AKTUALIZACE Programu Rozvoje Usteckého

AKTUALIZACE Programu Rozvoje Aktualizace PRUK Usteckého Kraje

listopad 2001

Úvod Aktualizace Programů rozvoje jednotlivých krajů v ČR byla iniciována Ministerstvem pro místní rozvoj na jaře 2001. Záměrem této iniciativy bylo usnadnit nově vzniklým krajským samosprávám přijmout a případně přeformulovat rozvojové dokumenty jednotlivých krajů, které vznikaly v průběhu roku 2000, tedy ještě před vznikem krajských orgánů. Ve srovnání s předchozími pracemi nebyla pro aktualizaci dopředu stanovena specifická metodika ani tato aktualizace neměla (krom výše uvedeného) nějaký specifický cíl. Obecně lze říci, že smyslem aktualizace je pomoci krajům (samosprávám, jejich výborům a úředníkům) „uchopit“ relativně nový nástroj pro ovlivňování rozvoje území. Jak plyne z obecné povahy zadání i z nezávislosti samosprávy, přistupují jednotlivé kraje k aktualizaci dosti rozdílnými způsoby, které jsou jen těžko srovnatelné. Aktualizace Programu rozvoje Ústeckého kraje (PRÚK) se soustřeďuje především na možnost realizace opatření, jejich cílů a výstupů, jak jsou v dokumentu definovány. Vychází tedy z předpokladu, že jediným konečným smyslem jakéhokoliv rozvojového dokumentu je jeho realizace, a proto je na dokument nahlíženo především z tohoto pohledu.

Rozsah a zaměření aktualizace 1) Implementace PRÚK jakožto nástroje rozvoje Ústeckého kraje Jedná se o stěžejní část aktualizace PRÚK. Popisuje podmínky a východiska pro zahájení realizace a definuje možnosti realizace, které má krajská samospráva k dispozici. Ve svých jednotlivých částech navrhuje dvě formy realizace – přímou a nepřímou. Přímou realizaci popisuje jako formu finanční, organizační a technické pomoci jednotlivým projektům, nepřímou realizaci jako takový způsob, kdy kraj různými způsoby prosazuje žádoucí projekty v jiných programech. Pro obě uvedené formy aktualizace PRÚK navrhuje: řídící a rozhodovací mechanismy programu způsob administrace programu a roli jednotlivých orgánů kraje způsob vytvoření zásobníku projektů a jeho správu další dílčí realizační dokumenty a podmínky (návrh projektového listu, obecný víceúrovňový postup posuzování.projektů, kritéria pro posuzování apod.) Návrh implementace obsahuje také zásady pro monitorování a vyhodnocování projektů. Součástí popisu implementace je i doporučení pro další kroky, které jsou pro zahájení realizace programu a jeho projektů nezbytné.

2) Aktualizace vlastního dokumentu PRÚK a) Aktualizace socioekonomické analýzy byla z pohledu aktualizace jen doplňkovou záležitostí a nebyla příliš rozsáhlá. Byla provedena v následujícím rozsahu: aktualizace údajů, obsažených v PRK; podle dostupnosti údajů byla data aktualizována k roku 2000 a 2001; byly doplněny předběžné výsledky Sčítání 2001 doplnění o relativizované charakteristiky, které umožňují jednak lepší územní i časové srovnání, jednak lépe zobrazují podstatu sledovaných jevů doplnění o nová data, která v PRK nejsou uváděna, ale jsou obecně dostupná nebo za určitých okolností získatelná (např. data o trhu práce, financování obcí jako základ ekonomické diferenciace území) doplnění grafických příloh pro prezentační účely a pro snadnější orientaci

Úvod - 1

b) Změna struktury priorit a opatření a dopracování vnitřní logické struktury dokumentu Při zachování obsahu a významu původního zaměření dokumentu byla struktura priorit a opatření pozměněna tak, že více koresponduje s dalšími programy rozvoje (např. ROP NUTS II Severozápad). Pro podporu realizace programu a za účelem zlepšení podmínek pro vytváření a přípravu projektů v Ústeckém kraji obecně byla doplněna priorita č. 5 Aktivizace „development community“ třemi opatřeními. c) Odstranění formálních a metodických nedostatků v pojmosloví Původní dokument PRÚK postrádal určitou „gramatickou čistotu“, což znamená, že byly například zaměňovány cíle s nástroji k jejich dosažení. Rovněž aktivity či výstupy jednotlivých opatření byly místy významově nesouměřitelné. Tyto formální a metodické nedostatky v pojmosloví byly odstraněny. d) Aktualizace zásobníku projektů Zásobník projektů je pravděpodobně nejrychleji zastarávající část PRÚK. Původní dokument obsahoval projekty, které nejsou reálné nebo které se již realizují či dokonce byly realizovány. Jednotliví předkladatelé byli osloveni se žádostí o aktualizaci svých projektů a na základě tohoto průzkumu byl Zásobník redukován. Pokud byly navrženy nové projekty, byly do zásobníku zařazeny. Zásobník byl rovněž přestrukturován podle nově definovaných priorit a opatření. Jako součást aktualizace zásobníku byly navrženy dokumenty, podmínky a postupy, jimiž se napříště může projekt do zásobníku dostat. Struktura popisu projektu je zároveň strukturou budoucí databáze projektů, která bude vedena v elektronické podobě.

Možnosti použití a realizace PRÚK Nosnou částí a hlavním důvodem aktualizace Programu rozvoje Ústeckého kraje je popsat a připravovat jeho realizaci a podmínky, za nichž může být zahájena. V průběhu zpracování aktualizace a při diskusích o jejím obsahu se ukázalo, že názor na způsob, jímž bude program používán, a názor na jeho celkový smysl nejsou zcela jednotné. Zejména v připomínkovém řízení docházelo k určitým nejasnostem stran jeho dalšího používání. Přitom obsah, struktura a do jisté míry i zaměření dokumentu jsou přímo podmíněny tím, k čemu má program v budoucnosti sloužit. Z tohoto důvodu se v této části programového dokumentu uvádí vysvětlení toho, k čemu a jak by měl být Program rozvoje Ústeckého kraje používán. Tento obecný úvod je pak východiskem pro konkrétní návrhy v části věnované implementaci programu.

Účel zpracování programů rozvoje území a způsoby jejich realizace Program rozvoje – kraje, města, regionu – je nástrojem intervence veřejného sektoru (do činnosti jiných subjektů veřejného sektoru nebo do činnosti soukromého sektoru). Program rozvoje je v této souvislosti popisem způsobu a rozsahu takové intervence. Zejména ovšem je odpovědí na otázku důvodu intervence, tedy proč je jí potřeba, jaký bude její výsledek a jakými cestami má být tohoto výsledku dosaženo. Z toho vyplývá, že smyslem programu rozvoje (v zásadě jakéhokoliv) je jeho realizace. Ta má dvě významové úrovně. Za prvé realizaci kroků, aktivit a opatření, které jsou v programu obsaženy. Za druhé (z důvodu dosažení účelu intervence) naplnění cílů, které program jako celek definuje, a to právě pomocí realizace dílčích kroků, aktivit a opatření. Realizace

Úvod - 2

programu rozvoje musí zahrnout obě uvedené úrovně. Z výše uvedených hledisek je možno vytváření/zpracování rozvojového dokumentu považovat jen za přípravnou fázi, jejíž smysl leží právě v uskutečnění programu. Rozvojové programy je možné uskutečňovat různými způsoby, vždy však je program jako celek realizován dílčími projekty, jejichž nositeli není jediná instituce (správce či nositel programu, manažer programu), ale různé instituce/organizace působící na daném území. Rozdíly ve způsobu realizace programů jsou dány tím, jak je v rámci programu zajištěn výběr a uskutečnění či prosazení jednotlivých projektů. Výběr a uskutečnění jednotlivých projektů (a tedy realizace programu) pak souvisí s původem a rozsahem finančních zdrojů, které jsou k dispozici, s postavením a kompetencemi instituce, která je nositelem programu, a konečně také se způsobem zapojení dalších organizací do realizace programu. Různé způsoby, jimiž se bude program realizovat, pak přímo určují strukturu a do určité míry i zaměření programového dokumentu a samozřejmě i pravidla a formu realizace samotné. Lze rozlišit tři základní způsoby realizace rozvojových programů: 1) Realizace formou přímé a nepřímé podpory projektům, které naplňují cíle programu a které nejsou předem známy. Nositelem/předkladatelem projektů je ve většině případů někdo jiný než nositel programu. V tomto případě je obvykle alespoň orientačně znám původ a rozsah finančních prostředků, které budou na realizaci použity, a použití těchto prostředků může ovlivňovat instituce, která program jako celek realizuje (nositel programu). Rozvojový program v tomto případě slouží ke koordinaci záměrů a činností různých organizací na daném území, a to tím, že stimuluje vznik a uskutečnění projektů pomocí převážně finanční podpory. Zjednodušeně řečeno, nositel/správce programu nabízí přímou (převážně finanční) či nepřímou (prosazování pomocí „politického“ vlivu) podporu projektům za předpokladu, že projekty jsou ve shodě se záměry a cíli programu. Programový dokument v tomto případě nemůže obsahovat konkrétní nositele projektů ani konkrétní projekty, ale pouze výčet aktivit, které jsou v rámci programu či jeho opatření podporovány, výčet možných nositelů/předkladatelů projektů a (více či méně rozpracované) podmínky, za nichž bude podpora jednotlivým projektům (jejich nositelům) poskytnuta. 2) Přímé a řízené uskutečnění konkrétních, předem vybraných projektů, jejichž nositelé jsou známi. Program rozvoje je v tomto případě společnou dohodou různých organizací a institucí o tom, co každá z nich může učinit a učiní pro naplnění cílů a záměrů programu. Jednotlivé organizace působící v území se v takovém programu „zavazují“ sledovat společný zájem a realizovat pro něj konkrétní projekty převážně z vlastních zdrojů (lidských, materiálních, finančních). Nositel/správce programu v tomto případě nemůže příliš ovlivňovat použití vnějších finančních prostředků a vlastní finanční prostředky používá k uskutečnění vlastních projektů. Předpokladem realizace programu je dobrovolné zapojení vlastních zdrojů různých organizací v území k uskutečnění projektů sledujících společné cíle. Stejně jako v předchozím případě, ani zde není vyloučeno použití vnějších finančních zdrojů, ale není podstatou programu. Tou je vůle různých subjektů dohodnout se a realizovat konkrétní projekty ve prospěch území jako celku. Koordinace záměrů a potřeb různých organizací a dohoda jejich představitelů již ve fázi přípravy programového dokumentu je zcela klíčová. Příprava programového dokumentu je v tomto případě vlastně složitě strukturovaný a rozfázovaný dohadovací proces o tom, kdo, co a jak bude realizovat, do kdy a zejména

Úvod - 3

proč (jaký bude celkový přínos projektu ve vztahu k potřebám území). Realizace je pak zejména koordinací a přizpůsobováním již známých a dohodnutých projektů různých subjektů. Oba výše uvedené přístupy je možno do určité míry a za určitých podmínek kombinovat. Oba vycházejí z předpokladu, že rozvoj území je možné zajistit jen koordinovaným úsilím více organizací a institucí a společným zapojením více zdrojů (finančních, lidských, materiálních, organizačních). Podstatou realizace je přesvědčení, že v podstatě nezávislé instituce a organizace, včetně soukromého sektoru, mají některé společné zájmy, které lze promítnout do rozvoje území jakožto celku. Naplnění těchto zájmů se děje prostřednictvím konkrétních projektů a program rozvoje slouží nejen k výběru a stimulaci žádaných projektů, ale zejména ke koordinaci různých zájmů a ke koordinaci dílčích projektů ve fázi realizace. Uvedené způsoby realizace (i zpracování) rozvojového programu jsou nejčastějšími formami používanými ve vyspělých zemích a jsou například základem pro využívání prostředků strukturálních fondů EU a předvstupních fondů. Principy strukturálních fondů – partnerství, programování, koncentrace, doplňkovost, monitorování a hodnocení – přímo vycházejí z aplikace shora uvedených přístupů k realizaci rozvoje území. 3) Realizace z rozhodnutí a na základě rozpočtu nositele programu. Jednotlivé projekty realizuje buď přímo nositel programu, nebo organizace/instituce, které mu jsou přímo podřízené. Program rozvoje je v tomto případě spíše programem rozvoje funkcí/složek, které jsou v přímé kompetenci a zodpovědnosti nositele programu. Nicméně i v tomto případě může být svým záběrem neobyčejně rozsáhlý a finančně nákladný. Z hlediska financování se jedná o projekt/program, který je hrazen z rozpočtových prostředků nositele programu, jemu podřízených institucí, nebo z vnějších zdrojů, k nimž má z hlediska svých kompetencí nositel programu přístup (např. na základě pověření státem/zákonem k poskytování nějaké veřejné služby). Nejčastěji se jedná o program rozvoje nějakého odvětví/funkční složky, která je v kompetenci instituce veřejné správy (např. program rozvoje základních škol, program rozvoje sociálních služeb apod.). Cílem programu i jeho dílčích projektů bývá obvykle spíše řešení problémů v oblastech, které nositel programu spravuje nebo za ně zodpovídá. Realizace příliš nevyžaduje koordinaci s nezávislými subjekty, protože se opírá buď o vlastní pravomoc nositele programu, nebo se realizuje pomocí organizací, které jsou nositeli programu více či méně podřízeny nebo jsou jím zřizovány. Z hlediska zapojení institucí a organizací působících v území se jedná o dosti úzce vymezený program. Povaha tohoto programu určuje, že realizace projektů, například ekonomického rozvoje území (a obecně cílů, které vyžadují aktivní spoluúčast mnoha nezávislých institucí), je v jeho rámci jen obtížně prosaditelná. Tento třetí přístup je možné kombinovat s předchozíma dvěma jen velice obtížně, protože je k nim z hlediska realizace protikladný. První dva způsoby realizace programu (a koneckonců i jeho přípravy) se opírají o přístup „zdola“, tedy o víceméně dobrovolnou a aktivní spoluúčast nezávislých institucí a organizací, a svojí povahou jsou v realizační fázi stimulujícími a koordinačními nástroji aktivit rozvojových subjektů. Jsou to tedy přístupy do značné míry otevřené. Třetí způsob realizace je v tomto smyslu možno považovat za uzavřený. Je postaven na hierarchickém rozhodovacím postupu (ačkoli příprava vlastního rozvojového dokumentu je i zde obvykle konzultována s ostatními organizacemi), kdy je nositel projektu a programu totožný, či je nositel projektu nositeli programu podřízen. Realizace celého programu a jeho cílů – za předpokladu existence dostatečných finančních prostředků – je přímo vynutitelná.

Úvod - 4

Účel a použití Programu rozvoje Ústeckého kraje Metodika pro zpracování PRK (Programu rozvoje kraje, DHV, 2000) koncipuje všechny programy rozvoje krajů jako nástroje samosprávy pro ovlivňování rozvoje v intencích rozvojového dokumentu a způsobu realizace, který byl popsán v bodě 1) jako „realizace formou podpory projektům“. Nicméně o realizaci samotné a o její přípravě původní metodika hovoří jen omezeně. Přesto, vzhledem ke struktuře dokumentu a způsobu jeho vzniku, jsou základní charakteristiky realizace v podstatě dány. Program rozvoje kraje je stimulační a intervenční nástroj, jímž se krajská samospráva snaží ovlivnit ostatní organizace a instituce regionálního rozvoje (víceméně nezávislé subjekty), aby připravovaly a realizovaly takové projekty, které jsou v zájmu kraje jakožto celku. Tento zájem je vyjádřen v programu společnými, byť relativně široce definovanými cíli. Má se za to, že jednotlivé projekty ve svém souhrnu způsobí žádoucí změny v kraji – rozvoj kraje. PRÚK je tedy zaměřen na instituce a organizace (veřejného i soukromého sektoru), které svou činností ovlivňují či způsobují rozvoj kraje. Program je realizován projekty těchto institucí a organizací. V zásadě není samozřejmě vyloučena ani realizace jednotlivých projektů krajskou samosprávou nebo organizacemi jí zřizovanými. Nicméně jakožto rozvojový program se nezabývá „provozními“ záležitostmi kraje či jeho samosprávy. Projekty realizované v kompetenci krajské samosprávy mají souvislost s PRÚK potud, pokud jsou ve shodě s jím definovanými cíli a obsahem jeho opatření. PRÚK je komplexním dokumentem v tom smyslu, že řeší a zahrnuje mnoho oblastí života kraje, dotýká se většiny jeho funkčních složek. Není „všeobjímající“ v tom smyslu, že by byl strukturálním plánem, který by kombinoval a modeloval vzájemné působení mnoha různých funkcí a složek života v kraji a na základě toho usiloval o jejich řízení. PRÚK je dokumentem selektivním, protože vybírá jen některé záležitosti a příslušné cíle a stanovuje priority jejich řešení. PRÚK bere v úvahu nejen potřeby samosprávy, ale i celé řady dalších organizací a institucí, a zároveň předpokládá, že bude projekty těchto institucí realizován. Z hlediska dříve popsaných forem realizace a jejich podmínek je PRÚK realizován v obtížné situaci. Krajská samospráva je ustavena, nicméně její finanční možnosti jsou dosud omezené a není jasný jejich výhled. Kompetence kraje jsou dány, nicméně jejich praktické uplatnění se teprve „usazuje“. Kraj jako instituce postupně definuje svou roli, již bude hrát při regionálním rozvoji. Všechny tyto uvedené faktory tvoří rámec implementace PRÚK a vzhledem k určitým nejasnostem i určitá omezení pro realizaci samotnou.

Zásady a východiska pro realizaci PRÚK Aktualizace PRÚK vychází ze zásady, že jejím smyslem a hlavní součástí je příprava na implementaci programu a jednotlivých projektů. Vzhledem ke stávajícím zkušenostem s přípravou a realizací projektů v rámci jiných podpůrných programů se příprava implementace v rámci aktualizace PRÚK soustřeďuje na projektový cyklus a na jeho technicko-administrativní a rozhodovací části. PRÚK bude realizován projekty, jejichž nositeli (realizátory) budou v převážné míře jiné subjekty (organizace) než krajská samospráva. Implementace PRÚK je založena na předpokladu, že projekty mohou být krajem podporovány a poté realizovány v zásadě třemi způsoby. Za prvé, za přímé finanční účasti kraje při realizaci projektu. Vzhledem ke stávající nejisté situaci v oblasti financování krajských samospráv jsou váha a význam této možnosti zatím neznámé. Druhou možností je podpora kraje při vzniku a dopracování projektů převážně jiných subjektů, a to i soukromých. Tato forma podpory může být finanční (např. pro malé obce příprava technické a projektové

Úvod - 5

dokumentace apod.), ale i organizační nebo formou poradenství. Obě tyto formy jsou zde nazývány přímá podpora.

Třetí možností podpory projektů je „politická podpora“ projektům, které jsou již dobře připraveny a ucházejí se o financování z různých vnějších zdrojů. Přinejmenším v první fázi bude tato forma implementace PRÚK asi nejčastější. Zároveň její efektivita, a to jak z hlediska stimulace nových a žádoucích projektů, tak z hlediska dosahování cílů PRÚK, bude patrně nejnižší. Tato forma podpory je zde nazývána nepřímou podporou. Implementace PRÚK je připravována na základě několika předpokladů, které jsou podrobněji popsány dále v příslušné kapitole.

Úvod - 6

OBSAH: I.

Sociální a ekonomická analýza Ústeckého kraje

II.

SWOT

III.

Strategie rozvoje

IV.

Priority a opatření

V.

Implementace programu

VI.

Územní disparity

VII. Aktualizace seznamu projektů

I. Sociální a ekonomická analýza Ústeckého kraje

PRÚK – socioekonomická analýza

I. SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA Osnova: 1. 2.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA KRAJE......................................................I - 2 OSÍDLENÍ, OBYVATELSTVO, BYDLENÍ.......................................................I - 5 2.1 Osídlení ...................................................................................................I - 5 2.2 Demografický vývoj ...............................................................................I - 7 2.3 Věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva ....................................I - 9 2.4 Bydlení ..................................................................................................I - 10 3. TRH PRÁCE .................................................................................................I - 14 3.1 Nezaměstnanost...................................................................................I - 15 3.2 Nabídka a poptávka na trhu práce ......................................................I - 17 3.3 Struktura uchazečů o práci .................................................................I - 18 3.4 Souhrnné hodnocení situace na trhu práce podle okresů ...............I - 19 4. EKONOMICKÁ ZÁKLADNA........................................................................I - 21 4.1 Základní charakteristika a odvětvová struktura ................................I - 21 4.2 Ekonomické subjekty...........................................................................I - 24 4.3 Zemědělství a lesnictví ........................................................................I - 25 4.4 Průmysl .................................................................................................I - 28 4.5 Služby....................................................................................................I - 30 5. CESTOVNÍ RUCH.........................................................................................I - 34 5.1 Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu .............................................I - 34 5.2 Návštěvnost ..........................................................................................I - 34 5.3 Turistická infrastruktura ......................................................................I - 36 6. HOSPODAŘENÍ OBCÍ..................................................................................I - 38 6.1 Úvod ......................................................................................................I - 38 6.2 Diferenciace na úrovni obcí ................................................................I - 40 6.3 Změny v rozpočtovém určení daní .....................................................I - 40 7. Infrastruktura ...............................................................................................I - 42 7.1 Doprava.................................................................................................I - 42 7.2 Technická infrastruktura .....................................................................I - 46 8. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................................................I - 51 8.1 Ochrana přírody a kvalita životního prostředí ...................................I - 51 8.2 Znečišťování životního prostředí........................................................I - 52 9. Tabulková část ............................................................................................I - 54 10. Mapová část.................................................................................................I - 64

I-1


1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA KRAJE Ústecký kraj patří z hlediska základních velikostních parametrů (rozloha, počet obyvatel) ke středně velkým a nadprůměrně zalidněným krajům ČR. Ústecký kraj má rozlohu 5 335 km2 a k 1. 1. 2000 na jeho území žilo necelých 830 tis. obyvatel. Vznikl na úseku území bývalého Severočeského kraje, který tvořila jeho západní část. Hraničí s Karlovarským, Středočeským, Libereckým a v malé míře také s Plzeňským krajem. Nejdelší úsek tvoří na severozápadě a severu hranice s Německem. Polohu kraje lze v kontextu střední Evropy hodnotit jako výhodnou. Kraj leží na spojnici významné transevropské rozvojové osy spojující Berlín, Prahu a Vídeň. V rámci ČR je exponovanost polohy kraje umocněna relativní blízkostí a snadnou dopravní dostupností hlavního města Prahy. V rámci kraje mají nejexponovanější polohu území, která leží na hlavních dvou rozvojových osách – „pánevní“, s vysokou koncentrací obyvatelstva a průmyslu, a „labské“, která je součástí transevropského dopravního koridoru. Méně exponovanou polohu má okres Louny, východní část okresu Litoměřice a především Šluknovský výběžek, který patří k typickým periferiím ĆR. Většina okresů Ústeckého kraje sousedí s Německem, proto je zde rozvojovou šancí přeshraniční spolupráce. Na území kraje zasahují v současnosti tři Euroregiony - Euroregion Labe – Elbe (členské obce v okresech DC, LT, TP, UL), Euroregion Nisa (z Ústeckého kraje pouze obce Šluknovského výběžku) a Euroregion Krušnohoří (obce v okresech CH, MO, TP, LO a dvě obce v okrese LT). Hustota zalidnění je v kontextu ČR nadprůměrná (155 obyvatel na 1 km2). Těžiště osídlení tvoří území pánevních okresů (Ústí nad Labem, Teplice, Most), kde se hustota zalidnění pohybuje mezi 250 - 300 obyvateli na km2. Převážně zemědělské okresy v jihovýchodní části kraje - Louny a Litoměřice - mají hustotu zalidnění podstatně nižší (77, resp. 110 obyvatel na 1 km2). Největším městem kraje je Ústí nad Labem, které má téměř 100 000 obyvatel. Padesátitisícovou hranici dále překračují města Most, Děčín, Teplice a Chomutov. Krajské město je přirozeným centrem východní části regionu (s výjimkou Šluknovska), směrem na západ jeho vliv klesá. Pánevní oblast má z hlediska osídlení polymodální strukturu s větším počtem regionálních center propojených navzájem intenzivními regionálními vztahy. Hrubý domácí produkt na obyvatele dosáhl v roce 1996 93,2 % průměrné úrovně ČR a 61,5 % úrovně EU. Ve struktuře zaměstnanosti vykazovalo zemědělství a lesnictví po Karlovarském kraji nejnižší podíl v republice, průmysl a stavebnictví mírně nadprůměrný podíl a odvětví služeb se podílem v kraji pohybuje na celostátním průměru. V odvětví služeb však má mimořádný podíl doprava, jež slouží do značné míry převozu velkého objemu těženého uhlí a mezinárodním tranzitům. Ústecký kraj má převážně průmyslový charakter, který je založen na rozsahem bohaté surovinové základně. V ní dominuje hnědé uhlí, jež tvoří rozhodující část prozkoumaných zásob této suroviny v ČR. Z nerudních surovin jsou významná ložiska kaolínu, jílů a bentonitu (Chomutovsko, Lounsko). Těžba stavebního kamene je rozvinuta především v okresech Děčín, Litoměřice a Teplice, přičemž jejímu dalšímu rozvoji brání (kromě stagnující tuzemské poptávky) blokování v rámci zájmů ochrany přírody a krajiny. Těžba štěrkopísku je soustředěna především do okresu Litoměřice, probíhá ale i v okresech Chomutov a Louny.

I-2


Dlouhodobá intenzivní, převážně povrchová těžba nerostných surovin představuje zásadní územní a krajinný fenomén, který zcela změnil charakter a využití rozsáhlých částí okresů Chomutov, Most a Teplice. Celková plocha výhradních ložisek přesahuje v okresech Chomutov a Teplice 20 %, v okrese Most dokonce 30 % rozlohy okresu. Rozsah povrchově těžených dobývacích prostorů se ve zmíněných okresech pohybuje mezi 6 a 7 % plochy okresu. Z průmyslových odvětví má největší význam těžba hnědého (energetického) uhlí, jejíž rozsah se však značně snížil, a energetika. V tomto kraji je umístěna více než třetina kapacity všech elektráren v České republice a téměř dvě třetiny kapacity uhelných elektráren. Lomová těžba uhlí se nachází v prostoru mezi Chomutovem a Teplicemi. Velké uhelné elektrárny jsou v Ledvicích, Tušimicích, Prunéřově a Počeradech. Chemický průmysl je reprezentován rafinerií ropy v Záluží, dále závody v Ústí nad Labem a v Lovosicích. Velký papírenský a celulózový závod Frantschach Pulp & Paper Czech, a. s. s účastí zahraničního kapitálu je ve Štětí. Metalurgický a strojírenský průmysl se nachází v Chomutově, Ústí nad Labem, Děčíně a Roudnici nad Labem, sklářský průmysl v Teplicích. Pro okres Děčín má velký význam průmysl textilní. Zemědělství má okrajový význam v okresech uhelné pánve, naopak pro jižní, respektive jihovýchodní část kraje s příznivými podmínkami pro zemědělskou výrobu je charakteristické intenzivní zemědělství (pěstování ovoce, zeleniny a chmele). Doprava má velký význam, zvláště díky poloze kraje na dopravní ose Berlín – Drážďany – Praha – Vídeň. S touto dopravní osou je spojena také výstavba I. železničního koridoru v ČR a dálnice D8. Předpokládá se zlepšení podmínek vodní dopravy po Labi a přesun části automobilové nákladní dopravy na vodní cestu. Restrukturalizace ekonomické základny byla spojena s výrazným vzestupem nezaměstnanosti, která se stala značným sociálně ekonomickým problémem. Z tohoto hlediska patří Ústecký kraj k nejproblémovějším regionům ČR. Průměrná mzda byla v druhé polovině devadesátých let v kontextu mzdové hladiny v ČR relativně vysoká, k čemuž přispěly vyšší mzdy v těžbě paliv a v energetice. Území kraje je značně poznamenáno znečištěním ovzduší, hlavně oxidy síry z elektráren. I když se emise síry v posledních letech velmi podstatně snížily, poškození lesních porostů v Krušnohoří je velmi rozsáhlé a vyžaduje dlouhodobé řešení. Vedle ekologicky rozsáhle narušených pánevních prostorů se na území kraje nacházejí rovněž přírodně velmi cenné oblasti, zejména v okrese Děčín, s poměrně intenzivním cestovním ruchem (NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce, CHKO Lužické hory). I na tak relativně malém prostoru, jaký přestavuje Ústecký kraj, je patrná vnitřní rozmanitost. Dané území je možné podle řady charakteristik rozčlenit na dílčí oblasti se společnými znaky. Na území Ústeckého kraje lze identifikovat následující čtyři základní subregiony odlišné přírodními podmínkami, strukturou osídlení a ekonomickou základnou: Pánevní oblast Zemědělská oblast Krušné hory Děčínsko

I-3


Tabulka č. 1: Základní charakteristiky krajů ČR (k 1. 3. 2001) Počet obcí Kraj Praha Středočeský Českobudějovic ký Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihlavský Brněnský Olomoucký Zlínský Ostravský Česká republika

abs.

Rozloha %

abs.

Hustota obyv. na 1km2

Počet obyvatel %

abs.

%

1 1148

0 18,4

496,17 11015

0,6 14

1193270 1108465

11,6 10,8

2405 101

623 505 132 354 216 448 453 730 647 393 300 301 6251

10 8,1 2,1 5,7 3,5 7,2 7,2 11,7 10,4 6,3 4,8 4,8 100

10056 7561 3314 5335 3163 4758 4518 6925 7067 5139 3965 5555 78867

12,8 9,6 4,2 6,8 4 6 5,7 8,8 9 6,5 5 7 100

626634 552553 304831 826380 429080 552481 509353 522267 1138174 642961 598789 1283911 10292933

6,1 5,4 3 8 4,2 5,4 5 5,1 11,1 6,2 5,8 12,5 100

62 73 92 155 136 116 113 75 161 125 151 231 130

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 2: Základní charakteristiky okresů Ústeckého kraje (k 1. 3. 2001) Počet obcí Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj

abs. 52 44 105 70 26 34 23 354

Rozloha %

abs. 14,7 12,4 29,7 19,8 7,3 9,6 6,5 100

909 935 1032 1118 467 469 404 5335

Zdroj: ČSÚ

I-4

Hustota obyv. na 1km2

Počet obyvatel %

abs. 17,0 17,5 19,3 21,0 8,8 8,8 7,6 100

134684 125723 115107 86504 118306 127066 118988 826380

% 16,2 15,2 13,8 10,4 14,4 15,7 14,3 100

148 134 112 77 253 271 295 155


2. OSÍDLENÍ, OBYVATELSTVO, BYDLENÍ 2.1 Osídlení Páteř osídlení Ústeckého kraje tvoří pánevní prostor s podkrušnohorskou aglomerací (Ústí nad Labem, Teplice, Bílina, Most, Litvínov, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Klášterec nad Ohří), kde je koncentrováno přibližně 60% obyvatelstva celého kraje. Sekundárně významnou zónou osídlení je labská osa spojující z významnějších sídel Děčín, Ústí nad Labem, Lovosice s Litoměřicemi a Roudnici nad Labem. Na území kraje bylo k 1.1. 2000 354 administrativně samostatných obcí. Tento stav se nemění od roku 1998, kdy v kraji vznikla jedna obec v okrese Ústí nad Labem. Obcí se statutem města je v kraji 46, z toho nejvíce v okrese Děčín a nejméně v okrese Louny. Jsou zde dvě statutární města, Ústí nad Labem a Most. Z hlediska populační velikosti dosahují v souboru obcí Ústeckého kraje krajních hodnot krajské město s 96 070 obyvateli a obec Staňkovice v okrese Litoměřice s 26 obyvateli (obojí k 1.1. 2000). Nejmenší obcí se statutem města jsou Třebenice v okrese Litoměřice (1 709 obyv.). Pro sídelní strukturu kraje je charakteristická nízká rozdrobenost obecní soustavy ( viz index rozdrobenosti – tab. č. 1) a vysoký počet sídelních jednotek (částí obcí) na 1 obec, což platí zejména pro pohraniční okresy. Oba charakteristické rysy jsou výsledkem poválečné transformace sídelní soustavy spojené s odsunem německého obyvatelstva z pohraničních oblastí. Velký počet sídel byl vylidněn, což vedlo nejenom k přeměně funkce těchto sídel, ale také k jejich integraci do větších administrativních jednotek. Velikostní strukturu obcí v okresech Ústeckého kraje ilustrují tabulky č. 2 a 3. Tabulka č. 3: Velikostní struktura obcí – absolutní údaje Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj Česká republika

0-199 7 16 24 14 7 4 4 76 1738

200 - 499 18 10 46 27 10 5 3 119 1988

Počet obcí absolutně 10002000500-999 1999 9999 10 10 15 18 1 12 8 74 1247

7 3 12 5 2 3 3 35 656

Zdroj: ČSÚ

I-5

7 1 6 4 4 7 4 33 491

1000049999

50000

2 3 2 2 1 2 0 12 109

1 1 0 0 1 1 1 5 22

Celkem 52 44 105 70 26 34 23 354 6251


Tabulka č. 4: Velikostní struktura obcí – relativní údaje Počet obcí relativně Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj Česká republika

0-199

200-499

500-999

10001999

20009999

1000049999

50000

13,5 36,4 22,9 20,0 26,9 11,8 17,4 21,5 27,8

34,6 22,7 43,8 38,6 38,5 14,7 13,0 33,6 31,8

19,2 22,7 14,3 25,7 3,8 35,3 34,8 20,9 19,9

13,5 6,8 11,4 7,1 7,7 8,8 13,0 9,9 10,5

13,5 2,3 5,7 5,7 15,4 20,6 17,4 9,3 7,9

3,8 6,8 1,9 2,9 3,8 5,9 0,0 3,4 1,7

1,9 2,3 0,0 0,0 3,8 2,9 4,3 1,4 0,4

Index rozdrobe -nosti 128,8 177,3 170,5 162,9 161,5 100,0 113,0 152,5 167,0

Poznámka: Index rozdrobenosti je definován jako součet vážených podílů tří nejnižších velikostních kategorií obcí na celkovém počtu obcí v okrese (podíl obcí s počtem obyvatel do 199 je uvažován 3x, obcí 200 – 499 obyvateli 2x a obcí s 500 – 999 obyvateli 1x). Zdroj: ČSÚ Území Ústeckého kraje patří k nejvíce urbanizovaným prostorům ČR. V pánevních okresech dosahuje podíl obyvatel žijících ve městech s více než 2000 obyv. zhruba 90% (v ČR cca 75%). Naopak zemědělské okresy Litoměřice a Louny si podržely venkovský charakter. Podíl obyvatel ve venkovských obcích (do 2000 obyv.) je v těchto okresech nadprůměrný a dosahuje cca 35, resp. 40%.

Tabulka č. 5: Počet obyvatel v obcích -2000 a 2000+ (k 1. 1. 2000) Chomuto Litoměřic v e

Okres

Děčín

-2000 2000+ celke m

23170 110598

15883 109544

44612 69569

133768

125427

114181

Louny

Most

Teplice

Ústí n. L.

Ústecký kraj

ČR

absolutní hodnoty

30226 55868

8003 111175

15092 114817

11413 107181

148399 678752

2632064 7646034

86094

119178

129909

118594

827151 10278098

relativní hodnoty

-2000 2000+ celke m

17,3 82,7

12,7 87,3

39,1 60,9

35,1 64,9

6,7 93,3

11,6 88,4

9,6 90,4

17,9 82,1

25,6 74,4

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Zdroj: ČSÚ

I-6


2.2 Demografický vývoj Dlouhodobý populační vývoj Ústeckého následujících fází:

kraje lze v období 1869 – 2000 rozdělit do

a) rychlý populační růst v období intenzivní industrializace a urbanizace (od 2. pol. 19. st. – zač. 20. st.) b) zpomalení populačního růstu mezi světovými válkami c) poválečný odsun obyvatel německé národnosti a následná nižší míra doosídlení pohraničních okresů d) populační růst v období socialismu (zejména v preferovaných pánevních okresech) e) stagnace ve vývoji počtu obyvatelstva po roce 1989

Významným mezníkem v populačním vývoji Ústeckého kraje se stala radikální výměna obyvatelstva po 2. světové válce, která vedla nejenom k výraznému úbytku obyvatelstva, ale také k zásadním změnám sociálně-demografické struktury populace. Pohraniční území bylo ve srovnání s původním německým obyvatelstvem doosídleno relativně mladou populací s nižší úrovní vzdělanosti. Důsledky tohoto transferu se do sociální struktury obyvatelstva promítají ještě více než po půl století. Tabulka č. 6: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva (1869 – 2001) Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR

1869

1890

1910

1930

1950

1970

1991

2001

174 262

197 309

233 066

231 859

131 279

132 429

133448

134684

92 686

114 332

136 453

147 760

85 397

103 735

124081

125723

110 048

125 014

141 460

149 970

107 089

115 990

113883

115107

90 139

106 928

124 571

127 315

86 563

85 853

86640

86504

38 222

65 500

117 111

127 424

101 199

117 189

120212

118308

64 075

120 998

187 358

200 603

129 583

135 644

127872

127066

52 939

79 096

116 412

130 579

93 490

105 922

118325

118988

622 371

809 177

1 056 431

1 115 510

734 600

796 762

824461

826380

7 557 236

8 665 521

10 078 896

10 673 491

8 896 102

9 807 696

10302215

10292933

Zdroj: ČSÚ

I-7


Graf č. 1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva v okresech ÚK (1869 – 2000) 250 000

Děčín

200 000

Chomutov Litoměřice Louny

150 000 100 000

Most Teplice

50 000

Ústí nad Labem

0 1869

1890

1910

1930

1950

1970

1990

2000

V období 1991-2000 byl populační vývoj sledován detailněji a to na úrovni jednotlivých komponent bilance obyvatelstva. V poslední dekádě byl populační vývoj kraje obecně charakterizován změnou přirozeného pohybu obyvatel (přirozené přírůstky byly v důsledku výrazného snížení porodnosti vystřídány přirozeným úbytkem obyvatel) a velmi nízkou mírou migrační mobility vázané na změnu trvalého bydliště. Za celé sledované období přibylo v Ústeckém kraji cca 2400 obyvatel, když nízký migrační přírůstek (cca 6 000 obyv.) kompenzoval úbytek obyvatel přirozenou měnou (cca 3 500 obyv.). Na úrovni okresů byly migračně nejatraktivnější okresy Litoměřice a Teplice, naopak okres Most zaznamenal relativně nejvyšší úbytek migračním pohybem (meziokresní rozdíly v saldu migrace byly ovšem velmi nízké). Regionální diferenciace v přirozeném pohybu obyvatel na úrovni okresů byla zanedbatelná. Tabulka č. 7: Bilance obyvatelstva (1. 1. 1991 – 31. 12. 1999) – absolutní údaje Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj

Stav k 1.1. 133455 124044 113938 86687 120310 128012 118294 824740

Narození 13190 12595 10447 8184 11558 12187 11826 79987

Zemřelí

Přirozen á měna

13334 11038 12260 9080 11833 14421 11544 83510

-144 1557 -1813 -896 -275 -2234 282 -3523

Zdroj: ČSÚ

I-8

Přistěho- Vystěhovalí valí 25482 29208 27230 21487 24073 33043 16924 177447

25025 29382 25174 21184 24930 28912 16906 171513

Migrační saldo

Přírůstek celkem

457 -174 2056 303 -857 4131 18 5934

313 1383 243 -593 -1132 1897 300 2411


Tabulka č. 8: Bilance obyvatelstva (1. 1. 1991 – 31. 12. 1999) – relativní údaje Okresy

Narození

Zemřelí

Přirozená měna

Přistěhova Vystěhova lí lí

Migrační saldo

Přírůstek celkem

na 1000 obyvatel průměrně ročně Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj

11,0 11,2 10,2 10,5 10,7 10,6 11,1 10,8

11,1 9,8 11,9 11,7 11,0 12,5 10,8 11,2

-0,1 1,4 -1,8 -1,2 -0,3 -1,9 0,3 -0,5

21,2 26,0 26,5 27,7 22,3 28,6 15,9 23,9

20,8 26,1 24,5 27,3 23,1 25,1 15,9 23,1

0,4 -0,2 2,0 0,4 -0,8 3,6 0,0 0,8

0,3 1,2 0,2 -0,8 -1,0 1,6 0,3 0,3

Zdroj: ČSÚ

2.3

Věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva

Strukturální charakteristiky obyvatelstva kraje jsou dodnes významně ovlivněny poválečnou imigrací a následně socialistickou industrializací zejména pánevních okresů. Ve srovnání s průměrem ČR má obyvatelstvo Ústeckého kraje mladší věkovou strukturu, nižší úroveň vzdělanosti a také vyšší zastoupení sociálně problémových skupin. Vliv výše uvedených událostí na současnou populační strukturu lze do jisté míry demonstrovat meziokresními rozdíly jak ve věkové, tak i ve vzdělanostní struktuře obyvatel (vzdělanostní struktura hodnocena na základě dat ze SLDB 1991). Okresy Litoměřice a Louny, které byly zasaženy migračními pohyby po 2. světové válce a socialistickým zprůmyslněním v menším rozsahu, mají ve srovnání s pánevními okresy včetně Děčína obecně starší obyvatelstvo s vyšší úrovní vzdělanosti. Z hlediska vzdělanosti obyvatelstva představuje mezi pánevními okresy výjimku okres krajského a univerzitního města Ústí nad Labem, který vykazuje mezi okresy Ústeckého kraje nejvyšší podíl obyvatel jak se středoškolským, tak i vysokoškolským vzděláním. O obecně nízké úrovni vzdělanosti kraje svědčí fakt, že ani v okrese krajského města nedosáhl index vzdělanosti (viz tabulka č. 10) průměru ČR. Lze předpokládat, že se úroveň vzdělanosti obyvatelstva od posledního SLDB v roce 1991 mírně zvýšila. S ohledem na vysokou stabilitu územního rozložení obyvatelstva je ovšem pravděpodobné, že regionální disproporce ve vzdělanostní struktuře obyvatel na úrovni krajů i okresů zůstaly ve velké míře zachovány.

I-9


Tabulka č. 9: Věková struktura obyvatelstva k 1. 3. 2001 Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR

Počet obyvatel

Věkové skupiny obyvatel 15-59 60+ 0-14 15-59 absolutně relativně v %

0-14

134684 125723 115107 86504 118308 127066 118988 826380 10292933

23274 22726 18951 14978 20784 21294 20392 142399 1694812

89296 84484 75601 56713 78457 83809 78921 547281 6718281

22078 18435 20552 14802 19053 21861 19414 136195 1874211

17,3 18,1 16,5 17,3 17,6 16,8 17,1 17,2 16,6

66,3 67,2 65,7 65,6 66,3 66,0 66,3 66,2 65,2

Index stáří

60+ 16,4 14,7 17,9 17,1 16,1 17,2 16,3 16,5 18,2

94,9 81,1 108,4 98,8 91,7 102,7 95,2 95,6 109,7

Zdroj: SLDB 2001

Tabulka č. 10: Vzdělanostní struktura obyvatelstva k 3. 3. 1991 Nejvyšší dokončené vzdělání Okres

střední škola s maturitou

VŠ

střední škola s maturitou

absolutně Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nL Total ČR

20287 18181 18256 13216 17835 19725 21805 174118 1866983

VŚ

Index vzdělanosti

v% 3691 3478 4011 3116 4087 3910 5520 40125 582849

24,5 24,4 25,2 24,5 23,7 24,1 29,3 25,9 28,4

4,5 4,7 5,5 5,8 5,4 4,8 7,4 6,0 8,9

33,4 33,7 36,3 36,0 34,6 33,6 44,2 37,8 46,1

Poznámka: Relativní hodnoty vztaženy k počtu obyv. nad 25 let, index vzdělanosti – podíl obyv. se středoškolským vzděláním + dvojnásobek podílu vysokoškolsky vzdělaných Zdroj: SLDB 1991

2.4

Bydlení

Bydlení patří mezi základní faktory ovlivňující životní úroveň obyvatelstva. V období centrálně řízené ekonomiky se intervence státu do bytové výstavby postupně měnila a zcela nová bytová politika se potom uplatnila v devadesátých letech při přechodu k tržnímu systému. Účast státu na financování bytové výstavby se po roce 1990 velmi snížila, což vedlo k radikálnímu snížení objemu výstavby nových bytů. Kromě útlumu bytové výstavby se problémem bytové politiky v devadesátých letech stal také neefektivně fungující trh s byty, který byl deformován regulovaným nájemným v komunálním bytovém fondu. Vývoj intenzity bytové výstavby v Ústeckém kraji po roce 1990 odpovídal celorepublikovému trendu. Počet zahájených bytů se na začátku transformačního období prudce snížil. Zatímco ještě v roce 1988 byla intenzita zahajované bytové výstavby zhruba 5,5 bytu na 1000 obyvatel, v roce 1993 se bytová výstavba v kraji téměř zastavila. Od tohoto roku, kdy byla jak na úrovni kraje, tak i ČR zaznamenána nejnižší intenzita bytové výstavby ve sledovaném období (1988-1998 - viz graf č. 2), zahájená výstavba bytů početně roste. Ve srovnání s průměrem ČR je ovšem její tempo růstu v Ústeckém kraji nižší.

I - 10


Pokud budeme hodnotit vývoj pouze v transformačním období (1991 – 1998), pak Ústecký kraj zaznamenal vůbec nejvyšší stagnaci zahajované bytové výstavby mezi kraji ČR. V rámci kraje se razantní útlum bytové výstavby týkal zejména pánevních okresů (Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Teplice), které byly před rokem 1989 v bytové politice zvýhodňovány. Celkový propad bytové výstavby v Ústeckém regionu ilustruje fakt, že šest ze sedmi okresů kraje patřilo mezi dvanáct okresů ČR s nejnižší počtem zahájených bytů na 1000 obyvatel za období 1991 – 1998 (kromě výše uvedených pánevních okresů patřily mezi uvedené okresy také Děčín a Louny). Velmi nízká úroveň bytové výstavby v Ústeckém kraji byla spojena se strukturálními změnami v ekonomice, které byly doprovázeny postupným růstem nezaměstnanosti, a tedy i nízkou atraktivitou území pro bydlení, přes relativní dostatek bytového fondu. Vztah mezi nízkou poptávkou po bydlení a relativně vysokou nabídkou bytového fondu dokumentují ceny bytů, které jsou v pánevních okresech nejnižší v ČR. Tabulka č. 11: Intenzita zahajované bytové výstavby v období 1988 - 1998 Počet zahájených bytů na 1000 obyvatel středního stavu v roce Okres

1988

1990

1992

1994

1996

1998

Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR

4,71 0,55 1,80 4,94 9,55 6,56 11,60 5,59 5,90

4,83 0,59 5,31 4,89 2,54 5,64 2,05 3,66 5,89

1,01 0,14 0,39 0,37 0,06 1,13 0,05 0,47 0,82

0,35 0,18 0,74 0,39 0,13 0,49 0,33 0,37 1,06

0,94 1,11 2,05 1,63 0,98 0,40 0,51 1,05 2,08

2,24 1,24 2,09 1,79 1,81 0,57 1,68 1,62 3,23

Poznámka: Bez bytů získaných adaptací nebytových prostor Zdroj: Terplan a. s.: Bytová výstavba v územích ČR. 1999

Graf č. 2: Intenzita bytové výstavby v období 1988 - 1998

Počet bytů na 1000 obyv.

7 6 5

Ústecký kraj ZB

4

ČR ZB Ústecký kraj DB

3

ČR DB

2 1 0

1988

89

90

91

92

93

94

95

Poznámka: ZB – zahájené byty, DB – dostavěné byty

I - 11

96

97

98


Hodnocení kvalitativních charakteristik bytového fondu je zatím možné pouze na základě dat ze SLDB v roce 1991. S přihlédnutím k nízké intenzitě bytové výstavby v transformačním období lze předpokládat, že hodnoty níže uvedených ukazatelů, indikující strukturu, stáří, kvalitu a prostorové parametry bytového fondu, rámcově odpovídají stavu na konci devadesátých let. Pro hodnocení kvalitativní struktury bytového fondu byly vybrány následující ukazatele: 1. podíl bytů v rodinných domech 2. podíl bytů postavených po roce 1946 3. podíl bytů I. kategorie 4. podíl bytů II. kategorie 5. obytná plocha na 1 byt Struktura bytového fondu je z velké míry determinována charakterem bytové výstavby před rokem 1989, kdy byla preferována výstavba sídlišť z panelových domů, koncentrovaná především do průmyslových středisek pánevní oblasti. Pro Ústecký kraj, respektive pro pánevní okresy, je tedy charakteristický velmi nízký podíl bytů v rodinných domech, nízké stáří bytového fondu a vyšší podíl bytů I. kategorie. Kvalita bytového fondu hodnocená na základě podílu bytů I. kategorie je nicméně relativní a neodráží takové faktory, jako je prostorový a obytný komfort bytů. Z tohoto hlediska má většina bytového fondu v pánevních okresech méně příznivé charakteristiky. Zcela rozdílnou strukturu bytového fondu mají okresy ve „staré“ zemědělské oblasti – Louny, Litoměřice a okres Děčín, které vykazují ve vztahu k průměru ČR téměř zrcadlově obrácené hodnoty sledovaných charakteristik (nadprůměrný podíl bytů v rodinných domech, starší bytový fond s větším prostorovým komfortem, nižší podíl bytů I. kategorie). Kvalitativní strukturu bytového fondu uvádí tabulka č. 12. Tabulka č. 12: Vybrané ukazatele struktury bytového fondu k 3. 3. 1991

Celkem Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n. L. Ústecký kraj ČR

Trvale obydlené byty v rodinných postavené po roce domech 1946

I. kategorie

abs.

v%

abs.

v%

abs.

v%

48118 45974 41577 31705 46898 49859 45465 401902

16837 9016 19556 14275 5196 12018 8335 116028 1525389

20986 36620 21497 16364 40449 29123 31818 243231 2153361

43,6 79,7 51,7 51,6 86,2 58,4 70,0 60,5 58,1

30105 38838 23618 18850 41057 34401 37531 286504

3705681

35,0 19,6 47,0 45,0 11,1 24,1 18,3 28,9 41,2

62,6 84,5 56,8 59,5 87,5 69,0 82,5 71,3 69,9

2591221

Obytná plocha v m2 na 1 byt 46,8 42,0 47,6 46,5 38,9 43,1 41,3 44,0 45,9

Zdroj: SLDB 1991

Doplňující informace o současném počtu domů a bytů a jejich míře neobydlenosti poskytují předběžné výsledky SLDB 2001. V letošním roce tak bylo registrováno na území kraje cca 130 tis. domů s 350

I - 12

PRÚK – socioekonomická analýza tis. byty. Počet bytu na 1 dům je v Ústeckém kraji vyšší než na úrovni ČR (cca 2,8 bytu na 1 dům v Ústeckém kraji versus 2,2 v ČR), což je ovlivněno vývojem a charakterem bytové výstavby před rokem 1989 (vysoký podíl panelových domů sídlištního typu). Míra neobydlenosti domu i bytů je na území kraje srovnatelná s průměrem ČR.

Tabulka č. 13: Domovní fond a míra neobydlenosti, 2001 Okres, kraj, ČR

v tom

Domy celkem

trvale obydlené abs.

Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR 3. 3.1991 ČR 1. 3.2001

24719 14020 27505 21310 9483 16979 12396 126412 1 868 541 1 983 521

neobydlené

%

20093 12115 21729 15721 8497 15398 11363 104916 1 597 076 1 627 271

abs. 81,3 86,4 79,0 73,8 89,6 90,7 91,7 83,0 85,5 82,0

%

4626 1905 5776 5589 986 1581 1033 21496 271 465 356 250

18,7 13,6 21,0 26,2 10,4 9,3 8,3 17,0 14,5 18,0

Zdroj: SLDB 2001 (předběžné výsledky)

Tabulka č. 14: Bytový fond a míra neobydlenosti, 2001 v tom Okres, kraj, ČR

Byty celkem

trvale obydlené abs.


56651 52014 49896 39442 51060 57156 51207 357426 4077193 4369239

neobydlené

%

49835 48632 43065 32512 47650 51041 47589 320324 3705681 3828912

Zdroj: SLDB 2001 (předběžné výsledky)

I - 13

abs. 88,0 93,5 86,3 82,4 93,3 89,3 92,9 89,6 90,9 87,6

6816 3382 6831 6930 3410 6115 3618 37102 371512 540327

% 12,0 6,5 13,7 17,6 6,7 10,7 7,1 10,4 9,1 12,4


3. TRH PRÁCE 3.1

Zaměstnanost

Průběh ekonomické transformace byl v devadesátých letech charakterizován mimo jiné poklesem ekonomické aktivity obyvatelstva. V důsledku nepříznivé struktury ekonomických aktivit byl pokles zaměstnanosti v Ústeckém kraji výrazně vyšší než na úrovni ČR. Vzhledem k nízké migrační mobilitě se úbytek pracovních příležitostí musel zákonitě promítnout do růstu nezaměstnanosti. Na úrovni okresů byl nejvyšší úbytek ekonomicky aktivních zaznamenán v pánevních okresech, které zároveň patří k okresům s nejvyšší úrovní nezaměstnanosti v ČR. Vývoj ekonomicky aktivního obyvatelstva zachycují tabulky č. 15 a 16 a graf č. 3. Tabulka č. 15: Vývoj zaměstnanosti (1993 – 1999) Zaměstnaní v NH

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Česká republika Celkem

4 873,5

4 926,8

4 962,6

4 972,0

4 936,5

4 865,7

4 764,1

1993 = 100%

100,0

101,1

101,8

102,0

101,3

99,8

97,8

Celkem

399,6

389,3

387,3

378,3

381,1

369,7

352,7

1993 = 100%

100,0

97,4

96,9

94,7

95,4

92,5

88,3

Ústecký kraj

Zdroj: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil

Graf č. 3: Vývoj zaměstnanosti (1993 – 1999); 1993 = 100% Zdroj: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil 105 100 95

ČR Ústecký kraj

90 85 80 1993

1994

1995

1996

1997

I - 14

1998

1999


Tabulka č. 1 1: Vývoj zaměstnanosti na úrovni okresů – rozdíly 2001/1991 Územní jednotka Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj

Obyv. celkem 1236 1642 1224 -136 -1904 -806 663 1919

ekonomicky aktivní muži abs. -5438 -6568 -3744 -3620 -7762 -7040 -5060 -39232

% -3,8 -6,4 -3,7 -5,0 -7,1 -5,3 -2,5 -4,8

ženy abs. -8303 -8069 -6478 -5550 -9261 -9689 -7493 -54843

% -9,7 -10,1 -9,8 -11,0 -11,8 -11,9 -9,3 -10,5

celkem abs. % -13741 -10,7 -14637 -12,3 -10222 -9,4 -9170 -10,5 -17023 -13,5 -16729 -12,8 -12553 -10,9 -94075 -11,5

Poznámka: Údaje vyjadřují rozdíly v příslušných kategoriích mezi SLDB 2001 a 1991. Do roku 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. Při sčítání 2001 jsou do skupiny pracujících osob zahrnuty pouze ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních.

Zdroj: SLDB 1991, SLDB 2001 (předběžné výsledky) Dominantní roli si v zaměstnanosti drží stále podniky s více jak 25 zaměstnanci, což je v Ústeckém kraji logické, neboť velká část zaměstnanosti byla v minulosti soustředěna do několika průmyslových gigantů. Dnes se tento stav začíná pomalu měnit, avšak struktura zaměstnanosti zůstane ještě po nějakou dobu podobná a to i přes rozvoj malého a středního podnikání. Trend rozvoje malého a středního podnikání je dnes velmi příznivý a je nutno jej dále podporovat. Z hlediska odvětvového se projevuje příchod zahraničních firem, které do ČR přenášejí části výrobních či kompletačních programů, a tak lze z hlediska vývojových trendů očekávat nárůst zaměstnanosti zejména v montážních oborech a ve službách. Bohužel jde o podnikatelské aktivity, které hledají především levnější pracovní sílu. Naopak bude docházet k dalšímu poklesu zaměstnanosti v hornictví, chemii a strojírenství. Ke zvýšení počtu pracovních míst může vést systémová podpora vzniku a rozvoje průmyslových zón.

3.2

Nezaměstnanost

Nejdůležitějším indikátorem situace na trhu práce je míra nezaměstnanosti, která je také jedním ze základních kritérií pro vymezení problémových regionů. Přestože je určitá míra nezaměstnanosti v tržní ekonomice potřebná, je vysoká úroveň nezaměstnanosti zdrojem nežádoucí sociální i ekonomické nestability. Dynamický růst míry nezaměstnanosti v ČR, spojený od roku 1997 se zvyšováním regionálních rozdílů, byl patrně ovlivněn synergickým působením více faktorů (mj. ekonomická recese, začátek politiky razantnější restrukturalizace spojený především s privatizací bank, větší tlak na trhu práce, na který přichází populačně silné ročníky ze sedmdesátých let). Jedním z průvodních znaků tohoto vývoje byla také určitá stabilizace regionálních disparit v nezaměstnanosti a postupná krystalizace nejproblémovějších regionů – pánevní oblasti severních Čech a severní Moravy, které se potýkají s bolestivou

I - 15


restrukturalizací ekonomické základny s těžištěm v těžkém průmyslu a nepříznivou sociální skladbou obyvatelstva. Míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji dosahuje zhruba dvojnásobných hodnot ve srovnání s průměrem ČR. Nejproblémovějším okresem, a to nejen na úrovni kraje, ale i celé ČR, je okres Most, kde je v posledních dvou letech stabilně bez práce zhruba 1/5 práceschopného obyvatelstva. Vážná je situace na trhu práce také v pánevních okresech Chomutov a Teplice a v okrese Louny. Celkově nepříznivou situaci na trhu práce v Ústeckém kraji může ilustrovat fakt, že v celém sledovaném období (XII.97-VI.01) se míra nezaměstnanosti v všech okresech kraje pohybovala nad republikovým průměrem. V průběhu roku 2000 se situace na trhu práce v ČR postupně stabilizovala. Mírný pokles nezaměstnanosti na konci sledovaného období (XII.99–VI.01) byl doprovázen vyrovnáváním poptávky a nabídky na trhu práce. Situace na trhu práce se v Ústeckém kraji rovněž stabilizovala, i když tento vývoj není tak jednoznačný jako na republikové úrovni. Charakteristickým rysem vývoje míry nezaměstnanosti v kraji je tak spíše postupné prohlubování meziokresních rozdílů. V okresech Most, Teplice a Ústí nad Labem se růst nezaměstnanosti v období XII.99–VI.01 nezastavil, u zbývajících okresů se míra nezaměstnanosti podobně jako na úrovni ČR mírně snížila. Z hlediska zaměstnanosti si dominantní roli drží stále podniky s více jak 25 zaměstnanci, což je v Ústeckém kraji logické, neboť velká část zaměstnanosti byla v minulosti soustředěna u několika průmyslových gigantů. Dnes se tento stav začíná pomalu měnit, avšak struktura zaměstnanosti zůstane ještě po nějakou dobu podobná, a to i přes jasně patrný rozvoj malého a středního podnikání. Trend rozvoje malého a středního podnikání je dnes už velmi příznivý a je nutno jej dále podporovat. Z hlediska odvětvového se projevuje příchod zahraničních firem, které do ČR přenášejí části výrobních či kompletačních programů a tak z hlediska vývojových trendů, lze očekávat nárůst zaměstnanosti zejména v montážních oborech a ve službách. Bohužel jde o podnikatelské aktivity, které hledají především levnější pracovní sílu. Naopak bude docházet k dalšímu poklesu zaměstnanosti v hornictví, chemii a strojírenství. Ke zvýšení počtu pracovních míst může vést systémová podpora vzniku a rozvoje průmyslových zón. Tabulka č. 16: Míra nezaměstnanosti (%) Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem ČR

XII.1997

VI.1998

XII.1998

VI.1999

XII.1999

VI.2000

XII.2000

VI.2001

9,3 12,1 8,9 11,3 12,4 10,0 6,8 5,2

9,1 12,2 9,3 12,0 13,6 10,8 8,6 5,6

11,9 14,8 11,8 15,5 15,6 13,2 10,5 7,5

13,5 16,0 12,5 15,1 17,7 14,3 12,7 8,4

14,1 17,9 13,4 17,5 20,0 15,7 13,7 9,4

12,8 16,5 12,9 15,9 21,0 16,1 14,3 8,7

13,6 16,9 13,6 17,1 21,5 17,0 14,1 8,8

12,4 15,6 11,6 15,3 21,4 16,9 13,8 8,1

Zdroj: MPSV

I - 16


Graf č. 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v okresech Ústeckého kraje 25

Děčín Chomutov

20 15

Litoměřice Louny

10

Most Teplice Ústí nad Labem ČR

5 0 XII.97

3.3

VI.98

XII.98

VI.99

XII.99

VI.00

XII.00

VI.01

Nabídka a poptávka na trhu práce

Vzájemný vztah mezi nabídkou (počet uchazečů o práci) a poptávkou na trhu práce (počet volných míst) vyjadřuje ukazatel počtu volných míst na jednoho uchazeče o práci. Vývoj tohoto ukazatele v průběhu kalendářního roku je značně rozkolísaný v důsledku odchodu čerstvých absolventů na trh práce v období letních měsíců. Stejně jako v případě míry nezaměstnanosti je poměr mezi počtem nezaměstnaných a volných míst v kraje v rámci ČR krajně nepříznivý. V nejproblematičtějších okresech (Most, Teplice) připadá na jedno místo zhruba 30-40 uchazečů o práci (v ČR cca 7). Relativně příznivá situace je naopak v okrese Děčín, kde se počet uchazečů o práci jako v jediném okrese Ústeckého kraje blíží průměru na úrovni ĆR. V absolutních hodnotách byl k 30. 6. 2001 počet uchazečů o práci v Ústeckém kraji 63 795 (přes 10 tis. v okresech Most, Teplice, Chomutov), na které připadalo 3 364 volných míst.

Tabulka č. 17: Počet uchazečů o práci na 1 volné pracovní místo Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR

VI.1999 21,0 34,9 16,9 17,4 24,1 42,4 13,9 21,9 12,6

XII.1999

VI.2000

22,6 41,5 20,0 28,8 27,3 57,5 14,6 26,1 13,9

10,8 28,0 15,8 22,6 35,6 36,8 13,7 20,0 9,4

Zdroj: Správa služeb zaměstnanosti

I - 17

XII.2000 11,5 31,3 25,8 21,9 41,5 45,8 17,3 23,8 8,8

VI.2001 8,3 25,3 13,0 22,2 36,4 37,7 17,1 19,0 7,0


3.4

Struktura uchazečů o práci

Při hodnocení struktury uchazečů o práci byla zvláštní pozornost věnována problematickým a hůře umístitelným skupinám na trhu práce. Z hlediska věku, vzdělanosti a délky evidence se jedná o mladé uchazeče bez delší praxe nebo naopak o uchazeče v předdůchodovém věku, uchazeče s nízkým vzděláním a zejména o dlouhodobě nezaměstnané (v evidenci úřadu práce déle než 1 rok). Do struktury uchazečů o práci v Ústeckém kraji se z velké míry promítá sociální skladba obyvatelstva. Úřady práce v kraji registrují ve srovnání s ČR relativně nižší podíl uchazečů v předdůchodovém věku (vliv mladší věkové skladby obyvatelstva kraje), podíl dalších problémových kategorií je nadprůměrný. Patrně nejproblematičtějším místem trhu práce je z hlediska uchazečů velmi vysoký podíl osob se základním vzděláním a bez vzdělání a počet dlouhodobě nezaměstnaných. V případě dlouhodobě nezaměstnaných je velmi znepokojivým faktem, že jejich podíl v posledních dvou letech dynamicky narůstá, což ovšem platí i o celorepublikové úrovni (od 30. 6. 1999 do 30. 6. 2001 byl nárůst této kategorie nezaměstnaných v Ústeckém kraji cca 13%, na úrovni ČR cca 14,5%). Růst dlouhodobé zaměstnanosti znamená, že se vytváří stále větší skupina uchazečů „neumístitelných“ na trhu práce, kteří postupně ztrácejí pracovní návyky a pro které se nezaměstnanost stává normální součástí života, čímž se mění i jejich žebříček sociálních hodnot. Navíc nezaměstnaní rodiče se svým způsobem stávají negativním vzorem svých dětí, které tento způsob života „na dávkách“ přijímají za vlastní. Struktura uchazečů o práci na úrovni okresů je hodnocena v následující kapitole.

Tabulka č. 18: Struktura uchazečů o práci - vybrané skupiny (k 30. 6. 2001) Věk Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj Celkem ČR

Vzdělání

do 19

50+

ZŠ

8,3 8,8 7,1 6,6 10,3 8,0 9,8 8,6

17,5 15,5 18,5 16,5 13,3 15,1 13,7 15,4

44,0 47,3 34,4 43,5 41,3 49,2 45,6 43,9

7,3

17,2

32,8

Zdroj: Správa služeb zaměstnanosti

I - 18

Délka evidence do 3 měsíců

nad 12 měsíců

0,7 0,8 1,4 1,2 0,9 1,1 1,6 1,1

21,1 20,5 21,8 18,6 14,9 18,2 20,1 19,0

45,8 47,1 41,3 46,1 55,2 48,7 45,8 47,9

2,9

24,2

39,7

VŠ


Graf č. 5: Podíl vybraných skupin uchazečů o práci k 30. 6. 2001

50

podíl v %

40 30 Ústecký kraj ĆR

20 10 0

3.5

-19

50+

ZAKVZD

VŠVZD do 3 m ěsíc

nad 12 m ěs.

Souhrnné hodnocení situace na trhu práce podle okresů

Pro syntetické hodnocení situace na trhu práce v okresech Ústeckého kraje bylo vybráno 6 základních ukazatelů: 1. míra nezaměstnanosti 2. počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné místo 3. podíl uchazečů o zaměstnání ve věku do 19 let 4. podíl uchazečů o zaměstnání ve věku nad 50 let 5. podíl uchazečů o zaměstnání se základním nebo nedokončeným vzděláním 6. podíl uchazečů o zaměstnání se středoškolským vzděláním První dvě charakteristiky patří k základním ukazatelům trhu práce, zbývající 4 strukturální charakteristiky indikují zastoupení problematických skupin mezi uchazeči o zaměstnání. Hodnocení jednotlivých okresů vycházelo z hodnot vybraných ukazatelů, které byly standardizovány k průměru za kraj. Jak vyplývá z tabulky č. 16, je v rámci kraje nejméně příznivá situace na trhu práce v pánevních okresech Chomutov, Teplice a především Most. V posledně jmenovaném okrese je nejvíce problematická situace na trhu práce nejenom na úrovni kraje, ale patrně i mezi okresy na úrovni ČR. Relativně příznivá situace je z tohoto hlediska naopak v okrese Litoměřice, který navzdory vyššímu zastoupení uchazečů o práci v předdůchodovém věku vykazoval v ostatních sledovaných ukazatelích podprůměrné (a tedy pozitivní) hodnoty.

I - 19


Tabulka č. 19: Souhrnné hodnocení na trhu práce v okresech MN

PU/1VPM

-19

50+

ZAKVZD

nad 12

součet

Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice

-0,9 0,1 -1,2 0,0 2,0 0,6

-1,0 0,6 -0,6 0,3 1,7 1,8

-0,2 0,2 -1,2 -1,6 1,3 -0,5

1,2 0,0 1,7 0,6 -1,2 -0,2

0,0 0,8 -2,1 -0,1 -0,6 1,2

-0,5 -0,2 -1,7 -0,4 1,9 0,2

Ústí nad Labem

-0,5

-0,2

1,0

-1,0

0,4

-0,5

-2,4 1,6 -6,3 -1,2 7,2 3,6 -1,3

Legenda: MN – míra nezaměstnanosti PU1VPM – počet uchazečů na 1 volné pracovní míst, -19 – počet uchazečů do 19 let 50+ - počet uchazečů starších 50 let ZAKVZD – počet uchazečů se základním nebo neukončeným vzděláním nad 12 - počet dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měs.) Poznámky: Hodnoty jednotlivých ukazatelů jsou standardizovány k průměrným hodnotám za kraj; v celkovém součtu byl započítán dvojnásobek standardizované míry nezaměstnanosti; oranžová políčka znázorňují „slabá“ místa na trhu práce.

I - 20


4. EKONOMICKÁ ZÁKLADNA 4.1

Základní charakteristika a odvětvová struktura

Ústecký kraj hraje v ekonomickém rozvoji České republiky významnou úlohu. Tradičně silné postavení má v hospodářské základně kraje průmyslová výroba a dobývání nerostných surovin, v jižní, respektive jihovýchodní části kraje hraje významnou roli rovněž zemědělství. V období socialistického rozvoje se pánevní oblasti Ústeckého kraje staly energetickou základnou státu. Negativní důsledky jednostranně zaměřeného ekonomického rozvoje před rokem 1989, kdy byly upřednostňovány krátkodobé cíle a rychlá exploatace zdrojů, se plně promítly v období transformace české ekonomiky. Restrukturalizace průmyslu v Ústeckém kraji je proto doprovázena celou řadou sociálně ekonomických a ekologických problémů (útlum průmyslové výroby, nezaměstnanost, zhoršená sociální struktura obyvatel, nutnost vysokých investic do životního prostředí). Vysokou průmyslovou zaměstnanost v pánevních okresech, ale i regionální rozdíly ve struktuře zaměstnanosti v rámci kraje na začátku transformačního období ilustruje následující tabulka: Tabulka č. 20: Struktura zaměstnanosti k 3. 3. 1991 Ekonomicky aktivní celkem Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR

primér sekundér absolutně

terciér

primér

sekundér relativně v %

terciér

71851 67079 59919 45390 64855 69128 64864 443086

4997 5647 9446 9468 2356 3203 2287 37404

36283 35525 24748 14761 36428 37000 27352 212097

30571 25907 25725 21161 26071 28925 35225 193585

7,0 8,4 15,8 20,9 3,6 4,6 3,5 8,4

50,5 53,0 41,3 32,5 56,2 53,5 42,2 47,9

42,5 38,6 42,9 46,6 40,2 41,8 54,3 43,7

5421102

627904

2432861

2360337

11,6

44,9

43,5

Zdroj: SLDB 1991

Podle absolutních hodnot hrubého domácího produktu (HDP) se Ústecký kraj zařadil v roce 1997 na čtvrté místo mezi 14 kraji ČR. Podle HDP v přepočtu na 1 obyvatele se ovšem váha Ústeckého kraje v ekonomickém systému ČR v druhé polovině devadesátých let snižovala (v roce 1995 4. místo mezi kraji ČR podle HDP/obyv., v roce 1997 7. místo – viz tab. č. 18). V ukazatelích kupní parity (PPS) činil v roce 1997 HDP kraje na 1 obyvatele 57,5 % průměrné hodnoty 15 členů EU. Tabulka č. 21: HDP na obyvatele 1993 - 1997 (běžné ceny v Kč) rok území

Kč

1993 ČR=100

Česká republika 98 765 Ústecký kraj 89 572 Pořadí kraje v ČR 8

Kč

1994 ČR=100

100 114 433 90,7 99 545 10

Kč

1995 ČR=100

100 133 688 87 126 111

Kč

1996 ČR=100

100 152 387 94,3 142 040 4

5

1997 ČR=100

100 161 968 93,2 144 203 7

Zdroj: MMR Regionální a odvětvová analýza ČR (1999), za rok 1997 odhad Terplan

I - 21

Kč

100 89


Vývoj zaměstnanosti v hlavních sektorech hospodářství v Ústeckém kraji je v devadesátých letech charakterizován konvergentním vývojem ve vztahu k vývoji na úrovni ČR, to znamená, že pokles průmyslové zaměstnanosti byl vyšší než na úrovni ČR a naopak zaměstnanost ve službách se zvyšovala rychlejším tempem. Dynamika růstu, respektive poklesu zaměstnanosti v jednotlivých sektorech přitom vykazuje ve sledovaném období (1993 – 1999) vazbu na rychlost ekonomických reforem. Navzdory tomuto vývoji je v Ústeckém kraji podíl průmyslové zaměstnanosti stále nadprůměrný, naopak zaměstnanost ve službách je nepatrně nižší. Relativně největší rozdíly mezi krajem a ČR vykazuje podíl zaměstnaných v zemědělském sektoru. Tabulka č. 22: Vývoj struktury zaměstnanosti 1993 – 1999 (podíl sektorů v %) Zaměstnaní v NH

1993

1994

Zemědělství Průmysl Služby

7,7 42,9 49,4

6,9 42,2 50,9

Zemědělství Průmysl Služby

5,8 48,2 45,9

5,8 46,5 47,6

1995

1996

1997

1998

1999

6,1 41,5 52,3

5,8 41,1 53,1

5,5 40,9 53,6

5,2 40,1 54,7

5,2 43,7 51,0

3,9 44,0 51,9

4,7 43,7 51,5

4,6 41,5 53,9

Česká republika 6,6 41,8 51,6 Ústecký kraj 5,1 44,8 50,1

Zdroj: Trh práce 1993 – 1999, ČSÚ 2000

Graf č. 6: Vývoj struktury zaměstnanosti 1993 - 1999

60 50

CR Zemědělství CR Průmysl

40

CR Služby UK Zemědělství

30 20

UK Průmysl UK Služby

10 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Tabulka č. 23: Zaměstnanost v 1. čtvrtletí 2001 ČR Zaměstnaní v NH Celkem Zemědělství Průmysl Služby

tis.

%

4 741,2 225,7 1 878,7 2 635,6

100,0 4,8 39,6 55,6

Ústecký kraj tis. % 361,5 11,2 153,7 196,4

100 3,1 42,5 54,3

Koeficient specializace

Podíl ÚK na celostátní zaměstnanosti

1 0,65 1,07 0,98

7,6 4,9 8,2 7,5

Poznámka: Koeficient specializace vyjadřuje poměr mezi zaměstnaností v příslušném sektoru v Ústeckém kraji a ČR Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil 1. čtvrtletí 2001, ČSÚ

I - 22


V souvislosti se strukturálními změnami došlo v Ústeckém kraji stejně jako na úrovni celé ČR k relativně významnému snížení ekonomické aktivity obyvatelstva. Vyšší pokles ekonomické aktivity byl zaznamenán zejména u ženské části populace. V kontextu průměrných hodnot za ČR je ekonomická aktivita obyvatelstva Ústeckého kraje podprůměrná. Nižší ekonomickou aktivitou „trpí“ zejména pánevní okresy s vyšší mírou nezaměstnanosti. Tabulka č. 24: Ekonomická aktivita obyvatelstva, 2001 Okres, kraj, ČR

z toho pracující

Obyvatelstv o celkem

muži abs.


134684 125723 115107 86504 118308 127066 118988 826380 10 302 215 10 292 933

ženy % 1)

32204 28973 28255 20655 26144 29138 28551 193920 2 769 415 2 563 362

48,6 46,6 49,7 48,4 45,1 47,0 49,4 47,8 55,4 51,1

abs.

celkem % 2)

25906 23469 21442 15565 21688 23261 23760 155091 2 528 873 2 069 918

abs.

37,9 36,9 36,8 35,5 35,9 35,7 38,9 36,8 47,7 39,3

%

58110 52442 49697 36220 47832 52399 52311 349011 5 298 288 4 633 280

43,1 41,7 43,2 41,9 40,4 41,2 44,0 42,2 51,4 45,0

Zdroj: SLDB 2001 (předběžné výsledky) Při hodnocení ekonomické specializace Ústeckého kraje v rámci ČR (detailnější hodnocení podle OKEČ) je zřejmé výrazně nadprůměrné zaměření kraje na dobývání nerostů. Ve srovnání s ČR jsou výrazněji zastoupeny odvětví výroby a rozvodu elektřiny, vody a plynu a odvětví dopravy. Ze zpracovatelského průmyslu hraje významnou roli průmysl chemický a potravinářský. Relativně slabé je v rámci kraje naopak zastoupení zemědělství, lesnictví a sektoru komerčních služeb (především peněžnictví a pojišťovnictví). V následující tabulce jsou uvedeny tři nejsilněji a nejslaběji zastoupená odvětví v Ústeckém kraji podle tzv. koeficientu ekonomické specializace:

Tabulka č. 25: Ekonomická specializace Ústeckého kraje ČR Zaměstnaní v NH Zemědělství, myslivost Peněžnictví, pojišťovnictví Lesní hospodářství, rybolov Doprava, sklady, spoje Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody Dobývání nerostů

tis.

Ústecký kraj %

tis.


%

Podíl ÚK na celostátní zaměstnanos ti

180,7 104,2 45,1 362,0

3,8 2,2 1,0 7,6

8,7 5,2 2,5 34,8

2,4 1,5 0,7 9,6

0,63 0,66 0,73 1,26

4,8 5,0 5,5 9,6

84,2 66,7

1,8 1,4

12,2 14,4

3,4 4,0

1,90 2,83

14,5 21,6

Poznámka: Koeficient specializace vyjadřuje poměr mezi zaměstnaností v příslušném sektoru v Ústeckém kraji a ČR Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil 1. čtvrtletí 2001, ČSÚ

Na úrovni okresů byla hodnocena struktura zaměstnanosti podle tzv. evidenčního počtu zaměstnanců (nezahrnuti zaměstnanci malých podniků a soukromí podnikatelé). Přestože se struktura zaměstnanosti vyjádřená podílem evidenčních zaměstnanců v jednotlivých sektorech může odlišovat od struktury hodnocené na základě celkového počtu

I - 23


zaměstnanců, potvrzují tato data silně průmyslový charakter okresů pánevních okresů (zejména Most a Teplice) a naopak relativně silné zaměření okresů Louny a Litoměřice na zemědělskou výrobu. S ohledem na povahu dat je pochopitelné silné zastoupení služeb v okrese krajského města, kde jsou nadprůměrně koncentrovány instituce veřejného sektoru. Tabulka č. 26: Struktura zaměstnanosti na úrovni okresů – k 31. 12. 1999 Evidenční počet zaměstnanců celkem Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR

primér

sekundér

terciér

primér

absolutně 37 099 34 354 31 519 22 078 43 066 34 202 41 296 243 615 3 200 265

792 1 141 2 866 2 415 428 173 148 7 966 175 885

sekundér

terciér

relativně v % 18 349 17 094 13 823 9 636 24 226 17 767 16 188 117 095 1 399 123

17 958 16 119 14 830 10 027 18 412 16 262 24 960 118 568 1 625 257

2,1 3,3 9,1 10,9 1,0 0,5 0,4 3,3 5,5

49,5 49,8 43,9 43,6 56,3 51,9 39,2 48,1 43,7

48,4 46,9 47,1 45,4 42,8 47,5 60,4 48,7 50,8

Poznámka: Údaje za podnikatelskou sféru bez malých podniků (do 20 zaměstnanců) a soukromých podnikatelů bez ohledu na počet zaměstnanců (bez ozbrojených složek) Zdroj: Okresy 2000, ČSÚ

4.2

Ekonomické subjekty

Pro strukturu ekonomických subjektů působících v Ústeckém kraji je charakteristické nižší zastoupení malých a středních firem, což obecně souvisí s nižší mírou podnikatelské aktivity v tomto regionu. Rozvoj malých a středních firem, které plní určitou stabilizační funkci v ekonomice, je v Ústeckém kraji ovlivněn zejména dominancí odvětví, ve kterých tradičně působí velké firmy (těžba a energetika). Dlouhodobě nízká diverzifikace ekonomické základny a převládající zaměstnanost ve velkých státních nebo polostátních podnicích pak nevytvářejí příznivé předpoklady pro dynamičtější rozvoj malých a středních firem (nízká flexibilita pracovních sil, nadprůměrné výdělky osob s nízkou kvalifikací atd.). Působení výše uvedených faktorů dokumentují relativní počty podnikatelů, případně počet ekonomických subjektů na úrovni jednotlivých okresů krajů. Nižší míru podnikatelské aktivity vykazují pánevní okresy Most, Teplice, Chomutov s vysokým zastoupením těžkého průmyslu, naopak v okresech Litoměřice, Děčín a Ústí nad Labem je zastoupení podnikatelů, případně malých a středních firem vyšší. V žádném z okresů Ústeckého kraje nedosahuje relativní počet podnikatelů, respektive ekonomických subjektů úrovně ČR.

I - 24


Tabulka č. 27: Počet ekonomických subjektů podle sektorů absolutně Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj Česká republika

celkem

primér

na 100 obyvatel ve věku 15-59

sekundér

terciér

22 626 19 511 20 292 13 523 17 480 19 921 20 987 134 340

1 125 1 283 2 117 1 420 350 698 717 7 710

5 680 4 644 5 130 2 887 3 365 4 305 4 565 30 576

15 821 13 584 13 045 9 216 13 765 14 918 15 705 96 054

1 971 075

130 238

462 582

1 378 255

celkem

primér

sekundér

terciér

1,3 1,5 2,8 2,5 0,4 0,8 0,9 1,4 1,9

6,4 5,5 6,9 5,1 4,3 4,9 5,8 5,6 6,9

17,9 16,1 17,4 16,3 17,4 17,1 20,0 17,5 20,6

25,6 23,1 27,1 24,0 22,1 22,9 26,7 24,5 29,4

Poznámka: Údaje z registru ekonomických subjektů k 31.12. 1999 Zdroj: Okresy 2000, ČSÚ

Tabulka č. 28: Počet soukromých podnikatelů Počet soukromých podnikatelů Okres, kraj, ČR

podnikatelé fyzické osoby

Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj Česká republika

17 375 14 153 14 558 9 633 13 531 14 608 14 715 98 573 1 424 259

samostatně hospodařící rolníci

svobodná povolání

860 1 093 1 851 1 201 247 617 636 6 505 102 074

1 053 1 059 900 679 851 1 077 1 118 6 737 96 648

Počet soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel1 144 130 152 134 123 126 139 135 158

Poznámka: Údaje z registru ekonomických subjektů k 31.12. 1999 Zdroj: Okresy 2000, ČSÚ 1- podíl soukr. podnikatelů na 1000 obyvatel je vypočítán z výsledku daného součtem údajů v prvních třech sloupcích (podnikatelé fyzické osoby, samostatně hospodařící rolníci a svobodná povolání)

4.3

Zemědělství a lesnictví

Zemědělství V důsledku různorodých přírodních i ekologických podmínek existují na území Ústeckého kraje značné regionální rozdíly v intenzitě a charakteru zemědělské výroby. Z tohoto hlediska lze území kraje rozdělit do následujících oblastí: zemědělský okres Louny a jižní polovina okresu Litoměřice pánevní oblasti okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem oblast Českého středohoří oblast Krušných hor Děčínsko

Intenzivní zemědělská výroba je charakteristická pro okresy Litoměřice a Louny, kde jsou na relativně velké výměře zemědělské půdy vybudovány závlahy a pěstují se zde speciální

I - 25


zemědělské plodiny - ovoce, chmel, vinná réva. Cennější zemědělské půdy jsou též v jižních částech okresů Chomutov, Most a částečně i Děčín. V pánevních okresech a také na Děčínsku má zemědělství v podstatě okrajový význam, a to nejen kvůli méně příznivým přírodním podmínkám pro zemědělskou výrobu (Děčínsko, Krušné hory), ale i v důsledku intenzivní průmyslové a těžební činnosti (pánevní oblast). Do jisté míry specifická je situace v pohraničních, převážně horských nebo podhorských oblastech, kde v dřívější době působily velké státní statky. Pokud zde nebyla zemědělská výroba zcela utlumena, potýká se většina zemědělských subjektů v těchto oblastech se značnými ekonomickými problémy. V rámci reformy zemědělství ve státech EU, kterou předložila Evropská komise, byla stanovena kritéria pro vymezení méně příznivých oblastí, která zahrnují kromě ekonomických výsledků v zemědělství i ukazatele sociálně ekonomické a demografické (hustota obyvatel, migrace apod.). Protože tato kritéria nejsou konstantní, je zapotřebí je aktualizovat. Výsledky kategorizace a kvantifikace zemědělského území podle výše zmíněných kritérií jsou v ČR předběžné a mají sloužit pro úvodní jednání s EU k návrhům na formování předvstupních podpor pro zemědělství. Zemědělské oblasti jsou rozděleny do dvou základních skupin: 1. Zemědělské oblasti s příznivými podmínkami, které se dále člení na: -

oblasti s nejvyšší produktivností

-

oblasti s vysokou produktivností

2. Zemědělské oblasti s méně příznivými podmínkami (LFA), které se dále člení na:

-

horské oblasti (11,31 %)

-

ostatní oblasti LFA (34,23 %)

-

oblasti postižené specifickými překážkami (3,5 %)

V rámci EU je zařazeno do oblastí LFA cca 51 % zemědělské půdy, v ČR cca 49 %. Okresy Louny a Litoměřice byly zařazeny do oblasti s nejvyšší produktivností, oblast Českého středohoří však patří do LFA – ostatní oblasti. Okresy Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín byly zařazeny do LFA – oblasti se specifickými překážkami, kam jsou zařazeny obce nacházející se v nejprůmyslovějších a těžební činností nejzatíženějších oblastech severních Čech a severní Moravy. Oblast Krušných hor však patří do LFA – horské oblasti. Zastoupení téměř všech kategorií zemědělských oblastí podle klasifikace EU nepřímo dokumentuje různorodost podmínek pro rozvoj zemědělství na území Ústeckého kraje. Podíl zemědělské půdy i rozsah jejího zornění je v Ústeckém kraji nižší než na úrovni ČR. Vzhledem k tomu, že struktura pozemků je již na úrovni okresů kraje velmi diferencovaná, je vhodnější hodnotit skladbu půdního fondu na úrovni nižších územních jednotek, než je kraj. V zásadě platí, že okresy s nadprůměrně příznivými podmínkami pro zemědělskou výrobu (Litoměřice, Louny) mají vysoký podíl zemědělské půdy s vysokým stupněm zornění. Pro pánevní okresy a Děčínsko je naopak typický vyšší podíl luk a pastvin, což nepřímo indikuje větší zaměření na extenzivní typ zemědělské výroby. Výrazně extenzivní typ zemědělství je charakteristický pro Děčínsko, kde podíl luk a pastvin na zemědělské půdě dosahuje téměř 60%. Téměř ve všech okresech je nadprůměrné zastoupení ovocných sadů a zahrad. Oblasti Litoměřicka a zejména Lounska jsou známé pěstováním chmele (žatecký chmel).

I - 26


Tabulka č. 29: Struktura pozemků I zemědělská půda v ha Kraj, okres

Celková výměra území v ha

v tom v %

celkem abs.

v%

orná půda

ovocné sady a zahrady

louky a pastviny

chmelnice a vinice

Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj

90 917 93 532 103 210 111 783 46 713 46 913 40 446 533 514

36 497 39 258 74 095 80 655 13 894 15 966 18 609 278 974

40,1 42,0 71,8 72,2 29,7 34,0 46,0 52,3

34,6 60,7 81,9 84,0 70,3 52,7 30,7 67,7

7,4 4,4 6,3 3,1 7,1 9,2 6,2 5,5

58,0 34,8 9,4 6,7 21,9 38,1 63,1 24,4

0,0 0,0 2,4 6,2 0,6 0,0 0,0 2,5

Česká republika

7 886 410

4 282 446

54,3

72,3

4,9

22,2

0,6

Zdroj: Okresy 2000, ČSÚ (platí i pro tab. č. 30)

Tabulka č. 30: Struktura pozemků II nezemědělská půda v ha Kraj, okres

Celková výměra území v ha

v tom v %

celkem abs.

v%

lesní pozemky

vodní plochy

zastavěná plochy a nádvoří

ostatní plochy

Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj

90 917 93 532 103 210 111 783 46 713 46 913 40 446 533 514

54 420 54 274 29 115 31 128 32 819 30 947 21 837 254 540

59,9 58,0 28,2 27,8 70,3 66,0 54,0 47,7

82,3 63,1 57,8 56,1 46,9 55,4 57,3 62,2

1,9 5,7 6,2 4,7 3,0 2,5 3,3 3,9

2,7 2,1 6,8 5,8 3,3 3,3 4,1 3,7

13,1 29,0 29,2 33,4 46,8 38,8 35,2 30,2

Česká republika

7 886 410

3 603 964

45,7

73,1

4,4

3,6

18,9

Na půdně klimatických podmínkách, způsobu hospodaření a zásobě živin je závislá produkčnost půd. Nejvyšší ocenění, nad 70 bodů, mají půdy v okresech na jihu Moravy a v Polabí. Velmi nízký produkční potenciál mají zejména okresy v západních Čechách a v Ústeckém kraji. Vůbec nejnižší hodnota je v okrese Sokolov, dále následuje Děčín, Ústí nad Labem a Chomutov. Zemědělský půdní fond Ústeckého kraje je převážně ve vlastnictví státu, nachází se zde větší počet PHO, které do značné míry (výjimku tvoří jižní části okresu Litoměřice a Louny) omezují zemědělské hospodaření. V okresech Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín dochází k opouštění zemědělského půdního fondu. Situace v obhospodařování půdy není ještě stabilizovaná. I v současné době pokračuje rozpad zemědělských závodů, transformace družstev na družstva vlastníků či změny na akciové společnosti a společnosti s.r.o. Velkým problémem je skutečnost, že část pozemků

I - 27


zůstává neobdělávána. Nejvíce půdy ležící ladem je v západních a severních Čechách. Okres Děčín patří v republikovém rámci mezi okresy s nejvyšší výměrou neobdělávané půdy (podle situační zprávy k 1. 1. 1996 činil úhor v okrese Děčín 31,77 %!!). Nejvyšší specifická míra agrární nezaměstnanosti v rámci ČR (16 %) je v okresech Teplice, Liberec, Děčín a Louny. Hlavní příčinou agrární nezaměstnanosti v těchto regionech je výrazný úbytek zemědělských pracovních příležitostí v mikroregionech, kde se transformovaly, případně likvidovaly bývalé státní statky, které zůstávají v důsledku nedostatečné nabídky nezemědělských pracovních příležitostí stále závislé na nabídce pracovních příležitostí v zemědělství. Lesnictví Majoritním vlastníkem lesů je stát, na druhém místě figurují obce, dále se řadí soukromí vlastníci. Restituce ještě nebyly ukončeny. Potenciálně významným vlastníkem lesů by mohla být církev. Lesnictví hraje v Ústeckém kraji významnější úlohu než zemědělství, ale v některých oblastech jsou lesní porosty poškozeny exhalacemi, a proto mohou být využívány k pěstební činnosti za účelem těžby jen v menší míře. Z hospodářského hlediska mají největší význam lesy v okrese Děčín (podíl lesní půdy 49,2 %). Imise rozhodujícím způsobem ovlivňují zdravotní stav porostů a jejich odolnost vůči ostatním negativním vlivům. Poškození lesních porostů a rozsáhlé odlesnění zůstávají vážným a dlouhodobým problémem kraje. Při obecně příznivém trendu vývoje zdravotního stavu lesů existují lokální odchylky, mezi něž patří velkoplošné odumírání a poškození smrkových porostů v Krušných horách v zimě 1995/96. V Krušných horách jsou téměř tři čtvrtiny porostů postiženy exhalacemi. Provádějí se různá ochranná opatření, ale vzhledem k rozsahu devastace nejsou zatím příliš viditelná. V okresech Děčín, Litoměřice a Louny jsou lesní porosty relativně zdravé. Problémem posledních dvaceti let se stal vysoký podíl nahodilých těžeb, který mnohde převyšuje 50 % celkové těžby. Ústecký kraj má nejnižší podíl nahodilých těžeb, z nichž převažují živelní katastrofy a následuje exhalační těžba. V poškození porostů větrem, sněhem a námrazou patří okres Ústí nad Labem a Litoměřice spolu s okresem Břeclav k územím s nejmenším poškozením v ČR. Z Ústeckého kraje vykazuje nejvyšší hodnoty okres Děčín.

4.4

Průmysl

Průmyslová výroba je v kraji soustředěna především v Severočeské hnědouhelné pánvi (hlavně v městech Ústí nad Labem, Teplice, Most, Litvínov a Chomutov) a dále v některých městech mimo pánevní prostor v oblasti Polabí (Děčín, Lovosice, Štětí, Roudnice nad Labem). Podle koncentrace průmyslové výroby, respektive ekonomických aktivit tak lze na území kraje vymezit dvě hlavní rozvojové zóny – „pánevní“, která se táhne rovnoběžně s hranicí s Německem od Klášterce nad Ohří přes Chomutov, Most, Litvínov, Teplice po Ústí nad Labem, a „labskou“, která má severojižní orientaci. Na této ose leží průmyslová střediska Štětí, Roudnice nad Labem, Lovosice, Ústí nad Labem (zde se stýká s pánevní rozvojovou zónou) a Děčín. Specifické postavení má z hlediska průmyslové výroby oblast Šluknovska, která je typickou starou průmyslovou oblastí s koncentrací textilního a kovodělného průmyslu.

I - 28


Jednotlivé okresy Ústeckého kraje se vyznačují nestejným zastoupením průmyslu na svém území. Nejvyšší zastoupení průmyslové výroby je v okresech Teplice, Most a Chomutov, kde je nosným průmyslovým odvětvím těžba hnědého uhlí povrchovým způsobem. Tato činnost prochází v posledních letech výrazným útlumem, některé lomy byly již uzavřeny (hlubinné doly téměř všechny) a u některých k tomuto kroku dojde v nejbližší době. Zahájení těžby v dalších ložiscích nerostných surovin se v nejbližším výhledu nepředpokládá. Méně průmyslu je pak v okresech Ústí nad Labem (ukončena těžba uhlí a výroba svítiplynu, průmysl soustředěn především do Ústí nad Labem) a Děčín (průmysl soustředěn především do Děčína, Varnsdorfu a Rumburku). Okresy Litoměřice (výroba decentralizována do řady menších sídel, hlavní koncentrace v Lovosicích, Roudnici nad Labem a Štětí) a Louny (průmysl soustředěn především v okresním městě Louny) patří už mezi průmyslovězemědělské okresy. V Ústeckém kraji jsou dvě velmi významné investice se zahraničním kapitálem (Glaverbel Czech, a. s., s účastí belgického a japonského kapitálu Asahi glass v okresu Teplice a celulózka s papírnou Sepap, a. s., s kapitálem původně švédské firmy Assi Domän, která svůj podíl ve firmě v roce 2000 odprodala rakouské firmě Frantschach Pulp & Paper, a. s.). Zahraniční kapitál je přítomen i v řadě menších firem. Další investice by mohly napomoci řešení problémů s nezaměstnaností, a to zvláště v pánevních okresech, kde je situace nejhorší (zvláště v okrese Most). Jednat by se přitom mělo o aktivity, v jejichž rámci budou zaměstnány osoby s nízkým stupněm dosaženého vzdělání, které hledají pracovní uplatnění obtížně (jsou to hlavně osoby propouštěné v souvislosti s útlumem těžby hnědého uhlí). V Ústeckém kraji existuje několik významných průmyslových zón, jejichž rozvoj je podporován i ze státního rozpočtu. Jedná se o zóny v Klášterci nad Ohří, Chomutově, Bílině, Podbořanech a Přestanově. Jak už bylo uvedeno, nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v kraji je těžba hnědého uhlí, kterou provozují zejména Mostecká uhelná společnost, a. s. Most a Severočeské doly, a. s. Chomutov. Na palivovou základnu navazuje výroba elektrické energie a teplárenství. Šest velkých elektráren a nadřazené systémy přenosu elektrické energie zajišťují ČEZ a. s. Praha a distribuční systémy Severočeská energetika a. s. Děčín. Druhým nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v kraji je chemický průmysl. Největšími firmami jsou zde Chemopetrol, a. s. Litvínov (v roce 1998 4 104 zaměstnanců), Česká rafinérská, a. s. Litvínov, Spolek pro chemickou výrobu, a. s. Ústí nad Labem a Lovochemie, a. s. Lovosice, všechny s více než 1 000 zaměstnanců. Významný je rovněž metalurgický a strojírenský průmysl. Nejvýznamnější firmou jsou zde Železárny Chomutov, a. s., ZKL, a. s. Klášterec nad Ohří, Lostr, s. r. o. Louny, Alusuisse s. r. o. Děčín, Severočeská armaturka, a. s. Ústí nad Labem, TOS Varnsdorf, a. s., Unimontex, s. r. o. Litvínov, Teplické strojírny, a. s., Krušnohorské strojírny, a. s. Komořany a Kabelovna Děčín – Podmokly a. s. Všechno tyto firmy mají 500 až 1 500 zaměstnanců. V okrese Teplice je zastoupen sklářský a keramický průmysl. Jedná se především o firmu Glaverbel Czech, a. s. Teplice s více než 1 000 zaměstnanci. Dále je na území kraje několik závodů na výrobu porcelánu (Elektro porcelán Louny, Karlovarský porcelán Klášterec nad Ohří a další).

I - 29


Zvláště v okrese Děčín je také zastoupen textilní průmysl. Největšími firmami jsou zde Velveta Varnsdorf, a. s., Stap, a. s. Vilémov, Benar, a. s. Benešov nad Ploučnicí a Elite, a. s. Varnsdorf. Tyto firmy mají 500 až 1 000 zaměstnanců. Ve Štětí v okrese Litoměřice sídlí firma Frantschach Pulp & Paper Czech a. s., která se zabývá výrobou papíru a buničiny a která měla v roce 1998 1 200 zaměstnanců. Jejím majoritním vlastníkem je rakouská firma Frantschach Pulp & Paper, a. s. V Jílovém v okrese Děčín působí firma SCA Packaging s. r. o. (dříve Obalex). V okrese Litoměřice je významnou firmou rovněž Lafarge Cement a. s. Čížkovice. Významná je těžba štěrkopísků a stavebního kamene v okrese Litoměřice, Louny, Děčín ad. Potravinářský průmysl reprezentují především firmy Setuza, a. s., Inpeko, s. r. o. Ústí nad Labem a Deli, a. s. Lovosice, které mají mezi 500 až 1 000 zaměstnanců. Ostatní průmyslová odvětví (např. oděvní průmysl) zde mají již menší význam a počet zaměstnanců firem v nich nedosahuje ani pěti set.

4.5

Služby

Školství V posledních letech dochází k redukci počtu mateřských škol nejen na území ČR, ale i na území Ústeckého kraje. Tento trend nelze označit vždy za pozitivní a v příštích letech bude nutno jej změnit a zajistit počet míst odpovídající potřebám. Síť základních škol je v současné podobě stabilizovaná a nepředpokládají se v ní v nejbližších letech žádné výrazné změny. Výjimkou může být pouze situace v okresech s vyšším zastoupením malých obcí, ve kterých jsou venkovské školy (především malotřídky) ohroženy odlivem počtu žáků (Litoměřice, Louny). V pánevních okresech, kde je obyvatelstvo více koncentrováno do velkých měst, je celkový počet základních škol nižší, tzn. vyšší podíl velkých „sídlištních“ škol. V současné době dochází ke změnám ve složení oborů studovaných na středních školách, tak aby počet absolventů jednotlivých oborů více odpovídal poptávce na trhu práce. (Dnes je přebytek absolventů obchodních akademií a manažerských škol a nedostatek absolventů některých učilišť.) Tento stav se musí v příštích letech řešit a to za pomoci spolupráce rodičů s úřady práce. Ve všech okresech kraje existují vyšší odborné školy (např. v okresech Děčín a Chomutov je jedna, v Litoměřicích dvě). Do budoucna lze očekávat jejich další rozvoj. V posledních letech došlo k mírnému úbytku soukromých škol, což může souviset s politikou současné vlády, která se snaží preferovat školy státní. Vysoké školy reprezentuje v Ústeckém kraji především Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, která má čtyři fakulty (pedagogickou, sociálně–ekonomickou, životního prostředí, užitého umění a designu). Škola nabízí vzdělání v bakalářském, magisterském, inženýrském i doktorandském stupni. V Děčíně má detašované pracoviště ČVÚT Praha, fakulta dopravní, fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská s bakalářským stupněm studia. V Mostě působí jako součást Regionálního střediska výchovy a vzdělávání pobočka Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, fakulty hornicko–geologické s formou denního studia. Dále studenti využívají možnosti studia především v Praze, Liberci a v Plzni.

I - 30


Tabulka č. 31: Počet jednotlivých typů škol okres ZŠ gymnázi a SOŠ SOU VOŠ

Děčín

Chomuto Litoměřic v e

Louny

Most

Teplice

Ústí n. L.

celkem

52

39

51

40

30

34

32

278

4 13 9 1

4 8 5 1

4 13 9 2

3 7 4 -

2 12 7 2

5 9 6 2

2 11 8 1

24 73 48 9

Zdroj: Okresy 2000, ČSÚ

Sociální péče Z oblasti sociální péče jsou na území kraje zastoupeny především ústavy pro postižené občany a mládež, které jsou většinou umístěny v horských, méně dostupných oblastech. Dále je zde větší počet domovů důchodců a domů s pečovatelskou službou, které jsou naopak lokalizovány do větších měst. Zřizovatelem zařízení sociální péče jsou okresní úřady, obce a v některých případech i jiné subjekty (např. církev, charitativní organizace). Zařízení zřizovaná obcemi jsou obvykle ve větších městech, malé obce je nezřizují, protože na ně nemají finanční prostředky. Občané z těchto obcí obvykle žádají o umístění do sociálního zařízení v jiné obci. Na území kraje je celkem 30 domovů důchodců. Dále se zde nachází množství penzionů pro důchodce a domů s pečovatelskou službou. V každém okrese je několik Ústavů sociální péče. Ve většině okresů je kapacita zařízení sociální péče dostačující, zlepšit je třeba spíše kvalitu těchto zařízení. V některých okresech je problémem rozmístění ústavů sociální péče na jejich území (např. v okrese Děčín je většina zařízení sociální péče situována v severní části okresu), v některých částech kraje zase chybí některá specializovaná zařízení sociální péče (např. na Lounsku zařízení pro matky s dětmi), v okrese Děčín je problémem ekonomičnost provozu jednotlivých zařízení, protože zařízení jsou malá a jejich provoz je tedy finančně velmi náročný (většina sociálních zařízení zde má méně než 70 lůžek). V tomto okrese jsou nicméně dostatečně zastoupena ústavní zařízení pro staré občany (domovy důchodců) a občany mentálně postižené (ústavy sociální péče) a na poměrně dobré úrovni je síť dalších služeb pro tyto občany, jakož i pro občany se zdravotním postižením. Zcela nedostatečné je však zajištění služeb krizové intervence (azylové domy, domy na půl cesty, krizová zařízení pro matky s dětmi ve větších městech apod.). Celkově ale lze konstatovat, že situace v tomto druhu služeb je v kraji dobrá a je nutno doufat, že taková zůstane i po zrušení dnešních okresů a převedení většiny zařízení sociální péče, kterých jsou dnes zřizovateli, na obce. Zdravotnictví Ambulantní zdravotnická zařízení tvoří praktičtí lékaři, praktičtí lékaři pro děti a dorost, praktičtí zubní lékaři, gynekologové a ambulantní specialisté. Lůžková zdravotnická zařízení tvoří především nemocnice různých typů. Nadregionální působnost mají Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, nemocnice s poliklinikou v Mostě a nemocnice s poliklinikou v Chomutově. Vysoce specializované zdravotnické obory jsou zajišťovány i mimo území kraje, a to především v Praze, Plzni, Liberci a Hradci Králové. I - 31


Teplice jsou lázeňským městem s dlouhou tradicí, s celkovou kapacitou lázeňských domů přes 1 000 lůžek. Další lázeňská zařízení v kraji jsou v Dubí a Mšené-lázních a plánuje se vybudování lázeňského zařízení v Klášterci nad Ohří. Celkově lze konstatovat, že situace ve zdravotnictví v Ústeckém kraji je na dobré úrovni, lůžková kapacita je dostatečná.

Tabulka č. 32: Lůžková zdravotnická zařízení v Ústeckém kraji Okres

Města s lůžkovými zařízeními akutní péče

Města s lůžkovými zařízeními následné péče

Děčín

Děčín, Rumburk

Děčín, Varnsdorf, Česká Kamenice

Chomutov

Chomutov, Kadaň

Chomutov, Kadaň

Litoměřice

Litoměřice, Roudnice nad Labem

Litoměřice, Roudnice nad Labem

Louny

Louny, Žatec

Žatec, Podbořany

Most

Most

Most

Teplice

Teplice, Duchcov, Bílina

Teplice, Duchcov, Bílina

Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

Ryjice

Zdroj: OkÚ

Kultura Kultura je v řešeném území zastoupena různými druhy zařízení, jako jsou divadla, kina, muzea, knihovny atd. Zřizovatelem kulturních zařízení jsou dnes převážně obce, v některých případech okresní úřady a výjimečně i jiné subjekty. Počet kulturních zařízení se oproti dřívější době snížil, což souvisí s nepříznivou ekonomickou situací v celé České republice. Omezeny byly jak státní dotace, tak dotace poskytované obcemi na zajištění provozu těchto zařízení. V mnoha případech poklesla i návštěvnost těchto zařízení. Do oblasti kultury patří i kulturní památky, jejichž ochrana je zabezpečována podle zákona č. 20/87 Sb., v platném znění. V Ústeckém kraji je registrováno 6 502 kulturních památek, z nichž část je v havarijním stavu. Je zde 5 městských památkových rezervací, 14 městských památkových zón, 3 památkové rezervace vesnického typu a 10 památkových zón vesnického typu. Konkrétně se jedná o tyto lokality: městské památkové rezervace: Kadaň, Litoměřice, Terezín, Úštěk, Žatec městské památkové zóny: Benešov nad Ploučnicí, Bílina, Budyně nad Ohří, Česká Kamenice, Duchcov, Chabařovice, Chomutov, Jiřetín pod Jedlovou, Klášterec nad Ohří, Krupka, Louny, Roudnice nad Labem, Šluknov, Teplice památkové rezervace vesnického typu: Rumburk – Šmilovského ulice, Starý Týn, Zubrnice památkové zóny vesnického typu: Brocno, Dolní Nezly, Chotiněves, Kamenická Stráň, Rašovice, Slatina, Soběnice, Srdov, Stekník, Vysoká Lípa

V minulosti došlo vlivem těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří k zániku mnoha kulturních památek. Některé další se před zničením ale přece jen podařilo zachránit (např. zámek

I - 32


Jezeří). Dnes již existuje snaha, aby k jejich ničení nedocházelo a aby se jejich zachování přizpůsobila i těžba uhlí. Sport Ze sportovních areálů je nutno se zmínit především o mezinárodně známém autodromu v Mostě a veslařském kanálu v Račicích. Nadregionální význam mají lyžařské areály na Klínovci, Bouřňáku a v Telnici, hipodrom v Mostě, horolezecké terény v CHKO Labské pískovce a v Národním parku České Švýcarsko, sportovní centrum v Jiřetíně pod Jedlovou, fotbalový stadion v Teplicích, hokejový stadion v Litvínově, nový zimní stadion v Mostě a přestavbou starého stadionu vytvořený nový zastřešený sportovní areál v Mostě (na hokejbal, in-line hokej atd.).

I - 33


5. CESTOVNÍ RUCH 5.1

Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu

Potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu je primárně určen přírodními podmínkami a mírou koncentrace kulturních, případně společenských hodnot, jež mohou být nabídnuty účastníkům cestovního ruchu. Z hlediska obou faktorů má Ústecký kraj územně velmi diferencované podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Na území kraje se nacházejí jak rekreační oblasti nadregionálního významu (Národní park České Švýcarsko), tak i území, jejichž využití je z hlediska cestovního ruchu omezené (pánevní oblasti). V důsledku těžby a průmyslové výroby (zejména energetiky) došlo na rozsáhlých plochách v pánevních oblastech a v Krušnohoří k devastaci přírodních a částečně i kulturních hodnot, jež přispěla k snížení rekreačního potenciálu pánevních okresů. Na základě rajonizace cestovního ruchu z roku 1980 (zpracoval Terplan) lze na území kraje identifikovat tři turistické oblasti: 1. České Švýcarsko 2. Krušnohoří + pánevní oblasti 3. České středohoří + Lounsko Na území kraje zasahují okrajově ještě dva významné krajinné celky – východní část CHKO Lužické hory (okres Děčín) a východní okraj CHKO Kokořínsko (okres Litoměřice). Podle koncentrace přírodních a kulturně-historických atraktivit mohou být na území kraje vyčleněny: 1. Oblasti s vysokou koncentrací přírodních atraktivit (Děčínsko – NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce) 2. Oblasti s nadprůměrnou koncentrací kulturně-historických atraktivit (Litoměřicko – 3 městské památkové rezervace, pevnost Terezín, zámky Ploskovice, Libochovice, klášter Doksany atd.) 3. Ostatní oblasti Přírodní a kulturně-historický potenciál území do jisté míry determinuje i využitelnost konkrétních oblastí z hlediska jednotlivých forem cestovního ruchu. Pro sportovní turistiku nabízí nejvhodnější podmínky oblast Děčínska a Krušných hor, okresy Litoměřice, Louny a částečně i Chomutov mají vhodné podmínky spíše pro rozvoj tzv. městské, respektive poznávací turistiky. Významné postavení má rovněž lázeňství (Teplice, Dubí, Mšené lázně). S výjimkou Krušných a částečně i Lužických hor je pro ostatní turistické oblasti kraje primárně významná letní sezóna.

5.2

Návštěvnost

Návštěvnost kraje a okresů byla sledována v období 1997–2000 na základě počtu hostů v ubytovacích zařízeních. Relativní počet hostů v Ústeckém kraji (relativizováno ve vztahu k celkové ploše území) byl v celém sledovaném období zhruba o jednu třetinu nižší ve

I - 34


srovnání s ČR. V období 1997–1999 se počet hostů v ubytovacích zařízeních mírně zvyšoval, v roce 2000 byl zaznamenán pokles (stejnou tendenci vykazoval i vývoj počtu hostů na úrovni ČR). Zdaleka nejvyšší absolutní počet hostů vykazuje v rámci Ústeckého kraje okres Děčín (cca ¼ hostů kraje v období 1997-2000). Naopak nejnižší návštěvnost ubytovacích zařízení vykazují okresy Most a Louny (cca 5-10% ubytovaných hostů kraje ve sledovaném období). Vývoj návštěvnosti byl ve všech okresech vyrovnaný a prakticky kopíroval republikový trend, tzn. mírný růst 1997-1999 a pokles v roce 2000. Relativně vysoký podíl cizinců na celkovém počtu ubytovaných hostů byl v okresech Ústí nad Labem a Teplice, ve zbývajících okresech nedosahoval podíl cizinců republikového průměru (hodnocen podíl za celé sledované období). Tabulka č. 33: Hosté v ubytovacích zařízeních (1997 – 2000) 1997 Okresy Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR

celkem

1998 z toho cizinci

celkem

1999 z toho cizinci

celkem

2000 z toho cizinci

celkem

z toho cizinci

152 920 95 233 57 066 29 826 48 402 72 018

62 605 35 695 20 340 7 894 15 574 35 624

153 543 94 012 62 903 30 401 48 189 79 961

69 524 35 369 23 662 9 540 19 483 40 438

178 280 124 367 63 873 30 064 42 180 82 864

72 757 44 988 22 525 9 902 18 920 38 138

133 186 91 530 60 920 32 456 43 158 77 718

44 835 31 082 20 503 12 581 19 169 32 227

64 973 520 438

31 075 208 807

74 961 543 970

37 363 235 379

83 844 605 472

36 589 243 819

68 123 507 091

27 464 187 861

5 609 700 10 848 716

4 666 305

11 573 744

4 975 658 12 025 563

5 482 080 12 016 339

Zdroj: ČSÚ

Graf č. 7: Vývoj počtu hostů v ubytovacích zařízeních

200 000 Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem

150 000 100 000 50 000 0 1997

1998

1999

2000

Vývoj počtu hostů, sledovaný podle kvartálů v roce 2000, potvrzuje hlavní koncentraci návštěvníků do letní sezóny (35% léto – III. kvartál versus 21% zima – I. kvartál), i když ve srovnání s ČR byly rozdíly mezi letní a zimní sezónou nižší. V této souvislosti je zajímavé, že okres Chomutov, ve kterém se nachází nejvýznamnější zimní středisko kraje – Klínovec

I - 35


(zasahuje částí do okresu Karlovy Vary), vykázal největší rozdíl v počtu hostů mezi oběma sezónami.

5.3

Turistická infrastruktura

Klíčovou roli mezi prvky turistické infrastruktury hrají ubytovací kapacity, jejichž počet a základní struktura je vykazována ČSÚ. V rámci ČR je koncentrace ubytovacích kapacit v Ústeckém kraji celkově podprůměrná (sledována podle počtu lůžek na 1 km2). Regionální rozdíly v počtu ubytovacích kapacit na úrovni kraje jsou ale poměrně značné. Zatímco v okrese Děčín, Ústí nad Labem a Teplice je koncentrace ubytovacích kapacit vysoká a z hlediska ČR nadprůměrná (cca 8-9 lůžek na 1 km2 – ČR 6,4), ve zbývajících okresech je počet ubytovacích kapacit relativně nízký. Zdaleka nejméně ubytovacích kapacit má okres Louny. Struktura ubytovacích kapacit byla nepřímo sledována podle ukazatele počtu pokojů na 1 ubytovací zařízení. Vysoké hodnoty tohoto ukazatele pro okresy Ústí nad Labem, Teplice a Most indikují nadprůměrné zastoupení větších hotelů, naopak pro okres Děčín je typická ubytovací jednotka typu penzion, případně malý hotel. Navzdory relativně nízkému počtu ubytovacích kapacit je využití lůžek v Ústeckém kraji podprůměrné. Na úrovni okresů zaznamenal nejnižší využití lůžek okres Děčín (nízké využití vysokého počtu ubytovacích kapacit mimo sezónu), naopak v okrese Most a zejména Ústí nad Labem je využití lůžek, respektive ubytovacích kapacit relativně vysoké. Zastoupení a kvalitu dalších prvků turistické infrastruktury v Ústeckém kraji (informační centra, sportovní infrastruktura, turistické stezky, cyklostezky atd.) by měl analyzovat připravovaný Program rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji.

Tabulka č. 34: Ubytovací zařízení – základní údaje I

Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n. L. Ústecký kraj ČR

Počet ubyt. zařízení 230 100 77 33 25 81 64 610 12 806

Počet

Využití

pokojů

lůžek

pokojů

lůžek

2 689 1 461 1 238 499 728 1 775 1 429 9 819 184 210

7 754 4 148 3 271 1 554 1 745 4 247 3 223 25 942 502 246

29,9 32,6 42,6 44,3 48,9 43,2 54,2 39,9 46,0

33,4 37,1 48,5 48,5 55,2 49,5 60,4 45,7 51,8

Zdroj: ČSÚ

I - 36

Počet míst na volné ploše 1 572 3 764 838 300 8 520 296 7 298 158 155

Pracující v ubytovacích zařízeních 1 068 538 325 126 262 1 093 535 3 947 75 477


Tabulka č. 35: Ubytovací zařízení – základní údaje II Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n. L. Ústecký kraj ČR

Počet lůžek na 1 km2

Počet pokojů na 1 ubytovací zařízení

8,5 4,4 3,2 1,4 3,7 9,1 8,0 4,9 6,4

11,7 14,6 16,1 15,1 29,1 21,9 22,3 16,1 14,4

Zdroj: ČSÚ

Graf č. 8: Ubytovací zařízení – základní údaje

30 25 Počet lůžek na 1 km2

20 15

Počet pokojů na 1 ubytovací zařízení

10 5

Zdroj: ČSÚ

I - 37

y Lo un

os t to m ěř ic e

M

Li

ČR Ús te ck ý kr aj Ch om ut ov

Dě čí Ús n tí n. La b.

Te pl

ic e

0


6. HOSPODAŘENÍ OBCÍ 6.1

Úvod

Výsledky hospodaření obcí dokumentují socioekonomickou diferenciaci regionu a vypovídají i o aktivitě místních samospráv. Přístup k těmto informacím je ovšem dosud výrazně omezený a tato výjimečná datová základna proto není odpovídajícím způsobem využita. Hlavními příjmy obcí jsou zpravidla příjmy daňové (většinou s více než 40% podílem) a dotace (kolem 30 %). Dosud poměrně často velmi vysoké kapitálové příjmy mají pouze dočasný charakter způsobený prodejem majetku (v roce 1999 to byly především příjmy z prodeje akcií distribučních firem). Poslední skupinou jsou nedaňové příjmy, jejichž význam do budoucna poroste. Z hlediska výdajové stránky rozpočtu je podíl i relativní hodnota běžných (provozních) výdajů obcí různorodá v závislosti na tom, jaké služby jakou formou konkrétní obec poskytuje. Kapitálové výdaje zaznamenávají investiční aktivitu obcí, která je v ČR všeobecně vysoká. To je způsobeno především vysokými náklady na budování a rekonstrukce technické infrastruktury. Investice obce financují velkou měrou právě prodejem majetku a stále častěji i půjčkami. Na rozdíl od zemí EU ovšem banky v ČR poskytují zatím pouze půjčky krátkodobé až střednědobé, což je pro mnohé obce významným limitujícím faktorem. Tabulka č. 36: Vybrané položky místních rozpočtů okresů Ústeckého kraje (v % k průměru ČR v roce 1999)

DPFOZČ DPFOP DZN daně celkem příjmy celkem kap. výdaje výdaje celkem

Děčín

Chomuto v

Litoměřic e

Louny

Most

Teplice

Ústí n. L.

průměr ČR (v Kč/ob.)

90,4 73,9 62,5 88,5

92,9 80,6 108,8 95,1

96,9 91,4 122,4 94,1

79,3 88,7 142,0 89,3

158,7 62,2 115,5 118,5

93,3 95,8 86,6 99,0

181,3 89,8 74,8 124,9

2725 1282 447 6223

95,1 52,8

116,1 89,2

107,9 73,3

103,2 74,8

112,8 65,0

91,0 46,1

117,4 48,5

17647 5009

91,1

116,4

91,8

91,3

105,2

91,8

101,5

15565

Legenda: DPFOP - daň z příjmů fyzických osob z podnikání (ze samostatně výdělečné činnosti) DPFOZĆ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DZN - daň z nemovitostí Poznámka: Jedná se o procentní vyjádření průměrné okresní hodnoty po vyloučení čtyř největších magistrátních měst. Do celkových daňových příjmů nebyly vzhledem ke změnám v rozpočtové skladbě započítány správní poplatky a ostatní daně a místní poplatky. Místní rozpočty představují rozpočty obcí + rozpočty okresních úřadů. Zdroj dat: interní materiály Ministerstva financí ČR

Tabulka č. 1 dokumentuje pozici okresů Ústeckého kraje v celorepublikovém rámci. Z hlediska příjmů je patrná především značně podprůměrná výtěžnost DPFOP ve všech okresech. To souvisí s všeobecně nižší aktivitou ve sféře malého a středního podnikání a s

I - 38


vysokou nezaměstnaností, která způsobuje nižší koupěschopnost obyvatel a snižuje tedy i tržby živnostníků v tomto regionu. Naproti tomu okresy Ústí nad Labem a Most se vyznačují vysoce nadprůměrným výnosem z DPFOZČ. To je dáno alokací daně podle lokalizace tzv. pokladen plátce, což v případě zmiňovaných okresů představuje koncentraci velkých podniků, úřadů a dalších institucí. Tento aspekt je ovšem v novém rozpočtovém určení daní zcela zrušen, což se stejně jako předešlé změny v roce 1996 projeví zřetelným snížením nadprůměrných hodnot celkových daňových příjmů ústeckého i mosteckého okresu. Ostatní okresy mají výnos této daně podprůměrný, nejhůře je na tom zemědělsky orientovaný okres Louny. Výnos z DZN je v porovnání s daněmi z příjmů podstatně nižší. Nicméně pro obce v zemědělských oblastech (s velkou rozlohou a vysokým ohodnocením zemědělské půdy) patří často k velmi důležitým zdrojům příjmů. To se projevuje především v okrese Louny, což znamená, že současný systém alokace DZN alespoň z ásti kompenzuje nižší výnosy z DPFOZČ, popřípadě DPFOP. Díky zmiňovaným výnosům z DPFOZČ dosahují okresy Ústí nad Labem i Most poměrně výrazně nadprůměrné daňové výtěžnosti, zatímco okres Louny zřetelně zaostává. Graf č. 9: Daňové příjmy místních rozpočtů v okresech Ústeckého kraje

(v % k průměru ČR)

200,0 150,0

DPFOZČ DPFOP DZN daně celkem

100,0 50,0

ěč ín D

y un Lo

m ěř ic e

Li to

ut ov ho m

e C

pl ic

t M os

Te

Ú

st ín

.L

.

0,0

Legenda a poznámky: viz tab. č. 31 Zdroj dat: interní materiály Ministerstva financí ČR

Z hlediska výdajové stránky rozpočtu je pro Ústecký kraj charakteristická podprůměrná výše kapitálových výdajů. Všech 7 okresů kraje patřilo v období let 1996-1999 mezi 1/4 okresů s nejnižšími kapitálovými výdaji v ČR. Potvrzuje se tak obecný problém zpětné vazby, kdy se hospodářské potíže přenesou následně do veřejného sektoru (tj. i do místních rozpočtů) a naopak. Do budoucna se tak v regionu Ústeckého kraje vytvářejí předpoklady k prohlubování nepříznivé socioekonomické situace.

I - 39


6.2

Diferenciace na úrovni obcí

Vyšší daňové výnosy na 1 obyvatele se obecně více koncentrují do pánevních oblastí, které tvoří hlavní rozvojovou osu kraje (viz mapa č. 7 ). Nízká daňová výtěžnost je naproti tomu charakteristická zejména pro obce děčínského okresu a jihozápad okresu Louny. Vymykající se vysoké hodnoty daňových příjmů některých obcí jsou v ústeckém kraji způsobeny zejména specifickými příjmy z ostatních daní a místních poplatků, daňové spekulace mají váhu nižší. Jedná se především o poplatky kompenzující negativní dopady průmyslových činností nebo využívání přírodních zdrojů (např. těžba uhlí na Chomutovsku). Významným příjmem můžou být i další poplatky, spojené například s využíváním veřejného prostranství nebo s cestovním ruchem, což je také případ některých příhraničních obcí (Hřensko). Diferenciaci obcí z hlediska realizovaných kapitálových výdajů dokumentuje mapa č. 8. Většina největších měst kraje se vyznačuje nízkou investiční aktivitou, a svou vahou tak způsobují nepříznivý výsledek jednotlivých okresů i celého kraje. Z hlediska dalšího rozvoje socioekonomických aktivit to představuje snížení růstového potenciálu vlastních center i celého regionu. Mapa č. 9 naznačuje potenciálně problémové obce z hlediska zadluženosti, která se v souvislosti se změnami v daňovém určení i stavu veřejných financí stává často diskutovaným tématem. Jedná se o průměrnou roční hodnotu salda rozpočtů z let 19971999, což snižuje vliv ročních výkyvů, ovšem jednoznačné závěry lze stanovit až v detailní analýze na úrovni jednotlivých obcí.

6.3

Změny v rozpočtovém určení daní

Obce v ČR mají velmi malou možnost ovlivnit svůj daňový výnos jak přímým (např. nastavením daňových sazeb), tak i nepřímým (např. podporou podnikání) působením. Výše daňového výnosu je dána především systémem alokace daní, který schvaluje parlament. V této souvislosti jsou jedním z negativních rysů ve sféře financování obcí v ČR časté změny v systému daňového přerozdělování. To snižuje možnosti dlouhodobého plánování aktivit obcí, zejména obcí populačně malých, s omezenou strukturou a objemem příjmů. Poslední změny v rozpočtovém určení daní vstoupily v platnost od 1. 1.2001, ovšem s tím, že se jedná pouze o přechodné řešení a systém bude v nejbližších letech opět upravován. Nový systém alokace daní má oproti předešlému systému výrazně nivelizující charakter a příjmy absolutní většiny obcí by měly být touto změnou posíleny. Vzhledem k podprůměrným výnosům z DPFOP budou mít změny v rozpočtovém určení daní pozitivní dopad na celkový objem daňového výnosu Ústeckého kraje i jednotlivých okresů. Největší riziko propadu absolutní výše daňových příjmů připadá na obce s výrazně nadprůměrnými příjmy z DPFOP a DPFOZČ, proto lze očekávat největší relativní ztráty příjmů u obcí v ústeckém okrese. Díky alokaci hlavních daňových příjmů podle kategorizace obcí může finanční situaci obce v novém systému financování značně ovlivnit přirozený pokles počtu obyvatel (znamenající přesun do nižší kategorie), ale rovněž i pokles počtu obyvatel v důsledku osamostatnění části obce. Obce, které se přibližují spodní hranici příslušné kategorie, budou zřejmě také znevýhodněny při získávání úvěru.

I - 40


Pro zvýšení prvku motivace obcí se již připravuje další změna vázaná na sdílené daně, podle které by část daňového výnosu z DPFOZČ měla být alokována podle místa provozovny. Protože pojem provozovna nebyl ještě legislativně vymezen, v současnosti připravovaný návrh počítá s vazbou na počet vykazovaných zaměstnanců v dané obci. To by představovalo posílení rozpočtů velkých obcí a zejména pak některých obcí ústeckého a mosteckého okresu. Vedle zmiňovaných změn v daňovém určení sdílených daní měly být v původním předpokladu provedeny rovněž úpravy ve výběru DZN a ostatních daní a místních poplatků. Tyto změny měly zvýšit aktivitu samospráv a kompenzovat ztráty (většinou jen relativní) obcí se specifickým potenciálem, který se dosud částečně odrážel v alokaci daní z příjmů. Zatím ovšem v návrzích příslušných zákonů nedošlo k potřebné politické shodě. Základní představou změn je zvýšit objem i relativní podíl těchto položek, a posílit tak finanční nezávislost a samostatnost obcí. Pro výběr DZN se proto předpokládá změna ze systému paušálního na systém založený na tržním ocenění nemovitosti. Přechod DZN na tržní ohodnocení ale pravděpodobně způsobí významné prohloubení rozdílů mezi obcemi, protože ve svých důsledcích by došlo často k obdobné alokaci jako v případě sdílených daní, což by relativně znevýhodnilo především malé obce v periferních a zemědělských oblastech. Ve vztahu k výběru ostatních daní a místních poplatků by se měla zejména zvýšit pravomoc obcí pro stanovení příslušného poplatku, popřípadě zavést další nebo jiné poplatky transformované do místních daní. Základem změn by mělo být rozšíření přípustných cenových pásem poplatků. Otevřenou otázkou však zůstává i systém daňových přirážek, nejspíš k daním z příjmů. V problematice ostatních daní a místních poplatků nejsou důsledky případných změn tak zřejmé, z pohledu územní diferenciace obcí záleží hlavně na definitivním znění nových pravidel příslušného zákona. Obecně lze předpokládat, že tato skupina bude vyjadřovat i nadále mnohá specifika obcí a územní diferenciace těchto příjmů bude oproti alokaci dalších daní v mnohém odlišná.

I - 41


7. Infrastruktura 7.1

Doprava

Ústecký kraj leží v koridoru dálkových dopravních tahů vedených od Prahy ve směrech na Drážďany (D8, I/8 - E 55, I. tranzitní železniční koridor, labská vodní cesta), Chemnitz (silnice I/7) a Löbau (silnice I/9). V mezinárodních souvislostech je nejvýznamnější tah Praha - Drážďany, který je součástí IV. transevropského multimodálního koridoru Berlín - Praha Brno - Břeclav - Bratislava - Budapešť - Sofie - Istanbul. Tah váže tři dopravní komunikace: 1. postupně budovaná dálnice D8 Praha - Ústí nad Labem - Krásný Les/Breitenau Drážďany - Berlín - Hamburg, jež nahrazuje stávající silnici I/8 (E55), vedoucí v trase přes Teplice a hraniční přechod Cínovec/Altenberg 2. železniční trať č. 090/815, součást postupně modernizovaného I. tranzitního železničního koridoru Praha - Děčín - Dresden - Berlin - Hamburg - Kiel pro rychlost do 160 km/h, v dlouhodobém výhledu posílen sledovanou vysokorychlostní tratí 3. labská vodní cesta, připravovaná v příhraničním úseku k úpravě plavebních podmínek podle požadavků dohody AGN o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu Pro vnitrostátní dopravu má význam podkrušnohorský tah Děčín - Ústí nad Labem Chomutov (Karlovy Vary), realizovaný silnicí I/13 (E442) a železnicemi 090/130/140. Zmíněné tahy jsou doplněny dalšími dopravními sítěmi, tj. silnicemi I. třídy č. 6 (E48), 15, 27, 28, 30, v regionální a místní úrovni sítí silnic II. a III. třídy, železničními tratěmi celostátního a regionálního významu, dopravně využitelnou vodní cestou řeky Ohře v úseku Terezín soutok s Labem, sítí veřejných vnitrostátních a neveřejných letišť, využívaných pro sportovní létání a hospodářskou činnost, a postupně vymezovanými cyklistickými trasami. Silniční doprava Současná úroveň i kapacita stávajících dopravních sítí, objektů a zařízení není plně uspokojivá a vyhovující. Plošné rozmístění sítě je nepříznivé v okrese Most, komunikačně výrazně izolovaném ve spojení s Prahou a sousedním Saskem, v regionální úrovni v okrese Děčín (nedostatečné silniční spojení okresního města s prostorově odlehlým Šluknovským výběžkem) a v okresech Ústí nad Labem a Litoměřice s omezeným silničním propojením obou břehů Labe. Silnice II. a III. třídy jsou většinou ve špatném technickém stavu, přičemž u řady silnic III. třídy převládá havarijní stav. Nejvýznamnější silniční komunikace vedou v radiálním směru z Prahy na Teplice - Drážďany (D8, I/8) a Chomutov - Chemnitz (R7, I/7), okrajově i Karlovy Vary - Cheb - Bayreuth (R6, I/6). Komunikace jsou doplněny tangenciálním propojením podkrušnohorských měst silnicí I/13 Karlovy Vary - Chomutov - Teplice - Ústí nad Labem - Děčín, částečně realizovanou ve čtyřpruhovém profilu. Nejdůležitějšími probíhajícími či připravovanými stavbami, které zkvalitní dopravní propojení a posílí rozvojový potenciál regionu, jsou:

I - 42


1. dostavba dálnice D8 Praha - státní hranice se SRN (plánované zprovoznění úseků Lovosice – Řehlovice přes České středohoří a Trmice – státní hranice přes Krušné hory v roce 2005) 2. postupná přestavba silnice I/6, protínající jižní okraj Ústeckého kraje, v kategorii R6 (plánované zprovozňování po roce 2006, úseky na území Ústeckého kraje po roce 2010) 3. postupná přestavba silnice I/7 Praha – Chomutov – státní hranice, v úseku Praha – Chomutov v kategorii R7 (některé úseky do roku 2010, zatím zpravidla v polovičním profilu) 4. zkapacitnění dalších úseků silnice I/9 a I/13 (zejména dvoupruhový obchvat Klášterce nad Ohří, čtyřpruhové propojení Klášterec nad Ohří – Chomutov a výstavba čtyřpruhové kladrubské spojky kolem Teplic, vše v letech 2006-2010) Dalšími významnými plánovanými akcemi jsou realizace nového spojovacího úseku mezi silnicemi I/15 a I/28 v úseku Skršín – Odolice s navazující úpravou silnice I/28 v úseku Odolice – Dobroměřice (obojí do roku 2005), což zlepší napojení Mostu na Louny a Prahu, východní obchvat Litoměřic na silnici I/15, výstavba několika přeložek na silnici I/27 Most – Žatec – Podbořany a obchvaty Roudnice nad Labem (II/246) a Rumburku (II/266) (vše po roce 2006). Výhledově se připravuje nové silniční spojení Litvínov – Mníšek – státní hranice se SRN s přímou návazností na silniční síť sousedního Saska i nové přemostění Labe v prostoru obcí Neštěmice, Povrly, Malé a Velké Březno (náhrada za stávající přívoz), variantně po hrázi eventuálního vodního díla Malé Březno. Železniční doprava Páteřním mezinárodním tahem je celostátní železniční dráha č. 090/815 – I. tranzitní železniční koridor (Kiel – Hamburg – Berlin) – Děčín – Ústí nad Labem – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – (Wien), který je součástí IV. transevropského multimodálního koridoru. Jako územní rezerva je v ose IV. transevropského multimodálního koridoru procházejícího Ústeckým krajem sledován koridor vysokorychlostní tratě (VRT) Berlín – Praha – Brno – Vídeň s návazností na balkánsko-jadranská ramena a na radiálu Vídeň – Ostrava – Katovice – Varšava. Koridor VRT je územně fixován ve stopě probíhající rozhraním okresů Ústí nad Labem a Teplice. Ostatní hlavní a nejzatíženější tratě jsou zpravidla dvoukolejné a elektrifikované, vedlejší tratě jsou jednokolejné s motorovým provozem, často v zanedbaném stavu a málo vytížené. Od roku 1994 je v trase Lovosice – Drážďany (železniční trať č. 090/815) provozována kombinovaná doprava systému RO-LA s terminály Lovosice a Dresden-Fridrichstadt. Pro překládku z vody na železnici slouží logistické centrum Děčín. V osobní i nákladní dopravě je v posledních letech patrný významný pokles přepravních objemů, vyvolaný především postupnou redukcí spojů, časoprostorovou neprovázaností v rámci integrovaných dopravních systémů, zastaralou infrastrukturou i vozovým parkem, nízkou kvalitou služeb pro cestující apod. Železniční síť a infrastruktura vyžadují zásadní přestavbu a modernizaci jednotlivých tratí, včetně koncepčního přehodnocení využitelnosti některých regionálních tratí tak, aby dráha mohla být začleněna jako plnohodnotný systém do celkové integrované přepravní struktury pro osobní i nákladní dopravu s působností překračující hranice.

I - 43


Přestavba železniční sítě je v současné době soustředěná na probíhající modernizaci I. tranzitního koridoru na rychlost do 160 km/h. Dokončena již byla modernizace úseků Hrobce – Hněvice v oblasti Roudnice nad Labem (1998, pro rychlost do 160 km/h), Děčín – státní hranice (1999, 140 km/h) a Ústí nad Labem - Lovosice (2001, 120 km/h). Modernizace zbývajících úseků Děčín – Ústí nad Labem (120 km/h, speciální soupravy s výkyvnými skříněmi 140 km/h) a Lovosice – Hrobce (160 km/h) má být dokončena v roce 2002, kdy má začít sloužit celý I. tranzitní koridor. Na modernizaci koridoru navazuje rekonstrukce železniční stanice Děčín (plánované dokončení v roce 2003). Významnou investiční stavbou je také elektrifikace úseku Kadaň – Karlovy Vary (plánované dokončení v roce 2004), čímž bude elektrifikována celá podkrušnohorská železniční trať 130/140 Ústí nad Labem – Cheb. Letecká doprava Ústecký kraj má pro sportovní létání malých letadel k dispozici provozovaná veřejná letiště Chomutov/Pesvice, Most, Raná, Roudnice nad Labem. Původně vojenské letiště Žatec se zpevněnou VPD, umístěné při silnicích I/7 a I/27 v zázemí měst Chomutov, Žatec, Most a Louny, může být jedním ze zásadních potenciálů pro rozvojové aktivity a strategické impulzy rozvoje Ústeckého kraje. Jeho využití pro civilní aktivity je zásadně podmíněno plným uvolněním lokality Armádou ČR. Vodní doprava Ústeckým krajem protékají řeky Labe a Ohře, obě zařazené v koncepci dopravních sítí ČR jako dopravně využitelné vodní cesty. Ohře je sledována pouze jako potenciálně využitelný tok a to v úseku Terezín – soutok s řekou Labe. Labská vodní cesta, jež je součástí IV. transevropského multimodálního koridoru, je pro ČR a Ústecký kraj jedinou spojnicí se sítí západoevropských vodních cest, umožňující přístup do SRN, států Beneluxu, severní Francie a do významných přímořských přístavů. Pro nákladní a rekreační osobní dopravu, provozovanou na území ČR v úseku (Pardubice) – Chvaletice – Ústí nad Labem – Hřensko – státní hranice slouží říční přístavy Ústí nad Labem, Děčín (Rozbělesy, Křešice, Loubí), Hřensko (pouze pro rekreační a vyhlídkovou plavbu) a překladiště Ústí nad Labem (Vaňov, Větruše) a Děčín – Loubí. Výraznějšímu zvýšení objemu zvláště mezinárodní nákladní dopravy brání nedostatečné plavební podmínky ve středním úseku toku od Střekova přes Děčín po Magdeburg. Významnými impulzy pro rozvoj Ústeckého kraje je výhledové zkvalitnění podmínek celoroční splavnosti Labské vodní cesty, podmiňující současně možný razantnější rozvoj a využití přístavů Děčín, Ústí nad Labem a Lovosice. Pro dosažení plavebních podmínek podle evropské dohody AGN musí být vodní cesta upravena tak, aby byly zachovány plavební podmínky ekonomických ponorů lodí po dobu 345 dnů v běžném roce. Podle současné koncepce MDS ČR (04/99) je pro splnění evropských požadavků sledováno tzv. úsporné řešení, které znamená kombinaci etapové výstavby dvou pohyblivých plavebních stupňů, tj. v 1. etapě Prostředního Žlebu, ve 2. etapě Malého Března s úpravou koryta s částečnou prohrábkou dna řeky, cílově s dobudováním plavebního stupně Malé Březno a s plnou prohrábkou říčního dna pro zajištění minimální plavební hloubky dle mezinárodní klasifikace vodních cest V b – VI b.

I - 44


Cyklistická doprava Ústecký kraj je začleněn do sítě základního systému cyklistických tras ČR. Evropského významu dosahuje hlavní trasa č. 2 Praha – Ústí nad Labem – Děčín – státní hranice, která je součástí evropské cyklistické sítě EuroVelo a je sledována jako evropský koridor 7 „Middle Europe Route” vedený severojižním směrem v ose North Cape – Kodaň – Berlín – Praha – Salzburg – Florencie – Řím – Malta. Nadřazeného významu dosahují trasy č. 21 Hřensko – Liberec v návaznosti na příhraniční severní stopu vedenou na Ostravsko a Varšavu a č. 23 směrovanou podkrušnohorským pásem s vazbou na stopu č. 36 ve směru na Chebsko a Frankfurt nad Mohanem. Na nosný systém navazují v celkové koncepci v území postupně vymezované regionální a lokální cyklistické trasy pro každodenní i rekreační dopravu, vázané na vhodné atraktivity, vybraná sídla apod. Rozvoj cyklistiky, úzce koordinovaný s celkovým rozvojem rekreace a turistiky s hranice překračujícími návaznostmi na turisticky zajímavé oblasti, služby a celkový dopravní systém, může v Ústeckém kraji sehrát zásadní roli pro rozvoj cestovního ruchu. Veřejná doprava Veřejná doprava je v Ústeckém kraji zajišťována vlaky, autobusy, případně také rekreačními lodními linkami na Labi. V regionu chybí integrovaný dopravní systém, k němuž by bylo možné využít relativně hustou síť železnic i autobusových linek. Potenciál růstu spočívá také v pokračujícím rozvoji přeshraničních vlakových a autobusových spojů. Hustota železniční sítě i dopravní obslužnost vlaky je v rámci ČR nadprůměrná, zvláště v Mostecké pánvi a podél toku Labe. Hlavním železničním uzlem je Ústí nad Labem, odkud jezdí kromě regionálních spojů i dálkové vlaky do Berlína, Hamburku, Bratislavy, Košic, Budapešti a v létě také do Amsterdamu. Jednotlivé části Ústeckého kraje jsou vlakovými spoji dobře propojené, výjimkou je izolovaně ležící Šluknovský výběžek. Autobusová doprava je organizována z relativně velkého počtu středisek: Varnsdorf, Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Teplice, Most, Chomutov, Louny a Žatec. Některé lokální spoje vyjíždějí také z menších center. Tím je v rámci ČR zajištěna nadprůměrná dopravní obslužnost a propojenost jednotlivých částí kraje autobusovou dopravou, s výjimkou Šluknovského výběžku, některých částí Krušných hor a Českého středohoří a několika odlehlých obcí. Hlavním dopravcem je ČSAD BUS Ústí nad Labem a. s., působící díky síti poboček po celém kraji a doplněný několika lokálními dopravci (zejména Autobusová doprava s. r. o. Podbořany a Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a. s. Chomutov). Městská hromadná doprava se nachází ve městech Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Bílina, Duchcov, Most-Litvínov-Meziboří, Chomutov-Jirkov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Žatec a Louny. Potenciál spočívá ve vytvoření integrovaného systému hromadné dopravy v podkrušnohorských městech s využitím železnic. Hraniční přechody Na hranici se SRN existují v Ústeckém kraji silniční, železniční i říční hraniční přechody a hraniční přechody na turistických stezkách. Přeshraniční návaznosti představují jeden z důležitých předpokladů pro možnou oboustrannou sociální, ekonomickou a hospodářskou provázanost přilehlých příhraničních oblastí. Kromě okresu Most, který je dopravně vůči přilehlé části SRN zcela izolován (se SRN ho spojují pouze 4 turistické stezky), je každý

I - 45


příhraniční okres Ústeckého kraje napojen nadregionálním či regionálním silničním hraničním přechodem na komunikační síť SRN. Nadregionální význam mají hraniční přechody Rumburk/Neugersdorf (I/9), Cínovec/Altenberg (I/8) a Hora Sv. Šebestiána/Reitzenhain (I/7). Okresy Děčín a Chomutov jsou se SRN provázány i železničními hraničními přechody, okres Děčín má také říční hraniční přechod. Pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu slouží síť pěších přechodů a turistických stezek. Četnost hraničních přechodů na turistických stezkách je zvláště vysoká ve Šluknovském výběžku, NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce (vše okres Děčín), v Krušných horách pak především v okresech Most a Chomutov. Pro Ústecký kraj je zásadním přínosem nově zprovozněný kapacitní hraniční přechod Rumburk/Neugersdorf pro všechny druhy vozidel, připravovaná přestavba a rozšíření hraničního přechodu Hora Sv. Šebestiána/Reitzenhain i pro tranzitní nákladní dopravu a připravovaný přechod na dálnici D8 (E55) Krásný Les/Breitenau. Významným nedostatkem je omezení železničního přechodu Vejprty/Bärenstein pouze na osobní dopravu a absence silničních hraničních přechodů v okrese Most (uvažuje se o zřízení regionálního přechodu v oblasti Mníšku). Nepříznivou skutečností je rovněž absence v minulosti zrušené části tratě a hraničního přechodu Dolní Poustevna/Sebnitz, který by mohl umožňovat propojení využitelné pro rekreační dopravu mezi NP České Švýcarsko a NP Saské Švýcarsko.

7.2

Technická infrastruktura

Vodní hospodářství Celé území ČR má vodní zdroje omezené, závislé na srážkách. Velikost celkového ročního odtoku silně kolísá – od cca 8 mld. m3/rok v letech nejsušších po cca 19 mld. m3/rok v letech nejvodnatějších (z toho 64 % odtéká v dlouhodobém průměru hraničním profilem Labe v Ústeckém kraji). Z celkového počtu 21 vybraných nádrží v povodí Ohře a Dolního Labe je na území Ústeckého kraje 12 nádrží. Nejvýznamnější z vodárenských nádrží jsou nádrže Přísečnice (objem cca 50 mil m3, nalepšení 1,011 m3/s) a Fláje (objem 21,6 mil m3, nalepšení 0,585 m3/s). U ostatních vodních nádrží převažuje víceúčelovost s důrazem na ochranu níže položených území a zásobování průmyslu vodou. Nejvyšší účinky mají nádrž Nechranice na Ohři (objem 272,4 mil m3, nalepšení 16,05 m3/s – nádrž není dosud plně využita) a nádrž Kadaň na Ohři (objem 2,6 mil m3, nalepšení 4,1 m3/s) pro potřeby průmyslu. Odtokové poměry jsou dále podstatně ovlivňovány významnými převody vody. Příznivé přírodní podmínky pro vznik i akumulaci povrchového odtoku vody bylo třeba ochránit. Nařízením vlády ČSR č. 10/1979 byla mj. vyhlášena chráněná krajinná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Krušné hory. Rozlohou 1 460 km2 je druhou největší CHOPAV v ČR. Ochrana vodohospodářsky významných území vychází ze zákona o vodách a z principu je i veřejným zájmem. Vedle CHOPAV k nim patří vodárenské toky a jejich povodí. Na území Ústeckého kraje jsou i významné zdroje kvalitní vody podzemní, využívané přednostně k vodárenským účelům. Celková využitelná kapacita severočeské křídy je

I - 46


odhadována na cca 10 m3/s, z toho na území Ústeckého kraje je už dnes pro vodárenství odebíráno cca 600 l/s. Vodní bohatství Ústeckého kraje tvoří i vody termální a minerální. Vydatné termální prameny v Teplicích mají stanovené ochranné pásmo o rozloze 260 km2 (zdroji termálních vod disponuje také okres Děčín). Reálnou a velmi významnou vodohospodářskou kapacitu akumulační i retenční budou tvořit jezera, která vzniknou napuštěním povrchových dolů po ukončené těžbě. Aktuální budou nejdříve jezera lomu Most (325 ha vodní plochy) a lomu Chabařovice (260 ha vodní plochy). Zásobování pitnou vodou Celkovou úroveň zásobování Ústeckého kraje pitnou vodou je nutno hodnotit jako velmi dobrou. V úhrnných hodnotách mezikrajského srovnání v rámci ČR (údaje za rok 1999, zdroj ČSÚ) je Severočeský kraj s 91,8 % obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu na 1. místě mezi kraji ČR (s výjimkou hl. m. Prahy, kde je připojeno 99,9 % obyvatel). Podíl obyvatel zásobovaných z veřejného vodovodu v rámci celé ČR činí 86,9 %. Vysokou infrastrukturní vybavenost kraje potvrzuje dále 1. místo mezi kraji ČR v kapacitě zdrojů vodovodů (16 510 l/s). Všechny okresy Ústeckého kraje jsou zásobovány pitnou vodou v rámci vodárenské soustavy Oblastní vodovod Severní Čechy. Kromě 7 okresů Ústeckého kraje jsou z tohoto systému zásobovány i 3 okresy Libereckého kraje. Zdrojově je vodárenská soustava dotována převážně povrchovou vodou z nádrží v Krušných a Jizerských horách, významné jsou však i odběry podzemních vod ze severočeské křídové pánve. V důsledku zavedení ekonomické ceny vody máme dnes velké rezervy jak ve zdrojích, tak v rozvodech vodárenských sítí – vodárenské kapacity jsou nevyužité. Souhrnně lze konstatovat, že v zásobení pitnou vodou je stav v jednotlivých okresech Ústeckého kraje relativně vyrovnaný díky plošnému překrytí kraje vodárenskou soustavou; zdrojově bohaté západní okresy kraje dotují z CHOPAV Krušné hory zbylou část kraje, kde ovšem přispívá ke kvalitě zásobování podzemní voda (okresy Litoměřice, Děčín). Další rozšiřování Oblastního vodovodu Severní Čechy už nebude co do počtu sídel či obyvatel příliš výrazné a zaměří se – tak jak uvažují okresní koncepce – na náhradu nevyhovujících zdrojů. Ve východní části Ústeckého kraje je problémem vyšší stáří vodovodních sítí a zařízení, která budou vyžadovat vzrůst rozsahu rekonstrukcí. Koncepce zásobování pitnou vodou v dlouhodobém výhledu příštích 15 let se zaměří na výběr kvalitních zdrojů, zlepšení technologií v úpravě vody, opravy a rekonstrukce rozvodových systémů. Počet obyvatel napojených na veřejný vodovod by měl dosáhnout 95 % a přiblížit se tak stavu ve vyspělých zemích EU. Odkanalizování a čištění odpadních vod Úroveň odvětví kanalizací a čistíren stále nedosahuje stavu v zásobování pitnou vodou. Celkovou úroveň v kraji je nutno hodnotit jako průměrnou, i když stav se v posledním desetiletí rychle zlepšuje. Podle údajů ČSÚ za rok 1999 činí podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci v Severočeském kraji 77,3 %, což představuje I - 47


3. místo v mezikrajském srovnání. Globální ukazatele za rok 1999 v čištění odpadních vod řadí Severočeský kraj s 65,8 % obyvatel napojených na kanalizaci s čistírnou odpadních vod (ČOV) na 1. místo v krajích ČR. V Severočeském kraji je rovněž nejvyšší počet provozovaných ČOV – 186, s úhrnnou kapacitou 409 tis. m3/den. V dalším rozvoji se odkanalizování a městské odvodnění zaměří na dobudování systémů v sídlech s vysokou hustotou osídlení (vysoce aktuální je to v Ústí nad Labem, potřebné v Mostě, Teplicích a Chomutově) a dále tam, kde je volná čistírenská kapacita. Podle dlouhodobé prognózy SVS, a. s. uvažuje k roku 2015 s připojením 87 % obyvatel na veřejnou kanalizaci. Rychlé celoplošné řešení čištění odpadních vod je pro společnost ekonomicky neúnosné. Přistupuje se proto k relativnímu výběru lokalit ČOV v závislosti na velikosti zdroje znečištění. SVS: odkanalizování a ČOV do roku 2001 v lokalitách nad 5 000 obyvatel a do roku 2006 v lokalitách nad 2 000 obyvatel. V prognóze příštích 15 let se uvažuje s 82% podílem obyvatel připojených na ČOV. Další prioritou v čištění odpadních vod jsou obce situované v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů, ze kterých jsou odebírány vody pro zásobování dalších oblastí či obcí. K řešení těchto a dalších úkolů musí být (při omezeném zvyšování stočného) využity finanční prostředky ze státního rozpočtu ČR, Státního fondu životního prostředí, dotace z programu PHARE CBC a dotace Spolkového ministerstva ochrany přírody, životního prostředí a jaderné bezpečnosti (SRN). Přeshraniční dopady projektů rozvojového programu Projektu Labe k tomu dávají dostatečné předpoklady. Mimo výše uvedené priority realizace kanalizací a ČOV podle velikostních kategorií sídel je nutno věnovat pozornost i velkým stávajícím ČOV, které nedostatečně eliminují nutrienty, sloučeniny dusíku a fosforu. Modernizovat ČOV v kategorii nad 50 000 ekvivalentních obyvatel (EO) bude nutno k roku 2005 v Mostě, Teplicích a Chomutově. Návazně v kategorii ČOV nad 25 000 EO budou modernizovány ČOV v lokalitách Klášterec nad Ohří, Kadaň, Duchcov a Podbořany. Výrazný přeshraniční dopad bude mít rozestavěná ČOV a kmenová stoka Děčín (68 000 EO, termín dokončení 2001). Stav v odkanalizování a čištění odpadních vod je v okresech Ústeckého kraje málo vyhovující. Přes relativně rychlou výstavbu rozhodujících největších městských ČOV přetrvávají problémy se zajištěním výstavby u dalších menších sídel a i při naplnění koncepce SVS, a. s. na nejbližších 10 – 15 let bude v Ústeckém kraji cca 20 % obyvatel stále bez čištění odpadních vod. Energetika Odvětví energetiky má v Ústeckém kraji vyloženě nadregionální význam v oblasti výroby elektřiny a těžby hnědého uhlí. Velké množství klasických tepelných elektráren, z nichž některé rovněž vyrábějí teplo pro účely vytápění měst, pracuje s nízkou energetickou účinností, což se projevuje ve zvýšené těžbě hnědého uhlí. S tímto přírodním bohatstvím je nutné již v blízké budoucnosti hospodařit daleko lépe. Významným mezníkem v oblasti potřeby energií všeho druhu bude přijetí zákona o hospodaření s energiemi. Povinné energetické audity odhalí nemalé rezervy v energetických úsporách a „uspořené" výkony budou zajišťovat zásobování rozvojových ploch. Zákon předpokládá také zpracování územních energetických konceptů. Rozvoj či útlum energetiky dále silně ovlivní i dokončení privatizace všech uhelných a energetických podniků (výrobních i rozvodných). I - 48


Zásobování elektřinou Všechny stávající zdroje elektřiny jsou ve smyslu zákona č. 309/1991 Sb. ekologizovány. Jedná se o následující elektrárny : Tušimice II , Prunéřov I, Prunéřov II, Počerady I a II, Ledvice, Komořany, Trmice, Ústí n.L, Chemopetrol Záluží. V současné době je uváděna v ČR do provozu druhá jaderná elektrárna Temelín. Dojde tak ke zvýšení přebytku výroby elektrické energie. Pokud se nepodaří zvýšit její vývoz, budou stávající elektrárny „vysunuty“ do provozních špiček s ještě menším využitím. Otevřenou otázkou zůstává konkurenceschopnost vyrobené elektřiny. Na počátku výstavby JET bylo deklarováno podstatné snížení instalovaného výkonu elektráren v severních Čechách. Cílem této myšlenky bylo zlepšení životního prostředí. Sociální dopad odstavení elektráren a snížení těžby uhlí v oblastech s již tak vysokou nezaměstnaností bude nutno řešit s výraznou celostátní účastí. Elektrizační soustava po spuštění JET bude potřebovat především špičkové zdroje, které budou nepřekonatelným konkurentem stávajícím tepelným elektrárnám. Projekčně je připravena výstavba paroplynového cyklu v Ústí nad Labem (240 MW). V úvahu přichází možnost výstavby dalších pružných zdrojů v Mostě (Hrabák, Staré Ervěnice) a na místě dnes nefunkční elektrárny Tušimice I. Zájem potenciálních investorů je dán mimo jiné již vybudovanou rozvodnou soustavou 110, 220 a 400 kV. Zásobování plynem Přes okresy Louny, Most a Chomutov prochází tranzitní plynovod (2xDN 900, 1xDN 1000), který je pro region zdrojem zemního plynu. Předávacím místem pro kraj jsou Bylany (okres Most). Dále je region zásobován z vysokotlakých plynovodů (provozuje s. p. Transgas Praha). Předávacími místy z těchto plynovodů jsou Rochov a Dobříň (okres Litoměřice). Po převodu na zemní plyn je síť dostatečně kapacitní a umožňuje případně další rozšiřování plynofikace. Rozvoj vysokotlakých plynovodů se v území nepředpokládá. Poslední páteřní vysokotlaký plynovod byl vybudován z Nového Boru do Šluknova. Plynofikaci dalších sídel bude nutné zvažovat na základě skutečné poptávky po plynu a podle ekonomických kritérií provozu sítí. Lze konstatovat, že plynofikace větších sídel již byla dokončena. Následná plynofikace dalších sídel si vyžádá investiční podíl obcí. Zásobování teplem Česká republika má v porovnání s evropským průměrem výrazně nadprůměrný počet bytů vytápěných dodávkovým teplem (nad 40 %). U ekologizovaných zdrojů jde tedy o význačný přínos životnímu prostředí. Velké systémy CZT se nacházejí v následujících městech: Kadaň, Teplice, Chomutov, Jirkov, Klášterec nad Ohří, Ústí nad Labem, Trmice, Neštěmice, Most, Litvínov, Litoměřice, Louny, Děčín-Bynov, Žatec, Děčín-Želenice a Bílina. Teplárenství v ČR však musí řešit celou řadu základních problémů (odstranění deformací cen plynu a elektřiny, modernizace soustav CZT, regulace soustav na všech úrovních, zateplování objektů), které se neobejdou bez velkých investic a tím i tlaku na zvyšování cen tepla pro konečné odběratele.

I - 49


V roce 2001, případně 2002 bude uvedena do provozu výtopna Děčín. Energetickými vstupy bude zemní plyn a geotermální energie. Město bude mít moderní systém CZT, který bude patřit mezi vzorové. Města Chomutov a Jirkov jsou vytápěna v současné době z elektráren v Prunéřově. Po dožití těchto zdrojů bude zvažována možnost dodávek tepla z Komořan. Vzhledem k přípravě investice bude nutné učinit rozhodnutí do pěti let. Vzhledem k hospodaření s primárními energetickými vstupy bude nutné hledat cesty k maximálnímu využití odpadního tepla, a to zejména u elektráren v celém regionu. Všechny větší výtopny (Louny, Žatec, Novosedlice, Litoměřice) bude po dožití technologie vhodné řešit jako kogenerační jednotky. Obnovitelné zdroje Na území regionu lze z obnovitelných zdrojů využívat větrnou energii na hřebenu Krušných hor (průměrná roční rychlost větru odpovídá ekonomickému provozu), geotermální energii (využívá se v Děčíně pro ohřev užitkové vody), biomasu (její pěstování na rekultivovaných plochách, údržba lesních porostů) a vodní energii. Největší provozovaná vodní elektrárna je na Střekově. Další výstavba na labském toku je plánována v Malém Březně (okres Ústí n.L.) a v Prostředním Žlebu (okres Děčín). Telekomunikace Po celém území byly položeny páteřní dálkové optické kabely a byly tak vytvořeny základní předpoklady pro vybudování moderního telekomunikačního systému. Všechna větší města mají instalovány moderní digitální technologie a jsou obnovovány místní telekomunikační sítě. Cílem je vyrovnání nabídky a poptávky po zavedení telefonu do konce roku 2000. Velké investiční akce v posledních letech odstranily v regionu vyloženě kritická místa. Instalace moderní digitální technologie umožní pokrýt i výhledové požadavky po telekomunikačních službách. Je logické, že nejmenší sídla, kde měrné náklady na zavedení telefonu jsou mnohonásobně vyšší než ve větších, hustě obydlených sídlech, jsou realizována jako poslední.

I - 50


8. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 8.1

Ochrana přírody a kvalita životního prostředí

Ústecký kraj je z hlediska negativních vlivů na životní prostředí nejzatíženějším regionem České republiky (zejména okresy Chomutov, Most, Teplice). Negativní vlivy se nepříznivě projevují na zdravotních, sociálních a demografických charakteristikách zdejší populace. Přestože došlo v minulých letech k výrazně příznivějším trendům ve vývoji kvality životního prostředí, lze ekologické zátěže z minulých let považovat za jeden z klíčových problémů Ústeckého kraje. V územích devastovaných těžbou nerostů dochází k rekultivaci a revitalizaci území, ekologická rovnováha oblastí poničených v důsledku imisí škodlivin do ovzduší (lesní komplexy) se rekonstruuje. Navrácení ekologické stability čeká též intenzivně zemědělsky obhospodařovanou krajinu (zejména okresy Louny a Litoměřice). Ochrana přírody a krajiny V Ústeckém kraji leží z velkoplošných chráněných území Národní park České Švýcarsko, Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce (okresy Děčín, Ústí n.L.), České středohoří (z Ústeckého kraje okresy Děčín, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí n.L.), Kokořínsko (z Ústeckého kraje pouze malá část okresu Litoměřice), Lužické hory (z Ústeckého kraje pouze okres Děčín). Připravuje se CHKO Střední Poohří. Počet maloplošných chráněných území ilustruje následující tabulka: Tabulka č. 37: Maloplošná chráněná území v Ústeckém kraji Okres, kraj

Plocha celkem

NPR

Maloplošná chráněná území NPP PR

PP

Děčín

670,57

1

3

14

10

Chomutov

755,15

3

2

3

13

Litoměřice

320,78

3

4

7

7

Louny

193,68

3

2

3

9

Most

201,46

2

1

3

3

Teplice

174,93

1

0

4

6

Ústí n. L.

210,24

0

1

4

3

2 526,81

13

13

38

51

Kraj celkem

Zdroj: podklady pro Národní rozvojový plán a připomínky OkÚ

Evropská ekologická síť (EECONET) si klade za cíl vytvořit společnou, územně propojenou síť; naši národní ekologickou síť představuje vymezování územních systémů ekologické stability (ÚSES). Lokální ÚSES jsou zpracovány na cca 90 % plochy území Ústeckého kraje. Horninové prostředí - ložiska nerostných surovin V surovinové základně Ústeckého kraje dominuje hnědé uhlí, jehož zásoby, ověřené v okresech Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem, tvoří cca 90 % prozkoumaných zásob hnědého uhlí v České republice. Z hlediska perspektiv není většina lomů územními limity těžby schválenými Usnesením vlády ČR č. 444/1991 Sb. bezprostředně dotčena. Dlouhodobá intenzivní, převážně povrchová těžba nerostných surovin způsobila přeměnu charakteru a využití rozsáhlých částí okresů Most, Chomutov, Teplice a Ústí nad Labem,

I - 51


cílem bude rekultivace těchto prostorů. Trvalým důsledkem hlubinné těžby nerostů je existence poddolovaných území (rovněž v oblasti Krušnohoří v Ústeckém kraji). V důsledku porušení stability horninového prostředí na svazích vznikají sesuvy (databáze Geofondu). Oblast severních Čech, především Českého středohoří, je jednou z nejvýznamnějších. Z nerudních surovin jsou v Ústeckém kraji významná ložiska kaolínů, jílů a bentonitu (Chomutovsko, Lounsko), stavebního kamene (okresy Děčín, Litoměřice a Teplice), štěrkopísku (okres Litoměřice).

8.2

Znečišťování životního prostředí

Ovzduší K nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší v Ústeckém kraji patří: Elektrárna Ledvice, Teplárna Trmice, Elektrárna Tušimice 2, Elektrárna Počerady, Chemopetrol Litvínov, Teplárna Komořany, Elektrárna Prunéřov 1 a 2, Spolek pro chemickou a hutní výrobu Ústí n. L., SETUZA Ústí n. L., Lovochemie Lovosice, Čížkovická cementárna, Frantschach Pulp & Paper Czech a. s. ve Štětí. Stav úrovně znečištění ovzduší vykazuje zlepšující se tendenci. Celé území Ústeckého kraje je z hlediska imisního zatížení pod nejvyššími přípustnými koncentracemi. Zvláštní situace je u imisí NOx, u kterých na rozdíl od ostatních škodlivin dochází v celorepublikové úrovni ke zvýšení koncentrací. Největší podíl na tomto stavu má enormní nárůst automobilové dopravy (nečištěné spaliny); lokalizace imisního znečistění se váže na základní silniční síť. Na nárůstu imisí NOx se rovněž podílí zvýšený podíl plynofikace malých, středních i velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Hluk Hluk je z asi 85 % způsobován silniční dopravou, největší hlukovou zátěž obyvatelstva sídel způsobuje těžká nákladní doprava. Železniční a letecká doprava zasahuje svými negativními účinky menší počet obyvatel. Hluk dosud není v ČR soustavně monitorován. Nejproblematičtější situace je při průtahu některých silnic (zejména I., resp. II. třídy) zastavěnými územími obcí. Situace bývá řešena obchvaty sídel. Nejvýznamnějším odlehčením pro obyvatelstvo sídel nadměrně zatížených hlukem ze silniční dopravy je převedení velké části dopravní zátěže na rychlostní a dálniční tahy. V tomto smyslu je/bude přínosem zejména vybudování dálnice D8, rychlostní silnice R7 a R6 (jen okrajově, v omezené míře) a zkapacitnění silnice I/13 na čtyřpruh v úseku Chomutov – Ústí nad Labem. Radon V porovnání se situací celé České republiky patří okresy Ústeckého kraje do nadprůměrných (3.-4. stupeň) kategorií celkové radioaktivní zátěže (Barnet, ČGÚ Praha). Celkově nejzatíženější je okres Teplice (5. ze 6 stupňů) a okres Děčín (4. ze 6 stupňů). Staré zátěže Na území Ústeckého kraje existuje několik tisíc bývalých divokých (neřízených) skládek. V minulých letech firma Ingeo s. r. o. Ústí nad Labem provedla evidenci starých a divokých

I - 52


skládek a následný hydrogeologický průzkum vybraných rizikových skládek. U velkého množství skládek již proběhla sanace (hydrogeologický průzkum a opatření k zamezení průniku kontaminantů do okolí v místě) a následná rekultivace. Dosud zůstává neřešena řada starých zátěží (zejména bývalých skládek v působnosti obcí). Odpadové hospodářství – zneškodňování odpadů Úroveň péče o problematiku nakládání s odpady zatím nevykazuje parametry srovnatelné s Evropskou unií (v současné době – příprava nového zákona a navazujících předpisů). Naprosto neuspokojivý je podíl využívání odpadů jako druhotných surovin, nepřiměřený je podíl odpadů ukládaných na skládkách. V nakládání s odpady zůstává hlavním problémem nekoordinovanost aktivit v oblasti nakládání s odpady (např. skládky a spalovny s nevyužitou kapacitou a ekonomickými problémy) jako důsledek liberalizace a absence ÚPN VÚC. Hlavními průmyslovými producenty odpadů jsou: ČEZ a. s., Chemopetrol Group a. s., Lovochemie a. s., Mostecká uhelná a. s., Železárny Chomutov aj. Tuhý komunální odpad (TKO) je na území Ústeckého kraje převážně dosud skládkován, separace a recyklace je nedostatečná, v kraji chybí moderní spalovna TKO. Pozvolna se rozšiřuje separovaný sběr některých komodit TKO v obcích (sklo, plasty, papír) a separace nebezpečných složek TKO (ve sběrných dvorech nebo mobilním, periodicky prováděným svozem – například firmou Ingeo, Krušnohorské služby Modlany v okresech Teplice, Ústí nad Labem a částečně Litoměřice – nebo firmou TSM a. s. a Pavel Barák odpady, s.r.o. v okrese Most). Nejvýznamnějšími zařízeními na zneškodňování odpadu jsou průmyslové skládky (Všebořice, Vrbičany, Růžodol/Most), komunální skládky (Modlany, SONO-Čížkovice/Želechovice, CELIO - Růžodol/Most, Orlík IV - Děčín), spalovny (Trmice, Komořany, Epitetra Ústí n. L., Klášterec n. O., spalovny nemocnic) aj.

I - 53


9. Tabulková část Seznam tabulek:

Tabulka č. 1P: Velikostní struktura obcí podle počtu obyvatel v letech 1991 a 1999 …………... I - 55 Tabulka č. 2P: Propočet HDP Ústeckého kraje 1997 (mil. Kč) …………………………………… I - 55 Tabulka č. 3P: Struktura zaměstnanosti (1 čtvrtletí 2001) ………………………………………… I - 56 Tabulka č. 4P: Vývoj struktura zaměstnanosti _ absolutní hodnoty (1993-1999) ……………….. I - 57 Tabulka č. 5P: Vývoj strukturyzaměstnanosti 1993-1999 (v %) ………………………………….. I - 58 Tabulka č. 6P: Vývoj struktury zaměstnanosti na úrovni okresů 1993-1999 (%) ……………… I - 59 Tabulka č. 7P: Počet studentů na UJEP v Ústí nad Labem ……………………………………… I - 59 Tabulka č. 8P: Počet studentů na detašovaném pracovišti ČVUT Praha v Děčíně ……………. I - 60 Tabulka č. 9P: Přehled stávajících zdrojů elektřiny v Ústeckém kraji …………………………….. I - 60 Tabulka č. 10P: Přehled distribučních rozvoden a velkoodběratelů………………………………. I - 61 Tabulka č. 11P: Přehled hraničních přechodů ……………………………………………………… I - 62 Tabulka č. 12P: Přehled přechodů na turistických stezkách ………………………………………. I - 63

I - 54


Tabulka č. 1P: Velikostní struktura obcí podle počtu obyvatel v letech 1991 a 1999 Rok 1991 velikostní skupina

počet obcí

počet obyvatel

Rok 1999 % obyvatel

počet obcí

počet obyvatel

% obyvatel

do 199

58

7 853

1,0

76

9 884

1,2

200-499

113

37 702

4,6

121

38 491

4,7

500-999

64

44 256

5,4

72

50 814

6,1

1000-1999

37

51 905

6,3

35

49 210

5,9

2000-4999

21

60 872

7,4

23

66 811

8,1

5000-9999

10

68 240

8,3

10

68 903

8,3

10000-19999

8

122 500

14,9

8

125 300

15,1

20000-49999

4

99 214

12,0

4

94 496

11,4

50000-99999

4

231 917

28,1

5

323 242

39,1

100000 a více celkem

1

100 002

12,1

0

0

0,0

320

824 461

100,0

354

827 151

100,0

Zdroj: MV ČR a ČSÚ

Tabulka č. 2P: Propočet HDP Ústeckého kraje v roce 1997 (mil. Kč) Odvětví

ČR

Ústecký kraj

% ČR

Hrubá přidaná hodnota (HPH) bez odpočtu FISIM A+B

Zemědělství, lesnictví, rybolov

73 483

3 281

4,5

C-E

Průmysl celkem

531 419

45 606

8,6

F

Stavebnictví

132 528

11 456

8,6

G

Obchod, opravy spotřebního zboží

179 563

8 040

4,5

H

Hotely, restaurace

37 995

1 821

4,8

120 819

10 680

8,8

64 208

3 022

4,7

I

Doprava, spoje

J

Finanční zprostředkování

K

Komerční služby

191 173

10 284

5,4

L

Veřejná administrativa

69 697

5 431

7,8

M

Školství

52 756

3 688

7,0

N

Zdravotnictví

55 276

4 401

8,0

O

Ostatní služby

39 973

2 796

7,0

HDP/obyv. (Kč)

161 968

144 203

89,0

Zdroj: vlastní odhad Terplanu, a. s.

I - 55


Tabulka č. 3P: Struktura zaměstnanosti (1. čtvrtletí 2001) ČR Zaměstnaní v NH Celkem

tis.

Ústecký kraj %

4 741,2

tis.

100,0

Podíl ÚK na celostátní zaměstnanosti


%

361,5

100

1

7,6

Struktura podle CZ –ICSE Zaměstnanci

3 968,8

83,7

315,5

87,3

1,04

7,9

Zaměstnavatelé

187,9

4,0

12,2

3,4

0,85

6,5

Pracující na vlastní účet

506,1

10,7

31,6

8,8

0,82

6,3

Členové produkčních družstev

50,7

1,1

0,7

0,2

0,17

1,3

Pomáhající rodinní příslušníci

27,5

0,6

1,4

0,4

0,67

5,1

0,3

0,0

…

…

…

…

Ostatní a nezjištění

Struktura podle sektorů NH Zemědělství

225,7

4,8

11,2

3,1

0,65

4,9

Průmysl

1 878,7

39,6

153,7

42,5

1,07

8,2

Služby

2 635,6

55,6

196,4

54,3

0,98

7,5

8,7

2,4

0,63

4,8

Struktura podle OKEČ (odvětví) Zemědělství, myslivost

180,7

3,8

Lesní hospodářství, rybolov

45,1

1,0

2,5

0,7

0,73

5,5

Dobývání nerostů

66,7

1,4

14,4

4,0

2,83

21,6

1 294,1

27,3

88,4

24,4

0,90

6,8

Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody

84,2

1,8

12,2

3,4

1,90

14,5

Stavebnictví

433,7

9,1

38,8

10,7

1,17

8,9

Obchod, opravy

613,0

12,9

44,0

12,2

0,94

7,2

Pohostinství, ubytování

154,1

3,2

9,2

2,6

0,79

6,0

Doprava, sklady, spoje

362,0

7,6

34,8

9,6

1,26

9,6

Peněžnictví, pojišťovnictví

104,2

2,2

5,2

1,5

0,66

5,0

Nemovitosti, služby pro podniky

262,2

5,5

16,4

4,5

0,82

6,3

Veř. správa, obrana, soc. zabezpečení

340,9

7,2

28,8

8,0

1,11

8,4

Školství

305,1

6,4

20,2

5,6

0,87

6,6

Zdravotnictví, veter. a soc. činnost

300,4

6,3

25,5

7,1

1,11

8,5

Ostatní veřejné, soc. a osobní služby

190,8

4,0

12,3

3,4

0,84

6,4

Soukromé domácnosti s personálem

1,6

0,0

…

…

…

…

Exteritoriální organizace a spolky

1,3

0,0

…

…

…

…

Nezjištěno

1,2

0,0

…

…

…

…

I - 56


Tabulka č. 4P: Vývoj struktury zaměstnanosti – absolutní hodnoty (1993-1999) ZAMĚSTNANÍ v NH

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

4 972,0

4 936,5

4 865,7

4 764,1


4 873,5

4 926,8

4 962,6


375,0

337,9

325,8

305,4

284,4

266,9

247,3

Průmysl

2 093,0

2 078,3

2 076,3

2 065,1

2 031,1

1 992,0

1 911,9

Služby

2 405,5

2 510,0

2 560,5

2 601,5

2 621,0

2 606,8

2 604,9 200,7

Struktura podle OKEČ Zemědělství, myslivost Lesní hospodářství, rybolov Dobývání nerostů Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody Stavebnictví

321,6

284,6

264,1

250,4

229,8

217,8

53,4

53,3

61,6

54,9

54,6

49,2

46,6

125,7

99,3

97,3

90,1

88,9

85,8

77,2

1 444,4

1 429,1

1 421,6

1 407,4

1 369,5

1 340,8

1 307,8

98,9

98,2

102,0

100,2

92,0

93,3

83,7

423,9

451,7

455,4

467,5

480,9

472,0

443,2

Obchod, opravy

510,3

589,1

618,6

639,6

658,7

645,5

640,6


148,9

149,4

153,9

155,6

166,2

169,2

157,4


388,1

370,3

381,8

388,2

381,6

378,1

371,0

68,1

81,3

91,5

94,8

96,6

99,7

98,8


219,6

241,6

245,4

256,1

251,9

248,4

256,5


308,4

322,4

302,3

310,6

320,6

322,8

336,5

Školství

315,0

310,6

309,2

311,8

306,4

289,0

286,7


282,1

279,0

283,0

273,0

272,4

267,7

276,6


162,9

162,8

170,4

166,2

161,3

182,5

176,1


1,1

.

1,3

2,0

1,2

1,3

1,8


1,1

1,4

0,8

1,6

1,8

1,5

1,5

2,4

2,1

2,3

1,0

1,3

387,3

378,3

381,1

369,7

352,7


Nezjištěno Celkem

. 399,6

2,1 Ústecký kraj 389,3


23,4

22,5

19,8

19,6

14,8

17,3

16,1

Průmysl

192,8

180,9

173,4

165,5

167,7

161,7

146,6

Služby

183,4

185,3

194,0

193,0

197,8

190,6

190,0

16,3

11,4

14,3

13,1

Struktura podle OKEČ Zemědělství, myslivost Lesní hospodářství, rybolov Dobývání nerostů Zpracovatelský průmysl

19,2

19,6

15,7

4,1

2,8

4,0

3,3

3,4

3,0

3,0

28,9

27,1

22,5

19,0

21,2

16,8

14,9

107,4

102,8

98,5

93,2

93,9

91,7

83,7

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody

13,7

13,3

12,7

12,2

10,3

12,8

11,0

Stavebnictví

42,7

37,6

39,7

41,1

42,3

40,4

36,9

Obchod, opravy

40,6

49,6

50,8

50,7

53,5

48,6

48,1


10,0

10,8

11,9

10,8

10,9

12,3

11,2


40,2

34,8

38,8

38,8

35,5

34,4

36,0


5,3

4,8

7,0

6,7

6,5

6,3

5,1


11,2

11,1

12,2

12,5

11,7

12,2

13,8


18,4

24,5

22,7

20,9

27,2

24,1

25,2

Školství

24,5

19,9

17,8

20,2

19,2

18,2

16,5


21,5

19,7

22,1

21,6

21,1

18,7

20,5


11,5

10,1

9,6

10,1

12,3

15,9

13,4


-

-

.

.

.

.

.


.

.

.

-

-

-

-

Nezjištěno

.

.

1,1

0,8

.

.

-

I - 57


Tabulka č. 5P: Vývoj struktury zaměstnanosti 1993-1999 (v %) ZAMĚSTNANÍ V NH

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

4 972,0

4 936,5

4 865,7

4 764,1


4 873,5

4 926,8

4 962,6


7,7

6,9

6,6

6,1

5,8

5,5

5,2

Průmysl

42,9

42,2

41,8

41,5

41,1

40,9

40,1

Služby

49,4

50,9

51,6

52,3

53,1

53,6

54,7

Struktura podle OKEČ Zemědělství, myslivost

6,6

5,8

5,3

5,0

4,7

4,5

4,2


1,1

1,1

1,2

1,1

1,1

1,0

1,0


2,6

2,0

2,0

1,8

1,8

1,8

1,6

Zpracovatelský průmysl

29,6

29,0

28,6

28,3

27,7

27,6

27,5

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody

2,0

2,0

2,1

2,0

1,9

1,9

1,8

Stavebnictví

8,7

9,2

9,2

9,4

9,7

9,7

9,3

Obchod, opravy

10,5

12,0

12,5

12,9

13,3

13,3

13,4


3,1

3,0

3,1

3,1

3,4

3,5

3,3


8,0

7,5

7,7

7,8

7,7

7,8

7,8


1,4

1,6

1,8

1,9

2,0

2,0

2,1


4,5

4,9

4,9

5,2

5,1

5,1

5,4


6,3

6,5

6,1

6,2

6,5

6,6

7,1

Školství

6,5

6,3

6,2

6,3

6,2

5,9

6,0


5,8

5,7

5,7

5,5

5,5

5,5

5,8


3,3

3,3

3,4

3,3

3,3

3,8

3,7


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Nezjištěno

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

387,3

378,3

381,1

369,7

352,7

Celkem

399,6

0,0 Ústecký kraj 389,3


5,8

5,8

5,1

5,2

3,9

4,7

4,6

Průmysl

48,2

46,5

44,8

43,7

44,0

43,7

41,5

Služby

45,9

47,6

50,1

51,0

51,9

51,5

53,9

Struktura podle OKEČ Zemědělství, myslivost

4,8

5,0

4,1

4,3

3,0

3,9

3,7


1,0

0,7

1,0

0,9

0,9

0,8

0,9


7,2

7,0

5,8

5,0

5,6

4,5

4,2

26,9

26,4

25,4

24,6

24,6

24,8

23,7

3,4

3,4

3,3

3,2

2,7

3,5

3,1

Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody Stavebnictví

10,7

9,7

10,2

10,9

11,1

10,9

10,5

Obchod, opravy

10,2

12,7

13,1

13,4

14,0

13,2

13,6


2,5

2,8

3,1

2,8

2,9

3,3

3,2


10,1

8,9

10,0

10,2

9,3

9,3

10,2


1,3

1,2

1,8

1,8

1,7

1,7

1,4


2,8

2,8

3,2

3,3

3,1

3,3

3,9


4,6

6,3

5,9

5,5

7,1

6,5

7,2

Školství

6,1

5,1

4,6

5,3

5,1

4,9

4,7


5,4

5,1

5,7

5,7

5,5

5,1

5,8


2,9

2,6

2,5

2,7

3,2

4,3

3,8


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Nezjištěno

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

I - 58


Tabulka č. 6P: Vývoj struktury zaměstnanosti na úrovni okresů 1993-1999 (%) Sektor

ČR

Okresy

Kraj Ústí Děčín

Chomutov

Litoměřice

Louny

Most

Teplice

Ústí

13,9 47,0 39,1

17,2 42,7 40,1

1,3 67,5 31,2

2,5 59,8 37,7

0,6 45,2 54,2

13,1 44,9 42,0

13,0 43,5 43,5

1,1 65,7 33,2

1,4 61,0 37,6

0,7 46,5 52,8

10,5 45,1 44,4

9,7 42,1 48,2

1,2 63,5 35,3

1,1 56,7 42,2

0,5 42,2 57,3

9,8 44,8 45,4

7,9 41,9 50,2

1,7 51,8 46,5

0,9 55,8 43,3

0,6 40,8 58,6

9,9 44,7 45,4

11,9 43,1 45,0

1,1 57,5 41,4

0,7 55,6 43,7

1,0 40,5 58,5

9,8 43,6 46,6

11,8 44,4 43,8

1,1 57,3 41,6

0,4 52,3 47,3

0,4 40,5 59,1

8,7 43,3 48,0

9,5 43,4 47,1

0,9 54,9 44,2

0,4 51,1 48,5

0,3 37,8 61,9

1993 Primér I Sekundér II Terciér III

8,8 48,1 43,1

5,5 54,2 40,3

4,9 52,9 42,2

I II III

7,4 47,5 45,1

4,8 53,4 41,8

3,7 50,2 46,1

I II III

6,7 45,9 47,4

3,3 52,1 44,6

2,9 48,2 48,9

I II III

6,1 45,1 48,8

3,3 48,8 47,9

3,1 48,8 48,1

I II III

6,1 45,6 48,3

3,6 50,0 46,4

2,3 50,4 47,3

I II III

5,8 45,2 49,0

3,4 49,0 47,6

2,2 50,7 47,1

I II III

4,9 40,1 55,0

3,0 47,0 50,0

2,0 48,9 49,1

4,9 57,4 37,7 1994 6,2 55,4 39,4 1995 1,1 63,6 35,3 1996 2,7 55,0 42,3 1997 3,4 54,7 41,9 1998 3,5 51,0 45,5 1999 2,8 48,5 48,7

Zdroj: Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v krajích a okresech ČR za příslušné roky

Tabulka č. 7P: Počet studentů na UJEP v Ústí nad Labem Fakulty

obor

stupeň

rok 1994

1995

1996

1997

1998

1999

266

305

272

253

325

441

37

59

333

291

84

135

26

34

35

34

15

10

učitelství 1.st. učitelství 2.st. učitelství pro střední Magisterské školy PEDAGOGICKÁ

učitelství pro ZUŠ informatika ekonomika výroby

Bakalářské

manažerské studium

SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ

hudební teorie a pedagogika

Doktorandské

sociální práce

Bakalářské 31

ekonomie a Inženýrské

inženýrství ŽP ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

management ŽP organiz. a správa ŽP

INSTITUT VÝTVARNÉ KULTURY

44

110

387

Inženýrské

management

užité umění

27

27

26

Bakalářské Bakalářské

ÚSTAV TECHNIKY A ŘÍZENÍ VÝROBY

26

0

5

3

7

9

I - 59


Fakulty

obor

rok

stupeň

CELKEM

1994

1995

1996

1997

1998

1999

323

381

412

673

855

1 013

Zdroj: OkÚ Ústí nad Labem

Tabulka č. 8P: Počet studentů na detašovaném pracovišti ČVUT Praha v Děčíně rok

Fakulta dopravní

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

1995/1996

I. ročník

36 studentů

I. ročník

19 studentů

1996/1997

I. ročník

33 studentů

I. ročník

45 studentů

II. ročník

21 studentů

II. ročník

10 studentů

I. ročník

37 studentů

I. ročník

59 studentů

II. ročník

25 studentů

II. ročník

28 studentů

18 studentů

III. ročník

1997/1998

III. ročník Absolventi 1997/1998 1998/1999

5 studentů

I. ročník

41 studentů

I. ročník

59 studentů

II. ročník

20 studentů

II. ročník

40 studentů

III. ročník

27 studentů

III. ročník

19 studentů

Absolventi 1998/1999 1999/2000

8 studentů

10 studentů

10 studentů

10 studentů

I. ročník

35 studentů

I. ročník

55 studentů

II. ročník

29 studentů

II. ročník

35 studentů

19 studentů

III. ročník

III. ročník Absolventi 1999/2000

20 studentů

22 studentů

13 studentů

Zdroj: OkÚ Děčín

Tabulka č. 9P: Přehled stávajících zdrojů elektřiny v Ústeckém kraji elektrárna

MW

ekologizace

provozovatel

Tušimice II

4x200

ano

ČEZ Praha a.s.

Prunéřov I

4x110

ano

ČEZ Praha a.s.

Prunéřov II

5x210

ano

ČEZ Praha a.s.

Počerady I + II

5x200

ano

ČEZ Praha a.s.

Ledvice

2x110

ano

ČEZ Praha a.s.

Ledvice

1x110

ano

ČEZ Praha a.s.

Komořany

229

ano

1. SZT a. s. Komořany

Trmice

118

ano

Teplárna Ústí n.L. a. s.

Ústí n.L., výhled

220

ano

Elektrárna Úžín a. s.

ano

Chemopetrol Litvínov a. s.

Záluží, T200, T700

Zdroj: SČE, a. s.

I - 60


Tabulka č. 10P: Přehled distribučních rozvoden a velkoodběratelů Okres

DĚČÍN

CHOMUTOV

MOST

LOUNY

LITOMĚŘICE

TEPLICE

ÚSTÍ NAD LABEM

název dle SČE Kovohutě Děčín Děčín Česká Kamenice Velký Šenov Podhájí Varnsdorf Měděnec Málkov VTŽ Jirkov Chomutov jih Stranná VČSA Most sever Most jih CHEZA Litvínov Líšnice Podbořany Žatec Louny Litoměřice-sever Litoměřice-jih Lovochemie Cementárna Libochovice České dráhy Roudnice n.L. Štětí Oldřichov Sklounion Teplice jih České dráhy Doly Úžín Ústí n.L. sever Krásné Březno

místo Děčín Děčín- Želenice Děčín-východ Česká Kamenice Velký Šenov Rumburk Varnsdorf Měděnec Málkov Chomutov Jirkov Chomutov Stranná Komořany Most Most CHZ Litvínov Litvínov Líšnice Podbořany Žatec Louny Litoměřice Litoměřice Lovosice Čížkovice Libochovice Libochovany Roudnice n.L. Štětí Oldřichov Pozorka Teplice Světec Bílina Úžín Božtěšice Kr. Březno

Chemie

Ústí n.L.

Habří Trmice

Habří Trmice

Poznámka: D – distribuce, VO – velkoodběr Zdroj: SČE, a .s.

I - 61

Odběratel ALUSUISSE Děčín s.r.o. SČE a. s. SČE a. s. SČE a. s. SČE a. s. SČE a. s. SČE a. s. SČE a. s. Severočeské doly a. s. VT a. s. Chomutov SČE a. s. SČE a. s. Povodí Ohře a. s. Chomutov MUS a. s. Most SČE a. s. SČE a. s. Chemopetrol Group a. s. SČE a. s. MUS a. s. Most SČE a. s. SČE a. s. SČE a. s. SČE a. s. SČE a. s. Lovochemie a. s. Lovosice Čížkovická cementárna a. s. SČE a. s. České dráhy s. o. SČE a. s. Sepap Štětí a. s. SČE a. s., SČE a. s., SČE a. s. České dráhy s. o. Severočeské doly a. s. Odpojeno SČE a. s. SČE a. s. Spolek pro chem a hut. výrobu a. s. Ústí n.L. Chlumecká a. s.. Teplárna Ústí n.L. a. s.

Druh odběru VO D D D D D D D VO VO D D VO VO D D VO D VO D D D D D VO VO D VO D VO D VO+D D VO VO VO D D

kV 110 110 110 110 110 110 110 110 110 220 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110

VO

110

VO VO

110 110


Tabulka č. 11P: Přehled hraničních přechodů Okres

DĚČÍN

Silniční hraniční přechod (specifikace)

Železniční hraniční přechod (specifikace)

Varnsdorf-Seifhennersdorf (P, C, M, OA, B)

Varnsdorf-Zittau (ŽOS, ŽN)*

Rumburk-Seifhennersdorf (P, C, M, OA)

Rumburk-Ebersbach (ŽOS, ŽN)

Rumburk-Neugersdorf (P, C, M, OA, N, B)

Děčín-Bad Schandau (ŽOS, ŽN)

Říční hraniční přechod (specifikace) Hřensko-Schöna (ŘOS, ŘN)

Jiříkov-Neugersdorf (P, N) Dolní Poustevna-Sebnitz (P, C, M, OA) Hřensko-Schmilka (P, C, M, OA, B)

ÚSTÍ NAD LABEM

TEPLICE

Petrovice-Bahratal (P, C, M, OA, B)

-

-

Cínovec-Zinnwald (P, C, B reg.)

-

-

-

-

-

Hora Sv. Šebestiána-Reitzenhain (P, C, M, OA, B, N reg.)

Vejprty-Bärenstein (ŽOS)

-

Cínovec-Altenberg (P, C, M, OA, B, N) Moldava-Neurehefeld (P, C, M, OA)

MOST

CHOMUTOV

Vejprty-Bärenstein (P, C)

Vysvětlivky: P – pěší, C – cyklisté, M – motocykly, OA – osobní automobily, B – autobusy, B reg. – regionální linkové autobusy, N – nákladní automobily, N reg. – regionální nákladní doprava prováděná držiteli povolení a vozidly evidovanými v okresech Chomutov, Most, Teplice, ŽOS – osobní železniční doprava, ŽN – nákladní železniční doprava., ŘOS - osobní říční doprava, ŘN nákladní říční doprava, * - peážní trať ČD 089 Rybniště - Liberec, vedená po území Německa (de iure nejde o hraniční přechod). Zdroj: MV ČR

I - 62


Tabulka č. 12P: Přehled přechodů na turistických stezkách Okres

DĚČÍN

ÚSTÍ NAD LABEM TEPLICE

MOST

CHOMUTOV

Turistická stezka Dolní Podluží-Waltersdorf (Herrenwalde) Jiříkov - Ebersbach Šluknov/Rožany - Sohland Lipová - Sohland Lobendava/Severní - Steinigtwolmsdorf Lobendava - Langburkersdorf Mikulášovice/Tanečnice - Sebnitz Mikulášovice (Tomášov) - Sebnitz (Hertigswalde) Mikulášovice - Hinterhermsdorf Zadní Doubice - Hinterhermsdorf Hřensko - Schöna Dolní Žleb - Elbradweg - Schöna Jílové/Sněžník - Rosenthal Fojtovice - Fürstenau Moldava - Holzhau Český Jiřetín - Deutschgeorgenthal Nová Ves v Horách – Deutschneudorf Hora Sv. Kateřiny - Deutschkatharinenberg Brandov - Olbernhau Kryštofovy Hamry - Jöhstadt Černý Potok - Jöhstadt Loučná - Oberwiesenthal

Rozsah provozu P, C, L, V´ P, C, V´ P, C P, C, V´ P, C P, C P P, L P, C P, C, L P, C, V´ P, C, V´ P, C, V´ P P, C, L, V´ P, C, L, V´, J P, C, L, V´, J P, C, L, V´ P, C, L, V´ P, C, L P, C P, C, L

Vysvětlivky: P – pěší, C – cyklisté, V – vozíčkáři, V´- vozíčkáři s vozíky bez spalovacích motorů, L lyžaři, J - jezdci na koních. Zdroj: MV ČR

I - 63


1. Hustota obyvatelstva

Počet obyvatel na km 2 do 1000 1000 - 5000 5000 - 10000 10 000 - 30 000 nad 30 000

1:550 000

Doprava

083

08 4

9

098

62

Děčín 13

13

5 13 27

081

1 08

13 2

8

Ústí n.L. 13

Teplice D8

7 13

e

Chomutov

0 14

Litoměřice 8

e

13

130

27

15

114

Louny

e

095

dálnice silnice I. třídy silnice II. třídy železnice

7

16

0

12 6

Ohře

8

095

27

0 12

09 0 072

e

123

D8

123

110

7

Nechranice

113

087 15

096

7

Most

13 130

16 6 1

hraniční přechod

e

letiště hranice okresů

1:550 000

I - 64


2. Nezaměstnanost Podíl vybraných uchazečů o práci ve věku do 19 ve věku nad 50 let vzdělání - ZŠ vzdělání - VŠ délka evidence do 3 měsíců Děčín

délka evidence nad 12 měsíců Teplice Ústí n. L.

Chomutov Most

Litoměřice

Louny Míra nezaměstnanosti do 11,9 12,0 - 14,9 15,0 - 15,9 16,0 - 19,9 nad 20,0

1:550 000

3. Vybavenost obcí TI - vodovod

obce vybavené vodovodem obce bez vodovodu

1:550 000

I - 65


4. Vybavenost obcí TI - kanalizace

obce vybavené kanalizací obce bez kanalizace

1:550 000

5. Vybavenost obcí TI - plynofikace

obce s plynofikací obce bez plynofikace

1:550 000

I - 66


6. Celková vybavenost obcí TI

obce s přítomností všech 3 typů tech. infrastruktury obce s přítomností 2 ze sledovaných typů tech. infrastruktury obce s přítomností 1 ze sledovaných typů tech. infrastruktury obce bez sledovaných typů tech. infrastruktury

1:550 000

7. Průměrné roční daňové příjmy obcí v letech 1997 - 1999 (v Kč/1 ob.)

do 3 500 3 500 - 4 999,9 5 000 - 9 999,9 10 000 - 19 999,9 nad 20 000

1:550 000

I - 67


8. Průměrné roční kapitálové výdaje obcí v letech 1997 - 1999 (v Kč/1 ob.)

do 999,9 1 000 - 4 999,9 5 000 - 9 999,9 10 000 - 19 999,9 nad 20 000

1:550 000

9. Průměrné roční saldo rozpočtů obcí v letech 1997 - 1999 (v Kč/1 ob.)

do -1 000 -999,9 - 0 0,1 - 999,9 1000 - 2 999,9 nad 3 000

1:550 000

I - 68

II. SWOT

PRÚK – SWOT

II. SWOT analýzy jednotlivých priorit Analýza SWOT je klasifikační metoda, která umožňuje souhrnné vyhodnocení socioekonomické analýzy. Vedle toho standardizovaným způsobem vnáší do plánovacího procesu informace, které jsou z důvodu nedostatku dat v socioekonomické analýze obtížně zachytitelné. Cílem SWOT je určit jednoduchou a co možná nejobjektivnější a přehlednou charakteristiku kraje. Zdrojem informací pro analýzu SWOT bylo v tomto případě zobecnění konkrétních analytických poznatků uvedených v aktualizované socioekonomické analýze, kritické posouzení původní SWOT analýzy v PRÚK a využití závěrů cca 5 SWOT analýz, které byly na území kraje zpracovány v minulých 3 letech. Analýzy SWOT jsou celkem čtyři a každá z nich se zaměřuje na jednu z priorit Programu rozvoje Ústeckého kraje. V analýze SWOT jsou vyhodnoceny silné stránky (Strenghts), slabé stránky (Weaknesses), jeho příležitosti (Oportunities) a ohrožení - hrozby (Threats). Silné a slabé stránky hodnotí vnitřní parametry, znaky, případně okolnosti vztahující se k příslušné prioritě – prioritní oblasti (např.: „...výhodné podmínky pro zemědělství a kvalitní půdy v Polabí a Poohří“). Tato část SWOT analýzy se také nazývá „vnitřní analýza“ a má se za to, že se jedná o faktory změnitelné nebo ovlivnitelné aktivitou subjektů v daném kraji/území. „Vnější analýzou“ se označuje druhá polovina SWOT analýzy, která se zabývá příležitostmi a hrozbami vztahujícími se k vnějšímu prostředí. V té se vyhodnocují faktory a okolnosti, které nejsou v převážné míře přímo ovlivnitelné subjekty z řešeného území (např.: „...nedostatek finančních prostředků z vnějších zdrojů (stát, EU) k řešení problémů technické infrastruktury, dopravy a ochrany životního prostředí“).

II - 1

PRÚK – SWOT

Ekonomický rozvoj Silné stránky • výhodná geografická poloha mezi Prahou a hospodářskými centry v SRN • dobré dopravní propojení většiny center uvnitř kraje • zásoby nerostných surovin • velká tradice průmyslové výroby • množství zahraničních investic (menšího rozsahu) • velké množství volných ploch pro další rozvoj • nízké náklady na pracovní sílu • existence lázeňských středisek Teplice, Dubí, Mšené-lázně • významné přírodní a kulturní památky

Slabé stránky • nízký stupeň diverzifikace ekonomické základny • nedostatek zahraničních investic velkého rozsahu • převaha výroby s malou přidanou hodnotou • špatná struktura exportu z kraje (suroviny a meziprodukty) • nedostatek investičních zdrojů a startovacího kapitálu • nízký počet malých a středních podniků • nedostatek infrastruktury vhodné pro rozvoj MSP • nedostatečná propagace a marketing kraje i firem • nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro cestovní ruch, nízká kvalita služeb v cestovním ruchu

Příležitosti • oživení ekonomických aktivit a příliv vnějšího kapitálu v souvislosti s dokončením dálnice D8 • zkapacitnění páteřních komunikací, např. I/13, R7 • podpora rozvoje MSP (hlavně zpracovatelského průmyslu a služeb) ze strany vlády ČR, zejména MPO • schopnost efektivně využívat předvstupní pomoci z předstrukturálních fondů a (po vstupu do EU) strukturálních fondů ze strany České republiky • podpora rozvoje vzájemné přeshraniční spolupráce ze strany vlády ČR, zejména MMR • vyrovnání programů Phare CBC a INTERREG po vstupu do EU a tím vyrovnání podmínek na české i německé straně • snadnější přístup na evropské trhy po vstupu ČR do EU

Rizika • opoždění výstavby dálnice D8 a opoždění modernizace dalších hlavních tahů (železničních i silničních) • stagnace přílivu zahraničního kapitálu • nedostatečná podpora rozvoje MSP ze strany státu • neschopnost využívat efektivně předvstupní pomoci z předstrukturálních fondů a (po vstupu do EU) strukturálních fondů ze strany České republiky • snížení konkurenceschopnosti exportujících firem vlivem příliš silné koruny • tvrdší konkurenční prostředí po vstupu ČR do EU • nepříznivé dopady celosvětového boje s terorismem na vývoj světové ekonomiky

II - 2

PRÚK – SWOT

Rozvoj lidských zdrojů, sociální péče, zdravotnictví a trhu práce Silné stránky • dostatek volné pracovní síly • nízké náklady na pracovní sílu • relativně vysoká technická vzdělanost • dostupnost kvalifikované pracovní síly v některých oborech • mladší věková struktura obyvatelstva ve srovnání s ČR • existence 3 vysokoškolských pracovišť v kraji

Slabé stránky • nadprůměrná míra nezaměstnanosti • špatná vzdělanostní a kvalifikační struktura obyvatel (vysoký podíl osob se základním vzděláním a bez vzdělání) • vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných • nízká profesní i územní mobilita pracovní síly • nedostatečné množství nově vytvářených pracovních míst v MSP • strukturálně nevyvážená nabídka a poptávka na trhu práce ( např. jednostranná kvalifikace pracovníků uvolněných z těžebního průmyslu) • rostoucí podíl skupin nepřizpůsobivého obyvatelstva

Příležitosti • oživení české ekonomiky v souvislosti s její probíhající transformací • schopnost efektivně využívat předvstupní pomoci z předstrukturálních fondů ze strany České republiky • úspěšná implementace Aktivní politiky zaměstnanosti garantované MPSV • úspěšně provedená reforma systému vyplácení sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti • úspěšně provedená reforma školského systému • úspěšně provedená reforma důchodového systému

Rizika • pracovně demotivační systém sociálních dávek – zvyk „žít z podpory” • nárůst nezaměstnaných absolventů škol • odliv kvalifikovaných pracovních sil do zahraničí nebo atraktivnějších oblastí v rámci ČR • nedostatečná a nepružná reakce vzdělávacích institucí na potřeby trhu práce • rozvoj výrob náročných na levnou pracovní sílu – přenos neatraktivních a zastaralých výrob z ciziny • ztráta komparativní výhody v podobě nízkých mezd

II - 3

PRÚK – SWOT

Rozvoj zemědělství a venkova Silné stránky • místně (Litoměřice, Louny) tradiční specializace na intenzivní zemědělství (ovocnářství, zelinářství, chmelařství) • výhodné podmínky pro zemědělství a kvalitní půdy v Polabí a Poohří • v oblastech nepoškozených lesních porostů vysoký potenciál produkce dřeva • existence subjektů hospodařících na větší výměře zemědělské půdy • vysoká míra investic do venkovské infrastruktury v posledních letech

Příležitosti • schopnost efektivně využívat předvstupní pomoci z předstrukturálních fondů (Sapard, Phare) a (po vstupu do EU) strukturálních fondů ze strany České republiky • využití českých podpůrných programů pro podporu zemědělství, lesnictví a rozvoj venkova • rozvoj zpracovatelského průmyslu v návaznosti na zemědělskou výrobu • blízkost silných trhů (Praha, města pánevní oblasti) • možnost využívat vyšších dotací v rámci zemědělské politiky EU po vstupu ČR do EU

Slabé stránky • nedokončená privatizace zemědělské a lesní půdy • pokles až útlum zemědělské výroby v některých oblastech kraje • nízká konkurenceschopnost zemědělského sektoru jako celku • zastaralost technického vybavení, zanedbaná údržba budov • rozšiřování neudržovaných ploch z důvodu neobdělávání půdy • chybějící infrastruktura zejména v malých obcích • nedostatek pracovních příležitostí na venkově • zhoršující se mobilita venkovského obyvatelstva Rizika • další snižování zemědělské produkce jako důsledek poklesu poptávky • zvyšující se konkurence ze zahraničí i ČR (relativně levné zemědělské produkty distribuované prostřednictvím řetězců supermarketů) • nedořešené vlastnické vztahy k půdě • pokračující odliv obyvatel z venkova • vylidňování horských oblastí • stárnutí obyvatelstva na venkově

II - 4

PRÚK – SWOT

Revitalizace a ochrana životního prostředí a rozvoj infrastruktury Silné stránky • vybudovaná rozsáhlá a dostatečně hustá energetická a vodohospodářská infrastruktura • dostatečná kapacita všech sítí pro průmyslovou výrobu a podnikání v centrálních částech celého regionu • modernizovaná telekomunikační síť • dostatek kvalitních vodních zdrojů • hustá železniční i silniční síť • hustá síť veřejné autobusové dopravy • velký rozsah plynofikace – odstranění zdrojů znečišťování ovzduší • nadprůměrný rozsah čištění odpadních vod ve srovnání s ČR • odsíření a snížení prašnosti velkých zdrojů znečištění ovzduší – dramatické zlepšení čistoty ovzduší • fungující monitorování znečištění ovzduší a regulace znečišťujících zdrojů • pokračující rekultivace po těžbě uhlí

Příležitosti • schopnost efektivně využívat předvstupní pomoci z předstrukturálních fondů ze strany České republiky (ISPA, Phare, Sapard) • efektivní využití českých podpůrných programů (SFŽP, Fond dopravy) • investice do dopravní infrastruktury ze strany státu • rozvoj programů na zahlazení následků důlní činnosti a na odstranění starých ekologických zátěží • spuštění jaderné elektrárny Temelín a následné snížení zatížení životního prostředí těžbou hnědého uhlí a výrobou elektřiny • urychlení integračního procesu, vstup ČR do EU a následné čerpání finančních prostředků z Kohezního fondu

Slabé stránky • nevyhovující technický stav železniční sítě a infrastruktury • nevyhovující stav a vedení tras v řadě úseků silnic I. II. a III. třídy a místních komunikací • zatížení měst a obcí tranzitní dopravou – stále málo obchvatů • chybějící napojení na evropskou a českou dálniční síť • nízká prostupnost hranice se SRN • klesající úroveň hromadné dopravy a vzrůst individuální dopravy • velký rozsah devastovaných území a znečištěné půdy, často přímo uprostřed urbanizovaných, hustě zalidněných oblastí • zvyšující se množství odpadů • špatný stav lesních porostů • negativní image kraje a stále ještě v průměru horší životní prostředí ve srovnání s ČR • velký rozsah znečištěných půd v důsledku minulé průmyslové činnosti • rozsáhlá poddolovaná území • konflikt mezi průmyslovými činnostmi a ochranou přírody a životního prostředí Rizika • nedostatek finančních prostředků z vnějších zdrojů (stát, EU) k řešení problémů technické infrastruktury, dopravy a ochrany životního prostředí • oddálení napojení na hlavní dopravní tahy • rostoucí množství odpadů • pokračování těžby či růst těžby uhlí • ekologické a průmyslové havárie • pokračování nízké míry recyklace odpadů

II - 5

III. Strategie rozvoje

PRÚK – strategie rozvoje

III. STRATEGIE ROZVOJE Úvod Vstupním dokumentem pro vytvoření Programu rozvoje Ústeckého kraje je Strategie rozvoje Ústeckého kraje zpracovaná v roce 1999. Metodické pokyny určené pro konstrukci uvedeného programového dokumentu stanovují ve svém prvním postupovém kroku zhodnocení platného strategického dokumentu. Celá metodika však vychází z předpokladu, že je v platnosti úplný soubor legislativních opatření, které realizaci Programu umožní, a že budou plně funkční všechny krajské instituce a orgány, kterým je vlastně výše jmenovaný dokument určen. Současný stav však umožňuje plnění všech úkolů a postupových kroků při tvorbě Programu v omezené podobě. Pro vlastní zhodnocení platných strategických dokumentů je třeba konstatovat, že od dokončení a odsouhlasení vlastní Strategie rozvoje Ústeckého kraje uplynula krátká doba na to, aby bylo možno vlastní výsledky tohoto dokumentu hodnotit ve smyslu vyvolání či potřeby významných změn. Navíc při porovnání s obdobnými dokumenty ostatních krajů lze vidět, že vize, stanovení globálních cílů a na to navazujících problémových okruhů je si na úrovni krajů značně blízké, někdy téměř shodné. V čem lze vidět větší mezikrajovou odlišnost, je skutečnost, že různé kraje dávají různý důraz a váhu na jinak shodně formulované problémové okruhy, strategické cíle i strategické směry. Pohlíží-li se dlouhodobě na celkovou strategickou vizi, globální cíle a problémové okruhy stanovené pro území Ústeckého kraje, je vidět zřetelný posun v rozložení a pořadí důležitosti problematik, které by měly být programově řešeny. Zde, v Ústeckém kraji, bylo ještě v polovině devadesátých let zcela jednoznačně dominantním řešení problematik spojených s tématem „životní prostředí“. Druhá polovina devadesátých let i období budoucí ukazují, že hlavním problémem tohoto regionu momentálně je a zřejmě ještě další léta přetrvá otázka zaměstnanosti jako důsledku změn ekonomického vývoje kraje. Tím však není řečeno, že dříve zdůrazňované řešení environmentální problematiky je již plně zvládnuto. Svědčí o tom i fakt, že jeden z problémových okruhů je této otázce věnován. Z výše uvedeného lze dojít k dílčímu závěru, že krátké období platnosti strategického dokumentu kraje nedává příliš velký prostor k požadovanému kritickému zhodnocení. To bude nepochybně možné až v závěru prvního „programovacího cyklu“, tj. s odstupem čtyř až šesti let. Navíc tento postupový krok zhotoviteli programového dokumentu podle metodiky nepřísluší, což ovšem nevylučuje, že by na některé závěry Strategie nebylo lze mít odlišný pohled či názor. Jako příklad je možné uvést ve Strategii použité a zformulované vnitřní členění kraje. I s vědomím toho, že stávající členění je výsledkem možná i dlouhé diskuse, dovolujeme si zde předložit jiný koncept členění kraje, který se rámcově shoduje s členěním v současnosti platným, avšak agreguje do větších celků v první řadě území celých okresů. Rámcové členění je toto: • oblast pánevní tvořená okresy Chomutov, Most a Teplice • oblast Poohří tvořená okresem Louny

III - 1


• oblast Polabí, resp. Dolního Labe tvořená okresy Litoměřice, Ústí nad Labem a Děčín Pro oblast pánevních okresů je nejvýraznějším společným znakem těžební činnost a navazující aktivity. Těžištěm zůstává území okresu Most. Z dále uvedených okresů lze považovat za okres s významnými těžebními aktivitami okres Chomutov. Teplicko již nese znaky okraje vlivu výše zmíněné činnosti a dělí se na území se stále velkým vlivem těžby a na území s vlivem doznívajícím, respektive nulovým. Z pánevních okresů je možné vyčlenit Lounsko i Ústecko, kde je těžební činnost v útlumu nebo je zcela ukončena. Pro charakter osídlení je příznačné střídání intenzivně osídlených území reprezentované většími městy, respektive skupinami měst, s ostře ohraničenými plochami ovlivněnými důlní činností, které jsou zpravidla slabě osídlené nebo zcela neosídlené. Charakter osídlení v okrajových partiích, hlavně v severní a jižní části zmíněných okresů, je venkovský, se sídly s nízkou hustotou zalidnění i nízkou intenzitou jakékoli ekonomické činnosti. Vnitřně je možné tuto oblast okresů Chomutov, Most a Teplice dále členit na oblast Krušnohoří, pánevní území, České středohoří a část Poohří (jih okresů Chomutov a Most). Oblast Poohří, která je z hlediska své ekonomické úrovně již deset let jednou z nejproblémovějších v rámci České republiky, je dána územím okresu Louny a západní části okresu Litoměřice, kde je hlavní osou řeka Ohře. K nevyhovující ekonomické úrovni přistupuje i řada dalších faktorů, jež negativní trendy vývoje ekonomického prostředí dále umocňují. Jedním z takovýchto faktorů je stávající i prognózovaný demografický vývoj. Území nese všechny znaky prostoru venkovského, dříve udržovaného intenzivní, leč z velké části výrazně státně podporovanou zemědělskou činností, která se po ukončení nebo minimalizaci podpory státu dostala do hluboké krize. Dopady této krize se pak projevují téměř všude. Charakter osídlení je dán poměrně hustou sítí sídel, doplněnou několika malými až středně velkými městy. Typický je ostrý přechod mezi zástavbou sídel a plochami mimo sídla, pro které lze nalézt termín „plochy vhodné k intenzivní zemědělské činnosti”. Jih a jihozápad okresu je oproti většině území více lesnatý a má také vyšší nadmořskou výšku. Do severovýchodní části okresu zasahuje svými charakteristickými, vesměs nezalesněnými vrcholy část Českého středohoří. Oblast Polabí nebo dolního Labe je tvořena územím tří okresů, jejichž jednotícím prvkem je dolní tok řeky Labe (z pohledu ČR) a aktivity soustředěné v jeho blízkosti. K nim je možné přiřadit i existenci dopravních cest celostátního a evropského významu. Tato oblast je dále typická svojí vnitřní rozmanitostí. Některá dílčí území dokonce působí tak, že vazba k dané oblasti je dána pouze momentální správní příslušností do určitého správního celku. Takovýto dojem budí například severní část okresu Děčín (Šluknovsko), jež je pod vlivem dosud výrazného limitujícího prvku - hranic státu, dávajícího tomuto území známku okrajové polohy i významu, v místním podání „punc výběžkovosti”. Vazbu tohoto území k nosnému prvku, jímž je tok řeky Labe, „zajišťuje“ prostý fakt, že větší část tohoto území patří do jeho povodí. Jiná část této oblasti – jih, resp. jihozápad okresu Litoměřice - má stejný charakter jako jinde popsaná oblast Poohří. Pro osídlení této oblasti je typická velká rozmanitost. Těžiště a hlavní body osídlení jsou právě na řece Labi. Všemi těmito oblastmi prochází České středohoří, které má specifické problémy, dané vzájemným působením ochrany přírody v CHKO a zemědělské výroby. Jedná se o specifickou ovocnářskou a pastvinářskou oblast s doplňující ostatní zemědělskou výrobou,

III - 2


která má specifické možnosti stabilizace obyvatelstva a rozvoje. Celé území je velmi řídce osídlené a dopravně hůře obsloužené, což ztěžuje uplatnění jeho obyvatel na trhu práce. Prioritou rozvoje tohoto prostoru je ochrana přírody s přípustnými šetrnými formami turistiky a zemědělská výroba orientovaná na ovocnářství a ve vyšších polohách na pastvinářství. Jiným způsobem, jak lze hodnotit strategii rozvoje kraje, je poznání vnitřní diferenciace úhlu pohledu na Strategií vymezené cíle a směry, jimiž by mělo být těchto cílů dosaženo. Proto také byly osloveny referáty regionálního rozvoje okresů Ústeckého kraje s tím, aby podle svého názoru stanovily své pořadí strategických cílů a směrů jednotlivých problémových okruhů (resp. kritických oblastí) ve vztahu k území svých okresů. Přehled, uvedený v příloze, je souborem strategických cílů a směrů stanovených Strategií rozvoje Ústeckého kraje, přičemž pořadí těchto položek bylo určeno na základě názoru příslušných referátů regionálního rozvoje okresů Ústecka. Předpokládá se, že strategický dokument má své cíle a směry seřazeny podle pořadí důležitosti, jež vyšlo při jeho konstrukci. Zároveň je soubor směrů rozšířen o položky, které se jeví v daném okrese jako důležité. Nenastal případ, kdy by tyto dodatečné formulace nových směrů byly ve více okresech stejné. Při stanovení pořadí některých cílů a směrů nastala v několika případech naprostá shoda.

Hodnocení strategických cílů a směrů Materiál Strategie rozvoje Ústeckého kraje identifikoval a zformuloval celkem 15 strategických cílů v pěti problémových okruzích (kritických oblastech). K vlastnímu naplnění těchto cílů by se mělo dospět pomocí 50 strategických směrů. Cíle a směry jsou v tomto případě stanoveny pro území kraje jako celku. Váha těchto cílů a směrů je však patrná jen tehdy, je-li provedeno jejich zhodnocení z úrovně o řád nižší, tj. z pohledu okresů (přesněji z pohledu referátů regionálního rozvoje Okresních úřadů ). Referáty regionálního rozvoje okresů Ústeckého kraje byly požádány, aby jednotlivým strategickým cílům a směrům přidělily podle svého uvážení pořadí podle jejich důležitosti s tím, že bylo stanoveno pořadí cílů v rámci jednotlivých problémových okruhů (či kritických oblastí). Dále bylo stanoveno pořadí strategických směrů v rámci uvedených strategických cílů. Zároveň byla dána možnost formulace dalších strategických směrů.

Problémový okruh 1 Efektivní využití existujících a potenciálních kapacit kraje V tomto okruhu byla jednoznačně dána priorita strategickému cíli s názvem „Restrukturalizace průmyslu a další rozvoj malého a středního podnikání (MSP)“. Druhým v pořadí je „Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství“. Z výčtu strategických směrů vyvstává podle mínění hodnotitelů jednoznačně „Vytvoření marketingového informačního systému regionu“, druhým je „Podpora rozvoje regionální turistiky, tvorba turistických tras, vytvoření zábavních a sportovních areálů“. Z hodnocení tohoto problémového okruhu, který lze nazvat pracovně „ekonomický rozvoj“, je zřetelně vidět „únava“ z dříve podporovaných odvětví těžkého průmyslu a aktivit a dopadů jej

III - 3


provázejících. Trend, který by měl nastat, spočívá hlavně v diverzifikaci ekonomických činností v regionu.

Problémový okruh 2 Hospodářský a společenský rozvoj sídel Ze strategických cílů byl dán hodnotiteli jako priorita cíl „Humanizace sídel a obnova vesnic“ a jako druhý „Rozvoj malého a středního podnikání v obcích“. V úhrnu strategických cílů tohoto problémového okruhu se ukázaly jako hlavní : • vyvážený rozvoj sídel • zvýšení vědomí sounáležitosti občanů k obci, obnovení a vytvoření tradic regionu • efektivní využití potenciálu měst a obcí V této oblasti je viditelný názorový posun v řešení problematiky z aspektů kvality. Dále je patrná snaha o nápravu skutečnosti, že stále velká část populace kraje nemá nebo nemůže mít to, co můžeme nazvat „zapuštěné kořeny“.

Problémový okruh 3 Rozvoj infrastruktury Rozhodující význam v tomto okruhu byl dán strategickým cílům „Rozvoj dopravní infrastruktury“ a „Rozvoj technické infrastruktury.“ Pouze ve dvou okresech byla dána priorita cíli, kterým je zhotovení kvalitní územně plánovací dokumentace pro území kraje. Prvním v pořadí mezi strategickými směry je „Rozšíření kapacity průchodnosti hranic a propojení hlavních pozemních komunikací s EU a se sousedními kraji v ČR“. Zřetelně narůstá vědomí, že bez kvalitního vybavení území kraje sítěmi dopravní a další technické infrastruktury není možný ani jeho ekonomický růst. Každé další zaváhání a zdržení rozvoje infrastruktury se velmi rychle projeví hromaděním problémů negativně ovlivňujících nejen zmíněný rozvoj ekonomický, ale i rozvoj regionu jako celku.

Problémový okruh 4 Revitalizace životního prostředí a životního stylu Nejdůležitějším je v této oblasti řešení problematiky shrnuté do strategického cíle „Trvalá péče o krajinu a revitalizace horských oblastí“ a dále také „Odstranění starých zátěží, zlepšení kvality ovzduší a kvality povrchových vod“. Pouze dva okresy dávají na první pozici strategický cíl „Zlepšení image kraje“ (priorita z podnětu okresu Ústí nad Labem není žádným překvapením). Ze strategických směrů jsou mezi okresy kraje dominantními „Sanace krajiny“ a „Šíření pozitivních informací a osvěta ke změnám prostředí v kraji“.

III - 4


V průběhu uplynulého desetiletí došlo v oblasti životního prostředí k dnes již viditelnému posunu k lepšímu. Tím ale není řečeno, že je problematika již plně zvládnuta. Navíc řada zásahů, které způsobily zlepšení některých prvků životního prostředí, měla negativní vliv ve zcela jiných oblastech.

Problémový okruh 5 Vzdělanost, zaměstnanost a trh práce V tomto okruhu byly definovány pouze dva strategické cíle, přednost přitom byla dána „Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných včetně znevýhodněných skupin“. Ze strategických směrů má prioritu „Rozšíření univerzálnosti studia dle skutečných potřeb trhu práce a zvýšení efektivity jazykového vzdělávání“. Zaměstnanost, nezaměstnanost a trh práce jsou nyní v Ústeckém kraji jedněmi z rozhodujících faktorů, které ovlivňují jeho rozvoj a které již předčily dřívější ekologické problémy, jimiž byl tento kraj v rámci státu (i mimo něj) pověstný. Investice do rozvoje vzdělání je záležitost několikanásobně přesahující svým efektem období platnosti programového dokumentu. Má tedy význam především strategický. Řešení složité situace v oblasti zaměstnanosti vyžaduje opatření, která se musí projevit v podstatně kratším časovém horizontu. Zásadní význam bude mít přizpůsobení kvalifikační skladby obyvatelstva potřebám trhu práce a postupně celkový růst vzdělanostní úrovně obyvatelstva, který by pomohl snižovat celkovou úroveň nezaměstnanosti a zároveň také nezaměstnanost dlouhodobou. Nástrojem pro dosažení tohoto cíle je rozšíření počtu škol a učňovských zařízení a vznik nových vysokých škol či poboček škol stávajících. Toto stanovení pořadí může být jedním z východisek pro stanovení priorit, které budou zahrnuty v dalších postupových krocích programového dokumentu. K problematice priorit je v příloze uvedena jejich formulace ve vztahu k řešenému kraji v podobě použité pro jeden z celostátních dokumentů s tematikou regionálního rozvoje.

Transformace strategické vize a strategických cílů pro horizont Programu rozvoje kraje K formulaci strategické vize a cílů v programovém dokumentu rozvoje Ústeckého kraje lze využít platné Strategie. Rozdíl je však v tom, že naplňování strategické vize hovořící o „…prosperujícím perspektivním kraji, vědomým si vlastního významu, využívajícího vlastní zdroje a kvalitní vazby s okolím, plně využívající klíčového a nezastupitelného postavení v hospodářství republiky, s kvalitním životním prostředím, rozvinutými sídly, kvalitním a kvalifikovaným lidským potenciálem a dobrou image…“ je proces přesahující nejen horizont programového dokumentu, ale i zmíněné Strategie, a to zejména z pohledu druhé části zmíněné formulace této vize. Proces „ztotožnění“ se obyvatelstva s daným regionem je záležitostí několika generací. Jeho úspěšnost je však podmíněna ekonomickou prosperitou a zásadním zlepšením stavu životního prostředí včetně postupného zahlazování následků důlní činnosti.

III - 5


Transformace strategické vize do prostředí Programu rozvoje kraje tkví v tom, že všechny úkony spojené s jeho konstrukcí musí výše citovanou formulaci strategické vize respektovat a stanoveným souborem opatření a aktivit tak přispívat k jejímu naplnění.

Stanovení hlavního cíle Programu rozvoje kraje (PRK) Stanovení hlavního cíle Programu vychází ze dvou rozhodujících dokumentů – Strategie rozvoje Ústeckého kraje a Regionálního operačního plánu (ROP) pro NUTS II – Severozápad. ROP lze považovat za programový dokument, který z metodického pohledu měl následovat po vyhotovení Programu rozvoje kraje a v podstatě měl z něho i vycházet. Z řady příčin byl ROP vytvořen v předstihu a rozdíl tkví v tom, že řeší a stanovuje rozvojový program ve vztahu k možné podpoře ze strany EU. Hlavním cílem ROP pro řešené území je „...posílení a diverzifikace ekonomické základny a řešení problematiky zaměstnanosti“. Tento „hlavní cíl“ lze v postatě použít i pro formulaci hlavního cíle PRK. Hlavní cíl PRK lze vyjádřit těmito body: • zastavení vlivu negativních dopadů strukturálních změn a „nastartování“ • rozvoje ekonomické základny kraje v těchto změněných podmínkách • řešení problematiky zaměstnanosti

Stanovení specifických cílů PRK Aby bylo zabezpečeno plnění hlavního cíle PRK, je třeba získat podporu v řadě dalších dílčích cílů: • zajištění hospodářského rozvoje podporou stávajících výrobních kapacit průmyslu a zemědělství kraje, rozvojem kapacit nových, podporou a obnovou ekonomických činností na venkově • obnova ekologické stability posilované soustavnou kvalitní péčí o krajinu • zajištění dostatečného lidského potenciálu s nezbytnou kvalitativní úrovní, které bude populace kraje muset dosáhnout pro splnění hlavních rozvojových cílů • podpora rozvoje kvalitní struktury sídel, a to jak městského, tak venkovského charakteru, zlepšování dopravní obsluhy území včetně propojení se sousedními oblastmi a zlepšování technické infrastruktury, sloužící ke stabilizaci populace s kvalitativně vysokými parametry.

III - 6


Nové priority a opatření Programu rozvoje Ústeckého kraje V rámci aktualizace Programu rozvoje Ústeckého kraje, s vědomím nutnosti jeho určité závislosti na vnějších zdrojích financování projektů, byla transformována struktura priorit a opatření. Základem transformace bylo přiblížení věcné struktury tohoto programového dokumentu Regionálnímu operačnímu programu regionu Severozápad. Obsahově zůstal původní Program rozvoje kraje na úrovni priorit a opatření zachován, vzájemným přesunem aktivit jednotlivých opatření, jejich cílů a očekávaných výstupů však došlo k tomu, že nová struktura je bližší dokumentům, které pravděpodobně budou realizaci projektů v rámci PRÚK financovat. Jde zejména o to, že jednotlivé externí programy/fondy a jejich části by měly být patrné v úrovni opatření PRÚK. Důsledkem takového přizpůsobení struktury PRÚK je to, že projekty, v rámci PRÚK předkládané, budou moci být jednoznačněji zařazeny k jednotlivým opatřením jak v rámci PRÚK, tak v rámci ostatních programů. To usnadní rozhodování a doporučení regionálních orgánů směrem k jiným institucím. Druhotným faktorem transformace PRÚK na úrovni opatření a priorit je patrně i logičtější obsahové členění dokumentu a tím pak i snazší vyhodnocování cílů programu, respektive jeho jednotlivých opatření. Nové členění priorit pak také více odpovídá i prioritním osám strukturálních fondů, takže Program rozvoje Ústeckého kraje bude v budoucnu snáze zapojitelný do aktuálně se objevujících rozvojových programů. Struktura priorit a opatření Programu rozvoje Ústeckého kraje je následující: Priorita 1: Ekonomický rozvoj Opatření 1.1: Rozvoj malých a středních podniků

Opatření 1.2: Nové investice na zelené louce Opatření 1.3: Revitalizace průmyslových objektů

Opatření 1.4: Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství Priorita 2: Rozvoj lidských zdrojů, sociální péče, zdravotnictví a trhu práce Opatření 2.1: Přizpůsobování pracovní síly trhu práce Opatření 2.2: Zavádění moderních metod a přístupů ve vzdělávání Opatření 2.3: Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných včetně znevýhodněných

skupin Opatření 2.4: Transformace a restrukturalizace v oblasti sociální péče a zdravotnictví Opatření 2.5: Přizpůsobování vzdělávacího systému potřebám trhu práce, zvyšování kvality sekundárního a terciárního školství

III - 7


Priorita 3: Revitalizace a ochrana životního prostředí a rozvoj infrastruktury Opatření 3.1: Rozvoj dopravní infrastruktury Opatření 3.2:Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury Opatření 3.3: Odstranění starých zátěží, rekultivace a revitalizace území zasažených těžbou Opatření 3.4: Ochrana a obnova přírodních území a prvků v krajině Opatření 3.5: Revitalizace a obnova městských sídel Priorita 4: Rozvoj zemědělství a venkova Opatření 4.1: Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel Opatření 4.2: Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství Opatření 4.3: Trvalá péče o krajinu a nezemědělské využití krajiny Opatření 4.4: Revitalizace horských oblastí Priorita 5: Aktivizace institucí v regionu a podpora spolupráce Opatření 5.1: Technická asistence a školení Opatření 5.2: Informační systémy a zpřístupňování informací Opatření 5.3: Aktivity neziskového sektoru Priorita č. 5, Aktivizace institucí v regionu a podpora spolupráce, je ve struktuře PRÚK zcela nová a příliš se neopírá ani o závěry Strategie rozvoje kraje. Z hlediska věcného zaměření dokumentu PRÚK a z hlediska podpory rozvoje kraje samotného není smyslem této priority rozvoj určité specifické oblasti života kraje, ale vytvoření podmínek, které rozvoj v kraji budou usnadňovat. Účelem této priority je posílení institucí, které mají v kraji rozvojové poslání, a posílení jejich spolupráce při přípravě, předkládání a realizaci rozvojových projektů. Z hlediska ostatních priorit se tedy jedná o prioritu „průřezovou“, jejímž smyslem je umožnit a podpořit realizaci ostatních, věcně zaměřených priorit.

Pořadí priorit a opatření Pro zpřehlednění formální struktury dokumentu jsou jednotlivé priority číslovány a číslována jsou i opatření v rámci priorit. Tato čísla však v žádném případě nenaznačují pořadí důležitosti priorit či opatření. Z hlediska realizace PRÚK jsou si priority a opatření v této fázi rovnocenné. Různý význam priorit (a patrně i opatření) bude možné vyjádřit v dalších krocích přípravy implementace Programu. Vyjádření různé váhy a významu priorit a opatření se bude dít především přiřčením různých finančních prostředků na jejich implementaci ve fázi zpracování Prováděcích plánů (viz. kapitola Implementace).

III - 8

HLAVNÍ CÍL PRÚK: • zastavení vlivu negativních dopadů strukturálních změn a „nastartování“ rozvoje ekonomické základny kraje v těchto změněných podmínkách • řešení problematiky zaměstnanosti

DÍLČÍ CÍL : Hospodářský rozvoj zajistit podporou stávajících výrobních kapacit průmyslu a zemědělství kraje, rozvojem kapacit nových, podporou a obnovou ekonomických činností na venkově

DÍLČÍ CÍL: Obnova ekologické stability posilované soustavnou kvalitní péčí o krajinu

PRIORITA 1: Ekonomický rozvoj

DÍLČÍ CÍL: Zajištění dostatečného lidského potenciálu s nezbytnou kvalitativní úrovní, kterou bude populace kraje muset dosáhnout pro splnění hlavních rozvojových cílů

DÍLČÍ CÍL: Rozvoj kvalitní struktury sídel městského i venkovského charakteru, zlepšování dopravní obsluhy území včetně propojení se sousedními oblastmi a zlepšování technické infrastruktury.

PRIORITA 4 : Rozvoj zemědělství a venkova 4.1 Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel 4.2 Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství 4.3 Trvalá péče o krajinu a nezemědělské využití krajiny 4.4 Revitalizace horských oblastí

1.1 Rozvoj MSP 1.2 Nové investice na zelené louce 1.3 Revitalizace průmyslových objektů 1.4 Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství

PRIORITA 2 : Rozvoj lidských zdrojů, sociální péče, zdravotnictví a trhu práce 2.1 Přizpůsobování pracovní síly trhu práce 2.2 Zavádění moderních metod a přístupů ve vzdělávání 2.3 Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných včetně znevýhodněných skupin 2.4 Transformace a restrukturalizace v oblasti sociální péče a zdravotnictví 2.5 Přizpůsobování vzdělávacího systému trhu práce – sekundární a terciární školství

PRIORITA 3 : Revitalizace a ochrana životního prostředí a rozvoj infrastruktury 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury 3.2 Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury 3.3 Odstraňování starých zátěží, rekultivace a revitalizace území postižených těžbou 3.4 Ochrana a obnova přírodních území a prvků v krajině 3.5 Revitalizace a obnova městských sídel

PRIORITA 5 : Aktivizace institucí v regionu a podpora spolupráce 5.1 Technická asistence a školení

5.2 Informační systémy a zpřístupňování informací

5.3 Aktivity neziskového sektoru

IV. Priority a opatření

PRÚK – priority a opatření

IV. PRIORITY A OPATŘENÍ Priorita 1: Ekonomický rozvoj Ekonomika Ústeckého kraje je charakteristická velkým podílem restrukturalizujících se těžkých odvětví, jimž dominují velké podniky. Tato restrukturalizace je úspěšná v různé míře a ještě nebyla dokončena. Vedle toho mají relativně rozsáhlá území charakter ekonomicky slabé periferie. Jedná se hlavně o oblasti Krušných hor, Českého středohoří a do jisté míry i Lounska a Šluknovska. Celé území kraje je tedy v různé míře ekonomicky problémovou oblastí, i když příčiny problémů mohou být rozdílné. Charakter kraje s sebou nese několik hlavních problémů. Za prvé, relativní dostatek průmyslových areálů/objektů, které jsou však v dosti špatném stavu, málo udržované a pro moderní výroby nevhodné, často s různými ekologickými zátěžemi. Za druhé, nedostatek ploch pro nové průmyslové investice na zelené louce, což se špatným image kraje ztěžuje jeho pozici při získávání zahraničních investic – i v dnešní době, kdy je příliv investic do ČR poměrně vysoký. Za třetí, bohatá historie a jedinečnost přírodních území kraje jsou zastíněny „průmyslovým obrazem“ pánevní oblasti, což spolu s nedostatkem patřičné infrastruktury představuje velkou bariéru pro cestovní ruch. Poslední, z hlediska předchozích problémů společnou/průřezovou charakteristikou, je velice slabý sektor malých a středních podniků, malý podnikatelský potenciál ve většině odvětví i území kraje. Klíčovým směrem ekonomického rozvoje kraje je restrukturalizace jednotlivých podniků a zejména ekonomiky kraje jako celku. To znamená zejména modernizaci tradičních odvětví, dále rozvoj nových a posílení dříve marginálních odvětví. Tento proces restrukturalizace ekonomiky kraje půjde několika hlavními cestami: obnovou či hledáním nových využití pro staré průmyslové areály, transformací stávajících podniků a zvýšením jejich konkurenceschopnosti na českém a zejména evropském trhu, získáváním investorů do stávajících firem i do nových odvětví. Nezbytnou a z hlediska dlouhodobého možná nejdůležitější roli bude mít rozvoj sektoru malých a středních podniků, jak z důvodu stabilizace ekonomiky a zvýšení její flexibility, tak z důvodu zvýšení přínosů transformace velkých firem a jejich „navázání“ na místní ekonomiky. Vzhledem k charakteru regionu je významný i rozvoj v oblasti CR, nejen jako nového odvětví a potenciálu pro vznik malých podniků, ale i jako způsobu změny image kraje. Společným jmenovatelem všech uvedených procesů je snaha o vytvoření nových pracovních míst, stabilizaci stávajících míst v konkurenceschopných podnicích a zajištění dlouhodobé nabídky diverzifikovaných příležitostí pro uplatnění pracovní síly v regionu. Priorita 1 bude podporována prostřednictvím opatření: Opatření 1.1: Rozvoj malých a středních podniků Opatření 1.2: Nové investice na zelené louce Opatření 1.3: Revitalizace průmyslových subjektů Opatření 1.4: Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství

IV - 1


Opatření 1.1: Rozvoj MSP Popis: Sektor malých a středních firem v Ústeckém kraji je málo vyvinutý a snadno zranitelný. Velké podniky snižují počty zaměstnanců a malé a střední firmy nemají dostatečnou kapacitu je pojmout. Navíc „podnikatelská kultura“ ve smyslu ochoty nést riziko podnikání a zakládat firmy je relativně nízká.Většina malých a středních podniků v regionu je v sektoru služeb/obchodu, jsou orientovány na vnitřní regionální trh a poskytují pracovní místa citlivě reagující na hospodářské změny. V posledních letech se v regionu objevují zahraniční investoři, kteří představují potenciál pro růst menších firem a přenos know-how. Stejně tak může působit blízkost Spolkové republiky Německa. Proto je pro sektor malých a středních firem důležitý rozvoj výrobních firem a firem specializovaných na výrobní služby. Tyto firmy pak mohou být základem oživení ekonomických aktivit v regionu a zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Cíle: • • • •

restrukturalizace a zvýšení diverzity ekonomiky regionu zvýšení konkurenceschopnosti a stability malých a středních podniků zlepšení podnikatelského prostředí a stimulace zakládání nových firem rozšíření počtu i struktury nabídky pracovních míst

Vhodné aktivity: • • • • • • • •

komplexní informační servis pro MSP vytvoření nebo zpřístupnění finančních zdrojů pro podnikatele (půjčky, garance, asistence) vzdělávací a poradenské akce podpora projektů hospodářských komor, podnikatelských sdružení a RRA zaměřených na rozvoj MSP podpora pronikání MSP na vnější trhy komplexní komunální programy na podporu MSP technologická centra výstavba infrastruktury pro rozvoj podnikání

Kritéria pro posuzování projektů: • • • • •

projekty zahrnující/podporující spolupráci firem projekty na vznik/rozšiřování sub-kontraktů projekty zaměřené na výrobu nebo na spolupráci s výrobními podniky počet nově vytvořených pracovních míst počet nově vzniklých MSP

Typy výstupů: • • • • • •

společné informační systémy pro podnikatele vytvoření nových podnikatelských subjektů vytvoření nových kontraktů ročně (mezi podnikateli i mezi velkými podniky a malými firmami) zvýšení vývozu a nalezení nových kooperačních vazeb stávajícím firmám rozšíření existujících firem finanční podpora podnikatelům

IV - 2


Dopady do ekonomiky kraje: • • •

vytvoření nových pracovních míst zvýšení vývozu MSP z regionu rozvoj odvětví a sektorů, které jsou v regionu nové

Předkladatelé projektů: • • •

obce, jejich sdružení a jimi založené právnické osoby (např. mikroregiony) podnikatelé, podnikatelská sdružení (např. OHK) a ostatní právnické osoby (např. rozvojové agentury) kraj

Cílové skupiny: •

malé a střední podniky

Trvání: Vybrané potenciální zdroje spolufinancování: • • • • •

soubor programů Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci Programu podpory malého a středního podnikání a Sektorového operačního programu Průmysl Phare 2000 – Fond podpory nehmotných faktorů konkurenceschopnosti Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání Regionální programy podpory rozvoje regionů na úrovni NUTS 2 Ostravsko a Severozápad programy Evropské unie pro malé a střední podniky

Vazba na ostatní opatření PRÚK: 1.2 1.3 1.4 2.1 2.3. 2.4. 2.5 3.1 3.2 4.2. 5.1 5.2

Nové investice na zelené louce Revitalizace průmyslových objektů Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství Přizpůsobování pracovní síly trhu práce Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných včetně znevýhodněných skupin Transformace a restrukturalizace v oblasti sociální péče a zdravotnictví Přizpůsobování vzdělávacího systému trhu práce – sekundární a terciální školství Rozvoj dopravní infrastruktury Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství Technická asistence a školení Informační systémy a zpřístupňování informací

IV - 3


Opatření 1.2: Nové investice na zelené louce Popis: Dobrá poloha na trase mezi Prahou a Drážďany a důležité dopravní trasy procházející krajem vytvářejí dobré podmínky pro investice. Potřeba kraje získat vnější investice, a to zejména zahraniční, je vysoká, protože zdejší ekonomika se nachází v procesu restrukturalizace. Je zde přitom nedostatek vlastních kapitálových zdrojů u soukromých i veřejných subjektů. Vnější kapitál hraje velice důležitou roli při urychlení procesu modernizace a restrukturalizace ekonomiky. Multiplikační efekty investic se budou projevovat v tvorbě nových pracovních míst, ve zvýšených příjmech regionu či ve zvýšení exportu. Stejně tak noví investoři přinesou do regionu moderní technologie, otevřou nové trhy a způsobí i změnu podnikatelského klimatu. Stávající malé a střední podniky budou navazovat s příchozími investory nové obchodní kontakty. Cíle: • • •

zvýšení nabídky pracovních příležitostí zlepšení struktury nabídky pracovních příležitostí v kraji rozšíření exportní základny kraje a otevření příležitostí pro sub-kontrakty mezi lokálními firmami

Vhodné aktivity: • • • • • • • • •

vznik nových průmyslových zón - příprava a investice do nových pozemků a budov pro investory budování technické infrastruktury a dopravní infrastruktury ke stávajícím pozemkům marketing investičních příležitostí v kraji informační služby - propagace ploch a budov určených pro investory, poskytování informací o pozemcích a budovách, poradenství pro investory, následné služby pro investory vznik a rozvoj regionálních institucí na podporu přímých investic identifikace potřeb budoucích investorů (očekávané vstupy zajišťované subdodavateli) navazování obchodních a dodavatelských kontaktů s malými a středními podniky, zvyšování kvality subdodávek školení a zaučování pracovních sil

Kritéria pro výběr projektů: • • • •

projekty připravující pozemky/budovy pro konkrétního uživatele projekty připravující větší průmyslové areály na plochách devastovaných průmyslovou výrobou nebo těžbou projekty zhodnocující místní suroviny a výrobky projekty zavádějící nové technologie

Výstupy: • • •

vytvoření katalogu investičních příležitostí prezentace na významných (mezinárodních) veletrzích investičních příležitostí informační systém pro investory – databáze pozemků a budov, informační brožura pro investory, marketingová kampaň v cizině IV - 4


• •

pozemky připravené pro investory – zainvestované a dopravně přístupné průmyslové zóny

Dopady do ekonomiky regionu: • • • •

získání/usídlení nových investorů vznik firem na zpracování místních surovin a využití meziproduktů vytvoření pracovních míst v odvětvích pro kraj nových stabilizace malých a středních podniků


obce, jejich sdružení a jimi založené právnické osoby (např. mikroregiony) podnikatelé (např. investoři), podnikatelská sdružení (např. OHK) a ostatní právnické osoby (např. rozvojové agentury) kraj

Cílové skupiny: • •

investoři malé a střední podniky

Trvání: Potenciální zdroje spolufinancování: •

• • • • • • •

Regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech a Ostravského regionu – Dotační titul 1 – Investiční příprava průmyslových ploch a dalších objektů pro podnikání, revitalizace a oživení zastaralých a nevyužívaných průmyslových areálů Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání – Rozvoj malého a středního podnikání (poskytování informací zahraničním investorům a exportérům, vytváření společných informačních systémů pro podnikání, atd.) Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání – Přímé investice do regionu Regionální rozvojový fond - CRR Podpora rozvoje průmyslových zón – Czechinvest – (Příprava průmyslových zón, Regenerace průmyslových zón, Výstavba a rekonstrukce nájemních hal, Akreditace průmyslových zón) Investiční pobídky pro české a zahraniční firmy - Czechinvest Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie - ČEA Programy podpory ze Státního fondu životního prostředí

Vazba na ostatní opatření PRÚK: 1.1 1.4 2.1 2.3 3.1 3.2 5.1

Rozvoj malých a středních podniků Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství Přizpůsobování pracovní síly trhu práce Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných včetně znevýhodněných skupin Rozvoj dopravní infrastruktury Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury Technická asistence a školení IV - 5


5.2 5.3

Informační systémy a zpřístupňování informací Aktivity neziskového sektoru

IV - 6


Opatření 1.3: Revitalizace průmyslových objektů Popis: Ústecký kraj patří ke starým průmyslovým oblastem České republiky. Extenzivní rozvoj těžkých odvětví především v pánevní oblasti – chemie, těžba uhlí, zpracování železa i neželezných kovů – vedl k výstavbě relativně husté a na svou dobu moderní technické infrastruktury. Na druhou stranu budovy a průmyslová zařízení/technologie jsou často zastaralé a obnovují se jen obtížně. Úpadek mnoha závodů uvedených odvětví způsobil, že na území kraje je množství budov a opuštěných či málo využívaných průmyslových areálů všech velikostí. Průmyslové objekty jsou ve srovnání s jinými oblastmi ČR snáze dostupné, protože jejich vlastnictví je koncentrováno do rukou relativně malého počtu vlastníků. Ekonomická revitalizace průmyslových objektů a pozemků je alternativou pro investice na zelené louce, nicméně k jejímu využití je potřeba značných investic na odstranění starých zátěží a na přípravu pro nové investory. Cíle: • • •

oživení stávajících zanedbaných a nevyužitých objektů využití stávající technické infrastruktury a snížení tlaku na zábor nových ploch průmyslovou výrobou rozšíření nabídky pracovních příležitostí v existujících průmyslových lokalitách

Vhodné aktivity: • • • • • •

odstraňování starých ekologických zátěží na pozemcích a objektech vyhledávání objektů a zpracování projektů na oživení starých průmyslových budov demolice objektů a investiční příprava vzniklých ploch rekonstrukce a technická příprava objektů informační služby - propagace ploch a budov určených pro investory marketing stávajících objektů


projekty připravující budovy pro konkrétního uživatele projekty připravující větší průmyslové areály na plochách devastovaných průmyslovou výrobou nebo těžbou projekty zhodnocující místní suroviny a výrobky, meziprodukty a vedlejší produkty v kraji projekty zavádějící nové technologie

Typy výstupů: • • •

vytvoření katalogu objektů pro další průmyslové využití rekonstruované objekty nové pozemky na místě původních objektů

Dopady do ekonomiky regionu: • • •

získání/usídlení nových investorů ve starých územích nalezení nového funkčního využití devastovaných objektů vytvoření nových pracovních příležitostí

IV - 7



obce, jejich sdružení a jimi založené právnické osoby (např. mikroregiony) podnikatelé (např. investoři), podnikatelská sdružení (např. OHK) a ostatní právnické osoby (např. rozvojové agentury) kraj


investoři stávající podniky

Trvání: Potenciální zdroje spolufinancování: •

• • • • • • •

Regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech a Ostravského regionu – Dotační titul 1 – Investiční příprava průmyslových ploch a dalších objektů pro podnikání, revitalizace a oživení zastaralých a nevyužívaných průmyslových areálů Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání – Rozvoj malého a středního podnikání (poskytování informací zahraničním investorům a exportérům, vytváření společných informačních systémů pro podnikání, atd.) Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání – Přímé investice do regionu Regionální rozvojový fond - CRR Podpora rozvoje průmyslových zón – Czechinvest – (Příprava průmyslových zón, Regenerace průmyslových zón, Výstavba a rekonstrukce nájemních hal, Akreditace průmyslových zón) Investiční pobídky pro české a zahraniční firmy - Czechinvest Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie - ČEA Programy podpory ze Státního fondu životního prostředí

Vazba na ostatní opatření PRÚK: 1.1 2.1 2.3 3.1 3.2 3.3 4.2 5.1 5.2 5.3

Rozvoj malých a středních podniků Přizpůsobování pracovní síly trhu práce Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných včetně znevýhodněných skupin Rozvoj dopravní infrastruktury Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury Odstranění starých zátěží, rekultivace a revitalizace území zasažených těžbou Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství Technická asistence a školení Informační systémy a zpřístupňování informací Aktivity neziskového sektoru

IV - 8


Opatření 1.4: Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství Popis: Cestovní ruch a lázeňství sice není alternativou průmyslového rozvoje kraje, je ovšem vhodným doplňkovým odvětvím zvláště v periferních územích kraje. V odlehlých oblastech, jako je Šluknovsko, některé oblasti Krušných hor nebo Českého středohoří, se může turistický průmysl stát jedním z nosných odvětví. Současně blízkost velkých center osídlení v pánevní oblasti i ve vnitrozemí může nabídnout vyšší standard některých zařízení pro turistiku, pro který v řídce osídlených oblastech nejsou podmínky. Kraj vedle toho má i bohatou historii a množství památek, jejichž využívání je však třeba posílit a vytvořit pro to vhodné podmínky. Cíle: • • •

zvýšení návštěvnosti regionu a prodloužení návštěvnické sezony využití historických a přírodních atraktivit regionu pro rozvoj kraje zlepšení podmínek pro rekreaci, turistiku a preventivní zdravotní péči


vytvoření (provázání) funkčního regionálního turistického informačního systému rozvoj nových produktů (agroturistiky, cyklistických tras a stezek) rozvoj návazných aktivit (půjčovny kol, aut a lodí) podpora rozvoje infrastruktury cestovního ruchu, včetně památek, kulturních a turistických atraktivit (aquaparky, ZOO, naučné stezky a zábavné parky) marketing propagující region/aktivní propagace regionu (Internet, veletrhy, tisk) vytvoření a propojení sítě informačních center


zapojení většího množství subjektů a pokrytí většího území vytvoření nových komplexních produktů CR způsob využití stávajících atraktivit udržitelnost záměrů/(reálnost) záměrů


vzájemně propojená informační centra nová stravovací a ubytovací zařízení, zvýšení kvality stávajících rekonstruované a otevřené památky nové atrakce pro turisty nové komplexní produkty zvýšení marketingové aktivity subjektů v regionu


nová pracovní místa rozvoj či stabilizace okrajových oblastí zvýšení příjmů a zvýšení významu nového odvětví

IV - 9



obce, jejich sdružení a jimi založené právnické osoby (např. mikroregiony) podnikatelé (např. vlastníci a správci turistických atraktivit), podnikatelská sdružení (např. OHK) a ostatní právnické osoby (např. rozvojové agentury) kraj

Cílové skupiny: • • •

obce podnikatelé návštěvníci kraje

Trvání: Vybrané potenciální zdroje spolufinancování: • • • • • • • •

Regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech a Ostravského regionu – Dotační titul 2 – Podpora investic pro rozvoj cestovního ruchu Programy podpory rozvoje cestovního ruchu – MMR ČR Program obnovy venkova – Dotační titul 4 – Rekonstrukce místních komunikací, výstavba cyklistických a pěších stezek Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání (Rozvoj malého a středního podnikání, Rozvoj turistické infrastruktury a služeb, Zlepšení technické infrastruktury) Česká centrála cestovního ruchu (Regionální turistický produkt, Prezentace regionu) Poskytování příspěvků na zachování a obnovu kulturních památek – soubor programů MK ČR Phare CBC – Společný fond malých projektů Česko-německý fond budoucnosti

Vazba na ostatní opatření PRÚK: 1.1 2.1 3.1 3.2 3.3 3.4 4.3 4.4 5.1

Rozvoj malých a středních podniků Přizpůsobování pracovní síly trhu práce Rozvoj dopravní infrastruktury Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury Odstranění starých zátěží, rekultivace a revitalizace území zasažených těžbou Ochrana a obnova přírodních území a prvků v krajině Trvalá péče o krajinu a nezemědělské využití krajiny Revitalizace horských oblastí Technická asistence a školení

IV - 10


Priorita 2: Rozvoj lidských zdrojů, sociální péče, zdravotnictví a trhu práce Ústecký kraj se dlouhodobě potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti, která dosahuje v průměru takřka dvojnásobku hodnot na úrovni České republiky, a rovněž vztah mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce není příznivý. V současné době dochází i v rámci kraje k výraznému prohlubování meziokresních rozdílů v míře nezaměstnanosti. Tento stav byl v průběhu posledních let ovlivněn současným působením více faktorů, v rámci probíhající restrukturalizace ekonomické základny regionu a s odklonem od tradičních odvětví. Nízká vzdělanostní úroveň se odráží i v charakteristikách trhu práce, kde mezi uchazeči o zaměstnání tvoří nejproblematičtější skupinu osoby s nejnižším stupněm vzdělání. Stávající situace s sebou přináší množství sociálně patologických jevů a sociálních tlaků s dopadem na sociálně slabší skupiny obyvatel. V současné fázi ekonomických změn je třeba podporovat flexibilitu pracovní síly, cílenou profesní přípravu v koordinaci s vývojem trhu práce, rozvoj systému vzdělávání a změny ve vzdělávacích přístupech. Priorita 2 bude podporována prostřednictvím opatření: Opatření 2.1: Přizpůsobování pracovní síly trhu práce Opatření 2.2: Zavádění moderních metod a přístupů ve vzdělávání Opatření 2.3: Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných včetně znevýhodněných skupin Opatření 2.4: Transformace a restrukturalizace v oblasti sociální péče a zdravotnictví Opatření 2.5: Přizpůsobování vzdělávacího systému potřebám trhu práce, zvyšování kvality sekundárního a terciárního školství

IV - 11


Opatření 2.1: Přizpůsobování pracovní síly trhu práce S restrukturalizací ekonomiky kraje se stává stále více naléhavou potřeba kvalifikované a adaptabilní pracovní síly pro nová odvětví. Pro uplatnění na trhu práce je třeba nabízet speciální kvalifikační přípravu zaměřenou na posilování schopností odvětvové mobility pracovní síly a přizpůsobivosti poptávce na trhu práce. Opatření směřuje i do oblastí zvyšování kvalifikace zaměstnaných skupin obyvatel Cíle: • •

snížení disproporcí mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce posílení schopnosti pracovní síly reagovat na změny poptávky trhu práce


vznik nových / revize stávajících systémů vzdělávání v podnicích informační a poradenské služby pro zaměstnance a zaměstnavatele rekvalifikační a kvalifikační kurzy pro zaměstnance školení a kurzy pro management podniků aktivity zaměstnavatelů pro zvyšování kvalifikace vlastních zaměstnanců zavádění metod řízení lidských zdrojů v podnicích nové formy zaměstnávání (částečný úvazek, více zaměstnanců na 1 pracovní místo) školení a kurzy s EU certifikáty motivační kursy a poradenství pro sebezaměstnávání

Kritéria pro posuzování projektů: • • • •

vytvoření nových / udržení stávajících pracovních míst vztah projektu ke kvalitativnímu řešení flexibility a adaptability pracovní síly zaměření na perspektivní obor / nové technologie zapojení MSP (do 100 zaměstnanců)

Typy výstupů: • • • • • • •

nová pracovní místa podnikové vzdělávací programy ad hoc praxe a školicí kursy v podnicích kvalifikační/rekvalifikační program pro zaměstnance lepší využívání/výběr pracovních sil školicí kursy a poradenství certifikované podle standardů EU široká nabídka informačních/poradenských produktů


snížení nezaměstnanosti / růst zaměstnanosti zvýšení nabídky kvalifikované pracovní síly v kraji posílení flexibility a profesní mobility pracovní síly

Předkladatelé projektů: •

podnikatelé - zaměstnavatelé, podnikatelská sdružení (např. OHK) a ostatní právnické osoby (např. vzdělávací a školicí zařízení, neziskové organizace)

IV - 12



zaměstnanci i zaměstnavatelé zaměstnaní ohrožení nezaměstnaností zájemci o zaměstnání

Trvání: Potenciální zdroje spolufinancování: • • •

Phare 2000 – Fond rozvoje lidských zdrojů Národní vzdělávací fond – programy Leonardo da Vinci II, Socrates II, Palmif vybrané programy MPO zaměřené na vzdělávání manažerů a odborníků (zavedení a uplatňování „certifikátů“)

Vazba na ostatní opatření PRÚK: 1.1 1.4 2.2 2.5 5.1

Rozvoj malých a středních podniků Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství Zavádění moderních metod a přístupů ve vzdělávání Přizpůsobování vzdělávacího systému potřebám trhu práce, zvyšování kvality sekundárního a terciálního školství Technická asistence a školení

IV - 13


Opatření 2.2: Zavádění moderních metod a přístupů ve vzdělávání Míra vzdělanosti obyvatelstva je jedním z faktorů ovlivňujících celkovou image území a jeho atraktivitu pro potenciální investory s potřebou kvalifikované pracovní síly. Vzdělávací systém dostatečně nepodporuje motivaci k dalšímu učení a rozvoj institutu celoživotního vzdělávání. V této souvislosti je problematická zejména prostupnost školské soustavy (horizontální i vertikální) a aplikace moderních vzdělávacích metod. Cíle: • •

zlepšení kvality vzdělávacího systému kraje zvýšení prostupnosti školského systému

Vhodné aktivity: • • • • • • •

zavádění produktů modulární stavby studia a kreditových systémů zavádění nových forem studia (kombinované, distanční) zavádění metod projektové a kooperativní výuky zavádění informačních a komunikačních technologií ve vzdělávacích zařízeních programy, kurzy pro dospělé v souladu s procesem celoživotního vzdělávání systémy „vnitřní“ evaluace vzdělávacích zařízení realizace „Programů rozvoje škol“

Kritéria pro posuzování projektů: • • •

inovativní přístup míra ovlivnění / změny kvality vzdělávacího procesu orientace na uplatnění v praxi

Typy výstupů: • • • •

nové formy studia a nové vzdělávací programy široce použité informační, komunikační technologie jako integrální součást vzdělávání realizované projekty „Programu rozvoje školy“, transformace vzdělávacího procesu používání nových vzdělávacích metod a technik


zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva rozšíření univerzálních dovedností pracovní síly (IT, komunikace, jazyky…) praktická profesní připravenost absolventů pro uplatnění na trhu práce

Předkladatelé projektů: • • • •

obce, jejich sdružení a jimi založené právnické osoby podnikatelé (např. vzdělávací a školicí agentury), podnikatelská sdružení a ostatní právnické osoby (např. střední, vyšší odborné a vysoké školy) neziskové organizace kraj

IV - 14



žáci, studenti a pedagogové školy

Vybrané potenciální zdroje spolufinancování: • • •

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Phare 2000 – Fond rozvoje lidských zdrojů Národní vzdělávací fond – programy Leonardo da Vinci II, Socrates II, Palmif

Vazba na ostatní opatření PRÚK: 1.1 1.4 2.1 2.5 5.1 5.2

Rozvoj malých a středních podniků Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství Přizpůsobování pracovní síly trhu práce Přizpůsobování vzdělávacího systému potřebám trhu práce, zvyšování kvality sekundárního a terciálního školství Technická asistence a školení Informační systémy a zpřístupňování informací

IV - 15


Opatření 2.3: Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných, včetně znevýhodněných skupin Opatření podporuje tvorbu pracovních míst v souladu s nástroji aktivní politiky zaměstnanosti a rovněž podporuje zaměstnávání skupin obyvatel obtížně se uplatňujících na trhu práce – osob se sníženou pracovní schopností, v předdůchodovém věku, dlouhodobě nezaměstnaných a sociálně slabých. Účinná podpora zaměstnanosti znevýhodněných skupin by měla být realizována zejména ve spolupráci se zaměstnavateli. Cíle: • • •

zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatelstva posílení využívání nových forem zaměstnávání zlepšení vazeb mezi institucemi působícími na trhu práce, zaměstnavateli a vzdělávacími zařízeními


využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) zavádění nových forem zaměstnávání pro osoby ze znevýhodněných skupin aktivity rozvíjející stimulaci nezaměstnaných k sebezaměstnávání odborná příprava u zaměstnavatele vzdělávací a rekvalifikační programy pro znevýhodněné skupiny obyvatel podpora zaměstnavatelů využívajících APZ a zaměstnávající osoby v rámci znevýhodněné skupiny implementace nástrojů zlepšujících „první zapojení do práce“ pro absolventy škol


vnik nových / zachování stávajících pracovních míst zahrnutí znevýhodněných skupin míra zapojení podniků / spolupráce s podniky

Typy výstupů: • • • • •

vzdělávací programy praxe, školení pracovních místa pro znevýhodněné skupiny pracovní místa v rámci APZ nová forma zaměstnání v podniku

Dopady do ekonomiky regionu: • •

snižování nákladů na pasivní politiku snížení počtu uchazečů o zaměstnání, zejména ve znevýhodněných skupinách


podnikatelé - zaměstnavatelé podnikatelé (vzdělávací a školicí agentury), podnikatelská sdružení (např. OHK) a ostatní právnické osoby (např. střední, vyšší odborné a vysoké školy) neziskové organizace kraj

IV - 16



osoby ze znevýhodněných skupin nezaměstnaní

Vybrané potenciální zdroje spolufinancování: • • •

Ministerstvo práce a sociálních věcí Phare 2000 – Fond rozvoje lidských zdrojů Palmif


Rozvoj malých a středních podniků Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství Přizpůsobování pracovní síly trhu práce Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství Technická asistence a školení

IV - 17


Opatření 2.4: Transformace a restrukturalizace v oblasti sociální péče a zdravotnictví Kapacita zařízení sociální péče a zdravotnických zařízení je v jednotlivých okresech dostatečně pokryta, problematická je ovšem mnohdy úroveň některých typů zařízení (podle poskytovaných služeb), jejich lokalizace, kvalita služeb a zejména ve zdravotnictví struktura lůžkového fondu. Na některých místech kraje chybí specializovaná zařízení úplně. Specificky v okrese Děčín se nachází několik zařízení, jejichž problémem je neekonomičnost provozu ve vztahu k velikosti zařízení. Podporu v oblasti sociální péče je třeba zaměřit zejména na zvyšování standardu zařízení, rozšiřování druhů služeb, a to zejména koordinací poskytovaných služeb s využitím systému komunitního plánování, ve zdravotnictví pak restrukturalizací lůžkového fondu. Cíle: • • •

zvýšení standardů kvality zařízení sociální péče a zdravotnických zařízení a využití jejich potenciálu rozšíření druhů služeb a vznik/rozvoj nových subjektů poskytujících služby sociální péče a zdravotnických služeb koordinace služeb systémem komunitního plánování


restrukturalizace lůžkového fondu podpora zkvalitňování a zavádění chybějících služeb zavádění nových druhů a forem služeb zlepšování standardů kvality stávajících zařízení zpracování komunitních plánů péče a programů pro sociální sféru nástroje pro monitorování a vyhodnocování kvality a efektivity služeb


rozsah (územní) dopadů a komplexnost řešení úroveň standardu kvality dosažené realizací projektu udržitelnost řešení soulad s komunitním plánem péče (pokud existuje)


nová / rekonstruovaná / rozšířená zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče zkvalitnění stávající / zavedení nové služby program pro rozvoj sociální sféry komunitní plán péče

Dopady do ekonomiky regionu • • •

zvýšení efektivity systému sociální péče a zdravotnictví zvýšení nabídky v oblasti služeb zlepšení prevence sociálně patologických jevů

IV - 18



obce, jejich sdružení a jimi založené právnické osoby poskytovatelské subjekty sociálních služeb, sociální péče a zdravotnická zařízení nevládní a neziskové organizace příslušného zaměření kraj


obyvatelé Ústeckého kraje skupiny sociálně znevýhodněných obyvatel senioři

Trvání: Vybrané potenciální zdroje spolufinancování: • • • •

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR programy Ministerstva zdravotnictví ČR Česko-německý fond budoucnosti ostatní nadace a fondy

Vazba na ostatní opatření PRÚK: 1.1 2.1 3.1 4.1

Rozvoj malých a středních podniků Přizpůsobování pracovní síly trhu práce Rozvoj dopravní infrastruktury Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel

IV - 19


Opatření 2.5: Přizpůsobování vzdělávacího systému potřebám trhu práce – sekundární a terciární školství Vysoké školy reprezentuje v Ústeckém kraji jediná „krajská“ univerzita (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně), detašované pracoviště ČVUT Praha v Děčíně, pobočka Vysoké školy báňské v Mostě a od roku 2001 detašované pracoviště Vysoké škole finanční a správní Praha v Mostě. Během devadesátých let byla síť středních škol doplněna o nové soukromé střední školy a vyšší odborné školy. V téže době se trh práce naplnil absolventy různých obchodních a manažerských oborů, kteří v současné struktuře a poptávce na trhu práce nenacházejí uplatnění – celkově nabídka na trhu práce neodpovídá poptávce. Nedostatečné je zapojení zaměstnavatelů při formulaci a vlastní realizaci rozvoje obsahu a oborové struktury vzdělávací soustavy. Je potřeba dosáhnout vyšší participace zaměstnavatelů a sociálních partnerů na tvorbě vzdělávacích programů a napomáhat při volbě vzdělávací a profesní orientace. Současně je nezbytné vytvářet podmínky pro přizpůsobování vzdělávacího systému trhu práce na základě znalosti jeho stavu a vývoje. Cíle: • • •

zapojení zaměstnavatelů a sociálních partnerů do tvorby obsahu vzdělávacího procesu zvýšení orientace vzdělávací soustavy na potřeby trhu práce zlepšení informovanosti o trhu práce a možnostech vzdělávání

Vhodné aktivity: • • • • • • • • • • •

účast zaměstnavatelů na tvorbě vzdělávacích programů ve školách spolupráce škol, zejména SOŠ, SOU, se zaměstnavateli na formách výuky, zejména praktických zapojení rodičů do přípravy na profesní orientaci vyhodnocování stavu a potřeb trhu práce (systémy evaluace) zahrnutí problematiky uplatnění na trhu práce do vzdělávacího procesu spolupráce vzdělávacích zařízení a podniků ve výzkumu a vývoji vznik nových školských zařízení vznik nových oborů vznik metodických a koncepčních dokumentů zkvalitňování stávající výuky, oborů vzdělávání učitelů


počet subjektů zapojených v projektu spolupráce veřejného a soukromého sektoru podpora ostatních opatření PRÚK


nová střední, vyšší, vysoká škola nový středoškolský / vysokoškolský obor praxe, zaškolování - praktické formy výuky ve spolupráci se zaměstnavateli studie, analýza trhu práce pro potřeby vzdělávacích zařízení školení, semináře metodické a koncepční dokumenty podporující zaměření opatření

IV - 20



vznik nových pracovních míst snížení počtu osob/uchazečů o práci v evidenci úřadů práce zvýšení zaměstnanosti a udržitelnosti pracovních míst


podnikatelé – zaměstnavatelé podnikatelé (např. vzdělávací a školicí agentury, poradenské instituce), podnikatelská sdružení a ostatní právnické osoby (např. střední, vyšší odborné a vysoké školy) neziskové organizace kraj


žáci, studenti a pedagogové školy zaměstnavatelé

Trvání: Vybrané potenciální zdroje spolufinancování: • • •

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Národní vzdělávací fond – Leonardo da Vinci II, Socrates II, Palmif Phare 2000 – Fond rozvoje lidských zdrojů


Rozvoj malých a středních podniků Přizpůsobování pracovní síly trhu práce Zavádění moderních metod a přístupů ve vzdělávání Technická asistence a školení Informační systémy a zpřístupňování informací

IV - 21


Priorita 3: Revitalizace a ochrana životního prostředí a rozvoj infrastruktury Míra pokrytí území dopravní i technickou infrastrukturou je v Ústeckém kraji vyšší, než je tomu v průměru v České republice. Extenzivní industrializace v letech 1950-1990 s sebou nesla i rozsáhlé investice státu do výstavby nové technické a dopravní infrastruktury. Tyto investice se realizovaly jak ve sféře komunální infrastruktury, tak ve sféře infrastruktury průmyslové. Plynofikace v první polovině devadesátých let, která se uskutečňovala z důvodu odstranění znečištění ovzduší oxidy síry, situaci, zejména v oblasti komunálních plynových sítí v menších obcích, ještě dále zlepšila. Na druhou stranu, vzhledem k průmyslové tradici kraje jsou jeho potřeby v oblasti infrastruktury značné. Vyplývá to jednak z toho, že technická infrastruktura je často nevhodně rozmístěná (výstavba se odehrávala především pro potřeby závodů těžkého průmyslu), anebo zastaralá a nekvalitní z důvodů dlouhé průmyslové historie a vysoké zátěže. Určitá území kraje jsou například z hlediska dopravního napojení ve velice nepříznivé situaci (v okrese Most je limitem nedostatek hraničních přechodů). Obnova a dostavba infrastruktury, a to jak technické, tak dopravní, je jednou z důležitých podmínek vzniku nových a rozvoje stávajících firem. Druhou dimenzí této priority je obnova a ochrana životního prostředí. Z hlediska technických opatření v oblasti infrastruktury bylo v posledních letech v kraji dosaženo značného pokroku. V kraji jsou však velice rozsáhlá devastovaná území, jak po těžbě uhlí, tak ve starých, dnes málo využívaných či částečně opuštěných průmyslových areálech. Extenzivní rozvoj průmyslu nebral ohledy na potřeby ochrany krajiny a v Ústeckém kraji je mnoho území, která jsou industrializací přímo či nepřímo postižena. Revitalizace přímo devastovaných území i ochrana a obnova území a lokalit, které jsou postiženy či ohroženy druhotnými vlivy, jsou klíčovou podmínkou rozvoje nových odvětví v kraji, využití jeho potenciálu pro cestovní ruch, obnovu jeho image a všeobecně pro zlepšení životních podmínek obyvatel. Priorita 1 bude podporována prostřednictvím opatření: Opatření 3.1: Rozvoj dopravní infrastruktury Opatření 3.2: Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury Opatření 3.3: Odstranění starých zátěží, rekultivace a revitalizace území zasažených těžbou Opatření 3.4: Ochrana a obnova přírodních území a prvků v krajině Opatření 3.5: Revitalizace a obnova městských sídel

IV - 22


Opatření 3.1: Rozvoj dopravní infrastruktury Popis: Dopravní infrastruktura je klíčová pro zvyšování konkurenceschopnosti a dostupnosti Ústeckého kraje a hraje důležitou roli při podpoře jeho hospodářského rozvoje. O základním vnějším dopravním napojení Ústeckého kraje je již rozhodnuto a dvě klíčové stavby, které jej definují (dálnice D8 a rekonstrukce tranzitního železničního koridoru Kiel Berlín - Praha – Břeclav – státní hranice), jsou již ve fázi realizace. Nedořešena je zatím otázka Labské vodní cesty. Opatření je zaměřeno zejména na řešení vnitřních dopravních problémů a potřeb kraje, kde i přes relativně hustou silniční síť není uspokojivá situace jak z hlediska dostupnosti všech částí kraje (např. Šluknovský výběžek), tak z hlediska dostatečné kapacity a kvality stávajících komunikací. Dokončování dálnice D8 a dalších kapacitních komunikací (R7, R13) s sebou rovněž nese potřebu řešit dopravní napojení jak přilehlých sídel, tak nově budovaných průmyslových a obchodních zón nebo stávajících rozvojových území. Cíle: • • • • •

dostatečná průchodnost hranic kraje směrem do SRN i do sousedních krajů ČR zkvalitnění dopravní dostupnosti všech sídel a oblastí kraje snížení dopravního zatížení měst zvýšený počet průmyslových a obchodních zón s odpovídajícím dopravním napojením zvýšení bezpečnosti dopravy

Vhodné aktivity: • • • • • • • • • • •

modernizace a zkapacitnění stávajících páteřních dopravních sítí (silničních i železničních) budování dopravních a logistických center budování obchvatů řešení a zajištění dopravní obslužnosti průmyslových a obchodních zón a ostatních obytných území i rozvojových ploch budování dopravní infrastruktury zajišťující vyšší bezpečnost silničního provozu (zejména pro děti a handicapované skupiny) modernizace regionálních železničních tratí zlepšování plavebních podmínek na Labi budování veřejných vnitrostátních letišť koncepční dokumenty řešící dopravní problematiku na úrovni mikroregionů koncepce řešící koordinaci mezi jednotlivými poskytovateli dopravních služeb podpora rozvoje kombinované dopravy


soulad s územním plánem souvislost projektu s koncepčním řešením určitého širšího (nejenom dopravního) problému pozitivní vliv na životní prostředí předpoklad snížení nehodovosti návaznost různých druhů dopravy

IV - 23


Typy výstupů: • • • • • • • •

stavba nebo rekonstrukce rychlostní silnice nebo silnice I. , II. a III. třídy dopravní a logistické centrum komunikace zajišťující dopravní obsloužení průmyslových a obchodních zón kruhové objezdy zachování/zvýšení provozu na regionální železniční trati zplavněný úsek – zlepšení splavnosti nové vnitrostátní letiště koncepční dokumenty řešící dopravní problematiku


usnadnění přepravních toků (vozidel, cestujících, nákladu) v kraji a zkrácení dojezdových časů vznik nových nebo zachovaní stávajících pracovních míst v podnicích a institucích kraje zvýšení obchodních a výrobních kontaktů se sousedními oblastmi SRN




obce podnikatelé návštěvníci kraje


Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání SFDI ISPA POV – Dotační titul 4 – Rekonstrukce místních komunikací

Vazba na ostatní opatření PRÚK: 1.1 1.2 1.3 1.4 2.3 3.3 3.4 4.1 4.2

Rozvoj malých a středních podniků Nové investice na zelené louce Revitalizace průmyslových objektů Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných včetně znevýhodněných skupin Odstranění starých zátěží, rekultivace a revitalizace území zasažených těžbou Ochrana a obnova přírodních území a prvků v krajině Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství

IV - 24


Opatření 3.2: Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury Popis: Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury a zajištění kvality fungování technické infrastruktury je nezbytným předpokladem pro další rozvoj měst a obcí. Z pohledu množství obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů se Ústecký kraj řadí na přední místa v České republice, přesto je mnoho, zejména menších, obcí, které jsou nuceny řešit problém se zajištěním nezávadných zdrojů pitné vody nebo s nutným provedením nákladné rekonstrukce stávajících zařízení úpraven pitné vody. S tím souvisí odkanalizování a čištění odpadních vod, jejichž současný stav je již nevyhovující. Nakládání s odpady a následné využívání odpadů jako druhotných surovin má značné rezervy - skládky a spalovny nejsou plně využívány a potýkají se s ekonomickými problémy. Opatření je zaměřeno na řešení problému rozvoje a modernizace distribučních sítí a úpraven všech druhů technické infrastruktury, jež povede ke zkvalitnění života obyvatel Ústeckého kraje a v neposlední řadě k omezování znečištění životního prostředí a ke zvýšení atraktivity území pro příliv investic. Cíle: • • •

zvýšení kvality technické infrastruktury v území Dobudovat institucionální a organizační uspořádání odpadového hospodářství v rámci kraje při uplatnění principu subsidiarity. zlepšení stavu životního prostředí

Vhodné aktivity: • • • • • • • • • •

výstavba, rekonstrukce a rozšíření kanalizačních sítí výstavba čistíren odpadních vod a rekonstrukce stávajících, modernizace ČOV rekonstrukce, výstavba a rozšíření úpraven vod výstavba telekomunikačních rozvodů a zařízení výstavba a rekonstrukce nadřazených systémů elektrického vedení 110 KV a 22 KV včetně transformačních stanic nebo jejich úpraven využívání obnovitelných zdrojů energie ( vodní, větrné, geotermální, z biomasy ) zpracování a realizace energetického generelu kraje, generelů zásobování teplem realizace koncepce odpadového hospodářství recyklace odpadu všeho druhu, separovaný sběr nebezpečných složek komunálního odpadu likvidace černých skládek

Kritéria pro výběr projektů: • • •

ekonomická efektivnost řešení naléhavost problému územní rozsah řešení


snížení produkce odpadů v kraji minimálně o 15% v období do roku 2006 likvidované černé skládky ekologické skládky sběrný dvůr spalovna IV - 25


• • • • • • • • • •

zařízení pro recyklaci odpadu energetická jednotka obnovitelného zdroje energie a návazná síť čistírny odpadních vod vodovodní síť úpravna vody kanalizační síť plynová síť systém odpadového hospodářství v území systém elektrického vedení telekomunikační rozvody a zařízení


větší atraktivnost kraje pro investory tvorba nových pracovních příležitostí zkvalitnění života obyvatel Ústeckého kraje




obce a obyvatelé Ústeckého kraje podniky a instituce Ústeckého kraje návštěvníci Ústeckého kraje

Trvání: Vybrané potenciální zdroje spolufinancování: • • • • • •

soubor programů Státního fondu životního prostředí Program obnovy venkova Phare CBC – velké infrastrukturní projekty Phare CBC – malé infrastrukturní projekty Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání (Zlepšení technické infrastruktury) Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie

Vazba na ostatní opatření PRÚK: 1.1 1.2 1.3 1.4 2.3 4.1

Rozvoj malých a středních podniků Nové investice na zelené louce Revitalizace průmyslových objektů Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných včetně znevýhodněných skupin Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel

IV - 26


Opatření 3.3: Odstranění starých zátěží, rekultivace a revitalizace území zasažených těžbou Popis: Území Ústeckého kraje bylo v minulosti silně postiženo devastací krajiny v důsledku rozsáhlé lomové i důlní těžby nerostných surovin a následné nedostatečné revitalizace následků této těžby. Extrémní znečištění ovzduší bylo způsobeno zejména rozsáhlými imisemi z elektráren a chemického průmyslu. Přestože se celkový stav znečištění ovzduší začíná zlepšovat, kumulativní vliv minulosti se projevuje jako značný problém při odstraňování starých zátěží a snižování škodlivých látek obsažených v ovzduší a půdě. Je nutné také vyřešit otázku odstraňování bývalých divokých skládek, kterých na území kraje existuje několik tisíc. Rekultivace a revitalizace celého území přinese zvýšený příliv nových investic do kraje i zvýšení zájmu turistů o tuto oblast. Cíle: • • •

dosažení předepsaných limitů znečištění snížení starých zátěží zvýšení podílu rekultivovaných ploch


rekultivace ploch zasažených těžbou nerostných surovin zalesňování odstraňování starých ekologických zátěží aktivity podporující dodržování závazných normativů emisí u všech významných zdrojů na území Ústeckého kraje sanace prostorů znečištěných v minulých letech revitalizace vodních toků, ploch a říčních systémů


stupeň zatížení příslušné oblasti naléhavost problému územní rozsah


rekultivovaná plocha odstranění starých zátěží zalesněná plocha vodní plocha


zvýšení potenciálu území pro cestovní ruch a rekreaci větší atraktivnost území pro investory

Předkladatelé projektů: • •

obce, jejich sdružení a jimi založené právnické osoby (např. mikroregiony) podnikatelé (např. vlastníci a správci turistických atraktivit), podnikatelská sdružení (např. OHK) a ostatní právnické osoby (např. rozvojové agentury) IV - 27


•

kraj

Cílové skupiny: • • • •

obce a obyvatelé Ústeckého kraje podniky a instituce Ústeckého kraje návštěvníci Ústeckého kraje subjekty projíždějící Ústeckým krajem

Trvání: Vybrané potenciální zdroje spolufinancování: • • •

soubor programů Státního fondu životního prostředí vybrané programy Ministerstva životního prostředí ČR vybrané programy Ministerstva zemědělství ČR

Vazba na ostatní opatření PRÚK: 1.1 Rozvoj malého a středního podnikání 3.4 Ochrana a obnova přírodních územních celků a prvků v krajině 4.1 Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel

IV - 28


Opatření 3.4: Ochrana a obnova přírodních území a prvků v krajině Popis: Na území Ústeckého kraje existuje řada ploch a prvků zvláště chráněných území podle zákona č. 114/1992 Sb., z velkoplošných chráněných území zde leží Národní park České Švýcarsko, Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, České středohoří, Kokořínsko, Lužické hory a Přírodní park Dolní Poohří. Zhruba na 90 % území kraje jsou vymezeny lokální územní systémy ekologické stability (ÚSES). V důsledku hlubinné těžby se zde nacházejí poddolovaná území, značná část krajiny je zdevastovaná vlivem povrchové těžby a nedostatečné následné rekultivace okolí, čistota ovzduší je též zasažena znečištěním. Značné množství přírodních atraktivit a chráněných oblastí, které se na území nacházejí, je nutné dále udržovat a rozšiřovat. Cíle: • •

udržení a zvýšení ochrany stávajícího území zvýšení ekologické stability a atraktivity území


vymezování ÚSES podpora systému vzdělávání a školení, které povede k větší informovanosti a zájmu občanů o ochranu životního prostředí ochrana a údržba velkoplošných chráněných území (NP, CHKO) vymezování nových chráněných území nové metody údržby krajiny zejména chráněných území vytvoření a údržba naučných stezek údržba a rozvoj místních zvláštností a atraktivit, drobných krajinných prvků údržba přírodních zajímavostí a památek ochrana a údržba vodních toků, ploch a říčních systémů

Kritéria pro výběr projektů: • •

rozsah ošetřeného území stupeň naléhavosti řešení problému


koncepce péče o krajinu nová chráněná území systém péče a údržby území péče o přírodní i krajinné prvky naučné stezky vzdělávací akce, školení

Dopady do ekonomiky regionu: •

zvýšení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v regionu

IV - 29


Předkladatelé projektů: • • • • •

obce, jejich sdružení a jimi založené právnické osoby (např. mikroregiony) správy dotčených území podnikatelé, podnikatelská sdružení (např. OHK) a ostatní právnické osoby (např. rozvojové agentury) zájmové skupiny kraj


obce a obyvatelé Ústeckého kraje podniky a instituce Ústeckého kraje návštěvníci Ústeckého kraje


vybrané programy Ministerstva zemědělství (Příspěvky na hospodaření v lesích) Česko-německý fond budoucnosti Phare CBC – Společný fond malých projektů Program obnovy venkova – dotační titul 4 – rekonstrukce místních komunikací, výstavba cyklistických a pěších stezek


Rozvoj malého a středního podnikání Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství Přizpůsobování pracovní síly trhu práce Trvalá péče o krajinu a nezemědělské využití krajiny Revitalizace horských oblastí

IV - 30


Opatření 3.5: Revitalizace a obnova městských sídel Popis : Průmyslová výroba a těžební průmysl v Ústeckém kraji značně ovlivnily nejen ráz jeho krajiny, ale do značné míry se promítly i do problémů jeho měst a obcí. Zejména větší a středně velká města kraje vynaložila v devadesátých letech značné úsilí i nemalé finanční prostředky na odstraňování či eliminování negativních důsledků této nepříznivé ekonomické orientace. Opatření směřovala zejména do oblasti životního prostředí a do oblasti řešení sociálních problémů spojených zejména s nezaměstnaností. Některá města se však stále potýkají s dalšími problémy, jako jsou chátrající a vylidněná centra, špatný stav sídlišť a jejich nedostatečná občanská vybavenost, odlidštěnost a s tím spojený větší prostor pro vandalismus a další nežádoucí jevy. Opatření Revitalizace a obnova městských sídel má napomoci k realizaci aktivit vedoucích k řešení výše popsaných problémů. Jedná se zejména o podporu vzniku polyfunkční městské zástavby, revitalizace městských center a regenerace panelových sídlišť. Cíle: • •

zvýšení atraktivity měst pro jejich obyvatele i návštěvníky zvýšení kvality života i bydlení na městských sídlištích


obnova stavebního stavu a vzhledu objektů v městských centrech obnova komunikací, městského mobiliáře, parteru měst vznik a rozšiřování nových funkcí ve středu měst – obchod a služby vyššího řádu nová dopravní řešení ve městech mimo hlavní průjezdové komunikace regenerace panelových sídlišť aktivity zkvalitňující občanskou vybavenost sídlišť aktivity směřující k polyfunkčnímu využití částí měst a k jejich funkční diverzifikaci urbanistické rozvojové studie a architektonické soutěže


komplexní a ucelené řešení vybraného území zahájení nových ekonomických či sociálních aktivit v daném území zvýšení kvality života na sídlištích


revitalizované nebo modernizované území v centru města regenerované a zateplené panelové domy nové služby na sídlištích i v centrech měst zlepšení vzhledu sídlišť urbanistická studie

IV - 31


Dopady do ekonomiky kraje: • • • •

zlepšení vzhledu měst odstraňování hygienicky a kulturně nevhodných podmínek bydlení oživení center měst, zvýšení jejich návštěvnosti a využití obyvateli i návštěvníky stabilizace obyvatelstva na sídlištích, stabilizace sociální struktury


obce podnikatelé, podnikatelská sdružení (např. OHK) a ostatní právnické osoby (např. rozvojové agentury) kraj


obce a obyvatelé obcí Ústeckého kraje podniky a instituce Ústeckého kraje návštěvníci Ústeckého kraje

Trvání: Vybrané potenciální zdroje financování: • • • • • • • • • •

Regionální program podpory rozvoje regionů na úrovni NUTS 2 Ostravsko a Severozápad Program obnovy venkova Programy podpory bydlení Ministerstva pro místní rozvoj ČR Programy podpory rozvoje cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie Phare CBC – Malé infrastrukturní projekty Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání Programy podpory malého a středního podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Poskytování příspěvků na zachování a obnovu kulturních památek Ministerstva kultury ČR Dotace na pořizování a technická zhodnocení investičního majetku v tělovýchově a sportu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Vazba na jiná opatření: 1.4 3.2

Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury

IV - 32


Priorita 4: Rozvoj zemědělství a venkova Zemědělství má v jednotlivých okresech Ústeckého kraje odlišný význam. V Litoměřickém a Lounském okrese má význam prvořadý a některé jeho produkty představují i celostátní specialitu. Naopak v okresech pánevní oblasti je jeho zastoupení velmi nízké. V rámci Ústeckého kraje jsou zemědělství a venkovské oblasti velkou měrou negativně ovlivněny intenzivní restrukturalizací zemědělství jako hospodářského odvětví. Pokles celkové produktivity, doprovázený zánikem mnoha zemědělských subjektů, znamená ve svém důsledku zhoršení sociální a ekonomické stability obyvatelstva, nárůst nezaměstnanosti a populační degradaci venkova, která se projevuje jednak celkovým odlivem obyvatel, ale i zhoršováním situace podle sledovaných strukturálních charakteristik obyvatelstva - zejména vzdělanostní a věkové. Stagnace venkova jako socioekonomického prostředí vyúsťuje v nedostatečnou péči o krajinu a projevuje se i v nedostatečné sociální a technické infrastruktuře obcí. Řešení problematiky zemědělství a celkový rozvoj venkovských oblastí je třeba spatřovat v růstu efektivnosti a produktivity činností v zemědělských oblastech, využívání mimoprodukčních funkcí zemědělství a v celkové diverzifikaci ekonomických aktivit s podporou navazujících výrob pro zvýšení tvorby přidané hodnoty ve venkovském prostoru. Priorita 4 bude podporována prostřednictvím opatření: Opatření 4.1: Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel Opatření 4.2: Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství Opatření 4.3: Trvalá péče o krajinu a nezemědělské využití krajiny Opatření 4.4: Revitalizace horských oblastí

IV - 33


Opatření 4.1: Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel Popis: Nízký ekonomický potenciál periferních oblastí venkovských sídel, umocněný zejména restrukturalizací zemědělství, neposkytuje dostatek pracovních příležitostí a způsobuje emigrační tlaky v malých obcích. Nízká úroveň služeb a sociální a technické infrastruktury a omezené zdroje pro její rozvoj jsou rovněž limitujícím faktorem omezujícím vnímání periferních oblastí a venkovských sídel jako kvalitního životního prostoru. Pro stabilizaci malých a středních sídel je nutné podporovat diverzifikaci hospodářské základny obcí podporou rozvoje drobného podnikání, živnostníků a středních podniků v nezemědělských oborech, včetně sektoru služeb. Pro zvýšení atraktivity obcí je nutné zvyšovat i vybavenost malých sídel technickou a sociální infrastrukturou. Venkovský prostor často skýtá možnosti pro rekreaci a využití volného času. V tomto pohledu se nabízí zejména provozování agroturistiky a cyklistiky či atrakcí pro návštěvníky obcí s tradičním venkovským rázem sídel a zastoupením památkového fondu. Cíle: • • •

diverzifikace venkovské ekonomiky a stabilizace osídlení zvýšení nabídky pracovních míst zvýšení atraktivity sídel pro obyvatele a návštěvníky


zakládání malých a středních podniků s využitím místní pracovní síly obnova a nové využití stávajících objektů pro ekonomické činnosti vznik a obnova tradičních výrob, včetně tradičních řemesel výstavba, rekonstrukce, údržba sítí technické infrastruktury vznik, obnova a podpora fungování zařízení sociální infrastruktury – škol, zdravotnických zařízení, objektů pro kulturní a sportovní činnost, zařízení sociální péče spolupráce a sdružování místních podnikatelských subjektů budování cyklotras, produktů agroturistiky a venkovské turistiky zpracování koncepčních dokumentů řešících socioekonomický rozvoj sídel a širších území (mikroregiony)

Kritéria pro výběr projektů: • • • • • • •

umístění projektu v obci do 5000 obyvatel komerční životaschopnost činnosti zaměstnání místních obyvatel nová, inovující ekonomická činnost kvalita produktu, služby demonstrační efekt míra dopadu do ekonomiky sídla a jeho vedlejší efekty


nový nezemědělský podnik (včetně mikropodniků) rekonstruovaný, sanovaný objekt určený k podnikatelské činnosti nově založený či obnovený podnik (subjekt) vyvíjející rentabilní činnost v oboru tradičního řemesla (tradiční ve vztahu k tradici výroby v místě) infrastrukturní síť (plynovod, kanalizace aj.)

IV - 34


• • • • •

nový či rekonstruovaný objekt se sociální funkcí - škola, zdravotnické zařízení, sportoviště, kulturní dům, internetová kavárna, zařízení sociální péče apod. dobrovolné sdružení ekonomických subjektů za účelem spolupráce opravy a rekonstrukce lidové, historické architektury a objektů památkového fondu cyklotrasy program, strategie rozvoje území


zvýšení počtu a druhů ekonomických činností a subjektů mimo centra regionu zvýšení počtu obyvatel / zpomalení odlivu obyvatel z periferních oblastí zlepšení struktury (věkové a vzdělanostní) obyvatel v periferních oblastech




obyvatelé sídel podniky návštěvníci Ústeckého kraje

Trvání: Vybrané potenciální zdroje spolufinancování: • • • • • • •

soubor jednotlivých programů v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro podnikatelské subjekty soubor programů a jednotlivých titulů Ministerstva pro místní rozvoj ČR určených pro obce a i podnikatelské subjekty Regionální programy podpory rozvoje regionů na úrovni NUTS 2 Ostravsko a Severozápad Phare 2000 SAPARD Program obnovy venkova – soubor dotačních titulů soubor programů v gesci Mze ČR a Podpůrného a garančního a lesnického fondu


Rozvoj malého a středního podnikání Nové investice na zelené louce Revitalizace průmyslových objektů Podpora rozvoje cestovního ruchu Transformace a restrukturalizace v oblasti sociální péče a zdravotnictví Rozvoj dopravní infrastruktury Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury Odstranění starých zátěží, rekultivace a revitalizace území zasažených těžbou Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství Informační systémy a zpřístupňování informací IV - 35


Opatření 4.2: Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství: Popis: V meziokresním srovnání, v rámci Ústeckého kraje, má zemědělství značně rozdílný význam a podíl ve skladbě ekonomické základny. V „zemědělských“ okresech (Litoměřice, Louny) je rozvinutá intenzivní zemědělská produkce včetně speciálních plodin, v ostatních okresech (Děčín, Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem) lze hodnotit intenzitu zemědělské výroby, s výjimkou některých subokresních částí, jako velmi nízkou, s nárůstem půdy ležící ladem. Horské oblasti (Krušné hory, České středohoří a specificky okres Děčín) výrazně pokrývají lesní porosty. Vzhledem k rozdílnému významu zemědělství v rámci kraje je vhodné prostřednictvím opatření podporovat na jedné straně činnosti vedoucí ke zvýšení kvality a konkurenceschopnosti zemědělských produkcí, včetně produkcí speciálních plodin, na druhé straně potom využívat nové formy zemědělské produkce (nepotravinářské), které mohou být zdrojem nových pracovních míst. Cíle: • • • •

zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských subjektů rozšíření nabídky pracovních příležitostí v zemědělství a navazujících ekonomických aktivitách zlepšení životního prostředí zvýšení exportu zemědělských výrobků z regionu


aktivity v oblasti výrobní a zpracovatelské produkce včetně produktů ekologického zemědělství výrobní a zpracovatelská produkce speciálních plodin (vinná réva, ovoce, chmel) aktivity vedoucí ke zvyšování podílu přidané hodnoty produktů zemědělské produkce zavádění metod zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí nové produkční činnosti a zavádění nových plodin rekonstrukce objektů pro zemědělskou výrobu zavádění moderních technologií navazování kooperačních vazeb mezi prvovýrobci a zpracovatelskými subjekty zakládání odbytových sdružení výrobců včetně informačních a marketingových služeb


lokalizace v zemědělském území zvýšení kvality produkce soulad s ekologickými normami pro zemědělskou produkci úroveň kooperačních vazeb mezi prvovýrobcem a zpracovatelem přidaná hodnota produktu


rentabilní zemědělský provoz produkce ekologického produktu produkt s přidanou hodnotou pěstování speciálního či nového druhu plodiny ekologicky nezatížená plocha zemědělské půdy

IV - 36


• • • •

modernizovaný agrotechnologický provoz (rostlinná i živočišná výroba) odbytové družstvo či jiná forma subjektu fungujícího na bázi kooperační vazby marketingové produkty podporující růst odbytu objekt pro zemědělskou výrobu vzniklý výstavbou nového či rekonstrukcí stávajícího objektu


stabilizace zemědělských subjektů zachování stávajícího počtu pracovních míst vznik poptávky po kvalifikovanější pracovní síle v zemědělství


podnikatelé, podnikatelská sdružení (např. agrární komory) a ostatní právnické osoby (např. rozvojové agentury)


hospodařící zemědělské subjekty a jejich sdružení zpracovatelské a odbytové subjekty


soubor programů v gesci Mze ČR a Podpůrného a garančního a lesnického fondu SAPARD Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání Soubor programů MŽP ČR


Rozvoj malého a středního podnikání Podpora rozvoje cestovního ruchu Přizpůsobování pracovní síly trhu práce Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných včetně znevýhodněných skupin Přizpůsobování vzdělávacího systému potřebám trhu práce, zvyšování kvality sekundárního a terciálního školství Rozvoj dopravní infrastruktury Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel Technická asistence a školení Informační systémy a zpřístupňování informací

IV - 37


Opatření 4.3: Trvalá péče o krajinu a nezemědělské využití krajiny Popis: Současný stav krajiny Ústeckého kraje byl silně negativně ovlivněn zejména dvěma faktory. Rozsáhlá lomová těžba způsobila devastaci krajiny – a její revitalizace silně zaostává za postupem těžby. Druhým faktorem bylo poškození krajiny rozsáhlými imisemi, zejména z elektráren, také však z chemického a jiných odvětví průmyslu. Opatření podporuje obnovu přírodního charakteru a rekreačních funkcí území. Zvyšování podílu vodních, zalesněných, případně zatravněných ploch je vhodné i v nezdevastovaných oblastech s úpadkem intenzivní zemědělské produkce a nárůstem rozlohy půdy ležící ladem. Vzhledem k rozsáhlým změnám, jež v krajině vznikly těžbou a velkorysou investiční výstavbou, bude nutno řešit obnovu vytvořením nové krajinotvorné koncepce. Pro tento účel jsou významným činitelem zejména územní systémy ekologické stability. Cíle: • • • •

zvýšení podílu obnovených ploch devastovaných těžbou, exhalacemi a ploch po opuštění zemědělskou činností změna image kraje v rámci ČR i za hranicemi republiky posílení přírodního potenciálu a rekreačních funkcí území stabilizace přírodních prvků v krajině


zpracování a další vymezování územních systémů ekologické stability revitalizace lesních porostů nová výsadba lesních porostů a ostatní zeleně zatravňování a zalesňování ploch původně určených k zemědělské výrobě revitalizace stávajících a zakládání nových vodních ploch zpracování koncepčních dokumentů pro komplexní řešení obnovy dotčených ploch rozšiřování a vznik nových produktů agroturistiky vznik a obnova polních a lesních komunikací aktivity zvyšující biodiverzitu


lokalizace projektu územní rozsah řešení zapojení místních/regionálních zemědělských subjektů


nově vymezený či realizovaný ÚSES ozdravěný lesní porost agroturistický produkt nově zalesněná a zatravněná plocha jezera a rybníky revitalizovaná vodoteč území

Dopady do ekonomiky kraje: •

snížení výměry orné půdy

IV - 38


• • •

zvýšení podílu mimoprodukčních činností zvýšení podílu zalesněných ploch zvýšení potenciálu území pro růst forem cestovního ruchu


obce, jejich sdružení a jimi založené právnické osoby (např. mikroregiony) podnikatelé, podnikatelská sdružení (např. agrární komory) a ostatní právnické osoby (např. rozvojové agentury)


obce a obyvatelé Ústeckého kraje návštěvníci Ústeckého kraje

Trvání: Vybrané potenciální zdroje spolufinancování: • • • • • • •

soubor programů v gesci Mze ČR a Podpůrného a garančního a lesnického fondu SAPARD Soubor programů v gesci Ministerstva životního prostředí ČR soubor programů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR – Programy podpory malého a středního podnikání Regionální programy podpory rozvoje regionů na úrovni NUTS 2 Ostravsko a Severozápad Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání Česká centrála cestovního ruchu


Rozvoj malého a středního podnikání Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných včetně znevýhodněných skupin Odstranění starých zátěží, rekultivace a revitalizace území zasažených těžbou Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel

IV - 39


Opatření 4.4: Revitalizace horských oblastí Popis: Masiv Krušných hor, tvořící severozápadní součást okresů Chomutov, Most, Teplice, je velmi řídce zalidněnou oblastí s vysokou mírou poškození životního prostředí, způsobeného průmyslovou aktivitou v pánevní oblasti v minulých desetiletích, a velmi omezeným rozsahem ekonomických aktivit, což je mimo jiné ovlivněno i ztíženou dostupností a obslužností sídel mimo hlavní dopravní cesty směřující k hraničním přechodům do Německa. Nutná revitalizace prostředí se týká zejména lesních porostů pokrývajících vysoké procento území. Těžiště rozvoje ekonomických činností lze do budoucna spatřovat hlavně v rozvíjení aktivit v oblasti cestovního ruchu, rekreace a extenzivních zemědělských činností (pastvinářství). Profil terénu a vybavenost turistickou infrastrukturou umožňuje využití území zejména v zimní sezóně. Atraktivita horských oblastí je v letním období, v souvislosti s odlesněním vrcholu hřebene Krušných hor, výrazně nižší. Přeshraniční spolupráce - díky poloze území při hranici se Saskem - může být rovněž významným faktorem přispívajícím nejen k rozvoji cestovního ruchu, ale i ostatních podnikatelských činností. Cíle: • • •

stabilizace obyvatelstva v horských oblastech zlepšení životního prostředí a stavu zejména lesních porostů posílení rekreačního potenciálu území a rozvíjení ekonomických aktivit hlavně v oblasti cestovního ruchu (včetně podpory infrastruktury cestovního ruchu)


obnova a revitalizace lesních porostů náhradními, případně cílovými dřevinami údržba krajiny zkvalitňování a rozšiřování infrastruktury pro cestovní ruch v horských lokalitách, zejména pro zimní sezónu vznik, rozvoj extenzivních zemědělských činností (pastvinářství) marketing a propagace území a ekonomických činností vznik a obnova řemeslné výroby aktivity v přeshraniční spolupráci


lokalizace projektu životaschopnost ekonomické činnosti podnikatelského subjektu soulad s ekologickými normami naléhavost problému a rozsah území v rámci řešení problému


revitalizovaná lesní, zatravněná plocha soustavně udržovaná plocha zařízení infrastruktury cestovního ruchu ubytovací, stravovací, sportovní zařízení produkt cestovního ruchu marketingový, propagační produkt

IV - 40


• •

extenzivní zemědělská výroba (pastvinářství) řemeslná výroba


vytvoření/rozvoj nového odvětví ekonomiky (ekonomická diverzifikace) zachování/zvýšení počtu pracovních míst v periferních oblastech stabilita osídlení v návaznosti na existenci pracovních příležitostí


obce, jejich sdružení a jimi založené právnické osoby (např. mikroregiony) podnikatelé, podnikatelská sdružení (např. profesní komory) a ostatní právnické osoby (např. rozvojové agentury)


obce a obyvatelé horských oblastí návštěvníci Ústeckého kraje

Trvání: Vybrané potenciální zdroje spolufinancování: • • • • • • • • •

soubor programů v gesci Mze ČR a Podpůrného a garančního a lesnického fondu SAPARD Soubor programů v gesci Ministerstva životního prostředí ČR soubor programů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR – Programy podpory malého a středního podnikání Regionální programy podpory rozvoje regionů na úrovni NUTS 2 Ostravsko a Severozápad Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání Česká centrála cestovního ruchu poskytování příspěvků na zachování a obnovu kulturních památek MK ČR Česko-německý fond budoucnosti

Vazba na ostatní opatření PRÚK: 1.1 1.4 2.3 3.1 3.2 4.1 4.2

Rozvoj malého a středního podnikání Podpora rozvoje cestovního ruchu Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných včetně znevýhodněných skupin Rozvoj dopravní infrastruktury Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství

IV - 41


Priorita 5: Aktivizace institucí v regionu a podpora spolupráce Institucionální prostředí v Ústeckém kraji je bohaté na počet různých subjektů i jejich druhů. Spolupráce mezi institucemi je však omezená a obvykle pouze formální. Chybí zde jak neformální kontakty, tak formální spolupráce takového druhu, která by vedla ke vzniku a realizaci společných projektů/akcí. Vzájemná nebo systematická výměna informací a hledání společných zájmů různých subjektů nejsou příliš časté. Mnohé organizace jak veřejného, tak i soukromého sektoru, a zejména sektoru neziskového, jsou relativně slabé ve smyslu jejich schopnosti samostatně realizovat cíle, které si stanovují. Jejich působení navenek, vůči „klientům“ - cílovým skupinám - nebo vůči zájmovým skupinám, které chtějí ovlivňovat, je málo efektivní. Skutečný význam zejména neziskových organizací (s výjimkou zájmových kroužků a např. sportovních oddílů zaměřených na vlastní členy) v ovlivňování života v ústeckém regionu je malý. V kraji je nedostatek tzv. „komunitních“ projektů, přičemž za komunitní projekt je považován takový, který je vypracován zájmovým sdružením, neziskovou či nevládní organizací pro „klienty“/příjemce, kteří nejsou členy dané organizace, tedy projekt, který působí ve smyslu předkládající organizace „navenek“. Jedním z významných důsledků shora uvedených skutečností je nízká absorpční kapacita regionu jako celku, což znamená schopnost vytvářet a realizovat projekty, které mohou být podpořeny z vnějších zdrojů (předvstupní fondy EU, státní programy). Priorita 5 bude podporována prostřednictvím opatření: Opatření 5.1: Technická asistence a školení Opatření 5.2: Informační systémy a zpřístupňování informací Opatření 5.3: Aktivity neziskového sektoru

IV - 42


Opatření 5.1: Technická asistence a školení Popis: V rámci tohoto opatření budou podporovány činnosti, které budou napomáhat přípravě a realizaci projektů a projektových záměrů, ucházejících se o realizační podporu z jiných opatření PRÚK i z jiných programů rozvoje na úrovni státu (vč. podpory v rámci fondů EU). Systém implementace PRÚK bude nový, stejně tak jako způsoby, jimiž budou implementovány další programy, a subjekty na úrovni kraje nebudou mít dostatečné zkušenosti s přípravou projektů anebo jim budou chybět zdroje na takovou přípravu. Účastníkům programů budou nabízena školení, poradenství, seznamování se s pravidly a mechanismy rozvojových programů. Smyslem opatření je šíření nových dovedností a jejich aktivní využívání pro přípravu nových rozvojových projektů subjekty kraje ve sféře soukromé i veřejné. Cíle: • • •

zvýšení absorpční kapacity kraje – schopnosti čerpat prostředky z vnějších zdrojů na smysluplné projekty zvýšení schopnosti individuálních organizací/institucí vytvářet a předkládat projekty a úspěšně je realizovat aktivní zapojení regionálních aktérů do programovacích procesů v rámci kraje

Vhodné aktivity: • • • • •

školení v praktických dovednostech v oblasti strategického plánování, projektového řízení a projektového cyklu, programování školení o pravidlech, podmínkách a procedurách individuálních programů rozvoje na úrovni kraje, ČR a EU technická asistence při přípravě jednotlivých projektů – spolupráce s předkladateli projektových záměrů detailní rozpracování připraveného projektového záměru – vytváření dokumentů podle potřeb jiného programu vyhledávání konkrétních projektů pro jiné programy rozvoje na území kraje

Priority a kritéria pro výběr projektů: • • •

společné projekty více subjektů podpora opatření v rámci PRÚK dopracování připravených projektů

Výstupy: • • • •

vyškolení pracovníci organizací v Ústeckém kraji připravené projekty pro různé programy podpory regionálního rozvoje projekty zařazené do zásobníku projektů vyšší počet projektů realizovaných v kraji


zvýšený objem prostředků z vnějších zdrojů realizovaných v kraji zlepšené fungování realizačních mechanismů jednotlivých programů v rámci kraje

IV - 43



rozvojové agentury neziskové organizace zaměřené na podporu a vyhledávání projektů konzultační firmy vzdělávací organizace

Cílové skupiny: • představitelé veřejné sféry • předkladatelé projektů • představitelé soukromého sektoru (podnikatelé) Vybrané potenciální zdroje spolufinancování: • • • •

Nadace rozvoje občanské společnosti Partnerská spolupráce měst Twinning Phare Access ostatní fondy a nadace

Vazba na ostatní opatření PRÚK: 1.1 1.2 1.3 1.4 2.2 2.4 2.5 3.1 3.2 3.3 4.1 4.2

Rozvoj malého a středního podnikání Nové investice na zelené louce Revitalizace průmyslových objektů Podpora rozvoje cestovního ruchu Zavádění moderních metod a přístupů ve vzdělávání Transformace a restrukturalizace v oblasti sociální péče a zdravotnictví Přizpůsobování vzdělávacího systému potřebám trhu práce, zvyšování kvality sekundárního a terciálního školství Rozvoj dopravní infrastruktury Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury Odstranění starých zátěží, rekultivace a revitalizace území zasažených těžbou Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství

IV - 44


Opatření 5.2: Informační systémy a zpřístupňování informací Popis: Významnou podporou pro spolupráci institucí v regionu je zpřístupňování informací, vytváření a propojování informačních systémů a podpora užívání informací při rozhodování celé škály subjektů. Trvalou slabinou při přípravě a vytváření projektů je identifikace projektových příležitostí a využívání existujících informací, studií a průzkumů pro rozpracování projektů a pro jejich vzájemné provázání. Opatření se bude soustřeďovat především na efektivní využívání stávajících IS, na jejich propojování a na zpracování sekundárních informací (studií, analýz) pro rozhodování představitelů veřejných i soukromých organizací, které se pohybují v oblasti regionálního rozvoje. Cíle: • •

vyšší a efektivnější využití stávajících informačních systémů propojení rozhodovacích procesů s výstupy informačních systémů


zpracování a prezentace výstupů ze stávajících informačních systémů propojování stávajících IS a definování standardů a rozhraní zpřístupňování informací vnějším uživatelům – otevírání informačních systémů vyhodnocování údajů a informací ve stávajících informačních systémech účelové vyhledávání informací, kombinace více informačních zdrojů, zpracování účelových studií ad hoc sběr specializovaných dat a cílené průzkumy k přesně definovaným projektovým záměrům


spolupráce více subjektů propojování informačních systémů cílené použití výstupů k informační podpoře rozhodování

Výstupy: • • • •

účelové studie a analýzy prezentace stávajících dat veřejnosti a odborníkům propojení stávajících systémů umožňující kombinované či společné využívání jejich údajů více subjekty informace a závěry vystavěné na existujících datech


efektivnější rozhodování subjektů v rámci kraje snadný a rychlý přístup k informacím pro odbornou i širokou veřejnost snadný a rychlý přístup k informacím pro představitele institucí v kraji


správci informačních systémů, držitelé dat a informací odborné organizace nakládající s daty zpracovatelé výstupů ze stávajících informačních systémů

IV - 45


Cílové skupiny: • • • •

obce představitelé státní správy soukromé subjekty / podniky a podnikatelé zájmová sdružení

Vybrané potenciální zdroje spolufinancování: • • • • •

Nadace rozvoje občanské společnosti Phare Acces Nadace Via Nadace Civillia ostatní fondy a nadace


Rozvoj malého a středního podnikání Podpora rozvoje cestovního ruchu Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství

IV - 46


Opatření 5.3: Aktivity neziskového sektoru Popis: Nevládní a neziskové organizace jsou důležitou součástí rozvojových aktivit v kraji a jedním z potenciálů zvyšování kapacity kraje předkládat a realizovat nové projekty. Z tohoto sektoru mají význam především takové organizace, jejichž posláním je působit na „klienty“, skupiny a jejich sdružení, které nejsou členy dané organizace. Sektor nevládních a neziskových organizací je však v Ústeckém kraji poměrně slabý. Toto opatření směřuje k rozšíření jejich působnosti, k podpoře jejich činnosti, k získávání nových „klientů“ a navazování formální i neformální spolupráce a komunikace mezi nimi. Opatření je zaměřeno dosti výrazně mimo vlastní rozsah ostatních opatření PRÚK, na činnosti, které spadají i do jiných rozvojových programů. Podpora nevládních a neziskových institucí se bude dít především formou podpory konkrétních projektů. Cíle: • • •

posílit existující organizace neziskového sektoru rozšířit vliv institucí neziskového sektoru – jak ve smyslu územním, tak ve smyslu „sociálním“ (na nové skupiny obyvatel nebo institucí) podnítit nové typy aktivit a nové přístupy k řešení v rámci neziskového sektoru


zahájení nové formy práce, nové služby zapojení veřejnosti do činnosti, která je v působnosti/poslání neziskových organizací pořádání seminářů a školení příprava a realizace inovativních projektů získávání nových „klientů“ vytváření formálních a neformálních sítí/kontaktů mezi institucemi neziskového sektoru i mezi nimi a veřejnou či soukromou sférou


komunitní projekty projekty životaschopné po ukončení podpory inovativní přístupy k řešení

Typy výstupů: •

jednotlivé realizované projekty neziskových organizací


stabilizované instituce neziskového sektoru, aktivně působící navenek větší množství projektů komunitního charakteru zapojení dalších subjektů do činnosti neziskových organizací – vzrůst podpory veřejnosti pro neziskové organizace


neziskové a nevládní organizace

IV - 47



veřejnost v regionu veřejná sféra – samospráva podnikatelské subjekty

Trvání: Vybrané potenciální zdroje spolufinancování: • • • • • • • •

Nadace rozvoje občanské společnosti Partnerská spolupráce měst Twinning Phare Acces Nadace Via Nadace Civillia Nadace Open Society Fund Praha Mezinárodní visegrádský fond ostatní fondy a nadace


Podpora rozvoje cestovního ruchu Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných včetně znevýhodněných skupin Transformace a restrukturalizace v oblasti sociální péče a zdravotnictví Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel

IV - 48

V. Implementace programu

PRÚK – implementace

V. IMPLEMENTACE PROGRAMU 1. Základní předpoklady implementace PRÚK Návrh implementace PRÚK vychází z následujících základních předpokladů: 1) Implementace PRÚK bude maximálně využívat existujícího institucionálního rámce; není vhodné zakládat orgány či instituce nové, sloužící pouze tomuto účelu. Konečné rozhodovací pravomoci při poskytování podpory předloženým projektům bude mít hejtman Ústeckého kraje, a to na základě usnesení Zastupitelstva kraje 2) Cyklus implementace PRÚK z širšího pohledu zahrnuje následující fáze: Přípravná část: Realizační část:

1) identifikace projektů pro zásobník 2) vytváření zásobníku a jeho průběžná aktualizace 3) výběr projektů ze zásobníku pro podporu a její schválení odpovědným orgánem 4) realizace podpory 5) monitorování realizace projektů, případně programu a vyhodnocování efektivnosti poskytnuté podpory, případně vypracování nového prováděcího plánu definujícího opatření pro další období.

3) Zatímco první dvě fáze představují sice nezbytnou, nicméně přípravnou část implementačního procesu, implementaci PRÚK v užším slova smyslu lze zahájit teprve třetí fází, jejímž těžištěm je realizace podpory projektů vybraných z vytvořeného zásobníku. Tato podpora může být dvojího typu: přímá a nepřímá. Z časového hlediska jsou první dvě fáze realizovány průběžně po celou dobu platnosti PRÚK, zatímco fáze 3 – 5 se během implementace PRÚK cyklicky opakují tak, jak dochází k vyhlašování nejrůznějších programů podpory z mimokrajských zdrojů (v případě nepřímé podpory) nebo jak (v případě přímé podpory) probíhá implementace prováděcích plánů (viz bod 2.2.1.2.). 4) Základní podmínkou pro získání podpory je spolufinancování ze strany příjemce. U nepřímé podpory se spolufinancování řídí podmínkami příslušného programu financovaného z vnějších zdrojů. Pro přímou podporu (zejména pro přímou podporu vlastní realizace projektů) bude minimální míra spolufinancování ze strany příjemce pro jednotlivá opatření PRÚK definována v prováděcím plánu a bude činit minimálně 25% oprávněných nákladů projektu u veřejných subjektů a pro privátní sektor bude vyšší. V případě nedostatku finančních prostředků může Rada kraje rozhodnout o navýšení podílu příjemce. Obecně se poskytovaná přímá podpora bude řídit zákonem č. 59/2000 Sb. o veřejné podpoře.

2. Popis implementačního cyklu Popis implementačního cyklu vychází z výše uvedených předpokladů; nejprve jsou popsány fáze přípravné, společné oběma typům podpory, a poté odděleně proces implementace přímé a nepřímé podpory. Z pohledu rozhodovacích procesů poskytuje implementační mechanismus rozhodujícímu subjektu až do okamžiku schválení konkrétní formy a rozsahu podpory řadu možností pro

V-1


nakládání s projektem. Jednotlivé varianty jsou u příslušných fází popsány a promítnuty do přiložených schémat (na konci kapitoly).

2.1. Přípravná část 2.1.1. Identifikace projektů pro zásobník Rozsah a kvalita zásobníku, resp. informací o projektech do zásobníku zařazených, prochází několika stadii a odvíjí se od dostupnosti prostředků na přímou (finanční) podporu realizace projektů (viz body 1 – 3 níže). Dokud kraj neuvolní finanční prostředky na přímou podporu projektů, existuje reálné nebezpečí, že práce žadatelů věnovaná přípravě požadovaných informací nepřinese z jejich pohledu v dohledné době očekávaný efekt (tj.možnost ucházet se o přímou podporu „svého“ projektu) a že dojde k následné diskreditaci programu. Z tohoto důvodu má smysl budovat zásobník maximálního rozsahu obsahující optimální množství informací o jednotlivých projektech až po té, co budou schváleny prostředky na přímou podporu projektů. 1) Výchozí stav Součástí aktualizace Programu rozvoje Ústeckého kraje byla i aktualizace zásobníku projektů. PRÚK byl však aktualizován v době, kdy nebyly k dispozici prostředky pro přímou podporu projektů a proto byla prověřena aktuálnost pouze těch projektů, které již byly zařazeny do původního zásobníku. Zásobník tedy nebyl aktivně doplňován o nové projekty (pokud oslovení žadatelé sami informace o takovýchto nových projektech nedodali) a rovněž byla ponechána původní struktura požadované informace o projektech (název projektu, investor, lokalita, výše investice, připravenost, termín realizace). 2) 2002 - Zahájení nepřímé realizace (politická podpora projektů) Vzhledem k tomu, že v tomto případě půjde o politickou a nikoli finanční podporu, nestojí jejímu zahájení nic v cestě. Zásobník projektů, který bude sloužit pro výběr projektů k politické podpoře již bude obsahovat informace o projektech v nové struktuře, která později bude standardně používána pro průběžnou aktualizaci a doplňování zásobníku (viz bod 3). Tento zásobník však nevznikne na základě celoplošné kampaně, ale krajský úřad zveřejní pouze na své internetové stránce stručnou informaci o možnosti ucházet se o nepřímou podporu kraje a podmínkách pro poskytnutí této podpory. 3) Zahájení přímé podpory projektů Ještě před zahájením přímé podpory projektů je vhodné připravit adresář všech potenciálních žadatelů rozčleněný do skupin na základě definovaných předkladatelů projektů - příjemců podpory - u jednotlivých opatření PRÚK. Všichni tito potenciální žadatelé budou osloveni. Jakmile bude potvrzeno vyčlenění rozpočtových prostředků kraje na přímou realizaci PRÚK, je třeba zahájit celoplošnou osvětovou kampaň - oslovení všech potenciálních žadatelů podle předem zpracovaného adresáře formou mailingu/internetu/školení/seminářů, kde bude vyložen smysl a cíle PRÚK, jeho priority a opatření a dále požadavky na předložení žádosti ve správném formátu a na povinnou doprovodnou dokumentaci ke stavebním projektům včetně proškolení zaměřeného na zpracování žádosti (Popis projektového záměru včetně tzv. logického rámce projektu - logframe). V rámci informační kampaně je třeba rovněž objasňovat možné způsoby podpory, zejména formy přímé podpory a na jaké typy projektů se mohou vztahovat (viz bod 2.2.1.1. Formy přímé podpory). V tomto okamžiku je již možno odůvodněně požadovat od předkladatelů další informace a může tedy být zahájena průběžná aktualizace zásobníku a jeho doplňování o nové projekty na základě jednotného formuláře (Popis projektového záměru včetně tzv. logického rámce

V-2


projektu – viz Přílohy č.1 a č. 2 této kapitoly), který umožní získat informace o předkládaném projektu v požadovaném detailu a jednotné struktuře. Projekty žadatelů, kteří se rozhodnou ucházet se o podporu kraje, budou postupně posuzovány podle základních, hlavních a specifických kritérií.

2.1.2. Vytváření zásobníku a jeho průběžná aktualizace 1) Projekty budou průběžně předkládány odboru regionálního rozvoje a investic (ORRI), který je bude posuzovat a rozhodovat o jejich zařazení do zásobníku. ORRI také bude se žadateli komunikovat, přičemž uznatelná a preferovaná forma komunikace bude e-mail. Při posuzování projektů bude ORRI uplatňovat základní kritéria, jejichž splnění je podmínkou pro zařazení projektu do zásobníku. Nesplnění byť jediného kritéria má za následek buď vrácení projektu k dopracování či v závažnějších případech definitivní zamítnutí projektu. ORRI bude hodnotit především kvalitu poskytnuté informace, tj. její úplnost a věcnou správnost, dále zda projekt naplňuje cíle alespoň jednoho opatření PRÚK a zda žadatel splňuje podmínku o vhodnosti příjemce tak, jak je specifikována v popisu příslušného opatření. Poznámka: Při posuzování věcné správnosti projektu bude mít ORRI možnost konzultace s pracovníky příslušných odborů. Pro zvládnutí této práce je nutné optimalizovat kapacitu jednotlivých odborů. 2) ORRI rozhodne o zařazení projektu do zásobníku, případně o jeho vrácení předkladateli k dopracování či definitivním zamítnutí. Požadavek na dopracování by neměl spočívat ve formálním písemném vyjádření, ale je nutno jednoznačně upřednostňovat vstřícnost úřadu a maximální snahu jeho pracovníků o pomoc žadateli při dopracování projektu. Míra aktivního zapojení úředníků při dopracovávání projektů závisí na jejich volné kapacitě. Poznámka: Tato fáze se odlišuje od klasického předkládání projektů v rámci kola výzvy jakéhokoli programu ve dvou základních bodech: -

projekty mohou být předkládány kdykoli – neexistuje žádná uzávěrka; jakmile bude projekt zařazen do zásobníku, proběhne posouzení jeho vhodnosti pro některou z forem podpory vždy v rámci nejbližšího dalšího zasedání krajského VRRI, které má být vyhodnocování projektů věnováno,

-

v případě že ORRI usoudí, že i přes některé nedostatky projekt přispěje k naplnění cílů programu, má žadatel v podstatě neomezenou možnost informaci o projektu dopracovat, (ať již ve spolupráci s KÚ či vlastními silami), aniž by se připravil o možnost zařazení svého projektu do zásobníku.

V-3


Zařazení projektu do zásobníku: KDY - časový rámec: kdykoli KDO - institucionální rámec:

předkladatel projektu → ORRI

CO - požadované dokumenty:

Logframe Popis projektového záměru

JAK - kritéria pro zařazení projektů do zásobníku (základní kritéria):

- vhodnost projektu (soulad projektového záměru s minimálně jedním z opatření PRÚK) - vhodnost žadatele (dle typu žadatelů specifikovaných v popisu příslušného opatření) - věcná správnost a smysluplnost (posouzení kvality Popisu projektového záměru - ORRI bude mít možnost konzultace s pracovníky příslušných odborů) - kvalita logframe (logická provázanost od vstupů – aktivit, přes okamžité výsledky, až po účel – dlouhodobé dopady) a souvisejících informací - dodržení míry spolufinancování žadatele (pro případ přímé podpory formou spolufinancování vlastní realizace projektu).

varianty:

projekt je zařazen do zásobníku několikerém vrácení k dopracování) projekt je vrácen k dopracování projekt je definitivně zamítnut.

(možno

i

po

2.2. Realizační část PRÚK 2.2.1. Přímá podpora realizace projektů 2.2.1.1. Formy přímé podpory 1)

Přímá podpora realizace projektů může probíhat třemi způsoby:

-

spolufinancováním technické pomoci při dokončování přípravy vybraných projektů k realizaci (zejména u projektů výstavby technické a podnikatelské infrastruktury - např. studie proveditelnosti, EIA, apod). Technická podpora bude směrována zejména na ty předkladatele, jejichž kapacita pro realizaci projektů je omezená.

-

organizační podporou kraje (např. při realizaci větších projektů regionálního rozsahu, které zahrnují velké množství účastníků),

-

spolufinancováním vlastní realizace - projektů neinvestičního charakteru, které nevyžadují velkou a náročnou přípravnou fázi (zejména v počátku tyto projekty budou asi z důvodu omezených finančních možností tvořit většinu), - projektů investičních, - kterým se dostalo v první fázi již technické podpory při přípravě - které byly podány již kvalitně dopracované a bylo možné přistoupit přímo k jejich realizaci.

V-4


2.2.1.2. Prováděcí plán Přímá podpora bude zahájena teprve poté, kdy kraj rozhodne o vyčlenění části svých rozpočtových prostředků na zahájení realizace PRÚK. Vzhledem k tomu, že program rozvoje kraje má obecně sloužit jako střednědobý koncepční dokument je zcela pochopitelnou snahou postihnout veškeré potřeby kraje v souvislosti s jeho rozvojem, a z toho důvodu je jeho záběr velmi široký. Na druhou stranu lze reálně předpokládat, že alespoň v prvních letech budou prostředky kraje, použitelné pro tyto účely, pravděpodobně poměrně omezené. Z tohoto důvodu bude současně s přípravou rozpočtu, ve kterém budou již vyčleněny prostředky na přímou podporu, zpracován i prováděcí plán pro nejbližší období (např. jednoletý, s tím, že může být potvrzen ve stejném znění i na další roční období), který schválí zastupitelstvo a který určí, kterým konkrétním prioritám a opatřením z PRÚK bude v daném období poskytována přímá podpora a rozdělení finančních prostředků na takto vybrané priority, čímž bude vyjádřena váha, jaká je jednotlivým prioritám pro dané období přiřazena. V plánu budou rovněž definována další specifická kritéria pro výběr projektů pro podporu. Poznámka: V souladu se zákonem č. 250/2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů není čerpání rozpočtových prostředků územních samosprávných celků omezeno na kalendářní rok (par.20, odst.1, par. 18, odst. 4 a 5) jako tomu je v případě prostředků státního rozpočtu; nevyužité prostředky nepropadají, ale převádějí se do dalšího roku, tzn. že bez složitějších opatření lze podpořit i investiční projekty, jejichž realizační doba je delší než 1 rok. Pokud budou v praxi využívány jednoleté či jiné krátkodobé prováděcí plány znamená to, že výběr projektů bude probíhat podle pravidel (opatření PRÚK) definovaných pro podporu v daném období, nicméně vlastní realizace vybraných projektů již může trvat dobu delší než toto období. Pokud v rámci konkrétního „ročníku“ prováděcího plánu dojde k podpoře takového projektu či projektů, bude se implementace dvou i více ročníků částečně překrývat.

2.2.1.3. Prováděcí směrnice Prováděcí plán specifikuje, na co budou veřejné prostředky přiděleny, objem a rozdělení těchto prostředků, kdo může být příjemcem této podpory a jakou měrou se bude muset podílet na spolufinancování projektů a zejména jaké výsledky by tato podpora měla přinést. K prováděcímu plánu je však třeba ještě vypracovat prováděcí směrnici, která bude obsahovat podrobný popis veškerých procedur pro jeho realizaci, termínů, detailní podmínky pro poskytnutí podpory včetně podmínek platebních a finančních, nastavení mechanismu podávání monitorovacích zpráv a jejich obsah apod.

2.2.1.4. Výběr projektů ze zásobníku pro přímou podporu Jeden- až dvakrát ročně, v závislosti na objemu disponibilních prostředků a na dostupnosti dostatečného množství kvalitních projektů, bude ORRI připravovat podklady pro činnost VRRI o stanovení některé z forem přímé podpory. ORRI bude postupovat v těchto krocích: l) ORRI provede výběr všech projektů ze zásobníku, které spadají pod některé opatření vyhlášené příslušným prováděcím plánem kromě těch, které se ucházejí výlučně o nepřímou podporu. 2) ORRI si vyžádá k těmto projektům od jejich předkladatelů veškeré další informace a dokumenty, které bude považovat za potřebné pro doložení informací poskytnutých v Popisu projektového záměru (doklad o právním statutu žadatele, výroční zprávy a V-5


účetní výkazy, výpis z obchodního rejstříku či z jiných rejstříků, doložení spolufinancování, u stavebních projektů zpracované studie, projektová dokumentace, územní rozhodnutí, výpis z katastru apod.). 3) Na základě těchto dokumentů zajistí ORRI ve spolupráci s věcně příslušnými odbory, případně i externími spolupracovníky, vyhodnocení všech vybraných projektů, navrhne pro jednání VRRI pořadníky pro jednotlivé priority a pro každý projekt navrhne jednu z možných forem přímé podpory. Přestože tyto pořadníky budou obsahovat vždy všechny projekty, které se vztahují k dané prioritě, je velmi pravděpodobné, že ve většině případů prostředky přidělené dané prioritě nebudou postačovat na pokrytí podpory všem těmto projektům. Při hodnocení projektů vybraných ze zásobníku pro navržení přímé podpory bude posuzována kvalita projektu. V tomto procesu budou používána kritéria hlavní a specifická. Hlavní kritéria jsou platná pro projekty podávané pod jakýmkoli opatřením. Specifická kritéria jsou vztažena na opatření a jsou jednak uvedena v rámci popisu jednotlivých opatření PRÚK a jednak mohou být definována v prováděcím plánu na základě aktuální potřeby. Výběr projektů pro schválení přímé podpory: KDY - časový rámec:

1 – 2 x ročně

KDO - institucionální rámec:

ORRI

CO – požadované dokumenty:

Logframe, Popis projektového záměru veškerá další podpůrná dokumentace, kterou by podle informací v Popisu projektového záměru měl být schopen žadatel předložit.

JAK – kritéria pro sestavení pořadníků projektů vybraných ze zásobníku : hlavní: vhodnost projektu (soulad předloženého projektového záměru minimálně s jedním z opatření definovaných v prováděcím plánu k PRÚK pro dané období) doložení splnění formálních náležitostí doložení zajištění zdrojů spolufinancování žadatele doložení připravenosti projektu relevance projektu vzhledem k aktuálním rozvojovým prioritám kraje dopady projektu životaschopnost projektu po ukončení podpory (zejména stavební projekty), opakovatelnost projektu kvalita plánu akcí, efektivnost nákladů schopnost žadatele řídit projekty a jeho odborné znalosti atd. specifická:

tato kritéria jsou definována pro jednotlivá opatření v PRÚK a dále v prováděcím plánu dle aktuální potřeby.

varianty:

projekt zůstane v zásobníku (nenaplňuje ani jedno opatření prováděcího plánu) VRRI zařadí projekt do pořadníku pro přímou podporu v rámci určitého opatření prováděcího plánu. V-6


2.2.1.5. Rozhodnutí o přímé podpoře projektu a její realizace 1)

Jeden- až dvakrát ročně navrhne ORRI sestavení pořadníků jako podklad pro jednání VRRI. Na svém pravidelném zasedání VRRI projedná vhodnost jednotlivých navržených projektů pro přímou podporu a navrhovanou formu této podpory a po případné úpravě předloží finální verzi pořadníků hejtmanovi Ústeckého kraje.

2) ORRI písemně informuje úspěšné předkladatele o schválení přímé podpory pro jejich projekt a o postupu a podmínkách pro uzavření smlouvy o poskytnutí příspěvku, (např.mohou být vyzváni k předložení další dokumentace jako je stavební povolení, kopie smlouvy s bankou o otevření zvláštního účtu apod.). Tyto podmínky včetně lhůty pro uzavření smlouvy jsou stanoveny v prováděcí směrnici a pokud je žadatel nedodrží, bude jeho projekt vyřazen z podpory a vrácen do zásobníku. Ve smlouvě bude uvedena doba trvání projektu, specifikovány finanční a platební podmínky a další povinnosti příjemce příspěvku, např. povinnost spolufinancování, povinnost předkládat pravidelné monitorovací zprávy, apod. 3) V případě, že příjemce splní všechny podmínky ve stanovené lhůtě, je uzavřena smlouva o poskytnutí příspěvku mezi příjemcem a krajem a je zahájena realizace podpory. KDY – časový rámec:

1x-2x ročně


viz bod 2.2.1.4.

JAK – kritéria pro sestavení pořadníků projektů vybraných ze zásobníku : viz bod 2.2.1.4. varianty: hejtman, na základě doporučení VRRI, zamítne navrhovanou přímou podporu projektu a vrátí jej do zásobníku (nedostatek finančních zdrojů) hejtman, na základě doporučení VRRI, schválí přímou podporu projektu a předá jej k další administraci ORRI hejtman, na základě doporučení VRRI, schválí místo navrhované přímé podpory podporu nepřímou a projekt je předán k další administraci ORRI. Poznámka: V případě, že je schválena přímá podpora projektu formou technické asistence, projekt se po dopracování vrátí zpět do zásobníku, aby měl možnost ucházet se v budoucnu buď o přímou podporu formou spolufinancování vlastní realizace či o nepřímou podporu.

2.2.1.6. Monitorování a vyhodnocování realizace projektů a programu Tato kapitola se vztahuje především na přímou podporu poskytnutou formou spolufinancování vlastní realizace projektů. Cílem monitorování a vyhodnocování je zjistit skutečný stav plnění cílů projektů respektive programu a porovnáním tohoto stavu s plánovaným vyhodnotit nakolik jsou tyto cíle plněny, tj. nakolik je zajištěno efektivní využívání veřejných zdrojů. Pokud se má získat ucelená informace o správném plnění cílů i o transparentním a efektivním vynakládání poskytnutých finančních prostředků, je třeba provádět paralelně technický a finanční monitoring s pravidelným předkládáním příslušných monitorovacích zpráv.

V-7


Zatímco finanční monitoring sleduje, zda poskytnutá podpora je využívána v souladu s dohodnutými pravidly a podmínkami, technický monitoring sleduje věcné plnění cílů projektu/programu. Na úrovni jednotlivých projektů i celého prováděcího plánu jsou stanoveny cíle a objektivně ověřitelné ukazatele pro dosažení těchto cílů. Průběžné sledování (monitorování) těchto ukazatelů umožňuje měřit skutečně dosažené výsledky a následně je porovnávat s výsledky předpokládanými a tím posoudit, jak projekt přispívá k dosažení cílů specifických a rovněž cílů celkových (vyhodnocování). Tento postup pak umožňuje v případě odchýlení od stanovených cílů učinit včas příslušná nápravná opatření. Při technickém monitorování projektů se vychází z logického rámce (Logframe), jehož zpracování je jednou z podmínek zařazení projektu do zásobníku. Pro získání skutečně komplexní informace je třeba provádět monitorování na různých úrovních. Základem při implementaci PRÚK je monitorování: -

na úrovni projektu, tj. monitorování jednotlivých projektů implementovaných v rámci prováděcího plánu; monitorovací zprávy na úrovni projektu vypracovává příjemce podpory a předkládá je ORRI, na úrovni prováděcího plánu, tj. monitorování všech projektů implementovaných v rámci prováděcího plánu; monitorovací zprávy na úrovni prováděcího plánu vypracovává ORRI a po projednání ve VRRI je zpráva předložena zastupitelstvu kraje.

Případně je ještě vhodné provádět monitorování v delším časovém horizontu, které zahrnuje monitorování všech projektů implementovaných v rámci více prováděcích plánů Příslušné indikátory a časové intervaly, ve kterých jsou technické i finanční monitorovací zprávy podávány i další podmínky monitorování přímé podpory budou součástí prováděcího plánu.

2.2.1.7. Vypracování nového prováděcího plánu Ještě před uplynutím plánovacího období, v době kdy je připravován nový rozpočet, je vypracován nový prováděcí plán, což ve většině případů představuje spíše aktualizaci stávajícího plánu než jeho kompletní přepracování. Vypracování prováděcího plánu na další období vychází ze tří základních informací: -

z informace o nejaktuálnějších potřebách rozvoje kraje (které se nutně nemusí měnit každé plánovací období), z informace zjištěné na základě monitorování a vyhodnocování stávajícího plánu o tom, nakolik se daří či podařilo (viz poznámka níže) naplnit cíle stanovené pro dané plánovací období, z aktuálního stavu zásobníku projektů. Poznámka: Je třeba si uvědomit, že v případě, že v rámci stávajícího prováděcího plánu bude realizován projekt trvající déle než plánovací období (viz poznámka bod 2.2.1.2. Prováděcí plán), nebudou při tvorbě plánu na příští období k dispozici ještě kompletní výsledky monitorování a tedy ani závěrečné vyhodnocení, které lze provést až po ukončení realizace všech projektů financovaných v rámci daného plánu.

2.2.2. Nepřímá podpora realizace projektů Nepřímá podpora realizace projektů bude poskytována respektive nabídnuta žadatelům, kteří předkládají již kvalitně připravené projekty, a kteří V-8


-

se rovnou ucházejí se o financování z vnějších zdrojů a mají zájem o to, aby je kraj doporučil a posléze pomohl prosazovat vůči těmto zdrojům, mají zájem o přímou podporu, ale přes kvalitní připravenost se jejich projekt ve světle nastavených podmínek nejeví natolik prioritní, aby na něj byly přiděleny finanční prostředky.

Nepřímá podpora může být zahájena prakticky okamžitě, tzn. že na rozdíl od podpory přímé se nemusí čekat na přidělení rozpočtových prostředků

2.2.2.1.

Formy nepřímé podpory

Při nepřímé podpoře projektu se kraj nepodílí finančně ani organizačně na přípravě či realizaci projektu, ale pomáhá jej prosazovat pro podporu v rámci programů financovaných z mimokrajských zdrojů (národních i zahraničních). Nepřímá podpora má dvě formy, které na sebe vzájemně navazují: 1.stupeň: 2. stupeň:

písemné potvrzení hejtmana Ústeckého kraje, že projekt naplňuje cíle konkrétní rozvojové priority a opatření PRÚK. prosazování projektu zástupci kraje při vlastním výběru projektů pro přidělení podpory v rámci programu financovaného z mimokrajských zdrojů

V zásadě se projekty ucházejí o 1. stupeň nepřímé podpory; 2. stupeň již probíhá bez dalšího schvalovacího procesu kraje, nicméně teprve až po té, co je projekt skutečně zařazen do výběru v rámci kola výzvy některého z externích programů. Předpokladem úspěšné realizace 2. stupně nepřímé podpory je, že kromě žadatele (u kterého se informovanost předpokládá v jeho vlastním zájmu) má i ORRI k dispozici kompletní aktuální informaci o všech probíhajících rozvojových programech podporovaných z domácích či zahraničních zdrojů, zejména o jejich zaměření a termínech výzev k předkládání projektů tak, aby mohl včas příslušného žadatele upozornit. Z pohledu implementačního cyklu proběhnou první dvě fáze stejně jako u přímé podpory s tím, že žadatel může při předložení projektu na ORRI (pro jeho zařazení do zásobníku) v popisu projektového záměru již vyznačit, že se uchází výlučně o nepřímou podporu.

2.2.2.2. Výběr projektů ze zásobníku pro nepřímou podporu 1. stupně Jeden- až dvakrát ročně bude ORRI provádět výběr všech projektů ze zásobníku, u nichž žadatel sám vyznačil, že se uchází pouze o nepřímou podporu. Tyto projekty není třeba již dále posuzovat a hodnotit, neboť již při rozhodování o jejich zařazení do zásobníku byly hodnoceny podle tzv. základních kritérií; zejména bylo posuzováno, zda projekt přispívá k naplnění cílů alespoň jednoho opatření PRÚK (podmínka pro 1. stupeň nepřímé podpory). Seznam těchto projektů bude ORRI předkládat pro jednání VRRI, resp. ke schválení hejtmanem Ústeckého kraje. V případě, že bude zveřejněna výzva k předkládání projektů v rámci některého mimokrajského programu, bude takto ORRI postupovat (bude-li to možné) i mimo termíny, kdy připravuje i podklady pro schválení přímé podpory (nicméně v rámci plánu řádných zasedání VRRI). Výjimečně může být v odůvodněných případech (např.projekt musí být z nějakého důvodu předložen do externího programu co nejrychleji) svoláno jednání VRRI pro doporučení projektů ze zásobníku k financování z externích zdrojů ad hoc. I tento postup vyžaduje maximální informovanost ORRI o ostatních rozvojových programech (viz bod 2.2.2.1).

V-9


Potvrzení projektů pro schválení nepřímé podpory 1. stupně: KDY – časový rámec:

1 – 2x ročně, případně při zveřejnění výzvy k předkládání projektů v rámci jiného programu, výjimečně ad hoc 1

KDO – institucionální rámec :

ORRI


Logframe, Popis projektového záměru

JAK:

základní kritéria (pro zařazení projektů do zásobníku)

varianty:

projekt zůstává v zásobníku (nežádá nepřímou podporu) projektu je doporučena nepřímá podpora v souladu s požadavkem žadatele.

VRRI

hejtman

2.2.2.3. Rozhodnutí o nepřímé podpoře projektu a její realizace 1) Na základě doporučení ORRI projedná VRRI návrhy na nepřímou podporu vybraných projektů a následně hejtman schválí či zamítne tuto formu podpory. 2) Na základě rozhodnutí hejtmana jsou příslušní předkladatelé písemně informováni o schválení nepřímé podpory jejich projektu a je vystaveno potvrzení o tom, že projekt naplňuje konkrétní rozvojovou prioritu PRÚK. Projekt je vrácen do zásobníku a ORRI jej eviduje jako potenciálního čekatele na nepřímou podporu 2. stupně (což nevylučuje projekt z možnosti ucházet se znovu o přímou podporu). V momentu, kdy je vyhlášena výzva k předkládání projektů externím programem, v rámci něhož se projekt může ucházet o podporu, upozorní v tomto smyslu ORRI předkladatele. 3) V případě, že je projekt skutečně zařazen do výběru v rámci kola výzvy daného programu a žadatel o této skutečnosti informuje ORRI, je podle možností realizován 2. stupeň nepřímé podpory. KDY – časový rámec:

1 – 2 x ročně, případně při zveřejnění výzvy k předkládání projektů v rámci jiného programu, výjimečně ad hoc 1

KDO – institucionální rámec : varianty:

VRRI

hejtman

hejtman, na základě doporučení VRRI, schválí nepřímou podporu v souladu s požadavkem žadatele a projekt je předán k administraci ORRI hejtman, na základě doporučení VRRI, neschválí projektu nepřímou podporu a projekt je vrácen do zásobníku.

1 pokud program z vnějších zdrojů nemá vymezen vlastní institucionální rámec 1

pokud program z vnějších zdrojů nemá vymezen vlastní institucionální rámec

V - 10


Poznámka: Při rozhodování o přesunu projektů, které žádaly přímou podporu, do nepřímé podpory, bude VRRI, resp. hejtman vycházet ze stejných kritérií, používaných pro rozhodování o přímé podpoře.

2.2.2.4.

Monitorování a vyhodnocování realizace nepřímé podpory

Monitorování a vyhodnocování se týká především přímé podpory poskytnuté formou spolufinancování vlastní realizace projektů. Monitorování a vyhodnocování nepřímé podpory se omezuje víceméně na statistické sledování úspěšnosti krajských projektů v rámci externích programů, eventuelně v případě jejich realizace, na monitorování dopadů a přínosů pro rozvoj kraje. Monitorování a vyhodnocování tak, jak je popsáno pro přímou podporu, se děje v těchto případech v rámci příslušného programu, z něhož projekt obdržel podporu. Zatímco logickým vyústěním monitorování a vyhodnocování přímé podpory je vypracování prováděcího plánu pro další období, po které se pak přímá podpora řídí řadou podmínek, které jsou definovány podle aktuálních potřeb kraje a které musí všechny projekty respektovat, je poskytování nepřímé podpory z pohledu kraje daleko volnější, protože po celou dobu platnosti PRÚK se řídí pouze jednou zásadní podmínkou, a to je soulad projektu alespoň s jedním opatřením PRÚK. V ostatních ohledech se nepřímá podpora řídí podmínkami nastavenými tím kterým externím programem.

V - 11

Implementace PRÚK: Schéma rozhodovacích procesů při poskytování přímé a nepřímé podpory PRÚK – implementace

Vnější finanční zdroj

Spolufinancování vlastní r e a liz a c e Legenda:

Organizační podpora

Technická podpora přípravy projektu

rozhodování

Politická podpora projektu

hejtman Ústeckého kraje

administrace

Projekt je realizován bez podpory kraje

Pořadníky projektů navržených k přímé a nepřímé podpoře

administrace

VRRI

Logframe, Popis projektového záměru, další vyžádaná dokumentace a informace

hlavní kritéria specifická kritéria

ORRI

Zásobník projektů základní kritéria

ORRI

Logframe a Popis projektového záměru

Nositelé projektu (žadatelé) 12 Pozn.: Část uvedeného schématu týkající se přímé podpory realizace projektů je vztaženaVk- rozhodnutí Zastupitelstva kraje o vyčlenění finančních prostředků na uvedenou formu podpory.


Příloha č.1

Popis projektového záměru Požadovaný typ podpory: A) IDENTIFIKACE PROJEKTU 1) Název projektu Název projektu musí vystihovat projekt obsahově nebo z hlediska jeho výstupu, současně musí být krátký.

2) Nositel projektu Název organizace, která projekt předkládá a bude zodpovědná za jeho realizaci. Dále právní forma a další identifikační údaje(adresa, e-mail, telefon). Smyslem je určit jednoznačně hlavní zodpovědnou instituci.

3) Umístění projektu Místo, kde se projekt bude realizovat, či území, kterému je projekt určen. Je třeba uvést co nejkonkrétněji v závislosti na obsahu projektu. Může být odlišné od sídla nositele.

4) Zodpovědná osoba – kontakt Nositel určí osobu,která je odpovědná za přípravu (a realizaci) projektu. S touto osobou bude v kontaktu správce zásobníku projektů.

5) Předpokládané náklady Uvede se celkový odhadovaný objem finančních prostředků nutných pro realizaci projektu.

B) ÚČEL PROJEKTU A JEHO POPIS 6) Zdůvodnění projektu Popis konkrétního problému, který je navrhovaným projektem řešen, a způsob, jakým bude projekt tento problém řešit.

7) Cíl – účel projektu Vysvětlení, čeho bude konkrétně realizací projektu dosaženo, pokud se jedná o řešení problému, proč se vůbec bude projekt realizovat. „Vnější“ souvislosti projektu.

8) Výstupy projektu Popis konkrétních výsledků/výstupů projektu, tedy co bude v rámci projektu realizováno. Co se v rámci realizace projektu přesně stane.

9) Hlavní aktivity Výčet jednotlivých aktivit, které se budou v rámci projektu realizovat a které povedou ve svém souhrnu k dosažení „výstupů“.

10) Kterou prioritu, respektive opatření PRÚK projekt podporuje Uvedení názvu priority a opatření z PRÚK. Je třeba vzít v úvahu vazby projektu na opatření PRÚK jeho popis, cíle, vhodné aktivity, výstupy, kritéria a dopady – a podle toho opatření a prioritu uvést.

V - 13


C) PŘIPRAVENOST PROJEKTU 11) Předpokládané financování Spolufinancování ze strany žadatele – uvést výši částky, kterou zajistí žadatel jako vlastní podíl na realizaci projektu. Další zdroje financování – uvést výši částky, kterou žadatel předpokládá získat či kterou požaduje z jiných zdrojů, uvést tyto zdroje a to, je-li projekt v souladu s podmínkami pro získání podpory z těchto zdrojů (je-li žadatel/projekt vůbec oprávněn se o výše uvedené prostředky ucházet).

12) Předpokládané období realizace Uvést předpoklad, kdy by nositel chtěl či mohl zahájit projekt (limitem jsou jednak stadia přípravy projektu, např. získání stavebního povolení nebo zpracování projektové dokumentace, jednak termíny pro přidělení finančních prostředků z vnějších zdrojů, jednak i vázanost projektu na vnější podmínky, např. roční období nebo konkrétní datum realizace). Dále uvést i termín očekávaného dokončení projektu – tedy kdy bude dosaženo shora popsaných výstupů.

13) Dokumenty a podklady Uvést výčet všech zpracovaných studií, výkresů, projektové dokumentace, povolení apod., která byla pro projekt zatím zpracována. Smyslem je definovat připravenost projektu z hlediska jeho jednotlivých přípravných fází.

14) Spolupracující instituce a organizace Uvést název a adresu všech dalších subjektů, které jsou do přípravy a realizace projektu zapojeny a které se na něm budou podílet. Popsat způsob, jímž se budou na projektu nebo na jeho fázích podílet, stručně vysvětlit jejich roli.

Přílohou popisu projektového záměru je matice logického rámce (logframe).

V - 14


Datum vypracování návrhu

LOGFRAME – PLÁNOVACÍ MATRICE PROJEKTU

Plánovací období Číslo programu

Název programu

Rozpočet celkem

Širší cíle

Ukazatele výsledku

Zdroje informací

Předpoklady a rizika

(1)

(2)

(3)

(4)

Bezprostřední cíle

Ukazatele výsledku

Zdroje informací


(5)

(6)

(7)

(8)

Výsledky projektů

Ukazatele výsledku

Zdroje informací


(9)

(10)

(11)

(12)

Vstupy (13)

Příloha č.2

V - 15

VI. Územní disparity

PRÚK – územní disparity

VI. ÚZEMNÍ DISPARITY 1. Identifikace územních disparit v kraji Vymezení dílčích území v rámci kraje a jejich popis jsou součástí metodiky PRK. Jejich význam tkví v tom, že by měly umožnit specifikovat zaměření jednotlivých opatření a priorit PRK podle různých potřeb dílčích území v kraji. V zásadě jsou tedy nástrojem diferenciace mezi jednotlivými oblastmi kraje ve fázi realizace. Výsledkem stanovení územních disparit by mělo být rozdělení opatření či priorit podle toho, ve kterých územích se budou či nebudou realizovat. Stanovení odlišné územní působnosti v rámci opatření, tedy na úrovni „vhodných aktivit“, nedává smysl z hlediska souhrnného působení opatření a je nesmírně obtížně realizovatelné ve fázi implementace PRÚK. Z hlediska věcného zaměření priorit a opatření PRÚK i původní Strategie rozvoje kraje i z hlediska jejich vnitřní logické struktury je zřejmé, že jak priority, tak jejich opatření jsou míněny jako plošné a jejich omezení na dílčí oblasti kraje by bylo proti jejich smyslu. Určitou diferenciaci potřeb různých území je možné zohlednit v úrovni výběru projektů tím, že pro území více postižená bude alokováno více finančních prostředků. Pro aktualizaci PRÚK je převzata kapitola „Identifikace územních disparit“ beze změn, a to ze dvou důvodů. Za prvé, jak již bylo řečeno výše, v této fázi přípravy implementace nemá smysl omezovat opatření, a tím méně priority PRÚK, na vybraná území. Za druhé, sama kapitola poměrně přesně a výstižně zohledňuje skutečnou diferenciaci území kraje. Může proto sloužit jako východisko pro případ, že v dalších krocích realizace/implementace PRÚK bude účelné působnost opatření či priorit územně omezit či alespoň diferencovat. S ohledem na potřeby a důvody územní diferenciace PRÚK (tedy vlastně rozdílné podpory projektů v jednotlivých územích kraje) bude patrně nutné provést specifickou analýzu územní diferenciace kraje na základě opatření či priorit, kterých se budou přípravné kroky implementace týkat.

2. Územní disparity v Ústeckém kraji (původní kapitola PRK) Pro účely regionální politiky na národní úrovni (státní a krajské) budou podle zákona č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje podporovány: a)

regiony se soustředěnou podporou státu (§ 4 zákona), které se podle charakteru svého zaostávání člení na:

- strukturálně postižené regiony, ve kterých se soustřeďují negativní projevy strukturálních změn, dochází k útlumu odvětví a výrobních podniků a k růstu nezaměstnanosti. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh práce a rozvoj podnikání, - hospodářsky slabé regiony, které na základě ukazatelů hospodářského a sociálního rozvoje vykazují podstatně nižší úroveň rozvoje, než je průměrná úroveň v České republice. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh práce, hospodářskou úroveň a strukturu a úroveň příjmů obcí a obyvatel, - venkovské regiony, které jsou charakterizovány nízkou hustotou obyvatelstva, poklesem počtu obyvatel a vyšším podílem zaměstnanosti v zemědělství. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména vývoj počtu obyvatelstva, strukturu jeho zaměstnanosti a podíl obyvatelstva ve venkovských obcích.

VI - 1


b)

ostatní regiony (§ 4 zákona), jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů, například pohraniční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelnými pohromami, regiony se silně narušeným či poškozeným životním prostředím, regiony s méně příznivými podmínkami pro rozvoj zemědělské výroby.

c)

regiony podporované na úrovni a v působnosti krajů (§ 8 a 9 zákona).

3. Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu Zásady regionální politiky vlády schválené usnesením vlády č. 235/98 vymezily regiony se soustředěnou podporou státu takto: Strukturálně postižené regiony Oblasti s vysokým zastoupením průmyslu a vysokým stupněm urbanizace, jejichž průmyslová základna prochází restrukturalizací a poklesem, spojeným s nadprůměrnou nezaměstnaností. Mezi ně byly zařazeny z Ústeckého kraje okresy Most Teplice Chomutov Děčín Hospodářsky slabé regiony Oblasti charakterizované nízkou životní úrovní, nízkou hustotou osídlení, nadprůměrným podílem zaměstnanosti v primárním sektoru a zároveň i nadprůměrnou nezaměstnaností. Vesměs se přitom jedná o venkovské oblasti s nižším stupněm urbanizace a ekonomického rozvoje, avšak s lepším přírodním prostředím. Mezi ně byl zařazen okres Louny Na základě nových údajů a upravené metodiky je navrhováno od roku 2001 nové vymezení regionů se soustředěnou podporou státu. Při jejich vymezení byly respektovány skupiny podporovaných území i kritéria vymezování podle § 4 zákona č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. Pro vymezení strukturálně postižených regionů byly zvoleny tyto ukazatele: Podíl zaměstnanosti v průmyslu v daném roce na celkové zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti v průmyslu v daném roce vzhledem k základnímu roku 1990 Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k 31.12. daného roku Počet soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel v daném roce Strukturálně postižené regiony na úrovni okresů: Most Teplice Chomutov Děčín Louny Pro vymezení hospodářsky slabých regionů byly zvoleny tyto ukazatele:

VI - 2


Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k 31.12. daného roku Daňové příjmy na 1 obyvatele v daném roce Průměrná mzda v okrese v daném roce Podíl zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu na celkové zaměstnanosti v daném roce Vývoj zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu v daném roce oproti základnímu roku 1990 Hustota osídlení (počet obyvatel na 1 km2) v daném roce Hospodářsky slabé regiony na úrovni okresů: Louny Ukázalo se, že venkovské regiony jako další celky se soustředěnou podporou státu se podle celostátních analýz překrývají s regiony hospodářsky slabými, což vedlo k tomu, že nebyly samostatně vyjmenovány. V rámci přípravy regionů na program SAPARD 2000, což je jeden z nástrojů Evropské unie určený k podpoře rozvoje zemědělství a venkova v zemích ucházejících se o členství v EU, byly podle daných kritérií identifikovány na území ČR problémové regiony dané územími okresů. Do souboru těchto regionů s nutnou podporou rozvoje zemědělství a venkova byly z Ústeckého kraje zařazeny okresy Děčín, Chomutov a Louny. Tyto okresy se již vyskytují ve výčtu výše uvedených kategorii problémových území. Z výše uvedených výčtů území v dikci zákona o podpoře regionálního rozvoje, kam má být směrována soustředěná podpora státu, je zřejmé, že z 20 územních jednotek (území okresů) trpí strukturálním postižením nebo hospodářskou slabostí pět okresů Ústeckého kraje (Děčín, Chomutov, Louny, Most a Teplice), přičemž okres Louny byl podle stanovených kritérií identifikován jako strukturálně postižený a zároveň jako hospodářsky slabý. Ve srovnání s ostatním územích státu jde o koncentraci soustředěné podpory zcela ojedinělou. Územně se tato podpora týká téměř tří čtvrtin území kraje (dáno výměrou vyjmenovaných okresů) a také přibližně stejného podílu jeho současné populace. Rozsah okresů se soustředěnou podporou státu Okres

výměra v km

Litoměřice Ústí nad Labem Úhrn území mimo výběr okresů se soustředěnou podporu státu v %

2

bydlící obyvatelstvo k 1. 1. 2000

1 032,10

114 181

404,46

118 594

1 436,56

232 775

26,93

28,14

Děčín

909,16

133 768

Chomutov

935,32

125 427

Most

467,13

119 178

Teplice

469,13

129 909

Louny

1 117,83

86 094

Úhrn

3 898,57

594 376

území vybraných okresů se soustředěnou podporu státu v % Ústecký kraj

VI - 3

73,07

71,86

5335,13

827151

100,00

100,00


Pro období od roku 2001 se navrhuje zařadit mezi hospodářsky slabá území i severní část okresu Litoměřice, tj. území, které pokrývá České středohoří. Tato oblast zahrnuje správní území 37 obcí se 138 místními částmi o rozloze 450,23 km2 s celkem 25 148 obyvateli. Platný strategický dokument Strategie rozvoje Ústeckého kraje rozděluje území kraje na čtyři dílčí oblasti, z nichž tři lze definovat územími celých okresů. Poslední je svým charakterem specifická a zahrnuje pouze dílčí části okresů. Pánevní oblast zahrnující území okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem Zemědělská oblast tvořená okresy Litoměřice a Louny Děčínsko tvořené jedním okresem Děčín Krušnohoří jako specifická horská oblast zasahující území čtyř pánevních okresů Specifické postavení má území Českého středohoří jako horské a podhorské oblasti s výrazným zastoupením v okresech Litoměřice, Ústí nad Labem, Louny a Děčín. Její význam není dosud zcela doceněn. K tomuto vymezení je třeba dodat, že území okresu Ústí nad Labem je na rozhraní dvou oblastí – oblasti pánevní a Děčínska. I když na Ústecku aktivní těžební činnost ustala, její dopady zde budou patrné ještě po další období. Pro potřeby možných bilancí byl tento okres zařazen jako celek.

4. Územní disparity v okresech Ústeckého kraje Základním bilanční jednotkou při hledání a stanovení disparit v rámci okresu by měla být obec. Dostupnost dostatečného počtu použitelných statistických dat k předmětné činnosti není v současné době taková, aby umožnila hlubší analýzy a tím i přesné lokalizace problémů. Mezi bilanční jednotkou, kterou je obec, a okresem je možné pro určité rozbory identifikovat mikroregionální strukturu - územních obvodů pověřených úřadů. Tyto mikroregiony používají v řadě případů při prezentaci svých statistik Úřady práce. Dřívější, s výhodou pro bilance používaná „soustava středisek“ se svými spádovými obvody je v současnosti nepoužitelná. Absence nebo nedostatečný počet a sortiment vstupních dat v podrobnosti řádu obce vede k tomu, že některé poznatky a závěry není možné adekvátně statisticky podpořit.

Okresy pánevní oblasti Podle dříve uvedených strategických dokumentů jsou do této oblasti zařazeny okresy Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Již z prvního pohledu na tyto okresy je zřetelně vidět členění do tří zcela odlišných prostorů. Severní, respektive severozápadní část okresů tvoří masiv Krušných hor, který je právě ve zmíněných okresech charakteristický svým výrazným terénním zlomem vůči Podkrušnohorské pánvi. Horská oblast, která pokračuje od zmíněného zlomu až ke státní hranici, je náhorní plošinou v nadmořské výšce 600 – 800 m a na konci kraje až 1 200 m (hora Klínovec). Celkově lze tuto oblast označit v dikci rozlišování oblastí zákonem o podpoře regionálního rozvoje jako hospodářsky slabou, velmi řídce

VI - 4


zalidněnou a s velmi omezenými možnostmi pro rozvoj ekonomických činností. Území Krušných hor má stále smutný primát z hlediska stavu krajiny, který způsobila vysoká koncentrace povrchové těžby uhlí a výroba elektřiny v tepelných elektrárnách a jejich vliv na přírodní prostředí. V průběhu devadesátých let se dřívější situace změnila v tom smyslu, že se značně zlepšil stav ovzduší v důsledku odsíření hlavních energetických zdrojů. Stupeň poškození celého tohoto rozlehlého horského území je však z dřívějška tak veliký, že k nápravě bude třeba podstatně delší časový úsek než jedno desetiletí. Těžiště osídlení oblasti Krušných hor je na Chomutovsku, kde je také největší sídlo – město Vejprty. Tento mikroregion si populačně v letech 1991 - 2000 „polepšil“. Růst počtu bydlících může být důsledkem otevření se tohoto území směrem přes státní hranici. Zvýšená frekvence cestovního ruchu přes hranici státu je příčinou stabilizace některých sídel, i když některé formy jsou z řady důvodů diskutabilní. Rozsah ekonomických činností je nízký, protože velká část těchto aktivit byla v uplynulém půlstoletí dislokována mimo tuto oblast a řada subjektů, které zde zůstaly, byla podrobena dopadům strukturálních změn, což vedlo v řadě případů k útlumu či zániku některých činností. Jedním z hlavních problémů v oblasti rozvoje infrastruktury je řešení dostatečné dopravní dostupnosti hlavních center pánevních okresů s ostatním územím. Váha některých dílčích území stoupne díky novému propojení prostřednictvím kapacitní komunikace evropského významu (D8, R7), citelně ale chybí propojení soustavou silnic II. a zejména III. třídy. V případě Krušných hor k řídké dopravní síti přistupuje i snižující se četnost spojů hromadné dopravy, které jsou často omezeny zejména na spoje základní dopravní obslužnost (doprava do zaměstnání a do škol). Často chybí zajištění dopravy z odpoledních směn, ale i ze zařízení občanské vybavenosti, jejichž zaměstnanci končí práci až večer. Úroveň dopravní obsluhy zásadním způsobem limituje uplatnění na trhu práce, absence sobotních a nedělních spojů omezuje možnosti rekreačního využití Krušných hor a Českého středohoří, které je stále více závislé na ekologicky nevýhodné individuální dopravě. Území je napojeno na Sasko řadou hraničních přechodů jak silničních, tak pěších. Specifická je ovšem situace v okrese Most, kde chybí silniční hraniční přechod, což se negativně projevuje na přeshraniční spolupráci, čímž jsou ovlivněny podnikatelské aktivity jak v příhraničním území, tak v centrální a jižní části okresu. Možnosti rozvoje oblasti Krušných hor lze vidět v rozvíjení aktivit na úseku cestovního ruchu. Konfigurace terénu umožňuje již nyní řadu činností, avšak momentálně více pro lokální potřeby – cykloturistika, v zimním období pak lyžařská turistika a v několika lokalitách i sjezdové lyžování. V každém z okresů jsou sídla s významnou rekreační funkcí, která mohou být zárukou dalšího růstu cestovního ruchu (např. Loučná – Klínovec, Boleboř, Klíny, Mikulov, Telnice). K tomu, aby mohly být Krušné hory využity pro rozvoj cestovního ruchu (v únosných mezích), bude třeba masivně likvidovat rozsáhlé staré zátěže způsobené blízkou těžební činností. Cílem musí být eliminace dosud obecně přijímané nepříznivé pověsti zapomenutého a zanedbaného prostoru. Dalším rozsáhlým územím, které lze v pánevních okresech identifikovat, je prostor Podkrušnohorské pánve. Jde o pás sídel od Klášterce nad Ohří po město Ústí nad Labem. VI - 5


Dřívější studie, analyzující urbanistickou strukturu, považovaly toto území za jednu regionální sídelní aglomeraci. Na území této aglomerace lze vidět dvě těžiště s městy Chomutov Jirkov a Most na straně jedné a Teplice a Ústí nad Labem na straně druhé. Tato rozhodující sídla jsou doplněna dalšími městy - Litvínov, Kadaň a Klášterec nad Ohří v západní části, Bílina a Krupka v části východní. Vlastní osídlení je výrazně poznamenáno těžební činností, která zde stále probíhá. Ve výsledku se tato skutečnost projevuje velice zřetelným kontrastem mezi hlavními centry osídlení s vysokou koncentrací činností, které k prostředí měst patří, a jejich zázemím, které je díky povrchové těžbě zcela vylidněno. V některých lokalitách nyní těžba ustala a způsob jejich dalšího využití je předmětem hledání optimálního řešení. Ve vzdáleném časovém horizontu zde musí dojít po rekonstrukci krajiny vyvolané potřebou zahlazení důlní činnosti k obnově dřívějšího osídlení. Tento záměr je ovšem záležitostí velmi vzdálené budoucnosti. Jednostranné zaměření na těžbu a činnosti s ní spojené vedlo při nynějším útlumu ke značným problémům, které se ve výsledku projevují vysoce nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti a momentálně nízkou šancí rychlého znovuuplatnění. Kritická situace je v obcích (Bečov, Havraň), kde se dlouhodobě pohybuje nezaměstnanost kolem 40 %. Pro řešení tohoto stavu v daném území jako celku chybí větší rozmanitost ekonomických aktivit reprezentovaná existencí malých a středních podniků. Specifická je značná koncentrace obyvatelstva s nižší kulturní a společenskou úrovní do některých sídlišť (Chanov, Janov), s následnými sociálně patologickými jevy. Území disponuje také pouze omezenými možnostmi pro zakládání průmyslových zón. V současnosti jsou zde vytvořeny průmyslové zóny ve Vernéřově u Klášterce nad Ohří, v Chomutově, Bílině a Přestanově. Připravují se průmyslové zóny v Havrani a Ústí nad Labem. Nabízejí se velké možnosti vytváření průmyslových zón v okrajových částech pánve (např. vojenské letiště Žatec). Podnikatelské aktivity mají potenciální možnosti rozvoje ve využití výrobních objektů, které se v posledních deseti letech uvolnily. Zde však budoucí využívání záleží na souhlasu vlastníků a na jejich nakládání s majetkem. Infrastruktura je z celkového pohledu na úrovni, která je s to z hlediska kvantity zajistit potřeby pro zde žijící obyvatelstvo. Značné rezervy při řešení této problematiky poskytuje aspekt kvality. Základní význam má napojení pánevní oblasti na okolní územ ČR i SRN. Proto má klíčový význam výstavba dálnice D8 a zkapacitnění silnice I/7. Pro zlepšení dopravního vybavení je nutné především zkvalitnění parametrů páteřní komunikace I/13 a zkapacitnění silnice I/27 Most - Litvínov, která má pro okres Most klíčový význam. Dále je nutné zkapacitnění silnice II/255 Komořany - Záluží a výstavba mimoúrovňové křižovatky Komořany. Pro rozvoj průmyslové zóny Kopisty je nutné její propojení silnicí třetí třídy na Mariánské Račice. Koncentrace sídel s vysokým počtem obyvatel i hustotou zalidnění nabízí například založení integrovaného dopravního systému, který by mohl převzít část dnešní individuální dopravy. Hustota obyvatelstva a blízkost velkých sídelních center by vznik integrovaného dopravního systému usnadnila. Úroveň životního prostředí v tomto prostoru zaznamenala v uplynulém desetiletí v řadě ukazatelů zlepšení, ale na druhé straně přibyly zátěže nové (prudký růst individuálního automobilismu a velký přesun nákladní přepravy na silnice).

VI - 6


Posledním identifikovaným prostorem okresů pánevní oblasti jsou území zahrnující jižní části okresů. Na Ústecku, Teplicku a Mostecku je tvořen částí Českého středohoří a na Chomutovsku územím podél řeky Ohře a podhůřím Doupovských hor. Pro toto území je charakteristický nízký stupeň zalidnění bez přítomnosti většího centra osídlení. Některé jeho části trpí značnou odlehlostí a izolovaností (jižní část okresu Chomutov – Radonicko - Vilémovsko). Obdobný charakter lze pozorovat i v jižní části okresu Most, kam navíc zasahují vlivy poměrně blízké těžební činnosti, kde část osídlení byla dlouho touto činností ohrožována (stavební uzávěry z důvodů těžby, lokalizace vnějších výsypek dolů apod.). Část území je tvořena Českým středohořím, které je pro svůj typický charakter terénu možnou oblastí pro rozvoj cestovního ruchu. Dosud zde převažuje funkce rekreačního zázemí pro blízké urbanizované prostory. Výhledově je zde nutno posílit zemědělství zaměřené na ovocnářství a pastevectví. Všechny uvedené činnosti povedou v tomto prostoru k vytváření nových pracovních příležitostí a k snižování nezaměstnanosti. Úroveň infrastruktury má velké kvantitativní a hlavně kvalitativní rezervy, které jsou v rámci možností řešeny. Velkým problémem je zabezpečení odpovídající dopravní obslužnosti. Východní okraj pánevní oblasti tvoří svým charakterem přechodné území do dalšího prostoru – Děčínska. Slouží především jako rekreační zázemí krajského města, s intenzivním využitím rekreačních sídel v údolí Labe. Jako doplněk je přiložena tabulková část se základními údaji za města okresů a ostatní území, dále identické údaje podle obvodů pověřených obecních, respektive městských úřadů. Podle těchto jednotek je dále uvedena charakteristika zaměstnanosti k datu posledního sčítání lidu, domů a bytů.

VI - 7

PRÚK – územní disparity Základní charakteristiky disparit mezi městy a ostatním územím okresů – pánevní oblast Celkový přírůstek Celkový Hustota Bydlící Bydlící obyvatel 1991přírůstek zalidnění Výměra v ha obyvatelstvo obyvatelstvo 2000 na 1000obyv. obyvatelstva 2000 v roce 1991 v roce 2000 středního stavu 2 1991-2000 (obyv./km ) průměrně ročně

Území

Města

Ostatní obce

Okres Chomutov

Města

Ostatní obce

Okres Most

Města

Ostatní obce

Okres Teplice

Města

Ostatní obce

Okres Ústí nad Labem

absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně %

17569,10

108665

109544

18,78

87,58

87,34

75963,12

15416

15883

81,22

12,42

12,66

93532,22

124081

125427

100

100

100

15882,03

108138

106484

34

89,96

89,35

30831,32

12074

12694

66

10,04

10,65

46713,35

120212

119178

100

100

100

23009,24

109128

110523

49,05

85,34

85,08

23903,33

18744

19386

50,95

14,66

14,92

46912,57

127872

129909

100

100

100

11750,75

102070

101119

29,05

86,26

85,26

28695,58

16255

17475

70,95

13,74

14,74

40446,33

118325

118594

100

100

100

879

624

0,79

467

21

2,95

1346

134

1,06

-1654

670

-1,49

620

41

5,01

-1034

255

-0,84

1395

480

1,25

642

81

3,34

2037

277

1,55

-951

861

-0,91

1220

61

7,32

269

293

0,22

Vnitřně se pánevní území člení na 12 mikroregionů. Jako problémové je možno určit především mikroregiony s nízkou hustotou obyvatelstva, případně úbytkem obyvatel, a s vyšší nezaměstnaností. Z těchto hledisek je problémovým především Vejprtsko, Libouchecko a Velkobřezensko. Ve všech třech mikroregionech sice v posledních deseti letech nedochází k úbytku obyvatel, v případě Vejprtska se však významně uplatňuje periferní poloha vedoucí k omezení hospodářského rozvoje. Ve většině mikroregionů pánevní oblasti se v posledních deseti letech dosti významně zvýšil počet obyvatel, což je náznakem určité atraktivity území a omezení dřívějšího silně emigračního charakteru (Jirkovsko, Vejprtsko, Duchcovsko, Velkobřezensko). V ekonomické základně se jen slabě uplatňuje zemědělství, výjimkou jsou některé mikroregiony chomutovského a ústeckého okresu (Kadaňsko, Klášterecko, Libouchecko, Velkobřezensko). V naprosté většině mikroregionů byl v roce 1991 převládajícím sektorem sekundér. V současnosti je možno předpokládat, že ve všech mikroregionech se stává převládajícím počet pracovníků v terciéru, sekundér si ponechal své postavení zejména v mikroregionech Kadaň, Litvínov, Duchcov a Bílina. Jako hlavní rozvojové odvětví se prosadil terciér, a to především ve stávajících okresních městech a v mikroregionech, jejichž centrem je jiné větší město. VI - 8


Ve všech mikroregionech je nezbytné hledat veškeré možné impulzy pro hospodářský, sociální a kulturně společenský rozvoj. Vedle rozvoje podnikání ve výrobních činnostech se nabízejí možnosti využívání kulturního a historického potenciálu některých měst, zejména Chomutova, Kadaně, Klášterce nad Ohří a Teplic. Pro rozvoj rekreace, zejména krátkodobé, je možno využívat vedle horských území i prostory jihozápadní a jižní části okresu Chomutov, prostor mezi Mašťovem, Vintířovem a Pětipsy a prostor na jižním břehu Nechranické nádrže s dobrými podmínkami pro vodní sporty. Členění území na mikroregiony bude rovněž základem pro organizaci státní správy. Současný návrh je zatím předběžný, do konce listopadu 2000 se k němu mají vyjádřit obce a stávající okresy. Vzhledem k tomu, že s výjimkou okresu Chomutov jsou pánevní okresy velmi malé, předpokládá se zde vznik jen 7 pověřených úřadů s přenesenou státní správou. V okrese Chomutov to jsou tři pověřené úřady (Chomutov, Kadaň a Klášterec nad Ohří), v okrese Most dva (Most a Litvínov). Návrh zatím předpokládá, že mikroregion Bílina se stane součástí spádového obvodu mosteckého pověřeného úřadu. V okresech Teplice a Ústí nad Labem je pouze po jednom spádovém obvodu pověřeného úřadu, návrh přitom celkem nelogicky předpokládá, že do obvodu pověřeného úřadu Ústí nad Labem bude převedeno i několik obcí ze západní části litoměřického okresu, které byly dříve součástí spádového obvodu pověřeného úřadu Lovosice. Základní charakteristiky disparit mezi územními obvody pověřených úřadů – okresy pánevní oblasti Území

Celkový přírůstek Celkový Hustota Bydlící Bydlící obyvatel 1991přírůstek zalidnění Výměra v ha obyvatelstvo obyvatelstvo 2000 na 1000obyv. obyvatelstva 2000 v roce 1991 v roce 2000 středního stavu 2 1991-2000 (obyv./km ) průměrně ročně

Chomutovsko

38048,63

59118

57676

-1442

152

-2,38

Jirkovsko

10564,60

20588

23279

2691

220

12,74

Kadaňsko

21800,05

21855

21898

43

100

0,19

9841,99

17494

17424

-70

177

-0,39

13276,95

5026

5150

124

39

2,41

Okres Chomutov

93532,22

124081

125427

1346

134

1,06

Litvínovsko

23599,19

41568

40723

-845

173

-1,98

Mostecko

23114,16

78644

78455

-189

339

-0,23

Okres Most

46713,35

120212

119178

-1034

255

-0,84

Bílinsko

11144,62

20245

20604

359

185

1,73

Duchcovsko

16133,45

22663

23169

506

144

2,18

Teplicko

19634,50

84964

86136

1172

439

1,34

Okres Teplice

46912,57

127872

129909

2037

277

1,55

Libouchecko

10934,03

3425

3684

259

34

7,37

Ústecko

25745,02

112214

111933

-281

435

-0,24

3767,28

2686

2977

291

79

10,56

40446,33

118325

118594

269

293

0,22

Klášterecko Vejprtsko

Velkobřezensko Okres Ústí nad Labem

VI - 9

PRÚK – územní disparity Základní charakteristiky stavu zaměstnanosti v roce 1991 – okresy pánevní oblasti Počet pracovních příležitostí 1991

Pracovní příležitosti v priméru

Podíl v %

Pracovní příležitosti v sekundéru

Podíl v %

Pracovní příležitosti v terciéru

54,18

33406

2403

7,19

15573

46,62

15430

46,19

10996

53,41

4437

642

14,47

1415

31,89

2380

53,64

Kadaňsko

21855

11972

54,78

15861

1754

11,06

9826

61,95

4281

26,99

Klášterecko

17494

9532

54,49

5965

615

10,31

3326

55,76

2024

33,93

Vejprtsko Okres Chomutov Litvínovsko Mostecko

Podíl v %

Podíl ekonomicky aktivních z úhrnu v %

32030

20588

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v roce 1991

59118

Jirkovsko

Bydlící obyvatelstvo v roce 1991

Chomutovsko

Území

5026

2549

50,72

2601

206

7,92

1262

48,52

1133

43,56

124081

67079

54,06

62270

5620

9,03

31402

50,43

25248

40,55

43372

22670

52,27

27059

878

3,24

19071

70,48

7110

26,28

76840

42185

54,09

43359

1544

3,56

22666

52,28

19149

44,16

120212

64855

53,95

70418

2422

3,44

41737

59,27

26259

37,29

Bílinsko

20245

11048

54,57

10446

592

5,67

6593

63,12

3261

31,22

Duchcovsko

22663

12081

53,31

12056

435

3,61

8081

67,03

3540

29,36

Teplicko

84964

45999

54,14

44793

2067

4,61

21367

47,70

21359

47,68

127872

69128

54,06

67295

3094

4,60

36041

53,56

28160

41,85

3425

1898

55,42

1635

452

27,65

529

32,35

654

40,00

112214

61594

54,89

64906

1719

2,65

27745

42,75

35442

54,61

2686

1372

51,08

836

86

10,29

444

53,11

306

36,60

Okres Ústí nad Labem 118325

64864

54,82

67377

2257

3,35

28718

42,62

36402

54,03

Okres Most

Okres Teplice Libouchecko Ústecko Velkobřezensko

Okresy zemědělské oblasti Oblast tvoří dva okresy – Litoměřice a Louny. Jedním z nosných prvků území, tvořícím základ pro stanovení dvou „rozvojových os“, jsou řeky Labe a Ohře. V blízkosti těchto dvou toků se nacházejí těžiště osídlení, ekonomických aktivit a rozhodující prvky infrastruktury, zejména dopravní. Významnější je však prostor v okolí Labe v okrese Litoměřice, který leží na spojnici mezi Prahou a hlavními urbanizovanými územími sousedního Německa. Tato skutečnost je jednou z příčin, proč okres Litoměřice není uveden v souboru území se soustředěnou podporou státu, přestože oba okresy této oblasti mají více společných znaků. Společným problémem území je odstraňování důsledků dřívějšího zaměření ekonomiky na zemědělskou výrobu a průmyslová odvětví s velkou přezaměstnaností, včetně potravinářského průmyslu. To se v průběhu restrukturalizace ekonomiky rychle projevilo ve vysoké míře nezaměstnanosti. Ze zaměření na zemědělství vyplývá i nepříznivá kvalifikační struktura a horší adaptibilita pracovních sil na možnou rekvalifikaci. To pak ve svých důsledcích vede k dlouhodobé nezaměstnanosti. Pro její snížení chybí vhodné podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání, včetně podnikání v zemědělství, kde by mělo být podporováno zvýšení konkurenceschopnosti, zkvalitnění výroby, rozvoj ovocnářství, oživení chmelařské tradice, pěstování plodin pro nepotravinářské účely, mimoprodukční funkce zemědělství a agroturistika. Kritická situace v řešení nezaměstnanosti je zejména v okrajových částech oblasti, z nichž jsou hůře dostupná místa s větší koncentrací pracovních

VI - 10


příležitostí (Podbořansko, Úštěcko, Snědovicko), a území Českého středohoří. Specifickým problémem je vztah obyvatel k území, zejména v oblasti bývalých Sudet. V oblasti rozvoje infrastruktury je nutné zlepšit vnější napojení i vnitřní propojení území, tj. pokračování ve výstavbě D 8, zkapacitnění silnic I/7, I/15 a I/6 a úpravy na silnicích I/27 a I/28. Ve vodohospodářské oblasti je potřebné přistoupit k likvidaci odpadních vod, a to zejména v obcích v ochranných pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů, zejména v jihovýchodní a centrální části okresu Litoměřice. Výskyt jevů, jež lze považovat za problémové, je možné sledovat hlavně v okrajových částech obou okresů. Za hospodářsky slabé a strukturálně postižené je považováno celé území okresu Louny. Míra obojího postižení je i zde rozdílná. V tomto okrese lze identifikovat sféry vlivu tří hlavních center osídlení – Loun, Žatce a Podbořan. I když jsou Podbořany počtem bydlících obyvatel o řád níže, jsou přirozeným centrem v rámci osídlení, které je někdy nazýváno „vnitřní periferií“ (jde o prostor, kde je slabý vliv aglomerace Prahy z jedné strany a slabý vliv urbanizovaných prostorů po obvodu území Čech ze strany druhé). Jako hospodářsky velmi slabé je možné v okrese Louny označit pás sídel, respektive obcí při rozhraní s okresy Chomutov a Most, kam donedávna zasahoval vliv těžební činnosti, což mělo za následek i zánik několika sídel. Kromě malého počtu bydlících je zde v současnosti i celkově nízký počet pracovních příležitostí. Rozhraní s okresy Teplice a Litoměřice je poznamenáno výrazným úbytkem obyvatel. Pozitivním faktorem je přírodně hodnotné prostředí Českého středohoří, které má na Lounsku svůj typický ráz. Obdobná situace je i na rozhraní s krajem Středočeským a Libereckým. V těchto územích s hojným výskytem typické severočeské lidové architektury je potřebné postupně zlepšovat vzhled sídel s využitím Programu obnovy venkova. Prioritou pro eliminaci upadání okrajových partií okresu Louny a Litoměřice je v první řadě podpora malého a středního podnikání, která by pozvedla rozvoj ekonomických činností. Podpora a rozvoj pracovních míst takto získávaných je podmíněna dalším nutným zkvalitňováním dopravní obslužnosti a rozvojem prvků technické infrastruktury. Propojení s ostatními částmi kraje, i za jeho hranice, je třeba zabezpečit dalším zlepšováním páteřních komunikací procházejících územím okresu, jimiž jsou zejména trasy směru Praha – Chomutov – státní hranice (I/7), Most – Plzeň (I/27), Louny - Most (I/28) a další dílčí úseky (I/15, I/6). V současnosti nejaktuálnější prioritou okresu Louny, která by mohla významným způsobem ovlivnit jeho ekonomickou úroveň, je dořešení dalšího využití prostoru vojenského letiště Žatec. Okres Litoměřice není mezi vyjmenovanými okresy pro cílenou podporu ze strany státu. Přes tuto skutečnost jsou v okrese území hospodářsky slabá, respektive venkovská. Podle vymezení územních obvodů pověřených úřadů jsou těmito regiony Libochovicko – jeho severní polovina (Třebenicko, Třebívlicko ), Úštěcko a Štětsko (s výjimkou města Štětí). Tato území jsou nejvíce postižena útlumem ekonomických činností v zemědělství v posledním desetiletí a minimální existencí dalších podnikatelských subjektů. Možný způsob řešení spočívá obdobně jako na Lounsku v podpoře rozvoje drobného podnikání v celém spektru ekonomických činností. Šance na dosažení úspěchu zde je,

VI - 11


zvláště vzhledem k tomu, že výše uvedené regiony disponují dostatečnou kvalitou zejména přírodního prostředí, které lze využít například ve specifických formách cestovního ruchu. Pro celkový rozvoj okresu je prioritní záležitostí úplné dokončení již nyní budované dopravní infrastruktury celostátního, potažmo evropského významu (D-8, 1. železniční koridor). Dálnice, železnice a vodní dopravní cesta po řece Labi se stýkají v jednom bodě, který je právě na území okresu. Tento bod tvoří město Lovosice, kde jsou připravovány aktivity tuto skutečnost využívající (dopravní a logistické centrum s možností využití velkých rozvojových ploch mezi Lovosicemi a Mlékovicemi, s respektováním ochranného pásma městské památkové rezervace Litoměřice a kvality zemědělského půdního fondu). Zemědělská oblast se vnitřně člení na 10 mikroregionů. Jako problémové je možno určit především mikroregiony s nízkou hustotou obyvatelstva, případně s úbytkem obyvatel a vyšší nezaměstnaností. Z těchto hledisek je problémovým především Úštěcko a Podbořansko, oba okrajové regiony se znaky perifernosti, přestože v obou těchto mikroregionech v posledních deseti letech nedochází k úbytku obyvatel - navíc v Podbořanech se formuje významná průmyslová zóna, jejíž rozvoj by v nejbližších letech mohl podstatně změnit charakteristiky mikroregionu. Méně příznivá je situace v zázemí Štětí a Úštěku, kde v důsledku podstatného omezení zemědělství v posledních letech došlo k nárůstu nezaměstnanosti. Pracovníci uvolnění ze zemědělství, kteří mají zpravidla i nižší kvalifikaci, jen těžko hledají uplatnění, a proto se zde projevuje tíživě problém dlouhodobé nezaměstnanosti. Zhoršující se dopravní obslužnost území má nepříznivý vliv při hledání jiného zaměstnání, a tak zde nejsou výjimkou obce, ve kterých podíl nezaměstnaných přesahuje 30 % a v některých případech i 40 % z celkového počtu práceschopných obyvatel. Existuje reálné nebezpečí, že tato situace může mít trvalejší charakter a ovlivní pracovní návyky obyvatel i celých rodin a jejich přístupy k zapojení do pracovního procesu. V některých mikroregionech zemědělské oblasti se v posledních deseti letech dosti významně zvýšil počet obyvatel, což může být způsobeno i tím, že se v posledních letech v důsledku omezení bytové výstavby snížila migrační atraktivita měst, zejména v pánevní oblasti. Tento růst počtu obyvatel (zejména v mikroregionech Štětí, Podbořany a Postoloprty) nelze hodnotit jednoznačně jako příznivý, protože se tak zvyšuje přelidněnost území a disproporce mezi počtem obyvatel a počtem pracovních míst. V ekonomické základně se výrazně uplatňovalo zemědělství, a to především v mikroregionech Úštěk, Libochovice a Podbořany. Sekundér byl převládajícím sektorem v mikroregionu Štětí, Lovosice a Postoloprty. Terciér byl silný jak v mikroregionech okresních a dalších větších měst, tak celkem překvapivě na Úštěcku a Podbořansku, kde se tak kompenzovala z dřívějška pocházející nízká míra industrializace. V současnosti lze předpokládat, že počet pracovníků v terciéru je v naprosté většině mikroregionů převládající, výjimkou mohou být jen mikroregiony Štětí a Postoloprty. Členění území na mikroregiony bude rovněž základem pro organizaci státní správy. Současný návrh je zatím předběžný. Návrh předpokládá, že se v okresech zemědělské oblasti vytvoří 4 spádové obvody pověřených úřadů. Výhradu lze mít k tomu, že návrh neobsahuje pověřený úřad Podbořan, a také k tomu, že část mikroregionu Lovosice je přiřazena k pověřenému úřadu Ústí nad Labem.

VI - 12

PRÚK – územní disparity Základní charakteristiky disparit mezi městy a ostatním územím okresů – zemědělská oblast Celkový přírůstek Celkový Hustota Bydlící Bydlící obyvatel 1991přírůstek zalidnění Výměra v ha obyvatelstvo obyvatelstvo 2000 na obyvatelstva 2000 v roce 1991 v roce 2000 1000obyv. 2 1991-2000 (obyv./km ) středního stavu průměrně ročně

Území

absolutně

Města

% absolutně

Ostatní obce

%

Okres Litoměřice

absolutně % absolutně

Města

% absolutně

Ostatní obce

%

Okres Louny

absolutně %

26859,31

72904

73084

26,02

64,02

64,01

76350,87

40979

41097

73,98

35,98

35,99

103210,2

113883

114181

100

100

100

17359,79

51528

51304

15,53

59,47

59,59

94423,29

35112

34790

84,47

40,53

40,41

111783,1

86640

86094

100

100

100

180

272

0,24

118

54

0,28

298

111

0,26

-224

296

-0,42

-322

37

-0,89

-546

77

-0,61

Základní charakteristiky disparit mezi územními obvody pověřených úřadů – okresy zemědělské oblasti

Území

Libochovicko

Celkový přírůstek Celkový Hustota Bydlící Bydlící obyvatel 1991přírůstek zalidnění Výměra v ha obyvatelstvo obyvatelstvo 2000 na obyvatelstva 2000 v roce 1991 v roce 2000 1000obyv. 2 1991-2000 (obyv./km ) středního stavu průměrně ročně 17471

10742

10871

129

62

1,17

Litoměřicko

21476,8

41463

41213

-250

192

-0,59

Lovosicko

18817,8

20473

20174

-299

107

-1,42

Roudnicko

20198,2

25637

25369

-268

126

-1,02

Štětsko

10804,3

10670

11644

974

108

8,9

Úštěcko

14442,1

4898

4910

12

34

0,24

Okres Litoměřice

103210

113883

114181

298

111

0,26

Lounsko

41192,5

38400

37665

-735

91

-1,87

Podbořansko

33785,9

15727

15891

164

47

1,02

Postoloprtsko

9698,8

5518

5743

225

59

3,98

Žatecko

27105,8

26995

26795

-200

99

-0,72

Okres Louny

111783

86640

86094

-546

77

-0,61

VI - 13

PRÚK – územní disparity Základní charakteristiky stavu zaměstnanosti v roce 1991 – okresy zemědělské oblasti

1453

33,19

1232

Podíl v %


38,67

Podíl v %

1693


4378

Podíl v %

50,46


5420

Počet pracovních příležitostí 1991

10742

Podíl ekonomicky aktivních z úhrnu v%

Libochovicko

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v roce 1991 Bydlící obyvatelstvo v roce 1991

Území

28,14

Litoměřicko

41463

21934

52,90

20596

2608

12,66

6834

33,18

11154

54,16

Lovosicko

20473

10703

52,28

11604

1511

13,02

5689

49,03

4404

37,95

Roudnicko

25637

13488

52,61

11895

2128

17,89

4667

39,23

5100

42,88

Štětsko

10670

5978

56,03

6860

723

10,54

4520

65,89

1617

23,57

Úštěcko

4898

2396

48,92

1827

736

40,28

346

18,94

745

40,78

113883

59919

52,61

57160

9399

16,44

23509

41,13

24252

42,43

Lounsko

38400

19689

51,27

18204

3554

19,52

5373

29,52

9277

50,96

Podbořansko

15727

8382

53,30

7956

2417

30,38

2269

28,52

3270

41,10

Okres Litoměřice

Postoloprtsko

5518

2944

53,35

3574

878

24,57

1821

50,95

875

24,48

Žatecko

26995

14375

53,25

13910

2664

19,15

4028

28,96

7218

51,89

Okres Louny

86640

45390

52,39

43644

9513

21,80

13491

30,91

20640

47,29

Oblast Děčínska Oblast je tvořena územím jednoho okresu, který je zařazen mezi okresy se soustředěnou podporou státu – oblasti strukturálně postižené. Okres je od počátku svého vymezení v roce 1960 typický dvěma odlišnými částmi. Jižní polovinu tvoří území města Děčín a jeho zázemí, druhou, severní část, tvoří území Šluknovska s významnými centry - městy Varnsdorf a Rumburk. Tyto dvě části okresu jsou od sebe odděleny západním okrajem Lužických hor a masivem Jetřichovických stěn. Území celého okresu bylo v průběhu končícího století velmi významnou oblastí s téměř úplným souborem všech odvětví. Jeho severní část byla jedním s prvních ucelených míst, kde se na území Čech objevila průmyslová výroba. Rozvoj a existence hlavně tradičních odvětví zde byla velmi výrazná až do poloviny tohoto století. Od této doby zde lze zaznamenávat stagnaci až úpadek, s podstatným omezením odvětvové struktury bez větší obnovy technologie, strojního zařízení i budov. Tento fakt se projevil v posledním desetiletí, kdy řada průmyslových subjektů byla donucena zcela odlišným ekonomickým prostředím ukončit svoji činnost. Obdobná situace nastala i v oblasti města Děčín a jeho zázemí, kde byla ukončena výroba v řadě donedávna významných průmyslových firem. Možnosti územního rozvoje, zejména v průmyslové výrobě, jsou na území okresu omezené. Vzhledem k členitosti terénu zde nejsou příznivé podmínky pro vytváření průmyslových zón. Osídlení, zejména v jižní části okresu, je soustředěno do údolních poloh. Pro rozvoj podnikání a zvyšování zaměstnanosti zde mohou být využívány především uvolněné průmyslové objekty, ovšem až po vyřešení vlastnických vztahů a vypořádání konkursní podstaty firem. Tyto případy nejsou omezeny jen na malé firmy textilního průmyslu, ale i na velké podniky, jakým je například bývalá Desta v Děčíně.

VI - 14


K vytváření nových průmyslových zón dochází spíše ve východní a severní části okresu (průmyslová zóna Rumburk a příprava v Krásné Lípě). Jen v omezeném rozsahu - vzhledem k jejich stavu a faktickému dožití - mohou být využity stávající výrobní objekty. Ty také mají často pro svoji nevhodnou polohu omezené územní možnosti případného dalšího rozvoje. Mimo strukturální postižení okresu jako celku existují na jeho území ještě další hospodářsky slabé prostory. V první řadě jde o území na jih od řeky Ploučnice – Verneřicko, které má v současnosti minimální počet pracovních příležitostí. Většina osídlení byla zachována díky specifické formě tuzemské rekreace ve venkovských chalupách. Oblast Verneřicka navíc zřejmě utrpěla tím, že byla v tomto území zrušena železnice, čímž se zvětšila odlehlost a podstatně se snížila možnost kontaktu s většími centry osídlení. Stejný charakter hospodářské úrovně lze sledovat v přesahu do sousedních okresů Litoměřice a Ústí nad Labem. Pro oživení území bude prioritním využití jeho příznivé polohy v průsečíku vodní cesty, železnice a dálnice v blízkosti západní hranice okresu. Pro rozvoj logistického centra by se mělo využít příležitostí v Podmoklech a zvážit i vhodnost výstavby velkého nákupního centra spolu s omezenými možnostmi podpoření a iniciování budoucího ekonomického rozvoje. V rozvoji prvků infrastruktury je třeba jmenovat prioritu rozvoje dopravní sítě, a to především její zkvalitnění a odstranění závad ve spojení jižní a severní části okresu a odstranění závad a zkapacitnění pro kraj důležité páteřní komunikace I/13. V dopravním systému bude podstatné zkvalitnění dopravního využití vodní trasy po řece Labi formou zamýšlených plavebních stupňů. Významnou prioritou pro území Děčínska bude - vzhledem k vyhlášení a dnes již existenci Národního parku České Švýcarsko, který navazuje na obdobné území v sousedním Německu - rozvoj cestovního ruchu. Návštěvnost tohoto území je závislá na rozvoji vhodných aktivit, které by vedly k rozvoji zaměstnanosti. Většinu takovýchto „atraktivit“ lze lokalizovat po obvodu národního parku, což znamená příležitosti pro řadu sídel. Na území okresu Děčín je v současnosti 6 spádových obvodů pověřených úřadů. Tento počet je spolu s okresem Litoměřice nejvyšší v okresech Ústeckého kraje a je rovněž odrazem vnitřní diferenciace území dané konfigurací terénu. Jako problémové se jeví řidčeji zalidněné mikroregiony České Kamenice a Benešova nad Ploučnicí. Jejich handicapem je koncentrace osídlení do hluboce zaříznutých údolí s omezenými rozvojovými předpoklady. Pro většinu mikroregionů bylo typické nízké zastoupení zemědělství, dané právě nepříznivými geomorfologickými a přírodními podmínkami, a naopak velmi silné zastoupení průmyslových odvětví. Zastoupení terciárních činností bylo poměrně rovnoměrné, s nižším podílem terciéru na Šluknovsku, Varnsdorfsku a Benešovsku. V těchto mikroregionech byly terciérní činnosti doslova vytěsňovány průmyslovou výrobou, zejména v lehkém a textilním průmyslu. Vývoj v posledních deseti letech tento nepoměr změnil ve prospěch terciéru. Ten ale není v uvedených mikroregionech stále dostatečně rozvinut a dává tak možnosti pro budoucí oživení, vázané právě na rozvoj terciárních činností. Členění území na mikroregiony bude rovněž základem pro organizaci státní správy. Současný, zatím předběžný návrh předpokládá, že se v okrese Děčín vytvoří dva spádové obvody pověřených úřadů. Toto řešení by nemělo být zdrojem problémů.

VI - 15

PRÚK – územní disparity Základní charakteristiky disparit mezi městy a ostatním územím okresů – Děčínsko Celkový přírůstek Celkový Hustota Bydlící Bydlící obyvatel 1991přírůstek zalidnění Výměra v ha obyvatelstvo obyvatelstvo 2000 na 1000obyv. obyvatelstva 2000 v roce 1991 v roce 2000 středního stavu 2 1991-2000 (obyv./km ) průměrně ročně

Území

absolutně

Města

% absolutně

Ostatní obce

%

Okres Děčín

absolutně %

40299,42

114850

114270

44,33

86,06

85,42

50617,4

18598

19498

55,67

13,94

14,58

90916,82

133448

133768

100

100

100

-580

284

-0,49

900

39

4,72

320

147

0,23

Základní charakteristiky disparit mezi územními obvody pověřených úřadů – Děčínsko Celkový přírůstek Celkový Hustota Bydlící Bydlící obyvatel 1991přírůstek zalidnění Výměra v ha obyvatelstvo obyvatelstvo 2000 na 1000obyv. obyvatelstva 2000 v roce 1991 v roce 2000 středního stavu 2 1991-2000 (obyv./km ) průměrně ročně

Území

Benešovsko

12229,4

8441

8468

27

69

0,31

Českokamenicko

15642,7

7683

7898

215

50

2,73

Děčínsko

27541,2

63670

63240

-430

230

-0,66

Rumbursko

12546,9

19008

19647

639

157

3,28

Šluknovsko

14067,3

13756

13716

-40

98

-0,28

Varnsdorfsko

8889,42

20890

20799

-91

234

-0,42

Okres Děčín

90916,8

133448

133768

320

147

0,23

Základní charakteristiky stavu zaměstnanosti v roce 1991 – Děčínsko Podíl v %


Podíl v %


Podíl v %


Počet pracovních příležitostí 1991

Podíl ekonomicky aktivních z úhrnu v%

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v roce 1991

Bydlící obyvatelstvo v roce 1991

Území

Benešovsko

8441

4479

53,06

3394

675

19,89

1685

49,65

1034

30,47

Českokamenicko

7683

4038

52,56

3784

855

22,60

1514

40,01

1415

37,39

Děčínsko

63670

34509

54,20

35850

1700

4,74

16305

45,48

17845

49,78

Rumbursko

19008

10030

52,77

9959

715

7,18

4758

47,78

4486

45,04

Šluknovsko

13756

7323

53,23

6657

592

8,89

4393

65,99

1672

25,12

Varnsdorfsko

20890

11472

54,92

11287

463

4,10

7133

63,20

3691

32,70

Okres Děčín

133448

71851

53,84

70931

5000

7,05

35788

50,45

30143

42,50

Z hlediska mikroregionálních disparit Ústeckého kraje je za problémové možno považovat tyto mikroregiony a jejich části: V pánevní oblasti to jsou jednak mikroregiony Chomutov, Jirkov, Kadaň, Bílina a Duchcov, poznamenané zejména důsledky intenzivní těžební činnosti a v současnosti problémy vyplývajícími z restrukturalizace ekonomiky. Problematická je situace v krušnohorské části příslušných mikroregionů, která je dána řídkým zalidněním a nedostatkem pracovních příležitostí umocněným nižší úrovní dopravní obsluhy. V zemědělské oblasti je to především problém okrajových, dříve převážně zemědělských mikroregionů Úštěcka a Podbořanska, kde je silný pokles počtu pracovníků v zemědělství VI - 16


jen velmi pomalu nahrazován nově vznikajícími nezemědělskými pracovními příležitostmi. Obdobné problémy má i území Českého středohoří zastoupené v několika mikroregionech. V děčínské oblasti jsou nejzávažnější problémy v jižní části území, kde došlo k ukončení činnosti řady průmyslových podniků (mikroregiony Benešovska a Českokamenicka a svým způsobem i mikroregion Děčína). Do uvedených mikroregionů Ústeckého kraje by měla směřovat soustředěná podpora státu, která by měla být zaměřena na: -

zahlazování důlní činnosti v návaznosti na pokles těžby

-

zlepšování technické infrastruktury, zejména dopravního napojení a vnitřní prostupnosti území, využití příznivé polohy na důležitých evropských vodních, silničních a železničních tazích

-

podporu vytváření průmyslových zón

-

podporu využívání bývalých průmyslových a zemědělských objektů

-

využití programu SAPARD pro rozvoj venkovského osídlení a kvalitní zemědělské výroby, a to především v Národním parku České Švýcarsko a CHKO České středohoří a CHKO Labské pískovce

-

zlepšování kvalifikační struktury lidských zdrojů prostřednictvím rozvoje školské a vzdělávací soustavy, rekvalifikační programy

-

rozvoj cestovního ruchu a rekreace s maximálním využitím atraktivity měst v pánevní oblasti, atraktivity Krušnohorské části území a jihozápadní části okresu Chomutov, atraktivity lázeňství (Teplice) a atraktivity Českého středohoří a Českého Švýcarska a přilehlé části Lužických hor.

VI - 17

VII. Aktualizace seznamu projektů

PRÚK – aktualizace zásobníku

VII. AKTUALIZACE SEZNAMU PROJEKTŮ PROGRAMU ROZVOJE ÚSTECKÉHO KRAJE 1. Přehled aktualizace Součástí původního Programu rozvoje kraje zpracovaného v roce 2000 byl i seznam (zásobník) projektů, uzavřený ke dni 26. 11. 2000, který tvoří potenciální realizační bázi vlastního dokumentu Programu rozvoje Ústeckého kraje (PRÚK). Zásobník je zároveň i nejrychleji zastarávající částí programového dokumentu, kdy mnohé projekty byly již realizovány, od některých projektových záměrů bylo upuštěno apod. Eliminovat tyto nedostatky, tj. zjistit současný stav projektů, měla za cíl právě aktualizace seznamu (zásobníku) projektů. Aktualizace zásobníku PRÚK vyžaduje průběžnou rozsáhlou spolupráci a přenos informací mezi zpracovatelem (nebo krajem, ORRI) a potenciálními předkladateli projektů. Sběr informací o připravených projektech a projektových záměrech je vždy spojen s očekáváními předkladatelů. Bez přímé a věrohodně předpověditelné možnosti / schopnosti kraje realizovat projekty existuje riziko ztráty důvěry Programu rozvoje Ústeckého kraje jakožto účinného nástroje. Z tohoto důvodu bylo záměrem aktualizace zásobníku pouze vyloučit zastaralé a neplatné projekty, aktualizovat informace o stávajících, ne však vyhledávat projekty nové. V současné době je smyslem této aktualizované přílohy PRÚK informovat o stávajícím stavu projektové připravenosti či o potřebách třetích subjektů na území Ústeckého kraje. Aktualizace probíhala v období září – listopad 2001 současně s prací na vlastním dokumentu PRÚK. Dne 5. 9. 2001 byl rozeslán dopis adresovaný obcím, zájmovým sdružením, okresním hospodářským komorám, úřadům práce, okresním úřadům, školám a dalším subjektům Ústeckého kraje, které byly uvedeny u jednotlivých projektů v zásobníku, se žádostí o sdělení aktuálního stavu rozvojových projektů a projektových záměrů. Jednotlivé projekty byly uvedeny v příloze dopisu a jejich aktuální stav byl určován podle předem definované fáze, ve které se v předmětné době projekt/záměr nacházel. Původní počet projektů v Zásobníku – ke dni 26. 11. 2000 - byl 431 projektů (projektových záměrů). Během aktualizace se celkový počet projektů k 20. 11. 2001 snížil na 426 projektů a projektových záměrů. Důvodem ke snížení celkového počtu projektů bylo odstranění duplicit názvů projektů či duplicit projektů samotných. Aktualizace informací k jednotlivým projektům probíhala v rámci původní struktury zásobníku. V kolonce „Název projektu“ je uveden přesný název konkrétního projektu, který byl v některých případech duplicitní a proto byl tento projekt upraven podle stávajícího stavu, případně byl duplikát vyřazen. Jeden z identifikátorů každého jednotlivého projektu - „investor“ - v některých případech neodpovídal skutečnosti. Subjekty uvedené jako investoři lze mnohdy charakterizovat spíše jako předkladatele projektu či nositele projektového záměru bez, vztahu k vlastním investičním nákladům na realizaci projektů. Výše investic, předpokládaných či již realizovaných, byly aktualizovány podle stavu, tak jak byly jednotlivými oslovenými subjekty upraveny. Předpokládané období realizace zůstalo beze změn, s výjimkou projektů v realizaci či již po dokončení. Posledním údajem je „Aktualizace 2001“, která obsahuje aktuální informace o stavu jednotlivých projektů či projektových záměrů k 20. 11. 2001. VII - 1

PRÚK – aktualizace zásobníku

Jednotlivé projekty a projektové záměry byly dále přiřazeny jednotlivým prioritám a opatřením PRÚK. Vzhledem k tomu, že toto přiřazení probíhalo u většiny projektů pouze podle názvů a ostatních výše uvedených charakteristik projektů (bez dalších bližších informací o projektu), není toto dělení konečné a může se ještě změnit. Ke 20. 11. 2001 je v Zásobníku celkem 426 projektů. Z tohoto počtu není u 102 projektů znám aktuální stav a celkem 5 projektů bylo z různých důvodů zrušeno. Celkový počet projektových záměrů je 169, u 26 projektů je vydáno územní rozhodnutí a u 41 stavební povolení, v současné době je v realizaci 63 projektů a 20 projektů je již dokončeno (viz následující kapitola). Poznámka: Podrobnější informace o projektech jsou uvedeny v samostatné příloze Aktualizace Programu rozvoje Ústeckého kraje pod názvem „Aktualizace seznamu projektů PRÚK“.

VII - 2

PRÚK - aktualizace zásobníku

2. Souhrnný přehled projektů Aktualizace zásobníku projektů k 20.11.2001 CELKEM PROJEKTŮ V ZÁSOBNÍKU

426

Fáze ve které se projekt nachází - celkem projektový záměr vydání územního rozhodnutí vydání stavebního povolení v realizaci dokončen zrušen stav projektu není znám

169 26 41 63 20 5 102

Počet projektů za jednotlivá opatření - celkem Priorita 1: Ekonomický rozvoj

176

Priorita 2: Rozvoj lidských zdrojů, sociální péče a trhu práce

45

Priorita 3: Revitalizace a ochrana životního prostředí a rozvoj infrastruktury

188

Priorita 4: Rozvoj zemědělství a venkova

9

Priorita 5: Aktivizace institucí v regionu a podpora spolupráce

8

VII - 3


CELKEM PROJEKTŮ V ZÁSOBNÍKU

426

Priorita 1: Ekonomický rozvoj (celkem 176 projektů) Opatření 1.1: Rozvoj malých a středních podniků

23

Opatření 1.3: Ekonomická revitalizace průmyslových objektů

5

projektový záměr

3

projektový záměr

2

vydání územního rozhodnutí

0


0

vydání stavebního povolení

0


0

v realizaci

4

v realizaci

0

dokončen

0

dokončen

0

zrušen

1

zrušen

0

stav projektu není znám

15


3

Opatření 1.2: Nové investice na zelené louce

15

Opatření 1.4: Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství

133

projektový záměr

5

projektový záměr

71


3


6


1


13

v realizaci

1

v realizaci

17

dokončen

2

dokončen

7

zrušen

1

zrušen

0


2


19

VII - 4


Priorita 2: Rozvoj lidských zdrojů, sociální péče, zdravotnictví a trhu práce (celkem 45 projektů) Opatření 2.1: Přizpůsobování pracovní síly trhu práce

4

Opatření 2.4: Sociální péče

28

projektový záměr

0

projektový záměr

8


0


0


0


4

v realizaci

3

v realizaci

9

dokončen

0

dokončen

3

zrušen

0

zrušen

0


1


4

Opatření 2.2: Zavádění moderních metod a přístupů ve vzdělávání

5

Opatření 2.5: Přizpůsobování vzdělávacího systému potřebám trhu práce, zvyšování kvality sekundárního a terciárního školství

6

projektový záměr

1

projektový záměr

1


0


0


0


0

v realizaci

0

v realizaci

3

dokončen

1

dokončen

1

zrušen

0

zrušen

0


3


1

Opatření 2.3: Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných včetně znevýhodněných skupin

2

projektový záměr

2


0


0

v realizaci

0

dokončen

0

zrušen

0


0 VII - 5


Priorita 3: Revitalizace a ochrana životního prostředí a rozvoj infrastruktury (celkem 188 projektů) Opatření 3.1: Rozvoj dopravní infrastruktury

51

Opatření 3.4: Ochrana a obnova přírodních území a prvků v krajině

11

projektový záměr

14

projektový záměr

3


6


1


7


1

v realizaci

8

v realizaci

2

dokončen

0

dokončen

1

zrušen

3

zrušen

0


13


3

Opatření 3.2: Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury

123

Opatření 3.5: Revittalizace a obnova městských sídel

0

projektový záměr

53

projektový záměr

0


9


0


15


0

v realizaci

16

v realizaci

0

dokončen

4

dokončen

0

zrušen

0

zrušen

0


26


0

Opatření 3.3: Odstranění starých zátěží, rekultivace a revitalizace území zasažených těžbou

3

projektový záměr

1


1


0

v realizaci

0

dokončen

1

zrušen

0


0

VII - 6


Priorita 4: Rozvoj zemědělství a venkova (celkem 9 projektů) Opatření 4.1: Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel

3

Opatření 4.3: Trvalá péče o krajinu a nezemědělské využití krajiny

4

projektový záměr

2

projektový záměr

0


0


0


0


0

v realizaci

0

v realizaci

0

dokončen

0

dokončen

0

zrušen

0

zrušen

0


1


4

Opatření 4.2: Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství

2

Opatření 4.4: Revitalizace horských oblastí

0

projektový záměr

1

projektový záměr

0


0


0


0


0

v realizaci

0

v realizaci

0

dokončen

0

dokončen

0

zrušen

0

zrušen

0


1


0

VII - 7


Priorita 5: Aktivizace institucí v regionu a podpora spolupráce (celkem 8 projektů) Opatření 5.1: Technická asistence a školení

2

Opatření 5.3: Aktivity neziskového sektoru

1

projektový záměr

1

projektový záměr

0


0


0


0


0

v realizaci

0

v realizaci

0

dokončen

0

dokončen

0

zrušen

0

zrušen

0


1


1

Opatření 5.2: Informační systémy a zpřístupňování informací

5

projektový záměr

1


0


0

v realizaci

0

dokončen

0

zrušen

0


4

VII - 8

AKTUALIZACE Programu Rozvoje Usteckého

Recommend Documents