Zpracování analýz k projektu "Ohrožené děti a mládež ve Zlínském kraji" Koncepční teze. Etapa IV. SocioFactor s.r.o

Zpracování analýz k projektu "Ohrožené děti a mládež ve Zlínském kraji"

Koncepční teze Etapa IV.

SocioFactor s.r.o. 2015

Financováno z EHP a Norských fondů 2009-2014 v rámci projektu Ohrožené děti a mládež ve Zlínském kraji, reg. č. EHP-CZ04-OV-1-004-01-2014.

Koncepční teze

Etapa IV.

SocioFactor s.r.o. 2015

Obsah: SHRNUTÍ A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ANALÝZ ..........................................................................................3 ANALÝZA REGIONU.................................................................................................................................................3 ANALÝZA POTŘEB RODIN A DĚTÍ ................................................................................................................. 15 ANALÝZA POTENCIÁLU ZAŘÍZENÍ ................................................................................................................ 29 SWOT ANALÝZA ......................................................................................................................................................... 33 SWOT ANALÝZA PODLE ORP ........................................................................................................................... 33 SWOT ANALÝZA KRAJE ...................................................................................................................................... 38 KONCEPT OPATŘENÍ SMĚŘUJÍCÍCH K PŘEDCHÁZENÍ UMISŤOVÁNÍ DĚTÍ DO POBYTOVÝCH ZAŘÍZENÍ A ROZVOJI SLUŽEB VE VZTAHU K POTŘEBÁM DĚTÍ ............................................................ 43 DEFINICE SÍTĚ SLUŽEB PRO PRÁCI S OHROŽENÝMI DĚTMI A RODINAMI A NÁVRH OPATŘENÍ VE VZTAHU K ZAJIŠTĚNÍ KOMPLEXNÍ SÍTĚ SLUŽEB PRO TUTO CÍLOVOU SKUPINU .................. 47 VYHODNOCENÍ ZAPOJENÍ STÁVAJÍCÍCH POBYTOVÝCH ZAŘÍZENÍ DO SÍTĚ SLUŽEB A ORIENTAČNÍ STANOVENÍ CÍLOVÉ SKUPINY TRANSFORMOVANÝCH SLUŽEB............................... 50 ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ PRO VÝKON ÚSTAVNÍ VÝCHOVY .......................................................................... 50 DĚTSKÉ DOMOVY PRO DĚTI DO 3 LET VĚKU ........................................................................................... 51 ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI VYŽADUJÍCÍ OKAMŽITOU POMOC ....................................................................... 51 MOŽNOSTI TRANFORMACE.............................................................................................................................. 51 ORIENTAČNÍ STANOVENÍ CÍLOVÉ SKUPINY TRANSFORMOVANÝCH SLUŽEB .......................... 52 URČENÍ ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ S POTENCIÁLEM ROZVOJE (TRANSFORMACE SLUŽEB) ......... 54 METODIKA KRITÉRIÍ PRO VYHODNOCENÍ POTENCIÁLU POBYTOVÉHO ZAŘÍZENÍ PRO TRANSFORMACI ......................................................................................................................................................... 56

2

SHRNUTÍ A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ANALÝZ

Situaci ohledně péče o ohrožené děti a mládež zjišťovaly postupně tři analýzy, které se věnovaly jednotlivým oblastem, o které projevil zadavatel zájem. Následující text shrnuje výsledky Analýzy regionu, Analýzy potřeb rodin a dětí a Analýzu potenciálu zařízení. ANALÝZA REGIONU

Cílem Analýzy regionu bylo popsání sítě služeb zaměřujících se na práci s ohroženými rodinami ve Zlínském kraji a poskytnutí uceleného přehledu o nich. Dokument obsahuje informace o síti a spektru služeb pro ohrožené rodiny s dětmi, kapacitách jednotlivých služeb, specifikaci cílových skupin a nejvýznamnějších problémech spojených s poskytováním služeb. Služby působí v různých systémech – sociálním, školském, zdravotním a tzv. ostatním. Analýza byla provedena k 31. 12. 2014 a zaměřuje se na ambulantní a terénní služby zaměřené na děti či rodiny a ústavní služby pro děti na území Zlínského kraje. Vznikla na základě desk research, sekundární analýzy dokumentů a dalších zdrojů dat, vyhodnocení dotazníků a strukturovaných rozhovorů s vedoucími i pracovníky jednotlivých služeb. Analýza regionů přináší informace o: a) b)

c) d) e) f) g)

jednotlivých poskytovatelích služby (základní údaje o organizaci, právní forma atd.), poskytované službě (druha forma služby, zařízení, ve kterém je služba poskytována, kontakt na službu, legislativní ukotvení, příp. pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí, územní působnost), cílové skupině služby (základní charakteristika, faktická cílová skupina, věková kategorie), o místě, odkud pocházejí uživatelé služeb, kapacitě služby (u pobytových služeb počet lůžek, u terénních a ambulantních služeb okamžitá kapacita, tj. kolika osobám je možné v jednom okamžiku službu zajistit), využití kapacity jednotlivých typů služeb v období od 1. 1. 2013 do 31. 3. 2015, časové dostupnosti služby, důvodech ukončení poskytování služby klientovi.

Analýza je strukturovaná jednak podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) ve Zlínském kraji, jednak dle modifikovaného přehledu cílových skupin poskytnutých Zlínským krajem. Dokument je rozdělen dle třinácti obcí s rozšířenou působností. U každého ORP je nejprve uveden přehled služeb diferenciovaný podle cílových skupin, následuje analytické vyhodnocení území z pohledu dostupných služeb.

3

Na míru rovnoměrnosti pokrytí službami napříč územím kraje poukazují následující mapy. Předmětem zájmu by měla být „bílá“ místa, která signalizují úplnou absenci služby pro danou cílovou skupinu.

4

5

Hodnocení rozmístění služeb je potřebné vztáhnout k jejich potřebnosti v místě. Proto jsme zvolili jako měřítko tzv. míru ohrožení rodin a dětí. Jak vyplývá ze Sociodemografické analýzy, mapy rozložení ohrožení dětí a rodin v ČR (SocioFactor, 2013), tak platí, že Zlínský kraj se v porovnání s ostatními umístil v pásmu průměru (hodnocení 2,5). Dále uvádíme výběr ORP Zlínského kraje podle jednotlivých pásem míry ohrožení – od nejvyššího po nejnižší (rozmezí 5 – 1), jak zmíněná analýza uvádí. Vsetín Zlín Uherské Hradiště Kroměříž Valašské Meziříčí Uherský Brod Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Valašské Klobouky Holešov Bystřice pod Hostýnem Vizovice Luhačovice

3,9 3,7 3,6 3,6 3,1 3,1 2,8 2,6 2,6 2,3 2,0 2,0 1,7

Pro cílovou skupinu Děti mimo rodinu (pobytová zařízení pro děti) je nejvíce služeb soustředěno v ORP Zlín (8 služeb), v ORP Kroměříž (6 služeb) a v ORP Uherské Hradiště (6 služeb). V ORP Valašské Meziříčí jsou pro zmíněnou cílovou skupinu k dispozici 4 služby, v ORP Bystřice pod Hostýnem 3 služby, v ORP Vizovice 2 služby. V ORP Vsetín působí 1 služba, stejně tak jako v ORP Valašské Klobouky a v ORP Uherský Brod. V ORP Rožnov pod Radhoštěm, ORP Luhačovice, ORP Otrokovice a ORP Holešov nenalézáme žádnou službu zaměřenou na cílovou skupinu Děti mimo rodinu. Rozložení těchto služeb je dáno historicky a nepředstavuje pro Zlínský kraj nějaký problém. Zařízení jsou situována do ORP, kde je míra ohrožení rodin a dětí největší. Na cílovou skupinu Děti ohrožené nežádoucími jevy (zejména záškoláctví, gamblerství, zneužívání návykových látek, páchání přestupků a trestná činnost dětí) je nejvíce služeb zacíleno v ORP Zlín (8 služeb, další 2 služby působí na teritoriu obce Zlín). Následují ORP Kroměříž (5 služeb a 1 služba s působností v obcích Hulín, Chropyně, Morkovice – Slížany a Kroměříž), ORP Valašské Meziříčí (5 služeb a 1 služba s působností jen v obci Valašské Meziříčí), ORP Vsetín (5 služeb a 2 služby s působností výhradně v obci Vsetín) a ORP Uherský Brod (4 služby). Dále následuje ORP Uherské Hradiště (3 služby), ORP Luhačovice (3 služby), ORP Bystřice pod Hostýnem (2 služby a další 1 služba s působností jen v obci Bystřice pod Hostýnem), ORP Holešov (1 služba a další 1 služba s působností jen v obci Holešov), ORP Otrokovice (1 služba a další 1 služba s působností v obcích Otrokovice a Napajedla), ORP Valašské Klobouky (1 služba), ORP Vizovice (1 služba a 1 služba s působností jen v obci

6

Slušovice a 1 služba s působností v obcích Slušovice a Vizovice). Žádná služba pro cílovou skupinu Děti ohrožené nežádoucími jevy nepůsobí v rámci celého ORP Rožnov pod Radhoštěm, pouze 1 služba má působnost přímo v obci Rožnov pod Radhoštěm. Pro cílovou skupinu Mladí dospělí bez rodinného zázemí jsou služby zacíleny především do ORP Zlín (5 služeb včetně 3 pracovišť služby Domy na půl cesty) a do ORP Valašské Meziříčí (4 pracoviště služby Domy na půl cesty). V ORP Vsetín a ORP Rožnov pod Radhoštěm působí jen 1 takto zacílená služba. Ve zbývajících devíti ORP nejsou tyto služby z teritoriálního hlediska zastoupeny vůbec. Jedná se o službu, která je nejvíce nerovnoměrně pokrytá v rámci Zlínského kraje. Cílová skupina Rodina v nepříznivé sociální situaci je zastoupena nejvíce v ORP Vsetín (8 služeb včetně 3 pracovišť jedné služby) a ORP Zlín (6 služeb a další 1 služba s působností výhradně v obci Zlín). Následují ORP Bystřice pod Hostýnem (4 služby a další 1 služba s působností jen v obci Bystřice pod Hostýnem) a ORP Uherské Hradiště (4 služby a další 1 služba s působností v obcích Uherský Ostroh, Ostrožská Nová Ves a Kunovice). O něco méně služeb je v ORP Kroměříž (3 služby a další 1 služba s působností v obcích Kroměříž a Hulín), ORP Rožnov pod Radhoštěm (3 služby). Méně jsou zastoupeny služby pro cílovou skupinu Rodina v nepříznivé sociální situaci v ORP Otrokovice, ORP Valašské Klobouky a ORP Valašské Meziříčí (2 služby a další 2 služby působí jen v obci Valašské Meziříčí). Jedna zacílená služba funguje v ORP Holešov (a další 2 služby mají působnost jen v obci Holešov) a v ORP Uherský Brod (a další 1 služba působí jen v obci Uherský Brod). Žádná služba pro cílovou skupinu Rodina v nepříznivé sociální situaci nepůsobí na teritoriu ORP Vizovice a ORP Luhačovice (zde působí 1 služba přímo v obci Luhačovice). S ohledem na rozložení míry ohrožení rodin a dětí to nepovažujeme pro síť služeb za nějaký zásadní problém. Cílová skupina Rodina s narušenými vztahy je rovnoměrně pokryta ve všech ORP a to prostřednictvím dvou služeb. Pro cílovou skupinu Rodina s dítětem se zdravotním postižením je určeno nejvíce služeb v ORP Zlín (14 služeb včetně 2 služeb se dvěma pracovišti), následuje ORP Uherský Brod (9 služeb), ORP Otrokovice (8 služeb), ORP Uherské Hradiště (8 služeb), ORP Valašské Meziříčí (8 služeb), ORP Vsetín (8 služeb), ORP Kroměříž (7 služeb včetně 2 pracovišť jedné služby), ORP Luhačovice (6 služeb), ORP Rožnov pod Radhoštěm (6 služeb), ORP Valašské Klobouky (6 služeb) a ORP Vizovice (6 služeb). Nejméně služeb nalézáme v ORP Bystřice pod Hostýnem (5 služeb) a ORP Holešov (5 služeb). Přesto platí, že se jedná co do početnosti nejvíce zastoupené služby v rámci kraje, u nichž nenalézáme v prostorovém rozložení žádná bílá místa. Služby pro Podporu náhradní rodinné péče jsou nejvíce zastoupeny v ORP Bystřice pod Hostýnem (6 služeb), v ORP Holešov (6 služeb), v ORP Uherské Hradiště (6 služeb) a v ORP Valašské Meziříčí (6 služeb). O jednu službu méně nalézáme v ORP Uherský Brod (5 služeb) a v ORP Valašské Klobouky (5 služeb). Ještě o jednu méně potom v ORP Vizovice (4 služby),

7

v ORP Zlín (4 služby), v ORP Vsetín (4 služby), v ORP Rožnov pod Radhoštěm (4 služby), v ORP Otrokovice (4 služby), v ORP Luhačovice (4 služby) a v ORP Kroměříž (4 služby). Celé území kraje je těmito službami pokryto. Co se týká Psychiatrické a psychologické pomoci, jedná se o službu v rámci kraje nerovnoměrně rozprostřenou. Největší zastoupení má ORP Zlín (6 služeb), následuje ORP Otrokovice (3 služby). Po dvou službách rovněž působí v ORP Kroměříž, v ORP Rožnov pod Radhoštěm, v ORP Uherský Brod (včetně detašovaného pracoviště) a v ORP Vsetín. Jedna služba je zastoupena v ORP Bystřice pod Hostýnem, v ORP Holešov, v ORP Luhačovice, v ORP Uherské Hradiště a v ORP Valašské Meziříčí. Žádná služba Psychiatrické a psychologické pomoci nefunguje v ORP Valašské Klobouky a v ORP Vizovice. V porovnání se zájmem o tuto službu a čekací lhůty se jeví, že je v rámci celého kraje poddimenzovaná. Cílová skupina Rodina potencionálně ohrožená patologickými jevy pojímá mateřská centra, komunitní centra pro rodinu a komunitní centra pro využívání volného času dětí a mládeže, z nichž některá mají pověření k výkonu sociálně-právní ochrany. Největší zastoupení má tato cílová skupina v ORP Otrokovice (5 zařízení v rámci 1 služby a dále 2 služby s působností jen v obci Otrokovice). Následuje ORP Uherský Brod (3 služby včetně 2 zařízení v rámci jedné služby a další 2 služby s působností jen v obci Uherský Brod). V ostatních ORP je na zmiňovanou cílovou skupinu zaměřena vždy jedna služba, v ORP Uherské Hradiště navíc působí 1 služba s působností v obci Uherské Hradiště, v ORP Zlín mají 2 služby působnost jen v obci Zlín, v ORP Bystřice pod Hostýnem 2 služby s působností v obci Chvalčov. Trochu jiný úhel pohledu na pokrytí kraje službami nabízí porovnání podílů zastoupení jednotlivých služeb podle jednotlivých ORP, případně vybraných obcí. Procentuální zastoupení služeb znázorňují následující kruhové grafy umístěné na mapě kraje. Každý z nich představuje součet jednotlivých pracovišť služeb na daném území a současně uvádí poměrná zastoupení jednotlivých pracovišť podle jednotlivých cílových skupin. Z mapy tak vyčteme, které služby jsou zastoupeny nejvíce ve srovnání s celým spektrem služeb v daném místě.

8

9

Začneme v pořadí nejvíce ohroženými ORP. V ORP Vsetín působí celkem 32 služeb a okrajově jsou zde zastoupeny sociální služby určené cílovým skupinám Mladí dospělí bez rodinného zázemí a Rodina potencionálně ohrožená patologickými jevy. V ORP Zlín působí celkem 54 služeb a jedná se o ORP sítí služeb dobře pokryté. V ORP Uherské Hradiště působí 33 služeb. Žádná služba není určena skupině Mladí dospělí bez rodinného zázemí, okrajově je zajištěna služba Psychiatrická a psychologická pomoc (se zaměřením na problémy rodin a dětí) a služba pro skupinu Rodina potencionálně ohrožené patologickými jevy. V ORP Kroměříž působí 31 služeb, žádná služba není určena pro cílovou skupinu Mladí dospělí bez rodinného zázemí a okrajově je zde zastoupena služba pro skupinu Rodina potencionálně ohrožená patologickými jevy. Dále uvádíme ORP s průměrnou mírou ohrožení. V ORP Valašské Meziříčí je poskytováno celkem 33 služeb. Okrajově jsou zde zastoupeny služby Psychiatrická a psychologická pomoc (se zaměřením na problémy rodin a dětí) a služby pro skupinu Rodina potencionálně

ohrožená patologickými jevy. Co se týká ORP Uherský Brod nalézáme celkem 27 služeb. Mladým dospělým bez rodinného zázemí nenabízí v místě pomoc žádná služba. Okrajově zde působí služby určené cílové skupině Rodina v nepříznivé sociální situaci a Psychiatrická a psychologická pomoc (se zaměřením na problémy rodin a dětí). Co se týká ORP Otrokovice, působí zde 24 služeb. Žádná služba není určena pro cílovou skupinu Mladí dospělí bez rodinného zázemí. Okrajově zde působí služba pro skupinu Děti ohrožené nežádoucími jevy (zejména záškoláctví, gamblerství, zneužívání návykových látek, páchání přestupků a trestná činnost dětí). V ORP Rožnov pod Radhoštěm jsou z celkového počtu 20 služeb okrajově určeny služby pro cílové skupiny Děti ohrožené nežádoucími jevy (zejména záškoláctví, gamblerství, zneužívání návykových látek, páchání přestupků a trestná činnost dětí), Mladí dospělí bez rodinného zázemí a Rodina potencionálně ohrožená patologickými jevy. V ORP Valašské Klobouky z celkového počtu 18 služeb není žádná služba zacílena na cílovou skupinu Mladí dospělí bez rodinného zázemí a není zastoupena Psychiatrická a psychologická pomoc (se zaměřením na problémy rodin a dětí). Okrajově jsou zajištěny služby pro cílové skupiny Děti ohrožené nežádoucími jevy (zejména záškoláctví, gamblerství, zneužívání návykových látek, páchání přestupků a trestná činnost dětí) a Rodina potencionálně ohrožená patologickými jevy. Dále komentujeme situaci v ORP, které byly vyhodnoceny jako nejméně rizikové oblasti Zlínského kraje. V ORP Holešov působí celkem 20 služeb, okrajově zde působí služby se zaměřením na cílovou skupinu Děti ohrožené nežádoucími jevy (zejména záškoláctví, gamblerství, zneužívání návykových látek, páchání přestupků a trestná činnost dětí), Rodina v nepříznivé sociální situaci, Psychiatrická a psychologická pomoc (se zaměřením na problémy dětí a rodin) a Rodina potencionálně ohrožená patologickými jevy. Nicméně žádná ze služeb zde nechybí. V ORP Bystřice pod Hostýnem působí celkem 28 služeb a okrajově či vůbec jsou zde zastoupeny služby pro cílovou skupinu Mladí dospělí bez rodinného zázemí a Psychiatrická a psychologická pomoc (se zaměřením na problémy rodin a dětí). V ORP Vizovice působí celkem 18 služeb. Na cílovou skupinu Mladí dospělí bez rodinného zázemí a Rodina v nepříznivé sociální situaci není zacílena v tomto ORP žádná služba. Také Psychiatrickou a psychologickou pomoc (se zaměřením na problémy rodin a dětí) nenabízí v ORP žádná služba, okrajově je zajištěna služba pro cílovou skupinu Rodina potencionálně ohroženou patologickými jevy. V ORP Luhačovice působí 18 služeb, žádná služba není určena pro skupinu Mladí dospělí bez rodinného zázemí. Okrajově jsou zajištěny služby pro skupiny Rodina v nepříznivé sociální situaci, Psychiatrická a psychologická pomoc (se zaměřením na problémy rodin a dětí) a Rodina potencionálně ohrožená patologickými jevy. Jinou perspektivu nabízí náhled prostřednictvím příslušnosti dané služby k příslušnému resortu, tedy služby sociální, školské, zdravotní a ostatní služby, které zahrnují všechny zbývající. Následující mapy ukazují na jejich rozložení v rámci Zlínského kraje.

10

11

Sociální služby 1 jsou nejvíce zastoupeny v ORP Zlín (30 služeb a další 3 služby působící pouze v obci Zlín) a v ORP Vsetín (22 služeb a další 2 služby působící přímo v obci Vsetín). Následují ORP Uherské Hradiště (17 sociálních služeb a 1 služba působící v obci Kunovice, Ostrožská Nová Ves a Uherský Ostroh), ORP Kroměříž (15 služeb a další 2 služby působící v obcích 1

Jedná se o Domovy pro osoby se zdravotním postižením, Týdenní stacionáře, Sociální rehabilitace (pobytová forma), Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, Terénní programy pro děti, Kontaktní centra, Terénní programy pro uživatele drog, Domy na půl cesty, Odborná sociální poradenství, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, Azylové domy pro rodiny s dětmi, Terénní programy pro rodiny s dětmi, Intervenční centra, Raná péče, Denní stacionáře, Centra pro zdravotně postižené.

Kroměříž a Hulín a 1 služba působící v obcích Chropyně a Morkovice - Slížany), ORP Valašské Meziříčí (14 služeb a 3 služby působící pouze v obci Valašské Meziříčí). Dále následuje ORP Uherský Brod (13 služeb a další 1 služba působící v obci Uherský Brod), ORP Bystřice pod Hostýnem (12 služeb a další 2 služby působící pouze v obci Bystřice pod Hostýnem), ORP Otrokovice (11 služeb a 1 služba s působící v obci Otrokovice a Napajedla), ORP Rožnov pod Radhoštěm (11 služeb a 1 služba působící v obci Rožnov pod Radhoštěm) a ORP Valašské Klobouky (10 služeb). Následují nejméně „obsazené“ ORP. V ORP Luhačovice působí 8 sociálních služeb (a další 1 služba působí pouze v obci Luhačovice) a v ORP Vizovice také 8 služeb (a další 2 služby působící v obci Slušovice a 1 služba v obci Vizovice). Nejméně sociálních služeb působí v ORP Holešov (7 služeb a další 3 služby působící pouze v obci Holešov). Co se týká rozložení služeb, s drobnými odchylkami víceméně kopírují rozložení ohrožení rodin a dětí v kraji. Školskými službami 2 jsou nejvíce pokryty ORP Zlín (9 služeb), ORP Valašské Meziříčí (8 služeb), ORP Otrokovice (7 služeb) a ORP Kroměříž (7 služeb). Dále pak následuje ORP Uherské Hradiště (6 služeb), ORP Uherský Brod (5 služeb), ORP Vsetín (3 školské služby), ORP Vizovice (3 služby) a ORP Luhačovice (3 služby). Po 2 školských službách nalézáme v ORP Bystřice pod Hostýnem, v ORP Holešov a v ORP Valašské Klobouky, a 1 služba je v ORP Rožnov pod Radhoštěm. Co se týká zdravotních služeb 3 , nejvíce jich se nachází opět v ORP Zlín (9 služeb). Po 3 službách nalézáme v ORP Valašské Meziříčí a v ORP Otrokovice, po 2 v ORP Vsetín, v ORP Uherský Brod, v ORP Rožnov pod Radhoštěm a v ORP Kroměříž. 1 služba je situována v ORP Bystřice pod Hostýnem, po 1 službě nalézáme v ORP Holešov, v ORP Luhačovice a v ORP Uherské Hradiště. Žádná zdravotní služba není zastoupena v ORP Valašské Klobouky a v ORP Vizovice. Pokud shrneme výsledky Analýzy regionu, tak je patrné, že je vybudována základní kostra sítě sociálních služeb a ty víceméně kopírují míru ohroženosti v daných ORP. Cílová skupina Rodina s narušenými vztahy je rovnoměrně pokryta ve všech ORP a to prostřednictvím dvou služeb. Pro cílovou skupinu Rodina s dítětem se zdravotním postižením platí, že se jedná co do početnosti nejvíce zastoupené služby v rámci kraje, u nichž nenalézáme v prostorovém rozložení žádná bílá místa. Služby pro Podporu náhradní rodinné péče pokrývají poměrně vyváženě celé území kraje. V některých částech Zlínského kraje je k dispozici poměrně ucelená síť specializovaných služeb pro práci s rodinami a dětmi, resp. je dostupná i pro blízké správní obvody obcí s rozšířenou působností (Holešov – Kroměříž, Luhačovice – Zlín atd.). Za silnou stránku je považována dostatečná kapacita zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, podpora služeb rané péče atd. Jako silná stránka je také označován proces komunitního plánování. Ne všechny závěry se však daří realizovat v praxi, místními 2

Jedná se o Dětské domovy, Dětské domovy se školou, Výchovné ústavy, Diagnostické ústavy, Střediska výchovné péče, Pedagogicko-psychologické poradny, Speciálně pedagogická centra. 3 Jedná se o Dětské domovy pro děti do 3 let věku, Dětské stacionáře, Psychiatry, Psychology.

12

aktéry je však oceňováno průběžné rozšiřování služeb, spolupráce poskytovatelů z jednotlivých oblastí (sociální oblast, školství atd.). Pozitivně je také vnímána spolupráce v rámci obce s rozšířenou působností Luhačovice (včetně spolupráce s krajským úřadem Zlínského kraje), Rožnov pod Radhoštěm, Valašském Meziříčí, Vizovicích, Vsetíně a Zlíně. Patrná je ale nerovnoměrná koncentrace některých sociálních služeb jako celku napříč krajem, nejvíce sociálních služeb je soustředěno do ORP Zlín a ORP Vsetín. Následují ORP Uherské Hradiště, ORP Kroměříž a ORP Valašské Meziříčí. Jedná se současně o místa s vysokou mírou ohrožení rodin a dětí, takže koncentrace služeb zde má své opodstatnění. Méně služeb nalézáme v ORP Uherský Brod, ORP Bystřice pod Hostýnem, ORP Otrokovice, ORP Rožnov pod Radhoštěm a ORP Valašské Klobouky. Zdá se, že právě sem by měla pozornost mířit nejvíce, protože se jedná o ORP z pásma „průměrného“ ohrožení a síť služeb zde má své „trhliny“. Nalézáme zde slabě zastoupené služby Psychiatrické a psychologické pomoci (se zaměřením na problémy rodin a dětí), služby pro Rodiny potencionálně ohrožené patologickými jevy, pro Mladé dospělé bez rodinného zázemí, Rodiny v nepříznivé sociální situaci, Děti ohrožené nežádoucími jevy (zejména záškoláctví, gamblerství, zneužívání návykových látek, páchání přestupků a trestná činnost dětí). Následují nejméně „obsazené“ obce s rozšířenou působností: ORP Luhačovice a ORP Vizovice, nejméně sociálních služeb působí v ORP Holešov. To ale nepovažujeme za zásadní nedostatek sítě. Jedná se o ORP s nižší mírou ohrožení a není zde až taková poptávka po celém spektru služeb. Otázkou je, že by měly být služby dostupné v případě potřeby v okolních ORP. Pro cílovou skupinu Děti mimo rodinu (pobytová zařízení pro děti) je nejvíce služeb soustředěno v ORP Zlín, v ORP Kroměříž a v ORP Uherské Hradiště. Na cílovou skupinu Děti ohrožené nežádoucími jevy (zejména záškoláctví, gamblerství, zneužívání návykových látek, páchání přestupků a trestná činnost dětí) je nejvíce služeb zacíleno v ORP Zlín, ORP Kroměříž, ORP Valašské Meziříčí, ORP Vsetín a ORP Uherský Brod. Naopak méně jsou obsazeny ORP Uherské Hradiště, ORP Luhačovice, ORP Bystřice pod Hostýnem, ORP Holešov, ORP Otrokovice, ORP Valašské Klobouky a ORP Vizovice. Žádná služba pro cílovou skupinu Děti ohrožené nežádoucími jevy nepůsobí v rámci celého ORP Rožnov pod Radhoštěm, pouze jedna služba má působnost přímo v obci Rožnov pod Radhoštěm. Také pro cílovou skupinu Mladí dospělí bez rodinného zázemí jsou služby zacíleny především do ORP Zlín a do ORP Valašské Meziříčí. Okrajově služba působí v ORP Vsetín a ORP Rožnov pod Radhoštěm, ve zbývajících devíti ORP nejsou tyto služby z teritoriálního hlediska zastoupeny vůbec. Cílová skupina Rodina v nepříznivé sociální situaci je zastoupena nejvíce v ORP Vsetín a ORP Zlín. Méně služeb je v ORP Kroměříž, ORP Rožnov pod Radhoštěm a ještě méně v ORP Otrokovice, ORP Valašské Klobouky, ORP Valašské Meziříčí, v ORP Holešov a v ORP Uherský Brod. Žádná služba pro cílovou skupinu Rodina v nepříznivé sociální situaci nepůsobí na teritoriu ORP Vizovice a ORP Luhačovice (zde působí jen 1 služba přímo v obci Luhačovice).

13

Co se týká Psychiatrické a psychologické pomoci, jedná se o službu v rámci kraje nerovnoměrně rozprostřenou. Největší zastoupení má ORP Zlín, následuje ORP Otrokovice. Po dvou službách rovněž působí v ORP Kroměříž, v ORP Rožnov pod Radhoštěm, v ORP Uherský Brod (včetně detašovaného pracoviště) a v ORP Vsetín. Jedna služba je zastoupena v ORP Bystřice pod Hostýnem, v ORP Holešov, v ORP Luhačovice, v ORP Uherské Hradiště a v ORP Valašské Meziříčí. Žádná služba Psychiatrické a psychologické pomoci nepůsobí v ORP Valašské Klobouky a v ORP Vizovice. Ze strany poskytovatelů sociálních služeb je vnímáno ohrožení především v oblasti financování. Systém závislý na nenárokových dotacích omezuje poskytovatele při plánování a rozvoji služeb. Nízké ohodnocení pracovníků v sociální sféře se projevuje v nedostatku odborníků. Sociální práce má i proto nízkou prestiž. V tomto směru může dojít k určitému posunu v souvislosti s přesunem dotačního řízení z Ministerstva práce a sociálních věcí na jednotlivé kraje. Ve vnímání dostupnosti služeb hraje významnou roli dopravní dostupnost obce. V obcích s horší dopravní dostupnosti (zejména Valašské Klobouky) byl identifikován nedostatek všech hlavních typů služeb pro ohrožené rodiny a děti (existující služby jsou pro klienty poměrně vzdáleny). Co se týče chybějících typů služeb je největší definit vnímán v oblasti terénních služeb na podporu rodin a rodičovských kompetencí, pomoci při vedení domácnosti, finanční gramotnosti, řešení vztahů v rodinách (sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi v širším pojetí), zejména v menších obcích Zlínského kraje (v některých obvodech je sice k dispozici služba ve spádové obci, její kapacity však nedovolují poskytovat péči i ve venkovských oblastech). Důsledkem nedostatku tohoto typu služeb je umisťování dětí do ústavní péče čistě ze sociálních důvodů. Respondenti poukazovali také na nedostatečnou informovanost o službách a skutečnost, že řada klientů si sama pomoc v krizové situaci nevyhledá. Pozornost je proto třeba věnovat i depistážní činnosti. Bylo také poukazováno na neexistenci služeb komplexní péče o rodinu a dítě (každá služba se zabývá jen dílčím problém, chybí ucelený přístup) a nedostatečné kapacity služeb rodinné terapie. V některých částech kraje chybí nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (Kroměříž a sousední správní obvody). Lokálně je vnímán i deficit dalších sociálních služeb v závislosti na specifické místní situaci, například chybějící návazné služby pro děti z domova pro osoby se zdravotním postižením v Bystřici pod Hostýnem, stacionář pro děti s těžkým zdravotním znevýhodněním v Kroměříži (místní služba přijímá děti jen s lehčím znevýhodněním) atd. Opakovaně byly také zmiňovány chybějící odlehčovací služby. Chybí také služby pro děti s potřebou vysoké míry odborné podpory (děti s poruchou autistické spektra). Potřeba takové služby se přitom může projevit až v určitém věku dítěte. Za kritické období je u zdravotně znevýhodněných dětí považován věk okolo sedmi let, kdy dochází ke zvyšování rozdílů v životě těchto dětí a jejich zdravých vrstevníků, izolaci znevýhodněného dítěte atd.

14

Co se týče dalších odborných služeb, byly nejčastěji jako chybějící služby zmiňovány dětští psychologové a dětští psychiatři (psychiatrická péče poskytovaná ambulantní formou). Pokud už v místě existuje psychiatrické zařízení (Psychiatrická nemocnice Kroměříž, Psychocentrum Zlín), není kapacitně schopno ambulantní péči zajistit nebo děti vůbec nepřijímá. V ambulancích jsou dlouhé objednací lhůty, které nereagují na aktuální potřebu dítěte. Za další chybějící odborné služby byly označeny odborníci na práci s lidmi závislými na návykových látkách (alkohol, drogy). Ve Zlínském kraji ani sousedních krajích není k dispozici dětské a dorostové detoxikační centrum, chybí rovněž služba adiktologické práce s mladými lidmi se závislostmi. Ve školské oblasti byl identifikován kapacitní deficit u speciálně pedagogických center s pobytovou službou (SPC poskytují služby ambulantní formou, bylo by vhodné rozšířit je o internátní pobyty dětí). Samostatnou kapitolu tvoří sociální bydlení, jehož nedostatek byl identifikován především v Otrokovicích, Valašském Meziříčí, Vsetíně a Zlíně. V kraji chybí krizové bydlení a azylové domy pro celé rodiny, možnost návazného bydlení pro obyvatele ubytoven a uživatele azylových domů atd. I kapacita samotných azylových domů je hodnocena jako nedostatečná. Výzkum se zabýval rovněž otázkou spolupráce v rámci systému péče o ohrožené děti. Přestože byla oceňována spolupráce v rámci komunitního plánování, v praxi se objevují v oblasti komunikace a spolupráce určité nedostatky (např. v rámci případové práce). Hůře byla hodnocena spolupráce s některými pobytovými zařízeními (s poukazem na nedostatečnou odbornost pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany, soudů, jejich nepružnost atd.). Část respondentů hodnotila jako nedostatečnou spolupráci sociální sféry se školami (oblast prevence sociálně-patologických jevů, intenzivní práce s dětmi, nikoliv jen formou jednorázových přednášek). Jako slabá stránka bylo hodnoceno také poměrně velké administrativní zatížení sociálních pracovníků, které jde na úkor výkonu sociální práce v terénu.

ANALÝZA POTŘEB RODIN A DĚTÍ

Analýza potřeb rodin a dětí je v pořadí druhou analýzou, která se zaměřuje na identifikaci potřeb na základě zjišťování situace dětí u orgánů sociálně-právní ochrany dětí (13 obecních úřadů obcí s rozšířenou působností ve Zlínském kraji) a v pobytových zařízeních (vybraná pobytová zařízení pro děti ve Zlínském kraji) dle jednotlivých typů pobytových služeb (dětský domov, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc). Samotná analýza byla zpracována samostatně v obou částech. První část byla zpracovaná formou případových studií, druhou část tvořila dílčí studie jednotlivých zařízení, popis struktury dětí umístěných v jednotlivých zařízeních a souhrnně za Zlínský kraj.

15

V rámci případových studií jsme se zabývali základními typy případů dětí, které jsou aktuálně umístěny v pobytových zařízeních, případy dětí, které v minulosti ústavní péčí prošly, případy dětí, u nichž je zvažováno umístění do pobytového zařízení a případy dětí vedoucí k umístění do rodiny. Analýza se přitom zaměřila na zmíněné typy případů, u nichž situace nastala v období od 1. 1. 2013 do 31. 3. 2015. Celkem bylo provedeno 44 případových studií na 13 pracovištích OSPOD. V rámci pobytových zařízení byly zkoumány případy všech dětí v jednotlivých typech služby (dětský domov, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc), které pobývaly v pobytovém zařízení v období od 1. 1. 2013 do 31. 3. 2015. Data o jednotlivých dětech byly anonymizovány. Zjišťovaly se informace o každém dítěti, které bylo v zařízení umístěné od 1. 1. 2013 do 31. 3. 2015. Výzkumník sám do dokumentů přístup neměl, vše proběhlo v rámci zachování anonymity dětí.

Případy dětí, které jsou aktuálně umístěny v pobytových zařízeních

Výchozím a jak se zdá i obtížně změnitelným je soubor nepříznivě působících faktorů, které jsou (spolu)přítomné jako danosti při narození dítěte. Tyto faktory spoluurčují nenaplňování základních potřeb dítěte: nejsou vytvořeny podmínky pro naplňování vývojových potřeb dítěte, vyskytuje se nízká rodičovská kapacita a vazba rodiny na širší okolí je mizivá. Rodiče jsou vyčleněni z trhu práce, případně působí v málo placených a krátkodobých zaměstnáních. Uplatnění na trhu práce obvykle limituje jejich nízké vzdělání. Rodiny obtížně zvládají hospodaření, propojují se zde nízké příjmy, orientace na dávkové systémy, případně invalidní důchody, které se stávají hlavními zdroji obživy s nízkou dovedností s nakládáním s příjmy. Rodiny pronásleduje zadlužení, často vůči okolí nepřiznané či zcela utajené, také exekuce, kdy přichází o majetek a bydlení. Druhým klíčovým nepříznivým prvkem je ztráta bydlení a přechod nebo žití v tzv. bytovém provizoriu. Absence standardního bydlení se dokonce stává i příčinou toho, že se dítě do rodiny z ústavní péče nevrací, protože není k dispozici vhodné bydlení. Nabízené alternativy např. ubytování v azylových domech de facto podporují rozbití rodin. Bydlení v provizoriu znamená život v nevhodných podmínkách, které obvykle provází nedostatek prostoru, koncentrace dospělých osob z nepříznivého prostředí, přítomnost většího počtu sourozenců a chybějící pravidla a řád. Zdá se, že klíčovým jevem, který narušuje život rodin a emoční vývoj dítěte je neustálé stěhování z místa na místo. Tento jev „rozpohybování“ má dalekosáhlé negativní důsledky. Podmínky vnějšího světa se stávají proměnlivé, nejisté, chybí zde domov jako pevný orientační bod a utváření vztahu k němu. Pohyby rodičů a jejich přemisťování má dopad na děti po celou dobu, i když už nejsou součástí biologické rodiny – i ony se stěhují např. v rámci ústavní péče, je obtížné nalézt adresu rodičů, případně s rodiči pracovat a připravovat je na návrat dítěte. Pokud existuje nějaká systémová slabina, tak je ukryta v tomto „rozpohybování“ rodin, které se stěhují z místa na místo. Dochází k oslabování vazeb mezi členy biologické rodiny. V příbězích

16

také pozorujeme, že narození dítěte je vnímáno jako zátěž, která přesahuje možnosti rodičů, kteří z této situace hledají únik, což se týká nejen otců, ale i matek. Důležitou okolností je nestabilita rodin jako celku, jejich faktický rozpad a průvodní diskontinuity v životních trajektoriích jednotlivých členů, které se rozchází a posléze jen málokdy protínají. K rozpadu, nebo dokonce i k nevytvoření rodin dochází v prostředí nepříznivě působících podmínek. Interagují zde nepříznivé vnější vlivy s nedostatkem rodičovských kapacit. Právě koncentrace nepříznivých vnějších vlivů a nedostatečné kompetence a nepřijetí rodičovské role vytváří zdání začarovaného kruhu. Zde se ukazuje, že efektivní působení na rodinu se neobejde od současného ovlivňování vnějších podmínek (přístup k placenému zaměstnání, zajištění trvalého bydlení apod.) a intervencí na úrovni jednotlivých členů rodiny, a to i širší. Krizovým okamžikem je předrozvodová situace a samotný rozvod, po kterém dochází k faktickému rozpadu rodiny. V našich případech se objevuje také vzorec, kdy dítě zůstává u otce, který se následně potýká s náročností své role. V příbězích jsou nepokrytá období, kdy problémy „zrají“ a zůstávají pro sociální intervence neviditelné. Obzvláště porozvodová období jsou vágně popisována, neprobíhají v nich žádné preventivní působení a tak má obvykle sociální patologie značný prostor ke svému rozvoji. Mnohé případy ukazují, že vyhledání rodin v obtížné životní situaci je komplikované a hodně problémů dětí je identifikováno až s jejich vstupem do školských zařízení. Interakce vzdělávacího systému s rodinou odhaluje řadu nedostatků, které jsou tímto evidentnější. Příběhy mají společný prvek, kterým je absence včasného vyhledání rodiny a preventivního působení, což komplikuje mimo jiné její časté přemisťování. Rodinné konstelace jsou v sociální realitě velmi pestré. Nakládání s termíny jako „nukleární rodina“ je v praxi komplikované. Setkáváme se zde s rodiči, kteří se rozvedli, s jejich novými partnery, s nevlastními sourozenci, s většími počty dětí, které mají různé rodiče. Situace v tomto směru bývají nepřehledné, protože nové vztahy s partnery znamenají další nestabilitu, přemisťování dětí a komplikované zvykání si na soužití. V některých případech je obměna partnerů častá a pracovníkům se ani nedaří všechny tyto vztahy identifikovat. Tato okolnost působí ve prospěch dalšího rozvolňování vztahů a nejistotě dítěte. Dochází tak k řetězení dalších vztahů a nevlastních sourozenců. Někdy je ale nový partner přínosem a vzniká nová stabilní rodina. Na dítě také působí okolnost nesezdaných soužití rodičů. Z hlediska „nezájmu o dítě“ lze vysledovat dva kritické momenty: okamžik narození (tzv. nechtěné dítě, popírání otcovství) a období rozpadu soužití rodičů. Období před rozchodem rodičů bývá poznamenáno přítomností domácího násilí. To se vyskytuje jednak mezi rodiči, čemuž je dítě často přítomné, ale i přímých fyzických ataků na dítě. Nacházíme případy, kdy byli rodiče obviněni z týrání dítěte a odsouzeni. Prvky násilí jsou časté, a jak se zdá, pro další trajektorie všech zúčastněných fatální. Ukazuje se, jak významná je práce s rodinou jako celkem v krizových situacích a její včasná podpora, nikoliv až po rozpadu rodiny. Systémová pomoc je často postavena reaktivně a objevuje se v momentu, kdy jsou problémové aspekty zcela evidentní a přesáhnou uzavřený rodinný kruh.

17

V příbězích je obsažen ještě jeden klíčový prvek, kterým je snížená rodičovská kapacita. Ta se projevuje nejen v nezvládnutí role rodiče, ale také v nefunkčnosti systému návratu dítěte z ústavní péče zpět do rodiny. Podle vyjádření sociálních pracovníků během „vzdálení se“ dítěte do institucionální sítě nedochází k rozvoji rodičovských kompetencí, ty stagnují a nad případným návratem panují otazníky a skepse. Některé z dětí mezi ústavy a biologickými rodiči pendlují a v okamžiku zakolísání rodiče se ocitají zpět v ústavu. Snížená rodičovská kapacita má řadu příčin. Může jít o psychické nebo jiné onemocnění, konflikty mezi rodiči, odchod jednoho z rodičů ze společné domácnosti, pobyt rodiče ve vězení atd. Řada rodičů pochází z rodin, které se rovněž potýkaly s rozpadem či patologií a nízké kompetence se reprodukují. V tomto směru je potom zajímavá snaha ze strany některých prarodičů situaci pomoci řešit a napravit chyby svých dětí. Takovíto rodiče nejsou na řešení krizových situací vybaveni a připraveni a řeší je naučenými vzorci ze svých rodin. Dalším klíčovým prvkem je pozorovatelná reprodukce nízké rodičovské kapacity. V rodinách, a to i v jejich širším rámci, se vyskytuje řada patologií – gamblerství, alkoholismus, užívání návykových látek obecně. Dítě bývá často rodiči opouštěno jak citově, tak fyzicky, bývá bez dohledu, odkázáno je samo na sebe. Také děti se na tyto podmínky adaptují, např. nejstarší sourozenec přebírá zčásti rodičovskou funkci. Co je pro situace často společné, že rodiče, děti a prarodiče jsou na tom přibližně stejně – nemají šanci se rodičovským kompetencím učit. Není potom divu, že jedna sociální pracovnice obstarává klienty napříč třemi generacemi – reprodukují se v čase. K signálům, které přichází jako známky toho, že něco není v pořádku, patří domácí násilí, konflikty rodiny s okolím, páchání trestné činnosti, poruchy chování, špatný prospěch, absence ve škole, začleňování do problematických vrstevnických skupin, materiální a citová deprivace. Děti ve srovnání se svými vrstevníky dříve dospívají, přesněji řečeno přebírají vzorce chování dospělých. Signály jsou zřejmější, když dítě přichází do vzdělávacího procesu, kde jsou známky zanedbávání více patrné. Rodina tak na sebe poutá první koncentrovanou pozornost systému péče o ohrožené děti. Nicméně ji provází ze strany rodičů nedůvěra a obranné reakce. Rodiče problémy skrývají a popírají, obávají se kriminalizace. Do rodin vstupují orgány sociálně-právní ochrany, neziskové organizace, různí experti. V těchto situacích je nejasné, jakými diagnózami děti vlastně trpí. V příbězích je patrná snaha děti diagnostikovat, zde ale pochybujeme, zdali se diagnózy nestávají snahou expertně děti klasifikovat a stvrdit jejich „sociální deprivaci“. Tento moment je v příbězích nejasný – vyskytují se zde odborné pojmy a terminologie, které stvrzují patologičnost dětí. Otázkou je, do jaké míry tato třídění vedou k nastavení adekvátního způsobu práce s dítětem. Nabyli jsme dojmu, že diagnostika mívá často podobu „daností“, „vlastností“ dítěte bez vazby na nějaké konkrétní způsoby měřitelné individuální práce s dítětem. Pozornost systému je od této chvíle zaměřena na rodinu. Ve výpovědích pracovníků se objevuje formulace, že rodiče neprojevují zájem o své dítě – nemají zájem o péči o něj a o jeho stimulaci. Zmiňovaný nezájem je u sociálních pracovníků široce pojatá kategorie, která vypovídá o narušení rodičovské role, neplnění povinností vůči dítěti. Jakoby se více

18

otevírá téma neschopnosti rodičů, kteří se uchylují ke strategii rezignace a před systémem péče kapitulují a svolují k vymístění dítěte z rodiny. Přispívá k tomu rovněž pocit rostoucí nezvladatelnosti dítěte. Vymístění z rodiny je považováno za okamžik kompromisu, jakési malé výhody pro všechny zúčastněné. Systém přestává na rodiče vyvíjet tlak a dítě se ocitne v bezpečnějším prostředí. V tomto momentu nezaznívá hlas dítěte, o postoji dítěte se spíše hovoří až v momentech návratu z ústavní péče do rodičovské. Vymístění se obvykle odehrává v širším rámci při zohlednění sourozeneckých vazeb. Hodnocení ústavní péče z hlediska trajektorie dítěte je názorově podmíněno. Co můžeme z příběhů vyčíst, je skutečnost, že se děti v různé míře na nové prostředí adaptují, dochází ke zlepšování či zhoršování jejich stavu, jsou vystaveny novým možnostem, ale i rizikům plynoucích z kolektivního života. Dítě je v napětí mezi světem rodičů a světem ústavu. Jedná se o značný zásah do života dítěte, a jak se zdá, toto vymístění dítě rodičům vzdaluje. Pobyty se prodlužují, rodiče jeví o dítě nepatrný zájem, kontakty jsou sporadické. Zajímavý je fakt putování dítěte mezi jednotlivými ústavy, o jehož příčinách jsme se mnoho nedozvěděli. Děti pendlují také mezi jednotlivými typy institucí a jejich putování tak paradoxně připomíná stěhování jejich rodičů z místa na místo. Kritickým okamžikem je moment dospívání a také adaptace na kolektivní život provázející mizení samostatnosti. Jaké jsou alternativy pro odchod z ústavní péče? Je pochopitelné, že u těchto zkoumaných případů jsme se setkali spíše s bariérami a problémy. Je zde možnost odchodu do náhradní rodinné péče. Nicméně zájem náhradních rodičů je velmi omezený (podmíněno etnicitou a věkem dítěte), náhradní rodiče odrazují výchovné problémy, kvůli nim nejsou také děti systémem ke zprostředkování pěstounské péče doporučovány. Působí zde také nesouhlasná stanoviska biologických rodičů a absence vhodných pěstounů. Je navíc nutno rozlišovat mezi příbuzenskou a nepříbuzenskou pěstounskou péčí. Většinu příbuzenských pěstounů tvoří prarodiče. Nicméně i zde existují značné limity, prarodiče trpí zdravotními problémy, poskytují „alibi“ a omlouvají biologické rodiče, vyskytuje se u nich patologie, přesto projevují zájem o dítě. Ne vždy mají s biologickými rodiči na situaci stejný názor. Někdy rodiče blokují, aby péči prarodiče převzali za ně. Příběhy nekončí optimisticky. Obvykle se ústavní péče prodlužuje, případně dítě pendluje mezi rodiči a ústavní péčí. Panuje zde skepse. Pracovníci pozorují, že se během doby pobytu dítěte v ústavu rodinné prostředí nemění a nerozvíjí se rodičovské kompetence. V některých případech je umístění do ústavní péče pro rodiče úlevou od rodičovských povinností. A děti opakují chyby svých rodičů, což potvrzuje předčasné dospívání a raná těhotenství. Pobyt v ústavní péči provází patologické vzorce chování dětí. V některých rodinách působí služby a dochází k posilování kompetencí, především u matek, ale působí zde limity jako je například absence adekvátního bydlení a opakovaná selhávání rodičů.

19

Případy dětí, které v minulosti ústavní péčí prošly

Tyto případy dětí jsou již o něco málo optimističtější vzhledem k nalezenému řešení. Tedy kromě případů dosažení zletilosti, kdy děti obvykle „mizí“ ze systému sociálně-právní ochrany a sociální práce vůbec. Interpretace klíčových momentů se od předchozího zkoumaného typu případů zásadně neliší. I zde se negativně projevilo působení špatného socioekonomického postavení rodiny. Rodiče jsou vybaveni nízkým vzděláním, neuspívají na trhu práce, případně jsou zaměstnávání jen dočasně a opakovaně. Zdroje jsou tvořeny především dávkami, rodiny bývají zadlužené a dopadají na ně exekuce. Bydlení rodin je provizorní a opětovně se setkáváme s popisem časného stěhování rodiny. Mimo to je vysledovatelná značná míra vyčlenění a marginalizace rodin, které se ocitají mimo hlavní proud společnosti. Klíčovým prvkem je rozpad a rozvolnění rodinného života. V životě dětí se objevuje řada přemístění, zvratů, střídají se kolem nich dospělí. Rodina je oslabena odchodem jednoho z rodičů, úmrtím, pobytem ve vězení, kritickým momentem je předrozvodová situace plná napětí a projevů agresivity a také samotný rozvod. V rodinách je přítomné domácí násilí. Vztahy mezi násilníkem a jeho obětí nabývají patologického vzorce vzájemné závislosti. Po rozpadu rodiny se formují různé alternativní modely domácností, v nichž se střídají partneři a také různí sourozenci - kombinace vlastních a nevlastních sourozenců. Objevují se zde nejen odchody otce, ale i matek. Oslabení mateřské rodičovské role je evidentní. Mezi modely soužití se vyskytuje také nesezdané soužití. Péče o děti kolísá, rodič se zdržuje často mimo domácnost a děti se starají samy o sebe, nebo jsou v péči nějaké blízké osoby. V případě romských rodin se objevuje rozvolnění rodin, jejichž příslušníci se navíc pohybují v různých zemích (Slovensko, Velká Británie). I v těchto případech je patrná snížená rodičovská kapacita, která je dána častým patologickým jednáním rodičů – trestnou činností, závislostí na návykových látkách. Častá je agrese nejen mezi rodiči, ale i směrem k dětem. Objevují se případy týrání. Vzorce jednání se přenáší z generace prarodičů na rodiče, případy selhání jsou součástí rodinných historií. Model dysfunkčních rodin se reprodukuje v čase. Kritickým momentem je také okamžik narození dítěte, kdy dojde k odmítnutí rodičovské role. Signály o tom, že je něco v nepořádku, přichází obvykle díky kontaktům dětí s institucemi – zejména školou a policií. Mezi základní znaky patří absence, školní neúspěšnost, ponechávání bez dozoru, projevy brzkého zrání, přebírání patologických vzorců, útěky z domova a vazba na problematické vrstevnické prostředí. Znevýhodnění u dětí jsou následně po vyvolání pozornosti ze strany sytému péče o ohrožené děti identifikována. Obvykle se jedná o kumulaci problémů a znevýhodnění, zanedbání zdravého vývoje dítěte. Do případů intervenují sociální služby a odborníci. Ve sledovaných případech se vyskytuje obraz dítěte coby oběti zanedbání ze strany rodičů, dítěte, kterému nebyla věnována dostatečná pozornost, a nebyly uspokojeny jeho vývojové

20

potřeby. To se projevovalo dlouhodobým nezájmem o zdravotní stav dítěte, nenaplňováním základních potřeb (strava) a nezájmem o vzdělávání a rozvoj. Problémové chování dětí se stává pro rodiče nežádoucím, nedokáží si s ním následně poradit a proto je vymístění „problému“ vlastně úlevou. Vymístění dítěte je důsledkem dlouhodobého nezájmu o dítě, odmítání spolupráce a snahy řešit problém na půdě rodiny a také útěkem od odpovědnosti. Ústavní péče je tak vnímána jako kompromisní řešení, které dítě ochrání před vlastní rodinou. Dítě se na novou situaci adaptuje, někdy lépe, někdy hůře. Existují případy opakovaných umisťování, kdy biologická rodina selhává. Zájem rodičů bývá různý – přetrvává, je jen deklaratorní, slábne nebo zcela mizí. Pobyty v ústavech mají tendenci se prodlužovat, pro některé rodiny slouží ústavy jako odkladiště dětí (na prahu novověku se používal termín „vzdálení dítěte od stolu“, kdy se snižovaly náklady na dítě jeho svěřením do služby). Vztahy s rodiči jsou komplikované. Nicméně na rozdíl od prvního typu případu se daří nalézat řešení. Řešením pro některé děti je umístění do náhradní rodinné péče. U pěstounské péče pozorujeme známky dobrého soužití, dochází i k udržení sourozenců pohromadě a situace dětí se jeví jako stabilizovanější. Pěstouni čelí dopadům dlouhodobých deprivací, nastavení soužití s vlastními či jinými dětmi, děti selhávají v mezilidských vztazích. Kontakt s rodiči bývá problematický, komplikují ho citové vazby a provází nenaplněné sliby. Potřeba komunikovat s rodiči je v těchto momentech klíčová. Nedaří se sice nějak systematicky, ale někteří rodiče se službami spolupracují. Řada z nich ale pomoc odmítá, nastavená pravidla spolupráce nefungují. I proto jsou možnosti návratu do biologické rodiny trvale nízké. Nedaří se rozvíjet rodičovské kompetence, s výjimkou případu některých matek (stabilizace po nalezení nového partnera) je situace neměnná. Limitem jsou třeba podmínky bydlení. Existuje i potřeba komunikovat se sourozenci. O dítě se rovněž zajímají i prarodiče, ne vždy však s jejich angažování souhlasí biologický rodič.

Případy dětí, u nichž je zvažováno umístění do pobytového zařízení

Případy zvažování umístění do ústavní péče jsou vnímány jako citlivé. Opět do popředí vyvstávají nepříznivé socioekonomické aspekty rodinného života, i když jeden z příběhů ilustruje, že se nemusí nutně jednat o vždy přítomnou podmínku. Nicméně – rodiče jsou obvykle nezaměstnaní, mají nízké vzdělání, problémy s financemi, dluhy a orientují se na dávky, na některé z nich ale z různých důvodů nedosáhnou. Významným aspektem je nekvalitní bydlení a ztráta bydlení, která má zajímavou vazbu na vymístění dítěte z rodiny. Rovněž tyto případy provází snížená rodičovská kapacita, která obvykle postihuje více dětí v rodině. Historie dysfunkce rodiny sahá k rodinám prarodičů. V těchto případech oproti dřívějším jakoby více do popředí vyvstávala rezignace rodičů, kterou provází ztráta zájmu o dítě – souvisí s odmítáním spolupráce a pomoci zvenčí a utvrzují ji kumulace handicapů na

21

straně dítěte. Rezignace a nespolupráce je pro dítě vstupenkou do ústavní péče. Dítě se rodiči postupně vzdaluje, třeba pobytem u příbuzných. Kritickým momentem je rozvod či rozchod rodičů. Vystavuje oba rodiče komplikovaným situacím, kterým každý z nich individuálně různě čelí. Role matky se oslabuje. V jednom případě odmítá převzít „mužskou“ roli a rezignuje, stahuje se a uzavírá do soukromí. Posuny v rozdělení rolí se týkají i dítěte, dítě se ocitá v roli absentujícího rodiče, např. starší sourozenec pečuje o mladší, nebo je dítě nadmíru trestáno. Rušivě působí opakující se nově navázané vztahy a situaci ztěžují handicapy dětí. Situace opakovaného sňatku či nového partnerského soužití přináší nové situace – soužití s cizí osobou, novými sourozenci, další stěhování a život v provizoriu. Tyto situace získávají označení „nedostačující péče“, která je přímou cestou do ústavní péče. Situaci zhoršují utajované zadlužení a střídání míst bydlení. V těchto momentech se ale aktivizují někteří prarodiče. Reakce dítěte na podmínky, v nichž vyrůstá, na sebe nedávají dlouho čekat. Děti se vyhýbají domácnosti, mají špatný prospěch a absence ve škole, vytváří si vazby na problematické vrstevníky či starší osoby. Začínají si uvědomovat nedostatečnost rodičovské péče. V tomto momentu obvykle dochází k sociálním intervencím do rodiny a navázání na experty či sociální služby, diagnostikování stavu, případně pobytu ve středisku výchovné péče. Společným jmenovatelem příběhů je, že se situace zklidňuje jen chvilkově a nastávají další krize, dítě utíká z domova, rodič nezvládá výchovu a vrací se k patologickým způsobům života. Zde nastávají úvahy o ústavní péči. Rozhoduje chování ve škole a také rezignace na rodičovské role. Pokud je zvažována PP, tak spíše na dobu přechodnou, pracovníci anticipují rizika. Ústavní výchova jako by byla únikovou variantou pro rodiče, kteří své role vzdali.

Případy vedoucí k umístění dítěte do rodiny

Poněkud jinou perspektivu a porozumění sanaci přináší případy, které pracovnici orgánů sociálně-právní ochrany označovali za úspěšné. Měřitelnost úspěchu byla dána umístěním dítěte do rodiny. U těchto případů je důležité pozorovat, v jakých momentech se liší od předchozích, které obvykle končily neúspěchem sanace. Řešení jsou nastaveným zrcadlem výše jmenovaných problémů, které se daří, byť s vypětím sil, zvládat. V úspěšných příbězích pozorujeme několik klíčových prvků, které přispěly ke stabilizaci či zlepšení situace dítěte. Ukazuje se, že v těchto příbězích sehrál pobyt dítěte mimo rodinu určitou stabilizační roli. Dítě se zklidnilo, případně se dostalo v jedné situaci do pěstounské péče, kde pěstoun sehrál roli mediátora mezi dítětem a rodičem, což podpořilo návrat dítěte do rodiny. Také se ukazuje, že tyto pobyty mimo rodinu byly dočasné a během nich byl nadále udržován vztah s rodičem. Paralelně zde působí další pozitivní momenty. V jednom ze sledovaných případů probíhala diagnostika dítěte i rodiče, která vnesla do rozvráceného vztahu jasno a hlavně – s diagnózou se dále pracuje, rodič se léčí. Významnou roli zde má orgán sociálně-právní

22

ochrany. Označili jsme tuto roli za aktivní. Přítomné jsou případové konference, kde je zužitkovávána interdisciplinarita a aktéři se na řešení situace podílí „angažovaně“. Je zde cítit vůle ke změně a snaha pracovat s rodinou a podpořit ji. Snad nejvýznamnějším momentem je skutečnost, že dochází k rozvoji rodičovských kompetencí. Rodiny jsou motivovány k tomu, aby zlepšily svou situaci a usilovaly o návrat dítěte do rodiny. Přítomnost motivačního prvku je nepřehlédnutelná. Jde ruku v ruce s rozvojem dovedností v péči o dítě. Posíleny jsou role rodičů, případně jen matky. To vše provází udržování kontaktu dítěte s rodiči a postupné kroky směřující k návratu do rodiny. V jednom z případů je patrné, že návrat probíhá po krůčcích, postupně a to za vyhodnocování pokroků ze strany sociální pracovnice. Úspěch stvrzuje okamžik, který jsme nazvali znovunalezení vztahu dítěte a rodiče. Tento vztah se obnovuje a objevuje se v něm prvek důvěry. Pokud vše provází zlepšení životních podmínek, je to lepší. Pozorujeme snahu podpořit rodiče při hledání zaměstnání, bohužel bez valných výsledků, ale drobné posuny pozorujeme v oblasti zlepšení bydlení. V dříve zmiňovaných případech jsme viděli snahu prarodičů o zapojení se do řešení situace, nyní jsme měli příležitost v případě jedné z babiček sledovat, jak z odmítané role pěstounky po peripetiích dozrává a nakonec tuto roli přijímá a zvládá. Jeden z případů se ostatním vymyká, k osvojení dítěte dochází díky úplné rezignaci rodiče na rodičovskou roli hned po narození dítěte, čímž se otevřel prostor pro osvojení dítěte. K sanaci tak nedochází, ale dítě dostalo šanci vyrůstat v rodinném prostředí. V pozadí těchto „úspěchů“ je ale přítomna řada hrozeb, které sociální pracovníci vnímají. I v těchto úspěšných kauzách může dojít ke zvratu, podílet se na tom může celkově nepříznivá socioekonomická situace rodin, nestabilita manželských / partnerských vztahů, nekvalitní bydlení, nezaměstnanost.

Slabiny sanace a přijatých opatření

Na základě analýzy případových studií spatřujeme jisté úskalí možností sanace ve využívání sociálních služeb (například SAS), které nemohou působit na rodinu donucujícím způsobem. Spolupráce rodin s těmito službami je ryze dobrovolná. Pracovnice OSPOD v rozhovorech uváděly, že rodiny sanaci odmítaly, případně bylo jejich jednání vůči sanačním postupům pasivně-rezistentní. Úspěch sanace se odvíjí mimo ostatní vlivy, které na rodinu působí, i od dovedností pracovníků rodinu k sanaci motivovat - vyhodnocovat rizika i zdroje, naplánovat s rodinou takové kroky, které rodina přijme a bude na nich spolupracovat. To je patrné z případů tzv. úspěšné sanace. Příčinou selhávání sanace rodin může být tedy nedostatek dovednosti pracovníků motivovat rodiny ke změně, ale v posledku i určitá nedůvěra k možnostem sanace některých rodin. Z textu věnujícího se sanaci rodiny, který je uveden výše, vyplývá, že skutečně existují případy, kdy sanace rodin smysl postrádá. Pro takovéto konstatování vždy musí existovat relevantní podklad dokumentující práci s rodičem a/nebo širší rodinou. Mezi provedenými případovými studiemi je případ dívky, kdy matka o dceru

23

naprosto nejevila zájem, což potvrdila i souhlasem s jejím osvojením. Je však otázkou, zda uvedené situace nastaly i v těch zde analyzovaných případech, kde sanaci nebyl věnován dostatečný prostor. Mezi pracovníky může působit mýtus o tom, že prostřednictvím sanace má být problém rodiny rychle a zcela vyřešen. Ani jedno přitom obvykle není možné. Dysfunkční rodiny jsou totiž zatíženy sociálně-patologickými jevy po několik generací. Ani intenzivní sociální práce v rodině tedy nemůže krizovou situaci v rodině vyřešit během několika týdnů či měsíců. Úspěchem a úsilím sanace je však i udržení a posilování vztahů v rodině a to navzdory případném jejímu rozpadu způsobenému umístěním dětí do ústavní péče či NRP nebo rozdělením dětí do různých zařízení, různých pěstounských rodin. Sanace rodiny má tedy i v jistém smyslu „symbolickou rovinu“, která nesmí být opomíjena a která dále udržuje pouto mezi rodičem / rodiči a dítětem bez ohledu na momentálně dané odloučení a pomáhá tím překonávat izolaci a stigmatizaci, kterým jsou děti vystaveny. Z mnoha analyzovaných případů navíc plyne, že v momentě, kdy dítě vyrůstá v neúplné rodině, zpravidla tedy s matkou, a otec dítěte s ním není v kontaktu, nejeví o dítě zájem, soustřeďuje se sanace (ale i další sociální práce v rodině) spíše jen na matku, eventuálně další příbuzné (její rodiče, prarodiče dětí). Otec je jakoby ze sanace vyloučen, upozaděn. Případ, kdy otec nejeví o dítě zájem a od rodiny se „distancuje“, bylo přitom mezi analyzovanými případy mnoho. Jeden z případů ukazuje, že intenzivní sociální práce v rodině může vést k významnému růstu rodičovských dovedností a úpravě podmínek v rodině, jehož důležitým faktorem bylo dočasné odebrání dítěte z rodiny. Klíčovou roli zde přitom sehrála intenzivní komunikace mezi rodiči, pracovníky OSPOD a dalšími odborníky, která vedla k identifikaci problémových oblastí v péči rodičů o nemocného syna a stanovení postupů k jejich nápravě. Sociálně slabší rodina jevila o syna silný zájem, postrádala však určité dovednosti a znalosti potřebné k péči o syna se zdravotním postižením. V rodině tak docházelo k zanedbání dítěte. Rodině tak byl umožněn nácvik péče o syna (rehabilitace) v ústavu, kde byl dočasně umístěn, významnou roli pak sehrál i pracovník, který byl rodině dispozici při lékařských vyšetřeních, jež musel chlapec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podstoupit. Tento pomohl rodině pochopit smysl vyšetření. Pozitivní vliv úzké spolupráce tentokrát mezi sociálními službami a matkou se ukazuje také jiný případ, kdy matka díky úzké spolupráci s pracovníky azylových domů a sociálně aktivizační služby nalezla vyhovující bydlení, což umožnilo návrat její dcery do její péče. Tento případ však současně poukazuje i na jistá úskalí v sanaci, kterým zde byla osoba expřítele matky dítěte. Matka totiž byla schopna intenzivní a efektivní spolupráce se službami víceméně teprve až po rozchodu s tímto svým partnerem. Ten na ni přitom dle slov pracovnice orgánu sociálně-právní ochrany měl velmi špatný vliv. Její situace se v době trvání vztahu naopak spíše komplikovala. Nabízí se však otázka, jak rozsáhlé by v případě setrvání matky s partnerem byly možnosti sanace.

24

Konečně další případ ilustruje vliv zapojení pěstouna na přechodnou dobu do sanace rodiny. Díky dočasnému umístění Hedviky mimo rodinu byl poskytnut prostor nejen její matce pro absolvování léčby, ale také Hedvice pro celkové zklidnění a pochopení tíživé situace psychicky nemocné matky. Úsilí pěstounky na přechodnou dobu podpořilo vytváření pozitivního pohledu dívky na matku a tím k podpoře jejich vzájemného vztahu. Sanační úsilí přitom neskončilo po předání dítěte zpět do péče matky, ale pokračuje díky spolupráci rodiny s poradnou pro podporu rodinných vztahů a pravidelnou docházkou pracovníků sociálně aktivizační služby do rodiny, kteří napomáhají matce v osvojování si dovednosti pečovat a výchovně vést dceru. Problematickým momentem je zhodnocení opatření, které orgán sociálně-právní ochrany přijal. Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany často neumí zhodnotit opatření, která přijali v případech jednotlivých dětí. Dle jejich slov měla všechna opatření, která použili, smysl. Pracovníci ovšem nedovedli jednoznačně vyhodnotit míru přínosu jednotlivých opatření, která v případu dítěte přijali. Pracovníci jsou dle svých slov často do případu příliš zainteresováni a nedovedou se na celou věc podívat z dostatečného odstupu. Tato skutečnost se v praxi projevuje tím, že při stanovování opatření vycházejí pracovníci z určitých standardních postupů či rutinních návyků, jejichž aplikace na určité typy případů je běžná. Někteří pracovníci připouštějí, že v určitých případech nedovedou uvážit i jiná možná řešení situace, v níž se dítě a jeho rodina octli. Mezi pracovníky jsou však i tací, kteří nepřipouštějí, že by danou situaci bylo možné řešit jiným způsobem či doplnit ještě o další možné postupy. Je otázkou, zda takové přesvědčení odpovídá vždy skutečnosti. 25

Jedna ze sociálních pracovnic v rozhovoru uvedla, že eventuálním řešením takovýchto situací by byla možnost konzultace případů s externími odborníky, například psychology, pedagogy. Tyto externí odborníky napadají v jednotlivých případech často řešení a postupy, která by sociální pracovnice mohly opomenout nebo je vůbec nemusely napadnout. Zde se však nabízí otázka, zda tuto možnost neposkytuje pracovníkům uspořádání případové konference, na níž je možno externí odborníky přizvat. Jiným řešením by bylo zapojení (případně zintenzivnění) supervize, na níž by pracovníci orgánů sociálně-právní ochrany mohli o opatřeních, která ve svých případech přijali, diskutovat nejen s externím odborníkem, ale i mezi sebou navzájem. Díky této technice by mohlo dojít k vzájemnému obohacení pracovníků i případné generaci zcela nových postupů pro řešení případů, včetně těch, jejichž scénář se jeví jako „typický“. Pracovníkům byla při rozhovorech také pokládána otázka, jaká opatření, i doposud neexistující nebo nereálná, by mohla být využita proto, aby dítě nemuselo být odebráno z rodiny. Na tuto otázku odpovědělo jen několik z nich. Tito pracovníci zmiňovali nedostatek pěstounů, kteří by byli ochotni a schopni přijmout do péče dítě s určitými specifiky, výchovnými nároky (dítě s postižením, výchovnými problémy apod.). Postrádán byl také dostatečný počet pěstounů na přechodnou dobu v kraji, který by umožnil pracovníkům umístit dítě během doby, kdy si rodič uspořádá své poměry, do rodinného prostředí, namísto do prostředí ústavního. Někteří pracovníci také zmiňovali absenci služeb (konkrétně terénních sociálních služeb) v místě jejich působení v době řešení případu. Současně však tito

pracovníci uváděli, že v poslední době se již v místě jejich působení nabídka služeb rozšířila a zlepšila.

Shrnutí V analýze jsme dospěli k následujícímu shrnutí potřeb dětí a rodin, které uvádíme strukturovaně podle typu potřeb a v bodech. a) Vývojové potřeby dítěte -

-

-

-

-

-

-

Vytvoření příznivých podmínek od momentu narození, případně ještě před ním; pozornost na sebe více poutá až období školního věku, kdy jsou problémy dětí více viditelné, je potřeba se věnovat i dřívějším období a naplňování potřeb dětí raného a předškolního dětství Adaptace na situace rozpadu rodin; momenty rozpadu rodin provází proměny dětských pojetí (prekonceptů) a poznání ohledně důležitosti rodiny, která se ztrácí před očima, potřebou je dítě podpořit v orientaci v nové situaci Adaptace na nové vztahy rodičů, nové rodiny, sourozence apod.; rozpad rodin ústí v navazování nových partnerských vztahů a sociální prostředí dítěte doznává zásadních proměn, to si musí zvykat na nové lidi kolem sebe Zajištění bezpečí a ochrany před domácím násilím a jeho důsledky; ohrožené děti jsou přítomny v prostředí, které poznamenává tolerance vůči různým formám násilí Zabránění „pendlování“ dětí mezi rodinou a institucemi, resp. stabilizace celých rodin, potřeba často neměnit zásadním způsobem bydliště a prostředí, to se týká také množství dětí, které putují mezi pobytovými zařízeními Zajištění diagnostiky, ale s podmínkou, že na ně naváže následná odborná péče, která bude s výsledky dále pracovat Potřeba nechat slyšet hlas a názor dítěte na vzniklé situace, dítě je pasivním objektem, není slyšet „dětská pojetí“ Sledování zdravotního stavu dítěte, ten je důležitým signálem možného ohrožení, doprovázení při řešení zdravotního stavu dítěte, koordinace péče se zdravotnickým personálem Zajištění odpovídajícího vzdělávání Zajištění kontaktu s rodičem i při pobytu mimo rodinu: pro dítě je potřebný a současně emočně zátěžový, je předpokladem pro možný návrat do rodiny Navozování a znovunastolování pocitu důvěry ve vztahu dítě – rodič; pobyt dítěte mimo rodinu vede dítě k přehodnocování vztahu s rodičem, může znamenat nový začátek ve vztahu, který je potřeba redefinovat a budovat Přicházet v raném věku do kontaktu s širším okolím, nejen s rodinou; uzavřenost nepříznivého rodinného prostředí znamená, že ho dítě přijímá jako běžný způsob života, ke kterému nemá žádné porovnání nebo alternativu

26

-

Přítomnost „pozitivního“ vzoru, modelu, kontakt s „alternativními“ způsoby života jiných rodin, s vrstevníky

b) Rodičovská kapacita -

Posilování vztahů mezi členy rodiny, zajištění pocitu bezpečí a stability pobytem v místě: posílení stability domova Posilování mezigenerační solidarity Posílení schopnosti rodičů řešit krizové situace (s ohledem na přítomnost dětí) Příprava na rodičovskou roli, přijetí zodpovědnosti, vědomí zodpovědnosti ke druhým Intervence v předrozvodovém období krizí a těsně porozvodovém, apel na potřeby dítěte Posilování širší rodiny na řešení situací, práce s rodinou jako celkem, nikoliv s vybranými rolemi Intenzivní sociální práce s rodiči v okamžiku, kdy je dítě mimo rodinu Nutnost učit se rodičovským kompetencím, které nejsou v rodinách předávány, rodič je nemá příležitost nabýt a rozvíjet (nutnost učení se) Přerušení přenosu negativních vzorců mezi generacemi uvnitř rodin Posílení motivace rodičů pro návrat dítěte do rodiny, motivace ke změně Překonání nedůvěry rodiče vůči institucionálním vstupům a intervencím, které jsou vnímány jako ohrožující a trestající Podpora v momentech rezignace rodiče, kdy reakcí na problémové chování dítěte je jeho vymístění z rodiny Potřeba řešení dluhové problematiky

c) Rodina a prostředí -

Rozvoj zaměstnatelnosti a zaměstnanosti rodiče / rodičů Rozvoj finanční gramotnosti rodiče / rodičů Podpora rodin v oblasti krizového bydlení, zejména ale udržení bydlení a přístupu ke standardnímu bydlení vůbec Stabilizace rodiny na jednom místě Dřívější identifikace rodin v obtížné životní situaci, preventivní působení Možnosti zapojování prarodičů a širších rodin, využití jejich potenciálu a zájmu Nespokojit se s momentem vymístění dítěte z rodiny, během jeho pobytu mimo rodinu rozvíjet kompetence rodičů a řešit sociální problémy Umět rozlišit situace, kdy sanace není skutečně možná Podpora případových konferencí a interdisciplinárního přístupu Začleňování rodiny do místní komunity

27

Další oblasti a náměty v oblasti naplňování potřeb dítěte s ohledem na kritické momenty:

-

-

-

-

-

-

-

-

-

V pobytových zařízeních se objevují děti, které přichází především z rozvrácených rodin, rodiče spolu buď nežijí, nebo jsou rozvedení, to komplikuje také následné udržování kontaktu s rodiči. Samotný kontakt s rodiči v pobytových zařízeních je neuralgickým bodem, ke kontaktu dochází, nicméně slabou stránkou je často jeho nízká frekvence. Pobytová zařízení neví o probíhající sanaci rodin ze stran orgánu sociálně-právní ochrany, případně dalších služeb. To je rovněž k zamyšlení. Disponují často informacemi o dětech, které ve spisech orgánů sociálně-právní ochrany chybí. Často se v tabulkách objevovala informace, že sanace vůbec neprobíhá. Socioekonomické aspekty života rodin jsou nepříznivé z hlediska nízké participace na trhu práce. Opravdu zásadním problémem je chybějící bydlení a jeho stabilita. Děti jsou rozpohybovány v systému nekvalitního bydlení a zde je jeden ze zásadních zdrojů deprivací. Mezi překážkami návratu dítěte do rodiny se objevují nevyhovující bytové problémy, což je zásadní informace. To se týká rovněž kvality bydlení. Okamžik vedoucí k rozpadu rodin je obdobím, kdy rodina zůstává stranou intervencí. Nepůsobí v nich žádná včasná prevence, přestože krize naplno propuká a ústí v jeden z nejvíce ohrožujících momentů pro vývoj dítěte – rozvod či rozchod rodičů. Rodičovská kapacita některých rodičů je dlouhodobě nízká. Dochází k přenosu a reprodukci této snížené kapacity mezi generacemi. Prarodiče již přišli na to, že dělali chyby a snaží se je na vnoučatech alespoň zčásti napravit – to se setkává s řadou limitů, nicméně se jedná o jakousi první záchrannou síť pro děti se všemi limity. Evidentně slabé a nelepšící se jsou kompetence rodičů. Mezi hlavní rizikové faktory patří zejména narušená citová vazba, neochota o dítě pečovat, neochota dodržovat společenské normy, nedostatky v péči o dítě a nezaměstnanost. Signály o tom, že není něco v pořádku, přichází poměrně pozdě. Nejčastěji vyjdou na povrch, když dítě vstoupí do školního prostředí, kde se problémy začínají zviditelňovat. Poté následují různé druhy intervencí. Rodiče je často přijímají s nedůvěrou a obvykle přichází pozdě a vstupují do porozvodových situací, které jsou poznamenány konflikty a napětími, které intervence ztěžují. K zamyšlení je, že v příbězích se objevuje diagnostikování dětí, ale není z následného vývoje situace patrné, jak s nimi bylo v rámci systému zacházeno a pracováno. Uvědomění pro dítě, že o něj není zájem a nikdo se nezajímá o jeho názor, je další velkou ranou, která obvykle provází situace vymístění z rodiny. Ústavní péče je momentem, který sice zúčastněným přináší určitou „úlevu“, pro dítě však není dlouhodobě vhodným řešením. Obtížná je adaptace dítěte na nové podmínky, také přemisťování dětí mezi institucemi. Značné množství dětí má trvalé

28

-

-

-

-

bydliště mimo Zlínský kraj, pochází z celkem 7 krajů ČR. I toto napovídá o jisté vykořeněnosti dětí z vlastního prostředí. Vzdálenost aktuálního místa pobytu a trvalého bydliště je mnohdy značná. Pobytová zařízení jsou etnizována – jsou v nich koncentrováni ve značné míře Romové. Mnohem větší podporu si zaslouží práce směřující k návratu do biologické rodiny, jsou-li k tomu splněny předpoklady. V období, kdy je dítě mimo rodinu, obvykle nedochází ke zlepšování rodičovských kompetencí, takže nedochází ke zlepšení podmínek, do nichž by se dítě mělo vracet. Takovýto návrat znamená riziko a může dítě ohrozit. Je potřeba uvést, že toto by mělo být prioritou. Větší pozornost si zaslouží udržování vztahů dítěte s biologickou rodinou. Právě toto udržování vztahů je důležité pro vývoj dítěte, budování jeho identity a může vést také k zájmu příbuzných o svěření dětí do pěstounské péče. Zdá se, že více pozornosti se věnuje řešení důsledků situací, nikoliv jejich příčin. To souvisí se slabší rolí podceňované prevence. Co se týká rozsahu sociálního vyloučení rodin, často se jedná o jev, který může být problémem již třetí generace a kontinuitního mezigeneračního transferu, kdy děti nemají k dispozici ve svém okolí pozitivní návody, jak by mohly žít jiným způsobem. Jedná se o naučené vzorce chování, které sociální pracovníci napříč systémem velmi těžce korigují a ovlivňují. Nezbytné je rozvíjet u pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dovednosti nastavit vhodná a adekvátní opatření vůči konkrétní situaci dítěte a rodiny a zejména dovednosti vyhodnotit míru přínosu jednotlivých postupů, které v případu dítěte zvolili. ANALÝZA POTENCIÁLU ZAŘÍZENÍ

Analýza potenciálu zařízení byla zpracována s cílem získat podklad pro zpracování transformačních plánů zařízení pro děti do 3 let věku a získání podkladu pro rozhodnutí orgánů kraje o zařazení třetího zařízení pro děti starší 3 let s největším potenciálem transformace. Popisuje 14 vybraných pobytových zařízení pro děti ve Zlínském kraji. Pro každé zařízení byla vypracovaná jedna analýza, která se věnuje jednak personálnímu zabezpečení, interní komunikaci mezi zaměstnanci, externí komunikaci zaměstnanců s dalšími subjekty, jež se zařízením spolupracují, kontaktu s rodiči dětí, procesům ve službě, popisu vnějšího prostředí zařízení a jeho dostupnosti. Jednak je v jednotlivých analýzách potenciálu zařízení popisováno vnitřní prostředí zařízení a každodenní život dětí, s přihlédnutím k rozvíjení jejich samostatnosti a zapojení do běžného života. Na závěr každé analýzy je vypracována tabulka shrnující silné a slabé stránky popisovaného zařízení. Tyto slabé a silné stránky jsou zaměřeny na potřeby dětí, konkrétně na rozvíjení individuality dítěte, jeho zapojení do běžného života a podpora jeho identity ve vztahu k rodině. Zjišťovali

29

jsme technické informace o zařízení, vzdělanostní a věkovou strukturu jednotlivých zaměstnanců, počty dětí, jež opustily v období od 1. 1. 2013 do 31. 3. 2015 zařízení a popis stávajících subjektů spolupracující se zařízením a další. Při hodnocení potenciálu zařízení jsme vyšli především z „Metodiky zpracování plánů transformace pobytových zařízení v oblasti péče o ohrožené děti„ Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „Metodika zpracování plánů transformace“), která stanovuje jako cíl transformace deinstitucionalizaci péče o ohrožené děti a vytvoření integrované a multidisciplinární sítě služeb. V rámci tohoto procesu jsou zároveň hledány možnosti, jak využít kapacity a zdroje příspěvkových organizací, které v současné době poskytují služby pobytového charakteru. Metodika uvádí čtyři možné typy služeb (terénní a ambulantní služba s pobytovou složkou, odborné specializované centrum, nízkokapacitní pobytová služba pro děti, pobytová služba pro celé rodiny), do nichž mohou být stávající ústavní zařízení transformována. Transformace je přitom pojímána jako šance pro rozvoj těchto zařízení. Zadavatel analýzy (Zlínský kraj) již na počátku realizace projektu rozhodl, že do něho budou zapojeny oba dětské domovy pro děti do 3 let věku, které jsou zároveň zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc. V obou zařízeních tvoří významnou část personálu zdravotničtí pracovníci, především dětské sestry. Jsou zde však k dispozici i odborníci se vzděláním v oblasti pedagogiky (speciální i sociální), sociální pracovníci a (formou částečných úvazků) také psychologové, fyzioterapeuti, lékaři. U těchto zařízení existuje potenciál posilovat v rámci zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc aktivity spočívající v systematické práci s rodinami dětí (jde o povinnost vyplývající z § 42a odst. 1 písm. h/ zákona o sociálně-právní ochrany dětí), tedy potenciál transformace do služby terénního a ambulantního charakteru, která zároveň disponuje pobytovou složkou. Zařízení mohou poskytovat terénní služby i pro rodiny pečující o dítě se zdravotním postižením (domácí, resp. ošetřovatelská péče). Tyto služby lze poskytovat na základě registrace příslušné zdravotní služby nebo jako službu sociální (např. osobní asistence, může však být provozován i denní či týdenní stacionář). Uvedená zařízení tak mohou v transformovaném systému působit jako služby pro prevenci umístění dítěte do ústavní péče nejen ze sociálních, ale i zdravotních důvodů. Co se týče školských zařízení pro výkon ústavní výchovy (dětských domovů), Zlínský kraj stanovil, že do procesu transformace bude v této fázi pilotně zapojeno pouze jedno zařízení. Analýza potenciálu zařízení se proto zaměřila mj. na vytipování vhodného zařízení pro proces transformace. Zpracovatel analýzy vycházel z potřeb regionu a sociodemografické situace v lokalitě, kde zařízení působí. Dalším důležitým kritériem byly lidské zdroje, resp. věkové a vzdělanostní složení stávajících pracovníků. Byly rovněž zohledněny stávající aktivity zařízení a způsob práce s dětmi. Školský systém ústavní výchovy představuje poměrně unifikovaný systém, který je pevně regulován platnou právní úpravou a navazujícími metodickými pokyny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy proto vykazují celou řadu

30

shodných znaků, co se týče režimu zařízení, zajištění provozu a jeho nákladovosti. Téměř všechna zařízení zřizovaná Zlínským krajem prošla v posledních 15 letech nákladnými rekonstrukcemi. Velkou skupinu zaměstnanců (cca 40 %) tvoří provozní personál (údržbáři, uklízečky atd.). Vzhledem ke způsobu života v zařízeních se nepochybně i tito zaměstnanci spolupodílejí na procesech v zařízení (děti jsou s nimi více či méně v kontaktu). Zpracovatel analýzy se však zaměřil především na osoby, které zajišťují přímou (odbornou) práci s dětmi. Dominantní skupinou zaměstnanců jsou vychovatelé. Ti se věnují dětem v denních hodinách, noční provoz je zajištěn nočními vychovateli, kteří mají zpravidla nižší vzdělání (střední s maturitou nebo s výučním listem). Pro noční vychovatele je v zařízeních používána rozdílná terminologie („bezpečnostní pracovník“, „pracovník sociální péče“ atd.). Většina zařízení má vyčleněnou samostatnou pozici sociálního pracovníka (ten byl v uvedených přehledech započítán mezi pracovníky zajišťující odbornou péči o děti). Z hlediska věkové struktury byl sledován průměrný věk zaměstnanců a počet pracovníků ve věku nad 50 let. Nelze samozřejmě paušálně spojovat věk pracovníka s jeho osobním potenciálem účastnit se změn v systému péče o ohrožené děti. U pracovníků s delší profesní praxi je však nutno počítat s nižší mírou ochoty měnit zavedené postupy práce, zvláště je-li součástí transformace zařízení poskytování jiných typů služeb. Průměrný věk odborných zaměstnanců se pohybuje v poměrně širokém intervalu od 41,7 roku (DD Vizovice) po 49,6 roku (DD Kroměříž). Podíl zaměstnanců starších 50 let pak od 25,0 % (DD Uherské Hradiště) po 58,3 % (DD Valašské Meziříčí). Úroveň dosaženého vzdělání je důležitá především z hlediska oprávnění k dalším typům činností v oblasti péče o ohrožené děti. Byl proto sledován podíl osob s vysokoškolským vzděláním, který je v některých zařízeních velmi vysoký (DD Zlín 100,0 %, DD Vizovice 85,7 %, DD Uherské Hradiště 83,3 %). Na opačném pólu stojí zařízení s nižším podílem vysokoškolsky vzdělaných odborných pracovníků: DD Valašské Klobouky (25,0 %) nebo DD Kroměříž (33,3 %). Zlínský kraj se vyznačuje velmi stabilním počtem dětí umisťovaných do dětských domovů zřizovaných krajem. Podle statistické ročenky školství se v posledních 5 letech (školních rocích) pohyboval v intervalu mezi 260 dětmi (školní rok 2010/2011) a 249 dětmi (školní rok 2013/2014). Mezi jednotlivými školskými zařízeními ve Zlínském kraji však existují významné rozdíly v intenzitě odchodů a příchodů dětí. Zatímco v některých zařízeních byly pohyby minimální (DD Kroměříž), v jiných dochází často k návratům dětí do rodiny, odchodu do náhradní rodinné péče nebo do jiné služby (ve sledovaném období to byly například DD Valašské Meziříčí, DD Liptál, DD Uherské Hradiště). Rozdílný je také přístup ke spolupráci s rodinami a náhradními rodinami ve vztahu k návratu dítěte do přirozeného prostředí. Zatímco některá zařízení jsou v této oblasti velmi aktivní, jiná zastávají přístupy, které již neodpovídají platné právní úpravě (jedno zařízení uvedlo, že hodnotí děti z hlediska jejich vhodnosti pro náhradní rodinnou péči, přitom již od 1. ledna 2013 došlo novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí ke zrušení kategorie tzv. „vhodného dítěte“ pro náhradní

31

rodinnou péči. Ta je automaticky vyhledávána pro každé dítě umístěné v ústavu, nebo jemuž hrozí ústavní péče). Z jednotné podoby školských zřízení vybočuje ve Zlínském kraji jen několik organizací. V prvé řadě jde o příspěvkovou organizaci „Dětský domov, Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Zlín“, která se zaměřuje na děti se zdravotním postižením. Specifická jsou rovněž další zařízení, která zřizují školu: Dětský domov a Základní škola Liptál, Dětský domov, Základní škola a Praktická škola Valašské Klobouky, Dětský domov a Základní škola Vizovice. Kapacita zařízení se pohybuje od 16 lůžek (DD Vizovice, oba zlínské dětské domovy) po 42 lůžek (DD Liptál). Celková kapacita dětských domovů zřizovaných Zlínským krajem je 294 lůžek (včetně kapacity tzv. startovacích bytů). Z hlediska sociodemografické situace se 4 zařízení nalézají ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností, které byly Sociodemografickou analýzou vyhodnoceny jako obvody s vysokou mírou náročnosti sociálně-právní ochrany (ve Zlínském kraji jde o správní obvody Zlín a Uherské Hradiště). Specifikem regionu je umístění dvou organizací v jedné obci (pomineme-li krajské město, jde o Vizovice a Valašské Meziříčí, kde je v blízkosti navíc DD Zašová). Faktor nákladovosti zařízení lze do hodnocení potenciálu zařadit jen okrajově. Srovnání limituje skutečnost, že některá zařízení financují zároveň provoz školy. Charakteristickým znakem všech zařízení je úplná závislost na finančních transferech ze strany zřizovatele a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (tzv. normativy), které tvoří 85 – 90 % všech výnosů. U dětských domovů, které neprovozují školu, se náklady veřejných rozpočtů na jedno lůžko pohybují mezi cca 290 tis. Kč ročně (DD Uherský Ostroh) po cca 390 tis. Kč ročně (DD Zlín Lazy č. p. 3689). Po vyhodnocení všech výše uvedených faktorů doporučuje zpracovatel analýzy zařadit do užšího okruhu zařízení pro pilotní ověření transformace následujících zařízení: -

-

-

„Dětský domov, Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Zlín“ – jde o zařízení s vysokým potenciálem pro vznik odborného specializovaného centra dle Metodiky zpracování plánů transformace. Dětský domov Liptál – jde o zařízení s největší pobytovou kapacitou. V úvahu tedy připadá snížení kapacity a částečné přesměrování odborných aktivit do jiné formy (s územním dosahem pro oblast Vsetínska). Zařízení disponuje poměrně mladým odborným týmem. Výhodou je kombinace se školou. Dětský domov Uherské Hradiště – jde o zařízení, které se nalézá v území se zvýšenou náročností sociálně-právní ochrany. Výhodou zařízení je značný podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, relativně nižší věkový průměr zaměstnanců. Ve správním obvodu je další zařízení s poměrně vysokou kapacitou (DD Uherský Ostroh s 30 lůžky). Existuje tedy potenciál, aby zařízení v Uherském Hradišti přesměrovalo své odborné aktivity do jiné formy.

32

SWOT ANALÝZA SWOT ANALÝZA PODLE ORP

Výsledkem týmové práce je SWOT analýza území ve vztahu k péči o ohrožené děti na úrovni ORP. Reflektuje konkrétní situace a zjištění na území jednotlivých ORP.

S – Silné stránky S.1 S.2 S.3

S.4 S.5 S.6 S.7 S.8 S.9 S.10

Základní struktura sítě sociálních služeb pro ohrožené děti je ve Zlínském kraji vytvořená a je funkční V rámci ORP nalézáme zkušené a kompetentní poskytovatele sociálních služeb Většina služeb pro ohrožené děti a mládež má působnost v rámci územní jednotky obce s rozšířenou působností (případně více územních jednotek ORP). Síť služeb je poměrně dobře vytvořena v následujících obcích: obec Bystřice pod Hostýnem, obec Chvalčov (součást ORP Bystřice pod Hostýnem), obec Holešov (součást ORP Holešov), obec Kroměříž, obec Hulín, obec Chropyně, obec Morkovice - Slížany (součást ORP Kroměříž), obec Luhačovice (součást ORP Luhačovice), obec Otrokovice, obec Napajedla (součást ORP Otrokovice), obec Rožnov pod Radhoštěm (součást ORP Rožnov pod Radhoštěm), obec Uherské Hradiště, obec Kunovice, obec Ostrožská Nová Ves, obec Uherský Ostroh (součást ORP Uherské Hradiště), obec Uherský Brod (součást ORP Uherský Brod), obec Valašské Meziříčí (součást ORP Valašské Meziříčí), obec Vizovice, obec Slušovice (součást ORP Vizovice), obec Vsetín (součást ORP Vsetín), obec Zlín (součást ORP Zlín). Nejvíce ohrožené ORP (Vsetín, Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříž) disponují poměrně komplexní sítí služeb pro ohrožené rodiny a děti. V jednotlivých ORP jsou dostupné služby pro rodiny s dítětem se zdravotním postižením Pokrytí Zlínského kraje a jednotlivých ORP službami na podporu náhradní rodinné péče je vyhovující Rozmístění pobytových služeb pro děti odpovídá rozložení míry ohrožení dětí a rodin v jednotlivých ORP Pobytová zařízení disponují dovedností komunikace se sponzory Pobytová zařízení jsou navázána v ORP na místní komunitu Existuje snaha děti diagnostikovat, získat odborné náhledy

33

W – Slabé stránky W.1 W.2 W.3 W.4 W.5 W.6

W.7

W.8 W.9 W.10 W.11 W.12 W.13 W.14 W.15 W.16 W.17 W.18

W.19

W.20

W.21

Rodiče ohrožených dětí diskvalifikuje jejich vyloučení z trhu práce, které souvisí s nízkým vzděláním Uplatňující se mechanismus „rozpohybování“ rodin a tím i dětí – stěhování z místa na místo, ztráta vazeb a stability Nezaznívá hlas dítěte, dítě je objektem péče, není slyšet jeho vlastní hodnocení situace, neznáme „dětská pojetí“ Malá vazba mezi provedenou diagnostikou dítěte a nastavením návazné adekvátní formy pomoci, následné odborné péče a práce s konkrétním případem Pracovníci OSPOD se potýkají s vyhodnocováním opatření, která přijali, jejich přínos není zřejmý Značný podíl dětí, které jsou do pobytových zařízení umísťovány ze sociálních a ekonomických důvodů – jedná se o důsledek špatné socioekonomické situace rodin (zejména vyloučení z trhu práce a bydlení) Během pobytu dítěte mimo vlastní rodinu nedochází k zásadnímu zlepšení rodičovské kapacity, rodiče na sobě nepracují v té míře, aby se vytvořily podmínky pro návrat dítěte do rodiny Terénní služby fakticky nepůsobí v malých a periferních obcích jednotlivých ORP V jednotlivých ORP absentují služby rodinné terapie V jednotlivých ORP neexistují služby komplexní péče o rodinu a děti (každá služba se zabývá jen dílčím problém, chybí ucelený přístup) V jednotlivých ORP absentují služby pro děti s potřebou vysoké míry podpory V jednotlivých ORP absentují návazné služby pro děti ve věku 7 a více let V jednotlivých ORP chybí krizové a azylové bydlení pro rodiny s dětmi Není nastavena spolupráce škol a sociálních služeb V pobytových zařízeních nedochází (ani nemůže) k plnému rozvoji základních kompetencí pro následný samostatný život Děti se v pobytových zařízeních adaptují na kolektivní život, který v mnoha směrech nenahrazuje, ani nemůže, rodinný život; děti se neučí rodinným rolím Problematickou oblastí je kontakt dítěte umístěném v pobytovém zařízení s rodičem / rodiči (vzdálenost, emoce, nezájem, sliby) Nejvíce ohrožené ORP (Vsetín, Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříž) postrádají služby pro skupinu Mladí dospělí bez rodinného zázemí a Rodiny potencionálně ohrožené patologickými jevy. ORP s „průměrnou“ mírou ohrožení vykazují největší nedostatky a „trhliny“ v síti služeb, týkají se slabě zastoupených služeb Psychiatrické a psychologické pomoci (se zaměřením na problémy rodin a dětí), služeb pro Rodiny potencionálně ohrožené patologickými jevy, pro Mladé dospělé bez rodinného zázemí, pro Rodiny v nepříznivé sociální situaci a pro Děti ohrožené nežádoucími jevy (zejména záškoláctví, gamblerství, zneužívání návykových látek, páchání přestupků a trestná činnost dětí) Nerovnoměrné rozložení sociálních služeb určených pro skupinu Mladí dospělí bez rodinného zázemí (Domy na půl cesty, Odborné sociální poradenství) napříč Zlínským krajem. Absence návaznosti sociálních služeb pro skupinu Mladí dospělí bez rodinného

34

W.22 W.23

W.24

W.25

W.26

zázemí a pobytových zařízení pro děti, zejména v ORP Kroměříž, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky a Vizovice ORP Rožnov pod Radhoštěm a ORP Valašské Klobouky se jeví jako méně službami zasíťovaná oblast. V ORP Rožnov pod Radhoštěm chybí sociální služby pro cílovou skupinu Děti ohrožené nežádoucími jevy (zejména nízkoprahová zařízení pro děti a mládež – NZDM) V ORP Vizovice a ORP Valašské Klobouky zcela chybí služba Psychiatrická a psychologická pomoc, v ostatních správních obvodech jsou tyto služby rovněž kapacitně nedostatečné Žádná služba pro cílovou skupinu Děti ohrožené nežádoucími jevy nepůsobí v rámci celého ORP Rožnov pod Radhoštěm, pouze jedna služba má působnost přímo v obci Rožnov pod Radhoštěm. Ve třech sousedících ORP - Kroměříž, Holešov, Bystřice pod Hostýnem - nepůsobí služba Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež.

O – Příležitosti O.1 O.2 O.3 O.4 O.5 O.6 O.7 O.8 O.9 O.10 O.11 O.12 O.13 O.14 O.15

O.16

Podpora větší primární prevence a podpora větší soudržnosti rodiny jako celku a to nejen těch specificky ohrožených Vyhledávání rodin v obtížné životní situaci, provádění depistáže Možnost zaměřit se na pomoc v oblasti zvládání krizí a kritických bodů v rodinném životě Ošetření krizových situací rodin, pomoc se zvládáním předrozvodových, rozvodových a porozvodových situací Posílení stability domova, nabídka stabilnějších forem bydlení Rozvoj zaměstnanosti a zaměstnatelnosti rodičů Rozvoj finanční gramotnosti rodiče / rodičů Posilování mezigenerační solidarity Posílení schopnosti rodičů řešit a zvládat krizové situace a to s ohledem na přítomnost dětí Včasná příprava na rodičovské role Přerušení přenosu negativních vzorců mezi generacemi uvnitř rodin Poskytovat ohroženým rodinám poradenství v oblasti hospodaření a zadlužení Možnosti širších rodin (prarodičů) zapojit se do řešení situace dítěte Zpracování a implementace koncepce rodinné politiky v rámci Zlínského kraje, která by saturovala potřeby rodin v širším rámci Rozvoj metod sociální práce, které vedou k využití potenciálu širší rodiny a komunity při řešení problémů (rodinné konference) a k postupnému snižování závislosti klienta na sociálním systému Zavést do praxe sanaci rodin jako soubor postupů, jejichž pomocí má být snižován počet dětí umístěných do ústavního zařízení nebo zkracována doba pobytu dětí v ústavní výchově.

35

O.17 Potřeba udržovat a podporovat kontakt rodiče s dítětem, které pobývá mimo rodinu, podporovat proces navozování narušené důvěry ve vztahu rodič - dítě O.18 Podpora rodinných a komunitních služeb O.19 Zapojení dobrovolníků do aktivit pro ohrožené rodiny a děti O.20 Rozvoj procesu síťování služeb v rámci Zlínského kraje O.21 Zavedení systému spolupráce s poskytovateli zdravotních služeb a vzdělávacími instituce, jehož úkolem bude včasná reakce na možná ohrožení dětí O.22 Rozvoj oblasti náhradní rodinné péče a zkvalitnění a rozšíření sítě pěstounů včetně jejich specializace O.23 Možnost transformovat pobytová zařízení směrem k odbornému specializovanému centru či jiné funkční a potřebné podobě O.24 V prostředí pobytových zařízení podpořit procesy, které podporují rozvoj základních návyků a dovedností dětí, které je připraví na samostatný život (hospodaření, nakupování, vaření apod.) O.25 Lepší zajištění přenosu informací mezi OSPOD a pobytovými službami O.26 Cílený rozvoj kompetencí pracovníků působících v oblasti péče o hrožené rodiny a děti: rozvíjení kompetencí prostřednictvím dalšího vzdělávání O.27 Rozvoj u pracovníků OSPOD dovednosti nastavit vhodná a adekvátní opatření vůči konkrétní situaci dítěte a rodiny a zejména dovednosti vyhodnotit míru přínosu jednotlivých postupů, které v případu dítěte zvolili O.28 Větší obeznámení se sociálních pracovníků s principy sanace rodin O.29 Využití procesů podporující změny na úrovní státu – proces optimalizace systému péče o ohrožené rodiny a děti, transformační procesy O.30 Přenos zahraničních zkušeností – mnoho inspirací lze načerpat přímo ze systémů, které se vyvíjely dlouhodobě a kontinuálně v západoevropských zemích O.31 Možnost zajištění finančních prostředků v rámci nového programovacího období EU

T – Ohrožení

T.1 T.2 T.3 T.4 T.5

T.6 T.7

Značná míra ohrožení rodin, které se nalézají v pásmu nad hranicí chudoby a krizové situace mají pro osudy dětí fatální dopady Zhoršení socioekonomické situace rodin, ohrožení zaměstnanosti v regionech kraje, zejména manuálních profesí Rozpad rodin, destabilizace, nezvládnutí krizí a neosvojení si rodičovských rolí V systému nejsou kladeny do popředí potřeby dětí, nejsou identifikovány, zjišťovány V praxi je obtížné aplikovat v rámci sociálních intervencí model nukleární rodiny, dítě žije v prostředí složitých vztahů a konstelací (noví partneři, noví sourozenci), nesezdaných soužití a tyto vztahy přispívají k nestabilitě a nejistotě Přítomnost domácího násilí Reprodukce nepříznivé rodičovské kapacity – v rámci rodin se v čase přenáší nízká rodičovská kapacita z rodiče na děti, které ji nemají odkud nabýt a nemají šanci se

36

T.8 T.9 T.10 T.11

T.12

T.13 T.14 T.15 T.16

T.17

T.18 T.19 T.20

T.21 T.22 T.23

kompetencím učit Ohrožení dítěte je pozdě identifikováno, obvykle až se vstupem dítěte do školského zařízení Nedůvěra ze strany rodičů vůči institucím, obranné reakce vůči intervencím vstupujícím do osobní sféry Nízká motivace některých rodičů o vzetí dítěte zpět do své péče Systémová (institucionální) pomoc je nastavena především reaktivně, neprovádí depistáž, včasnou intervenci v krizových situacích, řeší důsledky, přichází pozdě, neobsahuje prvky primární intervence a posilování stability rodiny Nejsou zcela zřejmě stanovené priority pro oblast práce s ohroženými dětmi a rodinami na celostátní úrovni, deklarované cíle systému, kterým by mělo být především udržení a podpora dítěte ve vlastní rodině Absence možnosti získat standardní bydlení pro ohrožené rodiny a děti, chybějící adekvátní bydlení je překážkou pro návrat dětí z ústavní péče do vlastních rodin Neexistence koncepce sociálního bydlení na úrovni státu Umístění dětí do pobytových zařízení je kompromisem, který vyhovuje zúčastněným stranám, přičemž následně slábne zájem toto status quo narušit Působící mechanismus „pendlování“ dítěte, který vykořeňuje dítě a brání stabilizaci – dítě se neustále někam stěhuje - s rodiči, poté mezi institucemi ústavní péče a rovněž v rámci ústavních zařízení Systém péče o ohrožené rodiny a děti je nepřehledný a složitý, není snadné mu porozumět v celku. Hlavním nedostatkem jsou nevyjasněné kompetence a odpovědnost aktérů. Tyto zásadní problémy jsou příčinou dalších dílčích nedostatků. Jednotlivé složky systému spadají gesčně pod různá ministerstva a prolínají se v něm různé způsoby řízení, přístupy k právům a potřebám dítěte a financování. Toto systému brání ve vzájemné komunikaci jeho dílčích částí a jeho efektivnímu řízení. Nedostatek financí na zajištění fungování sítě služeb pro ohrožené rodiny a děti Byrokratizace ústavní péče – celý systém je svázán pravidly a předpisy, které vytváří umělé prostředí kontrastující s běžným prostředím rodiny V pobytových zařízeních pracují tzv. bezpečnostní (noční) pracovníci, na které nejsou kladeny žádné nároky v podobě složení psychotestů ve srovnání s tzv. denními vychovateli Fluktuace pracovníků sociálních služeb Nízká prestiž sociální práce na veřejnosti Legislativní změny a jejich dopady (viz situace ohledně doplatku na bydlení, ubytoven atd.)

37

SWOT ANALÝZA KRAJE

Výsledkem týmové práce je SWOT analýza území ve vztahu k péči o ohrožené děti na úrovni kraje. Tato SWOT analýza se pochopitelně prolíná s předchozí SWOT analýzou ORP. Příležitosti a ohrožení se týkají stejnou měrou jak kraje jako celku, tak i jednotlivých ORP.

S – Silné stránky

S.1 S.2 S.3 S.4 S.5 S.6 S.7 S.8 S.9 S.10 S.11 S.12

V rámci kraje nalézáme zkušené a kompetentní poskytovatele sociálních služeb Rozmístění pobytových služeb pro děti odpovídá rozložení míry ohrožení dětí a rodin napříč krajem Základní kostra sítě sociálních služeb pro ohrožené děti se rozprostírá napříč jednotlivými ORP, byť ne stejně intenzivně Existuje snaha děti diagnostikovat, získat odborné náhledy Ve Zlínském kraji je dobré pokrytí službami pro rodinu s dítětem se zdravotním postižením V rámci Zlínského kraje existuje určitá kapacita startovacích bytů pro mladé dospělé Pokrytí Zlínského kraje a jednotlivých ORP službami na podporu Náhradní rodinné péče (NRP) je vyhovující Ve Zlínském kraji existuje možnost umístit do některých pobytových zařízení společně větší sourozenecké skupiny Proběhlá modernizace a rekonstrukce budov pobytových zařízení v celém Zlínském kraji Pobytová zařízení disponují dovedností komunikace se sponzory Pobytová zařízení jsou navázána na místní komunitu Proces Komunitního plánování sociálních služeb na krajské úrovni je působícími subjekty hodnocen kladně a to napříč jednotlivými rezorty

W – Slabé stránky

W.1 W.2 W.3 W.4

Rodiče ohrožených dětí diskvalifikuje jejich vyloučení z trhu práce, které souvisí s nízkým vzděláním Uplatňující se mechanismus „rozpohybování“ rodin a tím i dětí – stěhování z místa na místo, ztráta vazeb a stability Nezaznívá hlas dítěte, dítě je objektem péče, není slyšet jeho vlastní hodnocení situace, neznáme „dětská pojetí“ Malá vazba mezi provedenou diagnostikou dítěte a nastavením návazné adekvátní

38

W.5 W.6 W.7 W.8 W.9 W.10 W.11 W.12

W.13 W.14 W.15 W.16 W.17 W.18

W.19 W.20 W.21

W.22

formy pomoci, následné odborné péče a práce s konkrétním případem Pracovníci OSPOD se potýkají s vyhodnocováním opatření, která přijali, jejich přínos není zřejmý Terénní služby fakticky nepůsobí v malých a periferních obcích Zlínského kraje, sociální služby jsou méně často dostupné v menších obcích Ve Zlínském kraji absentují služby rodinné terapie Ve Zlínském kraji neexistují služby komplexní péče o rodinu a děti (každá služba se zabývá jen dílčím problém, chybí ucelený přístup) Ve Zlínském kraji absentují služby pro děti s potřebou vysoké míry podpory Ve Zlínském kraji absentují návazné služby pro děti se zdravotním postižením ve věku 7 a více let Ve Zlínském kraji chybí krizové a azylové bydlení pro rodiny s dětmi Nerovnoměrné rozložení sociálních služeb určených pro skupinu Mladí dospělí bez rodinného zázemí (Domy na půl cesty, Odborné sociální poradenství) napříč jednotlivými ORP. Služby jsou koncentrovány především do ORP Zlín a do ORP Valašské Meziříčí. V ORP Vsetín a ORP Rožnov pod Radhoštěm působí jen po jedné zacílené službě. Ve zbývajících devíti ORP nejsou tyto služby podle teritoriálního klíče vůbec zastoupeny. Absence návaznosti sociálních služeb pro skupinu Mladí dospělí bez rodinného zázemí a pobytových zařízení pro děti. V rámci Zlínského kraje je celkově poddimenzovaná služba Psychiatrická a psychologická pomoc Není nastavena spolupráce škol a sociálních služeb Nedostatek vhodných pěstounů v kraji, zejména pro starší děti, děti s potřebou vysoké míry podpory, výchovnými problémy atd. V pobytových zařízeních nedochází, ani nemůže, k plnému rozvoji základních kompetencí pro následný samostatný život Během pobytu dítěte mimo vlastní rodinu nedochází k zásadnímu zlepšení rodičovské kapacity, rodiče na sobě nepracují v té míře, aby se vytvořily podmínky pro návrat dítěte do rodiny Děti se v pobytových zařízeních adaptují na kolektivní život, který v mnoha směrech nenahrazuje, ani nemůže, rodinný život; děti se neučí rodinným rolím Problematickou oblastí je kontakt dítěte umístěném v pobytovém zařízení s rodičem / rodiči (vzdálenost, emoce, nezájem, sliby) Značné množství dětí pobývajících v pobytových zařízeních má trvalé bydliště mimo Zlínský kraj, nepříznivě se zde projevuje efekt stěhování rodičů a dětí, což ústí ve vykořenění dětí z vlastního prostředí Pobytová zařízení jsou etnizována – jsou v nich koncentrováni ve značné míře Romové.

39

O – Příležitosti

O.1 O.2 O.3 O.4 O.5 O.6

O.7 O.8 O.9 O.10 O.11 O.12 O.13 O.14 O.15 O.16 O.17 O.18 O.19 O.20 O.21 O.22 O.23 O.24

O.25 O.26

O.27 O.28

Podpora větší primární prevence a podpora větší soudržnosti rodiny jako celku a to nejen těch specificky ohrožených Vyhledávání rodin v obtížné životní situaci, provádění depistáže Možnost zaměřit se na pomoc v oblasti zvládání krizí a kritických bodů v rodinném životě Podpora rodinných a komunitních služeb Zpracování a implementace koncepce rodinné politiky v rámci Zlínského kraje, která by saturovala potřeby rodin v širším rámci Zavést do praxe sanaci rodin jako soubor postupů, jejichž pomocí má být snižován počet dětí umístěných do ústavního zařízení nebo zkracována doba pobytu dětí v ústavní výchově. Poskytovat ohroženým rodinám poradenství v oblasti hospodaření a zadlužení Ošetření krizových situací rodin, pomoc se zvládáním předrozvodových, rozvodových a porozvodových situací Sledovat zdravotní stav dětí, ten signalizuje všemožná ohrožení Posílení stability domova, nabídka stabilnějších forem bydlení Posilování mezigenerační solidarity Posílení schopnosti rodičů řešit a zvládat krizové situace a to s ohledem na přítomnost dětí Včasná příprava na rodičovské role Přerušení přenosu negativních vzorců mezi generacemi uvnitř rodin Rozvoj zaměstnanosti a zaměstnatelnosti rodičů Rozvoj finanční gramotnosti rodiče / rodičů Zapojení širší rodiny nebo prarodičů do řešení situace dítěte Zapojení dobrovolníků do aktivit pro ohrožené rodiny a děti Potřeba udržovat a podporovat kontakt rodiče s dítětem, které pobývá mimo rodinu, podporovat proces navozování narušené důvěry ve vztahu rodič - dítě Pořádání případových a rodinných konferencí Cílený rozvoj kompetencí pracovníků působících v oblasti péče o hrožené rodiny a děti: rozvíjení kompetencí prostřednictvím dalšího vzdělávání Větší obeznámení se sociálních pracovníků s principy sanace rodin Lepší zajištění přenosu informací mezi OSPOD a pobytovými službami Rozvoj u pracovníků OSPOD dovednosti nastavit vhodná a adekvátní opatření vůči konkrétní situaci dítěte a rodiny a zejména dovednosti vyhodnotit míru přínosu jednotlivých postupů, které v případu dítěte zvolili Rozvoj oblasti Náhradní rodinné péče a zkvalitnění a rozšíření sítě pěstounů V prostředí pobytových zařízení podpořit procesy, které podporují rozvoj základních návyků a dovedností dětí, které je připraví na samostatný život (hospodaření, nakupování, vaření apod.) Možnost transformovat pobytové zařízení směrem k odbornému specializovanému centru či jiné funkční a potřebné podobě Rozvoj procesu síťování služeb v rámci Zlínského kraje

40

O.29 Využití procesů podporující změny na úrovní státu – proces optimalizace systému péče o ohrožené rodiny a děti, transformační procesy O.30 Možnost zajištění finančních prostředků v rámci nového programovacího období EU O.31 Přenos zahraničních zkušeností – mnoho inspirací lze načerpat přímo ze systémů, které se vyvíjely dlouhodobě a kontinuálně v západoevropských zemích

T – Ohrožení T.1 T.2 T.3 T.4 T.5

T.6 T.7

T.8 T.9 T.10 T.11 T.12 T.13

T.14 T.15

T.16

Značná míra ohrožení rodin, které se nalézají v pásmu nad hranicí chudoby a krizové situace mají pro osudy dětí fatální dopady Zhoršení socioekonomické situace rodin, ohrožení zaměstnanosti v regionech kraje, zejména manuálních profesí Rozpad rodin, destabilizace, nezvládnutí krizí a neosvojení si rodičovských rolí V systému nejsou kladeny do popředí potřeby dětí, nejsou identifikovány, zjišťovány V praxi je obtížné aplikovat v rámci sociálních intervencí model nukleární rodiny, dítě žije v prostředí složitých vztahů a konstelací (noví partneři, noví sourozenci), nesezdaných soužití a tyto vztahy přispívají k nestabilitě a nejistotě Přítomnost domácího násilí Reprodukce nepříznivé rodičovské kapacity – v rámci rodin se v čase přenáší nízká rodičovská kapacita z rodiče na děti, které ji nemají odkud nabýt a nemají šanci se kompetencím učit Ohrožení dítěte je pozdě identifikováno, obvykle až se vstupem dítěte do školského zařízení Nedůvěra ze strany rodičů vůči institucím, obranné reakce vůči intervencím vstupujícím do osobní sféry Nízká motivace některých rodičů o vzetí dítěte zpět do své péče Absence možnosti získat standardní bydlení pro ohrožené rodiny a děti, chybějící adekvátní bydlení je překážkou pro návrat dětí z ústavní péče do vlastních rodin Neexistence koncepce sociálního bydlení na úrovni státu Systémová (institucionální) pomoc je nastavena především reaktivně, neprovádí depistáž, včasnou intervenci v krizových situacích, řeší důsledky, přichází pozdě, neobsahuje prvky primární intervence a posilování stability rodiny Vymístění dítěte z rodiny a jeho umístění mimo ni je bráno jako kompromis vyhovující všem stranám, nevyvíjí patřičný tlak na rodiče Působící mechanismus „pendlování“ dítěte, který vykořeňuje dítě a brání stabilizaci – dítě se neustále někam stěhuje - s rodiči, poté mezi institucemi ústavní péče a rovněž v rámci ústavních zařízení Systém péče o ohrožené rodiny a děti je nepřehledný a složitý, není snadné mu porozumět v celku. Hlavním nedostatkem jsou nevyjasněné kompetence a odpovědnost aktérů. Tyto zásadní problémy jsou příčinou dalších dílčích nedostatků. Jednotlivé složky systému spadají gesčně pod různá ministerstva

41

T.17

T.18 T.19 T.20

T.21 T.22 T.23

a prolínají se v něm různé způsoby řízení, přístupy k právům a potřebám dítěte a financování. Toto systému brání ve vzájemné komunikaci jeho dílčích částí a jeho efektivnímu řízení. Nejsou zcela zřejmě stanovené priority pro oblast práce s ohroženými dětmi a rodinami na celostátní úrovni, deklarované cíle systému, kterým by mělo být především udržení a podpora dítěte ve vlastní rodině Fluktuace pracovníků sociálních služeb Nízká prestiž sociální práce na veřejnosti V pobytových zařízeních pracují tzv. bezpečnostní (noční) pracovníci, na které nejsou kladeny žádné nároky v podobě složení psychotestů ve srovnání s tzv. denními vychovateli Byrokratizace ústavní péče – celý systém je svázán pravidly a předpisy, které vytváří umělé prostředí kontrastující s běžným prostředím rodiny Nedostatek financí na zajištění fungování sítě služeb pro ohrožené rodiny a děti Legislativní změny a jejich dopady (viz situace ohledně ubytoven)

42

KONCEPT OPATŘENÍ SMĚŘUJÍCÍCH K PŘEDCHÁZENÍ UMISŤOVÁNÍ DĚTÍ DO POBYTOVÝCH ZAŘÍZENÍ A ROZVOJI SLUŽEB VE VZTAHU K POTŘEBÁM DĚTÍ

Pobytovými zařízeními pro děti zřizovanými Zlínským krajem prošlo ve sledovaném období téměř 500 dětí, z toho 50 % již ústavní péči opustilo. 68 dětí (13,8 %) bylo do ústavu umístěno ve věku nižším než 3 roky, 162 dětí (32,8 %) ve věku do 6 let. K datu 31. března 2015 byla naprostá většina dětí setrvávajících v ústavní péči umístěna ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy (231 dětí). Hlavní důvodem umisťování dětí do institucionální výchovy jsou nedostatečné rodičovské kompetence, často spojené se špatným socioekonomickým postavením rodiny a nestabilitou v oblasti bydlení. U starších dětí jsou častou příčinou výchovné problémy, které pramení z konfliktů v rodině, rozvodu či rozchodu rodičů. Tato část Koncepčních tezí obsahuje návrh opatření, která mají předcházet umisťování dětí do ústavní výchovy. 1.

Opatření v oblasti služeb pro rodiny s dětmi

Zásadním opatřením k předcházení umisťování dětí do ústavů je vytvoření komplexní sítě služeb pro práci s rodinami a dětmi. Návrh dílčích opatření vztahujících se k vytvoření této sítě je popsán v následující kapitole Koncepčních tezí. Provedené analýzy identifikovaly několik hlavních cílových skupin, na které je nutno se při realizaci těchto opatření zaměřit. V prvé řadě jde o rodiče s nízkými rodičovskými kompetencemi. Ty se projevují zejména zanedbáváním dítěte v klíčových oblastech vývoje dítěte (péče o dítě, přístup ke vzdělání a zdravotní péči atd.). Nižší rodičovské kompetence jsou často kombinovány s nižší úrovní vzdělání rodiče, chudobou, nezaměstnaností, nestabilitou bydlení a sociálním vyloučením (neplatí však pravidlo, že chudoba rodiny automaticky znamená snížené rodičovské kompetence). Kombinace těchto faktorů vede v důsledku k umístění dítěte do ústavní péče (často jde přitom o velmi malé děti). Druhou významnou skupinou dětí, u nichž je pro řešení využívána institucionální péče, jsou děti s výchovnými problémy. Tyto problémy mají zpravidla kořeny přímo v rodině, jsou často následkem partnerského konfliktu v rodině nebo rozvodové situace, případně nevhodného výchovného modelu. Výchovné problémy dětí se objevují i v rodinách s vysokým sociálním statusem. Třetí skupinu reprezentují děti s potřebou vysoké míry podpory z důvodu kombinovaného postižení nebo psychiatrického onemocnění. Prevence umisťování dětí z výše uvedených skupin spočívá především v dostatečné nabídce odborné pomoci ve formě terénních a ambulantních služeb. Jako příklad může sloužit síť služeb pro děti se zdravotním postižením. Poskytování pomoci při péči o dítě v přirozeném prostředí vedlo k výraznému omezení umisťování těchto dětí do ústavů. Definice hlavních skupin ohrožených dětí poukazuje na nutný multidisciplinární přístup při poskytování služeb a vytváření „sítí“ spolupráce (širší rodina, komunita, poskytovatel služby, orgán veřejné správy atd.).

43

Existuje okruh problémů, které svým charakterem přesahují „klasický“ rámec sítě služeb. Mezi navrhovaná opatření reagující na tyto okruhy problémů patří: 2.

Zajištění informovanosti rodin a dětí

Cílem opatření je zajištění dostatečné informovanosti rodin, dětí, odborné i laické veřejnosti o rizicích ohrožení dětí a zároveň o možnostech pomoci a nabídce služeb ve vztahu k dětem a rodinám, a to nejen formou webových stránek, ale i informačních materiálů, které budou dostupné ve školách, u lékaře, obecních úřadech (i v menších obcích) a dalších místech běžně dostupných pro rodiny s dětmi. Zlínský kraj disponuje poměrně širokou nabídkou služeb, řada rodin je však nevyužívá, proto o nich nemá informace (nebo jde o informace pro část cílové skupiny nesrozumitelné). Tyto informace je proto nutno koncipovat jednoduchým a srozumitelným způsobem (jak pro cílovou skupinu dětí, tak rodičů). Zvláštní pozornost je nutno věnovat nabídce služeb pro rodiny, které pečují o dítě se zdravotním znevýhodněním, a to nejen v době po narození dítěte, ale v dalších okamžicích, které jsou kritické z hlediska zajištění péče o toto dítě v rodinném prostředí (věk nástupu do povinné školní docházky, dospívání, přechod do dospělosti). 3.

Systém mapování rizik

Dalším z navržených opatření je vytvoření systému kontinuálního sledování a vyhodnocování potřeb ohrožených dětí a rodin a mapování rizik (včetně depistáže). Současný systém výkaznictví v oblasti sociálně-právní ochrany poskytuje jen omezený okruh údajů. Tento (spíše statistický) systém je vhodné propojit s lokálními analýzami a výstupy plánování na místní a krajské úrovni. Systém pravidelného sledování a vyhodnocování rizik je nutno propojit s procesy komunitního a střednědobého plánování služeb, jejich síťování a financování. Toto opatření se promítá i do systému spolupráce v rámci sítě služeb (viz opatření č. 2 v následující části Koncepčních tezí). Cílem systému sledování a vyhodnocování rizik ve spojení s funkčně nastaveným systémem spolupráce je zajištění odpovídajících kapacit služeb umožňujících včasnou reakci na ohrožení dětí 4.

Navázání spolupráce v oblasti deinstitucionalizace péče o ohrožené děti s dalšími kraji ČR

Téměř polovina dětí (47,4 %) umístěných k 31. 3. 2015 v zařízeních Zlínského kraje pocházelo z jiných krajů ČR, zejména z Jihomoravského kraje (77 dětí, tj. 31,2 %), Moravskoslezského kraje (19 dětí, tj. 7,7 %) a Olomouckého kraje (11 dětí, tj. 4,5 %). Je tedy na místě zahájit jednání s těmito kraji (zejména Jihomoravským krajem) o opatřeních, která povedou k omezení umisťování dětí do zařízení ve Zlínském kraji. Prostřednictvím příslušného krajského úřadu je třeba navázat cílenou spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany v jiných krajích, které intenzivně využívají kapacity zařízení Zlínského kraje. V rámci této spolupráce je vhodné nastavit opatření, která povedou (stejně jako ve Zlínském kraji) k omezení využívání institucionální péče při řešení situace ohroženého dítěte. Zároveň je doporučeno

44

zmapovat využívání kapacit pobytových zařízení v jiných krajích ČR soudy a orgány sociálněprávní ochrany ze Zlínského kraje. 5.

Koordinace procesu transformace péče o ohrožené děti s dalšími procesy

Proces transformace péče o ohrožené děti je vhodné koordinovat s dalšími plánovanými reformami. Jde zejména o proces transformace pobytových sociálních služeb (domovy pro osoby se zdravotním postižením) a připravovanou reformu psychiatrické péče. V rámci procesu transformace péče o ohrožené děti bude docházet k plánovanému snižování kapacit zařízení ústavní výchovy (redukce kapacit, případně některých čistě pobytových zařízení). Tyto kroky je nutno koordinovat s dalšími zřizovateli pobytových zařízení pro děti (zejména státem a nestátními organizacemi), tak aby snižující se kapacity v krajských zařízeních nebyly nahrazovány novými kapacitami těchto zřizovatelů. Jinak hrozí, že i nadále budou využívána stereotypní řešení situace dítěte, ovšem prostřednictvím jiných než krajských ústavních zařízení. 6.

Opatření v oblasti bydlení

Analýza potřeb rodin a dětí poukázala na problém dětí z „migrujících rodin“. Klíčovým úkolem je stabilizace těchto rodin, která je podmínkou pro efektivní sociální práci. Je proto vhodné vytvářet aktivity pro mapování a řešení situace rodin (rodičů s dětmi), které nemají stálé bydlení a migrují po ubytovnách, azylových domech a různých formách příležitostného bydlení, s cílem stabilizovat tyto rodiny a nabídnout jim účinnou pomoc. Současný systém služeb pro rodiny s dětmi nabízí pomoc ve formě krizového (azylového bydlení). To je však pouze přechodným řešením, navíc kapacity tohoto bydlení nejsou dostatečné. Je proto navrhováno vytvoření služeb krizového bydlení pro celé rodiny na území Zlínského kraje (cílenou podporou poskytovatelů zajišťujících tuto službu případně využitím kapacit transformovaných pobytových služeb), vytvoření dostatečných kapacit služeb chráněného bydlení pro děti opouštějící ústavní výchovu, náhradní rodinnou péči případně dysfunkční rodiny (vedle sítě domů na půli cesty), vytvoření dostatečných kapacit chráněného bydlení pro osoby se zdravotním postižením (jako součást procesu deinstitucionalizace péče o osoby se zdravotním postižením) a zajištění dostatečných kapacit sociálního bydlení. Vzhledem k omezeným kompetencím krajů v oblasti bydlení je možno tato opatření realizovat aktivním zapojením kraje do legislativního procesu (nový zákon o sociálním, resp. existenčním bydlení) a metodickou (případně i finanční) podporou aktivit obcí v oblasti koncepčního řešení dostupného bydlení. 7.

Opatření v oblasti návazné péče

Analýza potřeb rodin a dětí upozornila na faktor generačního přenosu deficitu rodičovských kompetencí, který se projevuje v selhávání rodičů, kteří sami pochází z nefunkčního rodinného prostředí, nebo ve svém dětství prošli ústavní výchovou. Zvláštní pozornost je proto nutno věnovat integraci dětí, které opouštějí ústavní péči do společnosti (prostřednictvím systému spolupráce ústavních zařízení, orgánů sociálně-právní ochrany, poskytovatelů služeb a širší rodiny, případně komunity). Dalším opatřením je propojení

45

oblasti sociálně-právní ochrany na systémy práce s dospělými klienty, a to jak na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (resp. pověřených obcí) tak v rámci poskytovatelů služeb. Cílovou skupinou tohoto návazného systému by měli být jak mladí dospělí, tak rodiče, jejichž děti byly umístěny do ústavní péče. Právě u této skupiny dochází často k rezignaci na změnu, což prodlužuje pobyt dítěte v ústavní péči, případně zcela znemožňuje jeho návrat do rodiny. Je tedy nutno plánovat a realizovat sociální práci nejenom s dětmi, ale i rodiči (širší rodinou). 8.

Opatření v oblasti náhradní rodinné péče

Cílem výše uvedených opatření je zajistit, aby děti mohly vyrůstat v péči vlastních rodičů. Sekundárním řešením pro situace, kdy toto není možné, je náhradní rodinná péče. V této oblasti došlo po roce 2013 k významným změnám. Přesto je vhodné přijmout další opatření v oblasti náhradní rodinné péče, která povedou k rozvoji tohoto systému. Jde v prvé řadě o aktivní vyhledávání zájemců o náhradní rodinnou péči (zejména se zaměřením na výkon specializovaných forem náhradní rodinné péče), vytvoření podmínek pro odbornou přípravu osob vhodných pečovat o děti se zdravotním znevýhodněním či jinými speciálními potřebami a vytvářet podmínky pro činnost poskytovatelů „doprovázejících“ služeb a sítě podpory pro rodiny pečující formou náhradní rodinné péče o tyto děti. Klíčovým opatřením pro deinstitucionalizaci péče o děti mladších 3 let je rozvoj pěstounské péče na přechodnou dobu, která se v případě této skupiny děti jeví jako efektivní nástroj. Součástí sítě služeb jsou i poskytovatelé, kteří se orientují na podporu výkonu náhradní rodinné péče. Vzhledem k opatřením, která byla realizována na základě novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí z roku 2012, je síť těchto poskytovatelů dostatečná. Zákon garantuje nárok cílové skupiny na poskytnutí služby a také dlouhodobé financování poskytovatelů služeb. V souvislosti s potřebou rozvoje a specializace náhradní rodinné péče je však třeba vytvářet podpůrné mechanismy zajišťujících odpovídající služby pro tyto (specializované) náhradní rodiny, například formou metodické podpory, realizací pilotního ověření nových forem služeb atd.

46

DEFINICE SÍTĚ SLUŽEB PRO PRÁCI S OHROŽENÝMI DĚTMI A RODINAMI A NÁVRH OPA TŘENÍ VE VZTAHU K ZAJIŠTĚNÍ KOMPLEXNÍ SÍTĚ SLUŽEB PRO TUTO CÍLOVOU SKUPINU

Zlínský kraj disponuje velkým počtem zkušených poskytovatelů služeb pro rodiny s dětmi, existuje rovněž základní struktura sítě služeb pro rodiny a děti, která víceméně odpovídá míře ohrožení dětí a rodin v jednotlivých správních obvodech ORP. Hlavním problémem této sítě je její rezortní roztříštěnost, která vytváří bariéry pro poskytování komplexních služeb ohroženým dětem a rodinám. Navrhovaná opatření tak směřují do oblasti organizace sítě služeb, spolupráce mezi klíčovými aktéry systému péče o ohrožené děti, zaměření činnosti poskytovatelů ve vztahu k potřebám cílové skupiny, financování sítě služeb a její metodické podpoře. 1.

Vytvoření komplexní sítě služeb pro rodiny s dětmi

Základním opatřením je vytvoření komplexní sítě služeb pro rodiny s dětmi za využití všech nástrojů, které má v současné době Zlínský kraj k dispozici (výkon zřizovatelských funkcí, dotační řízení pro poskytovatele sociálních služeb, finanční zdroje v dalších oblastech, kompetence v oblasti registrace, střednědobé plánování sociálních služeb atd.). Tuto síť je třeba koncipovat jako mezioborovou, je tedy vhodné propojit procesy plánování v sociální oblasti a oblastech školství a zdravotnictví (zde ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami). Síťování služeb zasahuje i do oblasti metodické podpory a financování. Klíčovým subjektem je Zlínský kraj, který má (nebo v brzké době bude mít) všechny rozhodující nástroje: kompetence, finanční prostředky a odborné zázemí. 2.

Gesční sjednocení a síťování služeb

Dalším z navržených dílčích opatření je sjednocení gesční odpovědnosti za komplexní síť služeb pro ohrožené děti a rodiny na úrovni Zlínského kraje pod jednu oblast (změna organizačního řádu Krajského úřadu Zlínského kraje, změna zřizovacích listin transformovaných zařízení atd.). Toto opatření je podmínkou pro realizaci řady dalších opatření, které spočívají v koordinaci spolupráce, metodickém vedení a efektivním financování sítě služeb. 3.

Vytvoření systému spolupráce subjektů v oblasti ochrany dětí

Analýza případů dětí, u nichž se podařilo zajistit bezpečnou péči v rodině, nebo které se navrátily z ústavní péče do rodiny, poukazují na velký význam týmové spolupráce při řešení situace ohroženého dítěte a jeho rodiny a koordinaci aktivit všech subjektů. Navrhované opatření spočívá systému spolupráce zahrnujícím metodické vedení orgánů sociálně-právní ochrany, poskytovatelů služeb a dalších aktérů systému péče o ohrožené děti směřujícím k týmové spolupráci při řešení situace ohroženého dítěte a jeho rodiny a koordinaci aktivit všech subjektů (metodika práce s ohroženými dětmi a rodinami, vzdělávací modul pro příslušné pracovníky). V rámci týmové spolupráce je třeba nastavit dělbu úloh mezi orgány

47

sociálně-právní ochrany a poskytovatele služeb. Dalším krokem je vytvoření systému spolupráce subjektů působících v oblasti ochrany dětí se školami, školskými zařízení a poskytovateli zdravotních služeb (systém sdílení a předávání informací mezi těmito subjekty a ve vztahu ke klientovi, systém hodnocení rizika ohrožené dítěte, metody účasti škol, školských zařízení a poskytovatelů zdravotních služeb na řešení situace dítěte atd.). Již byla zmíněna nutnost nastavit v rámci sítě služeb na krajské i lokální úrovni koordinační mechanismy zajišťující návaznost péče mezi jednotlivými typy služeb (například mezi azylovými domy nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a terénními službami). Tento mechanismus zajistí kontinuitu odborné práce s klientem a efektivitu poskytovaných služeb. Koordinační roli v tomto systému budou hrát orgán sociálně-právní ochrany, které však z mnoha důvodů nemají k dispozici potřebné informace (kterými naopak disponují subjekty, které jsou s dětmi v každodenním kontaktu, například školy) a v některých případech je jejich pomoc limitována (stigmatizace klienta, nedůvěra klienta k úřadům atd.). Součásti systému spolupráce je také metodická podpora ze strany Zlínského kraje zaměřená na přenos moderních metod sociální práce vedoucích k osamostatnění klienta a snížení jeho závislosti na sociálním systému a zajištění informovanosti všech spolupracujících subjektů (školy, poskytovatelé zdravotních služeb, Policie ČR atd.). 4.

Vytvoření kapacit pro dlouhodobou práci s cílovou skupinou

Pomoc rodinám, u nichž hrozí odebrání dítěte do ústavní péče, představuje v mnoha případech dlouhodobý proces, jehož součástí je i motivační fáze (navázání kontaktu s rodinou, motivace klienta je spolupráci). U některých rodičů je třeba zajistit sociální práci již v době před narozením dítěte a pokračovat v ní s vyšší intenzitou po narození dítěte. Současný systém financování sociálních služeb, který garantuje finanční zdroje pouze pro příslušný kalendářní rok, však kontinuitu práce s klientem limituje. Ve Zlínském kraji je v současné době dostatek kvalitních poskytovatelů služeb, jejich kapacity pro intenzivní práci s rodinami jsou však nedostatečné. Je proto navrhováno posilovat tyto kapacity (na základě sledování rizik a potřeb dětí a rodin), a podporovat rozšíření územní působnosti poskytovatelů služeb, tak aby byla zajištěna dostupnost odborné pomoci i v menších obcích Zlínského kraje (viz mapy na stránkách 4 a 5 těchto Koncepčních tezí). Kapacity sítě terénních a ambulantních služeb je možno navýšit rovněž prostřednictvím procesu transformace pobytových zařízení na jiné formy činnosti. V současné době jsou jako prioritní vnímány služby na podporu rozvoje rodičovských kompetencí (sociálně-aktivizační služby, propojené však s vyhodnocením, resp. diagnostikou potřeb dítěte), odborné psychologické a terapeutické služby, psychiatrická péče, služby pro práci s dětmi i dospělými se závislostmi na návykových látkách a specializované pobytové služby (nízkokapacitní služby pro děti s poruchou autistického spektra, nízkokapacitní služby pro děti s výraznými výchovnými problémy).

48

5.

Vznik multidisciplinárních poskytovatelů služeb

Definice potřeb cílové skupiny a případové studie dětí, které byly umístěny do ústavní péče, (nebo jimž umístění v institucionální výchově hrozí) poukázaly na skutečnost, že tyto děti pochází z rodin vyžadujících vysokou míru podpory ve formě dlouhodobě sociální práce, která musí být často propojena s dalšími odbornostmi (psychologická pomoc, psychiatrická péče, léčba závislostí atd.). Tuto potřebu je nutno zohlednit v podobě a formách činnosti poskytovatelů služeb s důrazem na multidisciplinární přístup. Současný rezortně roztříštěný systém péče o ohrožené děti vede poskytovatele k poskytování omezeného okruhu služeb. Pro činnost víceoborového poskytovatele komplexních služeb je nutný souběh několika typů oprávnění, což v praxi přináší řadu problémů. V současné době může Zlínský kraj podpořit vznik těchto služeb metodickou případně i finanční podporou (úhrada zvýšených nákladů). Ve středně až dlouhodobém horizontu je další formou podpory aktivní zapojení do legislativních procesů v oblasti ochrany dětí. V rámci tohoto opatření je doporučeno podporovat vznik terénních a ambulantních služeb (metodicky, finančně atd.) zaměřených na řešení situace dětí s kombinovanými potřebami nebo dětí se závažnými výchovnými problémy. 6.

Financování sítě služeb

Financování sítě služeb je v současné době výrazně závislé na veřejných dotacích. Tyto dotace jsou však zpravidla poskytovány na kalendářní rok bez garance poskytnutí dotace na další období. Klíčovým opatřením pro zajištění stability služeb a jejich rozvoj je jejich víceleté financování. Kraje disponují některými finančními mechanismy – finančními prostředky poskytovanými jako příspěvek zřizovatele, v omezené míře normativy v oblasti školství (možnost určité odchylky od celostátních normativů) a zejména dotačním řízení na podporu poskytování sociálních služeb. Vedle využívání stávajících zdrojů dle potřeb cílové skupiny je doporučeno vytvořit v rámci krajského rozpočtu flexibilní dotační mechanismus (krizový fond), který umožní velmi rychle navýšit kapacity stávajících poskytovatelů služeb v lokalitě, kde vzniká nebo již vznikl významný sociální problém. Tito poskytovatelé musí být schopni působit nejen ve velkých městech, ale i v menších obcích, které nedisponují profesionálním aparátem a dalšími nástroji pro řešení lokálního problému.

49

VYHODNOCENÍ ZAPOJENÍ STÁVAJÍCÍCH POBYTOVÝCH ZAŘÍZENÍ DO SÍTĚ SLUŽEB A ORIENTAČNÍ STANOVENÍ CÍLOVÉ SKUPINY TRANSFORMOVANÝCH SLUŽEB Pobytová zařízení zřizovaná Zlínským krajem v současné době působí ve třech zákonných režimech: -

-

Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy (zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, dále jen ZVÚV). Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (zákon č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, dále jen ZSPOD) Dětské domovy pro děti do 3 let věku (zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, dále jen ZZS).

Ve Zlínském kraji již došlo k prvním systémovým opatřením, když byly dětské domovy pro děti do 3 let věku (která jsou zároveň zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc) převedeny do gesce sociální oblasti. ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ PRO VÝKON ÚSTAVNÍ VÝCHOVY Současná právní úprava umožňuje školským zařízením pro výkon ústavní výchovy (vedle zajištění náhradní výchovy o dítě) spolupracovat s rodinou dítěte a poskytovat jí pomoc při zajišťování záležitostí týkajících se dítěte, včetně rodinné terapie a nácviku rodičovských a dalších dovedností nezbytných pro výchovu a péči v rodině. Zároveň mají poskytovat podporu při přechodu dítěte do jeho původního rodinného prostředí nebo při přemístění do náhradní rodinné péče (§ 1 odst. 2 ZVÚV). Cílovou skupinou dětských domovů jsou zejména děti ve věku od 3 do 18 let. Do dětského domova moou být svěřeny i nezletilé matky spolu s jejich dětmi, případně i děti s mentálním, tělesným a smyslovým postižením (nebo kombinovaným postižením). Pro tyto děti je však třeba v zařízení připravit vhodné podmínky a odpovídající odbornou péči (§ 2 odst. 12 ZVÚV). Do dětského domova by neměly být přijímány děti s psychiatrickými onemocněními (schizofrenie, bipolární porucha, těžké depresivní a úzkostné stavy vyžadující psychiatrickou léčbu) a děti pod vlivem návykových látek (§ 38 odst. 1 ZVÚV). Základní právní úprava tedy umožňuje dětským domovům vykonávat poměrně široký okruh činností. Problém ovšem představuje systém financování školských zařízení prostřednictvím tzv. normativů, který na tyto činnosti související s prací s rodinami nevyčleňuje zvláštní prostředky (resp. jsou již v normativu obsaženy, vzhledem k tomu, že jednotkou normativu je lůžko, nejsou zařízení motivována další služby poskytovat). Podmínkou pro zapojení školského zařízení do procesu transformace je proto rozšíření okruhu oprávnění, a to registrací sociální služby, získáním pověření k výkonu sociálně-právní ochrany (zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc), případně registrací poskytovatelem

50

zdravotní služby, v závislosti na způsobu transformace zařízení (viz následující kapitoly Koncepčních tezí). DĚTSKÉ DOMOVY PRO DĚTI DO 3 LET VĚKU Činnost dětských domovů pro děti do 3 let věku je upravena dvěma ustanoveními ZZS (§ 43 a 44), podle nichž jsou těmito domovy poskytovány zdravotní služby a zaopatření dětem zpravidla do 3 let věku, které nemohou vyrůstat v rodinném prostředí, zejména dětem týraným, zanedbávaným, zneužívaným a ohroženým ve vývoji nevhodným sociálním prostředím nebo dětem zdravotně postiženým. Zaopatřením se rozumí stravování, ubytování, ošacení a výchovná činnost. Dětské domovy pro děti do 3 let věku mohou poskytovat též ubytování ženám v průběhu těhotenství, je-li z důvodů nepříznivé životní situace ohroženo jejich zdraví. Provoz dětských domovů pro děti do 3 let věku včetně poskytované zdravotní péče hradí zřizovatel. V rámci procesu transformace ztrácí tento typ oprávnění k činnosti fakticky smysl, neboť neznamená významnější přínos ani pro klienta (velmi vágní definice okruhu činností) ani pro zřizovatele (ekonomicky nevýhodný model). Transformovanou službu je možno koncipovat jako zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, případně v kombinaci s poskytovatelem sociálních služeb nebo poskytovatelem jiného druhu zdravotních služeb. ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI VYŽADUJÍCÍ OKAMŽITOU POMOC Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc mají dle platné právní úpravy povinnost zajišťovat poměrně široké spektrum služeb, od zaopatření dítěte, přes výchovnou péči, poskytnutí zdravotních služeb, poskytování poradenství dítěti i rodičům, poskytování odborné péče dítěti i rodičům prostřednictvím sociálního pracovníka a psychologa až po sociální práci s rodiči (§ 42a odst. 1 ZSPOD, podle něhož má zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinnost „spolupracovat s rodinou dítěte a poskytnout této rodině pomoc při vyřizování a zajišťování záležitostí týkajících se dítěte, zajistit jim terapii, nácvik rodičovských a dalších dovedností, které rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nezbytně potřebuje pro péči a výchovu dítěte, a to v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte zpracovaným orgánem sociálně-právní ochrany“. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc představují typ služby s vyšším potenciálem pro proces transformace, i zde je však na místě uvažovat o kombinaci s dalšími typy oprávnění k činnosti (registrace sociální služby). Nově poskytované služby je však nutno promítnout i do standardů zařízení. MOŽNOSTI TRANFORMACE

V případě zařízení zřizovaných Zlínských krajem připadá v úvahu několik možností transformace. Všechny přitom počítají s redukcí lůžkové kapacity a posilování činností organizace zajišťovaných na terénní a ambulantní bázi. Největší deficit odborných služeb je

51

v současné době vnímán v oblasti terénních služeb na podporu rodiny a rodičovských kompetencí, pomoci při vedení domácnosti, finanční gramotnosti, řešení vztahů v rodinách atd. Tomuto druhu služby odpovídá Typ I. služby dle Metodiky zpracování plánu transformace. Druhým typem nedostatečně zajištěných služeb jsou vysoce odborné činnosti v oblasti psychologické pomoci, rodinné terapie nebo psychiatrické péče. Samostatným úkolem je vytvoření specializovaných služeb pro poměrně úzké skupin osob s potřebou specializované péče (typicky děti s poruchou autistického spektra). Tyto specializované služby by měly působit na bázi propojení terénní, ambulantní a pobytové služby. Uvedené služby je možno zajišťovat v rámci odborných specializovaných center (Typ II. služby dle Metodiky zpracování plánu transformace) nebo v nízkokapacitních pobytových službách (Typ III. služby dle Metodiky zpracování plánu transformace). ORIENTAČNÍ STANOVENÍ CÍLOVÉ SKUPINY TRANSFORMOVANÝCH SLUŽEB Na základě vyhodnocení aktuálních potřeb ohrožených dětí a rodin ve Zlínském kraji a jejich komparaci s potenciálem zařízení se jako možné cílové skupiny transformovaných služeb jeví: a) Rodiče se sníženými rodičovskými kompetencemi (terénní a ambulantní forma služby) b) Děti s vážnými výchovnými problémy (terénní, ambulantní a pobytová forma služby) c) Děti s kombinovaným znevýhodněním a potřebou vysoké míry podpory (terénní, ambulantní a pobytová forma služby) d) Děti a rodiče s potřebou psychologické a terapeutické pomoci, případně psychiatrické péče (terénní, ambulantní a pobytová forma služby) e) Děti a rodiče se závislostmi na návykových látkách (terénní, ambulantní a pobytová forma služby) f) Osoby ohrožené bytovou nouzí (pobytová forma služby) Z existujících typů oprávnění k činnosti lze pro činnosti transformovaných služeb využít: a) Registraci poskytovatelem sociální služby, zejména těchto druhů služeb: sociálněaktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65 zákona o sociálních službách, dále jen ZSS), azylové domy (§ 57 ZSS), kontaktní centra (§ 59 ZSS), služby následné péče (§64 ZSS), terénní programy (§ 69 ZSS). b) Pověření k výkonu sociálně-právní ochrany, zejména pro služby zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, případně pro služby na podporu výkonu náhradní rodinné péče. c) Rozšíření činnosti v rámci školských zařízení o střediska výchovné péče, která poskytují pomoc nejen formou pobytovou (internátní), ale i celodenní, ambulantní nebo terénní. d) Registraci poskytovatelem zdravotní služby, zejména formou domácí péče (§ 10 ZSS), fungující jako prevence pro umístění dětí se zdravotním postižením do ústavní péče,

52

nebo dalších odborností (adiktologie, psychiatrie). Smysluplné rozšíření těchto forem činnosti je však podmíněno uzavřením smluvního vztahu se zdravotními pojišťovnami. Potřebné kapacity těchto typů služeb je však možno vytvořit i v rámci jiných organizací Zlínského kraje než v pobytových zařízeních pro děti zařazených do procesu transformace.

53

URČENÍ ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ S POTENCIÁLEM ROZVOJE (TRANSFORMACE SLUŽEB) Analýza potenciálu zařízení, která vycházela z Metodiky zpracování plánů transformace, vytipovala několik školských zařízení vhodných pro pilotní ověření procesu transformace. Školské dětské domovy zřizované Zlínský krajem jsou z hlediska charakteru činnosti, personálního složení atd., velmi podobné. Vzhledem k tomu, že záměrem Zlínského kraje je pilotní ověření procesu transformace pouze v jednom školském zařízení, je nutno rozhodnout, jaký směr transformace bude zvolen. Varianta 1 – Transformace zařízení na poskytovatele specializovaných odborných služeb Ze školských zařízení vybočuje významně pouze Dětský domov, Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Zlín, který byl identifikován jako zařízení s vysokým potenciálem pro vznik odborného specializovaného centra dle Metodiky zpracování plánů transformace. U tohoto zařízení by šlo například o rozšíření služeb o nedostatkovou odbornou psychologickou, terapeutickou a případně i psychiatrickou péči včetně terénní a ambulantní formy těchto druhů pomoci (již dnes více než 30 % dětí umístěných v zařízení trpí psychiatrickým onemocněním). Určitou nevýhodou realizace procesu transformace v tomto zařízení je horší přenositelnost výstupů pilotního ověření do jiných školských zařízení zřizovaných Zlínským krajem. U tohoto zařízení rovněž nelze předpokládat výrazné snížení pobytové kapacity. U ostatních školských zařízení připadá v této variantě v úvahu transformace na poskytovatele nízkokapacitních pobytových služeb (do 10 lůžek) pro děti, které vyžadují speciální péči (děti s kombinovanými potřebami, případně děti s vážnými výchovnými problémy nebo závislostmi na návykových látkách). Realizace tohoto směru transformace by znamenala významné omezení kapacity a nutné investice do lidských zdrojů (zajištění odbornosti, rozvoj kompetencí nutných pro práci s cílovou skupinou), případně i do budov. Tato varianta je realizovatelnější v zařízeních, která již dnes mají relativně nižší kapacitu (DD Vizovice, DD Zlín-Lazy). Varianta 2 – Transformace zařízení na poskytovatele terénních a ambulantních služeb s pobytovou složkou Tento směr transformace je vhodný pro zařízení, která spadají do skupiny „typických“ dětských domovů. Dětský domov Liptál je zařízením s největší pobytovou kapacitou, je tedy na místě uvažovat s jejím omezením. Současně se snižováním pobytové kapacity by docházelo k částečnému přesměrování odborných aktivit do jiné formy (s územním dosahem pro oblast Vsetínska). Zařízení disponuje poměrně mladým odborným týmem. Výhodou je kombinace se školou. V zařízení je relativně vysoký podíl dětí z jiných krajů (zejména Olomouckého a Moravskoslezského). U tohoto zařízení lze počítat s výraznějším omezením pobytové kapacity.

54

Vysoký podíl dětí s trvalým pobytem mimo Zlínský kraj je také v Dětském domově Uherský Ostroh. V blízkosti tohoto domova je další zařízení zřizované Zlínským krajem Dětský domov Uherské Hradiště. Obě zařízení se nalézají v území se zvýšenou náročností sociálně-právní ochrany. Výhodou Dětského domova Uherské Hradiště je značný podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců a relativně nižší věkový průměr zaměstnanců. Existuje tedy potenciál, aby zařízení v Uherském Hradišti přesměrovalo své odborné aktivity do jiné formy, případně došlo ke koordinovanému využívání pobytových kapacit obou zmíněných zařízení, což umožňuje významnější redukci celkové pobytové kapacity. Potenciál transformace na poskytovatele terénních a ambulantních služeb pro rodiny s dětmi v daném území za současného snížení pobytové kapacity však mají i další zařízení, například Dětský domov Valašské Klobouky, Dětský domov Vizovice (ta jsou relativně často využívána dětmi žijícími mimo tento region, ve Vizovicích jsou navíc dvě zařízení) nebo Dětský domov Valašské Meziříčí (v tomto městě však bude do procesu transformace zapojen dětský domov pro děti do 3 let věku) atd. Varianta 3 – Transformace zařízení na poskytovatele pobytových služeb pro celé rodiny Jde o významný zásah do charakteru stávající činnosti zařízení, neboť fakticky vylučuje souběžné zachování pobytové kapacity určené výhradně pro děti. Teoreticky je realizovatelný ve všech školských zařízeních zřizovaných Zlínským krajem s výjimkou zařízení, jejichž součástí je zároveň škola. Doporučení zpracovatele Koncepčních tezí ve vztahu k určení školského zařízení s potenciálem rozvoje (Transformace služeb): Na základě výše uvedených skutečností a vyhodnocení kritérií specifikovaných v následující částí Koncepčních tezí doporučuje zpracovatel určit jako zařízení s největším potenciálem rozvoje (transformace služeb) Dětský domov Uherské Hradiště. Plán transformace tohoto zařízení je doporučeno zpracovávat se zřetelem na využití potenciálu Dětského domova Uherský Ostroh. Podmínkou pro úspěšný proces transformace je dostatečná motivace managementu a personálu zařízení. Jako další krok je proto doporučeno projednat se zařízením záměr transformace. V případě, že by na základě tohoto projednání nebo z jiných důvodů vyvstaly jakékoliv překážky, připadají v úvahu pro další rozvoj formou transformace služeb: - Dětský domov Liptál - Dětský domov, Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Zlín.

55

METODIKA KRITÉRIÍ PR O VYHODNOCENÍ POTENCIÁLU POBYTOVÉHO ZAŘÍZENÍ PRO TRANSFORMACI

Prvořadým kritériem pro vyhodnocení potenciálu pobytového zařízení pro transformaci jsou potřeby cílové skupiny (resp. jaké typy služeb pro ohrožené děti a rodiny v současné síti služeb chybí). Jak bylo uvedeno výše, v případě školských zařízení připadají v úvahu tyto druhy služeb: a) Poskytování terénních a ambulantních služeb ohroženým rodinám (při současné zachování určité pobytové kapacity). b) Transformace zařízení na poskytovatele specializovaných služeb rozšířením odbornosti a posílením kapacit fungujících na terénní a ambulantní bázi. c) Transformace na nízkokapacitní zařízení pro děti s potřebou vysoké míry podpory (děti s kombinovaným postižením, děti se závažnými výchovnými problémy). d) Transformace organizace na poskytovatele poskytujícího služby jiné cílové skupině (například pobytové zařízení pro celé rodiny). Současná právní úprava činnosti a financování školských zařízení pro výkon ústavní výchovy neposkytuje příspěvkových organizacím prostor pro širší poskytování služeb. Při stanovení potenciálu zařízení tak zpracovatel vycházel z předpokladu, že proces transformace bude vyžadovat rozšíření činnosti organizace do dalších oblastí (registrace sociální služby, pověření k výkonu sociálně-právní ochrany atd.). Klíčovými faktory tak jsou: 1. 2.

3.

4. 5. 6.

Potřeby cílové skupiny (identifikace služeb, které jsou v současné síti služeb pro práci s ohroženými dětmi a rodinami označovány jako nedostatečné). Charakter dosavadní činnosti zařízení (potenciál zařízení pro transformaci do jednoho z výše uvedených typů transformovaných služeb, tak aby tento proces maximálně efektivní). Lidské zdroje v zařízení (úroveň vzdělání, délka praxe, komparace dosaženého vzdělávání a praxe s podmínkami odborné způsobilosti pro působení v jiném druhu služeb) Hmotné zdroje zařízení (charakter budovy, její využitelnost pro poskytování jiných druhů služeb, technické zázemí organizace). Dopravní dostupnost zařízení (dostupnost služby z hlediska poskytování terénních a ambulantních služeb) Obsazenost služby (počet dětí opouštějících v nejbližší době zařízení z důvodu zletilosti, míra využívání zařízení dětmi z regionu, podíl dětí z jiných krajů ČR atd.).

56