Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji

Závěrečná zpráva

Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji Zadavatel Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad Jeronýmova 1750/21 370 01 České Budějovice Zpracovatel Naviga 4, s.r.o. Pobřežní 249/46, 186 00 Praha 8 IČ: 26756102 Naviga 4, s.r.o., Pobřežní 249/46, 186 00 Praha 8, [email protected], www.naviga4.cz

Závěrečná zpráva k projektu: „Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji“

OBSAH ZPRÁVY 1

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ........................................................................................................................... 3

2

ÚVOD ...................................................................................................................................................... 6

3

REKAPITULACE METODOLOGIE ŘEŠENÍ PROJEKTU .................................................................................. 7

4

3.1

Postup řešení projektu.............................................................................................................................. 7

3.2

Teorie změny ............................................................................................................................................ 8

3.3

On-line dotazníkové šetření (CAWI) ....................................................................................................... 10

3.4

Hlavní zdroje pro analýzu cestovního ruchu ........................................................................................... 11

3.5

Omezení pro evaluaci ............................................................................................................................. 12

EVALUACE EFEKTŮ A PŘÍNOSU .............................................................................................................. 13 4.1

Úkol I. Struktura ROP NUTS II Jihozápad ................................................................................................. 13

4.2

Úkol II. Cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji ........................................................................... 23

4.3

Úkol III. Přínos ROP NUTS II Jihozápad .................................................................................................... 53

4.4

Úkol IV. Plnění cílů ROP NUTS II Jihozápad ............................................................................................. 92

4.5

Úkol V. Efekty ROP NUTS II Jihozápad .................................................................................................... 98

4.6

Úkol VI. Případové studie ...................................................................................................................... 102

5

NÁVRH DOPORUČENÍ .......................................................................................................................... 111

6

PŘÍLOHY .............................................................................................................................................. 113 6.1

Případové studie ................................................................................................................................... 114

6.2

Zpráva z on-line dotazníkového šetření (CAWI) ................................................................................... 190

6.3

Seznam projektů relevantních pro hodnocení dopadů ........................................................................ 204

2


1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Projekt „Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji“ si kladl za cíl identifikovat a vyhodnotit zamýšlené i nezamýšlené, pozitivní i negativní efekty finančních prostředků Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad (dále také jen „ROP JZ“) na rozvoj cestovního ruchu v regionu. Pro hodnocení dopadů byl využit smíšený evaluační design, který zahrnoval kvalitativní i kvantitativní postupy (úvodní kvalitativní výzkum, analýza dat, kvalitativní/případové studie), principy Theory based impact evaluation a prvky kontrafaktuální evaluace (efekt mrtvé váhy). Pro získání dat a informací byly využity následující nástroje sběru dat: analýza dokumentů, analýza dat z IS Monit7+; analýza veřejně dostupných dat (ČSÚ aj.); strukturované hloubkové rozhovory s příjemci dotace, resp. se zástupci podpořených zařízení; on-line dotazníkové šetření žadatelů a příjemců. Posouzení struktury ROP JZ Pro posouzení nastavení podpory rozvoje cestovního ruchu (podporované aktivity, cíle programu, plánované výsledky a předpokládané dopady; monitorovací indikátory) byla rekonstruována a validována intervenční logika prioritní osy 3 ROP JZ. V rámci ROP JZ byly podporovány projekty týkající se cyklostezek/cyklotras; ubytovacích kapacit; lázeňství, wellness a kongresových center; sportovně-rekreační vybavenosti; muzeí a další kulturní vybavenosti; památek; propagace. Veškeré podpořené typy aktivit PO 3 je možné považovat za relevantní vzhledem k cílům ROP JZ, jelikož vedly k očekávaným výsledkům a dopadům na rozvoj cestovního ruchu (dále také jen „CR“) v regionu. Intervenční logiku PO 3 je tudíž možné považovat za funkční. Přičitatelnost pozitivních efektů intervencím ROP JZ je však vzhledem k dlouhodobým trendům a relativně nízkému počtu projektů a alokaci obtížně měřitelná. Indikátory definované v programové dokumentaci je možné vzhledem k cílům PO 3 považovat za relevantní, jelikož mají vazbu na podporované aktivity a na změny související s rozvojem CR. Na druhou stranu definované indikátory nepokrývají změny, které by v rámci PO 3 měly vyvolat. Analýza cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji Oba kraje regionu NUTS II Jihozápad poskytují širokou nabídku atraktivit pro domácí i zahraniční hosty (památky UNESCO, areál Plzeňského Prazdroje, ale i klasické rodinné pobyty v přírodním prostředí s širokou nabídkou volnočasových a sportovních aktivit, tedy dovolenou tradičně oblíbenou českými turisty). Region disponuje zejména přírodními atraktivitami, mezi nejnavštěvovanější cíle patří turistický region Šumava, kde je však intenzita cestovního ruchu významně závislá na charakteru počasí. Významnou část nabídky je tvořena i kulturně-historickými atraktivitami, ale jednoznačně v tomto kontextu dominují města Český Krumlov a Plzeň se svoji bohatou kulturní nabídkou a jedinečnými historickými stavbami. Slabou stránkou je vysoká míra sezónnosti (nedostatečná nabídka v zimních měsících) a nízká míra řízení a koordinace cestovního ruchu v obou krajích. Jihočeský kraj se navíc potýká s obtížnou

3


dopravní dostupností. Příležitostí pro region je posilování přeshraniční spolupráce na bázi podpory vytváření a prodeje produktů cestovního ruchu i v rámci přeshraniční spolupráce a realizace důležitých projektů pro eliminaci vlivu sezónnosti. Cestovní ruch se v obou krajích v období 2007–2013 vyvíjel obdobně jako v celé ČR (v Jihočeském kraji mírně příznivěji než v Plzeňském kraji) a byl do značné míry ovlivňován probíhající ekonomickou krizí. To se sice projevilo zvýšením počtu hostů, kteří ale v regionu trávili méně času než v předchozích letech. Hodnocení přínosu ROP JZ V rámci prioritní osy 3 zaměřené na rozvoj cestovního ruchu bylo k 19. 9. 2014 podpořeno 252 projektů v celkovém objemu 3 739 mil. Kč celkových způsobilých výdajů, ze kterých 2 800 mil. Kč (75 %) připadá na dotační podporu. Územní koncentrace i věcné zaměření realizovaných projektů do značné míry odpovídá potenciálu CR v jednotlivých krajích tak, jak jej ukazuje charakteristika CR. Jedná se o širší regionální pokrytí krajů realizovanými projekty, avšak s důrazem na území s nejvyšší atraktivitou pro CR. V souladu s identifikovaným potenciálem CR byl v Plzeňském kraji položen důraz na projekty na rozvoj sportovně-rekreační vybavenosti, muzeí a kulturní vybavenosti, v Jihočeském kraji pak na projekty zaměřené na rozvoj ubytovacích kapacit. Realizované projekty zaměřené na propagaci regionu reagovaly na zjištěnou slabou stránku v obou krajích, kterou je nízká míra koordinace subjektů v CR. S ohledem na objem finančních prostředků a potenciál realizovaných intervencí lze konkrétní přínosy očekávat zejména na úrovni podpořených lokalit/regionů. Některé typy aktivit by byly realizovány i bez podpory z ROP JZ. Jedná se především o infrastrukturní projekty z oblasti podpory 3.1, z nichž cca třetina by byla realizována alespoň v polovičním rozsahu i bez podpory ROP JZ (zejm. lázeňská, wellness, ubytovací nebo kongresová zařízení). Ve zhruba polovičním rozsahu by bez dotace byla realizována také cca pětina projektů z OP 3.2 a 3.3. Analýza plnění cílů ROP JZ Specifickými cíli prioritní osy 3 jsou: „Zvýšit počet návštěvníků a prodloužit průměrnou délku jejich pobytu“ a „Zvýšit podíl zahraničních návštěvníků“. Podpořené projekty mají potenciál přispívat k posílení ekonomického významu udržitelného CR. Za předpokladu relevance realizovaných aktivit vzhledem k potřebám a potenciálu pro rozvoj CR na příslušné regionální/lokální úrovni lze tak očekávat pozitivní příspěvek realizovaných projektů pro zvýšení počtu návštěvníků, prodloužení průměrné délky jejich pobytu na daném území a zvýšení podílu zahraničních návštěvníků. Pozitivní příspěvek intervencí na tyto charakteristiky byl však redukován probíhající světovou ekonomickou krizí. Ukazatel počtu návštěvníků regionu se sice v období 2007–2013 zvýšil, nicméně ukazatele počtu přenocování, průměrné délky pobytu i podílu zahraničních návštěvníků ve stejném období mírně klesly.

4


Hodnocení efektů ROP JZ Na úrovni regionu soudržnosti i podrobněji analyzovaných územích vybraných ORP lze vypozorovat pozitivní i negativní, ale i nezamýšlené efekty, které lze kauzálně spojovat s intervencemi ROP JZ. V případě předpokládaných pozitivních efektů se typově jedná o efekty spojené se zvýšením atraktivity celého regionu i konkrétních atraktivit, zvýšením kvality a kapacity infrastruktury a služeb, rozšířením nabídky služeb a možností trávení volného času, vytvořením nových pracovních míst, zlepšením dostupnosti atraktivit aj. Efekty, které nebyly explicitně předpokládány v rámci intervenční logiky programu a nastaly v souvislosti s projekty podpořenými z ROP JZ, se týkaly zvýšení kvality personálu v CR, rozvoje spolupráce místních aktérů, synergie a návaznosti na jiné služby/aktivity příjemců, rozšíření nabídky atraktivit i mimo sezónu aj. Negativní efekty jsou velice často spojovány s implementačními pravidly, administrativní náročností a neflexibilitou realizace investic podpořených z dotace. Jedná se tedy o překážky při realizaci projektů. Z věcných efektů pak lze uvést např. konkurence podpořených aktivit obdobného charakteru v menších územích, nepřipravenost navazujících infrastruktur na nárůst CR v exponovaných lokalitách, distorze tržního prostředí nebo negativní dopady na rezidenty (vyšší ceny služeb apod.). Závěry z případových studií Za účelem detailního porozumění předchozích zjištění byly zpracovány případové studie pro následující správní obvody ORP: Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Klatovy a Plzeň. Realizace projektů v jednotlivých územích ORP principiálně přispívala k pozitivním efektům v oblasti CR předpokládaných v programovém dokumentu a přispívajících k plnění stanovených cílů ROP JZ. Aktivity ROP JZ rozšiřovaly lokální nabídku turistických atraktivit a možností trávení volného času, přispívaly k zachování a obnově kulturního a historického dědictví a využití jeho potenciálu pro CR, zatraktivňovaly lokální turistické cíle a podporovaly jejich přístupnost (fyzickou či informační dostupnost), podporovaly nabídku a kvalitu služeb, stimulovaly ekonomickou aktivitu v sektoru CR. Vliv intervencí ROP JZ se však projevoval v konkrétním územním kontextu a i celkové dosažené výsledky v jednotlivých ORP se v jednotlivých parametrech liší.

5


2 ÚVOD Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad a společnost Naviga 4, s.r.o., podepsaly dne 16. 9. 2014 smlouvu o dílo na realizaci zakázky „Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji“. Předmětem této veřejné zakázky je vypracování evaluační studie efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad (dále také jen ROP JZ) pro rozvoj cestovního ruchu (dále také jen „CR“) v Jihočeském a Plzeňském kraji. Závěrečná zpráva je posledním výstupem evaluačního projektu a jejím cílem je shrnutí a prezentace hlavních zjištění zpracovatele.

6


3 REKAPITULACE METODOLOGIE ŘEŠENÍ PROJEKTU Metodologie řešení projektu byla zvolena s ohledem na hlavní evaluační úkol: Hlavní evaluační úkol Provést evaluaci efektů a přínosů ROP Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji.

Metodologie byla konzultována se zadavatelem s tím cílem, aby zahrnovala vhodné nástroje sběru dat a analytické/evaluační metody pro zodpovězení definovaných evaluačních otázek. Postup řešení projektu je rozepsán ve Vstupní zprávě a obou průběžných zprávách projektu.

3.1 Postup řešení projektu Zpracovatel využil smíšený evaluační design kombinující kvalitativní i kvantitativní výzkumné postupy, dominantně vycházející z přístupu Theory based impact evaluation. Procesní rozměr řešení byl uspořádán do tří hlavních logických celků aktivit:

Úvodní kvalitativní studie • cílem byla důkladná rekonstrukce a validace programové logiky a sestavení hypotéz pro kvantitativní výzkum

Kvantitativní analýza ukazatelů a dat • cílem bylo získání a analýza kvantitativních důkazů pro ověření formulovaných hypotéz o efektech ROP JZ

7

Kvalitativní interpretační studie • cílem bylo detailní porozumění zjištěním, příčinám zjištění, především s využitím případových studií


3.2 Teorie změny Mezi základní prvky teorie změny (dále také jen „TZ“) patří vstupy, aktivity, výstupy, výsledky a dopady. Vzhledem k nejednoznačné definici v odborné literatuře a v praxi zpracovatel přikládá definice prvků TZ, podle které byly TZ zpracovány, tj. podle Morra-Imas a Rist1 a podle programového dokumentu ROP JZ2: Prvky teorie změny

Definice podle Morra-Imas a Rist

Definice podle ROP JZ

Vstupy (Inputs)

Zdroje vstupující do projektu/programu/politiky (financování, lidské zdroje, vybavení aj.).

–

Aktivity (Activities)

„To, co děláme.“ Úkoly provedené za účelem převedení vstupů na výstupy.

–

Výstupy (Outputs)

„To, co vyprodukujeme.“ Výstupy jsou počitatelné hmotné produkty nebo služby dosažené realizací aktivit.

Rozsah a účinky uskutečněných aktivit

Výsledky (Outcomes)

„Důvod, proč to děláme.“ Výsledky jsou zamýšlené i nezamýšlené, pozitivní i negativní, změny v chování, které vyplývají z výstupů projektu. Výsledky mohou být zvyšovány, snižovány, posilovány, zlepšovány nebo udržovány.

Přímý a okamžitý přínos operačního programu na příjemce pomoci

Dopady (Impacts)

Dlouhodobé změny ve společnosti vyplývající z akumulace výsledků. Mohou být obdobou strategických cílů.

Nepřímé, ale jasně prokazatelné kritérium úspěšnosti realizace konkrétní prioritní osy

Účelem zpracování TZ je schematicky zobrazit intervenční logiku ROP JZ a nikoliv vyjmenovat detailní výčet všech hypotetických prvků TZ, proto nejsou některé z nich uváděny:



Mezi vstupy relevantní pro intervenční logiku ROP JZ lze řadit např. alokované finanční prostředky, absorpční kapacitu, publicitu programu, tehdejší socio-ekonomickou situaci a kvalitu života cílových skupin apod. Vzhledem ke skutečnosti, že zmíněné typy vstupů (nikoliv vstupy samotné) jsou totožné pro všechny oblasti podpory, nejsou z důvodu přehlednosti v TZ uváděny.

1

Zpracováno podle Morra-Imas, Linda & Rist, Ray C; The Road to Results - Designing and Conducting Effective Development Evaluations; 2008; (str. 109–110) 2 Odvozeno z definice úrovní indikátorů ROP JZ (Programový dokument ROP JZ, str. 121)

8




Obdobně nejsou uváděny navazující efekty, které sice nastávají v důsledku dopadů intervencí ROP JZ, nicméně jsou natolik vzdálené, že je velmi obtížné zjistit, do jaké míry byly způsobeny intervencemi ROP JZ3.



S každým výsledkem/dopadem je spojen finanční a časový výsledek/dopad. Jejich existenci lze považovat za samozřejmou, a proto nebývají v TZ explicitně uváděny.



Mezi dopady je možné řadit také změny na straně cílových skupin (vč. jejich spokojenosti s výsledky podpořených projektů). Vzhledem ke skutečnosti, že evaluace se zaměřuje na přínosy ROP JZ pro CR a pro region, nebudou změny na straně cílových skupin (ani jejich postoje) primárně zjišťovány a v TZ uváděny jako samostatný dopad.

Teorie změny jsou schematicky zpracované podle programové dokumentace ROP JZ a expertního posouzení zpracovatele. Jedná se o zpracovatelovu interpretaci intervenční logiky ROP JZ (zejm. předpokládaných výsledků a dopadů, které byly v projektu verifikovány a doplněny (např. o nezamýšlené pozitivní nebo negativní dopady)).

3

Např. řetězec „příjem provozovatele ubytovacího zařízení -> útrata provozovatele u dodavatele zboží -> příjem dodavatele -> útrata dodavatele u výrobce zboží atd.“

9


3.3 On-line dotazníkové šetření (CAWI) Cílem dotazníkového šetření bylo verifikovat zjištění vzešlá z individuálních polostrukturovaných hloubkových rozhovorů, pokusit se určit jejich významnost a dále zjistit případné další nezamýšlené nebo negativní dopady intervencí ROP JZ. Dotazníkové šetření proběhlo v termínu 8.–15. 12. 2014 s využitím dotazovacího software (webové aplikace SurveyMonkey4). Respondenty byli všichni žadatelé a příjemci z PO 3 ROP JZ – osoby, které jsou v IS Monit7+ uvedeny jako kontaktní osoby žádosti5. Dotazník byl zaslán 612 kontaktním osobám (z toho 237 příjemcům a 375 neúspěšným žadatelům). V případě neúspěšných projektů byly kontaktní údaje zadávány do systému zadavatele před mnoha lety a z důvodu neschválení projektu již nebyly aktualizovány. Lze tedy očekávat, že žádost o vyplnění dotazníku nebyla doručena všem osloveným kontaktům. Přesný počet skutečně oslovených osob nelze tudíž zjistit. Do rozeslání žádosti o vyplnění dotazníku byl za účelem dosažení vyšší návratnosti zapojen také zadavatel – žádost o vyplnění dotazníku byla rozesílána z aplikace Benefit7. Šetření se zúčastnilo celkem 151 respondentů (z toho 128 příjemců), což odpovídá 25% míře návratnosti (54% u příjemců a 6% u neúspěšných žadatelů). V několika případech bylo vyplnění dotazníku ze strany respondenta předčasně ukončeno, tyto dotazníky nebyly do analýzy zahrnuty. Konečný počet vyplněných dotazníků, které byly využity pro analýzu, byl 99 (z toho 77 od úspěšných žadatelů). Jelikož měl dotazník spíše kvalitativní charakter, je dosažená návratnost, resp. počet vyplněných dotazníků, zcela dostatečná. V případě otázek s příliš nízkým počtem respondentů je na tuto skutečnost upozorněno. Struktura dotazníku vč. výsledků dotazníkového šetření je obsažena v kapitole 6.2.

4

Webová aplikace SurveyMonkey představuje osvědčený on-line nástroj pro anonymní dotazování cílových skupin šetření. Více viz https://www.surveymonkey.com. 5 Ve většině případů se jednalo o zaměstnance instituce/subjektu žadatele.

10


3.4 Hlavní zdroje pro analýzu cestovního ruchu Plzeňský kraj:



Analýza socioekonomického rozvoje Plzeňského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky



Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, ÚÚR http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;q=hodnocen%C3%AD%20potenci%C3%A1lu;orderby=novi nky



Analýza cestovního ruchu ve vybraném městě (Plzeň), K. Bendová



Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu



Koncepce rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje pro období 2014–2020, KPMG



Rozvoj šetrných forem cestovního ruchu v turistickém regionu Šumava, A. Toncarová



Marketingová strategie a propagace Šumavy



Analýza socioekonomického rozvoje Plzeňského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky, RRA Plzeňského kraje



Řízení cestovního ruchu v České republice – minulost, současnost, budoucnost, Plzáková, Studnička



Organizace cestovního ruchu v kraji a turistických regionech, Petříčková, Studnička, Vrchotová

Jihočeský kraj:



Analýza cestovního ruchu v České republice, M. Kubínová



Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013



Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích



Strategie rozvoje cestovního ruchu města České Budějovice



Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch - souhrnná etapová zpráva (zima 2014), CzechTourism



Regionální rozvojová agentura jižních Čech, http://www.rera.cz/index.php?documentID=110



Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích



Vývoj Destinačního managementu Českého Krumlova v letech 2001–2008, M. Marešová



Města s příběhem, CzechTourism, str. 24–26

11


3.5 Omezení pro evaluaci V průběhu hodnocení zpracovatel identifikoval následující faktory ovlivňující průběh evaluace:



Dostupnost aktérů: dostupnost aktérů zejména pro realizaci strukturovaných rozhovorů se v některých případech ukázala nižší, než zpracovatel předpokládal. Realizace hodnocení v posledních měsících roku kolidovala s vysokým pracovním vytížením aktérů.



Dostupnost dat: vybraná data o cestovním ruchu nejsou dostupná v časových řadách plně pokrývajících interval období implementace ROP JZ. Vybrané údaje o CR zároveň byly zasaženy změnou metodiky sběru ČSÚ. V těchto případech je ve zprávě tento fakt uveden.

12


4 EVALUACE EFEKTŮ A PŘÍNOSU 4.1 Úkol I. Struktura ROP NUTS II Jihozápad 4.1.1 Intervenční logika programu, teorie změny (cíle programu) EQ 1: Jaká je intervenční logika a teorie změny ROP NUTS II Jihozápad?

Odpověď na evaluační otázku Intervenční logiku programu je možné považovat za funkční. Podporované aktivity, resp. jejich výstupy, vedly k očekávaným výsledkům a dopadům na rozvoj cestovního ruchu v regionu, a tudíž i k naplnění cílů. Přičitatelnost pozitivních efektů intervencím ROP JZ je však vzhledem k dlouhodobým trendům a relativně nízkému počtu projektů a alokaci obtížně měřitelná.

Zdůvodnění odpovědi Intervenční logika programu (PO 3) je schematicky znázorněna v následujících TZ:



PO 3, OP 3.1 – Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu;



PO 3, OP 3.2 – Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu;



PO 3, OP 3.3 – Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu.

Teorie změny zobrazují návaznost podporovaných aktivit na výstupy, návaznost výstupů na výsledky a návaznost výsledků na dopady intervencí ROP JZ na region NUTS II Jihozápad. Dosažení výsledků a dopadů vede k naplnění definovaných cílů programu:



globální cíl: 



hlavní cíl pro PO 3: 



„Zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života obyvatel“

„Zvýšit využití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam cestovního ruchu a kultury jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i městském prostoru“

specifické cíle pro PO 3: 

„Zvýšit počet návštěvníků a prodloužit průměrnou délku jejich pobytu“



„Zvýšit podíl zahraničních návštěvníků“

13


PO 3, OP 3.1 – Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Aktivity

Výstupy

Výsledky

Výstavba a rekonstrukce turistických cest včetně doprovodné infrastruktury a značení

Nové turistické cesty a cyklistické stezky

Zpřístupněné a propojené významné cíle cestovního ruchu

Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit

Rekonstruovaná a/nebo nová ozdravná zařízení

Upravená prostranství v lázeňských komplexech Rekonstruovaná a/nebo nová zařízení pro kongresovou turistiku

Nová a/nebo opravená sportovně-rekreační zařízení Nová a/nebo opravená kulturní zařízení Rekonstruovaná a/nebo nová ubytovací zařízení

Delší pobyt turistů/ návštěvníků v regionu

Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu Usměrnění návštěvníků v prostorách zařízení nebo v krajině

Zvýšení atraktivity regionu

Rozšířená nabídka poskytovaných služeb Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny

Vyšší kapacita zařízení

Vyšší kvalita a úroveň zařízení a poskytovaných služeb

Nová pracovní místa

Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu

Nová a/nebo rekonstruovaná lůžka Rozvoj doplňkových programů a služeb Synergie různých typů aktivit cestovního ruchu v území

Vyšší bezpečnost Intenzivnější spolupráce různých aktérů v rámci regionu

14

Vyšší využitelnost pro vzdělávání návštěvníků Uchování historické hodnoty objektů pro budoucí návštěvníky Realizace navazujících investic bez přímé podpory ROP a jiných veřejných zdrojů Zkvalitnění fyzického prostředí v místě i ve prospěch místních obyvatel

Více domácích a zahraničních návštěvníků/ turistů v regionu

Posílení ekonomického významu cestovního ruchu

Stabilizace a diverzifikace ekonomiky

Vyšší využití primárního potenciálu území a posílení ekonomického významu cestovního ruchu a kultury

Distorze tržního prostředí Administrativní náročnost a neflexibilita realizace investic Rizika spojená s příliš jednostrannou orientací na ekonomický sektor cestovního ruchu Jednostranně orientovaný rozvoj služeb pro návštěvníky má potenciálně negativní dopady na rezidenty

Neočekávané dopady negativní

Výstavba a rekonstrukce sportovněrekreační a kulturní vybavenosti pro cestovní ruch

Vyšší podíl šetrných způsobů dopravy

Neočekávané dopady pozitivní

Výstavba a modernizace lázeňských a wellness zařízení a zařízení pro kongresovou turistiku

Dopady


PO 3, OP 3.2 – Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu Výsledky

Rekonstruované památky

Přístupné památky a díla veřejnosti

Obnovená významná umělecká díla Úprava infrastruktury a veřejných prostranství v památkově chráněných územích a areálech chráněných objektů

Tvorba doprovodných informačních systémů a značení památkově chráněných území a objektů

Pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů

Upravená veřejná prostranství Obslužná infrastruktura a sítě

Informační systémy zaměřené na turistiku

Vyznačená památkově chráněná území a objekty

Vybavené objekty dle odpovídajícího využití

Dopady Zachované kulturní a historické dědictví


Vyšší nabídka atraktivit cestovního ruchu Efektivnější využití kulturně-historického potenciálu

Funkční obslužná infrastruktura a sítě Lepší znalost turistů/návštěvníků atraktivit regionu

Vyšší atraktivita regionu

Objekty jsou nově využity





Rozšíření služeb občanské vybavenosti Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu

Rozvoj doplňkových programů a služeb Synergie různých typů aktivit cestovního ruchu v území

Vyšší bezpečnost Intenzivnější spolupráce různých aktérů v rámci regionu

15

Vyšší využitelnost pro vzdělávání návštěvníků Uchování historické hodnoty objektů pro budoucí návštěvníky Realizace navazujících investic bez přímé podpory ROP a jiných veřejných zdrojů Zkvalitnění fyzického prostředí v místě i ve prospěch místních obyvatel


Distorze tržního prostředí Administrativní náročnost a neflexibilita realizace investic Rizika spojená s příliš jednostrannou orientací na ekonomický sektor cestovního ruchu Jednostranně orientovaný rozvoj služeb pro návštěvníky má potenciálně negativní dopady na rezidenty


Rekonstrukce a obnova kulturních, historických a technických památek

Výstupy


Aktivity


PO 3, OP 3.3 – Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu

Modernizovaná informační centra Zavádění ICT

Systémy pro orientaci a směřování turistů/ návštěvníků a tvorba www portálů

Marketingové aktivity

Tištěné a elektronické propagační materiály včetně cizojazyčné verze

Propagace na akcích (veletrzích CR apod.)

Vytváření nových produktů cestovního ruchu

Nové regionální produkty cestovního ruchu

Výsledky

Dopady Delší pobyt turistů/ návštěvníků v regionu

Kvalitní a dostupné informace o nabídce cestovního ruchu v regionu

Lepší znalost turistů/návštěvníků atraktivit regionu


Vyšší podíl informačních technologií při prezentaci a propagaci regionu

Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny

Více možností trávení volného času



Rozvoj doplňkových programů a služeb

Synergie různých typů aktivit cestovního ruchu v území Intenzivnější spolupráce různých aktérů v rámci regionu

16




Distorze tržního prostředí

Realizace navazujících investic bez přímé podpory ROP a jiných veřejných zdrojů Vyšší využitelnost pro vzdělávání návštěvníků

Administrativní náročnost a neflexibilita realizace investic Rizika spojená s příliš jednostrannou orientací na ekonomický sektor cestovního ruchu



Výstupy


Aktivity


4.1.2 Analýza indikátorové soustavy EQ 2: Jsou použité indikátory v prioritní ose 3 Rozvoj cestovního ruchu relevantní vzhledem k cílům ROP NUTS II Jihozápad?

Odpověď na evaluační otázku Indikátory definované v programové dokumentaci je možné vzhledem k cílům PO 3 považovat za relevantní, jelikož mají vazbu na podporované aktivity a na změny související s rozvojem cestovního ruchu. Na druhou stranu definované indikátory nepokrývají změny, které by měly vyvolat, a všechny cíle PO 3 (např. pro zahraniční hosty).

Zdůvodnění odpovědi Požadavky na indikátory Za relevantní indikátory je možné považovat takové, které jsou významné či důležité ve vztahu k cílům ROP JZ6, tj. vhodně odrážejí zamýšlenou intervenční logiku programu. Indikátory by měly být definované na úrovni výstupu (vypovídají o rozsahu aktivit), výsledku (vypovídají o zamýšlené okamžité změně) a v optimálním případě i dopadu (vypovídají o dlouhodobější změně v širším kontextu). Definované indikátory Prováděcí dokument ROP JZ definuje pro PO 3 (resp. jednotlivé oblasti podpory) tyto indikátory:





indikátory výstupu: 

Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu



Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch

indikátory výsledku: 

Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras



Délka nově vybudovaných stezek výhradně pro hippo a pěší



Počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení celkem



Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem

6

„Relevance (ang. relevance), zjišťuje, zda vytčené cíle jsou (stále) potřebné. Svět se dynamicky proměňuje, a tak mohou nastat okolnosti, které zpochybní naše předchozí plány. Toto kritérium zjišťuje, zda neděláme zbytečné věci. Problém mohl být již úspěšně vyřešen nebo se mohl stát vlivem vnějších okolností neřešitelný.“ (Zdroj: MPSV: Evaluační plán OP LZZ 2008–2015 (http://www.esfcr.cz/file/8517_4_1/))

17






Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cest. ruchu



Počet nově vytvořených pracovních míst pro muže



Počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy



Počet zrekonstruovaných památkových objektů



Počet vytvořených produktů pro orientaci a směrování návštěvníků

indikátor dopadu: 

Hosté v regionu – počet přenocování

V metodickém pokynu Definice indikátorů pro projekty předkládané v rámci ROP NUTS II Jihozápad jsou definovány další indikátory relevantní pro PO 3: 

Délka rekonstruovaných cyklostezek



Počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v cestovním ruchu



Počet nových a zrekonstruovaných přístavů a přístavišť



Počet nových a zrekonstruovaných zařízení pro kulturní vybavenost pro cestovní ruch



Počet nových a zrekonstruovaných zařízení pro kongresový cestovní ruch celkem



Počet nových a modernizovaných zařízení pro lázeňské a další ozdravné pobyty včetně výstavby a modernizace doprovodné infrastruktury



Počet upravených prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst



Délka nových a zrekonstruovaných vodních cest



Plocha upravených veřejných prostranství v památkově chráněných územích



Počet komplexních úprav infrastruktury v památkově chráněných územích



Počet doprovodných informačních systémů



Počet zrestaurovaných movitých kulturních památek



Počet pořízeného vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů



Počet nově vytvořených služeb na podporu cestovního ruchu



Počet zavedených ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu

Indikátory definované v programovém a Prováděcím dokumentu ROP JZ je možné vzhledem k cílům PO 3 považovat za relevantní, jelikož mají vazbu na podporované aktivity a na změny související s rozvojem CR. Definované indikátory se týkají převážně rozsahu intervencí ROP JZ, což má omezenou vypovídací hodnotu o dosažených změnách. Z toho důvodu zpracovatel navrhuje doplnit indikátorovou soustavu o následující indikátory výsledku:

18




Návštěvnost atraktivit cestovního ruchu7



Kapacita zařízení



Počet oslovených v rámci marketingových aktivit8



Spokojenost s pobytem v regionu9

PO 3 má definován jediný dopadový indikátor, a to zaměřený na celkový počet přenocování hostů v regionu. Vzhledem k hlavnímu cíli a specifickým cílům PO 3 zpracovatel navrhuje doplnit následující indikátory dopadu: 

Počet příjezdů hostů celkem



Počet příjezdů zahraničních hostů



Podíl příjezdů zahraničních hostů



Počet subjektů v cestovním ruchu



Podíl subjektů v cestovním ruchu na všech subjektech v regionu

7

Pouze pro atraktivity, pro které je návštěvnost změřitelná (např. muzea). Na základě ad hoc šetření (resp. evaluační studie). 9 Na základě ad hoc šetření (resp. evaluační studie), nebo na základě měření agenturou CzechTourism (http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/uvod.html). 8

19


4.1.3 Analýza podpořených aktivit EQ 3: Jsou podpořené typy aktivit cestovního ruchu relevantní vzhledem k cílům ROP NUTS II Jihozápad?

Odpověď na evaluační otázku V rámci ROP JZ byly podporovány projekty týkající se cyklostezek/cyklotras; ubytovacích kapacit; lázeňství, wellness a kongresových center; sportovně-rekreační vybavenosti; muzeí a další kulturní vybavenosti; památek a v neposlední řadě propagace. Veškeré podpořené typy aktivit PO 3 je možné považovat za relevantní vzhledem k cílům ROP JZ, jelikož mají potenciál vézt k naplnění definovaných cílů.

Zdůvodnění odpovědi Definice „relevance“ Za relevantní typy aktivit je možné považovat takové, které jsou významné či důležité ve vztahu k cílům ROP JZ, tj. nejsou zbytečné. V souvislosti s problematikou CR se jedná především o aktivity týkající se rozvoje infrastruktury CR a/nebo marketingu CR.

Cíle ROP JZ Definované cíle ROP JZ se zaměřují na zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity Plzeňského a Jihočeského kraje, mj. prostřednictvím posílení významu cestovního ruchu a kultury. Naplnění cílů by se mělo projevit ve zvýšení počtu hostů (návštěvníků i turistů; domácích i zahraničních) a v prodloužení délky jejich pobytu v regionu. Programový dokument ROP JZ definuje následující cíle relevantní pro tuto evaluaci:



globální cíl: 



hlavní cíl pro PO 3: 



„Zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života obyvatel“

„Zvýšit využití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam cestovního ruchu a kultury jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i městském prostoru“

specifické cíle pro PO 3: 

„Zvýšit počet návštěvníků a prodloužit průměrnou délku jejich pobytu“



„Zvýšit podíl zahraničních návštěvníků“

20


Podporované aktivity Z ROP JZ bylo možné podpořit různé typy projektů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu10. Oblast podpory 3.1 V rámci oblasti podpory 3.1 byly podporovány projekty zaměřené na následující aktivity:



Výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hippostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení 



Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruch 



Muzea, sály, divadla aj. s prokazatelným dopadem na cestovní ruch

Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit 



Koupaliště, aquaparky, golfová hřiště, sjezdovky, hřiště atd.

Výstavba a rekonstrukce kulturní vybavenosti pro cestovní ruch 



Odpočívadla, mobiliář, sociální zařízení, úvaziště při hippostezkách, mimo výše uvedené také značení a doprovodná infrastruktura cyklotras, běžeckých tras a naučných stezek atd.

Hotely, penziony, ubytovny atd.

Výstavba, rekonstrukce a modernizace zařízení pro kongresovou turistiku 

Ubytovací kapacity, jednací sály, stravovací kapacity a další doprovodná infrastruktura a zázemí apod.



Výstavba a modernizace zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness)



Výstavba a modernizace infrastruktury související s lázeňským a wellness provozem



Úprava prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst 

Úpravy ve vnitřních územích lázeňských míst, příp. míst v okolí wellness zařízení

Oblast podpory 3.2 V rámci oblasti podpory 3.2 byly podporovány projekty zaměřené na následující aktivity:

10



Stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek



Komplexní úpravy infrastruktury nebo veřejných prostranství v památkově chráněných územích, v areálech památkově chráněných objektů nebo na přilehlých plochách

Zdroj: Programový dokument ROP JZ.

21




Budování doprovodných informačních systémů a značení památkově chráněných území a objektů



Restaurování movitých kulturních památek 



Zejména takových, které jsou významnými díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi a jsou umístěny v budovách zpřístupněných veřejnosti pro kulturní, výchovně-vzdělávací nebo náboženské účely (soubory uměleckých děl sochařských a malířských a předmětů výtvarného a užitého umění; oltáře včetně oltářních obrazů, závěsné obrazy, sochařská díla, kostelní lavice, varhany nebo kazatelny, které jsou umístěny v církevních objektech - kostelech, klášterech apod.)

Pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů 

Např. ubytovací, školní či vzdělávací zařízení, kulturní, společenské či sociálně-zdravotní využití aj.

Oblast podpory 3.3 V rámci oblasti podpory 3.3 byly podporovány projekty zaměřené na následující aktivity:



Služby na podporu rozvoje cestovního ruchu 

Modernizace a vybavení informačních center, veletrhy cestovního ruchu apod.



Zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu (např. budování a rozvoj internetových informačních systémů cestovního ruchu, tvorba rezervačních a objednávkových systémů)



Propojení nabídky atraktivit a služeb do celků vytvářejících produkty cestovního ruchu





Produktem cestovního ruchu se rozumí ucelená nabídka atraktivit, základních i doplňkových služeb a potenciálních zážitků (zábava, gastronomie, sport, zájezdy, poznávání, soutěže) s vazbou na doplňkové služby (ubytování, stravování, rezervace) a propagaci (marketing) akce – turistické balíčky.



Destinační management, a společná propagace regionu, rozvoj ucelených produktů cestovního ruchu apod.

Podpora marketingových aktivit v cestovním ruchu 

Marketingová a informační kampaň orientovaná na propagaci regionu, tvorba nových i vícejazyčných tištěných a elektronických propagačních materiálů a předmětů na podporu rozvoje cestovního ruchu apod.



Marketing místa – marketingové aktivity ve vztahu k určitému místu, prostoru, jehož cílem je mj. zvýšení návštěvnosti místa, budování image místa, využití a rozvíjení místních symbolů, tradic, kulturní diverzity, prezentace turistické oblasti, medializace turistické oblasti apod.

22


4.2 Úkol II. Cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji 4.2.1 Charakteristika cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji EQ 4: Jak byste, na základě dostupných statistických a jiných veřejných údajů, charakterizovali cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji?

Odpověď na evaluační otázku Charakteristika CR v Plzeňském kraji Plzeňský kraj poskytuje širokou nabídku atraktivit pro návštěvníky. Disponuje zejména přírodními atraktivitami, které umožňují vytvoření nabídky pro sportovně-rekreační typ cestovního ruchu (např. pohoří Šumava, vodácky využitelné a oblíbené řeky Berounka a Otava nebo vrcholky s dobrými výhledovými podmínkami pro lokalizaci rozhleden). Významnou část nabídky je tvořena i kulturněhistorickými atraktivitami, jako např. Rabí, Švihov, ale jednoznačně v tomto kontextu dominuje město Plzeň se svoji bohatou kulturní nabídkou a jedinečnými historickými stavbami. Největší atraktivitou kraje je pivo a areál Plzeňského Prazdroje, které je atraktivní jak pro domácí, tak i zahraniční turisty. Město Plzeň je atraktivní i z hlediska kongresového, resp. konferenčního, CR a také v dnešní době rozvíjejícího se industriálního turismu. Kraj se vzhledem ke svému zaměření nabídky stal regionem navštěvovaným ve velké míře domácími návštěvníky a turisty. Mezi nejnavštěvovanější cíle patří již zmíněný areál Plzeňského Prazdroje, ZOO, Dino Park, Západočeské muzeum v Plzni a turistický region Šumava, kde je však intenzita cestovního ruchu významně závislá na charakteru počasí. Na území Šumavy existují jen omezené možnosti vyžití v případě nepřízně počasí. Z řad zahraničních turistů přijíždějí tradičně nejvíce turisté z Německa, klesl počet turistů z Nizozemska, ale naopak stoupá počet turistů z Ruska. Vývoj národnostního složení zahraničních návštěvníků ČR je do budoucna nejistý a těžko predikovatelný. Slabou stránkou je vysoká míra sezónnosti11 a nízká míra řízení a koordinace cestovního ruchu v kraji12. Další slabou stránkou je v podstatě existence pouze jednoho produktu cestovního ruchu13, a to je plzeňské pivo. Na území kraje neexistuje žádný jiný konkurenceschopný produkt zaměřený zejména na zahraniční návštěvníky.

11

Návštěvnost kraje je výrazně vyšší v letních měsících (v červenci a srpnu je uskutečněna více než třetina všech přenocování). To je dáno typem atraktivit v kraji, vhodných zejména pro letní turistiku. 12 Mezi hlavní aktéry rozvoje CR v Plzeňském kraji patří: Krajský úřad Plzeňského kraje, Plzeň – TURISMUS (příspěvková organizace), Pilsen Convention Bureau, o.p.s., Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s., Sdružení obcí Sušicka, z.s.p.o., místní akční skupiny aj.) 13 Definice produktu CR: „souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v CR nebo CR koordinujícího“ (Pásková M, Zelenka J. Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR. Praha, 2002)

23


Příležitostí pro kraj je posilování přeshraniční spolupráce na bázi podpory vytváření a prodeje produktů cestovního ruchu i v rámci přeshraniční spolupráce a realizace důležitých projektů pro eliminaci vlivu sezónnosti. Charakteristika CR v Jihočeském kraji Cestovní ruch Jihočeského kraje je velmi rozmanitý. Nabízí jak památky UNESCO, které jsou atraktivní i pro zahraniční turisty, tak nabízí i klasické rodinné pobyty v přírodním prostředí s širokou nabídkou volnočasových a sportovních aktivit, tedy dovolenou tradičně oblíbenou českými turisty. V kraji převládají domácí turisté nad zahraničními. Jedná se o nejnavštěvovanější kraj domácími turisty. Z řad zahraničních turistů přijíždějí zejména turisté z Německa a Rakouska. Nedostatkem regionu je, že neumí zaujmout zahraniční návštěvníky natolik, aby v regionu přenocovali. Roste podíl jednodenních návštěv. Slabou stránkou regionu z pohledu cestovního ruchu je obtížná dopravní dostupnost a sezónnost cestovního ruchu – nedostatečná nabídka v zimních měsících. Další slabou stránkou kraje je nízká míra koordinace subjektů v cestovním ruchu.

Zdůvodnění odpovědi Plzeňský kraj Charakteristika kraje Plzeňský kraj zaujímá 9,6 % rozlohy České republiky, je rozdělen do 7 okresů a 15 obcí s rozšířenou působností. V kraji žije zhruba 5,5 % z celkového počtu obyvatel ČR a míra nezaměstnanosti byla v roce 2013 podprůměrná, dosahovala 5,2 %. Plzeňský kraj je prezentován především jako kraj průmyslový, s vysokou ekonomickou výkonností a tradicí. Z pohledu cestovního ruchu nepatří Plzeňský kraj mezi nejatraktivnější kraje v ČR, i přesto, že se v něm nachází řada atraktivit cestovního ruchu. Za hlavní cíle návštěvníků patří Národní park Šumava, Chráněná krajinná oblast Český les, řada kulturních památek s největší zříceninou hradu Rabí a samotné krajské město Plzeň, jehož největší atraktivitou je Plzeňský Prazdroj – pivo a areál pivovaru. Dále pak plzeňské kulturní památky, např. největší synagoga ve střední Evropě (3. největší na světě), chrám Sv. Bartoloměje s nejvyšší chrámovou věží v ČR. Kraj je z hlediska cestovního ruchu a trávení volného času vyhledáván pro mnohé sportovní vyžití jak v letní, tak i v zimní sezóně (cyklotrasy, běžecké tratě, skiareály, pěší turistika, trasy pro kolečkové brusle, apod.). Na území kraje se nacházejí významné vodní plochy, jako například Hracholuská přehrada, soustava Boleveckých rybníků na okraji města Plzně a rybníky jižního Plzeňska. Jsou zde tedy i velmi dobré podmínky pro aktivity, jakou je sportovní rybolov, dále venkovská turistika, jezdectví a golfový cestovní ruch.

24


Plzeň má z pohledu geografické polohy a s ní souvisejících dopravních vazeb značnou výhodu oproti některým jiným městům a regionům. Je největším a rovněž nejvýznamnějším centrem západní části České republiky s vynikajícím dopravním napojením na Prahu a Německo. Podstatné dopravní vazby pro individuální automobilovou dopravu a veřejnou autobusovou přepravu zprostředkovávají dnes zejména dálnice D5 (směry Praha a Rozvadov-SRN), tři silnice národního významu – I/20 (směry Písek a Karlovy Vary), I/26 (směr Domažlice) a I/27 (směry Železná Ruda a Most) a dále čtyři významné silnice regionální (II/180, II/203, II/231 a II/233). Železniční uzel Plzeň představuje důležitou křižovatku v osobní i nákladní přepravě. Městem prochází III. železniční koridor Brest–Paříž–Norimberk–Cheb–Plzeň–Praha–Ostrava–Žilina s větví Plzeň – Česká Kubice–SRN, jehož význam posiluje záměr na vybudování vysokorychlostní trasy Praha–Plzeň– Rozvadov. Plzeň má dobrou polohu i z pohledu cyklistické dopravy. Leží na mezinárodní cyklistické trase č. 3 Praha–Regensburg, na kterou navazují cyklistické trasy regionálního a místního významu. Plzní prochází též trasa č. 6 připravované panevropské sítě EuroVelo. Celá síť bude mít cca 60 000 km ve dvanácti panevropských cyklistických stezkách spojujících všechny země Evropy. Trasa č. 6 spojuje Francii, Belgii, Německo, Českou republiku (Cheb, Plzeň, Praha, Brno, Olomouc, Ostrava), Polsko a Ukrajinu. Potenciál cestovního ruchu na území kraje Mapa Plzeňského kraje (viz níže) je zabarvená podle míry potenciálu cestovního ruchu. Tento ukazatel vychází z předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, kterými jsou nabídka atraktivit pro návštěvníky a kvalita infrastruktury (doprava a tedy dostupnost, ubytovací a restaurační zařízení apod.). V nabídce atraktivit jsou sledovány faktory jako vhodnost lokality pro sportovní aktivity a rekreaci, výskyt kulturně-historických, přírodních či jiných atraktivit cestovního ruchu apod. Tato metodika poskytuje rámcový přehled o míře potenciálu cestovního ruchu v kraji.



Výjimečný potenciál z pohledu cestovního ruchu má v Plzeňském kraji pouze město Plzeň.



Nad 150 bodů (velmi vysoký potenciál) nebyla ohodnocena žádná destinace kromě Plzně.



Z destinací, hodnocených nad 100 bodů, tj. taktéž jako velmi vysoký potenciál, lze uvést Železnou Rudu, Modravu, Prášily, Kašperské Hory, Klatovy, Domažlice, Klenčí pod Čerchovem, Kladruby, či Stříbro. Jsou to zejména příhraniční oblasti, Chodsko, bývalá okresní města, apod.



V Plzeňském kraji není destinace bez potenciálu cestovního ruchu.

25


Kartogram 10

Plzeňský kraj

Celkový potenciál cestovního ruchu

Tis u Blatna Velečín Pastuchovice Žihle

Bílov Potvorov

Manětín

Bezvěr ov

Úterý Broumov

Zadní Chodov

Štichovice

Nečtiny Hvozd

Krsy

Pláně

Blažim

Chodský Újezd

Ostrov u Bezdružic

Líté

Kočín Kozojedy

Úněšov

Konstantinovy Lázně

Loza Mrtník

Zahrádka Horní Bělá

Křelovice

Olbramov

Bučí

Lom u T achova Milíře

Tachov

Horní Kozolupy Cebiv

Kočov

Studánka

Černošín Záchlumí Kšice

Částkov

Únehle

Ošelín

Vranov

Úlice

Sulislav

Kbelany

Benešovice

Hněvnice Kladruby Heřmanova Huť

Přimda

Rozvadov

Rochlov

Nýřany

Př ehýšov Stráž Staré Sedlo Prostiboř Třemešné

Kostelec Lochousice

Zhoř Skapce

Třemošná Česká Bříza

Úherce

Kotovice

Zruč-Senec Druztová

Plzeň

Tlučná Vejprnice

Líně Lhota

Zbůch

Ves Touškov Mezholezy (dříve okres Ho Honezovice

Lisov Hradec

Ostrovec-Lhotka

Terešov Líšná

Chomle Sebečice Radnice Vejvanov Zbiroh Týček Drahoňův Újezd Skomelno

Břasy

Plískov

Nadryby

Újezd nade Mží Chotíkov Plešnice Město Touškov Malesice Bdeněves Kozolupy Vochov Myslinka

Blatnice

Lhotka u Radnic Kaceřov Hlohovice Němčovice

Hromnice

Př íšov Ledce

Čeminy Pňovany

Stříbro

Mlečice

Dobříč Jarov

Nevřeň

Erpužice

Svojšín

Bor

Staré Sedliště

Hošťka

Líšťany

Chříč

Čilá Hlince Zvíkovec Chlum Podmokly

Bujesily Liblín

Koryta

Kaznějov

Trnová Tatiná Žilov Horní Bříza

Čerňovice

Bohy

Dolní Hradiště

Krašovice

Kunějovice Nekmíř

Per narec Trpísty

Tisová

Dlouhý Újezd Lesná

Rybnice

Slatina

Všehrdy Brodeslavy HolovousyStudená

Kopidlo

Kokašice Br od nad T ichou Planá

Černíkovice

Výrov Plasy

Dražeň

Lestkov

Halže

Obora

Kožlany

Kralovice

Chodová Planá Bezdružice

Ctiboř

Vysoká Libyně

Sedlec

Mladotice

Všenice Smědčice Bušovice Chrást

Březina

Přívětice Lhota pod Radčem Kařez Sirá Cekov Těškov Kař ízek

Osek Dýšina Litohlavy Mýto Volduchy Holoubkov Cheznovice Kyšice Klabava Svojkovice Ejpovice Medový Újezd Letkov Rokycany Hůrky Těně Dobřív Tymákov Mokrouše Str ašice Kamenný Ú jezd Star ý Plzenec Lhůta Raková Veselá

Štěnovice Chotěšov Nevid Mirošov Losiná Stod Šťáhlavy Vstiš Útušice Nezbavětice Skořice Kor naticeKakejcov Štěnovický Borek Střelice Všekary Chlumčany MešnoPříkosice Hostouň Nebílovy Nezvěstice Milínov Neuměř Dnešice Chválenice Bukovec Předenice Kvíčovice Líšina Horní Lukavice Trokavec Štichov Dolní Lukavice Netunice Holýšov Mutěnín Př estavlky Žákava Čečovice Střížovice Puclice Zemětice Horní Kamenice Vlčtejn Hora Svatého Václava Spálené Poříčí Horšovský Týn Staňkov Oplot Zdemyslice Bor ovno Srby Rybník Drahotín Soběkury Přeštice Řenče Seč Křenovy Mer klín Míšov Poběžovice Únětice Hvožďany Blovice Hlohová Otěšice Čermná Buková Nové Mitrovice Příchovice Roupov Dolce Mnichov Lužany Vlkanov Drahkov Osvračín Hlohovčice Radkovice Ptenín Bolkov Otov Chocenice Močerady Srbice Vřeskovice Nový Kramolín Blížejov Meclov Ždírec Louňová Biřkov Horšice Nezdice Pař ezov Letiny Nemanice Postřekov Jíno Ždánov Křenice Koloveč Vlčí Týniště Skašov Měcholupy Luženičky Chrastavice Sedliště Červené Poříčí Díly Čížkov Draženov Kanice Mezihoří Milavče Kaliště Chocomyšl Ježovy Mladý Smolivec Kbel Únějovice Prádlo Domažlice Vrčeň Klenčí pod Čerchovem Klášter Žinkovy Všepadly Švihov Újezd Chudenice Zahořany Úboč Tojice Měčín Chodov Nevolice Nepomuk Třebčice Čmelíny Dolany Spáňov Mohelnice Pasečnice Pec Němčice Životice Kozlovice Babylon Tlumačov Kout na Šumavě Poleň Předslav Neurazy Kasejovice Mileč Pelechy Kramolín Černíkov Ostřetice Mrákov Úsilov Mlýnské Str uhadlo Polánka Chlumy Kdyně Česká Kubice Oselce Klatovy Bolešiny Br nířov Nekvasovy Újezd u Plánice Bezděkov Kovčín Myslovice Loučim Hradiště Myslív Nová Ves Obytce Plánice Nezdřev Kvášňovice Dlažov Nehodiv Lomec Chodská Lhota Olšany Všeruby Janovice nad Úhlavou Maňovice Zborovy Chanovice Běhařov Mochtín Týnec Pocinovice Pačejov Hnačov Klenová Javor Vrhaveč Velký Bor Číhaň Zavlekov Svéradice Nýrsko Bř ežany Chlístov Nalžovské Hory Chudenín Strážov Hradešice Běšiny Kolinec Horažď ovice Malý Bor Velký Malahov

Vidice

Semněvice

Bělá nad R adbuzou

Mířkov

Dobřany

Černovice

Velké Hydčice

Dešenice Velhartice

Budětice

Mokrosuky Hrádek

Hamry

Rabí Hejná

Dobršín Hlavňovice

Žichovice Kejnice Nezamyslice

Čimice

Čachrov Petrovice u Sušice

Sušice Dražovice

Bodov á hodnota a intenzitní zóny: 1 - 15 16 - 20 21 - 25

základní potenc iál

26 31 36 41

zvý šený potenciál

-

30 35 40 50

Frymburk Domor az Bukovník

Železná Ruda Žihobce

Dlouhá Ves

Hartmanice

Pr ášily

Soběšice

Strašín Nezdice na Šumavě

Kašperské Hory Rejštejn

Srní

Horská Kvilda

51 - 60 61 - 80 81 - 100

vysoký potenciál

101 - 150 151 - 200

velmi vysoký potenciál

201 a více

výjimečný potenciál

Modr ava

Zpracoval: Ústav územního rozvoje

26


Nejnavštěvovanějším místem z pohledu cestovního ruchu je v Plzeňském kraji jeho krajské město Plzeň. Za rok 2013 jej navštívily 2 % zahraničních turistů, nicméně Plzeň je především destinací domácích turistů a návštěvníků. Za hlavní (nikoliv jediný) produkt cestovního ruchu Plzeňského kraje lze považovat pivo Plzeňský Prazdroj, které se stalo značkou jednak města Plzně, ale lze ho považovat i za produkt národní úrovně. Plzeňské pivo je jeden z poznávacích symbolů ČR (podle marketingové strategie agentury CzechTourism je pro mnoho zahraničních turistů synonymem pro Českou republiku Praha, památky a pivo). Velmi bohatá „pivovarská“ nabídka spojuje tzv. gastroturismus a industriální turismus, neboť pivovary jsou obvykle atraktivními architektonickými objekty s jasným geniem loci – vyhovují tak moderním potřebám zážitků. Součástí gastronomické nabídky jsou také minipivovary: minipivovar Groll v centru města a Purkmistr ve vesnické památkové rezervaci Plzeň-Černice. Pivovar Purkmistr organizuje festival minipivovarů Slunce ve skle. Dalšími navštěvovanými místy ve městě jsou ZOO, Techmania Science Centrum, Dinopark, židovské a další kulturní památky. V rámci příprav města Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015, město investovalo prostředky do zpřístupnění nových atraktivit (ukázky designu interiérů architekta A. Loose), výstavby, zpřístupnění a rekonstrukce nové infrastruktury, kde budou po celý rok 2015 probíhat kulturní a společenské akce. Ubytovací kapacity v Plzni prošly v poslední době významnou proměnou. Během krátké doby bylo v Plzni postaveno více než 10 nových hotelů, z nichž některé jsou součástí mezinárodních řetězců (Angelo Vienna International, Courtyard by Marriott, Primavera Top City line, IBIS a Best Western hotel Panorama). Podle průzkumu serveru „hotel.info“ je Plzeň z hlediska kvality ubytovacích služeb hodnocena jako jedna z nejlepších lokalit v ČR. Vyhovuje rovněž druhová skladba hotelů, v níž není zastoupen pouze *****hotel (vzhledem k blízkosti Prahy není třeba). Převažují kvalitní a relativně dražší hotelové kapacity nad levnějšími (resp. cena odpovídá kvalitě). Z hlediska kongresového cestovního ruchu je Plzeň střediskem nadregionálního významu. Kapacity pro kongresový cestovní ruch jsou dostatečné v ubytovací části i vybavenosti pro konference, chybí konferenční sály s větší kapacitou. Největší sál má kapacitu 950 osob (Parkhotel Plzeň). Konferenční kapacity má rovněž historická Měšťanská beseda, pivovar Plzeňský Prazdroj či Západočeská univerzita. Blízkost Prahy a absence kongresového centra či regionálního výstaviště však činí z Plzně místo 2. volby, tj. vhodné spíše pro konference menšího typu než pro kongresy. Industriální cestovní ruch je stále častěji vyhledáván a Plzeň pro tento účel disponuje dvěma aktivními a zpřístupněnými areály, a to podniky Pilsner Urquell a Škoda. Přínosem pro rozvoj industriální turistiky mohou být industriální památky v okolí – atraktivní jsou historické doly a šachty na Rokycansku a Stříbrsku, kaolínové doly na severním Plzeňsku, případně přírodní a technické rarity (Hromnické jezírko, Muzeum smoly apod.). Plzeň je jedním z nejlépe vybavených měst v ČR z pohledu cestovního ruchu. Ve většině případů však není tento potenciál propojen do logicky utvářených produktů či balíčků služeb, a tudíž není dostatečně turisticky využíván. Vzhledem k všestranně rozvinutému kulturně-historickému,

27


technickému i přírodnímu potenciálu má však Plzeň vysoké předpoklady pro rozvoj městského a kulturního turismu, ale také industriálního či incentivního turismu. Mezinárodní význam mají zejména tyto atraktivity:



Velké průmyslové podniky: Pivovar Pilsner Urquell, Strojírenský závod Škoda



Adolf Loos a Židovská tradice (jako dva související plzeňské fenomény počátku 20. století)



Slavnosti svobody (jako součást mezinárodního projektu From D-day to V-day)



Projekt Evropské hlavní město kultury pro rok 2015.

Kromě samotného krajského města patří mezi další hlavní atraktivity cestovního ruchu v Plzeňském kraji především:



chráněná území – na území Plzeňského kraje zasahuje severní část Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a rozkládá se zde také Chráněná krajinná oblast Český les



hrady a zámky – např. Rabí (nejrozlehlejší hradní zřícenina v Čechách), Velhartice, Švihov, Kašperk (nejvýše položený královský hrad v Čechách), Horšovský Týn, Kozel, Zbiroh, Manětín



kláštery – v blízkosti Plzně leží 2 významné klášterní komplexy – Kladruby a Plasy



historická města – centra několika měst v Plzeňském kraji jsou památkově chráněna jako městské památkové rezervace nebo městské památkové zóny, patří mezi ně hlavně Domažlice, Horšovský Týn, Stříbro, Sušice, Kašperské Hory nebo Tachov



technické památky – do této kategorie patří takové objekty, jako jsou mosty, mlýny, štoly (pozůstatky těžby zlata a stříbra), Vchynicko-tetovský plavební kanál pro plavení dříví, vodní elektrárna Čeňkova Pila a vodní elektrárna Vydra



kultura a kulturní akce – Plzeňský kraj disponuje několika kulturními zajímavostmi nadregionálního významu, jednou z nich je okolí Domažlic (Chodsko) s jeho typickým folklorem a významnými akcemi (Chodské slavnosti – Vavřinecká pouť)



sportovní atraktivity – Plzeňský kraj nabízí možnosti pro sportovní vyžití, a to jak v zimě (skiareály na Šumavě), tak i v létě (turistika na horách, splavné řeky Otava a Berounka atd.)

Organizace cestovního ruchu v kraji Na území Plzeňského kraje se nacházejí dva turistické regiony – Plzeňsko a Český les, Šumava, a 3 turistické oblasti – Plzeňsko, Český les, Šumava. Veškerou činnost ve vztahu k cestovnímu ruchu včetně marketingu na území Plzeňského kraje přímo zajišťuje Krajský úřad Plzeňského kraje – Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, v rámci kterého působí Oddělení cestovního ruchu, kde se této problematice věnuje celkem 8 pracovníků.

28


Plzeňský kraj nepověřil výkonem vybraných činností žádnou organizaci, ale z dotačních titulů cestovního ruchu vypisovaných krajem (Program podpory informačních center a Program podpory venkovského cestovního ruchu) jsou finančně podporovány takové subjekty, které se navíc ucházejí o finanční podporu z grantů a programů EU. Přímá podpora krajem je na údržbu turistického značení a běžeckých tras je poskytována KČT (Klub českých turistů) a RRA Šumava, o.p.s. (Regionální rozvojová agentura Šumava). Z iniciativy Plzeňského kraje vznikl i oficiální turistický portál Plzeňského kraje „turistů ráj“ (www.turisturaj.cz), který je realizován a řízen pracovníky oddělení cestovního ruchu a Odboru informatiky. Portál komplexně propaguje nabídku a rozvoj služeb a produktů v celém Plzeňském kraji. Mezi základní činnosti oddělení cestovního ruchu patří:



tvorba Programu rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji



prezentace kraje na veletrzích



tvorba produktů cestovního ruchu



mediální plán



grantová politika v oblasti cestovního ruchu 

Program Podpora rozvoje cykloturistiky a cyklistické dopravy v Plzeňském kraji



Podpora činnosti informačních center na území Plzeňského kraje



Program podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v Plzeňském kraji



Program podpory spolkové činnosti spojené s prezentací Plzeňského kraje

Krajský úřad spolupracuje v oblasti cestovního ruchu s existujícími společnostmi neziskového charakteru. Tyto společnosti se v čase mění. Jako příklad lze uvést: Pilsen Convention Bureau, o.p.s. bylo založeno 8. 11. 2010. Jedná se o neziskovou organizaci spolupracující s Krajským úřadem Plzeňského kraje (příspěvek ve výši 100 000 Kč) a Českou centrálou cestovního ruchu - CzechTourism. Mezi základní činnosti Pilsen Convention Bureau patří:



propagace Plzeňského kraje jako destinace pro rozvoj kongresového a incentivního cestovního ruchu a pro pořádání MICE (Meetings, Incentives, Conferences, Exhibitions) akcí



spolupráce a jednotná propagace členů společnosti jako partnerů v rámci poskytování služeb v oblasti cestovního ruchu se zaměřením na kongresový a incentivní cestovní ruch



spolupráce s Czech Convention Bureau, regionálními Convention Bureau, agenturou CzechTourism a jejími zahraničními zastoupeními, regionálními subjekty podporujícími kongresový a incentivní cestovní ruch



spolupráce s orgány státní správy a územní samosprávy při koordinaci a propagaci Plzeňského kraje v rámci cestovního ruchu a kongresového a incentivního cestovního ruchu

29


Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. – RRA Regionální rozvojová agentura Šumava je přímo pověřena, financována a podporována Jihočeským a Plzeňským krajem. Tato obecně prospěšná společnost vznikla 5. 11. 1996. Zakladateli jsou Regionální sdružení Šumava (zájmové sdružení právnických osob v okresech Český Krumlov, Klatovy a Prachatice, jeho cílem je garantování a reprezentování šumavských obcí, bylo založeno v roce 1992, sdružuje celkem 40 obcí) a QTH, spol. s r.o. Tábor. Členy správní rady jsou obce, Národní park Šumava, agrární komory, Regionální sdružení Šumava (zájmové sdružení právnických osob v okresech Český Krumlov, Klatovy a Prachatice, jeho cílem je garantování a reprezentování šumavských obcí, sdružuje celkem 35 obcí a bylo založeno v roce 1993), hospodářské komory, euroregion. V dozorčí radě jsou členy krajské úřady Jihočeského a Plzeňského kraje, obce, MMR ČR, MŽP ČR. Mezi základní činnosti Regionální rozvojové agentury Šumava patří:



zpracování strategických dokumentů – Rozvojový koncept Cestovní ruch na Šumavě



pomoc při přípravě projektů sloužících k rozvoji regionu Šumava



posouzení již zpracovaných projektů pro poskytovatele finančních prostředků k financování projektů k rozvoji regionu Šumava



finanční služby k zajištění toku peněz mezi poskytovatelem finančních prostředků a příjemcem při financování projektů k rozvoji regionu Šumava



působení k zajištění součinnosti subjektů v regionu, koordinace zpracování rozvojových studií regionu



tvorba databanky k shromáždění informací prospěšných k rozvoji regionu Šumava



součinnost se zahraničními subjekty v rozsahu činnosti agentury



propagace regionu

Rozvojový koncept Cestovní ruch na Šumavě je strategický dokument, který věnuje pozornost otázkám rozvoje a kvality cestovního ruchu na Šumavě a otázkám jeho vztahu k životnímu prostředí a ochraně přírody. Koncept rozvoje cestovního ruchu je konsensuálním dokumentem, popisujícím příležitosti v širokém šumavském regionu v působnosti dvou sousedících krajů – Jihočeského a Plzeňského. Sdružení obcí Sušicka, z.s.p.o. Zájmové sdružení právnických osob Sdružení obcí Sušicka bylo založeno v lednu roku 2000. Hlavními činnostmi jsou:



podpora cestovního ruchu



přeshraniční spolupráce



regionální rozvoj

Sdružení zpracovává dokument s názvem Regionální rozvojová strategie mikroregionů Centrální Šumava, Střední Pošumaví, Pošumaví a města Sušice.

30


Nově vznikla organizace Plzeň – TURISMUS. Jedná se o příspěvkovou organizaci města, jejímž hlavním úkolem je marketing a management destinace Plzeň. Schéma: Systém řízení cestovního ruchu v Plzeňském kraji

Turistický region Plzeňsko a Český les

Plzeňský kraj

Turistický region Šumava

Rada Plzeňského kraje

Plzeň – TURISMUS Zastupitelstvo Plzeňského kraje Náměstek hejtmana pro oblast školství, kultury a cestovního ruchu

Obecně prospěšné společnosti

Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu

Místní akční skupiny

Oddělení cestovního ruchu

Jihočeský kraj Charakteristika kraje Jihočeský kraj zaujímá 12,8 % rozlohy České republiky, je rozdělen do 17 obcí s rozšířenou působností. Kraj je nejméně obydleným regionem v ČR a míra nezaměstnanosti byla v roce 2013 podprůměrná, dosahovala kolem 6 %. Jihočeský kraj je prezentován především jako kraj zemědělský, jehož značnou část zabírají lesy, pole a rybníky, je silně spjat s tradicí rekreace zejména ze strany domácích návštěvníků. Mezi hlavní cíle návštěvníků patří jednoznačně Český Krumlov, Lipno nad Vltavou zejména pak v posledních dvou letech atrakce Stezka korunami stromů, Národní park Šumava, a velké množství kulturních a historických památek, které se v návštěvnosti řadí mezi nejnavštěvovanější památky v republice. Jedná se zejména o Státní hrad a zámek Český Krumlov, zámek Hluboká n. V., historické centrum Českého Krumlova zapsané na seznamu Světového dědictví UNESCO. Kromě těchto atraktivit je kraj vyhledáván pro mnohé možnosti sportovního vyžití – pěší turistika, vodní turistika, rybolov, kempink, golf, lyžování, bruslení – in-line i lední bruslení např. na Lipenské přehradě. Region je vhodný pro cykloturistiku a nabízí více než 4500 km cyklotras. V kraji funguje Nadace Jihočeské cyklostezky (NJC), jejímž úkolem je koordinace a podpora cyklistiky v Jihočeském kraji. V Jihočeském

31


kraji existuje několik desítek stanic a center pro jezdecký sport, která jsou vhodně rozmístěna po celém území kraje (vice než 700 kilometrů značených jezdeckých stezek). Jižní Čechy jsou proslulé i lázeňstvím založeného na přítomnosti rašelinišť. Nejznámější lázně najdeme v Třeboni, dále v Bechyni nebo pak ve Vráži u Písku. Potenciál cestovního ruchu na území kraje Mapa Jihočeského kraje (viz níže) je zabarvená podle míry potenciálu cestovního ruchu. Tento ukazatel vychází z předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, kterými jsou nabídka atraktivit pro návštěvníky a kvalita infrastruktury (doprava a tedy dostupnost, ubytovací a restaurační zařízení apod.). V nabídce atraktivit jsou sledovány faktory jako vhodnost lokality pro sportovní aktivity a rekreaci, výskyt kulturních atraktivit apod. Tato metodika poskytuje rámcový přehled o míře potenciálu cestovního ruchu v kraji.



Výjimečný potenciál z pohledu cestovního ruchu má v tomto případě (oproti Plzeňskému kraji) více míst. Jedná se o České Budějovice, Český Krumlov, Třeboň, Písek, Vyšší Brod, Horní Planou.



Velmi vysoký potenciál mají Tábor, Jindřichův Hradec, Strakonice, Volary, Prachatice, Slavonice, Zlatá Koruna, Nová Bystřice, Rožmberk nad Vltavou, a to v bodovém hodnocení nad 150.



Více než 100 body, což je stále hodnoceno jako velmi vysoký potenciál, byla ohodnocena celá řada destinací Jihočeského kraje, např. Hluboká nad Vltavou, Kvilda, Husinec, Volyně, Veselí nad Lužnicí či Nové Hrady.



Bez potenciálu cestovního ruchu bývají prakticky pouze vojenské újezdy, v případě jižních Čech se to týká vojenského újezdu Boletice.

32


Kartogram 7

Myslín Mirovice

Březí Předm íř

Slapsk o Šeb ířov Ho ro sed ly Ková řo v Let y Kožlí Mišovice Vilice Ne re stce Orlík na d V lt avou Oldřich ov Uze ničky Hraza ny Minice Králova Lh ota Ch yšky Bezd ědo vice Uze nice Ra kovice Kost elec n ad Vlta vou No vá V es u M la dé Vo žice Běleč Na dějko v Ch lu m Čim elice Zh oř Ch obo t Myštice Hrejko vic e Ne myšl Smilov y Ho ry Ne vězice Ře mí čov Bou dy Vlksice Tch ořovice Přebo ro v Borot ín Jist ebn ice Mlad á V ožice Přeště nice Sme ta nova Lh ot a Jicko vice Buzice Hlas ivo Kad ov Zb elíto v Mač kov Varvažo v Bradá čov Lom Milevsko Ch oto viny Blatn á Bože tice Mirotice Ra dko v Pojbu ky Škvořet ic e Ro dná Kuče ř Lažá nky Ce rh on ice Za dn í St ří tež Koší n Ra tibo řské H ory Ostrove c Květ ov Meziříčí Če čelovice Okro uh lá Sep eko v Svrabo v Oslov Vod ice Sed lice Vráž Opa řa ny Drho vice Bratron ic e Laža ny Branice Předo tice Meč ich ov Do ubra vic e Dražice Jetě tice Vese lí čko Zb ěšičky Tá bo r Vojní kov Ře peč Dražičky Hlup ín Křeno vice Do ln í H o řice Ch rá šťovice Velká T urná Čí žo vá Ch ýno v Vlaste c Pod olí I Slapy Ra dom yšl Berna rt ic e Drho vle Střelské Ho štice No vá V es u C hýn ova Zá ho ří Osek Vrcovice Stád lec Olešná Mnich ov Libě jice Sezim ovo Úst í Ún ic e Malšice Ho rn í P oříčí Ra taje Do ln í N o vosed ly Te me švár Do bev Kladru by Do bron ice u Bec hyně Zh oř u T ábo ra Tu ro vec Ra den ín Ře pice Přešťovice Kluky Kato vice Slabčice Kalen ice Planá n ad Lužn ic í Ch rb on ín Ro vná Píse k No vose dly Ra dět ice Štěk eň Úst ra šice Krtov Vlčeve s Dražíč Če rn ýšovice Strako nice Volen ice Kest řa ny Skop ytce Pracejo vice Krejnice Mlýny Sud om ěřice u Be chyně Že leč Košice Ch rá šťan y Bech yně Putim Ch ous tník Kraselo v Sou sed ovice Ne břeh ovice Če je tice Pase ky Skalice Hlav atce Strašice Psárov Ra doš ovice Jin ín Tá lín Albrech tice n ad Vlta vou Myslkovice Ho don ice Zvo tok y Úleh le Ra žice Kleno vice Tu čap y Miloňo vice He řm aň Ho slovice Březina Ce hnice Březnice Kom árov Zvě rotice Bud isla v Drun če Niho šovice Ho štice Paračo v Žďá r Skály Ho dět ín Vlastib oř Vesce Drážo v Dřeší n Milejovice Drah on ice Mezn á Všem yslic e Týn na d Vltavo u Kvásko vice Sob ěslav De štná Ho rn í R ad ou ň Volyně Če stice Poh orovice Vrbice Dí rn á Bílsko Bečice Přeho řo v Svět ce Vlčetin ec Protivín Zá lší Litoch ovice Vaco v Skočice Drách ov Do bšice Nišo vice Dí včí Ko py Vaco vice Nico v Měk yn ec Ha rt ma nice Borkovice Krašlovice Višňov á Okro uh lá R ad ou ň Če přovice Ří pec Do ňov Ho rn í K něže klady Mažice Vod ňan y Ží šov Pluhů v Ž ďár Čkyn ě Male nice Krajníčko Bud yně No vá V čelnice Te me lín Újezd ec Stac hy Dříte ň Lčovice Předsla vice Čí čenice Žim utice Sviny Lod hé řo v Zlu kov Kam en ný M alíko v Pleše Tvrzice Bavo ro v Stožice Boh um ilice Do ln í B uko vsko Zd íkov Jarošo v na d N ežá rk ou Zá lezly Pop elín Du b Vese lí na d L užn icí Velký R a tmí ro v Há je k Drah ov Ch elčice Bošice Buša no vice Bořet ín Bed náre c Karda šova Ř ečice Vlkov Vlacho vo Březí Bošilec Trus koviceLibě jo vice Ná kří Za hrád ky Ho rn í S krých ov Svat á M aří Ch lu m any Strun kovice nad Bla nicí Hlub oká na d V ltavo u Pon ědrá žka Dí včice Ne plach ov Val Ro dvín ov No vé H u tě Ra dho stice No vá O le šná Stud en á Bud kov Olešní k Dyn ín Ra tibo ř Jin dřichů v H ra de c Vimp erk Drah otě šice Jile m Malo vice Strmilov Šum avské H ošt ice Mydlo vary Blažejo v Pon ědra ž Hu sinec Za há jí Ševě tín Ho rn í M eziříčko Lažiště Ro seč Frah elž Tě šovice Maze lov Střížovice Hrach olus ky Vitín Olšovice Borová La da Sed le c Ne tolice Zliv Ha tín Zá brdí Klec Buk Vitějov ice Polště Smržov Do ln í P ěn a Ho spříz Mah ou š Kratu šín Lužice Ho sín Ch otýča ny Že rn ovice He řm an eč Vydří Pištín No vose dly na d N e žá rkou Kačleh y Bab ice Ně mčice Volfí řo v Kub ova H uť Pracha tice Ne bah ovy Kun žak Plavsko Ho rn í P ěna Člun ek Lužn ice Břeho v Lišov Ch valovice Zá blat í Če rve ný Hrád ek Ho rn í V lt avice Borek Lom nice na d L užnicí Lhe nice Če jk ovice Láse nice Kost elní Vydří Strýčice Pístin a Mičovice Hříšice Ža bo vře sky Da sný Hrdě jovice Libn íč Du najo vice Čí mě ř Zá bo ří Ho rn í S la tina Hů ry Da čice Příbraz Len ora Volary Du bné Če ský R ud olec Ch ro bo ly Ča kov Branišo v Vráto Jivn o Stříbře c Bud íškovice Strážný Peč Zb ytiny Štěp án ovice Če ské B ud ějovice Stráž n ad N ežárkou Janko v Kvítko vice Zví kov Třeb oň Du bičné Litvín ovice No vá B ystřice Brlo h No vá V es Ha bří Lipí Třeb ět ice Do brá V od a u Č eských Bu dě Křišťa no v Ktiš Ho mo le Libín Do ma nín Ch lu m u T řeb on ě Cizkrajov Srube c Zá vraty Planá Báň ovice Slavon ice Majd alen a Křem že Led en ice Staré H obzí Staré Mě sto po d L and šte jn Vrábče Včelná Ne dab yle Stože c Mlad ošo vice Staň kov Plav Borovn ice Ha mr Hrach oviště Ce p Ho lu bo v Ch valšiny Kam en ný Ú jezd Jílovice Strážko vice Píse čné Bolet ic e Do udle by Borova ny Že lnava Do ln í Třeb on ín Žu pa novice Srnín Kom ařice De šná Zla tá K orun a Ří mo v No vá P ec Kájov Trho vé Sviny Such do l nad Lu žnicí Přísečn á Mojn é Mok rý Lom Veleší n Petříko v Ra pša ch Če ský Krum lov Olešnice Mirkovice Loče nice Dvo ry nad Lu žnicí Zu bčice Svat ý Jan na d M alší Hran ice Ha lá m ky Ho řice na Šu ma vě Slavče Ho rn í P la ná No vé H rad y Ne třebice Čí žkra jice Žá r No vá V es n ad Lu žnicí Přído lí Bese dn ice Če rn á v Poš um aví Stříte ž Větřn í Kam en ná Sob ěno v Boh dalo vice Svět lí k Kap lice Ben ešo v na d Č ern ou Če ské V elen ice Omle nice Ho rn í S tropn ice Ro žmitá l na Šu ma vě Frym burk Bělčice

Koce lo vice

Lná ře

Jihočeský kraj

Celkový potenciál cestovního ruchu

Kvild a

Bodov á hodnota a intenzitní zóny:

Malší n

Předn í V ýtoň

Lipn o n ad Vltavo u

Bujan ov Malo nty

Ro žmb erk na d Vltavo u Do ln í D vo řiště

Lou čovice Ho rn í D vo řiště Vyšší B ro d

Poh orská Ves

Zpracoval: Ústav územního rozvoje

33

0

bez potenciálu

1 - 15 16 - 20 21 - 25

základní potenc iál

26 31 36 41

zvý šený potenciál

-

30 35 40 50

51 - 60 61 - 80 81 - 100

vysoký potenciál

101 - 150 151 - 200

velmi vysoký potenciál

201 a více

výjimečný potenciál


Mezi nejnavštěvovanější místa kraje patří Státní hrad a zámek Český Krumlov (od r. 1992 v UNESCO), Státní zámek Hluboká nad Vltavou a ZOO Ohrada Hluboká nad Vltavou. Nejnavštěvovanějšími místy Jihočeského kraje v roce 2013 se vedle těchto stala Stezka korunami stromů (Lipno n. V.) a Cisterciácký klášter Vyšší Brod. Městskými památkovými rezervacemi jsou historická centra měst České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Prachatice, Slavonice, Tábor a Třeboň. Významná je lidová architektura, především tzv. selské baroko; mezi nejznámější památky tohoto druhu patří náves v Holašovicích, která byla v roce 1998 zařazena mezi památky chráněné UNESCO. Další neméně významné historické a kulturní památky jsou např. Statní hrad a zámek Jindřichův Hradec, Zámek Orlík nad Vltavou, Státní hrad Zvíkov, Slavonice, Písek, Státní zámek Kratochvíle, Státní hrad Rožmberk, klášter Zlatá Koruna či Státní zámek Červená Lhota. Řada atraktivit cestovního ruchu je lokalizována v okolí Lipenské přehrady, resp. měst na jejích březích. Jedním z nich je Horní Planá, kde mohou návštěvníci navštívit např. rodný dům a centrum spisovatele Adalberta Stiftera, je zde několik pláží a tábořišť na břehu vodní nádrže a funguje zde přívoz na západní břeh přehrady, což vytváří dobré možnosti pro využití atraktivit v rozsáhlejším území. Krajské město České Budějovice nepatří mezi nejnavštěvovanější místa v kraji, tak jak tomu bylo v případě Plzně a Plzeňského kraje. České Budějovice disponují kulturně-historickým centrem a mají dlouho tradici v oblasti výstavnictví. Naopak kongresový resp. konferenční cestovní ruch nemá ve městě České Budějovice, ani v žádném z jiných jihočeských měst, tradici. Prostory vhodné ke konání konferenčních akcí se nacházejí v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Třeboni a v Hluboké n. V. Jižní Čechy trpí velkým nedostatkem, a tím je špatná dopravní dostupnost regionu. Chybí napojení na dálniční síť a železniční koridor a také se zhoršuje kvalita silničních komunikací v regionu. Nejbližší veřejné mezinárodní civilní letiště je v hornorakouském městě Linec, další letiště mezinárodního významu jsou pak v Praze-Ruzyni a ve Vídni, poněkud vzdálenější je německý Mnichov. V regionu se nachází velké množství ubytovacích kapacit ve všech kategoriích (2 hotely v kategorii 5*). Mezinárodní význam mají zejména tyto atraktivity:



Státní hrad a zámek Český Krumlov a historické jádro města Český Krumlov;



Selské baroko Holašovice;



Lázně Třeboň spojené s tradiční gastronomií.

Organizace cestovního ruchu v kraji Odborem odpovědným za cestovní ruch na Krajském úřadu Jihočeského kraje je Odbor kancelář hejtmana. Součástí odboru je Oddělení marketingu a cestovního ruchu, které má čtyři pracovníky.

34


Mezi základní činnosti oddělení patří:



provádění analýz rozvoje cestovního ruchu



zpracování koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje a spolupráce na tvorbě celostátní koncepce cestovního ruchu, tvorba produktové nabídky v oblasti cestovního ruchu dle aktuálních trendů a poptávky



tvorba či spolupráce na projektech zaměřených na cestovní ruch



distribuce propagačních materiálů pro turistická informační centra



koordinace vytváření krajských zdrojů pro financování rozvoje cestovního ruchu v kraji



vypisování a administrace grantů na podporu cestovního ruchu



výkon poradenské činnost pro orgány obcí v oblasti cestovního ruchu a pro subjekty působící v oblasti cestovního ruchu



zabezpečení úkolů pro plnění funkce zřizovatele příspěvkové organizace v oblasti cestovního ruchu – metodické vedení Jihočeské centrály cestovního ruchu



koordinace činností za Jihočeský kraj při certifikaci výrobků a služeb pod značkou „Jihočeská kvalita“



vydávání tištěných propagačních materiálů



zadávání zakázek na podporu cestovního ruchu a sledování jejich plnění



příprava návrhu ročního plánu marketingové podpory cestovního ruchu (seznam akcí a opatření)



pomoc při vývoji označení „Jihočeská kvalita" (koordinace spolupráce za Jihočeský hospodářskou komorou atd.), „Chutná hezky. Jihočesky!“ a dalších



příprava a realizace prezentace kraje na tuzemských a zahraničních veletrzích cestovního ruchu



spolupráce s MMR, agenturou CzechTourism, s podnikatelskou a neziskovou sférou, s rozvojovými agenturami a s orgány památkové péče a ochrany přírody v oblasti propagace a rozvoje cestovního ruchu v kraji



zpracování strategických dokumentů a koncepcí cestovního ruchu

Oficiálním portálem cestovního ruchu Jihočeského kraje je www.jiznicechy.cz. Krajský úřad spolupracuje s dalšími organizacemi v oblasti cestovního ruchu, jako například: Jihočeská centrála cestovního ruchu – JCCR Jihočeská centrála cestovního ruchu postupně přebírá významnou úlohu v koordinaci a řízení cestovního ruchu v kraji. Její vývoj byl zahájen v roce 1994, kdy byla založena městy České

35


Budějovice, Prachatice, Tábor a Třeboň jako zájmové sdružení měst pro podporu cestovního ruchu v jižních Čechách. Její členská základna se postupně ustálila na počtu 10 měst (České Budějovice, Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Jindřichův Hradec, Nové Hrady, Prachatice, Tábor, Třeboň, Veselí nad Lužnicí a Vimperk) a několika významných podnikatelů (např. Výstaviště a.s., České Budějovice). V roce 2002 vznikla v rámci zpracování Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji myšlenka restrukturalizace JCCR na regionální organizaci cestovního ruchu, která bude zodpovědná za koordinaci, management a marketing na úrovni celého kraje. Postupně došlo k dohodě mezi krajským úřadem, Jihočeskou hospodářskou komorou a Svazem měst a obcí Jihočeského kraje o vstupu těchto subjektů do JCCR a způsobu jejího financování. V roce 2009 došlo k restrukturalizaci Jihočeské centrály cestovního ruchu na příspěvkovou organizaci Jihočeského kraje. Jihočeský kraj je tedy jejím kmenovým členem a financuje ji z krajského rozpočtu. Mezi základní činnosti centrály patří:



provoz Informačního systému cestovního ruchu Jihočeského kraje (www.jiznicechy.cz)



tvorba produktů cestovního ruchu



rozvoj infrastruktury cestovního ruchu



ediční činnost (image materiálů jižních Čech, přehledy kulturních, sportovních a společenských akcí, katalog turistických produktů, informační materiály k turistickým produktům apod.)



prezentace jižních Čech na vybraných výstavách a veletrzích cestovního ruchu



spolupráce s podnikateli v oblasti cestovního ruchu



spolupráce s agenturou CzechTourism (koordinátor pro turistický region Jižní Čechy)



spolupráce s příhraničními regiony Horní a Dolní Rakousko, Východní Bavorsko



realizace projektů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu v regionu a prezentaci regionu jako turisticky atraktivní destinace

Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. – RRA, jejíž činnost je blíže uvedena v části Plzeňský kraj. Destinační management Český Krumlov Destinační management Český Krumlov je oficiální turistickou autoritou města Český Krumlov. Jedná se o marketingovou organizaci, pověřenou marketingem a managementem cestovního ruchu v destinaci Český Krumlov. Organizace je zřízena a provozována Českokrumlovským rozvojovým fondem, spol. s r.o., který byl založen roku 1991 jako 100% dceřiná společnost města Český Krumlov a tvoří ji Úsek cestovního ruchu.

36


Činnost Destinačního managementu je financována z rozpočtu města Český Krumlov, z rozpočtu Českokrumlovského rozvojového fondu, z grantových programů a finanční podpory partnerů. Celé finanční řízení je postaveno na dohodě mezi městem Český Krumlov a Českokrumlovským rozvojovým fondem, spol. s r.o. a každoročně je podloženo schváleným finančním a marketingovým plánem. Město Český Krumlov každoročně poskytuje Českokrumlovskému rozvojovému fondu neinvestiční příspěvek ve výši okolo 1 mil. Kč. V roce 2011 je tvořen finanční rozpočet aktivit na podporu rozvoje cestovního ruchu částkou 1 951 200 Kč. V současné době marketingová organizace zastřešuje veškeré činnosti potřebné pro efektivní řízení a rozvoj moderní destinace cestovního ruchu. Každoročně vypracovává základní dokumenty, které předkládá nadřízeným orgánům. V jejím čele stojí vedoucí Úseku cestovního ruchu, který koordinuje činnost jednotlivých oddělení, jednotlivé projekty a spolupráci s partnery. Společně s Infocentrem Český Krumlov a Oficiálním informačním systémem Český Krumlov úzce spolupracuje s vedením města a v těsné koordinaci s pracovníky kanceláře starosty, tak zajišťuje oficiální management cestovního ruchu města. Mezi základní činnosti Destinačního managementu Český Krumlov patří:



propagace a podpora prodeje destinace, Public Relations, marketingová podpora městských akcí, prezentace města na výstavách, veletrzích a workshopech



ediční činnost



získávání grantových prostředků



marketingové analýzy, strategické plánování, kooperace a komunikace s partnery



sledování výkonnosti destinace pomocí analýz a statistického šetření



zastupování města Český Krumlov v oficiálních sdruženích a organizacích cestovního ruchu



krizový management a komunikace cestovního ruchu destinace

Sdružení Cestovní ruch Sdružení Cestovní ruch vzniklo 17. 5. 2007 sloučením dvou dosavadních sdružení Jižní Čechy pohostinné a Služby v cestovním ruchu jako společná platforma pro spolupráci podnikatelů působících v oblasti služeb pro cestovní ruch. Cílem sdružení je podporovat rozvoj cestovního ruchu, zkvalitňovat služby a hájit zájmy svých členů a ostatních podnikatelů a subjektů v cestovním ruchu v regionu Jihočeského kraje. Mezi základní činnosti oborového Sdružení Cestovní ruch při Jihočeské hospodářské komoře patří:



podpora podnikatelských aktivit svých členů



poradní, koncepční a koordinační složka pro podnikatelskou činnost v oblasti služeb v cestovním ruchu

37




reprezentace, koordinace a prosazování společných zájmů svých členů vůči správním úřadům, orgánům územní samosprávy, institucím působícím především v cestovním ruchu na území Jihočeského kraje a ostatním institucím a organizacím, vyjadřuje se k jejich legislativním návrhům, programům rozvoje a jiným opatřením, zejména z hlediska komplexního posouzení důsledků pro hospodářskou sféru



pomoc při zvyšování úrovně kvality nabízených služeb, vzájemné komunikaci a spolupráci členů SCR a podnikatelských subjektů v oblasti cestovního ruchu

Sdružení neprovozuje žádné internetové stránky, prezentuje se pouze na oficiálních webových stránkách Jihočeské hospodářské komory. Jihočeský kraj na fungování sdružení nepřispívá, přispívá pouze Jihočeské hospodářské komoře jako celku částkou ve výši 1 600 000 Kč. Informace o hospodaření tohoto sdružení nejsou veřejně dostupné. Sdružení obcí Sušicka, z.s.p.o. Zájmové sdružení právnických osob Sdružení obcí Sušicka bylo založeno v lednu roku 2000. Sdružení působí na území Jihočeského i Plzeňského kraje. Jeho činnost je detailněji popsána v části Plzeňský kraj. South Bohemia Convention Bureau Je jednou z aktivit Jihočeské centrály cestovního ruchu – příspěvkové organizace Jihočeského kraje, založené na podporu domácího cestovního ruchu v jižních Čechách. South Bohemia Convention Bureau poskytuje organizátorům nezávislou podporu a poradenství při plánování a realizování kongresů, konferencí a incentivních akcí v jižních Čechách. A další organizace plnící úlohu destinačních managementů na lokální úrovni jako např. Lipensko, s.r.o. Schéma: Systém řízení cestovního ruchu v Jihočeském kraji

Jihočeský kraj

Krajský úřad Jihočeského kraje Odbor marketingu a vnějších vztahů Oddělení marketingu a cestovního ruchu

Jihočeská centrála cestovního ruchu

Turistický region Jižní Čechy Turistický region Šumava

38

Plzeňský kraj


4.2.2 Vývoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji v období 2007–2013 EQ 5: Jakým způsobem se vyvíjel cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji v období 20072013 a lze vysledovat vývojové trendy do budoucích let? (vyhodnoťte dostupná statistická a jiná veřejně dostupná data)

Odpověď na evaluační otázku Cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji v období 2007–2013 se vyvíjel obdobně jako v celé ČR a byl do značné míry ovlivňován probíhající ekonomickou krizí. To se sice projevilo zvýšením počtu hostů, kteří ale v regionu trávili méně času než v předchozích letech. Mírně příznivější vývoj je možné nalézt v Jihočeském kraji. Srovnání vývoje CR v obou krajích je shrnuto v následující tabulce. UKAZATEL

PLZEŇSKÝ KRAJ

JIHOČESKÝ KRAJ

Počet HUZ

Klesá (nárůst po korekci 2012)

Stagnace (nárůst po korekci 2012)

Počet lůžek

Klesá (nárůst po korekci 2012)

Stagnace (nárůst po korekci 2012)

Počet hostů celkem

Roste

Roste

Počet zahraničních hostů

Roste

Roste

Podíl zahraničních hostů

Stagnuje

Stagnuje

Počet přenocování celkem

Klesá

Mírný pokles (mírný nárůst po korekci 2012)

Domácí x zahraniční turisté

Převažují domácí

Převažují domácí

Průměrná délka přenocování

2,6 nocí

2,8 nocí

Čisté využití lůžek

23,5 % (klesá)

25,4 % (klesá)


Stagnuje

Stagnuje


Stagnuje

Stagnuje

Počet zaměstnaných osob

Klesá

Kolísá

Zdrojová země zahraničních turistů

Německo, Rakousko, Nizozemí, Slovensko

Německo, Rakousko, Asie, Nizozemí, Slovensko

Počet zpřístupněných památkových objektů

20

34

Počet návštěvníků památkových objektů

Klesá

Mírně klesá

Sezónnost

Vysoká (letní měsíce)

Vysoká (letní měsíce)

Spokojenost s pobytem

Stagnuje (na téměř 100% spokojenosti)

Stagnuje (na téměř 100% spokojenosti)

*HUZ = hromadná ubytovací zařízení

39


Zdůvodnění odpovědi Na základě výsledků projektu MMR "Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu" došlo k revizi dat o kapacitách a návštěvnosti za roky 2012 a 2013. Z tohoto důvodu nejsou údaje před rokem 2012 zcela srovnatelné. Rámec vývoje cestovního ruchu v ČR Cestovní ruch je z ekonomického hlediska zbytným statkem, což s sebou nese i vyšší citlivost na ekonomickou situaci země, kupní sílu obyvatelstva, vývoj devizových kurzů, politickou stabilitu a v neposlední řadě i fond volného času. Cestovní ruch v České republice byl za poslední dekádu ovlivněn několika faktory a událostmi. Dvakrát byla ČR postižena ničivými povodněmi, které zapříčinily pokles příjezdového i domácího cestovního ruchu (2002, 2009), v letech 2008–2009 působila negativně na vývoj cestovního ruchu celosvětová ekonomická krize. Dalšími faktory ovlivňující výši poptávky cestovního ruchu v Evropě byla i celosvětová epidemie SARS v roce 2001 a nárůst konkurence. Evropa jako destinace cestovního ruchu poprvé zaznamenala (2009–2010) mírnou ztrátu, později stabilitu v příjezdovém cestovním ruchu. Od roku 2011 začíná oživení zahraniční poptávky po ČR jako destinaci cestovního ruchu (o 6 p. b.). Od roku 2000 do roku 2013 se návštěvnost v HUZ zvýšila o 27,66 %. Vyšší podíl na růstu měli nerezidenti, neboli zahraniční turisté, kdežto rezidenti rostli pouze o 7 procentních bodů. Pokud se podíváme na skladbu příjezdového cestovního ruchu z pohledu zdrojových zemí, pak tradičním zdrojovým trhem je pro ČR sousední Německo, i když absolutní počet přijíždějících německých turistů klesá. Do popředí se postupem času dostali turisté z Ruské federace, jejichž počet do roku 2013 vzrůstal. V intencích politické situace v době realizace projektu (podzim 2014) v tzv. Ukrajinské krizi, nelze tento pozitivní vývoj v příjezdech ruských turistů garantovat. Z níže uvedené tabulky jasně vyplývá odliv turistů ze Spojeného království, kteří byli častými hosty v HUZ v minulých letech. Z pohledu výše výdajů jsou zajímavými turisty pro českou ekonomiku Japonci, Norové a Rusové. Turisté přijíždějící do České republiky zůstávají na našem území stále kratší dobu. Průměrná délka přenocování klesla o 32 % v roce 2013 (2,8) oproti roku 2000 (4,1). Turistům ze vzdálenějších zemí stačí zůstat v ČR, nejčastěji v Praze, po dobu 2 nocí (průměr na 2,8 zvyšují delší lázeňské pobyty) a odjíždějí do další evropské destinace např. Vídeň, Budapešť, apod. Příjezdový cestovní ruch je soustředěn do hlavního města Prahy, následuje kraj Karlovarský a Jihomoravský. Výše popsané bylo i jedním z důvodů, proč Ministerstvo pro místní rozvoj ČR realizovalo projekt "Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu" a došlo ke změně dat o kapacitách a návštěvnosti HUZ. Došlo tak k přerušení časové řady a údaje před rokem 2012 nejsou plně srovnatelné s údaji od roku 2012. V grafu níže je uveden rok 2012 dvakrát, podle staré metodiky a nového dopočítání. Rozdíly vyvolané korekcí na základě výše zmíněného projektu činí v případě počtu zařízení (HUZ) nárůst o 31,8 % (v absolutním vyjádření 2 426), počet pokojů vzrost o 17,6 % (32 529 pokojů), počet lůžek vzrostl o 18,7 % (88 386 lůžek) a počet míst pro stany a karavany o 4 % (1 932 míst).

40


Agentura STEM/MARK ve spolupráci s Českým statistickým úřadem provádí již řadu let pro MMR sběr dat v kategorii příjezdový cestovní ruch. Za rok 2013 uvádí v oblasti příjezdového cestovního ruchu 9,672 mil. zahraničních turistů ubytovaných jak v hromadných ubytovacích zařízeních, tak i v individuálních ubytovacích zařízeních, dále pak 12,74 mil. jednodenních zahraničních návštěvníků a 2,305 tranzitujících. Příjezdový cestovní ruch vzrostl v roce 2013 oproti předchozímu roku o 2,3 procentního bodu. Výdaje zahraničních turistů dosáhly výše 180 mld. Kč. Mezi jednodenními návštěvníky převládají Němci a návštěvníci z ostatních sousedních států, kde jejich hlavním motivem k návštěvě ČR jsou nákupy a jezdí do ČR minimálně jedenkrát za měsíc. Nejvíce utrácejí za zboží a pohonné hmoty. Turisté, tzn. zahraniční návštěvníci, kteří na území ČR alespoň jedenkrát přenocují, tvoří 39 % z celkové struktury příjezdového cestovního ruchu. Z hlediska zdrojových zemí opět převládají turisté ze sousedního Německa, dále pak z Ruska a Slovenska. Hlavním důvodem jejich návštěvy je dovolená, dále pak obchodní cesty a návštěvy příbuzných. Téměř polovina turistů byla v ČR poprvé a nejvíce „nových“ turistů přijíždí ze vzdálenějších zemí. Nejnavštěvovanějším krajem zahraničními turisty je bezesporu Praha následovaná Karlovarským a Jihomoravským krajem. Zahraniční turisté utratí 46,5 % ze svých celkových výdajů před samotnou cestou do ČR. Z pohledu sezónnosti jsou nejslabšími měsíci příjezdového cestovního ruchu leden a únor, nejsilnějšími naopak jarní a podzimní měsíce, a to v kontextu koncentrace zahraničních turistů v Praze, které je přirozeným centrem zahraniční návštěvnosti. Z pohledu domácího cestovního ruchu jednoznačně dominují letní měsíce a domácí turisté nejčastěji navštěvují kraje Jihomoravský, Jihočeský a Královéhradecký kraj. V posledních dvou letech se situace nijak dramaticky neměnila – v Praze došlo v roce 2013 k mírnému nárůstu domácích turistů oproti předešlému roku (o 5,5 %), vyšší tempo růstu už pak měly pouze kraje Olomoucký a Zlínský. V ostatních krajích docházelo z pohledu domácího turismu ke stagnaci či dokonce mírnému poklesu. Nejvyšší pokles domácího cestovního ruchu zaznamenal v roce 2013 Karlovarský kraj. Počty domácích turistů jsou v oficiálních statistikách však zkresleny, a to důsledkem absence dat o individuálních ubytovacích zařízeních, chatách, chalupách, ubytováních u příbuzných a známých. Nejvyšší tempo růstu v příjezdovém cestovním ruchu v roce 2013 vykazoval Jihomoravský kraj a Olomoucký kraj. Podíl cestovního ruchu na HDP trvale klesá a v současné době (2012) činí 2,7 %. Naopak hrubá přidaná hodnota14 stoupá. Dalším významným ukazatele je podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu na celkové zaměstnanosti. Cestovní ruch zaměstnává 231 069 lidí, což činí 4,55 % na celkové zaměstnanosti v ČR (rok 2012). V cestovním ruchu jsou zaměstnávány více ženy (o 13,6 %) než muži a převažující věkovou skupinou zaměstnaných v oboru jsou lidé ve věku 25–34 let. Přes 83 % všech lidí zaměstnaných v cestovním ruchu má středoškolské vzdělání. Celkové příjmy a výdaje odvětví cestovního ruchu sleduje Česká národní banky v rámci platební bilance státu, cestovní ruch konkrétně spadá do bilance služeb. Níže uvedená tabulka uvádí saldo platební bilance kvartálně v letech 2011–2014. Za poslední tři roky saldo platební bilance odvětví cestovního ruchu klesá, nicméně je stále kladné. Nejsilnějším čtvrtletím je poslední část roku, kdy je dosahováno nejvyššího kladného salda.

14

Jde o hodnotu veškerých nově vytvořených výrobků a služeb v CR s tím, že oproti ukazateli HDP se odečítá hodnota veškerých výrobků a služeb spotřebovaných formou mezispotřeby. (Zpracováno podle ČSÚ.)

41


Průměrný počet přenocování 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0

200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 201 201 201 201 201 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 2* 3

průměr přenocování v ČR 4,1 3,5 3,6 3,5 3,3 3,3 3,3 3,2 3,1 3,1 3,0 3,0 2,9 2,9 2,8 průměr přenocování v PK

4,1 3,5 3,4 3,4 3,2 3,2 3,2 3,1 3,0 3,0 2,9 2,7 2,5 2,6 2,6

průměr přenocování v JČK 4,4 3,5 3,6 3,6 3,4 3,4 3,4 3,2 3,2 3,1 3,0 2,9 2,9 2,8 2,8

Vývoj cestovního ruchu v Plzeňském kraji Plzeňský kraj se nachází na čtvrtém místě návštěvnosti zahraničních turistů (4,2 % z celkového počtu), kteří míří většinou do hlavního města regionu, Plzně. Do Plzně zavítala 2 % všech zahraničních turistů, kteří přijeli v roce 2013 do České republiky. Plzeňský kraj je spíše typickým cílem jednodenních návštěvníků především ze strany svých sousedů. V jednodenní návštěvnosti se řadí Plzeňský kraj na druhé místo, za kraj Ústecký. Počet ubytovacích kapacit tzn. hromadných ubytovacích zařízení, lůžek, pokojů, a míst pro stany a karavany je uveden níže v grafu. Z údajů vyplývá, že Plzeňský kraj disponuje pouze 6 % všech zařízení a 5 % všech lůžek z celkové kapacity ČR. Ve vývoji od roku 2000 došlo k výraznému nárůstu pouze v roce 2007 o 24 procentního bodu a poté v roce 2012, kdy jsou do počtů započteny statistiky podle celoplošného šetření. Rozdíl v počtu zařízení podle korekce oproti původním datům, činil 26 %. V roce 2013 je opět zaznamenán pokles počtu zařízení i počtu lůžek. Celkový trend v počtu HUZ a počtu lůžek v letech 2007–2013 byl mírně klesající v řádu jednotek procent. Po provedené korekci dat byl zaznamenán nárůst počtu HUZ v roce 2013 k roku 2007 o 11 %, v případě počtu lůžek o 15 %.

42


Ubytovací kapacity v Plzeňském kraji 700

35 000

600

30 000

500

25 000

400

20 000

300

15 000

200

10 000

100

5 000

0

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2012* 2013 počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek

počet míst pro stany a karavany

Z pohledu kategorií ubytovacích kapacit lze konstatovat, že v roce 2013 bylo na území Plzeňského kraje 23 ubytovacích zařízení v kategorii 4* a 5* hotelu. V této kategorii byl od roku 2007 zaznamenán nárůst téměř 50% a v porovnání s rokem 2000 počet 4* a 5* hotelů vzrostl více než 4,5x. Také penziony zaznamenaly vzrůstající tendenci, avšak v daleko menším rozsahu. V roce 2013 bylo penzionů o 11 % více než v roce 2007 a o 62 % více oproti roku 2000. Podobná tendence byla i v kategorii ostatní hromadná zařízení.

Ubytovací kapacity dle kategorií v Plzeňském kraji 700 600 Název osy

500 400 300 200 100 0

200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 201 201 201 201 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3

ostatní hromadná ubytovací 171 178 187 197 181 177 178 205 199 185 177 175 230 227 zařízení penziony

141 145 157 165 156 152 149 205 191 185 170 178 241 228

ostatní hotely

95

95

88

88

82

82

83

95

93

97

92

93 105 95

hotely ***** a ****

5

4

5

6

7

7

7

12

18

21

21

22

23

23

Z hlediska počtu hostů, kteří se ubytovali v HUZ na území kraje, došlo vlivem korekce statistiky ke zvýšení v roce 2012. Jednoznačně v Plzeňském kraji dominují domácí turisté nad zahraničními.

43


Z vývoje počtu hostů a počtu přenocování nelze konstatovat, že by investované prostředky v posledních letech (do infrastruktury cestovního ruchu, památek, marketingu, produktů cestovního ruchu) měly vliv na zvýšení těchto ukazatelů. Viditelně se projevila celosvětová ekonomická krize, kdy počty zahraničních turistů i jejich výdaje klesly, nejvíce v roce 2009, a to až o 10 % oproti roku 2008. Ukazatel počet přenocování v časové řadě od roku 2000 klesá, i přes výše zmíněné intervence. Počet hostů jednoznačně nevykazuje klesající trend, spíše tento ukazatel v čase kolísá a reaguje na změny na trhu či přírodní, politické a bezpečnostní situaci ve světě. Ve vztahu již k výše uvedenému ukazateli průměrný počet přenocování lze konstatovat, že počet turistů v Plzeňském kraji osciluje v čase kolem hodnoty 500 tis., avšak turisté přijíždějí do regionu na kratší dobu – klesá ukazatel průměrného počtu přenocování a samotný ukazatel počtu přenocování. Plzeňský kraj navštíví a přenocuje zde častěji domácí turista než zahraniční. Průměrné roční tempo růstu v příjezdu hostů v období 2000–2013 bylo 8,5 %, u rezidentů nižší (7,5 %) než u zahraničních hostů (11,2 %). Tzn., že zahraničních turistů je méně než domácích, ale jejich počet roste ročně rychleji.

Počet hostů a počet přenocování v HUZ v Plzeňském kraji 600 000

2 000 000 1 800 000

500 000

1 600 000 1 400 000

400 000

1 200 000 300 000

1 000 000 800 000

200 000

600 000 400 000

100 000

200 000 0

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Počet hostů

nerezidenti hosté

rezidenti hosté

Počet přenocování

nerezidenti přenocování

rezidenti přenocování

Obsazenost HUZ měřená indikátorem čisté využití lůžek v Plzeňském kraji klesá. V roce 2013 byl v porovnání s ostatními kraji na 12. místě před krajem Moravskoslezským a Ústeckým. Zde se jednoznačně ukazuje nevytížení stávajících lůžkových kapacit v kraji, s čímž koreluje i vysoká sezónnost. Množství ani kapacita ubytovacích zařízení nejsou samotným důvodem k návštěvě kraje. Investice by do budoucna měly směřovat spíše do tvorby produktů než do infrastruktury.

44


Obsazenost resp. čisté využití lůžek HUZ v Plzeňském kraji (v %) 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 čisté využití lůžek

2 Procento klouzavého průměru (čisté využití lůžek)

Z pohledu vývoje počtu zahraničních hostů v HUZ v Plzeňském kraji dlouhodobě a stabilně dominují turisté ze sousedního Německa. Nejvíce jich do regionu přijelo v roce 2004. Ve sledovaném období 2007–2013 jejich počet klesal až do roku 2011, kdy nastalo oživení trendu a počet německých turistů začal opět mírně stoupat. Ukazuje se však, že tento trend není dlouhodobý s ohledem na mírný pokles v roce 2013. Druzí v pořadí v návštěvnosti kraje jsou Holanďané, jejich počet však přes pozitivní mírný nárůst v letech 2007–2010 poslední tři roky klesl. V letech 2012 a 2013 předstihli v počtu hostů v HUZ turisté ze Slovenska, i když taktéž s klesajícím trendem. Nejvyšší nárůst zaznamenali v posledních dvou letech turisté z Ruské Federace.

45


Vývoj počtu hostů dle zdrojových zemí v Plzeňském kraji 30 000

100 000 90 000

25 000

80 000 70 000

20 000

60 000 15 000

50 000 40 000

10 000

30 000 20 000

5 000

10 000 0

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Francie

Itálie

Nizozemsko

Rakousko

Slovensko

Spojené království

Spojené státy americké

Německo

Spojené státy americké

Čína

Japonsko

Ostatní asijské země

Rusko

Počet pracovních míst vytvořených v oblasti cestovního ruchu na krajské úrovni veřejné zdroje neposkytují. Tento ukazatele se dá do jisté míry nahradit počtem zaměstnaných osob v odvětví národního hospodářství, členěným na úroveň krajů. V Plzeňském kraji bylo v charakteristických oblastech pro sektor cestovního ruchu Kulturní, zábavní a rekreační činnost a Ubytování, stravování a pohostinství v roce 2013 zaměstnáno 10,9 tis. osob. Počty zaměstnaných osob v cestovním ruchu vystoupily na svoje maximum v letech 2009 a 2010, avšak rok 2013 je rokem slabým. Z celkového počtu zaměstnaných osob ve zmíněných dvou oblastech pracuje v Plzeňském kraji 4,2 % z celkového počtu na úrovni ČR. Cestovní ruch není významným zaměstnavatelem v Plzeňském kraji. Pokud bychom porovnali ukazatele „počet hostů v HUZ“ a „počet zaměstnaných osob“ v kategorii Ubytování, stravování a pohostinství, pak je klesající trend v zaměstnanosti a rostoucí trend v počtu osob doložen i korelačním koeficientem v hodnotě -0,5, což znamená nepřímou střední závislost. Čím více hostů se ubytuje v HUZ, tím méně zaměstnanců je v odvětví zaměstnáno. V roce 2000 připadlo na jednoho zaměstnance v kategorii Ubytování, stravování a pohostinství 39 hostů, v roce 2013 to však již bylo 66 hostů.

46


Počet zaměstnaných osob v NH dle ekonomických činností charakterictických pro cestovní ruch v Plzeňském kraji (v tis. osob) 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 201 201 201 201 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3

Kulturní, zábavní a rekreační 2,6 2,5 3,2 3,0 3,4 2,9 2,6 4,0 5,2 5,3 6,0 4,2 2,6 3,3 činnosti Ubytování, stravování a pohostinství

11,7 11,6 9,5 7,6 8,7 10,7 8,3 6,8 9,1 10,3 9,6 8,5 10,2 7,6

Vývoj cestovního ruchu v Jihočeském kraji Jihočeský kraj se nachází na šestém místě v návštěvnosti zahraničních turistů s podílem 2,9 % z celkového počtu za ČR v roce 2013. Nejvyšší návštěvnost zahraničních turistů zaznamenává dlouhodobě Český Krumlov. Z pohledu jednodenních návštěvníků kraj obsadil v roce 2013 páté místo s necelými 11 % z celkového počtu. Z údajů o počtu HUZ vyplývá, že Jihočeský kraj disponuje 13 % všech zařízení a 11 % všech lůžek z celkové kapacity ČR. Ve vývoji od roku 2000 nedošlo k žádné výrazné změně, pokud nepočítáme korekce ČSÚ z roku 2012. Rozdíl v počtu zařízení, po korekci oproti původním datům, činil v roce 2012 30,5 %. Pokud budeme hodnotit sledované období 2007– 2013 a budeme považovat rok 2007 za tzv. bázi, pak po další zbývající období počet HUZ klesal v řádech jednotek procent. Až po korekci dat v roce 2012 vykazuje tento ukazatel zvýšení až o 30 % v roce 2013 ve vztahu k roku 2007. U lůžkových kapacit je vývoj podobný, kde nárůst roku 2013 oproti roku 2007 je 15 %. Tudíž ve sledovaném období vznikala podle statistik spíše menší zařízení s nižším počtem lůžek.

47


Ubytovací kapacity v Jihočeském kraji

1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek

počet míst pro stany a karavany

Z pohledu kategorií ubytovacích kapacit lze konstatovat, že v roce 2013 bylo na území Jihočeského kraje 34 ubytovacích zařízení v kategorii 4* a 5* hotelu. V této kategorii byl od roku 2007 zaznamenán nárůst 36 % a v porovnání s rokem 2000 počet 4* a 5* hotelů vzrostl 3,5x. Také penziony zaznamenaly vzrůstající tendenci, a to téměř o 57 %. Potvrzuje se zde zjištění z předchozí analýzy, že v letech 2007–2013 vznikaly spíše menší ubytovací zařízení s nižší kapacitou.

Ubytovací kapacity dle kategorií zařízení v Jihočeském kraji 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 hotely ***** a ****

ostatní hotely

penziony

ostatní hromadná ubytovací zařízení

Počet hostů, kteří se ubytovali v HUZ na území Jihočeského kraje, má v letech 2000–2013 kolísavou tendenci s propady v roce 2002 o 15 % s ohledem na stav roce 2000 a o 5 % v roce 2010. Vlivem korekce statistiky došlo ke zvýšení v roce 2013 o 10 % vzhledem k roku 2000. V Jihočeském kraji dominují domácí turisté nad zahraničními. Z vývoje počtu hostů a počtu přenocování nelze konstatovat, že by investované prostředky v posledních letech (do infrastruktury cestovního ruchu, památek, marketingu, produktů cestovního ruchu) měly vliv na zvýšení těchto ukazatelů. Ukazatel

48


počet přenocování v časové řadě od roku 2000 klesá, i přes výše zmíněné intervence. Podíl zahraničních turistů ve vztahu k počtu přenocování roste, a to ze 17 % v roce 2000 až po 25 %, a to jak v roce 2007, tak i v roce 2013. Za období 2007–2013 nedošlo tedy k žádnému nárůstu počtu přenocování zahraničních turistů v regionu Jižní Čechy. Průměrná doba přenocování se pohybuje v souladu s obecným trendem, tedy klesá, kdy od roku 2007 klesla z hodnoty 3,4 na hodnotu 2,8 v roce 2013. Jihočeský kraj navštíví a přenocuje v něm častěji domácí turista než zahraniční. Průměrné roční tempo růstu v příjezdech hostů do HUZ bylo v období 2000–2013 8,4 %, u rezidentů nižší (7,4 %) než u zahraničních hostů (11,6 %). Tzn., že zahraničních turistů je méně než domácích, ale jejich počet roste ročně rychleji. V případě ukazatele počtu přenocování se nejedná o průměrné procento růstu, ale poklesu, a to v řádu 5,4 % ročně.

Počet hostů a počet přenocování v HUZ v Jihočeském kraji 1 200 000

5 000 000

1 000 000

4 000 000

800 000

3 000 000

600 000 2 000 000

400 000

1 000 000

200 000 0

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Počet hostů

nerezidenti hosté

rezidenti hosté


nerezidenti přenocování

rezidenti přenocování

Obsazenost HUZ měřená indikátorem čisté využití lůžek v Jihočeském kraji klesá. V roce 2013 byl v porovnání s ostatními kraji na 6. místě.

Obsazenost resp. čisté využití lůžek HUZ v Jihočeském kraji (v %) 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 čisté využití lůžek

2 Procento klouzavého průměru (čisté využití lůžek)

49


Z pohledu zdrojových zemí zahraničních turistů do kraje nejvíce přijíždí tradičně občané z Německa, dále pak Asiaté se silným zastoupením turistů z Číny, také Rakušané, Holanďané, Slováci, na významu začínají nabývat Rusové.

Vývoj počtu hostů v HUZ v Jihočeském kraji 45 000

100 000

40 000

90 000

80 000

35 000

70 000 30 000 60 000 25 000 50 000 20 000 40 000 15 000 30 000 10 000

20 000

5 000

10 000

0

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Francie Nizozemsko Rusko Spojené království Ukrajina Německo Ostatní asijské země

Itálie Rakousko Slovensko Švýcarsko Spojené státy americké Čína Japonsko

50


Počet hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních na území Jihočeského kraje měl dlouhodobě vzrůstající tendenci až na mírný pokles v roce 2008. Od roku 2011 však počet lázeňských hostů klesá, a to jak rezidentů, tak i zahraničních hostů. Podíl zahraničních hostů klesl z 12 % v roce 2000 na 3 % v roce 2013.

Návštěvnost lázeňských ubytovacích zařízení - počet hostů - Jihočeský kraj 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

nerezidenti

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

rezidenti

Počet pracovních míst vytvořených v oblasti cestovního ruchu na krajské úrovni veřejné zdroje neposkytují. Tento ukazatele se dá do jisté míry nahradit počtem zaměstnaných osob v odvětví národního hospodářství, členěným na úroveň krajů. V Jihočeském kraji bylo v charakteristických oblastech pro sektor cestovního ruchu Kulturní, zábavní a rekreační činnost a Ubytování, stravování a pohostinství v roce 2013 zaměstnáno 15,6 tis. osob. Počty zaměstnaných osob v cestovním ruchu vystoupily na svoje maximum v letech 2010 a 2011 s výrazným poklesem v letech 2012 a 2013. Z celkového počtu zaměstnaných osob ve zmíněných dvou oblastech pracuje v Jihočeském kraji 6 %. Pokud bychom porovnali ukazatele počet hostů v HUZ a počet zaměstnaných osob v kategorii Ubytování, stravování a pohostinství, pak je klesající trend v zaměstnanosti a rostoucí trend v počtu osob. Čím více hostů se ubytuje v HUZ, tím méně zaměstnanců je v odvětví zaměstnáno. V roce 2000 připadlo na jednoho zaměstnance v kategorii výše zmíněné 72 hostů, v roce 2013 to však již bylo 90 hostů. Počet zaměstnaných osob v NH dle ekonomických činností charakterictických pro cestovní ruch v Jihočeském kraji (v tis. osob) 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 201 201 201 201 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 3,4 3,6 3,2 3,7 3,3 3,9 3,7 3,8 3,2 3,9 4,6 5,8 3,9 4,2 Ubytování, stravování a pohostinství 12,9 13,5 12,1 12,5 12,2 11,9 14,2 12,5 12,1 11,7 13,5 13,1 10,9 11,4

51


Z pohledu na kvantitativní údaje týkající se kulturního cestovního ruchu lze sledovat ukazatel „počet památkových objektů“ v krajích a jejich návštěvnost. V porovnání obou sledovaných krajů leží na území Jihočeského kraje vyšší počet památkových objektů zpřístupněných za vstupné (celkem 34), a jejich počet od roku 2000 stoupl o 48 %. V porovnání s rokem 2007 byl nárůst ve výši 13 %. Počet návštěvníků památkových objektů v čase kolísá s vrcholy v letech 2007 a 2011. V roce 2013 je zaznamenán pokles o 3 % (báze 2000) a o 1,5 % s porovnáním s rokem 2007. V Plzeňském kraji se nacházelo v roce 2013 celkem 20 památkových objektů zpřístupněných za vstupné, o tři méně než v roce 2007. Počet návštěvníků má klesající tendenci, a to o 10 % oproti roku 2000 a dokonce o 40 % oproti roku 2007.

Počet památkových objektů a jejich návštěvnost v Plzeňském a Jihočeském kraji 40

1 600

35

1 400

30

1 200

25

1 000

20

800

15

600

10

400

5

200

0

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrady, zámky a ostatní památkové objekty zpřístupněné za vstupné v PK Hrady, zámky a ostatní památkové objekty zpřístupněné za vstupné v JČK návštěvníci (tis. osob) v PK návštěvníci (tis. osob) v JČK

52


4.3 Úkol III. Přínos ROP NUTS II Jihozápad 4.3.1 Míra příspěvku ROP JZ k rozvoji cestovního ruchu EQ 6: Jakou měrou přispěl ROP NUTS II Jihozápad k rozvoji cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji v období 2007–2013?

Odpověď na evaluační otázku Územní koncentrace realizovaných projektů do značné míry odpovídá potenciálu CR v jednotlivých krajích tak, jak jej ukazuje charakteristika CR. Jedná se o širší regionální pokrytí krajů realizovanými projekty, avšak s důrazem na regiony s nejvyšší atraktivitou pro CR. Tento přístup adekvátně reaguje na identifikovanou slabou stránku CR zejména v Jihočeském, ale částečně i v Plzeňském kraji, a to, že cestovní ruch je soustředěný pouze do několika málo turistických oblastí. Rovněž věcné zaměření projektů v regionálním rozložení odpovídá identifikovanému potenciálu v jednotlivých krajích. V Plzeňském kraji byl v souladu s identifikovaným potenciálem CR v kraji položen důraz na projekty na rozvoj sportovně-rekreační vybavenosti, muzeí a kulturní vybavenosti. V Jihočeském kraji pak v souladu s identifikovaným potenciálem byly podpořeny projekty zaměřené na rozvoj ubytovacích kapacit. Realizované projekty v oblasti podpory 3.3 pak také reagují na zjištěnou slabou stránku pro rozvoj CR v obou krajích, kterou je nízká míra koordinace subjektů v cestovním ruchu15. S ohledem na objem finančních prostředků a potenciál realizovaných intervencí lze konkrétní přínosy očekávat zejména na úrovni podpořených lokalit/regionů. Některé typy aktivit by byly realizovány i bez podpory z ROP JZ. Jedná se především o infrastrukturní projekty z oblasti podpory 3.1, z nichž cca třetina by byla realizována alespoň v polovičním rozsahu i bez podpory ROP JZ. To se týká zejm. aktivit souvisejícími s lázeňskými nebo wellness zařízeními a aktivit souvisejícími s ubytovacími a kongresovými zařízeními.

Zdůvodnění odpovědi Posouzení příspěvku ROP JZ k rozvoji cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji je založeno na vyhodnocení přínosu projektů s ukončenou realizací, a to na základě:



věcného zaměření projektů z hlediska realizovaných aktivit

15

Mezi hlavní aktéry rozvoje CR v Jihočeském kraji patří: Krajský úřad Jihočeského kraje, Jihočeská centrála cestovního ruchu, Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s., Destinační management Český Krumlov, Sdružení Cestovní ruch, Sdružení obcí Sušicka, z.s.p.o., South Bohemia Convention Bureau aj.)

53




doby od ukončení realizace projektu



posouzení potenciálního/hrubého přínosu projektů pro region v konfrontaci s vývojem CR v podporovaném regionu



posouzení čistých přínosů, tj. očištění hrubého přínosu o efekt mrtvé váhy, a s ohledem na obecné trendy v oblasti CR (pro toto posouzení bude nezbytné zahrnout i výstupy terénního šetření)



posouzení z hlediska územního rozložení projektů (toto je předmětem řešení evaluační otázky 8)

Věcné zaměření projektů z hlediska realizovaných aktivit Základem pro posouzení projektů z hlediska realizovaných aktivit a cílů projektů je rozčlenění projektů dle jejich hlavní aktivity. Klíčovým kritériem pro toto rozčlenění byla hlavní náplň (smysl) projektu. Rozdělení projektů dle aktivit bylo provedeno primárně na základě (dle priority):



zaměření příslušné výzvy



plnění hodnot indikátorů



věcné náplně projektů (u sporných případů projektů, které naplňují hlavní monitorovací indikátory více aktivit)

Typologie projektů Projekty byly na základě svého zaměření se zohledněním monitorovacích indikátorů (dále také jen „MI“) rozřazeny do 7 skupin:





cyklostezky/cyklotrasy pro turistiku (včetně stezek hippo a pěší) – Zahrnuty projekty zaměřené primárně na výstavbu cyklostezek a cyklotras pro turistiku nebo stezek pro hippo a pěší. Hlavní MI: 




Délka nově vybudovaných stezek výhradně pro hippo a pěší

ubytovací kapacita – Projekty zaměřené na budování ubytovacích kapacit. Kritériem pro zahrnutí projektu je naplňování indikátoru „Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem“. Pozn.: výjimkou jsou pouze komplexní projekty na podporu sportovních areálů, které byly s ohledem na náplň projektu zařazeny do aktivity sportovně-rekreační vybavenost. Dále do této skupiny nebyl zařazen projekt: Areál zážitkové a poznávací turistiky Střední Podbrdsko Strašice, který byl primárně zaměřen na výstavbu Muzea Středních Brd. Hlavní MI: 

Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek

54










lázeňství, wellness a kongresová centra – Projekty zaměřené na rozvoj v oblasti lázeňství, wellness a projekty zaměřené na rozvoj kongresových center bez navýšení ubytovacích kapacit. Hlavní MI: 

Počet zařízení pro lázeňské/ozdravné pobyty



Počet nových a zrekonstruovaných zařízení pro kongresový CR

sportovně-rekreační vybavenost – Projekty zaměřené primárně na rozvoj sportovišť a sportovních areálů. Hlavní MI: 

Počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení



Počet nových sportovně rekreačních zařízení

muzea a další kulturní vybavenost – Projekty zaměřené na rozvoj muzeí a další kulturní vybavenost. Hlavní MI: 



Počet nových/zrekonstruovaných zařízení-kulturního vybavení CR

památky – Projekty zaměřené na revitalizaci nemovitých památek (projekty oblasti podpory 3.2). Hlavní MI: 



Počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v CR


propagace – Projekty zaměřené na propagaci CR (projekty oblasti podpory 3.3). Hlavní MI: 




Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch

Z 252 projektů na podporu cestovního ruchu v prioritní ose 3 bylo nejvíce podpořených projektů zaměřeno na revitalizaci památek, jedná se o 59 realizačně ukončených projektů v celé oblasti podpory 3.2 (tuto oblast podpory tak pokrývá jediná skupina aktivit – památky). Z projektů podpořených v oblasti podpory 3.1 se pak nejvíce projektů zaměřovalo na rozvoj ubytovacích kapacit (50 projektů), sportovně-rekreační vybavenosti (44 projektů) a výstavbu cyklostezek a stezek výhradně pro hippo a pěší (35 projektů). Projektů zaměřených na rozvoj muzeí a další kulturní vybavenosti bylo realizačně ukončeno 15 projektů. Nejméně projektů bylo zaměřených výhradně pouze na lázeňství, wellness nebo kongresový CR bez podpory ubytovacích kapacit (9 projektů). Projektů na podporu propagace CR, které byly podpořeny v rámci oblasti podpory 3.3, pak bylo realizačně ukončeno celkem 40 (oblast podpory 3.3 pokrývá jediná skupina aktivit – propagace).

55


Tabulka: Počty a objem způsobilých výdajů projektů PO 3 s ukončenou realizací dle hlavní aktivity

Aktivita

Počet projektů

Způsobilé výdaje (tis. Kč) dotace EU + RR

kraj + obec

soukromé

celkem

Podíl aktivity na dotaci

cyklostezky

35

253 638

95 638

696

349 972

9,9 %

sportovně-rekreační vybavenost

44

688 479

75 443

213 941

977 862

26,8 %

ubytovací kapacity

50

465 885

339

423 292

889 515

18,1 %

lázeňství, wellness a kongres.

9

79 694

99 821

179 514

3,1 %

muzea a kulturní vybavenost

15

156 707

10 335

38 147

205 189

6,1 %

památky

59

793 264

37 964

138 240

969 468

30,9 %

propagace

40

133 278

9 592

24 989

167 859

5,2 %

Celkem 252 2 570 944 229 310 939 125 3 739 379 100,0 % Zdroj: IS Monit7+ (data k 19. 9. 2014); vlastní rozdělení projektů dle aktivit Pozn.: Veřejné prostředky odpovídají skutečně vynaloženým výdajům. Soukromé prostředky odpovídají částce ze smlouvy/dodatku.

Z hlediska objemu finančních prostředků připadl největší objem způsobilých výdajů na sportovněrekreační vybavenost, ubytovací kapacity a revitalizaci památek, kdy každá z těchto aktivit pokryla přibližně ¼ celkových způsobilých výdajů představující částku od 977 mil. Kč u sportovně-rekreační vybavenosti do 890 mil. Kč u ubytovacích kapacit. S ohledem na rozdílnou míru spolufinancování v závislosti na typu žadatele a druhu veřejné podpory se u jednotlivých aktivit liší míra soukromého spolufinancování a podílu spolufinancování ze strany krajů a obcí. Nejvyšší podíl soukromého financování dosahoval u projektů zaměřených na rozvoj lázeňství, wellness a kongresového CR (56 %) a projektů zaměřených na podporu rozvoje ubytovacích kapacit (48 %) a sportovně-rekreační vybavenosti (22 %), o to s ohledem na vysoký podíl příjemců ze soukromé sféry a realizaci aktivit zakládající veřejnou podporu. Nejvyšší podíl spolufinancování ze strany krajů a obcí na celkovém objemu způsobilých výdajů byl u projektů zaměřených na cyklostezky (27 %). U ostatních aktivit, kromě podpory ubytovací kapacity a rozvoje lázeňství, wellness a kongresového CR, kde byl podíl spolufinancování ze strany krajů a obcí nulový či jen minimální, se celkový podíl krajů a obcí pohyboval v rozmezí od 4 % u revitalizace památek po 8 % u rozvoje sportovně-rekreační vybavenosti. Vezmeme-li v potaz pouze celkové veřejné způsobilé výdaje, dojde k navýšení podílu projektů podpořených v oblasti 3.2 zaměřených na revitalizaci památek (31 %) a naopak snížení podílu projektů zaměřených na rozvoj sportovně-rekreační vybavenosti (27 %) a ubytovací kapacity (18 %).

56


1 200

70 60

59

1 000

214

800

75

138 38

50

50

44 423

600 1 96

200

349

0

40

35

400

počet

mil. Kč

Graf: Počty a objem způsobilých výdajů projektů PO 3 s ukončenou realizací dle hlavní aktivity

40 30 Soukromé spolufinancování

831

764

20 466

38 100 9 10 167 80

15 25 10 143

Spolufinancování kraje+obce

10

Dotace

0

Počet projektů

Zdroj: IS Monit7+ (data k 19. 9. 2014); vlastní rozdělení projektů dle aktivit

U jednotlivých aktivit se lišily typy příjemců. Projekty na výstavbu cyklostezek realizovaly téměř výhradně obce (33 z 35 projektů a 99 % z celkového objemu způsobilých výdajů). Projekty zaměřené na rozvoj sportovně-rekreační vybavenosti realizovaly většinou obce (29 projektů s 51% podílem na celkovém objemu způsobilých výdajů)16 a následně pak bylo 10 projektů realizováno MSP (43% podíl na celkovém objemu způsobilých výdajů) a 5 projektů NNO. U rozvoje ubytovacích zařízení, lázeňství, wellness a kongresového CR převládaly projekty MSP (54 projektů) a pouze 4 projekty byly realizovány NNO a jeden ze strany obce. Projekty zaměřené na rozvoj či obnovu muzeí byly realizovány zejména ze strany obcí (7 projektů a 38% podíl na výdajích) a NNO (5 projektů s 30% podílem na výdajích) s tím, že tři projekty MSP pokryly 32% podíl na celkovém objemu způsobilých výdajů u této aktivity. Na revitalizaci památek bylo zaměřeno nejvíce projektů ze strany obcí (23), MSP a NNO (po 13 projektech) a 10 projektů realizovaly kraje. Projekty na propagaci byly realizovány ze strany všech typů příjemců a jeden z projektů byl realizován sdružením obcí. Největší objem z celkového objemu způsobilých výdajů však pokryly projekty kraje (34% podíl), NNO s 28% podílem a MSP a obce s 19% a 17% podílem na celkovém objemu způsobilých výdajů projektů zaměřených na propagaci.

16

Jeden projekt byl realizován organizací zřízenou obcí

57


Graf: Počty projektů PO 3 s ukončenou realizací dle hlavní aktivity a příjemce dotace 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

1 1

5

4

13

5

10

NNO 12

MSP 13

33

45

9

9

3

sdružení obcí

1 23

29

11

obec/organizace zřízena obcí

7

kraj/organizace zřízena krajem

7 10 1

Zdroj: IS Monit7+ (data k 19. 9. 2014); vlastní rozdělení projektů dle aktivit

V tabulce níže jsou uvedeny konkrétní objemy celkových způsobilých výdajů u projektů PO 3 s ukončenou realizací dle hlavní aktivity a příjemce dotace. Tabulka: Objem celkových způsobilých výdajů projektů PO 3 s ukončenou realizací dle hlavní aktivity a příjemce dotace (tis. Kč) Aktivita

Kraj/ organizace založena/ zřízena krajem

cyklostezky sportovně-rekreační vybavenost

Obec/ organizace založena/ zřízena obcí

Sdružení obcí

MSP

NNO

Celkem

345 412 502 877

2 508 420 308

2 051 54 678

349 972 977 862

1 363

859 987 179 514

28 165

889 515 179 514

78 780

65 730

60 679

205 189

347 010

342 516

196 529

969 468

propagace 56 549 28 289 3 818 32 566 Celkem 139 961 1 303 732 3 818 1 903 129 Zdroj: IS Monit7+ (data k 19. 9. 2014); vlastní rozdělení projektů dle aktivit

46 638 388 740

167 859 3 739 379

ubytovací kapacity lázeňství, wellness a kongres. muzea a kulturní vybavenost památky

83 412

Velikost projektů z hlediska objemu vynaložených finančních prostředků vykazovala poměrně vysoké rozdíly, a to i v rámci jednotlivých skupin aktivit. V průměru projekty dosahovaly objemu 14,8 mil. Kč celkových způsobilých výdajů. Na polovinu realizovaných projektů však bylo vynaloženo méně než 8,4 mil. Kč. Průměrná odchylka od průměrné hodnoty však činila 23,0 mil. Kč, což se projevuje i ve

58


vysokých rozdílech ve velikosti projektů, které se pohybovaly od 300 tis. Kč po projekty za více než 100 mil. Kč. Konkrétní hodnoty ukazuje následující graf. Velikost projektů u jednotlivých skupin aktivit je dále podrobněji rozebrána u vyhodnocení zaměření projektů u příslušných aktivit.

mil. Kč

Graf: Průměr, medián a směrodatná odchylka celkových způsobilých výdajů u projektů prioritní osy 3 zaměřených na jednotlivé aktivity 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

44,5

22,2 10,0

11,9

5,3

7,8

17,8

19,9 16,4

10,6

23,0

23,6

14,3

16,4 15,4 13,7 12,1 12,9 12,0 3,8 4,2 3,7

14,8 8,4

Průměr Medián Směrodataná odchylka

Zdroj: IS Monit7+ (data k 19. 9. 2014); vlastní výpočet

Zaměření a přínosy projektů zařazených do jednotlivých aktivit ukazuje naplňování indikátorů a velikost realizovaných projektů. Pro účely vyhodnocení příspěvku (přínosu) projektů jsou brány v potaz projekty s ukončenou realizací, tedy projekty, které již mohou přinášet reálné přínosy pro rozvoj CR. Pro naplňování indikátorů jsou u ukončených projektů brány v prvé řadě dosažené hodnoty, v případě, že u projektu tento indikátor ještě nebyl v IS Monit7+ vykázán, byly zahrnuty cílové hodnoty, ke kterým se v rámci projektu příjemce zavázal („cílová hodnota indikátoru“). Projekty na podporu rozvoje cyklotras a stezek pro hippo a pěší Z celkového počtu 35 zrealizovaných projektů na podporu rozvoje cyklotras a stezek pro hippo a pěší bylo 30 zaměřeno na budování cyklotras a cyklostezek a celkově bylo v rámci těchto projektů vybudováno 106,2 km cyklotras/cyklostezek. U jednoho z těchto projektů17 byly v návaznosti na vybudovanou cyklostezku a lávku také vybudovány přístaviště pro vodáky. Pět projektů spadajících do této skupiny aktivit pak bylo zaměřeno na vybudování stezek pouze pro hippo a pěší, a to v celkové délce 326,3 km. Z toho 303,5 km hippostezek bylo vybudováno v rámci projektu Rozvoj sítě hippostezek v Jihočeském kraji na Strakonicku.

17

Projekt: Lávka u Strakonického hradu - posílení provázanosti městských atraktivit

59


Průměrná velikost projektu byla 10,0 mil. Kč celkových způsobilých výdajů s tím, že polovina projektů byla do 5,3 mil. Kč. Pouze čtyři projekty pak překračovaly velikost 17 mil. Kč s tím, že dosahovaly objemu od 26 mil. Kč do 51 mil. Kč celkových způsobilých výdajů. Graf: Naplňování indikátorů projekty primárně zaměřených na rozvoj cyklotras 350,0

326,3

300,0 250,0 200,0 150,0

106,2

100,0 50,0

30 5

2

1

0,0 Délka nově vybudovaných cyklostezek a Délka nově vybudovaných stezek pouze cyklotras (Počet kilometrů) pro hippo a pěší (Počet kilometrů)

Plnění indikátorů

Počet nových a zrekonstr. přístavů a přístavišť (Počet)

Počet projektů

Zdroj: IS Monit7+ (data k 19. 9. 2014)

Projekty na podporu rozvoje sportovně-rekreační vybavenosti Projekty zařazené do této skupiny aktivit (celkem 44 projektů) byly zaměřeny primárně na budování nových nebo na rekonstrukci stávajících sportovně-rekreačních zařízení. V rámci 31 projektů bylo vybudováno 43,5 nových sportovně-rekreačních zařízení s tím, že v rámci jednoho projektu plzeňské zoologické a botanické zahrady bylo vybudováno 12 nových objektů. V rámci 16 projektů pak došlo k rekonstrukci stávajících zařízení (včetně třech projektů, kde došlo rovněž k výstavbě nového zařízení). Dva z podpořených projektů bylo zaměřeno na komplexní řešení sportovních areálů (Skiareál Lipno a vodácký areál Lídy Polesné) a v jejich rámci došlo rovněž k budování stezek, cyklotras, vodních cest a k certifikaci ubytovacího zařízení. V této oblasti byly podpořeny největší projekty a průměrný celkový objem způsobilých výdajů na projekt (22,5 mil. Kč) značně ovlivňují čtyři velké projekty se způsobilými výdaji mezi 122 a 192 mil. Kč. Ostatní projekty však dosahují velikosti maximálně 30 mil. Kč a polovina realizovaných projektů u této aktivity pak dosahovala celkového objemu způsobilých výdajů jen do necelých 8 mil. Kč.

60


Graf: Naplňování indikátorů projekty primárně zaměřených na rozvoj sportovně-rekreační vybavenosti 50

43,5

40

31

30 15,5

20 10

16

10,3 1,5

2

1

0,51

1

1

1

0 Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras (Počet kilometrů)

Délka nově Délka nových a Počet nově Počet nových Počet zrekonstr. vybudovaných stezek zrekonstruovaných certifikovaných ubyt. sportovně sportovně pouze pro hippo a vodních cest (Počet zařízení v CR (Počet) rekreačních zařízení rekreačních zařízení pěší (Počet kilometrů) (Počet) (Počet) kilometrů)


Počet projektů


Projekty na podporu rozvoje ubytovacích kapacit V rámci 50 projektů na rozvoj ubytovacích kapacit bylo nově vybudováno nebo zrekonstruováno celkem 2 023 lůžek. Některé z projektů se kromě ubytovacích kapacit zaměřily také na další zkvalitnění ubytovacích zařízení, a to v podobě vybudování nových nebo rekonstrukci stávajících sportovně-rekreačních zařízení (u 17 nových a 5 zrekonstruovaných zařízení) – jednalo se například o fitness studia či zprovoznění bowlingové dráhy. Dále pak u 6 projektů/zařízení byl vybudován a vybaven nový kongresový prostor. U 38 z podpořených ubytovacích zařízení pak došlo k certifikaci nového zařízení. Graf: Naplňování indikátorů projekty primárně zaměřených na rozvoj ubytovacích kapacit 50

50 38

40

38

30 17

20 10

6

17

6

5

5

2023

0 Poč. nových a zrek. zař. pro kongres. CR celk. (Počet)

Počet nově certifikovaných ubyt. zařízení v CR (Počet)

Počet nově vybud.nebo Počet nových sportovně zrekonstr.lůžek celkem rekreačních zařízení (Počet) (Počet)


Počet zrekonstr. sportovně rekreačních zařízení (Počet)

Počet projektů


Velikost podpořených projektů byla u této aktivity v objemu 1 až 66 mil. Kč celkových způsobilých výdajů. Průměrná velikost projektu dosahovala 17,8 mil. Kč s tím, že byly podporovány spíše menší projekty a polovina projektů pak dosahovala velikosti do 11 mil. Kč celkových způsobilých výdajů.

61


Projekty na podporu rozvoje lázeňství, wellness a kongresového CR Na podporu rozvoje lázeňství, wellness a kongresového CR bylo realizováno celkem 9 projektů, z toho čtyři projekty byly zaměřeny na rozvoj zařízení pro wellness a čtyři projekty na vybudování kongresové infrastruktury. Typickým projektem je vybudování wellness či kongresového zázemí ve stávajícím ubytovacím zařízení. Jeden projekt byl pak zaměřen na úpravu prostranství a pěších zón ve vnitřním areálu lázní (konkrétně šlo o výstavbu a obnovu lázeňského komplexu Prusík v Konstantinových Lázních). Velikost realizovaných projektů se pohybovala od 2,5 mil. Kč (výstavba wellness provozu) do 78 mil. Kč u obnovy lázeňského komplexu Prusík v Konstantinových Lázních. Graf: Naplňování indikátorů projekty primárně zaměřených na rozvoj lázeňství, wellness a kongresového CR

4

4

4

4

4 3

3

2 1

1

1

1

Počet zařízení pro lázeňké/ozdravné pobyty (Počet)

Počet nových a zrekonstr.sport.rekreačních zař.celkem (Počet)

Počet projektů

Počet upr. prostranství a pěš. zón ve vnitř. územích lázeň. míst (Počet)


Počet nově certifikovaných ubyt. zařízení v CR (Počet)

Poč. nových a zrek. zař. pro kongres. CR celk. (Počet)

0


Projekty na podporu rozvoje muzeí a kulturní vybavenosti Projekty na podporu rozvoje muzeí a kulturní vybavenosti byly zaměřeny na rekonstrukci či výstavbu nového muzea (celkem 15 projektů). U dvou projektů pak navíc došlo k výstavbě nového sportovněrekreačního zařízení. V rámci jednoho z podpořených projektů bylo v rámci vojenského muzea rovněž vybudováno ubytovací zařízení s 18 lůžky, a to v dobovém stylu původních kasárenských ubytoven. Průměrná velikost projektů dosahovala objemu 13,7 mil. Kč celkových způsobilých výdajů s tím, že nejmenší projekt z hlediska objemu způsobilých výdajů byl realizován do 3 mil. Kč a největší za 46 mil. Kč.

62


Graf: Naplňování indikátorů projekty primárně zaměřených na rozvoj muzeí a kulturní vybavenosti 20

18 15

15

15 10 5 2

1

2

0 Počet nově vybud.nebo zrekonstr.lůžek celkem (Počet)

Počet nových sportovně rekreačních zařízení (Počet)


Počet nových/zrekonstr. zařízení-kult. vybaven.CR (Počet)

Počet projektů


Projekty na revitalizaci kulturních památek Projekty zaměřené na revitalizaci památek byly primárně zaměřeny na rekonstrukce památkových objektů (49 projektů z 59 podpořených v rámci oblasti podpory 3.2). Celkem bylo díky realizovaným projektům rekonstruováno 52 památkových objektů. U těchto projektů rovněž docházelo ke komplexním úpravám infrastruktury a prostranství v památkově chráněných územích a areálech památkově chráněných objektů a také k budování doprovodných informačních systémů, případně restaurování movitých památek či pořizování vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů. Projekty, které nebyly zaměřeny na rekonstrukci památkových objektů, se zaměřily na komplexní úpravy infrastruktury (6 projektů) nebo restaurování movitých kulturních památek, které nebylo součástí celkové rekonstrukce památkových objektů (2 projekty), případně na pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů (2 projekty). I tyto projekty často kombinovaly více přínosů. Celkem byla díky realizovaným projektům upravena veřejná prostranství v památkově chráněném území o rozloze 45 345,6 m2 (v rámci 13 projektů), bylo vybudováno 29 doprovodných informačních systémů (v rámci 23 projektů) a provedeno 15 komplexních úprav infrastruktury v památkově chráněných územích (v rámci 12 projektů). Rozsah způsobilých výdajů byl u podpořených projektů široký, a to od necelých 0,5 mil. Kč u nejmenšího projektu do 40 mil. Kč u největších projektů. Tento objem způsobilých výdajů překročil pouze projekt Revitalizace Buquoyské rezidence v Nových Hradech s celkovými způsobilými výdaji přesahující 100 mil. Kč. U poloviny podpořených projektů však objem celkových způsobilých výdajů nepřesáhl 13 mil. Kč.

63


Graf: Naplňování indikátorů projekty zaměřených na revitalizaci kulturních památek 60,0

49

40,0 26

23

20,0

12

13 45345,6

29

15

233

52

4

4


Počet zrestaurovaných movitých kulturních památek (Počet)

Počet zrekonstruovaných památkových objektů (Počet objektů)

Počet poř. vybavavenínové využ. památ. chr. obj. (Počet)

Plocha upr.veř.prostranství v památ.chráněných úz. (Plocha v m2)

Počet doprovodných informačních systémů (Počet)

Počet komplex. úprav infrastrukturypamátk.chr.úz. (Počet)

0,0

Počet projektů


Projekty na propagaci a rozvoj služeb CR Projekty na propagaci a rozvoj CR byly realizovány v rámci oblasti podpory 3.3. Z celkového počtu 40 projektů realizovaných v rámci této oblasti podpory bylo 39 zaměřeno tvorbu propagačních a marketingových produktů pro CR. Celkem bylo v rámci těchto projektů vytvořeno 164 propagačních a marketingových produktů. Na podporu rozvoje cestovního ruchu se zaměřilo 13 projektů a celkem tak bylo vytvořeno 23 nových služeb na podporu cestovního ruchu. Prostřednictvím 19 projektů pak bylo vytvořeno 30 produktů pro orientaci a směrování návštěvníků. Na zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu se zaměřilo 16 projektů, v rámci kterých bylo vybudováno nebo rozvinuto 25 ICT systémů. Graf: Naplňování indikátorů projekty zaměřených na rozvoj muzeí a kulturní vybavenosti 180

164

160 140 120 100 80 60 40 20

39 23

30

13

19

25

16

0 Počet nov.vytv.služeb na Počet vytv. propag. nebo Počet vytvoř.produktů pro podporu cest.ruchu (Počet) market. produktů pro CR (Počet orientaci a směrování produktů) návštěvníků (Počet produktů)


Počet projektů


64

Počet zav. ICT v obl. řízení a propagace cestovního ruchu (Počet)


Projekty zaměřené na oblast propagace patřily k nejmenším. Pouze jeden projekt, s celkovými způsobilými výdaji 18,5 mil. Kč, překročil hranici 12,5 mil. Kč. Nejmenší projekty dosahovaly objemu kolem 300 tis. Kč celkových způsobilých výdajů. Průměrná velikost projektů byla 4,2 mil. Kč. Přínosy projektů na podporu CR z hlediska zaměstnanosti Specifickým přínosem projektů na podporu CR je tvorba nových pracovních. Celkem bylo v rámci dosud ukončených projektů PO 3 vytvořeno 319 nových pracovních míst. S ohledem k zaměření projektů měly největší příspěvek pro tvorbu pracovních míst projekty na rozvoj ubytovací kapacity, v rámci kterých bylo vytvořeno 223 pracovních míst. Tabulka: Vytvořená pracovní místa v rámci projektů na podporu CR (projekty s ukončenou realizací) Aktivita

Vytvořená PM

cyklostezky

Počet projektů

Počet projektů celkem

1

1

35

44

15

44

ubytovací kapacity lázeňství, wellness a kongres.

223 20

44 6

50 9


25

8

15

– 6

– 4

59 40

319

78

252


památky propagace Celkem Zdroj: IS Monit7+ (data k 19. 9. 2014)

Doba od ukončení realizace projektu (udržitelnost projektu) Doba od ukončení realizace projektu, tj. udržitelnost projektu, je parametr, který bude třeba zohlednit zejména při hodnocení dopadů realizovaných intervencí do příslušného regionu v rámci případových studií. Doba, po kterou jsou příjemci povinni udržet a zachovat výsledky a výstupy projektu (tzv. doba udržitelnosti projektu), je na základě podmínek udělení dotace 3 nebo 5 let podle typu žadatele/příjemce. Po tuto dobu tedy příjemci musí udržet vykázané indikátory, ke kterým se zavázali v podmínkách poskytnutí dotace. První 4 projekty realizované v rámci PO 3 byly ukončeny již v roce 2008. Od roku 2009 pak bylo každoročně ukončeno 29 až 50 projektů. Doba udržitelnosti k 1. 11. 2014 skončila u čtyř projektů dokončených již v roce 2008 a u 37 projektů ukončených v roce 2009. Tabulka: Projekty PO 3 dle aktivity a roku ukončení projektu (počty projektů) Rok ukončení projektu Aktivita cyklostezky sportovně-rekreační vybavenost ubytovací kapacity lázeňství, wellness a kongres. muzea a kulturní vybavenost

2008

2009**

2010

2011

2012

2013

2014

Celkem

Průměrná doba realizace*

1

2 (1) 3 (2)

3 5

5 4

6 7

10 7

9 17

35 44

12,9 12,9

12 (11) 1 (1)

7 3

4

17

2

9 1

1 2

50 9

18,7 11,7

2

2

3

2

6

15

14,5

65


památky propagace

1

18 (11) 14 (11)

11 14

10 4

9 4

10 3

Celkem 4 50 (37) 45 29 46 42 Zdroj: IS Monit7+ (data k 19. 9. 2014), vlastní rozdělení projektů dle aktivit * Průměrná doba realizace projektů zaměřených na danou aktivitu v měsících ** V závorce počty projektů s ukončenou 5tiletou dobou udržitelnosti k 1. 11. 2014

1

59 40

19,8 17,9

36

252

16,5

Posouzení hrubého přínosu projektů pro region Přínos intervencí ROP JZ pro celý region NUTS II JZ je, jak ukazují následující údaje, obtížně doložitelný na základě celkových statistických údajů za kraje a území celého regionu. Důvodem je více faktorů. Jednak je program omezen svými zdroji a jednak nelze očekávat zásadní příspěvek intervencí z hlediska celkových (vysokých) kapacit cyklostezek, ubytovacích kapacit, vytvořených pracovních míst apod. v celém regionu NUTS II Jihozápad. V tomto ohledu příspěvek ROP JZ pokrývá přibližně jedno až dvě procenta z celkových kapacit podporovaných objektů/subjektů. Dalším aspektem je, že vývoj příslušných kapacit na úrovni kraje a regionu NUTS II je ovlivněn zejména externími faktory. Například počet lůžek nebo počty pracovníků v CR kolísají z roku na rok a tyto výkyvy značně přesahují příspěvek intervencí programu (k vývoji příslušných kapacit blíže viz charakteristika CR). Dalším faktorem je skutečnost, že takovéto srovnání není z metodologického hlediska zcela odpovídající, protože příspěvek ROP JZ není porovnáván ke skutečnému potenciálu programem řešitelných aspektů. Příkladem může být revitalizace památkových objektů, kde smyslem ROP JZ není revitalizovat všechny památkové objekty, ale samozřejmě jen ty, které takovou revitalizaci potřebují, a to navíc památky s potenciálem cestovního ruchu. Obecně je tedy nutné vzít do úvahy, že na základě celkových statistických dat nelze najít odpovídající údaje, které by umožnily adekvátním způsobem posoudit příspěvek programu pro rozvoj CR na úrovni velkého územního celku, jako je kraj nebo dokonce region NUTS II. Následující tabulka shrnuje hrubý příspěvek projektů PO 3 k rozvoji CR z hlediska celého kraje a území NUTS II Jihozápad.

66


Výstupy/výsledky ROP Monitorovací indikátor

stav projektů

Počet nově vybudovaných lůžek

ukončené projekty*

Počet vytvořených pracovních míst v CR

Podíl ROP na celkových kapacitách

Stav v regionu

JČK

PK

Celkem

1 696

345

2 041

ukončené projekty

261

58

319

závazek příjemců

278

73

351

Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras (km)

ukončené projekty

82

26

108


87

28

115


ukončené projekty

37

15

52


54

22

76

Ukazatel

JČK

PK

Celkem

JČK

PK

Celkem

Počet lůžek (v roce 2013)

62 518

26 548

89 066

2,7 %

1,3 %

2,3 %

Počet pracovníků v CR (2013)**

15 663

10 912

26 575

1,7 %

0,5 %

1,2 %

1,8 %

0,7 %

1,3 %

1,4 %

0,6 %

1,0 %

1,4 %

0,6 %

1,1 %

0,7 %

0,5 %

0,6 %

1,0 %

0,7 %

0,9 %

Dálka cyklostezek a cyklotras (v km)***

Chráněné nemovité památkové objekty (počet)****

6 049

5 445

4 592

3 192

10 641

8 637

Zdroj naplňování monitorovacích indikátorů: IS Monit7+ (data k 19. 9. 2014) * V současné době nejsou žádné projekty v realizaci, které by naplňovaly tento indikátor ** Včetně pracovníků v kulturní, zábavní a rekreační činnosti *** Délka cyklostezek dle studie Centra dopravního výzkumu z roku 2011. Dálka cyklotras v Plzeňském kraji k 3. 9. 2011 (dle http://www.plzenskykraj.kct.cz); V JČK k 1. 1. 2006. **** Aktuální stav dle seznamu Monument (Národní památkový ústav)

Je však nezbytné zdůraznit, že výše uvedené neznamená, že intervence ROP JZ mají zanedbatelné přínosy pro rozvoj CR, ani to, že tyto přínosy nelze posoudit. Přínosy intervencí však nejsou měřitelné na základě celkových statistik na úrovni krajů. Přínosy jsou však, resp. měly by být, měřitelné na lokální či regionální úrovni, a to s ohledem na významnost a atraktivitu podpořeného objektu/subjektu. Významné nadregionální efekty lze předpokládat pouze u velkých komplexních projektů (např. ski areál apod.). Příspěvek intervencí by měl zejména vhodně dotvářet chybějící infrastrukturu CR, a přispívat tak k rozvoji CR na daném území. To, zda intervence takový přínos skutečně mají, je předmětem řešení případových studií.

67


Efekt mrtvé váhy Efekt mrtvé váhy intervence lze charakterizovat jako pozorovanou změnu ve skupině příjemců po realizaci finanční intervence veřejného výdajového (operačního) programu, která by však nastala i bez této intervence18. Vyjádření/odhad efektu mrtvé váhy tak poukazuje na fakt, kdy jsou veřejné zdroje s určitou mírou vynakládány na účel, jehož by mohlo být dosaženo i bez zapojení veřejných zdrojů. Může tak poukázat na částečnou absenci zamýšleného efektu intervence. Z výsledků hloubkových rozhovorů a dotazníkového šetření vyplynulo, že některé typy aktivit by byly realizovány i bez podpory z ROP JZ. Jedná se především o infrastrukturní projekty z OP 3.1, z nichž cca třetina by byla realizována alespoň v polovičním rozsahu i bez podpory ROP JZ (viz graf). Naopak nezískání podpory by vedlo k nerealizaci infrastrukturních projektů pouze u cca čtvrtiny projektů spadajících do OP 3.1. 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu (OP 3.1) (N=53) Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji CR (OP 3.2) (N=20) Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů CR (OP 3.3) (N=7) 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Pozn.: 0% rozsah realizace (záměr by se nerealizoval) 100% rozsah realizace (záměr by se realizoval v předpokládaném rozsahu i bez podpory ROP JZ) Počet odpovědí: viz popis v grafu

Následující tabulka uvádí průměrnou hodnotu efektu mrtvé váhy podle zastoupení jednotlivých aktivit v projektech OP 3.1. Z tabulky lze vyčíst, že aktivity související s lázeňskými nebo wellness zařízeními by byly realizovány i bez podpory ROP JZ. Podobně aktivity související s ubytovacími a kongresovými zařízeními by byly realizovány bez dotace alespoň v polovičním rozsahu. Aktivita – OP 3.1

Průměrná hodnota efektu mrtvé váhy

Upravená prostranství v lázeňských komplexech

100 %

Rekonstruovaná a/nebo nová ozdravná (lázeňská, wellness) zařízení

73 %

Nová a/nebo rekonstruovaná lůžka

60 %

18

EVALSED: The resource for the evaluation of Socio-Economic Development, European Commission, September 2013

68


Rekonstruovaná a/nebo nová zařízení pro kongresovou turistiku

54 %

Rekonstruovaná a/nebo nová ubytovací zařízení

51 %

Nová a/nebo opravená kulturní zařízení

42 %

Nová a/nebo opravená sportovně-rekreační zařízení

34 %


31 %

Projektů podpořených z OP 3.2 a 3.3, které by byly realizovány i bez podpory z ROP JZ, je podstatně méně než v případě OP 3.1. Ve zhruba polovičním rozsahu by byla realizována cca pětina z nich. Naopak přibližně 2/3 projektů z OP 3.3 by bez dotace nebyly realizovány vůbec.

69


4.3.2 Počet a finanční objem podpořených projektů EQ 7: Kolik projektů a v jakém finančním objemu bylo podpořeno z ROP NUTS II Jihozápad na rozvoj cestovního ruchu?

Odpověď na evaluační otázku V rámci prioritní osy 3 zaměřené na rozvoj cestovního ruchu bylo k 19. 9. 2014 podpořeno 252 projektů v celkovém objemu 3 739 mil. Kč celkových způsobilých výdajů, ze kterých 2 800 mil. Kč (75 %) připadá na veřejné prostředky a 939 mil. Kč (25 %) na prostředky soukromé19. Zdůvodnění odpovědi

počet projektů

Projekty na rozvoj cestovního ruchu jsou v rámci ROP JZ podporovány prostřednictvím třech oblastí podpory v prioritní ose 3. V rámci deseti dosud vyhlášených výzev k předkládání žádostí o podporu do minimálně jedné z těchto tří oblastí podpory prioritní osy 3 bylo předloženo 1 103 žádostí v souhrnném objemu téměř 16 mld. Kč evropských a národních prostředků. Na výzvy bylo alokováno necelých 5 mld. Kč z evropských a národních zdrojů, což znamená, že mnoho projektů nemohlo být podpořeno, ačkoliv v hodnocení žádostí o podporu přesáhly eliminační hranici 60 bodů. K realizaci byla, na základě provedeného hodnocení a s ohledem na výši alokovaných prostředků v jednotlivých výzvách, vybrána přibližně třetina žádostí, tj. celkem 371 projektů. Z těchto projektů však 21 nedokončilo realizaci20 a u 4 projektů z oblasti podpory 3.1 byla realizace dočasně pozastavena. V době zpracování této evaluace21 tak bylo v rámci prioritní osy 3 celkem 94 projektů v realizační fázi a 252 projektů s ukončenou realizací. 750

732 Nepodpořené projekty

519 500 252

250 22

153 71

109 23

59

Projekty v realizaci

104 3

40

94 25

0 3.1

Projekty předčasně ukončeny/pozastaveny

3.2 3.3 oblast podpory

Realizace projektu ukončena

Celkem

Zdroj: IS Monit7+ (data k 19. 9. 2014) Pozn.: Mezi projekty předčasně ukončenými/pozastavenými jsou 4 projekty z oblasti podpory ve stavu N6 Projekt pozastaven. Ostatní projekty byly předčasně ukončeny, tj. nedokončeny. 19

Veřejné prostředky odpovídají skutečně vynaloženým výdajům. Soukromé prostředky odpovídají částce ze smlouvy/dodatku. 20 Příjemci od realizace odstupovali především z důvodu nedostatku prostředků na spolufinancování projektu. (Zdroj: zadavatel) 21 Analýza je postavena na datech z 19. 9. 2014

70


Podrobné rozdělení počtu projektů v jednotlivých oblastech podpory dle stavu realizace ukazuje následující tabulka. Tabulka: Počty projektů v jednotlivých oblastech podpory PO 3 dle stavu Stav projektu

Oblast podpory 3.1

3.2

PO 3 3.3

Nepodpořené projekty N11 Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti

98

28

20

146

N12 Projektová žádost nesplnila formální náležitosti N13 Projekt ohodnocen, nedosáhl minimální bodové hranice

36 31

13 12

1 14

50 57

N2 Projekt nedoporučen / neschválen

320

47

64

431

N4 Projekt nesplnil podmínky pro vydání Rozhodnutí / podpis Smlouvy

11

3

3

17

N5 Projektová žádost stažena žadatelem/ukončena ŘO/ZS

23

6

2

31

Realizace projektů pozastavena N6 Projekt pozastaven

4

4

Nedokončené projekty N7 Projekt nedokončen / stažen N8 Rozhodnutí/Smlouva ukončena ze strany ŘO/ZS

16 2

1 2

17 4

Projekty v realizaci P45 Projekt v realizaci

71

23

94

P5 Realizace projektu ukončena P6 Financování projektu ukončeno

21 48

2 13

6

23 67

P7 Výdaje projektu certifikovány

55

35

30

120

29 765

9 191

4 147

42 1 103

Projekty s ukončenou realizací

P8 Projekt finálně uzavřen Celkem PO 3 Zdroj: IS Monit7+(data k 19. 9. 2014)

Celkový objem způsobilých výdajů krytých smlouvou dosahuje u prioritní osy 3 objemu přes 5,1 mld. Kč, z čehož 1,1 mld. Kč připadá na projekty v realizaci a 4 mld. Kč na projekty s ukončenou realizací. Celkem 252 projektů s ukončenou realizací již bylo vypořádáno i finančně, příjemcům se proplatilo 2,6 mld. Kč z veřejných zdrojů. Tabulka: Finanční objem způsobilých výdajů realizačně ukončených projektů PO 3 v jednotlivých oblastech podpory (mil. Kč) Oblast podpory 3.1

3.2

3.3

Celkem

Podíl

Soukromé prostředky

775 896

138 240

24 989

939 125

25 %

Spolufinancování (kraj, obec)

181 754

37 964

9 592

229 310

6%

Dotace (EU+RR)

1 644 402

793 264

133 278

2 570 944

69 %

Celkem

2 602 052

969 468

167 859

3 739 379

100 %


71


Podíl veřejných a soukromých prostředků se liší v jednotlivých oblastech podpory. S ohledem na režim veřejné podpory vyšší podíl žadatelů z privátního sektoru v oblasti podpory 3.1 (blíže viz řešení evaluační otázky 6) dosahuje podíl soukromého spolufinancování v této oblasti podpory 30 % (776 mil. Kč), v porovnání s ostatními dvěma oblastmi podpory se 14% a 15% podílem soukromých zdrojů na celkovém objemu způsobilých výdajů.

3 000 2 500

180 160

153

140

776

2 000

120 182

100

Soukromé prostředky

80

Spolufinancování (kraj, obec)

60

Dotace

1 500 59 138 38

1 000 1 644

500

793

0 1.1

1.2

40 10 25 133

1.3

oblast podpory


72

počet projektů

mil. Kč

Graf: Počet projektů a objem způsobilých výdajů u projektů s ukončenou realizací v jednotlivých oblastech podpory PO 3

40 20 0

Počet projektů


4.3.3 Územní rozložení podpořených projektů EQ 8: Jaké je územní rozložení podpořených projektů z ROP NUTS II Jihozápad na rozvoj cestovního ruchu?

Odpověď na evaluační otázku Územní rozložení projektů, zaměřených na CR a podpořených z ROP JZ, bylo dáno zejména věcným zaměřením projektů. V rámci Jihočeského kraje byl podpořen větší počet projektů (219 z 346) a směřovalo sem 58 % celkové dotace EU a RR. V Jihočeském kraji převažovaly zejména projekty zaměřené na rozvoj ubytovacích kapacit, revitalizaci památek a výstavbu cyklostezek. Naopak projekty na rozvoj muzeí a kulturní vybavenosti převážily v Plzeňském kraji (9 z celkem 15 projektů). Z hlediska výše vyplacené dotace pak byl v Plzeňském kraji vyčerpán vyšší objem prostředků zejména na projekty rozvoje sportovně-rekreační vybavenosti (61 %) a muzeí a kulturní vybavenosti (64 %). Toto věcné zaměření odpovídá potenciálu CR identifikovanému v rámci charakteristiky CR. Pokrytí ORP realizovanými projekty pozitivně koreluje22 s atraktivitou regionu pro CR měřenou počtem návštěvníků (příjezdů hostů). Rozložení finančních prostředků v rámci regionu celkově taktéž více méně odpovídá atraktivitě ORP, tj. obecně více prostředků směřovalo do regionů s vyšší návštěvností s tím, že byl rovněž dán prostor pro rozvoj CR i v méně turisticky atraktivních regionech. Toto širší regionální rozložení projektů odpovídá i potenciálu cestovního ruchu na řešeném území (viz charakteristika CR, kde je ukázán vysoký potenciál rozvoje CR na celém území obou krajů)23. Pro konkrétní posouzení relevance a přínosů projektů pro dané území je pak nezbytné posouzení na základě konkrétního terénního šetření a realizovaných případových studií. Nicméně platí, že i když do nejatraktivnějších regionů (krajská města, Šumava) bylo z ROP NUTS II Jihozápad alokováno relativně více finančních prostředků do cestovního ruchu, výše alokovaných prostředků přepočtená na počet příjezdů hostů do HUZ nepatří k nejvyšším v regionu (viz mapy dále). Zdůvodnění odpovědi Z celkového počtu 346 projektů v realizaci nebo s ukončenou realizací na podporu CR bylo či doposud je 219 realizováno v Jihočeském kraji a 127 v kraji Plzeňském. Na Jihočeský kraj připadá i vyšší 58% podíl z celkové dotace 4,8 mld. Kč přiznané projektům v rámci prioritní osy 3. Vyšší počet projektů a vyšší podíl na celkové dotaci je patrný u Jihočeského kraje i u projektů s ukončenou realizací s tím, že zde bylo realizováno 159 (63 %) z celkového počtu 252 projektů a směřovalo sem 1,4 mld. Kč (56 %) z celkové vyčerpané dotace v rámci prioritní osy 3 ve výši 2,6 mld. Kč. Z hlediska potenciálních dopadů realizačně ukončených projektů byly v obou krajích regionu NUTS II Jihozápad podporovány projekty zaměřené na všechny aktivity, ale s odlišnou intenzitou. Výrazně vyšší zaměření projektů na rozvoj ubytovacích kapacit je patrné v Jihočeském kraji, kde bylo 22

U všech podpořených projektů tato korelace dosahuje výše 0,69 (tj. na pomezí střední a vysoké míry korelace). Z hlediska počtu realizovaných projektů pak korelace mezi počtem podpořených projektů v ORP a počtem příjezdů hostů vykazuje rovněž obdobné hodnoty 0,67. 23 Kromě vojenského újezdu Boletice, kde také nebyl podpořen žádný z projektů na podporu CR.

73


podpořeno 40 z celkem 50 projektů s 83% podílem na celkových způsobilých výdajích z PO 3 na tyto projekty. Tabulka: Projekty na podporu CR v Jihočeském a Plzeňském kraji (tis. Kč) Kraj Jihočeský kraj

Projekty v realizaci

Realizace projektu ukončena

dotace (EU+RR)

521 031

1 445 500

1 966 532

celkové způsobilé výdaje

695 405

2 238 471

2 933 876

60

159

219

dotace (EU+RR)

303 083

1 125 444

1 428 527


369 063

1 500 908

1 869 971

34

93

127

824 115

2 570 944

3 395 058

1 064 467

3 739 379

4 803 847

94

252

346

počet projektů Plzeňský kraj

počet projektů Celkem

dotace (EU+RR) celkové způsobilé výdaje počet projektů

Celkem


Dále v Jihočeském kraji převažovaly projekty na rozvoj ubytovacích kapacit a cyklostezek a celkem v tomto kraji bylo vynaloženo 67 % celkových způsobilých výdajů na projekty s tímto zaměřením. U ostatních typů aktivit projektů pak byl vynaložen vyšší objem celkových způsobilých výdajů v Plzeňském kraji. Téměř dvě třetiny objemu celkových způsobilých výdajů byly v Plzeňském kraji vynaloženy na rozvoj sportovně-rekreační vybavenosti a 64 % výdajů na projekty revitalizace kulturních památek. Z hlediska počtu projektů bylo v plzeňském kraji realizováno pouze více projektů zaměřených na rozvoj muzeí (9 z 15 projektů).

800

45 40

40

700

37

600

30

500 400 300 200

35

23

21

25 25 22

21

20 15 15

14 10

100 0

7

9

10 6

5

2

0


74

počet projektů

mil. Kč

Graf: Zaměření ukončených projektů na podporu CR v Jihočeském a Plzeňském kraji

Jihočeský kraj Celkové způsobilé výdaje Plzeňský kraj Celkové způsobilé výdaje Jihočeský kraj Počet projektů Plzeňský kraj Počet projektů


Konkrétní objem celkových způsobilých výdajů a počty realizovaných projektů na podporu CR v Jihočeském a Plzeňském kraji dle zaměření na jednotlivé aktivity ukazuje následující tabulka. Tabulka: Ukončené projekty na podporu CR v Jihočeském a Plzeňském kraji dle aktivity (tis. Kč) Jihočeský kraj Aktivita


Plzeňský kraj

počet projektů


ROP JZ

počet projektů


počet projektů

cyklostezky

234 173

21

115 798

14

349 972

35


384 291

23

593 571

21

977 862

44

ubytovací kapacity

735 711

40

153 804

10

889 515

50

lázeňství, wellness a kongres.

81 154

7

98 361

2

179 514

9


73 727

6

131 462

9

205 189

15

646 898 82 517

37 25

322 570 85 342

22 15

969 468 167 859

59 40

Celkem 2 238 471 Zdroj: IS Monit7+ (data k 19. 9. 2014)

159

1 500 908

93

3 739 379

252

památky propagace

Z hlediska územního rozložení projektů byly projekty s výjimkou některých projektů propagace CR a jednoho projektu na rozvoj cyklostezek realizovány pouze na území jednoho ORP. Rovnoměrnost rozložení aktivit projektů do jednotlivých ORP byla dána v prvé řadě celkovým počtem realizovaných projektů v dané aktivitě s tím, že u aktivit s vyšším počtem projektů bylo pokryto více ORP. Rozložení projektů v území dokládají následující 2 mapy, které zobrazují strukturu podpořených typů aktivit jednak v jednotlivých ORP a jednak v jednotlivých obcích24.

24

Zobrazeny jsou pouze obce, na jejichž území byl realizován alespoň jeden projekt podpořený z ROP JZ.

75


76


77


V Jihočeském kraji bylo nejvíce ORP pokryto projekty na revitalizaci památek, kde 37 projektů bylo realizováno na území 15 z celkových 17 ORP v kraji. Dále pak projekty na rozvoj sportovně-rekreační vybavenosti a ubytovacích kapacit, které byly v rámci Jihočeského kraje realizovány ve 14 a 13 ORP. Cyklostezky, případně stezka pro pěší a hippo, byly realizovány v 10 ORP Jihočeského kraje. Projekty zaměřené na lázeňství, wellness a kongresový CR a projekty podporující muzea a kulturní vybavenost byly realizovány v 5 ORP. V Plzeňském kraji nejvíce z 15 ORP pokryly projekty na podporu sportovně-rekreační vybavenosti, které byly realizovány v rámci 10 ORP. Po 7 ORP pokryly projekty na výstavbu cyklostezek a projekty na rozvoj muzeí a kulturní vybavenosti. Ubytovací kapacity byly v rámci 10 projektů rozšířeny v 10 ORP. Projekty propagace pokryly 11 ORP z 15 v Plzeňském kraji, a to zejména díky dvěma projektům realizovaných v 5 a 8 ORP. V Jihočeském kraji byly projekty na propagaci CR realizovány pouze v 9 ze 17 ORP. Důvodem je zejména absence projektů, které by byly realizovány ve více ORP a také 12 projektů bylo realizováno v Českých Budějovicích. Graf: Počet ORP s realizovanými projekty na podporu CR v Jihočeském a Plzeňském kraji 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

40

23

21

37

Jihočeský kraj Počet ORP s realizovaným projektem 22

21 10

7

Plzeňský kraj Počet ORP s realizovaným projektem 15

14 10

25

14 10

13 5

7 5

6 2

2

5

9 7

15 9

9 11

Jihočeský kraj Projektů celkem Plzeňský kraj Projektů celkem

Zdroj: IS Monit7+ (data k 19. 9. 2014) Pozn.: V Jihočeském kraji je celkem 17 ORP a v Plzeňském kraji 15 ORP.

Vhodnost koncentrace projektů a prostředků do oblastí s vyšším potenciálem pro rozvoj CR se na celkové úrovni ORP potvrzuje jen částečně. Výše dotace na všechny podpořené projekty25 vykazuje pozitivní korelaci s potenciálem území (viz následující mapa). U všech podpořených projektů tato korelace dosahuje výše 0,69 (tj. na pomezí střední a vysoké míry korelace). Z hlediska počtu příjezdů hostů pak korelace mezi výší dotací a počtem příjezdů hostů vykazuje rovněž obdobné hodnoty 0,73.

25

Projektů v realizaci i ukončených. Pozn.: při posouzení vhodnosti rozdělení dotace byla pro lepší vypovídající schopnost brána i výše dotace i na dosud neukončené projekty.

78


Na koncentraci projektů s ohledem k potenciálu regionu z hlediska CR (viz kartogram níže) ukazuje výše vynaložené dotace na příjezd hostů a počet příjezdů na jeden podpořený projekt. V rámci ORP činí průměrná výše dotace všech podpořených projektů na jeden příjezd hostů26 2 727 Kč, a to 3 093 Kč v Plzeňském kraji a 1 693 v Jihočeském kraji. Ukazuje se, že v případě realizace projektu v turisticky méně atraktivním regionu dochází k překračování těchto průměrných hodnot. Naopak v turisticky nejatraktivnějších ORP nemohla být koncentrace návštěvníků vykompenzována objemem dotací do těchto regionů. Jedná se zejména o Český Krumlov, kde sice bylo po Českých Budějovicích a Plzni s 28 a 29 projekty realizováno nejvíce projektů (20), ale vysoký objem návštěvníků v počtu 385 příjezdů za rok zde sráží dotaci na jeden příjezd na pouhých 614 Kč. Obdobně pak i ve Třeboni, kde dotace na jeden příjezd činí ještě méně, a to 449 Kč. Vysoký objem návštěvníků byl z toho hlediska naopak pokryt v krajských městech s vysokým počtem realizovaných projektů a objem dotace na jeden příjezd zde dosahuje 2 055 Kč v Českých Budějovicích a 2 781 v Plzni.

26

Průměr za roku 2012 a 2013.

79


Zdroj: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCR-text.pdf

80


Za účelem odhalení souvislostí mezi dotační podporou a regionálními charakteristikami byly prostřednictvím vybraných ukazatelů vypočteny korelační koeficienty27, díky nimž lze tyto souvislosti odhalit, nebo přinejmenším na ně poukázat. Pro potřeby této studie byly vybrány následující proměnné, mezi nimiž byly vypočítány korelační koeficienty:



Potenciál území



Výše dotací



Počet obyvatel



Příjezdy do hromadných ubytovacích zařízení (za rok 2013)



Výše dotací/obyvatele

Potenciál území

Výše dotací

Počet obyvatel

Příjezdy do hromadných ubytovacích zařízení (2013)

Výše dotací/obyvatele

1

0,695

0,562

0,846

0,253

Výše dotací

0,695

1

0,785

0,728

0,431

Počet obyvatel

0,562

0,785

1

0,558

-0, 128

Příjezdy do hromadných ubytovacích zařízení

0,846

0,728

0,558

1

0,259

0,253

0,431

-0, 128

0,259

1

Potenciál území

(2013) Výše dotací/obyvatele

Poznámka: oranžově vyznačená pole poukazují na signifikantní hodnotu Pearsonova korelačního koeficientu mezi proměnnými (souvislost mezi proměnnými je ze statistického hlediska zobecnitelná) Mezi proměnnými byla zpravidla zjištěna pozitivní asociace. Nejsilnější korelace byla identifikována v případě vztahu mezi potenciálem území a jeho návštěvností, prezentovanou příjezdy do hromadných ubytovacích zařízení. Nízké míry asociace byly zjištěny ve vztahu mezi přepočtem výše dotací na 1 obyvatele a ostatními proměnnými. Výsledky tohoto testu byly zohledněny při volbě informací, které byly následně zaneseny do map. Mapové výstupy poukazující na zjištěné asociační vztahy jsou znázorněny v následující části textu a doplněny o další mapy doplňující informace o území a výší dotací.

27

Použit byl Pearsonův korelační koeficient (pro jehož výpočet byly použity standardizované proměnné (standardizace byla provedena pomocí z-skore)), nabývající hodnot od nuly do jedné, přičemž hodnota 1 poukazuje na lineární závislost (přímou) a hodnota 0 na neexistenci jakékoliv závislosti mezi proměnnými. Logicky tedy hodnoty blízké nule vypovídají o slabé, resp. žádné závislosti, se zvyšujícími hodnotami síla závislosti nabývá, až lze hovořit o velmi silné asociaci. Výsledné hodnoty interpretují korelační koeficient.

81


Nejvyšší potenciál území byl zjištěn u ORP Český Krumlov. Vysokým potenciálem dále disponují území ORP Prachatice, České Budějovice, Sušice, Klatovy a Plzeň. Tyto oblasti jsou pro cestovní ruch významné z hlediska výhodných lokalizačních (historické a kulturní památky, Národní park Šumava apod.) a realizačních předpokladů a tím tedy i široké nabídky produktů a služeb v zimní i letní sezoně. Této skutečnosti odpovídá návštěvnost oblastí, které vykazují taktéž vysoké hodnoty (viz dále).

82


Nízká návštěvnost ORP především v Plzeňském kraji taktéž koreluje s nízkými hodnotami zjištěnými v případě potenciálu území. Nejnavštěvovanějším územím byla v roce 2013 ORP Český Krumlov.

83


ORP Český Krumlov dále vykazovala v roce 2013 nejvyšší počet přenocování, následován ORP Třeboň, Plzeň, Jindřichův Hradec, Tábor a České Budějovice. Vysoké hodnoty byly také dosaženy v oblasti Šumavy a Českého lesa. Nízký počet přenocování je charakteristický pro centrální oblasti dotčených krajů (vyjma ORP České Budějovice). Z hodnot o počtu příjezdů a přenocování byla zjištěna průměrná doba pobytu, což zobrazuje následující mapa.

84


Současný trend zkracování doby pobytu na jednom místě byl prokázán i na území regionu soudržnosti Jihozápad. Ač se jedná o oblast návštěvníky a turisty vyhledávanou, zpravidla zde nestráví déle jak tři dny. Nejnižší průměrná délka pobytu byla identifikována na Plzeňsku, především z důvodu jednodenních návštěv zahraničních turistů a nedostatečné infrastruktury cestovního ruchu, dále v ORP České Budějovice a Kaplice. Nejdelší délka pobytu byla zjištěna v případě ORP Stříbro.

85


Nejvyšší podíl subjektů v cestovním ruchu (více než 10 %) byl zjištěn v ORP Český Krumlov, Třeboň, Vimperk a Sušice. Vysoké hodnoty vykazuje prakticky celé příhraniční území, což je dáno potenciálem území z hlediska nabídky produktů a služeb, vycházející z celkového potenciálu území. Při porovnání situace v obou krajích vykazuje celkově lepší situaci Jihočeský kraj, ve kterém se vymyká pouze ORP Soběslav a Blatná.

86


Nejvyšší absolutní počet realizovaných projektů lze nalézt v ORP Český Krumlov, České Budějovice, Klatovy, Tábor, Jindřichův Hradec, které již v textu výše byly přiřazeny k územím s nejvyšším potenciálem a návštěvností. I přes identifikované nižší hodnoty návštěvnosti a potenciálu území, patří taktéž např. ORP Strakonice či Dačice k územím s velkým počtem realizovaných projektů. V průběhu uplynulého programového období nedošlo k realizaci žádného projektu podpořeného z PO 3 ROP JZ na území ORP Stod, Přeštice a Blatná.

87


Výše dotací v porovnání s počtem obyvatel dosáhla nejvyšších hodnot v ORP Český Krumlov, Trhové Sviny a Sušice, kde na 1 obyvatele připadlo více než 2 000 Kč v rámci podpory z ROP JZ. Nejméně peněz v přepočtu na obyvatele, méně než 501 Kč, bylo dosaženo v ORP Tachov, Horšovský Týn, Nýřany, Horažďovice, Milevsko a Tábor. Mezi tato území se také řadí ORP Stod, Přeštice a Blatná, na jejichž území v průběhu uplynulého programového období nedošlo k realizaci žádného projektu podpořeného z PO 3 ROP JZ.

88


Při přepočtu výše obdržených dotací na jednotku plochy je evidentní shluk nejvyšších hodnot v Jihočeském kraji, zahrnující ORP Český Krumlov, České Budějovice, Trhové Sviny, Soběslav a Vodňany. Zde byla výše dotace na 1 ha více než 2 000 Kč. Oblasti s nejnižšími hodnotami se shodují s oblastmi identifikovanými na předchozí mapě. Mezi tato území se také řadí ORP Stod, Přeštice a Blatná, na jejichž území v průběhu uplynulého programového období nedošlo k realizaci žádného projektu podpořeného z PO 3 ROP JZ.

89


Z hlediska výše dotací v porovnání s návštěvností území zcela vystupuje ORP Blovice (vysoké hodnoty vykazuje i v přepočtu na obyvatele a jednotku plochy). Favorizovaná území z hlediska návštěvnosti zde vykazují nižší hodnoty, což je dáno právě jejich masovou návštěvností.

90


Více než 5 000 Kč na 1 přenocování v hromadném ubytovacím zařízení bylo zjištěno v ORP Trhové Sviny, Kaplice, Vodňany a Blovice, které tak představují území s nejvyššími hodnotami daného ukazatele. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány v případě ORP Český Krumlov, Vimperk, Třeboň, Jindřichův Hradec, Horšovský Týn a Tachov. Mezi tato území se také řadí ORP Stod, Přeštice a Blatná, na jejichž území v průběhu uplynulého programového období nedošlo k realizaci žádného projektu podpořeného z PO 3 ROP JZ.

91


4.4 Úkol IV. Plnění cílů ROP NUTS II Jihozápad 4.4.1 Plnění globálního cíle EQ 9: Do jaké míry byl naplněn globální cíl ROP NUTS II Jihozápad prostřednictvím podpořených projektů v rámci prioritní osy 3 Rozvoj cestovního ruchu?

Odpověď na evaluační otázku Podpořené projekty mají potenciál přispívat k posílení ekonomického významu udržitelného cestovního ruchu. Přínosy intervencí programu lze identifikovat zejména na regionální a lokální úrovni s tím, že vývoj CR na úrovni kraje je ovlivněn spíše externími faktory (v době realizace programu, zejména ekonomickou krizí, která se projevuje např. zkrácením délky pobytu nebo snížením počtu zahraničních hostů). Zdůvodnění odpovědi Globálním cílem ROP JZ je Zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života obyvatel. Prioritní osa 3 má k naplnění tohoto cíle přispět zlepšením využití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam udržitelného cestovního ruchu. Konkrétněji zvýšením využití primárního potenciálu území a posílením ekonomického významu cestovního ruchu a kultury jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i městském prostoru. Na základě řešení úkolů II, III a IV lze konstatovat, že podporované aktivity mají potenciál přispívat k posílení ekonomického významu udržitelného cestovního ruchu. Přínosy intervencí programu lze očekávat zejména na regionální a lokální úrovni s tím, že vývoj CR na úrovni kraje je ovlivněn spíše externími faktory (v době realizace programu, zejména ekonomickou krizí). Za rizikový faktor přínosu intervencí byl označen vysoký podíl podpořených projektů malého rozsahu s nižším potenciálem pro zajištění požadované změny. Na druhé straně však byly podpořeny i některé komplexní projekty (týkající se sportovních areálů) s potenciálně vysokým dopadem na posílení ekonomického významu udržitelného cestovního ruchu. Konkrétní přínosy realizovaných intervencí je však nezbytné ověřit na základě terénního šetření, kde je možné rozkrýt konkrétní mechanismus účinků podpořených projektů.

92


4.4.2 Plnění specifických cílů prioritní osy 3 EQ 10: Do jaké míry byly naplněny specifické cíle prioritní osy 3 Rozvoj cestovního ruchu?

Odpověď na evaluační otázku Zaměření intervencí odráželo primární potenciál pro rozvoj CR v obou krajích. Za předpokladu relevance realizovaných aktivit vzhledem k potřebám a potenciálu pro rozvoj CR na příslušné regionální/lokální úrovni lze tak očekávat pozitivní příspěvek realizovaných projektů pro zvýšení počtu návštěvníků, prodloužení průměrné délky jejich pobytu na daném území a zvýšení podílu zahraničních návštěvníků. Pozitivní příspěvek intervencí na tyto charakteristiky byl však redukován probíhající světovou ekonomickou krizí, což se promítá mj. ve snížení hodnot dosažených změn a ve dvou ze tří ukazatelů dokonce v poklesu hodnoty. Zdůvodnění odpovědi Specifickými cíli prioritní osy 3 Rozvoj cestovního ruchu jsou:



Zvýšit počet návštěvníků a prodloužit průměrnou délku jejich pobytu



Zvýšit podíl zahraničních návštěvníků

S ohledem k celkovým trendům v oblasti CR na podporovaném území za poslední období, jak ukazuje hodnocení vývoje CR, byl CR výrazně ovlivněn zejména celosvětovou ekonomickou krizí. Vliv investovaných prostředků do infrastruktury CR, památek, marketingu, produktů cestovního ruchu (v rámci i mimo rámec ROP JZ) na vývoj počtu hostů a počtu přenocování byl tímto snížen. Problémem stanovených cílů z hlediska nastavené intervenční logiky je jejich značná ovlivnitelnost externími faktory, tedy skutečnost, že externí faktory mají na tyto charakteristiky větší vliv, než jaký je potenciál realizovaných intervencí. Nicméně tyto cíle jsou dosažitelné na lokální a regionální úrovni. Příspěvek na této úrovni však nelze vyhodnotit na základě dostupných statistických dat, a proto bylo konkrétní vyhodnocení příspěvku programu zjišťováno v podpořené lokalitě/regionu (tj. vybraných ORP). Toto posouzení je předmětem řešení evaluačních úkolů V a VI. Na základě řešení úkolů II, III a IV lze konstatovat, že zaměření intervencí odráželo primární potenciál pro rozvoj CR v regionu NUTS II JZ a obou jednotlivých krajích. Následující tabulka shrnuje vývoj ukazatelů relevantních pro specifické cíle PO 3: Ukazatel

Hodnota před intervencemi

Hodnota po intervencích

(2007)

(2013)

Počet návštěvníků celkem

1 492 843

1 697 346

+204 503

Počet přenocování celkem

4 700 483

4 658 094

-42 389

93

Změna


Průměrná délka pobytu (průměrný počet přenocování)

3,1

2,7

-0,4

Podíl zahraničních návštěvníků (podíl počtu příjezdů)

32,4 %

31,6 %

-0,8 p. b.

Jak vyplynulo z analýzy vývoje CR, současná ekonomická krize se projevuje snížením návštěvnosti České republiky zahraničními hosty a snižováním délky pobytu (nejen zahraničních hostů). Na druhou stranu se zvyšuje počet výletů, a tedy i návštěv regionu. Na základě expertního posouzení lze předpokládat, že právě trendy ve vývoji CR mají na plnění cílů PO 3 větší vliv než podpořené projekty. Efekty intervencí ROP JZ je tedy možné očekávat spíše na lokální úrovni. Pozitivní příspěvek intervencí na tyto charakteristiky však může být redukován vysokým počtem podpořených malých projektů, u kterých lze předpokládat nižší dopady na rozvoj CR v regionálním, ale i lokálním měřítku. Právě překračování cílových hodnot indikátorů a analýza velikosti projektů u jednotlivých aktivit ukazuje, že většina realizovaných projektů byla velmi malého rozsahu. Na druhé straně byly podpořeny i některé velké a komplexní projekty (týkající se sportovních areálů), které mají potenciál stát se tahounem CR v příslušném regionu a zásadně tak ovlivnit kýžené charakteristiky.

94


4.4.3 Plnění cílových hodnot indikátorů v prioritní ose 3 EQ 11: Do jaké míry byly naplněny cílové hodnoty indikátorů v prioritní ose 3 Rozvoj cestovního ruchu?

Odpověď na evaluační otázku U indikátorů výstupu a výsledu lze, kromě dvou indikátorů, očekávat překračování cílových hodnot, a to v rozsahu 141 až 638 %. Důvodem pro překračování cílových hodnot lze označit zejména realizaci řady poměrně malých a finančně méně náročných projektů. U předpokládaného počtu nových a modernizovaných zařízení pro lázeňské a další ozdravné pobyty včetně výstavby a modernizace doprovodné infrastruktury, lze očekávat odpovídající (100%) naplnění cílových hodnot. Výjimkou neplnění cílových hodnot je pak pouze indikátor Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek, kde zásobník projektů odpovídá pouze 68% naplnění cílové hodnoty. Důvodem takto nízkého procenta plnění cílové hodnoty indikátoru je mimo jiné nemalý počet nedokončených projektů. Hodnoty dopadového indikátoru Hosté v regionu - počet přenocování byly zásadně ovlivňovány externími faktory, a tudíž cílová hodnota tohoto indikátoru nemohla být intervencemi ROP JZ zcela naplněna. Zdůvodnění odpovědi Dopadový indikátor Hosté v regionu - počet přenocování byl na základě údaje ke konci roku 2013 naplněn z 97 %. Jak však ukazuje řešení evaluační otázky 4, tak tento ukazatel byl ovlivňován zejména externími faktory (zejm. hospodářskou krizí) a investice do CR měly na jeho hodnoty omezený vliv. Cílové hodnoty výstupových a výsledkových indikátorů byly naplněny u všech indikátorů kromě dvou indikátorů. Indikátor Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek je naplněn jen z 64 % cílové hodnoty a s přičtením projektů, které jsou ještě v realizaci, lze předpokládat naplnění ve výši 68 %. U indikátoru Délka vybudovaných cyklotras a cyklostezek, u kterého je cílová hodnota zatím naplněna ze 78 %, je již v současné době dostatečný zásobník projektů v realizaci pro naplnění cílové hodnoty ve výši 141 %. Při zohlednění projektů v realizaci a za předpokladu jejich úspěšného dokončení dochází kromě výše uvedeného indikátoru Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek a dále indikátoru Počet nových a modernizovaných zařízení pro lázeňské a další ozdravné pobyty včetně výstavby a modernizace doprovodné infrastruktury, který je naplněn ze 100 %, k výraznému překračování cílových hodnot indikátorů. Jedná se zejména o počet zrekonstruovaných památkových objektů, kde lze předpokládat 2,5násobné překročení původní cílové hodnoty, která byla stanovena na 30 objektů. Více než 3,5násobné překročení lze předpokládat u Počtu nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení s původní cílovou hodnotou 60 zařízení a očekávaným plněním indikátoru ve výši 216 objektů. Nejvyšší překročení cílové hodnoty pak bude, v případě dokončení projektů, dosaženo u indikátoru Počet nových a zrekonstruovaných zařízení pro kulturní vybavenost pro cestovní ruch, kde by díky posledním výzvám č. 23 a 29 mělo být celkem vybudováno/zrekonstruováno 51 na místo 8 zařízení a cílová hodnota tak bude překročena více než 6násobně.

95

100 167

0 78 68 64

Závazek příjemce v %

Zdroj: MSC2007 (data k 19. 9. 2014)

96

163

Dosažená hodnota v % Počet vytvořených produktů pro orientaci a směrování návštěvníků

700

Počet nových a zrekonstruovaných zařízení pro kulturní…

123

Počet nových a modernizovaných zařízení pro lázeňské a další ozdravné pobyty včetně …

400


141


126


97 173 126


300

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu

200


Hosté v regionu - počet přenocování


Důvodem pro překračování cílových hodnot lze označit zejména realizaci řady poměrně malých a finančně méně náročných projektů (k velikosti realizovaných projektů blíže viz řešení evaluační otázky 6).

Graf: Naplňování cílových hodnot indikátorů PO 3 638

600

500

360

214 253

100 150 145


Dosažené a předpokládané dosažení cílových hodnot indikátorů ukazuje následující tabulka. Typ indikátoru

Úplný název indikátoru

Měrná jednotka indikátoru

Výchozí hodnota indikátoru

Cílová hodnota indikátoru

Závazek příjemce

Závazek příjemce v%

Dosažená hodnota indikátoru

Dosažená hodnota v%

Dopad

Hosté v regionu - počet přenocování*

Počet

1 492 600

1 748 000

–

–

1 697 346

97

Výstupy


Počet

0

200

346

173

252

126

Výsledky

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu

Počet pracovních míst

0

170

363,97

214

213,35

126

Výsledky


Počet kilometrů

0

80

113,05

141

62,42

78

Výsledky


Počet

0

3000

2037

68

1920

64

Výsledky


Počet objektů

0

30

76

253

50

167

Výsledky


Počet

0

60

216

360

74

123

Výsledky

Počet nových a modernizovaných zařízení pro lázeňské a další ozdravné pobyty včetně výstavby a modernizace doprovodné infrastruktury

Počet

0

5

5

100

5

100

Výsledky

Počet nových a zrekonstruovaných zařízení pro kulturní vybavenost pro cestovní ruch

Počet

0

8

51

638

13

163

Výsledky


Počet produktů

0

20

30

150

29

145

Zdroj: MSC2007 (data k 19. 9. 2014) * Indikátor dopadu není vykazován z úrovně projektů a dosažená hodnota odpovídá vykazovaným hodnotám ze statistiky.

97


4.5 Úkol V. Efekty ROP NUTS II Jihozápad 4.5.1 Identifikace zamýšlených efektů EQ 12: Jaké konkrétní pozitivní efekty ROP NUTS II Jihozápad lze vysledovat v regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad v oblasti cestovního ruchu? EQ 14: Které z identifikovaných efektů ROP NUTS II Jihozápad na cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji lze považovat za zamýšlené? Na úrovni regionu soudržnosti i podrobněji analyzovaných územích vybraných ORP lze vypozorovat pozitivní efekty, které lze kauzálně spojovat s intervencemi ROP Jihozápad a které vyplývají z intervenční logiky ROP Jihozápad.



Efektivnější využití kulturně-historického potenciálu



Funkční obslužná infrastruktura a sítě















Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu






Rozšířená nabídka poskytovaných služeb






Usměrnění návštěvníků v prostorách zařízení nebo v krajině















Vyšší nabídka atraktivit cestovního ruchu









Zachované kulturní a historické dědictví




98








Jako nejvýznamnější jsou aktéry cestovního ruchu hodnoceny efekty charakterizující nabídku a kvalitu služeb a celkovou atraktivitu regionu. 0%

25%

50%

75%

100% nerelevantní (efekt nenastává)

Rozšířená nabídka poskytovaných služeb Vyšší kvalita a úroveň zařízení a poskytovaných služeb Zvýšení atraktivity regionu

nízký význam (efekt nastává okrajově)

Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu

vysoký význam (jedná se o důležitý efekt projektu)

Vyšší kapacita zařízení Vyšší podíl šetrných způsobů dopravy Zpřístupněné a propojené významné cíle cestovního ruchu Usměrnění návštěvníků v prostorách zařízení nebo v krajině

klíčový efekt (zásadní efekt z pohledu významu celého projektu)


99


V případě intervencí zaměřených na obnovu a využití památek jsou jako nejvýznamnější pozitivní efekty přirozeně uváděny efekty související se zachováním kulturního dědictví, zpřístupňováním památek a jejich využitím. 0%

25%

50%

75%


Zachované kulturní a historické dědictví Přístupné památky a díla veřejnosti Efektivnější využití kulturně-historického potenciálu


Objekty jsou nově využity Vyšší nabídka atraktivit cestovního ruchu


Vyšší atraktivita regionu Lepší znalost turistů/návštěvníků atraktivit regionu Rozšíření služeb občanské vybavenosti


Funkční obslužná infrastruktura a sítě Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu Nová pracovní místa

V případě služeb v cestovním ruchu jsou jako nejvýznamnější efekty hodnoceny parametry související s rozšiřováním nabídky atraktivit a služeb a celkovou atraktivitou regionu. 0%

25%

50%

75%


Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny Vyšší atraktivita regionu


Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu Více možností trávení volného času

vysoký význam (jedná se o důležitý efekt projektu) klíčový efekt (zásadní efekt z pohledu významu celého projektu)

Lepší znalost turistů/návštěvníků atraktivit regionu Nová pracovní místa Kvalitní a dostupné informace o nabídce cestovního ruchu v regionu Vyšší podíl informačních technologií při prezentaci a propagaci regionu

100


4.5.2 Identifikace nezamýšlených efektů EQ 15: Které z identifikovaných efektů ROP NUTS II Jihozápad na cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji lze považovat za nezamýšlené? EQ 13: Existují nějaké negativní efekty ROP NUTS II Jihozápad v oblasti cestovního ruchu? Pozitivní nezamýšlené efekty Mezi efekty, které nebyly explicitně předpokládány v rámci intervenční logiky programu, byly identifikovány následující:



Rozšíření nabídky atraktivit i mimo sezónu



Návaznost a synergie s aktivitami financovanými z jiných zdrojů než ROP JZ



Zvýšení kvality personálu v oblasti cestovního ruchu



Rozvoj doplňkových programů a služeb, realizace návazných aktivit již bez podpory z ROP JZ



Rozšíření služeb občanské vybavenosti



Vyšší bezpečnost návštěvníků i místních obyvatel



Vysoká užitečnost a využívání nových služeb pro místní obyvatele



Rozvoj a zintenzivnění spolupráce aktérů v rámci regionu



Pozitivní reakce obyvatel, obnovený zájem o dění v obci, historii a kulturu v místě



Vytvoření zázemí pro kulturní a spolkový život v obci

Negativní efekty Uváděné negativní efekty jsou velice často spojovány s implementačními pravidly a administrativní náročností a neflexibilitou realizace investic podpořených z dotace. Z věcných efektů pak lze uvést následující:



Konkurence podpořených aktivit obdobného charakteru v menších územích (do určité míry platí i pro konkurenci území v rámci krajů i regionu soudržnosti)



Nepřipravenost navazujících infrastruktur na nárůst cestovního ruchu v exponovaných lokalitách



Distorze tržního prostředí (nižší konkurenceschopnost nepodpořených subjektů, fakticky tak je vytěsňován efekt dotace)



Negativní dopady na rezidenty (ceny služeb, dostupnost bydlení, dostupnost „běžných“ občanských služeb v místě)

101


4.6 Úkol VI. Případové studie Pro účely zpracování případových studií bylo vybráno28 a zadavatelem odsouhlaseno následujících 5 správních obvodů ORP:



Český Krumlov;



Jindřichův Hradec;



Písek;



Klatovy;



Plzeň.

Následující dílčí kapitoly obsahují shrnutí hodnocení za všechny případové studie, které jsou přiloženy v kap. 6.1.

4.6.1 Zhodnocení současného stavu aktivit EQ 16: Jaký je současný stav aktivit/produktů cestovního ruchu, podpořených z ROP NUTS II Jihozápad, ve vybraných ORP Jihočeského a Plzeňského kraje?

Odpověď na evaluační otázku Otázka je principiálně popisného charakteru, klíčové charakteristiky portfolia projektů za jednotlivé správní obvody ORP jsou uvedeny níže (viz „zdůvodnění odpovědi na otázku“). Tyto údaje jsou interpretovány a uvedeny v kontextu v jednotlivých případových studiích v kapitole 6.1. Zdůvodnění odpovědi Území ORP Plzeň Správní obvod ORP Plzeň je nejvýznamnější podle objemu dotace projektů realizovaných na daném území. Zároveň je po regionu ORP České Budějovice druhým z hlediska objemu celkových vynaložených způsobilých výdajů projektů. Ve správním obvodu mělo místo realizace relativně menší počet projektů (13 projektů) ve srovnání s některými jinými regiony. Celková výše objemu způsobilých výdajů v projektech i celkové dotace tedy vyplývá z toho, že zde bylo realizováno několik velkých projektů s objemem dotace větším než 100 mil. Kč. Oblast podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu zahrnovala největší počet projektů a připadal na ni i největší objem výdajů a přidělené dotace. Zbývající 2 oblasti podpory, tedy 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu a 3.3 Rozvoj služeb 28

Způsob výběru ORP pro případové studie je součástí Druhé průběžné zprávy.

102


cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu, jsou víceméně srovnatelné podle počtu projektů, oblast podpory 3.2 je však mnohonásobně větší ve finančních parametrech. Počet projektů Objem ZV v Kč Objem dotace v Kč

Oblast podpory 3.1 6 390 153 020 275 383 272

Oblast podpory 3.2 4 98 295 666 86 881 120

Oblast podpory 3.3 3 24 126 888 21 840 285

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Mezi projekty spadajícími do správního obvodu ORP Plzeň nejsou zastoupeny 2 z kategorií podporovaných aktivit – Ubytovací kapacity a Lázeňství, wellness a kongresová centra. Pouze 1 projekt obsahuje typ Muzea a kulturní vybavenost. Při srovnání jednotlivých skupin projektů podle finančního objemu (výdajů i dotace) naprosto dominuje typ aktivity Sportovně-rekreační vybavenost, kam spadají 2 největší projekty regionu. Druhou největší kategorií je potom aktivita Památky. Konkrétní údaje o projektech v členění dle převažujícího typu aktivity projektů obsahuje následující tabulka.

Počet projektů Objem ZV v Kč Objem dotace v Kč

Cyklostezky

Sportovněrekreační vybavenost

Ubytovací kapacity

Lázeňství, wellness a kongres.

Muzea a kulturní vybavenost

Památky

Propagace

Celkem

2

3

0

0

1

4

3

13

20 875 862

323 401 729

0

0

45 875 428

98 295 666

24 126 888

512 575 574

17 004 947

232 720 896

0

0

25 657 428

86 881 120

21 840 285

384 104 677

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Na základě ukončených projektů na území ORP Plzeň bylo dosaženo hodnot monitorovacích indikátorů, jejichž přehled je uveden v následující tabulce. Jedná se o monitorovací indikátory vztažené k výstupům projektů. Monitorovací indikátor Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras Délka nově vybudovaných stezek pouze pro hippo a pěší Počet nových a zrekonstruovaných sportovně-rekreačních zařízení celkem Počet nových sportovně rekreačních zařízení Počet nových/zrekonstruovaných zařízení kulturní vybavenosti CR Počet doprovodných informačních systémů Počet komplexních úprav infrastruktury-památkově chráněná území Počet pořízeného vybavení - nové využití památkově chráněných objektů Počet zrekonstruovaných památkových objektů Počet zrestaurovaných movitých kulturních památek Počet nových vytvořených služeb na podporu cestovního ruchu Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro CR Počet vytvořených produktů pro orientaci a směrování návštěvníků Počet zavedených ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu

103

Hodnota 0,83 km 0,95 km 15 15 1 7 1 73 1 1 1 10 1 2


Území ORP Klatovy Ve správním obvodu ORP Klatovy bylo realizováno celkem 22 projektů v rámci PO 3 ROP Jihozápad (bez zahrnutí projektů, které měly místo realizace v několika regionech ORP). Nejvíce projektů spadalo do oblasti podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Projekty v této oblasti podpory zároveň zahrnují nejvíce vynaložených výdajů i největší objem dotace. V oblasti podpory 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu projekty vykazují největší průměrnou velikost z hlediska způsobilých výdajů i vyčerpané dotace. V oblasti podpory 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu byly podpořeny 3 rozsahem a dotací menší projekty. Podrobný přehled projektů v členění dle oblastí podpory obsahuje následující tabulka. Oblast podpory 3.1

Oblast podpory 3.2

Oblast podpory 3.3

Počet projektů

15

4

3

Objem ZV v Kč

120 953 198

61 617 291

9 352 630

Objem dotace v Kč

86 521 656

52 669 136

3 407 868

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Co se týče členění realizovaných projektů podle typu aktivity, která představovala hlavní náplň projektu, jsou jednotlivé kategorie v podstatě vyrovnané z hlediska počtu zastoupených projektů s výjimkou aktivity Lázeňství, wellness a kongresová centra, kam nespadá žádný z projektů realizovaných na území regionu ORP Klatovy. Podle objemu způsobilých výdajů a objemu dotace je nejvýznamnější kategorie Památky – projekty zaměřené na tuto aktivitu jsou zpravidla finančně náročné. Detailní informace o rozdělení projektů dle typu aktivity jsou uvedeny v následující tabulce.


Cyklostezky


Ubytovací kapacity



Památky

Propagace

Celkem

4

4

4

0

3

4

3

22

21 872 284

32 441 810

44 079 951

0

22 559 153

61 617 291

9 352 630

191 923 120

18 454 363

24 150 497

25 229 313

0

18 687 482

52 669 136

3 407 868

142 598 660

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Na základě ukončených projektů na území ORP Klatovy bylo dosaženo hodnot monitorovacích indikátorů, jejichž přehled je uveden v následující tabulce. Jedná se o monitorovací indikátory vztažené k výstupům projektů. Monitorovací indikátor Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras Délka nově vybudovaných stezek pouze pro hippo a pěší Počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v CR Počet nových a zrekonstruovaných sportovně-rekreačních zařízení celkem Počet nových sportovně rekreačních zařízení Počet zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem

104

Hodnota 3,33 km 1,09 km 3 6 5 1 95


Monitorovací indikátor Počet nových/zrekonstruovaných zařízení kulturní vybavenosti CR Plocha upravených veřejných prostranství v památkově chráněných územích Počet doprovodných informačních systémů Počet pořízeného vybavení - nové využití památkově chráněných objektů Počet zrekonstruovaných památkových objektů Počet zrestaurovaných movitých kulturních památek Počet nových vytvořených služeb na podporu cestovního ruchu Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro CR Počet vytvořených produktů pro orientaci a směrování návštěvníků Počet zavedených ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu

Hodnota 4 2 7590 m 2 22 3 1 1 5 1 1

Území ORP Písek Do správního obvodu ORP Písek spadá svým místem realizace 9 projektů v rámci PO 3 ROP Jihozápad. Z 3 oblastí podpory této prioritní osy jsou zastoupeny dvě, žádný projekt nebyl realizován v oblasti podpory 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu. Obě další oblasti podpory jsou zastoupeny relativně srovnatelně z hlediska počtu projektů, dle finančních ukazatelů (objem způsobilých výdajů a objem dotace) potom převažuje oblast podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Přesné údaje shrnuje níže uvedená tabulka. Oblast podpory 3.1

Oblast podpory 3.2

Oblast podpory 3.3

Počet projektů

5

4

0

Objem ZV v Kč

74 800 968

43 460 994

0

Objem dotace v Kč

53 565 943

40 049 005

0

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Jak vyplývá z členění projektů dle oblastí podpory, kdy žádný projekt realizovaný v samotném regionu ORP Písek nespadá do oblasti podpory 3.3, neobsahuje aktivita Propagace žádný projekt. Ostatní typy aktivit jsou zastoupeny rovnoměrně po jednom projektu, pouze v kategorii Památky se objevují 4 projekty. Tomu odpovídá i největší význam tohoto typu z hlediska objemu způsobilých výdajů a dotace. Ze vzájemného porovnání jednotlivých projektů je zřejmé, že nejmenší byl projekt zaměřený na Ubytovací kapacity. Naopak absolutně nejvyšší objem výdajů i dotace na projekt vykazuje kategorie Muzea a kulturní vybavenost.


Cyklostezky


Ubytovací kapacity



Památky

Propagace

Celkem

1

1

1

1

1

4

0

9

8 479 120

11 420 061

3 744 093

15 407 334

35 750 359

43 460 994

0

118 261 962

6 268 289

6 372 174

1 721 080

8 624 295

30 580 104

40 049 005

0

93 614 948

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP

105


Na základě ukončených projektů na území ORP Písek bylo dosaženo hodnot monitorovacích indikátorů, jejichž přehled je uveden v následující tabulce. Jedná se o monitorovací indikátory vztažené k výstupům projektů. Monitorovací indikátor Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras Počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v CR Počet nových a zrekonstruovaných sportovně-rekreačních zařízení celkem Počet nových sportovně rekreačních zařízení Počet zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení Poč. nových a zrekonstruovaných zařízení pro kongresový CR celkem Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem Počet nových/zrekonstruovaných zařízení kulturní vybavenosti CR Počet zařízení pro lázeňské/ozdravné pobyty Plocha upravených veřejných prostranství v památkově chráněných územích Počet doprovodných informačních systémů Počet komplexních úprav infrastruktury-památkově chráněná území Počet zrekonstruovaných památkových objektů Počet zrestaurovaných movitých kulturních památek

Hodnota 1,63 km 1 2 1 1 1 51 1 1 2 6885 m 3 3 3 1

ORP Jindřichův Hradec Místo realizace ve správním obvodu ORP Jindřichův Hradec má celkem 11 ukončených projektů PO 3 ROP Jihozápad. Při členění dle oblastí podpory je vidět, že není zastoupena oblast podpory 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu. Většina projektů podle počtu i podle objemu vynaložených financí byla realizována v rámci oblasti podpory 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu. Detailně je členění projektů podle oblastí podpory zachyceno v následující tabulce. Oblast podpory 3.1

Oblast podpory 3.2

Oblast podpory 3.3

Počet projektů

9

2

0

Objem ZV v Kč

64 046 395

13 906 520

0

Objem dotace v Kč

47 320 573

12 517 557

0

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Níže zařazená tabulka obsahuje informace o struktuře projektů a finančních ukazatelů z hlediska typů aktivit, na které se realizované projekty zaměřovaly. Z možných kategorií nejsou 2 relevantní (Lázeňství, wellness a kongresová centra a Propagace), neboť do nich nespadá žádný z projektů v rámci ORP Jindřichův Hradec. Zbývající typy aktivit jsou zastoupeny relativně rovnoměrně, a to jak podle počtu projektů, tak podle finančních ukazatelů – objemu celkových výdajů a objemu dotace.

Počet projektů Objem ZV v Kč Objem

Cyklostezky


Ubytovací kapacity



Památky

Propagace

Celkem

3

1

3

0

2

2

0

11

12 274 824

17 269 418

20 715 876

0

13 786 278

13 906 520

0

77 952 916

10 097 417

14 679 005

10 751 412

0

11 792 740

12 517 557

0

59 838 131

106


dotace v Kč

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Na základě ukončených projektů na území ORP Písek bylo dosaženo hodnot monitorovacích indikátorů, jejichž přehled je uveden v následující tabulce. Jedná se o monitorovací indikátory vztažené k výstupům projektů. Monitorovací indikátor Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras Počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v CR Počet nových a zrekonstruovaných sportovně-rekreačních zařízení celkem Počet nových sportovně rekreačních zařízení Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem Počet nových/zrekonstruovaných zařízení kulturní vybavenosti CR Plocha upravených veřejných prostranství v památkově chráněných územích Počet komplexních úprav infrastruktury-památkově chráněná území Počet zrekonstruovaných památkových objektů

Hodnota 4,16 km 3 1 1 60 2 2 931 m 2 1

Území ORP Český Krumlov Na území správního obvodu ORP Český Krumlov bylo realizováno celkem 22 projektů prioritní osy 3 ROP Jihozápad. Dominantní jak co do počtu projektů, tak dle finančních parametrů je oblast podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Další 2 oblasti podpory jsou vyrovnané počtem realizovaných akcí, z hlediska objemu způsobilých výdajů i objemu dotace oblast podpory 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu projekty výrazně převažuje nad oblastí podpory 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu. Podrobný přehled o členění dle oblastí podpory dává následující tabulka. Oblast podpory 3.1

Oblast podpory 3.2

Oblast podpory 3.3

Počet projektů

13

5

4

Objem ZV v Kč

341 695 833

70 338 230

8 866 085

Objem dotace v Kč

166 213 706

57 212 195

4 577 952

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Na území ORP Český Krumlov mají zastoupení všechny typy aktivit projektů. Nejvíce projektů spadá do kategorie Ubytovací kapacity a Památky. Naopak nejméně (po jednom projektu) vykazují typy Lázeňství, wellness a kongresová centra a Muzea a kulturní vybavenost. Největší objem prostředků byl vynaložen na projekty zaměřené na Sportovně-rekreační vybavenost, kam směřovala i největší částka dotace. Přesné informace o jednotlivých typech aktivit obsahuje následující tabulka.

Počet projektů Objem ZV v Kč

Cyklostezky


Ubytovací kapacity



Památky

Propagace

Celkem

2

2

7

1

1

5

4

22

18 536 165

195 745 699

119 758 366

2 449 931

5 205 671

70 338 230

8 866 085

420 900 147

107


Objem dotace v Kč

Cyklostezky


Ubytovací kapacity



Památky

Propagace

Celkem

15 620 931

90 420 284

54 328 519

1 356 801

4 487 170

57 212 195

4 577 952

228 003 853

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Na základě ukončených projektů na území ORP Český Krumlov bylo dosaženo hodnot monitorovacích indikátorů, jejichž přehled je uveden v následující tabulce. Jedná se o monitorovací indikátory vztažené k výstupům projektů. Monitorovací indikátor

Hodnota

Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras Délka nově vybudovaných stezek pouze pro hippo a pěší Počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v CR Počet nových a zrekonstruovaných sportovně-rekreačních zařízení celkem Počet nových sportovně rekreačních zařízení Počet zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení Poč. nových a zrekonstruovaných zařízení pro kongresový CR celkem Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem Počet nových/zrekonstruovaných zařízení kulturní vybavenosti CR Počet zařízení pro lázeňské/ozdravné pobyty Plocha upravených veřejných prostranství v památkově chráněných územích Počet doprovodných informačních systémů Počet komplexních úprav infrastruktury-památkově chráněná území Počet pořízeného vybavení - nové využití památkově chráněných objektů Počet zrekonstruovaných památkových objektů Počet nových vytvořených služeb na podporu cestovního ruchu Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro CR Počet zavedených ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu

3,62 km 0,73 km 7 7 6 1 1 336 1 1 2 295,5 m 1 1 10 6 1 9 2

108


4.6.2 Zhodnocení efektů a přínosu pro vybrané ORP EQ 17: Jakým způsobem (pozitivně i negativně) ovlivnily podpořené aktivity/produkty cestovní ruch ve vybraných ORP? Odpověď na evaluační otázku Realizace projektů v jednotlivých územích ORP principiálně přispívala k pozitivním efektům v oblasti cestovních ruchu předpokládaných v programovém dokumentu a přispívajících k plnění stanovených cílů ROP JZ. Aktivity ROP JZ:



rozšiřovaly lokální nabídku turistických atraktivit a možností trávení volného času,



přispívaly k zachování a obnově kulturního a historického dědictví a využití jeho potenciálu pro cestovní ruch,



zatraktivňovaly lokální turistické cíle a podporovaly jejich přístupnost (fyzickou či informační dostupnost),



podporovaly nabídku a kvalitu služeb, stimulovaly ekonomickou aktivitu v sektoru cestovního ruchu.

Vliv intervencí ROP JZ se však projevoval v konkrétním územním kontextu a i celkové dosažené výsledky v jednotlivých ORP se v jednotlivých parametrech liší. Podrobněji je každé z území analyzováno v případových studiích (viz kapitola 6.1). Intervence ROP Jihozápad rovněž vedly k efektům, které nebyly přímo předpokládány:



Rozšíření nabídky atraktivit i mimo sezónu



Návaznost a synergie s aktivitami financovanými z jiných zdrojů než ROP JZ






Rozvoj doplňkových programů a služeb, realizace návazných aktivit již bez podpory z ROP JZ



Vyšší bezpečnost návštěvníků i místních obyvatel



Vysoká užitečnost nových služeb pro místní obyvatele



Rozvoj a zintenzivnění spolupráce aktérů v rámci regionu

U některých efektů lze identifikovat minimálně částečně negativní vliv na situace v podpořených lokalitách:



Konkurence podpořených aktivit obdobného charakteru v menších územích



Nepřipravenost navazujících infrastruktur na nárůst cestovního ruchu v exponovaných lokalitách






Administrativní náročnost a neflexibilita realizace investic

109




Negativní dopady na rezidenty (ceny služeb, dostupnost bydlení, dostupnost „běžných“ občanských služeb v místě atp.)

Zdůvodnění odpovědi Podrobnosti k jednotlivým efektům v daných územích jsou uvedeny v kapitole 6.1.

110


5 NÁVRH DOPORUČENÍ Podporované aktivity V průběhu hodnocení bylo zjištěno, že některé typy aktivit by (alespoň v nadpolovičním rozsahu) byly realizovány i bez podpory z ROP JZ. Jednalo se o aktivity související s lázeňskými, wellness, ubytovacími a kongresovými zařízeními, mnohdy kombinovanými v rámci jednoho projektu. Toto zjištění tak poukazuje na fakt, kdy jsou veřejné zdroje s určitou mírou vynakládány na účel, jehož by mohlo být dosaženo i bez zapojení veřejných zdrojů. Podpora výše uvedených typů aktivit se tudíž jeví jako méně účelná a zpracovatel jejich podporu z veřejných zdrojů nedoporučuje. Nezamýšlené efekty Z výstupů projektů realizovaných s podporou ROP JZ těží v mnohých případech také místní obyvatelé, kteří využívají novou nebo obnovenou infrastrukturu CR (cyklostezky, wellness zařízení, zpřístupněné památky apod.). Jelikož místní obyvatelé nepatří mezi cílové skupiny PO 3, je možné tento efekt považovat za nezamýšlený a z pohledu intervenční logiky PO 3 za nežádoucí. Na druhou stranu je zřejmé, že ho nelze zcela vyloučit. Naopak projekty zaměřené na budování nebo obnovu turistické infrastruktury běžně počítají s jejich využitím místními obyvateli, kteří se stávají pravidelnými uživateli/zákazníky (nebo také zaměstnanci realizátora), což zvyšuje udržitelnost projektů, a to zvláště v mimosezónním období. Není tedy účelné omezovat podporu pouze na projekty, které vylučují přínosy pro místní obyvatele, resp. jiné cílové skupiny. Zpracovatel v této souvislosti doporučuje upřednostňovat projekty, ve kterých přínosy pro návštěvníky/turisty výrazně převyšují nad přínosy pro ostatní cílové skupiny a o této skutečnosti potenciální žadatele informovat. Monitoring a evaluace V minulém programovém období nebyla zpravidla teorie změny a z ní vyplývající intervenční logika programů jasně a jednoznačně formulovaná, což s sebou nese mj. ztíženou hodnotitelnost jejich přínosů (toto dílem platí i pro ROP JZ 2007–2013). Optimálně by intervenční logika měla zahrnovat tyto jasně definované prvky a k nim přiřazené monitorovací indikátory:



vstupy/zdroje (vč. identifikovaných potřeb a dále také problémů a jejich příčin);



aktivity (s tím, že aktivity by měly být zaměřeny na eliminaci příčin problémů);



výstupy aktivit (vypovídající o rozsahu aktivit);



výsledky intervence (s tím, že výsledky jsou vázány na změnu na straně příjemců/realizátorů, a tudíž vedou k naplnění cílů);



dopady programu (s tím, že dopady jsou vázány na změnu na straně cílové skupiny (tj. na straně veřejnosti)).

Indikátory definované v programové dokumentaci ROP JZ se týkají převážně rozsahu intervencí, což má omezenou vypovídací hodnotu o dosažených změnách. Z toho důvodu zpracovatel navrhuje doplnit indikátorovou soustavu o následující indikátory výsledku:

111




Návštěvnost atraktivit cestovního ruchu29



Kapacita zařízení



Počet oslovených v rámci marketingových aktivit30



Spokojenost s pobytem v regionu31

PO 3 má definován jediný dopadový indikátor, a to zaměřený na celkový počet přenocování hostů v regionu. Vzhledem k hlavnímu cíli a specifickým cílům PO 3 zpracovatel navrhuje doplnit následující indikátory dopadu:



Počet příjezdů hostů celkem






Podíl příjezdů zahraničních hostů







29

Pouze pro atraktivity, pro které je návštěvnost změřitelná (např. muzea). Na základě ad hoc šetření (resp. evaluační studie). 31 Na základě ad hoc šetření (resp. evaluační studie), nebo na základě měření agenturou CzechTourism (http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/uvod.html). 30

112


6 PŘÍLOHY 

Případové studie



Zpráva z on-line dotazníkového šetření (CAWI)



Seznam projektů relevantních pro hodnocení dopadů

113


6.1 Případové studie Obecný kontext realizace případové studie Případové studie jsou zpracovány jako součást zakázky „Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji“. Případové studie jsou zaměřeny na zhodnocení oblasti cestovního ruchu v 5 vybraných správních obvodech ORP z hlediska aktivit podpořených ROP NUTS II Jihozápad a z hlediska efektů a přínosu ROP NUTS II Jihozápad pro daný region. Zpracování případových studií proběhlo na základě provedení těchto činností:



výběr regionů – na základě různých charakteristik souvisejících s cestovním ruchem a s realizací prioritní osy 3 ROP Jihozápad bylo zvoleno 5 správních obvodů ORP pro provedení případových studií



desk research – pro provedení analýzy stavu v regionu byly vyhodnoceny různé ukazatele především statistického charakteru. Informace pro desk research byly zejména získány především z těchto informačních zdrojů:







Český statistický úřad



IS Monit7+



Ministerstvo pro místní rozvoj



Agentura CzechTourism

individuální polostrukturované hloubkové rozhovory – pro doplnění konkrétní informací o vývoji cestovního ruchu ve správním obvodu ORP byly vedeny rozhovory s relevantními subjekty. Jednalo se o zástupce těchto kategorií: 

(nad)regionální agentury či jiné subjekty zastřešující oblast cestovního ruchu



krajské úřady



správní centra ORP



příjemci podpory z prioritní osy 3 ROP Jihozápad

teorie změny – pro vyhodnocení vývoje oblasti cestovního ruchu ve vybraném regionu ORP byla využita metoda teorie změny, která je obsažena v případové studie.

Cíl případové studie Cílem zpracování případové studie je zhodnocení efektů a přínosu ROP Jihozápad na rozvoj cestovního ruchu na příkladu konkrétních území. Evaluace v rámci případové studie je zaměřena na 2 hlavní oblasti:



Zhodnocení současného stavu aktivit cestovního ruchu podpořených z ROP NUTS II Jihozápad ve vybraných ORP

114




Zhodnocení efektů (pozitivních i negativních) a přínosu ROP NUTS II Jihozápad pro vybranou ORP na případech konkrétních projektů

6.1.1 Správní obvod ORP Plzeň Charakteristika regionu ORP Základní charakteristika Správní obvod Plzeň, který leží ve středu Plzeňského kraje, sousedí s pěti správními obvody (Nýřany, Rokycany, Blovice, Přeštice a Stod). Správní obvod je dle rozlohy čtvrtým nejmenším v kraji, rozkládá se na 26 139 ha a činí tak 3,5 % z území celého kraje. Z celkové výměry tvoří zemědělská půda 48,3 % a lesní 25,1 %. Podle hustoty 708,8 obyvatel na 1 km2 je prvním nejvíce zalidněným správním obvodem kraje. Na území najdeme 15 obcí, z nichž dvě (Plzeň a Starý Plzenec) zastávají funkci pověřeného obecního úřadu. K 31. 12. 2013 žilo na území správního obvodu Plzeň 186 077 obyvatel, tj. 32,4 % z celkového počtu obyvatel kraje. V roce 2013 převažoval počet zemřelých nad živě narozenými. Ve správním obvodu se živě narodilo 1 840 dětí a 1 928 obyvatel zemřelo. Do správního obvodu Plzeň se přistěhovalo 4 019 osob a vystěhovalo 3 129 osob. Průměrný věk dosahoval u žen 43,9 let a u mužů 41,1 let. K 31. 12. 2011 dosáhla míra registrované nezaměstnanosti 6,87 %, oproti roku 2010 se snížila o 0,81 procentních bodů. Úřady práce evidovaly 6 837 uchazečů o práci, z těchto uchazečů tvořili uchazeči se zdravotním postižením 9,6 % a 3,4 % absolventi škol. Počet volných pracovních míst se meziročně zvýšil o 392 na 1 272 volných pracovních míst. Na 1 volné pracovní místo připadlo 5 uchazečů o zaměstnání. Na území správního obvodu působilo k 31. 12. 2013 celkem 53 722 ekonomických subjektů, z nichž 71,8 % tvořily fyzické osoby. V odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství podnikalo 2,0 %, v průmyslu 11,1 %, ve stavebnictví 10,1 % a v obchodě, ubytování, stravování a pohostinství 28,9 % subjektů. K významným firmám na území správního obvodu náleží Plzeňský Prazdroj, a.s. (výroba světoznámých pivních značek Pilsner Urquell a Gambrinus), BORGERS CS spol. s.r.o. (výroba tkanin a textilních podlahových krytin), HP-Pelzer s.r.o. (výroba komponentů interiérového vybavení automobilů), personální agentura HOFMANN WIZARD s.r.o., Doosan Škoda Power s.r.o. (výroba a servis technologických zařízení a služeb pro energetiku), Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. (výroba satelitní a televizní techniky), Škoda Transportation a.s. (výroba vozidel pro městskou a železniční dopravu), BRUSH SEM s.r.o. (výroba a servis elektrických generátorů velkých výkonů), LASSELSBERGER, s.r.o. (výroba a prodej keramických obkladů a dlažeb RAKO), Škoda JS a.s. (řízení velkých investičních jaderných projektů, dodávky pro jadernou energetiku). Mezi ekonomické subjekty, které zaměstnávají více než 1 000 zaměstnanců, patří také Fakultní nemocnice Plzeň, Západočeská univerzita v Plzni a Statutární město Plzeň. Plzeň jako centrum strategicky důležitého regionu představuje z hlediska cestovního ruchu významný turistický cíl. Na území správního obvodu bylo k 31. 12. 2013 k dispozici 77 hromadných ubytovacích zařízení, které nabízelo ubytování ve 2 549 pokojích s kapacitou 5 792 lůžek.

115


Výchozí stav v oblasti cestovního ruchu Výchozí stav cestovního ruchu v regionu ORP Plzeň se vztahuje k r. 2007. Je možné jej popsat pomocí hodnot relevantních statistických ukazatelů k tomuto roku, které obsahuje následující tabulka. Údaje o počtu ekonomických subjektů dle ekonomických činností nejsou za tento rok k dispozici. Správní obvod ORP Plzeň dosahuje v rámci Plzeňského kraje absolutně nejvyšších čísel ve srovnání jednotlivých regionů ORP a představuje tak nejvýznamnější území z hlediska cestovního ruchu. Hlavním faktorem pro toto postavení Plzeňska v rámci kraje je koncentrace zejména kulturních, historických a technických turistických cílů v krajském městě a jeho bezprostředním okolí. Vybavenost regionu ORP Plzeň ubytovacími kapacitami stejně jako jejich návštěvnost má tedy základ ve vysoké atraktivitě správního obvodu. Ukazatel

2007

Počet příjezdů hostů

134 823

Počet příjezdů hostů z ČR

60 460


74 363


266 193

Počet přenocování hostů z ČR

108 448

Počet přenocování zahraničních hostů

157 745

Počet hromadných ubytovacích zařízení

53

Počet pokojů v HUZ

1857

Počet lůžek v HUZ

3 804

Počet registrovaných ek. subjektů v odvětvích CR*

–

Počet aktivních ek. subjektů v odvětvích CR*

–

* Zahrnuje odvětví Ubytování, Stravování a pohostinství, Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení, Sportovní, zábavní a rekreační činnosti

Současný stav v oblasti cestovního ruchu Níže zařazená tabulka shrnuje data za vybrané ukazatele charakterizující oblast cestovního ruchu na území ORP Plzeň. Z uvedených informací je možné vysledovat vývoj oblasti cestovního ruchu až po současný stav. U všech ukazatelů došlo ve srovnání krajních roků sledovaného období (2007–2013) k nárůstu oproti výchozímu stavu. Nejvyšších hodnot však bylo u většiny ukazatelů dosaženo v roce 2012. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán u parametrů ubytovacích kapacit (např. počet lůžek v r. 2013 představuje přibližně 1,5 násobek hodnoty za r. 2007). Tomuto nárůstu víceméně odpovídá nárůst počtu příjezdů hostů do regionu (153 % v r. 2013 ve srovnání s r. 2007), v menší míře potom také nárůst počtu přenocování (v r. 2013 dosáhl 140 % hodnoty za r. 2007). Na nárůstu celkové návštěvnosti regionu se ve větší míře podílejí zahraniční návštěvníci, nárůst počtu návštěvníků z Česka je menší. Ukazatel

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


134 823

140 089

144 767

165 077

183 251

213 524

206 675


60 460

58 598

63 063

66 418

70 955

87 273

86 083

116


Ukazatel

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


74 363

81 491

81 704

98 659

112 296

126 251

120 592


266 193

246 410

258 195

302 834

321 256

389 939

374 284


108 448

94 810

101 563

109 128

110 418

155 734

155 972


157 745

151 600

156 632

193 706

210 838

234 205

218 312


53

52

59

53

49

78

77


1857

2109

2345

2162

2203

2 604

2 549


3 804

4 648

5 064

4 471

4 528

5 650

5 792


–

–

3 787

3 911

4 017

4 004

3 876


–

–

–

1 982

2 081

2 093

1 985

* Zahrnuje odvětví Ubytování, Stravování a pohostinství, Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení, Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Pozn.: V r. 2012 došlo ke změně metodiky vykazování údajů v oblasti cestovního ruchu. Údaje za roky 2012 a 2013 nejsou tedy plně srovnatelné s hodnotami za předchozí roky. Ukončené projekty PO 3 ROP Jihozápad v regionu ORP Přehled projektů Správní obvod ORP Plzeň je nejvýznamnější podle objemu dotace projektů realizovaných na daném území. Zároveň je po regionu ORP České Budějovice druhým z hlediska objemu celkových vynaložených způsobilých výdajů projektů. Ve správním obvodu měl místo realizace relativně menší počet projektů (13 projektů) ve srovnání s některými jinými regiony. Celková výše objemu způsobilých výdajů v projektech i celkové dotace tedy vyplývá z toho, že zde bylo realizováno několik velkých projektů s objemem dotace větším než 100 mil. Kč. Oblast podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu zahrnovala největší počet projektů a připadal na ni i největší objem výdajů a přidělené dotace. Zbývající 2 oblasti podpory, tedy 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu a 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu, jsou víceméně srovnatelné podle počtu projektů, oblast podpory 3.2 je však mnohonásobně větší ve finančních parametrech. Oblast podpory 3.1

Oblast podpory 3.2

Oblast podpory 3.3

Počet projektů

6

4

3

Objem ZV v Kč

390 153 020

98 295 666

24 126 888

Objem dotace v Kč

275 383 272

86 881 120

21 840 285

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Mezi projekty spadajícími do správního obvodu ORP Plzeň nejsou zastoupeny 2 z kategorií podporovaných aktivit – Ubytovací kapacity a Lázeňství, wellness a kongresová centra. Pouze 117


1 projekt obsahuje typ Muzea a kulturní vybavenost. Při srovnání jednotlivých skupin projektů podle finančního objemu (výdajů i dotace) naprosto dominuje typ aktivity Sportovně-rekreační vybavenost, kam spadají 2 největší projekty regionu. Druhou největší kategorií je potom aktivita Památky. Konkrétní údaje o projektech v členění dle převažujícího typu aktivity projektů obsahuje následující tabulka.


Cyklostezky


Ubytovací kapacity



Památky

Propagace

Celkem

2

3

0

0

1

4

3

13

20 875 862

323 401 729

0

0

45 875 428

98 295 666

24 126 888

512 575 574

17 004 947

232 720 896

0

0

25 657 428

86 881 120

21 840 285

384 104 677

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Na základě ukončených projektů na území ORP Plzeň bylo dosaženo hodnot monitorovacích indikátorů, jejichž přehled je uveden v následující tabulce. Jedná se o monitorovací indikátory vztažené k výstupům projektů. Monitorovací indikátor

Hodnota


0,83 km

Délka nově vybudovaných stezek pouze pro hippo a pěší

0,95 km

Počet nových a zrekonstruovaných sportovně-rekreačních zařízení celkem

15


15

Počet nových/zrekonstruovaných zařízení kulturní vybavenosti CR

1


7

Počet komplexních úprav infrastruktury-památkově chráněná území

1

Počet pořízeného vybavení - nové využití památkově chráněných objektů

73


1


1

Počet nových vytvořených služeb na podporu cestovního ruchu

1

Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro CR

10


1


2

Jednoznačně nejvýznamnějšími projekty regionu ORP Plzeň jsou 2 projekty s dotací vyšší než 100 mil. Kč. Konkrétně se jedná o projekty zahrnuté do typu aktivity Sportovně-rekreační vybavenost:



Africké a asijské expozice Zoologické a botanické zahrady města Plzně – tento projekt byl podpořen nejvyšší částkou dotace (více než 124 mil. Kč)



Výstavba areálu zimního stadionu Plzeň – Košutka – vybudování sportoviště vyžadovalo největší objem celkových výdajů

118


Na území správního obvodu ORP Plzeň bylo realizováno dalších 5 projektů s dotací přesahující 10 mil. Kč. Do této skupiny relativně velkých projektů patří 3 akce zaměřené na Památky, 1 na Muzea a kulturní vybavenost a 1 projekt z kategorie Cyklostezky:



REVITALIZACE OBJEKTU FRANTIŠKÁNSKÉHO KLÁŠTERA V PLZNI A ZŘÍZENÍ MUZEA CÍRKEV. UMĚNÍ PLZ. DIECÉZE



Obnova histor. č. obce Plzeň-Koterov za účelem zach. kultur. a histor. dědictví a rozšíření ces. ruchu



Pohledy do minulosti Plzeňského kraje



Dům pohádek



Greenways – cyklostezka přes božkovský ostrov

119


Mapa projektů

120


Vyhodnocení vlivu projektů Očekávané efekty projektů Očekávané efekty realizovaných projektů na vývoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji, resp. v tomto konkrétním případě ve správním obvodu ORP Plzeň, vyplývají z několika faktorů:



cíle ROP Jihozápad a prioritní osy 3



soubor realizovaných projektů v regionu a realizovaných konkrétních aktivit projektů

Dopady, jejichž dosažení se očekávalo, byly shrnuty ve vstupní teorii změny. Ta byla zpracována pro jednotlivé oblasti podpory i pro každý z regionů vybraných pro případové studie dle specifik daného regionu. Některé z dopadů, jejichž dosažení bylo předpokládáno, jsou společné pro všechny oblasti podpory v rámci prioritní osy 3 ROP Jihozápad. Některé z očekávaných dopadů jsou však specifické a vztahují se jen k některé z oblastí podpory. Přehled všech očekávaných dopadů je uveden níže:



Více domácích a zahraničních návštěvníků/turistů v regionu – počet domácích a zahraničních návštěvníků na úrovni správního obvodu ORP je možné sledovat pomocí statistického údaje o počtu příjezdů hostů. Pro posouzení tohoto očekávaného dopadu vycházíme ze srovnání statistických údajů o počtu příjezdů návštěvníků za r. 2007 a 2013. Ve správním obvodu ORP Plzeň byl zaznamenán výrazný nárůst celkového počtu návštěvníků – v r. 2013 přijelo do regionu pouze 153 % návštěvníků ve srovnání s r. 2007. Na tomto vývoji mají podíl jak hosté z ČR (index změny 2013/2007 dosahuje hodnoty 142 %), tak i zahraniční hosté (162 % v r. 2013 oproti stavu v r. 2007). K předpokládanému zvýšení počtu domácích a zahraničních návštěvníků v regionu tedy došlo.



Delší pobyt turistů/návštěvníků v regionu – očekávaný efekt lze hodnotit na základě průměrné délky, která vyjadřuje poměr počtu příjezdů hostů do regionu a počtu jejich přenocování. Ve správním obvodu ORP Plzeň turisté trávili v r. 2007 v průměru 1,97 noci a v r. 2013 již dosahovala pouze 1,81 přenocování. Index změny tak odpovídá 92 %. Ke zkrácení doby pobytu došlo pouze u návštěvníků zahraničních (85 % hodnoty r. 2007 v r. 2013), u návštěvníků z ČR se průměrná délka pobytu naopak prodloužila, byť pouze mírně (index změny 2013/2007 = 101 %). Očekávaný dopad v podobě prodloužení délky pobytu byl potvrzen pouze částečně.



Vyšší podíl šetrných způsobů dopravy – v regionu Plzeňska je celkem 110 km značených cyklostezek a cyklotras. V rámci projektů zrealizovaných s podporou ROP Jihozápad vzniklo 0,83 km nových cyklostezek a cyklotras. Dále došlo k vytvoření 0,95 km nových stezek pro hippo a pěší. Projekty tedy přinesly rozšíření sítě cest pro šetrné způsoby dopravy a zvýšení jejich využívání. Velikost dopadu samotných podpořených projektů je však omezena jejich rozsahem oproti celkové délce infrastruktury v regionu.



Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu – k provázání atraktivit cestovního ruchu v rámci regionu došlo vzhledem k omezenému rozsahu nově budovaných stezek pro cyklisty, pěší a jezdce na koních pouze částečně. Větší význam mělo propojení ve smyslu virtuálního

121


provázání pomocí projektů realizovaných v oblasti podpory 3.3, tedy projektů zaměřených na propagaci a tvorbu produktů cestovního ruchu. Na území ORP Plzeň byly realizovány 3 projekty tohoto zaměření, další byly potom pojaty šířeji a měly místo realizaci ve více správních obvodech ORP.



Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny – mezi výstupy ukončených projektů PO 3 ROP Jihozápad v regionu ORP Plzeň patří 15 nových sportovněrekreačních zařízení, 1 nové/zrekonstruované kulturní zařízení, rekonstrukce 1 památkového objektu, 1 zrestaurovaná movitá památka a vznik 0,83 km nových cyklostezek a cyklotras a 0,95 km nových stezek pro hippo a pěší. Řada z realizovaných projektů byla zaměřena na období mimo hlavní sezónu (např. nové expozice plzeňské ZOO nebo Dům pohádek).



Zvýšení atraktivity regionu – tento dopad je možné hodnotit na základě turistické nabídky včetně doplňkových služeb na území ORP Plzeň. Rozšíření nabídky je popsáno v předchozím bodě. Velký význam měla realizace projektů také v oblasti zvýšení kvality nabízených služeb a atraktivit, což se společně s širší nabídkou odráží ve vyšší atraktivitě regionu pro skutečné i potenciální návštěvníky. Celkově lze tedy říci, že ke zvýšení atraktivity regionu pro návštěvníky došlo.



Nová pracovní místa – v souvislosti s poskytnutím prostředků z PO 3 ROP Jihozápad byl očekáván dopad na zaměstnanost v odvětvích, která mají přímý vztah k oblasti cestovního ruchu. Potřebné údaje o počtu pracovních míst v jednotlivých odvětvích však nejsou dostupné na úrovni správních obvodů ORP, proto není možné tento očekávaný dopad adekvátně vyhodnotit.



Posílení ekonomického významu cestovního ruchu – ekonomický význam odvětví cestovního ruchu v rámci regionu je možné sledovat prostřednictvím statistických údajů o počtu ekonomických subjektů s hlavní činností v některém z odvětví CZ-NACE s vazbou na oblast cestovního ruchu (ubytování, stravování, rekreační činnosti apod.). V regionu ORP Plzeň došlo mírnému navýšení počtu takových ekonomických subjektů mezi lety 2007 a 2013. Celkový počet registrovaných subjektů se v r. 2013 zvýšil na úroveň 102 % hodnoty r. 2007, u subjektů, u kterých je prokázána ekonomická aktivita, nedošlo prakticky k žádné změně (index změny = 100 %). K významnému zvětšení významu odvětví cestovního ruchu pro celkovou ekonomiku regionu ORP Plzeň dle počtu podnikajících subjektů ve sledovaném období 2007/2013 nedošlo.



Stabilizace a diverzifikace ekonomiky – vyhodnocení tohoto dopadu je obdobné jako v případě předchozího efektu. K žádnému výraznému posunu ve sledovaných odvětvích ekonomické činnosti nedošlo.



Zachované kulturní a historické dědictví – hodnoty monitorovacích indikátorů výstupů zrealizovaných projektů ROP Jihozápad na území správního obvodu ORP Plzeň dokládají dosažení tohoto dopadu. Ukončené projekty totiž přinesly rekonstrukci 1 památkového objektu a zrestaurování 1 movité kulturní památky. Tyto výstupy přispívají k zachování kulturního a historického dědictví pro budoucí generace.

122




Efektivnější využití kulturně-historického potenciálu – realizace projektů zaměřených na kulturní a historické památky a jejich využití pomocí nově pořizovaného vybavení vedla ke zvýšení využívání řešených objektů, a to širším spektrem návštěvníků.

Neočekávané dopady projektů V rámci detailní analýzy vybraných regionů ORP pro zpracování případových studií identifikoval zpracovatel na základě získaných informací několik dopadů, které nebyly původně předpokládány a jejich dosažení nebylo cílem, na který by bylo vynakládáno úsilí v rámci projektů. Z velké části se jedná o „měkké“ dopady v oblasti zlepšení prostředí (v nejširším slova smyslu) a „atmosféry“ v regionu.



Rozšíření nabídky nejen v zimní sezóně, ale i zcela mimo sezónu – kromě očekávaného vlivu podpory projektů PO 3 ROP Jihozápad na posílení nabídky v období zimní sezóny byl zaznamenán dopad také na období mimo obě hlavní turistické sezóny. „Více turistů jezdí na jaře a na podzim (např. senioři), hojně rozšířené jsou také prodloužené víkendy.“



Návaznost dalších aktivit financovaných z jiných zdrojů – projekty investičního charakteru jsou často následně doporučeny neinvestičními aktivitami – v některých případech „následně probíhají aktivity realizované v rámci Cíle 3 nebo propagační aktivity koordinované Plzeňským krajem.“



Nedomyšlenost některých projektů – některé projekty realizované s podporou z PO 3 ROP Jihozápad měly příliš velký rozsah – „byly podpořeny a zrealizovány i megalomanské a nedomyšlené projekty.“



Částečný nesoulad některých podpořených projektů a aktivit s trendy cestovního ruchu mimo podporu – tento dopad souvisí se širšími souvislostmi koncepce a způsobu fungování podpory z dotačních titulů. Konkrétně se jedná o omezené možnosti změny v průběhu realizace projektu, a to i v případě, že se v období mezi přípravou žádosti o podporu a ukončením projektu zásadním způsobem změní okolní situace.



Zvýšení kvality personálu v oblasti cestovního ruchu – rozšíření nabídky a služeb v oblasti cestovního ruchu mělo i návazný efekt spočívající v nutnosti vyšší kvality personálu, který nové atraktivity a služby spravuje a poskytuje.



Rozvoj doplňkových programů a služeb – „realizace investičních projektů a vznik nový a rekonstrukce stávajících zařízení cestovního ruchu vyvolala také rozšíření nabídky doplňkových služeb, které provozovatelé nabízejí návštěvníků.“

Kromě zmiňovaných neočekávaných dopadů bylo v rámci prováděných šetření zmiňováno několik okolností, které ovlivnily průběh realizace projektů a na jejich výsledné dopady. Tento vliv z velké části souvisí s pravidly a postupy danými dotačním programem a tím, že se jedná o podporu z veřejných zdrojů. Mezi faktory, které dále ovlivňují výsledný dopad zrealizovaných projektů, patří zejména:

123




administrativní pravidla uplatňovaná pro prokázání realizace projektů



povinnost postupovat v souladu s pravidly pro výběr dodavatelů, resp. podle zákona o veřejných zakázkách



definice způsobilých výdajů



omezené možnosti změn v průběhu realizace projektů

124


Teorie změny

PO 3, OP 3.1 – Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

Aktivity

Výstupy

Výsledky




















125



Rozšíření nabídky nejen v zimní sezóně, ale i zcela mimo sezónu

Návaznost dalších aktivit financovaných z jiných zdrojů

Nedomyšlenost některých projektů


Částečný nesoulad některých podpořených projektů a aktivit s trendy cestovního ruchu mimo podporu






Dopady


Plzeň



Výstupy

Výsledky













Funkční obslužná infrastruktura a sítě Vyšší atraktivita regionu









126









Aktivity

PO 3, OP 3.2 – Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu


Plzeň


Výstupy Modernizovaná informační centra

Zavádění ICT







Výsledky

Dopady










127












Aktivity



Plzeň


Závěry Podle místa realizace spadá do území správního obvodu ORP Plzeň celkem 13 projektů, které získaly dotaci z PO 3 ROP Jihozápad. Tyto projekty, resp. jejich výstupy přinesly nové atraktivity a služby cestovního ruchu, které mají návštěvníci regionu k dispozici. Region ORP Plzeň patří mezi regiony, u kterých došlo v rozmezí let 2007 a 2013 k výraznému nárůstu návštěvnosti, a to celkově i u dílčích skupin domácích a zahraničních hostů. Tento trend je do jisté míry shodný s vývojem ukazatelů cestovního ruchu na úrovni celého Plzeňského kraje, kde ovšem nárůst dosahuje nižší hodnoty. Celkový nárůst počtu příjezdů dosáhl podle indexu změny 153 % v regionu ORP Plzeň a 109 % za celý kraj. Obdobná situace je i u počtu příjezdů českých návštěvníků – 142 % u ORP Plzeň a 108 % na úrovni Plzeňského kraje – stejně jako u zahraničních návštěvníků (index změny 162 % v rámci ORP vs. 111 % v rámci kraje). Ačkoliv došlo poměrně k výraznému nárůstu počtu hostů, průměrná délka pobytu mírně klesla. Celkový význam 13 projektů realizovaných za podpory ROP Jihozápad na rozvoj odvětví cestovního ruchu je tedy patrně pouze dílčí. Je však možné, že bez realizace projektů zaměřených na oblast cestovního ruchu by byl vývoj nepříznivější, neboť odvětví je poměrně silně ovlivňováno vnějšími okolnostmi zcela mimo dosah dopadu podpory z PO 3 ROP Jihozápad. Jak bylo zjištěno při provádění případové studie, velký vliv na vývoj oblasti cestovního ruchu v regionu ORP Plzeň mají externí faktory, které podpora z PO 3 ROP Jihozápad není schopna překonat. Mezi tyto vnější vlivy, které působily na cestovní ruch v regionu ORP Plzeň v intervalu let 2007 až 2013, tedy v hodnoceném období, patří především:



celosvětová hospodářská krize z let 2008–2010



obecné změny preferencí turistů a návštěvníků jak z hlediska destinačních preferencí, tak z hlediska obecného zkracování délky dovolených



počasí a mimořádné přírodní vlivy

Celkový význam projektů, resp. vynaložených prostředků byl však částečně přehlušen externími vlivy, které měly větší dopad i s ohledem na celkový ekonomický rozsah. Míra dosažení dopadu

Dopad Více domácích a zahraničních návštěvníků/turistů v regionu Delší pobyt turistů/návštěvníků v regionu Vyšší podíl šetrných způsobů dopravy Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny Zvýšení atraktivity regionu

128


Míra dosažení dopadu

Dopad Nová pracovní místa

–

Posílení ekonomického významu cestovního ruchu Stabilizace a diverzifikace ekonomiky Zachované kulturní a historické dědictví Efektivnější využití kulturně-historického potenciálu Rozšíření nabídky nejen v zimní sezóně, ale i zcela mimo sezónu Návaznost dalších aktivit financovaných z jiných zdrojů Nedomyšlenost některých projektů Částečný nesoulad některých podpořených projektů a aktivit s trendy cestovního ruchu mimo podporu Zvýšení kvality personálu v oblasti cestovního ruchu Rozvoj doplňkových programů a služeb

Podpora projektů se projevila rozšířením nabídky atraktivit a produktů cestovního ruchu, nezanedbatelný je také dopad spočívající ve zlepšení kvality produktů a služeb cestovního ruchu v regionu. Oproti předpokladům nebylo dosaženo prodloužení průměrné délky pobytu návštěvníků v regionu. Kromě očekávaných dopadů bylo identifikováno také několik dopadů nepředpokládaných. Tyto dopady mají spíše nehmatatelný charakter – např. návaznost dalších aktivit a projektů financovaných z jiných zdrojů mimo ROP Jihozápad.

129


Přílohy Africké a asijské expozice Zoologické a botanické zahrady města Plzně

Výstavba areálu zimního stadionu Plzeň - Košutka

130


REVITALIZACE OBJEKTU FRANTIŠKÁNSKÉHO KLÁŠTERA V PLZNI A ZŘÍZENÍ MUZEA CÍRKEV. UMĚNÍ PLZ. DIECÉZE

131


6.1.2 Správní obvod ORP Klatovy Charakteristika regionu ORP Základní charakteristika Správní obvod Klatovy, který leží v jižní části Plzeňského kraje, patří mezi příhraniční správní obvody. Jihozápadní část území hraničí se Spolkovou republikou Německo, zbývající část sousedí s pěti správními obvody Plzeňského kraje (Domažlice, Přeštice, Nepomuk, Horažďovice a Sušice). Správní obvod zahrnuje 44 obcí, z nichž osm (Janovice nad Úhlavou, Klatovy, Měčín, Nýrsko, Plánice, Švihov, Železná Ruda a Strážov) má statut města. Výměra správního obvodu činí 90 632, tj. 12,0 % z rozlohy kraje. Rozlohou je druhým největším správním obvodem Plzeňského kraje. Území je tvořeno převážně zemědělskou půdou (50,7 %) a lesními pozemky (39,3 %). K 31. 12. 2013 žilo na území správního obvodu 50 598 obyvatel, tj. 8,8 % z celkového počtu obyvatel Plzeňského kraje. Hustota zalidnění představuje 56 obyvatel na 1 km2. V roce 2013 převažoval počet zemřelých nad živě narozenými. Ve správním obvodu se živě narodilo 485 dětí a 542 obyvatel zemřelo. Počet vystěhovalých převažoval nad přistěhovalými. Do správního obvodu Klatovy se přistěhovalo 592 osob a vystěhovalo 688 osob. Na sníženém meziročním počtu obyvatel se tedy podílel nejen záporný přirozený přírůstek, ale i záporné migrační saldo. Průměrný věk dosahoval u mužů 40,4 let a u žen 42,9 let. K 31. 12. 2011 dosáhla míra registrované nezaměstnanosti 8,07 %, oproti roku 2010 klesla o 1,12 procentních bodů. Úřady práce registrovaly 2 143 uchazečů o práci, z toho 13,3 % tvořili uchazeči se zdravotním postižením a 4,9 % absolventi škol. Počet volných pracovních míst se meziročně zvýšil na 281 a na jedno volné pracovní místo připadlo 8 uchazečů o zaměstnání. Na území správního obvodu působilo k 31. 12. 2013 celkem 12 115 ekonomických subjektů, z nichž 79,6 % tvořily fyzické osoby. V odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství podnikalo 9,6 %, v průmyslu 13,2 %, ve stavebnictví 9,6 % a v obchodě, ubytování, stravování a pohostinství 27,0 % subjektů. K významným podnikům na území správního obvodu patří Klatovská nemocnice, a.s., Rodenstock ČR s.r.o. s výrobou brýlových čoček a prodejem brýlových obrub, slunečních brýlí a vybavení pro oční optiky, Key Plastics Janovice s.r.o., člen skupiny Key Plastics dodávající plastové komponenty předním světovým výrobcům automobilů, Holz Schiller s.r.o. vyrábějící dřevěné polotovary pro truhláře, eurohranoly, dveřní profily, PUR výplně pro vchodové dveře a schodišťové dílce, Intertell spol. s r.o. specializující se na vývoj, výrobu a montáž výrobků z plastů a kovů především pro automobilový průmysl, Pekárny a cukrárny Klatovy, a.s. patřící mezi největší producenty pekařských a cukrářských výrobků v Plzeňském kraji, Mlékárna Klatovy a.s. vyrábějící a prodávající mléčné výrobky, tavené, přírodní a salámové sýry, OKULA Nýrsko a.s. zpracovávající plastické hmoty a vyrábějící vstřikovací nástroje a brýlové obruby a Drůbežářský závod Klatovy a.s., který je druhým největším zpracovatelem kuřecího masa a výrobcem uzenin z kuřecího masa v České republice. Na území správního obvodu bylo k 31. 12. 2013 k dispozici 124 hromadných ubytovacích zařízení, která nabízela ubytování v 1 818 pokojích s kapacitou 4 972 lůžek.

132


Výchozí stav v oblasti cestovního ruchu Popis výchozího stavu cestovního ruchu v regionu ORP Klatovy vychází z hodnot relevantních statistických ukazatelů za r. 2007. Ty jsou uvedeny v následující tabulce. Údaje o počtu ekonomických subjektů dle ekonomických činností nejsou za tento rok k dispozici. V rámci Plzeňského kraje patří správní obvod ORP Klatovy mezi nejvýznamnější území z hlediska cestovního ruchu. To vyplývá zejména z koncentrace přírodních a kulturně-historických atraktivit a dalších turistických možností v regionu. Z hlediska vybavenosti regionu ORP Klatovy ubytovacími kapacitami stejně jako jejich návštěvnosti představuje toto území nadprůměrnou část Plzeňského kraje, což úzce souvisí s celkovou atraktivitou regionu pro návštěvníky. Ukazatel

2007


107 142


78 096


29 046


401 121


301 127


99 994


124


1851


5 266


–


–

* Zahrnuje odvětví Ubytování, Stravování a pohostinství, Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení, Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Současný stav v oblasti cestovního ruchu Současný stav v oblasti cestovního ruchu je výsledkem vývoje v minulých letech. Tento vývoj je pomocí vybraných ukazatelů charakterizujících oblast cestovního ruchu na území ORP Klatovy zachycený v následující tabulce. Téměř u všech ukazatelů došlo ve srovnání krajních roků sledovaného období (2007–2013) k poklesu oproti výchozímu stavu. K největšímu propadu došlo u většiny ukazatelů v r. 2010, poté následoval mírný nárůst, který však u většiny parametrů nestačil k dosažení úrovně r. 2007. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán u počtu přenocování, kdy hodnota za r. 2013 představuje pouze cca 71 % počtu přenocování v r. 2007. Na poklesu celkové návštěvnosti regionu se podílí jak pokles počtu domácích návštěvníků, tak pokles počtu zahraničních návštěvníků, přičemž větší vliv má snížení počtu návštěvníků ze zahraničí. Ukazatel

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


107 142

98 311

90 710

79 899

důvěrný

97 961

90 457


78 096

73 766

70 025

63 155

důvěrný

77 943

72 913


29 046

24 545

20 685

16 744

důvěrný

20 018

17 544


401 121

347 686

327 202

273 780

důvěrný

281 523

284 796

Počet přenocování hostů

301 127

263 321

263 408

220 781

důvěrný

228 687

237 492

133


Ukazatel

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


99 994

84 365

63 794

52 999

důvěrný

52 836

47 304


124

123

114

108

114

131

124


1851

1902

1806

1690

1609

1 860

1 818


5 266

5 218

4 864

4 613

4 371

5 068

4 972


–

–

1 116

1 135

1 134

1 129

1 103


–

–

–

597

594

592

555

z ČR

* Zahrnuje odvětví Ubytování, Stravování a pohostinství, Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení, Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Pozn.: V r. 2012 došlo ke změně metodiky vykazování údajů v oblasti cestovního ruchu. Údaje za roky 2012 a 2013 nejsou tedy plně srovnatelné s hodnotami za předchozí roky. Ukončené projekty PO 3 ROP Jihozápad v regionu ORP Přehled projektů Ve správním obvodu ORP Klatovy bylo realizováno celkem 22 projektů v rámci PO 3 ROP Jihozápad (bez zahrnutí projektů, které měly místo realizace v několika regionech ORP). Nejvíce projektů spadalo do oblasti podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Projekty v této oblasti podpory zároveň zahrnují nejvíce vynaložených výdajů i největší objem dotace. V oblasti podpory 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu projekty vykazují největší průměrnou velikost z hlediska způsobilých výdajů i vyčerpané dotace. V oblasti podpory 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu byly podpořeny 3 rozsahem a dotací menší projekty. Podrobný přehled projektů v členění dle oblastí podpory obsahuje následující tabulka. Oblast podpory 3.1

Oblast podpory 3.2

Oblast podpory 3.3

Počet projektů

15

4

3

Objem ZV v Kč

120 953 198

61 617 291

9 352 630

Objem dotace v Kč

86 521 656

52 669 136

3 407 868

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Co se týče členění realizovaných projektů podle typu aktivity, která představovala hlavní náplň projektu, jsou jednotlivé kategorie v podstatě vyrovnané z hlediska počtu zastoupených projektů s výjimkou aktivity Lázeňství, wellness a kongresová centra, kam nespadá žádný z projektů realizovaných na území regionu ORP Klatovy. Podle objemu způsobilých výdajů a objemu dotace je nejvýznamnější kategorie Památky – projekty zaměřené na tuto aktivitu jsou zpravidla finančně náročné. Detailní informace o rozdělení projektů dle typu aktivity jsou uvedeny v následující tabulce.

134



Cyklostezky


Ubytovací kapacity



Památky

Propagace

Celkem

4

4

4

0

3

4

3

22

21 872 284

32 441 810

44 079 951

0

22 559 153

61 617 291

9 352 630

191 923 120

18 454 363

24 150 497

25 229 313

0

18 687 482

52 669 136

3 407 868

142 598 660

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Na základě ukončených projektů na území ORP Klatovy bylo dosaženo hodnot monitorovacích indikátorů, jejichž přehled je uveden v následující tabulce. Jedná se o monitorovací indikátory vztažené k výstupům projektů. Monitorovací indikátor

Hodnota


3,33 km

Délka nově vybudovaných stezek pouze pro hippo a pěší

1,09 km


3


6


5

Počet zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení

1


95


4


7590 m


2

Počet pořízeného vybavení - nové využití památkově chráněných objektů

22


3


1

Počet nových vytvořených služeb na podporu cestovního ruchu

1

Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro CR

5


1


1

2

Na území správního obvodu ORP Klatovy byly realizovány 4 projekty s výší dotace více než 10 mil. Kč. Jednalo se o tyto akce:



Penzion Dominik – projekt s největším objemem celkových výdajů projektu realizovaný v Železné Rudě



Cyklostezky a cyklistické trasy na území Železné Rudy – nejvýznamnější projekt zaměřený na infrastrukturu pro cykloturisty

135




Revitalizace kulturní památky zámku Bystřice nad Úhlavou – projekt s největším objemem dotace



Klatovské katakomby 2010 – druhý projekt zaměřený na revitalizaci památek, který překročil hranici dotace ve výši 10 mil. Kč

136


Mapa projektů

137


Vyhodnocení vlivu projektů Očekávané efekty projektů Očekávané efekty realizovaných projektů na vývoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji, resp. v tomto konkrétním případě ve správním obvodu ORP Klatovy, vyplývají z několika faktorů:










Více domácích a zahraničních návštěvníků/turistů v regionu – k posouzení tohoto očekávaného dopadu je využito srovnání statistických údajů o počtu příjezdů návštěvníků za r. 2007 a 2013. Ve správním obvodu ORP Klatovy došlo k celkovému snížení počtu návštěvníků – v r. 2013 přijelo do regionu pouze 84 % návštěvníků z celkového počtu v r. 2007. Na tomto poklesu se projevil nižší počet návštěvníků z Česka, ale ještě více výrazně menší počet příjezdů návštěvníků ze zahraničí (v r. 2013 pouze 60 % oproti počtu v r. 2007). Předpokládané zvýšení počtu domácích a zahraničních návštěvníků v regionu tedy nenastalo.



Delší pobyt turistů/návštěvníků v regionu – délka pobytu se zjišťuje na základě počtu příjezdů hostů do regionu a počtu jejich přenocování. Ve správním obvodu ORP Klatovy byla průměrná délka pobytu v r. 2007 na úrovni 3,74 dne a v r. 2013 již dosahovala pouze 3,14 dne. Index změny tak dosahuje 84 %. Ke zkrácení doby pobytu došlo jak u návštěvníků z ČR, tak u návštěvníků zahraničních, kde bylo zkrácení ještě výraznější – z 3,44 dnů na 2,69 dnů, což odpovídá indexu změny 78 %. Očekávaný dopad v podobě prodloužení délky pobytu nebyl tedy potvrzen.



Vyšší podíl šetrných způsobů dopravy – projekty zrealizované v rámci správního obvodu ORP Klatovy vytvořily celkem 3,33 km nových cyklostezek a cyklotras a 1,09 km nových stezek pro pěší a hippo. Jejich využívání vede ke zvýšení podílu cyklistické a pěší dopravy, které jsou šetrné vůči životnímu prostředí.



Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu – k provázání přispělo vytvoření nové dopravní infrastruktury (cyklostezek, stezek pro pěší), jejichž realizace byla lokalizována v okolí turisticky atraktivních lokalit a míst. Atraktivity cestovního ruchu v rámci regionu byly dále propojeny na bázi marketingové. K dosažení tohoto dopadu tedy částečně napomohly také projekty realizované v oblasti podpory 3.3 – v rámci regionu ORP Klatovy byly ukončeny 3 projekty zaměřené na propagaci, další projekty tohoto typu byly potom nadregionálního významu (byly realizovány na území více správních obvodů ORP včetně Klatov).

138




Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny – výstupem ukončených projektů PO 3 ROP Jihozápad v regionu bylo 5 nových a 1 zrekonstruované sportovně-rekreační zařízení, 4 nová nebo zrekonstruovaná zařízení kulturní vybavenosti, rekonstrukce 3 památkových objektů a vznik 3,33 km nových cyklostezek a cyklotras a 1,09 km nových stezek pro hippo a pěší. Řada realizovaných projektů byla zaměřena právě na zimní sezónu (např. investice do skiareálů na Šumavě, kulturní zařízení využívaná celoročně).



Zvýšení atraktivity regionu – tento dopad je možné hodnotit na základě nabídky turistických aktivit a infrastruktury na území ORP Klatovy. Rozšíření nabídky je popsáno v předchozím bodě. Současně podpořené projekty vedly ke zvýšení kvality nabízených služeb a atraktivit, což společně s širší nabídkou komplexně posiluje atraktivitu regionu z hlediska cestovního ruchu. Celkově lze tedy říci, že ke zvýšení atraktivity regionu pro návštěvníky došlo.



Nová pracovní místa – v souvislosti s poskytnutím prostředků z PO 3 ROP Jihozápad byl očekáván dopad na zaměstnanost v odvětvích, která mají přímý vztah k oblasti cestovního ruchu. Potřebné údaje o počtu pracovních míst v jednotlivých odvětvích však nejsou dostupné na úrovni správních obvodů ORP, proto není možné tento očekávaný dopad adekvátně vyhodnotit.



Posílení ekonomického významu cestovního ruchu – hodnocení ekonomického významu cestovního ruchu je založeno primárně na vývoji počtu ekonomických subjektů s hlavní činností v některém z odvětví CZ-NACE s vazbou na oblast cestovního ruchu. V regionu ORP Klatovy nedošlo k žádné výrazné změně počtu takových ekonomických subjektů mezi lety 2007 a 2013. Celkový počet registrovaných subjektů zůstal prakticky shodný (index změny 2013/2007 dosahuje 99 %), u subjektů, u kterých je prokázána ekonomická aktivita, došlo k mírnému poklesu počtu (index změny = 93 %). K posílení významu odvětví cestovního ruchu na ekonomiku regionu ORP Klatovy z hlediska počtu podnikajících subjektů ve sledovaném období 2007/2013 nedošlo.



Stabilizace a diverzifikace ekonomiky – komentář k tomuto dopadu je obdobný jako u předchozího bodu. K žádnému výraznému posunu ve sledovaných odvětvích ekonomické činnosti nedošlo.



Zachované kulturní a historické dědictví – součástí kulturního a historického dědictví jsou především nemovité a movité památky, na jejichž rekonstrukci a využití byla zaměřena jedna z oblastí podpory PO 3 ROP Jihozápad. Výstupy projektů v této oblasti podpory mají přímý vliv na dosažení tohoto dopadu. Ukončené projekty na území správního obvodu ORP Klatovy přinesly rekonstrukci 3 památkových objektů a zrestaurování 1 movité kulturní památky. Tyto výstupy přispívají k zachování dotčeného kulturního a historického dědictví pro budoucí generace.



Efektivnější využití kulturně-historického potenciálu – realizace projektů zaměřených na kulturní a historické památky vedla ke zpřístupnění některých objektů, které byly pro veřejnost zatím uzavřené nebo přístupné pouze částečně. Projekty byly zaměřeny na nové funkce řešených objektů s cílem jejich využití různorodé skupiny návštěvníků.

139


Neočekávané dopady projektů V rámci detailní analýzy vybraných regionů ORP pro zpracování případových studií identifikoval zpracovatel na základě získaných informací několik dopadů, které nebyly původně předpokládány a jejich dosažení nebylo cílem, na který by bylo vynakládáno úsilí v rámci projektů. Z velké části se jedná o „měkké“ dopady v oblasti zlepšení prostředí (v nejširším slova smyslu) a „atmosféry“ v regionu.



Návaznost podpory z ROP Jihozápad na aktivity podpořené v předchozích obdobích, včetně období předvstupního – v regionu ORP Klatovy byla řada projektů zaměřená na cestovní ruch realizována již v předchozích obdobích (období 2004–2006 a období před vstupem Česka do EU s podporou s fondu Phare). Projekty realizované s podporou prostřednictvím PO 3 ROP Jihozápad na dříve realizované aktivity navazují a doplňují jejich výstupy o další prvky.



Uchování historické hodnoty rekonstruovaných objektů – realizace projektů zaměřených a obnovu a záchranu památek je důležitá pro zachování historických hodnot jako součásti historického dědictví regionu, případně národa. Je však pravděpodobné, že tyto aktivity by byly prováděny i bez podpory z ROP Jihozápad prostřednictvím jiných finančních zdrojů.



Zachování historicky cenných objektů pro budoucí návštěvníky regionu – „objekty s historickou hodnotou mají velký význam pro region jako takový. Kromě toho, že rekonstrukce historicky cenných objektů může přilákat nové návštěvníky, zůstávají tyto objekty zachovány pro budoucí návštěvníky, a jsou tak předpokladem pro návštěvnost regionu v budoucnu.“



Vyšší využitelnost pro vzdělávání návštěvníků – projekty zaměřené na rekonstrukci památek a především na jejich využití v podobě tvorby nových expozic mají další dopad, kdy „turisté se při návštěvě opravených památek, nových muzeí apod. vzdělávají, což je důležité hlavně u rodin s dětmi.“



Synergie různých typů aktivit cestovního ruchu v území – na základě šetření přímo v regionu a rozhovorů s místními aktéry byla identifikována vyšší úroveň dopadu na rozvoj cestovního ruchu a jeho významu v případě, kdy na relativně malém území dojde k realizaci několika projektů s odlišným zaměřením z hlediska zahrnutých aktivit cestovního ruchu. Takový soubor různých nových atraktivit a dalších nabízených služeb může skutečně vést k nalákání nových návštěvníků a prodloužení jejich pobytu v regionu.



Částečná nepřipravenost navazujících infrastruktur na nárůst cestovního ruchu v exponovaných lokalitách – podle informací získaných na lokální úrovni docházelo v návaznosti na realizaci některých projektů k situacím, kdy „turisté neměli kde zaparkovat, kde se najíst“. Byl tedy identifikován negativní dopad realizovaných projektů v podobě vysoké zátěže v lokalitách, které na nárůst návštěvnosti nebyly připravené. Tento dopad měl ovšem spíše dočasný charakter.



Částečná konkurence podpořených aktivit obdobného charakteru v menších územích – opačným efektem oproti synergii různě zaměřených podpořených projektů je situace, kdy na relativně malém území dojde ke vzniku obdobných typů zařízení cestovního ruchu. Tyto nové

140


atraktivity si mohou spíše konkurovat, kdy si návštěvník vybere pro návštěvu pouze jedno z nich, místo aby využil všechny nové výstupy projektů a prodloužil svůj pobyt v regionu.

Kromě zmiňovaných neočekávaných dopadů měla realizace projektů v rámci PO 3 ROP Jihozápad také další vliv na aktéry i na region obecně. Realizátoři projektů se museli přizpůsobit pravidlům a postupům, které jsou nedílnou součástí dotačního programu a vyplývají ze skutečnosti, že se jedná o podporu poskytovanou z veřejných zdrojů. Z provedených rozhovorů a šetření v terénu vyplynulo několik faktorů, které měly vliv na průběh realizace projektů a na jejich výsledné dopady. Jedná se zejména o:



rozsáhlá a relativně komplikovaná administrativa ve všech fázích realizace projektů






striktní pravidla pro uznání výdajů za způsobilé



malá flexibilita pro provádění změn v průběhu realizace projektů

141


Teorie změny


Aktivity

Výstupy

Výsledky













Zvýšení atraktivity regionu Rozšířená nabídka poskytovaných služeb Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny


Vyšší kvalita a úroveň zařízení a poskytovaných služeb Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu








Dopady

142

Návaznost podpory z ROP na předchozích období

Uchování historické hodnoty objektů Zachování historických objektů pro budoucí návštěvnost

Vyšší využitelnost pro vzdělávání návštěvníků Synergie různých typů aktivit cestovního ruchu v území

Částečná konkurence podpořených aktivit obdobného charakteru v menších územích Částečná nepřipravenost navazujících infrastruktur na nárůst cestovního ruchu v exponovaných lokalitách


Klatovy



Výstupy

Výsledky












Vyšší nabídka atraktivit cestovního ruchu Efektivnější využití kulturně-historického potenciálu

Funkční obslužná infrastruktura a sítě Lepší znalost turistů/návštěvníků atraktivit regionu










143




Částečná konkurence podpořených aktivit obdobného charakteru v menších územích Částečná nepřipravenost navazujících infrastruktur na nárůst cestovního ruchu v exponovaných lokalitách


Aktivity



Klatovy



Zavádění ICT







Výsledky













144




Stabilizace a diverzifikace ekonomiky Částečná konkurence podpořených aktivit obdobného charakteru v menších územích Částečná nepřipravenost navazujících infrastruktur na nárůst cestovního ruchu v exponovaných lokalitách


Aktivity



Klatovy


Závěry Na území správního obvodu ORP Klatovy bylo realizováno celkem 22 projektů, které byly podpořeny v rámci PO 3 ROP Jihozápad. Tyto projekty, resp. jejich výstupy přinesly nové atraktivity a služby cestovního ruchu, které mají návštěvníci regionu k dispozici. Správní obvod ORP Klatovy zaznamenal pokles prakticky ve všech ukazatelích, které popisují vývoj odvětví cestovního ruchu. To je v rozporu s vývojem, který byl zaznamenán na úrovni nadřazeného správního území, kterým je v tomto případě Plzeňský kraj. Zatímco v regionu ORP Klatovy došlo mezi lety 2007 a 2013 k poklesu počtu příjezdů hostů (celkový index změny 84 %, u domácích hostů 93 %, u zahraničních hostů 60 %), Plzeňský kraj celkově zaznamenal zvýšení počtu návštěvníků (109 % celkově, z toho 119 % v kategorii hostů z ČR a 111 % u zahraničních hostů). U průměrné délky pobytu není rozdíl území ORP Klatovy a Plzeňského kraje tak výrazný, Klatovsko přesto dosahuje podprůměrných hodnot. I přes realizaci 22 projektů v oblasti cestovního ruchu v rámci ROP Jihozápad nebylo ve správním obvodu dosaženo přínosu v podobě navýšení počtu příjezdů hostů a prodloužení délky jejich pobytu. Je však možné, že bez realizace podpořených projektů by byl vývoj ještě nepříznivější. Jak bylo zjištěno při provádění případové studie, velký vliv na vývoj oblasti cestovního ruchu v regionu ORP Klatovy mají externí faktory, které ovlivňují výsledky a dopady podpory z PO 3 ROP Jihozápad. Mezi tyto vnější vlivy, které působily na cestovní ruch na Písecku v intervalu let 2007 až 2013, tedy v hodnoceném období, patří především:






obecné změny preferencí turistů a návštěvníků jak z hlediska destinačních preferencí, tak i z hlediska obecného zkracování délky dovolených



omezení povinných školních lyžařských kurzů




Celkový význam projektů, resp. vynaložených prostředků byl však částečně přehlušen externími vlivy, které měly větší dopad i s ohledem na celkový ekonomický rozsah. Míra dosažení dopadu

Dopad Více domácích a zahraničních návštěvníků/turistů v regionu Delší pobyt turistů/návštěvníků v regionu Vyšší podíl šetrných způsobů dopravy Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny Zvýšení atraktivity regionu

145



Dopad Nová pracovní místa

–

Posílení ekonomického významu cestovního ruchu Stabilizace a diverzifikace ekonomiky Zachované kulturní a historické dědictví Efektivnější využití kulturně-historického potenciálu Návaznost podpory z ROP Jihozápad na aktivity podpořené v předchozích obdobích, včetně období předvstupního Uchování historické hodnoty rekonstruovaných objektů Zachování historicky cenných objektů pro budoucí návštěvníky regionu Vyšší využitelnost pro vzdělávání návštěvníků Synergie různých typů aktivit cestovního ruchu v území Částečná nepřipravenost navazujících infrastruktur na nárůst cestovního ruchu v exponovaných lokalitách Částečná konkurence podpořených aktivit obdobného charakteru v menších územích

Podpora projektů se projevila rozšířením nabídky atraktivit a produktů cestovního ruchu, nezanedbatelný je také dopad spočívající ve zlepšení kvality produktů a služeb cestovního ruchu v regionu. Oproti předpokladům nebylo dosaženo zvýšení počtu příjezdů hostů ani zvýšení průměrné délky pobytu návštěvníků v regionu. Kromě očekávaných dopadů bylo identifikováno také několik dopadů nepředpokládaných. Tyto dopady mají spíše nehmatatelný charakter – např. lepší spolupráce různých aktérů v regionu nebo synergický a multiplikační efekt s dalšími aktivitami financovanými z jiných zdrojů mimo ROP Jihozápad.

146


Přílohy Cyklostezky a cyklistické trasy na území Železné Rudy

147


Revitalizace kulturní památky zámku Bystřice nad Úhlavou

Klatovské katakomby 2010

148


6.1.3 Správní obvod ORP Písek Charakteristika regionu ORP Základní charakteristika Správní obvod Písek, který leží na severu Jihočeského kraje, sousedí s šesti správními obvody kraje (Blatná, Strakonice, Vodňany, České Budějovice, Týn nad Vltavou a Milevsko) a s jedním správním obvodem ve Středočeském kraji (Příbram). Správní obvod je dle rozlohy šestým největším v kraji, rozkládá se na 74 169 ha a činí tak 7,4 % z území celého kraje. Z celkové výměry tvoří zemědělská půda 53,6 % a lesní 34,3 %. Podle hustoty 70,1 obyvatel na 1 km2 je třetím nejvíce zalidněným správním obvodem kraje. Na území najdeme 49 obcí, z nichž čtyři (Písek, Protivín, Mirotice a Mirovice) zastávají funkci pověřeného obecního úřadu. K 31. 12. 2013 žilo na území správního obvodu Písek 52 018 obyvatel, tj. 8,2 % z celkového počtu obyvatel kraje. V roce 2013 převažoval počet zemřelých nad živě narozenými. Ve správním obvodu se živě narodilo 479 dětí a 594 obyvatel zemřelo. Do správního obvodu Písek se přistěhovalo 889 osob a vystěhovalo 734 osob. Průměrný věk dosahoval 42,3 let. K 31. 12. 2011 dosáhla míra registrované nezaměstnanosti 7,31 %, oproti roku 2010 se snížila o 1,30 procentních bodů. Úřady práce evidovaly 2 355 uchazečů o práci. Počet volných pracovních míst dosahoval hodnoty 143 pracovních míst. Na 1 volné pracovní místo připadlo 16,5 uchazečů o zaměstnání. Na území správního obvodu působilo k 31. 12. 2013 celkem 12 713 ekonomických subjektů, z nichž 80,6 % tvořily fyzické osoby. V odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství podnikalo 6,5 %, v průmyslu 11,2 %, ve stavebnictví 12,7 % a v obchodě, ubytování, stravování a pohostinství 18,9 % subjektů. K významným firmám na území správního obvodu patří především firmy působící v průmyslové zóně Písek-sever, která je největší v Jihočeském kraji. Jedná se o firmy Faurecia Components s.r.o. (vyrábí autosoučástky, např. sedačky či výfuky), AISIN Europe Manufacturing Czech s.r.o. (vyrábí součástky a nástroje), S.n.o.p. cz a. s. Písek, Amtek s. r. o., Heyco Werk, KUNSTSTOFF FRÖHLICH GmbH o.s. CZ, I.n.p. Písek, s.r.o., SMOZ IMMO, s.r.o. (kovovýroba), CSS SPEDITION s.r.o., BROTEX Z&J s.r.o. (textilní průmysl), ČESKÉ A MORAVSKÉ OBALOVNY s.r.o., STRABAG a.s., a Grosshauser Invest. Na území správního obvodu bylo k 31. 12. 2013 k dispozici 78 hromadných ubytovacích zařízení, které nabízelo ubytování v 1 726 pokojích s kapacitou 5 219 lůžek. Výchozí stav v oblasti cestovního ruchu Popis výchozího stavu cestovního ruchu v regionu ORP Písek vychází z hodnot relevantních statistických ukazatelů za r. 2007. Ty jsou uvedeny v následující tabulce. Údaje o počtu ekonomických subjektů dle ekonomických činností nejsou za tento rok k dispozici. V rámci Jihočeského kraje nepředstavuje správní obvod ORP Písek nejvýznamnější území z hlediska cestovního ruchu. To vyplývá zejména z existence tradičních a světoznámých turistických destinací na území Jihočeského kraje. Zároveň však území ve správě ORP Písek nepatří mezi nejméně vyhledávané regiony – v rámci Jihočeského kraje je řada správních obvodů na úrovni ORP z hlediska významnosti CR až za Píseckem.

149


Vybavenost regionu ORP Písek ubytovacími kapacitami stejně jako jejich návštěvnost má tedy základ v nižší atraktivitě správního obvodu. Ukazatel

2007


51 660


36 630


15 030


173 358


132 111


41 247


61


1434


4 409


–


–

* Zahrnuje odvětví Ubytování, Stravování a pohostinství, Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení, Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Současný stav v oblasti cestovního ruchu Vývoj vybraných ukazatelů charakterizujících oblast cestovního ruchu na území ORP Písek, který vedl k současnému stavu, je patrný z následující tabulky. Téměř u všech ukazatelů došlo ve srovnání krajních roků sledovaného období (2007–2013) k nárůstu oproti výchozímu stavu. Nejvyšších hodnot však bylo u některých ukazatelů dosaženo v letech uvnitř hodnoceného intervalu. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán u parametrů ubytovacích kapacit (hodnota r. 2013 představuje 118 % až 127 % hodnoty r. 2007). Tomuto nárůstu však neodpovídá nárůst návštěvnosti regionu a počtu přenocování (112 %, resp. 104 % oproti roku 2007). Zároveň je nárůst celkového počtu příjezdů a přenocování způsoben zvýšením počtu tuzemských návštěvníků, hostů ze zahraničí naopak přijíždí méně oproti výchozímu stavu v r. 2007. Ukazatel

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


51 660

52 670

46 127

47 142

55 812

60 562

58 282


36 630

38 991

35 866

37 213

44 519

47 631

46 010


15 030

13 679

10 261

9 929

11 293

12 931

12 272


173 358

162 921

159 831

173 087

196 499

214 005

179 720


132 111

128 075

133 503

148 965

169 281

182 129

150 353


41 247

34 846

26 328

24 122

27 218

31 876

29 367


61

61

59

65

60

75

78


1434

1433

1423

1543

1571

1 768

1 726


4 409

4 415

4 367

4 613

4 622

5 176

5 219

–

–

1 103

1 116

1 091

1 074

1 055

Počet registrovaných ek.

150


Ukazatel

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

–

–

–

538

575

571

532

subjektů v odvětvích CR* Počet aktivních ek. subjektů v odvětvích CR*

* Zahrnuje odvětví Ubytování, Stravování a pohostinství, Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení, Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Pozn.: V r. 2012 došlo ke změně metodiky vykazování údajů v oblasti cestovního ruchu. Údaje za roky 2012 a 2013 nejsou tedy plně srovnatelné s hodnotami za předchozí roky. Ukončené projekty PO 3 ROP Jihozápad v regionu ORP Přehled projektů Do správního obvodu ORP Písek spadá svým místem realizace 9 projektů v rámci PO 3 ROP Jihozápad. Z 3 oblastí podpory této prioritní osy jsou zastoupeny první dvě. Z oblasti podpory 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu je pro ORP Písek relevantní pouze 1 projekt, který měl dopad i na sousední ORP Vodňany, a proto není z důvodu jednotné metodologie v následujících tabulkách uveden. První dvě oblasti podpory jsou zastoupeny relativně srovnatelně z hlediska počtu projektů, dle finančních ukazatelů (objem způsobilých výdajů a objem dotace) potom převažuje oblast podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Přesné údaje shrnuje níže uvedená tabulka. Oblast podpory 3.1

Oblast podpory 3.2

Oblast podpory 3.3

Počet projektů

5

4

0

Objem ZV v Kč

74 800 968

43 460 994

0

Objem dotace v Kč

53 565 943

40 049 005

0

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Typy aktivit jsou zastoupeny rovnoměrně po jednom projektu, pouze v kategorii Památky se objevují 4 projekty. Tomu odpovídá i největší význam tohoto typu z hlediska objemu způsobilých výdajů a dotace. Ze vzájemného porovnání jednotlivých projektů je zřejmé, že nejmenší byl projekt zaměřený na Ubytovací kapacity. Naopak absolutně nejvyšší objem výdajů i dotace na projekt vykazuje kategorie Muzea a kulturní vybavenost.


Cyklostezky


Ubytovací kapacity



Památky

Propagace

Celkem

1

1

1

1

1

4

0

9

8 479 120

11 420 061

3 744 093

15 407 334

35 750 359

43 460 994

0

118 261 962

6 268 289

6 372 174

1 721 080

8 624 295

30 580 104

40 049 005

0

93 614 948

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP

151


Na základě ukončených projektů na území ORP Písek bylo dosaženo hodnot monitorovacích indikátorů, jejichž přehled je uveden v následující tabulce. Jedná se o monitorovací indikátory vztažené k výstupům projektů. Monitorovací indikátor

Hodnota


1,63 km


1


2


1

Počet zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení

1

Poč. nových a zrekonstruovaných zařízení pro kongresový CR celkem

1


51


1

Počet zařízení pro lázeňské/ozdravné pobyty

1


6885 m


3

Počet komplexních úprav infrastruktury-památkově chráněná území

3


3


1

2

Mezi ukončenými projekty je možné jako nejvýznamnější hodnotit ty s výší dotace více než 10 mil. Kč. Na území ORP Písek jsou takové projekty dva, a to:



Rekonstrukce hospodářského stavení na krokodýlí farmu – jediný zástupce aktivity Muzea a kulturní vybavenost, který je absolutně největším projektem dosud realizovaným na území správního obvodu ORP Písek



Písek – Regenerace centrální zóny Bakaláře – projekt z kategorie Památky s dotací více než 27 mil. Kč

152


Mapa projektů

153


Vyhodnocení vlivu projektů Očekávané efekty projektů Očekávané efekty realizovaných projektů na vývoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji, resp. v tomto konkrétním případě ve správním obvodu ORP Písek, vyplývají z několika faktorů:










Více domácích a zahraničních návštěvníků/turistů v regionu – tento dopad je možné posoudit na základě srovnání statistických údajů o počtu příjezdů návštěvníků za r. 2007 a 2013. Ve správním obvodu ORP Písek došlo k nárůstu počtu návštěvníků na 113 % hodnoty r. 2007. Při podrobnějším pohledu v členění na tuzemské a zahraniční návštěvníky je však zřejmé, že k nárůstu počtu příjezdů došlo jen u hostů z ČR, zatímco u zahraničních hostů došlo k poklesu počtu příjezdů (v r. 2013 dosahoval 82 % hodnoty roku 2007). Tohoto dopadu bylo tedy celkově dosaženo (celkový počet příjezdů se zvýšil), nedošlo však ke zvýšení počtu zahraničních návštěvníků/turistů v regionu.



Delší pobyt turistů/návštěvníků v regionu – ve statistikách cestovního ruchu je evidován počet přenocování hostů. Pokud tento údaj vztáhneme k počtu návštěvníků/turistů v regionu, můžeme vyhodnotit délku pobytu. Mezi lety 2007 a 2013 došlo ke krácení z 3,35 dnů na 3,08 dnů. Index změny tak dosahuje 92 %. Ke zkrácení doby pobytu došlo jak u návštěvníků z ČR, tak i u návštěvníků zahraničních. Tento očekávaný dopad nebyl potvrzen.



Vyšší podíl šetrných způsobů dopravy – na území regionu ORP Písek bylo dokončeno 1,63 km nových cyklostezek a cyklotras. Jejich využívání vede ke zvýšení podílu cyklistické dopravy, která patří mezi ekologicky šetrnější způsoby dopravy.



Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu – k provázání atraktivit cestovního ruchu v rámci regionu došlo částečným způsobem a spíše v „nefyzickém“ smyslu. K provázání atraktivit napomohly především projekty realizované v oblasti podpory 3.3, tedy projekty zaměřené na propagaci a tvorbu produktů cestovního ruchu. Pro území ORP Písek byl však relevantní pouze jeden takový projekt (ten byl navíc na území ORP Písek realizován pouze z části, místem realizace je i sousední region ORP Vodňany).



Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny – v rámci ukončených projektů PO 3 ROP Jihozápad došlo v období 2007 až 2013 v regionu ORP Písek ke vzniku či rekonstrukci 2 sportovně-rekreačních zařízení, 1 zařízení pro kongresový cestovní ruch, 1 zařízení kulturní vybavenosti, 1 zařízení pro lázeňské/ozdravné pobyty, rekonstrukci

154


3 památkových objektů a vzniku 1,63 km nových cyklostezek a cyklotras. Řada z realizovaných projektů byla zaměřena právě na období mimo letní turistickou sezónu (např. lezecké centrum nebo rekonstrukce historických památek, které jsou přístupné celoročně).



Zvýšení atraktivity regionu – tento dopad je možné hodnotit na základě nabídky turistických aktivit a infrastruktury na území ORP Písek. Rozšíření nabídky je popsáno v předchozím bodě. Současně se vývoj oblasti cestovního ruchu dotkl kvality nabízených služeb a atraktivit, kde došlo k významnému zlepšení. Celkově lze tedy říci, že ke zvýšení atraktivity regionu pro návštěvníky došlo.



Nová pracovní místa – byl očekáván dopad na počet pracovních míst v odvětvích, která mají přímý vztah k oblasti cestovního ruchu. Potřebné údaje však nejsou dostupné na úrovni správních obvodů ORP, proto není možné tento očekávaný dopad adekvátně vyhodnotit.



Posílení ekonomického významu cestovního ruchu – pro hodnocení tohoto dopadu je použit ukazatel počtu ekonomických subjektů s hlavní činností v některém z odvětví CZ-NACE s vazbou na oblast cestovního ruchu. V regionu ORP Písek zůstal počet takových ekonomických subjektů v r. 2013 víceméně na úrovni r. 2007, a to jak u celkového počtu registrovaných subjektů (index změny 2013/2007 dosahuje 96 %), tak u subjektů, u kterých je prokázána ekonomická aktivita (index změny = 99 %). K navýšení počtu relevantních subjektů ve sledovaném období 2007–2013 nedošlo.



Stabilizace a diverzifikace ekonomiky – stanovisko k tomuto dopadu je obdobné jako u předchozího bodu. K žádnému výraznému posunu ve sledovaných odvětvích ekonomické činnosti nedošlo.



Zachované kulturní a historické dědictví – dosažení tohoto dopadu lze prokázat prostřednictvím hodnot monitorovacích indikátorů výstupů projektů zrealizovaných na území správního obvodu ORP Písek. Ukončené projekty přinesly rekonstrukci 3 památkových objektů a zrestaurování 1 movité kulturní památky. Tyto výstupy přispívají k zachování dotčeného kulturního a historického dědictví pro budoucí generace.



Efektivnější využití kulturně-historického potenciálu – realizace projektů zaměřených na kulturní a historické památky vedla ke zpřístupnění některých dosud nepřístupných objektů. Projekty byly zaměřeny na nové funkce řešených objektů s cílem jejich využití pro co nejširší spektrum uživatelů.

Neočekávané dopady projektů V rámci detailní analýzy vybraných regionů ORP pro zpracování případových studií bylo zpracovatelem na základě získaných informací identifikováno několik dopadů, které nebyly původně předpokládány a nebylo o ně vlastně ani usilováno. Z velké části se jedná o „měkké“ dopady v oblasti zlepšení prostředí (v nejširším slova smyslu) a „atmosféry“ v regionu.



Synergie s dalšími projekty i jinými OP – dle zjištění zpracovatele a konkrétní situace v regionu došlo k synergii projektů podpořených z PO 3 ROP Jihozápad s dalšími akcemi financovanými s jinými zdroji. Např. se jedná o projekty realizované v rámci přeshraniční spolupráce Cíle 3 v návaznosti na investiční projekty ROP Jihozápad. Dalším uváděným

155


příkladem je komplexní řešení oblasti Orlické nádrže (revitalizace financovaná z OPŽP, která spolupůsobí s projektem zaměřeným na ubytovací kapacity podpořený z ROP pro celkové zatraktivnění oblasti pro turisty).



Vyšší bezpečnost – jedná se o dopad, který byl zmiňován v několika provedených rozhovorech. Rekonstrukce kulturních památek, které byly často v havarijním stavu, vedla ke zvýšení bezpečnosti návštěvníků.



Realizace návazných aktivit již bez podpory z ROP JZ – v regionu byla zaznamenána situace, kdy v návaznosti na projekty podpořené z PO 3 ROP Jihozápad byly realizovány další projekty a akce, které již podpořeny nebyly. Konkrétně např. nové lezecké centrum v Písku „představovalo první projekt realizovaný v hale společnosti Jitex. Sportovní zaměření bylo rozšířeno dalšími akcemi, kdy v areálu vznikly tenisové a volejbalové kurty, fitness centrum. Tyto aktivity pomohly celému brownfieldu továrny Jitex.“ Na projekt rekonstrukce části historického centra města Písek zase navázalo pořádání farmářských a dalších trhů, které město dále zatraktivňují pro návštěvníky.



Vyšší návštěvnost u některých podpořených projektů, než byla očekávaná – v rámci rozhovorů vyplynulo, že u některých projektů došlo k neočekávanému dopadu v podobě nečekaně vysokého nárůstu počtu návštěvníků – „nečekali jsme, že otevření věže Děkanského kostela bude takovou atrakcí. Návštěvníků je opravdu hodně.“



Více uživatelů nových atraktivit/služeb z řad místních obyvatel – realizované projekty měly dopad nejen na oblast cestovního ruchu. Uživateli nových zařízení a nových služeb jsou obyvatelé v místě realizace, případně obyvatelé regionu. U některých projektů (např. v oblasti sportovně-rekreačních zařízení) je podíl místních uživatelů poměrně výrazný.



Intenzivnější spolupráce různých aktérů v rámci regionu – v rámci strukturovaných hloubkových rozhovorů s relevantními subjekty v regionu bylo několikrát zmiňováno, že realizace projektů (i ve fázi jejich přípravy) napomohla ke zlepšení komunikace a spolupráce různých subjektů napříč sektory, odvětvími a zaměřením. Řada projektů realizovaných soukromými subjekty byla podpořena ze strany subjektů veřejné správy, naopak projekty veřejného sektoru byly v některých případech realizovány ve spolupráci s neziskovým sektorem, případně byly doplněny aktivitami komerčního charakteru, což umocnilo efekt realizovaných projektů a celkovou spolupráci různých aktérů v regionu.

Kromě zmiňovaných neočekávaných dopadů měla realizace projektů v rámci PO 3 ROP Jihozápad také další vliv na aktéry i na region obecně. Tento vliv z velké části souvisí s pravidly a postupy danými dotačním programem a tím, že se jedná o podporu z veřejných zdrojů. Z provedených rozhovorů a šetření v terénu vyplynulo několik okolností, které měly vliv na průběh realizace projektů a na jejich výsledné dopady. Jedná se zejména o:



administrativní náležitosti nezbytné pro prokázání realizace projektů




156




definice způsobilých výdajů



omezené možnosti změn v průběhu realizace projektů

157


Teorie změny


Aktivity

Výstupy

Výsledky








Upravená prostranství v lázeňských komplexech Rekonstruovaná a/nebo nová zařízení pro kongresovou turistiku Nová a/nebo opravená sportovně-rekreační zařízení Nová a/nebo opravená kulturní zařízení

Rekonstruovaná a/nebo nová ubytovací zařízení Nová a/nebo rekonstruovaná lůžka

Dopady Vyšší podíl šetrných způsobů dopravy Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu

Usměrnění návštěvníků v prostorách zařízení nebo v krajině










Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu Neočekávané dopady pozitivní

Písek

158

Synergie s dalšími projekty i jinými OP


Vyšší bezpečnost Realizace návazných aktivit již bez podpory z ROP

Více uživatelů nových atraktivit/služeb z řad místních obyvatel

Vyšší návštěvnost u některých podpořených projektů, než byla očekávaná

Intenzivnější spolupráce různých aktérů v rámci regionu



Aktivity


PO 3, OP 3.2 – Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu Výstupy

Výsledky



















Objekty jsou nově využity Stabilizace a diverzifikace ekonomiky



Písek

159








Aktivity

PO 3, OP 3.3 – Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu Výstupy Modernizovaná informační centra

Zavádění ICT







Výsledky

Dopady











Písek

160











Závěry Na území správního obvodu ORP Písek bylo realizováno celkem 9 projektů, které byly podpořeny v rámci PO 3 ROP Jihozápad. Tyto projekty, resp. jejich výstupy přinesly nové atraktivity a služby cestovního ruchu, které mají návštěvníci regionu k dispozici. Jak bylo zmíněno výše, dopad na oblast cestovního ruchu v regionu ORP Písek v podobě zvýšení návštěvnosti regionu a změny délky pobytu byl zaznamenán zejména u návštěvníků z ČR. Tento trend je do jisté míry shodný s vývojem ukazatelů cestovního ruchu na úrovni celého Jihočeského kraje. Celkový nárůst počtu příjezdů dosáhl podle indexu změny 113 % v regionu ORP Písek a 116 % za celý kraj. Obdobná situace je i u počtu příjezdů českých návštěvníků – 126 % u ORP Písek a 119 % u Jihočeského kraje. U zahraničních návštěvníků došlo spíše k opačnému vývoji, kdy dochází k poklesu jejich příjezdů i k výraznějšímu zkrácení délky pobytu. Zde dochází k odlišnému vývoji v regionu ORP Písek ve srovnání s vyšším územně správním celkem – krajem. Index změny mezi lety 2013 a 2007 u počtu příjezdů zahraničních návštěvníků dosahuje v případě regionu ORP Písek 82 % (došlo tedy k poklesu počtu příjezdů), Jihočeský kraj zaznamenal hodnotu 111 %, tedy nárůst návštěvnosti ze zahraničí. Zde tedy významnost projektů nebyla zaznamenána ve smyslu navýšení počtu zahraničních návštěvníků. Je však možné, že bez realizace projektů zaměřených na oblast cestovního ruchu by byl vývoj ještě nepříznivější. Jak bylo zjištěno při provádění případové studie, velký vliv na vývoj oblasti cestovního ruchu v regionu ORP Písek mají externí faktory, které ovlivňují výsledky a dopady podpory z PO 3 ROP Jihozápad. Mezi tyto vnější vlivy, které působily na cestovní ruch na Písecku v intervalu let 2007 až 2013, tedy v hodnoceném období, patří především:






obecné změny preferencí turistů a návštěvníků jak z hlediska destinačních preferencí, tak i z hlediska obecného zkracování délky dovolených




Celkový význam projektů, resp. vynaložených prostředků byl však částečně přehlušen externími vlivy, které měly větší dopad i s ohledem na celkový ekonomický rozsah. Dopad


Více domácích a zahraničních návštěvníků/turistů v regionu Delší pobyt turistů/návštěvníků v regionu Vyšší podíl šetrných způsobů dopravy Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny Zvýšení atraktivity regionu

161


Dopad



–

Posílení ekonomického významu cestovního ruchu Stabilizace a diverzifikace ekonomiky Zachované kulturní a historické dědictví Efektivnější využití kulturně-historického potenciálu Synergie s dalšími projekty i jinými OP Vyšší bezpečnost Realizace návazných aktivit již bez podpory z ROP Vyšší návštěvnost u některých podpořených projektů, než byla očekávaná Více uživatelů nových atraktivit/služeb z řad místních obyvatel Intenzivnější spolupráce různých aktérů v rámci regionu

Podpora projektů se projevila rozšířením nabídky atraktivit a produktů cestovního ruchu, nezanedbatelný je také dopad spočívající ve zlepšení kvality produktů a služeb cestovního ruchu v regionu. Kromě očekávaných dopadů bylo identifikováno také několik dopadů nepředpokládaných. Tyto dopady mají spíše nehmatatelný charakter – např. lepší spolupráce různých aktérů v regionu nebo synergický a multiplikační efekt s dalšími aktivitami financovanými z jiných zdrojů mimo ROP Jihozápad.

162


Přílohy Písek - Regenerace centrální zóny Bakaláře, Písek - zpřístupnění věže děkanského kostela

Rekonstrukce hospodářského stavení na krokodýlí farmu

163


6.1.4 Správní obvod ORP Jindřichův Hradec Charakteristika regionu ORP Základní charakteristika Správní obvod Jindřichův Hradec, který leží ve východní části Jihočeského kraje, patří mezi příhraniční správní obvody. Jižní část území hraničí s Rakouskem, zbývající část sousedí se čtyřmi správními obvody Jihočeského kraje (Tábor, Soběslav, Třeboň a Dačice) a jedním správním obvodem ORP v kraji Vysočina (Pelhřimov). Správní obvod zahrnuje 58 obcí, z nichž sedm (Deštná, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Nová Bystřice, Nov Včelnice, Strž nad Nežárkou a Strmilov) má statut města. Jindřichův Hradec a Nová Bystřice plní zároveň roli obce s pověřeným obecním úřadem. Výměra správního obvodu činí 93 350 ha, tj. 9,3 % z rozlohy kraje. Rozlohou je třetím největším správním obvodem Jihočeského kraje. Území je tvořeno převážně zemědělskou půdou (48,3 %) a lesními pozemky (38,1 %). K 31. 12. 2013 žilo na území správního obvodu 47 552 obyvatel, tj. 7,5 % z celkového počtu obyvatel Jihočeského kraje. Hustota zalidnění představuje 50,9 obyvatel na 1 km2. V roce 2013 převažoval počet zemřelých nad živě narozenými. Ve správním obvodu se živě narodilo 437 dětí a 495 obyvatel zemřelo. Počet přistěhovalých převažoval nad vystěhovalými. Do správního obvodu Jindřichův Hradec se přistěhovalo 542 osob a vystěhovalo 527 osob. Na sníženém meziročním počtu obyvatel se tedy projevil především záporný přirozený přírůstek. Průměrný věk dosahoval 41,8 let. K 31. 12. 2011 dosáhla míra registrované nezaměstnanosti 7,05 %, oproti roku 2010 klesla o 0,65 procentních bodů. Úřady práce registrovaly 1 801 uchazečů o práci. Počet volných pracovních míst dosahoval hodnoty 92 a na jedno volné pracovní místo připadlo 19,6 uchazečů o zaměstnání. Na území správního obvodu působilo k 31. 12. 2013 celkem 11 162 ekonomických subjektů, z nichž 80,8 % tvořily fyzické osoby. V odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství podnikalo 8 %, v průmyslu 10,9 %, ve stavebnictví 15,9 % a v obchodě, ubytování, stravování a pohostinství 24,7 % subjektů. Na území správního obvodu bylo k 31. 12. 2013 k dispozici 132 hromadných ubytovacích zařízení, která nabízela ubytování v 1 914 pokojích s kapacitou 5 990 lůžek. Výchozí stav v oblasti cestovního ruchu Výchozí situaci (baseline) z hlediska intervencí Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad 2007–2013 a jeho cílů lze strukturovaně popsat následujícími ukazateli charakterizujícími návštěvnost regionu, její základní strukturu, délku pobytu návštěvníků a význam sektoru cestovního ruchu pro lokální ekonomiku, tedy ukazateli s vazbou na stanovené cíle ROP JZ. Ukazatel

2007


71 340


225 802


92


1289


4 096

164


Ukazatel

2007

Počet registrovaných ek. subjektů v odvětvích CR* Počet aktivních ek. subjektů v odvětvích CR*

32

–

33

–

* Zahrnuje odvětví Ubytování, Stravování a pohostinství, Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení, Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Území ORP Jindřichův Hradec spadá do turistického regionu Jižní Čechy, v jeho kontextu se řadí k více navštěvovaným lokalitám. Z hlediska potenciálu a předpokladů rozvoje cestovního ruchu jsou významné především



kulturně-historické předpoklady s potenciálem pro městský a kulturně-poznávací cestovní ruch



potenciál letní rekreace u vody



předpoklady pro venkovský cestovní ruch, pěší turistiku a cykloturistiku

Město Jindřichův Hradec představuje středisko nadregionálního významu z pohledu městského cestovního ruchu, bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Celkově je z pohledu cestovního ruchu význam města pro území zásadní. Do území ORP zasahuje též přírodní park Česká Kanada se svým potenciálem sportovního a rekreačního vyžití. V území se nachází řada historických památek, mimo hrad a zámek Jindřichův Hradec, například zámek Červená Lhota, který se umisťuje mezi nejnavštěvovanějšími turistickými cíli Jihočeského kraje. Současný stav v oblasti cestovního ruchu Vývoj vybraných ukazatelů charakterizujících oblast cestovního ruchu na území ORP Jindřichův Hradec, který vedl k současnému stavu, je patrný z následující ho přehledu. Ve většině relevantních ukazatelů došlo mezi roky 2007–2013 pouze k mírnému nárůstu, případně poklesu, ukazatele v zásadě vykazují vyrovnaný trend. Jednoznačnou výjimku v tomto ohledu představují ukazatele spojené s kapacitou ubytovacích zařízení. Parametr počtu ubytovacích zařízení narostl o více než 43 %, související ukazatele počtů pokojů k ubytování hostů a počtu lůžek narostly srovnatelně o 48 %, respektive 46 %. Oproti tomu, celkový počet příjezdů hostů vzrostl mezi lety 2007–2013 pouze mírně, o 3,2 %, dá se tedy hovořit o udržení výchozí úrovně ukazatele. Podrobnější rozpad ukazatele příjezdů ukazuje, že na tomto výsledku se výrazněji podílí domácí hosté, index změny pro počet domácích návštěvníků dosáhl 109 %. Naopak, ukazatele počtu zahraničních návštěv v území ORP Jindřichův Hradec zaznamenal relativně výrazný pokles, oproti výchozí hodnotě z roku 2007 o 26 %, návštěvnost regionu turisty ze zahraničí tedy poklesla. V zásadě shodný závěr ukazují indikátory počtu přenocování. V případě domácích návštěvníků mírný nárůst o přibližně 3 %, v případě zahraničních návštěv pokles o zhruba pětinu. Ukazatel počtu ekonomických subjektů v sektorech relevantních pro cestovní ruch zaznamenal mírný nárůst (index změny na úrovni 105,7 %).

32 33

Údaj dostupný od roku 2009, zdroj: ČSÚ Údaj dostupný od roku 2010, zdroj: ČSÚ

165


Ukazatel

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


71 340

64 395

63 122

52 424

50 925

68 918

73 651


225 802

204 530

183 370

151 755

158 165

196 432

225 755

92

88

84

87

82

133

132


1289

1331

1330

1331

1282

1 875

1 914


4 096

4 115

4 145

4 142

3 934

5 802

5 990


–

–

927

972

979

1 000

980


–

–

–

523

526

534

487


* Zahrnuje odvětví Ubytování, Stravování a pohostinství, Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení, Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Ukončené projekty PO 3 ROP Jihozápad v regionu ORP Přehled projektů Místo realizace ve správním obvodu ORP Jindřichův Hradec má celkem 11 ukončených projektů PO 3 ROP Jihozápad. Při členění dle oblastí podpory je vidět, že není zastoupena oblast podpory 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu. Většina projektů podle počtu i podle objemu vynaložených financí byla realizována v rámci oblasti podpory 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu. Detailně je členění projektů podle oblastí podpory zachyceno v následující tabulce. Oblast podpory 3.1

Oblast podpory 3.2

Oblast podpory 3.3

Počet projektů

9

2

0

Objem ZV v Kč

64 046 395

13 906 520

0

Objem dotace v Kč

47 320 573

12 517 557

0

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Níže zařazená tabulka obsahuje informace o struktuře projektů a finančních ukazatelů z hlediska typů aktivit, na které se realizované projekty zaměřovaly. Z možných kategorií nejsou 2 relevantní (Lázeňství, wellness a kongresová centra a Propagace), neboť do nich nespadá žádný z projektů v rámci ORP Jindřichův Hradec. Zbývající typy aktivit jsou zastoupeny relativně rovnoměrně, a to jak podle počtu projektů, tak i podle finančních ukazatelů – objemu celkových výdajů a objemu dotace.


Cyklostezky


Ubytovací kapacity



Památky

Propagace

Celkem

3

1

3

0

2

2

0

11

12 274 824

17 269 418

20 715 876

0

13 786 278

13 906 520

0

77 952 916

10 097 417

14 679 005

10 751 412

0

11 792 740

12 517 557

0

59 838 131

166


Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Na základě ukončených projektů na území ORP Jindřichův Hradec bylo dosaženo hodnot monitorovacích indikátorů, jejichž přehled je uveden v následující tabulce. Jedná se o monitorovací indikátory vztažené k výstupům projektů. Monitorovací indikátor

Hodnota

Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras Počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v CR Počet nových a zrekonstruovaných sportovně-rekreačních zařízení celkem Počet nových sportovně rekreačních zařízení Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem Počet nových/zrekonstruovaných zařízení kulturní vybavenosti CR Plocha upravených veřejných prostranství v památkově chráněných územích Počet komplexních úprav infrastruktury-památkově chráněná území Počet zrekonstruovaných památkových objektů

4,16 km 3 1 1 60 2 2 931 m 2 1

Na území správního obvodu ORP Jindřichův Hradec měly své místo realizace spíše menší projekty. Jedinou investiční akcí s dotací, která převýšila 10 mil. Kč, je projekt „Přírodní veřejné koupaliště Kardašova Řečice“, jediný zástupce aktivity Sportovně-rekreační vybavenost s dotací necelých 15 mil. Kč.

167


Mapa projektů

168


Vyhodnocení vlivu projektů Očekávané efekty projektů Očekávané efekty realizovaných projektů na vývoj cestovního ruchu v ORP Jindřichův Hradec jsou odvozeny primárně z teorie změny shrnující předpokládané efekty intervencí (projektů) realizovaných v daném území. Některé z dopadů, jejichž dosažení bylo předpokládáno, jsou společné pro všechny oblasti podpory v rámci prioritní osy 3 ROP Jihozápad. Některé z očekávaných dopadů jsou však specifické a vztahují se jen k některé z oblastí podpory. Zároveň, jednotlivé efekty tvoří provázaný systém kde mezi jednotlivými efekty (výsledky/dopady) existují kauzální vazby. Přehled a zhodnocení očekávaných dopadů je uveden níže:



Vyšší podíl šetrných způsobů dopravy – na území ORP bylo dokončeno 4,16 km nových cyklostezek a cyklotras (dle monitorovacích ukazatelů výstupu). Celková délka značených cyklotras v regionu řádově činí cca 480 km, což představuje jednu z nejvyšších hodnot v Jihočeském kraji vůbec34. Celkový příspěvek ROP JZ k navýšení podílu cyklodopravy je proto spíše marginální. Nicméně, dopravní efekty budovaných cyklotras a cyklostezek je třeba považovat za spíše sekundární, funkce cyklotras je třeba chápat jakou součást nabídky atraktivit a možností trávení volného času více než v dopravním rozměru, jakkoli využití budovaných infrastruktur cestovního ruchu místními obyvateli je vnímáno jako jeden z důležitých faktorů jejich celkové účelnosti35. To lze ovšem vztáhnout i na rekreační funkce infrastruktury. Převedení cyklodopravy z frekventovaných úseků silnic rovněž přináší efekty v podobě vyšší bezpečnosti36. Vedle samotné délky budovaných cyklostezek a cyklotras je třeba brát v potaz rovněž faktor propojenosti sítě. Celková účelnost projektů proto není dána pouze délkou budovaných úseků, ale jejich napojením do regionální a meziregionální sítě.



Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu – na provázanost atraktivit jsou zaměřeny především projekty realizované v oblasti podpory 3.3, ve které nebyl v území ORP Jindřichův Hradec realizován žádný projekt. Nicméně, i projekty cyklostezek přispívají k propojení lokálních turistických cílů a přináší efekty minimálně na místní úrovni.



Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny – V rámci ukončených projektů PO 3 ROP Jihozápad došlo v období 2007 až 2013 ke vzniku či rekonstrukci 2 zařízení kulturní vybavenosti, rekonstrukci 2 památkových objektů, 3 zařízení pro ubytovací kapacity a vzniku 4,16 km nových cyklostezek a cyklotras. Výstupy všech uvedených intervencí jsou relevantní z pohledu rozšíření nabídky atraktivit pro návštěvníky regionu. Význam jednotlivých intervencí však spočívá především v jejich synergiích a doplňkovosti vzhledem k celkové nabídce území. Potenciál většiny území Jindřichohradecka

34

zdroj: Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice, Ústav územního rozvoje, 2010, http://www.uur.cz/images/3-cestovni-ruch/vyuziti-potencialu-cestovniho-ruchu/vyuziti-potencialu-cr-zprava2010.pdf 35 Zdroj: individuální rozhovory s aktéry a příjemci PO 3 ROP JZ 36 Zdroj: individuální rozhovory s aktéry a příjemci PO 3 ROP JZ

169


z hlediska cestovního ruchu má zejména krajinně-rekreační charakter a z něj vyplývá i sezónnost. Relevantní jsou proto v pohledu rozšiřování nabídky a sezónního využití projekty zaměřené na kulturní vybavenost a rekonstrukce památek. Projekty tohoto charakteru byly soustředěny do města Jindřichův Hradec a potvrzují tak jeho výlučné postavení v rámci nabídky území. Lze tak konstatovat příspěvek ROP JZ rozšíření nabídky atraktivit cestovního ruchu.



Zvýšení atraktivity regionu a Více domácích a zahraničních návštěvníků/turistů v regionu – tento efekt je možné posoudit na základě srovnání statistických údajů o počtu příjezdů návštěvníků za r. 2007 a 2013. Ve správním obvodu ORP Jindřichův Hradec došlo k nárůstu počtu návštěvníků na 103 % hodnoty roku 2007. Je proto možné hovořit o udržení výchozí úrovně návštěvnosti. Ve srovnání s úrovní kraje však území Jindřichohradecka relativně ztrácí. Celková návštěvnost Jihočeského kraje vzrostla v relevantním období o cca 16 %, relativně je tak vývoj návštěvnosti o cca 13 % nižší ve srovnání s celým krajem. Při podrobnějším pohledu v členění na tuzemské a zahraniční návštěvníky je zřejmé, že na návštěvnosti a nárůstu / udržení počtu příjezdů se podílí výhradně návštěvníci z ČR (index změny 109 %). Naopak, ukazatel zahraničních příjezdů mezi roky 2007–2013 poklesl o více než pětinu (26 %). Opět, i v tomto ukazateli se ve srovnání s krajem i úrovní regionu soudržnosti jedná ještě o výraznější trend (pokles o 37 %). Lze tak konstatovat, že na území Jindřichohradecka předpokládaného efektu ROP JZ dosaženo nebylo.



Delší pobyt turistů/návštěvníků v regionu – kvantitativně lze analyzovat dostupné údaje o počtu přenocování hostů. Pokud tento údaj vztáhneme k počtu návštěvníků/turistů v regionu, lze usuzovat na délku pobytu a její vývoj. Mezi roky 2007 a 2013 došlo ke zkrácení délky pobytu návštěvníků na území ORP z 3,17 na 3,07 dne, jedná se tak o pokles o cca 3,16 %, což představuje v zásadě pozitivní výsledek. Nelze sice konstatovat prodloužení délky pobytu návštěvníků, ale ve srovnání s turisticky exponovanějšími lokalitami v kraji i regionu soudržnosti není pokles tak významný. Pokles délky pobytu byl výraznější u domácích návštěvníků (5,49 %). Naopak, u zahraničních návštěvníků lze zaznamenat mírný nárůst (1,17 %). V ukazateli počtu přenocování se projevuje obdobný trend, jako v případě návštěvnosti území – tj. celkově přibližné zachování výchozí úrovně s mírným nárůstem u domácích návštěvníků a výraznějším turistů ze zahraniční. V případě domácích turistů vývoj počtu přenocování dokonce mírně převyšuje vývoj na úrovni regionu soudržnosti. Efekt ROP JZ na ukazatel délky pobytu se tak spíše neprokázal. Avšak pro interpretaci je třeba brát v úvahu celkové trendy zkracování pobytů za současného navýšení počtu navštívených míst37. Stagnaci vývoje v tomto ukazateli tak lze považovat za pozitivní výsledek, respektive neindikuje automaticky neúčelnost intervencí ROP JZ.



Nová pracovní místa – přímo, jako výstup projektů realizovaných v území, nedošlo prakticky k navýšení počtu pracovních míst. Cestovní ruch jednoznačně pozitivně ovlivňuje

37

Vývoj počtu přenocování dlouhodobě vykazuje spíše klesající tendence, k mírným nárůstům docházelo v letech 2003, 2006 a 2011. V letech 2000–2011 došlo k nárůstu pouze u Prahy, v ostatních případech je zřejmý postupný pokles celkového počtu přenocování. Zdroj: Příloha marketingové koncepce cestovního ruchu 2013– 2020; CzechIt – Institute for Strategic Studies on Tourism, o.p.s., 2012; http://www.czechtourism.cz/getmedia/70718921e0d0-4ed2-bc30-4f48a3ff6119/11_12_13_marketingova_strategie_priloha.pdf.aspx

170


ekonomickou aktivitu i zaměstnanost, z projektů profitují místní podnikatelské subjekty. Celkový vliv projektů na zaměstnanost v regionu je však obtížné exaktně vyjádřit. V kontextu zaměstnanosti v cestovním ruchu je možné poukazovat i na méně jednoznačné efekty pro lokální zaměstnanost, jako je výrazná sezónnost pracovních míst. Celkově tak efekt ROP lze považovat za spíše nenaplněný.



Zachované kulturní a historické dědictví a Efektivnější využití kulturně-historického potenciálu – na aspekt zachování kulturního dědictví se přímo zaměřují 2 projekty realizované z ROP na předmětném území. Z hlediska ekonomického rozvoje se jedná o předpoklad, který musí být dále rozvíjen udržitelnou ekonomizací vytvořeného potenciálu. Za významné jsou označovány vedlejší pozitivní efekty v podobě celkového zkvalitnění prostředí v místě, ze kterého ve výsledku profitují i místní obyvatelé. Předpokládaný efekt tedy lze považovat za naplněný.



Posílení ekonomického významu cestovního ruchu a Stabilizace a diverzifikace ekonomiky – pro hodnocení tohoto dopadu je použit ukazatel počtu ekonomických subjektů s hlavní činností v některém z odvětví CZ-NACE s vazbou na oblast cestovního ruchu. V regionu ORP Jindřichův Hradec počet takových ekonomických subjektů mezi lety 2009–2013 narostl o 5,07 %, což představuje vyšší nárůst než na úrovni kraje i NUTS (o cca 3,2 %.). Poklesl však ukazatel počtu subjektů, u kterých je prokázána ekonomická aktivita (index změny = -104,3 %). Předpokládaný efekt tedy lze považovat za spíše nenaplněný.

Neočekávané dopady projektů V realizovaných šetřeních byly identifikovány některé efekty, které jakkoli nebyly přímo cílem intervence ROP JZ, jsou však přičitatelné jeho působení:



Zkvalitnění fyzického prostředí v místě i ve prospěch místních obyvatel, využitelnost vybudovaných infrastruktur místními obyvateli.

Některé z identifikovaných efektů lze označit za alespoň částečně negativní, nežádoucí. Do značné míry vyplývají z obecných rysů výdajových politik:






Administrativní náročnost a neflexibilita realizace investic („Menší obce v regionu často do dotací ani nejdou.“)

171


Teorie změny


Aktivity

Výstupy

Výsledky





















Nová pracovní místa Stabilizace a diverzifikace ekonomiky

Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu Neočekávané dopady pozitivní


Dopady

172

Zkvalitnění fyzického prostředí v místě i ve prospěch místních obyvatel, využitelnost vybudovaných infrastruktur místními obyvateli

Distorze tržního prostředí Administrativní náročnost a neflexibilita realizace investic


Jindřichův Hradec



Výstupy

Výsledky













Funkční obslužná infrastruktura a sítě












173

Zkvalitnění fyzického prostředí v místě i ve prospěch místních obyvatel, využitelnost vybudovaných infrastruktur místními obyvateli

Distorze tržního prostředí Administrativní náročnost a neflexibilita realizace investic


Aktivity



Jindřichův Hradec


Závěry Ve většině ukazatelů byly cíle naplňovány významně vyšší mírou v případě ukazatelů charakterizujících domácí cestovní ruch. Výjimkou tvoří parametr délky pobytu, který v případě zahraničních hostů zaznamenal pozitivnější vývoj. V charakteristikách návštěvnosti zahraničními hosty území ORP Jindřichův Hradec většinou výrazně zaostalo za celkovým vývojem kraje i regionu soudržnosti Jihozápad. Tento poznatek však koreluje s charakteristikou a potenciálem území z pohledu cestovního ruchu hlavní silné stránky území jsou z velké části spojeny s městem Jindřichův Hradec. Jeho význam jako turistického centra regionu je pro cestovní ruch zásadní. Potenciál dalšího území lze charakterizovat především jako krajinně rekreační s potenciálem pro venkovskou turistiku. Tyto základní charakteristiky území a celkové trendy mají celkově vyšší vliv, než může být dosaženo několika intervencemi výdajového programu. Dopad


Vyšší podíl šetrných způsobů dopravy Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny Zvýšení atraktivity regionu a Více domácích a zahraničních návštěvníků/turistů v regionu Delší pobyt turistů/ návštěvníků v regionu Nová pracovní místa Zachované kulturní a historické dědictví a Efektivnější využití kulturně-historického potenciálu Posílení ekonomického významu cestovního ruchu a Stabilizace a diverzifikace ekonomiky

Lze konstatovat, že efekty ROP Jihozápad v oblasti cestovního ruchu na území správního obvodu ORP Jindřichův Hradec v zásadě přispívaly k plnění cílů ROP, tedy zvýšení návštěvnosti, prodloužení délky pobytu hostů a rozvoji odvětví cestovního ruchu.

174


Přílohy Cyklostezka Jindřichův Hradec - Dolní Skrýchov

Cyklopenzion Kardašova Řečice

175


6.1.5 Správní obvod ORP Český Krumlov Charakteristika regionu ORP Základní charakteristika Správní obvod Český Krumlov leží na jihu Jihočeského kraje a sousedí se třemi správními obvody (Prachatice, České Budějovice, Kaplice). Správní obvod je dle rozlohy největším v kraji, rozkládá se na 113 008 ha a představuje tak 11,2 % z území celého kraje. Z celkové výměry tvoří zemědělská půda 32,6 % a lesní 48,1 %. Podle hustoty 36,9 obyvatel na 1 km2 je druhým nejméně zalidněným správním obvodem kraje. Na území najdeme 31 obcí, z nichž tři (Český Krumlov, Horní Planá a Vyšší Brod) zastávají funkci pověřeného obecního úřadu. K 31. 12. 2013 žilo na území správního obvodu Český Krumlov 41 685 obyvatel, tj. 6,5 % z celkového počtu obyvatel Jihočeského kraje. V roce 2013 převažoval počet živě narozených nad zemřelými. Ve správním obvodu se živě narodilo 426 dětí a 401 obyvatel zemřelo. Do správního obvodu Český Krumlov se přistěhovalo 645 osob a vystěhovalo 624 osob. Průměrný věk dosahoval 40,4 let. K 31. 12. 2011 dosáhla míra registrované nezaměstnanosti 11,08 %, oproti roku 2010 se snížila o 1,57 procentních bodů. Úřady práce evidovaly 2 479 uchazečů o práci. Počet volných pracovních míst dosahoval hodnoty 86 pracovních míst. Na 1 volné pracovní místo připadlo 28,8 uchazečů o zaměstnání. Na území správního obvodu působilo k 31. 12. 2013 celkem 10 982 ekonomických subjektů, z nichž 79,5 % tvořily fyzické osoby. V odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství podnikalo 7,3 %, v průmyslu 10,3 %, ve stavebnictví 12,7 % a v obchodě, ubytování, stravování a pohostinství 27,2 % subjektů. Na území správního obvodu bylo k 31. 12. 2013 k dispozici 307 hromadných ubytovacích zařízení, které nabízelo ubytování v 4 564 pokojích s kapacitou 13 397 lůžek. Výchozí stav v oblasti cestovního ruchu Výchozí situaci (baseline) z hlediska intervencí ROP JZ a jeho cílů lze strukturovaně popsat následujícími ukazateli charakterizujícími návštěvnost regionu, její základní strukturu, délku pobytu návštěvníků a význam sektoru cestovního ruchu pro lokální ekonomiku, tedy ukazateli s vazbou na stanovené cíle ROP JZ. Ukazatel

2007


152 951


132 197


797 687


265


3776


11025

176


Ukazatel

2007


1642


838

38

39

* Zahrnuje odvětví Ubytování, Stravování a pohostinství, Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení, Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Území ORP Český Krumlov náleží k nejnavštěvovanějším lokalitám Jihočeského kraje a tedy České republiky vůbec. Ve srovnání s dalšími lokalitami na území kraje je význačný mimo jiné vyšším podílem zahraničních návštěvníků, kteří tvoří téměř polovinu všech turistů přijíždějících do regionu, mezi lety 2007–2013 tvořil podíl zahraničních hostů průměrně 47 %, což představuje o cca 10 p. b. vyšší hodnotu než na úrovni kraje a regionu soudržnosti. Na tomto faktu se přirozeně podílí návštěvnost města Český Krumlov, kde udávaný procentuální podíl zahraničních návštěvníků tvoří nadpoloviční podíl (55 % v roce 201340). Státní hrad a zámek Český Krumlov pak patří mezi top pět vůbec nejnavštěvovanějších atraktivit Jihočeského kraje i mezi nejnavštěvovanější turistické cíle ČR vůbec41. Současný stav v oblasti cestovního ruchu Vývoj vybraných ukazatelů charakterizujících oblast cestovního ruchu na území ORP Český Krumlov, který vedl k současnému stavu, je patrný z následující ho přehledu. Ve všech relevantních ukazatelích došlo k signifikantnímu nárůstu. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo v parametrech charakterizujících domácí cestovní ruch. Počet příjezdů hostů z ČR vzrostl ve sledovaném období téměř o polovinu (nárůst o 47 %), to představuje nejvýznamnější nárůst tohoto ukazatele zanalyzovaných území v rámci provedené evaluace. Počet přenocování hostů z ČR obdobně narostl o více než 45 %, index změny pro celkovou návštěvnost tak dosáhl 140 %. Počet zahraničních návštěv rovněž významně narostl o cca třetinu. Ukazatel přenocování zahraničních hostů však nerostl srovnatelným tempem, zvýšil se o zhruba 16 %. Parametry kapacit ubytovacích zařízení vzrostly o přibližně pětinu, nicméně, počet registrovaných subjektů v CR víceméně stagnoval (index změny 102 %), i tak se jedná o jednu z nejvyšších hodnot v rámci analyzovaných území indikujících ekonomickou aktivitu v oblasti cestovního ruchu. Ukazatel

2007

2008

2009

2010


152 951

137 176

145 066

145 761

155 805

198 467

224 733


132 197

126 449

132 487

136 557

146 804

171 570

175 404


2011

2012

2013

797 687

751 180

770 698

711 355

720 969

949 047

1 053 700


265

258

248

249

240

306

307


3776

3553

3620

3597

3559

4 565

4 564

38

Údaj dostupný od roku 2009, zdroj: ČSÚ Údaj dostupný od roku 2010, zdroj: ČSÚ 40 Zdroj: Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2013; http://data.ckrumlov.cz/files/5426-statistika2013.pdf 41 Návštěvnost turistických cílů v roce 2012; http://vyzkumy.czechtourism.cz/ 39

177


Ukazatel

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


11025

10 260

10 422

10 311

10 314

13 342

13 397

Počet registrovaných ek. 42 subjektů v odvětvích CR*

–

–

1 642

1 661

1 681

1 712

1 682

Počet aktivních ek. subjektů 43 v odvětvích CR*

–

–

–

838

844

878

882

* Zahrnuje odvětví Ubytování, Stravování a pohostinství, Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení, Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Ukončené projekty PO 3 ROP Jihozápad na území ORP Český Krumlov Přehled projektů Na území správního obvodu ORP Český Krumlov bylo realizováno celkem 22 projektů prioritní osy 3 ROP Jihozápad. Dominantní jak co do počtu projektů, tak i podle finančních parametrů je oblast podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Další 2 oblasti podpory jsou vyrovnané počtem realizovaných akcí, z hlediska objemu způsobilých výdajů i objemu dotace oblast podpory 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu projekty výrazně převažuje nad oblastí podpory 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu. Podrobný přehled o členění dle oblastí podpory dává následující tabulka. Oblast podpory 3.1

Oblast podpory 3.2

Oblast podpory 3.3

Počet projektů

13

5

4

Objem ZV v Kč

341 695 833

70 338 230

8 866 085

Objem dotace v Kč

166 213 706

57 212 195

4 577 952

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP Na území ORP Český Krumlov mají zastoupení všechny typy aktivit projektů. Nejvíce projektů spadá do kategorie Ubytovací kapacity a Památky. Naopak nejméně (po jednom projektu) vykazují typy Lázeňství, wellness a kongresová centra a Muzea a kulturní vybavenost. Největší objem prostředků byl vynaložen na projekty zaměřené na Sportovně-rekreační vybavenost, kam směřovala i největší částka dotace. Přesné informace o jednotlivých typech aktivit obsahuje následující tabulka.


Cyklostezky


Ubytovací kapacity



Památky

Propagace

Celkem

2

2

7

1

1

5

4

22

18 536 165

195 745 699

119 758 366

2 449 931

5 205 671

70 338 230

8 866 085

420 900 147

15 620 931

90 420 284

54 328 519

1 356 801

4 487 170

57 212 195

4 577 952

228 003 853

Pozn.: nezahrnuty projekty, které měly místo realizace ve více regionech ORP 42 43

Údaj dostupný od roku 2009, zdroj: ČSÚ Údaj dostupný od roku 2010, zdroj: ČSÚ

178


Na základě ukončených projektů na území ORP Český Krumlov bylo dosaženo hodnot monitorovacích indikátorů, jejichž přehled je uveden v následující tabulce. Jedná se o monitorovací indikátory vztažené k výstupům projektů. Monitorovací indikátor

Hodnota

Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras Délka nově vybudovaných stezek pouze pro hippo a pěší Počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v CR Počet nových a zrekonstruovaných sportovně-rekreačních zařízení celkem Počet nových sportovně rekreačních zařízení Počet zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení Poč. nových a zrekonstruovaných zařízení pro kongresový CR celkem Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem Počet nových/zrekonstruovaných zařízení kulturní vybavenosti CR Počet zařízení pro lázeňské/ozdravné pobyty Plocha upravených veřejných prostranství v památkově chráněných územích Počet doprovodných informačních systémů Počet komplexních úprav infrastruktury-památkově chráněná území Počet pořízeného vybavení - nové využití památkově chráněných objektů Počet zrekonstruovaných památkových objektů Počet nových vytvořených služeb na podporu cestovního ruchu Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro CR Počet zavedených ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu

3,62 km 0,73 km 7 7 6 1 1 336 1 1 2 295,5 m 1 1 10 6 1 9 2

Mezi největší projekty v rámci správního obvodu ORP Český Krumlov patří 7 projektů s dotací vyšší než 10 mil. Kč. Do této skupiny patří 1 projekt zaměřený na Sportovně-rekreační vybavenost, po 3 projektech potom mají zastoupeny aktivity Ubytovací kapacity a Památky:



Skiareál Lipno – regionální zimní centrum – jedná se o výrazně největší investici mezi projekty PO 3 ROP Jihozápad v regionu ORP Český Krumlov s rozpočtem více než 190 mil. Kč a dotací téměř 90 mil. Kč



Novostavba GARNI HOTEL ALBATROS



Rekonstrukce hotelu Relax, Dolní Vltavice, Lipno



Rekreační areál ORSINO



Rekonstrukce památkového objektu v Českém Krumlově na penzion



Rekonstrukce budovy Regionálního muzea v Českém Krumlově



Revitalizace objektů Synagogy a Ateliéru E. Schieleho v Č. Krumlově - Kulturně hist. centrum III. meandr

179


Mapa projektů

180


Vyhodnocení vlivu projektů Očekávané efekty projektů Očekávané efekty realizovaných projektů na vývoj cestovního ruchu v ORP Český Krumlov jsou odvozeny primárně z teorie změny shrnující předpokládané efekty intervencí (projektů) realizovaných v daném území. Některé z dopadů, jejichž dosažení bylo předpokládáno, jsou společné pro všechny oblasti podpory v rámci prioritní osy 3 ROP Jihozápad. Některé z očekávaných dopadů jsou však specifické a vztahují se jen k některé z oblastí podpory. Zároveň, jednotlivé efekty tvoří provázaný systém kde mezi jednotlivými efekty (výsledky /dopady) existují kauzální vazby. Přehled a zhodnocení očekávaných dopadů je uveden níže:



Zvýšení atraktivity regionu a více domácích i zahraničních návštěvníků/turistů v regionu – tento efekt je možné posoudit na základě srovnání statistických údajů o počtu příjezdů návštěvníků za r. 2007 a 2013. Ve správním obvodu ORP Český Krumlov došlo k nárůstu počtu návštěvníků na 140 % hodnoty roku 2007. Při podrobnějším pohledu v členění na tuzemské a zahraniční návštěvníky je zřejmé, že na nárůstu počtu příjezdů se podíleli významněji návštěvníci z ČR, nicméně, i u zahraničních hostů je nárůst velice významný (30 %). Zamýšleného efektu intervence tedy bylo dosaženo, lze konstatovat pozitivní příspěvek ROP JZ ke zvýšení turistické atraktivity území, byť je zřejmé, že tento efekt není přičitatelný výhradně intervencím ROP JZ (ve smyslu přímé atribuce).



Delší pobyt turistů/návštěvníků v regionu – kvantitativně lze analyzovat dostupné údaje o počtu přenocování hostů. Pokud tento údaj vztáhneme k počtu návštěvníků/turistů v regionu, lze usuzovat na délku pobytu a její vývoj. Mezi lety 2007 a 2013 došlo ke zkrácení délky pobytu z 2,8 dnů na 2,63 dnů. Index změny tak dosahuje 94 %. Ke zkrácení doby pobytu došlo jak u návštěvníků z ČR, tak i u návštěvníků zahraničních, nicméně, u zahraničních návštěvníků je tento trend výraznější (pokles o 12 %), v případě návštěvníků z ČR lze hovořit o stagnaci trendu. Očekávaný efekt tedy nebyl potvrzen, nicméně, je třeba poukázat na celkový, celorepublikový trend, kterým je zkracování pobytů za současného navýšení počtu navštívených míst44. Stagnaci vývoje v tomto ukazateli tak lze spíše považovat za pozitivní výsledek.



Vyšší podíl šetrných způsobů dopravy – na území ORP bylo dokončeno 1,63 km nových cyklostezek a cyklotras (dle monitorovacích ukazatelů výstupu). Ve srovnání s celkovou délkou značených cyklotras (řádově 300 km45) se jedná v zásadě o zanedbatelný přírůstek.

44

Vývoj počtu přenocování dlouhodobě vykazuje spíše klesající tendence, k mírným nárůstům docházelo v letech 2003, 2006 a 2011. V letech 2000–2011 došlo k nárůstu pouze u Prahy, v ostatních případech je zřejmý postupný pokles celkového počtu přenocování. Zdroj: Příloha marketingové koncepce cestovního ruchu 2013– 2020; CzechIt – Institute for Strategic Studies on Tourism, o.p.s., 2012; http://www.czechtourism.cz/getmedia/70718921e0d0-4ed2-bc30-4f48a3ff6119/11_12_13_marketingova_strategie_priloha.pdf.aspx 45

zdroj: Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice, Ústav územního rozvoje, 2010, http://www.uur.cz/images/3-cestovni-ruch/vyuziti-potencialu-cestovniho-ruchu/vyuziti-potencialu-cr-zprava2010.pdf

181


Příspěvek intervencí prioritní osy 3 ROP JZ tomuto efektu lze tedy považovat za spíše marginální. Nicméně, z pohledu cestovního ruchu se jedná spíše o sekundární efekt, funkce cyklotras je třeba chápat jakou součást nabídky atraktivit a možností trávení volného času (více viz níže) více než v dopravním rozměru, byť využití budovaných infrastruktur cestovního ruchu místními obyvateli je vnímáno jako jeden z důležitých faktorů jejich celkové účelnosti46, ačkoliv v případě cestovního ruchu se jedná o efekt nezamýšlený.



Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu – na tento efekt jsou zaměřeny především projekty realizované v oblasti podpory 3.3, tedy projekty zaměřené na propagaci a tvorbu produktů cestovního ruchu. Na území ORP byly realizovány 4 projekty zaměřené na hlavní klíčové turistické lokality v ORP – oblast Lipna a město Český Krumlov. Efekt lze považovat za prokazatelný, například projekt Lipno Card je dále udržitelně rozvíjen bez veřejných dotačních zdrojů. Relevantní efekty přináší rovněž projekty v oblasti zpřístupňování památek a atraktivit.



Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny – v rámci ukončených projektů PO 3 ROP Jihozápad došlo v období 2007 až 2013 ke vzniku či rekonstrukci 2 sportovně-rekreačních zařízení, 1 zařízení pro wellness a kongresovou turistiku, 1 zařízení kulturní vybavenosti, rekonstrukci 5 památkových objektů a vzniku 3,62 km nových cyklostezek a cyklotras. Výstupy všech uvedených intervencí jsou relevantní z pohledu rozšíření nabídky atraktivit pro návštěvníky regionu. Význam jednotlivých intervencí však spočívá především v jejich synergiích a doplňkovosti vzhledem k celkové nabídce regionu. Za výjimku lze považovat projekt „Skiareál Lipno - regionální zimní centrum“, který jednoznačně pozitivně ovlivňuje sezónnost návštěvnosti. I zde však hraje podstatnou roli komplexnost přístupu k rozvoji i doplňkovost zdrojů financování.47



Nová pracovní místa – celkově, přímo v rámci podpořených projektů bylo vytvořeno 40 nových pracovních míst. Cestovní ruch jednoznačně pozitivně ovlivňuje ekonomickou aktivitu v území, a tím i zaměstnanost, z realizace projektů benefitují i místní podnikatelské subjekty. Celkový vliv projektů na zaměstnanost v regionu je ovšem obtížné exaktně vyjádřit. V kontextu zaměstnanosti v cestovním ruchu je možné poukazovat i na méně jednoznačné efekty pro lokální zaměstnanost, jako je výrazná sezónnost pracovních míst či negativní souvislosti jednostranné orientace lokální ekonomiky na odvětví cestovního ruchu48.



Posílení ekonomického významu cestovního ruchu, Stabilizace a diverzifikace ekonomiky – pro hodnocení tohoto dopadu je použit ukazatel počtu ekonomických subjektů s hlavní činností v některém z odvětví CZ-NACE s vazbou na oblast cestovního ruchu. V regionu ORP Český Krumlov počet takových ekonomických subjektů mezi lety 2009–2013 mírně narostl (o cca 2,4 %. Mírně vyšší nárůst vykazuje ukazatel počtu subjektů, u kterých je prokázána ekonomická aktivita (index změny = 105,3 %). Předpokládaný efekt lze považovat za naplněný.

46

Zdroj: individuální rozhovory s aktéry a příjemci PO 3 ROP JZ Zdroj: individuální rozhovory s aktéry a příjemci PO 3 ROP JZ 48 Zdroj: individuální rozhovory s aktéry a příjemci PO 3 ROP JZ 47

182




Zachované kulturní a historické dědictví, efektivnější využití kulturně-historického potenciálu – na aspekt zachování kulturního dědictví se přímo zaměřuje 5 projektů realizovaných z ROP JZ na předmětném území. Z hlediska ekonomického rozvoje se jedná spíše o předpoklad, nežli žádoucí efekt a cíl sám o sobě, který je dále podmíněn udržitelnou ekonomizací vytvořeného potenciálu. Z pohledu využití potenciálu přináší znatelné efekty projekty zaměřené na zpřístupňování atraktivit. Mimo jiné přináší vedlejší pozitivní efekty v podobě celkového zkvalitnění prostředí v místě.

Neočekávané efekty projektů V realizovaných šetřeních byly identifikovány některé efekty, které jakkoli nebyly přímo cílem intervence ROP JZ, jsou však přičitatelné jeho působení:



Realizace navazujících investic bez přímé podpory ROP JZ a jiných veřejných zdrojů – z pohledu ROP JZ se jedná o žádoucí efekt, nicméně mimo oblast jeho přímého vlivu. Lze interpretovat jako potvrzení zvolené strategie poskytovatele dotace v daném místě.



Zkvalitnění fyzického prostředí v místě i ve prospěch místních obyvatel

Některé z identifikovaných efektů lze označit za alespoň částečně negativní, nežádoucí. Do značné míry vyplývají z obecných rysů výdajových politik:






Administrativní náročnost a neflexibilita realizace investic



Rizika spojená s příliš jednostrannou orientací na ekonomický sektor cestovního ruchu (struktura zaměstnanosti, věková struktura obyvatel); „kdo nechce pracovat v cestovním ruchu, nezůstane zde...“



Jednostranně orientovaný rozvoj služeb pro návštěvníky má potenciálně negativní dopady na rezidenty (ceny služeb, dostupnost bydlení, dostupnost občanských služeb v místě atp.)

183


Teorie změny


Aktivity

Výstupy

Výsledky












Zvýšení atraktivity regionu Rozšířená nabídka poskytovaných služeb Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny










Distorze tržního prostředí Neočekávané dopady pozitivní


Dopady

184

Administrativní náročnost a neflexibilita realizace investic Realizace navazujících investic bez přímé podpory ROP a jiných veřejných zdrojů


Rizika spojená s příliš jednostrannou orientací na ekonomický sektor cestovního ruchu Jednostranně orientovaný rozvoj služeb pro návštěvníky má potenciálně negativní dopady na rezidenty


Český Krumlov



Výstupy

Výsledky



















Objekty jsou nově využity Stabilizace a diverzifikace ekonomiky





185





Aktivity



Český Krumlov



Zavádění ICT







Výsledky















186





Aktivity



Český Krumlov


Závěry V podstatě ve všech relevantních ukazatelích zaznamenal správní obvod ORP Český Krumlov výrazně příznivější vývoj hodnot ve srovnání s úrovní Jihočeského kraje, či regionu soudržnosti Jihozápad. Z hlediska celkové návštěvnosti území zaznamenal o 24 % vyšší nárůst než Jihočeský kraj, ve srovnání s územím NUTS II Jihozápad je rozdíl v trendu ještě o něco významnější. Návštěvnost domácích turistů vzrostla o 28 % více oproti úrovni Jihočeského kraje a o 32 % ve srovnání s regionem soudržnosti Jihozápad. I v parametru příjezdů zahraničních hostů přesahují ukazatele vývoje cestovního ruchu trend na vyšších úrovních, byť méně než v případě domácích hostů (přibližně o pětinu). Relativně pozitivní vývoj lze identifikovat i v parametrech délky pobytu návštěvníků, zejména domácích. S ohledem na celkový trend zkracování pobytů je zachování výchozí hodnoty možné interpretovat jako pozitivní změnu. V případě zahraničních návštěvníků je však i zde patrný pokles délky pobytu o cca 12 % oproti roku 2007. Dopad


Zvýšení atraktivity regionu a více domácích i zahraničních návštěvníků/turistů v regionu Delší pobyt turistů/návštěvníků v regionu Vyšší podíl šetrných způsobů dopravy Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny Nová pracovní místa Posílení ekonomického významu cestovního ruchu, Stabilizace a diverzifikace ekonomiky Zachované kulturní a historické dědictví, efektivnější využití kulturně-historického potenciálu

Prakticky ve všech zamýšlených efektech projektů podpořených z PO 3 ROP Jihozápad lze konstatovat, že přispívají k vymezeným cílům a naplňují předpokládané pozitivní efekty. Při interpretaci příspěvku intervencí ROP Jihozápad celkovému vývoji v území je třeba brát v úvahu význačnost dílčích částí území ORP Český Krumlov. Z hlediska cestovního ruchu lze území ORP členit na další funkční území – Českokrumlovsko a Lipensko49. Obě lokality patří k tradičně nejnavštěvovanějším cílům v ČR vůbec, zásadně tak ovlivňují ukazatele na úrovni ORP. Cestovní ruch je v těchto územích rozvíjen dlouhodobě, komplexně a synergicky se zapojením více zdrojů financování. Komplexnost a koncepčnost přístupu (atraktivity, služby, kvalita) je opakovaně potvrzována jako klíčový faktor úspěchu projektů. Na druhou stranu, tento fakt činí obtížnější vyjádřit přímou přičitatelnost dosažených efektů intervenci konkrétního výdajového programu či titulu. Kvalita služeb se objevuje jako klíčový předpoklad dosažení cílů, zároveň ovlivnitelný pouze omezeně výdaji programu. 49

Viz například Manuál rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, Incoma Research s.r.o, 2007

187


Přílohy Skiareál Lipno - regionální zimní centrum

188


Rekonstrukce budovy Regionálního muzea v Českém Krumlově

Muzeum vltavínů

189


6.2 Zpráva z on-line dotazníkového šetření (CAWI) 6.2.1 Shrnutí výsledků Významnou součástí evaluace efektů ROP JZ v cestovním ruchu se stalo dotazníkové šetření, jehož výsledky uvádí text níže. Šetření proběhlo mezi respondenty, kteří mají zkušenost s ucházením se o dotační podporu z ROP JZ. Dotazníkového šetření se zúčastnili zástupci jak podpořených, tak i nepodpořených subjektů (v poměru přibližně 4:1). Z hlediska podpořených subjektů bylo nejvíce (více než polovina) realizovaných projektů uskutečněno v rámci oblasti podpory 3.1 – Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, se zaměřením především na aktivity spojené s výstavbou nových či rekonstrukcí stávajících sportovně-rekreačních zařízení a na tvorbu nových turistických cest a cyklistických stezek. Zásluhou těchto projektů došlo k rozšíření nabídky poskytovaných služeb zvýšení kvality a úrovně zařízení a poskytovaných služeb, které jsou respondenty shledávány za klíčové efekty těchto projektů. Revitalizace památek jakožto nejčetněji uváděná aktivita projektů v rámci oblasti podpory 3.2 přinesla klíčový význam v zachování kulturního a historického dědictví, v přístupnosti památek a děl veřejnosti a efektivnějším využití kulturně-historického potenciálu. Z hlediska oblasti podpory 3.3 byla pozitivně shledávána tvorba nových regionálních produktů cestovního ruchu. Většina respondentů si není vědoma nežádoucích efektů při realizaci svých projektů, a tak lze podpořené projekty v rámci ROP JZ zhodnotit za významně přispívající ke zvýšení atraktivity celého regionu. Respondenti, jež nezískali podporu z ROP JZ, žádali o dotaci především v oblastech podpory 3.1 a 3.3. Realizaci svého záměru přesto v plném rozsahu uskutečnilo 45 % z nich. Více než polovina nepodpořených subjektů spadala do oblasti podpory 3.1. I v případě nepodpořených subjektů si většina respondentů není vědoma negativních důsledků, jsou-li si vědomi nezamýšlených důsledků, jedná se zpravidla o efekty pozitivní s projektem spojenými.

6.2.2 Demografie Otázka: Prosím, zvolte jednu z následujících možností. 0%

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%

Realizujeme alespoň jeden projekt podpořený z ROP Jihozápad

Žádný z našich záměrů nebyl podpořen z ROP Jihozápad

Počet respondentů: 99

Z dotázaných respondentů převážná většina realizovala v programovém období 2007–2013 svůj projekt podpořený z ROP JZ. Projektový záměr nebyl z ROP JZ podpořen v případě 1/5 respondentů. 190


Tabulka: Zastoupení respondentů v programovém období 2007–2013

Počet

při

hodnocení

realizovaných

projektů

ROP

Jihozápad

Respondenti, kteří uvedli 1 realizovaný projekt

Respondenti, kteří uvedli 2 realizované projekty

Respondenti, kteří uvedli 3 realizované projekty

64

12

1

Z celkového počtu respondentů (77), jejichž záměr byl podpořen z ROP JZ, byl v rámci dotazníkového šetření hodnocen především jeden realizovaný projekt. Znatelně menší část respondentů, necelá 1/5, zhodnotila i druhý realizovaný projekt s danou podporou. Pouze v jediném případě byly evidovány tři realizované projekty stejným respondentem.

6.2.3 Podpořené subjekty Hodnocení dopadů projektů Otázka: Prosím, zvolte oblast podpory, ve které úspěšně realizujete projekt/y. 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu (OP 3.1)

Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji CR (OP 3.2) Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů CR (OP 3.3)

Počet respondentů: 77 (90 odpovědí)

Největší počet realizovaných projektů se uskutečnil v rámci oblasti podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Do této oblasti spadala více než polovina všech realizovaných projektů. Do oblasti podpory 3.2 – Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji CR byla zařazena přibližně ¼ realizovaných projektů. Nejméně realizovaných projektů podpořených z ROP JZ bylo v oblasti podpory 3.3 – Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů CR.

191


OP 3.1 – Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Otázka: Prosím, označte aktivity/výstupy projektu, které jsou pro váš projekt/y relevantní. 0%

10%

20%

30%

40%

Nová a/nebo opravená sportovně-rekreační zařízení Nové turistické cesty a cyklistické stezky Nová a/nebo opravená kulturní zařízení Rekonstruovaná a/nebo nová ubytovací zařízení Rekonstruovaná a/nebo nová zařízení pro kongresovou turistiku Nová a/nebo rekonstruovaná lůžka Rekonstruovaná a/nebo nová ozdravná (lázeňská, wellness) zařízení Upravená prostranství v lázeňských komplexech

Počet respondentů: 55 V oblasti podpory 3.1 – Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu byl největší podíl projektů, přibližně 1/3, zaměřen na aktivity spojené s výstavbou nových či rekonstrukcí stávajících sportovně rekreačních zařízení. Téměř ¼ projektů se poté zaměřovala na tvorbu nových turistických cest a cyklistických stezek. Výstavba nových či rekonstrukce stávajících kulturních zařízení byla respondenty uvedena v necelé 1/5 případů. Nejméně relevantními aktivitami dané oblasti podpory (respondenty uváděnými v méně než 5 % případů) byly nová a/nebo rekonstruovaná lůžka, lázeňská či wellness zařízení a upravená prostranství v lázeňských komplexech.

192


Otázka: Jaké kladné efekty pro obyvatele regionu podle vás přináší projekty Rozvoje infrastruktury cestovního ruchu? Pokuste se prosím ohodnotit jednotlivé přínosy podle významu, který jim na základě vlastní odbornosti a zkušenosti přikládáte.

0%

25%

50%

75%


Rozšířená nabídka poskytovaných služeb Vyšší kvalita a úroveň zařízení a poskytovaných služeb Zvýšení atraktivity regionu


Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu


Vyšší kapacita zařízení Vyšší podíl šetrných způsobů dopravy Zpřístupněné a propojené významné cíle cestovního ruchu


Usměrnění návštěvníků v prostorách zařízení nebo v krajině Nová pracovní místa


Respondenti měli možnost ohodnotit význam efektu, se kterým se v souvislosti s realizací svého projektu setkali. Za klíčové efekty byly označeny rozšíření nabídky poskytovaných služeb a zvýšení kvality a úrovně zařízení a poskytovaných služeb. Důležitý efekt projektu byl respondenty shledán ve zvýšení atraktivity regionu a rozšíření nabídky možností trávení volného času vč. období zimní sezony. Nízký význam efektu byl spatřován především v problematice zlepšení spolupráce subjektů v cestovním ruchu. Se sledovaným efektem zvýšení podílu šetrných způsobů dopravy se nesetkala téměř polovina respondentů. V souvislosti s realizací projektů v oblasti podpory 3.1 nebyly zpravidla shledávány respondenty nežádoucí efekty na život obyvatel. Z uvedených nežádoucích efektů lze zmínit zejména vlnu odporu obyvatel proti výstavbě jedné z cyklostezek prostřednictvím petice z důvodu velkého stavebního zásahu krajiny. Pozitivními efekty realizace projektů byly např. revitalizace brownfields a částí obcí, zájem obyvatel o nová sportoviště, pozitivní vliv na trávení volného času dětí.

193


OP 3.2 – Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu Otázka: Prosím, označte aktivity/výstupy projektu, které jsou pro váš projekt/y relevantní. 0%

5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45%

Rekonstruované památky Vybavené objekty dle odpovídajícího využití Upravená veřejná prostranství Obnovená významná umělecká díla Obslužná infrastruktura a sítě Informační systémy zaměřené na turistiku Vyznačená památkově chráněná území a objekty

Počet respondentů: 24 Oblast podpory 3.2 - Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu zahrnovala dle respondentů především projekty zaměřené na rekonstrukci památek. S odstupem téměř 30 p. b. byly podpořené projekty zaměřeny také na vybavení objektů dle odpovídajícího využití. Nejnižší zastoupení bylo zjištěno v případě projektů orientujících se na informační systémy zaměřené na turistiku a značení památkově chráněných území a objektů.

194


Otázka: Jaké kladné efekty pro obyvatele regionu podle vás přináší projekty Revitalizace památek a využití kulturního dědictví? Pokuste se prosím ohodnotit jednotlivé přínosy podle významu, který jim na základě vlastní odbornosti a zkušenosti přikládáte.

0%

25%

50%

75%


Zachované kulturní a historické dědictví Přístupné památky a díla veřejnosti Efektivnější využití kulturně-historického potenciálu


Objekty jsou nově využity Vyšší nabídka atraktivit cestovního ruchu Vyšší atraktivita regionu


Lepší znalost turistů/návštěvníků atraktivit regionu Rozšíření služeb občanské vybavenosti


Funkční obslužná infrastruktura a sítě Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu Nová pracovní místa


Projekty realizované v oblasti revitalizace památek a využití kulturního dědictví měly klíčový význam v zachování kulturního a historického dědictví, v přístupnosti památek a děl veřejnosti a efektivnějším využití kulturně-historického potenciálu. Důležitý efekt byl shledán zejména v případě zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu. Nerelevantní či efekt nízkého významu byl u více než poloviny respondentů spatřován v případě funkční obslužné infrastruktury a sítě, ve vzniku nových pracovních míst, zvýšení bezpečnosti v prostorách památek či lepší spolupráci subjektů v cestovním ruchu. Realizace projektů v oblasti podpory 3.2 se v řadách respondentů setkala s velmi pozitivními ohlasy. Oceňováno bylo zejména zlepšení estetického prostředí obce, spokojenost obyvatel se vzhledem nově rekonstruovaných objektů a vyšší míra zapojení obyvatel do dění v obci. Tyto pozitivní efekty mohou být v následujícím vývoji důležitým aspektem posílení vlastní identity obyvatel. Hlavním nežádoucím efektem těchto projektů byl úbytek parkovacích kapacit a množství zeleně.

195


OP 3.3 – Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu Otázka: Prosím, označte aktivity/výstupy projektu, které jsou pro váš projekt/y relevantní. 0%

10%

20%

30%

40%

50%

Nové regionální produkty cestovního ruchu Tištěné a elektronické propagační materiály včetně cizojazyčné verze Systémy pro orientaci a směřování turistů/ návštěvníků a tvorba www portálů Propagace na akcích (veletrzích CR apod.)

Modernizovaná informační centra

Počet respondentů: 11 Oblast podpory 3.3 – Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu zahrnovala zejména projekty zaměřující se na aktivity tvorby nových regionálních produktů cestovního ruchu, které byly respondenty uváděny ve více než 1/3 případů. Naopak žádný projekt nebyl v dané oblasti podpory zaměřen na modernizaci informačních center.

196


Otázka: Jaké kladné efekty pro obyvatele regionu podle vás přináší Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů CR? Pokuste se prosím ohodnotit jednotlivé přínosy podle významu, který jim na základě vlastní odbornosti a zkušenosti přikládáte. 0%

25%

50%

75%


Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny Vyšší atraktivita regionu


Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu Více možností trávení volného času


Lepší znalost turistů/návštěvníků atraktivit regionu Nová pracovní místa


Kvalitní a dostupné informace o nabídce cestovního ruchu v regionu Vyšší podíl informačních technologií při prezentaci a propagaci regionu


Projekty zaměřené na rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu byly respondenty vnímány kladně, zpravidla s efekty vysokého až klíčového významu. Necelé ¾ respondentů uvedlo klíčový efekt v rozšíření nabídky možností trávení volného času vč. období zimní sezony. Významný podíl klíčového efektu byl také dosažen v případě zvýšení atraktivity regionu. Nerelevantní efekt byl identifikován u dopadů zlepšení znalosti turistů/návštěvníků atraktivit regionu, zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu, vzniku nových pracovních míst a zlepšení spolupráce subjektů v cestovním ruchu. Přínos realizace projektů byl shledán především v oblasti bývalých Sudet, kde je obzvlášť důležité zaznamenávat a připomínat si historické události.

197


Nežádoucí a nezamýšlené efekty Nežádoucí efekty Otázka: Existují podle vás efekty související s realizací projektu, které lze považovat za nežádoucí z pohledu dopadů na život obyvatel Plzeňského a Jihočeského kraje a na subjekty působící v cestovním ruchu a jsou nějakým způsobem spojeny s realizací projektu? Příklad: Rekonstrukce komunikací přináší vyšší komfort jízdy a bezpečnost avšak mohou také vést k vyšší intenzitě dopravy a tedy zatížení okolí komunikace hlukem a emisemi. 0%

25%

50%

75%

100% Ne, nejsem si vědom/a nežádoucích efektů spojených s projektem Ano, nežádoucí efekt jsem zaznamenal/a


Převážná většina respondentů (95 %) si není vědoma nežádoucích efektů spojených s realizací projektu/ů. Identifikované nežádoucí efekty, byly-li popsány, jsou uvedeny u příslušných sekcí, v rámci nichž byly projekty realizovány.

Pozitivní nezamýšlené efekty Otázka: Zaznamenal/a jste v průběhu realizace projektu nějaké vedlejší (pozitivní) efekty pro obyvatele, které samotný projekt cíleně nepředpokládal, přesto jsou významné? 0%

25%

50%

75%

100% Ne, nejsem si vědom/a vedlejších efektů spojených s projektem Ano, vedlejší efekt jsem zaznamenal/a


Téměř ¾ respondentů si není vědoma dalších, byť pozitivních efektů pro obyvatele. Identifikované vedlejší efekty, byly-li popsány, jsou uvedeny u příslušných sekcí, v rámci nichž byly projekty realizovány.

198


Hodnocení efektu mrtvé váhy Otázka: Zhodnoťte, prosím, význam finanční podpory získané z ROP JZ pro vámi realizovaný projekt. Pokuste se v procentech odhadnout míru, do jaké by byl záměr realizován i v případě, že by projekt nezískal dotaci z ROP JZ. Jedná se pouze o přibližné vyjádření vašeho odhadu. 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu (OP 3.1) (N=53) Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji CR (OP 3.2) (N=20) Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů CR (OP 3.3) (N=7) 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Pozn.: 0 % rozsah realizace (záměr by se nerealizoval) 100% rozsah realizace (záměr by se realizoval v předpokládaném rozsahu i bez podpory ROP JZ) Počet odpovědí: viz popis v grafu

Finanční podpora byla dle odpovědí respondentů významná pro všechny oblasti podpory, přičemž nejvíce pro oblast podpory 3.3, v rámci níž by přibližně 2/3 projektů nebylo bez finanční podpory možno realizovat vůbec. Tento údaj koreluje s charakterem projektů v dané oblasti podpory. Významná byla podpora také pro projekty z oblasti podpory 3.2, ze kterých by bez dotace byly realizovány 4/5 v méně než polovičním rozsahu. Charakter projektů a možnost jejich financování i bez podpory z ROP JZ se projevil v oblasti podpory 3.1, která vykázala rozmanitější schopnost žadatelů financování svých projektů. Jako v jediné oblasti podpory respondenti ve 4 % případů uvedli, že záměr by realizovali v předpokládaném rozsahu i bez podpory z ROP JZ. Zároveň tato oblast vykázala nejnižší četnost odpovědí ohledně nerealizace projektu bez finanční podpory. Aktivita – OP 3.1

Průměrná hodnota mrtvé váhy

Upravená prostranství v lázeňských komplexech

100 %

Rekonstruovaná a/nebo nová ozdravná (lázeňská, wellness) zařízení

73 %


60 %

Rekonstruovaná a/nebo nová zařízení pro kongresovou turistiku

54 %

Rekonstruovaná a/nebo nová ubytovací zařízení

51 %

Nová a/nebo opravená kulturní zařízení

42 %

Nová a/nebo opravená sportovně-rekreační zařízení

34 %


31 %

199


6.2.4 Nepodpořené subjekty Důsledek nezískání podpory z ROP JZ Důsledek nezískání dotace Otázka: Jaký důsledek mělo nezískání dotace pro záměr předložený jako projekt do výzvy ROP Jihozápad? Byl záměr realizován i bez podpory z ROP JZ? Pokud ano, pokuste se v procentech odhadnout míru, do jaké byl záměr realizován. Jedná se pouze o přibližné vyjádření Vašeho odhadu. 0%

25%

0%

Pozn.:

10%

20%

50%

30%

40%

50%

75%

60%

70%

80%

100%

90%

100%

0 % rozsah realizace (záměr se nerealizoval) 100% rozsah realizace (záměr se realizoval v předpokládaném rozsahu i bez podpory ROP JZ) Počet respondentů: 22

Respondenti, jež nezískali podporu z ROP JZ, žádali o dotaci především v oblastech podpory 3.1 a 3.3. Realizaci svého záměru přesto v plném rozsahu uskutečnilo 45 % respondentů. Nezískání finanční podpory z ROP JZ bylo důvodem nerealizace záměru pro 27 % respondentů.

Další postup v realizaci projektového záměru Otázka: Jaký byl/bude další postup v realizaci Vašeho záměru? 0%

25%

50%

75%

Od záměru jsme opustili Záměr zvažujeme realizovat z vlastních zdrojů Záměr zvažujeme realizovat pouze v případě budoucí dotační podpory 50


50

Vzhledem k nízkému počtu respondentů je snížena validita uvedených výsledků.

200

100%


V otázce dalšího postupu v realizaci projektového záměru se respondenti, kteří nezískáním finanční podpory byli nuceni svůj záměr nerealizovat, dělí na dvě skupiny. Nezískání finanční podpory představovalo u 50 % respondentů nutnost opuštění od záměru realizace projektu. Zbývajících 50 % respondentů, kteří nezískali finanční podporu v minulém programovém období z ROP JZ, zvažují realizaci svého projektu pouze v případě budoucí dotační podpory. Hodnocení dopadů projektů Otázka: Prosím, zvolte jednu oblast podpory, ve které jste neúspěšně žádali o dotaci. 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu (OP 3.1) Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji CR (OP 3.2) Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů CR (OP 3.3)


Nepodpořené projekty nebyly zastoupeny ve všech sekcích. Největší počet, více než polovina, jich byl zaznamenán v oblasti podpory 3.1 – Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Zbývající část připadla na oblast podpory 3.3 – Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu. OP 3.1 – Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Otázka: Prosím, označte aktivity/výstupy projektu, které jsou pro váš projekt/y relevantní. 0% Nová a/nebo opravená sportovně-rekreační zařízení Nové turistické cesty a cyklistické stezky Nová a/nebo opravená kulturní zařízení Rekonstruovaná a/nebo nová ubytovací zařízení Rekonstruovaná a/nebo nová zařízení pro kongresovou turistiku Nová a/nebo rekonstruovaná lůžka Rekonstruovaná a/nebo nová ozdravná (lázeňská, wellness) zařízení Upravená prostranství v lázeňských komplexech


201

10%

20%

30%

40%


Struktura aktivit nepodpořených projektů v oblasti podpory 3.1 odpovídá struktuře aktivit projektů podpořených. Nejvyšší zastoupení mají projekty zaměřující se na sportovně-rekreační a kulturní zařízení, turistické cesty a cyklistické stezky. Nejméně projektů bylo taktéž shodně zaměřeno na ozdravná zařízení a úpravy prostranství v lázeňských komplexech. Hlavní spatřované nežádoucí efekty související s realizací projektů jsou dle respondentů především nižší konkurenceschopnost rekreačních zařízení, která nebyla finančně podpořena. Vliv na konkurenceschopnost respondenti také vnímají z hlediska upřednostňování atraktivních oblastí z hlediska cestovního ruchu, přičemž potřebná se jeví zejména podpora oblastí s vysokou mírou nezaměstnanosti. Vedlejší a nezamýšlené efekty byly identifikovány v evidentním rozšíření nabídky trávení volného času, čehož obyvatelé zpravidla využívají, dále také v nárůstu nových pracovních míst v sekundárních odvětvích vázaných nejen na turismus. OP 3.2 – Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu Otázka: Prosím, označte aktivity/výstupy projektu, které jsou pro váš projekt/y relevantní. Pro tuto oblast nebyla data k dispozici, resp. žádný z nepodpořených projektů do této oblasti podpory nespadal. OP 3.3 – Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu Otázka: Prosím, označte aktivity/výstupy projektu, které jsou pro váš projekt/y relevantní. 0%

20%

40%

60%

80%

Nové regionální produkty cestovního ruchu Systémy pro orientaci a směřování turistů/ návštěvníků a tvorba www portálů Tištěné a elektronické propagační materiály včetně cizojazyčné verze Propagace na akcích (veletrzích CR apod.) Modernizovaná informační centra


Nepodpořené projekty v oblasti podpory 3.3 také odpovídají struktuře projektů podpořených z hlediska nejčetněji zastoupených aktivit. Tvorba nových regionálních produktů cestovního ruchu byla nejčetněji zastoupenou aktivitou, stejně tak nebyl žádný nepodpořený projekt zaměřen na modernizaci informačních center. Realizace projektů v oblasti podpory 3.3 dopomohla ke zvýšení zájmu návštěvníků o historii a památky měst.

202


Nežádoucí a nezamýšlené efekty Nežádoucí efekty Otázka: Existují podle vás efekty související s realizací projektu, které lze považovat za nežádoucí z pohledu dopadů na život obyvatel Plzeňského a Jihočeského kraje a na subjekty působící v cestovním ruchu a jsou nějakým způsobem spojeny s realizací projektu? Příklad: Rekonstrukce komunikací přináší vyšší komfort jízdy a bezpečnost avšak mohou také vést k vyšší intenzitě dopravy a tedy zatížení okolí komunikace hlukem a emisemi. 0%

25%

50%

75%

100% Ne, nejsem si vědom/a nežádoucích efektů spojených s projektem Ano, nežádoucí efekt jsem zaznamenal/a


Téměř ¾ respondentů, jejichž projekty nebyly podpořeny z ROP JZ, uvedli, že si nejsou vědomi nežádoucích efektů pro obyvatele v souvislosti s realizací projektů. Identifikované nežádoucí efekty, byly-li popsány, jsou uvedeny u příslušných sekcí, v rámci nichž byly projekty realizovány.

Nezamýšlené efekty Otázka: Zaznamenal/a jste v průběhu realizace projektu nějaké vedlejší (pozitivní) efekty pro obyvatele, které samotný projekt cíleně nepředpokládal, přesto jsou významné? 0%

25%

50%

75%

100% Ne, nejsem si vědom/a vedlejších efektů spojených s projektem Ano, vedlejší efekt jsem zaznamenal/a


Více než polovina respondentů (60 %), jejichž projekty nebyly podpořeny z ROP JZ, si není vědoma dalších efektů pro obyvatele. Identifikované vedlejší efekty, byly-li popsány, jsou uvedeny u příslušných sekcí, v rámci nichž byly projekty realizovány. Z hlediska vedlejších efektů se jedná zpravidla o pozitivní efekty projektů.

203


6.3 Seznam projektů relevantních pro hodnocení dopadů Název projektu

Registrační číslo

OP 3.1 – Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Africké a asijské expozice Zoologické a botanické zahrady města Plzně Centrum vodní zábavy Kdyně Rekonstrukce penzionu Klostermann na Šumavě Skiareál Lipno - regionální zimní centrum Zvýšení konkurenceschopnosti hotelu Prajer (dříve hotel Blanice) Cyklistická stezka Hluboká nad Vltavou - Poněšice Novostavba GARNI HOTEL ALBATROS Vybudování kongresové infrastruktury k motelu Dačice Výstavba areálu zimního stadionu Plzeň - Košutka Otavská cyklistická stezka Sušice - putování krajem Karla Klostermanna Revitalizace hotelu Podhrad - 3. etapa Penzion Hájovna Branná - stavební úpravy domu, parc. č. 75/1 na pension Rozšíření ubytovací kapacity hotelu Elsyn Dvůr Hotel Přední mlýn - zkvalitnění nabídky ubytovacích kapacit Výstavba hotelu Romantick Rekonstrukce kempu a pensionu U Kukačků Harmony Club Písek Rozvoj lázeňství a wellness v Konst. Lázních - výstavba a obnova lázeň. komplexu Prusík III. etapa Horská chata U Sněhuláka Optimalizace zasněžovacího systému Skiareálu Kašperské Hory Wellness hotel Knížecí Dvůr - 3. etapa Obnova rozhledny na Sedle Novostavba Hotelu Annín Výstavba sportovního zázemí hotelu Elsyn Dvůr Rekonstrukce hotelu Relax, Dolní Vltavice, Lipno Rekonstrukce hotelu Zvíkov Multifunkční sportovně-relaxační centrum Černé údolí - II. etapa Přístavba a rekonstrukce penzionu Bezdrev Rekonstrukce a rozšíření Sportovního centra za řekou ve městě Planá nad Lužnicí Penzion Kilián Multifunkční zařízení pro cestovní ruch Libínské Sedlo Lávka u Strakonického hradu - posílení provázanosti městských atraktivit Rekonstrukce a rozšíření sportovně-rekreačního areálu Vodník ve městě Vimperk Penzion Hájovna Branná - Přístavba a stavební úpravy budovy č. p. 58 - vybudování školicích kapacit Výstavba ubytování pro venkovskou turistiku v č. p. 9 Mezilesí Rekonstrukce hotelu MAS*** Hotel Sklárna Dům pohádek VÝSTAVBA WELLNESS CENTRA - II ETAPA A ZKVALITNĚNÍ UBYTOVACÍ A GASTRONOMICKÉ ČÁSTI HOTELU CENTRÁL Areál zážitkové a poznávací turistiky Střední Podbrdsko Strašice Galerie českého kresleného humoru - nová atraktivita cestovního ruchu jižního Plzeňska Rekreační a kongresové centrum Nové Dvory UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ PRO REKREAČNÍ A KONGRESOVOU TURISTIKU ČESKÉ BUDĚJOVICE I. ETAPA Výstavba ubytovacího zařízení pro agroturistiku - Klášterec Rozšíření a modernizace sportovně-rekreačního areálu v obci Lažiště Posílení vzájemné provázanosti atraktivit cestovního ruchu na území Třeboňska Zlepšení infrastruktury a kvality služeb rekreačního areálu Dráchov Penzion Prelát

204

CZ.1.14/3.1.00/02.00055 CZ.1.14/3.1.00/02.00056 CZ.1.14/3.1.00/02.00416 CZ.1.14/3.1.00/02.00419 CZ.1.14/3.1.00/02.00434 CZ.1.14/3.1.00/02.00442 CZ.1.14/3.1.00/02.00443 CZ.1.14/3.1.00/02.00449 CZ.1.14/3.1.00/02.00470 CZ.1.14/3.1.00/02.00471 CZ.1.14/3.1.00/02.00489 CZ.1.14/3.1.00/02.00492 CZ.1.14/3.1.00/02.00493 CZ.1.14/3.1.00/02.00511 CZ.1.14/3.1.00/02.00524 CZ.1.14/3.1.00/02.00539 CZ.1.14/3.1.00/02.00553 CZ.1.14/3.1.00/02.00585 CZ.1.14/3.1.00/03.00699 CZ.1.14/3.1.00/03.00754 CZ.1.14/3.1.00/03.00820 CZ.1.14/3.1.00/03.00826 CZ.1.14/3.1.00/03.00838 CZ.1.14/3.1.00/03.00841 CZ.1.14/3.1.00/03.00844 CZ.1.14/3.1.00/03.00851 CZ.1.14/3.1.00/03.00863 CZ.1.14/3.1.00/03.00874 CZ.1.14/3.1.00/03.00913 CZ.1.14/3.1.00/03.00945 CZ.1.14/3.1.00/03.00984 CZ.1.14/3.1.00/03.01157 CZ.1.14/3.1.00/03.01168 CZ.1.14/3.1.00/03.01242 CZ.1.14/3.1.00/03.01257 CZ.1.14/3.1.00/03.01288 CZ.1.14/3.1.00/03.01305 CZ.1.14/3.1.00/03.01310 CZ.1.14/3.1.00/03.01312 CZ.1.14/3.1.00/03.01314 CZ.1.14/3.1.00/03.01315 CZ.1.14/3.1.00/05.01348 CZ.1.14/3.1.00/05.01349 CZ.1.14/3.1.00/05.01362 CZ.1.14/3.1.00/05.01363 CZ.1.14/3.1.00/05.01369 CZ.1.14/3.1.00/05.01391 CZ.1.14/3.1.00/05.01403


Rozšíření Sportcentra Mrkáček pro rozvoj kultury a kongresové turistiky v Lišově Cyklostezka Jindřichův Hradec - Dolní Skrýchov Vltavská cyklistická stezka z Litoradlic do Týna nad Vltavou ZKVALITNĚNÍ A ROZŠÍŘENÍ SLUŽEB - VILA A APARTMÁNY BLANKO Rekonstrukce hospodářského stavení na krokodýlí farmu Hotel s volnočasovými aktivitami Rekreační areál ORSINO Penzion U kostela v Kunžaku Sportovně ubytovací komplex Jiráskovo nábřeží České Budějovice Turistická ubytovna Strážný Rekonstrukce a rozšíření stávajícího lyžařského areálu Libínské Sedlo I. etapa Hájenka hraběte Buqouye - vstupní brána do Novohradských hor Rozhledna s kovářským muzeem, Slapsko Zvýšení konkurenceschopnosti Rekreačního zařízení Hejtman Jih - vybudování sportoviště Hotelový dům pro seniory - České Budějovice Rodinný penzion TEDDY Penzion Dominik Stavební úpravy, přístavba objektu- Penzion v Chotovinách VÍTEJTE NA BOLFÁNKU Kolo dělá pěkné tělo aneb výstavba a modernizace cyklotrasy v k. ú. Sudoměř a Mladějovice Rekonstrukce a dostavba Penzionu Náměstí 10 ve Frymburku Výstavba cyklostezky Pod Borem, Klatovy Sušická pavučina Sportovně relaxační centrum Rybník Stezka pro pěší a cyklisty Třeboň, Jiráskova ulice Lezecké centrum LezeTop Písek Revitalizace vodáckého areálu Lídy Polesné Cyklistická stezka Hluboká nad Vltavou - Poněšice úsek II a III Rozvoj areálu ubytovacího zařízení v Petrovicích u Sušice Výstavba pěších stezek Božkovsko - Koterovského rozvoje cestovního ruchu Sportovně relaxační centrum Rybník - multifunkční hřiště Rekonstrukce a modernizace Aquaparku Horažďovice Jaroslava Štochlová - rozšiřování ubytovacích kapacit a sportovní a relaxační zázemí v Mýtě Rekonstrukce objektu č. p. 131 na hotel Zlatá včela Sportcentrum Velešín- vybudování zázemí pro rozvoj cestovního ruchu REKREAČNÍ A KONGRESOVÉ CENTRUM NOVÉ DVORY - II. ETAPA ROZVOJ SÍTĚ HIPOSTEZEK V JIHOČESKÉM KRAJI, FÁZE A (investiční část) Housův mlýn Tábor - zážitkový skanzen husitského způsobu života, kultury a válečnictví Výstavba penzionu Josef v Třeboni Rekonstrukce zájezdního hostince na cyklopenzion se společenským sálem a minipivovarem v Č. Rudolci Depandance Slunečná louka Obnova a dostavba vycházkových pěších turistických cest a mobiliáře zámeckého parku Lázeň Žihobce - zámek, revitalizace a kulturní využití historického objektu Rekonstrukce koupaliště - Nýřany Multifunkční dům s ubytováním v Kaplici Cyklopenzion Kardašova Řečice Muzeum vltavínů Vytvoření nových přístupových tras k areálu klášterů v ČK s možností využití volnočasových aktivit Centrum fotografie a moderních médií Výstavba a rekonstrukce sportovně rekreační vybavenosti pro CR v obci Babylon Výstavba chodníku a cyklostezky-Horšovský Týn, Vrchlického ul. Posílení vzájemné provázanosti cílů - cyklostezka Kolence - Novosedly Sportovní a rekreační areál Kralovice, víceúčelová in-line dráha a koupaliště CYKLOSTEZKA "FORMANSKÁ STEZKA" STARÝ SMOLIVEC - DOŽICE Úprava hlásky Havran na veřejnou rozhlednu

205

CZ.1.14/3.1.00/05.01459 CZ.1.14/3.1.00/05.01461 CZ.1.14/3.1.00/05.01466 CZ.1.14/3.1.00/05.01474 CZ.1.14/3.1.00/05.01486 CZ.1.14/3.1.00/05.01533 CZ.1.14/3.1.00/05.01535 CZ.1.14/3.1.00/05.01541 CZ.1.14/3.1.00/05.01554 CZ.1.14/3.1.00/05.01560 CZ.1.14/3.1.00/05.01569 CZ.1.14/3.1.00/05.01577 CZ.1.14/3.1.00/05.01579 CZ.1.14/3.1.00/05.01587 CZ.1.14/3.1.00/05.01591 CZ.1.14/3.1.00/05.01598 CZ.1.14/3.1.00/05.01717 CZ.1.14/3.1.00/05.01732 CZ.1.14/3.1.00/05.01767 CZ.1.14/3.1.00/05.01770 CZ.1.14/3.1.00/05.01775 CZ.1.14/3.1.00/05.01780 CZ.1.14/3.1.00/05.01783 CZ.1.14/3.1.00/05.01786 CZ.1.14/3.1.00/05.01797 CZ.1.14/3.1.00/05.01804 CZ.1.14/3.1.00/05.01821 CZ.1.14/3.1.00/05.01890 CZ.1.14/3.1.00/05.01945 CZ.1.14/3.1.00/11.02186 CZ.1.14/3.1.00/11.02188 CZ.1.14/3.1.00/11.02198 CZ.1.14/3.1.00/11.02200 CZ.1.14/3.1.00/11.02202 CZ.1.14/3.1.00/11.02234 CZ.1.14/3.1.00/11.02246 CZ.1.14/3.1.00/11.02258 CZ.1.14/3.1.00/11.02267 CZ.1.14/3.1.00/11.02269 CZ.1.14/3.1.00/11.02287 CZ.1.14/3.1.00/11.02294 CZ.1.14/3.1.00/11.02302 CZ.1.14/3.1.00/11.02305 CZ.1.14/3.1.00/11.02309 CZ.1.14/3.1.00/11.02322 CZ.1.14/3.1.00/11.02327 CZ.1.14/3.1.00/16.02542 CZ.1.14/3.1.00/16.02543 CZ.1.14/3.1.00/16.02544 CZ.1.14/3.1.00/17.02510 CZ.1.14/3.1.00/17.02512 CZ.1.14/3.1.00/17.02516 CZ.1.14/3.1.00/17.02517 CZ.1.14/3.1.00/17.02519 CZ.1.14/3.1.00/17.02520


Cyklostezky a cyklistické trasy na území Železné Rudy CZ.1.14/3.1.00/17.02521 Sportovně rekreační areál Dobříč CZ.1.14/3.1.00/17.02522 Cyklistická stezka Děbolín - sv. Barbora CZ.1.14/3.1.00/17.02523 Vltavská cyklistická stezka z Litoradlic do Týna nad Vltavou - II. etapa CZ.1.14/3.1.00/17.02525 Obnova a rozšíření víceúčelového hřiště Dešná CZ.1.14/3.1.00/17.02529 Výstavba víceúčelového hřiště Český Rudolec CZ.1.14/3.1.00/17.02532 Přírodní bazén Borovany CZ.1.14/3.1.00/17.02533 Rekonstrukce oranžerie na wellness a pivní lázně (koupele) CZ.1.14/3.1.00/17.02534 Víceúčelové hřiště Malče CZ.1.14/3.1.00/17.02537 Výstavba víceúčelového areálu pro sportovní a volnočasové aktivity CZ.1.14/3.1.00/17.02539 Výstavba wellness provozu v Jestřábí CZ.1.14/3.1.00/23.02602 Cyklostezka Po Trubách CZ.1.14/3.1.00/23.02608 Rekonstrukce účelových komunikací obce pro potřeby cestovního ruchu CZ.1.14/3.1.00/23.02609 Cyklostezka na levém břehu Lipna - II. etapa CZ.1.14/3.1.00/23.02610 Cyklostezka Písek - Smrkovice CZ.1.14/3.1.00/23.02611 CYKLOTRASA VOLYŇKA CZ.1.14/3.1.00/23.02613 Cyklostezka ulice Mlýnská - Nežárecká Jindřichův Hradec CZ.1.14/3.1.00/23.02616 REVITALIZACE TISMENICKÉHO ÚDOLÍ V TÁBOŘE CZ.1.14/3.1.00/23.02617 Úsek cyklostezky mezi městem Netolice a Státním zámkem Kratochvíle CZ.1.14/3.1.00/23.02619 Otavská cyklostezka - úsek v mikroregionu Prácheňsko č. 1 Svaté Pole - č. 4 Zářečí, etapa I. CZ.1.14/3.1.00/23.02627 Posílení vzájemné provázanosti cílů - cyklostezka Zhoř CZ.1.14/3.1.00/23.02632 Wellness - objekt pro osobní a fyzickou pohodu CZ.1.14/3.1.00/23.02633 Posílení vzájemné provázanosti cílů - cyklostezka Skapce CZ.1.14/3.1.00/23.02634 Bezpečná cyklistická trasa Klatovy - Bolešiny CZ.1.14/3.1.00/23.02635 Na kolečkách Konstantinolázeňskem CZ.1.14/3.1.00/23.02637 Greenways - cyklostezka přes božkovský ostrov CZ.1.14/3.1.00/23.02638 Amfiteátr na Bolfánku CZ.1.14/3.1.00/23.02643 ZNOVUOBNOVENÍ SVATOJÁNSKÉHO MUZEA V NEPOMUKU - REVITALIZACE A KULTURNÍ CZ.1.14/3.1.00/23.02662 VYUŽITÍ OBJEKTU ARCIDĚKANSTVÍ Centrum Caolinum Nevřeň CZ.1.14/3.1.00/23.02664 Rozšíření expozice a výstavba sociálního zázemí Starého zámku v Chudenicích CZ.1.14/3.1.00/23.02665 Regionální úzkokolejné muzeum Nová Bystřice CZ.1.14/3.1.00/23.02669 Moderní víceúčelové hřiště Zvěrotice CZ.1.14/3.1.00/23.02675 Sportovně rekreační areál v Čejeticích CZ.1.14/3.1.00/23.02676 Modernizace sportovně-rekreačního areálu v Prachaticích CZ.1.14/3.1.00/23.02681 Vybudování sportovní infrastruktury pro posílení cestovního ruchu v Borových Ladech CZ.1.14/3.1.00/23.02682 Sport a relaxace pro zimu a léto CZ.1.14/3.1.00/23.02683 Jízdárna Besednice CZ.1.14/3.1.00/23.02684 Vybudování sportovního víceúčelového hřiště v obci Přeštěnice CZ.1.14/3.1.00/23.02685 Přírodní veřejné koupaliště Kardašova Řečice CZ.1.14/3.1.00/23.02693 Turistická rozhledna Dlažov CZ.1.14/3.1.00/23.02698 Rozhledna na Kotli - Rokycany CZ.1.14/3.1.00/23.02699 Zkvalitnění infrastruktury cestovního ruchu města Nýrska CZ.1.14/3.1.00/23.02701 Přírodní koupací biotop Blovice CZ.1.14/3.1.00/23.02702 Sportovně rekreační areál Hromnice - Žichlice CZ.1.14/3.1.00/23.02704 Rozhledna Špičák CZ.1.14/3.1.00/23.02705 Revitalizace koupaliště a rozšíření sportovního areálu v Kolinci CZ.1.14/3.1.00/23.02706 Víceúčelový areál s in-line oválem CZ.1.14/3.1.00/23.02707 Modernizace lyžařského areálu Nad Nádražím Železná Ruda - Šumava CZ.1.14/3.1.00/23.02708 Pavilon skla Klatovy CZ.1.14/3.1.00/29.02845 Sportovně-rekreační areál Kozský potok v Sezimově Ústí CZ.1.14/3.1.00/29.02956 OP 3.2 – Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu Rekonstrukce kostela sv. Jana Křtitele a kláštera minoritů v Jindřichově Hradci - V. etapa CZ.1.14/3.2.00/02.00242 Záchrana gotického hradu - Soběslav CZ.1.14/3.2.00/02.00403 REVITALIZACE STRAKONICKÉHO HRADU CZ.1.14/3.2.00/02.00405 Agroturistické centrum Dvůr Vondrov - rekonstrukce jezdeckých stájí CZ.1.14/3.2.00/02.00408 Rekonstrukce přízemí zámku ve Střelských Hošticích CZ.1.14/3.2.00/02.00409

206


Rekonstrukce rozhledny na Kleti REVITALIZACE NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY ČP. 466 PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V MPR SLAVONICE Park u Popraviště - 5. a 6. etapa Oprava městských hradeb ve Vodňanech Revitalizace zámku v Borovanech pro podporu cestovního ruchu Stavební úpravy objektu zámku čp. 1, Hrádek Společenské, kulturní a ubytovací centrum Revitalizace Buquoyské rezidence v Nových Hradech Rekonstrukce památkového objektu v Českém Krumlově na penzion Odpočinková zóna Jordán I. etapa Rekonstrukce kostela a fary v Prachaticích Rekonstrukce památkově chráněného objektu v areálu kostela Sv. Alžběty Portugalské v Protivíně čp. 37 Regenerace přístupového schodiště k regionálnímu muzeu Čestice PIVOVAR TŘEBOŇ - TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU Expozice lidové architektury v Chanovicích - transfer a rekonstrukce roubené obytné chalupy Těšetiny Sv. Jakub v Žebnici Expozice lidové architektury v Chanovicích - úprava veřejného prostranství a jeho odvodnění Nová expozice Muzea a galerie severního Plzeňska v barokním Santiniho proboštství v Mariánské Týnici Revitalizace kulturní památky zámku Bystřice nad Úhlavou REVITALIZACE OBJEKTU FRANTIŠKÁNSKÉHO KLÁŠTERA V PLZNI A ZŘÍZENÍ MUZEA CÍRKEV. UMĚNÍ PLZ. DIECÉZE Revitalizace vodního náhonu a nádržky technické památky vodní hamr v Dobřívě Rekonstrukce terasových zahrad zámku Zbiroh Techmania science center - Restaurování regionálních průmyslových exponátů Konzervace hradu Pořešín - 2. etapa Revitalizace kulturní památky č. p. 788 v Táboře Rekonstrukce a revitalizace areálu statku s tvrzí Býšov Písek - Regenerace centrální zóny Bakaláře Dvůr Vondrov - revitalizace historické památky Stavební úpravy ulice Štítného v Městské památkové rezervaci Jindřichův Hradec REKONSTRUKCE LAZEBNICKÉHO MOSTU V ČESKÉM KRUMLOVĚ Rekonstrukce hotelu Zlatá hvězda ve Vimperku Rekonstrukce budovy Regionálního muzea v Českém Krumlově Rekonstrukce historického objektu s cílem rozšíření ubytovacích kapacit hotelu Besídka Revitalizace objektů Synagogy a Ateliéru E. Schieleho v Č. Krumlově - Kulturně hist. centrum III. meandr Revitalizace historického hřbitova v Albrechticích nad Vltavou Turistické, kulturní a společenské zázemí v areálu katedrály sv. Mikuláše a děkanství v ČB. Stavební úpravy a nové využití bývalého kostela sv. Filipa a Jakuba ve Velešíně Zahrada otevřená - Rozšíření a zkvalitnění nabídky pro cestovní ruch v muzeu v Tachově Písek - zpřístupnění věže děkanského kostela Revitalizace děkanského kostela Povýšení svatého Kříže Veselí nad Lužnicí Obnova histor. č. obce Plzeň-Koterov za účelem zach. kultur. a histor. dědictví a rozšíření ces. ruchu Klatovské katakomby 2010 Stálá muzejní expozice "Příroda pro budoucnost" Revitalizace městské památkové zóny, I. etapa Rekonstrukce technické památky vodárenské věže v Heřmanově Huti Architektonická obnova kulturní památky - jezuitského kostela v Klatovech Rekonstrukce bývalého zájezdního hostince čp. 79 na regionální muzeum Regenerace památkové zóny ve Spáleném Poříčí - veřejný prostor pro rozvoj cestovního ruchu Pohledy do minulosti Plzeňského kraje REKONSTRUKCE KOSTELA Proměnění Páně v Žihobcích

207

CZ.1.14/3.2.00/02.00411 CZ.1.14/3.2.00/02.00422 CZ.1.14/3.2.00/02.00423 CZ.1.14/3.2.00/02.00424 CZ.1.14/3.2.00/02.00462 CZ.1.14/3.2.00/02.00474 CZ.1.14/3.2.00/02.00554 CZ.1.14/3.2.00/02.00589 CZ.1.14/3.2.00/02.00593 CZ.1.14/3.2.00/02.00595 CZ.1.14/3.2.00/02.00599 CZ.1.14/3.2.00/02.00601 CZ.1.14/3.2.00/02.00609 CZ.1.14/3.2.00/03.00676 CZ.1.14/3.2.00/03.00684 CZ.1.14/3.2.00/03.00688 CZ.1.14/3.2.00/03.00705 CZ.1.14/3.2.00/03.00707 CZ.1.14/3.2.00/03.00714 CZ.1.14/3.2.00/03.00722 CZ.1.14/3.2.00/03.00737 CZ.1.14/3.2.00/03.00739 CZ.1.14/3.2.00/03.00977 CZ.1.14/3.2.00/03.01095 CZ.1.14/3.2.00/03.01098 CZ.1.14/3.2.00/03.01111 CZ.1.14/3.2.00/03.01164 CZ.1.14/3.2.00/03.01173 CZ.1.14/3.2.00/03.01248 CZ.1.14/3.2.00/03.01259 CZ.1.14/3.2.00/03.01281 CZ.1.14/3.2.00/05.01341 CZ.1.14/3.2.00/05.01359 CZ.1.14/3.2.00/05.01382 CZ.1.14/3.2.00/05.01384 CZ.1.14/3.2.00/05.01387 CZ.1.14/3.2.00/05.01418 CZ.1.14/3.2.00/05.01501 CZ.1.14/3.2.00/05.01513 CZ.1.14/3.2.00/05.01590 CZ.1.14/3.2.00/05.01597 CZ.1.14/3.2.00/05.01603 CZ.1.14/3.2.00/05.01605 CZ.1.14/3.2.00/05.01621 CZ.1.14/3.2.00/05.01622 CZ.1.14/3.2.00/05.01638 CZ.1.14/3.2.00/05.01651 CZ.1.14/3.2.00/05.01679 CZ.1.14/3.2.00/05.01682


REKONSTRUKCE AREÁLU FARY MALENICE (IKS centrum MALENICE) CZ.1.14/3.2.00/05.01703 Zřízení nového sídla Milevského muzea (rekonstrukce domu č. p. 557 v milevském klášteře) CZ.1.14/3.2.00/05.01761 Zastavení na cestě za kulturou po Českobudějovicku - rekonstrukce kostela sv. Jana CZ.1.14/3.2.00/05.01826 Nepomuckého Vybudování Muzea čokolády a marcipánu v Táboře CZ.1.14/3.2.00/05.01829 Muzeum Šumavy Sušice - přístavba, nástavba a stavební úpravy CZ.1.14/3.2.00/05.01975 OP 3.3 – Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu Komplexní propagace Plzeňského kraje CZ.1.14/3.3.00/02.00044 Komunikační kampaň ke kandidatuře města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015 CZ.1.14/3.3.00/02.00049 Oživení zapomenutých tradic v regionu CZ.1.14/3.3.00/02.00243 Podpora cestovního ruchu na Hlubocko - Lišovsku CZ.1.14/3.3.00/02.00244 Mezinárodní hudební festival Bohemia JazzFest 2008 CZ.1.14/3.3.00/02.00312 společný integrovaný produkt "Klatovy - ANO" CZ.1.14/3.3.00/02.00329 Propagace Skiareálu Kašperské Hory a doprovodných služeb CZ.1.14/3.3.00/02.00331 "Obec Chanovice a okolí - příroda, historie, kultura, řemesla a tradice pro návštěvníky CZ.1.14/3.3.00/02.00336 Pošumaví" Propagace Jihočeského kraje v síti CineStar a na velkoplošných obrazovkách CZ.1.14/3.3.00/02.00346 Prezentace Jihočeského kraje v oblasti cestovního ruchu v zahraničí CZ.1.14/3.3.00/02.00348 ROK NA ZLATÉM VRCHU CZ.1.14/3.3.00/02.00350 Rozvoj a zvýšení kvality služeb cestovního ruchu destinace Český Krumlov CZ.1.14/3.3.00/02.00351 LAG Chance in Nature - CESTY EVROPY - marketing CR CZ.1.14/3.3.00/02.00353 Multimediální DVD Encyklopedie husitství CZ.1.14/3.3.00/02.00357 Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury CZ.1.14/3.3.00/02.00358 Na Lipno po celý rok - marketingová kampaň Lipno servis s.r.o. CZ.1.14/3.3.00/02.00374 VIDEOTOUR CZ.1.14/3.3.00/02.00375 Zkvalitnění turistického portálu Plzeňského kraje CZ.1.14/3.3.00/03.00617 Návrat k tradicím CZ.1.14/3.3.00/03.00662 Mediální podpora Techmania science center CZ.1.14/3.3.00/03.00675 Podpora cestovního ruchu na Třeboňsku CZ.1.14/3.3.00/03.01038 Jihočeské rybářské slavnosti 2008 & 2009 CZ.1.14/3.3.00/03.01118 Tvorba tiskových materiálů vč. el. verzí pro propagaci Jihočeského kraje v ČR i zahraničí CZ.1.14/3.3.00/03.01160 1. část Golfem proti drogám CZ.1.14/3.3.00/03.01178 České Budějovice - město sportu CZ.1.14/3.3.00/03.01179 Hotel Budweis - informační systém a propagace komplexní nabídky cestovního ruchu CZ.1.14/3.3.00/03.01188 Jihočeského kraje V hlavní roli: Strakonice pro turisty CZ.1.14/3.3.00/03.01231 Lipenská karta CZ.1.14/3.3.00/03.01260 Modernizace infocentra - rozšíření nabídky služeb turistům CZ.1.14/3.3.00/03.01324 Horní Planá - místo Vaší celoroční dovolené CZ.1.14/3.3.00/05.01365 Tvorba tiskových materiálů vč. el. verzí pro propagaci Jihočeského kraje v ČR i zahraničí CZ.1.14/3.3.00/05.01366 2.část Plzeň - výtvarná, Plzeň evropské hlavní město kultury 2015 CZ.1.14/3.3.00/05.01390 Hrady, zámky a tvrze Plzeňského kraje, jak je neznáte CZ.1.14/3.3.00/05.01393 Marketingová strategie a propagace Šumavy CZ.1.14/3.3.00/05.01561 Stezky zdraví v Plzeňském kraji CZ.1.14/3.3.00/05.01562 Podpora rozvoje služeb a marketingu SKI areálu Špičák CZ.1.14/3.3.00/05.01567 Do Plzeňského kraje za přírodou, tradicemi a gastronomií CZ.1.14/3.3.00/05.01570 Podpora cestovního ruchu v Rokycanech - 900. výročí CZ.1.14/3.3.00/05.01571 ROZVOJ SÍTĚ HIPOSTEZEK V JIHOČESKÉM KRAJI, FÁZE B (neinvestiční část) CZ.1.14/3.3.00/05.01700 Vybudování webového a informačního systému CR pro sportovně rekreační areál Hluboká CZ.1.14/3.3.00/05.02004 nad Vltavou

208

Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji

Recommend Documents