1
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Zhodnocení výnosů a kvality vybraného odrůdového sortimentu brambor
Bakalářská práce
Brno 2006
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
Doc. Ing. Miroslav Jůzl, CSc.
Simona Krčková
2
Dovoluji si tímto poděkovat všem, kteří mi byli nápomocni při vypracování bakalářské práce, zvláště děkuji vedoucímu bakalářské práce, panu Doc. Ing. Miroslavu Jůzovi, CSc. a dále i Ing. Petru Elznerovi, za odborné rady a vedení nejen při experimentech, ale i při sepisování.
3
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Zhodnocení výnosů a kvality vybraného odrůdového sortimentu brambor“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury.
Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně, dne ……………………………
Podpis zpracovatelky …………………….
4
OBSAH 1. ÚVOD............................................................................................................................. 9 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED ........................................................................................... 10 2. 1. Historie brambor .................................................................................................... 10 2. 2. Pěstování brambor v ČR v roce 2005 .................................................................... 11 2. 3. Kontrola jakosti...................................................................................................... 14 2. 3. 1. Kontrola kvality a zdravotního stavu konzumních brambor ......................... 14 2. 3. 2. Kontrola odrůdové pravosti a jednotnosti...................................................... 14 2. 4. Morfologie brambor............................................................................................... 15 2. 4. 1. Nadzemní soustava ........................................................................................ 15 2. 4. 2. Podzemní soustava......................................................................................... 15 2. 5. Chemické složení bramborové hlízy...................................................................... 16 2. 6. Ekologie brambor .................................................................................................. 20 2. 7. Tvorba výnosu ....................................................................................................... 20 2. 7. 1. Výnosotvorné prvky ...................................................................................... 21 2. 8. Základní agrotechnika............................................................................................ 22 2. 8. 1. Stanoviště....................................................................................................... 22 2. 8. 2. Osevní postup ................................................................................................ 22 2. 8. 3. Zpracování půdy ............................................................................................ 23 2. 8. 4. Výživa a hnojení ............................................................................................ 24 2. 8. 5. Příprava sadby................................................................................................ 25 2. 9. Odrůdy brambor..................................................................................................... 26 2. 10. Význam a využití brambor .................................................................................. 27 2. 11. Kvalita brambor ................................................................................................... 28 2. 11. 1. Brambory pro přímý konzum ...................................................................... 28 2. 11. 2. Brambory pro zpracování na potravinářské výrobky .................................. 29 2. 12. Průmyslové brambory.......................................................................................... 33 2. 13. Odpady a odpadní vody ....................................................................................... 34 3. CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE.................................................................................... 36 4. METODIKA POKUSU .............................................................................................. 37 4. 1. Klimatické a půdní podmínky místa pokusu ......................................................... 37 4. 2. Charakteristika jednotlivých odrůd........................................................................ 38
5
4. 3. Založení pokusu ..................................................................................................... 47 4. 4. Agrotechnika a fenologie....................................................................................... 47 4. 5. Sklizeň a analýza vzorků ....................................................................................... 48 5. DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A JEJICH HODNOCENÍ ............................................ 49 5. 1. Hodnocení hospodářského výnosu hlíz (t.ha-1)...................................................... 49 5. 1. 1. Hodnocení hospodářského výnosu hlíz u zahraničních odrůd (t.ha-1)........... 49 5. 1. 2. Hodnocení hospodářského výnosu hlíz u českých odrůd (t.ha-1) .................. 49 5. 2. Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) ........................................... 50 5. 2. 1. Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd. 50 5. 2. 2. Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u českých odrůd ........ 50 6. DISKUSE..................................................................................................................... 51 7. ZÁVĚR ........................................................................................................................ 53 8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY....................................................................... 55 9. PŘÍLOHY.................................................................................................................... 58
6
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ
Tab. č. 1: Plochy, hektarové výnosy a produkce brambor pěstovaných v ČR .................. 13 Tab. č. 2: Struktura ploch brambor pěstovaných v ČR v ha.............................................. 13 Tab. č. 3: Průměrné hodnoty obsahu významných látek v bramborové hlíze (RYBÁČEK, 1988) .......................................................................................................................... 17 Tab. č. 4: Optimální teplota a srážky pro růst a vývoj brambor (VOKÁL, B. a kol., 2000)25 Tab. č. 5: Definice varných typů brambor ......................................................................... 29 Tab. č. 6: Obsah hlavních látek v bramborových hlízách a ve výrobcích z brambor (podle HLAVÁČKA, 1967).................................................................................................. 32 Tab. č. 7: Energetická hodnota brambor a bramborových výrobků .................................. 33 Tab. č. 8: Požadavky na průmyslové brambory (ČSN 46 2211) ....................................... 34 Tab. č. 9: Hospodářský výnos hlíz (t.ha-1) u zahraničních odrůd velmi raných ................ 58 Tab. č. 10: Hospodářský výnos hlíz (t.ha-1) u zahraničních odrůd raných ........................ 58 Tab. č. 11: Hospodářský výnos hlíz (t/ha) u zahraničních odrůd poloraných ................... 58 Tab. č. 12: Hospodářský výnos hlíz (t.ha-1) u českých odrůd velmi raných...................... 58 Tab. č. 13: Hospodářský výnos hlíz (t.ha-1) u českých odrůd raných................................ 59 Tab. č. 14: Hospodářský výnos hlíz (t.ha-1) u českých odrůd poloraných......................... 59 Tab. č. 15: Celkový počet hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd velmi raných .. 59 Tab. č. 16: Celkový počet hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd raných ........... 59 Tab. č. 17: Celkový počet hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd poloraných ..... 60 Tab. č. 18: Celkový počet hlíz na trs (ks.rostlina-1) u českých odrůd velmi raných.......... 60 Tab. č. 19: Celkový počet hlíz na trs (ks.rostlina-1) u českých odrůd raných................... 60 Tab. č. 20: Celkový počet hlíz na trs (ks.rostlina-1) u českých odrůd poloraných............. 60 Graf č. 1: Hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 v roce 2005 u zahraničních velmi raných odrůd ................................................................................................................................... 61 Graf č. 2: Hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 v roce 2005 u zahraničních raných odrůd ...... 61 Graf č. 3: Hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 v roce 2005 u zahraničních poloraných odrůd62 Graf č. 4: Hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 v roce 2005 u českých velmi raných odrůd ... 62 Graf č. 5: Hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 v roce 2005 u českých raných odrůd ............. 63 Graf č. 6: Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd velmi raných......................................................................................................................... 63
7
Graf č. 7: Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd raných......................................................................................................................... 64 Graf č. 8: Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd poloraných ................................................................................................................. 64 Graf č. 9: Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u českých odrůd velmi raných......................................................................................................................... 65 Graf č. 10: Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u českých odrůd raných65 Obrázek č. 1: Rosara – hlíza…….……………………………………………………......39 Obrázek č. 2: Rosara – klíček….………………………………………………………....39 Obrázek č. 3: Velox – hlíza….…………………………………………………………..40 Obrázek č. 4: Velox – klíček….………………………………………………………….40 Obrázek č. 5: Dali – hlíza………………………………………………………………...41 Obrázek č. 6: Dali – klíček……………………………………………………………….41 Obrázek č. 7: Komtesa – hlíza…………………………………………………………....43 Obrázek č. 8: Komtesa – klíček…………………………………………………………..43 Obrázek č. 9: Karin – hlíza……………………………………………………………….45 Obrázek č. 10: Karin – klíček…………………………………………………………….45 Obrázek č. 11: Keřkovské rohlíčky – hlíza………………………………………............46 Obrázek č. 12: Keřkovské rohlíčky – klíček……………………………………………..46
8
ANNOTATION This bacalar thesis discourses about decree and guality choice variety of potatoes. The experiment was performed in 2005 on the fields of the Fakulty of Agriculture of the Mendel University of Agriculture and Forestry in Žabičce near Brno. This study was aimed to evaluate decree and quality of potatoes. Twenty species were used and compared each other in this study – czech very early species Karmela, Krasa and Komtesa, czech early species Kordoba, Kornelie, Katka, Kariera, Karin and Korneta, and czech half early species Keřkovské rohlíčky. From the external very early species were study Astoria, Berber, Rosara, Ukama, Velox and Vitesse, from the external early species were study Dali and Vivaldi, and from the external half early species Satina and Victoria. Sampling of bulbs was carried out continuously dutiny years 2005. All the picket bulbs were subsequently evaluate and writen.
ANOTACE
Předložená bakalářská práce pojednává o výnosu a kvalitě vybraných odrůd brambor. Pokus byl založen v roce 2005 na pozemcích pokusné stanice Školního zemědělského podniku Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Žabčicích u Brna. Tato práce byla zaměřena na hodnocení výnosu a kvality brambor. Zařazeno a vyhodnoceno bylo celkem dvacet registrovaných odrůd – z českých velmi raných odrůd Karmela, Krasa a Komtesa, z českých raných odrůd Kordoba, Kornelie, Katka, Kariera, Karin a Korneta, a z českých poloraných odrůd Keřkovské rohlíčky. Ze zahraničních velmi raných odrůd byly sledovány odrůdy Astoria, Berber, Rosara, Ukama, Velox a Vitesse, z raných odrůd Dali a Vivaldi, a z poloraných Satina a Victoria. Rozbor hlíz byl proveden v roce 2005. Veškeré sklizené hlízy byly následně zhodnoceny a popsány.
9
1. ÚVOD Brambory se začaly využívat ve stravování lidí teprve ve druhé polovině 18. století. Jako potravina hromadné spotřeby značně přispěly k udržení zdraví celých generací a k překonání krizových situací ve výživě lidí v létech nedostatku. Praktickými pokusy bylo prokázáno, že člověk se může živit výlučně bramborami i delší dobu, aniž by to mělo negativní následky na zdraví organismu. Zvláštní význam brambor z hlediska požadavků na výživu spočívá v tom, že brambory mají optimální složení zejména těch látek a sloučenin, které lidský organismus nezbytně potřebuje ke svému vývoji a k udržení zdraví. Do Čech pronikly brambory během třicetileté války z Německa – odtud též náš název brambor, který je zkomoleninou německého „Brandenburger“. Předsudky a odpor k bramborám trvaly ještě několik století a s konečnou platností vymizely až počátkem 19. století. Brambory a výrobky z nich musí splňovat požadavky zákona o potravinách č. 110/1997 Sb. a vyhlášky č. 157/2003 Sb. Brambory konzumní musí být odrůdově jednotné a nesmějí obsahovat příměsi nad rámec přípustných odchylek uvedených ve vyhlášce. Hlízy musí vzhledem odpovídat deklarované odrůdě, musí být zdravé, celé, čisté, pevné, růstem nepopraskané a nedeformované, bez nadměrné povrchové vlhkosti, bez vnějších i vnitřních vad zhoršujících celkový vzhled, musí mít jakostní a uchovatelné hlízy, být bez hniloby, hnědých skvrn vzniklých teplem, mechanických prasklin nebo pohmožděnin, bez zeleného vybarvení, obecné a prašné strupovitosti, dutosti a rzivosti hlíz, nenamrzlé a prosté cizích pachů a příchutí. Podle vyhlášky musí mít dále vyvinutou pevnou slupku, nesmí mít klíčky delší než 3 mm a nesmí vykazovat šedé, modré nebo černé skvrny pod slupkou zasahující do hloubky dužniny nad 5 mm. Celková sklizeň brambor (rané a ostatní konzumní a škrobové) v marketingovém roce 2005/2006 bude činit za zemědělský sektor 1 069,6 tis. t. Výnosy se odhadují vzhledem k poměrně příznivým klimatickým podmínkám na 29,65 t.ha-1. Celková plocha brambor (rané a ostatní konzumní a škrobové) dosáhla v roce 2005 v zemědělském sektoru 36 071 ha
10
2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2. 1. Historie brambor Brambor hlíznatý je botanicky zařazený do rodu lilek (Solanum Tourn) a čeledě lilkovitých (Solanaceae Pers). Patří společně s kukuřicí a tabákem k významným plodinám, které byly po objevení Ameriky dovezeny do Evropy. Brambor je u nás běžné označení pro kulturní, polokulturní a příbuzné plané druhy rodu Solanum. Ve vysoko položených údolích And v Peru a Bolívii, v okolí jezera Titicaca a přilehlých územích okolo 15. rovnoběžky j.š. v nadmořské výšce 1500 – 4300 m, se vyskytuje velký počet druhů brambor rostoucích na chudých lehkých a kyselých půdách v podmínkách krátkého dne. Klima se zde vyznačuje značnými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí, pravidelnými srážkami a vysokou vzdušnou vlhkostí. Andské centrum je místem vzniku řady druhů bramboru, z nichž nejvýznamnější je Solanum andigenum, které vytváří hlízy za krátkého dne. Většina autorů se shoduje v tom, že současné kulturní tetraploidní formy bramborů (2n = 24 chromozomů) vznikly buďto křížením nebo mutací z planě rostoucích diploidních forem (2n = 24 chromozomů), z nichž se později vyvinul druh Solanum andigenum. Hybridizací mezi jeho formami vznikl druh Solanum tuberosum (2n = 48 chromozomů) v Chile a na ostrově Chiloe a přilehlém pobřežním území kolem 40. rovnoběžky j. š. tento druh je také považován za předchůdce evropských odrůd bramborů. (ZIMOLKA a kol., 2000). Dnešní kulturní brambory se dostaly do Evropy koncem 16. století. První popis a vyobrazení brambor pochází z roku 1597 od anglického botanika Geparda. Pravděpodobné jsou dvě cesty, jimiž se brambory dostaly do Evropy. První vedla z Peru asi kolem roku 1565 přes Španělsko a přivezla červenoslupkaté, polodlouhé hlízy, většinou modře nebo červenofialově kvetoucích linií. Druhá cesta asi 1585 vedla z Chile přes Cartagenu do Anglie. Tyto linie byly většinou žlutoslupkaté, kulovité, kvetoucí bíle nebo světle fialově (PELIKÁN a kol., 1999). Na území Čech se dostaly brambory v letech 1628 – 1630 a do konce 17. století zůstaly jen zahradní rostlinou. Jejich pěstování se rozšířilo po poznání, že lépe uživí stoupající počet obyvatel nežli obiloviny. Hlavně se tak stalo po roce 1772, kdy byla v Evropě velká neúroda obilí a na základě výživy a odměny vyhlášené Pařížskou vědeckou akademií prokázal Francouz Parmentier užitečnost brambor. Odtud rozšířené pěstování ve Francii, Německu a Rakousku. Již roku 1781 se i u nás brambory uznávaly jako potravina
11
odstraňující hlad, jako vhodné krmivo pro hospodářská zvířata a dostaly se tak pravidelně na stůl hlavně na venkově vedle kaše, hrachu a zelí (PELIKÁN a kol., 1999). Největší rozsah pěstování brambor byl u nás zaznamenán před druhou světovou válkou. V poválečném období docházelo postupně ke snižování ploch i jejich produkce. V letech 1951 – 1955 bylo u nás osázeno 647 000 ha, v letech 1961 – 1965 došlo k poklesu plochy až na 489 000 ha. Zvláště výrazný pokles byl zaznamenaný v roce 1990, kdy se sklizňové plochy snížily na 109 299 ha. V roce 1999 byla celková sklizňová plocha 71 855 ha, což při průměrném dosahování výnosu 21,15 t.ha-1 přineslo v ČR produkci 1 519 768 tun. U ranných brambor byla v tomto roce osázena plocha 18 482 ha, na které byl dosažený průměrný výnos 15,63 t.ha-1 a produkce 288 920 tun. V Evropě jsou v současné době ze zemí EU největšími producenty brambor Německo, Nizozemsko, Velká Británie a Francie (JŮZL a kol., 2000).
Současná spotřeba brambor ke konzumním účelům činí u nás 75-80 kg na osobu a rok. Příčiny poklesu třeba hledat ve zvyšování životní úrovně, poměrně vysoké náročnosti na kuchyňskou úpravu, ale rovněž nedostatek skladovacích prostorů v městských bytech a často kolísavá jakost. V tomto směru třeba jít cestou vyspělých zemí, kde také poklesl konzum brambor v čerstvém stavu, ale výrazně narostl podíl potravinářských výrobků z brambor. V USA při roční spotřebě 55 kg brambor na obyvatele činí podíl výrobků asi 50 %, v EU při průměrné spotřebě 80 kg je to asi 27 %. U nás tento podíl tvoří 16 – 19 %, a je do jisté míry ovlivněn i stravovacím návykem. V posledních letech se rovněž vytvořily předpoklady pro zlepšení a stabilizaci jakosti brambor. Pozitivně se změnila odrůdová skladba, k dispozici jsou nejen výnosné, ale i vysoce jakostní odrůdy. K tomu patří zlepšená tržní úprava, jež se stává dnes samozřejmostí, a kvalitní obal s uvedením odrůdy a varného typu (PELIKÁN a kol., 1999).
2. 2. Pěstování brambor v ČR v roce 2005 V marketingovém roce 2005/2006 bude činit podle odhadu ČSÚ k 15.10.2005 celková sklizeň brambor (rané a ostatní konzumní a škrobové) za zemědělský sektor 1 069,6 tis. t. To představuje meziroční nárůst o 208 tis. t. Domácí trh by tedy měl být dostatečně zásoben tuzemskými bramborami. Z tohoto množství podle odhadu ČSÚ připadá 63 tis. t na rané a 754,3 tis. t na ostatní konzumní brambory. Celková produkce brambor na výrobu škrobu se odhaduje na cca 252,4 tis. t. Výnosy brambor se odhadují
12
vzhledem k poměrně příznivým klimatickým podmínkám na 29,65 t.ha-1, tedy nejvyšší od roku 1918. Při započítání produkce samozásobitelů se celková výroba brambor v roce 2005/06 zvýší podle odhadu nad úroveň 1,20 mil.t. Celková plocha brambor (rané a ostatní konzumní a škrobové) dosáhla v roce 2005 v zemědělském sektoru 36 071 ha, zhruba na úrovni minulého roku. V tomto roce významně poklesly plochy raných konzumních brambor na 2 893 ha. Příčinou snížení byla pouze ta skutečnost, že se v ČR poprvé od roku 2004/05 považují za rané brambory jen ty, u kterých je předpoklad sklizně do 30.6. daného roku. Brambory sklizené po tomto datu jsou nyní statisticky sledovány jako ostatní konzumní brambory, jejichž plocha se proto značně zvýšila na 25 414 ha, průměrný výnos se odhaduje na 27,82 t.ha-1. Osázené plochy brambor na výrobu škrobu se v roce 2005/06 zvýšily na 7 764 ha a výnos se odhaduje 28,98 t.ha-1. Celkový dovoz konzumních brambor v roce 2004/05 v čerstvém stavu se oproti roku 2003/04 snížil na celkovou úroveň 78 tis.t. Vývoz konzumních brambor byl v roce 2004/05 rekordně vysoký a dosáhl 41 683 t. Dovoz výrobků z brambor po přepočtu na syrové brambory činí v roce 2004/05 132 654 t, tedy mírně nad úrovní předchozího roku. Nejvyšší podíl na dovozu mají bramborové hranolky. Významně vzrostly i dovozy vařených zmrazených brambor. Celkový dovoz již dosáhl 10 375 t. Vývoz výrobků z brambor je tradičně podstatně nižší než dovoz, i když v roce 2004/05 poměrně významně vzrostl a dosáhl asi 1/3 úrovně dovozu. Ceny zemědělských výrobců ostatních konzumních brambor zaznamenaly v roce 2004/05 velmi výrazný propad na průměr 2 697 Kč.t-1. V roce 2005/06 se sice očekává růst cen, ale nárůst nebude zřejmě příliš výrazný. Spotřebitelské ceny brambor v roce 2004/05 dosáhly průměrné hodnoty 6,72 Kč.kg-1.
13
Tab.č. 1: Plochy, hektarové výnosy a produkce brambor pěstovaných v ČR Sklizňové plochy Průměrný výnos Produkce celkem Marketingový rok [ha]] [t . ha-1] [t]] 1992/93
110 530
17,82
1 969 644
1993/94
102 816
23,30
2 395 612
1994/95
76 673
16,06
1 231 368
1998/99
71 855
21,15
1 519 733
1999/00
71 455
19,69
1 406 948
2000/01
69 198
21,33
1 475 993
2001/02
54 137
20,88
1 130 380
2002/03
38 314
23,51
900 762
2003/04
35 982
18,97
682 578
2004/05
35 974
23,96
861 937
2005/06*
36 071
29,65
1 069 505
Tab.č. 2: Struktura ploch brambor pěstovaných v ČR v ha Hospodářský Ostatní Konzumní Rané rok konzumní celkem
Výroba škrobu
Celkem
1995/1996
17 936
55 099
73 035
4 834
77 869
1996/1997
20 483
60 194
80 677
5 034
85 711
1997/1998
18 502
49 206
67 708
4 917
72 625
1998/1999
18 482
49 390
67 872
3 983
71 855
1999/2000
17 908
49 697
67 605
3 851
71 456
2000/2001
15 662
49 495
65 157
4 041
69 198
2001/2002
11 373
37 543
48 916
5 221
54 137
2002/2003
8 599
22 787
31 386
6 926
38 312
2003/2004
7 076
22 256
29 332
6 650
35 982
2004/2005
6 379
22 565
28 944
7 030
35 974
2005/2006*
2 893
25 414
28 307
7 765
36 072
14
2. 3. Kontrola jakosti Konzumní brambory, resp. jejich jakost, není upravena nařízením EU. Z toho pak vyplývá, že do České republiky mohou být dovezeny ty konzumní brambory, které byly v zemích původu vyrobeny legálně, tj. v souladu s právním řádem producentské země. Tuzemské brambory, resp. osoby, které je vyrábí a uvádí do oběhu, musí i po vstupu do EU splňovat požadavky zákona o potravinách č. 110/1997 Sb. a vyhlášky č. 157/2003 Sb., která nahradila po vstupu do Evropské unie vyhlášku č. 332/1997 Sb. Z hlediska výrobců a obchodníků zde nedochází k žádné změně požadavků na jakost konzumních brambor. Na základě žádosti ÚBS ČR se v současné době připravuje novela vyhlášky č. 157/2003 Sb., která dále zpřísní požadavky na jakost českých brambor, popř. brambor dovezených z třetích zemí.
2. 3. 1. Kontrola kvality a zdravotního stavu konzumních brambor SZPI provedla v roce 2004 kontrolu celkem 908 šarží brambor, pocházející jak z tuzemské tak i zahraniční produkce. Kontrola byla zaměřena na zdravotní nezávadnost i jakost konzumních brambor. Největší pozornost byla soustředěna do oblasti maloobchodu, kde bylo kontrolováno zhruba 76 % z celkového počtu kontrolovaných šarží. Za období roku 2004 nevyhovělo právním předpisům ČR celkem 162 šarží brambor (17,8 %). Procentické zastoupení nevyhovujících šarží se v posledních šesti letech postupně snižuje, například v roce 2000 bylo ještě 34,7 % nevyhovujících šarží. Nebyly zjištěny velké rozdíly mezi kvalitou brambor tuzemské a zahraniční provenience, i když počet kontrolovaných vzorků brambor z dovozu je podstatně nižší. Při sledování obsahu cizorodých látek nebylo zjištěno překročení žádného ze stanovených hygienických limitů a z tohoto hlediska brambory stále zůstávají pro spotřebitele zcela bezpečnou potravinou.
2. 3. 2. Kontrola odrůdové pravosti a jednotnosti Parametr odrůdové pravosti a jednotnosti brambor je českým národním požadavkem a není obsažen v žádném přímo nebo nepřímo použitelném předpisu EU. To tedy znamená, že tento parametr stanovený příslušnou vyhláškou Ministerstva zemědělství ČR je závazný výhradně pro tuzemské producenty nebo producenty ze třetích zemí, nikoliv však pro producenty ze zemí EU.
15
2. 4. Morfologie brambor
2. 4. 1. Nadzemní soustava Podle velikosti listů a hustoty olistění se odlišuje šest typů natě (RYBÁČEK 1988): •
Listové typy – vyznačují se velkými listy, takže stonek je listy zakryt. Podle počtu listů se rozlišuje listový typ řídký, střední a hustý s bohatým olistěním.
•
Stonkové typy – vyznačují se drobnými listy, které plně nezakrývají stonky, které jsou tak viditelné. Podle počtu stonků a jejich větví se rozlišuje listový typ řídký, střední a hustý.
Stonek je různě tlustý a dlouhý. Na průměru je stonek nepravidelně obdélníkovitý, trojúhelníkovitý, někdy okrouhlý (JŮZL a kol., 2000). Listy jsou lichozpeřené, jsou složeny z řapíku prodlouženého ve vřeteno a lístků, lístečků, palistů a palístků. Lichý lístek na vrcholu řapíku se označuje jako konečný, listy jsou mírně chlupaté. Květenství je dvojvijan umístěný na vrcholu stonku. Květy jsou zpravidla pětičetné, někdy šesti až sedmičetné . Plodem je bobule, která obsahuje 50 – 100 semen. Semena jsou vejčitého tvaru, zploštělá. (MINX a kol., 1994). 2. 4. 2. Podzemní soustava Podzemní soustava generativně množených rostlin (semenáčů) se skládá ze dvou částí. Ze zárodečného kořínku se vytváří kůlový kořen prvotní kořenové soustavy s bohatě rozvětvenými postranními kořeny. Později se vytvářejí druhotné kořeny. U rostlin množených vegetativně (hlízami) tvoří větší počet stonkových a stolonových kořenů. Stolony jsou podzemní výhony, které vznikly metamorfózou stonku a na jejich vrcholu postupnou tuberizací vznikají nové hlízky. Hlíza je tedy modifikovaný vzrostný vrchol stolonu. Je důležitým prvkem vegetativního rozmnožování a hospodářsky nejcennějších částí bramborové rostliny. Část hlízy u stolonu se nazývá pupková, protilehlá část se nazývá vrcholová. Na hlíze jsou v genetické spirále uspořádány pupeny (JŮZL a kol., 2000).
16
2. 5. Chemické složení bramborové hlízy
Význam brambor jako potraviny široké spotřeby vychází z látkového složení hlíz. Lze říci, že díky úspěšné šlechtitelské práci máme dnes v sortimentu povolených odrůd brambor mnohé odrůdy, jejichž látkové složení je diferencováno pro využití ve škrobárnách (průmyslové brambory), nebo odrůdy pro přímé konzumní využití a odrůdy pro zpracování na jedlé výrobky a polotovary (ŠIMEK, 1991). Literatura o chemickém složení a látkách bramborové hlízy je velmi pestrá. Obsah jednotlivých složek není veličinou stálou, nýbrž se mění řadou faktorů, z nichž třeba uvést zejména: odrůda, půdně klimatické poměry, hnojení, pěstební agrotechnika, stupeň zralosti při sklizni, podmínky skladování apod. (PELIKÁN a kol., 1999). Při šlechtění brambor byla vždy snaha, aby odrůdy vykazovaly z hlediska kvality i kvantity optimální hodnoty pro jednotlivé užitkové směry. Tak například škrobárenské brambory mají mít maximální obsah škrobu, konzumní brambory maximální obsah vitamínu C apod. (ŠIMEK, 1991).
Mezi základní látky bramborové hlízy patří: voda, škrob, cukry, N-látky, vláknina, tuk a minerální látky. Kromě toho brambory obsahují ještě další důležité složky, které ovlivňují jejich chuť, nutriční a biologickou hodnotu jako vitamíny, alkaloidy, organické kyseliny, polyfenoly aj., které často u chemického složení nebývají uvedeny. Jednotlivé složky nejsou v hlíze rovnoměrně rozloženy. Popeloviny, tuky, organické kyseliny, alkaloidy se nacházejí hlavně v korové vrstvě, vláknina ve slupce, cukry v oblasti cévních svazků, N-látky pod slupkou, škrob po obou stranách cévních svazků (kambiálního kruhu) (PELIKÁN a kol., 1999).
17
Tab. č. 3: Průměrné hodnoty obsahu významných látek v bramborové hlíze (RYBÁČEK, 1988) Látka Obsah V původní hmotě (%)
V sušině (%)
Voda
76,3
-
Sušina
23,7
-
Škrob
17,5
73,8
Celkový cukr
0,5
2,1
2,0 (Nx6,25)
8,4
Celkový tuk
0,1
0,4
Celkový popel
1,1
4,6
Vitamín C
15,000 mg %
63,6 mg %
Thiamin (B1)
0,110 mg %
0,4 mg %
Riboflavin (B2)
0,051 mg %
0,2 mg %
7,5 mg %
35 mg %
Hrubé dusíkaté látky
Solanin
Voda zaujímá v bramborové hlíze největší podíl (zhruba 76 % hmotnosti) a plní v rostlině významné metabolické funkce (biosyntéza organických sloučenin, doprava asimilátů a metabolitů, teplotní regulátor). Sušina hlízy, v průměru kolem 24 %, je tvořena ze 70 % škrobem, 9,5 % tvoří Nlátky, 1 % tuk, 3 % cukry, 2,5 % organické kyseliny, 2,5 % minerální látky, 11 % připadá na balastní látky a 0,5 % tvoří zbytek (vitaminy apod.). Tvorbu sušiny a škrobu příznivě ovlivňuje sluneční svit. Škrob je nejvýznamnější složkou hlízy, v níž rostlina ukládá zásobu potenciální energie (PELIKÁN a kol., 1999). Pro své specifické vlastnosti nalezl uplatnění v mnoha průmyslových oborech včetně potravinářské výroby . Lze říci, že obsah škrobu určuje mimo jiné též energetickou a konzumní hodnotu brambor. Bylo zjištěno, že existuje vztah mezi obsahem škrobu v hlíze a různými měřítky kvality brambor, jako je moučnatost, konzistence, měknutí hlíz apod. (ŠIMEK, 1991). Brambory obsahují v průměru 17 % škrobu a jeho množství kolísá v našich poměrech od 13 do 24 % podle odrůdy, klimatických podmínek a agrotechniky. Škrob tvoří hlavní podíl sušiny, přičemž neškrobový podíl, který je poměrně málo proměnlivou hodnotou (používá se faktor 5,27) slouží často k orientačnímu určení sušiny při známém množství škrobu. Škrobová zrna se
18
nacházejí hlavně v parenchymu po obou stranách kambiálního prstence, mají elipsovitý tvar a rozličnou velikost 15 – 100 µm. Při zpracování na potravinářské výrobky vyšší obsah škrobu snižuje náklady na sušení a spotřebu oleje při smažení. Cukry ve vyzrálých a dobře skladovaných hlízách se nacházejí v malém množství (kolem 0,5 %), ale mají velký význam při zpracování brambor. Cukry syntetizované v listech jsou ve formě sacharosy transportované do hlízy, kde panuje stav dynamické sacharidické rovnováhy. Obsah cukrů výrazně ovlivňuje teplota skladování brambor, pod 10 °C stoupá podíl redukujících cukrů i sacharosy. Obsah cukrů má velký význam u potravinářských
výrobků
z brambor,
kde
nepříznivě
ovlivňuje
barvu,
chuť
i
skladovatelnost výrobků. Podílí se na tom Maillardova reakce, při níž redukující cukry reagují za tepla s aminokyselinami s α-aminoskupinou za vzniku hnědých meziproduktů, jež přecházejí v tmavé polymerizované nerozpustné melanoidiny (PELIKÁN a kol., 1999). Brambory s vyšším obsahem cukrů jsou nasládlé, po uvaření měknou a při smažení snižují kvalitu výrobku tmavou barvou. Vyšší obsah než 2,2 % je z hlediska konzumu a zpracování brambor nežádoucí (ŠIMEK, 1991). Neškrobové polysacharidy, tvořící hlavně buněčné stěny a intracelulární součásti, označované jako hrubá vláknina, jsou tvořeny celulosou, hemicelulosou, pentózany a pektinovými látkami, jejichž množství je uváděno 1,40 – 3,06 % v sušině brambor. N-látky jsou pro výživu lidí i zvířat velmi významné. Na bílkoviny připadá asi 1/3 – ½ , bývá uváděno 0,5 – 1,2 %, nebílkovinného dusíku tvoří volné aminokyseliny 3,4 %, amidy 36 %, dále jsou přítomné bazické dusíkaté sloučeniny aj. Bramborová bílkovina je tvořena převážně globuliny (tuberin), přítomné jsou i albuminy a malý podíl prolaminů a glutelinů (PELIKÁN a kol., 1999). Její mimořádně vysoká biologická hodnota je dána příznivým poměrem tzv. esenciálních aminokyselin, které organismus musí přijímat v potravě (ŠIMEK, 1991). Lipidy obnáší u brambor asi 0,1 % a jeho největší podíl se nachází v peridermu. Převládají v něm nenasycené mastné kyseliny – linolová (50 %), linolenová (25 %), palmitová (20 %) a stearová (5 %). Vitaminy jsou složkou, která činí z brambor významnou potravinu. Největší význam má vitamin C, jehož nejvyšší hodnoty se v bramborách nalézají na podzim, menší v zimě a nejnižší na jaře (ŠIMEK, 1991). Jeho obsah klesá také při skladování. Ztráty při vaření činí 5 – 30 %, vysoké jsou při smažení. Ztráty při průmyslové výrobě lupínků činí asi 30 %, zatímco při domácí přípravě dvojnásobek (PELIKÁN a kol., 1999).
19
Fenoly jsou odpovědné za hnědé a modrošedé zbarvení brambor po rozkrájení. Vedle aminokyseliny tyrosinu a fenolických barevných látek typu antokyanidinu, flavonu a flavonolu, jsou to hlavně sloučeniny: kyselina chlorogenová, kyselina kávová, kyselina kumarová a deriváty laktonu kumarové kyseliny. V hlízách brambor se vyskytuje směs glykoalkaloidů, které jsou označeny jako – α, β, γ-solanin a α, β, γ-chaconin. V praxi označujeme všechny glykoalkaloidy jako solanin. Horní hranice obsahu alfa – solanin a alfa – chaconin je podle zákona o potravinách 200 mg/kg. (JŮZL a kol., 2000). Glykoalkaloidy se nerozkládají vařením, pařením, pečením ani mikrovlnným ohřevem. Výhodou je, že jsou rozpustné ve vodě, takže se jich část při vaření vyluhuje do varné lázně. Pokles obsahu je výraznější při vaření oloupaných hlíz. Výsledky výzkumu z posledních let potvrzují známá doporučení vařit dlouhodoběji skladované hlízy oloupané a jednou až dvakrát vyměnit po krátkém varu vodu. Při posuzování chemického složení hlíz se soustřeďuje pozornost na látky, které mohou poškozovat zdraví lidí, případně i hospodářských zvířat. Jedná se o dusičnany, steroidní glykoalkaloidy a cizorodé látky (těžké kovy). Dusičnany se v rostlinných organismech hromadí ve větších množstvích tehdy, nestačí-li se rostlinou přijatý dusík využít na tvorbu aminokyselin s následující syntézou bílkovin. V neredukujícím prostředí a v nízkých koncentracích nejsou dusičnany pro dospělého člověka škodlivé, protože dochází k poměrně rychlé likvidaci v ledvinách. Rovněž tepelnou úpravou se obsah dusičnanů v hlízách podstatně snižuje (PELIKÁN a kol., 1999). Brambory jsou též důležitým zdrojem minerálních látek, z nichž nejvíce je draslíku 56 % a fosforu 15 %. Z ostatních jsou to: síra, hořčík, vápník, sodík, železo a další. Ke sledovaným ukazatelům kvality patří i obsah cizorodých prvků v dužině – těžkých kovů. Z hygienického hlediska je rozhodující, zda se tyto látky kumulují v částech, které jsou využívány ke konzumaci. Vyhláška MZ stanovuje nejvyšší přípustná množství a přípustná množství těchto látek v hlízách (VOKÁL, 1999).
20
2. 6. Ekologie brambor Základní ekologické požadavky bramboru se v podstatě shodují s optimálními podmínkami pro klíčení a vzcházení, pro růst natě a její produkční výkon a tvorbu a růst nových hlíz. Z hlediska klimaticko – ekologických nároků náleží odrůdy evropských brambor mezi rostliny mírného pásu. Nejlépe jim vyhovuje přímořské klima nebo vyšší polohy v přechodném a vnitrozemském klimatu. Světelné podmínky dlouhého dne (16 hodin) podporují růst natě, časnější tvorbu poupat a časnější nástup kvetení. Nasazování hlíz je opožděno, avšak vlivem lepších výsledků fotosyntézy se vytvářejí větší a vyrovnanější hlízy. Krátký den (8 hodin) naopak zpomaluje růst a nasazování poupat, ale dochází k časnějšímu nasazování hlíz. Teplota je rozhodujícím činitelem pro klíčení hlíz. Optimální teplota pro klíčení je 15 – 20 oC. Rostlina začíná růst při teplotě 6 oC. Nejintenzivněji roste při teplotě 18 – 20 o
C. Odolnost bramboru k nízkým teplotám je velmi malá. Z půdních nároků jsou brambory charakterizovány jako typická vlhkomilná
plodina. Z toho vyplývá požadavek na vyšší obsah humusu a kyselou půdní reakci v rozpětí 5,5 – 6,5 pH. Vodní a současně vzdušný režim je ovlivněn půdou, srážkovou nebo závlahovou vodou. Optimální poměr obou režimů závisí na vlastnostech půdy, zejména na půdním druhu a obsahu humusu v půdě. Vyhovující vzdušný režim pro brambory je u lehkých půd při 75 % využitelné vodní kapacity, u těžkých je při 40-50 % a středních půd při 55 – 75 % využitelné vodní kapacity (MINX a kol., 1994).
2. 7. Tvorba výnosu Výnos hlíz je výsledkem interakce mezi souborem dědičně fixovaných dispozic (genotypem) a podmínkami prostředí. Sled jednotlivých procesů, kterými se tento složitý fenotypový projev (komplexní charakteristika) realizuje, nazýváme tvorbou výnosu. Hospodářský výnos bramboru je v podstatě představován sušinou, ukládanou během vegetace do hlíz. Je tvořen, podobně jako u ostatních rostlin, z 90 – 95 % fotosyntetickou asimilací.
21
Pro dosažení vysokého hospodářského výnosu bramboru je podle ZRŮSTA (1999) rozhodující: o rychlost, s jakou se tvoří asimilační aparát o velikost listové plochy plně schopné funkce o produktivita asimilačního aparátu o životnost plně funkčních listů o co nejdelší období optimálně rozvinuté listové plochy o relativní rychlost růstu zásobních orgánů o odpovídající rozdělení vytvářených asimilátů do produkčního procesu a k tvorbě zásobních orgánů
2. 7. 1. Výnosotvorné prvky Výnosotvorné prvky se vytvářejí postupně během ontogenetického vývoje rostlin. U brambor k nim patří počet rostlin a počet stonků na ploše porostu, počet hlíz na jeden trs a hmotnost hlíz.
Počet rostlin na jednotce plochy je určován sponem sázení, který závisí na hodnotě a velikosti sadbových hlíz, účelu pěstování půdních a klimatických podmínkách, úrovni agrotechniky, výživě a ochraně porostu proti chorobám a škůdcům. Počet hlíz by se měl pohybovat v rozmezí 40 – 60 tisíc hlíz na hektar.
Počet stonků na ploše je faktor, který má vysoký vliv na dosažený výnos. V průměru se pohybuje mezi 5 a 7 stonky na jednu rostlinu.
Počet hlíz na rostlině je důležitým výnosotvorným prvkem, který přímo ovlivňuje hospodářský výnos hlíz a pohybuje se v průměru kolem 10 – 14 hlíz na jednu rostlinu. Počet hlíz na jednotce plochy může pěstitel ovlivnit zvýšením hustoty porostu, termínem výsadby, biologickou přípravou sadby a omezováním vlivu škodlivých činitelů v průběhu vegetace (JŮZL a kol., 2000).
Hmotnost hlízy se průměrně pohybuje mezi 60 - 100 g (JŮZL a kol., 2000).
22
2. 8. Základní agrotechnika
2. 8. 1. Stanoviště V České republice rozlišujeme dvě základní oblasti intenzivního pěstování brambor. Jednou z nich je teplejší a úrodnější oblast pěstování zejména raných konzumních brambor v Polabské nížině a na jižní Moravě, charakteristická nadmořskou výškou 150 – 250 m, s průměrnou teplotou 8 °C (ranobramborářská oblast). Druhou je chladnější oblast pěstování brambor všech užitkových směrů v převážně zemědělské výrobní podoblasti bramborářské s centrem pěstování na Českomoravské vrchovině s nadmořskou výškou 400 – 600 m a průměrnou roční teplotou pod 7 °C (tradiční bramborářská oblast) (VOKÁL, 2000). Podle RYBÁČKA (1988) byly vybrány jako půdy vhodné pro brambory: •
půdy hlinité, písčitohlinité a hlinitopísčité
•
pozemky se sklonem do 7°
•
půdy bezštěrkovité, bezkamenité až slabě kamenité až středně skeletovité
•
pozemky s dostatečně hlubokým orničním profilem (nejméně 15 cm)
•
pozemky nezamokřené (vyloučeny pozemky trvaleji zamokřené, tj.všechny půdy oglejené, s výjimkou půd schopných melioračních úprav)
•
pozemky především rovinné nebo s mírným sklonem s expozicí východní, západní, jihozápadní, jihovýchodní, jižní či severovýchodní
Obsah humusu by měl být minimálně 2 %. Hodnota půdní reakce je dalším důležitým hlediskem. Bramborům nejlépe vyhovuje kyselá půdní reakce s pH 5,5 – 6,5. Obsah kamenů v půdě úzce souvisí s mechanickým poškozením hlíz, zejména při sklizni, transportu, naskladňování a posklizňové úpravě. Orientační hodnota udává jako limitní hmotnost kamenů větších než 35 mm v orniční vrstvě do hloubky 100 mm 10 t.ha-1 (VOKÁL, 1999). 2. 8. 2. Osevní postup Brambory jsou řazeny v osevním postupu ke zlepšujícím a odplevelujícím plodinám, nenáročným na předplodinu.
23
Pro brambory jsou vhodné všechny předplodiny, které zanechávají zralou, prokořeněnou ornici – jetel, vojtěška, víceleté trávy – pokud jimi není v důsledku sucha vyčerpána zásoba vody nebo nedošlo k zaplevelení. Dále jsou vhodné luskoviny a organicky hnojené plodiny jako silážní kukuřice, cukrovka, krmná řepa. Proti dříve zastávanému názoru dnes nelze považovat brambory za snášenlivé pro pěstování po sobě. Opakované pěstování brambor po sobě vede často ke zvýšenému výskytu chorob a škůdců. Doporučují se proto čtyř a pětileté přestávky při pěstování sadbových brambor a minimálně tříleté u konzumních a průmyslových brambor (JŮZL a kol., 2000).
2. 8. 3. Zpracování půdy Přípravou půdy rozumíme v prvé řadě mechanické zpracování půdy, kterým se zasahuje do fyzikálního, biologického i do chemického stavu půdy. Po sklizni předplodiny se nejprve provede podmítka, tj. mělké zkypření půdy do hloubky 80 – 100 mm. Je velmi důležité, aby se podmítka udělala brzy a kvalitně. Základním předpokladem je dodržet hloubku zpracování, to znamená maximálně 100 mm. Hlavní cíl je zamezit ztrátám vody z utužené půdy. Posledním podzimním zákrokem před zamrznutím je orba. Nakypřuje půdu a zvyšuje její pórovitost. Dochází k drobení půdy, čímž se zlepšuje stav půdní struktury, k obracení půdy, v neposlední řadě také k hubení plevelů. K podzimní orbě se musí přistoupit bezprostředně po aplikaci hnoje nebo jiných organických hnojiv, aby nemohlo dojít k úniku a ztrátám živin. Hloubka orby by se měla pohybovat kolem 30 cm (VOKÁL, 1999).
Příprava půdy odkameněním: Oproti sběru, respektive drcení kamenů má separace následující přednosti: •
zachován je příznivý vliv kamenů na půdní vlastnosti
•
nižší energetická náročnost oproti drcení kamenů
•
nižší potřeba pracovních sil
•
nedochází ke snižování orničního profilu
(JŮZL a kol., 2000).
24
2. 8. 4. Výživa a hnojení Podmínky pro výživu brambor jsou z hlediska půdních vlastností rozhodujícím způsobem ovlivňovány druhem a reakcí půdy, zásobou fosforu, draslíku a hořčíku, biologickou činností půdy, obsahem trvalého humusu, obsahem organických látek, sorpční schopností apod.
Dusík Ovlivňuje výnos brambor, podílí se na kvalitě hlíz (obsah škrobu, sušiny a bílkovin v hlízách, konzistence dužniny, velikost hlíz, mechanické poškození hlíz apod.) Výše výnosu je ovlivňována především zvýšením hmotnosti hlíz jednoho trsu, vliv na počet hlíz je poměrně malý. Při vyšších dávkách N lze předpokládat „lojovitější“ hlízy, vyšší obsah dusíkatých látek v hlízách a zvýšení podílu větších hlíz. Opačně nižší obsah škrobu i sušiny a zejména při přehnojení N prodloužení vegetační doby a s tím i větší náchylnost hlíz k mechanickému poškození při sklizni, dopravě a posklizňové úpravě (JŮZL a kol., 2000).
Fosfor Je jedním z prvků zasahujících velmi intenzivně do vývoje bramborové rostliny. Ovlivňuje řadu metabolických pochodů i látkovou výměnu a tím i kvalitu produkce. Nelze však jednoznačně říci, že zvýšená dávka P přispěje ke zvýšení výnosu, ale zvyšuje kvalitu hlíz. Fosfor se uplatní zejména z hlediska: •
urychlení vývoje a dozrávání porostu
•
podpory vývoje kořenového systému
•
kladného vlivu na biologickou hodnotu sadby
(JŮZL a kol., 2000)
Draslík Nedostatek draslíku vede k poruchám v růstu trsů, k předčasnému ukončení vegetace, k modrání, šednutí až černání dužniny hlíz. Obsah draslíku v hlíze by se měl pohybovat podle RYBÁČKA (1988) v rozmezí 1,8 – 2,0 % v sušině. Vyšší obsah draslíku podmiňuje menší zabarvení dužniny.
25
Vápník Bramborám vyhovuje kyselejší pH. Vápník významně ovlivňuje tvorbu a růst kořenů, tj. při jeho dostatku se vytváří bohatší kořenový systém s vyšší příjmovou kapacitou pro živiny (JŮZL a kol., 2000). Nedostatek vápníku postihuje hlavně mladé listy. Naopak při vápnění pozemků k předplodině nebo na podzim pod brambory vzniká nebezpečí strupovitosti (RYBÁČEK, 1988).
Hořčík Na příjem Mg má vliv koncentrace K a amonného iontu. Při jeho nedostatku se projevují chlorózy, snížení výnosu, popř. zhoršení ukazatelů kvality (JŮZL a kol., 2000).
2. 8. 5. Příprava sadby Mechanická příprava sadby spočívá ve vytřídění mechanických příměsí a odstranění podrozměrných nebo vadných hlíz Biologická příprava sadby výrazně zkracuje období mezi sázením porostu a jeho vzcházením. K tradičním způsobům patří narašování, předkličování a zakořeňování. Chemická příprava sadby spočívá v ošetření sadby proti napadení chorobami a škůdci.
Tab. č. 4: Optimální teplota a srážky pro růst a vývoj brambor (VOKÁL a kol., 2000) Období duben květen červen červenec srpen
Průměrná denní teplota v oC 8 - 10. 12 - 15. 15 - 18. 18 - 20. 16 - 18.
Srážky v mm 45 45 - 70. 90 80 - 90. 80 - 90.
26
2. 9. Odrůdy brambor Podle zákona „O odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin“ (č. 92/96 Sb.), platného od 15. března 1996, je odrůda charakterizována jako soubor jedinců náležející k jediné nejnižší kategorii botanického třídění, který je definovaný projevem znaků určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišujících se od jiných souborů rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a je rozmnožovatelný beze změny. Odrůda brambor je tedy, podobně jako u ostatních plodin, nejnižší systematickou jednotkou a každá nová odrůda je kvalitativně nová forma morfologicky a biologicky stejnorodých rostlin, odlišná od dosavadních odrůd. Z genetického hlediska jsou odrůdy brambor klony tj. vegetativně množená potomstva vybraných rostlin. Z hlediska praktického využití je odrůda brambor nositelem řady charakteristických znaků a vlastností, které významně ovlivňují možnosti pěstování odrůdy v daných půdních a klimatických podmínkách a determinují způsob jejího využití spotřebitelem (JŮZL a kol., 2000). Odrůda svými vlastnostmi rozhoduje o výši výnosu, o kvalitě produkce a o uplatnění a zužitkování sklizně. Proto je důležitá důkladná znalost znaků a vlastností jednotlivých odrůd. Velmi významným prvkem pro volbu odrůdy je výnos a kvalita hlíz. U průmyslových odrůd je to pak škrobnatost v procentech a výnos škrobu v tunách z jednoho hektaru. To rozhoduje o využití odrůdy na výrobu škrobu nebo pro zpracování na lupínky, hranolky a suché výrobky. Důležitou vlastností odrůd je počet hlíz pod trsem a jejich velikost. Ta ovlivňuje výtěžnost tržního zboží. Pro pěstitele je významný i tvar hlíz, který je stanoven poměrem délky hlíz (měřeno od korunkového očka k pupku) k jejich šířce. Odrůdy brambor jsou z tohoto pohledu děleny na: K – kulovité, KO – kulovitooválné, OV – oválné, DO – dlouze oválné, D – dlouhé, VD – velmi dlouhé.
27
Rozdílná může být i barva slupky hlízy. Nejvíce registrovaných odrůd je se žlutou až hnědou slupkou v různých odstínech. V posledním období vzrostla obliba odrůd s barvou slupky červenou či narůžovělou. Vyskytují se i odrůdy s červenostrakatou slupkou nebo takové, u kterých je slupka v úžlabí oček načervenalá. Významná je i barva dužiny. Naši spotřebitelé dávají přednost světle až tmavě žluté barvě. Krémová až bílá barva dužiny je většinou přisuzována odrůdám hodícím se na průmyslové zpracování, k produkci škrobu nebo potravinářských výrobků z brambor (VOKÁL a kol., 2003).
2. 10. Význam a využití brambor Brambory jsou považovány za velmi důležitou základní antiskorbutickou potravinu, průmyslovou surovinu a významnou zemědělskou plodinu s vysokým výnosovým potenciálem a příznivým působením v osevním postupu. Podle údajů FAO je 52 % celosvětové produkce brambor využíváno pro konzumní účely, 34,5 % pro krmení hospodářských zvířat, 11 % pro novou výsadbu, 2,8 % na výrobu škrobu a 0,7 % pro výrobu lihu.
Brambory rozdělujeme podle dvou základních hledisek:
A.) Podle komerčního využití produktu , na jednotlivé užitkové směry pěstování: o konzumní brambory rané – dodávané do 31. srpna roku sklizně, odrůdy a kříženci velmi raných a dalších vhodných odrůd, velikosti nejméně 28 mm příčné délky o konzumní brambory pozdní – dodávané od 1. září roku sklizně, velikosti nejméně 35 mm, varného typu A – C, nepřípustný je typ D o průmyslové brambory – vhodné odrůdy pro průmyslové zpracování, velikosti nejméně 30 mm, obsah škrobu nejméně 15 % o krmné brambory – brambory v přirozeném stavu, vhodné ke krmení o sadbové brambory – brambory pěstované ve vybraných sadbových oblastech, ve stupních množení SE-1, SE-2, E, C-1, C-2
28
B.) Z pěstitelského hlediska rozdělujeme odrůdy brambor podle délky vegetační doby: o Velmi rané odrůdy – VR:
90 - 100 dní vegetace
o Rané odrůdy – R:
100 -110 dní vegetace
o Polorané odrůdy – PR:
110 - 130 dní vegetace
o Polopozdní odrůdy – PP:
nad 130 dní vegetace (ZIMOLKA a kol., 2000)
2. 11. Kvalita brambor Kvalita brambor představuje soubor jakostních znaků (kritérií), které jsou vyžadovány spotřebitelem (zpracovatelem) k určitému užití. Konzumní brambory můžeme rozdělit podle způsobu užití do dvou skupin, na brambory: 1) pro přímý konzum, kde určující kvalitou jsou znaky vnější kvality hlíz a znaky vnitřní kvality, jež slouží k určení stolní hodnoty uvařených brambor, a pro zařazení do jednotlivých varných typů, přičemž převažuje senzorické hodnocení, 2) pro zpracování na potravinářské výrobky, kde zpracovatelská (technologická) hodnota je vázána na chemické složení brambor a současně i na fyzikálně chemické vlastnosti jednotlivých složek bramborové hlízy.
2. 11. 1. Brambory pro přímý konzum U brambor pro přímý konzum převažuje hodnocení senzorické, jež vyúsťuje ve stolní hodnotu (PELIKÁN a kol., 1999). U hlíz prodávaných ve slupce je důležitý zejména tvar hlíz, barva dužiny a slupky. Požadovány jsou hlízy s mělkými očky a bez deformací (JŮZL a kol., 2000). Mezinárodní metodu hodnocení stolní hodnoty vypracovala Evropská společnost pro výzkum brambor (EAPR) v roce 1960. Na základě hodnocení textury po uvaření jsou podle ní odrůdy zařazovány do 4 varných typů A – D. Senzoricky je hodnoceno ve čtyřech stupních 5 vlastností: moučnatost, konzistence, rozvářivost, vlhkost a struktura.
29
Tab.č. 5: Definice varných typů brambor Varný typ Definice A (A/B-B/A)
Brambory lojovité, nemoučnaté, nepříliš vlhké, povrch hladký, jemné struktury. U mezitypů mohou být některé vlastnosti hodnoceny nižším stupněm, ale vzorek musí být vždy nemoučnatý. Brambory jsou vhodné k přípravě salátů a ke konzumu jako vařené brambory.
B (B/C)
Brambory slabě moučnaté, polosuché, povrch slabě rozvařený, jemná až
polojemná
struktura.
Brambory
jsou
vhodné
k přípravě
bramborových jídel všeho druhu. V tomto typu je zařazena většina odrůd. C (C/B-C/D)
Brambory moučnaté, středně rozvářivé, suché, polojemná struktura, povrch středně rozvařen. Brambory vhodné ke konzumu ve vařeném stavu.
D (D/C)
Brambory silně moučnaté a suché, hrubé struktury a silně rozvářivé. Brambory vhodné pro konzumenty vyžadující moučnaté a suché brambory. Pro stolní účely jsou méně vhodné. V některých zemích se tyto odrůdy nepovažují za stolní brambory.
(ŠIMEK, 1991)
2. 11. 2. Brambory pro zpracování na potravinářské výrobky Při technologickém hodnocení brambor musíme vycházet z potravinářského výrobku, pro který jsou konzumní brambory určeny. Vedle všeobecných požadavků na jakost konzumních hlíz musí surovina splňovat i některá speciální kritéria, jako je zejména požadovaná sušina (PELIKÁN a kol., 1999). Hlavním kritériem je posuzování obsahu škrobu v hlízách, který by měl být nejméně 15 %. Dále je rozhodující tvar a velikost hlíz, barva výrobku po zpracování a u smažených výrobků i požadavek na nízký obsah redukujících cukrů, které způsobují jejich nežádoucí tmavé zbarvení. Zpracovatelský průmysl požaduje rovnoměrné celoroční dodávky suroviny. Proto jsou šlechtěny k tomuto účelu odrůdy s rozdílnou délkou vegetační doby (JŮZL a kol., 2000).
30
Nejdelší výrobní tradici u nás mají sušené bramborové vločky, které se po úpravě používají jako součást směsných výrobků (bramborová kaše, bramborové knedlíky, placky aj.). Hlavním kvalitativním kritériem je dostatečná sušina.
Celosvětově největší část konzumních brambor je zpracovávána na smažené (předsmažené) hranolky. Pro tento výrobek je nejdůležitější velkohlízost a dlouze oválný tvar, jež usnadňuje zpracování a ovlivňují výtěžnost.
Dalším významným výrobkem jsou smažené bramborové lupínky (chipsy), kde bývá nejčastějším limitujícím požadavkem nízký obsah redukujících cukrů (0,3 %), který ovlivňuje barvu po usmažení. Hlízy zpracovávané na lupínky mají být vyzrálé (nezmlazené), skladované při teplotě 8 – 10 °C, případně retardované proti klíčení. Cukry nahromaděné skladováním lze částečně rekondicionovat zvýšením skladovací teploty (2 – 4 týdny, 15 – 18 °C).
Sterilované brambory jsou součástí řady konzerv nebo jsou konzervované i samotné. Aby se nerozvářely je nutným požadavkem nízký obsah sušiny a varný typ A (PELIKÁN a kol., 1999).
2. 11. 2. 1. Potravinářské výrobky z brambor Podle charakteristických vlastností se výrobky dělí na: •
vlhké
•
zmražené
•
smažené
•
sušené
•
směsné
Jsou i jiné způsoby členění, např. podle způsobu konzervace, buď snížením teploty (chlazené, mražené) nebo jejím zvýšením (blanšírované, sterilované), odnětím vody (sušené, smažené), chemicky konzervované.
31
Výrobky vlhké Jedná se o výrobky, které jsou zpracované, případně konzervované takovou technologií, že si uchovávají takový obsah sušiny, který byl v původní surovině. Patří sem zejména brambory loupané syrové a brambory sterilované. Zpracovávají se hlízy velikosti 25 – 35 mm, nerozvářivé, varný typ A, které po oloupání, dočištění a oprání se plní do obalů. Do této skupiny vzhledem k nízké sušině možno zařadit bramborovou kaši vařenou a bramborové saláty. Sterilované brambory jsou rovněž součástí řady konzerv, jako např. bramborový guláš apod.
Výrobky smažené Smažené výrobky z brambor jsou vhodným technologickým postupem oloupané a usmažené hlízy, určené k přímému konzumu, u nichž smažením dochází ke ztrátě vody a obsah sušiny je zvýšen nejméně na 9,5 %. Do této skupiny patří všechny druhy snackových výrobků. Nejvýznamnějším představitelem jsou smažené bramborové lupínky. Oloupané a dočištěné hlízy se pomocí vhodného zařízení rozřežou na plátky pokud možno stejné tloušťky asi 1,3 mm. Použité hlízy mají být dobře vyzrálé, pravidelného tvaru, nízký obsah redukujících cukrů do 0,3 %. Z nařezaných lupínků se opláchnutím vodou odstraní škrob, lupínky se osuší a smaží při teplotě 170 °C v jedlém oleji nebo hydrogenovaných rostlinných tucích za přídavku antioxidantu. Po usmažení se provede ochucení solí často za přídavku glutamátu sodného, který zvýrazňuje chuť. Lupínky mají být křehké, křupavé, vyrovnané světle žluté barvy, ojediněle s nahnědlými okraji, sušina nejméně 95 %, obsah tuku nejvýše 42 %, obsah NaCl v rozmezí 1,5 – 2,5 % (PELIKÁN a kol., 1999).
Výrobky předsmažené zmrazené Jsou to výrobky zpracované různou technologií, konzervované hlubokým zmrazením po předchozím přesmažením. Řadí se sem podle tržních druhů: o bramborové hranolky o bramborové plátky o bramborové krokety
32
Jako polotovar jsou do maloobchodní sítě dodávány nejčastěji ve formě mražených přesmažených hranolků. Pro velkododavatele jsou vedle toho dodávány i jako chlazené a v oleji pouze blanšírované.
Sušené výrobky Sušené výrobky z brambor jsou oloupané, nakrájené, předvařené, případně rozmačkané a usušené hlízy brambor. Podle vyhlášky č. 332/1997 Sb. existují v těchto tržních druzích: sušená bramborová kaše (vločky), bramborová mouka a sušené konzumní brambory (kostky, plátky).
Tab.č. 6: Obsah hlavních látek v bramborových hlízách a ve výrobcích z brambor Brambory Bílkovina Polysacharidy Sušina % Voda % Tuky % Vit.C mg 100 g % % Syrové
22
78
2
stopy
18
24
Vařené
22
78
2
stopy
18
22
Pečené
26
74
2
stopy
22
17
Sterilované
22
78
2
stopy
18
23
Sušené
90
10
6
0,2
74
15
92
8
6
0,2
80
22
42
58
3
8
76
11
96
4
6
38
82
2
Sušená kaše Smažené hranolky Smažené lupínky
33
Tab. č. 7: Energetická hodnota brambor a bramborových výrobků Brambory 100 g
kJ
Syrové
328
Vařené
328
Pečené
382
Sterilované
328
Kaše vařená
390
Kaše sušená
1435
Knedlíky bramborové
422
Smažené hranolky
820
Smažené lupínky
2103
2. 12. Průmyslové brambory Průmyslové brambory se používají jako surovina v sušárnách, škrobárnách a v lihovarech. Podle ČSN nesmějí obsahovat hlízy s mokrou hnilobou. Připouští se 2 % hm. hlíz se suchou hnilobou a 10 % hlíz menšího průměru než 25 mm (MALÉŘ, 1994). Cílem pěstování průmyslových brambor je dosáhnout co největší škrobnatosti a velikosti škrobových zrn. Obsah škrobu nemá klesnout pod 14 %. Průmyslové brambory se dodávají v jedné jakosti.
Kromě
vysoké
škrobnatosti,
která
je
společným
požadavkem
všech
zpracovatelských odvětví, vyžaduje průmysl brambory s pevnou, hladkou a pružnou slupkou, s malým počtem mělkých oček, hlízy s dobrou skladovatelností a průměrnou velikostí. Takové brambory se snadněji perou, lépe zpracovávají a dávají kvalitnější výrobek. Vyrovnanost hlíz je důležitá hlavně v sušárnách a v lihovarech, neboť paření je tím rychlejší a rovnoměrnější, čím jsou hlízy vyrovnanější. Kromě toho vyžaduje lihovar dobrou zkvasitelnost zápary, škrobárna odrůdy s dobrou strouhatelností, malou pěnivostí a velkými škrobovými zrny, kdežto sušárna vyžaduje vysoký obsah stravitelné sušiny.
34
Tab. č. 8: Požadavky na průmyslové brambory (ČSN 46 2211) Znak Vlastnosti Vzhled
hlízy čisté, zdravé, přiměřeně suché
Zralost
hlízy vyzrálé s pevnou slupkou
Příčný průřez hlízy
nejméně 25 mm
Obsah škrobu
nejméně 14 %
Dovolené odchylky v % hmotností hlíz Zralost
10 % hlíz, které nejsou vyzrálé
Příčný průřez hlízy
10 % menších než je stanoveno
Hlízy s mokrou hnilobou a zmrzlé
do 4 % (za každé 1 % srážka 2 %)
Hlízy s ostatní hnilobou
do 8 % (nad 3 % za každé 1 % srážka 1 %)
Hlízy poškozené
v obvyklém množství neovlivní % škrobu
Cizí příměsi
do 17 % (nad 2 % za každé 1 % srážka 1 %)
Průmyslové brambory dosahují výnosů 20 až 40 t.ha-1, což přibližně odpovídá 3,8 až 8,4 t škrobu z jednoho hektaru orné půdy. Do škrobárenských odrůd brambor patří odrůdy rané (Protiva, Tegal), polorané (Calla, Rustica) i polopozdní (Amylex, Borka, Javor, Lady Roseta, Panda, Saturna). Brambory se vykupují ve škrobárně vždy podle obsahu škrobu – škrobnatosti.
Podle výzkumu, který proběhl v letech 2003 až 2005, byl nejvyšší výnos škrobu zaznamenán u odrůdy Kuras (v průměru 12,3 t.ha-1). Druhý nejvyšší výnos škrobu byl zjištěn u odrůdy Sibu (11,5 t.ha-1) a na třetím místě co do výnosu škrobu byla odrůda Ikar (11,2 t.ha-1). Mezi další odrůdy, které jsou doporučovány pro výrobu škrobu patří Amylex, Apolena, Goldika, Krumlov, Merkur, Oktan, Ornella, Rebel, Sírius, Tábor, Tomensa, Vladan a Westamyl.
2. 13. Odpady a odpadní vody Nejvíce odpadů je při loupání, dočišťování a řezání brambor, ztráty činí cca 30 %, ale mohou dosáhnout až 65 %. Odpady při úpravě brambor se používají na krmení, na výrobu lihu, přičemž až ¼ hodnotných látek z brambor odchází v odpadních vodách.
35
V kombinovaných výrobních linkách se dociluje lepšího zhodnocení odpadů jednak v krmných pastách, jakostnějších zbytků lze pak využít na potravinářské výrobky z brambor, jak bylo shora uvedeno (sušené polokostky, různé druhy knedlíků apod.) odpadní vody z výroben bramborových výrobků třeba čistit především mechanicky. Veškerá použitá voda se zbavuje drobných částeček na děličích a škrobu na hydrocyklónové baterii. Mechanicky vyčištěná voda se přečerpává k praní a plavení, část k oprání oloupaných brambor a odtud do tekutého krmiva, malá část k přípravě krmné pasty (PELIKÁN a kol., 1999).
36
3. CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem předložené bakalářské práce bylo zhodnocení výnosu a kvality vybraného odrůdového sortimentu brambor. Zařazeno bylo celkem 20 registrovaných odrůd a to odrůdy velmi rané, rané a polorané české i zahraniční. Z českých velmi raných odrůd jsme sledovali odrůdy Karmela, Krasa a Komtesa, z raných pak Kordoba, Kornelie, Katka, Kariera, Karin, Korneta, a z poloraných jsme zvolili odrůdu Keřkovské rohlíčky. Ze zahraničních velmi raných odrůd byly hodnoceny Astoria, Berber, Rosara, Ukama, Velox a Vitesse. Rané odrůdy Dali a Vivaldi a polorané Satina a Victoria. Z výnosotvorných prvků byl sledován výnos hlíz z hektaru (t.ha-1) a počet hlíz na trs (ks.trs-1).
37
4. METODIKA POKUSU 4.1. Klimatické a půdní podmínky místa pokusu Pokusná lokalita Žabičce se nachází asi 20 km jihovýchodním směrem v kukuřičné výrobní oblasti (KVO), podoblasti K2. Nadmořská výška se pohybuje okolo 184 m nad mořem. Oblast, která je součástí Dyjskosvrateckého úvalu, je charakterizována jako teplá, mírně suchá s mírnou zimou. Jedná se o ranobramborářskou oblast. Půdní typ byl klasifikován jako fluvizem glejová. Vliv spodní vody, která se nachází v přibližné hloubce 180 cm, se projevuje glejovými procesy. Zrnitostně se jedná o půdu středně těžkou až těžkou, půdní druh jílovitohlinitá až jílovitá s obsahem jílnatých částic 55 - 65 %. Půdní reakce je většinou neutrální nebo slabě kyselá. Průměrná roční teplota podle dlouhodobého průměru je 9,3 oC. Nejteplejším měsícem je červenec s teplotou 19,4 oC a nejchladnějším je leden s průměrnou teplotou -2 o
C. Průměrná teplota za vegetační období, tj. duben až září, činí v dlouhodobém průměru
15,8 oC. Průměrný roční úhrn srážek činí 483,4 mm za rok. Srážkově nejbohatším měsícem je červenec s 67,9 mm a nejsušším je březen s 24,2 mm srážek. Doba slunečního svitu kolísá mezi 1800 až 2000 hodinami za rok. V pokusném roce 2005 činila průměrná roční teplota 9,2 oC, což je srovnatelné s dlouhodobým průměrem. Průměrná teplota za vegetační období činila 16,3
o
C. V tomto
roce byl nejteplejším měsícem červenec (19,9 oC) a nejchladnějším únor (-1,99 oC). Srážkově byl tento rok mírně nadprůměrný, roční srážkový úhrn činil 508,85 mm. Nejvíce srážek spadlo v měsíci červenci (103,1 mm) a nejchudším na srážky byl měsíc březen (5,8 mm).
38
4. 2. Charakteristika jednotlivých odrůd Odrůdy zahraniční
ASTORIA Astoria je řazená mezi velmi rané odrůdy. Hlízy jsou středně velké až malé, oválné, vzhledné, s mělkými až velmi mělkými očky nárůst středně vysoký až nízký. Počet hlíz pod trsem je středně vysoký až nízký. Výnos bývá nízký. Je to odrůda pro letní a podzimní konzum, zařazená do varného typu BA, lze ji využít i pro úpravu smažením na hranolky. Vařené hlízy z předčasných sklizní i v plné zralosti jsou chutné, středně vlhké, slabě moučnaté, jemné až střední struktury, netmavnou. Je rezistentní proti napadení rakovinou bramboru biotypu 1 a háďátkem bramborovým biotypu Ro 1. Méně odolná je proti napadení plísní bramboru na nati. Mezi její přednosti patří to, že je velmi dobrá kvalita konzumu a již zmíněná odolnost proti napadení virovými chorobami. Nevýhodou je nízký výnos. Odrůda byla registrována v roce 2002.
BERBER Další odrůdou, která je řazená mezi velmi rané je Berber. Hlízy jsou středně velké, nárůst středně rychlý, počet hlíz pod trsem střední. Proti mechanickému poškození je Berber středně odolný. Má krátkou dobu dormance. Výnos je obvykle středně vysoký až vysoký, škrobnatost středně vysoká až nízká. Odrůda je zařazená do varného typu B, kypré až středně pevné konzistence, vhodná na smažené výrobky. Po uvaření slabě až středně tmavne. Berber je náchylný k napadení virovými chorobami, méně odolný proti napadení aktinomycetovou strupovitostí bramboru. Proti napadení rakovinou bramboru biotypu 1 i háďátkem bramborovým biotopu Ro 1 je rezistentní. Hlízy jsou oválné, slupka žlutá, středně hladká, očka dosti mělká a barva dužiny žlutá. Odrůda byla registrována v roce 1995.
39
ROSARA Rosara je odrůda velmi raná. Je vhodná pro letní a podzimní konzum, zařazená do varného typu BA. Vařené hlízy jsou středně pevné až pevné konzistence, slabě moučnaté. Škrobnatost je středně vysoká až nízká. Hlízy jsou středně velké, oválné, vzhledné, s tmavě žlutou dužninou a červenou slupkou. Počáteční růst natě a nárůst hlíz je středně rychlý. Počet hlíz pod trsem bývá středně vysoký až nízký. Při rané sklizni bývá výnos nízký, v plné zralosti středně vysoký až nízký. Rosara je odolná proti napadení virovými chorobami a aktinomycetovou strupovitostí bramboru, méně odolná proti napadení virovými chorobami a napadení plísní bramboru na nati. Registrována v roce 1996.
Obrázek č. 1: Rosara - hlíza
Obrázek č. 2: Rosara - klíček
UKAMA Ukama je další velmi raná odrůda. Hlízy jsou velké, vzhledné, jejich nárůst rychlý. Počet hlíz pod trsem středně vysoký až nízký a jsou méně odolné proti mechanickému poškození. Výnos i škrobnatost bývá středně vysoká. Brambory jsou řazeny do varného typu B, středně pevné konzistence, slabě až středně moučnaté. Po uvaření středně tmavnou. Tato odrůda je vhodná pro zpracování na hranolky. Ukama je rezistentní proti napadení rakovinou bramboru biotypu 1 a proti napadení háďátkem bramborovým biotypu Ro 1. Odrůda byla registrována v roce 1995.
40
VELOX Tato odrůda pro letní a podzimní konzum je zařazena do varného typu B, lze ji využít i pro úpravu smažením na hranolky. Vařené hlízy jsou středně pevné, středně vlhké, slabě až středně moučnaté, chutné. Po uvaření středně tmavne. Počet hlíz pod trsem je nízký, a jsou velké a vzhledné. Škrobnatost je středně vysoká. Odrůda je méně odolná proti napadení virovými chorobami, náchylná k napadení plísní bramboru na nati. Odolná je proti napadení aktinomycetovou strupovitostí bramboru. Předností této odrůdy jsou vysoké výnosy v nejranějších termínech sklizní. Odrůda byla registrována v roce 1999. Obrázek č. 3: Velox – hlíza
Obrázek č. 4: Velox - klíček
VITESSE Vitesse je odrůda velmi raná, vhodná pro letní a podzimní konzum. Řadí se do varného typu BC, lze ji využít i pro úpravu smažením na hranolky. Dužnina hlízy je žlutá. Vařené hlízy jsou středně moučnaté, konzistence je kyprá až středně pevná. Hlízy jsou velké, oválné, vzhledné, s mělkými očky. Počet hlíz pod trsem bývá středně vysoký až nízký. Odrůda je rezistentní proti napadení rakovinou bramboru biotypu 1 a háďátkem bramborovým biotypu Ro 1. Předností této odrůdy je velmi vysoký výnos při konečné sklizni, nevýhodou nižší kvalita konzumu při nejranějších sklizních. Registrována byla v roce 2000.
41
DALI Jedná se o ranou konzumní odrůdu, zařazenou do varného typu BA. Vařené hlízy jsou středně pevné až pevné, jemné struktury, chutné, bez barevných změn. Dužnina je žlutá, slupka hladká, žlutá. Hlízy velké, oválné, vzhledné, vyrovnané velikostí a tvarem, středně odolné proti mechanickému poškození. Škrobnatost je středně vysoká až nízká. Počet hlíz pod trsem je středně vysoký až nízký. Odrůda je rezistentní proti napadení rakovinou bramboru biotypu 1 a háďátkem bramborovým biotypu Ro 1. Mezi pěstitelská rizika patří ročníkové kolísání sušiny. Odrůda byla registrována v roce 1997.
Obrázek č. 5: Dali – hlíza
Obrázek č. 6: Dali - klíček
VIVALDI Vivaldi je raná až velmi raná konzumní odrůda, zařazená do varného typu B. Vařené hlízy jsou kypré až středně pevné, slabě až středně moučnaté, středně až silně vlhké a mají slabé až střední zbarvení. Škrobnatost je středně vysoká až nízká. Hlízy bývají velké, oválné, s mělkými očky. Dužina je světle žlutá, slupka hladká. Předností této odrůdy je vysoký výnos. Počet hlíz pod trsem je středně vysoký až nízký. Vivaldi je odrůda rezistentní proti napadení rakovinou bramboru biotypu 1, náchylná je k napadení háďátkem bramborovým biotypu Ro 1. Registrována byla v roce 1999.
42
SATINA Satina je poloraná konzumní odrůda. Je zařazená do varného typu CB. Vařené hlízy jsou středně až silně moučnaté, kypré až středně pevné konzistence, středně vlhké. Výnos bývá velmi vysoký, škrobnatost středně vysoká. Hlízy jsou velké, vyrovnané velikostí, krátce oválné, se středně hlubokými až mělkými očky. Dužnina je žlutá. Počáteční růst natě je velmi rychlý, nárůst hlíz středně rychlý. Odrůda je rezistentní proti napadení rakovinou bramboru biotypu 1 a háďátkem bramborovým biotypu Ro 1. Předností této odrůdy je odolnost vůči napadení aktinomycetovou strupovitostí bramboru a velmi vysoký výnos. Registrována byla v roce 1999.
VICTORIA Pro zpracování na smažené výrobky a pro přímý konzum je vhodná poloraná odrůda Victoria. Je zařazená do varného typu B. Vařené hlízy jsou středně moučnaté, kypré až středně pevné konzistence, středně vlhké a chutné, netmavnou. Hlízy jsou velké, vzhledné, oválné, s mělkými očky a žlutou dužninou. Počet hlíz pod trsem je nízký. Tato odrůda má hlízy se středně vysokou až vysokou škrobnatostí. Proti napadení rakovinou bramboru biotypu 1 a háďátkem bramborovým biotypu Ro 1 je rezistentní. Předností této odrůdy je vysoká kvalita smažených hranolků, dobrá konzumní jakost a dlouhá doba dormance. Odrůda byla registrována v roce 2000.
České odrůdy
KARMELA Karmela je odrůda pro letní konzum, zařazena do varného typu CB-C. Při předčasných sklizních jsou vařené hlízy pevné, středně vlhké, po dozrání moučnaté, kypré. Hlízy jsou velké, nárůst středně rychlý, počet pod trsem nízký. Dužnina žlutá, škrobnatost středně vysoká. Odrůda je rezistentní proti napadení rakovinou bramboru biotypu 1, náchylná k napadení háďátkem bramborovým biotypu Ro 1. Předností této odrůdy je velmi vysoký výnos při konečné sklizni. Odrůda byla registrována v roce 1998.
43
KOMTESA Velmi raná až raná odrůda, zařazená do varného typu BC. Vařené hlízy jsou středně moučnaté, středně vlhké, středně hrubé struktury. Hlízy jsou velké, oválné, vzhledné, se žlutou dužninou a červenou slupkou. Počet hlíz pod trsem středně vysoký až nízký. Škrobnatost je středně vysoká až nízká. Proti napadení rakovinou bramboru biotypu 1 a háďátkem bramborovým biotypu Ro 1 je rezistentní, náchylná je k napadení vločkovitostí hlíz bramboru. Předností jsou velmi vysoké výnosy při konečné sklizni a odolnost vůči napadení aktinomycetovou obecnou strupovitostí bramboru. Odrůda byla registrována v roce 2002.
Obrázek č. 7: Komtesa – hlíza
Obrázek č. 8: Komtesa - klíček
KRASA Další velmi ranou odrůdou je Krasa. Řadí se do varného typu B. Vařené hlízy jsou středně moučnaté, kypré až středně pevné konzistence, středně tmavnou. Hlízy jsou velké, krátce oválné, vyrovnané tvarem, se žlutou dužninou. Škrobnatost je středně vysoká. Odrůda je náchylná k napadení A-virem a vločkovitostí hlíz bramboru. Proti napadení rakovinou bramboru biotypu 1 a háďátkem bramborovým biotypu Ro 1 je rezistentní. Registrace odrůdy proběhla v roce 1991.
44
KORDOBA Kordoba patří mezi odrůdy rané a je zařazená do varného typu B. Po uvaření jsou hlízy kypré až středně pevné konzistence, středně moučnaté a slabě až středně tmavnou. Škrobnatost hlíz je středně vysoká až nízká, výnosnost středně vysoká. Hlízy jsou středně velké, vzhledné, nárůst středně rychlý. Počet hlíz pod trsem je středně vysoký až nízký a jsou méně odolné proti mechanickému poškození. Odrůda je odolná vůči napadení aktinomycetovou strupovitostí bramboru, rezistentní proti napadení rakovinou bramboru biotypu 1. Odrůda byla registrována v roce 1999.
KORNELIE Raná konzumní odrůda, zařazená do varného typu BC, lze ji využít i pro úpravu smažením na hranolky. Vařené hlízy jsou středně moučnaté, středně vlhké, chutné. Hlízy jsou středně velké, oválné, se středně hlubokými až mělkými očky, se žlutou dužninou. Škrobnatost je středně vysoká. Počet hlíz pod trsem je středně vysoký až nízký. Výhodou této odrůdy je odolnost proti napadení virovými chorobami a dobrá stolní hodnota. Naopak nevýhodou je náchylnost k napadení vločkovitostí hlíz bramboru. Odrůda byla registrována v roce 2001.
KATKA Katka je konzumní odrůda zařazená do varného typu BC a je vhodná i pro zpracování na smažené výrobky. Vařené hlízy jsou středně až silně moučnaté, středně vlhké, chutné. Hlízy jsou středně velké, vzhledné, oválné, s mělkými očky a žlutou dužninou. Škrobnatost je středně vysoká. V hlízách byla zjištěna vyšší kumulace glykoalkaloidů. Počet hlíz pod trsem bývá středně vysoký až nízký, výnos středně vysoký. Předností této odrůdy je odolnost proti virovým chorobám a proti napadení aktinomycetovou obecnou strupovitostí bramboru. Nevýhodou je náchylnost k napadení vločkovitostí hlíz bramboru. Odrůda byla registrována v roce 2000.
45
KARIN Raná konzumní odrůda, zařazená do varného typu BA. Vařené hlízy jsou slabě až středně moučnaté, středně pevné konzistence, slabě až středně tmavne. Hlízy jsou středně velké, dlouze oválné, vzhledné, vyrovnané tvarem, se žlutou dužninou. Počáteční růst natě a nárůst hlíz pomalý. Počet hlíz pod trsem středně vysoký až nízký. Škrobnatost středně vysoká. Proti napadení rakovinou bramboru biotypu 1 je rezistentní, k napadení háďátkem bramborovým biotypu Ro 1 náchylná. Nevýhodou je středně vysoký až nízký výnos a dále tvorba kapkovitých hlíz při nevyrovnaných srážkách. Odrůda byla registrována v roce 1980.
Obrázek č. 9: Karin – hlíza
Obrázek č. 10: Karin - klíček
KARIERA Kariera je odrůda poloraná, řazená do varného typu AB. Hlízy jsou po uvaření středně pevné konzistence, středně vlhké, velmi slabě až slabě moučnaté, jemné až středně hrubé struktury, velmi dobré chuti, slabě až středně tmavnou. Škrobnatost je středně vysoká až vysoká. Hlízy jsou velké, oválné, s mělkými očky, se žlutou dužninou. Počet hlíz pod trsem středně vysoký až nízký. Tato odrůda je odolná proti napadení virovými chorobami a aktinomycetovou strupovitostí bramboru. Nevýhodou je menší odolnost k šednutí dužniny. Registrována byla v roce 2004.
46
KORNETA Raná konzumní odrůda Korneta je zařazená do varného typu B. Vařené hlízy jsou slabě až středně moučnaté, kypré až středně pevné konzistence, slabě až středně tmavne. Hlízy jsou středně velké, krátce oválné, vyrovnané tvarem, se žlutou dužninou. Škrobnatost vykazuje středně vysokou. Odrůda je odolná proti napadení virovými chorobami, méně odolná proti napadení plísní bramboru na nati. Proti napadení rakovinou bramboru biotypu 1 je rezistentní, k napadení háďátkem bramborovým biotypu Ro 1 náchylná. Nevýhodou odrůdy je nízký výnos a menší odolnost proti napadení plísní bramboru na nati. Odrůda byla registrována v roce 1996.
KEŘKOVSKÉ ROHLÍČKY Je to poloraná odrůda s varným typem BA-B. Po uvaření mají hlízy pevnou konzistenci, jsou slabě až středně moučnaté, suché a středně až silně tmavnou. Hlízy jsou středně velké až malé, nevyrovnané velikostí a tvarem, nárůst hlíz je pomalý. Počet pod trsem je středně vysoký až vysoký. Škrobnatost středně vysoká až vysoká, výnos nízký. Odrůda je odolná proti napadení aktinomycetovou strupovitostí bramboru, náchylná k napadení terčovitou a hnědou skvrnitostí bramboru, proti napadení rakovinou bramboru biotypu 1 je rezistentní. Odrůda byla registrována v roce 1995.
Obrázek č. 11: Keřkovské rohlíčky – hlíza
Obrázek č. 12: Keřkovské rohlíčky - klíček
47
4. 3. Založení pokusu Polní pokus byl založený dne 7.4.2005 na pozemcích pokusné stanice Školního zemědělského podniku Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Žabčicích u Brna. Sázení vytříděných a předklíčených sadbových hlíz bylo provedeno ručně, ve sponu 0,75 x 0,25 m, tj. hustota porostu 53 300 rostlin na hektar. Byly použity velmi rané odrůdy Karmela, Krasa, Komtesa, Astoria, Berber, Rosara, Ukama, Velox a Vitesse, rané odrůdy Kordoba, Kornelie, Katka, Kariera, Karin, Korneta, Dali a Vivaldi a polorané odrůdy Keřkovské rohlíčky, Satina a Victoria. Po vzejití porostu byla prováděna běžná kultivační opatření, tj. ničení plevelů, půdního škraloupu a dále chemická opatření proti mandelince bramborové a plísni bramborové, dle běžně používané metodiky ÚKZÚZ.
4. 4. Agrotechnika a fenologie Předplodinou byla pšenice ozimá. Na podzim se zaorala chlévská mrva 40 t.ha-1. Na podzim byly aplikovány fosforečná hnojiva v dávce 50 kg P ha-1 a draselná hnojiva v dávce150 kg K ha-1. Před výsadbou a v průběhu vegetace bylo dodáno celkem 100 kg N v č.ž. •
7.4.2005 proběhla ruční výsadba
•
Chemická ochrana proti plevelům Afalon 45 SC 1,5 l.ha-1 + Command 4EC 0,1 l.ha-1.
•
2.5.2005 počátek vzcházení
•
4.6.2005 nasazení poupat
•
9.6.2005 počátek kvetení
•
Chemické ošetření proti mandelince bramborové – Kalypso 0,1 l.ha-1 + Ridomil Gold 2,5 kg.ha-1 na plíseň bramborovou : 4.7.2005
•
Chemické ošetření na plíseň bramborovou Akrobat MZ 2 kgha-1 + mandelinka bramborová Regent 800 WG: 20.7.2005
•
5.8.2005 počátek dozrávání porostu, list cca 50 % suchý, stonek zelený, polehlý
•
18.8.2005 list suchý, stonek částečně zelený, končí vegetace
•
7.9.2005 sklizeň
48
4. 5. Sklizeň a analýza vzorků Sklizeň byla provedena po úplném zaschnutí natě 7. 9. 2005, tedy 153 dní od založení pokusu. Zjištěné hodnoty byly zpracovány do tabulek a grafů.
49
5. DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A JEJICH HODNOCENÍ 5. 1. Hodnocení hospodářského výnosu hlíz (t.ha-1) 5. 1. 1. Hodnocení hospodářského výnosu hlíz u zahraničních odrůd (t.ha-1) Hospodářský výnos hlíz u zahraničních odrůd velmi raných, raných a poloraných je zhodnocen v tabulkách č. 9 – 11 a grafech č. 1-3 (viz. Přílohy). Pohybuje se v rozmezí od 58,10 t.ha-1 (Velox) do 75,15 t.ha-1 (Berber). Nejvyšší výnos byl zaznamenán u odrůdy Berber (75,15 t.ha-1), která patří do odrůd velmi raných. Z odrůd raných byl nejvyšší výnos naměřen u odrůdy Dali (68,76 t.ha-1) a z poloraných maximálního výnosu dosáhla odrůda Satina (74,09 t.ha-1). Naopak nejnižší výnos u velmi raných odrůd byl prokázán u odrůdy Velox (58,10 t.ha-1), u raných odrůd u odrůdy Vivaldi (66,63 t.ha-1) a u poloraných u odrůdy Victoria (60,23 t.ha-1).
5. 1. 2. Hodnocení hospodářského výnosu hlíz u českých odrůd (t.ha-1)
Výsledky hodnocení hospodářského výnosu u českých odrůd, pohybující se v rozmezí od 35,18 t.ha-1u odrůdy Keřkovské rohlíčky do 84,75 t.ha-1u odrůdy Kornelie, jsou zaznamenány v tabulkách č. 12 – 14 a graficky znázorněny v grafech č. 4-6. Z tab.č. 12 vyplývá, že u velmi raných odrůd byl nejvyšší výnos zhodnocen u odrůdy Krasa (70,89 t.ha-1), nejnižší u Karmely (66,63 t.ha-1). Tabulka č. 13 ukazuje výnosy raných odrůd a nejlepší výsledek byl naměřen u odrůdy Kornelie (84, 75 t.ha-1). Nejhůře dopadla odrůda Kariera s výnosem 44,77 t.ha-1. Z českých poloraných odrůd jsme posuzovali pouze Keřkovské rohlíčky, které vykazují absolutně nejnižší výnos (35,18 t.ha-1). Při porovnání českých a zahraničních odrůd musíme konstatovat, že zahraniční odrůdy vykazují celkově vyšší výnosy než odrůdy české.
50
5. 2. Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1)
5. 2. 1. Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd Dalším výnosotvorným prvkem v pěstování brambor je počet hlíz na jednu rostlinu, který je zaznamenán v tabulkách č. 15 – 17 a grafech č. 6 – 9 . Počet hlíz se pohybuje v rozmezí od 12,8 ks.rostlina-1 u odrůdy Dali do 21 ks.rostlina-1 u odrůdy Astoria. V tab. č. 15 vykazuje nejvyšší počet hlíz odrůda Astoria (21 ks), nejnižší pak odrůdy Velox a Vitesse (13,2 ks). Z raných odrůd byl zjištěn nejvyšší počet hlíz u odrůdy Vivaldi (15 ks) a nejnižší počet hlíz na trs byl zjištěn u odrůdy Dali (12,8 ks). Zahraniční odrůdy polorané vykazovaly vyrovnané výsledky, nejvyšší počet hlíz měla odrůda Satina (15 ks), nejnižší Victoria (14 ks).
5. 2. 2. Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u českých odrůd Tabulky č. 18 – 20 a grafy č. 10 – 12 srovnávají celkové počty hlíz na rostlině u českých odrůd. Počet hlíz se pohybuje v rozmezí od 8,2 ks.rostlina-1 u odrůdy Karin do 15,8 ks.rostlina-1 u odrůdy Kordoba. Odrůdy velmi rané jsou zaznamenány v tab. č. 18 a grafu č. 10. Nejvyšší počet hlíz byl zjištěn u odrůdy Komtesa (15,4 ks). Nejméně hlíz bylo napočítáno u odrůdy Krasa (13,4 ks) Tabulka č. 19 ukazuje, že z raných odrůd má nejvyšší počet hlíz odrůda Kordoba (15,8 ks), naopak nejnižší počet odrůda Karin (8,2 ks). Poloraná odrůda Keřkovské rohlíčky vykazuje 14,8 ks hlíz na jednu rostlinu.
I při hodnocení celkového počtu hlíz na rostlinu vykazují lepší výsledky zahraniční odrůdy.
51
6. DISKUSE Výnos a kvalita hlíz mají při volbě nejvhodnější odrůdy pro určitý směr pěstování největší význam. Ostatní hospodářské vlastnosti (jako je stolní hodnota, odolnost proti chorobám, atd.) mohou významně ovlivnit stabilitu výnosu a ekonomiku pěstování (ZRŮST, 2000). Výnos je výsledkem komplexního působení faktorů, které je ovlivňují a účastní se na jeho struktuře jako výnosotvorné prvky. Je závislý na počtu jedinců na ha, na počtu hlíz na 1 trs a na průměrné hmotnosti jedné hlízy. Hospodářský výnos je určován počtem a hmotností hlíz, kdy rozhodujícími kriteriem jsou: kvalita sadby, účel pěstování, pedoklimatické podmínky, úroveň agrotechniky, hnojení a ochrana (MINX, 1987). Předložená bakalářská práce se zabývá zhodnocením výnosů a kvality vybraných odrůd brambor. Z českých velmi raných odrůd jsme sledovali odrůdy Karmela, Krasa a Komtesa, z raných pak Kordoba, Kornelie, Katka, Kariera, Karin, Korneta, a z poloraných jsme zvolili odrůdu Keřkovské rohlíčky. Ze zahraničních velmi raných odrůd byly hodnoceny Astoria, Berber, Rosara, Ukama, Velox a Vitesse. Rané odrůdy Dali a Vivaldi a polorané Satina a Victoria. Ze sledovaných českých i zahraničních velmi raných odrůd byl zaznamenán nejvyšší výnos u odrůdy Berber, z raných u odrůdy Kornelie a z poloraných u Satiny. Nejnižší hospodářský výnos hlíz byl z velmi raných odrůd u odrůdy Velox, z raných pak u odrůdy Kordoba a z poloraných u odrůdy Keřkovské rohlíčky. Průběh počasí v daném ročníku nejvíce ovlivňuje výnos a kvalitu hlíz. Srážky v první polovině vegetace ovlivňují růst natě, od května až do poloviny července (podle stanoviště, termínu sázení a ranosti odrůdy) počet hlíz, celkově pak ve druhé polovině vegetace růst a hmotnost hlíz (MINX, 1987). RYBÁČEK (1988) považuje optimální teplotu pro klíčení hlíz 15 – 20°C. Obsah sušiny se zvyšuje až do doby fyziologické zralosti porostu. Spadnou-li ke konci vegetace po velkém suchu (pokud se nepodařilo závlahu aplikovat) nové srážky, které povzbudí rostliny brambor k novému růstu, bývá obsah sušiny v hlízách zpravidla nižší (VOKÁL, 1999). Pro dosažení vysokého hospodářského výnosu brambor je podle ZRŮSTA (2000) rozhodující rychlost, s jakou se tvoří asimilační aparát, velikost listové plochy plně schopné funkce, produktivita asimilačního aparátu, životnost plně funkčních listů, relativní
52
rychlost růstu zásobních orgánů, odpovídající rozdělení vytvořených asimilátů do produkčního procesu a k tvorbě zásobních orgánů. Podle MINXE (1987) je počet hlíz na trs v přímém vztahu k počtu stonků na trs. Tento se pohybuje mezi 3 – 8, počet hlíz na trs 9 – 20, průměrná hmotnost hlízy 40 – 90 g, počet hlíz na 1 stonek 1,5 – 4. Mezi jednotlivými výnosotvorným prvky jsou různé jak kladné tak i záporné korelace. Negativní korelace existuje mezi počtem stonků a počtem hlíz na 1 stonek, dále mezi počtem hlíz na trs a hmotností jedné hlízy. Naopak kladný vztah je mezi počtem trsů na ha a výnosem hlíz. JŮZL (2000) uvádí, že počet hlíz se pohybuje v průměru 10 – 14 hlíz na jednu rostlinu. Z našich pokusů byl nejvyšší počet hlíz na trs z velmi raných odrůd u odrůdy Astoria, z raných u odrůdy Kordoba, a z poloraných u Satiny. Naopak nejnižší celkový počet hlíz z velmi raných odrůd byl zjištěn u odrůd Velox a Vitesse, z raných u odrůdy Karin, a z poloraných u Victorie. Průměru odpovídala většina vybraných odrůd, pod průměrem byly odrůdy Dali, Kariera, Karin a Korneta. Hlavním kritériem hodnocení konzumních brambor je jejich konzumní jakost, která je předpokladem jejich obchodního využití. Pro konzumenta je konzumní jakost dána souborem vnějších a vnitřních znaků, který se souhrnně vyjadřuje jako varný typ (JŮZL, 2000). Podle PELIKÁNA (1999) jsou odrůdy zařazovány do 4 varných typů A – D. Senzoricky je hodnoceno ve čtyřech stupních 5 vlastností: moučnatost, konzistence, rozvářivost, vlhkost a struktura. KUČEROVÁ (2000) uvádí, že varný typ podobně jako stolní hodnota, charakterizuje vhodnost hlíz pro kuchyňské zpracování vařením, nikoliv již jiným způsobem například smažením. Varný typ D u nás není za konzumní považován (PELIKÁN, 1999). Při určování varného typu A, B, C, D se mohou vyskytovat i přechodné typy, např. A/B – B/A apod. (ŠIMEK, 1991). Ze sledovaných českých i zahraničních velmi raných odrůd byl zaznamenán nejvyšší výnos u odrůdy Berber, která je zařazená do varného typu B, z raných u odrůdy Kornelie (varný typ BC) a z poloraných u Satiny, který se řadí do varného typu CB. Odrůda Berber je vhodná na smažené výrobky, Kornelie na smažené hranolky a Satina je vhodná ke konzumu ve vařeném stavu. I přes nízký výnos je nejlépe hodnocena odrůda Keřkovské rohlíčky, která je řazená do varného typu BA-B a je vhodná do salátů.
53
7. ZÁVĚR V předložené bakalářské práci byl zhodnocený výnos a kvalita vybraného odrůdového sortimentu brambor. Sledovaný byl hospodářský výnos v t.ha-1, celkový počet hlíz na trs v ks.rostlina-1 a stolní hodnota brambor, která vyjadřuje kvalitu brambor a vhodnost dané odrůdy k přípravě určitých pokrmů. Hodnoceny byly české i zahraniční odrůdy velmi rané, rané a polorané. Z velmi raných zahraničních odrůd byly hodnoceny následující: Astoria, Berber, Rosara, Ukama, Velox a Vitesse. Z raných zahraničních odrůd to byly Dali a Vivaldi a z poloraných Satina a Victoria. Z českých velmi raných odrůd byly hodnoceny odrůdy Karmela, Krasa a Komtesa, z raných Kordoba, Kornelie, Katka, Kariera, Karin, Korneta a Kariera, a z poloraných Keřkovské rohlíčky. Pokus byl prováděný v pokusném roce 2005 na pozemcích školního zemědělského statku Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Žabčicích u Brna. •
Ze sledovaných českých i zahraničních velmi raných odrůd byl zaznamenaný nejvyšší výnos u odrůdy Berber, z raných u odrůdy Kornelie a z poloraných u Satiny.
•
Nejnižší hospodářský výnos hlíz byl z velmi raných odrůd u odrůdy Velox, z raných pak u odrůdy Kordoba a z poloraných u odrůdy Keřkovské rohlíčky. Snížení bylo zapříčiněno průběhem klimatických podmínek v pokusném roce.
•
Celkový počet hlíz na trs z velmi raných odrůd byl nejvyšší u odrůdy Astoria, z raných u odrůdy Kordoba, a z poloraných u Satiny. Odrůdy Astoria a Satina jsou zahraniční, Kordoba je česká.
•
Nejnižší celkový počet hlíz z velmi raných odrůd byl zjištěn u odrůd Velox a Vitesse, z raných u odrůdy Karin, a z poloraných u Victorie.
•
Odrůdy byly dále zařazeny do varných typů. Nejčastěji se jednalo o varné typy BA, B a BC. Brambory jsou vhodné k přípravě bramborových jídel všeho druhu.
•
Doporučení odrůd pro různé účely: Dali – přílohová, salátová, Victoria – velmi vhodná na zpracování na hranolky, příp. jako přílohová, Satina, Keřkovské rohlíčky, Karin, Rosara – salátové.
54
•
Vhodnost odrůdy pro určité zpracování je dáno i tvarem hlíz – pro výrobky sušené (jako je kaše, mouka) jsou vhodné kulovité až oválné hlízy, na výrobu smažených lupínků jsou vhodné kulovité nebo kulovitooválné hlízy a na předsmažené hranolky oválné až dlouze oválné
•
Na základě našich pokusů můžeme dle dosažených výnosů doporučit odrůdy Berber, Kornelie, Krasa, Satina a Vitesse.
55
8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ČEPIČKA J. a kol., 1995: Obecná potravinářská technologie. Praha. s. 30 - 33
JŮZL, M., PULKRÁBEK, J. DIVIŠ, J. a kol., 2000: Rostlinná výroba – III (okopaniny). MZLU v Brně
JŮZL, M., STŘEDA, T., HLUŠEK, J.: Ekologický a konvenční způsob pěstování brambor v podmínkách ranobramborářské oblasti. In.: Sborník z mezinárodní konference: „Stabilizující a omezující faktory tvorby výnosu a jakosti rostlinné produkce“. ČZU v Praze 11 – 12.12.2001, s. 157-161. ISBN 80-213-0847-8).
JŮZL, M., STŘEDA, T., HLUŠEK, J.: Výnos a kvalita brambor při rozdílných technologiích pěstování. Mezinárodní konference: „Výživa rostlin v trvale udržitelném zemědělství“. MZLU v Brně: 4. – 5.6.2003, s. 217-220. ISBN: 80-7157-664-6.
KOLEKTIV, 2004: Katalog odrůd brambor registrovaných v ČR 2004, ÚBS ČR
KOLEKTIV, 2004: Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod. Havlíčkův Brod, 2004, 48 s.
KOLEKTIV, 2005: Situační a výhledová zpráva – Brambory, Mze ČR, Praha, prosinec 2005
KUČEROVÁ, J., 2000: Technologie sacharidů: návody do cvičení. MZLU, Brno. ISBN 80-7157-468-6
MALÉŘ. J., KROUPA, P., 1992: Technologie výroby potravin. Vysoká škola zemědělská v Praze, Praha. s. 92 - 119
MALÉŘ, J., 1994: Zpracování okopanin, Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství, Praha, ISBN 80-7105-083-0. 35s.
56
MAŠEK, P., 1989: Levné pokrmy z ryb, zeleniny, brambor, hub, luštěnin, krup, těstovin, sýrů atd., MK ČSR, 103 s.
MINX, L. a kol., 1987: Rostlinná výroba II pro PEF. MZLU, Brno.
MINX, L., DIVIŠ, J. a kol., 1994: Rostlinná výroba – III (okopaniny). Agronomická fakulta VŠZ v Praze, Praha.
PELIKÁN, M. a kol., 1999: Technologie sacharidů, MZLU, Brno. ISBN 80-7157-407-4. 152s. RYBÁČEK, V. a kolektiv., 1988: Brambory. SZN, Praha, 360s. ŠIMEK, J., 1991: Brambory a bramborové pokrmy, Horizont, Praha, 200 s.
VOKÁL, B. a kol., 2000: Brambory, Agrospoj, Praha.
VOKÁL, B. a kol., 1999: Pěstujeme brambory a rajčata, Brno, ISBN: 80-85904-42-X 40 s.
VOKÁL, B., ČEPL, J., HAUSVATER, E., RASOCHA, V., 2003: Pěstujeme brambory, Grada Publishing, Praha. ISBN: 80-247-0567-2. 103s.
Zákon č. 110/1997 Sb., „Zákon o potravinách a tabákových výrobcích“.
ZIMOLKA, J., 2000: Speciální produkce rostlinná – rostlinná výroba, MZLU, Brno. Skriptum, ISBN: 80-7157-451-1. 245 s.
ZRŮST, J., 2000: Fyziologie tvorby výnosu u bramboru. Úroda XXXXVIII (4), s. 23-25.
ZRŮST, J., JŮZL, M. a kolektiv, 1999: Některé výnosotvorné prvky velmi raných odrůd bramboru. Vědecké práce VÚB v Havlíčkově Brodě, s.133-146. ISBN: 80-902567-1-6)
57
ZRŮST, J., HLUŠEK, J. a kolektiv, 1999: Vztah některých růstových charakteristik a výnosu hlíz u velmi raných odrůd brambor. Rostlinná výroba, s. 503-509. ISSN: 0370663X).
58
9. PŘÍLOHY Tab. č. 9: Hospodářský výnos hlíz (t.ha-1) u zahraničních odrůd velmi raných Odrůda
Výnos (t.ha-1)
Astoria
65,03
Berber
75,15
Rosara
59,70
Ukama
61,83
Velox
58,10
Vitesse
74,62
Tab. č. 10: Hospodářský výnos hlíz (t.ha-1) u zahraničních odrůd raných Odrůda
Výnos (t.ha-1)
Dali
68,76
Vivaldi
66,63
Tab. č. 11: Hospodářský výnos hlíz (t.ha-1) u zahraničních odrůd poloraných Odrůda
Výnos (t.ha-1)
Victoria
60,23
Satina
74,09
Tab. č. 12: Hospodářský výnos hlíz (t.ha-1) u českých odrůd velmi raných Odrůda
Výnos (t.ha-1)
Karmela
66,63
Krasa
70,89
Komtesa
69,29
59
Tab. č. 13: Hospodářský výnos hlíz (t.ha-1) u českých odrůd raných Odrůda
Výnos (t.ha-1)
Kordoba
52,23
Kornelie
84,75
Katka
61,83
Kariera
44,77
Karin
65,03
Korneta
61,3
Tab. č. 14: Hospodářský výnos hlíz (t.ha-1) u českých odrůd poloraných Odrůda Keřkovské rohlíčky
Výnos (t.ha-1) 35,18
Tab. č. 15: Celkový počet hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd velmi raných Odrůda
Počet hlíz na trs (ks.rostlina-1)
Astoria
21
Berber
16
Rosara
16,2
Ukama
18,6
Velox
13,2
Vitesse
13,2
Tab. č. 16: Celkový počet hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd raných Odrůda Dali Vivaldi
Počet hlíz na trs (ks.rostlina-1) 12,8 15
60
Tab. č. 17: Celkový počet hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd poloraných Odrůda
Počet hlíz na trs (ks.rostlina-1)
Satina
15
Victoria
14
Tab. č. 18: Celkový počet hlíz na trs (ks.rostlina-1) u českých odrůd velmi raných Odrůda
Počet hlíz na trs (ks.rostlina-1)
Karmela
15
Krasa
13,4
Komtesa
15,4
Tab. č. 19: Celkový počet hlíz na trs (ks.rostlina-1) u českých odrůd raných Odrůda
Počet hlíz na trs (ks.rostlina-1)
Kordoba
15,8
Kornelie
14,1
Katka
13,8
Kariera
11,2
Karin
8,2
Korneta
11
Tab. č. 20: Celkový počet hlíz na trs (ks.rostlina-1) u českých odrůd poloraných Odrůda Keřkovské rohlíčky
Počet hlíz na trs (ks.rostlina-1) 14,8
61
Graf č. 1: Hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 v roce 2005 u zahraničních velmi raných odrůd Hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 v roce 2005 u zahraničních velmi raných odrůd
80 70
výnos (t.ha-1)
60 50 40 30 20 10 0 Astoria
Berber
Rosara
Ukama
Velox
Vitesse
Graf č. 2: Hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 v roce 2005 u zahraničních raných odrůd Hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 v roce 2005 u zahraničních raných odrůd 69 68,5
výnos (t.ha-1)
68 67,5 67 66,5 66 65,5 Dali
Vivaldi
62
Graf č. 3: Hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 v roce 2005 u zahraničních poloraných odrůd Hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 v roce 2005 u zahraničních odrůd poloraných 80 70
výnos t.ha-1
60 50 40 30 20 10 0 Satina
Victoria
Graf č. 4: Hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 v roce 2005 u českých velmi raných odrůd Hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 v roce 2005 u českých odrůd velmi raných 72 71
výnos (t.ha-1)
70 69 68 67 66 65 64 Karmela
Krasa
Komtesa
63
Graf č. 5: Hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 v roce 2005 u českých raných odrůd Hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 v roce 2005 u odrůd raných 90 80 70
výnos (t.ha-1)
60 50 40 30 20 10 0 Kordoba
Kornelie
Katka
Kariera
Karin
Korneta
Graf č. 6: Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd velmi raných Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd velmi raných 25
počet hlíz v ks.rostlinu-1
20
15
10
5
0 Astoria
Berber
Rosara
Ukama
Velox
Vitesse
64
Graf č. 7: Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd raných Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd raných 15,5
počet hlíz v ks.rostlinu-1
15 14,5 14 13,5 13 12,5 12 11,5 Dali
Vivaldi
Graf č. 8: Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd poloraných Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u zahraničních odrůd poloraných 15,2
počet hlíz v ks.rostlinu-1
15 14,8 14,6 14,4 14,2 14 13,8 13,6 13,4 Satina
Victoria
65
Graf č. 9: Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u českých odrůd velmi raných Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u českých odrůd velmi raných 16
počet hlíz v ks.rostlinu-1
15,5 15 14,5 14 13,5 13 12,5 12 Karmela
Krasa
Komtesa
Graf č. 10: Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u českých odrůd raných Hodnocení celkového počtu hlíz na trs (ks.rostlina-1) u českých odrůd raných 18
počet hlíz v ks.rostlinu-1
16 14 12 10 8 6 4 2 0 Kordoba
Kornelie
Katka
Kariera
Karin
Korneta
