TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI

1

Petra Lišková - VSRR - Teze k diplomové práci

Česká zemědělská univerzita v Praze

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Postavení absolventů s maturitou na trhu práce a problematika jejich zaměstnatelnosti v okrese Děčín

2004

Petra Lišková


2

Teze k diplomové práci Nezaměstnanost je vážným symptomem narušení rovnováhy v ekonomice a v současné době patří v České republice mezi často diskutovaná témata. Nezaměstnanost, bez ohledu na úroveň vzdělání, postihuje převážnou část území České republiky a v posledních letech dosahuje vysokých hodnot. Nezaměstnanost se týká různých skupin obyvatelstva. Jednou ze specifických skupin, které jsou nezaměstnaností v České republice nejvíce postiženy, jsou například vedle žen na mateřské a lidí starších 50 let i absolventi škol. Ti jsou jako uchazeči o zaměstnání handicapováni zejména tím, že mají jen malou nebo žádnou pracovní zkušenost a požadovanou praxi, chybí jim potřebné informace a kontakty pro dobrou orientaci na trhu práce a v neposlední řadě i nezbytné znalosti, jak se na trhu práce správně o zaměstnání ucházet. O uplatnění absolventů škol na trhu práce lze říci, že souvisí se stavem ekonomiky a řešení nezaměstnanosti absolventů úzce souvisí s tím, jak se vyvíjí celková zaměstnanost. Velký vliv na jejich situaci mají i regionální faktory na trhu práce a v neposlední řadě také regionální aktéři na trhu práce. Mezi nejdůležitější aktéry na trhu práce přitom patří školy, zaměstnavatelé a úřady práce. Diplomová práce je věnována situaci absolventů na trhu práce, konkrétně situaci absolventů na trhu práce v okrese Děčín v průběhu let 1998 - 2003. Podrobně je sledována zejména situace absolventů s maturitou - absolventů středních odborných učilišť (SOU), středních odborných škol (SOŠ) a gymnázií. Problematika absolventů škol na trhu práce je rozsáhlá a v rámci diplomové práce není možné ji celkově obsáhnout. Snahou této diplomové práce je však prošetřit ji alespoň z více úhlů pohledu. Cílem diplomové práce je tak popsat situaci absolventů na trhu práce, charakterizovat jejich nezaměstnanost celkově i z pohledu vybraných kategorií vzdělání, popsat průběh nezaměstnanosti a její důsledky. Cílem diplomové práce je z tohoto důvodu také zmapovat, jak funguje spolupráce subjektů, které situaci absolventů mohou svým působením ovlivnit. Teoretická část diplomové práce pojednává o nezaměstnanosti, politice zaměstnanosti a řešení nezaměstnanosti v ČR. Dále se tato část diplomové práce zabývá rozborem situace absolventů na trhu práce a spoluprací zainteresovaných subjektů na trhu práce v rámci celé ČR. V empirické části je charakterizován okres Děčín, analyzována konkrétní situace na trhu práce v okrese Děčín, zejména potom situace absolventů. Situace absolventů je nejprve sledována celkově, dále však již pro vybrané skupiny absolventů s maturitou. Situace absolventů je analyzována pomocí absolutních počtů nezaměstnaných absolventů, měr nezaměstnanosti a specifických měr nezaměstnanosti (celková a nová neúspěšnost) seskupovaných do časových řad. Současně je provedena komparace s vybranými územními jednotkami - Ústeckým krajem a ČR. Empirická část dále obsahuje šetření provedené na Úřadě práce v Děčíně. Obsahem tohoto šetření je analýza politiky zaměstnanosti a dále rozbor názorů zaměstnanců úřadu práce na situaci absolventů na místním trhu práce a současně jejich názorů na spolupráci zainteresovaných subjektů na trhu práce. Šetření názorů zaměstnanců úřadu práce je provedeno na základě rozhovorů s 5 zaměstnanci Úřadu práce v Děčíně.


3

Okres Děčín se nachází v nejsevernější části České republiky a je jedním z okresů Ústeckého kraje. Svým charakterem se řadí mezi průmyslové okresy. Poměrně vysoká nezaměstnanost zařazuje okres Děčín mezi problémové a strukturálně postižené okresy České republiky. Míra nezaměstnanosti se v okrese Děčín dlouhodobě udržuje na vyšší úrovni, než je průměrná míra nezaměstnanosti České republiky. První část analýzy, která byla v souvislosti s absolventy v okrese Děčín provedena, tvoří rozbor statistických dat a komparace s Ústeckým krajem a ČR. V rámci této analýzy bylo zjištěno: Pokud porovnáme celkovou nezaměstnanost absolventů na trhu práce v okrese Děčín s ČR a Ústeckým krajem, zjistíme, že má v určitém směru podobný vývoj ve všech těchto jednotkách. Ve sledovaném období 1998 - 2003 jsou zářijové hodnoty ve všech územních jednotkách vždy vyšší, protože dojde ke kumulaci nezaměstnaných absolventů. Dubnové hodnoty představují určitý rovnovážný stav, kdy došlo k absorpci absolventů trhem práce. Nutno poznamenat, že na počty absolventů a míry jejich nezaměstnanosti měl ve sledovaném období vliv výpadek maturitních ročníků z let 1999/2000. To se poté odlišně odrazilo na jednotlivých územních úrovních, nejvýrazněji na celkové nezaměstnanosti absolventů v okrese Děčín. Z hlediska volných pracovních míst je situace absolventů nepříznivá. Hodnoty tohoto ukazatele za okres Děčín se ve sledovaném období v porovnání s mírou nezaměstnanosti častěji pohybují nad úrovní ČR a i Ústeckého kraje. Teprve v roce 2002 došlo k příznivému obratu a počet absolventů na jedno pracovní místo klesá pod úroveň ČR i Ústeckého kraje. I zde měl však na vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo vliv výpadek maturitních ročníků z let 1999/2000. Při rozlišení úrovně dosaženého vzdělání absolventů můžeme sledovat rozdíly v nezaměstnanosti skupin absolventů SOŠ, SOU a gymnázií v okrese Děčín. Tyto rozdíly lze interpretovat z pohledu specifických měr nezaměstnanosti - z pohledu celkové neúspěšnosti a nové neúspěšnosti. Porovnáme-li v rámci dostupných dat hodnoty obou těchto měr nezaměstnanosti mezi jednotlivými skupinami absolventů v okrese Děčín a provedeme-li současně komparaci s ČR a Ústeckým krajem, můžeme dojít k několika zásadním závěrům. Okres Děčín hodnotami celkové a nové neúspěšnosti v rámci dostupných dat překračuje hodnoty ČR téměř v celém sledovaném období a současně se pohybuje blízko hodnotám Ústeckého kraje. Situace absolventů v okrese Děčín je tedy v tomto ohledu skutečně méně optimistická než v celorepublikovém měřítku a potvrzuje tak i nepříznivou situaci celého Ústeckého kraje. V okrese Děčín platí stejně jako na úrovni Ústeckého kraje a ČR pravidlo, že čím vyšší je stupeň dosaženého vzdělání absolventů, tím nižší je míra jejich nezaměstnanosti. Porovnáváme-li hodnoty celkové neúspěšnosti absolventů SOŠ, SOU a gymnázií ve všech vybraných jednotkách v rámci dostupných dat, nejvyšší hodnoty ve sledovaném období zaznamenáme u absolventů SOU - tedy u absolventů s nejnižším dosaženým vzděláním. Tato skupina absolventů přesahuje hodnoty absolventů SOŠ 2 - 3-krát, ve vztahu k absolventům gymnázií jsou hodnoty až 4-krát vyšší. Nová neúspěšnost se mění dynamičtěji než celková neúspěšnost a ve velké míře tuto míru také přesahuje. U všech skupin vybraných absolventů lze pozorovat 1,5 - 2-násobné rozdíly mezi neúspěšností celkovou a novou. Pokud porovnáme míry nové neúspěšnosti mezi jednotlivými


4

skupinami absolventů, rozdíly jsou i zde znatelné. Míra neúspěšnosti absolventů SOU přesahuje míru neúspěšnosti absolventů SOŠ 1,5 - 2-krát, v případě absolventů gymnázií se jedná o 2 5-násobný rozdíl. Absolventi gymnázií tedy tvoří ve všech sledovaných jednotkách skupinu s nejnižšími mírami nezaměstnanosti. Jejich příznivá situace vyplývá zejména z faktu, že většina absolventů gymnázií pokračuje ve studiu na vysokých případně vyšších odborných školách a na trh práce tak (zatím) nevstupuje. Dobré postavení na trhu práce ve sledovaných jednotkách mají i absolventi SOŠ. Ačkoli je tato skupina absolventů z hlediska absolutního počtu nezaměstnaných v celém sledovaném období nejpočetnější, míra celkové neúspěšnosti této skupiny absolventů dosahuje nižších hodnot než skupina absolventů SOU. To svědčí o tom, že absolventi SOŠ vzhledem ke své relativně vysoké nezaměstnanosti nacházejí na trhu práce uplatnění lépe a častěji než je tomu u skupiny absolventů SOU. Absolventi SOU se tímto stávají skupinou, která je na trhu práce nejvíce postižená nezaměstnaností. Tato skupina absolventů dosahuje nejvyšších měr nezaměstnanosti. Jejich přechod ze střední školy na trh práce tedy viditelně probíhá nepříznivě, což potvrzují vysoké míry celkové i nové neúspěšnosti. V diplomové práci bylo dále provedeno hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti realizované Úřadem práce v Děčíně. Bylo zjištěno: Nejefektivnějšími programy aktivní politiky zaměstnanosti jsou programy absolventských praxí. Na ně jsou vydávány největší finanční prostředky a zúčastní se jich velký počet absolventů. Účinnými nástroji aktivní politiky zaměstnanosti jsou i rekvalifikace a stáže v rámci programů Šance, Maturant a Absolvent. Díky těmto programům se nezaměstnaní absolventi stávají kvalifikovanějšími a odborněji připravenými uchazeči o zaměstnání a mají tak vyšší šanci najít pracovní uplatnění. Pomoci absolventům snadněji se orientovat na trhu práce může Informační a poradenské středisko. Je však zaměřeno především na poradenství v oblasti studia na středních a vysokých školách. Nejméně efektivní jsou z hlediska práce s absolventy Job kluby. Absolventi v nich zpravidla nedodržují docházku a nemají zájem o prováděné aktivity. Poslední oblastí zkoumání bylo v této diplomové práci šetření názorů zaměstnanců Úřadu práce v Děčíně. V rámci tohoto šetření byla k situaci absolventů na trhu práce zjištěna následující fakta: Absolventi v okrese Děčín jsou dle pracovníků úřadu práce rizikovou skupinou. Handicapováni jsou zejména z hlediska nedostatku praxe a zkušeností s žádostmi o zaměstnání. Jejich situaci ovlivňuje i celková nepříznivá situace na trhu práce v okrese a snižuje tak možnost jejich uplatnění. Úspěšnost absolventů na trhu práce je ovlivněna i jejich přístupem ke vzdělání a práci. Mladí lidé v současné době studují především humanitní a ekonomické obory. To však není příliš v souladu s poptávkou na trhu práce - v okrese je dlouhodobý nedostatek technicky zaměřených pracovníků. Mnozí absolventi ztrácí vůli a chuť pracovat. Rodičovské zázemí a systém sociálních dávek je nemotivuje ke hledání zaměstnání. Jejich uplatnitelnost na trhu práce se tímto zmenšuje. Uplatnitelnost absolventů snižují další bariéry - při styku se zaměstnavateli nejsou schopni prezentovat jasné představy o možnosti uplatnění na trhu práce, a pokud absolventi nějaké představy mají, jsou to ve velké míře zidealizované představy o určitém zaměstnání. Při


5

komunikaci se zaměstnavateli si také kladou velké finanční nároky a jsou málo ochotni se vypracovávat z určité základní pozice. Z vybraných skupin absolventů jsou přitom dle zaměstnanců úřadu práce nejúspěšnější a nejlépe přizpůsobitelní absolventi gymnázií, dobře se uplatňují i absolventi středních odborných škol (zejména obchodních akademií, stavebních a dopravních škol). Špatně se naopak umisťují absolventi středních odborných učilišť (zejména automechanici, zahradníci apod.). Tato skutečnost je dle zaměstnanců úřadu práce způsobena větší flexibilitou a adaptibilitou absolventů gymnázií a SOŠ oproti absolventům SOU. I přes nepříznivou situaci však může absolvent svou pozici na trhu práce významně ovlivnit sám. Pokud bude schopen využít svůj potenciál, cílevědomě usilovat o nalezení zaměstnání a přistupovat k možnosti svého budoucího uplatnění zodpovědně, má jistě větší šanci překonat všechny bariéry na trhu práce a přispět tak k úspěšnému řešení své problematické pozice. V rámci šetření ke spolupráci subjektů na trhu práce byla zjištěna následující fakta: Jistá spolupráce subjektů na trhu práce (zejména mezi úřadem práce, školami a zaměstnavateli) v okrese Děčín dle zaměstnanců úřadu práce existuje, je však stále neprovázaná a nefunguje příliš efektivně. Subjekty na trhu práce nejsou často ochotni spolupracovat, chybí vzájemná komunikace. Na spolupráci má však nepříznivý vliv také nejistota budoucího vývoje a celkově nepříznivá situace na trhu práce. Dle zaměstnanců úřadu práce má na vzájemnou spolupráci všech subjektů vliv mnoho faktorů. Školy jako subjekt poskytující absolventům vzdělání pro budoucí uplatnění nejsou schopny formulovat politiku budoucího vývoje. Vzdělávací nabídka škol se tak v důsledku absence provázané a dlouhodobé komunikace se zaměstnavateli a úřadem práce dostatečně nepřizpůsobuje potřebám na trhu práce. Zaměstnavatelé hrají dle zaměstnanců úřadu práce rozhodující úlohu při uplatňování absolventů na trhu práce. Velké podniky v okrese, které by mohly přijímat absolventy, jsou však většinou v rukou zahraničních vlastníků a mají omezenou možnost přispět ke spolupráci s ostatními subjekty a k řešení místních problémů. Vize budoucnosti ve vztahu k přijímání absolventů se proto stává nejasnou. Nedostatečně funguje i komunikace zaměstnavatelů s úřadem práce. Úřad práce je prakticky jediným subjektem, který se snaží vzájemnou spolupráci uvedených subjektů na trhu práce rozvíjet. Provádí mnoho aktivit, např. podílí se na pořádání výstav středních škol, je spoluzakladatelem Informačního střediska pro podnikatele a investory apod. Situaci na trhu práce však není schopen řešit bez pomoci a snahy ostatních subjektů. Z výsledků šetření vyplývá, že spolupráce uvedených subjektů skutečně příliš efektivně neprobíhá a je nutné ji neustále zlepšovat. Zdá se, že si subjekty na trhu práce nutnost spolupráce uvědomují, nevyvíjejí však v tomto ohledu dostatečnou aktivitu nebo situaci dokonce ignorují. Jen jasné představy o cílech v budoucnosti, vzájemné poskytování informací a snaha společně řešit problémy na trhu práce by současnou situaci mohly pozitivně ovlivnit.


6

Použitá literatura: Literatura: Jírová, H. Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Nakladatelství SLON, 1999. Zákony: Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. Články: Bolla - Mládková, J. Nezaměstnanost je načasovaný dynamit. Psychologie dnes, 2001, r.7, č. 10. Janoušek, A. Středoškolák ohroženým druhem na trhu práce. Děčínský deník, 2003, r. 11, č. 211. Prameny: Analýza trhu práce v Ústeckém kraji v letech 1998 - 2002. Agentura regionálního rozvoje Euroregionu Labe o.p.s. v Ústí nad Labem, 2003. Co potřebují absolventi škol pro uplatnění na trhu práce. Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha: Tauris, 2000. Nezaměstnanost absolventů škol. Ústav pro informace ve vzdělávání, 2000. Sociálně - ekonomická analýza okresu Děčín. Podklady pro vypracování Programu rozvoje Ústeckého kraje, Městský úřad v Děčíně, 2000. Uplatnění absolventů škol na trhu práce. Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha: Tauris, 2000. Internet: http://www.mpsv.cz http://www.uiv.cz http://www.czso.cz

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI

Recommend Documents