Připravenost ČR na vstup do eurozóny

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Připravenost ČR na vstup do eurozóny Diplomová práce

Autor:

Bc. Petr Tichý Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Soukup, CSc.

Duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze dne 22. 4. 2010

Petr Tichý

Poděkování: Děkuji Ing. Petrovi Soukupovi, CSc. za všechen čas věnovaný mé diplomové práci, za cenné rady a připomínky a také za skvělé přednášky o hospodářské politice.

Anotace práce: Diplomová práce se zabývá problematikou přijetí eura v České republice a zaměřuje se na oblasti, které je nutné zlepšit, abychom splnili maastrichtská konvergenční kritéria. Dále práce charakterizuje úkoly jednotlivých sektorů ekonomiky při zavádění eura. První kapitola se věnuje historii evropské integrace a vzniku hospodářské a měnové unie. Druhá kapitola přibliţuje strategii vstupu České republiky do eurozóny. Třetí část se zaměřuje na to, jak Česká republika plní nominální a reálná kritéria konvergence. Čtvrtá kapitola rozděluje dopady spojené s přijetím eura na přínosy a náklady. V této kapitole je také stručně popsán vstup Slovenska do eurozóny.

Annotation: The diploma thesis deals with the adoption of the common currency euro in the Czech Republic and focuses on areas that need to be improved in order to meet the Maastricht convergence criteria. Further part of the thesis describes the tasks of each individual sector in the economy during the introduction of the euro. The first chapter is devoted to the history of European Integration process and monetary union. The second chapter describes the strategy of the Czech Republic entering Eurozone. The third part is focused on meeting nominal and real convergence criteria by the Czech Republic. Chapter four shows positives and negatives associated with the adoption of the euro. This chapter also briefly points to the Slovakia’s Eurozone entry.

Obsah: Úvod ...................................................................................................................................... 6 1 Charakteristika vývoje HMU a Evropské unie ................................................................. 7 1.1 Evropský měnový systém .......................................................................................... 9 1.2 Evropská unie a maastrichtská konvergenční kritéria ............................................. 13 2 Strategie vstupu ČR do eurozóny ................................................................................... 21 2.1 Institucionální zabezpečení ...................................................................................... 24 2.2 Scénář zavedení eura v ČR ...................................................................................... 26 2.3 Harmonogram zavedení eura ................................................................................... 29 3 Podmínky přijetí eura a jejich plnění v ČR..................................................................... 42 3.1 Plnění maastrichtských kritérií ................................................................................ 44 3.2 Reálná konvergence ČR s eurozónou ...................................................................... 50 4 Dopady přijetí eura na českou ekonomiku ..................................................................... 71 4.1 Přínosy přijetí eura v ČR ......................................................................................... 72 4.2 Náklady přijetí eura v ČR ........................................................................................ 74 4.3 Zavedení eura na Slovensku .................................................................................... 78 Výsledky .............................................................................................................................. 80 Závěr .................................................................................................................................... 83 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 86 Seznam tabulek, grafů a obrázků......................................................................................... 89

5

Úvod Počátky evropského integračního procesu sahají jiţ do počátku dvacátého století. Důvodem myšlenek o evropské pospolitosti byla snaha zajistit v Evropě mír po 2. světové válce, obnovit narušené vztahy a zaručit, ţe se něco podobného uţ nebude opakovat. V průběhu dalších let se začínala rýsovat podoba evropské integrace. Hlavním směrem, který nabrala evropská společenství národů, bylo odstraňování překáţek spojených s vytvářením jednotného vnitřního trhu - volným pohybem osob, zboţí, kapitálu a sluţeb.

Tento směr se ukázal na mezinárodním poli jako velice úspěšný. Po určitém ochladnutí integračních nálad v 70. a 80. letech přichází významný krok vpřed. V únoru 1992 v nizozemském Maastrichtu byla podepsána Smlouva o Evropské unii, která představovala těsnější spolupráci členských zemí. Zatím poslední fází evropské integrace byl vznik hospodářské a měnové unie.

Na začátku nového tisíciletí Lisabonská strategie vytyčila pro Evropská společenství nové cíle. V roce 2002 byla do oběhu zavedena společná měna euro. V letech 2004 a 2007 proběhlo rekordní rozšíření EU. Některé nové členské země jiţ stihly euro přijmout a eurozóna se rozrostla na 16 zemí. Dekáda vyvrcholila ratifikací tzv. Lisabonské smlouvy, která skutečně zakládá Evropskou unii bez třípilířové struktury. Znovu se hledají nové vize, cíle a mluví se o dalším rozšiřování EU.

Česká koruna v srdci Evropy pomaličku osiřuje mezi státy, které jiţ eurem platí. Proto je nejvyšší čas podívat se na to, co Českou republiku od přijetí jednotné měny dělí. Cílem mé práce je zmapovat evropský integrační proces a nastínit strategii zavedení eura v ČR, i kdyţ zatím bez jasného data. Práce přibliţuje plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a porovnává naši ekonomickou situaci se zeměmi eurozóny. Dále charakterizuje jednotlivé kroky ČR na cestě k přijetí eura. Závěr práce se věnuje přínosům a nákladům plynoucích z přijetí společné měny a zkušenostem s přijetím eura na Slovensku.

6

1 Charakteristika vývoje HMU a Evropské unie Koncem 60. let v Evropě vznikla tzv. Evropská společenství - ES, která byla tvořena Evropským společenstvím uhlí a oceli - ESUO, Evropským hospodářským společenstvím EHS a Evropským společenstvím pro atomovou energii - Euratom. Evropské společenství má svůj právní základ v tzv. Paříţské smlouvě (rok 1951, vznik ESUO) a Římských smlouvách (rok 1957, vznik EHS a Euratomu). Sjednocení vedoucích orgánů těchto tří společenství proběhlo v roce 1967 na popud Smlouvy o zřízení společné Rady a společné Komise Evropských společenství (tzv. „Slučovací smlouva“).

Smlouva o EHS mluvila o jednotné měně a jednotné měnové politice jen velmi málo. Během prvních let působení EHS si kaţdý stát vedl svou měnovou politiku samostatně. Měnové krize v letech 1963 a 1968 ale ukázaly, ţe mechanismus koordinace měnových politik, zaloţený pouze na vzájemných konzultacích a vůli zúčastněných stran, je nedostačující. Tlak na měnovou koordinaci v rámci EHS se zvyšoval. Reakcí na to bylo vytvoření několika koncepcí měnové spolupráce a jasné definování, jak má vypadat měnová unie. Mezi různými názory na měnovou unii se vyskytovalo i pojetí, ve kterém se uvaţovalo o nahrazení národních měn jednotnou měnou. 1

Wernerův plán (1970)

Prohlubování evropské měnové integrace přišlo v roce 1969, kdy se v Haagu konal vrcholný summit představitelů EHS. Výsledkem setkání bylo stanovení jasného cíle, a to vytvoření hospodářské a měnové unie. O rok později se Rada ministrů dohodla na vytvoření společné měny. Společný plán přechodu členských zemí ES k hospodářské a měnové unii se nazýval Wernerův plán (příp. Wernerova zpráva) 2, pojmenovaný podle

1

Marková - Mezinárodní měnová spolupráce (str. 144 - 147) plným názvem: Zpráva Radě a Komisi o etapovité realizaci Hospodářské a měnové unie v zemích Společenství (A Report to the Council and the Commission on the Realisation by Stages of Economic and Monetary Union in the Community) 2

7

lucemburského ministerského předsedy a ministra financí Pierre Wernera. Wernerova zpráva byla předloţena Radě ministrů 7. října 1970.

Wernerova zpráva předpokládala vznik evropské měnové unie. Té se mělo dosáhnout ve třech fázích v průběhu deseti let. Wernerův plán nebyl v plné míře nikdy implementován. Přesto byly jeho základní myšlenky pouţity po skoro dvaceti letech při vytváření hospodářské a měnové unie v rámci spolupráce ES. Proti jeho přijetí se postavila Francie, zčásti z obavy ze ztráty suverenity a zčásti pod tlakem amerických špiček, s kterými se francouzští zástupci setkali na schůzce na Azorských ostrovech v Atlantickém oceánu. Namísto Wernerova plánu byla jako kompromisní řešení přijata Rezoluce Rady ministrů a zástupců vlád členských zemí ES z března 1971 o etapovitém uskutečňování hospodářské a měnové unie.

Měnový had (1972 - 1979)

Evropské společenství reagovalo na rozpad brettonwoodského systému zavedením ne příliš úspěšného kurzového uspořádání „had“ (snake). Podstatou tohoto systému, označovaného také jako „had v tunelu“, bylo oscilační pásmo (tunel) měn členských zemí ES, které představovalo moţnou odchylku od základní parity a které činilo ± 2,25 % vůči americkému dolaru. Rozpětí ± 1,125 % bylo stanoveno pro vzájemné kurzy členských zemí ES. Tento projekt sice neuvaţoval zavedení jednotné měny, ale i přesto byla myšlenka nadnárodně řízené hospodářské a měnové politiky příliš ambiciózní. Členské země ES na něco takového ještě nebyly připraveny. Přesto můţeme v zuţování fluktuačního pásma spatřovat cestu k úspěšné měnové integraci.

Had v tunelu se neosvědčil, jelikoţ vlády členských států trpěly absencí politické vůle a nedostatečným pochopením myšlenky hospodářské a měnové unie. K nezdaru dopomohla i mezinárodní měnová krize doprovázená finanční krizí v důsledku prvního ropného šoku v roce 1973. Pohromou pro „hada“ byla stagflace 3 v 70. letech minulého století. Proto byl začátkem roku 1979 měnový had nahrazen Evropským měnovým systémem.

3

stagflace = stagnace ekonomiky (vysoká míra nezaměstnanosti) + vysoká inflace

8

Evropský fond měnové spolupráce (1973 - 1993) Z důvodu vysoké finanční náročnosti intervencí, které byly prováděny jednotlivými členskými zeměmi ES, aby udrţely své měny ve stanoveném oscilačním pásmu, byla v roce 1973 vytvořena organizace, která tyto intervence koordinovala. Evropský fond měnové spolupráce (European Monetary Cooperation Fund - EMCF) byl zaloţen 6. dubna 1973 jako jeden z mála realizovaných námětů Wernerovy zprávy a svou činnost zahájil 1. června 1973.

Primárním úkolem tohoto fondu bylo koordinovat devizové intervence centrálních bank a dbát na řádné vypořádání pohledávek a závazků vzniklých z intervenční činnosti členských zemí EMCF. Pro zjednodušení prováděných operací byla zavedena Evropská zúčtovací jednotka (European Unit of Account - EUA), která nesla ISO kód XBA. Evropský fond měnové spolupráce ukončil svou činnost 31. prosince 1993, kdy jeho pravomoci přešly na Evropský měnový institut (European Monetary Institute - EMI).

1.1 Evropský měnový systém Nepříliš dlouhé trvání „hada“ nepotlačilo snahu o vytvoření měnové stability. Impulsem byl nový návrh hospodářské a měnové unie, který předloţil v roce 1977 tehdejší předseda Evropské komise Roy Jenkins. Myšlenky na vytvoření nového evropského měnového systému nabyly konkrétní podoby v červenci roku 1978 na zasedání Rady ministrů v Brémách, kde byl přednesen návrh Evropského měnového systému (European Monetary System - EMS). O vytvoření tohoto systému bylo definitivně rozhodnuto v prosinci 1978 na sjezdu Evropské rady v Bruselu. EMS zahájil svou činnost 13. března 1979.

Základními prvky tohoto uspořádání byly: 1. Nahrazení Evropské zúčtovací jednotky - EUA

4

Evropskou měnovou jednotkou

(European Currency Unit - ECU). ECU měla podobu košové měny zaloţené na váţeném průměru měn EMS. 4

EUA se podobala účetní jednotce SDR (Special Drawing Rights - zvláštní práva čerpání), kterou pouţívá Mezinárodní měnový fond.

9

2. Vytvoření Evropského kurzového mechanismu (Exchange Rate Mechanism - ERM). Ten měl zamezit pohybu kurzů měn členských zemí v rozmezí 2,25 % (výjimku představovala italská lira, která se mohla odchylovat o 6 %) okolo parity ve dvoustranných směnných kurzech s ostatními členskými zeměmi. 3. Evropský fond měnové spolupráce se stal součástí EMS. Ten měl za úkol poskytovat úvěrové nástroje pro financování intervencí na obranu fluktuačních pásem a pro překlenování dočasných problémů platebních bilancí členských zemí.

Členství v EMS nepodmiňovalo spolupráci v rámci kurzového mechanismu - ERM. Jestliţe se tedy země nezapojila do kurzového mechanismu EMS (jako Dánsko, Švédsko a Velká Británie), nemusela dodrţovat pravidla stanovená tímto systémem. 5

Evropská měnová jednotka (1979 - 1999)

13. března 1979 vznikla Evropská měnová jednotka (European Currency Unit - ECU), jejímţ úkolem bylo usnadnit činnost Evropského fondu měnové spolupráce. Tato měnová jednotka odvozovaná košovým způsobem slouţila k zúčtování mezinárodních operací. Její zkratka - ECU byla odvozena z počátečních písmen anglického názvu a také z francouzského výrazu pro štít - „écu“. Bankovní ISO kód Evropské měnové jednotky byl XEU, 1. ledna 1999 byla tato jednotka nahrazena v poměru 1:1 eurem, které má ISO kód EUR.

V měnovém koši byly zastoupeny všechny měny členských států EMS. Lišilo se mnoţství a váha jednotlivých měn, a to v závislosti na: podílu země na hrubém domácím produktu Společenství, podílu země na vnitřním obchodu Společenství, podílu na finančních zdrojích EMS. 6

5

Do Evropského měnového systému se jako stávající členové ES zapojily Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Německo a Velká Británie. V roce 1984 přibylo Řecko, v roce 1989 se připojily Španělsko a Portugalsko a v roce 1995 přistoupily také Finsko, Rakousko a Švédsko. 6 Dědek - Historie evropské měnové integrace (str. 59)

10

Ke změnám váhového zastoupení měn došlo pouze dvakrát. Tyto revize souvisely se zapojením nových členských zemí do Evropského měnového systému. Sloţení měnového koše ECU bylo zafixováno na hodnotách z 21. září 1989. Důvodem byla Smlouva o Evropské unii (tzv. „Maastrichtská smlouva“), která vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. Maastrichtská smlouva zmínila původně účetní jednotku ECU jako společnou měnu budoucí měnové unie. 7

ECU plnilo v Evropském měnovém systému několik úloh: 1. Bylo pouţíváno jako rezervní měna pro vypořádání pohledávek a závazků vzniklých z intervenční aktivity centrálních bank členských zemí EMS. 2. Slouţilo pro prezentaci centrálních parit národních měn zúčastněných v mechanismu směnných kurzů (Exchange Rate Mechanism - ERM). 3. Vystupovalo jako konstrukční prvek indikátorů divergence.

Mechanismus směnných kurzů (označovaný také jako „kurzový mechanismus“) je hlavní součástí Evropského měnového systému, který svou činnost zahájil v roce 1979. Posledním dnem fungování ERM byl 31. prosinec 1998. 1. ledna 1999, kdy vznikla eurozóna a kdy byla Evropská měnová jednotka nahrazena eurem, vystřídal ERM druhý mechanismus směnných kurzů - ERM II.

Tabulka č. 1: Ukázka paritní mříţky (B - Buy, P - Parity, S - Sell) Měna BEF

DEM

FRF

ITL

1 BEF = B P S B P S B P S B P S

1 0,06523 0,06378 0,06236 0,15133 0,14796 0,14467 0,31068 0,29260 0,27557

1 DEM = 1 FRF = 100 ITL = 16,03677 6,91233 3,62881 15,68000 6,75855 3,41761 15,33117 6,60819 3,21870 0,44084 0,23143 1 0,43103 0,21796 0,42144 0,20527 2,37281 0,53692 1 2,32002 0,50567 2,26841 0,47624 4,87153 2,09978 4,58800 1,97757 1 4,32097 1,86248

Zdroj: Dědek - Historie evropské měnové integrace (str. 76) 7

Dědek - Historie evropské měnové integrace (str. 65)

11

V reţimu ERM měla kaţdá z členských měn stanovenu centrální paritu vůči ECU. Fluktuační pásmo bylo stanoveno na ± 2,25 % (od roku 1993 ± 15 %) 8. Horní a dolní hranice toho pásma představovala zároveň tzv. horní a dolní intervenční bod. Při překročení těchto bodů byly centrální banky členských zemí EMS povinny provádět tzv. automatické a neomezené intervence.

Nástroje EMS a EMCF pro udrţení kurzové stability: 1. Intervence na okraji pásma (marginal interventions) 2. Přestavování parit, o kterém rozhodovaly Rada ECOFIN a Evropská komise. Kdyţ se ukázala intervence jako neúčinná, mohly být přestavěny centrální parity. 3. Jednostranné intervence uvnitř pásma (intra-marginal interventions) 9 4. Indikátory divergence (divergence indicators - DI) signalizovaly kritické vychylování kurzu a dávaly tak čas na promyšlení adekvátní reakce (zda je moţné paritu bránit intervencemi nebo ji přestavit). Hodnota kritického vychýlení kurzu se vypočítávala následovně: kde εi - procentuální odchylka kurzu i-té sloţkové měny od stanovené parity demonminované v ECU (εimax - kritická výše divergence), DI - limit divergence = 75 %, m - šířkový parametr fluktuačního pásma (m = 2,25 %; popř. 6 % s výjimkou), wi - váhové zastoupení i-té sloţkové měny v jednotce ECU. 5. Úvěrové nástroje: a) Ultrakrátké financování (Very Short-Term Financing - VSTF) b) Krátkodobá peněţní výpomoc (Short-Term Monetary Support - STMS) c) Střednědobá finanční pomoc (Medium-Term Financial - MTFA) 10

8

Některé země obdrţely dočasnou výjimku širšího fluktuačního pásma ± 6 %. Původně pouze Itálie, později téţ Velká Británie, Španělsko a Portugalsko. 9 Tyto intervence nebyly v oficiálním repertoáru stabilizačních prostředků EMS a EMCF, přesto je členské státy EMS hojně vyuţívaly. Jednostranné intervence uvnitř pásma spočívaly v tom, ţe centrální banka členské země udrţovala kurz v těsnější blízkosti centrální parity. 10 Dědek - Historie evropské měnové integrace (str. 70 - 83)

12

1.2 Evropská unie a maastrichtská konvergenční kritéria Prvním krokem ke společnému měnovému systému mělo být vytvoření jednotného vnitřního trhu umoţňujícího volný pohyb osob, zboţí, sluţeb a kapitálu. Postup a přesný časový harmonogram přechodu na tento trh obsahovala tzv. Bílá kniha o opatřeních k dokončení vnitřního trhu do roku 1992 (dále jen „Bílá kniha“), kterou podepsaly členské země ES na konferenci v Miláně konané ve dnech 28. a 29. června 1985. Bílá kniha analyzovala situaci uvnitř společenství a obsahovala nezbytná opatření k zajištění volného pohybu osob, zboţí, sluţeb a kapitálu.

Protoţe Bílá kniha nebyla právně závazná, byl v Lucembursku 17. února 1986 a v Haagu 28. února 1986 podepsán tzv. Jednotný evropský akt - JEA (Single European Act - SEA). Jednotný evropský akt vstoupil v platnost 1. července 1987 a byl první významnou revizí Římských smluv z roku 1957. Tento akt stanovil zemím Evropského společenství cíl vytvořit jednotný trh do 31. prosince 1992. JEA rovněţ uzákonil Evropskou politickou spolupráci (European Political Cooperation - EPC), předchůdce Evropské unie v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Delorsova zpráva (1989)

Další impuls k prohloubení evropské měnové integrace přišel se stíţností vůči EMS, kterou podala Francie a Itálie. Ministři obou zemí předali začátkem roku 1988 Radě ECOFIN

11

memoranda, ve kterých vyjádřili své kritické názory například k asymetrické povaze společného kurzového mechanismu a kritice neušlo ani samotné Německo. Navzdory očekávání Německo akceptovalo tyto názory a vyzdvihlo evropskou měnovou unii jako nutný doplněk evropského vnitřního trhu. 12

11

Rada ministrů hospodářství a financí (The Economic and Financial Affairs Council - ECOFIN) je jednou z devíti formací Rady Evropské unie. Rada ECOFIN zasedá jednou měsíčně, předsednictví v Radě ECOFIN rotuje kaţdého půl roku na základě předem schváleného pořadí. Přípravnými orgány Rady ECOFIN je Výbor stálých zástupců členských zemí EU (COREPER) a další výbory, zejména Hospodářský a finanční výbor (EFC) a Výbor pro hospodářskou politiku (EPC). 12 Dědek - Historie evropské měnové integrace (str. 140 a 141)

13

Vše vyústilo na zasedání Evropské rady v Hannoveru, které se konalo jiţ 27. a 28. června 1988. Na této schůzce byl ustaven Výbor pro studium hospodářské a měnové unie v Evropském společenství. Tento výbor, pod vedením prezidenta Evropské komise Jacquese Delorse, představil Radě ministrů ES 12. dubna 1989 výsledek své činnosti v podobě Zprávy o hospodářské a měnové unii v zemích Evropského společenství (Report on Economic and Monetary Union in the European Community), (dále jen „Delorsova zpráva“). Delorsova zpráva v mnohém navazovala na Wernerův plán z roku 1970. V případě Delorsovy zprávy se jiţ napevno počítalo se zavedením jednotné měny, která měla nahradit stávající národní měny členských zemí ES. Delorsova zpráva byla přijata na sjezdu Evropské rady v Madridu ve dnech 26. a 27. června 1989.

Aby se mohlo zavedení jednotné měny uskutečnit, musely být splněny následující podmínky: úplná a nenávratná směnitelnost měny, volný pohyb kapitálu, neodvolatelné zafixování devizových kurzů měn členů ES a konečně přijetí jednotné měny. Delorsova zpráva tedy jasně stanovila opatření nutná pro vytvoření hospodářské a měnové unie. Dále tato zpráva říká, ţe výše uvedených kroků má být dosaţeno ve třech etapách:

1. etapa - Dokončení vnitřního trhu a odstranění omezení pro další finanční spolupráci. 2. etapa - Zřízení Evropského měnového institutu k posílení spolupráce centrálních bank a k zavedení Evropského systému centrálních bank (European System of Central Banks ESCB). Plán přechodu na euro. Koordinovat rozpočtovou politiku jednotlivých členských států - Pakt stability a růstu. Dosaţení hospodářské spolupráce mezi členskými státy. 3. etapa - Zafixování směnných kurzů a přechod na euro. Vytvoření Evropské centrální banky (European Central Bank - ECB) a ESCB s nezávislou měnovou politikou. Provádění závazných rozpočtových pravidel v členských státech.

Delorsova zpráva neměla pevně stanovený časový harmonogram jednotlivých etap. Odsouhlaseno bylo pouze datum zahájení první etapy, a to 1. červenec 1990. Na summitu Rady ministrů, který se konal v Římě 27. a 28. srpna 1990, byl stanoven konec první etapy na 31. prosince 1993. Do tohoto data muselo dojít k vytvoření jednotného vnitřního trhu a musela být ratifikována nová smlouva o Evropské unii.

14

Maastrichtská smlouva (1993)

Na Delorsovu zprávu navázala Smlouva o Evropské unii

13

, pro kterou se vţil název

„Maastrichtská smlouva“. Tato smlouva byla podepsána v nizozemském Maastrichtu na mezivládní konferenci o hospodářské a měnové unii dne 7. února 1992. V platnost vešla 1. listopadu 1993. Tímto dnem byla zaloţena Evropská unie

14

a platnost Maastrichtské

smlouvy odstartovala přechod na společnou měnu euro.

Maastrichtská smlouva se zabývala problematikou politické a měnové unie. Vytvořena byla nová politická a hospodářská struktura, kterou tvořily tzv. „tři pilíře“. Za prvé to byl nadnárodní pilíř Evropského společenství, a pak dva mezivládní pilíře - pilíř Společné zahraniční a bezpečnostní politiky a pilíř Spolupráce v oblasti justice a vnitra.

Smlouva o Evropské unii vymezila další kroky vedoucí k úspěšné měnové integraci. Další postup byl rozdělen do tří etap, které měly pevně stanovené termíny a jasně vymezené cíle a úkoly. Jako nejbliţší datum zahájení třetí etapy (vytvoření hospodářské a měnové unie HMU) stanovila Maastrichtská smlouva 1. leden 1997. Nejzazším termínem vzniku HMU byl stanoven 1. leden 1999.

Druhá etapa byla odstartována vznikem EMI, a to 1. ledna 1994. Evropský měnový institut měl připravit členské státy na přechod do třetí etapy po procedurální a instrumentální stránce. Měnová politika národních centrálních bank tím však zůstala formálně nedotčena. 1. ledna 1999 byl Evropský měnový institut vystřídán Evropskou centrální bankou, obě instituce byly pověřeny mandátem pečovat o cenovou stabilitu, a ECU bylo nahrazeno eurem v poměru 1:1.

Třetí etapa přechodu na HMU byla realizována ve třech fázích, jak to bylo navrţeno tzv. Zelenou knihou. Podle tohoto dokumentu, předloţeného Komisí ES na zasedání Rady ministrů v Cannes v červnu 1995, byla zahájena první fáze třetí etapy jiţ v průběhu roku 1998. Cílem bylo schválit seznam zemí, které splňují tzv. maastrichtská konvergenční kritéria. Splněním těchto kritérií byla podmíněna účast v měnové unii. 13

Ve skutečnosti se jedná o tzv. smlouvu ve smlouvě - Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o zaloţení evropského společenství, revidující texty smluv o ESUO, EHS a Euratomu. 14 Vznikla Evropská společenství a tří-pilířová struktura, na které stála Evropská unie.

15

Tabulka č. 2: Etapy budování Hospodářské a měnové unie

Zdroj: http://www.ecb.int/ecb/history/emu/html/index.cs.html

Během druhé fáze, která byla zahájena 1. ledna 1999, byly neodvolatelně zafixovány kurzy národních měn a měnová politika přešla pod správu Evropského systému centrálních bank. Euro se stalo zákonným platebním prostředkem na území členských zemí, které euro zavedly. Tyto země tvoří tzv. eurozónu 15. Euro se začalo pouţívat v bezhotovostním platebním styku. Hotovostní platby nadále probíhaly v národních měnách, a proto národní měny ještě nezanikly úplně. Na kurzových lístcích byly však uváděny pouze přepočítací koeficienty národních měn k euru. Na finančních trzích byly mezibankovní referenční úrokové sazby nahrazeny úrokovou sazbou EURIBOR (European Interbank Offered Rate). 16

15

1. ledna 1999 vstoupilo do eurozóny 11 zemí: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Poté se do měnové unie zapojili: 1. ledna 2001 - Řecko, 1. ledna 2007 - Slovinsko, 1. ledna 2008 - Kypr a Malta a 1. ledna 2009 - Slovensko. Všechny země tvoří tzv. skupinu EA-16 (Euro Area). 16 Marková - Mezinárodní měnová spolupráce (str. 193)

16

Tabulka č. 3: Neodvolatelně zafixované přepočítací koeficienty (s účinností k 1. 1. 1999) mezi eurem a měnami členských států přijímajících euro Euro

Přepočítací koeficient

Kód

Název měny

1 EUR =

1,00000 40,3399 1,95583 166,386 6,55957 0,787564 1936,27 40,3399 2,20371 13,7603 200,482 5,94573

ECU BEF DEM ESP FRF IEP ITL LUF NLG ATS PTE FIM

Evropská měnová jednotka Belgický frank Německá marka Španělská peseta Francouzský frank Irská libra Italská lira Lucemburský frank Nizozemský gulden Rakouský šilink Portugalské escudo Finská marka

Zdroj: Nařízení Rady Evropy o přepočítacích koeficientech mezi eurem a měnami členských států přijímajících euro z 31. 12. 1998

Od 1. ledna 2002, kdy začala třetí fáze závěrečné etapy budování HMU, se euro pouţívá i v hotovostním oběhu. Bankovky a mince členských zemí se průběţně stahují z oběhu. Do určitého data, nejčastěji do 28. února 2002, obíhalo euro společně s národními penězi členů eurozóny. Poté došlo k ukončení platnosti národních měn. Jediné Německo nevyuţilo moţnost duálního oběhu a platnost německé marky byla zrušena 31. prosince 2001. Výměna jiţ neplatného národního oběţiva je v pravomoci členských centrálních bank. Do obchodní banky si obyvatelé členských států mohli přijít vyměnit euro většinou do konce června 2002. A např. centrální banky Německa, Irska, Rakouska a Španělska vyměňují „staré“ bankovky i mince neomezeně. 17

Maastrichtská konvergenční kritéria (označována také jako „maastrichtská kritéria“ nebo jen „konvergenční kritéria“) jsou vymezena v Maastrichtské smlouvě. Konvergenční kritéria představují závazná kritéria, jimiţ je podmíněn vstup členů Evropské unie do třetí etapy evropské hospodářské a měnové unie - HMU. Uchazeč v podobě některého ze států EU musí před vstupem do eurozóny splňovat dostatečný stupeň nominální konvergence 18.

17 18

Marková - Mezinárodní měnová spolupráce (str. 196) Kritéria nominální konvergence jsou určována podle vybraných nominálních veličin.

17

Ten se posuzuje z hlediska cenové stability (inflace), rozpočtové stability (roční schodek veřejných financí a veřejný dluh), stability na finančních trzích (dlouhodobá úroková sazba) a kurzové stability (směnný kurz). Všechna kritéria mají v hodnocení uchazečské země stejnou váhu a je zapotřebí je plnit současně. Důraz je kladen na jejich dlouhodobou udrţitelnost.

Tabulka č. 4: Stav plnění konvergenčních kritérií Českou republikou v roce 2008 Kritérium

Cenová stabilita

Rozpočtová stabilita Stabilita dlouhodobých úrokových sazeb Kurzová stabilita

Popis Roční průměrná inflace nejvýše 1,5 procentního bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem inflací ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. Vládní deficit nesmí přesáhnout hodnotu 3 % HDP. Vládní dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 % HDP. Výnos desetiletých vládních dluhopisů nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. Minimálně dvouletý pobyt v ERM II bez vnitřního pnutí.

Požadovaná hodnota

Hodnoty v ČR za rok 2008

4,1 %

6,3 %

3%

2,0 %

60 %

30 %

6,2 %

4,6 %

Česká koruna zatím není zapojena do ERM II

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_podminky_prijeti.html, Eurostat

Pro účely měření cenové stability se pouţívá neváţený průměr průměrných měr inflace ve třech členských zemích s nejniţší inflací (země s deflací se nepočítají). Aby bylo moţno výsledky srovnat, je inflace měřena pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (Harmonised Index of Consumer Prices - HICP) 19. V oblasti veřejných financí se mohou udělovat výjimky. Limit určený pro poměr deficitu k HDP lze překročit v případě, ţe tento poměr výrazně a plynule klesal a dosáhl úrovně blízké referenční hodnotě, nebo pokud je překročení referenční hodnoty pouze výjimečné, dočasné a zůstává poblíţ referenční hodnoty. 19

HICP byl vyvinut Eurostatem v roce 1995. Je konstruován jako tzv. Laspeyersův cenový index, který dílčí cenové indexy u poloţek spotřebního koše váţí podílem spotřeby dané komodity na celkové spotřebě domácností. Spotřební koše, které se pouţívají při výpočtu HICP, se mezi zeměmi EU mohou lišit v závislosti na spotřebních zvyklostech jednotlivých ekonomik. Lišit se mohou i váhy, které jsou přiřazeny dílčím poloţkám spotřebního koše, v závislosti na podílu výdajů domácností na daný konkrétní produkt. http://www.ecb.int/stats/prices/hicp/html/inflation.en.html

18

Překročení limitní hodnoty pro poměr dluhu k HDP je moţné v případě, ţe tento poměr vykazuje klesající tendenci a blíţí se referenční hodnotě uspokojivým tempem. Dané úlevy si při vyjednávání Maastrichtské smlouvy prosadily země, které by jinak byly vyloučeny z účasti na měnové unii.

Úrokové kritérium klade na uchazečskou zemi poţadavek, aby její dlouhodobá nominální úroková sazba nepřekročila o více neţ 2 procentní body neváţený průměr úrokových měr tří zemí dosahujících nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Pro výpočet referenční hodnoty se pouţívají výnosové míry desetiletých vládních dluhopisů, případně výnosy obdobných cenných papírů.

V rámci posuzování stability měnového kurzu je nezbytné, aby měna uchazečské země byla alespoň dva roky členem Mechanismu směnných kurzů II (Exchange Rate Mechanism II - ERM II). Kurz země ucházející se o vstup do eurozóny by měl být udrţován v normálním fluktuačním rozpětí ± 15 %. Po dobu dvou let by kurz neměl být příliš volatilní a neměl by devalvovat centrální paritu. Revalvace centrální parity byla na rozdíl od devalvace v minulosti tolerována.

1. ledna 1999 byl multilaterální

20

kursový mechanismus ERM nahrazen bilaterálním

21

mechanismem ERM II. Tento mechanismus se týká nečlenských zemí, zemí mimo eurozónu. Účast v kurzovém mechanismu je sice dobrovolná, ale od členských zemí EU, které se nezapojily do měnové unie, se vstup do ERM II očekává. Smlouva o EU totiţ stanovuje povinnost udrţovat měnu ve stanoveném oscilačním pásmu bez značného napětí alespoň po dobu dvou let před vstupem do eurozóny, coţ prakticky znamená dvouletou účast v ERM II.

Základním pilířem kurzového mechanismu ERM II je euro. Ústřední kurzy národních měn zemí zapojených do ERM II jsou stanoveny k euru. Standardní oscilační pásmo ± 15 % můţe být zúţeno na základě dohody uzavřené mezi ECB a centrální bankou země, která o zúţení poţádala.

20 21

princip „mříţky“ propojující jednotlivé měny pouze vztah mezi ECB a národní centrální bankou

19

V kurzovém mechanismu ERM musely centrální banky intervenovat tak, aby v ţádném případě nedošlo k překročení oscilačního pásma. V ERM II je upřednostňována cenová stabilita před kurzovou stabilitou. Centrální banky tudíţ nejsou povinny intervenovat, pokud je touto intervencí ohroţena cenová stabilita. 22

Na konvergenční kritéria se snesla i vlna kritiky, protoţe byla vytvořena pouze pro období ekonomického růstu. Stíţnosti padaly také na vrub jejich přehnané rigidity. A v neposlední řadě se ekonomům nelíbilo, ţe se maastrichtská kritéria nezabývají poţadavky reálné konvergence 23. Dosaţení určitého stupně reálné konvergence tedy není nutnou podmínkou vstupu do eurozóny. Česká republika stupeň reálné konvergence přesto kaţdoročně vyhodnocuje v kritériích sladěnosti české ekonomiky s eurozónou.

Kaţdý, kdo zaţádá o vstup do eurozóny, je pravidelně hodnocen Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou. Výstup tohoto hodnocení se nazývá Konvergenční zpráva, která hodnotí dosaţenou úroveň konvergence. Zprávy jsou publikovány jednou za dva roky. Pokud členská země EU usiluje o přijetí eura v období mezi těmito dvěma roky, můţe poţádat o vypracování mimořádné konvergenční zprávy.

22

Marková - Mezinárodní měnová spolupráce (str. 218) Úroveň reálné konvergence se obvykle měří pomocí ukazatele hrubého domácího produktu na obyvatele přepočteného podle parity kupní síly. Více o těchto kritériích pojednává teorie optimálních měnových oblastí. Soukup - Základy teorie a praxe hospodářské politiky (str. 58) Dědek - Historie evropské měnové integrace (str. 159) 23

20

2 Strategie vstupu ČR do eurozóny Česká republika se vstupem do Evropské unie zavázala přijmout společnou měnu euro a automaticky se tak účastní třetí fáze Hospodářské a měnové unie. Ovšem jako země, na kterou se vztahuje přechodná výjimka na zavedení eura ve smyslu čl. 139 Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, které nabyly platnost 1. prosince 2009 (dále jen „Lisabonská smlouva“)

24

. Česká republika dosud euro

nezavedla, protoţe nesplnila všechna maastrichtská kritéria. Výše zmíněná výjimka nezbavuje členský stát povinnosti přijmout euro, k čemuţ se Česká republika zavázala v čl. 4 Aktu o přistoupení ČR k EU.

Země s přechodnou výjimkou je povinna usilovat o zavedení eura v nejbliţším moţném termínu. Podmínkou pro přijetí do eurozóny je plnění maastrichtských kritérii a provedení některých legislativních úprav

25

, včetně přijetí nové legislativní úpravy o postavení a

působnosti centrální banky. Vedle plnění ekonomických a právních kritérií je neméně podstatné zajistit přechod na euro v oblasti technické, institucionální a legislativní.

Na základě tohoto závazku a v souvislosti s předpokládaným vstupem České republiky do eurzóny uloţila vláda České republiky usnesením ze dne 23. listopadu 2005 č. 1510 o institucionálním zajištění zavedení eura v České republice

26

vypracovat Národní plán 27

zavedení eura v České republice (dále také jen „Národní plán“) . Zkušenosti zemí, které jiţ euro přijaly, nebo které se k přijetí eura blíţí, ukazují, ţe včas připravený a průběţně aktualizovaný plán umoţňuje přípravu všech subjektů s dostatečným předstihem a výrazně tak omezuje problémy a sniţuje náklady na zavedení eura.

24

Z neschválené evropské ústavy je převzato ustanovení, ţe země eurozóny kvalifikovanou většinou doporučují Radě zrušení dočasné výjimky v rámci procedury vedoucí k zavedení eura. Doposud takové ustanovení neexistovalo. (Lisabonská smlouva čl. 140, odst. 2) 25 Metodické pokyny pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, schválených usnesením vlády ČR ze dne 12. října 2005 č. 1304 26 V tomto dokumentu se předpokládal vstup České republiky do eurozóny k 1. lednu 2010. Rozhodnutí vlády ČR ze dne 25. října 2006 nevstoupit v roce 2007 do systému směnných kurzů ERM II ovšem tento termín vyloučilo. 27 Schváleno usnesením vlády ČR ze dne 11. dubna 2007 č. 353

21

Zatím není znám přesný termín zavedení eura v ČR. Termín, ke kterému bude Česká republika usilovat o vstup do eurozóny, bude stanoven vládou ČR. Jako podklad pro rozhodnutí vlády o zavedení eura v České republice slouţí kaţdoročně připravovaný materiál Ministerstva financí České republiky a České národní banky vyhodnocující plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupeň ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Česká národní banka kaţdý rok vypracovává podrobnější dokument „Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou“. Dalším důleţitým materiálem je Konvergenční program České republiky, který stanovuje trajektorii zlepšení stavu veřejných financí tak, aby Česká republika plnila maastrichtská kritéria udrţitelným způsobem.

Přípravy na zavedení eura v ČR byly zahájeny vypracováním společného dokumentu vlády a ČNB s názvem „Strategie přistoupení České republiky k eurozóně“ (dále jen „Strategie“) - schváleno usnesením vlády ČR č. 1026 ze dne 13. října 2003 a výše uvedeným usnesením vlády č. 1510 ze dne 23. listopadu 2005, kterým vláda schválila materiál Institucionální zajištění přijetí eura v České republice. Usnesením vlády ČR č. 1002 ze dne 29. srpna 2007 byl přijat dokument „Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně“ (dále jen „Aktualizovaná strategie“), který se snaţí zaktualizovat pohled na přijetí eura v ČR.

Aktualizovaná strategie zohledňuje domácí i zahraniční vývoj od doby schválení původní Strategie a představuje společný a koordinovaný přístup vlády ČR a ČNB k budoucímu přijetí eura. Strategie z roku 2003 doporučila euro přijmout. Předpokládaným obdobím zavedení eura v ČR byl horizont let 2009 a 2010. Aktualizovaná strategie hodnotí stav plnění maastrichtských kritérií od roku 2003 do roku 2007. Dále tento dokument popisuje institucionální zajištění zavedení eura a také přibliţuje způsob, jakým jsou v Národním plánu rozvrţené technické, organizační a právní úkoly spojené s přijetím jednotné měny v České republice.

Aktualizovaná strategie komentuje ekonomický vývoj celé eurozóny, a to od roku 1999. Hospodářský úspěch celé eurozóny je závislý na hospodářských politikách jednotlivých členských států. Doporučeno je zvyšovat pruţnost a efektivnost trhů. Euro si podle Aktualizované strategie upevňovalo svou pozici na mezinárodních finančních trzích. 22

V roce 2005 byla schválena revize Paktu stability a růstu. Tato revize spočívala zejména ve stanovení střednědobého fiskálního cíle. V Aktualizované strategii se předpokládalo, ţe Česká republika by mohla sníţit vládní deficit na 1 % HDP v roce 2012. Dnes uţ tak dobré vyhlídky nejsou. Tento dokument také popisuje, jak bylo euro zavedeno ve Slovinsku, jak byl vstup Litvy do eurozóny zamítnut, nebo jak vypadá plán zavedení eura v zemích, které vstoupily do EU po roce 2004 28.

Aktualizovaná strategie se zabývá schopností české ekonomiky fungovat v prostoru eurozóny. Tuto schopnost ovlivňuje stupeň ekonomické konvergence a obchodní provázanosti ČR s eurozónou. Popsány byly některé atributy teorie optimálních měnových zón, avšak nebylo počítáno se světovou finanční a ekonomickou krizí, takţe většina optimistických předpovědí uţ se nenaplní. Velkou prioritu mělo splnění maastrichtských fiskálních kritérií, zejména pak kritérium deficitu. Podle Aktualizované strategie představuje nekonsolidovaný stav veřejných financí a nízká elasticita trhu práce největší riziko pro fungování české ekonomiky v eurozóně. Datum přijetí eura je závislé na vyřešení problematických míst v ekonomice České republiky.

Rozhodnutí o přijetí eura je v rukou členských států, ale o splnění vstupních podmínek pro zavedení eura rozhodují orgány EU. Rada EU ve sloţení ministrů financí a hospodářství (ECOFIN) posoudí, zda bylo dosaţeno vysokého stupně udrţitelné konvergence, a to na základě zprávy, kterou alespoň jednou za dva roky (eventuálně na ţádost členského státu, na který se vztahuje výjimka) předkládá Komise a Evropská centrální banka (ECB).

29

Česká republika víceméně plnila maastrichtská kritéria, ale po vypuknutí finanční a hospodářské krize v roce 2008 se plány na zavedení eura oddálily. Vláda ČR v září 2009 schválila střednědobý rozpočtový výhled, který se v letech 2010 - 2012 pohybuje v deficitu nad 5 % HDP, coţ výrazně překračuje povolenou 3% hranici kritéria rozpočtové stability a odsouvá moţnost zavedení eura do let fiskální konsolidace. 30

28

Zakládajícími členy nynější EU byly v roce 1957: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Evropská unie byla rozšířena zatím šestkrát. Poprvé v roce 1973 o Dánsko, Irsko a Velkou Británii. Řecko se připojilo v roce 1981, následováno Španělskem a Portugalskem v roce 1986. Roku 1995 se členy EU staly Finsko, Rakousko a Švédsko. V květnu 2004 bylo přijato 10 zemí: Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Od ledna 2007 jsou členy také Rumunsko a Bulharsko. 29 Lisabonská smlouva čl. 140, odst. 1 30 http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/

23

2.1 Institucionální zabezpečení Proces přijetí jednotné měny euro není jednoduchý. Ještě před samotným dnem „D“ (označovaným za den €), kdy bude zavedeno euro, je nutné udělat hodně práce. Nejdříve se vypracuje strategie přistoupení k eurozóně, poté proběhne legislativní příprava na přijetí eura a vybere se scénář zavedení eura. Dále je nutné zodpovědět technické otázky ohledně přepočítacího koeficientu, duálního oběhu či výměny bankovek a mincí. V neposlední řadě se řeší legislativa či např. ochrana spotřebitelů. Přistupující stát by rovněţ neměl zapomenout dostatečně a včas informovat své občany o přijímání eura.

Výše uvedené dílčí kroky musí někdo řídit a koordinovat. Proto usnesením č. 1510 ze dne 23. listopadu 2005 vláda České republiky schválila dokument Institucionální zajištění přijetí eura v České republice a ustavila Národní koordinační skupinu pro zavedení eura v ČR (NKS). Úkolem NKS je koordinovat organizační, legislativní a technické úkoly související se zavedením eura v České republice. Podle usnesení č. 1510/2005 je NKS dále povinována o své činnosti za uplynulé pololetí informovat vládu České republiky.

NKS spolupracuje s Českou národní bankou (ČNB) a Ministerstvem financí České republiky (MFČR). NKS se skládá z 6 pracovních skupin a jejich gestorů. V čele Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v ČR stojí národní koordinátor, kterým byl 28. března 2007 jmenován doc. Ing. Oldřich Dědek, CSc.

Pracovní skupiny a gestoři: 1. Pracovní skupina pro finanční sektor (Česká národní banka) má za úkol zavést euro do hotovostního i bezhotovostního platebního styku. S tím souvisí nejen distribuce eurových bankovek a mincí do ekonomiky a staţení české koruny z oběhu, ale i konverze účtů, platebních karet a dalších finančních produktů na euro. Pracovní skupina pro finanční sektor je také pověřena koordinací technických a systémových aspektů budoucího zapojení ČR do Jednotného eurového platebního prostoru (Single Euro Payment Area - SEPA).

24

2. Pracovní skupina pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR) zpracovává pro podniky plán přechodu na euro, který se zabývá např. změnou podnikového výkaznictví a počítačových systémů. Pro spotřebitele by měla pracovní skupina zajistit přehledné pouţívání eura. Také by měla zamezit neodůvodněnému zvyšování cen, které by oslabilo důvěru mezi spotřebiteli. Specifickou skupinou, na kterou se tato pracovní skupina zaměřuje, je maloobchod. Zkušenosti zemí, které jiţ euro zavedly, ukazují, ţe obchod, a zvláště maloobchod, sehrává při přechodu na euro klíčovou roli. Stává se totiţ jakousi směnárnou bankovek a mincí. Proto pracovní skupina vypracovává např. pravidla duálního označování cen či metodiku výměny oběţiva během duálního oběhu. 3. Pracovní skupina pro veřejné finance a veřejnou správu (Ministerstvo financí ČR) má vypracovat plán pro sestavování státního rozpočtu a územních rozpočtů v nové měně, protoţe po zavedení eura budou rozpočtové příjmy a výdaje vyjadřovány v euru. Dále se musí vyřešit úprava daňového systému, přepočítání tarifních mezd a platů zaměstnanců veřejné správy, daní, různých sociálních dávek, důchodů a poplatků. 4. Pracovní skupina pro legislativu (Ministerstvo spravedlnosti ČR) vypracuje Obecný zákon o zavedení eura v České republice a nový zákon o České národní bance, který přenese některé rozhodovací pravomoci na Radu guvernérů Evropské centrální banky. Dále pracovní skupina pro legislativu připravuje harmonogram legislativních prací souvisejících se zavedením eura. 5. Pracovní skupina pro komunikaci (MFČR ve spolupráci s ČNB) organizuje informační kampaň, která osloví všechny cílové skupiny obyvatelstva a odpoví na všechny běţné otázky. Pracovní skupina zavedla internetovou stránku www.zavedenieura.cz, která informuje o zavedení eura v ČR. Pracovní skupina pro komunikaci se také zaměřuje na přípravu Komunikační strategie zavedení eura v České republice. Po přijetí konkrétního termínu zavedení eura se komunikační aktivity zintenzivní. 6. Pracovní skupina pro informatiku a statistiku (Ministerstvo vnitra ČR) má za úkol vytvořit plán, který zajistí hladký přechod statistických databází a informačních systémů ve státní správě a v soukromé sféře z české koruny na euro.

25

2.2 Scénář zavedení eura v ČR Podle evropské legislativy 31 mohou státy vyuţít 3 různé scénáře přijetí eura. Jsou to: 1. scénář s vyuţitím přechodného období (tzv. madridský scénář), 2. jednorázový přechod na euro (tzv. velký třesk - Big Bang). 3. jednorázový přechod na euro s vyuţitím fáze postupného zrušení (tzv. Phasing-Out),

Madridský scénář byl pouţit v roce 1999 zakládajícími členy eurozóny. Podstatou je, ţe se euro nejprve zavede pouze v bezhotovostní podobě a po uplynutí maximálně 3 let se do oběhu uvede také hotovostní forma eura. Dnes se tento scénář nepouţívá, jelikoţ přechodné období se zdá být příliš dlouhé a tím i nákladné. Problematické by také bylo odůvodnit veřejnosti, proč existuje přechodné období v době, kdy eurobankovky i euromince jiţ obíhají.

Pro zavedení eura v ČR je přijat scénář jednorázového přechodu na euro, tzv. „velký třesk“ (Big Bang). Eurem jako zákonným platidlem v ČR se začne platit ke stejnému datu v hotovostním i bezhotovostním platebním styku. Tato varianta je náročnější na koordinaci a přípravu před zavedením eura, ale představuje zároveň nejméně nákladnou variantu.

Obrázek č. 1: „Velký třesk“

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Euro_a_CR-Harmonogram.gif 31

nařízení Rady (ES) č. 974/98 o zavedení eura ve znění pozdějších předpisů

26

Scénář jednorázového přechodu na euro je rozdělen do pěti fází: 1. Předpřípravná fáze před rozhodnutím o zrušení výjimky pro zavedení eura: Zákonným platidlem je česká koruna. Probíhají technické přípravy na zavedení eura.

2. Přípravná fáze po rozhodnutí o zrušení výjimky pro zavedení eura a před dnem vstupu do eurozóny: Přibliţná délka této fáze bude 6 měsíců. Splní-li Česká republika stanovená kritéria pro přijetí eura, stanoví následně Rada EU oficiální přepočítací koeficient ve tvaru 1 EUR = XX,XXXX CZK. Jediným zákonným platidlem je nadále česká koruna. Funguje tzv. „duální označování cen“, ceny v obchodech, údaje na výplatních páskách, konečné zůstatky na výpisech z bank apod. jsou uváděny v korunách i v eurech, a to na základě přepočtu podle stanoveného přepočítacího koeficientu.

3. Období duální cirkulace: Bezhotovostní platby musí probíhat v eurech, při hotovostním placení lze pouţívat českou korunu i euro, obchodníci však budou mít povinnost vracet zákazníkům zpět pouze eura. České koruny jsou postupně stahovány z oběhu. Pokračuje duální označování cen. Duální cirkulace bude trvat 2 kalendářní týdny.

4. Období mezi koncem duální cirkulace a koncem duálního označování cen: Tato fáze bude trvat do konce kalendářního roku, kdy bylo euro zavedeno (za předpokladu zavedení k 1. lednu). Ve všech transakcích je pouţíváno výhradně euro, ale pro lepší porovnání cen jsou hodnoty v obchodech i na různých výpisech uváděny také v českých korunách (duální označování cen). České koruny budou moci být směňovány na eura minimálně šest měsíců, dále jen v bankách a pobočkách ČNB.

5. Plně funkční euro: Přechodná opatření jsou ukončena a euro jiţ obíhá jako plnohodnotná měna. Obchodníci mohou dobrovolně dále uvádět ceny v korunách, ale nebude to po nich vyţadováno. České koruny mohou být směňovány na eura pouze v pobočkách České národní banky. 32

32

Čerpáno z http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_harmonogram_zavedeni.html a z Národního plánu na zavedení eura v České republice z května 2007.

27

Phasing-Out je prakticky stejný jako scénář velkého třesku s tím rozdílem, ţe je moţné po určitou dobu (maximálně však 1 rok) po zavedení eura pouţívat národní měnu u některých právních nástrojů (např. placení daní, fakturace malých podnikatelů a ţivnostníků, účtenky, apod.) 33

Všechny pracovní skupiny Národní koordinační skupiny, předsedové pracovních skupin NKS, Česká národní banka i Ministerstvo financí České republiky se v dokumentu „Volba scénáře zavedení eura v České republice“

34

z června 2006 shodli, ţe nejvhodnějším a

současně nejméně nákladným typem přechodu na euro bude scénář „velkého třesku“. Ten se

osvědčil

například

při

zavedení

eura

ve

Slovinsku,

které

vstoupilo

do

eurozóny 1. ledna 2007.

Mezi největší výhody „velkého třesku“ patří jednoznačnost, odborníci i veřejnost si budou vědomi nezvratnosti procesu i odpovědnosti za jeho průběh a nebude vytvářen další čas pro spekulace. Dle pracovních skupin NKS pro legislativu a pro veřejné finance a veřejný sektor jsou dalšími výhodami např. menší legislativní a administrativní náročnost nejen pro daňové poplatníky, ale i daňovou správu.

Z pohledu informatiky se jeví „velký třesk“ jako nejlevnější, nejjednodušší a nejméně pracná varianta. Z hlediska komunikace je to přehledný, srozumitelný a lehce pochopitelný scénář. Pracovní skupina NKS pro finanční sektor argumentuje např. tím, ţe po provedení nutných příprav mohou bankovní systémy přejít na bezhotovostní euro prakticky ze dne na den. Navíc přičtěme fakt, ţe bezhotovostní i hotovostní platební styk v euru jiţ probíhá.

Česká národní banka souhlasí se všemi výše uvedenými přednostmi jednorázového přechodu na euro. Hlavním problémem pro ČNB se zdá být krátká doba (6 aţ 8 měsíců) na raţbu mincí s národní stranou. Raţba mincí můţe odstartovat aţ po zrušení přechodné výjimky na zavedení eura, kterou má Česká republika. Také poměrně malý časový prostor na distribuci mincí zvyšuje náklady na logistiku.

33 34

Přesné vymezení těchto plateb by muselo být upraveno národní legislativou. Schváleno usnesením vlády ČR ze dne 25. října 2006 č. 1200

28

2.3 Harmonogram zavedení eura Terminologie načasování zavedení eura v ČR: den € - první den zavedení eura v ČR rok € - rok přistoupení ČR k eurozóně €-1 rok - jeden rok před dnem € (analogicky €-2, €+1 - jeden rok po dni € apod.) měsíc € - první měsíc roku € (první měsíc zavedení eura v ČR) €-12 měsíců - 12 měsíců před dnem € (analogicky €-32, €+6 apod.)

Termín přijetí eura v České republice je závislý na rozhodnutí vlády ČR a České národní banky o vstupu ČR do systému směnných kurzů ERM II

35

a také na dlouhodobém a

důvěryhodném plnění maastrichtských kritérií. Harmonogram zavedení eura má pevně daný postup. V České republice bude aplikován scénář velkého třesku, který by měl nejlépe vyhovovat poţadavkům na rychlý a nejméně nákladný způsob přijetí nové měny.

Proces zavedení eura není jednoduchým a uţ vůbec ne rychlým procesem. Ještě ţádná země se neobešla bez přesně naplánovaného harmonogramu prací a přesně definovaných pravidel pro hladké přijetí eura a jeho následné pouţívání. Jak by se asi lidé divili, kdyby Česká národní banka zapomněla obstarat euromince a eurobankovky, nebo kdyby pan prezident nepodepsal Obecný zákon o zavedení eura v České republice v poţadovaném termínu? Všechny akce směřující k přijetí společné měny jsou navzájem propojené a bez ţádné bychom nemohli euro přijmout.

Nejdůleţitějšími dokumenty v tomto ohledu jsou Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně, Institucionální zajištění přijetí eura v České republice, Národní plán zavedení eura v České republice a výše zmíněný Obecný zákon o zavedení eura v České republice (dále jen „Obecný zákon“). Obecný zákon bude řešit přechod na euro z legislativní stránky. Vedle splnění maastrichtských kritérií je totiţ nutné, aby kandidátská země provedla právní úpravy potřebné k přijetí eura.

35

ČNB chápe účast v mechanizmu směnných kurzů ERM II jako bránu pro přistoupení k eurozóně. ČNB nepovaţuje za ţádoucí delší neţ minimálně vyţadované (dvouleté) setrvání v ERM II.

29

Těmito úpravami se myslí sloučení národního práva s právem evropským. Zřejmě nejzásadnějším vstupem do české legislativy bude nový zákon o ČNB. Národní centrální banka musí sloučit svůj status se statutem ESCB a ECB, coţ znamená, ţe ČNB předá rozhodovací pravomoci, zejména měnovou politiku, Evropské centrální bance.

Česká republika bude muset provést rovněţ legislativní opatření směřující k vlastnímu zavedení eura. Tuto oblast řeší tři přímo účinná evropská nařízení. Jsou to: 1. Nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura 36, 2. Nařízení Rady (ES) č. 1103/97 ze dne 17. června 1997 o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura 37, 3. Nařízení Rady (ES) č. 2866/98 ze dne 31. prosince 1998 o přepočítacích koeficientech mezi eurem a měnami členských států přijímajících euro 38.

V praxi tato tři nařízení pro ČR znamenají povinnost přijmout Obecný zákon, který by měl pokrývat legislativu přijetí eura jako celku. Úkolem Obecného zákona je vytvořit obecné právní předpoklady pro zavedení eura v ČR a začlenění ČR do eurozóny. Obecný zákon bude navazovat na uvedená nařízení Rady a navíc bude respektovat judikaturu Evropského soudního dvora, která se k této problematice vyjadřuje 39.

I přesto, ţe z pohledu evropského práva není široká novelizace národního právního řádu nutná, většina zemí z důvodu zachování právní jistoty přistoupila k tomu, ţe ve svých právních normách změnila částky a odkazy na národní měnu. V České republice tak vznikne Obecný zákon a k němu bude samostatně sepsán tzv. změnový zákon. Ten převede právní předpisy, které obsahují odkazy na české koruny, na euro. Oba zákony musí být ve vzájemném souladu. Za celý proces vytváření nové legislativy je zodpovědná Pracovní skupina pro legislativu, jejímţ gestorem je Ministerstvo spravedlnosti ČR.

36

ve znění nařízení Rady (ES) č. 2596/2000 ze dne 27. listopadu 2000, nařízení Rady (ES) č. 2169/2005 ze dne 21. prosince 2005, nařízení Rady (ES) č. 1647/2006 ze dne 7. listopadu 2006 a nařízení Rady (ES) č. 693/2008 ze dne 8. července 2008 37 ve znění nařízení Rady (ES) č. 2595/2000 ze dne 27. listopadu 2000 38 ve znění nařízení Rady (ES) č. 1478/2000 ze dne 19. června 2000, nařízení Rady (ES) č. 1086/2006 ze dne 11. července 2006, nařízení Rady (ES) č. 1135/2007 ze dne 10. července 2007 a nařízení Rady (ES) č. 694/2008 ze dne 8. července 2008 39 Judikaturou se myslí tyto rozsudky Evropského soudního dvora: C-19/03 ze dne 14. září 2004 VerbracherZentrale Hamburg eV proti O2 Germany a C-359/05 Estager SA proti Receveur principal de la recette des douanes de Brive.

30

Obsah obecného zákona se nebude nijak lišit od základních principů zavádění eura dle platných evropských předpisů. V Obecném zákoně nalezneme opatření týkající se zavedení euromincí a eurobankovek jako zákonných platidel v České republice, nebo způsobu zavedení eura, které proběhne pomocí scénáře jednorázového přechodu na euro, tedy „velkého třesku“. Obecný zákon bude obsahovat odkaz na přepočítací koeficient a na způsob přepočtu z českých korun na eura.

Právě kvůli odkazu na přepočítací koeficient nabudou některá ustanovení Obecného zákona účinnosti jiţ před dnem zavedení eura v ČR (dnem €). Například takové ustanovení upravující duální označování cen, které má začít zhruba jeden měsíc po stanovení přepočítacího koeficientu, musí nabýt účinnosti jiţ v této době, tedy asi půl roku před dnem €. Obecný zákon bude odkazovat na novelizaci nařízení Rady (ES) č. 2866/98, ve kterém bude stanoven přepočítací koeficient pro ČR. Obecný zákon tak bude odkazovat na předpis, který k jeho datu platnosti nebude existovat a který nabude účinnosti společně s ustanovením o duálním označování cen (€-6 měsíců).

Všechny hodnoty vyjádřené v českých korunách se budou přepočítávat výhradně stanoveným přepočítacím koeficientem pro ČR. Tento koeficient bude stanoven na šest platných číslic a bude vyjadřovat ekvivalent jednoho eura v českých korunách. Přepočítací koeficient musí být uváděn v takovém tvaru, v jakém byl zveřejněn v příslušném nařízení Rady, a to včetně případných nul na posledních desetinných místech:



1 EUR = XX,XXXX CZK 1 € = XX,XXXX Kč

XX,XXXX CZK/EUR



1 EUR = XX,XXXX Kč 1 € = XX,XXXX CZK XX,XXXX EUR/CZK

Po stanovení nesmí být přepočítací koeficient nikým zaokrouhlován, invertován (koeficient by pak vypadal takto: 1 Kč = 0,XXXXXX €) nebo zkracován, tj. nesmí se z něj ubírat desetinná místa. Ode dne € v České republice se začnou všechny odkazy na české koruny v právních předpisech, správních aktech, soudních rozhodnutích, právních úkonech a jiných nástrojích majících právní účinky (souhrnně „právní nástroje“) povaţovat za odkazy na euro přepočítané podle stanoveného přepočítacího koeficientu. 31

Hlavním principem obsaţeným v Obecném zákoně bude princip kontinuity právních závazků. To znamená, ţe zavedení eura nesmí ovlivnit platnost jakýchkoliv právních nástrojů. Přijetím eura se nemění obsah ţádných závazků a neopravňuje ţádnou ze stran právního vztahu k jakýmkoliv jednostranným změnám nebo k ukončení tohoto vztahu. S principem kontinuity do určité míry souvisí i princip předcházení zvyšování cen při zavedení eura, které by nemělo ovlivnit cenový vývoj. Ten bude pravidelně monitorován.

Aby nedocházelo ke zvyšování cen, bude potřeba v Obecném zákoně upravit kontrolu dodrţování duálního označování cen a pravidel přepočtu podle přepočítacího koeficientu. Za porušování těchto předpisů bude následovat sankce. Přepočet se bude vţdy provádět tak, ţe částky vyjádřené v eurech se budou násobit neupraveným přepočítacím koeficientem a částky vyjádřené v českých korunách se budou tímto koeficientem dělit. Všechny jinak provedené výpočty by byly chybné.

Při přepočtu často vyjde číslo s velkým počtem desetinných míst. Z praktických důvodů je vhodné tyto částky matematicky zaokrouhlit, a to podle evropské legislativy na dvě desetinná místa, tj. na nejbliţší cent při přepočtu korun na eura. Tento způsob zaokrouhlování je nutné chápat jako standard minimální přesnosti, který nebrání zaokrouhlovat na niţší hodnotu neţ jeden cent. Pravidlo pro zaokrouhlování částek, které vyšly po přepočtu € na Kč, neexistuje. Kaţdá země si tak můţe stanovit vlastní pravidla pro tento typ zaokrouhlování. Během duálního označování cen se v České republice budou ceny v CZK uvádět s přesností na desetihaléře.

Délka duálního označování cen bude ze zákona od €-6 měsíců do €+1 rok. Tento způsob označování cen bude uplatněn všude tam, kde je jedním ze subjektů občan, tedy v maloobchodě, sluţbách, na výplatních páskách, důchodech, sociálních podporách atp. Půl roku před dnem € bude ještě zákonným platidlem česká koruna, jejíţ částka uváděná na výrobcích bude představovat tzv. hlavní cenu a částka v eurech bude představovat orientační cenu. Po dni € se role obrátí.

1 EUR = 27,6540 CZK Hlavní cen Orientační cena

Období €-6 měsíců do dne € 30 CZK 1,09 EUR 32

Období po dni € do €+1 rok 1,09 EUR 30,10 CZK

Dalším důleţitým principem ve vztahu státu a občana bude tzv. princip nepoškození občana a princip neutrality. Zavedení eura by mělo mít neutrální dopady na veřejné rozpočty. Přijetí eura ale především nesmí poškodit občany a spotřebitele. Obecný zákon dále upraví podmínky duální cirkulace, rovněţ stanoví, jak bude probíhat konverze peněţních prostředků nebo výměna oběţiva, a bude řešit přeměnu jmenovité hodnoty cenných papírů. Také odpoví na některé otázky z různých oborů jako např. účetnictví.

Protoţe přijetí eura je komplexní proces, pracovat na Obecném zákoně by se mělo začít s dostatečnou časovou rezervou před samotným zavedením eura do oběhu. Konkrétní podoba harmonogramu se odvíjí od stanovení data zavedení eura, ale předpokládá se, ţe Obecný zákon nabude platnosti 18 aţ 24 měsíců před dnem €. Příprava paragrafového znění Obecného zákona by měla trvat 4 měsíce, připomínková řízení by měla být hotova během cca 4 měsíců, konzultace s ECB zabere minimálně 1 měsíc, projednání Legislativní radou vlády 2 měsíce, projednávání zákona Parlamentem 7 měsíců a ještě připočtěme 1 měsíc na podpis prezidenta ČR a zveřejnění ve Sbírce zákonů. Kdyţ vše sečteme dohromady, dostaneme, ţe práce na Obecném zákonu by měly započít kolem €-36 měsíců. Předpokládá se, ţe nebude vypracován ţádný věcný záměr zákona, nýbrţ by mělo být rovnou schváleno paragrafové znění tohoto zákona. Obecný zákon zatím nebyl vytvořen.

Aby bylo vůbec v lidských silách provést takto velký projekt, kterým přijetí společné měny bezesporu je, rozdělily se úkoly mezi jednotlivé sektory státu. Kaţdý sektor zodpovídá za dodrţování stanoveného harmonogramu prací a můţe konzultovat celý proces příprav s příslušnými pracovními skupinami Národní koordinační skupiny. V České republice máme úkoly spojené se vstupem do eurozóny rozdělené do šesti sektorů:

1. Banky a ostatní subjekty finančního sektoru, 2. Nefinanční sektor a ochrana spotřebitele, 3. Veřejné finance a veřejná správa a samospráva, 4. Legislativní potřeby zavedení eura, 5. Zdroje informací a komunikace, 6. Informační a statistické systémy.

33

Banky a ostatní subjekty finančního sektoru Prvotním úkolem je zajistit výrobu a dodávky euromincí a eurobankovek. Po dohodě s ECB nám budou bankovky zapůjčeny některými z národních centrálních bank zemí eurozóny. ČNB připraví svůj poţadavek na mnoţství bankovek, které bude Česká republika při přechodu na euro potřebovat. Česká národní banka uzavře s partnerskou národní centrální bankou smlouvu o zapůjčení eurobankovenk, jejíţ obsah bude vycházet z Obecných zásad ECB

40

. Převoz bankovek na území České republiky proběhne aţ po

zrušení výjimky na zavedení eura

41

, a to přibliţně šest měsíců před dnem €. Bankovky

budou po zavedení eura v ČR vráceny zemím eurozóny z výtisku ČNB.

Právo vydávat euromince přísluší podle evropské legislativy jednotlivým členským zemím eurozóny. Podle § 15 zákona o ČNB

42

má Česká národní banka výhradní právo na

vydávání mincí v České republice. Z uvedeného vyplývá, ţe ČNB má povinnost zajistit výrobu a dodávky mincí pro potřeby České republiky. Příprava výroby, vlastní výroba, dodávky a distribuce euromincí jsou časově velmi náročné. Proto je třeba zahájit přípravné fáze nejméně €-3 roky. Výroba českých euromincí (euromince se liší pouze rubovou, tzv. národní stranou) bude moţná aţ po zrušení dočasné výjimky na zavedení eura, tedy přibliţně půl roku před dnem €.

Výroba a dodávky českých euromincí je nutné rozdělit do několika fází, a to: 1. Výběr námětů a výběr výtvarných návrhů národních stran českých euromincí, 2. Výroba razidel a raţba zkušebního mnoţství českých euromincí, 3. Výroba mincí a jejich doprava na území ČR.

Zhruba 3 měsíce před dnem € Česká národní banka poskytne bankám nové oběţivo (eurobankovky a euromince) ve formě zápůjčky (tzv. frontloading) podle předpisů ECB.

40

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 14. července 2006 o některých přípravách na přechod na hotovostní euro a o předzásobení a druhotném předzásobení eurobankovkami a euromincemi mimo eurozónu, (ECB/2006/9), (2006/525/ES) a OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 19. června 2008, kterými se mění obecné zásady ECB/2006/9 o některých přípravách na přechod na hotovostní euro a o předzásobení a druhotném předzásobení eurobankovkami a euromincemi mimo eurozónu, (ECB/2008/4), (2008/549/ES) 41 čl. 3 odst. 4 Obecných zásad ECB/2006/9 42 Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů

34

Vydávat bankovky a mince, které byly zapůjčené ČNB, nebude před dnem € dovoleno. Banky mohou v rámci druhotného předzásobení (tzv. subfrontloading) poskytnout eurobankovky a euromince, zapůjčené od České národní banky, pouze nefinančnímu sektoru (obchodům, provozovatelům bankomatů atd.). Druhotné předzásobení veřejnosti nebude povoleno. Frontloading bude zahájen €-3 měsíce a subfrontloading €-1 měsíc. Euro je zákonným platidlem na většině území Evropy. Banky, nefinanční subjekty i veřejnost se proto mohou předzásobit nákupem eura za trţní cenu v bankách nebo směnárnách. Veřejnost má také moţnost zásobit se euromincemi v podobě tzv. počátečních sad mincí 43 (starter kits).

V současné době je v České republice provozováno přes 3500 bankomatů. Provozovatelé bankomatů, servisní organizace a bezpečnostní agentury zajišťující chod těchto bankomatů stojí před nelehkým úkolem. Během krátké doby musí zajistit změnu softwaru a hardwaru. Také je nutné naplnit eurem bankomaty tak, aby nedošlo k zabrzdění hotovostního oběhu. V období duálního označování cen bude kladen důraz na zobrazování duálních informací na displejích bankomatů a na správný tisk výpisů s duálním vyjádřením poloţek. Podobně se upraví prodejní a jiné automaty a další zařízení, které přijímají bankovky a mince nebo ověřují jejich pravost.

Výměna hotovosti bude zajištěna Českou národní bankou, komerčními bankami a dalšími vybranými subjekty, a to bezplatně po dobu nejméně €+6 měsíců. Pravidla pro výměnu budou stanovena v Obecném zákoně. Komerční banky provedou změny svých informačních systému a procesů týkajících se pokladních a směnárenských operací. ČNB i komerční banky doporučují následující způsob výměny národní měny za euro: V určitém předstihu před dnem € uloţit postradatelnou hotovost v českých korunách na účet v bance a po dni € uţ vybírat z účtu euro dle potřeby.

Po uplynutí šesti měsíců ode dne € bude moţné vyměnit hotovost v Kč pouze u ČNB. Mince bude moţno vyměnit po dobu €+5 let. O délce výměny bankovek bude rozhodnuto dodatečně, ale je jisté, ţe se bude jednat o období v řádu desítek let. České koruny budou převáţeny do poboček nebo detašovaných pracovišť České národní banky, kde bude probíhat jejich likvidace. 43

čl. 17 odst. 2 Obecných zásad ECB/2006/9

35

Přijetí eura bude komplikovaná záleţitost nejenom z organizačního pohledu, ale i z pohledu bezpečnosti. Důvody k obezřetnosti jsou nadmíru jasné: velké mnoţství českých i eurových mincí a bankovek, nutnost jejich přepravy a skladování. K rizikovým faktorům připočtěme fakt, ţe celý proces bude probíhat v období předvánočních nákupů a Vánoc, a proto bude nutná spolupráce bank, Policie ČR a bezpečnostních agentur. V případě nutnosti bude k ostraze některých objektů vyuţita i armáda.

V období příprav na přijetí eura bude rozjeta informační kampaň, ve které se laická i odborná veřejnost dozví harmonogram výměny bankovek a mincí, nebo např. jakým způsobem je moţno ověřovat pravost eurobankovek. Vysvětleny budou také otázky týkající se padělání a ochranných prvků eurobankovek. Zvláštní pozornost bude věnována citlivým skupinám (důchodci, děti a zdravotně postiţení).

Pro zavedení společné měny v bezhotovostní podobě je nutné zabezpečit určitý systém, na kterém budou banky provádět měnové operace. K tomuto účelu provozují centrální banky v EU systém TARGET2

44

(Trans-European Real Time Gross Settlement Express

Transfer System). TARGET2 se rovněţ pouţívá pro mezibankovní platby, zvlášť velké a prioritní platby, nebo k zúčtování finanční části obchodů s cennými papíry. Po přijetí eura v ČR bude pro Českou národní banku účast v systému TARGET2 povinná. Vhodné by bylo zváţit účast ČR v tomto systému s určitým předstihem, a to přibliţně €-6 měsíců.

Stávajícím systémem mezibankovního platebního styku v České republice, který zpracovává mezibankovní platby v českých korunách, je systém CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement System). Po zavedení eura se mohou banky rozhodnout, zda povedou své účty v systému TARGET, nebo zůstanou u systému CERTIS. V systému CERTIS však mohou být vedeny účty pouze po dobu maximálně čtyř let po dni €. Proto je nutné zabezpečit propojení obou systémů. Vedle prací spojených s přechodem na euro bude probíhat budování tzv. SEPA (Single Euro Payments Area) 45.

44

Původní systém TARGET vznikl 4. ledna 1999 se vznikem bezhotovostního eura. Nový systém TARTET2 začal fungovat 19. listopadu 2007. Členy tohoto systému jsou ECB a centrální banky: Rakouska, Kypru, Německa, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Malty, Slovinska, Belgie, Finska, Francie, Nizozemí, Portugalska, Španělska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Polska, Slovenska a Bulharska. 45 SEPA má v dnešní době 32 členů.

36

Banky mají povinnost provést konverzi klientských účtů a úvěrových produktů vedených v českých korunách na euro, a to podle přepočítacího koeficientu. Nesmí se stát, ţe by klient dostal jiné číslo účtu. Banky provedou konverzi bez jakýchkoliv poplatků a o této skutečnosti budou včas informovat své klienty. V rámci elektronického bankovnictví budou zůstatky na účtech uváděny duálně jiţ od stanovení přepočítacího koeficientu. V oblasti přechodu na eurový bezhotovostní platební styk bude vyuţito zkušeností a doporučení mezinárodních karetních společností (VISA, MasterCard), které zaváděly euro při vzniku eurozóny. Tisk dokladů z bankomatů a dalších stvrzenek bude probíhat duálně, tedy v CZK i EUR. Duálně označeny budou také konečné zůstatky na výpisech z účtů, ceníky bankovních produktů nebo třeba údaje ve všeobecných obchodních podmínkách.

Aby ČR splnila podmínky pro přijetí eura, musí ve finančním sektoru proběhnout významná změna legislativy. Podle čl. 140 odst. 1 Lisabonské smlouvy je v rámci konvergenčních zpráv EK a ECB posuzována mimo jiné i slučitelnost právních předpisů kandidátských zemí. Jedná se o slučitelnost s články 130 a 131 Lisabonské smlouvy a slučitelnost statutů národních centrálních bank se statutem ESCB a ECB. V praxi to znamená, ţe Česká národní banka předá rozhodovací pravomoci, zejména měnovou politiku, Evropské centrální bance. ČNB se tak stane výkonnou sloţkou Evropského systému centrálních bank a bude realizovat politiku ECB. Úkoly, které vykonávala ČNB v rámci ČR, jako např. bankovní dohled, zůstanou v kompetenci České národní banky.

Úprava legislativy poţadovaná pro vstup ČR do eurozóny bude provedena v rámci nového zákona o ČNB. Podle Konvergenční zprávy 2008 ze 7. května 2008 nesplňuje Česká republika tento legislativní předpoklad. Komise vidí hlavní problémy v zákoně o ČNB a v zákoně o finančním arbitrovi

46

, které nejsou slučitelné s články 130 a 131 Lisabonské

smlouvy a statutem ESCB/ECB. Komise uvádí, ţe zákon o ČNB obsahuje nedostatky, související zejména s úlohou ECB v oblasti mezinárodní spolupráce a s úlohou ECB a EU při shromaţďování statistických údajů a jmenování externích auditorů.

46

Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů

37

Nefinanční sektor a ochrana spotřebitele Tato kapitola shrnuje povinnosti a doporučení pro přípravu podniků a definuje základní pravidla pro ochranu spotřebitelů po zavedení eura. Pro občany a spotřebitele bude nejdůleţitější umět správně pouţívat přepočítací koeficient a vyznat se v zaokrouhlování cen v eurech. Duální označování cen slouţí k tomu, aby si lidé zvykli myslet v eurech, a bude se týkat všech cen výrobků a sluţeb, hodnot peněţních částek na fakturách a bankovních účtech, dále pak mezd a výplat sociálních dávek a podobně. Uvádět duální cenu bude povinné také v cenových nabídkách, katalozích a reklamách atd. Důleţité je, aby duální označování cen nevedlo ke značnému navýšení nákladů u podnikatelů a mělo patřičný efekt u spotřebitelů a občanů.

Jelikoţ duálnímu označování, přepočtu a zaokrouhlování se věnuje část o Obecném zákonu a metodice zaokrouhlování, uvedu zde pro přehlednost jen časovou souslednost kroků týkajících se duálního označování cen a duální cirkulace.

Obrázek č. 2: Harmonogram duálního označování cen a duální cirkulace €-6 měsíců Začátek duálního označování

Den € až €+14 dní Období duální cirkulace

€+1 rok Konec duálního označování

Zájmem státu a podniků je zajistit hladký, nekonfliktní a korektní průběh zavedení eura v ČR se zřetelem na ochranu spotřebitele. V členských zemích eurozóny se osvědčila dohoda, která má podobu dobrovolného závazku (tzv. fair-pricing agreement). Tímto závazkem obchodník prohlašuje, ţe bude pouţívat přepočítací koeficient a pravidla zaokrouhlování v souladu se zákonem, tj. ţe je vše přepočteno a zaokrouhleno správně. Podnik, který dohodu přijal a závazek plní, je viditelně označen logem, s jehoţ podobou občany obeznámí komunikační kampaň. Za nedodrţování dohody hrozí sankce, odebrání loga a zveřejnění nekalého jednání obchodníka.

38

Velkým strašákem, kterého se všichni po zavedení eura bojí, je obava ze zvyšování cen. Za účelem odstranění těchto obav bude prováděn monitoring cen, který by měl dohlíţet na to, zda nedochází k neopodstatněnému navyšování cen a zda je zachována spravedlivá hospodářská soutěţ. Vymahatelnost práva by měla být zaručena určitými postihy, které budou blíţe specifikovány před zahájením samotného monitoringu.

Nemalý podíl na úspěšném přechodu České republiky na euro budou mít podnikatelské subjekty. Podle zkušeností z podnikové sféry zemí eurozóny je ve velkých a středních podnicích doporučeno určit osobu zodpovědnou za implementaci eura do daného podniku. Většině firem se vlivem zavedení eura jednorázově zvýší náklady. Toto navýšení bude spojené zejména s duálním označováním cen, přizpůsobením podnikového výkaznictví, informačních technologií a s výdaji za školení zaměstnanců. Hlavně malým podnikům se proto doporučuje vytvářet finanční rezervu.

Veřejné finance a veřejná správa a samospráva Rozpočtový systém bude upraven tak, ţe státní rozpočet, státní závěrečný účet a závěrečné účty kapitol se budou provádět jeden rok před dnem € v českých korunách i v eurech. V souladu s tímto poţadavkem budou upraveny informační systémy veřejné správy. Zákon o státním rozpočtu České republiky bude od roku € schvalován v EUR. Protoţe sociální zabezpečení a sociální pomoc jsou financovány ze státního rozpočtu, je sestavení návrhu státního rozpočtu na rok € v eurech podmíněno přepočtem veškerých příjmů a výdajů na euro. Totéţ se týká také plánování a rozpočtování příjmů a výdajů v systému veřejného zdravotního pojištění.

Dle principu nepoškození občana se bude postupovat v oblasti daní, poplatků, dávek důchodů, apod. Všude tam, kde je příjemcem těchto plateb občan, aplikuje se zaokrouhlování nahoru. Jestliţe je příjemcem stát, suma se naopak zaokrouhlí dolů. Tento postup nebude platit pro pokuty, penále a jiné platby sankčního charakteru a pouţijí se standardní pravidla pro zaokrouhlování.

V roce €-1 se povede účetnictví v korunách. Účetní jednotky budou muset vykázat účetní závěrku za účetní období €-1 rok v Kč i v €. Pokud se účetní jednotce neshoduje účetní 39

období s kalendářním rokem, i tak provede tato účetní jednotka mezitimní účetní závěrku k 31. 12. roku €-1. Částky na daňové přiznání k dani z příjmů, které bude podáno za rok €1, budou uvedeny v českých korunách. Výsledná daňová povinnost se přepočítá dle přepočítacího koeficientu. Daňový poplatník tak bude finančnímu úřadu hradit tuto daň v eurech.

Princip nepoškození občana bude platit i v platové oblasti. Platové nároky se normálně přepočítají podle přepočítacího koeficientu a výsledek se zaokrouhlí směrem nahoru. Vzhledem k pravidlům duálního označování a vyšší informovanosti občanů obdrţí zaměstnanci pracující ve státní i soukromé sféře oznámení o výši svého platu v eurech. V tomto oznámení bude vysvětlen způsob přepočtu pomocí přepočítacího koeficientu a princip zaokrouhlení. Určité přepočty, které budou upraveny patřičnou legislativou, se provedou i u důchodového (valorizace důchodů), nemocenského a veřejného zdravotního pojištění. S tím bude souviset potřebná konverze informačních systémů.

Legislativní potřeby zavedení eura Obecný zákon bude hlavním právním předpisem, podle kterého se bude řídit zavedení eura v ČR. Tento zákon bude navazovat na nařízení ES, která se týkají zavedení eura. Legisvakance Obecného zákona bude nastavena tak, aby se všechny subjekty stihly připravit na práva a povinnosti spojené se zavedením eura v ČR. Návrh Obecného zákona připraví Ministerstvo financí České republiky ve spolupráci s Českou národní bankou. Tento návrh posoudí Národní koordinační skupina a poté bude Obecný zákon předloţen vládě.

Další změnou v českém právním řádu bude nový zákon o České národní bance. Tímto zákonem ztratí ČNB právo vykonávat svou měnovou politiku, kterou bude vykonávat Evropská centrální banka. ČNB se také začlení do Evropského systému centrálních bank. Mimo jiné bude nový zákon o ČNB obsahovat ustanovení o měně, které bude znít: „Měnou České republiky je euro. Zkratka názvu eura je EUR a symbolem eura je „€“ podle sdělení Komise COM (97) 418 z 23. července 1997 o uţívání symbolu eura (€). Peněţní jednotkou je jedno euro, které se dělí na sto centů podle nařízení Rady (ES) č. 974/98 o zavedení eura.“ 40

Novelizovat se budou texty právních předpisů, které obsahují označení měny „Kč“, resp. „CZK“, nebo slova „česká koruna“, popř. „koruna“. Změnou projdou také předpisy týkající se ukládání peněţitých sankcí, nebo předpisy, ve který jsou vzorce, výpočty či pravidla pro zaokrouhlování (např. daňové zákony). S ohledem na právní jistotu se s účinností ke dni € změní např. předpisy v oblasti účetnictví, sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění, atd.

Zdroje informací a komunikace Informační kampaň bude koordinována pracovní skupinou NKS pro komunikaci, avšak role médií bude v celém procesu nezastupitelná. Kampaň bude vedená tak, aby si lidé nemuseli informace vyhledávat sami, ale aby si informace našly cestu k nim. Hlavním adresátem informační kampaně budou občané ČR. Další skupinu, na kterou se informační kampaň zaměří, budou podnikatelé a neziskové organizace. Od rozhodnutí Rady EU o přijetí ČR do eurozóny (půl roku před dnem €) aţ po zavedení eura bude kampaň nejvíce intenzivní.

Hlavní zprávou pro obyvatele bude, ţe zavedení eura je závazek, který vyplývá z našeho členství v EU. Informační kampaň se dále zaměří na jednotlivé etapy zavádění eura, uvede rovněţ datum vstupu ČR do eurozóny a s ním spojené změny. Občané budou seznámeni s tím, jak pouţívat přepočítací koeficient včetně problematiky zaokrouhlování. Informační kampaň vysvětlí rozdíl mezi duálním označováním cen a duální cirkulací a nastíní moţnosti výměny mincí a bankovek. Nakonec se kampaň zaměří na výčet ochranných prvků eurobankovek.

Jako nástroje komunikace, prostřednictvím kterých bude informační kampaň probíhat, budou s ohledem na cílovou skupinu pouţity zejména: internetové stránky; rádio a televize; broţury a letáky pro školy, domácnosti, do dopravních prostředků, atd.; audiovizuální a multimediální materiály; konference, přednášky, školení a semináře; reklamní předměty s logem a sloganem kampaně; zvláštní akce, např. Den eura happening

pro

veřejnost

(cca €-100

dní).

Samotná

vyhodnocována pravidelnými průzkumy veřejného mínění.

41

informační

kampaň

bude

3 Podmínky přijetí eura a jejich plnění v ČR Maastrichtská konvergenční kritéria jsou platná jiţ od doby, kdy byla ratifikována Maastrichtská smlouva. Hlavní výhodou těchto kritérií je, ţe mají přesně definované referenční hodnoty a dají se dobře porovnávat. Z tohoto důvodu se označují jako nominální konvergenční kritéria. Ta se stávají předmětem hodnocení evropských institucí, které jsou oprávněny vynést konečný verdikt o přijetí země do eurozóny.

Základním poţadavkem vstupu členské země Evropské unie do eurozóny je splnění těchto nominálních kritérií: vysokého stupně cenové stability patrného z vývoje inflace, dlouhodobé udrţitelnosti veřejných financí hodnocené na základě vývoje vládního deficitu a vládního dluhu. Dalšími kritérii jsou stálost nominální konvergence odráţející se v úrovni dlouhodobých úrokových měr a stabilita měnového kurzu hodnocená pohybem kurzu uvnitř systému ERM II po období dvou let bez devalvace. Nutným předpokladem pro vstup do eurozóny je také sloučení národní legislativy s čl. 130 a 131 Lisabonské smlouvy a statutem Evropského systému centrálních bank.

Česká republika je zavázána podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Případné neplnění kritérií konvergence nemá pro ČR ţádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udrţitelnosti veřejných financí, kdy při jeho neplnění je země podrobena proceduře při nadměrném schodku (Excessive deficit procedure - EDP) 47. V té se ČR nacházela od jara 2004 do června 2008 a tato procedura byla s Českou republikou 2. prosince 2009 znovu zahájena

48

. Rada EU doporučila České republice

ukončit do roku 2013 existenci nadměrného schodku důvěryhodným a udrţitelným sníţením vládního schodku k HDP pod referenční hodnotu 3 %.

Při analýze přínosů a nákladů vstupu ČR do eurozóny je nutné zohlednit také úroveň reálné konvergence České republiky s eurozónou. K tomuto pohledu nám pomůţe tzv. teorie 47 48

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/czech_republic_en.htm

42

optimálních měnových oblastí

49

. Ta byla vytvořena v 60. letech 20. století ekonomem

R. Mundellem. Základní myšlenkou teorie OCA je pravděpodobnost vzniku asymetrického šoku, tedy moţnosti, ţe např. ropný šok bude mít na národní ekonomiky rozdílný dopad (v jedné zemi dojde k poklesu agregátní poptávky, ve druhé k jejímu růstu). 50 Podívejme se na riziko výskytu asymetrických šoků v eurozóně. Tam stále přetrvávají některé významné rozdíly mezi národními ekonomikami. Jedná se hlavně o institucionální rozdíly mezi zeměmi, které dávají šanci na vznik asymetrických šoků. Relevantní nesoulad je na trzích práce, právní systémy nejsou plně harmonizovány a fiskální politiky členských zemí EU vykazují výrazné odlišnosti. 51 Pravděpodobnost vzniku asymetrického šoku tedy zůstává uvnitř HMU poměrně vysoká.

Pro země, které chtějí zavést euro, je vhodné sledovat některé podmínky či charakteristiky OCA. Jedná se např. o reálnou ekonomickou konvergenci, strukturální podobnost ekonomik (co do produkce a spotřeby), konvergenci a volatilitu měnového kurzu. K dalším charakteristikám OCA můţeme přičíst strukturu mezinárodního obchodu, integraci finančních trhů a fiskální politiky, pruţnost mezd, podobnost měr inflace, flexibilitu trhu práce a trhu produktů. Ideální stav nastává, kdyţ se většina z výše uvedených charakteristik přistupující země shoduje s charakteristikami eurozóny. 52

Účelem sledování charakteristik OCA (reálné konvergence) je maximalizace přínosů spojených se zavedením společné měny. Nejviditelnějším přínosem zavedení eura v ČR je eliminace transakčních nákladů

53

. Dalším přínosem je tzv. transparentnost cen. Jedna

měna znamená jednoduché srovnání cen stejného typu výrobku. Lidé nemusí přepočítávat cenu pomocí měnového kurzu. Zavedením jednotné měny přestane existovat kurzové riziko, coţ znamená plus pro vzájemný obchod. 54

49

Optimální měnová oblast (Optimum Currency Area - OCA) je definována jako uskupení zemí (oblast), v němţ přínosy spojené s pouţitím společné měny převáţí nad náklady. 50 Lacina - Měnová integrace (str. 3) 51 Společný rozpočet EU tvoří pouze 1 % hrubého národního důchodu všech členských států. K částečné harmonizaci došlo jen u některých daní (např. DPH a spotřební daně). Největší výdajové politiky stále zůstávají v rukou samotných států. 52 Lacina - Měnová integrace (str. 61 - 65) 53 Odhady hovoří o úsporách v rozsahu 0,1 aţ 0,2 % HDP u velkých ekonomik a 0,9 % HDP u malých otevřených ekonomik. 54 Lacina - Měnová integrace (str. 73,78 a 84)

43

3.1 Plnění maastrichtských kritérií Maastrichtská konvergenční kritéria představují vstupní bránu do eurozóny. Všechna kritéria musí být plněna striktně. ECB kaţdé dva roky vydává tzv. konvergenční zprávy, ve kterých hodnotí plnění maastrichtských kritérií v zemích s dočasnou výjimkou na zavedení eura. Ke zrušení této výjimky nestačí plnit daná kritéria pouze v roce vydání konvergenční zprávy, ale je zapotřebí plnit konvergenční kritéria prokazatelně udrţitelným způsobem.

Na podmínku dlouhodobé udrţitelnosti „doplatila“ Litva. Ta měla přejít na euro jiţ k 1. lednu 2007, ale z důvodu neplnění inflačního kritéria (kritéria cenové stability) Komise odmítla litevskou ţádost o zrušení výjimky na zavedení eura. Nyní neexistuje oficiální datum zavedení eura v Litvě. Díky současné finanční a hospodářské krizi se povaţuje rok 2015 za realistický odhad.

Případ odmítnutí Litvy kvůli neplnění kritéria cenové stability vyvolal ostrou kritiku ohledně nastavení maastrichtských kritérií. Nejvíce se probíralo právě kritérium cenové stability, ale stíţnosti se snášely i na ostatní kritéria. O zastaralosti maastrichtských kritérií, která vznikla před skoro 20 lety, se mluví i dnes. Argumentem pro změnu těchto kritérií je také fakt, ţe dnešní přistupující státy mají diametrálně odlišnou ekonomiku neţ tehdejší státy na začátku 90. let. Stejný názor vyjádřil i guvernér ČNB Zdeněk Tůma, který v článku pro Financial Times ze 4. ledna 2007 hovoří o maastrichtských kritériích jako o zastaralých a kontraproduktivních.

Trnem v oku států snaţících se dostat do eurozóny můţe být fakt, ţe členské země dnes také do puntíku neplní maastrichtská kritéria. Ta byla závazná při vstupu. Po vstupu do eurozóny platí pro členy „jen“ Pakt stability a růstu. Otázka zní, zda se měří stejným metrem a zda maastrichtská kritéria vůbec počítala s hospodářskou krizí. Kdyţ však dojde na lámání chleba a tento problém by se měl řešit, zní od členských států eurozóny jen poznámka: „Treaties are treaties.“ (Smlouvy jsou smlouvy.) Z pohledu vyspělého Německa se nemůţe nikdo divit, ţe chce po nových zemích zavádějících euro vysoký stupeň konvergence. Tento stav vystihuje citát Járy Cimrmana: „Můţeme s tím nesouhlasit, můţeme o tom vést spory, ale to je tak všechno, co proti tomu můţeme dělat.“ 44

Kritérium cenové stability České republice se daří toto kritérium plnit víceméně bezproblémově. V roce 2005 a 2006 plnila ČR inflační kritérium s rezervou, coţ bylo dáno obecně niţší inflací v minulých letech. V roce 2007 jiţ ČR kritérium cenové stability těsně nesplnila. ČNB ve své predikci na rok 2008 hovořila o tom, ţe se s velkou pravděpodobností nepodaří udrţet inflaci na uzdě a tím pádem se nepodaří plnit dané kritérium.

Predikce se vyplnila, a to zejména díky růstu cen potravin a energií (zejména ropy) a úpravě nepřímých daní v souvislosti s reformou veřejných financí a s harmonizací české legislativy s právem EU (zvýšení sníţené sazby DPH, spotřební daně na cigarety a zavedení ekologických daní). Tyto proinflační šoky měly za následek překročení referenční hodnoty pro rok 2008 4,1 % o 2,2 procentního bodu. Ke konci roku 2009 inflační kritérium Česká republika plnila. Zásluhu na tom má dezinflace, která byla zapříčiněna zejména vlivem ekonomické recese.

V letech 2010 a 2011 by nemělo plnění kritéria cenové stability představovat pro ČR výraznější problém. Očekává se spíše pomalý růst spotřebitelských cen a také zvýšení referenční hodnoty inflačního kritéria v souvislosti s celosvětovým ekonomickým oţivením. K udrţitelnému plnění tohoto kritéria by měl pomoci také nově nastavený inflační cíl ČNB. 55

Tabulka č. 5: Kritérium cenové stability (měřeno HICP, růst v %) Hodnota kritéria Česká republika

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2,5 2,9 2,8 4,1 1,8 2,2 2,7 2,7 1,6 2,1 3,0 6,3 0,6 1,2 1,6 1,8

Poznámka: 2009 - Odhad, 2010 aţ 2012 - Predikce Zdroj: Vyhodnocení maastrichtských kritérií 2008 a 2009

55

Čerpáno z dokumentu Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou - společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 21. prosince 2009 (zkráceně také „Vyhodnocení maastrichtských kritérií 2009“)

45

Kritérium udržitelnosti veřejných financí Kritérium udrţitelnosti veřejných financí se dělí na dvě na sobě závislé podmínky. Tou první je hodnota vládního deficitu, která nesmí přesáhnout 3 % HDP. Toto kritérium Česká republika neplní a představuje pro ČR největší překáţku na cestě za eurem. Milníkem v plnění kritéria vládního deficitu se stal rok 2006, kdy jsme se jako Česká republika vyhoupli přes 3% hranici deficitu. To se nám podařilo ještě v roce 2007 (0,7 %) i 2008 (2,0 %). Rok 2009 znamenal opět pád dolů na hodnotu 6,6 % HDP.

Za povšimnutí stojí očekávání uváděná v dokumentech, které vyhodnocují plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a jsou vydávány jednou ročně jako společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky. V letech před tím, neţ dolehla hospodářská krize, byla předpověď budoucího vývoje vládního deficitu vcelku příznivá. Ještě v prosinci 2008 vyjadřovalo MFČR společně s ČNB takovýto názor: „Strukturální deficit by se měl v letech 2008 a 2009 pohybovat okolo 1,5 % HDP, coţ by mělo zajistit, ţe se hodnota vládního deficitu nedostane nad hranici 3 % HDP ani v případě očekávaného ekonomického zpomalení.“ 56

O rok později v prosinci 2009 vychází další Vyhodnocení maastrichtských kritérií, které uţ příliš optimisticky nevypadá. Predikce hovoří o neplnění deficitního kritéria ve střednědobém horizontu. Bez přijetí nějakých opatření se pro roky 2011 a 2012 předpokládá hodnota vládního deficitu okolo 5,5 % HDP, coţ je vysoko nad maastrichtskou 3% hodnotou. Tabulka č. 6: Saldo vládního sektoru (metodika ESA 95, v % HDP) 57 Hodnota kritéria Česká republika

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,6 -2,6 -0,7 -2,1 -6,6 -5,3 -5,6 -5,5

Poznámka: 2008 - Předběţně, 2009 - Predikce, 2010 aţ 2012 - Výhled Zdroj: Fiskální výhled České republiky z října 2009 56

Vyhodnocení maastrichtských kritérií 2008 (str. 12) Strukturální (aktivní) deficit je způsoben dlouhodobě neudrţitelnou strukturou příjmů a výdajů rozpočtu. Jeho příčinou jsou zpravidla vysoké mandatorní výdaje. Cyklický (pasivní) deficit vzniká z důvodu kolísání produktu v průběhu hospodářského cyklu. Soukup - Základy teorie a praxe hospodářské politiky (str. 78) 57 ESA 95 - Evropský systém účtů 1995 je ucelený integrovaný systém makroekonomických účtů, vycházející ze souboru mezinárodně sjednaných statistických pojmů, definic, klasifikací a účetních pravidel. Jeho cílem je poskytnout harmonizovaný kvantitativní přehled o ekonomikách členských států EU.

46

Střednědobý výhled státního rozpočtu pro roky 2010 - 2012 sice předpokládá určitou stabilizaci salda vládního sektoru, nicméně úroveň deficitů je z hlediska udrţitelnosti veřejných financí nepřijatelná. I kdyţ je tento deficit způsoben převáţně ekonomickou krizí a Česká republika není jedinou zemí, proti které je vedena procedura při nadměrném schodku, měla by vláda v budoucnu provést restrukturalizaci veřejných financí. Z pohledu udrţitelnosti veřejných financí v ČR je zásadní dodrţovat fiskální disciplínu, která by České republice pomohla při plnění deficitního kritéria a která by navíc zamezila zvyšování vládního dluhu v poměru k HDP.

Druhým kritériem pro plnění podmínky udrţitelnosti veřejných financí je, aby vládní dluh nepřesáhl hodnotu 60 % HDP. Toto kritérium Česká republika dlouhodobě plní. Zásluhu na tom má i nízká výchozí úroveň dluhu. Od roku 2004 se hodnota vládního dluhu ČR pohybovala okolo 30 % HDP, tedy výrazně pod referenční hodnotou.

Vládní dluh je z velké části ovlivňován deficitem veřejných rozpočtů, který díky hospodářské krizi roste. Výhledově se má tedy poměr vládního dluhu na HDP zvětšovat. Příčinou je stárnutí obyvatelstva a konec privatizačního procesu, který zpomaloval vytváření dluhu. Tyto faktory s sebou přinášejí nepříznivé dopady na fiskální systém ČR. Pokud se tedy neprovedou potřebné reformy důchodového a zdravotního systému, nezastaví se dynamika růstu vládního dluhu zapříčiněná mimo jiné i hospodářskou krizí.

Ve střednědobém horizontu bude nutné počítat s vyššími hodnotami vládního dluhu. Podle prognózy Ministerstva financí České republiky se má veřejný dluh ČR vyšplhat aţ k hodnotám okolo 45 % HDP. Tato hodnota je stále relativně nízká vzhledem k ostatním zemím EU. Rostoucí trend hodnoty vládního dluhu však ukazuje, ţe se musíme zaměřit na řešení demografických problémů a jít cestou fiskální disciplíny.

Tabulka č. 7: Vládní dluh (metodika ESA 95, v % HDP) Hodnota kritéria Česká republika

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 29,8 29,6 29,0 30,0 35,6 39,6 42,1 44,3

Poznámka: 2009 - Predikce, 2010 aţ 2012 - Výhled Zdroj: Fiskální výhled České republiky z října 2009

47

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb S tímto kritériem nemá Česká republika ţádné potíţe. Průměrné výnosy desetiletých státních dluhopisů v ČR zaznamenaly v minulých letech převáţně růst. I tak se České republice podařilo plnit toto maastrichtské kritérium s přehledem.

Předpověď budoucího vývoje v oblasti dlouhodobých úrokových sazeb je podle MFČR a ČNB pro Česko příznivá. Určitým rizikem by mohlo být zhoršení stavu veřejných financí. V takovém případě by došlo ke zhoršování mezinárodního ratingu ČR, zvýšení rizikové prémie u vládních obligací, a tím k růstu dlouhodobých úrokových sazeb. Teoreticky by mohlo dojít i k překročení referenční hodnoty tohoto maastrichtského kritéria. Tabulka č. 8: Výnosy do splatnosti desetiletých státních dluhopisů na sekundárním trhu 58 Hodnota kritéria Česká republika

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 5,4 6,2 6,4 6,2 6,3 6,5 7,2 7,2 3,5 3,8 4,3 4,6 4,9 4,3 4,3 4,3

Zdroj: Vyhodnocení maastrichtských kritérií 2008 a 2009

Kritérium stability měnového kurzu Vyhodnotit, zda Česká republika plní kritérium stability měnového kurzu, bude moţné aţ po vstupu do ERM II a stanovení centrální parity české koruny vůči euru. Kolem této parity by se měla koruna pohybovat ve fluktuačním pásmu ± 15 %. ČR se bude účastnit kurzového mechanismu ERM II pouze minimální dobu, tj. 2 roky. V tomto období nesmí dojít k devalvaci centrální parity (revalvace parity tedy moţná je). Podle chápání ČNB, která kritérium stability měnového kurzu konzultovala s příslušnými orgány EU a ECB, vyţaduje splnění tohoto kritéria, aby se devizový kurz pohyboval „bez výrazného napětí“ v uţším intervalu ± 2,25 %. Jestliţe dojde k překročení uţšího fluktuačního pásma, je nutné rozlišovat mezi porušením apreciační či depreciační hranice, přičemţ porušení apreciační hranice je více přípustné (viz Graf č. 1).

58

průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců ke konci období, růst v %

48

Měnový kurz CZK/EUR od roku 2004 stále klesal. Česká koruna vůči euru vykazuje celkem silný apreciační trend. Větší volatilitu vykázal kurz koruny k euru v době stupňující se finanční krize na mezinárodních trzích. Velikost depreciace (23 %) koruny v období mezi červencem 2008 a únorem 2009 naznačuje určité problémy, které mohou nastat v turbulentních dobách. Ty nastaly právě po globální hospodářské a finanční krizi z roku 2008. Díky následkům této krize zaznamenal za předcházejících 24 měsíců (bráno od prosince 2007) kurz koruny kumulativní zhodnocení (resp. znehodnocení) vyšší neţ 15 %.

Graf č. 1: Nominální měnový kurz CZK/EUR (data ze 7. března 2010) 22 apreciace CZK +15 % 24 26 28

simulace centrální parity (průměr leden 2007 aţ prosinec 2009) depreciace CZK -2,25 % lineární trend měnového kurzu CZK/EUR

30

depreciace CZK -15 % 32 34 2/1/2004

2/1/2005

2/1/2006

2/1/2007

2/1/2008

2/1/2009

2/1/2010

Poznámka: } - „zakázané“ pásmo, } - „zakázané“ pásmo (posudek EK), } - pásmo „volné fluktuace“ Zdroj: http://www.ecb.int/stats/exchange/eurofxref/html/eurofxref-graph-czk.en.html; Cahlík, Marková Ekonomika České republiky v novém prostoru Evropské unie (str. 27); vlastní výpočty

Vstup České republiky do ERM II by měl přispět ke stabilizaci inflace a kurzového vývoje koruny. ČNB pouţívá strategii cílování inflace, která v kombinaci s fixním kurzem české koruny vůči euru můţe vést k makroekonomickým tlakům. Pobyt ČR v ERM II by se tak měl omezit jen na poţadované 2 roky. Mechanismus ERM II by měl dále vyvinout tlak na konsolidaci veřejných financí. ČNB zastává názor, ţe odpovědná fiskální a strukturální politika by měla předcházet zapojení Česka do ERM II.

Pro úspěšné plnění kritéria stability měnového kurzu tak bude klíčové správné načasování vstupu do kurzového mechanismu ERM II, kterému by mělo předcházet zklidnění situace na světových finančních trzích a také konsolidace domácích veřejných financí. Velmi důleţité bude rovněţ správné nastavení centrální parity kurzu koruny k euru. 49

3.2 Reálná konvergence ČR s eurozónou Vstup České republiky do eurozóny by neměl být vázán pouze na splnění maastrichtských kritérií, která mají za úkol sladit makroekonomické ukazatele přistupující země se zeměmi měnové unie. Aby po vstupu do eurozóny mohla kandidátská země plně vyuţít příleţitosti svého členství, je nutné brát na zřetel její připravenost vzdát se vlastní měnové politiky. Tato připravenost se posuzuje jako schopnost státu nejenom ţít pod společnou měnou, ale navíc také vyuţívat jejích výhod. Vstup do eurozóny by měl pro kaţdou zemi, tudíţ i pro Českou republiku, představovat převahu pozitivních ekonomických dopadů nad těmi negativními.

Jestli se chce ČR zařadit mezi členy eurozóny, pro které je zavedení eura přínosem, měla by plnit určité ekonomické poţadavky, např. schopnost čelit zvýšené konkurenci mezi zeměmi platící eurem. Dalším faktorem ovlivňujícím přínosy po zavedení eura bude schopnost české ekonomiky absorbovat tzv. asymetrické šoky

59

. Poradit si

s asymetrickými šoky bude pro ČR důleţité kvůli nemoţnosti pouţít ke stabilizaci měnový kurz a úrokové míry, protoţe po přijetí eura přestane ČNB vykonávat svou měnovou politiku (tato pravomoc přejde na ECB). Velice důleţitým poţadavkem je také dostatečná sladěnost české ekonomiky s eurozónou. Ta zvyšuje pravděpodobnost, ţe jednotná měnová politika, nastavená ECB pro celou eurozónu, bude odpovídat i domácím potřebám. Navíc sniţuje moţnost výskytu asymetrických šoků.

Kritéria, podle kterých se měří, jak se ekonomika ČR přibliţuje ekonomikám eurozóny, se nazývají reálná konvergenční kritéria. Na rozdíl od nominálních kritérií konvergence nedisponují ta reálná ţádnými přesnými hodnotami, podle kterých by se dalo absolutně určit, jestli bude pro ČR vstup do eurozóny spíše přínosem. Nelze tudíţ vyvodit jasný závěr, a proto se tato kritéria porovnávají v čase v kontextu celého ekonomického vývoje a mezi zeměmi, které buď euro jiţ zavedly (skupin EA-16), nebo mají stejné ekonomické

59

Tento druh ekonomického šoku postihuje různé části státní ekonomiky odlišně. Mezi takový šok se řadí např. globální sníţení poptávky po automobilech. Tato událost pravděpodobně ovlivní pouze ty země, které vyváţejí automobily (i ČR), a neměla mít ţádný vliv na země, které vyrábějí jiný druh statku neţ automobily.

50

prostředí

60

. Obecně lze předpokládat, ţe výhody spojené se zavedením eura porostou

s vyšší ekonomickou sladěností a s pruţnějšími přizpůsobovacími mechanismy.

Reálná konvergenční kritéria vycházejí zejména z teorie optimálních měnových oblastí (OCA). V prvopočátku měla tato teorie odpovědět na otázku, zda je lepší kurz pohyblivý nebo fixní. Časem se teorie OCA rozvinula, ale předpoklad pro fungování měnové unie definovaný Mundellem 61 zůstává stále stejný. Tímto předpokladem je vytvoření optimální měnové oblasti, tedy zabezpečení dostatečné mobility výrobních faktorů (zejména práce), díky které se ekonomika ubrání asymetrickým šokům. V Mundellových šlépějích pokračovalo mnoho autorů, kteří teorii OCA obohatili o další předpoklady, jimiţ si země zajistí bezproblémové fungování v měnové unii. Dnes můţeme tuto teorii pouţít jako nástroj, který nám pomůţe určit vhodný okamţik pro vstup České republiky do ERM II, a tím i do eurozóny.

Základními předpoklady teorie OCA jsou: stupeň reálné konvergence, sladěnost hospodářských cyklů, otevřenost ekonomiky, strukturální podobnost ekonomik, sladěnost fiskální politiky, mobilita výrobních faktorů.

Předmětem hodnocení reálné konvergence ČR s eurozónou je zejména podobnost dlouhodobých ekonomických trendů, střednědobého vývoje ekonomické aktivity a struktury. Flexibilita trhu práce a produktů, schopnost přizpůsobení fiskální politiky a funkčnost finančních trhů je také předmětem analýzy reálné konvergence.

60

Výběr pro srovnání obsahuje země, se kterými Česká republika obchoduje a se kterými je česká ekonomika srovnatelná z hlediska ekonomické úrovně. Tento výběr nijak nesouvisí s tím, jak dobře si daná země vede v eurozóně. Největším obchodním partnerem ČR je Německo. Je nutné brát v úvahu velkou váhu Německa pří výpočtu celkových i průměrných ekonomických hodnot za celou eurozónu. 61 Rober Mundell (*24. října 1932) je profesorem ekonomie na Kolumbijské univerzitě a drţitel Nobelovy ceny za ekonomii v roce 1999, kterou dostal právě za teorii optimálních měnových oblastí.

51

Konvergence životní úrovně Náklady vzniklé ze ztráty vlastní měnové politiky se zmírní vyšším stupněm sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Jeden z nejdůleţitějších přímých ukazatelů, kterým lze srovnat podobnost české ekonomiky s ekonomikou eurozóny, je dosaţený stupeň reálné ekonomické konvergence. Ten se měří pomocí HDP na hlavu v paritě kupní síly a relativní cenovou hladinou HDP. Proces reálné konvergence ČR s eurozónou je spojen s přibliţováním ekonomické struktury a cenových hladin ke skupině EA-16.

Relativně niţší ţivotní úroveň v kandidátských zemích se postupně přibliţuje úrovni vyspělých zemí eurozóny. S tímto přibliţováním souvisí určitá specifika, jakými je relativně vyšší dynamika ekonomického růstu nebo vyšší inflace, popř. rychlejší posilování měnového kurzu koruny vůči euru. To můţe ztíţit plnění maastrichtských kritérií a vynutit si takovou kombinaci hospodářských politik, která by vychýlila českou ekonomiku z rovnováhy. Tuto nerovnováhu je moţné brát jako určitý typ asymetrického šoku, který působí hlavně v prvních letech po vstupu do měnové unie. 62

Tabulka č. 9: HDP na hlavu v PPP (v %, průměr EA-16 = 100 %) Česká republika Rakousko Německo Portugalsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko

2002 63 114 104 69 55 43 74 49

2003 66 114 105 69 57 44 75 50

2004 69 117 106 69 58 47 79 52

2005 69 114 106 70 57 46 79 55

2006 71 114 106 70 59 48 81 59

2007 73 114 106 70 58 50 82 61

2008 74 114 107 69 58 53 83 67

Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou z prosince 2009

Podle HDP na hlavu v paritě kupní síly (Purchasing Power Parity - PPP) česká ekonomika konverguje s eurozónou (viz Tabulka č. 9). Česká republika se řadí se svou nynější úrovní 75 % průměru skupiny EA-16 mezi Portugalsko a Slovinsko. Jinými slovy má přibliţně stejnou ţivotní úroveň s nejméně vyspělými zeměmi eurozóny. Přestoţe je v tomto ohledu

62

Brůţek a kol. - Evropská měnová integrace a Česká republika (str. 101)

52

ČR lepší neţ nové členské země EU, pro které platí výjimka na zavedení eura (Maďarko a Polsko), stále zaostává za bohatšími členy eurozóny (Rakousko a Německo).

Tabulka č. 10: Průměrná cenová hladina HDP (v %, průměr EA-16 = 100 %) Česká republika Rakousko Německo Portugalsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko

2002 54 103 109 82 54 55 72 43

2003 50 101 105 81 54 48 72 46

2004 51 100 103 82 58 47 70 49

2005 56 103 101 80 60 54 71 51

2006 59 104 101 80 58 56 73 54

2007 61 104 101 80 63 60 76 60

2008 68 105 100 80 64 63 78 64

Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou z prosince 2009

Co se týče druhého ukazatele, cenové hladiny HDP, Česká republika stále více konverguje k eurozóně. I přesto však zaostáváme nejen za těmi nejvyspělejšími zeměmi eurozóny, ale také například za Slovinskem a Portugalskem, jejichţ náskok se jiţ začíná zkracovat. O něco niţní cenovou hladinu mají z vybraných zemí jen Maďarsko, Slovensko a Polsko. Celkově můţeme říci, ţe z pohledu ukazatelů reálné konvergence se Česká republika postupně dostává na úroveň eurozóny. Stále existuje celkem velký potenciál růstu naší ekonomiky oproti většině členských států eurozóny.

Graf č. 2: Reálná ekonomická konvergence v ČR (v %, průměr EA-16 = 100 %) 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2002

2003

2004

2005

HDP na hlavu v PPP

2006

2007

Průměrná cenová hladina HDP

Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou z prosince 2009

53

2008

Transformující se ekonomiky, ke kterým patří všechny kandidátské země střední a východní Evropy, vykazují ve srovnání s eurozónou niţší cenovou a ekonomickou úroveň. Zároveň dochází k postupnému smazávání rozdílu mezi těmito ekonomikami a vyspělými zeměmi eurozóny. Díky masivnímu přílivu zahraničních investic roste produktivita práce a zvyšuje se tím i dynamika ekonomického růstu transformujících ekonomik. 63 Z Grafu č. 2 je patrné, ţe cenová hladina ČR během roku 2008 výrazně vzrostla (zásluhu na tom má posílení české koruny), ale stále se nacházela pod úrovní ekonomické výkonnosti státu. Rozdíl mezi cenovou hladinou a výkonností ekonomiky se oproti minulým rokům relativně sníţil (viz Graf č. 2, Tabulka č. 9 a Tabulka č. 10).

Sladěnost cyklického vývoje ekonomiky Po přijetí eura se Česká republika bude muset vzdát své vlastní měnové politiky. Ta se bude skládat z měnově politických rozhodnutí, která jsou závazná pro celou eurozónu a která reagují na ekonomický vývoj v měnové unii jako celku. Proto bude dobré sladit ekonomický cyklus tak, aby se shodoval s průměrem eurozóny. Jinak se zvyšuje pravděpodobnost, ţe nastavení měnové politiky bude pro danou zemi neadekvátní a přinese akorát dodatečné ekonomické náklady. Jak bylo uvedeno dříve, vyšší konvergence ekonomických cyklů ČR s eurozónou by podle teorie optimálních měnových zón měla zajistit účast v měnové unii méně nákladnou.

Čím více se budou fáze poklesu a růstu v České republice potkávat s fázemi poklesu a růstu v eurozóně, tím se zvyšuje pravděpodobnost, ţe měnová politika nastavená ECB bude i pro ČR šitá na míru. Konkrétněji lze uvést příklad, kdy se Česká republika nachází v růstové fázi, ale eurozóna zrovna prodělává ekonomický propad. ECB se tedy rozhodne sníţit základní úrokové sazby, aby podpořila spotřební a investiční aktivity a tím i celou ekonomiku eurozóny. V české ekonomice způsobí sníţení těchto sazeb ještě větší spotřebu a dojde k přehřívání ekonomiky. Nastavení základních úrokových sazeb si můţeme představit jako košili, která musí padnout všem členům eurozóny. Potíţ je v tom, ţe některým zemím bude tato „košile“ plandat a jiné ji zase nedopnou u krku. 64

63 64

Brůţek a kol. - Evropská měnová integrace a Česká republika (str. 102) Brůţek a kol. - Evropská měnová integrace a Česká republika (str. 99)

54

Analýzy provedené Českou národní bankou ukazují zvýšení korelace celkové ekonomické aktivity České republiky s eurozónou. V období mezi lety 2002 a 2009 je zaznamenána statisticky významná korelace s hodnotami 0,8 - 0,9. K těmto číslům přispěl souběh růstových ekonomických cyklů, kdy po roce 2003 zaznamenala ČR velký růst trendového HDP a zároveň i zahraniční ekonomiky zaţívaly hospodářské oţivení. Zvýšenou korelaci lze přičíst na vrub lepší sladěnosti hospodářských cyklů, nesmíme však zapomínat na to, ţe výsledky jsou ovlivněny globální krizí. Ke statisticky významnému zvýšení korelace došlo i u ostatních sledovaných zemí, coţ je zřejmě důsledek všeobecného ekonomického útlumu. Berme tedy nadprůměrnou korelaci České republiky s rezervou, protoţe není jisté, jak spolehlivě můţe tento výsledek indikovat budoucí vývoj.

Graf č. 3: Meziroční růst HDP v ČR a eurozóně (v %, údaje sezonně očištěné) 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 -2.0 -4.0 -6.0

eurozóna

ČR

Zdroj: Eurostat

Zpočátku si můţeme povšimnout odlišného vývoje obou ekonomik. Hospodářský útlum v České republice byl ovlivněn následky doznívající ekonomické transformace, strukturálními změnami a výskytem specifických šoků např. měnovou krizí v roce 1997. Během let 2000 aţ 2002 kopíroval vývoj českého HDP dynamiku hospodářského růstu v eurozóně. Od roku 2003 zaznamenala česká ekonomika velmi rychlý růst. Tento růst byl způsoben například tím, ţe po vstupu do Evropské unie se v ČR zvyšoval příliv zahraničních investic. V členských zemích eurozóny se hospodářský růst také zvýšil, ale zdaleka nedosáhl takové dynamiky jako v České republice. Po dosaţení vrcholu hospodářského cyklu se během roku 2007 obě ekonomiky přehouply do sestupné fáze. 55

Nejdříve byl pokles pouze mírný, ale na přelomu let 2008 a 2009 došlo k výraznému propadu jak v ČR tak v eurozóně. Příčinou byla samozřejmě světová finanční a hospodářská krize.

Podobnost ekonomických šoků Dalším předpokladem úspěšné účasti v eurozóně je v teorii OCA povaţována podobnost ekonomických šoků. Nepanuje však jednotný názor na působení poptávkových a nabídkových šoků. Zatímco nedostatečná symetrie poptávkových šoků je obecným argumentem proti vstupu do eurozóny, mezi odborníky nepanuje konsenzus na potřebu sladěnosti nabídkových šoků. Navzdory kritice se metodika identifikace poptávkových a nabídkových šoků, která se pouţívá k měření korelace poptávkových a nabídkových šoků v zemích Evropské unie, stala populární a velmi rozšířenou. Stalo se tak především v souvislosti s rozšířením EU na východ a s povinností nových členských zemí usilovat o vstup do eurozóny. 65

Poptávkovým šokem se rozumí takový šok, který má krátkodobý dopad na růst HDP a je doprovázen pohybem inflace ve stejném směru. Nabídkový šok znamená pro ekonomiku dlouhodobý dopad na růst HDP a je doprovázen opačným pohybem inflace. Výsledky analýzy provedené Českou národní bankou neprokázaly statisticky významnou korelaci poptávkových šoků identifikovaných pro ČR ve vztahu k eurozóně. Pro období 1996 2009 byla korelace poptávkových šoků -0,06. Hodnoty pro dvě sub-období vyšly takto: 1996 - 2001 = 0,06; 2002 - 2009 = -0,12. Korelace těchto šoků ČR vůči eurozóně se pohybuje kolem nuly nebo v záporných statisticky nevýznamných hodnotách. Můţeme tedy konstatovat, ţe zatím nedošlo ke sladěnosti poptávkových šoků ČR s eurozónou.

Nesoulad poptávkových šoků se však projevuje i u ostatních sledovaných zemí, jelikoţ ani jejich korelace nevykazují statisticky významné hodnoty. Největší sladěnost je pozorována u Německa, u kterého byla vypočtena nejvyšší kladná korelace ze všech sledovaných zemí, a to pro období 1996 - 2009 = 0,46 na 1% hladině významnosti. Pro obě sub-období se korelace pro Německo pohybovala na stejné úrovni.

65

Lacina a kol. - Měnová integrace (str. 173)

56

Tabulka č. 11: Korelace poptávkových šoků vůči eurozóně Česká republika Rakousko Německo Portugalsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko

1996 - 2009 -0,06 0,03 0,46 0,14 -0,01 -0,05 -0,05 -0,08

1996 - 2001 0,06 -0,08 0,49 0,15 0,05 0,05 0,10 -0,21

2002 - 2009 -0,12 0,18 0,44 0,08 0,00 -0,06 -0,11 0,26

Poznámka: Významnost korelačního koeficientu je označena , a pro 1, 5 a 10% hladinu významnosti. Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou z prosince 2009

Na straně nabídkových šoků sledovaných zemí panuje větší symetrie s eurozónou. Koeficienty korelace pro období 2002 - 2009 vyšly u všech zemí kladné a statisticky významné. Jedinou výjimkou je Polsko, kde činí hodnota korelace 0,21 a není prokázána statistická významnost. Hospodářský útlum zapříčiněný světovou krizí je interpretován jako společný nabídkový šok. Pro období 1996 - 2009 jsou koeficienty korelace kladné a statisticky významné pro Německo, Slovinsko, Slovensko, Maďarsko a Rakousko.

Hodnota korelace nabídkových šoků pro Českou republiku se změnila ze záporné a statisticky významné hodnoty pro období 1996 - 2001 = -0,53 na hodnotu kladnou pro období 2002 - 2009 = 0,33 na 10% hladině významnosti. Pozitivní korelace pro období 1996 - 2009 zůstává statisticky nevýznamná. Za období od roku 2002 je symetrie nabídkových šoků České republiky srovnatelná s Rakouskem, ale stále niţší neţ u ostatních členů eurozóny.

Tabulka č. 12: Korelace nabídkových šoků vůči eurozóně Česká republika Rakousko Německo Portugalsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko

1996 - 2009 0,09 0,23 0,61 0,19 0,25 0,15 0,52 0,28

1996 - 2001 -0,53 -0,16 0,46 -0,21 -0,17 0,13 0,31 -0,31

2002 - 2009 0,33 0,31 0,72 0,49 0,46 0,21 0,60 0,53

Poznámka: Významnost korelačního koeficientu je označena , a pro 1, 5 a 10% hladinu významnosti. Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou z prosince 2009

57

Čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU Určitým asymetrickým šokem pro českou ekonomiku by mohlo být zvětšení objemu finančních prostředků čerpaných ze strukturálních fondů Evropské unie. Toto zvětšení by mohlo představovat výrazný ekonomický stimul, který by byl spojen zejména se zvýšením investiční aktivity v ČR. Rozsah tohoto stimulu bude záleţet na skutečném čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU konečnými příjemci.

Čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU a jejich ekonomické vyuţití v ČR mělo do konce roku 2008 pozvolný náběh. Teprve podle údajů za 1. pololetí 2009 lze usuzovat, ţe jsme jiţ první obtíţe s čerpáním překonali a v dalších letech se čerpání finančních prostředků z alokace pro období 2007 - 2013 urychlí. Podle odhadu MFČR by v roce 2010, kdy je očekáván velký nárůst finančních prostředků na strukturální akce, měla čistá pozice České republiky skončit na 1,5 % HDP. To by představovalo zatím rekordní číslo a také skokové navýšení bezmála o 1 procentní bod (viz Tabulka č. 13). V letech 2011 - 2013 by měla čistá pozice ČR stále růst a zastavit by se měla na více neţ 2 % HDP. 66

Tabulka č. 13: Odhad dopadů čerpání zdrojů ze strukturálních fondů EU (v mld. Kč) 2005 Příjmy z EU 31,0 Platby do EU 29,4 Čistá pozice vůči EU 1,6 Čistá pozice v % HDP 0,05 Impulz v p.b. HDP 0,08

2006 37,5 31,3 6,2 0,19 0,16

2007 47,4 33,9 13,5 0,38 0,01

2008 58,7 37,1 21,6 0,58 -0,05

2009 65,9 43,2 22,6 0,62 0,30

2010 97,3 41,5 55,9 1,51 0,16

2011 2012 2013 114,6 116,4 130,2 41,2 42,5 42,2 73,4 73,9 88,0 1,92 1,85 2,10 0,16 -0,03 0,15

Poznámka: Hodnoty pro roky 2005 aţ 2008 jsou skutečné. Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou z prosince 2009

Podle odhadu ČNB bude dodatečný impulz z přílivu finančních prostředků z fondů EU v roce 2009 představovat nejvyšší kladnou hodnotu za sledované období. Předpokládá se, ţe čerpání výše zmíněných prostředků by mělo mít v letech 2010, 2011 a 2013 sice menší, ale stále kladný dopad na růst českého HDP. Tyto dopady jsou v porovnání s minulými lety dvojnásobné, i tak jsou stále relativně nízké, a proto nepředstavují větší riziko asymetrického šoku způsobeného čerpáním finančních prostředků z fondů EU. Ani plnění 66

Toto zvýšení je mimo jiné zapříčiněno potřebou dočerpat nevyuţité alokace z předchozích let a zároveň oslabením české korunu vůči euru. Toto oslabení má za následek relativní zvýšení korunové hodnoty alokací, které jsou vyjádřeny v eurech.

58

maastrichtských kritérií Českou republikou, ani účast české koruny v systému ERM II nejsou dopadem na HDP z titulu čerpání finančních prostředků z fondů EU nijak ohroţeny.

Strukturální podobnost ekonomik Podle teorie OCA by měla být struktura domácí ekonomiky diverzifikována, tj. měla by být pestřejší, aby se ekonomika příliš nesoustředila na výrobu jednoho druhu statku. U států s velkou diverzifikací ekonomické aktivity se sniţuje pravděpodobnost výskytu asymetrických šoků. I kdyby k takovým šokům došlo, ekonomika s větší diverzifikací výroby by měla větší pravděpodobnost, ţe se tento šok rozplyne do celé ekonomiky a nebude tak ohroţena celková úroveň zaměstnanosti a produktu.

67

Vyšší podobnost

struktury hospodářské aktivity zemí, na které se vztahuje výjimka na zavedení eura, se zeměmi eurozóny sniţuje riziko výskytu asymetrických ekonomických šoků. Společně se Slovenskem má Česká republika nejmenší sladěnost ekonomické aktivity s průměrem eurozóny. Česká republika má z hlediska tvorby HDP své specifikum, kterým je vyšší podíl průmyslu a menší podíl některých sluţeb.

Tabulka č. 14: Podíly ekonomických odvětví na HDP v roce 2008 (v %) Česká republika Rakousko Německo Portugalsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko eurozóna

A, B 2 2 1 3 4 4 2 4 2

C, D, E 33 23 26 18 25 25 26 31 20

F 6 7 4 6 5 7 8 8 6

G, H, I 25 23 18 24 22 27 22 24 21

J, K 17 24 29 22 22 19 22 17 28

L až P 17 20 22 26 22 18 19 16 22

Poznámka: Jednotlivá odvětví jsou členěna podle klasifikace OKEČ: A, B - zemědělství, lesnictví; C, D, E - průmysl; G, H, I - velkoobchod a maloobchod, opravy, ubytování, doprava a komunikace; J, K - finanční zprostředkování, reality, pronájem a podnikatelské činnosti; J aţ P - ostatní sluţby Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou z prosince 2009

Moţným zdrojem potenciálního odvětvového šoku v rámci českého průmyslu jako celku je navíc nadměrný podíl automobilového průmyslu, který je srovnatelný s Německem. Poměr

67

Brůţek a kol. - Evropská měnová integrace a Česká republika (str. 96)

59

automobilového průmyslu je v obou sledovaných zemích výrazně vyšší neţ průměr zemí eurozóny. Z výše uvedeného lze předpokládat, ţe v případě odvětvového šoku by jednotná měnová politika ECB nestimulovala českou inflaci tak, jak bychom potřebovali.

Konvergence úrokových sazeb Pro některé země v minulosti působila rychlá konvergence nominálních úrokových sazeb těsně před a po vstupu do eurozóny jako asymetrický šok. Země plánující zavedení eura by se proto měly snaţit o postupné sblíţení těchto sazeb jiţ před vstupem do eurozóny. Česká republika konverguje úrokové sazby s eurozónou velice dobře. V období 2002 - 2007 byl úrokový diferenciál

68

v podstatě nulový nebo dokonce záporný. Konvergence u všech

sledovaných zemí probíhá postupně jak u tříměsíčních, tak i u pětiletých úrokových sazeb (resp. úrokových sazeb u desetiletých vládních dluhopisů).

Zlomovým byl rok 2008, kdy od jeho poloviny, v důsledku globální finanční krize, dochází k otevření mírného kladného úrokového diferenciálu v ČR a zároveň k růstu rozdílů mezi úrokovými sazbami sledovaných zemí a průměrnými úrokovými sazbami v eurozóně. Nejvyšší nárůst zaznamenalo Maďarsko, pro které jsou vyšší úrokové sazby charakteristické, přesto i zde byl v minulosti pozorován pozvolný pokles úrokového diferenciálu.

Nárůst českého úrokového diferenciálu není ničím neobvyklým, obdobně se chovaly i úrokové diferenciály v Rakousku, Portugalsku, Slovinku a Slovensku, tedy v zemích, ve kterých se eurem jiţ platí. Nejistota budoucího ekonomického vývoje a dopady fiskálních a měnověpolitických opatření mají nepříznivý vliv na vývoj úrokových sazeb na trzích zemí EU i členských zemí eurozóny. Ačkoliv v posledních měsících dochází ke zklidňování na finančních trzích a se vstupem České republiky do eurozóny se očekává, ţe se konvergenční trend vrátí do starých kolejí, můţe fáze se zvýšenou hladinou úrokových sazeb a jejich volatilitou ještě nějakou chvíli pokračovat.

68

Nominální úrokový diferenciál vyjadřuje pravděpodobnost asymetrického šoku z důvodu nízké konvergence nominálních úrokových sazeb. Čím blíţe je hodnota nominálního úrokového diferenciálu nule, tím lze předpokládat menší riziko, ţe vstup do eurozóny přinese rychlou změnu nominálních i reálných úrokových sazeb. Rychlá změna by měla za následek asymetrický šok, který by destabilizoval ekonomiku přistupující země.

60

Konvergence měnových kurzů Dalším předpokladem, který signalizuje přínosy přijetí jednotné měny, je dlouhodobě podobný pohyb kurzů měn vůči euru. Korelace vývoje kurzů české koruny a eura k dolaru dosahovala aţ do poloviny roku 2008 úrovně kolem 0,8 aţ 0,9. V porovnání s ostatními sledovanými zeměmi to byla relativně vysoká korelace. Podobné hodnoty vykazovalo jen Slovensko. Niţší výsledky korelace zaznamenaly Maďarsko, Polsko a v době před vstupem do ERM II také Slovinsko. Po pádu Lehman Brothers 69 došlo k velikému poklesu (řádově o několik desítek procent) korelace měn všech sledovaných zemí, které nejsou členy eurozóny. Velký vliv na tento pokles sladěnosti měl ohromný nárůst volatility na světových finančních trzích.

Pro předpověď, jak dopadne český vstup do ERM II, lze vyuţít zkušeností Slovinska a Slovenska. Sladěnost vývoje slovinského tolaru (SIT) s eurem po vstupu do ERM II dramaticky vzrostla. Slovensko jiţ před vstupem do ERM II dosahovalo vyšší hladiny sladěnosti, a proto zapojení slovenské koruny do ERM II v listopadu 2005 nemělo jednorázový podstatný vliv na další vývoj korelace. Korelační koeficient naměřený pro českou korunu je více podobný slovenskému korelačnímu koeficientu. Národní banka Slovenska (NBS) stejně jako ČNB aplikuje cílování inflace. V tomto měnověpolitickém reţimu pokračovala NBS i v systému ERM II. Lze tedy usuzovat, ţe čím blíţ bude den € (zejména po stanovení centrální parity), tím vyšších hodnot bude korelační koeficient CZK/EUR nabývat, a to i v době zvýšené volatility na světových finančních trzích.

Propojení české ekonomiky s eurozónou Z účasti na měnové unii budou podle teorie OCA nejvíce profitovat otevřené ekonomiky (jako ta česká), protoţe zafixování kurzu národní měny k euru zcela odstraní měnové riziko. Stejnou logiku nalezneme i u vlastnických vztahů a mezinárodního toku kapitálu. Otevřenost ekonomiky je určena celkovou hodnotou dovozů a vývozů ve vztahu k HDP.

69

Lehman Brothers Holdings Inc. byla zaloţena v roce 1850. Řadila se mezi nejvýznamnější investiční americké banky. Lehman Brothers byla jednou z bank, které těţce zasáhla hypoteční krize v USA. 15. září 2008 zaţádala o ochranu před věřiteli, čímţ vytvořila rekordní bankrot v americké historii (613 mld. USD). Následující den její část koupila britská banka Barclays.

61

Obecně se potvrzuje, ţe malé ekonomiky mají větší provázanost obchodních vztahů se zahraničím, coţ je způsobeno nemoţností plně uspokojit vlastními zdroji domácí poptávku. Malé ekonomiky také bývají často závislé na dovozech některých nerostných surovin, coţ se rovněţ pozitivně projevuje na tomto ukazateli. 70

Česká republika je malá otevřená ekonomika, která se vyznačuje vysokou obchodní a vlastnickou provázaností s eurozónou. Tento fakt umocňuje přínosy plynoucí z odstranění měnového rizika. Po tom, co se stalo členem eurozóny i Slovensko, je téměř 70 % českého vývozu tvořeno vývozem do zemí skupiny EU-16, coţ je srovnatelná nebo vyšší úroveň neţ v ostatních sledovaných zemích. Díky přílivu přímých investic se ČR řadí mezi země s vysokou a rostoucí mírou vlastnické provázanosti s eurozónou. Silné ekonomické propojení české ekonomiky s eurozónou vytváří předpoklady pro zvyšování hospodářské konvergence. Ekonomika České republiky se také můţe pyšnit vysokou intenzitou vnitroodvětvového obchodu s eurozónou.

Finanční trh Z hlediska teorie OCA je účelné sledovat, jak jsou finanční trhy v kandidátských zemích vyspělé a podobné trhům v eurozóně. Finanční sektor a kapitálový trh mohou být zdrojem asymetrických šoků. Z hlediska přijetí eura by byla jejich strukturální podobnost a vysoká míra integrace pozitivním signálem.

Český finanční sektor se vyznačuje menším podílem na HDP a menší hloubkou finančního zprostředkování ve srovnání s průměrem eurozóny. I přesto český finanční sektor nese srovnatelné znaky, které působí na ekonomiku, a to zejména ve standardních podmínkách ekonomického vývoje. Světová finanční krize ukázala, ţe nejţivotaschopnějším je takový bankovní sektor, který netrpí nedostatkem kapitálu, je nezávislý na vnějším financování, disponuje vysokou likviditou a který se i před samotným přijetím eura soustředí na konzervativní obchodní model zprostředkovávaný převáţně v domácí měně.

70

Brůţek a kol. - Evropská měnová integrace a Česká republika (str. 90)

62

V posledních sedmi letech zaznamenala Česká republika dynamický růst úvěrů domácnostem i podnikům, a tak vzrostl podíl klientských úvěrů na celkových úvěrech a také na HDP. Tím jsme se přiblíţili průměru zadluţenosti v eurozóně, ale také se tím zvýšilo riziko nesplácení úvěrů, které je ještě vyšší kvůli probíhající globální hospodářské a finanční krizi. Riziko zadluţování se v posledním období zmírnilo zpomalením úvěrové emise v ČR a zvýšením obezřetnosti na straně bank.

Díky tomu, ţe české finanční instituce měly nízkou expozici zahraničních toxických a velmi rizikových aktiv, nebyly světovou finanční krizí zasaţeny přímo. Některé české finanční instituce samozřejmě investovaly do zahraničních dluhopisů, akcií a podílových listů, které po přecenění aktiv sníţily hodnotu majetku těchto finančních institucí, avšak toto sníţení nemělo na funkčnost domácího finančního sektoru zásadní vliv. Můţeme tedy předpokládat, ţe nejvýraznější bude nepřímý dopad finanční krize, a to zhoršení finanční situace domácností a podniků a zvýšení rizika nesplacení úvěru.

Struktura finančních aktiv a pasiv českých nefinančních podniků a domácností se stále liší od struktury aktiv a pasiv subjektů v eurozóně. Rozdíl je patrný u aktiv českých podniků, na kterých se poměrně hodně podílí pohledávky z obchodního styku. Pro naše domácnosti je zase typický větší podíl oběţiva a vkladů na jejich aktivech, postupně se přibliţujeme struktuře v eurozóně. Zadluţenost českých podniků a domácností je zatím výrazně niţší neţ ve sledovaných zemích eurozóny.

V důsledku značné otevřenosti české ekonomiky a velkému zapojení do zahraničního obchodu pozvolna roste počet finančních transakcí, které jsou prováděny nefinančními podniky v eurech. Stupeň tzv. „spontánní euroizace“ je zatím, a to hlavně u domácností, na relativně nízké úrovni. U domácností v ČR je drţba valut nebo hodnota vkladů v cizí měně na zhruba stejné úrovni s vybranými středoevropskými zeměmi. Ale čerpání cizoměnových úvěrů je nepatrné. Spontánní euroizace nemohla zatím v České republice propuknout, protoţe většina ekonomických subjektů důvěřuje české měně. Vliv na menší stupeň euroizace v ČR má také nízká inflace a nízké úrokové sazby. Jediní exportéři by z obav dalšího posilování koruny určitě sáhli po zahraniční měně.

63

Stupeň integrace českých finančních trhů s finančními trhy eurozóny je podobný jako u srovnávaných nových členských zemí EU. Integrace českého trhu vládních dluhopisů a akciového trhu je srovnatelná s integrací těchto trhů v Rakousku a Portugalsku. Důsledky finanční krize zpomalily rychlost, se kterou docházelo k eliminaci šoků na českých finančních trzích. Finanční krize dopadla na všechny finanční trhy ve srovnávaných zemích, které reagovaly vyšší nejistotou. Ta měla za následek obecné rozkolísání integrace finančních trhů ve všech zemích EU.

Fiskální politika Nejdůleţitějším předpokladem zdravých veřejných financí ČR bude jejich stabilizační funkce, která by měla zajišťovat střednědobou vyrovnanost, resp. dlouhodobou udrţitelnost veřejných rozpočtů. Fiskální politika by tedy měla pomocí automatických stabilizátorů nebo diskrečních opatření usměrňovat velikost deficitu a vládního dluhu, jejichţ hodnoty by se měly vejít do referenčních hodnot Paktu stability a růstu.

71

Česká

republika se v rámci Paktu stability a růstu zavázala dodrţovat střednědobý cíl (Medium Term Objective - MTO), kterým je dosaţení podílu vládního deficitu na HDP ve výši maximálně 1 % do roku 2012.

Tabulka č. 15: Saldo vládního sektoru u sledovaných zemí EU (odhad EK, v % HDP)

Česká republika Rakousko Německo Portugalsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko

2007 -0,7 -0,6 0,2 -2,6 -5,0 -1,9 0,0 -1,9

Celkové saldo 2008 2009 -2,1 -6,6 -0,4 -4,3 0,0 -3,4 -2,7 -8,0 -3,8 -4,1 -3,6 -6,4 -1,8 -6,3 -2,3 -6,3

2010 -5,5 -5,5 -5,0 -8,0 -4,2 -7,5 -7,0 -6,0

2007 -3,1 -1,7 -1,2 -3,0 -5,5 -2,9 -2,6 -4,0

Strukturální saldo 2008 2009 -4,1 -6,3 -1,8 -3,3 -1,1 -1,9 -3,5 -6,6 -4,8 -2,1 -4,7 -6,4 -4,5 -4,7 -5,2 -6,2

2010 -4,7 -4,3 -3,6 -6,7 -2,1 -6,6 -5,4 -5,4

Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou z prosince 2009

71

Členské státy EU se v Paktu stability a růstu zavázaly, ţe ve střednědobém horizontu budou usilovat o dosaţení přebytkových či alespoň vyrovnaných rozpočtů. Pro krátkodobé chování fiskální politiky byly jako referenční hodnoty převzaty maastrichtská konvergenční kritéria, tj. deficit - 3 % HDP a dluh - 60 % HDP.

64

V roce 2007 došlo v ČR k určitému zlepšení strukturálního deficitu, ale vlivem rychlejšího růstu výdajové stránky rozpočtu v roce 2008 zaznamenal strukturální deficit ČR rostoucí tendenci. Navíc bylo nutné přijmout určitá protikrizová opatření, a proto byl vývoj strukturálního schodku pro rok 2009 stále negativní. Podobný vývoj zaznamenaly téměř všechny srovnávané země. Se špatným výhledem deficitních rozpočtů souvisí také nárůst veřejného dluhu. Pro hodnoty vládních dluhů sledovaných zemí to bude znamenat vychýlení z pozvolna klesající trajektorie, která byla typická pro období předchozích let.

Tabulka č. 16: Vládní dluh u sledovaných zemí EU (ESA95, odhad EK, v % HDP) Česká republika Rakousko Německo Portugalsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko

2007 29,0 59,5 65,0 63,6 65,9 45,0 23,3 29,3

2008 30,0 62,6 65,9 66,3 72,9 47,2 22,5 27,7

2009 36,5 69,1 73,1 77,4 79,1 51,7 35,1 34,6

2010 40,6 73,9 76,7 84,6 79,8 57,0 42,8 39,2

Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou z prosince 2009

I v České republice dojde k přerušení minulého trendu, ve kterém se podíl vládního dluhu na HDP sniţoval. I kdyţ se v ČR nejedná o tak závaţný problém jako u srovnávaných zemí (viz Tabulka č. 16), je rostoucí trend vládního dluhu signálem, aby se začaly hledat cesty, jak se Česká republika můţe vypořádat s nárůstem mandatorních výdajů na dluhovou sluţbu a s demografickými změnami, které zvýší výdaje penzijního systému a systému zdravotní péče.

Flexibilita mezd a strnulost inflace Flexibilita mezd můţe pomoci ekonomice vstřebat šoky, na které nemůţe reagovat společná měnová politika ECB. Pruţnost reálných mezd v České republice byla v období let 2001 aţ 2009 nízká. Stejně na tom byly Rakousko, Polsko a Slovensko, které také nevykazují statisticky významnou pruţnost reálných mezd. Lze konstatovat, ţe reálné mzdy v těchto zemích nestabilizovaly makroekonomický vývoj. Vývoj nominálních mezd v ČR, zejména v posledních dvou letech, vykazuje určité známky pruţnosti. 65

Nominální mzdy reagovaly na ekonomický růst i následný propad správně, a tak tlumily dopady ekonomického útlumu na český trh práce. Zhruba dvě třetiny českých podniků reagovaly na hospodářskou krizi zmrazením růstu mezd. Některé firmy vyuţily i jiné způsoby sniţování nákladů na zaměstnance, jako např. zkrácení pracovního týdne.

72

Alternativa sniţování mezd je méně vyuţívaná, ale stejně jako zmrazení růstu mezd častější neţ před krizí.

Ekonomika je schopna lépe vstřebávat ekonomické šoky, jestliţe disponuje vyšší pruţností cen, neboli niţší inflační strnulostí, která představuje rychlost, s jakou se inflace navrací ke své rovnováze. Rozdíly ve strnulosti inflace v zemích eurozóny by mohly vést k rozdílným dopadům jednotné měnové politiky. Mezi srovnávanými zeměmi dosahuje strnulost inflace v České republice středních aţ niţších hodnot.

Pružnost trhu práce Základy teorie OCA poukazují na potřebu dostatečné mobility výrobních faktorů. Mobilita pracovní síly by měla napomoci navrátit ekonomiku do rovnováhy v případě, kdy bude postiţena asymetrickým šokem a kdy uţ nemůţe pouţít nástroj měnového kurzu. Po vstupu ČR do eurozóny se důleţitost přizpůsobení na trhu práce výrazně zvýší. Mobilita pracovní síly je v Evropě obecně nízká, coţ je způsobeno především silnou institucionální ochranou trhu práce, nízkou integrací pracovních trhů, jazykovými bariérami a celkovou neochotou lidí stěhovat se za prací. 73

Do roku 2006 se ukazatel dlouhodobé nezaměstnanosti pohyboval okolo 4 %. Na vývoji českého trhu práce se podepsala ekonomická krize. Ovšem dopad, který bude mít tato krize na míru dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR, přichází s určitým zpoţděním, a tak v Tabulce č. 17 můţeme i v roce 2008 pozorovat klesající míru dlouhodobé nezaměstnanosti. V roce 2008 se hodnota dlouhodobé nezaměstnanosti sníţila aţ na 2,2 %, coţ je stále vyšší míra neţ v Rakousku a Slovinsku. Nejvyšší je tato míra na Slovensku. V letech 2009 a 2010 lze očekávat nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti. 74 72

Pracovní týden na čtyři dny zkrátily například dvě největší automobilky vyrábějící v České republice, a to ŠKODA AUTO, a.s. a Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. 73 Brůţek a kol. - Evropská měnová integrace a Česká republika (str. 92) 74 Míra nezaměstnanosti se od listopadu 2008 - 5,3 % zvýšila na 9,9 %, coţ je stav z února 2010.

66

Tabulka č. 17: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (v %) Česká republika Rakousko Německo Portugalsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko

2002 3,7 1,1 4,0 1,8 2,5 10,9 3,5 12,2

2003 3,8 1,1 4,6 2,2 2,4 11,0 3,5 11,4

2004 4,2 1,4 5,5 3,0 2,7 10,3 3,2 11,8

2005 4,2 1,3 5,7 3,7 3,2 10,3 3,1 11,7

2006 3,9 1,3 5,5 3,9 3,4 7,8 2,9 10,2

2007 2,8 1,2 4,7 3,8 3,4 4,9 2,2 8,3

2008 2,2 0,9 3,8 3,7 3,6 2,4 1,9 6,6

Poznámka: Podíl osob bez práce 12 a více měsíců v metodice ILO a pracovní síly. Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou z prosince 2009

Pokles nezaměstnanosti v ČR v období let 2004 aţ 2008 byl z velké části cyklický a ke zlepšení strukturální nezaměstnanosti pravděpodobně nedošlo. Nejen v ČR, ale i v dalších srovnávaných zemích stále přetrvávají poměrně vysoké regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti. Důvodem je regionální nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po práci a nízká regionální, profesní či odvětvová mobilita pracovní síly. Zahraniční stěhování za prací zřejmě pramálo pomůţe zvýšit elasticitu trhu práce. Lze předpokládat, ţe k výrazné změně nedojde ani do roku 2011 po úplném uvolnění pohybu pracovních sil mezi ČR a všemi původními zeměmi EU.

Dynamický nárůst zahraniční zaměstnanosti v ČR v období 2005 - 2008 byl určitým projevem schopnosti přizpůsobení. V posledních letech se však počet zahraničních pracovníků začal sniţovat, tj. poklesla poptávka po práci. I tuto reakci můţeme povaţovat za prvek pruţnosti českého trhu práce. Zaměstnávání zahraničních pracovníků v době hospodářského boomu představuje také určité problémy. Příkladem můţe být demotivace dlouhodobě nezaměstnaných, kteří mají nízkou kvalifikaci. Především pracovníci z východu často obsazují pracovní místa, jejichţ náplň nevyţaduje vyšší kvalifikaci.

Institucionální prostředí Institucionální pravidla výrazně mění elasticitu trhu práce. Vliv odborů a kolektivního vyjednávání na tvorbu mezd není v České republice vyšší neţ v zemích eurozóny. Efekt minimální mzdy na pruţnost nízkých mezd a tvorbu pracovních míst je ve srovnání s ostatními sledovanými zeměmi spíše menší. Za pozitivní můţeme označit mírný pokles 67

poměru minimální mzdy k průměrné mzdě, a to i pro méně kvalifikované profese. Vysoké minimální mzdy by mohly negativně ovlivnit poptávku po méně kvalifikované práci.

Zdanění práce má přímý vliv na pracovní náklady, to můţe vyvolat zvýšení podílu šedé ekonomiky a v souvislosti s vysokou minimální mzdou také růst nezaměstnanosti. Přesto v roce 2007 česká pracovní síla čelila v porovnání s ostatními srovnávanými zeměmi nejvyšší daňové zátěţi měřené implicitní daňovou sazbou. U všech sledovaných zemí je implicitní daňová sazba více ovlivněna výší pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení neţ daní z příjmu (viz Graf č. 4). V ČR je placeno vůbec nejvyšší pojistné.

75

Celkové

zdanění práce v ČR bylo v roce 2007 vyšší neţ v Portugalsku, Polsku a na Slovensku. Nepříznivý vliv zdanění na dlouhodobou nezaměstnanost a tvorbu pracovních míst lze povaţovat za zhruba stejný jako v Rakousku, Maďarsku a Polsku, ale větší neţ v Portugalsku a na Slovensku.

Graf č. 4: Sloţky implicitní míry zdanění práce v roce 2007 (v %) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 CZ Daň z příjmu

HU

AT

DE

SI

Pojistné placené zaměstnancem

PL

SK

PT

Pojistné placené zaměstnavatelem

Poznámka: Implicitní míra zdanění vyjadřuje podíl agregátních daňových příjmů a potenciálního daňového základu v %. Země jsou řazeny sestupně podle výše celkového pojistného. Zdroj: Eurostat - Taxation Trends in the European Union (str. 82)

75

V roce 2008 došlo ke změnám u daně z příjmu fyzických osob. Samotná sazba daně je 15 % a počítá se z tzv. superhrubé mzdy, která je tvořena hrubou mzdou plus sociálním a zdravotním pojištěním placeným zaměstnavatelem. V lednu 2009 se sníţilo pojistné placené zaměstnanci z 12,5 % na 11 % a pojistné placené zaměstnavatelem z 35 % na 34 %.

68

Finanční motivace k přijetí zaměstnání u krátkodobě nezaměstnaných v ČR v roce 2007 poklesla. Změny provedené v roce 2008 bohuţel nezmírnily existující problémy. Nastavení sociálních dávek spolu s daňovým zatíţením můţe oslabovat snahu o hledání nebo udrţení zaměstnání, a to zejména u domácností s dětmi. V mezinárodním srovnání je příjem, který občan ČR dostane v nezaměstnanosti, oproti moţnému výdělku vysoký, a to i pro jednotlivce bez dětí.

Podle indexu ochrany zaměstnanosti patří Česká republika do zemí s vyšším stupněm ochrany stálé zaměstnanosti. Zajímavé je, ţe u pracovníků, kteří jsou zaměstnáni dočasně nebo přes agenturu, máme jednu z nejmenších ochran. Nejméně si chrání své dočasně zaměstnané na Slovensku. Náklady na propouštění zaměstnanců jsou v ČR nezávislé na délce trvání pracovního poměru. To je vcelku unikátní model, protoţe všechny ostatní sledované země mají náklady spojené s propouštěním odstupňované podle doby trvání pracovního vztahu (viz Graf č. 5). V porovnání s ostatními zeměmi proto máme poměrně vysoké náklady na ukončení pracovního poměru, který trvá krátce.

Graf č. 5: Náklady na individuální ukončení smlouvy na dobu neurčitou v roce 2008 podle délky trvání pracovní smlouvy (počet dnů vyplácené mzdy) 700 600 500 400 300 200 100 0 CZ

AT

DE

PT 9 měsíců

HU 4 roky

PL

SI

20 let

Poznámka: Součet údajů za dny výpovědní doby, odstupné a prodlevu do začátku výpovědní doby. Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou z prosince 2009

69

SK

Stabilita a efektivnost bankovního sektoru Zdravý a ziskový bankovní sektor dokáţe účinně spolupůsobit při eliminaci dopadů ekonomických šoků. Celý evropský bankovní sektor dosáhl vysoké efektivnosti a rentability a v minulých letech stihl ze zisku připravit takovou kapitálovou rezervu, aby mohl bez větších problémů fungovat i v době krize. Ve snaze zmírnit dopady prohlubující se ekonomické recese banky zpřísnily podmínky pro poskytování úvěrů. Tím se snaţily předejít například přílišnému zvýšení poměru úvěrů v selhání (default) na veškerých úvěrech bankovního sektoru.

Díky zpomalení emise nových úvěrů a zhoršení bonity klientů v České republice se tento poměr začal v roce 2008 zvyšovat. Na konci roku 2008 činila hodnota tohoto poměru 3,3 % a v červnu 2009 byla naměřena hodnota 4,7 %. Bankovní sektory v Portugalsku (1,7 %), Slovensku (1,7 %) a Rakousku (2,0 %) vykazovaly v roce 2008 nejniţší poměr úvěrů v selhání na celkových úvěrech. Obava byla také ze zhoršení poměru regulatorního kapitálu pro bankovní podnikání. Český bankovní sektor, zejména po zahrnutí nerozděleného zisku roku 2008, naštěstí disponuje dostatečnou kapitálovou přiměřeností, která v prvním pololetí 2009 dosáhla hodnoty 13,7 %. Kapitálová pozice našeho bankovního sektoru se dá označit za stabilní a bude stačit k pokrytí potenciálních ztrát, i kdyby se situace ještě zhoršovala.

Bankovní sektor v ČR se vyznačuje velice dobrou rentabilitou aktiv (ROA), a to 103 %. Ve všech sledovaných zemích se projevily dopady světové finanční a hospodářské krize. Nejhůře postiţenými byly v roce 2008 rakouský (ROA = 16 %) a německý bankovní sektor (ROA = -25 %). Tyto sektory doplatily stejně jako ostatní země EU na investice do toxických a jinak rizikových aktiv. Podobné výsledky jsou naměřené u ukazatele rentability kapitálu (ROE).

Na rozdíl od ostatních zemí EU, nemusela Česká republika přijmout dodatečná opatření na posílení likvidity bank. Podle výsledků zátěţových testů dopadl český bankovní sektor velice dobře, a to i v případě horšího scénáře „Vleklá recese“. Také podle mezinárodních měřítek se český bankovní sektor jeví imunní vůči rizikům a v období krize nevyţaduje kapitálové injekce, které by zvyšovaly fiskální náklady. 70

4 Dopady přijetí eura na českou ekonomiku Podle teorie optimálních měnových zón by měla Česká republika vstoupit do eurozóny teprve tehdy, aţ bude splňovat kritéria OCA. Teorie nákladů a přínosů zastává názor, ţe bychom měli přijmout euro v době, kdy přínosy převáţí nad náklady.

Účelné je dělit tyto přínosy a náklady do různých skupin. V prvé řadě můţeme dopady spojené se zavedením eura v ČR rozdělit na přímé a nepřímé. Přímé dopady jsou bezprostředně vyvolány zavedením eura a projevují se ihned. Takovýmto dopadem je např. odstranění kurzového rizika. Nepřímé dopady jsou vyvolány přímými dopady a na ekonomiku působí zprostředkovaně. Projevovat se začnou aţ ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu po přijetí společné měny. Jako příklad uveďme růst obchodní aktivity mezi ČR a zeměmi eurozóny.

Druhým hlediskem bude, na jak dlouho se určitý dopad projeví. Jednorázovými dopady se rozumí takové dopady, které budou mít vliv na českou ekonomiku pouze jednou. Takovýmto neopakujícím se dopadem jsou např. náklady spojené s přestavbou informačních systémů. Trvalé dopady mají naopak charakter opakujících se jevů. Pokud bude česká ekonomika dobře fungovat pod společnou měnovou politikou ECB, mohou se trvalé přínosy časem i zvyšovat. Trvalým přínosem jistě bude např. stabilizace veřejných financí.

Posledním hlediskem, podle kterého lze dopady dělit, je čas. Okamţité přínosy či náklady se projeví v rozmezí ode dne zavedení eura aţ do jednoho roku po dni €. Jako okamţitý dopad můţe být označena např. povinnost duálního označování cen, která obchodníkům zvýší technické a administrativní náklady. Dopady působící na ekonomický růst se řadí mezi dopady, které se projeví aţ ve střednědobém (5 let po dni €) nebo dlouhodobém (5 a více let po zavedení eura) horizontu.

71

4.1 Přínosy přijetí eura v ČR Mezi nejčastěji zmiňované argumenty pro přijetí eura patří všeobecné sníţení transakčních nákladů, které má charakter okamţitého a trvalého přínosu. Tím, ţe odpadne nutnost konverze jedné měny do druhé, ušetříme například při sluţební cestě do země, kde se platí eurem. Nebudeme muset hledat směnárnu s nejvýhodnějším kurzem ani platit administrativní poplatek účtovaný za výměnu. Euro má také nesporně lepší postavení neţ česká koruna. Proto je přijímáno a směňováno téměř po celém světě. Odhaduje se, ţe celkové transakční náklady se sníţí v rozmezí od 0,2 aţ do 0,5 % HDP České republiky. 76

Díky obchodní a kapitálové propojenosti České republiky se zeměmi eurozóny bude pro české podniky hlavním přínosem odstranění kurzového rizika, které s sebou přinese trvalé a okamţité přínosy. Čeští exportéři a importéři ušetří své peníze za zajišťovací instrumenty. Náklady na obstarání forwardových nebo opčních obchodů u komerčních bank rostou s dobou, na kterou se dané zajištění vztahuje. Firmám podnikajícím se zahraničím také odpadne nutnost zohledňovat při finančním plánování dopady, které vyvolává změna měnového kurzu CZK/EUR. Čím delší je plánovací horizont, tím se zvyšuje kurzové riziko, a podnik musí kalkulovat s určitou finanční rezervou.

Pro Českou republiku bude přijetí eura znamenat úplné odstranění kurzového rizika vůči zemím, které platí eurem. To samozřejmě neznamená, ţe se zbavíme veškerých kurzových rizik. Kurzové riziko české koruny vůči americkému dolaru bude nahrazeno rizikem pro měnový pár USD/EUR. Tento pár je více likvidní a vykazuje menší volatilitu, proto by měl vstup ČR do eurozóny znamenat zvýšení stability měnového kurzu.

Zavedení eura v ČR bude mít také nepřímý dopad na zahraniční obchod. Hlavně menším firmám, které většinou nejsou schopny se proti volatilitě měnového kurzu zajistit tak jako velké firmy, přinese omezení kurzového rizika úsporu přímých nákladů a nepřímo se také zvýší jistota při platbách se zahraničím. Odstranění kurzového rizika bude dlouhodobým nepřímým přínosem, ale z makroekonomického pohledu nelze očekávat podstatné dopady.

76

Nejniţší odhad celkové úspory transakčních nákladů uvádí Maďarská národní banka (0,18 - 0,30 % HDP). Nejvyšší úsporu odhaduje víceguvernér ČNB Miroslav Singer (0,5 % HDP).

72

Předpokládá se, ţe za období, kdy bude Česká republika v systému ERM II, se stihnou ekonomické subjekty přizpůsobit očekávaným změnám po zavedení eura. Pro exportéry bude jistě výhodné zafixování nominálního měnového kurzu CZK/EUR. To napomůţe zvyšovat cenovou konkurenceschopnost českého vývozu. Stávající vývoj ukazuje, ţe i při dlouhodobém apreciačním trendu české koruny se českému exportu nevedlo špatně. Lze tedy očekávat růst zahraničního obchodu, protoţe v této oblasti převáţí přínosy nad náklady.

Pro obchodníky také odpadne nutnost otevírat si devizové účty, jejichţ provoz není levný. Velkým přínosem bude zapojení ČR do jednotného eurového platebního prostoru (SEPA). Členství v SEPA nám umoţní provádět zahraniční platby v EUR stejně snadno a za stejnou cenu jako u tuzemských plateb. Celková úspora nákladů pro podnikový sektor by se měla, podle odhadu Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR (dále jen „Studie“), pohybovat okolo 1,68 % HDP České republiky. Určitou výhodou by mělo být také levnější obstarávání kapitálu. Ukazatelem nákladů spojených s pořizováním kapitálu jsou úrokové sazby. Ty má Česká republika jiţ nízké, a tak není reálné očekávat pokles klíčových úrokových sazeb. Sníţení nákladů na obstarání kapitálu, zapříčiněné větší konkurencí z důvodu integrace finančních trhů, by znamenalo trvalý přínos, který bychom mohli pozorovat ve střednědobém horizontu.

Při nákupech v zahraničí si obyvatelé České republiky nebudou muset přepočítávat cenu zboţí na koruny. Jinými slovy, bude zajištěna vyšší cenová transparentnost. Mělo by dojít ke zvýšení konkurence uvnitř EU. V souladu s tímto faktem by mělo docházet k vyrovnání cenových hladin. Výhody plynoucí z porovnatelnosti cen však budou záviset na nákladech na dopravu, na znalosti jazyka, na ochotě spotřebitelů vyhledávat nejvýhodnější cenu na trhu a také na důvěře danému obchodníkovi. Ze zkušenosti členských zemí eurozóny se dá očekávat, ţe vyšší transparentnost cen bude pro ČR představovat trvalý, ale malý přínos.

Díky tomu, ţe má Česká republika charakter malé otevřené ekonomiky, je pravděpodobné, ţe v dlouhodobém horizontu přispěje přijetí eura ke zvýšení mezinárodního obchodu, a tedy i hrubého domácího produktu. Zvýšení reálného výstupu ekonomiky by mělo mít pozitivní vliv na reálné důchody obyvatel, coţ by vedlo k navýšení reálné agregátní spotřeby a konečně k dlouhodobému ekonomickému růstu. 73

Zafixováním české koruny k euru, čímţ dojde k zabrzdění nominálního posilování koruny, odstraněním kurzového rizika, sníţením transakčních nákladů a v neposlední řadě také transparentností cen by mělo dojít nejen ke zvýšení dlouhodobého ekonomického růstu, ale také ke sníţení nezaměstnanosti a zvýšení reálných příjmů v ČR. Podmínkou splnění těchto předpokladů je zachování cenové stability. Zavedení eura v ČR bude mít zřejmě pozitivní vliv na přizpůsobování reálných důchodů v české ekonomice k průměrným důchodům v eurozóně. Vstup České republiky do eurozóny by měl mít, ne příliš významný, přesto kladný nepřímý dopad i na dlouhodobý ekonomický růst.

Přesto, ţe obvykle uváděným nákladem přijetí společné měny je ztráta autonomní měnové politiky, můţeme účast českých bankéřů na rozhodování o společné měnové politice eurozóny povaţovat rovněţ za přínos. Na konferenci „Euro ve střední Evropě: zkušenosti a perspektivy“ konané 29. března 2010 potvrdil guvernér Rakouské centrální banky (Die Österreichische Nationalbank) Ewald Nowotny, ţe v ECB funguje systém „jeden stát = = jeden hlas“, tzn. absolutní rovnost bez ohledu na politický nebo ekonomický význam jednotlivých členských zemí. Dále uvedl, ţe moţnost rozhodovat o společné měnové politice byla vítaným prostředkem, jak bojovat proti světové krizi. Bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko na stejné konferenci zmínil, ţe Slovensko mohlo výrazně ovlivnit společnou měnovou politiku ordinovanou Evropskou centrální bankou.

4.2 Náklady přijetí eura v ČR Největším přímým nákladem pro Českou republiku by měla být ztráta vlastní měnové a kurzové politiky. Ovšem v malých a otevřených ekonomikách, jakou je i ČR, není centrální banka jediným hráčem, který ovlivňuje objem peněz v ekonomice nebo měnový kurz CZK/EUR. ČNB tak prakticky ani dnes neprovádí vyloţeně autonomní měnovou a kurzovou politiku. Tento fakt výrazně sniţuje náklady spojené se ztrátou měnověpolitických nástrojů. I nadále v české ekonomice přetrvává značně vysoké riziko asymetrického šoku. Určitým nákladem můţe být pro Českou republiku sníţení autonomie fiskální politiky z důvodu nutnosti přizpůsobení pravidlům Paktu stability a růstu. Pokud bude ČR plnit to, co uvede ve svém Stabilizačním programu, a nebude porušovat kritéria Paktu stability a růstu, nemělo by vlastně k ţádnému omezování fiskální politiky docházet. 74

Z analýz provedených Mezinárodním měnovým fondem však vyplývá, ţe ztráta měnové politiky by nemusela znamenat tak velké nebezpečí, o kterém hovoří např. Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou, z prosince 2009. I přesto musíme počítat s tím, ţe ztráta obou politik bude představovat okamţitý a trvalý negativní dopad, byť po přijetí eura dojde k postupné konvergenci, která by měla tento náklad sniţovat.

Přijetí eura je spojeno s obavou, kterou mají občané z jednorázového zvýšení cen. Průzkumy veřejného mínění o zavedení eura v nových členských zemích EU, které zatím nepřijaly euro, ukazují, ţe okolo 70 % českých obyvatel se obává skokového zvýšení cen po zavedení společné měny. Jestliţe se však dodrţí pravidla pro zaokrouhlování a pro práci s přepočítacím koeficientem, jsou tyto obavy víceméně neopodstatněné. Ţádné dramatické zvyšování cen nebylo Eurostatem naměřeno ani ve dvanácti zemích, které přijaly euro k 1. lednu 2002. Pro rok 2002 byla hodnota inflace (HICP) 2,3 % a podíl zdraţování zapříčiněný zavedením eura se podle Studie pohyboval mezi hodnotami 0,12 - 0,29 %. Průzkum veřejného mínění ale přinesl odlišné výsledky. Lidé reagovali na změnu cen velice intenzivně, a proto byla vnímaná inflace vyšší neţ ta skutečná. Pro ČR bude růst cenové hladiny, zapříčiněný mylným inflačním očekáváním, představovat okamţitý a jednorázový náklad, který se projeví v období duálního označování cen (půl roku před dnem € a jeden rok po dni €).

Pro

ekonomiku

České

republiky,

která

dohání

ekonomickou

a

cenovou

úroveň vyspělejších zemí EU, bude po zavedení eura nákladem dlouhodobě vyšší inflace. Transformující se ekonomika můţe dohánět vyspělejší ekonomiky dvěma způsoby. Zaprvé se jedná o inflační kanál, tedy kladný inflační diferenciál (vyšší inflace v ČR neţ v eurozóně). Zadruhé jde o kurzový kanál, tedy zhodnocování domácí měny (viděno z pohledu země, která dohání vyspělejší ekonomiky), coţ má za následek sniţování měnového kurzu např. CZK/EUR. Po přijetí eura ale Česká republika nebude mít moţnost pouţít kurzový kanál, neboli pouţít měnový kurz jako nástroj sbliţování. Proto se očekává, ţe po vstupu do eurozóny dojde v české ekonomice ke zvýšení cenové hladiny, které bude představovat dlouhodobé nepřímé náklady pro ČR. Podle teorie optimálních měnových zón hrají nejdůleţitější roli tzv. asymetrické šoky, jejichţ výskyt zvyšuje riziko, ţe společná měnová politika ECB nebude vhodná pro míru inflace v České republice.

75

Nejvyšší odhadovaná míra inflace v ČR po přijetí eura se pohybuje okolo 5 % (HICP). Tento odhad předpokládá, ţe se v období vstupu ČR do eurozóny nevyskytnou silné nabídkové nebo poptávkové šoky, které by mohly mít výrazný vliv na českou inflaci. Pokud by se ukázalo, ţe po přijetí eura v ČR dojde ke zvýšení inflačního očekávání obyvatelstva, bude výsledná úroveň cenové hladiny záviset na tom, jak se vládě ČR a zaměstnavatelům podaří zabránit neadekvátnímu růstu mezd, který by byl vyvolán mylným inflačním očekáváním. Zvýšení cen z důvodu zaokrouhlování směrem nahoru představuje krátkodobý náklad, který by na vývoj míry inflace neměl mít velký vliv.

Období půl roku před zavedením eura a rok po jeho zavedení bude doprovázeno jednorázovým zvýšením nákladů. Podniky, finanční sektor a veřejné instituce budou muset předělávat své informační systémy. Náklady se také zvýší kvůli tisku nových faktur, katalogů, ceníků, jídelních lístků, atd. Podnikatelé zaplatí školení zaměstnanců, kteří ve své práci přicházejí do styku s penězi. A něco bude stát i informační kampaň, která se zaměří na celé spektrum otázek spojených se zavedením společné měny. V rámci této kampaně budou občanům a podnikatelům poskytovat informace internetové stránky, telefonní linky a pro „elektronické“ dotazy bude zajištěn také e-mail.

Očekává se, ţe náklady spojené se změnou informačních technologií budou tvořit cca 60 % administrativních a technických nákladů. Celkové náklady, které vzniknou během přistoupení ČR do eurozóny, by podle odhadu Studie měly pro podniky představovat 0,86 % HDP České republiky. Podle studie Slovenské národní banky jsou administrativní a technické náklady na Slovensku odhadované ve výši 0,3 aţ 0,8 % HDP Slovenské republiky. Nutno dodat, ţe čím lépe se na přechod na euro připravíme, tím levnější tento přechod bude.

Česká národní banka pouţívá jako měnově-politický reţim cílování inflace. Tento reţim můţe zapříčinit, ţe v době setrvání ČR v ERM II dojde k nekonzistentní měnové politice, tedy k problémům spojeným se současnou stabilizací měnového kurzu a cenové hladiny. S velkou pravděpodobností bude muset ČNB po celou dobu pobytu v ERM II čelit neustálým apreciačním tlakům české koruny vůči euru, coţ lze označit jako dlouhodobý nepřímý náklad přijetí eura v České republice.

76

Stejně tak tomu bylo u Národní banky Slovenska (NBS), která taktéţ jako Česká národní banka pouţívá měnově-politický reţim cílování inflace a která se při dvouletém setrvání v ERM II potýkala se stále posilující slovenskou korunou. NBS tak musela v březnu a poté v květnu 2008 revalvovat centrální paritu slovenské koruny vůči euru. Slovensko ukázalo, ţe systém ERM II lze „přeţít“ i s cílováním inflace. V případě shodného vývoje v ČR je jasné, ţe ČNB podnikne tytéţ kroky jako naši sousedé. Kdyţ nebude revalvace centrální parity CZK/EUR představovat „výrazné pnutí“, nebude tím ohroţeno ani plnění kurzového kritéria.

I kdyţ účast v mechanismu ERM II přináší i řadu přínosů, jako např. těsnější napojení na ECB prostřednictvím kurzových intervencí, prohloubení integrace s ostatními zeměmi eurozóny nebo stabilnější měnový kurz, který povede ke sníţení kurzového rizika, atd., skrývá v sobě ERM II potenciální náklady v podobě omezení měnové politiky. ČNB se zaměří více na stabilizaci měnového kurzu. Na druhou stranu nesmí být ohroţena cenová stabilita země, a tak mohou být intervence odloţeny. Tato situace bude mít za následek negativní dopady do ekonomiky a rozkolísání měnového kurzu. Jak vyplývá z konvergenčního kritéria stability měnového kurzu, je minimálně dvouletý pobyt v ERM II pro všechny kandidátské země povinný. Jelikoţ se Česká republika tomuto systému ţádným způsobem

nevyhne, nezbývá neţ doporučit, aby se na toto období dobře

připravily hlavně špičky, které rozhodují o měnové politice.

Z přínosů by měly být relevantní pouze přímé přínosy spojené s omezením kurzového rizika a se sníţením transakčních nákladů. Oba mají charakter okamţitého a trvalého přínosu pro českou ekonomiku. Pro firmy obchodující jen s podniky ze zemí platících eurem představuje zavedení eura dokonce úplné zrušení kurzového rizika. Vzhledem k provázanosti českého zahraničního obchodu se zeměmi EU jde o velmi podstatný přínos. Jediným podstatným nákladem přijetí eura v ČR by měla být ztráta vlastní měnové a kurzové politiky. Tento náklad se projeví okamţitě a bude mít trvalé dopady. Z uvedeného vyplývá, ţe otázka, kdy přijme Česká republika euro, závisí na tom, jestli pro nás nebude ztráta autonomní měnové a kurzové politiky znamenat takové náklady, které by převýšily zmiňované přínosy. Proto bychom měli euro přijmout aţ tehdy, kdy česká ekonomika dosáhne dostatečné míry konvergence s eurozónou. Jedině v takovém případě budou měnově-politická rozhodnutí Evropské centrální banky vhodná i pro ČR. 77

4.3 Zavedení eura na Slovensku Se Slovenskem máme společné nejenom dějiny, ale sdílíme i podobný ekonomický vývoj a obě země jsou si hospodářsky víceméně blízké. Slovensko je společně s Českou republikou země s nejniţší konvergencí struktury ekonomické aktivy vůči průměru eurozóny. Na českém i slovenském produktu má vysoký podíl průmysl a niţší podíl zastávají sluţby. Shodou okolností je Slovensko zatím poslední zemí, která přistoupila k eurozóně. Pojďme se podívat, jak Slovensko přijímalo společnou měnu a jak se zavedení eura projevilo rok po „slovenském dni €“.

Slovensko zvolilo stejný scénář zavedení eura jako Česká republika, a to scénář „velkého třesku“. Národní plán zavedení eura na Slovensku byl dvakrát aktualizován. Český národní plán zavedení eura bude zřejmě také podruhé aktualizován. Slovenská koruna (SKK) se zapojila do kurzového mechanismu ERM II 25. listopadu 2005 s centrální paritou 38,4450 SKK/EUR. Jak jiţ bylo uvedeno výše, slovenská koruna během více neţ tříletého setrvání v ERM II stále zhodnocovala, a proto byla centrální parita koruny vůči euru dvakrát revalvována. K zafixování centrální parity, tj. ke stanovení přepočítacího koeficientu, došlo 8. července 2008 na hodnotě 30,1260 SKK/EUR. Od srpna 2008 pak začalo období duálního označování cen.

V době vrcholící globální finanční krize znamenalo pro Slovensko přijetí eura určitou jistotu vzhledem k veliké volatilitě na finančních trzích. Přínosy plynoucí ze zavedení společné měny byly stejné jako ty, které se odhadují při zavedení eura v ČR, zmiňme např. vyšší cenovou transparentnost nebo sníţení transakčních nákladů u mezinárodních plateb. V souvislosti s teorií OCA čelí Slovensko určitým výzvám. Slovenská ekonomika totiţ stále nedosáhla vysokého stupně reálné konvergence s eurozónou. Slovensko se můţe v ukazatelích reálné konvergence rovnat s Portugalskem. Měřeno ukazatelem HDP na obyvatele v paritě kupní síly dosahovala v roce 2008 ţivotní úroveň slovenských občanů 67 % ( ČR 74 %) průměru eurozóny. Průměrná cenová hladina HDP naměřená za rok 2008 činila 64 % (ČR 68 %) průměru eurozóny.

78

Sladěnost hospodářských cyklů a podobnost ekonomických šoků s eurozónou vykazují za poslední období nárůst korelace, na němţ se podepsala celosvětová hospodářská krize. Slovensko obchoduje s eurozónou mnohem méně neţ Česká republika. Vývoz do eurozóny představuje více jak 50 % z celkového vývozu Slovenska. Dovoz z eurozóny se pohybuje okolo 40 % celkového dovozu. Niţší je také vlastnická provázanost Slovenska s eurozónou.

Slovenský bankovní sektor se vyznačuje solidní kapitálovou pozicí, vysokým poměrem klientských vkladů na úvěrech a dobrou ziskovostí, tj. podobnými parametry jako bankovní sektor v Česku. Na rozdíl od většiny nových členských zemí EU se po vypuknutí finanční krize zvýšila sladěnost slovenského finančního trhu s eurozónou. Podle všeho na tom mělo podíl očekávané zavedení eura. Z pohledu rozpočtové stability si vede Slovensko podobně jako my. Díky hospodářskému útlumu jsou pro roky 2009 a 2010 očekávány vládní deficity kolem 5 %. Vládní dluh je na Slovensku o něco menší neţ v ČR. Náklady spojené se stárnutím populace však budou slovenský dluh zvyšovat.

Po stránce technické a organizační proběhlo zavedení eura na Slovensku bezproblémově. Došlo ke sníţení transakčních nákladů a díky řádné informační kampani nedošlo k neopodstatněnému růstu cen. Slovensko splnilo kritéria nominální konvergence, o čemţ svědčí fakt, ţe je členem eurozóny. Z hlediska reálné konvergence mají naši východní sousedé lepší pozici, neţ máme my dnes. Jedná se zejména o lepší institucionální nastavení trhu práce a produktů. Slovensko se však musí více snaţit, aby dohnalo ekonomickou úroveň a cenovou hladinu průměru eurozóny. Toto dohánění by mělo být doprovázeno vyšším inflačním diferenciálem.

Zavedení eura poskytlo, v mnoha aspektech zranitelnému, Slovensku jistotu v dobách globální finanční a hospodářské krize, kdy byla jakákoliv předpověď změny nálad investorů zhola nemoţná. Vzhledem k výrazně nadhodnocené úrovni reálného kurzu slovenské koruny, došlo v červenci 2008 k zafixování kurzu SKK/EUR zřejmě v tu nejnevhodnější dobu. Z tohoto důvodu ztratili slovenští výrobci svou cenovou konkurenceschopnost a slovenská ekonomika tím utrpěla ještě horší dopady světové finanční a hospodářské krize.

79

Výsledky Česká republika má povinnost vycházející z jejího členství v EU, aby zavedla společnou měnu euro co nejdříve. Musí tedy splnit maastrichtská konvergenční kritéria, jejichţ referenční hodnoty byly navrţeny jako minimální předpoklady nominální konvergence. Plněním těchto nominálních kritérií tedy není zajištěna reálná sladěnost české ekonomiky s ekonomikami zemí eurozóny. Je proto důleţitější, jakého stupně reálné konvergence dosahuje Česká republika, protoţe vyšší stupeň nám zaručí, ţe zavedení eura v ČR bude nakonec spojováno s přínosy.

Plnění kritéria cenové stability by pro Českou republiku nemělo představovat výraznou překáţku. Toto kritérium jsme vyjma let 2007 a 2008 plnili a výhledově bychom měli plnit s určitou rezervou. Dalším kritériem, které Česká republika s přehledem plní, je kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Kritérium kurzové stability zatím ČR plnit nemůţe, protoţe se ještě nezapojila do ERM II. Největší výzvou bude zkrotit vládní deficit tak, aby se jeho hodnota v dalších letech dostala pod poţadovaná 3 % HDP. Do budoucna bychom si měli vzít příklad z Finska. Tato severská země vykazovala od roku 1998 přebytkové saldo veřejných financí a dnes patří mezi šest zemí z celé EU-27, s nimiţ není vedena procedura při nadměrném schodku. I kdyţ se důsledkem krize Finsko zřejmě dostane do „červených čísel“, rozhodně ponese menší ekonomické následky neţ většina členských zemí EU, mezi které se bohuţel počítá i Česká republika.

Dalším problematickým úsekem v cestě k euru by se mohlo stát plnění kritéria veřejného dluhu. Stejně jako mnoho ostatních zemí se i ČR potýká s demografickými změnami, které zvyšují výdaje státu. Nutné bude co nejdříve zakročit, a to v podobě reformy veřejných financí. V květnu 2010 proběhnou volby do Poslanecké sněmovny ČR, do té doby se hospodárného jednání nedočkáme. Selský rozum ale napovídá, ţe politická vůle k potřebným krokům bude chybět i po volbách. Veřejný dluh se tak bude pravděpodobně zvyšovat, a to mimo jiné díky dluhovému financování deficitu.

80

Pro vstup do eurozóny hovoří otevřenost české ekonomiky a čilý zahraniční obchod s eurozónou. Po stránce reálné konvergence ČR postupně sniţovala odstup od průměrné ekonomické úrovně eurozóny, a to hlavně díky rychlému hospodářskému růstu v letech 2004 aţ 2007. V období let 2002 aţ 2009 sice došlo k určitému zvýšení korelace ekonomické aktivity s eurozónou, ale to především díky světové hospodářské a finanční krizi. Protoţe má tento ekonomický šok globální a výjimečný charakter, nedá se usuzovat, ţe zmíněná lepší korelace signalizuje dlouhodobou sladěnost České republiky s eurozónou. Z hlediska připravenosti ČR na přijetí eura se mohou hospodářské charakteristiky dělit na čtyři skupiny. První skupina zahrnuje ekonomické ukazatele hovořící pro přijetí eura. Mezi ty patří vysoká míra otevřenosti české ekonomiky, široká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou a dosaţení dlouhodobé konvergence v oblasti míry inflace a nominálních úrokových sazeb.

Druhou skupinu tvoří oblasti, které sice z hlediska vstupu ČR do eurozóny představují riziko makroekonomických nákladů, ale v posledních letech vykazují určité zlepšení. Zlepšení je patrné například na rychlém tempu ekonomické konvergence a na přibliţování české cenové hladiny vůči té v eurozóně. Zvýšila se rovněţ korelace českého hospodářství, ale tu vyvolala spíše celosvětová finanční a hospodářská krize. Vývoj flexibility trhu práce se stáčí pozitivním směrem. Česká republika má schopnost vyuţít přílivu zahraničních pracovních sil v době hospodářského růstu a naopak sniţovat počet zahraničních pracovníků v době hospodářské recese. Za příznivé lze také povaţovat přibliţování minimální mzdy k průměrné mzdě. Ke zvýšení pruţnosti reálných mezd bohuţel stále nedošlo.

Třetí skupina obsahuje oblasti, kde v minulém období došlo k nepříznivému vývoji. V roce 2009 činil vládní deficit 6,6 % HDP, coţ zhoršuje budoucí vývoj veřejných financí. Díky nárůstu deficitu dochází ke zvyšování dluhu, jednak díky růstu výdajů na obsluhu dluhu samotného a dále z důvodu jiţ dlouho opomíjeného demografického rizika, a to stárnutí populace. Nepříznivým faktorem z hlediska budoucího setrvání v ERM II je také zvýšená volatilita finančních instrumentů. Nejistota na finančních trzích stále přetrvává, přestoţe v průběhu roku 2009 došlo ke zklidnění situace. Následkem turbulentního období na finančních trzích došlo ke sníţení sladěnosti vývoje měnového kurzu CZK/EUR. ČNB i Ministerstvo financí ČR předpokládají během roku 2010 další nárůst nezaměstnanosti. 81

Čtvrtou skupinu tvoří oblasti, které mají problémy s pruţností ekonomiky a které se nedokáţou přizpůsobit šokům. Navíc v těchto oblastech nedochází k viditelnému zlepšení. V tomto ohledu je pro Českou republiku bolavým místem trh práce, kde náklady na propouštění z pracovních poměrů na dobu neurčitou jsou v mezinárodním srovnání velmi vysoké. Problémem, který stále přetrvává, je rovněţ nízká nebo nevyhovující kvalifikace dlouhodobě nezaměstnaných a malá geografická mobilita v rámci České republiky. Nutno dodat, ţe do teorie OCA byla zakomponována tzv. hypotéza endogenity, která říká, ţe samotné členství v měnové unii urychluje sbliţování nově vstoupivších států. Tuto hypotézu lze do jisté míry potvrdit i na příkladu eurozóny, která se nedá označit za optimální měnovou oblast, ale která jiţ deset let uspokojivě funguje.

Pokud se budeme zabývat otázkou, jestli mohla ČR přijmout euro například společně se Slovenskem, odpověď bude jednoznačně ne. V ţádném roce Česká republika neplnila všechna maastrichtská kritéria zároveň, a tak den € pro Česko čeká někde v budoucnu. Největší zátěţí, která nás nepustí do eurozóny, je deficit. Sdílím názor národního koordinátora pro zavedení eura v České republice Oldřicha Dědka a jistě i dalších ekonomů, ţe nejkratší cesta ke společné měně vede zejména přes dodrţování fiskální disciplíny. Ostatní konvergenční kritéria splníme jako určitý bonus. Viděno optikou reálné konvergence se Česká republika ekonomicky přibliţuje eurozóně, ale některé oblasti vykazují strnulost a na změnu bude potřeba více času.

Je zajímavé, ţe centrální bankéři, jako například Miroslav Singer, nebo Zdeněk Tůma, označují makroekonomické dopady zavedení eura jako irelevantní. Při psaní této diplomové práce jsem se setkal s vyhýbavými odpověďmi ohledně roku přijetí eura v ČR. Často bylo argumentováno tím, ţe kvantifikovat dopady spojené se zavedením eura je zhola nemoţné, nebo ţe neexistuje „laboratoř“, ve které bychom mohli vstup ČR do eurozóny nasimulovat a výsledná data analyzovat. Guvernér ČNB Zdeněk Tůma na 2. praţské evropské přednášce Liberálního institutu „Slovenské zkušenosti s eurem a české přípravy“, která se konala 29. září 2009, uvedl, ţe zavedení eura je především politické rozhodnutí. Z mého pohledu by tak bylo nejrozumnější stanovit pevné datum přijetí eura v ČR a jiţ dnes začít dělat všechno pro to, aby Česká republika splnila poţadovaná kritéria a vstup do eurozóny pro nás znamenal přínos.

82

Závěr Vzpomínám si na zábavnou situaci, která nastala kolem roku 2002, kdy bylo bezhotovostní euro zavedeno ve 12 zemích. Moji dnes osmdesátiletou babičku tehdy trápily různé otázky, jako například, v jaké výši dostane příští měsíc důchod, aby nebyla ošizena při přepočtu. Přesto, ţe jsme jí situaci kolem „přijetí“ eura v ČR vysvětlili, dodnes netuším, jestli nám opravdu věřila. Moţná je moje babička připravená pořád, moţná má dodnes skrýš, ve které vyčkává její ţelezná zásoba euromincí na den € pro Českou republiku.

Rozhodně bych ale nechtěl, abychom se do eurozóny hnali příliš rychle a pouţívali za tímto účelem jakékoliv prostředky. Je všeobecně známo, ţe Řecko se do eurozóny dostalo způsobem, který bychom mohli s trochou nadsázky nazvat „kreativním účetnictvím“. Miroslav Singer uvádí v knize EURO versus KORUNA svou stupnici síly zemětřesení spojených s postupem do eurozóny. Podle této stupnice můţeme Řecku přiřadit osmý stupeň - vstup uskutečněný podvodem (tedy příliš brzo), obyvatelstvo je „happy“ (ještě si pamatuje, jak vypadala měna před eurem). Říká se, ţe Řekové jsou bohatí, ale Řecko chudé. Nynější situace kolem Řecka a jeho dluhů je probíraná kaţdý den v médiích. V novinách se objevují články s názvy typu „Německo Řecku nepůjčí“. V této souvislosti znovu vyvstávají pocity, které panovaly v Německu od počátku evropské integrace. Tyto pocity jsou dobře pochopitelné a můţeme je charakterizovat jako neochotu dělit se s ostatními o to, co Němci vybudovali sami.

Nejlépe tento stav vystihuje rozhovor se šéfem rozpočtového výboru německého spolkového sněmu Volkerem Wissingem. Tento rozhovor byl otištěn 13. února 2010 v Lidových novinách a Volker Wissing v něm, krom zajímavého povídání o maastrichtských kritériích, říká, ţe lidé v Německu nechápou, proč by měli jít později do důchodu, a ještě zachraňovat Řecko - ráj důchodců. Z řecké krize se můţe poučit kaţdá země Evropské unie i Česká republika. David Marek, hlavní ekonom společnosti Patira Finance, se zúčastnil diskuze „Jaká je česká lekce z řecké krize“, která byla zveřejněna v Lidových novinách 20. března 2010 a ve které uvedl: „Řecko nemůţe okamţitě sníţit svůj rozpočtový deficit z 11 % HDP třeba na polovinu. Platí totiţ obrovské úroky ze svých 83

dluhů. Země má dluh 120 % HDP a platí momentálně šestiprocentní úrok. Neboli: dává ročně asi 7 % HDP jen na úroky. Jediná opravdu účinná léčba fiskálních problémů je náraz do zdi. Dnes se můţeme utěšovat, ţe nemáme veřejný dluh ve výši 120 % HDP jako Řecko, ale „jen“ 40 %. Základ problémů je však stejný: budeme volit ty, kdo nám budou slibovat všechno na světě“.

Lidem, kteří jsou proti přijetí eura, nalila finanční a hospodářská krize krev do ţil. V téţe diskuzi zhodnotil situaci kolem Řecka velice výstiţně Miroslav Zámečník, konzultant Boston Venture, a to: „Stalo se to, nač se všichni euroskeptici ohromně těšili: potvrdilo se, ţe eurozóna není optimální měnová oblast. Jinými slovy, Řecko by potřebovalo jinou měnovou politiku neţ Německo, jenţe ji kvůli členství v eurozóně nemá - a spokojen pak není nikdo. V Němcích je zas hluboce schována bolest z toho, ţe se v zájmu větší Evropy s krvácejícím srdcem vzdali své milované marky; těţko po nich chtít, aby Řeky zachraňovali.“

Mnoho ekonomů nepředpovídalo eurozóně budoucnost delší neţ 15 let. Mezi tyto ekonomy se řadí i Petr Robejšek, politolog, ekonom, komentátor a publicista ţijící v Německu. Projektu měnové unie v Evropě nevěřil a v časopisu Týden jiţ v červnu 2002 předpokládal, ţe chudší země budou mít s eurem problémy, které pak budou přenášet na bohatší státy. Na ČT24 2. března 2010 znovu zopakoval svůj názor, ţe Řecko a celý „Mediteriální řetězec“ - Itálie, Španělsko a Portugalsko nejsou ekonomicky zralé na to, aby ţily pod společnou měnou se státy bohatšími a ekonomicky výkonnějšími. Dále Petr Robejšek uvedl, ţe od samého počátku bylo zavedení eura politické rozhodnutí a samotná eurozóna měla být budována pomaleji. Dle jeho názoru si za současnou situaci můţe Řecko především samo, protoţe tato země je svojí podstatou chudá a ţila mnohá léta nad poměry, ale zároveň za to můţe i Evropa, která toto chování strpěla.

Evropa a celý svět zaţily velikou krizi. Nálada je neutěšená, protoţe výhledy do budoucna nejsou příliš uspokojivé. Moţná zaţijeme ještě jeden hospodářský propad a je velice pravděpodobné, ţe nezaměstnanost bude dále růst. Řecko, které není v tíţivé situaci zdaleka jediné, vţdyť Pakt stability a růstu neplní 21 z 27 členů Evropské unie, nevyřeší své finanční problémy mávnutím kouzelného proutku. Hovořilo se o tom, ţe Řecko poţádá o pomoc MMF. To by znamenalo určitý diktát MMF směrem k Řekům, kteří by tak byli 84

nuceni „tančit, jak MMF píská“. Řecku se tato myšlenka nezamlouvá, nebo také nechce, aby někdo zvenku nahlíţel do jejich účetních knih, a proto 29. března 2010 zatím Řecko o přímou finanční injekci MMF nepoţádalo. Řecko emituje dluhopisy ve výši pěti miliard eur. Dvě třetiny prostředků by měly poskytnout země platící eurem a jednu třetinu zřejmě Mezinárodní měnový fond.

V současné době rozvířil debatu i český prezident Václav Klaus. Pro týdeník Ekonom dne 22. dubna 2010 uvedl, ţe i přes neúspěch eura bude eurozóna pokračovat i nadále, ale za nesmírně vysokou cenu, kterou budou platit občané zemí eurozóny, ale zprostředkovaně i další Evropané, tedy i ti, kteří doma eurem neplatí a ponechali si svou vlastní měnu. Dodal, ţe Česká republika za eurem rozhodně spěchat nemusí.

Myslím si, ţe situace bude klidnější, aţ se ekonomikám podaří bezpečně odrazit ode dna. Do Řecka nakonec potečou peníze. To je nevyhnutelné. Ale celá Evropská unie a zejména země eurozóny by se měly z událostí let 2009 a 2010 poučit a zajistit, aby se tato situace neopakovala, aspoň ne v takové míře. Osobně věřím, ţe EU i eurozóna přeţijí otřesy vyvolané finanční a hospodářskou krizí, byť z eurozóny třeba některá země vystoupí. O zavedení eura moţná dlouho neuslyšíme, protoţe nové členské země EU mají daleko k plnění maastrichtských kritérií. Aţ nepříjemné následky krize odezní, společná Evropa znovu ukáţe svou ţivotaschopnost. Proto bychom měli euro zavést, jedině tak se pohneme kupředu s většinou okolní Evropy a jedině tak budeme spolurozhodovat o dění v eurozóně.

Na tomto místě znovu upozorňuji na fakt, ţe euro bychom přijmout nemuseli jedině v případě rozpadu Evropské unie nebo našeho vystoupení z EU. Jakékoliv názory, ţe Česká republika by euro přijímat neměla, nebo ţe společnou měnu měly zavést pouze nejsilnější ekonomiky, jsou sice zajímavé, ale nevystihují realitu. Pokud někdo nechtěl, aby ČR přijímala euro, měl nejvíce křičet ještě před 1. květnem 2004, kdy ČR vstoupila do EU, čímţ na sebe vzala určité závazky. V roce 2010 je jednoduché kritizovat toto rozhodnutí a těţší je dostát svým závazkům. Česká republika euro zavede. Otázkou zůstává kdy. Guvernér ČNB Zdeněk Tůma zmínil rok 2018, ve kterém by česká koruna oslavila sté narozeniny, a tak by mohla se ctí zaniknout. Pro zlomové okamţiky v historii českého národa jsou příznačné roky končící osmičkou, tak proč by i rok zavedení eura v ČR nekončil stejnou číslicí. 85

Seznam použité literatury Literatura: 1. BRŮŢEK, Antonín; SMRČKOVÁ, Gabriela; ZÁKLASNÍK, Martin. Evropská měnová integrace a Česká republika. 2007. 197 s. ISBN 978-80-85860-19-1 2. CAHLÍK, Tomáš; MARKOVÁ, Jana (ed.). Ekonomika České republiky v novém prostoru Evropské unie. 2004. 181 s. ISBN 80-86103-75-7 3. DĚDEK, Oldřich. Historie evropské měnové integrace: od národních měn k euru. 2008. 260 s. ISBN 978-80-7400-076-8 4. EUROSTAT. Taxation Trends in the European Union [online]. 2009 [cit. 2010-04-18]. 392 s. ISBN 978-92-79-11171-6. Dostupný z WWW: < http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DU-09-001/EN/KS-DU-09-001-EN.PDF >

5. LACINA, Lubor a kol. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. 2007. 538 s. ISBN 978-80-7179-560-5 6. LACINA, Lubor a kol. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR - 2. upravené vydání o podněty z oponentního řízení [online]. 2008 [cit. 2010-04-18]. 246 s. bez ISBN (1. vydání má ISBN 978-80-87106-08-2 (CD-ROM)). Dostupný z WWW: < http://www.euroskop.cz/gallery/2/850-studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf >

7. LACINA, Lubor; ROZMAHEL, Petr; RUSEK, Antonín (eds.). 10 years of euro: Success? 2009. 318 s. ISBN 978-80-7380-226-4 8. LACINA, Lubor; RUSEK, Antonín a kol. Evropská unie: trendy, příleţitosti, rizika. 2007. 260 s. ISBN 978-80-7380-077-2 9. PEČINKOVÁ, Ivana (ed.). Euro versus koruna: rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR. 2008. 215 s. ISBN 978-80-7325-138-3 10. SOUKUP, Petr; VYMĚTAL, Petr. Základy teorie a praxe hospodářské politiky. 2007. 141 s. ISBN 978-80-7265-125-2

Dokumenty: 1. Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně - společný dokument vlády ČR a ČNB [online]. 2007 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Eurozona_CR_2007.pdf >

2. ČNB : Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou [online]. 2009 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: < http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/ strategicke_dokumenty/download/analyzy_sladenosti_2009.pdf >

3. Evropská komise. Konvergenční zpráva 2008 [online]. 7. května 2008 [cit. 2010-0418]. Dostupný z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/EK_CON_REP_2008_Slovensko_cs_pdf.pdf >

4. Konvergenční program České republiky [online]. leden 2010 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/KoPr_201001_komplet_pdf.pdf > 86

5. Ministerstvo financí ČR : Doporučené postupy při duálním označování spotřebitelských cen (pracovní verze) [online]. leden 2009 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Doporucene_postupy_dualni_oznacovani _cen__pdf.pdf >

6. Ministerstvo financí ČR : Fiskální výhled České republiky [online]. říjen 2009 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/FiskalniVyhled_2009Q2_pdf.pdf >

7. Ministerstvo financí ČR : Základní pravidla přepočtu, zaokrouhlování a zarovnávání peněţních částek při zavádění eura [online]. říjen 2007 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/metodika_zaokrouhlovani.pdf > 8. Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR : Národní plán zavedení eura v České republice [online]. 2007 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_plan_EURO_06-08-07.pdf >

9. Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR : Příprava právního prostředí na zavedení eura v ČR [online]. březen 2009 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: < http:// www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Priprava_pravniho_prostredi_na_zavedeni_eura_pdf.pdf >

10. Obecný zákon o zavedení eura v České republice - základní principy [online]. 2008 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Obecny_ zakon_o_zavedeni_eura_v_CR_zakladni_principy__pdf.pdf >

11. Strategie přistoupení České republiky k eurozóně - společný dokument vlády ČR a ČNB [online]. 2003 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps /rde/xbcr/euro/Strategie_pristoupeni_Ceske_republiky_k_eurozone_2003.pdf >

12. Volba scénáře zavedení eura v České republice [online]. červen 2006 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Scenar_zavedeni_eura_CR.pdf > 13. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou - společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 21. prosince 2009 [online]. 2009 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2009_pdf.pdf >

14. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou - společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 16. prosince 2008 [online]. 2008 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2008_pdf.pdf >

15. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou - společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 19. prosince 2007 [online]. 2007 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2007_pdf.pdf >

16. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou - společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 25. října 2006. 2006 [online]. [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2006_pdf.pdf >

87

17. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou - dokument připravený Ministerstvem financí ČR, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českou národní bankou, schválený Vládou ČR dne 12. ledna 2005 [online]. 2005 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2005_pdf.pdf >

Články: 1. Jaká je česká lekce z řecké krize. Lidové noviny. 20. března 2010, XXIII, 62, s. 28. 2. Kdy zkrachuje eurozóna? [online]. EKONOM. 22. dubna 2010 [cit. 2010-04-22]. Dostupný z WWW: < http://ekonom.ihned.cz/c1-42783570-kdy-zkrachuje-eurozona > 3. Řekové se o sebe musejí postarat sami. Lidové noviny. 13. února 2010, XXIII, 37, s. 11.

Právní předpisy ES upravující zavedení eura: 1. Nařízení Rady (ES) č. 1103/97 ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z WWW: < http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:1997:162:0001:001:CS:HTML >

2. Nařízení Rady (ES) č. 2866/98 ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z WWW: < http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:195:0001:01:CS:HTML >

3. Nařízení Rady (ES) č. 974/98 ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z WWW: < http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:1998:139:0001:001:CS:HTML >

Internet: 1. http://epp.eurostat.ec.europa.eu 2. http://euro.vlada.gov.sk 3. http://europa.eu 4. http://www.cnb.cz 5. http://www.euromena.sk 6. http://www.euroskop.cz 7. http://www.google.cz 8. http://www.mfcr.cz 9. http://www.wikipedia.org 10. http://www.zavedenieura.cz

88

Seznam tabulek, grafů a obrázků Tabulka č. 1: Ukázka paritní mříţky (B - Buy, P - Parity, S - Sell) .................................... 11 Tabulka č. 2: Etapy budování Hospodářské a měnové unie ................................................ 16 Tabulka č. 3: Neodvolatelně zafixované přepočítací koeficienty (s účinností k 1. 1. 1999) mezi eurem a měnami členských států přijímajících euro ............................. 17 Tabulka č. 4: Stav plnění konvergenčních kritérií Českou republikou v roce 2008 ........... 18 Tabulka č. 5: Kritérium cenové stability (měřeno HICP, růst v %) .................................... 45 Tabulka č. 6: Saldo vládního sektoru (metodika ESA 95, v % HDP) ................................ 46 Tabulka č. 7: Vládní dluh (metodika ESA 95, v % HDP) ................................................... 47 Tabulka č. 8: Výnosy do splatnosti desetiletých státních dluhopisů na sekundárním trhu 48 Tabulka č. 9: HDP na hlavu v PPP (v %, průměr EA-16 = 100 %) .................................... 52 Tabulka č. 10: Průměrná cenová hladina HDP (v %, průměr EA-16 = 100 %) .................. 53 Tabulka č. 11: Korelace poptávkových šoků vůči eurozóně ............................................... 57 Tabulka č. 12: Korelace nabídkových šoků vůči eurozóně ................................................. 57 Tabulka č. 13: Odhad dopadů čerpání zdrojů ze strukturálních fondů EU (v mld. Kč) ...... 58 Tabulka č. 14: Podíly ekonomických odvětví na HDP v roce 2008 (v %) ......................... 59 Tabulka č. 15: Saldo vládního sektoru u sledovaných zemí EU (odhad EK, v % HDP) .... 64 Tabulka č. 16: Vládní dluh u sledovaných zemí EU (ESA95, odhad EK, v % HDP) ........ 65 Tabulka č. 17: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (v %) .................................................... 67 Graf č. 1: Nominální měnový kurz CZK/EUR (data ze 7. března 2010) ............................ 49 Graf č. 2: Reálná ekonomická konvergence v ČR (v %, průměr EA-16 = 100 %) ............. 53 Graf č. 3: Meziroční růst HDP v ČR a eurozóně (v %, údaje sezonně očištěné) ................ 55 Graf č. 4: Sloţky implicitní míry zdanění práce v roce 2007 (v %) .................................... 68 Graf č. 5: Náklady na individuální ukončení smlouvy na dobu neurčitou v roce 2008 podle délky trvání pracovní smlouvy (počet dnů vyplácené mzdy) ............................. 69 Obrázek č. 1: „Velký třesk“................................................................................................. 26 Obrázek č. 2: Harmonogram duálního označování cen a duální cirkulace ......................... 38

89