hlavní recepce a kancelář, prostor chodby se vstupem na dvůr a dále podél severozápadní obvodové zdi šatna a sociální zařízení, nebytový prostor kancelářského typu, vedle něhož je instalováno druhé schodiště do 2. NP. Prostor před schodištěm tvoří malou halu, z níž je možné vstoupit do osobního výtahu. Severovýchodně od této malé haly byly vybudovány 2 malé sklady, před nimiž je chodba, z které se vstupuje do místností pečovatelské služby. Středem 2. NP první části hlavní chodby ve směru její podélné osy prochází chodba, na niž navazují na jejím jihozápadním a severovýchodním konci haly se schodišti z 1. NP, osobními výtahy a vstupy do chodeb do 2., resp. 4. části hlavní budovy DPS. V prostoru mezi chodbou 2. NP a severozápadní obvodovou zdí se nacházejí 3 kanceláře, prostor malé haly s okny do dvora a dále prostory bývalé rehabilitace se šatnou (dnes pedikura)
a sociálním zařízením. V prostoru mezi
chodbou 2. NP a jihovýchodní obvodovou zdí budovy byly zřízeny 4 dvoupokojové byty s vlastním sociálním zařízením včetně koupelny s vanou. Další stejný byt byl zřízen v prostoru mezi jihozápadní halou 2. NP a jihovýchodní obvodovou zdí, vedle tohoto bytu je společenská místnost (využití místnosti je variabilní podle potřeb obyvatel DPS). V prostoru mezi severovýchodní halou 2. NP a jihovýchodní obvodovou zdí jsou umístěny další 2 dvoupokojové byty s vlastním sociálním zařízením včetně vany v koupelně. Nad stropem 2. nadzemního podlaží první části hlavní budovy DPS odvětrávaná půda se sedlovou střechou, po podlaze jsou na konzolách
je
vedeny
hlavní rozvody ÚT a TV. Druhá část hlavní budovy DPS Polička, postavená ve směru delší základny pravoúhlého lichoběžníku, obsahuje 3 nadzemní podlaží. Podélná osa 2. části hlavní budovy je orientována ve směru jihovýchod – severozápad. V úrovni 1. a 2. NP druhá část hlavní budovy DPS navazuje na její 1. část a obě části budovy jsou propojeny v úrovni 1. i 2. NP chodbou. 1. NP druhé části budovy je rozděleno průjezdem z venkovní komunikace do dvora na 2 oddělené části. Téměř středem jihovýchodní části 1. NP
ve směru
14 podélné osy této části budovy prochází chodba, z níž lze vstoupit na její jihovýchodní straně do 1. NP 1. části hlavní budovy,
na severozápadní straně lze z chodby
domovními dveřmi vstoupit do exteriéru, resp. do prostoru otevřeného průjezdu. V prostoru mezi chodbou 1. NP 2. části hlavní budovy a její jihozápadní obvodovou zdí bylo zřízeno sociální zařízení pro zaměstnance stravovacího zařízení, kancelář, vedle kanceláře
dvoupokojový byt s vlastním sociálním zařízením s vanou, mezi
bytem a průjezdem jsou umístěny sklady.
V prostoru mezi chodbou 1. NP 2. části
spojovací budovy a severovýchodní obvodovou zdí byly zřízeny sklady a dílna. Severozápadní část 1. NP druhé části hlavní budovy DPS , na kterou v části jihozápadní obvodové zdi navazuje 3. část budovy DPS, obsahuje pouze společné prostory a provozní zázemí DPS. Společné prostory se nacházají při jihozápadní obvodové zdi a jsou tvořeny prostorem schodiště spojujícího 1. až 3. NP a chodbu s osobním výtahem.
Provozní zázemí DPS nacházející se
při severovýchodní
obvodové zdi této části budovy je tvořeno skladem, místností s hlavním rozvaděčem, prádelnou, sušárnou prádla s nuceným větráním a skladem čistého prádla. 2. a 3. NP
druhé části hlavní budovy DPS je totožného dispozičního
uspořádání. Obě podaží jsou rozdělena na 2 části, jihovýchodní a severozápadní, přičemž nad průjezdem je v obou podlažích tzv. zimní zahrada. Podél severovýchodní obvodové zdi jihovýchodní části 2. a 3. NP druhé části hlavní budovy DPS je vedena chodba, z které se na každém z podlaží vstupuje do 5 jednopokojových bytů s vlastním sociálním zařízením obsahujícím sprchový kout. Všechny tyto byty mají na jihozápadní straně, tedy směrem do dvora, balkóny. Severozápadní strana 2. a 3. NP druhé části hlavní budovy je téměř v celé ploše tvořena dělící zdí mezi 2. a 3. částí hlavní budovy DPS.
Při této dělící zdi je
instalováno schodiště spojující 1. až 3. NP, v chodbě před schodištěm je šachta osobního výtahu. Druhou polovinu plochy 2. a 3. NP druhé části hlavní budovy DPS tvoří
na každém z podlaží 2 dvoupokojové byty, do nichž se vstupuje
severovýchodním směrem z chodby od schodiště a výtahu, okna bytů jsou zabudována v severovýchodní obvodové zdi 2. části hlavní budovy DPS. Nad 3. nadzemním podlažím druhé části hlavní budovy DPS je odvětrávaná půda se sedlovou střechou, po podlaze půdy jsou na konzolách
vedeny hlavní
rozvody ÚT a TV. Třetí částí hlavní budovy DPS, tvořící delší rameno základního půdorysného tvaru pravoúhlého lichoběžníku, je ubytovací budova o 4 NP. Podélná osa této části
15 hlavní budovy DPS Polička je orientována ve směru blízkému jihozápad – severovýchod. Severovýchodní obvodová zeď je v úrovni 1. až 3. NP tvořena dělící zdí mezi 2. a 3. částí hlavní budovy DPS, jižní roh 3. části hlavní budovy DPS je půdorysně vetknut do její 4. části. První podlaží 3. části hlavní budovy obsahuje 8 jednopokojových bytů bez vlastního sociálního zařízení, pouze s umývadlem. Obývací místnosti bytů jsou zde orientovány směrem do jejího dvora, tzn. na jihovýchod. Přibližně ve směru podélné osy je ve všech NP
této části hlavní budovy
vedena chodba, na niž navazují
směrem k severozápadní obvodové zdi v 1. NP prostory sociálních zařízení (WC) , sociální zařízení pro zaměstnance,
místnost sester, šatna, koupelna s vanou a
schodiště spojující 1. až 4. NP, v 2. až 4. NP koupelna s vanou, 2 místnosti pro volný čas a sklad. Dispoziční uspořádání 2. až 4. nadzemního podlaží je v této části hlavní budovy DPS Polička téměř obdobné, avšak byty jsou na těchto podlažích vybaveny vlastním sociálním zařízením se sprchovými kouty, v prostoru navazujícím na chodbu není oproti 1. NP sociální zařízení zřízeno. Nad stropem 4. nadzemního podlaží třetí části hlavní budovy DPS
je
odvětrávaná půda se sedlovou střechou, po jejíž podlaze jsou na konzolách vedeny hlavní rozvody ÚT a TV. Čtvrtá část hlavní budovy DPS v Poličce je postavena ve směru kratší základny pravoúhlého čtyřúhelníku. Podélná osa 4. části hlavní budovy je orientována ve směru jihovýchod – severozápad, přičemž jihovýchodní obvodová zeď 4. části hlavní budovy je v úrovni 1. a 2. NP tvořena dělící zdí mezi 1. a 4. částí hlavní budovy DPS. Čtvrtá část budovy DPS byla vystavěna do 3 nadzemních podlaží a tato část hlavní budovy je celá využívána jako ubytovací kapacita. Podél severovýchodní obvodové zdi prochází po celé délce 4. části budovy na každém z podlaží chodba s okny do dvora budovy.
V úrovni 1. a 2. NP tato chodba tak
přímo spojuje společné prostory (chodby a vestibuly) 1., 3. a 4. části hlavní budovy DPS, v úrovni 3. podlaží 3. a 4. část budovy a schodiště z 3. do 2. NP 4. části hlavní budovy DPS. V prostoru mezi chodbou a jihozápadní obvodovou zdí této části budovy je na každém z podlaží zřízeno
7 jednopokojových bytů s vlastním sociálním
16 zařízením, obsahujícím sprchové kouty. Všechny byty mají okna a balkonové dveře orientovány na jihozápad. Nad stropem 3. nadzemního podlaží čtvrté části hlavní budovy DPS
je
odvětrávaná půda se sedlovou střechou, po jejíž podlaze jsou na konzolách vedeny hlavní rozvody ÚT a TV.
Budova domků
Podél ulice Družstevní jsou postaveny 2 dvojice domků, mezi 2. a 3. domkem je vytvořen uzavřený nevytápěný prostor klínového půdorysu, jímž je eliminováno zakřivení Družstevní ulice vůči stavbě.
Vnitřní dispoziční uspořádání domků je
stejné. V každém z domků jsou v jeho 1. NP dva byty skládající se ze zádveří, předsíně, kuchyně, sociálního zařízení s vanou, obývacím pokojem a ložnicí. Vstup do domků je zádveřím uzavřeným při severozápadní obvodové zdi domku, ze zádveří se jihovýchodním směrem vstupuje do předsíně. Z předsíně lze pokračovat směrem k vnější obvodové zdi do kuchyně či jivovýchodním směrem do sociálního zařízení. Při jihovýchodní straně domku (s okny do Družstevní ulice ) je umístěn obývací pokoj a ložnice. Byty jsou v domku uspořádány symetricky podle příčné půdorysné osy domku.
Boční obvodové zdi domků jsou plné bez otvorových výplní, neboť první z domků je boční zdí přistaven k jihozápadní obvodové zdi 1. NP první části hlavní budovy DPS, severovýchodní (boční) obvodová zeď druhého domku tvoří dělící zeď mezi 1. a 2. domkem, jihozápadní (2. boční) obvodová zeď druhého domku tvoří dělící zeď mezi domkem a nevytápěným uzavřeným prostorem klínového půdorysu. Třetí a čtvrtý domek jsou postaveny vůči 1. a 2. domku symetricky podél symetrické osy půdorysu klínového uzavřeného nevytápěného prostoru. Nad 1. NP bytů v domcích se nachází nevytápěný půdní prostor, nad nímž se klene vazbová střecha. Domky jsou stejně jako hlavní budova DPS postaveny bez podsklepení.
17 2.1.2
Popis stavební části předmětu energetického auditu
Hlavní budova DPS
Vzhledem k složitým geologickým poměrům je pro založení stavby využito pilotů a základových betonových pásů. Nosnou konstrukci hlavní budovy DPS Polička tvoří železobetonový skelet LOB s vyzdívkami z tvárnic Ytong. Vertikální nosné konstrukce skeletu jsou v 1. NP tvořeny železobetonovými sloupy o půdorysném rozměru 400 x 400 mm, ve vyšších NP o půdorysném rozměru 400 x 400 mm nebo 300 x 400 mm. Při vnějším obvodu hlavní budovy DPS jsou tyto sloupy zpravidla zapuštěny do vnějších obvodových zdí. Na některé sloupy podle dispozičního uspořádání navazují vnitřní příčky z Ytongu, nečastěji tl. 150 mm. Vyzdívky železobetonového skeletu byly v projektu navrženy z keramických cihel, při realizaci stavby však byly provedeny z přesných tvárnic Ytong, jejichž kvalitativní znaky nejsou v dostupné projektové dokumentaci podchyceny. Vodorovné nosné konstrukce jsou tvořeny průvlaky, v 1. NP tl. 500 až 550 mm. Při vnějším obvodu hlavní budovy DPS jsou průvlaky zpravidla zapuštěny do vnějších obvodových zdí. Stropy jsou tvořeny předpjatými panely Spiroll PPD tl. 250 mm.
Svislé neprůsvitné konstrukce venkovního pláště budovy vůči exteriéru, představující součást nosného skeletu, jsou tvořeny železobetonovými sloupy (železobetonem) tl. 400 mm, opatřené z venkovní strany vrstvou vápennocementové omítky o tl. ÷ 15 mm, pod níž je 100 mm Ytongu a Lignopor 5+20. Z vnitřní strany obvodového pláště budovy jsou sloupy opatřeny cca 20 mm vápennocementové vnitřní omítky, UN ,sl. = 0,641 W/m2*K. Vodorovné
neprůsvitné
konstrukce
venkovního
pláště budovy vůči
exteriéru, představující součást nosného skeletu, jsou tvořeny železobetonovými průvlaky tl. 500 mm, opatřené z venkovní strany vrstvou vápennocementové omítky o tl. ÷ 15 mm, pod níž je 100 mm Ytongu a Lignopor 5+20.
Z vnitřní strany
obvodového pláště budovy jsou průvlaky opatřeny cca 20 mm vápennocementové vnitřní omítky, UN ,sl. = 0,610 W/m2*K.
18 Další vodorovnou neprůsvitnou konstrukcí venkovního pláště budovy vůči exteriéru je strop průjezdu v 1. NP, resp. část podlahy 2. NP orientovaná do exteriéru. Nosnou konstrukci tohoto stropu tvoří stropní panely tl. 250 mm, které jsou ze spodní strany opatřeny Lignoporem 5+20 a vápennocementovou omítkou tl. 20 mm, na panelech je uložena vrstva 20 mm polystyrenu, 30 mm cementového potěru a skladba podlahy, UN ,str.prů. = 0,496 W/m2*K. Vyzdívky skeletu, tedy neprůsvitné konstrukce venkovního pláště budovy vůči exteriéru, jsou dvojího provedení, a to z přesných tvárnic Ytong tl. 365 mm a Ytong 300 mm, opatřeným z vnější strany vápennocementovou omítkou průměrné tl. 15 mm. Zdivo je z vnitřní strany opatřeno vápennocementovou omítkou průměrné tl. 20 mm, součinitel prostupu tepla konstrukcí UN,Yt.365 = 0,379 W/m2*K,
UN,Yt.300 =
0,453 W/m2*K. Vodorovné konstrukce 1. NP vůči zemině - podlahy 1. NP - jsou od živičné hydroizolace IPA 400 SH
tvořeny
vrstvou cementového potěru tl. 14 mm,
polystyrenem EPS tl. 30 mm, dále cementovým potěrem 50 mm a nášlapnou vrstvou podlahy tvořenou keramickou dlažbou -UN,pod.KD = 0,993 W/m2*K , nebo stavebním tmelem a PVC - UN,pod.PVC = 1,014 W/m2 *K. Vodorovné neprůsvitné kostrukce vůči nevytápeným prostorům tvořící stropy pod půdami se sedlovými střechami jsou tvořeny dutinovými panely tl. 250 mm, které jsou ze spodní strany opatřeny vrstvou vápennocementové omítky průměrné tl. 20 mm, na panelech jsou položeny desky polystyrenu tl. 80 mm (v předchozím období ověřováno provozovatelem – 2 sondy), živičná hydroizolace (A 400 SH) a svrchní vrstva škvárobetonu, který tvoří nášlapnou vrstvu podlahy půd
- Ustr.pů =
0,448 W/m2 *K .
Otvorové výplně
obvodového pláště budovy vůči exteriéru
jsou tvořeny
plastovými okny, plastovými prosklenými stěnami a plastovými domovními dveřmi, vše výrobce Stavona, spol. s r.o., České Libchavy, s izolačním dvojsklem vyrobeným společností SOTER, s.r.o., Brno. Technická ani žádná další dostupná dokumentace neobsahuje údaje o součiniteli prostupu tepla použitými izolačními dvojskly a rámy oken, prosklených stěn a domovních dveří, po konzultaci s výrobcem a dodavatelem oken je pro tyto otvorové výplně uvažován součinitel prostupu tepla celou výplní na
19 hranici požadavku ČSN 730540 - 2 uplatňovaného pro konstrukce vyrobené v letech 1994 až 1997, Uw = 2,79 W/m2*K . Další otvorové výplně jsou tvořeny domovními kovovými dveřmi plnými - Uw = 6,50 W/m2 *K , domovními dveřmi s kovovými rámy a jednoduchým zasklením - Uw = 6,50 W/m2*K a domovními dřevěnými dveřmi plnými, Uw = 2,60 W/m2 *K, či s 1/3 jednoduchého prosklení - Uw = 3,30 W/m2 *K. Neprůsvitné
konstrukce
venkovního
pláště budovy do nevytápěných
prostorů (půdy) tvoří zdivo z přesných tvárnic Ytong tl. 365 a Ytong tl. 300 mm, opatřené z vnější strany vápennocementovou omítkou průměrné tl. 15 mm, z vnitřní strany vápennocementovou omítkou průměrné tl. 20 mm, součinitel prostupu tepla konstrukcí UN,Yt.365 = 0,379 W/m2*K ,UN,Yt.300 = 0,453 W/m2*K. Otvorové výplně ve zdivu do nevytápěných prostorů půdy představují dřevěné dveře vnitřní plné, Uw = 2,0 W/m2*K. Celá stavba hlavní budovy DPS je charakterizována množstvím závad a poruch,
z nichž některé přímo a jiné nepřímo ovlivňují i energetické vlastnosti
budovy. Tyto závady a poruchy vznikly nekvalitním provedením stavby. Podle informací zástupce provozovatele byly uplatňovány v rámci reklamačního řízení, avšak jelikož byl na majetek společnosti dodavatele prohlášen konkurz a stavba proti takto vzniklým závadám nebyla pojištěna,
nebylo se možné odstranění závad
domoci.
Provozovatel má k dispozici stavebně technický posudek z března 1999, v kterém jsou jednotlivé závady popsány, přičemž z hlediska energetické spotřeby na vytápění a větrání je lze charakterizovat zejména: •
nesprávným provedením vodorovných hydroizolací, přičemž spodní partie zdiva z tvárnic Ytong jsou vystaveny účinkům povrchové srážkové vody a zemní vlhkosti, což způsobuje odpadávání obkladů, provlhání zdiva a v důsledku toho zhoršuje energetické vlastnosti zdiva venkovního pláště budovy
•
nesprávným provedením střech, oplechování a žlabů, v důsledku čehož dochází k zatékání do půdních prostorů a do neprůsvitných svislých
20 konstrukcí venkovního pláště budovy. V důsledku toho dochází k poškozování těchto konstrukcí a k zhoršování energetických vlastností zdiva venkovního pláště budovy. •
nesprávným provedením instalace otvorových výplní do neprůsvitných svislých konstrukcí venkovního pláště budovy, kdy tyto výplně jsou do zdiva osazeny s použitím PUR pěny vyplňující spáru kolem 1 cm. Venkovní pohledová plocha spáry je opatřena pouze
nátěrem bez jakékoliv jiné
ochranné vrstvy, v důsledku čehož dochází k zatékání srážkové vody do venkovní stěny. V důsledku toho dochází k jejímu poškozování (opadávání omítky atd.) a k zhoršování energetických vlastností zdiva venkovního pláště budovy. •
nesprávným provedením oplechování parapetů, v důsledku toho dochází k zatékání pod parapetní plechy plastových oken a provlhání neprůsvitných svislých konstrukcí venkovního pláště budovy.
V důsledku toho dochází
k poškozování těchto konstrukcí a k zhoršování energetických vlastností zdiva venkovního pláště budovy. •
nesprávným spádováním podlah balkónů bytů, kdy srážková voda z podlah balkónů neodtéká a naopak se kumuluje u svislé neprůsvitné konstrukce venkovního pláště budovy, která není opatřena hydroizolací. V důsledku toho dochází k zatékání vody do zdiva, jímž voda prostupuje až na jeho vnitřní stranu. V důsledku toho dochází k výraznému zhoršování energetických vlastností zdiva venkovního pláště budovy,
poškozování omítek a vzniku
plísní na vnitřní straně těchto zdí, v bytech. •
nedostatečnou vrstvou omítky na venkovní straně obvodové zdi, v důsledku čehož zdivo z tvárnic Ytong není dostatečně chráněno proti vlhkosti. V důsledku
toho
dochází
energetických vlastností.
k poškozování
zdiva
a
k zhoršování
jeho
21 •
nedostatečnými tepelně izolačními vlastnostmi stropů nejvyšších podlaží jednotlivých částí budovy, které tvoří podlahy půd pod střechami a nedostatečnými tepelně izolačními vlastnostmi izolací hlavních rozvodů ÚT a TV, jež jsou vedeny na konzolách uložených na podlaze půd. V důsledku úniků tepla ze stropů i z rozvodů
dochází kromě energetických ztrát k
nežádoucímu oteplování půdních prostorů. Při sněhové pokrývce na střeše a nízkých teplotách venkovního vzduchu tak nad oteplovanými prostory dochází k rychlému odtávání sněhu a
odtékající voda
namrzá nad převislými
(neoteplovanými) částmi střech, v podokapních žlabech. Namrzající ledový val způsobuje pronikání stékající vody přes svrchní střešní plášť a v důsledku toho se na konci střechy tvoří rampouchy nebývalých rozměrů a také zatéká do půdní nadezdívky. Tento problém byl však namísto vylepšením tepelně izolačních vlastností stropů nad nejvyšším podlažím a vylepšením izolačních vlastností
izolací na hlavních rozvodech ÚT a TV
neúspěšně řešen
zvýšeným odvětráváním půdního prostoru a dokonce použitím elektrického vyhřívání žlabů.
22 Domky Svislé
neprůsvitné
konstrukce
venkovního
pláště budovy domků jsou
provedeny z přesných tvárnic Ytong tl. 365 mm, opatřených z vnější strany vápennocementovou
omítkou
průměrné
tl.
15
mm,
z vnitřní
strany
vápennocementovou omítkou průměrné tl. 20 mm, součinitel prostupu tepla konstrukcí UN,Yt.365 = 0,379 W/m2*K. Do uvedené konstrukce zasahují železobetonové prvky tl. 400 mm, opatřené z venkovní strany vrstvou vápennocementové omítky o tl. ÷ 15 mm, pod níž je 100 mm Ytongu a Lignopor 5+20. Z vnitřní strany obvodového pláště budovy jsou sloupy opatřeny cca 20 mm vápennocementové vnitřní omítky, UN ,sl. = 0,641 W/m2*K. Vodorovné konstrukce 1. NP vůči zemině - podlahy 1. NP - jsou od živičné hydroizolace IPA 400 SH
tvořeny
vrstvou cementového potěru tl. 14 mm,
polystyrenem EPS tl. 30 mm, dále cementovým potěrem 50 mm a nášlapnou vrstvou podlahy tvořenou keramickou dlažbou (UN,pod.KD = 0,993 W/m2*K ) nebo stavebním tmelem a PVC ( UN,pod.PVC = 1,014 W/m2 . K ). Vodorovné neprůsvitné kostrukce vůči nevytápeným půdním prostorům jsou tvořeny dutinovými panely tl. 250 mm, které jsou ze spodní strany opatřeny vrstvou vápennocementové omítky průměrné tl. 20 mm, na panelech jsou položeny desky polystyrenu tl. 80 mm (v předchozím období ověřováno provozovatelem), živičná hydroizolace (A 400 SH) a svrchní vrstva škvárobetonu, který tvoří nášlapnou vrstvu podlahy půd, Ustr.pů = 0,448 W/m2 *K . Otvorové výplně
obvodového pláště budovy vůči exteriéru
jsou tvořeny
plastovými okny, plastovými prosklenými stěnami a plastovými domovními dveřmi, vše výrobce Stavona, spol. s r.o., České Libchavy, s izolačním dvojsklem vyrobeným společností SOTER, s.r.o., Brno. Technická ani žádná další dostupná dokumentace neobsahuje údaje o součiniteli prostupu tepla použitými izolačními dvojskly a rámy oken, prosklených stěn a domovních dveří, po konzultaci s výrobcem a dodavatelem oken je pro tyto otvorové výplně uvažován součinitel prostupu tepla celou výplní na hranici požadavku ČSN 730540 - 2 uplatňovaného pro konstrukce vyrobené v letech 1994 až 1997 - Uw = 2,79 W/m2*K.
23 Neprůsvitné
konstrukce
venkovního
pláště budovy do nevytápěných
prostorů (vyrovnávací klín mezi 2. a 3. domkem) tvoří zdivo z přesných tvárnic Ytong tl. 300 mm, opatřených z vnější strany vápennocementovou omítkou průměrné tl. 15 mm. Zdivo je z vnitřní strany opatřeno vápennocementovou omítkou průměrné tl. 20 mm, součinitel prostupu tepla konstrukcí UN,Yt.300 = 0,453 W/m2*K.
Hodnoty výše uvedených součinitelů prostupu tepla jednotlivými stavebními konstrukcemi jsou vyčísleny nekorigované, nezahrnují vliv lineárních či bodových tepelných vazeb, které nejsou vzhledem k roku výstavby budovy řádně ošetřeny či vyřešeny. Ve výpočtu návrhové tepelné ztráty vytápěného prostoru
je použita
zjednodušená metoda pro stanovení lineárních tepelných ztrát podle ČSN EN 12 831 čl. 7.1.1.,
kde korigovaný součinitel prostupu tepla stavební částí, který zahrnuje
lineární tepelné mosty, je určen ze vztahu:
Ukc = Uk + ∆Utb Kde :
Uk
- součinitel prostupu tepla stavební částí (k) W/m2*K ( Un , Uw …… )
∆Utb - korekční součinitel, zavisející na druhu stavební části, jehož hodnota je stanovena podle ČSN EN 12 831, příloha D, tab. D.3a, D.3b a D.3c.
Na základě informací provozovatele budovy, místních šetření a dostupné projektové dokumentace je nutné konstatovat, že v ostěních oken ani ve stycích vertikálních a horizontálních stavebních konstrukcí nebyly řádně vyřešeny jednotlivých stavebních konstrukcí
styky
a vzniklé lineární tepelné mosty zapřičiňují
podchlazování konstrukcí venkovního pláště budovy.
Kritickými místy jsou kromě ostění otvorových výplní především stavební konstrukce sociálních zařízení, kde lze předpokládat vyšší vlhkost vzduchu. Pokud přesto na vnitřních površích konstrukcí (pokud nedochází k zatékání vody z venkovního prostředí tak, jak tomu u některých prostorů posuzovaného objektu bývá) nejsou převážně patrná např. místa s kondenzací vlhkosti či s plísněmi, je pravděpodobné, že k obvyklým projevům uvedených nedostatků na konstrukcích
24 nedochází vlivem nadměrného větrání stávajícími okny s netěsnými dřevěnými rámy (nadměrná infiltrace spárami) a také vlivem vyšší úrovně vytápění, jejímž důsledkem je vyšší spotřeba energie na vytápění budovy.
Přehled stavebních konstrukcí na systémové hranici budovy včetně hodnot součinitelů prostupu tepla těmito konstrukcemi je uveden v tabulce. Hodnoty součinitelů prostupu tepla neprůsvitných stavebních konstrukcí jsou uvedeny bez vlivu tepelných vazeb. Hodnoty součinitelů prostupu tepla otvorových výplní jsou uvedeny bez vlivu tepelných vazeb a bez přirážky 1,15 na nízkou tepelnou setrvačnost:
Hodnota součinitele prostupu 2 tepla U (W/m *K)
P.č.
Funkční stavební konstrukce
1.
Neprůsvitné konstrukce obvodového pláště budovy do venkovního prostředí (exteriéru) ● zdivo Ytong 400 mm ● zdivo Ytong 300 mm ● železobetonové průvlaky 500 mm ● železobetonové sloupy 400 mm ● podlaha 2. NP (strop průjezdu)
0,38 0,45 0,61 0,64 0,50
Podlahy na zemině a stěny přilehlé k zemině ● podlaha s PVC/zem ● podlaha s keramickou dlažbou/zem
0,41 0,71
Otvorové výplně z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (exteriéru) ● okna plastová SOTER 95/96 ● bakl. dveře plastové SOTER 95/96 ● prosklené stěny SOTER 95/96 ● dveře dom. plast. SOTER 95/96 ● dveře domovní dřevěné 1/3 proskl. ● dveře domovní s kovovými rámy, 1 sklo ● dveře domovní dřevěné
2,79 2,79 2,79 2,79 3,30 6,50 2,60
Neprůsvitné konstrukce obvodového pláště budovy do nevytápěných prostorů ● strop 1 pod půdou ● strop 2 pod půdou ● zdivo Ytong 400 mm/půda ● zdivo Ytong 300 mm/půda ● železobetonové průvlaky 500 mm/půda ● železobetonové sloupy 400 mm/půda ● zdivo Ytong 300 mm /nev.prostor ● strop pod půdou - domky
0,45 0,45 0,38 0,45 0,61 0,64 0,45 0,45
2.
3.
4.
25 2.1.3
Popis energetické části předmětu energetického auditu
Energetické zdroje
V předmětu energetického auditu je instalován
jeden hlavní vlastní
energetický zdroj - teplovodní kotelna s kotli na zemní plyn. Ve zdroji je vyráběno teplo pro vytápění a větrání hlavní budovy DPS a pro centrální přípravu teplé vody. V každém bytu v domcích je instalován samostatný teplovodní kotel na zemní plyn, vyrábějící teplo pro vytápění a větrání příslušného bytu a pro přípravu teplé vody pro byt.
Energetický zdroj v hlavní budově DPS
Ve 4. NP čtvrté části hlavní budovy DPS, v půdním prostoru, je zřízena místnost teplovodní kotelny s 3 kotli na zemní plyn
ETRA 260.0
o jmenovitém
tepelném výkonu 3 x 260 kW. Z kotlů je kotlová voda o neregulované teplotě 90/70 oC vedena potrubími DN 80 do sběrného potrubí DN 150, jímž je přiváděna na hydraulický vyrovnávač dynamických tlaků topného systému HVDT VI. Z vyrovnávače pokračuje potrubí DN 150 k rozdělovači DN 300. Z rozdělovače jsou vertikálně (nahoru) vyvedena 4 hrdla a jedno hrdlo je vyvedeno z čela hlavního rozdělovače horizontálně. K prvnímu vertikálnímu hrdlu (zprava) je připojeno potrubí DN 100 s topnou vodou o neregulované teplotě pro napojení vzduchotechnických jednotek. Druhé vertikální hrdlo DN 50 není využito. Do třetího je připojeno potrubí DN 150
od vyrovnávače hydraulických tlaků,
k čtvrtému hrdlu je připojeno potrubí DN 80 pro ohřev teplé vody. K hrdlu vyvařenému z čela hlavního rozdělovače je připojeno potrubí ÚT DN 125, na němž je uzavírací šoupě, za šoupětem je na potrubí DN 125 instalována třícestná směšovací armatura DN 80, za níž pokračuje potrubí ÚT o DN 125 s topnou vodou o již regulované teplotě k dvěma
paralelně osazeným oběhovým čerpadlům Grundfos
UPE 65 - 60 (v osazených sestavách uzavírací armatura, oběhové čerpadlo, zpětná klapka, uzavírací armatura). Od čerpadel je potrubí ÚT DN 125 vedeno do hlavního rozvodu ÚT.
26 Z hlavního rozvodu ÚT je ochlazená voda přiváděna potrubím DN 125 nad sběrač DN 300. Nad sběračem je na potrubí DN 125 osazeno šoupě, pod šoupětem je z vertikálně vedeného potrubí vysazena odbočka DN 125, vedená k trojcestné směšovací armatuře, jejímž prostřednictvím je přimíchávána ochlazená voda z vytápěcího systému do topné vody o teplotě 90 oC, čímž je realizována základní ekvitermní regulace teploty topné vody na zdroji v závislosti na venkovní teplotě. Pod vysazenou odbočkou pokračuje
do 2. hrdla hlavního sběrače, na
potrubí DN 125 je ještě nad sběračem osazeno uzavírací šoupě. Do třetího hrdla sběrače
je
přivedeno
potrubí
vzduchotechnických jednotek.
DN
100
s ochlazenou
Do 4. hrdla sběrače je
zpětnou
vodou
od
připojeno potrubí DN 80
z topného okruhu ohřevu teplé vody. K 1. hrdlu sběrače je připojeno potrubí DN 150, jímž je přiváděna ochlazená voda
do hydraulického vyrovnávače dynamických tlaků, z něhož pokračuje pod
oběhová čerpadla. Pod čerpadly jsou z horizontálně přivedeného potrubí DN 150 vertikálně (nahoru) vyvedeny 3 odbočky DN 80,
na nichž je vždy instalováno
uzavírací šoupě, oběhové čerpadlo – pro kotel K1 Grundfos UPS 50-60, pro kotle K2 a K3 vždy Grundfos UMC 50-60, zpětná klapka DN 80 a uzavírací šoupě DN 80. Od uzavíracích šoupat nad jednotlivými čerpadly jsou vedena 3 samostatná potrubí DN 80 k jednotlivým kotlům. Rozdělovač, sběrač, hydraulický vyrovnávač dynamických tlaků
jsou
opatřeny izolacemi, armatury na rozvodech v kotelně izolovány nejsou.
Energetické zdroje v domcích
V domcích je v každém z 8 bytů instalován v sociálním zařízení závěsný kombinovaný teplovodní kotel na zemní plyn THERM 12 CLXE o tepelném výkonu 12 kW, jímž je kromě vytápění zabezpečován i ohřev teplé vody. Kotel obsahuje oběhové čerpadlo a k rozvodu ÚT je připojen potrubím o dimenzi DN 20. Regulace vytápění je zabezpečována připojeným prostorovým termostatem, instalovaným vždy v obývacím pokoji.
27 Ohřev TV
Hlavní budova DPS
Teplá voda je v hlavní budově DPS připravována centrálně v neizolovaném a pod větracím otvorem instalovaném deskovém výměníku Alfa Laval CB 76/60 desek o výkonu 600 kW. Okruh výměníku je navržen na konstantní průtočné množství topné vody s její proměnlivou teplotou. Teplota topné vody je řízena trojcestnou směšovací armaturou. Přívod topné vody o neregulované teplotě (90 oC) do deskového výměníku je realizován potrubím DN 80 připojeným k 4. hrdlu (zprava) hlavního roddělovače DN 300. Na potrubí DN 80 je nad rozdělovačem instalováno uzavízací šoupě, nad nímž je na potrubí osazena trojcestná směšovací armatura, kterou je do topné vody podle momentální potřeby tepla pro ohřev TV přimíchávána ochlazená voda, vedená z deskového výměníku do sběrače.
Nad trojcestnou směšovací armaturou je na
potrubí DN 80 instalováno zdvojené oběhové čerpadlo Grundfos UPC 50 – 60, od něhož je topná voda o regulované teplotě přiváděna potrubím DN 80 na primární okruh deskového výměníku voda/voda. Z primárního okruhu deskového výměníku je ochlazená voda přiváděna potrubím DN 80 nad sběrač, pokračuje vertikálně do sběrače. Nad sběračem je na potrubí osazeno uzavízací šoupě. Z vertikální části potrubí s ochlazenou vodou z výměníku je připojeno potrubí DN 80 přivádějící ochlazenou vodu do trojcestné směšovací armatury instalované pro regulaci ohřevu teplé vody. Z hlavního rozvodu TV po budově je do kotelny cirkulačním potrubím o DN 40 přiváděna zpět teplá voda, ochlazená vlivem ztrát na rozvodech TV. Cirkulační potrubí DN 40 je připojeno do potrubí DN 50, kterým je do rozvodu TV doplňována podle momentálního odběru teplé vody upravená studená voda.
Do sekundární
strany deskového výměníku je tak přiváděna voda o teplotě proměnlivé podle poměru množství přiváděné teplé vody ochlazené vlivem ztrát na potrubích hlavního rozvodu TV a množství doplňované studené vody do rozvodu TV, tzn. o teplotě proměnlivé podle momentálního odběru teplé vody z rozvodu TV po hlavní budově DPS. Ze sekundárního okruhu deskového výměníku je ohřátá teplá voda vedena potrubím DN 50 do stojatého zásobníku teplé vody o objermu 1,4 m3 (výrobce:
28 Vaněk, s.r.o., Turnov)
bez topné vložky, z jehož hrdla DN 50 v horním čele
zásobníku je teplá voda přiváděna do hlavního rozvodu teplé vody po hlavní budově DPS.
Zásobník teplé vody v uvedeném zapojení tak eliminuje případné špičky
odběru teplé vody.
Teplota teplé vody je regulována prostřednictvím výše popsané
regulační techniky a trojcestnou směšovací armaturou tak, aby byla výstupní teplota vody ze zásobníku ≤ 60°C.
Oběh topné vody v rozvodech TV po budově je zabezpečován oběhovým čerpadlem WILO, typ TOR – Z 407 s proměnlivými otáčkami.
Potrubí ohřevu TV, zásobník TV i potrubí rozvodu TV jsou v prostoru kotelny izolovány, armatury na těchto potrubích izolacemi opatřeny nejsou. Potrubí rozvodu TV po kotelně je plastové.
Domky
Ohřev TV je realizován decentralizovaně, a to v kombinovaných kotlích na zemní plyn THERM 12 CLXE, instalovaných v každém z bytů. Ztráty na rozvodech TV v domcích jsou minimální, neboť rozvod TV v domcích je jednotrubkový a vzdálenost kotlů od armatur s teplou vodou v bytech je minimální.
Úprava vody
Pro úpravu surové vody dopouštěné z vodovodního řádu do systému ÚT hlavní budovy DPS je v prostoru kotelny instalována úpravna Culligan obsahující filtr pro odstraňování mechanických nečistot Culligan – GARD, automatickou řídící hlavu MARK 920, nádrž s pryskyřicí (CULLEX) a zásobník soli pro regeneraci pryskyřice.
Z úpravny je upravená voda doplňována do expanzní a doplňovací
soupravy EDS 1 s přídavnou nádrží.
Úprava surové vody přiváděné do systému TV z vodovodního řádu je realizována úpravnou Culligan E PLUS, typ 7508-34 obsahující chemický dávkovač Culligan Chemical Feeder 100/015, model 7234-52.
29
Zabezpečovací zařízení
Pro zabezpečení vytápěcího systému je v kotelně hlavní budovy DPS instalována expanzní a doplňovací souprava
EDS 1 s expanzní nádobou
ČKD
Dukla 110 l. Kotle jsou dále zabezpečeny expanzním potrubím DN 25 spojeným neuzavíratelným způsobem s expanzní a doplňovací soupravou EDS 1. Na potrubí s kotlovou vodou je dále za každým z kotlů instalován pojistný ventil DN 50 s otevíracím přetlakem 0,25 MPa.
Další zabezpečovací funkce
obsahuje
instalovaná M+R technika.
V domcích jsou vytápěcí soustavy a kotle jištěny expanzní nádobou a pojišťovacím ventilem, které jsou součástí kotle.
Kotelna v hlavní budově DPS
3 ks teplovodních kotlů na zemní plyn ETRA 260.0 r.v. 1995 výrobce ETRA spol. s r.o. , Pod Barvířkou 4, Praha 5v v. č. 091, 090 a 088
Základní technické parametry kotlů : Podle dostupných podkladů jsou v technické dokumentaci teplovodních kotlů na zemní plyn typu ETRA uvedeny následující výkonové parametry:
jmenovitý výkon kotle: ......................................... .................................260 kW jmenovitý příkon plynu : .......................................................... 32,05 m3N / hod účinnost při jmenovitém výkonu : ............................. .............................. 86 % druh plynu : .......................................... ........................................ zemní plyn maximální teplota výstupní vody: ......................... ................................. 105 oC maximální provozní tlak vody : ................ ............................................ 0,4 Mpa elektrický příkon: ...................................................................................2,4 kW
30 Kotle v budově domků
8 ks závěsných kombinovaných teplovodních kotlů na zemní plyn THERM 12 CLXE, výrobce Thermona, spol. s r.o., Zastávka u Brna, Stará osada č. 258 rok výroby: vše 1996 v.č. 501, 502, 503, 504, 505, 506, 507 a 508
Základní technické parametry kotlů THERM 12 CLXE :
jmenovitý výkon kotle: ........................................ ....................................12 kW jmenovitý příkon plynu: ............................................................ 1,45 m3N / hod účinnost při jmenovitém výkonu: ............................. .............................. 88 % druh plynu : .................................................................................... zemní plyn maximální teplota výstupní vody: ......................... ................................... 90 oC maximální provozní tlak vody : ............... ............................................ 0,3 MPa
Izolace
Izolace potrubních rozvodů ÚT a ohřevu TV a TV v kotelně v hlavní budově DPS jsou nepříliš kvalitního zpracování,
z minerální vaty s obalem z Al folie, na
rozvodech ÚT s vodou o regulované teplotě tl. izolační vrstvy ~ 30 - 45 mm,
na
rozvodech ÚT s vodou o neregulované teplotě tl. izolační vrstvy ~ 70 mm,
na
rozvodech ohřevu TV (s vodou o teplotě regulované podle TV) tl. izolační vrstvy ~ 40 mm. Izolace potrubních plastových rozvodů izolační vrstvy 10 mm,
TV v kotelně jsou z Mirelonu tl.
izolace zásobní nádrže teplé vody o objemu 1400 l
je
provedena z minerální vaty s obalem z Al folie, tl. izolační vrstvy ~ 70 mm. Výměník pro ohřev TV není izolován a je z vnější strany ochlazován vzduchem přiváděným větracím otvorem ve zdi cca 1,5 m nad výměníkem a proudem vzduchu od větrací jednotky zabezpečující přívod vzduchu do kotelny. Taktéž regulační ani uzavírací armatury nejsou na rozvodech ÚT, ohřevu TV ani TV v kotelně izolovány.
31
32 Měření a regulace
Měření
Hlavní budova DPS Polička i budova domků jsou vybaveny měřící technikou zabezpečující z větší části „adresné“ měření spotřeby energií. Jednotliví odběratelé (obyvatelé DPS i právnické subjekty) tak platí za skutečně odebranou energii a jsou tudíž motivováni k energetickým úsporám.
Elektřina: Měření spotřeby elektřiny je v hlavní budově DPS pro prostory mimo bytů realizováno 3 elektroměry měřícími odběry pro: •
společné a provozní prostory hlavní budovy DPS
•
pro kuchyň
•
pro kotelnu provozovanou cizím subjektem – T.E.S., s.r.o., Polička
a dále je instalován odpočtový elektroměr pro měření spotřeby elektřiny v prádelně.
Spotřeba elektřiny v bytech v hlavní budově DPS i v domcích je pro každý z bytů měřena individuálně, samostatným elektroměrem, přičemž smluvní vztah na dodávku elektřiny je uzavřen vždy přímo mezi obyvateli bytů a dodavatelem.
Zemní plyn: Měření množství odebraného zemního plynu ze sítě dodavatele je v hlavní budově DPS realizováno 1 plynoměrem. instalován odečtový plynoměr
Za
tímto fakturačním měřidlem je
měřící množství spotřebovaného zemního plynu
v kuchyni. Množství plynu spáleného v kotlích v kotelně je tak určeno jako rozdíl mezi množstvím odebraného zemního plynu ze sítě dodavatele (fakturační měřidlo) minus množství spotřebovaného zemního plynu v kuchyni (odečtový plynoměr). Do bytů v hlavní budově DPS není zemní plyn zaveden. Množství
odebraného
zemního plynu ze sítě dodavatele je pro byty
v domcích měřeno individuálně, tzn. samostatnými plynoměry instalovanými pro
33 každý z bytů v domcích. Smluvní vztah na dodávku zemního plynu je uzavřen vždy přímo mezi obyvateli bytů v domcích a dodavatelem.
Teplo Množství tepla měřeno.
vyrobeného na zdroji v 4. NP hlavní budovy DPS není
Na všech topných tělesech
jsou v hlavní budově DPS instalovány
odpařovací poměrové měřiče spotřeby tepla. Na přívodech teplé vody do bytů jsou instalovány bytové vodoměry TV. Na potrubí přivádějícím upravenou vodu k ohřevu v systému TV je instalován samostatný vodoměr.
Regulační technika
V kotelně hlavní budovy DPS je prostřednictvím regulátoru AUTRON RAK 0.3 a třícestného směšovacího ventilu realizována centrální ekvitermní regulace teploty topné vody v závislosti na teplotě venkovního vzduchu. zabezpečuje taktéž řízení počtu kotlů v provozu,
Regulátor
regulaci teploty teplé vody na
výstupu ze zásobníku a hlášení poruchových stavů. Původně byla v topném systému taktéž instalována technika zabezpečující individuální regulaci vytápění podle vytápěcích zón, 6 zón v 1. NP, 5 zón v 2. NP, 4 v 3. NP a 2 ve 4. NP.
Regulace byla zabezpečována prostřednictvím regulátoru
Etatherm a elektronických hlavic instalovaných na ventilech u jednotlivých topných těles. Přenos informací mezi řídící jednotkou a hlavicemi na ventilech u radiátorů probíhal po dvouvodičovém vedení. Provozovatel uvádí, že tato regulační technika byla poruchová a nespolehlivá a uživatelé bytů požadovali možnost individuálního řízení dodávky tepla. Z tohoto důvodu proběhla před cca 3 roky náhrada původní regulační techniky za ventily s termostatickými hlavicemi. Je nutné podotknout, že v některých veřejných prostorech hlavní budovy DPS montážní firma provedla instalaci TRV nesprávně tak, že ventily s termostatickými hlavicemi jsou instalovány tím způsobem, že středová osa termostatické hlavice je ve vertilální poloze termostatické hlavice jsou tak instalovány nad potrubím ÚT. Vzduchotechnické jednotky pro větrání kuchyně a sušárny prádla jsou vybaveny vlastní regulační technikou zabezpečující regulaci teploty přiváděného vzduchu v závislosti na teplotě vzduchu ve větrané místnosti, obsahující
řídící
34 regulátor a třícestný směšovací ventil na přívodu tepla, tj. na potrubí ÚT přivádějícím do směšovacího ventilu topnou vodu o konstantní teplotě 90 oC. V budově domků je regulace vytápění bytů realizována prostřednictvím prostorových termostatů řídících provoz kotle (ve stupních 0 – 1) a termostatickými ventily na topných tělesech.
Vzduchotechnická zařízení
V hlavní budově DPS jsou nuceně větrány prostory kuchyně prádla. Pro větrání kuchyně
a sušárny
je v místnosti vzduchotechniky instalována jednotka
GEA (Vzduchotechnické závody
Liberec) AIRCENT 16.05, dodávající
v zimním
období teplotně upravený čerstvý vzduch do větraných prostor, znečištěný vzduch je odsáván nad střechu budovy, odsávání vzduchu je zabezpečováno ventilárorem instalovaným v půdním prostoru, typ RNH 500 PR. Z výrobního štítku vzduchotechnické jednotky AIRCENT 16.05 byly zjištěny tyto technické údaje: Vn = 4000 m3/hod., výkon ohřívače 46,6 kW, elektrický příkon jednotky = 3,3 kW, v.č. 95106171, rok výroby 1996. Jako ohřívač je instalován výměník voda/vzduch, teplo do ohřívače je dodáváno ze samostatné větve ÚT pro vzduchotechnická zařízení s teplou vodou o neregulované teplotě, výměník je navržen pro teplotní spád 90/70 oC. Z výrobního štítku ventilátoru pro odtah vzduchu 3
typ RNH 500 PR byly 3
zjištěny tyto technické údaje: Vn = 1, 58 m /s, tj. 5.688 m /hod., elektrický příkon ventilátoru = 0,81 kW. Vzduchotechnická jednotka pro větrání prostoru kuchyně není vybavena rekuperací tepla. Potřeba tepelného výkonu na ohřev vzduchu při venkovní teplotě θe ( – 15 oC ) : Eoh.vz (-15 C) = Vvz * ρv.vz. * cv.vz. * ( θi vz – θe vz ) = Eoh.vz (-15 C) = 4.000/3600 * 1200 * ( 20 – ( -15)) = 46.667 W V sušárně je pro větrání pod stropem instalována jednotka ALTEKO TERNO 355 K10 3Z, výrobce ALTEKO, spol. s r.o., Praha 5, Vn = 2.520 m3/hod, dodávající
35 do prostoru sušárny v zimním období teplotně upravený čerstvý vzduch, přičemž znečištěný vzduch je odsáván do exteriéru. Jako ohřívač je instalován výměník voda/vzduch, teplo do ohřívače je dodáváno ze samostatné větve ÚT pro vzduchotechnická zařízení s teplou vodou o neregulované teplotě, výměník je navržen pro teplotní spád 90/70 oC. Vzduchotechnická jednotka pro větrání prostoru prádelny není vybavena rekuperací tepla. Potřeba tepelného výkonu na ohřev vzduchu při venkovní teplotě θe ( – 15 oC ) : Eoh.vz (-15 C) = Vvz * ρv.vz. * cv.vz. * ( θi vz – θe vz ) = Eoh.vz (-15 C) = 2520/3600 * 1200 * ( 20 – ( -15)) = 29.400 W
Ostatní prostory hlavní budovy DPS a domků
V ostatních prostorech hlavní budovy DPS nejsou
další energeticky
významná vzduchotechnická zařízení provozována. Nuceně je vzduch odváděn ještě z prostorů sociálních zařízení u bytů a prostorů sociálních zařízení pro veřejnost v hlavní budově DPS. Spínání odsávání vzduchu z těchto prostorů je manuální s vypínacím automatem. Využití vzduchotechnických zařízení v těchto prostorech je pouze občasné, krátkodobého charakteru, z hlediska energetické bilance budovy nepříliš významné,
výměna vzduchu je zahrnuta ve výpočtu potřeby tepla na
vytápění a větrání.
Výroba chladu
Výroba a spotřeba chladu není v hlavní budově DPS energeticky významná. Chlazeny jsou pouze 2 sklady pro varnu, sklad na zeleninu a sklad na odpad. Chlad je vyráběn v malých kondenzačních jednotkách sestávajících
z chladivových
kompresorů, vzduchem chlazených kondenzátorů s axiálními ventilátory a sběrači chladiva. Výparníky v chlazených místnostech jsou blokové s axiálními ventilátory. Celková potřeba elektrického příkonu pro uvedená zařízení na výrobu chladu činí
36 2,27 kW.
Ostatní výroba chladu
je realizována v kompaktních lednicích a
mraznicích.
Ostatní údaje
Při prohlídce kotelny nebyly zjištěny viditelné netěsnosti či úniky topné vody. Zjevné netěsnosti nebyly shledány ani na instalovaných kotlích.
Zařízení je
v provozu od roku 1996 a dle informace provozovatele budovy DPS i provozovatele zdroje jsou instalované kotle nespolehlivé a často poruchové. Z tohoto důvodu je připravována jejich výměna.
2.2.
Rozvody energií v budovách
2.2.1
Rozvody tepla
Vytápěcí systémy hlavní budovy DPS i bytů v domcích jsou konstruovány a provozovány jako teplovodní, dvoutrubkové, s teplotním spádem 90/70 oC.
Hlavní budova DPS
a) ústřední vytápění
Hlavní horizontální rozvody ÚT jsou v hlavní budově DPS provedeny tím způsobem, že z hlavního rozdělovače je vyvedena pro celé ÚT pouze 1 hlavní topná větev, přičemž zónová regulace vytápění byla zabezpečována prostřednictvím instalované M+R techniky v celkem 17-ti nezávisle programovatelných topných zónách. Po nahrazení této M+R techniky termostatickými ventily na vytápěcích tělesech již není na systému ÚT zónová regulace uplatněna a ekvitermní regulace vytápění je tak realizována pouze jako základní na zdroji. Potrubí topné vody hlavní topné větve DN 125 prostupuje za oběhovými čerpadly ÚT
zdí
do půdního prostoru.
Za prostupem zdí je k potrubí DN 125
37 s topnou vodou o ekvitermně regulované teplotě připojeno vertikální potrubí DN 32, tvořící vertikální část 1. stoupačky, spojující půdní prostor v úrovni 4. NP a 1. NP. Potrubí s ochlazenou vodou 1. stoupačky o DN 32 je od topných těles zavedeno zpět do půdního prostoru, jímž pokračuje podél potrubí DN 125 s topnou vodou k uzlu 2, místu připojení vertikálních potrubí 2. stoupačky (délka úseku 6,2 m o DN 125/DN 32). Za bodem 2 pokračují obě potrubí směrem k podélné ose části 4 hlavní budovy DPS (délka úseku 3,9 m o DN 125/DN 32). V místě podélné osy budovy jsou k potrubím hlavního rozvodu připojena potrubí DN 25 vedená 3,9 m na konzolách po podlaze půdy k 3. a 4. stoupačce (délka úseku 2 x 3,9 m o DN 25/ Dn 25). Potrubí hlavního rozvodu ÚT dále pokračuje na konzolách uložených na podlaze půdy ve směru podélné osy 4. části hlavní budovy DPS k místu připojení stoupaček č. 5, 6 a 7 (délka úseku 6,8 m o DN 125 / DN 40), stoupačky č. 5 a 6 jsou k potrubím hlavního rozvodu ÚT připojeny společným horizontálním potrubím (délka úseku 2 x 3,8 m o DN 25 / DN 25) vedeným na konzolách po podlaze půdy, stejně jako potrubí pro větev č. 7 (délka úseku 4,6 m o DN 25 / DN 32 ). Potrubí hlavních rozvodů ÚT pokračuje ve směru podélné osy 4. části budovy k místu připojení 8. stoupačky (délka úseku 3 m o DN 125 / DN 50). Osmá stoupačka je připojena samostatným horizontálním potrubím (délka úseku 4,6 m o DN32/ DN 32).
Potrubí hlavního
rozvodu ÚT jsou dále vedena v podélné ose 4. části hlavní budovy k 1. části budovy, u dělící zdi mezi 1. a 4. částí hlavní budovy DPS prostupují stropem a klesají na úroveň podlahy 3. NP (délka úseku 8,3 m o DN 125/ D N50) a pokračují k podélné ose 1. části hlavní budovy DPS (délka úseku 9,4 m o DN 125 / DN 65). Zde je k potrubí hlavního rozvodu ÚT připojeno horizontální potrubí, jímž jsou připojeny stoupačky č. 10, 11 a 12 (délka úseku 2 x 13,7 m o DN 32, 2 x 4,5 m o DN 25, 2 x 7,9 m o DN 20). Potrubí hlavního rozvodu ÚT pokračuje na konzolách uložených na podlaze půdy 1. části hlavní budovy DPS v její podélné ose směrem k 3. části budovy, přičemž dimenze potrubí s topnou i zpětnou (ochlazenou) vodou se průběžně podle napojení jednotlivých stoupaček mění (DN125 /DN 65
- délka
úseku 4,9 m, DN 100/DN 65 - délka úseku 10,1 m, DN 100/DN 80 – délka úseku 15,2 m,
DN 100/DN 100 – délka úseku 13,5 m), odkud pokračuje směrem k dělící
zdi mezi 1. a 2. části hlavní budovy DPS (o DN 100/DN 100, délka úseku 9,1 m). K potrubí hlavních
rozvodů
ÚT jsou
v půdním prostoru 1. části budovy DPS
připojena horizontální potrubí stoupaček č. 14 až č. 26 (o DN 15 a součtové délce
38 2 x 2,9 m, o DN 20 a součtové délce 2 x 14,1 m a o DN 25 a součtové délce 2 x 2,9 m). Potrubí hlavních rozvodů ÚT prostupují dělící stěnou mezi 1. a 2. částí hlavní budovy DPS, za dělící zdí stoupají nadále v DN 100/ DN 100 nad podlahu půdy 2. části hlavní budovy DPS, tzn. na úroveň 4. NP. Zde v délce 2,6 m pokračují směrem k podélné ose 2. části hlavní budovy a dále ve směru podélné osy 2. části hlavní budovy k protilehlé obvodové zdi (o DN 100/DN 100 – délka úseku 17,6 m, o DN 80/ DN 100 délka úseku 22,7 m), přičemž jsou k nim horizontálními potrubími (o DN 20 a součtové délce 2 x 21,1 m
a o DN 25 a součtové délce 2 x 7,5 m)
připojena vertikální potrubí stoupaček č. 27 až č. 38. V úrovni 1,5 m od obvodové zdi odbočují potrubí hlavních rozvodů ÚT směrem k 3. části hlavní budovy DPS, prostupují dělící zdí mezi její 2. a 3. částí a stoupají na úroveň 5. NP, nad podlahu půdy nad 4. NP 3. části hlavní budovy DPS (DN 80/ DN 100, délka úseku 13,6 m). Po podlaze půdy nad 4. NP 3. části hlavní budovy DPS jsou potrubí hlavních rozvodů ÚT vedena na konzolách směrem k 2. části hlavní budovy – ke kotelně (DN 80/DN 100 – délka úseku 5,1 m, o DN 65/DN 100 – délka úseku 7,1 m, o DN 65/DN 125 – délka úseku 12,1 m, o DN 50/DN 125 - délka úseku 4,5 m a o DN 40/DN 125 – délka úseku 9,3 m a o DN 20/DN 125 - délka úseku 2,5 m). K potrubí hlavních rozvodů ÚT jsou v půdním prostoru 3. části budovy DPS připojena horizontální potrubí (o DN 20 a součtové délce 2 x 10,4 m , o DN 25 a součtové délce 2 x 3,3 m a o DN 40 a součtové délce 2 x 4,1 m), k nimž jsou připojena vertikální potrubí stoupačky č. 40 až č. 56b. Při dělící zdi mezi 3. a 4. částí hlavní budovy DPS potrubí hlavních rozvodů ÚT prochází stropem 3. NP, pod nímž je přivedeno do prostoru kotelny.
Pod
stropem 3. NP jsou k potrubím hlavních rozvodů ÚT připojena vertiklální potrubí stoupaček č. 57 až 59.
Pod stropem 3. NP je potrubí rozvodů ÚT vedeno
vytápěnými prostory.
b) vzduchotechnika
Potrubí DN 100 o
s topnou vodou o neregulované teplotě
(o konstantní
teplotě 90 C) stoupá od rozdělovače v kotelně k jejímu stropu, pod nímž je vedeno
39 souběžně s potrubím DN 125 pro ÚT do prostoru půdy nad 3. NP.
Zde je potrubí
pro vzduchotechniku vedeno souběžně s potrubím ÚT na konzolách uložených na podlaze půdy ke středové podélné ose části 4 hlavní budovy DPS (DN 100, délka úseku v nevytápěných prostorech půdy: potrubí s topnou vodou o konstantní teplotě 90 oC - 9,5 m, potrubí zpátečky od VZD jednotek 5,9 m). Po půdě
4. části budovy po celé její délce pokračuje nadále souběžně
s potrubím ÚT do části 1 budovy. Před dělící zdí mezi 4. a 1. částí budovy potrubí pro VZD klesá na úroveň podlahy 3. NP, na podlahu půdy nad 2. NP částí 1 hlavní budovy DPS a pokračuje ve směru podélné osy části 1 hlavní budovy souběžně s hlavními rozvody ÚT. č. 17 a č. 18
Mezi odbočkami vyvedenými z potrubí ÚT pro stoupačky
je z potrubí pro vzduchotechniku vyvedena odbočka DN 40 pro
klimatizační jednotky
SNE 14
(v současné době nevyužívané a dle sdělení
provozovatele dlouhodobě nefunkční), délka potrubí DN 100 nevytápěnými prostory půdy: 2 x 39,3 m, délka potrubí odbočky DN 40 nevytápěnou půdou 2 x 3,4 m. Za odbočkou jsou potrubí pro VZD redukována na DN 80 a jsou vedena souběžně s hlavními rozvody ÚT na konzolách nad podlahou půdy 1. části hlavní budovy, k odbočce DN 32 pro v současné době nevyužívané 2 klimatizační jednotky SNE 8, instalované v dnešní kanceláři finančního poradenství a pedikuře,
délka
úseku potrubí 2 x DN 80 – 24,8 m. Za odbočkou DN 32 je potrubí hlavních rozvodů pro VZD redukováno na DN 65 a pokračuje v délce 2 x 7,1 m k odbočce DN 50 pro vzduchotechnickou jednotku AIRCENT 16.05, instalovanou pro větrání kuchyně. Za odbočkou pro VZD pro kuchyň je potrubí pro vzduchotechniku redukováno na DN 40 a v této dimenzi pokračuje souběžně s potrubími hlavního rozvodu ÚT po půdě nad 2. NP části 1 budovy, do půdního prostoru na úrovni 4. NP nad stropem 3. NP části 2 hlavní budovy DPS až k severnímu
rohu budovy. Zde potrubí klesá,
prostupuje stropem do vytápěných prostorů 3. NP a následně až do 1. NP, ke vzduchotechnické jednotce pro větrání sušárny prádla.
Délka potrubí o DN 40
vedeného nevytápěnými prostory půdy: 2 x 49,2 m. Topnou plochu tvoří článkové litinové radiátory a koupelnová topná tělesa (tzv. žebříky).
Všechna
s termostatickými hlavicemi,
vytápěcí
tělesa jsou vybavena regulačními ventily
jimiž je realizována dynamická regulace vytápění.
V chodbách je montáž ventilů s TRV hlavicemi provedena nesprávným způsobem, tj. že středová osa TRV hlavic je namísto horizontální polohy orientována vertikálně. Vytápěcí systém je schopen identifikovat a realizovat vnitřní i vnější tepelné zisky.
40 Budova domků
(ústřední vytápění)
V domcích je v každém z bytů instalován samostatný kotel na zemní plyn, k němuž je připojen rozvod ÚT po bytu. Rozvody ÚT po bytech v domcích jsou vedeny převážně vytápěnými prostory, pouze k vytápěcím tělesům u obvodové zdi směrem do Družstevní ulice jsou potrubí ÚT vedena pod podlahou bytu, v kanálku. Ztráty tepla z rozvodů ÚT lze však vzhledem k celkové energetické potřebě budov DPS Polička považovat za nevýznamné a na základě zkušeností z dříve zpracovaných energetických auditů, projektové dokumentace a místního šetření je lze kvalifikovaně odhadnout na ≤ 1,5 % ze spotřeby energie (zemního plynu) na vytápění. Topnou plochu tvoří článkové radiátory a koupelnová topná tělesa (tzv. žebříky).
Všechna
vytápěcí
tělesa jsou vybavena regulačními ventily
s termostatickými hlavicemi,
jimiž je realizována dynamická regulace vytápění.
Vytápěcí systémy v domcích
jsou tak schopny identifikovat a realizovat vnitřní i
vnější tepelné zisky.
2.2.2
Rozvody teplé vody ( TV )
Ohřev teplé vody je v hlavní budově DPS zabezpečován centrálně v deskovém výměníku voda/voda instalovaném v kotelně s akumulací v zásobní nádrži o objemu 1600 l.
Distribuce teplé vody po budově je realizována
dvoutrubkovým rozvodem s cirkulací, potrubí rozvodů teplé vody včetně cirkulačního po budově je plastové. Z
horního čela zásobní nádrže je pod strop kotelny vedeno potrubí s
ohřátou teplou vodou DN 50, které je pod stropem zapojeno do plastového potrubí 63 x 10,5
mm.
Plastové potrubí je nad zásobníkem rozbočeno a jsou tak pro
zásobování teplou vodou vytvořeny 2 větve. První je vedena pod stropem kotelny od zásobníkové nádrže
ke zdi
oddělující prostor kotelny a prostor půdy nad 3. NP čtvrté části hlavní budovy DPS, přičemž souběžně
s potrubím 63
x 10,5 mm přivádějícím teplou vodu ke
spotřebitelům je vedeno cirkulační potrubí 25 x 4,2 mm přivádějící teplou vodu,
41 mírně ochlazenou vlivem ztrát v rozvodech, zpět k zásobníkové nádrži, kde je zapojeno do potrubí DN 40 , dále vedeného na deskový výměník. Druhá větev rozvodu TV je v prostoru kotelny vedena od zásobníkové nádrže ke zdi oddělující prostor kotelny a sousední byt, podél této zdi potrubí 63 x 10,5 mm s teplou vodou stoupá nad strop nad 4. podlaží 3. části hlavní budovy DPS, kde je dále vedeno na konzolách uložených na stropě nad 4. NP souběžně s potrubími hlavních rozvodů ÚT směrem k 2. části hlavní budovy DPS. Souběžně s potrubím dodávajícím teplou vodu ke spotřebitelům je vedeno i cirkulační potrubí 50 x 8,4 mm přivádějící teplou vodu, mírně ochlazenou vlivem ztrát v rozvodech, zpět k zásobníkové nádrži, kde je zapojeno do potrubí DN 40, dále vedeného na deskový výměník. Délka úseku plastového potrubí 63 x 10,5 mm vedeného prostorem kotelny - 5,7 m, potrubí 50 x 8,4 mm – 2,6 m a potrubí 25 x 4,2 mm – 5,7 m. Za zdí oddělující prostor kotelny a prostor půdy nad 3. NP 4. části hlavní budovy DPS jsou potrubí rozvodu TV svedena k podlaze, pokračují podél této zdi ke středové podélné ose 4. části hlavní budovy, kde jsou souběžně s hlavními na konzolách nad podlahou půdy směrem k 1. části hlavní
rozvody ÚT vedena budovy. K potrubí
63 x 10,5 mm, vedenému nevytápěným půdním prostorem,
o
délce úseku 15,1 m a do cirkulačního potrubí 25 x 4,2 mm téže délky jsou připojeny horizontální části potrubí rozvodu TV – stoupačky V 17 , V 16 a V 15, zabezpečující zásobování 3. až 1. nadzemního podlaží 4. části hl. budovy, délka horizontálních částí potrubí přípojek 3 x 3 m o dimenzi 50 x 8,4 mm a 3 x 3 m potrubí 20 x 3,4 mm. Za 3. stoupačkou je hlavní rozvod TV redukován na 50 x 8,4 mm a
cirkulační potrubí na
k vertikální části potrubí
20 x 3,4 mm, celková délka úseku obou potrubí
V 13 -
9,1 m, přičemž za redukcí je k 1. větvi TV
připojena horizontální částí potrubí (50 x 8,4 mm - 3 m a 20 x 3,4 mm - 3 m) stoupačka TV V 14. Druhá zásobovací větev rozvodu TV obsahující plastová potrubí 63 x 10,5 mm a 50 x 8,4 mm pokračuje od prostupu do prostoru půdy nad 4. podlažím 2. části hlavní budovy na konzolách uložených na podlaze půdy (souběžně s hlavními rozvody ÚT) směrem k části 2 hlavní budovy DPS, přičemž pro zásobování 3. části budovy jsou k potrubím této větve připojena vertikální potrubí stoupaček V 20, V 21 V 22 a V 23 a horizontální části potrubí stoupaček V 25, V 26 a V 27.
42 Délky úseků potrubí rozvodů TV v půdním prostoru 3. části hlavní budovy DPS a jejich dimenze: - potrubí 2. zásobovací větve: 63 x 10,5 mm a 50 x 8,4 mm – 39,7 m - horizontální části stoupaček V25-27: 50 x 8,4 mm -3 m, 32 x 5,4 mm – 6 m a 20 x 3,4 mm – 9 m. U dělící zdi mezi 3. a 2. částí hlavní budovy DPS potrubí 2. zásobovací větve rozvodu TV prostupuje stropem do prostoru 4. NP a klesá k podlaze 4. NP, dále prostupuje dělící zdí do prostoru půdy nad 3. NP druhé části hlavní budovy DPS a pokračuje souběžně s potrubími hlavních rozvodů ÚT směrem k středové podélné ose 2. části hl. budovy, délka úseku potrubí 63 x 10,5 mm a 50 x 8,4 mm: 11,7 m. Ve směru podélné osy 2. části hlavní budovy pokračuje potrubí 2. zásobovací větve TV souběžně s potrubími hl. rozvodů ÚT směrem k 1. části hlavní budovy, u dělící zdi mezi 2. a 1. částí hlavní budovy potrubí prostupuje podlahou půdy v úrovni 4. NP
a klesá
k úrovni podlahy půdy nad 2. NP první části hlavní
budovy.
Délky úseků potrubí rozvodů TV v půdním prostoru 2. části hlavní budovy DPS a jejich dimenze: - potrubí 2. zásobovací větve: 63 x 10,5 mm - 43,1 m, 50 x 8,4 mm – 22,9 m, 40 x 6,7 mm – 20,2 m
- horizontální části stoupaček V1 až V5 : 50 x 8,4 mm - 10,2 m, 40 x 6,7 mm – mmmm6,8 m a 20 x 3,4 mm – 17,0 m
V prostoru půdy nad 2. podlažím 1. části hlavní budovy DPS je vedeno potrubí 2. zásobovací větve TV souběžně s potrubími hl. rozvodů ÚT na konzolách uložených na podlaze půdy, směrem nad kuchyň, jídelnu a dále nad hlavní vchod budovy DPS,
přičemž k potrubím 2. zásobovací větve hlavního rozvodu TV je
připojeno pro zásobování 1. části hlavní budovy DPS celkem 8 vertikálních potrubí (stoupaček), a to V6, V7, V8, V9, V10, V11, V12 a V31.
Délky úseků potrubí rozvodů TV v půdním prostoru 1. části hlavní budovy DPS a jejich dimenze: - potrubí 2. zásobovací větve: 63 x 10,5 mm - 33,9 m, 50 x 8,4 mm – 10,8 m,
43 40 x 6,7 mm – 15,8 m, 32 x 5,4 mm– 17,9 m, 25 x 4,2 mm - 10,3 m
- horizontální části stoupaček V6 až V12 a V31 : 50 x 8,4 – 4,4 m, 40 x 6,7 - 3,0 m, 32 x 5,4 – 2,7 m, 20 x 3,4 - 8,3 m
Délka rozvodů teplé vody v bytech v domcích je z hlediska energetických ztrát zanedbatelná,
neboť zdrojem TV
jsou kotle instalované v sociálních
zařízeních, z nichž jsou napojeny vodovodní baterie v koupelnách, za zdí baterie u dřezu. Cirkulační okruhy nejsou vzhledem k délce rozvodů TV v domcích realizovány.
2.2.3
Rozvod zemního plynu
Zemní plyn je k hlavní budově DPS v Poličce přiveden STL přípojkou DN 50 připojenou na plynovodní řad
„P“ ,
který je v ulici Družstevní
připojen k STL
veřejnému plynovodu DN 90. Odběrné plynové zařízení začíná od místa napojení na veřejný STL plynovod v plechové větrané skříni na boční stěně penzionu, v níž je také umístěn hlavní uzávěr plynu HUP, odtud je plyn STL potrubím DN 50 přiveden k plynoměrné místnosti, kde je na vedení osazena dvojitá regulační řada s regulátory AL z6U/BD, za regulátory je na vedení osazeno fakturační měřidlo - plynoměr ELSTER BK G65, od něhož pokračuje NTL vedení DN 100 po konzolách k obvodové zdi, u níž klesá pod úroveň podlahy a dále zemí okolo hlavní budovy DPS, u 4. části hlavní budovy DPS stoupacím vedením nad strop 3. NP.
Zde je zemní plyn přiveden potrubím
domovního plynovodu DN 100 do větrané skříně na chodbě před schodištěm, z ní do plynové kotelny instalované v půdním prostoru 4. části hlavní budovy DPS. Ve skříni je osazen bezpečnostní uzávěr plynu
a hlavní uzávěr kotelny (HUP). Od
hlavního uzávěru je plyn veden potrubím DN 100 do prostoru nad kotle, kde je potrubí rozšířeno na DN 150, jímž je zabezpečena akumulace zemního plynu před spotřebiči. Z akumulačního potrubí DN 150 je ke každému z kotlů plyn přiveden
44 samostatným klesajícím potrubím DN 40, na němž je před kotlem vždy osazen kulový kohout a tlakoměr. Za plynoměrem je z NTL domovního plynovodu DN 100 vyvařeno potrubí DN 50, na němž je osazen plynoměr PREMA G6 pro měření spotřeby zemního plynu v kuchyni, za plynoměrem PREMA je na potrubí osazen HUP DN 50, vedení NTL domovního plynovodu pokračuje dále potrubím DN 40 spojovací chodbou do prostoru kuchyně, zde je za prostupem u vstupních dveří osazen plynový uzávěr. Vedení plynovodu vstupuje do podlahy, pokračuje kanálkem a stoupá vzhůru pro připojení spotřebičů, 1 ks várné pánve BERTSCHER KBGM – CE (výkon 16 kW), 2 ks várný kotel BERTSCHER PGF CD (výkon 2 x 24 kW), 1 ks velkokuchyňský sporák
BERTSCHER
BERTSCHER
CTG (výkon 13 kW) a 1 ks velkokuchyňský
CGG (výkon 29 kW).
sporák
Před jednotlivými spotřebiči jsou na
plynovodních potrubích osazeny kulové kohouty KK DN 20. K budově domků je plyn přiveden STL přípojkou DN 32 připojenou k veřejnému STL plynovodu DN 90, vedenému na protilehlé straně Družstevní ulice. Přípojka je zavedena do NICY na fasádě budovy, v NICE je na vedení osazen HUP - KK DN 32. Za hlavním uzávěrem plynu je na STL potrubí osazena regulační řada STL/NTL s regulátorem ALz6U/BD. Od regulátoru pokračuje NTL plynovod DN 50 do uzavřeného nevytápěného prostoru mezi 3. a 4. domkem do volného prostoru, zde rozbočuje na 2 větve, první pro připojení 1. a 2. domku, druhá pro připojení 3. a 4. domku.
Vedením DN 32 jednotlivých větví je plyn zaveden do výklenků pro
připojení plynoměrů v NICE, v každé z nich jsou instalovány 2 plynoměry pro měření spotřeby zemního plynu pro jednotlivé byty. Provozovatel
má k dispozici zprávy o pravidelně prováděných revizích
plynového zařízení.
2.2.4
Rozvod elektřiny
Hlavní budova DPS
Hlavní budova
DPS v Poličce
je připojena k rozvodné síti dodavatele
z přípojkové skříně SR4/IV kabelem AYKY 3B*240+120 mm2 do oceloplechového skříňového rozvaděče RH, v.č. 249, 380/220 V, r.v. 1995, výrobce Pásek Polička,
45 instalovaného v samostatné místnosti v 1. NP v rozvodné soustavě 3+PEN AC 50Hz 230/400V TN-C,
V 1. poli hlavního rozvaděče RH je provedeno měření odběru elektřiny a je zde instalován hlavní vypínač sloužící k vypnutí celé hlavní budovy DPS. Z 2. pole hlavního rozvaděče RH
jsou provedeny rozvody a stoupačky
hlavního domovního vedení k jednotlivým elektroměrovým rozvodnicím, osazeným na jednotlivých podlažích označených
RE1
až RE16. Z rozvodnic RE jsou
provedeny odbočky k jednotlivým bytovým rozvodnicím Rb obsahujícím elektroměry pro byty, spotřeba elektřiny je tak pro každý z bytů měřena samostatně.
Z 3. pole rozvaděče RH jsou napojeny podružné rozvodnice v jednotlivých podlažích pro odjištění proudových obvodů: •
zapuštěná oceloplechová rozvodnice R11, v.č. 9, r.v.1995, výrobce Pásek Polička, z níž jsou připojeny světelné a zásuvkové obvody 1. NP části 1 hlavní budovy a R21, z níž jsou připojeny světelné a zásuvkové obvody 2. NP části 1 hl. budovy
•
zapuštěná oceloplechová rozvodnice R13, v.č. 13, r.v. 1995, výrobce Pásek Polička, pro světelné a zásuvkové obvody
1. NP
(část 2 hl. budovy)
technického zázemí a skladů mimo skladů kuchyně •
zapuštěná
oceloplechová rozvodnice
R14, v.č. 400, r.v. 1994, výrobce
Pásek Polička pro společné prostory, chodby, WC, ošetřovny atd. v 1. NP částí 3 a 4 hl. budovy, R22, z R22 R31, z R31 R41 •
Napájení výtahů 1, 2, 3 a 4
•
Světelné a zásuvkové obvody garáže
Elektrické obvody kuchyně a jejího provozně-technického zázemí včetně výdeje jídel jsou připojeny ze zapuštěné oceloplechové rozvodnice R12, v.č. 398, r.v. 1994, výrobce Pásek Polička. Rozvodnice R12 je připojena vodičem AYKY 4B * 16 z rozvodnice R12E, obsahující fakturační elektroměr.
46 Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím je navržena a provedena podle ČSN 341010 v soustavě se jmenovitým napětím 230/400V nulováním, pospojováním a chrániči.
Provozovatel předložil zprávu o pravidelné revizi elektrického zařízení z 25.10.2005, provedenou revizním technikem elektrických zařízení - p. Miroslavem Filipem, Šaffova 108, Polička , ev.č. 2242/6/05/R-EZ-E2/A.
Instalováno spotřebičů
počet
Motorů, svářeček apod.
155
27
71
236
681
37
12
65
Tepelných spotřebičů (i přenosných) Zářiv., výboj.a žár. svítidel celkem Jiné spotřebiče (kotle) Celkem instalováno
příkon kW (kVA)
365
Budova domků Přívod elektřiny domků je proveden kabelem AYKY 3 * 120 + 70 mm2 v rozvodné soustavě 3+PEN AC 50Hz 230/400V do domovní skříně SP.
Pro 2
bytové jednotky je instalována na fasádě domku u vchodu 1 skříň pro 2 bytové jednotky, ve které je elektroměrový rozvaděč, osazený hlavním jističem 3f SCHRACK 25 A a 1f jističem 6A (příp. blokování). Elektroměry pro každý z bytů jsou připojeny vodičem CY 6 mm 2, z elektroměrového rozvaděče je pro každý byt připojena bytová rozvodnice EPL 61, osazená 1 3f jističem 16 A, 4 1f jističi 16 A a 2 1f jističi 10 A.
Elektrický příkon 4 domků (bez vlastních drobných elektrospotřebičů)
Instalováno spotřebičů
počet
příkon kW (kVA)
Motorů, svářeček apod.
-
-
Tepelných spotřebičů (i přenosných)
8
22
56
8
8
1
Zářiv., výboj.a žár. svítidel celkem Jiné spotřebiče (kotle) Celkem instalováno
31
47 2.2.5
Osvětlení
Osvětlení prostorů s pobytem osob patří mezi významné faktory, ovlivňující životní prostředí člověka a jeho pracovní prostředí, zejména z hlediska celkových hygienických vlivů na člověka a okolních podmínek pro tvorbu světelného mikroklimatu a pro zrakový
výkon.
Světlo má velmi významný vliv na zdraví a
duševní rozpoložení lidí a jejich pracovní výkon. budov je možné z hlediska
Osvětlování vnitřních prostorů
využití světelného zdroje
realizovat v podstatě 3
základními způsoby, a to:
1) umělým světlem 2) denním světlem 3) kombinací umělého a denního světla, tzv. sdruženým osvětlením
Světlo je v podstatě elektromagnetické záření, které je člověk schopen vnímat svým smyslovým orgánem – okem (lidské oko je schopno vnímat záření v rozmezí vlnové délky od 380 do 780 nm). Denní osvětlení je přímým a hospodárným využitím sluneční energie, která dopadá na Zemi v podobě přímého záření a v podobě difúzního světla rozptýleného atmosférou. Minimální hraniční hodnota venkovního osvětlení
5 000 lx se v zimních měsících s krátkými dny
vyskytuje jen asi po 4 hodiny denně, zatímco v letních dnech až 13 h denně. Úroveň denního osvětlení, která se v průběhu dne neustále mění, je charakterizována činitelem denní osvětlenosti, který má 3 složky – oblohovou složku, vnější a vnitřní odrazovou složku. Protože denní světlo až na výjimky nedokáže zajistit v požadovaném čase uvnitř budov dostatečnou úroveň osvětlení, je nutno jej kombinovat ve vnitřních prostorách s umělým osvětlením. U jednotlivých místností, pracovišť a míst je toto umělé osvětlení zajišťováno osvětlovacími soustavami. Na světelné zdroje, které mají příkon větší než 4 W a světelný tok vyšší než 6 500 lm, se vztahuje povinnost označovat je energetickými štítky. Současné osvětlení denním a umělým světlem, které jej doplňuje, se nazývá sdružené osvětlení. Zkušenostmi a dlouhodobým výzkumem bylo prokázáno, že při dlouhotrvajícím působení je vliv denního a umělého osvětlení na člověka odlišný. Byly prokázány rozdíly jednak v oblasti samotného zrakového úkonu a dále byl zaznamenán rozdílný účinek i z hlediska
biologických
funkcí
(resp.
biorytmů)
lidského
organismu.
Vedle
48 spektrálního složení (tzv. chromatičnosti – tj. teplotě chromatičnosti zdroje) spočívá hlavní rozdíl v časové proměnlivosti. Denní světlo je charakteristické spojitým spektrem, ve kterém jsou zastoupeny všechny vlnové délky, zatímco u umělého světla závisí spektrální složení na volbě světelného zdroje.
Pro některé typické světelné zdroje se udává tato teplota chromatičnosti:
Svíčka ................................................................................. 1 900 K Žárovka klasická .................................................. 2 400 až 2 600 K Žárovka plněná halogenidy ................................... 2 850 až 3 050 K Přímé sluneční světlo v době od 9 do 15 hod. ...... 5 500 až 6 000 K Difúzní záření zatažené oblohy ............................. 6 400 až 7 000 K Zářivka .................................................................. 6 000 až 8 000 K Výbojka halogenidová ........................................... 4 500 až 6 000 K Výbojka rtuťová ..................................................... 5 000 až 7 000 K Výbojka sodíková .................................................. 4 500 až 9 000 K
Vzhledem k těmto rozdílům je ve vnitřních prostorách s trvalým pobytem lidí upřednostňováno denní osvětlení. Pokud není možné dosáhnout vyhovujícího denního osvětlení, využívá se osvětlení sdružené (záměrné současné osvětlení denním světlem a doplňujícím světlem umělým), při němž se uplatňuje příznivý vliv denní složky světla, stupňovitého osvětlení, případně kombinovaného osvětlení (kombinace sdruženého osvětlení s lokálním osvětlením – svítidlem). Složka umělého osvětlení se z hlediska rovnoměrnosti osvětlení v tomto případě posuzuje s denním osvětlením. Rovnoměrnost osvětlení (denního, umělého i sdruženého) je důležitým parametrem, který je definován jako podíl nejmenší a průměrné osvětlenosti v rozsahu pracovních míst, resp. v rozsahu zrakového úkonu.
Na problematiku osvětlení se vztahují níže uvedené normy: •
ČSN EN 60 598 Světlo a osvětlení
•
ČSN EN 60 598 Svítidla
•
ČSN EN 12 464-1 Umělé osvětlení vnitřních prostorů
•
ČSN 38 0450 Umělé osvětlení vnitřních prostorů
49 •
ČSN 73 0580-1 a 4 Denní osvětlení budov
•
ČSN 36 0020 Sdružené osvětlení
a některé další normy, zabývající se světelnými zdroji a měřením.
Touto problematikou se zabývají dále vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 107/2001 Sb. a 108/2001 Sb. Zvýšené požadavky na umělé osvětlení se nemusí nutně projevit ve zvýšené spotřebě elektrické energie – osvětlení závisí kromě výkonu a účinnosti zdroje (účinnosti přeměny nejčastěji elektrické energie na světlo) rovněž na umístění světelného zdroje.
Na druhé straně však nesmí být energeticky úsporným
osvětlením nepříznivě ovlivněno světelné mikroklima v osvětlovaném prostoru. Při navrhování osvětlovacích soustav je potřeba přihlédnout k řadě faktorů, jimiž je hospodárnost umělého osvětlení ovlivňována. Jedná se zejména o následující faktory: •
Volbu světelného zdroje – každý zdroj je charakterizován měrným výkonem, který se může pro různé zdroje podstatně lišit, výbojkové a zářivkové zdroje jsou doplněny předřadníkem – zapalovacím zařízením – jehož volbou je možné ovlivnit velikost měrného výkonu. Nejčastěji se jedná o klasický předřadník, který je tvořen tlumivkou, startérem a kompenzačním a odrušovacím kondenzátorem. Méně používaný, ale technicky dokonalejší a tím i dražší, je elektronický vysokofrekvenční předřadník, jehož vlastnosti jsou následující: -
v porovnání s klasickým předřadníkem je jeho příkon o 8 až 10 W nižší
-
použitím elektronického předřadníku je možné zvýšit měrný výkon zářivek o cca 20 – 25 %
-
dokáže regulovat úroveň napětí potřebného k zapálení výboje a zabraňuje tak studeným startům, které snižují životnost zdroje
-
automaticky odpojí vadný zdroj od elektrické sítě
-
zajišťuje spolehlivou kompenzaci účiníku
50 •
Volbu vhodného svítidla z hlediska účelného rozdělení světelného toku a z hlediska světelné účinnosti resp. ztrát světla přímo v osvětlovacím tělese. Důležitou roli tedy hraje konstrukce a materiál svítidla.
•
Zvolený způsob osvětlení, zejména pokud je požadováno osvětlení smíšené nebo nepřímé.
•
Významným faktorem je povrchová úprava a stav ploch v osvětlovaném prostoru – volbou vyšší hodnoty odrazovosti světla se docílí vyššího jasu při nižší úrovni osvětlení.
•
Vhodnou volbou osvětlovací soustavy je možné docílit účelného využití světla v souladu s potřebami v jednotlivých částech osvětlovaného prostoru podle vykonávané
zrakové
činnosti
(osvětlení
rovnoměrné,
odstupňované,
kombinované). S tím je spojen i vhodný způsob ovládání funkce jednotlivých svítidel nebo jejich skupin a regulace umělého osvětlení - ta by měla respektovat časový režim využívání vnitřních prostor (prostorové a časové rozložení zrakových činností: -
stupňovité zapínání a vypínání, plynulá regulace (např. stmívání) pomocí čidel v závislosti na denním osvětlení
-
regulace
pomocí
čidel
reagujících
na
přítomnost
oosob
(tzv.
infrapasívní čidla) -
zónová a časová regulace v prostorách, které nejsou trvale využívány
-
ovládání osvětlení může být součástí integrované ovládací soustavy – např. mikroprocesorový monitorovací a řídící systém, zahrnující vytápění, klimatizaci, vybrané elektrické spotřebiče, osvětlení, centrální zamykání apod.
V následující tabulce je uvedena základní charakteristika vybraných světelných zdrojů (index barevného podání Ra udává srovnatelnost barevného podání při osvětlení určitým světelným zdrojem s normalizovaným denním světlem) a jejich technické parametry:
51
Tab. 2.5.4.1.
Technické parametry světelných zdrojů
Index barev.
Měrný výkon
Životnost
podání Ra
(lm/W)
(hod.)
žárovka obyčejná
90 až 100
8 až 17
1000
žárovka halogenová
90 až 100
14 až 20
2 000 až 3 000
zářivka lineární
75 až 95
50 až 85
8 000
zářivka kompaktní
80 až 95
42 až 60
8 000 až 10 000
výbojka halogenidová
60 až 90
60 až 80
8 000 až 12 000
výbojka rtuťová
40 až 80
32 až 60
8 000 až 12 000
sodíková výbojka vysokotlaká
10 až 70
50 až 140
8 000 až 12 000
sodíková výbojka nízkotlaká
< 20
100 až 166
8 000 až 12 000
indukční zdroj
> 80
70
60 000
Zdroj světla
Měrný výkon světelného zdroje je dán velikostí vyzařovaného světelného toku vztaženého na jednotku příkonu. Životnost udává průměrnou dobu svícení zdroje světla při provozních podmínkách daných normami.
Doporučené hodnoty osvětlení pro jednotlivá pracoviště, místnosti a prostory jsou uvedeny v tabulkách:
Tab. 2.5.4.2.
Domácnost:
Školy:
Doporučené hodnoty osvětlení pro různá pracoviště a prostory
P ra co v i š t ě
Osvětlení
Prostor
( Lx )
předsíň
100 až 200
schodiště
100 až 200
jídelna
200 až 500
obývací pokoj
200 až 500
dětský pokoj
200 až 500
vstup
100 až 200
schodiště
100 až 200
aula
100 až 300
jídelna
200 až 500
učebna
400 až 700
laboratoř, knihovna
750 až 1400
čítárna, studovna
750 až 1400
písárna, kreslírna
1200 až 2000
52
Tab. 2.5.4.3.
Obchod:
Doporučené hodnoty osvětlení pro různá pracoviště a prostory
P ra co v i š t ě
Osvětlení
Prostor
( Lx )
vstup
100 až 200
schodiště
100 až 200
balící stůl, pulty, pokladny
200 až 400 750
obchodní domy
1 500 až 2 000
výlohy Nemocnice:
lůžkový pokoj
100 až 150
vstup a schodiště
100 až 200
příjímací místnost
200 až 400
laboratoř
300 až 600
pohotovost
750 až 1 400
jednotka intenzivní péče
750 až 1400
operační sály
Tab. 2.5.4.4.
Kancelář:
1 200 až 2 000
Doporučené hodnoty osvětlení pro různá pracoviště a prostory
P ra co v i š t ě
Osvětlení
Prostor
( Lx )
příjímací místnost
200 až 400
konferenční místnost
250 až 750
recepční místnost
250 až 750
účtárna
800 až 1 500
písárna, kreslírna Průmysl:
1 200 až 2 000
balící linka
150 až 300
jednoduchá montáž
250 až 700
výroba
450 až 700
jemná montáž
800 až 1 200
kontrola jakosti
800 až 1 200
montáž elektronika
1 500 až 2 000
osazování desek
1 500 až 2 000
Osvětlovací soustava hlavní budovy DPS v Poličce je provedena podle projektové dokumentace zpracované mimo jiné na základě ČSN 36 0450 s s intenzitami
osvětlení
jednotlivých
zpracování, tzn. v květnu 1994.
prostorů
stanovenými
předpisy
v době
53 Pro osvětlení jsou použita převážně zářivková svítidla osazená na stropech, případně pohledech a zářivková svítidla na stěnách. Svídidla se žárovkovými zdroji umožňují využití úsporné kompaktní zářivky.
V prostorech schodišť a bytových chodeb je osvětlení ovládáno tlačítkovými ovladači s využitím schodišťových automatů.
Ve společných, provozních a dalších prostorech hlavní budovy DPS, tedy v prostorech kromě bytů, je pevným způsobem instalováno celkem 681 ks svítidel o celkovém výkonu 37 kW.
V domcích jsou
v základním vybavení instalována žárovková svídidla
v místnostech s méně častým pobytem osob (zádveří, chodba, sociální zařízení), v kuchyni jsou instalována zářivková světelná tělesa, obývací pokoje a ložnice jsou vybaveny osvětlovacími tělesy uživatelů - individuálně.
2.3
Energetické vstupy a výstupy
2.3.1
Energetické vstupy
Energetické vstupy budov Domu s pečovatelskou služeb v Poličce na Družstevní ulici
jsou tvořeny
nakupovanou elektřinou, nakupovaným zemním
plynem a nakupovaným dodávkovým teplem. . Zdroj tepla, tzn. kotelnu s 3 teplovodními kotli na zemní plyn instalovanou v půdním prostoru 4. části hlavní budovy,
provozuje
společnost T.E.S., s.r.o.,
Polička, tedy subjekt odlišný od subjektu provozovatele hlavní budovy DPS. Oba tyto subjekty jsou ve stoprocentním vlastnictví zadavatele energetického auditu Města Poličky - a z hlediska spotřeby energie
je toto uspořádání pouze
administrativně organizační záležitostí, kterou lze rozhodnutím zadavatele dle jeho uvážení
změnit.
Skutečná
energetická
spotřeba
administrativně organizačního upořádání nezmění.
se
však
změnou
tohoto
54
Za současného uspořádání tedy provozovatel budov DPS odebírá a platí externím dodavatelům za spotřebu elektřiny za společné a provozní prostory a za kuchyň, elektřinu spotřebovanou v kotelně odebírá na svůj účet a hradí dodavateli provozovatel zdroje (společnost T.E.S., s.r.o. , Polička) a je promítnuta do ceny dodávaného tepla. Dodávka elektřiny do bytů v hlavní budově DPS i v domcích je realizována na základě samostatných odběratelských smluv uzavřených mezi dodavatelem elektřiny a uživateli jednotlivých bytů,
kteří také
za odebranou elektřinu přímo
dodavateli platí, tato část energetické spotřeby z finančního hlediska tedy probíhá mimo účetnictví provozovatele DPS, avšak je součástí celkových energetických vstupů budovy a proto je do energetických vstupů zahrnuta.
Obdobným způsobem se do finančních toků promítá administrativně organizační
uspořádání
jednotlivých
subjektů
u
spotřeby
zemního
plynu.
Provozovatel budov DPS platí dodavateli pouze za odebraný zemní plyn pro kuchyň. Spotřebovaný zemní plyn v kotelně instalované v půdním prostoru nad 3. NP čtvrté části hlavní budovy DPS platí externímu dodavateli (Východečeské plynárenské, a.s.) provozovatel zdroje a dodavatel tepla – T.E.S., s. r.o., Polička, do energetických vstupů předmětu energetického auditu vstupuje dodaná energie již po přeměně jako dodávkové teplo.
Provozovatel DPS tedy odebírá od provozovatele zdroje teplo pro vytápění a větrání hlavní budovy DPS a teplo odebrané pro centrální přípravu teplé vody.
Za zemní plyn spotřebovaný v domcích platí uživatelé na základě uzavřených odběratelských smluv přímo dodavateli. Platby za spotřebovaný zemní plyn v kotelně a i v bytech v domcích tak probíhají mimo účetnictví provozovatele DPS, avšak tato spotřeba je součástí celkových energetických vstupů budovy a proto je do energetických vstupů zahrnuta (ve formě spotřeby zemního plynu).
55
2.3.1.1 Nakupované množství elektřiny za roky 2007, 2008 a 20059
Provozní a společné prostory
Elektřina pro provozní prostory hlavní v rozvodné soustavě 3+PEN AC 50Hz 230/400V
budovy ze
DPS je
odebírána
sítě dodavatele v rámci 3
odběrů - odběrných míst.
Samostatnými elektroměry jsou měřeny 3 odběry provozovatele DPS, a to 1) pro společné a provozní prostory DPS (dále tzv. hlavní elektroměr) s hlavním jističem 3 * 80A , 2) odběr pro kuchyň (technologii v kuchyni) s jističem 3 * 50A a 3) pro tzv. pracovní místnost s jističem 1 x 16 A. Všechny odběry byly v roce 2009 realizovány v jednotarifové distribuční sazbě C02d, produkt Standard.
Dodavatelem elektřiny je společnost ČEZ Prodej, s.r.o., Vinohradská 325/8, Praha 2.
V tabulkách na následujících stranách jsou na základě faktur dodavatele vyčísleny spotřeby elektřiny za roky 2007, 2008 a 2009 včetně kvantifikace cen v úrovni bez DPH.
Jelikož zpracovatel tohoto energetického auditu neměl k dispozici faktury za období říjen až prosinec 2009 (budou k dispozici v říjnu 2010), jsou hodnoty odběrů elektřiny stanoveny výpočtem na základě údajů z minulých období, v cenové úrovni roku 2010.
56 Společné a prov. prostor. DPS Období 01.01.07-05.10.07 06.10.07-31.12.07
Spotřeba elektřiny ( MWh ) 20,0230 6,6870
Cena za elektřinu bez DPH Silová el.VT Distribuce VT Kč/MWh Kč/MWh Kč/kWh 1 608,00 1 861,03 69 460,39 1 608,00 1 861,03 23 197,40
Σ
26,7100
92 657,79
Společné a prov. prostor. DPS Období 01.01.08-06.10.08 07.10.08-31.12.08
Spotřeba elektřiny ( MWh ) 20,8150 9,0123
Cena za elektřinu bez DPH Silová el.VT Distribuce VT Kč/MWh Kč/MWh Kč/kWh 1 847,00 1 835,66 76 654,57 1 847,00 1 835,66 33 189,24
Σ
29,8273
109 843,80
Společné a prov. prostor. DPS Období 01.01.0-06.10.09 07.10.0-31.12.09
Spotřeba elektřiny ( MWh ) 27,3457 7,8497
Cena za elektřinu bez DPH Silová el.VT Distribuce VT Kč/MWh Kč/MWh Kč/kWh 2 030,00 1 981,96 109 709,85 2 030,00 1 981,96 31 492,48
Σ
35,1954
141 202,34
Stálé platy + pevná cena (Kč) 3 050,61 945,39
Ostatní platby ( Kč ) 3 722,48 1 243,18
Σ bez DPH Kč 76 233,47 25 385,97
3 996,00
4 965,66
101 619,45
Stálé platy + pevná cena (Kč) 3 015,63 920,70
Ostatní platby ( Kč ) 4 612,81 1 997,22
Σ bez DPH Kč 84 283,01 36 107,15
3 936,33
6 610,03
120 390,16
Stálé platy + pevná cena (Kč) 3 273,06 998,93
Ostatní platby ( Kč ) 6 186,69 1 739,56
Σ bez DPH Kč 119 169,61 34 230,98
4 271,99
7 926,25
153 400,58
57
Období 01.01.07-05.10.07 06.10.07-31.12.07
Spotřeba elektřiny ( MWh ) 16,2997 4,8580
Σ
21,1577
Kuchyň DPS
Cena za elektřinu bez DPH Silová el.VT Distribuce VT Kč/MWh Kč/MWh Kč/kWh 1 608,00 1 861,03 56 544,15 1 608,00 1 861,03 16 852,55 73 396,70
Stálé platy + pevná cena (Kč) 2 042,90 633,10
Ostatní platby ( Kč ) 3 030,28 903,15
Σ bez DPH Kč 61 617,33 18 388,80
2 676,00
3 933,43
80 006,12
Spotřeba elektřiny Období ( MWh ) 01.01.08-04.05.08 6,9040 05.05.08-06.10.08 9,9490 074.10.08-31.12.08 5,5980 Σ 22,4510
Cena za elektřinu bez DPH Silová el.VT Distribuce VT Kč/MWh Kč/MWh Kč/kWh 1 847,00 1 835,66 25 425,08 1 847,00 1 835,66 36 638,78 1 847,00 1 835,66 20 615,53 82 679,40
Stálé platy + pevná cena (Kč) 908,37 1 661,32 920,70 3 490,39
Ostatní platby ( Kč ) 1 530,00 2 204,80 1 240,57 4 975,37
Σ bez DPH Kč 27 863,45 40 504,90 22 776,80 91 145,16
Období 01.01.0-06.10.09 07.10.0-31.12.09
Spotřeba elektřiny ( MWh ) 16,9880 5,2280
Cena za elektřinu bez DPH Silová el.VT Distribuce VT Kč/MWh Kč/MWh Kč/kWh 2 030,00 1 981,96 68 155,18 2 030,00 1 981,96 20 974,53
Stálé platy + pevná cena (Kč) 3 273,06 998,93
Ostatní platby ( Kč ) 3 843,37 1 158,58
Σ bez DPH Kč 75 271,60 23 132,04
Σ
22,2160
4 271,99
5 001,94
98 403,64
Kuchyň DPS
Kuchyň DPS
89 129,70
58
Období 01.01.07-31.10.07 01.11.07-31.12.07
Spotřeba elektřiny ( MWh ) 0,0000 0,0330
Σ
0,0330
Pracovní místnost Období 01.01.08-06.10.08 07.10.08-31.12.08
Spotřeba elektřiny ( MWh ) 0,1800 0,0840
Σ
0,2640
Pracovní místnost Období 01.01.0-06.10.09 07.10.0-31.12.09
Spotřeba elektřiny ( MWh ) 0,2580 0,0840
Σ
0,3420
Pracovní místnost
Cena za elektřinu bez DPH Silová el.VT Distribuce VT Kč/MWh Kč/MWh Kč/kWh 1 608,00 1 861,03 0,00 1 608,00 1 861,03 114,48 114,48
Cena za elektřinu bez DPH Silová el.VT Distribuce VT Kč/MWh Kč/MWh Kč/kWh 1 847,00 1 835,66 662,88 1 847,00 1 835,66 309,34 972,22
Cena za elektřinu bez DPH Silová el.VT Distribuce VT Kč/MWh Kč/MWh Kč/kWh 2 030,00 1 981,96 1 035,09 2 030,00 1 981,96 337,00 1 372,09
Stálé platy + pevná cena (Kč) 0,00 152,00 152,00
Stálé platy + pevná cena (Kč) 698,74 213,33 912,07
Stálé platy + pevná cena (Kč) 772,30 235,71 1 008,01
Ostatní platby ( Kč ) 0,00 6,14
Σ bez DPH Kč 0,00 272,61
6,14
272,61
Ostatní platby ( Kč ) 39,89 18,62
Σ bez DPH Kč 1 401,51 541,29
58,51
1 942,80
Ostatní platby ( Kč ) 58,37 18,62
Σ bez DPH Kč 1 865,76 591,33
76,99
2 457,08
59 Spotřeba elektřiny v bytech Do bytů je elektřina dodávána na základě samostatných smluv o odběru elektřiny, uzavřených mezi dodavatelem a jednotlivými uživateli bytů. Vzhledem k tomu, že tito nemají za povinnost účetní doklady uchovávat a uživatelé bytů se průběžně mění, nebylo možné faktury za odběr elektřiny zabezpečit. Na základě informací podaných zástupcem provozovatele, informací od stávajících obyvatel penzionu a na základě obvyklých hodnot spotřeby elektřiny pro budovy obdobného typu s přihlédnutím k hodnotám zjištěným ve zpracovaných energetických auditech pro budovy obdobného typu lze usuzovat, že střední hodnota
roční spotřeby
elektřiny v jednopokojovém bytu v hlavní budově DPS Polička činí 1200 kWh, v dvoupokojovém bytu
v hlavní budově DPS Polička
i v domcích 1500 kWh. Na
základě zjištěných středních hodnot spotřeby elektřiny v bytech
a na základě
platných ceníků dodavatele jsou v následujících tabulkách vypočteny
průměrné
výdaje za spotřebu elektřiny za roky 2007, 2008 a 2009:
Jednopokojový byt Spotřeba Společné a prov. elektřiny prostor. DPS Období ( MWh ) Rok 2007 1,2000 Rok 2008 1,2000 Rok 2009 1,2000
Cena za elektřinu bez DPH Silová el.VT Distribuce VT Kč/MWh Kč/MWh Kč/kWh 1 340,00 1 662,82 3 603,38 3 396,67 4 076,00 1 776,00 1 764,16 4 248,19
Stálé platy + pevná cena (Kč) 996,00 956,76 828,00
Ostatní platby ( Kč ) 257,05 265,93 271,49
Σ bez DPH Kč 4 856,44 5 298,69 5 347,68
Dvoupokojový byt Společné a prov. prostor. DPS Období Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009
Cena za elektřinu bez DPH Silová el.VT Distribuce VT Kč/MWh Kč/MWh Kč/kWh 2 030,00 1 662,82 5 539,23 3 396,67 5 095,00 1 776,00 1 764,16 5 310,24
Stálé platy + pevná cena (Kč) 996,00 956,76 828,00
Ostatní platby ( Kč ) 278,91 289,79 339,36
Σ bez DPH Kč 6 814,14 6 341,55 6 477,60
Spotřeba elektřiny ( MWh ) 1,5000 1,5000 1,5000
Celková spotřeba elektřiny v bytech v hlavní budově DPS i v domcích a výše výdajů za elektřinu v jednotlivých letech jsou na základě hodnot uvedených v tabulkách vypočteny pro rok 2007, 2008 a 2009 v tabulce na následující straně:
60 Hlavní budova DPS Celková spotřeba elektřiny v bytech Jednopokojové byty Dvoupokojové byty
Byty celkem
Domky Celková spotřeba elektřiny v bytech Jednopokojové byty Dvoupokojové byty
Byty celkem
Počet 63 12 75
kWh/byt 1 200 1 500
Počet 0 8 8
kWh/byt 1 100 1 500
Suma kWh 75 600 18 000 93 600
Suma kWh 0 12 000 12 000
Rok / výdaje za elektřinu v Kč 2007 2008 2009 305 955 333 818 336 904 81 770 76 099 77 731 387 725 409 916 414 635
Rok / výdaje za elektřinu v Kč 2007 2008 2009 0 0 0 54 513 50 732 51 821 54 513 50 732 51 821
2.3.1.2 Nakupované tepla za roky 2007, 2008 a 2009
Provozovatelem energetického zdroje, kterým je teplovodní kotelna s 3 kotli na zemní plyn umístěná v půdním prostoru objektu,
je společnost T.E.S., s.r.o.,
Polička. Společnost vlastní licenci pro výrobu i distribuci tepla. Teplo je v kotelně vyráběno na bázi spotřeby zemního plynu, spáleného v kotlích, jehož střední hodnota účinnosti byla kvantifikována energetickým auditem, provedeným v roce 2007, na 85,9 %.
Na základě údajů poskytnutých dodavatelem tepla lze následně analyzovat i potřebu tepla na přípravu a dodávku teplé vody ke konečným spotřebitelům v budově.
Teplo (tepelná energie) byla dodavatelem pro odběratele v budově poskytována v roce 2007 za cenu 426,20 Kč/GJ, v roce 2008 za cenu 510,09 Kč/GJ a v roce 2009 za cenu 521,38 Kč/GJ. Ceny za teplo jsou uvedeny v úrovni bez DPH.
61 Rok 2007
Studená voda doplňovaná do syst. TV Byty Kuchyň DPS ost. 3 3 3 3 m m kor. m kor. m faktur. kor.
Měřidlo suma
Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem
Rok 2008
75 65 60 78 76 74 68 75 75 82 87 80 895
49 42 39 51 50 48 44 49 49 54 57 52 584
19 17 15 20 20 19 18 19 19 21 22 21 231
7 6 5 7 7 7 6 7 7 7 8 7 80
Studená voda doplňovaná do syst. TV Byty Kuchyň DPS ost. 3 3 3 3 m kor. m kor. m kor. m faktur.
Měřidlo suma
Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem
86 81 85 97 90 90 83 84 92 105 99 97 1089
54 51 54 61 57 57 52 53 58 66 62 61 687
21 20 21 24 22 22 21 21 23 26 25 24 270
10 10 10 12 11 11 10 10 11 13 12 12 132
Fakturované teplo - TV Byty DPS Celkem GJ 29,4 25,5 23,5 30,6 29,8 43,5 44,1 47,2 29,4 32,1 34,1 31,3 400,5
GJ 15,6 13,5 12,5 16,2 15,8 15,8 16,1 17,2 15,6 17,1 18,1 16,7 190,2
GJ 45,0 39,0 36,0 46,8 45,6 59,3 60,2 64,4 45,0 49,2 52,2 48,0 590,7
Fakturované teplo - TV byty DPS Celkem GJ 32,6 30,7 32,2 36,7 34,1 39,6 40,0 39,8 34,8 39,8 37,5 36,5 434,3
GJ 19,0 17,9 18,8 21,5 19,9 23,2 23,4 23,2 20,4 23,2 21,9 21,7 254,1
GJ 51,6 48,6 51,0 58,2 54,0 62,8 63,4 63,0 55,2 63,0 59,4 58,2 688,4
Faktur. teplo - ÚT + VZD Byty DPS Celkem GJ GJ GJ 194,5 65,9 260,4 167,1 56,7 223,8 156,9 53,2 210,1 69,2 20,1 89,3 38,9 9,2 48,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 69,9 20,6 90,5 122,5 39,2 161,7 189,2 63,2 252,4 221,6 75,4 297,0 1229,8 403,5 1 633,3
Teplo TV+ÚT+VZD Byty DPS
Teplo celkem
GJ 223,9 192,6 180,4 99,8 68,7 43,5 44,1 47,2 99,3 154,6 223,3 252,9 1 630,3
GJ 305,4 262,8 246,1 136,1 93,7 59,3 60,2 64,4 135,5 210,9 304,6 345,0 2 224,0
Faktur. teplo - ÚT + VZD byty DPS Celkem GJ GJ GJ 203,4 74,1 277,5 170,5 62,1 232,6 171,7 62,5 234,2 93,5 34,0 127,5 41,9 15,3 57,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 55,7 20,3 76,0 91,8 33,4 125,2 140,2 51,1 191,3 196,4 71,6 268,0 1165,1 424,4 1 589,5
Teplo TV+ÚT+VZD Byty DPS
Teplo celkem
GJ 236,0 201,2 203,9 130,2 76,0 39,6 40,0 39,8 90,5 131,6 177,7 232,9 1 599,4
GJ 329,1 281,2 285,2 185,7 111,2 62,8 63,4 63,0 131,2 188,2 250,7 326,2 2 277,9
GJ 81,5 70,2 65,7 36,3 25,0 15,8 16,1 17,2 36,2 56,3 81,3 92,1 593,7
GJ 93,1 80,0 81,3 55,5 35,2 23,2 23,4 23,2 40,7 56,6 73,0 93,3 678,5
62 Rok 2009
Studená voda doplňovaná do syst. TV Byty Kuchyň DPS ost. 3 3 3 3 m m kor. m kor. m faktur. kor.
Měřidlo suma
Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem
103 93 108 106 98 105 97 94 98 100 98 104 1204
65 59 68 67 62 66 61 59 62 63 62 66 760
26 23 27 26 24 26 24 23 24 25 24 26 299
12 11 13 13 12 13 12 11 12 12 12 13 146
Fakturované teplo - TV byty DPS Celkem GJ 39,0 35,2 40,9 40,1 37,1 45,7 41,0 40,3 45,0 37,9 37,1 39,4 478,7
GJ 22,8 20,6 23,9 23,5 21,7 26,7 23,9 23,5 26,3 22,1 21,7 23,0 279,7
GJ 61,8 55,8 64,8 63,6 58,8 72,4 64,9 63,8 71,3 60,0 58,8 62,4 758,4
Faktur. teplo - ÚT + VZD byty DPS Celkem GJ GJ GJ 246,3 84,3 330,6 199,5 68,3 267,8 168,2 57,6 225,8 57,6 19,7 77,3 35,4 12,1 47,5 6,3 2,2 8,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 123,2 42,2 165,4 148,3 50,7 199,0 210,5 72,0 282,5 1195,3 409,1 1 604,4
Teplo TV+ÚT+VZD Byty DPS
Teplo celkem
GJ 285,3 234,7 209,1 97,7 72,5 52,0 41,0 40,3 45,0 161,1 185,4 249,9 1 674,0
GJ 392,4 323,6 290,6 140,9 106,3 80,9 64,9 63,8 71,3 225,4 257,8 344,9 2 362,8
GJ 107,1 88,9 81,5 43,2 33,8 28,9 23,9 23,5 26,3 64,3 72,4 95,0 688,8
63 2.3.1.3 Zemní plyn
V budově domků je celkem 8 bytů, z nichž každý je vybaven ÚT s kotlem na zemní plyn, kterým je také zabezpečován ohřev teplé vody. Plyn je v domcích využíván i k vaření pokrmů. Jak již bylo výše uvedeno, do bytů v domcích je zemní plyn dodáván na základě samostatných smluv o odběru plynu uzavřených mezi dodavatelem a jednotlivými uživateli bytů, přičemž tito nemají za povinnost uchovávat účetní doklady. Navíc se uživatelé jednotlivých bytů průběžně mění. Z těchto důvodu nebylo možné zabezpečit faktury za odběry plynu. Hodnota spotřeby zemního pro vytápění v domcích byla proto stanovena výpočtem na základě tepelných ztrát objektu a předpokládané účinnosti kotlů v úrovni 85 %. Potřeba tepla na vytápění pro domky (ve výpočtu jsou uvažovány jako jedna obálka) byla kvantifikována v úrovni 208,67 GJ za tzv. normálový rok, tj. rok o klimatických podmínkách charakterizovaných střední teplotou venkovního vzduchu ve vytápěcím období + 2,6 oC při délce topného období pro město Poličku 268 dní. Potřeba zemního plynu pro vytápění tedy činí za tzn. normálový rok 6 128 m3N. Teplá voda je v objektu domků taktéž připravována na bázi spotřeby zemního plynu, neboť je ohřívána v kombinovaných kotlích. Celková potřeba tepla na přípravu TV v domcích je stanovena výpočtem, neboť nejsou k dispozici odpovídající měřené hodnoty:
Potřeba energie na ohř Počet dní využití TV a vaření - ZP Spotřeba TV Úklid Vaření
2007 365 365 365
2008 365 365 365
Celkem
počet osob 2
2009 m x100 365 x 365 524 365
2007 16 x 16
2008 16 x 16
2009 16 x 16
kWh/jedn. kWh/os.d.
1,01 0,1 0,5
energie / a celkem (kWh)
2007 5898 19126 2920 27944
2008 5898 19126 2920 27944
Celková potřeba tepla na přípravu vody (teplo v teplé vodě)
2009 5898 19126 2920 27944
činí při
předpokládaném využití za objekt 90,09 GJ, tzn. 2 646 m3N zemního plynu. Na základě vypočtené potřeby tepla na vytápění a potřeby tepla na ohřev vody a uvažované účinnosti kotlů v domcích na úrovni 85 % je vypočtena potřeba energie na ztráty ve zdrojích v objektu, a to ve výši 52,72 GJ za tzv. normálový rok, tj. 1 548 m3N. zemního plynu.
64 Další položkou přímé spotřeby zemního plynu v objektu je vaření. Potřeba zemního plynu na vaření v hlavní kuchyni byla energetickým auditem z roku 2007 kvantifikována na základě měřených hodnot (odečtovým plynoměrem)
v úrovni
113,67 GJ za tzv. normálový rok, tj. 3 338 m3N. zemního plynu. Jelikož nové odečtové hodnoty (za roky 2007 až 2009) nejsou k dispozici a provoz kuchyně se dle vyjádření provozovatele nezměnil, je již zjištěná hodnota akceptována.
Spotřeba
zemního plynu na vaření v objektu domků byla vyčíslena ve výše uvedené tabulce a za tzv. normálový rok je předpokládána ve výši 10,51 GJ, tj. 309 m3N.
2.3.1.4 Přepočtená výše energetických vstupů
Hlavní budova DPS Přepočtená výše energetických vstupů na vytápění a větrání hlavní budovy DPS v Poličce publikace
je
vztažena k tzv. NORMÁLU,
který je stanoven na základě
„Klimatologické údaje“ a v něm obsažených údajů. Publikace byla
zpracován STÚ – E, a.s., Praha a vydána Českou energetickou agenturou v roce 2005 a je dostupná na internetových stránkách ČEA.
Pro město Poličku je na základě třicetiletého průměru za období 1961 až 1990 stanoven NORMÁL – tj. počet topných dnů 268, při střední teplotě venkovního vzduchu za topné období θes = 2,6 oC, přičemž průměrná teplota vnitřního vzduchu θis jednotlivých částí budovy je určena jako vážený průměr teplot θis jednotlivých částí budovy podle velikosti jejich tepelných ztrát.
Na základě takto zjištěných
hodnot byla pro hlavní budovu DPS stanovena hodnota „normálového“ počtu dennostupňů za normálový rok :
Na
4.394 Do.
normálový počet dennostupňů jsou v následující tabulce přepočteny
hodnoty základních energetických vstupů souvisejících s vytápěním, tedy spotřeby tepla pro vytápění a větrání hlavní budovy DPS včetně ztrát v rozvodech ÚT, rozvodech tepla pro VZD zařízení a spotřeby ZP pro vytápění objektu domků:
65
Upravené množství tepla na vytápění a větrání hl. budovy o
D / rok Dodaná energie v GJ/rok o GJ / D
2007
2007 upr.
2008
2008 upr.
200
2009 upr.
3601,7 1768,5
4401,5 2161,2
3580,8 1817,1
4401,5 2233,6
3268,7 1690,8
4401,5 2276,7
0,491
0,491
0,507
0,507
0,517
0,517
Spotřeby tepla na ohřev teplé vody jsou určeny na základě skutečného (měřeného)
množství ohřáté vody, přičemž ve spotřebě tepla na ohřev TV je
obsaženo i množství tepla na ztráty v hlavních rozvodech TV, na zásobníku, na deskovém výměníku a podíl ztrát na rozvodech v kotelně a na neizolovaných armaturách v kotelně. Obdobně tomu je u objektu domků.
Ostatní spotřeby energií v hlavní budově DPS jsou uvedeny podle skutečného množství v jednotlivých letech.
Ceny za energie vycházejí z příslušných faktur dodavatelů energií a jsou objektivizovány na úroveň výše energetických vstupů přepočtených na normálové venkovní klimatické podmínky. Ceny za energie jsou uváděny bez DPH.
66
Soupis základních údajů o energetických vstupech za rok 2007, 2008 a 2009 Pro rok: před realizací projektu Vstupy paliv a energie
Jednotka
2007 Výhřevnost
Množství
GJ/jednotku
Nákup el.energie MWh 3,6 Nákup tepla GJ 1 Zemní plyn tis.m3 34,05 Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t Jiné plyny tis.m3 Druhotná energie* GJ Obnovitelné zdroje** GJ (MWh) Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob paliv (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie
153,5 2 639,5 14,0
* Např. odpadní teplo **Např. solární, vodní, větrná, geotermální energie
2008
Přepočet
Náklady
na GJ
tis.Kč/r
552,6 2 639,5 475,7
624,1 1 125,0 112,3
3 667,8 3 667,8
Množství
2009
Přepočet
Náklady
na GJ
tis.Kč/r
569,3 2 750,9 475,7
674,1 1 403,2 140,0
1 861,4
3 795,8
1 861,4
3 795,8
158,1 2 750,9 14,0
Množství
163,4 2 817,1 14,0
Přepočet
Náklady
na GJ
tis.Kč/a
588,1 2 817,1 475,7
720,7 1 468,8 152,35
2 217,3
3 880,8
2 341,8
2 217,3
3 880,8
2 341,8
67 2.3.2.
Energetické výstupy
Energetickým výstupem vlastního energetického zdroje je teplo dodávané prostřednictvím teplé vody o maximálním teplotním spádu 90/70 o C do rozvodů ÚT v hlavní budově DPS a teplo dodávané do systému ohřevu teplé vody. Energie není v žádné formě dodávána ani prodávána mimo budovy DPS v Poličce.
2.4
Soupis významných spotřebičů energie
a) zemní plyn
označení spotřebiče Kotel ETRA 260.0
počet ks
jmenovitá spotřeba m3N / hod.
umístění ( budova )
3
32,05
hl.b. - kotelna
Pánev Bertscher KGBM – CE 1
1,69
hl.b. – varna
Var. kotel Bertscher PGFCD
2
2,54
hl.b. – varna
Sporák Bertscher CTG
1
1,38
hl.b. – varna
Sporák Bertscher CGG
1
2,96
hl.b. – varna
b) elektřina
označení spotřebiče Konvektomat Lainox
počet ks
instalovaný příkon celkem kW
umístění ( budova )
1
16,0
hl.b. – varna
Konvektomat Retino DA 1011 1
17,3
hl.b. – varna
Automatická pračka W3 105H 1
10,7
hl.b. – 1. NP
Elektrický mandl
1
x
hl.b. – 1. NP
Výtah TOV 250/0,7
1
2,5
hl. budova
Výtah LTI 500/0,7
1
5,0
hl.budova
Výtah OTI 500/0,7
2
5,0
hl.budova
68
3.
Zhodnocení výchozího stavu
3.1
Analýza energetického hospodářství
3.1.1
Potřeby tepelného výkonu na vytápění a větrání
Základní řešení, tzv. model, tvoří vždy stávající budova a její základní parametry určující tepelně technické vlastnosti konstrukce. Model tepelných ztrát budov Domu s pečovatelskou službou v Poličce je vytvořen obálkovou metodou na základě velikosti ochlazovaných ploch konstrukcí, zjištěných hodnot součinitelů prostupu tepla a klimatických údajů. Výpočet tepelných ztrát je proveden pro současný stav, který je považován za referenční stav pro realizaci energeticky úsporných opatření a jejich následné vyhodnocení. Hlavní budova DPS byla podle odlišného využití jejích vnitřních prostorů, jejich odlišné požadované úrovně vytápění i větrání atd. pomyslně rozdělena na 4 ucelené zóny (tzv. místnosti) s uvažovanými výpočtovými vnitřními teplotami θint, které odpovídají požadavkům na příslušné prostory dle normy ČSN EN 12831. Pro jednotlivé zóny byly vypočteny následující vnitřní výpočtové teploty:
Varna (hlavní kuchyň)........................................................ 20,0 °C Jídelna ................................................................................ 20,0 °C Sušárna .............................................................................. 24,0 °C Ostatní obálka hlavní budovy .......................................... 17,8 °C
Na hlavní budovu navazuje objekt tzv. „domků“,
který je taktéž součástí
areálu DPS a je v něm celkem 8 bytů, charakteru rodinného bydlení. Tento objekt je pro výpočet uvažován jako 1 zóna (místnost), která je charakterizována přirozeným větráním a uvažovanými výpočtovými vnitřními teplotami θint, které odpovídají požadavkům na příslušné prostory dle normy ČSN EN 12831
Objekt „domky“………………………………………………..19,5 °C
69 Pro stanovení tepelných ztrát jsou použity průměrné hodnoty, charakterizující topné období v klimatické oblasti poličska, které je definované teplotou zahájení vytápění θem = 13 °C. Výpo čtová venkovní teplota θe = -15 °C a pr ůměrná roční venkovní teplota resp. průměrná teplota v topném období θm = +2,6 °C. Tepelné ztráty jsou vypočítány pro funkční části budovy resp. pro jednotlivé funkční stavební díly, podrobný přehled v tabulkové i grafické formě je součástí přílohy.
Výpočet celkové tepelné ztráty, která se skládá z tepelné ztráty prostupem a tepelné ztráty větráním vytápěného prostoru, je proveden dle ČSN EN 12831. Základem pro stanovení tepelné ztráty prostupem tepla ΦT [W] je stanovení součinitelů tepelné ztráty prostupem HT [W/K] pro jednotlivé druhy funkčních konstrukcí, kde se jedná o:
•
HT,ie - součinitel tepelné ztráty prostupem z vytápěného prostoru (i) do venkovního prostředí (e)
•
HT,iue - součinitel tepelné ztráty prostupem z vytápěného prostoru (i) do venkovního prostředí (e) nevytápěným prostorem (u)
•
HT,ig - součinitel tepelné ztráty prostupem z vytápěného prostoru (i) do zeminy (g)
•
HT,ij - součinitel tepelné ztráty z vytápěného prostoru (i) do sousedního prostoru (j) vytápěného na výrazně jinou teplotu
Součinitel tepelné ztráty prostupem HT,ie přímo do venkovního prostředí zahrnuje všechny stavební části a lineární tepelné mosty, které oddělují vytápěný prostor od venkovního prostředí - stěny, podlahu, strop, dveře a okna. Lineární tepelné ztráty jsou vypočítány zjednodušenou metodou pomocí příslušných korekčních součinitelů ∆Utb [W/m2.K], jejichž hodnota závisí na druhu stavební části. Do výpočtu pak lineární tepelné ztráty vstupují společně s příslušným součinitelem prostupu tepla Uk dané stavební části, jsou tedy zahrnuty v tzv. korigovaném součiniteli prostupu tepla Ukc stavební části, kde Ukc = Uk + ∆Utb. Při výpočtu HT,ie je zohledněna plocha stavební části Ak a korekční činitel ek vystavení povětrnostním vlivům, jehož základní hodnota ek = 1.
70 Při výpočtu součinitele tepelné ztráty HT,iue nevytápěným prostorem je kromě lineárních tepelných ztrát použit teplotní redukční činitel bu, který zahrnuje teplotní rozdíl mezi teplotou nevytápěného prostoru a venkovní návrhové teploty. Ve výpočtu jsou použity základní hodnoty bu uvedené v příloze D.4.2 normy ČSN EN 12831. Mezi nevytápěné prostory jsou zahrnovány nevytápěná podzemní podlaží nebo technické prostory.
Součinitel tepelné ztráty HT,ig do přilehlé zeminy podlahami, základovými stěnami a přímým nebo nepřímým stykem s přilehlou zeminou závisí na více činitelích, které zahrnují plochu a obvod podlahové desky, hloubku podzemního podlaží pod úrovní zeminy a tepelné vlastnosti zeminy. Ve výpočtu jsou použity následující korekční činitele a parametry:
• fg1 - korekční činitel zohledňují vliv ročních změn θe, hodnota fg1 = 1,45 • fg2 - teplotní redukční činitel zohledňující rozdíl mezi průměrnou venkovní teplotou v topném období a výpočtovou venkovní teplotou • Gw - korekční činitel zohledňující vliv spodní vody, je-li vzdálenost mezi předpokládanou hladinou spodní vody a úrovní základů menší než 1 m je Gw = 1,15, jinak Gw = 1 Hodnota vlastního součinitele prostupu tepla podlahové konstrukce je korigována na tzv. ekvivalentní součinitel prostupu tepla stavební částí Uequiv,bf stanovený podle typologie podlahy, která je vyjadřována pomocí charakteristického parametru B', současně je zohledněna při stanovení ekvivalentního součinitel prostupu tepla hloubka podlahové desky pod úrovní zeminy resp. její poloha vůči okolnímu terénu. Charakteristický parametr B' se stanovuje jako podíl plochy Ag a poloviny obvodu P uvažované podlahové konstrukce, přičemž je uvažována pouze délka obvodových stěn oddělujících vytápěný prostor uvažované části budovy od venkovního prostředí. Velikost ekvivalentního součinitele prostupu tepla pro stěny vytápěného podzemního podlaží je závislá na hloubce pod úrovní zeminy. Součinitel tepelné ztráty HT,ij vyjadřuje tok tepla prostupem z vytápěného prostoru (i) do sousedního prostoru (j) vytápěného na výrazně odlišnou teplotu, např. sousední místnost uvnitř funkční části budovy, místnost patřící do sousední funkční části budovy nebo nevytápěná místnost v sousedící funkční části budovy. Při výpočtu
71 HT,ij je používán redukční teplotní činitel fij, kterým je korigován teplotní rozdíl mezi teplotou sousedního prostoru a venkovní výpočtovou teplotou. Základní hodnoty teploty sousedních vytápěných prostor jsou uvedeny v příloze D.4.4 normy ČSN EN 12831. Účinky tepelných mostů se v tomto výpočtu neuvažují.
Velikost tepelné ztráty větráním vytápěného prostoru ΦV [W] závisí na součiniteli tepelné ztráty větráním HV [W/K] a na rozdílu výpočtové vnitřní teploty θint [°C] a výpo čtové venkovní teploty θe [°C]. Sou činitel tepelné ztráty větráním HV je stanoven jako součin výměny vzduchu V'i [m3/h], hustoty vzduchu [kg/m3] při teplotě θint a měrné tepelné kapacity vzduchu cp [kJ/kg.K] při teplotě θint. Za předpokladu konstantních hodnot ρ a cp je součin ρ × cp = 0,34. Postup výpočtu pro stanovení výměny vzduchu V'i závisí na způsobu výměny vzduchu v budově - buď přirozeným nebo nuceným větráním. Výměna vzduchu v posuzovaném objektu je zajišťována přirozeným větráním.
Přirozené větrání Není-li instalována větrací soustava, předpokládá se, že přiváděný vzduch má tepelné vlastnosti venkovního vzduchu. Výpočet velikosti tepelné ztráty větráním je založen na porovnání objemového toku vzduchu odpovídajícího jednak minimální výměně vzduchu V'min požadované z hygienických důvodů a jednak odpovídajícího výměně vzduchu infiltrací V'inf spárami a styky obvodového pláště budovy. Pro potřeby výpočtu je uvažována větší z obou hodnot. Minimální hygienické množství vzduchu je stanoveno jako součin objemu vytápěného prostoru (popř. místnosti) V [m3] a minimální intenzity výměny venkovního vzduchu za hodinu nmin [h-1], jejíž základní hodnoty jsou uvedeny v příloze D.5.1 normy ČSN EN 12831. Množství vzduchu infiltrací V'inf vytápěného prostoru, způsobené větrem a účinkem vztlaku na plášť budovy, je stanoveno jako dvojnásobek součinu objemu vytápěného prostoru V [m3], intenzity výměny vzduchu za hodinu při rozdílu tlaků 50 Pa mezi vnitřkem a vnějškem budovy zahrnující účinky přívodu vzduchu n50 [h-1], stínícího činitele ei a výškového korekčního činitele εi, který zohledňuje zvýšení rychlosti proudění vzduchu s výškou prostoru nad povrchem země. Hodnoty pro n50, ei a εi v přílohách D.5.2, D.5.3 a D.5.4 normy ČSN EN 12831.
72 Nucené větrání Vzduch může být do vytápěného prostoru (místnosti) přiváděn buď z ústřední teplovzdušné soustavy, ze sousedních vytápěných i nevytápěných prostor, nebo z venkovního prostředí. Výpočet velikosti tepelné ztráty nuceným větráním je založen na stanovení hodnoty výměny vzduchu V' [m3/h] ve vytápěném prostoru (místnosti), která se zjistí jako součet množství vzduchu infiltrací V'inf ve vytápěné místnosti, rozdílu V'mech,inf mezi množstvím nuceně odváděného vzduchu V'ex a přiváděného vzduchu V'su v místnosti a součinu množství vzduchu V'su přiváděného do místnosti a teplotního redukčního činitele fv zohledňujícího rozdíl teploty přiváděného vzduchu θsu a výpočtové venkovní teploty θe. Velikost výměny vzduchu V' musí být stejné nebo vyšší než je minimální hygienické množství vzduchu V'min. Teplotní redukční činitel se použije v případě, kdy větrací soustava přivádí vzduch, který (např. při použití zařízení pro zpětné využití tepla, nebo je-li vzduch ústředně předehříván, popř. je-li přiváděn ze sousedních místností) nemusí mít tepelné vlastnosti venkovního (přiváděného) vzduchu. Redukční činitel fv se vypočte jako podíl rozdílu výpočtové vnitřní teploty vytápěného prostoru (místnosti) θint a teploty vzduchu přiváděného do vytápěného prostoru (místnosti) θsu a rozdílu výpočtové vnitřní teploty θint a výpočtové venkovní teploty θe. Teploty se udávají ve stupních Celsia (°C). V p řípadě užití zařízení pro zpětné využití tepla (rekuperace) je možné teplotu přiváděného vzduchu vypočítat pomocí účinnosti tohoto zařízení, teplota θsu může být vyšší nebo nižší než je teplota vnitřního vzduchu. Rozdíl V'mech,inf mezi množstvím nuceně odváděného vzduchu a přiváděného vzduchu je vyrovnáván venkovním vzduchem přiváděným obvodovým pláštěm budovy. Není-li toto množství vzduchu stanoveno jiným způsobem, může být vypočteno pro celou budovu jako rozdíl mezi množstvím odváděného vzduchu soustavou V'ex a přiváděného vzduchu soustavou V'su, přitom platí, že V'mech,inf = max (V'ex - V'su ; 0). Rozdíl V'mech,inf se nejprve stanoví pro celou budovu a následně se toto množství vzduchu rozdělí do každého prostoru (místnosti) podle průvzdušnosti daného prostoru v poměru ku průvzdušnosti celé budovy. Pokud nejsou známy údaje o průvzdušnosti, je možné rozdělení množství venkovního vzduchu provést s využitím poměru objemů jednotlivých prostor (místností) ku objemu celkovému (součtu jednotlivých objemů).
Pozn.: jsou-li známé údaje o větrací soustavě, přiváděné množství vzduchu do
73 vytápěné
místnosti
stanoví
při
návrhu
větrací
soustavy
projektant
vzduchotechniky. Vzduch přiváděný ze sousedních místností má tepelné vlastnosti vzduchu v těchto místnostech. Je-li vzduch přiváděn potrubím, je obvykle předehřátý. Nejsou-li známé údaje o větrací soustavě, tepelná ztráta větráním se vypočte pro řešení s přirozeným větráním.
Návrhové tepelné ztráty ve zvláštních případech Výpočet tepelných ztrát pro místnosti resp. prostory s výškou rovnou nebo nižší 5 m je prováděn se stejnou teplotou vytápěného prostoru. U místností (prostor) vyšších než 5 m není možné zanedbat svislý teplotní gradient, který ovlivňuje zejména tepelné ztráty střešní konstrukcí. Svislý teplotní gradient, který vzrůstá s výškou místnosti, závisí na celkových tepelných ztrátách (úrovni tepelné izolace obálky budovy), na venkovní teplotě a na druhu a rozmístění otopných těles. Tyto účinky je potřeba zohlednit přirážkami k návrhovým tepelným ztrátám. Pro budovy s návrhovými tepelnými ztrátami rovnými nebo nižšími než 60 W/m2 podlahové plochy se může celková návrhová tepelná ztráta Φ pro prostory s vysokou výškou korigovat zavedením výškového korekčního činitele fhi, který je uveden v příloze B a tabulce B.1 v ČSN EN 12831. Hodnoty činitele závisí jednak na způsobu vytápění a druhu nebo umístění otopných ploch resp. těles a jednak na výšce vytápěných prostor.
Tepelná ztráta prostupem ΦT a tepelná ztráta větráním ΦV a celková tepelná ztráta Φ pro základní řešení objektu jsou uvedeny v následujícím přehledu: a) přirozené větrání:
ΦT [Wt]
ΦV [Wt]
Φ [Wt]
Varna (hlavní kuchyň) ..................... 3 417
1 658
5075
Jídelna ............................................. 5 654
5 605
11 259
Sušárna ........................................... 4 613
1 102
5 715
Obálka ostatní hl. budovy ............ 186 895
87 388
274 283
Objekt domky ................................. 32 950
7 242
40 192
Hlavní budova DPS:
74 b) nucené větrání:
ΦT [Wt]
ΦV [Wt]
Φ [Wt]
Varna (hlavní kuchyň) ..................... 3 417
48 338
51 755
Jídelna ............................................. 5 654
5 605
11 259
Sušárna ........................................... 4 613
33 906
38 519
Obálka ostatní hl. budovy ............ 186 895
87 388
274 283
Hlavní budova DPS:
Potřeby tepelného výkonu pro vytápění a větrání v Poličce i budovy domků
hlavní budovy DPS
byly vypočteny podle ČSN EN 12 831 s využitím ČSN
73 0540. Složení jednotlivých vnějších konstrukcí budov bylo určeno na základě technické dokumentace s jejím ověřením v rámci provedených místních šetření, u konstrukcí, u kterých jejich skladby nebyly zcela v souladu s dokumentací, byla provedena aktualizace jejich skladby na základě místních šetření a dalších dostupných informací. Protokoly
o
podrobných
výpočtech
tepelně
technických
vlastností
jednotlivých konstrukcí hlavní budovy DPS a budovy domků, o plochách těchto konstrukcí, o způsobu větrání
jejich jednotlivých částí a o výpočtu potřebného
tepelného výkonu včetně vyhodnocení jsou přiloženy v odstavci č. 9 tohoto auditu. U vzduchotechnických zařízení instalovaných pro výměnu vzduchu ve varně a v prádelně není realizována rekuperace tepla z odváděného znečištěného vzduchu.
Tepelná bilance objektů: Označení části hlavní budovy DPS:
Potřebný tepelný výkon :
Varna - nucené větrání/přirozené větrání
51,8/5,1 kW t
Jídelna
11,3 kW t
Sušárna - nucené větrání/přirozené větrání Ostatní prostory objektu (obálka ost.)
Objekt „domky“ Domky
38,5/5,7 KW 274,3 kW
Potřebný tepelný výkon : 40,2 kW
75 3.1.2 Tepelná ochrana budov a hodnocení podle ČSN 73 0540-2 (2007)
Tepelně technické vlastnosti obvodových konstrukcí budov DPS v Poličce jsou při posuzování podle požadavků ČSN 73 0540-2 nevyhovující jak z hlediska požadované hodnoty součinitele prostupu tepla, tak i z hlediska požadované nejnižší vnitřní povrchové teploty konstrukce. Objekty často vykazují z těchto důvodů zvýšenou spotřebu tepla a rovněž může docházet v důsledku nízké povrchové teploty k povrchové kondenzaci v koutech a rozích místností. Toto nebezpečí hrozí zejména v prostorách, které se vyznačují zvýšenou vlhkostí vzduchu - kuchyňka, sociální zařízení (umývárny, WC), méně větrané prostory atd. Tepelné mosty mohou potom být příčinou znehodnocení stavebních materiálů a konstrukcí a může docházet i k hygienickým závadám. To, že obvykle k popsaným jevům prakticky nedochází resp. nedochází v míře, která by představovala zjevný problém, je způsobeno pravděpodobně buď přetápěním prostor nebo jejich nadměrným větráním, což v obou případech znamená zvýšenou spotřebou tepla. V případě hlavní budovy DPS jsou v některých místech nedostatky konstrukcí zjevné, jejich příčinou jsou právě nedostatečně ošetřené lineární tepelné vazby na konstrukcích železobetonového skeletu v kombinaci s nekvalitně provedenými hydroizolacemi na balkónech, terasách atd., jejichž podlahy jsou navíc často opačně spádovány. Z hlediska tepelných mostů jsou rizikové kromě želozobetonových průvlaků, překladů a sloupů i otvorové výplně, resp. jejich osazení do neprůsvitných konstrukcí. Všeobecně z hlediska tepelných mostů je rizikové vlhké zdivo resp. jakákoliv vlhká stavební konstrukce, vlhkost zemní i atmosférická vedou k narušování stavby a zkracování její životnosti. Vzhledem k tomu, že voda podstatně zvyšuje tepelnou vodivost stavebních materiálů, dochází u vlhkého zdiva i k vyššímu úniku tepla. Zabezpečení
požadované
tepelné
resp.
tepelně
vlhkostní
pohody
je
pak
kompenzováno zvýšenou spotřebou tepla, tedy přetápěním.
V následující tabulce je uvedeno porovnání hodnot součinitele prostupu tepla stávajících neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště, otvorových výplní, podlah na terénu a konstrukce střechy resp. stropu nad nejvyšším podlažím s hodnotami uvedenými v normě ČSN 73 0540-2 (UN,rq - požadovaná hodnota součinitele
76 prostupu tepla, UN,rc - doporučená hodnota součinitele prostupu tepla, V - vyhovuje, N - nevyhovuje).
Funkční stavební konstrukce P.č. a její hodnocení podle ČSN 73 0540-2 1.
2.
3.
4.
Hodnota součinitele prostupu 2
tepla U (W/m *K) UN,s táv.
UN,rq
V/N
UN,rc
V/N
0,38 0,45 0,61 0,64 0,50
0,38 0,38 0,38 0,38 0,24
V N N N N
0,25 0,25 0,25 0,25 0,16
N N N N N
Podlahy na zemině a stěny přilehlé k zemině ● podlaha s PVC/zem ● podlaha s keramickou dlažbou/zem
0,41 0,71
0,45 0,45
V N
0,30 0,30
N N
Otvorové výplně z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (exteriéru) ● okna plastová SOTER 95/96 ● bakl. dveře plastové SOTER 95/96 ● prosklené stěny SOTER 95/96 ● dveře dom. plast. SOTER 95/96 ● dveře domovní dřevěné 1/3 proskl. ● dveře domovní s kovovými rámy, 1 sklo ● dveře domovní dřevěné
2,79 2,79 2,79 2,79 3,30 6,50 2,60
1,70 1,70 1,70 1,70 1,70 1,70 1,70
N N N N N N N
1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20
N N N N N N N
Neprůsvitné konstrukce obvodového pláště budovy do nevytápěných prostorů ● strop 1 pod půdou ● strop 2 pod půdou ● zdivo Ytong 400 mm/půda ● zdivo Ytong 300 mm/půda ● železobetonové průvlaky 500 mm/půda ● železobetonové sloupy 400 mm/půda ● zdivo Ytong 300 mm /nev.prostor ● strop pod půdou - domky
0,45 0,45 0,38 0,45 0,61 0,64 0,45 0,45
0,30 0,30 0,38 0,38 0,38 0,38 0,60 0,30
N N V N N N V N
0,20 0,20 0,25 0,25 0,25 0,25 0,40 0,20
N N N N N N N N
( V - vyhovuje, N - nevyhovuje) Neprůsvitné konstrukce obvodového pláště budovy do venkovního prostředí (exteriéru) ● zdivo Ytong 400 mm ● zdivo Ytong 300 mm ● železobetonové průvlaky 500 mm ● železobetonové sloupy 400 mm ● podlaha 2. NP (strop průjezdu)
3.1.3 Prostup tepla obálkou budov, vyhodnocení průměrného součinitele prostupu tepla, tepelná ochrana budov
Prostup tepla obálkou budovy je vyhodnocen podle ČSN 73 0540-2 pomocí průměrného součinitele prostupu tepla Uem [W/(m2.K)], který se stanovuje jako podíl měrné ztráty prostupem tepla HT [W/K] a plochy obálky A [m2]. Měrná tepelná ztráta HT je vypočítána ze součinitelů prostupu tepla Uj všech teplosměnných konstrukcí tvořících obálku budovy na její systémové hranici dané vnějšími rozměry, jejich ploch Aj určených z vnějších rozměrů, odpovídajících teplotních redukčních činitelů bj a se zahrnutím tepelných vazeb mezi konstrukcemi. Plocha obálky budovy A je součtem ploch Aj jednotlivých teplosměnných konstrukcí.
77
Hodnocení obálek budov DPS podle ČSN 73 0540-2 (2007):
Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budov podle ČSN 73 0540 – 2, článek 9: Uem(W/m2.K)
Uem,N,rq (kWh/m3.a)
Hlavní budova DPS
0,77
0,69
není splněn
Objekt „domky“
0,54
0,45
není splněn
Budova
Plnění požadavku
Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy dle ČSN 73 0540–2 (2007) - tabulka C1
Budova:
Klasifikační třída
Slovní popis
Klasifik. ukazatel Cl
Hlavní budova DPS
D
nevyhovující
1,1
Objekt „domky“
D
nevyhovující
1,1
3.2.
Ztráty v rozvodech
Popis hlavních rozvodů tepla a teplé vody je proveden v části 2 tohoto energetického auditu. U rozvodů vedených vytápěnými prostory lze po dobu vytápění ztráty z rozvodů zahrnout do bilance vytápění. Ztráty z hlavních rozvodů tepla a teplé vody jsou proto kvantifikovány pouze pro ty jejich části, které jsou vedeny mimo vytápěné prostory a v prostoru kotelny, z nichž je unikající tepelná energie rychle a bez užitku odvětrávána, tedy pro hlavní rozvody tepla a teplé vody v kotelně a hlavní rozvody ÚT a TV uložené na konzolách stojících na
podlahách nevytápěných půd jednotlivých částí hlavní budovy DPS
včetně svislých částí těchto hlavních rozvodů v půdních prostorech Na základě
zjištěných dimenzí potrubí, tlouštěk izolačních vrstev jejich
izolací a délky úseků potrubí vedených v topných kanálech a v kotelnách je v následujících tabulkách kvantifikována potřeba tepelného výkonu na krytí ztrát v rozvodech.
78 Ztráty tepelného výkonu v potrubních rozvodech jsou vypočteny podle následujícího vztahu:
Uφ . l´ . ( θ´
P roz. =
- θ´´ )
( W ),
kde: Uφ - vypočtený součinitel prostupu tepla pro izolované potrubí DN l´ - výpočtová délka potrubí (m) θ´- střední teplota potrubí
(oC)
θ´´ - střední teplota okolního prostředí (oC
a)
součinitelé prostupu tepla válcové stěny
na 1 m délky potrubí Uφ
(W/m.K) pro potrubí s tepelnou izolací stanovených vlastností a tloušťky jsou vypočteny podle vztahu:
Uφ
=
π ------------------------------------------------------------------------- ( W/m.K) 1 1 D12 1 D2 1 -------- + ------- . ln ----- + ------- . ln --------- + --------α1.D1 2.λ λ1 D1 2.λ λ2 D12 α2 . D2
Rozvody ÚT vedené nevytápěnými půdními prostory hlavní budovy DPS Polička DN (mm)
15 20 25 32 40 50 65 80 100 125 15 20 25 32 40 50 65 80 100 125
alfa 1
D1
(W/m2 K) ( m )
1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000
0,015 0,020 0,025 0,034 0,041 0,053 0,065 0,082 0,100 0,133 0,015 0,020 0,025 0,034 0,041 0,053 0,065 0,082 0,100 0,133
D2 ( m)
0,021 0,027 0,034 0,042 0,048 0,060 0,076 0,089 0,108 0,124 0,021 0,027 0,034 0,042 0,048 0,060 0,076 0,089 0,108 0,124
D3 ( m)
0,101 0,107 0,114 0,122 0,128 0,140 0,156 0,169 0,188 0,204 0,101 0,107 0,114 0,122 0,128 0,140 0,156 0,169 0,188 0,204
lambda1 lambda2
alfa2
izolace
(W/m.K) (W/m.K) (W/m2 K) ( mm )
46 46 46 46 46 46 46 46 46 46 46 46 46 46 46 46 46 46 46 46
0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044
10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10
40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40
Ufí D2/D1 1,420 1,345 1,348 1,252 1,171 1,143 1,169 1,085 1,080 0,932 1,420 1,345 1,348 1,252 1,171 1,143 1,169 1,085 1,080 0,932
D3/D2 4,756 3,974 3,374 2,893 2,667 2,333 2,053 1,899 1,741 1,645 4,756 3,974 3,374 2,893 2,667 2,333 2,053 1,899 1,741 1,645
(W/m .K)
0,1673 0,1885 0,2131 0,2431 0,2628 0,3031 0,3558 0,3981 0,4592 0,5105 0,1673 0,1885 0,2131 0,2431 0,2628 0,3031 0,3558 0,3981 0,4592 0,5105
79 Rozvody VZD vedené nevytápěnými půdními prostory hlavní budovy DPS Polička DN
alfa 1
D1
D2
D3
alfa2
izolace
40 65 80 100 40
1000 1000 1000 1000 1000
0,041 0,065 0,082 0,100 0,041
0,048 0,076 0,089 0,108 0,048
0,128 0,156 0,169 0,188 0,128
46 46 46 46 46
0,044 0,044 0,044 0,044 0,044
10 10 10 10 10
40 40 40 40 40
1,171 1,169 1,085 1,080 1,171
2,667 2,053 1,899 1,741 2,667
0,2628 0,3558 0,3981 0,4592 0,2628
65
1000
0,065
0,076
0,156
80 100
1000 1000
0,082 0,100
0,089 0,108
0,169 0,188
46
0,044
10
40
1,169
2,053
0,3558
46 46
0,044 0,044
10 10
40 40
1,085 1,080
1,899 1,741
0,3981 0,4592
lambda1 lambda2
Ufí
Rozvody ÚT vedené vytápěnými prostory kotelny hlavní budovy DPS Polička DN
alfa 1
D1
(mm)
(W/m2 K)
( m)
80 80 125 125 125 150 150 300 300
1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000
0,082 0,082 0,133 0,133 0,133 0,150 0,150 0,308 0,308
D2
D3
lambda1 lambda2
( m)
( m)
(W/m.K) (W/m .K) (W/m2 K)
0,089 0,089 0,124 0,124 0,124 0,160 0,160 0,324 0,324
0,219 0,219 0,264 0,264 0,264 0,300 0,300 0,464 0,464
46 46 46 46 46 46 46 46 46
0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044
alfa2
izolace
Ufí
( mm )
D2/D1
D3/D2
(W/m .K)
10 10 10 10 10 10 10 10 10
65 65 70 70 70 70 70 70 70
1,085 1,085 0,932 0,932 0,932 1,067 1,067 1,052 1,052
2,461 2,461 2,129 2,129 2,129 1,875 1,875 1,432 1,432
0,2936 0,2936 0,3501 0,3501 0,3501 0,4198 0,4198 0,7305 0,7305
alfa2
izolace D2/D1 1,085 1,085 1,085 1,080 1,080 0,932 0,932 0,932 1,067 1,067
D3/D2 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000
(W/m .K)
Neizolované armatury v kotelně DN
alfa 1
D1
D2
D3
lambda1 lambda2
(mm)
(W/m2 K)
( m)
( m)
( m)
(W/m.K) (W/m .K) (W/m2 K)
80 80 80 100 100 125 125 125 150 150
1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000
0,082 0,082 0,082 0,100 0,100 0,133 0,133 0,133 0,150 0,150
0,089 0,089 0,089 0,108 0,108 0,124 0,124 0,124 0,160 0,160
0,089 0,089 0,089 0,108 0,108 0,124 0,124 0,124 0,160 0,160
46 46 46 46 46 46 46 46 46 46
0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,040 0,040
10 10 10 10 10 10 10 10 10 10
( mm )
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Ufí 2,7638 2,7638 2,7638 3,3537 3,3537 3,8632 3,8632 3,8632 4,9680 4,9680
Rozvody TV vedené vytápěnými prostory kotelny hlavní budovy DPS Polička DN/OD alfa 1 (mm)
50 25 50 63 zá.n.
D1
(W/m2 K) ( m )
1000 1000 1000 1000 1000
0,0525 0,0166 0,0332 0,0420 1,5700
D2 ( m)
0,06 0,025 0,050 0,063 1,600
D3 ( m)
0,09 0,045 0,070 0,083 1,740
lambda1 lambda2
alfa2
izolace
(W/m.K) (W/m.K) (W/m2 K) ( mm )
46 0,22 0,22 0,22 46
0,044 0,040 0,040 0,040 0,044
10 10 10 10 10
15 10 10 10 70
Ufí D2/D1
D3/D2
(W/m .K)
1,143 1,506 1,506 1,500 1,019
1,500 1,800 1,400 1,317 1,088
0,5474 0,2975 0,4763 0,5614 3,1058
80 Rozvody TV vedené nevytápěnými půdními prostory hlavní budovy DPS Polička DN/OD alfa 1 (mm)
20 25 32 40 50 63
D1
(W/m2 K) ( m )
1000 1000 1000 1000 1000 1000
D2 ( m)
0,0132 0,0166 0,0212 0,0266 0,0332 0,0420
D3 ( m)
0,020 0,025 0,032 0,040 0,050 0,063
0,050 0,055 0,062 0,070 0,080 0,093
alfa2
lambda1 lambda2
izolace D2/D1 1,515 1,506 1,509 1,504 1,506 1,500
(W/m.K) (W/m.K) (W/m2 K) ( mm )
0,22 0,22 0,22 0,22 0,22 0,22
0,044 0,044 0,044 0,044 0,044 0,044
10 10 10 10 10 10
Ufí
15 15 15 15 15 15
D3/D2 2,500 2,200 1,938 1,750 1,600 1,476
Rozvody ÚT - půdní prostory hlavní budovy DPS Polička Uf í (W/m K ) DN 15 iz DN 20 iz DN 25 iz DN 32 iz DN 40 iz DN 50 iz DN 65 iz DN 80 iz DN 100 iz DN 125 iz DN 15 iz DN 20 iz DN 25 iz DN 32 iz DN 40 iz DN 50 iz DN 65 iz DN 80 iz DN 100 iz DN 125 iz
0,1673 0,1885 0,2131 0,2431 0,2628 0,3031 0,3558 0,3981 0,4592 0,5105 0,1673 0,1885 0,2131 0,2431 0,2628 0,3031 0,3558 0,3981 0,4592 0,5105
I Rov .
θR
(m) 2,9 56,0 38,2 18,3 13,4 4,5 19,2 41,4 71,6 42,5 2,9 53,5 33,6 33,0 10,9 11,3 24,4 15,2 94,8 24,4
o
(
C)
θ Pr. (
90 90 90 90 90 90 90 90 90 90 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70
o
C)
-10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10
TZ roz. (W) 49 1 056 814 445 352 136 683 1 648 3 288 2 170 39 807 573 642 229 274 694 484 3 482 996
Rozvody VZD - půdní prostory hlavní budovy DPS Polička Uf í (W/m K )
I Rov .
θR o
DN 40 iz DN 65 iz DN 80 iz DN 100 iz
0,2628 0,3558 0,3981 0,4592
(m) 52,6 7,1 24,8 48,8
DN 40 iz
0,2628
DN 65 iz DN 80 iz DN 100 iz
0,3558 0,3981 0,4592
(
C)
θ Pr. (
o
C)
TZ roz.
90 90 90 90
-10 -10 -10 -10
(W) 1 382 253 987 2 241
52,6
70
-10
1 106
7,1 24,8 48,8
70 70 70
-10 -10 -10
202 790 1 793
(W/m .K)
0,2339 0,2669 0,3107 0,3589 0,4160 0,4873
81 Rozvody v kotelně hlavní budovy DPS Polička
DN 80 iz DN 80 iz DN 125 iz DN 125 iz DN 125 iz DN 150 iz DN 150 iz DN 300 iz DN 300 iz
Uf í
I Rov .
(W/m K )
(m)
0,2936 0,2936 0,3501 0,3501 0,3501 0,4198 0,4198 0,7305 0,7305
θR (
34,05 8,30 2,55 2,50 10,60 21,65 5,80 1,65 2,90
o
C)
θ Pr. (
90,0 70,0 90,0 90,0 70,0 90,0 70,0 90,0 70,0
o
C)
20 20 20 20 20 20 20 20 20
TZ roz. (W ) 700 122 62 61 186 636 122 84 106
Neizolované armatury v kotelně
DN 80 iz DN 80 iz DN 80 iz DN 100 iz DN 100 iz DN 125 iz DN 125 iz DN 125 iz DN 150 iz DN 150 iz
Uf í
I Rov .
(W/m K )
(m) 1,3 4,0 0,7 0,7 0,7 0,4 2,2 1,1 0,8 0,8
2,7638 2,7638 2,7638 3,3537 3,3537 3,8632 3,8632 3,8632 4,9680 4,9680
θR (
o
C)
90,0 70,0 70,0 90,0 70,0 90,0 90,0 70,0 90,0 70,0
θ Pr. (
o
C)
20 20 20 20 20 20 20 20 20 20
TZ roz. (W) 257 551 92 162 116 101 607 217 280 200
Celkové ztráty tepelného výkonu z rozvodů ÚT a vzduchotechniky vedených nevytápěnými prostory půd a
prostorem kotelny
činí
32,3 kW,
přičemž tato
hodnota je vypočtena pro podmínky definované teplotou venkovního vzduchu – 15oC, tzn. uvažovanou teplotou vzduchu pod střešní krytinou – 10 oC a teplotou v rozvodech ÚT i VZD 90/70 oC.
Ztráty na rozvodech ÚT i TV v 8 bytech v budově domků jsou z větší části započitatelné do bilance vytápění a z hlediska celkové energetické spotřeby areálu budov DPS jsou energeticky i finančně nevýznamné.
82 3.3.
Ohřev teplé vody (TV)
Pro ohřev teplé vody je v kotelně v hlavní budově DPS instalován deskový výměník Alfa Laval CB 76/60 desek o výkonu 600 kW (90/50 oC).
Pro pokrytí
případných odběrových špiček byl za výměník do rozvodu TV instalován ještě stojatý zásobník teplé vody o objemu 1,4 m3.
Instalovaným výměníkem je zabezpečen
tepelný výkon pro ohřev teplé vody, tepelný výkon na krytí ztráty na rozvodech TV i na zásobníku. Výkon deskového výměníku byl dimenzován podle
výpočtového průtoku
teplé vody Qp ( l/s ), určeného podle vztahu: Qp = [ ∑ ( qi 2 * ni ) ]
½
kde : qi - jmenovité výtoky jednotlivými druhy výtokových armatur ( l/s ) ni - počet jednotlivých armatur Qp = [ 0,42 *10 + 0,22 * 182 + 0,32 * 71 ]
Potřeba tepelného výkonu
½
= 3,91 l/s
pro ohřev TV na výměníku je v reálných
provozních podmínkách proměnlivá, regulace tepelného výkonu přiváděného do výměníku je realizována prostřednictvím regulace teploty topné vody vstupující na primární stranu výměníku. Ze skutečných spotřeb teplé vody v hlavní budově DPS v Poličce za roky 2007, 2008 a 2009 je patrné,
že průměrná denní hodnota
odebrané teplé vody činí 2,45, resp. 2,98 , resp. 2,30 m3TV / den. Vůči skutečným spotřebám teplé vody a potřebě tepelného výkonu na její ohřev je výkon stávajícího výměníku násobně vyšší a v tepelné bilanci není třeba uvažovat s potřebou tepla na ohřev TV ve výši 600 kW.
Účinnost výměníku Alfa Laval CB lze uvažovat
≥ 98 % , avšak je třeba
konstatovat, že výměník není v současné době izolován a naopak je z venkovní strany ochlazován chladným vzduchem přiváděným do prostoru kotelny větracím otvorem umístěným prakticky přímo nad výměníkem.
83 3.4.
Potřeba tepla pro vytápění budov
Výpočet roční potřeby tepla na vytápění budovy DPS za roky 2007, 2008 a 2009 byl proveden dennostupňovou metodou podle následujícího vztahu :
Ec vyt. = Σ fc . τvyt.
kde :
fc -
( θi - θes ) . Qc. . -----------------θi - θe
* 10 -9
( GJ )
celkový opravný součinitel
τvyt. - doba vytápění (s) Qc -
tepelná ztráta vytápěných a větraných budov (W)
θis -
střední teplota vnitřního vzduchu (oC)
θes -
střední teplota venkovního vzduchu za výpočtové období (oC)
θe -
výpočtová nejnižší teplota pro město Polička : θ e = - 15o C
Střední teplota vzduchu θis jednotlivých vytápěcích zón hlavní budovy DPS v době provozu plného vytápění vychází z dokumentace budovy, využití jednotlivých prostorů a výpočtu potřeby tepelného výkonu dle ČSN EN 12 831.
fc = f1 . f2 . f3 . f4 f1 - součinitel vyjadřující nesoučasnost výpočetních hodnot uvažovaných při výpočtu tepelné ztráty f2 - součinitel vlivu režimu vytápění f3 - součinitel změny vnitřní teploty (zvýšení vnitřní teploty oproti projektu) f4 - součinitel vlivu regulace Střední teploty venkovního vzduchu v letech 2007 až 2009 v městě Polička vycházejí z kontinuálně měřených hodnot, měření je prováděno cizím subjektem provozujícím energetický zdroj v lokalitě a z hodnot ČHMÚ pro Pardubický kraj. Údaje
o
provozních
provozovatelem.
dobách
Velikosti
kotelny
jednotlivých
vycházejí opravných
z podkladů součinitelů
v tabulkách výpočtu teoretické potřeby tepla na vytápění a větrání.
poskytnutých jsou
uvedeny
84
Dům s pečovatelskou službou, Družstevní č. 71, 572 01 Polička
Teoretická potřeba tepla na vytápění a větrání za rok 2007 ( GJ ) Rok 2007 leden leden únor únor březen březen duben duben květen květen září září říjen říjen listopad listopad prosinec prosinec Σ rok
Tau-d Ta -p 31 31 28 28 31 31 30 30 8 8 10 10 31 31 30 30 31 31 230
4 16 4 16 4 16 4 16 4 6 4 6 4 16 4 16 4 16
Tau
θi var
θi jíd θi
446400 1785600 403200 1612800 446400 1785600 432000 1728000 115200 172800 144000 216000 446400 1785600 432000 1728000 446400 1785600 15912000
20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0
20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0
suš .
24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0
θi
ost
18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1
o
Varna
θe
D
Qc var.
f1var
f2var
f3var
f4var
1,30 1,30 0,80 0,80 3,70 3,70 9,20 9,20 9,00 9,90 10,10 10,10 5,87 5,87 -0,27 -0,27 -2,07 -2,07
-15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15
549,4261
51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075
0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80
0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62
1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85
510,2559 475,0261 280,4267 76,38046 84,47558 393,0043 578,8027 653,8961 3601,69
Tau-d Ta -p
Tau
θi var
θi jíd θi
suš .
θi
ost
o
θ es
θe
D
f1var
f2var
f3var
f4var
4 16
446400 1785600
20,0 20,0
20,0 20,0
24,0 24,0
18,1 18,1
-0,30 -0,30
-15 -15
599,0261
51805 5075
0,80 0,80
0,62 0,62
1,00 1,00
0,85 0,85
únor únor březen březen duben duben květen květen září září říjen říjen listopad listopad prosinec prosinec Σ rok
28 28 31 31 30 30 8 8 10 10 31 31 30 30 31 31 230
4 16 4 16 4 16 4 6 4 6 4 16 4 16 4 20
403200 1612800 446400 1785600 432000 1728000 115200 172800 144000 216000 446400 1785600 432000 1728000 446400 2232000 16358400
20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0
20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0
24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0
18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1
1,17 1,17 1,23 1,23 6,70 6,70 12,30 12,30 10,57 10,57 7,37 7,37 3,27 3,27 -1,17 -1,17
-15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15
499,8959
51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075
0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80
0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62
1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85
49,98046 79,77558 346,5043 472,6027 625,9961 3580,804
5,20 2,05 4,85 1,90 4,56 1,79 2,92 1,15 0,79 0,11 0,89 0,13 3,95 1,55 5,49 2,15 6,17 2,42 48,07
Qc
jíd.
11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259
Sušárna
f1jíd.
f2jíd.
f3jíd.
f4jíd.
Ec
0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80
0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60
1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85
1,10 4,41 1,02 4,09 0,96 3,85 0,62 2,47 0,17 0,23 0,19 0,28 0,83 3,33 1,16 4,63 1,30 5,21 35,84
jíd.
Qc
suš.
38519 5715 38519 5715 38519 5715 5715 5715 5715 5715 5715 5715 5715 5715 38519 5715 38519 5715
Obálka ostatní
f1suš . f2suš . f3suš . f4suš .
Ec
0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80
2,72 1,62 2,51 1,49 2,43 1,44 0,25 1,02 0,07 0,10 0,08 0,12 0,32 1,29 2,82 1,67 3,13 1,86 24,94
Jídelna
Qc var.
31 31
355,4267
var.
Varna
leden leden
551,5961
Ec
0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40
1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85
suš.
Qc,ost.
f1ost.
f2ost.
f3ost.
f4ost.
Ec ost.
Ec suma
274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283
0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80
1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85
42,26 169,03 39,30 157,22 36,22 144,89 21,66 86,66 5,91 7,98 6,49 9,74 30,76 123,05 44,72 178,87 50,74 202,94 1358,44
51,28 177,11 47,69 164,70 44,18 151,96 25,46 91,29 6,94 8,42 7,65 10,27 35,87 129,22 54,18 187,32 61,34 212,42 1467,30
Qc,ost.
f1ost.
Dům s pečovatelskou službou, Družstevní č. 71, 572 01 Polička
Teoretická potřeba tepla na vytápění a větrání za rok 2008 ( GJ ) Rok 2008
Jídelna
θ es
Ec
var.
5,61 2,21 4,73 1,85 5,22 2,04 3,58 1,40 0,55 0,08 0,85 0,12 3,51 1,38 4,50 1,76 5,88 2,88 48,15
Qc
Sušárna
Ec
f2jíd.
f3jíd.
f4jíd.
f2ost.
f3ost.
f4ost.
Ec ost.
Ec suma
11259 11259
0,80 0,80
0,60 0,60
1,00 1,00
0,85 0,85
1,18 4,76
38519 5715
0,80 0,80
0,40 0,40
1,00 1,00
0,85 0,85
2,91 1,73
274283 274283
0,80 0,80
1,00 1,00
1,00 1,00
0,85 0,85
46,28 185,13
55,99 193,83
11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259
0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80
0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60
1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85
1,00 3,99 1,10 4,40 0,75 3,02 0,12 0,17 0,18 0,27 0,74 2,96 0,95 3,79 1,24 6,20 36,81
38519 5715 38519 5715 5715 5715 5715 5715 5715 5715 5715 5715 38519 5715 38519 5715
0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80
0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40
1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85
2,47 1,47 2,73 1,62 0,30 1,19 0,05 0,08 0,08 0,12 0,30 1,18 2,41 1,43 3,02 2,24 25,32
274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283
0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80
1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85
38,46 153,86 42,43 169,74 27,75 111,00 3,76 5,65 6,11 9,16 26,99 107,96 36,10 144,40 48,47 242,36 1405,63
46,66 161,16 51,48 177,80 32,38 116,61 4,49 5,98 7,21 9,67 31,54 113,48 43,95 151,38 58,61 253,68 1515,91
jíd.
Qc
Obálka ostatní
f1jíd.
jíd.
suš.
f1suš . f2suš . f3suš . f4suš .
Ec
suš.
85 Dům s pečovatelskou službou, Družstevní č. 71, 572 01 Polička
Teoretická potřeba tepla na vytápění a větrání za rok 2009 ( GJ ) Rok 2009 leden leden únor únor březen březen duben duben květen květen září září říjen říjen listopad listopad prosinec prosinec Σ rok
Tau-d Ta -p 31 31 28 28 31 31 30 30 8 8 10 10 30 31 31 30 31 31 230
4 18 4 17 4 16 4 16 4 6 4 6 4 16 4 16 4 16
Tau
θi var
θi jíd θi
446400 2008800 403200 1713600 446400 1785600 432000 1728000 115200 172800 144000 216000 432000 1785600 446400 1728000 446400 1785600 16236000
20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0
20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0
suš .
24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0 24,0
θi
ost
18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1 18,1
o
Varna
θe
D
Qc var.
f1var
f2var
f3var
f4var
-6,10 -6,10 -2,57 -2,57 1,67 1,67 10,95 10,95 10,20 10,20 17,09 17,09 13,62 13,62 5,40 5,40 3,93 3,93
-15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15
778,8261
51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075 51805 5075
0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80
0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62 0,62
1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85
604,6159 537,9561 227,9267 66,78046 14,57558 147,8267 422,3261 467,8961 3268,73
ÚT + VZD ÚT
Σ rok
Tau-d Ta -p 268 268
4 16,7
Tau
θi var
θi jíd θi
3859200 16099328 19958528
20,0 20,0
20,0 20,0
suš .
24,0 24,0
θi
ost
18,1 18,1
o
ÚT
Σ rok
θi domky Tau-d Ta -p Tau 268 17 16401600 19,5 16401600
x
x
θe
D
Qc var.
f1var
f2var
f3var
f4var
2,60 2,60
-15 -15
4401,5
51805 5075
0,80 0,80
0,62 0,62
1,00 1,00
0,85 0,85
θ es
θe
2,60
-15
Dst 4531,9 4531,9
7,24 3,20 5,67 2,36 5,10 2,00 2,44 0,95 0,70 0,10 0,26 0,04 1,72 0,70 4,06 1,54 4,47 1,75 44,30
Qc
jíd.
11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259 11259
Sušárna
f1jíd.
f2jíd.
f3jíd.
f4jíd.
Ec
0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80
0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60
1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85
1,53 6,88 1,19 5,08 1,07 4,30 0,51 2,05 0,15 0,22 0,05 0,08 0,36 1,50 0,86 3,31 0,94 3,77 33,85
jíd.
Qc
suš.
38519 5715 38519 5715 38519 5715 5715 5715 5715 5715 5715 5715 5715 5715 38519 5715 38519 5715
Obálka ostatní
f1suš . f2suš . f3suš . f4suš .
Ec
0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80
3,61 2,41 2,88 1,81 2,68 1,59 0,22 0,90 0,06 0,10 0,04 0,06 0,18 0,74 2,23 1,28 2,41 1,43 24,63
Jídelna
θ es
4401,5
x
var.
Varna
0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40
1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85
suš.
Qc,ost.
f1ost.
f2ost.
f3ost.
f4ost.
Ec ost.
Ec suma
274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283 274283
0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80
1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85
60,87 273,93 46,96 199,59 41,33 165,31 17,40 69,62 5,13 7,69 0,82 1,23 10,91 45,08 31,95 123,66 35,64 142,57 1279,68
73,25 286,42 56,70 208,84 50,18 173,19 20,58 73,53 6,04 8,11 1,18 1,41 13,16 48,00 39,09 129,79 43,46 149,52 1382,45
Ec
var.
41,90 17,12 59,03
Qc
jíd.
Qc,ost.
f1ost.
11259 11259
f2ost.
f3ost.
f4ost.
Ec ost.
Ec suma
274283 274283
0,80 0,80
1,00 1,00
1,00 1,00
0,85 0,85
337,06 1406,11 1743,17
409,96 1473,73 1883,70
Sušárna
f1jíd.
f2jíd.
f3jíd.
f4jíd.
Ec
0,80 0,80
0,60 0,60
1,00 1,00
0,85 0,85
8,81 36,77 45,58
jíd.
Qc
suš.
38519 5715
Obálka ostatní
f1suš . f2suš . f3suš . f4suš .
Ec
0,80 0,80
22,19 13,73 35,92
0,40 0,40
1,00 1,00
0,85 0,85
suš.
Dům s pečovatelskou službou - domky č. 1 až č. 4, 572 01 Polička
Teoretická potřeba tepla na vytápění a větrání za normálový rok (GJ) Refer. rok
Ec
Dům s pečovatelskou službou, Družstevní č. 71, 572 01 Polička
Teoretická potřeba tepla na vytápění a větrání za normálový rok (GJ) Refer. rok
Jídelna
θ es
Domky
Qcd1 40192
f1d1 0,80
f2d1 0,95
f3d1 1,00
f4d1 0,85
Ec d1 208,67 208,67
Ec suma 208,67 208,67
86
3.5.
Potřeba tepla na ztráty tepla v rozvodech ÚT, VZD a TV hlavní budovy DPS
Ztráty tepla v potrubních rozvodech za výpočtové období s dobou trvání ztrát za výpočtové období Τ ( s ) jsou vypočteny podle následujícího vztahu:
Z roz. =
- θpro. ) * Τ * 10 -9
Uφ * l´ * ( θroz.
( GJ ),
kde: Uφ - vypočtený součinitel prostupu tepla pro izolované potrubí DN l´
- výpočtová délka rozvodů ÚT , VZD a TV (m)
θroz. - střední teplota rozvodů ÚT, VZD a TV za výpočtové období (oC) θpro. - střední teplota vzduchu okolního prostředí rozvodů (oC) Τ
- doba trvání ztrát tepla z rozvodů za výpočtové období ( s)
Ztráty tepelné energie na rozvodech
ÚT a VZD
za tzv. normálový rok,
charakterizovaný střední teplotou venkovního vzduchu v otopném období + 2,6 oC a délkou trvání otopného období 268 dní ( GJ) :
Rozvody VZD - půdní prostory hlavní budovy DPS Polička Ufí DN 40 iz DN 65 iz DN 80 iz DN 100 iz DN 40 iz DN 65 iz DN 80 iz DN 100 iz
(W/m K ) 0,2628 0,3558 0,3981 0,4592 0,2628 0,3558 0,3981 0,4592
I
θR
Rov .
( m) 52,6 7,1 24,8 48,8 52,6 7,1 24,8 48,8
(
o
C) 90 90 90 90 70 70 70 70
θ Pr. (
o
C) 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1
Tau Norm. (s) 3859200 3859200 3859200 3859200 3859200 3859200 3859200 3859200
Eroz NORM GJ/a 4,58 0,84 3,27 7,43 3,52 0,64 2,51 5,70
87 Rozvody ÚT v půdních prostorech hlavní budovy DPS Polička Ufí DN 15 iz DN 20 iz DN 25 iz
(W/m K ) 0,1673 0,1885 0,2131
DN 32 iz DN 40 iz DN 50 iz DN 65 iz DN 80 iz DN 100 iz DN 125 iz DN 15 iz DN 20 iz DN 25 iz DN 32 iz DN 40 iz DN 50 iz DN 65 iz DN 80 iz DN 100 iz DN 125 iz
0,2431 0,2628 0,3031 0,3558 0,3981 0,4592 0,5105 0,1673 0,1885 0,2131 0,2431 0,2628 0,3031 0,3558 0,3981 0,4592 0,5105
I
θR
Rov .
( m) 2,9 56,0 38,2
(
18,3 13,4 4,5 19,2 41,4 71,6 42,5 2,9 53,5 33,6 33,0 10,9 11,3 24,4 15,2 94,8 24,4
o
C) 60 60 60
θ Pr. (
60 60 60 60 60 60 60 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50
o
Tau Norm.
Eroz NORM
C) 4,1 4,1 4,1
(s) 19958528,2 19958528,2 19958528,2
GJ/a 0,54 11,78 9,08
4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1
19958528,2 19958528,2 19958528,2 19958528,2 19958528,2 19958528,2 19958528,2 19958528,2 19958528,2 19958528,2 19958528,2 19958528,2 19958528,2 19958528,2 19958528,2 19958528,2 19958528,2
4,96 3,93 1,52 7,62 18,39 36,68 24,21 0,44 9,24 6,56 7,35 2,62 3,14 7,95 5,54 39,88 11,41
Rozvody v kotelně hlavní budovy DPS Polička Ufí (W/m K ) DN 80 iz DN 80 iz DN 125 iz DN 125 iz DN 125 iz DN 150 iz DN 150 iz DN 300 iz DN 300 iz
I
( m)
0,2936 0,2936 0,3501 0,3501 0,3501 0,4198 0,4198 0,7305 0,7305
θR
Rov .
(
34,1 8,3 2,6 2,5 10,6 21,7 5,8 1,7 2,9
o
C)
θ Pr. (
90,0 70,0 90,0 60,0 50,0 90,0 50,0 90,0 50,0
o
C)
20 20 20 20 20 20 20 20 20
Tau Norm.
Eroz NORM
(s)
GJ/a
19958528 19958528 19958528 19958528 19958528 19958528 19958528 19958528 19958528
13,96 2,43 1,25 0,70 2,22 12,70 1,46 1,68 1,27
Neizolované armatury v kotelně hlavní budovy DPS Polička Ufí DN 80 iz DN 80 iz DN 80 iz DN 100 iz DN 100 iz DN 125 iz DN 125 iz DN 125 iz DN 150 iz DN 150 iz
(W/m K ) 2,7638 2,7638 2,7638 3,3537 3,3537 3,8632 3,8632 3,8632 4,9680 4,9680
I
θR
Rov .
( m) 1,3 4,0 0,7 0,7 0,7 0,4 2,2 1,1 0,8 0,8
(
o
C) 90,0 70,0 50,0 90,0 70,0 90,0 60,0 50,0 90,0 70,0
θ Pr. (
o
C) 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20
Tau Norm.
Eroz NORM
(s) 19958528 19958528 19958528 19958528 19958528 19958528 19958528 19958528 19958528 19958528
GJ/a 5,13 10,99 1,10 3,23 2,31 2,02 6,92 2,60 5,59 4,00
88 Rozvody TV vedené nevytápěnými půdními prostory hlavní budovy DPS Polička Ufí DN 20 iz DN 25 iz DN 32 iz DN 40 iz DN 50 iz DN 63 iz
(W/m K ) 0,2339 0,2669 0,3107 0,3589 0,4160 0,4873
I
θR
Rov .
( m) 55,4 25,4 26,6 45,8 123,8 143,5
(
o
C) 55 55 55 55 55 55
θ Pr. (
o
C) 7,14 7,14 7,14 7,14 7,14 7,14
Tau Norm.
Eroz NORM
(s) 23652000 23652000 23652000 23652000 23652000 23652000
GJ/a 14,67 7,68 9,36 18,61 58,30 79,16
Rozvody TV vedené vytápěnými prostory kotelny hlavní budovy DPS Polička Ufí DN 50 iz DN 25 iz DN 50 iz DN 63 iz zás. nádrž
(W/m K ) 0,5474 0,2975 0,4763 0,5614 3,1058
I
θR
Rov .
( m) 55,40 25,40 26,60 45,80 7,98
(
o
C) 55 55 55 55 55
θ Pr. (
o
C) 20 20 20 20 20
Tau Norm.
Eroz NORM
(s) 23652000 23652000 23652000 23652000 23652000
GJ/a 25,10 6,26 10,49 21,28 20,52
Na základě výpočtů ztrát tepla z rozvodů instalovaných na půdách objektu za tzv. normálový rok lze konstatovat, že: • Nevyužitelné ztráty z rozvodů ÚT činí za normálový rok 212,85 GJ • Nevyužitelné ztráty z rozvodů VZT činí za normálový rok 28,49 GJ • Nevyužitelné ztráty z rozvodů v kotelně činí za normálový rok 37,67 GJ • Nevyužitelné ztráty z neizol. armatur v kotelně činí za normálový rok 43,88 GJ • Nevyužitelné ztráty z rozvodů TV činí za normálový rok 187,77 GJ • Nevyužitelné ztráty z rozvodů TV v kotelně činí za normálový rok 83,65 GJ
89 3.6.
Energetická bilance výroby energie z vlastního energetického zdroje
Na základě získaných údajů o potřebě tepla odebíraného ze zdroje – teplovodní kotelny instalované v půdním prostoru hlavní budovy DPS - je možné sestavit bilanci výroby energie z vlastního energetického zdroje za roky 2007, 2008 a 2009.
Kotelna hl. budovy DPS Polička Ukazatel Instalovaný elektrický výkon celkem Instalovaný tepelný výkon celkem Dosažitelný elektrický výkon celkem Pohotový elektrický výkon celkem Výroba elektřiny Prodej elektřiny (z ř.5) Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny Výroba dodávkového tepla Prodej tepla ( z ř.9) Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla Spotřeba tepla v palivu celkem ( ř.8 + ř.11)
Jednotka MW MW tep. MW MWh MWh MWh MWh GJ GJ GJ GJ GJ
2007
Hodnota za rok 2008
2009
0,78
0,78
0,78
26,0
27,0
25,8
2247
2334
2231
2616 2616
2718 2718
2597 2597
Pro výpočty v bilanci je použita střední hodnota účinnosti kotlů za otopné období v úrovni 85,9 %,
která byla zjištěna výpočtem v energetickém auditu
zpracovaném v roce 2007. Vzhledem k tomu, že technická zařízení v kotelně zůstala bez jakýchkoliv úprav či změn, je její využití akceptovatelné.
Střední hodnota
průměrné účinnosti kotlů instalovaných v kotelně hlavní budovy DPS vychází z předpokladu, že jednotlivé místnosti hlavní budovy DPS jsou vytápěny na stanovené vnitřní návrhové teploty θi a že provozní doby budovy a kotelny, které provozovatel uvedl jako podklad pro zpracování energetického auditu, odpovídají skutečnosti.
Dle sdělení provozovatele budovy i provozovatele kotelny
stávající kotle
vykazují vysokou poruchovost a proto je plánována jejich výměna. K výměně kotlů je již zpracována projektová dokumentace, kterou provozovatel zdroje ke zpracování energetického auditu poskytl. Technický stav ostatního zařízení kotelny,
tzn.
rozvodů, čerpadel, instalované M+R techniky a dalších komponentů je zachovalý a odpovídá době užívání, v horizontu cca 5 let proto není třeba uvažovat s jejich
90 výměnou. Stav izolací na rozvodech v kotelně, respektive jejich zpracování i tloušťka izolační vrstvy, je nevyhovující. Armatury nejsou na rozvodech v kotelně opatřeny izolacemi.
Dimenzování kotlů
v kotelně hlavní
budovy DPS
je vzhledem
ke stávajícím potřebám tepelného výkonu na vytápění, větrání a centrální přípravu TV přiměřené.
3.7.
Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje
Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje za roky 2007, 2008 a 2009 jsou uvedeny v následující tabulce:
Kotelna hl. budovy DPS Polička Název ukazatele Roční energetická účinnost zdroje Roční energetická účinnost výroby el. enrgie Roční energetická účinnost výroby tepla Spec. spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny Spec.spotř.tepla v palivu na výrobu dodáv. tepla Roční využití instalovaného elektrického výkonu Roční využití dosažitelného elektrického výkonu Roční využití pohotového elektrického výkonu Roční využití instalovaného tepelného výkonu
3.8.
hodnoty (ř.5x3,6+ř.9).ř.12 ř.5x3,6 : ř.8 ř.9 : ř.11 ř.8 : ř.5 ř. 11 : ř.9 ř.5:ř.1 ř.5:ř.3 ř.5:ř.4 ř.9:3,6:ř.2
Vypočtené hodnoty za rok 2007 2008 2009 0,859 0,859 0,859 0,859
0,859
0,859
1,164
1,164
1,164
800
831
795
MODEL energetické potřeby za tzv. normálový rok
MODEL energetické potřeby budov DPS v Poličce za tzv. normálový rok eliminuje vliv rozdílných klimatických podmínek v jednotlivých letech a také stávající způsob jejich užívání ve smyslu jejich energetické spotřeby.
Podle informací
provozovatele jsou jednotlivé prostory budov vytápěny na požadovanou úroveň, na úroveň teploty vnitřního vzduchu
odpovídající vnitřním výpočtovým teplotám dle
ČSN EN 12 831, tab. NA.2.
MODEL energetické potřeby vyjadřuje energetickou potřebu objektu při jeho tzv. referenčním způsobu využivání, které je charakterizováno nejen vytápěním na úroveň odpovídající vnitřním výpočtovým teplotám dle ČSN EN 12 831, tab. NA.2., ale také jeho referenční provozní dobou 365 dní/ rok, denní provoz kuchyně a jídelny
91 a tomu odpovídající její návštěvnosti, spotřebě elektřiny na osvětlení, spotřeby plynu na vaření, …..a pod. Venkovní normálové klimatické podmínky jsou v MODELU energetické potřeby charakterizovány místem stavby:
Vnější normálové podmínky: Místo - Pardubický kraj: ........................................................ město Polička Počet dní trvání topného období dle NORMÁLU:.............................. 268 dnů Střední tepl. venkovního vzduchu skut. vytápěcího období θes : ....... + 2,60 oC Výpočtová venkovní teplota θe : ........................................................... - 15 oC Převládající vnitřní teploty θi : ................. viz výpočty potřeb tepelného výkonu Výše popsaným způsobem je ve výpočtu také eliminován vliv individuálních požadavků na komfort vytápění
v jednotlivých částech budovy, avšak odráží
reálnou, velmi nízkou spotřebu centrálně připravované teplé vody.
Jednotlivé položky MODELU energetické potřeby:
a)
Potřeba tepla na vytápění a větráni hlavní budovy DPS za tzv. normálový
rok při referenčním způsobu vytápění: hodnota je kvantifikována ve druhé tabulce na straně 84 a činí: ................................................................................. 1 833,70 GJ
b)
Potřeba tepla na vytápění a větráni objektu „domky“ za tzv. normálový
rok při referenčním způsobu vytápění: hodnota je kvantifikována ve druhé tabulce na straně 84 a činí: ..................................................................................... 208,67 GJ
c)
Potřeba tepla na ohřev užitkové vody
(teplo v teplé vodě) za tzv.
normálový rok při referenčním způsobu užívání budovy vychází ze stávajících nízkých spotřeb za sledovaná obobí, za rok tak činí: .................................. 209,07 GJ
c)
Nevyužitelné ztráty tepla v rozvodech ÚT v půdním prostoru jsou
kvantifikovány výpočtem v tabulce na str. 87 a činí za norm. rok ............. 212,85 GJ
92
d)
Nevyužitelné ztráty tepla v rozvodech VZT v půdním prostoru jsou
kvantifikovány výpočtem v tabulce na str. 86 a činí za norm. rok ................ 28,49 GJ
e)
Nevyužitelné ztráty tepla v rozvodech TV v půdním prostoru jsou
kvantifikovány výpočtem v tabulce na str. 88 a činí za norm. rok .............. 187,77 GJ
f)
Nevyužitelné ztráty tepla v rozvodech TV v kotelně včeně zásobníku TV
jsou kvantifikovány výpočtem v tabulce na str. 88 a činí za norm. rok ......... 83,65 GJ
g)
Nevyužitelné ztráty tepla v rozvodech v kotelně jsou kvantifikovány
výpočtem v tabulce na str. 87 a činí za norm. rok ........................................ 37,67 GJ
h)
Nevyužitelné ztráty tepla na neizolovaných armaturách v kotelně jsou
kvantifikovány výpočtem v tabulce na str. 87 a činí za norm. rok ................ 43,88 GJ
i)
Potřeba zemního plynu na vaření ve varně (hlavní kuchyni)
vychází
z hodnot zjištěných v rámci energetického auditu z roku 2007, kdy byly za posuzované období k dispozici údaje o skutečných spotřebách zemního plynu v kuchyni, zjištěných odečtovým plynoměrem, za norm. rok činí.................. 113,67 GJ
j)
Potřeba zemního plynu na přípravu teplé vody (teplo v teplé vodě)
v objektu domků vychází z výpočtu podle ČSN 06 0320 a „Projekčních podkladů a pomůcek - zásad pro navrhování ohřevu teplé vody“ Katedry technických zařízení budov K11125 ČVÚT Praha: Potřeba energie na ohř Počet dní využití TV a vaření - ZP Spotřeba TV Úklid Vaření
Celkem
2007 365 365 365
2008 365 365 365
počet osob 2
2009 m x100 365 x 365 524 365
2007 16 x 16
2008 16 x 16
2009 16 x 16
kWh/jedn. kWh/os.d.
1,01 0,1 0,5
energie / a celkem (kWh)
2007 5898 19126 2920 27944
2008 5898 19126 2920 27944
2009 5898 19126 2920 27944
Potřeba tepla na ohřev vody v domcích za tzv. normálový rok činí .............. 90,09 GJ
93 k)
Potřeba zemního plynu na vaření v objektu domků je stanovena
odborným odhadem na základě hodnot vycházejících z dříve provedených energetických auditů, za normálový rok činí: ................................................ 10,51 GJ
n)
Potřeba elektřiny pro varnu DPS je stanovena jako střední hodnota dle
skutečných odběrů elektřiny z veřejné sítě dodavatele za roky 2007 až 2009, za normálový rok tak činí: .................................................................................. 78,99 GJ
l)
Potřeba elektřiny pro byty v hlavní budově DPS je stanovena výpočtem
na základě obvyklých hodnot spotřeby elektřiny v bytech při jejich standardním využívání, vychází také z dříve provedených energetických auditů, podrobněji je kvantifikována na str. 60 - 61, za normálový rok činí: ................................ 336,96 GJ
m)
Potřeba elektřiny pro byty v objektu „domky“ je stanovena výpočtem na
základě obvyklých hodnot spotřeby elektřiny v bytech při jejich standardním využívání, vychází také z dříve provedených energetických auditů, podrobněji je kvantifikována na str. 60 – 61, za normálový rok činí: ................................. 43,20 GJ
n)
Potřeba elektřiny pro provozní účely DPS je stanovena jako střední
hodnota dle skutečných odběrů elektřiny z veřejné sítě dodavatele za roky 2007 až 2009, za normálový rok tak činí: ................................................................. 110,85 GJ
V MODELU energetické potřeby jsou dále uvažovány tyto hodnoty:
o)
Ztráty tepla na výměníku při ohřevu vody: ......................................... 2 %
p)
Ztráty v kotlích v objektu „domky“ při výrobě tepla pro vytápění a větrání a pro ohřev teplé vody: .......................................................................... 15 %
94
Model energetické potřeby areálu budov DPS Polička, Družstevní 970, Polička Stávající
stav O
( MODEL je sestaven pro střední teplotu venkovního vzduchu v topném období θes = + 2,60 C, teploty vnitřního vzduchu θis dle výpočtů tepelných ztrát vytápěných budov, normálový počet dní vytápění 268 a místně obvyklý provozní režim vlastního energetického zdroje a VZD zařízení)
Model energetické potřeby areálu budov Domu s pečovatelsko službou v Poličce Hlavní budova DPS GJ/rnorm. Teplo na vytápění a větrání Teplo na ohřev teplé vody Technologická spotřeba ( ZP ) - vaření Elektřina - technologická spotřeba ( kuchyň ) Elektřina - ostatní provozní spotřeba ( bez bytů ) Elektřina - byty Ztráty v kotlích ve vlastních energetických zdrojích Nevyužitelné ztráty v hlavních rozvodech v ÚT a VZT Nevyužitelné ztráty v rozvodech v kotelně Nevyužitelné ztráty v rozvodech v TV Nevyužitelné ztráty při ohřevu TV na výměnících Nevyužitelné ztráty v rozvodech celkem Energetická potřeba za normálový rok celkem
Budova domků GJ/rnorm.
Areál budov DPS celkem GJ/rnorm.
1 883,70 209,07 113,67 78,99 110,85 336,96 0,00 0,00
208,67 90,09 10,51 0,00 0,00 42,30 0,00 52,72
2 092,37 299,16 124,18 78,99 110,85 379,26 0,00 52,72
248,46
0,00
248,46
81,55
0,00
81,55
271,42
0,00
271,42
9,81 611,24 3 344,48
0,00 0,00 404,29
9,81 611,24 3 748,77
95
MODEL energetické potřeby DPS Polička, Družstevní 970, Polička za normálový rok (GJ ) Stávající stav 9,81 271,42
611,24
81,55 248,46 52,72
379,26
110,85 78,99
1 883,70 124,18 90,09
208,67
209,07
Dodávkévé teplo na vytápění a větrání
Dodávkévé teplo na ohřev vody
Teplo na vytápění a větrání
Teplo na ohřev teplé vody (ZP)
Technologická spotřeba ( ZP ) - vaření
Elektřina - technologická spotřeba ( kuchyň )
Elektřina - ostatní provozní spotřeba ( bez bytů )
Elektřina - byty
Ztráty v kotlích ve vlastních energetických zdrojích
Nevyužitelné ztráty v hlavních rozvodech v ÚT a VZT
Nevyužitelné ztráty v rozvodech v kotelně
Nevyužitelné ztráty v rozvodech v TV
Nevyužitelné ztráty při ohřevu TV na výměnících
Nevyužitelné ztráty v rozvodech celkem
96 3.9.
Základní tvar energetické bilance:
Základní tvar energetické bilance Ř
Stávající stav
Ukazatel
Energie
Náklady
GJ/rnorm.
Kč/rnorm.
1 2 3
Vstupy paliv a energie Změna zásob paliva Spotřeba paliv a energie
3 748,77 0,00 3 748,77
2 259 398 0 2 259 398
4 5
Prodej energie cizím Konečná spotř. paliv a energie ( ř.3 - ř.4) z toho: dodávkové teplo elektřina zemní plyn Ztráty v kotlích při výrobě tepla Ztráty rozvodech a na výměníku celkem z toho: nevyužitelné ztráty v rozvodech ÚT a VZD
0,00 3 748,77 2 704,01 569,10 475,66 52,72 611,24 248,46
0 2 259 398 1 409 815 697 466 152 117 16 861 318 686 129 542
271,42
141 513
9,81
5 113
6 7
nevyužitelné ztráty v rozvodech TV nevyuž. ztráty při ohřevu TV na výměníku nevyužitelné ztráty v rozvodech v kotelně 8
9
Spotřeba energie na vytápění, větrání a ohřev TV z toho: dodávkové teplo pro ÚT hl. budovy DPS teplo na větrání budovy domků (ZP) teplo ze ZP na přípravu TV (teplo v TV) dodávkové teplo na přípravu TV (teplo v TV) Spotř.energie na ostatní procesy (včetně paušálů) z. toho: spotřeba zemního plynu na vaření (ZP) spotřeba elektřiny na vaření elektřina - ostatní provozní spotřeba elektřina - byty
81,55
42 519
2 391,53 1 883,70 208,67 90,09 209,07 693,28 124,18 78,99 110,85 379,26
1 186 672 982 124 66 733 28 811 109 005 737 179 39 713 96 807 135 853 464 806
Na základě MODELU energetické potřeby a energetické bilance v základním tvaru vyjadřujícím stávající stav energetické potřeby předmětu energetického auditu lze na úrovni energetických vstupů do hlavní budovy DPS v Poličce a přilehlého objektu s domky konstatovat, že
celkové množství nakupovaného tepla za tzv.
normálový rok činí 2 704,0 GJ, z toho je 1 883,70 GJ využito pro vytápění a větrání hlavní budovy DPS a budovy, 209, 07 GJ pro ohřev TV (teplo v teplé vodě) a 611,24 GJ na ztráty v rozvodech a výměnících. Celková přímá spotřeba zemního plynu činí 21.900 m3N, z toho na vytápění domků, přípravu teplé vody a ztráty ve zdojích v domcích celkem 10 322 ostatní přímá spotřeba zemního plynu připadá na hlavní kuchyň.
m3N,
97 Celková spotřeba elektřiny za tzv. normálový rok činí 158 MWh, přičemž rozhodující částí spotřeby jsou byty v hlavní budově DPS i domcích (celkem
105,4
MWh), ostatní je provozní spotřeba hlavní budovy DPS – 30,8 MWh a dále spotřeba elektřiny v hlavní kuchyni.
3.10.
Závěr celkové analýzy a zhodnocení energetického hospodářství
Z celkové analýzy jednotlivých potřeb energie
budov areálu Domu
s pečovatelskou službou na Družstevní ulici v Poličce vyplývá, že hlavní podíl na spotřebě energie tvoří dodávkové teplo pro vytápění a větrání hlavní budovy a pro centrální přípravu - ohřev - teplé vody.
Kotelna hlavní budovy DPS je vybavena základní ekvitermní regulací vytápění na zdroji, tj. regulací teploty topné vody v závislosti na venkovní teplotě. Vzhledem k provedení rozvodů ÚT není Před topnou sezonou 2006/2007
zónová regulace vytápění realizována.
provedl z důvodu nadměrné poruchovosti
provozovatel náhradu původních ventilů s elektropohony za ventily s termostatickými hlavicemi. Vzduchotechnické jednotky pro větrání kuchyně a sušárny prádla jsou vybaveny ekvitermní regulací teploty vzduchu přiváděného do větrané místnosti (realizované prostřednictvím směšovacích trojcestných ventilů na přívodech topné vody do ohřívačů vzduchu), avšak instalovaná technika neumožňuje programovat dobu nuceného větrání těchto místností, řízení doby provozu VZD jednotek je manuální. Jednotky nejsou vybaveny rekuperací tepla z odváděného vzduchu, odváděný vzduch je tak vyfukován přímo do venkovního prostředí. V budově domků jsou mimo obývacích pokojů na topných tělesech osazeny ventily s termostatickými hlavicemi, v obývacích pokojích jsou prostorové termostaty, snímající teplotu vzduchu v místnosti a řídící provoz kotlů (zapnuto/vypnuto) pro vytápění. Lze tak konstatovat, že vytápěcí systémy jsou opatřeny dynamickou regulací vytápění umožňující indentifikovat a realizovat tepelné zisky. Po náhradě původních ventilů s elektropohony za ventily s termostatickými hlavicemi na všech topných tělesech v hlavní budově DPS je však doba vytápění provozních prostorů, jako např.
98 jídelna, kuchyň, kanceláře apod. řízena pouze manuálně, t.j. ručním přestavením termostatické hlavice. Provoz sytémů ÚT nevykazuje podle sdělení provozovatele budovy poruchy a zabezpečuje rovnoměrné vytápění budov a jejich částí. Potrubí hlavních rozvodů tepla v kotelně hlavní budovy DPS, stejně jako hlavních rozvodů ÚT, VZD a TV po půdách hlavní budovy DPS jsou opatřena izolacemi, avšak tloušťka izolačních vrstev nesplňuje požadavky současně platné vyhlášky č 193/2007 Sb. pro nové a rekonstruované objekty a kvalita provedení izolací na potrubích je neuspokojivá. V důsledku tohoto stavu
rozvody ÚT, VZD i
TV vykazují velké ztráty tepelné energie. Armatury na potrubích v kotelně izolacemi opatřeny nejsou. Ohřev TV je realizován v hlavní budově DPS centrálně,
kombinací
rychloohřevu v neizolovaném deskovém výměníku Alfa Laval se zásobníkem TV o objemu 1,4 m2.
Teplota teplé vody na výstupu ze zásobníku je regulována
instalovanou M+R technikou, prostřednictvím níž je regulována teplota topné vody vstupující na primární stranu deskového výměníku. Tepelně technické vlastnosti konstrukcí obvodového pláště hlavní budovy DPS jsou charakterizovány množstvím závad, v důsledku nichž na mnoha místech dochází k zatékání vody do svislých i vodorovných neprůsvitných stavebních konstrukcí a v důsledku toho jsou poškozovány a zhoršují se i jejich energetické vlastnosti. Výčet závad má provozovatel uveden v „Stavebně technickém posudku“ zpracovaném Ing. Františkem Češkou v březnu roku 1999. Je nutné konstatovat, že většina těchto závad
nebyla do doby zpracování tohoto energetického auditu
odstraněna a místy až havarijní stav přetrvává již po dobu cca 10 let. Mimořádně nepříznivě ovlivňuje energetické vlastnosti budov DPS způsob provedení stavby, kdy část konstrukcí železobetonového skeletu tvoří přímo konstrukce venkovního pláště budovy, a to bez dalších opatření směřujících k vylepšení jejich energetických vlastností. Železobetonové sloupy a vodorovné nosníky zapuštěné
do zdí
z plynosilikátu na systémové hranici budov mezi vnitřním a venkovním prostředím tak tvoří v těchto konstrukcích systém tepelně neizolovaných tepelných mostů, jejichž působení je zejména v zimních měsících patrné tvorbou pásů plísní a dalších závad. Taktéž
problém s tvorbou rampouchů souvisí
s nekvalitním provedením
stavby hlavní budovy DPS a jejího technického vybavení. Doposud bylo rychlé odtávání sněhu ze střech hlavní budovy DPS řešeno větším a větším odvětráváním
99 prostorů půd a v omezeném rozsahu dokonce použitím topných kabelů tak, aby v kritických místech nemohlo docházet k namrzání rampouchů. Příčinou tvorby rampouchů však není nedostatečné odvětrávání půd, ale nadměrné úniky tepla do jejich prostorů vodorovnými konstrukcemi, tzn. stropy nad nejvyšším podlažím hlavní budovy DPS, jejichž neuspokojivé tepelně izolační vlastnosti byly prokázány
ve výpočtu tepelných ztrát budovy, přičemž dalším
zdrojem tepla v půdních prostorech jsou nedostatečně izolované hlavní rozvody ÚT, VZD a TV vedené na konzolách, uložených na podlaze půd. Průsvitné konstrukce budovy DPS v Poličce tvoří plastová okna a plastové dveře s izolačními dvojskly.
Hodnocení obálek budov DPS podle ČSN 73 0540-2 (2007):
Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budov podle ČSN 73 0540 – 2, článek 9: Uem(W/m2.K)
Uem,N,rq (kWh/m3.a)
Hlavní budova DPS
0,77
0,69
není splněn
Objekt „domky“
0,54
0,45
není splněn
Budova
Plnění požadavku
Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy dle ČSN 73 0540–2 (2007) - tabulka C1
Budova:
Klasifikační třída
Slovní popis
Klasifik. ukazatel Cl
Hlavní budova DPS
D
nevyhovující
1,1
Objekt „domky“
D
nevyhovující
1,1
Elektřina je v obou budovách využívána zejména pro osvětlení, v hlavní budově DPS ve varně z části i pro vaření, pro drobné spotřebiče,…..atd.. Osvětlovací soustavy jsou v provozních, administrativních a veřejných prostorech hlavní budovy DPS opatřeny zdroji světla se zářivkovými trubicemi, v bytech je vybavení osvětlovacími tělesy částečně individuální podle jednotlivých uživatelů. Velkou položku energetické potřeby tvoří ztráty v rozvodech ÚT, VZT a TV, které jsou vedeny nevytápěnými prostory půdy. Na snížení ztrát
v hlavních
100 rozvodech ÚT, VZD a TV mimo prostor kotelny není právnická)
ekonomicky
přímo
zainteresována.
žádná osoba (fyzická ani Provozovatel
zdroje
není
provozovatelem hlavních rozvodů ÚT, VZD a TV po budově a z hlediska provozovatele budovy nezajímavé, neboť
je snižování ztrát v hlavních rozvodech ekonomicky
za současného stavu je cena za tepelnou energii uniklou
z rozvodů zahrnuta do celkové ceny za teplo.
Jelikož většinovým koncovým
spotřebitelem tepla jsou uživatelé bytů hlavní budovy DPS, investice do izolací na hlavních rozvodech jsou z pohledu provozovatele budovy nenávratné. Za stávajícího stavu jsou tak k úsporám energií přímo ekonomicky motivováni uživatelé bytů v domcích, kteří svoji energetickou spotřebu platí přímo dodavatelům energií
a v hlavní budově DPS uživatelé bytů a pronajatých
nebytových prostorů, u nichž je instalovanými vodoměry měřena spotřeba teplé vody,
elektroměry spotřeba elektřiny pro každý byt a poměrovými rozdělovači
topných nákladů jsou uživatelé bytů interesováni i na úsporném vytápění. Celkově
lze
stav
energetického
hospodářství
areálu
budov
Domu
s pečovatelskou službou v Poličce hodnotit jako neuspokojivý a je charakterizován zejména:
1) nevyhovujícími
venkovního
energetickými
pláště
budov,
vlastnostmi které
jsou
neprůsvitných vlivem
konstrukcí
provedení
stavby
charakterizovány množstvím závad (zatékání ze střech, balkónů, okapů) zhoršujících energetické vlastnosti těchto konstrukcí a množstvím lineárních tepelných mostů, vzniklých na prvcích železobetonového skeletu, tvořících přímo konstrukce venkovního pláště budov, a to bez dalších opatření směřujících k vylepšení jejich energetických vlastností 2) nevyužíváním
rekuperace
tepla
z odváděného
vzduchu
u
vzduchotechnických zařízení zabezpečujících výměnu vzduchu ve varně a v sušárně 3) izolacemi
s nedostatečnou
tloušťkou
izolační
vrstvy
a
provedení
nedostatečné kvality na hlavních rozvodech ÚT, VZD a TV, vedených nevytápěnými prostory
půdy hlavní budovy DPS a na rozvodech
v kotelně, neizolovanými armaturami na hlavních rozvodech ÚT, VZD a TV v kotelně
101
Životnost rozvodů ÚT, VZD a TV lze předpokládat na dalších nejméně 10 let. Totéž platí i pro instalované vzduchotechnické jednotky pro větrání kuchyně a sušárny, které jsou zachovalé, v cca polovině doby své fyzické životnosti. Na stavebních konstrukcích bezodkladně odstranit
zejména hlavní budovy DPS je nutné
závady typu zatékání, opravit spádování obráceně
naspádovaných podlah balkónů,
hydroizolace
atd. (závady popsány ve výše
uvedeném posudku). Otvorové výplně venkovního pláště budovy s plastovými rámy jsou zachovalé, vyhovující. Závěrem tohoto zhodnocení je nutné konstatovat, že celkový technický stav budovy se od provedení předešlého energetického auditu ještě zhoršil, z navržených energeticky úsporných opatření nebylo žádné realizováno, a to ani z části.
Tento energetický audit je na základě požadavku objednatele, tzn. Města Poličky, zpracováván jako příloha k žádosti o dotaci na zateplení konstrukcí venkovní obálky budovy z programu „Zelená úsporám pro budovy veřejného sektoru“ a energeticky úsporná opatření budou tedy navrhována tím způsobem, aby byly vytvořeny podmínky pro přijatelnost projektu a současně, aby návrhy na jiná opatření, než která jsou v rámci této výzvy podporována, nezastíraly přínosy ze zateplení budovy. Tento postup, i když není komplexní, je zvolen na základě zkušeností
z předchozích
výzev
OPŽP
a
následných
hodnotících
procesů
jednotlivých projektů.
Obecně tedy energeticky úsporná opatření, obsažená v energetickém auditu z roku 2007 nepozbývají na platnosti, bylo by opravdu žádoucí je na objektu realizovat.
Především se například zabývat řádným zateplením
rozvodů ÚT, VZT a TV, na nichž vznkají mimořádné energetické ztráty, či alternativně decentralizací přípravy teplé vody na úroveň jednotlivých bytů a dalšími, uvedenými v Energeticky úsporném projektu.
Nově navrhovaná energeticky úsporná opatření nebudou v rozporu s původně navrhovanými, jedná se především o změny v návrzích na zateplení konstrukcí obvodového pláště budovy s cílem dosažení vyššího stupně tepelné ochrany objektu.
102 4.
Návrh energeticky úsporných opatření
4.1.
Opatření beznákladová
•
zpracování organizačního opatření k zabezpečení drobných energetických úspor
•
finanční zainteresování pracovníků varny na spotřebě energie na přípravu pokrmů
Při stávajícím technickém stavu vytápěcího zařízení a jeho vybavení M+R technikou lze i při nevyhovujících tepelně technických vlastnostech hlavní budovy DPS zejména v přechodových obdobích (září, říjen, konec března, duben) docílit intenzivním využíváním útlumů vytápění a jeho úplného přerušování v dobách mimo provoz jednotlivých provozních prostorů hlavní budovy DPS (regulací provozní doby zdroje a regulací teploty vytápění pomocí manuálního přestavování polohy termostatických hlavic u jednotlivých vytápěcích těles)
drobných energetických
úspor. Např. snížení průměrné vnitřní teploty během topné sezony o 1 oC znamená v klimatických podmínkách města Polička úsporu až 6 % energie na vytápění a větrání.
K zabezpečení drobných úspor energie navrhuji zpracovat organizační směrnici obsahující minimálně tato opatření:
1. do doby instalace nové M+R techniky zabezpečit manuální regulaci provozu vzduchotechnických jednotek pro větrání varny a sušárny prádla, nucené větrání provádět po dobu provozně nezbytnou. Pro manuální regulaci doby provozu uvedených vzduchotechnických jednotek určit v rámci organizační směrnice konkrétní zodpovědnou osobu.
2. denně a průběžně v rámci dne aktualizovat nastavení termostatických ventilů na vytápěcích tělesech instalovaných ve veřejných a provozních prostorech
103 hlavní budovy DPS v závislosti na využití těchto prostorů, např. na konci pracovní doby v kancelářích, varně, jídelně a pod.
podle venkovních
klimatických podmínek nastavit TRV na nižší hodnotu teploty vzduchu ve vytápěném prostoru nebo přívod tepla do těchto prostorů na dobu mimo jejich využití omezit zcela. Pro tuto manuální regulaci doby a intenzity vytápění určit v rámci organizační směrnice konkrétní zodpovědnou osobu.
3. osvětlovací soustavy ve veřejně přístupných prostorech i provozních prostorech hlavní budovy DPS využívat hospodárně a zejména po dobu nezbytně nutnou.
4. provádět pravidelné čištění krytů osvětlovacích těles a při výměně světelných zdrojů instalovat výhradně nízkoenergetické zdroje světla.
5. provádět pravidelné čištění oken
a dalších průsvitných otvorových výplní
venkovního pláště hlavní budovy DPS.
Energetické vstupy pro technologickou spotřebu energie ve varně pokrmů jsou měřeny a lze je samostatně vyhodnotit. Navrhuji proto zaměstnance varny finančně zainteresovat na energetických úsporách, tj. na technologické spotřebě energie na uvaření jednoho pokrmu. Jednotlivé energetické spotřeby podle formy, v které je energie na vstupu do kuchyně dodávána (elektřina, zemní plyn a teplo obsažené v teplé vodě), přepočítávat na porovnatelnou veličinu (např. GJ) a vyhodnocení energetické spotřeby na uvaření jednoho pokrmu provádět na úrovni celkové energetické spotřeby varny pro technologii / počet uvařených pokrmů. realizovat měsíčně, popř. 1 x za čtvrtletí.
Hodnocení
104
4.2.
Nízkonákladová opatření
Opatření nízkonákladová se vyznačují nejen nižší úrovní nákladů, které je třeba vynaložit na jejich realizaci, ale většinou také rychlejší návratností vynaložených prostředků - vzhledem k úrovni nákladů přinášejí relativně velký efekt. Jsou to opatření proveditelná mnohdy vlastními silami (kapacitami) provozovatele drobné opravy a malé rekonstrukce provedené údržbou nebo pořízením nových prvků a dílů v rámci běžných provozních nákladů (nákladů na údržbu a opravy). Jako nízkonákladová opatření lze v daném případě doporučit:
• na straně spotřeby tepla minimalizovat ztráty tepla infiltrací otvorovými výplněmi v objektech osazením kvalitním silikonovým těsněním - realizace může být spojena s celkovou rekonstrukcí (opravou, repasí) otvorových výplní - dle uvážení kompetentních pracovníků a dle konkrétních podmínek (plánované komplexní rekonstrukce objektu apod.), dle možností opatřit okna orientovaná k jihu žaluziemi
• zpracovatelé energetického auditu předpokládají, že po realizaci opatření na konstrukcích venkovního pláště budovy bude distribuční
část
vytápěcí
soustavy,
následně řešena zdrojová i
rekuperace
tepelné
energie
u
vzduchotechnických jednotek a další energeticky úsporná opatření, která jsou obsažena v energetickém auditu z roku 2007.
105 4.3.
Opatření vysokonákladová
Opatření na stavebních konstrukcích venkovního pláště budov DPS v Poličce
Energeticky
úsporná opatření
budou orientována na svislé neprůsvitné
konstrukce venkovního pláště hlavní budovy DPS i budovy domků vůči exteriéru a půdním nevytápěným prostorům
a na vodorovné neprůsvitné konstrukce vůči
nevytápěným prostorům půd. Vzhledem ke stáří budov a těchto konstrukcí by měl být jejich fyzický stav zachovalý a bez větších závad a poruch, avšak stav těchto konstrukcí zejména na hlavní budově DPS je charakterizován velmi nekvalitním provedením stavby, které se projevuje např. zatékáním srážkových vod pod oplechování, zátékáním od okapů a svodů, provlháním zdiva až na plynosilikátové tvárnice vlivem příliš tenké vrstvy vnější omítky, zatékáním vody do bytů z balkónů z důvodu špatného spádování podlah balkónů, tvořením plísní na částech zdiva vůči exteriéru vlivem provlhnutí části konstrukcí a vlivem četných neizolovaných lineárních tepelných mostů a pod. Stávající technický stav u neprůsvitných konstrukcí venkovního pláště budov DPS, zejména hlavní budovy,
vyžaduje před realizací opatření směřujících
k vylepšení jeho energetických vlastností bezpodmínečně nutně odstranit stávající a již dlouhodobě přetrvávající
závady,
které byly stručně popsány výše a
v předchozích částích tohoto energetického auditu a které jsou podrobně specifikovány v již zmiňovaném odborném posudku vypracovaném Ing. Češkou.
Bez odstranění závad:
1) hrozí narušení a poškození neprůsvitných konstrukcí venkovních plášťů
2) nelze realizovat opatření k vylepšení jejich energetických vlastností, neboť použité kontaktní zateplovací systémy by byly v krátké době poškozeny či zcela znehodnoceny
106 Varianta č. 1)
Pro vylepšení tepelně technických vlastností konstrukcí obálky budov jsou navržena v rámci finančně méně náročné varianty č. 1) opatření takovým způsobem, aby u konstrukcí, na nichž jsou změny navrhovány, byly hodnoty součinitelů prostupu tepla neprůsvitnými konstrukcemi Uk ≤ UN,rq (W/m2*K) a hodnoty součinitelů prostupu tepla otvorovými výplněmi, na nichž jsou změny navrhovány, Uw ≤ UN,rc (W/m2*K), tedy aby součinitelé prostupu tepla konstrukcí, na nichž jsou opatření navrhována, byly menší než hodnoty doporučené dle ČSN 73 0540-2 (2007), přičemž průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy Uem ≤ Uem,N,rq (W/m2*K) - požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy.
Hlavní budova DPS
Po odstranění závad na stavebních konstrukcích venkovního pláště hlavní budovy DPS (opravy hydroizolací na balkónech, naspádování podlah balkónů k vnější straně budovy, oprava parapetů,….atd.) navrhuji svislé neprůsvitné zdivo z plynosilikátových tvárnic tl. 400 mm zateplovacím fasádním systémem,
opatřit z vnější strany kontaktním
obsahujícím
tepelně izolační vrstvu na bázi
minerálních vláken tl. ≥ 100 mm, (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uzd.pls400 ≤ 0,195 W/m2.K, plocha zateplení 1 681,60 m2. Svislé neprůsvitné zdivo z plynosilikátových tvárnic tl. 300 mm opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm, (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uzd.pls300 ≤ 0,212 W/m2.K, plocha zateplení 156,30 m2. Železobetonové průvlaky tl. 500 mm, které jsou součástí svislých neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do exteriéru, opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm, (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany
107 opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uprůvl.500 ≤ 0,241 W/m2.K, plocha zeteplení 377,90 m2. Železobetonové
sloupy
tl.
400
mm,
které
jsou
součástí
svislých
neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do exteriéru, opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm, (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uslo400 ≤ 0,246 W/m2.K, plocha zateplení 282,06 m2. Strop nad průjezdem v 2. části hlavní budovy DPS opatřit
v celé ploše
kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 160 mm, (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Ustr.průk ≤ 0,153W/m2.K, plocha zateplení 44,16 m2. Na stropy nejvyšších podlaží pod valbovými střechami s malým spádem nafoukat tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken (resp. např. drti z minerálních vláken) tl. ≥ 150 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K) tak, aby Ustr.2 ≤ 0,170 W/m2.K, plocha zateplení 520,94 m2. Na stropy nejvyšších podlaží pod půdami nafoukat či těsně uložit tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken (foukaná vrstva může být např. na bázi minerálních vláken)
tl. ≥ 150 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K) tak, aby Ustr.1 ≤ 0,170
2
W/m .K, plocha zateplení 1 864,73 m2.
Železobetonové průvlaky tl. 500 mm, které jsou součástí svislých neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do nevytápěných půdních prostorů, opatřit ze strany půdního prostoru kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm, (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové (λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm,
Uprůvl.500 ≤ 0,241 W/m2.K,
plocha zateplení17,64 m2. Železobetonové
sloupy
tl.
400
mm,
které
jsou
součástí
svislých
neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do nevytápěných půdních prostorů, opatřit ze strany půdního prostoru kontaktním zateplovacím fasádním
108 systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm, (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uslo400 ≤ 0,246 W/m2.K, plocha zateplení 4,61 m2.
Objekt domků
Svislé neprůsvitné konstrukce z plynosilikátových tvárnic tl. 400 mm opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu fasádního polystyrenu EPS
tl.
≥
100 mm, (λ ≤ 0,039 W/m.K),
z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uzd.pls400 ≤ 0,190 W/m2.K, plocha zateplení 367,59 m2. Železobetonové
sloupy
tl.
400
mm,
které
jsou
součástí
svislých
neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do exteriéru, opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu fasádního polystyrenu EPS tl. ≥ 100 mm, (λ ≤ 0,039 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uslo400 ≤ 0,240 W/m2.K, plocha zateplení 36,97 m2. Na stropy nejvyšších podlaží pod půdami nafoukat či těsně uložit tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken (foukaná vrstva může být např. na bázi minerálních vláken)
tl. ≥ 150 mm (λ ≤ 0,040 W/m.K) tak, aby Ustr.1 ≤ 0,170
W/m2.K, plocha zateplení 522,69 m2.
Svislé neprůsvitné konstrukce z plynosilikátových tvárnic tl. 300 mm, oddělující vytápěné prostory a nevytápěný prostor mezi 2. a 3. domkem, opatřit z vnější strany (ze strany nevytápěného prostoru) kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu fasádního polystyrenu EPS tl. ≥ 80 mm (λ ≤ 0,039 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, zateplení celkem 261,22 m2.
Uzd.pls300NT ≤ 0,240 W/m2.K, plocha
109 Před montáží kontaktního fasádního zateplovacího systému provést řádné zateplení parapetů oken a zejména upravit konstrukci styku rámu oken a zdiva tím způsobem, aby byly splněny tyto požadavky:
o nulové zatékání do spáry mezi oknem a konstrukcí zdi o minimální spárová průvzdušnost o účinné odvětrávání spáry, zamezení kondenzace vody uvnitř spáry o umožnění dilatace konstrukcí o účinná tepelná a zvuková izolace o funkčnost po celou dobu životnosti stavby
V ČSN 73 0540-2 (2007) se doporučuje dvoustupňové řešení funkční spáry, které zajišťuje vnitřní povrchovou teplotu rámu, přičemž funkční spáry výplní otvorů musí být
při vnější
straně
ochráněny dešťovou
zábranou,
z vnitřní strany
parozábranou. Podrobný popis je uveden v normě – Příloha A – Pokyny pro navrhování, např. čl. A.3.1.13, A.3.4.1až A.3.4.9 ……. a dalších.
Součástí opatření prováděných na stycích otvorových výplní (oknech a balkónových dveřích) musí být také instalace zateplení ostění, překrývajícího jejich rámy nejméně o 30 až 40 mm.
V rámci zpracování projektové dokumentace k realizaci navržených energeticky úsporných opatření i při vlastním provádění prací je nutné řádně a důkladně zpracovat veškeré detaily styků konstrukcí obálky stavby tím způsobem, aby byly v maximální dosažitelné míře eliminovány lineární i bodové vazby mezi konstrukcemi, tedy aby byly eliminovány tepelné mosty na stycích konstrukcí, např. u rámů oken a balkonových dveří, a u konstrukcí u lodžií (na stycích vertikálního zdiva a stropů) i ostatních konstrukcí obálky budov do exteriéru. Z tohoto důvodu je mimo jiné třeba zajistit dostatečné přesahy kontaktního tepelně izolačního systému pod úroveň podlahy 1. NP a nad úroveň stropů nejvyšších podlaží (z vnější i vnitřní strany). Výpočty uvažují s minimálně standardním ošetřením všech lineárních i bodových tepelných vazeb mezi konstrukcemi venkovních obálek obou budov.
110 Vyhodnocení konstrukcí obálky budov po realizaci energeticky úsporných opatření na stavebních konstrukcích a porovnání s požadovanými (UN,rq) a doporučenými (UN,rc) hodnotami součinitele prostupu tepla (W/m2*K) podle ČSN 73 0540-2 (2007) je provedeno v následující tabulce. V šedých polích jsou konstrukce, na nichž nejsou v rámci varianty č. 1) z důvodu optimalizace finančních nákladů navrhována žádná energeticky úsporná opatření.
Funkční stavební konstrukce P.č. a její hodnocení podle ČSN 73 0540-2 1.
2.
3.
4.
Hodnota součinitele prostupu 2
tepla U (W/m *K) UN,s táv.
UN,rq
V/N
UN,rc
V/N
0,20 0,21 0,24 0,25 0,14
0,38 0,38 0,38 0,38 0,24
V V V V V
0,25 0,25 0,25 0,25 0,16
V V V V V
Podlahy na zemině a stěny přilehlé k zemině ● podlaha s PVC/zem ● podlaha s keramickou dlažbou/zem
0,41 0,71
0,45 0,45
V N
0,30 0,30
N N
Otvorové výplně z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (exteriéru) ● okna plastová SOTER 95/96 ● bakl. dveře plastové SOTER 95/96 ● prosklené stěny SOTER 95/96 ● dveře dom. plast. SOTER 95/96 ● dveře domovní dřevěné 1/3 proskl. ● dveře domovní s kovovými rámy, 1 sklo ● dveře domovní dřevěné
2,79 2,79 2,79 2,79 3,30 6,50 2,60
1,70 1,70 1,70 1,70 1,70 1,70 1,70
N N N N N N N
1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20
N N N N N N N
Neprůsvitné konstrukce obvodového pláště budovy do nevytápěných prostorů ● strop 1 pod půdou ● strop 2 pod půdou ● zdivo Ytong 400 mm/půda ● zdivo Ytong 300 mm/půda ● železobetonové průvlaky 500 mm/půda ● železobetonové sloupy 400 mm/půda ● zdivo Ytong 300 mm /nev.prostor ● strop pod půdou - domky
0,17 0,17 0,20 0,21 0,24 0,25 0,21 0,17
0,30 0,30 0,38 0,38 0,38 0,38 0,60 0,30
V V V V V V V V
0,20 0,20 0,25 0,25 0,25 0,25 0,40 0,20
V V V V V V V V
( V - vyhovuje, N - nevyhovuje) Neprůsvitné konstrukce obvodového pláště budovy do venkovního prostředí (exteriéru) ● zdivo Ytong 400 mm ● zdivo Ytong 300 mm ● železobetonové průvlaky 500 mm ● železobetonové sloupy 400 mm ● podlaha 2. NP (strop průjezdu)
Hodnoty součinitelů prostupu tepla jsou uvedeny bez vlivu lineárních či bodových tepelných vazeb (bez ∆Utb podle ČSN EN 12 831) a u otvorových výplní bez přirážek na nízkou tepelnou setrvačnost.
111
Hodnocení obálek budovv podle ČSN 73 0540-2 (2007):
Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budov podle ČSN 73 0540 – 2, článek 9:
Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budov podle ČSN 73 0540 – 2, článek 9: Uem(W/m2.K)
Uem,N,rq (kWh/m3.a)
Hlavní budova DPS
0,49
0,69
splněn
Objekt domků
0,32
0,45
splněn
Budova
Plnění požadavku
Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy dle ČSN 73 0540–2 (2007) - tabulka C1 Budova:
Klasifikační třída
Slovní popis
Hlavní budova DPS
C1
vyhovující
0,7
Objekt domků
C1
vyhovující
0,7
Klasifik. ukazatel Cl
112
Model energetické potřeby areálu budov DPS Polička, Družstevní 970, Polička Stav po realizaci energeticky úsporných opatření dle varianty č. 1) O
( MODEL je sestaven pro střední teplotu venkovního vzduchu v topném období θes = + 2,60 C, teploty vnitřního vzduchu θis dle výpočtů tepelných ztrát vytápěných budov, normálový počet dní vytápění 268 a místně obvyklý provozní režim vlastního energetického zdroje a VZD zařízení)
Model energetické potřeby areálu budov Domu s pečovatelsko službou v Poličce
Teplo na vytápění a větrání Teplo na ohřev teplé vody Technologická spotřeba ( ZP ) - vaření Elektřina - technologická spotřeba ( kuchyň ) Elektřina - ostatní provozní spotřeba ( bez bytů ) Elektřina - byty Ztráty v kotlích ve vlastních energetických zdrojích Nevyužitelné ztráty v hlavních rozvodech v ÚT a VZT Nevyužitelné ztráty v rozvodech v kotelně Nevyužitelné ztráty v rozvodech v TV Nevyužitelné ztráty při ohřevu TV na výměnících Nevyužitelné ztráty v rozvodech celkem Energetická potřeba za normálový rok celkem
Hlavní budova
Budova
Areál budov
DPS GJ/rnorm.
domků GJ/rnorm.
DPS celkem GJ/rnorm.
1 436,16 209,07 113,67 78,99 110,85 336,96 0,00 0,00 248,46 81,55 271,42 9,81 611,24 2 896,94
140,55 90,09 10,51 0,00 0,00 42,30 0,00 40,70 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 324,15
1 576,71 299,16 124,18 78,99 110,85 379,26 0,00 40,70 248,46 81,55 271,42 9,81 611,24 3 221,09
113
Upravený tvar energetické bilance Ř
Ukazatel
Stávající stav
Stav po real. EÚO - var.1).
Energie
Náklady
Energie
Náklady
GJ/rnorm.
Kč/rnorm.
GJ/rnorm.
Kč/rnorm.
1
Vstupy paliv a energie
3 748,77
2 259 398
3 221,09
2 000 430
2 3
Změna zásob paliva Spotřeba paliv a energie
0,00 3 748,77
0 2 259 398
0,00 3 221,09
0 2 000 430
4 5
Prodej energie cizím Konečná spotř. paliv a energie ( ř.3 - ř.4) z toho: dodávkové teplo elektřina zemní plyn Ztráty v kotlích při výrobě tepla Ztráty rozvodech a na výměníku celkem z toho: nevyužitelné ztráty v rozvodech ÚT a VZD nevyužitelné ztráty v rozvodech TV nevyuž. ztráty při ohřevu TV na výměníku nevyužitelné ztráty v rozvodech v kotelně Spotřeba energie na vytápění, větrání a ohřev TV z toho: dodávkové teplo pro ÚT hl. budovy DPS teplo na větrání budovy domků (ZP) teplo ze ZP na přípravu TV (teplo v TV) dodávkové teplo na přípravu TV (teplo v TV) Spotř.energie na ostatní procesy (včetně paušálů) z. toho: spotřeba zemního plynu na vaření (ZP) spotřeba elektřiny na vaření elektřina - ostatní provozní spotřeba elektřina - byty
0,00 3 748,77 2 704,01 569,10 475,66 52,72 611,24 248,46 271,42 9,81 81,55 2 391,53 1 883,70 208,67 90,09 209,07 693,28 124,18 78,99 110,85 379,26
0 2 259 398 1 409 815 697 466 152 117 16 861 318 686 129 542 141 513 5 113 42 519 1 186 672 982 124 66 733 28 811 109 005 737 179 39 713 96 807 135 853 464 806
0,00 3 221,09 2 256,47 569,10 395,52 40,70 611,24 248,46 271,42 9,81 81,55 1 875,87 1 436,16 140,55 90,09 209,07 693,28 124,18 78,99 110,85 379,26
0 2 000 430 1 176 476 697 466 126 488 13 016 318 686 129 542 141 513 5 113 42 519 931 549 748 785 44 948 28 811 109 005 737 179 39 713 96 807 135 853 464 806
6 7
8
9
114 Varianta č. 2 )
Pro vylepšení tepelně technických vlastností konstrukcí obálky budov jsou navržena v rámci finančně náročnější varianty č. 2) opatření takovým způsobem, aby u konstrukcí, na nichž jsou změny navrhovány, byly hodnoty součinitelů prostupu tepla neprůsvitnými konstrukcemi Uk ≤ UN,rc (W/m2*K) a hodnoty součinitelů prostupu tepla otvorovými výplněmi, na nichž jsou změny navrhovány, Uw ≤ UW,rc (W/m2*K), tedy aby součinitelé prostupu tepla konstrukcí, na nichž jsou opatření navrhována, byly menší než doporučené hodnoty dle ČSN 73 0540-2 (2007), přičemž průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy Uem ≤ Uem,N,rc (W/m2*K) – doporučená hodnota průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy.
Hlavní budova DPS
Po odstranění závad na stavebních konstrukcích venkovního pláště hlavní budovy DPS (opravy hydroizolací na balkónech, naspádování podlah balkónů k vnější straně budovy, oprava parapetů,….atd.) navrhuji svislé neprůsvitné konstrukce z plynosilikátových tvárnic tl. 400 mm opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem,
obsahujícím
tepelně izolační vrstvu na bázi
minerálních vláken tl. ≥ 100 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uzd.pls400 ≤ 0,195 W/m2.K, plocha zateplení 1 681,60 m2. Svislé neprůsvitné konstrukce z plynosilikátových tvárnic tl. 300 mm opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm, (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uzd.pls300 ≤ 0,212 W/m2.K, plocha zateplení 156,30 m2. Železobetonové průvlaky tl. 500 mm, které jsou součástí svislých neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do exteriéru, opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany
115 opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uprůvl.500 ≤ 0,241 W/m2.K, plocha zateplení 377,90 m2. Železobetonové
sloupy
tl.
400
mm,
které
jsou
součástí
svislých
neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do exteriéru, opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm, (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uslo400 ≤ 0,246 W/m2.K, plocha zateplení 282,06 m2. Strop nad průjezdem v 2. části hlavní budovy DPS opatřit
v celé ploše
kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 160 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Ustr.průk ≤ 0,153W/m2.K, plocha zateplení 44,16 m2. Na stropy nejvyšších podlaží pod valbovými střechami s malým spádem nafoukat tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken (resp. např. drti z minerálních vláken tl. ≥ 150 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K) tak, aby Ustr.2 ≤ 0,170 W/m2.K, plocha zateplení 320,94 m2. Na stropy nejvyšších podlaží pod půdami nafoukat či těsně uložit tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken (foukaná vrstva může být např. na bázi minerálních vláken)
tl. ≥ 150 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K) tak, aby Ustr.1 ≤ 0,170
2
W/m .K, plocha zateplení 1 864,73 m2.
Železobetonové průvlaky tl. 500 mm, které jsou součástí svislých neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do nevytápěných půdních prostorů, opatřit ze strany půdního prostoru kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm, (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm,
Uprůvl.500 ≤ 0,241 W/m2.K,
plocha zateplení17,64 m2. Železobetonové
sloupy
tl.
400
mm,
které
jsou
součástí
svislých
neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do nevytápěných půdních prostorů, opatřit ze strany půdního prostoru kontaktním zateplovacím fasádním
116 systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm, (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uslo400 ≤ 0,246 W/m2.K, plocha zateplení 4,61 m2. Stávající okna výr. SOTER s plastovými rámy se zasklením původními izolačními dvojskly (Uw = 2,79 W/m2*K) nahradit okny novými s plastovými rámy se zasklením izolačními dvojskly tak, aby součinitel prostupu tepla celými otvorovými výplněmi UW ≤ 1,20 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha oken celkem 455,80 m2. Stávající prosklené stěny výr. SOTER s plastovými rámy se zasklením původními izolačními dvojskly (Uw = 2,79 W/m2*K)
nahradit okny novými
s plastovými rámy se zasklením izolačními dvojskly tak, aby součinitel prostupu tepla celými otvorovými výplněmi UW ≤ 1,20 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha prosklených stěn celkem 39,44 m2. Domovní dveře s plastovými rámy a balkónové dveře výr. SOTER (Uw = 2,79 W/m2*K) s plastovými rámy a zasklením původními izolačními dvojskly nahradit dveřmi novými s plastovými či kovovými rámy s přerušeným tepelným mostem tak, aby součinitel prostupu tepla celou otvorovou výplní UW ≤ 1,2 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha dveří celkem 205,50 m2.
Stávající domovní dveře s kovovými rámy a jednoduchým prosklením, domovní dveře dřevěné plné nahradit dveřmi novými s plastovými či kovovými rámy s přerušeným tepelným mostem tak, aby součinitel prostupu tepla celou otvorovou výplní UW ≤ 1,2 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha dveří celkem 25,63 m2.
Objekt domků
Svislé neprůsvitné konstrukce z plynosilikátových tvárnic tl. 400 mm opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně
117 izolační vrstvu fasádního polystyrenu EPS
tl.
≥
100 mm, (λ ≤ 0,039 W/m.K),
z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uzd.pls400 ≤ 0,190 W/m2.K, plocha zateplení 367,59 m2. Železobetonové
sloupy
tl.
400
mm,
které
jsou
součástí
svislých
neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do exteriéru, opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu fasádního polystyrenu EPS tl. ≥ 100 mm, (λ ≤ 0,039 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uslo400 ≤ 0,240 W/m2.K, plocha zateplení 36,97 m2. Na stropy nejvyšších podlaží pod půdami nafoukat či těsně uložit tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken (foukaná vrstva může být např. na bázi minerálních vláken)
tl. ≥ 150 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K) tak, aby Ustr.1 ≤ 0,170
W/m2.K, plocha zateplení 522, 69 m2.
Svislé neprůsvitné konstrukce z plynosilikátových tvárnic tl. 300 mm, oddělující vytápěné prostory a nevytápěný prostor mezi 2. a 3. domkem, opatřit z vnější strany (ze strany nevytápěného prostoru) kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu
fasádního polystyrenu EPS tl. ≥
80 mm (λ ≤ 0,039 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm,
Uzd.pls300NT ≤ 0,240 W/m2.K, plocha
zateplení celkem 261,22 m2.
Stávající okna výr. SOTER s plastovými rámy se zasklením původními izolačními dvojskly (Uw = 2,79 W/m2*K) nahradit okny novými s plastovými rámy se zasklením izolačními dvojskly tak, aby součinitel prostupu tepla celými otvorovými výplněmi UW ≤ 1,20 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha oken celkem 54,0 m2. Domovní dveře výr. SOTER (Uw = 2,79 W/m2*K)
s plastovými rámy
a
zasklením původními izolačními dvojskly nahradit dveřmi novými s plastovými či kovovými rámy s přerušeným tepelným mostem tak, aby součinitel prostupu tepla celou otvorovou výplní UW ≤ 1,2 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf
118 ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha dveří celkem 14,72 m2.
Před montáží kontaktního fasádního zateplovacího systému provést řádné zateplení parapetů oken a zejména upravit konstrukci styku rámu oken a zdiva tím způsobem, aby byly splněny tyto požadavky:
o nulové zatékání do spáry mezi oknem a konstrukcí zdi o minimální spárová průvzdušnost o účinné odvětrávání spáry, zamezení kondenzace vody uvnitř spáry o umožnění dilatace konstrukcí o účinná tepelná a zvuková izolace o funkčnost po celou dobu životnosti stavby
V ČSN 73 0540-2 (2007) se doporučuje dvoustupňové řešení funkční spáry, které zajišťuje vnitřní povrchovou teplotu rámu, přičemž funkční spáry výplní otvorů musí být
při vnější
straně
ochráněny dešťovou
zábranou,
z vnitřní strany
parozábranou. Podrobný popis je uveden v normě – Příloha A – Pokyny pro navrhování, např. čl. A.3.1.13, A.3.4.1až A.3.4.9 ……. a dalších.
Součástí opatření prováděných na stycích otvorových výplní (oknech a balkónových dveřích) musí být také instalace zateplení ostění, překrývajícího jejich rámy nejméně o 30 až 40 mm.
V rámci zpracování projektové dokumentace k realizaci navržených energeticky úsporných opatření i při vlastním provádění prací je nutné řádně a důkladně zpracovat veškeré detaily styků konstrukcí obálky stavby tím způsobem, aby byly v maximální dosažitelné míře eliminovány lineární i bodové vazby mezi konstrukcemi, tedy aby byly eliminovány tepelné mosty na stycích konstrukcí, např. u rámů oken a balkonových dveří, a u konstrukcí u lodžií (na stycích vertikálního zdiva a stropů) i ostatních konstrukcí obálky budov do exteriéru. Z tohoto důvodu je mimo jiné třeba zajistit dostatečné přesahy kontaktního tepelně izolačního systému pod úroveň podlahy 1. NP a nad úroveň stropů nejvyšších podlaží (z vnější i vnitřní strany). Výpočty uvažují s minimálně
119 standardním ošetřením všech lineárních i bodových tepelných vazeb mezi konstrukcemi venkovních obálek obou budov.
Vyhodnocení konstrukcí obálky budov po realizaci energeticky úsporných opatření na stavebních konstrukcích a porovnání s požadovanými (UN,rq) a doporučenými (UN,rc) hodnotami součinitele prostupu tepla (W/m2*K) podle ČSN 73 0540-2 (2007) je provedeno v následující tabulce. V šedých polích jsou konstrukce, na nichž nejsou v rámci varianty č. 2) z důvodu optimalizace finančních nákladů navrhována žádná energeticky úsporná opatření.
Funkční stavební konstrukce P.č. a její hodnocení podle ČSN 73 0540-2 1.
2.
3.
4.
Hodnota součinitele prostupu 2
tepla U (W/m *K) UN,s táv.
UN,rq
V/N
UN,rc
V/N
0,20 0,21 0,24 0,25 0,14
0,38 0,38 0,38 0,38 0,24
V V V V V
0,25 0,25 0,25 0,25 0,16
V V V V V
Podlahy na zemině a stěny přilehlé k zemině ● podlaha s PVC/zem ● podlaha s keramickou dlažbou/zem
0,41 0,71
0,45 0,45
V N
0,30 0,30
N N
Otvorové výplně z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (exteriéru) ● okna plastová ● bakl. dveře plastové ● prosklené stěny plastové ● dveře dom. plastové ● dveře dom. plastové ● dveře dom. plastové ● dveře dom. plastové
1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20
1,70 1,70 1,70 1,70 1,70 1,70 1,70
V V V V V V V
1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20
V V V V V V V
Neprůsvitné konstrukce obvodového pláště budovy do nevytápěných prostorů ● strop 1 pod půdou ● strop 2 pod půdou ● zdivo Ytong 400 mm/půda ● zdivo Ytong 300 mm/půda ● železobetonové průvlaky 500 mm/půda ● železobetonové sloupy 400 mm/půda ● zdivo Ytong 300 mm /nev.prostor ● strop pod půdou - domky
0,17 0,17 0,20 0,21 0,24 0,25 0,21 0,17
0,30 0,30 0,38 0,38 0,38 0,38 0,60 0,30
V V V V V V V V
0,20 0,20 0,25 0,25 0,25 0,25 0,40 0,20
V V V V V V V V
( V - vyhovuje, N - nevyhovuje) Neprůsvitné konstrukce obvodového pláště budovy do venkovního prostředí (exteriéru) ● zdivo Ytong 400 mm ● zdivo Ytong 300 mm ● železobetonové průvlaky 500 mm ● železobetonové sloupy 400 mm ● podlaha 2. NP (strop průjezdu)
Hodnoty součinitelů prostupu tepla jsou uvedeny bez vlivu lineárních či bodových tepelných vazeb (bez ∆Utb podle ČSN EN 12 831) a u otvorových výplní bez přirážek na nízkou tepelnou setrvačnost.
120
Hodnocení obálky budovy podle ČSN 73 0540-2 (2007):
Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budov podle ČSN 73 0540 – 2, článek 9:
Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budov podle ČSN 73 0540 – 2, článek 9: Uem(W/m2.K)
Uem,N,rq (kWh/m3.a)
Hlavní budova DPS
0,31
0,69
splněn
Objekt domků
0,24
0,45
splněn
Budova
Plnění požadavku
Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy dle ČSN 73 0540–2 (2007) - tabulka C1 Klasifikační třída
Slovní popis
Hlavní budova DPS
B
úsporná
0,5
Objekt domků
B
úsporná
0,5
Budova:
Klasifik. ukazatel Cl
121
Model energetické potřeby areálu budov DPS Polička, Družstevní 970, Polička Stav po realizaci energeticky úsporných opatření dle varianty č. 2) O
( MODEL je sestaven pro střední teplotu venkovního vzduchu v topném období θes = + 2,60 C, teploty vnitřního vzduchu θis dle výpočtů tepelných ztrát vytápěných budov, normálový počet dní vytápění 268 a místně obvyklý provozní režim vlastního energetického zdroje a VZD zařízení)
Model energetické potřeby areálu budov Domu s pečovatelsko službou v Poličce
Teplo na vytápění a větrání Teplo na ohřev teplé vody Technologická spotřeba ( ZP ) - vaření Elektřina - technologická spotřeba ( kuchyň ) Elektřina - ostatní provozní spotřeba ( bez bytů ) Elektřina - byty Ztráty v kotlích ve vlastních energetických zdrojích Nevyužitelné ztráty v hlavních rozvodech v ÚT a VZT Nevyužitelné ztráty v rozvodech v kotelně Nevyužitelné ztráty v rozvodech v TV Nevyužitelné ztráty při ohřevu TV na výměnících Nevyužitelné ztráty v rozvodech celkem Energetická potřeba za normálový rok celkem
Hlavní budova
Budova
Areál budov
DPS GJ/rnorm.
domků GJ/rnorm.
DPS celkem GJ/rnorm.
1 148,41 209,07 113,67 78,99 110,85 336,96 0,00 0,00 248,46 81,55 271,42 9,81 611,24 2 609,19
115,73 90,09 10,51 0,00 0,00 42,30 0,00 36,32 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 294,95
1 264,14 299,16 124,18 78,99 110,85 379,26 0,00 36,32 248,46 81,55 271,42 9,81 611,24 2 904,14
122
Upravený tvar energetické bilance Ř
Ukazatel
Stávající stav
Stav po real. EÚO - var.2).
Energie
Náklady
Energie
Náklady
GJ/rnorm.
Kč/rnorm.
GJ/rnorm.
Kč/rnorm.
1
Vstupy paliv a energie
3 748,77
2 259 398
2 904,14
1 841 065
2 3
Změna zásob paliva Spotřeba paliv a energie
0,00 3 748,77
0 2 259 398
0,00 2 904,14
0 1 841 065
4 5
Prodej energie cizím Konečná spotř. paliv a energie ( ř.3 - ř.4) z toho: dodávkové teplo elektřina zemní plyn Ztráty v kotlích při výrobě tepla Ztráty rozvodech a na výměníku celkem z toho: nevyužitelné ztráty v rozvodech ÚT a VZD nevyužitelné ztráty v rozvodech TV nevyuž. ztráty při ohřevu TV na výměníku nevyužitelné ztráty v rozvodech v kotelně Spotřeba energie na vytápění, větrání a ohřev TV z toho: dodávkové teplo pro ÚT hl. budovy DPS teplo na větrání budovy domků (ZP) teplo ze ZP na přípravu TV (teplo v TV) dodávkové teplo na přípravu TV (teplo v TV) Spotř.energie na ostatní procesy (včetně paušálů) z. toho: spotřeba zemního plynu na vaření (ZP) spotřeba elektřiny na vaření elektřina - ostatní provozní spotřeba elektřina - byty
0,00 3 748,77 2 704,01 569,10 475,66 52,72 611,24 248,46 271,42 9,81 81,55 2 391,53 1 883,70 208,67 90,09 209,07 693,28 124,18 78,99 110,85 379,26
0 2 259 398 1 409 815 697 466 152 117 16 861 318 686 129 542 141 513 5 113 42 519 1 186 672 982 124 66 733 28 811 109 005 737 179 39 713 96 807 135 853 464 806
0,00 2 904,14 1 968,72 569,10 366,32 36,32 611,24 248,46 271,42 9,81 81,55 1 563,30 1 148,41 115,73 90,09 209,07 693,28 124,18 78,99 110,85 379,26
0 1 841 065 1 026 449 697 466 117 150 11 616 318 686 129 542 141 513 5 113 42 519 773 584 598 758 37 010 28 811 109 005 737 179 39 713 96 807 135 853 464 806
6 7
8
9
123
5.
Ekonomické vyhodnocení
5.1
Celkové výdaje na realizaci navržených energeticky úsporných opatření
Varianta č. 1) : Hlavní budova DPS
1)
Instalace kontaktního zateplovacího systému z vnější strany na vertikální
neprůsvitné konstrukce objektu vůči exteriéru a vůči nevytápěným prostorům půd (zdiva Ytong 400 mm, Ytong 300 mm, železobetonové průvlaky tl. 500 mm a želozobetonové sloupy tl. 400 mm), obsahující tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm, (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm,
plocha zateplovacího
systému celkem: 2 769,51 m2 ................................................. 2 969 710 Kč
2)
Zateplení konstrukcí stropů nad nejvyšším podlažím budovy (resp.
jejich jednotlivých částí) uložením či nafoukáním tepelně izolační vrstvy na bázi minerálních vláken či minerální drti o tl. ≥ 150 mm, λd ≤ 0,040 W/m*K, plocha zateplení celkem: 2 185,67 m2 .................................... 2 132 280 Kč
3)
Zateplení konstrukce stropu nad průjezdem
(tvoří podlahu 2. NP
vytápěné části budovy) těsným přiložením KZS, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken
o tl. ≥ 150 mm, λd ≤ 0,041
W/m*K, plocha zateplovacího systému celkem: 44,16 m2 .......... 42 130 Kč
124 Objekt domků 4)
Instalace kontaktního zateplovacího systému z vnější strany na vertikální
neprůsvitné konstrukce objektu vůči exteriéru (zdivo Ytong 400 mm, železobetonové prvky), obsahující tepelně izolační vrstvu polystyrenu EPS tl.
≥
100 mm (λ ≤ 0,039 W/m.K),
z vnější strany opatřeným vrstvou
venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, plocha zateplovacího systému celkem: 404,56 m2.................... 439 960 Kč
5)
Instalace kontaktního zateplovacího systému z vnější strany na vertikální
neprůsvitné konstrukce objektu vůči nevytápěnému prostoru mezi 2. a 3. domkem (zdivo Ytong 300 mm), obsahující tepelně izolační vrstvu polystyrenu EPS tl. ≥ 80 mm, (λ ≤ 0,039 W/m.K), plocha zateplovacího systému : 261,22 m2 .................................................................. 284 070 Kč
6)
Zateplení konstrukce stropu domků uložením či nafoukáním tepelně
izolační vrstvy na bázi minerálních vláken či minerální drti o tl. ≥ 150 mm, λd ≤ 0,040 W/m*K, plocha: 522,69 m2 .............................................. 499 820 Kč
7)
Ostatní
výdaje
přímo
nesouvisející
s vědomou
energetickou
modernizací objektů (např. zanedbaná údržba ve smyslu vyhl. 425/2004
sb., hromosvody,…..a pod.) celkem .......................................................... Kč Předpokládané celkové výdaje na EÚO dle var. č. 1) ......................... Kč
Varianta č. 2) Hlavní budova DPS 1)
Instalace kontaktního zateplovacího systému z vnější strany na vertikální
neprůsvitné konstrukce objektu vůči exteriéru a vůči nevytápěným prostorům půd (zdiva Ytong 400 mm, Ytong 300 mm, železobetonové
125 průvlaky tl. 500 mm a želozobetonové sloupy tl. 400 mm), obsahující tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní
štukové (λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm,
plocha zateplovacího
2
systému celkem: 2 769,51 m .................................................. 2 969 710Kč
2)
Zateplení konstrukcí stropů nad nejvyšším podlažím budovy (resp.
jejich jednotlivých částí) uložením či nafoukáním tepelně izolační vrstvy na bázi minerálních vláken či minerální drti o tl. ≥ 150 mm, λd ≤ 0,040 W/m*K, plocha zateplení celkem: 2 229,83 m2 .................................... 2 132 280 Kč
3)
Zateplení konstrukce stropu nad průjezdem
(tvoří podlahu 2. NP
vytápěné části budovy) těsným přiložením KZS, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken
o tl. ≥ 150 mm, λd ≤ 0,041
W/m*K, plocha zateplovacího systému celkem: 44,16 m2 ........... 42 130 Kč
4)
Náhrada stávajících otvorových výplní, tvořených
SOTER, balkonovými dveřmi SOTER,
plastovými okny
prosklenými stěnami SOTER a
domovními dveřmi s plastovými a kovovými rámy i domovními dřevěnými dveřmi, novými výplněmi s plastovými či kovovými rámy se zasklením izolačními dvojskly tak, aby součinitel prostupu tepla celými otvorovými výplněmi UW ≤ 1,20 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (u kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha oken v hlavní budově celkem
455,80 m2, dveří celkem
231,13 m2, prosklených stěn
celkem 39,44 m2, výplně celkem: 726,37 m2............................ 2 723 890 Kč
Objekt domků
5)
Instalace kontaktního zateplovacího systému z vnější strany na vertikální
neprůsvitné konstrukce objektu vůči exteriéru (zdivo Ytong 400 mm, železobetonové prvky), obsahující tepelně izolační vrstvu polystyrenu EPS
126 tl.
≥
100 mm (λ ≤ 0,039 W/m.K),
z vnější strany opatřeným vrstvou
venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, plocha zateplovacího systému celkem: 404,56 m2.................... 439 960 Kč
6)
Instalace kontaktního zateplovacího systému z vnější strany na vertikální
neprůsvitné konstrukce objektu vůči nevytápěnému prostoru mezi 2. a 3. domkem (zdivo Ytong 300 mm), obsahující tepelně izolační vrstvu polystyrenu EPS tl. ≥ 80 mm (λ ≤ 0,039 W/m.K), plocha zateplovacího systému : 261,22 m2 .................................................................. 284 070 Kč
7)
Zateplení konstrukce stropu domků uložením či nafoukáním tepelně
izolační vrstvy na bázi minerálních vláken či minerální drti o tl. ≥ 150 mm, λd ≤ 0,040 W/m*K, plocha: 522,69 m2 .............................................. 499 820 Kč
8)
Náhrada stávajících otvorových výplní, tvořených okny s plastovými
rámy SOTER a domovními dveřmi s plastovými rámy novými výplněmi s plastovými či kovovými rámy se zasklením izolačními dvojskly tak, aby součinitel prostupu tepla celými otvorovými výplněmi UW ≤ 1,20 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (u kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha oken v domcích celkem 54,0 m2, dveří celkem 14,72 m2, výplně celkem: 68,72 m2 ............................................ 257 700 Kč
9)
Ostatní
výdaje
přímo
nesouvisející
s vědomou
energetickou
modernizací objektů (např. zanedbaná údržba ve smyslu vyhl. 425/2004
sb., hromosvody,…..a pod.) celkem .......................................................... Kč Předpokládané celkové výdaje na EÚO dle var. č. 2) ......................... Kč
127
5.2
Redukované výd aje na realizaci navržen ých energeticky úsporných opatření
Ve smyslu § 7, odst. (3) Vyhlášky MPO ČR č. 213/2001 Sb. ve znění Vyhlášky MPO ČR č. 425/2004 Sb. se do ekonomického hodnocení nezahrnují náklady (výdaje) na opatření k odstranění zanedbané údržby. V případě předmětu tohoto energetického auditu jsou všechny stavební konstrukce budov funkční, avšak jejich energetické vlastnosti jsou negativně ovlivněny vlivem fyzického opotřebení různé úrovně. Výdaje na tzv. „energeticky vědomou modernizaci“ (modernizaci nikoliv ve smyslu daňových zákonů, problematika zařazení realizace jednotlivých částí navržených opatření do výdajů za opravy či do výdajů na modernizaci či rekonstrukci není v tomto energetickém auditu řešena) z tohoto důvodu neodpovídají celkovým výdajům na realizaci opatření v celém rozsahu. Redukovanými výdaji jsou tedy označeny výdaje na realizaci energeticky úsporných opatření, které přímo souvisejí
s realizací
energetických
úspor.
Redukované
výdaje
na
realizaci
navržených energeticky úsporných opatření odpovídají svojí výší tzv. uznatelným výdajům ve smyslu podmínek OPŽP - Prioritní osy 3 - „Udržitelné využívání zdrojů energie“, oblast podpory 3.2 - „Realizace úspor energie a využití odpadního tepla“.
Varianta č. 1) :
Hlavní budova DPS 1)
Instalace kontaktního zateplovacího systému z vnější strany na vertikální
neprůsvitné konstrukce objektu vůči exteriéru a vůči nevytápěným prostorům půd (zdiva Ytong 400 mm, Ytong 300 mm, železobetonové průvlaky tl. 500 mm a želozobetonové sloupy tl. 400 mm), obsahující tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, 2
plocha zateplovacího
systému
celkem: 2 769,51 m ................................................................ 2 969 710 Kč
128 2)
Zateplení konstrukcí stropů nad nejvyšším podlažím budovy (resp.
jejich jednotlivých částí) uložením či nafoukáním tepelně izolační vrstvy na bázi minerálních vláken či minerální drti o tl. ≥ 150 mm, λd ≤ 0,040 W/m*K, plocha zateplení celkem: 2 229,83 m2 .................................... 2 132 280 Kč
3)
Zateplení konstrukce stropu nad průjezdem
(tvoří podlahu 2. NP
vytápěné části budovy) těsným přiložením KZS, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken
o tl. ≥ 150 mm, λd ≤ 0,041
W/m*K, plocha zateplovacího systému celkem: 44,16 m2 ........... 42 130 Kč
Objekt domků 4)
Instalace kontaktního zateplovacího systému z vnější strany na
vertikální neprůsvitné konstrukce objektu vůči exteriéru (zdivo Ytong 400 mm, železobetonové prvky), obsahující tepelně izolační vrstvu polystyrenu EPS tl. ≥ 100 mm, (λ ≤ 0,039 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, plocha zateplovacího systému celkem: 404,56 m2.................... 439 960 Kč
5)
Instalace kontaktního zateplovacího systému z vnější strany na vertikální
neprůsvitné konstrukce objektu vůči nevytápěnému prostoru mezi 2. a 3. domkem (zdivo Ytong 300 mm), obsahující tepelně izolační vrstvu polystyrenu EPS tl. ≥ 80 mm, (λ ≤ 0,039 W/m.K), plocha zateplovacího systému: 261,22 m2 ................................................................... 284 070 Kč
6)
Zateplení konstrukce stropu domků uložením či nafoukáním tepelně
izolační vrstvy na bázi minerálních vláken či minerální drti o tl. ≥ 150 mm, λd ≤ 0,040 W/m*K, plocha: 522,69 m2 .............................................. 499 820 Kč Předpokládané redukované výdaje na EÚO dle var. č. 1) ... 6 367 970 Kč
129
Varianta č. 2)
Hlavní budova DPS 1)
Instalace kontaktního zateplovacího systému z vnější strany na vertikální
neprůsvitné konstrukce objektu vůči exteriéru a vůči nevytápěným prostorům půd (zdiva Ytong 400 mm, Ytong 300 mm, železobetonové průvlaky tl. 500 mm a želozobetonové sloupy tl. 400 mm), obsahující tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm, (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm,
plocha zateplovacího
systému celkem: 2 769,51 m2 ................................................. 2 969 710 Kč
2)
Zateplení konstrukcí stropů nad nejvyšším podlažím budovy (resp.
jejich jednotlivých částí) uložením či nafoukáním tepelně izolační vrstvy na bázi minerálních vláken či minerální drti o tl. ≥ 150 mm, λd ≤ 0,040 W/m*K, plocha zateplení celkem: 2 229,83 m2 .................................... 2 132 280 Kč
3)
Zateplení konstrukce stropu nad průjezdem
(tvoří podlahu 2. NP
vytápěné části budovy) těsným přiložením KZS, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken
o tl. ≥ 150 mm, λd ≤ 0,041
W/m*K, plocha zateplovacího systému celkem: 44,16 m2 .......... 42 130 Kč
4)
Náhrada stávajících otvorových výplní, tvořených
SOTER, balkonovými dveřmi SOTER,
plastovými okny
prosklenými stěnami SOTER a
domovními dveřmi s plastovými a kovovými rámy i domovními dřevěnými dveřmi novými výplněmi s plastovými či kovovými rámy se zasklením izolačními dvojskly tak, aby součinitel prostupu tepla celými otvorovými výplněmi UW ≤ 1,20 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (u kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha oken v hlavní
130 budově celkem
455,80 m2, dveří celkem
231,13 m2, prosklených stěn
celkem 39,44 m2, výplně celkem: 726,37 m2............................ 2 723 890 Kč
Objekt domků 5)
Instalace kontaktního zateplovacího systému z vnější strany na vertikální
neprůsvitné konstrukce objektu vůči exteriéru (zdivo Ytong 400 mm, železobetonové prvky), obsahující tepelně izolační vrstvu polystyrenu EPS tl.
≥
100 mm (λ ≤ 0,039 W/m.K),
z vnější strany opatřeným vrstvou
venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, plocha zateplovacího systému celkem: 404,56 m2.................... 439 960 Kč
6)
Instalace kontaktního zateplovacího systému z vnější strany na vertikální
neprůsvitné konstrukce objektu vůči nevytápěnému prostoru mezi 2. a 3. domkem (zdivo Ytong 300 mm), obsahující tepelně izolační vrstvu polystyrenu EPS tl. ≥ 80 mm, (λ ≤ 0,039 W/m.K), plocha zateplovacího systému : 261,22 m2 .................................................................. 284 070 Kč
7)
Zateplení konstrukce stropu domků uložením či nafoukáním tepelně
izolační vrstvy na bázi minerálních vláken či minerální drti o tl. ≥ 150 mm, λd ≤ 0,040 W/m*K, plocha: 522,69 m2 .............................................. 499 820 Kč
8)
Náhrada stávajících otvorových výplní, tvořených okny s plastovými
rámy SOTER a domovními dveřmi s plastovými rámy novými výplněmi s plastovými či kovovými rámy se zasklením izolačními dvojskly tak, aby součinitel prostupu tepla celými otvorovými výplněmi UW ≤ 1,20 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (u kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha oken v domcích celkem 54,0 m2, dveří celkem 14,72 m2, výplně celkem: 68,72 m2 ............................................ 257 700 Kč
Předpokládané redukov. výdaje na EÚO dle var. č. 2)....... 9 349 560 Kč
131 5.3
Ekonomické vyhodnocení jednotlivých variant navrhovaných opatření
Provedeno podle 4 kritérií: 1) prostá doba návratnosti vynaložených prostředků TPN 2) reálná doba návratnosti při uvažování diskont. sazby 3,30 % 3) čistá současná hodnota navrženého opatření - NPVTž 4) vnitřní výnosové procento IRRTž
5.3.1
Prostá doba návratnosti navržených energeticky úsporných opatření projektu TPN EÚO (počet roků )
Prostá doba návratnosti vynaložených prostředků TPN je vypočítána podle vztahu: IN
IN
IN
TPN = ----------- = -------------------- = -----------------------------------------------CFt
Kde:
CHV + DO
( V – N – DO ) . ( 1 – DS ) + DO
IN ......... investiční a jiné jednorázové výdaje související s realizací EÚO CFt ....... cash - flow projektu v roce t CHV ..... čistý hospodářský výsledek za rok DO ..... daňové odpisy související s realizací navrženého EÚO V .......... výnosy opatření za rok N .......... nově vzniklé provozní náklady související s EÚO za rok DS ....... daňová sazba daně z příjmů právnických osob
Uvažované fyzické životnosti :
- opatření na venk. pláštích budov (okna, dveře, izolace,zateplení)
> 30 let
132 TAB - Prostá doba návratnosti - EÚO - varianta č. 1) CF v jedn. letech
suma CFt Kč
CFt Kč
V
N
Dod. IN
Kč
Kč
Kč
IN
-6 367 965
-6 367 965
CF1
-6 108 997
258 968
258 968
0
CF2
-5 850 029
258 968
258 968
0
CF3
-5 591 061
258 968
258 968
0
CF4
-5 332 093
258 968
258 968
0
CF5
-5 073 125
258 968
258 968
0
CF6
-4 814 157
258 968
258 968
0
CF7
-4 555 189
258 968
258 968
0
CF8
-4 296 221
258 968
258 968
0
CF9
-4 037 253
258 968
258 968
0
CF10
-3 778 285
258 968
258 968
0
CF11
-3 519 317
258 968
258 968
0
CF12
-3 260 349
258 968
258 968
0
CF13
-3 001 381
258 968
258 968
0
CF14
-2 742 413
258 968
258 968
0
CF15
-2 483 445
258 968
258 968
0
CF16
-2 224 477
258 968
258 968
0
CF17
-1 965 509
258 968
258 968
0
CF18
-1 706 541
258 968
258 968
0
CF19
-1 447 573
258 968
258 968
0
CF20
-1 188 605
258 968
258 968
0
CF21
-929 637
258 968
258 968
0
CF22
-670 669
258 968
258 968
0
CF23
-411 701
258 968
258 968
0
CF24
-152 733
258 968
258 968
0
CF25
106 235
258 968
258 968
0
CF26
365 203
258 968
258 968
0
CF27
624 171
258 968
258 968
0
CF28
883 139
258 968
258 968
0
CF29
1 142 107
258 968
258 968
0
CF30
1 401 075
258 968
258 968
0
Prostá doba návratnosti EÚO - varianta č. 1)
2 000
1 000
0
-1 000
-2 000
-3 000
-4 000
-5 000
-6 000
-7 000
133 TAB - Prostá doba návratnosti - EÚO - varianta č. 2) CF v jedn. letech
suma CFt Kč
CFt Kč
V
N
Dod. IN
Kč
Kč
Kč
IN
-9 349 560
-9 349 560
CF1
-8 931 227
418 333
418 333
0
CF2
-8 512 894
418 333
418 333
0
CF3
-8 094 561
418 333
418 333
0
CF4
-7 676 228
418 333
418 333
0
CF5
-7 257 895
418 333
418 333
0
CF6
-6 839 562
418 333
418 333
0
CF7
-6 421 229
418 333
418 333
0
CF8
-6 002 896
418 333
418 333
0
CF9
-5 584 563
418 333
418 333
0
CF10
-5 166 230
418 333
418 333
0
CF11
-4 747 897
418 333
418 333
0
CF12
-4 329 564
418 333
418 333
0
CF13
-3 911 231
418 333
418 333
0
CF14
-3 492 898
418 333
418 333
0
CF15
-3 074 565
418 333
418 333
0
CF16
-2 656 232
418 333
418 333
0
CF17
-2 237 899
418 333
418 333
0
CF18
-1 819 566
418 333
418 333
0
CF19
-1 401 233
418 333
418 333
0
CF20
-982 900
418 333
418 333
0
CF21
-564 567
418 333
418 333
0
CF22
-146 234
418 333
418 333
0
CF23
272 099
418 333
418 333
0
CF24
690 432
418 333
418 333
0
CF25
1 108 765
418 333
418 333
0
CF26
1 527 098
418 333
418 333
0
CF27
1 945 431
418 333
418 333
0
CF28
2 363 764
418 333
418 333
0
CF29
2 782 097
418 333
418 333
0
CF30
3 200 430
418 333
418 333
0
Prostá doba návratnosti EÚO - varianta č. 2
4 000
2 000
0
-2 000
-4 000
-6 000
-8 000
-10 000
134
5.3.2
Reálná doba návratnosti
Reálná doba návratnosti vynaložených finančních prostředků na realizaci navržených energeticky úsporných opatření při uvažování diskontní sazby 3,30 % je vypočtena ze vztahu:
Tž
!
Σ
CFt . ( 1 + r ) –i - IN = 0
i=1
kde:
CFt - cash-flow opatření v roce t r
- uvažovaná diskontní sazba (3,30 %)
IN - investiční náklady na realizaci opatření
Dosazováním hodnot CFt a IN při uvažované diskontní sazbě je podmínka, že: Tž
Σ
CFt . ( 1 + r ) –i = IN
splněna pro i :
i=1
Vypočtená doba reálné návratnosti pro jednotlivé varianty energeticky úsporných opatření je uvedena v následující tabulce:
Energeticky
Tž
úsporné
Σ CFt
opatření
i=1
!
. (1+r)
-1
- IN = 0
pro :
počet roků EÚO varianta 1
nenávratné pro i ≤
30
NPV pro i = 20: NPV pro i = 30:
-2 619 901 Kč -1 483 388 Kč
EÚO varianta 2
nenávratné pro i ≤
30
NPV pro i = 20: NPV pro i = 30:
-3 294 994 Kč -1 459 087 Kč
135
5.3.3 Čistá současná hodnota navrženého opatření - NPV ( Kč )
Čistá současná hodnota navržených variant energeticky úsporného opatření je vypočtena pro dobu 30 let po realizaci projektu a při diskontní sazbě 3,30 %: Tž 20
NPV =
Σ
CFt . ( 1 + r ) –i - IN
i=1
Hodnoty NPV pro i-tý rok po realizaci EÚO jsou uvedeny v následujících tabulkách, v nichž jsou také vypočítána CFt pro jednotlivé roky po realizaci opatření, a to včetně dodatečných investic vyvolaných opotřebením DHM. Na základě ΣCFt je od roku realizace variant č. 1) a č. 2) EÚO do roku i = 30 provedeno vyhodnocení ztrátovosti či ziskovosti.
Čistá současná hodnota (NPVi=30) efektů spojených s navrhovaným
energeticky úsporným opatřením – varianty č. 1)
v časovém horizontu 30-ti let
nenabývá kladných hodnot, pro rok i = 30 činí: - 1 483 388 Kč
Čistá současná hodnota (NPVi=30) efektů spojených s navrhovaným
energeticky úsporným opatřením – varianty č. 2) v časovém horizontu 30 let nenabývá kladných hodnot, pro rok i = 30 činí: - 1 459 087 Kč.
136
EÚO var. 1) NPV
EÚO varianta 1)
i - tý rok po
NPV CF pro i-tý
NPV EÚO
realizaci
CF ti
rok po realizaci
Zisk (+) Kč
opatření
( Kč )
opatření ( Kč )
Ztráta (-) Kč
1
258 968
250 695
-6 117 270
2
258 968
493 381
-5 874 584
3
258 968
728 315
-5 639 650
4
258 968
955 744
-5 412 221
5
258 968
1 175 907
-5 192 058
6
258 968
1 389 036
-4 978 929
7
258 968
1 595 358
-4 772 607
8
258 968
1 795 088
-4 572 877
9
258 968
1 988 437
-4 379 528
10
258 968
2 175 610
-4 192 355
11
258 968
2 356 804
-4 011 161
12
258 968
2 532 209
-3 835 756
13
258 968
2 702 010
-3 665 955
14
258 968
2 866 388
-3 501 577
15
258 968
3 025 514
-3 342 451
16
258 968
3 179 556
-3 188 409
17
258 968
3 328 678
-3 039 287
18
258 968
3 473 036
-2 894 929
19
258 968
3 612 782
-2 755 183
20
258 968
3 748 064
-2 619 901
21
258 968
3 879 024
-2 488 941
22
258 968
4 005 801
-2 362 164
23
258 968
4 128 527
-2 239 438
24
258 968
4 247 333
-2 120 632
25
258 968
4 362 344
-2 005 621
26
258 968
4 473 680
-1 894 285
27
258 968
4 581 460
-1 786 505
28
258 968
4 685 797
-1 682 168
29
258 968
4 786 801
-1 581 164
30
258 968
4 884 577
-1 483 388
Čistá současná hodnota EÚO - varianta č. 1) 1 000
0
-1 000
-2 000
-3 000
-4 000
-5 000
-6 000
-7 000 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
137
EÚO var. 2) NPV
EÚO varianta 2)
i - tý rok po
NPV CF pro i-tý
NPV EÚO
realizaci
CF ti
rok po realizaci
Zisk (+) Kč
opatření
( Kč )
opatření ( Kč )
Ztráta (-) Kč
404 969
-8 944 591
418 333
797 001
-8 552 559
418 333
1 176 509
-8 173 051
4
418 333
1 543 894
-7 805 666
5
418 333
1 899 542
-7 450 018
6
418 333
2 243 828
-7 105 732
7
418 333
2 577 117
-6 772 443
8
418 333
2 899 758
-6 449 802
9
418 333
3 212 092
-6 137 468
10
418 333
3 514 448
-5 835 112
11
418 333
3 807 145
-5 542 415
12
418 333
4 090 492
-5 259 068
13
418 333
4 364 787
-4 984 773
14
418 333
4 630 319
-4 719 241
15
418 333
4 887 369
-4 462 191
16
418 333
5 136 207
-4 213 353
17
418 333
5 377 096
-3 972 464
18
418 333
5 610 290
-3 739 270
19
418 333
5 836 033
-3 513 527
20
418 333
6 054 566
-3 294 994
21
418 333
6 266 117
-3 083 443
22
418 333
6 470 910
-2 878 650
23
418 333
6 669 161
-2 680 399
24
418 333
6 861 078
-2 488 482
25
418 333
7 046 864
-2 302 696
26
418 333
7 226 716
-2 122 844
27
418 333
7 400 822
-1 948 738
28
418 333
7 569 366
-1 780 194
29
418 333
7 732 525
-1 617 035
30
418 333
7 890 473
-1 459 087
1
418 333
2 3
Čistá současná hodnota EÚO - varianta č. 2) 1 000
0
-1 000
-2 000
-3 000
-4 000
-5 000
-6 000
-7 000
-8 000
-9 000 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
138
5.3.4
Vnitřní výnosové procento IRR30 ( % ):
Vnitřní výnosové procento navržených energeticky úsporných opatření – var. 1) a 2) je vypočteno ze vztahu:
!
Tž
Σ
CFt . ( 1 + IRR ) –i - IN = 0
i=1
Vnitřní výnosové procento udává, jaká je výnosová míra efektů sledované varianty navrženého energeticky úsporného opatření za dané období. Tato výnosová míra se pak porovnává zejména se stanovenou požadovanou minimální výnosností (tj. diskontní míra 3,30 %).
Při uvažované životnosti navržených energeticky úsporných opatření 30 let činí dle provedeného výpočtu hodnota vnitřního výnosového procenta (IRR):
IRR30 pro variantu č. 1) .............................. + 1,33 % IRR30 pro variantu č. 2) .............................. + 2,02 %
139
6.
Vyhodnocení navržených energeticky úsporných opatření
z hlediska ochrany životního prostředí.
Energetické úspory vyplývající z realizace jednotlivých opatření se pozitivně odrazí na zlepšení kvality životního prostředí, v důsledku úspor energie dojde ke snížení emisí jednotlivých škodlivin uvedených v následujících tabulkách. Produkce (resp. zmenšení množství) těchto látek byla stanovena u CO2 podle přílohy č. 8 k Vyhlášce MPO č. 213/2001 Sb. ve znění Vyhlášky MPO č. 425/2004 Sb., u ostatních vyhodnocovaných látek podle přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.
Vyhodnocení je provedeno na globální úrovni, v níž je zahrnuto hodnocení na úrovni přeměn primárních zdrojů energie. s pečovatelskou službou v Poličce týká
To se v případě
Domu
dodávkového tepla, které je subjektu
provozujícímu DPS prodáváno společností T.E.S, s.r.o., Polička, která je dle uzavřených smluvních vztahů provozovatelem zdroje tepla. Zdroj tepla – teplovodní kotelna na zemní plyn - je umístěn v půdních prostorech hlavní budovy DPS.
Střední
hodnota
účinnosti
zdroje
tepla
byla
v rámci
předchozího
energetického auditu (rok provedení 2007) vyhodnocena na 85,9 % a vzhledem k tomu, že technický stav kotelny zůstal beze změn,
bylo s touto hodnotou
uvažováno i nadále.
V rámci zjištění objektivní hodnoty produkce emisí ze spotřebovaného zemního plynu v kotelně
je nakupované dodávkové teplo přes střední hodnotu
účinnosti zdroje přepočteno na primární spotřebu zemního plynu na vstupu do kotelny. K této spotřebě zemního plynu se přičítá přímá spotřeba zemního plynu pro vytápění a pro přípravu teplé vody v navazujícím objektu „domků“, v nichž jsou instalovány samostatné kotle na zemní plyn.
140
Vyhodnocení navrženého EÚO - varianta č.1) z hlediska ochrany ŽP Výchozí stav Stav po realizaci Rozdíl Znečišťující látka ( kg / rok ) ( kg / rok ) ( kg/ rok ) Tuhé látky 16,876 16,523 0,353 SO2 279,526 279,356 0,170 Nox 407,093 378,803 28,290 CO 56,470 50,812 5,658 CxHy 24,382 23,251 1,131 CO2 408637,390 371528,400 37108,990
Vyhodnocení navrženého EÚO - varianta č.2) z hlediska ochrany ŽP Výchozí stav Stav po realizaci Rozdíl ( kg / rok ) ( kg / rok ) ( kg/ rok ) Znečišťující látka Tuhé látky 16,876 16,308 0,568 SO2 279,526 279,253 0,272 Nox 407,093 361,665 45,427 CO 56,470 47,385 9,086 CxHy 24,382 22,565 1,817 CO2 408637,390 349047,569 59589,821
7.
Závazné výstupy energetického auditu
7.1.
Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství
Zdroj tepla pro vytápění, vzduchotechnické jednotky i ohřev vody je integrovanou součástí hlavní budovy DPS, z pohledu smluvních a provozních vztahů není do objektu Domu s pečovatelskou službou integrována. Provozovatelem kotelny je cizí subjekt, vyrobené teplo je prodáváno provozovateli DPS. Kotelna proto není předmětem tohoto energetického auditu, podrobně byla popsána a její provoz analyzován v energetickém auditu, provedeném v roce 2007. Z hlediska celkové energetické spotřeby pro vytápění budovy je třeba uvést, že je vybavena základní ekvitermní regulací vytápění na zdroji, tj. regulací
141 teploty topné vody v závislosti na venkovní teplotě. Vzhledem k provedení rozvodů ÚT není zónová regulace vytápění realizována. Vytápěcí tělesa jsou v budově DPS opatřena regulačními ventily s termostatickými hlavicemi. Lze tak konstatovat, že vytápěcí
systémy
jsou
opatřeny
dynamickou
regulací
indentifikovat a realizovat tepelné zisky. Provoz sytémů
vytápění
umožňující
ÚT nevykazuje podle
sdělení provozovatele budovy poruchy a zabezpečuje rovnoměrné vytápění budov a jejich částí.
Vzduchotechnické jednotky pro větrání kuchyně a sušárny prádla jsou vybaveny ekvitermní regulací teploty vzduchu přiváděného do větrané místnosti (realizované prostřednictvím směšovacích trojcestných ventilů na přívodech topné vody do ohřívačů vzduchu), avšak instalovaná technika neumožňuje programovat dobu nuceného větrání těchto místností, řízení doby provozu VZD jednotek je manuální. Jednotky nejsou vybaveny rekuperací tepla z odváděného vzduchu, odváděný vzduch je tak vyfukován přímo do venkovního prostředí. V budově domků jsou mimo obývacích pokojů na topných tělesech osazeny ventily s termostatickými hlavicemi, v obývacích pokojích jsou prostorové termostaty, snímající teplotu vzduchu v místnosti a řídící provoz kotlů (zapnuto/vypnuto) pro vytápění.
Potrubí hlavních rozvodů tepla v kotelně hlavní budovy DPS, stejně jako hlavních rozvodů ÚT, VZD a TV po půdách hlavní budovy DPS jsou opatřena izolacemi, avšak tloušťka izolačních vrstev nesplňuje požadavky současně platné vyhlášky č. 193/2007 Sb. pro nové a rekonstruované objekty a kvalita provedení izolací na potrubích je neuspokojivá. V důsledku tohoto stavu
rozvody ÚT, VZD i
TV vykazují velké ztráty tepelné energie. Armatury na potrubích v kotelně izolacemi opatřeny nejsou. Ohřev TV je realizován v hlavní budově DPS centrálně,
kombinací
rychloohřevu v neizolovaném deskovém výměníku Alfa Laval se zásobníkem TV o objemu 1,4 m2.
Teplota teplé vody na výstupu ze zásobníku je regulována
instalovanou M+R technikou, prostřednictvím níž je regulována teplota topné vody vstupující na primární stranu deskového výměníku. Tepelně technické vlastnosti konstrukcí obvodového pláště hlavní budovy DPS jsou charakterizovány množstvím závad, v důsledku nichž na mnoha místech
142 dochází k zatékání vody do svislých i vodovorných neprůsvitných stavebních konstrukcí a v důsledku toho jsou poškozovány a zhoršují se i jejich energetické vlastnosti. Výčet závad má provozovatel uveden v „Stavebně technickém posudku“ zpracovaném Ing. Františkem Češkou v březnu roku 1999. Je nutné konstatovat, že většina těchto závad
nebyla do doby zpracování tohoto energetického auditu
odstraněna a místy až havarijní stav přetrvává již po dobu cca 10 let. Mimořádně nepříznivě ovlivňuje energetické vlastnosti budov DPS způsob provedení stavby, kdy část konstrukcí železobetonového skeletu tvoří přímo konstrukce venkovního pláště budovy, a to bez dalších opatření směřujících k vylepšení jejich energetických vlastností. Železobetonové sloupy a vodorovné nosníky zapuštěné
do zdí
z plynosilikátu na systémové hranici budov mezi vnitřním a venkovním prostředím tak tvoří v těchto konstrukcích systém tepelně neizolovaných tepelných mostů, jejichž působení je zejména v zimních měsících patrné tvorbou pásů plísní a dalších závad. Taktéž
problém s tvorbou rampouchů souvisí
s nekvalitním provedením
stavby hlavní budovy DPS a jejího technického vybavení. Doposud bylo rychlé odtávání sněhu ze střech hlavní budovy DPS řešeno větším a větším odvětráváním prostorů půd a v omezeném rozsahu dokonce použitím topných kabelů tak, aby v kritických místech nemohlo docházet k namrzání rampouchů. Příčinou tvorby rampouchů však není nedostatečné odvětrávání půd, ale nadměrné úniky tepla do jejich prostorů vodorovnými konstrukcemi, tzn. stropy nad nejvyšším podlažím hlavní budovy DPS, jejichž neuspokojivé tepelně izolační vlastnosti byly prokázány
ve výpočtu tepelných ztrát budovy, přičemž dalším
zdrojem tepla v půdních prostorech jsou nedostatečně izolované hlavní rozvody ÚT, VZD a TV vedené na konzolách, uložených na podlaze půd. Průsvitné konstrukce budovy DPS v Poličce tvoří plastová okna a plastové dveře s izolačními dvojskly.
Hodnocení obálek budov DPS podle ČSN 73 0540-2 (2007):
Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budov podle ČSN 73 0540 – 2, článek 9: Uem(W/m2.K)
Uem,N,rq (kWh/m3.a)
Hlavní budova DPS
0,77
0,69
není splněn
Objekt „domky“
0,54
0,45
není splněn
Budova
Plnění požadavku
143
Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy dle ČSN 73 0540–2 (2007) - tabulka C1
Budova:
Klasifikační třída
Slovní popis
Klasifik. ukazatel Cl
Hlavní budova DPS
D
nevyhovující
1,1
Objekt „domky“
D
nevyhovující
1,1
Elektřina je v obou budovách využívána zejména pro osvětlení, v hlavní budově DPS ve varně z části i pro vaření, pro drobné spotřebiče,…..atd.. Osvětlovací soustavy jsou v provozních, administrativních a veřejných prostorech hlavní budovy DPS opatřeny zdroji světla se zářivkovými trubicemi, v bytech je vybavení osvětlovacími tělesy částečně individuální podle jednotlivých uživatelů.
Velkou položku energetické potřeby tvoří ztráty v rozvodech ÚT, VZT a TV, které jsou vedeny nevytápěnými prostory půdy. Na snížení ztrát rozvodech ÚT, VZD a TV mimo prostor kotelny není právnická)
přímo
ekonomicky
zainteresována.
v hlavních
žádná osoba (fyzická ani Provozovatel
zdroje
není
provozovatelem hlavních rozvodů ÚT, VZD a TV po budově a z hlediska provozovatele budovy nezajímavé, neboť
je snižování ztrát v hlavních rozvodech ekonomicky
za současného stavu je cena za tepelnou energii uniklou
z rozvodů zahrnuta do celkové ceny za teplo.
Jelikož většinovým koncovým
spotřebitelem tepla jsou uživatelé bytů hlavní budovy DPS, investice do izolací na hlavních rozvodech jsou z pohledu provozovatele budovy nenávratné.
Za stávajícího stavu jsou tak k úsporám energií přímo ekonomicky motivováni uživatelé bytů v domcích, kteří svoji energetickou spotřebu platí přímo dodavatelům energií a v hlavní budově DPS uživatelé bytů a pronajatých nebytových prostorů, u nichž je instalovanými vodoměry měřena spotřeba teplé vody, elektroměry spotřeba elektřiny pro každý byt a poměrovými rozdělovači topných nákladů jsou uživatelé bytů interesováni i na úsporném vytápění.
144 Celkově
lze
stav
energetického
hospodářství
areálu
budov
Domu
s pečovatelskou službou v Poličce hodnotit jako neuspokojivý a je charakterizován zejména:
1) nevyhovujícími
venkovního
energetickými
pláště
budov,
vlastnostmi které
jsou
neprůsvitných vlivem
konstrukcí
provedení
stavby
charakterizovány množstvím závad (zatékání ze střech, balkónů, okapů) zhoršujících energetické vlastnosti těchto konstrukcí a množstvím lineárních tepelných mostů, vzniklých na prvcích železobetonového skeletu, tvořících přímo konstrukce venkovního pláště budov, a to bez dalších opatření směřujících k vylepšení jejich energetických vlastností. 2) nevyužíváním
rekuperace
tepla
z odváděného
vzduchu
u
vzduchotechnických zařízení zabezpečujících výměnu vzduchu ve varně a v sušárně 3) izolacemi
s nedostatečnou
tloušťkou
izolační
vrstvy
a
provedení
nedostatečné kvality na hlavních rozvodech ÚT, VZD a TV, vedených nevytápěnými prostory
půdy hlavní budovy DPS a na rozvodech
v kotelně, neizolovanými armaturami na hlavních rozvodech ÚT, VZD a TV v kotelně
Životnost rozvodů ÚT, VZD a TV lze předpokládat na dalších nejméně 10 let. Totéž platí i pro instalované vzduchotechnické jednotky pro větrání kuchyně a sušárny, které jsou zachovalé, v cca polovině doby své fyzické životnosti. Na stavebních konstrukcích bezodkladně odstranit
zejména hlavní budovy DPS je nutné
závady typu zatékání, opravit spádování obráceně
naspádovaných podlah balkónů,
hydroizolace
atd. (závady popsány ve výše
uvedeném posudku). Otvorové výplně venkovního pláště budovy s plastovými rámy jsou zachovalé, vyhovující. Závěrem tohoto zhodnocení je nutné konstatovat, že celkový technický stav budovy se od provedení předešlého energetického auditu ještě zhoršil, z navržených energeticky úsporných opatření nebylo žádné realizováno, a to ani z části.
145 7.2.
Celková výše dosažitelných úspor
Na základě vyhodnocení variant navržených energeticky úsporných opatření lze konstatovat, že realizací beznákladových energeticky úsporných opatření a dle varianty č. 1) je možno docílit
nákladových energeticky úsporných opatření úspor energie v celkovém množství 527,68
GJ/rnorm., při realizaci varianty č. 2)
úspor energie v celkovém množství 844,63 GJ/rnorm. Celková výše dosažitelných úspor je rovna součtu výše energetických úspor vzniklých realizací beznákladových energeticky úsporných opatření a energeticky úsporného
opatření
– varianta č. 2)
při celkové dosažitelné úspoře energie
v množství 844,63 GJ/anorm .
7.3.
Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu (EÚP) vychází z
hodnot spotřeby energie jednotlivých
variant
ekonomického
uvedených v upravených energetických bilancích
navrženého
energeticky
úsporného
opatření
a
jejich
vyhodnocení, přičemž respektuje důsledky realizace optimální
varianty energeticky úsporného projektu na velikost produkce emisí, vznikajících při přeměně primárních energetických zdrojů na využívané formy energie v předmětu energetického auditu, tj. na teplo a na elektřinu.
V rámci výběru optimální varianty
energeticky úsporného projektu je tak zdůrazněno hledisko zlepšení kvality životního prostředí. S přihlédnutím k potenciálu energetických i finančních úspor jednotlivých variant opatření, k požadavkům na tepelnou ochranu budov ČSN 73 0540 (2007) v návaznosti na požadavky výše zmíněné výzvy k podání žádostí o přidělení dotačních prostředků
z programu Zelená úsporám - výzva pro zateplení budov veřejného
sektoru byla k realizaci navržena finančně náročnější varianta č. 2).
146
7.4.
Energeticky úsporný projekt (EÚP)
Beznákladová část EÚP
•
zpracování organizačního opatření k zabezpečení drobných energetických úspor
•
finanční zainteresování pracovníků varny na spotřebě energie na přípravu pokrmů
Při stávajícím technickém stavu vytápěcího zařízení a jeho vybavení M+R technikou lze i při nevyhovujících tepelně technických vlastnostech hlavní budovy DPS zejména v přechodových obdobích (září, říjen, konec března, duben) docílit intenzivním využíváním útlumů vytápění a jeho úplného přerušování v dobách mimo provoz jednotlivých provozních prostorů hlavní budovy DPS (regulací provozní doby zdroje a regulací teploty vytápění pomocí manuálního přestavování polohy termostatických hlavic u jednotlivých vytápěcích těles)
drobných energetických
úspor. Např. snížení průměrné vnitřní teploty během topné sezony o 1 oC znamená v klimatických podmínkách města Polička úsporu až 6 % energie na vytápění a větrání.
K zabezpečení drobných úspor energie navrhuji zpracovat organizační směrnici obsahující minimálně tato opatření:
1. do doby instalace nové M+R techniky zabezpečit manuální regulaci provozu vzduchotechnických jednotek pro větrání varny a sušárny prádla, nucené větrání provádět po dobu provozně nezbytnou. Pro manuální regulaci doby provozu uvedených vzduchotechnických jednotek určit v rámci organizační směrnice konkrétní zodpovědnou osobu.
2. denně a průběžně v rámci dne aktualizovat nastavení termostatických ventilů na vytápěcích tělesech instalovaných ve veřejných a provozních prostorech
147 hlavní budovy DPS v závislosti na využití těchto prostorů, např. na konci pracovní doby v kancelářích, varně, jídelně a pod.
podle venkovních
klimatických podmínek nastavit TRV na nižší hodnotu teploty vzduchu ve vytápěném prostoru nebo přívod tepla do těchto prostorů na dobu mimo jejich využití omezit zcela. Pro tuto manuální regulaci doby a intenzity vytápění určit v rámci organizační směrnice konkrétní zodpovědnou osobu.
3. osvětlovací soustavy ve veřejně přístupných prostorech i provozních prostorech hlavní budovy DPS využívat hospodárně a zejména po dobu nezbytně nutnou.
4. provádět pravidelné čištění krytů osvětlovacích těles a při výměně světelných zdrojů instalovat výhradně nízkoenergetické zdroje světla.
5. provádět pravidelné čištění oken
a dalších průsvitných otvorových výplní
venkovního pláště hlavní budovy DPS.
Energetické vstupy pro technologickou spotřebu energie ve varně pokrmů jsou měřeny a lze je samostatně vyhodnotit. Navrhuji proto zaměstnance varny finančně zainteresovat na energetických úsporách, tj. na technologické spotřebě energie na uvaření jednoho pokrmu. Jednotlivé energetické spotřeby podle formy, v které je energie na vstupu do kuchyně dodávána (elektřina, zemní plyn a teplo obsažené v teplé vodě), přepočítávat na porovnatelnou veličinu (např. GJ) a vyhodnocení energetické spotřeby na uvaření jednoho pokrmu provádět na úrovni celkové energetické spotřeby varny pro technologii / počet uvařených pokrmů. realizovat měsíčně, popř. 1 x za čtvrtletí.
Hodnocení
148
Nízkonákladová část EÚP
Opatření nízkonákladová se vyznačují nejen nižší úrovní nákladů, které je třeba vynaložit na jejich realizaci, ale většinou také rychlejší návratností vynaložených prostředků - vzhledem k úrovni nákladů přinášejí relativně velký efekt. Jsou to opatření proveditelná mnohdy vlastními silami (kapacitami) provozovatele drobné opravy a malé rekonstrukce provedené údržbou nebo pořízením nových prvků a dílů v rámci běžných provozních nákladů (nákladů na údržbu a opravy). Jako nízkonákladová opatření lze v daném případě doporučit:
• na straně spotřeby tepla minimalizovat ztráty tepla infiltrací otvorovými výplněmi v objektech osazením kvalitním silikonovým těsněním - realizace může být spojena s celkovou rekonstrukcí (opravou, repasí) otvorových výplní - dle uvážení kompetentních pracovníků a dle konkrétních podmínek (plánované komplexní rekonstrukce objektu apod.) dle možností opatřit okna orientovaná k jihu žaluziemi
• zpracovatelé energetického auditu předpokládají, že po realizaci opatření na konstrukcích venkovního pláště budovy bude distribuční
část
vytápěcí
soustavy,
následně řešena zdrojová i
rekuperace
tepelné
energie
u
vzduchotechnických jednotek a další energeticky úsporná oaptření, která jsou obsažena v energetickém auditu z roku 2007.
Vysokonákladová část EÚP
Energeticky úsporný projekt je vzhledem k poslání tohoto energetického auditu zaměřen na vylepšení tepelně
technických vlastností konstrukcí obálek
budov. Opatření jsou navržena takovým způsobem, aby u konstrukcí, na nichž jsou změny
navrhovány,
byly
hodnoty
součinitelů
prostupu
tepla
neprůsvitnými
konstrukcemi Uk ≤ UN,rc (W/m2*K) a hodnoty součinitelů prostupu tepla otvorovými výplněmi, na nichž jsou změny navrhovány,
Uw ≤ UW,rc (W/m2*K),
tedy aby
149 součinitelé prostupu tepla konstrukcí, na nichž jsou opatření navrhována, byly menší než doporučené hodnoty dle ČSN 73 0540-2 (2007), přičemž průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy
Uem ≤ Uem,N,rc (W/m2*K) – doporučená hodnota
průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy.
Hlavní budova DPS
Po odstranění závad na stavebních konstrukcích venkovního pláště hlavní budovy DPS (opravy hydroizolací na balkónech, naspádování podlah balkónů k vnější straně budovy, oprava parapetů,….atd.) navrhuji svislé neprůsvitné konstrukce z plynosilikátových tvárnic tl. 400 mm opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem,
obsahujícím
tepelně izolační vrstvu na bázi
minerálních vláken tl. ≥ 100 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uzd.pls400 ≤ 0,195 W/m2.K, plocha zateplení 1 681,60 m2. Svislé neprůsvitné konstrukce z plynosilikátových tvárnic tl. 300 mm opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken
tl.
≥
100 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K),
z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uzd.pls300 ≤ 0,212 W/m2.K, plocha zateplení 156,30 m2. Železobetonové průvlaky tl. 500 mm, které jsou součástí svislých neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do exteriéru, opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm, (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uprůvl.500 ≤ 0,241 W/m2.K, plocha zateplení 377,90 m2. Železobetonové
sloupy
tl.
400
mm,
které
jsou
součástí
svislých
neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do exteriéru, opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany
150 opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uslo400 ≤ 0,246 W/m2.K, plocha zateplení 282,06 m2. Strop nad průjezdem v 2. části hlavní budovy DPS opatřit
v celé ploše
kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 160 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Ustr.průk ≤ 0,153W/m2.K, plocha zateplení 44,16 m2. Na stropy nejvyšších podlaží pod valbovými střechami s malým spádem nafoukat tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken (resp. např. drti z minerálních vláken) tl. ≥ 150 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K) tak, aby Ustr.2 ≤ 0,170 W/m2.K, plocha zeteplení 320,94 m2.
Na stropy nejvyšších podlaží pod půdami nafoukat či těsně uložit tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken (foukaná vrstva může být např. na bázi minerálních vláken)
tl. ≥ 150 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K) tak, aby Ustr.1 ≤ 0,170
W/m2.K, plocha zateplení 1 864,73 m2.
Železobetonové průvlaky tl. 500 mm, které jsou součástí svislých neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do nevytápěných půdních prostorů, opatřit ze strany půdního prostoru kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové (λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm,
Uprůvl.500 ≤ 0,241 W/m2.K,
plocha zateplení17,64 m2. Železobetonové
sloupy
tl.
400
mm,
které
jsou
součástí
svislých
neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do nevytápěných půdních prostorů, opatřit ze strany půdního prostoru kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové (λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uslo400 ≤ 0,246 W/m2.K, plocha zateplení 4,61 m2.
151 Stávající okna výr. SOTER s plastovými rámy se zasklením původními izolačními dvojskly (Uw = 2,79 W/m2*K) nahradit okny novými s plastovými rámy se zasklením izolačními dvojskly tak, aby součinitel prostupu tepla celými otvorovými výplněmi UW ≤ 1,20 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha oken celkem 455,80 m2. Stávající prosklené stěny výr. SOTER s plastovými rámy se zasklením původními izolačními dvojskly (Uw = 2,79 W/m2*K)
nahradit okny novými
s plastovými či kovovými rámy se zasklením izolačními dvojskly tak, aby součinitel prostupu tepla celými otvorovými výplněmi UW ≤ 1,20 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha prosklených stěn celkem 39,44 m2. Domovní dveře s plastovými rámy a balkónové dveře výr. SOTER (Uw = 2,79 W/m2*K) s plastovými rámy a zasklením původními izolačními dvojskly nahradit dveřmi novými s plastovými či kovovými rámy s přerušeným tepelným mostem tak, aby součinitel prostupu tepla celou otvorovou výplní UW ≤ 1,2 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha dveří celkem 205,50 m2.
Stávající domovní dveře s kovovými rámy a jednoduchým prosklením, domovní dveře dřevěné plné nahradit dveřmi novými s plastovými či kovovými rámy s přerušeným tepelným mostem tak, aby součinitel prostupu tepla celou otvorovou výplní UW ≤ 1,2 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha dveří celkem 25,63 m2.
Objekt domků
Svislé neprůsvitné konstrukce z plynosilikátových tvárnic tl. 400 mm opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu fasádního polystyrenu EPS
tl.
≥
100 mm (λ ≤ 0,039 W/m.K),
z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uzd.pls400 ≤ 0,190 W/m2.K, plocha zateplení 367,59 m2.
152 Železobetonové
sloupy
tl.
400
mm,
které
jsou
součástí
svislých
neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do exteriéru, opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu fasádního polystyrenu EPS tl. ≥ 100 mm (λ ≤ 0,039 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uslo400 ≤ 0,240 W/m2.K, plocha zateplení 36,97 m2. Na stropy nejvyšších podlaží pod půdami nafoukat či těsně uložit tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken (foukaná vrstva může být např. na bázi minerálních vláken)
tl. ≥ 150 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K) tak, aby Ustr.1 ≤ 0,170
2
W/m .K, plocha zateplení 522, 69 m2.
Svislé neprůsvitné konstrukce z plynosilikátových tvárnic tl. 300 mm, oddělující vytápěné prostory a nevytápěný prostor mezi 2. a 3. domkem, opatřit z vnější strany (ze strany nevytápěného prostoru) kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu
fasádního polystyrenu EPS tl. ≥
80 mm (λ ≤ 0,039 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm,
Uzd.pls300NT ≤ 0,240 W/m2.K, plocha
zateplení celkem 261,22 m2.
Stávající okna výr. SOTER s plastovými rámy se zasklením původními izolačními dvojskly (Uw = 2,79 W/m2*K) nahradit okny novými s plastovými rámy se zasklením izolačními dvojskly tak, aby součinitel prostupu tepla celými otvorovými výplněmi UW ≤ 1,20 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha oken celkem 54,0 m2. Domovní dveře výr. SOTER (Uw = 2,79 W/m2*K)
s plastovými rámy
a
zasklením původními izolačními dvojskly nahradit dveřmi novými s plastovými či kovovými rámy s přerušeným tepelným mostem tak, aby součinitel prostupu tepla celou otvorovou výplní UW ≤ 1,2 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha dveří celkem 14,72 m2.
153 Před montáží kontaktního fasádního zateplovacího systému provést řádné zateplení parapetů oken a zejména upravit konstrukci styku rámu oken a zdiva tím způsobem, aby byly splněny tyto požadavky:
o nulové zatékání do spáry mezi oknem a konstrukcí zdi o minimální spárová průvzdušnost o účinné odvětrávání spáry, zamezení kondenzace vody uvnitř spáry o umožnění dilatace konstrukcí o účinná tepelná a zvuková izolace o funkčnost po celou dobu životnosti stavby
V ČSN 73 0540-2 (2007) se doporučuje dvoustupňové řešení funkční spáry, které zajišťuje vnitřní povrchovou teplotu rámu, přičemž funkční spáry výplní otvorů musí být
při vnější
straně
ochráněny dešťovou
zábranou,
z vnitřní strany
parozábranou. Podrobný popis je uveden v normě – Příloha A – Pokyny pro navrhování, např. čl. A.3.1.13, A.3.4.1až A.3.4.9 ……. a dalších. Součástí opatření prováděných na stycích otvorových výplní (oknech a balkónových dveřích) musí být také instalace zateplení ostění, překrývajícího jejich rámy nejméně o 30 až 40 mm.
V rámci zpracování projektové dokumentace k realizaci navržených energeticky úsporných opatření i při vlastním provádění prací je nutné řádně a důkladně zpracovat veškeré detaily styků konstrukcí obálky stavby tím způsobem, aby byly v maximální dosažitelné míře eliminovány lineární i bodové vazby mezi konstrukcemi, tedy aby byly eliminovány tepelné mosty na stycích konstrukcí, např. u rámů oken a balkonových dveří, a u konstrukcí u lodžií (na stycích vertikálního zdiva a stropů) i ostatních konstrukcí obálky budov do exteriéru. Z tohoto důvodu je mimo jiné třeba zajistit dostatečné přesahy kontaktního tepelně izolačního systému pod úroveň podlahy 1. NP a nad úroveň stropů nejvyšších podlaží (z vnější i vnitřní strany). Výpočty uvažují s minimálně standardním ošetřením všech lineárních i bodových tepelných vazeb mezi konstrukcemi venkovních obálek obou budov.
154 Vyhodnocení konstrukcí obálky budov po realizaci energeticky úsporného projektu (EÚP) na stavebních konstrukcích a porovnání s požadovanými (UN,rq) a doporučenými (UN,rc) hodnotami součinitele prostupu tepla (W/m2*K) podle ČSN 73 0540-2 (2007) je provedeno v následující tabulce. V šedých polích jsou konstrukce, na nichž nejsou v rámci EÚP z důvodu optimalizace finančních nákladů navrhována žádná energeticky úsporná opatření.
Funkční stavební konstrukce P.č. a její hodnocení podle ČSN 73 0540-2 1.
2.
3.
4.
Hodnota součinitele prostupu 2
tepla U (W/m *K) UN,s táv.
UN,rq
V/N
UN,rc
V/N
0,20 0,21 0,24 0,25 0,14
0,38 0,38 0,38 0,38 0,24
V V V V V
0,25 0,25 0,25 0,25 0,16
V V V V V
Podlahy na zemině a stěny přilehlé k zemině ● podlaha s PVC/zem ● podlaha s keramickou dlažbou/zem
0,41 0,71
0,45 0,45
V N
0,30 0,30
N N
Otvorové výplně z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (exteriéru) ● okna plastová ● bakl. dveře plastové ● prosklené stěny plastové ● dveře dom. plastové ● dveře dom. plastové ● dveře dom. plastové ● dveře dom. plastové
1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20
1,70 1,70 1,70 1,70 1,70 1,70 1,70
V V V V V V V
1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20
V V V V V V V
Neprůsvitné konstrukce obvodového pláště budovy do nevytápěných prostorů ● strop 1 pod půdou ● strop 2 pod půdou ● zdivo Ytong 400 mm/půda ● zdivo Ytong 300 mm/půda ● železobetonové průvlaky 500 mm/půda ● železobetonové sloupy 400 mm/půda ● zdivo Ytong 300 mm /nev.prostor ● strop pod půdou - domky
0,17 0,17 0,20 0,21 0,24 0,25 0,21 0,17
0,30 0,30 0,38 0,38 0,38 0,38 0,60 0,30
V V V V V V V V
0,20 0,20 0,25 0,25 0,25 0,25 0,40 0,20
V V V V V V V V
( V - vyhovuje, N - nevyhovuje) Neprůsvitné konstrukce obvodového pláště budovy do venkovního prostředí (exteriéru) ● zdivo Ytong 400 mm ● zdivo Ytong 300 mm ● železobetonové průvlaky 500 mm ● železobetonové sloupy 400 mm ● podlaha 2. NP (strop průjezdu)
Hodnoty součinitelů prostupu tepla jsou uvedeny bez vlivu lineárních či bodových tepelných vazeb (bez ∆Utb podle ČSN EN 12 831) a u otvorových výplní bez přirážek na nízkou tepelnou setrvačnost.
155 Hodnocení obálky budovy podle ČSN 73 0540-2 (2007):
Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budov podle ČSN 73 0540 – 2, článek 9:
Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budov podle ČSN 73 0540 – 2, článek 9: Uem(W/m2.K)
Uem,N,rq (kWh/m3.a)
Hlavní budova DPS
0,31
0,69
splněn
Objekt domků
0,24
0,45
splněn
Budova
Plnění požadavku
Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy dle ČSN 73 0540–2 (2007) - tabulka C1 Budova:
Klasifikační třída
Slovní popis
Hlavní budova DPS
B
úsporná
0,5
Objekt domků
B
úsporná
0,5
Klasifik. ukazatel Cl
156
Model energetické potřeby areálu budov DPS Polička, Družstevní 970, Polička Stav po realizaci Energeticky úsporného projektu O
( MODEL je sestaven pro střední teplotu venkovního vzduchu v topném období θes = + 2,60 C, teploty vnitřního vzduchu θis dle výpočtů tepelných ztrát vytápěných budov, normálový počet dní vytápění 268 a místně obvyklý provozní režim vlastního energetického zdroje a VZD zařízení)
Model energetické potřeby areálu budov Domu s pečovatelsko službou v Poličce
Teplo na vytápění a větrání Teplo na ohřev teplé vody Technologická spotřeba ( ZP ) - vaření Elektřina - technologická spotřeba ( kuchyň ) Elektřina - ostatní provozní spotřeba ( bez bytů ) Elektřina - byty Ztráty v kotlích ve vlastních energetických zdrojích Nevyužitelné ztráty v hlavních rozvodech v ÚT a VZT Nevyužitelné ztráty v rozvodech v kotelně Nevyužitelné ztráty v rozvodech v TV Nevyužitelné ztráty při ohřevu TV na výměnících Nevyužitelné ztráty v rozvodech celkem Energetická potřeba za normálový rok celkem
Hlavní budova
Budova
Areál budov
DPS GJ/rnorm.
domků GJ/rnorm.
DPS celkem GJ/rnorm.
1 148,41 209,07 113,67 78,99 110,85 336,96 0,00 0,00 248,46 81,55 271,42 9,81 611,24 2 609,19
115,73 90,09 10,51 0,00 0,00 42,30 0,00 36,32 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 294,95
1 264,14 299,16 124,18 78,99 110,85 379,26 0,00 36,32 248,46 81,55 271,42 9,81 611,24 2 904,14
157
Upravený tvar energetické bilance Ř
Ukazatel
Stávající stav
Stav po real. EÚP
Energie
Náklady
Energie
Náklady
GJ/rnorm.
Kč/rnorm.
GJ/rnorm.
Kč/rnorm.
1
Vstupy paliv a energie
3 748,77
2 259 398
2 904,14
1 841 065
2 3
Změna zásob paliva Spotřeba paliv a energie
0,00 3 748,77
0 2 259 398
0,00 2 904,14
0 1 841 065
4 5
Prodej energie cizím Konečná spotř. paliv a energie ( ř.3 - ř.4) z toho: dodávkové teplo elektřina zemní plyn Ztráty v kotlích při výrobě tepla Ztráty rozvodech a na výměníku celkem z toho: nevyužitelné ztráty v rozvodech ÚT a VZD nevyužitelné ztráty v rozvodech TV nevyuž. ztráty při ohřevu TV na výměníku nevyužitelné ztráty v rozvodech v kotelně Spotřeba energie na vytápění, větrání a ohřev TV z toho: dodávkové teplo pro ÚT hl. budovy DPS teplo na větrání budovy domků (ZP) teplo ze ZP na přípravu TV (teplo v TV) dodávkové teplo na přípravu TV (teplo v TV) Spotř.energie na ostatní procesy (včetně paušálů) z. toho: spotřeba zemního plynu na vaření (ZP) spotřeba elektřiny na vaření elektřina - ostatní provozní spotřeba elektřina - byty
0,00 3 748,77 2 704,01 569,10 475,66 52,72 611,24 248,46 271,42 9,81 81,55 2 391,53 1 883,70 208,67 90,09 209,07 693,28 124,18 78,99 110,85 379,26
0 2 259 398 1 409 815 697 466 152 117 16 861 318 686 129 542 141 513 5 113 42 519 1 186 672 982 124 66 733 28 811 109 005 737 179 39 713 96 807 135 853 464 806
0,00 2 904,14 1 968,72 569,10 366,32 36,32 611,24 248,46 271,42 9,81 81,55 1 563,30 1 148,41 115,73 90,09 209,07 693,28 124,18 78,99 110,85 379,26
0 1 841 065 1 026 449 697 466 117 150 11 616 318 686 129 542 141 513 5 113 42 519 773 584 598 758 37 010 28 811 109 005 737 179 39 713 96 807 135 853 464 806
6 7
8
9
158
MODEL energetické spotřeby areálu budov Domu s pečovatelskou službou, Družstevní 970, Polička za tzv. normálový rok ( GJ ) Stávající stav / Stav po realizaci EÚP
4 000
3 500
3 000
GJ
2 500
2 000
1 500
1 000
500
0 Stávající
Stav po
stav
realizaci EÚP
Nevyužitelné ztráty při ohřevu TV na výměnících
Nevyužitelné ztráty v rozvodech v TV
Nevyužitelné ztráty v rozvodech v kotelně
Nevyužitelné ztráty v hlavních rozvodech v ÚT a VZT
Ztráty v kotlích ve vlastních energetických zdrojích
Elektřina - byty
Elektřina - ostatní provozní spotřeba ( bez bytů )
Elektřina - technologická spotřeba ( kuchyň )
Technologická spotřeba ( ZP ) - vaření
Teplo na ohřev teplé vody (ZP)
Teplo na vytápění a větrání
Dodávkévé teplo na ohřev vody
Dodávkévé teplo na vytápění a větrání
159
Ekonomické vyhodnocení EÚP Ekonomické vyhodnocení EÚP Ekonomické vyhodnocení EÚP jako celku je provedeno podle 4 kritérií:
1) prostá doba návratnosti vynaložených prostředků TPN 2) reálná doba návratnosti při uvažování diskont. sazby 3,30 % 3) čistá současná hodnota navrženého opatření - NPVTž 4) vnitřní výnosové procento IRRTž a)
Redukované výdaje energeticky úsporného projektu: ........ 9 349 560 Kč
b)
Prostá doba návratnosti
energeticky úsporného projektu
TPN
EÚP
(počet roků )
Výpočet prosté doby návratnosti EÚP je proveden v tabulce na následující straně, prostá doba návratnosti TPN,EÚP = 23 let. c)
Reálná doba návratnosti vynaložených finančních prostředků na
realizaci EÚP při uvažování diskontní sazby 3,30 % vychází z výpočtu NPVEÚP, který je proveden v tabulce na následující straně. Energeticky úsporný projekt
EÚP
d)
Tž ! -1 Σ CFt . ( 1 + r ) - IN = 0
pro :
i=1 počet roků nenávratný pro i ≤
30
NPV pro i = 20: NPV pro i = 30:
-3 294 994 Kč -1 459 087 Kč
Čistá současná hodnota navrženého EÚP – NPVEÚP ( Kč )
Čistá
současná hodnota navrženého energeticky úsporného projektu je
vypočtena pro dobu 30-ti let po realizaci projektu a při diskontní sazbě 3,30 % v tabulce na následující straně: NPVEÚP,30 = - 1 459 087,- Kč e)
Vnitřní výnosové procento IRR (%): Při uvažované životnosti navrženého
energeticky úsporného projektu 30 let činí dle provedeného výpočtu hodnota vnitřního výnosového procenta (IRR): = + 2,02 %.
160 Prostá doba návratnosti EÚP CF v
suma CFt
CFt
V
N
Dod. IN
jedn. letech
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
-9 349 560 -8 931 227
-9 349 560 418 333
418 333
0
CF2 CF3
-8 512 894
418 333
418 333
0
-8 094 561
418 333
418 333
0
CF4 CF5 CF6 CF7 CF8 CF9 CF10 CF11 CF12 CF13 CF14 CF15 CF16 CF17 CF18 CF19 CF20 CF21 CF22 CF23 CF24 CF25 CF26 CF27 CF28 CF29 CF30
-7 676 228
418 333
418 333
0
-7 257 895
418 333
418 333
0
-6 839 562
418 333
418 333
0
-6 421 229
418 333
418 333
0
-6 002 896
418 333
418 333
0
-5 584 563
418 333
418 333
0
-5 166 230
418 333
418 333
0
-4 747 897
418 333
418 333
0
-4 329 564
418 333
418 333
0
-3 911 231
418 333
418 333
0
-3 492 898
418 333
418 333
0
-3 074 565
418 333
418 333
0
-2 656 232
418 333
418 333
0
-2 237 899
418 333
418 333
0
-1 819 566
418 333
418 333
0
-1 401 233
418 333
418 333
0
-982 900
418 333
418 333
0
-564 567
418 333
418 333
0
-146 234
418 333
418 333
0
272 099
418 333
418 333
0
690 432
418 333
418 333
0
1 108 765
418 333
418 333
0
1 527 098
418 333
418 333
0
1 945 431
418 333
418 333
0
2 363 764
418 333
418 333
0
2 782 097
418 333
418 333
0
3 200 430
418 333
418 333
0
IN
CF1
Ppostá doba návratnosti Energeticky úsporného projektu 4 000
2 000
0
-2 000
-4 000
-6 000
-8 000
-10 000
161
NPV EÚP i - tý rok po
NPVCF pro i-tý
NPVEÚO
realizaci
CF ti
rok po realizaci
Zisk (+) Kč
opatření 1
( Kč ) 418 333
opatření ( Kč ) 404 969
Ztráta (-) Kč -8 944 591
2
418 333
797 001
-8 552 559
3
418 333
1 176 509
-8 173 051
4
418 333
1 543 894
-7 805 666
5
418 333
1 899 542
-7 450 018
6
418 333
2 243 828
-7 105 732
7
418 333
2 577 117
-6 772 443
8
418 333
2 899 758
-6 449 802
9
418 333
3 212 092
-6 137 468
10
418 333
3 514 448
-5 835 112
11
418 333
3 807 145
-5 542 415
12
418 333
4 090 492
-5 259 068
13
418 333
4 364 787
-4 984 773
14
418 333
4 630 319
-4 719 241
15
418 333
4 887 369
-4 462 191
16
418 333
5 136 207
-4 213 353
17
418 333
5 377 096
-3 972 464
18
418 333
5 610 290
-3 739 270
19
418 333
5 836 033
-3 513 527
20
418 333
6 054 566
-3 294 994
21
418 333
6 266 117
-3 083 443
22
418 333
6 470 910
-2 878 650
23
418 333
6 669 161
-2 680 399
24
418 333
6 861 078
-2 488 482
25
418 333
7 046 864
-2 302 696
26
418 333
7 226 716
-2 122 844
27
418 333
7 400 822
-1 948 738
28
418 333
7 569 366
-1 780 194
29
418 333
7 732 525
-1 617 035
30
418 333
7 890 473
-1 459 087
Čistá současná hodnota Energeticky úsporného projektu
1 000
0
-1 000
-2 000
-3 000
-4 000
-5 000
-6 000
-7 000
-8 000
-9 000 1
3
5
7
9
11 13 15 17 19 21 23 25 27 29
162
Závěrečná tabulka vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení (přehled o ekonomickém hodnocení) Kč
Údaje
ost. jedn. 9 349 560 Kč
Investiční výdaje projektu (počáteční, jednorázové výdaje na realizaci opatření v navržených variantách) Změna nákladů na energii (+ snížení, - zvýšení)
418 333 Kč
Změna ostatních provozních nákladů, v tom: - změna osobních nákladů (mzdy pojistné, …) (- +) - změna ostatních provozních nákladů (opravy a údržba, služby, režie, pojištení majetku, …) (- +)
0 Kč
- samostatně lze uvést i změnu nákladů na emise resp. i odpady (- +) Změna tržeb (za teplo, elktřinu, využité odpady, pronájem) (+ zvýšení, - snížení)
0 Kč 418 333 Kč
Přínosy projektu celkem (roční) Doba hodnocení
30 let
Diskont
3,30%
Hodnoty kritérií:
Ts
(prostá doba návratnosti)
23 let
Tsd
(reálná doba návratnosti)
> 30 let
NPV 20 let
(čistá současná hodnota)
-3 294 994 Kč
IRR 20 let
(vnitřní výnosové procento)
-1,04%
NPV 30 let
(čistá současná hodnota)
-1 459 087 Kč
IRR 30 let
(vnitřní výnosové procento)
2,02%
Daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory)
0 Kč
163
Vyhodnocení EÚP z hlediska ochrany životního prostředí Energetické úspory vyplývající z realizace jednotlivých opatření se pozitivně odrazí na zlepšení kvality životního prostředí, v důsledku úspor energie dojde ke snížení emisí jednotlivých škodlivin uvedených v následujících tabulkách. Produkce (resp. zmenšení množství) těchto látek byla stanovena u CO2 podle přílohy č. 8 k Vyhlášce MPO č. 213/2001 Sb. ve znění Vyhlášky MPO č. 425/2004 Sb., u ostatních vyhodnocovaných látek podle přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.
Vyhodnocení je provedeno na globální úrovni, v níž je zahrnuto hodnocení na úrovni přeměn primárních zdrojů energie. s pečovatelskou službou v Poličce týká
To se v případě
Domu
dodávkového tepla, které je subjektu
provozujícímu DPS prodáváno společností T.E.S, s.r.o., Polička, která je dle uzavřených smluvních vztahů provozovatelem zdroje tepla. Zdroj tepla – teplovodní kotelna na zemní plyn - je umístěn v půdních prostorech hlavní budovy DPS.
Střední
hodnota
účinnosti
zdroje
tepla
byla
v rámci
předchozího
energetického auditu (rok provedení 2007) vyhodnocena na 85,9 % a vzhledem k tomu, že technický stav kotelny zůstal beze změn,
bylo s touto hodnotou
uvažováno i nadále.
V rámci zjištění objektivní hodnoty produkce emisí ze spotřebovaného zemního plynu v kotelně
je nakupované dodávkové teplo přes střední hodnotu
účinnosti zdroje přepočteno na primární spotřebu zemního plynu na vstupu do kotelny. K této spotřebě zemního plynu se přičítá přímá spotřeba zemního plynu pro vytápění a pro přípravu teplé vody v navazujícím objektu „domků“, v nichž jsou instalovány samostatné kotle na zemní plyn. V důsledku energetických úspor, vzniklých po realizaci Energeticky úsporného projektu, dojde ke snížení emisí škodlivin do vzduchu, což se pozitivně projeví na změně kvality životního prostředí.
164
Vyhodnocení navrženého EÚP z hlediska ochrany ŽP na globální úrovni Výchozí stav Stav po realizaci Rozdíl ( kg / rok ) ( kg / rok ) ( kg/ rok ) Znečišťující látka Tuhé látky 16,876 16,308 0,568 SO2 279,526 279,253 0,272 Nox 407,093 361,665 45,427 CO 56,470 47,385 9,086 CxHy 24,382 22,565 1,817 CO2 408637,390 349047,569 59589,821
7.5.
Posouzení potenciálu a možnosti využití obnovitelných zdrojů energie
Na pozemcích v okolí budovy se nenachází lokalita vhodná pro instalaci malé vodní elektrárny ani lokalita vhodná pro výstavbu větrné elektrárny (malé ani velké jednotky) - k dispozici není ani vhodný stupeň na vodním toku ani dostatečný větrný potenciál. To neznamená, že například v katastru města Polička takové lokality neexistují, spíše naopak. Vytipování lokalit vhodných pro případnou instalaci MVE nebo VE mimo pozemky velmi blízké budově však nebylo předmětem energetického auditu - jedná se o záležitost podnikatelů, obce, mikroregionu, popř. regionu a může se případně stát předmětem resp. součástí energetické koncepce odpovídajícího území (celku).
Z hlediska energetického potenciálu, který se vztahuje k energetickému zásobování budovy, případně k využití OZE, tedy připadají teoreticky do úvahy tyto varianty:
•
využití biomasy (instalace kotlů na spalování biomasy)
•
využití solární energie (instalace solárních panelů na ohřev TV) • využití geotermální energie resp. energie mělkých horninových vrstev, tzn. především využití tepelného čerpadla
Využití OZE komplikuje do jisté míry napojení budovy na zemní plyn, neboť přechod vytápění ze zemního plynu na OZE není v současné době žádným dotačním titulem podporováno. Zvláště, když je k budově veden STL rozvod. V porovnání s
165 cenou tepla vyráběného spalováním zemního plynu jsou systémy OZE vzhledem k výši jejich zřizovacích nákladů nekonkurenceschopné. Případné využití biomasy v podobě dřevní štěpky, příp. slámy, by bylo teoreticky z ekonomického hlediska průchodnou alternativou. Znamenalo by však nejen instalaci nové kotelní technologie, ale vybudování celého zázemí - palivového hospodářství, meziskladu, ...atd., což není v současné době vzhledem k finančním prostředkům investora bez dotace reálné. Zpracovatelé však předpokládají, že investor bude následně po realizaci opatření na konstrukcích obálky budovy řešit i zdrojovou část, avšak tato problematika není řešena, neboť audit je připravován jako podklad k žádosti o dotační prostředky na zateplení.
7.6.
Konečné stanovisko a doporučení auditora k realizaci navrženého
energeticky úsporného projektu
Energetický audit byl zpracováván jako příloha k žádosti o poskytnutí dotačních prostředků z programu „Zelená úsporám“, výzvu pro zateplení budov veřejného sektoru.
S tímto zaměřením byl také sestaven Energeticky úsporný
projekt, kde jednotlivá energeticky úsporná opatření směřují pouze na vylepšení tepelné ochrany budovy prostřednictvím zateplení konstrukcí obvodových plášťů budov. Energeticky úsporná opatření z auditu zpracovaného v roce 2007 zůstávají v platnosti a bylo by více než potřebné je realizovat, např. v souběhu při zateplování objektu či alespoň následně. S přihlédnutím k potenciálu energetických i finančních úspor a zejména k požadavkům na výše zmíněnou výzvu z programu Zelená úsporám - výzva pro zateplení budov veřejného sektoru - byla k realizaci navržena finančně náročnější varianta č. 2).
166
7.7.
Okrajové podmínky
1)
průměrná cena energie nakupovaného tepla pro hlavní budovu DPS v době realizace EÚP bude včetně stálého platu ≥ 500 Kč/GJ bez DPH
2)
cena skutečných výdajů (nákladů) na realizaci EÚP ≤ 9,350 mil. Kč v cenách roku 2010 bez DPH
167 Ekonomické vyhodnocení varianty s prostou dobou návratnosti za období
nepřekračující
polovinu
stanovené
odpisové
doby
příslušného
hmotného majetku
V rámci navržených energeticky úsporných opatření nemá žádná z jejich variant prostou dobu návratnosti kratší než polovina stanovené odpisové doby. Navržená opatření jsou investičně náročná a jejich prostá doba návratnosti je delší než polovina jejich odpisové doby.
Roční úspory Číslo opatření
Název opatření
Pořizovací výdaje
Kč
Úspora energie
Úspora osobních výdajů
GJ/rok
Úspora výdajů na opravy
Úspora ostatních výdajů
Úspora celkem
Kč/rok Navržená úsporná opatření
1
Beznákladové
0
28,8300
11 295 Kč
0
0
0
2 3 4
11 295 Kč
5 6 varianta celkem
28,8300
Navržený energeticky úsporný projekt doporučuji k realizaci.
Dne: 14. července 2010
………………………………… Jaromír Džbánek
energetický auditor zapsán v seznamu energetických expertů vedeného MPO ČR, číslo osvědčení 0203
168 Evidenční list energetického auditu Předmět EA Areál budov Domu s pečovatelskou službou v Poličce Adresa Družstevní 970, 572 01 Polička Zadavatel EA Město Polička Zástupce p. Jaroslav Martinů, starosta Adresa zadavatele Město Polička, Palackého náměstí č.p. 160, 572 01 Polička Telefon 461 723 801 Fax E-mail
[email protected] Charakteristika předmětu DPS Polička – hlavní budova DPS o 4 NP a budova domků 1 NP. Hlavní budova: základní půdorysný tvar po obvodu pravoúhlého lichoběžníku o 4 částech, uvnitř EA odpočinkový dvůr. 1. část při ulici Družstevní 2 NP – 1. NP hala s recepcí, jídelna, varna a sklady, 2 kanceláře, 2 schodiště, místnosti provozně-technického zázemí., v 2.NP 7 2pokojových bytů, 3 kanceláře, 2 schodiště, chodba, hala, provozní místnosti a sociální zařízení. Část 2: v 1.NP provozní zázemí+chlazené sklady, sklady prádla, sociální zařízení a šatny zaměstnanců a pod., průjezd do dvora, chodby a 1 byt. , 2. a 3 NP -ubytovací kapacity, po 5 1pokoj. a 2pokoj. Část 3: 4NP celkem 32 1pokoj. bytů. Část 4: 3NP, na půdě kotelna, v 1-3. NP celkem 21 1pokoj. bytů. Budova domků o 1 NP – 4 domky, celkem 8 bytů 2+1. Vytápění + VZD: hlavní budova-centrálníteplovodní kotelna na ZP, příprava TV centrální, v kotelně. Domky: v každém bytu samostatný kotel na ZP pro ÚT i TV. M+R: hlavní budova ekvitermní na zdroji + TRV na tělesech, rozdělovače topných nákladů, VZD jednotky bez rekuperace tepla. Domky: TRV+prostor.termostat. Varna – spotřebiče na ZP + elektrické konvektomaty. – počet pokrmů prům. 270/den. Počet ubytovaných – 97, zaměstnanců DPS 20. Celkový stav budov: četné závady a poruchy na neprůsvitných konstrukcích venkovních plášťů budov, otvorové výplně zachovalé, tepelně izolační vlastnosti budov nevyhovující. Stav hlavního energetického zdroje nevyhovující. Výchozí stav Budovy postaveny v r.1996, nevyhovující kvalita provedení, četné závady na Stručný popis neprůsvitných konstrukcích, zatékání, četné lineární tepelné mosty vzniklé zapuštěním energetického železobetonových prvků do obvodového pláště budov. Hlavní budova DPS i budova hospodářství domků: vnitřní a vnější omítky tenké vápenné, štukové - zdivo/ext: Ytong 400 mm (vč. budov) (UN = 0,38 W/m2. K) , 300 mm (UN =0,45W/m2.K), železobetonové průvlaky (UN = 0,61W/m2.K) , sloupy želbet. skeletu tl. 400 mm (UN = 0,64W/m2.K). Strop na průjezdem s Lignoporem tl. 25 mm + omítky (UN = 0,50 W/m2.K). Vodorovné konstrukce na zemině – podlahy – s KD (UN = 0,99 W/m2.K), s PVC (UN = 1,01 W/m2.K). Konstrukce stropů pod půdou (UN = 0,45W/m2.K). Otvorové výplně: okna, dveře, prosklené stěny – vše s plastovými rámy s izolačními dvojskly (Uw = 2,79/m2.K), 1x kovové plné dveře a kovové dom. dveře s jednoduch. prosklením (Uw = 6,5/m2.K). Průměrné součinitele prostupu tepla Uem / Uem,N (W/m2*K): hlavní budova 0,77/0,69, budova domků 0,54/0,45, klasifikace: hlavní budova D, nevyhovující, Cl:1,1, budova domků : D – nevyhovujícíc, Cl: 1,1. Energetický zdroj – průměrná vypočtená účinnost 85,9 % (energetický audit 2007), nevyřešena nesoučasnost vytápění místností různého provozních charakteru. Ohřev TV v hl. budově centrální, velké ztráty v rozvodech, v domcích je centralizovaný. Osvětlení - převážně zářivkové, vyhovující. Vlastní energetické zdroje:
Teplo Elektřina
Zemní plyn
Instalovaný el. výkon 0 MW Nákup (GJ/r,norm.) Prodej (GJ/r,norm.)
Instalovaný tep. výkon 0,080 MW 2 704,01 0
Nákup (MWh/r,norm)
158,08
Prodej (MWh/r,norm)
0
Nákup (GJ/r,norm.)
475,66
Prodej (GJ/r.norm.)
0
Spotřeba paliv a energie Spotřebič energie ÚT +VZD hlavní budova DPS ÚT – budova domků
3 748,77 Tepelná ztráta (kWt) 337,3/290,6 20,2
z toho přímá techolog. spotř.. (GJ/r.norm) 203,17 Nositel energie Potřeba energie (GJ/r,norm.) 1794 TV 90/70 200 TV 90/70
169
Energeticky úsporný projekt Beznákladová část EÚP: do doby instalace nové M+R techniky zabezpečit manuální regulaci provozu vzduchotechnických jednotek pro větrání varny a sušárny prádla, nucené větrání provádět po dobu provozně nezbytnou. Pro manuální regulaci doby provozu uvedených vzduchotechnických jednotek určit v rámci organizační směrnice konkrétní zodpovědnou osobu. 1) denně a průběžně v rámci dne aktualizovat nastavení termostatických ventilů na vytápěcích tělesech instalovaných ve veřejných a provozních prostorech hlavní budovy DPS v závislosti na využití těchto prostorů, např. na konci pracovní doby v kancelářích, varně, jídelně a pod. podle venkovních klimatických podmínek nastavit TRV na nižší hodnotu teploty vzduchu ve vytápěném prostoru nebo přívod tepla do těchto prostorů na dobu mimo jejich využití omezit zcela. Pro tuto manuální regulaci doby a intenzity vytápění určit v rámci organizační směrnice konkrétní zodpovědnou osobu. 2) osvětlovací soustavy ve veřejně přístupných prostorech i provozních prostorech hlavní budovy DPS využívat hospodárně a zejména po dobu nezbytně nutnou. 3)provádět pravidelné čištění krytů osvětlovacích těles a při výměně světelných zdrojů instalovat výhradně nízkoenergetické zdroje světla. 4)provádět pravidelné čištění oken a dalších průsvitných otvorových výplní venkovního pláště hlavní budovy Nízkonákladová část EÚP: na straně spotřeby tepla minimalizovat ztráty tepla infiltrací otvorovými výplněmi v objektech osazením kvalitním silikonovým těsněním - realizace může být spojena s celkovou rekonstrukcí (opravou, repasí) otvorových výplní - dle uvážení kompetentních pracovníků a dle konkrétních podmínek (plánované komplexní rekonstrukce objektu apod.), dle možností opatřit okna orientovaná k jihu žaluziemi , zpracovatelé energetického auditu předpokládají, že po realizaci opatření na konstrukcích venkovního pláště budovy bude následně řešena zdrojová i distribuční část vytápěcí soustavy, rekuperace tepelné energie u vzduchotechnických jednotek a další energeticky úsporná opatření, která jsou obsažena v energetickém auditu z roku 2007. Vysokonákladová část EÚP -opatření na konstrukcích obálky budov na systémové hranici: Hlavní budova DPS Po odstranění závad na stavebních konstrukcích venkovního pláště hlavní budovy DPS (opravy hydroizolací na balkónech, naspádování podlah balkónů k vnější straně budovy, oprava parapetů,….atd.) navrhuji svislé neprůsvitné konstrukce z plynosilikátových tvárnic tl. 400 mm opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uzd.pls400 ≤ 0,195 W/m2.K, plocha zateplení 1 681,60 m2. Svislé neprůsvitné konstrukce z plynosilikátových tvárnic tl. 300 mm opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uzd.pls300 ≤ 0,212 W/m2.K, plocha zateplení 156,30 m2. Železobetonové průvlaky tl. 500 mm, které jsou součástí svislých neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do exteriéru, opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uprůvl.500 ≤ 0,241 W/m2.K, plocha zateplení 377,90 m2. Železobetonové sloupy tl. 400 mm, které jsou součástí svislých neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do exteriéru, opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm, (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uslo400 ≤ 0,246 W/m2.K, plocha zateplení 282,06 m2. Strop nad průjezdem v 2. části hlavní budovy DPS opatřit v celé ploše kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 160 mm, (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Ustr.průk ≤ 0,153W/m2.K, plocha zateplení 44,16 m2. Na stropy nejvyšších podlaží pod valbovými střechami s malým spádem nafoukat tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken (resp. např. drti z minerálních vláken tl. ≥ 150 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K) tak, aby Ustr.2 ≤ 0,170 W/m2.K, plocha zateplení 320,94 m2. Na stropy nejvyšších podlaží pod půdami nafoukat či těsně uložit tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken (foukaná vrstva může být např. na bázi minerálních vláken) tl. ≥ 150 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K) tak, aby Ustr.1 ≤ 0,170 W/m2.K, plocha zateplení 1 864,73 m2. Železobetonové průvlaky tl. 500 mm, které jsou součástí svislých neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do nevytápěných půdních prostorů, opatřit ze strany půdního prostoru kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uprůvl.500 ≤ 0,241 W/m2.K, plocha zateplení17,64 m2. Železobetonové sloupy tl. 400 mm, které jsou součástí svislých neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do nevytápěných půdních prostorů, opatřit ze strany půdního prostoru kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken tl. ≥ 100 mm, (λd ≤ 0,040
170 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uslo400 ≤ 0,246 W/m2.K, plocha zeteplení 4,61 m2. Stávající okna výr. SOTER s plastovými rámy se zasklením původními izolačními dvojskly (Uw = 2,79 W/m2*K) nahradit okny novými s plastovými rámy se zasklením izolačními dvojskly tak, aby součinitel prostupu tepla celými otvorovými výplněmi UW ≤ 1,20 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha oken celkem 455,80 m2. Stávající prosklené stěny výr. SOTER s plastovými rámy se zasklením původními izolačními dvojskly (Uw = 2,79 W/m2*K) nahradit okny novými s plastovými či kovovými rámy se zasklením izolačními dvojskly tak, aby součinitel prostupu tepla celými otvorovými výplněmi UW ≤ 1,20 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha prosklených stěn celkem 39,44 m2. Domovní dveře s plastovými rámy a balkónové dveře výr. SOTER (Uw = 2,79 W/m2*K) s plastovými rámy a zasklením původními izolačními dvojskly nahradit dveřmi novými s plastovými či kovovými rámy s přerušeným tepelným mostem tak, aby součinitel prostupu tepla celou otvorovou výplní UW ≤ 1,2 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha dveří celkem 205,50 m2. Stávající domovní dveře s kovovými rámy a jednoduchým prosklením, domovní dveře dřevěné plné nahradit dveřmi novými s plastovými či kovovými rámy s přerušeným tepelným mostem tak, aby součinitel prostupu tepla celou otvorovou výplní UW ≤ 1,2 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha dveří celkem 25,63 m2. Objekt domků: Svislé neprůsvitné konstrukce z plynosilikátových tvárnic tl. 400 mm opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu fasádního polystyrenu EPS tl. ≥ 100 mm (λ ≤ 0,039 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uzd.pls400 ≤ 0,190 W/m2.K, plocha zateplení 367,59 m2. Železobetonové sloupy tl. 400 mm, které jsou součástí svislých neprůsvitných konstrukcí obvodového pláště budovy do exteriéru, opatřit z vnější strany kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu fasádního polystyrenu EPS tl. ≥ 100 mm (λ ≤ 0,039 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uslo400 ≤ 0,240 W/m2.K, plocha zateplení 36,97 m2. Na stropy nejvyšších podlaží pod půdami nafoukat či těsně uložit tepelně izolační vrstvu na bázi minerálních vláken (foukaná vrstva může být např. na bázi minerálních vláken) tl. ≥ 150 mm (λd ≤ 0,040 W/m.K) tak, aby Ustr.1 ≤ 0,170 W/m2.K, plocha zateplení 522, 69 m2. Svislé neprůsvitné konstrukce z plynosilikátových tvárnic tl. 300 mm, oddělující vytápěné prostory a nevytápěný prostor mezi 2. a 3. domkem, opatřit z vnější strany (ze strany nevytápěného prostoru) kontaktním zateplovacím fasádním systémem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu fasádního polystyrenu EPS tl. ≥ 80 mm (λ ≤ 0,039 W/m.K), z vnější strany opatřeným vrstvou venkovní omítky, např. venkovní štukové ( λ ≤ 0,8 W/m.K), tl. ≥ 5 mm, Uzd.pls300NT ≤ 0,240 W/m2.K, plocha zateplení celkem 261,22 m2. Stávající okna výr. SOTER s plastovými rámy se zasklením původními izolačními dvojskly (Uw = 2,79 W/m2*K) nahradit okny novými s plastovými rámy se zasklením izolačními dvojskly tak, aby součinitel prostupu tepla celými otvorovými výplněmi UW ≤ 1,20 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha oken celkem 54,0 m2. Domovní dveře výr. SOTER (Uw = 2,79 W/m2*K) s plastovými rámy a zasklením původními izolačními dvojskly nahradit dveřmi novými s plastovými či kovovými rámy s přerušeným tepelným mostem tak, aby součinitel prostupu tepla celou otvorovou výplní UW ≤ 1,2 W/m2*K, přičemž součinitel prostupu tepla rámy Uf ≤ 1,7 W/m2*K (v případě kovových rámů Uf ≤ 2,0 W/m2*K), plocha dveří celkem 14,72 m2. Před montáží kontaktního fasádního zateplovacího systému provést řádné zateplení parapetů oken a zejména upravit konstrukci styku rámu oken a zdiva tím způsobem, aby byly splněny tyto požadavky: a) nulové zatékání do spáry mezi oknem a konstrukcí zdi b) minimální spárová průvzdušnost c) účinné odvětrávání spáry, zamezení kondenzace vody uvnitř spáry d) umožnění dilatace konstrukcí e) účinná tepelná a zvuková izolace f) funkčnost po celou dobu životnosti stavby V ČSN 73 0540-2 (2007) se doporučuje dvoustupňové řešení funkční spáry, které zajišťuje vnitřní povrchovou teplotu rámu, přičemž funkční spáry výplní otvorů musí být při vnější straně ochráněny dešťovou zábranou, z vnitřní strany parozábranou. Podrobný popis je uveden v normě – Příloha A – Pokyny pro navrhování, např. čl. A.3.1.13, A.3.4.1až A.3.4.9 ……. a dalších. Součástí opatření prováděných na stycích otvorových výplní (oknech a balkónových dveřích) musí být také instalace zateplení ostění, překrývajícího jejich rámy nejméně o 30 až 40 mm. V rámci zpracování projektové dokumentace k realizaci navržených energeticky úsporných opatření i při vlastním provádění prací je nutné řádně a důkladně zpracovat veškeré detaily styků konstrukcí obálky stavby tím způsobem, aby byly v maximální dosažitelné míře eliminovány lineární i bodové vazby mezi konstrukcemi, tedy aby byly eliminovány tepelné mosty na stycích konstrukcí, např. rámů oken a vertikálního zdiva, stropu 2. NP a vertikálního zdiva obálky budovy (do exteriéru)……a další. Z tohoto důvodu je mimo jiné třeba zajistit dostatečné přesahy kontaktního tepelně izolačního systému pod úroveň podlahy 1. NP a nad úroveň
171 stropu 2. NP, vertikální zdivo nad úrovní stropu 2. NP (podlahy půdy) alespoň částečně (např. 500 mm nad úroveň podlahy půdy) opatřit izolací i z vnitřní strany (ze strany prostoru půdy). Důkladně je třeba řešit izolace i u podlah nad exteriérem atd. Hlavní budova: Uem = 0,31 W/m2*K, Uem,N,rq = 0,69 W/m2*K,, klasif. třída B, úsporná, Cl = 0,5 Objekt „domky“: Uem = 0,24 W/m2*K, Uem,N,rq = 0,45W/m2*K,, klasif. třída B, úsporná, Cl = 0,5
Redukované výdaje EÚP (tis. Kč) bez DPH Konečná spotřeba paliv a energie
Potenciál energetických úspor
9.349,6 Z toho technologie 0 před realizací projektu po realizaci projektu energie náklady energie náklady (GJ/rnorm) (tis. Kč/rnorm.) (GJ/rnorm) (tis. Kč/rnorm.) 3 748,77 2 259,39 2 904,14 1 841,1 GJ/rnorm MWh/rnorm. 844,63 234,62
Environmentální přínosy pro kompletní energetickou spotřebu areálu
Znečišťující látka Tuhé látky SO2 NOx CO CO2 CxHy
Výchozí stav Stav po realizaci Rozdíl (kg/r.norm.) ( kg/r.norm.) (kg/r.norm.) 16,876 16,308 0,568 279,526 279,253 0,272 407,093 361,665 45,427 56,470 47,385 9,086 408 637,390 349 047,569 59 589,821 24,382 22,565 1,817 Ekonomická efektivnost Cash - Flow projektu (tis. Kč/r) 418,3 Doba hodnocení (roky) 30 Prostá doba návratnosti (roky) 23 Diskont (%) 3,30 Reálná doba návratnosti (roky) NPV30 (tis. Kč) - 1 459 IRR (%) + 2,02 > 30 Zpracoval: Jaromír Džbánek Č. osvědčení 0203 Podpis: Datum Červenec 2010
172
9.
Přílohová část
Přílohy energetického auditu:
1) Potřeba energie areálu budov DPS Polička za tzv. normálový rok - stav
po realizaci beznákladových energeticky úsporných opatření, nákladových EÚO dle varianty č.1) a dle varianty č. 2) a Energeticky úsporného projektu (GJ)
2) Protokoly o výpočtech tepelných ztrát budov, potřeby tepelného výkonu
na jejich vytápění a větrání a vyhodnocení průměrného součinitele prostupu tepla dle ČSN 73 0540 – 2 (2007)
3) Protokoly k energetickým štítkům budov a energetické štítky budov dle
ČSN 73 0540 -2 (2007)
173
Příloha č. 1) Dům s pečovatelskou službou, Družstevní č. 71, 572 01 Polička - varianta č. 1)
Teoretická potřeba tepla na vytápění a větrání za normálový rok (GJ) Refer. rok ÚT + VZD ÚT
Tau-d Ta -p 268 268
4 16,7
Σ rok
Tau
θi var
θi jíd θi
3859200 16099328 19958528
20,0 20,0
20,0 20,0
s uš .
24,0 24,0
θi
ost
18,1 18,1
θ
es
2,60 2,60
θ
o
e
-15 -15
Varna
ÚT
Tau-d Ta -p 268
17
Σ rok
θi domky
16401600 16401600
19,5
θ x
x
x
es
2,60
θ
e
-15
f2var
f3var
f4var
4401,5
51170 4490
0,80 0,80
0,62 0,62
1,00 1,00
0,85 0,85
41,39 15,15 56,54
Dst
Qc d1
f1d1
f2d1
f3d1
f4d1
Ec d1
Ec suma
4531,9 4531,9
27072
0,80
0,95
1,00
0,85
140,55 140,55
140,55 140,55
ÚT + VZD ÚT
Tau-d Ta -p 268 268
4 16,7
Σ rok
Tau
θi var
θi jíd θi
3859200 16099328 19958528
20,0 20,0
20,0 20,0
suš .
24,0 24,0
θi
ost
18,1 18,1
θ
es
2,60 2,60
θ
D
Qc var.
f1var
f2var
f3var
f4var
Ec
4401,5
50130 3450
0,80 0,80
0,62 0,62
1,00 1,00
0,85 0,85
o
e
-15 -15
ÚT
Σ rok
Tau-d Ta -p 268
17
Tau
θi domky 19,5
θ x
x
x
es
2,60
θ
e
-15
Qc
jíd.
10371 10371
f1jíd.
f2jíd.
f3jíd.
f4jíd.
Ec
0,80 0,80
0,60 0,60
1,00 1,00
0,85 0,85
8,12 33,87 41,98
jíd.
Qc
suš.
37352 4548
f1suš . f2suš . f3suš . f4suš .
Ec
0,80 0,80
21,51 10,93 32,44
0,40 0,40
1,00 1,00
0,85 0,85
suš.
Qc,ost.
f1ost.
f2ost.
f3ost.
f4ost.
Ec ost.
Ec suma
205368 205368
0,80 0,80
1,00 1,00
1,00 1,00
0,85 0,85
252,37 1052,82 1305,19
323,40 1112,76 1436,16
572 01 Polička - varianta č.1)
Dům s pečovatelskou službou, Družstevní č. 71, 572 01 Polička - varianta č.2) Varna
Jídelna
4401,5
16401600 16401600
var.
Dům s pečovatelskou službou - domky,
var.
40,55 11,64 52,19
Qc
Sušárna
jíd.
f1jíd.
f2jíd.
f3jíd.
f4jíd.
Ec
8558 8558
0,80 0,80
0,60 0,60
1,00 1,00
0,85 0,85
6,70 27,95 34,65
jíd.
Qc
suš.
36690 3886
Dům s pečovatelskou službou - domky,
Teoretická potřeba tepla na vytápění a větrání za normálový rok (GJ) Refer. rok
Ec
Domky
Teoretická potřeba tepla na vytápění a větrání za normálový rok (GJ) Refer. rok
Obálka ostatní
f1var
4401,5
Tau
Sušárna
Qc var.
Teoretická potřeba tepla na vytápění a větrání za normálový rok (GJ) Refer. rok
Jídelna
D
Obálka ostatní
f1suš . f2suš . f3suš . f4suš .
Ec
0,80 0,80
21,13 9,34 30,47
0,40 0,40
1,00 1,00
0,85 0,85
suš.
Qc,ost.
f1ost.
f2ost.
f3ost.
f4ost.
Ec ost.
Ec suma
162241 162241
0,80 0,80
1,00 1,00
1,00 1,00
0,85 0,85
199,37 831,73 1031,10
267,76 880,65 1148,41
572 01 Polička - varianta č. 2)
Domky
Dst
Qc d1
f1d1
f2d1
f3d1
f4d1
Ec d1
Ec suma
4531,9 4531,88
22290
0,80
0,95
1,00
0,85
115,73 115,73
115,73 115,73
174
VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT OBJEKTU, A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA dle ČSN EN 12831 a ČSN 730540 – 2 (2007) Ztráty 2007
Penzion
Název objektu : Zpracovatel : Zakázka : Datum : Varianta :
D-prace DPS Polička 10.7.2010 Stávající stav
Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Průměrná roční teplota venkovního vzduchu Te,m : Činitel ročního kolísání venkovní teploty fg1 : Průměrná vnitřní teplota v objektu Ti,m : Půdorysná plocha podlahy objektu A : Exponovaný obvod objektu P : Obestavěný prostor vytápěných částí budovy V : Účinnost zpětného získávání tepla ze vzduchu : Typ objektu : bytový
-15.0 C 6.1 C 1.45 18.2 C 2138.5 m2 323.7 m 20629.3 m3 0.0 %
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti : Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1 1 98.3 m2 12.6 m
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Varna
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
278.6 m3 1 převažující přirozená konvekce
Teplota Ti :
20.0 C
Typ vytápění :
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400 Ok.pla.SOTER95/ Žb.prů500 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Děl.st.penz./do Zd.želbet.400
21.2 15.8 2.8 98.3 24.1 1.6 6.7 57.3 2.9 0.7 71.2 27.1 32.9 3.9
U
Korekce
0.38 2.79 0.61 0.99 0.98 2.00 4.50 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 0.20 2.28
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
3417 W, 1658 W, 7237 W,
DeltaU
Ueq
0.20 0.50 0.20 ------0.15 0.00 0.00 0.15 0.00 0.00 0.05 0.05 0.15 0.15
------------------0.23 -------------------------------------------------------------
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 Gw= 1.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.05 f,i = 0.05 f,i =-0.01 f,i = 0.06
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : tj. tj. tj.
0.5 1/h 0.03 + 1.00 H,T
12.30 W/K 59.59 W/K 2.23 W/K 13.08 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 4.07 W/K 0.36 W/K 0.21 W/K 3.83 W/K 1.49 W/K -0.13 W/K 0.60 W/K
2163 W 0.50 1/h 1.7 % z celkové ztráty prostupem objektu 1.7 % z celkové ztráty větráním objektu 2.1 % z celkové ztráty objektu
175
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti :
1 2
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Jídelna
Půd. plocha A : Exp. obvod P :
164.8 m2 19.6 m
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
471.0 m3 1
Teplota Ti :
20.0 C
Typ vytápění :
převažující přirozená konvekce
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400 Ok.pla.SOTER95/ Žb.prů500 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Zd.želbet.400
31.4 26.5 10.8 165.6 24.1 1.6 6.7 82.8 2.5 0.6 119.0 45.8 5.2
U
Korekce
0.38 2.79 0.61 0.99 0.98 2.00 4.50 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 2.28
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
5654 W, 5605 W, 14885 W,
DeltaU
Ueq
0.20 0.40 0.20 ------0.15 0.00 0.00 0.15 0.00 0.00 0.05 0.05 0.15
------------------0.22 -------------------------------------------------------
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 Gw= 1.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.05 f,i = 0.05 f,i = 0.06
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : tj. tj. tj.
1.0 1/h 0.03 + 1.00 H,T
18.22 W/K 97.40 W/K 8.76 W/K 21.09 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 5.88 W/K 0.31 W/K 0.18 W/K 6.40 W/K 2.51 W/K 0.79 W/K
3626 W 1.00 1/h 2.8 % z celkové ztráty prostupem objektu 5.9 % z celkové ztráty větráním objektu 4.3 % z celkové ztráty objektu
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti : Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1 3 65.7 m2 21.7 m
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Sušárna
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
166.2 m3 1 převažující přirozená konvekce
Teplota Ti :
24.0 C
Typ vytápění :
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400 Ok.pla.SOTER95/ Žb.sl.400 Žb.prů500 Podl.s PVC ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Zd.želbet.400
59.5 9.0 2.6 7.0 65.7 69.0 4.8 0.5 65.7 1.3
U
0.38 2.79 0.64 0.61 1.01 0.98 2.00 4.50 1.02 2.28
Korekce
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 e = 1.00 Gw= 1.00 f,i = 0.16 f,i = 0.16 f,i = 0.16 f,i = 0.15 f,i = 0.16
0.5 1/h 0.03 + 1.00
DeltaU
Ueq
0.20 0.40 0.20 0.20 ------0.15 0.00 0.00 0.10 0.15
------------------------0.40 -------------------------------
H,T
34.52 W/K 33.02 W/K 2.18 W/K 5.67 W/K 17.27 W/K 12.40 W/K 1.53 W/K 0.34 W/K 10.86 W/K 0.50 W/K
176
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
4613 W, 1102 W, 7160 W,
tj. tj. tj.
1445 W 0.50 1/h 2.3 % z celkové ztráty prostupem objektu 1.2 % z celkové ztráty větráním objektu 2.1 % z celkové ztráty objektu
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti :
1 4
Název podlaží : Název místnosti :
1.-4.NP Obálka ost.
Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1809.7 m2 285.3 m
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
15534.8 m3 1
Teplota Ti :
18.1 C
Typ vytápění :
převažující přirozená konvekce
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400 Zd.Yto300 Ok+st.pla.SOTER Dv.pla.SOTER95/ Žb.sl.400 Žb.prů500 Dveře domovní k Dveře domovní d Dv.dom.dř 13/3 St.prolSOTER Podl. s KD Podl.s PVC Str.průj Zd.Yto400/pů Zd.Yto300/pů Dveře dřevěné p Str.pů1 Str.pů2 Žb.sl.400 Žb.prů500 ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Žb.sl.400 Zd.želbet.400
1569.5 156.3 404.5 205.5 280.1 357.3 14.8 7.4 3.4 39.4 1067.2 742.6 44.2 167.1 82.3 7.0 1864.7 320.9 4.6 17.6 69.0 4.8 0.5 170.1 5.4 1.4 861.7 948.0 9.3 1.3
U
Korekce
0.38 0.45 2.79 2.79 0.64 0.61 6.50 2.60 3.30 2.75 0.99 1.01 0.50 0.38 0.45 2.00 0.45 0.45 0.64 0.61 0.98 2.00 4.80 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 0.64 2.28
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
186895 W, 87388 W, 314097 W,
DeltaU
Ueq
0.20 0.20 0.40 0.40 0.20 0.20 0.40 0.50 0.50 0.20 ------------0.20 0.20 0.20 0.50 0.15 0.15 0.20 0.20 0.15 0.00 0.00 0.15 0.00 0.00 0.10 0.10 0.15 0.15
------------------------------------------------------------0.26 0.26 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------
e = 1.00 e = 1.00 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.00 e = 1.00 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.15 Gw= 1.00 Gw= 1.00 bu= 1.00 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.20 f,i =-0.18 f,i =-0.18 f,i =-0.18 f,i =-0.06 f,i =-0.06 f,i =-0.06 f,i =-0.00 f,i =-0.00 f,i =-0.06 f,i =-0.18
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : tj. tj. tj.
0.5 1/h 0.03 + 1.00 H,T
910.29 W/K 101.60 W/K 1483.91 W/K 753.88 W/K 235.25 W/K 289.45 W/K 117.52 W/K 26.45 W/K 14.86 W/K 133.80 W/K 147.55 W/K 103.30 W/K 30.91 W/K 87.23 W/K 48.15 W/K 15.75 W/K 1006.95 W/K 173.31 W/K 3.49 W/K 2.86 W/K -13.93 W/K -1.71 W/K -0.41 W/K -11.09 W/K -0.62 W/K -0.35 W/K -4.38 W/K -4.90 W/K -0.42 W/K -0.56 W/K
39814 W 0.50 1/h
93.2 % z celkové ztráty prostupem objektu 91.3 % z celkové ztráty větráním objektu 91.5 % z celkové ztráty objektu
177
TEPELNÉ ZTRÁTY PODLAŽÍ č. 1 Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
200579 W, 95752 W, 343379 W,
tj. 100.0 % z celkové ztráty prostupem objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty větráním objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty objektu
ZÁVĚREČNÁ PŘEHLEDNÁ TABULKA VŠECH MÍSTNOSTÍ: Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Označ. p./č.m.
1/ 1/ 1/ 1/
1 2 3 4
Název místnosti
Teplota Ti
Vytápěná plocha Af[m2]
Varna Jídelna Sušárna Obálka ost.
20.0 20.0 24.0 18.1
Součet:
-15.0 C Objem vzduchu V [m3]
Celk. ztráta FiHL[W]
%z celk. FiHL
Podíl FiHL/(Ti-Te) [W/K]
98.3 164.8 65.7 1809.7
278.6 471.0 166.2 15534.8
7237 14885 7160 314097
2.1% 4.3% 2.1% 91.5%
206.78 425.28 183.58 9492.20
2138.5
16450.6
343379
100.0%
10307.84
CELKOVÉ TEPELNÉ ZTRÁTY OBJEKTU Součet tep.ztrát (tep.výkon) Fi,HL
343.379 kW
100.0 %
Součet tep. ztrát prostupem Fi,T 200.579 kW Součet tep. ztrát větráním Fi,V 95.752 kW Korekce ztrát (zisky, přeruš. vytápění) : 47.047 kW
58.4 % 27.9 % 13.7 %
Tep. ztráta prostupem: Zd.Yto400 Ok.pla.SOTER95/ Žb.prů500 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Děl.st.penz./do Zd.želbet.400 Žb.sl.400 Podl.s PVC Zd.Yto300 Ok+st.pla.SOTER Dv.pla.SOTER95/ Dveře domovní k Dveře domovní d Dv.dom.dř 13/3 St.prolSOTER Str.průj Zd.Yto400/pů Zd.Yto300/pů Dveře dřevěné p Str.pů1 Str.pů2 Tepelné mosty
6.2 % 1.7 % 2.3 % 1.8 % 0.0 % 0.0 % 0.0 % 0.2 % -0.0 % -0.0 % 0.0 % 1.8 % 1.2 % 0.7 % 12.5 % 6.4 % 1.1 % 0.2 % 0.1 % 1.2 % 0.2 % 0.6 % 0.3 % 0.1 % 7.3 % 1.3 % 11.4 %
21.317 kW 5.876 kW 7.740 kW 6.078 kW 0.003 kW 0.006 kW 0.002 kW 0.595 kW -0.014 kW -0.003 kW 0.047 kW 6.072 kW 4.092 kW 2.327 kW 42.945 kW 21.818 kW 3.663 kW 0.734 kW 0.427 kW 4.127 kW 0.731 kW 1.891 kW 1.103 kW 0.417 kW 24.990 kW 4.301 kW 39.294 kW
Plocha: 1681.6 m2 51.3 m2 395.5 m2 1331.1 m2 496.3 m2 23.6 m2 17.1 m2 1117.6 m2 1020.9 m2 32.9 m2 11.7 m2 296.6 m2 808.2 m2 156.3 m2 404.5 m2 205.5 m2 14.8 m2 7.4 m2 3.4 m2 39.4 m2 44.2 m2 167.1 m2 82.3 m2 7.0 m2 1864.7 m2 320.9 m2 ---
Fi,T/m2: 12.7 W/m2 114.5 W/m2 19.6 W/m2 4.6 W/m2 0.0 W/m2 0.3 W/m2 0.1 W/m2 0.5 W/m2 -0.0 W/m2 -0.1 W/m2 4.0 W/m2 20.5 W/m2 5.1 W/m2 14.9 W/m2 106.2 W/m2 106.2 W/m2 247.3 W/m2 98.9 W/m2 125.6 W/m2 104.6 W/m2 16.5 W/m2 11.3 W/m2 13.4 W/m2 59.6 W/m2 13.4 W/m2 13.4 W/m2 ---
178 PRŮMĚRNÝ SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA BUDOVY Součet součinitelů tep.ztrát (měrných tep.ztrát) prostupem H,T: Plocha obalových konstrukcí budovy A: Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em
6025.5 W/K 7872.6 m2 0.77 W/m2K
VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ POSOUZENÍ PODLE ČSN 730540-2 (2007) Název úlohy:
Penzion
Rekapitulace vstupních dat:
Objem vytápěných zón budovy V = 20629,3 m3 Plocha ohraničujících konstrukcí A = 7872,6 m2 Převažující návrhová vnitřní teplota Tim: 20,0 C Návrhová venkovní teplota Tae: -15,0 C Podrobný výpis vstupních dat popisujících okrajové podmínky a obalové konstrukce je uveden v protokolu o výpočtu programu Ztráty. Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (čl. 9) Požadavek:
max. prům. souč. prostupu tepla U,em,N =
0,69 W/m2K
Výsledky výpočtu:
průměrný součinitel prostupu tepla U,em =
0,77 W/m2K
U,em > U,em,N ... POŽADAVEK NENÍ SPLNĚN.
Klasifikační třída prostupu tepla obálkou budovy (čl. C.2) Klasifikační třída: D Slovní popis: nevyhovující Klasifikační ukazatel CI: 1,1 Ztráty 2007, (c) 2006 Svoboda Software
179
VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT OBJEKTU, A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA dle ČSN EN 12831 a ČSN 730540 – 2 (2007) Ztráty 2007
Penzion
Název objektu : Zpracovatel : Zakázka : Datum : Varianta :
D-prace DPS Polička 10.7.2010 Stávající stav s VZT
Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Průměrná roční teplota venkovního vzduchu Te,m : Činitel ročního kolísání venkovní teploty fg1 : Průměrná vnitřní teplota v objektu Ti,m : Půdorysná plocha podlahy objektu A : Exponovaný obvod objektu P : Obestavěný prostor vytápěných částí budovy V : Účinnost zpětného získávání tepla ze vzduchu : Typ objektu : bytový
-15.0 C 6.1 C 1.45 18.2 C 2138.5 m2 323.7 m 20629.3 m3 0.0 %
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti : Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1 1 98.3 m2 12.6 m
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Varna
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
278.6 m3 1 převažující přirozená konvekce
Teplota Ti :
20.0 C
Typ vytápění :
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Odvod Vex : Výměna n50 :
nucené 5688.0 m3/h 2.0 1/h
Přívod vzduchu Vsu : 4000.0 m3/h Teplota větr. vzduchu : -15.0 C Činitelé e + epsilon : 0.03 + 1.00
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400 Ok.pla.SOTER95/ Žb.prů500 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Děl.st.penz./do Zd.želbet.400
21.2 15.8 2.8 98.3 24.1 1.6 6.7 57.3 2.9 0.7 71.2 27.1 32.9 3.9
U
Korekce
0.38 2.79 0.61 0.99 0.98 2.00 4.50 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 0.20 2.28
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 Gw= 1.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.05 f,i = 0.05 f,i =-0.01 f,i = 0.06
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
3417 W, 48338 W, 53918 W,
tj. tj. tj.
DeltaU
Ueq
0.20 0.50 0.20 ------0.15 0.00 0.00 0.15 0.00 0.00 0.05 0.05 0.15 0.15
------------------0.23 -------------------------------------------------------------
H,T
12.30 W/K 59.59 W/K 2.23 W/K 13.08 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 4.07 W/K 0.36 W/K 0.21 W/K 3.83 W/K 1.49 W/K -0.13 W/K 0.60 W/K
2163 W 14.58 1/h
1.7 % z celkové ztráty prostupem objektu 27.6 % z celkové ztráty větráním objektu 12.8 % z celkové ztráty objekt
180
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti :
1 2
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Jídelna
Půd. plocha A : Exp. obvod P :
164.8 m2 19.6 m
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
471.0 m3 1
Teplota Ti :
20.0 C
Typ vytápění :
převažující přirozená konvekce
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400 Ok.pla.SOTER95/ Žb.prů500 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Zd.želbet.400
31.4 26.5 10.8 165.6 24.1 1.6 6.7 82.8 2.5 0.6 119.0 45.8 5.2
U
Korekce
0.38 2.79 0.61 0.99 0.98 2.00 4.50 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 2.28
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
5654 W, 5605 W, 14885 W,
DeltaU
Ueq
0.20 0.40 0.20 ------0.15 0.00 0.00 0.15 0.00 0.00 0.05 0.05 0.15
------------------0.22 -------------------------------------------------------
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 Gw= 1.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.05 f,i = 0.05 f,i = 0.06
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : tj. tj. tj.
1.0 1/h 0.03 + 1.00 H,T
18.22 W/K 97.40 W/K 8.76 W/K 21.09 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 5.88 W/K 0.31 W/K 0.18 W/K 6.40 W/K 2.51 W/K 0.79 W/K
3626 W 1.00 1/h 2.8 % z celkové ztráty prostupem objektu 3.2 % z celkové ztráty větráním objektu 3.5 % z celkové ztráty objektu
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti : Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1 3 65.7 m2 21.7 m
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Sušárna
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
166.2 m3 1 převažující přirozená konvekce
Teplota Ti :
24.0 C
Typ vytápění :
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Odvod Vex : Výměna n50 :
nucené 2520.0 m3/h 2.0 1/h
Přívod vzduchu Vsu : 2520.0 m3/h Teplota větr. vzduchu : -15.0 C Činitelé e + epsilon : 0.03 + 1.00
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400 Ok.pla.SOTER95/ Žb.sl.400 Žb.prů500 Podl.s PVC ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Zd.želbet.400
59.5 9.0 2.6 7.0 65.7 69.0 4.8 0.5 65.7 1.3
U
0.38 2.79 0.64 0.61 1.01 0.98 2.00 4.50 1.02 2.28
Korekce
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 e = 1.00 Gw= 1.00 f,i = 0.16 f,i = 0.16 f,i = 0.16 f,i = 0.15 f,i = 0.16
DeltaU
Ueq
0.20 0.40 0.20 0.20 ------0.15 0.00 0.00 0.10 0.15
------------------------0.40 -------------------------------
H,T
34.52 W/K 33.02 W/K 2.18 W/K 5.67 W/K 17.27 W/K 12.40 W/K 1.53 W/K 0.34 W/K 10.86 W/K 0.50 W/K
181
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
4613 W, 33906 W, 39964 W,
tj. tj. tj.
1445 W 15.39 1/h
2.3 % z celkové ztráty prostupem objektu 19.3 % z celkové ztráty větráním objektu 9.5 % z celkové ztráty objektu
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti :
1 4
Název podlaží : Název místnosti :
1.-4.NP Obálka ost.
Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1809.7 m2 285.3 m
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
15534.8 m3 1
Teplota Ti :
18.1 C
Typ vytápění :
převažující přirozená konvekce
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400 Zd.Yto300 Ok+st.pla.SOTER Dv.pla.SOTER95/ Žb.sl.400 Žb.prů500 Dveře domovní k Dveře domovní d Dv.dom.dř 13/3 St.prolSOTER Podl. s KD Podl.s PVC Str.průj Zd.Yto400/pů Zd.Yto300/pů Dveře dřevěné p Str.pů1 Str.pů2 Žb.sl.400 Žb.prů500 ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Žb.sl.400 Zd.želbet.400
1569.5 156.3 404.5 205.5 280.1 357.3 14.8 7.4 3.4 39.4 1067.2 742.6 44.2 167.1 82.3 7.0 1864.7 320.9 4.6 17.6 69.0 4.8 0.5 170.1 5.4 1.4 861.7 948.0 9.3 1.3
U
Korekce
0.38 0.45 2.79 2.79 0.64 0.61 6.50 2.60 3.30 2.75 0.99 1.01 0.50 0.38 0.45 2.00 0.45 0.45 0.64 0.61 0.98 2.00 4.80 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 0.64 2.28
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
186895 W, 87388 W, 314097 W,
DeltaU
Ueq
0.20 0.20 0.40 0.40 0.20 0.20 0.40 0.50 0.50 0.20 ------------0.20 0.20 0.20 0.50 0.15 0.15 0.20 0.20 0.15 0.00 0.00 0.15 0.00 0.00 0.10 0.10 0.15 0.15
------------------------------------------------------------0.26 0.26 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------
e = 1.00 e = 1.00 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.00 e = 1.00 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.15 Gw= 1.00 Gw= 1.00 bu= 1.00 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.20 f,i =-0.18 f,i =-0.18 f,i =-0.18 f,i =-0.06 f,i =-0.06 f,i =-0.06 f,i =-0.00 f,i =-0.00 f,i =-0.06 f,i =-0.18
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : tj. tj. tj.
0.5 1/h 0.03 + 1.00 H,T
910.29 W/K 101.60 W/K 1483.91 W/K 753.88 W/K 235.25 W/K 289.45 W/K 117.52 W/K 26.45 W/K 14.86 W/K 133.80 W/K 147.55 W/K 103.30 W/K 30.91 W/K 87.23 W/K 48.15 W/K 15.75 W/K 1006.95 W/K 173.31 W/K 3.49 W/K 2.86 W/K -13.93 W/K -1.71 W/K -0.41 W/K -11.09 W/K -0.62 W/K -0.35 W/K -4.38 W/K -4.90 W/K -0.42 W/K -0.56 W/K
39814 W 0.50 1/h
93.2 % z celkové ztráty prostupem objektu 49.9 % z celkové ztráty větráním objektu 74.3 % z celkové ztráty objektu
182
TEPELNÉ ZTRÁTY PODLAŽÍ č. 1 Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
200579 W, 175237 W, 422863 W,
tj. 100.0 % z celkové ztráty prostupem objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty větráním objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty objektu
ZÁVĚREČNÁ PŘEHLEDNÁ TABULKA VŠECH MÍSTNOSTÍ: Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Označ. p./č.m.
1/ 1/ 1/ 1/
1 2 3 4
Název místnosti
Teplota Ti
Vytápěná plocha Af[m2]
Varna Jídelna Sušárna Obálka ost.
20.0 20.0 24.0 18.1
Součet:
-15.0 C Objem vzduchu V [m3]
Celk. ztráta FiHL[W]
%z celk. FiHL
Podíl FiHL/(Ti-Te) [W/K]
98.3 164.8 65.7 1809.7
278.6 471.0 166.2 15534.8
53918 14885 39964 314097
12.8% 3.5% 9.5% 74.3%
1540.50 425.28 1024.71 9492.20
2138.5
16450.6
422863
100.0%
12482.69
CELKOVÉ TEPELNÉ ZTRÁTY OBJEKTU Součet tep.ztrát (tep.výkon) Fi,HL
422.863 kW
100.0 %
Součet tep. ztrát prostupem Fi,T 200.579 kW Součet tep. ztrát větráním Fi,V 175.237 kW Korekce ztrát (zisky, přeruš. vytápění) : 47.047 kW
47.4 % 41.4 % 11.1 %
Tep. ztráta prostupem: Zd.Yto400 Ok.pla.SOTER95/ Žb.prů500 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Děl.st.penz./do Zd.želbet.400 Žb.sl.400 Podl.s PVC Zd.Yto300 Ok+st.pla.SOTER Dv.pla.SOTER95/ Dveře domovní k Dveře domovní d Dv.dom.dř 13/3 St.prolSOTER Str.průj Zd.Yto400/pů Zd.Yto300/pů Dveře dřevěné p Str.pů1 Str.pů2 Tepelné mosty
5.0 % 1.4 % 1.8 % 1.4 % 0.0 % 0.0 % 0.0 % 0.1 % -0.0 % -0.0 % 0.0 % 1.4 % 1.0 % 0.6 % 10.2 % 5.2 % 0.9 % 0.2 % 0.1 % 1.0 % 0.2 % 0.4 % 0.3 % 0.1 % 5.9 % 1.0 % 9.3 %
21.317 kW 5.876 kW 7.740 kW 6.078 kW 0.003 kW 0.006 kW 0.002 kW 0.595 kW -0.014 kW -0.003 kW 0.047 kW 6.072 kW 4.092 kW 2.327 kW 42.945 kW 21.818 kW 3.663 kW 0.734 kW 0.427 kW 4.127 kW 0.731 kW 1.891 kW 1.103 kW 0.417 kW 24.990 kW 4.301 kW 39.294 kW
Plocha: 1681.6 m2 51.3 m2 395.5 m2 1331.1 m2 496.3 m2 23.6 m2 17.1 m2 1117.6 m2 1020.9 m2 32.9 m2 11.7 m2 296.6 m2 808.2 m2 156.3 m2 404.5 m2 205.5 m2 14.8 m2 7.4 m2 3.4 m2 39.4 m2 44.2 m2 167.1 m2 82.3 m2 7.0 m2 1864.7 m2 320.9 m2 ---
Fi,T/m2: 12.7 W/m2 114.5 W/m2 19.6 W/m2 4.6 W/m2 0.0 W/m2 0.3 W/m2 0.1 W/m2 0.5 W/m2 -0.0 W/m2 -0.1 W/m2 4.0 W/m2 20.5 W/m2 5.1 W/m2 14.9 W/m2 106.2 W/m2 106.2 W/m2 247.3 W/m2 98.9 W/m2 125.6 W/m2 104.6 W/m2 16.5 W/m2 11.3 W/m2 13.4 W/m2 59.6 W/m2 13.4 W/m2 13.4 W/m2 ---
183 PRŮMĚRNÝ SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA BUDOVY Součet součinitelů tep.ztrát (měrných tep.ztrát) prostupem H,T: Plocha obalových konstrukcí budovy A: Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em
6025.5 W/K 7872.6 m2 0.77 W/m2K
VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ POSOUZENÍ PODLE ČSN 730540-2 (2007) Název úlohy:
Penzion
Rekapitulace vstupních dat:
Objem vytápěných zón budovy V = 20629,3 m3 Plocha ohraničujících konstrukcí A = 7872,6 m2 Převažující návrhová vnitřní teplota Tim: 20,0 C Návrhová venkovní teplota Tae: -15,0 C Podrobný výpis vstupních dat popisujících okrajové podmínky a obalové konstrukce je uveden v protokolu o výpočtu programu Ztráty. Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (čl. 9) Požadavek:
max. prům. souč. prostupu tepla U,em,N =
0,69 W/m2K
Výsledky výpočtu:
průměrný součinitel prostupu tepla U,em =
0,77 W/m2K
U,em > U,em,N ... POŽADAVEK NENÍ SPLNĚN.
Klasifikační třída prostupu tepla obálkou budovy (čl. C.2) Klasifikační třída: D Slovní popis: nevyhovující Klasifikační ukazatel CI: 1,1 Ztráty 2007, (c) 2006 Svoboda Software
184
VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT OBJEKTU, A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA dle ČSN EN 12831 a ČSN 730540 – 2 (2007) Ztráty 2007
Penzion
Název objektu : Zpracovatel : Zakázka : Datum : Varianta :
D-prace DPS Polička 10.7.2010 č.1) přir.vět.
Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Průměrná roční teplota venkovního vzduchu Te,m : Činitel ročního kolísání venkovní teploty fg1 : Průměrná vnitřní teplota v objektu Ti,m : Půdorysná plocha podlahy objektu A : Exponovaný obvod objektu P : Obestavěný prostor vytápěných částí budovy V : Účinnost zpětného získávání tepla ze vzduchu : Typ objektu : bytový
-15.0 C 6.1 C 1.45 18.2 C 2138.5 m2 323.7 m 20629.3 m3 0.0 %
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti : Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1 1 98.3 m2 12.6 m
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Varna
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
278.6 m3 1 převažující přirozená konvekce
Teplota Ti :
20.0 C
Typ vytápění :
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400min100 Ok.pla.SOTER95/ Žb.prů500min100 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Děl.st.penz./do Zd.želbet.400
21.2 15.8 2.8 98.3 24.1 1.6 6.7 57.3 2.9 0.7 71.2 27.1 32.9 3.9
U
Korekce
0.20 2.79 0.24 0.99 0.98 2.00 4.50 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 0.20 2.28
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
2832 W, 1658 W, 6652 W,
DeltaU
Ueq
0.02 0.10 0.02 ------0.10 0.00 0.00 0.10 0.00 0.00 0.02 0.02 0.10 0.10
------------------0.23 -------------------------------------------------------------
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 Gw= 1.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.05 f,i = 0.05 f,i =-0.01 f,i = 0.06
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : tj. tj. tj.
0.5 1/h 0.03 + 1.00 H,T
4.67 W/K 52.35 W/K 0.71 W/K 13.08 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 3.89 W/K 0.36 W/K 0.21 W/K 3.72 W/K 1.45 W/K -0.11 W/K 0.58 W/K
2163 W 0.50 1/h 2.2 % z celkové ztráty prostupem objektu 1.7 % z celkové ztráty větráním objektu 2.4 % z celkové ztráty objektu
185
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti :
1 2
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Jídelna
Půd. plocha A : Exp. obvod P :
164.8 m2 19.6 m
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
471.0 m3 1
Teplota Ti :
20.0 C
Typ vytápění :
převažující přirozená konvekce
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Žb.sl.400min100 Ok.pla.SOTER95/ Žb.prů500min100 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Zd.želbet.400
31.4 26.5 10.8 165.6 24.1 1.6 6.7 82.8 2.5 0.6 119.0 45.8 5.2
U
Korekce
0.25 2.79 0.24 0.99 0.98 2.00 4.50 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 2.28
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
4766 W, 5605 W, 13997 W,
DeltaU
Ueq
0.02 0.10 0.02 ------0.10 0.00 0.00 0.10 0.00 0.00 0.02 0.02 0.10
------------------0.22 -------------------------------------------------------
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 Gw= 1.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.05 f,i = 0.05 f,i = 0.06
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : tj. tj. tj.
1.0 1/h 0.03 + 1.00 H,T
8.48 W/K 88.24 W/K 2.81 W/K 21.09 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 5.62 W/K 0.31 W/K 0.18 W/K 6.22 W/K 2.44 W/K 0.78 W/K
3626 W 1.00 1/h 3.7 % z celkové ztráty prostupem objektu 5.9 % z celkové ztráty větráním objektu 5.1 % z celkové ztráty objektu
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti : Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1 3 65.7 m2 21.7 m
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Sušárna
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
166.2 m3 1 převažující přirozená konvekce
Teplota Ti :
24.0 C
Typ vytápění :
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400min100 Ok.pla.SOTER95/ Žb.sl.400min100 Žb.prů500min100 Podl.s PVC ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Zd.želbet.400
59.5 9.0 2.6 7.0 65.7 69.0 4.8 0.5 65.7 1.3
U
0.20 2.79 0.25 0.24 1.01 0.98 2.00 4.50 1.02 2.28
Korekce
DeltaU
Ueq
0.02 0.10 0.02 0.20 ------0.10 0.00 0.00 0.02 0.10
------------------------0.40 -------------------------------
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 e = 1.00 Gw= 1.00 f,i = 0.16 f,i = 0.16 f,i = 0.16 f,i = 0.15 f,i = 0.16
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n :
0.5 1/h 0.03 + 1.00
1445 W 0.50 1/h
H,T
13.09 W/K 29.91 W/K 0.70 W/K 3.08 W/K 17.27 W/K 11.85 W/K 1.53 W/K 0.34 W/K 10.09 W/K 0.49 W/K
186
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
3446 W, 1102 W, 5992 W,
tj. tj. tj.
2.7 % z celkové ztráty prostupem objektu 1.2 % z celkové ztráty větráním objektu 2.2 % z celkové ztráty objektu
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti :
1 4
Název podlaží : Název místnosti :
1.-4.NP Obálka ost.
Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1809.7 m2 285.3 m
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
15534.8 m3 1
Teplota Ti :
18.1 C
Typ vytápění :
převažující přirozená konvekce
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Žb.sl.400min100 Zd.Yto300min100 Ok.pla.SOTER95/ Dvk.pla.SOTER95 Žb.sl.400min100 Žb.prů500min100 Dv.plast. Uw =1 Dv.plast. Uw =1 Dv.plast. Uw =1 St.pro.SOTER95/ Podl. s KD Podl.s PVC Str.průj160min Zd.Yt400min100/ Zd.Yt300min100/ Dveře dřevěné p Str.pů1mi.gr150 Str.pů2mi.gr150 Žb.sl.400min100 Žb.prů500min100 ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Žb.sl.400 Zd.želbet.400
1569.5 156.3 404.5 205.5 280.1 357.3 14.8 7.4 3.4 39.4 1067.2 742.6 44.2 167.1 82.3 7.0 1864.7 320.9 4.6 17.6 69.0 4.8 0.5 170.1 5.4 1.4 861.7 948.0 9.3 1.3
U
Korekce
0.25 0.21 2.79 2.79 0.25 0.24 1.20 1.20 1.20 2.79 0.99 1.01 0.15 0.20 0.21 2.00 0.17 0.17 0.25 0.24 0.98 2.00 4.80 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 0.64 2.28
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
117980 W, 87388 W, 245182 W,
DeltaU
Ueq
0.02 0.02 0.10 0.10 0.02 0.02 0.05 0.05 0.05 0.10 ------------0.05 0.10 0.10 0.50 0.05 0.05 0.05 0.05 0.10 0.00 0.00 0.10 0.00 0.00 0.02 0.02 0.10 0.10
------------------------------------------------------------0.26 0.26 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------
e = 1.00 e = 1.00 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.00 e = 1.00 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.15 Gw= 1.00 Gw= 1.00 bu= 1.00 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.20 f,i =-0.18 f,i =-0.18 f,i =-0.18 f,i =-0.06 f,i =-0.06 f,i =-0.06 f,i =-0.00 f,i =-0.00 f,i =-0.06 f,i =-0.18
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : tj. tj. tj.
0.5 1/h 0.03 + 1.00 H,T
423.75 W/K 35.95 W/K 1344.36 W/K 682.98 W/K 75.62 W/K 92.91 W/K 21.29 W/K 10.67 W/K 4.89 W/K 131.08 W/K 147.55 W/K 103.30 W/K 8.83 W/K 45.12 W/K 22.96 W/K 15.75 W/K 369.22 W/K 63.55 W/K 1.24 W/K 1.02 W/K -13.31 W/K -1.71 W/K -0.41 W/K -10.60 W/K -0.62 W/K -0.35 W/K -4.06 W/K -4.56 W/K -0.40 W/K -0.55 W/K
39814 W 0.50 1/h
91.4 % z celkové ztráty prostupem objektu 91.3 % z celkové ztráty větráním objektu 90.2 % z celkové ztráty objektu
187 TEPELNÉ ZTRÁTY PODLAŽÍ č. 1 Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
129024 W, 95752 W, 271823 W,
tj. 100.0 % z celkové ztráty prostupem objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty větráním objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty objektu
ZÁVĚREČNÁ PŘEHLEDNÁ TABULKA VŠECH MÍSTNOSTÍ: Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Označ. p./č.m.
1/ 1/ 1/ 1/
1 2 3 4
Název místnosti
Teplota Ti
Vytápěná plocha Af[m2]
Varna Jídelna Sušárna Obálka ost.
20.0 20.0 24.0 18.1
Součet:
-15.0 C Objem vzduchu V [m3]
Celk. ztráta FiHL[W]
%z celk. FiHL
Podíl FiHL/(Ti-Te) [W/K]
98.3 164.8 65.7 1809.7
278.6 471.0 166.2 15534.8
6652 13997 5992 245182
2.4% 5.1% 2.2% 90.2%
190.07 399.92 153.64 7409.55
2138.5
16450.6
271823
100.0%
8153.17
CELKOVÉ TEPELNÉ ZTRÁTY OBJEKTU Součet tep.ztrát (tep.výkon) Fi,HL
271.823 kW
100.0 %
Součet tep. ztrát prostupem Fi,T 129.024 kW Součet tep. ztrát větráním Fi,V 95.752 kW Korekce ztrát (zisky, přeruš. vytápění) : 47.047 kW
47.5 % 35.2 % 17.3 %
Tep. ztráta prostupem: Zd.Yto400min100 Ok.pla.SOTER95/ Žb.prů500min100 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Děl.st.penz./do Zd.želbet.400 Žb.sl.400min100 Podl.s PVC Zd.Yto300min100 Dvk.pla.SOTER95 Dv.plast. Uw =1 St.pro.SOTER95/ Str.průj160min Zd.Yt400min100/ Zd.Yt300min100/ Dveře dřevěné p Str.pů1mi.gr150 Str.pů2mi.gr150 Žb.sl.400 Tepelné mosty
0.2 % 18.0 % 1.1 % 2.2 % 0.0 % 0.0 % 0.0 % 0.2 % -0.0 % -0.0 % 0.0 % 5.8 % 1.5 % 0.4 % 8.0 % 0.4 % 1.5 % 0.1 % 0.4 % 0.2 % 0.2 % 3.5 % 0.6 % -0.0 % 3.2 %
0.613 kW 48.822 kW 3.045 kW 6.078 kW 0.003 kW 0.006 kW 0.002 kW 0.595 kW -0.014 kW -0.003 kW 0.047 kW 15.635 kW 4.092 kW 1.086 kW 21.818 kW 1.170 kW 4.187 kW 0.219 kW 0.995 kW 0.515 kW 0.417 kW 9.441 kW 1.625 kW -0.011 kW 8.642 kW
Plocha: 80.7 m2 455.8 m2 395.5 m2 1331.1 m2 496.3 m2 23.6 m2 17.1 m2 1117.6 m2 1020.9 m2 32.9 m2 11.7 m2 1888.1 m2 808.2 m2 156.3 m2 205.5 m2 25.6 m2 39.4 m2 44.2 m2 167.1 m2 82.3 m2 7.0 m2 1864.7 m2 320.9 m2 9.3 m2 ---
Fi,T/m2: 7.6 W/m2 107.1 W/m2 7.7 W/m2 4.6 W/m2 0.0 W/m2 0.3 W/m2 0.1 W/m2 0.5 W/m2 -0.0 W/m2 -0.1 W/m2 4.0 W/m2 8.3 W/m2 5.1 W/m2 6.9 W/m2 106.2 W/m2 45.7 W/m2 106.2 W/m2 5.0 W/m2 6.0 W/m2 6.3 W/m2 59.6 W/m2 5.1 W/m2 5.1 W/m2 -1.2 W/m2 ---
PRŮMĚRNÝ SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA BUDOVY Součet součinitelů tep.ztrát (měrných tep.ztrát) prostupem H,T: Plocha obalových konstrukcí budovy A: Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em
3870.9 W/K 7872.6 m2 0.49 W/m2K
188
VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ POSOUZENÍ PODLE ČSN 730540-2 (2007) Název úlohy:
Penzion
Rekapitulace vstupních dat:
Objem vytápěných zón budovy V = 20629,3 m3 Plocha ohraničujících konstrukcí A = 7872,6 m2 Převažující návrhová vnitřní teplota Tim: 20,0 C Návrhová venkovní teplota Tae: -15,0 C Podrobný výpis vstupních dat popisujících okrajové podmínky a obalové konstrukce je uveden v protokolu o výpočtu programu Ztráty. Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (čl. 9) Požadavek:
max. prům. souč. prostupu tepla U,em,N =
0,69 W/m2K
Výsledky výpočtu:
průměrný součinitel prostupu tepla U,em =
0,49 W/m2K
U,em < U,em,N ... POŽADAVEK JE SPLNĚN.
Klasifikační třída prostupu tepla obálkou budovy (čl. C.2) Klasifikační třída: C1 Slovní popis: vyhovující doporučené úrovni Klasifikační ukazatel CI: 0,7 Ztráty 2007, (c) 2006 Svoboda Software
189
VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT OBJEKTU, A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA dle ČSN EN 12831 a ČSN 730540 – 2 (2007) Ztráty 2007
Penzion
Název objektu : Zpracovatel : Zakázka : Datum : Varianta :
D-prace DPS Polička 10.7.2010 č.1) s VZT
Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Průměrná roční teplota venkovního vzduchu Te,m : Činitel ročního kolísání venkovní teploty fg1 : Průměrná vnitřní teplota v objektu Ti,m : Půdorysná plocha podlahy objektu A : Exponovaný obvod objektu P : Obestavěný prostor vytápěných částí budovy V : Účinnost zpětného získávání tepla ze vzduchu : Typ objektu : bytový
-15.0 C 6.1 C 1.45 18.2 C 2138.5 m2 323.7 m 20629.3 m3 0.0 %
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti : Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1 1 98.3 m2 12.6 m
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Varna
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
278.6 m3 1 převažující přirozená konvekce
Teplota Ti :
20.0 C
Typ vytápění :
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Odvod Vex : Výměna n50 :
nucené 5688.0 m3/h 2.0 1/h
Přívod vzduchu Vsu : 4000.0 m3/h Teplota větr. vzduchu : -15.0 C Činitelé e + epsilon : 0.03 + 1.00
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400min100 Ok.pla.SOTER95/ Žb.prů500min100 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Děl.st.penz./do Zd.želbet.400
21.2 15.8 2.8 98.3 24.1 1.6 6.7 57.3 2.9 0.7 71.2 27.1 32.9 3.9
U
0.20 2.79 0.24 0.99 0.98 2.00 4.50 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 0.20 2.28
Korekce
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 Gw= 1.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.05 f,i = 0.05 f,i =-0.01 f,i = 0.06
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n :
DeltaU
Ueq
0.02 0.10 0.02 ------0.10 0.00 0.00 0.10 0.00 0.00 0.02 0.02 0.10 0.10
------------------0.23 -------------------------------------------------------------
2163 W 14.58 1/h
H,T
4.67 W/K 52.35 W/K 0.71 W/K 13.08 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 3.89 W/K 0.36 W/K 0.21 W/K 3.72 W/K 1.45 W/K -0.11 W/K 0.58 W/K
190 Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
2832 W, 48338 W, 53333 W,
tj. tj. tj.
2.2 % z celkové ztráty prostupem objektu 27.6 % z celkové ztráty větráním objektu 15.2 % z celkové ztráty objektu
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti :
1 2
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Jídelna
Půd. plocha A : Exp. obvod P :
164.8 m2 19.6 m
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
471.0 m3 1
Teplota Ti :
20.0 C
Typ vytápění :
převažující přirozená konvekce
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Žb.sl.400min100 Ok.pla.SOTER95/ Žb.prů500min100 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Zd.želbet.400
31.4 26.5 10.8 165.6 24.1 1.6 6.7 82.8 2.5 0.6 119.0 45.8 5.2
U
Korekce
0.25 2.79 0.24 0.99 0.98 2.00 4.50 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 2.28
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
4766 W, 5605 W, 13997 W,
DeltaU
Ueq
0.02 0.10 0.02 ------0.10 0.00 0.00 0.10 0.00 0.00 0.02 0.02 0.10
------------------0.22 -------------------------------------------------------
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 Gw= 1.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.05 f,i = 0.05 f,i = 0.06
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : tj. tj. tj.
1.0 1/h 0.03 + 1.00 H,T
8.48 W/K 88.24 W/K 2.81 W/K 21.09 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 5.62 W/K 0.31 W/K 0.18 W/K 6.22 W/K 2.44 W/K 0.78 W/K
3626 W 1.00 1/h 3.7 % z celkové ztráty prostupem objektu 3.2 % z celkové ztráty větráním objektu 4.0 % z celkové ztráty objektu
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti : Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1 3 65.7 m2 21.7 m
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Sušárna
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
166.2 m3 1 převažující přirozená konvekce
Teplota Ti :
24.0 C
Typ vytápění :
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Odvod Vex : Výměna n50 :
nucené 2520.0 m3/h 2.0 1/h
Přívod vzduchu Vsu : 2520.0 m3/h Teplota větr. vzduchu : -15.0 C Činitelé e + epsilon : 0.03 + 1.00
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400min100 Ok.pla.SOTER95/ Žb.sl.400min100 Žb.prů500min100 Podl.s PVC
59.5 9.0 2.6 7.0 65.7
U
0.20 2.79 0.25 0.24 1.01
Korekce
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 e = 1.00 Gw= 1.00
DeltaU
Ueq
0.02 0.10 0.02 0.20 -------
------------------------0.40
H,T
13.09 W/K 29.91 W/K 0.70 W/K 3.08 W/K 17.27 W/K
191 ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Zd.želbet.400
69.0 4.8 0.5 65.7 1.3
0.98 2.00 4.50 1.02 2.28
f,i = 0.16 f,i = 0.16 f,i = 0.16 f,i = 0.15 f,i = 0.16
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
3446 W, 33906 W, 38796 W,
tj. tj. tj.
0.10 0.00 0.00 0.02 0.10
-------------------------------
11.85 W/K 1.53 W/K 0.34 W/K 10.09 W/K 0.49 W/K
1445 W 15.39 1/h
2.7 % z celkové ztráty prostupem objektu 19.3 % z celkové ztráty větráním objektu 11.0 % z celkové ztráty objektu
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti :
1 4
Název podlaží : Název místnosti :
1.-4.NP Obálka ost.
Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1809.7 m2 285.3 m
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
15534.8 m3 1
Teplota Ti :
18.1 C
Typ vytápění :
převažující přirozená konvekce
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Žb.sl.400min100 Zd.Yto300min100 Ok.pla.SOTER95/ Dvk.pla.SOTER95 Žb.sl.400min100 Žb.prů500min100 Dv.plast. Uw =1 Dv.plast. Uw =1 Dv.plast. Uw =1 St.pro.SOTER95/ Podl. s KD Podl.s PVC Str.průj160min Zd.Yt400min100/ Zd.Yt300min100/ Dveře dřevěné p Str.pů1mi.gr150 Str.pů2mi.gr150 Žb.sl.400min100 Žb.prů500min100 ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Žb.sl.400 Zd.želbet.400
1569.5 156.3 404.5 205.5 280.1 357.3 14.8 7.4 3.4 39.4 1067.2 742.6 44.2 167.1 82.3 7.0 1864.7 320.9 4.6 17.6 69.0 4.8 0.5 170.1 5.4 1.4 861.7 948.0 9.3 1.3
U
0.25 0.21 2.79 2.79 0.25 0.24 1.20 1.20 1.20 2.79 0.99 1.01 0.15 0.20 0.21 2.00 0.17 0.17 0.25 0.24 0.98 2.00 4.80 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 0.64 2.28
Korekce
DeltaU
Ueq
0.02 0.02 0.10 0.10 0.02 0.02 0.05 0.05 0.05 0.10 ------------0.05 0.10 0.10 0.50 0.05 0.05 0.05 0.05 0.10 0.00 0.00 0.10 0.00 0.00 0.02 0.02 0.10 0.10
------------------------------------------------------------0.26 0.26 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------
e = 1.00 e = 1.00 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.00 e = 1.00 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.15 Gw= 1.00 Gw= 1.00 bu= 1.00 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.20 f,i =-0.18 f,i =-0.18 f,i =-0.18 f,i =-0.06 f,i =-0.06 f,i =-0.06 f,i =-0.00 f,i =-0.00 f,i =-0.06 f,i =-0.18
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n :
0.5 1/h 0.03 + 1.00
39814 W 0.50 1/h
H,T
423.75 W/K 35.95 W/K 1344.36 W/K 682.98 W/K 75.62 W/K 92.91 W/K 21.29 W/K 10.67 W/K 4.89 W/K 131.08 W/K 147.55 W/K 103.30 W/K 8.83 W/K 45.12 W/K 22.96 W/K 15.75 W/K 369.22 W/K 63.55 W/K 1.24 W/K 1.02 W/K -13.31 W/K -1.71 W/K -0.41 W/K -10.60 W/K -0.62 W/K -0.35 W/K -4.06 W/K -4.56 W/K -0.40 W/K -0.55 W/K
192 Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
117980 W, 87388 W, 245182 W,
tj. tj. tj.
91.4 % z celkové ztráty prostupem objektu 49.9 % z celkové ztráty větráním objektu 69.8 % z celkové ztráty objektu
TEPELNÉ ZTRÁTY PODLAŽÍ č. 1 Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
129024 W, 175237 W, 351308 W,
tj. 100.0 % z celkové ztráty prostupem objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty větráním objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty objektu
ZÁVĚREČNÁ PŘEHLEDNÁ TABULKA VŠECH MÍSTNOSTÍ: Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Označ. p./č.m.
1/ 1/ 1/ 1/
1 2 3 4
Název místnosti
Teplota Ti
Vytápěná plocha Af[m2]
Varna Jídelna Sušárna Obálka ost.
20.0 20.0 24.0 18.1
Součet:
-15.0 C Objem vzduchu V [m3]
Celk. ztráta FiHL[W]
%z celk. FiHL
Podíl FiHL/(Ti-Te) [W/K]
98.3 164.8 65.7 1809.7
278.6 471.0 166.2 15534.8
53333 13997 38796 245182
15.2% 4.0% 11.0% 69.8%
1523.79 399.92 994.77 7409.55
2138.5
16450.6
351308
100.0%
10328.02
CELKOVÉ TEPELNÉ ZTRÁTY OBJEKTU Součet tep.ztrát (tep.výkon) Fi,HL
351.308 kW
100.0 %
Součet tep. ztrát prostupem Fi,T 129.024 kW Součet tep. ztrát větráním Fi,V 175.237 kW Korekce ztrát (zisky, přeruš. vytápění) : 47.047 kW
36.7 % 49.9 % 13.4 %
Tep. ztráta prostupem: Zd.Yto400min100 Ok.pla.SOTER95/ Žb.prů500min100 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Děl.st.penz./do Zd.želbet.400 Žb.sl.400min100 Podl.s PVC Zd.Yto300min100 Dvk.pla.SOTER95 Dv.plast. Uw =1 St.pro.SOTER95/ Str.průj160min Zd.Yt400min100/ Zd.Yt300min100/ Dveře dřevěné p Str.pů1mi.gr150 Str.pů2mi.gr150 Žb.sl.400 Tepelné mosty
0.2 % 13.9 % 0.9 % 1.7 % 0.0 % 0.0 % 0.0 % 0.2 % -0.0 % -0.0 % 0.0 % 4.5 % 1.2 % 0.3 % 6.2 % 0.3 % 1.2 % 0.1 % 0.3 % 0.1 % 0.1 % 2.7 % 0.5 % -0.0 % 2.5 %
0.613 kW 48.822 kW 3.045 kW 6.078 kW 0.003 kW 0.006 kW 0.002 kW 0.595 kW -0.014 kW -0.003 kW 0.047 kW 15.635 kW 4.092 kW 1.086 kW 21.818 kW 1.170 kW 4.187 kW 0.219 kW 0.995 kW 0.515 kW 0.417 kW 9.441 kW 1.625 kW -0.011 kW 8.642 kW
Plocha: 80.7 m2 455.8 m2 395.5 m2 1331.1 m2 496.3 m2 23.6 m2 17.1 m2 1117.6 m2 1020.9 m2 32.9 m2 11.7 m2 1888.1 m2 808.2 m2 156.3 m2 205.5 m2 25.6 m2 39.4 m2 44.2 m2 167.1 m2 82.3 m2 7.0 m2 1864.7 m2 320.9 m2 9.3 m2 ---
Fi,T/m2: 7.6 W/m2 107.1 W/m2 7.7 W/m2 4.6 W/m2 0.0 W/m2 0.3 W/m2 0.1 W/m2 0.5 W/m2 -0.0 W/m2 -0.1 W/m2 4.0 W/m2 8.3 W/m2 5.1 W/m2 6.9 W/m2 106.2 W/m2 45.7 W/m2 106.2 W/m2 5.0 W/m2 6.0 W/m2 6.3 W/m2 59.6 W/m2 5.1 W/m2 5.1 W/m2 -1.2 W/m2 ---
193
PRŮMĚRNÝ SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA BUDOVY Součet součinitelů tep.ztrát (měrných tep.ztrát) prostupem H,T: Plocha obalových konstrukcí budovy A: Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em
3870.9 W/K 7872.6 m2 0.49 W/m2K
VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ POSOUZENÍ PODLE ČSN 730540-2 (2007) Název úlohy:
Penzion
Rekapitulace vstupních dat:
Objem vytápěných zón budovy V = 20629,3 m3 Plocha ohraničujících konstrukcí A = 7872,6 m2 Převažující návrhová vnitřní teplota Tim: 20,0 C Návrhová venkovní teplota Tae: -15,0 C Podrobný výpis vstupních dat popisujících okrajové podmínky a obalové konstrukce je uveden v protokolu o výpočtu programu Ztráty. Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (čl. 9) Požadavek:
max. prům. souč. prostupu tepla U,em,N =
0,69 W/m2K
Výsledky výpočtu:
průměrný součinitel prostupu tepla U,em =
0,49 W/m2K
U,em < U,em,N ... POŽADAVEK JE SPLNĚN.
Klasifikační třída prostupu tepla obálkou budovy (čl. C.2) Klasifikační třída: C1 Slovní popis: vyhovující doporučené úrovni Klasifikační ukazatel CI: 0,7 Ztráty 2007, (c) 2006 Svoboda Software
194
VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT OBJEKTU, A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA dle ČSN EN 12831 a ČSN 730540 – 2 (2007) Ztráty 2007
Penzion
Název objektu : Zpracovatel : Zakázka : Datum : Varianta :
D-prace DPS Polička 10.7.2010 č.2) přir.vět
Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Průměrná roční teplota venkovního vzduchu Te,m : Činitel ročního kolísání venkovní teploty fg1 : Průměrná vnitřní teplota v objektu Ti,m : Půdorysná plocha podlahy objektu A : Exponovaný obvod objektu P : Obestavěný prostor vytápěných částí budovy V : Účinnost zpětného získávání tepla ze vzduchu : Typ objektu : bytový
-15.0 C 6.1 C 1.45 18.2 C 2138.5 m2 323.7 m 20629.3 m3 0.0 %
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti : Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1 1 98.3 m2 12.6 m
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Varna
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
278.6 m3 1 převažující přirozená konvekce
Teplota Ti :
20.0 C
Typ vytápění :
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400min100 Ok.plast. Uw =1 Žb.prů500min100 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Děl.st.penz./do Zd.želbet.400
21.2 15.8 2.8 98.3 24.1 1.6 6.7 57.3 2.9 0.7 71.2 27.1 32.9 3.9
U
Korekce
0.20 1.20 0.24 0.99 0.98 2.00 4.50 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 0.20 2.28
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V :
1792 W, 1658 W,
DeltaU
Ueq
0.02 0.05 0.02 ------0.10 0.00 0.00 0.10 0.00 0.00 0.02 0.02 0.10 0.10
------------------0.23 -------------------------------------------------------------
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 Gw= 1.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.05 f,i = 0.05 f,i =-0.01 f,i = 0.06
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : tj. tj.
0.5 1/h 0.03 + 1.00 H,T
4.67 W/K 22.64 W/K 0.71 W/K 13.08 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 3.89 W/K 0.36 W/K 0.21 W/K 3.72 W/K 1.45 W/K -0.11 W/K 0.58 W/K
2163 W 0.50 1/h 2.2 % z celkové ztráty prostupem objektu 1.7 % z celkové ztráty větráním objektu
195 Ztráta celková Fi,HL :
5613 W,
tj.
2.5 % z celkové ztráty objektu
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti :
1 2
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Jídelna
Půd. plocha A : Exp. obvod P :
164.8 m2 19.6 m
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
471.0 m3 1
Teplota Ti :
20.0 C
Typ vytápění :
převažující přirozená konvekce
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400min100 Ok.plast. Uw =1 Žb.prů500min100 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Zd.želbet.400
31.4 26.5 10.8 165.6 24.1 1.6 6.7 82.8 2.5 0.6 119.0 45.8 5.2
U
Korekce
0.19 1.20 0.24 0.99 0.98 2.00 4.50 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 2.28
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
2953 W, 5605 W, 12184 W,
DeltaU
Ueq
0.02 0.05 0.02 ------0.10 0.00 0.00 0.10 0.00 0.00 0.02 0.02 0.10
------------------0.22 -------------------------------------------------------
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 Gw= 1.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.05 f,i = 0.05 f,i = 0.06
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : tj. tj. tj.
1.0 1/h 0.03 + 1.00 H,T
6.75 W/K 38.17 W/K 2.81 W/K 21.09 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 5.62 W/K 0.31 W/K 0.18 W/K 6.22 W/K 2.44 W/K 0.78 W/K
3626 W 1.00 1/h 3.6 % z celkové ztráty prostupem objektu 5.9 % z celkové ztráty větráním objektu 5.4 % z celkové ztráty objektu
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti : Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1 3 65.7 m2 21.7 m
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Sušárna
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
166.2 m3 1 převažující přirozená konvekce
Teplota Ti :
24.0 C
Typ vytápění :
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400min100 Ok.plast. Uw =1 Žb.sl.400min100 Žb.prů500min100 Podl.s PVC ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem
59.5 9.0 2.6 7.0 65.7 69.0 4.8 0.5
U
0.20 1.20 0.25 0.24 1.01 0.98 2.00 4.50
Korekce
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 e = 1.00 Gw= 1.00 f,i = 0.16 f,i = 0.16 f,i = 0.16
0.5 1/h 0.03 + 1.00
DeltaU
Ueq
0.02 0.05 0.02 0.20 ------0.10 0.00 0.00
------------------------0.40 -------------------
H,T
13.09 W/K 12.94 W/K 0.70 W/K 3.08 W/K 17.27 W/K 11.85 W/K 1.53 W/K 0.34 W/K
196 Str.1.NP (PVC) Zd.želbet.400
65.7 1.3
1.02 2.28
f,i = 0.15 f,i = 0.16
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
2784 W, 1102 W, 5330 W,
tj. tj. tj.
0.02 0.10
-------------
10.09 W/K 0.49 W/K
1445 W 0.50 1/h 3.4 % z celkové ztráty prostupem objektu 1.2 % z celkové ztráty větráním objektu 2.4 % z celkové ztráty objektu
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti :
1 4
Název podlaží : Název místnosti :
1.-4.NP Obálka ost.
Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1809.7 m2 285.3 m
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
15534.8 m3 1
Teplota Ti :
18.1 C
Typ vytápění :
převažující přirozená konvekce
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400min100 Zd.Yto300min100 Ok.plast. Uw =1 Dv.plast. Uw =1 Žb.sl.400min100 Žb.prů500min100 Dv.plast. Uw =1 Dv.plast. Uw =1 Dv.plast. Uw =1 St.proskl. Uw = Podl. s KD Podl.s PVC Str.průj160min Zd.Yt400min100/ Zd.Yt300min100/ Dveře dřevěné p Str.pů1mi.gr150 Str.pů1mi.gr150 Žb.sl.400min100 Žb.prů500min100 ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Žb.sl.400 Zd.želbet.400
1569.5 156.3 404.5 205.5 280.1 357.3 14.8 7.4 3.4 39.4 1067.2 742.6 44.2 167.1 82.3 7.0 1864.7 320.9 4.6 17.6 69.0 4.8 0.5 170.1 5.4 1.4 861.7 948.0 9.3 1.3
U
Korekce
0.20 0.21 1.20 1.20 0.25 0.24 1.20 1.20 1.20 1.20 0.99 1.01 0.15 0.20 0.21 2.00 0.17 0.17 0.25 0.24 0.98 2.00 4.80 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 0.64 2.28
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
74853 W, 87388 W, 202055 W,
DeltaU
Ueq
0.02 0.02 0.05 0.05 0.02 0.02 0.05 0.05 0.05 0.05 ------------0.05 0.10 0.10 0.50 0.05 0.05 0.05 0.05 0.10 0.00 0.00 0.10 0.00 0.00 0.02 0.02 0.10 0.10
------------------------------------------------------------0.26 0.26 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------
e = 1.00 e = 1.00 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.00 e = 1.00 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.15 Gw= 1.00 Gw= 1.00 bu= 1.00 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.20 f,i =-0.18 f,i =-0.18 f,i =-0.18 f,i =-0.06 f,i =-0.06 f,i =-0.06 f,i =-0.00 f,i =-0.00 f,i =-0.06 f,i =-0.18
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : tj. tj. tj.
0.5 1/h 0.03 + 1.00 H,T
345.28 W/K 35.95 W/K 581.47 W/K 295.41 W/K 75.62 W/K 92.91 W/K 21.29 W/K 10.67 W/K 4.89 W/K 56.70 W/K 147.55 W/K 103.30 W/K 8.83 W/K 45.12 W/K 22.96 W/K 15.75 W/K 369.22 W/K 63.55 W/K 1.24 W/K 1.02 W/K -13.31 W/K -1.71 W/K -0.41 W/K -10.60 W/K -0.62 W/K -0.35 W/K -4.06 W/K -4.56 W/K -0.40 W/K -0.55 W/K
39814 W 0.50 1/h
90.9 % z celkové ztráty prostupem objektu 91.3 % z celkové ztráty větráním objektu 89.7 % z celkové ztráty objektu
197
TEPELNÉ ZTRÁTY PODLAŽÍ č. 1 Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
82382 W, 95752 W, 225182 W,
tj. 100.0 % z celkové ztráty prostupem objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty větráním objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty objektu
ZÁVĚREČNÁ PŘEHLEDNÁ TABULKA VŠECH MÍSTNOSTÍ: Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Označ. p./č.m.
1/ 1/ 1/ 1/
1 2 3 4
Název místnosti
Teplota Ti
Vytápěná plocha Af[m2]
Varna Jídelna Sušárna Obálka ost.
20.0 20.0 24.0 18.1
Součet:
-15.0 C Objem vzduchu V [m3]
Celk. ztráta FiHL[W]
%z celk. FiHL
Podíl FiHL/(Ti-Te) [W/K]
98.3 164.8 65.7 1809.7
278.6 471.0 166.2 15534.8
5613 12184 5330 202055
2.5% 5.4% 2.4% 89.7%
160.36 348.11 136.67 6106.23
2138.5
16450.6
225182
100.0%
6751.37
CELKOVÉ TEPELNÉ ZTRÁTY OBJEKTU Součet tep.ztrát (tep.výkon) Fi,HL
225.182 kW
100.0 %
Součet tep. ztrát prostupem Fi,T 82.382 kW Součet tep. ztrát větráním Fi,V 95.752 kW Korekce ztrát (zisky, přeruš. vytápění) : 47.047 kW
36.6 % 42.5 % 20.9 %
Tep. ztráta prostupem: Zd.Yto400min100 Ok.plast. Uw =1 Žb.prů500min100 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Děl.st.penz./do Zd.želbet.400 Žb.sl.400min100 Podl.s PVC Zd.Yto300min100 Dv.plast. Uw =1 St.proskl. Uw = Str.průj160min Zd.Yt400min100/ Zd.Yt300min100/ Dveře dřevěné p Str.pů1mi.gr150 Žb.sl.400 Tepelné mosty
5.0 % 9.3 % 1.4 % 2.7 % 0.0 % 0.0 % 0.0 % 0.3 % -0.0 % -0.0 % 0.0 % 1.1 % 1.8 % 0.5 % 4.7 % 0.8 % 0.1 % 0.4 % 0.2 % 0.2 % 4.9 % -0.0 % 3.2 %
11.214 kW 20.999 kW 3.045 kW 6.078 kW 0.003 kW 0.006 kW 0.002 kW 0.595 kW -0.014 kW -0.003 kW 0.047 kW 2.376 kW 4.092 kW 1.086 kW 10.554 kW 1.801 kW 0.219 kW 0.995 kW 0.515 kW 0.417 kW 11.066 kW -0.011 kW 7.301 kW
PRŮMĚRNÝ SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA BUDOVY
Plocha: 1681.6 m2 455.8 m2 395.5 m2 1331.1 m2 496.3 m2 23.6 m2 17.1 m2 1117.6 m2 1020.9 m2 32.9 m2 11.7 m2 287.3 m2 808.2 m2 156.3 m2 231.1 m2 39.4 m2 44.2 m2 167.1 m2 82.3 m2 7.0 m2 2185.7 m2 9.3 m2 ---
Fi,T/m2: 6.7 W/m2 46.1 W/m2 7.7 W/m2 4.6 W/m2 0.0 W/m2 0.3 W/m2 0.1 W/m2 0.5 W/m2 -0.0 W/m2 -0.1 W/m2 4.0 W/m2 8.3 W/m2 5.1 W/m2 6.9 W/m2 45.7 W/m2 45.7 W/m2 5.0 W/m2 6.0 W/m2 6.3 W/m2 59.6 W/m2 5.1 W/m2 -1.2 W/m2 ---
198 Součet součinitelů tep.ztrát (měrných tep.ztrát) prostupem H,T: Plocha obalových konstrukcí budovy A: Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em
2469.1 W/K 7872.6 m2 0.31 W/m2K
VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ POSOUZENÍ PODLE ČSN 730540-2 (2007) Název úlohy:
Penzion
Rekapitulace vstupních dat:
Objem vytápěných zón budovy V = 20629,3 m3 Plocha ohraničujících konstrukcí A = 7872,6 m2 Převažující návrhová vnitřní teplota Tim: 20,0 C Návrhová venkovní teplota Tae: -15,0 C Podrobný výpis vstupních dat popisujících okrajové podmínky a obalové konstrukce je uveden v protokolu o výpočtu programu Ztráty. Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (čl. 9) Požadavek:
max. prům. souč. prostupu tepla U,em,N =
0,69 W/m2K
Výsledky výpočtu:
průměrný součinitel prostupu tepla U,em =
0,31 W/m2K
U,em < U,em,N ... POŽADAVEK JE SPLNĚN.
Klasifikační třída prostupu tepla obálkou budovy (čl. C.2)
199
VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT OBJEKTU, A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA dle ČSN EN 12831 a ČSN 730540 – 2 (2007) Ztráty 2007
Penzion
Název objektu : Zpracovatel : Zakázka : Datum : Varianta :
D-prace DPS Polička 10.7.2010 č.2) vzt
Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Průměrná roční teplota venkovního vzduchu Te,m : Činitel ročního kolísání venkovní teploty fg1 : Průměrná vnitřní teplota v objektu Ti,m : Půdorysná plocha podlahy objektu A : Exponovaný obvod objektu P : Obestavěný prostor vytápěných částí budovy V : Účinnost zpětného získávání tepla ze vzduchu : Typ objektu : bytový
-15.0 C 6.1 C 1.45 18.2 C 2138.5 m2 323.7 m 20629.3 m3 0.0 %
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti : Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1 1 98.3 m2 12.6 m
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Varna
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
278.6 m3 1 převažující přirozená konvekce
Teplota Ti :
20.0 C
Typ vytápění :
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Odvod Vex : Výměna n50 :
nucené 5688.0 m3/h 2.0 1/h
Přívod vzduchu Vsu : 4000.0 m3/h Teplota větr. vzduchu : -15.0 C Činitelé e + epsilon : 0.03 + 1.00
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400min100 Ok.plast. Uw =1 Žb.prů500min100 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Děl.st.penz./do Zd.želbet.400
21.2 15.8 2.8 98.3 24.1 1.6 6.7 57.3 2.9 0.7 71.2 27.1 32.9 3.9
U
0.20 1.20 0.24 0.99 0.98 2.00 4.50 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 0.20 2.28
Korekce
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 Gw= 1.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.05 f,i = 0.05 f,i =-0.01 f,i = 0.06
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n :
DeltaU
Ueq
0.02 0.05 0.02 ------0.10 0.00 0.00 0.10 0.00 0.00 0.02 0.02 0.10 0.10
------------------0.23 -------------------------------------------------------------
2163 W 14.58 1/h
H,T
4.67 W/K 22.64 W/K 0.71 W/K 13.08 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 3.89 W/K 0.36 W/K 0.21 W/K 3.72 W/K 1.45 W/K -0.11 W/K 0.58 W/K
200 Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
1792 W, 48338 W, 52293 W,
tj. tj. tj.
2.2 % z celkové ztráty prostupem objektu 27.6 % z celkové ztráty větráním objektu 17.2 % z celkové ztráty objektu
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti :
1 2
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Jídelna
Půd. plocha A : Exp. obvod P :
164.8 m2 19.6 m
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
471.0 m3 1
Teplota Ti :
20.0 C
Typ vytápění :
převažující přirozená konvekce
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400min100 Ok.plast. Uw =1 Žb.prů500min100 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Zd.želbet.400
31.4 26.5 10.8 165.6 24.1 1.6 6.7 82.8 2.5 0.6 119.0 45.8 5.2
U
Korekce
0.20 1.20 0.24 0.99 0.98 2.00 4.50 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 2.28
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
2958 W, 5605 W, 12190 W,
DeltaU
Ueq
0.02 0.05 0.02 ------0.10 0.00 0.00 0.10 0.00 0.00 0.02 0.02 0.10
------------------0.22 -------------------------------------------------------
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 Gw= 1.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.00 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.06 f,i = 0.05 f,i = 0.05 f,i = 0.06
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : tj. tj. tj.
1.0 1/h 0.03 + 1.00 H,T
6.91 W/K 38.17 W/K 2.81 W/K 21.09 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 0.00 W/K 5.62 W/K 0.31 W/K 0.18 W/K 6.22 W/K 2.44 W/K 0.78 W/K
3626 W 1.00 1/h 3.6 % z celkové ztráty prostupem objektu 3.2 % z celkové ztráty větráním objektu 4.0 % z celkové ztráty objektu
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti : Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1 3 65.7 m2 21.7 m
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Sušárna
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
166.2 m3 1 převažující přirozená konvekce
Teplota Ti :
24.0 C
Typ vytápění :
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Odvod Vex : Výměna n50 :
nucené 2520.0 m3/h 2.0 1/h
Přívod vzduchu Vsu : 2520.0 m3/h Teplota větr. vzduchu : -15.0 C Činitelé e + epsilon : 0.03 + 1.00
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400min100 Ok.plast. Uw =1 Žb.sl.400min100 Žb.prů500min100 Podl.s PVC
59.5 9.0 2.6 7.0 65.7
U
0.20 1.20 0.25 0.24 1.01
Korekce
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.00 e = 1.00 Gw= 1.00
DeltaU
Ueq
0.02 0.05 0.02 0.20 -------
------------------------0.40
H,T
13.09 W/K 12.94 W/K 0.70 W/K 3.08 W/K 17.27 W/K
201 ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Zd.želbet.400
69.0 4.8 0.5 65.7 1.3
0.98 2.00 4.50 1.02 2.28
f,i = 0.16 f,i = 0.16 f,i = 0.16 f,i = 0.15 f,i = 0.16
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n : Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
2784 W, 33906 W, 38134 W,
tj. tj. tj.
0.10 0.00 0.00 0.02 0.10
-------------------------------
11.85 W/K 1.53 W/K 0.34 W/K 10.09 W/K 0.49 W/K
1445 W 15.39 1/h
3.4 % z celkové ztráty prostupem objektu 19.3 % z celkové ztráty větráním objektu 12.5 % z celkové ztráty objektu
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti :
1 4
Název podlaží : Název místnosti :
1.-4.NP Obálka ost.
Půd. plocha A : Exp. obvod P :
1809.7 m2 285.3 m
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
15534.8 m3 1
Teplota Ti :
18.1 C
Typ vytápění :
převažující přirozená konvekce
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 3.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400min100 Zd.Yto300min100 Ok.plast. Uw =1 Dv.plast. Uw =1 Žb.sl.400min100 Žb.prů500min100 Dv.plast. Uw =1 Dv.plast. Uw =1 Dv.plast. Uw =1 St.proskl. Uw = Podl. s KD Podl.s PVC Str.průj160min Zd.Yt400min100/ Zd.Yt300min100/ Dveře dřevěné p Str.pů1mi.gr150 Str.pů1mi.gr150 Žb.sl.400min100 Žb.prů500min100 ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Žb.sl.400 Zd.želbet.400
1569.5 156.3 404.5 205.5 280.1 357.3 14.8 7.4 3.4 39.4 1067.2 742.6 44.2 167.1 82.3 7.0 1864.7 320.9 4.6 17.6 69.0 4.8 0.5 170.1 5.4 1.4 861.7 948.0 9.3 1.3
U
0.20 0.21 1.20 1.20 0.25 0.24 1.20 1.20 1.20 1.20 0.99 1.01 0.15 0.20 0.21 2.00 0.17 0.17 0.25 0.24 0.98 2.00 4.80 0.98 2.00 4.50 1.02 1.04 0.64 2.28
Korekce
DeltaU
Ueq
0.02 0.02 0.05 0.05 0.02 0.02 0.05 0.05 0.05 0.05 ------------0.05 0.10 0.10 0.50 0.05 0.05 0.05 0.05 0.10 0.00 0.00 0.10 0.00 0.00 0.02 0.02 0.10 0.10
------------------------------------------------------------0.26 0.26 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------
e = 1.00 e = 1.00 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.00 e = 1.00 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.15 Gw= 1.00 Gw= 1.00 bu= 1.00 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.90 bu= 0.20 f,i =-0.18 f,i =-0.18 f,i =-0.18 f,i =-0.06 f,i =-0.06 f,i =-0.06 f,i =-0.00 f,i =-0.00 f,i =-0.06 f,i =-0.18
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n :
0.5 1/h 0.03 + 1.00
39814 W 0.50 1/h
H,T
345.28 W/K 35.95 W/K 581.47 W/K 295.41 W/K 75.62 W/K 92.91 W/K 21.29 W/K 10.67 W/K 4.89 W/K 56.70 W/K 147.55 W/K 103.30 W/K 8.83 W/K 45.12 W/K 22.96 W/K 15.75 W/K 369.22 W/K 63.55 W/K 1.24 W/K 1.02 W/K -13.31 W/K -1.71 W/K -0.41 W/K -10.60 W/K -0.62 W/K -0.35 W/K -4.06 W/K -4.56 W/K -0.40 W/K -0.55 W/K
202 Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
74853 W, 87388 W, 202055 W,
tj. tj. tj.
90.9 % z celkové ztráty prostupem objektu 49.9 % z celkové ztráty větráním objektu 66.3 % z celkové ztráty objektu
TEPELNÉ ZTRÁTY PODLAŽÍ č. 1 Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
82388 W, 175237 W, 304672 W,
tj. 100.0 % z celkové ztráty prostupem objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty větráním objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty objektu
ZÁVĚREČNÁ PŘEHLEDNÁ TABULKA VŠECH MÍSTNOSTÍ: Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Označ. p./č.m.
1/ 1/ 1/ 1/
1 2 3 4
Název místnosti
Teplota Ti
Vytápěná plocha Af[m2]
Varna Jídelna Sušárna Obálka ost.
20.0 20.0 24.0 18.1
Součet:
-15.0 C Objem vzduchu V [m3]
Celk. ztráta FiHL[W]
%z celk. FiHL
Podíl FiHL/(Ti-Te) [W/K]
98.3 164.8 65.7 1809.7
278.6 471.0 166.2 15534.8
52293 12190 38134 202055
17.2% 4.0% 12.5% 66.3%
1494.08 348.27 977.80 6106.23
2138.5
16450.6
304672
100.0%
8926.38
CELKOVÉ TEPELNÉ ZTRÁTY OBJEKTU Součet tep.ztrát (tep.výkon) Fi,HL
304.672 kW
100.0 %
Součet tep. ztrát prostupem Fi,T 82.388 kW Součet tep. ztrát větráním Fi,V 175.237 kW Korekce ztrát (zisky, přeruš. vytápění) : 47.047 kW
27.0 % 57.5 % 15.4 %
Tep. ztráta prostupem: Zd.Yto400min100 Ok.plast. Uw =1 Žb.prů500min100 Podl. s KD ZdYtong150vni Dveře vnitřní d Okno s 1 sklem Str.1.NP (PVC) Str.1.NP (KD) Děl.st.penz./do Zd.želbet.400 Žb.sl.400min100 Podl.s PVC Zd.Yto300min100 Dv.plast. Uw =1 St.proskl. Uw = Str.průj160min Zd.Yt400min100/ Zd.Yt300min100/ Dveře dřevěné p Str.pů1mi.gr150 Žb.sl.400 Tepelné mosty
3.7 % 6.9 % 1.0 % 2.0 % 0.0 % 0.0 % 0.0 % 0.2 % -0.0 % -0.0 % 0.0 % 0.8 % 1.3 % 0.4 % 3.5 % 0.6 % 0.1 % 0.3 % 0.2 % 0.1 % 3.6 % -0.0 % 2.4 %
11.219 kW 20.999 kW 3.045 kW 6.078 kW 0.003 kW 0.006 kW 0.002 kW 0.595 kW -0.014 kW -0.003 kW 0.047 kW 2.376 kW 4.092 kW 1.086 kW 10.554 kW 1.801 kW 0.219 kW 0.995 kW 0.515 kW 0.417 kW 11.066 kW -0.011 kW 7.301 kW
Plocha: 1681.6 m2 455.8 m2 395.5 m2 1331.1 m2 496.3 m2 23.6 m2 17.1 m2 1117.6 m2 1020.9 m2 32.9 m2 11.7 m2 287.3 m2 808.2 m2 156.3 m2 231.1 m2 39.4 m2 44.2 m2 167.1 m2 82.3 m2 7.0 m2 2185.7 m2 9.3 m2 ---
Fi,T/m2: 6.7 W/m2 46.1 W/m2 7.7 W/m2 4.6 W/m2 0.0 W/m2 0.3 W/m2 0.1 W/m2 0.5 W/m2 -0.0 W/m2 -0.1 W/m2 4.0 W/m2 8.3 W/m2 5.1 W/m2 6.9 W/m2 45.7 W/m2 45.7 W/m2 5.0 W/m2 6.0 W/m2 6.3 W/m2 59.6 W/m2 5.1 W/m2 -1.2 W/m2 ---
203
PRŮMĚRNÝ SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA BUDOVY Součet součinitelů tep.ztrát (měrných tep.ztrát) prostupem H,T: Plocha obalových konstrukcí budovy A: Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em
2469.2 W/K 7872.6 m2 0.31 W/m2K
VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ POSOUZENÍ PODLE ČSN 730540-2 (2007) Název úlohy:
Penzion
Rekapitulace vstupních dat:
Objem vytápěných zón budovy V = 20629,3 m3 Plocha ohraničujících konstrukcí A = 7872,6 m2 Převažující návrhová vnitřní teplota Tim: 20,0 C Návrhová venkovní teplota Tae: -15,0 C Podrobný výpis vstupních dat popisujících okrajové podmínky a obalové konstrukce je uveden v protokolu o výpočtu programu Ztráty. Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (čl. 9) Požadavek:
max. prům. souč. prostupu tepla U,em,N =
0,69 W/m2K
Výsledky výpočtu:
průměrný součinitel prostupu tepla U,em =
0,31 W/m2K
U,em < U,em,N ... POŽADAVEK JE SPLNĚN.
Klasifikační třída prostupu tepla obálkou budovy (čl. C.2) Klasifikační třída: B Slovní popis: úsporná Klasifikační ukazatel CI: 0,5 Ztráty 2007, (c) 2006 Svoboda Software
204
VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT OBJEKTU, A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA dle ČSN EN 12831 a ČSN 730540 – 2 (2007) Ztráty 2007
Domky
Název objektu : Zpracovatel : Zakázka : Datum : Varianta :
D-prace DPS Polička 11.7.2010 Stávající stav
Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Průměrná roční teplota venkovního vzduchu Te,m : Činitel ročního kolísání venkovní teploty fg1 : Průměrná vnitřní teplota v objektu Ti,m : Půdorysná plocha podlahy objektu A : Exponovaný obvod objektu P : Obestavěný prostor vytápěných částí budovy V : Účinnost zpětného získávání tepla ze vzduchu : Typ objektu : bytový
-15.0 C 6.1 C 1.45 19.5 C 522.7 m2 129.8 m 1672.6 m3 0.0 %
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti :
1 1
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Domky
Půd. plocha A : Exp. obvod P :
522.7 m2 129.8 m
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
1233.7 m3 1
Teplota Ti :
19.5 C
Typ vytápění :
převažující přirozená konvekce
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 2.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400 Ok.pla.SOTER95/ Dv.pla.SOTER95/ Žb.sl.400 Podl. s KD Podl.s PVC Str.pů1 Zd.Yto300 Zd.Yto300 Děl.st.penz./do
367.6 54.0 14.7 37.0 98.3 424.4 522.7 130.1 131.1 30.1
U
0.38 2.79 2.79 0.64 0.99 1.01 0.45 0.45 0.45 0.98
Korekce
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
32950 W, 7242 W, 45942 W,
DeltaU
Ueq
0.15 0.40 0.50 0.15 ------------0.20 0.20 0.20 0.25
------------------------0.34 0.34 -------------------------
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.00 Gw= 1.00 Gw= 1.00 bu= 0.90 bu= 0.40 bu= 0.40 f,i = 0.05
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n :
0.5 1/h 0.03 + 1.00 H,T
194.82 W/K 198.10 W/K 55.69 W/K 29.21 W/K 18.85 W/K 82.03 W/K 305.77 W/K 33.83 W/K 34.09 W/K 1.85 W/K
5750 W 0.50 1/h
tj. 100.0 % z celkové ztráty prostupem objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty větráním objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty objektu
205 TEPELNÉ ZTRÁTY PODLAŽÍ č. 1 Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
32950 W, 7242 W, 45942 W,
tj. 100.0 % z celkové ztráty prostupem objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty větráním objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty objektu
ZÁVĚREČNÁ PŘEHLEDNÁ TABULKA VŠECH MÍSTNOSTÍ: Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Označ. p./č.m.
1/ 1
-15.0 C
Název místnosti
Teplota Ti
Vytápěná plocha Af[m2]
Domky
19.5
522.7
1233.7
45942
100.0%
1330.49
522.7
1233.7
45942
100.0%
1330.49
Součet:
Objem vzduchu V [m3]
Celk. ztráta FiHL[W]
%z celk. FiHL
Podíl FiHL/(Ti-Te) [W/K]
CELKOVÉ TEPELNÉ ZTRÁTY OBJEKTU Součet tep.ztrát (tep.výkon) Fi,HL
45.942 kW
100.0 %
Součet tep. ztrát prostupem Fi,T 32.950 kW Součet tep. ztrát větráním Fi,V 7.242 kW Korekce ztrát (zisky, přeruš. vytápění) : 5.750 kW
71.7 % 15.8 % 12.5 %
Tep. ztráta prostupem: Zd.Yto400 Ok.pla.SOTER95/ Dv.pla.SOTER95/ Žb.sl.400 Podl. s KD Podl.s PVC Str.pů1 Zd.Yto300 Děl.st.penz./do Tepelné mosty
10.5 % 13.0 % 3.5 % 1.8 % 1.4 % 6.2 % 15.9 % 3.5 % 0.1 % 15.7 %
4.823 kW 5.983 kW 1.631 kW 0.817 kW 0.651 kW 2.833 kW 7.310 kW 1.624 kW 0.051 kW 7.229 kW
Plocha: 367.6 m2 54.0 m2 14.7 m2 37.0 m2 98.3 m2 424.4 m2 522.7 m2 261.2 m2 30.1 m2 ---
Fi,T/m2: 13.1 W/m2 110.8 W/m2 110.8 W/m2 22.1 W/m2 6.6 W/m2 6.7 W/m2 14.0 W/m2 6.2 W/m2 1.7 W/m2 ---
PRŮMĚRNÝ SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA BUDOVY Součet součinitelů tep.ztrát (měrných tep.ztrát) prostupem H,T: Plocha obalových konstrukcí budovy A: Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em
954.3 W/K 1779.9 m2 0.54 W/m2K
206 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ POSOUZENÍ PODLE ČSN 730540-2 (2007) Název úlohy:
Domky
Rekapitulace vstupních dat:
Objem vytápěných zón budovy V = 1672,6 m3 Plocha ohraničujících konstrukcí A = 1779,9 m2 Převažující návrhová vnitřní teplota Tim: 20,0 C Návrhová venkovní teplota Tae: -15,0 C Podrobný výpis vstupních dat popisujících okrajové podmínky a obalové konstrukce je uveden v protokolu o výpočtu programu Ztráty. Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (čl. 9) Požadavek:
max. prům. souč. prostupu tepla U,em,N =
0,45 W/m2K
Výsledky výpočtu:
průměrný součinitel prostupu tepla U,em =
0,54 W/m2K
U,em > U,em,N ... POŽADAVEK NENÍ SPLNĚN.
Klasifikační třída prostupu tepla obálkou budovy (čl. C.2) Klasifikační třída: D Slovní popis: nevyhovující Klasifikační ukazatel CI: 1,1 Ztráty 2007, (c) 2006 Svoboda Software
207
VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT OBJEKTU, A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA dle ČSN EN 12831 a ČSN 730540 – 2 (2007) Ztráty 2007
Domky
Název objektu : Zpracovatel : Zakázka : Datum : Varianta :
D-prace DPS Polička 11.7.2010 č.1)
Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Průměrná roční teplota venkovního vzduchu Te,m : Činitel ročního kolísání venkovní teploty fg1 : Průměrná vnitřní teplota v objektu Ti,m : Půdorysná plocha podlahy objektu A : Exponovaný obvod objektu P : Obestavěný prostor vytápěných částí budovy V : Účinnost zpětného získávání tepla ze vzduchu : Typ objektu : bytový
-15.0 C 6.1 C 1.45 19.5 C 522.7 m2 129.8 m 1672.6 m3 0.0 %
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti :
1 1
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Domky
Půd. plocha A : Exp. obvod P :
522.7 m2 129.8 m
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
1233.7 m3 1
Teplota Ti :
19.5 C
Typ vytápění :
převažující přirozená konvekce
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 2.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Zd.Yto400poly10 Ok.pla.SOTER95/ Dv.pla.SOTER95/ Žb.sl.400poly10 Podl. s KD Podl.s PVC Str.pů1mi.gr150 Zd.Yto300poly80 Zd.Yto300poly80 Děl.st.penz./do
367.6 54.0 14.7 37.0 98.3 424.4 522.7 130.1 131.1 30.1
U
0.19 2.79 2.79 0.24 0.99 1.01 0.17 0.24 0.24 0.98
Korekce
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
19820 W, 7242 W, 32812 W,
DeltaU
Ueq
0.02 0.40 0.50 0.02 ------------0.05 0.02 0.02 0.25
------------------------0.34 0.34 -------------------------
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.00 Gw= 1.00 Gw= 1.00 bu= 0.90 bu= 0.40 bu= 0.40 f,i = 0.05
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n :
0.5 1/h 0.03 + 1.00 H,T
77.19 W/K 198.10 W/K 55.69 W/K 9.61 W/K 18.85 W/K 82.03 W/K 103.49 W/K 13.53 W/K 13.64 W/K 1.85 W/K
5750 W 0.50 1/h
tj. 100.0 % z celkové ztráty prostupem objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty větráním objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty objektu
208 TEPELNÉ ZTRÁTY PODLAŽÍ č. 1 Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
19820 W, 7242 W, 32812 W,
tj. 100.0 % z celkové ztráty prostupem objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty větráním objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty objektu
ZÁVĚREČNÁ PŘEHLEDNÁ TABULKA VŠECH MÍSTNOSTÍ: Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Označ. p./č.m.
1/ 1
-15.0 C
Název místnosti
Teplota Ti
Vytápěná plocha Af[m2]
Domky
19.5
522.7
1233.7
32812
100.0%
522.7
1233.7
32812
100.0%
Součet:
Objem vzduchu V [m3]
Celk. ztráta FiHL[W]
%z celk. FiHL
Podíl FiHL/(Ti-Te) [W/K]
950.24 950.24
CELKOVÉ TEPELNÉ ZTRÁTY OBJEKTU Součet tep.ztrát (tep.výkon) Fi,HL
32.812 kW
100.0 %
Součet tep. ztrát prostupem Fi,T 19.820 kW Součet tep. ztrát větráním Fi,V 7.242 kW Korekce ztrát (zisky, přeruš. vytápění) : 5.750 kW
60.4 % 22.1 % 17.5 %
Tep. ztráta prostupem: Zd.Yto400poly10 Ok.pla.SOTER95/ Dv.pla.SOTER95/ Žb.sl.400poly10 Podl. s KD Podl.s PVC Str.pů1mi.gr150 Zd.Yto300poly80 Děl.st.penz./do Tepelné mosty
7.3 % 18.2 % 5.0 % 0.9 % 2.0 % 8.6 % 8.4 % 2.6 % 0.2 % 7.1 %
2.412 kW 5.983 kW 1.631 kW 0.306 kW 0.651 kW 2.833 kW 2.761 kW 0.866 kW 0.051 kW 2.327 kW
Plocha: 367.6 m2 54.0 m2 14.7 m2 37.0 m2 98.3 m2 424.4 m2 522.7 m2 261.2 m2 30.1 m2 ---
Fi,T/m2: 6.6 W/m2 110.8 W/m2 110.8 W/m2 8.3 W/m2 6.6 W/m2 6.7 W/m2 5.3 W/m2 3.3 W/m2 1.7 W/m2 ---
PRŮMĚRNÝ SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA BUDOVY Součet součinitelů tep.ztrát (měrných tep.ztrát) prostupem H,T: Plocha obalových konstrukcí budovy A: Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em
574.0 W/K 1779.9 m2 0.32 W/m2K
209 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ POSOUZENÍ PODLE ČSN 730540-2 (2007) Název úlohy:
Domky
Rekapitulace vstupních dat:
Objem vytápěných zón budovy V = 1672,6 m3 Plocha ohraničujících konstrukcí A = 1779,9 m2 Převažující návrhová vnitřní teplota Tim: 20,0 C Návrhová venkovní teplota Tae: -15,0 C Podrobný výpis vstupních dat popisujících okrajové podmínky a obalové konstrukce je uveden v protokolu o výpočtu programu Ztráty. Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (čl. 9) Požadavek:
max. prům. souč. prostupu tepla U,em,N =
0,45 W/m2K
Výsledky výpočtu:
průměrný součinitel prostupu tepla U,em =
0,32 W/m2K
U,em < U,em,N ... POŽADAVEK JE SPLNĚN.
Klasifikační třída prostupu tepla obálkou budovy (čl. C.2) Klasifikační třída: C1 Slovní popis: vyhovující doporučené úrovni Klasifikační ukazatel CI: 0,7 Ztráty 2007, (c) 2006 Svoboda Software
210
VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT OBJEKTU, A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA dle ČSN EN 12831 a ČSN 730540 – 2 (2007) Ztráty 2007
Domky
Název objektu : Zpracovatel : Zakázka : Datum : Varianta :
D-prace DPS Polička 11.7.2010 č.2)
Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Průměrná roční teplota venkovního vzduchu Te,m : Činitel ročního kolísání venkovní teploty fg1 : Průměrná vnitřní teplota v objektu Ti,m : Půdorysná plocha podlahy objektu A : Exponovaný obvod objektu P : Obestavěný prostor vytápěných částí budovy V : Účinnost zpětného získávání tepla ze vzduchu : Typ objektu : bytový
-15.0 C 6.1 C 1.45 19.5 C 522.7 m2 129.8 m 1672.6 m3 0.0 %
REKAPITULACE ZADÁNÍ A TEPELNÉ ZTRÁTY MÍSTNOSTI Číslo podlaží : Číslo místnosti :
1 1
Název podlaží : Název místnosti :
1.NP Domky
Půd. plocha A : Exp. obvod P :
522.7 m2 129.8 m
Objem vzduchu V : Počet na podlaží :
1233.7 m3 1
Teplota Ti :
19.5 C
Typ vytápění :
převažující přirozená konvekce
Vytápění : Pokles Ti :
přerušované 2.0 C
Trvalý tepelný zisk Fi,z : 0W Trvání zátopu : 2.0 h
Typ větrání : Výměna n50 :
přirozené 2.0 1/h
Min. hyg. výměna : Činitelé e + epsilon :
Název konstrukce
Plocha
Žb.sl.400poly10 Ok.pla.Uw = 1.2 Dv.pla. Uw = 1. Zd.Yto400poly10 Podl. s KD Podl.s PVC Str.pů1mi.gr150 Zd.Yto300poly80 Zd.Yto300poly80 Děl.st.penz./do
367.6 54.0 14.7 37.0 98.3 424.4 522.7 130.1 131.1 30.1
U
0.24 1.20 1.20 0.19 0.99 1.01 0.17 0.23 0.23 0.98
Korekce
Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
15048 W, 7242 W, 28040 W,
DeltaU
Ueq
0.02 0.05 0.05 0.02 ------------0.05 0.02 0.02 0.25
------------------------0.34 0.34 -------------------------
e = 1.00 e = 1.15 e = 1.15 e = 1.00 Gw= 1.00 Gw= 1.00 bu= 0.90 bu= 0.40 bu= 0.40 f,i = 0.05
Zvýšení výkonu kvůli přerušení vytápění Fi,RH : Násobnost výměny vzduchu n :
0.5 1/h 0.03 + 1.00 H,T
96.31 W/K 77.63 W/K 21.16 W/K 7.84 W/K 18.85 W/K 82.03 W/K 103.49 W/K 13.27 W/K 13.37 W/K 1.85 W/K
5750 W 0.50 1/h
tj. 100.0 % z celkové ztráty prostupem objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty větráním objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty objektu
211 TEPELNÉ ZTRÁTY PODLAŽÍ č. 1 Ztráta prostupem Fi,T : Ztráta větráním Fi,V : Ztráta celková Fi,HL :
15048 W, 7242 W, 28040 W,
tj. 100.0 % z celkové ztráty prostupem objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty větráním objektu tj. 100.0 % z celkové ztráty objektu
ZÁVĚREČNÁ PŘEHLEDNÁ TABULKA VŠECH MÍSTNOSTÍ: Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : Označ. p./č.m.
1/ 1
-15.0 C
Název místnosti
Teplota Ti
Vytápěná plocha Af[m2]
Domky
19.5
522.7
1233.7
28040
100.0%
522.7
1233.7
28040
100.0%
Součet:
Objem vzduchu V [m3]
Celk. ztráta FiHL[W]
%z celk. FiHL
Podíl FiHL/(Ti-Te) [W/K]
812.05 812.05
CELKOVÉ TEPELNÉ ZTRÁTY OBJEKTU Součet tep.ztrát (tep.výkon) Fi,HL
28.040 kW
100.0 %
Součet tep. ztrát prostupem Fi,T 15.048 kW Součet tep. ztrát větráním Fi,V 7.242 kW Korekce ztrát (zisky, přeruš. vytápění) : 5.750 kW
53.7 % 25.8 % 20.5 %
Tep. ztráta prostupem: Žb.sl.400poly10 Ok.pla.Uw = 1.2 Dv.pla. Uw = 1. Zd.Yto400poly10 Podl. s KD Podl.s PVC Str.pů1mi.gr150 Zd.Yto300poly80 Děl.st.penz./do Tepelné mosty
11.0 % 9.2 % 2.5 % 0.9 % 2.3 % 10.1 % 9.8 % 3.0 % 0.2 % 4.7 %
3.072 kW 2.573 kW 0.701 kW 0.245 kW 0.651 kW 2.833 kW 2.761 kW 0.848 kW 0.051 kW 1.313 kW
Plocha: 367.6 m2 54.0 m2 14.7 m2 37.0 m2 98.3 m2 424.4 m2 522.7 m2 261.2 m2 30.1 m2 ---
Fi,T/m2: 8.4 W/m2 47.7 W/m2 47.7 W/m2 6.6 W/m2 6.6 W/m2 6.7 W/m2 5.3 W/m2 3.2 W/m2 1.7 W/m2 ---
PRŮMĚRNÝ SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA BUDOVY Součet součinitelů tep.ztrát (měrných tep.ztrát) prostupem H,T: Plocha obalových konstrukcí budovy A: Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em
435.8 W/K 1779.9 m2 0.24 W/m2K
212 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ POSOUZENÍ PODLE ČSN 730540-2 (2007) Název úlohy:
Domky
Rekapitulace vstupních dat:
Objem vytápěných zón budovy V = Plocha ohraničujících konstrukcí A = Převažující návrhová vnitřní teplota Tim: Návrhová venkovní teplota Tae:
1672,6 m3 1779,9 m2 20,0 C -15,0 C
Podrobný výpis vstupních dat popisujících okrajové podmínky a obalové konstrukce je uveden v protokolu o výpočtu programu Ztráty. Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (čl. 9) Požadavek:
max. prům. souč. prostupu tepla U,em,N =
0,45 W/m2K
Výsledky výpočtu:
průměrný součinitel prostupu tepla U,em =
0,24 W/m2K
U,em < U,em,N ... POŽADAVEK JE SPLNĚN.
Klasifikační třída prostupu tepla obálkou budovy (čl. C.2) Klasifikační třída: B Slovní popis: úsporná Klasifikační ukazatel CI: 0,5 Ztráty 2007, (c) 2006 Svoboda Software
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
