Individuální projekt Jihomoravského kraje reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00027 s názvem „Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji“ „Zjišťování potřeb uţivatelů v oblasti poskytování sociálních sluţeb na území Jihomoravského kraje“
„ANALÝZA POTŘEB UŢIVATELŮ V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE“ PŘI REALIZACI PROJEKTU „PODPORA PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŢEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI“
VYPRACOVÁNO PRO STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO
VYPRACOVAL:
AUGUR Consulting s.r.o. Vinařská 5/A1 603 00 Brno
ZADAVATEL:
Jihomoravský kraj Ţerotínovo náměstí 3/5 601 82 Brno
Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
OBSAH I. OBECNÁ VÝCHODISKA A CÍLE VÝZKUMU ........................................................... 4 II. POPIS METODOLOGIE ......................................................................................... 5 II.1 Použité metody sběru dat ................................................................................ 5 II.2 Cílové skupiny ................................................................................................. 5 II.3 Organizace sběru dat a validita šetření ........................................................... 6 II.4 Rozsah zjišťování ............................................................................................ 7 III. POPIS ORP ........................................................................................................... 8 IV. SENIOŘI .............................................................................................................. 10 IV.1 Analýza dotazníkového šetření – uţivatelé sociálních sluţeb...................... 10 IV.3 Analýza dotazníkového šetření – skupina profesionálních a rodinných pečovatelů ..................................................................................................... 45 V. OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM ............................................................ 51 V.1 OSOBY S TĚLESNÝM POSTIŢENÍM........................................................... 51 V.1.1 Kvantitativní analýza - skupina osob s tělesným postiţením ................ 51 V.1.2 Kvantitativní analýza - skupina profesionálních a rodinných pečovatelů ............................................................................................................... 82 V.2 OSOBY S MENTÁLNÍM A KOMBINOVANÝM POSTIŢENÍM A OSOBY S AUTISMEM .................................................................................................... 90 V.2.1 Analýza polostandardizovaných rozhovorů – skupina osob s mentálním a kombinovaných postiţením ................................................................. 90 V.2.2 Analýza polostandardizovaných rozhovorů – skupina pečovatelů o osoby s mentálním a kombinovaných postiţením .................................. 91 V.2.3 Analýza skupinové diskuse – rodiče osob s autismem ........................ 93 V.2.4 Analýza skupinové diskuse – rodiče osob s mentálním postiţením ..... 97 V.3 OSOBY SE SMYSLOVÝM POSTIŢENÍM ................................................... 102 VI. OSOBY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM .......................................................... 105 VI.1 Analýza skupinové diskuse – rodiny osob s duševním onemocněním....... 105 VI.2 Analýza rozhovorů ..................................................................................... 108 VII. DĚTI, MLÁDEŢ DO 26 LET A RODINA ............................................................. 114 VII.1 DĚTI A MLÁDEŢ DO 26 LET .................................................................... 114 VII.1.1 Skupina dětí do 26 let v nízkoprahovém centru Drom ...................... 114 VII.1.2 Oddělení sociální rehabilitace MMB ................................................. 116 VII.1.3 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ Klub Likusák Brno .......... 119 VII.1.4 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ Pavlač Brno ..................... 121
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
2
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
VII.1.5 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ Pestrá klubovna ............... 122 VII.2 RODINY .................................................................................................... 124 VII.2.1 Terénní sluţby .................................................................................. 124 VII.2.2 Pobytové sluţby ............................................................................... 126 VIII. OSOBY OHROŢENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM A OSOBY V KRIZI ........... 129 VIII.1 OSOBY SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ, OSOBY BEZ PŘÍSTŘEŠÍ ............... 129 VIII.1.1 Analýza skupinové diskuse – Armáda Spásy ČR, azylový dům Mlýnská ............................................................................................................. 130 VIII.1.2 Analýza rozhovorů – nízkoprahové denní centrum pro lidi bez domova, Bratislavská ......................................................................................... 133 VIII.1.3 Analýza skupinové diskuse – Dům sociální prevence, azylový dům Podnásepní.......................................................................................... 135 VIII.1.4 Analýza skupinové diskuse – noční krizové centrum Vídeňská .......... 138 VIII.2 OSOBY OHROŢENÉ ZÁVISLOSTÍ NA ALKOHOLU A GAMBLERSTVÍ . 140 IX. SHRNUTÍ .......................................................................................................... 144
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
3
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
I. OBECNÁ VÝCHODISKA A CÍLE VÝZKUMU Společnost AUGUR Consulting s.r.o. předkládá závěrečnou zprávu individuálního projektu Jihomoravského kraje reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00027 s názvem „Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji - Zjišťování potřeb uţivatelů v oblasti poskytování sociálních sluţeb na území Jihomoravského kraje“. Sociologický průzkum a analýza byly realizovány v období od června do prosince 2010 s vyuţitím kombinace metodologických přístupů. Realizační tým osmi sociologů doplňovaly při terénní fázi sběru dat desítky dalších pracovníků a spolupracovníků společnosti AUGUR Consulting s.r.o., která poskytuje profesionální sociologické sluţby od roku 1996. Způsob prezentace výsledků a jejich rozsah vychází ze zadání a zohledňuje ujednání smlouvy o dílo schválené usnesením Rady Jihomoravského kraje č. 3399/09/R 50 dne 26.11.2009. Cílem průzkumu bylo provedení analýzy potřeb uţivatelů sociálních sluţeb na území Jihomoravského kraje a statutárního města Brna formou kvantitativní a kvalitativní metody (zjišťování potřeb uţivatelů sociálních sluţeb). Výzkum byl proveden ve 21 obcích s rozšířenou působností (ORP) a zjišťoval potřeby respondentů z vybraných cílových skupin (z 21 ORP), jejich přání a poţadavky na způsob poskytování sociálních sluţeb. Výstupem zakázky je 21 samostatných výzkumných zpráv pro jednotlivé obce s rozšířenou působností a jedna závěrečná zpráva pro Jihomoravský kraj, která by měla představovat jeden z podkladů pro zpracování Střednědobého plánu rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji na období 2012–2014. Věříme, ţe se prostřednictvím této závěrečné zprávy dostane zástupcům statutárního města Brna ucelený souhrn informací, dat a argumentů umoţňující optimální a efektivní nastavení parametrů komunitního plánování sociálních sluţeb v Brně. Za řešitelský tým AUGUR Consulting s.r.o.
Mgr. Marián Svoboda ředitel AUGUR Consulting s.r.o.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
4
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
II. POPIS METODOLOGIE Při sociologickém šetření a analýze bylo vyuţito kombinace více metodologických postupů a způsobů sběru dat. Tato kombinace zohledňovala především poţadavky na komplexnost pořízených dat, které jsou podkladem pro shrnutí výsledků analýz. Tímto se také zohlednila specifika jednotlivých cílových skupin, které byly do zjišťování zařazeny. II.1 POUŢITÉ METODY SBĚRU DAT Metodologie výzkumu byla konzultována v rámci pracovní skupiny za účasti odborníků pověřených statutárním městem Brnem a společností AUGUR Consulting s.r.o. Schválená metodologie tvoří přílohu č. 1 této zprávy. Analýza byla provedena formou kvalitativní a kvantitativní metody zjišťování potřeb uţivatelů sociálních sluţeb ve statutárním městě Brně. Jednalo se o následující metody sběru dat: Dotazníkové šetření Pro zásadní cílové skupiny (seniory nad 70 let a některé podskupiny osob se zdravotním postiţením) byl uplatněn dotazník. V dotazníku byly pouţity různé typy otázek (uzavřené, polozavřené a volné). Hlavní části dotazníků prošly pilotáţi. Řízený polostandardizovaný rozhovor Tato metoda byla pouţita u specifických cílových skupin, zejména u některých skupin osob se zdravotním postiţením, u cílové skupiny děti, mládeţ do 26 let a rodina a u skupiny osoby ohroţené sociálním vyloučením. Skupinová diskuse (Focus Group) Metoda skupinové diskuse byla stejně jako polostandardizovaný rozhovor uplatněna u specifických cílových skupin, zejména u osob se zdravotním postiţením, u osob ohroţených sociálním vyloučením a u cílové skupiny děti, mládeţ do 26 let a rodina. Skupinové diskuse moderovali členové řešitelského týmu (sociologové), kteří mají s touto metodou zkušenosti. Zjišťovací nástroje tvoří přílohu č. 2 této zprávy. II.2 CÍLOVÉ SKUPINY Na základě dohody se zástupci statutárního města Brna, kteří participují na procesu komunitního plánování sociálních sluţeb, byly vytipovány vhodné cílové skupiny pro dotazování.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
5
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
V rámci tohoto výzkumu byly ze strany zástupců statutárního města Brna preferovány analýzy mezi zástupci následujících cílových skupin: senioři nad 70 let, osoby se zdravotním postiţením, osoby s mentálním a kombinovaným postiţením, osoby se smyslovým postiţením, osoby s tělesným postiţením, osoby s duševním onemocněním, děti, mládeţ do 26 let a rodina, osoby ohroţené sociálním vyloučením a osoby v krizi. II.3 ORGANIZACE SBĚRU DAT A VALIDITA ŠETŘENÍ Interakce uskutečnili odborně proškolení tazatelé společnosti AUGUR Consulting s.r.o.a také tazatelé z řad zástupců některých poskytovatelů. Podrobnější informace o sběru dat jsou součástí přehledu o způsobu výběru respondentů a zařízení sociálních sluţeb, který je k dispozici v příloze č. 3 této zprávy. Limitem a komplikací pro výběr a oslovení respondentů, uţivatelů sociálních sluţeb, byl zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Nebylo moţné vyuţít např. adresné seznamy uţivatelů sociálních sluţeb a tedy navštívit je za účelem dotazování přímo v místě bydliště. Při oslovení respondentů se proto úzce spolupracovalo se zástupci KPSS ve statutárním městě Brně, neformálními a formálními organizacemi, s poskytovateli sociálních sluţeb apod. Bez této spolupráce by bylo prakticky nemoţné oslovit tak širokou a diferencovanou skupinu osob. Oslovení respondentů limitovala také absence strukturované opory výběru. V rámci kraje ani v rámci zkoumaného statutárního města Brna nejsou k dispozici počty uţivatelů sociálních sluţeb a jejich sociálně demografická struktura. Nebylo proto moţné zohlednit např. proporcionalitu zastoupení jednotlivých cílových skupin uţivatelů sociálních sluţeb podle sociálně demografických znaků. Výběr respondentů tedy vykazoval znaky záměrného výběru. Společnost AUGUR Consulting s.r.o. se snaţila zahrnout vyváţeně všechny sociálně demografické skupiny (muţe, ţeny, mladší a starší osoby atd.). Výsledky kvalitativních analýz se nesnaţí zobecnit výsledky ve vztahu k celé populaci uţivatelů sociálních sluţeb z jednotlivých cílových skupin ve statutárním městě Brně, ale zprostředkovávají řadu inspirativních postřehů a zjištění, které kvantitativní rovinu výzkumu a poznatků rozvíjejí a dokreslují. V příloze č. 4 této závěrečné zprávy uvádíme pro úplnost výčet poskytovatelů sociálních sluţeb, formálních a neformálních sdruţení, které nějakým způsobem participovali na terénní fázi sběru dat, např. umoţnili dotazování svých klientů. V dílčích objektivních případech dotazování prováděli přímo pracovníci příslušných zařízení poskytovatelů sociálních sluţeb (např. u osob s duševním postiţením, osob ţijících v domácím prostředí apod.). Tito pracovníci byli proškoleni, obdrţeli písemnou instruktáţ a jsou uvedeni v protokolu o proškolení. Vzhledem k tomu, ţe primárním cílem projektu nebylo hodnocení kvality sluţeb poskytovaných v zařízeních sociálních sluţeb, ale identifikace potřeb uţivatelů, nemohlo ani v těchto dílčích případech docházet ke zkreslení výsledků.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
6
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
II.4 ROZSAH ZJIŠŤOVÁNÍ Na základě dohody zadavatele a realizátora byl počet respondentů pro kvantitativní a kvalitativní zjišťování stanoven pro statutární město Brno (stejně jako pro kaţdé ORP v Jihomoravském kraji) na 100 respondentů. Předpokládaný počet respondentů byl společností AUGUR Consulting s.r.o. v průběhu realizace výzkumu ve statutárním městě Brně zásadním způsobem navýšen bez nárokování zvýšení smluvní ceny. Celkem bylo s vyuţitím kvantitativních a kvalitativních postupů uskutečněno zjišťování s 601 respondenty. Z toho: Senioři – 233 interakcí (210 uţivatelů sociálních sluţeb a 23 rodinných a profesionálních pečovatelů). Osoby se zdravotním postiţením o Osoby s tělesným postiţením – 130 interakcí (74 uţivatelů sociálních sluţeb a 56 rodinných a profesionálních pečovatelů). o Osoby s mentálním a kombinovaným postiţením a osoby s autismem – 51 interakcí (17 uţivatelů sociálních sluţeb a 34 rodinných a profesionálních pečovatelů). o Osoby se smyslovým postiţením – 17 interakcí (17 uţivatelů sociálních sluţeb). Osoby s duševním onemocněním – 40 interakcí (36 uţivatelů sociálních sluţeb a 4 rodinní pečovatelé). Děti, mládeţ do 26 let a rodina – 90 interakcí (90 uţivatelů sociálních sluţeb). Osoby ohroţené sociálním vyloučením a osoby v krizi – 40 interakcí (40 uţivatelů sociálních sluţeb).
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
7
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
III. POPIS ORP ROZDĚLENÍ KRAJE NA OBVODY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ Jihomoravský kraj je podle platného zákonného ustanovení vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo a je rozdělen na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo a Ţidlochovice.
Zdroj: Střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji na období 2009 - 2011
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
8
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
SPRÁVNÍ OBVOD Ve správní oblasti obce s rozšířenou působností Brno je evidována jedna obec, 58 částí obce, 2 296 ulic, 67 277 adres. V městě Brně bylo k 1. 1. 2010 evidováno 370 572 obyvatel, z toho 63 444 (17,1%) obyvatel ve věku nad 65 let, 47 084 (12,7%) ve věku do 15 let a 260 064 obyvatel v produktivním věku od 15 do 64 let (70,2%). (Zdroj:ČSÚ)
Zdroj: http://www.czso.cz/xb/redakce/nsf/i/mapy a kartogramy
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
9
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
IV. SENIOŘI Sběr dat probíhal formou face to face dotazování respondentů prostřednictvím dotazníku. Dotazováno bylo celkem 233 respondentů (210 uţivatelů sociálních sluţeb a 23 profesionálních a rodinných pečovatelů). IV.1 ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ – UŢIVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB STRUKTURA VZORKU Průměrný věk respondentů, které jsme zařadili výběrového souboru, byl 81,1 let. Ve většině případů jsou senioři přihlášeni k trvalému pobytu v Brně. Vzorek je tvořen čtyřmi pětinami ţen a jednou pětinou muţů. Více neţ polovina dotázaných seniorů (57,2 %) pobírá příspěvek na péči, zatímco necelá pětina respondentů (39 %) jej nepobírá. Polovina dotázaných seniorů (50,8 %) dostává příspěvek na péči ve výši 2 000 Kč. Necelá třetina respondentů (30,5 %) dostává příspěvek ve středně těţké závislosti. Vyšší příspěvky pobírá zhruba desetina dotázaných seniorů (12 %). Necelých 7 % respondentů neví, zda nějaký příspěvek v závislosti pobírá nebo jakou výši příspěvku má přiznanou. Téměř tři čtvrtiny respondentů (72,2 %) ţijí samy. Pouze čtvrtina dotázaných seniorů (26,2 %) ţije v blízkosti bydliště své rodiny. Více neţ čtyři pětiny seniorů ţijí bez partnera či partnerky (84,7 %) anebo bez rodinných příslušníků (85,3 %). Téměř polovina respondentů (45,7 %) ţije v pobytovém zařízení – v domově pro seniory. Více neţ čtvrtina dotázaných seniorů (26,7 %) ţije v domácím prostředí, další čtvrtina seniorů (24,3 %) v domě s pečovatelskou sluţbou (dále DPS).1 Dotázaní senioři a seniorky ţijí v DPS v průměru 7,5 let a nejčastěji se o moţnosti bydlení v zařízení dozvěděli od svých dětí nebo nejbliţší rodiny a od pracovníků úřadů městských částí, často také od zdravotního personálu a lékařů, od svých známých nebo o tomto zařízení sami věděli. S vyřizováním záleţitostí ohledně umístění do DPS jim ve většině případů nikdo nepomáhal, zvládli si vše vyřídit sami, nebo jim pomáhali jejich děti nebo blízká rodina. V ojedinělých případech respondentům s vyřizováním pomáhali zaměstnanci městského úřadu, sociální pracovníci nebo širší příbuzenstvo. Námi vybraní senioři a seniorky ţijí v pobytových zařízeních sociálních sluţeb (v domově pro seniory, domově se zvláštním reţimem) průměrně 4 roky. Nejčastěji se o zařízení dozvěděli od svých nejbliţších příbuzných, od pracovníků městského úřadu, lékařů nebo o zařízení věděli předem. S vyřízením ţádosti o umístění do zařízení pomáhaly respondentům nejčastěji jejich děti nebo si ji vyřídili sami.
ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ 1
Počet respondentů, kteří žijí střídavě v zařízení sociálních služeb a v domácím prostředí, byl nízký (pouze sedm respondentů – 3,3 %), proto nebylo s touto skupinou respondentů dále analyticky (samostatně) pracováno.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
10
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Zájem o nové sociální sluţby nebo pomoc Většina seniorů, kteří byli zařazeni do výběrového souboru, by nechtěla vyuţívat ţádný jiný druh pomoci. Je potřeba zdůraznit, ţe dotazovaní byli senioři, kteří jsou uţivatelé sociálních sluţeb. Pouze desetina dotázaných seniorů (10,7 %) by nějaký nový druh pomoci vyuţívat chtěla. Názorně výsledky dokumentuje následující graf. Graf č. 1 Chtěli byste vyuţívat nějaký jiný druh pomoci (případně konkrétní sluţbu), o které víte, ţe existuje (je zřízena), ale z nějakého důvodu nemůţete? Ano 10,7 %
Ne 89,3 %
Pozn.: Na otázku odpovědělo 98,1 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
Respondenti ţijící v DPS by chtěli vyuţívat nové sluţby ve větší míře neţ respondenti ţijící v pobytových zařízeních sociálních sluţeb nebo v rodinných a domech a bytech. Názorně tuto skutečnost dokumentuje následující graf. Graf č. 2
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
11
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Zájem o využívání jiné formy pomoci v závislosti na prostředí, ve kterém senior žije 0%
20%
60%
80%
11,1%
V domácím prostředí
V domě s pečovatelskou službou - DPS
V pobytovém zařízení - domov pro seniory
40%
100%
88,9%
17,6%
82,4%
7,4%
92,6%
Ano
Ne Graf: AUGUR Consulting
Na základě analýzy se neprokázala souvislost mezi pobíráním příspěvku na péči a případným zájmem o vyuţívání nového druhu pomoci nebo sluţby. Názorně tuto skutečnost dokumentuje následující graf. Graf č. 3
Zájem využívat jiný druh pomoci nebo novou službu v závislosti na pobírání příspěvku na péči 0%
Ano, pobírám příspěvek
Ne, nepobírám příspěvek
20%
40%
60%
80%
11,9%
100%
88,1%
7,5%
92,5%
Ano
Ne Graf: AUGUR Consulting
Respondenti, kteří projevují zájem o nějaký jiný druh pomoci (sluţbu), jsou častěji ochotni za tuto pomoc (sluţbu) platit a současně dojíţdět Podrobnější výsledky jsou zaznamenány v následující tabulce. Tabulka č. 1
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
12
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Ochota dojíţdět za sluţbou
Ochota platit za sluţbu
Chtěli byste využívat nějaký jiný druh pomoci (případně konkrétní službu), o které víte, že existuje (je zřízena), ale z nějakého důvodu nemůžete?
Ano v%
Ne v%
Celkem v%
Ano, jsem ochoten(na) platit
15,6
84,4
100,0
Ne, nejsem ochoten(na) platit
8,8
91,2
100,0
Ano, jsem ochoten(na) dojíţdět
21,1
78,9
100,0
Ne, nejsem ochoten(na) dojíţdět
9,6
90,4
100,0
Sluţby, které existují, ale respondenti je nemohou z nějakého důvodu vyuţívat Desetina dotázaných seniorů (11 %) uvedla prostřednictvím volné otázky konkrétní sluţby, které by chtěla vyuţívat, ale z nějakého důvodu nemůţe. Výčet těchto sluţeb uvádíme ve vztahu k prostředí, ve kterém dotázaní senioři ţijí. Senioři ţijící v domácím prostředí by měli zájem změnit typ péče o svoji osobu – chtěli by vyuţívat sluţeb domova pro seniory. Také by uvítali masáţe a rehabilitace a doprovod při procházkách. Senioři ţijící v DPS by ocenili zejména moţnost rehabilitačního cvičení, plavání a masáţí. Někteří senioři by také chtěli vyuţívat sluţeb praní, údrţbářskou sluţbu v domě, dopravu do zdravotnického zařízení a měli by zájem o pečovatelské sluţby i během víkendů a svátků. Senioři ţijící v pobytových zařízeních (v domovech pro seniory, domovech se zvláštním reţimem) projevují zájem o rehabilitace, masáţe a cvičení, které podle nich v zařízeních absentují nebo jsou nedostatečně personálně zajištěny. Respondenti by také chtěli vyuţívat pedikúru a doprovod na cestách a při procházkách. Nejčastěji se respondenti o těchto sluţbách, které nemohou z nějakého důvodu vyuţívat, dozvěděli od lékaře nebo od známých. Jednotliví respondenti odpověděli, ţe zdrojem informací o těchto sluţbách byli zaměstnanci zařízení, ve kterém ţijí, rodina, internet a tisk.
Zejména finanční náročnost (50 %) seniorům brání vyuţívat sluţby, o které by měli zájem. Podrobně jsou výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 4
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
13
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Jaké důvody Vám případně brání ve využívání tohoto druhu pomoci (služby)? 0%
20%
40%
Služba je pro mě drahá a nemohu si ji dovolit. Je to daleko, služba pro mě není dobře dopravně dostupná. Služba je plně obsazena.
Brání mi zdravotní stav.
60%
80%
50,0%
100%
50,0%
18,8%
81,2%
13,3%
86,7%
93,3%
6,7%
Ano
Ne Graf: AUGUR Consulting
Mezi jinými důvody, proč respondenti nemohou vyuţívat danou sluţbu, bylo uvedeno, ţe respondenti neví, kdo by sluţbu měl poskytovat, neví, na koho by se mohli obrátit o radu apod.
V případě zájmu o nějakou novou sluţbu nebo druh pomoci odpovídaly více neţ tři čtvrtiny dotázaných seniorů (76,6 %), ţe ví, na koho se obrátit pro informace o sluţbě, kterou by chtěly začít vyuţívat. Téměř čtvrtina respondentů (22,5 %) to neví. Názorně odpovědi respondentů dokumentuje následující graf. Graf č. 5 Víte kam (případně na koho) se obrátit v případě, ţe byste chtěl(a) vyuţít nějakou novou sluţbu nějaký nový druh pomoci? Ne 22,5 %
Nevím, nedokáţi odpovědět. 1,0 %
Ano 76,5 %
Pozn.: Na otázku odpovědělo 99,5 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
Téměř třetina respondentů (32,5 %), kteří odpověděli, ţe ví na koho se obrátit, uvedla, ţe by to byli zaměstnanci zařízení, především sociální pracovnice nebo vedoucí zařízení. Další více neţ čtvrtina respondentů (28,2 %) by se informovala u zdravotnického personálu zařízení, a to u lékařů, zdravotních sester a pečovatelek.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
14
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Na svoji rodinu by se obrátilo necelých 15 % respondentů. V menším počtu případů by respondenti volili moţnost dotázat se zaměstnanců městských úřadů. Při analýze vztahu mezi povědomím o osobě, na kterou se mohou senioři obrátit v případě zájmu o novou sluţbu nebo nový druh pomoci, a prostředím, ve kterém ţijí, bylo zjištěno, ţe nejvíce jsou informováni senioři ţijící v DPS (92 %). Názorně jsou výsledky uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 6
Povědomí o osobě, na kterou se může senior obrátit v případě zájmu využívat nové služby, v závislosti na prostředí, ve kterém senior žije 0%
20%
40%
60%
V domácím prostředí
80%
32,1% 3,6%
64,3%
V domě s pečovatelskou službou DPS
100%
8,0%
92,0%
V pobytovém zažízení - domov pro seniory
77,1%
Ano
Ne
22,9%
Nevím Gr af: AUGUR Consulting
Míra povědomí o osobě, na kterou se respondenti mohou obrátit, není nijak výrazně ovlivněna věkem respondentů ani pobíráním příspěvku na péči. Menší rozdíly najdeme u odpovědí analyzovaných podle výše pobíraného příspěvku. Respondenti
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
15
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
pobírající příspěvek na péči v lehké závislosti jsou lépe informováni o moţných zdrojích informací. Podrobněji jsou výsledky uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 2 Víte kam (případně na koho) se obrátit v případě, že byste chtěl(a) využít nějakou novou službu - nějaký nový druh pomoci?
Ne v%
Celkem v%
Do 78 let
78,5
21,5
100,0
79–85 let
77,0
23,0
100,0
86 let a více
76,1
23,9
100,0
Ano, pobírám příspěvek
78,2
21,8
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
76,2
23,8
100,0
2 000 Kč (lehká závislost)
83,3
16,7
100,0
4 000 Kč (středně těţká závislost)
75,0
25,0
100,0
8 000 Kč (těţká závislost)
75,0
25,0
100,0
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
Ano v%
Pozn.: V analýze nebylo a dále ani nebude pracováno s variantou odpovědi „úplná závislost“, jelikoţ na danou otázku odpověděl pouze jeden respondent pobírající příspěvek na péči v úplné závislosti.
Pomoc dobrovolníka Většina seniorů nemá zájem o bezplatnou pomoc dobrovolníka, ať uţ by se jednalo o seniora nebo o člověka v produktivním věku. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 7
Měl(a) byste zájem o bezplatnou pomoc dobrovolníka? 0%
Dobrovolník - senior
11,2%
Dobrovolník - jakákoliv osoba
12,1%
20%
40%
60%
80%
100%
88,8%
87,9%
Ano
Ne Graf: AUGUR Consulting
Zájem o bezplatnou pomoc dobrovolníka by měli zejména mladší senioři a respondenti ţijící v domácím prostředí a DPS. Podrobnější výsledky jsou zaznamenány v následujících dvou tabulkách. Tabulka č. 3 © AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
16
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Výše příspěvku
Prostředí, ve kterém žije
Pobírání příspěvku
Věk
Měl(a) byste zájem o bezplatnou pomoc dobrovolníkaseniora, tj. osoby v obdobném věku jako jste vy?
Ano v%
Ne v%
Celkem v%
Do 78 let
15,4
84,6
100,0
79–85 let
15,1
84,9
100,0
86 let a více
3,0
97,0
100,0
Ano, pobírám příspěvek
12,9
87,1
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
8,5
91,5
100,0
V domácím prostředí
15,4
84,6
100,0
V domě s pečovatelskou sluţbou – DPS
13,7
86,3
100,0
V pobytovém zařízení – domov pro seniory
7,3
92,7
100,0
2 000 Kč (lehká závislost)
13,3
86,7
100,0
4 000 Kč (středně těţká závislost)
11,4
88,6
100,0
8 000 Kč (těţká závislost)
27,3
72,7
100,0
Ano v%
Ne v%
Celkem v%
Do 78 let
16,9
83,1
100,0
79–85 let
12,2
87,8
100,0
86 let a více
7,5
92,5
100,0
Ano, pobírám příspěvek
14,5
85,5
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
8,5
91,5
100,0
V domácím prostředí
20,8
79,2
100,0
15,7
84,3
100,0
6,2
93,8
100,0
2 000 Kč (lehká závislost)
16,7
83,3
100,0
4 000 Kč (středně těţká závislost)
8,6
91,4
100,0
8 000 Kč (těţká závislost)
33,3
66,7
100,0
Výše příspěvku
Prostředí, ve kterém žije
Pobírání příspěvku
Věk
Tabulka č. 4 Měl(a) byste zájem o bezplatnou pomoc dobrovolníka - jakékoliv jiné osoby?
V domě s pečovatelskou sluţbou – DPS V pobytovém zařízení – domov pro seniory
Informovanost respondentů o moţnostech pomoci, sluţbách pro seniory apod. Více neţ tři pětiny respondentů (61,4 %) se domnívají, ţe mají dostatek informací o moţnostech pomoci a sluţbách pro seniory. Pětina respondentů (21,4 %) to nedokáţe posoudit. Desetina dotázaných seniorů (10,5 %) si myslí, ţe nemá dostatek informací. Názorně jsou výsledky uvedeny v následujícím grafu.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
17
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Graf č. 8 Máte dostatek informací o moţnostech pomoci, sluţbách pro seniory apod.? Nevím, nedokáţi posoudit 21,4 %
Jiná odpověď 6,7 %
Ne 10,5 %
Ano 61,4 %
Pozn.: Na otázku odpovědělo 100 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
V moţnosti „jiná odpověď“ respondenti uvedli, ţe se o tyto informace nezajímají nebo je nepotřebují. Část dotázaných uvedla, ţe informace jim zajišťuje personál zařízení, rodina a média.
Největší podíl informovaných seniorů je mezi obyvateli pobytových zařízení (65,6 %). Názorně jsou rozdíly uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 9
Máte dostatek informací o možnostech pomoci, službách pro seniory apod.? V závislosti na prostředí, ve kterém senior žije. 0%
20%
40%
60%
57,1%
V domácím prostředí
V domě s pečovatelskou službou - DPS
65,6%
Ano
Ne
100%
32,2%
10,7%
62,7%
V pobytovém zařízení - domov pro seniory
80%
9,8%
27,5%
10,4%
24,0%
Nevím, jiná odpověď Graf: AUGUR Consulting
Senioři pobírající vyšší příspěvky na péči mají méně informací o moţnostech pomoci a sluţbách pro seniory neţ ti s niţšími příspěvky. Podrobnější informace jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 5
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
18
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Ano v%
Ne v%
Nevím, jiná odpověď v%
Celkem v%
Do 78 let
64,2
11,9
23,9
100,0
79–85 let
52,7
12,2
35,1
100,0
86 let a více
69,1
5,9
25,0
100,0
Ano, pobírám příspěvek
63,4
5,8
30,8
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
62,2
13,4
24,4
100,0
2 000 Kč (lehká závislost)
66,7
5,0
28,3
100,0
4 000 Kč (středně těţká závislost)
61,1
2,8
36,1
100,0
8 000 Kč (těţká závislost)
53,8
7,7
38,5
100,0
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
Máte dostatek informací o možnostech pomoci, službách pro seniory apod.?
Informace, které respondentům scházejí Většina respondentů z těch, kterým schází informace, uvádí, ţe nemá přehled o tom, jaké sluţby můţe uţívat, jaké sluţby pro seniory existují a zda má právo na příspěvek na péči. Respondentům současně schází informace o tom, které sluţby mohou vyuţívat zdarma a za které musí platit.
Problémy, které v současné době respondenti řeší a se kterými neví, na koho se obrátit Necelá desetina respondentů (8,5 %) řešila v době dotazování problémy, se kterými neví, na koho se obrátit o pomoc. Ostatní respondenti se s takovými problémy nepotýkají.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
19
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Graf č. 10 Řešíte v současné době nějaké potíţe (problémy), se kterými nevíte na koho se obrátit?
Ano 8,5 %
Ne 91,5 %
Pozn.: Na otázku odpovědělo 95,2 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
Senioři nejčastěji řeší finanční a zdravotní problémy. Finanční potíţe souvisí zejména s nedostatkem prostředků na sluţby, ale také s majetkovou problematikou. Další senioři uvedli, ţe mají problémy s nedietní stravou, s vyřizováním záleţitostí na úřadech nebo s jinými organizacemi a s neschopností sami si doma opravit různé věci. Někteří se cítí být opuštění. Uvádí, ţe se jiţ o sebe nedokáţí postarat, jiným nevyhovuje souţití s dalším seniorem na pokoji v domově pro seniory.
Analýzou vztahu mezi řešením konkrétních potíţí (problémů), se kterými respondenti neví, na koho se obrátit, a prostředím, ve kterém ţijí, nebyly zjištěny statisticky významné odchylky. Graf uvádíme pro názornost. Graf č. 11 © AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
20
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Řešíte v současné době nějaké potíže (problémy), se kterými nevíte na koho se obrátit? V závislosti na prostředí, ve kterém senior žije 0%
V domácím prostředí
V domě s pečovatelskou službou - DPS
20%
40%
60%
80%
100%
9,3%
90,7%
10,4%
89,6%
V pobytovém zařízení - domov 7,7% pro seniory
92,3%
Ano, řeším
Ne, neřeším Graf: AUGUR Consulting
Z analýzy zaznamenané v následující tabulce vyplývá, ţe ve vztahu k věku a pobírání příspěvku nebyly identifikovány výrazné odlišnosti v odpovědích respondentů. Respondenti s niţším příspěvkem na péči ve větší míře řeší nějaké problémy nebo potíţe, neţ je tomu u seniorů pobírajících vyšší příspěvek na péči.
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
Tabulka č. 6 Řešíte v současné době nějaké potíže (problémy), se kterými nevíte, na koho se obrátit?
Ano, řeším v%
Ne, neřeším v%
Celkem v%
Do 78 let
6,2
93,8
100,0
79–85 let
12,5
87,5
100,0
86 let a více
6,5
93,5
100,0
Ano, pobírám příspěvek
8,6
91,4
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
7,9
92,1
100,0
2 000 Kč (lehká závislost)
12,3
87,7
100,0
4 000 Kč (středně těţká závislost)
8,6
91,4
100,0
8 000 Kč (těţká závislost)
0,0
100,0
100,0
Ochota respondentů dojíţdět za sluţbou (pomocí) v případě, ţe by nebyla dostupná v rámci města Většina respondentů (72,6 %) by za sluţbou nebyla ochotna dojíţdět. Sluţby pro seniory by podle nich měly být dostupné v místě bydliště. Jen velmi malé procento
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
21
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
respondentů by bylo ochotno dojíţdět do spádového (5,3 %) nebo krajského města (4,7 %). Výsledky jsou názorně uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 12 V případě, ţe by Vámi poţadovaný druh pomoci (sluţba) nebyl(a) dostupný(á) v rámci Vašeho města, jste ochoten(a) za sluţbou dojíţdět?
Jiná odpov ěď 17,4 %
Ano, do krajského města 4,7 %
Ano, ale pouze do spádov ého města 5,3 % Ne, za pomocí (sluţbou) nejsem ochotný(á) dojíţdět, měla by být poskytována v místě by dliště. 72,6 %
Pozn.: Na otázku odpovědělo 90,4 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
V moţnosti „jiná odpověď“ bylo uvedeno např, ţe senioři by byli ochotní dojíţdět, ale pouze s doprovodem nebo s pomocí, ţe nemohou dojíţdět kvůli svému zdravotnímu stavu, ţe k nim dochází pečovatel, a nemusí tedy nikam dojíţdět apod.
Při analýze vztahu mezi ochotou seniorů dojíţdět za sluţbou a prostředím, ve kterém ţijí, bylo zjištěno, ţe větší ochotu dojíţdět projevují zejména respondenti ţijící v domově pro seniory. Názorně výsledky dokumentuje následující graf. Graf č. 13
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
22
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Ochota dojíždět za službou v závislosti na prostředí, ve kterém senior žije. 0%
V domácím prostředí
V domě s pečovatelskou službou - DPS
V pobytovém zařízení domov pro seniory
20%
40%
60%
8,9%
80%
73,2%
80,5%
4,9%
14,0%
67,4%
Ano, jsem ochoten(a) dojíždět Nevím, jiná odpověď
100%
17,9%
14,6%
18,6%
Ne, nejsem ochoten(a) dojíždět Graf: AUGUR Consulting
S věkem seniorů se zvyšuje jejich neochota dojíţdět za sluţbami. Senioři, kteří jsou ochotni za sluţby platit, jsou ve větší míře ochotni za sluţbami i dojíţdět. Podrobnější informace jsou uvedeny v následující tabulce.
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Ochota platit za službu
Věk
Tabulka č. 7 V případě, že by Vámi požadovaný(á) druh Ano, jsem Ne, nejsem Nevím, jiná pomoci (služba) nebyl(a) dostupný(á) v rámci ochoten(a) ochoten(a) odpověď Vašeho města, jste ochoten(a) za službou v% v% v% dojíždět?
Celkem v%
Do 78 let
14,8
63,9
21,3
100,0
79–85 let
13,2
66,2
20,6
100,0
86 let a více
1,6
88,6
9,8
100,0
Ano, jsem ochoten(a) platit
20,3
62,0
17,7
100,0
Ne, nejsem ochoten(a) platit
4,4
85,3
10,3
100,0
Ano, pobírám příspěvek
8,8
72,6
18,6
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
11,6
75,4
13,0
100,0
2 000 Kč (lehká závislost)
9,3
74,0
16,7
100,0
4 000 Kč (středně těţká závislost)
2,9
77,1
20,0
100,0
8 000 Kč (těţká závislost)
23,1
61,5
15,4
100,0
Vyuţívání hromadných dopravních prostředků Necelá desetina námi vybraných seniorů vyuţívá buď meziměstské autobusy (10,4 %), nebo vlaky (8,9 %). Téměř polovina (46,4 %) cestuje v prostředcích městské hromadné dopravy – v tramvajích, trolejbusech a autobusech.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
23
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Graf č. 14
Využíváte hromadných dopravních prostředků? 0%
20%
40%
Tramvaj/trolebus/autobus
60%
80%
46,4%
100%
53,6%
Meziměstský autobus 10,4%
89,6%
Vlak 8,9%
91,1%
Ano
Ne Graf: AUGUR Consulting
Ti senioři, kteří vyuţívají hromadných dopravních prostředků, měli uvést jak často je vyuţívají. Většina respondentů, kteří vyuţívají dopravu tramvají, trolejbusem nebo autobusem, jezdí těmito prostředky téměř denně nebo alespoň jednou týdně. Jiţ s menší frekvencí vyuţívají vlaky a meziměstské autobusy. Respondenti nejčastěji uvedli, ţe jimi jezdí zhruba jednou za rok a jednou za půl roku, tedy velmi zřídka. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu.
Graf č. 15
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
24
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Jak často využíváte hromadných dopravních prostředků? 0%
20%
Tramvaj/trolebus/autobus
Vlak
Meziměstský autobus
40%
60%
44,2%
16,7%
5,6%
4,8%
22,1%
4,8%
9,5%
Téměř denně Cca 1x za měsíčně
80%
12,6%
15,8%
44,4%
33,3%
Cca 1x týdně Cca 1x za půl roku
100%
3,2% 2,1%
33,3%
23,8%
23,8%
cca 1x za 14 dnů Cca 1x za rok Graf: AUGUR Consulting
Vhodná opatření pro zlepšení a usnadnění přepravy: tramvaj/trolejbus/autobus Čtvrtina respondentů (26,2 %), kteří odpověděli na otázku, uvedla, ţe daného přepravního prostředku nevyuţívá nebo neví, jaká opatření by se mohla učinit pro zlepšení dopravy. Podle 16,8 % seniorů neexistují ţádná taková opatření. Více neţ třetina respondentů (35,7 %) poukazuje na problematiku bariérovosti dopravních prostředků – podle nich jezdí málo nízkopodlaţních tramvají, trolejbusů a autobusů a málo spojů s plošinami. Někteří řidiči jsou podle části respondentů neohleduplní při bariérovém nastupování nebo nástupu seniorů s pohybovými problémy. Na zastávkách chybí můstky pro bezproblémové nastoupení a zastávky jsou navíc příliš vzdálené od sociálních, zdravotnických a jiných zařízení. Podle více neţ desetiny respondentů (11,6 %) jsou dopravní prostředky vyhovující. Někteří senioři uvedli, ţe kvůli svému zdravotnímu stavu nemohou hromadnými prostředky jezdit nebo by potřebovali při dopravě doprovod. Někteří senioři poukázali na bezohlednost řidičů, nedostatek laviček na zastávkách a neuklizené zastávky v zimě. Vhodná opatření pro zlepšení a usnadnění přepravy: vlak Dvě pětiny respondentů (41,1 %), kteří odpověděli na danou otázku, uvedly, ţe daného přepravního prostředku nevyuţívají nebo neví, jaká opatření by se mohly učinit. Podle více neţ čtvrtiny seniorů (28,6 %) neexistují ţádná opatření, která by přepravu usnadnila. Téměř pětina seniorů (17,9 %) uvedla jako problematické nastupování a vystupování – nástupní plošinky (schody) jsou moc vysoké a dveře těţko otevíratelné. Pro ostatní seniory se jeví jako problematická neexistence klimatizace, sloţitost přestupování a namáhavost přechodu mezi jednotlivými nástupišti v podchodech.
Vhodná opatření pro zlepšení a usnadnění přepravy: meziměstský autobus
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
25
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Téměř polovina respondentů (47,1 %), kteří odpověděli na otázku, tento dopravní prostředek nepouţívá nebo neví, jaká opatření by přepravu usnadnila. Téměř třetina seniorů (31,4 %) se domnívá, ţe se nedají učinit ţádná zlepšení. Desetina respondentů si myslí, ţe doprava v meziměstských autobusech je vyhovující. Ostatní respondenti poukazovali na problematiku bariérovosti těchto prostředků. Vhodným opatřením by bylo vytvoření snazšího nastupování a častější zařazení nízkopodlaţních spojů s bezbariérovým přístupem. Ochota platit za pomoc (sluţbu), o kterou by měli respondenti zájem Více neţ jedna pětina seniorů (21,3 %) by byla ochotna za sluţbu platit plnou cenu. Další pětina respondentů (21,9 %) by byla také ochotna zaplatit, ale pouze částečně. Více neţ třetina dotázaných seniorů (37,7 %) se domnívá, ţe sluţby pro seniory by měly být poskytovány zdarma. Graf č. 16 V případě, ţe byste o tuto pomoc (sluţbu) měl(a) zájem, jste ochoten(a) ji platit? Jiná odpov ěď 19,1 %
Ne - měla by být poskytována zdarma 37,7 %
Pozn.: Na otázku odpovědělo 87,1 % respondentů.
Ano, jsem ochotn(a) platit plnou cenu 21,3 %
Ano, jsem ochotn(a) si částečně doplatit 21,9 %
Graf: AUGUR Consulting
Ve variantě „jiná odpověď“ osm respondentů uvedlo, ţe nedokáţe posoudit, zda by bylo ochotno za sluţbu platit, kdyţ neví, o jakou sluţbu se jedná. Pět seniorů konstatovalo, ţe nepotřebuje ţádnou sluţbu. Pět respondentů by si další sluţbu zaplatilo, protoţe si musí platit i všechny ostatní sluţby. Dalších deset respondentů konstatovalo, ţe nemá dostatek peněz nebo neví, zda by jim vyšly finance na zaplacení dalších sluţeb. Tři respondenti uvedli, ţe by zaplatili za sluţbu podle toho, jak by pro ně byla přínosná a kolik by stála. Jeden senior by zaplatil, jen kdyby to bylo bezpodmínečně nutné a zbyly mu peníze.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
26
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Námi dotázaní senioři, kteří bydlí v domácím prostředí (v rodinném domě nebo bytě), jsou ochotni za sluţbu platit častěji neţ senioři ţijící v DPS nebo domově pro seniory. Názorně výsledky dokumentuje následující graf. Graf č. 17 Ochota platit za službou v závislosti na prostředí, ve kterém senior žije 0%
20%
40%
V domácím prostředí
60%
80%
63,5%
V domě s pečovatelskou službou - DPS
34,3%
V pobytovém zařízení - domov pro seniory
15,3%
21,2%
36,8%
37,2%
28,9%
50,0%
Ano, jsem ochoten(a) platit Nevím, jiná odpověď
100%
12,8%
Ne, nejsem ochoten(a) platit Graf: AUGUR Consulting
Věk respondentů ani pobírání příspěvku nemá rozhodující vliv na jejich ochotu platit za sluţby. Senioři pobírající příspěvek na péči v těţké závislosti jsou připraveni platit za sluţby ve větší míře neţ ti, kteří pobírají menší příspěvek na péči. Podrobnější informace jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 8
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
V případě, že byste o tuto pomoc (službu) měl(a) zájem, jste ochoten(a) ji platit?
Ano, jsem Ne, nejsem Nevím, jiná ochoten(a) ochoten(a) odpověď v% v% v%
Celkem v%
Do 78 let
40,0
43,3
16,7
100,0
79–85 let
46,3
35,8
17,9
100,0
86 let a více
42,9
33,9
23,2
100,0
Ano, pobírám příspěvek
42,6
35,2
22,2
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
46,3
40,3
13,4
100,0
2 000 Kč (lehká závislost)
43,4
34,0
22,6
100,0
4 000 Kč (středně těţká závislost)
42,4
33,3
24,3
100,0
8 000 Kč (těţká závislost)
54,5
36,4
9,1
100,0
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
27
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Obeznámenost s cenami sluţeb Více neţ polovina dotázaných seniorů (55,8 %) neví, kolik jednotlivé druhy pomoci a sluţeb stojí. Více neţ dvě pětiny respondentů (44,2 %) ceny za pomoc a sluţby znají. Graf č. 18 Víte, kolik Vámi poţadovaný druh pomoci (sluţba) přibliţně stojí?
Ne, nevím 55,8 %
Pozn.: Na otázku odpovědělo 78,6 % respondentů.
Ano 44,2 %
Graf: AUGUR Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
28
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Čím starší senioři jsou, tím lepší mají přehled o přibliţné ceně sluţby. Respondenti pobírající příspěvek na péči jsou ve větší míře obeznámeni s cenami sluţeb neţ ti, kteří jej nepobírají. Současně senioři s vyššími příspěvky na péči mají menší povědomí o cenách neţ senioři pobírající niţší příspěvek na péči. Největší podíl respondentů, kteří znají ceny poţadovaných sluţeb, je mezi seniory ţijícími v domácím prostředí – v rodinném domě a bytě. Nejméně informovaní o cenách sluţeb jsou naproti tomu senioři ţijící v pobytových zařízeních pro seniory. Podrobnější informace jsou zaznamenány v následující tabulce.
Výše příspěvku
Prostředí, ve kterém žije
Pobírání příspěvku
Věk
Tabulka č. 9 Víte, kolik Vámi požadovaný druh pomoci (služba) přibližně stojí?
Ano, vím v%
Ne, nevím v%
Celkem v%
Do 78 let
35,8
64,2
100,0
79–85 let
45,2
54,8
100,0
86 let a více
52,0
48,0
100,0
Ano, pobírám příspěvek
55,1
44,9
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
32,2
67,8
100,0
V domácím prostředí
60,4
39,6
100,0
54,1
45,9
100,0
30,7
69,3
100,0
2 000 Kč (lehká závislost)
64,0
36,0
100,0
4 000 Kč (středně těţká závislost)
50,0
50,0
100,0
8 000 Kč (těţká závislost)
36,4
63,6
100,0
V domě s pečovatelskou sluţbou – DPS V pobytovém zařízení – domov pro seniory
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
29
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Vyuţívání pomoci jiných osob Dotázaní senioři vyuţívají pomoc jiných osob nejčastěji při mimořádném úklidu (80,8 %), při drobných opravách (62,2 %), při zajištění stravy (58,4 %) a běţném úklidu (50,9 %). Graf č. 19
Využíváte pomoc jiných osob při...? 0%
20%
40%
60%
Pomoc s mimořádným úklidem (mytí oken, věšení oken).
62,2%
Pomoc s drobnými opravami. Zajištění stravy (dovoz obědů, donáška nákupů)
58,4% 50,9%
Pomoc s běžným úklidem. Drobná zdravotní ošetření (převazy, injekce, měření tlaku).
45,9%
Pomoc při zařizování na úřadech, na poště - vyplňování formulářů.
43,0%
Pomoc dopravit se k lékaři nebo na úřad. Masáže, rehabilitace, cvičení. Doprava nebo doprovod za zálibami, kulturou, zábavou apod. Osobní hygiena, oblékání apod.
41,1% 13,9% 12,9% 12,0%
80%
100%
80,8%
12,0% 7,2%
18,0%
19,8%
25,4% 28,1%
21,0%
18,7%
35,4%
22,2%
34,8%
22,2%
36,7%
18,6%
67,5%
16,3%
70,8%
19,1%
Ano, zcela
16,2%
68,9%
Ano, částečně
Ne, nevyužívám Gr af: AUGUR Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
30
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Odkázanost na jiné osoby nebo sluţby se liší podle toho, kde respondenti ţijí. Následující tři grafy zobrazují vztah mezi vyuţíváním pomoci jiných osob a prostředím, ve kterém senioři ţijí. Z grafů vyplývá, ţe pomoc jiných osob vyuţívají nejméně senioři ţijící v domě s pečovatelskou sluţbou, kteří potřebují pomoci výrazně jen s mimořádným úklidem. S ţádnými jinými činnostmi a problémy nepotřebuje pomoci více neţ polovina dotázaných seniorů ţijících v DPS. Velkou potřebu pomoci jsme zaznamenali u osob ţijících v domácím prostředí (v rodinném domě nebo bytě) a u osob ţijících v domovech pro seniory. Graf č. 20
Využívání pomoci jiných osob seniory žijícími v domácím prostředí 0%
20%
40%
60%
Pomoc s mimořádným úklidem (mytí oken, věšení oken).
75,0%
Pomoc dopravit se k lékaři nebo na úřad.
60,0%
Pomoc při zařizování na úřadech, na poště - vyplňování formulářů.
59,3%
Zajištění stravy (dovoz obědů, donáška nákupů)
59,0%
Drobná zdravotní ošetření (převazy, injekce, měření tlaku).
56,4% 48,2%
Pomoc s běžným úklidem.
25,5%
Osobní hygiena, oblékání apod.
Masáže, rehabilitace, cvičení.2,1%
15,4%
25,5%
15,4%
14,3%
20,0%
10,7% 14,5% 20,0%
29,6%
11,1%
33,9% 7,1% 18,1%
25,5% 33,9%
17,9% 49,0% 69,2% 91,5%
6,4%
Ano, zcela
100%
21,8%
63,7%
Pomoc s drobnými opravami.
Doprava nebo doprovod za zálibami, kulturou, zábavou apod.
80%
Ano, částečně
Ne, nevyužívám Gr af: AUGUR Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
31
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Graf č. 21
Využívání pomoci jiných osob seniory žijícími v DPS 0%
20%
40%
60%
Pomoc s mimořádným úklidem (mytí oken, věšení oken).
60,8%
Zajištění stravy (dovoz obědů, donáška nákupů)
45,1% 39,2%
Pomoc s běžným úklidem.
Pomoc dopravit se k lékaři nebo na úřad.
26,0%
Drobná zdravotní ošetření (převazy, injekce, měření tlaku).
25,5%
Masáže, rehabilitace, cvičení.
33,3%
30,0%
Pomoc při zařizování na úřadech, na poště - vyplňování formulářů.
Osobní hygiena, oblékání apod.
27,5%
31,4%
Pomoc s drobnými opravami.
Doprava nebo doprovod za zálibami, kulturou, zábavou apod.
21,6%
12,2% 7,8%
22,0% 20,0% 15,7%
12,2%
23,5%
100%
15,7% 33,3% 33,3% 35,3% 48,0% 54,0% 58,8% 75,6% 78,5%
13,7%
83,0%
6,4% 10,6%
Ano, zcela
80%
Ano, částečně
Ne, nevyužívám Gr af: AUGUR Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
32
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Graf č. 22
Využívání pomoci jiných osob seniory žijícími v domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem 0%
20%
40%
60%
80%
Pomoc s mimořádným úklidem (mytí oken, věšení oken).
93,6% 5,3% 1,1% 78,7%
Pomoc s drobnými opravami.
60,4%
Pomoc s běžným úklidem.
Zajištění stravy (dovoz obědů, donáška nákupů)
49,0%
Pomoc při zařizování na úřadech, na poště - vyplňování formulářů. Pomoc dopravit se k lékaři nebo na úřad.
34,7% 23,7%
Masáže, rehabilitace, cvičení.
Osobní hygiena, oblékání apod.
20,8%
39,6%
11,7% 7,3%
20,8% 23,2% 29,0%
19,1%
20,0%
14,9% 16,7% 13,7% 30,2% 39,6% 42,1% 47,3% 69,2%
17,7%
Ano, zcela
6,4%
22,9%
66,3%
Drobná zdravotní ošetření (převazy, injekce, měření tlaku).
Doprava nebo doprovod za zálibami, kulturou, zábavou apod.
100%
75,0%
Ano, částečně
Ne, nevyužívám Gr af: AUGUR Consulting
S osobní hygienou, oblékáním apod. seniorům pomáhají nejčastěji zaměstnanci zařízení, ve kterém ţijí, a členové nejbliţší rodiny. Téměř polovina respondentů (48,8 %), kteří odpověděli na otázku, kdo jim pomáhá při zajištění stravy, uvedla, ţe jídlo jim obstarává samotné zařízení formou dovozu či donášky jídla nebo jídelny přímo v zařízení. Více neţ pětině respondentů (21,9 %) zajišťují oběd zaměstnanci zařízení. Více neţ 15 % respondentů uvedlo, ţe jim se zajištěním stravy pomáhá rodina. S běţným úklidem pomáhají téměř polovině respondentů (49,3 %) zaměstnanci zařízení, ve kterém ţijí, více neţ pětině (21,9 %) pečovatelky. Další pětina respondentů (21,1 %) vyuţívá pomoci rodiny. S mimořádným úklidem se respondenti nejčastěji obracejí na zaměstnance daného zařízení (54,2 %), na svoji rodinu (24,4 %) nebo pečovatele (10,7 %). Drobné opravy dotázaným pomáhají řešit nejčastěji opraváři a údrţbáři zařízení (53,4 %), nejbliţší rodina respondenta (29,1 %) nebo ostatní zaměstnanci zařízení a známí.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
33
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Více neţ třem čtvrtinám respondentů (75,4 %), kteří odpověděli na danou otázku, provádí drobná ošetření zdravotní personál zařízení, lékaři a pečovatelé. Respondenti se obrací také na svoji rodinu (16,9 %). Více neţ polovině respondentů (54,8 %), kteří odpověděli na danou otázku, pomáhá s vyřizováním na úřadech jejich rodina. Často se respondenti obracejí i na pečovatele (11,1 %) nebo jiné zaměstnance zařízení (15,1 %), jako jsou sociální pracovnice či vedoucí zařízení. Dopravu k lékaři nebo na úřad zajišťuje respondentům nejčastěji rodina (44,6 %) nebo sanitní sluţba (38,5 %). Za zálibami, kulturou a zábavou respondenty vozí nebo doprovází nejčastěji členové nejbliţší rodiny (38,2 %) nebo společníci (29,1 %). Někteří respondenti v tomto ohledu vyuţívají také sluţeb pečovatelů (7,3 %) nebo dopravních sluţeb samotného zařízení (7,3 %). Masáţe nebo rehabilitační cvičení respondenti provádějí nejčastěji za pomoci zaměstnanců zařízení – zdravotnického personálu, pečovatelů, masérů a cvičitelek (93,5 %), nebo rodinných příslušníků (4,3 %). Třináct respondentů odpovědělo, ţe vyuţívá i jiné sluţby neţ uvedené v dotazníku. Uvedli kadeřnictví, pedikúru, půjčení chodítka/vozíčku, ergoterapii, moţnosti procházek a výletů, knihovnu, holení, psychologa, koupele a komplexní péči.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
34
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Preferovaný způsob pomoci a péče Většina seniorů ţijících doma (v rodinném domě nebo bytě) by chtěla i nadále ţít v domácím prostředí za pomoci rodiny nebo pečovatelů. Senioři ţijící v domově pro seniory by preferovali bydlet i nadále v zařízení sociálních sluţeb poskytujícím dlouhodobý pobyt. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 22
V případě, že byste si mohl(a) vybrat, jakému způsobu pomoci a péče o Vaši osobu byste dal(a) přednost? 0%
20%
40%
Pobytové zařízení sociálních služeb
80%
10,0%
62,5%
14,8% 8,0% 4,5%
100%
28,0% 2,0% 10,0%
60,0%
Domácí prostředí
Dům s pečovatelskou službou DPS
60%
12,5%
15,0%
72,7%
Žít v domácím prostředí s pomocí rodiny Žít v domácím prostředí s pomocí profesionálů Žít v domácím prostředí s příležitostným pobytem v zařízení sociálních služeb Žít v zařízení sociálních služeb poskytujícím dlouhodobý pobyt Graf: AUGUR Consulting 2
Respondenti měli moţnost zvolit jinou odpověď . Ve variantě „jiná odpověď“ respondenti například uváděli, ţe by chtěli ţít v domácím prostředí a současně dojíţdět do centra denních sluţeb nebo ţít doma s pomocí rodiny a současně i profesionálů.
2
S odpověďmi „nevím“ a „jiná odpověď“ nebylo v následující analýze pracováno.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
35
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Následující tabulka dokumentuje vztah mezi potencionálním výběrem způsobu pomoci a péče o seniora a některými vybranými proměnnými. Výsledky jsou zaznamenány v následující tabulce. Tabulka č. 10
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
V případě, že byste si mohl(a) vybrat, jakému způsobu pomoci a péče o Vaši osobu byste dal(a) přednost?
Žít Žít v domácím Žít v domácím v domácím prostředí s prostředí s prostředí příležitostným pomocí s pomocí pobytem v zařízení profesionálů rodiny sociálních služeb v% v% v%
Žít v zařízení sociálních služeb poskytujícím dlouhodobý pobyt v%
Celkem v%
Do 78 let
30,6
21,0
3,2
45,2
100,0
79–85 let
19,4
27,4
6,4
46,8
100,0
86 let a více
32,9
26,2
9,8
31,1
100,0
31,2
24,5
6,6
37,7
100,0
21,1
26,8
5,6
46,5
100,0
25,5
29,0
7,3
38,2
100,0
23,3
30,0
6,7
40,0
100,0
50,0
10,0
0,0
40,0
100,0
Ano, pobírám příspěvek Ne, nepobírám příspěvek 2 000 Kč (lehká závislost) 4 000 Kč (středně těţká závislost) 8 000 Kč (těţká závislost)
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
36
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Zdravotní péče o seniory Téměř tři čtvrtiny dotázaných seniorů (72,5 %) odpověděly, ţe se vţdy setkaly s výborným přístupem lékařů a dobrou péčí. Necelá pětina respondentů (18,8 %) má pocit, ţe ji lékaři občas odbývají. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 23 Jakou máte zkušenost s poskytov áním zdrav otní péče?
Jak kdy - občas mám pocit, ţe mě odbývají 18,8 %
Se zdravotní péčí o mou osobu nejsem vůbec spokojen(a) 2,4 %
Jiná odpověď 6,3 %
Vţdy jsem se setkal(a) s výborným přístupem - vţdy se o mě dobře starají 72,5 %
Pozn.: Na otázku odpovědělo 98,6 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
V jiných odpovědích pět seniorů uvedlo, ţe lékaře nevyhledává nebo jej často nepotřebuje a práci lékařů tudíţ nemůţe hodnotit. Ostatní respondenti nebyli spokojeni například s neprofesionálním a špatným zacházením v lázních, někteří mají špatnou zkušenost s dlouhými čekacími dobami u lékařů, špatným přístupem lékařů v nemocnicích a neochotou lékařů ošetřit seniora.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
37
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Při analýze bylo zjištěno, ţe zejména mladší senioři a senioři ţijící v domově pro seniory mají dobrou zkušenost se zdravotní péčí o svou osobu. Podrobnější informace jsou zaznamenány v následující tabulce. Tabulka č. 11 Výborný přístup v%
Jak kdy v%
Nejsem spokojen(a) v%
Celkem v%
Do 78 let
82,8
15,6
1,6
100,0
79–85 let
73,1
23,9
3,0
100,0
86 let a více
75,8
21,0
3,2
100,0
Ano, pobírám příspěvek
76,4
20,0
3,6
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
77,6
21,1
1,3
100,0
V domácím prostředí
68,0
28,0
4,0
100,0
74,5
25,5
0,0
100,0
83,5
14,3
2,2
100,0
2 000 Kč (lehká závislost)
78,5
17,9
3,6
100,0
4 000 Kč (středně těţká závislost)
71,9
25,0
3,1
100,0
8 000 Kč (těţká závislost)
75,0
25,0
0,0
100,0
Výše příspěvku
Prostředí, ve kterém žije
Pobírání příspěvku
Věk
Jakou máte zkušenost s poskytováním zdravotní péče?
V domě s pečovatelskou sluţbou – DPS V pobytovém zařízení – domov pro seniory
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
38
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Čtyři pětiny respondentů (80,3 %) nemají problém najít vhodného odborného lékaře, i kdyţ potřebují specifické podmínky a zacházení. Více neţ desetina seniorů (12 %) konstatovala, ţe při potřebě nestandardního zacházení a podmínek problém najít vhodného lékaře má. Graf č. 23 Máte problém najít vhodného odborného lékaře (zubař, gynekolog...), rehabilitační zařízení, lázně pokud potřebujete např. bezbariérový přístup nebo jiné neţ běţné podmínky? Jiná odpověď 7,7 %
Ano 12,0 %
Ne 80,3 %
Pozn.: Na otázku odpovědělo 99 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
Ve variantě „jiná odpověď“ bylo uvedeno např.: nepotřebuji ţádné speciální podmínky při vyšetření u lékaře; se zajištěním specializovaných doktorů mi pomáhá rodina; schází mi informace, kde najít specializovaného doktora; spoléhám se na sluţby zařízení, ve kterém ţiji; mám problém najít odborného lékaře, který by mě navštěvoval atd.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
39
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Z analýzy zaznamenané v následující tabulce vyplývá, ţe ve vztahu k sociálně demografickým znakům nebyly identifikovány výrazné odlišnosti v odpovědích respondentů. Podrobnější informace jsou zaznamenány v následující tabulce.
Výše příspěvku
Prostředí, ve kterém žije
Pobírání příspěvku
Věk
Tabulka č. 12 Máte problém najít vhodného odborného lékaře (zubař, gynekolog..), rehabilitační zařízení, lázně, pokud potřebujete např. bezbariérový přístup nebo jiné než běžné podmínky?
Ano v%
Ne v%
Celkem v%
Do 78 let
10,3
89,7
100,0
79–85 let
15,9
84,1
100,0
86 let a více
10,9
89,1
100,0
Ano, pobírám příspěvek
10,3
89,7
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
14,1
85,9
100,0
V domácím prostředí
16,0
84,0
100,0
V domě s pečovatelskou sluţbou – DPS
12,5
87,5
100,0
V pobytovém zařízení – domov pro seniory
12,6
87,4
100,0
2 000 Kč (lehká závislost)
10,9
89,1
100,0
4 000 Kč (středně těţká závislost)
9,1
90,9
100,0
8 000 Kč (těţká závislost)
9,1
90,9
100,0
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
40
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Návštěva volnočasových aktivit Většina seniorů nenavštěvuje vůbec ţádná kulturní zařízení nebo neprovozuje vůbec ţádné volnočasové aktivity. Čtvrtina respondentů (25,2 %) občas navštíví nějaké kulturní zařízení, jako je muzeum, kino, divadlo nebo koncert. Pětina seniorů (21,2 %) občas zajde do restaurace nebo kavárny. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 24
Které z následujících volnočasových aktivit navštěvujete? 0% Kulturní zařízení (muzea, kina, divadla, koncerty apod.) Sportovní zařízení (bazén, cvičení apod.)
20%
60%
80%
100%
25,2%
3,5% 4,0%
67,3%
5,4% 1,5% 10,9%
Restaurace/kavárny apod. 2,5% 3,9%
Kluby (klub důchodců, turistický krouţek apod.)
40%
82,2%
72,4%
21,2%
3,9% 1,5% 6,4%
Pravidelně
88,2%
Často
Občas
Vůbec Graf: AUGUR Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
41
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Bezbariérovost přístupu na veřejná místa Více neţ čtvrtina respondentů (28,2 %) se domnívá, ţe ulice jsou dostatečně bezbariérové. O přístupech do restaurací, kaváren a kulturních zařízení si to myslí pětina dotázaných seniorů. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 25
Domníváte se, že jsou přístupy na veřejná místa dostatečně bezbariérové? 0%
20%
Kulturní zařízení (muzea, kina, divadla, koncerty apod.)
60%
28,2%
Ulice
Restaurace/kavárny apod.
40%
21,8%
35,3%
30,6%
21,7%
Kluby (klub důchodců, turistický krouţek apod.)
17,3%
Sportovní zařízení (bazén, cvičení, apod.)
16,9%
Ano
33,6%
28,5%
34,5%
Ne
80%
100% 36,5%
47,6%
44,7%
54,2%
48,6%
Nevím, nevyužívám, nikam nechodím Graf: AUGUR Consulting
Senioři uváděli, ţe nedostatečně přístupné jsou také dopravní prostředky městské hromadné dopravy a nádraţí. Další senioři se vyjádřili, ţe bezbariérovost všeobecně není dostatečně ošetřená.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
42
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Dostatek vhodných kompenzačních pomůcek Více neţ tři čtvrtiny seniorů (76,2 %) se domnívají, ţe mají k dispozici vhodné kompenzační pomůcky, zatímco desetina respondentů (10,4 %) si to nemyslí. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 26
Máte k dispozici vhodné kompenzační pomůcky? Ne 10,4 %
Jiná odpov ěď 13,4 %
Ano 76,2 %
Pozn.: Na otázku odpovědělo 96,2 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
V rámci moţnosti „jiná odpověď“ téměř všichni dotázaní senioři uvedli, ţe kompenzační pomůcky nepotřebují nebo je nevyuţívají. Ostatní uvedli, ţe o kompenzační pomůcky se jim stará rodina.
Senioři pobírající příspěvek na péči, starší senioři a senioři ţijící v domově pro seniory mají ve větší míře k dispozici vhodné kompenzační pomůcky. Podrobnější informace jsou zaznamenány v následující tabulce. Tabulka č. 13 Ano v%
Ne v%
Celkem v%
Do 78 let
80,0
20,0
100,0
79–85 let
93,7
6,3
100,0
86 let a více
89,5
10,5
100,0
Ano, pobírám příspěvek
92,6
7,4
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
80,0
20,0
100,0
V domácím prostředí
84,1
15,9
100,0
V domě s pečovatelskou sluţbou – DPS
88,1
11,9
100,0
V pobytovém zařízení – domov pro seniory
90,4
9,6
100,0
2 000 Kč (lehká závislost)
92,7
7,3
100,0
4 000 Kč (středně těţká závislost)
87,9
12,1
100,0
8 000 Kč (těţká závislost)
100,0
0,0
100,0
Výše příspěvku
Prostředí, ve kterém žije
Pobírání příspěvku
Věk
Máte k dispozici vhodné kompenzační pomůcky?
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
43
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Zdroj informací o kompenzačních pomůckách Senioři uvedli jako nejčastější zdroj informací o kompenzačních pomůckách lékaře a pacienty v čekárně u lékaře. Druhým nejčastěji zmiňovaným zdrojem informací jsou zaměstnanci zařízení, ve kterém senioři uţívají sluţby – pečovatelé, vedoucí zařízení či jiní pracovníci. Senioři získávají informace také z médií a od své rodiny, od známých, z veletrhu sociálních sluţeb nebo na rehabilitacích. Ojediněle odpověděli, ţe ţádné informace nepotřebují nebo ţe ţádné informace nevyhledávají. Dosaţitelnost kompenzačních pomůcek Většina respondentů (76,5 %) se domnívá, ţe jsou pro ni kompenzační pomůcky dosaţitelné, pokud jde o výběr, předepsání, schválení a jejich opravy. Pouze pro necelých pět procent seniorů dosaţitelné nejsou. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 27 Jsou pro Vás kompezační pomůcky dosaţitelné pokud jde o výběr, předepsání a schválení, opravy?
Ne 4,9 %
Jiná odpov ěď 18,6 %
Ano 76,5 %
Pozn.: Na otázku odpovědělo 87,1 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
V moţnosti „jiná odpověď“ senioři nejčastěji uvedli, ţe neví, zda jsou pro ně kompenzační pomůcky dosaţitelné. Někteří respondenti zatím ţádné kompenzační pomůcky nepotřebují nebo je nepouţívají. Jednotliví respondenti neví, na co mají nárok, co vše je pro ně dostupné, nebo je pro ně dosaţitelnost pomůcek ztíţena.
Pokud senior odpověděl na otázku o dosaţitelnosti kompenzačních pomůcek negativně, měl uvést návrh ke zlepšení situace. Objevily se poţadavky na lepší informovanost (formou letáčků a katalogů kompenzačních pomůcek), větší finančními příspěvky nebo na zjednodušení a zefektivnění postupu při předepisování těchto pomůcek.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
44
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
IV.3 ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ – SKUPINA PROFESIONÁLNÍCH A RODINNÝCH PEČOVATELŮ STRUKTURA VZORKU Více neţ třetina námi dotázaných pečovatelů (36,4 %) jsou rodinní příslušníci seniora. Pro tuto skupinu osob bude dále ve zprávě pouţíván termín rodinní nebo domácí pečovatelé. Téměř tři pětiny pečovatelů jsou profesionální pečovatelé – buď zaměstnanci pečovatelské sluţby (54,6 %), nebo zaměstnanci neziskových organizací poskytujících pečovatelské sluţby (4,5 %). Průměrný věk rodinných a profesionálních pečovatelů byl 53,5 let. Rodinní a profesionální pečovatelé ze vzorku jsou z většiny ţeny (81,8 %), pouze minimum respondentů jsou muţi (18,2 %). Respondenti poskytují své sluţby seniorům v průměru 5,9 let. Více neţ dvě pětiny dotázaných respondentů (42,9 %) dosáhly nejvýše středoškolského vzdělání bez maturity nebo výučního listu. Třetina rodinných a profesionálních pečovatelů (33,3 %) má nejvyšší dosaţené vzdělání středoškolské s maturitou. Necelá třetina respondentů (23,8 %) dosáhla vysokoškolského vzdělání. Co se týká rodinných pečovatelů, pět z nich má vysokoškolské vzdělání, další tři středoškolské s maturitou. Oproti tomu vzdělání námi dotázaných profesionálních pečovatelů je na výrazně niţší úrovni – devět z nich má středoškolské vzdělání bez maturity a další tři dosáhli středoškolského vzdělání s maturitou. Průměrný věk seniorů, o které se respondenti starají, byl 83 let a všichni tito senioři měli trvalé bydliště v Brně. Ve většině případů se respondenti starají o ţeny (81,8%), pouze v necelé pětině případů (18,2 %) o muţe. Téměř všichni senioři (95,2 %), o které se rodinní a profesionální pečovatelé starají, pobírají příspěvek na péči. Téměř třetina z nich (31,6 %) pobírá příspěvek na péči v lehké závislosti, třetina ve středně těţké závislosti a další téměř třetina v těţké závislosti.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
45
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ Vyuţívání pomoci jiných osob Šest respondentů uvedlo, ţe pomáhá seniorům se vším – s hygienou, oblékáním, vařením a úklidem. Další seniorům pomáhají s dílčími potřebami, nejčastěji s úklidem domácnosti, s hygienou, pedikúrou, nákupy, dopravou na vzdálenější místa a s vyřizováním záleţitostí na úřadech a u lékařů. Téměř tři čtvrtiny respondentů (72,7 %) uvedly, ţe některé činnosti pro seniory zabezpečují i jiné osoby. Více neţ čtvrtina respondentů (27,3 %) pomáhá seniorovi se všemi činnostmi. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 28 Pomáháte seniorovi se vším, s čím potřebuje pomoci, nebo nějakou činnost zabezpečuje i jiná osoba nebo zařízení? Ano, pomáhám mu se v šemi činnostmi 27,3 % Ne, s některými činnostmi mu pomáhá jiná osoba nebo zařízení 72,7 %
Pozn.: Na otázku odpovědělo 100 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
46
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Pokud zkoumáme danou otázku ve vztahu k profesionalitě pečovatelů, zjistíme, ţe více neţ třetina profesionálních pečovatelů (37,5 %) pomáhá seniorovi se všemi činnostmi a potřebami. To činí pouze necelá čtvrtina rodinných pečovatelů (23,1 %). Podrobnosti jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 29
Pomáháte mu se vším, s čím potřebuje pomoci, nebo nějakou činnost zabezpečuje i jiná osoba nebo zařízení? 0%
20%
Profesionální pečovatel
Rodinný pečovatel
40%
60%
37,5%
23,1%
80%
100%
62,5%
76,9%
Ano, pomáhám mu se všemi činnostmi. Ne, s některými činnostmi mu pomáhá jiná osoba nebo zařízení. Graf: AUGUR Consulting
V případě, ţe s některými činnostmi pomáhá seniorovi také jiná osoba nebo zařízení, uvedli respondenti nejčastěji jeho rodinné příslušníky nebo jiné rodinné a profesionální pečovatele. Rodinní pečovatelé seniorům pomáhají s úklidem, hygienou, oblékáním, nákupy, vařením a s vyřizováním na úřadech a u lékařů. Profesionální pečovatelé pomáhají seniorům s úklidem, hygienou, nakupováním, pedikúrou a dovozem obědů. Pečovatelskou sluţbu jako formu odlehčovací sluţby vyuţívají dvě osoby starající se o seniora. Pouze v jednom případě vyuţívá senior sluţby soukromé firmy, a to za účelem mytí oken. Sluţba, která by mohla pomoci člověku, o kterého se respondent stará Devět respondentů se domnívá, ţe by ţádná další konkrétní pomoc (sluţba) seniorovi nepomohla a současná péče je dostačující. Další tři neví, zda by nějaký jiný druh pomoci pomohl. V dalších odpovědích rodinných a profesionálních pečovatelů bylo uvedeno, ţe by seniorovi pomohlo přidělení místa v domově pro seniory, sluţba tlumočníka (nebo naslouchadlo), sluţba dopravy do zdravotnických zařízení, dobrovolníci pro volný čas seniora a kadeřnické sluţby přímo v domácnosti seniora. Zastoupení respondenta v případě dovolené nebo pracovní neschopnosti Dvanáct profesionálních a rodinných pečovatelů odpovědělo, ţe je v případě dovolené nebo pracovní neschopnosti zastupují zaměstnanci pečovatelských sluţeb. Šest respondentů uvedlo, ţe je v této situaci zastupují rodinní příslušníci seniora – sestry, vnoučata, děti nebo partneři. Další dva jiţ v minulosti vyuţili přechodného pobytu v zařízení nebo by jej v případě nutnosti vyuţili. Moţnosti usnadnění péče o seniora Devět rodinných a profesionálních pečovatelů uvedlo, ţe by jim péči o seniora usnadnily vyšší finance a další kompenzační pomůcky. Byly uvedeny tyto pomůcky: zvedáky do vany, sprchový kout a bezbariérové úpravy bytu. Pět osob starajících se
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
47
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
o seniora odpovědělo, ţe dosavadní sluţby a péče jsou dostačující. Třem respondentům by v jejich péči pomohla sluţba dopravy za lékařem nebo svozu respondenta do zařízení. Dále respondenti uvedli, ţe by jim péči o seniora usnadnilo, kdyby se o něj staralo více pečovatelů a asistentů. Nejobtíţnější aspekt práce profesionálních a rodinných pečovatelů Ve třinácti odpovědích rodinných a profesionálních pečovatelů bylo zaznamenáno, ţe jako nejobtíţnější na své práci shledávají psychickou zátěţ a psychické vyčerpání, v devíti odpovědích to byla fyzická zátěţ a vyčerpání. Další respondenti uvedli, ţe za neobtíţnější aspekt své práce povaţují nedostatečnou komunikaci s osobami, o které se starají, dále pak péči o jejich hygienu, velkou časovou náročnost, administrativu a byrokracii, malou podporu státu a negativní postoje seniorů k pečovatelům. Informovanost rodinných a profesionálních pečovatelů v případě nutnosti poradit si s problémem Většina respondentů uvedla, ţe ví na koho se obrátit o radu. Rodinní a profesionální pečovatelé se informují u zaměstnanců zařízení – u sociálních pracovníků, pečovatelů nebo vedoucích zařízení. Pouze v jednom případě by se respondent obrátil o radu na rodinného příslušníka seniora. Dostatečnost informací, které mají respondenti o moţnostech pomoci, sociálních sluţbách pro seniory Většina profesionálních a rodinných pečovatelů (91 %) uvedla, ţe má dostatek informací o moţnostech pomoci a sluţbách poskytovaných pro seniory. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 30 Máte dostatek informací o moţnostech pomoci (sociálních sluţbách) pro seniory? Nev ím, nedokáţi odpov ědět 4,5 %
Jiná odpov ěď 4,5 %
Ano 91,0 %
Pozn.: Na otázku odpovědělo 100 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
48
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Rozdíly mezi skupinou profesionálních a rodinných pečovatelů jsou minimální. Bez ohledu na profesionalitu má většina respondentů dostatek informací. Zdroj informací o sociálních sluţbách a sluţbách pro seniory Respondenti nejčastěji ve svých odpovědích uvedli, ţe čerpají informace o sociálních sluţbách zejména z internetu, seminářů a školení. Dále pak jako moţný zdroj informací zmiňovali osoby zaměstnané v zařízeních sluţeb pro seniory, lékaře a pracovníky sociálních odborů. Spokojenost s finančním ohodnocením Ani jeden respondent neuvedl, ţe by byl zcela spokojen s finančním ohodnocením. Více neţ třetina respondentů je spíše spokojena (35 %), tři pětiny (60 %) jsou nespokojeny. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 31 Jste spokojen(a) se svým finančním ohodnocením ?
Ne, zcela nespokojen(a) 5,0 %
Jiná odpověď 25,0 %
Ano, spíše spokojen(a) 35,0 %
Ne, spíše nespokojen(a) 35,0 %
Pozn.: Na otázku odpovědělo 91,3 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
Respondenti v moţnosti „jiná odpověď“ uvedli, ţe buď své finanční ohodnocení nemohou posoudit, nebo jsou v důchodu.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
49
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Vzdělávání respondentů v oblasti péče o osoby se sníţenou soběstačností Více neţ polovina respondentů (57,1 %) absolvovala nějaké odborné školení, kurz nebo jiné vzdělávání v oblasti péče o osobu se sníţenou soběstačností. Graf č. 32 Absolvoval(a) jste nějaké odborné školení, kurz nebo jiné vzdělávání v oblasti péče o osoby se sníţenou soběstačností? Ne 42,9 %
Ano 57,1 %
Pozn.: Na otázku odpovědělo 95,6 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
Ani jeden z rodinných pečovatelů neabsolvoval ţádné odborné školení nebo vzdělávání v oblasti péče o osoby se sníţenou soběstačností. Oproti tomu pouze jeden profesionální pečovatel ve vzorku neabsolvoval ţádné vzdělávání v této oblasti. Respondenti, kteří absolvovali nějaký vzdělávací kurz či školení, měli uvést jaké. Šest respondentů absolvovalo akreditační kurz, ostatní jednotlivě následující kurzy: rekvalifikační kurz, kurz pro pracovníka v sociálních sluţbách a různé pravidelné semináře a školení. Jiná varianta péče o seniora Více neţ tři pětiny rodinných a profesionálních pečovatelů (61,9 %) nezvaţují do budoucna jinou variantu péče o seniora, více neţ čtvrtina respondentů (28,6 %) tuto moţnost zvaţuje. V moţnosti „jiná odpověď“ dva respondenti uvedli, ţe o jiné variantě péče o seniora by uvaţovali pouze v případě, ţe by se jeho zdravotní stav zhoršil. Pokud respondenti do budoucna zvaţují nějakou jinou variantu péče o osobu, o kterou se starají, měli uvést, zda jiţ v této věci něco podnikli. Většina těchto respondentů (85,7 %) doposud nepodnikla nic, pouze sedmina respondentů (14,3 %) jiţ něco učinila. V odpovědi na otázku, co pečovatelé podnikli, odpověděli dva, ţe podali ţádost o umístění seniora do zařízení pro seniory, a jeden, ţe hledá pro seniora pečovatele.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
50
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
V. OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM S osobami zastoupenými v cílové skupině osoby se zdravotním postiţením proběhlo celkem 198 interakcí. Bylo dotazováno 74 uţivatelů sociálních sluţeb s tělesným postiţením a 56 rodinných a profesionálních pečovatelů o osoby s tímto druhem postiţení. Dále proběhlo 51 interakcí v cílové skupině osoby s mentálním a kombinovaným postiţením a osoby s autismem, z toho bylo dotázáno 17 uţivatelů sociálních sluţeb a 34 rodinných a profesionálních pečovatelů. S osobami se smyslovým postiţením bylo provedeno 17 interakcí. V.1 OSOBY S TĚLESNÝM POSTIŢENÍM Sběr dat probíhal formou dotazování respondentů prostřednictvím dotazníku. Dotazováno bylo celkem 130 respondentů (74 uţivatelů sociálních sluţeb a 56 rodinných a profesionálních pečovatelů o osoby s tělesným postiţením). V.1.1 KVANTITATIVNÍ ANALÝZA SKUPINA OSOB S TĚLESNÝM POSTIŢENÍM STRUKTURA VZORKU Vzorek byl tvořen zhruba polovinou ţen a polovinou muţů. Průměrný věk respondentů byl 49,8 let. Ve většině případů jsou dotázané osoby s tělesným postiţením přihlášeny k trvalému pobytu v Brně. Pouze v jednotlivých případech uvedly, ţe ţijí v Bedřichovicích, Rajhradicích, České u Brna, Jinačovicích, Znojmě a Tišnově. Více neţ polovina dotázaných osob s tělesným postiţením (54,1 %) nepobírá příspěvek na péči, zatímco více neţ dvě pětiny (45,9 %) jej pobírají. Pětina dotázaných osob s tělesným postiţením (20,6 %) dostává příspěvek na péči ve výši 2 000 Kč, téměř čtvrtina respondentů (23,5 %) příspěvek ve středně těţké závislosti a více neţ čtvrtina v těţké (26,5 %) nebo úplné závislosti (29,4 %). Téměř tři čtvrtiny respondentů (73,1 %) ţijí v blízkosti rodinných příslušníků. Více neţ polovina osob s tělesným postiţením (53,5 %) bydlí společně se svými rodinnými příslušníky. Necelá třetina dotázaných (31 %) ţije s partnerem nebo partnerkou a necelá pětina (18,3 %) ţije sama. Téměř všichni respondenti (94,6 %) ţijí v domácím prostředí – v rodinném domě nebo bytě. Pouze minimální podíl respondentů se zdravotním postiţením (5,4 %) ţije v domácím prostředí – DPS nebo chráněném bydlení.3 Ze čtyř osob s tělesným postiţením ţijících v DPS nebo v chráněném bydlení tam jeden bydlí po dobu jednoho roku, druhý 2 roky a zbylí dva 15 a 17 let. Všichni čtyři dotázaní respondenti odpověděli, ţe se o moţnosti bydlení v tomto zařízení dozvěděli od pracovníků městského úřadu, Magistrátu města Brna nebo od sociálních pracovníků. S vyřizováním záleţitostí ohledně umístění do DPS pomáhali dvěma respondentům zaměstnanci městského úřadu a sociální pracovníci, jeden si vše vyřídil sám a dalšímu v této záleţitosti pomohla nezisková organizace.
Z důvodu velmi nízkého počtu osob s tělesným postiţením ţijících mimo rodinný dům či byt (pouze 4 respondenti ţijí v DPS nebo chráněném bydlení) nebudeme dále analyzovat vztah mezi prostředím, ve kterém osoby s tělesným postiţením ţijí, a jinými proměnnými. 3
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
51
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ Zájem o nějakou novou sluţbu nebo druh pomoci Pětina osob s tělesným postiţením (20,3 %), kteří byli zařazeni do vzorku respondentů, by chtěla vyuţívat nějaký jiný druh pomoci. Ostatní respondenti uvedli, ţe o jiný druh sluţeb nemají zájem. Je potřeba upozornit, ţe předmětem zjišťování byli uţivatelé sociálních sluţeb. Výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 33
Chtěli byste vyuţívat nějaký jiný druh pomoci (případně konkrétní sluţbu), o které víte, ţe existuje (je zřízena), ale z nějakého důvodu nemůţete? Ano 20,3%
Ne 79,7%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 93,2 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
52
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Ve vztahu k věku a pobírání příspěvku na péči nebyly identifikovány výrazné odlišnosti v odpovědích respondentů. Větší míru zájmu o uţívání nových sluţeb projevily osoby s tělesným postiţením pobírající příspěvek na péči v úplné závislosti. Podrobnější informace jsou zaznamenány v následující tabulce.
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
Tabulka č. 14 Chtěli byste využívat nějaký jiný druh pomoci (případně konkrétní službu), o které víte, že existuje/je zřízena, ale z nějakého důvodu nemůžete?
Ano v%
Ne v%
Celkem v%
Do 40 let
16,0
84,0
100,0
41–60 let
24,0
76,0
100,0
61 let a více
21,1
78,9
100,0
Ano, pobírám příspěvek
21,2
78,8
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
19,4
80,6
100,0
Lehká závislost
0,0
100,0
100,0
Středně těţká závislost
12,5
87,5
100,0
Těţká závislost
11,1
88,9
100,0
Úplná závislost
55,6
44,4
100,0
Osoby s tělesným postiţením by měly zájem vyuţívat následující sluţby: - rehabilitace a cvičení (např. formou plávání) , - hipoterapii, - zařízení sociálních sluţeb denní stacionář, DPS , - úklidové sluţby a pomoc při vyřizování úředních záleţitostí (např. při vyplňování ţádostí) - pečovatelskou a asistenční sluţbu, - sluţbu doprovodu na vzdálenější cesty nebo kulturní akce. Zdrojem informací o sluţbách jsou zaměstnanci zařízení sociálních sluţeb, adresář poskytovatelů sociálních sluţeb, dále pak rodina, známí, internet, tisk, další osoby s postiţením, lékaři a nadace. Důvody, proč osoby s tělesným postiţením nevyuţívají sluţby, o které by měly zájem, jsou zejména finanční náročnost těchto sluţeb, špatný zdravotní stav, plná obsazenost sluţby nebo respondenti nesplňují podmínky pro vyuţívání této sluţby.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
53
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Dosaţitelnost informací o nových sluţbách nebo pomoci Více neţ dvě třetiny dotázaných osob s tělesným postiţením (69,8 %) ví, na koho se obrátit v případě, ţe by potřebovaly informace o sluţbě, kterou by chtěly začít vyuţívat. Téměř třetina respondentů (30,2 %) to neví. Podrobněji v následujícím grafu. Graf č. 34 Víte kam (případně na koho) se obrátit v případě, ţe byste chtěl(a) vyuţít nějakou novou sluţbu - nějaký nový druh pomoci? Ne 30,2%
Ano 69,8%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 85,1 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
Ve většině odpovědí respondenti uvedli, ţe by se v případě potřeby obrátili na zaměstnance zařízení sociálních sluţeb nebo na zájmové organizace věnující se problematice sociálních sluţeb pro zdravotně postiţené. Jmenovitě se jednalo o Paracentrum, Socio-info centrum, Ligu vozíčkářů, občanské sdruţení LOGO, občanské poradny, Českou unii neslyšících nebo Svaz tělesně postiţených. Podle výrazně menšího počtu odpovědí by se respondenti obrátili. obrátili na svoji rodinu, lékaře nebo pracovníky městských úřadů, popřípadě by informace hledali na internetu.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
54
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Nejmenší podíl osob, které ví, na koho se obrátit v případě, ţe by chtěly vyuţívat novou sluţbu, je mezi věkovou skupinou od 41 do 60 let a mezi respondenty pobírajícími příspěvek na péči v těţké závislosti. Podrobnější informace jsou uvedeny v následující tabulce.
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
Tabulka č. 15 Víte kam (případně na koho) se obrátit v případě, že byste chtěl(a) využít nějakou novou službu - nějaký nový druh pomoci?
Ano, vím v%
Ne, nevím v%
Celkem v%
Do 40 let
70,0
30,0
100,0
41–60 let
56,5
43,5
100,0
61 let a více
84,2
15,8
100,0
Ano, pobírám příspěvek
66,7
33,3
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
72,7
27,3
100,0
Lehká závislost
85,7
14,3
100,0
Středně těţká závislost
80,0
20,0
100,0
Těţká závislost
44,4
55,6
100,0
Úplná závislost
66,7
33,3
100,0
Informovanost respondentů o moţnostech pomoci, sluţbách pro osoby se zdravotním postiţením apod. Více neţ tři pětiny respondentů (62 %) se domnívají, ţe mají dostatek informací o moţnostech pomoci a sluţbách pro osoby se zdravotním postiţením. Pětina respondentů (21,1 %) nedokáţe posoudit, zda má, nebo nemá dostatek informací. Více neţ desetina dotázaných respondentů (12,7 %) si myslí, ţe dostatek informací nemá. Graf č. 35 Máte dostatek informací o moţnostech pomoci, sluţbách pro osoby se zdravotním postiţením? Nevím, nedokáţi posoudit 21,1%
Jiná odpověď 4,2%
Ne 12,7% Ano 62,0%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 96 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
55
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Nejvyšší míra informovanosti byla zaznamenána u osob starších 61 let, mladší respondenti častěji volili odpověď nevím a jiná odpověď. Podrobnější informace jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 16 Ano v%
Ne v%
Nevím, jiná odpověď v%
Celkem v%
Do 40 let
57,7
3,8
38,5
100,0
41–60
45,8
20,8
33,4
100,0
61 let a více
85,0
15,0
0,0
100,0
Ano, pobírám příspěvek
65,5
12,5
22,0
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
59,0
12,8
28,2
100,0
Lehká závislost
85,7
0,0
14,3
100,0
Středně těţká závislost
71,4
0,0
28,6
100,0
Těţká závislost
44,4
33,3
22,3
100,0
Úplná závislost
66,7
11,1
22,2
100,0
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
Máte dostatek informací o možnostech pomoci, službách pro osoby se zdravotním postižením?
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
56
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Vyuţívání pomoci jiných osob Osoby s tělesným postiţením nejčastěji vyuţívají pomoc jiných osob při mimořádném úklidu (58,9 %) a s drobnými opravami (50,9 %). Více neţ třetina dotázaných vyuţívá pomoc jiných osob při běţném úklidu (35,1 %). Necelá třetina respondentů potřebuje pomoc při vyřizování záleţitostí na úřadech (31 %) a při masáţích, rehabilitaci a cvičení (31 %). Podrobnější výsledky jsou zaznamenány v následujícím grafu. Graf č. 36
Využíváte pomoc jiných osob při…? 0%
20%
40%
60%
Pomoc s mimořádným úklidem (mytí oken, věšení záclon)
58,9%
50,9%
Pomoc s drobnými opravami
Pomoc s běžným úklidem
80%
14,3%
15,8%
35,1%
29,8%
100%
26,8%
33,3%
35,1%
Pomoc při zařizování na úřadech, na poště - vyplňování formulářů
31,0%
24,2%
44,8%
Masáže, rehabilitace, cvičení
31,0%
24,2%
44,8%
Pomoc dopravit se k lékaři nebo na úřad
29,8%
Zajištění stravy (dovoz obědů, donáška nákupů)
29,5%
Doprava nebo doprovod za zálibami, kulturou, zábavou apod.
29,5%
24,6%
Drobná zdravotní ošetření (převazy, injekce, měření tlaku)
Osobní hygiena, oblékání apod.
33,4%
23,2%
14,5%
Ano, zcela
26,3%
19,7%
24,2%
Ano, částečně
36,8%
41,0%
49,1%
57,1%
61,3%
Ne, nevyužívám Graf: Augur Consulting
S osobní hygienou, oblékáním apod. pomáhá osobám s tělesným postiţením nejčastěji rodina, v ostatních případech osobní asistenti nebo pečovatelé. Více neţ polovina respondentů (51,5 %), kteří odpověděli na danou otázku, uvedla, ţe jídlo jim obstarávají výhradně příslušníci nejbliţší rodiny. Necelé pětině respondentů (18,2 %) stravu obstarávají pouze pečovatelé a osobní asistenti. V ostatních případech dotázané osoby uvedly kombinace pomoci od rodiny, osobního asistenta, pečovatele nebo zaměstnanců zařízení, ve kterém ţijí. S běţným úklidem pomáhá většině respondentů (73,7 %) rodina. V ostatních případech respondenti uvedli pečovatele, osobní asistenty a zaměstnance zařízení.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
57
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
S mimořádným úklidem se respondenti ve většině případů obracejí na příslušníky své rodiny (76,7 %). Ostatní dotázaní vyuţívají pomoci pečovatelů, osobních asistentů a sluţeb soukromých firem. Drobné opravy respondentům pomáhají řešit nejčastěji členové jejich rodiny (65 %), soukromé firmy (15 %) nebo známí (10 %). Výrazně menší podíl respondentů uvedl v těchto záleţitostech pomoc od pečovatelů a osobních asistentů. Více neţ polovině respondentů (53,8 %), kteří odpověděli na danou otázku, provádí drobná ošetření rodinní příslušníci. Téměř dvě pětiny respondentů (38,5 %) ošetřují výhradně pečovatelky a lékaři. Téměř dvěma třetinám respondentů (63,6 %), kteří odpověděli na danou otázku, pomáhá s vyřizováním na úřadech jejich rodina. Dále se respondenti často obracejí současně na pečovatelky a osobní asistenty, na známé, zaměstnance zařízení a rodinné příslušníky. Dopravu k lékaři nebo na úřad zajišťují respondentům nejčastěji členové rodiny (60,5 %). Téměř pětině respondentů pomáhají s dopravou pečovatelé a osobní asistenti (18,4 %). Desetina dotázaných (10,5 %) se v této záleţitosti obrací na rodinu a pečovatele (osobní asistenty). Za zálibami, kulturou nebo zábavou respondenty vozí nebo doprovází nejčastěji členové nejbliţší a širší rodiny (66,7 %) nebo pečovatelé a osobní asistenti (12,1 %). Někteří respondenti k těmto záleţitostem také vyuţívají pomoci známých nebo současně jak pečovatelů, tak rodinných příslušníků. Masáţe nebo rehabilitační cvičení respondenti provádějí nejčastěji za pomoci zaměstnanců zařízení sociálních sluţeb – zdravotnického personálu, pečovatelek, masérů a cvičitelek (62,1 %) nebo příslušníků blízké i širší rodiny (21 %). Respondenti měli také moţnost odpovědět na otázku, zda vyuţívají jiné sluţby neţ uvedené v dotazníku. Osm respondentů této moţnosti vyuţilo. Tito respondenti uvedli, ţe se jedná o sluţby dopravy, logopedie, osobní asistence, vycházek a společníka. S těmito činnostmi jim pomáhají pečovatelé a osobní asistenti, logopedové, zaměstnanci zařízení sociálních sluţeb, příslušníci blízké rodiny a známí. Preferovaný způsob pomoci a péče Více neţ třem čtvrtinám respondentů (78,7 %), kteří odpověděli na otázku, zda jim vyhovuje řešení jejich bydlení nebo zda by chtěli ţít v jiném prostředí, současné podmínky bydlení vyhovují. Ostatní respondenti uváděli, ţe zatím jim toto bydlení vyhovuje, ale při zhoršení stavu by uvaţovali o jiném řešení..
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
58
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Kdyby si respondenti mohli vybrat, nejčastěji by chtěli ţít v domácím prostředí s pomocí rodinných příslušníků (61 %). Více neţ čtvrtina respondentů (27,1 %) by preferovala bydlení v domácím prostředí s vyuţitím sluţeb profesionálů. Podrobnější informace jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 37 V případě, ţe byste si mohl(a) vybrat, jakému způsobu pomoci a péče o Vaši osobu byste dal(a) přednost? Ţít v domácím prostředí s vyuţitím sluţeb profesionálů 27,1%
Nevím 3,4%
Jiná odpověď 8,5%
Ţít v domácím prostředí s pomocí rodinných příslušníků, blízkých osob 61,0%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 79,7 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
Moţnost odpovědi jinou variantou volili respondenti v téměř desetině případů. Respondenti například uváděli, ţe by chtěli ţít v domácím prostředí s pomocí rodiny a současně i profesionálů nebo bydlet v zařízení sociálních sluţeb, které by bylo určené výhradně pro osoby s postiţením.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
59
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Na základě analýzy vztahu mezi prostředím, ve kterém osoby s tělesným postiţením ţijí, a prostředím, ve kterém by ţít chtěly, bylo identifikováno, ţe většina respondentů ţijících v domácím prostředí (rodinný dům, byt) by preferovala i nadále ţít v domácím prostředí s pomocí rodinných příslušníků nebo profesionálů. Dvě osoby ţijící v DPS nebo chráněném bydlení uvedly, ţe by daly přednost bydlení v domácím prostředí s pomocí rodiny. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 38
Preference způsobu péče v závislosti na prostředí, ve kterém respondent žije 0%
20%
40%
80%
27,3%
61,8%
Domácí prostředí
Dům s pečovatelskou službou, chráněné bydlení
60%
50,0%
25,0%
100%
10,9%
25,0%
Žít v domácím prostředí s pomocí rodiny Žít v domácím prostředí s pomocí profesionálů Jiná odpověď, nevím Graf: AUGUR Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
60
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Osoby s tělesným postiţením starší 61 let preferují ţít v domácím prostředí s profesionální péčí ve větší míře neţ mladší respondenti. Podrobnější výsledky analýzy jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 17 V případě, že byste si mohl(a) vybrat, jakému způsobu pomoci a péči o vaši osobu byste dal(a) přednost? Do 40 let
63,2
21,1
15,7
100,0
41–60
68,2
22,7
9,1
100,0
61 let a více
47,0
41,2
11,8
100,0
Ano, pobírám příspěvek
56,7
40,0
3,3
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
65,5
13,8
20,7
100,0
Lehká závislost
57,1
28,6
14,3
100,0
Středně těžká závislost
71,4
28,6
0,0
100,0
Těžká závislost
55,6
44,4
0,0
100,0
Úplná závislost
42,9
57,1
0,0
100,0
Věk Pobírání příspěvku Výše příspěvku
Žít v domácím Žít v domácím Jiná prostředí s pomocí prostředí odpověď, Celkem rodinných příslušníků, s využitím služeb nevím v% blízkých osob profesionálů v% v% v%
Problémy, které v současné době respondenti řeší a se kterými neví, na koho se obrátit Více neţ desetina respondentů (11,8 %) řešila v době dotazování problémy, se kterými nevěděla na koho se obrátit o pomoc. Ostatní respondenti se s takovými problémy nepotýkali. Názorně výsledky dokumentuje následující graf. Graf č. 39 Řešíte v současné době nějaké potíţe (problémy), se kterými nevíte, na koho se obrátit? Ano 11,8%
Ne 88,2%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 79,7 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
61
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Následující tabulka dokumentuje vztah mezi věkem, pobíráním příspěvku na péči a jeho výší a řešením problémů.
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
Tabulka č. 18 Řešíte v současné době nějaké potíže, problémy, se kterými nevíte na koho se obrátit?
Ano v%
Ne v%
Celkem v%
Do 40 let
13,0
87,0
100,0
41–60
20,0
80,0
100,0
61 let a více
0,0
100,0
100,0
Ano, pobírám příspěvek
15,2
84,8
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
8,6
91,4
100,0
Lehká závislost
0,0
100,0
100,0
Středně těţká závislost
37,5
62,5
100,0
Těţká závislost
22,2
77,8
100,0
Úplná závislost
0,0
100,0
100,0
Osoby s tělesným postiţením řešily nedostatek financí, problémy s bydlením a problémy s nalezením odborného lékaře. Respondenti také neví, na koho se obrátit ohledně péče o víkendech, s vyřizováním záleţitostí na úřadech (zejména nutnost psaní a vyplňování ţádostí a formulářů) a s pomocí v domácnosti.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
62
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Ochota respondentů dojíţdět za sluţbou (druhem pomoci) v případě, ţe by nebyla dostupná v rámci města Většina respondentů (70,6 %) by nebyla ochotna za sluţbou dojíţdět. Sluţby pro osoby s tělesným postiţením by podle nich měly být dostupné v místě bydliště. Jen velmi malé procento respondentů by bylo ochotno dojíţdět. Graf č. 40 V případě, ţe by Vámi poţadovaný druh pomoci (sluţba) nebyl(a) dostupný(á) v rámci Vašeho města, jste ochoten(a) za sluţbou dojíţdět? Ano, do krajského města. 7,8%
Jiná odpověď 11,8%
Ano, ale pouze do spádového města. 9,8% Ne, za pomocí (sluţbou) nejsem ochotný(á) dojíţdět, měla by být poskytována v místě bydliště. 70,6% Pozn.: Na otázku odpovědělo 68,9 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
V moţnosti „jiná odpověď“ tři respondenti uvedli, ţe ţijí ve městě, kde jsou moţnosti sluţeb dostatečné. Další respondent odpověděl, ţe sluţby musí být poskytovány v jeho bytě. Jedna osoba s tělesným postiţením uvedla, ţe neměla zatím důvod za sluţbami dojíţdět, zatímco jiný respondent konstatoval, ţe by spíše nebyl ochoten dojíţdět.
Čím jsou osoby s tělesným postiţením starší, tím méně jsou ochotné dojíţdět za sluţbami. Podrobnější informace jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 19 V případě, že by Vámi požadovaný druh pomoci nebyl dostupný v rámci Vaše města, jste ochoten(a) za službou dojíždět? Do 40 let 41–60 let 61 let a více
Ne v%
38,9 11,2 0,0
50,0 77,7 86,7
Jiná odpověď v% 11,1 11,1 13,3
Ano, pobírám příspěvek
12,5
70,8
16,7
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
22,2
70,4
7,4
100,0
Lehká závislost
28,6
57,1
14,3
100,0
Středně těžká závislost Těžká závislost Úplná závislost
0,0 0,0 11,1
100,0 75,0 66,7
0,0 25,0 22,2
100,0 100,0 100,0
Výše příspěvku
Pobírání příspěvk u
Věk
Ano v%
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
Celkem v% 100,0 100,0 100,0
63
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Vyuţívání hromadných dopravních prostředků Téměř všichni respondenti (84,6 %) vyuţívají dopravu tramvají, trolejbusem nebo autobusem. Více neţ třetina dotázaných osob s postiţením jezdí meziměstským autobusem (37,1 %) nebo vlakem (35 %). Graf č. 41 Vyuţíváte hromadných dopravních prostředků? 0%
20%
40%
60%
80%
84,6%
Tramvaj/trolejbus/autobus
Meziměstský autobus
15,4%
37,1%
Vlak
100%
62,9%
35,0%
65,0%
Ano
Ne Graf: Augur Consulting
Osoby s tělesným postiţením, které cestují v hromadných dopravních prostředcích, měly uvést intenzitu vyuţívání. Většina respondentů, kteří vyuţívají dopravu prostřednictvím tramvaje, trolejbusu nebo autobusu, jezdí těmito prostředky téměř denně nebo alespoň jednou týdně. Jiţ s menší frekvencí cestují uţivatelé vlaky a meziměstskými autobusy. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 42 V yuţíváte hr om adných dopr avních prostř edků? 0%
20%
Tramvaj/trolebus/autobus
40%
54,9%
Vlak 5,0% 5,0%
Meziměstský autobus
60%
5,0% 10,0%
23,5%
45,0%
20,0%
Téměř denně Cca 1x za měsíčně
80%
25,0%
45,0%
Cca 1x týdně Cca 1x za půl roku
7,8%
100%
9,8% 4,0%
20,0%
20,0%
cca 1x za 14 dnů Cca 1x za rok Graf: Augur Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
64
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Vhodná opatření pro zlepšení a usnadnění přepravy: tramvaj/trolejbus/autobus Téměř dvě pětiny respondentů (37,5 %), kteří odpověděli na danou otázku, uvedly, ţe by bylo potřeba více bezbariérových spojů, které by na sebe měly navazovat. Druhým, velmi často zmiňovaným problémem v dopravě v těchto prostředcích, je nedostatečná bezbariérovost nástupních ostrůvků a navazujících chodníků. Podle respondentů by se měla zlepšit komunikace mezi řidiči a osobami se zdravotním postiţením, která by přispěla k lepšímu přístupu do vozu. Jako další problém se jeví cena jízdného, která je podle respondentů vysoká. Vhodná opatření pro zlepšení a usnadnění přepravy: vlak Více neţ dvě pětiny respondentů (43,3 %), kteří odpověděli na danou otázku, uvedly jako hlavní problém špatnou bezbariérovost. Měla by se zlepšit komunikace a spolehlivost ze strany Českých drah v otázce přistavování plošin a respondenti by uvítali více spojů, které by umoţňovaly bezbariérovou dopravu. Podle ostatních respondentů by na sebe měla bezbariérová doprava lépe navazovat a zaměstnanci Českých drah by měli být ochotní pomáhat lidem se zdravotním postiţením. Současně by podle některých respondentů bylo vhodné sníţit ceny jízdného. Vhodná opatření pro zlepšení a usnadnění přepravy: meziměstský autobus Jen malá část respondentů vyuţívá pravidelně k dopravě meziměstské autobusy. Z tohoto důvodu respondenti uváděli, ţe neví, co by bylo potřeba zlepšit. Podle některých by přepravu osob se zdravotním postiţením usnadnily bezbariérové spoje, bezbariérová nástupiště a také větší návaznost spojů. Současně by podle některých respondentů bylo vhodné sníţit ceny jízdného. Ochota platit za pomoc (sluţbu), o kterou by měl respondent zájem Více neţ sedmina osob s tělesným postiţením (15,4 %) by byla ochotna platit plnou cenu za sluţbu a více neţ třetina dotázaných respondentů (34,6 %) by platila částečný podíl na ceně sluţby. Více neţ čtvrtina dotázaných osob se zdravotním postiţením (28,8 %) se domnívá, ţe sluţby by pro ně měly být poskytovány zdarma. Graf č. 43 V případě, ţe byste o tuto pomoc (sluţbu) měl(a) zájem, jste ochoten(a) ji platit? Jiná odpověď 21,2%
Ne - měla by být poskytována zdarma. 28,8%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 70,2 % respondentů.
Ano, platit plnou cenu. 15,4%
Ano, částečně doplatit. 34,6%
Graf: AUGUR Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
65
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno. V moţnosti "jiná odpověď" čtyři respondenti konstatovali, ţe neví, zda by byli ochotni za sluţbu platit. Tři respondenti uvedli, ţe by za sluţbu platili podle toho, o jakou sluţbu by se jednalo, jak by byla kvalitní a zda by jim pomohla. Jeden respondent konstatoval, ţe nemá prostředky na to, aby si mohl dovolit za sluţby platit. Jedna osoba se zdravotním postiţením by se rozhodla aţ na základě toho, kolik by daná sluţba stála.
Osoby s tělesným postiţením pobírající příspěvek na péči jsou ochotnější platit za sluţby neţ respondenti, kteří příspěvek nepobírají. Podrobnější informace jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 20 Ano v%
Ne v%
Nevím, jiná odpověď v%
Celkem v%
Do 40 let
48,8
41,2
0,0
100,0
41–60
36,9
26,3
36,8
100,0
61 let a více
56,2
18,8
25,0
100,0
Ano, pobírám příspěvek
65,3
21,7
13,0
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
37,9
34,5
27,6
100,0
Lehká závislost
66,7
0,0
33,3
100,0
Středně těţká závislost
50,0
25,0
25,0
100,0
Těţká závislost
50,0
50,0
0,0
100,0
Úplná závislost
77,7
22,3
0,0
100,0
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
V případě, že byste o tuto pomoc měl(a) zájem, jste ochoten(a) ji platit?
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
66
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Povědomí o cenách sluţeb Přesně polovina dotázaných osob s tělesným postiţením neví, kolik jednotlivé druhy pomoci a sluţeb stojí. Druhá polovina respondentů s cenami sluţeb obeznámena je. Graf č. 44 Víte, kolik Vámi poţadovaný druh pomoci (sluţba) přibliţně stojí?
Ne, nevím 50,0% Ano, vím 50,0%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 70,2 % respondentů .
Graf: AUGUR Consulting
Osoby s tělesným postiţením pobírající příspěvek na péči jsou více obeznámeny s cenami sluţeb neţ ty, 41–60kterí příspěvek nepobírají. Podrobnější informace jsou uvedeny v následující tabulce.
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
Tabulka č. 21 Víte, kolik vámi požadovaný druh pomoci (služba) přibližně stojí?
Ano, vím Ne, nevím v% v%
Celkem v%
Do 40 let
50,0
50,0
100,0
41–60 let
33,3
66,7
100,0
61 let a více
66,7
33,3
100,0
Ano, pobírám příspěvek
70,8
29,2
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
32,1
67,9
100,0
Lehká závislost
66,7
33,3
100,0
Středně těţká závislost
75,0
25,0
100,0
Těţká závislost
80,0
20,0
100,0
Úplná závislost
66,7
33,3
100,0
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
67
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Moţnosti vzdělávání pro osoby se zdravotním postiţením Dvě pětiny respondentů (40 %) nesouhlasí s názorem, ţe nabídka vzdělávání pro osoby se zdravotním postiţením je dostatečná. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 45 Jak dalece souhlasíte s následujícím výrokem? 0%
20%
Nabídka vzdělávání pro osoby se zdravotním postiţením je dostatečná.
40%
60%
35,7%
Souhlasím
80%
40,0%
100%
24,3%
Nesouhlasím
Nevím
Pozn.: Na otázku odpovědělo 94,6 % respondentů.
Graf: Augur Consulting
S nabídkou vzdělávání jsou nespokojeni zejména mladí lidé do 40 let a lidé nepobírající příspěvek na péči. Respondenti pobírající příspěvek na péči v těţké a úplné závislosti ve většině případů neví, zda moţnosti vzdělávání jsou, nebo nejsou dostatečné. Osoby s niţšími příspěvky na péči spíše s výrokem souhlasí. Podrobnější informace jsou uvedeny v následující tabulce.
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
Tabulka č. 22 Nabídka vzdělávání pro osoby se zdravotním postižením je dostatečná.
Souhlasím Nesouhlasím v% v%
Nevím v%
Celkem v%
Do 40 let
24,0
56,0
20,0
100,0
41–60 let
25,0
33,3
41,7
100,0
61 let a více
60,0
30,0
10,0
100,0
Ano, pobírám příspěvek
38,7
25,8
35,5
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
33,3
51,3
15,4
100,0
Lehká závislost
66,7
33,3
0,0
100,0
Středně těţká závislost
62,5
25,0
12,5
100,0
Těţká závislost
12,5
25,0
62,5
100,0
Úplná závislost
22,2
22,2
55,6
100,0
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
68
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Více neţ dvě třetiny dotázaných osob s tělesným postiţením (67,6 %) uvedly, ţe získaly vzdělání podle svých představ. Pětina respondentů (21,1 %) se svým dosaţeným vzděláním není spokojena. Graf č. 46 Získal(a) jste vzdělání podle svých představ (moţností)?
Nevím 11,3% Ne 21,1%
Ano 67,6%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 95,9 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
Ti respondenti, kteří nedosáhli úrovně vzdělání podle svých představ, měli uvést důvody proč. Tři dotázané osoby s tělesným postiţením odpověděly, ţe jim neumoţnil studovat socialistický reţim. Čtyři respondenti nedosáhli poţadovaného vzdělání kvůli svému zdravotnímu stavu – škola nebyla bezbariérová, neexistuje speciální škola pro studenty s autismem a je velmi malý výběr moţností pro neslyšící. U dalších osob s tělesným postiţením byla bariérou vzdělávání špatná finanční situace, nerozhodnost, nedostatečná motivace nebo nepřijetí na školu.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
69
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Polovina dotázaných (50,7 %) uvedla, ţe upřednostňuje integraci člověka s postiţením do běţné školy. Pětina respondentů (20,3 %) naopak preferuje umístění osob s tělesným postiţením do speciálních škol. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 47 Dáváte přednost speciálním školám nebo integraci do běţné školy? Jiná odpověď 20,3% Nevím 8,7%
Speciálním školám 20,3%
Integraci do běţné školy 50,7%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 93,2 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
V moţnosti „jiná odpověď“ čtyři respondenti odpověděli, ţe se jiţ nepotřebují vzdělávat nebo umístění osob s tělesným postiţením do vzdělávacího systému neřeší. Dva respondenti se domnívají, ţe je nutné k této otázce přistupovat individuálně – záleţí na tom, o jaké postiţení se jedná a jaký je stupeň postiţení. Jeden respondent uvedl, ţe jelikoţ výuka na běţné škole začíná v 8 hodin, není schopen se do té doby dostatečně připravit.
Téměř čtvrtina respondentů (24,1 %) uvedla, ţe neví nebo nedokáţe posoudit, co by osobám s tělesným postiţením v oblasti vzdělávání pomohlo. Podle některých by měly být běţné školy ochotné přijímat studenty se zdravotním postiţením, plně se jim věnovat a podporovat jejich rozvoj za maximální integrace do běţného ţivota. Osobám s tělesným postiţením by měla být poskytnuta také širší nabídka kurzů a moţností vzdělání v bezbariérových školách, kterých je podle názoru respondentů nedostatek. Moţnosti bezbariérového vzdělávání by měly být také snadno dopravně dostupné. Učitelé by měli být více kvalifikovaní a informovaní o problematice různých typů postiţení. Respondenti se také domnívají, ţe by pomohlo větší mnoţství asistentů ve třídách, kteří by podpořili individuální přístup ke kaţdému člověku s postiţením. V menším počtu odpovědí někteří respondenti uvedli, ţe by osobám s tělesným postiţením pomohlo navštěvovat specializované školy, které by přesně odpovídaly jejich poţadavkům a nárokům. Byl by jim poskytnut individuální a speciální přístup kvalifikovaných učitelů.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
70
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Problematika zaměstnání osob se zdravotním postiţením S tvrzením, ţe moţnosti zaměstnání jsou pro osoby s tělesným postiţením dostatečné, nesouhlasí více neţ tři čtvrtiny dotázaných osob (75,4 %). Podrobnosti jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 48 Jak dalece souhlasíte s následujícím výrokem? 0%
20%
Moţnosti zaměstnání pro osoby se zdravotním 7,2% postiţením jsou dostatečné.
40%
60%
80%
75,4%
Souhlasím
100%
17,4%
Nesouhlasím
Pozn.: Na otázku odpovědělo 93,2 % respondentů.
Nevím Graf: Augur Consulting
S moţnostmi pracovního uplatnění jsou nespokojeni zejména mladí lidé do 40 let a lidé ve věku od 41 do 60 let. S výrokem, ţe moţností zaměstnání pro osoby se zdravotním postiţením je dostatek, nesouhlasí v menší míře respondenti, kteří nepobírají příspěvek na péči, neţ ti, kteří jej pobírají. Podrobnější informace jsou uvedeny v následující tabulce.
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
Tabulka č. 23 Možnosti zaměstnání pro osoby se zdravotním Souhlasím Nesouhlasím postižením jsou dostatečné. v% v%
Nevím v%
Celkem v%
Do 40 let
8,0
80,0
12,0
100,0
41–60 let
0,0
83,3
16,7
100,0
61 let a více
15,0
60,0
25,0
100,0
Ano, pobírám příspěvek
3,2
64,5
32,3
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
10,5
84,2
5,3
100,0
Lehká závislost
0,0
66,7
33,3
100,0
Středně těţká závislost
12,5
87,5
0,0
100,0
Těţká závislost
0,0
75,0
25,0
100,0
Úplná závislost
0,0
33,3
66,7
100,0
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
71
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Téměř dvě třetiny respondentů (63,4 %) uvedly, ţe mají zájem o zaměstnání. Ostatní dotázaní zájem nemají. Graf č. 49 Máte zájem být zaměstnán(a)?
Ne 36,6%
Ano 63,4%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 95,9 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
Zájem o zaměstnání klesá s věkem respondenta. Větší zájem o pracovní uplatnění mají osoby, které nepobírají příspěvek na péči, neţ ty, které jej pobírají. Podrobnější informace jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 24 Ano v%
Ne v%
Celkem v%
Do 40 let
92,3
7,7
100,0
41–60 let
68,0
32,0
100,0
61 let a více
21,1
78,9
100,0
Ano, pobírám příspěvek
50,0
50,0
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
74,4
25,6
100,0
Lehká závislost
42,9
57,1
100,0
Středně těţká závislost
62,5
37,5
100,0
Těţká závislost
66,7
33,3
100,0
Úplná závislost
25,0
75,0
100,0
Výše příspěvku
Pobírá příspěvek
Věk
Máte zájem být zaměstnán(a)?
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
72
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Respondenti měli uvést, z jakého důvodu chtějí, či nechtějí pracovat. Více neţ třetina dotázaných (34,8 %) z těch, kteří chtějí pracovat, by chtěla získat zaměstnání, aby měla ţivotní náplň, byla uţitečná, nezávislá a mohla se seberealizovat. Více neţ čtvrtina respondentů (27,9 %) by chtěla být zaměstnána kvůli větším příjmům a lepšímu materiálnímu zajištění. Ostatní respondenti uváděli jednotlivě různé důvody – chtějí být mezi lidmi, zapojit se do společnosti a ţít tak normální ţivot, uplatnit své zkušenosti, zkusit si to anebo jiţ pracují. Téměř polovina (45,4 %) z těch, kteří nechtějí pracovat, konstatovala, ţe je jiţ v důchodu. Více neţ třetina respondentů (36,4 %) uvedla, ţe nechce nebo nemůţe pracovat vzhledem ke svému zdravotnímu stavu. Ostatní respondenti odpověděli, ţe ještě studují. Více neţ dvě třetiny dotázaných osob se zdravotním postiţením (69,1 %) získaly kvalifikaci, která jim umoţňuje získat zaměstnání. Podrobně v následujícím grafu. Graf č. 50 Získal(a) jste kvalifikaci, která Vám umoţní být zaměstnán(a)? Jiná odpov ěď 14,7% Ne 16,2%
Ano 69,1%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 91,9 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
73
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Téměř dvě pětiny respondentů (38,1 %) se setkaly při hledání zaměstnání s nějakými překáţkami, které jim neumoţnily ucházet se o danou pozici nebo na ni nastoupit. Podrobnější výsledky jsou uvedeny s následujícím grafu. Graf č. 51
Setkal(a) jste se při hledání zaměstanání kvůli Vašemu zdravotnímu stavu s nějakými překáţkami, které Vám neumoţňovaly ucházet se o pracovní místo? Nevím 1,6%
Ano 38,1%
Ne 60,3%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 85,1 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
S překáţkami na trhu práce se setkali zejména lidé do 60 let. Podrobnější informace jsou uvedeny v následující tabulce.
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
Tabulka č. 25 Setkal(a) jste se při hledání zaměstnání kvůli vašemu zdravotnímu stavu s nějakými překážkami, které Vám neumožňovaly ucházet se o pracovní místo, případně na pracovní místo nastoupit.
Ano v%
Ne v%
Celkem v%
Do 40 let
48,0
52,0
100,0
41–60 let
50,0
50,0
100,0
61 let a více
7,1
92,9
100,0
Ano, pobírám příspěvek
36,0
64,0
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
40,5
59,5
100,0
Lehká závislost
0,0
100,0
100,0
Středně těţká závislost
57,1
42,9
100,0
Těţká závislost
50,0
50,0
100,0
Úplná závislost
20,0
80,0
100,0
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
74
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Nejvíce respondentů uvedlo, ţe největší překáţkou při přijetí do zaměstnání byl jejich zdravotní stav a neochota zaměstnavatelů přijímat zdravotně postiţené. Dalším často zmiňovaným problémem byla bariérovost místa výkonu práce. Respondenti v dalších odpovědích uváděli jednotlivě nedostatek zkušeností s hledáním pracovního místa, potřebu asistence při hygieně a neumoţnění zkrácení úvazku. Dotázané osoby s tělesným postiţením měly také odpovědět na otázku, co by jim pomohlo, aby se mohly lépe pracovně uplatnit. Respondenti uváděli lepší zdravotní stav, lepší přístup zaměstnavatelů k zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a zájem tyto osoby zaměstnávat. Současně by respondenti ocenili větší mnoţství nabídek práce pro osoby se zdravotním postiţením. Dále respondenti zmínili, ţe by jim pomohlo vytvoření více chráněných dílen, ve kterých by byla prováděna i jiná pracovní činnost neţ manuální. Podle některých by bylo zapotřebí doplnit si vzdělání a zvýšit si kvalifikaci různými rekvalifikačními kurzy a školeními. Zdravotní péče o osoby s tělesným postiţením Pouze více neţ třetina osob s tělesným postiţením (36,5 %) odpověděla, ţe se vţdy setkala s výborným přístupem a dobrou péčí lékařů. Naopak necelá polovina respondentů (47,2 %) má pocit, ţe ji lékaři občas odbývají. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 52 Jakou máte zkušenost s poskytováním zdravotní péče? Se zdravotní péčí o mou osobu nejsem vůbec spokojen(a). 6,8%
Jiná odpověď 9,5%
Jak kdy - občas mám pocit, ţe mne odbývají. 47,2%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 100 % respondentů.
Vţdy jsem se setkal(a) s výborným přístupem - vţdy se o mě dobře starají. 36,5%
Graf: AUGUR Consulting
Sedm respondentů uvedlo moţnost „jiná odpověď“. Podle nich záleţí na druhu zařízení nebo jsou spíše spokojeni s přístupem lékařů.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
75
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Zejména starší osoby s tělesným postiţením mají dobrou zkušenost se zdravotní péčí o svou osobu. Podrobnější informace jsou zaznamenány v následující tabulce. Tabulka č. 26
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
Jakou máte zkušenost s poskytováním zdravotní péče?
Výborný přístup v%
Nejsem Jak kdy spokojen(a) v% v%
Celkem v%
Do 40 let
26,1
73,9
0,0
100,0
41–60 let
31,9
54,5
13,6
100,0
61 let a více
61,9
28,6
9,5
100,0
Ano, pobírám příspěvek
35,5
54,8
9,7
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
44,4
50,0
5,6
100,0
Lehká závislost
66,6
16,7
16,7
100,0
Středně těţká závislost
28,6
71,4
0,0
100,0
Těţká závislost
12,5
75,0
12,5
100,0
Úplná závislost
40,0
50,0
10,0
100,0
Tři čtvrtiny respondentů (74,3 %) nemají problém najít si vhodného odborného lékaře, i kdyţ potřebují specifické podmínky a zacházení. Téměř pětina osob se zdravotním postiţením (17,6 %) konstatovala, ţe najít vhodného odborného lékaře při potřebě nestandardního zacházení problematické. Podrobněji jsou odpovědi zaznamenány v následujícím grafu. Graf č. 53 Máte problém najít vhodného odborného lékaře (zubař, gynekolog...), rehabilitační zařízení, lázně pokud potřebujete např. bezbariérový přístup nebo jiné neţ běţné podmínky? Jiná odpov ěď 8,1%
Ano 17,6%
Ne 74,3%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 100 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
Šest respondentů uvedlo variantu „jiná odpověď“. Dva z nich konstatovali, ţe mají problém najít doktora s bezbariérovým přístupem. Jeden nemůţe najít neurologa a další uvedl, ţe nemá problém
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
76
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno. najít doktora, který by splňoval podmínky pro specifické nároky pacientů, jako spíše najít kvalitního doktora.
Problém najít vhodného odborného lékaře mají zejména mladší osoby s tělesným postiţením (do 60 let) a osoby pobírající příspěvek na péči. Podrobnější informace jsou uvedeny v následující tabulce.
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
Tabulka č. 27 Máte problém najít vhodného odborného lékaře, rehabilitační zařízení, lázně pokud potřebujete např. bezbariérový přístup nebo jiné než běžné podmínky.
Ano v%
Ne v%
Celkem v%
Do 40 let
20,0
80,0
100,0
41–60 let
28,6
71,4
100,0
61 let a více
9,5
90,5
100,0
Ano, pobírám příspěvek
26,7
73,3
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
13,2
86,8
100,0
Lehká závislost
20,0
80,0
100,0
Středně těţká závislost
0,0
100,0
100,0
Těţká závislost
22,2
77,8
100,0
Úplná závislost
50,0
50,0
100,0
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
77
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Návštěva volnočasových aktivit Jen velmi malý podíl respondentů navštěvuje pravidelně různé volnočasové aktivity. Více neţ čtvrtina respondentů (27,7 %) chodí pravidelně nebo často do sportovních zařízení. Více neţ polovina respondentů občas navštíví kulturní zařízení (54,5 %) nebo zajde do kavárny a restaurace (55,6 %). Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 54 Které z následujících volnočasových aktivit navštěvujete? 0% Kluby (turistický krouţek, svaz postiţených apod.)
20%
14,0%
7,8%
Restaurace/kavárny apod. 1,6% 15,8%
Sportovní zařízení (bazén, cvičení apod.)
Kulturní zařízení (muzea, kina, divadla, koncerty apod.)
16,9%
7,6%
40%
60%
18,8%
80%
59,4%
55,6%
10,8%
12,1%
Pravidelně
100%
20,0%
27,0%
52,3%
54,5%
Často
25,8%
Obč as
Vůbec Graf: Augur Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
78
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Bezbariérovost přístupu na veřejná místa Více neţ dvě pětiny respondentů (44 %) se domnívají, ţe různé kluby (např. klub zdravotně postiţených) jsou dostatečně bezbariérové. Téměř tři čtvrtiny respondentů se ovšem domnívají, ţe přístupy do sportovních zařízení, restaurací a kaváren, ani ulice nejsou dostatečně bezbariérové. Pětina dotázaných osob se zdravotním postiţením (20 %) si myslí, ţe přístupy do kulturních zařízení dostatečně bezbariérové jsou. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 55 Domníváte s e, ţe js ou přístupy na ve ře jná m ísta dosatečně bezbariérové? 0%
20%
Kluby (svaz postiţených, turistický krouţek apod.) Sportovní zařízení (bazén, cvičení, apod.) Ulice
Restaurace/kavárny apod. Kulturní zařízení (muzea, kina, divadla, koncerty apod.)
40%
60%
44,0%
52,0%
23,1%
3,8%
73,6%
22,4%
100%
4,0%
73,1%
22,6%
3,8%
73,5%
20,0%
Ano
80%
4,1%
76,4%
Ne
3,6%
Nevím, nevyuţívám, nikam nechodím Graf: Augur Consulting
Některé osoby se zdravotním postiţením uváděly, ţe mezi jinými veřejnými místy jsou nedostatečně přístupné ordinace soukromých lékařů, menší obchody a okolí supermarketů.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
79
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Dostatek vhodných kompenzačních pomůcek Téměř tři čtvrtiny dotázaných osob s tělesným postiţením (71,4 %) se domnívají, ţe mají k dispozici vhodné kompenzační pomůcky, zatímco necelá desetina respondentů (8,6 %) si to nemyslí. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 56 Máte k dispozici vhodné kompenzační pomůcky?
Jiná odpov ěď 20,0% Ne 8,6%
Ano 71,4%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 94,6 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
V rámci moţnosti „jiná odpověď“ většina respondentů uvedla, ţe kompenzační pomůcky nepotřebuje nebo je nevyuţívá.
Respondenti nepobírající příspěvek na péči, osoby s tělesným postiţením ve věku od 41 do 60 let a respondenti pobírající příspěvek na péči v těţké závislosti uvedli častěji neţ jiné kategorie., ţe nemají k dispozici vhodné kompenzační pomůcky. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 28
Do 40 let 41–60 let 61 let a více
Ano v% 100,0 77,8 90,0
Ne v% 0,0 22,2 10,0
Celkem v% 100,0 100,0 100,0
Ano, pobírám příspěvek
96,3
3,7
100,0
Ne, nepobírám příspěvek
82,8
17,2
100,0
Lehká závislost Středně těţká závislost
100,0 100,0
0,0 0,0
100,0 100,0
Těţká závislost Úplná závislost
87,5 100,0
12,5 0,0
100,0 100,0
Výše příspěvku
Pobírání příspěvku
Věk
Máte k dispozici vhodné kompenzační pomůcky?
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
80
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Zdroj informací o kompenzačních pomůckách Respondenti uvedli jako nejčastější zdroj informací o kompenzačních pomůckách média, a to zejména internet, časopisy a letáky. Druhým nejčastěji zmiňovaným zdrojem informací jsou zaměstnanci zařízení, ve kterém respondenti uţívají sluţby, nebo organizace specializující se na problematiku osob zdravotně postiţených (Paracentrum, občanské sdruţení LOGO, Medico a jiné). Respondenti získávají informace i ve specializovaných prodejnách kompenzačních pomůcek, od svých lékařů a také na veletrzích zaměřených na prezentaci kompenzačních pomůcek. Jiţ méně respondentů uvedlo, ţe čerpá informace od své rodiny nebo od svých známých. Dosaţitelnost kompenzačních pomůcek Dvě třetiny respondentů (66,7 %) se domnívají, ţe jsou pro ně kompenzační pomůcky dosaţitelné, pokud jde o výběr, předepsání, schválení a jejich opravy. Pro necelých 5 % dotázaných osob se zdravotním postiţením dosaţitelné nejsou. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 57 Jsou pro Vás kompenzační pomůcky dosaţitelné, pokud jde o výběr, předepsání, schválení a opravy? Jiná odpov ěď 28,6%
Ne 4,7%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 85,1 % respondentů.
Ano 66,7%
Graf: AUGUR Consulting
V moţnosti „jiná odpověď“ osoby se zdravotním postiţením nejčastěji uvedly, ţe ţádné kompenzační pomůcky nepotřebují nebo je nepouţívají. Jednotlivě respondenti odpovídali, ţe lékaři jsou neochotní jim kompenzační pomůcky napsat, protoţe mají problémy s pojišťovnami. Ty přidělují repasované pomůcky, které nejsou dle názoru respondentů kvalitní. Někteří zmiňovali finanční nedostupnost kompenzačních pomůcek.
Pokud respondenti odpověděli, ţe kompenzační pomůcky dostupné nejsou, měli navrhnout zlepšení. Tito respondenti nejčastěji uvedli, ţe by bylo potřeba zjednodušit a zefektivnit systém pro ţádání a schvalování kompenzačních pomůcek. Jednotlivě respondenti konstatovali, ţe by chtěli být více informováni o moţnostech a nabídce kompenzačních pomůcek a aby starší typy kompenzačních pomůcek byly nahrazovány typy novými.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
81
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
V.1.2 KVANTITATIVNÍ ANALÝZA SKUPINA PROFESIONÁLNÍCH A RODINNÝCH PEČOVATELŮ STRUKTURA VZORKU Dvě pětiny respondentů (41 %) jsou rodinnými příslušníky. Pro tuto skupinu osob bude dále ve zprávě pouţíván termín neprofesionální nebo rodinní pečovatelé. Téměř tři pětiny pečovatelů jsou profesionální pečovatelé – osobní asistenti (48 %), zaměstnanci neziskových organizací (9 %) nebo zaměstnanci pečovatelské sluţby (2 %). Průměrný věk respondentů byl 38,2 let. Respondenti ze vzorku jsou většinou ţeny (85 %), pouze minimum pečujících osob jsou muţi (15 %). Více neţ dvě pětiny dotázaných (43,1 %) dosáhly vysokoškolského vzdělání a stejná část získala středoškolské vzdělání ukončené maturitou. Necelá sedmina pečujících osob (13,8 %) má nejvýše středoškolské vzdělání bez maturity nebo výuční list. Více neţ polovina respondentů (57,1 %) absolvovala nějaké odborné školení, kurz nebo jiné vzdělávání v oblasti péče o osobu se sníţenou soběstačností. Nějaký odborný kurz nebo školení absolvoval menší podíl rodinných pečovatelů (45 %) neţ podíl pečovatelů profesionálních (67,7 %). Pokud respondenti absolvovali nějaký vzdělávací kurz či školení, měli uvést, o co přesně se jednalo. Nejvíce pečujících osob absolvovalo kurz nebo rekvalifikační kurz pro sociální pracovníky a dále pak specializované kurzy pro osobní asistenty, pro osoby pečující o osoby se zdravotním postiţením, kurzy péče o děti s autismem nebo sanitářské kurzy a kurzy komunikačních dovedností. Profesionální pečovatelé a rodinní pečovatelé poskytují své sluţby osobám se zdravotním postiţením v průměru 4,4 let. Průměrný věk osob, o které se respondenti starají, byl 42,5 let. Většina z nich má trvalé bydliště v Brně a jednotlivě v okolních obcích (Troubsko, Rajhradice, Česká u Brna, Újezd u Brna, Šlapanice, Mokrá-Horákov). Více neţ polovina osob (55,9 %), o které se respondenti starají, jsou ţeny, v ostatních případech (44,1 %) se jedná o muţe. Téměř všechny osoby se zdravotním postiţením (89,8 %), o které se respondenti starají, pobírají příspěvek na péči. Ostatní jej nepobírají (10,2 %). Více neţ čtvrtina osob se zdravotním postiţením (28,8 %) pobírá příspěvek na péči v úplné závislosti, další více neţ třetina (36,5 %) v těţké a více neţ čtvrtina (26,9 %) ve středně těţké závislosti. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ Problémy, se kterými potřebuje uţivatel sociální sluţby pomoci Více neţ dvě pětiny všech pečujících osob (41,5 %) uvedly, ţe uţivateli zajišťují kompletní péči včetně sebeobsluzy (hygieny, stravy a oblékání). Respondenti dále odpovídali, ţe osobám s tělesným postiţením pomáhají vytvářet zábavu ve volném čase a vzdělávat se (čtení, psaní, komunikace, procvičování atd.). Respondenti doprovází osoby se zdravotním postiţením ven (na procházky, kulturní akce), k doktorům, na úřady a k lékařům. Současně těmto osobám pomáhají s úklidem domácnosti, nákupy a se zajištěním stravy.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
82
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Pomoc další osoby Téměř tři čtvrtiny respondentů (74 %) uvedly, ţe některé činnosti zabezpečují i jiné osoby, zatímco více neţ čtvrtina pečujících osob (26 %) pomáhá osobám s tělesným postiţením se všemi činnostmi. Názorně jsou výsledky zobrazeny v následujícím grafu. Graf č. 58 Pomáháte osobě se zdravotním postiţením se vším, s čím potřebuje pomoci, nebo nějakou činnost zabezpečuje i jiná osoba nebo zařízení? Pomáhám mu se všemi č innostmi. 26% S některými č innostmi mu pomáhá jiná osoba nebo zařízení. 74%
Graf: AUGUR Consulting
Pozn.: Na otázku odpov ědělo 96,4 %
Pokud zkoumáme danou otázku ve vztahu k profesionalitě pečujících osob, zjistíme, ţe více neţ třetina rodinných pečovatelů (35 %) pomáhá osobám s postiţením se všemi činnostmi a potřebami. To činí pouze necelá šestina profesionálních pečovatelů a pečovatelek (15,2 %). Podrobněji jsou výsledky zobrazeny v následujícím grafu. Graf č. 59 Pomáháte mu se vším, s čím potřebuje pomoci nebo nějakou činnost zabezpečuje i jiná osoba nebo zařízení? 0%
Profesionální peč ovatel/ka
Neprofesionální peč ovatel/ka
20%
15,2%
40%
60%
80%
100%
84,8%
35,0%
65,0%
Ano, pomáhám mu se v šemi činnostmi. Ne, s některými činnostmi mu pomáhá j iná osoba nebo zařízení. Graf: Augur Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
83
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Pokud s některými činnostmi pomáhá osobě se zdravotním postiţením také jiná osoba nebo zařízení, uvedli respondenti nejčastěji rodinné příslušníky nebo osobní asistenty a pečovatele. Rodina pomáhá se sebeobsluhou, hygienou, úklidem, dopravou, praním, nakupováním a trávením volného času. Profesionální pečovatelé pomáhají se školní přípravou, nákupy a hygienou. Osobám se zdravotním postiţením pomáhají také fyzioterapeuti, rehabilitační pracovníci, sociální pracovníci, učitelé ve školách a známí. Různé potíţe těchto osob řeší také zaměstnanci organizací , jako jsou podle pečovatelů např. občanské sdruţení LOGO a Diecézní charita Brno (Effeta), Domov pro osoby se zdravotním postiţením Nojmánek atd. Sluţba, která by mohla pomoci člověku, o kterého se pečující osoba stará Třináct respondentů se domnívá, ţe by osobě, o kterou pečují, ţádná další konkrétní pomoc nepomohla. Rodinní a profesionální pečovatelé uvedli, ţe by osobě, o kterou pečují, pomohla sluţba osobních asistentů, a to jak v domácím prostředí, tak ve škole. Jeden respondent by ocenil, kdyby asistenty zabezpečovala přímo škola, kterou osoba s postiţením navštěvuje. Některé pečující osoby by uvítaly vytvoření internetových stránek s moţností vyhledávání asistentů na krátkodobé aktivity, jakými jsou například letní tábory nebo víkendové výlety. Současně se někteří domnívají, ţe by pro osoby se zdravotním postiţením bylo dobré vytvořit více zájmových činností a kulturních aktivit, které by vyplnily jejich volný čas – např. sportovní, výtvarné a edukační činnosti. Těmto osobám by pomohla také sluţba terénních fyzioterapeutů a rehabilitačních pracovníků, kteří by pracovali přímo v domácnosti člověka. Osobám se zdravotním postiţením by podle několika respondentů pomohl také pobyt v chráněném bydlení a vytvoření více chráněných dílen, sociálně terapeutických dílen a škol speciálně zaměřených na postiţení osob. Zastoupení pečující osoby v případě dovolené nebo pracovní neschopnosti Většina respondentů uvedla, ţe je v případě dovolené nebo pracovní neschopnosti zastupují jiní osobní asistenti, pečovatelé nebo rodinní příslušníci. Moţnosti usnadnění péče o osobu se zdravotním postiţením Většina pečujících osob uvedla, ţe by jim péči usnadnily větší finanční příspěvky a ohodnocení a také kompenzační pomůcky. Byly uvedeny tyto pomůcky: polohovací postel, invalidní elektrický vozík, kompenzační pomůcky pro lepší pohyb a usnadnění hygieny, dekubitní matrace a zvedák. Kompenzační pomůcky by měly být finančně dostupné. Někteří respondenti uvedli, ţe by bylo potřeba rekonstruovat domácnost osoby s postiţením na bezbariérovou. Podle dalších pečujících osob by jejich péči usnadnila osobní asistence, chráněné bydlení a odlehčovací sluţby. Sluţba asistenta by měla být nepřetrţitá pro případ nutné potřeby. Sluţby osobního asistenta a jiných institucí a organizací by přitom měly být finančně dostupné. Péči o osoby se zdravotním postiţením by usnadnilo vytvoření speciálně zaměřených škol pro tyto osoby.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
84
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Nejobtíţnější aspekt práce rodinných a profesionálních pečovatelů Odpovědi respondentů na tuto otázku se lišily a byly velmi různorodé. Přesto bylo nejčastěji zaznamenáno, ţe jako nejobtíţnější na své práci shledávají psychickou a fyzickou zátěţ a vyčerpání. Pečující osoby, zejména z řad rodinných příslušníků, uvedly, ţe osoby s tělesným postiţením jsou na nich závislé a nemůţe je nikdo nahradit. Musí být trpěliví, nepřetrţitě k dispozici, schopní utěšit a povzbudit a přitom se oprostit od svých problémů. Někteří respondenti se nemohou smířit s tím, ţe dané osobě nemohou pomoci, ţe tato osoba nikdy nebude ţít vlastní ţivot a bude vţdy odlišná od ostatních. V dalších odpovědích respondenti uvedli, ţe za nejobtíţnější aspekt své práce povaţují problémy v komunikaci s osobami, o které se starají, a také byrokracii v péči o klienty. Problematicky se jeví i dostupnost škol pro osoby s tělesným postiţením a dosaţení rovnocenného postavení jejich rodičů s ostatními lidmi. Rodinní pečovatelé nejsou schopni sehnat si práci na částečný úvazek a zajistit tak potřebné finance. Informovanost pečujících osob Ve většině odpovědí respondenti uvedli, ţe vědí na koho se obrátit o radu. Jedná se o zaměstnance zařízení nebo organizací, jejichţ sluţby osoba s postiţením vyuţívá, o osobní asistenty, sociální pracovnice, pečovatele nebo vedoucí zařízení. Pečující osoby by se obrátily i na neziskové a jiné organizace (např. Liga vozíčkářů, občanské sdruţení LOGO) a na státní orgány (magistráty, městské úřady). Jiţ v méně případech zmínili respondenti jako moţný zdroj informací lékaře, internet, speciálního školního pedagoga nebo rodinu osoby s postiţením.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
85
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Většina rodinných a profesionálních pečovatelů (77,6 %) uvedla, ţe má dostatek informací o moţnostech pomoci a sluţbách pro osoby s tělesným postiţením. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 60 Máte dostatek informací o moţnostech pomoci (sociálních sluţbách) pro osoby se zdravotním postiţením?
Ne 12,1%
Nev ím, nedokáţi na otázku odpov ědět 6,9%
Jiná odpov ěď 3,4%
Ano 77,6%
Graf: AUGUR Consulting
Pozn.: Na otázku odpovědělo 96,4 % respondentů.
V odpovědi „jiná odpověď“ jeden respondent uvedl, ţe má jenom základní povědomí, druhý konstatoval, ţe o konkrétním postiţení osoby, o kterou se stará, nemá dostatek informací.
Neprofesionální pečovatelé (60 %) jsou méně informováni o moţnostech pomoci a o sociálních sluţbách pro osoby s tělesným postiţením neţ profesionální pečovatelé (88 %). Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 61 Máte dostatek informací o moţnostech pomoci (sociálních sluţbách) pro osoby se zdravotním postiţením? 0%
20%
Neprofesionální pečovatel
40%
60,0%
Profesionální pečovatel
80%
25,0%
100%
10,0% 5,0%
3,0%
87,9%
3,0%
6,1%
Ano
.
60%
Ne
Nevím
Jiná odpov ěď Graf: Augur Consulting
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
86
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Zdroj informací o sociálních sluţbách a sluţbách o osoby tělesně postiţené Pečovatelé o osoby s tělesným postiţením ve svých odpovědích nejčastěji uvedli, ţe informace o sociálních sluţbách čerpají zejména z internetu, seminářů a školení. Jako další moţný zdroj informací zmiňovali organizace věnující se problematice osob se zdravotním postiţením (např. Poradna Socio-info centrum, Liga vozíčkářů atd.) a úřady (magistrát, MPSV, NRZP). Některé pečující osoby odpověděly, ţe získávají informace od svých přátel, známých, lékařů a rodiny. Spokojenost s finančním ohodnocením Zcela spokojena je s finančním ohodnocením šestina respondentů (16,5 %). Téměř třetina pečujících osob je spíše spokojena (32,7 %) a nespokojena s finančním ohodnocením je více neţ čtvrtina respondentů (29 %). Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 62 Jste spokojen(a) se svým finančním ohodnocením ?
Jiná odpov ěď 21,8% Ne, zcela nespokojen(a) 14,5% Ne, spíše nespokojen(a) 14,5%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 91 % respondentů.
Ano, zcela spokojen(a) 16,5%
Ano, spíše spokojen(a) 32,7%
Graf: AUGUR Consulting
V moţnosti „jiná odpověď“ někteří respondenti uvedli, ţe jsou rodiči dětí s postiţením. Jsou buď zaměstnaní nebo se plně starají o dítě, a tudíţ nejsou nijak finančně ohodnoceni. Další respondent to neřeší a druhý konstatoval, ţe je rád, ţe má práci, i kdyţ je jí hodně za málo peněz.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
87
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Jiná varianta péče o osobu s tělesným postiţením Dvě třetiny respondentů (66,7 %) nezvaţují do budoucna jinou variantu péče o osobu, o kterou se starají, zatímco více neţ sedmina respondentů (15,8 %) tuto moţnost zvaţuje. Podrobnosti jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 63 Zvaţujete do budoucna nějakou jinou variantu péče o člověka, o kterého se staráte? Jiná odpov ěď 17,5%
Ano 15,8%
Ne 66,7%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 94,6 % respondentů.
Graf: AUGUR Consulting
V moţnosti „jiná odpověď“ respondenti uvedli, ţe neplánují ţádné jiné varianty nebo zatím ne, tzn. dokud se zdravotní stav osoby nezhorší. Dvě pečující osoby do budoucna zvaţují přestěhování osoby se zdravotním postiţením do samostatného bydlení s vyuţitím sociálních sluţeb nebo do chráněného bydlení.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
88
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Pokud pečující osoby odpověděly na danou otázku kladně, měly uvést, zda jiţ v této věci něco podnikly. Stejný podíl respondentů (45,5 %) v dané věci jiţ něco podnikl i nepodnikl. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 64 Podnikli jste něco v rámci jiné varianty péče o daného člověka? Jiná odpov ěď 9,1%
Ne 45,5%
Pozn.: Na otázku odpovědělo 35,7 % respondentů.
Ano 45,5%
Graf: AUGUR Consulting
V moţnosti „jiná odpověď“ jeden respondent uvedl, ţe v současné době uţ Je v kontaktu s osobními asistenty. Druhý odpověděl, ţe sice něco podnikl, ale bezvýsledně.
V odpovědi na otázku, co pečovatelé podnikli, konstatovali tři z nich, ţe v současné době vyuţívají sluţeb osobního asistenta a do budoucna hledají bydlení s asistencí. Dvě pečující osoby uvedly, ţe shání informace o různých moţnostech sociálních sluţeb. Další dva respondenti jiţ vyzkoušeli jinou variantu péče (pobyt v Ústavu sociální péče pro tělesně postiţenou mládeţ Kociánka a půl roční pobyt v rehabilitačním zařízení), ale toto řešení nebylo vyhovující. Jiný respondent hledá vhodné řešení v rámci pobytových sluţeb.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
89
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
V.2 OSOBY S MENTÁLNÍM A KOMBINOVANÝM POSTIŢENÍM A OSOBY S AUTISMEM Sběr dat probíhal formou dotazování respondentů prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů a dvou skupinových diskusí. Dotazováno bylo celkem 25 respondentů (15 uţivatelů sociálních sluţeb, 10 rodinných nebo profesionálních pečovatelů o osoby s mentálním a kombinovaným postiţením). Dotazování proběhlo v denním stacionáři, domovech pro osoby se zdravotním postiţením a v zařízení chráněného bydlení: Dále byly realizovány dvě skupinové diskuze, kterých se zúčastnilo 26 respondentů (2 uţivatelé sociálních sluţeb a 24 rodinných pečovatelů o osoby s mentálním nebo kombinovaným postiţením). V.2.1 ANALÝZA POLOSTANDARDIZOVANÝCH ROZHOVORŮ – SKUPINA OSOB S MENTÁLNÍM A KOMBINOVANÝCH POSTIŢENÍM STRUKTURA VZORKU Dotazováno bylo celkem 15 respondentů, z toho devět muţů a šest ţen. Věk respondentů se pohyboval od 23 do 58 let, průměrný věk byl 34 let. Dvanáct respondentů pobírá příspěvek na péči, dva jej nepobírají a jeden uvedl, ţe neví, zda příspěvek na péči pobírá. Tři respondenti pobírají příspěvek ve výši 2 000 Kč, dva ve výši 4 000 Kč, jeden ve výši 8 000 Kč a šest neví, v jaké výši pobíraný příspěvek je. Sedm respondentů ţije v domácím prostředí – v rodinném domě nebo bytě, pět v pobytovém zařízení sociálních sluţeb a čtyři střídavě v pobytovém zařízení sociálních sluţeb a v domácím prostředí. Všichni respondenti jsou svobodní a mají neukončené nebo ukončené základní vzdělání. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ Nedostatky v sociálních sluţbách Názory respondentů na nabídku a rozsah sociálních sluţeb se různily. Podle některých je v zařízeních sociální péče nedostatek osobních asistentů. Respondenti by chtěli navštěvovat centrum města, různé kulturní akce apod., ale kvůli nedostatku osobních asistentů to není moţné. „Asistentů je málo a je sloţité někoho sehnat. Dělají to většinou studenti. Nejhorší je to v létě, to tu nikdo není a já nemám co dělat. A taky o víkendech. Chtěl bych třeba někam jít, někam se podívat, ale není to moţné.“4 Několik respondentů uvedlo, ţe největším sociálních sluţeb. Sluţby jsou podle nich nedostačující. Několik respondentů zmínilo, příspěvek na péči dostává a co je z něj
nedostatkem je špatné financování drahé a podpora ze strany státu je ţe nemá přehled o tom, jak vysoký hrazeno. Se špatným financováním
4
Na základě dohody s konzultační skupinou nebyly jednotlivé citace doplňovány o identifikační údaje respondentů. U některých cílových skupin bylo zjišťování realizováno s využitím specifických kvalitativních metodologických postupů (Focus Group) a v případě uvádění identifikačních údajů by mohlo hrozit prolomení anonymity respondentů.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
90
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
sociálních sluţeb je podle respondentů spojen další problém, a to je celkový nedostatek sociálních sluţeb. Několik respondentů projevilo zájem o vlastní bydlení. Konkrétní respondent zmínil, ţe by měl zájem bydlet v chráněném bydlení, ale kapacita zařízení je vyčerpaná. „Líbí se mi chráněné bydlení na Gorkého, měl bych o to zájem. Ale není tam místo.“ Konkrétní respondent zmínil nedostupnost sluţeb a nutnost dojíţdět za kvalitními sluţbami do Brna. Několik dotazovaných projevilo zájem najít si práci v chráněných dílnách, avšak tato moţnost je jim z nejrůznějších důvodů odepřena. Tři respondenti uvedli, ţe o ţádných nedostatcích v sociálních sluţbách neví. Bariéry Problematiku bariérovosti městské hromadné dopravy a chodníků ve městě zmínili téměř všichni respondenti. Část z nich uváděla, ţe v městské hromadné dopravě můţe cestovat pouze s doprovodem. Někteří respondenti si stěţovali na malý počet nízkopodlaţních vozidel a na neochotu řidičů vytáhnout plošinu, pokud nastupuje vozíčkář. Několik dotázaných zmínilo špatný stav chodníků a vysoké obrubníky na přechodech pro chodce. „Mám problém s překáţkami. Nemůţu se dostat z chodníku na chodník, často to není bezbariérové. Musím mít doprovod.“ „V MHD se mi často stává, ţe řidiči neberou ohled na lidi na vozíku. Některé trolejbusy vůbec můstek nemají a kdyţ ho mají, tak ho řidiči nechtějí vytahovat.“ Informovanost Odpovědi respondentů na informovanost se lišily. Část dotázaných uvedla, ţe má dostatek informací a ví na koho se v případě potřeby obrátit. Nejčastěji by to byli pracovníci zařízení. Konkrétní respondent uvedl, ţe čerpá informace na internetu. Část respondentů naopak reagovala, ţe nemá dostatek informací a ani neví, na koho by se v případě potřeby obrátila. Někteří z dotázaných pak nedokáţou posoudit, zda mají dostatek informací. „Jestli mám dost informací, nevím. Kdyţ potřebuji, tak se obrátím na vedoucí nebo na klíčové pracovníky.“ „Mám málo informací. Často něco hledám na internetu, ale většinou nic nenajdu.“ Ochota dojíţdět za sluţbami a platit za ně Necelá polovina dotázaných je ochotna za sluţbami dojíţdět, a to i mimo Brno. Ostatní ochotni nejsou. Většina uvedla, ţe by za sluţbami dojíţděla pouze v rámci Brna. Někteří respondenti by dojíţděli pouze s asistentem. Většina respondentů je ochotna za sluţby platit, a to buď zcela, nebo částečně. Tři respondenti uvedli, ţe by sluţby měly být poskytovány zdarma. V.2.2 ANALÝZA POLOSTANDARDIZOVANÝCH ROZHOVORŮ – SKUPINA PEČOVATELŮ O OSOBY S MENTÁLNÍM A KOMBINOVANÝCH POSTIŢENÍM STRUKTURA VZORKU
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
91
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Celkem bylo dotazováno 10 respondentů pečujících o osobu se zdravotním postiţením. Všichni dotazovaní byli ţeny, sedm rodinných a tři profesionální pečovatelky. Věk respondentek se pohyboval od 30 do 81 let, průměrný věk byl 52 let. Všechny respondentky uvedly, ţe osoba, o kterou pečují, pobírá příspěvek na péči. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ Nedostatky v sociálních sluţbách Respondentky identifikovaly dva problémy v sociálních sluţbách pro osoby se zdravotním postiţením v Brně. Jedná se o absenci odlehčovacích sluţeb a o nedostatečný počet osobních asistentů. Konkrétní respondentka uvedla, ţe jí chybí zařízení pro přechodný pobyt, kam by mohla své dítě umístit v případě nemoci nebo dovolené. Dvě respondentky projevily zájem o dotovanou osobní asistenci. V obou případech se jednalo o matky samoţivitelky, které si nemohou dovolit zaplatit plnou cenu. Jedna z dotazovaných profesionálních pečovatelek uvedla, ţe velkým problémem sociálních sluţeb je nízká kapacita jednotlivých zařízení a dále malý počet zaměstnanců, kteří se nemohou plně věnovat všem klientům. „Kombinace domácí péče a denního stacionáře nám vyhovuje. Jen bychom občas potřebovali odlehčovací sluţbu.“ „V zařízení sociálních sluţeb je málo míst, pořadník je dlouhý. Jak u nás, tak po celé republice. A dalším problémem je málo zaměstnanců. Musí se věnovat papírování a nezbývá jim tolik času na klienty.“ Dalším problémem, který bude většina rodinných pečovatelů řešit hlavně v budoucnosti, je péče o jejich děti v dospělosti. Několikrát mezi respondenty padl návrh na zřízení zařízení, které by umoţňovalo pobyt celým rodinám s postiţeným dítětem nebo starým rodičům, kteří jiţ péči o svého potomka nezvládají, ale nejsou ochotni ho umístit do ústavu. „Do budoucna je potřeba zřídit kombinovaná zařízení pro pobyt rodin. Pro postiţeného a přestárlého nebo nemocného pečovatele. Něco na způsob domovů důchodců nebo penzionu, kde by mohl osamělý postiţený po úmrtí pečovatele doţít v klidu a pokud moţno v rodinném prostředí.“ Mezi další dílčí problémy, na které si respondentky stěţovaly, patřilo hledání odborné psychologické a psychiatrické péče. Respondentka odpověděla, ţe má špatné zkušenosti s hledáním odborných lékařů. Další respondentka uváděla, ţe pro ni jsou sociální sluţby příliš drahé a má problém na ně finančně dosáhnout. Jedna z profesionálních pečovatelek zmínila problémy s umístěním autistických dětí do zařízení sociálních sluţeb. Dle jejího vyjádření neexistuje zařízení nebo sluţba, které by byly vyhrazeny pouze autistům.
Informovanost Většina respondentek uvedla, ţe má dostatek informací o sluţbách pro osoby se zdravotním postiţením. Profesionální pečovatelky čerpají informace na školeních či kurzech a v odborných publikacích. Rodinné pečovatelky vyuţívají různé zdroje informací. Jedná se zejména o internet, o zařízení, které jejich dítě navštěvuje, odbor
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
92
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
sociálních věcí a Sdruţení pro pomoc mentálně postiţeným. Jednotlivě respondentky uvedly Ligu vozíčkářů, odborné časopisy, rodinu nebo přítele, který pracuje v sociálních sluţbách. Pouze dvě respondentky odpověděly, ţe nemají dostatek informací. Jedné chybí informace o odborné zdravotní péči, druhá postrádá celostátní seznam zařízení a sociálních sluţeb pro osoby se zdravotním postiţením. V.2.3 ANALÝZA SKUPINOVÉ DISKUSE – RODIČE OSOB S AUTISMEM ZVOLENÁ METODA Pro zkoumání této cílové skupiny byl zvolen kvalitativní přístup Focus Group (skupinová diskuse). Důvodem zvolení této metody byl zájem získat hlubší vhled do zkoumané problematiky a identifikovat detailně potřeby této skupiny uţivatelů sociálních sluţeb. ORGANIZACE SKUPINOVÉ DISKUSE Skupinová diskuse byla realizována dne 26.11.2010 v dopoledních hodinách a zúčastnilo se jí celkem 12 rodičů dětí s autismem a jedna uţivatelka sociálních sluţeb. Místem konání skupinové diskuse byly prostory Magistrátu města Brna. Podkladem pro průběh diskuse byl scénář s jednotlivými indikátory a otázkami, které se v rámci diskuse dále prohlubovaly. Průběh diskuse byl pro účel vyhodnocení zaznamenán formou videonahrávky. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ÚČASTNÍKŮ DISKUSE A JEJÍ PRŮBĚH Většina rodičů, kteří se skupinové diskuse zúčastnili, není sdruţena v ţádné organizaci. Skupina vykazovala po celou dobu konání diskuse vysokou míru komunikativnosti. Celkově lze skupinu hodnotit jako velice kvalitní z hlediska schopnosti vyjadřovat se věcně a konkrétně k diskutované problematice. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ Vyuţívané sluţby Téměř všichni respondenti vyuţívají osobní asistenci od Asociace pomáhající lidem s autismem (APLA). Několik respondentů uvedlo, ţe v APLE navštěvuje i volnočasové aktivity a terapeutické programy. Jedna respondentka vyuţívá svozovou sluţbu od Slezské diakonie a pečovatelské sluţby v Bystrci. Tato sluţba vozí její děti do školy a poté domů. Jedna respondentka uvedla, ţe její syn chodí do terapeutické dílny v Ořechově. Další respondentka vyuţívá rané péče a sluţeb občanského sdruţení LOGO, zejména ergoterapii. Většina respondentů se o sociálních sluţbách dozvěděla přes Speciální pedagogické centrum (SPC) při autistické škole Štolcova. Speciální pedagogické centrum je pro rodiče dětí s autismem klíčovou organizací, pomáhá jim při hledání vhodných sociálních sluţeb, předává jim kontakty na poskytovatele sluţeb a zajišťuje vzdělávání jejich dětí.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
93
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
„Já jsem se nejdřív dozvěděla o APLE z SPC. Všechny sluţby i příspěvky jsme si pak zjišťovali sami. Synovi je 15 a před těmi 15 lety nikdo nic nevěděl, neporadil, sluţby v podstatě neexistovaly. Informovanost Špatná informovanost v oblasti sociálních sluţeb pro osoby s autismem je podle účastníků skupinové diskuse jedním z největších problémů. Většina účastníků uvedla, ţe informace si musí hledat sama. Nejdůleţitějším zdrojem informací je jejich sdílení mezi samotnými rodiči. Někteří respondenti zmiňovali jako zdroj informací SPC nebo APLU. „Nedostatek informací a nemoţnost je někde sehnat byl od začátku fatální faktor, který nám podlamoval nohy. Já jsem nevěděla, co mám za dítě, nevěděla jsem, jak s ním správně zacházet, kde se dobrat nějaké pomoci.“ „Na internetu je hodně informací, ale těţko se dají odlišit ty relevantní. Takţe pro mě byly od začátku klíčové kontakty na ostatní rodiče. A nepomáhají ani neziskovky, protoţe ty se dozvídají informace od nás.“ V případě vyřizování ţádosti o příspěvek na péči respondenti uváděli, ţe veškeré náleţitosti si taktéţ museli vyřídit sami, nikdo jim neporadil. Lékařská péče S informovaností rodičů souvisí i informovanost lékařů, kterou respondenti povaţují za zcela nedostatečnou. Většina rodičů negativně hodnotila přístup lékařů ke svým dětem, zejména posudkoví lékaři nejsou podle některých poučeni o tom, jak přistupovat k dětem s autismem. „Všechno jsem si musela zjistit sama, i odborníky. Všichni mi říkali, ţe z toho syn vyroste. Takţe hned na začátku je špatná péče pediatrů. To oni by měli člověka poslat za odborníkem, ale oni neví kam. To si musí kaţdý zjistit sám.“ S úrovní lékařské péče úzce souvisí i stanovení diagnózy „autismus“. Většina respondentů uváděla, ţe s určením diagnózy měla značné potíţe, lékaři respondentům často nevěnovali dostatečnou pozornost. V některých případech trvalo stanovení diagnózy i několik let. „Kdyţ jsme přišli k lékaři, ţe si myslíme, ţe syn je autista, tak na nás jen koukal. Působil na mě jen jako poučený odborník, ne jako někdo, kdo má určit diagnózu.“ „Já nevím, kolik nás tady je, kdo jsme si sami diagnostikovali autismus. Mně trvaly od mojí vlastní diagnózy ještě čtyři roky, neţ jsem dostala razítko. Čtyři roky jsem obcházela a přesvědčovala lékaře, ţe můj syn je autista.“ Systém přiznávání příspěvku na péči je další věc, která rodiče trápí. Podle respondentů jsou posudky vytvářeny způsobem, který nereflektuje skutečnou situaci v rodině s autistickým dítětem. „To moje dítě sedí, přinese předmět, chodí. Ale je mu jedno kam a s kým. Syn klidně odejde ze školky jen v punčocháčích a s cizí paní, kterou v ţivotě neviděl. Ale kdyţ přijde ta úřednice posoudit, zda máme nárok na příspěvek, tak tohle nevidí. On jí
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
94
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
řekne své jméno. Ale trvalo nám tři roky, neţ jsme ho to naučili. To uţ ta úřednice nevidí. A s doktory je to stejné.“ Osobní asistence Osobní asistence byla dalším tématem skupinové diskuse. Podle rodičů je osobní asistence pro jejich děti nepostradatelná. Tuto sluţbu vyuţívají téměř všichni. Mnoho z nich však upozorňovalo na fakt, ţe sluţbu často vykonávají osoby bez potřebné kvalifikace a zkušeností a to se následně odráţí na její kvalitě. Respondenti uváděli, ţe je třeba, aby asistenti měli vzdělání pro práci s dětmi s autismem. Účastníci diskuse zmiňovali i další dílčí problémy s osobní asistencí. Jedná se zejména o finanční náročnost sluţby a také potíţe při hledání vhodné osoby. „My teď máme skvělé asistentky, ale neţ jsme je dostali, byla to doslova katastrofa. Naše první asistentka byla podvodnice, která přišla dvakrát a pak uţ se neukázala. Ta druhá si se synem nevěděla rady. A ta třetí byla hysterická důchodkyně, která to sama nezvládala. Teď máme dvě asistentky, které jsou k nezaplacení a jsme úplně spokojeni.“ „Já vidím řešení v tom, ţe bude osobní asistent na pojišťovnu. Moţná to zní hnusně, ale byl by přiznán jako kompenzační pomůcka. Protoţe osobní asistent vyrovnává ten handicap. Je pro dítě nepostradatelný.“ „Já osobně mohu říct, ţe jsme se úplně finančně vyčerpali. A to jsou synovi čtyři roky. To máte 70–80 korun za hodinu osobní asistence. Ten člověk musí přijít alespoň na dvě hodiny a pak taky odvozy. Takţe kdyby byl asistent na pojišťovnu, bylo by to dobré.“ Raná péče a absence sociálního poradenství Jednou z poţadovaných sluţeb, která zcela absentuje, je raná péče. Většina rodičů uvedla, ţe po narození dítěte neměla představu o tom, jak se o svého potomka starat, a nebyla sluţba, která by jí v tomto ohledu pomohla. S absencí rané péče souvisí podle respondentů i absence poradenství v době po narození dítěte. Většina rodičů uvedla, ţe nevěděla kam a na koho se obrátit v případě, kdy potřebovala informace. „Nikdo mi neřekl, co s tím dítětem mám dělat. Strašně jsem se bála, abych mu nějak neublíţila. A stejně jsem věděla, ţe ho to neučím správně. Mně chybělo to, čemu se dnes věnuje raná péče. Tenkrát to neexistovalo. A pro autisty neexistuje vlastně ani dneska.“ Respitní péče Absence respitní péče je dalším problémem, který musí rodiče dětí s autismem řešit. Většina účastníků diskuse uvedla, ţe péče o dítě je velice náročná a rodina nemá moţnost odjet na dovolenou nebo si od této péče jen odpočinout. Podle respondentů ovlivní artismus dítěte chod celé rodiny. „Ta odlehčovací sluţba by mi pomohla. Nebo aby někdo byl s mými zdravými dětmi a já se mohla věnovat chvíli jen tomu postiţenému.“ Krizová péče S absencí respitní péče je spojena i absence krizové péče. V případě, ţe v rodině nastane krizová událost, např. rodič musí náhle do nemocnice apod., neexistuje
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
95
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
sluţba, která by tuto situaci pomohla uspokojivě řešit. Rodina se musí spolehnout opět jen na sebe. „Mně by pomohla taková SOS sluţba. Kdyţ se doma stane něco nečekaného, tak abych jen někam zavolala a oni do hodiny přijeli. Nebo kdybych syna mohla někam odvézt.“ Konkrétní respondentka uvedla, ţe ţije s babičkou a ta se ze dne na den ocitla ve váţném zdravotním stavu. A nebyla ţádná sluţba, která by jí pomohla. Babička je v nemocnici a respondentka nemůţe zůstat sama. Svozová sluţba Dílčím problémem, který trápí několik účastnic diskuse, je nedostatečná nabídka svozové sluţby. Ta je nabízena jen v omezené míře a je finančně náročná. „Dopravu do školy. Tu bych potřebovala. Syn chodí na Štolcovu, to je pro nás obrovské plus, dělá tam velké pokroky. Ale já jsem dva roky strávila tím, ţe jsem ho vozila do školy a ze školy. Zbytek rodinného ţivota a péče o ostatní děti neexistovaly.“ Vzdělávání Vzdělávání osob s autismem je podle respondentů velice dobře ošetřeno na úrovni mateřské a základní školy, avšak jiţ neexistuje navazující vzdělávání. „Já vidím problém v tom, ţe ty děti skončí na školách a není pro ně nic dalšího. Takţe by bylo potřeba nějaké centrum, kde by mohly být v dospělém věku a mohly tam ţít. Měly by tam nějaké aktivity, terapie apod.“ „Já to mohu potvrdit. Dcera letos skončila základní školní docházku a návaznost tu není. V Brně je sice pět praktických škol, ale dcera by šla z běţné školy, kde měla integraci, do školy s postiţenými. A to my nechceme. Takţe v současné době jí sami zajišťujeme aktivity, terapii a asistenta jí střídavě supluje celá rodina. Ale finanční prostředky nejsou. Trápí nás, co bude dál.“ „Potřebovali bychom nějaké vzdělávací a aktivizační sluţby nebo volnočasové aktivity pro to dospělé dítě. Nestrukturovaný volný čas je pro něj špatný.“ Zaměstnání K ukončení školní docházky se váţe i nemoţnost najít zaměstnání pro osobu s autismem. Konkrétní respondentka uvedla, ţe by si pro své dítě představovala chráněné zaměstnání, které by její potomek zvládl. „V knihovnách funguje pozice zakladač. Tedy člověk, co ovládá nějaký jednoduchý počítačový systém, ovládá abecedu, je schopen vzít kníţku, podle kódu najít místo a zaloţit ji. Úplně ideální zaměstnání. Má to přehled, má to systém, je to pořád stejné.“ Další respondentka zmínila, ţe není moţné autisty zaměstnávat v chráněných dílnách společně s osobami s mentální retardací. Podle této respondentky kaţdý typ postiţení vyţaduje specifický přístup. Chráněné bydlení
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
96
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Chráněné bydlení bylo mezi účastníky zmiňováno jako sluţba, kterou v současné chvíli většina z nich ještě neřeší, ale do budoucna určitě řešit bude. Z vyjádření respondentů vyplynulo, ţe v Brně a okolí je nabídka chráněného bydlení pro osoby s autismem velice omezená, kapacity jsou většinou naplněny nebo je tato sluţba finančně náročná. „Určité moţnosti existují, ale jsou nedostačující. Chráněné bydlení existuje, ale je tam třeba 50 čekatelů. Jsou i různé komunity, ale trvá dlouho, neţ se uvolní místo a navíc je to i finančně velice náročné.“ „Neexistuje ţádná sluţba, která by nabízela chráněné bydlení rodinného typu. Tady je pokoj pro deset lidí, coţ našim dětem nevyhovuje.“ V.2.4 ANALÝZA SKUPINOVÉ DISKUSE – RODIČE OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŢENÍM ZVOLENÁ METODA Pro zkoumání této cílové skupiny byl zvolen kvalitativní přístup Focus Group (skupinová diskuse). Důvodem zvolení této metody byl zájem získat hlubší vhled do zkoumané problematiky a detailně identifikovat potřeby této skupiny uţivatelů sociálních sluţeb. ORGANIZACE SKUPINOVÉ DISKUSE Skupinová diskuse byla realizována dne 15.12.2010 v odpoledních hodinách a zúčastnilo se jí celkem 11 rodičů dětí s mentálním a kombinovaným postiţením a jedna uţivatelka sociálních sluţeb s mentálním postiţením. Místem konání skupinové diskuse byly prostory Magistrátu města Brna. Podkladem pro průběh diskuse byl scénář s jednotlivými indikátory a otázkami, které se v rámci diskuse dále prohlubovaly. Průběh diskuse byl pro účel vyhodnocení zaznamenán formou videonahrávky. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ÚČASTNÍKŮ DISKUSE A JEJÍ PRŮBĚH Skupina vykazovala po celou dobu konání diskuse vysokou míru komunikativnosti. Vzhledem k tomu, ţe se většina respondentů profesně nebo ze zájmu pohybuje v oblasti sociálních sluţeb, bylo mezi nimi moţné identifikovat velkou míru informovanosti a povědomí o sluţbách, které v Brně existují. Celkově lze skupinu hodnotit jako nadstandardně kvalitní z hlediska schopnosti vyjadřovat se věcně a konkrétně k diskutované problematice. V rámci diskuse byla identifikována řada inspirativních názorů a námětů, o kterých se domníváme, ţe mohou být pro zadavatele vyuţitelné v procesu komunitního plánování sociálních sluţeb. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ Zdroje informací o vyuţívaných sluţbách Část účastníků diskuse uvedla, ţe o sluţbách, které jejich děti vyuţívají, věděla od okamţiku jejich vzniku. Většina respondentů má starší děti (věk dětí účastníků diskuse se pohyboval od 7 do 45 let, průměr byl 28 let), v oblasti sociálních sluţeb se
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
97
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
pohybuje jiţ dlouho a nemá tedy problém sehnat si informace o nabízených sluţbách. Někteří rodiče se o sluţbách dozvěděli zprostředkovaně od rodičů jiných dětí s postiţením nebo přes známé. Finance Jako jeden z hlavních problémů v sociálních sluţbách uváděli respondenti finanční nedostupnost sluţeb. Několik rodičů zmínilo, ţe pokud by svým dětem finančně nepomáhalo, tak by jim po zaplacení všech poplatků v zařízení nezůstaly skoro ţádné peníze. „Problém jsou finance. Kdyţ je člověk v pobytovém zařízení, tak mu po zaplacení poplatků skoro nic nezbude. A ty děti jsou vlastně nemocné, jednou budou potřebovat na léky, potřebují peníze na oblečení, na nějakou kulturu. A rodiče tu nebudou, tak kdo to bude financovat?“ Respondenti kritizovali financování sociálních sluţeb obecně, zejména ze strany státu nebo města Brna. „Většina těchto zařízení určitě potřebuje státní podporu. Ale o sociálních sluţbách se mluví vţdy jen před volbami a pak se na to zapomene.“ Někteří rodiče se obávají doby, kdy se jiţ o své děti nebudou moci postarat, a to jak finančně, tak fyzicky, případně kdo bude jejich dětem pomáhat po jejich smrti. „Děsí mně představa, ţe na svém dítěti budu ve stáří finančně závislá. Důchod mít nebudu a moţnosti zaměstnání pro mentálně postiţené tu nejsou.“ Nedostatečné kapacity stávajících zařízení Dalším problémem, který trápí všechny respondenty, je nedostatečná kapacita stávajících sluţeb, zejména pobytových zařízení a stacionářů. Podle vyjádření rodičů je kapacita všech zařízení v Brně naplněna na několik let dopředu a čekací doby jsou neúnosně dlouhé. Větší konkurence Většina rodičů by si přála, aby v Brně a okolí fungoval větší počet poskytovatelů sluţeb a byla tak větší konkurence. Konkrétní respondent uvedl, ţe by chtěl své dítě přemístit do jiného zařízení, ale není to moţné, protoţe ţádné jiné zařízení v Brně neexistuje. Rodiče tedy nemají moţnost rozhodnout se, kam svoje dítě umístí. Neexistují alternativy. „Do budoucna bych byla ráda, kdyby se našly i jiné organizace, aby tady byla konkurence mezi poskytovateli. Aby se ty sluţby rozšířily.“ Kvalita sociálních sluţeb (péče) S absencí většího počtu zařízení pro osoby s mentálním postiţením je podle respondentů spojena nedostatečná kvalita stávajících sluţeb. „Kvalita můţe vzniknout jen z konkurence.“
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
98
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Respondenti v diskusi řešili, jaké moţnosti mají, pokud nejsou spokojeni s kvalitou sluţeb. Koordinátorka KPSS pro Brno, která se skupinové diskuse zúčastnila, ostatním účastníkům sdělila, ţe je moţné obrátit se na krajský úřad. Ten je povinen vyslat do konkrétního zařízení inspekci, která má za úkol prověřit kvalitu sluţeb. Respondenti však byli skeptičtí i k této moţnosti. Podle jejich názoru nemůţe inspekce zjistit, zda jsou sluţby opravdu kvalitní. Padl i názor, ţe návštěva inspekce můţe být i kontraproduktivní. „Mě by zajímalo, jestli je nějaká instance, kam si mohou jít stěţovat rodiče uţivatelů sluţeb, které neposkytuje stát nebo město.“ „A chodí inspekce za těmi klienty? Ptají se jich, jestli jsou spokojení? Jde o to, ţe ta děcka jim řeknou, ţe jsou spokojená. Ty děti přece nedokáţou posoudit kvalitu sluţeb.“ Informovanost Většina respondentů uváděla, ţe nemá problém sehnat si informace díky tomu, ţe se sama v oblasti sociálních sluţeb pohybuje. Společnost pro podporu lidí s mentálním postiţením působí jako informační středisko pro rodiče dětí s postiţením. „Naše občanské sdruţení nahrazuje nějakou tu informační sluţbu v úplných začátcích. Rodiče se od nás dozvídají informace rychleji neţ jinde.“ Někteří respondenti zmiňovali problémy, které měli, kdyţ se jejich dítě narodilo. Informace podle nich nebyly dostupné, vše si museli hledat a zjišťovat sami. „Vím, jak jsem těţko sháněla informace ohledně postiţení a ohledně všeho. V té první polovině 90. let nebyla literatura, nebylo nic. Takţe jsme si všechno hledali sami, dávali dohromady kontakty.“ Účastníci diskuse by ocenili, kdyby byli o sociálních sluţbách informováni ze strany dětského lékaře co nejdříve po narození dítěte. Konkrétní respondentka uvedla, ţe není třeba, aby měl lékař všechny dostupné informace o sociálních sluţbách, ale měl by být schopen rodičům předat kontakt na zařízení nebo organizaci, kde by se dozvěděli víc. „Já teď pracuji v rané péči pro rodiny s postiţenými dětmi do 7 let. Snaţíme se kontaktovat pediatry, dáváme jim materiály apod. Ale stále zjišťujeme, ţe ti pediatři na sociální sluţby neodkazují. Oni ty sluţby nějak neberou.“ Řešení krizových situací (respitní péče) Absence respitní péče byla dalším nedostatkem, na kterém se shodla většina účastníků diskuse. Někteří uvedli, ţe si nedokáţí představit situaci, kdy by měli jít do nemocnice. Koordinátorka KPSS k tomuto uvedla, ţe v Brně nově fungují dvě krizová lůţka. Jak se ovšem všichni rodiče shodli, tento počet je zcela nedostačující. „Mně zcela chybí respitní péče. Kdybych si měla jít lehnout do nemocnice, tak se manţel zblázní, protoţe finančně zajišťuje rodinu a nemůţe si vzít měsíc dovolenou. Babička pomůţe, ale taky to není řešení, a já uţ rodiče nemám. Mám to štěstí, ţe pracuji ve školství. Kdybych pracovala jinde, tak pracovat ani nemůţu. Protoţe jak bych řešila prázdniny nebo jakékoliv jiné volno? Tohle je problém.“
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
99
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Kombinovaná pobytová zařízení Rodiče mohli sdělit, jaká sluţba jim v Brně nebo okolí chybí nejvíc. Několikrát padl návrh na zřízení kombinovaného zařízení, které by slučovalo zdravotnické a sociální sluţby. Zejména rodiče těţce postiţených dětí řeší problém, kam svoje potomky umístit. Klasická zařízení sociální péče nechtějí jejich děti přijímat. Většina respondentů si stěţovala na to, ţe potřebné propojení zdravotnictví a sociálních sluţeb nefunguje. „Syn má těţké kombinované postiţení, navštěvuje Nojmánek. Ten byl původně zdravotnickým zařízením. Postupně ale přecházel pod sociální odbor a jeho koncepce se mění. Zaměřuje se víc na lidi, kteří jsou na tom lépe. Syn má hluboké mentální postiţení a s tím je spojena imobilita a chronická onemocnění. Takţe potřebuje hodně ošetřovatelské a zdravotnické péče. A tady právě naráţíme. Aktuálně řešíme problém, kam ho umístit, protoţe Nojmánek uţ tyhle lidi nechce přijímat. Vedoucí kaţdého zařízení si můţe určit svou cílovou skupinu a tady nastává problém. Těchto lidí se nechce nikdo dobrovolně ujmout, protoţe je to finančně nejnáročnější, nejtěţší na odbornost a hlavně je potřeba, aby se potkávala zdravotní a sociální sluţba. A to v podstatě neexistuje.“ Pobytové zařízení pro rodiče s postiţeným dítětem Někteří účastníci diskuse, zejména ti se staršími dětmi, intenzivně řeší budoucnost, kdy jiţ nebudou schopni se o své dítě postarat, situaci, která nastane po jejich smrti. Tito rodiče projevili zájem o fungování zařízení typu domova pro seniory, do kterého by mohli jít společně se svými dětmi. Takové zařízení ale v Brně nefunguje, pokud si chce rodič vzít své dítě do klasického domova pro seniory, čekací doba je zpravidla mnoho let. „Uvítala bych budování stacionářů nebo zařízení, kde by ty děti mohly být s rodiči. Chráněné bydlení je podle mě nevhodné, protoţe tyto děti si nedokáţou plánovat čas. Potřebují, aby je někdo pořád někam strkal.“ Profesionální osobní asistence Několik respondentů projevilo zájem o fungování profesionální osobní asistence. Osobní asistenci podle jejich slov vykonávají nejčastěji studenti, kteří ji berou pouze jako brigádu. Navíc je v této oblasti vysoká fluktuace. Účastníci diskuse by tedy měli zájem o zřízení profesionální sluţby, kde by byli pracovníci odborně vyškoleni. Konkrétní respondentka uvedla, ţe sluţba tohoto typu by měla začít zkušebně fungovat od ledna 2011. „Není tady ţádná sluţba pro lidi, co jsou s mentálním postiţením na hraně. Nějaké profesionální osobní asistence. Dělají to většinou jen studenti jako brigádu. Syn je teď v určitém ohledu schopný ţít samostatně a kdybych umřel, tak bych si představoval, ţe zůstane v mém státním bytě. Do druhého pokoje by mohl jít někdo s podobným stupněm postiţení. Osobní asistent by tam za nimi docházel, večer by je zkontroloval nebo by zavolal, jestli něco nepotřebují. Ale musel by to být nějaký profesionál, aby to nebylo zneuţitelné. Takovou sluţbu velice postrádáme.“ Nemoc dítěte Jedním z problémů, se kterým se musí potýkat rodiče dětí, které vyuţívají chráněné bydlení, je nemoc dítěte. V tomto případě je většinou nutné, aby si rodiče vzali dítě
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
100
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
k sobě domů. Nikdo však jiţ neřeší, zda se rodiče mohou uvolnit z práce. Konkrétní respondentka uvedla, ţe vţdy záleţí na domluvě osobních asistentů, zda jsou ochotni se o nemocné dítě postarat. „V tom našem chráněném bydlení je celoroční provoz, ti asistenti by tam měli být nepřetrţitě. Kdyţ jsem to naťukla, tak mi bylo řečeno, ať jsem ohleduplná vůči ostatním. Ţe tam nemají infekční pokoj a ţe to dcera roznese mezi ostatní. Tak jsem byla ohleduplná a dceru si vzala domů. Ale jak já to udělám, to uţ nikoho nezajímá.“ Doprava Jako problematickou rodiče vnímají i dopravu svých dětí. Většina zařízení nemá k dispozici automobil nebo mikrobus, kterým by se klienti mohli přepravovat. „Bylo by dobré, kdyby měl kaţdý stacionář svoje auto, protoţe tam jsou děti nevidomé, těţko pohyblivé, a kdyţ někam jedou, tak musí třeba třikrát přestupovat. A uhlídejte skupinu 20 takových lidí. Takţe nevím, proč by takový stacionář nemohl mít auto, aby na ty akce mohli jezdit.“
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
101
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
V.3 OSOBY SE SMYSLOVÝM POSTIŢENÍM Sběr dat probíhal formou dotazníkového šetření. Respondenti byli osloveni prostřednictvím jednotlivých poskytovatelů sociálních sluţeb, jejichţ pracovníci dotazování následně provedli. Tato forma dotazování byla zvolena zejména s ohledem na specifické komunikační bariéry u této cílové skupiny. Dotazováno bylo celkem 17 uţivatelů. Z toho: 2 uţivatelé sociálních sluţeb Občanského sdruţení Vodící pes, 7 uţivatelů sociálních sluţeb České unie neslyšících, 8 uţivatelů sociálních sluţeb Českého klubu nedoslýchavých „Help“. STRUKTURA VZORKU Dotazované osoby se smyslovým postiţením byly ve věku od 23 do 87 let, průměrný věk byl 54 let. Mezi respondenty bylo sedm ţen a deset muţů. Aţ na jednoho uţivatele sociálních sluţeb, který byl k trvalému bydlišti přihlášen ve Znojmě, mají ostatní dotazované osoby trvalý pobyt v Brně. Pět respondentů pobírá příspěvek na péči, a to v lehké nebo středně těţké závislosti. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ Vyuţívané sluţby Tři respondenti ve svých odpovědích uvedli, ţe nepotřebují pomoc s ţádnými činnostmi. Ve většině případů osoby se smyslovým postiţením konstatovaly, ţe vyuţívají pomoc jiných osob při opravách a úklidu domácnosti. Současně respondenti potřebují pomoci při dopravě a doprovodu na úřady a do jiných organizací a také při vyplňování formulářů a ţádostí. Méně často se v odpovědích objevily činnosti jako zajišťování stravy, doprovod a doprava za kulturou a jinými aktivitami, rehabilitace a digitalizace materiálů a textů. S těmito potřebami se respondenti obrací zejména na svoji rodinu a na zaměstnance neziskových organizací (sociální pracovníci, tlumočníci). Dotázaným pomáhají také známí a přátelé. S poţadavkem digitalizace textů se nevidomí respondenti obrací na digitální knihovny a univerzitní střediska pro zdravotně postiţené. Informovanost uţivatelů V otázce informovanosti většina respondentů konstatovala, ţe neví, zda má dostatek informací o dostupných sluţbách a o rozsahu jejich nabídky. Pokud by respondenti chtěli získat informace z oblasti sociálních sluţeb týkajících se problematiky osob se smyslovým postiţením, obrátili by se nejčastěji na neziskové organizace věnující se této oblasti. Moţnosti vzdělávání osob se smyslovým postiţením Více neţ třetina dotázaných osob se smyslovým postiţením se domnívá, ţe nabídka vzdělávání pro osoby se zdravotním postiţením je nedostatečná. Myslí si to zejména mladí lidé ve věku do 40 let, kterých se problematika vzdělávání stále ještě úzce dotýká. Pouze dva mladí lidé ve věku 27 a 29 let uvedli, ţe podle jejich názoru jsou moţnosti vzdělávání pro osoby s postiţením dostatečné. Ostatní respondenti,
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
102
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
zejména osoby v seniorském věku nebo ti, kteří se k seniorskému věku blíţí, nedokázali nabídku vzdělávacích programů a škol posoudit. Pouze dva respondenti konstatovali, ţe nedosáhli takové úrovně vzdělání, kterou poţadovali. V otázce upřednostňování určitého typu školy pro vzdělávání osob se zdravotním postiţením by pět respondentů preferovalo umisťování a vzdělávání osob s postiţením ve speciálních školách. Pouze dva by dali přednost integraci do běţné školy. Podle respondentů by osobám se zdravotním postiţením v oblasti vzdělávání pomohli zejména: kvalitnější lektoři, větší výběr učňovských a středních škol pro osoby s postiţením, uzpůsobení výukových materiálů a snazší a rychlejší přístup k digitalizovaným materiálům. Moţnosti pracovního uplatnění osob se smyslovým postiţením Téměř ţádný respondent nesouhlasí s názorem, ţe je dostatek moţností zaměstnání pro osoby se zdravotním postiţením. Všichni respondenti, kteří neuvedli, ţe jsou ve starobním důchodě, by chtěli najít zaměstnání a pracovně se uplatnit. Dotázané osoby vidí v práci zejména ţivotní uplatnění kaţdého člověka a také zvýšení ţivotní úrovně. „Důvodem, proč bych chtěl pracovat, je, abych byl mezi lidmi a mohl vyuţít toho, proč jsem studoval, a dělat to, co mě baví.“ „Představa, ţe bych byl doma bez zaměstnání, mě děsí. Kromě nutné větší ekonomické nezávislosti je nespornou výhodou jistá míra socializace a vědomí uţitečnosti, které by mělo být vlastní kaţdé zdravě uvaţující osobnosti.“ Deset respondentů konstatovalo, ţe se při hledání zaměstnání doposud nesetkalo s nějakými překáţkami, které by jim bránily v ucházení se o pracovní pozici nebo v jejím získání. Ovšem dva z nich uvedli, ţe nemají dostatečné zkušenosti, aby mohli říci, zda tyto překáţky a bariéry jsou, nebo ne. Ostatní respondenti se jiţ při hledání zaměstnání kvůli svému zdravotnímu stavu s takovými bariérami setkali. Velkým problémem se jeví být komunikační bariéra, nedůvěra v pracovní schopnosti osob s postiţením a tedy neochota zaměstnavatelů je zaměstnávat. K tomu, aby se zlepšilo pracovní uplatnění osoby se smyslovým postiţením, by podle respondentů bylo potřeba zlepšit přístup zaměstnavatelů a spolupracovníků k lidem s postiţením, vytvořit nové legislativy upravující zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a zkvalitnit a zefektivnit informovanost osob se smyslovým postiţením o moţnostech a nabídce zaměstnání a o jejich právech. „Pomohlo by vytvoření zákona o povinnosti zaměstnávat postiţené osoby.“ „Pomohla by větší informovanost na straně zaměstnavatelů a menší míra obav na obou stranách (jak zaměstnavatelů, tak zdravotně postiţených uchazečů o práci).“ Bariéry v dopravě Dotázané osoby se zdravotním postiţením konstatovaly, ţe bezbariérovost v hromadné dopravě není dostatečně vyřešená a bylo by potřebné učinit určitá opatření k usnadnění přepravy osob se smyslovým postiţením.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
103
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Problematicky se u prostředků městské hromadné dopravy (tramvaje, trolejbusy) jeví zejména výška nástupních schůdků. Značný problém podle respondentů představuje také nevybavenost dopravních prostředků hlásiči stanic a neexistence digitálních majáčků, které slouţí ke zjištění čísla linky a aktuálního směru linky, chybí i orientační majáčky na nástupištích.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
104
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
VI. OSOBY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM Ve skupině osob s duševním onemocněním proběhlo 40 interakcí, při kterých bylo dotázáno 36 uţivatelů sociálních sluţeb a 4 blízcí příbuzní osob s duševním onemocněním. VI.1 ANALÝZA SKUPINOVÉ ONEMOCNĚNÍM
DISKUSE –
RODINY OSOB S DUŠEVNÍM
ZVOLENÁ METODA Na základě dohody s koordinátorkou KPSS byl pro zkoumání této cílové skupiny zvolen kvalitativní přístup Focus Group (skupinová diskuse). ORGANIZACE SKUPINOVÉ DISKUSE Skupinová diskuse byla realizována dne 27.10.2010 odpoledne a zúčastnili se jí 4 blízcí příbuzní dospělých osob s psychickým onemocněním, kteří se setkávají v Občanském sdruţení příbuzných a přátel osob s psychotickým onemocněním Amicus. Místem konání skupinové diskuse byly prostory zařízení sociálních sluţeb občanského sdruţení Práh. Podkladem pro průběh diskuse byl scénář s jednotlivými indikátory a otázkami, které se v rámci diskuse dále rozvíjely. Průběh diskuse byl pro účel vyhodnocení zaznamenán formou videonahrávky. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ÚČASTNÍKŮ DISKUSE A JEJÍ PRŮBĚH Skupinové diskuse se zúčastnila malá skupina osob. Téměř všichni účastníci diskuse byli nadprůměrně komunikativní, výjimkou byla pouze jedna maminka, která se do diskuse zapojovala ojediněle a pouze na přímé vyzvání. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ Účastníci diskuse byli blízcí příbuzní, z nichţ tři byli rodiče dospělých jedinců středního věku, o něţ dlouhodobě pečují. S péčí o osoby se schizofrenií mají tedy zkušenosti. Jedna diskutující je blízkou příbuznou mladé osoby s psychotickým onemocněním. Sama pracuje v sociálních sluţbách a v problematice se tedy dobře orientuje. Sociální sluţby pro osoby s psychickým, resp. psychotickým onemocněním Diskutující velmi oceňovali sociální sluţby nabízené občanským sdruţením Práh. Osoby s psychickým onemocněním vyuţívají např. keramický krouţek, kurz vaření, poradenství sociální pracovnice, která pracuje s uţivateli na individuálním plánu, nebo denní centrum. Jako problematické bylo jednou respondentkou označeno umístění občanského sdruţení Práh v městské části Tuřany, která je od středu města vzdálená a pro uţivatele hůře dopravně dostupná. Estetická úroveň budovy v Tuřanech byla naopak hodnocena velmi pozitivně jako pro uţivatele povzbuzující prostředí.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
105
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Konkrétní respondentce schází pro osoby s psychickým onemocněním krouţek cvičení. Respondenti vyzdvihovali tzv. podpůrnou skupinu, coţ je organizované setkávání rodinných příslušníků osob s psychickým onemocněním, kteří si vzájemně předávají zkušenosti a především si mohou promluvit o problémech s někým, kdo se s nimi také potýká. Navíc je zde moţnost odborné konzultace a psychologem. Tuto kombinaci laické a odborné podpory respondenti hodnotili jako optimální. Další sociální sluţby, jako je chráněné bydlení nebo chráněná pracovní místa v Café Práh, jsou hodnoceny pozitivně, ale kapacitně jako naprosto nedostačující. To se týká i denního centra, do něhoţ existuje pořadník. Bylo řečeno, ţe především po hospitalizaci je důleţité, aby osoba s psychickým onemocněním hned někam pravidelně docházela. Ale moţnosti jsou kapacitně omezené. „Na aktivity v Prahu se nepatrně přispívá. Nevadí mi to. Nevím, co bych za to dala. Jsem ráda, ţe má syn nějakou aktivitu. Dřív jenom koukal na televizi nebo do čtyř zdí.“ Absence chráněného bydlení Chráněné bydlení pro osoby s psychotickým onemocněním je dle účastníků diskuse mimořádně ţádanou sociální sluţbou, která však v Brně téměř absentuje. Občanské sdruţení Práh disponuje pouze šesti místy pro osoby s psychotickým onemocněním. Existuje tedy dlouhý pořadník a nejsou v něm zdaleka všichni uchazeči, jelikoţ řadu z nich odradí dlouhá čekací doba. Dalším negativním faktorem je, ţe je tato sociální sluţba časově omezena na dobu dvou let, aby se zájemci mohli prostřídat. Příbuzní osob s psychotickým onemocněním však shodně konstatovali, ţe optimální by bylo chráněné bydlení na delší dobu a nejlépe chráněné bydlení natrvalo. Tento typ sociální sluţby v Brně naprosto schází. V diskusi bylo řečeno, ţe občanské sdruţení příbuzných a přátel osob s psychickým onemocněním Amicus má v plánu oficiálně ţádat politické představitele Jihomoravského kraje o vybudování chráněného bydlení. Jednalo by se o chráněné bydlení prozatím pro deset osob. „Sestra bydlí s rodiči. To je to, co ji a i nás trápí nejvíc. Je to mladý člověk, který by se chtěl osamostatnit, je to přirozené. Ale s tím, v jaké je finanční a sociální situaci, jí to není umoţněno. Peníze z důchodu jsou tak směšné, ţe je to nereálné. A zároveň jí stav neumoţňuje jít do nějaké zátěţové práce, aby si na tu samostatnost mohla vydělat.“ „Chráněné bydlení je v Prahu na dva roky, pak to končí. Pro toho, kdo to absolvuje, je všechno zase ztracený.“ Obavy o budoucnost potomků Diskutující rodiče osob s psychotickým postiţením jsou seniorského věku a nejvíce je tíţí problém, jak budou jejich potomci ţít po jejich smrti. V případě, ţe mají ještě další dítě, striktně odmítají přenesení zodpovědnosti na něj. Moţností je umístit potomka do zařízení sociální péče. Jedna rodina se zajímala o moţnosti v ústavu Kociánka. Rodičům bylo řečeno, ţe vedení ústavu by syna mohlo do pobytové sluţby zařadit, problém je ale v tom, ţe ostatní klienti ústavu osoby s psychotickým onemocněním do kolektivu nepřijmou.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
106
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Naději na vyřešení budoucnosti hledala jedna rodina u církevních organizací, konkrétně u sester Boromejek v Čechách. Zjistila však, ţe pobytová sluţba je zde nabízena lidem po odvykání závislosti na návykových látkách, tedy jiné cílové skupině. Jako ideální řešení se nabízí sociální sluţba chráněného bydlení komunitního typu. „Manţel je váţně nemocný, já na tom taky nejsem dobře. Takţe to, co bude, aţ my tu nebudeme, je strašně blízko.“ „Protoţe vím, co ta choroba obnáší, nikdy bych nechtěla, aby se o něho starala dcera, tedy jeho sestra. Mohlo by to narušit její rodinu.“ Práce Odborná psychiatrická obec pro pacienty s psychickým onemocněním shodně doporučuje zařadit do denního reţimu práci. Prakticky však obstarání práce představuje velký problém. Vzhledem ke své nemoci lidé s psychotickým onemocněním často na normálním pracovním trhu selhávají. O chráněná pracovní místa je tedy dle diskutujících zájem, který vysoce převyšuje nabídku. Jednou z mála moţností je tréninková kavárna Café Práh, kde je však dlouhý pořadník a čekací doba je přibliţně rok, coţ mnohé osoby s psychickým onemocněním odradí. Moţnost pracovat zde je časově omezena, aby se zájemci vystřídali. Pozitivním příkladem toho, jakým způsobem jde při dobré vůli zaměstnávat osoby s psychickým onemocněním, je práce v druţstvu Drutěva. Jedné rodině se podařilo jiţ před lety získat pro dceru s psychotickým onemocněním práci na doma. Vedení Drutěvy je seznámeno se situací pracovnice a té je zadávání pracovního úkolu uzpůsobeno. Jsou období, kdy respondentka vzhledem ke svému stavu pracovat nemůţe (bývá hospitalizována), a období, kdy je v domácí péči a práce je pro ni jednou z nejdůleţitějších terapií. „Pan mistr doveze svorky na montování k nám domů a dá dceři termín. Je to za pár korun, ale pocit z toho má dobrý.“ Následná péče a informovanost po odchodu z psychiatrické léčebny Diskutující se shodovali, ţe úroveň informování pacientů a jejich rodinných příslušníků při odchodu z léčeben je naprosto nedostačující. Rodiče osob s psychickým onemocněním si stěţovali, ţe pacientovi jsou pouze předepsány léky a je odkázán na péči ambulantního psychiatra. Pacient se nedoví nic o své nemoci, o preventivních reţimových opatřeních, o tom, co se můţe stát, kdyţ léky přestane brát apod. Lékař pouze předá rodině broţuru. Kvalitu zpracování broţurky diskutující hodnotili kladně. Nemůţe však podle nich zcela nahradit rozhovor lékaře s pacientem a rodinou. „My jsme informovaní, ale jen proto, ţe já se o to zajímám. Pracuji v sociálních sluţbách a dodělávám si vzdělání. Obecně je ale informovanost na strašně špatné úrovni. Kdyţ nemocný člověk vychází z léčebny, tak za ním prásknou dveřmi a neřeknou mu nic. Neřekli nám, ţe existuje úţasné sdruţení, jako je Práh, ţe jsou nějaké sociální příspěvky, ţe je zde podpůrná skupina… Nic.“ „Následná péče je pouze na rodině. Ale rodina často padá únavou.“
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
107
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Zaráţející je dle diskutujících i to, ţe se léčba v ústavech dosti omezuje na pomoc medikamentózní. Psychoterapie jsou zařazeny nedostatečně, resp. vůbec. Bylo řečeno, ţe pouze jednou za týden si ošetřující lékař zavolá pacienta, kterého se zeptá, jak se cítí. Rodina to pociťuje víceméně jako oficialitu. Jedním respondentem bylo uvedeno, ţe jsou psychiatři právem označováni jako „práškaři“. „Pohovor by se měl dít i v psychiatrické léčebně. Kdyţ tam byla sestra, tak při návštěvách opakovala: Proč tady jsem? Jenom mě cpou práškama. Nikdo se mnou nepromluví.“ „Je to postaveno tak, ţe v léčebně pomůţou pacientovi z toho nejhoršího, dostane medikamenty, aby se stav stabilizoval. A ta následná péče, ta se neřeší. Prevence není v podstatě ţádná, aby se předešlo další atace.“ Připomínky k ambulantní péči Také ambulantní psychiatrická péče se omezuje na farmakoterapii. Příbuzní osob s psychickým onemocněním shodně uváděli, ţe chápou, ţe psychiatr musí zvládnout nejen velké mnoţství pacientů, ale i byrokratických úkonů, a tak je péče často okleštěna. Někdy psychiatr odkáţe na pomoc psychologickou. Podle výpovědi jednoho respondenta pro pacienta ale představuje problém objednat se a jít na jinou adresu. Jeden respondent uvedl jako ideální řešení, kdy by psychiatr i psycholog sídlili na jedné adrese a na případech úzce spolupracovali. Další připomínkou bylo, ţe by psychiatři měli při dávkování léků konzultovat momentální stav pacienta s rodinnými příslušníky, se kterými ţije, coţ se prozatím neděje. Problematičnost posuzování ţádostí o příspěvek na péči o osoby s psychotickým onemocněním Diskutující konstatovali, ţe přezkoumávání nároku na příspěvek na péči o osobu blízkou je problematické. Osoba s psychickým onemocněním často odpoví kladně na otázky týkající se toho, co vše zvládá sama, přestoţe tomu tak není. Je to jednak způsobeno tím, ţe by se jinak cítila poníţeně nebo je opravdu přesvědčena o tom, ţe daný úkon zvládá. Nemoc tito lidé často popírají a cítí se soběstační. Podle respondentů je s podivem, ţe k tomu sociální pracovnice mnohokrát nepřihlíţí. VI.2 ANALÝZA ROZHOVORŮ POPIS A STRUKTURA CÍLOVÉ SKUPINY Sběr dat probíhal formou individuálních polostandardizovaných rozhovorů. Dotazováno bylo 36 respondentů – osob s duševním onemocněním. Z toho: 33 osob s duševním onemocněním dotázaných v zařízení občanského sdruţení Práh, 3 osoby s duševním onemocněním v zařízení Ovečka. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o specifickou cílovou skupinu, u které byl v dílčích případech problém s interpretací odpovědí, byl pro úplnost a dokreslení některých zjištění uskutečněn rozhovor s vedoucím sociální rehabilitace v občanském sdruţení Práh. Snahou bylo eliminovat případné dezinterpretace. Bylo třeba vzít v úvahu, ţe cílová skupina osob s dlouhodobým duševním onemocněním má
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
108
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
vzhledem k charakteru nemoci potíţe s formulováním svých potřeb. Ty za ně v řadě případů vyjadřují jejich příbuzní, kteří obvykle nesou hlavní zátěţ v péči o člověka s duševním onemocněním. Zhruba polovina respondentů s duševním onemocněním často odpovídala, ţe nic nepotřebuje. Odpovědi vyjadřující konkrétní potřebu tak byly brány v potaz s větší váhou, neţ by tomu bylo u jiné cílové skupiny. Interpretace dat vyţadovala větší citlivost i k ojediněle specifikovaným problémům a potřebám. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ Průměrný věk respondentů byl 41 let, nejmladšímu bylo 19 let a nejstaršímu 60 let. Téměř všichni respondenti mají trvalé bydliště v Brně a tři v okrese Brno-venkov. Čtyři respondenti mají základní vzdělání, čtrnáct je vyučeno nebo má středoškolské vzdělání bez maturity, jedenáct má středoškolské vzdělání ukončené maturitou a sedm respondentů dosáhlo vysokoškolského stupně vzdělání. Dvacet tři respondentů je svobodných, devět je rozvedených, jeden je vdovec a tři jsou sezdaní. Jedenáct respondentů uvedlo, ţe jim byl přiznán příspěvek na péči a dvacet pět respondentů příspěvek na péči nepobírá. V devíti případech jde o nejniţší stupeň závislosti, jednou o třetí stupeň závislosti a jeden respondent uvedl, ţe neví, jak vysoký příspěvek pobírá. Většina respondentů trpí paranoidní schizofrenií, tři respondenti psychoafektivní poruchou, sedm respondentů uvedlo, ţe má duševní onemocnění, a tři se nevyjádřili. Vyuţívané sluţby Nejvíce z dotázaných osob (16 odpovědí) s psychickým onemocněním vyuţívá sluţbu sociální rehabilitace, která je bezplatná. Téměř stejný počet respondentů (15 odpovědí) dochází do Centra denních sluţeb Pohoda. Devět respondentů je v současné době uţivateli chráněného bydlení, tři v zařízení Ovečka a šest zařízení v Práh, čímţ naplňují kapacitu tohoto zařízení. Šest respondentů pracuje v tréninkové kavárně Café Práh. Tři osoby se účastní konzultací v sociální sluţbě podpora zaměstnávání. Frekventanty sociálně terapeutických dílen je deset respondentů a osm se účastní různých volnočasových aktivit, jako je šachový krouţek, vycházky nebo exkurze. Ojediněle byla jmenována pohybově taneční terapie, ergoterapie a muzikoterapie. Potřeba (problém), se kterou osoby s psychickým onemocněním neví, na koho se obrátit Naprostá většina respondentů lakonicky odpověděla, ţe v současné době neřeší ţádný problém. Je však potřeba vzít v úvahu skutečnost, ţe cílová skupina osob s dlouhodobým duševním onemocněním má potíţe s formulováním potřeb vzhledem k charakteru onemocnění (kognitivní deficit, nedostatek vůle, apatie, neprůraznost, nedostatek sebevědomí). Část respondentů uvedla, ţe kdyby problém nebo potřebu měla, ví, na koho se obrátit. Byli by to pracovníci Prahu, rodina a v jednom případě kněz. Část respondentů s psychickým onemocněním si neví rady např. s finančními problémy, s hledáním partnera/ky, kvalitního poradenství, neví zda při psychických problémech pokračovat ve studiu nebo na něj raději rezignovat. „Nevím, jak má člověk vyţít s 2 500 Kč měsíčně, které činí důchod.“
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
109
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
„V důsledku končící smlouvy v Café Práh si hledám práci na otevřeném trhu, pomoc asistentky budu mít ještě půl roku, ale pak budu muset hledat sám.“ Konkrétní respondentce schází např. akutní psychologická pomoc, kdyţ ji náhle přepadne stav úzkosti. Toto koresponduje s názorem vedoucího psychologa občanského sdruţení Práh, který při rozhovoru sdělil, ţe neexistuje mobilní krizový tým, který by situaci řešil v terénu, nebo nějaká nonstop poradna v případě panické úzkosti. Nedostatky ve sluţbách pro osoby s psychickým onemocněním Necelá třetina dotázaných sdělila, ţe buď neví o ţádném nedostatku ve sluţbách pro osoby s psychickým onemocněním, nebo je se sluţbami občanského sdruţení Práh spokojena. V dílčích případech byl postoj ke sluţbám pro osoby s psychickým onemocněním spíše apatický. „Já nic nevyhledávám, teď jsem tady, tak nic nehledám.“ Třetina dotázaných spatřuje problém v tom, ţe zařízení Práh sídlí daleko od centra města a je tak těţko dopravně dostupné. Ojediněle bylo vysloveno přání, aby byly v zařízení Práh aktivity i o víkendu. Část respondentů uvádí, ţe problémem jsou nedostatečná informovanost o sociálních sluţbách, finanční problémy při nízkém invalidním důchodu a dlouhý pořadník na některé ţádané sociální sluţby (především chráněné bydlení a chráněné pracovní místo v Café Práh). Osoby s psychickým onemocněním by si také přály vyuţívat sluţeb chráněného bydlení a chráněného pracovního místa delší dobu. „Problémem je nedostatečná informovanost, nabídku sluţeb by měl znát hlavně psychiatr. Kaţdá nemocná osoba nemá blízké, kteří by se aktivně zajímali o to, jak jim pomoct.“ V souvislosti s nedostatkem financí bylo ojediněle kritizováno, ţe sociální sluţba denní stacionář je placená a také, ţe pro některé uţivatele je finančně náročné i cestování spojené s dopravou za sluţbami. Několik respondentů se vyjádřilo, ţe podle jejich názoru je v Brně nedostatek sociálních sluţeb pro osoby s duševním onemocněním, ale v mimobrněnských lokalitách není vůbec nic (např. v Kuřimi). Ojediněle respondenti upozorňovali na důleţitost flexibility sociálních sluţeb pro osoby s psychickým onemocněním, protoţe je pro ně náročné adaptovat se na nové prostředí a sluţby. Prozatím tento typ sluţby není v nabídce. „Problémem je neflexibilita sluţeb. Je těţké přizpůsobit se novému prostředí a sluţbám. V minulosti jsem přecházel od jedné sluţby ke druhé.“ Na tuto skutečnost upozorňoval i vedoucí psycholog občanského sdruţení Práh: „V systému sociálních sluţeb schází nízkoprahový klub pro osoby s psychickým onemocněním. Tato sluţba by naplňovala znaky volnočasovosti, nízkoprahovosti a bezplatnosti. Byla by zaměřená na nenáročné trávení volného času a směřovala by k tomu, aby se uţivatelé uchytili a především ujistili o bezpečném prostředí. Postupně by mohli začít přecházet do jiných náročnějších sluţeb. Uţivatelé by tuto sluţbu mohli vyuţít bez sepisování dlouhých smluv, bez dlouhé přípravy a hlavně dle
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
110
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
potřeby. Někteří uţivatelé jsou zpočátku paranoidní, a proto nechtějí podepisovat ţádné dokumenty.“ Polovina respondentů uvedla, ţe se s ţádnými dalšími problémy nepotýká nebo ţe jim všechny potřebné sluţby poskytuje občanské sdruţení Práh. V dílčích případech by respondenti ocenili více volnočasových aktivit, především v rámci sociálně aktivizační sluţby. Také by uvítali např. fotografický krouţek a kurz malířství, které by byly zadarmo. Záleţitost, která některé respondenty opravdu trápí, je jejich stigmatizace, předsudky okolí a v jednom případě neschopnost sociální pracovnice komunikovat s osobou s duševním onemocněním. Dále je to pociťování diskriminace na pracovním úřadě. Ojediněle respondenti uváděli problémy s nakupováním nebo s cestováním za sluţbou. Druh pomoci, který z nějakého důvodu nemohou osoby s psychickým onemocněním vyuţívat Téměř polovina respondentů neví o druhu pomoci, který by z nějakého důvodu nemohla vyuţívat. Tyto osoby s duševním onemocněním vyjádřily spokojenost se sluţbami tak, jak jsou nastaveny. Podle některých respondentů existuje vakuum v sociálních sluţbách pro osoby s psychickým onemocněním, co se týče krizové akutní pomoci. Ojediněle respondenti uváděli, ţe v případě náhlé úzkosti a nezvladatelné situace se nemají na koho obrátit. Neexistuje akutní poradenská sluţba. To je však problém neinformovanosti, jelikoţ krizová pomoc (24hodinová sluţba) je v současné době zajišťována krizovým centrem na psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno Bohunice. Problém pro osoby s psychickým onemocněním ale můţe představovat to, ţe se jedná o nemocniční zařízení, protoţe mají strach z hospitalizace. Východiskem by podle některých názorů mohl být mobilní krizový tým, který by situaci řešil v terénu, přímo v domácnostech, coţ by pomohlo zvládat kritické situace, kdy si jiţ příbuzní nevědí rady. V krizových situacích hledají příbuzní osob s duševním onemocněním pomoc u policie, která však nemá odbornou kapacitu situaci adekvátně uchopit a přistupuje v některých případech ke krajním řešením. Buď zanechává rodinu bez pomoci nebo osobu s psychickým onemocněním hospitalizuje. Několikrát byl projeven zájem o sluţbu chráněné bydlení, které je však kapacitně omezeno. Také byla zmíněna potřeba pomoci ve stávající domácnosti, ale buď je pro respondenty cenově nedostupná nebo uvedli, ţe by se styděli za neschopnost zvládnout tyto práce sami. Respondenti by ojediněle uvítali také osobní asistenci, kdyby byla finančně dostupná. „Ţiju sám, občas se mi v bytě hromadí nepořádek, ale z různých důvodů (udrţení soukromí a důstojnosti) bych sluţbu pomoci v domácnosti nevyuţil.“ Pro řadu uţivatelů je problémem cestování hromadnou dopravou za sluţbou. „MHD mi nedělá dobře (únava, úzkost, pocit, ţe jsem sledovaná a pomlouvaná).“
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
111
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Sluţby, které ve městě schází Polovině respondentů ţádná sociální sluţba nechybí. Pět respondentů se vyjádřilo, ţe by mělo být takových zařízení jako je Práh více nejen v Brně, ale i v regionech. Velký zájem projevují respondenti o chráněné bydlení a chráněná pracovní místa, ale i místa na zkrácený pracovní úvazek, kde by osoby s duševním onemocněním mohly pracovat. Několik respondentů uvedlo, ţe v Brně schází dům s pečovatelskou sluţbou, kam by přijímali i osoby s duševním onemocněním. Některým jedincům chybí canisterapie a hipoterapie, které nyní Práh neposkytuje. Ochota dojíţdět a platit Dvě třetiny respondentů uvedly, ţe jsou ochotny dojíţdět za sociálními sluţbami pouze v rámci Brna nebo maximálně do vzdálenosti jedné hodiny od Brna. Zbývající jedna třetina má i s tímto dojíţděním potíţe. Polovina respondentů je ochotna částečně za sociální sluţby platit, ale třetina za sluţby platit odmítá. „Byla bych ochotná si připlácet, ale současná finanční situace mi to neumoţňuje, mám nízký invalidní důchod 4 800Kč.“ „Ano, jsem ochoten zcela platit. Pobírám příspěvek na péči.“ Informovanost Polovina respondentů uvedla, ţe se získáváním informací nemá problémy. Byli to především ti, kteří dochází do zařízení Práh. Někteří respondenti by uvítali poradenství v oblasti bytové problematiky a financí. Na adresu lékařů zaznívala kritika kvůli špatné komunikaci s pacientem. „Před chozením do Prahu jsem nic nevěděl. Lékaři mě sem nenasměrovali. Vím to od kamaráda. Chybí informace od lékařů. Kdyţ něco nevím, jdu do sociálního centra v Prahu nebo na internet.“ Moţnosti pracovního uplatnění Téměř všichni respondenti uvádějí, ţe moţnosti uplatnění pro osoby s duševním onemocněním na otevřeném pracovním trhu jsou malé. Většina dotázaných jiţ na moţnost získat práci rezignovala. Osoby s psychickým onemocněním mají strach ze selhání i z nepřátelských postojů okolí. Respondenti starší padesáti let uţ na pracovní uplatnění zcela rezignují. Jeden respondent zmínil, ţe nechce pracovat, protoţe by přišel o invalidní důchod. Téměř polovina dotázaných vidí největší překáţku ve svém zdravotním stavu. Vyjadřuje obavy pracovat na otevřeném pracovním trhu. Jako optimální moţnost vnímá chráněná pracovní místa, kterých je však nedostatek. Přijatelná se ještě jeví práce na zkrácený úvazek nebo brigády v období stabilizovaného zdravotního stavu. Pouze jedna respondentka uvedla, ţe by uvítala více nabídek pro domácí práci. „Není snadné si najít práci, ani ji vykonávat. Nynější moţnost mám jen v chráněných dílnách a na chráněných místech.“ „Na běţném místě jsem řekl, ţe mám duševní nemoc, a nepřijali mě. Teď pracuji na chráněném místě a jsem spokojený.“
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
112
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Více neţ polovina respondentů povaţuje za podstatné mít nějaké zaměstnání. Zdůrazněn byl finanční profit, důleţitost styku s lidmi nebo rozvoj osobnosti. Respondenti si uvědomují, ţe pracovat jim neumoţňuje zdravotní stav. Optimální jsou chráněná pracovní místa. Na volném trhu práce by dle respondentů pomohla podpora zaměstnavatele, spolupracovníků a dobré pracovní podmínky. „Je důleţité mít stálé zaměstnání, nechci sedět doma. Chtěl bych smlouvu na dobu neurčitou. Pomohlo by dobré proškolení a hlavně stabilizovaný zdravotní stav.“ Závěrem je třeba upozornit, ţe se výzkum nezaměřil na osoby s duševním onemocněním pod 18 let a jejich rodinné příslušníky. V diskusní skupině převládaly osoby vyššího věku, které se starají o potomka, který je nyní ve středních letech. Jejich hlavní starostí je, co bude s jejich blízkými, aţ nebudou schopni se o ně postarat. Je tedy logické, ţe se jiţ nezabývají otázkou vzdělávání svých potomků. Je pravděpodobné, ţe v případě diskuse s rodiči dětí ve školním věku by otázka podpory vzdělávání byla jedním z důleţitých témat.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
113
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
VII. DĚTI, MLÁDEŢ DO 26 LET A RODINA V této cílové skupině proběhlo 90 interakcí s uţivateli sociálních sluţeb. VII.1 DĚTI A MLÁDEŢ DO 26 LET POPIS A STRUKTURA CÍLOVÉ SKUPINY Do analýzy bylo zahrnuto celkem 47 respondentů. Z toho: 3 respondenti v nízkoprahovém zařízení pro romskou mládeţ DROM, 8 respondentů v zařízení sociální rehabilitace Magistrátu města Brna, Azylový dům pro mládeţ (skupinová diskuse), 10 respondentů – čtyři v Azylovém domě pro mládeţ (15–18 let), čtyři v Azylovém domě pro mladé dospělé (19–26 let), dva v Domě na půli cesty (19–26 let), 10 respondentů v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládeţ LIKUSÁK, 6 respondentů v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládeţ zabývající se romskou menšinou PAVLAČ, 10 respondentů z nízkoprahového zařízení Dům jistoty, VII.1.1 SKUPINA DĚTÍ DO 26 LET V NÍZKOPRAHOVÉM CENTRU DROM ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ Všichni 3 dotázaní byli muţi. Vzhledem k nízkému počtu respondentů a diferenciaci odpovědí předkládáme odpovědi na některé otázky výčtovým způsobem. Co jste dělali, kam jste chodili před tím, neţ jste začali chodit do Dromu? „Tak různě, hráli fotbal, chodili po venku.“ „Chodíme ještě do IQ Roma na Faru.“ „Já sem chodím teprve dva dny, jinak chodím do IQčka.“ Kdyţ máte nějaký problém, jak jej řešíte? Za kým jdete? „To je různé podle toho, o co jde.“ „Za kámošema.“ „Já se svěřuji hlavně doma našim a babičce.“ Co byste ještě chtěli, aby bylo v Dromu zřízeno? „Ping-pong by tu mohl být, místo tu na to je.“ „Nebo kulečník.“ „Já si myslím, ţe by se to tu mělo vymalovat.“ „Počítače by tu mohly být, zatím chodíme na počítače do IQčka.“ „Otvírací doba by mohla být delší, aspoň nějaký dny třeba aţ do osmi, třeba by tu mohly být nějaký diskotéky, třeba od 11 do 15 let, jen tak tu pustit hudbu a tancovat. A mohlo by to trvat aţ do osmi a klidně by se mohlo vybírat vstupný.“ Kdyby měl někdo z vás nebo z vašich kamarádů nějaký problém, třeba se šikanou, ve škole, drogami apod., kdo myslíte, ţe by pomohl? „Jedině rodina.“
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
114
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
A co pracovníci Dromu, rozumíte si s nimi? „Jo, holky jsou dobrý.“ „Jsou v pohodě, rozumíme si s nima.“ „My hrajeme fotbal za FC Drom, to je dobrý, tam jsou dobří lidi a chodí tam kámoši.“ Na otázky ohledně školy odpovídali chlapci otevřeně, ve všech třech případech se rodiče o jejich školní výsledky zajímají. Chlapci ví, kam chtějí po základní škole pokračovat. „Jo, naši se tak dvakrát týdně podívají do ţákovský, jaký tam mám známky.“ „Mamka se dívá, jaký mám známky.“ „Já se učím sám doma, škola mi docela jde, chtěl bych jít dál na obor kuchař-číšník.“ „Já taky na kuchaře-číšníka.“ „Já na automechanika.“ „Doučování nepotřebuji, budu mít dvě trojky z češtiny a fyziky, učím se sám.“ Kolik máte sourozenců? „Já mám tři.“ „Já mám osm a taky sem někteří chodí, mladším pomáhám se školou.“ „Já mám pět sourozenců.“ Drom klientům přináší pocit, ţe mají kam jít. Chlapci uvedli, ţe v Dromu je dobrý kolektiv, ţe sem chodí hodně jejich kamarádů a přes ně se všichni o zařízení dověděli. Dotazovaní chlapci byli z různých míst v Brně. Nejdále dojíţděl do Dromu chlapec z Bohunic, cesta mu trvá asi tři čtvrtě hodiny, dojíţdí do centra sám, bez doprovodu rodičů. Nejmladší chlapec dojíţdí taky sám z ulice Vranovská, blíţ má zařízení Fara, které také navštěvuje. Dojíţdění ţádnému z chlapců nevadilo, jsou zvyklí cestovat po Brně sami. Dotazovaným chlapcům se zdá nedostačující otvírací doba Dromu. Klub je otevřený jen v omezeném čase, proto by přivítali, kdyby se zde konaly nějaké aktivity i o víkendu, alespoň jednou za měsíc. Kdyţ je v Dromu zavřeno, navštěvují klienti další zařízení pro mládeţ např. IQ Roma servis nebo Faru. Nejvíc je baví hrát fotbal za FC Drom a v IQ Roma servisu si chválí především kapelu. Ve zkušebně se učí hrát na různé nástroje a mívají vystoupení. Co se týče placení této sluţby, klienti by byli ochotni členský příspěvek platit. Nízkoprahový klub Drom je ze strany respondentů vnímán jako uţitečná a vítaná moţnost trávení volného času a měl by se podporovat. Působí jako prevence negativních jevů u mládeţe tam, kde absentuje výchova od rodiny. Klienti se zde cítí jistě, nachází tu kamarády a zároveň si zde mohou osvojit různé dovednosti a věnovat se svým koníčkům. Kromě odpovědí tří respondentů jsme povaţovali za inspirativní uvést také odpovědi představitelky zařízení Drom. Vedoucí centra uvedla, ţe děti jsou jiţ naučené do center chodit. Do Dromu chodí denně kolem 20 klientů. Jediným problémem centra tak zůstává vysoká fluktuace pracovníků. Tato práce je vystavěna na důvěře mezi klienty a pracovníky, ale z důvodu nízkých úvazků se pracovníci často mění. Dle jejích slov by centru prospělo, kdyby mělo více peněz na výplaty a mohlo pracovníkům zvednout úvazky z polovičních na celé.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
115
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
VII.1.2 ODDĚLENÍ SOCIÁLNÍ REHABILITACE MMB V nízkoprahovém zařízení pro mládeţ a mladé dospělé Kumbál v Brně proběhla skupinová diskuze s 8 respondenty a dotazování 10 respondentů za pomoci polostandardizovaného rozhovoru. ORGANIZACE SKUPINOVÉ DISKUSE Diskuse se uskutečnila dne 8.12.2010 v odpoledních hodinách a zúčastnilo se jí celkem 8 respondentů, kteří ţijí v azylovém domě pro mládeţ. Jednalo se o sedm chlapců a jednu dívku. Věk účastníků diskuse byl v rozmezí od 12 do 17 let. Místem konání skupinové diskuse bylo nízkoprahové zařízení pro mládeţ a mladé dospělé Kumbál v Brně. Podkladem pro průběh diskuse byl scénář s jednotlivými otázkami, které se v rámci diskuse dále prohlubovaly. Průběh diskuse byl zaznamenán na diktafon. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ÚČASTNÍKŮ DISKUSE A JEJÍ PRŮBĚH Účastníci diskuse byli zpočátku vzhledem ke svému věku mírně zdrţenliví v odpovědích. V průběhu diskuse, která byla vedena neformálním způsobem, byla počáteční zdrţenlivost a nedůvěra účastníků potlačena a mladiství na dotazy moderátora odpovídali velmi otevřeně. ANYLÝZA ZJIŠTĚNÍ Informace o zařízení Klienti se do zařízení dostali z různých sociálních prostředí a v důsledku různých příčin. Někteří ţili v dětském domově a nyní mají potřebu ţít v Brně (proto zvolili toto centrum). Další část klientů centrum vyhledala kvůli neshodám v rodině, kdy situace byly tak vyhrocené, ţe nemohli v domácnosti rodičů zůstat. „Mně toto tady našla babička. Neţ jsem sem přišel, neměl jsem ponětí, ţe něco takového existuje.“ „Já jsem byl v dětským domově, teď tady chodím do školy.“ Další část klientů sem byla umístěna rodiči, zejména matkami samoţivitelkami, které na výchovu dospívajícího dítěte nestačily. „Matka mě vyhodila z baráku, protoţe jsem jí vzal auto a odjel na Slovensko. Je mi 17 let, chytli mě policajti a tak jsem skončil tady. Otec se o mě od mého půl roku nezajímá.“ V případech, kdy mají klienti rodiny, se jim snaţí pracovníci centra pomoci nalézt cestu zpět. Postupnou prací s klienty a jejich rodiči se v dílčích případech daří obnovit zpřetrhané vazby a navrátit mladistvého zpět do rodinného prostředí. „Uvědomil jsem si, ţe chyby nebyly jen na straně našich, ale ţe i já mám svoje chyby, a s našima uţ komunikuji mnohem lépe.“
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
116
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
V centru je reţim, který musí všichni obyvatelé respektovat. Některým účastníkům diskuse se nelíbí jeho přísnost. Společné aktivity jsou denně od 16 do 18 hodin. Kaţdý den je na programu něco jiného. V pondělí mají „komunitu“, kde probírají věci, které se týkají centra, v úterý keramiku, ve středu doučování a ve čtvrtek s nimi jeden z pracovníků centra probírá zákony (např. jaká mají práva), učí se psát ţivotopis a apod. „Nejhorší jsou ty odpolední aktivity. Sice se jim říká aktivita, ale stejně furt jen sedíme a posloucháme nějaký přednášky nebo chodíme na keramiku, i kluci musí chodit na keramiku.“ „Aktivity, to by měl být nějaký sport. Kdybychom šli na brusle nebo na spinning nebo do posilovny, prostě něco dělat.“ „Přijdu ze školy a od čtyř jsou tyhle aktivity, na který se chodit musí a nesmí se ani přijít pozdě, a pak tu sedím a usínám, a tak ještě dostanu minusový body za neaktivitu a pasivní přístup.“ „Kdyby to nebylo kaţdý den, ale obden, a hlavně ne tak dlouhý.“ „Aktivity by bylo dobrý třeba obměňovat, pořád děláme to samý.“ Respondentka uvedla, ţe jí se keramika a aktivity pro děvčata líbí. Klientům chlapcům chybí pohybové aktivity. Bezplatnou plavenku do bazénu, kterou mají k dispozici, tak všichni aktivně vyuţívají. Co se vztahů mezi klienty týká, oni sami uvádí, ţe s některými lidmi vyjdou, s jinými ne. Kamarády tu má kaţdý, ale společnou partu netvoří, jsou mezi nimi rozdíly, separují se i podle toho, z jakého prostředí do centra přišli. V rámci diskuse bylo poznat, ţe mezi sebou mají rozpory. Plány do budoucna Respondenti se shodli, ţe by se chtěli co nejdříve osamostatnit, najít si práci. Uvedli, ţe i škola je pro ně důleţitá a v případě, ţe by měli kde zůstat, část z nich by chtěla jít na vysokou školu. Nejsou si ale jisti, jak to budou řešit později s bydlením, protoţe v centru mohou být klienti pouze jeden rok. Pak si musí hledat nějaké jiné zázemí. Dle uţivatelů a i podle slov pracovníka centra tu někteří klienti zůstávají i delší dobu a to zejména v případě, ţe je to přínosné pro ţivot konkrétního jedince a práce s ním je úspěšná. Někteří klienti si hledají brigády a snaţí se vydělat si nějaké peníze. Jedna klientka plánuje se svým přítelem, který rovněţ ţije v zařízení, stěhování do azylového domu mimo Brno. Vyhlídli si zařízení, kde mohou ţít spolu jako pár. Taky by si chtěla v co nejkratší době najít práci a osamostatnit se. Centrum je pro respondenty v současné chvíli jedinou alternativou. Účastníci si to uvědomují, a proto se i přes mírný nesouhlas s aktivitami a s přísným řádem podřizují. Jako problém vidí krátkou dobu, po kterou tu mohou zůstat. Podle jejich slov není moţné se během tak krátkého času úplně osamostatnit. Podle názoru pracovníka centra personálu a vedení nejvíce znesnadňuje práci s klienty nadměrná byrokracie a papírování. Kdyby bylo papírování méně, mohli by pracovníci trávit více času s klienty.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
117
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
„Jsme jako centrum jediní svého druhu v České republice, nikde nejsou přesné parametry našeho fungování, tak pořád musíme někde něco vykazovat a psát.“ STRUKTURA VZORKU DOTÁZANÝCH RESPONDENTŮ POLOSTANDARDIZOVANÉHO ROZHOVORU
ZA
POMOCI
Dotazováno bylo 10 respondentů, z toho 4 dívky a 6 chlapců. Průměrný věk dotazovaných respondentů byl 19 let. Čtyři respondenti mají trvalé bydliště v Brně, dva v okrese Nový Jičín, jeden v okrese Vyškov a tři trvalé bydliště neuvedli. Čtyři respondenti mají ukončené nebo neukončené základní vzdělání, pět respondentů je vyučeno nebo má středoškolské vzdělání bez maturity a jeden dosáhl středoškolského vzdělání s maturitou. Všichni respondenti jsou svobodní. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ Sluţby zařízení Všichni respondenti vyuţívají ubytovací sluţby zařízení i další sluţby, které centrum poskytuje, např. poradenství v pracovní, administrativní a sociální oblasti či pomoc při hledání a zprostředkování bydlení a práce. Někteří respondenti oceňovali také keramickou dílnu, posilovnu nebo permanentky do krytého bazénu. Na otázku, zda by vyuţívali sluţeb zařízení i poté, co jej opustí, sedm respondentů odpovědělo, ţe by je rádo vyuţívalo i nadále, jeden by se na zařízení jiţ více neobracel a dva odpověděli, ţe neví. Osm respondentů se shodlo na tom, ţe je domov na půli cesty velkým přínosem pro ty, kteří mají problém s osamostatněním se po odchodu z dětského domova nebo podobného zařízení. Dvě odpovědi byly váhavější. Respondenti jsou celkově s kapacitou, s přístupem pracovníků i se sluţbami sociálního zařízení spokojeni. Informovanost o sluţbách respondenti označili za dostatečnou. Téměř všichni odpověděli, ţe v případě obtíţí ví kam se obrátit. Někteří doplnili, ţe by se obrátili na kmenového vychovatele. Bydlení a práce Bydlení a zaměstnání by respondenti v budoucnu řešili především přes úřad práce, sociální pracovníky, kurátora, ale uvedli i rodiče nebo sourozence. Někteří si práci i bydlení hledají jiţ nyní. Jedna respondentka je zaměstnaná. Nejvíce respondentům pomáhají s informacemi o bydlení a zaměstnání pracovníci zařízení. Co se týče celkových moţností bydlení, tři respondenti uvedli, ţe je nabídka bydlení v okolí dostatečná. Problém vidí spíše v nákladech na bydlení, které jsou pro ty, co nemají práci, příliš vysoké. Někteří navíc jiţ splácejí dluhy. Jeden respondent odpověděl, ţe se o moţnosti bydlení prozatím nezajímal.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
118
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Hospodaření s penězi Většina respondentů uvedla, ţe se jí daří s penězi vycházet. Dva respondenti o své schopnosti hospodařit s penězi pochybují. Pokud by potřebovali radu ohledně financí nebo se dostali do finančních problémů, obrátili by se na pracovníky zařízení, kamarády a ojediněle i na rodiče nebo prarodiče. Přechod z domu na půli cesty k osamostatnění Většina respondentů si představuje přechod do samostatného ţivota optimisticky. Jedna respondentka např. sdělila, ţe to určitě zvládne, ale aţ po studiu. Pouze jeden respondent vyjádřil určité pochyby, jestli se mu start do ţivota vydaří. Pro doplnění informací byl proveden rozhovor i s ředitelem domu na půli cesty. Uvedl, ţe kapacita zařízení je v současné době naplněna, celkový počet klientů v jednotlivých zařízeních je 38 mladých lidí. Klienti jsou převáţně z Brna a okolí, ale i ze vzdálenějších míst Jihomoravského kraje a ojediněle i z krajů jiných. Někteří klienti vyuţívají této sociální sluţby i několik let, jiní pouze krátkodobě. V rámci moţností je zde fungující kolektiv bez šikany, klienti mají moţnost dokončit si vzdělání a kvalitně trávit volný čas v nízkoprahovém klubu, který vznikl při zařízení. Na otázku, zda zařízení pomáhá klientům hledat následné bydlení, ředitel uvedl, ţe se samozřejmě pokouší, ale situace je sloţitá, protoţe startovacích bytů je málo a ceny podnájmů jsou pro tyto mladé lidi příliš vysoké. Zařízení si vede o klientech záznamy, u většiny případů má tedy přehled i o jejich budoucích činnostech. Někteří se sami ozvou a umoţní tak zařízení zpětnou vazbu. Mladší klienti většinou odchází zpátky k rodině. Klienti však pocházejí ze sociálně slabého prostředí, a proto není jednoduché jejich začlenění. Někteří se tak vracejí zpátky do domu na půli cesty. Klienti mají největší problém se zapojením se do společnosti, s vnímáním správných hodnot a vytvořením určitých důleţitých postojů, především k práci. Překáţky, které klientům brání v osamostatnění se, jsou tedy především finančního charakteru – problém se zaměstnáním a také finanční negramotnost (neumí hospodařit s penězi). To je v rozporu s vnímáním klientů, kteří označili svoji schopnost hospodařit s penězi jako dobrou. VII.1.3 NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŢ BRNO STRUKTURA VZORKU DOTÁZANÝCH RESPONDENTŮ POLOSTANDARDIZOVANÉHO ROZHOVORU
KLUB LIKUSÁK ZA
POMOCI
Sběr dat proběhl formou polostandardizovaných rozhovorů. Dotazováno bylo 10 respondentů – 2 dívky a 8 chlapců. Průměrný věk respondentů byl 16,4 let. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ O klubu Likusák Téměř všichni respondenti se o zařízení dozvěděli od kamarádů a také díky sluţbě streetwork. Hlavními motivy, kvůli kterým zařízení navštěvují, jsou kamarádi, příjemné prostředí, zábava a také dobré vztahy s pracovníky centra.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
119
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Předtím, neţ respondenti začali vyuţívat sluţeb Likusáku, nejvíce pobývali venku se svými kamarády nebo doma, navštěvovali jiné kluby (Salesko, Pavlač) a věnovali se sportovním aktivitám (fotbal, stolní tenis). Mezi nejoblíbenější činnosti, kterým se respondenti v klubu mohou věnovat, patří hraní stolního fotbálku a ping-pongu, trávení času s kamarády, povídání si s pracovníky klubu nebo sledování filmů. Ačkoliv jsou respondenti celkově spokojeni se sluţbami klubu, nevyhovuje jim otevírací doba. Uvítali by, kdyby byl klub dostupný i v pátek a o víkendech a také, aby byla otevírací doba prodlouţena do 20 hodin. Co se týká vybavení, chtěli by přidat kulečník a chybí jim krycí sklo na stolním fotbálku. Jeden respondent uvedl, ţe by rád vyuţíval nějakou zkušebnu pro bicí. Dívky by ocenily zrcadlo. Moţnosti zábavy a činností pro dívky jsou v klubu omezené a bylo by dobré některé aktivity zaměřit přímo na ně. Vztahy mezi pracovníky a klienty klubu všichni respondenti označili za velmi dobré. Většina respondentů má v pracovníky klubu důvěru a v případě potřeby by neváhala svěřit se jim. Mnoho z nich tak však ještě neučinilo, jelikoţ jsou, dle svých slov, schopni si své problémy vyřešit sami a nebo ţádné problémy nemají. Tři respondenti uvedli, ţe se s některými problémy svěřují výhradně pracovníkům. Týká se to především rad v oblasti vztahů. Většina respondentů řekla, ţe záleţí na oblasti, do které problém spadá. Pokud mohou, raději své problémy řeší s vrstevníky, s jinými problémy by se obrátili na svou rodinu. Tři respondenti uvedli, ţe nechodí nikam jinam neţ do Likusáku. Někteří se věnují dalším koníčkům jako například tanci (streetdance) či sportu (fotbal, airsoft). Další respondenti řekli, ţe se věnovali nějakým aktivitám dříve a nyní s nimi z různých důvodů přestali (zdravotní problémy, ztráta motivace atd.), avšak v budoucnu plánují v těchto aktivitách pokračovat. Jedná se například o kickbox, tanec či floorbal. Škola a rodina Šest respondentů uvedlo, ţe jim jde škola dobře a nepotřebuje doučování. Dva respondenti mají problémy pouze v určitých předmětech a hledají si doučování (fyzika, chemie, angličtina). Celkově jsou respondenti ve studiu podporováni svými rodiči, jednomu pomáhá s učením sestra. Respondenti mají se svými sourozenci dobré vztahy a snaţí se pomáhat jeden druhému. Moţnosti vyţití v okolí bydliště Tři respondenti uvedli, ţe by uvítali více podobných klubů jako Likusák, dále nějaké diskotéky pro mladistvé, nákupní středisko a také rychlé občerstvení. Jeden respondent si stěţoval na mnoţství heren v okolí svého bydliště. Celkově jsou kulturní zařízení a akce pro respondenty finančně dostupné. Většina z nich dostává kapesné od rodičů a někteří si sami přivydělávají. Jeden respondent uvedl, ţe pokud peníze dojdou, tak si peníze na zábavu půjčí od svých kamarádů.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
120
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
VII.1.4 NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŢ PAVLAČ BRNO STRUKTURA VZORKU DOTÁZANÝCH RESPONDENTŮ POLOSTANDARDIZOVANÉHO ROZHOVORU
ZA
POMOCI
Sběr dat proběhl formou polostandardizovaného rozhovoru. Dotazováno bylo 6 respondentů – 4 dívky a 2 chlapci. Děti byly ve věku od 5 do 11 let, průměrný věk činil 7,8 let. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ O Pavlači Dva respondenti se o zařízení dozvěděli od kamarádů. Tři respondenti uvedli, ţe bydlí přímo nad „Pavlačí“ nebo v okolí. Tři respondenti začali docházet do zařízení ze zvědavosti. Jeden respondent uvedl, ţe čekal, ţe si tady bude hrát. Jeden si uţ nevzpomíná. Předtím, neţ respondenti začali vyuţívat sluţeb zařízení, nejčastěji trávili svůj volný čas doma. Dva pobývali se svými kamarády venku. Mezi nejoblíbenější činnosti, kterým se respondenti v Pavlači mohou věnovat, patří hraní si. Dále uvedli zpívání, malování, vaření, hraní stolních her, hraní na PC, výlety, promítání filmů. Jeden respondent si rád povídá s učitelkami. Dětem zaměření zařízení vyhovuje a pro zlepšení navrhli: více povídání, více her, krouţků a výletů, víkendovky, boxování a hodiny kytary. Tři z dotázaných respondentů by uvítali delší otvírací dobu. Všichni respondenti označili vztahy s pracovníky zařízení za velmi dobré. „Pomáhají mi, radí mi se školou. Rady beru. Rozumíme si a kamarádíme se.“ „Vţdycky si s námi hrají, kdyţ by mě někdo zbil, tak jim to řeknu. Pomůţou mi s učením víc neţ rodiče.“ Stejné je to se vztahy v kolektivu klubovny. Děti označily vztahy mezi sebou za dobré a fungující. „Ano, je tu dobrý kolektiv. Kamarádíme se. Někdy se pohádáme, ale druhý den uţ spolu zase mluvíme.“ Čtyři respondenti uvedli, ţe nechodí nikam jinam neţ do Pavlače. Další dvě děti chodí i do keramického krouţku a do baletu. Ke krouţkům, které by ještě chtěly navštěvovat, děti řekly: „Chtěla bych chodit na klavír, ale mamka mi to nedovolila, protoţe to bylo v hospodě. Jiný klavír je moc daleko.“ „Chtěl bych chodit do juda nebo karate, ale mamka neví, kam mě má přihlásit.“ „Chodím do baletu a chtěla bych i do tancování, ale nemůţu, protoţe mamka chce, abych se věnovala jedné věci pořádně.“ Škola a rodina Tři respondenti uvedli, ţe jim jde škola dobře, ale ţe potřebují doučování. Pomáhají jim v rodině, v Pavlači, v Muzeu Romské kultury a také asistenti ve škole. Dva
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
121
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
respondenti uvedli, ţe doučování vůbec nepotřebují, a jeden do školy ještě nechodí. Všech pět školou povinných dětí řeklo, ţe je rodiče v učení podporují. Dvě děti navíc zmínily, čím by se chtěly stát. Jmenovaly zdravotní sestru a zedníka či řezníka. Jeden respondent uvedl, ţe by jeho rodiče chtěli, aby vystudoval střední i vysokou školu. Dva respondenti mají dva sourozence. Další dvě děti mají tři sourozence a po jednom respondentovi mají šest a devět sourozenců. Celkově mají se svými sourozenci dobré vztahy a snaţí se pomáhat jeden druhému. Moţnosti vyţití v okolí bydliště Co se týče moţností vyţití v místě bydliště, dva respondenti se shodli, ţe jim současný stav vyhovuje. Další tři děti by ocenily nový hezký klub a další zkušebnu s kytarou. Všech šest dětí si stěţuje na finanční nedostupnost kulturního nebo sportovního vyţití. Sport a kulturní akce jsou příliš drahé. „Nemohla jsem jít se školou na koncert, protoţe to bylo moc drahé.“ „Padesát aţ sto korun za koncert je dobrých, ale megakoncerty hvězd jsou moc drahé.“ Řešení problémů Kdyby měli respondenti řešit nějaké váţné problémy, jako například šikanu ve škole nebo problém s drogami, obrátili by se na své rodiče. Vzhledem k věku respondentů uvádíme citace odpovědí. „Řešil bych to s rodičema. Lékař by mi pomohl s drogovou závislostí. A s ţádostí o pomoc bych se obrátil na kamarády.“ „Řešil bych to sám. Dal bych jim do drţky.“ „Jdu za rodičema. Problémy bych si vyřešil sám, popral bych se. Kamarádů bych se taky zastal.“ „Jdu za mamkou. Při šikaně by mi pomohl táta. Kvůli drogám bych šla na policii a za rodičema. Vţdycky, kdyţ mám nějaké problémy, tak jdu za mamkou a ona mi pomůţe.“ VII.1.5 NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŢ PESTRÁ KLUBOVNA STRUKTURA VZORKU DOTÁZANÝCH RESPONDENTŮ POLOSTANDARDIZOVANÉHO ROZHOVORU
ZA
POMOCI
Sběr dat proběhl formou polostandardizovaného rozhovoru. Dotazováno bylo 10 respondentů – 3 dívky a 7 chlapců. Děti byly ve věku od 7 do 14 let a jejich průměrný věk činil 10,8 let. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ O Pestré klubovně Téměř všichni respondenti se o zařízení dozvěděli od kamarádů a sourozenců. Tři respondenti uvedli, ţe bydlí přímo v domě, kde je klubovna zřízena. Polovina
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
122
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
respondentů nedokázala specifikovat motivy, kvůli kterým zařízení navštěvuje. Druhá polovina uvedla jako důvod návštěv klubovny tanec, hry, soutěţe a PC. Předtím, neţ respondenti začali vyuţívat sluţeb klubovny, nejvíce, a to v sedmi případech, pobývali venku se svými kamarády a sourozenci. Dva respondenti trávili svůj čas sami doma a jeden navštěvoval krouţky nabízené školou. Mezi nejoblíbenější činnosti, kterým se respondenti v klubu mohou věnovat, patří tanec a výuka break dance. Tuto aktivitu zmínilo sedm respondentů. Čtyři respondenti uvedli, ţe nejvíce je v zařízení baví hrát florbal. Ostatní činnosti byly uvedeny v jednotlivostech a objevovaly se podle pohlaví a věku respondenta. Šlo o tyto aktivity: stolní fotbálek, zpěv, kreslení, čtení, hraní na počítači, hraní si s panenkami, dělání výrobků, soutěţení. Ačkoliv jsou respondenti celkově spokojeni se sluţbami klubu, nevyhovuje jim otevírací doba. Uvítali by její prodlouţení do 19 hodin. Co se týče vybavení, chtěli by zde klávesy a velkou trampolínu, více hraček, her a počítačů. Vztahy mezi pracovníky a klienty klubu všichni respondenti označili za velmi dobré. Šest respondentů vnímá pracovníky klubovny jako autoritu a jako učitele, další dva dotázaní spíše jako kamarády. Jeden respondent uvedl, ţe pracovníci mu jsou nápomocni víc neţ kamarádi, ale ne víc neţ jeho rodiče. Stejné je to se vztahy v kolektivu klubovny. Všichni respondenti označili vztahy mezi sebou za dobré a fungující. Šest respondentů uvedlo, ţe nechodí nikam jinam neţ do Pestré klubovny. Někteří se věnují dalším koníčkům ve školních zařízeních jako například sportu (fotbal, sportovní krouţek) nebo práci na PC. Čtyři respondenti uvedli, ţe se věnovali nějakým aktivitám dříve a nyní s nimi z různých důvodů přestali (rodinné důvody, ztráta motivace atd.), avšak v budoucnu v nich plánují pokračovat. Jednalo se ve všech případech o tanec. Tři respondenti nechtějí chodit jinam neţ do Pestré klubovny. Škola a rodina Šest respondentů uvedlo, ţe jim jde škola dobře a nepotřebuje doučování nebo se učí samo. Čtyři respondenti mají se školou problémy. Dvěma z nich pomáhají s doučováním pracovníci klubovny, jednomu rodiče. Celkově jsou respondenti ve školních záleţitostech podporováni svými rodiči, dva uvedli, ţe je rodiče nepodporují. Pět respondentů pochází z jedné rodiny, kde je jich dohromady jedenáct sourozenců. Ostatní respondenti mají dva nebo tři sourozence. Celkově mají se svými sourozenci dobré vztahy a snaţí se pomáhat jeden druhému. Moţnosti vyţití v okolí bydliště Co se týče moţností vyţití v místě bydliště, respondenti se shodli, ţe jim současný stav vyhovuje. Pouze jeden dotázaný by uvítal více koncertů známých zpěváků a skupin. Celkově jsou kulturní zařízení a akce pro respondenty finančně dostupné. Řešení problémů S váţnými problémy jako jsou drogy nebo šikana ve škole by se většina dotázaných obrátila, pokud by to byl problém na půdě školy, na pedagogy. V dalších případech by se obraceli na rodiče a starší sourozence, v klubovně na pracovníky zařízení.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
123
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
VII.2 RODINY V této skupině proběhlo celkem 43 interakcí, přičemţ bylo dotazováno 27 uţivatelů sociálních terénních sluţeb a 16 uţivatelů sluţeb pobytových. VII.2.1 TERÉNNÍ SLUŢBY STRUKTURA VZORKU Sběr dat probíhal formou dotazování respondentů prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů. Dotazováno bylo celkem 27 respondentů. Z toho: 18 respondentů ve Family Pointu, 7 uţivatelů vyuţívající sluţeb Manţelské a rodinné poradny Bethesda, 2 uţivatelé vyuţívající sluţeb Střediska Eliada. Dotazováno bylo 25 ţen a 2 muţi. Věk respondentů se pohyboval od 20 do 53 let. Průměrný věk byl 34 let. Sedmnáct respondentů má trvalé bydliště v Brně, dva v Jiříkovicích, jednotlivě v Němčanech, Předklášteří, Praze, Letovicích, Konicích, Ţidlochovicích, Tišnově a Moutnici. Dva respondenti jsou vyučení, pět jich má středoškolské vzdělání s maturitou, pět vyšší odborné vzdělání a šestnáct respondentů vysokoškolské vzdělání. Všichni respondenti ţijí v domácím prostředí – v rodinném domě nebo bytě. Čtyři respondenti jsou svobodní, dvacet dva je sezdaných a jedna respondentka je rozvedená. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ Vyuţívané sluţby Čtrnáct respondentek uvedlo, ţe vyuţívá sluţeb Centra pro rodinu a sociální péči – Family Pointu. Mezi sluţby, které zde respondentky vyhledávají, patří např. přebalování, kojení, cvičení pro miminka, plavání a různé druhy her pro děti. Většina z těchto sluţeb je zdarma, ale jsou zde i placené kurzy. Mezi další centra a zařízení, jejichţ sluţeb respondentky vyuţívají, patří např. Devítka (těhotenská péče), Salesiánské centrum, Duhový ráj (dětská kavárna), Centrum naděje a pomoci (CENAP) či Elpis (speciální MŠ). Dvě respondentky vyuţívají odlehčovacích a asistenčních sluţeb střediska Eliada. Devět respondentů vyuţívá odborného poradenství. Všichni respondenti uvedli, ţe poradenství je poskytováno zdarma. Jedna respondentka odpověděla, ţe ţádné sluţby zatím nevyhledává. Nedostatky ve sluţbách Část respondentek uvedla, ţe v blízkosti svého bydliště postrádá podobné prostory jako je Family Point, především pak v okrajových částech Brna (Královo Pole, Bystrc, Komín). Větší problém s dostupností sluţeb mají respondenti, kteří ţijí mimo Brno (resp. mimo centrum Brna) a musí za sluţbami dojíţdět. Respondentky také často nevěděly, jaké sluţby jsou v místě jejich bydliště dostupné. „Chybí nám veškeré sluţby, co se týče center pro děti. Bydlíme v Němčanech a nejbliţší Family Point je ve Slavkově u Brna. O víkendech je ovšem zavřený.“
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
124
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
„Jsem z Bystrce a chybí nám tu skoro všechno. Je to velké sídliště a je tu jen školka.“ Mezi další věci, které by si respondentky přály v Brně zřídit, patří hřiště pro děti, mateřská centra nebo restaurace s dětskými koutky. Celkově by respondentky ocenily více podniků, které by byly přístupny i dětem. V mnohých kavárnách a podnicích pro ně není vhodné prostředí. „Chybí kavárny s hracími koutky. Kavárny jsou buď nepřístupné nebo se v nich kouří. Restaurace přátelské k dětem chybí.“ Několik respondentek uvedlo, ţe jim chybí odborné poradenství. Tyto respondentky by měly zájem vyuţívat rodinné poradny, avšak neví kam a na koho se obrátit. „Chybí mi nějaké poradenství v předporodním období. Někdo, kdo by mi pomohl s formalitami, které jsou spojené s porodem, s výpočtem mateřské, při jednání s úřady, s orientací v zákonech.“ Konkrétní respondentka, která pečuje o dítě s postiţením, uvedla, ţe by chtěla vyuţívat odlehčovací sluţbu, která však v místě jejího bydliště není dostupná. Čtyři respondentky řekly, ţe by ocenily více sluţeb zaměřených na hlídání dětí, ať uţ v domácím prostředí a nebo na různé koutky či centra na hlídání. Část respondentů odpověděla, ţe jí v blízkosti bydliště ţádné sluţby nechybí nebo nemá zájem vyuţívat další sluţby. Ochota za sluţbami dojíţdět a platit za ně Většina respondentů uvedla, ţe je ochotna za sluţbami dojíţdět. Několik respondentek odpovědělo, ţe pouze v rámci Brna a do půl hodiny trvání cesty. Téměř všechny respondentky by byly za sluţby ochotny platit buď zcela, nebo částečně, a to v závislosti na výši ceny, na typu sluţby a také na kvalitě. „Kdyby to bylo přínosné pro dítě, tak bych dojíţděla.“ „Stejně dojíţdím. Nemám problém dojíţdět autem, tak do půl hodiny cesty.“ Konkrétní respondentka uvedla, ţe za sluţbami dojíţdí záměrně. „V blízkosti bydliště bych do poradny nešla. Neutajilo by se to.“ Trávení volného času Většina respondentek navštěvující Family Point uvedla, ţe má dostatek moţností, jak trávit volný čas, a s nabídkou volnočasových aktivit pro sebe i děti je spokojená. Se svými dětmi chodí do dětských kaváren, center pro děti a matky, jezdí na výlety, chodí na procházky. Respondentky vyuţívají také cvičení s hlídací sluţbou pro děti. Respondenti vyuţívající odborného poradenství často uváděli, ţe netráví volný čas s rodinou podle svých představ zejména kvůli rodinným problémům nebo nedostatku financí. „Chodím do mateřského centra a na krouţky pro předškolní děti.“ „Manţel se o mě a děti nezajímá. Nedává nám peníze. Nemůţeme jezdit na výlety.“ „Nemáme moţnosti k trávení volného času společně. S dětmi bývám často sám, manţelka je přetíţená.“
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
125
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Informovanost Celkově jsou respondentky spokojeny s mírou informovanosti. Jako nejvyuţívanější prostředek k hledání nových informací byl označen internet. Dalšími informačními zdroji jsou např. letáky od samotných center nebo sociální pracovnice. Jedna respondentka uvedla, ţe informace o Family Pointech jsou málo dostupné a bylo by proto třeba lepší reklamy. Jedna respondentka by také uvítala nějaké broţury, ve kterých by byly kompletně shrnuty informace o moţnostech rané péče na území Brna. VII.2.2 POBYTOVÉ SLUŢBY STRUKTURA VZORKU Sběr dat probíhal formou individuálních polostandardizovaných rozhovorů. Dotazováno bylo 16 respondentek – matek ţijících v současné době se svými dětmi v azylových domech. Z toho: 3 respondentky ţijící v Domově pro osamělé matky s dětmi na ulici Terezy Novákové v Řečkovicích, 4 respondentky ţijící v Domově sv. Markéty na ulici Staňkově v Řečkovicích, 5 respondentek ţijících v azylovém domě Helena, coţ je zařízení s utajenou adresou, zařízení pro týrané ţeny a jejich děti, oběti domácího násilí, 4 respondentky ţijící v azylovém domě Společná cesta na ulici Heyrovského v Brně Bystrci. Průměrný věk respondentek byl 36 let, přičemţ nejmladší respondentce bylo 22 let a nejstarší 56 let a byla babičkou dítěte, které má v péči. Jedenáct respondentek má trvalé bydliště v Brně, dvě v Praze, jedna v Třebíči, jedna v Bezměrově a jedna v Moravské Třebové. Většina respondentek má nízký stupeň vzdělání. Sedm respondentek má ukončené nebo neukončené základní vzdělání, sedm respondentek je vyučeno nebo má středoškolské vzdělání bez maturity. Dvě respondentky mají středoškolské vzdělání s maturitou. Sedm respondentek je svobodných, sedm rozvedených a dvě jsou vdané. Sedm respondentek je v azylovém domě s jedním dítětem, pět se dvěma dětmi, dvě se čtyřmi dětmi a dvě ţeny mají děti dospělého věku a jsou v azylovém domě jako oběti domácího násilí. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ Vyřizování pobytu v azylovém domě Problémy s přijetím do azylového domu ţeny většinou neměly. Více neţ třetina z nich si pobyt zařídila sama, příp. ve spolupráci s příbuznou nebo kamarádkou, některým pomohly sociální pracovnice z Orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) a v jednom případě pomohla organizace Persefona. Jedna respondentka musela na tuto sluţbu čekat z kapacitních důvodů.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
126
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Důvody pobytu v azylovém domě Tři ţeny uvedly, ţe se do azylového domu dostaly následkem dluhů a s tím související ztrátou bydlení. Další příčiny jsou ztráta zaměstnání a následné neplacení nájmu. Ţeny uvedly, ţe jsou ze sociálně slabých nebo nefunkčních rodin. V azylovém domě Helena jsou ţeny především kvůli domácímu násilí, podobné důvody byly zaznamenány i u ţen z jiných azylových domů. „Dluhy jako takové jsme neměli, ale manţel ztratil práci a přestali jsme platit nájem v garsonce. Navíc si našel milenku.“ „Neměla jsem kde být. Putuji s dítětem odmalička. U rodičů nešlo zůstat.“ Názory ţen na délku pobytu Ze zákona je doba, po kterou můţe ţena s dětmi pobývat v azylovém domě, určena na jeden rok. Tu většina ţen vnímá jako nedostatečnou. Z výpovědí pěti ţen vyplynulo, ţe je z určitých důvodů moţné prodlouţení pobytové sluţby. Jestliţe se ţeně daří naplňovat cíle individuálního plánu, je moţný odklad odchodu z azylového domu. Tuto moţnost uvedly všechny tři respondentky z Domova pro osamělé matky s dětmi v Řečkovicích. Dalším jmenovaným důvodem jsou zdravotní problémy. Specifickým případem jsou ţeny v azylovém domě pro oběti domácího násilí, které jeden rok uvedly jako dobu krátkou k získání sebedůvěry a k osamostatnění se. Problém hospodaření s penězi při pobytu v azylovém domě Z výpovědí všech ţen vyplynula snaha naučit se s penězi hospodařit. Méně neţ polovina respondentek uvádí, ţe nemá větší problémy zaplatit pobyt v azylovém domě a zároveň vyjít s penězi na ţivobytí. Jsou to ty ţeny, které pracují nebo dostávají sociální dávky, které jsou na mateřské dovolené a pobírají rodičovský příspěvek. Více neţ polovina respondentek má menší nebo větší problémy s penězi vyjít. Jsou to respondentky bez zaměstnání nebo ty, které nedosáhnou na sociální dávky. Dvěma ţenám finančně pomáhají rodiče. „Během pobytu v azylovém domě jsem se naučila s penězi hospodařit.“ „Momentálně mám problémy, protoţe nemám práci. Vše závisí na sociálních dávkách.“ Dluhová problematika Téměř všechny ţeny přiznaly, ţe v současné době mají dluhy nebo splácí půjčky. Většina respondentek uvedla, ţe uţ zkušenosti se splátkovým kalendářem buď má nebo se o něj v nejbliţší době chystá poţádat. Často ho pomáhá vyřizovat sociální pracovnice v azylovém domě. „Dluţím za popelnice za osm let. Zkusím domluvit splátkový kalendář nebo oddluţení.“ „Mám momentálně exekuci. Pomoc jsem nalezla v azylovém domě.“ „V současné době splácím dluhy, které udělal bývalý partner.“ „Dluhy mám za černou jízdu. Splátkový kalendář mám.“
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
127
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Třetina ţen uvedla, ţe azylový dům, kde se v současné době nachází, není jejich prvním. Nejvíce azylových domů vystřídala ţena se čtyřmi dětmi, která nyní pobývá jiţ v pátém azylovém domě. Polovina ţen připustila, ţe bude muset odejít do dalšího azylového domu. Tři další uvedly, ţe vůbec neví, kam s dětmi půjdou. I ony pravděpodobně poţádají o umístění do dalšího azylového domu. Pět ţen má evidovanou ţádost o sociální byt, ale nevěří, ţe by v dohledné době mohla být kladně vyřízena. Několik dalších uvedlo, ţe sociální byt je pro ně optimálním řešením, ale ţádost si nepodalo, protoţe nevěří, ţe by se na ně při přidělování dostalo. Další uvedenou moţností je odejít do podnájmu. Takto mají v plánu situaci vyřešit dvě respondentky, obě z azylového domu Helena. Dohodly se, ţe z finančních důvodů budou byt sdílet spolu. Ţádná z respondentek nepřipouští moţnost přistěhovat se k rodinným příslušníkům. Sluţby, které matkám s dětmi schází Více neţ polovina ţen postrádá větší nabídku sociálně a ekonomicky dostupného bydlení. Téměř polovině ţen chybí levné hlídání nebo levné zájmové krouţky, případně zájmové krouţky zdarma. „Krouţky zdarma, aby si to maminky mohly dovolit. Je to celostátní problém. Je v zájmu matky děti podporovat ve volném čase, aby ho efektivně vyuţívaly.“ Názory matek na důleţitost vzdělání dětí Všechny matky explicitně vyjádřily, ţe je pro ně vzdělání dítěte důleţitou hodnotou a snaţí se je v učení podporovat. Šlo v podstatě o sugestivní otázku, avšak přesto lze říct, ţe racionální a citová část postoje matek k hodnotě vzdělání jejich dětí je pozitivní. Otázkou zůstává, do jaké míry se o školní úspěchy svých dětí zaslouţí i činy (např. pravidelná pomoc domácími úkoly). „Je to pro mě velmi důleţité, aby na tom dcera byla lépe jak já. Chci, aby se něčemu věnovala. Učíme se spolu.“ „Starší dcerka končí základní školu. Chceme dávat přihlášku na střední školu cestovního ruchu. Vzdělání pro mé děti povaţuji za nejdůleţitější.“ „Mám obavy, ţe je nemohu ve všech směrech podporovat z finančních důvodů.“
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
128
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
VIII. OSOBY OHROŢENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM A OSOBY V KRIZI V rámci této cílové skupiny proběhlo 40 interakcí s uţivateli sociálních sluţeb. VIII.1 OSOBY SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ, OSOBY BEZ PŘÍSTŘEŠÍ STRUKTURA VZORKU Na základě dohody s koordinátorkou KPSS v Brně byla pro zkoumání této cílové skupiny zvolena kvalitativní metoda sběru dat – polostandardizovaný rozhovor a skupinová diskuze. Dotazováno bylo celkem 40 respondentů – osob ohroţených sociálním vyloučením. Sběr dat proběhl v následujících zařízeních: Armáda spásy ČR, Centrum sociálních sluţeb Josefa Korbela, Azylový dům Mlýnská, Diecézní charita Brno, Oblastní charita Brno, Denní centrum pro lidi bez domova, Centrum sociálních sluţeb, Dům sociální prevence, Centrum sociálních sluţeb, Noclehárna. SČÍTÁNÍ LIDÍ BEZ DOMOVA V roce 2010 se v Brně uskutečnilo druhé sčítání lidí bez domova. Na území města Brna se podařilo zachytit 1354 osob bez přístřeší, coţ je o 175 více neţ při realizaci projektu před čtyřmi lety (Heţová et al. 2010, Ptáček 2010)5. Ovšem podle Ptáčka (2010) lze toto číslo povaţovat pouze za dolní hranici reálného počtu těchto lidí. Přestoţe sčítání probíhalo ve večerních aţ nočních hodinách, více neţ třetina bezdomovců byla zachycena v terénu, necelé dvě třetiny nocovaly v nějakém zařízení (Heţová et al. 2010, Ptáček 2010). Většinu lidí bez domova v Brně tvoří muţi (72,4 %), ţeny jsou zastoupeny více neţ čtvrtinou (27,6 %). Výzkum podle Heţové et al. (2010) přináší zjištění, ţe dochází ke zvýšení zájmu o vyuţívání sluţeb nočních krizových center (NKC), jejichţ nabídka se na území města Brna za poslední čtyři roky rozšířila. Ovšem k největšímu nárůstu počtu osob došlo především v nemocnicích, kde bylo v době sčítání zjištěno 210 lidí bez přístřeší oproti 130 osobám před čtyřmi roky (Heţová et al. 2010). Výzkum podle Ptáčka (2010) ovšem poukazuje také na pozitivní skutečnost, ţe stále více bezdomovců vyuţívá k řešení své situace pomoc azylových zařízení a dalších odborných poradensko terapeutických sluţeb. Věková struktura lidí bez domova se v průběhu čtyř let také změnila. Podle Ptáčka (2010) se potvrzuje trend, který odborníci mohou sledovat v praxi, a to celkové stárnutí lidí bez domova, s čímţ souvisí řada váţných problémů. Heţová et al. (2010) dodává, ţe mírně klesl počet mladých bezdomovců (tj. osob do 25 let), a to o 2 %, naopak mírně vzrostl počet bezdomovců seniorů (61 a více let), a to na 10,4 % (+2,5 % oproti roku 2006). Podrobnější informace jsou v následující tabulce.
5
Heţová, M. et al. 2010. Sčítání bezdomovců ve městě Brně. Tisková zpráva o výstupech projektu. Magistrát města Brna [cit. 5. 12. 2010] Dostupné z: http://www.socialnivylouceni.cz/var/uploads/files/000300/000384/zakladni-zprava-SB2010.pdf Ptáček, L. 2010. „Mladých bezdomovců ubylo, starších je víc.“ Brněnský Metropolitan 5. [cit. 5. 12. 2010] Dostupné z: http://www2.brno.cz/index.php?nav01=7816&nav02=18142&nav03=18176
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
129
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Tab. 29 Celkové výsledky sčítání lidí bez domova Lůţková Noční Komerční Terénní Věk Instituce CELKEM zařízení centra ubytovny sčítání do 25 let 20 4 8 6 13 51 26-60 let 163 33 96 138 372 802 Muţi 61 a více 33 5 9 38 22 107 nezjištěno 4 16 20 Σ: 216 46 113 182 423 980 do 25 let 40 2 5 0 4 51 26-60 let 141 7 43 16 81 288 Ţeny 61 a více 8 2 5 12 4 31 nezjištěno 2 1 3 Σ: 189 13 53 28 90 373 Děti 0 0 0 0 1 1 CELKEM 405 59 166 210 514 1354 Zdroj: Heţová et al. 2010, Ptáček 2010.
VIII.1.1 ANALÝZA SKUPINOVÉ DISKUSE – ARMÁDA SPÁSY ČR, AZYLOVÝ DŮM MLÝNSKÁ ORGANIZACE SKUPINOVÉ DISKUSE Skupinová diskuse byla realizována dne 14.12.2010 od 14 hodin a zúčastnilo se jí celkem 10 osob sociálně vyloučených. Místem konání skupinové diskuse byly prostory Armády spásy v Brně. Podkladem pro průběh diskuse byl scénář s jednotlivými indikátory a otázkami, které se v rámci diskuse dále prohlubovaly. Scénář byl konzultován se zástupci ORP Brno. Účastníci skupinové diskuse byli za účast na diskusi finančně gratifikováni. Průběh diskuse byl pro účel vyhodnocení zaznamenán formou audionahrávky. POPIS A STRUKTURA ÚČASTNÍKŮ DISKUSE Z deseti účastníků diskuse byly tři ţeny a sedm muţů. Všichni vyuţívají sluţby azylového bydlení. Většina z nich si musela nejdříve projít bydlením v noclehárnách. V jednotlivých případech mají respondenti zkušenosti s bydlením na ubytovně a noclehárnách (Podnásepní, Vídeňská), ale také v Kladně nebo Praze. Osm z deseti respondentů uvádí, ţe má osobní zkušenost s bydlením na ulici. Nikdo z účastníků diskuse neţije v manţelském souţití. Pouze jeden z respondentů má trvalé zaměstnání. Čtyři respondenti v minulosti absolvovali výkon trestu (jeden vícekrát), dva respondenti jsou v invalidním důchodu, jedna respondentka ve starobním důchodu. Téměř všichni respondenti pobírají dávku v hmotné nouzi a současně příspěvek na bydlení. Jedna respondentka pobírá doplatek ke svému starobnímu důchodu. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ÚČASTNÍKŮ DISKUSE A JEJÍ PRŮBĚH Skupina vykazovala vysokou míru komunikativnosti. Od začátku diskuse byli účastníci velmi otevření a připravení sdělovat své názory a postoje.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
130
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Nikdo z diskutujících nepůsobil zaujatě vůči diskutovaným tématům. Celkově lze skupinu hodnotit jako kvalitní z hlediska schopnosti vyjadřovat se konkrétně k diskutované problematice. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ V hmotné nouzi je více neţ polovina respondentů jiţ delší dobu (několik let). Pět z deseti účastníků diskuse uvedlo, ţe má dluhy, které jsou řešeny exekučně, z toho dva respondenti mají dluhy v řádech miliónů korun. Do hmotné nouze se dostali respondenti následkem celé řady ţivotních událostí. Především na základě zadluţení, ztrátou bydlení (kvůli výpovědi nájmu, exekucí nemovitosti, rozvodem manţelství, rozchodem s přítelem), dále pak výkonem trestu, ztrátou zaměstnání, zdravotními problémy (úrazem), gamblerstvím a konzumací alkoholu. Zpravidla se jednalo o kombinaci několika výše uvedených důvodů. Výše dávky v hmotné nouzi podle výpovědi většiny respondentů neumoţňuje úhradu základních ţivotních potřeb. „Ze sociálky nám platí bydlení tady v azyláku a kromě toho dostáváme dávky v hmotné nouzi. Je potřeba si uvědomit, ţe z této dávky si platíme 1800 Kč za jídlo. Z dávky 2700 Kč vám zbude devět stovek měsíčně na všechno. Zubní pasta, osobní hygiena atd. Z toho se nedá normálně ţít.“ „Občas jsem úplně bez prostředků. Sociálka vám v případě nouze nic nedá. Kurátor, kdyţ se smiluje, tak maximálně stravenku, ale to ještě musí dát ze svého. Maximálně můţete udělat podvod, ţe řeknete, ţe jste ztratil občanku, tak to vám dají na vyřízení nové. Jasně, ţe nemůţete občanku ztrácet kaţdý měsíc.“ Většina účastníků diskuse se shoduje na nedostatku ekonomicky dostupného a sociálně podporovaného bydlení v Brně. „V Brně je více neţ sto ubytoven, ale pouze ve třech zařízeních vám můţe přispět na bydlení sociálka.“ „Komerční ubytovny jsou pro vyloučené osoby finančně nedostupné.“ Většina účastníků diskuse se cítí být o nabídce sociálních sluţeb v Brně dostatečně informována. Informace čerpá především zprostředkovaně, prostřednictvím sociálních pracovníků Armády spásy nebo sociálního kurátora. Část respondentů projevuje otevřeně rezignovanost na moţnost řešení stavu hmotné nouze. „Kdyţ se mě zeptáte, kde budu za deset let, tak pokud budu mezi ţivými, budu tady, v jiné podobné ubytovně nebo v kriminále. Nic jiného mě nečeká. Nemám šanci se odrazit ode dna.“ „Dluţím přes dva a půl miliónů korun a kaţdý den to narůstá o úroky. Abych na sebe mohl vyhlásit osobní bankrot, musel bych do tří let uhradit alespoň třetinu dluhů, coţ je absolutně nereálné. Je mi 31 let a vím, ţe pro mě ţivot skončil. Motivace pracovat je na základě exekucí nulová. Je to absolutně bezvýchodná situace.“
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
131
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Limitem pro přístup pěti účastníků diskuse na trh práce je jejich zadluţenost a vymáhání jejich dluhů. Exekutor by jimi vydělané finanční prostředky pouţil na úhradu části jejich dluhů. Někteří účastníci diskuse proto současný stav neřeší, jsou vyrovnaní s tím, ţe jej z hlediska svého postavení nejsou schopni změnit. „S dluhy, které mám, se nedá pracovat. Ty dluhy stejně nikdy prací nezaplatím.“ Z výpovědi další části respondentů vyplývá rezignovanost na moţnost najít dlouhodobější „dobře placenou“ práci a současně nízká aktivita práci skutečně hledat. „Člověk má kde bydlet, je v teple, dostane kaţdý den najíst a má jistotu, ţe mu kaţdý měsíc nějaká koruna z dávek zůstane na to nejnutnější. No a kdyţ není úplně líný, tak si načerno nějaké peníze ještě přivydělá. Je to lepší neţ makat za desítku a klepat se, ţe tě mohou kaţdý den propustit.“ „Za odpovídající bych povaţoval měsíční mzdu 20 000 Kč. Z toho by se dalo normálně ţít. Zaplatit podnájem a normálně fungovat.“ „Mohl jsem mít práci v pivovaru. Za vstupní zdravotní prohlídku chtějí u lékaře 400 Kč, za ECHO vyšetření 600 Kč a za celkovou komplexní prohlídku 1 000 Kč. Ze sociálky vám nikdo nic nedá. Kde na to chcete vzít? Někdy to prostě není jenom o tom, ţe nechceme pracovat.“ Podle respondentů je bariér pro uplatnění na trhu práce několik. Především pak: - zadluţenost a exekuce části respondentů, - vyšší věk některých respondentů a s tím související sníţený zájem zaměstnavatelů, - zdravotní problémy a handicapy, - problematická minulost (zápis v rejstříku trestů), - trvalé bydliště (předsudky zaměstnavatelů), - rasové předsudky zaměstnavatelů vůči Romům, - obecně – nedostatek dobře placených pracovních míst. „Pokud máte zápis v rejstříku trestu a ještě k tomu za majetkovou trestnou činnost, podvody apod., tak práci ani nemusíte hledat, je to zbytečné. Nikdo vám nic pořádného nedá dělat.“ „Kolikrát jsem volal ohledně nabídky práce. Do telefonu vám řeknou, přijďte, my vás vezmeme. Přijdu tam, podívají se na mě a řeknou mi, ta práce uţ je obsazená. Jenom proto, ţe jsem Rom. Navíc jsem devět let seděl.“ Krátkodobá oficiální práce podle respondentů neřeší jejich problém. V motivaci aktivně hledat krátkodobou práci byly identifikovány značné bariéry. Ty nejsou vytvářeny trhem práce, jeho nabídkou, ani přístupem některých zaměstnavatelů, ale spíše nastavením sociálního systému, který nemotivuje sociálně slabé občany aktivně hledat alespoň krátkodobou nebo sezónní legální práci. Důvodem je, ţe jsou jim o vydělané finanční prostředky kráceny sociální dávky. Alternativou zůstává pro většinu respondentů práce na černo a to i přes skutečnost, ţe s tím souvisí řada problémů. Respondenti uváděli především neserióznost zaměstnavatelů.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
132
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
„Práce na černo, to je na denním pořádku. Občas ráno tady v Armádě spásy naběhne do jídelny borec a řekne, ţe vám dá 500 Kč za den práce. Zájemců má, kolik chce. Problém je v tom, ţe makáte celý den a večer vám dá stokorunu a více se s vámi nebaví.“ „Stává se to často, ţe chlapi večer přijdou sedření, špinaví, hladoví, promrzlí a řeknou, ţe jim za celý den dal nějaký gauner 150 Kč. Můţete si zanadávat, ale to je tak jediné.“ V dílčích případech respondenti poukazují na nekvalitní stravu v azylovém bydlení Armády spásy a skutečnost, ţe klienti azylového bydlení nemají nárok na oblečení. „V neděli, kdy by mělo být pořádné jídlo, pořádný kus masa, vám dají těstoviny nebo nudle s mákem.“ „My, co ţijeme v azyláku, nemáme nárok na oblečení jako ti, co jsou na noclehárně nebo vyuţívají denní centrum. Oblečení musíme shánět v jiných zařízeních.“ VIII.1.2 ANALÝZA ROZHOVORŮ – NÍZKOPRAHOVÉ DENNÍ CENTRUM PRO LIDI BEZ DOMOVA, BRATISLAVSKÁ ORGANIZACE SBĚRU DAT Sběr dat probíhal v prostorách denního centra na Bratislavské ulici v Brně. Respondenty byli klienti tohoto denního centra. Rozhovory uskutečnil školený tazatel společnosti AUGUR Consulting s.r.o. POPIS A STRUKTURA VZORKU RESPONDENTŮ Prostřednictvím polostandardizovaného rozhovoru byly identifikovány potřeby, názory a postoje celkem 10 respondentů. Všichni respondenti byli muţi ve věku od 43 do 56 let. Dva respondenti mají základní vzdělání, čtyři výuční list a čtyři maturitu. Sedm dotázaných je z Brna, jeden z Blanska a dva pochází ze Slovenska. Tito nemají nárok na ţádné sociální dávky. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ Nikdo z respondentů nemá stálou práci. Všichni vyuţívají nárazově nebo pravidelně sluţeb, které poskytují noclehárny a ubytovny v Brně. Část respondentů přebývá v opuštěném domě v blízkosti ulice Zvonařská nebo na jiných místech v Brně. Většina respondentů se do hmotné nouze dostala především kvůli ztrátě bydlení. O bydlení respondenti přišli nejčastěji v důsledku rozvodu, nástupem do výkonu trestu, prodejem nemovitosti před odjezdem do zahraničí, rozchodem s partnerem nebo konfliktem s rodinnými příslušníky. Čtyři respondenti uvádějí, ţe mají problémy se zadluţením a exekucí. Druhým nejčastějším důvodem hmotné nouze je skutečnost, ţe respondenti nepracují. S tím souvisí nedostatek finančních prostředků na pokrytí základních ţivotních potřeb i neschopnost splácet své závazky a dluhy. Část respondentů přiznává, ţe původním problémem, který je přivedl do situace hmotné nouze, byla konzumace alkoholu.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
133
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Většina dotázaných se cítí být dostatečně informována o moţnostech a nabídce sluţeb určených pro sociálně vyloučené osoby. Nejčastěji se informace o sociálních sluţbách dozvídají zprostředkovaně mezi sebou, částečně také od pracovníků denních center, nocleháren, ubytoven, sociálního kurátora nebo úředníků magistrátu. Za sluţbami mimo Brno nejsou ochotni dojíţdět. Naprostá většina respondentů uvádí, ţe v Brně je především v zimním období nedostatek zařízení k přenocování (nocleháren, ubytoven). Dále pak respondenti zmiňují, ţe kapacita stávajících tří zařízení, která poskytuji finančně dostupné přespání a související sluţby, je nedostatečná. V zimním období se podle respondentů stává, ţe na ně nezbude místo v noclehárně a musí vyuţít k přespání místo na zemi v ubytovně na Vídeňské nebo spí v opuštěných domech, chatových osadách nebo „kde se dá“. „Uţ se nám stalo, ţe nás do noclehárny nevzali na lůţko, bylo plno. Spí se na zemi.“ „Kdyţ je v noclehárně plno, spím v opuštěném domě u Zvonařky. Ţije tam více bezdomovců.“ Současně by většina dotázaných ocenila delší otevírací dobu nocleháren. Podle téměř všech dotázaných by měly být otevřeny od 16 nebo alespoň od 18 hodin a ráno by měly být k dispozici také déle, neţ je tomu doposud. „Ideální by bylo, kdyby byla ubytovací centra otevřena uţ od 16 hodin, mohli bychom si číst, sledovat televizi, udělat si jídlo, umýt se, odpočinout si a dát se trochu dohromady.“ Dále by respondenti uvítali větší nabídku a moţnosti ošacení, kterého je především v zimním období nedostatek. „Na Armádě spásy je to všechno přebrané, oblečení je málo.“ Z výpovědi respondentů vyplývá rezignovanost a nezájem aktivně hledat stálou práci. Bariéry pro uplatnění na trhu práce spatřují nejen v nedostatečné nabídce pracovních příleţitostí, ale také ve svém vyšším věku, zdravotních problémech a také v předsudcích zaměstnavatelů (zápis v rejstříku trestů, trvalé bydliště na ulici Husova 5, neupravený vzhled). Od práce je odrazuje i skutečnost, ţe by přišli o dávky v hmotné nouzi, které pro ně znamenají jistotu sice malého, ale pravidelného příjmu. „V mém věku a s mou minulostí mi nikdo práci nedá.“ „Ani 15 000 Kč měsíčně by neřešilo moji situaci. Mám spoustu dluhů.“ Problémy spatřují také v práci na černo, která je, jak uvádějí, kromě občasného ţebrání, často jediným zdrojem příjmů. Negativně hodnotí především nesolidní přístup některých zaměstnavatelů. Podle výpovědi dotázaných se dá málo placená nárazová práce na černo sehnat snadno (např. před Tescem).
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
134
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
VIII.1.3 ANALÝZA SKUPINOVÉ DISKUSE – DŮM SOCIÁLNÍ PREVENCE, AZYLOVÝ DŮM PODNÁSEPNÍ ORGANIZACE SKUPINOVÉ DISKUSE Skupinová diskuse byla realizována dne 13.12.2010 od 12 hodin a zúčastnilo se jí celkem 11 osob sociálně vyloučených nebo osob v krizi. Místem konání skupinové diskuse byly prostory Domu sociální prevence na ulici Podnásepní 20 v Brně. Podkladem pro průběh diskuse byl scénář s jednotlivými indikátory a otázkami, které se v rámci diskuse dále prohlubovaly. Scénář byl konzultován se zástupci ORP Brno. Účastníci skupinové diskuse byli za účast na diskusi finančně gratifikováni. Průběh diskuse byl pro účel vyhodnocení zaznamenán formou audionahrávky. POPIS A STRUKTURA ÚČASTNÍKŮ DISKUSE Diskuse se zúčastnily čtyři ţeny a sedm muţů. Všech jedenáct účastníků diskuse vyuţívá sluţby Domu sociální prevence, denní centrum a noclehárnu a tři z nich ubytovnu. Nikdo z účastníků diskuse neţije v manţelském souţití. Nikdo nemá trvalé zaměstnání. Čtyři respondenti se vrátili z výkonu trestu, tři respondenti jsou v invalidním důchodu, jedna respondentka je v pátém měsíci těhotenství. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ÚČASTNÍKŮ DISKUSE A JEJÍ PRŮBĚH Skupina vykazovala vysokou míru komunikativnosti. Od začátku diskuse byli účastníci velmi otevření a připravení sdělovat své názory a postoje. Nikdo z diskutujících nepůsobil zaujatě vůči diskutovaným tématům. Celkově lze skupinu hodnotit jako kvalitní z hlediska schopnosti vyjadřovat se konkrétně k diskutované problematice. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ V hmotné nouzi je více neţ polovina respondentů delší dobu (několik let). Bez přístřeší (vlastního bydlení) je většina respondentů kratší dobu (několik měsíců). Sedm z jedenácti účastníků diskuse uvedlo, ţe má dluhy. Naprostá většina z nich se do hmotné nouze dostala kvůli celé řadě ţivotních událostí. Především na základě ztráty bydlení a ztráty zaměstnání. Ve většině případů přišli respondenti o bydlení kvůli exekuci, byli vystěhováni z důvodů výpovědi nájmu, výkonu trestu, rozvodu manţelství, úmrtí rodičů nebo rozchodu s přítelem. Všichni respondenti pobírají dávku v hmotné nouzi. Tři respondenti ţijící na ubytovně pobírají příspěvek na bydlení, ostatním je bydlení po předloţení potvrzení propláceno částkou 50 Kč. Většina účastníků diskuse se shoduje na nedostatku sociálně a ekonomicky dostupného bydlení v Brně. Preferovala by mimo jiné sociální byty a „pomoc do začátku“. „Schází startovací byty, aby člověk dostal šanci začít znovu.“
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
135
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Kromě nabídky ekonomicky dostupného bydlení by téměř všichni respondenti ocenili finanční pomoc s úhradou první splátky nebo splátek, které s bydlením souvisí. „Měla jsem domluvenou ubytovnu, ale paní na sociálce mi nechtěla uznat příspěvek na bydlení. Prý nesplňuji podmínky. Jsem těhotná a mám rizikové těhotenství. Nemám peníze na hygienu a další věci. Uţ jsem byla i v nemocnici. Málem jsem o to dítě přišla.“ „Paní na sociálce mi řekla: Aţ budete bydlet na ubytovně, tak přijďte a budeme to řešit. Potom se můţeme bavit o příspěvku na bydlení, ale do té doby, neţ si najdete bydlení, to nelze. Ale z čeho se mám odrazit, kdyţ nemám peníze?“ Ubytování v Brně je finančně těţko dostupné pro sociálně vyloučené občany. „V zimě, kdyţ odjedou dělníci ve stavebnictví, tak na ubytovnách místo je, ale je drahé. Pro dva lidi je uţ někdy lepší sehnat nějaký podnájem. Na ubytovnách to pro jednoho vyjde i na 4 000 Kč a více za měsíc, a to je hodně.“ Naprostá většina respondentů by preferovala moţnost vstupu do ubytovací části Domu sociální prevence jiţ od 18 hodin a současně moţnost být v zařízení aţ do 10 hodin dopoledne. „Kdyţ vás pustí dovnitř aţ ve 20 hodin, tak nestihnete nic, protoţe v deset je večerka. To si neuděláte ani nějaké jídlo.“ „Ráno vás vyhodí v 8 hodin. Kam chcete ráno v osm jít, kdyţ je venku zima?“ „První cesta vede do Vaňkovky, tam se ohřejeme, potom jedeme do Ikey, tam dávají kávu zdarma a potom se přesunujeme do centra nebo jezdíme v MHD. Pokuty uţ neřeším, těch je tolik, ţe to je uţ jedno. I v té Vaňkovce dlouho nevydrţíte, ochranka vás pořád vyhání.“ „Denní místnost (v domě sociální prevence) funguje teprve od 1.12.2010. My jsme na to v listopadu čekali jako na smilování. Venku uţ byla zima a tady to bylo zavřeno. Kurátoři se vymlouvali na denní centrum a denní centrum zase na kurátory.“ Informace o moţnostech a nabídce sociálních sluţeb v Brně čerpali respondenti především prostřednictvím sociálního kurátora a zprostředkovaně. V současné chvílí získávají informace o sociálních sluţbách a moţnostech výhradně zprostředkovaně přes známé, kteří jsou v obdobné sociální situaci. Poţadavek na větší informovanost o moţnostech a nabídce sociálních sluţeb prostřednictvím personálu domu sociální prevence nezazněl. V dílčích případech by respondenti uvítali v domě sociální prevence přístup k internetu nebo případně člověka, který by jim pomohl na internetu hledat nabídky práce, bydlení apod. V jednotlivých případech mají respondenti zkušenosti se sluţbami, které poskytuje např. IQ Roma a sdruţení Podané ruce. Většina respondentů by přivítala moţnost vyuţívat bezplatné právní sluţby a poradenství. Limitem pro přístup sedmi účastníků diskuse na trh práce je jejich zadluţenost a vymáhání jejich dluhů. Vzhledem k těmto skutečnostem je podle jejich názoru neefektivní hledat si trvalou práci. Jak vyplývá z výpovědí respondentů, o všechny
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
136
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
vydělané finanční prostředky by automaticky přišli. Exekutor by je pouţil na úhradu části jejich dluhů. Někteří účastníci diskuse proto svou nezaměstnanost neřeší, jsou vyrovnaní s tím, ţe ji z hlediska svého postavení nejsou schopni změnit. Z výpovědi části respondentů vyplývá rezignovanost na moţnost najít dlouhodobější „dobře placenou“ práci a současně nízká aktivita práci skutečně hledat. Limity pro moţnost najít si trvalé zaměstnání jsou podle respondentů především: - zadluţenost a exekuce části respondentů, - vyšší věk některých respondentů a s tím související sníţený zájem zaměstnavatelů, - zdravotní problémy a handicapy, - problematická minulost (zápis v rejstříku trestů), - trvalé bydliště (předsudky zaměstnavatelů), - absence zázemí (bydlení na ubytovně nebo v denním centru), - obecně nedostatek pracovních míst. „Je to začarovaný kruh. Když nemáte bydlení, tak vám slušnou práci nikdo nedá. Když nemáte slušnou práci, tak na bydlení nemáte peníze.“ „Ideální by bylo, kdyby vám dal stát nebo město šanci. Dal vám moţnost začít v nějakém sociálním bytě a počkal vám dva, tři měsíce, neţ si najdete práci, s úhradou nájmu. Tak to by šlo. To by bylo řešení.“ Někteří účastníci diskuse vyzkoušeli nárazovou práci. Krátkodobá oficiální smluvně garantovaná práce však podle respondentů neřeší jejich problém. V motivaci aktivně hledat krátkodobou práci byly identifikovány bariéry. „Měl jsem oficiální krátkodobou smlouvu s firmou Sedat. O nárazový oficiální výdělek mi na Měnínské okamţitě sníţili výplatu ţivotního minima. I těch 1 500 Kč, to je těch 50 Kč denně na ubytování, vám vezmou. Člověk se snaţí, najde si práci přes agenturu, stará se, snaţí se a to, co si vydělá, mu všechno vezmou z dávek. Ti, co nemakají, se mají lépe neţ ti, kteří pracují.“ Všichni respondenti se shodují na tom, ţe stávající systém není motivující. Sociálně slabí nebo vyloučení nemají motivaci si práci skutečně hledat. „To si třeba najdete práci a vyděláte si šest tisíc a oni vás po měsíci propustí. Další měsíc uţ práci nemáte, ale ze sociálky vám skoro nic nedají. Měsíc zůstanete úplně bez dávek. To si potom rozmyslíte, zda práci vzít, nebo nevzít. V konečném důsledku na tom můţete být hůř, neţ kdybyste nedělal.“ Alternativou tak bývá pro řadu respondentů práce na černo i přes skutečnost, ţe s tím souvisí řada komplikací a problémů. Respondenti často uváděli nízkou platební morálku zaměstnavatelů a jejich insolvenci. Někteří respondenti zcela manifestně uváděli, ţe v případě nouze řeší svoji situaci krádeţemi.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
137
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
VIII.1.4 ANALÝZA SKUPINOVÉ DISKUSE – NOČNÍ KRIZOVÉ CENTRUM VÍDEŇSKÁ ORGANIZACE SKUPINOVÉ DISKUSE Skupinová diskuse byla realizována dne 14.12.2010 od 20.45 hodin a zúčastnilo se jí celkem 9 osob sociálně vyloučených. Místem konání skupinové diskuse byly prostory ubytovny na Vídeňské ulici. Podkladem pro průběh diskuse byl scénář s jednotlivými indikátory a otázkami, které se v rámci diskuse dále prohlubovaly. Účastníci skupinové diskuse byli za účast na diskusi finančně gratifikováni. Průběh diskuse nebyl po dohodě s jejími účastníky zaznamenán formou audio ani videonahrávky. POPIS A STRUKTURA ÚČASTNÍKŮ DISKUSE Všech devět účastníků diskuse byli muţi. Všichni vyuţívají sluţby ubytovny dlouhodoběji. Pouze jeden z účastníků diskuse je ţenatý (jeho ţena vyuţívá s jedním dítětem ubytování v jiném typu sociálního zařízení mimo Brno a dvě jejich děti jsou umístěny do sociálního zařízení pro děti v Brně), ostatní respondenti jsou rozvedení, jeden je svobodný. Nikdo z respondentů nemá trvalé zaměstnání. Pět respondentů bylo ve výkonu trestu (tři z nich opakovaně, dva dlouhodobě – dvanáct a čtrnáct let). Jeden účastník diskuse má invalidní a jeden starobní důchod. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ÚČASTNÍKŮ DISKUSE A JEJÍ PRŮBĚH Skupina vykazovala vysokou míru komunikativnosti. Od začátku diskuse byli účastníci velmi otevření a připraveni sdělovat své názory a postoje. V určitých pasáţích diskuse bylo sloţité udrţet organizaci diskuse kvůli vysoké míře iniciativy účastníků sdělovat své názory. Nikdo z diskutujících však nepůsobil zaujatě vůči diskutovaným tématům. ANALÝZA ZJIŠTĚNÍ V hmotné nouzi je většina respondentů jiţ delší dobu (několik let). Pět z devíti účastníků diskuse uvedlo, ţe má dluhy, které jsou na nich exekučně vymáhány. Naprostá většina z nich se do hmotné nouze dostala na základě celé řady ţivotních událostí. Především nástupem do výkonu trestu, rozvodem manţelství a ztrátou bydlení. U některých z nich byly, jak uvádějí, průvodním problémem alkoholismus, gamblerství a dluhy. Pět účastníků diskuse má zkušenosti také s jinými zařízeními v Brně, které nabízejí pomoc sociálně vyloučeným osobám (Armáda spásy, Dům sociálních sluţeb Podnásepní, denní centrum Bratislavská). Část respondentů vyuţívala v minulosti k pobytu také ubytovny komerčního typu, někteří bydleli u známých, přátel apod. Téměř všichni dotázaní mají zkušenost s ţivotem na ulici. Kaţdý z účastníků diskuse ţil určitou dobu bez střechy nad hlavou (od pár přespání aţ po několik let). Informace o moţnostech a nabídce sociálních sluţeb v Brně čerpají respondenti především zprostředkovaně od kamarádů a známých, kteří jsou v obdobné situaci, v dílčích případech uvádějí také sociálního kurátora.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
138
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
„Sociální kurátor vám řekne jenom to, co uţ víte, kdyţ chceš něco navíc, třeba ohledně bydlení, tak ti řekne, ţe má klientů hodně a ţe se musíš postarat i sám nebo se máš obrátit na pracovníky noclehárny.“ „Na úřadech, na sociálce jsou proti nám. Sami iniciativně nepomůţou. Spíše pořád vymýšlí, proč to nebo ono nejde, proč na to nebo na to nemáme nárok.“ Z výpovědi respondentů vyplývá, ţe i přes určitou míru nespokojenosti s přístupem úředníků se cítí být o moţnostech a nabídce sociálních sluţeb informováni dostatečně. Pouze dílčí část respondentů by přivítala moţnost bezplatných právních sluţeb a finančního poradenství. Většina účastníků diskuse si stěţuje na nedostatek financí na pokrytí základních ţivotních potřeb a současně na nedostatečnou nabídku ekonomicky dostupného bydlení v Brně. „Příspěvek na bydlení se vztahuje jenom na tři ubytovny v Brně, na ubytování v komerční ubytovně vám příspěvek nedají.“ „Komerční ubytovny v Brně jsou a místo by se v nich našlo, ale pro nás jsou finančně nedostupné.“ Respondenti si stěţují na reţim v ubytovně, především na skutečnost, ţe musí ubytovnu ráno opustit a vyuţít ji mohou zase aţ večer. „Reţim je v ubytovně nastaven tak, abychom přes den údajně hledali práci. Jakou práci? O pořádnou práci nezavadíš. V létě chodíme po městě, sedíme v parku, v zimě chodíme po obchodních centrech, jezdíme v MHD nebo jdeme do čítárny.“ V případě, ţe by museli respondenti z ubytovny odejít, téměř nikdo nebyl schopen říci, kde by hledal alternativní ubytování. „Nevím, kam bych šel, asi na Armádu spásy, Podnásepní, nebo bych skončil zase pod mostem, ale teď v zimě si to nedokáţu představit.“ U naprosté většiny respondentů bylo moţné identifikovat rezignovanost na moţnost pracovního uplatnění a návrat do běţného ţivota. „Nejsem malé dítě, abych nevěděl, ţe mi nikdo pořádnou práci nedá. Byl jsem třikrát ve výkonu trestu, zdravotně jsem na tom špatně, navíc nejsem nejmladší, trvalé bydliště mám na Husové 5, rád si přihnu, denně bych uţ pracovat nemohl, protoţe nemám návyk pracovat, vyhovuje mi to tak, jak to je, jenom peněz je málo.“ Limitem pro resocializaci větší poloviny účastníků diskuse je mimo řady dalších bariér také jejich zadluţenost a vymáhání jejich dluhů formou exekuce. „Pro hledání práce nemám motivaci. Pracovat nemůţu. Všechno mi vezmou exekutoři.“
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
139
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Dalším významným limitem pro aktivní přístup při hledání nárazové práce (práce na dobu určitou) je podle respondentů krácení sociálních dávek (dávek v hmotné nouzi) o výši oficiálního výdělku. „Ani oficiální nárazovky se ti nevyplatí, všechno co vyděláš, ti odečtou ze sociální dávky. To nemá logiku, nevyplatí se ti pracovat.“ Větší část účastníků diskuse nezaměstnanost neřeší, je vyrovnaná s tím, ţe tento stav z hlediska svého postavení není schopna změnit. Z výpovědi některých respondentů vyplývá rezignovanost na moţnost najít dlouhodobější „dobře placenou“ práci a současně nízká aktivita práci skutečně hledat. Sociální dávky vytvářejí u části respondentů elementární pocit jistoty. Všichni účastníci diskuse vyzkoušeli práci na černo. Větší část z nich uvádí, ţe práce na černo je pro ně jedinou moţnou alternativou, jak si zajistit alespoň základní ţivotní potřeby. Respondenti shodně potvrzovali negativní zkušenosti s některými zaměstnavateli. Téměř všichni se setkali s nesolidním jednáním, krácením předem dohodnutého výdělku, případně i neuhrazením odměny za odvedenou práci. „Uţ tady nikomu nevěřím. Mám dluhů, ale kdybych spočítal, kolik peněz mi dluţí různí podvodníci, pro které jsem kdy dělal, tak bych uţ dávno neseděl tady na ubytovně.“ Limitem pro pracovní uplatnění mohou být v konkrétních případech na první pohled také triviální důvody. „Získal jsem práci. Musel jsem při výběru lhát, ţe mám čistý trestní rejstřík atd. Poslali mě na vstupní zdravotní prohlídku a zjistil jsem, ţe po mě budou chtít za prohlídku 500 Kč. Dále chtěli na průkazku zaměstnance fotky, které jsem neměl – to jsou další peníze. Ještě neţ bych nastoupil do práce, stálo by mě to skoro 1 000 Kč a mohli by mě kdykoli ve zkušební době vyhodit. Tak jsem si to rozmyslel a vykašlal se na to.“ „Dostal jsem práci ve firmě. Makal jsem na noční, ale bydlet jsem mohl jenom na noclehárně. Přes den vás tady nikdo nepustí. Čtyři dny jsem vydrţel spát přes den na lavičce v parku, ale déle jsem to fyzicky nevydrţel.“ VIII.2 OSOBY OHROŢENÉ ZÁVISLOSTÍ NA ALKOHOLU A GAMBLERSTVÍ SEKUNDÁRNÍ ANALÝZA MATERIÁLŮ A DAT Materiály pro zpracování této zprávy byly získány od dvou organizací: Občanské sdruţení Lotos Brno, se sídlem Dvořákova 13, Brno, A Kluby ČR, o.p.s., se sídlem Dukelská 70, Brno. Následující podkapitoly jsou zpracovány na základě poskytnutých materiálů zaslaných oběma organizacemi. Všechna data a fakta vycházejí tedy z materiálů a dat získaných od těchto organizací. Jednalo se především o vypracované statistiky, popisy sociálních sluţeb, SWOT analýzu a vyjádření organizací k nedostatkům
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
140
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
sociálních sluţeb zaměřených na osoby ohroţené závislostmi na návykových látkách. Cílová skupina a klienti Organizace Lotos Brno se zaměřuje na osoby se závislostí na alkoholu. Jejími klienty jsou lidé ve věku od 19 let aţ po osoby v seniorském věku. Věk většiny klientů je podle ředitelky organizace mezi 30 a 40 lety. Klienti pochází z různých krajů České republiky, zejména však z Jihomoravského, Zlínského, Moravskoslezského a kraje Vysočina. Více neţ polovina klientů organizace Lotos je k trvalému pobytu přihlášena na místních městských úřadech – oficiálně jsou lidmi bez domova. Klienti pochází z celého spektra struktury vzdělání, často disponují i vysokoškolským vzděláním, ovšem v důsledku své závislosti pracují na pracovních pozicích typických pro lidi se základním vzděláním. Cílovou skupinou terapeutického centra A Klubů ČR jsou osoby, které mají problém s alkoholem nebo gamblingem, osoby po léčbě alkoholismu nebo gamblingu a příbuzní a blízcí těchto osob. Jelikoţ se problémy s alkoholem stávají nezvladatelnými v pozdějším věku, uţivatelé přichází do této organizace aţ mezi 30. a 40. rokem, coţ je podstatně později neţ u uţivatelů tzv. nelegálních drog. Také klienti A Klubů ČR dosahují všech úrovní vzdělání. Většina jich má středoškolské vzdělání, ovšem ve statistikách je zastoupen vyšší počet klientů s vysokoškolským vzděláním neţ se vzděláním základním. Podle materiálů zaslaných A Kluby ČR se jedná o klienty ze všech sociálních vrstev. Ze statistik zaslaných A Kluby ČR a zpracovaných za období od 1.7. do 14.12.2010 vyplývá, ţe v tomto období bylo pracováno s 263 klienty, přičemţ nadpoloviční většinu tvořily ţeny. Největší počet klientů pochází z Brna, dále pak z Jihomoravského kraje. Menší počet klientů je z Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského, Pardubického a jiných krajů. Problémy klientů Do organizace Lotos Brno přicházejí podle slov vedoucí kanceláře lidé se závislostí na alkoholu a s tím často spojenou dluhovou problematikou. Tato organizace se pokouší klienty naučit zacházet se závislostí a zvládnout případné recidivy, a to v rámci pobytu v zařízení i po jeho opuštění. Zaměstnanci organizace pomáhají klientům navázat vztahy, hledat práci, řešit dluhy a zapojit je do společnosti a běţného ţivota. Ze statistik zaslaných A Kluby ČR vyplývá, ţe ve sluţbě individuálního psychologického poradenství respondenti nejčastěji řeší své osobní a rodinné problémy a problémy s alkoholem. Sociální poradenství se snaţí klientům pomoci v oblasti zaměstnání a pracovního uplatnění (vyuţívání sluţby Studio práce) a s plánováním procesu doléčení. Internetová poradna a Linka důvěry radí klientům zejména s problematikou alkoholu a gamblingu. A Kluby ČR v roce 2010 uskutečnily také anketní sběr dat ve čtyřech psychiatrických léčebnách na odděleních pro léčbu závislostí. Z ankety vyplynulo, ţe nejčastějšími problémy, které klienti po propuštění z léčebny řeší a se kterými se na poskytovatele sluţeb následné péče obracejí, jsou hledání práce, špatná situace s bydlením, dluhy, rodina a vztahy, právní problémy a udrţení abstinence (strach z recidivy).
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
141
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Poskytované sluţby Klienti mohou vyuţívat dvou sluţeb v Lotosu Brno. Tato organizace poskytuje: 1. Terapeutické komunity – byty na půli cesty pro muţe a ţeny: Pobyt je na 12–24 měsíců. Jedná se o pobytovou sluţbu, kde mají klienti k dispozici skupinovou a individuální terapii. Maximální kapacita muţské komunity je 14 osob, ţenské 6 osob, přičemţ v tomto roce byly obě komunity většinou plně obsazeny. 2. Centrum sluţeb sociální prevence: Zajišťuje pomoc klientům s onemocněním závislostí na alkoholu a při hledání práce a řešení dluhů. Centrum navíc pomáhá klientům udrţet si zaměstnání a zvýšit si schopnosti a dovednosti na trhu práce. Součástí poskytovaných sluţeb je také zvyšování počítačové gramotnosti, komunikačních dovedností a praktických pracovních dovedností. V červenci roku 2010 byly navíc zavedeny občanským sdruţením Lotos Brno podpůrné skupiny pro bývalé klienty a ambulantní klienty. A Kluby ČR mají registrované 3 sluţby: 1. Kontaktní centrum: Základním pilířem je navázání kontaktu s uţivatelem. Skládá se z adiktologického poradenství, linky důvěry, internetové a chatové poradny. 2. A Poradna – Ambulantní léčba: Poskytuje klientům s problémy s alkoholem nebo gamblingem dlouhodobou intenzivní poradenskou a terapeutickou péči (6 měsíců). 3. Sluţba následné péče: Skládá se z doléčovacího programu (6 měsíců) pro lidi po léčbě nebo lidi abstinující. Hlavním léčebným nástrojem je terapeutická skupina. A Kluby také disponují sluţbou Centra podpory zaměstnanosti, ve kterém poskytují individuální kariérové, sociální a psychologické poradenství, skupinové poradenství, rekvalifikační kurzy na PC, studio práce a vytváření pracovních míst na zkoušku. Od ledna 2011 bude zřízena nová sluţba sociálního bydlení pro 4–6 klientů po léčbě na dobu 3–6 měsíců při zapojení do terapeutické komunity. Ze statistik zaslaných A Kluby ČR pro období od 1.7. do 14.12.2010 vyplývá, ţe v tomto zkoumaném období klienti vyuţívali nejčastěji sluţeb individuálního psychologického poradenství, sociálního poradenství a práce se skupinou. Méně častěji byla vyuţívána internetová poradna a linka důvěry. Chybějící sluţby Jako nedostatečná nebo zcela absentující se jeví podle organizace A Kluby ČR i podle občanského sdruţení Lotos Brno následná péče po odléčení ze závislosti na alkoholu. Je nutné zřídit nové sluţby, které by navázaly na ty doposud existující. Klienti A Klubů ČR a občanského sdruţení Lotos Brno vnímají také nedostatek sociálního bydlení (nebo domů na půli cesty) pro lidi vyléčené ze závislosti na alkoholu nebo na gamblingu. Vedoucí kanceláře občanského sdruţení Lotos Brno dodává, ţe by bylo potřeba, aby se zřídilo levné sociální bydlení s podporou sociálních sluţeb i po odchodu vyléčených osob z terapií a komunit. V Brně by bylo podle vyjádření A Klubů ČR nutné zřídit denní stacionáře a vytvořit nové terapeutické komunity pro lidi závislé na alkoholu nebo gamblingu. Dále by podle organizace A Kluby ČR bylo vhodné zřídit multidisciplinární středisko, které by koncentrovalo širší spektrum adiktologických sluţeb pro
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
142
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
závislé na alkoholu nebo gamblingu. Chybí také specializované sociální sluţby pro ţeny s dětmi, které jsou závislé na alkoholu, poradenské specializované sluţby pro gamblery a specializované finanční poradenství (zaměřené zejména na dluhové a právní poradenství). A Kluby ČR upozorňují i na chybějící sluţby zaměřující se na Harm Reduction. Poskytované sluţby v organizacích jsou většinou podmíněny abstinencí.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
143
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
IX. SHRNUTÍ Na základě výše uvedených analytických výsledků a interpretací si dovolujeme na závěr předloţit stručné shrnutí hlavních zjištění. SENIOŘI Většina seniorů, stávajících uţivatelů sociálních sluţeb vybraných na základě záměrného výběru, uvedla, ţe nechce vyuţívat nějaký jiný, nový druh pomoci nebo sluţby. Pouze desetina dotázaných (10,7%) by nějaký jiný druh pomoci uvítala. Senioři, kteří ţijí v domácím prostředí (v rodinném domě nebo bytě) a projevují zájem vyuţívat nový druh pomoci nebo sluţbu (11,1% dotázaných), by měli zájem o masáţe, rehabilitace a doprovod při procházkách. Část respondentů by ráda změnila typ péče o svoji osobu – chtěla by vyuţívat sluţeb domova pro seniory. Senioři ţijící v domě s pečovatelskou sluţbou projevují zájem o vyuţívání jiné formy pomoci v 17,6% případech. Respondenti by ocenili zejména moţnost rehabilitačního cvičení, plavání a masáţí. Někteří senioři by také chtěli vyuţívat dopravu do zdravotnického zařízení nebo pečovatelské sluţby i o víkendech a svátcích. Dále pak sluţeb praní a údrţbářskou sluţbu domu. Senioři ţijící v pobytových zařízeních (v domovech pro seniory) projevují zájem o rehabilitace, masáţe a cvičení, které podle respondentů v zařízeních absentují nebo jsou nedostatečně personálně zajištěny. Respondenti by také chtěli vyuţívat pedikúru a doprovod na cestě a při procházkách. O bezplatnou pomoc dobrovolníka projevují zájem častěji mladší respondenti (do 78 let) a ti, kteří ţijí v domácím prostředí. Důvodem, proč senioři nevyuţívají sluţby, které by vyuţívat chtěli, je zejména jejich finanční náročnost a špatná dopravní dostupnost. V případě zájmu o nějakou novou sluţbu nebo nový druh pomoci odpovídaly více neţ tři čtvrtiny dotázaných seniorů (76,6%), ţe ví kam nebo na koho se obrátit. Současně se více neţ tři pětiny respondentů (61,4%) domnívají, ţe mají dostatek informací o moţnostech pomoci a sluţbách pro seniory. Povědomí o osobě, na kterou se mohou senioři obrátit v případě, ţe by chtěli vyuţívat nějaký nový druh pomoci, mají nejvíce senioři ţijící v DPS (92,0%). Většina respondentů z těch, kteří odpověděli, ţe nemají dostatek informací o moţnostech pomoci, uvádí, ţe nemá přehled o tom, jaké sluţby můţe vyuţívat, jaké sluţby pro seniory existují a zda má nárok na příspěvek na péči. Části respondentů současně schází informace o tom, které sluţby se mohou vyuţívat zdarma a za které se musí platit. Méně neţ desetina respondentů (8,5%) řešila v době dotazování problémy, se kterými nevěděla, na koho by se mohla obrátit o pomoc. Senioři, kteří odpověděli, ţe v současné době řeší nějaké potíţe, nejčastěji uvedli finanční a zdravotní problémy. Téměř tři čtvrtiny respondentů (72,6 %) by za sluţbami nebyly ochotny dojíţdět. Sluţby pro seniory by podle nich měly být dostupné v místě bydliště. Nejvíce ochotni dojíţdět jsou respondenti ţijící v domovech pro seniory (14,0%). Více neţ dvě pětiny dotázaných seniorů by byly za sluţby ochotny platit, a to buď plnou cenu (21,3%), nebo by se na ceně sluţby podílely částečně (21,9%). Více neţ
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
144
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
třetina respondentů (37,7%) se však domnívá, ţe by sluţby pro seniory měly být poskytovány zdarma. Senioři ţijící v domácím prostředí (rodinný dům, byt) jsou ochotni za sluţby platit výrazně častěji (63,5%) neţ senioři ţijící v DPS (34,2%) nebo v domově pro seniory (37,2%). Více neţ třetina dotázaných pečovatelů byla rodinnými příslušníky. Ostatní byli profesionální pečovatelé – zaměstnanci pečovatelské sluţby nebo zaměstnanci neziskových organizací. Nejčastěji pečovatelé uváděli, ţe péči o seniora by jim usnadnily finance, kompenzační pomůcky a bezbariérové úpravy bytů. Většina pečovatelů o seniory (91,0%) uvedla, ţe má dostatek informací o moţnostech pomoci a sluţbách poskytovaných pro seniory. OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM OSOBY S TĚLESNÝM POSTIŢENÍM Většina dotázaných osob se cítí být dobře informována o sociálních sluţbách i kompenzačních pomůckách. Téměř tři čtvrtiny respondentů se domnívají, ţe mají k dispozici vhodné kompenzační pomůcky. Jako jedna z potřeb osob s tělesným postiţením byla identifikována potřeba pracovat. S tvrzením, ţe moţnosti zaměstnání jsou pro osoby s tělesným postiţením dostatečné, nesouhlasila většina dotázaných respondentů. A téměř dvě třetiny respondentů odpověděly, ţe mají zájem být zaměstnány. Největší překáţkou pro přijetí do zaměstnání je podle názorů respondentů neochota zaměstnavatelů přijímat osoby se zdravotním postiţením, nedostatek chráněných pracovních míst a chráněných dílen. Polovina respondentů preferuje integraci při vzdělávání osob s postiţením. Většina respondentů není ochotna za sociální sluţby platit ani za nimi dojíţdět. Jako problém je respondenty pociťována i stále ne zcela dostatečně bezbariérová městská hromadná doprava. Téměř dvě pětiny respondentů uvedly, ţe by bylo potřeba více bezbariérových spojů, které by na sebe navazovaly. Často zmiňovaným problémem je také nedostatečná bezbariérovost nástupních ostrůvků a navazujících chodníků. Byla identifikována potřeba větší dostupnosti sociální sluţby osobní asistence, a to jak pro vyuţití v domácím prostředí, tak např. u dětí ve škole. Dále vyplynula potřeba širší škály volnočasových a edukačních aktivit. Většina pečujících osob uvedla, ţe by jí péči o osobu se tělesným postiţením usnadnily vyšší finanční příspěvky a ohodnocení a také kompenzační pomůcky. Nejčastěji bylo zaznamenáno, ţe jako nejobtíţnější na své práci pečovatelé shledávají psychikou a fyzickou zátěţ a vyčerpání. OSOBY S MENTÁLNÍM A KOMBINOVANÝM POSTIŢENÍM Většina respondentů se cítí být dobře informována o sociálních sluţbách. Informace získávají z různých zdrojů, ale nejvýznamnější je zprostředkovaný způsob přenosu informací. Rodiče nejčastěji postrádají informace v momentu, kdy se narodí dítě s postiţením. V této situaci očekávají, ţe jim informace poskytnou dětští lékaři, coţ se v řadě případů neděje. Jako zásadní problém respondenti uváděli finanční nedostupnost některých sociálních sluţeb.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
145
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Mezi hlavní nedostatky v sociálních sluţbách pro osoby s mentálním a kombinovaným postiţením patří zejména absence odlehčovacích a respitních sluţeb, nedostatečný počet osobních asistentů a celkově nedostatečná kapacita stávajících sluţeb, zejména pobytových zařízení a stacionářů. Podle vyjádření respondentů je kapacita všech zařízení v Brně naplněna a čekací doby jsou neúnosně dlouhé. S malým počtem zařízení pro osoby s mentálním postiţením je podle respondentů spojena nedostatečná kvalita stávajících sluţeb. Vnímaným problémem je dále také nedostatečný počet zaměstnanců v těchto zařízeních, kteří se tak nemohou plně věnovat všem klientům. Respondenti např. projevili zájem o fungování kombinovaných zařízení, které by slučovaly zdravotnické a sociální sluţby, a dále o zařízení typu domova pro seniory, do kterého by mohli jít rodiče společně se svými postiţenými dětmi. OSOBY S AUTISMEM Hlavními identifikovanými potřebami rodin s autistickým dítětem jsou respitní a krizová péče, dále pak raná péče a profesionální osobní asistence. S absencí rané péče souvisí podle respondentů i chybějící poradenství v době po narození dítěte. Dílčím problémem, který respondenty trápí, je nedostatečná nabídka svozové sluţby. Z vyjádření respondentů dále vyplynulo, ţe v Brně a okolí je nabídka chráněného bydlení pro osoby s autismem velice omezená, kapacity jsou většinou naplněny nebo je tato sluţba finančně náročná. Také nedostatečná informovanost v oblasti sociálních sluţeb pro osoby s autismem je podle respondentů jedním z problémů. Ta souvisí i s informovanost í lékařů, kterou respondenti povaţují za zcela nedostatečnou. Většina respondentů negativně hodnotila také přístup některých lékařů k osobám s autismem. nenegativně byl částí respondentů hodnocen také systém přiznávání příspěvku na péči. OSOBY SE SMYSLOVÝM POSTIŢENÍM Téměř všichni respondenti hodnotí nabídku pracovního uplatnění pro osoby se smyslovým postiţením jako nedostatečnou. Oblast přístupu ke vzdělání vnímají pozitivněji. Avšak i tak se více neţ třetina dotázaných osob se smyslovým postiţením domnívá, ţe nabídka vzdělávání pro osoby se zdravotním postiţením je stále nedostatečná. Při vzdělávání většina respondentů preferuje speciální školy před integrací do běţných škol. V otázce informovanosti většina respondentů konstatovala, ţe nemůţe posoudit, zda je dostatečně informována a zda má dostatek informací o dostupných sluţbách a o rozsahu jejich nabídky. OSOBY S DUŠEVNÍM NEBO DUŠEVNĚ CHRONICKÝM ONEMOCNĚNÍM Respondenti shodně oceňovali sociální sluţby nabízené občanským sdruţením Práh. Některé z nich však kapacitně nestačí. Jedná se především o chráněné zaměstnání, chráněné bydlení, ale také o denní stacionář. Jednou z hlavních identifikovaných potřeb osob s duševním onemocněním je potřeba se pracovně uplatnit. Vzhledem ke své nemoci lidé s psychotickým onemocněním často v práci na běţném pracovním trhu selhávají. Z šetření vyplynula potřeba vytvářet chráněná zaměstnání různých forem a různých stupňů s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dané osoby.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
146
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Další mimořádně ţádanou sociální sluţbou, která však v Brně téměř absentuje, je chráněné bydlení pro osoby s psychotickým onemocněním. Optimální by bylo chráněné bydlení na delší dobu, neţ je tomu doposud (2 roky), a pro některé osoby, které se nezvládají naučit dovednosti nutné pro samostatné bydlení, je ideálním řešením chráněné bydlení natrvalo. Rodiče dospělých osob s psychotickým postiţením nejvíce tíţí otázka, jak budou ţít potomci po jejich smrti. Jako ideální řešení se nabízí sociální sluţba chráněné bydlení komunitního typu. Jelikoţ jsou ve vzorku respondenti s psychickým onemocněním aţ od 18 let a většinou mnohem starší, neřeší jiţ většinou otázku vzdělání. Potřeba podpory při vzdělávání se z tohoto důvodu při výzkumu výrazně neprojevila. Respondenti se shodovali, ţe úroveň informování pacientů a jejich rodinných příslušníků při odchodu z léčeben je naprosto nedostačující. Bylo by třeba lépe propojit zdravotnickou oblast a oblast sociálních sluţeb. Dále z šetření vyplynulo, ţe schází mobilní krizový tým, který by řešil krizové situace v terénu, a také zařízení nízkoprahového typu. DĚTI, MLÁDEŢ DO 26 LET A RODINA Děti a mládeţ do 26 let ţijící v sociálních zařízeních azylového typu by pro zlepšení své situace potřebovaly systematickou poradenskou sociální pomoc (hospodaření s financemi, pomoc při hledání zaměstnání apod.), která by jim umoţnila navázat na bydlení v azylových domech. Za velký problém je touto skupinou respondentů povaţována nedostatečná nabídka ekonomicky dostupného bydlení (sociálních bytů). Souvisejícím problémem je také slabá nabídka pracovních míst a problém s uplatněním na trhu práce. Nízkoprahová centra a podobná zařízení jsou dětmi a mládeţí vyuţívána a měla by se jakoţto sociální sluţba podporovat. Dětmi a mládeţí především ze sociálně slabých rodin jsou povaţována za dobrou alternativu pro trávení volného času. Byl zaznamenán zájem respondentů o prodlouţení provozní doby nízkoprahových center do večerních hodin, případně otevření i o víkendech. Sociálně slabé rodiny s dětmi a matky ţijící v azylových domech by pro zlepšení své situace potřebovaly především moţnost získat práci a zlepšení nabídky sociálně a ekonomicky dostupného bydlení, popřípadě prodlouţení doby pobytu v azylových zařízeních. Současně by uvítaly bezplatné právní a ekonomické poradenství a zlepšení své finanční situace. Téměř polovina dotázaných uvedla, ţe jí chybí levné hlídání nebo levné zájmové krouţky pro děti. Matky navštěvující mateřská centra by uvítaly rozšíření počtu Family Pointů, zlepšení dopravní obsluţnosti, odstraňování bariér, zlepšení kvality dětských hřišť a vznik nových volně přístupných hřišť a lepší informovanost o moţnostech a aktivitách pro rodiče s dětmi. OSOBY OHROŢENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM A OSOBY V KRIZI Za hlavní problém naprostá většina dotázaných povaţuje nedostatečnou nabídku sociálně a ekonomicky dostupného bydlení a nedostatečné kapacity nocleháren (nočních krizových center, ubytoven) především v zimním období. Současně by většina respondentů ocenila delší otevírací dobu stávajících nocleháren.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
147
Závěrečná zpráva vypracovaná pro statutární město Brno.
Malá nabídka práce, především té dlouhodobější, je hodnocena většinou respondentů jako zásadní problém. Podle respondentů existuje celá řada bariér pro uplatnění na trhu práce. Jedná se např. o nedostatek pracovních míst, zadluţenost a exekuce části respondentů, vyšší věk některých z nich a s tím související sníţený zájem zaměstnavatelů, o nízkou kvalifikaci, niţší stupeň vzdělání, o zdravotní problémy a handicapy, o problematickou minulost (zápis v rejstříku trestů), rasové předsudky zaměstnavatelů vůči Romům, závislost na alkoholu a jiných drogách, nevyřešené bydlení či o absenci zázemí. U osob dlouhodobě nezaměstnaných navíc chybí pracovní návyky a zodpovědnost. Další identifikovanou bariérou je neprovázanost rekvalifikací s poţadavky trhu práce. Některé překáţky nejsou vytvářeny trhem práce, jeho nabídkou, ani přístupem některých zaměstnavatelů, ale spíše nastavením sociálního systému, který nemotivuje sociálně slabé občany aktivně hledat alespoň krátkodobou nebo sezónní legální práci. Důvodem je, ţe jim jsou o vydělané finanční prostředky kráceny sociální dávky. Osob bez přístřeší a osob závislých na dávkách hmotné nouze v ORP Brno přibývá. Existující data a informace z terénu jsou sice orientační, ale dokumentují trend postupného zvětšování skupiny osob, které jsou nebo v blízké budoucnosti budou závislé na sociální pomoci. Dá se tedy předpokládat, ţe cílová skupina osob ohroţených sociálním vyloučením bude do budoucna vyţadovat zvýšenou pozornost ze strany státních institucí, samosprávných orgánů, neziskových organizací, poskytovatelů sociálních sluţeb a dalších subjektů. Věříme, ţe výše uvedené výsledky budou společně s informacemi z dalších 21 ORP slouţit k vypracování komplexní závěrečné zprávy, která bude jedním z podkladů pro formulaci Střednědobého plánu rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji na období 2012-2014, a současně mohou být zajímavou zpětnou vazbou pro zástupce statutárního města Brna, kteří se podílejí na komunitním plánování sociálních sluţeb v tomto obvodu s rozšířenou působností.
© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail:
[email protected]
148