Teze k disertační práci

Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra kulturologie Studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury Studijní obor Kulturologie

Teze k disertační práci PhDr. Kateřina Štěpánová, MA Exotický artefakt. Studie pozice předmětu ze Čtvrtého světa v české kultuře. An Exotic Artefact. Study of the position of an object from Fourth World in the Czech culture.

Rok odevzdání práce 2013. Vedoucí práce doc. PhDr. Martin Soukup, PhD.

V Praze dne 1. 5. 2013

Úvodem Prezentace exotických etnografik je nejen hodnotným etnologicko-antropologickým nástrojem k poznání konkrétní vzdálené kultury, ale i reprezentací společenského smýšlení a přístupu k odlišnosti, a tím potažmo k etnickým menšinám i k dalekým cizím společnostem. V rámci České republiky se setkáváme s unikátním potenciálem pestrých a hodnotných sbírek, které však většinou naneštěstí nemají vhodný prostor pro exponování, nejsou podpořeny aktuální znalostí současných tendencí prezentace tohoto typu materiálu, nebo je kontext jejich představení neaktuální, nezajímavý či nedostatečně zviditelňovaný. Není tomu tak ve všech případech, ale bohužel ve většině. Problémem je převážně nedostatek financí a tím i prostoru, motivovaných odborníků a dostatečné materiální podpory prezentace a uchování takovýchto kulturních pokladů. Na základě zahraničních příkladů dobré praxe lze říci, že snaha o bližší porozumění kulturnímu dědictví odlišných etnických skupin a prosazování neaxiologického přístupu k jejich tvorbě pomáhá v interkulturním dialogu a podporuje společenskou reflexi a respekt k odlišnému způsobu života. V dnešní multikulturní společnosti je proto role exotických etnografických sbírek a jejich expozic velice důležitá.

TEZE k disertační práci

Předmět a cíl práce Předmětem této práce je ‚exotický artefakt‘, tedy neaxiologicky rozuměný etnografický předmět, jež byl vytvořen v cizí mimo-západní společnosti, s nímž následně přišla česká kultura do kontaktu a mohla jej tak za exotický označit. V české společnosti se pro předměty tohoto typu užívala zejména označení jako umění přírodních národů, primitivní umění, kuriozity, mimoevropská etnografika, mirabilia, exotické umění a podobně. Jako ‚exotické‘ nazývám tedy sbírkové předměty, které byly vyrobeny zdrojovými komunitami z jiných kontinentů. V dnešním měřítku globalizované společnosti za ně můžeme označit ne-západní tvorbu, vzešlou z cizí společnosti tradiční, nebo později z jedné ze ‚společností Čtvrtého světa‘. Toto označení pro recentní kulturní produkci etnických minorit státních společností, jež nemají výrazný vliv na fungování a uspořádání státu, v němž žijí, používá Nelson H. H. Graburn ve své knize Ethnic and Tourist Art (1976), ze které ve své práci vycházím. Exotická etnická materiální tvorba je v této práci rozdělena do dvou základních kategorií - na tradiční a moderní artefakty. Přičemž za tradiční tvorbu je považována veškerá produkce trvající do doby setkání konkrétní exotické společnosti se Západní kulturou. Za moderní pak výroba, jež v daných komunitách následovala (více či méně ovlivněná západními prvky). Další klíčové předměty této práce vycházejí z následujících okruhů: antropologie umění (teoretická východiska), etno-komunikace (kooperace, sdílení etnografických informací, respekt, zájem a tolerance), nová muzeologie (muzejní prezentace, expozice, výstavy a jejich prezentační styly) a percepce exotických artefaktů (zdrojovou i hostitelskou komunitou, laickou i odbornou veřejností, muzejními pracovníky i institucemi jako takovými). Souhrnným cílem této disertační práce je poukázat na důležitost etnografických muzeí vystavujících exotické artefakty v současném společenském dění a usilovat o naplňování obecných primárních cílů takovýchto institucí v českém prostředí. Teoretická část textu se snaží upozornit na aktuální a klíčová témata oblasti mimoevropských etnografických předmětů a inspirovat české kurátory k hlubšímu zamyšlení a revitalizování přístupu k tomuto typu objektů tak, aby návštěvníci expozic a výstav mohli využít jejich kompletní potenciál. Snaží se prezentovat hlavní problémy tématu, poukazuje na dlouhou vývojovou cestu Západu k těmto artefaktům, na jejich křehké postavení a následně i na perspektivy, jež do budoucna nabízejí. Empirická část následně analyzuje skutečnou situaci vztahu českých kurátorů a sbírek exotických artefaktů a dále pak využívá teoretické principy k vytvoření atraktivního nástroje, aktivizujícího návštěvníka v konkrétní expozici významné české instituce. Cílem této části je poukázat na dostupné možnosti ve zlepšování rozsahu muzejní nabídky a podpořit veřejnost v návštěvě etnografických expozic, prezentujících stále naléhavější mezikulturní dialog.

2


Struktura práce Disertační práce sestává z teoretické a empirické části. Kapitoly v teoretické části se zabývají recentní pozicí exotického artefaktu v západní společnosti. Patří sem konkrétně otázka správného pojmenování skupiny exotických artefaktů a možnosti její klasifikace (geografické, etnické či funkcionální členění, nebo stratifikace na tradiční a moderní produkci), doplněné o příklady institucionálního využití zmíněných systémů. Dále pak teoretická část projednává samotný potenciál mimoevropských etnografik: jejich povahu a charakteristiku ve zdrojové i v hostitelské komunitě; tzv. ‚social agency‘ (termín Alfreda Gella, 1998); nahlíží na ně jako na nástroje prezentace kulturní identity a diverzity; a v neposlední řadě demonstruje příklady dobré praxe ze zahraniční. Stylům prezentace exotických muzeálií je věnována podrobná kapitola Analýza současných přístupů k prezentaci exotických artefaktů, představující tři hlavní způsoby vystavování takovýchto předmětů: uměleckoestetický, antropologicko-historický a narativní. Následující část pojednává o efektivitě muzejní prezentace a jejích klíčových bodech, které jsou vysoce proměnlivým faktorem v těsné závislosti na společenském a technologickém vývoji. Jedná se zejména o témata jako interaktivita, moderní technologie ve výstavě, prezentace instituce a její nabídka pro veřejnost, digitalizace sbírek, ekologický aspekt etnografických muzeí a role popisku/štítku předmětu. V neposlední řadě nabízí teoretická část konkrétní aktuální témata, diskutovaná odborníky ze světových etnografických institucí, která představují současné problémy v oblasti, jako jsou správná interpretace a porozumění předmětům, repatriace muzejních objektů, pojetí modernity v kontextu etnografik, falza, plagiátorství a otázka autorských práv, zabránění trivializace kulturního významu, přístupy ke konzervaci předmětů a rozvoj moderní muzeologie a muzejní kritiky. Na problematiku je nahlíženo z role antropoložky/kurátorky, ve snaze postihnout klíčová témata, důležitá pro sběratelskou, muzejní a galerijní práci s těmito objekty, neboli okruhy, které se dnes běžně v oblasti antropologie umění a mimoevropské etnografické muzeologie vyskytují v publikacích a při vědeckých diskuzích. Teoretická část by měla na základě prezentovaných dat přispět k intencionalitě a pružnějšímu usuzování o objektech exotické povahy v našich sbírkách. Empirická část práce se skládá ze dvou autonomních celků. První je aktivním výzkumem pozice a přístupu českých kurátorů ke sbírkám exotických artefaktů. Cílem tohoto oddílu je analyzovat aktuální stanovisko instituce a kurátora mimoevropských etnografik ke sbírkovým předmětům, které má Česká republika k dispozici. Ve spolupráci s Asociací muzeí a galerií ČR, konkrétně s vedoucí etnografické komise Romanou Habartovou, byl kurátorům rozeslán elektronický dotazník, hodnocený anonymně, který se zaměřoval na klíčové oblasti práce těchto odborníků, vycházející ze struktury disertační práce. Prezentace současného stavu, jeho pozitivních i negativních faktorů, spolu s výsledným konstruováním vhodného a dostupného řešení pro kladnou změnu, by mohlo prakticky přispět ke zlepšení celkové situace těchto sbírek a ovlivnit tak v důsledku zájem veřejnosti o kvalitní předměty exotické povahy. Následný segment, orientovaný na muzejní pedagogiku, 3


se věnuje vytvoření pracovního listu jako nástroje pro zvýšení atraktivity a edukativního potenciálu konkrétní expozice exotických etnografik. Pro Náprstkovo muzeum v Praze byl vytvořen aktivační materiál, vhodný jako finančně nenáročný a interaktivně působící doplněk stálé expozice Oceánie. Tento samostatný pracovní list je zacílený na žáky ZŠ (zejména na děti II. stupně) a bude volně ke stažení na internetových stránkách muzea. Oba celky reagují na předchozí teoretickou část práce, snaží se ji prakticky rozšířit, podtrhnout a přispět ke snaze kurátorů modernizovat a aktualizovat prezentaci muzejních sbírek.

Teoretická a metodologická východiska práce Mezi zvolené metody v teoretické části studie patří převážně interpretace a komparace primárních a sekundárních textů, zejména publikací a periodik, muzejních věstníků, zpravodajů a výročních zpráv, internetových magazínů, portálů a diskusí, a dalších informačních zdrojů uvedených v bibliografii. Interpretovanou literaturu jsem zvolila na základě výběru nejcitovanějších autorů, vyplývající ze studia oboru – jména, která se v odborné literatuře nejvíce opakují. Mezi významné mediální zdroje dat patří i webové stránky nejvýznamnějších institucí, které byly analyzovány pro zjištění úrovně jejich komplexnosti, aktuálnosti, interaktivity, propojenosti s děním v instituci a dostupnosti sbírek on-line. Nezbytně k získání dat přispělo i zúčastněné pozorování v terénu, zejména osobní zkušenosti z pobytů ve výzkumných a vzdělávacích institucích souvisejících s tématem práce, jako jsou například návštěvy muzejních expozic, výstav, depozitářů a výzkumných center a účast na projektech. Většina získaných dat byla podrobena praktické i teoretické analýze. Metody práce byly podpořeny stáží ve World School of Art and Museology v Anglii, kde jsem získala zahraniční zkušenosti z oblasti moderních technik muzeologie a socio-muzeologie. Empirická část využila anonymního standardizovaného dotazníkového šetření s kombinací otevřených a uzavřených otázek, rozeslaného patnácti českým kurátorům exotických etnografických sbírek. V druhé části je představen pracovní list zkonstruovaný na základě studia literatury muzejní pedagogiky. Je založen na zážitkové pedagogice, metodě objektového učení, principech prohloubení edukativního efektu díky metodě didaktického napětí a třífázového učení a vychází i z příkladů dobré praxe ze zahraničních institucí (např. z Musée du Quai Branly v Paříži). Metodika byla diskutována s pracovnicemi Náprstkova muzea v Praze, jemuž byl materiál určen.

4


Hypotézy práce 1. Primárním, avšak u nás opomíjeným cílem současné etnografické instituce je napomáhání veřejnosti v uchopení a v budování vztahu k odlišným etnickým skupinám, regulace kulturních stereotypů, podpora kulturní diverzity a snášenlivého postoje k etnickým odlišnostem v současné společnosti. 2. Sekundárními cíli etnografického muzea/galerie jsou profesionální uchování a péče o uložené sbírky, jejich adekvátní prezentace veřejnosti a spolupráce s dalšími institucemi v zájmu sdílení informací. 3. Sekundární cíle jsou však českými institucemi považovány za primární a samotné primární cíle pak nejsou dostatečně naplňovány či zviditelňovány. 4. Exotické artefakty v českých sbírkách jsou většinou nedostatečně, neaktuálně a neatraktivně prezentovány, což snižuje zájem veřejnosti o ně. 5. Znalostí aktuální zahraniční teorie a praxe je možné dosáhnout zlepšení přístupu k primárním i sekundárním cílům etnografických institucí, jeho aktualizování a efektivní rozvoj, přičemž prezentování odborných zahraničních přístupů a témat v této oblasti není v českém překladu, až na výjimky, dostupné. 6. Základními neaxiologickými kategoriemi exotických artefaktů jsou ‚tradiční‘ a ‚moderní‘ předměty, přičemž tradiční artefakty jsou vnímány v západním pojetí spíše ‚etnografické objekty‘ a moderní tvorba více jako ‚umění‘. Od těchto přístupů se odvíjejí i prezentační možnosti takovýchto sbírek. 7. Způsob prezentace exotických artefaktů, jejich srozumitelnost, uchopitelnost, aktuálnost a uvedení do současného kontextu mají zásadní vliv na návštěvníky institucí a jejich postoj k exotickým etnikům i naopak.

Současný stav problematiky V České republice je dnes několik významných institucí, zabývajících se tématem exotických etnografik. Úroveň jejich přístupu ke sbírkám a k práci s materiálem je rozličná, zejména konfrontujeme-li privátní a státní subjekty. Najdeme zde státní instituce, známé zejména jako etnografická muzea, přistupující k tématu vědecky, za příklad poslouží Náprstkovo muzeum v Praze či Pavilon Anthropos v Brně. Dále instituce pojímající prezentaci cestovatelsky, příkladem je Památník Emila Holuba v Holicích, muzeum v Moravské Třebové, nebo sbírka J. Hanzelky a M. Zikmunda, do nedávna vystavená v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Nebo také umělecky, jako Národní galerie, konkrétně Oddělení asijského umění. Také několik málo soukromých sbírek podporuje percepci exotických kulturních areálů českou společností, jako např. Galerie Anderle v Pelléově vile Praze. Nutno konstatovat, že muzea či galerie, vystavující mimoevropskou materiální kulturní produkci, přistupují většinou k vystavování artefaktů velmi prvoplánově. Mám 5


tím na mysli, že jednoduše nabízejí veřejnosti pohled na předměty vyrobené cizí etnickou skupinou, což je pohled vyplývající z praxe minulých století. Bohužel zde často celá myšlenka končí. Předměty jsou doplněny stručnými informacemi o jejich kulturním zázemí, chybí však další myšlenky, spojující téma expozice/výstavy a recentní dobu, prvek atraktivity a originálního zpracování v představování hlubších souvislostí. Jen s nimi mohou artefakty ožít a sdílet se současnou veřejností poselství od vzdálených společností. Domnívám se, že právě takovým dialogem, zajímavým, podnětným a atraktivním lze napomoci české veřejnosti k modernímu a rovnocennému přistupování k cizím etnickým skupinám a jejich ‚vyslancům‘ v naší společnosti. Považuji tedy za současný úkol kurátorů těchto sbírek usilovat o zpřístupnění a modernizaci stanoviska k exotickým artefaktům. Zásadní inspirace může být čerpána ze zahraniční, a to zejména z nám blízké západní Evropy. Nezbytné je nejen sledovat počínání úspěšných příbuzných institucí, ale i komunikace se zahraničními odborníky, účast na mezinárodních seminářích a konferencích a monitorování nejnovějších literárních počinů. Závěrem této části mohu konstatovat, že nejvýraznějším handicapem současné situace sbírek exotických artefaktů na našem území je nedostatek finanční podpory této kulturní oblasti a v důsledku pak absence depozitních i výstavních prostor. Řada dalších negativních faktorů na tuto skutečnost v podstatě jen navazuje. Nejznatelněji se tato situace týká Náprstkova muzea a Národní galerie, jež vystavují jen minimální zlomek státních kolekcí exotických artefaktů.

Předpokládaný přínos práce Obecným záměrem tohoto odborného exkurzu do antropologie umění a etnografické muzeologie je vysledovat možné významy exotických artefaktů a stylů jejich prezentace pro dnešní společnost a představit možnost jejich zavedení do praxe v našem, dnes poněkud komplikovaném, prostředí. Nejedná se tedy o prezentaci historického vývoje situace mimoevropských etnografik v české společnosti, neboť toto téma, s přihlédnutím na sběratelské, vědecké a umělecké vlivy těchto artefaktů na naši kulturu, je nastíněno v mé rigorózní práci (Štěpánová, 2010b). Disertační práce si naopak klade za cíl aktuálně reagovat na absenci odborného textu zabývajícího se muzeologickou prezentací exotických artefaktů a plné využití jejich potenciálu, jako nástroje zvýšení mezikulturní tolerance, porozumění a také sociální inspirace.

Výsledky práce a závěr Na základě analýz dostupných odborných textů o současném stavu české muzeologie, institucionální analýzy, osobních rozhovorů a zčásti i výsledku dotazníkového šetření vyplývá, že za primární cíle jsou českými etnografickými muzei/galeriemi považovány zejména činnosti jako ochrana, uchování a prezentace 6


sbírek. Ty jsou, jak plyne ze zahraniční literatury a odborných osobních sdělení, ovšem klasifikované západními institucemi jako cíle sekundární (hypotéza č. 2). Skutečné primární cíle, tedy intelektuální rozvoj veřejnosti, regulace kulturních stereotypů, podpora kulturní diverzity a snášenlivého postoje k etnickým odlišnostem v současné společnosti (hypotéza č. 1) tak v našem prostředí působí spíše jako ideje vznášející se nad muzejní realitou (hypotéza č. 3). A to i přes současný expandující multikulturní charakter české společnosti, která by měla být institucionálně v těchto idejích podporována. Ukázalo se jako zjevné, že hlavní příčinnou nedostatečné a neaktuální prezentace exotických artefaktů u nás je nedostatek finanční podpory, prostorů k vystavování, pracovních míst odborníků a jejich kvalitní institucionální příprava a motivace. Tyto důvody nepřímo vedou k nevelké návštěvnosti českých etnografických institucí v porovnání s jinými, zejména soukromými projekty. Hypotéza č. 4 je tedy podpořena mimo jiné i aktuální informací o výstavě ‚Tutanchamon – jeho hrob a poklady‘ v Praze na Výstavišti (2013), která je exkluzivním mezinárodním komerčním počinem, za níž je česká veřejnost ochotna zaplatit mnohonásobně více, než při návštěvě výstavy s podobným etnografickým tématem ve státní instituci. Ovšem v některých výjimečných, většinou nově zrekonstruovaných, muzeích/galeriích se situace (stav budovy, přístup k předmětům, typ prezentace, doprovodný program, zahrnutí moderních technologií a podobně) překvapivě pohybuje v mezinárodním standardu. Znalost aktuální zahraniční teorie a praxe v oblasti není na českých etnografických expozicích/výstavách výrazně patrná, jak představila tato práce v relaci s jednotlivými tématy. Ani mezinárodní diskuze v této oblasti není v českém překladu dostupná a bohužel ani vyhledávaná, o čemž svědčí nejen výpůjční listina knihovny AMG či Centra pro prezentaci kulturního dědictví (hypotéza č. 5). Dále pak z výzkumu českých institucí vyplývá (z pojmenování sbírek a podsbírek, osobních rozhovorů a z termínů používaných v literatuře), že ‚etnografické objekty‘ jsou považovány za ‚tradiční artefakty‘ a moderní tvorba je chápána více jako ‚umění‘ (hypotéza č. 6). Tak je tomu i ve světových institucích. Ovšem většina českých expozic mimoevropských etnografik je již po generace prezentována v unifikované, z dnešního hlediska strnulé kombinaci antropologicko-historického a narativního stylu, což s progresivními a rozmanitými zahraničními trendy nekoresponduje. Jak je obecně patrné ze zahraniční situace, způsob prezentace exotických artefaktů, jeho srozumitelnost, uchopitelnost, aktuálnost a uvedení do současného kontextu mají zásadní vliv na návštěvníky institucí a jejich postoj k exotickým etnikům (hypotéza č. 7). Prezentace exotických etnografik posiluje komunitní cítění menšin, poukazuje na otevřenost a toleranci hostitelské společnosti a podporuje mezinárodní politiku státu na všech jejích stupních. Je proto nezbytné reagovat na současné tendence, problémy a výzvy a je úkolem muzea téma pozitivně ovlivňovat. Tento aspekt však v našem prostředí v oblasti exotické etnografie opravdu výrazně absentuje. Tato práce se především snaží představit chybějící syntézu poznatků čerpaných z odborné zahraniční a české literatury, nejcitovanějších autorů v oboru, informací získaných z prezentačních materiálů jednotlivých institucí, vědomostí dosažených 7


dialogem s odborníky a v neposlední řadě i návštěvou odborných institucí. Její jednotlivé části mají artikulovat aktuální témata, jimiž se instituce a vědci zabývají, aby lépe porozuměli vystavovaným předmětům a aby je dokázali kvalitně uchovat a pravdivě, efektivně a atraktivně prezentovat. A tím i posílit úspěšnost poslání svých muzeí v klíčových oblastech jako jsou muzejní prezentace, spolupráce se zdrojovými komunitami, interaktivita v expozici, digitalizace sbírek, etický kodex, repatriace předmětů a další. Za majoritní cíl etnografického muzea nepovažuji nic menšího než vytvářet rovnováhu v sociálních vztazích. K tomu mu slouží sbírky exotických artefaktů, a to jako nástroje pro prezentaci společenských témat, mající potenciál zasáhnout a ovlivnit veřejné mínění hostitelských společností, jejich menšin, i vztah zdrojových komunit ve vzdálených krajích k západní kultuře jako takové.

Literatura ŠTĚPÁNOVÁ, Kateřina, 2010a. Exotické umění v České Republice. Praha. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta filozofická, katedra dějin a teorie kultury. ŠTĚPÁNOVÁ, Kateřina, 2010b. Teorie a praxe ve prezentace exotických předmětů v ČR. Praha. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta filozofická, katedra dějin a teorie kultury. ŠTĚPÁNOVÁ, Kateřina, 2012. Současné přístupy k vystavování sbírek ve vybraných západoevropských etnografických expozicích. Muzeum. 2012/2, ročník 50. Praha: Národní muzeum. S. 47-58. ISSN 1803-0386. AFRICKÉ MUZEUM DR. E. HOLUBA, 2012. Historie vzniku památníku Dr. Emila Holuba. Africké muzeum Dr. Emila Holuba. [online]. Památník Dr. E. Holuba © 2010 - 2013 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.holubovomuzeum.cz/ kdo-to-byl-dr-emil-holub/historie-vzniku-pamatniku-dr-emila-holuba.html APPADURAI, Arjun, 2010. Introduciton: commodities and the politics of value. In: A. APPADURAI, ed., 2010. The Social Life of Things: Commodities in cultural perspective. Edition 8 [1st edition 1986]. Cambridge: Cambridge University Press. S. 3-63. ISBN 978-0-521-35726-5. ASOCIACE MUZEÍ A GALERIÍ ČR, 2010. Úvod do muzejní praxe. [Učební texty Školy muzejní propedeutiky]. Praha: Asociace muzeí a galerií ČR. ISBN 978-80-86611-40-2. AUSTRALIAN GOVERNMENT, 2012. Archives in the Digital Era. Australian Government. [online]. © Australia Council for the Arts. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.australiacouncil.gov.au/resources/reports_and_publications/ artforms/digital/archives_in_the_digital_era BAUMAN, Zygmund, 2002. Tekutá modernost. Praha: Mladá fronta. ISBN 80-204-0966-1. BELK, W. Russell, 1995. Collecting in a Consumer Society. London: Routledge. ISBN 0-415-10534-X. BEN-AMOS, Paula, 1973. Pidgin Languages and Tourist Arts. [Příspěvek na semináři Contemporary Developments in Folk Art]. Temple University, School of American Research, Santa Fe, New Mexico, Filadelfie. In: N. GRABURN, 1976. Ethnic and Tourist Art. London: University of California Press. ISBN 0-520-02949-6. BENEŠ, Josef, 1997. Základy muzeologie. Opava: Open Education & Sciences. ISBN 80-901974-3-4. BLASSELLE, Agnès a Anna GUARNERI, 2012. The Opening of the Musee du Quai Branly: Valuing Displaying the ‚Other‘ in Post-colonial France. Humanity in Action. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.humanityinaction.org/ knowledgebase/200-the-opening-of-the-musee-du-quai-branly-valuing-displaying-the-other-in-post-colonial-france/ BOAS, Franz, 1955. Primitive Art. Edition 3 [1st edition 1927]. Toronto: Courier Dover Publications. ISBN 0486-20025-6. BOTTIAUX, Anne-Marie, 2011. The Porosity of Objects. In: A. M. BOTTIAUX a A. SEIDERER, eds., 2011. Fetish Modernity. Belgium: Lannoo Print. S. 153-157. ISBN 978-9-0747-5293-0. BOTTIAUX Anne-Marie a Anne SEIDERER, eds., 2011. Fetish Modernity. Belgium: Lannoo Print. ISBN 978-9-0747-5293-0. BOURDIEU, Pierre, 1990. The Logic of Practice. Cambridge: Polity Press. S. 52-66. ISBN 0-8047-2011-8. BRÁZDA, Radim, 2001. Jean Baudrillard simulace, simulakra a reverzibilita. [doslov]. In: BAURDILLARD, Jean, 2001. Dokonalý zločin. Olomouc: Periplum. S. 157-180. ISBN 80-902836-7-5. BRITSKÉ MUZEUM, 2012. Chinese New Year. British Museum. [online]. © Trustees of the British Museum [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.britishmuseum.org/about_us/ news_and_press/latest_news/ chinese_new_year.aspx/ BUCHTOVÁ, Michaela, 2012. Muzeum jako herní platforma: možnosti použití mobilních telefonů pro informální učení v muzeích. Muzeum. 2012/2, ročník 50. Praha: Národní muzeum. S. 3-9. ISSN 1803-0386.

8

TEZE k disertační práci BYRNE, Sarah et al., 2011. Networks, Agents and Objects: Frameworks for Unpacking Museum Collections. In: S. BYRNE et al., ed., 2011. Unpacking the Collection: Networks of Material and Social Agency in the Museum. London: Springer. Edition One World Archaeology. S. 3-26. ISBN 978-1-4419-8221-6. CLIFFORD, James, 1988. The Predicament of Culture: Twentieth-Century Ethnography, Literature, and Art. [USA]: Harvard University Press. ISBN 0-674-69843-6. CLIFFORD, James, 2007. Quai Branly in Process. October. No. 120. USA: October Magazine and Massachusetts Institute of Technology. S. 3-23. ISSN 0162-2870. COOK, James, 1781. Journal of Captain Cook’s Last Voyage to the Pacific Ocean on Discovery. [Psáno 1776-1779]. London. COOK, James, 1785. A Voyage to the Pacific Ocean I, II. London: H. Hughs. COOTE, Jeremy a Anthony A. SHELTON, eds., 1994. Anthropology of Art and Aesthetic. [1st published 1992]. Oxford: Oxford University Press. ISBN 0-19-837945-0. CORRAL, Elena Delgado, 2011. Modernity in Transit and Museums. In: A. M. BOTTIAUX a A. SEIDERER, eds., 2011. Fetish Modernity. Belgium: Lannoo Print. S. 83-89. ISBN 978-9-0747-5293-0. CRAPO, H. Richley, 2002. Cultural Anthropology: Understanding Ourselves & Others. Edition 5. New York: McGraw-Hill Higher Education. ISBN 0072381523. ČAPEK, Josef, 1949. Umění přírodních národů. [1. vydání 1938]. Praha: Československý spisovatel. ČERNÁ, Zlata, 2005. Co s vědou o mimoevropském umění? In: O. LOMOVÁ, ed., 2005. Mimoevropské umění v českých sbírkách: soumrak někdejší slávy? [Brožura k semináři]. Praha: Karlova univerzita v Praze. S. 7-9. ČESKÉ MUZEUM VÝTVARNÝCH UMĚNÍ, 2007. Exotismy ve výtvarném umění XX. století v Čechách a na Moravě. [Katalog k výstavě]. Praha: České Muzeum Výtvarných Umění. ISBN 978-807056-149-2. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2013. Cizinci: Počet cizinců. Český statistický úřad. [online]. Praha: ČSÚ. 2012 [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ ciz_pocet_cizincu/ DOHNALOVÁ, Marie a Jaroslav MALINA, 2006. Slovník antropologie občanské společnosti. Brno: Akademické nakladatelství CERM. S. 53-54. ISBN 80-7204-349-8. DOUŠA, Pavel, 2010. Digitalizace sbírek a její využití v muzejní prezentaci. In: ASOCIACE MUZEÍ A GALERIÍ ČR, 2010. Úvod do muzejní praxe. [Učební texty]. Praha: Asociace muzeí a galerií ČR. S. 148-160. ISBN 978-80-86611-40-2. DUDDING, Adam, 2012. National treasures protected by arcane law. [online]. Stuff.co.nz. © Fairfax NZ News. Last updated 05:00 03/06/2012. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.stuff.co.nz/business/industries/7035657/ National-treasures-protected-by-arcane-law/ DURKHEIM, Émile, 1998. Sociologie a filosofie. [1. vydání 1924]. Praha: Sociologické nakladatelství. ISBN 80-85850-57-5. ECO, Umberto, 2009. Bludiště seznamů. Praha: Argo. ISBN 978-80-257-0164-5. Encyclopedia of World Art, 1971. Vol. V. New York, Toronto, London: Mc.Graw-Hill Book Copany, INC. S. 297. ISBN 07-019459-9. Encyklopedie Diderot, 1999. [Všeobecná encyklopedie]. Díl 2. Praha: Diderot. ISBN 80-902555-4-X. EUROPEANA, 2012. Europeana [online]. [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/ FEEST, F. Christian a Alfred JANATA, 1999. Technologie und Ergologie in der Völkerkunde. Ethnologische Paperbacks. Vol. 1. Berlin: Dietrich Reimer. S. 15. In: A. M. BOTTIAUX a A. SEIDERER, eds., 2011. Fetish Modernity. Belgium: Lannoo Print. ISBN 978-9-0747-5293-0. FORGE, Anthony, ed., 1973. Primitive Art & Society. Oxford: Oxford University Press. ISBN 9780192129536. FROBENIUS, Leo, 1898. Die Masken und Geheimbunde Afrikas. Nova Acta. Abhandlungen der Kais. Leop.-Carol. Leipzig: Deutschen Akcdemie der Naturforscher 74, Nr. 1. GEERTZ, Clifford, 1983. Art as a Cultural System. In: C. GEERTZ, 1983. Local Knowledge: Further Essays in Interpretive Anthropology. New York: Basic Books. Chapter 5. ISBN-13: 978-0465041589. GELL, Alfred, 1998. Art and Agency: An Anthropological Theory. Oxford: Clarendon Press. ISBN 0-19-828014-9. GOMBRICH, H. Ernst, 1995. Příběh umění. Praha: Argo/Mladá fronta. ISBN 80-204-0685-9. GRABURN, Nelson, 1976. Ethnic and Tourist Art. London: University of California Press. ISBN 0-520-02949-6. GREENBERG, Clement, 1971. Art and Culture: Critical essays. [1st published 1961]. Boston: Beacon Press. ISBN 9780807066812. HADDON, C. Alfred, 1895. Evolution in Art: As Illustrated by the Life-Histories of Designs. London: Walter Scott. Edition The Contemporary Science Series. HÁJEK, Lubor, nedatováno (pravděpodobně 80. nebo 90. léta 20. století). Co je to vlastně umění. In: L. KESNER, ed., 2009. Lubor Hájek: Západ slunce na moři. Studie o mimoevropském umění. Praha: Nakladatelství H&H Vyšehradská a Národní galerie v Praze. S. 23. ISBN 978-80-7319-074-3 (H&H). HÁJEK, Lubor, 2009. Orientální umění – úvaha o metodě. In: L. KESNER, ed., 2009. Lubor Hájek: Západ slunce na moři. Studie o mimoevropském umění. Praha: Nakladatelství H&H Vyšehradská a Národní galerie v Praze. ISBN 978-80-7319-074-3 (H&H). HARRISON, Simon, 2002. The Politics of Resemblance: Ethnicity, Trademarks, Head-hunting. Journal of the Royal Anthropological Institute (N. S.). Volume 8, Issue 2. June 2002. S. 211-232. ISSN 1467-9655. HEERMANN, Ingrid, 2011. Collections and Encounters – Glimpses of Melanesian Entrepreneurs. In: A. M. BOTTIAUX a A. SEIDERER, eds., 2011. Fetish Modernity. Belgium: Lannoo Print. S. 63-69. ISBN 978-9-0747-5293-0. HEROLD, Erich, 1972. Moderní africké umění 60. let: Sbírka Ulli Beiera. [Katalog výstavy]. Praha: Náprstkovo muzeum. HOFMANNOVÁ, Karla, 2011. Pavilon Anthropos v Brně představuje život australských domorodců. Životní styl.cz. [online]. Vyšlo: 26. 12. 2011 [cit. 2012-12-19]. ISSN 1801-7274. Dostupné z: http://www.zivotnistyl.cz/clanky/tema/2072/ pavilon-anthropos-v-brne-predstavuje-zivot-australskych-domorodcu-.html HOOPER, Steven, 2006. Pacific Encounters: Art and Divinity in Polynesia 1760-1860. London: The British Museum Press. ISBN 0-7141-2575-X.

9

TEZE k disertační práci HRBATA, Zdeněk, 2008. Území exotiky. In: K. BLÁHOVÁ a V. PERTBOK, eds., 2008. Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století. Praha: Academia. S. 9-18. ISBN 978-80-200-1584-6. HUNTINGTON, Samuel, 2001. Střet civilizací, boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka publishers. ISBN 80-86182-49-5. CHOVANČÍKOVÁ, Irena, ed. 2006. Kritika muzejní výstavní tvorby. [Sborník přednášek ze semináře 16. – 17. 6. 2005]. Hodonín: Masarykovo muzeum v Hodoníně. S. 4 - 80. ISBN 80-903628-4-2. KAEPPLER, L. Adrienne, 2009. James Cook and the Exploration of the Pacific. London: Thames & Hudson. ISBN 978-0500515167. KAEPPLER, L. Adrienne, 2011. Holophusicon: The Leverian Museum. An Eighteenth-Century English Institution of Science, Curiosity, and Art. Hawaii: Booklines Hawaii. ISBN 978-3981162042. KANDERT, Josef, 2007. Exotismy se světle sběratelství a cestovatelství. In: ČESKÉ MUZEUM VÝTVARNÝCH UMĚNÍ, 2007. Exotismy ve výtvarném umění XX. století v Čechách a na Moravě. [Katalog k výstavě]. Praha: České Muzeum Výtvarných Umění. S. 18-23. ISBN 978-807056-149-2. KAŠPAR, Oldřich, 1992. Zámořské objevy 15. a 16. století a jejich ohlas v českých zemích. Praha: KORA, AZ SERVIS. ISBN 80-901092-5-X. KEOHANE, O. Robert a Joseph S. NYE, 2001. Power and Independence. New York: Longman. 3rd edition. S. 230-233. ISBN 0-321-04857-1. KERCHACHE, Jacques, 1990. The Masterpieces of the Whole World Are Born Free and Equal. [Manifest]. Paris. [opis je k dispozici v knihovně Musée du Quai Branly]. KESNER, Ladislav, ed., 2009. Lubor Hájek: Západ slunce na moři. Studie o mimoevropském umění. Praha: Nakladatelství H&H Vyšehradská a Národní galerie v Praze. ISBN 978-80-7319-074-3 (H&H). KEURS, Pieter ter, 1990. Tami Art and the Siassi Trade Network (Papua New Guinea): An Enquiry into the Relationship between Trade and the Development of art Styles. In: P. ter KEURS, a D. SMIDT, eds., 1990. The Language of Things: Studies in Ethnocommunication in Honour of Professor Adrian A. Gerbrands. Leiden: Rijksmuseum voor Volkerkunde. S. 113-128. ISBN 9789071310393. KLÁPŠŤOVÁ, Kateřina, 2011. The Mexican Collection in the Náprstek Museum as the Witnesses of History. Annals of the Náprstek Muzeum. Číslo 32/2011. Praha: Národní muzeum. S. 3-14. ISSN 0231-844X. KONNIGER, Saskia, et al., 2011. Modernity? It’s the Economy, Stupid! Business as a Catalyst for Encounters, Contact and Production. In: A. M. BOTTIAUX a A. SEIDERER, eds., 2011. Fetish Modernity. Belgium: Lannoo Print. S. 71-77. ISBN 978-9-0747-5293-0. KOPYTOFF, Igor, 2010. The cultural biografy of things: commodization as process. In: A. APPADURAI, ed., 2010. The Social Life of Things: Commodities in cultural perspective. Edition 8 [1st edition 1986]. Cambridge: Cambridge University Press. S. 64-91. ISBN 978-0-521-35726-5. KRÁL, Miloslav, 1998. Kam směřuje civilizace. Praha: Filosofia. ISBN 80-7007-101-X. LATTANZI, Vito, 2011. Shifts of Modernity and Contemporary Ethnographic Museums. In: A. M. BOTTIAUX a A. SEIDERER, eds., 2011. Fetish Modernity. Belgium: Lannoo Print. S. 48-55. ISBN 978-9-0747-5293-0. LAUDE, Jean, 1973. Umění černého světadílu. Praha: Odeon. 01-506-73-09/4. LAYTON, Robert, 1991. The Anthropology of Art. 2nd edition. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 0 521 36367 5. LÉVI-STRAUSS, Claude, 1996. Myšlení přírodních národů. [1. vydání 1972]. Praha: Dauphin. ISBN 80-901842-9-4. LÉVI-STRAUSS, Claude, 1996. Cesta masek. [1. vydání 1982]. Praha: Dauphin. ISBN 9788086019222. LOMMEL, Andreas, 1972. Pravěk a umění přírodních národů. Praha: Artia. Edice Umění světa. [1. anglické vydání 1966]. 37-007-72 09 2/08/01/12. LOMOVÁ, Olga, ed., 2005. Mimoevropské umění v českých sbírkách: soumrak někdejší slávy? [Brožura k semináři]. Praha: Karlova Univerzita v Praze. LOUVRE, 2012. Collections & departments: The Pavillon des Sessions. Louvre. [online]. Paris. [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.louvre.fr/en/departments/pavillon-des-sessions/ MALINOWSKI, Bronislav, 1922. Argonauts of the Western Pacific: An Account of Native Enterprise and Adventure in the Archipelagoes of Melanesian New Guinea. London: Routledge & Kegan Paul. MAQUET, J. P. Jacques, 1979. Introduction to aesthetic antropology: Other realities. Vol. 1. 2nd edition [1st edition 1971]. Malibu: Undena Publications. ISBN 13: 978-0890030417. Masarykův slovník naučný: díl 2, 1926. Praha: Československý kompas. MASHBERG, Tom, 2013. Hopis Try to Stop Paris Sale of Artifacts. New York Times, Art & Design. [online]. Published: April 3, 2013. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2013/04/04/arts/design/ hopi-tribe-wants-to-stop-paris-auction-of-artifacts.html?pagewanted=all&_r=1&/ MCLEAN, Kathleen, 1993. Planning for people in museum exhibitions. [USA]: Association of Science-Technology Centers. ISBN-13: 9780944040324. MERRYMAN, J. Henry, 2005. Cultural Property Internationalism. International Journal of Cultural Property. Vol. 12. USA: International Cultural Property Society. S. 11-39. ISSN 0940-7391. MILLEROVÁ, Judith, 2007. Primitivní umění: Podrobný obrazový průvodce. Praha: Slovart. ISBN 978-80-7209-980-1. MINISTERSTVO KULTURY ČR, 2012. Centrální evidence sbírek. [online]. Praha: MK ČR. 2012 [cit. 2012-11-02]. Dostupné z: http://ces.mkcr.cz/ MORPHY, Howard, 1994. The Anthropology of Art. In: T. INGOLD, ed., 1994. Companion Encyclopedia of Anthropology: Humanity, Culture and Social Life. London a New York: Routledge. S. 648-685. ISBN 0-415-02137-5. MORPHY, Howard a Morgan PERKINS, eds., 2006. The Anthropology of Art: A Reader. USA: Blackwell Publishers. ISBN 1405105623. MQB, 2011. Mon p’tit guide d’exploration, Carnet de l’explorateur. Paris: Musée du Quai Branly.

10

TEZE k disertační práci MQB, 2012a. Performances and Concerts. Musée du Quai Branly. [online]. Paris. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.quaibranly.fr/en/programmation/performances-and-concerts.html MQB, 2012b. The Museum on Mobiles and Tablets. Musée du Quai Branly. [online]. Paris. [cit. 2012-11-08]. Dostupné z: http://www.quaibranly.fr/en/musee/the-museum-on-mobiles-and-tablets.html MRÁZOVÁ, Lenka, 2012. Tvorba pracovních listů. [Metodický materiál]. Brno: Moravské zemské muzeum, Metodické centrum muzejní pedagogiky. MUSEO NACIONAL DE ANTROPOLOGÍA, 2012a. Guía didáctica. Museo Nacional de Antropología. [online]. Madrid. [cit. 2012-10-02]. Dostupné z: http://www.calameo.com/read/00007533591299018866e MUSEO NACIONAL DE ANTROPOLOGÍA, 2012b. Proyecto Museos. Museo Nacional de Antropología. [online]. Madrid. [cit. 2012-10-02]. Dostupné z: http://www.mcu.es/visitavirtualmuseos/museo-de-antropologia MUSEU ETNOLÓGIC V BARCELONĚ, 2012. Presentació. Museu Etnològic de Barcelona. [online]. Barcelona [cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://w3.bcn.cat/museuetnologic/ 0,4022,656966449_674234349_3,00.html MUSEUM FÜR VÖLKERKUNDE VE VÍDNI, 2012. Thai Cultural Heritage in Austria. Museum für Völkerkunde. [online]. Vienna [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://thaiheritage. atspace.com/selection2.html MYERS, Fred, 2004. Ontologies of the image an economies of exchange. American Ethnologist. Vol. 31, Number 1. February 2004. Berkeley: University of California Press. S. 5-20. ISSN 0094-0496. NÁRODNÍ MUZEUM, 2012a. E-sbírky. [online]. Praha: Národní muzeum. [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.esbirky.cz/ NÁRODNÍ MUZEUM, 2012b. Virtuální výstavy. Národní muzeum. [online]. Praha. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Virtualni-vystavy/Vitrtualni-prohlidky-dalsich-objektu-Narodniho-muzea/ NÁRODNÍ MUZEUM, 2012c. Fetiš modernity. Národní muzeum. [online]. Praha. [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Vystavy-NpM/Fetis-modernity.html NATIONAL MUSEUMS LIVERPOOL, 2012a. National Museums Liverpool Blog - Meet Your Muslim Neighbour Day. National Museums Liverpool. [online]. Liverpool. [cit. 2012-10-01]. Dostupné z: http://blog.liverpoolmuseums.org.uk/ MeetYourMuslimNeighbourDay.aspx NATIONAL MUSEUMS LIVERPOOL, 2012b. Weston Discovery Centre. National Museums Liverpool. [online]. Liverpool. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.liverpoolmuseums.org.uk/wml/visit/floor-plans/discovery.aspx NATIONAL MUSEUMS SCOTLAND, 2012. National museums Scotland. [online]. Scottish Charity, No. SC 011130. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: www.nms.ac.uk/highlights/ objects_in_focus/waka_taua.aspx NAUMANN, Jaroslav, 1926. Umění člověka primitivního. Praha: Svoboda. NDIAYE, K. Ken, 2011. Ethnography Museums, Diasporas and Modernity: What’s at Stake. In: A. M. BOTTIAUX a A. SEIDERER, eds., 2011. Fetish Modernity. Belgium: Lannoo Print. S. 29-37. ISBN 978-9-0747-5293-0. NIPOS, 2012. NIPOS [online]. [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/ ÖSTBERG Wilhelm, 2011. Asante Goes Italian: Global Inspiration or Appropriation of Intellectual Property? In: A. M. BOTTIAUX a A. SEIDERER, eds., 2011. Fetish Modernity. Belgium: Lannoo Print. S. 138-139. ISBN 978-9-0747-5293-0. PITT RIVERS MUSEUM, 2012. Video. Pitt Rivers Museum. [online]. Oxford [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://web.prm.ox.ac.uk/bodyarts/index.php/multimedia/video.html PREZIOSI, Donald, ed., 2009. The Art of Art History: A Critical Anthology. 2nd edition. USA: Oxford University Press. ISBN-13: 978-0199229840. PRIOR, Nick, 2011. Postmodern Restructurings. In: S. MACDONALD, ed., 2011. A Companion to Museum Studies. [UK]: Blackwell Publishing. S. 509-525. ISBN 978-1-4443-3405-0. PROCHÁZKA, Martin, 2008. Muzealizace v souvislosti s realistickým pojetím mezinárodních vztahů. In: ASOCIACE MUZEÍ A GALERIÍ ČR, 2008. Muzealizace v soudobé společnosti a poslání muzeologie. [Sborník příspěvků ze sympozia]. Praha: Asociace muzeí a galerií ČR. S. 68-75. ISBN 978-80-86611-28-0. REINIUS, L. Gustafsson, 2011. Myths of Globlization: Myths of Modernity. In: A. M. BOTTIAUX a A. SEIDERER, eds., 2011. Fetish Modernity. Belgium: Lannoo Print. S. 209-212. ISBN 978-9-0747-5293-0. RINCON, Laurella, 2011. Creoleness and Creolizations as New Ethics and Poetics of Museography. In: A. M. BOTTIAUX a A. SEIDERER, eds., 2011. Fetish Modernity. Belgium: Lannoo Print. S. 229-233. ISBN 978-9-0747-5293-0. ROUSSEAU, J. Jacques, 1949. O původu nerovnosti mezi lidmi. Praha: Svoboda. SAHLINS, Marshall, 2000. ‚Sentimental Pessimism‘ and Ethnographic Experience: Or, Why Culture Is Not a Disappearing ‚Object‘. In: L. DASTON, ed., 2000. Biographies of Scientific Objects. Chicago: University of Chicago Press. S. 158–202. ISBN O-226-13672-8. SEIDERER, Anna, 2011. Modernity as ‚Object‘ of Desire. In: A. M. BOTTIAUX a A. SEIDERER, eds., 2011. Fetish Modernity. Belgium: Lannoo Print. S. 133-137. ISBN 978-9-0747-5293-0. SHELTON, A. Anthony, 1994. Cabinets of Transgression: Renaissance Collections and the Incorporation of the New World. In: J. ELSNER a R. CARDINAL, eds., 1994. The Cultures of Collecting. London: Reaktion Books. S. 177-203. ISBN 0-948462-50-7. SCHICKLGRUBER, Christian, 2011. Modernity and Religion: Habemusne Pontificem Maximum Novum? In: A. M. BOTTIAUX a A. SEIDERER, eds., 2011. Fetish Modernity. Belgium: Lannoo Print. S. 105-112. ISBN 978-9-0747-5293-0. SCHNEIDER, Arnd a Christopher WRIGHT, 2010. Between Art and Anthropology: Contemporary Ethnographic Practice. Oxford: Berg. S. 1-22. ISBN 978 1 84788 500 5. SLAVÍKOVÁ, Zdenka, 1988. Umění subsaharské Afriky. Praha: Univerzita Karlova. SPOONER, Brian, 2010. Weavers and dealers: the autenticity of an oriental carpet. In: A. APPADURAI, ed., 2010. The Social Life of Things: Commodities in cultural perspective. Edition 8 [1st edition 1986]. Cambridge: Cambridge University Press. S. 195-235. ISBN 978-0-521-35726-5. STÁTNÍKOVÁ, Pavla a kol., 1997. Dějiny Prahy I. Praha: Paseka. ISBN 80-7185-142-6.

11

TEZE k disertační práci STEHLÍK, Michal, 2010. Nové trendy výstavnictví. In: ASOCIACE MUZEÍ A GALERIÍ ČR, 2010. Úvod do muzejní praxe. [Učební texty]. Praha: Asociace muzeí a galerií ČR. S. 295-302. ISBN 978-80-86611-40-2. STEINER, B. Christopher, 1995. The art of the trade: On the Creation of Value and Authenticity in the African Art Market. In: G. E. MARCUS, a F. R. MYERS, eds., 1995. The Traffic in Culture: Refiguring Art and Antropology. London: University of California Press. S. 151-165. ISBN 0-520-08847-6. STRÁNSKÝ, Z. Zbyněk, 1995. Úvod do studia muzeologie. Brno: Masarykova Univerzita. STRÁNSKÝ, Z. Zbyněk, 2005. Archeologie a muzeologie. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 80-210-3861-6. STRÁNSKÝ, Z. Zbyněk, 2008. In: A. KOMÁRKOVÁ, P. MEDŘÍKOVÁ a M. BURIÁNKOVÁ, eds., 2008. Muzealizace v soudobé společnosti a poslání muzeologie. [Sborník příspěvků ze sympozia]. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky. ISBN 978-80-86611-28-0. STRATHERN, Marylin, 1999. Property, Substance, and Effect: Anthropological Essays on Person and Things. [Collected essays, 1992-98]. London: Athlone Press. ISBN 0-485-12149-2. ŠEBEK, František, 2010. Zpřístupnění sbírek muzeí veřejnosti. In: ASOCIACE MUZEÍ A GALERIÍ ČR, 2010. Úvod do muzejní praxe. [Učební texty]. Praha: Asociace muzeí a galerií ČR. S. 245-283. ISBN 978-80-86611-40-2. The New Encyclopedic Dictionary: English Larousse, 1968. Paris: Librairie Larousse; Augé, Gillon, Hollier-Larousse, Moreau et Cie. S. 387. THOMAS, Nicholas, 1991. Entangled Objects: Exchange, Material Culture and Colonialism in the Pacific. USA: Harvard University Press. ISBN 0-674-25731-6. THOMAS, Nicholas, 1994. Licensed Couriosity: Cook’s Pacific Voyages. In: J. ELSNER a R. CARDINAL, eds., 1994. The Cultures of Collecting. London: Reaktion Books. S. 116-137. ISBN 0-948462-50-7. TORGOVNICK, Marianna, 1991. Gone Primitive: Savage Intellects, Modern Lives. Chicago: University of Chicago Press. S. 114. ISBN 9780226808321. TSING, L. Anna, 2005. Friction: An Ethnography of Global Connection. USA: Princeton University Press. ISBN 9780691120652. UNESCO, 1999. International Code of Ethics for Dealers in Cultural Property. UNESCO. [online]. © UNESCO 1995-2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/culture/themes/movable-heritage-and-museums/ illicit-traffic-of-cultural-property/legal-and-practical-instruments/ unesco-international-code-of-ethics-for-dealers-in-cultural-property/ VALENTA, Josef, 2013. Muzeum jako specifický prostor pro učení. [Metodika přednášky]. Hradec Králové: Muzeum Východních Čech. VÄRLDSKULTUR-MUSEERNA V GÖTEBORGU, 2012. Magasinet. Etnografiska. [online]. [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: http://www.varldskulturmuseerna.se/etnografiskamuseet/utstallningar/aktuella-utstallningar/ magasinet-en-etnografisk-skattkammare/ WALSH, J. MacLaren, 1997. Crystal skulls and other problems. In: A. HENDERSON a A. L. KAEPPLER, eds., 1997. Exhibiting Dilemmas: Issues of Representation at the Smithsonian. Washington, London: Smithsonian Institution Press. S. 116-139. ISBN 9781560986904. WASTIAU, Boris, 2001. [prezentace v Royal Museum for Central Africa, Trevír]. In: K. K. NDIAYE, 2011. S. 35. WINTER, Tomáš, 2008. „Tu šklebily se ohyzdné figury lidské…“: K charakteristice mimoevropských kultur v českých cestopisech 19. století. In: K. BLÁHOVÁ a V. PERTBOK, eds., 2008. Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století. Praha: Academia. S. 54-66. ISBN 978-80-200-1584-6. WOLF, Jakub, 2009. Interaktivita v muzeu. Muzeum. 2009/1, č. 47. Praha: Národní muzeum. S. 32-37. ISSN 1803-0386. ZELENÝ, Mnislav, 2012. Velká Amazonie. [online]. [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://granamazonia.cz/ ZIKMUND, Miroslav, 2007. In: H. ADÁMEK, 2007. Je třeba neustále žasnout. National Geographic Česko. Duben 2007. Sekce Česká mozaika. Praha: Press Media. ISSN 1213-9394. ŽALMAN, Jiří, 2005. K čemu je dobrá muzeologie: ohlédnutí za hodonínským muzeologickým seminářem o kritice muzejních výstav. Věstník AMG. 5/2005. Praha: Asociace muzeí a galerií ČR. S. 10-11. ISSN 1213-2152. ŽALMAN, Jiří, 2010. Sbírkotvorná činnost muzeí a správa sbírek muzejní povahy. In: ASOCIACE MUZEÍ A GALERIÍ ČR, 2010. Úvod do muzejní praxe. [Učební texty]. Praha: Asociace muzeí a galerií ČR. S. 69-111. ISBN 978-80-86611-40-2.

12

Teze k disertační práci

Recommend Documents