Èasopis pro zábavu
Zdama
1. èíslo
Základní škola Louny, 2426 pøíspìvková organizace
Co dìlat po obìdì ?
DOMÁCÍ ÚKOLY HURÁ NA NÌ redakce
Domácí úkoly - zbyteèné pøetìžování, nebo nezbytná pomùcka pro zvládnutí uèiva? Existuje vùbec recept na jejich snadnìjší zvládnutí? Možná vám pomùže nìkolik provìøených doporuèení. Pro pøípravu do školy by jste mìli mít v každém dnu pravidelný èas. Protože však bývá bìhem týdne plno rùzných aktivit a školní rozvrh je nepravidelný, bude i doba pøípravy domácích úkolù na každý den jiná. Volný èas na psaní úkolù mùže zabránit výmluvám, že nám to prostì nevyšlo. Na urèený èas vyhrazený úkolùm si brzy zvyknete. Pøi pøípravì úkolù se nespoléhejte na pomoc spolužákù, ani rodièù. Dejte se do toho sami a pokuste se úkol zvládnout. Pokud se vám to podaøí, budete mít z výsledku radost. Buïte samostatní. Pro pøípravu úkolù si najdìte klidné místo, kde se mùžete soustøedit a kde se vám dobøe pracuje. Úkol nedìlejte nikdy mezi jinou prací. Není dobré ani prostøedí, kde je více lidí, kteøí dìlají nìco jiného. Domácí úkol považujte za souèást pøípravy do školy. Na úkol se dívejte pozitivnì. Nikdy není zbyteèný. Každá èinnost, pøi které se nìco nového nauèíte, je užiteèná. A nebojte se pochlubit se svojí prací pøed rodièi, nebo kamarády. Urèitì vás pochválí. V uèení se vám bude více daøit a vìtšina spolužákù to ocení. Prùbìžné procvièování uèiva se brzy projeví i na lepších známkách od uèitelù. Donácí úkoly - nebolí.
www.8zs.ln.cz
dobrá nálada výtvarníkù
„Do trávy padají kaštany, kaštany padají na zem, èlovìk je ponkud naštvaný, zas bude napaden mrazem…“ Zdenìk Svìrák Tìmito verši zaèíná velmi hezká píseò od dvojice pánù autorù Svìráka a Uhlíøe. My urèitì naštvaní podzimním poèasím nejsme. Hojnì využíváme podzimních plodù pøírody ke svému hraní, inspiraci a výtvarnému tvoøení. Malujeme, kreslíme i modelujeme. Na chodbách i ve tøídách pak všechna umìlecká dílka - a nutno øíci velmi vydaøená - vystavujeme. Jistì stojí zato se na malou chvilku pøed tìmito výtvory zastavit. Je v nich plno zajímavých nápadù a neèekaných výtvarných øešení. Každá práce je malým obrazem podzimu a jeho mnoha tváøí. Nutí nás stále pøemýšlet o nevyèerpatelné rozmanitosti barev a tvarù pøírody. A kdž se k tomu pøidají i šikovné ruce a dobrý nápad, narodí se takové dílko. Divákùm pak nezbývá nic jiného, než chválit a tìšit se na další výstavy.
Podle rozhodnutí MŠ mohou žáci od nového školního roku zùstávat pøes polední pøestávku ve škole. Škola jim musí poskytnout vše potøebné k práci i odpoèinku. Toto rozhodnutí mùže hodnì zamíchat zažitými pravidly v programu školy. Škola má zajistit dozor i místnosti, kde se dìti budou zdržovat. Uèitelùm tedy pøibyly dozory a ve školním klubu se podstatnì zvýšil poèet jeho èlenù. Chodby, které jindy bývají prázdné, se v polední pøestávce plní žáky. Vìtšina dìtí však využila možnosti školu opouštìt. Chodí ven a školní prostøedí se snaží zmìnit. Jsou radìji na èerstvém vzduchu, kde se mùžou bez dozoru probìhnout. Volný prostor jim ulehèí od stísnìné tøídy a školního napìtí. Škola je pro dìti pracovištì. Není lehké si zde najít chvilku klidu a soukromí. Proto není pøekvapením, že si mnohé dìti nechaly od rodièù napsat souhlas s opuštìním školy. Jenom špatné poèasí jim v tom mùže zabránit. Vùbec se našim kamarádùm nedivíme.
Školní høištì už roste V místì, kde døíve rostla jen tráva, zaèalo koneènì vyrùstat nové školní høištì. Na zarostlou antuku vyjely tìžké stroje a zaèaly dìlat pøípravné zemní práce pro naše sportovištì. Navezly tam hromady štìrku, shrnuly nevhodný povrch. U tìlocvièny zedníci pøistavìli zídku, na které bude plot a která zpevní zadní stranu høištì. Zaèala tak první fáze prací. Ta bude ukonèena ještì do prvních mrazù. Druhá fáze výstavby høištì zaène brzy na jaøe, aby bylo vše dokonèeno co nejdøíve. Všichni se na nové høištì již moc tìšíme. Už abychom si na nìm mohli zasportovat.
VÝTVARNÝ KROUŽEK
JE V JEDNOM KOLE Každý týden se ve tøídì paní uèitelky Bitnerové scházejí výtvarníci, aby si užili pøíjemné tvùrèí prostøedí a dobøe se pobavili.
Jana Bitnerová
redakce
HALLOWEEN
MINISÈÍTÁNÍ Letos 1. øíjna odstartoval již druhý roèník minisèítání, které má za úkoll hravou formou ukazovat dìtem, jak pracuje statistika, k èemu jsou potøebné její údaje a co se dá díky statistickým šetøením všechno zjistit. Je urèen pro žáky 4. - 9. tøíd základních škol a pro nižší roèníky víceletých gymnázií. „Minisèítání” je pro dìti a o dìtech. Žáci odpovídají na otázky, které se týkají jich samotných. Napøíklad jaké poèítaèové hry rádi hrají, jakou rukou píší nebo co by si vzali sebou na pustý ostrov. Poté se s uèitelem podívají na výsledky, povídají si o nich, porovnávají rozdíly, hledají souvislosti. Cílem je dìtem ukázat, jak práce s daty v praxi funguje a že i jim samotným mùže pøinést zajímavé informace,“ vysvìtluje Eva Kortanová, vedoucí Minisèítání z ÈSÚ. Výsledky jednotlivých tøíd bude možné porovnávat s tøídami z ostatních škol, mìst, krajù nebo dokonce i zemí. Navíc tøi vylosované tøídy zdarma navštíví liberecký iQpark. I my jsme se do sèítání aktivnì zapojili. Tìšíme se, že nám bude pøát štìstí a že pojedeme do Liberce. redakce
ZAJÍMAVOSTI ze školního KLUBU Irena Linajová
Vítání podzimu V pátek 5.10. 2012 jsme se vydali na turistickou vycházku k èernèickému jezu. Tento pochod je tradicí našeho klubu v øadì již šestý. Vìtší èást úèastníkù tvoøili žáci “podporovatelé” v rámci stmelení kolektivu. Další èást turistù tvoøili pozvaní kamarádi podporovatelù a nebo jen ti, kteøí mìli zájem o tuto akci. Žáci mìli u sebe lísteèky s pøáním nebo plachetnièky, které si vyrobili v klubu. Tato pøání pak poslali po vodì s nadìjí, že se nìkterá do roka splní. Poèasí se vydaøilo, nálada byla výborná a nohy, ty bolely. Ale stálo to zato. Cesta nám utekla ve výborné náladì. Podzim kolem nás vymaloval krásné kulisy. Slunce nás povzbuzovalo svojí nevyèerpatelnou energií. Velké díky p. vych. Rychtárechové, která se s námi vydala v rámci posílení dozoru a nebála se ,,takové dálky“.
aneb DUŠIÈKY
Lucie Rokosová
V pondìlí 29.10. 2012 jsme již po ètvrté pøipravili pro dìti ze školní družiny ,,dušièkové“ hry s tancem. Tyto soutìže pomáhaly pøipravit žákynì ze školního klubu a vrstevnických vztahù. Zábavnou formou a názornými ukázkami jsme všem úèastníkùm akce pøiblížili
ZPRÁVA o prùbìhu IX. èásti školení podporovatelù
V úterý 6.11.2012 probìhlo závìreèné školení podporovatelù ØVV. V první èásti podporovatelé se školiteli upravovali strom školy, který jsme vytvoøili na zaèátku projektu. Vìtve stromu byly problémy a nedostatky ve škole a vztazích mezi žáky. Úkolem bylo zamyslet se a spoleènì ,,odøezat vìtve“, tedy úskalí, která se bìhem roku zlepšila nebo úplnì vymizela. Žáci tak vlastnì vytvoøili nový strom se zbývajícími dvìma problémy starého stromu. Na starém stromì zbyly jen pomluvy mezi žáky a kyberšikana. Ve druhé èásti následovaly situaèní scénky, které si mìli podporovatelé pøipravit. Týkaly se pøedevším vyhodnocování, pojmenování a rozpoznání trestných èinù a pøestupkù. 1. vydírání a ublížení na zdraví. 2. krádež, pøeèin. 3. únos, vydírání a omezování osobní svobody. 4. žháøství, poškozování cizí vìci, nepovolené vniknutí do cizího objektu, žháøství z nedbalosti, neúmyslné poškození majetku. 5. vražda, loupež - ublížení na zdraví s následkem smrti. 6. ohrožování výchovy mládeže, podávání alkoholu mladistvému. 7. šíøení poplašné zprávy ( bomba v objektu), neoprávnìné ozbrojování, pokus a pøíprava mnohonásobné vraždy. Po každé ukázce školitelé vysvìtlili postupy vyšetøování a dalších okolností, které se v pøípadu mohou vyskytovat. Tøetí èást byla zamìøena na vcítìní se do aktéra dìje. Žáci vyslechli tøi pøíbìhy. Poté se mìli samostatnì zamyslet a napsat, jak by oni v dané situaci reagovali. V závìru školení si postupnì pøeèetli své práce a rozbìhla se diskuse o pøijatelném øešení. Nakonec žáci sepsali zpìtnou vazbu pro školitele.
2
Filip Jiráèek
svátky a zvyky tìchto dnù. Halloween je magická noc z 31. 10. na 1. 11. Staøí Keltové ji nazývali ,,Samhain“ podle keltského boha mrtvých. 1.11. svátek Všech svatých a 2. 11. Dušièky - Památka zesnulých. V tìchto dnech si i dnes lidé pøipomínají památku svých nejbližších, kteøí již mezi námi nejsou. Zapalují jim svíèky na høbitovech a pøinášejí tam kvìty a nazdobené vìneèky. Je to èas zastavení a zamyšlení nad životem. Pøi soutìžích dìti nosily kvìtiny, pøenášely i tanèily s duchy. Oblékaly se do dýní, hledaly ztracené duše a na závìr si vyslechly strašidelný pøíbìh, který si pro nì vymyslela dìvèata z vrstevnických vztahù. Tento pøíbìh byl motivací pro poslední hru, pøi níž soutìžící sbírali artefakty, aby zachránili hlavní hrdiny krátkého dušièkového dìje. Každá štafetová soutìž byla proložena tancem s úkolem. Za soutìže a tanec byly dìti odmìnìny sladkým pamlskem.
INTERAKTIVNÍ TABULE SPOLEÈNÁ JÍZDA - KROUŽEK NOVÝ zpùsob uèení? ŠIKOVNÝCH VÝTVARNÍKÙ Šetøí využívání interaktivní tabule pøi hodinách práci a èas ? p. Bitnerová - Myslím si, že ano. p. Jiroutková - Ano, doslova ulehèují, ale jen pokud se dostanu do odborné uèebny. p. Èerná - Jak kdy… p. Pøibylová - No, obèas ano. Doma si vždy pøipravuji program na další den. Stojí mì to mnoho èasu. p. Cvešprová - Ne, pøipravit program je nároèné. p. Hnátková - Mnì pøidìlává práci. Než si program na hodinu pøipravím. Myslím si ale, že dìtem ulehèuje uèení.
Spoleèná jízda provonìla celou školu. Nejenže jsme provonìli celou školu, ale zároveò jsme si náramnì pochutnali. Pøi našem spoleèném tvoøení jsme se dali do peèení. Co jiného bychom mohli péct, abychom se spravedlivì rozdìlili? 8-)) Muffiny, muffinky, mafiny, mafinky - tohle vše jsme pekli a vážnì jsme si pochutnali. Spoleènì jsme vážili, míchali, zdobili a nakonec lili tìsto do košíèkù. Nevìøili byste, jak dlouhých bylo tìch tøicet minut, kdy byly naše dobroty v troubì. Možná ještì delší byl èas, pøi kterém naše bábovièky musely zchladnout pøed konzumací. Mùžete se tìšit, již brzy provoníme školu vánoèním
Myslíte si, že pomocí interaktivních tabulí žáci lépe a rychleji pochopí dané uèivo?
peèením.
p. Bitnerová - To nemohu posoudit. Máme ji zde teprve krátce. p. Jiroutková - Ano. p. Èerná - Myslím, že ano. p. Pøibylová - Ti žáci, kteøí chtìjí látku pochopit, jí pochopí. p. Cvešprová - Jak kdo. p. Hnátková - Rozhodnì ano. Je vždy spolehlivá tato technika, nebo máte vždy pøipravený náhradní program? p. Bitnerová - Zatím mì nezklamala, ale vždy mám pøipravený i jiný program. p. Jiroutková - Mám pøipravený jiný program. p. Èerná - Spolehlivá je tak na 90%, pro ostatních 10% mám pøipravený program. p. Hnátková - Zatím mi pøijde spolehlivá, nemám s ní problémy. p. Cvešprová - No, zatím spolehlivá je. Alternativní program pøímo nemám pøipravený, ale dokážu si poradit. p. Pøibylová - Rozhodnì ne, obèas mì tato technika zklame. Dáváte žákùm pøíležitost pohrát si a pøedvést své dovednosti pomocí interaktivní tabule? p. Bitnerová - Rozhodnì ano. p. Jiroutková - Jistì. p. Èerná - Ano, ale jen když s touto technikou umí pracovat. p. Pøibylová - Jen obèas, když to není zbyteèné. p. Hnátková - Nìkdy ano.
Recept na dobré muffiny: Èokoládové muffiny
Foto Ota
Èokoládové muffiny jsou ty nejlepší. Recept na nì je velmi jednoduchý. Ingredience: 375 polohrubé mouky, èajová lžièka kypøícího prášku, 200 g cukru, 50 g kakaa, 90 g másla, 1 vejce, 1 malý bílý jogurt, 1 vanilkový cukr, 100 ml mléka, 1 èokoláda hoøká nebo na vaøení, máslo na vymazání, mouka na vysypání formièek. Muffiny patøí mezi nejjednodušší a nejoblíbenìjší peèivo. Dìti je pøímo milují. Zvládli jsme je výbornì. Jana Bitnerová
anketu pøipravila Ivona Vondráèková 3
KROMLECHY
Projekt UNESCO Andrea Hudeèková
U HOLAŠOVIC
První dva mìsíce v novém školním roce jsme vìnovali pøípravì celoškolního projektu 100 nejkrásnìjších pøírodních a kulturních památek UNESCO. Žáci z každé tøídy si vybrali podle vlastního zájmu nìjakou památku UNESCO, seznámili se s ní a pøipravili o ní krátkou prezentaci. Celé tøídní kolektivy si pak vytváøely koncepci a zpùsob prezentace projektu v propojeném pásmu. Vznikaly tak projekty zamìøené na konkrétní státy, projekty vìnované architektuøe nebo pøírodì. Žáci si prezentace sami organizovali i uvádìli. Vše smìøovalo k celoškolní akci pøed rodièi a veøejností. Z poèáteèní trémy se postupnì vytvoøil projev bez váhání a obav. Všichni si uvìdomili, že dobøe zvládnutý úkol je zárukou pochvaly od rodièù i uèitelù. Také v cizím jazyku si žáci pøipravili zajímavá vystoupení. V Rusku i Nìmecku objevili mnoho pøekrásných míst. Každé vystoupení doplnili alespoò krátkým komentáøem pøeloženým do ruštiny, nebo nìmèiny. V cizím jazyce si žáci rozšíøili nejen znalosti reálií, ale i slovní zásobu. Projekty se rozšíøily i do mnoha dalších pøedmìtù. Vznikaly obrázky památek, referáty o dobì, nebo rozbory událostí, které s památkami souvisely.
Ivona Vondráèková
Markéta Èerná
Ivona Vondráèková
Na zaèátku školního roku nám náš tøídní uèitel pan Beneš øekl o tomto projektu. Od té doby jsme pilnì pracovali a spoleènì pøipravovali prezentace, vymýšleli program pro rodièe. Tìšili jsme se, že budeme mít pøíležitost ukázat naší práci i pøed veøejností. Pøišel onen osudný den 22. listopadu. Naši uvadìèi pøivítali rodièe a mohlo se zaèít. Nejdøíve si rodièe poslechli povídání a našich, èeských památkách UNESCO a pak už jen následovaly prezentace žákù. Lednicko - valtický areál (Eliška), Èeský Krumlov (Terka a Petra), Holašovice (Ivona), Nìmecké památky UNESCO (Eva), Miláno, klášter Santa Maria delle Grazie (Radek) a Val Camonica (Zdenìk). Celé odpoledne probìhlo klidnì a doufám, že se rodièe bavili
Veronika Bartošová 4
každý dùm ve vánoèním èase. V závìru prohlídky žáci neodolali hernì se stavebnicemi a rùznými labyrinty velkých rozmìrù. Pokraèováním za poznáním byla návštìva parku miniatur v Oederanu. Zde jsme si prohlédli kompletní Krušné hory na jednom místì. Všech 200 budov je vyrobeno ruènì ze døeva, v mìøítku 1:25 a v zimním období se rozebírají. Zámky, radnice, doly, mosty jsou oživovány funkèními modely vlakù projíždìjícími krajinou, lanovou dráhou, pohyblivými figurkami èi zvíøaty. Zajímavostí byl kostel Nanebevzetí pany Marie z Mostu pøi jeho stìhování, nebo zámek Moritzburg, kde se toèila slavná èeská pohádka Tøi oøíšky pro Popelku. Poslední, nejoèekávanìjší atrakcí byl aquapark v Marienbergu.
Výlet do Saska Vítìzslav Beneš Celodenní výlet po saském Krušnohoøí jsme uskuteènili 1. listopadu. Výlet byl pùvodnì urèen pro žáky, kteøí se uèí nìmecký jazyk. Z dùvodu malého poètu nìmèináøù se akce poøádala i pro ostatní žáky naší školy. Cílem našeho výletu byla tøi zastavení. Nejdøíve jsme navštívili pøíhranièní mìsteèko Seiffen. Zde jsme se seznámili s tradicí døevìných hraèek a figurek. Expozice s vystavenými výrobky byla moc zajímavá. Mohli jsme si hraèky nejen prohlédnout, ale i vyzkoušet. Nejvíc nás zaujaly pohyblivé hraèky a nejrùznìjší hry. Poté jsme zajeli více do vnitrozemí Saska, do mìsta Oederan. Tam jsou na ploše fotbalového høištì umístìny dùležité objekty Krušných hor v dokonalých miniaturách. Mezi vystavenými objekty jsou i stavby a významná místa z èeské strany hranice. Poèasí nám sice nepøálo, byl studený a deštivý den, ale na naší náladì to nic neubralo. Na vodu jsme se vlastnì tìšili.
Po tøech hodinách strávených na tobogánech, v bazénech a saunì se nikomu nechtìlo domù. V autobuse se žáci potleskem rozlouèili s úèastníky zájezdu: panem øidièem, panem uèitelem O. Porubèanem, paní zástupkyní A.Zákutnou a paní vychovatelkou S.Alinèovou. Unavení a plní dojmù jsme se ve veèerních hodinách vraceli ke škole. Exkurze se zúèastnilo 37 žákù naší školy. Simona Alinèová
Naše letní uèebna
Zelená mozaika Ptaèí krmítka
ov o Høbit
Plocha pro výsadbu stromù a keøù
dpad
kù
Lavice se stolky
Uzamykatelný prostor pro nástroje a pomùcky
Plastové kompostéry
Pøání se nám vyplnilo. Zbytek našeho výletu jsme prožili v moderním areálu aquaparku ve mìstì Marienberg. Vykoupali jsme se a užili si legraci. Podle mého názoru a podle reakcí mých spolužákù se výlet líbil. Spokjeni jsme byli i s cenou a s dopravou.
A ještì jednou Sasko
Informaèní a výkladové tabule
Bylinková zahrada
Skalka s ukázkami hornin a bylin Èeského støedohoøí
Stromy a keøe
Domek pro hmyz a další živoèichy
15. 9. 2012 se na severní stranì naší školy zaèal realizovat velmi zajímavý projekt letní uèebny, pro kterou byl vybrán pøíznaèný název Zelená mozaika. Od zaèátku je akce zamýšlena jako projekt uèitelù a dìtí. Dìti by se na jeho úspìšné realizaci mìly podílet zásadním zpùsobem. Vedoucím projektu byla povìøena paní uèitelka Ing. Romana Èerná. Cílem projektu je vytvoøení uèebny pod otevøeným nebem, kde by se dìti uèily o pøírodì pøímo v kontaktu s praktickými ukázkami. Uèebna by však mìla být využívána k nejrùznìjším výukovým programùm. Obsahem uèebny by mìlo být malé arboretum s 18 stromy opatøenými popiskami. Mìly by zde být umístìny budky pro ptáky, krmítka a hmyzí domky. Dalším tematickým celkem v uèebnì bude bylinková zahrádka, o kterou budou peèovat dìti. Budou zde rostliny oznaèené cedulkami a jejich využití si dìti sami ovìøí. Dále zde bude malá geoexpozice s ukázkami minerálù a hornin Èeského støedohoøí. Krásný reliéf vyhaslých vulkánù mohou dìti pozorovat pøímo z uèebního pavilonu. Neobvyklým cílem uèebny bude vytvoøení fiktivního “høbitova odpadkù”. V nìm by dìti mìly být seznámeny s èasem pøirozeného rozkladu bìžných vìcí v pøírodì. Uèebna by se mìla stát malým infocentrem pro školní i mimoškolní návštìvníky. Plánù máme tedy mnoho. Jak se budou naplòovat, to ukáže èas. Vìøíme, že už samotný zájem dìtí, mùže být dobrým pomocníkem. redakce
oèima našeho pozorného doprovodu První zastávkou na naší trase bylo Muzeum døevìných hraèek v Seiffenu. Žáci shlédli výrobu a historii seiffenských tradièních hraèek a vánoèních pyramid na krátkém videu a potom následovala prohlídka neuvìøitelných døevìných exponátù. Symbolem pro Krušnohorské hraèky a tento region, je døevìná pyramida rùzných velikostí a døevìný oblouk do oken, který zdobí témìø každou ulici a
Karla Kadeøábková 5
Mùj kamarád hlídaè Renata Tipanicová
Bulteriér je pes silné konstrukce, vyvážený, aktivní. Má bystrý, ostražitý, rozhodný a inteligentní výraz. Bulteriér je gladiátor mezi psy, plný ohnì a odvahy. Význaèným rysem je klabonosá hlava ve tvaru vejce. Má vyrovnaný temperament a je pøístupný disciplínì. Je tvrdohlavý, ale k lidem se chová pøedevším dobøe. Pro jeho milou povahu jsem si ho moc oblíbila. Døíve bylo plemeno šlechtìno pouze v bílé barvì. Psi však mìli zdravotní problémy. Dnes je schválen trikolor (kombinace bílá-èerná-hnìdá) a též žíhaný hnìdý. Nežádoucí je modrý nebo fialový odstín barvy a modré oèi. Historie vývoje plemene: Anglický bulteriér byl vyšlechtìn Jamesem Hinksem v Birminghamu v 19. století v Anglii. Vznikl køížením anglického buldoka a bílého anglického teriéra (dnes již neexistující plemeno). James Hinks, kterému se autorství bulteriera také pøipisuje, chtìl spojit ostrost teriéra s tvrdostí, odolností a odvahou buldoka. Cílem bylo vyšlechtit zdatného zápasníka pro arénu, který by si zároveò zachoval pøátelský vztah k lidem. Psi tedy šlechtil pro zápasy a výstavy. Postupem èasu se stalo pøedností, vyšlechtit pøedevším atraktivního, výstavního spoleèníka, milujícího lidi. Z gladiátora se stal milující kavalír. Èasem byl vyšlechtìn odolný pes, dožívající se až 13 let. Bulteriér se dnes využívá pøedevším jako spoleèník, ale i jako lovecký pes.Výcvik psa: Bulteriér je velmi dobrým hlídaèem, který mùže žít i ve mìstì. Je ale tìžší ho vycvièit. Ovšem, když je vycvièen, je velmi poslušný. Nejbližší jsou mu lovecké disciplíny. Je využíván celní správou pro vyhledávání drog. V poslední dobì také v canisterapii, protože pro zvýšený práh bolesti snese i "drsnejší" zacházení. Vìtšina bulterierù není pøíliš vhodná pro služební výcvik. Sice rychle pochopí všechny povely, ale není mu blízký dril a mechanická poslušnost. Jedná se pøedevším o spoleèenské plemeno. Jeho hlavním úkolem je být milým spoleèníkem své lidské smeèky. Je to lásku vyžadující tvoreèek, který se snaží být co nejblíže svému páníèkovi, neustále se dožaduje nìžného dotyku a pohlazení.
CESTA do Ameriky Fregatka velká
Ivona Vondráèková
Míša Rybáèková
Fregatky stráví vìtšinu života létáním vysoko nad moøem. Hnízdí na tropických ostrovech. Každý sameèek peèlivì zvolí místo ke stavbì hnízda a pak láká družku tím, že nafukuje svùj hrdelní vak.
Vrabec domácí Tohoto uliènického ptáka vidíme obvykle na zahradách a ve mìstech. Poznáme ho snadno podle jeho hnìdých zad, šedého temene a èerné náprsenky. Je to náš nejznámìjší a nejrozšíøenìjší pták.
Tukan obrovský Obrovský zobák tukan používá k trhání plodù visících na malých vìtvích. Tukan zaujme každého svým velikým a silným zobákem, který je však velmi lehký.
6
Zaèátek minulého školního roku jsem zahájila výletem na západ USA (Kalifornie, Utah, Arizona, Nevada). První co mì zarazilo hned po pøíletu do Los Angeles, byly vysoké domy, mrakodrapy, rušné ulice, neobvyklé taxi, fast foody a ètyø a víceproudé silnice. Z prvního výletu do centra hvìzd- Hollywoodu, mi zùstalo v srdci spoustu pøekrásných a nezapomenutelných zážitkù. Po chodníku slávy se projde málo kdo a proto si toho vážím, že já mìla tu možnost. Také jsem se pøi té pøíležitosti dozvìdìla, že L.A . je zhruba 48mil dlouhé. Do Hollywoodu jsme jeli jedním z turistických autobusù. Je mi líto, ale Èeské Republice jsme neudìlali moc dobrou vizitku, jelikož pokaždé jsme pøišli hned nìkolikrát pozdì na pøedem urèené místo. Mìli jsme s sebou mou malou sestøenici, bylo proto automatické, že navštívíme i svìt pohádek- Disneyland. Disneylandu jsme strávili celý den, nakonec jsme si poèkali i na ohòostroj. Ptáte se jestli to byl takový ten ohòostroj, jak bývá na zaèátku pohádek ? Ano byl to pøesnì on až na jedinou malièkost, ve skuteènosti je daleko krásnìjší a delší. Bylo to jako v pohádce. Kolem vás poskakují známé pohádkové postavy jako Micky Mouse a Popelka… Okolo slyšíte dìtský smích. Dospìlí se vrátili do svého dìtství a zapomnìli, kdo vlastnì jsou, zapomnìli na povinnosti a stali se dìtmi. Po nezapomenutelném èase stráveném v Disneylandu nás èekala dlouhá a velmi zajímavá cesta za dalším dobrodružstvím.
POVÍDKA Karla Kadeøábková
Perfect -Chodil tudy každý den. Každý den ve stejnou hodinu vystoupil z autobusu, pøešel ulici a zadíval se do výlohy matèina krámku. Do té doby jsem si myslela, že láska na první pohled je jen pro blázny a pokud jsem se nemýlila, jsem blázen. Prostì jsem se do neznámého fešáka s utrápeným pohledem zamilovala. Každý den ve stejnou hodinu jsem èekala, až vystoupí z autobusu, pøejde ulici a zaène si upravovat svùj dokonalý úèes v naší výloze. Marnì jsem doufala, že si za tou sklenìnou deskou, která nás oddìlovala, nìkdy všimne mì. Vždycky to skonèilo stejnì: po celkové kontrole úèesu prostì zase zmizel. Zpùsob, jakým mì ignoroval, mì dohánìl k šílenství. Zoufale jsem toužila po tom, aby mì alespoò pozdravil nebo se usmál, ale on se na mì ani nepodíval. Když jsem toho mìla už dost, rozhodla jsem se, že to budu já, kdo naváže kontakt. Noc pøedtím snìžilo a ulice byly plné snìhu. Jako vždy jsem zaujala své místo za pultem, odkud jsem dobøe vidìla na zastávku, ale autobus nikde. Pìt,....deset,.... patnáct minut zpoždìní!
Abych ušetøila své nehty èastého okusování, zaèala jsem radìji pochodovat po krámku sem a tam. Ale i pøesto má nervozita narùstala. Po 20 minutách naprostého zoufalství autobus
koneènì projel zatáèkou a zastavil na zastávce. Když své stanovištì zase opustil, spatøila jsem ho.... Byl tu! Na sobì mìl tmavìmodré džíny, šedivý svetr a kabát vínové barvy. Chtìla jsem mu toho tolik øíct, ale ztratila jsem dech. To už byl v polovinì vozovky a míøil ke krámku. Vìdìla jsem, že se musím rychle uklidnit, nebo propásnu svou šanci. Právì pøišel k výloze, a tak jsem se nadechla a vyrazila: "Ahoj, vybral sis?" zkusila jsem to. Bez reakce. Napadlo mì, že jsem promluvila potichu. Rozhodla jsem se to napravit, jenže jsem odjakživa trošku vznìtlivá povaha a po ètvrtém pozdravu mi už trošinku ujely nervy: "Tak hele!!!" zavrèela jsem a popadla ignoranta za límec toho kabátu: "Nevím proè mì ignoruješ a je mi to jedno, ale zaèínám si myslet, že nevnímáš nic než sebe! Jseš pìknej, ale zas né tolik.... Zkus se nìkdy podívat i okolo sebe, ne jen na svùj odraz!!!" všechno co jsem mu v tu chvíli vpálila do ksichtu mì napadlo bìhem vteøiny, až potom jsem si uvìdomila, že to nejspíš nebyl pøíliš dobrý zaèátek konverzace. Nemohla jsem se hnout, èekala jsem na jeho reakci. Dlouho bylo ticho, zahledìl se mi hluboko do oèí a pøipadalo mi to jako vìènost, než koneènì promluvil: "Ty náno pitomá!" vyštìkl: "Podívej cos udìlala!!!!" jeèel dál a zatímco si upravoval kabát, zašla jsem nad tím, že jsem mohla milovat nìkoho jako je on: "Promiò..." ozvala jsem se tiše: "Mùžu to nìjak napravit?" "Už si udìlala dost!" zavrèel a ráznými kroky se mi zaèal vzdalovat. Padla jsem na kolena do snìhu a v oèích mì zaèaly pálit slzy. Všechno jsem zkazila!
MINECRAFT HRA PRO VÁS Ve svém pøíspìvku vás chci opìt seznámit se zajímavostmi z oblasti poèítaèové zábavy. Zde se mùžete doèíst aktuální vìci o hrách. Tentokrát jde o velice populární hru, kterou každý hráè urèitì zná. Je to hra Minecraft. Hra Minecraft je velice složitá, ale mohu vám k ní nìco øíct. Hra Minecraft se hraje hlavnì v angliètinì. Samozøejmì, že si mùžete nastavit èeštinu, ale pokud s nìkým budete o høe mluvit, tak názvy musíte øíkat anglicky. Mohlo by se totiž stát, že když nìkomu øeknete „ našel jsem èervený kámen“ a nebo „ našel jsem redstone,“ nechápal by zásadní rozdíl. Ve høe se jedná o pøežití, kde musíte sbírat jídlo a modernizovat se. Dìje se to tím, že si zautomatizujete vše redstone. Když se o hru budete zajímat více a podrobnìji, navštivte mé webové stránky www.hryarady.8u.cz . Zde se toho dovíte mnoho, jsme na to tøi. Zatím ahoj. Standa Franc
Druhý díl povídky bude publikován v pøíštím èísle našeho obèasníku. Jak dopadne pøíbìh dívky? Leoš Vostatek 7
Køížovka ze školního prostøedí
S Y D G A
A S I
M J E
1) Èich, zrak, sluch, hmat, chu 2) Slova stejného nebo podobného významu 3) Pravítko (obrácenì) 4) Vyuèovací pøedmìt o historii 5) Nástroj na odstraòování tuhy 6) Anglický jazyk (jedním slovem) 7) Pøedmìt na výpisky 8) Výuka o poèítaèích 9) Èeský ... 10) Nejoblíbenìjší èást vyuèovacího dne Tajenka: Køížovku pøipravila Eliška Ortmannová
PODZIMNÍ PRANOSTIKY Víte co je to pranostika?
VTIPY o škole
Pranostika je žánr lidové slovesnosti. Jde o rèení, které se snaží dávat do souvislostí urèité meteorologické jevy a roèní dobu, založená na dlouhodobé lidské zkušenosti. Slovo pranostika je odvozeno od latinského prognosis tedy pøedpovìï. Pojí se s každým mìsícem.
Uèitelka se ptá Pepíèka: "Co nám mùžeš povìdìt o vlaštovkách?" "To jsou velice moudøí ptáci - jak zaène škola, odletí do teplých krajin.”
Když je podzim zelený, leden bude studený.
Pepíèku, øekni nám, co se dává do jitrnic!" "Nevím!" "Jak to, vždy tvùj otec je øezník?" "No právì, kdybych to øekl, naøeže mi!”
Tato stará pranostika odráží zkušenosti hospodáøù, kteøí se starají o pìstování zemìdìlských plodin. Pøíroda dùležitým zpùsobem zasahuje do jejich práce. Každý rok hospodáøi peèlivì sledují vývoj poèasí a pravidelnì si zaznamenávají jeho prùbìh do svých diáøù. Po mnoha letech tìchto záznamù si udìlali ze svého pozorování statistické závìry. Všimli si, že když je na podzim dlouho sluníèko a teplé poèasí, bývá pak zima mrazivá. Jako když se poèasí snaží všechno dohnat. Navíc takový rok bývá pro hospodáøe nepøíznivý. Velké výkyvy teplot neprospívají rostlinám ani živoèichùm. Zvíøata strádají hladem a rostliny mrznou. Když se tedy takový rok objeví, každý si zlou zimu pamatuje. Odtud je jen malý krok ke vzniku pouèení - pranostiky.
Na svatého Martina bílá bývá peøina. Døíve pranostiky nahrazovaly pøedpovìï poèasí. Zamìøovaly se na pravidelné opakování meteorologických jevù. Chladné severozápadní proudìní, které s sebou každý rok pøináší první sníh, se stalo podnìtem pro tuto pranostiku. V letošním roce se studené proudìní o pár dní opozdilo. Na Martina bylo docela pìknì. Ale opravdu jen na nìkolik dní. V polovinì listopadu už zima do Èeska dorazila. A podle dalších pozorování pøírody, bude letos mrazivá. Neurodily se totiž jeøabiny, ptáci odlétli døíve a v Arktidì je více ledu. Takovou pøedpovìï je ale tøeba brát s úsmìvem. Pranostiky se nìkdy nevyplní. A každé poèasí mùže být užiteèné.
Pepíèek ve škole dostal pìtku z matiky a jednotku z hudebky. Pøijde domu a tatínek ho hubuje: "Von si donese pìtku z matiky a ještì si potom prozpìvuje.” Pepíèku, øekni dvì zájmena!" "Kdo? Já?" "Výbornì Pepíèku.” Uèitel se táže ve tøídì: "Ví nìkdo z vás, co je to magie?" Tøída se ponoøí do hrobového ticha. Koneènì se nesmìle pøihlásí jeden žák: "Prosím, nedává se to náhodou do polévky?” Jak to, že zase neumíte? - ptá se uèitelka - proè se neuèíte? Vždy z uèení se pøece neumírá! “Asi ne, ale radìji bych to neriskoval.” Dva žáci ve studovnì: "Co to èteš?" "Ale, slovní úlohy z matematiky!” "A proè je držíš vzhùru nohama?" "A není to jedno?"
Vydává redakèní rada Základní školy Louny, v uèebnì výpoèetní techniky. Pøispìt však mùže každý, kdo má nápady a chu se bavit s námi.
