Zpracování týdenního programu pro účastníky kurzu běžeckého lyžování a snowboardingu a výběr vhodného střediska v regionu Vysočina

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra Cestovní ruch

Zpracování týdenního programu pro účastníky kurzu běžeckého lyžování a snowboardingu a výběr vhodného střediska v regionu Vysočina.

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs

Lenka Suchá

Jihlava 2009

1

2

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá zpracováním týdenního programu pro účastníky kurzu běžeckého lyžování a snowboardingu a výběrem vhodného lyžařského areálu na Vysočině. Cílem bakalářské práce je srovnání úrovně jednotlivých lyžařských areálů na Vysočině, pro potřeby škol a cestovních kanceláří. Na základě tohoto srovnání je vybráno vhodné středisko pro týdenní kurz běžeckého lyžování a snowboardingu. Práce je rozdělena do tří částí. První část práce je teoretická. Zabývá se historií lyžování a snowboardingu a technikou jízd. Druhá část se věnuje kraji Vysočina, základními informacemi o kraji a předpoklady pro rozvoj zimních sportů na Vysočině. V třetí, praktické části, je vybíráno vhodné středisko pro týdenní kurz, srovnání úrovně cen, vybavenosti a služeb a zpracování dotazníku pro návštěvníky lyžařských areálů na Vysočině. V této části bakalářské práce je také vypracován týdenní program kurzu běžeckého lyžování a snowboardingu. Klíčová slova Běžecké lyžování, snowboarding, lyžařské středisko, kurz, program

Annotation This bachelor dissertation is concerned in elaboration of one week program for cross country skiing and snowboarding course participants and choosing suitable ski resort in Vysočina region. Purpose of this bachelor work is to compare qualitative level of each ski resorts for schools and travel offices needs. In terms of this comparison I try to choose the most proper ski resort for one week cross country and snowboardig course. The work is devided into 3 parts. The first, theoretical part is engaged in history and technique of cross country skiing and snowboarding. The second part refers to basic information and anticipations for development of winter sports inVysočina region. In the third, practical part of the work I choose the most acceptable resort for one week course, compare prices, service and facilities standards and evaluate data collected from questionnaires filled in by visitors of Vysočina ski resorts. There is also worked the program of one week cross country skiing and snowboarding course out there. Key words Cross country skiing, snowboarding, ski resort, course, program

3

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Jaromíru Fuchsovi za cenné připomínky a rady a dále pak své rodině za podporu při psaní této bakalářské práce.

4

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně, s použitím literatury a jiných zdrojů, které uvádím v seznamu.

V Třebíči, dne 2. května 2009

……………………………………………. vlastnoruční podpis autora

5

COPYRIGHT © Lenka Suchá

6

Obsah Úvod a cíl práce ………………………………………………………………

9

1. Běžecké lyžování a snowboarding ………………………………………

9

1.1.

Historie běžeckého lyžování ………………………………………

1.2.

Historie snowboardingu …………………………………………... 11

1.3.

Techniky běžeckého lyžování …………………………………….

1.4.

Techniky jízdy na snowboardu …………………………………… 16

1.5.

Lyžařské desatero pro běžkaře na Novoměstsku …………………

18

1.6.

Definice lyžařské turistiky ………………………………………..

19

2. Kraj Vysočina ……………………………………………………………

21

2.1.

9

12

Základní informace o kraji Vysočina …………………………….

21

3.1.1. Historie …………………………………………………….

22

3.1.2. Přírodní prostředí …………………………………………..

23

3.1.3. Kultura a turistika ………………………………………….

24

3.1.4. Administrativní členění ……………………………………

25

3.1.5. Obyvatelstvo ……………………………………………….

25

3.1.6. Hospodářství ……………………………………………….

25

3.1.7. Doprava …………………………………………………….

26

2.2.

Předpoklady pro rozvoj zimních sportů v kraji Vysočina ………... 27

2.3.

Lyžařská střediska v kraji Vysočina ……………………………… 27

3. Výběr vhodného střediska v kraji Vysočina …………………………… 28 3.1.

Srovnání úrovně cen, služeb, vybavenosti a kvality ……………… 29

3.2.

Dotazník pro návštěvníky vybraných lyžařských areálů …………. 45

3.3.

Vyhodnocení dotazníků …………………………………………… 47

4. Zpracování programu týdenního lyžařského kurzu …………………… 51 4.1.

Všeobecné informace o kurzu …………………………………….. 51

4.2.

Program týdenního lyžařského kurzu …………………………….. 52

4.3.

Náhradní program v případě nepříznivého počasí ………………..

54

7

4.4.

Řád týdenního lyžařského kurzu …………………………………

56

4.5.

Bezpečnostní zásady lyžařského kurzu ………………………….

57

Závěr …………………………………………………………………………

59

Seznam použité literatury a jiné zdroje ……………………………………

60

Seznam obrázků ……………………………………………………………..

61

Příloha A)

Administrativní členění kraje Vysočina, mapa

B)

Nové Město na Moravě, mapy

C)

Harusův kopec, Nové Město na Moravě

D)

Běžecké trasy v kraji Vysočina, mapy

E)

Turistická chata Studnice

F)

Přihláška na kurz běžeckého lyžování a snowboardingu

G)

Výlety na běžkách – tipy

8

Úvod a cíl práce Tato bakalářská práce má název Zpracování týdenního programu pro účastníky kurzu běžeckého lyžování a snowboardingu a výběr vhodného střediska v regionu Vysočina. Cílem bakalářské práce je Nabídka programu včetně srovnání úrovně jednotlivých lyžařských středisek na Vysočině pro potřeby škol a cestovních kanceláří. Lyžování a všeobecně zimní sporty se staly neodmyslitelnou součástí zimních měsíců. Čím dál více lidí si oblíbilo výlety po zasněžené krajině na běžkách a jízda na snowboardu je v posledních letech rychle se rozšiřujícím sportem, nejen mezi mladými lidmi. Proto mnoho cestovních kanceláří a škol v hojném počtu pořádá zájezdy a kurzy lyžování a snowboardingu. Od roku 1995 jsem se aktivně věnovala biatlonu, což je spojení běžeckého lyžování a střelby. Poté jsem našla oblibu i v jízdě na snowboardu, kterému se věnuji již 9 let. Toto mě při výběru tématu na bakalářskou práci velmi ovlivnilo. Moje práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části práce se věnuji historii běžeckého lyžování a snowboardingu a technikám jízdy a kraji Vysočina jako takové. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na výběr vhodného lyžařského střediska v kraji

Vysočina, na dotazník, na který

odpovědělo 300 respondentů v lyžařských střediscích na Vysočině a na týdenní program kurzu běžeckého lyžování a snowboardingu.

1. Běžecké lyžování a snowboarding

1.1. Historie běžeckého lyžování

Z archeologických výzkumů lze odhadnout, že vznik lyží spadá pravděpodobně do období střední doby kamenné. Předpokládá se, že původní kolébkou lyží je Střední Asie, odkud se později rozšířily do severní Evropy. Tato domněnka vychází z nálezů skalních kreseb na území Norska a Ruska. Nástěnné malby objevené nad polárním kruhem v jeskyni v Norsku zobrazují postavu na dlouhých lyžích, která pronásleduje jelena. Jedná se o nález starý více než 4000 let.

9

Seveřené zpočátku využívali lyže jako prostředek k přepravě, lovu a boji. Lyže byly často různé délky. Pro lepší udržení rovnováhy lyžař často používal jedinou dlouhou tyč, kterou držel v obou rukou. Postupem času, se zlepšujícími životními podmínkami ve Skandinávii, se lyžování změnilo z nutné základní potřeby v prostředek zábavy a způsob trávení volného času. Do střední Evropy se první informace o lyžování dostaly v 18. a 19. století, avšak k jejich masovějšímu rozšíření dochází až v druhé polovině 19. století. Za počátek sportovního lyžování v Čechách můžeme považovat rok 1887, kdy Josef Rösler- Ořovský založil v Praze první lyžařský spolek v Evropě, mimo Skandinávie. Čechům patří prvenství i za ustanovení prvního lyžařského svazu roku 1903 s názvem Svaz lyžařů v království českém. První lyžařskou soutěžní disciplínou byl přirozeně běh. Z něho se později vyvinuly ostatní disciplíny, jak je známe dnes. První lyžařské závody se konaly roku 1843 v norském Tromsö. Ve střední Evropě se první závody pořádaly roku 1893, z nich dva proběhly na našem území a třetí na území Rakouska. První zimní olympijské hry byly uspořádány roku 1924 ve francouzském Chamomix a obsahovaly běh na 18 a 50 kilometrů, závod sdružený a skok. Roku 1936 byl přidán štafetový běh na 4x10 km. Po druhé světové válce se podoba soutěží postupně měnila až do dnešní podoby. [1] Běh na lyžích patří k nejhodnotnějším sportovním disciplínám. Nejenže přispívá k všestrannému a harmonickému rozvoji člověka, ale protože se provádí na zdravém vzduchu v zimní zasněžené přírodě má uklidňující účinek na nervovou soustavu a přispívá i k otužování. Proto získává stále větší oblibu u širokých vrstev obyvatelstva.

__________________________________ [1] SOUMAR,Libor.BOLEK,Emil.Běh na lyžích.1.vydání.Praha:Grada Publishing,2001.132s.ISNB80-247-0015-8

10

1.2. Historie snowboardingu

Snowboarding je nejrychleji se rozvíjející se zimní sport na světě. Počet lidí, kteří se mu věnují, vzrostl jen v roce 1994 o 50%. Jeho počátky spadají do 60. a 70. let, v letech osmdesátých se rozvíjel a v 90. letech se stal běžným ve většině lyžařských oblastí. Dnešní podobu nezískal snowboarding náhle. Rostla pomalu a dlouho, se zázemím jen několika málo průkopnických firem. Vše začalo v roce 1963, kdy jistý Tom Sims zkonstruoval "lyžařské prkno" pro vánoční výstavu jedné osmé třídy ve státě New Jersey v US. Tři roky nato přišel Sherman Poppen se svým "snurferem", který vyrobil pro své děti sešroubováním dvou lyží. Poppen si dal snurfer patentovat. Surfování na sněhu se rozšířilo po celých US a snurfer měl obrovský obchodní úspěch. 18. února 1968 se konala na Blackhouse Hill v Muskegonu ve státě Michigan první surfařská soutěž. Byl to závod v přímé jízdě ze svahu, v níž zvítězil jezdec, který trať projel nejrychleji. V roce 1969 dostal mladý Jake Burton Carpenter snurfer k vánocům. Tak se zrodila jeho vášeň pro snowboarding a současně další budoucí nejslavnější jméno tohoto sportu - po Simsovi, Burton. [2] Nelze říci, že by historie českého snowboardingu byla ve srovnání s ostatními státy chudá a nezajímavá. U nás se první modely podobající se snowboardům objevily již v 80. letech. V té době se samozřejmě vyráběla ručně. Zdrojem inspirace byly hlavně zahraniční časopisy. Hlavní snowboardovou lokalitou se stal Pernink v Krušných horách. V tomto středisku se v roce 1984 uskutečnil první závod v historii českého snowboardingu. V dalších letech byly organizovány závody i v jiných střediscích a každým rokem jejich počet narůstal. V únoru 1990 byla založena asociace Československého snowboardingu. V roce 1992 začala ve snowboardingu vyvíjet své aktivity Mezinárodní lyžařská federace – FIS. [3] _________________________________ [2] Historie snowboardingu [on line],dostupný na <mix-mix.cz/0602/historie-snowboardingu> [3] BINTER,Lukáš a kol. Snowboarding.1.vydání.Praha:Grada Publishing,1999.132s.ISBN807169-769-9

11

Jako součást FIS byl snowboarding přijat mezi olympijské sporty. Premiérou byly Olympijské hry v Naganu, kde se uskutečnil obří slalom a závod v U-rampě. Tím se snowboarding zařadil mezi nejvýznamnější zimní sporty. [3]

1.3. Techniky běžeckého lyžování Několik desítek let byl symbolem běhu na lyžích lyžař ve skluzovém postavení při klasickém způsobu běhu. Tento symbol se příchodem bruslení změnil. V této kapitole se věnuji nejpoužívanějším technikám běhu na lyžích. Rozdíl mezi klasickou technikou a bruslením je dán jiným mechanismem odrazu a postavením lyží během jízdy. Postupem času se technika běhu na lyžích vyvíjela, vznikaly nové a staré zanikaly. Techniky, které se v současnosti aktivně používají je klasická technika a bruslení. Klasický způsob běhu je vývojově starší a pro začátečníka méně náročný. [4]

Klasický způsob běhu – nejpoužívanější techniky běhu při klasice jsou střídavý běh dvoudobý, soupažný běh jednodobý, soupažný běh prostý a stoupavý běh.

Střídavý běh dvoudobý - Běh střídavý dvoudobý je základní a nejvíce používaný způsob běhu. Používá se ve všech sněhových a terénních podmínkách, na rovině a v mírných stoupáních. Pro prudší stoupání se uplatňují jeho modifikace v podobě stoupavého běhu, prostého běhu a stoupavého kroku. Střídavý běh dvoudobý je charakterizován střídavou prací paží a skluzem po jedné lyži. Pohyb paží a dolních končetin je střídavý a různostranný, paže pracují střídavě každá zvlášť a opačně než dolní končetiny. Výsledkem je pravidelné střídání odrazu a skluzu na jedné lyži. [5] ________________________________ [4] SOUMAR,Libor.BOLEK,Emil.Běh na lyžích.1.vydání.Praha:Grada Publishing,2001.132s.ISNB80-247-0015-8 [5] Střídavý běh dvoudobý,[on line]Univerzita Jana Evangelisty Purkyně,dostupný na

12

obr. 1

obr. 2 Soupažný běh prostý a soupažný běh jednodobý - Běh soupažný používáme na rovině nebo v mírném klesání. Slouží k udržení rychlosti v mírných sjezdech a ke zrychlování jízdy. Soupažný běh prostý je založen na odpichu holemi bez odrazu nohy. Při soupažném běhu jednodobém navazuje na odraz nohy soupažný odpich holemi. [6]

obr. 3

______________________________ [6] Soupažný běh prostý a soupažný běh jednodobý,[on line]Univerzita Jana Evangelisty Purkyně,dostupný na

13

obr. 4

Stoupavý běh – Používá se při běhu do strmých kopců. Čím strmější stoupání, tím výrazněji klesá rychlost běhu. V závislosti na sklonu svahu se zkracuje délka skluzu. Stoupavý běh není pouze záležitostí správné techniky, ale především dobré fyzické kondice, zejména síly. Stoupavý běh vychází z techniky střídavého běhu a liší se jen v drobnostech. [7]

Bruslení – Bruslení se rychle ujalo i mezi rekreačními lyžaři nejen pro ladnost pohybu, ale především pro jeho funkčnost. Bruslení není obtížné, a proto jej hojně využívají lyžaři všech výkonnostních úrovní. Velkou výhodou bruslení je, že nevyžaduje mazání lyží stoupacími vosky a upravené běžecké stopy, na rozdíl od klasické techniky běhu. Mezi nejpoužívanější techniky bruslení patří dvoudobé bruslení, jednodobé bruslení a bruslení prosté. [8]

obr. 5

________________________________ [7], [8] SOUMAR,Libor.BOLEK,Emil.Běh na lyžích.1.vydání.Praha:Grada Publishing,2001.132s.ISNB80-247-0015-8

14

obr. 6 Dvoudobé bruslení - Oboustranné bruslení dvoudobé je charakteristické jedním soupažným odpichem na dva odrazy a skluzy. U oboustranného bruslení dvoudobého rozlišujeme dvě modifikace: se symetrickým pohybem paží a s asymetrickým pohybem paží. Každá z těchto modifikací se používá v jiných terénních podmínkách.

Jednodobé bruslení - Tento způsob běhu je charakteristický odpichem soupaž na každý odraz nohy. Používá se pro jízdu po rovině nebo do mírného kopce. Jednodobé bruslení je snazší z hlediska koordinace, ale klade mnohem vyšší nároky na rovnováhu. Při jednodobém bruslení je odpich holemi zahájen dříve než skluz a ukončen dříve než odraz. Takže velkou část z pohybového cyklu se lyžař pohybuje na jedné lyži.

Prosté bruslení - Jeho význam je v udržení rychlosti, případně zvýšení rychlosti ve sjezdech. Prosté bruslení nepoužívá hole, ale dobří lyžaři velmi často prosté bruslení doplňují příležitostným odpichem podle profilu trati. Pokud hole nepoužíváme jsou pevně zafixovány. Oboustranné bruslení prosté je bruslení bez odpichu holemi. Provádí se ve sníženém nebo i zvýšeném postoji podle toho, jsou-li paže fixovány u těla, popřípadě vyvažují-li pohyb dolních končetin. [9] Ostatní běžecké techniky - Nedílnou součástí při běhu na lyžích je i použití dalších pohybových činností, které jsou nezbytné pro bezpečnou jízdu v jakémkoli terénu. Řeší se jimi situace, které nelze zvládnout jednotlivými způsoby běhu. Mezi ostatní běžecké dovednosti, které jsou součástí běžecké techniky, patří:

15

•

výstupy

•

sjíždění

•

změny směru

•

brždění [9] 1.4. Techniky jízdy na snowboardu

Základní postavení – V základním postavení, z něhož vychází téměř všechny jezdecké úkony, je 60% váhy přeneseno na přední nohu, kotníky, kolena i kyčle jsou mírně pokrčené. [10]

Padání– Zvládnutí pádů je pro začátečníky velmi důležité. Kontrolovaným pádem lze zabránit zranění, proto je třeba věnovat jejich nácviku velkou pozornost. Při pádu směrem dopředu (frontside) snížíme pokrčením nohou a ohnutím trupu těžiště a lehkým napřímením pak tělo pokládáme na sníh. Náraz nezachycujeme pouze koleny a rukama, ale rozložíme ho na celou plochu těla. Při pádu směrem dozadu (backside) dosáhneme rychlým pokrčením kolen snížení těžiště před nárazem, který tlumíme napnutými pažemi. [10]

obr. 7 Sesouvání po spádnici - Tento prvek je využíván k překonání extrémně obtížných úseků, například strmých kopců a je zároveň průpravou pro regulaci rychlosti při oblouku. ________________________________ [9] Bruslení dvoudobé, jednodobé a prosté,[on line]Univerzita Jana Evangelisty Purkyně,dostupný na [10] BINTER,Lukáš a kol. Snowboarding.1.vydání.Praha:Grada Publishing,1999.132s.ISBN807169-769-9

16

Sesouvání šikmo svahem - Sesouvání šikmo svahem je prvek, který spolu se sesouváním po spádnici může pomoci v extrémních podmínkách a je dobrou přípravou pro oblouk.

Jízda šikmo svahem - Jde o první cvičení, kdy se setkáváme s jízdou pouze po hraně. Tím se liší od forem sesouvání. Oblouk ve svahu – Oblouk ve svahu je pro začátečníky první možností změny směru jízdy formou oblouku a je zároveň průpravou pro smykové oblouky.

Jízda na vleku – Při jízdě na vleku zůstává ve vázání připnutá pouze přední noha. Snowboard narovnáme do směru jízdy. Během jízdy stojíme uvolněně, základní postavení přizpůsobíme závěsu na vleku a zadní, nepřipnutá noha zůstává mezi vázáním.

obr. 8

Základní smykové oblouky – základní smykový oblok tvoří podstatu všech forem jízdy v obloucích. Pro začátečníky je první možností opakovaně měnit směr jízdy. Existují smykové oblouky s odlehčením vzhůru, smykové oblouky s odlehčením dolů a vykrojené oblouky. [10]

__________________________________ [10] BINTER,Lukáš a kol. Snowboarding.1.vydání.Praha:Grada Publishing,1999.132s.ISBN807169-769-9

17

obr. 9

1.5. Lyžařské desatero pro běžkaře na Novoměstsku 1) POHYBUJTE SE VŽDY V PRAVÉ STOPĚ, POKUD JSOU DVĚ 2) SJÍŽDĚJÍCÍM Z KOPCE UVOLNĚTE VČAS STOPU 3) ZASTAVÍTE-LI, VYSTUPTE ZE STOPY 4) PŘEDJÍŽDĚJTE ZLEVA, PŘÍP. VYUŽIJTE LEVOU STOPU, POKUD JE VOLNÁ 5) PROTIJEDOUCÍM SE VYHÝBEJTE VPRAVO, POKUD JE JEDNA STOPA PŘEDNOST MÁ SJÍŽDĚJÍCÍ LYŽAŘ 6) NENIČTE LYŽAŘSKÉ STOPY PĚŠÍ CHŮZÍ 7) NEPOUŠTĚJTE SVÉ PEJSKY DO STOPY (POŠKOZENÍ STOPY, NEBEZPEČÍ ÚRAZU)

18

8) NA ZÁVODNÍCH TRATÍCH U HOTELU SKI SE POHYBUJTE POUZE V DOBĚ MIMO KONÁNÍ ZÁVODŮ A TRÉNINKŮ 9) NEPOHYBUJTE SE V OZNAČENÝCH TRATÍCH PRO PSÍ SPŘEŽENÍ (TŘI STUDNĚ) 10) V PŘÍPADĚ POTŘEBY NABÍDNĚTE SVOJI POMOC [11]

1.6. Definice lyžařské turistiky Turistika je hobby spočívající v putování a poznávání prostředí, krajiny, památek, zvyků a lidí. V ČR je turistika velice oblíbená a komunita turistů rozšířená. Své zážitky si rádi ukládají nebo je společně sdílí. [12] Z důvodu různých forem pohybu v přírodě jsme schopni rozlišit i různé druhy turistiky. Mezi základní druhy turistiky řadíme:

·

pěší turistiku

·

vysokohorskou turistiku

·

lyžařskou turistiku

·

vodní turistiku

·

cykloturistiku

Lyžařská turistika představuje druh turistiky v zimě, který využívá pro pohyb v zasněžené krajině lyže. Hlavními formami lyžařské turistiky jsou vyjížďky, výlety, několikadenní túry nebo cesty různých druhů obtížnosti, které jsou dány počtem kilometrů, dní a převýšením. [13] ______________________________ [11] Lyžařské desatero [on line], Nové Město na Moravě, dostupný na [12] Turistika [on line], otevřená encyklopedie Wikipedia, dostupný na [13] Lyžařská turistika [on line],cestování turistika,dostupný na

19

Je podstatné, aby každá činnost přinášela jedinci, který ji vykonává určitý cíl, význam a smysl. V rámci turistiky, tedy i lyžařské turistiky, můžeme rozlišit následující oblasti, ve kterých se může význam a smysl vybrané pohybové aktivity projevit. 1. Vzdělávací Vybranou pohybovou aktivitou dochází k rozvoji pohybových schopností a dovedností. Motorickým učením dochází k vytvoření

návyků pro plnění

požadovaných pohybových úkolů, které vychází z vlastní podstaty pohybové struktury dané aktivity. Jedinec taktéž získává informace o dané pohybové aktivitě, její struktuře. Získané teoretické poznatky je schopen využívat při provozování zvolené činnosti a poukazovat tak na jejich důležitost. 2. Výchovný Pokud budeme pracovat s turistikou jako s pohybovou aktivitou volnočasového a rekreačního charakteru, můžeme poukázat na výchovný cíl v rámci podpory volního úsilí a morálky. Kolektivní či individuální forma pobytu v přírodě může pozitivně ovlivnit interpersonální či intrapersonální vazby a vztahy. Celkově tak může ovlivnit sociální složku jedince např. výchovou chování v daných sociálních rolí. Pobytem a pohybem v přírodě můžeme účelně působit na jedince. Dokonce se můžeme domnívat, že v některých zvláštních situacích můžeme na jedince působit daleko výrazněji něž třeba ve třídě při výuce. 3. Zdravotní Zdravotní charakter turistiky vychází z dlouhodobé práce v relativně nízkém fyzickém zatížení. Rozvíjíme tak především obecnou vytrvalost. S tím je spjata vazba na organismus, který se adaptuje na zatížení změnou funkčních parametrů jednotlivých orgánových soustav a systémů ( dýchací, kardiovaskulární, energetický systém). Celkově tak zlepšujeme stav organismu, který se může podílet i na zlepšení psychických stavů. [14]

_______________________________________ [14] VYŠKOVSKÝ,Jan.,Turistika a sporty v přírodě.1.vydání.Brno:MU 1997,98s.,ISBN8021015527

20

2. Kraj Vysočina

obr. 10

Zvlněný kopcovitý kraj, jehož cesty jsou lemovány břízami a jeřabinami. Husté lesy a temně zelené louky mezi lesklými zrcadly roztroušených rybníků. Vesničky schoulené na mírných úbočích svahů a usedlosti jakoby rozseté po kraji. To je Vysočina. [15]

obr. 11

obr. 12

2.1. Základní informace o kraji Vysočina - rozloha: 6 796 km², 5. místo mezi 14 českými kraji, asi 9% z celkové rozlohy ČR - statutární město: Jihlava ________________________________ [15] Tipy na výlety,publikace Kraje Vysočina, Jihlava,prosinec 2003

21

- počet obyvatel: 512 582 (k 30. 6. 2007) - 704 obcí, 2. nejvyšší počet mezi kraji - hustota zalidnění: 75 lidí na km² - nejvyšší vrchol kraje Vysočina: Javořice - 837 m.n.m.

2.1.1. Historie Archeologické nálezy dokazují, že území zdejšího kraje muselo být osídleno mnohem dříve, než by se dalo soudit podle dochovaných písemných zpráv o osídlení. Ty pocházejí vesměs až ze středověku, zatímco například u Telče byly objeveny předměty z doby pravěké, u Leskovic zase několik keltských mincí. Ze 3. století pocházejí bronzové ozdoby v odkrytých hrobkách nedaleko komplexu budov želivského kláštera. Ve 12. století vznikaly nezávisle na sobě důležité osady – Jihlava, Třebíč, Telč, Jaroměřice nad Rokytnou, Ledeč nad Sázavou či Humpolec. Každá z nich byla založena z jiných důvodů, buď byla v okolí města objevena naleziště stříbrné rudy, nebo se nacházela na křižovatce obchodních cest. Právě obchodní cesty měly příznivý vliv na další kolonizace kraje. 13. a 14. století přinesla Vysočině výstavbu tvrzí a prvních kamenných hradů, které měly ochránit kupecké stezky nebo stříbrné doly. V této době vznikly například hrady Kámen, Rokštejn, Pernštejn nebo Lipnice nad Sázavou. Vysočina patřila mezi kraje, které byly nejvíce postiženy husitskými válkami. V 16. a 17. století se valily na zdejší osady a města pohromy v podobě častých požárů, epidemií a tažení nepřátelských vojsk za třicetileté války. Přestože řada měst byla zničena a lehla popelem, vznikly v této době takové unikáty jako jsou náměstí a zámek v Telči, zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou nebo zámek v Moravských Budějovicích. Vysočina se stala na konci 16. století významným působištěm Jednoty bratrské. Nejdůležitějším místem byla osada Kralice nad Oslavou. Sem čeští bratři z Ivančic přestěhovali tiskárnu a zde vznikl nejznámější český překlad bible, zvaný Bible česká neboli Bible kralická. V 18. století již nebyla Vysočina hornickou oblastí, těžba stříbrné rudy byla ve většině míst zastavena, města se měnila v důležitá obchodní centra na císařských a

22

královských cestách a rozvíjela se řemesla , zejména soukenická, tkalcovská a plátenická výroba. Hospodářský rozvoj byl spojen se stavbou železnice, která přes vysočinu spojila Prahu s Vídní. Tak jako všechny historické válečné konflikty zasáhla do života vysočiny i 2. světová válka. Významným mezníkem pro život v kraji byl rok 1997 a rozhodnutí zřídit vlastní samosprávný celek. [16]

2.1.2. Přírodní prostředí Jádrem kraje Vysočina je Českomoravská vrchovina, která zahrnuje unikátní přírodní celky, Žďárské vrchy, Železné hory, Křižanovskou vrchovinu, Javořickou vrchovinu, Křemešnickou vrchovinu, Hornosvrateckou pahorkatinu, Hornosázavskou pahorkatinu a Jevišovskou pahorkatinu. Nejvýše položeným bodem Vysočiny je vrch Javořice (837 m. n. m.) v javořické vrchovině. Z celkového počtu 729 měst a obcí Vysočiny se víc než polovina nachází v nadmořské výšce větší než 500 metrů. Českomoravská vrchovina patří ke krajinám s nejdelším geologickým vývojem. Její stáří se odhaduje na více než jednu miliardu let. Koncem druhohor a zvláště v třetihorách byl vývoj této části republiky ovlivněn alpínským vrásněním v Karpatech. Ochrana přírody – Přírodní památky jsou tím nejcennějším, co zdejší region nabízí. V současné době se na území kraje nachází dvě chráněné krajinné oblasti a to Žďárské vrchy a Železné hory a více než 120 chráněných lokalit. Nejzajímavější přírodní lokalitou je Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, která byla v roce 1970 vyhlášena na ploše 706 km². 47 % plochy je zalesněno a má typickou lesní flóru a faunu s občasným zastoupením vzácnějších horských a mokřadních druhů. Chráněná krajinná oblast Železné hory zasahuje do kraje Vysočina na severním okraji u hranic s Pardubickým krajem. Chráněná oblast byla vyhlášena v roce 1991 na ploše 284 km². [16]

23

2.1.3. Kultura a turistika Vysočina je přímo stvořená pro turistiku. Hluboké lesy, rybníky, řeky a nepříliš vysoké hřebeny hor, to vše dalo kraji charakteristickou tvář a také vhodné podmínky pro rozvoj turistických aktivit, rekreace a cestovního ruchu. Navíc je zde jedno z nejlepších životních prostředí v republice, díky absenci velkých průmyslových podniků. Celé území kraje je protkáno stovkami kilometrů turisticky značených cest a cyklostezek. Územím Vysočiny navíc protéká jedna z nejmalebnějších českých a moravských řek – Sázava, hojně vyhledávána vodáky. Zkrátka nepřijdou na Vysočině ani vyznavači horolezectví, kteří svoji příležitost najdou na skalách ve Žďárských vrších. I lyžařské terény, avšak v nižších polohách, nabízejí vhodné podmínky pro zimní sportovní vyžití. Kromě třicítky lyžařských svahů je v kraji několik stovek kilometrů upravených běžeckých stop. Vysočina je také jediným regionem České republiky, který pořádá závod Světového poháru v běhu na lyžích. Zlatá lyže vysočiny má navíc sedmdesátiletou tradici a je nejstarším lyžařským závodem u nás. Krajina Českomoravské vrchoviny okouzlila mnoho spisovatelů, básníků, malířů a sochařů. Život těchto osobností dnes připomínají i naučné stezky nebo turistické trasy. Turisté se tak mohou vydat po stopách básníků Antonína Sovy, Otokara Březiny, Vítězslava nezvala nebo malíře Jana Zrzavého architekta a stavitele Jana Blažeje Santiniho – Aichla, které po sobě zanechal několik obdivuhodných staveb. Jedna z nich, kostel Sv. Jana Nepomuského na Zelené hoře, je dokonce zapsána na seznamu svétového kulturního dědictví UNESCO. Právě

zápisy

organizace

Unesco

učinily

ze

zdejšího

kraje

jednu

z nejatraktivnějších turistických lokalit v České republice. V roce 2003 bylo na seznam zapsáno třebíčské židovské ghetto. Tím se počet památek Unesco rozrostl v kraji na tři – vedle Třebíče a Zelené hory je to i historické centrum Telče. [16]

______________________________ [16] PERGLER,Jan,Kraj Vysočina,Průvodce po České republice,1.vydání,Praha, Kartografie Praha 2004,158 s., ISBN-80-7011-735-4

24

2.1.4. Administrativní členění Kraj Vysočina vznikl na základě zákona č. 347/1997 Sb. o vyšších územně – správních celcích, který schválil parlament České republiky v prosinci 1997. V zákoně byl původně uváděn jako kraj Jihlavský podle nového krajského hlavního města. Roku 2001 zákonná novela změnila jeho název na Kraj Vysočina. Tvoří jej území bývalých okresů Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Rozlohou 6 925 km² zaujímá 8,78 % rozlohy české republiky a řadí se tak na 5. místo mezi kraji. Počtem obyvatel naopak patří mezi ty nejmenší.[16]

2.1.5. Obyvatelstvo V kraji Vysočina žije 520 000 obyvatel, region patří počtem obyvatel mezi nejmenší v republice. Průměrná hustota zalidnění je 75 obyvatel na km². Průměrný věk zdejších obyvatel je 38 let. Na území Vysočiny je 729 měst a obcí. Největším městem a zároveň sídelním městem krajských úřadů je Jihlava s téměř 51 000 obyvateli. Jihlava je počtem obyvatel nejmenší krajské město v republice. Vysočina sice neoplývá lidnatými městy, ale síť menších sídel je zde poměrně hustá. V obcích do 500 obyvatel žije téměř 21% všech obyvatel. [16]

2.1.6. Hospodářství Nerostné bohatství patřilo dříve k významným zdrojům bohatství zdejšího kraje, dnes je však hospodářsky nedůležité. V historických dobách se na území kraje těžilo zlato, stříbro, měď a uranové doly, které jsou stále v provozu. Z nerudných zdrojů jsou důležité těžby žuly a bohaté zdroje štěrku a písku. Vysočina, především novoměstská část, je pověstná sklářskými hutěmi, které nejvíce prosperovaly v 17. a 18. století. K významným průmyslovým odvětvím v kraji patří hlavně všeobecné strojírenství. Největším strojírenským závodem jsou Žďárské strojírny a slévárny. Důležitým odvětvím je také potravinářský průmysl, v kraji je několik mlékáren, pověstné jsou kostelecké uzenářské závody nebo pivovary v Jihlavě a Humpolci. Pro kraj je charakteristický průmysl kovodělný, elektrotechnický a také dřevozpracující.

25

Přestože zemědělská půda na Vysočině nepatří k nejúrodnějším, stala se Vysočina důležitou oblastí pro pěstování řepky a brambor. [16]

2.1.7. Doprava Na území kraje Vysočina se nachází 5 094 km silnic, z toho dálnice D1 protíná kraj Vysočina v délce 93 km, silnice I. třídy měří 422 km, silnice II. a III. třídy jsou v délce 4 579 km. Rozložení silniční sítě v kraji Vysočina podle území okresů je vcelku rovnoměrné a je v relaci s celkovou výměrou územních jednotek a strukturou osídlení. Kraj Vysočina se geograficky nachází v centrální části republiky a územím kraje prochází důležité silnice mezinárodního a národního významu s výrazným podílem tranzitní dopravy. K nejvýznamnějším dopravním spojnicím v silniční dopravě patří dálnice D1 Praha-Brno, silnice I/38 jako historická tradiční cesta Praha – Vídeň a dále silnice I/34 v úseku Jindřichův Hradec – Humpolec, důležitá spojnice Východních a Jižních Čech. Velký význam v dopravě na Vysočině má železniční doprava. Celková délka tratí v pěti okresech činí 619 km a hustota železniční sítě je 0,089 km tratě/km2, což je druhá nejnižší hodnota v rámci České republiky. Dostupnost obcí na železniční síť pokrývá celkem 195 obcí kraje. Krajem Vysočina projede za běžný pracovní den (24 hodin) 389 vlaků regionální dopravy a 40 vlaků dálkové dopravy. Cyklistická doprava je nedílnou součástí dopravního systému a má oproti motorové dopravě přednosti. Je nehlučná, bezemisní, neovlivňuje životní prostředí, nespotřebovává neobnovitelné zdroje energie, není náročná na prostor, nevytváří toxické látky a jiná negativa převážně motorové dopravy. Umožňuje mobilitu bez ohledu na stáří a výši příjmů. Každý jedinec, který ke své dopravě používá jízdní kolo, významně šetří životní prostředí. Pro rozvoj cyklistické dopravy je nejen v kraji Vysočina, ale i v celé České republice nutné vytvořit podmínky pro budování cyklistických komunikací, které přispějí k celkové bezpečnosti dopravy. [17] ______________________________ [17] Doprava v kraji Vysočina [on line],Kraj Vysočina, dostupný na

26

2.2. Předpoklady pro rozvoj zimních sportů v kraji Vysočina Vysočina je okouzlující nejen v létě, prozářená teplými paprsky slunce, ale i v zimě, kdy ledové vánice dokáží zakrýt všechno kolem jiskřivě bělavými závějemi sněhu. Vyznavači zimních sportů si při vyslovení slova Vysočina okamžitě vybaví perfektně upravené běžecké trasy a světově proslavený závod Zlatá Lyže. Kilometry upravených tras, dlouhé bílé pláně, dech beroucí stoupání, adrenalinové sjezdy a romantika. Zejména nejsevernější část Vysočiny, Žďárské vrchy patří, díky nadmořské výšce, mírně zvlněnému terénu a dobrým sněhovým podmínkám k oblíbeným rekreačním místům. Na Novoměstsku je každoročně udržováno přes 100 km běžeckých tratí. Okruhy jsou rozlišeny barevným značením, jejich stopy se upravují rolbami a skútry, podle potřeby a počasí. V místě křížení okruhů poradí lyžařům téměř padesátka lyžařských rozcestníků, kde je možné se občerstvit a kde se dá nastoupit na autobus či vlak. Díky krajinnému reliéfu jsou běžkaři vyhledávány i terény Jihlavských vrchů. Dlouholetou tradici mají trasy v okolí nejvyššího vrcholu Vysočiny – Javořice. Také vyznavači sjezdového lyžování si na Vysočině přijdou na své. Mírné svahy jsou vhodné zejména pro rodiny s dětmi, pro lyžařské kurzy a pro mírně pokročilé lyžaře. Celkem jsou na Vysočině tři desítky sjezdovek v délce od 300 m do 600 m. Většina areálů nabízí díky umělému zasněžení a strojově upravovaným svahům dokonalé podmínky v průběhu celé lyžařské sezóny a odpovídajícím zázemím poskytují návštěvníkům maximální pohodlí.[18]

2.3. Lyžařská střediska v kraji Vysočina V kraji Vysočina se nachází celkem 28 lyžařských vleků a lyžařských středisek. Jen některé z nich provozují také běžecké trasy. Seznam středisek a vleků:

______________________________ [18] Zima na Vysočině, publikace Kraje Vysočina, Krajský úřad, Jihlava

27

-

Baby vlek Pod Kostelíčkem,Třebíč

-

Lyžařský areál Antonka

-

Lyžařský areál Dalečín

-

Lyžařský areál Fajtův kopec, Velké Meziříčí

-

Lyžařský areál Jalovec

-

Lyžařský areál Luka nad Jihlavou

-

Lyžařský areál Svatá Anna

-

Lyžařský areál Vysoká u Havlíčkova Brodu

-

Lyžařský vlek Božejov

-

Lyžařský vlek Brtnice

-

Lyžařský vlek Čeřínek

-

Lyžařský vlek Kadleček

-

Lyžařský vlek Kněžice – Rychlov

-

Lyžařský vlek Křemešník

-

Lyžařský vlek Křešín u Lukavce

-

Lyžařský vlek Melechov

-

Lyžařský vlek Mrákotín

-

Lyžařský vlek Pod Horou

-

Lyžařský vlek Sedliště

-

Lyžařský vlek Věcov

-

Lyžařský vlek Věžná

-

Lyžařský vlek Želetava

-

Ski areál Karasín

-

Ski areál Nový Jimramov

-

Ski areál Svratka

-

Ski areál Šacberk

-

Ski snowpark Harusův kopec, Nové Město na Moravě

-

Snowtubingový areál BVV Zubří

3. Výběr vhodného střediska v kraji Vysočina V této kapitole vybírám vhodné lyžařské středisko pro týdenní lyžařský kurz, který bude probíhat v kaji Vysočina.

28

3.1. Srovnání úrovně cen, služeb, vybavenosti a kvality

Vybrala jsem 10 nejznámějších lyžařských areálů v kraji Vysočina a při srovnání úrovně jsem se zaměřila na tyto otázky:

1. Lyžařské středisko: - název - sídlo, adresa - telefonní číslo - internetové stránky - nadmořská výška 2. Sjezdovky 3. Běžecké trasy, výlety 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost 5. použití sněžných děl, umělé zasněžení 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..) 7. Parkoviště (zdarma × placené ) a jeho kapacita 8. Občerstvení 9: Provoz ski servisu 10: Půjčovna lyží a snowboardů 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky…) 12. Večerní lyžování 13. Jiné kulturní vyžití 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola,…) 15. Cenová úroveň permanentek, vleků 16. Provozní doba

Vybraná lyžařská střediska:

29

Ski areál Dalečín 1. Lyžařské středisko: Ski areál Dalečín leží v bezprostřední blízkosti obce Dalečín, asi 10 km severně od města Bystřice nad Pernštejnem, a to na jejím jihozápadním kraji. - název: Lyžařský areál Dalečín - sídlo, adresa: INTERSKI CZ s.r.o., U Klafárku 2039, 591 01 Žďár nad Sázavou - telefonní číslo: + 420 602 757 228, +420 603 487 566 - internetové stránky: http://www.skidalecin.cz - nadmořská výška: 645 m

2. Sjezdovky: Počet vleků: 3 Délka vleku: 500 m, 480 m, dětský vlek 50 m POMA, dětský vlek Typ vleku: Kapacita vleku: 800 osob/hod. Dětský vlek: ano Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: Při vyhodných sněhových podmínkách jsou v okolí upravovány strojově běžecké trasy. Směr trasy na obec Míchov, dále se budou napojovat na systém běžeckých tras v okolí Nového Města na Moravě, Bystřice na Prenštejnem, Víru a Jimramova. 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: Sjezdovka je pravidelně strojově upravována, milovníci běžeckého lyžování mohou využít strojově upravované trasy. obtížnost - červená - středně pokročilí 5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano, sněžným dělem 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): Ždár n/Sázavou – Nové Město na Moravě –Bystřice n/Pernštejnem – Dalečín 7. Parkoviště (zdarma × placené ) a jeho kapacita: je u sjezdovky, kapacita asi 70 míst, zdarma 8. Občerstvení: ano 9: Provoz ski servisu: ne

30

10: Půjčovna lyží a snowboardů: ne 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky…): ne 12. Večerní lyžování: ano 13. Jiné kulturní vyžití: ne 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola,…): Na objednávku zajištění výuky v základním kurzu lyžování nebo snowboardingu 15. Cenová úroveň permanentek, vleků: 16. Provozní doba: po - čt 9:00 - 19:00*) pá - so 9.00 - 20:00*) ne 9:00 - 19:00*)

*)Provoz vleku je v případě příznivých sněhových podmínek každodenní. Provozní doba je pouze informativní a řídí se zájmem lyžařů.

Lyžařský areál Fajtův kopec 1. Lyžařské středisko: Lyžařský areál se nachází ve Velkém Meziříčí na Fajtově kopci. - název: Lyžařský areál Fajtův kopec - sídlo, adresa: SKI KLUB Fajtův kopec 1741 594 01 Velké Meziříčí - telefonní číslo: +420 566 523 458 - vlek, +420 566 523 457 - lyžařská chata - internetové stránky: www.skivm.cz - nadmořská výška: 550 m 2. Sjezdovky: Počet vleků: 1 Délka vleku: 320 m kotva Typ vleku: Kapacita vleku: 1.000 osob/hod. Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: V okolí areálu je upravováno (rolbou nebo skútrem) cca 30 km běžeckých lyžařských tras. 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: Sjezdovka je strojově upravována, obtížnost - červená - středně pokročilí

31

5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano, pomocí sněžných děl 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): Velké Meziříčí je dobře dostupné automobilem i autobusem po dálnici D1. 7. Parkoviště (zdarma × placené ) a jeho kapacita: v areálu, zdarma 8. Občerstvení: ano, lyžařská chata 9: Provoz ski servisu: ano, út 16:00 - 18:00 , so 9:00 - 11:00 10: Půjčovna lyží a snowboardů: není k dispozici 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky…) ano 12. Večerní lyžování: ano 13. Jiné kulturní vyžití: 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola,…): Lyžařská škola je v provozu pouze o víkendech 15. Cenová úroveň permanentek, vleků: Bodové jízdné: 100 bodů = 100 Kč/dospělý = 80 Kč/dítě 200 bodů = 190 Kč/dospělý = 160 Kč/dítě 300 bodů = 280 Kč/dospělý = 240 Kč/dítě 500 bodů = 460 Kč/dospělý = 400 Kč/dítě 1.000 bodů = 900 Kč/dospělý = 790 Kč/dítě 16. Provozní doba: po - čt 9:00 - 20:00 pá - so 9:00 - 21:00 ne 9:00 - 20:00

Lyžařský areál Jalovec 1. Lyžařské středisko: 2 km od obce Číchov asi 6 km od Okříšek - název: Lyžařský areál Jalovec - sídlo, adresa: vrch Jalovec - telefonní číslo: +420 606 404 185 - internetové stránky: www.skjalovec.com - nadmořská výška: 593 m

32

2. Sjezdovky: Počet vleků: 2 Délka vleku: kratší vlek 140 m, delší vlek 380 m VL-500 Transporta (dlouhý), MLV 75 (krátký) Typ vleku: Kapacita vleku: kratší vlek 740 osob/hod., delší vlek 780 osob/hod. Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: neposkytují 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: Sjezdovky jsou pravidelně strojově upravované, obtížnost - modrá - červená (začátečníci - středně pokročilí) 5. použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): autobus do vesnice Číchov, vlakem do vesnice Číchov, která je vzdálená 2 km od sjezdovky. 7. Parkoviště (zdarma × placené ) a jeho kapacita: v areálu, zdarma, 200 míst 8. Občerstvení: ano, turistická chata, restaurace 9: Provoz ski servisu: ne 10: Půjčovna lyží a snowboardů: ne 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky…): právě se buduje 12. Večerní lyžování: ano, osvětlená sjezdovka 13. Jiné kulturní vyžití: restaurace s celodenním provozem, ubytování přímo u sjezdovky 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola,…): Areál nabízí výborné podmínky pro lyžařské školní kurzy, pro začátečníky i pro pokročilé lyžaře. 15. Cenová úroveň permanentek, vleků: kratší vlek 5 Kč/jízda, delší vlek 10 Kč/jízda 16. Provozní doba: po: 15:00 - 21:00 út - so: 9:00 - 21:00 ne: 9:00 - 18:00

33

Lyžařský areál Luka nad Jihlavou 1. Lyžařské středisko: Lyžařský areál se nachází v obci Luka nad Jihlavou, která je vzdálena 12 km od Jihlavy směrem na Velké Meziříčí - název: Lyžařský areál Luka nad Jihlavou - sídlo, adresa: Luka nad Jihlavou - telefonní číslo: +420 732 921 877 - internetové stránky: www.gizela.cz - nadmořská výška: 550 m 2. Sjezdovky: Počet vleků: 2 Délka vleku: malý vlek 330 m, velký vlek 590 m oba vleky dvoukotva STEMAG Typ vleku: Kapacita vleku: malý vlek 600 osob/hod., velký vlek 850 osob/hod. Dětský vlek: ano Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: neposkytují 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: Sjezdovka je pravidelně strojově upravovaná, obtížnost - černá - pokročilí (600 m), červená - mírně pokročilí (660 m), modrá - začátečníci (800 m) 5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): Dostupnost je vlakem na trati Jihlava - Okříšky - Třebíč - Brno. Železniční zastávka je od sjezdovky vzdálena 200 m. 7. Parkoviště (zdarma × placené ) a jeho kapacita: zdarma v areálu 8. Občerstvení: ano, chata Gizela přímo na sjezdovce 9: Provoz ski servisu: neposkytují 10: Půjčovna lyží a snowboardů: neposkytují 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky…): neposkytují 12. Večerní lyžování: ano 13. Jiné kulturní vyžití: Areál je vhodný pro školní lyžařské výcviky 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola,…): poskytují lyžařskou školu na objednání

34

15. Cenová úroveň permanentek, vleků: Jedna jízda na krátkém vleku 5 bodů, na dlouhém vleku 10 bodů. Záloha na čipovou kartu 50 Kč. 100 bodů = 120 Kč 200 bodů = 210 Kč 300 bodů = 300 Kč 400 bodů = 390 Kč 500 bodů = 480 Kč Ceny pro školní kurzy ve dnech po - pá: 9:00 - 13:00 = 120 Kč 9:00 - 15:00 = 150 Kč 16. Provozní doba: po - ne 9:00 - 21:00

Lyžařský areál Čeřínek 1. Lyžařské středisko: Lyžařský areál na vrchu Čeřínek - název: Lyžařský vlek Čeřínek - sídlo, adresa: vrch Čeřínek, Autonot v.o.s., Riegrova 25, 586 01 Jihlava - telefonní číslo: +420 720 395 658 - internetové stránky: www.cerinek.cz - nadmořská výška: 760 m 2. Sjezdovky: Počet vleků: 2 Délka vleku: kratší vlek 400 m, delší vlek 600 m TATRAPOMA H80, MOMENT KV 400 Typ vleku: Kapacita vleku: kratší vlek 600 osob/hod., delší vlek 700 osob/hod. Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: V okolí sjezdovky je ideální terén pro běžecké lyžování, vedou zde desítky běžeckých stop. Některé z nich jsou strojově upravované (cca 5 km). 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: pravidelně upravovány rolbou, obtížnost - modrá - začátečníci 5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano

35

6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): dobrá příjezdová cesta 7. Parkoviště (zdarma × placené ) a jeho kapacita: zdarma v areálu, 60 míst 8. Občerstvení: ano, bufet v areálu 9: Provoz ski servisu: neposkytují 10: Půjčovna lyží a snowboardů: neposkytují 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky…): neposkytují 12. Večerní lyžování: ano 13. Jiné kulturní vyžití: Sjezdovka je vhodná pro školní lyžařské výcviky 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola,…): k dispozici je úschovna lyží, lyžařská škola, ubytování v blízkosti vleku 15. Cenová úroveň permanentek, vleků: Bodová permanentka. 200 bodů = 190 Kč dospělí 200 bodů = 150 Kč děti dlouhý vlek 1 jízda = 10 bodů krátký vlek 1 jízda = 8 bodů jednotlivé jízdné = 10 Kč 16. Provozní doba: po - pá: 16:00 - 20:00 so - ne: 9:00 - 20:00

Lyžařský vlek Kadlečák 1. Lyžařské středisko: Lyžařské středisko leží severozápadně od centra Světlé nad Sázavou v místní části Horní Březinka ve směru na Benetice - název: Lyžařský vlek Kadlečák - sídlo, adresa: Horní Březinka 3, 582 91 Světlá nad Sázavou - telefonní číslo: +420 602 843 456 - internetové stránky: www.kadlecak.unas.cz - nadmořská výška: 585 m. n. m

36

2. Sjezdovky: Počet vleků: 1 Délka vleku: 480 m POMA Typ vleku: Kapacita vleku: 500 osob/hod. Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: Pro běžkaře jsou připraveny různě náročné okruhy. Trasy nejsou strojově upravovány 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: sjezdovky strojově upravovány, obtížnost - modrá - začátečníci 5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): středisko se nachází severozápadně od centra Světlé nad Sázavou ve směru na Benetice, dostupnost dobrá, příjezd je značen směrovkami 7. Parkoviště (zdarma × placené ) a jeho kapacita: v areálu, zdarma, 100 míst 8. Občerstvení: ano 9: Provoz ski servisu: neposkytují 10: Půjčovna lyží a snowboardů: neposkytují 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky…): neposkytují 12. Večerní lyžování: ano 13. Jiné kulturní vyžití: Sáňkování a bobování je možné na upraveném přilehlém svahu 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola,…): neposkytují 15. Cenová úroveň permanentek, vleků: Jízdné bodové. 5 jízd/50 Kč 12 jízd/100 Kč 25 jízd/200 Kč 16. Provozní doba:

37

po - čt: 15:00 - 20:00 pá - ne + svátky, prázdniny: 9:00 - 20:00 Po dohodě s provozovatelem je možno vlek zprovoznit i mimo uvedenou dobu.

Ski areál Karasín 1. Lyžařské středisko: Ski areál Karasín se nachází na kraji obce Karasín na kopci Zadní skála (712 m), cca 8 km severovýchodně od města Bystřice nad Pernštejnem, v těsném sousedství rozhledny Karasín. - název: Ski areál Karasín - sídlo, adresa: - telefonní číslo: +420 603 843 597 - internetové stránky: www.karasin.cz - nadmořská výška: 707 m 2. Sjezdovky: Počet vleků: 1 Délka vleku: 450 m dvojkotva Typ vleku: Kapacita vleku: 1.200 osob/hod. Systém odbavení: papírové jízdenky 3. Běžecké trasy, výlety: Běžkaři mohou využít strojově upravované běžecké trasy v okolí Bystřice nad Pernštejnem. 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: sjezdovka strojově upravována, obtížnost - začátečníci 5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): dobré příjezdové cesty 7. Parkoviště (zdarma × placené ) a jeho kapacita: u sjezdovky, 140 míst, zdarma 8. Občerstvení: bufet 9: Provoz ski servisu: neposkytují 10: Půjčovna lyží a snowboardů: půjčovna snowboardů v lyžařské škole 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky…): neposkytují

38

12. Večerní lyžování: ano 13. Jiné kulturní vyžití: neposkytují 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola,…): dětský koutek, lyžařská škola 15. Cenová úroveň permanentek, vleků: 1 jízda 10 Kč 13 jízd 100 Kč 27 jízd 200 Kč 16. Provozní doba: po - pá: 10:00 - 21:00 so - ne: 8:00 - 21:00

Ski areál Nový Jimramov 1. Lyžařské středisko: Ski areál Nový Jimramov leží v obci Nový Jimramov - název: Ski areál Nový Jimramov - sídlo, adresa: Nový Jimramov - telefonní číslo: +420 775 197 716, +420 777 177 719 - internetové stránky: www.skijimramov.cz - nadmořská výška: 650 m.n.m. 2. Sjezdovky: Počet vleků: 2 Délka vleku: 420 m TLV (teleskopický lyžařský vlek) Typ vleku: Kapacita vleku: 700 osob/hodina Dětský vlek: ano Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: V okolí vedou strojově udržované běžecké lyžařské tratě. 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: strojově upravované sjezdovky, vhodné pro začátečníky, pokročilé i náročné lyžaře a snowboardisty. 5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano

39

6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): vlakem do Nového Města na Moravě a dále pak autobus do Jimramova přes Sněžné, Areál je dostupný autem i autobusovou hromadnou dopravou. 7. Parkoviště (zdarma × placené ) a jeho kapacita: u sjezdovky, 100 míst pro automobily, 5 míst pro autobusy, zdarma 8. Občerstvení: ano, bufet 9: Provoz ski servisu: ano 10: Půjčovna lyží a snowboardů: V půjčovně si lze vypůjčit lyže, snowboardy, boty, lyžařské helmy a brýle 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky…): neposkytují 12. Večerní lyžování: ano, - středa, pátek, sobota: 18:00 - 20:00 13. Jiné kulturní vyžití: neposkytují 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola,…): Je zde lyžařská škola s výukou lyžování a snowboardingu. 15. Cenová úroveň permanentek, vleků: velký vlek 1 jízda/9 Kč malý vlek 1 jízda/4 Kč Jízdné pro lyžařské školy / kurzy: 9.00 -13.00 - 120Kč/osoba (1/2 dne) celodenní - 180 Kč/osoba 16. Provozní doba: po - pá: 9:00 - 18:00 so - ne: 8:00 - 18:00

Ski areál Svratka 1. Lyžařské středisko: Lyžařský areál se nachází v severovýchodní částí CHKO Žďárské vrchy. Areál leží na západním okraji města Svratka - název: Ski areál Svratka - sídlo, adresa: Svratka - telefonní číslo: +420 774 662 717 - internetové stránky: www.skiareal-svratka.cz - nadmořská výška: 742 m

40

2. Sjezdovky: Počet vleků: 2 Délka vleku: 400 m, dětský vlek 120 m POMA + dětský lanový vlek Typ vleku: Kapacita vleku: 400 osob/hod. Dětský vlek: ano Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: V okolí sjezdovky vedou upravované běžecké tratě. Nejbližší okruh (vzdálen 1 km) je dlouhý 5 km. Okruh je méně náročný, je pravidelně upravován a osvětlen. Další tratě v okolí jsou vedeny po turistických stezkách. 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: pravidelně strojově upravovány. Sjezdovka je vhodná jak pro děti, začátečníky a lyžařské školní kurzy, tak i pro pokročilé lyžaře, obtížnost - modrá - červená (začátečníci středně pokročilí) 5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): obec je dostupná autem i autobusy 7. Parkoviště (zdarma × placené ) a jeho kapacita: přímo u sjezdovky, 80 míst, zdarma 8. Občerstvení: ano, bufet, vytápěný stan s kapacitou 35 míst 9: Provoz ski servisu: ano, možnost v půjčovně lyží 10: Půjčovna lyží a snowboardů: ano 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky…): neposkytuje 12. Večerní lyžování: ano, st, pá, so 18:00 - 20:00 13. Jiné kulturní vyžití: dětský lanový vlek zdarma 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola,…): Lyžařská škola pro děti od 4 let. Výuka sjezdového lyžování, snowboardingu, carvingu a běhu na lyžích. Výuka základních lyžařských dovedností probíhá v odděleném areálu.

41

15. Cenová úroveň permanentek, vleků: 1 bod = 1 Kč 1 jízda = 9 bodů Při nákupu většího počtu bodů je poskytována sleva dle ceníku. 100 bodů = 100 Kč 200 bodů = 200 Kč 300 bodů = 290 Kč 400 bodů = 380 Kč 500 bodů = 460 Kč 1000 bodů = 900 Kč 16. Provozní doba: sobota 8:00 - 20:00 (8:00 - 8:30 se lyžuje zdarma) neděle 8:00 - 17:00 (8:00 - 8:30 se lyžuje zdarma)

Ski snow park Harusův kopec 1. Lyžařské středisko: Sjezdovka leží na Harusově kopci (741 m n. m.) asi 2 km severozápadním směrem z Nového Města na Moravě, cca 11 km ze Žďáru nad Sázavou - název: Ski Snow park - sídlo, adresa: SKI SNOWPARK a.s., Malá 153, 592 31 Nové Město na Moravě - telefonní číslo: +420 776 777 999 - internetové stránky: www.skisnowpark.cz - nadmořská výška: 741 m.n.m. 2. Sjezdovky: Počet vleků: 2 Délka vleku: vlek 490 m, dětský lanový vlek 30 m dvousedačková lanovka Leitner S2, 1x lanový vlek Typ vleku: Kapacita vleku: 1.400 osob/hod. Dětský vlek: ano Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: V okolí jsou strojově upravovány desítky kilometrů běžeckých lyžařských tras. První 3 km tratí jsou osvětleny.

42

4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: strojově upravovány, obtížnost - modrá - začátečníci 5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): dobře dostupná jak automobilem, tak i vlakem. Železniční zastávka Nové Město na Moravě. Zastávka je vzdálena cca 1 km od sjezdovky. 7. Parkoviště (zdarma × placené ) a jeho kapacita: pod sjezdovkou, 300 míst, zdarma 8. Občerstvení: ano 9: Provoz ski servisu: ano, možnost u HACK Snowboards, Mendlova ul., 592 31 Nové Město na Moravě 10: Půjčovna lyží a snowboardů: ano, možnost zapůjčení v těchto místech: Půjčovna a test centrum Sporten, U Pohledce 1347, 592 31 Nové Město na Moravě Lyže & půjčovna lyží, Žďárská 89, 592 31 Nové Město na Moravě HACK Snowboards, Mendlova ul., 592 31 Nové Město na Moravě 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky…): neposkytují 12. Večerní lyžování: ano 13. Jiné kulturní vyžití: neposkytují 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola,…): Lyžařská škola vyučuje lyžování, snowboarding a základy carvingového lyžování. Vyučují se děti od 4 let. Povinná výbava dětí pro výuku je lyžařská přilba 15. Cenová úroveň permanentek, vleků: Jízdné: 1 jizda 10 bodů. 100 bodů 100 Kč

600 bodů 560 Kč

200 bodů 200 Kč

700 bodů 650 Kč

300 bodů 290 Kč

800 bodů 740 Kč

400 bodů 380 Kč

900 bodů 830 Kč

500 bodů 470 Kč

1.000 bodů 900 Kč

16. Provozní doba: po - pá: 9:00 - 21:00 so - ne: 8:00 - 21:00

43

Místo konání týdenního lyžařského kurzu bude v Novém Městě Na Moravě. Podle zjištěných informací je toto lyžařské středisko velmi kvalitně vybaveno. Sjezdovky na Harusově kopci jsou velmi dobře upravovány rolbou. Nachází se zde mimojiné i dvousedačková lanovka a lanový vlek. Což je velkou výhodou. V okolí jsou upravovány desítky kilometrů běžeckých tras a z toho první tři kilometry jsou osvětlené. Areál je velmi lehce dostupný autobusem. Provozují ski servis a půjčovnu lyží a snowboardů. Harusův kopec leží v nadmořské výšce 741 m.n.m. a je vzdálen pouze 2 kilometry od Nového Města na Moravě. Toto lyžařské středisko je velmi oblíbené mezi sjezdaři a snowboardisty. Běžecké okruhy jsou též velmi oblíbené, nejen díky prestižnímu závodu Zlatá lyže. Turistické běžecké trasy, které se upravují na Novoměstsku, dosahují délky 100 km. Trasy jsou upravovány severovýchodně od Nového Města na Moravě a vedou přes území obcí Vlachovice, Sklené, Tři Studně, Fryšava, Kadov, Krátká, Sněžné, Samotín, Blatiny, Milovy, Podlesí, Kuklík, Odranec, Věcov, Jimramovské Pavlovice, Míchov, Roženecké Paseky, Studnice, Rokytno, Pohledec, Maršovice, Jimramov, Zubří, Radňovice, Jiříkovice a Nové Město na Moravě. Trasy jsou upravovány rolbou pro klasický styl běhu na lyžích. Na křižovatkách jednotlivých tras a na dalších významných místech jsou umístěny turistické rozcestníky s oranžovými směrovkami. Všechny trasy jsou upravovány před víkendem – v závislosti na počasí převážně v pátek a v sobotu. Vhodné ubytovací zařízení je podle mého názoru Chata Studnice. Turistická chata Studnice (797 m.n.m.) se nachází 7 km od Nového Města na Moravě v CHKO Žďárské vrchy. U chaty jsou upravované běžecké stopy v délce 65 km. Kapacita turistické chaty Studnice je 56 lůžek ve dvoulůžkových a třílůžkových pokojích. Chata Studnice se nachází 8 km od Harusova kopce, kde bude probíhat výcvik. Proto bude zajištěn svoz autobusem,v ceně kurzu.V případě nepříznivého počasí bude zajištěn náhradní program v podobě sportovních a kulturních akcí.

44

3.2. Dotazník pro návštěvníky vybraných lyžařských areálů

Dotazník probíhal ve dnech od 14.2. 2009 do 22.2. 2009 ve vybraných lyžařských areálech na Vysočině. Ke zpracování dotazníků jsem navštívila tyto lyžařské areály: Lyžařský areál Luka nad Jihlavou, Lyžařský areál Jalovec, Ski snow park Harusův kopec v Novém městě na Moravě a Fajtův kopec ve Velkém Meziříčí. Celkem jsem oslovila 300 respondentů, v každém lyžařském areálu 75 respondentů. Při dotazování jsem se setkala jen s ochotou respondentů odpovídat na otázky. Dotazník obsahuje 8 otázek.

Příklad dotazníku: Dobrý den, dovolte, abych se představila. Jmenuji se Lenka Suchá a jsem studentkou 4. ročníku Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě, oboru Cestovní ruch. Tento rok mě čeká státní závěrečná zkouška a také závěrečná bakalářská práce. Ve své práci se věnuji výzkumu lyžařských středisek v kraji Vysočina. Chtěla bych Vás poprosit o pár minut k vyplnění tohoto dotazníku.

1. Jste

a) muž b) žena

2. Váš věk

a) 10 -20 let b) 21 – 30 let c) 31 – 40 let d) 41 – 60 let e) 60 a více

3. Důvod k návštěvě tohoto lyžařského střediska? a) bydlím v okolí b) líbí se mi toto středisko c) nevím, jsem zde poprvé d) jiný důvod ____________

45

4. Jak často navštěvujete toto středisko? a) několikrát týdně b) několikrát za měsíc c) 2x až 3x za sezónu d) jsem tu poprvé

5. Do tohoto lyžařského střediska jezdíte za účelem? a) sjezdové lyžování b) běžecké lyžování c) snowboard d) za jiným účelem____________

6. Jste spokojeni s cenami vleků, permanentek, apod.? a) ano, vyhovují mi b) ne, jsou příliš drahé c) není to tak špatné, znám však dražší i levnější střediska

7. Jste spokojeni s nabízenými službami lyžařského střediska? (restaurace, občerstvení, apod.) a) ano, vyhovují mi b) není to tak špatné c) velmi nízká úroveň d) jsem nespokojený/á

8. Jste spokojeni s upraveností lyžařských povrchů, kvalitou sjezdovky? a) jsem spokojen/a b) myslím, že jsou v dobrém stavu c) jsem nespokojen

46

3.3. Vyhodnocení dotazníků

Dotazník prováděný v lyžařském areálu Luka nad Jihlavou, Jalovec, ve Ski snow parku na Harusově kopci v Novém městě na Moravě a na Fajtově kopci ve Velkém Meziříčí měl zjistit, jak jsou lidé spokojeni s nabízenými službami, kvalitou lyžařských povrchů a s cenami vleků a permanentek. Dále jsem chtěla zjistit za jakým účelem lidé do těchto středisek jezdí a jak často a v neposlední řadě jaký mají k návštěvě lyžařského střediska důvod. Při dotazování jsem se setkala s příjemnými sportovci, lyžaři a snowboardisty, jejich spolupráce a ochota při vyplňování dotazníků mi udělala velkou radost a všem patří velké dík. Mezi oslovenými respondenty bylo 174 mužů a 126 žen. Nejvíce oslovených respondentů bylo ve věkovém intervalu od 21 let do 30 let.

pohlaví oslovených respondentů

126 42%

muži 174 58%

ženy

47

věk respondentů

50 17%

3 1%

48 16%

a) b) c) d) 84 28%

e) 115 38%

Lidé navštěvující tyto nejznámější lyžařské areály na Vysočině většinou bydlí v okolí lyžařského střediska, bylo zjištěno, že celých 46 % z celkového počtu oslovených respondentů žije v těsné blízkosti. 31 % respondentů se do lyžařského střediska vrací z důvodu oblíbenosti. důvod k návštěvě střediska

44 15%

25 8% 137 46%

a) b) c) d)

94 31%

Nejvíce oslovených respondentů se do lyžařského střediska opakovaně vrací několikrát v sezóně, obyčejně 2x až 3x. 29 % oslovených respondentů navštěvují lyžařské středisko několikrát za měsíc.

48

Jak často navštěvujete toto středisko?

25 8%

59 20%

a) b) c) 129 43%

d) 87 29%

Z počtu oslovených respondentů jich 47 % jezdí sjezdovat, 37% jezdí na snowboardu. Pouze 9 % respondentů si užívá zasněženou krajinu na běžkách a 7 % respondentů navštěvuje lyžařské středisko za jiným účelem, na příklad jako dohled a doprovod svých malých dětí. Za jakým účelem navštěvujete toto středisko?

20 7%

a) 142 47%

112 37%

b) c) d)

26 9%

Celých 59 % respondentů je s cenami vleků a permanentek spokojeno. Myslím si, že lyžařské střediska na Vysočině nepatří k finančně náročným. Proto cenová úroveň je lehce dostupná.

49

Jste spokojeni s cenami vleků, permanentek?

53 18%

a) b) 69 23%

178 59%

c)

Lyžařská střediska na Vysočině nabízí mnoho kvalitních služeb. Restaurace, bufety, půjčovny lyží a lyžařského vybavení, lyžařské školy a podobně. V průzkumu bylo zjištěno, že se službami je 54% respondentů spokojeno, pouhá 4% respondentů nejsou se službami spokojeni. Jste spokojeni s nabízenými službami lyžařského střediska?

11 4%

41 14%

83 28% a) b) c) d)

165 54%

Na otázku kvality lyžařských povrchů a jejich úpravu odpověděli respondenti většinou kladně. 54 % respondentů je zcela spokojeno, 42 % respondentů si myslí, že jsou sjezdovky a ostatní lyžařské povrchy v dobrém stavu. Pouhá 4 % oslovených respondentů nebyla spokojena.

50

Jste spokojeni s upraveností lyžařských povrchů, kvalitou sjezdovky?

13 4%

a) 125 42%

162 54%

b) c)

Z dotazníku, který byl zodpovězen 300 respondenty vyplynulo, že lyžařská střediska na Vysočině jsou v dobrém technickém stavu, kvalitně vybaveny a upraveny. Zájem návštěvníků o lyžování a jízdu na snowboardu v těchto střediscích je velký, z důvodu nízkých cen permanentek a vleků, které jsou pro většinu lyžařů přijatelné. Při návštěvě těchto středisek jsem osobně využila nabízených služeb, jako aktivní jezdec na snowboardu a dobrou kvalitu lyžařských povrchů mohu jen potvrdit.

4. Zpracování programu týdenního lyžařského kurzu zaměřeného na snowboarding a běžecké lyžování

4.1. Všeobecné informace o kurzu Kurz běžeckého lyžování a snowboardingu je připraven pro žáky základních a středních škol. Program a výuka jsou přizpůsobeny dovednostem začátečníků a mírně pokročilým. Pod vedením zkušených učitelů – instruktorů lyžování a snowboardingu se žáci naučí základním dovednostem běhu na lyžích a jízdě na snowboardu. Kurzu běžeckého lyžování a snowboardingu se může zúčastnit 45 žáků, 4 učitelé – instruktoři a neměl by chybět ani lékařský dohled. Účastníci kurzu by měli mít své vlastní nebo půjčené běžky a snowboard a veškerou potřebnou výbavu na výuku, to jsou, běžecké boty, boty na snowboard,

51

hole, helma, rukavice, čepice, šála, oblečení na běžecké lyžování a na jízdu na snowboardu, a podobně. Podrobný seznam věcí, které by měli mít žáci s sebou obdrží týden před odjezdem na kurz. Týdenní kurz běžeckého lyžování a snowboardingu se koná v Novém Městě na Moravě, ubytování bude zajištěno v turistické chatě Studnice. Výcvik bude probíhat na přilehlých běžeckých trasách, na trasách u hotelu Ski, které jsou proslulé množstvím světových závodů v běhu na lyžích a dále na sjezdovce na Harusově kopci.

4.2. Program týdenního lyžařského kurzu

Den Dopoledne

Odpoledne

Večer

1.

Příjezd, ubytování

Zahájení zájezdu Seznámení s místem (seznámení s pobytu, kontrola lyžařského organizací kurzu a vybavení režimem dne)

2.

Rozřazení do družstev, rozježdění Lyžařský výcvik

Lyžařský výcvik

Přednáška č.1 Večerní program

3.

Lyžařský výcvik (nebo volno-dle stupně únavy účastníků)

Odpolední volno


4.

Lyžařský výcvik

Lyžařský výcvik


5.

Lyžařský výcvik

Lyžařský výcvik


6.

Lyžařský výcvik

Lyžařský výcvik (nebo volno-dle stupně únavy účastníků)

Večerní program

7.

Lyžařský výcvik

Lyžařský výcvik

Závěrečný program

8.

Ukončení zájezdu, odjezd

52

Den Dopolední výcvik

Odpolední výcvik

Přednáška

1.

Příjezd, ubytování.

Seznámení s organizačním Seznámení s okolím chaty, zajištěním kurzu a polohou vleků a lanovek, jeho programem sjezdařskými terény (časový forma vycházky. harmonogram dne), základní zásady bezpečnosti.

2.

- rozřazení žáků do družstev podle dosažených schopností jízdy na snowboardu (na velmi mírném svahu) - nošení, nastupování, připínání, odepínání - základní techniky jízdy na snowboardu

- nácvik základního postoje, varianty bezpečných pádů a vstávání

3.

- běžecké lyžování, rozřazení do družstev podle dosažených schopností běhu na lyžích - nošení lyží, připínání, odepínání - základní techniky běhu na lyžích

č.2 - klasický způsob běhu, - lyžařská výzbroj nácvik základního postoje, (lyže, vázání, hole) a jízda v základním postoji, výstroj (boty, oblečení) nácvik rovnováhy - mazání lyží

č.1 - základní pojmy (rovnováha,sesouvání svahem, frontside, backside..) - bezpečnost pohybu na sjezdařských a běžeckých tratích a při pohybu na vleku

č.3 - historie běžeckého lyžování a snowboardingu - vývoj běžecké techniky včetně jízdy na snowboardu

4.

- snowboard, sesouvání šikmo svahem, jízda šikmo svahem, jízda po spádnici

5.

- běžecké lyžování, bruslení, základní - jednodobé a dvoudobé nácvik postoje bruslení, nácvik správného v bruslení, přenášení skluzu, odšlap hmotnosti z lyže na lyži, práce s holemi

6.

- běžecké lyžování, - snowboarding, oblouk - film škola klasický způsob běhu, ke svahu, jízda na vleku, střídavý běh, soupažný běh snowboardingu nácvik oblouků jednodobý a prostý

volné odpoledne

č.4 - nebezpečí hor, Horská služba - úrazová zábrana

53

7.

- snowboardové závody - výlet na běžkách

8.

Ukončení kurzu, odjezd

- film s tematikou běžeckého lyžování

4.3. Náhradní program v případě nepříznivého počasí Ne vždy se na kurzech setkáme s bohatou sněhovou nadílkou a příznivým počasím k lyžování. S možností nekvalitní a malé sněhové pokrývky musíme vždy počítat. Proto musí mít organizátoři kurzu připraven náhradní program pro jeho účastníky. Pro příklad bych uvedla několik sportovních a kulturních vyžití v Novém Městě na Moravě a v okolí. Účastníci kurzu mohou navštívit plavecké bazény, kina, výstavy, jiná sportovní a kulturní zařízení. ☺ KRYTÉ BAZÉNY Žďár nad Sázavou, plavecký bazén při 4. ZŠ (10 km Z): Bazén o rozměrech 25 x 12 x 1,40 m. Součástí je sauna. Žďár nad Sázavou, plavecký bazén v hotelu FIT ( 10 km Z): Bazén o rozměrech 13 x 6,5 x 1,30 m s vodou teplou 26 - 27°C. Milovy, plavecký bazén v hotelu Devět skal (12 km S): Bazén o rozměrech 14 x 7 x 1,35 m. Přednost mají hoteloví hosté. ☺ MUZEA Horácké muzeum Nové Město na Moravě Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě sídlí v budově staré renesanční radnice ze 16. století, přestavěné po požáru v 18. a 19. století. Z původního objektu se zachovala renesanční vstupní síň s kamenným portálkem. Muzeum bylo založeno roku 1892 jako druhé nejstarší muzeum na západní Moravě. Jeho expozice se zaměřují na lidovou kulturu v severní části moravského Horácka, sklářství, železářství a dějiny města s preferencí lyžařské tématiky, které je věnována největší část. Exponáty dokumentují vývoj tohoto sportu od jeho počátků na konci 19. století do současnosti, kdy se Nové Město na Moravě proslavilo opakovaným pořádáním běžeckých Světových pohárů. Další část

54

expozice se týká vývoje výroby lyží, zasazené do prostředí stolařské dílny z 1. republiky.[19]

☺ GALERIE Horácká galerie v Novém Městě na Moravě Horácká galerie v Novém Městě na Moravě sídlí v prostorách bývalého renesančního zámku na Vratislavově náměstí,

který dal vystavět na sklonku 16.

století Vilém Dubský z Třebomyslic. Budova byla v následujících stoletích několikrát poškozena a poté opravena, její konečná podoba v novorenesančním slohu je z roku 1874. Založení Horácké galerie se datuje k dubnu roku 1964. První výstavní prostory se nacházely ve druhém patře dnešní radnice, stálá expozice byla instalována ve dvou sálech novoměstského zámku. V roce 1972 byl pro potřeby galerie získán celý zámecký areál. Horácká galerie dnes svojí působností přesahuje hranice regionu. Ve svém sbírkovém programu se galerie zaměřuje na dokumentaci děl nejvýznamnějších osobností regionálního umění v konfrontaci s českým výtvarným uměním. Rozsáhlé soubory pozůstalostí J. Laudy, J. Mařatky, V. Makovského, L. Martínka, K. Pokorného, J. Štursy a jiných autorů byly získány darem nebo odkazem umělců. Součástí sbírkového fondu je soustředěná kolekce hutního skla ze 60. a 70. let minulého století, pocházející z produkce známé sklárny ve Škrdlovicích u Žďáru nad Sázavou.[20] ☺ JINÉ SPORTOVNÍ VYŽITÍ Aerobik, squash, spinning, posilovna Centrum pohybových aktivit, Active club, Dům dětí a mládeže, Žďár nad Sázavou

___________________________ [19], [20] Horácké muzeum,Horácká galerie, Nové Město na Moravě [on line] dostupný na a

55

Bowling Bowling club Max, Žďár nad Sázavou ☺ KINA Kino Vysočina, Žďár nad Sázavou Kino Nové Město na Moravě ☺ PŘÍRODA CHKO Žďárské vrchy V případě nepřízně počasí mohou být organizovány výlety v krásné krajině Žďárských vrchů. Nedotknutá příroda, rozmanité druhy fauny a flóry, to vše se dá pozorovat i v zimních měsících. Rozloha: 709 km2 Geografická orientace: 49° 31´ - 49° 47´N, 15° 46´ - 16° 14´ E Nadmořská výška: 490 - 836 m (Devět skal) Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO: - 4 národní přírodní rezervace - 9 přírodních rezervací - 36 přírodních památek

4.4. Řád týdenního lyžařského kurzu

1.

Lyžařský výcvikový kurz (dále jen LVK) je součást školního vyučování. Žáci jsou povinni jej dodržovat, jakož i řád chaty, na které jsou ubytováni.

2.

Žáci jsou povinni dodržovat pokyny vedoucího a instruktorů během lyžařského výcviku i mimo něj. Chovají se slušně a zdvořile k personálu.

3.

Členové LVK dodržují stanovený denní řád a nastupují včas na výcvik, stravu a večerní program. Dbají na budíček a večerku.

4.

Povinností každého účastníka je udržovat čistotu a pořádek na pokoji, ve společ. místnostech, na hygienických zařízeních, v lyžárně a šatně. Přezouvají se. Bez svolení nesmějí opustit chatu.

5.

Kouření a požívání alkoholických nápojů a drog je přísně zakázáno.

56

6.

Používání elektrických spotřebičů na pokojích je zakázáno. Výjimky uděluje vedoucí kurzu. Ve sprchách je nutno přiměřeně šetřit vodou. Obsluha topení se řídí pokyny vedoucího chaty.

7.

Lyžařskou výstroj a výzbroj udržují žáci v čistotě a pořádku na vyhrazeném místě. Zde se provádějí opravy a mazání lyží.

8.

Peníze a cenné věci je možno uložit u vedoucího LVK, jinak se za ně neručí. Veškeré ztráty je nutno ihned hlásit vedoucím.

9.

Škodu na zařízení musí žáci ihned hlásit. Hradí ji ten, kdo ji způsobil. Při nepřiznání viny hradí škodu společně všichni spolubydlící, ve společných částech objektu všichni žáci.

10.

Účast všech žáků na lyžařském výcviku a programu je povinná. Bez povolení instruktora nesmí členové opustit družstvo.

11.

Určení žáci vykonávají službu dne, která se řídí pokyny vedoucího.

12.

Onemocnění a poranění hlásí žáci ped. dozoru a zdravotníkovi. Žáci omluvení z výcviku nesmějí bez povolení vedoucího opustit chatu.

13.

Žáci se scházejí ve společenských místnostech. Návštěvy na pokojích nejsou dovoleny (výjimku může udělit vedoucí kurzu).

14.

Přání a stížnosti je možno sdělit pedagogickému dozoru.

15.

Porušení řádu se trestá až vyloučením z dalšího pobytu na LVK bez nároku na vrácení zaplacených výloh. Rodiče i ředitel budou o tomto bezprostředně seznámeni. 4.5. Bezpečnostní zásady lyžařského kurzu

1.

Řídit se metodickými pokyny k organizaci LVK žáků MŠMT č.j. 24 799/93-50.

2.

Před zájezdem provést poučení o bezpečnosti na LVK a zapsat do knihy bezpečnosti a TK.

3.

Před výcvikem zkontrolovat výzbroj žáků.

4.

Dodržovat metodický postup výcviku.

5.

Družstvo má nejvíce 15 žáků.

6.

Vybírat pro výcvik vhodný terén.

7.

Provádět před výcvikem rozcvičku.

8.

U lanovky a vleků provést poučení o bezpečnosti a zásadách jízdy na vleku.

9.

Doporučit rodičům, aby nechali odborně seřídit vázání na lyžích svého dítěte a vyžadovat potvrzení odborného servisu.

10.

Doporučit rodičům, aby dítě vybavili bezpečnostní lyžařskou přilbou.

11.

Výcvik se provádí v terénu, který odpovídá lyžařské vyspělosti družstva.

12.

Za krajně nepříznivých podmínek se výcvik nekoná, zařadit náhradní program.

57

13.

Výcviku musí být přítomen zdravotník, instruktoři musí mít informace o tom, kde se nachází.Zdravotník vylučuje z výcviku nemocné žáky a vede záznamy o nemocných a zraněných.

14.

Třetí den se doporučuje zařadit odpočinkový půldenní program. Další odpočinek je možno zařadit dle stupně únavy žáků.

15.

Dodržovat denní režim: příprava na výcvik (1 hod.), praktický výcvik (5 hod.), teoretická výuka (1 hod.), spánek (9 hod.), osobní hygiena (2 hod.), jídlo (2 hod.), volný čas (4 hod.).

16.

Lyžařský instruktor odpovídá za splnění výchovného a výcvikového programu svěřeného družstva, za zdraví a bezpečnost jeho členů.

17.

Vedoucí zájezdu odpovídá za organizační přípravu zájezdu, personální zajištění, vhodný objekt, dopravu, kontrolu lyž. vybavení žáků, zpracovává program LVK, plán výcviku.Přiděluje kompetence lyž. instruktorům.

18.

Účastní-li se zájezdu více než 30 žáků, musí být ustanoven zdravotník (lékař).

19.

Zakončení zájezdu předchází hodnocení LVK. Stručné písemné hodnocení předloží vedoucí LVK řediteli školy.

58

Závěr Tato bakalářská práce má název Zpracování týdenního programu pro účastníky kurzu běžeckého lyžování a snowboardingu a výběr vhodného střediska v regionu Vysočina. Vysočina je okouzlující nejen v létě, prozářená teplými paprsky slunce, ale i v zimě, kdy ledové vánice dokáží zakrýt všechno kolem jiskřivě bělavými závějemi sněhu. Vyznavači zimních sportů si při vyslovení slova Vysočina okamžitě vybaví perfektně upravené běžecké trasy a světově proslavený závod Zlatá lyže. Ve zdejších střediscích sjezdového lyžování nepotkáváte davy lidí na svazích a můžete se věnovat lyžování i jízdy na snowboardu. Běžecké lyžování je dlouhá léta velmi populárním sportem. Milovníci zimních měsíců, zasněžené přírody a aktivního pohybu, to jsou běžkaři. Jsou pro ně upravovány kilometry běžeckých tras. Na Novoměstsku je takových běžeckých tras upravováno na 100 km. Trasy jsou upravovány rolbou pro klasický styl běhu na lyžích a pro styl bruslení. Zimní sporty jsou mi velmi blízké, proto mně zpracování bakalářské práce velmi bavilo. Tato práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je zaměřena na běžecké lyžování a snowboarding z hlediska historického a dále pak na techniky běžeckého lyžování a jízdy na snowboardu. V této teoretické části se také nachází informace o kraji Vysočina. Kraj Vysočina je mi velmi blízký, je to můj rodný kraj a příroda je tu podle mého názoru opravdu okouzlující. V této kapitole o Vysočině je popsaná historie Vysočiny, administrativní členění kraje Vysočina, obyvatelstvo, doprava, kultura a turistika, přírodní prostředí a hospodářství kraje. Další dvě kapitoly jsou částí praktickou. Vybírám zde vhodné lyžařské středisko pomocí srovnávání úrovně služeb, cen, vybavenosti a kvality. Dotazník, k jehož vypracování jsem oslovila 300 respondentů v pěti lyžařských areálech na Vysočině. Dotazník měl zjistit, jak jsou návštěvníci spokojeni se službami, cenami, upraveností lyžařských povrchů a také za jakým účelem a z jakých důvodů lyžařská střediska na Vysočině navštěvují. V další, poslední kapitole praktické části je popsán týdenní program pro účastníky kurzu běžeckého lyžování a snowboardingu.

59

Seznam použité literatury a jiné zdroje KNIHY -

BINTER,Lukáš a kol. Snowboarding.1.vydání.Praha:Grada Publishing,1999.132s.ISBN80-7169-769-9

-

SOUMAR,Libor.BOLEK,Emil.Běh na lyžích.1.vydání.Praha:Grada Publishing,2001.132s.ISNB80-247-0015-8

-

PERGLER,Jan,Kraj Vysočina,Průvodce po České republice,1.vydání,Praha, Kartografie Praha 2004,158 s., ISBN-80-7011735-4

-

VYŠKOVSKÝ,Jan.,Turistika a sporty v přírodě.1.vydání.Brno:MU 1997,98s.,ISBN-8021015527

-

HAMPALA, Michal. Lyžařská střediska. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2004. 120 s. Kam v České republice. ISBN 80-251-0477-X

DATOVÉ PUBLIKACE -

Vítejte na Vysočině, vydal okresní úřad Žďár nad Sázavou, 1997

-

Zima na Vysočině, vydal Kraj Vysočina

-

Tipy na výlety, vydal Kraj Vysočina

-

Dovolená na venkově, vydal Kraj Vysočina

WEBOVÉ STRÁNKY - www.kr-vysocina.cz

- www.chatastudnice.vysocina.cz

- www.zdarns.cz

- www.tenzor.cz/snowboard

- www.region-vysocina.cz

- www.zlatalyze.cz

- www.nmnm.cz

- www.zacinamenasnowboardu.cz

- www.lyzovani.nmnm.cz

- www.zdarns.cz

- www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz - www.kolemkola.cz/lyzarske - www.pf.ujep.cz/nosek/bezky/technika

60

Seznam obrázků Obr. 1 Střídavý běh dvoudobý, dostupný z

Obr. 2 Střídavý běh dvoudobý, dostupný z <www.skskeleton.cz/index_soubory/page0003.html>

Obr. 3 Soupažný běh prostý, dostupný z <www.skskeleton.cz/index_soubory/page0003.html>

Obr. 4 Soupažný běh jednodobý, dostupný z <www.skskeleton.cz/index_soubory/page0003.html>

Obr. 5 Bruslení, dostupný z <www.skskeleton.cz/index_soubory/page0003.html>

Obr. 6 Bruslení, dostupný z <www.skskeleton.cz/index_soubory/page0003.html>

Obr. 7 Pády, dostupný z <www.pedcentrum.cz/images/snowboarding/obr103.gif>

Obr. 8 Jízda na vleku, dostupný z <www.pedcentrum.cz/images/snowboarding/obr103.gif>

Obr. 9 Základní smykové oblouky, dostupný z <www.pedcentrum.cz/images/snowboarding/obr103.gif>

Obr. 10 Kraj Vysočina, dostupný z <www.opi.sfzp.cz/images/mapa_CZ063.jpg>

61

Obr. 11 Znak kraje Vysočina, dostupný z

Obr. 12 Logo kraje Vysočina, dostupný z

62

PŘÍLOHA

63

A) Administrativní členění kraje Vysočina

64

B) Nové Město na Moravě

65

66

C) Harusův kopec, Nové město na Moravě Nadmořská výška horní stanice: 734 m Převýšení: 110 m Délka sjezdovky: 550 m Lanová dráha: 490 m (Leitner S2) Kapacita: 1 400 osob za hodinu Lanový elektrický přepravní vlek: 30 m Umělý sníh: po celou sezónu dosněžování Osvětlení: po celé délce sjezdovky Úprava sjezdovky: prováděna rolbou Kässbohrer PB 300 Parkování: parkoviště přímo u sjezdovky

67

D) Běžecké trasy v kraji Vysočina

68

69

70

71

72

E) Turistická chata Studnice Turistická chata Studnice se nachází 7 km od Nového Města na Moravě v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Adresa: Studnice 23 59 231 Nové Město na Moravě Kontakt: tel.číslo 566 616 238 Kapacita: 56 lůžek Velikost pokojů: dvou a třílůžkové pokoje Služby:

Přednáškový sál Restaurace Celodenní penze Parkoviště Půjčovna kol Psům vstup dovolen Ping pong Hřiště Lyžařský vlek v blízkosti Snowtubing Stravování: formou polopenze Ceník: Pokoj se soc. zázemím polopenze dosp.

Kč 450,-- /osoba,den

děti do 10 let


Ostatní polopenze dosp.


děti do 10 let


školy v přírodě

Kč 280,--

lyžařské kurzy

Kč 300,--

73

74

F) Přihláška na kurz běžeckého lyžování a snowboardingu

Vážení rodiče,

v měsíci ……… se uskuteční pro žáky ……. ročníku LYŽAŘSKÝ

VÝCHOVNĚ

VÝCVIKOVÝ

ZÁJEZD

v ………………………………..

Program: - vlastní lyžařský výcvik – úplní začátečníci se naučí základy běžeckého lyžování a snowboardingu, tak aby bez problémů a bezpečně zvládli jednodušší sjezdovky typu ….. včetně užívání vleku; pokročilí se budou zdokonalovat v technice (vše pod vedením zkušených instruktorů-učitelů, kteří jsou držiteli licence učitelů lyžování a snowboardingu vydané Ministerstvem školství) - přednášky o technice běžeckého lyžování a jízdy na snowboardu, bezpečnosti na horách, první pomoci, výstroji a výzbroji lyžaře a další - natáčení žáků na kameru a následný rozbor na TV - důraz bude kladen na dodržování režimu dne (budíček, včasné příchody, nástupy, večerka), udržování pořádku, osobní hygienu atd.

Středisko: - Nové Město na Moravě, Harusův kopec, běžecké trasy - speciální „dojezdový“ terén pro úplné začátečníky s dětským vlekem (lano) - sjezdovka s dvousedačkovou lanovkou (upravené pro výuku snowboardingu – možnost zpomalení atd.) - umělé zasněžování, pravidelná úprava sjezdovky rolbou – žádné muldy, ledové plotny, vydřená místa apod. - běžecké trasy v okolí Nového Města na Moravě, areál u hotelu Ski (místa konání závodu Zlaté lyže) pravidelně upravované

75

Vybavení: - každý žák musí mít vlastní běžecké lyže, hole, lyžařské boty a oblečení vhodné na lyže (oteplovačky, šponky nebo kombinézu, bundu, rukavice…), snowboard a výbavu na snowboard, helma - přesný seznam a další upřesnění obdrží přihlášení žáci v průběhu prosince

Podmínka: - dobrý zdravotní stav (potvrzení lékaře)

Cena výcviku: …..,- Kč - bude nutno uhradit třídní učitelce do …………. + …..,- Kč - doplatek na vleky – bude vybrán od žáků až na místě

V ceně je zahrnuto: teplá strava 3x denně, čaj 24 hodin denně, ubytování, doprava

----------------------------------------------------------------------- zde odstřihnout --------

Přihlašuji svou dceru (syna) na Lyžařský výchovně výcvikový zájezd do …………………..

Jméno: ……………………………………………....Třída: ………………………

Přihlášku odevzdejte do …….... třídnímu učiteli.

Podpis rodičů:……………………………………

Telefon (pro případ nemoci apod.)………………

76

G) Výlety na běžkách – tipy DOBRODRUŽNÝ VÝLET MEZI MOHUTNÝMI SKALISKY ŽĎÁRSKÝCH VRCHŮ Atraktivní výlet z Českých Milovů do skalisky prostoupeného lesa ke Čtyřem palicím, Zkamenělému zámku, Milovským a Rybenským Perničkám. Výchozím bodem tohoto výletu je rozcestí Milovský rybník (594 m) nacházející se nedaleko hotelu Devět skal. Severně od parkoviště lze již dobře vidět náš první cíl – zalesněný kopec skrývající úchvatná skaliska s názvem Čtyři palice. Vyjíždíme tedy zároveň se zelenou turistickou značkou přes louku ke Svratce, kterou přejedeme po dřevěné lávce. Běžkařská stopa se za říčkou může odchýlit od turistického značení a lehce vystoupat /1-2/ kolem hřbitova k silnici z Křižánek do Českých Milovů. Za silnicí nás stopa postupně vyvede kolem chat k okraji lesa (stoupání /2/). U roubeného odpočívadla s informační tabulí naučné stezky se opět napojíme na zelenou značku a lesáckou cestu kopírující po vrstevnici úpatí Čtyř palic. Od rozcestníku Pláňkovo rozc. asi 0,5 km ostře stoupáme /3/, přičemž v závěru, pokud není dostatek sněhu, je třeba v kamenné suti sundat běžky. Na vrcholu se rozkládá monumentální skupina skal, jejíž dominantu tvoří 27 m vysoký Děvín s volně přístupnou vyhlídkou, 25 m vysoká Tvrz a především 33 m vysoká Paličatá, známá jako Čtyři palice. Všechny skaliska jsou celoročně velkým lákadlem pro horolezce. K další přírodní památce Milovským (Velkým) Perničkám dojedeme obklopeni hustým lesem po lehce zvlněné /1-2/ cestě. Malebná skupina tří rulových skal s rozsáhlými balvanitými proudy dostala jméno po specifických prohlubních na vrcholech – perničky. Pověsti těmto skalním mísám o průměru 40 – 87 cm a hloubce 15 – 30 cm přisuzují různý původ a účel, jako např. že byly vytvořeny člověkem ke kultovním účelům nebo k zapalování strážných ohňů či k drcení obilí za třicetileté války. Můžeme si zde prohlédnout skaliska a pokochat se pohledy na okolí z přístupné vyhlídky. Příjemný sjezd /2/ vystřídá u roubeného odpočívadla stoupání /2-3/ k již třetí zastávce naší trasy, u přírodní památky – Zkamenělý zámek. Rulová skaliska připomínající hradní zříceninu už v 6. – 7. století motivovaly naše předky ke stavbě hradiště, ze kterého se zachovaly části valů a příkopů. Od podkovitě uspořádaných skalisek krátce sjíždíme /2/ a nedaleko Knížecí studánky odbočíme směr Rybenské Perničky. K posledním skaliskům našeho výletu jedeme zvlněným terénem /2/ a opět v hlubokém, smrkovém lese. Malé, též Rybenské Perničky tvoří dvě rulová skaliska se skalními mísami obdobného charakteru jako na Milovských Perničkách. Asi v polovině sjezdu /2/ do Pusté Rybné můžeme vyjet na kraj lesa, odbočit na lesáckou cestu a tím se vyhnout nezáživnému úseku po silnici z Pusté Rybné do Březin. Z lesácké cesty si můžeme všimnout přes stromy prosvítající přikrčené malé vesničky v údolí, které vévodí evangelický a klasicistní kostel sv. Bartoloměje. Traversem místy klesáme /1-2/ po okraji lesa až na odkrytou stráň s roztroušenými usedlostmi. Narazíme zde opět na zelenou značku, která nás svede prudce dolů /3/ k silnici v Březinách. Na konci vesničky odbočíme a vystoupáme /3/ kolem rodinných domků a chat opět k úpatí Čtyř palic k rozcestí Nad Pasekami, odkud sjedeme po vrstevnici k roubenému odpočívadlu nad Českými Milovy a zpět k výchozímu bodu.

77

Celkem 18,5 km. Náročnost 2.

78

K NEJKRÁSNĚJŠÍM SKALÁM VYSOČINY Vyrovnaný a časově nenáročný okruh, během kterého postupně navštívíme Malínskou skálu, Lisovskou skálu, Děvět skal a na samý závěr Dráteníčky. Výlet můžeme zahájit u hotelu Devět skal, který je postaven u břehu Milovského rybníka. U silnice najdeme také rozcestník Milovský rybník (594 m). Pojedeme po zelené 2 km k „Pod Dráteníčky“. Poté, co opustíme břehy malebného Milovského rybníka, začneme stoupat /2/ lesem až k rozcestí Pod Dráteníčky. Od tohoto rozcestí (pozor, neodbočit vlevo na Samotín) budeme pokračovat 1 km bez značení po lesácké cestě, až přijedeme k odbočce, která nás povede vpravo nahoru do sedla pod Malínskou skálou. Po prohlídce tří mohutných rulových skal budeme pokračovat směr „Devět skal“. Pojedeme převážně po červené, ale dvakrát využijeme možnost jet po komfortnějších, pro běžkaře upravených trasách, které jsou vedeny po lesáckých cestách. Celý úsek jedeme po krásné hřebenovce s omezenými výhledy. Po případné malé zacházce k Lisovské skále sjedeme k rozcestí Pod Lisovskou skálou (4 km od Malínské skály) a po červené pojedeme ještě 1 km k rozcestníku Devět skal. Ke skutečnému vrcholu „Devět skal - vyhlídka“ však budeme muset vystoupat /2-3/ ještě 1 km po žluté. Z vrcholového skaliska, nejvyššího bodu Žďárských vrchů máme pěkný výhled na okolní krajinu i na skalní labyrint tvořený z rulových skal, kde si můžeme všimnout tří dlouhých hřebenů s devíti věžemi a tří malých věžiček. Vrátíme se zpět k rozcestí Pod Lisovskou skálou, od kterého pojedeme po žluté asi 500m k rozcestí U sloupku. Zde narazíme na pluhem udržovanou silničku vedoucí do Kadova, po které je vedena i cyklotrasa č.1. Nenáročným střídavým stoupáním a klesáním /2/ nás zavede až do Kadova (5 km). Pokud se nebudeme chtít v Kadově občerstvit, můžeme hned na začátku obce odbočit vlevo na lesní cestu, po které vede zelená značka směr „Dráteníčky“ 3,5 km. První 2 km výrazně stoupáme /2-3/, až přijedeme na louky pod vrcholem Teplá. Odtud se nám naskytne krásný výhled na vesničku Samotín a v dálce si můžeme všimnout, jak z lesů vykukují vrcholky Malínské skály a Dráteníčky. Mírným sjezdem a pak jízdou téměř po rovině se dostaneme k poslednímu skalisku naší trasy. Asi 200 m dlouhý skalnatý hřeben Dráteníčků se stěnami 30 - 35 m vysokými je důstojným zakončením dnešního putování po skalách ve Žďárských vrších. Po prohlídce pokračujeme po zelené /sjezd 2-3/ kolem rozcestí Pod Dráteníčky až zpátky k Milovskému rybníku, kde jsme náš výlet začínali.

79

Celkem 23 km. Náročnost 2.

80

OD RYBNÍKU MEDLOV NA ŽÁKOVU HORU Nenáročný okruh vedený v centrální části Žďárských vrchů vyšperkovaný mohutným skaliskem na vrcholu Tisůvky a výstupem na Žákovu horu. Tento výlet můžeme zahájit u Penzionu u Martina nebo u hotelu OREA Medlov. Od Pensionu u Martina vyrazíme po malé, pluhem udržované cestě, která nás po 2 km převážně klesání dovede k rybníku a hotelu Medlov. Rybník Medlov byl založený už v 16. stol. pány z Pernštejna a r. 1934 zde bývalý lyžařský reprezentant Leoš Stehlík zřídil sportovní a rekreační středisko, do něhož zval k pobytu také významné umělce. Středisko v průběhu let prošlo přeměnami od moderní odborářské zotavovny k dnešnímu komfortnímu hotelu patřícímu k jednomu z nejznámějších rekreačních středisek Českomoravské vrchoviny. Zde je také stejnojmenné ???, od kterého se vydáme 2,5 km po žluté značce do vesnice Fryšava, která se ukrývá za výrazným holým kopcem. Obec Fryšava byla po tři staletí známa svou sklářskou hutí a později i těžbou železné rudy. Nyní žije převážně ze zemědělství a turistiky a my zde přesedláme na zelenou značku a vydáme se směrem „Fryšavský kopec“. Z partyzánské obce Fryšavy budeme vytrvale /2/ stoupat až na vrchol Fryšavského kopce. Posledních 200 m je stoupání poněkud náročnější /3/. Z vrcholu (790 m) není žádný výhled, ale můžeme si zajet 150 m k pomníku na partyzánskou brigádu Mistra Jana Husa, která zde působila v letech 1944 až 1945. Z Fryšavského kopce pojedeme po modré směr „Cikháj“ 3,5 km. Zpočátku budeme kličkovat mezi stromy po uzoučké pěšině, ale pak si to vynahradíme mírným klesáním po lesácké cestě. Pozor, po přibližně 1,5 km budeme míjet sochu dřevěného myslivce, kde musíme odbočit vpravo! Přes vesničku Cikháj nás provede modrá značka, kterou budeme sledovat další 3 km až k nevýraznému rozcestí Zubačka. Prvních 500 m za vesnicí si vystoupáme /2-3/, ale dál již pojedeme prakticky po vrstevnici. U rozcestí Zubačka zahájíme 1 km dlouhý výstup /3/ na vrchol Tisůvka (792 m) ozdobený mohutným skaliskem (výška až 18 m). Z Tisůvky pokračujeme dále po červené. První kilometr divočejšího sjezdu se postará o patřičné zvýšení hladiny adrenalinu v krvi, který pak spálíme během dalšího stoupání /2/, posledních 300 m /3/ na vrchol Žákovy hory 810 m (celkem 3 km). Další dobrodružné rozptýlení nám přinese 2 km dlouhý sjezd /2-3/ k bývalému Rumpoltovu mlýnu. Zde odbočíme vpravo po pluhem udržované cestě, po které v létě vede cyklotrasa č.1. Mírným stoupáním /2/ přijedeme k parkovišti a rozcestníku U sloupku (2 km), kde se k nám přidá žlutá značka. Žlutou budeme následovat 4,5 km až do Fryšavy. Budeme převážně stoupat /2/, zpočátku ještě po silnici, ale pak odbočíme do hustých smrkových lesů, kterými přijedeme na paseky kolem Fryšavských hájenek. Zde se nám naskytne pěkný výhled. Pak už budeme sjíždět přes pastviny dolů do Fryšavy. Z Fryšavy pojedeme po stejné cestě zpátky 2,5 km k rybníku Medlov, kde můžeme náš výlet ukončit. Pro zpestření můžeme ale pokračovat po modré 2,5 km vzhůru /2-3/ k majestátní Pasecké skále s upravenou vyhlídkou. Od ní se můžeme vrátit zpátky a nebo jet po zelené a pak po loukách kolem silnice k Penzionu u Martina.

81

Celkem 32,5 km (bez výstupu k Pasecké skále). Náročnost 2.

82

OKOLÍM ZAMRZLÉHO RYBNÍKA MEDLOV Vydejte se s námi od rybníka Medlov k bývalému opěrnému bodu partyzánské brigády na Fryšavském kopci. Od Brožovy skalky pojedeme přes malebnou vesničku Tři Studně až ke lyžařskému středisku Skihotel. Výlet můžeme zahájit u parkoviště hotelu Orea Medlov, kde od rozcestníku Medlov – hotel (zotavovna) vyjedeme okolo zamrzlého rybníka směr Fryšava. Rybník Medlov byl založený už v 16. stol. pány z Pernštejna a r. 1934 zde bývalý lyžařský reprezentant Leoš Stehlík zřídil sportovní a rekreační středisko, do něhož zval k pobytu významné umělce. Středisko v průběhu let prošlo přeměnami od moderní zotavovny k dnešnímu komfortnímu hotelu, patřícímu k jednomu z nejznámějších rekreačních středisek Českomoravské vrchoviny. Od rybníku se přehoupneme přes kopec /2/ s pěkným rozhledem na vesničku Fryšava, známou po tři staletí svou sklářskou hutí a později i těžbou železné rudy. U restaurace narazíme na rozcestí Fryšava, podle kterého pokračujeme směr Fryšavský kopec. Při stoupání /1-2/ javorovou alejí kolem zemědělských budov se můžeme ohlédnout zpět a ještě jednou se potěšit pohledem na horskou obec s kostelem sv. Matouše. Převážně stoupání /1-2/ po lesácké cestě v závěru vystřídá krátké, terénní stoupání /2-3/ na Fryšavský kopec. Asi 100 m mírně vpravo od rozcestí Fryšavský kopec se nachází u dřevěného srubu památník partyzánské brigády Mistra Jana Husa. Cestou k Brožově skalce se musíme v průběhu klesání /1-2/ členitým terénem v hustém lese obratně vyhýbat stromům a balvanům. Po krátkém stoupání /1-2/ vyšlapeme na vrchol, kde již les není tak hustý a můžeme si zde všimnout cestičky k vrcholovému skalnímu útvaru typu mrazového srubu. Z přírodní památky – Brožova skalka je výhled na Sklenský vrch a Sklenské louky. Příjemným přerušovaným sjezdem /1-2/ vyjedeme z lesa a za polem se před námi rozprostře obec Tři Studně. Osada založená v pol. 17.stol. na pasece u tří studánek byla původně osídlena dělníky fryšavských hutí a postupně se stala oblíbeným místem pobytu významných osobností (např. Bohuslav Martinů zde byl inspirován k napsání světově známé hudební poémy „Otvírání studánek“). Přes vesničku sjedeme /1-2/ k nejvýše (724 m) položenému rekreačnímu rybníku v Českomoravské vrchovině – Sykovec. Nyní nás čekají dva lehčí výstupy /2/ na Tři smrky a Bílou skálu a rovněž projedeme typickou horskou obcí Vlachovice s roubenými staveními s tzv. žudry (vchody chráněnými před nepohodou). Z obou nepatrných vrcholů jsou daleké výhledy na okolí Nového Města na Moravě. Ke sportovnímu středisku Skihotel ostře sjíždíme /3/ lesem, kde narazíme na síť udržovaných lyžařských tratí. Ve spleti tras se snažíme stále sjíždět a nikde výrazně neodbočit, až se napojíme na modrý běžecký okruh, který nás vyvede ke koupališti. Udržované trasy v okolí Skihotelu se staly dějištěm závodů světového poháru mužů i žen v běhu na lyžích a jsou místem konání oblastních i celostátních přeborů. Od koupaliště stoupáme /2/ lesem, ale také po odkrytých pláních s výhledy na okolní krajinu. Přes chatovou osadu Rokytenská sjedeme /2/ k jižnímu břehu rybníka Medlov. Zpět k parkovišti u hotelu Medlov se musíme ještě prodrat mezi stromy po hustě prorostlém břehu, přičemž si dáváme dobrý pozor na zelenou značku.

83

Celkem 22 km. Náročnost 2.

84

Zpracování týdenního programu pro účastníky kurzu běžeckého lyžování a snowboardingu a výběr vhodného střediska v regionu Vysočina

Recommend Documents