Zhodnocení finanční situace společnosti ČSAD Hodonín a. s

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zhodnocení finanční situace společnosti ČSAD Hodonín a. s. Bakalářská práce

Vedoucí práce Ing. Petra Kamínková

Klára Nováková

Brno 2012

Zadání práce

Ráda bych poděkovala Ing. Petře Kamínkové za podporu, cenné rady a připomínky, které mi napomohly při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Bc. Daliborovi Kolmašovi za ochotu a poskytnutí materiálů o společnosti.

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma: „Posouzení finanční situace společnosti ČSAD Hodonín a. s.‘‘ jsem vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petry Kamínkové za použití literatury a podkladových materiálů, které uvádím v seznamu.

V Brně dne 2. 1. 2012

__________________

Abstrakt Cílem bakalářské práce je na základě metod finanční analýzy zhodnotit finanční situaci společnosti ČSAD Hodonín a. s. během sledovaného období 2006 až 2010 a poté navrhnout vhodná opatření ke zlepšení finanční situace v problémových oblastech. Práce se člení na část praktickou a teoretickou. V teoretické části je charakterizována finanční analýza, včetně jejich uživatelů, metod a ukazatelů, které jsou poté aplikovány v části praktické. Klíčová slova Finanční analýza, vertikální a horizontální analýza, rentabilita, likvidita, aktivita, zadluženost, bonitní a bankrotní modely

Abstract The aim of presented bachelor thesis is based on method of financial analysis in which it will be evaluated a situation of entity CSAD Hodonin a.s. within a period 2006 to 2010 and then suggested an appropriate recommendations to improve financial areas that caused problem. The work comprises a practical part as well as theoretical. Theoretical part will focus on financial analysis including their including users , methods and indicators whereas in practical part all these factors will be applied. Key words Financial analysis, vertical and horizontal analysis, profitability, liquidity, aktivity, insolvency, creditworthy and bankruptcy models

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

9

2

Cíl a metodika

10

3

Literární rešerše

11

3.1

Charakteristika finanční analýzy ............................................................. 11

3.2

Uživatelé finanční analýzy ....................................................................... 11

3.3

Zdroje informací pro finanční analýzu .................................................... 13

3.3.1

Rozvaha ............................................................................................ 13

3.3.2

Výkaz zisku a ztráty .......................................................................... 14

3.3.3

Přehled o peněžních tocích .............................................................. 14

3.4

Metody finanční analýzy .......................................................................... 14

3.4.1

Fundamentální analýza ................................................................... 15

3.4.2

Technická analýza ............................................................................ 15

3.5

Analýza absolutních ukazatelů ................................................................ 15

3.5.1

Horizontální analýza ........................................................................ 16

3.5.2

Vertikální analýza ............................................................................ 16

3.6

Analýza rozdílových ukazatelů ................................................................ 17

3.6.1

Čistý pracovní kapitál (net working capital) ................................... 17

3.6.2

Čisté pohotové prostředky (Peněžní finanční fond) ........................ 17

3.6.3

Čistý peněžně-pohledávkový finanční fond..................................... 17

3.7

Analýza poměrových ukazatelů ...............................................................18

3.7.1

Ukazatele rentability ........................................................................18

3.7.2

Ukazatele likvidity............................................................................ 19

3.7.3

Ukazatele aktivity ............................................................................. 21

3.7.4

Ukazatele zadluženosti.................................................................... 22

3.8

Bonitní a bankrotní modely .................................................................... 23

3.8.1

Index IN95 ...................................................................................... 24

3.8.2

Index IN99 ...................................................................................... 25

3.8.3

Index IN01 ...................................................................................... 25

3.8.4

Index IN05 ...................................................................................... 26

Obsah

4

7

3.8.5

Altmanova formule bankrotu (Z-skóre) ......................................... 26

3.8.6

Kralickův rychlý test ....................................................................... 27

Praktická část

29

4.1

Charakteristika společnosti .................................................................... 29

4.2

Historie společnosti ................................................................................ 30

4.3

Převažující předmět podnikání .............................................................. 30

4.4

Analýza absolutních ukazatelů ................................................................ 31

4.4.1

Horizontální analýza aktiv ............................................................... 31

4.4.2

Horizontální analýza pasiv ............................................................. 33

4.4.3

Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty .................................... 34

4.4.4

Vertikální analýza aktiv .................................................................. 36

4.4.5

Vertikální analýza pasiv ...................................................................37

4.4.6

Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty ......................................... 38

4.5

Analýza rozdílových ukazatelů ............................................................... 39

4.5.1

Čistý pracovní kapitál (ČPK)........................................................... 39

4.5.2

Čisté pohotové prostředky (ČPP) ................................................... 40

4.5.3

Čistý peněžně-pohledávkový finanční fond (ČPPF) ........................ 41

4.6

Analýza poměrových ukazatelů .............................................................. 42

4.6.1

Ukazatele rentability ....................................................................... 42

4.6.2

Ukazatele likvidity........................................................................... 43

4.6.3

Ukazatele aktivity ............................................................................ 45

4.6.4

Ukazatele zadluženosti.................................................................... 46

4.7

Bonitní a bankrotní modely .................................................................... 47

4.7.1

Altmanova formule bankrotu ......................................................... 47

4.7.2

Index IN95 ...................................................................................... 48

4.7.3

Index IN99 ...................................................................................... 49

4.7.4

Index IN01 ...................................................................................... 50

4.7.5

Index IN05 ....................................................................................... 51

4.7.6

Kralickův rychlý test ....................................................................... 52

5

Shrnutí výsledků

54

6

Návrhy a doporučení

58

Problematická oblast č. 1: Rentabilita .......................................................... 58

Obsah

8

Problematická oblast č. 2: Likvidita ............................................................. 58 Problematická oblast č. 3: Aktivita .............................................................. 59 Problematická oblast č. 4: Zadluženost ....................................................... 59 Problematická oblast č. 5: Čisté pohotové prostředky................................. 60 Problematická oblast č. 6: Bonitní a bankrotní modely .............................. 60 7

Závěr

61

8

Literatura

67

Úvod

9

1 Úvod Finanční analýza je v současnosti nejefektivnější metodou pro zjištění finanční situace daného ekonomického subjektu. Představuje významnou součást finančního řízení podniku a podstatnou roli ve finančním rozhodování. Posuzuje ekonomické zdraví podniku, zjišťuje, zdali podnik dobře hospodaří se svými prostředky, pomáhá najít a využít silné stránky podniku a zároveň napravit slabiny podniku. Hlavním smyslem finanční analýzy je připravit podklady pro kvalitní rozhodování o fungování podniku. Hodnotí firemní minulost, současnost a slouží k predikci budoucího vývoje ekonomického subjektu. Využívala se již od vzniku prvních peněžních prostředků, kdy bylo třeba provádět rozvahy o tom, jak s nimi hospodařit. Rozvíjet se začala až koncem 19. století v USA a moderní podobu získává po Velké hospodářské krizi ve 30. letech 20. století, kdy bylo hlavním úkolem zjišťovat likviditu ekonomických subjektů. Výsledky finanční analýzy poukazují na stabilitu a prosperitu společnosti, její schopnost plnit závazky vůči věřitelům a využívat prostředky k jejímu efektivnímu rozvoji. Proto je velmi důležité, aby měl management povědomí o tom, jak se pohybují peněžní toky uvnitř společnosti a jak se s nimi nakládá. Samotný management se od těchto výsledků odráží a vytváří finanční plány pro budoucí rozvoj společnosti. Vzhledem k dostupnosti podkladů pro finanční analýzu je možné srovnání subjektů v konkurenčním prostředí, včetně budoucího chování na trhu. Zná-li management chování konkurence v minulosti, může do jisté míry odhadnout její chování v budoucnosti. Veřejně dostupné údaje o hospodaření daného ekonomického subjektu jsou základem pro externí finanční analýzu. Informace z ní vyplývající jsou přínosné jak pro vlastníky, tak pro věřitele, aby tak mohli dosahovat cílů, které stanoví finanční plán. Provádění finanční analýzy je třeba provádět pravidelně, neboť každé chybné rozhodnutí může mít na společnost velmi špatný vliv. Základem pro zpracování externí finanční analýzy jsou data z účetních výkazů, kterými jsou rozvaha, výkaz zisku a ztrát a přehled o peněžních tocích.

Cíl a metodika

10

2 Cíl a metodika Cílem bakalářské práce je na základě vybraných metod finanční analýzy zhodnotit finanční situaci společnosti ČSAD Hodonín a. s. a navrhnout vhodná opatření ke zlepšení finanční situace v problémových oblastech. Zhodnocení finanční situace společnosti bude provedeno na základě zdrojů pro výpočet finanční analýzy, kterými jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty a přehled o peněžních tocích za sledované období, a to v letech 2006 až 2010. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část tzv. literární rešerše vysvětluje význam finanční analýzy, její uživatele, zdroje a veškeré metody a postupy pro výpočet všech důležitých ukazatelů finanční analýzy. Praktická část představuje výpočty všech ukazatelů finanční analýzy, které vychází z teoretické části. Tato část se bude nejprve zabývat horizontální a vertikální analýzou, dále analýzou absolutních, poměrových a rozdílových ukazatelů a v neposlední řadě bankrotními a bonitními modely. Na závěr budou shrnuty veškeré získané výsledky, na jejichž základě bude zhodnocena finanční situace společnosti ČSAD Hodonín a. s. a budou představeny návrhy na její zlepšení.


11

3 Literární rešerše V této části bakalářské práce charakterizuji pojem „finanční analýza“ včetně jejich uživatelů, metod, zdrojů a všech důležitých ukazatelů, které poté aplikuji v praktické části.

3.1 Charakteristika finanční analýzy Finanční analýza je rozbor údajů, jejichž hlavním zdrojem je finanční účetnictví. Díky analýze primárních dat, získaných z účetních výkazů, lze získat přehled o majetkové, finanční a důchodové situaci podniku a podklady pro správné finanční rozhodování a řízení podniku. Jde o metodu vzájemně porovnávající získané údaje. (Máče, 2006) Hodnotí firemní minulost, současnost a slouží k predikci budoucího vývoje společnosti. Jejím smyslem je zajištění podkladů pro kvalitní rozhodování o fungování podniku. Mezi účetnictvím a rozhodováním podniku existuje těsná vazba. Účetnictví poskytuje téměř přesné hodnoty peněžních údajů, které se ovšem vztahují jen k jednomu časovému okamžiku. Aby mohla být tato data využita pro hodnocení finančního zdraví podniku, musí podstoupit finanční analýzu. (Růčková, 2008) Je významnou součástí komplexní analýzy výkonnosti podniku a umožňuje nejen analyzovat dosavadní finanční vývoj, ale i analyzovat různé varianty finančního plánu a jednotlivé podnikatelské záměry. (Konečný, 2006) „Finanční analýza podniku je pojímána jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, při které se získaná data třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají příčinné souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj“. (Sedláček, 2011, str. 3)

3.2 Uživatelé finanční analýzy Veškeré informace, týkající se finanční situace podniku jsou důležité pro mnoho subjektů přicházejících do kontaktu se sledovaným podnikatelským subjektem. Mezi uživatele účetních informací a finanční analýzy patří především manažeři, investoři, banky a jiní věřitelé, obchodní partneři, zaměstnanci, stát a jeho orgány a také konkurenti. (Grünwald, Holečková, 2007) Manažeři - využívají informace, které jim poskytuje finanční účetnictví pro dlouhodobé a operativní řízení podniku a k získání zpětné vazby mezi řídícím rozhodnutím a jeho praktickým důsledkem. Znalost finanční situace podniku jim umožňuje správné rozhodnutí pro získávání finančních zdrojů, včetně výběru optimální majetkové struktury, rozdělování zisku apod. Jelikož finanční analýza odhaluje silné a slabé stránky finančního hospodaření podniku, mají manažeři možnost přijmout správný podnikatelský záměr pro příští období. (Grünwald, Holečková, 2007)


12

Investoři - jsou rovněž poskytovateli kapitálu. Získávají informace při rozhodování o případných investicích v podniku. Preferují míru rizika a výnosu spojeného s vloženým kapitálem a získávají informace o tom, jak podnik nakládá se zdroji, které byly již investory poskytnuty. (Kislingerová, Hnilica, 2008) Banky a jiní věřitelé - získávají přehled o finanční situaci svých dlužníků a můžou se rozhodnout, zdali úvěr poskytnout nebo ne, v jaké výši a za jakých podmínek. (Kislingerová, Hnilica, 2008) Úvěry poskytované bankami zahrnují klauzuli, kdy si banka vyhrazuje změnu úvěrových podmínek, jestliže společnost překročí určitou mez zadluženosti. Před poskytnutím úvěru posuzuje bonitu dlužníka, což znamená, že analyzuje strukturu jeho majetku a finanční zdroje, kterými je majetek financován včetně stávajících a budoucích výsledků hospodaření. (Grünwald, Holečková, 2007) Obchodní partneři – jedná se o dodavatele a odběratelé. Dodavatelé ve finanční analýze sledují především schopnost podniku hradit splatné závazky. Zaměřují se na krátkodobou prosperitu. U dlouhodobých dodavatelů je pozornost soustředěna na dlouhodobou stabilitu svého odběratele. Odběratelé se zajímají především o finanční situaci dodavatele, protože mezi nimi existuje vzájemná souvislost. V případě bankrotu dodavatele nebo jiných finančních potížích může dojít k neuspokojení a přerušení vztahů zákazníků. Požadují jistotu, že dodavatel bude schopen dostát svým závazkům. (Grünwald, Holečková, 2007) Konkurenti - sledují výsledky konkurenčních podniků popřípadě celého odvětví, které poté srovnávají se svými výsledky hospodaření, zejména jde o rentabilitu, ziskovou marži, cenovou politiku, výši a hodnotu zásob apod. (Grünwald, Holečková, 2007) Zaměstnanci – usilují o prosperitu podniku a jeho finanční a hospodářskou stabilitu. Vyžadují perspektivu a jistotu zaměstnání, možnosti v mzdové a sociální oblasti, popřípadě další výhody poskytované zaměstnavatelem. (Kislingerová, 2004) Stát a jeho orgány - především kontroluje správnost vykázaných daní. Pro stát jsou informace o podnicích důležité ke kontrole podniků se státní majetkovou účastí, rozdělovaní finančních výpomocí a získávání přehledu o finančním stavu podniků, které získaly státní zakázky. (Kislingerová, 2004)


13

3.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Pro finanční analýzu jsou základním zdrojem účetní výkazy. Jsou předlohou účetního systému popisující způsob hospodaření státní organice s finančními prostředky, které jim byly svěřeny. Výkazy představují informace o minulosti, současnosti a v podobě proformy výkazů i v budoucnosti. Vždy se sleduje majetek (aktiva) a zdroje jeho krytí (pasiva). (Máče, 2006) 3.3.1

Rozvaha

Rozvaha informuje o tom, jaký majetek podnik vlastní a z jakých zdrojů je financován. Jde o základní účetní výkaz každého podniku. Sestavujeme ji k určitému datu a musí být zachována rovnost aktiv a pasiv. (Knápková, Pavelková, 2010) Aktiva Majetek se skládá ze dvou částí, které se liší podle předmětu činnosti. První část majetku tvoří dlouhodobý majetek neboli stálá aktiva, jelikož slouží majetku více než 1 rok a dlouhodobě váže kapitál. Postupně opotřebovává a je obnovován pomocí odpisů. Patří sem dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek a finanční investice. Druhá část majetku se skládá z oběžných aktiv, který je krátkodobý, splatný do 1 roku a krátkodobě váže kapitál. Oběžný majetek se spotřebovává jednorázově a neodpisuje se. Je tvořen zásobami, pohledávkami a finančním majetkem. (Máče, 2006) Pasiva Pasiva jsou zdroje krytí majetku. Zdroje financování se člení na vlastní a cizí. Do vlastních zdrojů patří základní kapitál, kapitálové fondy, fondy tvořené ze zisku, výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření účetního období Cizí zdroje jsou tvořeny rezervami, závazky a bankovními úvěry a výpomocemi. Podle lhůty splatnosti členíme pasiva na dlouhodobá, se splatností delší než jeden rok. Ostatní aktiva a pasiva přestavují přechodné účty časově rozlišující položky, které se netýkají daného období. Jsou to náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období. (Máče, 2006)


Obr. 1

14

Účetní rozvaha

Zpracováno na základě internetového zdroje: ManagementMania.com, 2008

3.3.2

Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty je tvořen výnosy, náklady, výsledkem hospodaření provozním, finančním a mimořádné činnosti za běžné účetní období. Výnosy jsou peněžní částky, které podnik získal svou činností za dané účetní období a nezáleží na tom, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. Lze je členit na provozní, finanční a mimořádné. Náklady představují peněžní částky, které podnik vynaložil na získání výnosů bez ohledu na to, zda došlo k jejich zaplacení v tom samém období. Náklady lze rovněž členit na provozní, finanční a mimořádné. Výsledek hospodaření za účetní období lze klasifikovat na výsledek hospodaření za běžnou činnost a mimořádný výsledek hospodaření. Lze jej vypočítat odečtením nákladů od výnosů. (Konečný, 2006) 3.3.3

Přehled o peněžních tocích

Podnik musí uhradit své veškeré závazky včas, proto účetní závěrka obsahuje přehled o peněžních tocích neboli výkaz cash flow. Peněžní tok je výstupem veškerých kladných a záporných peněžních toků za dané účetní období. Je rozdílem počátečního a konečného stavu peněžních prostředků. Vychází z rozvahy a vyjadřuje příčinu tohoto rozdílu. Celkový peněžní tok sleduje toky z provozních, investičních a finančních činností podniku. (Máče, 2006) „Podstatou sledování ve výkazu peněžních toků (cash flow) je změna stavu peněžních prostředků. Výkaz cash flow vysvětluje přírůstky a úbytky peněžních prostředků a důvody, proč k nim došlo podle zvolených kritérií“. (Knápková, Pavelková str. 46)

3.4 Metody finanční analýzy Ve finančním hodnocení podniku se využívají metody finanční analýzy, které mohou sloužit jako nástroj finančního managementu nebo ostatním uživatelům, jako například akcionářům.


15

Klasická finanční analýza je tvořena dvěma metodami: 1.

kvalitativní, tzv. fundamentální analýza

2.

kvantitativní, tzv. technická analýza

3.4.1

Fundamentální analýza

Fundamentální analýza zpracovává velké množství kvalitativních údajů a díky kvalitativním informacím nemusí používat algoritmizované postupy. Cílem této analýzy je identifikace prostředí, ve kterém se podnik nachází. Jedná se zejména o analýzu vlivu vnitřního a vnějšího ekonomického prostředí podniku, charakter podnikových cílů a právě probíhající fázi života podniku. Patří sem např. SWOT analýza, metoda kritických faktorů úspěšnosti, metoda portfolia dvou dimenzí atp. (Sedláček, 2011) 3.4.2

Technická analýza

Technická analýza kvantitativně zpracovává data a následně posuzuje výsledky z ekonomického hlediska pomocí matematických, statistických a dalších algoritmizovaných metod. Finanční analýzu lze zařadit do technické analýzy, jelikož pracuje s matematickými postupy, které vyústí do výkladu vypočtených hodnot. (Sedláček, 2011, Růčková, 2008) Podle dat, která technická analýza používá a podle účelu, ke kterému slouží, je technická analýza členěna: 1. Analýza absolutních ukazatelů. Patří sem horizontální analýza (analýza trendů) a vertikální analýza (procentní rozbor). 2. Analýza rozdílových ukazatelů. Do této analýzy řadíme čistý pracovní kapitál, který je nejvýraznější, dále čisté pohotové prostředky a čistý peněžně-pohledávkový finanční fond. 3. Analýza poměrových ukazatelů. Týká se především ukazatele rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti a kapitálového trhu. 4. Analýza soustav ukazatelů. (Knápková, Pavelková, 2010)

3.5 Analýza absolutních ukazatelů Využívají se zejména k analýze vývojových trendů srovnávající vývoj v čase – horizontální analýza a k procentnímu rozboru komponent – vertikální analýza. Absolutní ukazatelé vycházejí přímo z účetních výkazů. Analyzovaná data se porovnávají za daný účetní rok s rokem minulým. Vždy se sledují jak absolutní změny, tak i změny procentní. (Sedláček, 2011, Máče, 2006) Cílem těchto dvou analýz je především rozbor minulého vývoje finanční situace a jeho příčin, s omezenými možnostmi učinit závěry o finančních vyhlídkách podniku.


16

„Horizontální a vertikální analýza identifikuje klíčové okamžiky ve vývoji finanční situace na pozadí událostí v hospodářském prostředí a v životě podniku.“ (Grünwald, Holečková, 2007, str. 147). 3.5.1

Horizontální analýza

Horizontální analýza posuzuje, jak se daná položka v účetním výkazu změnila oproti předchozímu roku. Tyto změny jsou zjišťovány jak v absolutní výši, tak i v relativní výši. Položky účetních výkazů mezi jednotlivými roky jdou porovnávány po řádcích, neboli horizontálně, proto se tato analýza nazývá horizontální. (Máče, 2006) Pro zjištění meziročních výkyvů lze využít relativní a absolutní změny. V případě relativních změn se zjistí, o kolik procent se jednotlivé položky změnily oproti minulému roku. Absolutní změny vyjadřují, o kolik se jednotlivé položky změnily v absolutních číslech. Matematický zápis pro indexy a diference se formalizují následujícím způsobem: Relativní změna =

Absolutní změna = Bt − Bt − 1

(1) (2)

Kde B(t) je hodnota daného ukazatele v čase t a B(t-1) je hodnota daného ukazatele v předcházejícím období. (Kislingerová, Hnilica, 2008) 3.5.2

Vertikální analýza

Vertikální analýza neboli procentní rozbor zabývající se vnitřní strukturou absolutních ukazatelů, je někdy nazývána analýzou komponent. Srovnává účetní výkazy daného roku s výkazy minulých let a poté porovnává několik podniků různých velikostí. Technika rozboru se zpracovává v jednotlivých letech od shora dolů, proto se nazývá vertikální. (Máče, 2006) Vertikální analýza pohlíží na jednotlivé položky v relaci k nějaké veličině. Její vztah je vyjádřen pomocí následujícího vzorce:

Procentní podíl = ∑

(3)

kde značí velikost položky bilance a ∑ vyjadřuje sumu hodnot položek v rámci určitého celku. (Kislingerová, Hnilica, 2008)


17

3.6 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele neboli finanční fondy, slouží především k analýze a řízení finanční situace podniku. Fond je shrnutím daných stavových ukazatelů vyjadřující aktiva nebo pasiva. (Sedláček, 2011) 3.6.1

Čistý pracovní kapitál (net working capital)

Čistý pracovní kapitál (ČPK) je rozdílem celkových oběžných aktiv a celkových krátkodobých dluhů. Dluhy můžou být vyjádřeny od splatnosti 1 rok až po 3měsíční splatnost, což odděluje v oběžných aktivech finanční prostředky, které jsou určeny k brzkému splacení krátkodobých dluhů, od těch, které jsou poměrně volné. Volným prostředkům se říká finanční fond, který je částí dlouhodobého kapitálu vázaného v oběžném majetku. Rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými dluhy má význam z hlediska schopnosti podniku platit včas své závazky, což vyjadřuje solventnost podniku. Pokud podniku oběžná aktiva přebývají nad krátkodobými dluhy, je v dobré finanční situaci a je likvidní. Čistý pracovní kapitál umožňuje podniku pokračovat ve svých činnostech i přesto, že musel čelit nějaké nepříjemné situaci, do které musel vložit velkou část svých peněžních prostředků. Změna ČPK = ČPK − ČPK

(4)

kde změna ČPK je změna za určité období, která má vliv především na likviditu P je stav na počátku sledovaného období K je stav na konci sledovaného období (Sedláček, 2011) 3.6.2

Čisté pohotové prostředky (Peněžní finanční fond)

Čistý peněžní fond se používá pro sledování okamžité likvidity. Je rozdílem pohotových peněžních prostředků a okamžitě splatných závazků. Okamžitě splatné závazky jsou závazky s dobou splatnosti k aktuálnímu datu a starší. Fond, který tvoří pouze peníze na běžných účtech a peníze v hotovosti, představuje nejvyšší stupeň likvidity. (Sedláček, 2011, Konečný, 2006) 3.6.3

Čistý peněžně-pohledávkový finanční fond

Ztělesňuje střed mezi čistým pracovním kapitálem a čistými pohotovými prostředky. U výpočtu se vyřadí z oběžného majetku zásoby a nelikvidní pohledávky a poté se odečtou krátkodobé závazky. Pro výpočet analýzy změny peněžně-pohledávkového fondu je dána rovnice: Změna F = F − F

(5)

kde P je stav na začátku sledovaného období K je stav na konci sledovaného období (Sedláček, 2011)


18

3.7 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele patří mezi základní nástroje finanční analýzy. Charakterizují vzájemný vztah mezi dvěma položkami z účetních výkazů pomocí jejich podílu. Mezi položkami musí existovat vzájemná souvislost, aby mohl tento ukazatel o něčem vypovídat. Při výběru ukazatelů je důležitý cíl, kterého chceme dosáhnout. Finanční poměrové ukazatele umožňují získat velmi rychlý obraz o základních finančních charakteristikách sledovaného podniku, proto také patří k nejoblíbenějším metodám finanční analýzy. Lze je sestavovat dvojím způsobem. Podílové ukazatele dávají do poměru část celku a celek (např. podíl vlastního kapitálu k celkovému kapitálu), nebo jako vztahové, kdy dávají do poměru samostatné veličiny (např. poměr zisku k celkovým aktivům). (Sedláček, 2011, Máče, 2006) Máče (2006) poměrové ukazatele klasifikuje: 1. Ukazatele rentability 5. Ukazatele likvidity 6. Ukazatele aktivity 7. Ukazatele zadluženosti 3.7.1

Ukazatele rentability

Ukazatele rentability, často označované jako ukazatele výnosnosti nebo návratnosti, vyjadřují poměr konečného efektu dosaženého podnikatelskou činností k nějakému srovnávacímu vstupu. Tento vstup může být jak na straně aktiv, tak na straně pasiv. Poukazují na pozitivní nebo negativní vliv řízení aktiv, financování a likviditu společnosti na rentabilitu. Autor Máče (2006) jednotlivé ukazatele rentability člení podle velikosti zisku dosazovaného do čitatele. (Kislingerová, 2004, Máče, 2006) Rentabilita celkového kapitálu (ROA – Return On Assets) Rentabilita celkového kapitálu neboli ROA udává celkovou výdělečnou schopnost účetní jednotky neboli její produkční sílu. Hodnota tohoto ukazatele vyjadřuje výnos jedné investované koruny a poměřuje zisk s celkovými aktivy bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financována. Ve vzorci se objevuje EBIT, což je zisk před zdaněním a úroky. ROA =

(6) (Máče, 2006)

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return On Equity) Pomocí rentability vlastního kapitálu vlastníci, jako například akcionáři, společníci a další investoři zjišťují, jestli jejich kapitál přináší výnos či nikoli.


19

Preferují, aby ukazatel ROE byl vyšší než jakékoliv jiné úroky, které obdrželi, protože investor při špatném hospodaření podniku může přijít o svůj kapitál. č"ý $"

ROE = "% &á

(7) (Máče, 2006)

Rentabilita tržeb (ROS – Return on Sales) ROS poměřuje zisk podniku k celkovým tržbám. Tento ukazatel udává, kolik korun zisku přinesla jedna koruna tržeb. (Máče, 2006) ROS =

(8)

(ž*+

Zisk ve jmenovateli představuje veškeré výkony podniku za určité časové období. (Kislingerová, 2004) Rentabilita nákladů (ROC – Return on costs) Bývá považován za doplňkový ukazatel k rentabilitě tržeb. Vyjadřuje poměr celkových nákladů k tržbám podniku. Čím je hodnota ukazatele nižší, tím lepších výsledků hospodaření podnik dosahuje, protože jednu koruna tržeb dokázal vytvořit s menšími náklady. $"

ROC = 1- (ž*+

(9) (Růčková, 2008)

3.7.2

Ukazatele likvidity

Ukazatel likvidity udává schopnost účetní jednotky uhradit své závazky v okamžiku jejich splatnosti. Aby byl podnikatelský subjekt schopen hradit své splatné závazky, musí mít určitou část svých aktiv rychle přeměnitelné na peníze. Jinými slovy, musí být ve vysoce likvidní formě. (Máče, 2006) Ukazatele likvidity poskytují informace o možnostech podniku včas splácet své závazky pomocí poměru mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky. (Blaha, Jindřichovská, 2006) K výpočtům ukazatelů likvidity je třeba definovat význam základních pojmů: •

Solventnost - vyjadřuje schopnost podniku hradit v čas své splatné závazky v určité výši a na určitém místě.

•

Likvidita - vyjadřuje schopnost podniku měnit svá aktiva na peníze a těmi hradit v určité době a určitém místě své splatné závazky. Likvidita je nezbytnou podmínkou, aby mohl podnik dlouhodobě existovat.


•

20

Likvidnost - vyjadřuje obtížnost přeměny majetku na hotovost. Každý druh majetku se v rychlosti přeměny liší. Likvidnost se týká především oběžných aktiv a na straně pasiv krátkodobých závazků. (Kislingerová, 2004)

Běžná likvidita (current ratio) Běžná likvidita vyjadřuje pokrytí krátkodobých závazků oběžnými aktivy. Jinými slovy říká, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, když promění svá oběžná aktiva na hotovost. (Kislingerová, 2004) Při výpočtu by měl podnik zvážit strukturu zásob a míru jejich prodejnosti. Neprodejné zásoby by měly být odečteny, protože nepřispívají k likviditě podniku. Dále by se do výpočtu neměly započítávat nedobytné pohledávky a pohledávky po lhůtě splatnosti. Doporučená hodnota ukazatele je dána v rozmezí 1,5 – 2,5. U nižších hodnot je obrat krátkodobých cizích zdrojů vyšší než obrat oběžných aktiv a vyskytuje se zde značné riziko. Naopak pokud je hodnota příliš vysoká, podnik má příliš vysoký čistý pracovní kapitál a draze financuje. (Knápková, Pavelková, 2010) ,*ěž%á

Běžná likvidita = (á./.*é $á$+

(10) (Kislingerová, 2004)

Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio, Acid Test) Ukazatel vylučující nejméně likvidních částí oběžných aktiv z ukazatele běžné likvidity, kterými jsou zásoby. Jedná se o suroviny, materiál, polotovary, nedokončenou výrobu a hotové výrobky. Čitatel by měl být očištěný o nedobytné a pochybné pohledávky, protože by měla být z oběžných aktiv odstraněna nejméně likvidní aktiva. Doporučené hodnoty ukazatele se pohybují v rozmezí 1 – 1,5. Jedná se o konzervativní strategii. Pokud by byla hodnota 1, podnik by měl splatit své závazky, aniž by musel prodat své zásoby. Vyšší hodnoty představují velký objem oběžných aktiv ve formě pohotových prostředků, které nepřináší téměř žádný úrok. Pohotová likvidita =

,*ěž%á 1á".*+

(11)

(á./.*é $á$+

(Kislingerová, 2004) Okamžitá likvidita (cash ratio) Okamžitá likvidita vyjadřuje schopnost podniku hradit právě splatné dluhy. V čitateli jsou peníze v hotovosti a na běžných účtech a jejich ekvivalenty. Jedná se o volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, splatné dluhy, směnečné dluhy a šeky. Doporučená hodnota tohoto ukazatele je alespoň 0,2.

Okamžitá likvidita =

&%ěž%í &(."ř/+4%+ . žě "&%é $á$+

(12) (Sedláček, 2011)


3.7.3

21

Ukazatele aktivity

Zjišťuje, zda podnik hospodaří se svými aktivy efektivně nebo ne. Pokud má společnost nadbytek aktiv, zisk klesá v důsledku nadbytečných nákladů. Má-li jich nedostatek, musí se vzdát mnoha potenciálních příležitostí a tím přichází o výnosy, které by z těchto příležitostí získal. (Sedláček, 2011) „Ukazatele z bloku ukazatelů aktivity informují, jak podnik využívá jednotlivé majetkové části, zda disponuje relativně rozsáhlými kapacitami, které zatím nejsou příliš firmou využívány, nebo naopak příliš vysoká rychlost obratu může být signálem, že firma nemá dostatek produktivních aktiv a z hlediska budoucích růstových příležitostí nebude mít šanci pro jejich realizaci“. (Kislingerová, 2004, str. 82) Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio) Ukazatel měřící efektivnost využití celkových aktiv udává, kolikrát se celková aktiva za jeden rok obrátí. Správně by měl být obrat aktiv minimálně na úrovni hodnoty 1. (ž*+

Obrat aktiv = 5

(13)

(Kislingerová, 2004) Obrat zásob (Inventory Turnover Ratio) Ukazatel měřící počet prodejů v průběhu účetního období a jejich znovu pořízení. Vyjadřuje se jako podíl tržeb a zásob. Je-li hodnota ukazatele ve srovnání s průměry lepší, potom podnik nemá žádné přebytečné nelikvidní zásoby, do kterých by musel financovat. V přebytečných zásobách jsou uloženy prostředky, které by mohly být využity jiným způsobem. (ž*+

Obrat zásob = 1á".*+

(14) (Kislingerová, 2004)

Doba obratu zásob Doba obratu zásob (DOZ) udává počet dnů, kdy jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob, tedy průměrnou dobu, která uplyne mezi nákupem materiálu a prodejem výrobku. Hodnota ukazatele by se měla snižovat. DOZ =

&(ů ě(%é $á".*+ 78ž9: ;<=

(15) (Máče, 2006)

Doba obratu pohledávek (doba inkasa) Ukazatel udává dobu mezi vystavením faktury odběratelům po příjem peněžních prostředků z této faktury. Informuje o tom, jak dlouho trvá splacení pohledávek. Požaduje se co nejkratší doba inkasa.


22

Doba obratu pohledávek =

&.>/á+ 78ž9: ;<=

(16) (Máče, 2006)

Doba obratu závazků Ukazatel doby obratu závazků vyjadřuje, za jak dlouho firma zaplatí faktury svým dodavatelům. Tedy dobu od vzniku závazku do doby jeho splacení. Doba obratu závazků by měla být delší než doba obratu pohledávek, aby nedošlo k narušení finanční rovnováhy podniku. (Růčková, 2008, Sedláček, 2011) Doba obratu závazků =

$á$+ 78ž9: ;<=

(17) (Sedláček, 2011)

3.7.4

Ukazatele zadluženosti

Ukazatel zadluženosti informuje o tom, že podnik k financování svých aktiv používá cizí zdroje. Není možné, aby podnik financoval svá aktiva pouze z vlastních zdrojů nebo naopak pouze ze zdrojů cizích. Kdyby podnik používal pouze vlastní zdroje, snížila by se celková výnosnost vloženého kapitálu. Z právních předpisů nelze použít pouze cizí zdroje, protože je dána určitá povinná výše vlastního kapitálu při zahájení podniku. Čím má podnik vyšší zadluženost, tím na sebe bere vyšší riziko, protože své závazky splácet musí a nezáleží na tom, v jaké finanční situaci se právě nachází. Je-li podnik zadlužený v menší míře, lze tuto skutečnost brát jako pozitivní, neboť cizí kapitál je levnější než vlastní. Je to z důvodu, že úroky z cizího kapitálu snižují daňové zatížení podniku, protože úroky, které jsou součástí nákladů, snižují zisk, ze kterého se platí daně. Jsou to tedy daňově uznatelné náklady. Říká se tomu tzv. daňový štít nebo daňový efekt. Dalším faktorem, který ovlivňuje cenu kapitálu, je stupeň rizika, které podstupuje investor. Čím větší riziko musí nést, tím vyšší cenu za určitý kapitál vyžaduje. Vlastní kapitál je dražší než cizí, protože veškeré požadavky věřitelů jsou uspokojovány před vlastníky. Pokud vlastník nese vyšší riziko, je zřejmé, že požaduje vyšší výnos. (Knápková, Pavelková, 2010, Kislingerová, 2004) Celková zadluženost (debt ratio) Ukazatel celkové zadluženosti je podílem cizího kapitálu k celkovým aktivům. Čím je podíl vlastního kapitálu větší, tím mají věřitelé větší jistotu, že nepřijdou o své investice v případě likvidace společnosti. Věřitelé preferují nízký ukazatel zadluženosti, zatímco vlastníci preferují vyšší míru zadluženosti. Doporučená hodnota tohoto ukazatele je 30-60%. (Sedláček, 2011) Celková zadluženost =

$í $/(.?

(18)

(Knápková, Pavelková, 2010)


23

Kvóta vlastního kapitálu (equity ratio) Doplňuje ukazatele celkové zadluženosti. Udává finanční nezávislost podniku a informuje o finanční struktuře podniku, stejně jako ukazatel celkové zadluženosti. Jejich součet je roven jedné. "%í &á

Kvóta vlastního kapitálu = .á

(19) (Sedláček, 2011)

Koeficient zadluženosti Ukazatel zadluženosti vyjadřuje podíl cizího a vlastního kapitálu. Jedná se o velmi užitečný ukazatel, chce-li podnik získat bankovní úvěr a věřitel musí posoudit, zda úvěr poskytne nebo ne. Pro toto posuzování je důležitý časový vývoj, zdali se podíl cizích zdrojů zvyšuje nebo snižuje. Poukazuje, do jaké míry jsou ohroženy požadavky věřitele. (Knápková, Pavelková, 2010) Roste podle rozsahu dluhů ve finanční struktuře, stejně jako celková zadluženost. Zatímco celková zadluženost roste lineárně až do 100%, koeficient zadluženosti roste exponenciálně až k ∞. $í &á

Koeficient zadluženosti = "%í &á

(20) (Sedláček, 2011)

Úrokové krytí Informuje o tom, kolikrát zisk převyšuje úroky. Část zisku z cizího kapitálu by měla být dostačující na pokrytí nákladů na vypůjčený kapitál. Pokud má ukazatel hodnotu 1, na zaplacení úroků bude potřeba veškerý zisk a na akcionáře nezbude nic. (Sedláček, 2011) Doporučená hodnota podle odborné literatury je vyšší než 5.

Úrokové krytí = %á/.é ú(.+

(21)

(Knápková, Pavelková, 2010)

3.8 Bonitní a bankrotní modely Pro bankovní subjekty poskytující úvěr je důležité znát, v jaké finanční situaci se podnik nachází, aby se mohly rozhodnout, zda poskytnout finanční výpomoc. Komerční banky si vytvářejí systémy hodnocení bonity firem a z výsledků hodnotí riziko, které musí při poskytnutí úvěru nést. V současné době existují ratingové agentury hodnotící podnikatelské subjekty tak, že jim udělí ratingovou známku. Výsledky ratingu jsou pak důležité jak pro bankovní subjekty, tak i pro investory a vlastníky podniku, protože zjistí, v jaké finanční situaci se podnik vlastně nachází. Do bonitních modelů patří např. Tamariho model, Kralickův Quicktest a Modifikovaný Quicktst. Bankrotní modely odpovídají na otázku, zda podniku hrozí bankrot, popřípadě, v jakém časovém horizontu. Patří sem


24

např. Altmanovo Z-skóre, Tafflerův model a model „IN“ index důvěryhodnosti. (Kislingerová, Hnilica, 2008, Růčková, 2008) 3.8.1

Index IN95

Index byl vytvořen manželi Neumaierovými, stejně jako následují tři indexy. Snaží se posoudit finanční zdraví a důvěryhodnost českých podniků. Jde o výsledek analýzy 24 empiricko-induktivních ukazatelových systémů. Odhadujeli se platební neschopnost podniku, tento index vykazuje více než 70% úspěšnost. Stejně jako Altmanův model obsahuje index IN95 poměrové ukazatele zadluženosti, rentability, likvidity a aktivity. Každý z ukazatelů má danou určitou váhu, která je vyjádřena jako vážený aritmetický průměr všech hodnot tohoto ukazatele v odvětví. Zaměřuje na specifika jednotlivých odvětví. (Růčková, 2008, Sedláček, 2011) Do vzorce jsou dosaženy váhy jednotlivých ukazatelů pro ekonomiku ČR. (Neumaierová, Neumaier, 2002) IN95 = V1 * A + V2 * B + V3 * C + V4 * D + V5 * E – V6 * F

(22)

kde: •

A = aktiva/cizí kapitál

•

B = EBIT/nákladové úroky

•

C = EBIT/celková aktiva

•

D = celkové výnosy/celková aktiva

•

E = oběžná aktiva/krátkodobé závazky a úvěry

•

F = závazky po lhůtě splatnosti/výnosy

•

V1 až V6 = váhy jednotlivých ukazatelů (Sedláček, 2011)

Výsledné hodnocení podniku je prováděno dle následující tabulky: Tab. 1

Interpretace hodnot indexu IN95

pokud IN > 2

můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci

1 < IN ≤2

„šedá zóna“ nevyhraněných výsledků

IN ≤1

podnik je ohrožen vážnými finančními problémy

Zdroj: Sedláček, 2011


3.8.2

25

Index IN99

Jedná se o bonitní index vyjadřující bonitu podniku z hlediska její finanční stability. Jde o výsledek diskriminační analýzy a upravuje váhy, které jsou platné pro ekonomiku ČR v indexu IN95. Vykazuje více než 85% úspěšnost a používá se v případech, kdy se dá obtížně stanovit alternativní náklad na vlastní kapitál. IN99 = -0,017 * A + 4,573 * C + 0,481 * D + 0,015 * E

(23)

(Sedláček, 2011) Výsledné hodnocení podniku je prováděno dle následující tabulky: Tab. 2

Intepretace hodnot indexu IN99

pokud IN > 2,07

podniku dosahuje kladné hodnoty ekonomického zisku

1,42 ≤ IN ≤ 2,07

situace není jednoznačná, ale podnik spíše tvoří hodnotu

1,089 ≤ IN < 1,42

nerozhodná situace, podnik má přednosti, ale i výraznější problémy

0,684 ≤ IN < 1,089

podnik spíše netvoří hodnotu

IN < 0,684

podnik má zápornou hodnotu ekonomického zisku (ničí hodnotu)


3.8.3

Index IN01

Je spojením indexu IN95 a indexu IN99. Vznikl pomocí diskriminační analýzy vzorku 1915 podniků z průmyslové oblasti, dělících se na skupinu 583 podniků tvořících hodnotu, dále skupinu 503, které jsou v bankrotu nebo teprve těsně před ním a 829 ostatních podniků. IN01 = 0,13 * A + 0,04 * B + 3,92 * C + 0,21 * D + 0,09 * E

(24)



pokud IN>1,77

podniku dosahuje kladné hodnoty ekonomického zisku (tvoří hodnotu)

0,75 ≤ IN ≤ 1,77

„šedá zóna“ podniku netvoří hodnotu, ale také není bankrotující

IN ≤ 0,75

existence podniku je ohrožena (spěje k bankrotu)



3.8.4

26

Index IN05

Vznikl jako poslední a je aktualizací indexu IN01 podle testů na datech průmyslových podniků z roku 2004. IN05 = 0,13 * A + 0,04 * B + 3,97 * C + 0,21 * D + 0,09 * E

(25)



pokud IN > 1,6

můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci

0,9 < IN ≤ 1,6

„šedá zóna“ nevyhraněných výsledků

IN ≤ 0,9

firma je ohrožena vážnými finančními problémy


3.8.5

Altmanova formule bankrotu (Z-skóre)

Altmanova formule, často nazývána Z-skóre, pochází z diskriminační analýzy. Založil ji profesor Altman (1968) pro podniky mající veřejně obchodovatelné akcie na burze a pro předvídání finanční situace ostatních podniků. Z-skóre vyjadřuje finanční vývoj podniku a je součástí finanční analýzy. Záměrem modelu bylo zjistit, jak odlišit firmy, které bankrotují od těch, u nichž je pravděpodobnost bankrotu minimální, a to co nejjednodušším způsobem. Je-li hodnota ukazatele větší než 2,99, podnik vykazuje dobrou finanční situaci. O šedé zóně se mluví za předpokladu, pohybuje-li se hodnota v rozmezí 1,81 a 2,99. Pokud je hodnota ukazatele menší než 1,81, vypovídá o značných finančních problémech podniku. (Sedláček, 2011, Růčková, 2008) Z-skóre je vyjádřeno vztahem: Zi = 0,717 * A + 0,847 * B + 3,107 * C + 0,42 * D + 0,998 * E

(26)

kde: •

A = čistý pracovní kapitál/celková aktiva

•

B = nerozdělený zisk/celková aktiva

•

C = zisk před zdaněním a úroky/celková aktiva

•

D = tržní hodnota vlastního kapitálu/účetní hodnota celkových dluhů

•

E = tržby/celková aktiva (Sedláček, 2011)


27

Existuje i druhá verze Altmanovy rovnice, která byla publikována v roce 1983: Zi = 0,717 * A + 0,847 * B + 3,107 * C + 0,420 * D + 0,998 * E

(27)

kde: •

A = čistý pracovní kapitál/celková aktiva

•

B = nerozdělený zisk/celková aktiva

•

C = zisk před zdaněním a úroky/celková aktiva

•

D = vlastní kapitál/celková aktiva

•

E = tržby/celková aktiva

U této verze je uspokojivá situace daného podniku, pokud je Z-skóre větší než 2,9. Šedá zóna vzniká, pokud se hodnota ukazatele pohybuje mezi 1,2 a 2,9. Je-li hodnota ukazatele menší než 1,2, značí to velké finanční problémy v podniku. (Sedláček, 2011) 3.8.6

Kralickův rychlý test

Pan Kralicek vybral čtyři ukazatele a podle výsledku přidělil společnosti body. Prvním ukazatelem je kvóta vlastního kapitálu. Určuje, jakou finanční sílu firmu má. Druhým ukazatelem je doba splácení dluhu z cash flow, měřící dobu, za kterou je podnik schopen splatit veškeré své dluhy, ať už krátkodobé nebo dlouhodobé. Třetím ukazatelem je rentabilita tržeb měřena pomocí cash flow. (cash flow v tržbách). Posledním ukazatelem je rentabilita celkového kapitálu (ROA) určující celkovou výdělečnou schopnost podniku. (Kislingerová, Hnilica, 2008) "%í &á

Kvóta vlastního kapitálu = .á Doba splácení dluhu z CF =

$í &á(á./.*ý H%%č%í ? &(..$%í "> H.I

Cash flow v tržbách = ROA =

&(..$%í "> H.I (ž*+

.á

(28) (29) (30) (31)

(Sedláček, 2011, Růčková, 2008) Podle dosažených hodnot budou podniku přiděleny body a výsledné známky se určí jako prostý aritmetický průměr bodu za jednotlivé ukazatele. (Kislingerová, Hnilica, 2008)


Tab. 5

28

Kralickův test - stupnice hodnocení ukazatelů Výborně

Velmi dobře

Dobře

Špatně

Ohrožení

1

2

3

4

5

Kvóta vlastního kapitálu

> 30 %

> 20 %

> 10 %

>0%

negativní

Doba splácení dluhu z CF

< 3 roky

< 5 let

< 12 let

> 12 let

> 30 let

CF v tržbách

> 10 %

>8%

>5%

>0%

negativní

ROA

> 15 %

> 12 %

>8%

>0%

negativní

Ukazatel

Zdroj: Kislingerová, Hnilica, 2008

Praktická část

29

4 Praktická raktická část V praktické části bude popsána stručná charakteristika společnosti ČSAD Hodonín a.s. a na základě účetních výkazů z let 2006 až 2010 budou vypočítány všechny důležité ukazatele finanční analýzy. Veškeré potřebné dokumenty jsou uvedeny v příloze.

4.1 Charakteristika společnosti Obchodní jméno společnosti:

ČSAD Hodonín a.s.

Sídlo: Identifikační číslo: Právní forma: Datum zápisu: Základní kapitál:

Brněnská ul. 48, Hodonín, 695 01 607 47 536 akciová společnost 28. března 1995 102 000 000 Kč (MSp ČR, 2011)

ČSAD Hodonín se profiluje jako dopravní, spediční a logistická společnost. Svým zákazníkům zajišťuje kvalitní a spolehlivou přepravu zboží v tuzemsku, exportu a importu včetně jeho přepracování v logistických centrech. ČSAD Hodonín patří v současné době co do velikosti, mezi středně velké dopravně spediční logistické firmy, ale co do významu, respektive pohotové nabídky širokého spektra služeb, mezi prioritní české firmy žádané významnými zákazníky jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. V současné době společnost zaměstnává 607 osob, percentuální rozmístění uvádí graf níže. Sídlo společnosti leží v Jihomoravském kraji, kraji v městě Hodonín. Podniká však i v jiných lokalitách České republiky (Brno, Praha, Most) a na Slovensku (Senica). (ČSAD Hodonín a.s., 2007) 2007 Graf 1

Procentuální počet zaměstnanců

Procentuální počet zaměstnanců Řidiči autobusů 17% Nákladní řidiči 22% Maniplulač ní dělníci 15%

THP 31%

Opraváři 7% Ostatní delníci 8%

Zdroj: Zpracováno na základě interních dokumentů ČSAD Hodonín a. s.

Praktická část

30

4.2 Historie společnosti ČSAD Hodonín a.s. je privátní akciová společnost s jasně definovanými vlastnickými znaky. Byla založena v roce 1949 a dnes již nese 60-ti letou tradici. Akciovou společností se stala v roce 1993. Od tohoto roku až po současnost nastal postupný přechod k nabídce komplexních logistických služeb, intenzivní a cílevědomý rozvoj v dopravě, spedici, expresní přepravě kusových zásilek v systému TOPTRANS, celních službách, opravárenství, obchodu s pohonnými hmotami a získání certifikátu kvality ISO 9001:2000. V roce 2003 získala společnost „Cenu logistiky ČR“ a v roce 2004 „The Czech Award for Logistics Excellence“. (ČSAD Hodonín a. s., 2007)

4.3 Převažující předmět podnikání Společnost ČSAD Hodonín a.s. poskytuje služby v dopravní, skladovací a distribuční logistice. V portfoliu jejich podnikatelských aktivit převažuje zejména silniční nákladní doprava a zasilatelství (vnitrostátní a mezinárodní), dále expresní přepravu kusových zásilek v systému TOPTRANS a skladovací a distribuční logistiku a celní služby. Významná je také servisní činnost v oblasti nákladních i osobních vozidel, prodej osobních i užitkových vozidel Citroën a autobusová doprava. Z pohledu obratu firmy je dominantní činností obchod s pohonnými látkami. (interní dokumenty ČSAD Hodonín a. s.) Obr. 2

Schéma hlavních činností společnosti

Zdroj: Zpracováno na základě internetového zdroje: ČSAD Hodonín a. s., 2007

Praktická část

31

4.4 Analýza absolutních ukazatelů Analýza absolutních ukazatelů představuje výpočet horizontální a vertikální analýzy. Pomocí horizontální analýzy se zjistí změna dané položky oproti předcházejícímu roku, která je vyjádřena absolutně i procentuálně. Zatímco vertikální analýza poskytuje informace o struktuře aktiv a pasiv. Obě analýzy jsou provedeny pro položky aktiv i pasiv. 4.4.1

Horizontální analýza aktiv

Tab. 6

Horizontální analýza aktiv Změna 06-07

Změna 07-08

Změna 08-09

Změna 09-10

tis. Kč

index

tis. Kč

index

tis. Kč

index

tis. Kč

index

AKTIVA CELKEM

47 171

9,87

105 609

20,12

-84 085

-13,34

-23 387

-4,28

Dlouhodobý majetek

26 093

8,52

83 417

25,11

-59 884

-14,41

-19 220

-5,40

Dlouhodobý hmotný majetek

25 539

8,45

83 138

25,37

-57 721

-14,05

-18 030

-5,11

558

15,35

357

8,51

-2 159

-47,44

-1 181

-49,37

Dlouhodobý finanční majetek

-4

-1,48

-78

-29,32

-4

-2,13

-9

-4,89

Oběžná aktiva

22 690

13,70

24 319

12,92

-26 684

-12,55

-4 882

-2,63

4 894

13,61

3 526

8,63

-2 822

-6,36

2 795

6,72

Dlouhodobé pohledávky

0

0,00

0

0,00

164

0,00

-45

-27,44

Krátkodobé pohledávky

18 394

16,29

19 114

14,56

-24 835

-16,51

-2 604

-2,07

-598

-3,58

1 679

10,42

809

4,55

-5 028

-27,02

-1 612

-26,60

-2 127

-47,81

2 483

106,93

715

14,88

Dlouhodobý nehmotný majetek

Zásoby

Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

Zdroj: Zpracováno na základě výkazů účetní závěrky společnosti

Z tabulky č. 6 lze vidět, že celková aktiva rostla až do roku 2008 a poté výrazně klesla. Tento pokles byl způsoben hospodářskou krizí, která postihla všechny sektory společnosti. Největší nárůst byl v roce 2008, kdy celková aktiva vzrostla o 105 609 tis. Kč (20 %). Naopak nejvíce aktiva poklesla v roce 2009, a to o 84 085 tis. Kč (13 %).

Praktická část

32

Dlouhodobý majetek procentuálně kolísal o 8,5 %, 25 %, -14 % a -5 %. Nejvýraznější změna nastala v roce 2008, kdy dlouhodobý majetek vzrostl o 83 417 tis. Kč. Společnost v tomto roce investovala do nákladních nákladní souprav, autobusů atd. V roce 2009 klesl dlouhodobý majetek o 59 884 tis. Kč. Nejvíce se na tom podílel dlouhodobý hmotný majetek, který tvoří největší část dlouhodobého majetku v každém roce. Důvodem poklesu byla hospodářská krize, kdy společnost investovala investovala do dlouhodobého majetku jen minimálně. V roce 2010 společnost pokračovala v klesajícím trendu, ale rozdíly už nebyly tak velké jako mezi rokem 2008 a 2009. Tak jako v předcházejících letech, největší podíl na poklesu dlouhodobého majetku měl dlouhodobý dlouhod hmotný majetek, který klesl o 18 030 tis. Kč (5 %). Procentuální změny oběžného majetku kolísaly o 14 %, 13 %, -12,5 % a -3 %. V roce 2008 vzrostl oběžný majetek o 24 319 tis. Kč v porovnání s rokem předchozím. V oběžném majetku měly největší růst krátkodobé pohledávky, které vzrostly o 19 114 tis. Kč (15 %). K dalším významným pohybům docházelo v roce 2009, kdy byla oběžná aktiva o 26 684 tis. Kč menší, a to opět vlivem krátkodobých pohledávek, které klesly o 24 835 tis. Kč (16,5 %). Příčinou byla volba zákazníků. Služby Služb byly poskytovány jen platícím zákazníkům. Dalším důvodem byl pokles kurzu Euro. V roce 2010 došlo k poklesu oběžného majetku zejména vlivem krátkodobého finančního majetku, který byl nižší o 5 028 tis. Kč (27 %) než v roce 2009. Jednalo Jednalo se zejména o pokles stavu peněz na finančních účtech. Pro lepší přehled je zde znázorněn graf č. 2,, který představuje grafické znázornění vývoje vybraných položek. Graf 2

Horizontální analýza vybraných položek aktiv

Změna aktiv 700000 600000 500000

AKTIVA CELKEM

400000

Dlouhodobý majetek

300000

Oběžná aktiva

200000

Časové rozlišení

100000 0 2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: Zpracováno na základě výsledků finanční f analýzy

Praktická část

33

4.4.2

Horizontální analýza pasiv

Tab. 7

Horizontální analýza pasiv změna 06-07

změna 07-08

změna 08-09

změna 09-10

tis. Kč

Index

tis. Kč

Index

tis. Kč

tis. Kč

PASIVA CELKEM

47 171

9,87

105 609

20,12

-84 085

Vlastní kapitál

4 096

2,55

-9 933

-6,03

1 402

0,91

3 414

2,19

Základní kapitál

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Kapitálové fondy

-1

-0,02

21

0,45

-3

-0,06

-10

-0,22

658

3,17

-273

-1,27

-174

-0,82

313

1,49

VH min. let

12 443

70,17

6 439

21,34

-9 681

-26,44

1 079

4,01

VH běžn. ú.o.

-9004

-58,30

-16 120

-250,35

11 260

116,31

2 032

128,69

Cizí zdroje

42 576

13,58

115 933

32,57

-84 145

-17,83

-25 614

-6,61

Rezervy

2 734

0

-734

-26,85

-2 000

100,00

0

0

Dlouhodobé závazky

13 885

-33,42

13 308

98,30

-149

-0,27

-9 613

-17,57

Krátkodobé závazky

17 352

14,37

16 446

11,91

-39 733

-25,70

-2 706

-2,36

Bankovní úvěry a výp.

36 375

24,08

73 028

38,96

-42 263

-16,23

-13 295

-6,09

499

13,14

-391

-9,10

-1 342

-34,37

-1 187

-46,31

Rezervy


Index

-13,34 -23 387

Index -4,28


Další část horizontální analýzy je věnována pasivům. Z tabulky č. 7 je patrné, že stejně jako u aktiv, celková pasiva rostla do roku 2007 a od roku 2008 značně klesala. Pasiva se vyvíjela stejně jako aktiva, tudíž největší nárůst celkových pasiv byl v roce 2008, kdy vzrostl o 105 609 tis. Kč (20 %) a naopak největší klesající tendenci měla pasiva v roce 2009, kdy klesla o 84 085 tis. Kč (13 %). Vlastní kapitál rostl, výjimkou roku 2007 a 2008, kdy klesl o 9 994 tis. Kč (6 %). Na tento pokles měl značný vliv výsledek hospodaření běžného účetního období, který klesl o 16 120 tis. Kč (-250 %). Významný dopad na tento pokles měla nastupující hospodářská krize. V ostatních letech byl růst téměř rovnoměrný, a to o 2,5 % 1 % a 2 %. Cizí zdroje kolísaly procentuálně o 14 %, 33 %, -18 % a – 7 %. Největší podíl na těchto výkyvech měly bankovní úvěry a výpomoci. V roce 2007 vzrostly

Praktická část

34

o 36 375 tis. Kč a v roce 2008 dokonce o 73 028 tis. Kč. Ovšem další rok zřetelně klesly o 42 263 tis. Kč a v mírnějším tempu v roce 2010 klesly o 13 295 tis. Kč. Rok 2009 byl krizový v důsledku hospodářské krize. Další významnou položkou cizích zdrojů jsou ou krátkodobé závazky. Jejich procentuální změny byly 14 %, 12 %, -26 % a -2 2 %. V roce 2009 tedy došlo k největšímu poklesu, a to o 39 733 tis. Kč. Příčinou tohoto poklesu bylo snížení závazků z obchodních vztahů a snížení závazků k zaměstnancům, protože se snížil stav zaměstnanců. Graf 3

Horizontální analýza vybraných položek pasiv

Změna pasiv 700000 600000 500000

PASIVA CELKEM

400000

Vlastní kapitál

300000

Cizí zdroje

200000


100000 0 2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: Zpracováno na základě výsledků finanční analýzy

4.4.3

Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty

V tabulce č. 8 jsou uvedeny nejvýznamnější položky výkazu zisku a ztrát v jejich absolutním bsolutním a relativním vyjádření. Tab. 8

Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty změna 06-07 06

změna 07-08

změna 08-09 09

změna 09-10

tis. Kč

index

tis. Kč

index

tis. Kč

tis. Kč

index

tržby za prodej zboží

29 802

3,30

132 056

14,16

-419 069 -39,36 39,36

-162 926

-25,24

tržby za prodej vlast. výrobků a služeb

82 820

13,72

60 335

8,79

-171 956

-23,02 23,02

38 627

6,72

přidaná hodnota

34 495

13,90

-4 151

-1,47

-39 151

-14,06 14,06

6 676

2,79

provozní VH

-12 12 559

-49,34

7 326

704,42

-4 961

-78,92

finanční VH

-2 2 496

269,84

-6 127

-390,01

6 593

-85,65 85,65

-1 723

-155,93

VH za účetní období

-9 9 004

-58,30

-16 120 -250,35

11 260

116,31

2 032

128,69

-13 934 -108,07


index

Praktická část

35

Tržby za prodej zboží do roku 2008 mírně rostly a poté prudce klesly. V roce 2009 je na tom společnost nejhůře za celé období. Tento rok byl krizový důsledkem hospodářské krize, která se odrazila i na tržbách. Tržby za prodej zboží klesly o 419 069 tis. Kč (39 %) v porovnání s předchozím rokem. V ostatních letech pořád klesaly, a to o 162 926 tis. Kč (25%). Stejně jako tržby za prodej zboží, tak i tržby za prodej vlastních výrobků a služeb rostly do roku 2008 a poté klesly. V roce 2009 klesly o 171 596 tis. Kč (23 %). V následujícím roce vzrostly o 38 627 tis. Kč (7 %). Nejlepších změn společnost dosáhla v roce 2007, kdy tržby za prodej vlastních výrobků a služeb stouply o 82 820 tis. Kč (14 %). Přidaná hodnota se procentuálně pohybovala o 14 %, -1,5 %, -14 %, 3 %. Informuje o tom, kolik podnik v daném roce vydělal. V roce 2007 vzrostla o 34 495 tis. Kč oproti roku předcházejícímu. Na tento nárůst měly největší vliv výkony, které byly o 46 325 tis. Kč vyšší než v roce 2006. Naopak v roce 2009 klesla přidaná hodnota nejvíce, a to o 39 151 tis. Kč. Příčinou byly nízké výkony, které klesly dokonce o 172 936 tis. Kč. Největší podíl na výkonech mají tržby za prodej vlastních výrobků a služeb ve všech letech. Provozní výsledek hospodaření měl klesající tendenci až na rok 2009, kdy stoupl z -1 040 tis. Kč na 6 286 tis. Kč. Tento záporný výsledek byl zapříčiněn především velkými osobními náklady, a to zejména mzdovými náklady. V roce 2010 provozní výsledek hospodaření opět klesl. Hlavním důvodem byly daně a poplatky, které byly v tom roce největší za celé sledované období. Další vliv na pokles měla zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu, která byla také nejvyšší za celé sledované období. Finanční výsledek hospodaření je všech letech záporný, výjimkou byl rok 2006 díky menším nákladovým úrokům a ostatním finančním nákladům. V roce 2008 klesl o 6 127 tis. Kč. Důvodem byly velmi vysoké nákladové úroky, které byly za celé sledované období největší. Jedná se zejména o úroky z úvěrů, poskytovaných především v cizí měně. Výsledek hospodaření za účetní období měl rostoucí tendenci až do roku 2008 a poté klesl o 16 120 tis. Kč (250 %). V roce 2008 byl záporný, a to z důvodu nastupující hospodářské krize, jak již bylo zmíněno u horizontální analýzy pasiv.

Praktická část

36

4.4.4

Vertikální analýza aktiv

Graf 4

Podíl jednotlivých položek aktiv na celkových aktivech

Struktura aktiv 100% 80% 60%

Časové rozlišení Oběžná aktiva

40%

Dlouhodobý majetek 20% 0% 2006

2007

2008

2009

2010


Z grafu č. 4 je patrné, patrné že v aktivech převažuje dlouhodobý majetek, který má téměř stálou tendenci. Hodnoty dlouhodobého dlouhodobého majetku se každým rokem pohybují okolo 65 %. Největší podíl měl dlouhodobý majetek v roce 2008, kdy tvořil skoro 66 % celkového majetku podniku. Zatímco nejmenší podíl, a to 63 % představoval v roce 2007. Největší část dlouhodobého majetku je tvořena tvoře dlouhodobým hmotným majetkem, u kterého převládají samostatné movité věci a poté stavby. Položka samostatných movitých věcí tvoří průměrně 39 % aktiv. Největší podíl měly samostatné movité věci v roce 2007, kdy tvořily téměř 41 % aktiv. Další významnou položkou jsou stavby, tvořící průměrně 23 % celkových aktiv. Největšího podílu tato položka dosáhla v roce 2009, kdy tvořila 25 % celkových aktiv. Veškeré výsledky se téměř neodchylují od průměru. Druhou největší složku ve struktuře majetku představuje oběžný majetek,, který tvoří průměrně 35 % celkových aktiv. Odchylky během let jsou velmi malé, maximálně 1 %. Největší podíl oběžných aktiv tvoří krátkodobé pohledávky pohybující se okolo 26 %. V roce 2008 stouply krátkodobé pohledávky o 34 % a poté zase klesly klesly na průměrnou hodnotu. Důvody toho poklesu jsou zmíněny již v horizontální analýze. Z tabulky č. 1 se dá podrobně zjistit, že největší vliv mají pohledávky z obchodních vztahů tvořící průměrně 22 % aktiv. Druhou významnou složkou v oběžných aktivech jsou u zásoby, zejména položka zboží. Zásoby tvoří kolem 8 % celkových aktiv.

Praktická část

37

4.4.5

Vertikální analýza pasiv

Graf 5

Podíl jednotlivých položek pasiv na celkových pasivech

Struktura pasiv 100% 80% 60%

Časové rozlišení Cizí zdroje

40%

Vlastní kapitál 20% 0% 2006

2007

2008

2009

2010


Graf č. 5 znázorňuje podíl vybraných položek pasiv na celkových zdrojích financování v letech 2006 – 2010. Podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech ve zmíněných letech se pohybuje kolem 30 %. Mezi rokem 2006 a 2008 následoval pokles a poté podíl vlastního stního kapitálu opět vzrostl. Největší pokles zaznamenal vlastní kapitál na přelomu roku 2007 a 2008, a to o 6,8 %. Důvodem byl záporný výsledek hospodaření běžného účetního období, kdy jeho hodnota byla -9681 tis. Kč (-1,5 1,5 %). Výsledek hospodaření v roce 2008 byl nejhorší v historii společnosti. Největší podíl na výsledku hospodaření měl vlastní kapitál v roce 2006 s hodnotou 33,6 %. Významný vliv na vlastním kapitálu představuje základní kapitál s průměrnou hodnotou 19 %. V roce 2006 tvořil přibližně 21 % pasiv, zatímco v roce 2008 pouhých 16 %. Z grafu č. 5 je patrné, že v celkových pasivech převládají cizí zdroje, zdroje jejichž podíl je průměrně 70 %. Tento podíl rostl až do roku 2008 a poté klesl. Nejmenší podíl cizích zdrojů byl v roce 2006, a to 66 %. Důvodem Dův byl nízký podíl bankovních úvěrů a výpomocí. Největších hodnot dosahoval v roce 2008 s téměř 75 %, a to zásluhou již zmíněných bankovních úvěrů a výpomocí tvořících 41 % celkových pasiv. V roce 2008 společnost investovala do vozového parku nákladní kamionové amionové dopravy. Bankovní úvěry a výpomoci jsou významnou složkou cizích zdrojů tvořících průměrně 37,5 % zdrojů financování. Další důležitou složkou cizích zdrojů jsou krátkodobé závazky. Během prvních tří let tvořily přibližně 25 % pasiv a v roce 2009 a 2010 tvořily jen 21 % pasiv. Pokles byl způsoben snížením závazků z obchodních vztahů a k zaměstnancům, jak již bylo zmíněno.

Praktická část

4.4.6

38

Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty

Tabulka č. 9 obsahuje vybrané položky výkazu zisku a ztráty pro výpočet vertikální analýzy. Základem pro vertikální analýzy byl dán součet tržeb za prodej zboží a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Tab. 9

Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty 2006

2007

2008

2009

2010

tržby za prodej zboží

59,93 %

57,60 %

58,77 %

52,90 %

44,03 %

tržby za prodej vlast. výrobků a služeb

40,07 %

42,40 %

41,23 %

47,10 %

55,97 %

výkonová spotřeba

25,80 %

26,86 %

27,86 %

30,16 %

36,09 %

přidaná hodnota

16,47 %

17,46 %

15,37 %

19,61 %

22,44 %

osobní náklady

13,48 %

14,35 %

13,38 %

15,91 %

17,97 %

provozní VH

1,69 %

0,80 %

-0,06 %

0,52 %

0,12 %

finanční VH

0,06 %

-0,10 %

-0,42 %

-0,09 %

-0,26 %

VH za účetní období

1,03 %

0,40 %

-0,53 %

0,13 %

0,33 %


Z tabulky č. 9 je patrné, že větší část celkových tržeb tvoří tržby za prodej zboží až na rok 2010, kdy tržby za prodej vlastních výrobků a služeb převyšují tržby za prodej zboží. V tomto roce byly tržby ve společnosti ČSAD Hodonín a. s. tvořeny především výrobou. Výkonová spotřeba má rostoucí tendenci. Průměrně tvoří 29 % celkových tržeb. Nízké hodnoty tohoto ukazatele informují o nízké nákladovosti tržeb. Největších výsledků dosahuje výkonová spotřeba v roce 2010, kdy tvoří 36 % celkových tržeb. Podíl přidané hodnoty na celkových tržbách střídavě roste a klesá z hodnot 16,5 %, 17,5 %, 15,4 %, 19,6 % a 22,4 %. Nejvíce se přidaná hodnota podílí na tržbách v roce 2010 z důvodu nízkých tržeb. V roce 2010 byly celkové tržby nejmenší za celé sledované období. Osobní náklady tvoří průměrně 15 % celkových tržeb. Hodnoty tohoto ukazatele se téměř neodchylují od průměru. Největší část osobních nákladů tvoří mzdové náklady. Provozní výsledek hospodaření měl negativní vliv v roce 2008, kdy měl zápornou hodnotu. Podíl na celkových tržbách měl v tomto roce ve výši 0,06 %. Důvodem byl záporný provozní výsledek, a to především díky velkým osobním nákladům. Nejproblematičtější položkou výkazu zisku a ztrát je finanční výsledek hospodaření, který je záporný po celé sledované období, vyjmou roku 2006 tvořící 0,06 % celkových tržeb. V roce 2008 je hodnota finančního výsledku hospodaření nejmenší z důvodu velmi vysokých nákladových úroků. Finanční výsledek hospodaření se v tomto roce podílí na celkových tržbách ve výši -0,42 %.

Praktická část

39

Výsledek hospodaření za účetní období má klesající tendenci. V roce 2008 je hodnota ukazatele nejmenší. V tomto roce společnost vykazovala ztrátu a dosáhla tak nejhoršího výsledku hospodaření za celou existenci společnosti kvůli hospodářské krizi.

4.5 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele slouží především k analýze a řízení finanční situace podniku. Bývají označovány jako fondy finančních prostředků. 4.5.1

Čistý pracovní kapitál (ČPK)

Čistý pracovní kapitál je rozdílem celkových oběžných aktiv a celkových krátkodobých závazků. Tento rozdíl má význam z hlediska schopnosti podniku platit včas své závazky. Pokud oběžná aktiva převyšují krátkodobé závazky, je podnik solventní a má dobré finanční zázemí. Tab. 10 Čistý pracovní kapitál 2006

2007

2008

2009

2010

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

165594

188284

212603

185919

181037

35968

40862

44388

41566

44361

Dlouhodobé pohledávky

0

0

0

164

119

Krátkodobé pohledávky

112910

131304

150418

125583

122979

Krátkodobý finanční majetek

16716

16118

17797

18606

13578


120789

138141

154587

114854

112148

Čistý pracovní kapitál

44805

50143

58016

71065

68889

Oběžná aktiva Zásoby


V případě společnosti ČSAD Hodonín a. s. lze z tabulky č. 10 vyčíst, že čistý pracovní kapitál je ve sledovaném období v kladných hodnotách. Dokonce má rostoucí tendenci až na rok 2010, kdy mírně klesl. Důvodem poklesu bylo snížení krátkodobého finančního majetku a krátkodobých pohledávek. Přestože ČPK klesl, stále dosahuje 688 889 tis. Kč a má vysoký finanční fond uvnitř oběžného majetku na krytí svých závazků.ČPK má rostoucí trend, protože oběžná aktiva rostou meziročně rychleji než krátkodobé závazky. Největší vliv na oběžná aktiva měly krátkodobé pohledávky tvořící značně velkou část oběžných aktiv.

Praktická část

Graf 6

40

Vývoj čistého pracovního kapitálu

Čistý pracovní kapitál 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

Čistý pracovní kapitál

2006 2007 2008 2009 2010


4.5.2

Čisté pohotové prostředky (ČPP)

Čisté pohotové prostředky se používají pro sledování okamžité likvidity. Jsou rozdílem pohotových peněžních prostředků a krátkodobých závazků. Tab. 11

Čisté pohotové prostředky 2006

2007

2008

2009

2010

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

16716

16118

17797

18606

13578


120789

138141

154587

114854

112148

Čisté pohotové prostředky

-104073

-122023

-136790

-96248

-98570

Krátkodobý finanční majetek


Jak je vidět z tabulky č. 11 a z grafu č. 7 na následující straně, ČPP dosahují záporných hodnot. Příčinou je větší množství krátkodobých závazků na rozdíl od krátkodobého finančního majetku. V roce 2008 je záporná hodnota největší, a to ve výši 136 790 tis. Kč. Pokud společnost dosahuje dosahuje těchto výsledků, značí to o špatné okamžité likviditě, která bude řešena i u poměrových poměr ukazatelů. Důvodem je nárůst st krátkodobých závazků, kterých měla společnost v tomto roce nejvíce.

Praktická část

Graf 7

41

Vývoj čistých pohotových prostředků

Čisté pohotové prostředky 0 -20000

2006

2007

2008

2009

2010

-40000 Čisté pohotové prostředky

-60000 -80000 -100000 -120000 -140000

Zdroj: Zpracováno na základě zá výsledků finanční analýzy

4.5.3

Čistý peněžně-pohledávkový peněžně pohledávkový finanční fond (ČPPF)

Čistý peněžně-pohledávkový pohledávkový finanční fond se vypočítá odečtením zásob a krátkodobých závazků od oběžných aktiv. Vyjadřuje střed k výpočtu likvidity mezi čistým pracovním kapitálem kapitálem a čistými pohotovými prostředky. Tab. 12

Čistý peněžně--pohledávkový finanční fond

Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé závazky Čistý peněžně-pohledávkový pohledávkový finanční fond

2006

2007

2008

2009

2010

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

165594

188284

212603

185919

181037

35968

40862

44388

41566

44361

120789

138141

154587

114854

112148

8837

9281

13628

29499

24528


Oproti čistému pracovnímu kapitálu má ČPPF menší hodnoty a dosahuje kladných hodnot na rozdíl od čistých pohotových prostředků. Kladné hodnoty ve sledovaném období rostou, až na rok 2010, kdy mírně klesly. V roce 2009 dosahují hodnoty 29 499 tis. Kč. Tento o růst je způsoben klesajícími krátkodobými pohledávkami a zásobami v oběžných aktivech a poklesem krátkodobých závazků.

Praktická část

Graf 8

42

Vývoj čistého peněžně-pohledávkového peněžně fondu

Čistý peněžně-pohledávkový peněžně finanční fond 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

Čistý peněžně-pohledávkový finanční fond

2006 2007 2008 2009 2010


4.6 Analýza poměrových ukazatelů Poměrová analýza je poměrem jedné nebo více položek základních účetních výkazů k položce jiné. Jedná se o výsledky poměrových ukazatelů rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti a kapitálového trhu. 4.6.1

Ukazatele rentability

Ukazatele rentability udávají efekt, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem. Často se také říká ukazatel návratnosti a výnosnosti. Tab. 13

Ukazatele rentability Ukazatele rentability v %

2006

2007

2008

2009

2010

ROA

6,88

3,93

0,92

2,48

0,95

ROE

9,62

3,91

-6,26

1,01

2,26

ROS

2,18

1,27

0,32

1,11

0,45

ROC

-1,18

-0,27

0,68

-0,11

0,55


Rentabilita celkového kapitálu (ROA) je poměrem zisku a celkových aktiv. Do čitatele může být dosazen EBIT i EAT. V tomto případě se dosazuje EBIT. Hodnota ukazatele by měla být co nejvyšší. nejvyš Jak lze vidět z tabulky č. 13, 13 výsledné hodnoty jsou poměrně nízké. V roce 2006 dosahuje nejvyšší hodnoty, hod a to 6,88 %. Rok 2008 a 2010 je kritický, protože představuje velmi nízké hodnoty ve výši 0,92 % a 0,95 %. Tento výsledek je způsoben tím, že výsledek hospodaření před zdaněním a úroky byl velmi nízký. V roce 2008 je to z důvodu nastupující hospodářské ské krize. V roce 2010 to bylo důsledkem změny doby

Praktická část

43

účetních odpisů u části hmotného investičního majetku. Došlo k povinnosti zaúčtovat záporný rozdíl daně z příjmů za běžnou činnost. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) poměřuje čistý zisk a vlastní kapitál. Pomocí ukazatele ROE vlastníci zjišťují, zda jejich kapitál generuje dostatečný výnos. Velikost ukazatele by měla být vyšší než ziskovost celkových aktiv. Pouze rok 2008 a 2009 se pravidlu vymyká. Rok 2008 má hodnotu podstatně menší a to ve výši -6,3 %. Důvodem je záporný finanční výsledek hospodaření, a to zejména vlivem vysokých nákladových úroků. Graf 9

Srovnání vývoje ukazatelů ROA a ROE 12.00 10.00 8.00 6.00 4.00 2.00 0.00 -2.00

2006

2007

2008

2009

2010

-4.00 -6.00 -8.00


Rentabilita tržeb (ROS) poměřuje zisk před zdaněním a úroky (EBIT) a tržby. Rentabilita tržeb by také měla být co nejvyšší. Společnost ČSAD Hodonín a. s. dosahuje nejvyšších hodnot v roce 2006, a to 2, 18%. Příčinou takto nízkých výsledků jsou tržby, protože jsou mnohem vyšší než výsledek hospodaření před zdaněním a úroky. Rok 2008 a 2010 má tento výsledek hospodaření minimální, proto jsou hodnoty pouhých 0,32 a 0,45. Důvody jsou vysvětleny v části rentability vlastního kapitálu. Rentabilita nákladů (ROC) charakterizuje celkové náklady vzhledem k tržbám. Hodnota ukazatele by měla být co nejnižší. V tomto případě jsou výsledky poměrně malé. Nejnižší hodnoty dosahuje rentabilita nákladů v roce 2006, kdy dosáhla hodnoty -1,18, zatímco nejvyšší hodnoty pak v roce 2008 ve výši 0,68. 4.6.2

Ukazatele likvidity

Ukazatel likvidity udává schopnost podniku získat peněžní prostředky k úhradě svých závazků v okamžiku jejich splatnosti. Aby toho byl podnik schopen, musí mít k dispozici část svých aktiv okamžitě přeměnitelné na peníze.

Praktická část

44

Tab. 14 Ukazatele likvidity 2006

2007

2008

2009

2010

Běžná likvidita

1,37

1,36

1,38

1,62

1,61

Pohotová likvidita

1,07

1,07

1,09

1,26

1,22

Okamžitá likvidita

0,14

0,12

0,12

0,16

0,12


Běžná likvidita ukazuje, kolikrát je hodnota oběžných aktiv větší než krátkodobé závazky. Hodnota tohoto ukazatele by se měla ideálně pohybovat v rozmezí 1,5 – 2,5. Čím je hodnota ukazatele běžné likvidity vyšší, tím je nižší riziko platební neschopnosti podniku. Z tabulky č. 14 vyplývá, že doporučených hodnot dosahuje společnost v roce 2009 a 2010. Je-li hodnota pod doporučenou mezí, podnik nemá dostatek peněžních prostředků v oběžných aktivech na splácení svých závazků. Je-li hodnota vyšší než 1, lze to považovat za dostačující. Problém by nastal až v situaci, kdy by byla hodnota menší než 1 a čistý pracovní kapitál měl zápornou hodnotu. Pohotová likvidita představuje ukazatel vylučující nejméně likvidních částí z oběžného majetku a tím jsou zásoby. Doporučená hodnota tohoto ukazatele je 1 – 1,5, což sledovaná společnost splňuje ve všech letech. Okamžitá likvidita by měla dosahovat hodnoty alespoň 0,2. Společnost ČSAD Hodonín a. s. toho nedosahuje ani v jednom roce. Oběžná likvidita se průměrně pohybuje kolem hodnoty 0,13, což znamená, že má společnost nízký krátkodobý finanční majetek na úhradu svých okamžitě splatných závazků. Graf 10 Vývoj jednotlivých ukazatelů likvidity 1.80 1.60 1.40 1.20 1.00

Běžná likvidita

0.80

Pohotová likvidita

0.60

Okamžitá likvidita

0.40 0.20 0.00 2006

2007

2008

2009

2010


Praktická část

4.6.3

45

Ukazatele aktivity

Ukazatel aktivity vyjadřuje, jak podnik hospodaří se svým majetkem. Má-li přebytek aktiv, vznikají tak zbytečné náklady a ztrácí se zisk. Naopak, pokud je aktiv nedostatek, přichází podnik o příležitosti k dosažení tržeb. V tabulce č. 15 jsou uvedeny výsledky všech důležitých ukazatelů aktivity. Tab. 15

Ukazatele aktivity 2006

2007

2008

2009

2010

Obrat aktiv

3,15

3,08

2,87

2,23

2,10

Obrat zásob

41,89

39,63

40,81

29,36

24,71

Doba obratu zásob

8,59

9,08

8,82

12,26

14,57

Doba obratu pohledávek

26,98

29,19

29,89

37,04

40,39

Doba obratu závazků

28,86

30,71

30,72

33,88

36,83


Obrat aktiv udává, kolikrát se celková aktiva promění v tržby. Doporučená hodnota ukazatele se pohybuje v rozmezí 1,6 – 2,9. V případě sledované společnosti jsou doporučené hodnoty dosaženy v roce 2008, 2009 s 2010. V roce 2006 a 2007 dokonce přesahuje hodnotu 3, což znamená, že společnost dokáže efektivně využít veškerý svůj majetek. Obrat zásob se průměrně pohybuje kolem hodnoty 35. Znamená to, že se zásoby obrátí v tržby v průměru právě 35krát za rok. V roce 2006 dosahuje společnost ukazatele obratu zásob hodnoty necelých 42, zatímco v roce 2010 jen 25. Důvodem tak nízké hodnoty je pokles tržeb v tomto roce. Doba obratu zásob je vyjádřena ve dnech a měla by být nižší než je obrat zásob. Z naší tabulky č. 15 lze vidět, že doba obratu zásob se pohybuje okolo 10 dní, což je vzhledem obratu zásob velmi dobrý stav. Zásoby jsou tedy ve společnosti vázány průměrně 10 dní do doby jejich spotřeby. Přestože rostou, v poměru s obratem zásob jsou stále nízké. Doba obratu pohledávek by měla být ideálně co nejnižší. Jak lze z tabulky č. 15 vyčíst, hodnoty ukazatele každým rokem rostou, což není moc dobré. V roce 2010 doba obratu pohledávek dosahovala hodnoty 41. Znamená to, že se splatnost pohledávek stále prodlužuje. Doba obratu pohledávek by měla být nižší než doba obratu zásob. Rok 2009 a 2010 toto pravidlo porušuje.

Praktická část

4.6.4

46

Ukazatele zadluženosti

Vyjadřuje vztah mezi cizím a vlastním kapitálem. Je evidentní, že čím vyšší zadluženost, tím vyšší riziko splatnosti závazku. V tabulce č. 16 jsou uvedeny všechny důležité ukazatele zadluženosti. Tab. 16 Ukazatele zadluženosti 2006

2007

2008

2009

2010

celková zadluženost

0,66

0,68

0,75

0,71

0,69

kvóta vlastního kapitálu

0,34

0,31

0,25

0,29

0,31

koeficient zadluženosti

1,95

2,16

3,05

2,48

2,27

úrokové krytí

5,28

2,22

0,40

1,62

0,77


Celková zadluženost je poměr cizího kapitálu a celkových aktiv. Doporučená hodnota ukazatele se pohybuje v rozmezí 0,3 – 0,6. Společnost ČSAD Hodonín a. s. v každém roce sledovaného období tuto hranici překračuje, což znamená, že je zadlužená více, než je zdravé. Nejvyšších hodnot dosahuje v roce 2008 s hodnotou 0,75. Skutečnost je způsobena růstem krátkodobých závazků a bankovních úvěrů a výpomocí v cizích zdrojích a růstem celkových aktiv. Financování cizími zdroji je levnější než financování zdroji vlastními. Ovšem pokud jsou hodnoty zadluženosti vysoké, ohrožuje to finanční rovnováhu společnosti a bude pro ni obtížné získat dodatečné zdroje, aniž by nejprve zvýšila vlastní kapitál. Kvóta vlastního kapitálu vyjadřuje poměr mezi vlastním kapitálem a celkovými aktivy. Je opakem celkové zadluženosti. Z výpočtů celkové zadluženosti je patrné, že společnost své potřeby kryje především cizím kapitálem. Doporučená hodnota ukazatele je min 30 %. V tomto případě společnost tuto doporučenou hodnotu splňuje v roce 2006, 2007 a 2010. Nejnižší hodnoty dosahuje v roce 2008, kdy je kvóta vlastního kapitálu 0,25. Důvodem je velké množství cizího kapitálu díky velkým investicím v tomto roce. Koeficient zadluženosti vyjadřuje poměr mezi cizím a vlastním kapitálem. Ukazuje, že podnik vlastní průměrně 2 krát více cizího kapitálu oproti kapitálu vlastnímu. V roce 2008 hodnota stoupla na 3,05. Tento skok byl způsoben velkým množstvím cizích zdrojů. Úrokové krytí poměřuje zisk před zdaněním a úroky s nákladovými úroky. Doporučená hodnota ukazatele by se měla pohybovat okolo 5. Pouze v roce 2006 je situace pozitivní s hodnotou 5,28. Společnost v této situaci byla schopna splácet své úroky a přitom vytvářet zisk. V následujících letech už byl zisk podstatně menší. Nákladové úroky rostly a společnost se dostala do zadluženosti. V roce 2008 je hodnota nejnižší, a to ve výši 0,40. Je to zapříčiněno nízkým výsledkem hospodaření před zdaněním a úroky a velkými nákladovými úroky, kdy je jejich výše zpravidla vyšší než případný kladný rozdíl mezi kurzovými zisky a kurzovými ztrátami. Vznikají zejména při splátkách investičních úvěrů poskytnutých v cizí měně.

Praktická část

47

4.7 Bonitní a bankrotní modely 4.7.1

Altmanova formule bankrotu

Altmanova formule bankrotu neboli Z-skóre vychází z diskriminační analýzy a slouží společnostem pro předvídání finanční situace ostatních společností. Zi = 1,2 * A + 1,4 * B + 3,3 * C + 0,6 * D + 1,0 * E Tab. 17

Altmanova formule bankrotu Z - skóre

2006

2007

2008

2009

2010

A

0,09

0,10

0,09

0,13

0,13

B

0,04

0,06

0,06

0,05

0,05

C

0,05

0,02

0,00

0,01

0,00

D

0,51

0,46

0,33

0,40

0,44

E

3,15

3,08

2,87

2,23

2,10

Koeficient

3,67

3,51

3,15

2,61

2,45


Společnost ČSAD Hodonín a. s. vykazuje do roku 2008 velmi dobré hodnoty. Pokud je hodnota ukazatele větší než 2,99, vykazuje společnost dobrou finanční situaci, což je v tomto případě zřetelné. Rok 2009 a 2010 spadá do tzv. šedé zóny, kdy společnost netvoří žádnou hodnotu, ale ani nebankrotuje. Důvodem těchto výsledků je klesající hodnota tržeb. Vlivem hospodářské krize se společnosti ČSAD Hodonín a. s. tržby snížily a jak již bylo zmíněno, společnost v těchto letech investovala do dlouhodobého majetku méně, proto se celková aktiva snížila. Nejlepších výsledků společnost dosahuje v roce 2006 s hodnotou 3,67, zejména vlivem menším počtem aktiv a nejmenším počtem cizích zdrojů ve sledovaném období. Graf 11

Vývoj Altmanova formule bankrotu 4.00 3.50 3.00

Z skóre

2.50 2.00

Horní hranice šedé zóny

1.50

Dolní hranice šedé zóny

1.00 0.50 0.00 2006

2007

2008

2009

2010


Praktická část

4.7.2

48

Index IN95

Index IN95 posuzuje finanční zdraví a důvěryhodnost ekonomických subjektů z pohledu věřitele. IN95 = 0,22 * A + 0,11 * B + 8,33 * C + 0,52 * D + 0,10 * E – 16,80 * F Tab. 18 Index IN95 IN95

2006

2007

2008

2009

2010

A

1,52

1,47

1,34

1,41

1,44

B

5,28

2,22

0,40

1,62

0,77

C

0,07

0,04

0,01

0,02

0,01

D

3,32

3,25

3,04

2,44

2,10

E

0,98

0,88

0,93

1,02

2,30

F

0,00

0,00

0,02

0,01

0,01

Koeficient

3,24

2,59

1,73

1,91

1,62


Podle dosažených výsledků společnost ČSAD Hodonín a. s. v roce 2006 a 2007 vykazuje uspokojivou finanční situaci, protože hodnoty ukazatele jsou větší než 2. Ve zbývajících letech se nachází v šedé zóně. Nízkých hodnot dosahuje v roce 2008 a 2010. Důsledkem je zejména nízký ukazatel B, a to vlivem výsledku hospodaření před zdaněním a úroky, který je v roce 2008 a 2010 velmi nízký. Graf 12 Vývoj indexu IN95 3.50 3.00 2.50

IN95

2.00 1.50


1.00


0.50 0.00 2006

2007

2008

2009

2010


Praktická část

4.7.3

49

Index IN99

Vyjadřuje bonitu společnosti z hlediska její finanční stability z pohledu vlastníka. IN99 = -0,017 * A + 4,573 * C + 0,481 * D + 0,015 * E Tab. 19 Index IN99 IN99

2006

2007

2008

2009

2010

A

1,52

1,47

1,34

1,41

1,44

C

0,07

0,04

0,01

0,02

0,01

D

3,32

3,25

3,04

2,44

2,10

E

0,98

0,88

0,93

1,02

0,99

Koeficient

1,90

1,73

1,50

1,28

1,06


Podle dosažených výsledků se společnost v roce 2006 a 2007 nachází v situaci, která je nejednoznačná, ale kdy spíše vykazuje hodnotu. Od roku 2008 začala hodnota klesat a vytváří situaci, kdy má společnost přednosti, ale i výraznější problémy. Rok 2010 vykazuje společnost pouhých 1,06 a netvoří žádnou hodnotu. Je to způsobeno klesajícím ukazatelem D, který poměřuje tržby s celkovými aktivy. Celková aktiva klesala jen mírně, zatímco u tržeb byl pokles zřetelnější. Graf č. 13 znázorňuje křivku indexu IN99. Graf 13

Vývoj indexu IN99 2.50 IN99

2.00 1.50

Podnik se záporným ekonomickým výsledkem

1.00

Podnik vykazuje kladné hodnoty ekonomického zisku

0.50 0.00 2006

2007

2008

2009

2010


Praktická část

4.7.4

50

Index IN01

Index IN01 vznikl pomocí diskriminační analýzy a je spojením indexu IN95 a IN99. IN01 = 0,13 * A + 0,04 * B + 3,92 * C + 0,21 * D + 0,09 * E Tab. 20 Index IN01 IN01

2006

2007

2008

2009

2010

A

1,52

1,47

1,34

1,41

1,44

B

5,28

2,22

0,40

1,62

0,77

C

0,07

0,04

0,01

0,02

0,01

D

3,32

3,25

3,04

2,44

2,10

E

0,98

0,88

0,93

1,02

0,99

Koeficient

1,47

1,20

0,95

0,95

0,78


Výsledné hodnoty společnosti mají ve sledovaném období klesající tendenci, výjimkou roku 2009, kdy je hodnota stejná jako v roce 2008. Společnost ČSAD Hodonín a. s. spadá do šedé zóny po celé sledované období. Nejlepší hodnoty dosahuje v roce 2006, a to 1,47. Nízké výsledky jsou způsobeny především indexem B, který vyjadřuje poměr hospodářského výsledku před zdaněním a úroky a nákladových úroků. Jak již bylo několikrát zmíněno, společnost ČSAD Hodonín a. s. v roce 2008 a 2010 dosahuje nízkého výsledku hospodaření před zdaněním a úroky. Stejně jako u indexu IN99, vliv na pokles má i index D. Graf 14 Vývoj indexu IN01 2.00 1.80 1.60 1.40

IN01

1.20 1.00


0.80 0.60


0.40 0.20 0.00 2006

2007

2008

2009

2010


Praktická část

4.7.5

51

Index IN05

Index IN05 byl vytvořen jako poslední a je aktualizací indexu IN01. Jsou zde změněny intervaly pro výsledné hodnocení a je navýšen index u ukazatele C. IN05 = 0,13 * A + 0,04 * B + 3,97 * C + 0,21 * D + 0,09 * E Tab. 21

Index IN05 IN05

2006

2007

2008

2009

2010

A

1,52

1,47

1,34

1,41

1,44

B

5,28

2,22

0,40

1,62

0,77

C

0,07

0,04

0,01

0,02

0,01

D

3,32

3,25

3,04

2,44

2,10

E

0,98

0,88

0,93

1,02

0,99

Koeficient

1,47

1,20

0,95

0,95

0,79


Společnost ČSAD Hodonín a. s. v roce 2006 a 2007 vykazuje hodnoty spadající do šedé zóny. V roce 2010 je firma ohrožena vážnými finančními problémy a hrozí jí bankrot. Důvody jsou stejné jako u indexu IN01. Graf 15

Vývoj indexu IN05 1.80 1.60 1.40 IN05

1.20 1.00


0.80 0.60


0.40 0.20 0.00 2006

2007

2008

2009

2010


Praktická část

4.7.6

52

Kralickův rychlý test

Kralickův rychlý test je tvořen čtyřmi ukazateli, kterými jsou kvóta vlastního kapitálu, doba splácení dluhu z cash flow, cash flow v tržbách a rentabilita celkového kapitálu. Podle výsledků těchto ukazatelů se společnosti přidělí body. Tabulka č. 22 znázorňuje hodnoty vypočítaných ukazatelů společnosti ČSAD Hodonín a. s. Tab. 22 Kralickův rychlý test Kralickův rychlý test

2006

2007

2008

2009

2010

kvóta VK

0,34

0,31

0,25

0,29

0,31

doba splácení dluhu z CF

13,42

5,95

8,28

6,30

5,64

CF v tržbách (%)

0,01

0,04

0,03

0,05

0,06

ROA v %

6,88

3,93

0,92

2,48

0,95


V tabulce č. 23 jsou podle dosažených hodnot společnosti ČSAD Hodonín a. s. přiděleny body. Čím je číslo vyšší, tím je situace společnosti lepší. Výsledné hodnoty se určí jako prostý aritmetický průměr jednotlivých ukazatelů. Tab. 23 Bodové hodnocení Kralickova rychlého testu 2006

2007

2008

2009

2010

kvóta VK

1

1

2

2

1

doba splácení dluhu z CF

4

3

3

3

3

CF v tržbách (%)

4

4

4

4

3

ROA v %

4

4

4

4

4

3,25

3

3,25

3

3

Výsledné hodnocení


Nejlepších výsledků dosahuje kvóta vlastního kapitálu. Tento ukazatel udává finanční nezávislost podniku. V roce 2006, 2007 a 2010 má nejlepší bodové hodnocení. Důvodem je větší vlastní kapitál a menší celková aktiva. Rok 2008 a 2009 má uspokojivé hodnocení, a to známkou 2. Doba splácení dluhu patří do šedé zóny. V roce 2006 je na tom společnost nejhůře, kdy je ohodnocena známkou 4. Důvodem byl nízký cash z provozní činnosti. Naopak nejnižší hodnoty dosahovala společnost v roce 2010, kdy byl cash z provozní činnosti nejvyšší za celé sledované období. Cash flow v tržbách, který poměřuje provozní cash flow a tržby, opět spadá do šedé zóny. Na rozdíl od doby splácení dluhu, je tento ukazatel ohodnocen ve všech letech známkou 4, výjimkou roku 2006, kdy mírně stoupl. Příčinou byl vyšší cash flow z provozní činnosti, stejně jako u předchozího ukazatele.

Praktická část

53

Posledním ukazatelem v Kralickova rychlém testu je rentabilita celkových aktiv. Z předchozích výpočtů je známo, že hodnoty tohoto ukazatele nejsou příznivé. Ve všech letech je společnost ČSAD Hodonín a. s. ohodnocena známkou 4. Nejhůře na tom je v roce 2008 a 2010 kvůli nízkému hospodářskému výsledku před zdaněním a úroky, jak již bylo několikrát zmíněno.

Shrnutí výsledků

54

5 Shrnutí výsledků V praktické části byly vypočítány jednotlivé ukazatele finanční analýzy, a to horizontální a vertikální analýza, analýza rozdílových a poměrových ukazatelů a v neposlední řadě bonitní a bankrotní modely. Veškeré výsledky vychází z účetních výkazů společnosti ČSAD Hodonín a. s. Celková aktiva rostla až do roku 2008 a poté výrazně klesla. Tento pokles byl způsoben hospodářskou krizí, která postihla všechny sektory společnosti. Největší podíl na celkových aktivech má dlouhodobý majetek, který tvoří průměrně 65 % celkových aktiv. Největší část dlouhodobého majetku tvoří dlouhodobý hmotný majetek. Nejvýraznější změna u dlouhodobého majetku nastala v roce 2008, kdy vzrostl o 83 417 tis. Kč. V tomto roce společnost investovala zejména do nákladních a návěsových souprav, paletových regálů, autobusů a byl nainstalován nový dvoupodlažní regálový systém. V roce 2009 měla hospodářská krize velký vliv na dlouhodobý majetek, kdy do něj společnost začala investovat méně. Tento pokles pokračoval i v následujícím roce. Stejně jako dlouhodobý majetek, i oběžný majetek rostl do roku 2008 a poté klesl. Největší podíl na oběžném majetku mají krátkodobé pohledávky. Společnost ČSAD Hodonín a. s. si v tomto roce dávala záležet na výběru zákazníků. Služby byly poskytovány jen relativně platícím zákazníkům a nastal větší vnitrofiremní tlak na nutnost inkasa tržeb. Poptávka po dopravních a logistických službách klesla, což bylo způsobeno poklesem kurzu Eura. V roce 2010 byl pokles způsoben především vlivem krátkodobého finančního majetku. Jelikož se aktiva rovnají pasivům, celková pasiva se měnila stejně jako celková aktiva. Na celkových pasivech se nejvíce podílí cizí zdroje, a to v průměru okolo 70 %. V roce 2006 byl podíl cizích zdrojů nejmenší. Důvodem byly nízké bankovní úvěry a výpomoci. Naopak největší podíl měly cizí zdroje v roce 2008. Společnost v tom roce investovala do vozového parku nákladní kamionové dopravy, jak již bylo zmíněno v praktické části. V roce 2008 nastala také výměna zdrojů vytápění v opravárenské hale v hodnotě 4 milionů korun. Další důležitou složkou cizích zdrojů jsou krátkodobé závazky. Největší pokles byl v roce 2009, protože došlo ke snížení závazků z obchodních vztahů a ke snížení závazků k zaměstnancům z důvodu snížení stavu zaměstnanců. Vlastní kapitál měl rostoucí tendenci a v roce 2008 klesl. V tomto roce byl vlastní kapitál nejmenší za celé sledované období. Důvodem byl výsledek hospodaření běžného účetního období, který byl v roce 2008 záporný a byl tak nejhorší za celou dobu existence společnosti. Za následek je považována nastupující hospodářská krize. Čistý pracovní kapitál je ve sledovaném období v kladných hodnotách. Znamená to, že oběžná aktiva převyšují krátkodobé závazky. O tento přebytek se zasloužily především krátkodobé pohledávky. Společnost ČSAD Hodonín a. s. má tedy dostatečný finanční fond vázaný v oběžných aktivech, pro případné nepříznivé finanční situace. Čisté pohotové prostředky mají ve všech letech zápornou hodnotu. Znamená to, že má společnost velmi špatnou okamžitou likviditu. Příčinou je

Shrnutí výsledků

55

přebytek krátkodobých závazků nad krátkodobým finančním majetkem. Nejhorších výsledků dosahuje společnost v roce 2008, kdy jsou krátkodobé závazky největší. Důvodem jsou především investice do dlouhodobého majetku. Čistý peněžně-pohledávkový finanční fond měl rostoucí tendenci, jen v roce 2010 mírně klesl. Nejlepší výsledky jsou v roce 2009. Tento růst je způsoben klesajícími krátkodobými pohledávkami a zásobami v oběžných aktivech a poklesem krátkodobých závazků. Rentabilita celkového kapitálu by měla být co nejvyšší. Společnost ČSAD Hodonín a. s. dosahuje výsledků poměrně nízkých. V roce 2008 a 2010 jsou výsledky minimální. Příčinou je velmi nízký výsledek hospodaření před zdaněním a úroky. V roce 2008 je to z důvodu nastupující hospodářské krize. V roce 2010 to bylo důsledkem změny doby účetních odpisů u části hmotného investičního majetku. Došlo k povinnosti zaúčtovat záporný rozdíl daně z příjmů za běžnou činnost. Výsledky rentability vlastního kapitálu by měly být vyšší, než u rentability celkového kapitálu. Toto pravidlo porušuje rok 2008 a 2009. V roce 2008 je výsledek dokonce záporný. Důvodem je záporný finanční výsledek hospodaření, a to zejména vlivem vysokých nákladových úroků. Nízké hodnoty vykazuje společnost také u rentability tržeb. Pouze rok 2006 dosahuje doporučených hodnot. Příčinou takto nízkých výsledků jsou tržby, protože jsou mnohem vyšší než výsledek hospodaření před zdaněním a úroky. Rok 2008 a 2010 má tento výsledek hospodaření minimální, proto jsou výsledky tak nízké. Rentabilita celkových nákladů by měla mít co nejnižší výsledky. Společnost ČSAD Hodonín a. s. vykazuje poměrně nízké hodnoty. V roce 2006 jsou hodnoty nejvyšší a to zásluhou vysokého ukazatele rentability tržeb. Doporučených hodnot běžné likvidity dosahuje společnost pouze v roce 2009 a 2010. V ostatních letech je pod doporučenou mezí. Důvodem je větší množství krátkodobých závazků. Pokud je hodnota větší než 1, je to považováno za dostačující, což v našem případě je. U pohotové likvidity společnost dosahuje doporučených hodnot ve všech sledovaných letech. U tohoto ukazatele se vylučují zásoby, protože jsou nejméně likvidní. Jelikož zásoby tvoří poměrně malou část oběžných aktiv, výsledky vychází pozitivně. U okamžité likvidity společnost doporučených hodnot nedosahuje v žádném roce. Tato problematika byla řešena již u čistých pohotových prostředků. Důvodem je nízký krátkodobý finanční majetek a vyšší krátkodobé závazky, jak již bylo zmíněno. Společnost tak má malý krátkodobý finanční majetek na úhradu svých krátkodobých závazků. Obrat aktiv vykazuje velmi dobré hodnoty. V případě společnosti ČSAD Hodonín a. s. jsou doporučené hodnoty dosaženy v roce 2008, 2009 s 2010 a v ostatních letech překračuje horní mez doporučené hodnoty. Společnost dokáže efektivně využít veškerý svůj majetek. Co se týče obratu zásob, zásoby se promění v tržby průměrně 35 krát za rok. V roce 2010 je hodnota nízká z důvodu menších tržeb v tomto roce. Konkrétně se jedná o tržby za prodej zboží.

Shrnutí výsledků

56

Doba obratu zásob vychází okolo 10 dní, což znamená, že jsou zásoby vázány ve společnosti 10 dní, než se spotřebují. Protože má tento ukazatel menší hodnoty jak obrat zásob, jedná se o velmi dobrou situaci. Doba obratu pohledávek se pohybuje v normě, protože je menší než je doba splatnosti faktur. Ukazatel celkové zadluženosti poukazuje na to, že společnost ČSAD Hodonín a. s. je zadlužená víc, než je zdravé. Vysoké hodnoty ukazatele vyjadřují špatnou finanční situaci společnosti. Nejvyšších hodnot dosahuje celková zadluženost v roce 2008. Skutečnost je způsobena růstem krátkodobých závazků a bankovních úvěrů a výpomocí v cizích zdrojích a růstem celkových aktiv. Kvóta vlastního kapitálu potvrdila skutečnost, že společnost své potřeby kryje především cizím kapitálem. Výsledné hodnoty v roce 2006, 2007 a 2010 splňují doporučenou hodnotu. Nejnižších hodnot společnost dosahuje v roce 2008, kdy tvoří nejvíce cizích zdrojů. Důvodem je velké množství cizího kapitálu díky velkým investicím v tomto roce. Koeficient zadluženosti ukazuje, že společnost vlastní průměrně 2 krát více cizího kapitálu oproti kapitálu vlastnímu. Ukazatel úrokového krytí dosahuje doporučených hodnot pouze v roce 2006. V ostatních letech je pod doporučenou mezí. Společnost se dostala do zadluženosti díky růstu nákladových úroků. V roce 2008 je na tom společnost nejhůře, protože dosahuje velmi nízkého výsledku hospodaření před zdaněním a úroky a nejvyšších nákladových úroků za celé období. V roce 2008 si společnost brala nejvíce úvěrů za celé období. Altmanova formule bankrotu neboli Z-skóre ukazuje, že je společnost ČSAD Hodonín a. s. do roku 2008 ve velmi dobré finanční situaci. Rok 2009 a 2010 spadá do tzv. šedé zóny, kdy společnost netvoří žádnou hodnotu, ale ani nebankrotuje. Důvodem těchto výsledků je klesající hodnota tržeb a celkových aktiv. Jak již bylo zmíněno, vlivem hospodářské krize se společnosti tržby snížily a protože společnost v těchto letech investovala do dlouhodobého majetku méně, snížila se i celková aktiva. Index IN95 posuzuje finanční zdraví společnosti z pohledu věřitele. Podle dosažených výsledků se společnost v roce 2006 a 2007 nachází v uspokojivé finanční situaci a v dalších letech spadá do šedé zóny. Nízkých hodnot dosahuje především díky nízkému výsledku před zdaněním a úroky. Index IN99 posuzuje finanční zdraví společnosti z pohledu vlastníka. V roce 2006 a 2007 se společnost nachází v situaci, která je nejednoznačná, ale kdy spíše vykazuje hodnotu. Od roku 2008 začala hodnota klesat a vytváří situaci, kdy má společnost přednosti, ale i výraznější problémy. V roce 2010 je na tom společnost nejhůře, kdy netvoří žádnou hodnotu. Důvodem je poměr celkových aktiv a tržeb. Celková aktiva klesala jen mírně, zatímco u tržeb byl pokles zřetelnější. Indexy IN01 a IN05 vykazují téměř stejné hodnoty. Společnost ČSAD Hodonín a. s. spadá do šedé zóny po celé sledované období. Nízké výsledky jsou způsobeny především poměrem hospodářského výsledku před zdaněním a úroky a nákladových úroků. Jak již bylo několikrát zmíněno, společnost v roce

Shrnutí výsledků

57

2008 a 2010 dosahuje nízkého výsledku hospodaření před zdaněním a úroky. Na tyto výsledky má vliv také poměr celkových aktiv a tržeb stejně jako u indexu IN99. Kralickův rychlý test je tvořen čtyřmi ukazateli, kterým se udělují body a výsledná známka se určí jako prostý aritmetický průměr. Podle tohoto testu bylo zjištěno, že společnost spadá do šedé zóny ve všech letech. Prvním ukazatelem je kvóta vlastního kapitálu, která vyjadřuje, že společnost v roce 2006, 2007 a 2010 je finančně nezávislá. Důvodem je větší vlastní kapitál a menší celková aktiva. Doba splácení dluhu také spadá do šedé zóny. V roce 2006 má společnost nejhorší známku, protože měla nízký cash z provozní činnosti. Naopak nejlépe na tom byla v roce 2010. Cash flow v tržbách je ve všech letech ohodnocen známkou 4, což znamená, že spadá do šedé zóny. Důvody jsou stejné jako u doby splácení dluhu, a to nízký provozní cash flow. Rentabilita celkových aktiv byla zmíněna u poměrových ukazatelů, kdy bylo zjištěno, že společnost nedosahuje velmi dobrých výsledků. Tento ukazatel také spadá do šedé zóny.


58

6 Návrhy a doporučení Problematická oblast č. 1: Rentabilita Společnost ČSAD Hodonín a. s. nedosahuje po celé sledované období doporučených hodnot u rentability celkového kapitálu, rentability vlastního kapitálu a rentability tržeb. Rentabilita celkového kapitálu a tržeb je porušena díky velmi nízkému výsledku hospodaření. Zejména v roce 2008 a 2010 kdy je hodnota výsledku hospodaření minimální. Aby měla rentabilita tržeb dobré výsledky, společnost by měla dosahovat většího čistého zisku. U rentability vlastního kapitálu je problémem především finanční výsledek hospodaření, a to z důvodu velkých nákladových úroků. Výsledky rentability vlastního kapitál by měly být vyšší než u rentability celkového kapitálu. Toto pravidlo je porušeno v roce 2008 a 2010. V roce 2008 je výsledek dokonce záporný a to vlivem již zmíněných nákladových úroků. Společnost by měla navýšit svůj zisk. Toho by mohla dosáhnout zvýšením tržeb a snížením nákladů. 1. Zvýšení tržeb Měla by rozšířit počet klientů vyhledáváním nových obchodních příležitostí a tím by zvýšila tržby za prodej nabízených služeb a výrobků. Společnost by měla dbát na odpovídající úroveň propagace a medializace, která bude podporovat uplatnění a pozici společnosti v mezinárodním měřítku. Dále by měla zajišťovat podle potřeb zákazníků vybavení odpovídajícími dopravními prostředky na úseku nákladní a kamionové dopravy. V oblasti pohonných hmot dbát na vysokou úroveň nabízených služeb, individuální přístup k zákazníkům a garanci kvality zboží a služeb. Zvýšení tržeb může také dosáhnout zvýšením cen poskytovaných služeb. 2. Snížení nákladů Společnost ČSAD Hodonín a. s. platila doposud velké množství úroků z úvěrů, proto dosahuje vysokých nákladových úroků. Zejména v roce 2008, kdy je jejich výše zpravidla vyšší než případný kladný rozdíl mezi kurzovými zisky a kurzovými ztrátami. Vznikají zejména při splátkách investičních úvěrů poskytnutých v cizí měně (Euro). V budoucnu by se společnost měla vyvarovat úvěrům podobného typu. Snížení nákladů lze docílit také snížením mzdových nákladů. Společnost má ale vysokou produktivitu práce, což znamená, že snížením mzdových nákladů by produktivita práce klesla. Proto mzdové náklady snížit nemůže. Problematická oblast č. 2: Likvidita U ukazatele likvidity je problematická likvidita běžná a okamžitá. Znamená to, že společnost nedisponuje s dostatečně velkým krátkodobým finančním majetkem, má vysoké krátkodobé závazky a málo peněžních prostředků v oběžných aktivech. U běžné likvidity dosahuje společnost doporučených hodnot pouze v roce 2009 a 2010, kdy krátkodobé závazky klesly a zároveň


59

narostl oběžný majetek. V ostatních letech jsou hodnoty pod doporučenou mezí. Aby běžná likvidita dosahovala optimálních výsledků, měla by se navýšit oběžná aktiva, zejména krátkodobý finanční majetek a měly by se snížit krátkodobé závazky. Společnost ČSAD Hodonín a. s. dosahovala v roce 2009 a 2010 doporučených hodnot, protože následkem hospodářské krize se snížily závazky z obchodních vztahů. Musel se snížit stav zaměstnanců a tím se snížily závazky k zaměstnancům. Společnost v tomto roce závazky snížila, protože to bylo nezbytné. Proto jako vhodnější řešení je navýšení krátkodobého finančního majetku, zejména na běžném bankovním účtu, kde jsou peněžní prostředky úročeny. Zvýšení krátkodobého finančního majetku lze dosáhnout pomocí optimalizace stavu zásob nebo inkasem krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů. Jelikož společnost disponuje s poměrně malým množstvím zásob, je nutné se zaměřit na krátkodobé pohledávky. Krátkodobé pohledávky tvoří největší část oběžných aktiv a doba jejich inkasa stále roste. Návrh na snížení pohledávek je odkoupení pohledávek faktoringovou společností. Dalším návrhem na zlepšení prodlužující se doby inkasa pohledávek je zavedení systému vymáhání pohledávek. Pro společnost to znamená kontrolování doby splatnosti pohledávek a v případě nezaplacení zavést upomínkové řízení, včetně úroků z prodlení. Dále by společnost mohla využívat skonta, což je sleva při hotovém placení nebo zaplacení faktury před lhůtou splatnosti. Jednalo by se o dobrou motivaci pro zákazníky. Výše skonta by měla být pro zákazníky natolik výhodná, že si vezmou krátkodobý bankovní úvěr v případě nedostatečných finančních prostředků. Problematická oblast č. 3: Aktivita Doba obratu pohledávek se ve společnosti ČSAD Hodonín a. s. pořád zvyšuje, ovšem hodnota tohoto ukazatele by měla spíše klesat. Proto by měla společnost udělat opatření na zvyšující se pohledávky, a to zejména pohledávky z obchodních vztahů. Návrhy a opatření jsou řešeny v problematické oblasti č. 2. Problematická oblast č. 4: Zadluženost Společnost ČSAD Hodonín a. s. má problémy i u ukazatele zadluženosti. Jedná se o celkovou zadluženost a úrokové krytí. Celková zadluženost vykazuje doporučené hodnoty v rozmezí 0,3 – 0,6. Společnost překračuje doporučenou mez po celé sledované období. Znamená, to že je zadlužená více, než je zdravé. Nejhůře na tom je v roce 2008 a 2009, kdy dosahuje nejvyšších hodnot. Důvodem těchto výsledků je velké množství cizího kapitálu během sledovaného období. Úrokové krytí poměřuje zisk před zdaněním a úroky s nákladovými úroky. Doporučená hodnota je splněna pouze v roce 2006. V ostatních letech nákladové úroky rostly, hodnota hospodářského výsledku před zdaněním a úroky se snižovala a společnost se tak dostala do zadluženosti. Společnost by měla snížit cizí kapitál. Jedná se zejména o bankovní úvěry a výpomoci tvořící největší část cizích zdrojů. Jak již bylo zmíněno u problematiky rentability, jde především o poskytnuté úvěry především v cizí měně, díky kterým vznikají i velké nákladové úroky. Je to dáno tím, že společnost ČSAD


60

Hodonín a. s. hodně investuje do dlouhodobého majetku. Vzhledem k tomu, že společnost vlastní skladovací prostory s velkou kapacitou, kterou zcela nevyužívá, mohla by tyto prostory pronajímat jiným společnostem a tak získat finanční prostředky na úhradu těchto úvěrů. Dalším návrhem je pronájem kamionů, které nejsou pro společnost zrovna potřeba a jiné společnosti by je mohly využívat. Spousta společností čerpá z cizích zdrojů. Měly by být opatrné, aby nepřesáhli hranici, kterou pak společnost nemůže finančně utáhnout. Problematická oblast č. 5: Čisté pohotové prostředky Hodnoty čistých pohotových prostředků vychází ve všech letech záporné. Důvodem je převaha krátkodobých závazků nad krátkodobým finančním majetkem. Svědčí to o špatné okamžité likviditě společnosti. Společnost ČSAD Hodonín a. s. by měla navýšit krátkodobý finanční majetek. Návrhy na tuto problematiku jsou stanovené v problematické části č. 2. Problematická oblast č. 6: Bonitní a bankrotní modely Nevyhovujících hodnot dosahuje společnost i při bonitních a bankrotních modelech. Jde o Altamovu formuli bankrotu, indexy IN a kralickův rychlý test. Altmanova formule bankrotu ze začátku sledovaného období vykazuje velmi dobré hodnoty a poté spadá do šedé zóny. Důvodem je zejména klesající hodnota tržeb. Společnost ČSAD Hodonín a. s. by měla zvýšit objem svých tržeb. Návrhy na toto zvýšení byly zmíněny v problematické oblasti č. 1. Indexy IN mají nepříznivé hodnoty především díky nízkému výsledku před zdaněním a úroky a také díky klesajícím tržbám. Proto by společnost měla navýšit tržby a výsledek hospodaření před zdaněním a úroky. Návrhy na zvýšení tržeb a výsledku hospodaření před zdaněním a úroky byly zmíněny v problematické oblasti č. 1. Kralickův rychlý test vykazuje špatné hodnoty z důvodu nízkého provozního cash flow. Proto by měla společnost ČSAD Hodonín a. s. tento cash flow navýšit. Jedním z řešení je snížení objemu pohledávek, protože pohledávky drží peněžní prostředky, které nemáme zrovna k dispozici. Návrh na snížení pohledávek je uveden v problematice č. 2. Jiný způsob na zvýšení provozního cash flow je navýšení zisku. Dalším důvodem špatných hodnot kralickova rychlého testu je ukazatel rentability celkového kapitálu, který je nízký kvůli nízkému výsledku hospodaření před zdaněním a úroky. Doporučení na zvýšení zisku je uvedeno v problematice č. 1.

Závěr

61

7 Závěr Cílem bakalářské práce bylo na základě účetních výkazů zpracovat finanční analýzu společnosti ČSAD Hodonín a. s. a podle zjištěných výsledků navrhnout vhodná opatření, která by vedla ke zlepšení finanční situace společnosti. Zhodnocení finanční situace společnosti bylo provedeno na základě údajů z účetních výkazů, kterými byli rozvaha, výkaz zisku a ztráty a přehled o peněžních tocích za sledované období, a to od roku 2006 do roku 2010. K výpočtům jednotlivých ukazatelů finanční analýzy byla využita metoda horizontální a vertikální analýzy pro aktiva, pasiva a výkaz zisku a ztráty, dále analýza rozdílových ukazatelů, především čistý pracovní kapitál, čisté pohotové prostředky a čistý peněžně-pohledávkový fond, analýza poměrových ukazatelů, zejména ukazatele rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti a v neposlední řadě bonitní a bankrotní modely, kde byla spočítána Altmanova formule bankrotu, indexy IN a Kralickův rychlý test. Na základě výpočtů všech ukazatelů finanční analýzy byly zjištěny problémové oblasti společnosti, u kterých byla navrhnuta jednotlivá opatření. Jako první problémová oblast byla uvedena rentabilita. Společnost ČSAD Hodonín a. s. má velmi špatný výsledek hospodaření, zejména v roce 2008, kdy společnost dosahuje ztráty. Důsledkem je nastupující hospodářská krize, díky které měla společnost nejhorší hospodářský výsledek za celou dobu její existence. Proto byla navrhnuta doporučení, jak zvýšit tento hospodářský výsledek a to především zvýšením tržeb a snížením nákladů. Zadluženost byla způsobena i kvůli velkým nákladovým úrokům, kterých měla společnost v tomto roce značné množství. Další problémovou oblastí je likvidita společnosti díky malému množství krátkodobého finančního majetku, proto bylo navrhnuto navýšení tohoto majetku, a to zejména regulací krátkodobých pohledávek. Nízký krátkodobý finanční majetek byl problémem i u ukazatele aktivity, a to u doby obratu pohledávek. U ukazatele zadluženosti bylo zjištěno, že je společnost zadlužená více, než je zdravé. Proto bylo navrhnuto snížení cizího kapitálu a navýšení výsledku hospodaření. Jako poslední problémová oblast byla uvedena u bonitních a bankrotních modelů. U Altamanovy formuli bankrotu jsou problémem nízké tržby, u indexu IN především velmi nízký hospodářský výsledek a u Kralickova rychlého testu nízký cash flow z provozní činnosti. Návrhem na zvýšení provozního cash flow bylo především zvýšením zisku a snížení objemu krátkodobých pohledávek. Společnost ČSAD Hodonín a. s. je na trhu velmi významnou společností, ale bohužel díky hospodářské krizi musela čelit velkým ztrátám. Věřím, že se její finanční situace zlepší a opět dosáhne zvýšení hospodářského výsledku na hranici spokojenosti všech shakeholderů zainteresovaných na ekonomické prosperitě společnosti ČSAD Hodonín a. s.

Seznam tabulek

62

Seznam tabulek TAB. 1

INTERPRETACE HODNOT INDEXU IN95 ...................................................... 24

TAB. 2 INTEPRETACE HODNOT INDEXU IN99 ........................................................ 25 TAB. 3 INTERPRETACE HODNOT INDEXU IN01 ...................................................... 25 TAB. 4 INTERPRETACE HODNOT INDEXU IN05 ...................................................... 26 TAB. 5 KRALICKŮV TEST - STUPNICE HODNOCENÍ UKAZATELŮ ................................ 28 TAB. 6 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA AKTIV ..................................................................31 TAB. 7 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA PASIV ................................................................. 33 TAB. 8

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY................................... 34

TAB. 9 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY ........................................... 38 TAB. 10

ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL ....................................................................... 39

TAB. 11

ČISTÉ POHOTOVÉ PROSTŘEDKY ............................................................... 40

TAB. 12

ČISTÝ PENĚŽNĚ-POHLEDÁVKOVÝ FINANČNÍ FOND.....................................41

TAB. 13

UKAZATELE RENTABILITY ....................................................................... 42

TAB. 14

UKAZATELE LIKVIDITY ........................................................................... 44

TAB. 15

UKAZATELE AKTIVITY............................................................................. 45

TAB. 16

UKAZATELE ZADLUŽENOSTI .................................................................... 46

TAB. 17

ALTMANOVA FORMULE BANKROTU ......................................................... 47

TAB. 18

INDEX IN95 .......................................................................................... 48

TAB. 19

INDEX IN99 .......................................................................................... 49

TAB. 20

INDEX IN01 .......................................................................................... 50

TAB. 21

INDEX IN05 ........................................................................................... 51

TAB. 22

KRALICKŮV RYCHLÝ TEST ....................................................................... 52

TAB. 23

BODOVÉ HODNOCENÍ KRALICKOVA RYCHLÉHO TESTU.............................. 52

Seznam grafů

63

Seznam grafů GRAF 1

PROCENTUÁLNÍ POČET ZAMĚSTNANCŮ .................................................... 29

GRAF 2

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VYBRANÝCH POLOŽEK AKTIV ............................ 32

GRAF 3

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VYBRANÝCH POLOŽEK PASIV ............................. 34

GRAF 4

PODÍL JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK AKTIV NA CELKOVÝCH AKTIVECH............. 36

GRAF 5

PODÍL JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK PASIV NA CELKOVÝCH PASIVECH ............. 37

GRAF 6

VÝVOJ ČISTÉHO PRACOVNÍHO KAPITÁLU ................................................. 40

GRAF 7

VÝVOJ ČISTÝCH POHOTOVÝCH PROSTŘEDKŮ .............................................41

GRAF 8

VÝVOJ ČISTÉHO PENĚŽNĚ-POHLEDÁVKOVÉHO FONDU ............................. 42

GRAF 9

SROVNÁNÍ VÝVOJE UKAZATELŮ ROA A ROE ........................................... 43

GRAF 10

VÝVOJ JEDNOTLIVÝCH UKAZATELŮ LIKVIDITY ......................................... 44

GRAF 11

VÝVOJ ALTMANOVA FORMULE BANKROTU ............................................... 47

GRAF 12

VÝVOJ INDEXU IN95 ............................................................................. 48

GRAF 13

VÝVOJ INDEXU IN99 ............................................................................. 49

GRAF 14

VÝVOJ INDEXU IN01.............................................................................. 50

GRAF 15

VÝVOJ INDEXU IN05 .............................................................................. 51

Seznam obrázků

64

Seznam obrázků OBR. 1

ÚČETNÍ ROZVAHA ...................................................................................14

OBR. 2

SCHÉMA HLAVNÍCH ČINNOSTÍ SPOLEČNOSTI............................................ 30

Seznam vzorců

65

Seznam vzorců

(1)

RELATIVNÍ ZMĚNA =

(2)

ABSOLUTNÍ ZMĚNA = Bt − Bt − 1

(3)

PROCENTNÍ PODÍL = ∑

(4)

ZMĚNA ČPK = ČPK − ČPK

(5)

ZMĚNA F = F − F

(6)

ROA =

(7)

ROE = "%í &á

(8)

ROS = (ž*+

(9)

ROC = 1- (ž*+

(10)

BĚŽNÁ LIKVIDITA = (á./.*é $á$+

(11)

POHOTOVÁ LIKVIDITA =

(12)

OKAMŽITÁ LIKVIDITA =

(13)

OBRAT AKTIV = 5

(14)

OBRAT ZÁSOB = 1á".*+

(15)

DOZ =

(16)

DOBA OBRATU POHLEDÁVEK =

(17)

DOBA OBRATU ZÁVAZKŮ =

(18)

CELKOVÁ ZADLUŽENOST =

č"ý $"

$"

,*ěž%á

,*ěž%á 1á".*+ (á./.*é $á$+

&%ěž%í &(."ř/+4%+ . žě "&%é $á$+

(ž*+

(ž*+

&(ů ě(%é $á".*+ 78ž9: ;<=

&.>/á+ 78ž9: ;<=

$á$+ 78ž9: ;<=

$í $/(.?

Seznam vzorců

66 "%í &á

(19)

KVÓTA VLASTNÍHO KAPITÁLU =

(20)

KOEFICIENT ZADLUŽENOSTI =

(21)

ÚROKOVÉ KRYTÍ = %á/.é ú(.+

(22)

IN95 = V1 * A + V2 * B + V3 * C + V4 * D + V5 * E – V6 * F

(23)

IN99 = -0,017 * A + 4,573 * C + 0,481 * D + 0,015 * E

(24)

IN01 = 0,13 * A + 0,04 * B + 3,92 * C + 0,21 * D + 0,09 * E

(25)

IN05 = 0,13 * A + 0,04 * B + 3,97 * C + 0,21 * D + 0,09 * E

(26)

ZI = 0,717 * A + 0,847 * B + 3,107 * C + 0,42 * D + 0,998 * E

(27)

ZI = 0,717 * A + 0,847 * B + 3,107 * C + 0,420 * D + 0,998 * E

(28)

KVÓTA VLASTNÍHO KAPITÁLU = .á

(29)

DOBA SPLÁCENÍ DLUHU Z CF =

30

Cash flow v tržbách =

(31)

ROA =

.á $í &á

"%í &á

"%í &á

.á

$í &á(á./.*ý H%%č%í ? &(..$%í "> H.I

&(..$%í "> H.I (ž*+

Literatura

67

8 Literatura BLAHA, Zdenek Sid a Irena JINDŘICHOVSKÁ. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2006, 194 s. ISBN 80-7261145-3. GRÜNWALD, Rolf. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, 318 s. ISBN 978-808-6929-262. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004, 714 s. ISBN 80-717-9802-9. KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, 135 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-8071797-135. KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. Prosperita firmy. ISBN 978-802-4733-494. KONEČNÝ, Miloš. Finanční analýza a plánování. Vyd. 11., upr. Brno: Zdeněk Novotný, 2006, 83 s. ISBN 80-735-5061-X. KUBÍČKOVÁ, Dana a Jana KOTĚŠOVCOVÁ. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006, 125 s. ISBN 80-867-5457-X. MÁČE, Miroslav. Finanční analýza obchodních a státních organizací: praktické příklady a použití. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 155 s. ISBN 80247-1558-9. NEUMAIER, Ivan a Inka NEUMAIEROVÁ. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 215 s. ISBN 80-247-0125-1. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008, 120 s. ISBN 978-802-4724-812. SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011, 152 s. ISBN 978-802-5133-866.

Literatura

Internetové zdroje ČSAD Hodonín a. s. - profil firmy. Csad.com [online]. 2011 [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://www.csad.com/cs/c/distribuce-spediceskladovani/profil-firmy.htm Managementmania.com - Rozvaha, bilance.ManagementMania.cz [online]. 2011 [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://managementmania.com/ rozvaha-bilance Ministerstvo spravedlnosti ČR. Justice.cz [online]. 2011 [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis. CEK=700006758

68

Zhodnocení finanční situace společnosti ČSAD Hodonín a. s

Recommend Documents