Zjišťování potřeb uţivatelů v oblasti poskytování sociálních sluţeb na území. Jihomoravský kraj

Individuální projekt Jihomoravského kraje reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00027 s názvem „Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji“ „Zjišťování potřeb uţivatelů v oblasti poskytování sociálních sluţeb na území Jihomoravského kraje“

„ANALÝZA POTŘEB UŢIVATELŮ V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE“ PŘI REALIZACI PROJEKTU „PODPORA PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŢEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI“

VYPRACOVÁNO PRO OBVOD S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE

VYPRACOVAL:

AUGUR Consulting s.r.o. Vinařská 5/A1 603 00 Brno

ZADAVATEL:

Jihomoravský kraj Ţerotínovo náměstí 3/5 601 82 Brno

Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Závěrečná zpráva vypracována pro obvod s rozšířenou působností Hustopeče.

OBSAH

I. ÚVOD ...................................................................................................................... 3 II. OBECNÁ VÝCHODISKA A CÍLE VÝZKUMU ........................................................ 4 III. METODOLOGIE .................................................................................................... 5 IV. POPIS ORP A POPIS VÝBĚRU RESPONDENTŮ (UŢIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB) ..................................................... CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. V. ANALÝZA CÍLOVÉ SKUPINY OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM ............ 10 VI. ANALÝZA CÍLOVÉ SKUPINY SENIORŮ NAD 70 LET ..................................... 38 VII. ANALÝZA CÍLOVÉ SKUPINY SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH OSOB ............... 57 VIII. SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH ZJIŠTĚNÍ ................................................................. 62 IX. ZÁVĚREM ........................................................................................................... 62

© AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail: [email protected]

-2-


I. ÚVOD Společnost AUGUR Consulting s.r.o. si dovoluje tímto předloţit závěrečnou zprávu výzkumu „Zjišťování potřeb uţivatelů v oblasti poskytování sociálních sluţeb na území Jihomoravského kraje – v obvodu s rozšířenou působností výkonu státní správy Hustopeče“. Předloţená analýza je jednou z 21 zpráv pro jednotlivá ORP v rámci Jihomoravského kraje. Vzhledem k omezenému počtu interakcí v ORP Hustopeče a vzhledem k tomu, ţe dotazovány byly různé cílové skupiny uţivatelů sociálních sluţeb jsou výsledky vyhodnoceny s vyuţitím především kvalitativních metodologických postupů. Pouze u těch cílových skupin, které byly zastoupeny vyšším počtem respondentů, byly výsledky, kromě řady doprovodných informací, kvantifikovány. Reprezentativní výsledky v oblasti uţivatelů sociálních sluţeb v rámci jednotlivých cílových skupin uţivatelů sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji bude moţné předloţit aţ při uskutečnění analýzy ve všech 21 ORP.


-3-


II. OBECNÁ VÝCHODISKA A CÍLE VÝZKUMU Cíl projektu „Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji“. Cílem projektu je zefektivnit a rozvíjet kvalitu a dostupnost sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji prostřednictvím plánování sociálních sluţeb metodou komunitního plánování. Na základě realizace projektu, budou zajištěny kvalitní, místně a typově dostupné sluţby respektující práva, zájmy a potřeby uţivatelů a odpovídající potřebám územně správních obvodů. „Analýzy potřeb uţivatelů v oblasti poskytování sociálních sluţeb na území Jihomoravského kraje“, které budou realizovány ve 21 obcích s rozšířenou působností na území Jihomoravského kraje byly stanoveny v zadávací dokumentaci právě Jihomoravským krajem.


-4-


III. METODOLOGIE III.1. POUŢITÉ METODY SBĚRU DAT Metodologie výzkumu byla konzultována v rámci pracovní skupiny za účasti odborníků pověřených Jihomoravským krajem a společností AUGUR Consulting. Pouţité metody sběru dat, schválené zástupci Jihomoravského kraje, tvoří přílohu této závěrečné zprávy.

III.2. CÍLOVÉ SKUPINY Na základě dohody se zástupci ORP Hustopeče, kteří participují na procesu komunitního plánování sociálních sluţeb, byly vytipovány vhodné cílové skupiny pro dotazování. V rámci tohoto výzkumu byly ze strany zástupců ORP Hustopeče preferovány analýzy mezi zástupci následujících cílových skupin: 1. osoby se zdravotním postiţením 2. děti, mládeţ do 26 let a rodina 3. senioři

III.3. ORGANIZACE SBĚRU DAT A VALIDITA ŠETŘENÍ Interakce uskutečnili odborně proškolení tazatelé společnosti AUGUR Consulting, ale také tazatelé z řad zástupců některých poskytovatelů. Moderátory skupinových diskusí byli zaměstnanci společnosti AUGUR Consulting. Podrobnější informace o sběru dat jsou vţdy součástí analýz v další částí této zprávy.


-5-


IV. POPIS ORP A POSKYTOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŢEB ROZDĚLENÍ KRAJE NA OBVODY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ Jihomoravský kraj je podle platného zákonného ustanovení vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo a je rozdělen na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo a Ţidlochovice.


-6-


SPRÁVNÍ OBVOD Ve správní oblasti obce s rozšířenou působností Hustopeče je evidováno 28 obcí, 2 částí obcí, 271 ulic, 14 045 adres. Ve správní oblasti je k trvalému pobytu

(nebo

jakémukoliv

platnému

pobytu

cizince,

azylanta)

přihlášeno

35 345 obyvatel, z toho je 14 863 muţů nad 15 let, 2 596 chlapců do 15 let, 15 378 ţen nad 15 let, 2 508 dívek do 15 let (zdroj: http://aplikace.mvcr.cz/adresa/rozsobce/husto.html). Správní obvod Hustopeče jako obce s rozšířenou působností tvoří územní obvody 28 obcí: Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brumovice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kašnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Popice, Pouzdřany, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Uherčice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vrbice.

Zdroj: http://www.czso.cz/xb/redakce/nsf/i/mapy_a_kartogramy


-7-


ZPŮSOB VÝBĚRU RESPONDENTŮ A ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Na první schůzce s řídící skupinou KPSS obce s rozšířenou působností Hustopeče byl představen projekt a byly vytipovány cílové skupiny. Na druhé schůzce bylo dohodnuto, ţe nám koordinátor KPSS Hustopeče zašle seznam těch zařízení a osob, na které se máme v rámci výzkumu pro ORP Hustopeče obrátit. Podrobné informace o závěrech jednání jsou uvedeny v zápisech mezi dodavatelem a zástupci ORP Hustopeče, které mohou obě strany doloţit. Postup výběru respondentů byl následující: Koordinátor zaslal kontakty na poskytovatele sociálních sluţeb a zainteresované osoby v sociálních sluţbách. Všichni poskytovatelé i osoby byli kontaktování zástupci společnosti AUGUR Consulting. S těmi, kteří přistoupili ke spolupráci na výzkumu, byl sjednán čas a místo interakcí. Níţe uvádíme výčet a způsob provedení terénního dotazovaní: Dům s pečovatelskou sluţbou a Penzion pro důchodce, Hustopeče, se sídlem Ţiţkova 1, Hustopeče. Byla kontaktována vedoucí zařízení, se kterou byly dohodnuty interakce se seniory v obou zařízeních. Sběr dat proběh formou dotazníkového šetření. Oblastní

charita

Břeclav,

Pečovatelská

sluţba

Němčičky,

se

sídlem

Svatoplukova 18, Břeclav. Byla kontaktována vedoucí pečovatelské sluţby, se kterou byly následně domluveny interakce s klienty. Sběr dat proběhl pomocí dotazníkové šetření v zařízení pečovatelské sluţby. Diakonie ČCE, středisko Betlém, Klobouky, se sídlem Císařova 27, Klobouky a Narnie se sídlem Morkůvky 129. Byl kontaktován ředitel Diakone, se kterým byly domluveny interakce s klienty střediska Betlém (osoby s tělesným zdravotním postiţením) a dále skupinová diskuse s rodiči klientů zařízení Narnie. Sběr dat proběhl přímo v prostorách obou zařízení.


-8-


Svaz tělesně postiţených, se sídlem Brněnská 52, Hustopeče. Byla kontaktována zástupkyně sdruţení, se kterou byla dohodnuta skupinová diskuse s osobami s tělesným postiţením. Odbor sociálních věcí MěÚ Hustopeče se sídlem Dukelské náměstí 22, Hustopeče. S vedoucí sociálního odboru byly domluveny rozhovory se sociálně vyloučenými osobami. Rozhovory probíhaly přímo v prostorách Městského úřadu Hustopeče. Odbor sociálních věcí MěÚ Hustopeče se sídlem Dukelské náměstí 22, Hustopeče. Prostřednictvím odboru sociálních věcí byly kontaktovány tři maminky dětí s mentálním postiţením. Rozhovory proběhly v bydlišti respondentek.


-9-


V. ANALÝZA CÍLOVÉ SKUPINY OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM V.1. POPIS A STRUKTURA CÍLOVÉ SKUPINY Sběr dat probíhal formou dvou skupinových diskusí a také dotazníkového šetření. Realizována

byla

skupinová

diskuse

s rodiči

dětí

s těţkým

mentálním

a

kombinovaným postiţením, zúčastnilo se jí 16 rodičů a 3 zástupci poskytovatele. Realizována byla také skupinová diskuse členů Svazu tělesně postiţených, které se zúčastnilo 8 osob, včetně předsedkyně sdruţení. Dotazováno bylo 9 respondentů - osob se zdravotním postiţením. Jednalo se konkrétně o: 5 uţivatelů sociální sluţby Diakonie ČCE – středisko Betlém,

3

maminky - opatrovnice dětí se zdravotním problémem v domácí péči a 1 osoba se zdravotním postiţením v domácí péči

V. 2. ANALÝZA SKUPINOVÉ DISKUSE SKUPINA RODIČŮ DĚTÍ S TĚŢKÝM ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM

V.2.1. ZVOLENÁ METODIKA Na základě dohody s koordinátorem KPSS byl pro zkoumání této cílové skupiny zvolen kvalitativní přístup focus group (skupinová diskuse). Důvodem zvolení této metody byl zájem identifikovat hlubší vhled do zkoumané problematiky a identifikovat detailněji potřeby této skupiny uţivatelů sociálních sluţeb.

V.2.2. ORGANIZACE SKUPINOVÉ DISKUSE Skupinová diskuse byla realizována dne 18. 6. 2010 odpoledne a zúčastnilo se jí celkem šestnáct rodičů dětí s těţkým zdravotním postiţením a tři zástupce Domova Narnie. Místem konání skupinové diskuse byly prostory domova Narnie. © AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail: [email protected]

- 10 -


Podkladem pro průběh diskuse byl scénář s jednotlivými indikátory a otázkami, které se v rámci diskuse dále rozvíjely. Průběh diskuse byl pro účel vyhodnocení zaznamenán formou videonahrávky.

V.2.3. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ÚČASTNÍKŮ DISKUSE A JEJÍ PRŮBĚH Skupinové diskuse se zúčastnila nadstandardně početná skupina osob. Část účastníků vykazovala po celou dobu konání diskuse vysokou míru komunikativnosti. Část diskutujících byla méně komunikativní. V rámci diskuse byla identifikována řada inspirativních názorů a námětů, o kterých se domníváme, ţe mohou být pro zadavatele vyuţitelné v procesu komunitního plánování sociálních sluţeb.

V.2.4. VÝSLEDKY SKUPINOVÉ DISKUSE Účastníci diskuse, rodiče dětí z Domova Narnie, shodně uváděli, ţe jsou velmi spokojeni s péčí o své potomky, s tím, ţe své děti nemuseli „dát do nějakého ústavu“, ale ţe v Morkůvkách je dětem poskytnut „opravdový druhý domov“. Velmi pozitivně hodnotili to, ţe jde o zařízení malého typu, kde lze vytvořit „domácí prostředí“. Dále je pro rodiče velmi důleţité, ţe je zde věnována mimořádná péče krmení dětí, které to potřebují, coţ v zařízení ústavního typu, dle názoru rodičů, není moţné. Vysoce pozitivně bylo hodnoceno také to, ţe se v Morkůvkách snaţí děti co nejvíce aktivizovat. Při detašovaném pracovišti školy je zřízena dílna, kde děti mohou vyrábět různé výrobky. Zazněl názor: „Kluk se řízl. Ale byl šťastný, co dokázal.“ V Domově Narnie často pomáhají dobrovolníci. Častá je jejich účast v letních měsících, kdy si pečovatelé berou volno. Jejich práce je rodiči i vedením Domova Narnie velmi ceněna.


- 11 -


Problém č. 1 – Absence následné péče Děti mohou být v zařízení Domov Narnie dokud neukončí desetiletou školní docházku, přičemţ konečná hranice je stanovena na 26 let věku. Většině dětí zde končí moţnost pobytu dříve. Rodiče jednohlasně artikulovali obavy o následnou péči. Bylo vyřčeno, ţe jistá moţnost následné péče existuje, a to v domově Arkénie v Brumovicích. Kapacita je však nedostačující. Problem č. 2 – Řešení dovolených a víkendů Pro rodiče z ORP Hustopeče není dovolená nebo volný víkend problémem. Provoz v zařízení je celoroční, tedy i o prázdninách. Rodiče dětí z domova Narnie mohou jet bez obav na dovolenou, protoţe dítě zanechávají ve známém prostředí a s lidmi, na které je zvyklé. A naopak, jestliţe jedou na dovolenou s dítětem, je ze stacionáře uvolněno. Rodiči jsou vítány i tzv. odlehčovací víkendy, které jsou v nabídce. Děti zde mají program a rodiče mohou nabrat síly. Na otázku, zda by rodiče o víkendech, které tráví s dětmi, vyuţili pomoc asistenta, ojediněle odpověděli, ţe ano. Tuto potřebu vyjádřila např. maminka, dle kontextu výpovědi ţijící bez partnera, dvou odrostlých dětí s postiţením, a to z důvodu fyzické náročnosti péče o ně (u oblékání a přenášení apod.). Asistenta by vyuţila především v pondělí ráno, kdyţ obě děti vypravuje do stacionáře. „V pondělí ráno jsem na hranici svých sil. Příprava dětí mně trvá tři hodiny. Jezdíme pravidelně pozdě do školy. Máme už domluvenou výjimku s vedením Narnie.“ Většina rodičů zvládá víkendy s dětmi bez problémů sama, jiní s pomocí prarodičů a jiných členů rodiny.

Ojediněle hovořili rodiče o tzv. respitní sluţbě o víkendech.

V jednom případě se např. jednalo o pracovnici ze stacionáře z Hodonína, takţe šlo o zkušenou osobu a rodina byla s touto sluţbou velmi spokojena.


- 12 -


Problém č.3 – Informační potřeby Rodiče hodnotí celkově situaci v oblasti informovanosti o moţnostech vyuţívání sociálních sluţeb jako stále se zlepšující. Nejčastěji se však informace přenášejí zprostředkovaně, přímo mezi rodiči dětí se zdravotním postiţením. „Praktičtí dětští lékaři jsou nyní již na lepší úrovni než dříve, co se týče poskytování informací, avšak ještě mají rezervy.“ „Musím si zjistit, co je potřeba, pak to doktorovi řeknu a on tam pak dá štempl.“ Pozitivněji hodnoceny byly lázně, jednak informovanost a ochota personálu, a jednak to, ţe se zde vytváří společenství rodičů řešící podobný problém a tedy přirozený přenos praxí ověřených rad mezi nimi. Ochota poskytnout informace na úřadech a ochota úředníků je stále větší. Vţdy je to však individuálně závislé na konkrétní osobě úředníka, jeho erudici, schopnostech a především ochotě pomoci. „Požadavek na lidskou kvalitu úředníků se obtížně splňuje. Doklad jako o vzdělání neexistuje. „

V. 3 ANALÝZA SKUPINOVÉ DISKUSE SKUPINA ČLENŮ SVAZU TĚLESNĚ POSTIŢENÝCH V.3.1 ZVOLENÁ METODIKA Pro zkoumání této cílové skupiny byl zvolen kvalitativní přístup focus group (skupinová diskuse). Důvodem zvolení této metody byl zájem identifikovat hlubší vhled do zkoumané problematiky a identifikovat detailněji potřeby této skupiny uţivatelů sociálních sluţeb. Tato metoda byla aplikována po dohodě s koordinátorem KPSS ORP Hustopeče.


- 13 -


V.3.2 ORGANIZACE SKUPINOVÉ DISKUSE Skupinová diskuse byla realizována dne 17. 5. 2010 dopoledne. Zúčastnilo se jí celkem

osm

členů

místní

organizace

Svazu

tělesně

postiţených

včetně

předsedkyně. Diskusnímu setkání byl přítomen také koordinátor KPSS Hustopeče. Místem konání skupinové diskuse byly prostory Městského úřadu Hustopeče. Podkladem pro průběh diskuse byl scénář s jednotlivými indikátory a otázkami, které se v rámci diskuse dále rozvíjely. Průběh diskuse byl pro účel vyhodnocení zaznamenán formou audionahrávky. V.3.3 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ÚČASTNÍKŮ DISKUSE A JEJÍ PRŮBĚH Nejedná se přímo o uţivatele sociálních sluţeb, ale spíše o potencionální uţivatele. Jde však o velkou skupinu osob, a řídící skupina KPSS projevila zájem tuto skupinu do výzkumu zahrnout. Podstatná část účastníků skupiny vykazovala po celou dobu konání diskuse vysokou míru komunikativnosti. Část diskutujících byla méně komunikativní. V rámci diskuse nebyly identifikovány nějaké zásadní poţadavky, ale zaznělo několik inspirativních názorů a námětů, o kterých se domníváme, ţe mohou být pro zadavatele vyuţitelné v procesu komunitního plánování sociálních sluţeb. V.3.4 VÝSLEDKY SKUPINOVÉ DISKUSE Předsedkyně Svazu tělesně postiţených v úvodu představila sdruţení. Jde o největší organizaci v rámci okresu, zahrnující 439 členů. Šíře akcí organizovaných tímto sdruţením Svazu tělesně postiţených je rozsáhlá.

Páteřní činností organizace

Svazu tělesně postiţených je organizace rekondičních pobytů. Dále sdruţení organizuje hromadné výlety za kulturou nebo např. do termálních lázní.

Novým

projektem je pořádání jazykového a počítačového kurzu pro osoby s tělesným postiţením a seniory. Na podzim bude pořádán „Den sociálních sluţeb“ ve spolupráci s Městským úřadem Hustopeče, Ligou vozíčkářů a firmou Medico. Formou stánků se budou prezentovat kompenzační pomůcky. Osoby s tělesným


- 14 -


handicapem se seznámí snovými typy kompenzačních pomůcek na vlastní oči a budou si je moci i vyzkoušet. Problém č. 1 – Absence flexibilní asistenční sluţby Na základě výpovědí konkrétních respondentek absentuje na Hustopečsku flexibilní asistenční sluţba. Respondenky se celodenně starají o svého postiţeného, coţ je pro ně velmi náročné. Potřebovaly by asistenci v době své nemoci, v době, kdy vyřizují záleţitosti na úřadech a někdy přes noc, aby se mohly zúčastnit akcí pořádaných Svazem tělesně postiţených. „Chtěla bych jezdit se STP na výlety, ale není to možné. Někdo se musí postarat o maminku.“ Předsedkyně Svazu tělesně postiţených konstatovala, ţe je otevřena nová sociální sluţba a to konkrétně odlehčovací sluţba při Charitě v Němčičkách. Je zde zajištěn i svoz. Respondentkami však byla jako optimální pomoc označena asistence přímo v domácnosti a navíc spíše v odpoledních, případně večerních hodinách.

Problem č. 2 – Absence klubu seniorů Většina respondentů projevila zájem o pravidelné setkávání se při zájmové činnosti. Problémem je vytipování vhodného prostoru a především dobrovolníka, který by byl ochoten ujmout se funkce správce. Předsedkyní sdruţení bylo řečeno, ţe místnost byla

Svazu tělesně postiţených dříve nabídnuta Penzionem pro seniory

v Hustopečích. Tehdy však nebyl členskou základnou projeven výraznější zájem. Problém č.3 – Absence zásobování léky v malých obcích Na základě výpovědi respondentky absentuje konkrétně v Šakvicích sluţba, která by osobám se zdravotním

postiţením a seniorům ţijícím osaměle, přivezla léky

z města. Do této obce dojíţdí dvakrát za týden zdravotní sestra a jedenkrát týdně lékař, který léky předepíše, absentuje však sociální sluţba, která by ve městě léky vyzvedla a přivezla.


- 15 -


Problém č. 4 – Absence domova pro seniory Byla identifikována absence sociální sluţby domov pro seniory. Penzion pro seniory jiţ existuje, ale návazná sociální sluţba pro jiţ méně soběstačné seniory, schází. „Chybí mezistupeň. Je zde penzion a potom ošetřovatelská lůžka v nemocnici.“ Předsedkyní sdruţení byli ostatní členové

ubezpečeni, ţe projekt domova pro

seniory se jiţ rozpracovává a v současné době jsou jiţ schváleny prostředky na stavbu.

V.4 ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V.4.1 POPIS A STRUKTURA CÍLOVÉ SKUPINY Dotazováno prostřednictvím dotazníku bylo 10 respondentů – 5 uţivatelů sociální sluţby Diakonie ČCE – středisko Betlém, 3 maminky (opatrovnice) s dětmi se zdravotním postiţením v domácí péči a 1 osoba se zdravotním postiţením v domácí péči a 1 uţivatel společně s opatrovníkem v Penzionu pro seniory v Hustopečích. Z toho: 

4 respondenti v domácím prostředí – rodinný dům, byt



2 respondenti v domácím prostředí – dům s pečovatelskou sluţbou



5 respondentů v pobytovém zařízení sociálních sluţeb – domov pro osoby se zdravotním postiţením, domov se zvláštním reţimem, příp. domov pro seniory (Diakonie ČCE – středisko Betlém)

Skupina osoby se zdravotním postiţením Jednalo se o tato postiţení: pohybové problémy (3) (pravostranné ochrnutí, atd.), roztroušená skleróza (2), mentální postiţení III. Stupně (2), epilepsie a tělesné postiţení.

Věk respondentů uţivatelů sociálních sluţeb Průměrný věk respondentů byl 48,85 let.


- 16 -


Obec, ve které jsou respondenti přihlášeni k trvalému pobytu: VE KTERÉ OBCI (MĚSTĚ) JSTE PŘIHLÁŠEN(A) K TRVALÉMU POBYTU? Jednalo se o volnou otázku, bez nabízených variant odpovědí. Klobouky u Brna Brno Ţatčany Hustopeče Šitbořice

Absolutní hodnoty 2 2 1 1 1

Prostředí, ve kterém respondenti ţijí V JAKÉM PROSTŘEDÍ ŢIJETE?

Absolutní hodnoty

V domácím prostředí – rodinný dům, byt V domácím prostředí – dům s pečovatelskou sluţbou * V pobytovém zařízení sociálních sluţeb (domov pro seniory, domov se zvláštním reţimem) ** Střídavě v zařízení sociálních sluţeb nebo v domácím prostředí Jiná odpověď

1 1 5 0 0

* Domácí prostředí - dům s pečovatelskou službou. Respondent zde ţije 14 let a o zařízení se dozvěděl v nemocnici od lékaře. S vyřizováním

záleţitostí

ohledně

umístění

do

domova

s pečovatelskou sluţbou mu pomohla sociální pracovnice a rodinní příslušníci.

** Pobytové zařízení sociálních služeb – domov pro osoby se zdravotním postižením, domov se zvláštním režimem. příp. domov pro seniory Průměrně v zařízení pro sociální sluţby ţijí respondenti 4 roky, nejčastěji o zařízení uţ věděli, protoţe jej uţ dříve navštěvovali (2), nebo se o zařízení dozvěděli v jiných zařízeních (Ústav sociální péče Zašová, DPS). Vyřízení ţádosti ohledně umístění do zařízení si respondenti nejčastěji zařizovali sami (2), ale pomohla i rodina, známí nebo pracovníci Betléma.


- 17 -


Spontánní odpověď respondentů na otázku ohledně potřeby pomoci jiných lidí a vyuţívání jejich pomoci S JAKÝMI PROBLÉMY A POTÍŢEMI VÁM NĚKDO POMÁHÁ? JAKOU POMOC JINÝCH LIDÍ VYUŢÍVÁTE?

Absolutní hodnoty

Jednalo se o volnou otázku, bez nabízených variant odpovědí.

Komplexní péči mi zajišťují pracovníci Betléma Jsem zcela závislý na pomoci asistenta při veškerých činnostech 24 hodin denně Jsem napůl soběstačný(á), pomáhají mi pracovníci Betléma Vyuţívám pomoci zaměstnanců Betléma Odpovědi respondentů na

3 1 1 1

vyuţití pomoci jiných osob při konkrétně

jmenovaném výčtu. VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB PŘI OSOBNÍ HYGIENĚ, OBLÉKÁNÍ APOD.? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela

Absolutní hodnoty 1 2 4

Nejčastěji respondentům pomáhají s touto sluţbou Betlém - pracovníci zařízení (klíčová pracovnice) (4) a asistent (2).

VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB PŘI ZAJIŠTĚNÍ STRAVY (DOVOZ OBĚDŮ, DONÁŠKA NÁKUPŮ)? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


Nejčastěji respondenti při zajištění stravy vyuţívají pomoc zařízení (5), asistent a respondentovi v domácí péči vypomáhá rodina.


- 18 -


VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB S BĚŢNÝM ÚKLIDEM? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


S běţným úklidem pomáhají respondentům nejčastěji zaměstnanci zařízení (5), asistent a respondentovi v domácí péči vypomáhá rodina. VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB S MIMOŘÁDNÝM ÚKLIDEM (MYTÍ OKEN, VĚŠENÍ ZÁCLON)? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


S mimořádným úklidem pomáhají respondentům nejčastěji zaměstnanci zařízení (5), asistent a respondentovi v domácí péči vypomáhá rodina.

VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB S DROBNÝMI OPRAVAMI? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


Drobné opravy v bytech zajišťují respondentům nejčastěji zaměstnanci zařízení (6), respondentovi v domácí péči vypomáhá rodina.

VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB U DROBNÝCH ZDRAVOTNÍCH OŠETŘENÍ (PŘEVAZY, INJEKCE, MĚŘENÍ TLAKU)? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


Drobná zdravotní ošetření zajišťují pro respondenty nejčastěji zaměstnanci zařízení (3), zdravotní sestry (2) i asistent. © AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail: [email protected]

- 19 -


VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB PŘI ZAŘIZOVÁNÍ NA ÚŘADECH, NA POŠTĚ – VYPLŇOVÁNÍ FORMULÁŘŮ? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


Při zařizování konkrétních záleţitostí pro respondenty na úřadech a poště pomáhají respondentům nejčastěji zaměstnanci zařízení (3), asistent (2),

respondentovi

v domácí péči vypomáhá rodina.

VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB PŘI DOPRAVĚ K LÉKAŘI NEBO NA ÚŘAD? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


Při dopravě k lékaři nebo na úřad vyuţívají respondenti nejčastěji zaměstnance zařízení (5) i asistenta.

VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB PŘI DOPRAVĚ NEBO DOPROVODU ZA ZÁLIBAMI, KULTUROU, ZÁBAVOU APOD.? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


Při dopravě nebo doprovodu za zálibami, kulturou a zábavou vyuţívají respondenti nejčastěji zaměstnance zařízení (5), asistenta a respondentovi v domácí péči vypomáhá rodina.


- 20 -


VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB PŘI MASÁŢI, REHABILLITACI, CVIČENÍ? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


S masáţemi, rehabilitacemi a cvičením vypomáhají respondentům nejčastěji zaměstnanci zařízení (5), respondent v domácí péči vyuţívá placených sluţeb odborníků.

Jiný druh pomoci, který respondenti potřebují je zastoupen ve výčtu jen minimálně, jedná se o ojedinělé případy, kdy respondenti uvedli nad rámec např. internet, holení, stříhání, ergoterapie, fyzioterapie, chodítko, dovolená a opět vyuţívají nejčastěji pomoci pracovníků zařízení, ale i asistenta či placené sluţby odborníka. Sluţba - druh pomoci, která je zřízena a existuje, ale respondent ji nemůţe z nějakého důvodu vyuţívat CHTĚLI BYSTE VYUŢÍVAT NĚJAKÝ JINÝ DRUH POMOCI (PŘÍPADNĚ KONKRÉTNÍ SLUŢBU), O KTERÉ VÍTE, ŢE EXISTUJE (JE ZŘÍZENA), ALE Z NĚJAKÉHO DŮVODU NEMŮŢETE? Ano Ne

Absolutní hodnoty 2 5

Sluţby, které existují, ale respondenti je nemohou z nějakého důvodu vyuţívat: -

masáţe

-

vycházky

Jak jste se o této sluţbě dozvěděl(a)? -

dcera dostala informaci z práce


- 21 -


Důvody, které brání respondentovi vyuţívat sluţbu, o kterou má zájem, ale vyuţívat ji nemůţe: JAKÉ DŮVODY VÁM PŘÍPADNĚ BRÁNÍ VE VYUŢITÍ TOHOTO DRUHU POMOCI (SLUŢBY)? PROČ DANOU POMOC (SLUŢBU) PŘÍPADNĚ NEVYUŢÍVÁTE JIŢ NYNÍ? Sluţba je pro mě drahá a nemohu si to dovolit. Nevyhovuje mi doba, ve které je sluţba poskytována. Je to daleko, sluţba pro mě není dobře dopravně dostupná. Sluţba je plně obsazena. Nesplňuji podmínky. Odmítli mě bez udání důvodu. Brání mi zdravotní stav. Jiný důvod.

Absolutní hodnoty 0 0 1 0 0 0 0 1

Jiný důvod: nedostatek pečovatelek, 1 na dvě osoby V případě zájmu o nějakou novou sluţbu nebo druh pomoci odpovídali respondenti, zda ví a mají někoho, na koho by se mohli v tomto případě obrátit: VÍTE KAM (PŘÍPADNĚ NA KOHO) SE OBRÁTIT V PŘÍPADĚ, ŢE BYSTE CHTĚL(A) VYUŢÍT NĚJAKOU NOVOU SLUŢBU – NĚJAKÝ NOVÝ DRUH POMOCI? Ano Ne Nevím


V případě, ţe respondenti věděli, na koho se obrátit v případě zájmu o vyuţití nové sluţby nebo druhu pomoci, uvedli nejčastěji klíčová pracovnice

(3), pracovníci

zařízení (asistent) nebo odborná lékařka a sluţby rozvozu obědů .


- 22 -


Informovanost respondentů o moţnostech pomoci, sluţbách pro osoby se zdravotním postiţením apod.: MÁTE DOSTATEK INFORMACÍ O MOŢNOSTECH POMOCI, SLUŢBÁCH PRO SENIORY APOD.? Ano Ne Nevím, nedokáţi na otázku odpovědět Jiná odpověď

Absolutní hodnoty 2 3 1 1

Jiná odpověď: klientka zatím neví, ale bude se o to zajímat. Jaké informace Vám schází? Respondenti uvedli, ţe jim schází tyto informace: Nevím, jaké výhody má důchodcekdyţ se nepídíte, nic se nedozvíte. Co si nenajdu na internetu, to nevím.

Problémy, které v současné době respondenti řeší a neví na koho se obrátit: ŘEŠÍTE V SOUČASNÉ DOBĚ NĚJAKÉ POTÍŢE, PROBLÉMY, SE KTERÝMI NEVÍTE NA KOHO SE OBRÁTIT? Ano Ne Nevím a neodpověděl


Respondenti, kteří neví, na koho se v současné době se svými potíţemi obrátit následně uvedli, ţe se jedná o následující potíţe: nemoţnost vycházek, jsou-li placeny, klientka nemá prostředky; Odešel mi manţel, chce se nechat rozvést nevím na koho se obrátit, protoţe já se rozvést nechci.

Ochota respondentů dojíţdět za sluţbou (druhem pomoci), v případě, ţe by nebyla dostupná v rámci města V PŘÍPADĚ, ŢE BY VÁMI POŢADOVANÝ DRUH POMOCI (SLUŢBA) NEBYL(A) DOSTUPNÝ(Á) V RÁMCI VAŠEHO MĚSTA, JSTE OCHOTEN(A) ZA SLUŢBOU DOJÍŢDĚT? Ano, do krajského města Ano, ale pouze do spádového města



- 23 -


Ne, za pomocí (sluţbou) nejsem ochotná(ý) dojíţdět, měla by být poskytována v místě bydliště Jiná odpověď

1 5

Jiná odpověď: neuvaţuji o této moţnosti (2); s asistentem ano; bez pomoci jiné osoby se nemůţu pohybovat; potřebuji, aby sluţba spíše přijela za mnou nebo s pečovatelkou.

Ochota platit za pomoc (sluţbu), o kterou by měl respondent zájem: V PŘÍPADĚ, ŢE BYSTE O TUTO POMOC (SLUŢBU) MĚLA ZÁJEM, JSTE OCHOTEN (OCHOTNA) JI PLATIT? Ano, jsem ochotna platit plnou cenu Ano, jsem ochotna si částečně doplatit Ne – měla by být poskytována zdarma Nevím, nedokáţu na otázku odpovědět Jiná odpověď


Jiná odpověď: záleţí na výši, podle okolností bych se rozhodl; nevyţaduji jiné sluţby; myslím, ţe bychom měli mít alespoň slevu, kdyţ uţ ne zdarma.


- 24 -


Preference respondentů o způsobu pomoci a péči: V PŘÍPADĚ, ŢE BYSTE SI MOHL(A) VYBRAT, JAKÉMU ZPŮSOBU POMOCI A PÉČI O VAŠI OSOBU BYSTE DAL(A) PŘEDNOST? Ţít v domácím prostředí s pomocí rodinných příslušníků, blízkých osob Ţít v domácím prostředí s vyuţitím sluţeb profesionálů např. pečovatelek přímo doma Ţít v domácím prostředí s příleţitostným pobytem v zařízení sociálních sluţeb Ţít v zařízení sociálních sluţeb poskytujícím dlouhodobý pobyt (např. domov pro seniory apod.) Nevím, nedokáţu posoudit Jiná odpověď Jiná odpověď: neuvaţuji o moţnostech; ţít


doma není moţné, můj dům není

přizpůsobený podmínkám pro pohyb na vozíku.

MÁTE DOSTATEK PODPORY A PŘÍLEŢITOSTÍ K AKTIVNÍMU ZPŮSOBU ŢIVOTA?

Absolutní hodnoty

Ano Ne

6 1

Kdo a nebo co vám pomáhá? -

"S pečovateli navštěvujeme kulturní akce a pořádáme výlety."

-

"Pečovatelky nám pomáhají s kulturním životem, chodíme do knihovny."

-

správce Betléma

-

pracovníci v Betlémě

-

"Klíčová pracovnice nás učí ruční práce, tkaní a pak výrobky prodáváme."

-

asistent

Co myslíte, ţe je třeba udělat, aby se tento stav změnil? -

Kdyby existoval nějaký dobrovolník, který by mohl klientům pomáhat s vykonáváním jejich zálib např. chodit na ryby, do přírody, do divadla.


- 25 -


-

Klienti často uvádí, ţe neví, kde se aktivně vyţít, "do Brna si netroufnu, třeba tu by mohl být nějaký zájmový kroužek."

Co je podle vás největší problém osob se zdravotním postiţením? -

Posměch, nevhodné, netaktní aţ vulgární dotazy

-

Opovrţení, "často mám pocit, že žiji úkor společnosti."

-

Nemohoucnost.

-

Sehnat práci - jsem epileptička.

-

Úplně všechno, pohled jiných lidí na osobu se ZP.

-

Bariéry, hromadná doprava, nevstřícní úředníci.

Jak myslíte, ţe by bylo moţné tento problém vyřešit? -

"Aby si lidé sami vyzkoušeli situaci na vozíku."

-

"Těžko, s tímto onemocněním je nemožné sehnat zaměstnání."

-

"Na vesnici je to asi neřešitelné."

-

"Kdyby

nové

zkolaudované

chodníky

ověřovali

vozíčkáři,

zavedení

bezbariérového MHD, návštěvy úředníků přímo v domovech postižených."

ZNÁTE VE SVÉM OKOLÍ NĚJAKÉ DALŠÍ OSOBY, KTERÉ POTŘEBUJÍ POMOC V TOM, ABY MOHLY ŢÍT BĚŢNÝM ŢIVOTEM? Senior Zdravotně postiţený Rodina pečující o dítě se zdravotním postiţením Bezdomovec Týraná osoba, osoba v krizi Osoba závislá na návykových látkách Jiná odpověď:

Absolutní hodnoty 0 2 1 0 0 0 4

Jiná odpověď: 2 respondenti uvedli, ţe neznají nikoho, 1 respondent uvedl, ţe zná jak zdravotně postiţeného tak rodinu pečující o dítě se zdravotním postiţením, 1 respondent uvedl, ţe zná víc neţ 20 takových osob. © AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail: [email protected]

- 26 -


VÝROK: NABÍDKA VZDĚLÁNÍ PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM JE DOSTATEČNÁ. Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Nevím, nedokáţi posoudit

VÝROK: MOŢNOSTI ZAMĚSTNÁNÍ PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM JSOU DOSTATEČNÉ. Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Nevím, nedokáţi posoudit



Dokáţete říct, co by případně pomohlo osobám se zdravotním postiţením v oblasti vzdělání? -

Podle druhu nemoci, společnost by se měla těmto lidem více otevřít, aby se jich nebála - zaměstnání, nabídka.

-

Vzdělávat se má moţnost kaţdý.

-

Přístup druhých lidí bývá špatný.

-

Více informací, osobní jednání, ochota vedení škol, aby člověk nemusel dojíţdět např. do Ústí nad Labem.

Co by Vám případně pomohlo, abyste se mohl(a) lépe pracovně uplatnit? -

Nemůţu pracovat.

-

Musel bych vyzkoušet více věcí, potřebuji příleţitost (jemná motorika) - práce se dřevem, kancelářské práce.

-

Nepřemýšlela jsem o práci, v rozhodnutí od lékaře mám, ţe nesmím pracovat.


- 27 -


Příspěvek na péči POBÍRÁTE PŘÍSPĚVEK NA PÉČI? Ano Ne Nevím


Výše pobíraného příspěvku na péči V JAKÉ VÝŠI PŘÍSPĚVEK POBÍRÁTE? 2.000 Kč (lehká závislost) 4.000 Kč (středně těţká závislost) 8.000 Kč (těţká závislost) 12.000 Kč (úplná závislost) Nevím


Osoby se kterými respondenti ţijí ŢIJETE: Sám (sama) S partnerem (partnerkou) S rodinnými příslušníky V blízkosti bydliště rodinných příslušníků


Pohlaví respondenta

RESPONDENT JE: Muţ Ţena



- 28 -


POSTŘEHY A PŘIPOMÍNKY ZAZNAMENANÉ V PRŮBĚHU DOTAZOVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM

-

Klientka by uvítala pomoc Dobrovolníka v sociálních sluţbách.

-

Pojišťovny hradí nekvalitní, nefunkční kompenzační pomůcky (viz. zvedák, hák). Byt určený vozíčkáři nesplňuje poţadavky (do nízké kuchyňské linky s vozíkem na mytí nádobí nevjedu – je tam šuplík). Otevírání dveří je opačně. Zdravotní personál z domu odchází po 15: té hodině. Není tu nepřetrţitá zdravotní sluţba. Chybí osobní spolupráce úředníků a sociálních pracovníků. Nezájem jek a kde bydlí vozíčkáři.

SKUPINA OPATROVNÍKŮ – PEČOVATELŮ O OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM

Vztah opatrovníka k uţivateli sociální sluţby V JAKÉM VZTAHU JSTE K UŢIVATELI SOCIÁLNÍ SLUŢBY?

Absolutní hodnoty

Jsem rodinný příslušník Jsem pracovník pečovatelské sluţby Jsem interní pracovník pobytového zařízení Jiný vztah

3 0 0 1

Jiný vztah: důvěrná asistentka

Doba, po kterou uţivatel sociální sluţby vyuţívá pomoci opatrovníka případně sluţeb daného zařízení Průměrně uvedli respondenti dobu 9,5 let.

Problémy, se kterými potřebuje uţivatel sociální sluţby pomoci: Problémy, které uvedli opatrovníci byly zastoupeny jednotlivě. Jednalo se o:


- 29 -


- Ve škole - asistent, doma potřebuje dohled nad vším. - Dopomoc ve všem - dozorujete hygienu, chůzi do schodů, při jídle (cvičíme Vojtovu metodu a stále jezdíme do lázní). - Ve všem - individuální vyučování. - Komplexní péče. Ošetření.

MÁ DOSTATEK PODPORY A PŘÍLEŢITOSTÍ K AKTIVNÍMU ZPŮSOBU ŢIVOTA?

Absolutní hodnoty

Ano Ne

3 1


Porozumění ostatních lidí.

-

Kdyby se starosta alespoň trochu zamyslel nad tím, ţe existují lidé (v tomto případě 3 děti) s postiţením - pak by všechno šlo.

-

Chtěli jsme lázně, pro epileptiky není moţné lázně dostat.

-

Bazénu chybí bezbariérový přístup, zvedák do vody, odstranění bariér.

Co je podle vás největší problém osob se zdravotním postiţením? -

neporozumění okolí - můj syn nezvládá některé věci, nerozumí jim a lidé ho poniţují

-

začlenění se do zdravé společnosti pro menší nebo střední obce

-

děti nechápou jinakost našich dětí

-

bariéry


myslím, ţe lidé by měli sami pochopit, ţe tyto děti jsou jiné a ne vše zvládnou, tady je to problém v obci, ne ve škole


- 30 -


-

nevím, je běh na dlouhou trať. Ředitel školy chce zdravé děti, starosta obce jen buduje - pokud oni nepomůţou, tak nic.

-

lidé musí pochopit, ţe ty děti nejsou zdravé

-

ochotnější, vstřícný přístup úředníků a institucí

VÝROK: NABÍDKA VZDĚLÁNÍ PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM JE DOSTATEČNÁ.

Absolutní hodnoty

Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Nevím, nedokáţi posoudit

VÝROK: MOŢNOSTI ZAMĚSTNÁNÍ PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM JSOU DOSTATEČNÉ.

1 1 1 0 0

Absolutní hodnoty

Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Nevím, nedokáţi posoudit

0 0 0 3 0

Dokáţete říct, co by případně pomohlo osobám se zdravotním postiţením v oblasti vzdělání? -

víc pomůcek - asistenti a víc školních pomůcek

-

vzdělání pedagogů-jak učit děti se zdravotním handicapem. Zaţila jsem špatný přístup pedagoga - učitel nechápal, ţe syna přetěţuje.

-

informace, cestování (určitě je pro kaţdého problém se někam dostat - ne kaţdý můţe jet autobusem)

Co by Vám případně pomohlo, abyste se mohl(a) lépe pracovně uplatnit? -

zřízení chráněné dílny v okolí - syn rukama pracovat můţe (třeba navlíkat korálky by mu šlo)


- 31 -


-

podpořit pracovní místo(třeba úlevou na dani), motivace podnikatelů, aby tyto lidi zaměstnávali - finanční páka (je lepší něco neţ nic, rozhodně nezůstat doma, ale mít nějakou činnost, určitě uvaţujeme o osamostatnění syna).

-

dcera je šikovná v domácnosti, nebo nějaká chráněná dílna, něco je snad v Hustopečích nebo v Brně?

Pomoc další osoby POMÁHÁTE MU SE VŠÍM, S ČÍM POTŘEBUJE POMOCI NEBO NĚJAKOU ČINNOST ZABEZPEČUJE I JINÁ OSOBA NEBO ZAŘÍZENÍ? Ano, pomáhám mu se všemi činnostmi Ne, s některými činnostmi mu pomáhá jiná osoba nebo zařízení


Respondenti uvedli, ţe jim vypomáhá v péči o osobu se zdravotním postiţením rehabilitační sestra – cvičení a pedagoţky – doučování i zdravotní personál s pečovatelkami.

Sluţba, která by mohla pomoci člověku, o kterého se pečovatel stará DOMNÍVÁTE SE, ŢE BY JEŠTĚ NĚJAKÝ KONKRÉTNÍ DRUH POMOCI (SLUŢBA) POMOHL ČLOVĚKU, O KTERÉHO SE STARÁTE V JEHO SOUČASNÉ SITUACI? Jednalo se o volnou otázku, bez nabízených variant odpovědí. Kdyby alespoň v Hustopečích byl nějaký klub, kde by se lidé s podobným postiţením mohli scházet - třeba turistický, nebo nějaké centrum, kde by trávili volný čas sociální kontakt (sportovní aktivity) Moţná víc asistentů ve škole, je tam jeden na deset ţáků. ne - zatím náhrada asistenta, záskok

Absolutní hodnoty

1

1 1 1

Identifikace konkrétní sluţby či přístroje, který by usnadnil péči opatrovníkovi Respondenti uvedli tyto jednotlivé sluţby, přístroje apod.: © AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail: [email protected]

- 32 -


-

Poplatky u lékaře by měly být zohledněné u OZP, teď ještě neplatíme - je dítě, a taky platíme hodně na doplatcích za léky.

-

Finanční otázka - jsem doma, od ledna pracuji na základní škole. Kdyţ je syn ve škole. Můţu být v práci, ale neodpočinu si.

-

Řeším, co bude, aţ se jí nebudu moct věnovat.

-

Nevíme, ani co můţeme vyuţívat, chybí informace o praktických technických prostředcích, pomůckách.

Informovanost opatrovníků v případě nutnosti poradit si s problémem VÍTE KAM (PŘÍPADNĚ NA KOHO) SE OBRÁTIT O RADU? Jednalo se o volnou otázku, bez nabízených variant odpovědí. Ne, můţete se zeptat v Hustopečích na úřadě, ale řeknou mi jen to, na co se konkrétně zeptám. Kdybych se zeptala, co mi můţou nabídnout, tak mi asi neporadí a tady na úřadě v obci mi neřeknou a neporadí nic. Nevyjdou mi vstříc. Ústní podání (maminky s dětmi s handicapem). Kdyţ uţ jsem přesně věděla, co chci a kam jít, tak uţ jsem to dokázala zařídit. Ale kdyţ jsme do toho spadli, tak jsme nic nevěděli. Na sociální odbor asi, nám nikdo neporadí, kdyţ se nedozvím, ţe mám nárok např. na benzín, tak to neřeknou internet

Absolutní hodnoty

1

1

1 1

Dostatečnost informací, které mají opatrovníci o moţnostech pomoci sociálních sluţbách pro osoby se zdravotním postiţením MÁTE DOSTATEK INFORMACÍ O MOŢNOSTECH POMOCI (SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH) PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM? Ano Ne Nevím, nedokáţi na otázku odpovědět Jiná odpověď


Jiná odpověď: snad ano, mohlo by jich být víc © AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail: [email protected]

- 33 -


Respondenti, kteří uvedli, ţe nemají dostatek informací - Jaké mají mentálně postiţení lidé moţnosti. Ne jenom příspěvky, ale třeba i moţnosti tábora (ozdravného) atd.; dozvědět se na co má dcera nárok.

Zdroj informací o sociálních sluţbách a sluţbách o seniory KDE ČERPÁTE INFORMACE O SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH, SLUŢBÁCH PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM? Jednalo se o volnou otázku, bez nabízených variant odpovědí. Všude v médiích jsou kusé informace. Moc se toho nedozvím. internet, časopisy, ústní podání např. informace z internetu a pak soc. odbor Hustopeče internet, přátelé vozíčkáři

Absolutní hodnoty

1 1 1 1

Věk osoby, o kterou se pečovatel stará Průměrný věk osoby, o kterou se pečovatelé - respondenti - starají je 21,25 let.

Obec, ve které jsou osoby, o které se respondenti - pečovatelé - starají, přihlášeni k trvalému pobytu: VE KTERÉ OBCI (MĚSTĚ) JE OSOBA, O KTEROU SE STARÁTE, PŘIHLÁŠEN(A) K TRVALÉMU POBYTU? Jednalo se o volnou otázku, bez nabízených variant odpovědí. Nikolčice Borkovany Hustopeče


Příspěvek na péči POBÍRÁ OSOBA, O KTEROU SE STARÁTE, PŘÍSPĚVEK NA PÉČI? Ano Ne



- 34 -


Výše pobíraného příspěvku na péči V JAKÉ VÝŠI OSOBA, O KTEROU SE STARÁTE, POBÍRÁ PŘÍSPĚVEK? 2.000 Kč (lehká závislost) 4.000 Kč (středně těţká závislost) 8.000 Kč (těţká závislost) 12.000 Kč (úplná závislost)


Pohlaví osoby se zdravotním postiţením - osoby, o kterou se pečovatel stará ČLOVĚK, O KTERÉHO SE STARÁTE, JE: Muţ Ţena


Věk respondenta - opatrovníka/pečovatele Průměrný věk respondenta - opatrovníka - byl 43,3 let.

Vzdělání respondenta - opatrovníka/pečovatele JAKÉ JE VAŠE VZDĚLÁNÍ? Neukončené nebo ukončené základní vzdělání Středoškolské bez maturity, vyučen(a) Středoškolské s maturitou Vysokoškolské


Pohlaví respondenta - opatrovníka/pečovatele

JSTE:

Absolutní hodnoty

Muţ Ţena

0 4


- 35 -


POSTŘEHY

A

PŘIPOMÍNKY

ZAZNAMENANÉ

V PRŮBĚHU

DOTAZOVÁNÍ

OPATROVNÍKŮ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM -

"Měli jsme problém, konkrétné jsme chtěli, aby naše děti (jsou v okolí 3 chlapci) využívali místní hřiště. Starosta nám nevyšel vstříc – odpověděl, že si máme založit domácí kroužek – to je velké neporozumění."

-

"Uvítala bych tady v okolí nějaké navazující zařízení pro dítě po té, co dokončí školu (nechceme, aby byl doma, chceme, aby se cítil potřebný)" – 2 názory

-

"Nikdo dětem nevysvětlí, jak se k dětem s postižením chovat – chybí osvěta. Lidé nejsou zvyklí žít s postiženými lidmi, vzít je na vědomí a tolerovat je."

-

"Maloměsto a vesnice neposkytují pro zdravotně postižené žádné sociální služby, kroužky, centra volné zábavy, a proto je nutné za nimi dojíždět."

-

"Máme problém se začlenit do aktivit obce. Obec nevychází vstříc, nenabízí pro děti možnost začlenit se v rámci jejich možností."

-

"Nemůžeme si dovolit platit pro syna asistenta."

-

"Ze strany úředníků, institucí nevidím skutečný, opravdový zájem o pomoc lidem s handicapem. Minimální informovanost. Komunikace na písemné úrovni, neosobní jednání. Kde jsou sociální pracovníci v terénu? Jak se obchází

stavební

povolení

míst,

která

údajně

splňují

bezbariérové

požadavky?"

DIAKONIE ČCE – STŘEDISKO BETLÉM Rozhovor s vedoucím střediska Betlém. Diakonie ČCE je vedena jako právnická osoba a Betlém je samostatný subjekt. Středisko se nachází ve staré vile. Sluţba je poskytována dvojím způsobem: 1) odlehčovaná – pro osoby, které si potřebují odpočinout 2) pro dospělé osoby s těţkým zdravotním postiţením – 24hod. sluţba Tato pomoc Diakonie je 1. druh této sluţby, sluţby jsou kvalitní...podle statistik jedna z nejlepších v ČR. Osob s postiţením můţe být v domově maximálně 10. V domově


- 36 -


nyní mají uţivatele od 35 do 77 let. Přijímá se od 18-65 let. Zájemců je spousta, pravidla pro přijímání jako pořadníky nedělají. Vedou dvouletou evidenci zájemců, a tím zkoumají zájem o domov Betlém (zda tam pořád chtějí být ubytováni). Podmínkou téţ není být věřící, ale musí se dodrţovat určité hodnoty, v které věří Česká církev evangelická, čili většinou tam přicházejí věřící. Středisko je dotována státem

– Ministerstvo práce a sociálních

věcí a

Jihomoravským krajem, ale z části i dárci a příjmy od uţivatelů. Dárci tvoří aţ 25-30% finanční pomoci. Uţivatelé bydlí v Betlému od přijetí do smrti. Mají pokoj sami pro sebe, jak pan vedoucí řekl, "poskytujeme domov, ne ústav." Na jednoho uţivatele připadají na dva pracovníky. V domově je 6 ţen a 4 muţi. Pracovníků 12 ţen a 7 muţů. Program si uţivatel určuje sám, pouze stravování je časově dané. Středisko nabízí také programy (ergoterapie, masáţe, kulturní programy, výlety), při kterých je zajištěn doprovod. Všichni pobírají invalidní důchod, který je brán jako příspěvek na péči. Pracovníci berou tuto práci jako ţivotní náplň, jsou věřící. Neţijí ve středisku z kapacitních důvodů, jinak by to prý bylo lepší, ţít v ucelené komunitě.


- 37 -


VI. ANALÝZA CÍLOVÉ SKUPINY SENIORŮ NAD 70 LET VI. 1. POPIS A STRUKTURA CÍLOVÉ SKUPINY Sběr dat probíhal formou dotazování respondentů prostřednictvím dotazníku. Dotazováno bylo celkem 36 respondentů, z toho 26 uţivatelů sociálních sluţeb, 4 opatrovníci o člověka vyuţívajícího konkrétní sluţby v domácnosti a 3 uţivatelé sluţeb a 3 jejich opatrovníci. Z toho: 

12 respondentů ţije v domácí péči



18 respondentů ţije v domácím prostředí - dům s pečovatelskou sluţbou v Penzionu pro seniory - Dům s pečovatelskou sluţbou v Hustopečích.



3 respondenti navštěvují denní zařízení sociální péče – v odlehčovací sluţbě Domovinka Panny Marie v Němčičkách.


- 38 -


VI.2. ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ SKUPINA SENIORŮ NAD 70 LET

Věk respondentů Průměrný věk respondentů byl 78,4 let.

Obec, ve které jsou respondenti přihlášeni k trvalému pobytu: VE KTERÉ OBCI (MĚSTĚ) JSTE PŘIHLÁŠEN(A) K TRVALÉMU POBYTU? Jednalo se o volnou otázku, bez nabízených variant odpovědí. Hustopeče Šakvice Veřezany Velké Pavlovice Brumovice Němčičky

Absolutní hodnoty 23 6 1 1 1 1

Prostředí, ve kterém respondenti ţijí V JAKÉM PROSTŘEDÍ ŢIJETE? V domácím prostředí – rodinný dům, byt V domácím prostředí – dům s pečovatelskou sluţbou * V pobytovém zařízení sociálních sluţeb (domov pro seniory, domov se zvláštním reţimem) ** Střídavě v zařízení sociálních sluţeb nebo v domácím prostředí Jiná odpověď


V moţnosti „jiná odpověď“ odpověděli tři lidé, ţe ţijí v Charitě a současně v domácím prostředí. Tedy vyuţívají sluţeb denního stacionáře.


- 39 -


* Dům s pečovatelskou službou. V průměru zde respondenti ţijí 7,22 let a nejčastěji o moţnosti bydlení v zařízení věděli, protoţe byli místní (7) nebo se o zařízení dozvěděli od svých rodin (4) a městském úřadě (3). S vyřizováním záleţitostí ohledně umístění do domova s pečovatelskou sluţbou jim nejčastěji nikdo nepomáhal, zvládli si veškeré záleţitosti vyřídit sami (6). Nebo jim pomáhala jejich nejbliţší rodina (5), či sociální pracovníci v zařízení (3).

Spontánní odpověď respondentů na otázku ohledně potřeby pomoci jiných lidí a vyuţívání jejich pomoci S JAKÝMI PROBLÉMY A POTÍŢEMI VÁM NĚKDO POMÁHÁ? JAKOU POMOC JINÝCH LIDÍ VYUŢÍVÁTE?

Absolutní hodnoty

Jednalo se o volnou otázku, bez nabízených variant odpovědí.

Jsem soběstačný(á) Vyuţívám pomoci rodiny i pečovatelek Vyuţívám pomoc se vším Pomáhá mi kamarádka (spolubydlící) Pečovatelky mi uklízí Pomoc jen s úklidem Pomoc s úklidem, obědy, nákupy, (léky) Vyuţívám pomoc pečovatelky i jiných sluţeb (pradlena, dováţka obědů) Pomoc jen s velkým prádlem

Odpovědi respondentů na

6 3 3 2 2 1 1 1 1

vyuţití pomoci jiných osob při konkrétně

jmenovaném výčtu. VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB PŘI OSOBNÍ HYGIENĚ, OBLÉKÁNÍ APOD.? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


Nejčastěji respondentům pomáhají s touto sluţbou nejbliţší rodinní příslušníci (6) a pečovatelky a zdravotní sestry (1).


- 40 -


VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB PŘI ZAJIŠTĚNÍ STRAVY (DOVOZ OBĚDŮ, DONÁŠKA NÁKUPŮ)? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


Nejčastěji respondenti při zajištění stravy vyuţívají pomoc rodiny (9), kombinují pomoc zařízení i rodiny (6), dále pak vyuţívají jen zařízení (3), nebo kombinaci zařízení a známých (3).

VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB S BĚŢNÝM ÚKLIDEM? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


S běţným úklidem pomáhá respondentům nejčastěji členové jejich nejbliţší rodiny (10), dále pak zaměstnanci zařízení (8), a pečovatelky (2). VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB S MIMOŘÁDNÝM ÚKLIDEM (MYTÍ OKEN, VĚŠENÍ ZÁCLON)? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


S mimořádným úklidem pomáhá respondentům nejčastěji nejbliţší rodina (12) a zaměstnanci zařízení (12).

VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB S DROBNÝMI OPRAVAMI? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela



- 41 -


Drobné opravy v bytech zajišťuje respondentům nejčastěji nejbliţší rodina (12) a také zaměstnanci zařízení (8).

VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB U DROBNÝCH ZDRAVOTNÍCH OŠETŘENÍ (PŘEVAZY, INJEKCE, MĚŘENÍ TLAKU? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


Drobná zdravotní ošetření zajišťují pro respondenty nejčastěji zdravotní sestry, pečovatelky, lékaři (20) nebo nejbliţší rodinní příslušníci (3) či kombinovaně zdravotnický personál zařízení a nejbliţší rodina (1).

VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB PŘI ZAŘIZOVÁNÍ NA ÚŘADECH, NA POŠTĚ – VYPLŇOVÁNÍ FORMULÁŘŮ? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


Při zařizování konkrétních záleţitostí pro respondenty na úřadech a poště pomáhají respondentům

nejčastěji

jejich

rodiny

(12),

případně

personál

zařízení

a pečovatelky (3) a známí (2).

VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB PŘI DOPRAVĚ K LÉKAŘI NEBO NA ÚŘAD? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


Při dopravě k lékaři nebo na úřad vyuţívají respondenti nejčastěji své rodiny (6), doprovodu pečovatelek (3), sluţeb sanitky nebo auta (2) nebo kombinují pomoc rodiny a personálu zařízení (3).


- 42 -


VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB PŘI DOPRAVĚ NEBO DOPROVODU ZA ZÁLIBAMI, KULTUROU, ZÁBAVOU APOD.? Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela


Při dopravě nebo doprovodu za zálibami, kulturou a zábavou vyuţívají pomoci nejbliţší rodiny, společnice nebo organizované zábavy přímo v Domově.

VYUŢÍVÁTE POMOCI JINÝCH OSOB PŘI MASÁŢI, REHABILLITACI, CVIČENÍ?

Absolutní hodnoty

Ne, nevyuţívám Ano, částečně Ano, zcela S

masáţemi,

21 1 5 rehabilitacemi

a

cvičením

chodí

respondenti

nejčastěji

do

rehabilitačního střediska, lázní, nebo vyuţívají sluţeb pečovatelky, či fitness v zařízení. Jiný druh pomoci, který respondenti potřebují je zastoupen ve výčtu jen minimálně, jedná se o ojedinělé případy, kdy respondenti uvedli nad rámec např. údrţba zahrady, kadeřnice, pedikúra, koupání a strava. S těmito sluţbami jim pomáhá rodina, ošetřovatelky nebo vyuţívají sluţeb daného zařízení.

Sluţba - druh pomoci, která je zřízena a existuje, ale respondent ji nemůţe z nějakého důvodu vyuţívat CHTĚLI BYSTE VYUŢÍVAT NĚJAKÝ JINÝ DRUH POMOCI (PŘÍPADNĚ KONKRÉTNÍ SLUŢBU), O KTERÉ VÍTE, ŢE EXISTUJE (JE ZŘÍZENA), ALE Z NĚJAKÉHO DŮVODU NEMŮŢETE? Ano Ne



- 43 -


Sluţby, které existují, ale respondenti je nemohou z nějakého důvodu vyuţívat: -

masáţe

-

odlehčovací sluţbu, aby si mohl opatrovník odpočinout

-

zajištění elektrického vozíku pro lepší manipulaci

Důvody, které brání respondentovi vyuţívat sluţbu, o kterou má zájem, ale vyuţívat ji nemůţe: JAKÉ DŮVODY VÁM PŘÍPADNĚ BRÁNÍ VE VYUŢITÍ TOHOTO DRUHU POMOCI (SLUŢBY)? PROČ DANOU POMOC (SLUŢBU) PŘÍPADNĚ NEVYUŢÍVÁTE JIŢ NYNÍ? Sluţba je pro mě drahá a nemohu si to dovolit. Nevyhovuje mi doba, ve které je sluţba poskytována. Je to daleko, sluţba pro mě není dobře dopravně dostupná. Sluţba je plně obsazena. Nesplňuji podmínky. Odmítli mě bez udání důvodu. Brání mi zdravotní stav. Jiný důvod.

Absolutní hodnoty 2 1 1 0 0 0 2 1

Jeden respondent v odpovědi „jiný důvod“ uvedl, ţe z důvodu jeho těţkého zdravotního postiţení nemůţe postoupit přidělení vozíku.

V případě zájmu o nějakou novou sluţbu nebo druh pomoci odpovídali respondenti, zda ví a mají někoho, na koho by se mohli v tomto případě obrátit: VÍTE KAM (PŘÍPADNĚ NA KOHO) SE OBRÁTIT V PŘÍPADĚ, ŢE BYSTE CHTĚL(A) VYUŢÍT NĚJAKOU NOVOU SLUŢBU – NĚJAKÝ NOVÝ DRUH POMOCI? Ano Ne Nevím


V případě, ţe respondenti věděli, na koho se obrátit v případě zájmu o vyuţití nové sluţby nebo druhu pomoci, uvedli nejčastěji samotné zařízení (15) nebo i rodinu (4).


- 44 -


Informovanost respondentů o moţnostech pomoci, sluţbách pro seniory apod.: MÁTE DOSTATEK INFORMACÍ O MOŢNOSTECH POMOCI, SLUŢBÁCH PRO SENIORY APOD.? Ano Ne Nevím, nedokáţi na otázku odpovědět Jiná odpověď


Jiná odpověď: nepotřebuji ţádné informace, nezajímám se o to; myslím si, ţe ano; dokud mohu, nepotřebuji pomoc.

Problémy, které v současné době respondenti řeší a neví na koho se obrátit: ŘEŠÍTE V SOUČASNÉ DOBĚ NĚJAKÉ POTÍŢE, PROBLÉMY, SE KTERÝMI NEVÍTE NA KOHO SE OBRÁTIT? Ano Ne Nevím a neodpověděl


Respondenti, kteří neví, na koho se v současné době se svými potíţemi obrátit následně uvedli, ţe se jedná o následující potíţe: krádeţe květin ze společné zahrady; příbuzní zemřeli - samota; zajistit domov důchodců v Jevišovce, aby mohl ţít společně se svojí novou partnerkou; retardéry, jezdím na kole - není zde dobrá cyklostezka.


- 45 -


Ochota respondentů dojíţdět za sluţbou (druhem pomoci), v případě, ţe by nebyla dostupná v rámci města V PŘÍPADĚ, ŢE BY VÁMI POŢADOVANÝ DRUH POMOCI (SLUŢBA) NEBYL(A) DOSTUPNÝ(Á) V RÁMCI VAŠEHO MĚSTA, JSTE OCHOTEN(A) ZA SLUŢBOU DOJÍŢDĚT? Ano, do krajského města Ano, ale pouze do spádového města Ne, za pomocí (sluţbou) nejsem ochotná(ý) dojíţdět, měla by být poskytována v místě bydliště Jiná odpověď


Jiná odpověď: ne,kvůli věku (zdravotnímu stavu) (2); musela by jet sanita (musel by mě někdo vozit); ne (nepotřebuji pomoc); dokud mě dcera vozí, tak jsem ráda, ţe sem; to se mě zatím netýká.

Ochota platit za pomoc (sluţbu), o kterou by měl respondent zájem: V PŘÍPADĚ, ŢE BYSTE O TUTO POMOC (SLUŢBU) MĚLA ZÁJEM, JSTE OCHOTEN (OCHOTNA) JI PLATIT? Ano, jsem ochotna platit plnou cenu Ano, jsem ochotna si částečně doplatit Ne – měla by být poskytována zdarma Nevím, nedokáţu na otázku odpovědět Jiná odpověď


Jiná odpověď: nepotřebuji pomoc; z důchodu mi moc nezbude.


- 46 -


Preference respondentů o způsobu pomoci a péči: V PŘÍPADĚ, ŢE BYSTE SI MOHL(A) VYBRAT, JAKÉMU ZPŮSOBU POMOCI A PÉČI O VAŠI OSOBU BYSTE DAL(A) PŘEDNOST? Ţít v domácím prostředí s pomocí rodinných příslušníků, blízkých osob Ţít v domácím prostředí s vyuţitím sluţeb profesionálů např. pečovatelek přímo doma Ţít v domácím prostředí s příleţitostným pobytem v zařízení sociálních sluţeb Ţít v zařízení sociálních sluţeb poskytujícím dlouhodobý pobyt (např. domov pro seniory apod.) Nevím, nedokáţu posoudit Jiná odpověď

Absolutní hodnoty 10 2 3 11 1 2

Jiná odpověď: v domově důchodců s kompletní sluţbou; záleţí na tom, v jakém je člověk stavu, pokud by to bylo špatné, tak si nemůţete vybírat.

MÁTE DOSTATEK PODPORY A PŘÍLEŢITOSTÍ K AKTIVNÍMU ZPŮSOBU ŢIVOTA? Ano Ne


Kdo a nebo co vám pomáhá? -

aktivní ţivot uţ nevyţaduji.

-

ruční práce-háčkování, setkávání se s vrstevníky.

-

donáška novin v místě

-

procházky, rotoped, setkávání se s lidmi

-

plavání, divadlo

-

syn a Charita

-

dcera

-

universita III. Věku, sbírám bylinky, jezdím na kole, mám na starosti velký ovocný sad

-

péče o domácnost, čtení, televize, výlety

-

chodím na ryby, Universita III. Věku, počítač

-

pracuji na zahrádce u dcery, večer televize


- 47 -


-

jezdím na kole a na ryby

-

vařím, uklízím, pečuji o manţela, čtu

-

čtu, televize, zdravotní stav vyţaduje klid

-

invalidní elektrický vozík a internet a počítač

-

rodina


aktivní ţivot uţ nevyţaduji.

-

není moţný aktivní ţivot vzhledem k zdrav. stavu.

-

nemám moţnosti, můţu se jen nechat dovést sem(Charita), tady se troch pobavit a pak se zase nechat zavést domů

-

chci DD společně s partnerem

-

mít k dispozici elektrický vozík

Co je podle vás největší problém seniorů? -

nevím (4)

-

ţádný (4)

-

samota (2)

-

zdravotní problémy (sluch, pohyb)

-

finance-vše se dá zaplatit

-

bezmocnost, kdyţ si nedokáţí nakoupit apod.

-

cokoliv vyřizovat, nová doba je komplikovaná

-

finanční - kaţdý z příspěvku dá nejprve dětem, já sem můţu chodit. Protoţe jsem si našetřila

-

kdyţ není starý člověk soběstačný

-

doplatky u lékařů za léky

-

přestat pracovat

-

nezájem o seniory i v médiích

-

chybí mi děti, vnoučata, cítím velké odcizení

-

vyrovnat se s tím, aby zvládl situaci být sám, aby tzv. "neotravoval"

-

věk, nemoc a potíţe se sebou samým

-

malé příspěvky na sluţby (péči)


- 48 -


-

zdravotní stav a odloučení od rodiny


nevím (3)

-

ţádost do domova s trvalou péčí (2)

-

nedá se řešit (4)

-

zlepšení sociální situace

-

osoba, která by byla k dispozici zdarma

-

já uţ děti neupřednostňuji

-

změnou vlády

-

urychleně najít nové aktivity

-

mít partnera

-

vzbudit zájem veřejnosti

-

uţ se na to připravovat psychicky před důchodem

-

úprava zákonů

-

obrátit se na zařízení sociálních sluţeb

-

přestěhování se na nové místo (k rodině, do domova)

-

narodit se zdravý, zůstat stále mladý nebo učit lidi jíst vyváţenou stravu – uţ ve škole se učit o výţivě.

ZNÁTE VE SVÉM OKOLÍ NĚJAKÉ DALŠÍ OSOBY, KTERÉ POTŘEBUJÍ POMOC V TOM, ABY MOHLY ŢÍT BĚŢNÝM ŢIVOTEM? Senior Zdravotně postiţený Rodina pečující o dítě se zdravotním postiţením Bezdomovec Týraná osoba, osoba v krizi Osoba závislá na návykových látkách Jiná odpověď: Neznám

Absolutní hodnoty 6 0 0 0 0 2 14


- 49 -


Příspěvek na péči POBÍRÁTE PŘÍSPĚVEK NA PÉČI? Ano Ne


Výše pobíraného příspěvku na péči V JAKÉ VÝŠI PŘÍSPĚVEK POBÍRÁTE? 2.000 Kč (lehká závislost) 4.000 Kč (středně těţká závislost) 8.000 Kč (těţká závislost) 12.000 Kč (úplná závislost) Nevím


Osoby se kterými respondenti ţijí ŢIJETE: Sám (sama) S partnerem (partnerkou) S rodinnými příslušníky V blízkosti bydliště rodinných příslušníků


Pohlaví respondenta

RESPONDENT JE: Muţ Ţena



- 50 -


SKUPINA OPATROVNÍKŮ – PEČOVATELŮ O SENIORA NAD 70 LET

Vztah opatrovníka k uţivateli sociální sluţby: V JAKÉM VZTAHU JSTE K UŢIVATELI SOCIÁLNÍ SLUŢBY?

Absolutní hodnoty

Jsem rodinný příslušník Jsem pracovník pečovatelské sluţby Jsem interní pracovník pobytového zařízení Jiný vztah

7 0 0 0

Doba, po kterou uţivatel sociální sluţby vyuţívá pomoci opatrovníka, případně sluţeb daného zařízení: Průměrně uvedli respondenti dobu 3,7 let.

Problémy, se kterými potřebuje uţivatel sociální sluţby pomoci: Problémy, které uvedli opatrovníci, se týkaly pomoci téměř ve všech oblastech ţivota opatrovaného jedince. Jeden senior potřeboval pomoc se všemi aktivitami, které kaţdodenně vykonává. Další čtyři opatrovníci uvedli, ţe senior potřebuje pomoci s hygienou, přesunem na vozíku, oblékáním, přípravou stravy, nákupy a úklidem. Šestý opatrovník, který zodpověděl na tuto otázku, uvedl, ţe seniorovi pomáhá s hygienou, se stravováním, oblékáním a dopravou na různá místa.

Pomoc další osoby: POMÁHÁTE MU/JÍ SE VŠÍM, S ČÍM POTŘEBUJE POMOCI NEBO NĚJAKOU ČINNOST ZABEZPEČUJE I JINÁ OSOBA NEBO ZAŘÍZENÍ? Ano, pomáhám se všemi činnostmi Ne, s některými činnostmi pomáhá jiná osoba nebo zařízení


V případě, ţe s některými činnostmi pomáhá také jiná osoba nebo zařízení, uvedli opatrovníci pečovatelskou sluţbu či zdravotní sestru, kteří pomáhají seniorovi


- 51 -


s hygienou. Dále uvedli dva opatrovníci blízké známé či členy nejbliţší rodiny seniora, jako osoby vypomáhající při péči.

Sluţba, která by mohla pomoci člověku, o kterého se pečovatel stará DOMNÍVÁTE SE, ŢE BY JEŠTĚ NĚJAKÝ KONKRÉTNÍ DRUH POMOCI (SLUŢBA) POMOHL ČLOVĚKU, O KTERÉHO SE STARÁTE V JEHO SOUČASNÉ SITUACI? Jednalo se o volnou otázku, bez nabízených variant odpovědí. Nedomnívám se, ţe by ještě nějaká sluţba nebo pomoc mohla pomoci člověku, o kterého se starám Pomoc osoby pro prostřídání v péči o seniora Vyšší finanční příspěvky Pomůcky – např. schodolez

Absolutní hodnoty

4 1 1 1

Identifikace konkrétní sluţby či přístroje, který by usnadnil péči opatrovníkovi Téměř všichni opatrovníci uvedli, ţe by bylo zapotřebí moţnosti vyuţívat další sluţby nebo zakoupení pomůcek, aby péče o seniora byla usnadněna. Podle opatrovníků jsou k usnadnění péče nezbytné různé druhy kompenzačních pomůcek, jakými jsou podle jejich názoru například vozík, schodolez, ovládací postel, pomůcky při koupání a jiné. Podle dalších by bylo přínosem vyuţít moţnost druhé pečovatelky o seniora nebo zvýšení finančních příspěvků či finanční podpory opatrovnické péče o seniory. Dva opatrovníci uvedli, ţe zřejmě ţádná sluţba nebo přístroj (pomůcka) by jim péči o seniora neulehčil.

Informovanost opatrovníků v případě nutnosti poradit si s problémem: Opatrovníci ve většině případů odpověděli na otázku „Víte, kam (případně na koho) se obrátit o radu?“, ţe by se o radu obrátili na obvodního (praktického) lékaře, zdravotní sestru nebo na odborného lékaře. K této odpovědi uváděli i jiné osoby, které povaţovali za moţné zdroje informací – jednalo se například o sousedy, nejbliţší rodinu nebo obecně jedince, kteří se rovněţ starají o nemocné seniory. Pouze jeden opatrovník uvedl, ţe neví, na koho by se měl obrátit. Pouze jeden opatrovník uvedl, ţe by nevěděl, na jakou organizaci nebo osobu by se mohl obrátit s poţadavkem poskytnutí informací či rady.


- 52 -


Dostatečnost informací, které mají opatrovníci o moţnostech pomoci sociálních sluţbách pro seniory: MÁTE DOSTATEK INFORMACÍ O MOŢNOSTECH POMOCI (SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH) PRO SENIORY?

Absolutní hodnoty

Ano Ne Nevím, nedokáţi na otázku odpovědět Jiná odpověď

4 1 2 0

Jeden respondent uvedl, ţe mu chybí všechny informace, ţe není jako opatrovník osoby o ničem informován. Druhý opatrovník postrádá jakýkoliv přehled všech příspěvků, podpor a jiných moţností, které by mohly vyuţívat nemocní lidé v seniorském věku, a které by usnadnily péči jejich opatrovníkům.

Zdroj informací o sociálních sluţbách a sluţbách o seniory: KDE ČERPÁTE INFORMACE O SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH, SLUŢBÁCH PRO SENIORY? Jednalo se o volnou otázku, bez nabízených variant odpovědí. Na sociálním odboru městského úřadu. Na městském úřadě nebo ve zdravotnických zařízeních Na sociálním odboru, v médiích či u přátel Všude moţné, kde se dá V zájmových organizacích – Svaz tělesně postiţených, A3V, Liga vozíčkářů


Věk osoby, o kterou se pečovatel stará: Průměrný věk osoby, o kterou se pečovatelé (respondenti) starají je 81,4 let.


- 53 -


Obec, ve které jsou osoby, o které se respondenti (pečovatelé) starají, přihlášeni k trvalému pobytu: VE KTERÉ OBCI (MĚSTĚ) JE OSOBA, O KTEROU SE STARÁTE, PŘIHLÁŠEN(A) K TRVALÉMU POBYTU? Jednalo se o volnou otázku, bez nabízených variant odpovědí. Hustopeče Šakvice


Příspěvek na péči: POBÍRÁ OSOBA, O KTEROU SE STARÁTE, PŘÍSPĚVEK NA PÉČI? Ano Ne


Výše pobíraného příspěvku na péči: V JAKÉ VÝŠI OSOBA, O KTEROU SE STARÁTE, POBÍRÁ PŘÍSPĚVEK? 2.000 Kč (lehká závislost) 4.000 Kč (středně těţká závislost) 8.000 Kč (těţká závislost) 12.000 Kč (úplná závislost)


Pohlaví seniora - osoby, o kterou se pečovatel stará: ČLOVĚK, O KTERÉHO SE STARÁTE, JE: Muţ Ţena


Věk respondenta - opatrovníka/pečovatele: Průměrný věk respondenta (opatrovníka) byl 60,4 let.


- 54 -


Vzdělání respondenta - opatrovníka/pečovatele: JAKÉ JE VAŠE VZDĚLÁNÍ?

Absolutní hodnoty

Neukončené nebo ukončené základní vzdělání Středoškolské bez maturity, vyučen(a) Středoškolské s maturitou Vysokoškolské

0 1 6 0

Pohlaví respondenta - opatrovníka/pečovatele:

JSTE:

Absolutní hodnoty

Muţ Ţena

0 7

POSTŘEHY A PŘIPOMÍNKY ZAZNAMENANÉ SENIORŮ A JEJICH OPATROVNÍKŮ

V PRŮBĚHU DOTAZOVÁNÍ

DPS Hustopeče 

klientka by uvítala sluţbu Dobrovolník v sociálních sluţbách.



klient je zklamán jednáním úřadů.



klient postrádá v DPS více muţů.



Klientovi vadí, ţe musí platit za přespání blízké osoby na pokoji vysokou částku. Není mu umoţněno ţít s touto osobou v DPS.



Senior míní, ţe by bylo vhodné, aby DPS poskytovala sluţby psychologa.

Charita Němčičky 

klientka by uvítala podobné zařízení ve Velkých Pavlovicích, aby nemusela dojíţdět.



klientka by ocenila dovoz charitním autem z domu do Němčiček zdarma.



klientka by chtěla chodítko, se kterým by mohla chodit i po venku.


- 55 -




klientka by chtěla více aktivit pro seniory. Říká, ţe dokud člověk chodí, můţe navštěvovat přátele atd., ale kdyţ přestane být soběstačný, nemá co dělat.



opatrovnice uvádí, ţe problémem ţivota v domácím prostředí jsou pro seniory bariéry – "v panelovém domě zastavuje výtah v mezipatře, což činí velký problém dopravit opatrovaného seniora na vozíku do bytu."


- 56 -


VIII. ANALÝZA CÍLOVÉ SKUPINY SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH OSOB VIII.1 POPIS A STRUKTURA CÍLOVÉ SKUPINY Sběr dat probíhal formou polostandardizovaných rozhovorů. Dotazováno bylo celkem 10 respondentů.

VIII.2 ANALÝZA ŠETŘENÍ FORMOU POLOSTANDARDIZOVANÝCH ROZHOVORŮ SKUPINA SOCIÁLNĚ SLABÝCH Sociální odbor Městského úřadu Hustopeče – kauzy jednotlivých osob přicházejících si pro dávky v hmotné nouzi 1 Muţ, 49 let, rozvedený. Má vystudovanou střední školu s maturitou, bydlí v pronajatém bytě v Brně. Dříve bydlel v podnájmu ve Strachotíně s babičkou, která jiţ ale zemřela. Přestěhoval se do Brna kvůli práci. Jeho rodiče bydlí v garsonce, tudíţ s nimi bydlet nemůţe. Pobírá sociální dávku v hodnotě 2020 Kč. Práci hledá přes internet u své přítelkyně. Ze zdravotních důvodů nemůţe pracovat na plný úvazek. Po dobu, co není v oficiálním pracovním poměru, snaţí se pracovat brigádně. Bez výdělku z brigád by mu nestačily peníze na ţivobytí. 2 Muţ, 51 let, ţenatý, (romské národnosti). Má neukončené základní vzdělání. Bydlí v Řepicích rodinném domě s manţelkou, synem a jeho druţkou. Nikdo z nich nemá práci. Muţ uvedl, ţe i s manţelkou pobírají dohromady 8000,-Kč. Tyto dávky pobírá o roku 1992. Aby mohl pobírat sociální dávku, musí kaţdý měsíc odpracovat 30 hodin veřejných prací (úklid města apod.). Dle výpovědi tohoto muţe, přes pracovní úřad není moţné sehnat práci. Moţnost najít práci ještě komplikuj zdravotní problémy. Ţádal o invalidní důchod. V Břeclavi jej chtěli přiznat, ale v Praze byla ţádost zamítnuta. Jiným způsobem neţ přes pracovní úřad práci neshání. Za jednu z nejdůleţitějších příčin své špatné sociální situace uvádí zadluţenost. Řešení vidí ve zrušení exekucí.


- 57 -


3 Muţ, 57 let, svobodný, se středoškolským vzděláním bez maturity. Bydlí zdarma v podnájmu v Pouzdřanech u svého kamaráda. Byt je však bez elektřiny a vody. Pobírá pouze sociální dávku 2020 Kč. Muţ je 11 let nezaměstnaný. Práci tehdy ztratil zrušením podniku. Jako důvod toho, ţe práci přestal aktivně hledat, uvádí zdravotní problémy (konkrétně problémy se srdcem). Lékaře však nevyhledal jiţ

10 let. Uvedl, ţe kdyby pracoval

brigádně, budou mu sociální dávky odejmuty. V průběhu let mu byla výše sociální dávky sníţena.

Před 3 lety pracoval

„načerno“. Z výpovědi

respondenta vyplynulo, ţe v rodině jsou nefunkční vztahy. Stěţoval si, ţe mu rodinní příslušníci

neposkytují pomoc a

lidé v okolí jsou vůči němu

nevšímaví. Moţné zlepšení vidí v rozhodnutí starosty přijímat lidi na sezónní práci. Muţ se nechce za lepšími ţivotními podmínkami stěhovat. Na počátku krizové situace mu bratr nabízel pomoc, mohl bydlet u něj v Praze. Muţ ale odmítl bydlet v Praze. 4 Muţ, 41 let, svobodný. Má vystudované 2 učňovské školy (zahradník a školu se zemědělským zaměřením). Bydlí v rodinném domu ve Vrbicích. Polovinu domu zdědil po rodičích. Půlka domu patří sice příbuzné, ale jej nevyuţívá . Bydlí většinou sám. Je nezaměstnán 5 let. Uvedl, ţe odešel z práce z důvodu šikany na pracovišti. Práci shání přes pracovní úřad, přes anonci a internet. Práci hledá pouze v blízkém okolí, jinak se finančně nevyplatí. Moţnost najít práci je komplikována zdravotním stavem a záznamem v trestním rejstříku. Přes sezónu pracuje brigádně na vinohradech. Se vzdálenější rodinou se nestýká, nevyţaduje pomoc. Nevšímá si moc lidí kolem sebe, spíše samotářský typ. Zlepšení vidí pouze ve

vládních reformách, je ale spíše

skeptický. Kdyby byl mladší, řešil by situaci přestěhováním do zahraničí, které povaţuje za prostředí s většími moţnostmi pracovního uplatnění. 5 Muţ, 36 let, ţenatý, se

středoškolským vzdělání bez maturity. Bydlí v

nájemním bytě ve Strachotíně. Pobírá sociální dávku 3-4 tisíce Kč. Má dvě děti (4, 7 let) a ţenu, která nedávno ukončila mateřskou dovolenou a nyní je na zapsána na úřadu práce. Dohromady na celou rodinu pobírají 6000 Kč měsíčně. Muţ uvedl, ţe nemá nárok na pobírání sociálních dávky na děti, © AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail: [email protected]

- 58 -


protoţe v předchozím zaměstnání vydělával cca 20 000 Kč měsíčně a nárok na tyto dávky jsou aţ po půl roce od propuštění z pracovního poměru (na 1 dítě 500 Kč). Je krátkodobě nezaměstnaný (od února 2010). Ztratil práci z důvodu hromadného propouštění zaměstnanců. Nemůţe najít adekvátně ohodnocenou práci, tak, aby se výše výdělku blíţila výši platu z předchozího zaměstnání. Špatně ohodnocených pracovních míst je, dle respondenta, dostatek. Prozatím finančně rodině pomáhají muţovi rodiče. Muţ to pociťuje jako svoje selhání. „Mělo by to být naopak, ale bez jejich pomoci bychom nevyšli s penězi.“ Sociální dávky totiţ pokryjí pouze náklady na ubytování. Z kontextu celého rozhovoru bylo patrno, ţe je muţi zatěţko chodit na úřad pro sociální dávky, neztotoţňuje se s ostatními lidmi čekajícími na vyplacení dávek v hmotné nouzi. Východisko z této situace vidí pouze v nalezení dobře ohodnocené práce. 6 Ţena,74 let, neukončené základní vzdělání, negramotná, svobodná, 3 dospělé děti. Ţije jiţ 12 let v Domě s pečovatelskou sluţbou v Hustopečích, kde je velmi spokojená. Kdyţ má nějakou potřebu, obrací se na pečovatelky v DPS nebo na sociální odbor na Městském úřadě Hustopeče. Protoţe má paní malý důchod, dostává dávky v hmotné nouzi na sociálním odboru. Paní se jiţ nachází ve špatném mentálním stavu. 7 Muţ, 43 let, základní vzdělání, invalidní důchodce jiţ 20 let, ţenatý. Ţije jiţ 8 let s manţelkou na ubytovně Mostař, coţ mu bylo přiděleno Městským úřadem v Hustopečích. Opravili si kuchyňku na vlastní náklady, coţ vypovídá o tom, ţe ubytovnu berou jako svůj domov. Kaţdý rok musí ţádat o obnovení smlouvy. Za ubytovnu platí 7300,-, coţ se mu zdá pochopitelně moc. Potřeboval by mít víc peněz. Chodí si pro příspěvek v hmotné nouzi. Neví o ţádných jiných moţnostech pomoci, ale ani se nezajímá. O dobrovolníka by zájem neměl. Rozhovor mu byl nepříjemný. 8 Muţ, 60let, vyučen zedníkem, rozvedený. Ţije s 9letou dcerou, kterou má v péči, ve Strachotíně v podnájmu. Zajímavé rodinné poměry : starší syn ţije u babičky. S matkou neţije ani jedno z dětí. Na pracovním úřadě a na sociálním odboru je veden od dubna 2008. Byl ve vězení, následně se s ním ţena © AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, e-mail: [email protected]

- 59 -


rozvedla. Jako ţivotní chybu uvádí přestěhování se z Karlových Varů, kde měl stálou dobře placenou práci. Uvedl, ţe si v Karlových Varech vydělával na ţivnost 50.000 – 60.000 Kč měsíčně. Neplatí si zdravotní a sociální pojištění. Nemůţe najít stálou práci. Přikládá to tomu, ţe na Moravě nemá známé přes které lze zakázky získávat. V létě je jeho finanční situace lepší, dělá „melouchy“. Je zajímavé, ţe má pán pravicové uvaţování. Na otázku: „Na koho se obracíte, kdyţ máte nějakou potřebu?“, uvedl, ţe „je to kaţdého věc, člověk se musí starat sám“. Neočekává pomoc zvenčí. Touţí „po vlastním bydlení a pořádné práci“ 9 Muţ, 40 let, vyučen traktoristou mechanizátorem, ţenatý, 3 děti. Inteligentní projev.V současné době ţije s rodinou u rodičů. Pouze půl roku byl bez práce. Nyní jiţ zaměstnání má a tak se situace stabilizovala. Na sociálním odboru si byl pro podporu v hmotné nouzi, ale to uţ jen dobíral pozpátku, šlo o poslední dávku. V krizové situaci rodině velmi finančně pomohli prarodiče. Muţi bylo nepříjemné přiznat tuto pomoc. 10 Muţ, 58 let, základní vzdělání, vdovec. Potomky nemá.

Byl o berlích.

Stěţoval si, ţe mu nebyl přiznán invalidní důchod na problém s vykloněnou páteří. Zaznělo: „Lítám z úřadu na úřad a nic.“ Bere podporu v hmotné nouzi. Je dlouhodobě nezaměstnaný, 10 let doma. Stěţoval si, ţe stále musí docházet na úřad práce, přestoţe má velké zdravotní potíţe.

Za jednu

z příčin, proč se do situace hmotné nouze dostal, uvádí zadluţenost. Musel si vzít před lety půjčku 10 000,- Kč na opravu rozbořeného domu. Nevěděl, ţe bude muset vrátit téměř dvojnásobek. Muţ ţije sám na vesnici, uvedl, ţe pouze se psem. Z rozhovoru vyplynulo, ţe mu velmi pomáhala i v dospělém věku matka. Bratr ţije v Boskovicích, ale nepomáhá. Tyto rodinné vazby se zpřetrhaly po smrti matky.


- 60 -


STRUČNÁ REKAPITULACE Všichni dotazovaní respondenti jsou příjemci sociálních dávek. Jejich ţivotní osudy a situace se však liší. Společným jmenovatelem je hmotná nouze a nemoţnost získat adekvátní zaměstnání nebo jinou formu přivýdělku. Část respondentů se o získání zaměstnání jiţ aktivně neuchází, často proklamují, ţe nedostatek pracovních příleţitostí je důvodem situace, ve které se nacházejí. Část respondentů limituje v řešení své sociální situace zdravotní handicap. Pouze v jednotlivých případech respondenti aktivně řeší svou ţivotní situaci a aktivně hledají na trhu práce své uplatnění. Dávky z části saturují náklady spojené s bydlením. U většiny dotázaných není podle AUGUR Consulting předpoklad, ţe svou ţivotní situaci zvládnou vyřešit bez pomoci sociálního systému.


- 61 -


VIII. SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH ZJIŠTĚNÍ SKUPINA RODIČŮ DĚTÍ S TĚŢKÝM ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM Účastníci diskuze projevují spokojenost s nabídkou sluţeb, které jejich dětem poskytuje domov Narnie. Rodiče postiţených dětí se však shodují na absenci následné péče po dovršení 26 let věku opatrovaného. Současně však rodiče oceňují rozsah a flexibilitu sluţeb, které zařízení Narnie jejich dětem nabízí. Rodičům schází systematičtější a koordinovaná informovanost v raném věku postiţeného dítěte o moţnostech vyuţívání jednotlivých typů sluţeb a sociální pomoci.

SKUPINA ČLENŮ SVAZU TĚLESNĚ POSTIŢENÝCH Svaz tělesně postiţených vykonává dlouhodobě v rámci ORP Hustopeče svou činnost a kumuluje několik set členů. Nabízí širokou škálu činností a aktivit pro své členy. Účastníci diskuze upozornili pouze na absenci sluţeb, které souvisí s asistenční sluţbou v pozdních odpoledních a večerních hodinách, dále by pak ocenili (především v malých obcích) moţnost dovoz léků. Současně by část respondentů přivítala domov pro seniory. SENIOŘI NAD 70 LET Nejčastěji jsou respondenti závislí na jiných osobách s mimořádným úklidem, dále pak v případě drobných zdravotních ošetření, s drobnými opravami, při zařizování na úřadech, při dovozu obědů a donáškou nákupů. Naprostá většina respondentů nemá zájem vyuţívat další jinou sluţbu nebo pomoc, většina respondentů uvádí, ţe má dostatek informací o moţnostech pomoci a sluţbách pro seniory. Současně uvádí, ţe v současné době neřeší ţádné problémy ani potíţe. V případě, ţe by dotázáni byli nucení nějaký konkrétní problém řešit naprostá většina z nich ví na koho se obrátit. Respondenti nejsou ve většině případů ochotni za sluţbami dojíţdět a platit za ně.


- 62 -


IX. ZÁVĚREM

Věříme, ţe výše uvedené výsledky budou slouţit společně s informacemi z dalších 21 ORP k vypracování komplexní závěrečné zprávy, která bude jedním z podkladů pro formulaci Střednědobého plánu rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji na období 2012 - 2014, ale současně mohou být zajímavou zpětnou vazbou pro zástupce ORP Hustopeče, kteří se podílejí na komunitním plánování sociálních sluţeb v tomto obvodu s rozšířenou působností.


- 63 -

Zjišťování potřeb uţivatelů v oblasti poskytování sociálních sluţeb na území. Jihomoravský kraj

Recommend Documents