Mén p íznivé oblasti pro zem d lství v R a EU

Výzkumný ústav zemdlské ekonomiky Praha

Ing. Marie Štolbová, CSc.

Mén píznivé oblasti pro zemdlství v R a EU (Kriteria pro jejich vymezení a podmínky plateb) (Výzkumná studie)

Praha 2006

Studie vznikla za podpory Národní agentury pro zemdlský výzkum projektu QF 3082 „Aktualizace a prohloubení vymezených mén píznivých oblastí a regionalizaních plán pro nové programové období EU“

Text neprošel jazykovou korekturou.

Za obsah publikace odpovídá autor: Ing. Marie Štolbová, CSc.

©

Výzkumný ústav zemdlské ekonomiky Praha ISBN 80-86671-35-6

Obsah ÚVOD ....................................................................................................................................................... 1 POUŽITÉ ZKRATKY ............................................................................................................................ 2 PěEHLED KÓDģ A NÁZVģ ZEMÍ EU POUŽITÝCH V TEXTU .................................................. 3 1

HISTORIE PODPOR HOSPODAěENÍ V LFA V EU............................................................. 4

2

PROBLEMATIKA KATEGORIZACE ZEMċDċLSKÉHO ÚZEMÍ DO LFA .................... 7 2.1

PěEHLED SOUýASNċ POUŽÍVANÝCH KRITERIÍ V ZEMÍCH EU A ýR .............................................. 7

2.1.1

Kriteria pro horskou oblast v zemích EU.......................................................................... 7

2.1.2

Kriteria pro „Ostatní LFA“ v zemích EU......................................................................... 9

2.1.3

Kriteria pro oblasti se specifickými omezeními v zemích EU ......................................... 12

2.1.4

Vymezení LFA pro roky 2004 – 2006 v ýR..................................................................... 14

2.2

ROZSAH LFA V ZEMÍCH EU ..................................................................................................... 16

2.3

NEJZÁVAŽNċJŠÍ PROBLÉMY VYMEZENÍ LFA V ZEMÍCH EU....................................................... 19

2.3.1

Kritická zpráva Evropského úþetního dvora................................................................... 19

2.3.2

ZmČny kriterií pro vymezení LFA podle NR (ES) 1698/2005.......................................... 21

2.3.3

Sjednocení kriterií pro „Ostatní LFA“ ........................................................................... 22

2.4 3

NÁVRH PěÍSTUPU K VYMEZENÍ LFA PO ROCE 2010 V ýR ......................................................... 25 VYROVNÁVACÍ PěÍSPċVKY PRO MÉNċ PěÍZNIVÉ OBLASTI V ZEMÍCH EU ....... 28

3.1

CÍLE VYROVNÁVACÍCH PěÍSPċVKģ PRO LFA ............................................................................ 28

3.2

ALOKACE FINANýNÍCH PROSTěEDKģ PRO PLATBY LFA ........................................................... 31

3.3

STRUKTURA VYROVNÁVACÍCH PěÍSPċVKģ ............................................................................... 32

3.4

PRģMċRNÁ VÝŠE PLATEB .......................................................................................................... 36

4

MODULACE PLATEB V ZÁVISLOSTI NA PLOŠE ............................................................ 41 4.1

MODULACE PLATEB LFA V PLÁNOVACÍM OBDOBÍ 2000 - 2006 ................................................ 41

4.2

SPECIFIKA ýR Z HLEDISKA VELIKOSTI PODNIKģ VE VZTAHU K PLATBÁM LFA......................... 47

4.3

PěÍSTUPY K MODULACI PLATEB LFA V ýR PO ROCE 2010 ........................................................ 52

ZÁVċRY A DOPORUýENÍ ................................................................................................................ 55 SOUHRN ................................................................................................................................................ 57 SUMMARY............................................................................................................................................ 59 LITERATURA ...................................................................................................................................... 61

Úvod Tato publikace vznikla jako souhrn dosavadních poznatkĤ a výsledkĤ analýz, provedených v rámci Ĝešení projektu QF 3082 „ Aktualizace a prohloubení vymezených ménČ pĜíznivých oblastí a regionalizaþních plánĤ pro nové programové období EU“ Národní agentury pro zemČdČlský výzkum. Je zĜejmé, že kvantifikace rĤzných návrhĤ ke zmČnám kritérií a podmínek poskytování plateb v ménČ pĜíznivých oblastech (LFA) je þinností nejen se závažnými dĤsledky, ale i vysoké aktuálnosti. Návrhy zmČn ve vymezení oblastí i v systému poskytování plateb je nutno dĤkladnČ analyzovat z hlediska jejich dopadĤ na dĤchodovou situaci þeských zemČdČlcĤ, na využívání pĤdy i na zamČstnanost ve venkovských oblastech. Vþasné odhalení možných rizik a nebezpeþí jednotlivých variant pomĤže nastavit tento nástroj zemČdČlské politiky co nejoptimálnČji. Z tohoto zorného pole se jeví nezbytné s pĜedstihem informovat širokou zemČdČlskou veĜejnost a další zájmové skupiny obyvatel na venkovČ o nových pravidlech, vyplývajících z naĜízení Rady (ES) 1698/2005 pro programové období 2007 - 2013. Systém podpor pro ménČ pĜíznivé oblasti se postupnČ vyvíjel a reagoval na spoleþnou zemČdČlskou politiku EU. Proto je v této práci shrnuta ve zkratce i historie opatĜení LFA v EU tak, jak se odráží v dokumentech evropského práva. Analyzovány jsou souþasné zpĤsoby vymezení a podmínky plateb v jednotlivých zemích EU. Pro ýeskou republiku mohou být inspirací i vodítkem pĜi hledání cest k úpravám opatĜení LFA i k odhadu pravdČpodobného budoucího postoje Komise. NejbolestivČjší dopad na zemČdČlce v LFA by mohla mít redefinice „Ostatních LFA“ a zavedení modulace plateb v závislosti na velikosti podniku. Proto je tČmto otázkám vČnována zvláštní pozornost. Pokud nechceme utrpČt ztráty, musíme všem oficiálním návrhĤm Unie vČnovat patĜiþnou pozornost, aby bylo jasné, zda daný konkrétní návrh pozitivnČ þi negativnČ ovlivní þeské zemČdČlství.

1

Použité zkratky AWU BPEJ ýR ýPH ýSÚ ýÚZK DJ DMT EAFRD EAGGF ECU ES EU 15 EU 25 EU 10 EUR EUROSTAT FADN HDP HPH HRDP Kþ KN k.ú. LFA LPIS MZe NAZV NUTS NV o. p. SZP TTP VÚMOP VÚZE z. p.

Annual Work Unit (roþní pracovní jednotka) bonitovaná pĤdnČ ekologická jednotka ýeská republika ýistá pĜidaná hodnota ýeský statistický úĜad ýeský úĜad zemČmČĜický a katastrální dobytþí jednotka Digitální model terénu European Agricultural Fund for Rural Development (Evropský zemČdČlský fond pro rozvoj venkova – EZFRV) European Agricultural Guidance and Guarantee Fund (Evropský zemČdČlský orientaþní a záruþní fond – EZOZF ) European Currency Unit (Evropská mČnová jednotka ) Evropské spoleþenství Evropská unie k 30. 4. 2004 Evropská unie od 1. 5. 2004 NovČ vstoupivší státy od 1.5.2004 euro = spoleþná mČna Evropské mČnové unie (od 1. 1. 1999) Evropské statistické centrum Farm Accountancy Data Network (SíĢ testovacích podnikĤ) Hrubý domácí produkt Hrubá pĜidaná hodnota Horizontal Rural Development Plan (Horizontální plán rozvoje venkova) koruna þeská Katastr nemovitostí katastrální území Less Favoured Areas (ménČ pĜíznivé oblasti) Land Parcel Identification System (Registr pĤdních blokĤ) Ministerstvo zemČdČlství Národní agentura pro zemČdČlský výzkum Nomenclature des unités territoriales statistique (územní statistické jednotky) naĜízení vlády orná pĤda Spoleþná zemČdČlská politika (Common Agricultural Policy – CAP) trvalé travní porosty Výzkumný ústav meliorací a ochrany pĤdy Výzkumný ústav zemČdČlské ekonomiky ZemČdČlská pĤda

2

PĜehled kódĤ a názvĤ zemí EU použitých v textu Kód BE CZ DK DE EE EL ES FR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT SI SK FI SE UK

Název þeský Belgie ýeská republika Dánsko NČmecko Estonsko ěecko ŠpanČlsko Francie Irsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maćarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království

Název anglický Belgium Czech Republic Denmark Germany Estonia Greece Spain France Ireland Italy Cyprus Latvia Lithuania Luxembourg Hungary Malta Netherlands Austria Poland Portugal Slovenia Slovakia Finland Sweden United Kingdom

3

1

Historie podpor hospodaĜení v LFA v EU

Podpora zemČdČlství v ménČ pĜíznivých oblastech formou finanþních pĜíspČvkĤ byla ve státech EU zavedena v roce 1975 s cílem podpoĜit pokraþování zemČdČlství v oblastech se strukturálními a pĜírodními nevýhodami, aby byla zajištČna minimální úroveĖ zalidnČní a údržba krajiny (Council Directive 75/268 on mountain and hill farming and farming in certain less favoured areas – naĜízení Rady 75/268 o hospodaĜení na horách a vysoþinách a urþitých ménČ pĜíznivých oblastech). Byly stanoveny tĜi základní kategorie LFA – horské oblasti, „Ostatní LFA“ a oblasti postižené specifickými nevýhodami nazývané „malé oblasti“ neboĢ jejich výmČra nesmČla pĜesáhnout 4 % rozlohy daného státu. Kompenzaþní platby byly vypláceny na dobytþí jednotku a nebo na ha travních porostĤ a objemných krmiv. V roce 1985 pĜijala Rada seznam ménČ pĜíznivých oblastí, které poskytly jednotlivé státy v rámci naĜízení Rady (ES) 797/1985 o zlepšování efektivnosti zemČdČlských struktur (Council Directive 797/1985 on improving the efficiency of agricultural structures). V roce 1997 byl tento seznam upĜesnČn, obecná kriteria pro vymezení LFA se ale v zásadČ nemČnila. Podmínky podpor pro LFA podle naĜízení Rady 950/1997 o zlepšení efektivnosti zemČdČlských struktur (Council Regulation 950/1997 on improving the efficiency of agricultural structures) byly následující. -

minimální velikost farmy pro nárok na platby 3 ha zemČdČlské pĤdy (2 ha v nČkterých oblastech Itálie, Francie, ěecka, ŠpanČlska a ostrovĤ);

-

závazek hospodaĜit 5 let po obdržení první platby;

-

v pĜípadČ farem chovajících skot, ovce, kozy a konČ se stanovoval pĜíspČvek podle stavĤ zvíĜat;

-

oprávnČná plocha pro urþení výše pĜíspČvku podle rozsahu obhospodaĜovaných ploch byla jen ta, která byla vČnována pČstování objemných krmiv. V oblastech, kde výnos nepĜesahuje 2,5 t/ha mohla být vzata v úvahu i plocha pšenice, dále výmČra ovocných sadĤ do 0,5 ha na podnik, výmČra vinic s výjimkou podnikĤ s produkcí vyšší než 20 hl /ha a podnikĤ pČstujících cukrovku a intenzivní plodiny. Byla stanovena tato limitující kriteria:

-

maximální hustota zvíĜat 1,4 dobytþí jednotky (DJ) na 1 ha plochy krmiv;

-

maximální poþet dojných krav, na které lze þerpat pĜíspČvek byl 20 ks (s výjimkou horských oblastí);

-

maximální poþet jednotek na které lze þerpat pĜíspČvek byl stanoven v pĜepoþtu na podnik 120 (buć vyjádĜeno v dobytþích jednotkách nebo ha), pĜiþemž sazba pĜíspČvku pro jednotky pĜesahující 60 jednotek na podnik byla krácena na polovinu;

-

minimální sazba vyrovnávacího pĜíspČvku byla stanovena na 20,3 ECU na 1 DJ nebo 1 ha oprávnČné plochy;

-

maximální sazba vyrovnávacího pĜíspČvku byla stanovena na 150 ECU na 1 DJ nebo 1 ha oprávnČné plochy.

V ménČ pĜíznivých oblastech mohli farmáĜi získat podporu pro investiþní akce související s produkcí, skladováním a pĜepravou krmiv nebo na zlepšování a vybavení 4

pastvin. V horských oblastech také na budování polních cest umožĖujících pĜístup na pastviny a na stavbu pĜístĜeškĤ pro chovaná zvíĜata. Kde to bylo vhodné, bylo možné podporovat investice do malých vodních staveb pro zásobení farmy vodou vþetnČ investic do maloplošných závlah, vše v souladu s principy ochrany pĜírody. Pro souþasné programové období EU na léta 2000 – 2006 platí pro využívání strukturální pomoci pro zemČdČlství a venkov pravidla podle naĜízení Rady (EC) þ. 1257/1999 o podporování rozvoje venkova prostĜednictvím Evropského orientaþního a záruþního fondu pro zemČdČlství (Council Regulation 1257/1999 on support for rural development from the EAGGF). Od roku 2000 je v politice LFA více zdĤraznČna problematika ochrany životního prostĜedí. Kompenzaþní pĜíspČvek je pĜiznáván kromČ pro LFA i pro území s environmentálními omezeními. Cílem podpory ménČ pĜíznivých oblastí v Evropské Unii je podle NR 1275/1999 pĜispČt k: •

záruce pokraþujícího využívání zemČdČlské pĤdy a tím k zachování životaschopné venkovské komunity;

•

zachování venkovské krajiny;

•

zachování a posílení trvale udržitelných systémĤ hospodaĜení, které budou jmenovitČ brát ohled na požadavky ochrany životního prostĜedí.

Podle tohoto naĜízení byly vymezeny ménČ pĜíznivé oblasti pro ýeskou republiku a dalších devČt zemí pĜistupujících do EU. ObecnČ stanovuje naĜízení Rady (EC) þ. 1257/1999 pro vymezení ménČ pĜíznivých oblastí kriteria, která se v podstatČ neliší od ustanovení pĜedchozího naĜízení Rady 950/1997, jen tzv. „malé oblasti“ jsou nyní nazývány oblastmi se specifickými omezeními a maximální povolený rozsah se zvýšil ze 4 % na 10 % rozlohy státu, ovšem v souþtu s oblastmi s environmentálními omezeními. Podle þl. 18 NR 1257/1999 jsou horské oblasti takové oblasti, které jsou charakterizovány znaþnČ omezenými možnostmi využití pĤdy a výrazným zvýšením nákladĤ na její obdČlávání, a to vlivem: -

existence velmi nepĜíznivých klimatických podmínek, daných nadmoĜskou výškou, jejichž dĤsledkem je podstatné zkrácení vegetaþního období,

-

v nižších nadmoĜských výškách pak výskytem svahĤ na vČtší þásti dané oblasti, které jsou pĜíliš strmé pro využívání strojĤ a které si vyžadují používání velmi nákladného speciálního zaĜízení, nebo

-

kombinace obou tČchto faktorĤ, kdy je nevýhoda daná jedním z nich samostatnČ ménČ tíživá než dohromady a kdy tedy oba zmínČné faktory znamenají pĜimČĜenČ znaþnou nevýhodu.

Oblasti severnČ od 62. rovnobČžky a nČkteré pĜilehlé oblasti jsou posuzovány stejnČ jako horské oblasti. Podle þl. 19 NR 1257/1999 „Ostatní ménČ pĜíznivé oblasti“ jsou oblasti, kterým hrozí nebezpeþí, že zde bude zastaveno využívání pĤdy a kde je pĜesto ochrana venkova nezbytná, mají být tvoĜeny zemČdČlskými oblastmi, které jsou homogenní z hlediska pĜírodních výrobních podmínek a které vykazují všechny následující znaky:

5

-

výskyt pĤdy nízké produktivity, nesnadno obdČlávatelné a s omezeným potenciálem, který není možné zvýšit jinak než s vynaložením nadmČrných nákladĤ a které jsou vhodné hlavnČ pro extenzivní živoþišnou výrobu,

-

produkce, která je výsledkem malé produktivity pĜírodního prostĜedí a která je tudíž výraznČ nižší než prĤmČr, mČĜeno základními ukazateli ekonomických výsledkĤ zemČdČlství,

-

malá nebo snižující se hustota obyvatelstva, které je pĜevážnČ závislé na zemČdČlské þinnosti, jehož zrychlující se úpadek by mohl ohrozit životaschopnost pĜedmČtné oblasti a jejího dalšího obydlení.

Podle þl. 20 NR 1257/1999 ménČ pĜíznivé oblasti mohou zahrnovat další oblasti, které jsou postiženy specifickými nevýhodami, kde by ale zemČdČlská þinnost mČla v pĜípadČ potĜeby a za urþitých podmínek pokraþovat, aby bylo možné chránit nebo zlepšovat životní prostĜedí, zachovat venkovskou krajinu a turistický potenciál oblasti nebo aby bylo možné chránit pobĜeží. V þl. 21 NR 1257/1999 byla omezena plocha, kterou mĤže þlenský stát vymezit podle þl. 20 spolu s plochou v oblastech s ekologickými omezeními na 10 % celkové výmČry státu. Zásadní zmČnou v systému podpory hospodaĜení v LFA od roku 2000 je poskytování vyrovnávacích plateb pouze na ha zemČdČlské pĤdy a nikoli na dobytþí jednotku. Minimální výmČru oprávnČné plochy pro nárok na pĜíspČvek si mĤže urþit každá zemČ ve svém programu. ZĤstává závazek hospodaĜit v ménČ pĜíznivé oblasti po dobu minimálnČ pČti let od první platby vyrovnávacího pĜíspČvku. PĜibyla podmínka dodržovat „Zásady správné zemČdČlské praxe“. Pokud jde o omezení pĜíspČvku na farmu není již stanoven horní práh výmČry oprávnČné plochy, ale je obecnČ urþeno pouze to, že vyrovnávací pĜíspČvky budou stanoveny na výši, která dostaþuje, aby pĜedstavovala úþinný pĜíspČvek na vyrovnání existujících nevýhod a nebude znamenat více než skuteþné vyrovnání (þl. 15. odst.1). Minimální sazba vyrovnávacího pĜíspČvku byla stanovena na 25 EUR na ha, maximální sazba na 200 EUR na ha.

6

2

Problematika kategorizace zemČdČlského území do LFA

Pro vymezení území jako LFA používají zemČ EU celou Ĝadu ukazatelĤ, kterými vyjadĜují obecnČ daná kriteria. Základní územní jednotkou, na kterou se stanovuje pĜíslušnost do LFA, je v zemích EU území samosprávné obce podle statistické nomenklatury NUTS 5. Rozloha území obce je v þlenských státech s výjimkou Francie podstatnČ vČtší než v ýR. V pĜípadČ nehomogenních podmínek na tomto území Komise pĜipouští výjimeþnČ zahrnout do LFA jen þást území obce. PĜehled souþasnČ používaných kriterií v zemích EU a ýR

2.1

2.1.1

Kriteria pro horskou oblast v zemích EU

ZemČdČlskou výrobu v horských oblastech omezuje pĜíliš krátká vegetaþní doba a nadmČrné náklady dané pĜekonáváním pĜíliš strmých svahĤ. Jednotným mČĜítkem zkrácené vegetaþní doby je v zemích EU nadmoĜská výška. To, od jaké nadmoĜské výšky se v té které zemi považuje území za horskou oblast, záleží na její zemČpisné poloze. Jižní státy považují za horské oblasti území v nadmoĜské výšce od 800 až 1000 m, Salcbursko, Slovensko a ýR od 600 m, Polsko od 500 m, ve Švédsku a Finsku je to veškeré území severnČ od 62. rovnobČžky bez ohledu na jeho skuteþnou nadmoĜskou výšku. ÚroveĖ druhého kriteria, tj. výskyt pĜíliš strmých svahĤ vychází ze svahové dostupnosti bČžných zemČdČlských strojĤ. Standardní mechanizace má svahovou dostupnost do 12 stupĖĤ (21 %). Na vČtší svahy je nutno užívat horské (nižší tČžištČ) modifikace zejména strojĤ na sklizeĖ pícnin, sklízecí mlátiþky a horské modifikace traktorĤ. NČkteré stroje (napĜ. sklízeþe cukrovky, sazeþe brambor) nelze použít vĤbec a tudíž nČkteré plodiny nelze na svažitých pozemcích pČstovat. Tab. 1 -

Svahová dostupnost standardní zemČdČlské mechanizace

Stroje Traktory Manipulátory Pluhy Ostatní stroje na zprac. pĤdy Univerzální secí stroje PĜesné secí stroje Sazeþe brambor Rozmetadla PostĜikovaþe Žací stroje, obraceþe, shrnovaþe Lisy Sklízecí mlátiþky Sklízecí Ĝezaþky Sklízeþe cukrovky SbČrací návČsy Nakladaþe hydraulické Nakladaþe þelní

Svahová dostupnost ve stupních 12 12 8 až 12 10 až12 10 až12 6 až 8 6 až 8 8 až 12 8 až 10 12 6 10 až 12 8 až 10 6 12 12 5

Pramen: Technická fakulta ýeské zemČdČlské univerzity; Praha, 2001

7

Svahová dostupnost v% 21 21 14 až 20 18 až 21 18 až 21 10 až 14 10 až 14 14 až 20 14 až 18 21 10 18 až 21 14 až 18 10 21 21 8

Jednotlivé zemČ uplatĖují nejen rĤznou úroveĖ kriteria nadmoĜské výšky, ale i ponČkud rozdílné hodnoty pro vymezení svažitého území a odlišnČ definují i neurþitý pojem „vČtší þást území“. Svažitost se v zemích EU vztahuje na celé území obce, ne pouze na zemČdČlskou pĤdu jak je tomu v ýR v rámci HRDP 2004 - 2006. ýeská republika patĜí mezi zemČ, které neuplatĖují samostatnČ kriterium extrémní svažitosti. Vzhledem ke geologickému utváĜení naší zemČ se u nás nevyskytují v nadmoĜské výšce pod 500 m pĜíkré svahy na významnČ vČtších plochách území obcí, resp. katastrálních území. I pro kombinaci nadmoĜské výšky a svažitosti musela ýeská republika vyjednat výjimku, neboĢ v období pĜípravy Horizontálního programu rozvoje venkova 2004 – 2006 nebyly k dispozici takové podklady, na jejichž základČ by bylo možno stanovit svažitost území podle pravidel EU. Bylo nutno pĜevzít údaje využité pro stanovení ménČ pĜíznivých oblastí ýR v roce 2001. Namísto svažitosti v % byla použita sklonitost ve stupních. Namísto podílu svažitých ploch na celkové rozloze území (obcí, k.ú.) byl stanoven podíl zemČdČlské pĤdy se sklonem nad 7 stupĖĤ (odpovídá hodnotČ 12,3 %) podle zastoupení bonitovaných pĤdnČ ekologických jednotek (BPEJ1) na zemČdČlské pĤdČ obce resp. k.ú. V tabulce 2 jsou uvedeny pĜíklady kriterií pro vymezení horské oblasti v zemích EU. Tab. 2 -

Kriteria pro vymezení horských oblastí v zemích EU

Kriteria podle NR 1257/1999 ýl. 18

Existence velmi nepĜíznivých klimatických podmínek daných nadmoĜskou výškou, jejichž dĤsledkem je podstatné zkrácení vegetaþního období nebo

výskyt svahĤ na vČtší þásti dané oblasti, které jsou pĜíliš strmé pro využívání strojĤ a které si vyžadují používání velmi nákladného speciálního zaĜízení

nebo kombinace obou tČchto faktorĤ, kdy je nevýhoda daná jedním z nich samostatnČ ménČ tíživá, ale kdy oba faktory znamenají pĜimČĜenČ znaþnou nevýhodu

ýeská republika NČmecko ěecko

600 m n.m.

není uplatnČno

800 m n. m. 800 m n. m.

není uplatnČno 20%

ŠpanČlsko

1000 m n. m.

> 20%

Francie

800 m n. m. v Alpské oblasti 700 nebo 600 m n. m. v ostatních regionech

Kypr Rakousko

800 m n. m. 700 m n. m. 600 m n. m. v Salcbursku

> 20% nebo rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem v území je vČtší než 400 m není uplatnČno > 20%

500 m n.m. pĜi sklonitosti 7o (12,3 %) min. na 50 % z. p. 600 m n.m. pĜi svažitosti 18%. 600 m n. m. pĜi svažitosti 16%. 80 % území obce musí splĖovat alespoĖ jedno z kriterií (mĤže být sníženo až na 50% u obcí náležejících ke stejné horské oblasti) . 600 m pĜi svažitosti 15% (pro jmenovité obce obklopené horskou oblastí mĤže být svažitost snížena až na 12 %) 500 m n. m. pĜi svažitosti 15% na vČtší þásti území

1

500 m n.m. pĜi svažitosti 15% 500 m n.m. pĜi svažitosti 15%

ýtvrtá þíslice v kódu BPEJ znamená kombinaci sklonitosti a expozice. Hodnota 4 a 5 znaþí sklonitost 7-12o, hodnota 6 a 7 sklonitost 12 -17o a hodnota 8 a 9 sklonitost 17 – 25o.

8

Pokraþování tab. 2

Kriteria podle NR 1257/1999 ýl. 18

Existence velmi nepĜíznivých klimatických podmínek daných nadmoĜskou výškou, jejichž dĤsledkem je podstatné zkrácení vegetaþního období nebo

Polsko

500 m n. m na více než není uplatnČno polovinČ území 25% 700 m n. m severnČ od Ĝeky Tagus, 800 m n. m jižnČ od Tagusu 700 m n. m. 20% 600 m n. m. 20% veškeré oblasti severnČ od 20% 62. rovnobČžky veškeré oblasti severnČ od 62. rovnobČžky

Portugalsko

Slovinsko Slovensko Švédsko Finsko

výskyt svahĤ na vČtší þásti dané oblasti, které jsou pĜíliš strmé pro využívání strojĤ a které si vyžadují používání velmi nákladného speciálního zaĜízení

nebo kombinace obou tČchto faktorĤ, kdy je nevýhoda daná jedním z nich samostatnČ ménČ tíživá, ale kdy oba faktory znamenají pĜimČĜenČ znaþnou nevýhodu

není uplatnČno 400 m n.m. pĜi svažitosti 20% severnČ od Tagusu, 800 m pĜi svažitosti 15% jižnČ od Tagusu 500 m n.m.pĜi svažitosti 15% 500 m n. m pĜi svažitosti 15% 500 m n. m pĜi svažitosti 15%

Poznámka: Belgie, Dánsko, Estonsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Maćarsko, Nizozemsko, Spojené Království nestanovují horské oblasti. Prameny: Working Document: Less-favoured Areas and Compensatory Allowances, STAR Committee, 1998, Programy rozvoje venkova zemí EU 2000 – 2006 (zemČ EU10 2004 -2006)

2.1.2

Kriteria pro „Ostatní LFA“ v zemích EU

Zejména nové zemČ EU mČly s definováním kriterií vymezujících „Ostatní LFA“ velké problémy. Pro vyjádĜení nízkého pĜíjmu zemČdČlcĤ chybČla v tČchto státech stejnČ jako u nás dostateþnČ podrobná statistická data. Jednotlivé zemČ využívají pro urþení pĤdy nízké produktivity s následkem podprĤmČrných ekonomických výsledkĤ zemČdČlství v tČchto oblastech rĤzné kombinace údajĤ o využití pĤdy, o výnosech, topografické charakteristiky území, rĤzné indexové þi bodovací systémy, hustotu dobytka, ukazatele pĜíjmu na farmu nebo na pracovníka, hrubou zemČdČlskou produkci, pĜíspČvek na úhradu a Ĝadu dalších ukazatelĤ. V ýeské republice bylo rozhodnuto, že bude i nadále využit bodový systém hodnocení výnosnosti pĤdy jako kriterium, které v sobČ zahrnuje jak hodnocení pĤdy dané kódem BPEJ, tak hodnocení ekonomických výsledkĤ mČĜených hrubým roþním rentním efektem2. V dobČ pĜed vstupem do EU byly „Ostatní LFA“ v ýR vymezeny jako katastrální území s bodovou hodnotou výnosnosti pĤdy pod 90 % prĤmČru ýR a tzv. demografická kriteria nebyla vzata v úvahu vĤbec. Po vstupu do EU se vymezení „Ostatních LFA“ v ýR muselo pĜizpĤsobit pravidlĤm EU, kdy pojmem výraznČ nižsí než prĤmČr se rozumí pod 80 % prĤmČru a oblasti vymezené jako „Ostatní LFA“ musí zároveĖ vykazovat nízkou hustotu obyvatelstva a relativnČ vysoký podíl zemČdČlcĤ na ekonomicky aktivní populaci v oblasti. PĜíklady kriterií, která pro vymezení „Ostatních LFA“ užívají zemČ EU, uvádí tabulka 3.

2

Hrubý roþní rentní efekt je rozdíl mezi normativní produkcí dané BPEJ v Kþ a normativními náklady, potĜebnými na tuto produkci. Pohybuje se v rozmezí od -2 500 Kþ/ha do +10 750 Kþ/ha. Tato škála byla pĜevedena do stobodové stupnice, pĜiþemž prĤmČrná výnosnost zemČdČlské pĤdy v ýR je 42,2 body.

9

Tab. 3 –

Kriteria pro vymezení „Ostatních LFA“ v zemích EU

Kriteria podle NR 1257/1999 þl. 19

Výskyt pĤdy nízké produktivity, nesnadno obdČlávatelné a s omezeným potenciálem, který není možné zvýšit jinak než vynaložením nadmČrných nákladĤ a které jsou vhodné hlavnČ pro extenzivní živoþišnou výrobu a zároveĖ

ýeská republika

Výnosnost zemČdČlské pĤdy nižší než 34 bodĤ (80 % prĤmČru) za homogenní území „Ostatních LFA“v rámci okresu

Belgie

Index vyjadĜující pĜíjem AlespoĖ 80% z. p. jsou TTP farmy na pracovní Více než polovina území se jednotku > 77% prĤmČru nachází nad 400 m n.m.; poþet zemČ dnĤ bez mrazĤ není vyšší než 150 za rok ; produkce skotu na ha je pod 70 % prĤmČru zemČ; výnos obilí je pod 80% prĤmČru zemČ ZemČdČlské porovnávací þíslo ( LVZ) stanovené pro území obce je užito k indikování vlivu pĜírodního prostĜedí na ekonomické výsledky výroby; prĤmČrné LVZ je 40. V severních oblastech je kriteriem LVZ <15 nebo <20 pĜi zatravnČní > 40% nebo < 25 pĜí zatravnČní > 60% z. p. . Kriteriem mimo severní oblasti je LVZ<28. PodhĤĜí Alp: LVZ < 32,5 a zatravnČní > 80% z. p. Nové spolkové zemČ : LVZ<28 nebo LVZ < 32,5 pĜi zatravnČní > 80% z. p. DanČ v prĤmČru za obec Využívá se bodový systém placené osobami þinnými v hodnocení úrodnosti pĤdy. zemČdČlství < 80% PrĤmČrná hodnota bodĤ za území obce je nižší než prĤmČr. národního prĤmČru. DanČ z pozemkĤ v prĤmČru za obec < 80% národního prĤmČru. ZornČní < 7,8%; PĜíjem mužského hustota skotu < 1 DJ na ha pracovníka farmy < 80% pícnin národního prĤmČru PĜíjem farmy na pracovní Ha výnosy < 80% prĤmČru jednotku < 80% prĤmČru zemČ; zemČ. Pastviny na > 30% z. p.

NČmecko

Estonsko

Irsko ěecko

ŠpanČlsko

Ve humidních oblastech na severu index úrodnosti pod 30; v aridní a semiaridní oblasti podíl orné pĤdy <50% z. p. .

produkce, která je výsledkem malé produktivity pĜírodního prostĜedí je výraznČ nižší než prĤmČr, mČĜeno základními ukazateli ekonomických výsledkĤ zemČdČlství a zároveĖ

V humidních oblastech pĜíspČvek na úhradu na pracovníka < 80% prĤmČru; velikost farmy pod prĤmČrem oblasti. V aridní a semiaridní oblasti je zavlažováno <20% o. p. a neobdČlávaná pĤda > 20% o. p.

10

malá nebo snižující se hustota obyvatelstva, které je pĜevážnČ závislé na zemČdČlské þinnosti a jehož další pokles by mohl ohrozit životaschopnost oblasti

Hustota obyvatel < 75 na km2; 8 % ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství (stanoveno za homogenní území „Ostatní LFA“v rámci kraje) Hustota obyvatel < 76 na km2; 15% ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství

Hustota obyvatel < 130 na km2; 15% ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství s výjimkou 2 zón s podílem 7,7% a 12,1%

Hustota obyvatel < 15,6 na km2 (50% národního prĤmČru) nebo pokles populace o 0,5% roþnČ; 10 % ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství Hustota obyvatel < 27 na km2 ; 30 % ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství Hustota obyvatel < 45 na km2 nebo roþní úbytek obyvatel 2% 50% ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství Hustota obyvatel < 37,5 na km2 nebo roþní úbytek obyvatel >0,5% ; 18% ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství






Francie

Koneþná zemČdČlská produkce na ha z. p. < 80% prĤmČru zemČ nebo > 50% z. p. jsou TTP a pícniny s hustotou < 1DJ na ha tČchto ploch. Ha výnos pšenice < 1,65 t/ha nebo > 50% z. p. jsou plochy krmiv s výnosem sena pod 2t/ha

Hrubý pĜíjem farmy na pracovní jednotku < 80% prĤmČru zemČ

Hustota obyvatel < 50% prĤmČru zemČ nebo roþní úbytek obyvatel >0,5%; 15% ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství

Itálie

Lotyšsko

Litva

Ekonomický výsledek hospodaĜení významnČ pod prĤmČrem zemČ, je kalkulován indexy ve vztahu k hustotČ zvíĜat <0,65 DJ na ha pícnin Index úrodnosti pĤdy < 38 bodĤ DaĖ z pĜíjmu osob, žijících v oblasti < 77,5 LatĤ (LVL) Ha výnos obilovin < 80% Objem hrubé zemČdČlské národního prĤmČru produkce na osobu < 80% prĤmČru zemČ

Hustota obyvatel < 18,1 na km2; 15% ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství Hustota obyvatel < 50% prĤmČru zemČ nebo roþní úbytek obyvatel > 0,5%; >15% ek. aktivní populace v zem. ýistá pĜidaná hodnota na Hustota obyvatel <75 na km2 ; pracovníka menší než 80% 15% ekonomicky aktivní prĤmČru zemČ populace pracuje v zemČdČlství.

Lucembursko Krmiva jsou produkována na 90% z. p. a hustota zvíĜat 1,9 DJ¨ha krmiv nebo ha výnos pšenice pod 3, 1 t/ha Výnosnost pĤdy < 80% prĤmČru Hrubá produkce a hrubý Maćarsko pĜíjem < 80 % prĤmČru (užívá se 100 bodový systém zemČ hodnocení pĤdy) Rakousko

Užívá se indexový systém k vyjádĜení úrodnosti pĤdy a ekonomických výsledkĤ; hodnota indexu 30 ( 70% prĤmČru zemČ), v oblasti s podílem TTP > 80% z. p. hodnota indexu 35

Polsko

Užívá se index kvality pĤdy; v zónČ 1 s hodnotou 52 až 72,5 bodĤ, v zónČ 2 do 52 bodĤ

Portugalsko

AlespoĖ 50% z. p. je postiženo závažnou nevýhodou

Slovensko

Výnosnost zemČdČlské pĤdy < 27 bodĤ nebo ha výnos obilí < 80% národního prĤmČru nebo > 50% TTP na z. p. a hustota zvíĜat < 1 DJ/ha Užívá se zemČdČlský komparaþní index potenciální úrodnosti pĤdy (Nikula index). Index 440 nebo TTP > 70 % z. p.

Finsko

Hustota obyvatel < 75 na km2 nebo roþní úbytek obyvatel >0,8%; 15% ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství

Hustota zvíĜat < 0,2 DJ/ ha krmných plodin

11

Hustota obyvatel < 50% prĤmČru zemČ; >8,5% ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství. Hustota obyvatel <55 na km2 nebo roþní úbytek obyvatel > 0,5%; významný podíl ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství. Hustota obyvatel <75 na km2 ; 15% p ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství. Hustota obyvatel <56 na km2 nebo roþní úbytek obyvatel > 0,5%, 15% ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství. Hustota obyvatel <72 na km2 ; 8% ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství. Hustota obyvatel <50 na km2 nebo roþní úbytek populace > 0,5%,významná þást ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství.




Švédsko

Je užíván indexní systém, hodnota pod 80% národního prĤmČru. Index se nebere v úvahu tam kde TTP > 70 % z. p.

Anglie

ZatravnČní > 70% z. p. < 1 DJ na ha krmných plodin


PĜíjem farmy na pracovní jednotku 80% národního prĤmČru.


Hustota obyvatel <50 na km2 nebo roþní úbytek obyvatel > 0,5%,významná þást ekonomicky aktivní populace pracuje v zemČdČlství Hustota obyvatel < 55 na km2 ; > 30% pracující populace pracuje v zemČdČlství (s vynČtím urbanizovaných a prĤmyslových oblastí)

Prameny: Working Document: Less-favoured Areas and Compensatory Allowances, STAR Committee, 1998, Programy rozvoje venkova zemí EU 2000 – 2006 (zemČ EU10 2004 -2006)

2.1.3

Kriteria pro oblasti se specifickými omezeními v zemích EU

Pro vymezení oblastí se specifickými omezeními je využívána velice široká škála údajĤ. Jednotlivé zemČ EU Ĝeší specifické problémy, které se mohou vyskytovat jen v nČkteré oblasti (napĜ. pĜi pobĜeží, v odlouþených regionech, environmentálnČ citlivých oblastech apod.). ZdĤrazĖuje se nutnost udržet urþitou míru hospodaĜení na pĤdČ pro zachování krajiny dostateþnČ atraktivní pro rozvoj turistiky. V ýeské republice pĜed vstupem do EU byla jako území se specifickými omezeními vymezena k.ú. s bodovou hodnotou výnosnosti pĤdy nad 90 % prĤmČru, ale poddolovaná starými dĤlními díly a nebo urþená jako suché oblasti. Po vstupu do EU však pĜi novém vymezení LFA nČkteré oblasti s nízkou výnosností pĤdy nemohly být nadále považovány za „Ostatní LFA“ protože nesplĖovaly zároveĖ i demografická kriteria, tj. nízkou hustotu obyvatel a vysoký podíl zemČdČlcĤ na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Tato kriteria nesplnila Ĝada okresĤ na severu, západČ a východČ ýR. Namísto pĜedchozích oblastí se specifickými omezeními byla jako oblasti se specifickými omezeními urþena území s nízkou úrodností pĤdy ale vysokou hustotou obyvatel nebo malým podílem zemČdČlcĤ na pracující populaci s tím, že zde sice zemČdČlství hraje jen malou úlohu v zamČstnanosti obyvatel, ale je dĤležité pro údržbu krajiny a proto je tĜeba zajistit jeho pokraþování. Kriteria pro vymezení oblastí se specifickými omezeními ve vybraných zemích EU uvádí tabulka 4.

12

Tab. 4 –

Kriteria pro vymezení oblastí se specifickými omezeními v zemích EU

Kriteria podle NR 12571999 þl. 20

Oblasti, postižené specifickými nevýhodami, kde by ale zemČdČlská výroba mČla v pĜípadČ potĜeby a za urþitých podmínek pokraþovat, aby bylo možné chránit nebo zlepšovat životní prostĜedí, zachovat venkovskou krajinu a turistický potenciál oblasti nebo aby bylo možno chránit pobĜeží

ýeská republika

Území obcí v podhorské oblasti na severozápadČ a východČ zemČ s výnosností pĤdy <34 bodĤ nebo jednotlivá území uvnitĜ nezaĜazených oblastí s výnosnosti pĤdy <34 bodĤ nebo území s výnosností 34 bodĤ a < 38 bodĤ a zároveĖ sklonitostí nad 7o na >50% z. p. Oblasti postihované záplavami, zranitelné oblasti s naprostým zákazem hnojení. Ostrovy s výmČrou pod 600 km2 bez dobrého spojení s kontinentem a kde nepĜíznivé pĜírodní podmínky snižují pĜíjem farem pod prĤmČr zemČ. Existence obou podmínek – nepĜíznivé pĜírodní podmínky ( index LVZ pod 25 bodĤ) a potĜeba ochrany krajiny a pobĜeží. Obce na ostrovech na moĜi i na jezerech a území na okraji Evropské unie ohrožená vylidnČním. Území na ostrovech; oblasti se zasolenou pĤdou; trpící þastými silnými vČtry; nedostatek vody v pĤdČ. PĜekážky dané tím, že tyto oblasti jsou blízko hranic nebo na ostrovech. Území na ostrovech; oblasti se zasolenou pĤdou; trpící þastými silnými vČtry; zamokĜené bažinaté pĤdy; pĤdy trpící suchem. Omezení plynoucí z požadavkĤ ochrany životního prostĜedí zejména zachování borových lesĤ, dĜíve užívaných pro produkci kalafuny. Existence nepĜíznivých pĜírodních podmínek zejména nízký výnosový potenciál pĤdy; oblasti se špatným odtokem vody; s extrémními svahy; vysokým stupnČm zasolenosti pĤdy. Omezení plynoucí z ochrany krajiny, turistického potenciálu a izolovaných pĜírodních prvkĤ urþitých oblastí. Oblasti s nestabilní hladinou spodní vody; vysokým stupnČm zasolenosti pĤdy; pravidelnČ zaplavovaná území. Farmy na hranici okupovaného území, kde þást farmy je okupována a nebo hospodaĜení není bezpeþné. Oblasti, kde je zakázáno pČstovat brambory, cukrovku, zeleninu, pĜípadnČ je limitováno na 10% z. p.; TTP > 40-50%, resp. 40 – 60% z. p. ;území, kde je zakázáno þi omezeno hnojení nebo chemická ochrana rostlin. Oblasti, kde se vyskytují alespoĖ 2 z tČchto omezení: vysoká kyselost pĤdy (pH nad 4,5), vysoká alkaliþnost pĤdy, extrémní vodní pomČry (zejména pravidelnČ zaplavované oblasti), extrémní fyzikální vlastnosti pĤdy (zhutnČlý jíl , lehký písek). Existence nepĜíznivých pĜírodních podmínek výroby daných špatným odtokem vody a nízkou kvalitou pĤdy. Index úrodnosti pĤdy < 30 a specifická trvalá omezení daná extrémnČ kopcovitou oblastí s pĜíkrými svahy; zamokĜené nebo bažinaté oblasti; pravidelnČ zaplavovaná území; 3 oblasti na okraji EU . Oblasti v nadmoĜské výšce nad 350 m n.m., kde podle zákona o zemČdČlské dani z roku 1984 jsou sníženy danČ z dĤvodu pĜírodního znevýhodnČní. Oblasti þasto zaplavované; trpící þastými silnými vČtry; moþály; erozní svahy v centrálním a východním Slovinsku. Písþité pĤdy; zamokĜené pĤdy; skeletovité pĤdy; flyše; oblasti s bodovou hodnotou výnosnosti pĤdy < 27.

Belgie Dánsko NČmecko Estonsko Irsko ěecko ŠpanČlsko Francie

Itálie Kypr Litva Maćarsko Nizozemsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko

Prameny: Working Document: Less-favoured Areas and Compensatory Allowances, STAR Committee, 1998, Programy rozvoje venkova zemí EU 2000 – 2006 (zemČ EU10 2004 -2006)

3

Jedná se o oblast kolem Neziderského jezera na hranici s Maćarskem, která zĤstává v LFA až do pĜedpokládané redefinice LFA po roce 2010.

13

2.1.4

Vymezení LFA pro roky 2004 – 2006 v ýR

V ýR bylo vymezeno pro období 2004 až 2006 pČt typĤ LFA a kriteria byla právnČ zakotvena v naĜízení vlády 241/2004 Sb. Do horské oblasti (LFA typu H) jsou zaĜazeny obce, pĜípadnČ katastrální území þásti obce, která nenáleží do „Ostatních LFA“ nebo do oblastí se specifickými omezeními a pro která platí, že: a) prĤmČrná nadmoĜská výška obce, pĜípadnČ katastrálního území þásti obce je vyšší nebo rovna 600 m n.m., nebo b) prĤmČrná nadmoĜská výška obce, pĜípadnČ katastrálního území þásti obce je vyšší nebo rovna 500 m n.m. a nižší než 600 m n.m. a zároveĖ sklonitost na nejménČ 50 % výmČry zemČdČlské pĤdy této obce, pĜípadnČ katastrálního území þásti obce je vyšší než 7 stupĖĤ, nebo c) jde o obec, pĜípadnČ katastrální území þásti obce, která nesplĖuje kritéria uvedená v písmenech a) a b), ale má spoleþné celé své hranice s obcemi, pĜípadnČ katastrálními územími þástí obcí, která kritéria uvedená v písmenech a) a b) splĖují, nebo d) jde o obec, která nesplĖuje kriteria uvedená v písmenech a) až c), ale má spoleþnou hranici s obcí, pĜípadnČ s katastrálním územím þásti obce, která kritéria uvedená v písmenech a) a b) splĖuje. Obce, jejich katastrální území, pĜípadnČ katastrální území þástí obcí zaĜazená do horské oblasti, které splĖují kritérium podle odstavce 1 písm. a) nebo b), jsou uvedeny v pĜíloze þ. 2 naĜízení vlády þ. 241/2004 Sb., a jsou oznaþeny jako oblast typu HA. Obce, jejich katastrální území, pĜípadnČ katastrální území þástí obcí zaĜazená do oblasti typu H, které splĖují kritérium podle odstavce 1 písm. c) nebo d), jsou uvedeny v pĜíloze þ. 2 k naĜízení vlády þ. 241/2004 Sb. a jsou oznaþeny jako oblast typu HB. Do „Ostatních LFA“ (LFA typu O) jsou zaĜazena území vymezená hranicemi obcí, pĜípadnČ katastrálními územími þástí obcí, která nenáleží do horských oblastí a oblastí se specifickými omezeními a pro která platí, že a) prĤmČrná výnosnost zemČdČlské pĤdy na takto vymezeném území je nižší než 34 bodĤ (80 % prĤmČru ýR), a zároveĖ b) hustota obyvatelstva žijícího na takto vymezeném území je nižší nebo rovna 75 obyvatelĤm na kilometr þtvereþní, a zároveĖ c) podíl pracovníkĤ v zemČdČlství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu na takto vymezeném území je vyšší nebo roven 8 %. Obce, jejich katastrální území, pĜípadnČ katastrální území þástí obcí zaĜazené do „Ostatní LFA“, která splĖují alespoĖ kritérium prĤmČrné výnosnosti zemČdČlské pĤdy na území obce, pĜípadnČ katastrálního území nižší než 34 bodĤ, jsou uvedeny v pĜíloze þ. 2 k naĜízení vlády þ. 241/2004 Sb. a jsou oznaþeny jako oblast typu OA.

14

Do oblasti typu O jsou z dĤvodu zachování vymezeného území zaĜazeny také obce a jejich katastrální území, které nesplĖují kritérium prĤmČrné výnosnosti zemČdČlské pĤdy na území obce nižší než 34 bodĤ a jsou uvedeny v pĜíloze þ. 2 k naĜízení vlády þ. 241/2004 Sb.; B

tyto obce a jejich katastrální území jsou oznaþeny jako oblast typu O Do oblasti se specifickými omezeními (LFA typu S) jsou zaĜazeny obce, pĜípadnČ katastrální území þástí obcí, která nenáleží do „Ostatních LFA“ nebo do horské oblasti a pro která platí, že a) prĤmČrná výnosnost zemČdČlské pĤdy na území obce, pĜípadnČ katastrálního území þásti obce je nižší než 34 bodĤ, nebo b) prĤmČrná výnosnost zemČdČlské pĤdy v katastrálním území þásti obce je vyšší nebo rovna 34 bodĤ a zároveĖ nižší než 38 bodĤ a zároveĖ sklonitost na nejménČ 50 % výmČry zemČdČlské pĤdy v katastrálním území þásti obce je vyšší než 7 stupĖĤ. Celkový rozsah LFA na území ýR a na zemČdČlské pĤdČ ýR je uveden v tabulce 5 Tab. 5 –

Celkový rozsah ménČ pĜíznivých oblastí pro zemČdČlství pro roky 2004 - 2006

LFA A

H B H Horská obl. celkem A O B O Ostatní LFA celkem Specifická omezení LFA celkem NezaĜazeno Celkem ýR

VýmČra celkem tis ha % z ýR 1 679 21,3 84 1,1 1 762 22,3 1 785 22,6 420 5,3 2 204 28,0 608 7,7 4 574 58,0 3 312 42,0 7 887 100,0

ZemČdČlská pĤda tis ha % z ýR 586 13,7 36 0,8 622 14,6 975 22,8 244 5,7 1 219 28,5 298 7,0 2 139 50,1 2 133 49,9 4 273 100,0

VýmČry pĤdy ýÚZK dle stavu k 31.12.2002

Vymezení LFA v ýR podle kriterií schválených v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova ýR pro období 2004 až 2006 ukazuje obrázek 1.

15

Obr. 1 – MénČ pĜíznivé oblasti v ýR v letech 2004 – 2006.

HA oblasti splĖující kriterium nadmoĜské výšky a svažitosti HB oblasti þásteþnČ splĖující kriterium nadmoĜské výšky a svažitosti náležející do horské obl. OA oblasti s bodovou hodnotou výnosnosti pod 34 bodĤ, zaĜazené do „Ostatních LFA“ OB oblasti s bodovou hodnotou výnosnosti nad 34 bodĤ, zaĜazené do „Ostatních LFA“ S oblasti zaĜazené do specifických omezení NezaĜazeno v LFA

2.2

Rozsah LFA v zemích EU

V prĤmČru za všechny zemČ EU 25 bylo v roce 2005 v LFA 55 % z celkové výmČry zemČdČlské pĤdy. V horské oblasti 16 % zemČdČlské pĤdy, v „Ostatních LFA“ 36 % a v oblastech se specifickými omezeními 3 % z. p. ýeská republika se svým pĜibližnČ 50% zastoupením oblastí LFA na zemČdČlské pĤdČ patĜí mezi zemČ s podílem LFA tČsnČ pod evropským prĤmČrem spolu s NČmeckem, Slovenskem, Itálií, Polskem, Švédskem a Irskem. Veškerou výmČru zemČdČlské pĤdy jako LFA deklaruje Finsko a dva malé státy EU Lucembursko a Malta. Nad 80 % z. p. se nachází v LFA na Kypru, v Portugalsku, ŠpanČlsku a ěecku. MénČ pĜíznivé oblasti se témČĜ nevyskytují v Dánsku, malý podíl LFA a to oblastí se specifickými omezeními je v Nizozemsku, do 20 % z. p. má v LFA Maćarsko a Belgie. Pokud jde o horské oblasti Ĝadí se ýeská republika mezi zemČ pomČrnČ významnČ hornaté. Procentické zastoupení oblastí LFA na zemČdČlské pĤdČ v zemích EU znázorĖuje graf 1.

16

Graf 1 -

Procentické zastoupení oblastí LFA na zemČdČlské pĤdČ v zemích EU

CZ UK SK SL SE PT PL NL MT LV LU LT IT IE HU FR FI ES EL EE DK DE CY BE AT 0

10

20

30

Horské oblasti

40

50

Ostatní LFA

60

70

80

90

100

Specifická omezení

Pramen:Rada EU, 2005

Pokud hodnotíme celkovou výmČru LFA, nachází se na prvním místČ ŠpanČlsko s 21 mil. ha z. p. , následuje Francie s 12 mil. ha z.p a Polsko s témČĜ 9 mil. ha z. p. v LFA. Nad 8 mil. ha z. p. v LFA má NČmecko a Spojené království, následuje ěecko a Itálie s témČĜ 7 mil. ha z.p v LFA. ýeská republika s 2,1 mil ha z. p. v LFA je až 12. v poĜadí. Jen o nČco vyšší výmČru z. p. v LFA má Rakousko, Irsko a Finsko. Celkovou výmČru zemČdČlské pĤdy v LFA v jednotlivých zemích EU v roce 2005 znázorĖuje graf 2.

17

Graf 2 -

VýmČra zemČdČlské pĤdy v LFA v zemích EU v tis. ha.

CZ UK SK SL SE PT PL NL MT LV LU LT IT IE HU FR FI ES EL EE DK DE CY BE AT 0

5 000

Horské

10 000

15 000

Ostatní LFA

Pramen:Rada EU, 2005

18

20 000


25 000

2.3

NejzávažnČjší problémy vymezení LFA v zemích EU 2.3.1

Kritická zpráva Evropského úþetního dvora

Posláním Evropského úþetního dvora je posuzovat na základČ nezávislé kontroly pĜíjmĤ a výdajĤ Evropské unie, jak jednotlivé instituce EU plní své povinnosti týkající se hospodaĜení s finanþními prostĜedky. Evropský úþetní dvĤr se v roce 2003 zamČĜil na hospodaĜení s prostĜedky poskytovanými na podporu zemČdČlství v ménČ pĜíznivých oblastech v zemích EU 15 [8]. Ve své zprávČ konstatoval, že tato podpora byla poskytována 55,8 % z celkového poþtu zemČdČlských podnikĤ hospodaĜících v zemích EU 15. VýmČra klasifikovaná jako ménČ pĜíznivé oblasti se zvýšila postupnČ z 36 % v roce 1975 na 56 % v roce 2000. ZásadnČ byl tento vývoj ovlivnČn zejména pĜistupováním zemí s málo pĜíznivými pĤdnČ-klimatickými podmínkami do EU (ěecko, ŠpanČlsko, Portugalsko, Rakousko, Finsko a Švédsko), ale postupnČ se zvýšil i rozsah LFA v nČkterých þlenských zemích. Nejvyšší objem prostĜedkĤ je poskytován do oblasti “Ostatní LFA“, jak vyplývá z grafu 3. Graf 3 -

RozdČlení celkové sumy podpor mezi jednotlivé kategorie LFA za EU 15 v roce 1998 Oblasti se specifickými omezeními

4,3%

Horské oblasti 35,0%

60,7%

Ostatní ménČ pĜíznivé oblasti

Pramen: Evropský úþetní dvĤr: Special Report No 4/2003

Ve zprávČ se konstatuje, že právČ pro tak dĤležitou kategorii jakou jsou „Ostatní LFA“ podle þl. 19 NR 1257/1999 neexistují v rámci EU jasná a jednotná vymezující kriteria. Další kritické nálezy Evropského úþetního dvora lze shrnout takto: −

−

Komise nemá dostateþné dĤkazy, že klasifikace LFA je odĤvodnČná. PĜestože se nČkteré skuteþnosti, zejména rozhodující socioekonomické ukazatele bČhem doby podstatnČ zmČnily, Komise nenavrhla zmČnu existujícího rámce pro vymezení LFA; þlenské státy užívají pro vymezení LFA široký rozsah ukazatelĤ, což mĤže vést k disparitČ mezi pĜíjemci podpory;

19

−

−

−

−

Komise nemá dostatek spolehlivých informací o dopadech podpor do ménČ pĜíznivých oblastí a zvláštČ o oprávnČnosti pĜiznané výše kompenzací. Za této situace mĤže docházet k proplácení nepĜimČĜenČ vysokých sazeb kompenzaþních pĜíspČvkĤ; podmínka dodržování „Zásad správné zemČdČlské praxe“ je dĤležitým kriteriem zpĤsobilosti, ovšem bez jasné, ovČĜitelné a dĤslednČ uplatnitelné definice je obtížné ji ovČĜovat a kontrolovat. To vede k tomu, že plnČní této podmínka není tak úþinné, jak by mČlo být; monitorování opatĜení LFA je špatné v dĤsledku chybČjících relevantních dat; informace od þlenských státĤ pĜicházejí do bruselské administrativy pozdČ a jsou nekompletní; þlenské zemČ pĜedpokládají, že podpory ve prospČch LFA jim umožĖují udržet v tČchto oblastech zemČdČlskou þinnost na územích, která by jinak byla opuštČna. Chybí však celkové vyhodnocení, a proto nelze pĜijmout definitivní závČry a reálnČ zhodnotit dopady pĜijímaných opatĜení. I když byl aktuální hodnotící rámec zdokonalen, není po tĜiceti letech pĤsobení tohoto opatĜení stále ještČ k dispozici odpovídající celkové vyhodnocení, které by potvrdilo jeho efektivnost.

Na základČ provedených zjištČní Evropský úþetní dvĤr doporuþil: − − −

− −

zpracovat kompletní hlubokou revizi existující klasifikace LFA; navrhnout ve spolupráci Komise s þlenskými státy vhodnČjší soubor ukazatelĤ pro vymezení LFA; opatĜit spolehlivé informace o dopadech podpor na hospodaĜení podnikĤ v ménČ pĜíznivých oblastech, identifikovat pĜípady systematického pĜeplácení a pĜijmout korigující opatĜení; jasnČ definovat „Zásady správné zemČdČlské praxe“; definovat relevantní ukazatele pro celkové vyhodnocování a monitorování.

Vstupem dalších 10 státĤ do EU se variabilita ve vymezování ménČ pĜíznivých oblastí ještČ zvČtšila. Již studie z roku 2003 uvádí, že þlenské zemČ si obecný rámec opatĜení LFA pĜizpĤsobily v prvé ĜadČ národním potĜebám, takže odráží priority té které zemČ [2]. Na nezbytnost vČtší koherence v užitých kriteriích i systémech plateb LFA mezi zemČmi EU upozorĖují i závČry z mezinárodního semináĜe vČnovaného budoucnosti politiky LFA , který se konal v únoru 2005 v Bruselu [7]. Na 3. výroþní konferenci „Rozvoj venkova v EvropČ – financování evropského venkovského rozvoje v letech 2007 – 2013“, konané v listopadu 2005 v LondýnČ, zaznČly požadavky na jasnČjší zdĤvodnČní podpory hospodaĜení v LFA jako odmČny za produkci veĜejných statkĤ. V diskuzích o budoucnosti kategorie „Ostatní LFA“ se stále více prosazuje zamČĜení na environmentální cíle. Tato tendence se již projevila ve znČní naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 upuštČním od demografických kriterií pĜi jejich vymezování.

20

Tomas Dax [1] jako jedna z uznávaných vČdeckých autorit v oblasti problematiky ménČ pĜíznivých oblastí shrnuje své názory na budoucnost LFA takto: •

PĜechod k platbám na plochu mČl dopad nejen na zpĤsob hospodaĜení farem, ale i na pĜíjmy farem. V nČkterých zemích vedl ke zvýšení objemu finanþních prostĜedkĤ na opatĜení LFA nebo k uplatnČní delšího pĜechodného období pro adaptaci farem.

•

V mnoha ménČ pĜíznivých oblastech se rozvíjejí systémy hospodaĜení s vysokou pĜírodní hodnotou, které potvrzují pĜíznivou roli plateb LFA v hlediska ochrany pĜírody a zachování biodiverzity. Tyto systémy hospodaĜení jsou však vysoce ohroženy procesem marginalizace, zejména v odlehlých oblastech a nČkterých regionech nových þlenských zemí.

•

Bude zvlášĢ dĤležité zvažovat potĜeby interní diferenciace a peþlivČ nastavit reformovaný systém, aby nedošlo k negativním jevĤm, zejména z hlediska nežádoucího omezení chovu skotu v podnicích v LFA. Chov skotu je dĤležitý faktor pro poskytování veĜejných statkĤ spojených s aktivitami hospodaĜení v LFA.

•

V kontrastu s upuštČním od socio-ekonomických kriterií pĜi vymezování LFA by mČlo být aktivnČ hledáno spojení s ostatními politikami podporujícími sociální a ekonomické fungování v tČchto oblastech a zdokonalovat tyto politiky.

Výtky Evropského úþetního dvora byly vzaty v úvahu pĜi zpracování návrhu nového naĜízení Rady, upravujícího podmínky poskytování finanþních prostĜedkĤ z fondu EU pro programové období 2007 – 2013. 2.3.2

ZmČny kriterií pro vymezení LFA podle NR (ES) 1698/2005

NaĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 ze dne 20. záĜí 2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) upravuje opatĜení k podpoĜe ménČ pĜíznivých oblastí v þláncích 36, 37 a 50 tohoto naĜízení. Vymezeny jsou nikoli tĜi, ale již jen dvČ základní kategorie LFA : horské oblasti a jiné než horské oblasti. Kriteria pro vymezení horské oblasti zĤstávají beze zmČny a všechny zemČ EU je mČĜí jednotnČ, tedy nadmoĜskou výškou a svažitostí. ýl. 50 odst. 2 zní: Aby byly horské oblasti zpĤsobilé pro platby, musí se vyznaþovat znaþným omezením možností využití pĤdy a vysokými náklady na její obhospodaĜování: a) z dĤvodu velmi nároþných klimatických podmínek daných nadmoĜskou výškou, v jejichž dĤsledku je podstatnČ zkráceno vegetaþní období; b) v nižších nadmoĜských výškách v pĜevážnČ velmi svažitých oblastech, ve kterých nelze využít mechanizace nebo které vyžadují použití velmi nákladného zvláštního vybavení, nebo z obou dĤvodĤ, pokud znevýhodnČní vyplývající z každého zvlášĢ je sice ménČ závažné, ale jejich kombinací vzniká stejné znevýhodnČní. Oblasti severnČ od 62. rovnobČžky a urþité pĜilehlé oblasti se také považují za horské oblasti. 21

Jiné než horské oblasti v sobČ v podstatČ zahrnuly stávající kategorie „Ostatní LFA“ a oblasti se specifickými omezeními. Obecné podmínky pro urþení oblastí se specifickými omezeními se nemČní. Zásadní zmČna nastala v pĜípadČ „Ostatních LFA“. Byla zrušena tzv. demografická kriteria, tj. nízká hustota obyvatel, pĜípadnČ jejich úbytek a vysoký podíl zemČdČlcĤ na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. RovnČž již není uvedena podmínka podprĤmČrné produktivity území mČĜené ekonomickými ukazateli hospodaĜení. Jako kriterium pro jiné než horské oblasti, které mají být obdobou „Ostatních LFA“ zĤstalo jen kriterium nízká úrodnost pĤdy a špatné klimatické podmínky. ýl. 50 odst. 3 zní: Aby byly zpĤsobilé pro platby jiné než horské oblasti musí být postiženy: a) významnými pĜírodními nevýhodami, zejména nízkou úrodností pĤdy nebo špatnými klimatickými podmínkami, kde z hlediska hospodaĜení s pĤdou je dĤležité zachovat v nich extenzivní zemČdČlskou þinnost nebo b) zvláštními nevýhodami,4 kde za úþelem zachování nebo zlepšení životního prostĜedí, zachování krajiny a turistického potenciálu oblasti nebo za úþelem ochrany pobĜežního pásma by v nich mČlo být zachováno hospodaĜení s pĤdou. Oblasti postižené zvláštními nevýhodami uvedené v písmenu b) zahrnují zemČdČlské oblasti, které jsou z hlediska pĜírodních podmínek produkce stejnorodé a jejich celkový rozsah nesmí pĜekroþit 10 % rozlohy dotyþného þlenského státu. V souladu s nálezy Evropského úþetního dvora se Komise pokusila sjednotit pro nové programové období kriteria pro vymezení oblastí podle þl. 50 odst. 3 písmeno a) tedy pro zmČĜení pĤdy nízké úrodnosti a špatných klimatických podmínek v definici „Ostatních LFA“ jednotnČ ve všech zemích EU. 2.3.3

Sjednocení kriterií pro „Ostatní LFA“

Komise v souvislosti se zprávou Evropského úþetního dvora navrhla v bĜeznu 2005 pro období 2007 až 2013 nový soubor ukazatelĤ pro vymezení „Ostatních LFA“ [8]: •

• • •

•

4

prĤmČrný výnos obilovin (obiloviny bez kukuĜice na zrno a rýže) musí být menší než 60 % prĤmČrného výnosu za EU 25 ( ten byl vyþíslen na 4,47 t/ha) tj. menší než 2,68 t/ha. Podíl orné pĤdy na zemČdČlské pĤdČ pĜi tom musí být alespoĖ 60 %; zastoupení trvalých travních porostĤ vČtší než na 60 % zemČdČlské pĤdy; kombinace výnosu obilovin pod 2,68 t/ha a travních porostĤ reprezentuje více než 60 % zemČdČlské pĤdy; hustota skotu pod jednu dobytþí jednotku (DJ) na ha krmných plodin, pĜiþemž plocha krmných plodin celkem musí zaujímat více než 60 % zemČdČlské pĤdy (louky, pastviny, jednoleté a víceleté pícniny, krmné okopaniny); extenzivní olivové sady s hustotou výsadby nepĜesahující 100 stromĤ/ha pĜedstavují alespoĖ 60 % využívané zemČdČlské plochy.

V návaznosti na pĜeklad NR 1257/1999 a v souladu s NV þ. 241/2004 Sb. je pro tento typ oblastí LFA dále používán pojem“ oblasti se specifickými omezeními“.

22

Aplikace navržených kriterií byla v podmínkách ýR ztížena nedostatkem údajĤ za územní celky menší než okres. Sledování výnosĤ obilovin Agrocenzem skonþilo již v roce 1995. Zdrojem pro výpoþet procenta zatravnČní byla statistika pĤdního fondu podle katastru nemovitostí (KN) ýeského úĜadu zemČmČĜického a katastrálního (ýÚZK). Hustotu skotu na ha krmných plodin bylo možno za daného stavu evidence stanovit z údajĤ Agrocenzu 2000 jen za okresy, což je pro vymezení LFA pĜíliš velká územní jednotka. Výnos obilovin byl z prĤmČru okresu do jednotlivých obcí okresu rozpuštČn podle metodiky navržené v rámci NAZV QF 30825. V pĜípadČ aplikace Komisí navržených kritérií by ýeská republika spolu s Francií a NČmeckem zaznamenala nejvČtší ztrátu výmČry LFA, a to o více než polovinu souþasného rozsahu LFA na z. p. Podíl výmČry LFA v pĜípadČ uplatnČní komisí navržených kriterií v ýeské republice ve srovnání s podílem LFA podle HRDP je uveden v tabulce 6. Tab. 6 -

Podíl LFA na výmČĜe ýR podle navržených kriterií pro „Ostatní LFA“ v %

Z výmČry ýR Ze zemČdČlské pĤdy Návrh Návrh HRDP 2004LFA Komise HRDP 2004-2006 Komise 2006 Horská oblast (podle HRDP 2004-06) 22,3 22,3 14,6 14,6 Redefinované „Ostatní LFA“ 5,4 28 3,8 28,5 v tom 2,5 2,1 podle výnosu obilovin pod 2,68 t/ha podle zatravnČní nad 60 % z. p. 2,9 1,7 Specifická omezení 4 7,7 3,8 7 LFA celkem 31,7 58 22,1 50,1 NezaĜazené v LFA 56,6 42 64,9 49,9 ýR celkem 100 100 100 100 VýmČry podle statistiky pĤdního fondu – výstupy z katastru nemovitostí k 31.12.2004, ýÚZK Praha

Regionální dopad aplikace navržených kriterií je znázornČn na obr. 2.

5

Skuteþný prĤmČrný výnos obilovin za okres podle šetĜení ýSÚ z let 1995 – 2000 byl porovnán s normativním prĤmČrným výnosem obilovin za okres a byl stanoven pĜepoþtový koeficient. Tímto koeficientem pak byl násoben normativní prĤmČrný výnos stanovený pro území jednotlivých obcí okresu. PrĤmČrné normativní výnosy byly propoþteny podle zastoupení BPEJ na z. p. okresĤ a obcí a podle normativních výnosĤ obilovin jednotlivých bonitovaných pĤdnČ ekologických jednotek (BPEJ). Normativní výnosy pro BPEJ stanovila specializovaná výzkumná pracovištČ na základČ sedmi tisíc zkušebních pozemkĤ v rámci bonitace zemČdČlského pĤdního fondu.

23

Obr. 2 –

Dopad redefinice „Ostatních LFA“ podle návrhu Komise z roku 2005 na LFA v ýR

Poznámka: ZnázornČno na podmínkách roku 2005

„Ostatní LFA“ podle výnosu obilovin pod 2,68 t/ha „Ostatní LFA“ podle zatravnČní nad 60% zemČdČlské pĤdy Obce v horské oblasti dle naĜízení vlády þ 241/2004 Sb. k.ú. nesplĖující kriteria pro „Ostatní LFA“, v HRDP zaĜazená do oblastí se spec. omezeními Území nesplĖující kriteria pro redefinovaná „Ostatní LFA“ , v HRDP zaĜazená do LFA NezaĜazeno do LFA ani podle Komisí navržených kriterií ani v HRDP

I pro nČkteré další zemČ EU, kde by dopad na snížení výmČry LFA nebyl tak citelný, by znamenalo pĜijetí navržených kriterií sociálnČ citlivé regionální pĜerozdČlení LFA, s þímž pĜedstavitelé tČchto zemí nesouhlasili. Komise uznala, že pĜedložená metodologie užití zástupných indikátorĤ znevýhodnČní zemČdČlství vlivem nízké úrodnosti pĤdy nebo špatnými klimatickými podmínkami není vhodná k tomu, aby sloužila jako harmonizovaný všeobecný systém indikátorĤ. Návrh je ale chápán jako startovací bod k redefinici LFA a výchozí podnČt k diskuzím mezi þlenskými zemČmi a Komisí. Zásadní reforma opatĜení LFA byla posunuta na rok 2010. PĜedpokládá se, že Komise zveĜejní zprávu o LFA a navrhne zmČny kriterií pro vymezení a nový systém plateb v rozhodnutí Rady v roce 2008. Podle NR (ES) 1698/2005, þl. 93 odst. 1) zĤstává do roku 2010 v platnosti opatĜení LFA podle souþasného pĜedpisu NR (ES) 1257/1999. Podle þl. 93 odst. 2 NR (ES) 1698/2005 zĤstávají v platnosti také oblasti LFA podle kriterií pro vymezení, 24

které zemČ EU15 musely stanovit na základČ naĜízení Rady (ES) þ. 950/1997 a nové zemČ EU je pĜedložily dodateþnČ pĜi vstupu do EU. ýeská republika se rozhodla v rámci tČchto úzkých mantinelĤ ponČkud zvýšit výmČru LFA oblastí s tím, že se jedná jen o aktualizaci podkladĤ užitých pro stanovení LFA v roce 2003 a nikoli o nové vymezení LFA.

2.4

Návrh pĜístupu k vymezení LFA po roce 2010 v ýR

Podle þl. 50 odst. 4 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 pĜi novém vymezení LFA musí þlenské státy: -

potvrdit stávající vymezení podle odstavce 2 (pozn. horské oblasti) a odst. 3 písm. b) (pozn.: souþasné oblasti se specifickými omezeními) nebo je zmČnit,

-

vymezit oblasti uvedené v odst. 3 písm. a) (pozn.: souþasné „Ostatní LFA“)

Kriteria navržená Komisí pro nové vymezení „Ostatních LFA“ byla pro ýeskou republiku nepĜijatelná svým koneþným dopadem na rozlohu LFA. NČkterá z nich ale bude vhodné znovu provČĜit na základČ zmČn ke kterým dochází ve využívání pĤdy, nových informaþních zdrojĤ, pĜípadnČ je modifikovat a doplnit o další kriteria. Z celoevropského pohledu patĜí ýeská republika k územím s horšími pĜírodními podmínkami pro zemČdČlskou výrobu a i po redefinování ménČ pĜíznivých oblastí by se jejich rozsah nemČl výraznČ snížit. Obr. 3 – ýeská republika v rámci Evropy

Na základČ dosavadních poznatkĤ o vymezování LFA v zemích EU, komparace úrovnČ kriterií mezi jednotlivými státy a výzkumných prací hodnotících klimatické podmínky ýR by bylo možné navrhnout pro vyjednávání vymezení LFA v ýR následující pĜístupy: Prostor pro zmČnu horské oblasti by mČla ýeská republika využít k þásteþnému rozšíĜení této kategorie LFA. Je tĜeba se opĜít o studie dokazující, že vzhledem k poloze ýeské republiky severnČ od Alp a ostatních horských masivĤ v EU dochází u nás k významnému krácení vegetaþní doby již v nadmoĜských výškách nižších než 600 m. PorovnatelnČ v sousedním Polsku zaþíná horská oblast již od 500 m n. m., takže ýR by mohla pro svoje území uplatĖovat snížení hranice na 550 m n. m. pro kriterium nadmoĜské výšky a na 450 m n. m. v kombinaci s vysokou svažitostí.

25

S jistotou bude nutné po roce 2010 znova vymezit oblasti se specifickými omezeními. Pro ýeskou republiku bude upuštČní od demografických kriterií znamenat setĜení zásadního rozdílu mezi vymezením „Ostatních LFA“ a oblastí se specifickými omezeními. NČkteré oblasti, které kvĤli nesplnČní demografických kriterií byly zaĜazeny jako oblasti se specifickými omezeními dozajista splní nová kriteria pro „Ostatní LFA“. Tím se otevĜe prostor pro zohlednČní specifických omezení zemČdČlské výroby daných napĜíklad péþí o krajinu, ochranou þistoty vody, protierozními opatĜeními, v oblastech zaplavovaných, podmáþených, s obtížnČ zpracovatelnými nebo výsušnými pĤdami a další . Pokud jde o nové vymezení „Ostatních LFA“ je málo pravdČpodobné, že Komise bude moci ignorovat nálezy Evropského úþetního dvora. Je tĜeba mít na zĜeteli, že pro zemČ EU 15 znamenal pĜevratnou zmČnu v systému plateb LFA již pĜechod z platby poskytované na dobytþí jednotku na platby vztažené k plochám v roce 2000, který vedl k výrazné redistribuci plateb mezi oblastmi a farmami. Již v roce 2000 tím byla nastartována zásadní zmČna, kdy podpory produkce jsou pĜesmČrovány k podpoĜe mimoprodukþních funkcí zemČdČlství v ménČ pĜíznivých oblastech. Lze oþekávat, že Komise se bude snažit vylouþit z podpory oblasti umožĖující rozvíjet tržní zemČdČlskou výrobu. Otázkou je, zda a nakolik bude možné využít bodový systém hodnocení rozdílĤ v pĤdnČ klimatických podmínkách území obcí a k.ú. V zemích EU využívají jako mČĜítka nízké produktivity pĤdy rozliþné indexní systémy NČmecko, Estonsko, Lotyšsko, Rakousko, Maćarsko, Polsko, Slovensko, Finsko, Švédsko a ýR. Metodika stanovení toho kterého indexu v tČchto 10 zemích se podstatnČ liší. Je obtížnČ pĜedstavitelné, že by se v dohledné dobČ mohlo podaĜit ustanovit jednotný index produktivity zemČdČlské pĤdy v celé EU a zavést jej i do zemí, které nemají podrobné pedologické hodnocení pĤdy. Na druhé stranČ je možno oþekávat, že Komise bude i nadále prosazovat, aby þlenské zemČ zohlednily vysoký stupeĖ zatravnČní a nízký ha výnos obilovin jako ukazatel nízké úrodnosti pĤdy. Kombinaci ukazatele zatravnČní s indexním (bodovým) hodnocením pĤdy nČkteré þlenské zemČ využívají již dnes (NČmecko, Rakousko, Finsko, Švédsko). Užití tohoto kriteria v roce 2005 pro všechny zemČ EU pĜi pokusu o redefinici LFA ale ukázalo, že bude nutno jej doplnit o podmínky, které vylouþí intenzivnČ využívané louky v Nizozemsku a dalších oblastech pĜi Atlantickém oceánu. Mohly by jimi být napĜíklad klimatické faktory. Jako zdroj dat pro urþení procenta zatravnČní na daném k.ú. bude lépe využít pĜesnČjší registr pĤdních blokĤ LPIS a nikoli katastr nemovitostí. Pro orientaci byla porovnána rozloha zemČdČlské pĤdy v katastrálních územích urþených jako území s vysokým stupnČm zatravnČní podle LPIS a podle evidence kultur v Katastru nemovitostí (KN). ýeský LPIS (Land parcel identification systém) je postaven na bázi leteckých snímkĤ transformovaných do ortofotomap s následným zákresem reálnČ užívaných celkĤ zemČdČlské pĤdy – farmáĜských blokĤ a eviduje skuteþné využívání pĤdy. Jedná se o Integrovaný administrativní kontrolní systém pro poskytování podpor z fondĤ EU. Katastr nemovitostí eviduje vlastnická a jiná vČcná práva a další, zákonem stanovená práva k nemovitostem. ZmČnu kultury je možné zaevidovat pouze se souhlasem vlastníka a to je hlavním dĤvodem rozdílĤ mezi skuteþným a v KN evidovaným zastoupením kultur na z. p.

26

Z porovnání vyplývá jednoznaþnČ, že skuteþné zatravnČní zemČdČlské pĤdy je v ýR vyšší než se udává v katastru nemovitostí. Tab. 7.-

obhospodaĜované

Porovnání vysoce zatravnČného území, vymezeného podle LPIS a KN

ZatravnČní LPIS k 23.5. 2006 Katastr nemovitostí k 31.12.2005 Rozdíl LPIS - KN

nad 60% z. p. nad 50% z. p. nad 60% z. p. nad 50% z. p. tis ha z. p. poþet k.ú. 728 857 2 947 3 395 381 523 1 782 2 301 + 346 + 334 + 1 165 + 1 094

Pro nČkteré oblasti v ýR by v pĜípadČ nepĜijetí bodové hodnoty výnosnosti bylo vhodné použít ještČ další kriteria pro vymezení území s „nízkou úrodností pĤdy nebo špatnými klimatickými podmínkami“. Mohla by jimi být území s nízkou hustotou skotu na ha TTP a krmných plodin, jak již bylo Komisí navrženo. Data, zjištČná ýSÚ pro statistickou jednotku okres v rámci Agrocenzu, by musela být pĜetransformována na nižší územní celky okresu s využitím doplĖujících informaþních zdrojĤ, napĜíklad registru zvíĜat nebo LPIS. V ýR by mČla být taková zemČdČlská statistika vþas zavedena a sebraná data v pravidelných intervalech vhodným zpĤsobem zveĜejĖována. Dalším vhodným kriteriem pro území ýeské republiky, které nezpochybnitelnČ indikuje klimatické podmínky ménČ vhodné pro zemČdČlství, je nadmoĜská výška území. NadmoĜská výška území je exaktnČ zjistitelná, vyšší nadmoĜská výška je nespornČ pĜíþinou dlouhého období se snČhovou pokrývkou, kdy hospodáĜská zvíĜata musí být držena ve stájích, což zvyšuje náklady investiþní i na opatĜování píce na zimu. Zkrácená vegetaþní doba omezuje využití pĤdy pro pČstování nároþnČjších a výnosnČjších plodin. Pokud nebude vyjednáno snížení hranice nadmoĜské výšky pro vymezení horské oblasti, bude tĜeba trvat na užití tohoto kriteria pro jiné než horské oblasti. Pokud nechceme utrpČt ztráty, musíme všem oficiálním návrhĤm Unie vČnovat patĜiþnou pozornost, aby bylo jasné, zda daný konkrétní návrh pozitivnČ þi negativnČ ovlivní þeské zemČdČlství a aktivnČ pĜedkládat Komisi i naše návrhy na vymezení LFA, které budou obhajitelné a aplikovatelné i v dalších zemích EU.

27

3

Vyrovnávací pĜíspČvky pro ménČ pĜíznivé oblasti v zemích EU

StejnČ dĤležité, ne-li ještČ dĤležitČjší než vymezení samotných ménČ pĜíznivých oblastí jsou konkrétní podmínky, za kterých mĤže zemČdČlec hospodaĜící v takových oblastech žádat o poskytnutí podpory. I tyto podmínky se mezi jednotlivými zemČmi liší a ovlivĖuje je nejen platná evropská legislativa, ale i ustanovení provádČcích pĜedpisĤ té které zemČ. NaĜízení Rady z roku 1997 (Council Regulation (EC) 950/1997) upravovalo pomČrnČ jednoznaþnČ podmínky zpĤsobilosti pro platby. Urþovalo jednotnČ minimální výmČru zemČdČlské pĤdy pro nárok na vyrovnávací pĜíspČvky, vymezovalo pĜesnČ základnu pro poskytování plateb, vymezovalo hustotu zvíĜat, urþovalo maximální poþet dojných krav na farmČ na které lze nárokovat platby a obdobnČ stanovovalo hranici pro poþet dobytþích jednotek nebo ha, na které je možno þerpat pĜíspČvek, pĜedepisovalo velikost redukce sazeb po pĜekroþení jednotnČ urþeného velikostního prahu, stanovilo maximální a minimální sazby. Od roku 2000 byla pravidla pro poskytování vyrovnávacích pĜíspČvkĤ podstatnČ uvolnČna. NaĜízení Rady (ES) 1257/1999 zmiĖuje již jen závazek hospodaĜit po dobu pČti let od obdržení první platby, minimální výmČru, kterou si ale mohou stanovit jednotlivé zemČ samy ve svých programových dokumentech, nutnost dodržovat „Zásady správné zemČdČlské praxe“ a vyjmenované smČrnice Evropského spoleþenství a stanovuje maximální (200 EUR) a minimální (25 EUR) sazbu na ha. Základnou pro výpoþet plateb se stává již jen plocha zemČdČlské pĤdy, nikoli chovaná zvíĜata. Svým odtržením od zemČdČlské produkce jsou platby LFA jistou formou odmČny zemČdČlským podnikĤm za produkci veĜejných statkĤ, to znamená za hospodaĜení pĜispívající k ochranČ pĤdy, životního prostĜedí a k péþi o krajinu. Odpovídají novČ koncipovanému evropskému agrárnímu systému, kde má postupnČ i pĜi poskytování pĜímých plateb v rámci pilíĜe I spoleþné zemČdČlské politiky docházet k odtržení od produkce. Úþinnost naĜízení Rady (ES) þ. 1698/ 2005 upravující þerpání dotací z fondu EAFRD v novém plánovacím období 2007 – 2013 byla sice pro oblast LFA odložena k roku 2010, pĜesto je vhodné si uvČdomit zmČny, které pĜináší v podmínkách poskytování podpor. ZĤstává závazek hospodaĜit po dobu pČti let po obdržení první platby. NaĜízení již neukládá minimální výmČru pĤdy žadatele o pĜíspČvek. Maximální platba se zvyšuje na 250 EUR na ha, ale jen pro horskou oblast. Maximální platba v jiných než horských oblastech nesmí pĜekroþit 150 EUR na ha. V þl. 37 odst. 4 se znovu zavádí omezení plochy podniku, na kterou lze þerpat platby LFA i když nikoli striktnČ v jednotné výši pro všechny þlenské státy, jak tomu bylo do roku 1999. 3.1

Cíle vyrovnávacích pĜíspČvkĤ pro LFA

NaĜízení Rady (ES) þ. 1257/1999 þl. 13 zdĤvodĖuje podpory ménČ pĜíznivých oblastí jako opatĜení, které by mČlo pĜispČt k následujícím cílĤm: − −

k záruce pokraþujícího využívání zemČdČlské pĤdy a tím k pĜispČt k životaschopné venkovské komunity; k zachování venkovské krajiny;

28

zachování

−

k zachování a posílení trvale udržitelných systémĤ hospodaĜení, které budou jmenovitČ brát ohled na požadavky ochrany životního prostĜedí.

Jednotlivé státy EU tyto základní cíle konkretizovaly, v ĜadČ pĜípadĤ rozšíĜily a pĜizpĤsobily specifikĤm dané zemČ. Jako pĜíklad jsou uvedeny cíle opatĜení „Podpora LFA“ stanovené v plánech rozvoje venkova nČkterých zemí napĜíþ EU. − −

−

−

−

−

−

− − − −

Francie kompenzovat rozdíly v pĜíjmech mezi farmáĜi v LFA a ostatními farmáĜi. ObecnČ je cílem zachovat zemČdČlské využívání pĤdy ve všech regionech Francie; pĜispČt k zachování menších farem. Aby byl tento cíl dosažen jsou kompenzaþní platby limitovány do 50 ha zemČdČlské pĤdy a za prvních 25 ha se vyplácí vyšší sazba. Anglie chránit životní prostĜedí v zemČdČlsky využívaných oblastech vysoþin tím, že pĤda bude obdČlávána trvale udržitelným zpĤsobem. Aby byl tento cíl dosažen bylo zavedeno navýšení plateb žadatelĤm, kteĜí splní zadané environmentální podmínky hospodaĜení. OprávnČné pro pĜíjem kompenzaþních plateb LFA jsou pouze farmy chovající skot a ovce; pĜispČt k udržení sociální struktury venkova díky pokraþujícímu obdČlávání pĤdy. K dosažení tohoto cíle slouží mimo pĜedchozího i preference stĜednČ velkých farem (10 – 350 ha oprávnČné plochy). Rakousko udržovat zemČdČlskou pĤdu a pĜíslušnou venkovskou komunitu prostĜednictvím rozvoje venkovského prostĜedí. Platby jsou zamČĜeny na podniky s pĜevážnČ malou a stĜední výmČrou, která je výsledkem omezení topografickými podmínkami; pĜispívat k osídlení a na systémy užívání pĤdy v obtížných podmínkách. PĜednost má pomoc farmám s živoþišnou výrobou založenou na pČstování krmiv. Je zavedena progresivní redukce sazeb v závislosti na velikosti farmy; odmČna za veĜejné statky produkované farmami v LFA. FarmáĜ musí využívat veškerou zemČdČlskou pĤdu, sazby pĜíspČvkĤ pro velmi malé farmy (2-4 ha) v extrémních polohách mohou pĜekroþit i maximum dané naĜízením Rady (ES) þ. 1257/1999. Slovensko udržet charakter krajiny sloužící celé spoleþnosti; zachovat a podporovat udržitelné systémy hospodaĜení, které respektují ochranu životního prostĜedí; zabezpeþit pĜimČĜené pĜíjmy zemČdČlcĤ a pĜispČt ke stabilizaci venkovské populace; zamezit vylidĖování venkovských oblastí.

29

− − −

−

− −

ěecko kompenzovat þást ztráty pĜíjmĤ vlivem pĜírodních znevýhodnČní, aby byla udržena minimální akceptovatelná úroveĖ osídlení a pokraþovalo zemČdČlské využívání pĤdy; udržovat venkovskou krajinu. Podporováno je využívání pĤdy s malým nárokem na vstupy a napĜíklad i luštČniny pro jejich pĜíznivČjší dopad na životní prostĜedí; udržet a rozšíĜit udržitelné systémy hospodaĜení. Vyšší sazby jsou pĜiznány mladým farmáĜĤm s cílem zlepšit vČkovou strukturu zemČdČlcĤ a farmáĜĤm se vzdČláním s cílem zvýšit životaschopnost farem. Švédsko podporovat zemČdČlské využívání pĤdy a zachovat otevĜenou krajinu v ménČ pĜíznivých oblastech, pĤsobit proti zarĤstání pĤdy lesem. Vyšší platby jsou poskytovány na plochu obilovin, travních porostĤ na orné pĤdČ a brambor; pĜispČt k udržitelnému obhospodaĜování pĤdy, což se má dít zejména pastvou skotu, ovcí a koz; udržet zamČstnanost v zemČdČlství, což je podporováno zvýšením sazeb na plochy do 60 ha. ýeská republika

Horizontální plán rozvoje venkova ýR 2004 – 2006 uvádí pro podporu hospodaĜení v LFA tyto cíle: − zajistit odpovídající pĜíjmy zemČdČlským podnikĤm hospodaĜícím ve ztížených podmínkách; − pĜispČt k udržitelnému využití zemČdČlské pĤdy a ochranČ ostatních pĜírodních zdrojĤ (zejména vodních zdrojĤ). V souvislosti s tímto cílem jsou platby poskytovány jen na plochu travních porostĤ; − pĜispČt ke stabilizaci venkovské populace; − udržet atraktivitu krajiny (krajinný ráz); − podpoĜit systémy hospodaĜení pĜátelské k životnímu prostĜedí. NaĜízení rady (ES) 1698/2005 zdĤrazĖuje v prvé ĜadČ provázanost pĤsobení jednotlivých opatĜení v plánech rozvoje venkova pro roky 2007 – 2013. Podpory musí smČĜovat ke zlepšování kurenceschopnosti zemČdČlství a lesnictví podporou restrukturalizace, rozvoje a inovací (zejména opatĜení osy 1 ), ke zlepšování životního prostĜedí a krajiny podporou hospodaĜení s pĤdou (zejména opatĜení osy 2 ) a zlepšování kvality života ve venkovských oblastech a povzbuzení diverzifikace hospodáĜské þinnosti (zejména opatĜení osy 3). Platby za pĜírodní znevýhodnČní jsou zahrnuty mezi opatĜení zamČĜená na udržitelné využívání zemČdČlské pĤdy. ProstĜednictvím stálého využívání zemČdČlské pĤdy by mČly pĜispívat k zachování venkova a k zachování a podpoĜe udržitelných systémĤ zemČdČlského hospodaĜení (preambule (33)). Podmínky poskytování plateb budou muset od roku 2010 tomuto cíli odpovídat.

30

3.2

Alokace finanþních prostĜedkĤ pro platby LFA

RozdČlení celkové sumy veĜejných zdrojĤ v plánech rozvoje venkova mezi jednotlivá opatĜení odráží do urþité míry strategii jednotlivých zemí v oblasti podpor zemČdČlství a venkova. Jediné povinné opatĜení, které v programovém období 2000 – 2006 musely zemČ EU podporovat, byla agroenvironmentální opatĜení. V tabulce 8 je uvedeno plánované rozdČlení výdajĤ na programy rozvoje venkova celkem za roky 2000 až 2006 u vybraných zemí EU, u nových þlenĤ pak souþet za roky 2004 až 2006. Tab. 8 -

Plánovaná alokace výdajĤ na programy rozvoje venkova pro období 2000 až 2006 (%)

ZemČ LFA Rakousko 28,6 NČmecko 11,1 Francie 17,2 ěecko 16,4 ŠpanČlsko 4,8 Finsko 51,0 Anglie 31,1 Skotsko 59,2 Wales 56,1 Švédsko 15,8 Irsko 29,9 Polsko 27,2 Maćarsko 10,8 Slovensko 50,5 Litva 24,2 Estonsko 18,3 ýeská republika 44,9

PĜedþasný Ostatní odchod do Agroenvironmentální opatĜení ZalesĖování opatĜení dĤchodu 0,0 54,3 0,2 16,9 0,1 26,2 1,1 61,5 2,3 13,9 0,7 65,9 19,7 6,9 2,8 54,2 2,8 9,5 7,0 75,9 5,7 28,9 1,0 13,4 0,0 35,9 7,5 25,5 0,0 22,0 16,9 1,9 0,0 31,6 2,5 9,8 0,0 40,8 0,0 43,5 14,0 36,7 13,0 6,9 17,9 9,6 2,8 42,5 2,6 40,8 10,6 35,2 0,0 13,3 0,8 35,5 21,0 10,2 4,4 39,9 0,0 30,4 5,7 45,5 1,3 49,4 3,0 1,4

Pramen: Plány rozvoje venkova 2000-2006, u nových þlenĤ 2004-2006, vlastní propoþty

V grafu 4 je porovnán podíl LFA na celkové výmČĜe z. p. daného státu a podíl prostĜedkĤ na LFA na celkových prostĜedcích v jeho programu rozvoje venkova. Je zĜejmé, že 45% podíl v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova ýR 2004 -2006 þiní z plateb LFA velmi významné opatĜení. Vyšší je podíl prostĜedkĤ na LFA jen na Slovensku a ve Finsku, které však má jako ménČ pĜíznivé oznaþeno celé území státu. Další zemČ EU alokují do LFA nepomČrnČ nižší procento výdajĤ a to i pĜi vyšším (Rakousko, ěecko, ŠpanČlko) nebo s ýR srovnatelným (Polsko, Švédsko, Irsko, NČmecko) podílem LFA na zemČdČlské pĤdČ. Tyto zemČ alokují relativnČ více prostĜedkĤ napĜ. do environmentálních opatĜení, do podpory odbytu, poradenství, zakládání skupin výrobcĤ, marketingu, alternativního využívání zemČdČlské pĤdy a dalších.

31

Graf 4-

Podíl výdajĤ na LFA na celkových výdajích plánĤ rozvoje venkova v porovnání s podílem LFA na zemČdČlské pĤdČ

FI SK CZ IE AT PL LT EE FR EL SE DE HU ES 0

20

40

60

% z.p. v LFA

80

100

% LFA na výdajích HRDP

Pramen: Rada 2005, Plány rozvoje venkova 2000-2006, u nových þlenĤ 2004-2006, vlastní propoþty

3.3

Struktura vyrovnávacích pĜíspČvkĤ

Sazby vyrovnávacích pĜíspČvkĤ jsou diferencovány. Základem pro diferenciaci sazeb je nejþastČji míra pĤsobení nepĜíznivých vlivĤ na hospodaĜení podnikĤ v LFA, ale i jiné skuteþnosti. Jednotlivé státy diferencují sazby vyrovnávacích pĜíspČvkĤ na základČ Ĝady podmínek, které mají pomoci lépe smČrovat podpory na plnČní stanovených cílĤ. Je uplatĖována diferenciace sazeb podle: − závažnosti omezení pĜírodními nebo specifickými podmínkami oblasti; − zpĤsobu využívání zemČdČlské pĤdy; − dodržování urþených podmínek hospodaĜení; − výrobního zamČĜení farmy; − vČku, vzdČlání nebo bydlištČ farmáĜe; − velikosti farmy.

32

Diferenciace podle závažnosti omezení Diferenciaci podle závažnosti omezení nepĜíznivými pĜírodními nebo specifickými podmínkami oblasti uplatĖují všechny þlenské zemČ. Aplikovány jsou v podstatČ dva základní pĜístupy. ZemČ jako Anglie, Francie, Švédsko, Finsko, Slovensko, Polsko, pobaltské zemČ uplatĖují horizontální pĜístup k diferenciaci plateb v závislosti na kategorii ( subkategorii, typu) vymezené LFA. Jsou to systémy s nižším stupnČm diferenciace sazeb. K tČmto zemím patĜí i ýeská republika. V následujících tabulkách jsou uvedeny pĜíklady diferenciace základních sazeb podle závažnosti omezení. Tab. 9 -

Maximální vyrovnávací pĜíspČvek na ha plochy TTP a krmiv ve Francii

Kategorie LFA Typ oblasti Sazba EUR/ha

Vysokohorská suché ostatní 223

Horská suché ostatní

221

183

136

Piedmont suché ostatní 89

55

Ostatní LFA suché ostatní 80

49

Pramen: Ministère de l´Agriculture et de P͗che

Tab. 10-

Základní sazby vyrovnávacích pĜíspČvkĤ na ha zemČdČlské pĤdy v Polsku

LFA Horské oblasti Ostatní LFA Oblasti se specifickým omezením

EUR/ha z. p. 68 38 56 56

zóna I zóna II

Pramen: Rural Development Plan for Poland 2004 – 2006 Project, July 2004

Tab. 11-

Základní sazby vyrovnávacích pĜíspČvkĤ na ha zemČdČlské pĤdy na Slovensku

LFA Horské oblasti Ostatní LFA Oblasti se specifickým znevýhodnČním

EUR /ha z. p. 66,60 34,56 22,77

Pramen: Plán rozvoja vidieka Slovenské republiky 2004 -2006, MPSR, Bratislava, 2003

Tab. 12-

Základní sazby vyrovnávacích pĜíspČvkĤ na ha zemČdČlské pĤdy v Lotyšsku

LFA LFA I. LFA II. LFA III.

EUR / ha z. p. 33 46 64

Pramen: Rural development plan for Latvia 2004- 2006, Ministry of Agriculture, Latvia

Tab. 13-

Sazby vyrovnávacích pĜíspČvkĤ na ha travních porostĤ v ýeské republice

LFA A Horská oblast typu H B Horská oblast typu H A Ostatní LFA typu O B Ostatní LFA typu O Oblasti se specifickými omezeními

Kþ / ha 4 680 4 014 3 490 2 820 3 420

Pramen: NaĜízení vlády þ. 241/2004 Sb. ( pĜepoþet na EUR v kurzu 28,19 Kþ)

33

EUR / ha TTP 166 142 124 100 121

Naopak zemČ jako Rakousko a nČkteré spolkové zemČ NČmecka užívají vysoce propracovaný složitý systém urþení výše platby. ZvláštČ podrobná je diferenciace plateb pro horské farmy v Rakousku. Užívá detailní bodovací systém zohledĖující konkrétní situaci farmy. Kalkulace klasifikaþního systému je založena na 16 indikátorech pro každou farmu, odráží vnitĜní a vnČjší situaci, pĤdní a klimatické podmínky. PĜíklad diferenciace sazeb v Rakouských horských oblastech uvádí tabulka 14. Tab.14 –

Základna 100 bodĤ 200 bodĤ 300 bodĤ 400 bodĤ

PĜíklad sazeb vyrovnávacích pĜíspČvkĤ v Rakousku EUR / ha z. p. Farma se skotem plocha 1 plocha 2 30,30 94,47 175,65 132,26 321,00 170,05 466,34 207,84 611,69 245,63

Farma bez skotu plocha 2 plocha 1 7,56 72,67 43,89 101,74 80,23 130,81 116,57 159,88 152,90 188,95

Pramen: Bundesministerium für Land und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft: Sonderrichtlinie zur Gewährung der Ausglaichszulage in Benachteiligten Gebieten im Jahr 2006. Wien, 2006 Pozn.: sazba na plochu 1 je poskytována pro prvních 6 ha, na plochu 2 do 100 ha, ale s postupným poklesem od 60 ha.

Sazby v závislosti na zpĤsobu využívání zemČdČlské pĤdy. Tato diferenciace souvisí v prvé ĜadČ s vymezením oprávnČné plochy. Ve vČtšinČ zemí EU 15 jsou platby poskytovány jen na travní porosty a plochy pro pČstování objemných krmiv. V NČmecku je oprávnČná plocha tvoĜena souþtem ploch travních porostĤ a jmenovitých plodin na orné pĤdČ a vyplácení je podmínČno velmi podrobným administrativním systémem. V ýeské republice tvoĜí oprávnČnou plochu jen travní porosty. Slovensko, Polsko a pobaltské zemČ vyplácejí sazby na ha zemČdČlské pĤdy, sazby jsou však v tČchto zemích nepomČrnČ nižší než v ýR (viz tab. 9 až 12 ). V nČkterých zemích jsou zvýšeny sazby pro jmenovité plodiny, napĜíklad sekané travní porosty v ěecku nebo na zavlažovanou pĤdu ve ŠpanČlsku. Švédsko ve snaze zamezit rozšiĜování lesa preferuje v nČkterých LFA plochy brambor a travní porosty na orné pĤdČ. PĜíklad diferenciace sazeb v závislosti na využívání zemČdČlské pĤdy ve Švédsku uvádí tabulka 15. Tab. 15 – Diferenciace sazeb podle závažnosti pĜírodního omezení, podle zpĤsobu využívání pĤdy a podle velikosti oprávnČné plochy ve Švédsku (SEK/ ha) LFA 1 až 3 1 až 3 1 až 3 4a 4b 5a 5b

OprávnČná plocha plodiny pastviny a sekané louky na orné pĤdČ obiloviny brambory pastviny a sekané louky na orné pĤdČ pastviny a sekané louky na orné pĤdČ pastviny a sekané louky na orné pĤdČ pastviny a sekané louky na orné pĤdČ

do 60 ha nad 60 ha 1750 1000 1750 1600 800 1000 500

875 500 875 800 400 500 250

Pramen: The Environmental and Rural development Plan for Sweden 2000 – 2006, Ministry of Agriculture, Food and Fisheries, July 2000

34

Sazby ve vazbČ na dodržování urþených podmínek hospodaĜení PĜíkladem této diferenciace sazeb mĤže být tzv. environmentální navýšení sazeb v Anglii a Walsu. ZámČrem je stimulovat farmáĜe ke zvýšení nabídky „veĜejných statkĤ“. Zvýšení sazby o 10 % je poskytnuto farmáĜĤm splĖujícím jedno kriterium, navýšení o 20 % pokud splĖují dvČ a více z uvedených kriterií: − pĜíspČvek k biodiverzitČ. PČstování plodin na orné pĤdČ vþetnČ okopanin (za pĜedpokladu, že tyto plodiny nedostávají žádnou jinou podporu) alespoĖ na 1 ha nebo na 5 % zemČdČlské pĤdy v ménČ pĜíznivých oblastech (závisí na tom, þeho je více); − farmáĜ má certifikát opravĖující k provozování organického zemČdČlství ale prochází konverzí, takže ještČ nedostává podporu; − farma je zamČĜena na kombinovaný chov ovcí a skotu (krávy bez tržní produkce mléka) pĜi minimálnČ 15% zastoupení skotu; − hustota takto kombinovaných dobytþích jednotek za ovce a krávy bez tržní produkce mléka pĜepoþtených na oprávnČnou plochou je nižší než 1,2 DJ/ha; −

hustota takto kombinovaných dobytþích jednotek za ovce a krávy bez tržní produkce mléka pĜepoþtených na oprávnČnou plochou je nižší než 1,0 DJ/ha, pokud má dojít k navýšení plateb o 20 %. Sazby v závislosti na zamČĜení farmy nebo podle charakteristik farmáĜe

V nČkterých zemích jsou oprávnČny pro platby LFA jen farmy s urþenou strukturou výroby, napĜ. v Anglii a Walesu jen farmy s chovem skotu a ovcí. Ve Francii obdrží všechny typy farem s chovem skotu plnou sazbu jen v horských oblastech. U farem s chovem dojných krav v oblastech oznaþených jako „piedmont“ je sazba redukována a v „Ostatních LFA“ jsou farmy se zamČĜením na produkci mléka vylouþeny z poskytování plateb, pĜestože hospodaĜí v LFA. Vylouþeni jsou ve Francii také farmáĜi starší 65 let. Ve ŠpanČlsku je sazba navýšena, pokud pĜíjem farmy je nižší než 50 % referenþního pĜíjmu. Aby mČl nárok na platby LFA musí mít farmáĜ ve ŠpanČlsku bydlištČ ve stejné obci nebo obci sousedící s jeho farmou. Vyšší sazby vyrovnávacích pĜíspČvkĤ jsou v Rakousku stanoveny pro farmy s chovem skotu (viz. tab. 14). V ěecku jsou zvýšeny sazby u mladých farmáĜĤ, u farmáĜĤ vzdČlaných, kteĜí získali tzv. „Zelený certifikát“ a u farem na odlouþených ostrovech. PĜíklad diferenciace sazeb v ěecku uvádí tabulka 16.

35

Tab. 16 – Diferenciace sazeb podle závažnosti pĜírodního omezení, zpĤsobu využívání pĤdy a podle charakteristiky farmáĜe v ěecku (EUR/ ha)

LFA

Ostatní LFA

Horské oblasti

Užití pĤdy

Mladí farmáĜi "Zelený certifikát" a Bez životaschopná zemČdČlského farma vzdČlání

Krmné plodiny, aromatické a léþivé rostliny, luštČniny, obiloviny nepotr. užití Ostatní plodiny Sekané louky Pastviny Krmné plodiny, aromatické a léþivé rostliny, luštČniny, obiloviny nepotr. užití Ostatní plodiny Sekané louky Pastviny

Ostatní farmáĜi

FarmáĜi malých ostrovĤ

FarmáĜi v ostatních oblastech

80 45 100 84

75 45 90 75

70 45 80 66

60 45 70 58

80 40 95 84

70 40 85 71

60 40 75 63

50 40 65 55

Pramen:CJC Consulting, 2003

Sazby v závislosti na výmČĜe oprávnČné plochy Tato diferenciace navazuje na NR 950/1997, které do roku 1999 striktnČ omezovalo velikost plochy pro poskytování kompenzaþních plateb LFA na maximálnČ 120 ha na farmu a pro prvních 60 ha pĜiznávalo vyšší sazby. PĜesto, že od roku 2000 již tento požadavek ustanoven není, vČtšina zemí EU 15 a nČkteré novČ vstoupivší zemČ prahovou úroveĖ velikosti oprávnČné plochy stanovily. Snížením plateb pro velké podniky reagují jednotlivé zemČ ve svých plánech rozvoje venkova na poĜadavek naĜízení Rady (ES) 1257/1999, aby platby byly stanoveny v takové výši, která vylouþí poskytnutí více než vyrovnání. Od roku 2010 budou muset podle naĜízení Rady (ES) þ 1698/2005 prahovou úroveĖ plochy jednotlivých hospodáĜství stanovit i ty zemČ, které toto v souþasné dobČ neuþinily, mezi nimi i ýeská republika. Proto je problému modulace plateb a možnému dopadu na rozvoj zemČdČlství a venkova v ýR vČnována v této publikaci celá kapitola.

3.4

PrĤmČrná výše plateb

Variabilita ve výši poskytovaných plateb je mezi zemČmi EU velmi vysoká. Státy na jihu EU se dlouhodobČ zamČĜily zejména na podporu konkurenceschopnosti zemČdČlství. Podpora LFA zde hraje menší úlohu také proto, že v tČchto zemích je vysoký podíl farem o velikosti pod stanovenou minimální výmČru a proto neþerpají podpory. Zejména v Itálii a ŠpanČlsku je úþast farem na programu malá. Dax [1] ji odhaduje na 9 % ve srovnání s 84 % až 99 % ve vČtšinČ severských státĤ.

36

PĜíklady uplatĖované minimální výmČry pro nárok na kompenzaþní pĜíspČvky jsou uvedeny v tabulce 17. Tab. 17 – Minimální výmČry pro nárok na platby LFA ve vybraných zemích EU Minimální výmČra 1 ha 2 ha 3 ha 5 ha 6 ha 10 ha

ZemČ Polsko, Maćarsko, ěecko, Lotyšsko, Litva Rakousko, ŠpanČlsko NČmecko, Irsko, Švédsko, Francie, Slovensko ýeská republika Wales Anglie

Pramen: Plány rozvoje venkova 2000-2006, u nových þlenĤ 2004-2006

Rozdíly v systému poskytování plateb i ve struktuĜe podnikĤ se odrážejí v rozdílech celkové výše plateb jak v pĜepoþtu na podporovaný podnik, tak na podporovaný ha pĤdy. PrĤmČrnou výši plateb na podporovaný podnik za zemČ EU 156 v porovnání s odhadem výše tohoto ukazatele za ýeskou republiku ukazuje graf 5. Odhadnutá výše platby na podporovaný podnik v ýR vychází z údaje o poþtu podnikĤ, žádajících o podporu v roce 2005 podle jednotlivých typĤ LFA a z celkové sumy o kterou bylo žádáno podle „Výroþní hodnotící zprávy o programu Horizontální plán rozvoje venkova za rok 2005“ [14]. Celkový souþet žádostí za všechny tĜi typy LFA je 9 077, ovšem na základČ LPIS je mezi podniky s výmČrou nad 5 ha (podmínka zpĤsobilosti pro platby podle NV þ. 241/2004 Sb.) 777 podnikĤ s travními porosty v horské oblasti i v „Ostatních LFA“, 406 podnikĤ s TTP v horské oblasti i v oblasti se specifickými omezeními, 41 podnikĤ s TTP v „Ostatních LFA“ i v oblasti se specifickými omezeními a 14 podnikĤ s TTP ve všech tĜech typech LFA. Tyto podniky se v celkovém souþtu podle Výroþní hodnotící zprávy vyskytují vícekrát. Odhadem bylo tedy v ýR v roce 2005 kolem 7950 podporovaných podnikĤ. PrĤmČrná platba v pĜepoþtu na podporovaný podnik je odhadnuta na 12,5 tis EUR ( ca 350 tis Kþ).

6

Údaje za Belgii byly vyĜazeny, neboĢ byly v pramenu oznaþeny jako nevČrohodné. Totéž pro graf 6 a7.

37

Graf 5 -

PrĤmČrná platba LFA na podporovaný podnik v EUR ýR

Lucembursko Finsko Spojené Království Francie Švédsko Rakousko Irsko Dánsko NČmecko Itálie ŠpanČlsko ěecko Nizozemsko Portugalsko 0

2 000

4 000

6 000

8 000 10 000 12 000 14 000

Pramen: Dax, The redefinition of Europes LFA, 2005, MZe, Výroþní hodnotící zpráva o programu Horizontální plán rozvoje venkova za rok 2005, LPIS. Vlastní propoþty. . Poznámka:ZemČ EU 15 prĤmČr rokĤ 2001-2003, ýR odhad 2005, pĜepoþet Kþ na EUR v kurzu 28,19 Kþ

Ukazuje se, že ve srovnání s vČtšinou zemí EU 15 jsou v ýR pomČrnČ vysoké platby v pĜepoþtu na jeden podporovaný podnik. Ze zemí EU 15 se údaji o stavu v ýR pĜibližuje jen Lucembursko a to díky velikostní struktuĜe podnikĤ s nezanedbatelným podílem velkých farem. PrĤmČrnou velikost podniku blížící se prĤmČru ýR vykazuje i Spojené království. Vysoká platba na podnik ve Finsku pramení z vysokých sazeb pĜíspČvkĤ (viz graf 6). PrĤmČrné platby na ha podporované plochy v zemích EU 15 v porovnání s ýR ukazuje graf 6. PrĤmČrné platby na jeden ha podporované plochy jsou ve Finsku a Rakousku logicky vyšší než v ýR vzhledem k vysokému zastoupení horské oblasti v Rakousku a nepĜíznivým klimatickým podmínkám severnČ od 62. rovnobČžky ve Finsku. PomČrnČ vysoká platba na jeden podporovaný ha v ýeské republice (odhadnutá podle Výroþní hodnotící zprávy o programu Horizontální plán rozvoje venkova za rok 2005 na cca 140 EUR na ha) vyplývá z pĜísného omezení oprávnČné plochy jen na výmČru travních porostĤ v zemČdČlském podniku. Státy EU, kde platby jsou poskytovány i na plochu vybraných plodin na orné pĤdČ (napĜíklad NČmecko, ěecko) vykazují prĤmČrnou platbu na ha podporované plochy podstatnČ nižší než v ýR.

38

Graf 6 –

PrĤmČrná platba LFA na podporovaný ha zemČdČlské pĤdy Finsko Rakousko ýR

Lucembursko Švédsko Francie Itálie Nizozemsko Irsko Portugalsko NČmecko Dánsko ěecko Spojené Království ŠpanČlsko 0

50

100

150

200

250

Pramen: Dax, The redefinition of Europes LFA, 2005, MZe, Výroþní hodnotící zpráva o programu Horizontální plán rozvoje venkova za rok 2005, Vlastní propoþty. . Poznámka: ZemČ EU 15 prĤmČr rokĤ 2001-2003, ýR odhad 2005, pĜepoþet Kþ na EUR v kurzu 28,19 Kþ

Velké a zásadní rozdíly jsou mezi zemČmi i v þerpání prostĜedkĤ z Evropského orientaþního a záruþního fondu pro zemČdČlství (EAGGF) na financování plateb LFA. Podle pravidel Evropské unie je v oblastech tzv. „Cíle 1“, kde hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele je pod 75 % prĤmČru EU a ke kterým patĜí i všechny regiony ýR mimo Prahy, možno financovat opatĜení HRDP až z 80 % z rozpoþtu EU. ýeská republika tohoto pravidla plnČ využila a vČnuje ze svého rozpoþtu na financování plateb jen 20 % celkové þástky. Celkový roþní objem plateb, které zemČ EU 15 vČnují do opatĜení LFA a rozdČlení podle zdrojĤ z EU a státního rozpoþtu v porovnání s ýR je znázornČn na grafu 7. ZemČ jsou seĜazeny podle objemu prostĜedkĤ, které þerpají na financování opatĜení z fondu EAGGF. Ne všechny zemČ využívají prostĜedky EU plnČ právČ pro financování plateb LFA. NapĜíklad ěecko a ŠpanČlsko, které jsou rovnČž Ĝazeny k zaostalejším regionĤm EU, financují z prostĜedkĤ EU jen cca tĜetinu celkového objemu plateb LFA. ýeská republika a Portugalsko jsou zemČ s velmi vysokým financováním opatĜení LFA z prostĜedkĤ EU (z 80%, resp. 77 %). Naopak Spojené Království financuje opatĜení LFA z více než 80 % z vlastních zdrojĤ. Ze 75 % spolufinancuje toto opatĜení i Lucembursko. Finsko pĜíspívá témČĜ 70 % ze svého rozpoþtu, více než 60 % celkového objemu prostĜedkĤ na platby LFA vČnují z rozpoþtu i Rakousko, NČmecko, ěecko a Švédsko.

39

Graf 7 –

Výdaje na platby LFA z EAGGF a z národních zdrojĤ v tis EUR Francie Finsko Irsko NČmecko Rakousko ýR ŠpanČlsko Portugalsko

Spojené Království ěecko Itálie Švédsko Lucembursko Dánsko Nizozemsko 0

100 000

200 000

z EAGGF

300 000

400 000

500 000

z národních zdrojĤ

Pramen: Dax, The redefinition of Europes LFA, 2005, MZe, Výroþní hodnotící zpráva o programu Horizontální plán rozvoje venkova za rok 2005, vlastní propoþty Poznámka: PĜepoþet Kþ na EUR v kurzu 28,19 Kþ

40

4

Modulace plateb v závislosti na ploše

Snížením plateb pro velké podniky reagují jednotlivé zemČ ve svých plánech rozvoje venkova na ustanovení odstavce 2 þlánku 16 NR (ES) 1257/1999, který upravuje podmínky poskytování vyrovnávacích pĜíspČvkĤ a který zní: „Platby budou stanoveny ve výši, která vylouþí poskytnutí více než vyrovnání; tato zásada je zvlášĢ dĤležitá v pĜípadČ plateb pro ménČ pĜíznivé oblasti“. ýlánek 37 odst. 4 naĜízení Rady (ES) þ 1698/2005 zavádí tzv. „degresivitu þi modulaci plateb“ znovu ve všech zemích EU. Tato podmínka je formulována takto: „Platby se postupnČ snižují podle pĜekroþení urþité prahové úrovnČ plochy jednotlivých hospodáĜství, která bude v programu vymezena“ Modulace plateb v závislosti na velikosti podniku tak má reagovat na skuteþnost, že i pĜi produkci veĜejných statkĤ se projevují výhody z velikosti podniku. NapĜíklad Rakousko již uplatĖuje modulaci plateb nejen v opatĜení LFA, ale i pĜi poskytování environmentálních plateb. I když zmČny v poskytování plateb pro LFA a tím i povinnost uplatnit degresivitu plateb byly odloženy až k roku 2010, je tĜeba s pĜedstihem provést Ĝadu analýz a simulací jako podkladĤ pro dosažení konsensu mezi zástupci rĤzných typĤ zemČdČlských podnikĤ v ýR i pro vyjednávání konkrétních podmínek pro ýeskou republiku v Bruselu.

4.1

Modulace plateb LFA v plánovacím období 2000 - 2006

PĜehled o prahové úrovni plochy jednotlivých hospodáĜství, jak ji vymezily vybrané zemČ EU v programovém období 2000 – 2006, je uveden v tabulce 17. Plochou jednotlivých hospodáĜství se ve vČtšinČ pĜípadĤ rozumí plocha s nárokem na vyrovnávací pĜíspČvky (napĜ. travní porosty a plocha vČnovaná produkci objemných krmiv). Jinou metodu modulace plateb zvolilo NČmecko, když pro jednotlivé spolkové zemČ stanovilo maximální platbu pro jeden podnik. V uplatĖování modulace plateb LFA v závislosti na velikosti podniku jsou mezi jednotlivými zemČmi EU hluboké rozdíly. Zhruba je možné rozdČlit zemČ EU do tĜí skupin: 1. ZemČ s podstatnou degresivitou plateb podle velikosti farmy. Platby jsou smČrovány k malým a stĜednČ velkým farmám, þemuž odpovídá nízký práh redukce nebo stropu pro velikost oprávnČné plochy podniku: napĜ. Irsko, ěecko, ŠpanČlsko, Francie, Itálie, Rakousko, Portugalsko. 2. ZemČ s mírnou degresivitou plateb. Práh redukce nebo strop pro velikost oprávnČné plochy je na relativnČ vysoké úrovni (nad 100 ha): napĜ. Anglie, Wales, Kypr, Dánsko, Polsko, Maćarsko, Švédsko, Lucembursko. 3. ZemČ neuplatĖující degresivitu plateb vĤbec: napĜ. Belgie, ýeská republika, Slovensko, Slovinsko, Lotyšsko, Litva, Finsko, Skotsko.

41

Tab. 17 – PĜíklady uplatĖování modulace sazeb u vybraných zemí EU v období 2000 – 2006

ZemČ Stanovený práh do 25 ha Francie Sazby 110% Stanovený práh do 6 ha Rakousko Sazby sazba 1

Modulace sazeb 25 - 50 ha 100% 6- 100 ha sazba 2 postupná redukce

Sasko Bavorsko

Stanovený práh Stanovený práh Stanovený práh Irsko Sazby Stanovený práh Švédsko Sazby Stanovený práh ěecko Sazby Stanovený práh ŠpanČlsko Sazby Stanovený práh Anglie Sazby Stanovený práh Wales Sazby Stanovený práh Polsko Sazby Stanovený práh Maćarsko Sazby

do 10 ha 114 % do 60 ha 100%

do 5 ha 100% do 350 ha 100% do 140 ha 100% do 50 ha 100% do 50 ha 100%

do 45 ha 100% nad 60 ha 50% do 15 (50 u pastvin) ha 100% 5 - 25 ha 25 - 50 ha 50 - 100 ha 75% 50% 25% 351 - 700 ha 50% 640 - 800 ha 140 - 640 ha 65% 30% 50 - 100 100-300 50% 25% 50 - 100 100-300 80% 60%

Plocha bez nároku na platbu (maximum) nad 50 0 nad 100 ha 0 16 000 EUR na farmu *) + 8 000 EUR 12 000 EUR na farmu nad 45 ha 0 není stanoveno nad 15 ha (50 ha) 0 nad 100 ha 0 nad 700 0 nad 800 ha 0 nad 300 0 nad 300 0

Pramen: Plány rozvoje venkova 2000-2006, u nových þlenĤ 2004-2006 *) Maximální þástka mĤže být pĜekroþena, pokud má podnik více než 2 provoznČ nutné pracovní síly a to o 8 000 EUR na provoznČ nutnou pracovní sílu a rok (smČrnice þ. 18/2005 , SächsABl s 630)

Inspirativní je model stanovení prahu pro modulaci plateb LFA pĜijatý v NČmecku pro „nové spolkové zemČ“. Je to Ĝešení, které podporuje zamČstnávání obyvatel v zemČdČlských podnicích i s vČtšími výmČrami zemČdČlské pĤdy v LFA. ZemČdČlský podnik požádá o platby na základČ výmČry oprávnČné plochy a sazby na ha této plochy. Základní omezení celkové výše plateb je fixní stejnČ jako v ostatních spolkových zemích. V „nových spolkových zemích“ je ale úroveĖ horní meze pro celkovou platbu navýšena v závislosti na poþtu pracovníkĤ, které podnik zamČstnává. Za každou provoznČ nutnou pracovní sílu a rok nad dvČ provoznČ nutné pracovní síly je horní mez platby zvýšena o 8 000 EUR. Byla zkoumána závislost uplatĖované politiky v oblasti modulace sazeb na prĤmČrné velikosti zemČdČlského podniku a na velikostní struktuĜe zemČdČlských podnikĤ jednotlivých zemí EU. Porovnání prĤmČrné velikosti zemČdČlského podniku za 25 státĤ EU je uvedeno v tabulce 18. NejvČtší prĤmČrná velikost zemČdČlského podniku je v ýR, následuje Spojené království, Dánsko a Lucembursko, Švédsko, Francie a NČmecko. Naopak nejmenší prĤmČrnou velikost zemČdČlského podniku vykázaly Malta, Kypr, ěecko, Maćarsko, Itálie, Slovinsko a Polsko.

42

Tab. 17 – PrĤmČrná velikost podniku v zemích EU ZemČ ýeská republika Spojené království Dánsko Lucembursko Švédsko Francie NČmecko Irsko Finsko Slovensko Belgie Nizozemsko Estonsko ŠpanČlsko * Rakousko * Lotyšsko Portugalsko * Litva Polsko Slovinsko Itálie * Maćarsko ěecko * Kypr Malta

PrĤmČrná velikost v ha z. p. / podnik 66,9 57,4 54,7 52,3 46,1 45,3 41,2 32,3 29,9 29,8 25,4 23,5 21,6 20,3 17,0 10,2 9,3 9,1 7,0 6,3 6,1 5,6 4,4 3,5 1,0

*) data roku 2000 Pramen: Eurostat - harmonizovaná národní data šetĜení spoleþenství o strukturách zemČdČlských podnikĤ, 2003

Podstatnou degresivitu plateb uplatĖují jak zemČ s velmi malou prĤmČrnou velikostí zemČdČlského podniku jako je ěecko a Itálie, tak i Francie s prĤmČrnou velikostí zemČdČlského podniku nad 40 ha z. p. Také skupina zemí s mírnou degresivitou plateb se vyznaþuje diametrálnČ rozdílnými prĤmČrnými velikostmi podnikĤ. Jen mírnou degresivitu uplatĖují jak zemČ s prĤmČrnou velikostí podnikĤ nad 50 ha z. p. , napĜ. Spojené království, tak i zemČ s prĤmČrnou velikostí podniku do 10 ha z. p. , jako je Kypr, Polsko a Maćarsko. K zemím, které neuplatĖují degresivitu plateb patĜí jak ýeská republika s nejvČtší prĤmČrnou velikostí zemČdČlského podniku v rámci EU, tak i zemČ s prĤmČrnou velikostí podniku do 10 ha z. p., jako je Slovinsko nebo Litva. Vzhledem k tomu, že nebyla prokázána pĜímá závislost uplatĖované míry degresivity plateb LFA na prĤmČrné velikosti podniku dané zemČ, byla porovnána ještČ velikostní struktura zemČdČlských podnikĤ na základČ stejných harmonizovaných dat Eurostatu. Podniky jsou þlenČny na 5 velikostních tĜíd podle výmČry zemČdČlské pĤdy: do 5 ha, 5 - 10 ha, 10 – 20 ha, 20 – 50 ha, nad 50 ha. Ani struktura zemČdČlských podnikĤ v zemích s podstatnou degresivitou plateb nevykazuje pĜíbuzné rysy. Lze jen konstatovat, že podíl pĤdy obhospodaĜované podniky o

43

výmČĜe nad 50 ha z. p. nepĜesahuje v žádné z tČchto zemí 80 %. Nejvyšší je u Francie a to 79,2 %, nejnižší u ěecka (10,6 %). V ěecku je polovina zemČdČlské pĤdy obhospodaĜována podniky s výmČrou do 10 ha z. p. Ve Francii a Irsku naopak obhospodaĜují takto malé podniky ménČ než 5 % z. p. , ve ŠpanČlsku 11 % z. p. Na grafu 8 je znázornČn pĜíklad podílu podnikĤ podle velikostní struktury na zemČdČlské pĤdČ u zemí uplatĖujících podstatnou degresivitu plateb. Graf 8 –

Podíl podnikĤ podle velikostní struktury na z. p. u zemí uplatĖujících podstatnou degresivitu plateb.

ěecko

ŠpanČlsko

0-5

5 - 10

10 - 20

20 - 50

50

0-5

5 - 10

Francie

0-5

5 - 10

10 - 20

10 - 20

20 - 50

50

20 - 50

50

Irsko

20 - 50

50

0-5

5 - 10

10 - 20

Pramen: Eurostat - harmonizovaná národní data šetĜení spoleþenství o strukturách zemČdČlských podnikĤ, 2003

44

Také zemČ s mírnou degresivitou plateb nevykazují spoleþné znaky, porovnáme -li velikostní strukturu zemČdČlských podnikĤ tČchto zemí. Podíl z. p. na které hospodaĜí podniky o velikosti nad 50 ha na celkové výmČĜe pĜesahuje 80 % v pĜípadČ Lucemburska a Spojeného království, v pĜípadČ Polska hospodaĜí tyto podniky na þtvrtinČ a u Kypru na cca 30 % z. p. Na grafu 9 je znázornČn pĜíklad podílu podnikĤ podle velikostní struktury na zemČdČlské pĤdČ u zemí uplatĖujících mírnou degresivitu plateb. Graf 9 -

Podíl podnikĤ podle velikostní struktury na z. p. u zemí uplatĖujíchích mírnou degresivitu plateb.

Kypr

0-5

5 - 10

10 - 20

Lucembursko

20 - 50

50

0-5

5 - 10

Spojené království

0-5

5 - 10

10 - 20

20 - 50

10 - 20

20 - 50

50

20 - 50

50

Polsko

50

0-5

5 - 10

10 - 20


45

Mezi zemČmi neuplatĖujícími degresivitu plateb se z hlediska velikostní struktury objevují oba krajní extrémy. Na jedné stranČ je to Slovinsko, kde 92 % zemČdČlské pĤdy je obhospodaĜováno podniky s velikostí pod 50 ha z. p. a na druhé stranČ je ýeská republika s 92 % a Slovensko s 95 % zemČdČlské pĤdy obhospodaĜované podniky s výmČrou nad 50 ha z. p. Na grafu 10 je znázornČn pĜíklad podílu podnikĤ podle velikostní struktury na zemČdČlské pĤdČ u zemí neuplatĖujících degresivitu plateb. Graf 10 – Podíl podnikĤ podle velikostní degresivitu plateb.

struktury na z. p.

u zemí

ýeská republika

0-5

5 - 10

10 - 20

20 - 50

Lotyšsko

50

0-5

5 - 10

Slovensko

0-5

5 - 10

10 - 20

20 - 50

neuplatĖujících

10 - 20

20 - 50

50

Slovinsko

50

0-5

5 - 10

10 - 20

20 - 50


Na základČ provedeného rozboru velikostní struktury podnikĤ v zemích EU a uplatĖované degresivity sazeb vyrovnávacích pĜíspČvkĤ pro LFA lze uþinit závČr, že se 46

50

jedná o politické rozhodnutí té které zemČ, uþinČné v rámci zpracování programu rozvoje venkova. 4.2

Specifika ýR z hlediska velikosti podnikĤ ve vztahu k platbám LFA

Na základČ zrušení podmínky minimální výmČry farmy pro nárok na platby LFA od roku 2010 lze usuzovat, že zámČrem EU je podporovat i velmi malá hospodáĜství v LFA. NejvČtší podíl zemČdČlské pĤdy obhospodaĜované farmami s výmČrou pod 5 ha z. p. vykazuje Malta (82 %), na Kypru, v ěecku a Slovinsku je to kolem þtvrtiny zemČdČlské pĤdy, podíl mezi 15 a 20 % vykázaly Itálie, Polsko a Litva. Nejmenší podíl velmi malých hospodáĜství na z. p. je v Dánsku, následuje Švédsko, Irsko, Lucembursko, Spojené království a Finsko. ýeská republika s 1% zemČdČlské pĤdy obhospodaĜované podniky s výmČrou do 5 ha z. p. je sedmá v poĜadí. Podniky velikostní kategorie 10 – 50 ha z. p. , na kterou byly cíleny platby LFA podle NR 950/1997, hospodaĜí ve Finsku, Rakousku a Irsku na polovinČ výmČry z. p. zemČ, v Polsku, Slovinsku a ěecku na cca 40 % z. p. , ve Švédsku a NČmecku na þtvrtinČ a ve Francii na 18 % zemČdČlské pĤdy. V ýeské republice tyto podniky hospodaĜí na 5 % a na Slovensku na 2 % zemČdČlské pĤdy. Podniky velikostní kategorie 50 – 100 ha z. p. hospodaĜí na 40 % z. p. v Lucembursku, na tĜetinČ z celkové výmČry z. p. v Belgii, Francii, Irsku a Finsku. V ýeské republice tyto podniky hospodaĜí na 4 % z. p. , na Slovensku jen na 2 % z. p. Z hlediska snížení sazeb vyrovnávacích pĜíspČvkĤ v závislosti na výmČĜe podniku je pro ýeskou republiku dĤležité porovnat zastoupení kategorie velkých podnikĤ v zemích EU. Analyzována byla velikostní struktura podnikĤ vČtších než 500 ha zemČdČlské pĤdy. Podíl ze zemČdČlské pĤdy dané zemČ na které tyto podniky hospodaĜí je znázornČn na grafu 11. ZemČ jsou Ĝazeny podle velikosti tohoto podílu, znázornČny jsou rovnČž velikostní skupiny 500 až 1000 ha, 1000 až 2000 ha a nad 2000 ha z. p. Hranice 500 ha z. p. byla zvolena proto, že nad touto hranicí se pohybuje v souþasnosti nejvyšší zvolený práh pro degresivitu plateb mezi zemČmi EU 15 a to v Anglii a Walesu (nulové platby nad 700, resp. nad 800 ha oprávnČné plochy).

47

Graf 11 – Podíl zemČdČlské pĤdy obhospodaĜované podniky nad 500 ha z. p. v zemích EU

0,0

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

Slovakia Czech Republic Hungary Estonia United Kingdom Portugal Germany Spain Lithuania Latvia Poland Austria Italy Sweden Denmark Cyprus Netherlands Slovenia Greece France Ireland Belgium Luxembourg Malta Finland

<500;1000)

<1000;2000)

2000 a více


Podle dat z posledního šetĜení o struktuĜe zemČdČlských podnikĤ EU je nejvyšší podíl zemČdČlské pĤdy obhospodaĜované podniky vČtšími než 500 ha z. p. na Slovensku (85 %) následuje ýeská republika, kde podniky o velikosti nad 500 ha z. p. hospodaĜí na 75 % z. p. státu (na 32 % z. p. podniky s výmČrou nad 2 000 ha). Další v poĜadí je Maćarsko se 40 % z. p. a Estonsko s 34 % z. p. obhospodaĜované podniky o velikosti nad 500 ha z. p. Ve Spojeném království a Portugalsku je podniky s výmČrou nad 500 ha z. p. obdČlávána pĜibližnČ þtvrtina z. p.. Naopak v Lucembursku, MaltČ a Finsku se podniky o velikosti nad 500 ha z. p. nevyskytují vĤbec.

48

PonČkud jiný pohled dostaneme, pokud vezmeme v úvahu absolutní poþty podnikĤ o velikosti nad 500 ha z. p. v jednotlivých zemích (graf 12). Graf 12 – Poþet podnikĤ o velikosti nad 500 ha z. p. v zemích EU Spain United Kingdom Germany Czech Republic Poland Portugal Hungary Slovakia Italy France Austria Lithuania Estonia Sweden Latvia Denmark Greece Ireland Netherlands Slovenia Cyprus Belgium 0

1 000 <500;1000)

2 000

3 000

4 000

<1000;2000)

5 000

6 000

2000 a více


Ve ŠpanČlsku je více než 5 tisíc takto velkých podnikĤ, ve Spojeném Království a NČmecku pĜes 3300, v ýeské republice 1860 v Polsku 1470, více než tisíc pak ještČ na Slovensku a Maćarsku. Modulace plateb LFA se tedy citelnČ dotýká zemČdČlských podnikĤ i ve státech, které ji již nyní uplatĖují (ŠpanČlsko, Spojené království, NČmecko, Polsko, atd.). V dalším kroku byla za ýeskou republiku porovnána velikostní struktura podnikĤ v LFA a v lepších pĜírodních podmínkách (graf 13). Cílem bylo posoudit, zda se struktura podnikĤ v LFA významnČ liší od struktuty podnikĤ hospodaĜících v lepších pĜírodních

49

podmínkách. Byl využit soubor zemČdČlských podnikĤ zaregistrovaných v LPIS s výmČrou nad 5 ha z. p. (podmínka plateb). Byly vytvoĜeny dvČ skupiny podnikĤ. Podniky s více než 50 % z. p. v LFA reprezentují zemČdČlce v ménČ pĜíznivých oblastech, podniky s podílem pod 50 % z. p. v LFA pak zemČdČlce v lepších podmínkách (oznaþení ne –LFA). Graf 13 – Velikostní struktura zemČdČlských podnikĤ v LFA a ne- LFA v ýR

Poþty podnikĤ soubor LFA

Poþty podnikĤ soubor ne - LFA

(0;5>

(0;5>

<5;10)

<5;10)

<10;50)

<10;50)

<50;100)

<50;100)

<100;500)

<100;500)

<500;1000)

<500;1000)

<1000;2000)

<1000;2000)

2000 a více

2000 a více

Podíl na z. p. soubor LFA

Podíl na z. p. soubor ne -LFA

(0;5>

(0;5>

<5;10)

<5;10)

<10;50)

<10;50)

<50;100)

<50;100)

<100;500)

<100;500)

<500;1000)

<500;1000)

<1000;2000)

<1000;2000)

2000 a více

2000 a více

Pramen LPIS 2006, vlastní propoþty

Problém ýeské republiky tkví v tom, že zde skupina podnikĤ malých a stĜedních nehraje ani v ménČ pĜíznivých oblastech rozhodující roli v obhospodaĜování pĤdy a tedy v péþi o trvale udržitelné využívání pĤdy. Podniky o velikosti do 100 ha z. p. obhospodaĜují jen 12 % ze zemČdČlské pĤdy v LFA. Stále více se ukazuje, že specifická struktura podnikĤ by si vyžadovala i specifické uzpĤsobení podmínek pro poskytování podpor z EU. Ekologiþtí aktivisté v ýeské republice napĜíklad poukazují na to, že agroenvironmentální opatĜení ošetĜování travních porostĤ, pokud je posekání travních porostĤ provedeno v rozsáhlé oblasti ve velmi krátkém þase jak velkovýrobní technologie umožĖují, mĤže vést k ochuzení výskytu nČkterých živoþichĤ. Dalším specifikem ýR je souþasný systém poskytování relativnČ vysokých sazeb vyrovnávacích pĜíspČvkĤ LFA jen na travní porosty bez redukce sazeb pro velké zemČdČlské

50

podniky. Je pĜíþinou ohromných mezipodnikových diferencí ve výši poskytnutých plateb LFA jak v pĜepoþtu na ha zemČdČlské pĤdy pdniku, tak na roþní pracovní jednotku (AWU). Bylo zkoumáno rozložení plateb LFA na podniky rozdČlené do tĜíd podle výmČry oprávnČné plochy. Modelové propoþty byly provedeny na základČ databáze registru pĤdních blokĤ LPIS v tĜídČní podle jednotlivých uživatelĤ k 17. 5. 2005. Sazby vyrovnávacích pĜíspČvkĤ na ha TTP byly pĜiĜazeny na základČ pĜílohy naĜízení vlády 241/2004 Sb. o podmínkách provádČní pomoci ménČ pĜíznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními. Výsledky modelových propoþtĤ jsou znázornČny v grafech 14 a 15. Je tĜeba zdĤraznit, že se nejedná o skuteþnČ vyplacené vyrovnávací pĜíspČvky, ale o nárokovatelné þástky zjištČné na základČ výmČry oprávnČné plochy jednotlivých podnikĤ bez pĜípadných dopadĤ napĜ. nedodržení „Zásad správné zemČdČlské praxe“, nedodržení stanovené hustoty zvíĜat apod. Výše nárokovatelných vyrovnávacích pĜíspČvkĤ byla propoþtena na základČ výmČry travních porostĤ podniku v katastrálních územích zaĜazených do LFA a pĜíslušné sazby na ha. Pro výpoþet nárokovatelných plateb LFA pro vyjádĜení souþasného stavu byly použity sazby: Horská oblast

4680 Kþ/ha TTP


3420 Kþ/ha TTP

Ostatní LFA

3490 Kþ/ha TTP

Pro každou velikostní tĜídu podnikĤ byla propoþtena prĤmČrná výše nárokovatelných vyrovnávacích pĜíspČvkĤ LFA na 1 ha zemČdČlské pĤdy a na 1 podnik. Graf 14 – PrĤmČrné platby LFA na 1 podnik a na 1 ha zemČdČlské pĤdy ve velikostních tĜídách podnikĤ podle výmČry oprávnČné plochy 5000

25 000

4500 4000

20 000

3000

15 000

2500 10 000

2000 1500 1000

5 000

500 0

0 0-100

100200

200300

300400

400500

500600

600700

700800

800900

900- 1000- 1500- 2000- 2500- 3000- 3500- 4000- 45001000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 5000

oprávnČná plocha v ha PrĤmČrná platba v Kþ na 1 podnik PrĤmČrný pĜíspČvek v Kþ na 1 ha ZP. Exponenciální (PrĤmČrný pĜíspČvek v Kþ na 1 ha ZP.)

Pramen: LPIS, naĜízení vlády 241/2004 Sb. , vlastní modelové propoþty

51

tis Kþ/ podnik

Kþ/ ha ZP

3500

PrĤmČrná výše nárokovatelných vyrovnávacích pĜíspČvkĤ LFA na roþní pracovní jednotku (AWU) byla propoþtena na základČ databáze FADN (Farm Accountancy Data Network za rok 2004), kde ale nejsou zastoupeny podniky s velikostí nad 2 000 ha oprávnČné plochy. Ve FADN 2004 reprezentovalo LFA 612 podnikĤ s travními porosty v ménČ pĜíznivých oblastech. Z porovnání vyplývá, že nejvČtšími pĜíjemci podpor LFA v ýR jsou veliké podniky s vysokým podílem travních porostĤ. Na to lze usuzovat na základČ skuteþnosti, že platba LFA pĜepoþtená na ha zemČdČlské pĤdy u tČchto podnikĤ se blíží sazbČ na ha TTP. S výmČrou oprávnČné plochy roste i prĤmČrná platba LFA pĜepoþtená na jednu roþní pracovní jednotku podniku (AWU). Lze pĜedpokládat, že u velkých podnikĤ i mimo FADN vysoce pĜesahuje þástku 100 000 Kþ na AWU roþnČ.

160 000

4 000

140 000

3 500

120 000

3 000

100 000

2 500

80 000

2 000

60 000

1 500

40 000

1 000

20 000

500

0

Platby LFA Kþ/ha ZP

Platby LFA Kþ/AWU

Graf 15 – PrĤmČrné platby na 1 ha z. p. a roþní pracovní jednotku (AWU) ve velikostních tĜídách podnikĤ podle výmČry oprávnČné plochy

0 0-50 50-100 100200

200300

300400

400500

500600

600700

700800

800900

900- 1000- 15001000 1500 2000

TTP v ha LFA/ZP

LPIS 2005, FADN 2004, n=612

LFA/AWU

Pramen: FADN VÚZE 2004, LPIS, vlastní propoþty

4.3

PĜístupy k modulaci plateb LFA v ýR po roce 2010

ěešitelský kolektiv VÚZE Praha provedl Ĝadu modelových propoþtĤ pro rĤzné prahové výmČry oprávnČné plochy podniku pro modulaci plateb [4]. Na základČ sazeb vyrovnávacích pĜíspČvkĤ podle NV 241/2004 Sb. a variantního omezení oprávnČné plochy byly vyþísleny úspory prostĜedkĤ na platby LFA ke kterým by došlo. NejmírnČjší byla varianta se symbolickým snížením sazeb na 95 % u výmČry oprávnČné plochy 500 – 1000 ha a na 90 % u výmČry nad 1000 ha, kdy by celkový objem plateb v porovnání se souþasným stavem poklesl o 35 mil Kþ. Propoþtena byla na druhé stranČ i varianta s nČkolika prahy

52

modulace plateb, jak je uvedena v tabulce 19. V tomto pĜípadČ byla vyþíslena celková úspora prostĜedkĤ na platby LFA na cca 0,3 mld. Kþ. Tyto prostĜedky by ale bylo tĜeba smČrovat cílenČ do podnikĤ a obcí v LFA na podporu vzniku nových pracovních pĜíležitostí, podporu diverzifikace, na zlepšování služeb a na obnovu a rozvoj vesnic. Tab. 19 –

PĜíklad modulace plateb LFA

VýmČra TTP

do 50 ha

20 – 300 ha

300 – 600 ha

600 – 1000 ha

nad 1000 ha

ZmČna sazby

110 %

100%

80 %

60 %

0%

ýeská republika by se mohla inspirovat nČmeckým zpĤsobem stanovení prahu pro modulaci plateb LFA. Bylo by možné stanovit þástku, kterou je spoleþnost ochotna vČnovat jednotlivému pracovníkovi zemČdČlského podniku jako odmČnu za zajištČní údržby krajiny v ménČ pĜíznivých oblastech. Na každého zamČstnaného pracovníka v podniku by se zvýšil o tuto þástku maximálnČ dosažitelný objem plateb LFA pro daný podnik a rok. Vždy by ale muselo být podmínkou plateb obdČlávání veškeré pĤdy, jak je tomu napĜ. v Rakousku. O budoucím omezení plateb pro velké podniky se mezi zemČdČlskou veĜejností v ýR teprve zaþíná diskutovat. Na základČ konzultací s manažéry velkých podnikĤ je možno nastínit celou škálu reakcí, jak se s tímto faktem mohou velké podniky vyrovnat. 1. Formální rozdČlení podniku. PĜineslo by pouze zvýšení administrativní nároþnosti jak v podniku, tak pĜi administraci podpor. Vliv na obdČlávání pĤdy by byl minimální, významné zvýšení zamČstnanosti nelze oþekávat. 2. Hledání úspor v nákladech. Znamenalo by další masivní uvolĖování stálých pracovníkĤ ze zemČdČlství, zejména v marginálních oblastech. Pravdou je, že v ýR existují v tomto smČru znaþné rezervy. NapĜíklad podle dat Eurostatu 2003 v podnicích s výmČrou nad 500 ha pĜipadá na jednoho pracovníka ve Spojeném království 292 ha z. p., v Polsku 260 ha z. p., Rakousku 202 ha z. p., ale v ýR jen 28 ha z. p. (srovnatelnČ: 29 ha v Maćarsku, 31 na Slovensku, 37 v LitvČ). ReálnČ hrozí vylidĖování venkova a další marginalizace ménČ pĜíznivých oblastí v rozporu s cíli strukturálních fondĤ EU. VýmČru zemČdČlské pĤdy na pracovníka za skupinu podnikĤ nad 500 ha z. p. v zemích EU ukazuje graf. 16. Další rozšiĜování velkovýrobní technologie obhospodaĜování pĤdy by mohlo vést ke snížení atraktivity krajiny i biodiverzity. 3. Vypovídání nájmu vzdálených, malých, špatnČ dostupných pozemkĤ. Z obhospodaĜované pĤdy je v ýR cca 90 % pĤdy pronajaté. Ve vČtšinČ pĜípadĤ vlastník není sám schopen pĤdu obdČlávat a jiný potenciální nájemce þasto chybí. Majitelé zemČdČlských podnikĤ pĜiznávají, že již nyní takové pozemky vrací vlastníkĤm a v lepším pĜípadČ je spolu s ním zalesĖují. PĜípadné zvýšení podílu opuštČné pĤdy by mČlo neblahý dopad na životní prostĜedí na venkovČ. Diskuzi, zda zalesnČní travnatých enkláv a paloukĤ má nebo nemá za následek snížení biodiverzity i atraktivity krajiny, je tĜeba ponechat odborníkĤm na tyto otázky. 4. V pĜípadČ ýeské republiky, kde oprávnČnou plochou jsou jen travní porosty, by se mohl zastavit proces zatravĖování, žádoucí zejména v horských a podhorských oblastech. 53

PĜednost by dostalo pČstování obilovin a ostatních tržních plodin spojené s využitím velkovýrobních technologií. To vše je spojeno se zvýšenou erozí a všemi jejími negativními dopady na pĤdu. 5. ZalesĖování dalších ploch s využitím dotací na zalesĖování zemČdČlské pĤdy. Již nyní je ale zalesnČní pĤdy v ménČ pĜíznivých oblastech ýR znaþné (pĜes 40 %). V návrhu Plánu rozvoje venkova 2007 – 2013 se odhaduje, že pozemkĤ vhodných k zalesnČní je 15 až 20 tis ha. Navíc nový les neposkytne po dlouhou dobu pĜíležitost k výdČlku, nadmČrnČ lesnatá území ztrácejí atraktivitu pro turisty. Graf 16 – VýmČra zemČdČlské pĤdy v pĜepoþtu na pracovníka v prĤmČru za podniky o velikosti nad 500 ha z. p.

United Kingdom Poland Belgium Austria Netherlands Greece Spain Ireland Cyprus Sweden Portugal Italy Denmark France Germany Latvia Estonia Slovakia Hungary Czech Republic Lithuania Slovenia 0

50

100

150

200

250

300

Pramen: Eurostat - harmonizovaná národní data šetĜení spoleþenství o strukturách zemČdČlských podnikĤ, 2003, vlastní propoþty

54

ZávČry a doporuþení ýeská republika by se mČla aktivnČ zapojit do hledání kriterií, vymezujících LFA po roce 2010. Prostor daný naĜízením Rady (ES)1698/2005 pro zmČnu horské oblasti by mČla ýeská republika využít k þásteþnému rozšíĜení této kategorie LFA. V komparaci se sousedícími státy by ýR mohla pro svoje území uplatĖovat snížení hranice pro kriterium nadmoĜské výšky na 550 m a na 450 m v kombinaci s vysokou svažitostí. Kriteria pro redefinici souþasných „Ostatních LFA“ bude tĜeba peþlivČ zvažovat a provČĜovat. Otázkou je zda a nakolik bude možné využít bodový systém hodnocení rozdílĤ v pĤdnČ klimatických podmínkách území obcí a k.ú. Zástupci Komise bodové systémy pĜi vyjednávání v roce 2005 opakovanČ odmítali. Na druhé stranČ je možno oþekávat, že bude trvat požadavek, aby þlenské zemČ zohlednily vysoký stupeĖ zatravnČní a nízký ha výnos obilovin jako ukazatel nízké úrodnosti pĤdy. Jako zdroj dat pro urþení procenta zatravnČní na daném území se doporuþuje využít registr pĤdních blokĤ LPIS zachycující reálné využívání zemČdČlské pĤdy a nikoli katastr nemovitostí. Pro nČkteré oblasti v ýR lze v pĜípadČ nepĜijetí bodové hodnoty výnosnosti doporuþit ještČ jiná kriteria pro vymezení území s „nízkou úrodností pĤdy nebo špatnými klimatickými podmínkami“. Mohla by jimi být napĜíklad území s nízkou hustotou skotu na ha TTP a krmných plodin, jak již bylo Komisí navrženo. Data zjištČná ýSÚ pro statistickou jednotku okres v rámci Agrocenzu by musela být pĜetransformována na nižší územní celky okresu s využitím doplĖujících informaþních zdrojĤ, napĜíklad registru zvíĜat nebo LPIS. V ýR by mČla být taková zemČdČlská statistika vþas zavedena a zjišĢovaná data v pravidelných intervalech vhodným zpĤsobem zveĜejĖována. Dalším kriteriem pro „Ostatní LFA“, nezpochybnitelnČ indikujícím klimatické podmínky nevhodné pro intenzivní zemČdČlskou výrobu je nadmoĜská výška území, exaktnČ zjistitelná, aplikovatelná i v ostatních zemích EU, jako mČĜítko zkrácené vegetaþní doby. Pokud nebude vyjednáno snížení hranice nadmoĜské výšky pro vymezení horské oblasti, bude tĜeba trvat na užití tohoto kriteria pro jiné než horské oblasti. Po roce 2010 bude nutné znova vymezit oblasti se specifickými omezeními. Pro ýeskou republiku upuštČní od demografických kriterií znamená setĜení zásadního rozdílu mezi vymezením „Ostatních LFA“ a oblastí se specifickými omezeními. NČkteré oblasti, které kvĤli nesplnČní demografických kriterií byly zaĜazeny jako oblasti se specifickými omezeními, dozajista splní nová kriteria pro „Ostatní LFA“. Tím se otevĜe prostor pro zohlednČní specifických omezení zemČdČlské výroby daných napĜíklad péþí o krajinu, ochranou þistoty vody, protierozními opatĜeními, v oblastech zaplavovaných, podmáþených, s obtížnČ zpracovatelnými nebo výsušnými pĤdami a další. Pokud jde o podmínky poskytování plateb, bylo by žádoucí otevĜít v ýR otázku definování základny pro poskytování plateb. Souþasné omezení výhradnČ na plochy travních porostĤ vede k ohromné nevyrovnanosti ve výši poskytnutých plateb mezi podniky jak v pĜepoþtu na ha z. p. tak na AWU. Navíc ne pro všechny LFA jsou travní porosty nejvhodnČjší krmivovou základnou (napĜ. v oblastech ve srážkovém stínu dávají travní porosty velmi nízké výnosy a krmivová základna je zde postavena na víceletých pícninách). NČkteré ménČ pĜíznivé oblasti ýR jsou souþasnou úpravou podmínek znevýhodnČny v porovnání s LFA zemí EU a je snižována jejich konkurenceschopnost zejména v chovu

55

skotu a produkci mléka. RozšíĜení základny o plochy víceletých pícnin na orné pĤdČ, jednoletých pícnin a krmných okopanin by odpovídalo podmínkám zemí EU. Analýza velikostní struktury zemČdČlských podnikĤ v zemích EU ukázala, že nelze zjednodušenČ stavČt do protikladu zemČ stĜední a východní Evropy, kde v minulosti probČhla nucená kolektivizace zemČdČlství jako pĜedstavitele velkých podnikĤ a zemČ EU 15 jako pĜedstavitele malých farem. PĜi navrhování podmínek poskytování plateb je tĜeba vzít v úvahu filosofii zemČdČlské politiky EU v protikladu se zemČdČlskou velkovýrobou v USA. Dotace pro evropské zemČdČlství by mČly být zamČĜeny na uchování typického rázu evropské krajiny, produkci zdravých potravin, ochranu životního prostĜedí a údržbu venkova jako prostĜedí pro bydlení. Podpora rozvoje venkova prostĜednictvím dotací pro zemČdČlství je z tohoto pohledu logicky zamČĜena na menší a stĜednČ veliké farmy. Typická jsou tato hospodáĜství v Irsku, Belgii, Rakousku, Švédsku, na rozhodujícím podílu zemČdČlské pĤdy hospodaĜí i ve Francii, NČmecku, Lotyšsku, Polsku, ěecku, Itálii a Slovinsku. ZemČmi, ve kterých velikostní skupina malých a stĜedních zemČdČlských podnikĤ obhospodaĜuje jen malý podíl zemČdČlské pĤdy, jsou ýeská republika a Slovensko. Ty by mČly pro sebe vyjednat zvláštní režimy pĜi poskytování podpor. Je jistČ nesporné, že výhoda z velikosti pĤsobí na snížení nákladĤ a tato skuteþnost by mČla být v zemČdČlské politice zohlednČna. Pokud ale výsledkem by byla ztráta pracovních míst na venkovČ a snížení atraktivity krajiny, je tĜeba hledat nové formy poskytování veĜejných služeb tČmito velkými, extenzivnČ hospodaĜícími podniky. Je tĜeba podporovat vznik nových pracovních pĜíležitostí i v takto velkých podnicích, rozvíjení nezemČdČlské þinnosti a služeb. Podmínky podpor zamČĜit na udržení biodiverzity a krajiny atraktivní pro turismus. Urþitým Ĝešením mĤže být napĜíklad zakotvení dodateþných podmínek, které by musel splĖovat pozemek, aby mČl nárok na platbu (daná maximální velikost, oddČlen mezí posekanou v jiném termínu než ostatní travní porosty a pod.) a v souvislosti s tím upravit prahy pro degresivitu plateb v ýR buć na základČ výmČry oprávnČné plochy nebo podle poþtu pracovníkĤ. ProstĜedky, které budou ušetĜeny po zavedení degresivity plateb by mČly být vráceny do LFA právČ na podporu vzniku nových pracovních míst a na rozvoj venkovských obcí v marginálních a odlehlých oblastech.

56

Souhrn Studie se zabývá vymezením ménČ pĜíznivých oblastí v zemích EU vþetnČ ýeské republiky a porovnává cíle opatĜení, podmínky a výši podpor pro zemČdČlce hospodaĜící v ménČ pĜíznivých oblastech jednotlivých zemí EU. StruþnČ je uveden vývoj evropské legislativy v oblasti podpor hospodaĜení LFA. ZmČny podmínek pro získávání podpor odrážejí posun v agrární politice EU od podpory produkce k podpoĜe mimiprodukþních funkcí zemČdČlství. Jsou uvedeny i závČry Evropského úþetního dvora z revize LFA v roce 2003 a následná reakce Komise jako jeden z dĤležitých podnČtĤ pro posun v politice podpor LFA, jak se následnČ projevil v naĜízení Rady (ES) 1698/2005. V þásti studie zabývající se otázkami rozsahu a vymezení ménČ pĜíznivých oblastí jsou uvedena obecná kriteria pro jednotlivé kategorie LFA a zpĤsoby, jak tato obecná kriteria konkretizovaly ve svých plánech rozvoje venkova zemČ EU. Od roku 2010 budou muset zemČ EU podle þl. 50 odst. 4 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 pĜi novém vymezení LFA potvrdit nebo zmČnit stávající vymezení podle odst. 2 (horské oblasti) a odst. 3 písm. b) ( souþasné oblasti se specifickými omezeními) a vymezit novČ oblasti uvedené v odst. 3 písm. a) ( souþasné „Ostatní LFA“). Navrhuje se využít prostor pro zmČnu horské oblasti k þásteþnému rozšíĜení této kategorie LFA. V komparaci se sousedními státy a na základČ agroklimatologických studií by ýR mohla pro svoje území uplatĖovat snížení hranice pro vymezení horské oblasti na 550 m nadmoĜské výšky a na 450 m v kombinaci s vysokou svažitostí. S jistotou lze oþekávat, že bude nutné po roce 2010 znova vymezit oblasti se specifickými omezeními. Pro ýeskou republiku bude upuštČní od demografických kriterií znamenat setĜení zásadního rozdílu mezi vymezením „Ostatních LFA“ a oblastí se specifickými omezeními. OtevĜe se prostor pro zohlednČní specifických omezení zemČdČlské výroby daných napĜíklad péþí o krajinu, ochranou þistoty vody, protierozními opatĜeními, v oblastech zaplavovaných, podmáþených, s obtížnČ zpracovatelnými nebo výsušnými pĤdami a další . Pokud jde o nové vymezení „Ostatních LFA“ je málo pravdČpodobné, že Komise bude moci ignorovat nálezy Evropského úþetního dvora. PĜi sjednocování kriterií v rámci EU bude sotva možné nadále využívat bodový systém hodnocení rozdílĤ v pĤdnČ klimatických podmínkách území. Je možno oþekávat, že Komise bude i nadále prosazovat, aby þlenské zemČ zohlednily vysoký stupeĖ zatravnČní a nízký ha výnos obilovin jako ukazatel nízké úrodnosti pĤdy. Jako zdroj dat pro urþení procenta zatravnČní na daném území lze doporuþit registr pĤdních blokĤ LPIS a nikoli katastr nemovitostí. Dalším kriteriem pro vymezení území s „nízkou úrodností pĤdy nebo špatnými klimatickými podmínkami“ by mohla být území s nízkou hustotou skotu na ha TTP a krmných plodin. Data, zjištČná ýSÚ pro statistickou jednotku okres v rámci Agrocenzu by musela být pĜetransformována na nižší územní jednotky okresu s využitím doplĖujících informaþních zdrojĤ, napĜíklad registru zvíĜat nebo LPIS. V ýR by mČla být taková zemČdČlská statistika vþas zavedena a zjišĢovaná data v pravidelných intervalech vhodným zpĤsobem zveĜejĖována. Vhodným kriteriem pro území ýeské republiky nezpochybnitelnČ indikujícím klimatické podmínky nevhodné pro intenzivní

57

zemČdČlskou výrobu je exaktnČ zjistitelná nadmoĜská výška území. Pokud nebude vyjednáno snížení hranice nadmoĜské výšky pro vymezení horské oblasti, lze doporuþit užití tohoto kriteria pro jiné než horské oblasti. V druhé þásti se studie zabývá problematikou plateb vyrovnávacích pĜíspČvkĤ. Jsou porovnány cíle, které si stanovily vybrané zemČ EU pro opatĜení LFA ve svých plánech rozvoje venkova a analyzovány specifické podmínky plateb, které napomáhají splnČní tČchto cílĤ. Je porovnána výše plateb a dále jakým podílem jsou tyto platby financovány z národních rozpoþtĤ a zdrojĤ EU. Konstatuje se, že v ýR je váha opatĜení LFA v porovnání s ostatními zemČmi EU relativnČ velmi vysoká. K plnČní cílĤ podpory LFA pĜispívá diferenciace sazeb vyrovnávacích pĜíspČvkĤ. Jsou uvedeny pĜíklady diferenciace sazeb podle závažnosti omezení pĜírodními nebo specifickými podmínkami oblasti, podle zpĤsobu využívání zemČdČlské pĤdy, podle dodržování urþených podmínek hospodaĜení, podle výrobního zamČĜení farmy, vČku, vzdČlání þi bydlištČ farmáĜe a podle velikosti farmy. Zvláštní pozornost je vČnována diferenciaci sazeb v závislosti na velikosti farmy, protože bude povinnČ zavedena od roku 2010. Dochází se k závČru, že náš souþasný systém poskytování plateb výhradnČ na ha travních porostĤ bez modulace sazeb v závislosti na výmČĜe oprávnČné plochy podniku vede k velké nevyrovnanosti mezi podniky ve výši poskytnutých plateb LFA jak v pĜepoþtu na ha zemČdČlské pĤdy, tak na roþní pracovní jednotku (AWU). Navrhuje se rozšíĜit základnu pro poskytování plateb o plochy víceletých pícnin na orné pĤdČ, jednoletých pícnin a krmných okopanin, aby opatĜení bylo co nejkompatibilnČjší s praxí ve státech EU 15. Navíc ne pro všechny LFA jsou travní porosty nejvhodnČjší krmivovou základnou (napĜ. oblasti ve srážkovém stínu ji staví na víceletých pícninách). NČkteré ménČ pĜíznivé oblasti jsou souþasnou úpravou podmínek znevýhodĖovány takovou mČrou, že mohou ztrácet konkurenceschopnost v porovnání s ostatními zemČmi EU zejména v chovu skotu a produkci mléka. Studie konstatuje, že v ýeské republice velikostní skupina malých a stĜedních zemČdČlských podnikĤ, na které je smČrována podpora v ménČ pĜíznivých oblastech vČtšiny zemí EU 15, hospodaĜí jen na 12 % z. p. v LFA. Na základČ konzultací s manažery velkých podnikĤ v LFA jsou nastínČny jejich možné reakce na navrhovanou modulaci plateb. Studie upozorĖuje na možnost úbytku pracovních pĜíležitostí a na nebezpeþí snížení atraktivity venkovské krajiny v LFA. Z pozice ýR je nezbytné vyjednat zvláštní režimy pro poskytování podpor, které by odpovídaly existující velikostní struktuĜe zemČdČlských podnikĤ. Je doporuþeno vyhledávat nové formy poskytování veĜejných služeb velkými, extenzivnČ hospodaĜícími podniky tak, aby generovaly nové pracovní pĜíležitosti v rámci podniku, aby byly uspokojeny požadavky na udržení biodiverzity a zároveĖ zvyšována atraktivita krajiny pro turismus. ProstĜedky, které budou ušetĜeny po zavedení modulace plateb by mČly být vráceny do LFA právČ na podporu vzniku nových pracovních pĜíležitostí a na rozvoj venkovských obcí v marginálních a odlehlých oblastech.

58

Summary In this study less-favoured areas in the EU countries including the Czech Republic are designated, and goals of measures, conditions and level of support for farmers in lessfavoured areas of the EU countries are compared. The history of European legislation in the area of support for farming in LFA is briefly described. Changes in the conditions laid down to receive support reflect a shift in the EU agricultural policy from support for production to support for non-production functions of agriculture. The study presents conclusions of the European Court of Auditors from the LFA revision in 2003 and the Commission’s subsequent reaction as one of the important incentives for a shift in the policy of LFA support that was consequently formulated in Council Regulation (EC) No. 1698/2005. In the part of the study dealing with the extent and designation of less favoured areas general criteria for the LFA categories are described, and it is documented how the EU countries specified these general criteria in their rural development plans. From 2010, pursuant to Art. 50, par. 4 of Council Regulation (EC) No. 1698/2005, in a new designation of LFA the EU countries will have to confirm or change the existing designation in accordance with par. 2 (mountain areas) and par. 3 b) (current areas with special handicaps) and to redefine the areas listed in par. 3 a) (current “Other LFAs”). It is proposed to make use of a possibility of redefining the mountain area for a partial enlargement of this LFA category. Compared to the neighbouring countries and on the basis of agro-climatologic studies the CR could apply for a downward shift of the limit for the mountain area designation to the height of 550 m above sea level and to 450 m in combination with the steep slope for its territory. It is to expect with certainty that after 2010 it will be necessary to redefine the areas with special handicaps. The fundamental difference between the definitions of “Other LFAs” and areas with special handicaps will be wiped off for the Czech Republic after demographic criteria have been be abandoned. It will be possible to take into account special handicaps for agricultural production such as landscape management, water cleanness protection, erosioncontrol measures in inundated and waterlogged areas with hard to cultivate or drying soils. As for the redefinition of “Other LFAs”, the Commission will not probably ignore the findings of the European Court of Auditors. In the framework of unification of criteria within EU it will hardly be possible in future to use the score system of the evaluation of differences in soil and climate conditions of the territories. It is to expect that the Commission will enforce the member countries to consider a high proportion of grassland and a low per-hectare cereals yield as indicators of low soil productivity. As a source of data for the determination of grassland percentage in the given territory it is possible to recommend LPIS, a more exact register of land blocks, not the real estate register. Another criterion for the designation of the territory with “low soil productivity or adverse climate conditions” could be territories with low cattle stocks per ha of permanent grassland and fodder crops. The data collected by the Czech Statistical Office for the statistical unit ‘district’ in the framework of Agrocensus should have to be transformed to lower territorial units of the district, using complementary information sources, e.g. the register of animals or LPIS. Such agricultural statistics should be introduced in the CR as quickly as possible and the acquired data should be published in

59

a suitable form in regular intervals. The exactly measurable height above sea level is a suitable criterion for the territory of the Czech Republic, clearly indicating the climate conditions unsuitable for intensive agricultural production. If the downward shift of the height limit for the designation of mountain area is not negotiated, it is to recommend to use this criterion for other than mountain areas. In the second part the study deals with payments of compensation allowances. The goals set by some EU countries for LFA measures in their rural development plans are compared and specific conditions of payments that help to achieve these goals are analysed. The level of payments is compared and the ratios of financing these payments from national budgets and from EU resources are identified. It is concluded that in the CR the weight of LFA measures is relatively very high compared to the other EU countries. Differentiation of the rates of compensation allowances contributes to the achievement of the goals of LFA support. Examples of the differentiation of rates are given according to the severity of handicap posed by natural or specific conditions of the area, according to the type of land use, according to the observation of defined farming conditions, according to production specialisation of the farm, farmer’s age, education or place of residence and according to the farm size. Special attention is paid to the differentiation of rates in relation to the farm size because it will be introduced obligatorily from 2010. A conclusion is drawn that our current system of payments exclusively granted per ha of grassland without modulation of rates in relation to the size of the eligible area of an enterprise leads to large differences between enterprises in the level of LFA payments if converted per ha of agricultural land or per annual working unit (AWU). It is proposed to enlarge the basis for the granting of payments by areas under perennial fodder crops on arable land, annual fodder crops and feed root crops so that the measure will be as compatible as possible with practices in the EU 15 countries. Moreover, grasslands are not the most suitable fodder base for all LFA (e.g. in areas in the rain shadow it relies on perennial fodder crops). Some less favoured areas are handicapped by the present definition of conditions to such an extent that they may lose their competitiveness mainly in cattle and milk production compared to the other EU countries. It is stated that in the Czech Republic the small and medium-sized agricultural enterprises at which support for less favoured areas is aimed in the majority of the EU 15 countries farm only on 12% of agricultural land in LFA. Based on consultations with managers of large enterprises in LFA their potential reactions to the proposed modulation of payments are outlined. Attention is drawn to possible losses of job opportunities and to a risk of diminishing the rural landscape attractiveness in LFA. As for the CR position, special regimes for support granting that would correspond to the existing size structure of agricultural enterprises should be negotiated. It is recommended to seek new forms of public services provided by large, extensively farming enterprises so that new job opportunities will be generated within the enterprises in order to meet requirements for biodiversity maintenance and to increase the landscape attractiveness for tourism. The resources saved after the introduction of payment modulation should be returned to LFA, and they should be used to

60

support new job opportunities and for development of rural municipalities in marginal and remote areas.

Literatura [1] Dax, T. The redefinition of Europe’s Less Favoured Areas ( Redefinice ménČ pĜíznivých oblastí v EvropČ) ; London, 3rd Annual Conference – Rural Development in Europe, Funding European Rural Development in 2007 – 2013, 15 – 16 November 2005 [2] Crabtree, R et al.: Review of Area – based Less Favoured Area Payments Across EU Member States, Report for the Land Use Policy Group of the GB statutory conservation, countryside and environment agency, CJC Consulting, Oxford, 2003 [3] Štolbová, M.: MénČ pĜíznivé oblasti v zemích EU, Bulletin VÚZE þ. 9/2005, Praha: VÚZE, 2005. [4] Štolbová, M.; Paþesný, J: Analýza variantního Ĝešení pro stanovení degresivity v rámci opatĜení LFA pro období 2007 -2013, Studie pro MZE, Praha: VÚZE, 2005. [5] Štolbová, M.: Revize vymezení ménČ pĜíznivých oblastí od roku 2007, Bulletin VÚZE þ. 9/2006, Praha: VÚZE, 2006. [6] Štolbová, M.: Podklady pro diferencované vyrovnávací platby se zohlednČním pravidel nového programovacího období; pĜíloha k periodické zprávČ o postupu projektu QF 3082 za rok 2005, Praha: VÚZE, 2006. [7] The Future of Less Favouder Areas Policy, report of a seminar at Scotland House in Brussels, 9th Ferbruary 2005, [8] European Court of Auditors: Special Report No 4/2003 concerning Rural Development: Support for Less-favoured areas, together with the Commission’s replies, Official Journal of European Union - C151, Luxemburg, 2003. [9] Council of the European Union, Proposal for a Council Regulation on support for rural development by the European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) – Methodology paper LFA, Working Party on Agricultural Structures and Rural Development, working document (6991/05), Brussels 4 March 2005, [10] NaĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), ÚĜední vČstník Evropské unie I 277/1. Brusel, 2005. [11] NaĜízení Rady (EC) þ. 1257/1999 o podporování rozvoje venkova prostĜednictvím Evropského orientaþního a záruþního fondu pro zemČdČlství (EAGGF), Brusel, 1999 [12] Council regulation (EC) No 950/97 of 20 May 1997 on improving the efficiency of agricultural structures. [13] Working Document: Less-favoured Areas and Compensatory Allowances, STAR Committee, 1998 [14]Výroþní hodnotící zpráva o programu Horizontální plán rozvoje venkova za rok 2005, MZe ýR, Praha, 2006 [15] Horizontální plán rozvoje venkova ýR pro období 2004-2006, Praha: MZe, 2004 61

[16] NaĜízení vlády þ 241/2004 Sb. o podmínkách provádČní pomoci ménČ pĜíznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními. Praha: MZe, 2004 [17] Estonian Rural Development Plan 2004-2006, Ministry of Agriculture, Tallinn 2004 [18] The Environmental and Rural development Plan for Sweden 2000 – 2006, Ministry of Agriculture, Food and Fisheries, July 2000 [19] National Rural Development Plan for the EAGGF Guarantee Section Measures, Hungary, Ministry of Agriculture and Rural Development, Budapest, 2004 [20] Plán rozvoja vidieka 2004 – 2006, Slovenské republika, Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky, Bratislava, 2003 [21] Rural Development Plan 2004-2006 Lithuania, Ministry of Agriculture of the Republic of Lithuania, 2004 [22] Rural Development Plan 2000-2006 Ireland, Department of Agriculture, Food and Rural Development, 2000 [23] Rural development Plan for Wales 2000 – 2006. National Assembly for Wales, Cardiff, 2000 [24] Rural Development Plan for Poland 2004 – 2006, , Warsaw, 2004 [25]Rural development plan for Latvia 2004- 2006, Ministry of Agriculture, Latvia, 2004 [26] Regional Development Program for the Primary Sector 2000 – 2006, Ministry of Agriculture - Countryside Development, Athens, April 1999

62

Mén p íznivé oblasti pro zem d lství v R a EU

Recommend Documents