Zpracování informací v Národním divadle v Brně, analýza, zhodnocení a návrh inovací

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zpracování informací v Národním divadle v Brně, analýza, zhodnocení a návrh inovací Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Ivana Rábová, Ph.D.

Brno 2012

David Mateašák

Tímto způsobem bych velmi rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce doc. Ing. Ivaně Rábové, Ph.D. za velmi příjemný přístup, ochotu a hlavně za její cenné rady a zkušenosti, které mi velmi pomohly při tvorbě práce. Dále bych chtěl také poděkovat správci počítačové sítě podniku Národního divadla Brno Ing. Janu Našinci a také vedoucí odboru ekonomiky a informatiky Ing. Jarmile Gorgoňové za poskytnutí veškerých důležitých podkladů a rad pro mou bakalářskou práci.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci napsal a vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v závěru. V Brně dne 20. prosince 2012

__________________

Abstract Mateašák, D., Information processing at the National Theatre Brno, analysis, evaluation and design innovations. Bachelor thesis. Brno, 2012. At the beginning, this bachelor thesis deals with explaining the necessary theoretical concepts, that help us to better understand the information systems. Then it explains the steps of the IS creation and further it focuses on structured analysis, which was used for analyzing the business environment at the National Theatre in Brno. The next part of the work is focused on creating innovations in the existing information system, the design of new functional part in the form of web application and the security policy design in the company. Keywords Data, information, knowledge, information system, IS life cycle, structured analysis, functional model and data model.

Abstrakt Mateašák, D., Zpracování informací v Národním divadle v Brně, analýza, zhodnocení a návrh inovací. Bakalářská práce. Brno, 2012. V úvodu se tato bakalářská práce zabývá vysvětlením nutných teoretických pojmů, skrz které lépe pochopíme problematiku informačních systémů, dále vysvětluje jednotlivé kroky tvoření IS, a poté se zaměřuje na strukturovanou analýzu, která byla využita při analyzování podnikového prostředí v Národním divadle v Brně. Další část práce je zaměřena na vytvoření inovací ve stávajícím informačním systému, návrh nové funkční části v podobě webové aplikace a návrh bezpečnostní politiky v daném podniku. Klíčová slova Data, informace, znalosti, informační systém, životní cyklus IS, strukturovaná analýza, funkční a datový model.

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

15

1.1

Úvod ......................................................................................................... 15

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 15

Informace a informační systém 2.1

16

Základní pojmy ........................................................................................ 16

2.1.1

Co to jsou data? ................................................................................ 16

2.1.2

Co je to informace? .......................................................................... 16

2.1.3

Znalost není stejná, co moudrost .................................................... 16

2.1.4

Systém .............................................................................................. 17

2.2

Informační systém ................................................................................... 17

2.2.1

Podnikový informační systém .........................................................18

2.2.2

Jaký by měl být podnikový informační systém? ............................ 20

2.3

Jak lze takový informační systém získat?................................................ 21

2.3.1 2.4

Převzít nebo vyvíjet? ........................................................................ 21

Životní cyklus vývoje IS .......................................................................... 22

2.4.1

Detailní určení problému a analýza současného stavu .................. 22

2.4.2

Návrh a zpracování modelu ............................................................ 23

2.4.3

Sestavení realizačního plánu .......................................................... 23

2.4.4

Vlastní realizace projektu, testování a dokumentace ..................... 23

2.4.5 Údržba a další rozvoj produktu včetně aktualizace informační strategie ........................................................................................................ 23 2.5

3

Analýza IS ............................................................................................... 24

2.5.1

Pomocný software pro vývoj aplikace ............................................ 24

2.5.2

Přístupy k analýze ........................................................................... 24

2.5.3

Základní pracovní nástroje ............................................................. 25

2.5.4

Vedlejší pracovní nástroje............................................................... 27

Používané softwarové prostředky 3.1

28

Apache HTTP Server .............................................................................. 28

10

Obsah

3.2

PHP ......................................................................................................... 28

3.3

MySQL .................................................................................................... 28

3.3.1 3.4 4

Power Designer ........................................................................................29

Národní divadlo Brno 4.1

5

Správa databáze MySQL – PhpMyAdmin .......................................29

30

Historická charakteristika podniku ....................................................... 30

4.1.1

Před druhou světovou válkou ......................................................... 30

4.1.2

Po druhé světové válce.................................................................... 30

Analýza a zhodnocení podnikového prostředí

31

5.1

Technické zázemí ..................................................................................... 31

5.2

Programové vybavení ..............................................................................32

5.3

Analýza informačního systému ...............................................................32

5.3.1

Kontextový diagram účetního a ekonomického systému ...............34

5.3.2

Systémový diagram účetního a ekonomického systému ............... 38

5.3.3

Dekompozice procesu evidence faktur za vstupenky ..................... 40

5.3.4

Dekompozice procesu evidence a zpracování majetku ................... 41

5.3.5

Dekompozice procesu hospodářský přehled ...................................42

5.3.6

Dekompozice procesu zpracování a evidence účetních dokladů ... 44

5.3.7

Kontextový diagram rezervačního systému ....................................45

5.3.8

Systémový diagram rezervačního systému ..................................... 47

5.3.9

ERD ................................................................................................. 48

5.3.10 Zhodnocení systémů ....................................................................... 48 6

Návrh inovací a částečná implementace 6.1

49

Inovace ve výpočetní technice ................................................................ 49

6.1.1

Kancelářské počítače ...................................................................... 49

6.1.2

Multifunkční tiskárny ...................................................................... 51

6.2

Inovace rezervačního systému ................................................................ 52

6.3

Realizace inovace ..................................................................................... 53

6.3.1

Inovovaný kontextový diagram ....................................................... 54

6.3.2

Nově vzniklý systémový diagram .................................................... 55

6.3.3

ERD ..................................................................................................56

Obsah

6.3.4

11

Vlastní implementace ..................................................................... 56

7

Závěr

58

8

Literatura

59

A

Ukázka položek v datovém toku

62

B

Grafická ukázka webové aplikace

64

12

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1 Vztahy mezi jednotlivými pojmy data, informace a znalosti (Zdroj: Kalousková, 2007) 17 Obr. 2

Model ICT vrstvy (Zdroj: Rábová, 2010)

18

Obr. 3 Vrstvy informačního systému v podniku (Zdroj: Sodomka, 2006) 19 Obr. 4 Formalizace informací a jejich zautomatizované zpracovávání (Zdroj: Sodomka, 2006)

21

Obr. 5

26

Příkladná ukázka prvku – entita

Obr. 6 Ukázka použití vazby mezi dvěma entitami (kardinalita 1:N, parcialita nepovinná)

27

Obr. 7 Schéma znázorňující funkcionalitu rezervačního systému (Zdroj: Colosseum.eu, 2012) 34 Obr. 8

Kontextový diagram systému Esoft

35

Obr. 9

Systémový diagram

38

Obr. 10

Dekompozice procesu evidence faktur za vstupenky

40

Obr. 11

Dekompozice procesu evidence a zpracování majetku

41

Obr. 12

Dekompozice procesu hospodářský přehled

42

Obr. 13

Dekompozice procesu účetní oddělení

44

Obr. 14

Kontextový diagram systému eColosseum

45

Obr. 15

Systémový diagram rezervačního systému

47

Obr. 16

ERD rezervačního systému

48

Obr. 17

Zjednodušený model navrhované inovace

53

Obr. 18

Inovovaný kontextový diagram

54

Obr. 19

Inovovaný systémový diagram

55

Seznam obrázků

13

Obr. 20

ERD pro webovou aplikaci

56

Obr. 21

Vkládání uživatelské akce

64

Obr. 22

Výpis vložených uživatelských akcí v kalendáři

65

14

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1 Přehled vybraných počítačových stanic a jejich dodavatelů (Zdroje: tsbohemia, alfacomp a mironet, 2012) 50 Tab. 2

Přehled nákladů při koupi a provozu počítačových stanic 51

Tab. 3 Přehled nabízených modelů multifunkčních tiskáren (Zdroj: Xerox, 2012)

52

Tab. 4 Návrh ročního finančního plánu nákladů a výnosů příspěvkové organizace

63

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

V dnešní době existuje ohromné množství organizací, jež mají nejrůznější podnikatelské vize a cíle, a které se snaží za pomoci téměř jakýchkoliv prostředků dosáhnout na vrchol v daném odvětví. K tomu jim nejčastěji pomáhají informační technologie, které jsou téměř základním stavebním prvkem fungující organizace dnešní doby, spojené s informačními systémy. Informační systémy v podnicích bývají tvořeny dle potřeb dané firmy, s cílem poskytovat přesně takové výsledky a efekty, které si daná firma předsevzala. Zavádění informačních systémů se poté zpravidla děje ze schopnosti a snahy uchovávat všechna data, která se týkají daného podniku a poskytovat na oplátku ty informace, které přesně potřebujeme. To by dané firmě v ideálním případě mělo poskytnout konkurenční výhodu před ostatními účastníky na trhu v daném odvětví. Jde jednoznačně o optimální stav, kterého se v praxi snaží dosahovat jednotliví poskytovatelé informačních systémů, a kterého se ne vždy podaří dosáhnout. Aby tomu tak bylo, musí tvůrci IS a uživatelé přesně definovat své požadavky na funkčnost a obsah systému a spolupracovat na vytvoření jasně daných provozních a organizačních záležitostí.

1.2 Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je provést analýzu zpracování informací a současného stavu informačního systému v podniku Národní divadlo Brno. Dále s podporou CASE nástroje Power Designer vytvořit funkční model s popsanými prvky. Poté, na základě vytvořeného modelu a konzultací s vedoucími pracovníky daných odborů a s osobami znalými problému, bude systém zhodnocen a budou navrženy jeho inovace. Jedna z navržených inovací bude naimplementována pomocí webové aplikace, která bude vytvořena pomocí technologie PHP a databáze MySQL. Jako webový server bude sloužit Apache server, který poběží na localhostu. Součástí práce bude provedení analýzy a zhodnocení bezpečnostní IT politiky podniku a navržení případných inovací technického zaměření.

16

Informace a informační systém

2 Informace a informační systém Pro přiblížení dané problematiky a lepší orientaci je vhodné na začátek vysvětlit a pochopit některé ze základních pojmů, které jsou v této práci používány.

2.1 Základní pojmy Mezi základní pojmy patří data, informace a znalosti, na kterých je postaveno téměř vše, co se týká informačních systémů. Byly vybrány nejobecnější vysvětlení těchto pojmů, abychom z toho neměli „velkou hlavu“ a snadno se v dané problematice orientovali. 2.1.1

Co to jsou data?

Charakterizovat data můžeme obecně, jako libovolnou posloupnost znaků, přičemž se nemusí jednat pouze o bity či bajty. Pod posloupností znaků se mohou skrývat znaky libovolné, třeba i ty, které vůbec neznáme nebo u kterých si nedokážeme představit, že jde o nějaký znak či písmo. Samy o sobě jsou tedy znaky této posloupnosti jen jakási „bezbarvá“ data, která nám mohou, ale také nemusí něco říkat. Dle slov pana Šlapáka „Data jsou jakékoli vyjádření skutečnosti, schopné přenosu, interpretace nebo zpracování. Účelem dat je přenášet a dále zpracovávat odraz skutečnosti. Data jsou jakékoli zaznamenané fakta či poznatky.“ (Kalousková, 2007) 2.1.2

Co je to informace?

Pojem informace si lze představit, jako spojení dat s konkrétním významem. Můžeme tedy říci, že z dat se stávají informace teprve tehdy, pokud jsme z nich schopni získat nějaké vědomosti či poznatky. Pokud tedy příjemce rozumí významu, který se v datech ukrývá, znamenají to pro něj, že data mají nějakou informaci. Je nutné si uvědomit, že ne všechna data musí nést nějakou informaci. Pěkně to ve své definici shrnul pan Šlapák, podle něj „Informace je tedy definována pomocí dat a znalostí: Jsou to data, která mají nějaký význam. Jsou sdělitelné znalosti. Je to údaj, ke kterému si člověk přiřadí libovolný význam.“ (Šlapák, 2003) 2.1.3

Znalost není stejná, co moudrost

Znalost je obecně řečeno to, co jednotlivec zná a chápe po osvojení si dat a informací, a po jejich začlenění do různých souvislostí. Účelem znalostí je schopnost porozumět skutečnosti. Jako média pro uchování znalostí často slouží lidská paměť, elektronický přístroj, elektronický nebo papírový dokument atd. Pro přesnější osvětlení nadpisu jsou použita slova z jedné knihy „znalost není to stejné, co moudrost. Víte, jak se myjí okna? Moudrost je udělat, to.“ (Pokojný bojovník, 2006) a pro přiblížení pojmu znalost slouží těchto pár definic:


17

 „Znalost je organizovaná informace využitelná k řešení problémů.“ (Woolf, 1990)  „Znalost je informace, která prošla uspořádáním a analýzou, aby se stala srozumitelnou a použitelnou k řešení problémů nebo k rozhodování.“ (Turban, 1992)  „Znalost spočívá v uvažování o informacích a datech za účelem umožnění aktivního jednání, řešení problémů, rozhodování, učení se a vyučování.“ (Beckman, 1997)

Obr. 1

Vztahy mezi jednotlivými pojmy data, informace a znalosti (Zdroj: Kalousková, 2007)

2.1.4

Systém

„Systém je (účelově definovaná) množina prvků (množina objektů) a množina vazeb mezi nimi, jež jako celek vykazuje určitou funkci (resp. chování).“ (Rábová, 2008) Systém lze tedy charakterizovat tím, čím je složen, neboli jeho strukturou, a tím, jak reaguje na dané podněty, tedy jeho chováním.

2.2 Informační systém Pro fungování a prosazování si strategického záměru v organizaci je základem efektivní zpracování informací a budování znalostní databáze. Klíčovou technologii k dosažení tohoto cíle pak představuje informační systém nasazený v podniku. Dle definice paní Rábové „Informační systém (IS) je komplex informací, lidí, použitých informačních technologií, organizace práce, řízení chodu systé-

18


mu (zabezpečuje propojení na prostředí) a konečně technických prostředků a metod sloužících ke sběru, přenosu, uchování a dalšímu zpracování dat za účelem tvorby a prezentace informací.“ (Rábová, 2008) 2.2.1

Podnikový informační systém

Pro lepší pochopení postavení informačního systému v podniku je důležité pochopit roli informačních a komunikačních technologií (ICT), které vytvářejí důležitou, ne však jedinou, formální vrstvu podnikových IS. ICT mají totiž na rozdíl od ostatních, převážně výrobních technologií v podniku, jednu zásadní odlišnost – nedá se přímo odlišit jedna specializovaná skupina lidí, pro kterou je tato technologie určena. ICT se týkají celého podniku a téměř všech jeho oblastí, a proto bude dobré si ukázat přibližný model, ze kterého se dané technologie skládají.

Obr. 2

Model ICT vrstvy (Zdroj: Rábová, 2010)

Informační systémy se v podniku totiž nevyskytují jen v souvislosti s ICT, ale v širší oblasti mohou být chápány s ohledem na míru formalizace údajů a podílu lidského faktoru a také například s ohledem na druh nosičů informací:  Informace, které jsou zapisovány a zpracovávány pomocí relační databáze a směřující k tomu, aby odpadl lidský faktor skrz automatizaci určitých procesů a sloužící k podpoře rozhodování.  Informace většinou uložené na klasických nosičích, jako jsou doklady, zprávy, předpisy, formuláře, nověji pak podporované aplikacemi ICT pro správu vlastního obsahu. Tyto informace jsou nejčastěji uloženy v nestrukturovaném tvaru, například grafickém anebo textovém, a bývají obtížně dostupné.  Informace doposud nezaznamenány v žádné relační databázi, žádném formuláři a ani neexistující v jakékoli elektronické podobě. Mohou to být například znalosti a zkušenosti uložené v hlavách zaměstnanců, které jsou využívány v momentě potřeby a jsou předmětem znalostního managementu.


19

Od těchto tří druhů nosičů informací, lze odvodit i tři roviny, jak můžeme chápat informační systém:  informační systém podporovaný primárně ICT,  informační formalizovaný systém,  obecně komplexní informační systém podniku na sociálně-technické úrovni.

Obr. 3

Vrstvy informačního systému v podniku (Zdroj: Sodomka, 2006)

V dnešní době je podíl působení, lidského faktoru v oblasti informačních systémů v podniku téměř nadpoloviční. Tuto informaci krásně vystihuje následující definice pana Sodomky: „Podnikový informační systém vytvářejí lidé, kteří prostřednictvím dostupných technologických prostředků a stanovené metodologie zpracovávají podniková data a vytvářejí z nich informační a znalostní bázi organizace sloužící k řízení podnikových procesů, manažerskému rozhodování a správě podnikové agendy.“ (Sodomka, 2006)

20


2.2.2

Jaký by měl být podnikový informační systém?

Podnikový IS může být tedy chápán v několika rovinách. Zásadní pohled většinou vede přes strategický záměr dané organizace k požadavkům na formalizaci informací, které jsou zpracovávány uvnitř informačního systému. „Strategickým cílem budování a řízení informačního systému je přímo podpořit růst výkonnosti a hodnoty organizace.“ (Sodomka, 2006) Výše zmíněnou otázku tedy můžeme shrnout do několika bodů:  IS v podniku by měl být schopný integrovat platformu, která spojuje podnikové procesy, informační toky a komunikaci probíhající vně i vevnitř organizace. Jeho integrační role v rámci řetězce je pak základním předpokladem pro generování hodnoty v síťové struktuře.  Dále by měl podnikový IS být nositelem nějaké standardizace, která kladně ovlivní zpracování běžných podnikových procesů, chování uživatelů a změny v jejich zaběhlých pracovních návycích.  Ať už se podnikový IS skládá z jakýchkoliv komponent a je rozvíjen jakýmkoliv způsobem, měl by poskytovat komplexní náhled na funkci organizace a zabezpečit zpracování informací, které jsou potřeba k manažerskému rozhodování. (Sodomka, 2006)


Obr. 4 2006)

21

Formalizace informací a jejich zautomatizované zpracovávání (Zdroj: Sodomka,

2.3 Jak lze takový informační systém získat? Začleněním různých podnikových procesů a systémů z mnohých funkčních oblastí je koncepční záležitost, kterou nemůžeme vyřešit jen tak. Je potřeba mít vztah ke strategickým cílům podniku, k dodavatelům, zákazníkům apod. Logicky tedy nemůžeme podnikový IS vytvářet bez jasně určené celopodnikové a informační strategie. Teprve na tomto základě je možné:  Řešené problémy specifikovat na základě analýzy stávajícího stavu a požadavků v podniku.  Zadat cíle a naplánovat si, jak bude probíhat realizace projektu. Včetně analýzy, která bude využívat pokročilé metody návrhu IS.  Naplánovat zcela novou koncepci IS v návaznosti na hodnocení efektivnosti stávající koncepce. 2.3.1

Převzít nebo vyvíjet?

Vyvíjet IS lze pěkně od základů, vždy téměř na míru přesně zadaným požadavkům od zákazníka. Ale jak to tak bývá, když se něco tvoří od začátku, je tento proces doprovázen velkými náklady, dlouhou dobou vývoje a řadou chyb, se kte-

22


rými se celý proces tvorby a první fáze spuštění provozu potýkají. V tomto momentě je vhodné si položit otázku, zdali není spíše vhodnější převzít už předem vytvořený systém, a případně jej, dle našich potřeb, upravit. Takovému způsobu získání IS se říká customizace, která má řadu výhod:  Malé riziko, že dodavatel softwaru opustí trh, protože tyto IS bývají většinou podporovány větší firmou.  Customizované IS bývají ověřeny na více instalacích, tím pádem bychom měli být ušetřeni prvotních chyb ve fázi nasazení do provozu.  Dodavatel takového IS většinou poskytuje přesné postupy pro zjištění požadavků, návody na práci se systémem, školení koncových uživatelů a nasazení systému přímo na místě.  Velká úspora nákladů na vývoj a především údržbu daného softwarového produktu. A také řadu nevýhod:  Větší riziko toho, že je IS založen na starších technologiích.  Může se stát, že customizovaný IS neodpovídá přesně našim potřebám, to znamená menší účinnost, vyšší náklady na reorganizaci.  Podobný nebo stejný systém může být sestaven i pro naši konkurenci, která má tím pádem k dispozici funkce a výstupy námi používaného systému.

2.4 Životní cyklus vývoje IS Děj nebo proces, při kterém se tvoří libovolný softwarový produkt, bývá v softwarovém inženýrství označován jako životní cyklus vývoje, který se skládá z následujících kroků neboli etap:  Detailní určení problému a analýza současného stavu  Návrh a zpracování modelu  Sestavení realizačního plánu  Vlastní realizace projektu, testování a dokumentace  Údržba a další rozvoj produktu včetně aktualizace informační strategie 2.4.1

Detailní určení problému a analýza současného stavu

Hlavním úkolem tohoto kroku je posoudit, zdali je daný projekt realizovatelný, a podle tohoto rozhodnutí poté vytvořit základní koncept (návrh) systému, odhadnout náklady a také přínosy projektu. Plán zavedení IS musí vycházet z jasného záměru, který je v souladu se strategií podniku. Výsledkem tohoto kroku by mělo být několik hlavních úvodních dokumentů, které se zabývají zmapováním současného stavu využití IT v podniku, návrh základních požadavků na systém a plán vývoje systému.


2.4.2

23

Návrh a zpracování modelu

Tento krok se zaměřuje na základní požadavky z předešlé analýzy. Tyto požadavky jsou dále rozděleny na funkční a datové a je určena jejich priorita. V analýze se tvoří konceptuální modely, což jsou hrubé návrhy funkcí a datových struktur. Je zde ověřena jejich správnost, platnost, a především úplnost. Dále se analyzují všechny systémové funkce, je provedeno rozdělení do subsystémů a výsledným modelem analýzy je tzv. logický model systému. Návrhovou část podporuje hrubá verze tzv. výchozího technologického modelu systému, který určuje zvolenou variantu technického a programového vybavení. V další fázi analýzy se zachází více do hloubky, a to tak, že se v předchozích modelech zachází více do detailu až na tu úroveň, kdy je možný takový systém implementovat. Mimo jiné dochází k návrhu uživatelského rozhraní. Výsledkem této části analýzy jsou detailní konceptuální modely funkcí a dat, které musí být úplné a konzistentní, a je také vytvořen kompletní technologický model systému. (Rábová, 2008) 2.4.3

Sestavení realizačního plánu

V tomto kroku se realizuje detailní návrh v implementačním prostředí (tzv. implementační model), včetně testování, tvorby a ladění programů. Také se zde tvoří programová dokumentace a rovněž uživatelská příručka v tištěné nebo elektronické podobě. Nedílnou součástí tohoto kroku je i konverze dat, která se budou vkládat do databáze. 2.4.4

Vlastní realizace projektu, testování a dokumentace

Cílem tohoto kroku je instalace potřebného hardwarového a softwarového vybavení, nutného pro chod systému, vytvoření provozních pokynů a zaškolení uživatelů, stanovení organizace toku dat a také odpovědnosti za jejich tvorbu, údržbu a zpracování. Celkový přechod na nový systém v organizaci by se měl odehrát rychle, bezpečně a pro koncové uživatele co nejsnadněji. Tato část vývoje životního cyklu IS bývá velmi problematická a kritická, protože se zde ověřuje vhodnost systému pro běžný provoz. Teprve až po ověření vhodnosti a provedení všech schvalovacích testů je implementace dokončena. 2.4.5

Údržba a další rozvoj produktu včetně aktualizace informační strategie

Z hlediska optimalizace efektů IS je důležité jak řízení implementace změn IS, tak řízení následujícího provozu dle funkční metodiky. Důvodem je fakt, že technologické změny přinášejí do IS potřebu zásadních změn v řízení a implementaci informačních systémů. Tento krok také zahrnuje rozšiřování systému, případně další úpravy a školení. (Basl, 2008)

24


2.5 Analýza IS Analýza je jednou z nejvýznamnějších kroků životního cyklu vývoje SW. Vychází ze specifikace požadavků a obecně je to fáze, kdy studujeme daný problém dříve, než se pustíme do jeho praktické realizace. Výsledkem analýzy je systémový model složený z různých diagramů, textových popisků, podnikových pravidel, doplňkových tabulek a dokumentů. Největší část práce je ukryta v tvorbě modelů a jejich popisků. (Rábová, 2008) 2.5.1

Pomocný software pro vývoj aplikace

Velkým pomocníkem, který zjednodušuje cestu při vývoji aplikace, jsou CASE nástroje. Jsou to prostředky, které podporují vývoj softwarových aplikací (Computer Aided Software Engineering). CASE nástrojů existuje celá řada, a to jak pro strukturované, tak i pro objektově orientované metody vývoje aplikací. Přesto, že vypadá tvorba diagramů v těchto nástrojích jednoduše, vyžaduje vysokou znalost a profesionálnost tvůrce a těch, kdo s nástroji pracují. Druhým předpokladem úspěchu je vhodnost použitých metod, na kterých je CASE založen. Jednou z nejdůležitějších vlastností CASE nástrojů je to, že zajišťují souvislosti, které neumí člověk mentálně pojmout. Samostatný CASE nám ale nezaručí bezchybný a rychlý vývoj aplikace nebo systému. Je vhodné mít stále na paměti, že se jedná pouze o jednu stavební částici zapadající do mozaiky vývoje, kde je nezbytné také řízení projektu, zavedení a plnění metodiky, využití odborníků na jednotlivé oblasti atd. (dbsvet, 2004) Jednotlivé prvky CASE nástrojů pro strukturovanou analýzu jsou popsány v kapitole základní pracovní nástroje. 2.5.2

Přístupy k analýze

V softwarovém inženýrství byly popsány dva primární přístupy k analýze informačních systémů:  Strukturovaný přístup  Objektový přístup Strukturovaný přístup k analýze nám zpravidla popisuje systém pomocí dvou modelů, jimiž jsou funkční a datový model. Funkční model popisuje zejména funkce v systému a transformace dat, kdežto datový model popisuje strukturu dat uložených v databázi. Tyto dva modely se vyvíjí odděleně, ale zároveň paralelně, proto musí být konzistentní, tedy změna v jednom modelu se také musí promítnout do modelu druhého. Objektový přístup se poměrně výrazně liší od strukturovaného v tom, že popisuje data i funkce společně. Také používá zcela jiné diagramy. Standardem pro objektový přístup v analýze se stal jazyk UML. Dále následuje detailní popis strukturovaného přístupu, kde je podrobně vysvětlen funkční a datový model.


2.5.3

25

Základní pracovní nástroje

Mezi základní pracovní nástroje strukturované analýzy pro tvorbu modelů patří:  Funkční model – je složen z hierarchické sítě diagramů datových toků (DFD – Data Flow Diagrams), které znázorňují zpracování dat. Funkční model ukazuje, jak a kudy do systému vstupují a vystupují data, odkud data pocházejí a také kde jsou uložena. Skládá se ze čtyř vzájemně propojených prvků: o Proces Dal by se označit za transformační jednotku, která převádí vstup na výstup. Každý proces musí mít minimálně jeden vstup a jeden výstup. o Terminátor (entita) Neboli externí entita, je to něco nebo někdo, kdo je mimo informační systém, ale je součástí jeho významného okolí, pracuje s ním. o Datový zásobník Do tohoto prvku se ukládá vše, co potřebujeme nějak uchovat. Jinými slovy, co ukládáme z/do tabulek v databázi. Každý datový zásobník by měl mít minimálně jeden vstup a výstup. o Datový tok Znázorňuje tok dat, neboli to odkud a kam data v systému „tečou“. Datové toky se mohou vyskytovat jen a pouze mezi terminátory a procesy, mezi datovými zásobníky a procesy. Nikdy ne mezi terminátorem a terminátorem, nebo terminátorem a datovým zásobníkem.  Model vnějšího chování – ukazuje nám vnější chování systému a kdo všechno se systémem pracuje nebo přijde do styku. Tento model bývá prezentován dvěma způsoby: o Kontextovým diagramem Je zvláštním typem DFD, který obsahuje pouze jeden jediný proces, dále terminátory a jejich datové toky, a výjimku tvoří datový zásobník, ten obsažen v kontextovém diagramu není. o Seznamem událostí Je soubor různých podnětů, které působí na systém z jeho okolí (procesy informačního systému modelují vznik a důsledky každé události). Výstupem systému reagujícího na vzniklou událost je buď informace o události (následku), nebo uložení informace o tom, že tato událost nastala. Každý vstup do systému je brán jako informace o skutečné události a každý výstup ze systému je vnější reakcí na danou událost nebo zprávu systému o kombinaci událostí a jejím odvozeném důsledku.

26


 Datový model – tento model je prezentován entitně-relačním diagramem (ERD – Entity Relationship Diagram), který popisuje vztahy mezi jednotlivými daty bez informací o funcích, která tato data vytvářejí nebo používají. Bývá tvořen za účelem návrhu fyzické datové struktury souborů a skládá se z následujících prvků: o Entita Prezentuje informaci zaznamenanou podle skutečnosti, která je v systému zpracovávaná. Entita odpovídá většinou existující realitě, např. student, a je vyznačena nebo popsána atributy, které blíže popisují danou entitu, např. jméno, příjmení, věk, datum narození, atd.

Obr. 5

Příkladná ukázka prvku – entita

o Relační vazba Představuje jednotlivé spoje (vztahy) mezi jednou nebo více entitami. Je popsána jménem, kardinalitou a parcialitou. 



Kardinalita znamená násobnost, neboli je-li jedna entita ve vztahu s druhou entitou v poměru 1:1, 1:N, M:N. Je vyznačena pomocí jednoduché čárky, která značí násobnost 1, nebo trojnožkou, která značí násobnost N. Parcialita udává povinnost nebo volitelnost vztahu mezi entitami. Je znázorněna pomocí kolmé čárky, což znázorňuje povinnost, nebo kolečka, které znázorňuje nepovinnost vazby.


Obr. 6

Ukázka použití vazby mezi dvěma entitami (kardinalita 1:N, parcialita nepovinná)

2.5.4

Vedlejší pracovní nástroje

27

Vedle základních nástrojů, pro tvorbu modelů existují i vedlejší pomocné nástroje, pomocí kterých si zpřesníme specifikace daného problému. Mezi ně patří:  Datový slovník (Data Dictiorany) - je centrální místo popisu všech datových prvků, používaných v datových úložištích a datových tocích, které jsou společné pro funkční a datový model. Principem jazyka DD jsou obsahově totožná data společná pro všechny modely. Proto se popis datových struktur bere jako základ, namísto integrace všech modelů dohromady. Jednotlivé datové prvky se popisují pomocí datových typů. V příkladu je popsán datový tok Adresa, který obsahuje datové prvky (Ulice, CisloPopisne, Mesto, PSC, Stat): Adresa = Ulice + CisloPopisne + Mesto + PSC + Stat Ulice = {písmeno} CisloPopisne = {číslo} Město = {písmeno} PSC = {číslo} Stat = {písmeno}  Specifikace procesů – je to popis prvku proces na nejnižší úrovni rozkladu, který popisuje logiku tohoto prvku, tedy to, co se musí provést při transformaci jednotlivých vstupů na jednotlivé výstupy. Minispecifikace můžeme vyjadřovat například strukturovanou angličtinou (READ – WRITE).  Matice – Popisují ovlivňování terminátorů nebo faktorů pomocí jiných terminátorů nebo faktorů. Nejznámějším typem matic je CRUD matice (C – create, R – read, U – update, D – delete), která zachycuje vztahy mezi procesy a datovými zásobníky, nebo mezi procesy a datovými prvky ve funkčním diagramu. (Rábová, 2008)

28

Používané softwarové prostředky

3 Používané softwarové prostředky Pro zrealizování části této práce byly použity následující softwarové prostředky.

3.1 Apache HTTP Server Apache je jednoduchý a přitom velmi výkonný web server, který je dostupný jednak pro 32bitové Windows, tak i pro Linux/UNIX. Je to software, který běží na počítači připojeném do sítě internet a zajišťuje obsluhu prohlížečů jednotlivých návštěvníků. Mezi výhody Apache patří zejména ta možnost, že dokáže fungovat bez nutnosti připojení do internetu, tedy na localhostu, a také skutečnost, že se Apache vyvíjí jako open source aplikace, a je tedy možnost si jej opatřit zdarma. Svou roli v nejčastěji používaném softwaru si získal tím, že se poměrně jednoduše instaluje na domácích počítačích, čímž lze zdarma vytvořit velmi kvalitní vývojové prostředí v kombinací PHP a MySQL. (Apache, 2012)

3.2 PHP PHP (Hypertext Preprocessor) je serverový skriptovací jazyk, navržený pro potřeby dynamických webových stránek, který se vkládá do běžného HTML kódu. To znamená, že vše, co PHP provádí, neprobíhá na straně klienta, ale interpretuje se na straně serveru a generuje HTML (či jiný) výstup, který vidí uživatel. Jinými slovy každou stránku, která obsahuje PHP skripty, server nejprve vezme a vykoná všechny příkazy v PHP, které jsou na stránce uvedené, a ty se poté pošlou klientovi v čistém HTML kódu, který je výsledkem běhu daného skriptu. PHP je Open Source, což znamená, že je to volně šiřitelná technologie, která je zdarma k dostání na internetu. PHP není závislé na platformě a není vázané s žádným konkrétním serverem, může tedy běžet kdekoli ve všech rozšířených operačních systémech (Linux, UNIX, Windows, Mac OS atd.) a je podporováno většinou webových serverů (Apache, NetScape, iPlanet, Personal Web Server atd.). PHP skvěle zvládá generování souborů PDF, obrázků, a dokonce i vytváření Flash aplikací generovaných za běhu. Výstupem může být libovolný text jako třeba XHTML nebo jakýkoliv XML soubor. Jedna z nejvýznamnějších a nejsilnějších vlastností PHP je podpora pro velkou škálu databází, mezi nejznámější databáze patří například MySQL, Oracle, PostgreSQL, Solid, Sybase aj. (Artic-studio, 2011)

3.3 MySQL MySQL je databázový systém, který vytvořila švédská firma MySQL AB, nyní vlastněná společností Sun Microsystems.

Používané softwarové prostředky

29

MySQL je multiplatformní databáze, takže může běžet na více operačních systémech. Komunikace s databází probíhá pomocí jazyka SQL a podobně jako u ostatních databází využívající jazyka SQL se jedná o dialekt tohoto jazyka, s některými rozšířeními. Díky její snadné implementovatelnosti, výkonu a především díky tomu, že se jedná o volně šiřitelný software, se používá u vysokého podílu současných databází. MySQL byla od začátku vyvíjena s optimalizací především na rychlost, a to i za cenu několika zjednodušení, jako například jednoduché způsoby zálohování. (Wikipedie, 2012) 3.3.1

Správa databáze MySQL – PhpMyAdmin

PhpMyAdmin je nástroj napsaný v jazyce PHP, který je určený pro jednoduchou správu obsahu databáze MySQL prostřednictvím webového rozhraní. V současnosti umožňuje vytvářet a rušit databáze, dále vytvářet, editovat a rušit tabulky, provádět SQL příkazy, spravovat klíče, modelovat databázové struktury apod. Jedná se o svobodný software pod licencí GNU/GPL, který často najdete nasazený u poskytovatelů webových služeb. (Phpmyadmin, 2012)

3.4 Power Designer PowerDesigner spadá do kategorie CASE nástrojů, které byly letmo popsány výše v kapitole Pomocný software pro vývoj aplikace. Komplexně pokrývá všechny aspekty rozvoje podniku. Obsahuje nástroje pro analýzu procesů, které umožňují identifikovat klíčová místa a funkce v podniku, a nabízí také plně integrované prostředí pro datovou a objektovou analýzu informačních systémů. PowerDesigner je vhodným nástrojem, pomocí kterého můžeme navrhovat informační systémy, protože umožňuje v rámci jediného prostředí identifikovat téměř všechny důležité aktivity podniku a zachytit je v aplikacích a databázích pomocí datových a objektových modelů. Dobře provázaná spolupráce návrhu datové a aplikační vrstvy systému v rámci jednoho CASE nástroje s jednotným uživatelským prostředím se pak odráží ve svižném a bezproblémovém vývoji podnikového informačního systému. (Sybase, 2012)

30

Národní divadlo Brno

4 Národní divadlo Brno 4.1 Historická charakteristika podniku 4.1.1

Před druhou světovou válkou

Národní divadlo Brno datuje svoji historii od počátku 80. Let 19. Století, kdy bylo založeno družstvo českého národního divadla v Brně. Jeho cílem bylo "starati se o pořádání důstojných her divadelních a opatřiti fond ku zřízení českého divadla Národního v Brně". Družstvo poté získalo povolení k provozování her ve velké dvoraně Besedního domu. Existence Družstva a samostatného českého divadla byla po mnoho let spojena se snahami o vybudování samostatné a reprezentativní budovy. Finanční situace Družstva, však byla špatná. Družstvo se rozhodlo vést divadlo ve vlastní režii. Prostředky na stavbu nové divadelní budovy byly shromažďovány formou sbírek, prostřednictvím bazarů i věcných loterií. První světová válka stavbu znemožnila a zastavila i přípravné práce. Po vzniku samostatného Československa přidělilo město Brno českému divadlu budovu dosavadního německého divadla Na hradbách. V roce 1939 v okupovaném Československu bylo české divadlo vykázáno z budovy Na hradbách. Divadlo na Veveří, od svých počátků považované za provizorní, se opět stalo jeho základnou. K dalším působištím pak patřil sokolský Stadion, Besední dům a sál Typosu. V Redutě a Na hradbách bylo později českému divadlu vyčleněno jen několik hracích dnů v měsíci. 4.1.2

Po druhé světové válce

Po skončení druhé světové války se divadlo vrátilo k původnímu názvu Národní a vedle svého trvalého působiště na Veveří ulici (Mahenova činohra) získalo do stálého užívání budovu německého divadla Na hradbách (Janáčkova opera) a Redutu. Objevila se myšlenka postavit novou divadelní budovu. Ta nabyla ve druhé polovině 20. století znovu na naléhavosti. O pár let později započala stavba nového českého divadla v Brně na Kolišti. Budova, nazvaná jménem Janáčkovým, se po svém otevření v roce 1965 stala působištěm opery a baletu. Provoz v budově Reduta trval do roku 1993 před rozsáhlou rekonstrukcí. Až do roku 2005 hrály soubory Národního divadla v Brně pouze v Janáčkově a Mahenově divadle. V říjnu 2005 byla zrekonstruovaná Reduta slavnostně uvedena do provozu společným projektem všech souborů NDB. Od ledna 2008 užívá instituce oficiální název Národní divadlo Brno, příspěvková organizace. (ndbrno, 2012)


31

5 Analýza a zhodnocení podnikového prostředí V této kapitole je popsána technická a softwarová analýza IT prostředí v podniku Národního divadla Brno. Analýza byla provedena na základě informací získaných během konzultací s odpovědnými vedoucími pracovníky jednotlivých úseků podniku.

5.1

Technické zázemí

Pod Národní divadlo Brno spadají tři divadelní budovy (divadlo Reduta, Janáčkovo divadlo a Mahenovo divadlo) a také ředitelství divadla, tj. hlavní administrativní budova, která všechny tyto objekty spravuje. Všechny tyto objekty jsou síťově provázané a spravované firmou Faster CZ spol. s.r.o. Mezi budovami je položen optický kabel a uvnitř budov je natažen Fast Ethernet. V celé administrativní budově se nachází primární síť s přístupem do internetu a dále několik separovaných sítí od hlavní sítě, které se starají o techniku a bezpečnost podniku. Kam patří:  Osvětlení budovy  Zabezpečení  Výtahy  Ovládání zvukové scény a ovládání scény obecně Dále se zde nachází několik serverových počítačů, které slouží k těmto účelům:  SQL dotazy na databázi, základní jednotka pro koncové terminály, poštovní server, datové úložiště  Obsluha předprodeje vstupenek  Zbylé dva NAS servery slouží k zálohování V budově se dále nachází několik koncových terminálů, které slouží pro obsluhu návštěvníků, kteří si chtějí zarezervovat vstupenky. Dále se v celé administrativní budově nachází zhruba kolem 150 počítačů pro zaměstnance (většina stolní PC, pár notebooků), všechny síťově propojené. Počítače jsou různého data výroby a také od různých výrobců, což vede ke značně větší časové náročnosti z hlediska servisu a údržby. Starší počítače mají velice často také daleko vyšší spotřebu elektrické energie. Většina zaměstnanců má k dispozici ve své kanceláři tiskárnu různého data výroby a výrobce. V tomto případě se k nevýhodám tohoto aktuálního stavu a k náročnosti servisu a údržby připojí i vyšší náklady na provoz. V předprodeji divadla jsou zapojeny jehličkové tiskárny, které plně pokrývají veškeré potřeby.

32


5.2 Programové vybavení V podniku se snaží mít téměř veškerý software od firmy Microsoft. Na pracovních stanicích je tedy nainstalovaný operační systém v podobě:  Microsoft server 2010 R2 na serverech  Microsoft Windows XP je zhruba na 90 % počítačích  Microsoft Windows 7 Professional na zbytku pracovních stanic Dále je na starších stanicích nainstalovaný kancelářský balík Microsoft Office 2003 a na novějších Microsoft Office 2007 a poštovní klient v podobě Microsoft Exchange 2010. Antivirová ochrana je zajištěna softwarem od firmy AVG.

5.3 Analýza informačního systému Podnik Národní divadlo Brno využívá pro svůj chod dvě softwarová řešení, která jsou vzájemně provázaná. Je to ekonomický a účetní systém IESWIN od firmy E-SOFT®, spol. s r.o., a rezervační systém eColosseum od firmy Perfect System, s.r.o. Oba dva systémy byly zanalyzovány a byl vytvořen funkční model obou systémů, aby se zjistilo, jak jsou spolu svázány, a mohly být jednoduše navrženy inovace ve slabších místech těchto systémů. Jak už bylo zmíněno v předchozích kapitolách, byla použita strukturovaná analýza a jako pomocný nástroj pro modelování byl použit Power Designer od firmy Sybase.


33

 Ekonomický informační systém Produkt s názvem IESWIN (Integrovaný Ekonomický Systém) je moderně navržený software pro prostředí Windows. V podniku je přímo nasazený konfigurační balíček s názvem Komplet, který v sobě zahrnuje všechny moduly, které firma nabízí. V podniku jsou to: o Účetnictví je modul, který plně pokrývá potřeby účetních. Poskytuje přehledný účetní doklad s neomezeným počtem řádků, snadno a pohodlnou práci s dokladem, opravy, změny, a účtování do více účetních období (hospodářských roků) současně. Součástí tohoto modulu je automatizované otevírání a uzavírání účetních knih, podrozvahová evidence, účtování v cizích měnách a řada kontrolních funkcí. Všechny funkce mají možnost návratu s možností případných následných oprav. o Banka je modul, který umožňuje propojení banky se systémem IES pomocí tzv. bezdokladového styku. o Fakturace umožňuje vystavovat faktury a daňové doklady, zálohové faktury, stornovat faktury, provádět předkontace faktur, provádět přenos dat do jednotlivých modulů. o Likvidace je modul zpracovávající došlé faktury zálohové a daňové doklady, tuzemské, zahraniční i v cizí měně, řešena je zde převážně likvidace faktur. o Pokladna dokáže vést libovolný počet pokladen, a to i pokladny valutové, kde lze používat automatizované proúčtování kursových rozdílů. o Majetek je modul určený k evidenci a zúčtování hmotného a nehmotného majetku včetně jeho operativní evidence. (Esoft cz, 2011)

34


 Rezervační systém Celý rezervační systém je založený na webových technologiích, takže je možný on-line prodej vstupenek zrealizovat bez nutnosti instalace jakéhokoliv softwaru. Systém eColosseum obsahuje následující tři moduly: o eColosseum Portal slouží k vytvoření internetových stránek s kompletní přehlídkou nabízených akcí. o eColosseum WebSale je modul určený pro online prodej vstupenek, včetně elektronické vstupenky a online platby. o eColosseum Client je webový klient, který obsahuje pokladnu a administraci celého systému. Hlavními důvody pro instalaci tohoto rezervačního systému jsou: úspora nákladů za provize spojené s předprodejními sítěmi, tisk vstupenek a odbavení zákazníka. Dále je to pak nezávislost na distribučních kanálech, provázanost se sociálními sítěmi a propojenost s externími prodejci. (Colosseum eu, 2012)

Obr. 7

Schéma znázorňující funkcionalitu rezervačního systému (Zdroj: Colosseum.eu, 2012)

5.3.1

Kontextový diagram účetního a ekonomického systému

V kontextovém diagramu se zobrazuje celkový přehled o tom, kdo přichází do styku se systémem. Dále obsahuje jediný proces zvaný IS_Esoft, který představuje celý účetní systém a řadu terminátorů, které se systémem spolupracují pomocí datových toků, které lze rozdělit na vstupní a výstupní, v závislosti na směru šipky.


35

Plneni financniho planu prispevkove org anizace

Mzdy

Upravy financniho planu v roce

Mesicni prehled Ucetni oddelení

Navrh rozdeleni zlepseneho vysledku hospodareni za rok Skladove doklady Plan tvorby a cerpani peneznich fondu za rok Fakturacni doklad

Strednedoby vyhled financniho hospodareni prispevkove org anizace

Ekonomicky namestek

Navrh rocniho financniho planu nakladu a vynosu prispevkove org anizace

1

Pozadavek na fakturacni doklad

Hospodarsky prehled Vedouci odboru ekonomiky a informatiky

Prehled prodeje

Pozadavek na ucetni doklady Faktura za vstupenky Platba z banky

IS_Esoft

Pozadavek na fakturacni uhradu Financni referent

Prijemka majetku Vydejka majetku

Platba bance

+

Fakturacni uhrada

Kontrola majetku

Bankovni prevod Platba Banka

Pozadavek na pracovni vykaz Faktura z predprodeje Evidencni majetku

Pracovni vykaz

Zamestnanec

Predprodej Info o zamestnanci Pozadavek na zamestnance

Mzdova uctarna

Pozadavek na pracovni vykaz 2 Mzdove naklady

Obr. 8

Kontextový diagram systému Esoft

Namodelovaný kontextový diagram obsahuje řadu terminátorů a datových toků, které jsou zde popsány pro přiblížení principu daného systému:  Banka – je bankovní instituce, která přijímá bankovní převody a poté informuje systém o prováděných činnostech. Datový tok, který vstupuje do systému: o Bankovní převod (informace spojené s bankovní transakcí) Ze systému vystupuje datový tok: o Platba (bankovní transakce)

36


 Předprodej – není fyzická osoba, je to terminátor v podobě rezervačního on-line systému a kamenné předprodeje. Předprodej zasílá do systému tento doklad ohledně prodaných lístků z předprodeje: o Faktura z předprodeje  Finanční referent – je osoba, která přijímá finanční doklady za prodané vstupenky, jak v kamenných prodejnách, tak v on-line předprodeji. Dále vyřizuje a kontroluje bankovní převody. Do systému se vkládá data v podobě těchto datových toků: o Platba bance o Fakturační úhrada Systému generuje následující informace: o Faktura za vstupenky o Platba z banky o Požadavek na fakturační úhradu  Zaměstnanec – je každý zaměstnanec v podniku. Do systému vkládá svůj pracovní výkaz v podobě tohoto datového toku: o Pracovní výkaz Ze systému si generuje zpětný pohled na své výkazy: o Požadavek na pracovní výkaz  Mzdová účtárna – zaměstnanec pověřený vytvářením nových zaměstnaneckých listin a získáváním pracovních výkazů od zaměstnanců. Na tomto základě poté vytváří přehled mzdových nákladů podniku, které zasílá do účetního oddělení. Vstupní datové toky do systému jsou následující: o Info o zaměstnanci o Mzdové náklady Ze systému dostává tyto informace: o Požadavek na pracovní výkaz 2 o Požadavek na zaměstnance (informace o zaměstnanci)  Evidenční majetku – jsou pracovníci zaznamenávající pohyb majetku v podniku, pomocí příjmových a výdejových dokladů. Vkládají do systému tyto informace: o Příjemka majetku o Výdejka majetku A získávají z něj: o Kontrola majetku (Informace o aktuálním stavu majetku v podniku)


37

 Vedoucí odboru ekonomiky a informatiky – pracovník, který získává ze systému přehled prodeje podniku a vytváří hospodářský přehled, který zasílá ekonomickému náměstku. Do systému je od něj veden: o Hospodářský přehled Ze systému se generuje: o Přehled prodeje  Účetní oddělení – je soubor zaměstnanců, kteří se starají o téměř celou ekonomickou stránku podniku. Evidují veškeré fakturační a účetní doklady. Mimo jiné si získávají přehled nad mzdami a měsíčním přehledem, který obsahuje mzdy zaměstnancům, veškeré uzavřené dohody o provedení práce a činnosti a také náhrady na honoráře. Vstupními daty do systému jsou: o Fakturační doklad (tuzemské, zahraniční, zálohovací faktury) o Skladový doklad (faktura spojená s prodejem nebo nákupem majetku) o Účetní doklad Ze systému oddělení získává tyto informace: o Požadavek na účetní doklad o Požadavek na fakturační doklad o Mzdy o Měsíční přehled  Ekonomický náměstek – je osoba, které je zasílán finančních plán výnosů podniku, který je rozdělen na šest částí. Získává tedy ze systému tyto informace: o Plnění finančního plánu příspěvkové organizace Úpravy finančního plánu v roce Návrh rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření za rok Plán tvorby a čerpání peněžních fondů za rok Střednědobí výhled finančního hospodaření příspěvkové organizace o Návrh ročního finančního plánu nákladů a výnosů příspěvkové organizace o o o o

Z kontextového diagramu lze jasně vidět v jakém místě a čím jsou ekonomický a rezervační systém propojeny.

38


5.3.2

Systémový diagram účetního a ekonomického systému Ekonomicky namestek Ekonomicky namestek Ucetni oddelení

Ekonomicky namestek Ucetni oddelení

Ucetni oddelení

Ekonomicky namestek Ekonomicky namestek

Ucetni oddelení

Fakturacni doklad

Ekonomicky namestek

Navrh rozdeleni zlepseneho vysledku hospodareni za rok

Pozadavek na ucetni doklady

Plan tvorby a cerpani peneznich fondu za rok

Mzdy

Strednedoby vyhled financniho hospodareni prispevkove organizace Plneni financniho planu prispevkove organizace Upravy financniho planu v roce

Pozadavek na fakturacni doklad

Navrh rocniho financniho planu nakladu a vynosu prispevkove organizace

Ucetni oddelení

5 Mesicni prehled Ucetni oddelení

Zpracovani a evidence ucetnich dokladu

Skladove doklady

Hospodarsky prehled 6 Ucetni zaznamy

Hospodarsky prehled

+

+

Faktura o pohybu majetku

Vedouci odboru ekonomiky a informatiky

Prehled prodeje

1 Vedouci odboru ekonomiky a informatiky

Fakturacni uhrada Evidence a zpracovani majetku

Pozadavek na fakturacni uhradu Mzdove naklady Financni referent

+

Trzby z predprodeje Kontrola majetku

Financni referent

Vydejka majetku

Prijemka majetku

Souhrn pracovnich vykazu Mzdova uctarna

Evidencni majetku

3 Evidencni majetku

Evidence faktur za vstupenky

+

Platba Platba z banky

Banka

Evidencni majetku

Info o zamestnanci 2

3

Zamestnanec

4

Pracovni vykaz

7 Faktura za vstupenky

Evidence zamestnancu

Faktura z predprodeje Bankovni prevod

Financni referent

Info o pracovnim vykazu Pozadavek na pracovni vykaz 2

Platba bance

Pozadavek na zamestnance

Mzdova uctarna

Pozadavek na pracovni vykaz Financni referent Mzdova uctarna

Predprodej Banka Zamestnanec Financni referent

Info o zamestnanci

Mzdova uctarna

Zamestnanec Pracovni vykaz

Obr. 9

Systémový diagram


39

Systémový diagram na obrázku 9 vznikl dekompozicí (rozložením) jediného procesu, z kontextového diagramu, IS_Esoft na následující dílčí procesy, které jsou vzájemně propojeny:  Evidence zaměstnanců – je proces, ve kterém se zaznamenávají informace o samotných zaměstnancích a jejich pracovních výkazech. Mezi další funkce tohoto procesu patří generování zpětného pohledu na informace o zaměstnancích a jejich pracovních výkonech a dále vytvoření souhrnného pracovního výkazu, který je přeposílán do účetním oddělení.  Evidence faktur za vstupenky – tento proces v sobě eviduje veškeré faktury vzniklé prodejem vstupenek a také bankovní převody. Spárováním těchto dokladů vzniká přehled, který se zasílá na účetní oddělení. Detailní pohled na princip je zobrazen v dekompozici tohoto procesu.  Evidence a zpracování majetku – obsahuje veškeré pohyby majetku v podniku a předává fakturační doklady na účetní oddělení. Tento proces je detailně popsán v dekompozici.  Hospodářský přehled – záznamy přejaté z účetního jsou evidovány a vytváří se z nich tzv. hospodářský přehled. Ten je následně rozložen na jednotlivé části, které se evidují a zasílají ekonomickému náměstku. Z toho důvodu je v dekompozici rozebrán, pro detailnější pohled.  Zpracování a evidence účetních dokladů – získává veškeré účetní informace z různých pracovišť a ukládá je. Zpracovává tyto informace a vytváří další materiál ke zpracování. Je to komplikovaný proces, pro jehož lepší pochopení je nutná další dekompozice.

40


5.3.3

Obr. 10



Rozkladem procesu na obrázku 10 se vytvořily další tři procesy:  Evidence bankovních převodů – proces ukládá do systému veškeré bankovní transakce a také jej může pro zpětný přehled vytisknout.  Evidence faktu z předprodeje – je proces evidující a pro přehled tisknoucí faktury získané z předprodeje vstupenek.  Párování faktury z před prodeje a bankovních údajů – tento proces kombinuje doklad s informacemi o bankovním převodu a fakturu za vstupenky. Tím vytváří celkový přehled tržeb z předprodeje a zasílá ho dalšímu procesu.


5.3.4


Obr. 11


41

Z dekompozice vznikly další dva procesy, kterými jsou:  Zpracování pohybu majetku – tento proces uchovává doklady o vydání nebo získání majetku v rámci podniku a dále připravuje fakturu, která se zasílá do procesu Zpracování a evidence účetních dokladů, kde se s ní dále pracuje.  Příprava majetku ke kontrole – sdružuje informace o majetku v podniku pro případ kontroly.

42


5.3.5


Obr. 12


Proces hospodářský přehled v rozkladu obsahuje další dva procesy:  Zpracování hospodářského přehledu – tento proces přebírá informace z účetních záznamů, které poté formátuje na různé formuláře uložené v souborech, které jsou znázorněny datastory. Tyto soubory v sobě zahrnují přehled jednotlivých příjmů a výdajů podniku, daně, srážky, pojištění


43

z předprodeje vstupenek, a rozkládá je spolu s celkovým hospodářským přehledem, kde jsou zaznamenány dary, noční přeplatky, ošacení, odměny zaměstnancům, odpisy majetku, spotřeba energie, spotřeba materiálu, výnosy z prodeje majetku, za vlastní výkony, na jednotlivé části, které se každý měsíc přeposílají ekonomickému náměstku.  Evidence účetních záznamů a zpracování přehledu – zpracovává informace z účetních záznamů a získává z nich informace o prodaných i volných vstupenkách a návštěvnosti na představeních, který si může vytisknout vedoucí odboru ekonomiky a informatiky.

44


5.3.6

Dekompozice procesu zpracování a evidence účetních dokladů

Obr. 13

Dekompozice procesu účetní oddělení

Součástí procesu účetního oddělení jsou tyto následující procesy:  Evidence účetních dokladů – proces spravující ukládání veškerých účetních dokladů v podniku. Patří sem veškeré faktury (zahraniční, tuzemské, zálohovací, o pohybu majetku, fakturační spárovaná úhrada), dále účetní doklady, mzdové náklady, kam patří veškeré finanční ohodnocení zaměstnanců (základní plat, přesčasy, noční příplatky, osobní ohodnocení, pracovní odměny, náhrady za dovolené), sociální a zdravotní pojištění a srážky z mezd.


45

 Zpracování mezd – tento proces zpracovává informace o zaměstnancích a jejich pracovní výkazy. Tím vytváří mzdový přehled všech zaměstnanců. Další funkcí tohoto procesu je poskytnutí mzdového přehledu dle časových období.  Zpracování tržeb z předprodeje a mezd – proces, který získává a zpracovává informace o mzdách a tržbách z prodaných lístků na předprodeji. Vytváří tím účetní záznamy, které putují do dalšího procesu Hospodářský přehled na další zpracování. 5.3.7

Kontextový diagram rezervačního systému 1

Platba

Reg istracni info

Banka Bankovni prevod

Pozadavek na profil

Prihlasovaci info

Divadelni hra Vedeni divadla Rezervacni system eColosseum

Uzivatel

Pozadavek na divadelní hru

Zaplaceni rezervace

Fakturacni doklad

IS_Esoft

Rezervace Pozadavek na rezervaci

+ Obr. 14

Kontextový diagram systému eColosseum

Vymodelovaný kontextový diagram rezervačního systému ukazuje čtyři terminátory, které s ním pracují:  Uživatel – je osoba, která se registruje do systému za účelem on-line objednání vstupenek na divadelní představení. Do systému od něj vedou následující datové toky: o Registrační info (informace spojené s registrací nového uživatele) o Přihlašovací info (přihlašovací informace do systému) o Rezervace (zarezervování vybrané divadelní hry)

46


o Zaplacení rezervace (informace spojené s on-line zaplacení divadelního lístku) Ze systému získává uživatel tyto informace: o Požadavek na profil (veškeré informace o zákazníkovi) o Požadavek na divadelní hru (informace o divadelním představení) o Požadavek na rezervaci (přehled zarezervovaných představení)  Banka – je bankovní instituce přijímající bankovní transakce a poté informuje systém o prováděných činnostech. Data, která vstupují do systému: o Bankovní převod Banka získává tyto informace: o Platba  Vedení divadla – zaměstnanci starající se o naplnění systému informacemi týkajících se divadla. Zadávají do systému: o Divadelní hra (informace o hraných hrách v divadle)  IS_Esoft – je to externí entita v podobě ekonomického systému, jehož funkce byla vysvětlena v předchozí kapitole. Rezervační systém sem zasílá tyto informace: o Fakturační doklad (faktura za vstupenky)


5.3.8

47

Systémový diagram rezervačního systému 1

Uzivatel

Uzivatel Info o uzivateli

Info o loginu

Registracni info Uzivatel

1 Prihlas ovac i info Zpracovani a evidence uzivatelu

Pozadavek na profil Uzivatel

Uzivatel

Info o uzivateli 2

2

Rezervac e vstupenek

IS_Es oft Pozadavek na divadelní hru

Info o rezervaci

Fakturacni doklad

Uzivatel 3

2

Rezervac e

Pozadavek na info o hre Zpracovani a evidence rezervac e

Info o fakture 4

Faktura

Info o transakc i

5

Pozadavek na rezervaci Platba

Zaplaceni rezervace

Uzivatel Bankovni prevod

Info o hre

Bankovni transakce

3

Zpracovani divadelniho programu

Divadelni hra

Davadelni hra

Vedeni divadla

Uzivatel

Banka Banka

Obr. 15

Systémový diagram rezervačního systému

Systémový diagram vznikl opět dekompozicí neboli rozložením, tentokrát procesu Rezervační systém eColosseum. Tím se vytvořil detailní pohled na systém, který v sobě zahrnuje tyto tři procesy:  Zpracování a evidence uživatelů – proces, který ukládá do systému informace o uživateli a dále je přeposílá dalšímu procesu ke zpracování.

48


 Zpracování a evidence rezervace – tento proces získává informace o uživateli, které spojuje s informacemi o bankovním převodu a vše zasílá do účetního systému v podobě fakturačního dokladu. Další funkcí je evidování informací o rezervacích na divadelní hry.  Zpracování divadelního programu – V tomto procesu se evidují informace o divadelních hrách, které si může uživatel zobrazit. Dále se formátují pro další zpracování systémem. 5.3.9

ERD

ERD neboli Entitně-Relační-Diagram poskytuje formální pohled o datech a vazbách mezi nimi. Tento zjednodušený návrh je ukázkou, která slouží pro představu, jak jsou data uchovávána v systému. Uzivatel

Rezervace vstupenek Umisteni Strana rada Sedadlo Druh slevy Cena Zpusob uhrady Zpusob doruceni Manipulacni poplatek Cena celkem Cislo Platnost Vytvoreno Stav

Rezervuje

Obsahuje

Bankovni transakce Cislo uctu Kod banky Castka Variabilni symbol Konstantni symbol Specifický symbol Popis

Obr. 16

Obsahuje

Faktura Cislo objednavky Dodavatel Odberatel IC DIC Datum vystaveni Uhrada Nazev Poèet ks Cena za ks Cena celkem Zaokrouhleni Celkem fakturovano Celkem k uhrade

Ma

Login Heslo Jmeno Prijmeni Telefon Email Spolecnost Ulice PSC Stat Mesto

Vidi

Davadelni hra Nazev Typ Datum Den Misto Kapacita

ERD rezervačního systému

5.3.10 Zhodnocení systémů Po konzultaci s osobou znalou problematiky bylo zjištěno, že ekonomický systém plně vyhovuje daným potřebám podniku, a tak jej není třeba jakkoliv měnit. Nedostatky byly objeveny pouze u rezervačního systému. Kde by bylo vhodné jej rozšířit o možnosti diáře, nebo rozvrhu ve webovém rozhraní. Ten by byl využíván divadelními zaměstnanci a herci pro evidování vlastních událostí a následného zobrazení v kalendáři. Dále bylo u konzultací zjištěno, že ekonomický informační systém Esoft je dostatečně zabezpečen pomocí přístupového hesla a jména. Provádí se také pravidelná záloha a archivace dat. Zabezpečení jsou prováděna v souladu se směrnicemi podniku, a proto není třeba jej dále jakkoliv inovovat.

Návrh inovací a částečná implementace

49

6 Návrh inovací a částečná implementace Inovace a požadavky na jejich vytvoření byly zjišťovány na základě prováděných konzultací a na základě analýzy a zhodnocení aktuálního stavu v podniku.

6.1 Inovace ve výpočetní technice 6.1.1

Kancelářské počítače

Nákup nových kancelářských počítačů od jednoho výrobce. Sjednocením stanic pod jednoho výrobce se zjednoduší časová náročnost spojená se servisem a údržbou. Díky novým výrobním technologiím počítačových komponentů se také sníží aktuální spotřeba elektrické energie. Při výběru dodavatele byly navrženy tyto požadavky:  Počítač, ne terminál – z celé řady nabízených produktů od různých výrobců jsou voleny pouze ty počítače, které dokáží pracovat jako samostatná pracovní jednotka. To znamená, že to nejsou jen pouhé zobrazovací terminály.  Nízká spotřeba – požadavek, nízké spotřeby počítače, byl volen s vyšší prioritou než nákupní cena, protože při dlouhodobém provozu více počítačů je právě spotřeba klíčovým faktorem ovlivňujícím náklady spojené s provozem. Spotřeba je udávána požadavkem daného počítače na výkon jeho zdroje.  Nízká pořizovací cena – hraje roli při nákupu počítačů, kde se může počítat i s hromadnou slevou.  Výkon – je dalším požadavkem. Protože se veškeré počítače používají pouze na kancelářské úkoly, není prioritní si zvolit model s co nejvyšším početním výkonem.  Síťová karta, mechanika, USB konektory – tento požadavek není klíčovou podmínkou při výběru. Z toho plyne, že nesplnění některého ze tří uváděných bodů, nemá vliv na celkový výběr.

50


Podmínky splňovali tito dodavatelé s následujícími modely počítačů: Tab. 1 Přehled vybraných počítačových stanic a jejich dodavatelů (Zdroje: tsbohemia, alfacomp a mironet, 2012)

Dodavatel Výrobce Model Zdroj [W] Cena (s DPH) [Kč] Výkon [Ghz] Síťová karta Mechanika USB

Mironet.cz Alfacomp.cz PC Mironet HP Office Mini 1012 600B Bronze 150 90 4 767 2*1 ,86 Intel Ano Ano Ano

5 790 2*2,10 Intel Ano Ano Ano

tsbohemia.cz HP Compaq CQ2900ec 65 5 890 2*1 ,40 AMD Ano Ano Ano

Z tabulky lze vidět, že z vybraných kancelářských počítačů vyhovuje nejvíce druhému požadavku, a to nízké spotřebě, model Compaq CQ2900ec od firmy HP s požadovaným výkonem zdroje 65 W, jehož dodavatel je tsbohemia.cz. Výběr tohoto modelu sice pokulhává na nejvyšší ceně a menším výkonu, ale jak bylo zmíněno výše, použití počítačů bude čistě na kancelářské potřeby a pořizovací cena se může v rámci dlouhodobého používání zcela zanedbat. Model 600B také od firmy HP se pyšní nejvyšším výkonem z vybraných produktů. Jeho spotřeba je průměrných 90 W, což je stále vyhovující. Možnou nevýhodou by zde opět mohla být vyšší pořizovací cena. Poslední, z vybraných modelů, je Offce Mini 1012 Bronze od výrobce PC Mironet, který má nejnižší cenu a vyšší početní výkon, což je žádoucí. Velkou nevýhodou tohoto modelu je jeho vysoký nárok na elektrickou energii. Poslední požadavek tj. hardwarové vybavení stanic, je splněn u všech vybraných modelů. Který z nabízených modelů bude zvolen jako optimální, lze teď velmi stěží říct, protože není zcela jasné, jestli se koupě konkrétního počítače vyplatí i v budoucím provozu. Následující tabulka shrnuje teoretické náklady spojené s nákupem počítačů a náklady spojené s úhradou elektrické energie během budoucího provozu. Při nákupu je uvažován aktuální počet počítačů používaných v podniku, což je kolem 150 strojů, viz kapitola Technické zázemí. Spotřeba elektrické energie je čistě teoretická, protože z velké části záleží na konkrétním používání počítače. Z toho důvodu zahrnuje tedy maximální požadovaný výkon zdroje počítače a maximální dobu, po kterou daný počítač poběží. Doba byla volena s maximálními hodnotami. To znamená, že se zde uvažoval denní 24 hodinový cyklus, který se opakuje 365 krát do roka. Náklady na spotřebu za dané období byly vypočteny násobkem spotřeby a finanční sazby za 1 kWh, což


51

v průměru dělá 4,5 Kč. Dolní mez pohybuje okolo 4 Kč a horní mez okolo 5 Kč za 1 kWh. Tab. 2

Přehled nákladů při koupi a provozu počítačových stanic

Model Pořizovací cena za 150 PC [Kč] Spotřeba za 1 rok provozu [kWh] Cena za 1 rok provozu [Kč] Spotřeba za 3 roky provozu [kWh] Cena za 3 roky provozu [Kč] Cena celkem za 3 roky provozu i s nákupem [Kč]

Office Mini 1012 Bronze

600B

Compaq CQ2900ec

715 050

868 500

883 500

197 100

118 260

85 410

886 950

532 170

384 345

591 300

354 780

256 230

2 660 850

1 596 510

1 153 035

3 375 900

2 465 010

2 036 535

Z tabulky je možné tedy jasně určit optimální variantu z pohledu celkové ceny spojené s nákupem a dlouhodobým provozem. Vyhovujícím modelem tedy je Compaq CQ2900ec od firmy HP, který dodává společnost tsbohemia.cz. Pořizovací cena pří nákupu 150 kusů tohoto modelu je sice vyšší oproti dalším nabízeným variantám, ovšem z dlouhodobého hlediska se tato částka ztratí v nákladech spojených s dalším provozem. 6.1.2

Multifunkční tiskárny

Inovace v tomto směru plánuje zřízení síťových multifunkčních tiskáren namísto lokálních. To povede ke snížení časové náročnosti servisu, údržby a snížení nákladů za provoz jednotlivých lokálních tiskáren, které jsou umístěné téměř ve všech kancelářích. Při výběru tiskáren byla zvolena následující kritéria:  Firma Xerox – v současnosti firma Xerox úzce spolupracuje s podnikem Národní divadlo Brno. Spolupráce je postavena na poskytování servisních služeb na tiskovou techniku, která byla v minulosti od Xeroxu zakoupena.

52


 Cena – dohodnutá cena za nákup jedné tiskárny by neměla přesahovat částku 300 000 Kč z důvodu plánovaného většího počtu tiskáren. Toto kritérium splnily pouze dvě řady multifunkčních zařízení od firmy Xerox. Jsou to řady 71xx a 75xx. Zvoleny byly vždy poslední modely z každé řady, protože se od sebe liší pouze v rychlosti tisku počtu stránek za minutu, tedy ve výkonu.  Funkce – tiskárny musí splňovat následující funkce, jako je skenování, tisk a faxování ve formátu A3 a hlavně tvorbu brožur, na které by se tiskly scénáře apod. Co se zabezpečení týče, tak by tiskárny měly mít funkci zabezpečeného tisku a šifrování, dále systém zabezpečeného přístupu (Secure Access Unified ID System). Tab. 3

Přehled nabízených modelů multifunkčních tiskáren (Zdroj: Xerox, 2012)

Model

Funkce

Cena [Kč]

WorkCentre 7125 -25 str./min -50 000 str./měsíc -obálky 60ks DC/C5 -rozlišení tisku: 600 x 600 dpi 76 989

WorkCentre 7556 -50 str./min -300 000 str./měsíc -Obálky 60ks DC/C5/C6 -Rozlišení tisku: 1200 x 2400 dpi 246 947

Vzhledem k tomu, že podnik zaměstnává několik desítek lidí a administrační budova má několik podlaží, je vhodné zkombinovat oba dva modely z tabulky. Na frekventovanější místo s větší potřebou tiskárny, je optimální nakoupit model WorkCentre 7556. Na ostatní, méně frekventovaná, místa je vhodné pořídit model WorkCentre 7125.

6.2 Inovace rezervačního systému Inovace zasahuje do části používaného rezervační systému, který byl popsán v předchozí kapitole. Na následujícím obrázku je znázorněn zjednodušený model, který na první pohled rozšiřuje funkce stávajícího systému o nové prvky, které jsou popsány dále v kapitole.


Obr. 17

53

Zjednodušený model navrhované inovace

6.3 Realizace inovace Celý postup vytváření inovace stávajícího rezervačního systému se odehrával v následujících krocích:  Sběr požadavků na nový systém od uživatelů. Tento krok probíhal formou konzultací s divadelními herci a díky tomu byly navrženy následující funkce: o Informace o uživateli – systém by měl generovat detailní informace o jednotlivých uživatelích i v případě, že si chce jeden uživatel vyhledat v systému druhého. o Evidence vlastních událostí – uživatel si sám přidává do systému vlastní události například v podobě tréninků, různých divadelních cvičení apod. o Výpis událostí – veškeré události vkládané uživateli, by se měly vypisovat do přehledného kalendáře.  Zhotovení nového kontextového a systémového diagramu doplněného o nové terminátory, procesy a datastory. Oproti stávajícímu stavu rezervačního systému jsou zde inovace zvýrazněny růžovou barvou. Dále je vytvořen datový pohled na systém, který je reprezentován pomocí ERD.  Závěrečným krokem je poté vlastní implementace navrhované inovace v podobě webové aplikace.

54


6.3.1

Inovovaný kontextový diagram 1

Platba

Reg istracni info

Banka Bankovni prevod

Pozadavek na profil

Prihlasovaci info

Divadelni hra Vedeni divadla

Uzivatelska udalos t Uzivatel

IS_eColos seum

Pozadavek na udalost

Pozadavek na divadelní hru Fakturac ni doklad

IS_Es oft

Zaplac Rez eniervac rezervace e Pozadavek na rezervaci

+ Reg istrace herce Pozadavek na uzivatele

Pozadavek na udalost 2

Administrator

Obr. 18

Inovovaný kontextový diagram

V nově vzniklém diagramu vidíme, oproti minulému, že přibyl jeden terminátor s názvem administrátor a mírně se modifikoval terminátor uživatel:  Administrátor – je osoba uvnitř podniku, která má na starost registrování nových uživatelů systému nebo poskytování práv pro část s webovým diářem již registrovanému uživateli. Dále jejich správu a také správu uživatelských událostí. Pracuje s následujícími datovými toky: o Registrace uživatele (registrační informace o novém uživateli) o Požadavek na uživatele (výpis informací o uživateli) o Požadavek na událost 2 (informace o událostí vkládaných uživateli)  Uživatel – terminátor uživatel, je popsán v předchozí kapitole, zde je obohacen o tyto datové toky: o Uživatelská událost o Požadavek na událost 2


6.3.2

55

Nově vzniklý systémový diagram 1

Uzivatel

Uzivatel

Info o uzivateli

Info o loginu

Registracni info

Administrator

Pozadavek na uzivatele 1

Prihlasovaci info

Uzivatel

Pozadavek na profil

Registrace herce

Zpracovani a evidence uzivatelu

Administrator

Uzivatel Fakturacni doklad

IS_Esoft Uzivatel Uzivatel

Info o uzivateli 2 2

Administrator

Rezervace vstupenek Uzivatel Uzivatelska udalost

4

Faktura

Info o rezervaci

Pozadavek na udalost Pozadavek na udalost 2

Pozadavek na divadelní hru Info o fakture 3

2 Uzivatel

Rezervace Pozadavek na info o hre Zpracovani a evidence rezervace

Zpracovani divadelniho programu

Info o hre Info o transakci

Pozadavek na rezervaci Uzivatel

Divadelni hra Platba

Zaplaceni rezervace Bankovni prevod

Banka

Vedeni divadla

Uzivatel 3

Banka

5

Obr. 19

Info o udalosti

Divadelni hra

6

Uzivatelska udalost

Bankovni transakce

Inovovaný systémový diagram

Předchozí verze systémového diagramu je nyní obohacena o následující procesy a pár funkcí navíc:  Zpracovávání a evidence uživatelů – proces nově registruje uživatele v podobě divadelního herce a vytahuje ze systému data pro administrátora.  Zpracování divadelního programu – je nově doplněno o evidenci událostí vkládaných uživatelem a generování informací na výstup.

56


6.3.3

ERD

Tato kapitola ukazuje detailní pohled na data, která jsou systémem uchovávaná. Tento model také slouží, jako podklad pro tvorbu tabulek v databázi MySQL. Rezervace vstupenky ID Umísteni Strana Rada Sedadlo Druh slevy Cena Manipulacni poplatek Cena celkem Platnost Vytvoreno Stav Zpusob doruceni Zpusob uhrady ID_typ_rezervace ID_uzivatel

Faktura Cislo objednavky ID_dodavatel ID_odberatel IC DIC Datum vystaveni Uhrada Nazev Pocet ks Cena za ks Cena celkem Zaokrouhlení Celkem fakturovano Celkem k uhrade

Adresa

Pohlavi

ID Telefon Email

Typ herce

ID Ulice Mesto PSC Stat

ID Nazev

ID Nazev

Je

Je

Obsahuje

Divadelni zamestnanec

Uzivatel ID ID_Pohlavi ID_Kontakt ID_Adresa Login Heslo Jmeno Prijmeni Spolecnost

Ma Rezervuje Dodavatel

Obsahuje Obsahuje

Kontakt

Typ rezervace ID Nazev

ID Jmeno Prijmeni Spolecnost Ulice PSC Mesto Telefon Email

Bydli Je

Davadelni hra Vidi

Je je

Cislo uctu Kod banky Castka Variabilní symbol Konstantni symbol Specificky symbol Popis Datum splatnosti

Obr. 20

ERD pro webovou aplikaci

6.3.4

Vlastní implementace

Ma

Typ hry Administrator

Bankovni transakce Obsahuje

ID Nazev Datum Misto Kapacita ID_typ_hry

Odberatel ID ID_uzivatel

Obsahuje

ID ID_uzivatel Je_herec ID_typ_herce

ID ID_uzivatel Je_admin

Vklada Vidi Uzivatelska udalost ID Nazev Misto Datum Popis ID_uzivatel

ID Nazev Editace

Samotná implementace je provedena za pomoci softwarového balíčku XAMPP 1.8.0, který nainstaluje a nakonfiguruje potřebný software pro tvorbu. Webová aplikace je poté naprogramovaná pomocí PHP. Správu dat zajišťuje databáze MySQL, která je řízena pomocí phpMyAdmin. Vše běží na lokálním Apache serveru. Samostatný vzhled je tvořen za pomoci jazyka HTML a CSS stylů. Chod aplikace umožňuje velké množství skriptů, které obstarávají různé úkoly. Jednou z hlavních funkcí je registrace nových uživatelů, přidělení práv stávajícím uživatelům a samotné přihlášení do systému. Registrace nových uživatelů probíhá dvojím způsobem. V případě, že uživatel nepotřebuje využívat služeb rezervačního systému, není z pohledu provozovatele žádoucí, aby se registroval jako běžný uživatel


57

pomocí registračního formuláře dostupného na internetových stránkách rezervačního systému. Tyto uživatele do systému přidává administrátor. Tím se předejte nevyžádaným registracím ze strany veřejnosti. Nevýhodou tohoto je vytížení administrátora a znalost uživatelských hesel, které při registraci administrátor uživatelům vytváří. Ve druhém případe, se nejedná o reálnou plnohodnotnou registraci. Administrátor zde pouze vybírá z databáze již existujících uživatelů jedince, kterým následně přiřazuje práva divadelního herce. Tím se uživateli otevře přístup do sekce s webovým diářem, který může začít okamžitě využívat. Samotné přihlášení se poté děje přes běžný přihlašovací formulář, který je dostupný na internetových stránkách rezervačního systému. Uživatel se tedy přihlásí pomocí přihlašovacího jména a hesla, které si domluvil s administrátorem v prvním případě registrace nebo, které jsi zvolil sám. Po prvním přihlášení je vhodné si u nově registrovaného uživatele upravit profil, protože administrátor uživateli zadá pouze přihlašovací jméno, heslo a email, kam se odešle potvrzovací odkaz. Jestliže uživatel nepotvrdí registraci přes email, zůstane jeho profil neaktivní a nebude se moci přihlásit. Tím se ověří správnost a existence kontaktní emailové adresy. Po přihlášení, se běžnému uživateli zpřístupní odkaz na internetový diář v horním menu, který jej přesměruje na příslušnou aplikaci. Jinak je tomu po přihlášení uživatele pouze s přístupem k internetovému kalendáři. V takovém případě se zobrazí rovnou rozhraní pro danou část aplikace. V obou případech je k dispozici funkce pro přidání vlastních uživatelských akcí a jejich výpis do kalendáře. Dále mají uživatelé možnost si vyhledat divadelní spolupracovníky v databázi. Výpis obsahuje základní informace o dané osobě, kontaktní údaje, adresu, a také její kalendář. Vkládání vlastních akcí se děje za pomocí jednoduchého formuláře, do kterého se zadává datum a čas. O jejich vložení a správné formátování se stará skript TimepickerAddon (volně ke stažení na stránce http://trentrichardson.com/examples/timepicker/), který vygeneruje interaktivní kalendář s možností výběru přesného data a času. Výpis vložených událostí se poté automaticky, pomocí obslužných skriptů, vkládá do kalendáře, který v sobě mimo jiné zahrnuje celosvětově uznávané svátky. Generování kalendářové struktury má na svědomí widget Calendar PHP (který je volně ke stažení na stránce http://coreyworrell.com/calendar/index.php). Originální verze je pouze v anglickém jazyce, proto byla většina rozhraní kalendáře přeložena do češtiny. Díky tomu jej mohou obsluhovat i uživatelé neznalí anglického jazyka. Vypsané události je také možné editovat. Generují se jako odkaz, který uživatele přesměruje na samostatnou stránku dané události s možností vymazání z databáze nebo úprav jednotlivých informací o události.

58

Závěr

7 Závěr Hlavním smyslem této bakalářské práce bylo, dle jejích cílů provést analýzu IT prostředí, v informační i technické oblasti, v podniku Národní divadlo Brno a následně ji vyhodnotit. To se povedlo díky velké vstřícnosti vedoucích zástupců daných pracovních úseků a jejich příjemnému přístupu. Díky nim mi bylo umožněno nahlédnout na celkový chod podniku, poznat jednotlivé pracovní pozice a zaměstnance, kteří měli, co do chodu podniku, vždy co říct. Celá analýza probíhala v časovém intervalu zhruba dvou měsíců, téměř každý den. Vyhodnocení zjištěného stavu se poté provádělo na základě odborných konzultací s vedoucími pracovníky podniku. Celkový stav by se dal označit za dostačující. Nejvíce nedostatků bylo nalezeno v technické oblasti. Podnik využívá počítače a tiskárny od celé řady výrobců. Tento fakt způsobuje nárůst nákladů na servis a také jeho časovou náročnost. V oblasti zpracování informací chybí funkční část aplikace pro divadelní herce. Z tohoto důvodu byla navržena inovace, která se týká nahrazení stávajícího IT vybavení novými pracovními stanicemi od stejného výrobce s dostatečně nízkou spotřebou, která by měla do budoucna přispět ke snížení podnikových nákladů. Na základě různých kritérií byly vybrány vhodné modely, které byly dále ekonomicky zhodnoceny. Jako optimální byl zvolen model Compaq CQ2900ec od firmy HP. Další navrhovanou inovací v technické části bylo vyřazení lokálních tiskáren a jejich nahrazení kvalitními multifunkčními síťovými tiskárnami od společnosti Xerox. Na základě zmíněných kritérií byly vybrány dva (vždy koncové) modely ze dvou různých řad. Méně výkonný model s označením WorkCentre 7125, který by bylo vhodné nasadit na méně frekventovaná místa v podniku a výkonnější model s označením WorkCentre 7556, který by se vyplatil na velmi frekventovaných místech v podniku a také tam, kde je nutnost neustálého tisku tiskovin. Inovace v oblasti zpracování informací je navržena, jako nadstavbový modul pro daný rezervační systém. Její funkce byly vytvořeny tak, aby plně pokrývaly potřeby budoucích uživatelů, které byly zadány na základě ústní domluvy. Tedy z obecného hlediska by měl tento modul plnit funkci webového diáře, kam si uživatelé ukládají své vlastní události, které se poté vypíší do kalendáře. Dalším požadavkem uživatelů je možnost vyhledat svého kolegu i s jeho kalendářem, aby o sobě měli daní divadelní zaměstnanci navzájem přehled.

Literatura

59

8 Literatura ADAPTIC: Co je to Apache. ADAPTIC, s. r. o. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/apache/. ALFA COMPUTER: HP 600B. [online]. 2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.alfacomp.cz/php/product.php?eid=10514008R20S0001P84 APACHE: About the Apache HTTP Server Project - The Apache HTTP Server Project. [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://httpd.apache.org/ABOUT_APACHE.html. ARTIC-STUDIO: Co je to PHP?. [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.artic-studio.net/slovnicek-pojmu/skriptovaci-jazyk-php/. BASL, JOSEF A ROMAN BLAŽÍČEK. Podnikové informační systémy: Podnik v informační společnosti. 2. výrazně přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2279-5. COLOSSEUM: eColosseum. [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.colosseum.eu/cz/produkty/rezervacni-systemy/ecolosseumvstupenkovy-system. DBSVET: Databázový svět - informační portál ze světa databázových technologií. PROCHÁZKA, JAROSLAV. [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.dbsvet.cz/view.php?cisloclanku=2004052702. ESOFT: E-SOFT, spol. s r.o.- Integrovaný Ekonomický Systém IESWIN. [online]. 2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.esoft.cz/produkty_ieswin.htm. INTERVAL: PHP - základní informace. [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://interval.cz/clanky/php-zakladni-informace/. KALOUSKOVÁ, EVA A POLÁKOVÁ. Data, informace, znalosti: – rozdíly, podrobnosti. Univerzita Pardubice, 2007. Dostupné z: http://knowledgemanagement.ic.cz/informaceznalosti.doc. KOSEK, JIŘÍ. PHP - tvorba interaktivních internetových aplikací: podrobný průvodce. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999, 490 s. Průvodce (Grada). ISBN 80716-9373-1. MIRONET: PC Mironet Office Mini 1012 Bronze. [online]. 2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.mironet.cz/pc-mironet-office-mini-1012-bronzeintel-atom-d2500-186ghz-4gb-500gb-dvdrw-intel-gma-3600-bezos+dp181855/ POUR, JAN. Informační systémy a technologie. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006, 492 s. ISBN 80-86730-03-4. RÁBOVÁ, IVANA. Podnikové informační systémy: a technologie jejich vývoje. Brno: Tribun EU, 2008, 139 s. ISBN 978-80-739-959-97. SCHAFER, STEVEN M. HTML, XHTML a CSS: bible pro tvorbu WWW stránek. 4. vydání. Praha: Grada, 2009, 647 s. ISBN 978-80-247-2850-6.

60

Literatura

SODOMKA, PETR. Informační systémy v podnikové praxi. Vydání první. Brno: Computer Press, a.s., 2006, 352 s. ISBN 80-251-1200-4. SYBASE: Enterprise Data Management, Analysis and Mobilization Software Sybase Inc. [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.sybase.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=3 &mid=24. TSBOHEMIA: HP Compaq CQ2900ec. [online]. 2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://interlink.tsbohemia.cz/hp-compaq-cq2900ec-_d153598.html WIKIPEDIA MYSQL: Wikipedie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2012, 22. 11. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/MySQL. WIKIPEDIA PHPMYADMIN: Wikipedie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2012, 1. 11. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/PhpMyAdmin. XEROX: Barevná A3 - WorkCentre 7120 / 7125. [online]. 2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.xerox.cz/kancelarskeprodukty/produkty/multifunkcni_zarizeni/barevna_a3/workcentre7120.html Xerox: Barevná A3 - WorkCentre 7525 / 7530 / 7535 / 7545 / 7556. [online]. 2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.xerox.cz/kancelarskeprodukty/produkty/multifunkcni_zarizeni/barevna_a3/workcentre-75257530-7545-7556.html

Přílohy

61

Přílohy

62

Ukázka položek v datovém toku

A Ukázka položek v datovém toku V následující tabulce jsou znázorněny datové položky, které jsou reálně obsaženy v datovém toku s názvem Návrh ročního finančního plánu nákladů a výnosů příspěvkové organizace, který přijímá Ekonomický náměstek.

Ukázka položek v datovém toku Tab. 4

63

Návrh ročního finančního plánu nákladů a výnosů příspěvkové organizace

Název Příspěvková organizace Správce rozpočtových prostředků Výnosy celkem Výnosy z vlastních výkonů a zboží Ostatní výnosy Výnosy z transferů Výnosy z transferů od zřizovatele Výnosy z transferů od městských částí Výnosy z transferů ze státního rozpočtu a státních fondů Výnosy z transferů od jiných ÚSC a ostatních subjektů Náklady celkem Spotřeba materiálu Spotřeba energie Služby Opravy a udržování Mzdové náklady Náklady na platy Sociální pojištění a sociální náklady Odpisy dlouhodobého majetku Daň z příjmu Ostatní náklady Výsledek hospodaření po zdanění Výsledek hospodaření hlavní činnosti Výsledek hospodaření doplňkové činnosti Podíl výnosů za vlastní výkony a za zboží na celkových nákladech v % Výše uloženého odvodu z investičního fondu Transfer na pořízení dlouhodobého majetku od zřizovatele Transfer na pořízení dlouhodobého majetku ze státního rozpočtu a fondu Počet pracovníků za období nebo rok Průměrná mzda V Brně dne Stanovisko odvětvového odboru

Datový typ TXT500 TXT500 N15 N10 N10 N10 N10 N10 N10 N10 N15 N10 N10 N10 N10 N10 N10 N10 N10 N10 N10 N10 N10 N10 N5 N10 N10 N10 N5 N10 D TXT150

64


B Grafická ukázka webové aplikace

Obr. 21

Vkládání uživatelské akce


Obr. 22

Výpis vložených uživatelských akcí v kalendáři

65

Zpracování informací v Národním divadle v Brně, analýza, zhodnocení a návrh inovací

Recommend Documents