AKTUALIZACE Programu Rozvoje strucny vytah Usteckého Kraje
listopad 2001
1. Úvod Aktualizace Programů rozvoje jednotlivých krajů v ČR byla iniciována Ministerstvem pro místní rozvoj na jaře 2001. Záměrem této iniciativy bylo usnadnit nově vzniklým krajským samosprávám přijmout a případně přeformulovat krajské rozvojové dokumenty, které vznikaly před vznikem krajských orgánů. Pro aktualizaci nebyla dopředu stanovena specifická metodika ani tato aktualizace neměla nějaký specifický cíl. Obecně lze říci, že smyslem aktualizace je pomoci krajům „uchopit“ relativně nový nástroj pro ovlivňování rozvoje území. Aktualizace Programu rozvoje Ústeckého kraje (PRÚK) vychází z předpokladu, že jediným konečným smyslem jakéhokoliv rozvojového dokumentu je jeho realizace (realizace opatření, jejich cílů a výstupů), a proto je na dokument nahlíženo především z tohoto pohledu.
Rozsah a zaměření aktualizace 1) Implementace PRÚK jakožto nástroje rozvoje Ústeckého kraje Jedná se o stěžejní část aktualizace PRÚK. Popisuje podmínky a východiska pro zahájení realizace a definuje možnosti realizace které má krajská samospráva k dispozici. Navrhuje dvě formy realizace – přímou a nepřímou. Přímou realizaci popisuje jako formu finanční, organizační a technické pomoci jednotlivým projektům, nepřímou realizaci jako takový způsob, kdy kraj různými způsoby prosazuje žádoucí projekty v jiných programech.
2) Aktualizace vlastního dokumentu PRÚK a) Aktualizace socioekonomické analýzy byla z pohledu aktualizace jen doplňkovou záležitostí a nebyla příliš rozsáhlá. Byla provedena v následujícím rozsahu: 1) aktualizace údajů, obsažených v PRK; 2) doplnění o relativizované charakteristiky; 3) doplnění o nová data, která v PRK nejsou uváděna, ale jsou obecně dostupná; 4) doplnění grafických příloh pro prezentační účely a pro snadnější orientaci. b) Změna struktury priorit a opatření a dopracování vnitřní logické struktury dokumentu. Při zachování obsahu a významu původního zaměření dokumentu byla struktura priorit a opatření pozměněna tak, že více koresponduje s dalšími programy rozvoje (např. ROP NUTS II Severozápad). Pro podporu realizace programu byla doplněna priorita č. 5 Aktivizace institucí v regionu a podpora spolupráce, se třemi opatřeními. c) Odstranění formálních a metodických nedostatků v pojmosloví. Původní dokument PRÚK postrádal určitou „gramatickou čistotu“, což znamená, že byly např. zaměňovány cíle s nástroji k jejich dosažení. Rovněž aktivity či výstupy jednotlivých opatření byly místy významově nesouměřitelné. Tyto formální a metodické nedostatky v pojmosloví byly odstraněny. d) Aktualizace zásobníku projektů
Účel a použití Programu rozvoje Ústeckého kraje Metodika pro zpracování PRK (Programu rozvoje kraje, DHV, 2000) koncipuje všechny programy rozvoje krajů jako nástroje samosprávy pro ovlivňování rozvoje v intencích rozvojového dokumentu a způsobu realizace, který lze popsat jako „realizace formou podpory projektům“. Nicméně o realizaci samotné a o její přípravě původní metodika hovoří jen omezeně. Přesto, vzhledem ke struktuře dokumentu a způsobu jeho vzniku, jsou základní charakteristiky realizace v podstatě dány. 1
Program rozvoje kraje je stimulační a intervenční nástroj, jímž se krajská samospráva snaží ovlivnit ostatní organizace a instituce regionálního rozvoje (víceméně nezávislé subjekty), aby připravovaly a realizovaly takové projekty, které jsou v zájmu kraje jakožto celku. Má se za to, že jednotlivé projekty ve svém souhrnu způsobí žádoucí změny v kraji – rozvoj kraje. PRÚK je tedy zaměřen na instituce a organizace (veřejného i soukromého sektoru), které svou činností ovlivňují či způsobují rozvoj kraje. Program je realizován projekty těchto institucí a organizací. V zásadě není samozřejmě vyloučena ani realizace jednotlivých projektů krajskou samosprávou nebo organizacemi jí zřizovanými. Nicméně jakožto rozvojový program se nezabývá „provozními“ záležitostmi kraje či jeho samosprávy. Projekty, realizované v kompetenci krajské samosprávy mají souvislost s PRÚK potud, pokud jsou ve shodě s jím definovanými cíli a obsahem jeho opatření. Z hlediska dříve popsaných forem realizace a jejich podmínek je PRÚK realizován v obtížné situaci. Krajská samospráva je ustavena, nicméně její finanční možnosti jsou dosud omezené a není jasný jejich výhled. Kompetence kraje jsou dány, nicméně jejich praktické uplatnění se teprve „usazuje“. Kraj jako instituce postupně definuje svou roli, jíž bude hrát při regionálním rozvoji. Všechny tyto uvedené faktory tvoří rámec implementace PRÚK, a vzhledem k určitým nejasnostem i určitá omezení pro realizaci samotnou.
2. SWOT analýzy jednotlivých priorit Zdrojem informací pro analýzu SWOT bylo v tomto případě zobecnění konkrétních analytických poznatků uvedených v aktualizované socioekonomické analýze, kritické posouzení původní SWOT analýzy v PRÚK a využití závěrů cca 5 SWOT analýz, které byly na území kraje zpracovány v minulých 3 letech. Analýzy SWOT jsou celkem čtyři a každá z nich se zaměřuje na jednu z priorit Programu rozvoje Ústeckého kraje. Silné a slabé stránky hodnotí vnitřní parametry, znaky příp. okolnosti vztahující se k příslušné prioritě. Tato část SWOT analýzy se také nazývá „vnitřní analýza“ a má se za to, že se jedná o faktory změnitelné nebo ovlivnitelné aktivitou subjektů v daném kraji/území. „Vnější analýzou“ se označuje druhá polovina SWOT analýzy, která se zabývá příležitostmi a hrozbami vztahujícími se k vnějšímu prostředí. V té se vyhodnocují faktory a okolnosti, které nejsou v převážné míře přímo ovlivnitelné subjekty ze řešeného území.
2
Ekonomický rozvoj Silné stránky • výhodná geografická poloha mezi Prahou a hospodářskými centry v SRN • dobré dopravní propojení většiny center uvnitř kraje • zásoby nerostných surovin • velká tradice průmyslové výroby • množství zahraničních investic (menšího rozsahu) • velké množství volných ploch pro další rozvoj • nízké náklady na pracovní sílu • existence lázeňských středisek Teplice, Dubí, Mšené-lázně • významné přírodní a kulturní památky
Slabé stránky • nízký stupeň diverzifikace ekonomické základny • nedostatek zahraničních investic velkého rozsahu • převaha výroby s malou přidanou hodnotou • špatná struktura exportu z kraje (suroviny a meziprodukty) • nedostatek investičních zdrojů a startovacího kapitálu • nízký počet malých a středních podniků • nedostatek infrastruktury vhodné pro rozvoj MSP • nedostatečná propagace a marketing kraje i firem • nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro cestovní ruch, nízká kvalita služeb v cestovním ruchu
Příležitosti • oživení ekonomických aktivit a příliv vnějšího kapitálu v souvislosti s dokončením dálnice D8 • zkapacitnění páteřních komunikací, např. I/13,R7 • podpora rozvoje MSP (hlavně zpracovatelského průmyslu a služeb) ze strany vlády ČR, zejména MPO • schopnost efektivně využívat předvstupní pomoci z předstrukturálních fondů a (po vstupu do EU) strukturálních fondů ze strany České republiky • podpora rozvoje vzájemné přeshraniční spolupráce ze strany vlády ČR, zejména MMR • vyrovnání programů Phare CBC a INTERREG po vstupu do EU a tím vyrovnání podmínek na české i německé straně • snadnější přístup na evropské trhy po vstupu ČR do EU
Rizika • opoždění výstavby dálnice D8 a opoždění modernizace dalších hlavních tahů (železničních i silničních) • stagnace přílivu zahraničního kapitálu • nedostatečná podpora rozvoje MSP ze strany státu • neschopnost využívat efektivně předvstupní pomoci z předstrukturálních fondů a (po vstupu do EU) strukturálních fondů ze strany České republiky • snížení konkurenceschopnosti exportujících firem vlivem příliš silné koruny • tvrdší konkurenční prostředí po vstupu ČR do EU • nepříznivé dopady celosvětového boje s terorismem na vývoj světové ekonomiky
3
Rozvoj lidských zdrojů, sociální péče, zdravotnictví a trhu práce Silné stránky • dostatek volné pracovní síly • nízké náklady na pracovní sílu • relativně vysoká technická vzdělanost • dostupnost kvalifikované pracovní síly v některých oborech • mladší věková struktura obyvatelstva ve srovnání s ČR • existence 3 vysokoškolských pracovišť v kraji
Příležitosti • oživení české ekonomiky v souvislosti s její probíhající transformací • schopnost efektivně využívat předvstupní pomoci z předstrukturálních fondů ze strany České republiky • úspěšná implementace Aktivní politiky zaměstnanosti garantované MPSV • úspěšně provedená reforma systému vyplácení sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti • úspěšně provedená reforma školského systému • úspěšně provedená reforma důchodového systému
Slabé stránky • nadprůměrná míra nezaměstnanosti • špatná vzdělanostní a kvalifikační struktura obyvatel (vysoký podíl osob se základním vzděláním a bez vzdělání • vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných • nízká profesní i územní mobilita pracovní síly • nedostatečné množství nově vytvářených pracovních míst v MSP • strukturálně nevyvážená nabídka a poptávka na trhu práce ( např. jednostranná kvalifikace pracovníků uvolněných z těžebního průmyslu) • rostoucí podíl skupin nepřizpůsobivého obyvatelstva Rizika • pracovně demotivační systém sociálních dávek – zvyk “žít z podpory” • nárůst nezaměstnaných absolventů škol • odliv kvalifikovaných pracovních sil do zahraničí nebo atraktivnějších oblastí v rámci ČR • nedostatečná a nepružná reakce vzdělávacích institucí na potřeby trhu práce • rozvoj výrob náročných na levnou pracovní sílu – přenos neatraktivních a zastaralých výrob z ciziny • ztráta komparativní výhody v podobě nízkých mezd
4
Rozvoj zemědělství a venkova Silné stránky • místně (Litoměřice, Louny) tradiční specializace na intensivní zemědělství (ovocnářství, zelinářství, chmelařství) • výhodné podmínky pro zemědělství a kvalitní půdy v Polabí a Poohří • v oblastech nepoškozených lesních porostů vysoký potenciál produkce dřeva • existence subjektů hospodařících na větší výměře zemědělské půdy • vysoká míra investic do venkovské infrastruktury v posledních letech
Příležitosti • schopnost efektivně využívat předvstupní pomoci z předstrukturálních fondů (Sapard, Phare) a (po vstupu do EU) strukturálních fondů ze strany České republiky • využití českých podpůrných programů pro podporu zemědělství, lesnictví a rozvoj venkova • rozvoj zpracovatelského průmyslu v návaznosti na zemědělskou výrobu • blízkost silných trhů (Praha, města pánevní oblasti) • možnost využívat vyšších dotací v rámci zemědělské politiky EU po vstupu ČR do EU
Slabé stránky • nedokončená privatizace zemědělské a lesní půdy • pokles až útlum zemědělské výroby v některých oblastech kraje • nízká konkurenceschopnost zemědělského sektoru jako celku • zastaralost technického vybavení, zanedbaná údržba budov • rozšiřování neudržovaných ploch z důvodu neobdělávání půdy • chybějící infrastruktura zejména v malých obcích • nedostatek pracovních příležitostí na venkově • zhoršující se mobilita venkovského obyvatelstva Rizika • další snižování zemědělské produkce jako důsledek poklesu poptávky • zvyšující se konkurence ze zahraničí i ČR (relativně levné zemědělské produkty distribuované prostřednictvím řetězců supermarketů) • nedořešené vlastnické vztahy k půdě • pokračující odliv obyvatel z venkova • vylidňování horských oblastí • stárnutí obyvatelstva na venkově
5
Revitalizace a ochrana životního prostředí a rozvoj infrastruktury Silné stránky • vybudovaná rozsáhlá a dostatečně hustá energetická a vodohospodářská infrastruktura • dostatečná kapacita všech sítí pro průmyslovou výrobu a podnikání v centrálních částech celého regionu • modernizovaná telekomunikační síť • dostatek kvalitních vodních zdrojů • hustá železniční i silniční síť • hustá síť veřejné autobusové dopravy • velký rozsah plynofikace – odstranění zdrojů znečišťování ovzduší • nadprůměrný rozsah čištění odpadních vod ve srovnání s ČR • odsíření a snížení prašnosti velkých zdrojů znečištění ovzduší – dramatické zlepšení čistoty ovzduší • fungující monitorování znečištění ovzduší a regulace znečišťujících zdrojů • pokračující rekultivace po těžbě uhlí
Příležitosti • schopnost efektivně využívat předvstupní pomoci z předstrukturálních fondů ze strany České republiky (ISPA, Phare Sapard) • efektivní využití českých podpůrných programů (SFŽP, Fond dopravy) • investice do dopravní infrastruktury ze strany státu • rozvoj programů na zahlazení důsledků důlní činnosti a na odstranění starých ekologických zátěží • spuštění jaderné elektrárny Temelín a následné snížené zatížení životního prostředí těžbou hnědého uhlí a výrobou elektřiny • urychlení integračního procesu, vstup ČR do EU a následné čerpání finančních prostředků z Kohezního fondu
Slabé stránky • nevyhovující technický stav železniční sítě a infrastruktury • nevyhovující stav a vedení tras v řadě úseků silnic I. II. a III. třídy a místních komunikací • zatížení měst a obcí tranzitní dopravou – stále málo obchvatů • chybějící napojení na evropskou a českou dálniční síť • nízká prostupnost hranice se SRN • klesající úroveň hromadné dopravy a vzrůst individuální dopravy • velký rozsah devastovaných území a znečištěné půdy, často přímo uprostřed urbanizovaných, hustě zalidněných oblastí • zvyšující se množství odpadů • špatný stav lesních porostů • negativní image kraje a stále ještě v průměru horší životní prostředí ve srovnání s ČR • velký rozsah znečištěných půd v důsledku minulé průmyslové činnosti • rozsáhlá poddolovaná území • konflikt mezi průmyslovými činnostmi a ochranou přírody a životního prostředí Rizika • nedostatek finančních prostředků z vnějších zdrojů (stát, EU) k řešení problémů technické infrastruktury, dopravy a ochrany životního prostředí • oddálení napojení na hlavní dopravní tahy • rostoucí množství odpadů • pokračování těžby či růst těžby uhlí • ekologické a průmyslové havárie • pokračování nízké míry recyklace odpadů
6
3. Strategie rozvoje Ústeckého kraje 3.1.Transformace strategické vize a strategických cílů pro horizont Programu rozvoje kraje K formulaci strategické vize a cílů v programovém dokumentu rozvoje Ústeckého kraje lze využít platné „Strategie“. Rozdíl je však v tom, že naplňování strategické vize hovořící o „…prosperujícím perspektivním kraji, vědomým si vlastního významu, využívajícího vlastní zdroje a kvalitní vazby s okolím, plně využívající klíčového a nezastupitelného postavení v hospodářství republiky, s kvalitním životním prostředím, rozvinutými sídly, kvalitním a kvalifikovaným lidským potenciálem a dobrou image…“ je proces přesahující nejen horizont programového dokumentu, ale i zmíněné Strategie, a to zejména z pohledu druhé části zmíněné formulace této vize. Proces „ztotožnění“ se obyvatelstva s daným regionem je záležitost několika generací. Jeho úspěšnost je však podmíněna ekonomickou prosperitou a zásadním zlepšením stavu životního prostředí včetně postupného zahlazování následků důlní činnosti. Transformace strategické vize do prostředí „Programu rozvoje kraje“ tkví v tom, že všechny úkony spojené s jeho konstrukcí musí výše citovanou formulaci strategické vize respektovat a stanoveným souborem opatření a aktivit tak přispívat k jejímu naplnění.
3.2. Stanovení hlavního cíle Programu rozvoje kraje (PRK) Stanovení hlavního cíle Programu vychází z dvou rozhodujících dokumentů – Strategie rozvoje Ústeckého kraje a Regionálního operačního plánu (ROP) pro NUTS II – Severozápad. Hlavním cílem ROP pro řešené území je “…posílení a diversifikace ekonomické základny a řešení problematiky zaměstnanosti“. Tento „hlavní cíl“ lze v postatě použít i pro formulaci hlavního cíle PRK. Hlavní cíl PRK lze vyjádřit těmito body: • Zastavení vlivu negativních dopadů strukturálních změn a „nastartování“ rozvoje ekonomické základny kraje v těchto změněných podmínkách. • Řešení problematiky zaměstnanosti.
3.3. Stanovení specifických cílů PRK Aby bylo zabezpečeno plnění hlavního cíle PRK, je třeba zajistit podporu v řadě dalších dílčích cílů: • Hospodářský rozvoj bude třeba zajistit podporou stávajících výrobních kapacit průmyslu a zemědělství kraje, rozvojem kapacit nových, podporou a obnovou ekonomických činností na venkově. • Obnova ekologické stability posilované soustavnou kvalitní péčí o krajinu. • Zajištění dostatečného lidského potenciálu s nezbytnou kvalitativní úrovní, kterou bude populace kraje muset dosáhnout pro splnění hlavních rozvojových cílů. • Ke stabilizaci populace s kvalitativně vysokými parametry je třeba podporovat rozvoj kvalitní struktury sídel a to jak městského, tak venkovského charakteru, zlepšování dopravní obsluhy území včetně propojení se sousedními oblastmi a zlepšování technické infrastruktury. •
3.4. Nové priority a opatření Programu rozvoje Ústeckého kraje V rámci aktualizace programu rozvoje Ústeckého kraje, s vědomím nutnosti jeho určité závislosti na vnějších zdrojích financování projektů, byla transformována struktura priorit a opatření. Základem transformace bylo přiblížení věcné struktury tohoto programového dokumentu Regionálnímu operačnímu programu regionu Severozápad. Obsahově zůstal 7
původní Program rozvoje kraje na úrovni priorit a opatření zachován, vzájemným přesunem aktivit jednotlivých opatření, jejich cílů a očekávaných výstupů však došlo k tomu, že nová struktura je bližší dokumentům, které pravděpodobně budou realizaci projektů v rámci PRÚK financovat.
4. Popis priorit a přehled opatření Priorita 1: Ekonomický rozvoj Ekonomika Ústeckého kraje je charakteristická velkým podílem restrukturalizujících se těžkých odvětví, jimž dominují velké podniky. Tato restrukturalizace je úspěšná v různé míře a ještě nebyla dokončena. Vedle toho mají relativně rozsáhlá území charakter ekonomicky slabé periferie. Jedná se hlavně o oblasti Krušných hor, Českého středohoří, a do jisté míry i Lounska a Šluknovska. Celé území kraje je tedy v různé míře ekonomicky problémovou oblastí, i když příčiny problémů mohou být rozdílné. Klíčovými směry ekonomického rozvoje kraje jsou restrukturalizace jednotlivých podniků, ale zejména ekonomiky kraje jako celku. To znamená zejména modernizaci tradičních odvětví, dále rozvoj nových a posílení dříve marginálních odvětví. Tento proces restrukturalizace ekonomiky kraje půjde několika hlavními cestami: obnovou či hledáním nových využití pro staré průmyslové areály, transformací stávajících podniků a zvýšením jejich konkurenceschopnosti, získáváním investorů do stávajících firem i do nových odvětví. Nezbytnou, a z hlediska dlouhodobého možná nejdůležitější roli bude mít rozvoj sektoru malých a středních podniků, jak z důvodů stabilizace ekonomiky a zvýšení její flexibility, tak z důvodů zvýšení přínosů transformace velkých firem a jejich „navázání“ na místní ekonomiky. Vzhledem k charakteru regionu je významný i rozvoj v oblasti CR, nejen jako nového odvětví a potenciálu pro vznik malých podniků, ale i jako způsobu změny image kraje. Priorita 1 bude podporována prostřednictvím opatření: Opatření 1.1.: Rozvoj malých a středních podniků. Opatření 1.2.: Nové investice na zelené louce. Opatření 1.3.: Revitalizace průmyslových subjektů. Opatření 1.4.: Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství.
Priorita 2: Rozvoj lidských zdrojů, sociální péče, zdravotnictví a trhu práce Ústecký kraj se dlouhodobě potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti, která dosahuje v průměru takřka dvojnásobku hodnot na úrovni České republiky a rovněž vztah mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce není příznivý. V současné době dochází i v rámci kraje k výraznému prohlubování meziokresních rozdílů v míře nezaměstnanosti. Tento stav byl v průběhu posledních let ovlivněn současným působením více faktorů, v rámci probíhající restrukturalizace ekonomické základny regionu, s odklonem od tradičních odvětví. Nízká vzdělanostní úroveň se odráží i v charakteristikách trhu práce, kde mezi uchazeči o zaměstnání tvoří nejproblematičtější skupinu osoby s nejnižším stupněm vzdělání. Stávající situace s sebou přináší množství sociálně patologických jevů a sociálních tlaků, s dopadem na sociálně slabší skupiny obyvatel. V současné fázi ekonomických změn je třeba podporovat flexibilitu pracovní síly, cílenou profesní přípravu v koordinaci s vývojem trhu práce, rozvoj systému vzdělávání a změny ve vzdělávacích přístupech. 8
Priorita 2 bude podporována prostřednictvím opatření: Opatření 2.1.: Přizpůsobování pracovní síly trhu práce. Opatření 2.2.: Zavádění moderních metod a přístupů ve vzdělávání. Opatření 2.3.: Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných včetně znevýhodněných Skupin. Opatření 2.4.: Transformace a restrukturalizace v oblasti sociální péče a zdravotnictví. Opatření 2.5.: Přizpůsobování vzdělávacího systému potřebám trhu práce, zvyšování kvality sekundárního a terciárního školství.
Priorita 3: Revitalizace a ochrana životního prostředí a rozvoj infrastruktury Míra pokrytí území dopravní i technickou infrastrukturou je na území Ústeckého kraje vyšší než je tomu v průměru v České republice. Extenzivní industrializace v letech 1950-1990 s sebou nesla i rozsáhlé investice státu do výstavby nové technická infrastruktura je často nevhodně rozmístěná (výstavba se odehrávala především pro potřeby závodů těžkého průmyslu), a nebo zastaralá a nekvalitní z důvodů dlouhé průmyslové historie a vysoké zátěže. Určitá území kraje jsou např. z hlediska dopravního napojení ve velice nepříznivé situaci (v okrese Most je limitem nedostatek hraničních přechodů). Obnova a dostavba infrastruktury, a to jak technické, tak dopravní, je jednou z důležitých podmínek vzniku nových a rozvoje stávajících firem. Na druhou stranu, vzhledem k průmyslové tradici kraje jsou jeho potřeby v oblasti infrastruktury značné. Vyplývá to jednak z toho, že Druhou dimenzí této priority je obnova a ochrana životního prostředí. Z hlediska technických opatření v oblasti infrastruktury bylo v posledních letech v kraji dosaženo značného pokroku. V kraji jsou však velice rozsáhlá devastovaná území, jak po těžbě uhlí, tak ve starých, dnes málo využívaných či částečně opuštěných, průmyslových areálech. Extenzivní rozvoj průmyslu nebral ohledy na potřeby ochrany krajiny a v Ústeckém kraji je mnoho území, která jsou industrializací přímo či nepřímo postižena. Revitalizace přímo devastovaných území i ochrana a obnova území a lokalit, které jsou postiženy či ohroženy druhotnými vlivy, jsou klíčovou podmínkou pro rozvoj nových odvětví v kraji, pro využití jeho potenciálu pro cestovní ruch, pro obnovu jeho image a všeobecně pro zlepšení životních podmínek obyvatel. Priorita 3 bude podporována prostřednictvím opatření: Opatření 3.1.: Rozvoj dopravní infrastruktury. Opatření 3.2.:Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury. Opatření 3.3.: Odstranění starých zátěží, rekultivace a revitalizace území zasažených těžbou. Opatření 3.4.: Ochrana a obnova přírodních území a prvků v krajině. Opatření 3.5.: Revitalizace a obnova městských sídel.
Priorita 4: Rozvoj zemědělství a venkova Zemědělství má v jednotlivých okresech Ústeckého kraje odlišný význam. V Litoměřickém a Lounském okrese má význam prvořadý a některé jeho produkty představují i celostátní specialitu. Naopak v okresech pánevní oblasti je jeho zastoupení velmi nízké. V rámci Ústeckého kraje jsou zemědělství a venkovské oblasti velkou měrou negativně ovlivněny intenzivní restrukturalizací zemědělství jako hospodářského odvětví. Pokles celkové
9
produktivity, doprovázený zánikem mnoha zemědělských subjektů, v důsledku znamená zhoršení sociální a ekonomické stability obyvatelstva, nárůst nezaměstnanosti a populační degradaci venkova, která se projevuje jednak celkovým odlivem obyvatel, ale i zhoršováním situace podle sledovaných strukturálních charakteristik obyvatelstva - zejména vzdělanostní a věkové. Stagnace venkova jako socio-ekonomického prostředí vyúsťuje v nedostatečnou péči o krajinu a projevuje se i v nedostatečné sociální a technické infrastruktuře obcí. Řešení problematiky zemědělství a celkový rozvoj venkovských oblastí je třeba spatřovat v růstu efektivnosti a produktivity činností v zemědělských oblastech, využívání mimoprodukčních funkcí zemědělství a v celkové diversifikaci ekonomických aktivit s podporou navazujících výrob pro zvýšení tvorby přidané hodnoty ve venkovském prostoru. Priorita 4 bude podporována prostřednictvím opatření: Opatření 4.1.: Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel. Opatření 4.2.: Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství. Opatření 4.3.: Trvalá péče o krajinu a nezemědělské využití krajiny. Opatření 4.4.: Revitalizace horských oblastí.
Priorita 5: Aktivizace institucí v regionu a podpora spolupráce Institucionální prostředí v Ústeckém kraji je bohaté na počet různých subjektů i jejich druhů. Spolupráce mezi institucemi je však omezená a obvykle pouze formální. Chybí zde jak neformální kontakty tak formální spolupráce takového druhu, která by vedla ke vzniku a realizaci společných projektů/akcí. Vzájemná nebo systematická výměna informací a hledání společných zájmů různých subjektů nejsou příliš časté. Mnohé organizace, jak veřejného tak soukromého sektoru, a zejména neziskového sektoru, jsou relativně slabé ve smyslu jejich schopnosti samostatně realizovat cíle, které si stanovují. Jejich působení navenek, vůči „klientům“ - cílovým skupinám - nebo vůči zájmovým skupinám, které chtějí ovlivňovat, je málo efektivní. Skutečný význam zejména neziskových organizací (s výjimkou zájmových kroužků a např. sportovních oddílů zaměřených na vlastní členy) v ovlivňování života v Ústeckém regionu je malý. V kraji je nedostatek tzv. „komunitních“ projektů, přičemž za komunitní projekt je považován takový, který je vypracován zájmovým sdružením, neziskovou či nevládní organizací pro „klienty“/příjemce, kteří nejsou členy dané organizace, tedy projekt, který působí ve smyslu předkládající organizace „navenek“. Jedním z významných důsledků shora uvedených skutečností je nízká absorpční kapacita regionu jako celku, což znamená schopnost vytvářet a realizovat projekty, které mohou být podpořeny z vnějších zdrojů (předvstupní fondy EU, státní programy). Priorita 5 bude podporována prostřednictvím opatření: Opatření 5.1.: Technická asistence a školení. Opatření 5.2.: Informační systémy a zpřístupňování informací. Opatření 5.3.: Aktivity neziskového sektoru.
10
HLAVNÍ CÍL PRÚK: • zastavení vlivu negativních dopadů strukturálních změn a „nastartování“ rozvoje ekonomické základny kraje v těchto změněných podmínkách • řešení problematiky zaměstnanosti
DÍLČÍ CÍL : Hospodářský rozvoj zajistit podporou stávajících výrobních kapacit průmyslu a zemědělství kraj, rozvojem kapacit nových, podporou a obnovou ekonomických činností na venkově
DÍLČÍ CÍL: Obnova ekologické stability posilované soustavnou kvalitní péčí o krajinu
DÍLČÍ CÍL: Zajištění dostatečného lidského potenciálu s nezbytnou kvalitativní úrovní, kterou bude populace kraje muset dosáhnout pro splnění hlavních rozvojových cílů
PRIORITA 1: Ekonomický rozvoj
DÍLČÍ CÍL: Rozvoj kvalitní struktury sídel městského i venkovského charakteru, zlepšování dopravní obsluhy území včetně propojení se sousedními oblastmi a zlepšování technické infrastruktury.
PRIORITA 4 : Rozvoj zemědělství a venkova 4.1. Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel 4.2. Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství 4.3. Trvalá péče o krajinu a nezemědělské využití krajiny 4.4. Revitalizace horských oblastí
1.1. Rozvoj MSP 1.2. Nové investice na zelené louce 1.3. Revitalizace průmyslových objektů 1.4. Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství
PRIORITA 3 : Revitalizace a ochrana životního prostředí a rozvoj infrastruktury 3.1. Rozvoj dopravní infrastruktury 3.2. Výstavba a obnova sítí technické infrastruktury 3.3. Odstraňování starých zátěží, rekultivace a revitalizace území postižených těžbou 3.4. Ochrana a obnova přírodních území a prvků v krajině 3.5. Revitalizace a obnova městských sídel
PRIORITA 2 : Rozvoj lidských zdrojů, sociální péče, zdravotnictví a trhu práce 2.1. Přizpůsobování pracovní síly trhu práce 2.2. Zavádění moderních metod a přístupů ve vzdělávání 2.3. Využití kvalifikačního potenciálu nezaměstnaných včetně znevýhodněných skupin 2.4. Transformace a restrukturalizace v oblasti sociální péče a zdravotnictví 2.5. Přizpůsobování vzdělávacího systému trhu práce – sekundární a terciární školství
PRIORITA 5 : Aktivizace institucí v regionu a podpora spolupráce 5.1. Technická asistence a školení
5.2. Informační systémy a zpřístupňování informací
11
5.3. Aktivity neziskového sektoru
5. Implementace Programu rozvoje Ústeckého kraje 5.1.
Základní předpoklady implementace PRÚK
Aktualizace PRÚK vychází ze zásady, že jejím smyslem a hlavní součástí je příprava na implementaci programu a jednotlivých projektů. Příprava implementace se v rámci aktualizace PRÚK soustřeďuje na projektový cyklus a na jeho technicko-administrativní a rozhodovací části. PRÚK bude realizován projekty, jejichž nositeli (realizátory) budou v převážné míře jiné subjekty (organizace) než krajská samospráva. Návrh implementace PRÚK vychází z následujících základních předpokladů: l) Implementace PRÚK bude maximálně využívat existujícího institucionálního rámce; není vhodné zakládat orgány či instituce nové, sloužící pouze tomuto účelu. 2) Cyklus implementace PRÚK z širšího pohledu zahrnuje následující fáze: Přípravná část: Realizační část:
1) identifikace projektů pro zásobník, 2) vytváření zásobníku a jeho průběžná aktualizace, 3) výběr projektů ze zásobníku pro podporu a její schválení odpovědným orgánem, 4) realizace podpory, 5) monitorování realizace projektů , případně programu a vyhodnocování efektivnosti poskytnuté podpory, případně vypracování nového prováděcího plánu definujícího opatření pro další období.
3) Zatímco první dvě fáze představují sice nezbytnou, nicméně přípravnou část implementačního procesu, implementaci PRÚK v užším slova smyslu lze zahájit teprve třetí fází, jejímž těžištěm je realizace podpory projektů vybraných z vytvořeného zásobníku. Tato podpora může být dvojího typu: přímá a nepřímá. Z časového hlediska jsou první dvě fáze realizovány průběžně po celou dobu platnosti PRÚK, zatímco fáze 3 – 5 se během implementace PRÚK cyklicky opakují tak, jak dochází k vyhlašování nejrůznějších programů podpory z mimokrajských zdrojů (v případě nepřímé podpory) nebo jak (v případě přímé podpory) probíhá implementace prováděcích plánů (viz. samotný dokumentu Aktualizace Programu rozvoje Ústeckého kraje. 4) Vymezení přímé a nepřímé podpory. Implementace PRÚK je založena na předpokladu, že projekty mohou být krajem podporovány a poté realizovány v zásadě třemi způsoby: a) Za přímé finanční účasti kraje při realizaci projektu. Vzhledem ke stávající nejisté situaci v oblasti financování krajských samospráv jsou váha a význam této možnosti zatím neznámé. b) Druhou možností je podpora kraje při vzniku a dopracování projektů převážně jiných subjektů, a to i soukromých. Tato forma podpory může být finanční (např. pro malé obce příprava technické a projektové dokumentace apod.), ale i organizační nebo ve formě poradenství. Obě uvedené formy podpory projektů jsou zde nazývány přímá podpora. c) Třetí možností podpory projektů je “politická podpora“ projektům, které jsou již dobře připraveny a ucházejí se o financování z různých vnějších zdrojů. Přinejmenším v první fázi bude tato forma implementace PRÚK asi nejčastější. Zároveň její
12
efektivita, a to jak z hlediska stimulace nových a žádoucích projektů, tak z hlediska dosahování cílů PRÚK, bude patrně nejnižší. Tato forma podpory je zde nazývána nepřímou podporou. 5) Základní podmínkou pro získání podpory je spolufinancování ze strany příjemce. U nepřímé podpory se spolufinancování řídí podmínkami příslušného programu financovaného z vnějších zdrojů. Pro přímou podporu (zejména pro přímou podporu vlastní realizace projektů) bude minimální míra spolufinancování ze strany příjemce pro jednotlivá opatření PRÚK definována v prováděcím plánu a bude činit minimálně 25% oprávněných nákladů projektu u veřejných subjektů a pro privátní sektor bude vyšší. V případě nedostatku finančních prostředků může Rada kraje rozhodnout o navýšení podílu příjemce. Obecně se poskytovaná přímá podpora bude řídit zákonem č. 59/2000 Sb. o veřejné podpoře.
2. Popis implementačního cyklu Popis implementačního cyklu vychází z výše uvedených předpokladů; nejprve jsou popsány fáze přípravné, společné oběma typům podpory, a poté odděleně proces implementace přímé a nepřímé podpory. Z pohledu rozhodovacích procesů poskytuje implementační mechanismus rozhodujícímu subjektu až do okamžiku schválení konkrétní formy a rozsahu podpory řadu možností pro nakládání s projektem. V popisu implementačního cyklu se v příslušných kapitolách navrhují: řídící a rozhodovací mechanismy programu, způsob administrace programu a role jednotlivých orgánů kraje, způsob vytvoření zásobníku projektů a jeho správa, další dílčí realizační dokumenty a podmínky (návrh projektového listu, obecný víceúrovňový postup posuzování.projektů, kritéria pro posuzování apod.). PODROBNÝ POPIS IMPLEMENTACE JE UVEDEN VE VLASTNÍM DOKUMENTU PRÚK. DÁLE JE CELÁ KAPITOLA „IMPLEMENTACE PRÚK“ PŘEDKLÁDÁNA JAKO SAMOSTATNÝ DOKUMENT PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA KRAJE.
13
6. Aktualizace zásobníku rozvojových projektů Součástí původního Programu rozvoje kraje zpracovaného v roce 2000 byl i seznam (Zásobník) projektů uzavřený ke dni 26.11.2000, který tvoří potenciální realizační bázi vlastního dokumentu Programu rozvoje Ústeckého kraje (PRÚK). Zásobník je zároveň i nejrychleji zastarávající částí programového dokumentu, kdy mnohé projekty byly již realizovány, či od některých projektových záměrů bylo upuštěno apod. Eliminovat tyto nedostatky, t.j zjistit současný stav projektů měla za cíl právě aktualizace seznamu (zásobníku) projektů. Aktualizace zásobníku PRÚK vyžaduje průběžnou rozsáhlou spolupráci a přenos informací mezi zpracovatelem (nebo krajem, ORRI) a potenciálními předkladateli projektů. Sběr informací o připravených projektech a projektových záměrech je vždy spojen s očekáváními předkladatelů. Bez přímé a věrohodně předpověditelné možnosti / schopnosti kraje realizovat projekty existuje riziko ztráty důvěry Programu rozvoje Ústeckého kraje jakožto účinného nástroje. Z tohoto důvodu bylo záměrem aktualizace zásobníku pouze vyloučit zastaralé a neplatné projekty, aktualizovat informace o stávajících, ne však vyhledávat projekty nové. V současné době je smyslem této aktualizované přílohy PRÚK informovat o stávajícím stavu projektové připravenosti, či potřebách třetích subjektů, na území Ústeckého kraje. Aktualizace probíhala v období září – listopad 2001 současně s prací na vlastním dokumentu PRÚK. Dne 5.9.2001 byl rozeslán dopis adresovaný obcím, zájmovým sdružením, okresním hospodářským komorám, úřadům práce, okresním úřadům, školám a dalším subjektům Ústeckého kraje, které byly uvedeni u jednotlivých projektů v Zásobníku, se žádostí o sdělení aktuálního stavu rozvojových projektů a projektových záměrů. Jednotlivé projekty byly uvedeny v příloze dopisu a jejich aktuální stav byl určován podle předem definovaných fází, ve které se v předmětné době projekt (záměr) nacházel. Původní počet projektů v Zásobníku – k 26.11.2000 - byl 431 projektů (projektových záměrů). Během aktualizace se celkový počet projektů k 20.11.2001 snížil na 426 projektů a projektových záměrů. Důvodem ke snížení celkového počtu projektů byla duplicita názvů projektů, či duplicita projektů samotných. Jednotlivé projekty a projektové záměry byly dále předběžně přiřazeny k jednotlivým prioritám a opatřením PRÚK. K dnešnímu dni – 20.11.2001 – je v Zásobníku celkem 426 projektů. Z tohoto počtu není u 102 projektů znám aktuální stav a celkem 5 projektů bylo z různých důvodů zrušeno. Celkový počet projektových záměrů je 169, u 26 projektů je vydáno územní rozhodnutí a u 41 stavební povolení, v současné době je v realizaci 63 projektů a 20 projektů je již dokončeno.
14
