Zpráva o energetickém auditu Zdravotní středisko, Rohle

Zpráva o energetickém auditu Zdravotní středisko, Rohle „Snížení energetické náročnosti objektu zdravotního střediska v obci Rohle“ Vypracováno podle § 9 zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhlášky č. 480/2012 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu.

Energetický specialista: Ing. Jaromír Štancl, oprávnění č. 0765 Vypracovala: Ing. Miroslava Zaťková ENERGY BENEFIT CENTRE a.s. 11/2013

Efektivní financování úspor energie

OBSAH:

1

Identifikační údaje ................................................................... 5 1.1

Zadavatel energetického auditu .............................................................. 5

1.2

Zpracovatel energetického auditu ........................................................... 5

1.3

Předmět energetického auditu ................................................................ 5

1.4

Zadání energetického auditu ................................................................... 6

1.5

Účel energetického auditu....................................................................... 6

2

Popis výchozího stavu .............................................................. 7 2.1 Základní údaje o předmětu energetického auditu ................................... 7 2.1.1 Název předmětu energetického auditu ....................................................... 7 2.1.2 Základní popis předmětu EA ..................................................................... 7 2.1.3 Charakteristika hlavních činností v předmětu EA ......................................... 8 2.1.4 Situační plán .......................................................................................... 9 2.1.5 Seznam budov v předmětu energetického auditu a jejich účel ...................... 9 2.1.6 Výrobní technologie, energeticky významné technologie v předmětu EA ........ 9 2.2

Další zdroje údajů pro zpracování energetického auditu ....................... 10

2.3 Údaje o energetických vstupech a výstupech ........................................ 10 2.3.1 Parametry primárních energetických vstupů ............................................. 11 2.3.2 Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech .................. 11 2.4 Vlastní energetické zdroje .................................................................... 13 2.4.1 Základní údaje o vlastních energetických zdrojích ..................................... 13 2.4.2 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů ................................................. 14 2.4.3 Stávající obnovitelné zdroje energie ........................................................ 15 2.5

Stávající energetická bilance předmětu EA ........................................... 15

2.6 Rozvody energií v předmětu EA ............................................................ 17 2.6.1 Vnitřní rozvody tepla ............................................................................. 17 2.6.2 Vnitřní rozvod elektrické energie ............................................................. 17 2.7 Podstatné spotřebiče elektrické energie ............................................... 18 2.7.1 Vytápění .............................................................................................. 18 2.7.2 Osvětlení ............................................................................................. 18 2.7.3 Zásobníkové ohřívače a průtokové ohřívače teplé vody ............................. 18 2.7.4 Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) .................................................. 19 2.7.5 Významné energetické výrobní technologie .............................................. 19

3

2.8

Dopady na životní prostředí .................................................................. 19

2.9

Stavebně technické řešení předmětu EA ............................................... 20

2.10

Popis míry zanedbané údržby ............................................................... 21

2.11

Zkušenosti získané od provozovatele objektu ....................................... 21

Zhodnocení výchozího stavu ................................................... 22 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5

Budova zdravotního střediska, Rohle ....................................................... 22 Vytápění .............................................................................................. 22 Příprava TV .......................................................................................... 23 Osvětlení ............................................................................................. 23 Ostatní elektrické spotřebiče a vzduchotechnika ....................................... 23

Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic

IČ: 29029210, DIČ: CZ29029210 Společnost je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 15915

Telefon: +420 270 003 300 E-mail: [email protected] Internet: www.energy-benefit.cz

2


3.2 Energetické hodnocení objektu ............................................................. 24 3.2.1 Posouzení tepelně - technických vlastností konstrukcí budovy .................... 24 3.2.2 Porovnání průměrného součinitele prostupu tepla budovy .......................... 25 3.2.3 Tepelné ztráty budovy ........................................................................... 26 3.2.4 Model energetické potřeby budovy .......................................................... 27 3.2.5 Využití tepelných zisků .......................................................................... 29 3.2.6 Výpočtová spotřeba tepla na vytápění objektu .......................................... 29 3.3 Upravená energetická bilance předmětu EA .......................................... 30 3.3.1 Upravená energetická bilance objektu ..................................................... 30 3.3.2 Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje ...................... 31 3.4

Vyhodnocení hospodaření energiemi .................................................... 31

3.5

Celkový potenciál energetických úspor ................................................. 32

4

Návrh opatření ke snížení spotřeby energie ........................... 34 4.1 Návrh technického řešení...................................................................... 34 4.1.1 Opatření č. 1 ........................................................................................ 34 4.1.2 Opatření č. 2 ........................................................................................ 36 4.1.3 Opatření č. 3 ........................................................................................ 37 4.1.4 Opatření č. 4 ........................................................................................ 39 4.1.5 Neinvestiční opatření, drobná investiční opatření do 50 000 Kč ................... 41 4.2 Souhrn navržených opatření ................................................................. 41 4.2.1 Varianta č. 1 ........................................................................................ 41 4.2.2 Varianta č. 2 ........................................................................................ 44

5

Ekonomické vyhodnocení ....................................................... 47 5.1

Vstupní údaje ........................................................................................ 47

5.2

Výstupní údaje ...................................................................................... 48

5.3

Ukazatele ekonomické efektivnosti ....................................................... 49

6

Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí .............. 52 6.1.1 6.1.2

7

3

Vyhodnocení zátěže životního prostředí po realizaci variant ........................ 52 Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie ......................................... 53

Výstupy energetického auditu ................................................ 54 7.1

Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu ................... 54

7.2

Doporučení a závěrečné stanovisko energetického auditora ................. 55





Přílohy: Příloha Příloha Příloha Příloha

č. č. č. č.

1 2 3 4

-

Evidenční list energetického auditu Protokol a energetický štítek obálky budov podle ČSN 73 0540-2 Osvědčení o odborné způsobilosti Fotodokumentace

Výchozí podklady: • • • • • •

Projekt stávající stavu z roku 1984 zpracovaný firmou Stavoprojekt Olomouc, vedoucí projektant Ing. Arch. Haltmar Faktury za dodávku elektrické energie v letech 2010, 2011, 2012 Zpráva o revizi elektrického zařízení Fotodokumentace Údaje o režimu provozování objektu Zákony, normy, vyhlášky, předpisy, technická literatura

Všechny ceny, se kterými je v EA uvažováno, jsou včetně DPH, v této výši: -

Elektrická energie - roky 2010, 2011, 2012 – 20% Navrhovaná opatření jsou uvažována s DPH 21%




4


1 Identifikační údaje 1.1 Zadavatel energetického auditu Obec Rohle

Název a adresa:

Rohle 56, 789 74 Rohle Jméno odpovědného zástupce:

Ing. Pavel Kutálek – starosta obce

Telefonní a faxové spojení:

+420 583 254 025 +420 777 886 588 003 03 291

IČ:

1.2 Zpracovatel energetického auditu Energy Benefit Centre a.s.

Název a adresa firmy:

Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Telefonní a faxové spojení:

270 003 300

IČ:

290 29 210

Zpracovatel energetického auditu:

Ing. Miroslava Zaťková

Jméno energetického auditora:

Ing. Jaromír Štancl

Oprávnění č.:

0765

1.3 Předmět energetického auditu Předmět:

Zdravotní středisko v obci Rohle

Místo stavby, adresa:

Rohle 55, 789 74 Rohle

Katastrální území:

Rohle (740 420)

Vlastník:

Obec Rohle Rohle 56, 789 74 Rohle

Statutární orgán:

Ing. Pavel Kutálek – starosta obce

Telefonní a faxové spojení:

+420 583 254 025 +420 777 886 588

5





1.4 Zadání energetického auditu Zadání energetického auditu vychází z následujících podkladů: -

z požadavků zadavatele energetického auditu energetický audit budovy je zpracovaný podle § 9 zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhlášky č. 480/2012 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu. Budova je hodnocena dle ČSN 73 0540-2:2011.

1.5 Účel energetického auditu Energetický audit je zpracován za účelem posouzení možností snížení energetických spotřeb budovy, posouzení vytápěcího systému a spotřeby elektrické energie. Cílem navrhovaného řešení bude nalézt a doporučit takové řešení, které z hlediska provozovatele bude nejefektivnější a nejekonomičtější ve vztahu k dlouhodobým spotřebám energií v předmětu EA v souladu se stávajícími, případně připravovanými zákony a závaznými předpisy v oblasti energetiky a životního prostředí. Samotné zpracování energetického auditu, jeho výstupy a závěrečné doporučení proto budou předpokladem pro rozhodování zadavatele energetického auditu o případných investicích do energeticky úsporných opatření.




6


2 Popis výchozího stavu 2.1 Základní údaje o předmětu energetického auditu 2.1.1 Název předmětu energetického auditu Předmětem energetického auditu je zdravotní středisko v obci Rohle v Olomouckém kraji, v okrese Šumperk, stojící na parcele st. 123/2 v katastrálním území obce Rohle (740 420). Situace objektu je znázorněna na obrázku č. 1.

2.1.2 Základní popis předmětu EA Předmětem energetického auditu je budova zdravotního střediska v obci Rohle, která se nachází v centrální části obce Rohle obklopená obytnou zástavbou a byla postavena v roce 1986. Budova zdravotního střediska je dvoupodlažní, částečně podsklepená, obdélníkového půdorysu o maximálních rozměrech 18,4 x 23,9 m se sedlovou střechou. V prvním nadzemním podlaží se nachází ordinace s čekárnou dětského lékaře, izolací a hygienickým zázemím pro děti a personál. K ordinaci dětského lékaře vede samostatný vstup. Hlavním vstupem se dostaneme do zádveří se schodišťovým prostorem, dále do chodby, čekárny a ordinace praktického lékaře. Z chodby se také dostaneme do hygienického zázemí pro pacienty. Ve druhém nadzemním podlaží sídlí lékárna. Ve druhé polovině podlaží jsou v současnosti nevyužité ordinace a čekárna pro stomatologa. V suterénu objektu se nachází kotelna, vodárna, rozvodna a sklad. V roce 2008 došlo k výměně původních okenních výplní za nová plastová s izolačním dvojsklem a s celkovým součinitelem prostupu tepla Uw = 1,2 W/m2K. Objekt je proveden zděnou technologií z voštinových příčně děrovaných cihel o celkové tloušťce obvodové stěny 400 mm s vloženou tepelnou izolací mezi obvodové zdivo o tloušťce 70 mm. Vnitřní omítky jsou vápenné, vnější pak břízolitové. Podlahy na zemině jsou tvořené kročejovou izolací, betonem a nášlapnou vrstvou. Podlahová konstrukce k nevytápěnému suterénu je tvořená z betonových stropních panelů s kročejovou izolací, betonem a nášlapnou vrstvou. Stropní konstrukce k nevytápěné půdě je tvořená z betonových stropních panelů s původními tepelnými izolacemi z minerální vlny o tloušťce 120 mm a krytinou s asfaltových pásů. Střecha objektu je sedlová, tvořená dřevěným krovem s plechovou krytinou. Mezi krokvemi je vložená tepelná izolace z minerální vaty o tloušťce 120 mm. Většina okenních výplní otvorů je v objektu vyměněna za nová plastová s izolačním dvojsklem a s celkovým součinitelem prostupu tepla Uw = 1,2 W/m2K. Původní okenní výplní otvorů jsou dřevěné zdvojené a ocelové s celkovým součinitelem prostupu tepla Uw = 2,4 W/m2K a luxfery s celkovým součinitelem prostupu tepla Uw = 3,2 W/m2K. Vstupní dveře do objektu jsou dřevěné s jednoduchým zasklením a kovové s celkovým součinitel prostupu tepla UD = 3,5 W/m2K. Objekt zdravotního střediska je vytápěn třemi elektrickými akumulačními kotli umístěnými v suterénu, kdy v každém kotli jsou tři elektrické topné tyče. Celkové

7





výkony jednotlivých kotlů jsou 18,0 kW, 19,5 kW a 21,0 kW. Dále ve druhém nadzemním podlaží jsou umístěna jedna elektrická akumulační kamna o výkonu 4,0 kW. Ve zdravotním středisku je instalováno celkem sedm elektrickým zásobníkových ohřívačů a tři elektrické průtokové ohřívače. U dětského lékaře je umístěný elektrický zásobníkový ohřívač TATRAMAT EO 935 (0,85 kW, 80l) a elektrický průtokový ohřívač STROJSMALT N. P. EO 940.1 (2,00 kW, 10 l). U praktického lékaře je instalovaný elektrický zásobníkový ohřívač TATRAMAT EO 935 (0,85 kW, 80l), TATRAMAT EO 936 (1,35 kW, 125 l) a elektrický průtokový ohřívač STROJSMALT N. P. EO 940.1 (2,00 kW, 10 l). V úklidové místnosti ve 2. NP je instalovaný elektrický zásobníkový ohřívač DZD DRAŽICE OKCE (2,00 kW, 51 l). V lékárně je umístěný elektrický zásobníkový ohřívač TATRAMAT EO 935 (0,85 kW, 80 l). V prostorech bývalé stomatologie jsou instalované dva elektrické zásobníkové ohřívače TATRAMAT EO 935 (2 x 0,85 kW, 80 l) a elektrický průtokový ohřívač STROJSMALT N. P. EO 940.1 (2,00 kW, 10 l). Stávající stav Celkový vytápěný objem objektu (vnější rozměry): 2 095,9 m3 Vytápěná podlahová plocha objektu (celkové vnitřní rozměry): 558,0 m2

2.1.3 Charakteristika hlavních činností v předmětu EA Objekt zdravotního střediska slouží k poskytování zdravotní péče obyvatelům obce Rohle a blízkého okolí. Jsou zde ordinace praktického lékaře a dětského lékaře. Dále ve druhém nadzemním podlaží je lékárna a v současné době nevyužívaná část prostorů. Dětská lékařka má ordinační dobu každý pracovní den kromě čtvrtku od 10:30 do 11:15. Praktický lékař má ordinační dobu každý pracovní den od 6:15 do 10:00 a v úterý a ve čtvrtek i od 12:30 do 14:30. Lékárna je v provozu každý pracovní den od 6:30 do 10:30 a v úterý i od 12:00 do 14:30 a ve čtvrtek i od 12:00 do 17:00.




8


2.1.4 Situační plán

Obr. 1 Situace objektu zdravotního střediska v obci Rohle (katastrální mapa)

Obr. 2 Letecký pohled na budovu zdravotního střediska v obci Rohli

2.1.5 Seznam budov v předmětu energetického auditu a jejich účel Předmětem EA je objekt zdravotního střediska.

2.1.6 Výrobní technologie, energeticky významné technologie v předmětu EA Nejedná se o výrobní objekt.

9





2.2 Další zdroje údajů pro zpracování energetického auditu Dostupná projektová dokumentace K objektu byla poskytnuta původní projektová dokumentace z roku 1984 zpracovaná firmou Stavoprojekt Olomouc, vedoucí projektant Ing. Arch. Haltmar. Dále byla poskytnuta zpráva o revizi elektrického zařízení. Na místě pak byla provedena pouze prohlídka objektu s pořízením fotodokumentace, která se stala spolu s projektem základem pro zpracování tohoto energetického auditu. Fakturační měření: Pro výpočet byly poskytnuty faktury za odběr elektrické energie pro zdravotní středisko v obci Rohle v letech 2010, 2011 a 2012. Provozní režim (směnnost, počet pracovních dnů v týdnu) V objektu zdravotního střediska v prvním nadzemním podlaží je ordinace praktického lékaře a dětského lékaře. Dále ve druhém nadzemním podlaží je lékárna a v současné době nevyužívaná část prostorů. Dětská lékařka má ordinační dobu každý pracovní den kromě čtvrtku od 10:30 do 11:15. Praktický lékař má ordinační dobu každý pracovní den od 6:15 do 10:00 a v úterý a ve čtvrtek i od 12:30 do 14:30. Lékárna je v provozu každý pracovní den od 6:30 do 10:30 a v úterý i od 12:00 do 14:30 a ve čtvrtek i od 12:00 do 17:00. Smluvní závazky mající vztah k energetickému hospodářství Provozovatel objektu má uzavřenu smlouvu o dodávce elektrické energie pro vytápění, přípravu teplé vody, osvětlení a ostatní spotřebu s dodavatelem: ČEZ Prodej, s.r.o. Duhová 425/1 140 00 Praha IČ: 272 32 433

2.3 Údaje o energetických vstupech a výstupech Vstupní energie, které jsou fakturačně sledovány: -

Elektrická energie

Elektrická energie Vytápění, ohřev TV, osvětlení, ostatní spotřeba

Zdravotní středisko Rohle

Obr. 3 Informativní tok uvažovaných energií v budově




10


2.3.1 Parametry primárních energetických vstupů Elektrická energie Objekt zdravotního střediska v obci Rohle je napojen na distribuční síť NN dodavatele ČEZ Prodej, s.r.o. V objektu je jedno odběrné místo, velikost hlavního proudového jističe před elektroměrem budovy je 3 x 120 A. Měření spotřeby elektrické energie je přímé, instalovaný elektroměr pro budovu zdravotního střediska je dvoutarifní se sjednanou distribuční sazbou C 25d. Elektřina slouží pro vytápění, přípravu teplé vody, umělé osvětlení a ostatní spotřebu běžných spotřebičů.

2.3.2 Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech V následujících tabulkách je přehled energetických vstupů ve formě nakupovaných a dodávaných energií. Hodnoty jsou použity z dokladů za spotřebu elektrické energie v letech 2010 až 2012. Tabulky obsahují údaje v technických jednotkách a ročních peněžních nákladech. Tabulka č. 1 - Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA za rok 2010 Pro rok: 2010 Jednotka

Množství

Výhřevnost GJ/jednotku

Přepočet na GJ

Přepočet na MWh

Roční náklady v Kč

Nákup elektrické energie VT

MWh

8,61

3,60

31,0

8,6

44 430

Nákup elektrické energie NT

MWh

43,63

3,60

157,1

43,6

97 415

188,1

52,2

141 844

188,1

52,2

141 844

Vstupy paliv a energie

Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob paliv (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie

Pozn.: Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Podíl jednotlivých složek na celkovém objemu spotřebovávaných energií v roce 2010

16,5%

Nákup elektrické energie VT Nákup elektrické energie NT

83,5%

11





Tabulka č. 2 - Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA za rok 2011 Pro rok: 2011 Jednotka

Množství


Přepočet na GJ

Přepočet na MWh



MWh

8,46

3,60

30,5

8,5

46 338


MWh

45,86

3,60

165,1

45,9

114 070

195,6

54,3

160 408

195,6

54,3

160 408





15,6%

Nákup elektrické energie VT Nákup elektrické energie NT

84,4%

Tabulka č. 3 - Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA za rok 2012 Pro rok: 2012 Jednotka

Množství


Přepočet na GJ

Přepočet na MWh



MWh

8,08

3,60

29,1

8,1

45 989


MWh

55,82

3,60

201,0

55,8

148 147

230,0

63,9

194 136



230,0

63,9

194 136





12



12,6%


87,4%


Tabulka č. 4 - Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA za průměrné období Průměr 2011 - 2012 Jednotka

Množství


Přepočet na GJ

Přepočet na MWh



MWh

8,38

3,60

30,2

8,4

47 992


MWh

48,44

3,60

174,4

48,4

130 573

204,6

56,8

178 565


Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob paliv (inventarizace)

-

Celkem spotřeba paliv a energie

-

204,6

56,8

178 565


14,8%

Průměrná spotřeba energie v GJ/rok

Průměrné platby za energie 26,9% v tis. Kč/rok Nákup elektrické energie VT


85,2%

73,1% Nákup elektrické energie NT


Spotřeby elektrické energie jsou brány průměrem za období 2010 až 2012, ceny jsou uvažovány za poslední fakturační období tj. rok 2012.

2.4 Vlastní energetické zdroje 2.4.1 Základní údaje o vlastních energetických zdrojích Objekt zdravotního střediska je vytápěn třemi elektrickými akumulačními kotli umístěnými v suterénu, kdy v každém kotli jsou tři elektrické topné tyče. Celkové výkony jednotlivých kotlů jsou 18,0 kW, 19,5 kW a 21,0 kW. Dále ve druhém

13





nadzemním podlaží jsou umístěna jedna elektrická akumulační kamna o výkonu 4,0 kW. Tyto zdroje vytápění jsou na hranici životnosti. Jejich průměrná odhadovaná účinnost je uvažována na 94%. Zdroje vytápění jsou nahřívány v době platnosti nízkého tarifu, ve vysokém tarifu jsou technicky blokovány proti sepnutí. Ve zdravotním středisku je instalováno celkem sedm elektrickým zásobníkových ohřívačů a tři elektrické průtokové ohřívače. U dětského lékaře je umístěný elektrický zásobníkový ohřívač TATRAMAT EO 935 (0,85 kW, 80l) a elektrický průtokový ohřívač STROJSMALT N. P. EO 940.1 (2,00 kW, 10 l). U praktického lékaře je instalovaný elektrický zásobníkový ohřívač TATRAMAT EO 935 (0,85 kW, 80l), TATRAMAT EO 936 (1,35 kW, 125 l) a elektrický průtokový ohřívač STROJSMALT N. P. EO 940.1 (2,00 kW, 10 l). V úklidové místnosti ve 2. NP je instalovaný elektrický zásobníkový ohřívač DZD DRAŽICE OKCE (2,00 kW, 51 l). V lékárně je umístěný elektrický zásobníkový ohřívač TATRAMAT EO 935 (0,85 kW, 80 l). V prostorech bývalé stomatologie jsou instalované dva elektrické zásobníkové ohřívače TATRAMAT EO 935 (2 x 0,85 kW, 80 l) a elektrický průtokový ohřívač STROJSMALT N. P. EO 940.1 (2,00 kW, 10 l). Účinnost přípravy v těchto ohřívačích je uvažována 98%.

2.4.2 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů Tabulka č. 5 - Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje – stávající stav ř.

Ukazatel

1

jednotka

roční hodnota

Roční celková účinnost zdroje

%

94,11

2

Roční účinnost výroby elektrické energie

%

-

3

Roční účinnost výroby tepla

%

94,11

4

Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny

GJ/MWh

-

5

Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla

GJ/GJ

1,06

6

Roční využití instalovaného elektrického výkonu

hod/rok

-

7

Roční využití instalovaného tepelného výkonu

hod/rok

484,4

Tabulka č. 6 - Bilance výroby energie z vlastních zdrojů – stávající stav jednotka

roční hodnota

MW

-

ř.

Ukazatel

1

Instalovaný elektrický výkon celkem

2

Instalovaný tepelný výkon celkem

MW

3

Výroba elektřiny

MWh

-

4

Prodej elektřiny (z ř.3)

MWh

-

5

Vlastní technologická spotřeba elektřiny na výrobu elektřiny

MWh

-

6


GJ

-

7

Výroba tepla

GJ

132,7

8

Dodávka tepla (z ř.7)

GJ

-

9

Prodej tepla (z ř.7)

GJ

-

0,07610

10 Vlastní technologická spotřeba tepla na výrobu tepla

GJ

-

11 Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla

GJ

141,0

12 Spotřeba energie v palivu celkem (z ř.6 + ř.11)

GJ

141,0




14


2.4.3 Stávající obnovitelné zdroje energie V předmětu EA jsou instalovány obnovitelné zdroje energie. Koncem roku 2012 byla na střechu zdravotního střediska instalována fotovoltaická elektrárna s instalovaným jmenovitým výkonem 25,0 kW. Celkový počet instalovaných panelů činí 127 ks, které jsou instalovány na jihovýchodní sedlovou střechu objektu. Zdravotní středisko vyrobenou elektrickou energii spotřebovává a přebytky elektrické energie dodává do sítě distributora ČEZ Distribuce a.s., se kterým má sjednaný režim zelený bonus.

2.5 Stávající energetická bilance předmětu EA Spotřeba vody ani elektrické energie na přípravu teplé vody nebyla a není samostatně měřena, proto byla stanovena odhadem podle provozu v objektu a dle vstupní energie. Odhad spotřeby teplé vody je uveden v tabulce č. 7 a č. 8. V provozu jsou všechny elektrické ohřívače kromě dvou zásobníkových ohřívačů TATRAMAT EO 935 (2 x 0,85 kW, 80 l) a jednoho průtokového ohřívače STROJSMALT N. P. EO 940.1 (2,00 kW, 10 l), které jsou umístěné v prostorech bývalé stomatologie. Tabulka č. 7 - Stanovení spotřeby energie pro přípravu teplé vody – 5 x elektrický zásobníkový ohřívač teplé vody MYTÍ RUKOU

ÚKLID

4 osoby - praktický lékař, lékárna

350 m2

2 osoby - dětský lékař 5,0 litrů/os.den - praktický lékař, lékárna

10 litrů/100m2.den

2,0 litrů/os.den - dětský lékař 250 dnů - praktický lékař, lékárna

100 dnů

210 dnů - dětský lékař 5,8 m3/rok

3,5 m3/rok

1,1 GJ/rok

0,7 GJ/rok 9,3 m3/rok

Předpokládaná spotřeba TV Měrná potřeba tepla pro ohřev vody z 10°C na 55°C

189,0 MJ/m3

Předpokládaná potřeba tepla pro přípravu TV

1,8 GJ/rok

Ztráty v rozvodech TV

5%


1,9 GJ/rok

Ztráty chladnutím zásobníku

50%


2,8 GJ/rok 98%

Účinnost zdroje výroby tepla (elektrický zásobník) Předpokládaná spotřeba tepla pro přípravu TV - EE

15



2,8 GJ/rok



Tabulka č. 8 - Stanovení spotřeby energie pro přípravu teplé vody – 2 x elektrické průtokový ohřívač teplé vody MYTÍ RUKOU Počet osob

10 osob

Teoretická spotřeba vody na osobu a na den

2,0 litrů/os.den

Počet dní v provozu

250 dnů

Předpokládaná roční spotřeba TV

5,0 m3/rok

Měrná potřeba tepla pro ohřev vody z 10°C na 55°C

189,0 MJ/m3


0,9 GJ/rok

Ztráty v rozvodech TV

0% 0,9 GJ/rok 98%

Předpokládaná potřeba tepla pro přípravu TV Účinnost zdroje výroby tepla (elektrický zásobník)

1,0 GJ/rok

Předpokládaná spotřeba tepla pro přípravu TV - EE

V následující tabulce je základní energetická bilance objektu ve stávajícím stavu, která byla sestavena pro průměrnou spotřebu elektrické energie v období 2010 až 2012. Ceny energií jsou z posledního fakturačního období tj. rok 2012. Tabulka č. 9 - Energetická bilance objektu za průměrné období 2010 až 2012 Ř.

GJ

MWh

náklady Kč

pozn.

1


204,6

56,8

178 565 Nákup EE

1a

elektrická energie

204,6

56,8

178 565 Nákup EE

2

změna zásob paliv

0

0

0

204,6

56,8

178 565

0

0

0

3

ř.1+ř.2

spotřeba paliv a energie prodej energie cizím

4 5

ř.3-ř.4

Konečná spotřeba paliv a energie

204,6

56,8

178 565 Nákup EE

6

z ř. 5

Spotřeba energie na vytápění

137,2

38,1

102 757 EE

8,2

2,3

6 165

0

0

0

0

0

0

7a z ř. 6

z toho ztráty ve zdroji ÚT

7b z ř. 6

z toho ztráty v rozvodech ÚT

8

z ř. 5

Spotřeba energie na nucené větrání

9

z ř. 5

Spotřeba energie na přípravu TV

3,8

1,1

3 658

0,1

0,0

73

1,0

0,3

760

10 z ř. 5

z toho ztráty ve zdroji přípravy TV z toho ztráty v rozvodech TV (cirkulace) Spotřeba energie na chlazení

0

0

0

11 z ř. 5

Spotřeba energie na úpravu vlhkosti

0

0

0

12 z ř. 5

Spotřeba energie na osvětlení

26,4

7,3

41 935

EE

13 z ř. 5

Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy

37,2

10,3

30 216

EE

7c z ř. 10 7d z ř. 10

EE

Pozn.: Cenová hladina roku 2012 vč. DPH (elektrická energie – 20%)




16


2.6 Rozvody energií v předmětu EA 2.6.1 Vnitřní rozvody tepla Systém vytápění je teplovodní. Rozvody topné vody jsou od elektrických akumulačních kotlů vedeny do rozdělovače/sběrače se dvěma topnými okruhy. Rozvody topné vody jsou z ocelových svařovaných trubek a v technické místnosti jsou opatřeny izolací ze skelné vaty s ochrannou rabicovou vložkou. V nadzemních podlažích jsou již rozvody bez izolace. Otopná soustava je dvoutrubková s nuceným oběhem topné vody. Otopná tělesa jsou litinová článková, na přívodu osazená termoregulačními ventily s termostatickými hlavicemi. Na otopných tělesech jsou instalovány poměrové měřiče tepla. Rozvody topné vody jsou v suterénu vedeny ležatě pod stropem. Na ležaté potrubí jsou napojena jednotlivá stoupací potrubí vedoucí do nadzemních podlaží, kde jsou již rozvody vedeny u podlahy. Tyto rozvody nejsou nijak izolovány, ale jejich ztráty je možno brát jako příspěvek k vytápění budovy. Rozvody teplé vody od elektrických zásobníkových a průtokových ohřívačů jsou provedeny ocelovým i plastovým potrubím bez tepelné izolace. Rozvody jsou krátké, teplá voda je odebírána přímo v místě přípravy. Z tohoto důvodu byly ztráty na rozvodech elektrických zásobníkových ohřívačů odhadnuty na cca 5% a u elektrických průtokových ohřívačů nebyly uvažovány. V elektrických zásobníkových ohřívačích dochází vlivem jejich malého využití k chladnutí vody cca kolem 50% z celkového objemu.

2.6.2 Vnitřní rozvod elektrické energie Objekt je napojen z distribuční sítě ČEZ Prodej s.r.o. na napěťové hladině NN. Napojení je provedeno z přípojkové skříně, umístěné u vstupu do budovy, do elektroměrového rozvaděče a odtud kabelem AYKY 3x120 + 70 mm do hlavního rozvaděče budovy, který je umístěn v suterénu objektu. Rozvody jsou provedeny kabely AYKY a AYKYL uloženými v kotelně na kabelových roštech, ostatní jsou umístěny pod omítkou. Zásuvkové rozvody v místnostech pro zdravotní účely jsou provedeny z kabelů CYKY uloženými pod omítkou. Elektrická energie v budově je využívána zejména pro vytápění, ohřev teplé vody a pro provoz drobných elektrických zařízení. Odběr elektrické energie v budově je měřen jedním dvousazbovým elektroměrem (č. měř. 51014477), jistič před elektroměrem měřícím spotřebu elektřiny má proudovou hodnotu 3 x 120 A. Poloha napájecích rozvaděčů umožňuje poměrně krátké přívody NN prakticky pro všechny spotřebiče. To zaručuje optimální nízkou úroveň ztrát v rozvodech, které nepřesáhnou 3 % což je vyhovující hodnota. Přenosová kapacita kabelových rozvodů má dostatečnou rezervu a je umožněno selektivní jištění jednotlivých úseků kabelových rozvodů i vnitřní instalace v budově.

17





2.7 Podstatné spotřebiče elektrické energie Objekt zdravotního střediska v obci Rohle využívá produkt „Akumulace 8“ od poskytovatele ČEZ Prodej s.r.o. s distribuční sazbou C 25d. Odběr elektrické energie je 8 hodin v nízkém tarifu a 16 hodin denně ve vysokém tarifu. Elektrická energie v nízkém tarifu slouží primárně pro vytápění, ohřev teplé vody, ale v této době jsou používány i jiné elektrospotřebiče. V budově je měřen celkový odběr elektrické energie. Je proto nutné vycházet z podkladů o instalovaném výkonu a zejména době využití těchto spotřebičů podle zjištěných údajů. Mezi nejvýznamnější elektrické spotřebiče v budově patří elektrické akumulační kotle, elektrické zásobníkové a průtokové ohřívače teplé vody, osvětlovací soustava a běžné vybavení zdravotního střediska.

2.7.1 Vytápění Objekt zdravotního střediska je vytápěn třemi elektrickými akumulačními kotli umístěnými v suterénu, kdy v každém kotli jsou tři elektrické topné tyče. Celkové výkony jednotlivých kotlů jsou 18,0 kW, 19,5 kW a 21,0 kW. Dále ve druhém nadzemním podlaží jsou umístěna jedna elektrická akumulační kamna o výkonu 4,0 kW. Tyto zdroje vytápění jsou na hranici životnosti. Jejich průměrná odhadovaná účinnost je uvažována na 94%. Zdroje vytápění jsou nahřívány v době platnosti nízkého tarifu, ve vysokém tarifu jsou technicky blokovány proti sepnutí.

2.7.2 Osvětlení Osvětlení objektu je realizováno soustavou zářivkových a žárovkových svítidel. Svítidla jsou spínána ručně, pomocí klasických vypínačů. Svítidla jsou čištěna převážně z vnější strany, okenní plochy jsou čištěny pravidelně. Bylo provedeno informativní měření a osvětlenost kanceláří s instalovanými zářivkami splňuje požadavky ČSN EN 12464-1.

2.7.3 Zásobníkové ohřívače a průtokové ohřívače teplé vody Ve zdravotním středisku je instalováno celkem sedm elektrickým zásobníkových ohřívačů a tři elektrické průtokové ohřívače. U dětského lékaře je umístěný elektrický zásobníkový ohřívač TATRAMAT EO 935 (0,85 kW, 80l) a elektrický průtokový ohřívač STROJSMALT N. P. EO 940.1 (2,00 kW, 10 l). U praktického lékaře je instalovaný elektrický zásobníkový ohřívač TATRAMAT EO 935 (0,85 kW, 80l), TATRAMAT EO 936 (1,35 kW, 125 l) a elektrický průtokový ohřívač STROJSMALT N. P. EO 940.1 (2,00 kW, 10 l). V úklidové místnosti ve 2. NP je instalovaný elektrický zásobníkový ohřívač DZD DRAŽICE OKCE (2,00 kW, 51 l). V lékárně je umístěný elektrický zásobníkový ohřívač TATRAMAT EO 935 (0,85 kW, 80 l). V prostorech bývalé stomatologie jsou instalované dva elektrické zásobníkové ohřívače TATRAMAT EO 935 (2 x 0,85 kW, 80 l) a elektrický průtokový ohřívač STROJSMALT N. P. EO 940.1 (2,00 kW, 10 l). Účinnost přípravy v těchto ohřívačích je uvažována 98%.




18


2.7.4 Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) V objektu je přirozené větrání, vzduchotechnická zařízení nejsou realizována, ale ve dvou místnostech jsou instalovány odtahové ventilátory.

2.7.5 Významné energetické výrobní technologie V objektu jsou dále provozovány běžné spotřebiče, jako počítače s monitory, rádia, rychlovarné konvice, lednice atd. Žádná významnější energeticky náročná výrobní technologie se v popisovaném objektu nenachází. Tabulka č. 10 - Rozdělení spotřeby elektrické energie Počet

Příkon na kus

Celkový příkon

Provozní doba

Spotřeba elektřiny

ks 117,0

kW/ks 0,1

kW 11,7

hod/rok 625

kWh/rok 7 325

Zásobníkový ohřívač teplé vody

7,0

1,09

7,6

104

788

Průtokový ohřívač

3,0

2,0

6,0

45

268

Elektrické akumulační kotle a kamna

4,0

15,6

62,5

610

38 119

-

-

-

0,0

10 321

131,0

18,8

87,8

1383

56 821

Spotřebič elektrické energie Osvětlení

Ostatní spotřebiče CELKEM

Mimo výše uvedených spotřebičů se v budově energeticky náročná výrobní technologie nenachází.

žádná

další

významnější

2.8 Dopady na životní prostředí Zdrojem energie pro vytápění, ohřev teplé vody, pro osvětlení a ostatní spotřebu je elektrická energie. Využíváním tohoto zdroje energie vznikají emise. Emisní koeficienty použitých paliv a množství emisí v tunách za rok je uvedeno v následujících tabulkách. Emise vzniklé při spotřebě elektrické energie jsou počítány z parametrů systémové hnědouhelné elektrárny Tabulka č. 11 - Emisní koeficienty použitého paliva Emisní koeficienty t/100GJ Tuhé látky SO2 NOX CxHy CO CO2 Eps

19


Elektrická energie 0,0026 0,0489 0,0416 0,0031 0,0039 32,5000 0,0656




Tabulka č. 12 - Současný stav produkce emisí Výpočet emisí Stávající stav (t/rok) Tuhé látky 0,005298 SO2 0,100109 NOX CxHy CO CO2

0,085033 0,006321 0,008039 66,480180

Eps

0,134188

Z lokálního pohledu nemá provoz objektu negativní vliv na životní prostředí. Z globálního pohledu je zde spotřebováváno značné množství elektrické energie, která je neobnovitelným zdrojem energie.

2.9 Stavebně technické řešení předmětu EA Objekt je proveden zděnou technologií z voštinových příčně děrovaných cihel o celkové tloušťce obvodové stěny 400 mm s vloženou tepelnou izolací mezi obvodové zdivo o tloušťce 70 mm. Vnitřní omítky jsou vápenné, vnější pak břízolitové. Podlahy na zemině jsou tvořené kročejovou izolací, betonem a nášlapnou vrstvou. Podlahová konstrukce k nevytápěnému suterénu je tvořená z betonových stropních panelů s kročejovou izolací, betonem a nášlapnou vrstvou. Stropní konstrukce k nevytápěné půdě je tvořená z betonových stropních panelů s původními tepelnými izolacemi z minerální vlny o tloušťce 120 mm a krytinou s asfaltových pásů. Střecha objektu je sedlová, tvořená dřevěným krovem s plechovou krytinou. Mezi krokvemi je vložená tepelná izolace z minerální vaty o tloušťce 120 mm. Většina okenních výplní otvorů je v objektu vyměněna za nová plastová s izolačním dvojsklem a s celkovým součinitelem prostupu tepla Uw = 1,2 W/m2K. Původní okenní výplní otvorů jsou dřevěné zdvojené a ocelové s celkovým součinitelem prostupu tepla Uw = 2,4 W/m2K a luxfery s celkovým součinitelem prostupu tepla Uw = 3,2 W/m2K. Vstupní dveře do objektu jsou dřevěné s jednoduchým zasklením a kovové s celkovým součinitel prostupu tepla UD = 3,5 W/m2K. Následující tabulky specifikují základní údaje a jednotlivé stavební konstrukce posuzovaných budov ve stávajícím stavu. Tabulka č. 13 - Hodnoty pro stanovení objemového faktoru tvaru objektu

Geometrické parametry objektu Celková plocha ochlazovaných konstrukcí na hranici vytápěného prostoru

m2

Objem vytápěné části budovy (vnější rozměry)

m

Faktor tvaru budovy A / V

2


m /m


1149,3

3

2095,9 3

0,55


20


Tabulka č. 14 - Základní údaje budovy, specifikace stavebních konstrukcí budovy

Technické parametry objektu Počet nadzemních podlaží

-

Počet podzemních podlaží

-

2 1

m

3

2 095,9

Podlahová plocha vytápěných místností

m

2

558,0

Průměrná světlá výška vytápěných místností

m

Vytápěný objem budovy (vnější rozměry)

Konstrukce svislé neprůsvitné Výplně otvorů Stropní konstrukce Střešní konstrukce Konstrukce podlahy k suterénu Konstrukce podlahy na zemině

3,00

m

2

372,9

m

2

106,4

m

2

309,3

m

2

39,7

m

2

118,7

m

2

202,2

2.10 Popis míry zanedbané údržby Dle vlastního průzkumu objektu lze konstatovat, že údržba vnitřního zařízení je prováděna pravidelně, provozovatel se snaží postupně objekt rekonstruovat. V roce 2008 došlo k výměně původních okenních výplní za nová plastová s izolačním dvojsklem a s celkovým součinitelem prostupu tepla Uw = 1,2 W/m2K. Koncem roku 2012 byla na střechu zdravotního střediska instalována fotovoltaická elektrárna.

2.11 Zkušenosti získané od provozovatele objektu Dle informací provozovatele objektu je objekt vytápěn rovnoměrně, bez větších problémů. Průměrná vnitřní návrhová teplota při plném provozu budovy byla pro zdravotní středisko stanovena na 19,5°C. V současné době je část prostorů ve druhém nadzemním podlaží nevyužívaná a proto je temperovaná.

21





3 Zhodnocení výchozího stavu V souladu se zadáním energetického auditu jsou za posuzovanou soustavu považovány: 1. 2. 3. 4. 5.

jednotlivé stavební části budov zdroje ÚT zdroje TV, rozvody TV osvětlení budovy spotřebiče elektrické energie v budově

Při posuzování energetických vstupů a výstupů s následným zhodnocením výchozího stavu formou energetických bilancí se vycházelo z následujícího stavu:

3.1.1 Budova zdravotního střediska, Rohle 1. obvodový plášť má nevyhovující tepelně technické vlastnosti, stěny nesplňují požadavky ČSN 73 0540-2:2011 na součinitele prostupu tepla 2. stropní a střešní konstrukce nesplňují požadavky ČSN 73 0540-2:2011 na součinitele prostupu tepla 3. podlahové konstrukce na terénu, ani podlahové konstrukce k suterénu nesplňují požadavky ČSN 73 0540-2:2011 na hodnoty součinitele prostupu tepla 4. původní okenní výplně otvorů nesplňují požadavky ČSN 73 0540-2:2011 na hodnoty součinitele prostupu tepla 5. nové okenní výplně otvorů splňují požadavky ČSN 73 0540-2:2011 na hodnoty součinitele prostupu tepla 6. vchodové dveře nesplňují požadavky ČSN 73 0540-2:2011 na součinitele prostupu tepla 7. budova byla vyhodnocena podle ČSN 73 0540-2:2011 a její průměrný součinitel prostupu tepla byl zařazen do kategorie E – Nehospodárná

3.1.2 Vytápění 1. Objekt zdravotního střediska je vytápěn třemi elektrickými akumulačními kotli, v každém kotli jsou tři elektrické topné tyče 2. Celkové výkony jednotlivých kotlů jsou 18,0 kW, 19,5 kW a 21,0 kW 3. Dále ve druhém nadzemním podlaží jsou umístěna jedna elektrická akumulační kamna o výkonu 4,0 kW 4. Jejich průměrná odhadovaná účinnost je uvažována na 94% 5. Zdroje vytápění jsou nahřívány v době platnosti nízkého tarifu, ve vysokém tarifu jsou technicky blokovány proti sepnutí 6. Systém vytápění je teplovodní, rozvody topné vody jsou od elektrických akumulačních kotlů vedeny do rozdělovače/sběrače se dvěma topnými okruhy 7. Rozvody topné vody jsou z ocelových svařovaných trubek a v technické místnosti jsou opatřeny izolací ze skelné vaty s ochrannou rabicovou vložkou, v nadzemních podlažích jsou již rozvody bez izolace 8. Otopná soustava je dvoutrubková s nuceným oběhem topné vody Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic



22


9. Otopná tělesa jsou litinová článková, na přívodu osazená termoregulačními ventily s termostatickými hlavicemi, na otopných tělesech jsou instalovány poměrové měřiče tepla 10.Rozvody topné vody jsou v suterénu vedeny ležatě pod stropem, na ležaté potrubí jsou napojena jednotlivá stoupací potrubí vedoucí do nadzemních podlaží, kde jsou již rozvody vedeny u podlahy, tyto rozvody nejsou nijak izolovány, ale jejich ztráty je možno brát jako příspěvek k vytápění budovy

3.1.3 Příprava TV 1. Ve zdravotním středisku je instalováno celkem sedm elektrickým zásobníkových ohřívačů a tři elektrické průtokové ohřívače 2. U dětského lékaře je umístěný elektrický zásobníkový ohřívač TATRAMAT EO 935 (0,85 kW, 80l) a elektrický průtokový ohřívač STROJSMALT N. P. EO 940.1 (2,00 kW, 10 l) 3. U praktického lékaře je instalovaný elektrický zásobníkový ohřívač TATRAMAT EO 935 (0,85 kW, 80l), TATRAMAT EO 936 (1,35 kW, 125 l) a elektrický průtokový ohřívač STROJSMALT N. P. EO 940.1 (2,00 kW, 10 l) 4. V úklidové místnosti ve 2. NP je instalovaný elektrický zásobníkový ohřívač DZD DRAŽICE OKCE (2,00 kW, 51 l) 5. V lékárně je umístěný elektrický zásobníkový ohřívač TATRAMAT EO 935 (0,85 kW, 80 l) 6. V prostorech bývalé stomatologie jsou instalované dva elektrické zásobníkové ohřívače TATRAMAT EO 935 (2 x 0,85 kW, 80 l) a elektrický průtokový ohřívač STROJSMALT N. P. EO 940.1 (2,00 kW, 10 l) 7. Účinnost přípravy v těchto ohřívačích je uvažována 98%. 8. Rozvody teplé vody od elektrických zásobníkových a průtokových ohřívačů jsou provedeny ocelovým i plastovým potrubím bez tepelné izolace 9. Rozvody jsou krátké, teplá voda je odebírána přímo v místě přípravy, z tohoto důvodu byly ztráty na rozvodech elektrických zásobníkových ohřívačů odhadnuty na cca 5% a u elektrických průtokových ohřívačů nebyly uvažovány 10.V elektrických zásobníkových ohřívačích dochází vlivem jejich malého využití k chladnutí vody cca kolem 50% z celkového objemu

3.1.4 Osvětlení 1. 2. 3. 4.

Osvětlení objektu je realizováno soustavou zářivkových a žárovkových svítidel Svítidla jsou spínána ručně, pomocí klasických vypínačů Osvětlenost splňuje požadavky ČSN EN 12464-1 Osvětlované prostory jsou čisté (zdi, podlahy, stropy), svítidla jsou z vnitřní strany čistá, okna jsou čistá

3.1.5 Ostatní elektrické spotřebiče a vzduchotechnika 1. V objektu je přirozené větrání, vzduchotechnická zařízení nejsou realizována, ale ve dvou místnostech jsou instalovány odtahové ventilátory 2. V objektu je instalován osobní výtah, který je využívaný minimálně.

23





3. V objektu jsou dále provozovány běžné spotřebiče, jako počítače s monitory, rádia, rychlovarné konvice, lednice atd Tabulka č. 15 - Porovnání stávající sazby s jinými produkty AKUMULACE AKUMULACE STANDARD 8 8

Produkt

C25d

Distribuční sazba

C26d

stávající stav

C03d

porovnání s jinou sazbou

Průměrná spotřeba elektřiny ve VT

MWh/rok

8,38

8,38

56,82

Průměrná spotřeba elektřiny v NT

MWh/rok

48,44

48,44

0,00

Stále platby - odběrné místo

Kč/měs

45

45

45

Hlavní jistič

A

nad 3x100A do 3x125A včetně

Stálé platby - jistič Platby za silovou el. energii

Kč/A Kč/MWh VT Kč/MWh NT

1 291,0

1 291,0

1 821,0

Platby za distribuci elektřiny

Kč/MWh VT

1 814,8

1 156,6

1 031,5

Kč/MWh NT

54,5

54,5

1 031,5

Stále platby

Kč za MWh

570,0

570,0

570,0

Celkové náklady bez DPH

Kč/rok

148 804

175 687

271 773

Celkové náklady včetně DPH

Kč/rok

178 565

210 824

326 128

1388

4088

6263

2 055,0

2 055,0

1 821,0

Bylo provedeno orientační porovnání stávající spotřeby elektrické energie za poslední tři roky pro zdravotní středisko v obci Rohle s jinými sazbami od daného dodavatele. Ceny byly převzaty z platného ceníku dodavatele ČEZ Prodej s.r.o. Jak ukazuje porovnání, je stávající distribuční sazba C 25d od daného dodavatele nejvýhodnější.

3.2 Energetické hodnocení objektu Tepelně-technické výpočty byly provedeny podle ČSN 73 0540 „Tepelná ochrana budov“. Energetické hodnocení objektu je zpracováno podle ČSN 73 0540, ČSN EN 12831 a ČSN EN ISO 13790.

3.2.1 Posouzení tepelně - technických vlastností konstrukcí budovy Bylo provedeno porovnání součinitelů prostupu tepla konstrukcí na systémové hranici budovy s požadovanými hodnotami normou ČSN 73 0540-2:2011, které jsou uvedeny v následujících tabulkách. Jelikož se v prvním nadzemním podlaží vyskytují ordinace, byl součinitel prostupu tepla pro fasádu a podlahovou konstrukci k suterénu navrhován pro vnitřní návrhovou teplotu 24°C. Pro ostatní prostory zdravotního střediska byla použita návrhová vnitřní teplota a součinitelé prostupu tepla pro 20°C.




24


Tabulka č. 16 - Normové součinitele prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce dle ČSN

Druh konstrukce Konstrukce svislé neprůsvitné (těžké) Konstrukce neprůsvitné k nevytápěnému prostoru Konstrukce výplňové - okna Konstrukce výplňové - dveře Konstrukce stropu k nevytápěné půdě Konstrukce podlahy přilehlá k zemině Konstrukce podlahy k nevytápěnému suterénu

ČSN 73 0540-2:2011 Požadovaná Doporučená 20°C (24°C) 20°C (24°C) 0,30 (0,24) 0,25 (0,20) 0,60 0,40 1,50 1,20 1,70 1,20 0,30 0,20 0,45 0,30 0,60 (0,48) 0,40 (0,32)

Tabulka č. 17 - Součinitele prostupu tepla stávajících konstrukcí v budově

Druh konstrukce

Stav

Konstrukce svislé neprůsvitné (těžké) Konstrukce neprůsvitné k nevytápěnému prostoru Konstrukce výplňové - okna Konstrukce výplňové - dveře Konstrukce stropu k nevytápěné půdě Konstrukce podlahy přilehlá k zemině Konstrukce podlahy k nevytápěnému suterénu

Nevyhovuje Nevyhovuje Ne/Vyhovuje Nevyhovuje Nevyhovuje Nevyhovuje Nevyhovuje

Součinitel prostupu tepla U [W/(m2K)] 0,61 1,35 1,20 až 3,20 3,50 0,53 1,27 0,96

Stávající obalové konstrukce budovy nevyhovují současným požadavkům na jejich tepelně technické vlastnosti. Součinitele prostupu tepla většiny konstrukcí nesplňují požadavky normy ČSN 73 0540-2:2011.

3.2.2 Porovnání průměrného součinitele prostupu tepla budovy Dále bylo provedeno hodnocení energetické náročnosti objektu průměrného součinitele prostupu tepla budovy podle ČSN 73 0540-2:2011.

pomocí

Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska energetické náročnosti, zní: Uem ≤ Uem,R Uem - vypočtený průměrný součinitel prostupu tepla budovy W/(m2K) Uem,R - požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla W/(m2K) Vyhodnocení průměrného součinitele prostupu tepla celé budovy ve stávajícím stavu je v následující tabulce

25





Tabulka č. 18 - Průměrný součinitel prostupu tepla objektu

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (ČSN 73 0540-2:2011) – STÁVAJÍCÍ STAV Ht - měrná ztráta prostupem

859,60

W/K

Uem - průměrný součinitel prostupu tepla

0,75

W/(m2K)

Uem,N - průměrný součinitel prostupu tepla (referenční budova)

0,41

W/(m2K)

Uem,N - průměrný součinitel prostupu tepla, požadovaná hodnota

0,41

W/(m2K)

Uem,N,rec - průměrný součinitel prostupu tepla, doporučená hodnota

0,31

W/(m2K)

Klasifikační ukazatel CI

1,82

Nehospodárná

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy nevyhovuje požadované hodnotě normy ČSN 73 0540-2:2011, hodnota průměrného součinitele prostupu tepla budovy spadá do kategorie E – Nehospodárná. Z energetického štítku obálky budovy, který je součástí příloh, je zřejmé, které konstrukce se nejvíce podílejí na prostupu tepla a kde je možné hledat potenciál energetických úspor.

3.2.3 Tepelné ztráty budovy Výpočet tepelné ztráty je proveden pro: Lokalita Šumperk Nejnižší venkovní výpočtová teplota vzduchu -15 °C Střední teplota venkovního vzduchu v topném období tes 3,7 °C Počet dní v topném období 246 Krajinná oblast s intenzivními větry, chráněná budova stojící v zástavbě. Měrná tepelná ztráta prostupem tepla budovy ve stávajícím stavu je podle teoretického výpočtu (podle ČSN 73 0540-4 v souladu s ČSN EN ISO 13789, ČSN EN ISO 13790, ČSN EN ISO 13370) HT = 859,60 W/K. Tepelná ztráta budovy ve stávajícím stavu 35,5 kW při průměrné vnitřní teplotě 19,5 °C byla vypočtena podle ČSN EN 12831 v programu společnosti Protech s.r.o. Nový Bor. A byla použita pro naladění modelu energetické potřeby budovy. Procentuální podíl jednotlivých konstrukcí a větrání na celkových tepelných ztrátách budovy je vyčíslen v následující tabulce a znázorněn na uvedeném grafu. Tabulka č. 19 - Rozdělení tepelných ztrát budovy – stávající stav Rozdělení tepelných ztrát objektu - STÁVAJÍCÍ STAV Strop a střecha Stěny Výplně otvorů Podlaha Tepelná ztráta prostupem tepla obálkou budovy Tepelná ztráta větráním v budově Celková tepelná ztráta objektu


H [W] 6 641 8 575 7 153 1 948 24 317 11 145 35 462


Procentuální podíl 18,7% 24,2% 20,2% 5,5% 68,6% 31,4% 100,0%


26


Rozdělení tepelných ztrát - STÁVAJÍCÍ STAV 19% 31%

Strop a střecha Stěny Výplně otvorů

24% 5% 20%

Podlaha Větrání

Z rozdělení tepelných ztrát vyplývá, kde je možné hledat snížení potřeby tepla na vytápění objektu. Největší podíl na tepelných ztrátách stávajícího objektu mají prostupy tepla přes obvodové stěny (24 %), stropem a střechou (19 %), ztráty výplněmi otvorů (20 %) a dále pak prostupy podlahou (5 %). Významný podíl tvoří tepelná ztráta přirozeným větráním – přibližně 31 %.

3.2.4 Model energetické potřeby budovy Při výpočtu potřeby tepla na vytápění budovy se zpravidla zjišťuje roční potřeba energie v GJ za otopné období bilančním hodnocením na základě posouzení stavebních konstrukcí objektu. Metodika tohoto posouzení je dána vyhláškou 148/2007 Sb. a rovněž soustavou norem ČSN 060210, ČSN 730540, ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN EN 832, ČSN EN ISO 12831, ČSN EN ISO 13370 a ČSN EN ISO 13789. Stanovení roční potřeby tepla na vytápění budovy bylo provedeno denostupňovou metodou, která vychází z tepelných ztrát objektu (vypočtené v kapitole 3.2.3.), klimatických podmínek místa stavby a zohledňuje provozní režim vytápění v objektu. Roční potřeba tepla na vytápění v GJ/rok byla vypočtena ze vzorce: (tis – tes) Evyt = 24 . Qc . ε . d -------------- . 3,6.10-3 (tis – te) kde:

Evyt Qc ε εi εt εd ηo

27

roční potřeba tepla na vytápění – tepelná ztráta (GJ/rok) celková tepelná ztráta objektu (kW) celkový opravný součinitel ε = εi . εt . εd / (ηo . ηr) koeficient vyjadřující vliv nesoučasnosti výpočtových uvažovaných při výpočtu celkové tepelné ztráty objektu koeficient vlivu režimu vytápění během dne resp. noci zkrácení doby vytápění podle využití budovy během týdne účinnost rozvodu



hodnot



ηr d tis tes te

možnost regulace systému vytápění počet dnů otopného období průměrná vnitřní teplota v objektu průměrná venkovní teplota otopného období nejnižší výpočtová venkovní teplota

Z uvedeného vzorce pak vyplývá, v které části lze hledat potenciál: a) Qc snížení tepelné ztráty obvodového pláště, výplní a stropů b) ε ovlivněné použitou regulací (počasí, čas, vnitřní teplota, zónová regulace, individuální regulace, prováděním nočního útlumu, dodržení vnitřních teplot) a provozem vytápění dané budovy, ε je sestaven jako součin koeficientů c) ostatní je závislé na klimatických podmínkách Hodnoty těchto činitelů popisujících režim vytápění v hodnoceném objektu uvádí následující tabulka: Tabulka č. 20 - Celkový opravný součinitel budovy Celkový opravný součinitel

e

0,42

vliv nesoučasnosti ztráty prostupem a infiltrací

ei

0,80

vlivu režimu vytápění (útlumy o víkendech)

et

0,80

zkrácení doby vytápění (pětidenní provoz) účinnost rozvodu možnost regulace systému vytápění

ed ho hr

0,60 0,96 0,96

Dlouhodobá klimatická data byla převzata z údajů nejbližší meteorologické stanice ČHMÚ - Šumperk. Tabulka č. 21 - Potřeba tepla objektu vypočtená z energetického modelu budovy VÝPOČET POTŘEBY TEPLA NA VYTÁPĚNÍ BUDOVY - DDP

STÁVAJÍCÍ

Celková tepelná ztráta objektu

kW

35,46

Průměrná vnitřní teplota v objektu

°C

19,5

Výpočtová venkovní teplota

°C

-15

Průměrná venkovní teplota (tes)

°C

3,5

Počet topných dnů

dny

242

Počet denostupňů

K.dny

3 872

Celkový opravný součinitel

-

0,417

Potřeba tepla na vytápění budovy

GJ

143,3

Teoretická potřeba tepla na vytápění zdravotního střediska v hodnoceném období vypočtená z energetického modelu budovy je 143,3 GJ/rok. Průměrná vnitřní teplota byla vypočtena na 19,5 °C.




28


3.2.5 Využití tepelných zisků Vzhledem k přítomnosti termostatické regulace jsou ve výpočtu uvažovány tepelné zisky. Tepelné zisky EVZ a EVS z vnitřních zdrojů tepla a ze slunečního záření za otopné období se stanovují pro občanské a obytné budovy za podmínky, že je instalována dynamická regulace otopného systému. Tabulka č. 22 - Výpočet tepelných zisků podle ČSN EN ISO 13790 Výpočet dle ČSN EN ISO 13790

kWh

GJ

Tepelné zisky z vnitřních zdrojů

166

0,6

Tepelné zisky ze slunečního záření

1 417

5,1

Celkové tepelné zisky

1 583

5,7

3.2.6 Výpočtová spotřeba tepla na vytápění objektu Při uvažování účinnosti výroby tepla zdrojem (elektrické akumulační kotle) 94% je teoretická spotřeba tepla na vytápění 146,4 GJ/rok, což je 40,7 MWh/rok. Pro verifikaci výpočtového modelu objektu byl proveden přepočet skutečných spotřeb tepla (z faktur) v hodnoceném období 2010 až 2012 na dlouhodobý průměr (DDP 30) pomocí denostupňové metody. Měsíční klimatická data pro stanovení teoretické potřeby tepla na vytápění objektu v hodnoceném období byla převzata z průměru údajů meteorologických stanic ČHMÚ v Šumperku. Porovnání teoretické spotřeby tepla se skutečnou je provedeno v tabulce č. 24. Tabulka č. 23 - Skutečná spotřeba tepla objektu přepočtená na dlouhodobý průměr Rok

2010

2011

2012

DDP

Roční spotřeba tepla v objektu [GJ/rok]

153,9

116,1

141,7

146,2

Počet denostupňů °D (20)

4 019

3 222

3 640

3872

Tabulka č. 24 - Porovnání fakturované a modelové spotřeby tepla v objektu

29

Skutečná spotřeba tepla

Vypočtená spotřeba tepla

Rozdíl

(z účetních dokladů, přepočtená na nominální rok - DDP)

(z modelu energetické potřeby obálkový výpočet) po odečtení tepelných zisků

(účetní doklady x model)

GJ/rok

GJ/rok

%

146,2

146,4

0,1%





Teoretická spotřeba tepla vypočtená z energetického modelu budovy se od skutečné spotřeby tepla na vytápění budovy přepočtené na teplotně průměrný rok (DDP) liší o 0,10 %. Výpočtový model dobře popisuje energetické chování budovy. Pro další výpočty a energetické bilance tedy bude použita teoretická spotřeba energie na vytápění budovy 146,4 GJ/rok.

3.3 Upravená energetická bilance předmětu EA 3.3.1 Upravená energetická bilance objektu V následující tabulce je upravená energetická bilance sestavená z teoretického modelu energetické potřeby budovy pro výchozí stav objektu. Z důvodu instalace fotovoltaické elektrárny na střechu zdravotního střediska na konci roku 2012, ze které je využívána vyrobená elektrická energie pro budovu zdravotního střediska, byla stanovena nová cena za elektrickou energii pro rok 2012 ve výši 228 Kč (VT) a 107 Kč (NT), ve které je započítán finanční přínos fotovoltaické elektrárny, který činí za rok cca 153,0 tis. Kč. Tabulka č. 25 - Upravená energetická bilance posuzovaného objektu Ř.

GJ

MWh

náklady Kč

pozn.

1


213,7

59,4

26 533

Nákup EE

1a

elektrická energie

213,7

59,4

26 533

Nákup EE

2

změna zásob paliv

0

0

0

213,7

59,4

26 533

0

0

0

3

ř.1+ř.2

spotřeba paliv a energie prodej energie cizím

4 5

ř.3-ř.4

Konečná spotřeba paliv a energie

213,7

59,4

26 533

Nákup EE

6

z ř. 5

Spotřeba energie na vytápění

146,4

40,7

15 684

EE

8,8

2,4

941

0

0

0

0

0

0

7a z ř. 6


7b z ř. 6


8

z ř. 5

Spotřeba energie na nucené větrání

9

z ř. 5

Spotřeba energie na přípravu TV

3,8

1,1

523

0,1

0,0

10

1,0

0,3

109

10 z ř. 5

z toho ztráty ve zdroji přípravy TV z toho ztráty v rozvodech TV (cirkulace) Spotřeba energie na chlazení

0

0

0

11 z ř. 5

Spotřeba energie na úpravu vlhkosti

0

0

0

12 z ř. 5

Spotřeba energie na osvětlení

26,4

7,3

6 001

EE

13 z ř. 5

Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy

37,2

10,3

4 324

EE

7c z ř. 10 7d z ř. 10

EE

Pozn.: Cenová hladina roku 2012 vč. DPH 20% Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic



30


3.3.2 Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje Tabulka č. 26 - Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje ř. Ukazatel

jednotka roční hodnota

1 Roční celková účinnost zdroje

%

94,10

2 Roční účinnost výroby elektrické energie

%

-

3 Roční účinnost výroby tepla

%

94,10

GJ/MWh

-


GJ/GJ

1,06

6 Roční využití instalovaného elektrického výkonu

hod/rok

-

7 Roční využití instalovaného tepelného výkonu

hod/rok

515,8

4 Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny

Tabulka č. 27 - Bilance výroby energie z vlastních zdrojů jednotka

roční hodnota

Instalovaný elektrický výkon celkem

MW

-

2

Instalovaný tepelný výkon celkem

MW

0,0761

3

Výroba elektřiny

MWh

-

4

Prodej elektřiny (z ř.3)

MWh

-

5

Vlastní technologická spotřeba elektřiny na výrobu elektřiny

MWh

-

6


GJ

-

7

Výroba tepla

GJ

141,3

8

Dodávka tepla (z ř.7)

GJ

-

9

Prodej tepla (z ř.7)

GJ

-

10 Vlastní technologická spotřeba tepla na výrobu tepla

GJ

-


GJ

150,2

12 Spotřeba energie v palivu celkem (z ř.6 + ř.11)

GJ

150,2

ř.

Ukazatel

1

3.4 Vyhodnocení hospodaření energiemi Rozborem lze dojít k následujícím závěrům: Průměrný součinitel prostupu tepla budovy zdravotního střediska v Rohli nesplňuje požadavek normy ČSN 73 0540-2:2011. Budova byla vyhodnocena a zařazena do klasifikačního stupně E – Nehospodárná. Dále bylo zjištěno: - Většina konstrukcí na obálce budovy nesplňuje normou ČSN 73 0540 - 2:2011 požadované součinitele prostupu tepla - Objekt zdravotního střediska je vytápěn třemi elektrickými akumulačními kotli, v každém kotli jsou tři elektrické topné tyče - Celkové výkony jednotlivých kotlů jsou 18,0 kW, 19,5 kW a 21,0 kW - Dále ve druhém nadzemním podlaží jsou umístěna jedna elektrická akumulační kamna o výkonu 4,0 kW

31





-

-

-

-

-

-

Jejich průměrná odhadovaná účinnost je uvažována na 94% Systém vytápění je teplovodní, rozvody topné vody jsou od elektrických akumulačních kotlů vedeny do rozdělovače/sběrače se dvěma topnými okruhy Otopná soustava je dvoutrubková s nuceným oběhem topné vody Otopná tělesa jsou litinová článková, na přívodu osazená termoregulačními ventily s termostatickými hlavicemi, na otopných tělesech jsou instalovány poměrové měřiče tepla Ve zdravotním středisku je instalováno celkem sedm elektrickým zásobníkových ohřívačů a tři elektrické průtokové ohřívače U dětského lékaře je umístěný elektrický zásobníkový ohřívač TATRAMAT EO 935 (0,85 kW, 80l) a elektrický průtokový ohřívač STROJSMALT N. P. EO 940.1 (2,00 kW, 10 l) U praktického lékaře je instalovaný elektrický zásobníkový ohřívač TATRAMAT EO 935 (0,85 kW, 80l), TATRAMAT EO 936 (1,35 kW, 125 l) a elektrický průtokový ohřívač STROJSMALT N. P. EO 940.1 (2,00 kW, 10 l) V úklidové místnosti ve 2. NP je instalovaný elektrický zásobníkový ohřívač DZD DRAŽICE OKCE (2,00 kW, 51 l) V lékárně je umístěný elektrický zásobníkový ohřívač TATRAMAT EO 935 (0,85 kW, 80 l) V prostorech bývalé stomatologie jsou instalované dva elektrické zásobníkové ohřívače TATRAMAT EO 935 (2 x 0,85 kW, 80 l) a elektrický průtokový ohřívač STROJSMALT N. P. EO 940.1 (2,00 kW, 10 l) Účinnost přípravy v těchto ohřívačích je uvažována 98%. Rozvody teplé vody od elektrických zásobníkových a průtokových ohřívačů jsou provedeny ocelovým i plastovým potrubím bez tepelné izolace Rozvody jsou krátké, teplá voda je odebírána přímo v místě přípravy, z tohoto důvodu byly ztráty na rozvodech elektrických zásobníkových ohřívačů odhadnuty na cca 5% a u elektrických průtokových ohřívačů nebyly uvažovány V elektrických zásobníkových ohřívačích dochází vlivem jejich malého využití k chladnutí vody cca kolem 50% z celkového objemu Osvětlení objektu je realizováno soustavou zářivkových a žárovkových svítidel V objektu je přirozené větrání, vzduchotechnická zařízení nejsou realizována, ale ve dvou místnostech jsou instalovány odtahové ventilátory V objektu je instalován osobní výtah, který je využívaný minimálně. V objektu jsou dále provozovány běžné spotřebiče, jako počítače s monitory, rádia, rychlovarné konvice, lednice atd

3.5 Celkový potenciál energetických úspor Potenciál úspor tepla je možné hledat zejména ve snížení tepelných ztrát budovy prostřednictvím zateplení obvodových stěn, stropu k nevytápěné půdě, stropu suterénu, zateplením střechy a výměnou zbylých výplní otvorů.




32


Tabulka 28 - Potenciál energetických úspor pro jednotlivá opatření Popis navrhovaných opatření

33

Potenciál energetických úspor (GJ/rok)

Výměna výplní otvorů

7,7

Zateplení fasády

22,2

Zateplení stropu a střechy

17,2

Zateplení stropu suterénu

3,8





4 Návrh opatření ke snížení spotřeby energie 4.1 Návrh technického řešení Energetický audit při návrhu technických řešení vychází ze stávajícího stavu technologií a budovy, způsobu vytápění a ze znalostí v oblasti stavebnictví, výroby a distribuce tepla a elektrické energie. Faktory ovlivňující spotřebu tepelné energie: • Zvolený systém zateplení a tloušťka použitého izolantu • Prostup tepla otvorovými výplněmi - kvalita oken a ochlazovaných dveří • Infiltrace spárami výplní - těsnění spár • Poměr otvorových výplní a zdiva • Způsob vytápění a ohřevu TV - volba zdroje tepla a topného média • Regulace vytápění • Existence zádveří • Orientace otvorových výplní ke světovým stranám • Využití vnitřních a vnějších zdrojů tepla – tepelné zisky • Energetické chování uživatelů objektu Výše uvedené faktory je vhodné posoudit v rámci "Energetického auditu". Energetický audit provádí návrh opatření, která přinesou co největší úspory při vynaložení co nejnižších investic.

4.1.1 Opatření č. 1 Název: Výměna výplní otvorů Popis: Zbylé původní výplně otvorů Většina okenních výplní otvorů je v objektu vyměněna za nová plastová s izolačním dvojsklem a s celkovým součinitelem prostupu tepla Uw = 1,2 W/m2K. Původní okenní výplní otvorů jsou dřevěné zdvojené a ocelové s celkovým součinitelem prostupu tepla Uw = 2,4 W/m2K a luxfery s celkovým součinitelem prostupu tepla Uw = 3,2 W/m2K. Vstupní dveře do objektu jsou dřevěné s jednoduchým zasklením a kovové s celkovým součinitel prostupu tepla UD = 3,5 W/m2K. Původní výplně otvorů ve vytápěných prostorech nesplňují současné tepelně technické požadavky dané normou ČSN 73 0540-2:2011, tedy Uw = 1,50 W/m2K a Ud = 1,70 W/m2K. Návrh opatření počítá s instalací nových oken s izolačním dvojsklem s celkovým součinitelem prostupu tepla oken Uw = 1,20 W/m2K a instalací nových dveří s izolačním dvojsklem s celkovým součinitelem prostupu tepla Ud = 1,20 W/m2K. Návrh opatření dále počítá s instalací výplní oken v nevytápěných prostorech suterénu a garáže s celkovým součinitelem prostupu tepla oken Uw = 1,50 W/m2K.




34


Všechny nové výplně otvorů tak splní doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla normou ČSN 73 0540-2:2011. Celková plocha vyměňovaných výplní otvorů ve vytápěném i nevytápěném prostoru činí 29,7 m2. Z toho 24,5 m2 je ve vytápěném prostoru a 5,2 m2 v nevytápěném prostoru. Původní výplně otvorů v nevytápěném prostoru mají vysokou infiltraci a jejich výměnou rovněž dojde k úspoře energie. Cena včetně demontáže původních výplní a instalace nových je přibližně 6 655 Kč/m2 včetně DPH (5 500 Kč/m2 bez DPH). Tabulka č. 29 - Stanovení investičních nákladů na opatření č. 1 Plocha výplňových konstrukcí

2

29,7

[m ] 2

Měrná cena zateplované konstrukce vč. DPH

[Kč/m ]

Investiční náklady na opatření vč. DPH

[Kč]

6 655 197 787

Tabulka č. 30 - Energeticko-ekonomické přínosy opatření č. 1 Opatření 1 - Výměna výplní otvorů

GJ/rok

Investiční náklady

Kč/rok

197 787

Množství energie pro vytápění (EE)

138,6

14 857

Množství energie pro přípravu TV (EE)

3,8

523

Množství energie pro osvětlení (EE)

26,4

6 001

Množství energie pro ostatní spotřebu (EE)

37,2

4 324

Množství energií celkem po realizaci

206,0

25 706

Mzdy

-

-

Ztráty

-

-

Ostatní (údržba kotelny)

-

-

206,0

25 706

Množství energie-prodej

0,0

0

Úspora tepelné energie

7,7

828

213,7

26 533

Celkové provozní náklady po realizaci opatření

Množství energie a provozní náklady před realizací

Pozn.: Cenová hladina roku 2012 (DPH 20%), cena navržených opatření s 21% DPH Do ceny elektrické energie je započítána výroba elektrické energie fotovoltaickou elektrárnou.

Výměnou otvorových výplní dojde ke snížení spotřeby elektrické energie pro vytápění o 7,7 GJ/rok. To představuje úsporu provozních nákladů na vytápění o 0,8 tis. Kč/rok. Aktuální cena elektrické energie pro vytápění včetně využití fotovoltaické elektrárny je 228 Kč (VT) a 107 Kč (NT).

35





250

Spotřeba energií pro opatření č. 1

GJ/rok

200 150 100 50 0

Výchozí stav

Opatření č. 1

4.1.2 Opatření č. 2 Název: Zateplení fasády Popis: Obvodové konstrukce objektu

Objekt je proveden zděnou technologií z voštinových příčně děrovaných cihel o celkové tloušťce obvodové stěny 400 mm s vloženou tepelnou izolací mezi obvodové zdivo o tloušťce 70 mm. Vnitřní omítky jsou vápenné, vnější pak břízolitové. Tyto obvodové konstrukce mají součinitel prostupu tepla U = 0,61 W/m2K. Obvodové stěny budovy zdravotního střediska nesplňují požadavek normy ČSN 73 0540-2:2011. Norma předepisuje pro vnější těžkou stěnu součinitel prostupu tepla U = 0,30 W/m2K u objektů s převažující vnitřní teplotou 20°C. Vzhledem k tomu že se v objektu zdravotního střediska nachází ordinace, kde je vnitřní návrhová teplota 24°C, byl stanoven přepočtený požadavek pro vnější těžkou obvodovou stěnu U = 0,24 W/m2K. Stávající obvodový plášť je doporučeno opatřit certifikovaným kontaktním zateplovacím systémem, např. minerální vatou tloušťky 140 mm se součinitelem tepelné vodivosti λ = 0,037 W/mK. Po provedení tohoto opatření bude součinitel prostupu tepla všech stěn splňovat doporučenou hodnotu pro danou vnitřní návrhovou teplotu 24 °C - U = 0,20 W/m2K, pro stěnu těžkou, podle ČSN 73 0540 2:2011. Celková plocha fasády určená k zateplení je 352,8 m2. Cena zateplení se pohybuje okolo 2 178 Kč/m2 včetně DPH (1 800 Kč/m2 bez DPH). Tabulka č. 31 - Stanovení investičních nákladů na opatření č. 2 Celková zateplovaná plocha fasády

2

352,8

[m ] 2


[Kč/m ]


[Kč]



2 178 768 398


36


Tabulka č. 32 - Energeticko-ekonomické přínosy opatření č. 2 Opatření 2 - Zateplení fasády

GJ/rok


Kč/rok

768 398


124,1

13 303


3,8

523


26,4

6 001


37,2

4 324


191,5

24 152

Mzdy

-

-

Ztráty

-

-


-

-

191,5

24 152


0,0

0


22,2

2 381


213,7

26 533



Zateplením stěn objektu dojde ke snížení spotřeby elektrické energie pro vytápění o 22,2 GJ/rok. To představuje úsporu provozních nákladů na vytápění o 2,4 tis. Kč/rok. Aktuální cena elektrické energie pro vytápění včetně využití fotovoltaické elektrárny je 228 Kč (VT) a 107 Kč (NT).

Spotřeba energií pro opatření č. 2 250

GJ/rok

200 150 100 50 0

Výchozí stav

Opatření č. 2

4.1.3 Opatření č. 3 Název: Zateplení stropu a střechy Popis: Stropní konstrukce k nevytápěné půdě a střecha

Stropní konstrukce k nevytápěné půdě je tvořená z betonových stropních panelů s původními tepelnými izolacemi z minerální vlny o tloušťce 120 mm a krytinou s asfaltových pásů. Střecha objektu je sedlová, tvořená dřevěným krovem s plechovou

37





krytinou. Mezi krokvemi je vložená tepelná izolace z minerální vaty o tloušťce 120 mm. Součinitel prostupu tepla této stropní konstrukce k nevytápěné půdě je U = 0,53 W/m2K a střešní konstrukce U = 0,50 W/m2K Stropní ani střešní konstrukce nesplňuje požadavek normy ČSN 73 0540-2:2011. Norma předepisuje pro stropní konstrukce součinitel prostupu tepla U = 0,30 W/m2K a pro střešní konstrukce U = 0,24 W/m2K. Stávající konstrukci stropu k nevytápěné půdě je doporučeno dozateplit např. minerální vatou tloušťky 160 mm se součinitelem tepelné vodivosti λ = 0,039 W/mK. Minerální vata bude uložena do křížového roštu s nášlapnou vrstvou z prken. Stávající střešní konstrukci je doporučeno dozateplit pod krokvemi např. minerální vatou tloušťky 200 mm se součinitelem tepelné vodivosti λ = 0,035 W/mK. Po provedení tohoto opatření bude součinitel prostupu tepla tohoto stropu splňovat doporučenou hodnotu U = 0,20 W/m2K podle ČSN 73 0540-2:2011 a součinitel prostupu tepla střechy bude splňovat doporučenou hodnotu U = 0,16 W/m2K podle ČSN 73 0540-2:2011. Celková zateplovaná plocha stropu a střechy je 349,0 m2. Cena zateplení se pohybuje kolem 1 452 Kč/m2 včetně DPH (1 200 Kč/m2 bez DPH). Tabulka č. 33 - Stanovení investičních nákladů na opatření č. 3 Celková zateplovaná plocha stropu

2

349,0

[m ] 2


[Kč/m ]


[Kč]

1 452 506 748

Tabulka č. 34 - Energeticko-ekonomické přínosy opatření č. 3 Opatření 3 - Zateplení stropu a střechy

GJ/rok

Investiční náklady Množství energie pro vytápění (EE)

Kč/rok

506 748 129,2

13 842


3,8

523


26,4

6 001


37,2

4 324


196,5

24 691

Mzdy

-

-

Ztráty

-

-


-

-

196,5

24 691


0,0

0


17,2

1 842


213,7

26 533





38



Zateplením stropu a střechy objektu dojde ke snížení spotřeby elektrické energie pro vytápění o 17,2 GJ/rok. To představuje úsporu provozních nákladů na vytápění o 1,8 tis. Kč/rok. Aktuální cena elektrické energie pro vytápění včetně využití fotovoltaické elektrárny je 228 Kč (VT) a 107 Kč (NT).


GJ/rok

200 150 100 50 0

Výchozí stav

Opatření č. 3

4.1.4 Opatření č. 4 Název: Zateplení stropu suterénu Popis: Stropní konstrukce suterénu Stropní konstrukce suterénu je tvořená z betonových stropních panelů s kročejovou izolací, betonem a nášlapnou vrstvou. Součinitel prostupu tepla této konstrukce je U = 0,96 W/m2K. Stropní konstrukce k suterénu nesplňuje požadavek normy ČSN 73 0540-2:2011. Norma předepisuje pro konstrukci do nevytápěného prostoru součinitel prostupu tepla U = 0,60 W/m2K u objektů s převažující vnitřní teplotou 20°C. Vzhledem k tomu že se jedná o objekt zdravotního střediska, kde je vnitřní návrhová teplota v ordinacích 24°C, byl stanoven přepočtený požadavek pro konstrukci k nevytápěnému prostoru U = 0,48 W/m2K. Stávající stropní konstrukci nevytápěného suterénu je doporučeno zateplit např. minerální vatou tloušťky 140mm se součinitelem tepelné vodivosti λ = 0,042 W/mK. Po provedení tohoto opatření bude součinitel prostupu tepla stropní konstrukce splňovat doporučenou hodnotu pro danou vnitřní návrhovou teplotu 24 °C - U = 0,32 W/m2K, podle ČSN 73 0540-2:2011. Celková zateplovaná plocha stropu suterénu je 118,7 m2. Cena zateplení se pohybuje kolem 1 452 Kč/m2 včetně DPH (1 200 Kč/m2 bez DPH).

39





Tabulka č. 35 - Stanovení investičních nákladů na opatření č. 4 2

Plocha výplňových konstrukcí

118,7

[m ] 2


[Kč/m ]


[Kč]

1 452 172 352

Tabulka č. 36 - Energeticko-ekonomické přínosy opatření č. 4 Opatření 4 - Zateplení stropu suterénu

GJ/rok


Kč/rok

172 352


142,6

15 277


3,8

523


26,4

6 001


37,2

4 324


209,9

26 126

Mzdy

-

-

Ztráty

-

-


-

-


209,9

26 126


0,0

0


3,8

407

213,7

26 533



Zateplením stropu suterénu dojde ke snížení spotřeby elektrické energie pro vytápění o 3,8 GJ/rok. To představuje úsporu provozních nákladů na vytápění o 0,4 tis. Kč/rok. Aktuální cena elektrické energie pro vytápění včetně využití fotovoltaické elektrárny je 228 Kč (VT) a 107 Kč (NT).


GJ/rok

200 150 100 50 0

Výchozí stav


Opatření č. 4



40


4.1.5 Neinvestiční opatření, drobná investiční opatření do 50 000 Kč Nízkonákladová opatření mají jen velmi nízké nebo žádné náklady na jejich realizaci. Většinu z nich lze realizovat v rámci standardních povinností nebo činností uživatelů prostor popř. obsluhy technických zařízení a podobně. Realizací některých opatření bezprostředně nevzniknou žádné úspory energií, avšak preventivně se zabrání případnému zvýšení v důsledku poruch a havárií. Vyčíslení nákladů a úspor daného opatření je proto provedeno pouze u středně a vysokonákladových opatření. Zpracovatel energetického auditu doporučuje jako neinvestiční opatření provést řádné zaizolování elektrických akumulačních kotlů. V současném stavu dochází vlivem špatné izolace k velkým ztrátám tepla do okolí.

4.2 Souhrn navržených opatření V následujících tabulkách je uvedeno přehledné shrnutí realizačních nákladů a předpokládaných úspor energie u jednotlivých opatření. Tabulka č. 37 - Souhrn navrhovaných opatření

Opatření

Roční úspory Název opatření

Pořizovací výdaje

Úspora energie

Měrné Návratnost Ostatní náklady TS výdaje

celkem

tis. Kč

GJ

tis. Kč

tis.Kč/GJ

let

tis. Kč

tis. Kč

1

Výměna výplní otvorů

197,79

7,7

0,83

25,61

239,0

0,0

0,8

2

Zateplení fasády

768,40

22,2

2,38

34,58

322,7

0,0

2,4

3

Zateplení stropu a střechy

506,75

17,2

1,84

29,48

275,1

0,0

1,8

4

Zateplení stropu suterénu

172,35

3,8

0,41

45,36

423,3

0,0

0,4


Z výše uvedených opatření jsou rozpracovány dvě varianty řešení pro provedení dalšího podrobného hodnocení. Navržená opatření lze realizovat každé samostatně a přinesou příslušnou úsporu energie. V následujících tabulkách a grafech jsou shrnuty upravené energetické bilance jednotlivých energeticky úsporných opatření, a to jak v bilancích energie (GJ/rok), tak ve finančních tocích (tis. Kč/rok). Ceny energií jsou cenami roku 2012. V mezisoučtech nákladů po realizaci je v některých případech možná odchylka +/- 1 tis. Kč způsobená zaokrouhlováním.

4.2.1

Varianta č. 1

Název: Kombinace opatření č. 1, 2 a č. 3 Popis: Zateplení fasády, výměna zbylých výplní otvorů a zateplení stropu

41





k nevytápěné půdě a střechy -

Výměna výplní otvorů (opatření č. 1) Zateplení fasády (opatření č. 2) Zateplení stropu a střechy (opatření č. 3) Celková úspora energií: 47,1 GJ/rok Celková úspora nákladů: 5,1 tis. Kč/rok Tabulka č. 38 - Seznam opatření ve variantě č. 1

Navržená úsporná opatření

I

Varianta: Roční úspory

tis. Kč/r

GJ/r

tis. Kč/r

tis. Kč/r

Úspora výdajů na opravy tis. Kč/r

1 Výměna výplní otvorů

197,8

7,7

0,8

0

0

0

2 Zateplení fasády

768,4

22,2

2,4

0

0

0

3 Zateplení stropu a střechy

506,7

17,2

1,8

0

0

0

1 472,9

47,1

5,1

0

0

0

Pořizovací výdaje č.

Název opatření

Varianta celkem

Úspora osob. výdajů

Úspora energie

Úspora Úspora ostatních celkem výdajů tis. Kč/r

Kč/r 5 051

Opatření

Pozn.: Cena navržených opatření s 21% DPH. Tabulka č. 39 - Upravená energetická bilance pro variantu č. 1 ř.

Ukazatel

MWh Kč / rok

GJ

GJ

výchozí stav

MWh Kč / rok varianta I

1 vstupy paliv a energie

213,7

59,4

26 533 166,6

46,3

21 482

1a elektrická energie 2 změna zásob paliv

213,7 0

59,4

26 533 166,6 0 0

46,3

0

0

21 482 0

3 spotřeba paliv a energie 4 prodej energie cizím

213,7

59,4

26 533 166,6

46,3

21 482

0

0

0

0

5 konečná spotřeba paliv a energie v objektu spotřeba energie na vytápění 6

213,7

59,4

26 533 166,6

46,3

21 482

146,4

15 684

99,2

941

6,0

27,6 1,7

10 633

8,8

40,7 2,4

0

0

0

0

0

0

7a


7b


8

spotřeba energie na nucené větrání

9 7c

spotřeba energie na přípravu TV

7d

0

0

638

0

0

0

0

0

0

3,8

523

3,8

523

10

0,1

1,1 0,0

109

1,0

0,3

109

z toho ztráty ve zdroji přípravy TV

0,1

1,1 0,0

z toho ztráty v rozvodech TV (cirkulace)

1,0

0,3

10

10 Spotřeba energie na chlazení

0

0

0

0

0

0

11 Spotřeba energie na úpravu vlhkosti

0

0

0

0

0

0

26,4

7,3

6 001

26,4

7,3

6 001

37,2

10,3

4 324

37,2

10,3

4 324

spotřeba energie na osvětlení spotřeba energie na technologické a ost. 13 procesy 12




42



Spotřeba energií pro variantu č. 1 250

GJ/rok

200 150 100 50 0

Výchozí stav

Varianta č. 1

Po realizaci varianty č. 1 bude klasifikační koeficient CI roven 1,15 a budova bude klasifikována jako D – Nevyhovující. Průměrný součinitel prostupu tepla Uem bude vyšší než požadovaná hodnota normou ČSN 73 0540-2:2011. Tato varianta byla posouzena s ohledem na přání investora. Tabulka č. 40 - Změna energetické náročnosti po variantě č. 1

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (ČSN 73 0540-2:2011) Ht - měrná ztráta prostupem

541,92

W/K

Uem - průměrný součinitel prostupu tepla vypočtený

0,47

W/(m2K)


0,41

W/(m2K)


0,41

W/(m2K)


0,31

W/(m2K)


1,15

Nevyhovující

Po realizaci varianty č. 1 bude tepelná ztráta objektu 24,5 kW. Rozdělení tepelných ztrát objektu ukazuje následující tabulka a graf. Tabulka č. 41 - Rozdělení tepelných ztrát po realizaci varianty č. 1 Rozdělení tepelných ztrát objektu - VARIANTA 1 Strop a střecha Stěny Výplně otvorů Podlaha Tepelná ztráta prostupem tepla obálkou budovy Tepelná ztráta větráním v budově Celková tepelná ztráta objektu

43


H [W] 2 643 3 404 5 357 1 948 13 352 11 145 24 497





Rozdělení tepelných ztrát po realizaci VARIANTY 1 11%

Strop a střecha 14%

45%

Stěny Výplně otvorů

22%

Podlaha Větrání

8%

Tepelná ztráta výplněmi otvorů tvoří (22 %), ztráty podlahou (22 %), dále pak prostupy přes strop a střechu (11 %) a ztráty prostupem obvodovými stěnami tvoří (14 %). Významný podíl tvoří tepelná ztráta přirozeným větráním – přibližně 45 %.

Varianta č. 2

4.2.2

Název: Kombinace opatření č. 1, 2, 3 a č. 4 Popis: Zateplení fasády, výměna zbylých výplní otvorů, zateplení stropu k nevytápěné půdě, zateplení střechy a zateplení stropu suterénu

-

Výměna výplní otvorů (opatření č. 1) Zateplení fasády (opatření č. 2) Zateplení stropu a střechy (opatření č. 3) Zateplení stropu k suterénu (opatření č. 4)

Celková úspora energií: 50,9 GJ/rok Celková úspora nákladů: 5,5 tis. Kč/rok Tabulka č. 42 - Seznam opatření ve variantě č. 2 Navržená úsporná opatření

Varianta: Roční úspory Pořizovací výdaje

č.

Název opatření tis. Kč/r

Úspora energie

Úspora osob. výdajů

GJ/r tis. Kč/r

tis. Kč/r

Úspora výdajů na opravy tis. Kč/r

Úspora Úspora ostatních celkem výdajů tis. Kč/r

1 Výměna výplní otvorů

197,8

7,7

0,8

0

0

0

2 Zateplení fasády

768,4

22,2

2,4

0

0

0

3 Zateplení stropu a střechy

506,7

17,2

1,8

0

0

0

4 Zateplení stropu suterénu

172,4

3,8

0,4

0

0

0

1 645,3

50,9

5,5

0

0

0

Varianta celkem

Kč/r

5 458

Opatření

II

Pozn.: Cena navržených opatření s 21% DPH Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic



44


Tabulka č. 43 - Upravená energetická bilance pro variantu č. 2 ř.

GJ

Ukazatel

MWh Kč / rok

GJ

výchozí stav

MWh Kč / rok varianta II

1 vstupy paliv a energie

213,7

59,4

26 533 162,8

45,2

21 075

1a elektrická energie 2 změna zásob paliv

213,7 0

59,4

26 533 162,8 0 0

45,2

0

0

21 075 0

3 spotřeba paliv a energie 4 prodej energie cizím

213,7

59,4

26 533 162,8

45,2

21 075

0

0

0

0

5 konečná spotřeba paliv a energie v objektu spotřeba energie na vytápění 6

213,7

59,4

26 533 162,8

45,2

21 075

146,4

15 684

95,4

941

0

26,5 0

10 226

8,8

40,7 2,4

0

0

0

0

0

0

7a


7b


8

spotřeba energie na nucené větrání

9 7c

spotřeba energie na přípravu TV

7d

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3,8

523

3,8

523

10

0,1

1,1 0,0

109

1,0

0,3

140

z toho ztráty ve zdroji přípravy TV

0,1

1,1 0,0

z toho ztráty v rozvodech TV (cirkulace)

1,0

0,3

10

10 Spotřeba energie na chlazení

0

0

0

0

0

0

11 Spotřeba energie na úpravu vlhkosti

0

0

0

0

0

0

26,4

7,3

6 001

26,4

7,3

6 001

37,2

10,3

4 324

37,2

10,3

4 324

spotřeba energie na osvětlení spotřeba energie na technologické a ost. 13 procesy 12


Spotřeba energií pro variantu č. 2 250

GJ/rok

200 150 100 50 0 Výchozí stav

Varianta č. 2

Po realizaci varianty č. 2 bude klasifikační koeficient CI roven 0,97 a budova bude klasifikována jako C – Vyhovující. Průměrný součinitel prostupu tepla Uem bude nižší než požadovaná hodnota normou ČSN 73 0540-2:2011.

45





Tabulka č. 44 - Změna energetické náročnosti po variantě č. 2


457,49

W/K


0,40

W/(m2K)


0,41

W/(m2K)


0,41

W/(m2K)


0,31

W/(m2K)


0,97

Vyhovující

Po realizaci varianty č. 2 bude tepelná ztráta objektu 23,6 kW. Rozdělení tepelných ztrát objektu ukazuje následující tabulka a graf. Tabulka č. 45 - Rozdělení tepelných ztrát po realizaci varianty č. 2 Rozdělení tepelných ztrát objektu - VARIANTA 2 Strop a střecha Stěny Výplně otvorů Podlaha Tepelná ztráta prostupem tepla obálkou budovy Tepelná ztráta větráním v budově Celková tepelná ztráta objektu

H [W] 2 643 2 943 5 345 1 658 12 589 11 032 23 621


Rozdělení tepelných ztrát po realizaci VARIANTY 2 11%

Strop a střecha 12%

47%

Stěny Výplně otvorů Podlaha

23%

Větrání

7%

Tepelná ztráta výplněmi otvorů tvoří (23 %), ztráty podlahou (7 %), dále pak prostupy přes strop a střechu (11 %) a ztráty prostupem obvodovými stěnami tvoří (12 %). Významný podíl tvoří tepelná ztráta přirozeným větráním – přibližně 47 %.




46


5 Ekonomické vyhodnocení Ekonomické vyhodnocení je prováděno bez uvažování dotací či úvěru, tedy s vlastními

investičními

prostředky.

Ekonomická

analýza

se

zabývá

vyhodnocením energetických a stavebních opatření na úsporu energie v objektu.

Cílem

ekonomické

analýzy

je

zjistit

vhodnost

realizace

jednotlivých opatření z ekonomického hlediska. Ekonomická analýza byla provedena na základě několika kritérií, z nichž nejdůležitější je současná hodnota v podobě diskontovaného toku hotovosti za dobu životnosti. Vstupní údaje pro ekonomickou analýzu jsou získávány takto: • výše nákladů na úsporná opatření plynoucí z odborného odhadu na základě výsledků obdobných, již realizovaných akcí • cenové informace výrobců, montážních firem a dodavatelských firem • informace z publikací a internetu Úspory jsou chápány jako rozdíl výdajů za energie v případě, že k realizaci navrhovaných opatření nedojde a v případě, že opatření realizována budou. Jako základ pro výpočet úspor tedy slouží současný stav a příslušné provozní výdaje, tak jak je uvedeno v energetických bilancích jednotlivých variant.

5.1 Vstupní údaje Diskontní míra Pro ocenění hodnoty prostředků vydaných nebo přijatých v budoucnu se často pracuje s převodem na současnou hodnotu. Diskontní míra je prostředek, který tento převod umožňuje. Jde o určitou formu vyjádření meziroční hodnotové změny úrokové míry a dalších faktorů. Zvolená diskontní míra je 3 %. Doba porovnání Doba porovnání se obvykle stanovuje na základě životnosti zařízení. Vzhledem k tomu, že u navrhovaných opatření na úsporu energie se doby životnosti v jednotlivých variantách liší, je uvažována pro danou variantu doba životnosti části s nejnižší dobou životnosti. Cenový vývoj Během doby provozování zařízení se může významně měnit inflace a tím i ceny. V obvyklém případě pak především změny cen energie výrazně ovlivňují ekonomické výsledky energetických projektů. Ve výpočtu je zahrnut meziroční vzrůst ceny energií o 3 %.

47





5.2 Výstupní údaje Prostá doba návratnosti investice Prostá návratnost investic je pomocným kritériem pro investiční rozhodování. Prostá návratnost nezohledňuje skutečnou časovou hodnotu peněz (ocenění toků hotovosti prostřednictvím diskontní míry), proto je její vypovídací schopnost omezená a slouží jen jako orientační kritérium. Kritérium určuje, za jak dlouho pokryjí příjmy z projektu jeho investiční náklady.

Ts = kde:

IN CF

IN

Investiční výdaje projektu

CF

Roční přínosy projektu (cash-flow, změna peněžních toků po realizaci projektu)

Reálná doba návratnosti investice Při uvažování současné hodnoty toků hotovosti lze určit dobu, ve které v daném projektu nastane rovnováha mezi příjmy a výdaji. Tato doba se označuje jako diskontovaná doba návratnosti prostředků a lze ji považovat za kriterium se srovnatelnou vypovídací schopností jako NPV. Obecně lze diskontovanou dobu návratnosti stanovit z podmínky NPV = 0. Tsd

∑ CF ⋅ (1 + r ) t =1

kde:

Tsd

t

−t

− IN = 0

reálná doba návratnosti

R

diskont

t

hodnocené období (1 až n let)

Čistá současná hodnota Základem pro určení čisté současné hodnoty je určení toků hotovosti. Toky hotovosti (Cash Flow) jsou rozdílem příjmů a výdajů spojených s projektem v jednotlivých letech. Toky hotovosti v sobě zahrnují veškeré hodnotové změny během života projektu. Pro hodnocení toků hotovosti se tyto upravují převodem z budoucích hodnot do současnosti. Hodnoty jsou zpravidla převedeny do období, kdy dochází k vynaložení největších investic. Takto převedená hodnota se nazývá současná hodnota. Průběžné pokrytí investic a dalších výdajů příjmy vyjadřuje kumulovaný tok hotovosti, kdy se jednotlivé roční hodnoty průběžně sčítají (kumulují) a představují skutečný hodnotový stav u realizovaného opatření v příslušném roce. Pokud je hodnota kumulovaného toku hotovosti v daném roce záporná, nedošlo v tomto období k pokrytí výdajů projektu jeho příjmy.




48


Hodnota diskontovaného kumulovaného toku hotovosti v posledním roce se označuje zkratkou NPV (Net Present Value) a slouží jako důležité kriterium pro posuzování a porovnávání projektů. Vhodnost použití čisté současné hodnoty je dána především tím, že zohledňuje vliv času po celou dobu hodnocení, zahrnuje změnu hodnotových vstupů i výstupů realizace opatření a může zohledňovat způsob financování. Čím vyšší je hodnota NPV, tím je opatření ekonomicky výhodnější. Pokud je hodnota NPV záporná, opatření nelze za daných podmínek realizovat. Tž

NPV = ∑ CFt ⋅ (1 + r ) − IN −t

t =1

Cash Flow Tok hotovosti (Cash Flow) v daném roce se pro opatření navržená a hodnocená v rámci energetického auditu stanovuje takto: Cash Flow (CF) = Úspory (U) – Investiční náklady (IN)

Úspory (U) – reprezentují změnu provozních nákladů vyvolaných realizací opatření a stanoví se jako rozdíl provozních nákladů před realizací a po realizaci opatření Investiční náklady (IN) – náklady spojené s pořízením energetických zařízení a stavebních konstrukcí.

5.3 Ukazatele ekonomické efektivnosti Hodnocení ekonomické efektivnosti je provedeno pomocí více ukazatelů. Nejvýznamnější je ukazatel čistá současná hodnota (NPV), který v praxi ukazuje vždy na nejlepší variantu z posuzovaných alternativ. Základním pravidlem ukazatele NPV je, že nejlepší varianta je taková, která má nejvyšší hodnotu NPV. Zároveň platí, že všechny varianty, které mají NPV větší než nula, jsou ekonomicky efektivní. Ostatní ukazatelé jsou: vnitřní výnosové procento (IRR), prostá doba návratnosti (Ts) a reálná doba návratnosti (Tsd). Upozornění zpracovatele energetického auditu: Návratnosti uvedené v auditu jsou vztaženy k ceně technických a jiných opatření bez prostředků potřebných pro projektování, technického dozoru na investiční akci, sledování a vyhodnocování účinnosti zavedených opatření. V neposlední řadě není uvažována cena finančních zdrojů (úroků).

49





Tabulka č. 46 - Ekonomické vyhodnocení jednotlivých investičních variant

Varianta Investice z toho investice do EÚP Změna nákladů na energie Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné…) Změna provozních nákladů (údržba, opravy…) Změna tržeb (za teplo, el. energii…) Přínosy projektu celkem Reinvestice po 15 letech Doba hodnocení Diskont Růst cen energií Prostá doba návratnosti Ts Reálná doba návratnosti Tsd Čistá současná hodnota NPV Vnitřní výnosové procento IRR Daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory)

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč let % % let let tis. Kč % -

Varianta 1 1 472,93 1 472,93 -5,05 0,0 0,0 0,0 5,05 0,00 20,0 3,0 3,0 >20 >20 -1 374,9 -15,8 neurčeno

Varianta 2 1 645,29 1 645,29 -5,46 0,0 0,0 0,0 5,46 0,00 20,0 3,0 3,0 >20 >20 -1 539,1 -15,9 neurčeno

Ve výpočtech bylo uvažováno: •

diskontní sazba 3 %

•

meziroční růst ceny energií 3 %

•

hodnocení je provedeno s DPH 21%

•

ceny energií jsou z roku 2012 (DPH 20%)

Vnitřní výnosové procento (IRR) a čistá současná hodnota (NPV) vychází záporné, což je dáno vysokou finanční náročností jednotlivých opatření a také nízkou cenou elektrické energie díky instalované fotovoltaické elektrárně na střeše zdravotního střediska. Objekt spotřebovává vyrobenou elektrickou energii z fotovoltaické elektrárny a přebytky elektrické energie dodává do sítě distributora. Po realizaci navrhovaných opatření však dojde ke zhodnocení a výraznému prodloužení životnosti hodnoceného objektu. Z ekonomického hlediska tedy nelze doporučit žádnou z hodnocených variant. Z dlouhodobého a z provozního hlediska zpracovatel energetického auditu doporučuje k realizaci variantu č. 2, která v sobě zahrnuje výměnu zbylých výplní otvorů a zateplení objektu bez tepelných mostů, a tím zlepšení využívání energií v budově. Zpracovatel EA tedy doporučuje variantu č. 2, ale pouze za předpokladu získání finanční podpory některého z dotačních programů, alespoň v takové výši, aby NPV bylo nezáporné.




50


Následující grafy znázorňují předpokládaný průběh hotovostních toků po realizaci jednotlivých navrhovaných investičních variant v hodnoceném období 20 let.

VARIANTA 1

Roky (návratnost) 20

19

18

17

16

15

14

13

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

0,0 1

Tisíce Kč

250,0

-250,0 -500,0 -750,0 -1 000,0 -1 250,0 -1 500,0 -1 750,0 Roční hotovostní tok (cash flow)

Kumulativní čisté CF

Kumulativní diskontované CF

VARIANTA 2

Roky (návratnost) 19

17

15

13

11

9

7

5

3

0,0 1

Tisíce Kč

250,0

-250,0 -500,0 -750,0 -1 000,0 -1 250,0 -1 500,0 -1 750,0 Roční hotovostní tok (cash flow)

Kumulativní čisté CF

Kumulativní diskontované CF

51





6 Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí 6.1.1 Vyhodnocení zátěže životního prostředí po realizaci variant Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí je provedeno v souladu s nařízením vlády č. 201/2012 Sb. MŽP a vyhláškou č. 480/2012 Sb. MPO, která stanovuje emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečištění a ochrany ovzduší. Vzhledem k povaze předmětu tohoto auditu jsou hodnoty znečištění zjištěny výpočtem a emisní faktory jsou použity z těchto vyhlášek. V níže uvedené tabulce je kvantifikováno snížení zátěže životního prostředí vyplývající z jednotlivých opatření a variant a porovnání se stávajícím stavem. Provádí se vyhodnocení pro požadované znečišťující látky a to: SO2, CO, CO2, NOx, CxHy, tuhé látky Emise vzniklé při spotřebě elektrické energie jsou počítány z parametrů systémové hnědouhelné elektrárny. Tabulka č.47 - Emise znečišťujících látek výchozího stavu a varianty č. 1 Produkce emisí - VARIANTA 1

Znečišťující látky (t/rok)

před

po

rozdíl

Tuhé látky

0,005535

0,004314

0,001221

SO2

0,104580

0,081512

0,023068

NOX

0,088831

0,069237

0,019594

CxHy

0,006603

0,005147

0,001456

CO

0,008398

0,006546

0,001852

CO2

69,449011

54,130290

15,318721

Eps

0,140180

0,109260

0,030920

Tabulka č.48 - Emise znečišťujících látek výchozího stavu a varianty č. 2 Produkce emisí - VARIANTA 2


před

po

rozdíl

Tuhé látky

0,005535

0,004215

0,001319

SO2

0,104580

0,079652

0,024927

NOX

0,088831

0,067657

0,021173

CxHy

0,006603

0,005029

0,001574

CO

0,008398

0,006396

0,002002

CO2

69,449011

52,895405

16,553606

Eps

0,140180

0,106767

0,033413

Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou největší úspory u varianty č. 2.




52


6.1.2 Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie Posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění podle odst. 4, § 6a, zákona č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů: Větrná energie: Předmět EA se sice nachází ve větrné oblasti, ale je umístěn v obytné zástavbě, hluk rotorů větrných elektráren by tak zatěžoval okolí. Proto není využití větrné energie v energetickém auditu posuzováno. Energie vody: V blízkosti objektu se nenachází vodní tok s odpovídajícími parametry, využití energie tekoucí vody není reálné a není proto posuzováno. Energie z biomasy: Instalace zdroje na biomasu nebyla v EA posuzována, protože v objektu nejsou dostatečné skladovací kapacity pro toto palivo. Přechod ze současného vytápění elektřinou by znamenal lokální zvýšení emisní zátěže okolí především tuhými látkami. Solární energie: S ohledem na provoz objektu a celkovou spotřebu teplé vody nebyla v EA posuzována instalace systému přípravy TV solárními termickými kolektory. Tepelné čerpadlo: Vzhledem k vysoké finanční náročnosti na instalaci tohoto typu vytápění nebyla tato možnost v energetickém auditu posuzována. Kogenerace: Charakter provozu tohoto objektu není vhodný pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Takový zdroj by rovněž znamenal zvýšení hlukového zatížení samotného objektu i jeho okolí.

53





7 Výstupy energetického auditu 7.1 Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu Doporučenou variantu č. 2 je možno shrnout v těchto základních bodech: •

realizací doporučené varianty se docílí úspory energie 50,9 GJ/rok

•

investiční náklady do EÚP činí cca 1 645,3 tis. Kč s DPH

•

celkové investiční náklady činí 1 645,3 tis. Kč s DPH

•

celkové investiční náklady na uspořenou jednotku energie jsou 32,3 tis. Kč/GJ

•

roční finanční úspora energií představuje cca 5,5 tis. Kč (při cenách energií z roku 2012 a včetně využití elektrické energie z FVE)

Po

realizaci

varianty

č. 2

bude

tepelná

ztráta

objektu

23,6

kW.

Klasifikační ukazatel CI bude roven 0,97 a průměrný součinitel prostupu tepla Uem bude nižší než požadovaná hodnota ČSN 73 0540-2:2011. Tabulka č. 49 - Součinitel prostupu tepla budovy po realizaci doporučené varianty č. 2


457,49

W/K


0,40

W/(m2K)


0,41

W/(m2K)


0,41

W/(m2K)


0,31

W/(m2K)


0,97

Vyhovující

Tabulka č.50 - Emise znečišťujících látek výchozího stavu a varianty č. 2 Produkce emisí - VARIANTA 2


před

po

rozdíl

Tuhé látky

0,005535

0,004215

0,001319

SO2

0,104580

0,079652

0,024927

NOX

0,088831

0,067657

0,021173

CxHy

0,006603

0,005029

0,001574

CO

0,008398

0,006396

0,002002

CO2

69,449011

52,895405

16,553606

Eps

0,140180

0,106767

0,033413




54


7.2 Doporučení a závěrečné stanovisko energetického auditora Budova zdravotního střediska v obci Rohle nesplňuje požadavky ČSN 73 0540-2:2011 na průměrný součinitel prostupu tepla a v energetickém štítku budovy je hodnocena jako E – Nehospodárná. Bylo provedeno kompletní hodnocení jednotlivých opatření a variant s majitelem a provozovatelem objektu a to včetně pohledu na budoucí a současný vývoj provozu budov. Z ekologického hlediska byla jako nejvhodnější doporučena realizace varianty č. 2. Ta představuje kompletní zateplení objektu (zateplení fasády, stropu k nevytápěné půdě, střechy, stropu suterénu a výměnu zbylých původních výplní otvorů) tzn. realizaci opatření č. 1, 2, 3 a 4. Celková investice na realizaci varianty č. 2 je 1 645,3 tis. Kč s DPH (cena včetně DPH 21%) – investice do EÚP. Po kompletní realizaci varianty č. 2 bude budova zařazena v energetickém štítku budovy do kategorie C - Vyhovující dle ČSN 73 0540-2:2011.

Zpracovatel energetického auditu doporučuje realizovat variantu č. 2. Úspory energií jednotlivých opatření a variant v tomto energetickém auditu jsou definovány okrajovými podmínkami, tzn. dodržením stanovených postupů a technologických předpisů, použití materiálů shodných se stejnými parametry jaké byly uvažovány při výpočtu, zachování stávajících stavebních a technických dispozic a současného příkonu všech energetických zařízení se stávající dobou provozu a využitím budov. Ekonomické výpočty vychází z platných ekonomických parametrů a reálných cen materiálu, práce a energie v době zpracování EA. V průběhu práce na projektové dokumentaci a při samotné realizaci jednotlivých opatření je nutno řešit problematická místa, detaily v konstrukci, současný a budoucí provoz objektu. Kvalita předepsaných opatření bude záviset na úrovni a stupni preciznosti zpracované projektové dokumentace, technických a technologických možnostech dodavatele. V případě vzniku problémů ve fázi projektu nebo realizace, je nutno veškerá nestandardní řešení v detailech jednotlivých opatření konzultovat se zpracovatelem energetického auditu.

Datum zpracování energetického auditu: 27. 11. 2013

55




PŘÍLOHY ENERGETICKÝ AUDIT Zdravotní středisko v obci Rohle

Vypracovala:

Ing. Miroslava Zaťková

Datum vydání:

11/2013

Příloha Příloha Příloha Příloha

č. č. č. č.

1 2 3 4

-

Evidenční list energetického auditu Protokoly a energetické štítky obálky budov podle ČSN 73 0540-2:2011 Osvědčení o odborné způsobilosti Fotodokumentace


P!ÍLOHA ". 1: EVIDEN"NÍ LIST ENERGETICKÉHO AUDITU

Energy Benefit Centre a.s. K enova!438/3 162 00, Praha 6 Czech Republic

I":!29029210,!DI":!CZ29029210 Spole#nost!je!zapsána!v rejst íku u!M$stského!soudu!v Praze pod spisovou znaÏkou B 15915͓


!

&

& ,-. #--- / !

1

&

+ +

%

0

&

2(

&

3 !"

)

* # "

$

%

&

* *

1'2 1$ ' (

&

&

$

!

"#$%&

'( % $ &%

$

&&( &( %28 , 4 6 5 H + ? ) * , *

! + + - .

+ I

"#$%& 111 ''

''

+ +

* - / -

0 1'2 1$ * . / 34 . / 5 6 + ! + . + * 0 !- + * 7 ! + 7 + + 82' 9 + ! + . 6 + : -0 / 0 5 - +5 ; 7 < ! / 8'0$ < %(02 + . = + ! :!/ 5 5 . 0 ! 7 > ! ! / ? / 5 5 . + >+ @ + - + ! + .AB +> 0 70 7 5 5 . , 7 5 7 5 ! ! 7 = 5 ! :- - - 5 = 5 + / :- 6 + +7 : 5 = 5 6 !0+ 0 !+ = %&&' A +> / / ;+ - +> - ! + + ! + 6 +> CD E 80% F %? ) 6 6 + ! / - ! + A +> .- / / + > +5 AB + +5 / 7 $&& + : ! ! + +5 ! + AB 1& = . - 7 6 + 50 + /6A.-! +5 7 ! / 6 + . 5 6 + ! -0 A + + +7 / 5 ; / 6 + . ! +> ; ;+ > ! ! -+ 7 AB 8%& 7 +> ; . 6 6 + 0 + . . +/ > + + 7 G ! + 6 + : ! ! -+ 7 AB 8%&

# 1

2*

!"

5

&

) 6

!

+ ! +

:7 + -! + - 5 7+ ; 5 5 . / 5 5 . L + 5 5 / +7 :-+ ; L/ 5 . / + 8&M(& 88M8 > 5 . 8&M&& + N > + + 8%M(& 8$M(& O5 6 + + ! 8&M(& + N > 8%M&& 8$M(& + + 8%M&& 81M&&

- K 5 + M8 M(&

-

.

# 6

* !

-! 5 :- 6 : > + + -

: > : >

+ !

!

6 + > +> - +> .

+

+

+>

+> +> - +> - +> . # / L

8$ &0&1 8& (20% 8 8 &08 (1

> . 7 +

8%10& &0&% %10% &0&

+ -

!

6 P=3

),3 L3, -! 6

GF GF GF GF JK

3

+ .

27

.-

7

&0& % & &0&&&& &0&8( &0&&&& &0&&&& &0&&&& &0&&&& &0&1 8&

& & $:

GF GF GF GF GF GF GF GF

8 8 6# 0:

8

3

.

&

* 7 2 68 2< 2< 2<

7

&0& &0& &0& &0& &0& &0&

>

. 7

+ > +> - +> .

. 7

=7 / Q ! .- + R= =/ S + + ) +/ R Q

' 1

GF GF JK

6

9 & ; & #; $: :

& '; & ,;

$&0 % &0&&&& 80& 2 &0&&&& &0&&&& 10(% & 8&0(%8& 20( '8

GF GF GF GF GF GF GF GF

3 3

3 3

GF GF JK

# 4

$

+

0

. 33 UU

7

T + 6- -

+ GF ?

20( '8 % 0

77

U +

+

>

$ 0%&21 %808

+ GF ?

S

+ GF GF GF GF GF GF GF

S

7 8$08$'$ 0

GF ?

. + 6- =7 / Q ! .- + R= =/ S + + ) +/ R

$&0 % &0&&&& 80& 2 &0&&&& &0&&&& 10(% & 8&0(%8&

+

U + GF GF GF GF GF GF GF

+

>

% 0 &1' &0&&&& 80& 2 &0&&&& &0&&&& 10(% & 8&0(%8&

7 8$08$'$ &0&&&& &0&&&& &0&&&& &0&&&& &0&&&& &0&&&&

GF GF GF GF GF GF GF

( 8 $ 0( 0 T8 (208

V

' ! -

%& W%& W%& T8 02 %&8$

+ + H** ! ' ! + , AB 6- " )%

&0&& &08&$

U)< Q) Q<@7 Q)%

&0& &0& &0& &0&

&0&''' &0&&'$ &0&& 20$$2&

&0& &0& &0& &0&

, 1

7

24 :

K

/

) *

+

>

; + 0

0

3

+ / &0&&$% &0&121

/ &0& &0&

/ &0&&8( &0&%$2

&0& 11 &0&& $ &0&& & %0'2 $

&0& &0& &0& &0&

&0&%8% &0&&%& &0&&8 8 0 (

+

- X

# 1 )1 , 7

7

U =

/ &0& &0&

5

+

- D

+

V

U + / &0& &0&

R

+ 6- -

; ; ;

= H ' 7 $ %& 88 %&&2

> . 7 %1 88 %&8(

? ? ?

Energetický štítek obálky budovy 037470 - Energy Benefit Centre a.s. - Praha 6

Obálka v.1.2.0 © PROTECH spol. s r.o. Datum tisku: 11/2013

Zakázka: Zdravotní středisko v obci Rohle

Archiv: OPŽP 2013

PŘÍLOHA Č. 2: PROTOKOLY A ENERGETICKÉ ŠTÍTKY OBÁLKY BUDOVY PODLE ČSN 73 0540-2:2011

Web: www.protech.cz

Email: [email protected]

Tel.: 487 727 254

Stránka: 1 / 9

Energetický štítek obálky budovy


037470 - Energy Benefit Centre a.s. - Praha 6 Zakázka: Zdravotní středisko v obci Rohle

Archiv: OPŽP 2013

Výpočet podle ČSN 73 0540-2:2011 Stavba: Místo: Zpracovatel: Zakázka: Projektant: E-mail:

Zdravotní středisko v obci Rohle Rohle Energy Benefit Centre Zdravotní středisko v obci Rohle Energy Benefit Centre [email protected]

Investor: Obec Rohle Archiv: OPŽP 2013 Datum: 11/2013 Telefon: 270 003 300

Zdravotní středisko v obci Rohle Rohle 55, 789 74 Rohle

VARIANTA 1 Plocha systémové hranice zóny

A

1 149,3 m2

Objem zóny

V

2 095,9 m3

Faktor tvaru budovy

A/V

0,55 m-1

Převažující vnitřní teplota v otopném období

Θim

20 °C

Venkovní návrhová teplota v zimním období

Θe

-15 °C

Součinitel typu budovy

e1

Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy

1,00

Stávající stav

Varianta 2

- referenční budova - vypočítaná hodnota

Uem,N,20,vyp

0,41

0,41 W/(m2.K)

- referenční budova - upravená podle tab.5

Uem,N,20

0,41

0,41 W/(m2.K)

- požadovaná hodnota

Uem,N

0,41

0,41 W/(m2.K)

- doporučená hodnota

Uem,N,rec

0,31

0,31 W/(m2.K)

Měrná ztráta prostupem tepla

HT

- vypočítaná hodnota

Uem

0,75

0,47 W/(m2.K)

Klasifikační ukazatel

CI

1,82

1,15

Ukazatel CI (horní meze)

Slovní vyjádření klasifikace

859,60

Klasifikační třída

Slovní vyjádření klasifikace Stávající stav

V1

Varianta 2

V2

A

Velmi úsporná

0,50

Velmi úsporná

0,50

B

Úsporná

0,75

Úsporná

0,75

C

Vyhovující

1,00

Vyhovující

1,00

D

Nevyhovující

1,50

Nevyhovující

1,50

541,92 W/K


E

Nehospodárná

2,00

Nehospodárná

2,00

F

Velmi nehospodárná

2,50


2,50

G

Mimořádně nehospodárná

>2,50


>2,50

Referenční budova

Web: www.protech.cz


Tel.: 487 727 254

Stránka: 2 / 9




Archiv: OPŽP 2013

Stanovení požadované hodnoty Uem,R průměrného součinitele prostupu tepla obálky referenční budovy Stávající stav

Svislé neprůsvitné konstrukce

E

UN,20 Urec,20 UNekv W/(m2.K) W/(m2.K) W/(m2.K) 1,000 0,24 0,20

Průsvitné výplně otvorů (do 50% plochy)

E

1,000

1,70

1,20

11,31

19,2


E

1,000

1,50

1,20

95,07

142,6

CO3

E

1,000

0,30

0,20

309,32

92,8

RO1

E

1,000

0,24

0,16

39,72

9,5

FO1

zemina 0,502

0,45

0,30

0,23

202,20

45,7

SO4

zóna 2

0,931

0,60

0,40

0,56

20,13

11,2

CO1

zóna 3

0,746

0,48

0,32

0,36

118,73

42,5

Pzk

b

celkem

AR m2 352,80

HT W/K 84,7

1 149,29 448,27

Uem,R,20 = (Σ HT/Σ AR) + 0,02

0,41 W/(m2.K)

Uem,R,20 - hodnota upravená podle tabulky 5

0,41 W/(m2.K)

Uem,R = Uem,R,20 . e1 . e2

0,41 W/(m2.K)

e2 = 1,25 pokud lze využít vnitřní zdroje technologického tepla

Varianta 1 Pzk

b


E



E

1,000

1,70

1,20

11,31

19,2


E

1,000

1,50

1,20

95,07

142,6

CO3

E

1,000

0,30

0,20

309,32

92,8

RO1

E

1,000

0,24

0,16

39,72

9,5

FO1

zemina 0,502

0,45

0,30

0,23

202,20

45,7

SO4

zóna 2

0,922

0,60

0,40

0,55

20,13

11,1

CO1

zóna 3

0,723

0,48

0,32

0,35

118,73

41,2

celkem

AR m2 352,80

HT W/K 84,7

1 149,29 446,88

Uem,R,20 = (Σ HT/Σ AR) + 0,02

0,41 W/(m2.K)


0,41 W/(m2.K)

Uem,R = Uem,R,20 . e1 . e2

0,41 W/(m2.K)

Web: www.protech.cz



Tel.: 487 727 254

Stránka: 3 / 9




Archiv: OPŽP 2013

Seznam konstrukcí posuzované části budovy

OK

UN,20

ss

Stávající stav Uekv Pzk b U AR W/(m2.K) m2 E 1,000 0,612 62,8

Varianta 1 Uekv H b U AR W/K W/(m2.K) m2 38,4 1,000 0,193 62,8

H W/K 12,1

SO1

0,24 SV

W01

1,50 SV

E 1,000 1,200

10,8

13,0 1,000 1,200

10,8

13,0

W15

1,50 SV

E 1,000 1,200

8,6

10,4 1,000 1,200

8,6

10,4

SO1

0,24 JV

E 1,000 0,612

96,5

59,1 1,000 0,193

96,5

18,6

W01

1,50 JV

E 1,000 1,200

13,5

16,2 1,000 1,200

13,5

16,2

W02

1,50 JV

E 1,000 1,200

25,9

31,1 1,000 1,200

25,9

31,1

SO1

0,24 JZ

E 1,000 0,612

69,5

42,6 1,000 0,193

69,5

13,4

W02

1,50 JZ

E 1,000 1,200

8,6

10,4 1,000 1,200

8,6

10,4

DO1

1,70 JZ

E 1,000 3,500

6,5

22,7 1,000 1,200

6,5

7,8

W08

1,50 JZ

E 1,000 1,200

5,8

6,9 1,000 1,200

5,8

6,9

SO1

0,24 SZ

E 1,000 0,612

124,0

75,9 1,000 0,193

124,0

23,9

W09

1,50 SZ

E 1,000 3,200

2,9

9,2 1,000 1,200

2,9

3,4

W04

1,50 SZ

E 1,000 1,200

6,5

7,8 1,000 1,200

6,5

7,8

DO2

1,70 SZ

E 1,000 3,500

2,5

8,8 1,000 1,200

2,5

3,0

W05

1,50 SZ

E 1,000 2,400

2,2

5,2 1,000 1,200

2,2

2,6

DO3

1,70 SZ

E 1,000 3,500

2,3

8,1 1,000 1,200

2,3

2,8

W06

1,50 SZ

E 1,000 3,200

0,8

2,5 1,000 1,200

0,8

0,9

W13

1,50 SZ

E 1,000 1,200

1,4

1,7 1,000 1,200

1,4

1,7

W14

1,50 SZ

E 1,000 2,400

7,3

17,5 1,000 1,200

7,3

8,7

W12

1,50 SZ

E 1,000 1,200

0,8

1,0 1,000 1,200

0,8

1,0

SO4

0,60

zóna 2 0,857 1,347 1,154

20,1

23,2 1,000 1,347 1,131

20,1

27,1

CO1

0,48

zóna 3 0,595 0,957 0,569

118,7

67,6 1,000 0,957 0,543

CO3

0,30

RO1

0,24

H

E 1,000 0,501

7,0

RO2

0,24

H

E 1,000 0,501

32,7

FO1

0,45

E 1,000 0,530

∆Uem 1 suma

Web: www.protech.cz

Z 0,319 1,268 0,405 1,00 0,100

309,3 163,8 1,000 0,193

202,2

309,3

59,9

3,5 1,000 0,157

7,0

1,1

16,4 1,000 0,157

32,7

5,1

202,2

81,9

1 149,3

57,5

81,9 0,319 1,268 0,405

1 149,3 114,9

1,00 0,050

1 149,3 859,6


118,7 113,6

1 149,3 541,9

Tel.: 487 727 254

Stránka: 4 / 9




Archiv: OPŽP 2013

ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY Typ budovy: Zdravotní středisko v obci Rohle

Hodnocení obálky

Posuzovaná část:

budovy

Adresa budovy: Rohle 55, 789 74 Rohle Celková podlahová plocha Ac = 558.0 m2

Stávající stav

Varianta 1

Velmi úsporná

CI

A 0,5

B 0,75

C 1,0

D

D

1,5

E

E

2,0

F 2,5

G Mimořádně nehospodárná KLASIFIKACE

1,82

1,15

Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem ve W/(m2.K) Uem = HT/A

0,75

0,47

Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla obálky budovy podle ČSN 73 0540-2:2011 Uem,R ve W/(m2.K)

0,41

0,41

Klasifikační ukazatele CI a jim odpovídající hodnoty Uem CI

0,50

0,75

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,20

0,31

0,41

0,61

0,82

1,02

Platnost štítku do: 11/2023

Datum: 11/2013 Jméno a příjmení: Ing. Jaromír Štancl 765

Web: www.protech.cz


Tel.: 487 727 254

Stránka: 5 / 9




Archiv: OPŽP 2013

Výpočet podle ČSN 73 0540-2:2011 Stavba: Místo: Zpracovatel: Zakázka: Projektant: E-mail:

Zdravotní středisko v obci Rohle Rohle Energy Benefit Centre Zdravotní středisko v obci Rohle Energy Benefit Centre [email protected]

Investor: Obec Rohle Archiv: OPŽP 2013 Datum: 11/2013 Telefon: 270 003 300

Zdravotní středisko v obci Rohle Rohle 55, 789 74 Rohle

VARIANTA 2 Plocha systémové hranice zóny

A

1 149,3 m2

Objem zóny

V

2 095,9 m3

Faktor tvaru budovy

A/V

0,55 m-1

Převažující vnitřní teplota v otopném období

Θim

20 °C

Venkovní návrhová teplota v zimním období

Θe

-15 °C

Součinitel typu budovy

e1

1,00

Stávající stav

Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy

Varianta 2

- referenční budova - vypočítaná hodnota

Uem,N,20,vyp

0,41

0,41 W/(m2.K)

- referenční budova - upravená podle tab.5

Uem,N,20

0,41

0,41 W/(m2.K)

- požadovaná hodnota

Uem,N

0,41

0,41 W/(m2.K)

- doporučená hodnota

Uem,N,rec

0,31

0,31 W/(m2.K)

Měrná ztráta prostupem tepla

HT

- vypočítaná hodnota

Uem

0,75

0,40 W/(m2.K)

Klasifikační ukazatel

CI

1,82

0,97


Slovní vyjádření klasifikace

859,60

Klasifikační třída

Slovní vyjádření klasifikace Stávající stav

V1

Varianta 2

V2

A

Velmi úsporná

0,50

Velmi úsporná

0,50

B

Úsporná

0,75

Úsporná

0,75

C

Vyhovující

1,00

Vyhovující

1,00

D

Nevyhovující

1,50

Nevyhovující

1,50

457,49 W/K


E

Nehospodárná

2,00

Nehospodárná

2,00

F


2,50


2,50

G


>2,50


>2,50

Referenční budova

Web: www.protech.cz


Tel.: 487 727 254

Stránka: 6 / 9




Archiv: OPŽP 2013

Referenční budova Stanovení požadované hodnoty Uem,R průměrného součinitele prostupu tepla obálky referenční budovy Stávající stav Pzk

b


E



E

1,000

1,70

1,20

11,31

19,2


E

1,000

1,50

1,20

95,07

142,6

CO3

E

1,000

0,30

0,20

309,32

92,8

RO1

E

1,000

0,24

0,16

39,72

9,5

FO1

zemina 0,502

0,45

0,30

0,23

202,20

45,7

SO4

zóna 2

0,931

0,60

0,40

0,56

20,13

11,2

CO1

zóna 3

0,746

0,48

0,32

0,36

118,73

42,5

celkem

AR m2 352,80

HT W/K 84,7

1 149,29 448,27

Uem,R,20 = (Σ HT/Σ AR) + 0,02

0,41 W/(m2.K)


0,41 W/(m2.K)

Uem,R = Uem,R,20 . e1 . e2

0,41 W/(m2.K)


Varianta 2 Pzk

b


E



E

1,000

1,70

1,20

11,31

19,2


E

1,000

1,50

1,20

95,07

142,6

CO3

E

1,000

0,30

0,20

309,32

92,8

RO1

E

1,000

0,24

0,16

39,72

9,5

FO1

zemina 0,502

0,45

0,30

0,23

202,20

45,7

SO4

zóna 2

0,922

0,60

0,40

0,55

20,13

11,1

CO1

zóna 3

0,723

0,48

0,32

0,35

118,73

41,2

celkem

AR m2 352,80

HT W/K 84,7

1 149,29 446,88

Uem,R,20 = (Σ HT/Σ AR) + 0,02

0,41 W/(m2.K)


0,41 W/(m2.K)

Uem,R = Uem,R,20 . e1 . e2

0,41 W/(m2.K)


Stanovení požadované hodnoty Uem,R průměrného součinitele prostupu tepla obálky referenční budovy

Web: www.protech.cz


Tel.: 487 727 254

Stránka: 7 / 9




Archiv: OPŽP 2013

Seznam konstrukcí posuzované části budovy

OK

UN,20

ss

Stávající stav Uekv Pzk b U AR W/(m2.K) m2 E 1,000 0,612 62,8

Varianta 2 Uekv H b U AR W/K W/(m2.K) m2 38,4 1,000 0,193 62,8

H W/K 12,1

SO1

0,24 SV

W01

1,50 SV

E 1,000 1,200

10,8

13,0 1,000 1,200

10,8

13,0

W15

1,50 SV

E 1,000 1,200

8,6

10,4 1,000 1,200

8,6

10,4

SO1

0,24 JV

E 1,000 0,612

96,5

59,1 1,000 0,193

96,5

18,6

W01

1,50 JV

E 1,000 1,200

13,5

16,2 1,000 1,200

13,5

16,2

W02

1,50 JV

E 1,000 1,200

25,9

31,1 1,000 1,200

25,9

31,1

SO1

0,24 JZ

E 1,000 0,612

69,5

42,6 1,000 0,193

69,5

13,4

W02

1,50 JZ

E 1,000 1,200

8,6

10,4 1,000 1,200

8,6

10,4

DO1

1,70 JZ

E 1,000 3,500

6,5

22,7 1,000 1,200

6,5

7,8

W08

1,50 JZ

E 1,000 1,200

5,8

6,9 1,000 1,200

5,8

6,9

SO1

0,24 SZ

E 1,000 0,612

124,0

75,9 1,000 0,193

124,0

23,9

W09

1,50 SZ

E 1,000 3,200

2,9

9,2 1,000 1,200

2,9

3,4

W04

1,50 SZ

E 1,000 1,200

6,5

7,8 1,000 1,200

6,5

7,8

DO2

1,70 SZ

E 1,000 3,500

2,5

8,8 1,000 1,200

2,5

3,0

W05

1,50 SZ

E 1,000 2,400

2,2

5,2 1,000 1,200

2,2

2,6

DO3

1,70 SZ

E 1,000 3,500

2,3

8,1 1,000 1,200

2,3

2,8

W06

1,50 SZ

E 1,000 3,200

0,8

2,5 1,000 1,200

0,8

0,9

W13

1,50 SZ

E 1,000 1,200

1,4

1,7 1,000 1,200

1,4

1,7

W14

1,50 SZ

E 1,000 2,400

7,3

17,5 1,000 1,200

7,3

8,7

W12

1,50 SZ

E 1,000 1,200

0,8

1,0 1,000 1,200

0,8

1,0

SO4

0,60

zóna 2 0,857 1,347 1,154

20,1

23,2 1,000 1,347 1,131

20,1

27,1

CO1

0,48

zóna 3 0,595 0,957 0,569

118,7

67,6 1,000 0,245 0,205

118,7

29,1

CO3

0,30

309,3

59,9

RO1

0,24

H

E 1,000 0,501

7,0

3,5 1,000 0,157

7,0

1,1

RO2

0,24

H

E 1,000 0,501

32,7

16,4 1,000 0,157

32,7

5,1

FO1

0,45

202,2

81,9

1 149,3

57,5

E 1,000 0,530

∆Uem 1 suma

Web: www.protech.cz

Z 0,319 1,268 0,405 1,00 0,100

309,3 163,8 1,000 0,193

202,2

81,9 0,319 1,268 0,405

1 149,3 114,9

1,00 0,050

1 149,3 859,6


1 149,3 457,5

Tel.: 487 727 254

Stránka: 8 / 9




Archiv: OPŽP 2013

ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY Typ budovy: Zdravotní středisko v obci Rohle

Hodnocení obálky

Posuzovaná část:

budovy

Adresa budovy: Rohle 55, 789 74 Rohle Celková podlahová plocha Ac = 558.0 m2

Stávající stav

Varianta 2

Velmi úsporná

CI

A 0,5

B 0,75

C

C

1,0

D 1,5

E

E

2,0

F 2,5

G Mimořádně nehospodárná KLASIFIKACE

1,82

0,97

Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem ve W/(m2.K) Uem = HT/A

0,75

0,40

Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla obálky budovy podle ČSN 73 0540-2:2011 Uem,R ve W/(m2.K)

0,41

0,41

Klasifikační ukazatele CI a jim odpovídající hodnoty Uem CI

0,50

0,75

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,20

0,31

0,41

0,61

0,82

1,02

Platnost štítku do: 11/2023

Datum: 11/2013 Jméno a příjmení: Ing. Jaromír Štancl 765

Web: www.protech.cz


Tel.: 487 727 254

Stránka: 9 / 9


PŘÍLOHA Č. 3: OSVĚDČENÍ O ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI

Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3 162 00, Praha 6 Czech Republic

IČ: 29029210, DIČ: CZ29029210 Společnost je zapsána v rejstříku u Městského soudu v Praze odd¯l B, vloŀka 15915͓



PŘÍLOHA Č. 4: FOTODOKUMENTACE


IČ: 29029210, DIČ: CZ29029210 Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 15915.



Obr. 1 Pohled od jihozápadu

Obr. 2 Pohled od jihovýchodu

Obr. 3 Pohled od východu

Obr. 4 Pohled od severu Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic




Obr. 5, 6, 7 Některé ze zásobníků na TV

Obr. 9 Centrála FVE

Obr. 10 Akumulační kotel s topnými tělesy

Obr. 11 Rozdělovač a sběrač Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic

Obr. 8 Průtokový ohřívač

Obr. 12 Žebrová otopná tělesa v objektu




Obr. 13 Osvětlovací prvky v interiéru

Obr. 14 Zbylé původní výplně otvorů

Obr. 14 Nové plastové výplně otvorů Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic



Zpráva o energetickém auditu Zdravotní středisko, Rohle

Recommend Documents