DIAGNOSTIKA PROSTŘEDÍ Studijní materiál pro účastníky kurzu „Osvětový pracovník a konzultant pro zpřístupňování prostředí osobám se zrakovým postižením“ pořádaného o. s. Okamžik, modul Zpřístupňování prostředí osobám se zrakovým postižením. Tento kurz je financován z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Praha-Adaptabilita. Zpracovala: PhDr. Kateřina Kavalírová, květen 2011
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
Obsah 1. Co je diagnostika 3 1.1 Cíle diagnostiky 3 1.2 Koho lze do diagnostiky zahrnout 3 2. Diagnostický proces krok za krokem 4 2.1 Výběr vhodné instituce 4 2.2 Oslovení organizace 4 2.3 První schůzka 5 2.4 Diagnostický proces 5 2.5 Zhotovení diagnostické zprávy 8 2.6 Nabízené služby při realizaci opatření 9 2.7 Závěrečná diagnostická zpráva 10 2.8 Další doporučení 10 Příloha 1: Osnova diagnostické zprávy 12 Příloha 2: Pomocné body pro diagnostiku 13 Příloha 3: Co můžeme organizaci nabídnout 14
1. Co je diagnostika Diagnostika prostředí je v případě zpřístupňování prostředí lidem se zrakovým postižením proces, při němž zjišťujeme, do jaké míry je daná instituce schopna poskytovat služby lidem se zrakovým postižením (popř. je dokonce zaměstnávat) a to jak po stránce materiální, technické, tak i personální. Jinými slovy zjišťujeme, do jaké míry je daná organizace – např. úřad, obchod, škola, nemocnice atd. – schopna spolupracovat se zrakově postiženými. Zda je pro ně dobře dostupná, zda zaměstnanci vědí, jak komunikovat s lidmi se zrakovým postižením (dále jen ZP) a jak jim pomáhat nebo zda je budova vybavena různými prvky, které usnadní orientaci ZP (akustický maják na vstupu do budovy, dobře označený začátek a konec schodiště, popisky výtahových tlačítek v Braillu). 1.1 Cíle diagnostiky Cílem diagnostiky je tedy: - zjištění úrovně dostupnosti služby pro ZP v dané instituci; - následné odstranění případných nedostatků a zajištění tak co možná největší dostupnosti služby pro ZP; - vytvoření databáze institucí, které jsou přístupné pro ZP (dále jen BF instituce – BlindFriendly = přátelské k nevidomým). V ideálním případě by tedy na konci diagnostického procesu měla být daná instituce schopna poskytovat služby lidem se zrakovým postižením. Tito lidé by zde měli mít pocit, že nejsou diskriminováni a že je „na ně pamatováno. V praxi to může znamenat, že pracovníci správně doprovází nevidomé tam, kam potřebují. Organizace má webové stránky, na kterých se neztratí ani zcela nevidomí, kteří používají hlasový výstup. Vnitřní prostory jsou vybaveny vodicími liniemi a na dveřích jsou umístěny popisky v Braillově písmu popř. zvětšeném černotisku. U vstupu do budovy je akustický maják. Bude-li probíhat diagnostický proces, může být časem zřízena databáze BF institucí, která bude veřejně přístupná na internetu a kde se budou moci zrakově postižení uživatelé služeb, zákazníci, pacienti, studenti a další dozvědět, zda je instituce, kterou se chystají navštívit, připravena na práci s lidmi se zrakovým postižením. Toto je však zatím ideál, ke kterému je možné směřovat. Nemůžeme očekávat, že výstupem všech diagnostických procesů bude absolutně dostupná služba. Každou změnu k lepšímu, která bude stát na konci diagnostického procesu, můžeme považovat za úspěch. 1.2 Koho lze do diagnostiky zahrnout Do diagnostického procesu lze zahrnout prakticky jakoukoliv organizaci či instituci, která by eventuelně mohla poskytovat služby ZP nebo je dokonce zaměstnávat. Organizace sama však musí mít zájem o diagnostiku, nelze ji k procesu nijak nutit. Navíc dobře motivovaná instituce pravděpodobně bude vstřícnější při zpřístupňování prostředí a bude mít zájem co nejvíce zkvalitnit své služby ve prospěch ZP. Součástí diagnostického procesu mohou být tedy následující instituce:
-
-
veřejné instituce: školská zařízení, zdravotnická zařízení, kulturní instituce (muzea, kulturní domy, památky), knihovny, úřady... komerční sektor: nákupní centra a obchody, banky, pojišťovny a další podobné instituce, zákaznická centra všeho druhu (telefonní operátoři, pojišťovny...) restaurační a ubytovací zařízení sportovní a další volnočasová zařízení (plavecké bazény, zimní stadiony, ZOO, botanická zahrada...) instituce související s dopravou (dopravní podniky, letiště, České dráhy); a všechny další instituce, které vás napadnou a které budou mít zájem s vámi spolupracovat.
2. Diagnostický proces krok za krokem 2.1 Výběr vhodné instituce Pro začátek můžete vyjít z vlastních zkušeností. Vzpomeňte si, jaké instituce nejčastěji navštěvujete: může to být vaše oblíbená hospůdka, škola, samoobsluha nebo pošta v místě vašeho bydliště. Jsou tyto instituce podle vás dostatečně připravené na komunikaci s lidmi se zrakovým postižením? Chovají se k vám pracovníci s respektem? Pomohou vám, aniž byste si museli říkat o pomoc? Je interiér dobře přístupný – akustický maják, vodicí linie atd.? Pokud jste si na všechny otázky odpověděli ano, máte velké štěstí, ve vašem okolí jsou většinou organizace, které jsou informované a připravené na práci s lidmi se zrakovým postižením. Většinou si ale pravděpodobně alespoň na některou z otázek odpovíte záporně a právě to je příležitost pro vás. Později lze samozřejmě instituce oslovovat systematičtěji – např. podle regionální dostupnosti nebo typu organizace. Můžete se zaměřit na školská zařízení, na úřady práce, na zdravotnická zařízení. Záleží jen na vás a vašich prioritách: Které organizace byste oslovili s návrhem diagnostiky jako první? O kterých si naopak myslíte, že nejsou zase tolik důležité? 2.2 Oslovení organizace Máte vybraných několik organizací, o kterých se domníváte, že by mohly zlepšit kvalitu služeb ve prospěch ZP. A co dál? Oslovujete-li organizaci vám známou – ideálně organizaci, které jste také vy dobře známý – kontaktujte osobu, se kterou se zde setkáváte. Můžete za ní zajít osobně, nebo ji nejprve oslovit telefonicky. Na emaily a další způsoby písemné komunikace rovnou zapomeňte. Obvykle nejsou příliš účinné a to zejm. z toho důvodu, že v dnešní době jsme přesyceni mnoha „emailovými spamy“, které nám nabízí všechno možné: od prášku na praní až po výhodné půjčky. Vaše skvělá diagnostika by tak mohla snadno zapadnout. Oslovíte tedy známou osobu. Ideálně jí donesete nějaký stručný písemný materiál – leták či nějakou jinou informaci – kterou ji navnadíte pro spolupráci. Navíc vámi vybraná osoba bude muset potřebnost a užitečnost diagnostiky obhájit u svých nadřízených, tak ať jim má co ukázat. V ideálním případě je i nadřízený diagnostikou nadšen a pozvou vás (jakožto odborníka na problematiku života lidí se zrakovým postižením) na první pracovní schůzku. V opačném případě vás s díky odmítnou. Nevzdávejte to však a zkoušejte to dál. Vyberte si další instituce. Jednou to určitě klapne. Budeme-li realisté, počítejme, že
z deseti oslovených organizací cca 3 vás přijmou kladně – tzn. že váš návrh předají vedení a z těchto tří se pouze jedna zapojí do diagnostického procesu. Oslovujete-li organizace neznámé, můžete je opět navštěvovat buď osobně nebo telefonicky. Zde se vám může také hodit, když předem rozešlete (e-mailem, běžnou poštou) nějaký základní materiál o diagnostice (leták). Informace adresujte obvykle na pracovníky středního managementu – v případě úřadů na vedoucí sociálních odborů, protože právě zde se budou pravděpodobně vyskytovat ZP. I zde platí, že nejspíš budete muset oslovit mnoho organizací, než se vám podaří některou získat pro diagnostiku. Na druhou stranu, čím více jich získáte, tím lépe pak budete získávat další. Začne se o vás „mluvit“ a budou-li organizace s vaší diagnostikou spokojené, řeknou to dalším a ty vás sami osloví. 2.3 První schůzka První schůzka je velmi důležitá, možná dokonce nejdůležitější z celého procesu, neboť během ní byste měli nastavit základní podmínky pro diagnostický proces. Vy i zástupce organizace byste si měli ujasnit, co přesně od procesu očekáváte, co bude jeho výsledkem, jak často se budete scházet. Vy seznámíte vašeho partnera s průběhem diagnostického procesu. Také od něj získáte informace o jeho organizaci, o personálním zajištění, materiálním a technickém vybavení a v neposlední řadě také o finančních možnostech. Domluvíte se, kteří pracovníci s vámi budou v rámci diagnostiky spolupracovat. Nyní tedy shrneme, co by mělo být obsahem první schůzky: - nástin diagnostického procesu obecně; - specifikace cíle diagnostiky; - získání informací o dané instituci (personální zajištění, materiální a technické zabezpečení, finanční možnosti, časové možnosti); - stanovení týmu (tedy výběr lidí na straně instituce, kteří se budou diagnostiky účastnit); - časový harmonogram (jak často a na jak dlouho se budete scházet, jak dlouho bude trvat celý diagnostický proces); - výstupy diagnostiky (co očekává instituce, že se změní a jakým způsobem se to změní, vaším výstupem je diagnostická zpráva s doporučeními, kterou pro danou organizaci připravíte na základě získaných informací); - nastínění možností další spolupráce (nabídka služeb při realizaci doporučení uvedených v diagnostické zprávě). Z této schůzky by měl být zhotoven písemný zápis, který obdrží všichni účastníci. V ideálním případě můžete taktéž uzavřít s organizací smlouvu o realizaci diagnostického procesu, kde bude zakotveno vše, na čem jste se dohodli. Smlouvy i zápisy by měly být opatřeny jak vaším podpisem, tak podpisem někoho, kdo zastupuje organizaci. 2.4 Diagnostický proces Máte organizaci, máte ujasněno, jakým způsobem budete spolupracovat a nastává chvíle, kdy se pustíte do společné práce. Představíme si, co a jakým způsobem budete během diagnostického procesu sledovat: - dostupnost služby vzhledem k MHD;
-
vstup do objektu; orientační systém pro ZP uvnitř budovy; personální zajištění pomoci ZP; materiální a technické zajištění v organizaci, dostupnost informací.
Dostupností služby vzhledem k MHD máme namysli, jak je možné se do organizace dostat, zda sídlí poblíž zastávky MHD, jak daleko je od MHD, jaká je cesta od MHD do budovy, zda jsou cestou neozvučené přechody či další nástrahy atd.. Následně můžete pak v rámci diagnostické zprávy uvést opatření, která by mohla organizace zajistit pro lepší dostupnost svých služeb. Zaměříte se především na následující otázky: - Jakými dopravními prostředky se lze dostat do sídla organizace? - Jak daleko je sídlo organizace od nejbližší zastávky MHD? - Jak vypadá cesta od MHD k budově? o přecházení vozovky (ozvučené, neozvučené nebo dokonce žádné přechody pro chodce); o chodníky (signální pásy na chodníku, nutnost jít po silnici) o nebezpečné překážky (vývěsní štíty, zahrádky restaurací, dlouhodobé výkopy, vysoké překážky); o další informace, které by mohly být pro nevidomé uživatele a zákazníky nepříjemným překvapením (např. že v zimě se přístupová cesta neudržuje atd.). Informace, které zjistíte, zanesete do diagnostické zprávy. Následně stanovíte doporučení. V tomto případě se bude pravděpodobně jednat o zhotovení popisu trasy od MHD do sídla organizace, který na základě vámi zjištěných informací může zpracovat některá organizace zabývající se touto službou (Tyfloservis, Okamžik, TyfloCentrum). Je samozřejmé, že nebudete organizaci přemlouvat, aby se přestěhovala do dostupnější lokality. V další fázi se zaměříte na vstup do objektu. Zjistíte, zda je instituce označena výrazným nápisem (podle kterého by se mohli orientovat slabozrací), zda je přímo na budově umístěn akustický maják. Pokud je budova zamčená, všimnete si dostupnosti zvonků, zda jsou označeny popiskou v Braillově písmu. Zaměříte se také na případná nebezpečí (stejně jako v předchozí části): dlouhodobé výkopy, vysoké překážky, strmá nebo točitá schodiště. Odpovíte si tedy na následující otázky: - Jakým způsobem je označen vchod do budovy? - Je budova označena akustickým majákem? - Pokud je nutné zvonit, jakým způsobem jsou označeny zvonky? - Vyskytují se u vstupu do budovy nějaké nebezpečné objekty? Na základě získaných informací opět navrhnete doporučení. V tomto případě se např. může jednat o kontakt na firmu zajišťující instalaci akustických majáků nebo o zhotovení popisky v Braillově písmu pro označení zvonku. Vstoupili jste do budovy a nyní se zaměříte na orientační systém pro ZP uvnitř budovy, bude vás zajímat, jak se nevidomí dostane právě tam, kam potřebuje. Možností je celá řada, od recepce, kde mu mohou poradit, přes orientační plánky na zdi až po specializované navigační systémy pro zrakově postižené.
V prvé řadě je třeba si uvědomit, o jakou instituci se jedná, jiný orientační systém je vhodný pro nemocnici v Motole, která je obrovská a kde bloudí občas i tamní personál, a jiný systém použije malá pobočka knihovny. Důležité je zjistit, jak se nevidomí může dozvědět, kudy se dostane tam, kam potřebuje. Opět si odpovíme na několik otázek: - Je v budově umístěna recepce popř. informační stánek? - Je zde umístěna informační tabule? - Má organizace k dispozici nějaký komplexní orientační systém pro ZP (ať už elektronický, nebo „jen“ vodicí linie a popisky v Braillově písmu). Jako doporučení zde je možné nabídnout zhotovení reliéfního plánku nebo namluvení hlášení do akustického majáku. Dále je možné se zaměřit na proškolení vrátných či recepčních, aby byli schopni ZP doprovodit tam, kam bude třeba (viz dále). A tím plynule navážeme na další diagnostický krok, kterým je personální zajištění pomoci ZP. Nejprve je třeba zjistit, kteří pracovníci se budou se ZP nejčastěji setkávat. Na městských úřadech to budou pravděpodobně pracovníci sociálních odborů, v nemocnicích to může být kdokoliv. Tuto otázku je vhodné důkladně probrat se zástupcem dané organizace, který ví sám nejlépe, kteří pracovníci by měli být nejvíce informováni o komunikaci s lidmi se ZP a měli by být schopni jim pomoci. Pro vás platí, že čím více pracovníků bude informovaných, tím lépe. Abyste zjistili, do jaké míry jsou pracovníci informováni, odpovězte si na následující otázky: - Vědí pracovníci jak komunikovat s lidmi se zrakovým postižením a jak jim správně pomoci? - Kteří pracovníci jsou/měli by být informováni nejvíce? - Existuje v organizaci konkrétní pracovník, který se věnuje lidem (zákazníkům, uživatelům, pacientům) se zdravotním postižením? V rámci doporučení můžete organizaci nabídnout proškolení pracovníků formou semináře či dodáním informačních materiálů. Způsob proškolení závisí na počtu pracovníků a jejich časových možnostech. Dalším krokem vašeho zkoumání je zhodnocení materiálního a technického zajištění v organizaci. To znamená, že zjišťujete, jak je organizace schopna co nejvíce zpřístupnit prostředí. Zde není důležitá jen finanční otázka, ale také časové možnosti a personální zajištění. Můžete se zaměřit na vše, co by mohlo usnadnit zrakově postiženým pobyt v těchto institucích. Záleží také, jakou organizaci budeme zkoumat, jiné zajištění je potřebné v knihovně a jiné u lékaře. Opět nabízím pro inspiraci některé otázky, které si můžete při diagnostice položit: - Mají pracovníci na přepážkách v bance k dispozici podpisové šablonky? - Je v organizaci k dispozici počítač se softwarem pro ZP (např. knihovny, školy)? - A další otázky, které vás v dané organizaci napadnou. Také opatření zde budou velmi individuální a budou záviset především na finančních možnostech organizace a ochotě realizovat změnu. Posledním krokem vašeho bádání je dostupnost informací. Zde se zaměříte jednak na webové stránky organizace a jednak na další propagační materiály související s činností organizace. Opět by vám mohly pomoci některé otázky:
Má organizace webové stránky, které splňují parametry BFW (blind-friendly web)? - Má organizace k dispozici materiály v podobě dostupné pro ZP (Braill, digitál, zvětšený černotisk, zvuk)? - Má restaurace jídelní lístek v Braillu? Jako služby zde můžete nabídnout zprostředkování kontaktu na příslušné odborníky – zejm. v případě zpřístupňování webových stránek. Pokud máte k dispozici braillskou tiskárnu či další vybavení, můžete sami nabízet zpřístupňování některých informačních materiálů. -
2.5 Zhotovení diagnostické zprávy Nyní jste nashromáždili všechny důležité informace o organizaci a můžete se pustit do jejich systematického zpracovávání, na jehož konci by měla vzniknout diagnostická zpráva. Vzorovou osnovu pro diagnostickou zprávu naleznete v příloze č. 1., proto zde nebudeme probírat podrobně všechny její části. Na začátku je třeba si ujasnit, jakým způsobem budete zprávu psát. V zásadě se nabízí tři možnosti: - heslovitě, - jako text, - jako odpovědi na otázky. Nelze říci, který způsob je ten správný a možná vy sami objevíte ještě další možnosti. Obecně lze doporučit, že pokud nemáte problémy s psaním a rádi píšete, vypracujte zprávu jako volný text – v celých větách, text rozdělený podle témat do odstavců. Heslovitou formu zvolte, pokud nepatří sloh mezi vaše silné stránky. Ke každému bodu pak napíšete jen pár hesel Odpovědi na otázky jsou jakýmsi kompromisem mezi oběma výše jmenovanými způsoby. Navíc vám napoví, co všechno lze zkoumat a vnesou systém do vaší zprávy. Co se týče rozsahu vaší zprávy, záleží na formě, kterou zvolíte – heslovitá zpráva bude kratší než volný text. Neexistuje ten „správný počet“ stran. Důležité je, abyste řekli vše, co jste říci chtěli. Kromě formálních náležitostí by vaše zpráva měla obsahovat následující informace: - výstupy z diagnostického procesu, - doporučení, - nabízené služby. Tyto informace jsou hlavními pilíři vaší diagnostické zprávy. Výstupy z diagnostiky máme na mysli souhrn informací, které jste průběžně o organizaci nashromáždili ať už vlastním pozorováním, nebo rozhovory s pracovníky či studiem materiálů vámi vybrané organizace. Na základě těchto informací stanovíte doporučení, jak by mohla organizace své prostředí ještě více zpřístupnit lidem se zrakovým postižením a jak by mohla vylepšit své služby ve prospěch ZP. A na závěr nabídnete organizaci pomoc při realizaci vašich doporučení. Zde by neměla chybět ani finanční rozvaha, aby si organizace mohla udělat jasnou představu a případně vybrat, která opatření jsou pro ni klíčová a která bude chtít realizovat. Tímto tématem se budeme zabývat v následující kapitole.
2.6 Nabízené služby při realizaci opatření Sami si zvolíte, jaké služby organizaci chcete nabízet. Spektrum může být velmi široké – od poskytnutí kontaktu až po pomoc při realizaci úprav v interiéru. Je na každém z vás, jaké služby se rozhodnete poskytovat a nikde není psáno, že musíte poskytovat všechny zde uvedené služby. To, co byste však měli organizacím poskytnout vždy, je informace – i kdyby to měl být jen kontakt na jinou instituci, která se danou problematikou zabývá. Zadavatel by od vás „neměl odcházet s prázdnou.“ Služby, které budete poskytovat, mohou mít např. následující podobu: - jednorázové konzultace - dlouhodobá pravidelná setkání - přednáška - workshop - zprostředkování kontaktu popř. služby - vytvoření produktu: o zpřístupnění informací o webové stránky o úprava interiéru Jednorázové konzultace budete s největší pravděpodobností poskytovat tam, kde se organizace setkává se zrakově postiženými klienty a zákazníky jen výjimečně. Nechce tedy realizovat žádná nákladná opatření, ale chce vyjít svému zákazníkovi vstříc. Může se jednat např. o vzdělávací instituci, která ví, že na její kurz se hlásí zrakově postižený účastník a chce mu zpřístupnit pracovní texty. Ceny můžete účtovat za hodinu. Dlouhodobé pravidelné setkávání se zástupci organizace bude probíhat pravděpodobně všude tam, kde provedete diagnostiku a kde bude organizace uvádět do praxe vaše doporučení. Budete se setkávat s jedním nebo více zástupci organizace po určitý časový úsek Ceny můžete opět účtovat za hodinu. Přednášku použijete všude tam, kde budete potřebovat sdělit mnoho informací velkému počtu lidí a nebudete mít k dispozici víc jak dvě hodiny času. Může se jednat o přednášku pro zdravotní sestry na téma nevidomý pacient nebo pro učitele školy na téma specifika výuky žáků se zrakovým postižením na prvním stupni ZŠ. Je samozřejmé, že nemůžete vy sami obsáhnout všechna témata. Pravděpodobně budete spolupracovat s externími lektory – odborníky na danou problematiku, a to buď formou spolupráce na živnostenský list nebo na dohodu o provedení práce. Z toho bude vycházet i cena, kterou budete účtovat organizaci. Opět se nejspíš bude jednat o platbu za hodinu. Workshop je vhodné využít při proškolení menší skupiny účastníků – do 15 – 20 osob. Budete kombinovat teoretický výklad s praktickou částí. Účastníci si např. budou moci vyzkoušet psaní Braillova písma nebo nácvik správného doprovázení. K dispozici byste měli mít alespoň 3 hodiny času. Tuto formu lze využít např. pro organizace, které chtějí proškolit jen část svých pracovní, kteří se budou nejčastěji setkávat s lidmi se zrakovým postižením – např. pracovníci sociálního odboru úřadu městské části.
Zprostředkování kontaktu je službou, kterou byste měli být schopni poskytnout vždy. Je na vás, zda budete ochotni zajišťovat pro organizaci také komunikaci s dalšími institucemi, např. zajistíte sami pro organizaci instalaci akustického majáku nebo braillský tisk. Opět záleží jen na vás, do jaké míry budete chtít tyto služby institucím zprostředkovávat. Zde je nutné znát ceník služeb organizací, s nimiž byste spolupracovali – např. v případě braillského tisku, instalace majáku, instalace speciálního softwaru. Cena by se pak účtovala za poskytnutí konkrétní služby. Někdy se může stát, že budete požádáni o vytvoření konkrétního produktu. Opět záleží na vás, jaké produkty budete ochotni sami vytvářet a jaké přenecháte odborníkům z jiných institucí. Pravděpodobně nebudete vytvářet pro firmy přístupné webové stránky, ale můžete mít v záloze firmu, která bude schopna tuto službu nabídnout. Také asi nebudete natírat schody či dveře, tuto službu opět spíše zprostředkujete. Možná ale budete moci vytisknou braillské popisky na zvonky a dveře nebo zajistit digitalizaci studijních materiálů pro účastníky kurzu. Cena by se opět měla stanovovat za provedenou službu. Soubor konkrétních služeb, které můžete organizacím nabídnout, naleznete v příloze tohoto dokumentu. 2.7 Závěrečná diagnostická zpráva Při závěrečné diagnostice zhodnotíte, jakých zlepšení bylo dosaženo a jaké konkrétní výstupy organizace vytvořila. Pamatujte, že i malá zlepšení jsou smysluplná a že není třeba realizovat vždy všechna doporučení. 2.8 Další doporučení Závěrem ještě uvádíme některá doporučení, která se vám mohou při vaší diagnostické činnosti hodit. I když záleží především na vás případně na organizaci, pro kterou pracujete, jaké služby bude chtít poskytovat organizacím majícím zájem o diagnostiku, vždy byste měli mít na paměti profesionalitu vašich služeb na prvním místě. Nabízejte jen takové služby, které skutečně „umíte.“ Nikdo z nás není vševědoucí a není tedy ostuda zprostředkovat organizaci kontakt na jinou instituci, která danou službu poskytuje. A pokud byste se nespokojili se zprostředkováním kontaktu, můžete vy sami navázat spolupráci s konkrétním odborníkem pro danou oblast, který by místo vás zpracovával některé specifické části diagnostické zprávy, příp. poskytoval institucím některé konkrétní služby (např. právní poradenství, poradenství v oblasti zpřístupňování webových stránek atd.). Jinými slovy: Nepouštějte se do odborných činností a úkonů, na které nejste odborně připraveni a se samozřejmostí profesionálního pracovníka, který si je vědom svých kompetencí, předejte tyto úkony a činnosti jiným. Neprofesionální není nevědět, ale předstírat, že víme, když tomu tak není. Při provádění diagnostického procesu pracujte v týmu. Jak víme, ve dvou se to lépe táhne, proto si najděte spolehlivého vidícího partnera, který je schopen poskytnout necenzurované a pokud možno co nejobjektivnější informace, které budete potřebovat pro svou práci (popis okolí při procházení trasy od stanice MHD, použití
vizuálních prvků pro slabozraké, pokud jste nevidomí apod.). Pro nevidomé bude pravděpodobně partner zároveň asistentem – může jim být průvodcem v neznámém prostředí. Výběr vhodného vidícího spolupracovníka může ovlivnit i to, jak vás bude zadavatel vnímat, tak i jak náročná bude vaše práce a kvalita výstupů. Proto se svým partnerem před jednotlivými návštěvami u zákazníka a prováděním diagnostiky na spolupráci dobře připravte: rozdělte si role, dohodněte se, kdo co bude sledovat, jak budete zaznamenávat informace, aby nedocházelo k duplicitám nebo (ještě hůře) k nezaznamenání informací. Důležité je, aby váš vidící partner plně respektoval vaši roli hlavního zpracovatele diagnostické zprávy. Další otázkou je cena za služby. Do ceny by se měly promítnout jednak náklady spojené s poskytováním služby a jednak mzda všech zúčastněných pracovníků – tedy vás, vašeho partnera případně odměna pro externí spolupracovníky, ať už se jedná o odborníky pracující na živnostenský list nebo na různé formy smluv. Ceny za služby je možné stanovit několikerým způsobem: - odměna za hodinu, - jednorázová platba za poskytnutou službu, - paušální platba za dlouhodobě poskytovanou službu, - platba za produkt. Odměnu za hodinu budete účtovat např. při odměňování lektora za seminář, který připravil pro danou instituci „na klíč.“ Odměna lektorovi se může pohybovat mezi 100 – 500 Kč. Budete-li službu fakturovat, zaplatíte za ni přirozeně víc a cenu pak bude stanovovat sám lektor. Hodinovou mzdu lze dále uplatnit např. pro platby za schůzky a diagnostický proces obecně, nebo za poradenskou konzultaci. Jednorázové platby využijete v případě poskytnutí konkrétní služby, např. platba za tisk dokumentů či za zajištění instalace akustického majáku. Do ceny by se měly opět promítnout náklady spojené se službou (braillský tisk, zakoupení a instalace majáku, zakoupení kompenzační pomůcky) a odměna pro pracovníka. Zde je tedy cena určována typem služby. Jednorázovou odměnu můžete žádat také za zhotovení diagnostické zprávy. Paušální odměnu budete využívat, pakliže se domluvíte s organizací na pravidelné spolupráci, např. na pravidelném proškolování nově příchozích pracovníků nebo na pravidelné údržbě a aktualizaci webových stránek či akustického majáku. Cena opět závisí na typu služby. Platbu za produkt využijete např. při nákupu kompenzačních pomůcek nebo v případě, že sami budete vytvářet některé úkony – zhotovení materiálů v braillském tisku nebo odměna za vyhotovení orientačních prvků v interiéru budovy. Můžete mít dvojí ceník: - pro státní instituce, neziskové organizace a další zařízení tohoto typu, - komerční sektor. Ceny pro nekomerční sektor budou spíše symbolické, řádově ve stokorunách. Zde je vaší prioritou zpřístupnění veřejných služeb osobám se zrakovým postižením. Ceny pro komerční sektor mohou být samozřejmě vyšší a zde můžete počítat s větším ziskem. To, jakým způsobem budete vyúčtovávat vaše služby, záleží na vás. Můžete využít všechny výše jmenované způsoby, nebo si vybrat jen některé. Účtování služeb by však mělo být transparentní a předem dobře promyšlené.
Příloha 1: Osnova diagnostické zprávy Hlavička - Název a typ organizace - IČO - Adresa - Web - Číslo účtu Kontaktní osoba/y - jméno a příjmení - pozice v organizaci - telefon - e-mail Účel diagnostiky Průběh diagnostiky - zúčastněné osoby - způsob setkávání - harmonogram Hodnocení jednotlivých oblastí - dostupnost vzhledem k MHD - vstup do objektu - orientační systém uvnitř budovy - personální zajištění - materiální a technické zabezpečení - dostupnost informací Doporučení Nabízené služby včetně kalkulace Popis realizace opatření - personální zajištění - technické zajištění Výstupy - konkrétní výstupy - srovnání s návrhem opatření Datum, místo Podpis zhotovitele
Příloha 2: Pomocné body pro diagnostiku Dostupnost služby vzhledem k MHD Trasa od MHD do objektu: - přecházení vozovky (označený/neoznačený přechod, ozvučený/neozvučený semafor) - terénní nerovnosti, překážky na trase - signální pásy, vodicí linie - nebezpečí (nechráněné výkopy, překážky v úrovni hlavy) Vstup do objektu Označení vstupu do objektu (viditelná, dobře čitelná cedule)? Akustický maják - dostatek informací v hlášeních majáku Dveře: - otočné, běžné, - skleněné neoznačené/označené - samy se otevírají Zvonky - odkaz na umístění zvonku v akustickém majáku - hmatové označení zvonku - označení zvonku ve zvětšeném černotisku Orientační systém pro ZP uvnitř budovy Osvětlení prostor (dostatečné/nedostatečné) Barevnost (kontrastní) Podlahy Umístění vodicích linií - madla - reliéfní pásy Označení schodů Plánek budovy Vrátnice/recepce Výtah (označení tlačítek, hlášení) Personální zajištění pomoci ZP Informovaný personál Způsob doprovázení (správný/nesprávný) Způsob jednání se zrakově postiženým Materiální a technické zajištění v organizaci Šablonky Další drobné pomůcky (hladinka, kalkulačka) Televizní lupy či jiné pomůcky pro práci s informacemi PC se speciálním softwarem pro ZP Přístupnost informací Přístupné webové stránky Letáky a brožury v různých formách (černotisk, Braill, zvuk)
Příloha 3: Co můžeme organizaci nabídnout Zprostředkování kontaktů na různé instituce nabízející služby osobám se ZP (akustické majáky, braillský tisk, doprovázení) Vytvoření popisu trasy od zastávky MHD do sídla instituce Zpracování textu v různých podobách přístupných pro ZP Zajištění instalace Příprava textu pro hlášení majáku Průběžná aktualizace hlášení majáku Seznámení zadavatele s možnostmi navigace v interiéru Vytvoření reliéfního orientačního plánu Vytvoření seznamu doporučených úprav prostředí Vytvoření popisek v Braillově písmu (dveře, výtah) Pomoc při úpravě prostředí Proškolení personálu v otázkách komunikace a efektivní pomoci lidem se zrakovým postižením (konzultace, seminář, workshop) Dodání materiálů s touto tematikou Praktický nácvik těchto dovedností Zpracování textových materiálů: - braillský tisk - zvětšený černotisk - digitální úprava - zvuková podoba Poradenství v různých specifických otázkách: - kompenzační pomůcky pro ZP - vodicí psi - legislativa - přístupnost webových stránek (BFW = blind-friendly web) Informování zrakově postižených o dostupnosti služby - využití internetových a e-mailových konferencí - zařazení instituce do databáze - umístění informací na webových stránkách některých organizací poskytujících služby ZP
