Zaměstnanec a OSVČ situace v ČR a srovnání s Francií

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní obchod

Zaměstnanec a OSVČ – situace v ČR a srovnání s Francií.

Rok Autor práce Vedoucí práce

2014 Ondřej Hájek Ing. Vladimíra Filipová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. V Praze dne

………………… podpis studenta

2

Tímto děkuji Ing. Vladimíře Filipové za její ochotu, trpělivost a odborné vedení při zpracování této bakalářské práce.

3

Obsah Úvod ............................................................................................................................ 6 1

Srovnání zaměstnance a OSVČ.......................................................................... 7 1.1

2

1.1.1

Základní odlišnosti.............................................................................................. 7

1.1.2

Daně .................................................................................................................... 7

1.1.3

Výdaje ................................................................................................................. 8

1.1.4

Zdravotní pojištění .............................................................................................. 8

1.1.5

Sociální pojištění ................................................................................................ 8

1.1.6

Pracovní neschopnost ......................................................................................... 9

1.1.7

Rozdělení nákladů a rizik ................................................................................... 9

1.1.8

Odměna ............................................................................................................. 10

1.1.9

Pracovní doba ................................................................................................... 10

1.1.10

Administrativa ................................................................................................ 11

1.1.11

Dovolená......................................................................................................... 11

1.1.12

Zaměstnanecké benefity ................................................................................. 11

1.2

Srovnání z pohledu zaměstnavatele ..................................................................... 12

1.3

Důsledky rozdílnosti subjektů .............................................................................. 13

Systém v České republice.................................................................................. 14 2.1

Obecná charakteristika ......................................................................................... 14

2.2

Sazby, slevy a jiná zvýhodnění ............................................................................. 15

2.2.1

Sazby daně ........................................................................................................ 15

2.2.2

Sociální pojištění .............................................................................................. 15

2.2.3

Zdravotní pojištění ............................................................................................ 16

2.2.4

Slevy na dani..................................................................................................... 17

2.2.5

Nezdanitelné části základu daně ....................................................................... 18

2.2.6

Položky odčitatelné od základu daně ................................................................ 19

2.3

Obecné srovnání subjektů ....................................................................................... 7

Výpočty ................................................................................................................... 19

2.3.1

Předpoklady ...................................................................................................... 19

2.3.2

Způsoby výpočtu .............................................................................................. 21

2.3.3

Sazby pro výpočty ............................................................................................ 22

2.3.4

Vlastní výpočty ................................................................................................. 23

2.3.5

Komentář k prvnímu způsobu výpočtu............................................................. 27

2.3.6

Komentář ke druhému způsobu výpočtu .......................................................... 28

2.3.7

Zhodnocení ....................................................................................................... 29

4

3

Systém ve Francii............................................................................................... 31 3.1

Obecná charakteristika ......................................................................................... 31

3.1.1 3.2

Fiskální domácnost ........................................................................................... 32

Odvody zaměstnanců............................................................................................. 33

3.2.1

Daň z příjmu ..................................................................................................... 33

3.2.2

Slevy a zvýhodnění ........................................................................................... 34

3.2.3

Sociální pojištění .............................................................................................. 35

3.3

Odvody živnostníků ............................................................................................... 36

3.3.1

Zjednodušený systém odvodů ........................................................................... 36

3.3.2

Klasický systém odvodů ................................................................................... 38

Závěr ......................................................................................................................... 39 Seznam použitých zdrojů ........................................................................................ 40 Seznam tabulek ........................................................................................................ 43

5

Úvod Tato bakalářská práce srovnává zaměstnance a osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ) pohybující se v prostředí České republiky a následně staví toto srovnání do kontextu s odpovídajícími subjekty ve Francii. Dále poskytuje vhled do relevantních předpisů České republiky a Francie, které jsou plné rozsáhlých a často zbytečně komplikovaných zákonů, norem a dalších ustanovení, upravujících zmíněné právní vztahy. Srovnání OSVČ a zaměstnance zahrnuje pro ČR jak komparaci jejich obecných výhod a nevýhod, tak konkrétní analýzu pomocí přesných výpočtů za využití stávajících sazeb, slev a dalších proměnných stanovených daňovými, případně i dalšími zákony a normami obou zemí. Část práce se věnuje zmíněné problematice v ČR také z pohledu zaměstnavatele, jakožto přímého účastníka těchto vztahů a identifikuje implikace a důsledky vzájemné interakce jednotlivých subjektů tohoto ekosystému. Závěrečná kapitola je věnována popisu prostředí ve Francii a zároveň také srovnání obou subjektů, které je pro tuto zemi provedeno obecněji a zároveň tak, aby šlo postavit do kontextu s ČR. Hlavním cílem této práce je prostřednictvím porovnání dvou zmíněných právních subjektů z různých úhlů pohledu a v kontextu dané země zformulovat konkrétní závěry a přinést čtenáři takovou míru porozumění tématu, která by mu poskytla odpovědi na následující otázky – jakou formu právního vztahu je vhodnější v konkrétní situaci či zemi zvolit a zda je opravdu OSVČ ve výhodě oproti zaměstnanci.

6

1 Srovnání zaměstnance a OSVČ 1.1 Obecné srovnání subjektů V této kapitole jsou porovnány oba výše zmiňované typy obživy – závislá činnost resp. zaměstnanec, s činností samostatně výdělečně činnou resp. OSVČ. Srovnání probíhá vždy v rámci určitého aspektu a zdůrazňuje výhody či nevýhody pro výše uvedené typy činností. Jelikož je toto srovnání obecné, nejsou v něm zpravidla zmiňovány konkrétní číselné sazby, limity a obdobné konkrétní údaje, které budou popsány dále. 1.1.1

Základní odlišnosti

Pro přesnější vymezení popisovaných subjektů je uvedeno několik hlavních rozdílů. Zatímco zaměstnanec má nad sebou vždy nějakou autoritu nebo šéfa, kterého musí poslouchat, OSVČ je v tomto aspektu svobodnější a je na stejné úrovni postavení jako objednatel jeho práce. Dalším rozdílem je, že OSVČ pracuje vlastním jménem, naproti tomu zaměstnanec činnost vykonává jménem zaměstnavatele. 1.1.2

Daně

Tento základní povinný odvod se vztahuje samozřejmě jak na zaměstnance tak i na OSVČ a to pod stejnou sazbou. Co se ovšem liší je efektivní zdanění těchto subjektů. Zatímco u zaměstnance se daň vyměřuje z jeho hrubé mzdy zvýšené o pojistné které je povinen platit za zaměstnance zaměstnavatel1 (dále jen „povinné pojistné“), u OSVČ jsou základem daně jeho příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení2 (dále jen „zisk“). Je však třeba si uvědomit, že drtivou většinu výdajů spojených s výkonem činnosti zaměstnance za něj platí jeho zaměstnavatel, proto tato odlišnost nezpůsobuje ve výsledku takový rozdíl ve zdanění obou subjektů.

1 VYBÍHAL, V. Mzdové účetnictví 2014, praktický průvodce. Praha: Grada Publishing, 2014. 464

str. ISBN: 978-‐80-‐247-‐5120-‐7. 2 Dle § 6 a 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“)

7

1.1.3

Výdaje

Další nespornou výhodou pro OSVČ jsou příznivé výdajové paušály, které může za určitých podmínek uplatnit, a to i v případě, že jeho skutečné výdaje jsou nulové. Z těchto důvodu se efektivní zdanění obou subjektů může ve výsledku podstatně lišit a to vždy ve prospěch OSVČ. Výdajové paušály jsou dle § 7 ZDP stanoveny na 80 % z příjmů pro zemědělskou a řemeslnou činnost, 60 % pro příjmy z živností volných, 40 % pro podnikání dle zvláštních předpisů a 30 % z příjmů z pronájmu. 1.1.4

Zdravotní pojištění

U dalšího povinného odvodu – zdravotního pojištění, je obdobně jako u daně z příjmu znovu ve výhodě OSVČ. Důvod je následující: přestože hrubá mzda zaměstnance, sloužící jako vyměřovací základ (dále jen „VZ“) pro zdravotní pojištění, je nižší než jeho VZ u daně, vyměřovací základ OSVČ je u tohoto pojištění oproti jeho základu daně poloviční, tzn. jen 50 % z jeho zisku. Jelikož závazky státu plynoucí ze zdravotního pojištění jsou vždy stejné – a tedy na výši zaplaceného pojistného nezávislé, je tato skutečnost opět jasnou výhodou pro OSVČ.3 1.1.5

Sociální pojištění

U třetího z povinných odvodů – sociálního pojištění (přesněji pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti), je situace však jiná. Vyměřovací základy pro zaměstnance a OSVČ u tohoto pojištění sice určíme obdobně jako u pojištění zdravotního, co se však mění jsou případná plnění státem jako podpora v nezaměstnanosti nebo starobních či invalidní důchod. To vše se totiž vypočítává z onoho nižšího vyměřovacího základu OSVČ. V tomto případě tedy nelze říci, že by byla OSVČ jakkoli finančně zvýhodněna. To, co však živnostník výše popsaným způsobem výpočtu a úhrady pojištění získává, je větší kontrola nad částkou, kterou se rozhodne na sociální pojištění hradit.

3 Zaměstnanci a OSVČ: nespravedlnost odvodů a dávek. Peníze.cz [online] [aktualizováno: 24. 1.

2005] [citováno: 7. 5. 2014] Převzato z: http://www.penize.cz/mzda-‐a-‐plat/17088-‐ zamestnanci-‐a-‐osvc-‐nespravedlnost-‐odvodu-‐a-‐davek.

8

1.1.6

Pracovní neschopnost

Větší kontrola a svoboda rozhodování OSVČ je dále dána skutečností, kdy si tento subjekt může dobrovolně určit, zda bude nebo nebude hradit nemocenské pojištění. Většina z nich však toto pojištění nehradí, jelikož jsou v porovnání se zaměstnanci v tomto aspektu silně znevýhodněni – při stejné sazbě odvodů jako zaměstnanec4 nemá OSVČ právo na jednu z poskytovaných dávek (na ošetřovné) a v případě nemoci mu nárok na nemocenskou vzniká až po 14 dnech pracovní neschopnosti, v kontrastu se zaměstnancem, kterému právo na náhradu mzdy vniká již uplynutím třetího pracovního dne.5 1.1.7

Rozdělení nákladů a rizik

Zaměstnanec práci vykonává nejčastěji v sídle pobočky a i většinu jeho dalších nákladů jako náklady na marketing, automobil, počítač, paušál na telefon a jiné platí jeho zaměstnavatel. OSVČ práci vykonává v prostorách vlastních a vše potřebné pro jeho podnikání si zařizuje a hradí sám. S rozdělením nákladů úzce souvisí i rozdělení rizik. Zatímco prakticky jediné riziko, které zaměstnanci hrozí, je riziko jeho propuštění a riziko insolvence zaměstnavatele, OSVČ čelí rizikům mnohem větším. Tím hlavním je fakt, že ve svém podnikání tento subjekt ručí za své závazky celým svým majetkem. 6 Dalšími, neméně důležitými riziky dále jsou například nedostatek zakázek, ztráta stávajících klientů či neplacení klientů za provedenou práci.

4 Sazba pojistného. Česká správa sociálního zabezpečení [online] [aktualizováno: prosinec 2013]

[citováno: 7. 4. 2014] Převzato z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-‐na-‐socialni-‐ zabezpeceni/vyse-‐a-‐platba-‐pojistneho/sazba-‐pojistneho.htm. 5 Dávky nemocenského pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení [online] [aktualizováno: leden 2014] [citováno: 7. 4. 2014] Převzato z: http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-‐ osvc/davky/davky-‐nemocenskeho-‐pojisteni.htm 6 Podnikatelé hromadně přecházejí z OSVČ na s.r.o. Finance.cz [online] [aktualizováno: 27. 11. 2008] [citováno: 10. 4. 2014] Převzato z:http://www.finance.cz/zpravy/finance/200577-‐ podnikatele-‐hromadne-‐prechazeji-‐z-‐osvc-‐na-‐s-‐r-‐o-‐/.

9

1.1.8

Odměna

Dalším rozdílem těchto dvou subjektů je jejich odměna. Zatímco příjem OSVČ závisí na množství jím vykonané práce a může být tudíž i nulový, zaměstnanec má každý měsíc garantovaný určitý příjem, který je stanoven jeho pracovní smlouvou. Minimální příjem je garantovaný i zákonem formou minimální mzdy, která nyní činní 8,500 Kč hrubého7 s tím, že minimální mzdy pro určitá, více kvalifikovaná zaměstnání, jsou vyšší. S touto jistotou zaměstnance souvisí i jistota další, kterou je odstupné. Pokud je zaměstnanec propuštěn z organizačních důvodu ze společnosti, dostává od zaměstnavatele kompenzaci ve výši až několika měsíčních platů. 8 OSVČ tuto ochranu nemá. 1.1.9

Pracovní doba

Pracovní doba zaměstnance je většinou v jeho pracovní smlouvě pevně stanovena, nebo je alespoň stanovena co do počtu hodin. Pracovní týden v ČR má 40 hodin9 a od této hranice jsou zaměstnancovi hrazeny přesčasy. Výše uvedené souvisí s jistotou práce pro zaměstnance, ale s nižší flexibilitou, kdy do práce musí nastoupit například i tehdy, kdy se mu to nehodí. Naproti tomu pracovní doba OSVČ není v zákoně nijak upravena. OSVČ může pracovat kolik hodin týdně chce, ale nemůže zároveň počítat s žádnými štědřeji placenými přesčasy. To souvisí s vítanou vyšší flexibilitou, ale také s dostatečnou disciplínou se do práce vůbec pustit. V souvislosti s tímto bodem je vhodné zdůraznit existenci výpovědní lhůty zaměstnance, která trvá minimálně dva měsíce (pokud již zaměstnanec není ve zkušební době). Pracovní poměr lze však skončit i dohodou, kdy žádná lhůta neběží.10

7 Minimální mzda od 1. 8. 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [aktualizováno: 26.

7. 2013] [citováno: 10. 4. 2014] Převzato z: http://www.mpsv.cz/cs/13833.

8 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, část druhá. 9 Dle § 78 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

10 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, část druhá, díl 2, 3.

10

1.1.10 Administrativa Dalším bodem je rozdíl v množství administrativy, kterou musí subjekty v souvislosti s jejich typem činnosti projít. Zatímco pro zaměstnance je první a často i posledním administrativním úkonem prostudování a podpis jeho pracovní smlouvy, druhý subjekt musí administrativy zvládnout podstatně více. OSVČ je nucena být samostatnější. Musí znát a dodržovat spoustu státem a zákonem daných předpisů, vykonávat zdarma státem předepsané úkony, jako například vyplňovat daňové přiznání a přehledy příjmů. Dále musí vést evidenci svých příjmů a v případě neuplatnění paušálu i výdajů a v souvislosti s tím následně strpět státem realizované kontroly těchto položek. 1.1.11 Dovolená Pokud zaměstnanec vykonává závislou činnost u zaměstnavatele více než 60 dní v roce, má nárok na takzvanou placenou dovolenou za kalendářní rok. Základní výměra pro všechny zaměstnance jsou 4 týdny dovolené ročně. Pro zaměstnance státní je to pak týdnů 5. Při dovolené má zaměstnanec právo na náhradu mzdy ve výši jeho průměrného výdělku.11 Osoba samostatně výdělečně činná má sice možnost si dovolenou vzít kdy se jí zachce, nedostane za ní však ani korunu. 1.1.12 Zaměstnanecké benefity Kromě dovolené si zaměstnanec může užívat různých zaměstnaneckých benefitů, které mu zaměstnavatel poskytuje.12 Mezi nejpopulárnější patří mobilní telefon (ze kterého se stává standard), vzdělávací kurzy, stále oblíbené stravenky nebo služební automobil pro střední a vyšší management. Dále také zaměstnavatel zaměstnancům často přispívá na penzijní a životní pojištění, přičemž příspěvky na první jmenované se díky zavedení nové důchodové reformy podstatně snížily.13

11 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, část devátá. 12 MACHÁČEK, I. Zaměstnanecké benefity: praktická pomůcka jejich daňového řešení. 1. vydání,

Praha: C.H. Beck, 2010. 146 str. ISBN 978-‐80-‐7400-‐301-‐1. 13 Penzijní reforma zahýbala nabídkou zaměstnaneckých benefitů. Tiskové centrum ING

Pojišťovny [online] [aktualizováno: 6. 8. 2013] [citováno: 7. 5. 2014] Převzato z: https://www.ingpojistovna.cz/tiskove-‐centrum/tiskove-‐zpravy/penzijni-‐reforma-‐zahybala-‐ nabidkou-‐zamestnaneckych-‐benefitu-‐klesa-‐zajem-‐penze-‐naopak-‐zivotni-‐pojisteni-‐posiluje.html.

11

1.2 Srovnání z pohledu zaměstnavatele Díky existenci dvou výše popisovaných subjektů má zaměstnavatel resp. objednatel práce 14 často možnost zvolit si, zda si na vykonání konkrétní činnosti sežene zaměstnance, nebo zda si práci objedná u nějakého externího podnikatelského subjektu (takzvaný outsourcing).15 Každá z těchto dvou možností s sebou však nese nějaké výhody a nevýhody, které si vysvětlíme níže. Pokud by pro zaměstnavatele činnost vykonával zaměstnanec, musí mít mezi sebou tyto dva subjekty podepsanou pracovní smlouvu. Tento právní vztah se poté řídí relevantními předpisy, kdy je zaměstnanec pod ochranou zákoníku práce. Zaměstnavatel mu musí garantovat minimální mzdu, platit dovolenou nebo také poskytnout výpovědní lhůtu a zaplatit odstupné v případě ukončení pracovně právního poměru. Zaměstnanec má dále právo například na stravné či právo stávkovat. V neposlední řadě jsou také celkové odvody státu zaměstnance vyšší než odvody OSVČ, a proto při zachování stejného čistého příjmu obou subjektů je zaměstnanec nákladnější. Pokud si však subjekt práci objedná u OSVČ, situace se podstatně liší. Tento subjekt není chráněn zákoníkem práce, a tudíž odpadají objednateli práce výše zmiňované povinnosti jako jsou platit odstupné, minimální mzdu nebo dovolenou. Další výhodou je možnost objednávat u OSVČ práci přesně podle potřeby podniku, čímž se zvyšuje efektivita a v důsledku snižují náklady. V neposlední řadě je výhodou i přenesení administrativní zátěže na OSVČ a také celkové nižší odvody OSVČ. Tento fakt se poté promítá do nižších nákladů zaměstnavatele, a to i při zachování vyšších čistých příjmů osoby samostatně výdělečně činné v porovnání se zaměstnancem.

14 V případě uzavření pracovní smlouvy se zaměstnancem užíváme pojem zaměstnavatel, v

případě objednání práce u OSVČ pojem objednatel práce. 15 V našem případě budeme uvažovat pouze objednání práce u OSVČ.

12

1.3 Důsledky rozdílnosti subjektů Jak již bylo řečeno, zaměstnavatel má často možnost vybrat si mezi zaměstnáním zaměstnance nebo objednáním práce u živnostníka s tím, že v případě druhém je situace po finanční stránce pro zaměstnavatele (objednatele práce) i pro subjekt práci vykonávající příznivější. Proč si tedy subjekty veškerou práci neobjednávají u OSVČ? Odpovědí je rozdílná podstata obou právních vztahů. V případě zaměstnance se jedná o závislou činnost, jejíž charakteristiky jsou vztah nadřízenosti a podřízenosti, osobní výkon práce jménem zaměstnavatele a podle pokynů zaměstnavatele.16 Ve druhém případě poté jde o podnikatelskou činnost, což je soustavná činnost, prováděná podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.17 Z definice pojmu závislá práce vyplývá několik znaků této činnosti, jako například vystupování jménem zaměstnavatele, pravidelné odměňování, práce jen pro jednoho zaměstnavatele, stanovená pracovní doba nebo právě vztah nadřízenosti.18 Pokud činnost, kterou zaměstnanec vykonává, splňuje některé výše vyjmenované znaky, nemůže si zaměstnavatel na stejnou činnost najmout OSVČ, porušil by tím hrubě zákon. V praxi je však situace často jiná. Z důvodu tvrdé konkurence a za účelem snižování nákladů nabízí někteří zaměstnavatelé svým zaměstnancům právě přechod ze závislé činnosti na činnost samostatně výdělečnou. Jak již však bylo řečeno, tento systém, označovaný také jako Švarc systém 19 , je protizákonný a hrozí proto oběma subjektům relativně vysoké pokuty, které mohou dosáhnout až deseti milionů korun pro zaměstnavatele a až sta tisíc pro bývalého zaměstnance.20

16 § 2 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce 17 § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 18 Sedm znaků, které prokazují švarcsystém. Podnikatel.cz [online] [aktualizováno: 6. 4. 2012]

[citováno 9. 5. 2014] Převzato z: http://www.podnikatel.cz/clanky/7-‐znaku-‐ktere-‐prokazuji-‐ svarcsystem/. 19 Podle podnikatele Švarce, který s ním v roce 1990 přišel. 20 § 139 a 140 předpisu č. 435/2004 Sb. zákona o zaměstnanosti

13

2 Systém v České republice 2.1 Obecná charakteristika Počet obyvatel v České republice v posledních několika letech pomalu roste. Koncem roku 2013 byl překročen počet 10,500,000 obyvatel21. Z tohoto počtu si podle evidence ČSSZ 22 přibližně 977,000 23 vydělává samostatně výdělečnou činností. Vyjádřeno relativně je to 9,3 %. Za zmínku stojí, že celkově je v naší zemi registrováno přibližně dvakrát více podnikajících fyzických osob, přičemž nezanedbatelná polovina z nich je neaktivní (nemají žádný obrat, neplatí povinné pojistné).24 Počet neaktivních OSVČ v ČR historicky roste, zatímco počet aktivních subjektů spíše kolísá kolem určité hladiny. Nezaměstnanost se na začátku roku 2014 pohybovala na 8,6 %, což se rovnalo přibližně 630,000 lidem bez práce. Volných pracovních míst v ČR bylo ve stejném období kolem 36,000.25 Na konci roku 2013 byla podle ČSU průměrná hrubá mzda zaměstnance v ČR 26,637 Kč a medián mezd činil 22,288 Kč.26

21 Obyvatelstvo. Český statistický úřad [online] [aktualizováno: 31. 12. 2013] [citováno 7 .5.

2014] Převzato z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide. 22 Česká správa sociálního zabezpečení. 23 Počet podnikatelů v Česku loni klesl na 977. E15 [online] [aktualizováno: 2014] [citováno: 7. 5.

2014] Převzato z: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/pocet-‐podnikatelu-‐v-‐cesku-‐loni-‐ klesl-‐na-‐977-‐tisic. 24 Statistiky klamou, přes milion podnikatelů existuje jen na papíře. Podnikatel.cz [online] [aktualizováno: 15. 7. 2011] [citováno dne: 7. 5. 2014] Převzato z: http://www.podnikatel.cz/clanky/pocet-‐podnikatelu-‐mpo-‐statistiky/. 25 Tisková zpráva Úřadu práce ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [aktualizováno: 10. 2. 2014] [citováno: 7. 5. 2014] Převzato z: http://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2014/02/2014_02_10_tz_nezamestnanost_leden.pdf. 26 Průměrné mzdy – 4. čtvrtletí 2013. Český statistický úřad [online] [aktualizováno: 27. 2. 2014] [citováno: 7. 5. 2014] Převzato z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz031114.docx.

14

2.2 Sazby, slevy a jiná zvýhodnění 2.2.1

Sazby daně

Sazba daně z příjmu fyzických osob (§ 16 ZDP) je stanovená v tomto roce na 15 % ze základu daně, a to jak pro závislou činnost (zaměstnanec) tak pro činnost samostatně výdělečnou (OSVČ). Základem daně subjektu prvního je jeho hrubá mzdy, navýšená o povinné pojistné, hrazené za zaměstnance zaměstnavatelem – tedy o 34 %. Základem daně subjektu druhého je jeho zisk, tedy příjmy po odečtení výdajů na podnikání. Dále se v ZDP od minulého roku objevuje pojem „Solidární zvýšení daně“, upravený paragrafem 16b, udávající povinnost platit 7 % zvýšení daně z kladného rozdílu mezi ročním základem daně a 48násobkem průměrné mzdy stanovené zákonem. Od roku 2014 jsou povinni vyplnit daňové přiznání i zaměstnanci, na které se toto solidární zvýšení daně vztahuje.27 2.2.2


Sociálním pojištění je obecné souhrnné označení pro pojistné na důchodové zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění. Sazby u zaměstnance a OSVČ jsou podobné, co se však liší je způsob jejich výpočtu a odvádění státu. Zaměstnanec: Většinovou část sociálního pojištění za zaměstnance hradí zaměstnavatel, sazba je 25 %. Zbývající částku sociálního pojištění si hradí zaměstnanec sám a je 6,5 %. Sazby v součtu dají 31,5 %. Pojištění se vyměřuje ze zaměstnancovi hrubé mzdy, tedy z příjmu nenavýšeného o částku sociálního a zdravotního pojištění, povinně hrazeného zaměstnavatelem. Minimálním vyměřovacím základem sociálního pojištění je pro zaměstnance de facto minimální mzda28, která od srpna 2013 stanovena na 8,500 Kč. V případě vysokých příjmů je důležité zmínit maximální měsíční vyměřovací základ, který je pro rok 2014 stanoven na částku 103,768 Kč.29 27 Dle § 38g ZDP. 28 Zaměstnanci a OSVČ: nespravedlnost odvodů a dávek. Peníze.cz [online] [aktualizováno: 24. 1.

2005] [citováno: 7. 5. 2014] Převzato z: http://www.penize.cz/mzda-‐a-‐plat/17088-‐ zamestnanci-‐a-‐osvc-‐nespravedlnost-‐odvodu-‐a-‐davek. 29 Stanoví se jako 4násobek průměrné mzdy pro rok 2014.

15

OSVČ: Sazba pojištění je u OSVČ 29,2 % (28 % důchodové pojištění, 1,2 % státní politika zaměstnanosti), z vyměřovacího základu, resp. z minimálního vyměřovacího či maximálního vyměřovacího základu.30 Minimální měsíční vyměřovací základ tento rok vychází na 6,486 Kč31 a s ním související minimální měsíční záloha na 1,894 Kč. Maximální měsíční vyměřovací základ je pro OSVČ stejný jako pro zaměstnance, tedy 103,768 Kč32 a odpovídá měsíčním zálohám 30,301 Kč. Pro OSVČ, které jsou dobrovolně účastny nemocenského pojištění, je sazba za tuto složku 2,3 % z vyměřovacího základu, resp. z částky 5,000 Kč pokud je vyměřovací základ nižší. Minimální záloha je tedy 115 Kč měsíčně.33 Vyměřovacím základem OSVČ pro sociální pojištění je 50 % z jeho zisku. 2.2.3


Zaměstnanec: U zdravotního pojištění zaměstnance je situace obdobná jako u pojištění sociálního. Většinovou část 9 % hradí opět zaměstnavatel a zbylou část 4,5 %

si hradí

zaměstnanec sám. Sazby v součtu dávají 13,5%. Pojištění se opět vyměřuje ze zaměstnancova hrubého příjmu – tedy z částky před zvýšením o povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem. Minimální vyměřovací základ zaměstnance u zdravotního pojištění je opět de facto minimální mzda 8,500 Kč. Naopak strop pro zaměstnance u tohoto pojištění neexistuje.34

30 Minimální i maximální vyměřovací základ se odvíjí od průměrné mzdy v národním

hospodářství, která je na rok 2014 stanovena na částku 25 942 Kč. 31 Stanoví se jako 25% průměrné mzdy pro rok 2014. 32 Stanoví se jako 4násobek průměrné mzdy pro rok 2014. 33 Sazba pojistného. Česká správa sociálního zabezpečení [online] [aktualizováno: prosinec

2013] [citováno: 8. 4. 2014] Převzato z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-‐na-‐socialni-‐ zabezpeceni/vyse-‐a-‐platba-‐pojistneho/sazba-‐pojistneho.htm. 34 VYBÍHAL, V. Mzdové účetnictví 2014, praktický průvodce. Praha: Grada Publishing, 2014. 464 str. ISBN: 978-‐80-‐247-‐5120-‐7.

16

OSVČ: I u osoby samostatně výdělečně činné je způsob výpočtu zdravotního pojištění téměř analogický výpočtu jeho pojištění sociálního. Sazba pojištění je v tomto případě 13,5 %. z vyměřovacího základu, resp. z vyměřovacího základu minimálního, pokud je skutečný vyměřovací základ menší. Minimální měsíční vyměřovací základ 35 je tento rok stanoven na 12 971 Kč. Minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení následně rovna částce 1 752 Kč. Maximální vyměřovací základ toho pojištění byl pro OSVČ poslední novelou zákona o pojistném na zdravotní pojištění zrušen na období 2013-2015.36 2.2.4

Slevy na dani

Po snížení základu daně o výše uvedené položky a po následném vyčíslení 15 % daně tuto částku dále upravujeme dle § 35ba ZDP o následující slevy a zvýhodnění: Sleva na poplatníka: Tato sleva, kterou může uplatnit každý poplatník s výjimkou poplatníků pobírajících starobní důchod, činí 24,840 Kč za rok. Na rozdíl od zbývajících slev na dani se toto zvýhodnění použije celé, bez ohledu na to, jestli poplatník vydělával celý rok nebo jen jeho část. Sleva na manželku: Na manželku (resp. manžela, registrovaného partnera či partnerku) žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, nemající vlastní příjem převyšující částku 68,000 Kč za zdaňovací období, může poplatník uplatnit slevu ve stejné výši jako slevu na sebe, tedy 24,840 Kč. Od roku 2013 nemůže toto daňové zvýhodnění využít OSVČ, které uplatňuje výdaje paušálem.

35 Stanoví se jako 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství. 36 OSVČ – maximální a minimální vyměřovací základ. Všeobecná zdravotní pojišťovna České

republiky [online] [aktualizováno: 2014] [citováno: 5. 4. 2014] Převzato z: http://www.vzp.cz/platci/informace/povinnosti-‐platcu-‐metodika/osvc/maximalni-‐a-‐ minimalni-‐vymerovaci-‐zaklad.

17

Invalidita: Pobírá-li poplatník invalidní důchod prvního nebo druhého stupně, uplatňuje slevu ve výši 2,520 Kč ročně. V případě invalidity třetího stupně se tato částka zvyšuje na dvojnásobek, tedy 5,040 Kč a v případě držitele průkazu ZTP/P částka dělá 16,140 Kč ročně. Sleva na studenta: Pokud se poplatník připravuje na budoucí povolání studiem, uplatňuje slevu na dani ve výši 4,020 Kč ročně a to až do dovršení věku 26 let. Daňové zvýhodnění a bonus na dítě: Poplatník může dle § 35c ZDP uplatnit na každé vyživované dítě žijící s ním v domácnosti daňové zvýhodnění ve výši 13,404 Kč. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Daňový bonus může poplatník uplatnit až do výše 60,300 Kč ročně. Za vyživované dítě se považuje dítě vlastní, které je nezletilé nebo kterému je maximálně 26 let a soustavně se připravuje na budoucí povolání nebo se díky zdraví připravovat nemůže. Jako u slevy na manželku je tu od roku 2013 podmínka, že toto daňové zvýhodnění nemůže využít OSVČ, které uplatňuje výdaje paušálem. 2.2.5

Nezdanitelné části základu daně

Dle paragrafu 15 zákona o daních z příjmů se nezdanitelné části základu daně, jak již název napovídá, odečítají přímo od základu daně. Mezi nejčastěji odečítané položky patří zejména: Dary: Jestliže poskytnete dar určitým právnickým a fyzickým osobám uvedených v § 15 příslušného zákona (např. osobám provozující školy, poskytující zdravotnické služby nebo ochranu zvířat), máte za určitých podmínek právo na odečtení hodnoty těchto darů až do hodnoty 15 % ze základu daně. Například za každé darování krve si můžete snížit základ daně o 2,000 Kč.

18

Úroky: Pokud splácíte úvěr ze stavebního spoření nebo hypotéku, máte dle zákona právo odečíst si v rámci jedné domácnosti z těchto úvěrů až 300,000 Kč. To by znamenalo snížení daně až o 45,000 Kč. Je však třeba dát pozor na skutečnost, že daňový základ se snižuje jen o zaplacené úroky, nikoliv o celkovou výši splátek. Příspěvky na penzijní pojištění Pokud si platíte penzijní připojištění, můžete si od daňového základu odečíst až 12,000 Kč. Pro čerpání maximálního odpočtu je však třeba odvést 24,000 Kč za rok, protože úhrn vašich příspěvků se dle zákona pro tento výpočet snižuje o 12,000 Kč.37 Příspěvky na životní pojištění Pokud si platíte životní pojištění, máte rovněž právo na odečtení částky 12,000 od základu daně. To však platí jen za předpokladu splnění zákoně daných podmínek kterými jsou například určitá cílová částka nebo doba trvání pojistného.38 2.2.6

Položky odčitatelné od základu daně

Podle § 34 od základu daně jdou dále odečíst určité položky. Mezi nejvýznamnější z nich patří daňová ztráta z uplynulých období nebo výdaje na výzkum a vývoj.

2.3 Výpočty 2.3.1

Předpoklady

Pro ilustraci výpočet provedeme pro tyto dvě situace: •

Pan Červený, svobodný, bezdětný, příspěvky na důchodové pojištění 2,000 Kč měsíčně.

•

Pan Zelený, manželka v domácnosti, dvě děti, hypotéka s úroky 3,000 Kč měsíčně, důchodové pojištění 2,000 Kč měsíčně.

Vezmeme v potaz tyto dva základní příjmové scénáře: •

20,000 Kč měsíčně, resp. 240,000 Kč ročně.

•

50,000 Kč měsíčně, resp. 600,000 Kč ročně.39

37 § 15 odst. 5 ZDP. 38 § 15 odst. 6 ZDP. 39 Uvedené částky jsou hrubé mzdy zaměstnance, od kterých derivujeme níže uvedené příjmy.

19

A výpočet provedeme dvěma různými způsoby, kdy za příjem budeme považovat: •

Základ daně zaměstnance40 a hrubý příjmem OSVČ.

•

Základ daně zaměstnance a základ daně OSVČ.41

V rámci zjednodušení budeme dále vycházet z následujících předpokladů: •

Skutečné výdaje na podnikání jsou 60 % příjmů OSVČ s tím, že OSVČ tyto výdaje uplatňuje paušálně.

•

Předpokládáme, že subjekty vykonávají závislou činnost, resp. činnost samostatně výdělečnou jako svou činnost hlavní, a to po celý rok.

•

Zanedbáváme jakékoliv příjmy z kapitálového majetku dle paragrafu § 8, příjmy z pronájmu dle § 9 a příjmy ostatní dle § 10 zákona o daních z příjmů.

•

Veškeré příjmy subjektů jsou příjmy za zdrojů na území České republiky dle § 22 zákona o daních z příjmů.

•

OSVČ provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob.

•

Z výpočtů dále vypouštíme jakékoliv odčitatelné položky (§ 34 ZDP), jelikož se netýkají ani drtivé většiny subjektů v praxi.

•

Předpokládáme, že se subjekty neúčastní druhého pilíře důchodové reformy.

•

Dále OSVČ v našem případě neplatí nemocenské pojištění, jelikož ani v praxi není drtivá většina podnikajících osob k tomuto pojištění přihlášena z důvodu znevýhodnění těchto subjektů oproti zaměstnancům. 42

•

Zanedbáváme případné zaokrouhlování, které by se jinak uplatňovalo u hodnot vypočtených pro zaměstnance na období měsíce a u hodnot vypočtených pro OSVČ na období roku.43

40 Také celková či „superhrubá“ mzda. 41 Také zisk z podnikání. 42 Nemocenské pojištění – podíl skupin zabezpečených osob na dávkách vyplacených v roce 2013 –

kraje ČR. Český statistický úřad.[online] [aktualizováno: 18. 4. 2014] [citováno: 4. 5. 2014] Převzato z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/BD0018C2FB/$File/32021303b.pdf 43 Jedná se především o zaokrouhlení měsíčního základu daně zaměstnance na celá sta nahoru, sníženého základu daně na celá sta dolů, ročního základu daně OSVČ na celá sta dolů a roční daně na celé koruny nahoru.

20

2.3.2

Způsoby výpočtu

Tato podkapitola vysvětluje dva výše zvolené způsoby výpočtu. Výpočty v odborných článcích na internetových stránkách a v jiných publikacích často srovnávají roční příjem OSVČ se zaměstnancovo roční hrubou mzdou. Toto srovnání však není vhodné, jelikož z hrubé mzdy zaměstnance se strhává již jen část povinného pojištění a zároveň není ani základem, ze kterého se mu vypočítává daň. Jako výchozí příjem zaměstnance pro uvedené výpočty je proto vhodnější považovat jeho mzdu celkovou, resp. jeho základ daně, ze kterého se poté veškeré odvody státu platí. Fakt, že část povinného pojištění za zaměstnance odvádí zaměstnavatel nemá na celkovou částku odvedeného povinného pojištění státu vliv.44 Naproti tomu za výchozí příjem OSVČ budeme považovat příjmy dva. Za prvé to bude jeho celkový roční hrubý příjem a za druhé jeho základ daně. Výsledky vypočítané těmito dvěma způsoby se podstatně liší a každý z nich je vhodnější užít v rozdílné situaci. Konkrétně si to popíšeme na příkladech níže.

44 SEDLÁČEK, J. Daňová evidence podnikatelů 2013. Praha: Grada Publishing, 2013. 131 str. ISBN

978-‐80-‐247-‐4624-‐1.

21

2.3.3

Sazby pro výpočty

V následujících výpočtech 45 jsou užité výše popsané sazby daně a povinného pojištění, dále výše popsané slevy a jiné zvýhodnění. Pro přehlednost je doplněna stručná tabulka:

Zaměstnanec – sazby

OSVČ – sazby

ZP zaměstnanec

4,5%

ZP OSVČ

13,5%

SP zaměstnanec

6,5%

SP OSVČ

29,2%

ZP zaměstnavatel

9,0%

MVZ ZP 46

SP zaměstnavatel

25,0%

MVZ SP

Daň z příjmu FO

15,0%

Daň z příjmu FO

155 652 Kč 77 832 Kč 15,0%

Oba subjekty – slevy a zvýhodnění Na poplatníka

24 840 Kč

Na manželku

24 840 Kč

Na dítě

13 404 Kč

Tabulka 1 – sazby a jiná zvýhodnění

45 Veškeré výpočty v této práci jsou vlastní výpočty autora a uvedené hodnoty reprezentují

měnu Kč. 46 Minimální vyměřovací základ

22

2.3.4

Vlastní výpočty

Zaměstnanec, první způsob výpočtu:

Zaměstnanec

Pan Červený

Měsíční hrubá mzda

Pan Zelený

20 000

50 000

20 000

50 000

240 000

600 000

240 000

600 000

192 960

482 400

192 960

482 400


10 800

27 000

10 800

27 000


15 600

39 000

15 600

39 000

321 600

804 000

321 600

804 000

12 000

12 000

48 000

48 000

309 600

792 000

273 600

756 000

Daň před slevami

46 440

118 800

41 040

113 400

Slevy na dani

24 840

24 840

49 680

49 680

Daň po slevách

21 600

93 960

0

63 720

0

0

26 808

26 808

21 600

93 960

0

36 912

0

0

26 808

0

192 000

440 040

240 408

497 088


21 600

54 000

21 600

54 000


60 000

150 000

60 000

150 000

321 600

804 000

321 600

804 000

514 560

1 286 400

514 560

1 286 400

Celkem zdravotní

32 400

81 000

32 400

81 000

Celkem sociální

75 600

189 000

75 600

189 000

Daňová povinnost

21 600

93 960

0

36 912

Daňový bonus

0

0

26 808

0

Celkem státu

129 600

363 960

81 192

306 912

Roční hrubá mzda Výdaje na podnikání

47

Zaměstnanec

Základ daně Nezdanitelné částky Upravený základ daně

Daňové zvýhodnění Daňová povinnost Daňový bonus Čistý příjem Zaměstnavatel

Osobní náklad neuprav. Osobní náklad

48

Odvody

Tabulka 2 – zaměstnanec, první způsob výpočtu

47 Výdaje na podnikání, které v prvním případě platí zaměstnavatel, ve druhém OSVČ. 48 Výsledek upravený o výdaje na podnikání.

23

OSVČ, první způsob výpočtu:

OSVČ

Pan Červený

Pan Zelený

Měsíční hrubé příjmy

26 800

67 000

26 800

67 000

Hrubé roční příjmy

321 600

804 000

321 600

804 000

Výdaje na podnikání49

192 960

482 400

192 960

482 400

Vyměřovací základ ZP

155 652

160 800

155 652

160 800

Vyměřovací základ SP

77 832

160 800

77 832

160 800


21 013

21 708

21 013

21 708


22 727

46 954

22 727

46 954

128 640

321 600

128 640

321 600

12 000

12 000

48 000

48 000

116 640

309 600

80 640

273 600

Daň před slevami

17 496

46 440

12 096

41 040

Slevy na dani

24 840

24 840

24 840

24 840

Daň po slevách

0

21 600

0

16 200

Daňové zvýhodnění

0

0

0

0

Daňová povinnost

0

21 600

0

16 200

Daňový bonus

0

0

0

0

277 860

713 738

277 860

719 138

84 900

231 338

84 900

236 738

321 600

804 000

321 600

804 000

Celkem zdravotní

21 013

21 708

21 013

21 708

Celkem sociální

22 727

46 954

22 727

46 954

Daňová povinnost

0

21 600

0

16 200

Daňový bonus

0

0

0

0

Celkem státu

43 740

90 262

43 740

84 862

OSVČ


Čistý příjem neuprav. Čistý příjem

50

Objednavatel práce Osobní náklad Odvody

Tabulka 3 – OSVČ, první způsob výpočtu


24

Zaměstnanec, druhý způsob výpočtu:

Zaměstnanec

Pan Červený

Pan Zelený

Měsíční hrubá mzda

20 000

50 000

20 000

50 000

Roční hrubá mzda

240 000

600 000

240 000

600 000


482 400

1 206 000

482 400

1 206 000


10 800

27 000

10 800

27 000


15 600

39 000

15 600

39 000

321 600

804 000

321 600

804 000

12 000

12 000

48 000

48 000

309 600

792 000

273 600

756 000

Daň před slevami

46 440

118 800

41 040

113 400

Slevy na dani

24 840

24 840

49 680

49 680

Daň po slevách

21 600

93 960

0

63 720

0

0

26 808

26 808

21 600

93 960

0

36 912

0

0

26 808

0

192 000

440 040

240 408

497 088


21 600

54 000

21 600

54 000


60 000

150 000

60 000

150 000

Osobní náklad neuprav.

321 600

804 000

321 600

804 000

Osobní náklad52

804 000

2 010 000

804 000

2 010 000

Celkem zdravotní

32 400

81 000

32 400

81 000

Celkem sociální

75 600

189 000

75 600

189 000

Daňová povinnost

21 600

93 960

0

36 912

Daňový bonus

0

0

26 808

0

Celkem státu

129 600

363 960

81 192

306 912

Zaměstnanec


Daňové zvýhodnění Daňová povinnost Daňový bonus Čistý příjem Zaměstnavatel

Odvody

Tabulka 4 – zaměstnanec, druhý způsob výpočtu


25

OSVČ, druhý způsob výpočtu:

OSVČ

Pan Červený

Pan Zelený

Měsíční hrubé příjmy

67 000

167 500

67 000

167 500

Hrubé roční příjmy

804 000

2 010 000

804 000

2 010 000


482 400

1 206 000

482 400

1 206 000

Vyměřovací základ ZP

160 800

402 000

160 800

402 000

Vyměřovací základ SP

160 800

402 000

160 800

402 000


21 708

54 270

21 708

54 270


46 954

117 384

46 954

117 384

321 600

804 000

321 600

804 000

12 000

12 000

48 000

48 000

309 600

792 000

273 600

756 000

Daň před slevami

46 440

118 800

41 040

113 400

Slevy na dani

24 840

24 840

24 840

24 840

Daň po slevách

21 600

93 960

16 200

88 560

0

0

0

0

21 600

93 960

16 200

88 560

0

0

0

0

713 738

1 744 386

719 138

1 749 786

231 338

538 386

236 738

543 786

804 000

2 010 000

804 000

2 010 000

Celkem zdravotní

21 708

54 270

21 708

54 270

Celkem sociální

46 954

117 384

46 954

117 384

Daňová povinnost

21 600

93 960

16 200

88 560

Daňový bonus

0

0

0

0

Celkem státu

90 262

265 614

84 862

260 214

OSVČ


Daňové zvýhodnění Daňová povinnost Daňový bonus Čistý příjem neuprav. Čistý příjem

54

Objednavatel práce Osobní náklad Odvody

Tabulka 5 – OSVČ, druhý způsob výpočtu


26

2.3.5

Komentář k prvnímu způsobu výpočtu

Při užití prvního způsobu výpočtu je hrubý příjem OSVČ navýšen o 34 % oproti hrubé mzdě zaměstnance v důsledku zachování našeho předpokladu rovnosti zaměstnancova základu daně s hrubými příjmy osoby samostatně výdělečně činné. Dále si můžeme všimnout, že relevantní čisté příjmy zaměstnance a OSVČ se podstatně liší ve prospěch prvního subjektu. To je dané faktem, že čistý příjem OSVČ je ošetřen o 60% náklady na podnikání, zatímco zaměstnancův příjem nikoliv. Náklady na podnikání v případě zaměstnaneckého poměru totiž platí zaměstnavatel (např. služební auto, nájem kancelářských prostor a další), zatímco druhý ze subjektů si tyto náklady platí sám. 55 Tento fakt se nám promítne do celkových osobních nákladů zaměstnavatele resp. objednavatele práce. Srovnání těchto hodnot proto není vypovídající. Tento výpočet je však vhodný v případě, kdy by OSVČ sice uplatňovala 60% náklady paušálně, avšak jeho skutečné náklady byly nulové. Tomuto případu odpovídají v tabulce položky čistého příjmu a osobních nákladů před úpravou o výdaje na podnikání. Kvůli uvedeným důvodům jsou v prvním způsobu výpočtu tyto položky srovnávány, a to s uvedeným předpokladem nulových skutečných výdajů OSVČ. Při porovnání relevantních čistých příjmů za výše daných předpokladů ihned vidíme, že je OSVČ je oproti zaměstnanci relativně podstatně zvýhodněna. Toto zvýhodnění se v našem případě pohybuje mezi 16 až 62 procenty. V tabulce si můžeme všimnout výkyvu, kdy jsou příjmy pana Zeleného v nižším příjmovém scénáři u obou subjektů relativně blízké. Tento jev je způsoben tím, že OSVČ uplatňující paušální výdaje nemůže využít slevy na manželku a daňového zvýhodnění na děti. U vyššího příjmového scénáře pana Zeleného se tento jev samozřejmě projeví taky, ale díky vyšším příjmům a nižšímu efektivnímu procentu odvodů státu OSVČ je již jeho vyliv na celkové příjmy omezen.

55 ČERNÁ, S., PLÍVA, S. Podnikatel a jeho právní vztahy. 1. vydání, Praha: Univerzita Karlova v

Praze, Právnická fakulta, 2013. 156 str. ISBN 978-‐80-‐87146-‐76-‐7.

27

Dále je třeba zdůraznit velké rozdíly v odvodech státu obou subjektů. V tomto prvním způsobu výpočtu zaměstnanec téměř ve všech odvodech zaplatí státu více, než subjekt druhý, a to i přes to, že se u OSVČ u hodnot nižších příjmů povinné pojistné vyměřuje z minimálních vyměřovacích základů. Opačná situace je jen u daňových odvodů pana Zeleného, a to díky nemožnosti našeho OSVČ uplatnit všechny daňové slevy a zvýhodnění. Pro přehlednost je přiložena shrnující tabulka.

Pan Červený

Pan Zelený

Poměr mezd OSVČ ku zaměstnanci 145%

162%

116%

145%

Zaměstnanec – celkový odvod státu 40%

45%

25%

38%

OSVČ – celkový odvod státu 14%

11%

14%

11%

Tabulka 6 – shrnutí ke komentáři prvního způsobu výpočtu

2.3.6

Komentář ke druhému způsobu výpočtu

Při užití druhého způsobu výpočtu je v důsledku zachování rovnosti základů daně obou subjektů hrubý příjem osoby samostatně výdělečně činné velmi podstatně navýšen oproti hrubé mzdě zaměstnance. Nyní je třeba, v kontrastu s prvním způsobem výpočtu, objasnit situaci výdajů na podnikání a osobních nákladů zaměstnavatele (resp. objednatele práce). Můžeme si všimnou, že nyní, při rovnosti základů daně obou subjektů a při skutečných výdajích na podnikání rovných 60 %, jsou celkové osobní náklady zaměstnavatele na jednoho zaměstnance/OSVČ v obou případech stejné.56 Při užití tohoto způsobu výpočtu je tedy vhodné srovnávat položky čistého příjmu subjektů a osobních nákladů zaměstnavatele se souvisejícími položkami upravenými o 60% výdaje na podnikání. Znovu zdůrazňuji, že náklady na podnikání platí v případě závislé činnosti za zaměstnance zaměstnavatel, v případě činnosti samostatně výdělečně činné si je platí podnikatel sám.

56 Dáno rovnicí: Osobní náklad zaměstnavatele = Základ daně subjektu + Výdaje na podnikání.

28

Nyní se situace oproti prvnímu výpočtu změnila. Zatímco hodnoty čistých příjmů u zaměstnance jsou stále stejné, hodnoty čistých příjmů OSVČ se podstatně snížily. Nyní zvýhodnění OSVČ vůči zaměstnanci nepřesahuje ani v jednom z případů 22 % a u nižšího příjmu pana Zeleného je tento subjekt oproti zaměstnanci dokonce o 2 % znevýhodněn. Tento výkyv je opět způsoben faktem, že osoba samostatně výdělečně činná nemůže při použití paušálních výdajů využít výše zmíněné slevy na manželku a zvýhodnění na děti. Dále se opět zaměříme na odvody těchto dvou subjektů státu. U obou povinných pojistných je OSVČ znovu ve výhodě ve srovnání se zaměstnancem. U daňového odvodu je situace však téměř opačná. Daň pana Červeného je při závislé i samostatně výdělečné činnosti stejná, ale v případě pana Zeleného je zaměstnanecký poměr u obou výší příjmů o desítky tisíc na daňových odvodech zvýhodněn. Tato skutečnost je opět způsobená nemožností OSVČ uplatnit konkrétní slevy z důvodu užití paušálních výdajů. Je přiložena tabulka pro přehlednost, kde si můžeme po srovnání s tabulkou u výpočtu prvního všimnout toho, že se procentuální rozdíl odvodů OSVČ oproti minulému výpočtu přibližně zdvojnásobil, zatímco u zaměstnance zůstal stejný.

Pan Červený

Pan Zelený

Poměr mezd OSVČ ku zaměstnanci 120%

122%

98%

109%

Zaměstnanec – celkový odvod státu 40%

45%

25%

38%

OSVČ – celkový odvod státu 28%

33%

26%

32%

Tabulka 7 – shrnutí ke komentáři druhého způsobu výpočtu

2.3.7

Zhodnocení

Znovu připomínám, že při srovnání obou subjektů je třeba si uvědomit a brát v potaz rozdílnou strukturu jejich odvodů, výdajů a další aspekty, které ve finále jejich čistý příjem ovlivňují. Proto nelze v žádném případě srovnávat hrubou mzdu zaměstnance s hrubým příjmem OSVČ. Naopak můžeme pozorovat, že v našem prvním případě odpovídá hrubé mzdě 50,000 Kč zaměstnance hrubý příjem 67,000 Kč OSVČ, v případě druhém dokonce zaměstnancovým 50,000 Kč odpovídá 167,500 Kč OSVČ.

29

Při porovnání mezd pana Červeného a Zeleného v případě poměru zaměstnaneckého a v případě podnikání vidíme, že se čistý příjem OSVČ pohybuje v intervalu od 62% zvýhodnění až do 2% znevýhodnění oproti zaměstnanci. Obě tyto hodnoty jsou však extrémní a proto by nejspíše nenastali ve výše uvedených situacích ani v praxi. První hodnota, enormní zvýhodnění OSVČ, předpokládá uplatnění paušálních výdajů 60 % s nulovými skutečnými výdaji. V praxi však vždy nějaké výdaje jsou, a to i při práci z domova např. jako počítačový odborník. Ani on se neobejde bez výdajů na marketing nebo třeba paušál na telefon. Druhá extrémní hodnota, mírné znevýhodnění OSVČ, také předpokládá uplatnění paušálních výdajů 60 %, ale zároveň totožné výdaje skutečné. V tomto případě by pan Zelený určitě raději vedl daňovou evidenci, aby byl schopen uplatnit slevy a zvýhodnění, a jeho čistý příjem by byl tedy o několik desítek tisíc vyšší, než příjem uvedený v tabulce. Celkové zvýhodnění podnikatele by se tedy v praxi v popsané situaci pohybovalo někde v tomto intervalu -2 % až 62 %. V potaz je však třeba brát, že toto zvýhodnění v oblasti financí je kompenzováno znevýhodněním subjektu v oblastech jiných, jako jsou například vyšší rizikovost podnikání, nižší důchody a podpora v nezaměstnanosti, nižší či žádná nemocenská, absence placené dovolené a dalších benefitů a jistot, kterých zaměstnanec využívá. Na závěr je třeba podotknout, že s rostoucími příjmy je zvýhodnění OSVČ oproti zaměstnanci znatelnější, což vyplývá i z našich výpočtů. To proto, že celkové efektivní procento odvodů státu je u OSVČ menší než u zaměstnance, a to hlavně kvůli 50% vyměřovacímu základu na povinné pojistné v kontrastu s přibližně 75%57 vyměřovacím základem zaměstnance. Tento fakt rostoucího zvýhodnění podnikatele s rostoucími příjmy je od minulého roku ještě umocněn zavedením solidární daně, zmíněné v minulé kapitole.

57 Vyměřovacím základem povinného pojistného zaměstnance není totiž jeho základ daně, ale

jeho hrubá mzda.

30

3 Systém ve Francii 3.1 Obecná charakteristika Ve Francii žije téměř 66,000,000 obyvatel. 58 Počet podnikatelů ve Francii v posledních letech díky snaze podpořit podnikání rapidně roste, přičemž v roce 2013 bylo registrováno téměř 380,000 nových podnikajících fyzických osob.59 Nezaměstnanost ve Francii byla koncem roku 2013 na hodnotě 9,9 %, což by odpovídalo téměř 6,500,000 lidí bez práce. Nezaměstnanost v porovnání s ČR je tedy v této zemi přibližně o jedno procento vyšší. Průměrná mzda ve Francii je € 2,410 a medián činí € 1,675.60 Oficiální měna Francie je Euro, odpovídající asi 27,4 Korunám českých61. Francie je všeobecně známá svou mohutnou a komplikovanou byrokracií. Její daňový systém je velmi nepřehledný a to jak pro velké množství různých odvodů a složitost jejich výpočtu, tak i pro mnohé výjimky. Francie je dále známá svým relativně solidárním smýšlením a celkové zdanění občanů je tudíž jedním z nejvyšších z celého světa. Jedním z rozdílů systémů obou zemí je fakt, že zatímco v ČR daňové přiznání podávají jen podnikatelé a zaměstnanci s příjmy převyšujícími 4 násobek průměrného platu, ve Francii podává daňové přiznání každá fyzická osoba, která je rezidentem.62 I přes komplikovanost tohoto přiznání se ho vyplatí vyplnit správně, protože za nedoložení skutečné výše příjmu hrozí vysoké penále.

58 Évolution de la population jusqu'en 2014. INSEE [online] [citováno: 13. 5. 2014]

[aktualizováno: 2014] Převzato z: http://www.insee.fr/fr/themes/tableau.asp?ref_id=NATnon02145 59 Hors auto-‐entreprises, les créations d’entreprises augmentent en 2013. INSEE [online] [citováno: 13. 5. 2014] [aktualizováno: 2014] Převzato z: http://www.insee.fr/fr/themes/document.asp?ref_id=ip1485. 60 Le salaire moyen atteint 2410 euros bruts mensuels. Le Parisien [online] [citováno: 14. 5. 2014] [aktualizováno: 13. 3. 2013] Převzato z: http://www.leparisien.fr/economie/votre-‐argent/le-‐ salaire-‐moyen-‐atteint-‐2-‐410-‐euros-‐bruts-‐mensuels-‐13-‐03-‐2013-‐2637973.php. 61 Kurz Eura, Euro EUR, aktuální kurzy koruny a měn. Kurzy.cz [online] [citováno: 12. 5. 2014] [aktualizováno: 12. 5. 2014] Převzato z: http://www.kurzy.cz/kurzy-‐men/nejlepsi-‐kurzy/EUR-‐ euro/. 62 Rezident je osoba, pobývající v zemi déle než 183 dní roku.

31

3.1.1

Fiskální domácnost

Podstatným rozdílem oproti naší zemi je fakt, že se daň a další odvody ve Francii nevypočítávají za každého člověka individuálně, ale za celou takzvanou fiskální domácnost. Velikost a situace domácností je brána v potaz aby byl zmenšený dopad daní na domácnosti s vyživovanými osobami. V tomto systému je obecně dospělý počítán jako 1 jednotka a dítě jako 0,5 jednotky. Pravidla pro přesný výpočet velikosti domácnosti je však relativně složitý, kdy například ovdovělá osoba s dítětem je zvýhodněné oproti rozvedené osobně ve stejné situaci a podobně63. Celkový příjem je poté rozdělen celkovým počtem jednotek v domácnosti a na tento rozdělený příjem je uvalena za každého člena domácnosti daň.64

63 LECLERCQ G., GOUILLY-‐FROSSARD M. L’Auto-‐entrepreneur pour les nuls. Editions Générales

First, 2010. 320 str. ISBN 978-‐2754020251.

64 French Tax System. French Property [online] [aktualizováno: 2014] [citováno: 14. 5. 2014]

Převzato z: http://www.french-‐property.com/guides/france/finance-‐taxation/taxation/.

32

3.2 Odvody zaměstnanců Výchozím příjem pro výpočet daní zaměstnance je, stejně jako v ČR, jeho hrubý příjem. Obdobně jako u nás je to částka, ze které již zaměstnavatel za zaměstnance státu odvedl většinovou část povinného pojištění. Z tohoto příjmu se dále dedukují případné odčitatelné položky a z takto upravené částky se pomocí níže uvedených sazeb vypočítají konkrétní odvody státu.65 3.2.1

Daň z příjmu

Zdanění v této zemi je na rozdíl od České republiky progresivní. Existuje 6 daňových sazeb, odpovídajících různým úrovním příjmů.66

Příjmová supina67

Daňová sazba

Do €6,011

0%

Mezi €6,012 - €11,991

5.5%

Mezi €11,992 - €26,631

14%

Mezi €26,632 - €71,397

30%

Mezi €71,398 - €151,200

41%

Nad €151,200

45%

Tabulka 8 – daňové sazby ve Francii

Z platů nad € 250,000 resp. nad € 500,000 platí obdobně jako v ČR subjekty solidární zvýšení daně o další 3 % resp. 4 %. Od roku 2014 je také zavedena nová 75% daň na část příjmů, převyšující 1 milion euro. Po výpočtu daňové povinnosti pomocí těchto sazeb má poplatník rovněž možnost uplatnit určité slevy a daňová zvýhodnění.

65 Francie finanční a daňový sektor. Businessinfo [online] [aktualizováno: 2013] [citováno: 14. 5.

2014] Převzato z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/francie-‐financni-‐a-‐danovy-‐sektor-‐ 19016.html#sec5. 66 French Tax System. French Property [online] [aktualizováno: 2014] [citováno: 14. 5. 2014] Převzato z: http://www.french-‐property.com/guides/france/finance-‐taxation/taxation/. 67 Roční příjmy. Pro představu: € 20,000 = 548,000 Kč neboli 45,667 Kč měsíčně.

33

3.2.2

Slevy a zvýhodnění

Systém slev a zvýhodnění je ve Francii obdobný jako v ČR. Zatímco slevou jde daňovou povinnost snížit na nulovou hodnotu, daňové zvýhodnění jde dále a pokud je vyšší než daňová povinnost po slevách, je poplatníkovi vráceno jako daňový bonus. Ve Francii případné vyplácení tohoto bonusu probíhá formou šeku, typickou pro tuto zemi. Mezi hlavní slevy patří sleva na poplatníka € 508, která je však možná uplatnit jen v případě daně, nepřesahující € 1,016. Dále si můžeme z daně odečíst určitou částku za každé dítě na škole, přičemž nejvyšší je pak € 183 za dítě na univerzitě. Jednou ze zajímavých slev, kterou v naší zemi nenajdeme, je možný odečet až poloviny nákladů na práce v domácnosti, jako úklid, zahradnické služby, vaření či hlídání dětí, zajištěné placeným pracovníkem. Maximální roční odečet u této slevy je až € 6,000. Sleva, která je zajímavá především pro studenty do 26 let je osvobození jejich příjmu nepřesahujícího € 4,291 od daně. Slevu také můžete dostat za poskytnuté dary, za investice ve Francii a další. Daňová zvýhodnění ve Francii se od naší země podstatně liší. Případný daňový odečet či bonus můžete obdržet například pokud na svém rodinném domě provedete úpravy jako isolace stěn či oken, instalace tepelného čerpadla nebo solárních panelů. Maximální strop pro domácnost je € 16,000 za rok. Druhým hlavním zvýhodněním je daňová úleva poloviny nákladů na dětskou péči mimo domov na dítě do 7 let se stropem € 2,300 za jednoho potomka.68

68 French Tax System. French Property [online] [aktualizováno: 2014] [citováno: 14. 5. 2014] Převzato z: http://www.french-‐property.com/guides/france/finance-‐taxation/taxation/.

34

3.2.3


Sociální pojištění, neboli příspěvky na sociální zabezpečení, jsou ve Francii jedny z nejvyšších z celé Evropy. Oproti České republice je v je v tomto odvodu zahrnuto i zdravotní pojištění. Následující tabulka znázorňuje sazby odvodů tohoto pojistného za zaměstnavatele i zaměstnance. Sazby se opět aplikují na hrubý příjem zaměstnance a jsou zjednodušeny a zprůměrovány pro snazší porozumění – konkrétní hodnoty se mírně liší pro každý sektor, dále dle velikosti společnosti nebo typu pracovního úvazku. Zároveň je možné využít mnoha výjimek a snížení odvodů na straně zaměstnavatele. Ačkoliv je v tabulce celkový maximální odvod zaměstnavatele kolem 50 %, ve skutečnosti je tato hodnota díky výjimkám menší a dle odhadů se pohybuje někde kolem 30 %.69

Příspěvky

Zaměstnavatel

Zaměstnanec

Rodinné výhody

5.40%

0%


13.10%

0.75%

Sociální daně

0%

8%

Pracovní nehody

3%

0%

Nezaměstnanost

4.40%

2.40%

Důchod

9.90%

6.75%

Doplňkový důchod

16.45%

11%

Celkem

52%

29%

Tabulka 9 – sazby příspěvků zaměstnavatele a zaměstnance na sociální pojištění ve Francii

Pro srovnání, odvody povinného pojištění zaměstnance v ČR jsou 34 % ze strany zaměstnavatele a 11 % ze strany zaměstnance. Přestože odvody v naší zemi jsou relativně vysoké, ve Francii jsou ještě mnohem vyšší.

69 French Tax System. French Property [online] [aktualizováno: 2014] [citováno: 14. 5. 2014] Převzato z: http://www.french-‐property.com/guides/france/finance-‐taxation/taxation/.

35

3.3 Odvody živnostníků Ve Francii jsou oproti ČR dva systémy odvodů pro podnikající fyzické osoby. Základního, zjednodušeného systému mohou využít začínající podnikatelé a podnikatelé, jejichž roční hrubý příjem se pohybuje pod určitou hranicí. Klasického, relativně složitého systému, obdobného systému odvodů zaměstnanců, musejí využít živnostníci, kteří se dobrovolně nepřihlásí k systému prvnímu nebo jejichž příjmy přesahují daný příjmový limit. 3.3.1

Zjednodušený systém odvodů

Od roku 2009 je ve Francii v rámci snahy podpořit podnikání zaveden nový program pro živnostníky s názvem auto-entrepreneur70, který přináší hned několik výhod. Mezi ty hlavní patří jeho jednoduchost, přehlednost, snížené množství byrokracie a odpadnutí povinnosti platit minimální zálohy na pojistné a zálohy na daň.71 Pokud si podnikatel zvolí tuto formu podnikání, nemusí se prokousávat mnohou francouzskou byrokracií a složitě se přihlašovat k jednotlivým organizacím pro konkrétní odvody, ale stačí se pouze registrovat online na speciálním webu72, který je pro tyto subjekty určen. Další, již zmíněnou výhodou, je skutečnost, že subjekt platí ze svého příjmu odvody zpětně srážkovou daní a to z jeho skutečných příjmů za předcházející období (měsíc nebo čtvrtletí). Odpadá tedy nutnost placení daně zálohově, stejně tak v tomto schématu odpadá nutnost platit alespoň minimální povinné pojistné. V tomto systému platí subjekt, obdobně jako zaměstnanec, dva hlavní odvody – daň a sociální pojištění. Sazby těchto odvodů se aplikují na živnostníkův hrubý příjem a překvapivě nejsou příliš vysoké. To je dáno hlavně faktem, že podnikatel v tomto zjednodušeném schématu nemůže uplatit proti svým příjmům ani skutečné ani paušální výdaje. Tyto výdaje už jsou v sazbách zapracovány a i z toho důvodu se sazby a stropy příjmu liší pro jednotlivé druhy činností v návaznosti na lišící se náklady, které s nimi v praxi souvisejí. 70 Česky auto-‐podnikatel.

71 Micro-‐Entrepreneur Business in France. French Property [online] [aktualizováno: 2014]

[citováno: 14. 5. 2014] Převzato z: http://www.french-‐property.com/guides/france/working-‐ in-‐france/micro-‐entrepreneur-‐business-‐france/. 72 http://www.lautoentrepreneur.fr

36

Stropy příjmů a sazby sociálního pojištění a daně jsou uvedeny v tabulce:

Podnikatelská činnost Obchod

Služby

Maximální příjem

€ 82,200

€ 32,900


14,2 %

24,8 %

Daň z příjmu

1,0%

1,7 %

Tabulka 10 – přehled sazeb auto-podnikatele73

Sazby se tedy na první pohled zdají velmi mírné, avšak při nemožnosti odečíst si náklady a po uvážení dalších nevýhod jako nemožnost přenést ztrátu do dalšího období, neaplikovatelnosti odčitatelných položek nebo nemožnosti navrácení DPH podnikateli74 je toto schéma vhodné opravdu jen pro začínající podnikatele. Pokud subjektu toto zjednodušené schéma nevyhovuje nebo pokud přesáhnou jeho příjmy výše zmíněné stropy, přesouvá se do systému klasického, který je popsaný v další podkapitole.

73 Le portai des auto-‐entrepreneurs [online] [aktualizováno: 2014] [citováno: 14. 5. 2014]

Převzato z: http://www.lautoentrepreneur.fr 74 Working in France. French Entrée [online] [aktualizováno: 2014] [citováno: 14. 5. 2014]

Převzato z: http://www.frenchentree.com/france-‐employment-‐work-‐ jobs/DisplayArticle.asp?ID=37356.

37

3.3.2

Klasický systém odvodů

V klasickém systému odvodů podnikatel uplatňuje proti svým příjmům své skutečné nebo obdobně jako v ČR paušální náklady. Hodnoty druhých uvedených jsou 71 % pro obchodní aktivitu a 50 % pro podnikání v oblasti poskytování služeb. V tomto schématu platí pro podnikatele stejné sazby daně jako pro zaměstnance a může následně uplatnit daňové slevy a další zvýhodnění. U odvodů na sociální pojištění nefiguruje subjekt zaměstnavatele a podnikatel odvádí celé pojištění sám. Sazby jsou však jen o něco mírnější než celkový odvod zaměstnance – u živnostníka se odvod pohybuje kolem hodnoty 45 %. Daň i sociální pojištění se platí zálohově a u sociálního pojištění dále musí subjekt počítat s nutností platit minimální zálohy i v případě nulového obratu, které činní přibližně € 1500 ročně. Jak už bylo zmíněno, tento podnikatel oproti základnímu schématu může kromě odečtu nákladů využít například i možnosti uplatnění odpisů, přenesení ztráty do dalšího období, využití určitých odčitatelných položek a daňových osvobození, čerpání dotací či vrácení DPH.75

75 Micro-‐Entrepreneur Business in France. French Property [online] [aktualizováno: 2014]

[citováno: 14. 5. 2014] Převzato z: http://www.french-‐property.com/guides/france/working-‐ in-‐france/micro-‐entrepreneur-‐business-‐france/.

38

Závěr Tato práce srovnala zaměstnance a OSVČ z obecného i konkrétního pohledu, a to v kontextu České republiky a Francie. Z porovnání obou subjektů lze konstatovat, že zaměstnanecký poměr je vhodnější pro toho, kdo hledá jistotu práce, pravidelného příjmu, vysokou ochranu zákonem a kdo rád využije zaměstnaneckých výhod jako jsou placená dovolená, mobilní telefon nebo stravné. Naproti tomu musí tento subjekt, který závislou činnost vykonává, tolerovat pevně stanovenou pracovní dobu, vykonávání šéfem zadané práce nebo vysoké odvody do státního rozpočtu. Činnost samostatně výdělečné je vhodnější pro někoho, kdo hledá flexibilitu, svobodu, mírnější sazby pro povinné odvody nebo možnost pracovat sám na sebe. Na druhou stranu musí tento subjekt, který samostatně výdělečnou činnost vykonává, tolerovat vyšší riziko, zvýšenou administrativní zátěž nebo malou ochranu zákonem. Zároveň s výše uvedeným je nutné brát v potaz zvýhodnění OSVČ po finanční stránce, a to až o několik desítek procent v obou zemích. Tyto rozdíly se poté zrcadlí i v pohledu zaměstnavatele či objednatele práce na tyto subjekty. Provedené srovnání obou zemí nám dále ukázalo několik jejich hlavních odlišností. Zatímco v ČR vyplňuje daňové přiznání pouze podnikatel či vysoce placený zaměstnanec, ve Francii mají tuto povinnost všechny fyzické osoby a daňové odvody se navíc vypočítávají za celou domácnost. Dále si můžeme všimnout, že celkové daňové zatížení zaměstnanců a živnostníků v naší republice je v porovnání se zemí druhou podstatně menší. Odvody prvního subjektu se u nás pohybují kolem 50 %, ale v druhé zemi mohou dosáhnou až 80 % či 90 %.76 U subjektu druhého se poté celkové odvody pohybují někde mezi 10 % až 30 %, zatímco v zemi druhé na 30 % začínají.76 Je tedy na každém, jakou formu právního vztahu si v té či oné zemi zvolí – zda bude preferovat činnost závislou nebo činnost samostatně výdělečnou.

76 Neuvažujeme slevy a jiná zvýhodnění.

39

Seznam použitých zdrojů Bibliografie 1. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2014. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 2014. 272 str. ISBN: 978-80-247-5171-9. 2. MACHÁČEK, I. Zaměstnanecké benefity: praktická pomůcka jejich daňového řešení. 1. vydání, Praha: C.H. Beck, 2010. 146 str. ISBN 978-80-7400-301-1. 3. ČERNÁ, S., PLÍVA, S. Podnikatel a jeho právní vztahy. 1. vydání, Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2013. 156 str. ISBN 978-8087146-76-7. 4. SEDLÁČEK, J. Daňová evidence podnikatelů 2013. Praha: Grada Publishing, 2013. 131 str. ISBN 978-80-247-4624-1. 5. VYBÍHAL, V. Mzdové účetnictví 2014, praktický průvodce. Praha: Grada Publishing, 2014. 464 str. ISBN: 978-80-247-5120-7. 6. LECLERCQ G., GOUILLY-FROSSARD M. L’Auto-entrepreneur pour les nuls. Editions Générales First, 2010. 320 str. ISBN 978-2754020251. Elektronické zdroje 1. Zaměstnanci a OSVČ: nespravedlnost odvodů a dávek. Peníze.cz [online] [aktualizováno: 24. 1. 2005] [citováno: 7. 5. 2014] Převzato z: http://www.penize.cz/mzda-a-plat/17088-zamestnanci-a-osvc-nespravedlnostodvodu-a-davek. 2. Sazba pojistného. Česká správa sociálního zabezpečení [online] [aktualizováno: prosinec 2013] [citováno: 7. 4. 2014] Převzato z: http://www.cssz.cz/cz/pojistnena-socialni-zabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/sazba-pojistneho.htm. 3. Dávky nemocenského pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení [online] [aktualizováno: leden 2014] [citováno: 7. 4. 2014] Převzato z: http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/davky/davky-nemocenskeho-pojisteni.htm 4. Podnikatelé hromadně přecházejí z OSVČ na s.r.o. Finance.cz [online] [aktualizováno: 27. 11. 2008] [citováno: 10. 4. 2014] Převzato z:http://www.finance.cz/zpravy/finance/200577-podnikatele-hromadneprechazeji-z-osvc-na-s-r-o-/.

40

5. Minimální mzda od 1. 8. 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [aktualizováno: 26. 7. 2013] [citováno: 10. 4. 2014] Převzato z: http://www.mpsv.cz/cs/13833. 6. Penzijní reforma zahýbala nabídkou zaměstnaneckých benefitů. Tiskové centrum ING Pojišťovny [online] [aktualizováno: 6. 8. 2013] [citováno: 7. 5. 2014] Převzato z: https://www.ingpojistovna.cz/tiskove-centrum/tiskovezpravy/penzijni-reforma-zahybala-nabidkou-zamestnaneckych-benefitu-klesazajem-penze-naopak-zivotni-pojisteni-posiluje.html. 7. Sedm znaků, které prokazují švarcsystém. Podnikatel.cz [online] [aktualizováno: 6. 4. 2012] [citováno 9. 5. 2014] Převzato z: http://www.podnikatel.cz/clanky/7znaku-ktere-prokazuji-svarcsystem/. 8. Obyvatelstvo. Český statistický úřad [online] [aktualizováno: 31. 12. 2013] [citováno 7 .5. 2014] Převzato z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide. 9. Počet podnikatelů v Česku loni klesl na 977. E15 [online] [aktualizováno: 2014] [citováno: 7. 5. 2014] Převzato z: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/pocetpodnikatelu-v-cesku-loni-klesl-na-977-tisic. 10. Statistiky klamou, přes milion podnikatelů existuje jen na papíře. Podnikatel.cz [online] [aktualizováno: 15. 7. 2011] [citováno dne: 7. 5. 2014] Převzato z: http://www.podnikatel.cz/clanky/pocet-podnikatelu-mpo-statistiky/. 11. Tisková zpráva Úřadu práce ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [aktualizováno: 10. 2. 2014] [citováno: 7. 5. 2014] Převzato z: http://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2014/02/2014_02_10_tz_nezamestnanost_led en.pdf. 12. OSVČ – maximální a minimální vyměřovací základ. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky [online] [aktualizováno: 2014] [citováno: 5. 4. 2014] Převzato z: http://www.vzp.cz/platci/informace/povinnosti-platcumetodika/osvc/maximalni-a-minimalni-vymerovaci-zaklad. 13. Nemocenské pojištění – podíl skupin zabezpečených osob na dávkách vyplacených v roce 2013 – kraje ČR. Český statistický úřad.[online] [aktualizováno: 18. 4. 2014] [citováno: 4. 5. 2014] Převzato z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/BD0018C2FB/$File/32021303b.pdf

41

14. French Tax System. French Property [online] [aktualizováno: 2014] [citováno: 14. 5. 2014] Převzato z: http://www.french-property.com/guides/france/financetaxation/taxation/. 15. Francie finanční a daňový sektor. Businessinfo [online] [aktualizováno: 2013] [citováno: 14. 5. 2014] Převzato z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/franciefinancni-a-danovy-sektor-19016.html#sec5. 16. Working in France. French Entrée [online] [aktualizováno: 2014] [citováno: 14. 5. 2014] Převzato z: http://www.frenchentree.com/france-employment-workjobs/DisplayArticle.asp?ID=37356. 17. Micro-Entrepreneur Business in France. French Property [online] [aktualizováno: 2014] [citováno: 14. 5. 2014] Převzato z: http://www.frenchproperty.com/guides/france/working-in-france/micro-entrepreneur-businessfrance/. Předpisy 1. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 2. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. 3. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. 4. Zákon č. 435/2004 Sb. zákona o zaměstnanosti.

42

Seznam tabulek Tabulka 1 – sazby a jiná zvýhodnění ......................................................................... 22 Tabulka 2 – zaměstnanec, první způsob výpočtu ...................................................... 23 Tabulka 3 – OSVČ, první způsob výpočtu ................................................................ 24 Tabulka 4 – zaměstnanec, druhý způsob výpočtu ..................................................... 25 Tabulka 5 – OSVČ, druhý způsob výpočtu ............................................................... 26 Tabulka 6 – shrnutí ke komentáři prvního způsobu výpočtu..................................... 28 Tabulka 7 – shrnutí ke komentáři druhého způsobu výpočtu .................................... 29 Tabulka 8 – daňové sazby ve Francii......................................................................... 33 Tabulka 9 – sazby příspěvků zaměstnavatele a zaměstnance na SP ve Francii ........ 35 Tabulka 10 – přehled sazeb auto-podnikatele............................................................ 37

43

Zaměstnanec a OSVČ situace v ČR a srovnání s Francií

Recommend Documents