AKTUALIZACE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHOD PRO OBDOBÍ

AKTUALIZACE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHOD PRO OBDOBÍ 2007 - 2013 OZNÁMENÍ KONCEPCE

Zpracováno ve smyslu § 10c a přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

září 2013

AKTUALIZACE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHOD PRO OBDOBÍ 2007 - 2013 Oznámení koncepce

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokumentu

AKTUALIZACE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHOD PRO OBDOBÍ 2007– 2013

Oznámení koncepce podle § 10c a přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Číslo dokumentu

C1441-13-0/Z01

Objednatel

Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod Kounicova 13, 602 00 Brno

Účel vydání

Finální dokument

Stupeň utajení

Bez omezení

Vydání

Popis

01

Finální dokument

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

Datum

L. Trojáčková

J. Nezvalová

P. Vymazal

10. 9. 2013

Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena, nebo výrazně označena NAHRAZENO.

Rozdělovník

3 výtisky

Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod

70 CD


1 výtisk

spisovna AMEC s.r.o.

1 elektronická kopie

elektronický archiv AMEC s.r.o.

© AMEC s.r.o., 2013 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez písemného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.

Číslo dokumentu: C1441-13-0/Z01 Vydání: 01

1


ÚDAJE O AUTORECH Autor/ka: Mgr. Lenka Trojáčková AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 971 email: [email protected] Mgr. Jana Švábová Nezvalová, AMEC, s.r.o., držitelka autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí MŽP č. j. 32190/ENV/09

AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 977 email: [email protected]

Datum zpracování:

10. 9. 2013

Vedoucí zakázky:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 971 email: [email protected]

Dokument je zpracován textovým editorem MS Word, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW, registrovaným u společnosti Corel Corporation.


2


OBSAH POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ ..................................................................................................................... 5 PŘEHLED ZKRATEK ....................................................................................................................................... 7 ÚVOD

.......................................................................................................................................................... 8

ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI ............................................................................................................. 9 A.1 Název organizace .......................................................................................................................... 9 A.2 IČO ................................................................................................................................................ 9 A.3 Sídlo ............................................................................................................................................... 9 A.4 Oprávněný zástupce oznamovatele .............................................................................................. 9 ČÁST B ÚDAJE O KONCEPCI ..................................................................................................................... 10 B.1 Název ........................................................................................................................................... 10 B.2 Obsahové zaměření (osnova) koncepce ..................................................................................... 10 B.3 Charakter změny koncepce ......................................................................................................... 11 B.4 Zdůvodnění potřeby pořízení....................................................................................................... 11 B.5 Základní principy a postupy (etapy) řešení ................................................................................. 14 B.6 Hlavní cíle .................................................................................................................................... 15 B.7 Přehled uvažovaných variant řešení ........................................................................................... 15 B.8 Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry......................................................................................................................................... 15 B.9 Předpokládaný termín dokončení ................................................................................................ 16 B.10 Návrhové období ......................................................................................................................... 16 B.11 Způsob schvalování ..................................................................................................................... 16 ČÁST C ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ ....................................................................................................... 17 C.1 Vymezení dotčeného území ........................................................................................................ 17 C.2 Výčet dotčených samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny ........................... 17 C.3 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území ........................................ 17 C.3.1 Geologie a geomorfologie ...................................................................................................... 17 C.3.2 Voda ....................................................................................................................................... 19 C.3.3 Půda ....................................................................................................................................... 21 C.3.4 Ovzduší .................................................................................................................................. 21 C.3.5 Příroda a krajina ..................................................................................................................... 27 C.3.6 Veřejné zdraví ........................................................................................................................ 28 C.4 Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území.......................................................... 29 ČÁST D PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ ............................................................................................................... 31 D.1 Vliv na životní prostředí ............................................................................................................... 31 D.2 Vliv na veřejné zdraví .................................................................................................................. 32 ČÁST E DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ...................................................................................................................... 33 E.1 Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky ..................................... 33 E.2 Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce.................. 33 E.3 Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví ..................................................................................................................................................... 33 E.4 Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.......................................................................................................................... 33 ČÁST F PŘÍLOHY......................................................................................................................................... 35


3


SEZNAM OBRÁZKŮ: Obr. 1 Vymezení regionu soudržnosti Jihovýchod (zdroj: Regionální rada Regionu soudržnosti Jihovýchod) ........................................................................................................................................ 17 -3 Obr. 2 Průměrné roční koncentrace NO2 [µg.m ] ........................................................................................ 24 -3 Obr. 3 Průměrné roční koncentrace PM10 [µg.m ] ....................................................................................... 25 -3 Obr. 4 36. maximální denní koncentrace PM10 [µg.m ] ................................................................................ 25 -3 Obr. 5 Průměrné roční koncentrace PM2,5 [µg.m ] ...................................................................................... 26 -3 Obr. 6 4. nejvyšší koncentrace SO2 [µg.m ] ................................................................................................ 26 -3 Obr. 7 Průměrné roční koncentrace benzenu [µg.m ] ................................................................................. 27 SEZNAM TABULEK: Tab. 1 Realokace finančních prostředků v rámci prioritních os ROP JV ...................................................... 11 Tab. 2 Návrh realokace finančních prostředků ROP JV ............................................................................... 13 Tab. 3 Navýšení cílových hodnot indikátorů v souvislosti s realokací finančních prostředků v rámci ROP JV ....................................................................................................................................................... 13 Tab. 4 Vývoj zemědělského a lesního půdního fondu k 31. 12. daného roku (tis. ha) ................................. 21 Tab. 5 Celkové emise vybraných základních znečišťujících látek v roce 2011* .......................................... 22 Tab. 6 Vývoj emisí těžkých kovů a POP v letech 2005 – 2010 .................................................................... 22


4


POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHOD NUTS 2(2013): Emailová komunikace s Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod. BUCEK, s. r. o. (2012). Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje. 259 str.[online, cit. 25. 5. 2013]. Dostupné z: BUCEK, s. r. o. (2011). Generální rozptylová studie Jihomoravského kraje. [online, cit. 23. 5. 2013]. Dostupné z: <www.kr-jihomoravsky.czl> ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2011. Úsek ochrany čistoty ovzduší. [online, cit. 25. 5. 2013]. Dostupné z: MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2011. 42 str. [online, cit. 22. 4. 2013]. Dostupné z: EKOTOXA (2011). Územně analytické podklady Jihomoravského kraje – aktualizace 2011. [online, cit. 25. 5. 2013]. Dostupné z: KRAJ VYSOČINA (2012). Krajský program snižování emisí znečišťujících látek. 259 str. KRAJ VYSOČINA (2012): Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina. Ascend s.r.o. 34 str. [online, cit. 26. 4. 2013]. Dostupné z: <www.kr-vysocina.cz> MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (2011). Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2011. Cenia. 108 str. [online, cit. 25. 4. 2013]. Dostupné z: MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (2012). Statistická ročenka životního prostředí České republiky. Ministerstvo životního prostředí. Český statistický úřad. Cenia. [online, cit. 26. 4. 2013]. Dostupné z: Internetové zdroje REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHODNUTS 2 - cit. 23. 5. 2013. Dostupný z: HEIS VÚV TGM – cit. 22. 5. 2013. Dostupný z: AOPK ČR, Natura 2000 – cit. 23. 5. 2013. Dostupný z: AOPK ČR – cit. 23. 5. 2013. Dostupný z: Mapy.cz – cit. 22. 5. 2013. Dostupný z: Národní GEOportál Inspire – cit. 22. 5. 2013. Dostupný z: http://geoportal.gov.cz> Geoportál (nejen) o životním prostředí Libereckého kraje – cit. 23. 5. 2013. Dostupný z: Regionální informační servis – cit. 24. 5. 2013 http://www.risy.cz/ Příslušné právní normy a metodické pokyny Číslo dokumentu: C1441-13-0/Z01 Vydání: 01

5


Informace ze sítě WWW (stránky MŽP, KÚ Jihomoravského kraje a kraje Vysočina, Českého statistického úřadu, Strategické dokumenty dotčených krajů, GIS Vysočina).


6


PŘEHLED ZKRATEK B(a)P CO ČHMÚ ČOV ČR ČSÚ EFRR EK EU EU 27 CHKO CHOPAV KRNAP KÚ MMR MZe MŽP NOx OOP OP OZKO PM10 REZZO ROP ROP JV SEA SF EU SO2 SUS JMK TEN-T VD VOC VZ ZPF

benzo(a)pyren oxid uhelnatý Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Evropské fondy regionálního rozvoje Evropská komise Evropská unie 27 členských států Evropské unie chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod Krkonošský národní park krajský úřad Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí oxidy dusíku orgán ochrany přírody operační program oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter) registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Regionální operační program Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (angl. Strategical Environmental Assesment) strukturální fondy Evropské unie oxid siřičitý Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje dopravní infrastruktura (angl. Transport infrastructures - TEN-T) vodní dílo těkavé organické látky veřejné zdraví zemědělský půdní fond


7


ÚVOD Předkládané oznámení koncepce (dále jen "oznámení")

AKTUALIZACE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHOD PRO OBDOBÍ 2007 - 2013

je vypracováno ve smyslu § 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen zákon). Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 7 k zákonu a slouží jako základní podklad pro zjišťovací řízení podle § 10d tohoto zákona. Jedná se o oznámení změny již jednou posouzené a pozměněné koncepce. Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod byl v roce 2006 podroben posouzení vlivů na životní prostředí (INVESTprojekt NNC, s. r. o., 2006) a následně bylo ze strany Ministerstva životního prostředí vydáno Souhlasné stanovisko k ROP NUTS 2 Jihovýchod pod č.j. 75285/ENV/06 ze dne 26. 10. 2006. Vzhledem k potřebě zapojení finančních prostředků získaných na základě zhodnocení plnění jednotlivých specifických cílů a identifikovaných zbývajících financí v rámci Regionálního operačního programu Jihovýchod, bylo Regionální radou Jihovýchod rozhodnuto o provedení úprav finanční části Programového dokumentu, která spočívá v realokaci finančních prostředků mezi jednotlivými prioritními osami. S touto realokací je pak spojena úprava hodnot některých cílových indikátorů. Předkládané oznámení změny koncepce je zpracováno za účelem naplnění požadavků Evropské komise a podrobení výše uvedených změn operačního programu screenigu resp. scopingu dle článku 3 Směrnice EK 2001/42/ES Evropského parlamentu a rady ze dne 27. června 2001, o posuzování některých plánů a programů na životní prostředí, respektive provedení zjišťovacího řízení dle národní legislativy, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Předkladatelem změnového dokumentu je Regionální Rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Oznámení změny koncepce je zhotoveno firmou AMEC s.r.o. na základě objednávky Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod. Zpracování oznámení proběhlo v červnu až září 2013.


8


ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1

Název organizace


A.2

IČO

75082241

A.3

Sídlo

Kounicova 13, 602 00 Brno

A.4

Oprávněný zástupce oznamovatele

Kontaktní osoba:

Mgr. Viktor Jaroš Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod Kounicova 13 602 00 Brno Tel.: +420 532 193 540 e-mail: [email protected]


9


ČÁST B ÚDAJE O KONCEPCI B.1

Název

Aktualizace Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihovýchod pro období 2007 – 2013

B.2

Obsahové zaměření (osnova) koncepce

Regionální operační program regionu soudržnosti Jihovýchod (dále jen ROP JV) je programový dokument určující prioritní osy regionu pro programovací období 2007–2013. ROP JV představuje významný nástroj, pomocí kterého lze naplňovat cíle EU a její politiky hospodářské a sociální soudržnosti prostřednictvím čerpání dotací ze strukturálních fondů EU. Pro region soudržnosti Jihovýchod, který dle evropské statistické územní jednotky NUTS 2 tvoří kraje Jihomoravský a kraj Vysočina, je relevantní Cíl 1 – Konvergence. Globální cíl regionu byl definován následovně: „Posilování konkurenceschopnosti regionu vytvořením podmínek pro efektivní využívání rozvojového potenciálu na území NUTS 2 Jihovýchod prostřednictvím komplexního zlepšení dopravní dostupnosti a propojení rozvojových pólů regionu, vedoucího k využívání potenciálu v oblasti cestovního ruchu. Dále zkvalitňování podmínek pro život obyvatel ve městech a na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje“. Na základě stanovení specifických cílů a s přihlédnutím k prioritním oblastem nadřazených strategických dokumentů EU, ČR a krajů byly definovány následující prioritní osy a oblasti ROP JV: 1. Dostupnost dopravy 1.1 Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu 1.2 Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy 1.3 Obnova vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu 2. Rozvoj udržitelného cestovního ruchu 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch 2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu 3. Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel 3.1 Rozvoj urbanizačních center 3.2 Rozvoj regionálních středisek 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel 3.4 Veřejné služby regionálního významu 4. Technická pomoc 4.1 Aktivity spojené s realizací a řízením ROP 4.2 Podpora absorpční kapacity Zatímco v tematických operačních programech jsou intervence zaměřeny sektorově, je v ROP JV akcentován komplexní přístup k regionu. Důraz je kladen především na zlepšování dopravní dostupnosti obyvatel a na zatraktivnění a zkvalitnění prostředí pro život jak pro návštěvníky, tak pro obyvatele regionu. Atraktivní, vyváženě se rozvíjející a kvalitně dopravně napojený region má nezanedbatelnou konkurenční výhodu pro další růst a příliv investic.


10


Změny ROP NUTS 2 JV, které jsou předmětem překládaného oznámení změny koncepce, jsou následující: Finanční realokace mezi prioritními osami v rámci operačního programu Přerozdělení financí o celkovém objemu 575 mil. Kč v rámci ROP JV do prioritních oblastí 1.1, 3.3 a 3.4. Výše uvedené změny ROP JV se týkají rozdělení alokace ROP JV, a nebudou mít vliv na charakter stanovených cílů programu, ani na navrhovaná opatření v původním programovém dokumentu. Rovněž nedojde k změně charakteru nebo způsobu výběru podpořených projektů.

B.3

Charakter změny koncepce

Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, jakožto Řídící orgán Regionálního operačního programu, žádá v souvislosti s realokací finančních prostředků mezi prioritními osami ROP NUTS 22 Jihovýchod o provedení změny Programového dokumentu Regionálního operačního programu NUTS 22 Jihovýchod pro období 2007 – 2013: Finanční realokace mezi prioritními osami v rámci operačního programu V rámci realokací uvnitř ROP JV budou vymezené finanční prostředky o celkové výši 575 mil. Kč přerozděleny mezi oblasti podpory 1.1 Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu (125 mil. Kč), 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel (250 mil. Kč) a oblast podpory 3.4 Veřejné služby regionálního významu (200 mil. Kč) (viz. Tab. 1). Navrhovaná změna ROP JV se týká pouze finanční části dokumentu, navrhované cíle programu nebudou ohroženy. Tab. 1

Realokace finančních prostředků v rámci prioritních os ROP JV

Oblast podpory

Navýšení prostředků do prioritních oblastí

1.1

Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu (silnice II. a III. tříd)

125

3.3

Rozvoj a stabilizace venkovských sídel (základní školství, volnočasové aktivity)

250

3.4

Veřejné služby regionálního významu (střední školství)

200

CELKEM

575

Předkládanou revizí programového dokumentu ROP JV nemění svoji strukturu a stanovené cíle, změny nastávají pouze v v přerozdělení alokace v rámci ROP JV. V souvislosti s navýšením využitelných finančních prostředků alokovaných na některé oblasti podpory dojde k navýšení cílových hodnot odpovídajících indikátorů, což je popsáno v následující kapitole.

B.4

Zdůvodnění potřeby pořízení

Potřeba provedení změn ve stávající ROP JV vyplynula z analýzy absorpční kapacity a analýzy dalších potřeb regionu na základě dopadu realizovaných projektů. Z analýzy stávajícího programového dokumentu vyplynulo, že některé prioritní osy již nedisponují dostatečnou absorpční kapacitou (prioritní osa 2 Cestovní ruch), navíc již došlo k naplnění cílových indikátorů dané prioritní osy, tudíž by zde další vynaložení prostředků v těchto projektech nebylo účelné. Oproti tomu prioritní osa 1 Dostupnost dopravy a prioritní osa 3 Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel nadále vykazují dostatečnou absorpční kapacitu připravenými projekty. Jednou z priorit Národního strategického referenčního rámce (NSRR) je „Zlepšení dostupnosti dopravy“ na území regionu Jihovýchod. Je implementována jak prostřednictvím OP Doprava (modernizace sítí TENT a silnic I. tříd mimo TEN-T), tak investicemi do hlavních regionálních silnic II. a III. třídy, které jsou ve vlastnictví krajů, prostřednictvím ROP JV. ROP JV rovněž podporuje rozvoj integrovaných dopravních systémů (IDS) a optimalizaci veřejné dopravy v regionu. Podpora z realokovaných prostředků bude směřována rovněž na modernizaci a rekonstrukci komunikací ústících do transevropské sítě TEN-T, případně na modernizaci, rekonstrukci navazujících komunikací tak, aby na síť TEN-T byla plnohodnotně napojena urbanizovaná centra, turistická centra a další frekventovaná Číslo dokumentu: C1441-13-0/Z01 Vydání: 01

11


místa regionu a dále aby přístup k TEN-T získaly i oblasti odlehlé a oblasti s rozptýlenou malou hospodářskou základnou. Výstavba nových silnic nebude realizována. V rámci převáděných prostředků budou podpořeny projekty s vyšším regionálním významem, tzn. cílem je zajistit podporu projektů, které mají návaznost na hlavní dopravní tahy. Základní podmínkou pro podporu takové aktivity je pak zajištění, že prostředky nebudou využívány jako udržovací investice. ROP JV rozdělením finanční alokace rovněž reaguje na požadavek „Strategických obecných zásad Společenství“ (SOZS), které stanoví, že „pro regiony s rozptýlenou malou hospodářskou základnou a se strukturou osídlení založenou na malých městech může být vhodnější vytvořit regionální dopravní infrastrukturu“. Respektován je také požadavek SOZS zdůrazňující důležitost investic do „vedlejších propojení“ za účelem „zabezpečení, aby regiony využívaly možnosti, které se vytvořily prostřednictvím velkých sítí.“ V úvodních odstavcích podkapitoly 3.1 „Programového dokumentu ROP JV“ je jako největší problém vztahující se k prioritní ose 1 Dostupnost dopravy uveden požadavek „nedokončená regionální dopravní síť napojující region na nadregionální dopravní síť TEN-T“. Vzhledem ke značnému vnitřnímu dluhu v oblasti regionální silniční sítě je tedy třeba v rámci ROP JV pro naplnění jednoho z hlavních předpokladů vyváženého regionálního rozvoje zásadním způsobem finančně podporovat modernizaci regionálních silnic II. a III. třídy. Priorita podpory v této oblasti je dána projektům zaměřeným na zmírnění škodlivého vlivu špatných dopravních řešení realizovaných v minulosti (např. hlavní silnice protínající střed města či jiné hustě zalidněné oblasti ap.), což je zohledněno v hodnotících kritériích při výběru projektu (dopravní význam investice z hlediska napojení regionálních center na TEN-T, maximální návrhová intenzita dopravy na řešeném úseku, významné odstranění nebezpečných míst v poměru k investici, snížení dopadů emisí na obyvatelstvo). Analýza v rámci probíhajícího plnění ROP JV vytyčila jako další oblasti, které je vhodné dále posilovat, oblasti podpory 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel a 3.4 Veřejné služby regionálního významu, ve kterých je podpora směřována především na podporu základního a středoškolského vzdělávání, s přihlédnutím také ke kvalitnímu využití volného času. Posílení v těchto oblastech podpory reaguje na výraznou potřebu reagovat na probíhající změny na trhu práce a vytvářet vzděláváním lepší podmínky pro to, aby firmy měly pracovníky s potřebnou kvalifikací a aby lidé měli naopak potřebnou kvalifikaci pro využití různých příležitostí, které se jim na trhu práce nabízejí. Klíčové je rovněž zabezpečení úrovně materiální vybavenosti předchozích stupňů vzdělávacích zařízení s cílem posílení kvality výuky, Finanční navýšení je přitom navrhováno tak, že 250 mil. Kč bude směřovat do podpory základního vzdělávání a veřejných prostranství, s důrazem na volnočasové aktivity. Mají-li v současné době probíhající investice do modernizace vzdělávacích programů přinést kýžený efekt, je zcela nezbytné, aby byly doprovázeny investicemi do adekvátní vybavenosti přírodovědných a technických oborů středních škol moderními technologiemi a souvisejícími učebními pomůckami. Navýšení finančních prostředků ve výši 200 mil. Kč tedy bude využito na nákup nových strojů, zařízení a souvisejících technologií umožňujících realizovat modernizované vzdělávací programy reagující na současné technologie v praxi na středních školách a VOŠ a současně pak k modernizaci výuky a kvality vzdělávání přizpůsobit moderním požadavkům firem. Dále bude podporována výstavba a technické zhodnocení školské infrastruktury prokazatelně a přímo potřebné pro zavedení nového vybavení do výuky, a to včetně vybavení navazujícího na modernizaci vzdělávacích programů dle potřeb zdůvodněných technologickými trendy a na nové požadavky v ekonomice (např. usnadňující návrat matek na trh práce - infrastruktura předškolního vzdělávání) s dlouhodobou perspektivou. Předkládanou změnou programového dokumentu nedojde ke změně prioritních os, specifických oblastí ani charakteru podpořených projektů dle dosavadního ROP JV. Rovněž pravidla pro udělení finanční podpory v rámci ROP NUTS 2 Jihovýchod zůstanou stejná. Provedenou změnou dojde pouze ke změně alokovaného objemu finančních prostředků určených pro jednotlivé oblasti podpory, a s tím spojené změny hodnot cílových indikátorů (viz Tab. 2).


12


Tab. 2

Návrh realokace finančních prostředků ROP JV

Oblast podpory

Původní alokace ERDF [mil. Kč]

1.1

6 610

1.2

1 080

1.3

Snížení alokace o Navýšení alokace o [mil. Kč] [mil. Kč]

Nová alokace Změna alokace ERDF [mil. Kč] [%]

125

6 735

1,9%

15

0

1 065

-1,4%

955

0

0

955

0,0%

1.4

457

60

0

397

-13,1%

2.1

3 096

380

0

2 716

-12,3%

2.2

323

40

0

283

-12,4%

3.1

2 072

0

0

2 072

0,0%

3.2

1 261

0

0

1 261

0,0%

3.3

972

0

250

1 222

25,7%

3.4

914

0

200

1 114

21,9%

4.1

462

0

0

462

0,0%

4.2

154

80

0

74

-52,0%

Celkem

18 356

575

575

18 356

0,0%

Celková alokace ROP JV zůstává beze změny. Podíl navýšení hodnot cílových indikátorů je znázorněn v následující tabulce (Tab. 3).

Tab. 3

Navýšení cílových hodnot indikátorů v souvislosti s realokací finančních prostředků v rámci ROP JV

Oblast podpory

1.1

3.3

Dosavadní cílová hodnota

Podíl navýšení na původní cílové hodnotě indikátoru [%]

Kód indikátoru

Název indikátoru

610100

Délka nových a rekonstruovaných silnic km II. a III. třídy celkem

400

30

3

7,50

651201

Plocha nově vybudovanýc h objektů pro zájmové a volnočasové aktivity

m

2

18 680

5 000

5 000

26,77

651203

Plocha nově vybudovanýc h objektů pro vzdělávání

m

2

7 000

4 300

4 300

61,43

651205

Počet nových otevřených sítí v oblastech počet postižených selháním trhu

5

2


Jednotka indikátoru

Z toho navýšení Změna cílové cílové hodnoty hodnoty indikátorů spojené s realokací

-40

13


Oblast podpory

4.1

4.2

Dosavadní cílová hodnota

Podíl navýšení na původní cílové hodnotě indikátoru [%]

Kód indikátoru

Název indikátoru

640101

Počet vzděl. zařízení s novým/moder počet niz. vybavením

45

18

18

40,00

651101

Plocha reg.a revit. obj. urč. 2 m pro rozv. vzděl.(města)

400

3 300

3 300

825,00

480500

Počet vytvořených studií a zpráv počet (vč. evaluačních)

14

5

35,71

711101

Počet uskutečněnýc h školení, počet seminářů, workshopů a konferencí

100

10

10,00

3.4

Jednotka indikátoru

Z toho navýšení Změna cílové cílové hodnoty hodnoty indikátorů spojené s realokací

Pozn.: Část změn cílových hodnot souvisí s realokací, v ostatních případech jde o úpravy z důvodu neplnění nebo přeplňování cílové hodnoty indikátoru.

Doplněno je snížení cílové hodnoty indikátoru 651 205 "Počet nových otevřených sítí v oblastech postižených selháním trhu" z 5 na 2 a to z důvodu nedostatečné absorpční kapacity a složitosti realizace tohoto typu podpory. Každé opatření, navržené v "Regionálním operačním programu regionu NUTS 2 Jihovýchod", bude realizováno s respektováním ochrany území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 a všechny navrhované projekty, které podléhají zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, musí být podrobeny posouzení vlivů na životní prostředí na projektové úrovni (EIA).

B.5

Základní principy a postupy (etapy) řešení

Na základě výsledků průběžného monitoringu plnění jednotlivých definovaných indikátorů v ROP Jihovýchod byla Regionální radou regionu soudržnosti Jihovýchod (dále jen RR JV) provedena revize stávajícího programového dokumentu. O změny v rámci ROP Jihovýchod bylo zažádáno ÚRR JV, jakožto Řídícím orgánem ROP Jihovýchod pro období 2007 – 2013, v souladu s čl. 33 a čl. 48 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Předkládané oznámení změny koncepce je zpracováno za účelem naplnění požadavků Evropské komise na podrobení výše uvedených změn operačního programu screenigu resp. scopingu dle článku 3 Směrnice EK 2001/42/ES Evropského parlamentu a rady ze dne 27. června 2001, o posuzování některých plánů a programů na životní prostředí. Respektive provedení zjišťovací řízení dle národní legislativy, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. K finálnímu schválení bude návrh předložen Evropské komisi (EK). Součástí schvalovací procedury, nejen dle požadavku EK, ale i dle národní legislativy ČR, je i provedení minimálně zjišťovacího řízení dle § 10d zákona č. 100/2001 Sb., a to s potvrzením či vyloučením negativního vlivu revize ROP JV 2007 – 2013 na životní prostředí (ŽP) a veřejné zdraví (VZ). Číslo dokumentu: C1441-13-0/Z01 Vydání: 01

14


B.6

Hlavní cíle

Globální cíl ROP JV navazuje na vymezení globálního cíle a specifických cílů Národního strategického referenčního rámce. Dále se globální cíl ROP odvíjí od výsledku zpracované socio-ekonomické analýzy, vize regionu a SWOT analýzy regionu soudržnosti (NUTS 2) Jihovýchod. Globální cíl pro programové období 2007 – 2013 byl definován jako posilování konkurenceschopnosti regionu vytvořením podmínek pro efektivní využívání rozvojového potenciálu na území NUTS 2 Jihovýchod prostřednictvím komplexního zlepšení dopravní dostupnosti a propojení rozvojových pólů regionu, vedoucího k využívání potenciálu v oblasti cestovního ruchu. Dále zkvalitňování podmínek pro život obyvatel ve městech a na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje. Specifickými cíli programu jsou: Specifický cíl 1 - Zkvalitnit dopravní dostupnost a dopravní obslužnost území při respektování ochrany životního prostředí Specifický cíl 2 - Zvýšit účast udržitelného cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu Specifický cíl 3 - Zkvalitnit podmínky pro život obyvatel ve městech a na venkově Dosažení těchto specifických cílů ve svém souhrnu pomůže k dosažení dlouhodobě udržitelné prosperitě regionu. Úkolem implementace ROP je zajistit co nejefektivnější využití finančních prostředků ze strukturálních fondů v programovacím období EU 2007 – 2013. ROP JV je realizován prostřednictvím čtyř prioritních os, které jsou dále členěny do 12 oblastí podpory. Hlavním principem revize ROP JV je převedení finančních prostředků v rámci jednotlivých prioritních os tak, aby byly podpořeny projekty z oblastí podpory 1.1 Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu, 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel a 3.4 Veřejné služby regionálního významu, tedy projekty s větším významem pro rozvoj regionu, vykazující vyšší účinnost a užitečnost. Současně také nedojde ke ztrátě prostředků, které by jinak nebyly vyčerpány. Realokace financí mezi jednotlivými prioritními osami vyvolá také změny v hodnotách jednotlivých cílových indikátorů tak, jak bylo popsáno výše v kapitole B.3 Charakter změny koncepce.

B.7

Přehled uvažovaných variant řešení

Revize ROP JV je navrhována v jedné variantě řešení.

B.8

Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry

ROP Jihovýchod zohledňuje koncepční podkladové materiály regionální úrovně a především hlavní strategické a programové dokumenty určující obecné priority rozvoje České republiky a Evropské unie. Mezi tyto dokumenty patří zejména Strategické obecné zásady Společenství (SOZS), Národní rozvojový plán České republiky (NRP) a na něj navazující Národní strategický referenční rámec (NSRR), který kromě definice hlavních cílů a priorit ČR na následující programové období specifikuje rozdělení prioritních oblastí mezi jednotlivé tematické/sektorové operační programy a regionální operační programy. ROP Jihovýchod je konzistentní s dalšími národními strategickými dokumenty, a to se Strategií udržitelného rozvoje (SUR ČR), Strategií hospodářského růstu (SHR a regionálními strategiemi rozvoje jednotlivých krajů tvořících region soudržnosti Jihovýchod. Strategie ROP JV reaguje na ty potřeby identifikované v těchto dokumentech, které jsou z pohledu dalšího rozvoje regionu zásadní a je možné je financovat pomocí intervencí ze SF, resp. EFRR. Lze tedy konstatovat, že navržená strategie ROP JV je plně v souladu s cíli a prioritami jak na úrovni Evropského společenství, tak na úrovni národní i regionální. Intervence v rámci ROP JV přispějí spolu s intervencemi ostatních programů k dosažení globálního cíle definovaného v NSRR tak i k dosažení obecnějších cílů vedoucích k vyváženému a harmonickému rozvoji regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Navrhovaná koncepce revize ROP JV nemá takové vlivy na životní prostředí ani veřejné zdraví, aby docházelo k jejich významné kumulaci s vlivy vyvolanými jinou koncepcí (viz kapitola Předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví ve vymezeném dotčeném území).


15


B.9

Předpokládaný termín dokončení

Září 2013.

B.10 Návrhové období Jedná se o revizi programu ROP JV v rámci programového období 2007 - 2013, tj. s platností maximálně do roku 2015.

B.11 Způsob schvalování Finální Návrh změn ROP JV pro období 2007 - 2013 bude v tištěné verzi ke schválení předložen Evropské komisi. Rozhodnutí Evropské komise je předpokládáno: 10 – 12/2013. Před odesláním Evropské komisi se k návrhu z formálního hlediska vyjadřuje Národní fond (Ministerstvo financí ČR) a Národní orgán pro koordinaci (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR).


16


ČÁST C ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1

Vymezení dotčeného území

ROP JV zahrnuje území Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina (viz Obr. 1).

Obr. 1

C.2

Vymezení regionu soudržnosti Jihovýchod (zdroj: Regionální rada Regionu soudržnosti Jihovýchod)

Výčet dotčených samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny

Dotčenými samosprávnými celky na úrovni krajů jsou: •

Jihomoravský kraj se sídlem v Brně - 7 195 km , 7 okresů, 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 35 obvodů pověřených obecních úřadů, celkem 673 obcí;

•

Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě - 6 800 km , 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 26 obvodů pověřených obecních úřadů, celkem 704 obcí.

2

2

Z charakteru změn revize programového dokumentu vyplývá, že změny nebudou mít přeshraniční charakter.

C.3

Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území

Vzhledem k tomu, že Návrh změn ROP JV nekonkretizuje jednotlivé záměry a projekty, jsou v následujících podkapitolách uvedeny základní charakteristiky životního prostředí jednotlivých krajů regionu.

C.3.1

Geologie a geomorfologie

Geologie Území Jihomoravského kraje leží na styku dvou geologických jednotek, a to na západě Českého masívu a na východě Karpatské soustavy. Z Českého masívu jsou zastoupeny převážně moldanubické granulity a hadce, moravické fylity, svory, ruly, kvarcitu a mramory. V oblasti brněnského plutonu je podloží tvořeno horninami brunovistulika (granodiority až diority, dále granity, bazické a ultrabazické horniny (gabra), aplity Číslo dokumentu: C1441-13-0/Z01 Vydání: 01

17


aj.) a dále moravského devonu (slepence, arkózové pískovce s významnými polohami vápenců a také břidlic) přecházející do břidlic a drob moravského kulmu, karbonu a také okrajově horninami moldanubika (granulity a hadce). Horniny jsou zde značně porušené, místy až mylonity. Významnou geologickou strukturou oblasti je Boskovická brázda – tektonicky omezená příkopová propadlina s permokarbonskou výplní a neogenními usazeninami a ostrůvky křídových usazenin. Severní část Boskovické brázdy (Malá Haná) je od jižní (Oslavanská brázda) oddělena vyšší oblastí Žernovnické hrásti, součásti Hornosvratecké vrchoviny. V Oslavanské brázdě se nacházejí naleziště černého uhlí (rosicko-oslavanská pánev). Na horniny Českého masivu na východním okraji nasedají horniny karpatské předhlubně (pískovce, prachovcové jíly a jílovce), vnějšího flyše (slepence, droby, prachovce, pískovce a břidlice) a jižně také sedimenty vídeňské pánve (slepence, písky, jílovce). V jižní a jihovýchodní části Jihomoravského kraje se nacházejí kvartérní pokryvy spraší, na kterých se místy vyvinuly sprašové hlíny. Na ostatních místech jsou kvartérní horniny reprezentovány deluviálními hlinitopísčitými až hlinito-kamenitými usazeninami, místně pak fluviální až fluvio-deluviální sedimenty. Geologické podloží kraje Vysočiny je tvořeno zejména moldanubikem - přeměněnými horninami Českého masivu (ruly, ortoruly), z vyvřelých hornin se vyskytují převážně žuly, sedimentární horniny jsou zastoupeny jen výjimečně (Železné hory). Město Jihlava je známé ve středověku těženému stříbru, ve Žďárských vrších se pak těžila železná ruda, významnou surovinou je uranová ruda v okolí Dolní Rožínky. Oblast Třebíčského masívu je tvořena vyvřelinami syenitu a tmavého granodioritu. Východně od Třebíčského masívu se vyskytují horniny moravika, které budují tzv. svrateckou klenbu (komplex fylitů, svorů, dvojslídových rul a kataklastických žul, s polohami metabazitů, kvarcitů a karbonátů. Severovýchodní okraj kraje pak tvořen proterozoickými horninami (břidlice, fylity, svory, pararuly), které přechází k severní hranici k místně omezeným polohám pískovců, jílovců, dioritů a gabra. Z kvartérních pokryvů se v kraji Vysočina vyskytují především fluviální sedimenty v jižní části území kraje. Geomorfologie

Jihomoravský kraj Systém: Provincie: Subprovincie: Oblast: Celek: Oblast: Celek: Subprovincie: Oblast: Celek: Systém: Provincie: Subprovincie: Oblast: Celek: Oblast: Celek: Oblast: Celek:

Hercynský Česká vysočina Česko-moravská subprovincie Českomoravská vrchovina Hornosvratecká vrchovina, Křižanovská vrchovina, Jevišovická pahorkatina Brněnská vrchovina Drahanská vrchovina, Boskovická brázda, Bobrovská hornatina Krkonošsko-jesenická soustava (Sudetská subprovincie) Jesenická oblast Zábřežská vrchovina, Podorlická pahorkatina Alpsko-himalájský Západní Karpaty Vněkarpatské sníženiny Západní vněkarpatské sníženiny Hornomoravský úval, Dyjsko-svratecký úval, Vyškovská brána Středomoravské Karpaty Litenčická pahorkatina, Ždánický les, Kyjovská pahorkatina, Chřiby Jihomoravské Karpaty Mikulovská vrchovina


18


Oblast: Celek: Oblast: Celek: Systém:

Jihomoravská pánev Dolnomoravský úval Slovensko-moravské Karpaty Vizovická vrchovina, Bílé Karpaty Alpsko-himalájský

Provincie: Subprovincie: Oblast: Celek:

Západopanonská pánev Vídeňská pánev Jihomoravská pánev Dolnomoravský úval

Kraj Vysočina Systém:

Hercynský

Provincie: Subprovincie:

Česká vysočina Česko-moravská subprovincie

Oblast: Českomoravská vrchovina Celek:

C.3.2

Vlašimská pahorkatina, Hornosázavská pahorkatina, Křemešnická pahorkatina, Železné hory, Hornosázavská pahorkatina, Křižanovská vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Javořícká vrchovina

Voda

Jihomoravský kraj Území Jihomoravského kraje náleží celé úmoří Černého moře (povodí Dunaje). V kraji nepramení žádný z velkých toků, které jím protékají. Jedná se především o řeku Dyji, Moravu, Svratku, Svitavu a Jihlavu. Řeka Dyje s přítoky Svratkou a Jihlavou představuje pro Jihomoravský kraj vodní tok s největším významem, protože většina území kraje je odvodňována právě tímto recipientem. Dyje se na jižním cípu České republiky u státní hranice s Rakouskem a Slovenskem vlévá do řeky Moravy. V Jihomoravském kraji se nachází řada vodních nádrží, které kromě své ochranné protipovodňové funkce nádrže zajišťují také dodávky pitné vody (Vranov, Znojmo, Opatovice, Boskovice a Koryčany) a užitkovou vodu pro průmysl, energetiku a dostatečné průtoky v tocích pod nimi, a zároveň využívají vodní nádrž pro rekreaci (Mušovská a Novomlýnská nádrž, Letovice, Vranov, Brněnská přehrada). Věstonická nádrž, která je spolu s Mušovskou a Novomlýnskou nádrží součástí vodního díla Nové Mlýny je ponechána přírodním procesům a zajišťuje ochranu nejen různorodému vodnímu ptactvu (ptačí oblast, přírodní rezervace). Cca 50 % vodních toků je v kraji upraveno. Vedle úprav nezbytných pro usměrnění vodního režimu na tocích v horních částech povodí (31 % délky upravených toků bylo provedeno jako hrazení bystřin) docházelo v minulých letech i k negativním antropogenním změnám jako zkrácení a zkapacitnění významných vodních toků (68 % upravených toků představuje stabilizaci koryt toků na ochranu proti erozi) (ÚAP JMK, 2011). Na rozsáhlých plochách bylo provedeno odvodnění a meliorační úpravy drobných vodních toků. Nepříznivé změny vodního režimu v krajině způsobují rozkolísání povrchového odtoku, změny splaveninového režimu, zrychlení odtoku velkých vod, zmenšení zásob podzemní vody, snížení samočisticí schopnosti toků a snížení migrace vodních živočichů (ÚAP JMK, 2011). Kraj Vysočina Kraj Vysočina je rozdělen hlavním evropským rozvodím do úmoří Severního a Černého moře. Do Severního moře je odvodňována západní část kraje - území okresu Havlíčkův Brod a části okresů Pelhřimov, Jihlava a Žďár nad Sázavou. K úmoří Černého moře patří východní část kraje - okres Třebíč a části okresů Pelhřimov, Jihlava a Žďár nad Sázavou.


19


Řeka Sázava pramení v oblasti Velkého Dářka. Mezi nejkrásnější úseky Sázavy patří peřeje na Stvořidlech mezi Světlou nad Sázavou a Ledčí nad Sázavou. Největším přítokem Sázavy z levé strany je Želivka, na které byla vybudována vodní nádrž Švihov. V severní části kraje náleží do úmoří Severního moře řeka Doubrava. Největší část Vysočiny odvodňuje řeka Jihlava pramenící v Javořické vrchovině. V jihovýchodní části kraje byly na řece Jihlavě vybudovány vodní nádrže Dalešice a Mohelno. Největším levostranným přítokem Jihlavy je Oslava, pravostranným Rokytná. Pod Žákovou horou ve Žďárských vrších pramení řeka Svratka. V horní části toku je Svratka hraniční řekou mezi Čechy a Moravou. Na řece Svratce byla vybudována vodní nádrž Vír, která je významnou zásobárnou pitné vody. Největším pravostranným přítokem Svratky je Loučka. Jižní část Vysočiny patří k povodí Dyje. Řeka Dyje vzniká soutokem Moravské Dyje, která pramení v Jihlavských vrších, a Rakouské Dyje na území Rakouska. Největšími levostrannými přítoky Dyje jsou Želetavka a Jevišovka (GIS Vysočina, 2013). V kraji Vysočina se nachází celkem 7 vodních děl (VD). Nádrž Dalešice na řece Jihlavce zajišťuje vodu pro jadernou elektrárnu Dukovany, vyrovnávací nádrží pro VD Dalešice je VD Mohelno. Další nádrží plnící energetické účely je VD Pilská (sloužící rovněž k rekreaci), pro akumulaci vody byla na řece Oslavě vybudována nádrž Mostiště. Zásobování pitnou vodou zajišťují nádrže Švihov a VD Vír. Využitelné zdroje podzemních i povrchových vod jsou v regionu soudržnosti Jihovýchod silně rozkolísané v průběhu let i měsíců. V Jihomoravském kraji se nachází významný zdroj podzemních vod – CHOPAV Kvartér řeky Moravy, který zaujímá dolní tok Moravy a její nivu. Celkově jsou však zásoby podzemních vod v Jihomoravském kraji nízké v porovnání s ostatními kraji České republiky, včetně kraje Vysočina. V kraji Vysočina se nachází celkově více zdrojů podzemních vod, ty ale mají spíše místní význam. V severní části území Vysočiny je jako významný zdroj podzemní vody vymezena CHOPAV Žďárské vrchy. Na území regionu soudržnosti Jihovýchod se vyskytují rovněž zdroje léčivých vod využívaných především k lázeňství. Jakost vod Jakost povrchových vod je ovlivňována především bodovými zdroji znečištění z kanalizací měst a obcí, průmyslových závodů a zemědělské výroby. Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci byl v roce 2010 8,672 mil., tj. 82,6 % obyvatelstva ČR. Do veřejných kanalizací bylo vypuštěno 3 488 mil. m odpadních vod, z nichž bylo 96,8 % čištěno v čistírnách odpadních vod. Produkce organického znečištění podle biochemické spotřeby kyslíku (BSK5) se v roce 2011 proti roku 2010 snížila o 6 382 t (o 2,6 %), v ukazateli biochemická spotřeba kyslíku stanovená dvojchromanovou metodou (CHSKCr) o 9 935 t (o 1,7 %) a v ukazateli rozpuštěné anorganické soli (RAS) o 53 403 t (o 6 %). V ukazateli nerozpuštěné látky (NL) došlo proti roku 2010 ke snížení o 2 475 t (o 0,9 %). Vypouštěné znečištění se ve srovnání s rokem 2010 v roce 2011 snížilo v ukazatelích: BSK5 o 444 t (6 %), CHSKCr o 2 467 t (4,1 %) a NL o 3 349 t (7,3%). Mezi roky 2005 a 2011 došlo k poklesu vypouštěného znečištění BSK5 o 29 %, CHSKCr o 19,3 %, NL o 30,7 % a RAS o 6 %. Čistota mnoha úseků povrchových vod se po vybudování ČOV výrazně zlepšila. K tomuto zlepšení přispěl také útlum průmyslové a zemědělské výroby, ale tento stav není všude uspokojivý. Nadále je nutné se soustředit na odstraňování dalších lokálních zdrojů znečišťování, a to jak povrchových, tak podzemních vod, na odstraňování plošného znečišťování těchto vod a na odstraňování příčin změn hydrologických poměrů v území. V této souvislosti je nutné zvýšit počet obyvatel napojených na kanalizaci a zajistit vyhovující systém odkanalizování a čištění odpadních vod. Neuspokojivý je stav jakosti některých povrchových vod méně vodných vodotečí, protékajících menšími sídly s nečištěnými odpadními vodami. Zvyšuje se také eutrofizace vod, která se projevuje zejména rozvojem mikroskopických organizmů rozptýlených ve vodě (vodní květ). Hlavní příčinou tohoto stavu je přebytek živin ve vodním hospodářství, především pak dusíku a fosforu. Z hlediska odtokových poměrů i nadále přetrvávají problémy s rychlým odtokem srážkových vod z území, které jsou způsobeny odlesněním, nedostatečnou přirozenou retenční schopností horských oblastí s převažujícími srážkovými úhrny, nevhodnou úpravou drobných vodních toků, melioracemi provedenými často v nevhodných terénech a v posledních letech čím dál častěji také zastavováním území a vytvářením nepropustných zpevněných ploch. Zrychlený odtok vody z povodí má za nepříznivých klimatických podmínek za následek vznik povodňových situací. Číslo dokumentu: C1441-13-0/Z01 Vydání: 01

20


Také některé ze zdrojů podzemních vod však nejsou dostatečně chráněny. Např. se jedná o kontaminaci podzemních vod v důsledku těžby uranové rudy blízkosti Dolní Rožínky v kraji Vysočina, podzemní vody jsou ohroženy v důsledku výše zmíněných důvodů také v ostatních částech regionu soudržnosti, na několika místech proběhly či ještě probíhají sanace (např. podzemní vody Bzenec – kvartérní náplavy řeky Moravy v roce 2009).

C.3.3

Půda

Půda je jednou ze základních složek životního prostředí, významných pro existenci rostlinných a živočišných organizmů. Ochrana půdního fondu patří k základním přístupům strategie udržitelného rozvoje. Celková výměra půdního fondu v České republice k 31. 12. 2011 představovala 7 886 598 ha, z toho zemědělská půda 4 229 167 ha, to je cca 54 % rozlohy půdního fondu ČR. Na jednoho obyvatele ČR připadá 0,402 ha zemědělské půdy (z toho 0,285 ha orné půdy). Vývoj výměry zemědělského a lesního půdního fondu podle druhů pozemků uvádí Vývoj zemědělského a lesního půdního fondu k 31. 12. daného roku (tis. ha). Tab. 4

Vývoj zemědělského a lesního půdního fondu k 31. 12. daného roku (tis. ha)

Rok

Zemědělská půda

Orná půda

Trvalé travní porosty

Lesní pozemky

Zornění (%)

2006

4 254

3 040

976

2 649

71,46

2007

4 249

3 032

978

2 651

71,36

2008

4 244

3 026

980

2 653

71,30

2009

4 239

3 017

983

2 655

71,17

2010

4 234

3 080

986

2 657

72,74

2011

4 229

3 000

989

2 660

70,94

Rozdíl (2010 – 2011)

-5

-80

+3

+3

-1,8

Oba kraje mají poměrně podobné zastoupení zemědělské půdy. V Jihomoravském kraji zaujímá zemědělská půda 60 % celkové rozlohy kraje, v kraji Vysočina pak 53 % (MŽP, CENIA, 2012). Z celkového fondu nezemědělské půdy tvoří největší podíl orná půda. Podíl orné půdy z celkové zemědělské půdy se mezi jednotlivými kraji liší, přičemž celorepublikový průměr podílu orné půdy (71,8 %) překračují kraje oba – Jihomoravský kraj s 88 % a kraj Vysočina se 77 % orné půdy. V meziokresním srovnání disponují nadprůměrným podílem orné půdy okresy Vyškov, Znojmo, Havlíčkův Brod a Jihlava, tedy oblasti příhodných klimatických podmínek s intenzivně rozvinutou zemědělskou výrobou (ČSÚ, 2013). K největším záborům zemědělské půdy dochází v příměstských oblastech, a to především za účelem nové výstavby (obchodní síť, průmyslové areály aj.). Nově se projevuje trend budování průmyslových zón „na zelené louce“ a rovněž bytová zástavba směřuje do volné krajiny. Vážným problémem rozvoje venkovského prostoru je tzv. urban sprawl neboli suburbanizace (nekontrolovaná, živelná zástavba) zejména v příměstských oblastech velkých měst. Obecně lze konstatovat, že podnikatelské aktivity mnohdy směřují na nejkvalitnější zemědělské půdy do okolí větších sídelních útvarů. Důvodem je jejich jednoduché a méně nákladné zainvestování a relativně nízká cena zemědělské půdy ve srovnání se stavebními pozemky. Zajištění ochrany nejkvalitnějších úseků zemědělského půdního fondu včetně lesů pro udržitelný rozvoj krajiny a přírodních hodnot je vedle neuspokojivé kvality povrchových a podzemních vod aktuálním prioritním problémem regionu.

C.3.4

Ovzduší

Zdroje znečišťování ovzduší jsou evidovány v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), kde jsou jednotlivé zdroje děleny do kategorií (REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší, REZZO 2 – střední zdroje, REZZO 3 – lokální topeniště, malé zdroje znečišťování ovzduší a REZZO 4 – doprava). V roce 2012 nabyl účinnosti zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (tzv. „nový zákon o ovzduší“) podle kterého jsou zdroje znečišťování ovzduší děleny na stacionární a mobilní zdroje, Číslo dokumentu: C1441-13-0/Z01 Vydání: 01

21


kdy jsou stacionární zdroje dále děleny podle výkonu na vyjmenované a nevyjmenované. V Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší nadále zůstávají zachovány kategorie REZZO. Celkové množství emisí vybraných základních znečišťujících látek (tuhých znečišťujících látek – TZL, SO2, NOx, CO, těkavých organických látek – VOC a NH3) a podíly jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích v roce 2011 uvádí Celkové emise vybraných základních znečišťujících látek v roce 2011*. Tab. 5

Celkové emise vybraných základních znečišťujících látek v roce 2011* TZL

Kat. zdrojů

tis. t

SO2

NOx

%

tis. t

%

tis. t

1)

CO %

tis. t

VOC %

tis. t

NH3 %

tis. t

%

REZZO 1

8

13,8

142,1

83,2

111,5

49,6

146,2

38,1

18,3

12,4

0,4

0,6

REZZO 2

2,6

4,5

2,1

1,2

3,8

1,7

4,2

1,1

4,4

3,0

0,02

0,0

REZZO 3

19

32,7

25,6

15,0

6,3

2,8

75,7

19,7

89,8

61,0

65,9

96,2

REZZO 1-3 REZZO 4

29,6

51,0

169,8

99,4

121,6

54,1

226,1

58,9

112,5

76,4

66,3

96,8

28,4

49,0

0,961

0,6

103,1

45,9

157,5

41,1

34,7

23,6

2,2

3,2

Celkem

58,3

100

170,7

100

224,7

100

383,6

100

147,2

100

68,5

100

*

údaje před validací

1)

Emisní bilance VOC není prováděna pouze z podkladů REZZO 1–4, ale zahrnuje také bilanci emisí z používání rozpouštědel a nátěrových hmot u zdrojů, které nejsou sledovány v REZZO (venkovní použití, spotřeba v domácnostech). Z tohoto důvodu byly v uplynulých letech uváděny pouze součtové údaje. Údaje od r. 2003 představují odhad emisí jednotlivých kategorií zdrojů.

Z hlediska zdrojů znečištění ovzduší výše uvedenými látkami jsou souhrnně pro celou Českou republiku problematickou skupinou mobilní zdroje znečišťování ovzduší, kdy došlo za několik posledních let k nárůstu emisí spojenému se zvyšujícími se spotřebami pohonných hmot a nárůstem přepravních výkonů jak v individuální dopravě, tak v nákladní vnitrostátní a tranzitní dopravě. Navíc mobilní zdroje významně navyšují emise tuhých látek, a to prostřednictvím sekundární prašnosti. Je ovšem nutné konstatovat, že oproti minulým letům dochází od roku 2010 k významnějšímu poklesu emisí z dopravy, což souvisí s obměnou vozového parku. Významně se tedy na uvolňování emisí škodlivých látek do ovzduší podílejí malé zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 3, nevyjmenované stacionární zdroje), kde se jedná převážně o emise škodlivin ze spalování nekvalitních paliv v domácích topeništích. Z tabelárního přehledu (Vývoj emisí těžkých kovů a POP v letech 2005 – 2010) emisí těžkých kovů a perzistentních organických látek (POP) vykazovaných podle požadavků Protokolů k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP) je zřejmé, že v letech 2005 - 2010 v České republice dochází k trendu poklesu emisí těžkých kovů, s výjimkou chromu (Cr) a mědi (Cu), i k poklesu perzistentních organických látek. Tab. 6

Vývoj emisí těžkých kovů a POP v letech 2005 – 2010 Rok

Těžké kovy 2005

2006

2007

2008

t.rok

2009

2010

-1

Pb

47,1

42,7

44,1

41,8

40,0

26,2

Cd

3,1

3,2

7,0

3,9

2,6

0,9

Hg

3,7

3,8

3,9

4,5

4,3

3,5

As

4,0

2,6

2,6

4,2

4,6

3,0

Cr

14,0

12,9

12,0

13,4

14,8

18,7

Cu

20,1

18,1

17,8

18,0

17,4

23,5

Ni

17,2

18,0

18,7

11,8

16,8

13,5

Se

8,8

8,0

7,0

8,1

9,8

8


22


Rok Těžké kovy 2005

2006

2007

2008

t.rok 165,9

Zn

171,4

168,4

2009

2010

136,7

114,4

-1

156,5

Perzistentní organické látky PCB

1)

82,3

88,8

48,8

43,2

33,4

24,1

DIOX

178,6

174,8

172,0

150,3

140,5

129,1

PAU

24,2

17,1

16,4

19,3

15,3

17,1

2)

1)

kg.rok–1

2)

g.rok–1

Dále jsou uvedeny charakteristiky kvality ovzduší jednotlivých krajů. Jihomoravský kraj Skladba zdrojů znečišťování ovzduší v Jihomoravském kraji je rozmanitá a zahrnuje pestré spektrum průmyslových činností. Mezi odvětví, která se v kraji významně podílejí na znečišťování ovzduší, patří výroba elektřiny a tepla (SO2, NOX, CO), slévárenství (TZL), sklářský průmysl (SO2, NOX), výroba cementu a vápna (TZL, NOX), gumárenský průmysl (VOC) a z důvodu zemědělského charakteru kraje také chovy hospodářských zvířat (NH3). Na území Jihomoravského kraje se v roce 2010 nacházelo 347 vyjmenovaných zdrojů, zařazených jako zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší REZZO 1, které emitovaly škodliviny prostřednictvím 1 356 průduchů (komínů). Vyjmenovaných zdrojů z kategorie středních zdroj (REZZO 2) pak bylo v roce 2010 evidováno 5 204 komínů/průduchů. Velké zdroje svým charakterem tvoří u některých znečišťujících látek významnou složku celkových emisí. Mezi velké zdroje patří např. slévárny, sklárny, cementárny, energetické zdroje, zdroje zemědělského charakteru, lakovny a mnoho dalších. Zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší jsou v Jihomoravském kraji zastoupeny spalovnou komunálního odpadu, výrobou barev, gumárenským průmyslem a energetickými spalovacími zdroji. Poslední skupinou zdrojů jsou zdroje mobilní, zastoupené dopravními prostředky. Mobilní zdroje jsou nejvýznamnějším producentem emisí CO, NOX a tuhých znečišťujících látek (nejvýznamnějšími zdroji jsou dálnice D1, D2, rychlostní komunikace R52, R46). Naopak u SO2 a NH3 je jejich podíl zanedbatelný. Nejvýznamnějším producentem SO2 zůstávají vyjmenované zdroje (zvláště velké a velké stacionární zdroje), u VOC a NH3 jsou to zdroje nevyjmenované (malé stacionární zdroje). (CENIA, 2008). Kraj Vysočina Kvalita ovzduší v kraji Vysočina je oproti jiným krajům na dobré úrovni. Tak jako ve většině ostatních krajů České republiky je ovlivňována především malými stacionárními (nevyjmenovanými) a mobilními zdroji znečišťování ovzduší. U nevyjmenovaných zdrojů se jedná převážně o domácí topeniště na tuhá paliva s nevhodnými parametry – hlavním problémem je skutečnost, že dochází k vypouštění emisí v přízemní vrstvě atmosféry a jejich vliv na místní kvalitu ovzduší je proto velmi podstatný. Za nejvýznamnější zdroje látek znečišťujících ovzduší v kategorii mobilních zdrojů lze považovat dálnici D1 a silnice prvních tříd, na něž je soustředěna převážná většina nákladní autodopravy. Podle Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočiny (2012) došlo k překračování imisních limitů v posledních třech letech pouze jednou, a to u 24hodinového imisního limitu pro PM10 v dopravně zatíženém městě Třebíč s velmi nevyhovujícími rozptylovými podmínkami. K překračování cílového imisního limitu dochází především u troposférického ozonu a dále pak u benzo(a)pyrenu, přičemž úroveň znečištění ovzduší všemi ostatními znečišťujícími látkami se pohybuje hluboko pod stanovenými přípustnými úrovněmi. K nejvýznamnějším stacionárním zdrojům emisí CO, NOX a tuhých znečišťujících látek v kraji lze zařadit velké provozy dřevozpracujícího průmyslu v okresech Jihlava a Pelhřimov, sklářského průmyslu v okrese Havlíčkův Brod a dále strojírenského průmyslu v okrese Žďár nad Sázavou. K nim lze zařadit i velké podniky na výrobu tepla a vytápění domácností a lakovny s vysokou roční spotřebou nátěrových hmot. U VOC hrají roli také menší lakovny, u NH3 pak zemědělské chovy, kterých je v kraji vysoký počet. Číslo dokumentu: C1441-13-0/Z01 Vydání: 01

23


Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) každoročně zpracovává a vydává pro Českou republiku přehled o stavu ovzduší, ve kterém vymezuje území, kde jsou překračovány imisní a cílové imisní limity jak pro ochranu vegetace a ekosystémů, tak i zejména oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), které se vymezují z hlediska zajištění ochrany zdraví obyvatelstva. Region soudržnosti Jihovýchod, tedy kraje Jihomoravský a Vysočina, se vyznačuje malým množstvím lokalit vyhodnocených jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na obrázcích níže (Obr. 2 až Obr. 7) jsou znázorněny pětileté klouzavé průměry jednotlivých škodlivin (NO2, PM10, PM2,5, SO2 a benzenu na území ROP JV (data převzata z OZKO pro roky 2007 – 2011).

Obr. 2

-3

Průměrné roční koncentrace NO2 [µg.m ]


24


-3

Obr. 3

Průměrné roční koncentrace PM10 [µg.m ]

Obr. 4

36. maximální denní koncentrace PM10 [µg.m ]


-3

25


-3

Obr. 5

Průměrné roční koncentrace PM2,5 [µg.m ]

Obr. 6

4. nejvyšší koncentrace SO2 [µg.m ]


-3

26


Obr. 7

-3

Průměrné roční koncentrace benzenu [µg.m ]

Lokality vykazující překročení imisních limitů jsou většinou vázány na aglomerace a městské zóny, čili krajská, případně okresní města, kde je soustředěn průmysl, případně na dopravně vytížené dopravní tahy v území.

C.3.5

Příroda a krajina

Území regionu soudržnosti Jihovýchod se vyznačuje velkým počtem legislativou chráněných území. Významným územím je národní park Podyjí, který představuje výjimečně zachovalé říční údolí Dyje v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy. Na rakouské straně na něj navazuje Nationalpark Thayatal, se kterým vytváří přeshraniční bilaterální chráněné území. Národní park Podyjí se vyznačuje mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, rozsáhlými suťovými poli a těžko prostupnými stržemi, ale i nivními loukami podél Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci teplomilných rostlin. Pro území je charakteristická mimořádná rozmanitost vyskytujících se živočišných a rostlinných druhů a jejich vysoká koncentrace na relativně malé ploše. Významná druhová pestrost rostlin a živočichů je podmíněná polohou chráněného území na rozhraní dvou biogeografických soustav. NP Podyjí je také registrován jako ptačí oblast (NP Podyjí, 2013). V regionu soudržnosti se dále vyskytují následující chráněné krajinné oblasti: •

Bílé Karpaty

•

Pálava

•

Moravský kras

•

Žďárské vrchy

•

Železné hory

Vyhlášena jsou také maloplošná chráněná území (národní přírodní památky, národní přírodní rezervace, přírodní památky a přírodní rezervace), kterých bylo k 31. 12. 2011 v Jihomoravském kraji celkem 284 a v kraji Vysočina 175 (MŽP, CENIA, 2012). Území Jihomoravského kraje je významné svými výhodnými podmínkami pro výskyt a hnízdění řady druhů ptactva. V roce 2003 došlo k vyhlášení biosférické rezervace Pálava, která byla v roce 2004 rozšířena o Číslo dokumentu: C1441-13-0/Z01 Vydání: 01

27


Lednicko-valtický areál a luhy v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje, čímž vznikla nová biosférická rezervace 2 Dolní Morava o rozloze 354 km . V rámci soustavy NATURA 2000 je na území regionu Jihovýchod vyhlášeno 8 ptačích oblastí a 270 evropsky významných lokalit jako regionálních částí evropské sítě chráněných území. Území Jihovýchod zahrnuje celkem 29 přírodních parků. Krajina České republiky má mimo některá zvláště chráněná přirozená či polopřirozená území charakter kulturní krajiny, který byl utvářen po mnoho století. Antropogenní vlivy na krajinu však nabyly v posledních několika desetiletích větší intenzity. V přírodně blízkých územích, i tam, kde lidskou činností došlo ke vzniku mnoha cenných krajinných typů, dochází vlivem nesprávného hospodaření v krajině k jejich ohrožení. Nejproblematičtějšími jevy současné krajiny regionu jsou staré ekologické zátěže, špatné hospodaření s vodou a s tím související snížená retenční schopnost krajiny, degradace půdního fondu a nízká biodiverzita jak zemědělských, tak lesních a ostatních ekosystémů. Struktura a funkce krajiny je ohrožována také fragmentací z důvodů záboru ZPF pro realizaci nových dopravních a rozšiřující se obytnou i průmyslovou zástavbu. Podíl nefragmentovaného území v ČR klesá a dochází tak ke stále se zvyšujícímu tlaku na přírodní stanoviště a v nich žijící druhy živočichů a rostlin. Zemědělská krajina regionu Jihovýchod je jako jinde v České republice ohrožena dlouhodobou absencí extenzivních forem hospodaření na loukách a pastvinách, u orné půdy představuje největší riziko ohrožení zemědělského půdního fondu intenzivní hospodaření na pozemcích, vodní a větrná eroze akcelerující v důsledku nevhodného obdělávání. Půda je ohrožena také nadměrným používání chemických látek v zemědělské praxi. V současné době je nepříznivý stav půd postupně napravován například komplexními pozemkovými úpravami, různou dotační podporou mimoprodukčních funkcí zemědělských pozemků, ochranu proti erozi, udržení kulturního stavu krajiny a podporou rozmanitosti flóry a fauny. Stálým faktorem je snížená vodní retenční kapacita lesních půd v důsledku změn charakteristik humusu a intraskeletové eroze v monokulturně a holosečně obhospodařovaných smrkových lesích. Stav lesů je poznamenán zejména nevhodným složením druhé skladby porostů s převahou monokultur a působením přízemního ozonu. Většina lesů má značně posunutou druhovou a prostorovou skladbu dřevin. I přes zvyšující se podíl listnatých stromů používaných při obnově lesa a klesající podíl okyselujících látek v ovzduší je zdravotní stav lesních porostů v ČR, vyjádřený stupněm defoliace, nejhorší v rámci EU27 (MŽP, Cenia, 2011). Ani ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ) se zpravidla nevyskytují všechna vývojová stádia lesa, která jsou podmínkou vysoké diverzity hmyzích a ptačích druhů. Intenzivní hospodaření je příčinou eutrofizace vodních nádrží, která negativně ovlivňuje podmínky pro život vodních rostlin a živočichů, a má tedy negativní vliv i na přilehlé biotopy. V případě těžby nerostných surovin dochází zpravidla jen pozvolna přímých důsledků (prašnost, doprava) a k následné rekultivaci dotčených ploch.

C.3.6

k omezení

vlivů

jejích

Veřejné zdraví

Veřejné zdraví je ovlivněno stavem životního prostředí, zdravotní péčí, životním stylem obyvatel, vrozenými dispozicemi i socioekonomickými faktory. Vlivy koncepce s dopadem na životní prostředí se většinou odrazí ve veřejném zdraví, jedná se o většinu již posuzovaných vlivů na jednotlivé složky ŽP, vstup toxických látek do ŽP, hluk, ale i vlivy na estetickou kvalitu ŽP resp. psychickou pohodu, jako je krajinný ráz, možnosti trávení volného času apod. Na veřejném zdraví se významně negativním vlivem podílí především znečištěné ovzduší a hluk. Charakteristiky kvality ovzduší byly popsány již výše (kapitola Ovzduší), na zvyšující se hlukové zátěži území se také významně podílí doprava. Hluk Nadměrným hlukem překračujícím stanovené hygienické limity jsou v ČR zatížena 3 % obyvatel, v městských aglomeracích okolo 10 % obyvatel. Hlavním zdrojem hluku je silniční doprava, která se na celkovém počtu obyvatel zasažených nadměrným hlukem podílí přibližně z 90 %. Způsob vedení hlavních komunikací způsobuje, že v některých obcích a menších městech je nadměrným hlukem z dopravy zasažena i více než polovina obyvatel zde žijících. Životní prostředí ovlivňuje lidské zdraví nepřetržitým působením prostřednictvím interakce organismu a fyzikálních, chemických i biologických faktorů dýcháním, příjmem potravy a tekutin, kontaktem se smyslovými receptory, sliznicemi i pokožkou. Vzhledem k šíři působení prostředí na lidské zdraví je však velice obtížné přesně vyhodnotit jednotlivé vlivy faktorů ŽP na lidské zdraví. Zlepšení kvality životního Číslo dokumentu: C1441-13-0/Z01 Vydání: 01

28


prostředí v nejširším významu, včetně omezení používání nebezpečných chemických látek a odstranění dlouhodobě působících zátěží, znamená splnění jedné z podmínek pro zlepšení zdraví obyvatelstva. Neméně důležitou determinantou lidského zdraví jsou i socioekonomické vlivy, které se odráží na objektivním i subjektivním zdravotním stavu obyvatelstva v rámci různých socioekonomických skupin v interakci se životním stylem stejně jako vzděláním. Subjektivní pocit dobrého zdraví a psychické pohody je ovlivněn zařazením člověka v rámci socioekonomické struktury společnosti.

C.4

Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území

V následujícím textu je uveden přehled problémů týkajících se životního prostředí v jednotlivých krajích regionu soudržnosti. •

Intenzifikace dopravy, nárůst imisního zatížení území mobilními zdroji znečišťování ovzduší a zvyšující se hluková zátěž území;

•

Zvyšování podílu tuhých znečišťujících látek na celkových emisích (nárůst osobní a nákladní automobilové dopravy);

•

Zvyšování podílu sekundární prašnosti re-emisí prachových částic z povrchu vozovek (především nekvalitní povrchy regionálních silnic), ze zemědělských ploch (orba vyschlé půdy);

•

Plošné znečištění povrchových vod způsobené zejména splachy dešťovou vodou ze zemědělsky obdělávaných pozemků, eutrofizace vodních nádrží;

•

Bodové znečištění vod kanalizačními výustěmi, a to zejména z obcí bez čistíren odpadních vod (ČOV) nebo s nedostatečně čištěnými průmyslovými odpadními vodami. U obcí s počtem obyvatel pod 2000 je úroveň čištění odpadních splaškových vod vesměs nedostatečná (čištění v septiku) a vzhledem k tomu, že se kvalita vody na drobnějších tocích nesleduje, stávají se z recipientů často stoky;

•

Kontaminace půd, povrchových a podzemních vod zemědělskými hnojivy v důsledku intenzivní zemědělské praxe i v rámci starých ekologických zátěží (Bzenec, Hodonín, Vyškov, Popelín, Staré Hory);

•

Nevyrovnané zásoby podzemních vod, zásoby vody závislé na atmosférických srážkách;

•

Snižování retenční schopnosti krajiny prostřednictvím rozrůstající zástavby a rozšiřováním nepropustných ploch, s tím související zvýšené riziko povodní;

•

Vodní a větrná eroze půdy, změna chemismu půd v důsledku nadměrného zatížení hnojivy;

•

Zvyšování záboru ZPF - zastavování pozemků na mnohdy produkčně nejkvalitnějších půdách, celorepublikový trend úbytku zemědělské a orné půdy,

•

Rozšiřování zástavby do volné krajiny - pokračování v trendu suburbanizace do okolí velkých měst, často na zelené louky, malé využití tzv. brownfields; ohrožení přírodních stanovišť, snižování biodiverzity, zvýšení neprostupnosti krajiny, fragmentace krajiny;

•

Celorepublikový úbytek ptactva vázaného na zemědělskou krajinu;

•

Nadměrné zatížení obyvatel hlukem především ve městech;

•

V Brně (spolu s Prahou a Ostravou) žije v lokalitách, kde jsou přesahovány hygienické limity pro hluk, přibližně 10% všech obyvatel. V některých obcích je nadměrným hlukem, který pochází zejména ze silniční dopravy, zatížena i více než čtvrtina obyvatelstva, což ovlivňuje kvalitu života v těchto obcích a komplikuje jejich další rozvoj. V okolí hlavních silnic, kde je nadměrný hluk, žije v ČR v průměru cca 600 lidí na 1 km komunikace, což je zhruba dvojnásobná hodnota, než je průměr EU27.

•

Nevyřešená otázka spalování nekvalitních paliv v lokálních topeništích a podíl těchto zdrojů na emisním zatížení ovzduší;

•

Výrazné poškození lesů v některých částech regionu, a to nejen vlivem imisní zátěže, ale také vlivem nevhodné druhové a věkové skladby lesních ekosystémů a způsobu hospodaření v nich (především v kraji Vysočina);


29


•

Přítomnost starých ekologických zátěží a devastací. Nejčastěji se jedná o staré skládky odpadů ať už legálních či nelegálních;

•

Celkově nízká biodiverzita a ekologická stabilita zemědělsky využívané krajiny (zejména v Jihomoravském kraji).


30


ČÁST D PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ D.1

Vliv na životní prostředí

Původní znění programového dokumentu ROP NUTS 2 Jihovýchod bylo podrobeno kompletnímu procesu posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v roce 2006. Součástí SEA ROP NUTS 2 Jihovýchod bylo rovněž vyhodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000. Výsledkem procesu SEA ROP NUTS 2 Jihovýchod bylo konstatování, že operační program "Regionální operační program regionu NUTS 2 Jihovýchod" nebude mít významný negativní vliv na životní prostředí a že realizace Regionálního operačního programu regionu NUTS 2 Jihovýchod" nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000. Nadále platí podmínka vyplývající z národní legislativy i ze Stanoviska SEA k původnímu znění programového dokumentu ROP NUTS 2 Jihovýchod z roku 2006. Tedy, že budou sledovány dopady implementace ROP NUTS 2 Jihovýchod na životní prostředí a zároveň bude pravidelně zveřejňován monitoring těchto dopadů. Každé opatření navržené v Regionálním operačním programu regionu NUTS 2 Jihovýchod bude realizováno s respektováním ochrany území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 a všechny navrhované projekty, které podléhají zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, musí být podrobeny posouzení vlivů na životní prostředí na projektové úrovni (EIA). Předkládané změny ROP JV se týkají pouze finanční části ROP JV, nebudou mít tedy vliv na charakter projektů, které budou na základě programu resp. jeho změny podpořeny. Přidělením dodatečných financí určených na rekonstrukci a modernizace dopravní infrastruktury v regionu dojde k navýšení počtu realizovaných projektů, stejně jako v případě podpory projektů v rámci rozvoje a modernizace vzdělávání. V důsledku toho je potřeba rovněž upravit monitorovací ukazatele (indikátory) resp. jejich cílové hodnoty (viz výše). Z pohledu životního prostředí, resp. posouzení vlivu revize ROP JV na životní prostředí, nedojde ke změně charakteru podporovaných projektů ani kritérií pro jejich výběr, nedojde tedy ani k významným vlivům Změny ROP JV na životní prostředí. Podpora modernizace a rekonstrukce stávajících komunikací bude mít pravděpodobně převážně pozitivní vlivy na životní prostředí, zejména z důvodů zlepšení kvality a technických parametrů komunikací, odstranění dopravních závad, a tím i snížení nepříznivých vlivů na životní prostředí především hlukové zátěže, znečištění ovzduší a zvýšení bezpečnosti provozu. Na druhou stranu může dojít v jednotlivých případech, kdy budou podpořeny obchvaty obcí vedené v nové stopě k dílčím střetům především s ochranou přírody a krajiny a záborům ZPF, tyto vlivy však nelze na úrovni změny alokace finančních prostředků v rámci jednotlivých oblastí podpory ROP JV kvantifikovat, územně identifikovat a tudíž ani posoudit z hlediska jejich potenciálních vlivů na životní prostředí. Projekty na úpravu dopravní infrastruktury realizované nad rámec původně uvažovaných cílových hodnot by byly dříve či později pravděpodobně stejně realizovány pomocí finančních prostředků z jiných zdrojů. Z pohledu životního prostředí, resp. potenciálních negativních vlivů na něj, je na této hierarchické úrovni a míře podrobnosti znalosti projektů, podstatné, že se nic nezmění na požadavku podrobení každého jednotlivého projektu postupu posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, resp. dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V souvislosti s investicí do posilování zájmu žáků o přírodovědné obory, ale také technické obory v souladu s moderními technologiemi, lze i tyto vlivy souhrnně považovat do budoucna za pozitivní. Stejné podmínky pro posouzení vlivů jednotlivých projektů na životní prostředí však platí i pro výstavbu nových a modernizaci stávajících vzdělávacích a volnočasových zařízení. Bez podrobné znalosti konkrétních projektů nelze posoudit jejich dopad na životní prostředí, proto zůstává požadavek o podrobení každého jednotlivého projektu postupu posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, resp. dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Kumulativní vlivy Revize ROP JV se nepředpokládají. V důsledku revize programového dokumentu ROP JV nedošlo k takové změně dokumentu, která by měla vliv na výsledky SEA původního znění operačního Číslo dokumentu: C1441-13-0/Z01 Vydání: 01

31


programu, lze konstatovat, že další posouzení vlivu Revize programového dokumentu na životní prostředí není účelné.

D.2

Vliv na veřejné zdraví

Vlivem navýšení finančních prostředků pro realizaci projektů zaměřených na rekonstrukce a modernizace stávajících komunikací se předpokládá optimalizace dopravy a celkově plynulejší provoz na stávajících komunikacích. Tato skutečnost může mít v konečném důsledku pozitivní vliv na emisní a hlukovou zátěž území, protože nebude docházet například ke kumulaci mobilních zdrojů na křížení cest. Dojde rovněž k odstranění řady dopravních závad a zvýšení celkové bezpečnosti provozu. Rozvoj a modernizace základních a středních škol budou znamenat rozšíření spektra a zvýšení dostupnosti veřejné občanské vybavenosti a tím přispějí i ke zvýšení kvality života a vzdělání obyvatel. Prostřednictvím zvýšení konkurenceschopnosti absolventů středních škol a vyšších odborných škol dojde k posílení socioekonomické situace zájmové skupiny.


32


ČÁST E DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE E.1

Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky

Vzhledem k charakteru změn Revize ROP NUTS 2 Jihovýchod lze přeshraniční vlivy změny koncepce na životní prostředí vyloučit.

E.2

Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce

V této fázi procesu není k dispozici.

E.3

Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví

Nejsou uváděny další podstatné informace o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví.

E.4

Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

Novelizací zákona č. 114/1992 Sb., ochraně přírody a krajiny, byla do právního řádu České republiky implementována směrnice Rady 79/409/EHS, ze dne 2. dubna 1979, o ochraně volně žijících ptáků, a směrnice Rady 92/43/EHS, ze dne 21. května 1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Na základě těchto směrnic se pro stanovené druhy ptáků, dalších živočichů a rostlin a typy přírodních stanovišť vytvářejí chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti, které spolu vytvářejí soustavu chráněných území Natura 2000. Vláda svým nařízením č. 132/2005 Sb. stanovila národní seznam evropsky významných lokalit. Dnem jeho vyhlášení začala platit legislativní ochrany tzv. navržených evropsky významných lokalit. Jakákoliv koncepce, která může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá hodnocení jejích důsledků na toto území a stav jeho ochrany. Pořizovatel koncepce v souladu s ustanovením § 45i zákona č. 114/1992 Sb. předložil její návrh příslušným orgánům ochrany přírody. Z obdržených stanovisek dotčených orgánů ochrany přírody k rozsahu koncepce lze předem vyloučit významný vliv koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Níže uvedený seznam poskytuje přehled stanovisek orgánů ochrany přírody dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. (zdali lze vyloučit významný vliv koncepce na příznivý stav předmětu ochrany nebo územní celistvost území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti) Stanoviska jednotlivých dotčených orgánů jsou uvedena v příloze. Ministerstvo životního prostředí – odbor výkonu státní správy VI. Mezírka 775/1, 602 00 Brno KÚ Jihomoravského kraje – odbor životního prostředí Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno KÚ Kraj Vysočina – odbor životního prostředí Žižkova 57, 587 33 Jihlava Správa Národního parku Podyjí Na Vyhlídce 5, 669 02 Znojmo Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty Nádražní 318, 763 26 Luhačovice Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras Svitavská 29, 678 01 Blansko Správa chráněné krajinné oblasti Pálava Náměstí 32, 692 01 Mikulov Číslo dokumentu: C1441-13-0/Z01 Vydání: 01

33


Správa chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Brněnská 2279/39, 591 01 Žďár nad Sázavou Správa chráněné krajinné oblastí Železné hory Náměstí 317, 538 25 Nasavrky Újezdní úřad vojenského újezdu Březina Víta Nejedlého 692, 682 01 Vyškov

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování oznámení, podpis zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení, se nachází v jeho úvodní části. Číslo dokumentu: C1441-13-0/Z01 Vydání: 01

34


ČÁST F PŘÍLOHY Stanoviska orgánů ochrany přírody z hlediska § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.


35

ODESÍLATEL:

ADRESÁT:

Ministerstvo životního prostředí Ing. Jaroslav P o s p í š i l ředitel odboru výkonu státní správy VII Mezírka 1 602 00 Brno

AMEC s.r.o. Křenová 58 602 00 Brno

V Brně dne Čj.: Vyřizuje: Tel.:

31. května 2013 878/560/13 31962/ENV/13 Mgr. Ing. Bc. Žák 549 438 268

Věc: Žádost o stanovisko z hlediska § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.), ke změně koncepce „ROP NUTS II Jihovýchod – změna v souvislosti s realokací finančních prostředků“. Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP) OVSS VII, Mezírka 1, 602 00 Brno, místně příslušné v kraji Vysočina a kraji Jihomoravském, věcně příslušné podle ust. § 79 odst. 3 písm. t) zákona č.114/1992 Sb., ve spojitosti s interním předpisem - organizačním řádem MŽP, vykonává působnost orgánu ochrany přírody na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů, důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy. K možnosti vlivu výše uvedeného záměru na lokality soustavy Natura 2000 v rozsahu své územní a věcné působnosti vydává toto s t a n o v i s k o podle ust. § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v tom smyslu, že hodnocený záměr n e m ů ž e m í t samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi či záměry v ý z n a m n ý v l i v na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti ve vymezené územní oblasti. Výše uvedený závěr orgánu ochrany přírody vychází z úvahy, že hodnocený záměr svou věcnou povahou nemá potenciál způsobit přímé, nepřímé či sekundární vlivy na celistvost a příznivý stav předmětů ochrany v evropsky významných lokalitách nebo ptačích oblastech ve vymezené územní oblasti. S pozdravem

Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, [email protected]

AKTUALIZACE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHOD PRO OBDOBÍ

Recommend Documents