Zhodnocení finančních prostředků investicemi do podílových fondů

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zhodnocení finančních prostředků investicemi do podílových fondů Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

Ing. Martin Širůček

Martin Macholán

Brno 2010

Tímto chci poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Martinovi Širůčkovi za cenné rady, ochotu, trpělivost a odborné vedení, jenž mi při vypracovávání práce poskytl. Také děkuji všem ostatním, kteří mi při psaní práce jakýmkoliv způsobem pomohli.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Zhodnocení finančních prostředků investicemi do podílových fondů vypracoval samostatně pod vedením Ing. Martina Širůčka a za použití zdrojů, které uvádím v seznamu. V Brně dne 25.5.2010

_______________________

Abstract Macholán, M. Estimation of financial resources with investments into the shares funds. Bachelor thesis. Brno, 2010 The Bachelor thesis deals with investing into the shares funds. There are discribed main factors in this work, which appeals during investment, collective investment, investing strategies and procedures, which investor should comply with. Mainly it is filled with comparison of two concrete shares funds, which are in czech currency and recommendation of the one, which correspond with wishes and requirements with fictive investors. Keywords Collective investment, share fund, investment company, investment strategy.

Abstrakt Macholán, M. Zhodnocení finančních prostředků investicemi do podílových fondů. Bakalářská práce. Brno, 2010 Bakalářská práce se zabývá problematikou investování do podílových fondů. Jsou v ní popsány základní faktory působící při investování, problematika kolektivního investování, investiční strategie a postupy, kterými by se měl investor při investování řídit. Její hlavní náplní je komparace konkrétních dvou podílových fondů denominovaných v české měně a doporučení toho, který koresponduje s přáními a požadavky fiktivních investorů. Klíčová slova Kolektivní investování, podílový fond, investiční společnost, investiční strategie.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod ........................................................................................................................ 8

2

Cíl práce .................................................................................................................. 9

3

Metodika............................................................................................................... 10

4

Literární rešerše................................................................................................... 11 4.1 Základní faktory investiční strategie z pohledu investora...................... 12 4.1.1

Výnosnost finančních investic............................................................. 13

4.1.2

Rizikovost finančních investic............................................................. 13

4.1.3

Likvidita.................................................................................................. 15

4.2 Základní vymezení kolektivního investování........................................... 15 4.2.1 Investiční fond a jeho rozdíly od fondu podílového a od investiční společnosti............................................................................................................. 17 4.2.2

Investiční společnost............................................................................. 18

4.2.3

Podílový fond ........................................................................................ 20

4.2.4

Podílový list ........................................................................................... 22

4.2.5

Depozitář fondu kolektivního investování ....................................... 23

4.2.6

Státní dozor v oblasti kolektivního investování ............................... 24

4.3 Investiční strategie......................................................................................... 24 4.3.1

Zaměření investic a skladba investičního portfolia ......................... 25

4.3.2

Způsoby nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem ....... 30

4.3.3

Aktivní, resp. pasivní správa investičního portfolia........................ 33

4.3.4

Tuzemská, resp. zahraniční orientace investic.................................. 33

4.3.5

Ostatní významné vlastnosti ............................................................... 34

4.4 Postupy při investování................................................................................ 34 5

Vlastní práce ........................................................................................................ 37

Obsah

6

5.1 Investor číslo 1................................................................................................ 37 5.1.1

Profil investora číslo 1: pana Nováčka ............................................... 37

5.1.2

Charakteristika fondů........................................................................... 38

5.1.3

Analýza výkonnosti fondů za sledované období ............................. 39

5.1.4

Analýza volatility fondů za sledované období ................................. 40

5.1.5

Porovnání výkonnosti fondů s příslušným benchmarkem ............ 42

5.1.6

Predikce vývoje výkonnosti fondů do budoucnosti ........................ 42

5.1.7

Vliv poplatků a inflace na předpokládaný výnos fondů ................ 43

5.1.8

Porovnání naspořené částky za konkrétní období ........................... 44

5.1.9

Shrnutí důležitých informací a doporučení fondu........................... 44

5.2 Investor číslo 2................................................................................................ 45 5.2.1

Profil investora číslo 2: pana Nováka................................................. 45

5.2.2


5.2.3


5.2.4


5.2.5

Vliv poplatků na průměrnou roční výkonnost fondů ..................... 50

5.2.6


5.2.7


5.3 Investor číslo 3................................................................................................ 52 5.3.1

Profil investora číslo 3: pana Novotného........................................... 52

5.3.2


5.3.3


5.3.4


5.3.5

Vliv poplatků na průměrnou roční výkonnost fondů ..................... 56

5.3.6


5.3.7


6

Diskuse ................................................................................................................. 58

7

Závěr ...................................................................................................................... 60

Obsah 8

7

Použité zdroje ...................................................................................................... 62 8.1 Literární zdroje............................................................................................... 62 8.2 Internetové zdroje.......................................................................................... 63 8.3 Ostatní zdroje ................................................................................................. 64

9

Seznam grafů, obrázků a tabulek .................................................................... 65 9.1 Seznam grafů.................................................................................................. 65 9.2 Seznam obrázků............................................................................................. 65 9.3 Seznam tabulek .............................................................................................. 65

10

Seznam příloh...................................................................................................... 67

Úvod

8

1 Úvod V současném finančním světě se stále více skloňují především dvě slova: integrace a globalizace. Díky těmto skutečnostem se život stává den ode dne rychlejším a informačně náročnějším. Člověk, žijící v takovém světě, je zahalen neustálým přísunem nových informací, které je nemožné neustále sledovat. Jen skuteční odborníci dnes dokáží nepřetržitě zaznamenávat nově se objevující produkty od nově přibývajících společností. Společností existuje velké množství, produktů mnohonásobně více. Jedním z těchto finančních produktů mohou být podílové listy podílových fondů. Podílové fondy jsou určeny především pro drobné investory, kteří si nemohou dovolit nakupovat drahé klasické cenné papíry. Existuje velké množství druhů podílových fondů s různou investiční strategií. Vzhledem k této skutečnosti je nemožné všechny z nich analyzovat a na základě toho určit ten nejlepší. Vztah českého občana k fondům se během let postupně vyvíjel. V 90. letech, kdy zažily investiční fondy boom, během tzv. kuponové privatizace, po níž bylo velké množství fondů vytunelováno, mělo velké množství lidí s fondy negativní zkušenosti. Na tyto negativní zkušenosti se časem pozapomnělo a od počátku 21. století, především kvůli propracovanějšímu státnímu dozoru nad fondy, změně legislativy a výnosům, jenž fondy nabízely a proti kterým nebyla na trhu dostupná alternativa, začalo peněz ve fondech opět přibývat. Změna nastala až během celosvětové finanční krize, kdy se finanční trhy dostaly do recese a došlo k velkému množství odkupů podílových listů. Dnes, kdy již finanční krize pozvolna mizí, se pro podílové fondy nabízí velká příležitost k expanzi. V České republice tvoří podíl peněžních prostředků investovaných do fondů pouze nepatrnou část z celkových investovaných prostředků do finančních produktů. I ve srovnání se západními zeměmi je podíl investovaných peněz ve fondech nesrovnatelně nižší. Český člověk je velice konzervativní a upřednostňuje spíše jiné produkty s minimálními výnosy. To je zapříčiněno především neznalostí, bojácností, nebo tím, že investice do podílových listů nejsou státem pojištěny. I přesto jsou dnes fondy díky přísné státní regulaci a dohledu bezpečné. Podílové fondy v sobě skrývají veliký potenciál a je pouze otázkou času, kdy do nich lidé začnou více investovat.

Cíl práce

9

2 Cíl práce Hlavní cíl bakalářské práce spočívá v udělení doporučení fiktivnímu investorovi pro výběr konkrétního podílového fondu na základě komparace jednotlivých otevřených podílových fondů denominovaných v české měně. Udělení doporučení je provedeno v případě, kdy se cíle a požadavky investorů shodují s parametry nabízenými konkrétními podílovými fondy. Modelové situace jsou navrženy z reálného života a cílem těchto modelů je nastínit tři nejčastěji se vyskytující investiční strategie (konzervativní, vyvážené a agresivní). Srovnání fondů probíhá na základě rozboru jejich vlastností, výkonnosti, volatility, poplatků, naspořené částky a řady dalších ukazatelů, které mohou být v dané situaci (vzhledem k typu fondu a dostupným informacím) pro komparaci použity. Srovnání takto získaných údajů poslouží k udělení doporučení, a tedy ke splnění hlavního cíle.

Metodika

10

3 Metodika V teoretické části čtenáři přiblížím současnou problematiku kolektivního investování. Nejdříve rozeberu základní faktory, které pro volbu investiční strategie hrají významnou roli. Dále se již budu zabývat kolektivním investováním, kde uvedu, jaké podílové fondy u nás existují, jaké cenné papíry vydávají, rozdíly mezi nimi a rozdíly mezi nimi a investičními fondy. Dále popíšu činnosti investičních společností, které fondy spravují. Budu se zabývat i ochranou investorů v tomto prostředí. V další části se vynasnažím uvést různé investiční strategie jenž fondy mohou volit a na základě kterých se od sebe odlišují. Na závěr teoretické části uvedu postupy jimiž by se měl investor řídit. V praktické části se budu zabývat komparací dvou podílových fondů ve třech modelových příkladech. Výstupem tohoto srovnání bude návrh konkrétního fondu. Ten doporučím na základě toho, jestli splňuje investorova přání a cíle. Pokud je budou splňovat oba fondy, bude záležet na tom, jakou důležitost jim investor přiřadí. Pokud je nebude splňovat ani jeden, pak navrhnu řešení, pomocí kterého by investor ke svému cíli mohl dojít. Na začátku každého příkladu představím fiktivního investora a zmíním jeho přání a cíle. Podle těchto informací vyberu vhodný typ fondu. Vyberu konkrétní fondy, u kterých budu sledovat následující ukazatele: charakteristiku, výkonnost, volatilitu, poměr výkonnosti a volatility, vliv poplatků a naspořenou částku. Tyto ukazatele budu uvádět přehledně v tabulkách a grafech. U prvního investora srovnám také předpokládaný vývoj ceny podílového listu do budoucna (přes trendovou funkci) a výkonnost fondů s benchmarkem. Na závěr takto získané informace porovnám a doporučím danému investorovi konkrétní fond. Při vypracovávání ukazatelů budu u charakteristiky fondů vycházet z údajů dostupných na internetových stránkách podílových fondů a finančních serverech. V ostatních případech budu čerpat z dat o vývoji cen podílových listů uvedených v příloze 4. Při výpočtu výkonnosti budu uvažovat změnu ceny podílového listu na začátku a konci roku nebo sledovaného období. Riziko volatility spočtu pomocí statistické veličiny, směrodatné odchylky. Poplatky vypočítám pomocí vzorce pro zohlednění vlivu poplatků na výkonnost1. Pro výpočet naspořené částky využiji vzorec pro kombinaci krátkodobého a dlouhodobého spoření.

1 Zdroj:

(29)

Literární rešerše

11

4 Literární rešerše Pokud máme zájem o zhodnocení našich peněžních prostředků, musíme je vhodně investovat. Proto je nutné si vysvětlit pojem investování, a to, v čem se liší od ostatních podobných činností. Podle Rejnuše (13) je možné investici chápat jako „záměrné obětování“ jisté dnešní hodnoty (zpravidla přesně určeného množství peněžních prostředků) za účelem získání vyšší hodnoty budoucí. Přitom platí, že zatímco obětování se děje v přítomnosti a je jisté, „odměna“ přichází až v budoucnosti a je vždy nejistá, přičemž pokud vůbec přijde, je její velikost obecně neurčitá. Sharpe (16) definuje investici podobným způsobem, a to jako obětování jisté dnešní hodnoty s cílem získat nějakou (možná neurčitou) budoucí hodnotu. Všeobecně jsou při tom ve hře dva atributy: čas a riziko. Obětování se děje v přítomnosti a je jisté. Odměna přichází později a pokud vůbec přijde, je její velikost obecně neurčitá. Ve značném množství ekonomických publikací se upozorňuje na rozdíl mezi investicí a úsporami. Například Polách (11) uvádí rozdíl v tom, že úspory znamenají odloženou kupní sílu, kdežto investice představují skutečné podnikání, které zvyšuje domácí produkt v budoucnosti. Řada ekonomů považuje za velice důležité rozlišovat mezi investicí a s ní úzce související spekulací. Graham (4) definuje rozdíl mezi těmito pojmy následovně: „Investiční operace je taková, která po důkladné analýze slibuje bezpečné zachování jistiny a odpovídající výnos. Operace, které nesplňují tyto požadavky, jsou spekulacemi.“ Investice lze realizovat prostřednictvím nákupu různých druhů investičních aktiv, která by podle mínění investorů měla umožnit rozmnožení jejich stávajícího bohatství. K tomu může dojít bud' tím, že jejich zakoupením získají nárok na plynoucí z nich „cash flow“, nebo že ceny těchto aktiv v průběhu času stoupnou a oni je později prodají za cenu vyšší, než za kterou je původně zakoupili. Možná je samozřejmě i kombinace obou těchto přístupů. (15)


12

Investice můžeme dělit na reálné a finanční: – Finanční investice mají formu nákupu investičních nástrojů (dokumentů) finančního trhu.2 (15) – Reálné investice jsou na rozdíl od investic finančních vázány bud' na určitou konkrétní činnost, nebo na předměty hmotného charakteru3 (15). Tyto investice představují zhmotnělé soubory, ale také soubory nehmotné4. (11)

4.1 Základní faktory investiční strategie z pohledu investora Podle Rejnuše (15) musí investor u každé uvažované investiční příležitosti zvažovat tři základní, jím ovšem nijak neovlivnitelné investiční faktory, kterými jsou: – Výnosnost – Rizikovost – Likvidita Výnos, riziko a likvidita investičních nástrojů tvoří magický trojúhelník, protože se navzájem ovlivňují. Magičnost trojúhelníku je v tom, že za snahu o dosažení nejlepšího výsledku na jednom jeho vrcholu zaplatíme ztrátou na jiném. Nikdy nemůžeme dosáhnout nejlepších výsledků na všech třech vrcholech současně. (18) Obr. 1

Magický trojúhelník

Výnos

Riziko Zdroj: Vlastní zpracování

Likvidita

Např. poskytnuté úvěry, nákup cenných papírů. Např. podnikání ve výrobě nebo službách, investice do reálného majetku (nemovitosti, drahé kovy, starožitnosti). 4 Např. software, licence, patenty. 2 3

Literární rešerše 4.1.1

13

Výnosnost finančních investic

Výnosnost finančních investic je investičním kriteriem, udávajícím míru zhodnocení peněžních prostředků, vložených do určitého druhu investičního instrumentu (nebo investičního portfolia) za stanovené období. (15) Základní členění výnosů je na běžné a kapitálové: – Běžné výnosy Za běžné výnosy lze považovat veškeré příjmy5 (cash flow), plynoucí investorům z držby předmětných finančních instrumentů ve sledovaném období. (13) – Kapitálové výnosy Kapitálové výnosy, na rozdíl od výnosů běžných, nevznikají na základě držby finančních instrumentů, ale při jejich obchodování na finančním trhu6 (13). Kapitálový výnos je rozdíl mezi kupní cenou investičního nástroje a cenou, za kterou může být instrument prodán nebo již byl prodán. (18) 4.1.2

Rizikovost finančních investic

Jedná se o nejistotu investora spojenou s tím, že se mu nepodaří z předmětného finančního instrumentu dosáhnout očekávané výnosnosti. (15) Existuje velké množství různých druhů rizik7 a investoři si musí podle svých znalostí, zkušeností nebo vlastního úsudku zvážit rizikovost investice, popřípadě nežádoucí následky spojené s jednotlivými investicemi. Mezi největší rizika působící na finančních trzích patří volatilita8, která udává míru kolísavosti kurzů jednotlivých cenných papírů. Podle Kohouta (6) má následující vlastnosti: – volatilita ovlivňuje výši pravděpodobných budoucích výnosů, – pomocí volatility můžeme odhadnout interval možných budoucích výnosů, – volatilitu můžeme použít pro hodnocení výkonnosti portfolií a investičních manažerů. Např. úroky z úvěrů, kuponové platby z dluhopisů, dividendy z akcií. Např. obchodování s cennými papíry. 7 Na finančních trzích mohou působit různé druhy rizik: riziko inflační, právní, měnové, operační, insolvence a další. 8 Volatilita pochází z latinského slova volare – létat. 5 6


14

Volatilita je základním prostředkem analýzy rizika. Základním prostředkem pro snížení volatility je diverzifikace. (6) Možností jak omezit riziko je několik. Konzervativní investor bude pravděpodobně uvažovat o koupi méně rizikových finančních instrumentů, nebo bude mít v portfoliu zahrnutou většinu těchto finančních aktiv. Dalším způsobem jak omezit riziko spočívá v jeho rozložení do více cenných papírů (v tzv. diverzifikaci portfolia). Podstata diverzifikace spočívá ve rčení „nesázet vše na jednu kartu“ nebo „nedávat všechna vejce do jednoho koše“. Ve vztahu diverzifikace k riziku a k výnosům platí nepřímá úměra. Čím vyšší bude diverzifikace, tím nižší bude rizikovost portfolia. Čím vyšší bude diverzifikace, tím nižší bude výnosnost portfolia. Jestliže chce investor snížit celkové riziko portfolia, pak v něm musí kombinovat takové investiční nástroje, jejichž výnosové míry nejsou plně vzájemně závislé9. Je li portfolio vhodně sestaveno, může být jeho riziko nižší, než je vážený průměr rizik jednotlivých nástrojů, které jsou v něm obsaženy. (18) Výnosy a rizika jdou spolu ruku v ruce a jsou na sobě přímo závislá. Pokud budeme chtít dosáhnout velkých výnosů, budeme muset podstoupit vyšší riziko. Ovšem při podstoupení tohoto rizika nám nikdo nedá záruku toho, že námi požadované výnosnosti dosáhneme. Podle Kohouta (6) je předpovídání výnosů obecně obtížné. Předpovídat a omezovat rizika je snazší. Proto by analýza rizika měla být pokládána za základní složku analýzy cenných papírů. Předpovídání výnosů je méně významné. Tato činnost totiž hraničí s nemožností. Obr. 2

Příklad volatility jednotlivých druhů cenných papírů

Zdroj: (31)

Jedná se o Markowitzův přístup k tvorbě portfolia, jež je v dnešní době základem moderního investičního managementu.

9


15

Likvidita

Znamená rychlost, s jakou je možno předmětný finanční instrument bezeztrátově přeměnit zpět v hotové peníze. (15) Na velikost likvidity10 finančních instrumentů působí mnoho různých faktorů. Přesto za nejvýznamnější z nich lze všeobecně označit změny agregátní poptávky, ovlivňující likviditu prakticky všech finančních instrumentů, existujících na daném finančním trhu zároveň. Pokud se agregátní poptávka existující na příslušném finančním trhu zvyšuje, je tento její nárůst většinou hodnocen pozitivně jako stoupající důvěra investorů v dobře se rozvíjející ekonomiku, což s sebou současně přináší dobrý výhled na další hospodářský růst. Naopak, jako velmi nebezpečný faktor bývá hodnocen její případný pokles, zejména pokud by se jednalo o pokles dlouhodobý. (13) Klesající likvidita finančního nástroje bývá riziková především v tom, že málo likvidní investice může být po jistou dobu obtížně zpeněžitelná. (7) Každý investor musí vždy souhrnně hodnotit výnosnost, rizikovost a likviditu. Přitom platí, že nikdy neexistuje taková investice, která by dosahovala maxima ve všech třech těchto faktorech současně. Existuje pouze varianta jejich optimálního vzájemného poměru. (13)

4.2 Základní vymezení kolektivního investování Podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování je kolektivní investování podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku. (19) Podle Lišky (9) je kolektivní investování založeno na myšlence sdružení finančních prostředků jednotlivých drobných investorů. Kolektivní investování v podílových fondech je podle Šimáčka (18) založeno na sdružování peněžních prostředků a jejich následné investování a dále obchodování s cennými papíry ve fondu za účelem získání zisku pro podílníky.

Za vysoce likvidní jsou považovány např. trhy státních dluhopisů, devizové trhy, trhy finančních derivátů. Z finančních aktiv pak cenné papíry obchodovatelné na veřejných, sekundárních, kapitálových trzích. Naopak za málo likvidní trhy jsou považovány nově vznikající trhy. Málo likvidní investice jsou např. investice do nemovitostí, sběratelských sbírek apod.

10


16

Výhody a nevýhody kolektivního investování pro investory: Mezi základní výhody řadí Rejnuš (13), Liška (9), Steigauf (17) a Palouček (12): – snadné investování prostřednictvím regulovaných finančních institucí,

specializovaných

a

státem

– diverzifikaci investičního rizika, – minimalizaci informačních a transakčních nákladů, – poměrně vysokou likviditu jimi držených cenných papírů, které je možno zpravidla kdykoli odprodat, – podílení se na nákupech i takových titulů, ke kterým by se při individuálním investování nedostali, – dosahování zpravidla vyšších výnosů, než by získali např. uložením peněz u obchodních bank, – odlišný způsob zdanění, – investiční společnost (na rozdíl od individuálních investorů) má k dispozici moderní systémy na sledování trhu + znalosti + praxi, – úsporu času, – kompletní servis, – zajištění majetku proti ztrátám z neetických praktik, – snadnou dostupnost informací, – vysoký stupeň transparentnosti investiční společnosti, – zprůměrování nákladů (tj. investování určitých konstantních sum peněz do podílového fondu v pravidelných intervalech), – rodinu fondů, která investorovi umožňuje výměnu podílu jednoho fondu za jiný. Mezi hlavní nevýhody řadí Liška (9) a Steigauf (17) především: – placení správních poplatků fondů, – investor nemůže ovlivňovat zaměření investic = ztráta investiční volnosti, – riziko investic na kapitálovém trhu, – investor narazí na investiční společnost s nekalými úmysly, – investice do fondu nepodléhá zákonné ochraně bankovních vkladů. Kolektivním investováním se může zabývat značné množství finančních institucí. Mezi hlavní dvě patří investiční společnosti a investiční fondy.


17

Investiční fond a jeho rozdíly od fondu podílového a od investiční společnosti

Podle zákona (19) je investiční fond právnická osoba11, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování a která má povolení ČNB k činnosti investičního fondu. Majetek, soustředěný v investičním fondu, je majetkem tohoto fondu (majetek podílového fondu je majetkem podílníků). (9) Investiční fond může být spravován prostřednictvím vlastního managementu, nebo investiční společností (podílový fond může být spravován pouze investiční společností). (13) Peněžní prostředky, soustředěné investičním fondem od investorů, se stávají majetkem investičního fondu a investiční fond je může použít i k jiným bezpečným formám uložení, než je nákup cenných papírů (investiční společnost soustřeďuje peněžní prostředky, které zůstávají majetkem investorů a smí je použít pouze k nákupu cenných papírů do portfolia podílového fondu). (9) Investoři, kteří investují prostřednictvím investičního fondu, jsou v postavení společníků stejně jako zakladatelé investičního fondu (u investiční společnosti jsou investoři podílníky majetku v podílovém fondu). (9) Investiční fondy mívají v převážné většině států předepsanou právní formu akciové společnosti což znamená, že investoři svými vklady vlastně nakupují akcie a stávají se tak akcionáři příslušného investičního fondu, o jehož činnosti následně spolurozhodují prostřednictvím svého hlasování na valných hromadách (13) (podílový fond není samostatnou společností, ale je součástí investiční společnosti, která ho založila a investoři jsou podílníky fondu bez akcionářských práv). (18) Existují dva druhy investičních fondů: otevřené a uzavřené. Uzavřené fondy jsou uzavírány pouze na dobu určitou12 a s jejich emitovanými akciemi není spojeno právo zpětného odprodeje. Otevřené investiční fondy v České republice povoleny nejsou13. Narozdíl od uzavřených fondů nejsou zakládány na dobu určitou a mohou nabízet své akcie po celou dobu své existence. Dalším rozdílem je možnost investorů kdykoliv odprodat jimi držené akcie.

Podílový fond právní subjektivitu nemá. V České republice se mohou uzavřené investiční fondy zakládat maximálně na dobu deseti let. (13) 13 Existence otevřených investičních fondů v České republice není povolena především z důvodu jejich kolísajícího základního kapitálu, což je v rozporu s Obchodním zákoníkem. 11 12


18

Investiční fondy existují především v anglosaských zemích. V České republice existují pouze investiční fondy uzavřené, a to pouze na dobu určitou, proto zde není jejich počet velký14. Tyto fondy jsem uvedl pro názorné srovnání odlišností od fondů podílových a od investičních společností. Dále se bude moje práce podrobněji zabývat problematikou investičních společností a jimi spravovaných podílových fondů. 4.2.2

Investiční společnost15

Investiční společnost představuje licencovanou16 finanční instituci, mající právní subjektivitu17. Jejím základním posláním je vytváření a obhospodařování podílových fondů, vedle čehož pak může ve smyslu legislativy jednotlivých států a udělené licence vykonávat i celou řadu činností dalších18. Proto také podléhá ve všech vyspělých zemích velmi přísné státní regulaci19. (13) Investiční společnost tak má postavení profesionálního správce cizího majetku, jehož příjmem jsou poplatky za služby hrazené těmi, jejichž majetek investiční společnost obhospodařuje. (8) Investiční společnost soustřeďuje peněžní prostředky od veřejnosti tím, že prodává zvláštní druh cenných papírů – tzv. podílové listy. Peněžní prostředky, získané z podílových listů, soustřeďuje v podílových fondech. (9) Pro to, aby mohla investiční společnost vykonávat předmět své činnosti, musí nejprve obdržet povolení od České národní banky (dále ČNB). Obdrží-li společnost povolení k výkonu činnosti investiční společnosti, musí její obchodní firma obsahovat označení „investiční společnost“, které je vyhrazené právě jen investičním společnostem ve smyslu zákona o kolektivním investování. Jediným předmětem podnikání investiční společnosti jsou činnosti uvedené v povolení a investiční společnost nesmí vykonávat jinou podnikatelskou činnost. (8) Investiční společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v podílovém fondu odděleně od předmětu účetnictví svého Do 30.6.2009 bylo v České republice založeno 19 uzavřených investičních fondů. (21) Do 30.6.2009 působilo v České republice celkem 21 investičních společností. (22) 16 Licenci investiční společnosti uděluje Česká národní banka. 17 V České republice se jedná výhradně o akciové společnosti, jež bývají nejčastěji dceřinými společnostmi obchodních bank. (13) 18 Mezi tzv. další činnosti může patřit poskytování investičního poradenství týkající se investičního nástroje, obhospodařování majetku jiných zákazníků než jsou investiční fondy, nebo podílníci podílových fondů atd. 19 V České republice spadají pod dozor České národní banky. (13) 14 15


19

a ostatních podílových fondů. (5) Za každý podílový fond sestavuje investiční společnost samostatnou účetní závěrku, která musí být ověřena auditorem. Tak je udržován přehled o tom, který majetek patří investiční společnosti a který do obhospodařovaného fondu. (8) Investiční společnost nesmí ovládat jinou obchodní společnost ani být v obchodní společnosti neomezeně ručícím společníkem. (8) Investiční společnost nesmí vydávat dluhopisy, aby nesnížila svou likviditu ve vztahu ke svým investorům. (9) Kontrola investiční společnosti je prováděna ze strany státu (ČNB), depozitáře i samosprávných profesních organizací (Unie investičních společností ČR). Další způsob kontroly spočívá v tzv. vnitřní kontrole společnosti. Ta se skládá z kontrolní činnosti nazývané „compliance“20 a z vnitřního auditu21. Tab. 1

Rozdělení trhu podle zprostředkovatelů k 9. únoru 2010 Fondové mandáty Správce – finanční skupiny

ČSOB (Group) Česká spořitelna, a.s. (Group) Komerční banka (Group) UniCredit Bank Czech Republic, a.s. – Pioneer Investments, a.s. Generali PPF Asset Management, a.s. + ČP Invest, a.s. Conseq Investment Management, a.s. ING (Group) AXA investiční společnost a.s. Raiffeisenbank a.s. HSBC Bank plc – pobočka Praha J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. Citibank Europe plc, organizační složka PROSPERITA investiční společnost, a.s. OSTATNÍ CELKEM

Absolutní vyjádření (mld. Kč)

80,141 68,022 38,919 11,222 8,774 6,450 5,936 3,488 2,860 2,403 1,504 1,348 1,136 2,313 234,520

Relativní vyjádření (%)

34,2 29,0 16,6 4,8 3,7 2,7 2,5 1,5 1,2 1,0 0,7 0,6 0,5 1,0 100,0

Zdroj: (20) Činnost compliance spočívá v kontrole souladu vnitřních předpisů společnosti s obecnými právními předpisy, v koordinaci opatření k nápravě zjištěných nedostatků, aby nedocházelo ke střetu zájmů mezi společností, jejími zaměstnanci a podílníky nebo akcionáři. (8) 21 Vnitřní auditor posuzuje činnosti společnosti a doporučuje postupy pro její zkvalitnění. Předmětem činnosti oddělení vnitřního auditu je i kontrola výkonu činnosti compliance. (8) 20


20

Podílový fond22

Podle zákona je podílový fond souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu (neboli podílníkům fondu), a to v poměru podle vlastněných podílových listů. (10) Podílový fond je ekonomická jednotka spravovaná investiční společností, která shromažďuje peněžní prostředky prodejem podílových listů převážně fyzickým, ale i právnickým osobám. (18) Podílový fond není právnickou osobou a nemůže tudíž mít své vlastní obchodní jméno, přesto však podle zákona musí být nějak označen. Název podílového fondu musí podle zákona povinně obsahovat obchodní jméno investiční společnosti, vytvářející podílový fond, slova „podílový fond“ a rozlišující označení od ostatních podílových fondů téže společnosti. (9) Investiční proces probíhá tak, že drobní investoři nakupují od investiční společnosti nikoli akcie, ale podílové listy. Tím se nestávají akcionáři ani investiční společnosti, ani podílového fondu, ale jsou pouze podílníky na majetku příslušného podílového fondu, do kterého vložili svoje prostředky. (14) Investiční společnost jim tento majetek za úplatu spravuje, a to svým jménem na jejich účet v souladu se chváleným statutem podílového fondu. (13) Pro každý podílový fond, který chce investiční společnost vytvořit, musí obdržet povolení od ČNB. Při udělování povolení zkoumá ČNB především to, zda investiční společnost splňuje obecné předpoklady k činnosti investiční společnosti, statut podílového fondu a výběr depozitáře. Kolektivní investování prováděné prostřednictvím podílových fondů převládá zejména v kontinentální Evropě, přičemž stejně jako u investičních fondů rozlišujeme jeho dvě základní formy: (13) – Uzavřené podílové fondy – Otevřené podílové fondy Uzavřené podílové fondy23 U tohoto typu je vydávání podílových listů předem omezeno bud' celkovým počtem podílových listů, nebo dobou, po kterou mohou být podílové listy

Do 30.6.2009 bylo v České republice založeno celkem 135 podílových fondů (z toho 112 určených pro veřejnost a 23 určených pro kvalifikované investory). (21) 23 Do 30.6.2009 nebyl v České republice založen žádný uzavřený podílový fond určený pro veřejnost. (21) 22


21

vydávány. Fond se vytváří na dobu určitou24, která je uvedena v jeho statutu. (18) Uzavřené fondy negarantují zpětný odkup podílových listů, a proto nemusí udržovat likviditu. To jim umožňuje vytvářet při stejném riziku zcela jiné portfolio investic než otevřeným fondům. (12) Je zřejmé, že u tohoto typu fondu má podílník přístup k penězům omezen a smysl existence fondu spočívá ve vyplácení dividend nebo ve vyplacení zhodnocené investované částky po ukončení životnosti fondu, popř. v obchodování s podílovými listy, pokud jsou veřejně obchodovatelné. (18) Otevřené podílové fondy25 Nejvýznamnějšími specifickými vlastnostmi otevřených podílových fondů je jednak to, že ve srovnání s uzavřenými fondy nebývají většinou zakládány na dobu určitou, a jednak také to, že nebývají nijak omezovány ani doba vydávání podílových listů, ani počet emitovaných kusů. (15) U těchto fondů má investor právo kdykoli požádat investiční společnost, která fond spravuje, o odkoupení svého podílového listu za cenu odpovídající aktuální hodnotě majetku na tento list připadajícího. (14) Hlavní výhodou tohoto typu fondu je rychlá dostupnost investovaných peněz pro podílníka, tj. vysoká likvidita. Proto na trhu podílových fondů zcela převládají26. (13) Základní a nezbytnou součástí každého podílového fondu je jeho dokument zvaný statut. Každý podílový fond musí mít svůj vlastní statut. Investiční společnost ho přijímá ve shodě se svými stanovami. (9) Návrh statutu je schvalován ČNB v rámci řízení o udělení povolení ke zřízení podílového fondu. Zákon vyžaduje souhlas ČNB se všemi následnými změnami jeho obsahu. Statut podílového fondu má povahu smluvních podmínek mezi investiční společností a investorem (podílníkem) a v zásadě stanoví podmínky správy majetku svěřeného investiční společnosti v určitém podílovém fondu ke kolektivnímu investování, a vzájemná práva a povinnosti investiční společnosti a podílníka. (9)

V ČR maximálně na 10 let. Do 30.6.2009 bylo v České republice založeno celkem 112 otevřených podílových fondů určených pro veřejnost. (21) 26 V České republice se jedná o nejvýznamnější a nejrozšířenější způsob kolektivního investování. (13) 24 25


22

Statut fondu obsahuje mnoho informací, ale vzhledem k jeho rozsáhlosti byl v Evropě zaveden zjednodušený statut, který je krátký a napsán srozumitelnějším jazykem27. Zjednodušený statut obsahuje vybrané údaje ze statutu. (5) Zákon požaduje, aby v každém sdělení obsahujícím veřejnou nabídku podílových listů bylo uvedeno, kde je možné se seznámit s obsahem statutu a informace o investiční politice daného podílového fondu28. (8) 4.2.4

Podílový list

Podílový list je cenným papírem, s nímž je spojeno právo jeho majitele (podílníka) na odpovídající podíl z majetku v podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku podle statutu podílového fondu. (1) Podílový list je majetkový papír, který slouží k získávání kapitálu pro kolektivní investování. (12) Podílový list je zvláštním druhem cenného papíru, který vydávají investiční společnosti za účelem vytváření podílových fondů. (11) Poměr počtu podílových listů daného podílového fondu v majetku podílníka proti počtu všech podílových listů v majetku ostatních podílníků představuje výši podílu daného podílníka na majetku v podílovém fondu. (8) Hodnota majetku fondu je rozdělena celkovým počtem vydaných podílů, takže na každý podílový list připadá stejná část majetku fondu. (18) Investor nabytím podílového listu získává vlastnické právo k podílovému listu a spoluvlastnické právo k majetku v podílovém fondu. (8) Podílový list má zpravidla stanovenu svoji jmenovitou hodnotu29 a podle zákona investiční společnost může při vytvoření podílového fondu vydávat podílové listy za tuto jmenovitou hodnotu nejdéle do 3 měsíců od data, kdy zahájila vydávání podílových listů. Po této lhůtě musí vydávat podílové listy za jejich aktuální hodnotu stanovenou ke dni vydání. (18) Podílník otevřeného podílového fondu má právo kdykoliv prodat všechny nebo část svých podílových listů zpět investiční společnosti. Investiční Zjednodušený statut byl vytvořen především z důvodu snadné orientace nezkušeného investora ve statutu podílového fondu a kvůli velkému množství informací uvedených v úplném statutu podílového fondu. 28 Investiční společnost musí na své internetové adrese uveřejnit statut a zjednodušený statut fondu kolektivního investování, a to nejpozději k okamžiku zahájení veřejné nabídky jeho cenných papírů. Se statutem je nutné uveřejnit i jeho přílohy – tzv. smluvní podmínky pro koupi a odkup podílových listů. (8) 29 U většiny fondů v České republice je jmenovitá hodnota podílového listu stanovena na 1 Kč. Je to praktické pro evidenci podílových listů a srozumitelné pro vyjádření aktuální prodejní ceny podílového listu. (18) 27


23

společnost odkupuje podílové listy za jejich aktuální hodnotu platnou ke dni, kdy podílník uplatní své právo na odkup. (18) Aktuální hodnota podílového listu představuje částku odpovídající výši podílu na vlastním kapitálu podílového fondu připadající na jeden podílový list k okamžiku stanovení aktuální hodnoty sníženou o (na tento podíl připadající) standardní náklady fondu30, jejichž splatnost nastane v budoucnu. (8) Podílové listy stejné hodnoty jednoho a téhož fondu zakládají stejná práva všech podílníků. (11) Podílové listy mohou mít podobu listinného cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru. Listinný podílový list může mít formu cenného papíru na doručitele nebo na řad. Zaknihované podílové listy mají formu cenných papírů na doručitele nebo na jméno. (11) V současné české praxi převažují fondy, které vydávají podílové listy zaknihované, vedené na jméno. (18) 4.2.5

Depozitář31 fondu kolektivního investování

Depozitář je osoba právně i majetkově oddělená od investiční společnosti a investičního fondu a na nich nezávislá, která zajišťuje úschovu majetkových hodnot, plní příkazy investiční společnosti a investičního fondu týkající se dispozic se svěřenými hodnotami a kontroluje dodržování zákonných i statutárních pravidel. (9) Každá investiční společnost musí mít svého depozitáře. Depozitář vede účty podílových fondů a kontroluje všechny obchodní operace příslušného fondu. (18) Všechny fondy kolektivního investování obhospodařované stejnou investiční společností musejí mít stejného depozitáře. (5) Depozitářem může být pouze banka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka, která má pobočku umístěnou na území České republiky, které mají v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře. Depozitář vykonává svou činnost na základě smlouvy o výkonu činnosti depozitáře, kterou uzavírá s investiční společností nebo investičním fondem (depozitářská smlouva). (19) Hlavním úkolem depozitáře je provádět kontrolu toho, zda investiční společnost nebo investiční fond nakládá s majetkem fondu kolektivního

Standardními náklady fondu jsou např. úplata za obhospodařování, odměna depozitáři, náklady na audit atd. 31 Výraz depozitář pochází z anglického slova „depositary“, jehož význam odpovídá českému právnímu pojmu „schovatel“. (8) 30


24

investování v souladu se zákonem, statutem fondu nebo depozitářskou smlouvou. (8) Základní idea funkce depozitáře spočívá v konceptu, dle kterého má být v případě kolektivního investování oddělena samotná detence obhospodařovaného majetku od rozhodování o nakládání s ním. (8) Základní zásadou činnosti depozitáře je účinně zajišťovat ochranu investorů, resp. ochranu jejich aktiv. Depozitářův dohled omezuje tu část rizika, spočívající v možnosti vzniku škody na svěřeném majetku v důsledku protiprávního a neodpovědného jednání investiční společnosti. (9) Depozitář může odmítnout provedení příkazu investiční společnosti nebo investičního fondu, pokud je riziko porušení zákona nebo statutu. V případě zjištění nedostatků se depozitář pokusí sjednat s provinilým nápravu, jinak učiní oznámení České národní bance. (2) 4.2.6

Státní dozor v oblasti kolektivního investování

Od 1.4. 2006 nahradila Komisi pro cenné papíry, v dozoru nad kapitálovým trhem, Česká národní banka. ČNB vykonává státní dozor nad činností investičních společností a investičních fondů, nad depozitářem a kontaktní bankou zahraničního fondu kolektivního investování, likvidátorem a nuceným správcem investiční společnosti či investičního fondu. Dozoru ČNB podléhají také zahraniční investiční společnosti a fondy kolektivního investování působící na území České republiky. Pokud ČNB zjistí, že osoba podléhající jejímu dozoru porušila zákon o kolektivním investování, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu s kontaktní bankou, či tato osoba jiným způsobem ohrozila zájmy akcionářů nebo podílníků, může ČNB uložit takové dozorované osobě opatření k nápravě32.

4.3 Investiční strategie Fondy kolektivního investování mívají vytyčeny různé investiční strategie, na jejichž základě vytvářejí rozličná investiční portfolia, jež spravují rozdílnými způsoby v souladu se zásadami stanovenými pro jejich činnost. (13) Jednotlivé fondy se navzájem liší svými podnikatelskými záměry, resp. svým konkrétním investičním zaměřením, vytvářejí a následně spravují svá vlastní, mnohdy značně vzájemně odlišná portfolia, lišící se skladbou do nich zahrnutých aktiv a jejich strukturou. Investiční strategie fondů zakotvené

Opatření k nápravě může mít podobu sankcí, odstranění zjištěných závad, zavedení nucené správy, odnětí povolení nebo souhlasu atd.

32


25

ve statutech jsou proto základní a zároveň i závaznou informací o jejich investičních záměrech a z tohoto důvodu mají též velký vliv na potenciální investory. (14) Nejdůležitějšími investičními faktory, jež je zapotřebí při investování prostřednictvím fondů kolektivního investování vedle výběru vhodného typu fondu a kvalitního správce33 zvažovat, jsou především (13): – Investiční strategie fondu a předmětná skladba jeho portfolia – Způsob nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem – Aktivní, resp. pasivní správa portfolia – Tuzemská, resp. zahraniční orientace investic – Další možné vlastnosti... 4.3.1

Zaměření investic a skladba investičního portfolia

Z hlediska investorů se jedná o jedno z nejdůležitějších kritérií, protože zaměření investic příslušného fondu a jejich struktura přímo souvisí jak s očekávanými výnosy, tak i s rizikovostí zvažované investice. (14) Kohout (6) ve své knize Investiční strategie pro třetí tisíciletí uvádí článek z roku 1986 od Garyho Brinsona, L. Randolph Hooda a Gilberta Beebowera o tom, co určuje výkonnost portfolia. K výsledkům jejich teorie patřilo zjištění, že správný odhad okamžiku pro nákup nebo prodej cenného papíru se na celkové výkonnosti podílí pouhými 2 %. Přibližně 4 % význam má výběr konkrétních titulů cenných papírů. Naproti tomu 93,6 % význam měla investiční strategie ve smyslu rozmístění peněz do investičních tříd: akcií, obligací, pokladničních poukázek. Kohout (6) také uvádí, proč je tomu tak. Je tomu tak proto, že lidské bytosti neumějí vybírat akcie ani časovat trh. Lidé však umějí hodnotit rizika (a částečně i výnosy) tříd cenných papírů. Existují různé metody dělení fondů34. Pro členění fondů existuje v České republice „Metodika klasifikace fondů“ vypracovaná UNIS na základě rámcové metodiky Evropské federace investičních společností a fondů (FEFSI). (18) Unie ve své klasifikaci uvádí dvě hlavní kritéria pro klasifikaci fondů. (9)

Jedná se buď o kvalitu (renomé) managementu investičního fondu, nebo o důvěryhodnost investiční společnosti, která příslušný (zpravidla podílový) fond spravuje. (13) 34 Uvedený výčet klasifikace fondů je pouze výběrový. Fondy se mohou dělit podle mnoha dalších kritérií. 33


26

Podle rizika trhu (typu rizika příslušných aktiv) dělíme fondy na: – akciové, – dluhopisové, – peněžního trhu, – smíšené, – fondy fondů. Podle geografického rizika (typu měnového rizika) dělíme aktiva: – Česká republika, – země zóny Euro, – Evropa (včetně zóny Euro), – Severní Amerika, – Asie a Pacifik, – ostatní regiony, – globální (částečně nebo zcela investující mimo uvedené regiony nebo investující do více regionů). Podle přípustné rizikovosti investičního portfolia se mohou fondy dělit na: (13) – standardní35 (mohou investovat pouze do legislativně povolených investičních instrumentů, přičemž musí dodržovat celou řadu bezpečnostních ustanovení týkajících se rozkládání a omezování rizika; z toho vyplývá, že se jedná o fondy vhodné pro kolektivní investování široké veřejnosti), – speciální36 (jde o fondy, jejichž podnikání je ve srovnání s fondy standardními méně legislativně omezeno; proto jsou i rizikovější a pro drobné investory méně vhodné37).

V České republice se jedná výhradně o otevřené podílové fondy. (13) K 30.6.2009 bylo založeno 40 otevřených standardních podílových fondů určených veřejnosti. (21) 36 V České republice jsou konkrétně povoleny speciální fondy cenných papírů, speciální fondy nemovitostí a speciální fondy fondů. (13) K 30.6.2009 bylo založeno 72 otevřených speciálních podílových fondů určených veřejnosti. (21) 37 Pro veřejnost jsou nevhodné zejména v důsledku vysoké nominální hodnoty podílového listu. 35


27

Podle druhů poplatků, které fondy účtují, pak můžeme rozlišit: (5) – fondy se vstupním poplatkem (poplatek je účtován při prodeji podílového listu fondem), – fondy s výstupním poplatkem (poplatek je účtován při zpětné koupi podílových listů od podílníka; jeho smyslem je odradit podílníky od takového aktu, tj. aby ve fondu vydrželi co nejdéle, přestože podílník zjistil, že jeho fond není dobrou investicí), – fondy se správcovským poplatkem (poplatek je účtován za každý započatý rok setrvání ve fondu), – fondy s poplatkem za přestup (poplatek je účtován v případě, že se investor rozhodne přestoupit v rámci stejné investiční společnosti do jiného fondu). Fondy peněžního trhu Fondy peněžního trhu investují do krátkodobých finančních dokumentů. (12) Fond prostředky investorů půjčuje na peněžním trhu, ukládá je na termínované vklady u bank a nakupuje státní pokladniční poukázky a dluhopisy s krátkou dobou splatnosti. (31) Jedná se o nejméně rizikové fondy vůbec. Vzhledem ke skutečnosti, že investují především do krátkodobých a zároveň většinou i nejbezpečnějších (např. státních) a většinou i velmi likvidních nástrojů peněžního trhu38, nenesou prakticky žádné riziko poklesu hodnoty vlastních akcií (podílových listů), ani riziko insolvence. Na druhé straně se však vyznačují pouze nižší výnosností. (15) Většinou ale přinášejí vyšší výnosy než termínované vklady v bankách. (12) Fondy dluhopisové Dluhopisové fondy investují hlavně do dluhopisů, doplňkově též do nástrojů peněžního trhu a bankovních vkladů. Jen malá část majetku, maximálně 10 %, smí být investována do akcií. Tyto fondy přinášejí vyšší výnosy než fondy peněžního trhu, jsou ale i rizikovější. (12) Přestože existuje mnoho druhů dluhopisů, většina dluhopisových fondů investuje do nejméně rizikových státních dluhopisů nebo kvalitních podnikových dluhopisů. (5) Fondy dlouhodobých dluhopisů jsou všeobecně považovány za poměrně bezpečné, nicméně záleží na konkrétní skladbě jejich portfolia. (13) V první řadě je třeba zjistit, zda v portfoliu fondu převažují méně volatilní dluhopisy s variabilními kupony, nebo naopak volatilnější dluhopisy s fixní úrokovou 38

Jedná se především o státní pokladniční poukázky. (13)


28

sazbou. Za druhé je třeba zhodnotit, jak velké nesou tyto dluhopisy riziko insolvence, neboli riziko jejich nesplacení příslušným emitentem. (14) Dluhopisové fondy mohou na základě své investiční politiky investovat například do státních, komunálních, bankovních, podnikových, prašivých, fixně nebo variabilně úročených obligací a dalších. Fondy smíšené (balancované) V portfoliu smíšených fondů lze najít akcie, podílové listy, obligace i nástroje peněžního trhu, jejichž vzájemný poměr určuje rizikovost fondu. Žádný druh cenných papírů by podle metodiky Unie investičních společností ČR neměl přesáhnout šedesát procent hodnoty portfolia. (31) Manažer fondu může v rámci pravidel daných statutem přizpůsobovat strukturu portfolia cenných papírů měnící se situaci na kapitálovém trhu. Smíšené fondy přinášejí střední až vysoké investiční riziko a dávají možnost středního až vysokého zhodnocení. (18) Většina smíšených fondů je „zlatou střední cestou“ mezi rizikovými akciovými a konzervativními dluhopisovými fondy. (12) Fondy fondů (střešní fondy) Tyto fondy investují do podílových listů jiných podílových fondů. (5) Jejich zhodnocování majetku a míra investičního rizika odpovídá tomu, jaké podílové listy má fond fondů v portfoliu. (18) Přes skutečnost, že u tohoto typu fondu existuje značná diverzifikace rizika, je u nich nutno počítat s dvojími, někdy dokonce i vícenásobnými poplatky, které si za správu srážejí všichni správci fondů, přes které výnosy dosažené z aktiv obsažených v „primárních investičních portfoliích“ projdou. (15) Fondy akciové Akciové fondy investují převážně do akcií. Minimální podíl akcií se v různých zemích liší, v České republice je stanoven ve výši 66% celkového majetku fondu. Zbývající část majetku může být investována v různých dluhopisech nebo uložena na bankovních vkladech. (18) Akciové fondy bývají všeobecně označovány jako poměrně rizikové. Jejich výkonnost totiž závisí na vývoji tržních cen (kurzů) akcií obsažených v jejich portfoliích, jež bývají značně volatilní a závislé jak na vývoji celého akciového trhu, tak především na hospodářských výsledcích příslušných podniků. (13) Rizikovost fondu se odvíjí od toho, do jakých firem a v jakých zemích fond investuje. (31)


29

Existují různé druhy akciových fondů, investující peněžní prostředky dle různých kritérií. Například fondy investující do tzv. „blue chips“ akcií39, do akcií středně velkých podniků, fondy zaměřené na akcie malých podniků, fondy se zaměřením na různá odvětví, fondy zaměřené na akcie nových firem a mnoho dalších. Tab. 2

Základní vlastnosti jednotlivých typů fondů

Typ fondu

Převaha cenných papírů

Investiční horizont

Riziko

Likvidita

Očekávaný výnos

Peněžní fond

pokladniční poukázky, krátkodobé dluhopisy

6 – 12 měsíců

nízké

vysoká

2–4%

Dluhopisový fond Smíšený fond

dluhopisy

2 – 3 roky

nižší

vyšší

3–6%

akcie a dluhopisy

3 – 5 let

střední

střední

6%

Fond fondů

podílové listy

4 – 5 let

vyšší

nižší

8%

Fond akciový

akcie

5 let a více

vysoké

nízká

8 – 14 %

Zdroj: (18);(31)

Řada investičních společností nabízí ve snaze usnadnit investorům výběr fondu již hotové „balíčky“ fondů. Jde o programy jedné investice do několika fondů v předem připravené a odlišené struktuře. Podíl akcií je odlišen na malý, střední a vyšší a podle toho jsou z hlediska vztahu výnosu a rizika nabízeny příslušné programy „opatrné“ (konzervativní), „vyvážené“ nebo „dynamické“ (agresivní). (18) Kromě fondů klasifikovaných Unií, podle typu rizika aktiv příslušných ve fondu, existuje ještě více druhů fondů. Mezi tyto fondy například patří: fondy derivátové, indexové, garantované, fondy reálných aktiv a další.

Jde o akcie nejvýznamnějších a ratingově nejlépe hodnocených společností s dlouhou historií. (13)

39

Literární rešerše Graf 1

30

Trh podílových fondů v ČR dle typů k 31.12.2009 – domácí i zahraniční fondy

Fondy peněžního trhu 33,20%

Fondy nemovitostí 0,60%

Fondy f ondů 5,50%

Fondy smíšené 11,40% Dluhopisov é f ondy 8,80%

Zajištěné f ondy 26,30%

A kc iové f ondy 14,30%

Zdroj: (20) Tab. 3

Rozdělení trhu podle domicilu40 fondů v mld. Kč Typ fondu Fondy peněžního trhu

Celkem k 31.12.2009 domácí fondy

zahraniční fondy

celkem

46, 878 Kč

30, 891 Kč

77, 770 Kč

Zajištěné fondy

8, 316 Kč

53, 324 Kč

61, 641 Kč

Akciové fondy

13, 502 Kč

19, 980 Kč

33, 483 Kč

Dluhopisové fondy

14, 382 Kč

6, 162 Kč

20, 545 Kč

Fondy smíšené

20, 108 Kč

6, 631 Kč

26, 740 Kč

Fondy fondů

12, 650 Kč

0, 360 Kč

13, 011 Kč

CELKEM

117, 168 Kč

117, 352 Kč

234, 520 Kč

Zdroj: (20)

4.3.2

Způsoby nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem

Jde o investiční strategii spočívající v tom, zda je příslušný fond kolektivního investování orientován na vyplácení dividend (podílů), zda bude naopak celý svůj dosažený hospodářský výsledek reinvestovat, nebo bude provádět obojí. (15) Tato orientace je velmi významná např. z hlediska ovlivňování příjmových daní, které musí z příjmů plynoucích z podílových listů jejich držitel platit. (14)

Domicil podílového fondu říká v jaké zemi je fond registrován (tedy kde má domicil). Fondy české mají domicil na území České republiky, fondy zahraniční jsou registrovány v zahraničí. (32) 40


31

Z hlediska investiční politiky fondu můžeme rozeznat: Fondy růstové Růstový fond představuje typ fondu, který průběžně reinvestuje zpět do fondu veškeré zisky, které při obhospodařování fondu získá. (18) Tímto dochází ke zvyšování aktuální hodnoty jejich podílových listů. (14) Jeho cílem je především zhodnocení svěřených peněz. (5) Podílník získává svůj podíl na zisku až v rámci zpětného odkupu podílových listů investiční společností. (18) Tyto druhy fondů jsou výhodné především ve státech, kde po určité době držby je kapitálový výnos z nich plynoucí, daňově osvobozen.41 (13) Možný průběh kurzu podílového listu u fondu růstového typu

Vývoj kurzu

Graf 2

Čas ová os a

Zdroj: Vlastní zpracování

Fondy výnosové (důchodové) Jejich cílem je především vyplácet investorům pravidelný výnos (důchod) z investice. (5) Vyplácejí podíly z podílových listů, jež vyplývají z hospodářského výsledku, jehož příslušný fond kolektivního investování dosáhl. Z toho vyplývá, že celkový výnos investora je tvořen pouze výnosy běžnými. (13) Vyplácený zisk je jako celek zdaněn na úrovni fondu srážkovou daní, kterou investiční společnost odvádí finančnímu úřadu. Po výplatě výnosů cena podílového listu jednorázově klesne o to, co bylo vyplaceno podílníkům

V České republice jsou ve smyslu zákona o daních z příjmů osvobozeny kapitálové příjmy z cenných papírů fyzických osob, pokud byla jejich držba fyzickou osobou delší než šest měsíců. (13)

41


32

i daňovému úřadu. Tento typ fondu je u nás v menšině právě pro daňovou nevýhodnost ve srovnání s typem růstovým. (18) Možný průběh kurzu podílového listu u fondu výnosového typu

Vývoj kurzu

Graf 3

Čas ová os a


Fondy růstově-výnosové Tyto fondy se snaží vedle zhodnocení peněz také pravidelně vyplácet podílníkům výnosy z investice. (5) Jsou kompromisem mezi oběma výše uvedenými investičními strategiemi. To znamená, že investorům poskytují jak příjmy běžné, tak kapitálové. (15) V případě tohoto druhu fondů by mělo být v jejich statutech zakotveno bližší upřesnění poměru užití dosaženého zisku. (14) Možný průběh kurzu podílového listu u fondu růstově-výnosového typu

Vývoj kurzu

Graf 4

Čas ová os a



33

Aktivní, resp. pasivní správa investičního portfolia

Jedná se o poměrně významné kritérium, které se odráží především ve výši poplatků za správu fondu. (14) Z tohoto hlediska rozlišujeme: Fondy s aktivní správou portfolia Aktivní způsob správy investičního portfolia znamená, že správce fondu neustále hledá co nejvýhodnější možnosti investic a portfolio fondu průběžně obměňuje. Tato jeho činnost je ovšem doprovázena častějším obchodováním spravovaných aktiv (nejčastěji akcií), což se následně odráží ve výši transakčních nákladů a tím i ve výši vstupních či výstupních poplatků, resp. i v tom, jak velké procento si sráží správce fondu z obhospodařovaného majetku za správu fondu. (15) Fondy s pasivní správou portfolia Jedná se o druh správy investičního portfolia, který znamená držbu jednou sestaveného portfolia, a to až do doby jejich splatnosti, čímž se šetří transakční poplatky a náklady fondu se snižují na minimum. (15) Podle Kohouta (6) mají aktivně řízené fondy smysl tam, kde fondy s pasivní správou neexistují a v geografických oblastech, kde je menší stupeň efektivity trhu. V ostatních případech je lepší využít pasivně spravované fondy, kvůli nižším poplatkům. 4.3.4

Tuzemská, resp. zahraniční orientace investic

Jedná se o další významný investiční faktor, informující o směrování investic buď do tuzemských, nebo do zahraničních investičních aktiv. Z tohoto pohledu lze konstatovat, že na jedné straně existují fondy, které se orientují výhradně na investice do tuzemských aktiv, na druhé straně pak takové, které se snaží investovat především v zahraničí. (13) Investice směřující do zahraničí lze všeobecně považovat za více spekulativní, a tím i rizikovější. Je tomu tak v důsledku toho, že jsou doprovázeny větším množstvím rizik, která při tuzemských investicích neexistují (např. riziko měnové, právní a pod.). Proto by měla být ve statutech těchto fondů předem určena teritoria nebo přímo konkrétní státy, do nichž mají být investice fondu směrovány. (13)


34

Ostatní významné vlastnosti

Při výběru vhodného fondu kolektivního investování by měl investor také zhodnotit pověst zprostředkovatelské firmy, její důvěryhodnost a finanční stabilitu42. (18) Kromě posouzení instituce je dobré mít základní informace o osobě nebo týmu, který fond spravuje. (17) Dále může posoudit prestiž, kterou má obchodní banka, vykonávající funkci depozitáře. U déle existujících fondů pak mohou přihlížet k jejich předchozím výsledkům hospodaření. (13) Investor může porovnat výnosy fondu s příslušnými benchmarky43 a v rámci předmětného druhu fondu. (17) Dalšími kritérii jsou pak velikost poplatků placených správci fondu. (13) Čím jsou poplatky nižší nebo dokonce žádné, tím jsou náklady investora při investování do fondu nižší. A to pro investora znamená vyšší výnos. (17) Investor učiní nejlépe, soustředí-li se na fondy s minimálními poplatky. (6) Kohout (6) říká, že často měnit investiční strategii se nevyplácí. Změnit strategii by investor měl jenom v případě, že se ze závažných příčin změní jeho potřeby.

4.4 Postupy při investování Každý investor by si kromě investiční strategie měl určit rovněž postupy, dle kterých hodlá postupovat při investování. Investor může při investování postupovat následujícími kroky: Krok č. 1: Stanovení osobních finančních cílů Jedná se o odpověď na otázku: Jaký je hlavní důvod toho, proč chci investovat? Je nezbytné, aby investor dokázal pojmenovat své cíle. Tyto cíle mohou být dlouhodobé nebo krátkodobé. Může se jednat například o zabezpečení se na důchod, financování studia svých dětí, nebo třeba pouze ochránit své peníze před negativním vlivem inflace. Po stanovení osobních cílů by se investor měl zamyslet nad tím, kam investovat a zhodnotit všechny dostupné investiční příležitosti. Krok č. 2: Určení investičního horizontu a frekvence investování Investiční horizont je doba, po kterou musí investor investovat své peněžní prostředky, aby na konci tohoto období dosáhl požadované částky. Investiční Při výběru vhodného fondu, zprostředkovatelské firmy, banky plnící funkci depozitáře může investor vzít v úvahu jejich rating (posouzení bonity subjektu nezávislými hodnotiteli). 43 Benchmark je index sloužící k porovnání výkonnosti fondu. Vybírá se dle zaměření fondu. (3) 42


35

horizont může být dlouhodobý (5 let a více), střednědobý (3 – 5 let) nebo krátkodobý (do 2 let). Délka investičního horizontu se odvíjí od konkrétních finančních cílů. S volbou časového období, po které se investor bude muset vzdát peněžních prostředků, aby zajistil své cíle, by měl také zvolit, kolik peněžních prostředků je ochoten oželet a s jakou frekvencí hodlá investovat. Může investovat buď pravidelně menší částku, jednorázově větší částku, možná je i kombinace obou způsobů. Je nezbytné, aby kombinace cílů, horizontu a investované částky byla reálná. Nejde si stanovit za cíl koupi rodinného domku s investičním horizontem 2 roky a investovanou částkou dva tisíce korun měsíčně. Obr. 3

Proč pravidelně investovat

Zdroj: (31)

Výhoda spočívá v pravidelném nákupu podílových listů za stejnou částku bez ohledu na to, jak se právě vyvíjí cena podílových listů. Když jsou ceny vysoké, investor nakoupí za tuto částku méně podílových listů, a naopak, když ceny klesnou, nakoupí podílových listů více, tzn. levněji. Dosažená průměrná cena podílových listů bude nižší, než kdyby investor nakupoval pravidelně stejný počet podílových listů, vždy za různou aktuální cenu. Zcela se vyloučí nebezpečí nákupu většího počtu podílových listů za nepříznivou, tj. vysokou cenu. (18)


36

Krok č. 3: Výběr investičních cílů Tyto cíle musí korespondovat s našimi osobními finančními cíly. Jedná se o určení výše požadovaného výnosu, stupně likvidity a tolerance k riziku. Vlastně jde o to určit, jaký typ investora jsme. Pokud budu chtít vysoký výnos, musím se smířit s vysokým rizikem a většinou i nižší likviditou. Pokud nejsem ochoten tolerovat zvýšené riziko, nemohu požadovat velký výnos. Krok č. 4: Určení investiční strategie a diverzifikace portfolia Při určení investiční strategie, jíž jsem se zabýval v kapitole 3.3, je nedůležitější správná kombinace a poměr jednotlivých druhů finančních aktiv vzhledem k našim osobním a investičním cílům, tzv. diverzifikace portfolia. Alfou a omegou takové diverzifikace je sestavit portfolio, které dosahuje přiměřený výnos ve vztahu k riziku. Jde o rozložení svých peněz nejčastěji mezi nástroje peněžního trhu, dluhopisy a akcie. Riziko také snižuje tzv. časová diverzifikace44. Krok č. 5: Vlastní investování a sledování průběhu investice Po dokončení kroků 1 – 4 se již investor může rozhodnout pro konkrétní typ investice. Tuto investici by měl neustále sledovat a porovnávat se svými současnými preferencemi a alternativními produkty na finančních trzích.

Nejedná se o nic jiného než o vhodně zvolený investiční horizont. Například investice do akciových fondů by měla být učiněna v určitém minimálním investičním horizontu (5 let a více). Pokud by taková investice byla učiněna na dobu kratší, hrozila by z důvodu vysoké volatility akcií vysoká ztráta. Investice na 5 a více let snižuje volatilitu akcií a tím i snižuje riziko ztráty investovaných prostředků. 44

Vlastní práce

37

5 Vlastní práce V této kapitole bude na modelových příkladech fiktivních investorů provedena analýza jednotlivých podílových fondů. Z této analýzy bude podle zvolených kritérií vybrán konkrétní fond. Základní kritéria, dle kterých bude fond vybrán jsou: charakteristika, výkonnost, volatilita, poměr výkonnosti a volatility, vliv poplatků na výkonnost a celková naspořená částka. U prvního investora bude kromě těchto ukazatelů zohledněna i odhadovaná výkonnost do budoucna a srovnání výkonnosti s benchmarkem.

5.1 Investor číslo 1 5.1.1

Profil investora číslo 1: pana Nováčka

Panu Nováčkovi je 55 let a pracuje jako právník v jedné velké právnické firmě. Žije v jednogeneračním domě v rušné čtvrti Plzně a již dlouhou dobu si přeje pořídit menší rekreační chatu na venkově. Tu má v plánu zakoupit do jednoho roku. Do této chaty hodlá investovat maximálně 800 000 Kč, jelikož počítá s dalšími výlohami na opravy a rekonstrukce. Pan Nováček je konzervativní člověk a ve vztahu ke svým financím je velice bojácný. Požaduje maximální jistotu a raději preferuje nižší riziko než vyšší výnos. Jeho hlavním cílem není zhodnocení investovaných peněz, ale minimalizace poklesu jejich kupní síly vlivem působení inflace. Na běžných účtech má uloženo 500 000 Kč. Do fondů je ovšem kvůli obavě, která pramení z jeho povahy, ale i z nezkušenosti s podílovými fondy, ochoten investovat pouze 250 000 Kč. Zbylých 250 000 korun nechá na běžných účtech kvůli krytí nečekaných událostí, které mohou nastat a kvůli své vysoké averzi k riziku. Zbytek potřebných peněžních prostředků ke koupi chaty hodlá krýt z úvěru ze stavebního spoření.

Vlastní práce

38

Shrnutí nejdůležitějších informací a volba investiční strategie: – Hlavním osobním cílem pana Nováčka je koupě menší rekreační chaty na venkově. – Chatu se chystá pořídit do jednoho roku a investovat hodlá 250 000 Kč jednorázově. – Jeho hlavním investičním cílem je ochránit peněžní prostředky před jejich případnou ztrátou, to je minimalizovat riziko volatility. – Na druhém místě v jeho žebříčku cílů se umístil očekávaný výnos. Ten by měl podle jeho představ krýt negativní vliv inflace. – Neméně důležitá je pro něj také likvidita. V případě potřeby očekává rychlou výplatu vložených prostředků. Vzhledem k výše zmíněným přáním a požadavkům pana Nováčka, by bylo nejlepším řešením zvolit bezpečný fond. Tento fond nemusí mít velikou výkonnost a očekává se od něj vyšší likvidita. Použití peněžních prostředků se předpokládá do jednoho roku. Z těchto důvodů bych panu Nováčkovi doporučil fond peněžního trhu. Tento fond investuje do nástrojů peněžního trhu, popřípadě i do rizikovějších nástrojů. Ty jsou ovšem ve fondu zahrnuty v menší míře a to především z důvodu diverzifikace portfolia. Postup při výběru konkrétních fondů peněžního trhu: Fondů peněžního trhu existuje celá řada. Konkrétní fondy jsem tedy musel vybrat podle určitých kritérií. Ty jsem zvolil na základě výše uvedených informací o přáních a požadavcích pana Nováčka. Jednotlivými kritérii byly: výkonnost – 5 let, denominace v CZK, alokace peněžních prostředků v ČR, roční investiční horizont a růstový charakter fondu. Podle těchto kritérií a pomocí filtru z webového serveru penize.cz (28) jsem pro srovnání vybral následující dva fondy: Conseq Invest Konzervativní A (23) a KBC MultiCash ČSOB CZK (26). 5.1.2

Charakteristika fondů

Na internetových stránkách správců fondů je možné nalézt velké množství informací. Některé jsou méně důležité, některé více. Záleží pouze na investorovi, jaké konkrétní si vybere a jakou jim přisoudí váhu při svém konečném rozhodování. V tabulce přílohy 1 uvádím, dle mého názoru, důležité informace, které by si měl každý investor zjistit. Oba dva fondy jsou denominované v české měně. To znamená, že investují do nástrojů v české koruně nebo jsou do české koruny měnově zajištěny, čímž

Vlastní práce

39

eliminují tzv. měnové riziko. Údaj o čistém obchodním jmění udává velikost fondu. Fond KBC MultiCash ČSOB CZK (dále jen KBC) je mnohonásobně větší než jeho protějšek, což by mohlo hrát důležitou roli pro investora, který preferuje větší fondy. Investor požadující určitou historii fondu zvolí také spíše fond KBC. Údaj o čistém obchodním jmění na jeden podílový list vypovídá o tom, jaká je nákupní cena jednoho podílového listu. Pokud v tomto srovnáme výše uvedené fondy, zjistíme, že pokud by jsme nakoupili podílové listy za částku 10 000 Kč, budeme jich mít v případě Conseq Invest Konzervativní A (dále jen Conseq) větší množství. Velice zajímavým srovnáním fondů je hodnocení aktiv, do kterých investují. Oba fondy mají ve svém portfoliu zahrnutu naprostou většinu bezrizikových aktiv hodnocených ratingem stupně A. Větší množství tohoto ratingu má ve svém portfoliu zahrnut fond KBC, ale Conseq má oproti němu ve svém portfoliu více aktiv s AA ratingem. Z tohoto hlediska je možné konstatovat, že jsou fondy na stejné úrovni. Pro investory jsou velice důležité minimální investice, jenž musí do fondu vkládat. Fond Conseq (oproti KBC) po investorech požaduje vyšší prvotní investici. Ovšem KBC vyžaduje po složení prvotní investice vyšší následnou jednorázovou investici než Conseq. V následné minimální pravidelné investici již mezi fondy rozdíl není. Vzhledem k tomu, že pan Nováček hodlá investovat jednorázově větší množství peněz než jsou dolní limity fondů, jej toto kritérium při výběru nijak neovlivní. Různé údaje jsou ale vidět u jednotlivých poplatků. Zatímco poplatková politika Consequ zachovává vyvážený poměr mezi vstupním a správcovským poplatkem, KBC má vstupní poplatek „téměř“ nulový a manažerský dosahuje vyšších hodnot než u Consequ. Výstupní poplatky jsou u obou nulové. Důležitou roli při konečném rozhodování může mít také pověst a prestiž správce, depozitáře nebo například auditora fondu. Zásadní roli zde hrají zkušenosti a důvěra investora s konkrétní institucí. Instituce uvedené v tabulce přílohy 1 by se dali ještě blíže specifikovat a analyzovat, to je ale již nad rámec mé bakalářské práce. 5.1.3

Analýza výkonnosti fondů za sledované období

Fondy ve výkonnosti dosahují svých ročních minim a maxim v letech 2008 a 2009. Tyto „extrémní“ roky byly zapříčiněny finanční krizí, kdy trhy nejdříve v roce 2008 klesaly, a pak v roce 2009 rostly. Zajímavý je fakt, že se fond Conseq za první 3 měsíce roku 2010 zhodnotil o 1,4 %. Pokud si takto povede i nadále, může překonat své maximum z roku 2009. U fondu KBC si můžeme

Vlastní práce

40

povšimnout faktu, že zatímco jeho výkonnost, stejně jako u Consequ v roce 2008, klesla, zaznamenal menší propad než jeho „konkurent“. Ovšem v roce 2009, kdy výkonnost obou fondů rostla, zaostal za Conseqem o 2,22 procentních bodů. Rok 2010 se zatím pro KBC nevyvíjí úplně nejpříznivěji. Za první 3 měsíce se fond zhodnotil pouze o 0,35 % a pokud tak bude pokračovat i nadále, stěží dosáhne výkonnosti z let 2005 a 2006. Z výše uvedených údajů lze tedy usoudit, že zatímco si Conseq vede lépe v období růstu trhů, KBC je na tom lépe s výkonností v období recese. Z ostatních údajů je nejdůležitější ukazatel průměrné roční výkonnosti za posledních 5 let, který říká, jakou výkonnost můžeme očekávat u daného fondu v následujícím období. Tento ukazatel je vyšší u Consequ a dá se tedy předpokládat, že v následujícím roce dosáhne vyšší výkonnosti než KBC. Ukazatel výkonnosti fondu za posledních 5 let také mluví ve prospěch Consequ. Tab. 4

Výkonnost fondů Conseq a KBC rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 (do 31.3) Průměrná roční výkonnost za posledních 5 let (včetně roku 2010) Průměrná roční výkonnost za posledních 5 let (bez roku 2010) Výkonnost od roku 2005

Conseq 2,04 % 1,74 % 1,50 % 0,17 % 5,80 % 1,40 %

KBC 1,58 % 1,56 % 1,88 % 0,74 % 3,58 % 0,35 %

2,41 %

1,85 %

2,25 %

1,87 %

13,23 %

10,24 %


5.1.4

Analýza volatility fondů za sledované období

Tento ukazatel říká, jak bude kolísat výnos od své průměrné roční hodnoty. Takovýto výnos bude kolísat v pásmu plus/minus směrodatná odchylka ve dvou třetinách časového období a v pásmu 2× směrodatná odchylka se bude pohybovat v průběhu 95 % času. Nejdůležitějším ukazatelem z tabulky je ukazatel průměrné roční volatility za posledních 5 let, který říká, jak budou výnosy kolísat v následujícím roce od průměrné roční výkonnosti za posledních 5 let. Tento ukazatel je nejnižší u KBC, a proto má tento fond větší

Vlastní práce

41

pravděpodobnost, že jeho výnosy nebudou v následujících letech kolísat více než výnosy fondu Conseq. Tab. 5

Volatilita fondů Conseq a KBC Conseq Směrodatná odchylka

rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 (do 31.3) Průměrná roční volatilita za posledních 5 let (včetně roku 2010) Průměrná roční volatilita za posledních 5 let (bez roku 2010)

0,77 % 0,62 % 0,48 % 1,74 % 1,26 % 0,36 %

Volatilita od roku 2005

KBC 2× 2× Směrodatná Směrodatná Směrodatná odchylka odchylka odchylka 0,23 % 1,54 % 0,46 % 0,21 % 1,24 % 0,42 % 0,16 % 0,96 % 0,32 % 1,39 % 3,48 % 2,78 % 0,76 % 2,52 % 1,52 % 0,11 % 0,72 % 0,22 %

1,00 %

2,00 %

0,55 %

1,10 %

0,97 %

1,95 %

0,55 %

1,10 %

2,93 %

5,86 %

1,64 %

3,28 %


Graf 5 znázorňuje poměr mezi průměrnou volatilitou a průměrnou výkonností za sledované období. KBC dosahuje nižší volatility za cenu nižšího výnosu, Conseq naopak. Graf 5

Průměrná roční výkonnost a volatilita fondů Conseq a KBC od roku 2005 3

výkonnost (%)

2,5 2 Conseq

1,5

KBC

1 0,5 0 0

0,2

0,4

0,6 volatilita (%)


0,8

1

1,2

Vlastní práce 5.1.5

42

Porovnání výkonnosti fondů s příslušným benchmarkem

Názorné porovnání toho, jak je na tom fond s výkonností umožňuje jeho srovnání s příslušným tržním indexem. Pro fondy peněžního trhu denominované v české měně je podle časopisu FondShop benchmarkem 6M PRIBID. Z uvedeného srovnání je patrné, že si vede lépe Conseq. Ten překonal benchmark v roce 2005 a 2009. Navíc v prvních třech měsících roku 2010 vykázal stejnou výkonnost. KBC ve srovnání s indexem „zvítězil“ pouze v roce 2009. V ostatních letech vypověděl menší výkonnost a nedokázal se k němu ani přiblížit. Graf 6

Srovnání výkonnosti fondů Conseq a KBC s 6M PRIBID

6,0% 5,0% 4,0%

Conseq 3,0%

6M PRIBID KBC

2,0% 1,0% 0,0% 2005

2006

2007

2008

2009

2010 (do 31.3)


5.1.6

Predikce vývoje výkonnosti fondů do budoucnosti

Dalším ukazatelem, který může ovlivnit rozhodnutí investorů, je analýza vývoje ceny podílového listu a její odhad do budoucnosti prostřednictvím časových řad přes trendovou funkci. Graf znázorňuje předpokládaný vývoj kurzu Conseq do budoucnosti. Hodnota podílového listu k 31.3.2010 činila 117,25 Kč. V následujícím období cena, a tedy i výnosnost, klesá, vlivem kolísavosti výnosů především z roku 2008. Poté ale výkonnost fondu roste. To je zapříčiněno především růstem výkonnosti z roku 2009. Na konci sledovaného období je cena podílového listu 122,88 Kč, což je za roční období zhodnocení o 4,81 %.

Vlastní práce Predikce výkonnosti fondu Conseq od 31.3.2010 do 31.3.2011

cena podílového listu (Kč) 1. 1. 20 05 1. 7. 20 05 1. 1. 20 06 1. 7. 20 06 1. 1. 20 07 1. 7. 20 07 1. 1. 20 08 1. 7. 20 08 1. 1. 20 09 1. 7. 20 09 1. 1. 20 10 1. 7. 20 10 1. 1. 20 11

Graf 7

43

125 120 115 110 105 100


Graf předpokládaného vývoje fondu KBC má podobný průběh až na drobné výjimky. Zelená čára, představující budoucí vývoj kurzu, se ze začátku predikovaného období propadá méně než v prvním případě a její následný vývoj není tak strmý. Toto je dle mého názoru ovlivněno větší stabilitou v růstu cen kurzů za celé sledované období než u výše zmíněného fondu, který po celou dobu více fluktuoval. Cena podílového listu z 31.3.2010 byla 128,49 Kč a cena z 31.3.2011 činila 131,55 Kč. To znamená, že se fond za predikované roční období zhodnotil o 2,38 %. Predikce výkonnosti fondu KBC od 31.3.2010 do 31.3.2011

cena podílového listu (Kč) 1. 1. 20 05 1. 7. 20 05 1. 1. 20 06 1. 7. 20 06 1. 1. 20 07 1. 7. 20 07 1. 1. 20 08 1. 7. 20 08 1. 1. 20 09 1. 7. 20 09 1. 1. 20 10 1. 7. 20 10 1. 1. 20 11

Graf 8

135 130 125 120 115


5.1.7

Vliv poplatků a inflace na předpokládaný výnos fondů

Investor by měl při investování brát v úvahu taktéž vliv poplatků a dalších možných nákladů. V následující tabulce můžeme nejprve vidět předpokládané zhodnocení fondů za rok, vypočtené na základě časových řad. Toto zhodnocení je vyšší u Consequ, který je volatilnější a tím pádem v období růstu trhů více rostoucí.

Vlastní práce

44

Dále v tabulce můžeme vidět vliv poplatků na výkonnost. Suma těchto poplatků je vyšší (a tedy více snižující výnos) u Consequ. Ten má ale i po započtení poplatků vyšší výkonnost než jeho konkurent. Pan Nováček si také přál započítat předpokládaný vliv inflace. Inflační cíl stanovila ČNB pro rok 2010 a 2011 na 2 %. Po započtení vlivu inflace vychází výkonnost obou dvou fondů kladně, vyšší je ale o 2 procentní body u fondu Conseq. Tab. 6

Vliv poplatků a inflace na předpokládanou výnosnost fondů Conseq a KBC Předpokládané zhodnocení za rok Vliv poplatků na výnosnost Vstupní poplatek Výstupní poplatek Manažerský poplatek Vliv poplatků celkem Výnosnost po odečtení vstupního poplatku Předpokládaná inflace Reálný výnos po zohlednění vlivu inflace

Conseq 4,81 %

KBC 2,38 %

0,50 % 0,00 % 0,51 % 1,01 % 4,31 % 2,00 % 2,27 %

0,10% 0,00% 0,71% 0,81% 2,28 % 2,00 % 0,27 %


5.1.8

Porovnání naspořené částky za konkrétní období

Po dosazení do vzorce pro spoření zjistíme, jak si vedly jednotlivé fondy ve zhodnocení vložené částky. Již z horní tabulky je patrné, jaký fond si povede lépe. Z tabulky číslo Tab. 7 můžeme vidět, že fond Conseq zhodnotí za roční období vloženou částku o 5 000 korun více než fond KBC. Tab. 7

Zhodnocení fondů Conseq a KBC Conseq KBC

Vložená částka 250 000 Kč 250 000 Kč

Naspořená částka 255 675 Kč 250 675 Kč

Zhodnocení 5 675 Kč 675 Kč


5.1.9

Shrnutí důležitých informací a doporučení fondu

V tabulce číslo Tab. 8 jsou uvedeny všechny kladné stránky jednotlivých fondů. Na první pohled je na tom lépe Conseq. Ovšem ve skutečnosti si vede lépe pouze ve výkonnosti, od níž se odráží srovnání s benchmarkem, vývoj ceny podílového listu do budoucna i odhadovaná naspořená částka. Fond KBC je oproti němu méně rizikový a má nižší poplatky.

Vlastní práce

45

Hlavním finančním cílem pana Nováčka byla ochrana peněžních prostředků proti riziku kolísání kurzů podílových listů. Tento hlavní cíl splňuje fond KBC a navíc ke své kladné stránce přidává nižší vliv poplatků na výkonnost. Až na druhém místě u něj byl očekávaný výnos. Ten mluví ve prospěch fondu Conseq. Ovšem pan Nováček požadoval takový výnos, který ochrání jeho peníze před inflací, a to splňuje i fond KBC. Z důvodu preference nízké volatility a pokrytí inflace bych panu Nováčkovi doporučil fond KBC. Tento fond vykazuje sice nižší výkonnost, ale pro tohoto investora splňuje všechny jím stanovené požadavky. Tab. 8

Shrnutí výsledků fondů Conseq a KBC Výkonnost Srovnání s benchmarkem Volatilita výnosů Predikce vývoje výkonnosti do budoucna Poplatky Odhahovaná naspořená částka

Conseq + +

KBC

+ + + +



Profil investora číslo 2: pana Nováka

Panu Novákovi je 25 let a pracuje jako dělník v jedné strojírenské firmě. Několik let vlastní auto značky Škoda Felicia, která je už ve špatném stavu a počítá, že mu již dlouho dobu neposlouží. Z tohoto důvodu si hodlá pořídit novější auto. Jelikož má se značkou Škoda dobrou zkušenost, zamýšlí koupit ojetý vůz Škoda Fabia s rokem výroby 2005 a více. Předpokládá, že mu dosavadní automobil vydrží alespoň 5 let a po tuto dobu si chce na nové auto naspořit. I přes to, že pracuje jako dělník, financím poměrně rozumí. Každý týden si kupuje Hospodářské noviny, kde jej zaujaly podílové fondy, do nichž si přeje již dlouhou dobu zkusit investovat. Pan Novák je spíše konzervativním typem člověka, ale pokud to vyžaduje situace, je ochoten postoupit i riziko. Vzhledem k tomu, že se chystá investovat na 5 let, si je vědom toho, že pokud si chce tímto způsobem nějaké peníze naspořit, bude muset podstoupit větší riziko. Jeho hlavním cílem je tedy větší výnos se střední mírou rizika, a přitom si přeje investovat jak do akcií, tak do dluhopisů.

Vlastní práce

46

Ze svého měsíčního platu hodlá do podílových fondů investovat každý měsíc 1 000 Kč a uhradit minimální prvotní investici. Přitom předpokládá, že se cena ojeté Fabie za 5 let bude pohybovat kolem 85 000 Kč. S placením ekologické daně (při uvažovaném roku výroby) neuvažuje. Pan Novák navštívil 2 finanční poradce, které obeznámil o své situaci a ti mu doporučili 2 různé produkty. První z poradců mu nabídl Dynamický fond od společnosti Pioneer (30), druhý Smíšený fond od společnosti ČP Invest (24). Shrnutí nejdůležitějších informací a volba investiční strategie: – Hlavním osobním cílem pana Nováka je koupě ojetého vozu značky Škoda Fabia s minimálním rokem výroby 2005. – Automobil se chystá pořídit do pěti let a investovat hodlá 1 000 Kč měsíčně. Jednorázovou vstupní investici hodlá uhradit v minimální výši. – Jeho hlavním investičním cílem je vyšší výnos. Ten by měl zajistit zhodnocení vložených peněz takovým způsobem, aby mu podstatně dopomohl k naspoření předpokládané částky pro koupi nového automobilu (85 000 Kč). – Na druhém místě v jeho žebříčku se umístilo riziko. To by podle jeho představ mělo být takové, aby nepřišel o peníze jenž do fondu vloží. – Je pravděpodobné, že se mu nabídne výhodná koupě automobilu v dřívějším období než předpokládaném pětiletém horizontu. V takovém případě očekává bezproblémový a rychlý výběr peněžních prostředků z fondů. Vzhledem k výše uvedeným informacím se nabízí více druhů podílových fondů. Pan Novák by kromě výše uvedených fondů mohl uvažovat také o rizikovějších dluhopisových fondech, konzervativnějších akciových fondech, nebo o fondech fondů. Fondy smíšeného typu jsem vybral především z důvodu kombinace rizikovějších akcií a méně rizikových dluhopisů, kde akcie zajišťují vyšší výnos a dluhopisy snižují riziko. Pro výběr konkrétních dvou fondů napomohl časopis FondShop (32), který rozlišuje smíšené fondy defenzivní, neutrální a dynamické. Z důvodu klientovi volby, to je střední riziko a vyšší výnos, jsem zvolil „zlatou střední cestu“, tj. fondy neutrální. Z těchto fondů jsem vybral konkrétní dva uvedené výše. 5.2.2


Nejlépe o jednotlivých fondech vypovídá jejich filosofie, která říká, jaká je investiční politika fondu, tj. do čeho a kam investuje, jaký je jeho hlavní

Vlastní práce

47

investiční cíl atd. Charakteristika fondů (příloha 2) z tohoto hlediska je velmi podobná. Pioneer i ČP Invest se snaží o dosažení vyššího výnosu za přijatelného rizika v pětiletém časovém horizontu. Historie obou fondů je téměř stejná. Je zajímavé, že Pioneer s dvouletým náskokem dokázal nastřádat čtyřikrát víc peněžních prostředků než jeho protějšek. Rizikovost smíšených fondů udává především poměr mezi akciemi a dluhopisy. Oba fondy investují v naprosté většině do těchto dvou aktiv. Pioneer i ČP Invest se zaměřují převážně na zahraniční akcie a domácí dluhopisy. Pioneer investuje nadpoloviční většinu peněžních prostředků do akcií, na dluhopisy zbývá kolem 40 %. Do hotovosti a dalších aktiv investuje pouze nepatrné množství. Investiční politika ČP Investu je opačná. Do dluhopisů investuje větší množství peněz než do akcií. Z toho lze usoudit, že je investiční politika Pioneeru oproti investiční politice ČP Investu agresivnější. Za zmínku stojí i to, že ČP Invest investuje 11,1 % do hotovosti, čímž ještě více zkonzervativňuje své portfolio. Kromě agresivnější politiky požaduje Pioneer i vyšší minimální investované částky. Jelikož je požadavek na minimální pravidelnou investovanou částku u obou fondů nižší než chce investovat pan Novák, bude ho nejspíše zajímat minimální prvotní investice, která je u ČP Investu nižší o 2 000 Kč. Poplatková politika je u obou fondů rozdílná. Zatímco Pioneer požaduje po investorech větší manažerský poplatek, u ČP Investu je tato politika založena na vyšším vstupním poplatku. Výstupní poplatky jsou u obou fondů nulové. 5.2.3


Výkonnost obou fondů byla v prvních čtyřech letech kladná. V pátém roce došlo u fondů k poklesu a Pioneer se dokonce dostal až do záporných čísel. Největší propad, z již známých důvodů, nastal v roce 2008 a byl u obou fondů podobně velký. V následujícím roce rostly oba dva fondy, ovšem mnohem více z nich ČP Invest a to až o 10,75 procentních bodů. Tento fond si také zatím vede lépe v prvních třech měsících roku 2010. Zajímavé je, že ČP Invest, vzhledem ke svému „konzervativnějšímu“ portfoliu, v roce 2008 klesl více než jeho agresivnější protějšek a v roce 2009 zaznamenal mnohem větší růst než Pioneer. Jednou z možných odpovědí na otázku, proč dosahuje konzervativnější portfolio větších výnosů než agresivnější, může spočívat v typech dluhopisů a akcií, do kterých fond investuje. Lze tedy usoudit, že struktura portfolia

Vlastní práce

48

ČP Investu je konzervativnější pouze na oko, a že tento fond investuje do rizikovějších akcií a firemních dluhopisů. I v ukazateli průměrné roční výkonnosti si vede lépe ČP Invest. Tento fond zhodnotil za předchozích 5 let peněžní prostředky zhruba o 2 procentní body ročně více než Pioneer. Ve srovnání této průměrné výkonnosti s fondy peněžního trhu je zarážející takto nízká výkonnost. Zde se projevil nejvíce rok 2008, kdy zaznamenaly rizikovější fondy mnohem větší pokles než fondy konzervativní. Tento pokles měl negativní vliv na celkovou průměrnou výkonnost obou fondů. Ukazatel průměrné roční výkonnosti od roku 2003 (bez let 2008 a 2009) udává průměrnou roční výkonnost fondů bez započtení extrémních let. Extrémní hodnoty z let 2008 a 2009 byly zapříčiněny finanční krizí, u níž je vysoká pravděpodobnost, že v následujících pěti letech, ve kterých se chystá pan Novák investovat, nenastane, a že budou trhy spíše růst než klesat. Z tohoto důvodu použiji při výpočtech právě tyto hodnoty. Tab. 9

Výkonnost fondů Pioneer a ČP Invest rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 (do 31.3) Průměrná roční výkonnost za posledních 7 let (včetně roku 2010) Průměrná roční výkonnost za posledních 7 let (bez roku 2010) Výkonnost od roku 2003 Průměrná roční výkonnost od roku 2003 (bez roku 2008 a 2009)

Pioneer 6,28 % 2,30 % 12,37 % 6,81 % −2,70 % −25,00 % 11,68 % 1,07 %

ČP Invest 6,84 % 4,34 % 9,43 % 5,50 % 1,85 % −25,57 % 22,43 % 1,51 %

1,77 %

3,63 %

1,68 %

3,55 %

14,15 %

21,76 %

4,98 %

5,61 %


5.2.4


Roční kolísání kurzů se u obou fondů za sledované období vyvíjelo různě. Volatilita se u Pioneeru měnila každým rokem. Její hodnota v jednotlivých letech kolísala a až na roky 2004 a 2006 se nedá mluvit o rovnoměrném vývoji. ČP Invest za stejně dlouhé období vykázal ve volatilitě menší výkyvy. Kurzy,

Vlastní práce

49

stejně jako u předešlých fondů, nejvíce kolísaly v letech vrcholu finanční krize. Z tabulky je dále patrný fakt, že roční volatilita ČP Investu nepřesáhla za celé sledované období volatilitu Pioneeru. I průměrná roční volatilita za posledních sedm let mluví ve prospěch ČP Investu. Průměrná roční výnosnost ČP Investu byla od roku 2003 3,63 % a jeho průměrná roční volatilita za stejné období činila 6,97 %. To znamená, že v následujícím období budou s velkou pravděpodobností jeho výnosy kolísat od jejich průměrné roční hodnoty během dvou třetin časového období v intervalu −3,34 % až +10,6 % a v průběhu 95 % času se budou pohybovat v pásmu od −10,31 % do +17,57 %. Stejný postup by samozřejmě platil i u Pioneeru, ovšem zde by bylo intervalové rozpětí výnosů, vzhledem k velikosti volatility, větší. Tato dedukce může pomoci investorovi při rozhodnutí, do kterého fondu investovat, jelikož vidí rozpětí, v jakém by se mohly pohybovat jeho výnosy. Ukazatel volatility od roku 2003 pouze potvrzuje fakt, že výnosově kolísavějším z fondů je Pioneer. Tab. 10

Volatilita fondů Pioneer a ČP Invest Pioneer

rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 (do 31.3) Průměrná roční volatilita za posledních 7 let (včetně roku 2010) Průměrná roční volatilita za posledních 7 let (bez roku 2010) Volatilita od roku 2003 Průměrná roční volatilita od roku 2003 (bez roku 2008 a 2009) Zdroj: Vlastní zpracování

ČP Invest

2× 2× Směrodatná Směrodatná Směrodatná Směrodatná odchylka odchylka odchylka odchylka 12,26 % 7,13 % 24,52 % 14,26 % 7,87 % 4,36 % 15,74 % 8,72 % 5,49 % 4,96 % 10,98 % 9,92 % 7,98 % 5,60 % 15,96 % 11,20 % 9,43 % 5,88 % 18,86 % 11,76 % 15,81 % 13,09 % 31,62 % 26,18 % 13,54 % 7,80 % 27,08 % 15,60 % 3,83 % 1,69 % 7,66 % 3,38 % 10,51 %

21,02 %

6,97 %

13,95 %

10,34 %

20,68 %

6,97 %

13,95 %

31,88 %

63,76 %

20,07 %

40,14 %

8,93 %

17,86 %

5,64 %

11,28 %

Vlastní práce

50

V následujícím grafu můžeme vidět poměr mezi průměrnou roční volatilitou a průměrnou roční výkonností od roku 20003. Je velice zajímavé, že ČP Invest vykazuje větší výkonnost s menší kolísavostí kurzů než jeho protějšek. Toto může být způsobeno strukturou aktiv v portfoliu, která je ve srovnání s Pioneerem konzervativnější. Menší výkonnost Pioneeru pak jen odráží rizikovost finančních instrumentů jako jsou akcie, jenž jsou v tomto fondu obsaženy z 56 %. Graf 9

Průměrná roční výkonnost a volatilita fondů Pioneer a ČP Invest od roku 2003

výkonnost (%)

4 3 Pioneer

2

ČP Invest

1 0 0

2

4

6

8

10

12

volatilita (%)


5.2.5

Vliv poplatků na průměrnou roční výkonnost fondů

Předpokládané zhodnocení za rok znázorňuje údaj o průměrné roční výkonnosti od roku 2003 bez let 2008 a 2009, které výkonnost fondu výrazně ovlivnily a u nichž je pravděpodobnost, že v následujících pěti letech nenastanou. Z údajů o poplatcích je patrné, že Pioneer (i přes nižší vstupní poplatek) snižuje výkonnost fondu více. Výkonnost po odečtení poplatků je tedy vyšší u ČP Investu a to o 0,25 procentních bodů. Tab. 11

Vliv poplatků na předpokládanou výnosnost fondů Pioneer a ČP Invest Předpokládané zhodnocení za rok Vliv poplatků na výnosnost Vstupní poplatek Výstupní poplatek Manažerský poplatek Vliv poplatků celkem Výnosnost po odečtení vstupního poplatku


Pioneer ČP Invest 4,98 % 5,61 % 1,17 % 0,00 % 2,33 % 3,50 % 3,81 %

1,55 % 0,00 % 0,84 % 2,39 % 4,06 %


51


Naspořená částka je počítána z průměrné roční výkonnosti fondů za sledované období s vynecháním extrémních let 2008 a 2009 po odečtení vstupního poplatku. Panu Novákovi se peněžní prostředky zhodnotí, i přes nižší úrokovou míru, více ve fondu Pioneer, a to o 13 Kč. Toto vyšší zhodnocení je zapříčiněno větší počáteční vstupní investicí u tohoto fondu o 2 000 Kč. Pokud budeme abstrahovat od různě velkých vstupních investic, zjistíme, že ČP Invest zhodnotí vložené prostředky za 5 let o 355 Kč více než Pioneer. Tab. 12

Zhodnocení fondů Pioneer a ČP Invest Pioneer ČP Invest



Zhodnocení 6 960 Kč 6 947 Kč


5.2.7


ČP Invest zaznamenal za celé sledované období prakticky ve všech ukazatelích lepší hodnoty než jeho protějšek. Výkonnost dosahovala ve všech ukazatelích vyšších hodnot. Volatilita výnosů kolísala mnohem méně. Poplatky ovlivňovaly výnosy rovněž méně než u konkurence. K plusu tohoto fondu patří i výše vstupní investice, do které chtěl pan Novák zainventovat minimální možnou částku. Jediný plusový bod pro Pioneer zařídila vyšší naspořená částka (pouze o pár jednotek korun) dosažená z důvodu vyšší vstupní investice. Nejdůležitějším cílem pro pana Nováka byl výnos, který by mu výrazným způsobem dopomohl ke koupi automobilu Škody Fabie, tj. naspořená částka ve výši 85 000 Kč. Až na druhém místě u něj bylo riziko, jenž by mělo být takové, aby zabránilo úbytku peněz jež do fondu vložil. Vzhledem k velikosti naspořené částky je jasné, že ani u jednoho z fondů nedosáhne kýžené sumy a zhruba 15 000 Kč si bude muset obstarat někde jinde, nebo si bude muset koupit levnější auto. Z tohoto důvodu by si měl rozmyslet, jestli raději nezvolit jiné fondy. Pokud by ale tyto dva fondy nechtěl změnit, musel by pro dosažení cílené sumy zvýšit částku své pravidelné investice. V rámci naspořené částky by na tom byl nepatrně lépe u Pioneeru (ovšem pouze kvůli vyšší vstupní investici). Jelikož jsou ale všechny ostatní, a pro pana Nováka důležitější ukazatelé, na straně ČP Investu, doporučil bych mu právě tento fond.

Vlastní práce

Tab. 13

52

Shrnutí výsledků fondů Pioneer a ČP Invest Pioneer Výše minimální prvotní investice

Výkonnost Volatilita výnosů Poplatky Odhahovaná naspořená částka

ČP Invest + + + +

+



Profil investora číslo 3: pana Novotného

Panu Novotnému je 50 let a pracuje jako podnikatel v potravinářském odvětví. Na běžném účtu mu zůstává velké množství volných peněžních prostředků. Jelikož je velice podnikavým člověkem, ví, že jeho peníze mohou být využity jiným, lepším způsobem. Pan Novotný se stal úspěšným podnikatelem především kvůli své pracovitosti a to samé očekává od svých peněz. Říká si, že když musí tvrdě pracovat pro peníze on, proč by pak na oplátku peníze nemohly pracovat pro něj. Přeje si v investičním horizontu deseti let dosáhnout maximálního možného výnosu. Riziko u něj má až vedlejší význam a mělo by být takové, aby volatilita výnosů nepřesáhla za porovnávané období 20 %. Pan Novotný má kladný vztah k riziku a i z tohoto důvodu je rozhodnutý investovat do akcií. Jelikož však považuje samotný nákup těchto cenných papírů za rizikový a protože nemá čas ani zkušenosti s jejich obchodováním, hodlá do nich zainventovat prostřednictvím podílových fondů. Chce investovat u větších investičních společností, aby minimalizoval riziko jejich protiprávního a neodpovědného jednání. Objem peněz nashromážděných ve fondu a jeho historie pro něj znamená větší důvěru v tento fond. Rozmýšlí se, zda investovat převážně do českých, nebo do zahraničních akcií. Ví, že investicemi do zahraničních akcií diverzifikuje riziko do více států, ale také ví, že je s těmito akciemi spojeno větší množství jiných rizik. Z tohoto důvodu si prostřednictvím Hospodářských novin a informací v časopise FondShop (32) vybral ING český akciový fond (27), investující převážně do českých akcií, a fond ČSOB akciový mix (25), jenž se zaměřuje spíše na zahraniční akcie. Do fondů hodlá investovat pravidelně 2 000 Kč měsíčně s první vstupní investici ve výší 20 000 Kč.

Vlastní práce

53

Shrnutí nejdůležitějších informací a volba investiční strategie: – Hlavním osobním cílem pana Novotného je dosáhnout maximálního zhodnocení jeho peněz. – Investovat hodlá po dobu deseti let 2 000 Kč měsíčně s počáteční vstupní investicí 20 000 Kč. – Jeho hlavním investičním cílem je maximální výnos. – Na druhém místě je riziko. Volatilita by podle jeho představ neměla být větší než 20 %. – Důležitá je pro něj i velikost fondu. Preferuje větší fondy s delší historií, nedůvěřuje menším a novějším fondům. – Likvidita pro něj nehraje velkou roli, protože během deseti let neočekává potřebu peněz do fondu vložených. Pro pana Novotného je tedy nejdůležitější porovnat fondy ING a ČSOB. U těchto fondů v první řadě analyzovat jejich výnosnost, a pak zohlednit i vedlejší požadavek, tj. volatilitu. Vedlejším výstupem analýzy by mělo být zjištění, zda se v daném případě vyplatí investovat spíše do českých, nebo zahraničních akcií. 5.3.2


Oba fondy uvedené v tabulce v příloze 3 vykazují poměrně rozdílné vlastnosti. Zatímco u ING činí cena jednoho podílového listu 2 987,83 Kč, cena podílového listu ČSOB je pouze 0,68 Kč. Množství peněžních prostředků spravovaných fondy je několikanásobně větší u ING, což může být pro pana Novotného jedno z pozitivních kritérií. Vzhledem k preferenci fondu s delší historií, je pro pana Novotného rovněž přijatelnější ING. U akciových fondů (ve srovnání s ostatními) je k dispozici pestré množství informací. To je dáno tím, že je investice do těchto cenných papírů mnohem rizikovější a investoři tím pádem požadují větší množství informací. Záleží na jednotlivém správci jaké a kolik informací pro investory uveřejní. U ING může investor vidět, do jakého odvětví a v jakém poměru fond investuje. Internetové stránky ČSOB podobnou informaci neuvádějí. ČSOB také na rozdíl od ING neuvádí informace do jakých zemí v jakém poměru investuje do akcií. Zatímco ING investuje nadpoloviční většinu peněz do českých akcií, ČSOB do nich investuje pouze z 25 %. ING volí i benevolentnější přístup k minimální výši jednotlivých investic.

Vlastní práce

54

Poplatková politika je mírnější u ČSOB, a to u vstupního poplatku, který je nižší o jeden procentní bod. Velikost manažerského poplatku je u obou fondů stejný. Je překvapivé, že i tyto fondy abstrahují od výstupních poplatků. Pokud tedy bude chtít investor podílové listy odprodat dříve než za plánovaných deset let, nebude platit žádný poplatek. 5.3.3


Fond ING vykázal za jednotlivé roky sledovaného období vyšší výnosnost než jeho protějšek. V roce 2008 zaznamenaly fondy téměř stejně velkou ztrátu. ČSOB vykázal nevětší výkonnost v roce 2009, stejně jako všechny předchozí fondy. ING překonal svojí výkonností z roku 2004 rok 2009. I v roce 2005 příliš nezaostal za rokem 2009. Stav výkonnosti tohoto fondu za první tři měsíce roku 2010 dává předpoklad k jeho dalšímu velkému růstu. Ostatní ukazatelé výkonnosti mluví opět ve prospěch ING. Jeho průměrná roční výkonnost za posledních 6 let byla oproti ČSOB vyšší o 15,65 procentních bodů. Takto velký rozdíl je zapříčiněn především lety 2004 a 2009, kdy se ČSOB nepodařilo dosáhnout tak velké výkonnosti jako ING. Výkonnost ČSOB od roku 2004 je dokonce záporná, což značí, že cena jeho podílového listu byla k 1.1.2004 větší než ke konci sledovaného období. Pokud bychom abstrahovali od období finanční krize (především od let 2008 a 2009), byla by výkonnost ČSOB i ING mnohem větší. Tab. 14

Výkonnost fondů ČSOB a ING rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 (do 31.3) Průměrná roční výkonnost za posledních 6 let (včetně roku 2010) Průměrná roční výkonnost za posledních 6 let (bez roku 2010) Výkonnost od roku 2004 Průměrná roční výkonnost od roku 2004 (bez roku 2008 a 2009)


ČSOB 12,48 % 16,54 % 6,27 % 2,65 % −47,20 % 19,65 % 1,90 %

ING 50,83 % 39,88 % 11,58 % 8,91 % −47,88 % 41,44 % 5,38 %

1,97 %

17,62 %

1,73 %

17,46 %

−1,43 %

101,29 %

9,37 %

27,43 %


55


Volatilita ING kolísala od roku 2004 více než ČSOB. Největší fluktuace zaznamenaly fondy v roce 2008, během finanční krize. Pokud se ale podíváme na ukazatel průměrné roční volatility za posledních 6 let, zjistíme, že ČSOB dosáhl pouze o 2,92 procentních bodů menší volatility než ING, což je pro ING vzhledem k mnohem větším výnosům přijatelné číslo. Údaj o průměrné roční volatilitě bez let 2008 a 2009 vypovídá o tom, že fond ČSOB si vede lépe v obdobích, kdy na trzích nenastávají extrémy. U ING z tohoto ukazatele plyne, že na extrémní roky reaguje lépe, protože rozdíl průměrné roční volatility za posledních 6 let od průměrné roční volatility bez roku 2008 a 2009 je nižší než u ČSOB. U ING vykazuje tento rozdíl hodnoty 4,53 procentních bodů, u ČSOB 6,19 procentních bodů. Tab. 15

Volatilita fondů ČSOB a ING ČSOB

rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 (do 31.3) Průměrná roční volatilita za posledních 6 let (včetně roku 2010) Průměrná roční volatilita za posledních 6 let (bez roku 2010)

ING

2× 2× Směrodatná Směrodatná Směrodatná Směrodatná odchylka odchylka odchylka odchylka 12,07 % 8,47 % 16,94 % 24,14 % 8,80 % 14,46 % 17,60 % 28,92 % 10,48 % 13,31 % 20,96 % 26,62 % 16,72 % 12,16 % 24,32 % 33,44 % 35,96 % 35,84 % 71,92 % 71,68 % 24,38 % 27,78 % 48,76 % 55,56 % 6,12 % 8,92 % 12,24 % 17,84 % 17,02 %

34,04 %

19,94 %

39,88 %

16,71 %

33,42 %

20,03 %

40,06 %

Volatilita od roku 2004

48,63 %

97,26 %

55,60 %

111,20 %

Průměrná roční volatilita od roku 2004 (bez roku 2008 a 2009)

10,83 %

21,66 %

15,41 %

30,82 %


Poměr mezi výkonností a volatilitou je u ING mnohem příznivější než u ČSOB. ČSOB sice vykazuje nižší volatilitu, ale to za cenu velmi nízkého výnosu. ING dosahuje i přes vyšší volatilitu příznivější výkonnosti.

Vlastní práce Graf 10

56

Průměrná roční výkonnost a volatilita fondů ČSOB a ING od roku 2004

výkonnost (%)

20 15 ČSOB 10

ING

5 0 16,5

17

17,5

18

18,5

19

19,5

20

20,5

volatilita (%)


5.3.5

Vliv poplatků na průměrnou roční výkonnost fondů

Z níže uvedené tabulky je patrné, že poplatkově náročnější z fondů je ING. Tento fond snižuje průměrný roční výnos o 6,68 %. ČSOB je na tom o 3,93 procentních bodů lépe. I přesto, že sazba manažerského poplatku je u obou fondů stejně velká (2 %), výnos investora snižuje více u ING, a to z důvodu mnohem větší výnosnosti fondu. Jelikož je ale manažerský poplatek v ceně podílového listu již zahrnut, snižuje předpokládanou výnosnost pouze poplatek vstupní. Výnosnost je po odečtení od tohoto poplatku vyšší u ING, a to o 15,46 procentních bodů. Tab. 16

Vliv poplatků na předpokládanou výnosnost fondů ČSOB a ING Předpokládané zhodnocení za rok Vliv poplatků na výnosnost Vstupní poplatek Výstupní poplatek Manažerský poplatek Vliv poplatků celkem Výnosnost po odečtení vstupního poplatku

ČSOB 1,97 %

ING 17,62 %

0,49 % 0,00 % 2,26 % 2,75 % 1,48 %

0,68 % 0,00 % 6,00 % 6,68 % 16,94 %


5.3.6


Již z velikosti výnosnosti po odečtení vstupního poplatku je patrné, který z fondů naspoří panu Novotnému na konci desetiletého období více. Pokud by se čistá výkonnost fondu pohybovala okolo 16,94 % za rok, obdržel by pan

Vlastní práce

57

Novotný za 10 let 674 774 Kč, což je zhodnocení o 414 774 Kč. Ve druhém případě by zhodnotil svoji vloženou částku pouze o 21 537 Kč. Tab. 17

Zhodnocení fondů CSOB a ING ČSOB ING



Zhodnocení 21 537 Kč 414 774 Kč


5.3.7


Hlavním finančním cílem pana Novotného bylo dosáhnout maximální možné naspořené částky investicemi do akciových fondů. Jeho vedlejším cílem byla hranice kolísavosti kurzů, nad kterou by daný fond neměl jít (20 %). Jako důležité také vnímá velikost čistého obchodního jmění a delší historii fondu. Ve fondu ING je obsaženo více peněžních prostředků a fond má i delší historii, což pro pana Novotného znamená, že mu může více důvěřovat. Nejdůležitějším ukazatelem je výkonnost fondu za posledních 6 let, která hovoří jednoznačně ve prospěch ING. ČSOB je na tom lépe v poplatcích a ve volatilitě, která ovšem znamená nižší výnos. Z výše uvedeného je tedy patrné, že přání a požadavky pana Novotného splňuje fond ING. Vykazuje vyšší průměrnou výkonnost za sledované období, volatilitu má do 20 % a rovněž splňuje požadavky delší historie a velikosti čistého obchodního jmění. Proto doporučuji panu Novotnému tento fond. V tabulce číslo Tab. 17 je uvedeno, že se jeho investované peníze za 10 let zhodnotí o 414 774 Kč. Pokud by takovéto zhodnocení bylo jisté, investoval by do tohoto fondu úplně každý. Kapitálové trhy jsou nevyzpytatelné a nikdo si nemůže myslet, že výnosy z minulých období budou znamenat i výnosy v budoucnosti. Volba fondu ING se ale z dosažených výsledků jeví jako vhodná varianta. Tab. 18

Shrnutí výsledků fondů ČSOB a ING ČSOB Velikost a historie fondu Výkonnost Volatilita výnosů Poplatky Odhadovaná naspořená částka


ING + +

+ + +

Diskuse

58

6 Diskuse Pokud někdo srovnává jednotlivé podílové fondy, měl by si o nich nejprve zjistit důležité informace, a ty pak porovnat. Informací existuje velké množství a je jen na investorovi jaké si vybere a jakou jim při rozhodování přisoudí váhu. Mezi nejdůležitější informace, které investor může na stránkách najít jsou: filosofie fondu, informace o minimálních investicích, poplatková politika, rating fondu nebo cenných papírů, odvětvové a regionální zaměření investic. Dále jsem se zabýval komparací výnosnosti fondů. Po takto získaných datech investor věděl, jaký z fondů mu s největší pravděpodobností přinese větší výnos. Investor ale musí mít na paměti, že výnosnost minulá neznamená výnosnost budoucí. Nejdůležitějším ukazatelem zde byla průměrná roční výkonnost fondu za sledované období, podle které by se měl vyvíjet výnos v nejbližší budoucnosti. Tento ukazatel jsem počítal z různého počtu roků především z důvodu odlišného časového horizontu, na který se investor chystal investovat. Velice jej ale ovlivnila finanční krize, která hlavně v roce 2008 znamenala velký propad ve výkonnosti především rizikovějších fondů. V roce 2009 naopak fondy vzhledem k růstu trhů rostly více než v minulých obdobích. Ze stejného počtu let jsem počítal i volatilitu fondů. Tento ukazatel byl důležitý hlavně pro investory, pro než bylo na prvním místě riziko. U tohoto ukazatele jsem spočítal i dvojnásobek jeho hodnoty. Tento výpočet byl významný pro stanovení intervalu, ve kterém se budou v následujících obdobích s největší pravděpodobností výnosy pohybovat. Nejdůležitějším ukazatelem zde byla průměrná roční volatilita za sledované období. Zatímco u fondů peněžního trhu tento ukazatel nepřesáhl hodnotu jednoho procenta, u rizikovějších smíšených fondů činil v prvním případě 10,51 %, ve druhém 6,97 %. Největší hodnoty volatilita dosáhla u akciových fondů, a to v případě ČSOB 17,02 % a u ING 19,94 %. Ukazatel volatility bez let 2008 a 2009 pak ukázal, že finanční krize měla největší vliv na akciové fondy. U každého investora jsem počítal vliv poplatků na průměrnou roční výkonnost. V uvedených příkladech snižovaly výkonnost vstupní a manažerský poplatek. Výstupní poplatek nebyl ani u jednoho z fondů zahrnut. Téměř ve všech případech (až na smíšený fond ČP Invest) snižoval výkonnost především manažerský poplatek. Jeho velikost ovlivňuje především výkonnost fondu. To znamená, že čím větší výkonnost fondu je, tím větší bude tento poplatek a tím více obdrží správci fondu jako odměnu za dobře odvedenou práci.

Diskuse

59

Důležitým ukazatelem sloužícím investorům pro zjištění zhodnocení jejich investice je naspořená částka za určité období. Oba peněžní fondy dosáhly za jeden rok výkonnosti pokrývající inflaci. U smíšených fondů byla výnosnost ovlivněna finanční krizí, ale i bez této krize by jejich průměrný výnos nedokázal splnit cíle investora číslo 2. Akciové fondy si vedly protichůdně. Zatímco ING dokázal zhodnotit vloženou investici o 414 774 Kč, jeho protějšek se nedokázal dostat ani na desetinu této částky. Na závěr jsem všechny tyto ukazatele uvedl v tabulce. Z ní byly vidět všechny kladné stránky příslušných fondů. Konečné doporučení fondu nezáleželo na počtu těchto plusových bodů, ale na tom, jaký fond splňoval nejdůležitější požadavky investorů. V případě prvního investora jsem dále spočetl srovnání s benchmarkem a odhadovanou výnosnost fondu do budoucna. Odhad výnosů do budoucna jsem u zbylých fondů neprovedl kvůli velké kolísavosti jejich kurzů a tím pádem z důvodu nepřesné vypovídací hodnoty takto získaných dat. Srovnání s benchmarkem jsem u prvního příkladu uvedl proto, aby případný investor věděl, že existuje ukazatel, který porovnává výkonnost fondu vzhledem k výkonnosti indexů popisujících vývoj na kapitálovém trhu. U fondu 2 a 3 jsem srovnání neprovedl z toho důvodu, že pro tyto fondy neexistuje jednotný srovnávací index a případné srovnání by tedy bylo zavádějící. Jelikož tyto fondy investují v různém poměru a regionálním zaměření především do akcií a dluhopisů, mají sestavený každý svůj vlastní benchmark. Pokud by investor stál o srovnání fondu s tímto ukazatelem, může navštívit internetové stránky fondu, kde tento údaj může nalézt v případě, že jej fond zveřejňuje.

Závěr

60

7 Závěr Hlavním osobním cílem investora číslo 1, pana Nováčka, byla koupě menší rekreační chaty na venkově. Disponoval velkým množstvím volných peněžních prostředků na běžném účtu a chtěl alespoň část z nich uchránit před vlivem inflace, než si chatu zakoupí. Chatu plánoval koupit do jednoho roku a investovat hodlal 250 000 Kč jednorázově. Jeho hlavním investičním cílem byla ochrana peněz před jejich ztrátou (tj. minimalizovat riziko volatility), dále výnos, který by měl pokrýt inflaci a pro případ, že by chatu zakoupil dříve, požadoval rychlou výplatu peněz. Z těchto údajů a pomocí webového serveru peníze.cz byly vybrány fondy peněžního trhu: Conseq Invest Konzervativní A a KBC MultiCash ČSOB CZK. Po komparaci těchto fondů jsem dospěl k následujícím závěrům: Conseq si vedl lépe ve výnosových ukazatelích (tj. ve srovnání s benchmarkem, ve vývoji ceny podílového listu do budoucna a v odhadu naspořené částky); KBC byl oproti němu méně rizikový a vykazoval nižší vliv poplatků na výkonnost fondu. První přání pana Nováčka (tj. nízká volatilita) splňoval fond KBC. Druhé přání (tj. výnos pokrývající inflaci) splňovaly oba fondy. Z těchto důvodů jsem panu Nováčkovi doporučil fond KBC, jenž má navíc oproti druhému fondu pozitivum v nižších poplatcích. V druhém příkladě jsem se zabýval investorem číslo 2, panem Novákem. Jeho hlavním osobním cílem bylo dosáhnout výnosu, který by mu výrazným způsobem zajistil naspoření cílové částky 85 000 Kč ke koupi vozu Škoda Fabia. Další kritériem bylo riziko, které mělo být takové, aby zabránilo většímu úbytku peněz do fondu vložených. Kvůli možnému koupi auta dříve než po pěti letech, vyžadoval i vyšší likviditu. Investovat hodlal 1 000 Kč měsíčně po dobu pěti let s úhradou minimální jednorázové vstupní investice. Pan Novák si přál investovat do akcií a dluhopisů. Po poradě s investičními poradci dostal na výběr následují dva fondy: Dynamický fond od společnosti Pioneer a Smíšený fond od společnosti ČP Invest. Po komparaci těchto fondů jsem dospěl k následujícím závěrům: ČP Invest si vedl lépe ve výnosových ukazatelích, v menší volatilitě, v nižších poplatcích a k jeho kladné stránce patří i menší velikost minimální vstupní investice; Pioneer si vedl lépe jenom v celkové naspořené částce, která byla větší pouze kvůli vyšší minimální vstupní investici, jenž fond po investorech požaduje. Výhodnější tedy z fondů byl jednoznačně ČP Invest. Ovšem ani tento fond nesplňoval hlavní cíl pana Nováka, a to naspořenou částku ve výši 85 000 Kč. Z tohoto důvodu jsem panu Novákovi doporučil buď investovat pravidelně větší množství peněz do fondu

Závěr

61

ČP Invest, nebo zvolit jiný fond, zaručující větší výnosnost. Takovýto fond by ale byl s největší pravděpodobností rizikovější než ČP Invest. Třetím investorem byl pan Novotný. Jeho hlavním osobním cílem bylo maximální zhodnocení jeho peněz. Z tohoto důvodu byl hlavní finanční cíl maximální výnos. Pro riziko volatility si určil hranici 20 % a rovněž pro něj byla při rozhodování důležitá důvěryhodnost fondu a investiční společnosti (tj. požadoval delší historii fondu se zohledněním velikosti fondu). Likvidita pro něj nehrála významnější roli. Investovat hodlal 2 000 Kč měsíčně s jednorázovou vstupní investicí ve výši 20 000 Kč. Také se rozmýšlel, jestli investovat z převážné většiny do českých, nebo zahraničních akcií. Z tohoto důvodu si vybral ING český akciový fond, investující převážně do českých akcií, a fond ČSOB akciový mix, jenž se zaměřuje spíše na zahraniční akcie. Po komparaci těchto fondů jsem dospěl k následujícím závěrům: ING měl delší historii i větší čisté obchodní jmění a byl na tom lépe v ukazatelích výnosnosti; ČSOB měl nižší poplatky a volatilitu. Fond ING tedy splňoval hlavní finanční přání pana Novotného, a to maximální výnos. I přes to, že byl volatilnější, jeho průměrná volatilita nedosahovala 20 %. ING tedy splňoval všechny přání tohoto investora, a proto jsem mu tento fond doporučil.

Použité zdroje

62

8 Použité zdroje 8.1 Literární zdroje (1) DĚDIČ, J., PAULY, J. Cenné papíry. Praha: Prospektrum, 1994. 220 s. ISBN: 80-8543198-X. (2) ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ J. A KOL. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2005. 617 s. ISBN: 80-7179-391-4. (3) GLADIŠ, D. Naučte se investovat. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 174 s. ISBN 80-247-1205-9. (4) GRAHAM, B. Inteligentní investor. Přel. R. Laník. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 503 s. ISBN: 978-80-247-1792-0. (5) JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 656 s. ISBN: 978-80247-2963-3. (6) KOHOUT, P. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 5. vyd. Praha: Grada, 2008. 288 s. ISBN 978-80-2559-8. (7) KOHOUT, P., HLUŠEK, M. Peníze, výnosy a rizika : příručka investiční strategie. 2. rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 214 s. ISBN: 80-86119-48-3. (8) KOTÁSEK, J., POKORNÁ, J., RABAN, P. A KOL. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 4. vyd. Praha : C.H. Beck, 2005, 728 s. ISBN: 80-7179-855-X. (9) LIŠKA, V.,GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1.vyd. Praha: Proffesional Publishing, 2004. 252 s. ISBN 80-86419-63-0. (10) PAVLÁT, V. A KOL. Kapitálové trhy. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. 318 s. ISBN: 80-86419-87-8. (11) POLÁCH, J. A KOL. Peněžní a kapitálové trhy. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. ISBN: 978-80-7318-603-6. (12) POLOUČEK, S. A KOL. Peníze, banky, finanční trhy. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009. 415 s. ISBN: 978-80-7400-152-9. (13) REJNUŠ, O. Peněžní ekonomie : (finanční trhy). 4. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2008. 352 s. ISBN 978-80-214-3703-6. (14) REJNUŠ, O. Teorie a praxe obchodování s cennými papíry. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2001. 257 s. ISBN: 80-7226-571-7. (15) REJNUŠ, O. Základy teorie finančních investic. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2004. 188 s. ISBN 80-7157-796-0.

Použité zdroje

63

(16) SHARPE, W.F., ALEXANDER, G.J. Investice. Přel. Z. Šlehofr. 4. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 810 s. ISBN 80-85605-47-3. (17) STEIGAUF, S. Fondy : jak vydělávat pomocí fondů. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 191 s. ISBN: 80-247-0247-9. (18) ŠIMÁČEK, M. A KOL. Průvodce kapitálovým trhem pro střední a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004. 158 s. ISBN: 80-7168-883-5. (19) ÚZ Cenné papíry: dohled a podnikání na kapitálovém trhu, kolektivní investování, penzijní fondy, komoditní burzy. č. 738. Ostrava: Sagit, 2009. 528 s. ISBN: 978-80-7208-7549.

8.2 Internetové zdroje (20) AKAT ČR [online]. 09.02.2010 [cit. 2010-04-08]. Prezentace AKAT ke konci roku 2009. Dostupné z WWW: . (21) ČNB [online]. 30. 6. 2009 [cit. 2010-04-10]. Základní ukazatele o sektoru fondů kolektivního investování. Dostupné z WWW: . (22) ČNB [online]. 30. 6. 2009 [cit. 2010-04-10]. Základní ukazatele o sektoru investičních společností. Dostupné z WWW: . (23) CONSEQ [online]. 2010-05-25 [cit. 2010-05-05]. Conseq Invest Konzervativní. Dostupné z WWW: . (24) ČP INVEST [online]. 2010-05-25 [cit. 2010-05-10]. Smíšený fond ČP INVEST. Dostupné z WWW: . (25) ČSOB [online]. 2010-05-25 [cit. 2010-05-05]. ČSOB akciový mix. Dostupné z WWW: . (26) ČSOB [online]. 2010-05-25 [cit. 2010-05-10]. KBC Multi Cash CSOB CZK. Dostupné z WWW: . (27) ING [online]. 2010-05-25 [cit. 2010-03-25]. ING International Český akciový fond. Dostupné z WWW: .

Použité zdroje

64

(28) Penize.cz [online]. 2010 [cit. 2010-05-05]. Podílové fondy. Dostupné z WWW: . (29) MAREK, Lukáš. Penize.cz [online]. 26.07.2006 [cit. 2010-05-20]. Vyplatí se pravidelné investování po započtení poplatků? II. Dostupné z WWW: . (30)

PIONEER Investments [online]. 2010-05-25 [cit. 2010-04-25]. Pioneer – dynamický fond. Dostupné z WWW: .

8.3 Ostatní zdroje (31) Interní materiály společnosti Partners for life planning, a.s. (32) FondShop. 12.3.2010, číslo 5.

Seznam grafů, obrázků a tabulek

65

9 Seznam grafů, obrázků a tabulek 9.1 Seznam grafů Graf 1

Trh podílových fondů v ČR dle typů k 31.12.2009 – domácí i zahraniční fondy...........30

Graf 2

Možný průběh kurzu podílového listu u fondu růstového typu.....................................31

Graf 3

Možný průběh kurzu podílového listu u fondu výnosového typu ................................32

Graf 4

Možný průběh kurzu podílového listu u fondu růstově-výnosového typu ..................32

Graf 5

Průměrná roční výkonnost a volatilita fondů Conseq a KBC od roku 2005...................41

Graf 6

Srovnání výkonnosti fondů Conseq a KBC s 6M PRIBID .................................................42

Graf 7

Predikce výkonnosti fondu Conseq od 31.3.2010 do 31.3.2011.........................................43

Graf 8

Predikce výkonnosti fondu KBC od 31.3.2010 do 31.3.2011..............................................43

Graf 9

Průměrná roční výkonnost a volatilita fondů Pioneer a ČP Invest od roku 2003..........50

Graf 10

Průměrná roční výkonnost a volatilita fondů ČSOB a ING od roku 2004 ......................56

9.2 Seznam obrázků Obr.1

Magický trojúhelník................................................................................................................12

Obr.2

Příklad volatility jednotlivých druhů cenných papírů ......................................................14

Obr.3

Proč pravidelně investovat ....................................................................................................35

9.3 Seznam tabulek Tab. 1

Rozdělení trhu podle zprostředkovatelů k 9. únoru 2010.................................................19

Tab. 2

Základní vlastnosti jednotlivých typů fondů......................................................................29

Tab. 3

Rozdělení trhu podle domicilu fondů..................................................................................30

Tab. 4

Výkonnost fondů Conseq a KBC ..........................................................................................40

Tab. 5

Volatilita fondů Conseq a KBC ............................................................................................41

Tab. 6

Vliv poplatků a inflace na předpokládanou výnosnost fondů Conseq a KBC ..............44

Tab. 7

Zhodnocení fondů Conseq a KBC .......................................................................................44

Tab. 8

Shrnutí výsledků fondů Conseq a KBC ..............................................................................45

Tab. 9

Výkonnost fondů Pioneer a ČP Invest ................................................................................48

Tab. 10

Volatilita fondů Pioneer a ČP Invest ....................................................................................49

Seznam grafů, obrázků a tabulek

66

Tab. 11

Vliv poplatků na předpokládanou výnosnost fondů Pioneer a ČP In ............................50

Tab. 12

Zhodnocení fondů Pioneer a ČP Invest ..............................................................................51

Tab. 13

Shrnutí výsledků fondů Pioneer a ČP Invest .....................................................................52

Tab. 14

Výkonnost fondů ČSOB a ING ............................................................................................54

Tab. 15

Volatilita fondů ČSOB a ING ...............................................................................................55

Tab. 16

Vliv poplatků na předpokládanou výnosnost fondů ČSOB a ING ................................56

Tab. 17

Zhodnocení fondů CSOB a ING ..........................................................................................57

Tab. 18

Shrnutí výsledků fondů ČSOB a ING .................................................................................57

Seznam příloh

10 Seznam příloh Příloha 1

Charakteristika fondů Conseq a KBC

Příloha 2

Charakteristika fondů Pioneer a ČP Invest

Příloha 3

Charakteristika fondů ČSOB a ING

Příloha 4

Data

67

Zhodnocení finančních prostředků investicemi do podílových fondů

Recommend Documents