ZÁVĚREČNÁ ANALÝZA VÝSTUPŮ ZE SETKÁNÍ KULTURNÍCH AKTÉRŮ PŮSOBÍCÍCH NA PRAZE

ZÁVĚREČNÁ ANALÝZA VÝSTUPŮ ZE SETKÁNÍ KULTURNÍCH AKTÉRŮ PŮSOBÍCÍCH NA PRAZE 7 8. 6. 2015

01

OBSAH 1. ŠirŠí kOntext . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .03 2. MApOvání kulturnícH Aktérů – první krOk . . . . . . . . . . . . . . . .04 3. Setkání S kulturníMi Aktéry – druHý krOk . . . . . . . . . . . . . . . .05 3.1. cíle setkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .05 3.2. Účastníci setkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .05 3.3. průběh setkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .06 3.4. výsledná analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .06 3.5. co bude na setkání a analýzu navazovat? . . . . . . . . . . . . . . . . . .06 3.6. Seznam pozvaných kulturních aktérů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .07 4. AnAlýzA výStupů ze Setkání S kulturníMi Aktéry . . . . . . . . . . .08 4.1. Metodika analýzy výstupů z diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .08 4.2. klíčové výstupy setkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .09 4.3. Seznam všech podnětů s expertním komentářem. . . . . . . . . . . . .10 Témata z oblasti kultury klíčová pro strategický rozvoj městské části Zadavatel: Městská část Praha 7, radní pro kulturu MgA. Hana Třeštíková Vypracoval: Mgr. Lukáš Hanus (Anthropictures z. s.) www.anthropictures.cz Editace: MgA. Olga Škochová Bláhová Kvas z.s. www.kvasi.cz

Grafika, sazba: Jana Hanusová, janahanusova.cz 02

1. ŠirŠí kOntext

vateli Prahy 7. Do seznamu se tak mimo kaváren, komunitních zahrad a venkovních sezónních tančíren apod. dostaly také skautské klubovny, mateřská centra nebo četně navštěvované diskusní skupiny na platformách Facebook a dalších. Výstupem mapování je Seznam kulturních aktérů na území Prahy 7. Ten bude nadále využit jako otevřená databáze všech kulturních poskytovatelů umožňující další spolupráci. Úřadu městské části Prahy 7 potom umožní kontaktovat kulturní poskytovatele a být s nimi v pravidelném kontaktu stran budoucího rozvoje na poli kultury.

Vedení radnice Prahy 7 se po podzimních volbách přihlásilo k přístupu umožňujícímu zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů, které se přímo dotýkají jejich života na Praze 7. Jednou z důležitých oblastí pro rozvoj Prahy 7 je oblast kultury. Kulturní obec má ve všech částech této městské části silné a dlouhodobé zastoupení. Viditelně se podílí na výrazu celé čtvrti a jejího komunitního života. V rámci pracovní skupiny pro participaci tvořené radní MgA. Hanou Třeštíkovou, místostarostou Mgr. Ondřejem Mírovským M. EM, MgA. Davidem Kašparem, Mgr. Lukášem Hanusem, Mgr. Michalem Křivohlávkem PhD., a Ing. arch. Kateřinou Vídenovou bylo deklarováno, že oblast kultury je jednou z klíčových pro místní rozvoj a je třeba učinit kroky vedoucí k zapojení kulturních aktérů i veřejnosti do plánování.

Druhým krokem bylo veřejné projednání témat kulturního rozvoje a potřeb kulturních aktérů na Praze 7. Cílem setkání u kulatých stolů bylo seznámit představitele rozličných kulturních organizace mezi sebou (veřejné instituce, nestátní neziskové organizace, jednotlivce, místní podnikatele) a deklarovat vůli městské části zapojovat kulturní aktéry do přípravy koncepčních dokumentů MČ. Dále ve společné diskusi zmapovat potenciál spolupráce kulturních aktérů a definovat klíčová témata rozvoje Prahy 7 spojená s kulturou.

Cílem zapojení kulturních aktérů a veřejnosti do plánování je využít místní potenciál poskytovatelů kulturních a kulturně komunitních služeb ke spolupráci na rozvoji kvality života v MČ a pozitivní proměně městské části se silným důrazem na ochranu sociálního a kulturního života jejích obyvatel.

Výstupem setkání je analýza, která na základě diskuse s aktéry formuluje klíčová témata rozvoje kultury pro strategické plánování v MČ Praha 7. Analýza tvoří kapitolu 4 tohoto textu.

Radní MgA. Hana Třeštíková společně s Mgr. Lukášem Hanusem ze studia antropologického výzkumu Anthropictures připravili metodiku práce s lokální kulturní obcí a jejího participativního zapojení do možné budoucí tvorby strategických plánů rozvoje městské části. Prvním krokem bylo zmapování poskytovatelů kulturních a kulturně komunitních služeb s působením na Praze 7, kteří přímo svými aktivitami vstupují do dění ve veřejném prostoru. Cílem mapování bylo identifikovat co nejširší pole poskytovatelů kulturních akcí na Praze 7. Zaměřili jsme se proto nejen na tradiční kulturní instituce (divadla, kina, DDM, hudební kluby atd.), ale na jakékoliv prostory (fyzické i virtuální), které nabízí kulturní program, nebo výrazné propojení mezi oby03

2. MApOvání kulturnícH Aktérů – první krOk

a jednotlivce, kteří většinou nevytvářejí kulturní produkci spojenou s životem na Praze 7, ale v této čtvrti působí, mají zde sídlo firem a důležitým způsobem definují podobu nabídky služeb. Tito kreativci přinášejí do čtvrti kapitál, který zde částečně utrácejí a tím se podílejí na proměně konzumačních vzorců místních obyvatel. Trend proměny skladby obchodů je možné sledovat i laickým okem, především v posledních letech, kdy zejména Letná nabrala ještě silnější směr tzv. uvědomělé konzumace, než v minulosti. Mapování creative industires by v rámci dalšího směřování mohlo být dalším stupněm při plánování kulturního rozvoje.

Prvním krokem, který proběhl v měsíci březnu až dubnu bylo mapování kulturních aktérů. Mapování, jehož výstupem je souhrnný dokument s názvem „Katalog kulturních aktérů na území Prahy 7“ provedlo studio antropologického výzkumu Anthropictures. Po shodě pracovní skupiny pro participaci na ÚMČ Praha 7 bylo třeba nejdříve zmapovat počet kulturních aktérů působících na Praze 7 a identifikovat jejich aktivity. Definice poskytovatelů kulturních služeb může být velmi široká. První možností je mapovat pouze poskytovatele kulturních služeb v oblasti umění, tedy v užším slova smyslu. Možností druhou je pojetí kulturně komunitní sféry kulturně občanského života. Výsledný katalog obsahuje právě tyto dva body. Jen okrajově obsahuje databáze strukturu ekonomických aktivit navázaných na kulturní obsah, tedy subjekty z oblasti tzv. kulturních a kreativních odvětví. Pro komplexní zhodnocení celého pole kulturních poskytovatelů je třeba zmapovat i toto pole. My jsme ho zařadili do seznamu v případě, že se nějak veřejně podílí na kulturní produkci. Naším klíčem k výběru subjektů byla motivace zmapovat aktéry, kteří mají vliv na dění ve veřejném prostoru, či mají v tomto směru potenciál tyto aktivity rozvinout, tedy subjekty, které jsou potenciálně vhodnými partnery pro participaci na plánování kulturního rozvoje Prahy 7. Druhým klíčem byla dohledatelnost subjektů a to ať na základě vyhledávání na internetu, nebo osobních doporučeních. Jen okrajově dokument obsahuje zástupce tzv. creative industires, tedy firmy 04

3. Setkání S kulturníMi Aktéry – druHý krOk

3.1. cíle setkání Veřejné projednání témat kulturního rozvoje na Praze 7 bylo zaměřeno na projekci budoucího rozvinutého stavu kulturní produkce a spolupráce. Diskuse se tedy primárně soustředila na témata, která v sobě nesou předpoklad dalšího rozpracování a spolupráce do budoucnosti, nikoliv na dílčí současné potřeby aktérů. Tím chtěla umenšit obvyklou sílu debaty nad současnými problémy a potřebami a nasměrovat účastníky k produktivní debatě a vizi budoucího stavu. Fokus setkání byl zaměřen na propojující témata, v nichž by si každý našel do budoucna svou roli, svůj unikátní příspěvek.

Druhým krokem bylo veřejné projednání témat kulturního rozvoje a potřeb kulturních aktérů na Praze 7.

ŘÍZENÁ PROJEKCE V RÁMCI DISKUSE BYLA ZAMĚŘENA NA:

ORGANIZÁTOR

1.

Ideální stav kulturní infrastruktury v horizontu deseti let – tento cíl měl definovat stav, v němž mohou jednotliví kulturní aktéři volně tvořit a rozpracovávat své projekty na širším komunikačním a infrastrukturním základě. Zaměřili jsme se na to, jaké nástroje a instituce je potřeba vytvořit či proměnit, a jaký efekt by měly mít na udržitelný rozvoj kultury v sedmé městské pražské části.

2.

Ideální stav spolupráce mezi kulturními aktéry navzájem a dalšími subjekty – cílem této části diskuse bylo definovat, jak nejlépe maximalizovat vnitřní zdroje spolupracující sítě kulturních aktérů, municipality a dalších aktérů. Fokus byl zaměřen především na jevy, které jsou schopni ovlivnit sami kulturní aktéři nebo městská samospráva. Diskuse směřovala k definování efektivních a udržitelných forem spolupráce. Předpokladem, který se následně potvrdil, je existence prostoru pro navazování další spolupráce mezi kulturními aktéry, kteří se všichni navzájem neznají.

Úřad městské části Praha 7, odbor kultury (radní MgA. Hana Třeštíková) Studio antropologického výzkumu Anthropictures, Mgr. Lukáš Hanus MÍSTO A DATUM KONÁNÍ Prostory Národní galerie ve Veletržním paláci dne 8. 6. 2015 FACILITACE Mgr. Lukáš Hanus, Anthropictures z. s. [email protected] MgA. Olga Škochová Bláhová, Kvas o. s. [email protected] MgA. Jakub Deml, Kvas o. s. [email protected]

3.2. Účastníci setkání

MgA. David Kašpar, Praha 14 kulturni p. o. [email protected]

Účastníci setkání byli zástupci subjektů identifikovaných v rámci mapování kulturních aktérů. Zatímco mapování se pokusilo zachytit maximální počet subjektů, klíčem k seznamu pozvaných byl mix aktérů různé velikosti a intenzity jejich působení ve veřejném prostoru. Celkem byly pozvánka rozeslána cca 70 aktérům. 05

3.3. průběh setkání

Finální podoba dokumentu analýzy bude uzavřena po doplnění zpětné vazby Kulturní komisí rady Prahy 7, účastníků setkání, dalších kulturních aktérů i širší veřejnosti. Dokument bude dostupný k písemnému komentáři na webových stránkách MČ. Upozornění na možnost komentování dokumentu bude rozeslána všem subjektům identifikovaným v „Katalogu kulturních aktérů na území Prahy 7“.

Veřejné setkání se uskutečnilo formou pracovních kulatých stolů, k nimž byli náhodně rozřazeni všichni přítomní hosté z řad kulturních aktérů a odpovědných politiků místní samosprávy. Na setkání v prostorách Národní galerie ve Veletržním paláci dorazilo více než šedesát účastníků z předem oslovených institucí, podniků, organizací a iniciativ. Práce u stolů byla vedena profesionálními facilitátory s cílem zapojit co nejširší počet účastníků. Diskuse u pracovních stolů trvala cca 70 minut, následovalo plenární představení témat za všechny stoly a prioritizace všech zachycených témat z pohledu účastníků.

Další rozpracování témat identifikovaných v diskusi a analýze bude následovat v koncepčním rámci tvorby Strategického plánu MČ Praha 7, nebo formulace dílčí koncepce pro oblast kultury a umění. Další kroky budou i nadále počítat se se zapojením odborné i laické veřejnosti. MČ tak budu postupovat v duchu současného trendu dlouhodobého plánování rozvoje městské části ve spolupráci s veřejností dle vysokých etických standardů umožňující efektivní začlenění podnětů místních stakeholderů i obyvatel Prahy 7.

3.4. výsledná analýza

DALŠÍMI KROKY TEDY BUDE ZEJMÉNA:

Analýza výstupů ze setkání identifikuje 5 klíčových témat pro rozvoj kultury a kulturně komunitního života v městské části a zároveň klíčových pro rozvoj Prahy 7 skrze kulturu (tzv. „culture led development“ ), která jsou důležitým vstupem pro další strategické plánování MČ. Analýza zároveň přináší přehled všech dílčích témat zmíněných u diskusních stolů s expertním komentářem, aby byla zachycena široká škála diskuse, včetně dílčích nápadů.

3.5. co bude na setkání a analýzu navazovat? Jak řečeno výše, kromě identifikování témat, úskalí či výzev z oblasti kultury, umění a kulturně komunitního života klíčových pro rozvoj sedmé pražské městské části bylo cílem setkání zahájit dlouhodobý strukturovaný dialog s kulturní obcí. Vzhledem k tomu, že Městská část Praha 7 v současnosti nemá ucelenou vizi rozvoje, ani strategický plán, úběžníkem veřejného setkání bylo definování základního materiálu pro možnou tvorbu dlouhodobé vize rozvoje kultury (a městské části skrze kulturu) se zapojením kulturních aktérů i širší veřejnosti. 06

•

Zpětná vazba k analytickému dokumentu a zpřesnění témat stran Kulturní komise rady Prahy 7, účastníků setkání a dalších kulturních aktérů.

•

Zveřejnění katalogu organizátorů a jeho další využití pro nastartování lepší komunikace mezi subjekty a komunikace aktivit.

•

Představení závěrů ze setkání Radě města.

•

Definování strategického rámce pro další smysluplné rozpracování témat.

•

Prověření možností metodické a koncepční spolupráce na realizaci kulturního klastru s odbornými institucemi HMP (Institut plánování a rozvoje Hlavního města Prahy).

•

Prověření možností a kapacit MČ k realizaci dílčích podnětů, či větších koncepčních zásahů (realizace, či podpora realizace kulturního klastru).

•

Setkání s kulturními aktéry, kde radnice představí svoji možnosti v kontextu širšího strategického rámce.

3.6. Seznam pozvaných kulturních aktérů Akademie výtvarných umění v Praze Alfréd ve dvoře (Motus) Alfréd ve dvoře (Motus) Alt Art/Studio Alta Bio Oko Café Lajka Café Lajka Café Lajka Cargo gallery Centrum pro současné umění Praha Containall Cukrárna alchymista Cukrárna alchymista Galerie Scarabeus a Muzeum Kávy Galerie tiskárna Jatka 78 Kreslírna La Fabrika La Fabrika Letní Letná Lunchmeat/Neone MČ Praha 7 – kulturní komise MČ Praha 7 – kulturní komise MČ Praha 7 MČ Praha 7 MČ Praha 7 MČ Praha 7

MČ Praha 7 MČ Praha 7 MČ Praha 7 Národní galerie Národní technické muzeum Národní technické muzeum Národní zemědělské muzeum Národní zemědělské muzeum Nová síť (Inventura) Nudný otec Paralelní polis Paralelní polis Piknik v ulicích Prazelenina Radio 1 Rock opera Rock opera Spolek Skutek Studio hrdinů Šlechtovka Vila Štvanice Vila Štvanice ZOO Praha

Blanka Čermáková Ewan McLaren Barbora Šlapáková Lucia Kašiarová David Beránek Vladan Brož Jiří Knitl p. Vodňanský Květoslav Vršovský Ondřej Stupal David Skála Petr Holata Patricie Ebelová Kateřina Ebelová Matěj Halas Štěpán Kubišta Žaneta Švidroňová Richard Balous Jovanka Vlčková Jiří Sedlák Jana Žahourová Jiřina Diensbierová Jiří Kotas Lenka Burgerová Jan Čižinský Kamil V. Mareš Ondřej Mirovský 07

Hana Třeštíková Miroslav Vacek Pavel Vyhnánek Lucie Štůlová, Jiří Fajt Tomáš Klička Karel Ksandr Marie Víchová Zdeněk Vích Adriana Světíková Oto Kars Boris Kaiský Barbora Pivoňková Jan Polák Mař. Straková Pierre Urban Pavla Forejt Petr Dub Jan Horák Lenka Vraná Klotylda Marková Kateřina Bohadlová Miroslav Bobek

4. AnAlýzA výStupů ze Setkání S kulturníMi Aktéry

Relevantní jsou tedy všechny definované podněty. A je nyní jak na radnici Prahy 7, tak na kulturních aktérech, které z méně preferovaných doplní stěžejní, nejvíce hlasovaná témata. Jakýkoliv další návrh strategického plánu rozvoje v sobě vždy musí zahrnovat dvě různé úrovně vstupů: induktivní a deduktivní. Induktivními vstupy jsou nejčastěji myšleny nápady a teze, které jsou sebrány participativně, za účasti širší či zainteresované veřejnosti. Tyto teze mají přímý kontakt s řešenou realitou. Aktéři, kteří tato témata nastolují, jsou každodenními „uživateli“ města a konzumenty kulturní politiky, k níž se vztahují osobně. Nejsou ale jen konzumenty kulturních politik, ale také jejími tvůrci. Jimi popsané nápady reagují na aktuální potřeby a obsahují lokální kontext, který je naprosto nezbytný pro jakoukoliv tvorbu strategického plánování, a také nejnáročnější co do zjištění. Respekt k těmto vstupům je v mnoha ohledech roven respektu k organickému komunitnímu životu. Nestranně hodnoceno jsou vstupy od veřejnosti jednak adaptací na ne/vyhovující aktuální stav věcí, ale také artikulací aktuální nápadů reagujících nejčastěji na aktuální potřeby. Jakákoliv tvorba lokálních politik by měla zohlednit tyto lokální vstupy. Ale nejen je…

4.1. Metodika analýzy výstupů z diskuse V moderované diskusi bylo vygenerováno více jak devět desítek nápadů, které do jisté míry variují u každého stolu. Diskuse je vždy specifická a ovlivňuje ji skladba účastníků, přítomnost známých politiků a způsob vedení facilitátora. Aby se srovnal rozdíl mezi výstupy z jednotlivých stolů, byly po skončení celé diskuse představeny jak jednotlivé body, tak celkový charakter diskuse u jednotlivých stolů. Body představil facilitátor celému účastnickému plénu. Každý z účastníků pak měl rovnocennou možnost hlasovat pro témata, která jsou z jeho subjektivního hlediska těmi nejdůležitějšími. Postupně se tak složil obrázek o tom, jaká témata jsou ve veřejné diskuse nejvíce zastoupena. Svou roli sehrál i okamžitý efekt celé diskusi, v níž se některá témata stala favoritními, a to díky hloubce diskuse, či svojí aktuální naléhavostí.

Deduktivní vstupy jsou neméně důležitou součástí rozvoje. Jedná se o odborné, expertní modely a přístupy, které jsou poučeny mnoha různými příklady z mnoha rozdílných prostředí. Mají tedy srovnávací perspektivu, která induktivním (lokálním) vstupům dost často chybí. Mohou se také pochlubit prokazatelnými výsledky svých modelů. Jsou to vstupy, které nelze „vymyslet od stolu“, a proto jsou velmi důležité. Na druhou stranu se dá shrnout, že nikoliv všechny modely rozvoje jdou aplikovat na podobné prostředí. Ať už si je prostředí města či mimoměstské lokality velmi podobné, vždy je nutné respektovat lokální sociální kontext. Ten je velmi těžko zachytitelný, o to je ovšem důležitější. Rizikem expertních modelů rozvoje jsou jejich nezamýšlené destruktivní vlivy, jejichž zdrojem je nedostatečně pochopený lokální kontext.

V následující analýze jsou tak náměty seřazeny za sebou podle toho, kolik hlasovacích štítků jim účastníci přidělili. Každý účastník měl možnost přidělit celkem 4 hlasovací štítky k jakémukoliv tématu. K hlasování bylo využito skoro 85 % všech hlasovacích štítků, lze tedy hovořit o velmi dobrém zapojení účastníků do finálního hlasování. Celkově účastníci přidělili od 25 do 1 bodu 48 z 94 námětů. Náměty byly následně expertně klastrovány do 5 větších celků. Smyslem bylo sledování širších vynořujících se témat, nikoliv nutnost zařadit všechny dílčí podněty do nadřazené kategorie.

Naprosto nezbytná je proto syntéza, spojení těchto dvou vstupů. To první bylo zajištěno (a do budoucna bude prohloubeno) plánováním za účasti zainteresované kulturní veřejnosti. Druhý expertní vstup je nutné zařídit přes odborné pracovní skupiny iniciované městem, dále přes odborné instituce, případně přes iniciativy samotných lokálních aktérů (síť lokálního partnerství). 08

4.2. klíčové výstupy setkání Několik témat se u jednotlivých stolů v různých variacích opakovalo. Související dílčí podněty jsme proto sdružili do šesti množin souvisejících bodů a vytvořili tak šest klíčových témat. U každé z šesti množin jsme pak sečetli prioritní body podřazených dílčích podnětů. Podněty, které od účastníků neobdržely žádný prioritní bod, nejsou specificky zmíněny, zahrnuje je formulace „a související“.

5. Tvorba Vize rozvoje Městské části Praha 7 s využitím kulturního potenciálu a regulací gentrifikace

Podněty č.: 11 (7), 21 (4), 41 (1), 46 (1) a související

13 bodů

6. Nebytové prostory HMP a MČ a jejich cílené využití k podpoře kulturních a komunitních aktivit

Podněty č.: 27 (2), 28 (2), 29 (2)

6 bodů

IDENTIFIKOVALI JSME ŠEST NÁSLEDUJÍCÍCH KLÍČOVÝCH TÉMAT: Klíčové téma

Související dílčí náměty č. v souhrnné tabulce (počet bodů)

Počet celkových sečtených bodů

1. Praha 7 jako „kulturní klastr“ s rolí ÚMČ jako iniciátora a propojovatele

Podněty č.: 5 (14), 7 (13), 10 (7), 12 (7), 13 (7), 15 (6), 16 (6), 19 (5), 20 (5), 23 (3), 29 (2), 30 (2), 33 (2), 37 (2), 38 (1), 42 (1) a související.

83 bodů

2. Společná propagace kulturních subjektů a aktivit, jak k obyvatelům Prahy 7, k celopražskému publiku, tak i k zahraničním návštěvníkům

Podněty č.: 1 (25), 3 (18), 14 (7), 24 (3), 26 (3), 47 (1), 48 (1)

58 bodů

3. Revitalizace Holešovické tržnice a holešovického Výstaviště

Podněty č.: 2 (20), 9 (8), 35 (2), 36 (2) a související

32 bodů

4. Intenzivní spolupráce škol a kulturních institucí a organizací

Podněty č.: 8 (10), 18 (5), 22 (3)

18 bodů

Nejvíce dílčích podnětů souvisí s vytvořením tzv. „kulturního klastru“, který by reflektoval vysokou koncentraci kulturních organizací, institucí i jednotlivců na Praze 7. Kulturní klastr je množinou, do které by se tak či onak vešla velká část podnětů, respektive i témata 2, 3, 6 by mohla být jeho podmnožinou. Více dílčích témat jsme formulovali pro lepší praktickou uchopitelnost samosprávou i aktéry a podpoření dílčích řešení v rámci i mimo rámec kulturního klastru. Finální podoba klíčových témat bude uzavřena po zpětné vazbě Kulturní komise rady Prahy 7, účastníků setkání a dalších aktérů. 1.

Praha 7 jako „kulturní kastr“ (art district) s rolí ÚMČ jako iniciátora a propojovatele – 83 bodů.

První spojitou tématikou, která dohromady posbírala nejvíce bodů je tvorba tzv. kulturního klastru. Celkem nasbírala více jak 83 bodů v různých obměnách. Bylo navrženo, aby ÚMČ Praha 7 sehrál aktivní roli v procesu, kdy se (díky své kulturní bohatosti a rozmanitosti) Praha 7 stává nejvýznamnějším místem současné živé kultury v Praze. Staví na lokálním kontextu, včetně zapojení komunitních aktivit do tohoto komplexního projektu. ÚMČ Prahy 7 je viděn jako propojovatel, mediátor a hlavní hybatel obratu na čtvrť, která je celoměstsky i za hranicemi Prahy známa jako místo koncentrace kulturních institucí a organizací. Současně je i dějištěm rozmanitých kulturních akcí. ÚMČ vytváří podmínky pro to, aby se mohly instituce rozvíjet spolupracovat s dalšími kulturními poskytovateli. ÚMČ Prahy 7 podporuje svoje autentické lokální výrobce, podnikatele a inovátory a vytváří nástroje (tištěné i virtuální kulturní rozcestníky, síť lokálního partnerství institucí a podniků, pravidelná 09

setkávání kulturních a dalších aktérů atd.), které dopomáhají místním subjektům rozšiřovat jejich aktivity. Městská část by se měla stát atraktivní navenek za předpokladu udržení stávajícího genia loci. Stranou necháváme také rozvoj oblasti Bubny-Zátory, i když s touto problematikou také souvisí, minimálně v rovině tvorby dlouhodobé vize. ÚMČ nepreferuje jistou část spektra aktérů, ale působí inkluzivně napříč všemi poskytovateli kultury a dalšími subjekty. Opakovaně se objevila poptávka na zřízení instituce k těmto účelům, která by dokázala efektivně komunikovat s ostatními složkami města a státu na tvorbě tohoto plánu. (Pomíjíme zde téma hrozby tzv. gentrifikace1, i když s těmito úvahami úzce souvisí.)

pouze několika málo branami. Celkově tvoří bariéru v přístupu do území vedle jinak otevřeného a hojně navštěvovaného parku Stromovka. Celý prostor je významným rozvojovým územím úzce spojeným s prostorem parku, jenž má celoměstsky významný volnočasový a rekreační charakter. Několik účastníků také uvedlo, že by prostor rádo využívalo pro realizaci svých akcí (ve vnějších i vnitřních prostorech). Pro rozvoj kultury na Praze 7 je výstaviště vnímáno aktéry na stejné úrovni důležitosti jako rozvojové území Bubnů-Zátor.

2.

Na druhém místě skončil zájem organizací o společnou propagaci s 58 body. Společná propagace institucí, organizací a aktivit je jedním ze základních motivů kulturní čtvrti či klastru. Společná značka, propagovaná cíleně, pomocí nejrůznějších nástrojů a kanálů k různým cílovým skupinám. Mezi podněty účastníků diskuse zaujímá významné procento hlasů. Přináší také množství zajímavých podnětů i pro rychlá řešení, proto jsme se rozhodli motiv společné propagace zvýraznit na úrovni klíčových témat.

Čtvrtým tématem, které účastníci označili za klíčové, byla s 18 body intenzivnější spolupráce škol a kulturních organizací. Spolupráce institucí formálního a neformálního vzdělávání je běžná v ČR i zahraničí. Je ovšem pravdou, že v ČR spolupráce Institucí neformálního vzdělávání, ke kterým kulturní instituce patří (nemáme zde na mysli ZUŠ a DDM, které jsou v jiném režimu), nejsou tak silně akcentovanou prioritou. Některé evropské země podporují propojení výuky ve formálních a neformálních institucích mnohem intenzivněji, např. školní vyučování se odehrává minimálně jednou týdně ve specializované neformální instituci, školy dostávají příspěvek na žáka na útratu v kulturních institucích (od státní i městské samosprávy), kulturní instituce jsou cíleně využívány jako nástroje integrace cizinců.

3.

5.

4.

Společná propagace kulturních subjektů a aktivit, jak k obyvatelům Prahy 7, k celopražskému publiku, tak i k zahraničním návštěvníkům – 58 bodů.

Revitalizace Holešovické tržnice a holešovického Výstaviště – 20 (+12) bodů.

Třetím nejpreferovanějším tématem byly revitalizace konkrétních území Holešovické tržnice (20 bodů) a Výstaviště Praha Holešovice (12 bodů). V případě tržnice se jedná o menší území, hustě obydlené aktivitami nejrůznějšího druhu. Podnět se vztahuje k institucionálnímu zaštítění MČ a usměrnění aktivit. V případě Výstaviště se jedná o rozsáhlé území, které čeká zásadní úvaha o jeho využití (již probíhá ve spolupráci s HMP). Jako negativní jev a hrozba do budoucnosti je viděn jeho nevyužitý potenciál, zanedbanost a především uzavřenost (přímo zmíněno ve dvou bodech). Prostor je sice přístupný, ale 1

Intenzivní spolupráce škol a kulturních institucí a organizací – 18 bodů.

Tvorba Vize rozvoje Městské části Praha 7 s využitím kulturního potenciálu a regulací gentrifikace – 13 bodů.

Pátým nejpreferovanějším z diskutovaných témat je tvorba přehledného a transparentního strategického plánu rozvoje kultury na Praze 7 a související Vize rozvoje. Posbíral celkem 13 bodů. Mělo by se jednat o dokument, který bude pro všechny aktéry působící na Praze 7 (i mimo ni) vodítkem rozvoje. Aktéři budou vědět, kam radnice směřuje, jaké projekty bude preferovat a podporovat a jakým způsobem, aby organizace i jednotlivci na toto směřování mohli pružně reagovat svojí nabídkou. Do jeho tvorby bude zapojena nejširší veřejnost, stejně jako odborná veřejnost. Klíčovou součástí strategické VIZE, která využívá koncentrace potenciálu kulturních organizací a aktivit v území, je pak koncepční úvaha směřující k regulaci gentrifikace nástroji, které má městská část k dispozici.

Gentrifikace je proces obnovy domů a bytů bohatší střední třídou, která přináší do původně nikoliv tak ekonomicky silné městské čtvrti větší množství kapitálu. Výsledkem tohoto procesu je vymístění původního obyvatelstva s nižšími příjmy, jelikož stoupnou ceny zboží a služeb v oblasti (http://dictionary.reference.com/browse/gentrification).

10

6.

Nebytové prostory HMP a MČ a jejich cílené využití k podpoře kulturních a komunitních aktivit – 6 bodů.

Jako poslední téma, které považujeme za podstatné ke zvýraznění s celkem 6 preferenčními hlasy, jsou podněty, které se týkají poskytnutí nebytových prostor kulturním a neziskovým organizacím, které se podílejí na rozvoji městské části. Tyto organizace často nemají prostředky na hrazení komerčních ani snížených nájmů za prostory potřebné pro jejich aktivity. Vstřícný krok ze strany města na zvýhodněné užívání některých jeho prostor by účastníci ocenili. Především pak pro rozvoj aktivit nových nastupujících organizací a iniciativ.

4.3. Seznam všech podnětů s expertním komentářem

Číslo Popis podnětu podnětu

Počet bodů

Zařazení k pěti klíčovým tématům a komentář k dalšímu rozpracování

1

Společná propagace + více prezentovat stávající projekty + mapa kulturních subjektů + přístup vůči určitým skupinám (senioři).

25

Klíčové téma 2 – Společná propagace kulturních subjektů a aktivit ÚMČ iniciuje vznik nástroje s možností propagovat jakýkoliv kulturní projekt s nejširší možnou distribucí. Iniciuje také obdobu ART MAP v lokálním prostředí Prahy 7. Speciální pozornost je věnována marginalizovaným skupinám kulturně aktivních obyvatel či akcím na jejich podporu.

2

Holešovická tržnice je ve správě Prahy 7. Stává se centrem kulturních aktivit.

20

Klíčové téma 3 – Revitalizace Holešovické tržnice a Výstaviště ÚMČ se zasadí o vytvoření kulturního centra celoměstského významu z Holešovické tržnice.

3

Chybějící rozcestníky.

18

Klíčové téma 2 – Společná propagace kulturních subjektů a aktivit Týká se orientace kulturních návštěvníků po Praze 7, včetně kulturních tras pro náročnější diváky, vedoucí zájemce k mnoha na sebe logicky navazujícím bodům (galerie, divadla, atd. + site specific projekty a další významné kulturní – také komerční – zastávky).

4

Nábřeží.

15

Revitalizace nábřeží (náplavky) obklopujícího Prahu 7 jako místa rekreace a kulturního vyžití.

5

Kulturní klastr má specifická pravidla (parkování, hluk, daně, energie, odpad), která podporují průběžné nebo jednorázové kulturní organizátory/ akce (z titulu městské části).

14

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Bod týkající se vytvoření samostatného kulturního distriktu akcentujícího současné umění a kulturu na území Prahy 7. Dále upravení pravidel pro produkci ve veřejném prostoru v konkrétních lokalitách Prahy 7, které budou součástí kulturního klastru. Aktivní přístup ÚMČ jak k vytvoření „kulturního klastru“, tak ke specifickým pravidlům fungování (provozu) a ochrany.

V následujícím seznamu jsou uvedeny všechny podněty (více než 90) tak, jak byly zaznamenány na záznamové listy v průběhu diskuse. Jednotlivé podněty jsou většinou formulovány jako chtěný budoucí stav v přítomném čase. (V souladu s cíli diskuse – formulovat vizi, neuvíznout v konkrétních dílčích problémech.) Jednotlivé podněty jsou uvedeny včetně počtu prioritních bodů a jsou stručně doplněny expertním komentářem v tabulce. Komentář se snaží čtenáři analýzy přiblížit někdy zkratkovitý záznam z diskuse anebo podnět formuluje již jako potenciální úkol pro konkrétního aktéra v souladu s duchem diskuse, respektive představami jejích účastníků. Své podněty a komentáře prosím zasílejte na adresy: MgA. Hana Třestíková, radní pro kultury a sousedské vztahy [email protected] Pavel Vokatý, referent oddělení komunikace [email protected] 11


Počet bodů



6

Zklidnit dopravu (až se otevře TK Blanka), projekt bulvár Veletržní.

13

Proměna ulice Veletržní ve fungující bulvár se silně regulovanou dopravou ve stylu ulice Milady Horákové.

10

1x ročně velké setkání 7 kulturních aktérů (MA21 již běží).

7

13 HUB v objektu Bubenská 1 – co je ale lepší, aby byl HUB ve veřejném nebo soukromém vlastnictví? Praha 3 podporuje projekt realizace kulturních děl ve veřejném prostoru (daně, procento z rozpočtu).

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Bod reaguje na koncentraci umělců a kreativních institucí v objektu Bubenská 1. Tento objekt je již několik let jedním z nejdůležitějších kulturních rozcestníků města, pravděpodobně ale dočasných. Objevily se návrhy na iniciativu ÚMČ v udržení podobného centra, které by přitahovalo kreativní firmy, nápady a návštěvníky. Dále se jedná o návrh, aby byla kultura v lokálním měřítku trvale silněji subvencována městskými dotacemi.

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Již během setkání účastníci chválili ÚMČ za realizované setkání. Umožňuje totiž výměnu zkušeností, navazování vztahů, kontaktů a spolupráce a otevřenou neformální diskusi se zástupci samosprávy.

11

Zamezit gentrifikaci, sociální mix (regulace bydlení).

7

8

Kulturní organizace 10 participují na vzdělávání.

Klíčové téma 2 – Spolupráce kulturních organizací a škol Bod se týká iniciace spolupráce především mezi základními školami a kulturními aktéry s cílem zprostředkovat školní mládeži současné umění s možností spolupráce větších kulturních institucí i menších organizací.

Klíčové téma 5 – Tvorba vize rozvoje městské části Souvisí s rozvojem služeb města a s rozmachem kulturní infrastruktury v městské části. Další rozvoj musí být ohleduplný ke zde žijícím obyvatelům a stavět na hodnotách jejich místního komunitního života. Postupná gentrifikace, vysídlení původních obyvatel zvýšením standardu služeb, již postupně začala. Účastníci se vyslovili pro její regulaci a zachování genia loci jednotlivých částí MČ. Souvisí se strategickým uvážením koncepčního vstupu do tvorby kulturní čtvrti s regulací gentrifikace, zachování sociálního mixu a zachování genia loci Prahy 7.

9

Otevření prostoru Výstaviště bez plotu.

Klíčové téma 3 – Holešovické tržnice a Výstaviště Diskutováno bylo převedení celého prostoru holešovického výstaviště zpět do správy Magistrátu hl. m. Prahy. Účastníci definovali, že je to velmi důležitý prostor s vysokým potenciálem nejen pro Prahu 7. Otevření tohoto prostoru pro všechny zájemce a naplnění různým typem kulturních a dalších rekreačních aktivit. Diskutována byla aktivní role městské části jako partnera HMP při transformaci tohoto území.

12

Zapojení sousedského 7 prostředí (podpora komunikace) a to tématy, akcemi, vícegenerační nabídka (nebezpečí gentrifikace).

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Souvisí s bodem 11. Komunitní kultura jako základ rozvoje kulturního klastru. Bylo zmíněno nebezpečí masové turistiky navázané na zvýšenou propagaci kulturních akcí na Praze 7.

13

Spolupráce kulturních institucí se ziskovými organizacemi – klub patriotů – ocenění toho, kdo podporuje místní podniky.

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Návrh na užší spolupráci společensky odpovědně působících komerčních subjektů na Praze 7, které podporují kulturní a sociální projekty svým časem a financemi. Vytvoření aliance sdružující tyto subjekty a případně koordinující jejich aktivity v souladu se Strategickým plánem rozvoje městské části.

8

12

Počet bodů

7



Počet bodů



Počet bodů


14

7

Klíčové téma 2 – Společná propagace kulturních subjektů a aktivit Návrh na kompletní vstupenku umožňující vstup do celé sítě podniků a institucí bez nutnosti kupovat si všude samostatnou vstupenku. Projekt by měl podpořit propagaci podniků a přilákat na Prahu 7 více pozornosti a kulturních návštěvníků.

21

Existuje vize rozvoje kultury MČ.

4

Klíčové téma 5 – Tvorba vize rozvoje městské části Reaguje na absenci koncepčního dokumentu, který by široké veřejnosti naznačil, jak hodlá ÚMČ spolupracovat s kulturní obcí a komunitou na rozvoji MČ s využitím jejího kulturního potenciálu.

22

Motivace škol k využívání 3 kulturní nabídky institucí.

Klíčové téma 2 – spolupráce škol a kulturních organizací Vyšší spolupráce především mezi základními školami a kulturními institucemi. Role prostředníka ÚMČ, případně subvence?

23

Flexibilnější pravidla pro 3 pořádání kulturních akcí (menších), svázanost s pravidly o kulturních akcích.

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Bod reaguje na problematiku složitého vyřizování akcí ve veřejném prostoru, případně nemožnost využívat některé lokality, které by si zasloužily „umělecký komentář“ (zmíněno Výstaviště Holešovice)

24

ÚMČ jako propojovatel 3 kulturních aktérů – aktivity propojující nabídku místních podniků – třeba aplikací. Propojení skrze spolek či agenturu či jiného aktéra cestou zespoda.

Klíčové téma 2 – Společná propagace kulturních subjektů a aktivit Opakovaně zaznívalo, že kulturní instituce jsou poměrně samostatné a dokáží si svůj program realizovat bez větších problémů. Chybí jim ale ucelený systém komunikace a propagace v místě, včetně propojení s komunitním životem Prahy 7. ÚMČ byl vyzván, aby sehrál roli propojovatele či prostředníka v tomto procesu, včetně dozorčího orgánu. V minulosti aktérům zcela chyběla komunikace s městskou částí, která by se zajímala o podporu jen velmi specifického segmentu komerčního druhu kulturní produkce. ÚMČ by v tomto neměl dělat primární rozdíly a transparentně navrhnout vizi spolupráci a rozvoje.

15

Culture open card P7.

Městská část jako mediátor využívání veřejného prostoru.

6

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Celý jeden stůl si vzal téma veřejného prostoru jako hlavní pro diskusi o budoucím kulturním rozvoji. ÚMČ by měl sehrát důležitější roli při animaci veřejného prostoru. Dle domluvených pravidel by také měl liberalizovat využívání veřejného prostoru v souladu s komunitními potřebami. Role ÚMČ ve vyjednávání o podobě veřejného prostoru v městské části a pravidlech jeho využívání pro kulturní, komunitní aktivity a drobné podnikání.

16

Praha 7 je kulturní kvůli 6 Orco + parky + instituce.

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Souvisí s bodem 7 v případě objektu Bubenská 1.

17

Velké státní a další instituce fungují jako zázemí pro menší spolky a iniciativy (prostory, PR…), (návrh Zemědělského muzea).

5

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Jedná se o téma sdílení prostor mezi kulturními organizacemi a jejich lepší zasíťování právě z hlediska využití prostor.

18

Projekt Děti dětem (DDM, ZUŠ apod.)

5

Klíčové téma 4 – Spolupráce škol a kulturních organizací

19

Odstranit motýla na Ortenově náměstí.

5

Umělecké dílo stojící uprostřed Ortenova náměstí.

20

Praha 7 je ukázkovým 4 příkladem kulturní čtvrti v ČR, podporuje kvalitu a udržuje projekty.

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Praha 7 jako leader ve využití kultury ke své sebepropagaci a rozvoji celé čtvrti. Co konkrétně to znamená dále?

13


Počet bodů



Počet bodů


25

Kluziště.

3

Zmíněno na Výstavišti Praha případně ostrově Štvanice.

33

2

26

Existuje pilotní akce (Den Prahy 7), kde se mohou potkat aktéři – nekomerční.

3

Klíčové téma 2 – Společná propagace kulturních subjektů a aktivit Propagační akce zaměřená na aktivity různých kulturních a volnočasových institucí působících na Praze 7 pod záštitou ÚMČ.

Kultivace veřejného prostoru pro kulturní využití (ulice fungují špatně), parky.

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Posílení potenciálu těchto míst pro využití veřejností.

34

Město nevytváří obsah, ale formu.

2

Často skloňovaný bod, který je možné spojit s dalšími body týkajícími se tvorby kulturního klastru, či posílením intervence ÚMČ do vytváření lokální spolupráce. Zástupci institucí deklarovali, že hledají partnera, který by jim umožnil posílit jejich aktivity, nikoliv však partnera, který by definoval kulturní náplň. Praha 7 je velmi zahuštěná poskytovateli kulturní produkce a nepotřebuje obsahově stimulovat.

35

2 Propojení Letné s Holešovicemi Bubny-Zátory jsou tématem kulturního rozvoje – residenční – body centra, studia celoměstského významu, knihovna, bulvár, velká instituce typu NG apod. (Majákový projekt).

Klíčové téma 3 – Revitalizace Holešovické tržnice a Výstaviště Rozvojová oblast Bubny-Zátory mezi Letnou a „dolními“ Holešovice je dlouhodobě uzavřena a nepřístupná. Ani dlouhodobě zde žijící obyvatelé netuší, co se v oblasti nachází. Před jejím budoucím participativním návrhem využití by bylo dobré ji nějakým efektním a lákavým způsobem zpřístupnit. Zároveň toto místo úzce souvisí s budoucností kulturního genia loci celé čtvrti. Účastníci diskuse navrhovali, aby zde vznikla nějaká instituce celoměstského a vyššího významu, ale v harmonii s charakterem zbytku čtvrti.

36

Ploty na Výstavišti.

Klíčové téma 3 – Revitalizace Holešovické tržnice a Výstaviště Možno spojit s bodem 9. Oblast Výstaviště Holešovice je nyní uzavřena a bez využití.

27

Sdílení zdrojů (prostory). 2

Klíčové téma 6 – Nebytové prostory ÚMČ a HMP ÚMČ by mohl nabídnout nekomerční prostory pro kulturní instituce a neziskové organizace podílející se na rozvoji městské části.

28

2 Informovanost mezi aktéry „politika pronájmu prostor pro kulturu“ (hodně nebytových prostor).

Klíčové téma 4 – Nebytové prostory ÚMČ a HMP Viz bod 27.

29

Podmínky pro mladé lidi, 2 stěhující se na Prahu 7, tvořící zde (oživovat nevyužívané, stav ok, udržet/neklást překážky).

Klíčové téma 4 – Nebytové prostory ÚMČ a HMP

30

Praha 7 je místem, kam návštěvník jde za kulturou, je první místo v Praze.

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Spojitý bod s tvorbou kulturního distriktu či klastru. Praha 7 je prvním místem, kam návštěvník mířící do Prahy za náročnější kulturou a uměním zavítá.

31

Konkurence a spolupráce 2 je v rovnováze (např. na velkých a malých akcích).

32

Prostor pod „stalinovým“ 2 pomníkem je efektivně využit a je součástí kulturní nabídky na území Prahy 7.

2

Odstranění současné protekce komerčních kulturních poskytovatelů. Role ÚMČ jako mediátora rozvoje lokálního kulturního života.

14

2


Počet bodů



Počet bodů


37

Grantový systém reflektuje priority.

2

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Bod související s definováním vize kulturního rozvoje a Strategického plánu. Grantový systém ÚMČ poté reflektuje stanovené priority rozvoje a slouží jako nástroj realizace SP.

46

Existuje urbanistická koncepce pro rozvoj území reflektující kulturní prostředí.

1

38

Větší spolupráce na eventech. Větší síla propojovat stávající aktivity.

1

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Souvisí s bodem 39. Od účastníků byla nekonkrétní poptávka po tvorbě určité komunikační sítě ve formě instituce či aplikace, která by umožnila užší spolupráci kulturních aktérů a dalších subjektů.

Klíčové téma 5 – Tvorba vize rozvoje městské části Veřejný prostor byl často zmiňovaným tématem ve spojitosti s rozvojem kultury v sedmé městské části. Celkové urbanistické pojetí, které reflektuje kulturní prostředí. Souvisí také s uchopením rozvojových území jako Bubny-Zátory.

47

Srozumitelné prostředí (almanach/katalog kulturních aktérů) – v tištěné podobě.

1

Klíčové téma 2 – Společná propagace kulturních subjektů a aktivit Návrh na jistý druh průvodce či rozcestníku, který by dopomohl návštěvníkům bez znalosti poměrů na Praze 7, vnímat tuto městskou část a její kulturní instituce jako významné hráče na celoměstském poli a vyšším. Souvisí s bodem 1 a dalšími.

48

1

Klíčové téma 5 – Tvorba vize rozvoje městské části Souvisí s tvorbou strategického plánu a vize rozvoje.

Praha 7 na „mezinárodní turistickou mapu“.

Klíčové téma 2 – Společná propagace kulturních subjektů a aktivit Souvisí s bodem 47 a dalšími.

49

0

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Souvisí s bodem 38, 39 a dalšími.

Mapa označení VP – kulturní facebook Prahy 7.

Klíčové téma 2 – Společná propagace kulturních subjektů a aktivit Souvisí s bodem 47 a dalšími.

50

Akce iniciuje městská část (příklad nákladového nádraží Žižkov).

0

Návrh na aktivní roli ÚMČ jako prostředníka komunikace mezi kulturními aktéry a dalšími subjekty.

51

Kontaktní osoba na úřadě – pomáhá s úředním aparátem (bariéry, předzahrádky).

0

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Souvisí se zjednodušením zlepšením pravidel pro fungování aktivit a podnikání ve veřejném prostoru.

52

Informovanost obyvatel – aby věděli co „mají“.

0

Klíčové téma 5 – Tvorba vize rozvoje městské části

53

Kvality UP (role MČ).

0

54

Ovlivňuje kulturní nabídku.

0

39

Existuje funkční síť 1 organizací – vydefinové v další diskusi konkrétně.

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Viz bod 38.

40

Veřejné sportovní cvičiště.

1

Vytvoření nových nekomerčních sportovišť spravovaných městskou částí, zejména ve veřejném prostoru.

MČ ví jaké má priority v oblasti kultury.

1

41

42

Existuje hustá síť 1 sebevědomých aktérů, která je partnerem pro udržitelný dialog s politickou reprezentací.

43

Nízkoprahové místo vyzývá k aktivitě.

1

44

Program podpory spolupráce mezi aktéry.

1

45

Komunitní, demokratický, otevřený veřejný prostor.

1

Souvisí s bodem 37 a dalšími.

15


Počet bodů

55

Chybí náměstí (shromaždiště).

0

56

Kultura prodejců a obchodů.

0

57

Využít kulturu jako vtažení obyvatel do věcí veřejných.

0

58

Občané jsou aktivně zapojeni do velké kulturní akce v místě – kultury se účastní spontánně obyvatelé

0

59

?

0

60

Informace jsou dostupné 0 nejen pro ty, kdo na Praze 7 bydlí, ale i pro návštěvníky – rozcestník, instituce, FB, veřejný prostor.

Klíčové téma 2 – Společná propagace kulturních subjektů a aktivit

Praha 7 je kulturně kreativní čtvrtí hlavního města Prahy (urbanistické propojení dolních a horních Holešovic – Art district) (marketing, vyhlásit svobodnou kulturní republiku Praha 7).

0

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr

Prostředí pro nezávislé kulturní organizátory je stabilní a podporující.

0

61

62

63

Město podporuje 0 oživování nevyužitých volných prostor kulturními a občanskými organizátory.




Počet bodů


64

Praha 7 podporuje kulturní klastr svým majetkem v rámci provozních nákladů – zdroje městské části.

0


65

Existují kritéria pro vyhodnocování jak vstupů, tak výstupů (granty, dopady na publikum…, společné nákladové investice?)

0

Klíčové téma 1 – Kulturní klastr Transparentní grantové řízení MČ viz též bod 37.

66

0 Praha 7 už by měla mít nějaké priority a vize, ke kterým bychom se chtěli vyjádřit, už jsme řekli, co chceme.

67

Magistrát – rozlišování poptávky (ziskové či neziskové prostředí) – MČ P7 by v této věci měla intervenovat

0

68

Posílená propagace kulturních akcí od ÚMČ P7.

0

69

Hrozba odchodu kultury 0 z Prahy 7 v budoucnosti – vize udržitelnosti.


70

Hrozba Bubny-Zátory jako bariéra v prostoru.

0

Klíčové téma 3 – Revitalizace Holešovické tržnice a Výstaviště

71

Bubny-Zátory – akupunktura kulturou – určující pro dlouhodobou budoucnost (nutná osvěta a informace).

0


72

Výstaviště.

0



16




Počet bodů



73

Griloviště na více místech.

0

91

MČ disponuje dostatkem 0 finančních prostředků.

74

Komunitní zahrady.

0

92

0


75

Bez pevné infrastruktury. 0

76

Spojování se s aktéry 0 co mají víc příležitostí a zkušeností ve veřejném prostoru.

Organizační podpora setkávání aktérů a komunikace s MHMP.

93

P7 udržuje mezinárodní kontakty a podporuje mezinárodní spolupráci.

0


77

Bariéry rozvoje kultury ve veřejném prostoru.

0

94

0

78

Zeleň (květiny, zkulturnění).

0

Existuje respektovaná grantová komise se zahraniční účastí.

79

Dopravní tepny.

0

80

Prostory, které lze využít, 0 ale ono ne.

81

Štvanice.

0

82

Expo.

0

83

Online periodicita MČ.

0


84

Komunikace aktivit konaných na P7.

0


85

Podpora komunitních aktivit konaných ve veřejném prostoru.

0

86

Existuje mapa potřeb obyvatel Prahy 7.

0


87

P7 se profiluje jako kulturní čtvrť.

0


88

Podporuje startovací projekty.

0


89

Existují pravidelná setkávání aktérů.

0


90

Podporuje mezioborová setkání.

0


17

Počet bodů


ZÁVĚREČNÁ ANALÝZA VÝSTUPŮ ZE SETKÁNÍ KULTURNÍCH AKTÉRŮ PŮSOBÍCÍCH NA PRAZE

Recommend Documents