Zápis ze semináře: REMITENCE ZASÍLANÉ Z ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH ROZVOJOVÝ DOPAD Úterý 24. února 2009 9:00 – 14:15, místnost 116 Ministerstvo financí ČR, Letenská 15, Praha 1
9:00 – 9:15 Úvod: • Moderuje: Robert Stojanov • Přivítaní na konferenci • Představení struktury semináře • Přivítaní zahraničních hostů: Donald Terry ze Spojených Států (Světová banka), Guillaume Cruse z Francie (Agence Francaise de Développement), Blanka Tollarová z Prahy (MKC), Leila Rispens-Noel (Oxfam Novib), Ghenadie Cretu (IOM Moldavsko) • •
•
• •
• • •
•
•
• •
Eva Anderová (Ministerstvo financí ČR) Česká republika jako první z bývalých transformujících se států se začala remitencemi důkladněji zabývat, uspořádala mezinárodní konference. Na oblasti remitencí spolupracuje se Světovou bankou. V květnu minulého roku zde byla první mise Světové banky: věnovala se studiu otázek remitenci, ty jsou spojené s nárůstem imigrace. Remitence typu flow-out se odhadují na 55 miliard. V naší zemi je 400 000 migrantů, odhadovaný počet remitencí může být tedy jen špičkou ledovce. Problematika remitencí sehrává důležitější roli, pozornost jí byla věnována na významných konferencích věnovaných financováni rozvoje např. v Akkře. Remitence budou sloužit rovněž jako podpora infrastruktury a mikrofinancí, jsou kapitálovým zdrojem. Negativní faktory: ty které mohou ohrožovat potenciál remitencí v zemích příjemců, ten je projevem nedostatků místního trhu. Světová banka vypracovala hodnotící zprávu o trhu remitencí a navrhla kroky vedoucí ke zlepšení. Realizace projektů v následujících letech: průzkum remitencí formou dotazníku, vytvoření národní databáze cen remitencí pro monitorování finančních nákladů příjemců a odesílatelů. Tereza Rejšková (MKC): Seminář je součástí projektu Českého fóra pro rozvojovou spolupráci FoRS s názvem Efektivnost rozvojové spolupráce organizací občanské společnosti. Seminář cenný zejména v tom, že je platformou pro setkání mnoha institucí, které mají k problematice co říct z různých úhlů pohledu: státní správy, finančních institucích, mezinárodních institucích, bank, rozvojových agentur, českých neziskových organizacích, zástupců komunit migrantů v ČR, zástupců akademické sféry atd. Jedním z cílů semináře je právě rozvoj spolupráce mezi těmito institucemi. Poděkování donorům (EK, MZV) a spolupracovníkům (MF, IOM).
1
I.
Blok I – REMITENCE A JEJICH ROZVOJOVÝ DOPAD
9:15 – 9:30 • Donald Terry: Jak zefektivnit systém remitencí v donorských státech a zvýšit jejich rozvojový dopad v chudých zemí • Před deseti lety, kdy jsem se remitencemi začal zabývat, se o remitencích vědělo velmi málo. Česká republika byla v té době zemí, která remitence především přijímala. Dnes je její úloha opačná, ze země proudí více remitencí, než do ní přichází, a toto číslo je významné i v celosvětovém měřítku. • Proč o remitencích víme tak málo? Makroekonomové se příliš nezabývají toky peněz na mikroúrovni (např. 200, 300 euro měsíčně), soukromý sektor se o ně nezajímá, protože se domnívá, že remitence jsou jen okrajová složka finančního trhu (v tomto se můžou výrazně mýlit). • Přestože každý souhlasí s tím, že volný pohyb obchodu a zboží je dobrá věc, ne už všichni si myslí to samé o volném pohybu lidí, a to především v době finanční krize (jak je znát z reakcí v Evropě a USA). • Žijeme v době globální rozpačitosti ohledně mezinárodní migrace. • V posledních deseti letech se výzkum remitencí posunul dopředu. • Co ale dnes víme o remitencích? Když se podíváme na publikaci Světové banky Fact Book o remitencích, zjistíme, že je v ní všechno špatně, jsou v ní zahrnuta jen oficiální čísla. • Ve světě je dnes kolem 200 milionů mezinárodních migrantů, vysoké procento z nich posílá domů pravidelně remitence (řekněme 150 milionů). Dejme tomu, že průměrně posílají okolo 300 dolarů, průměrný počet recipientů na jednoho migranta jsou čtyři. Z toho vychází, že 150 milionů lidí podporuje 600 milionů lidí. • Více než každý desátý člověk na zemi je nějakým způsobem napojen na remitence. Do rozvojových zemí proudí více než 300 miliard dolarů. • Rozsah remitencí je tedy ohromný a i proto je potřeba se remitencemi zabývat. • Remitence představují velmi efektivní program boje proti chudobě. • Co se týče infrastruktury spojené s remitencemi, komerční banky se remitencemi zatím téměř nezabývaly, proto Western Union a další organizace poskytující převody peněz se úspěšně chopily příležitosti poskytovat bezpečné, výhodné a efektivní služby v oblasti převodu peněz. • Cena za převody se postupně snížila o dvě třetiny, díky větší konkurenci, informovanosti a lepšímu využití techniky. • Převody peněz jsou pro chudé lidi velmi drahé, protože ti často nedisponují technickými možnostmi, kterými běžně disponujeme my (např. kreditní karty). Je drahé být chudý. • Česká republika je výjimečná tím, že ač je především zemí posílající, zajímá se intenzivně o remitence a o jejich rozvojový potenciál v zemi původu migrantů. • Soukromé finanční toky nepatří ve světovém měřítku k významným rozvojovým programům, protože se jejich potenciál nevyužívá v plné výši z toho důvodu, že nejsou zapojeny do finančního systému. • Česká republika má v oblasti remitencí významnou roli, protože je doposud jediným státem v Evropě, který si nechal vypracovat Světovou bankou posudek a doporučení pro další kroky.
2
•
•
Je důležité provést výzkum, který se ovšem nebude týkat jen množství zasílaných peněz, ale také toho, kdo peníze posílá a kdo je dostává, a jakým způsobem jsou peníze posílány. Tak budeme moci Českou republiku na konci tohoto roku zařadit do databáze Světové banky. Bylo by vhodné napomáhat tomu, aby remitenční toky se staly součástí finančního systému, který může dále optimalizovat jejich využití pro hospodářský rozvoj.
9:30 – 10:00 • Guillaume Cruse: Remitence a rozvojový dopad; přístup AFD • Francouzská rozvojová agentura se věnuje tématu migrace a remitencí již třicet let. Je to jakási francouzská Světová banka. • Za posledních deset let se znalost problematiky remitencí výrazně posunula, zejména co se týče jejich rozvojového dopadu. • Podpora remitencí je důležitým rozvojovým nástrojem. My pracujeme především s africkými státy, ale totéž platí pro Vietnam, Laos, Kambodžu atd. • Je důležité si uvědomit, že remitence jsou soukromé finanční toky a že migranti si se svými těžce vydělanými penězi mohou naložit podle vlastního uvážení. • Prvním a základním krokem vpřed v této oblasti je mluvit s migranty a jejich organizacemi a porozumět jejich potřebám. • Druhým krokem je jednat se všemi kompetentními veřejnými institucemi (například ministerstva financí, ministerstva zahraničních věcí, bankovní systémy). • Remitence jsou dlouhodobá záležitost a mají v sobě obrovský potenciál pro rozvojové země, neboť mohou být použity na investice. • Co můžeme udělat: můžeme se pokusit zjistit opravdová a nezkreslená fakta (včetně neformálních zdrojů), identifikovat vhodné nástroje regulace, přijít s efektivními finančními mechanismy. • Remitence nejsou mikrofinance, nýbrž mesofinance. • Zkoumali jsme způsob využití remitencí k investicím ve čtyřech státech: Senegal, Maroko, Mali a Komory. Ale snažíme se zahájit spolupráci i s dalšími státy. • Zjistili jsme, že většina remitencí je využívána k přímé spotřebě. • Remitence se také využívají v zemědělství a stavebnictví. • Máme projekt webového portálu, kde lze porovnat výši poplatků za převody peněz u jednotlivých bank a finančních společností, distribuci jejich poboček, rychlost převodu. Tento portál je vhodný jak pro klienty, tak pro poskytovatele služeb. • Je potřeba zlepšit vztah migrantů k bankovnímu systému. • Jaký způsob posílání peněz je nejvhodnější do míst, kde nejsou ani banky, ani elektřina? • My jakožto rozvojová banka podporujeme zavedení bankovního systému jako takového v zemi původu, zejména zavedení bankovních poboček na venkově. • Doporučujeme spolupráci s mikrofinančními institucemi, které mohou být velmi dobrým kanálem pro remitence. • Ale podporovat rozvoj technologií převodu, jeho rychlosti a bezpečnosti v rozvojových zemích je složité a vyžaduje velkou opatrnost a úsilí. • Je důležité být otevřenější a pozornější vůči migrantům ve Francii, Španělsku, Itálii. Bohužel totiž nejsou většinou moc dobře přijímáni. • Pokud je stát vůči migrantům otevřenější, budou s nimi lépe vycházet i banky. • Nejdůležitější je právě spolupráce institucí s migranty, jedině tak můžeme dospět k dobrému řešení.
3
• •
AFD spolupracuje s partnery, jak mezinárodními (např. Africká rozvojová banka), tak soukromými. Celé úsilí a spolupráce je velice časově náročné, z politických sfér je sice tlak na rychlé řešení, ale například s Marokem nám to trvalo šest let, než jsme vše vyjednali.
10:00 – 10:45 Diskuze • Eva Anderová (Ministerstvo financí): Jak vidíte remitence v kontextu oficiální rozvojové pomoci, jaký mají dopad v tomto ohledu? Vidíte nějaký prostor pro banky, aby přišly s programy pro posílání peněz, které budou šité na míru migrantům, zejména v kontextu finanční krize? • Donald Terry (Světová banka): Jak bylo řečeno, remitence jsou soukromé peníze a na nás je, abychom pomohli migrantům, kteří si své peníze vydělávají tvrdou prací, získat více možností, jak je vhodně využít. Pak se zvýší jejich rozvojový potenciál. Problémem zůstává, že tyto toky nejsou součástí finančního systému, ten totiž o remitence zatím neprojevil příliš zájem (zde nemluvím o Western Union apod.). • The Bank of America se původně jmenovala Bank of Italy, protože vznikla jako poskytovatel služeb italským imigrantům kolem San Francisca, to se týkalo samozřejmě i remitencí. • V ČR polovina zasilatelů remitencí jsou ženy. • V 50. až 70. letech emigranti ze Španělska posílali peníze domů, kde je ukládali na spořící účty. Banky i migranti získali zkušenosti, služby se vylepšily. Dříve byly poplatky 20 %, dnes se ze Španělska posílají remitence do Peru s nulovými poplatky. Tomu říkám vývoj. • Guillaume Cruse (AFD): Remitence nikdy nemohou nahradit oficiální rozvojovou pomoc, je potřeba být velmi obezřetný, porovnáváme-li tyto dva aspekty. • Donald Terry (Světová banka): V některých afrických státech političtí představitelé nechtějí zveřejňovat, kolik peněz do země proudí skrz remitence, neboť se obávají, že by se na základě toho mohla zredukovat oficiální rozvojová pomoc. Pletou tyto dvě věci dohromady, ODA je určena veřejným a nikoli soukromým účelům. • Michal Kadlec (Česká spořitelna): Má tato aktivita nějaký zastřešující prvek? Bude někdo udávat globální tón ve smyslu, jak nejlépe zacházet s remitencemi? Máte nějakou představu, který kanál převodu peněz by měl být podporován globálními autoritami? Máte představu, jak by měl vypadat systém posílání peněz? • Víme, že Evropská unie dnes může určovat pravidla, z českého pohledu bych si v podstatě představoval, že by to mělo mít nějakého „drivera“, který tu aktivitu bude zastřešovat, že přijde například Ministerstvo financí s nějakým návrhem a bude ho diskutovat se soukromými partnery. • Eva Anderová (Ministerstvo financí): Jsme iniciátorem, možná driverem, ale nejsme jediní, kteří by se na tom měli podílet. Dáváme dohromady různé instituce, např. IOM, finanční trh, Česká pošta, Western Union, komerční banky atd. • Chceme být těmi, kteří osloví ostatní země, minimálně v kontextu střední Evropy, ale jsme na začátku. • Guillaume Cruse (AFD): Chceme propracovat systém partnerství veřejného a soukromého sektoru. Ve Francii se tímto tématem zabývá několik různých ministerstev, nejen ministerstvo financí, ale také soukromé a státní bankovní systémy. Je třeba se vyhnout zpolitizované diskuzi, potřebujeme čas na to vyzkoumat a zavést technicky nejvhodnější způsoby posílání. Potřebujeme naslouchat nejen migrantům, ale vnímat celý systém a jeho fungování.
4
•
•
•
II.
Wadim Strielkowski (FSV UK): Otázka pro Donalda Terryho: Do jaké míry je zájem o remitence posledních let určován snahou potírat mezinárodní terorismus? Odkud mohou výzkumníci získat financování na výzkum remitencí, od institucí veřejné správy, od výzkumných organizací? Je zájem o remitence podporován spíše akademickou nebo politickou sférou? Donald Terry (Světová banka): Zájem o remitence není poháněn ani problematikou praní peněz, ani financováním terorismu, je hnán tím, že jsme si čím dál více vědomi toho, jak obrovské toky remitence představují. Já nevěřím na spojení mezi terorismem a remitencemi. Více zdrojů financování a větší zájem patří těm výzkumníkům, kteří se na remitence dívají jako na potenciální nástroj rozvoje.
Blok II – VÝZKUM ZASÍLÁNÍ REMITENCÍ
10:45 – 11:00 • Donald Terry: Doporučení Světové banky pro výzkum remitencí v ČR • V roce 2004 na summitu G8 se poprvé začalo vážně hovořit o problematice remitencí. Světová banka a další instituce se tím začaly zabývat. • V roce 2007 Světová banka formulovala základní principy: transparentní převody remitencí, dostupné informace, ochrana spotřebitele, ombudsman. • Existuje série principů, které je třeba uplatňovat v rámci platebních systémů, aby tyto byly co nejefektivnější: jedná se především o lepší a lépe cílenou regulaci, o transparentnost. Ti, co peníze posílají, i ti, co je přijímají, jsou obeznámeni s výší a strukturou poplatků, objasnění právního a regulačního prostředí atd. To všechno vede k vyšší konkurenci a tím pádem ke snížení poplatků. • Jak si vede Česká republika ve srovnání s ostatními státy? Je rozhodně nad průměrem, ale to ještě nestačí. • Pošty mají na trhu remitencí obrovskou příležitost, musíme doufat, že si to vláda a pošty uvědomí. Pošty jsou praktické zejména ve venkovských oblastech, kde nejsou žádné banky. • Momentálně ve spojitosti s hospodářskou krizí se remitence stávají komplikovanějším tématem. Za rok může být z ČR posíláno výrazně méně remitencí, než je tomu dnes. • Ve světě existují velké nerovnováhy: první je rozvojová nerovnováha ve smyslu ekonomických příležitostí. Druhá nerovnováha je demografická, ve vyspělých státech není dostatek pracovníků, kteří by zajistili těmto oblastem, jako je USA, Západní Evropa nebo ČR, hospodářský růst. 11:00 – 11:30 • Blanka Tollarová (MKC): Praktiky posílání remitencí z ČR – zpráva z výzkumné sondy • Výzkumná sonda, kterou jsme provedly s Terezou Rejškovou, je jakási pilotní fáze k většímu výzkumu. Téma prezentace: mapování terénu a různých dimenzí posílání remitencí z ČR. • Největší důraz byl kladen na otázky, jakým způsobem jsou peníze posílány, jaké jsou náklady na posílání remitencí a kdo tyto náklady nese, společenské aspekty přijímání a posílání remitencí (kdo komu a na co jsou upotřebené) a možnosti informování migrantů o alternativách posílání peněz.
5
• • •
• • • •
•
•
• •
• • • • • •
• •
• •
Využili jsme dotazník Světové banky a obohatily ho o další zkušenosti, které máme z výzkumu. Bylo těžké získat informace týkající se přímo peněz. Respondenti byli ochotni mluvit o těchto citlivých tématech jen mimo oficiální rozhovor. Oslovili jsme tři kategorie potenciálních respondentů: 1. lidé z českých nevládních organizací zabývajících se pomocí migrantům, 2. zástupci organizací a sdružení imigrantů, 3. migranti, kteří osobně posílají peníze do země původu. Zaměření na migranty z Ukrajiny, Ruska, Mongolska, Moldavska, Vietnamu, Běloruska a Číny. Respondenti z asijských států nebyli tak sdílní jako respondenti z bývalého Sovětského svazu. Remitence se posílají jak z ČR tak do ČR, proud je obousměrný. Peníze posílané do ČR: rodinná podpora migrantům, kteří ztratili práci, byli okradení nebo se ocitli v jiné tíživé situaci. Směrem do ČR se také posílá zboží, dokumenty a dárky. Způsob posílání peněz: oficiální (banky, pošty), neoficiální (posílání osobně, přes známé, přes řidiče autobusu), smíšený – kombinace oficiálního a neoficiálního (skrz prostředníka a instituci). Operátoři mezinárodních převodů peněz (tzv. MTO – Money Transfer Operators): liší se od bank tím, že se migrant nemusí legitimovat a převod probíhá bez smlouvy. Převod je jednodušší. Western Union je v ČR nejdůležitější MTO (jistý, pohodlný a dostupný) a spolupracuje s Českou poštou. Nevýhodou je výběr možný jen v domácí měně. ChequePoint: dříve jen směnárny. Dnes vytváří pobočky v kancelářích různých firem (v kancelářích sdružení migrantů nebo u jednotlivců - agentů), výhodou je, že jsou v zemích původu vázány na směnárny a banky. Je tedy možné si vybrat měnu. PDW: specializována na rusky mluvící země, bývalá arménská společnost Anelik, jistá, dostupná a rychlá. MoneyGram a Unistream: nemají ceníky a procenta na internetu. Některé banky nemají jasné ceníky, migranti navíc často mají špatné zkušenosti s bankovními úředníky ohledně zajištění převodů do měn, které nejsou běžné. Často v mnoha zemích původu nemají banky příliš velkou důvěru nebo mají velké nedostatky (obavy nějakého krachu), proto jsou preferovány směnárny. Další způsob posílání peněz je poštou. To je ale velmi drahé a málo využívané. Hlavní způsoby převádění peněz jsou způsoby neformální: převážení peněz v hotovosti, posílání přes autobus nebo přes známé a příbuzné. Hlavním důvodem je snížení poplatku. Neformální způsoby posílání nejsou jen doménou blízkých zemí, ale fungují i do zemí vzdálenějších. Jednání migrantů je často ovlivněno jistou tradicí, čili tím, co si známí a příbuzní mezi sebou řeknou a na čem se shodnou, že je nejvýhodnější. Často zaměstnancům také poradí klient nebo zprostředkovatel práce. Problémy s posíláním peněz: u neformálního posílání může být problémem mafie, jinak také zásahy státní moci (např. kontroly v Bělorusku). Zkoumaly jsme také, jakou roli mají neziskové organizace v informování o alternativách posílání peněz. Zjistily jsme, že jejich role je problematická, protože pro migranty často organizace jako takové nejsou srozumitelné, navíc poskytování bezplatných služeb je pro některé migranty nepochopitelné.
6
11:30 – 12:00 Diskuze: • Marie Říhová (IOM Praha): Tento seminář je také zaměřený rozvojově v rámci FoRSu. Podařilo se získat nějaké indikátory toho, jak jsou remitence posílané do zemí původu rozvojově využívané? To znamená, jaké procento by ti lidé asi posílali za účelem spotřeby nebo jestli nějaké procento by mohlo připadat na vzdělávání atd.? • Blanka Tollarová (MKC): Jako asi na všechno musím odpovědět, že mnoho záleží na tom, jaká skladba rodiny migrantů je tady a jaká skladba rodiny zůstala v zemi původu. Samozřejmě, pokud jsou děti v zemi původu, tak hodně peněz jde na jejich vzdělání. Ve všech zkoumaných zemích je vysoké školství placené, někde se to týká i středních škol. To samozřejmě znamená, že pokud jsou děti ve věku školní docházky, tak jdou peníze na jejich vzdělání. Zároveň pro respondenty, kteří mají v zemi původu staré rodiče, je velmi podstatné jim platit léčbu, a to ať pobyt v nemocnici, léky, nebo domácí ošetřovatelku. • Signifikantní je také stavba prázdných domů. V tom vlastně není žádný rozvojový potenciál. Vlastně se investují peníze do něčeho, co nebude nikdy využito. Často si lidi stavějí domy v zemi původu, do kterých se chtějí nastěhovat po návratu, ale patrně se už nikdy nevrátí a ty domy jsou pak prázdné, protože jsou často neprodejné. To je tedy spíš takový anti-rozvojový prvek. Jinak se zdá, že ty peníze jsou opravdu určené na každodenní spotřebu, v podstatě jedině vzdělání se zdá jako nějaká dlouhodobější investice. • Donald Terry (Světová banka): Je velice důležité rozlišovat mezi tím, co se považuje za spotřebu a co za kvalitnější investici. Ti stejní makroekonomové, kteří před deseti lety nevěděli o těchto finančních tocích nic, se teď na ně dívají a říkají: „To jde jen na spotřebu.“ Ale opatřit si zdroje na zajištění základních věci nezbytných k životu není hřích. Navíc makroekonomové se mýlí ohledně celkové sumy, která jde na věci jiné než spotřeba. Po celém světě platí, že v těch nejchudších zemích, které jsou recipienty remitencí, jde typicky asi 85 procent remitencí na spotřebu a 15 procent na ostatní položky. Někdy se do spotřeby zahrnuje i náklady na vzdělání, peníze na vzdělání jsou přitom bezpochyby dobře vynaložené. • Ale v zemích, které nepatří k těm nejchudším, jde něco mezi 25 až 35 procenty z remitencí na věci jiné než spotřebu. Někdy nazývám ty prázdné domy “pomníky remitencím” – jsou výsledkem situace, kdy lidé mají peníze, které neutratí za bezprostřední spotřebu, ale které nemají šanci využít jinak, zejména proto, že nejsou součástí finančního systému, neinvestují peníze a nemají přístup k úvěrům. • Celosvětově se dá říct, že na spotřebu jde průměrně 75 procent remitencí a 25 procent jde na další věci. • 25 procent všech remitencí je dost významná částka. Je třeba poskytnout lidem více možností, jak s těmito penězi naložit. Zlepšení vztahu migrantů a bank je úkol na mnoho let, ale vyplatí se do něj investovat energii. • Guillaume Cruse (AFD): Já souhlasím. S využitím převodů přes Western Union a podobné organizace musíme být opatrní. Důležité je, že Western Union je drahá, ale rychlá a spolehlivá. Když jsme se ptali migrantů na Western Union, zjistili jsme, že výše poplatků pro ně není ani tak důležitá, že hlavní je rychlost. Nejdůležitější je se držet toho, co chtějí sami migranti, a ne vytvořit hezký systém, který neodpovídá jejich potřebám. Já oceňuji vaše dosavadní úsilí a vaše prezentace, ale nejdůležitější otázka je, jestli jste se ptali samotných migrantů, co si o tom myslí oni? • Blanka Tollarová (MKC): Ptaly jsme se migrantů, co by si přáli, co by se dalo zlepšit a mnoho z nich řeklo, že mají „vychytané“ svoje způsoby: v jaké směnárně mění peníze na dolary, přes koho je pošlou atd. Samozřejmě snížení poplatku by
7
přivítali, ale vlastně spoustu lidí má pocit, že takhle je to v pořádku. Nesetkali jsme se s tím, že by někdo měl pocit, že služby nejsou vůbec dostupné apod. IV. Blok III – PRAKTIKY ZASÍLÁNÍ REMITENCÍ, SPOLUPRÁCE S MIGRANTY A ROLE NEZISKOVÉHO SEKTORU 12:30 – 13:00 • Leila Rispens – Noel (Oxfam Novib) – Role neziskového sektoru ve zvyšování rozvojového potenciálu remitencí • Pro příbuzné migranta, kteří zpravidla nemají zdravotní nebo sociální pojištění, je migrant jejich pojištěním. Když mluvíme o remitencích, je třeba si uvědomit, že mluvíme především o lidech, o lidech, kteří opustili své domovy, aby si zajistili lepší život a aby pomohli svým rodinám pokrýt základní potřeby. Spotřeba nebývá pouze náhodné utrácení, ale opatření nezbytností. • Oxfam Novib je nizozemská rozvojová agentura, jejíž hlavní cíl je boj s chudobou. Vychází z toho, že každý má právo na naplnění základních potřeb jako například zdraví a vzdělání, právo na život a bezpečí, právo na účast ve společenském a politickém dění, právo na vlastní identitu. • Organizace je podporovaná především nizozemskou vládou a podporuje organizace, které mají projekty v rozvojových zemích. Nizozemsko je velmi multikulturní zemí, migranti posílají peníze jak svým rodinám, tak je využívají na projekty ve svých zemích původu. Proto jsou v oblasti rozvoje partnery. • Z fondu pro holandské neziskové organizace, který čítá 8 milionů euro, je 30 procent určeno organizacím migrantů. Tato kvóta je nezbytná, protože v minulosti byly projekty organizací migrantů neúspěšné při žádání o granty. Oxfam vzdělává migranty v oblasti managementu a podporuje je v organizování diskusí, seminářů apod. Oxfam Novib podporuje migranty, aby měli prostor vyjádřit své postoje, potřeby a požadavky a mohli za ně bojovat. • Každý rok se vysílají pěti- až desetičlenné skupiny do migračně rozvojových organizací v zahraničí. V roce 2005 jsme se zavázali, že do roku 2010 bude vytvořena síť migrantských organizací na národní, regionální a mezinárodní úrovni. Tyto sítě budou pomáhat ovlivňovat politická rozhodnutí v oblasti migrace a rozvoje. Oxfam se snaží, aby organizace migrantů byly více vidět a jejich rozhodnutím byla v oblasti migrace a rozvoje dávána větší váha. • Oxfam Novib se doposud zabýval vytvářením aliancí různých organizací (zakládání platforem, jako například Diaspora Forum for Development, které sdružuje 45 organizací migrantů, Multicultural Women Peacemakers Forum ad.); ovlivňováním politik (např. konference v Londýně v roce 2004, po níž následovaly odborné pracovní schůzky o mikrofinančních institucích); podporování rozsahu a rozpočtu různých projektů. Když se podaří projekty migrantů rozšířit a finančně dále podpořit, výrazně se zvýší jejich dopad. Například v Somálsku Oxfam rozšířil projekt poté, co se jeho realizátoři osvědčili. V Somálsku je to obzvlášť důležité, protože Oxfam má do této země omezený přístup. • Práce s migrantskými organizacemi má určitá omezení a úskalí. Organizace často nemají zdroje a kapacitu se rozšiřovat, setkávají se s překážkami v podobě požadavků na finanční audit při žádání o granty apod. Navíc 70 % lidí v těchto organizacích pracuje na dobrovolnické bázi, takže mají jen omezené kapacity. 8
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Migranti v České republice se příliš neorganizují, zatímco v Holandsku se organizují až příliš. Volají na ministerstvo zahraničních věcí a žádají o schůzku. Navíc asi 4 až 6 rozvojových agentur migrantské organizace finančně podporuje, takže situace v ČR a v Nizozemsku se značně liší. Jakou roli mají ty rozvojové a neziskové organizace, které nenabízejí migrantům granty? Kromě problematiky remitencí, mají migranti také dovednosti a znalosti, kterých můžeme využít. Z perspektivy migrantů, čím mohou rozvojové agentury přispět na politické úrovni? Inkluzivní partnerství: potřebujeme více multidisciplinární přístup, abychom maximalizovali potenciál migrace pro rozvoj. Rozvojové agentury, neziskové organizace, multilaterální organizace, soukromý sektor a organizace migrantů musí spolupracovat a zjišťovat, jaká je jejich konkrétní role při maximalizování pozitivních efektů migrace na rozvoj. Já se zabývám zejména finanční inkluzí migrantů bez oprávnění k pobytu („nelegálních“) a dostupnosti finančních služeb pro všechny migranty. V roce 2003 byly načrtnuty tři oblasti politické intervence: výzkum remitencí za účelem zkvalitnění dat a databází; snížení poplatků za převody a optimalizování využití remitencí pro hospodářský rozvoj. S prvními dvěma oblastmi už se na úrovni vlád a mezinárodních institucí začalo něco dělat, ale všichni zaostáváme v oblasti třetí. Zaregistrovali jsme řadu užitečných iniciativ, například v Latinské Americe, ale v Evropě na tuto výzvu reagujeme velice pomalu. Například v Mexiku existuje program, v němž za každý dolar, který migrant investuje do rozvoje své obce, přidá vláda obci také dolar. V současnosti máme projekt, financovaný z EU programu migrace a rozvoj. Bude implementován v 10 subsaharských státech a v Evropě, bude usnadňovat a usměrňovat posílání remitencí a bude podporovat vzdělávání organizací migrantů v Evropě. V Africe je 70 % remitencí pod kontrolou dvou kolosů: Money Gram a Western Union. To vylučuje konkurenci. Je třeba zvýšit konkurenci tím, že bude fungovat více organizací. Mohly by se zapojit mikrofinanční instituce, protože ty mají základny v zemědělských oblastech, kde jsou jiné finanční služby velmi vzácné. Projekt pracuje také s imigranty v deseti evropských zemích, zprostředkovává kontakty s organizacemi v zemích původu, přichází s produkty, které umožňují využití remitencí na mikropojištění a mikroinvestice, podporuje vše, co zajistí migrantům finanční budoucnost. Očekávané výsledky projektu: s technickou podporou budeme poskytovat vzdělávání a budeme rozvíjet trh, který je založen na remitencích, zajišťování finančních služeb a komunikaci mezi přistěhovalci a jejich zeměmi původu. Na závěr bych chtěla říct, že organizace migrantů musí být angažovány v oblasti migrace a rozvoje a remitencí. V současné době se především mluví o migrantech bez migrantů, ale právě oni jsou vlastníky remitencí. Úloha rozvojových agentur je pomáhat organizacím migrantů se dále rozvíjet.
13:00 – 13:30 • Ghenadie Cretu (IOM Moldavsko) – Praktická zkušenost s remitencemi v Moldavsku • Moldavsko je zemí, do níž proudí velké množství remitencí, a právě z perspektivy takové země zde chci hovořit o problematice migrace a rozvoje. Moldavsko je tedy tou druhou stranou mince.
9
•
•
•
•
•
•
• •
•
• • • •
• •
Remitence jsou pro naše hospodářství naprosto klíčové, a to nejenom kvůli jejich rozsahu. Remitence tvoří asi 37 % HDP, což Moldavsko umísťuje na druhé místo celosvětového žebříčku. Další věc je, že současný model hospodářského růstu, který je silně závislý na remitencích, podporuje dovoz spotřebního zboží, což nevytváří pevnou a udržitelnou ekonomickou základnu. V České republice žije a pracuje asi 10 000 Moldavanů, což sice není vysoké číslo, nicméně Moldavsko je stále čtvrtý stát mimo EU s nejvyšším zastoupením migrantů v ČR. V České republice působí IOM od roku 1997: pomáhá při programech dobrovolných návratů a reintegrace migrantů v zemi původu, při programech pracovní migrace a integrace migrantů do české společnosti. Česká republika se stává hráčem na poli mezinárodních projektů, které podporují migraci kvalifikovaných pracovníků z Moldavska. Mise IOM v Moldavsku má za cíl podporovat řízení migrace tak, aby z ní těžili všichni zúčastnění. IOM jedná s různými partnery s cílem zajistit pro zemi společenský a hospodářský rozvoj, zvýšit porozumění problematice migrace, ochraňovat práva, důstojnost a prosperitu migrantů. Hlavními aktivitami jsou řízení migrace, pracovní migrace a remitence, asistované dobrovolné návraty a reintegrace navrátivších se migrantů, a také migrace a zdraví. Inflace v Moldavsku je jedna z nejvyšších v rámci regionu, k čemuž přispívají právě i remitence (tím se podporuje tzv. holandská nemoc), obchodní bilance země je záporná. Remitence za rok 2007 tvořily 1.5 miliardy USD, uvažujeme-li jen formální kanály. Společně s neformálními kanály jsou to ca 2 miliardy dolarů. Téměř čtvrtina moldavské pracovní síly (ca 1.3 milionu lidí) žije za hranicemi země, tedy zhruba 350 000 migrantů. V posledních letech se Moldavsko těšilo hospodářskému růstu, nyní je otázka, jak ho ovlivní hospodářská krize. Moldavsko bylo jedním z nejpostiženějších států po rozpadu Sovětského svazu. Do roku 1999 ztratilo asi 70 % svého HDP, což společně s poklesem mezd donutilo obyvatelstvo k masové emigraci v 90. letech. Nyní je situace stabilizována (počet migrantů do roku 2006 rostl, nyní mírně klesá). Push faktory a pull faktory: mezi hlavní push faktory lze zařadit potřebu něco našetřit pro domácnost a nedostatek dobře placených pracovních míst. Podobné důvody existují například na Ukrajině a v Bělorusku. Aspekty usnadňující migraci: postupný rozvoj mezistátních sítí a koridorů, zejména s Itálií, Portugalskem a Moskvou. Moldavských migrantů je v ČR ca 10 000, z toho 2 000 má trvalý pobyt. Většinou do ČR přicházejí muži. Od roku 2006 Moldavsko opustilo kolem 100 000 lidí, což je dost nešťastné vzhledem k demografické situaci země. Existuje trend většího podílu legální migrace, nelegální migrace je méně. Nelegální migrace snižuje výhody migrace a komplikuje možnost se integrovat do hostitelské společnosti. Statistiky remitencí: v roce 2007 remitence dosáhly 1.2 miliard, v roce 2008 2 miliardy, remitence byly vyšší než zisk z exportu o 50 procent. Shromáždit informace o remitencích není v Moldavsku o nic lehčí než kdekoli jinde. Moldavská národní banka odhaduje remitence z platební bilance, ale ne
10
•
• • •
•
• • • • •
• • •
• •
•
•
všechny remitence se posílají skrz banky nebo oficiální operátory, což znamená, že národní banka nemá všechna data. Další způsob odhadu remitencí je na základě průzkumů, ale remitence jsou pak často podhodnoceny, protože lidé nechtějí cizím osobám sdělovat informace o svých osobních financích. Mezi tabulkami Světové banky a tabulkami vytvořenými na základě dotazníků jsou obvykle rozdíly. Průměr zaslaných remitencí na migranta nominálně v roce 2008 vzrostl, ale kvůli vysoké inflaci moldavské měny se jejich hodnota snížila. Co se týče kanálů, kterými jsou remitence zasílány, situace se v posledních 3 až 4 letech výrazně zlepšila. Využití formálních kanálů se zvýšilo až na 60 procent, stále méně lidí používá neformální služby (např. řidiče autobusů, průvodčí ve vlaku). Stále velká část migrantů však převáží peníze osobně. Tyto změny jsou důsledkem toho, že si banky začaly uvědomovat výhody poskytování služeb pro zasílání remitencí a vytvořily různé produkty pro zasílání remitencí. Ty jsou poměrně levné, poplatky se průměrně pohybují mezi 3 a 5 procenty, což je podstatně nižší než jinde ve světě, ale závisí to také na tom, odkud se remitence posílají. Mnoho lidí je závislých na remitencích, ca. 35 procent populace bydlí v domácnostech, které přijímají remitence. Celkově remitence mají velký podíl na složení příjmů, průměr se pohybuje kolem 18 procent. Většina remitencí je využívána na spotřebu. Podíl migrantů, kteří mají bankovní konto je velice nízký (13 procent z domácností, které přijímají remitence). Remitence přispívají ke snížení chudoby, také zvyšují produktivitu a možnosti investovat do podnikání, zlepšují rating dané země a přístup na zahraniční trhy, uvolňují omezení související s nedostatkem devíz, za posledních pět let výrazně zvýšily vklady na bankovních účtech. Remitence dotují spotřebu, většinou přes dovoz zboží. Mají negativní důsledky v tom, že povzbuzují další migraci a nedostatek pracovní síly. Navíc se nepodporují investiční příležitosti. Remitence samotné nemůžou vést k ekonomickému rozvoji a růstu, jejich dopad závisí na faktorech na makro i mikro úrovni ekonomiky země původu a země cílové. Remitence nejsou univerzálním řešením problémů rozvojového světa. Produktivnější uplatnění remitencí: remitence jsou soukromé peníze, vládní intervence do nakládání s nimi není vítaná, stát má tedy jen omezené možnosti. Dalším problémem je neefektivní politika vedoucí k inflaci a nízkým příjmům, nepříznivé hospodářské klima, omezený přístup k finančním službám a nízká finanční gramotnost moldavských migrantů. Až řešení všech těchto problémů by mohlo napomoci hospodářskému rozvoji země. Hlavní politická opatření by se měla týkat snížení transakčních nákladů, v čemž už Moldavsko pokročilo, a dále podpory produktivního využití remitencí a zlepšení mapování remitencí. Doporučení IOM moldavské vládě: povzbudit používání oficiálních převodů a zvýšení důvěry vůči bankovním institucím, informovat spotřebitele o existujících službách, omezit neformální převody, zvýšit konkurenci (což povede ke snížení poplatků, to vše je v moci mikrofinančních agentur,
11
kreditních bank a spořitelen, pošt), zavést nové možnosti převádění peněz, (např. převody přes mobilní telefony), podpořit podnikání a investiční plány a spolupráci mezi vládou a firmami v zemi, umožnit napojení remitencí na finanční služby nabídkou půjček (např. hypoték) nebo spořících produktů s atraktivními úrokovými sazbami, zjednodušit úvěrovou politiku, přijmout efektivní migrační politiku, která bude stimulovat důvěru ve vlast a bude podporovat partnerství s migranty, propojit remitence s ostatními zdroji, zlepšit systém dodavatelských servisů remitencí pro chudé skrz nové produkty a technologie.
13:30 – 14:00 Diskuze • Robert Stojanov (MZLU): Bude k dispozici zpráva Světové banky, která byla vytvořena pro Ministerstvo financí? • Eva Anderová (Ministerstvo financí ČR): Měla by být, po vzájemné dohodě se Světovou bankou, se kterou musíme doladit odtajnění. Vzhledem k partnerské dohodě si musíme tento fakt s bankou dohodnout a poté samozřejmě dáme k dispozici prezentaci účastníkům. Předpokládám, že někteří z přítomných účastníků už ji mají. Ozveme se určitě hned poté, co to budeme vědět. • Wadim Strielkowski (FSV UK): Jaký bude mít podle Vás dopad na migraci z Moldavska světová krize? Když zkoumáte remitence v Moldavsku, berete v úvahu i právě měnící se situaci během krize? Bude se krize a nárůst počtu migrantů navracejících se domů odrážet v moldavském národním programu návratů? • Ghenadie Cretu (IOM Moldavsko): Spolupracujeme nyní se Světovou bankou, která do Moldavska poslala misi zkoumající dopady krize na stav chudoby v zemi. Určitě lze očekávat důsledky krize v oblasti migrace – určitě se bude vracet více migrantů zpět domů, což souvisí s tím, že sektor stavebnictví v Moskvě, kde pracuje asi třetina migrantů, byl krizí vážně zasažen. Očekáváme proto masivní návrat, s čímž souvisí také snížení a destabilizace toku remitencí. Objem remitencí se už snižuje, listopad loňského roku byl prvním měsícem, kdy objem remitencí nenarostl. Vzhledem k tomu, že Moldavsko zatím nebylo úspěšné v nacházení alternativ remitencím a je na nich tedy závislé, očekáváme, že krize nadále zvýší míru chudoby. Vláda schválila národní program návratů. Byl schválen těsně před začátkem krize a krize jen ukázala, jak dobře byl program načasovaný. Vláda se teď bude muset postarat o vytváření pracovních míst pro navrátivší se migranty, například v sektoru veřejných prací, nebo alespoň o rekvalifikační kurzy pro ně. Do konce roku se začnou provádět velké projekty rozvoje infrastruktury, včetně stavění silnic. Bude tedy možnost část bývalých migrantů zaměstnat. Pro Moldavsko a jiné země v podobné situaci je toto problém s vysokou prioritou. • Marie Říhová (IOM Praha) - Co se týká návratu migrantů z České republiky do třetích zemí, ráda bych zmínila několik podstatných skutečností, jak pro neziskový, tak vládní sektor v České republice. V nedávné době jste mohli v médiích slyšet o dobrovolném návratu mnoha migrantů, jimž se poskytuje 500 euro. Ráda bych doplnila informaci o to, že Česká republika financovala v posledních 7 až 9 letech bilaterální projekty v rozvojových zemích včetně Moldavska, Mongolska, Vietnamu a Ukrajiny. Tyto projekty pomáhají navrátivším se migrantům s reintegrací. Právě jednáme s Ghenaie Cretu o tom, jakým způsobem by bylo možné navázat remitence na tyto bilaterální projekty, například v souvislosti s finanční gramotností a dalšími aktivitami. 12
•
•
•
•
•
•
Yana Leontiyeva (Sociologický ústav AV ČR): Chtěla bych doplnit diskusi o několik výsledků výzkumu, který byl organizován v roce 2006 Sociologickým ústavem AV ČR. Do výzkumu byli zahrnuti cizinci ze třetích zemí, kteří v ČR pobývají na pracovní povolení. Ze zjištění vyplynulo, že 62 procent dotázáných nějaké remitence posílá. Hlavním záměrem výzkumu nebyly remitence, nechtěli jsme se tedy ptát na přesné částky, protože pak bychom musely zjišťovat, jak často se posílají atd. Jenom jsme se zeptali, nakolik je na posílaných penězích rodina v zemi původu závislá. Z těch 62 procent, kteří na první dotaz odpověděli kladně, nám třetina sdělila, že rodina v zemi původu se bez této podpory neobejde. Dalších 27 procent uvedlo, že rodina na remitencích nezávisí, ale že jí výrazně zvyšují životní úroveň. Zbytek uvedl, že remitence jsou pro rodinu jen přilepšením. Neměli jsme další dotazy, pomocí kterých bychom mohli zjistit, na co byly tyto peníze použity, jestli byly investované, nebo použité na spotřebu, nicméně můžeme z toho výzkumu zjistit některé základní demografické charakteristiky: například, že častěji posílají domu peníze muži. Zjistili jsme, že 80 procent občanů Mongolska domů posílá peníze, 70 procent občanů Moldavska, 68 procent občanů Ukrajiny, ale např. jenom 20 procent občanů ze Spojených Států. Doporučení pro výzkum remitencí je téma velmi citlivé, protože subjekty výzkumu jsou velmi těžko dosažitelné a otázka financí a platů posílaných domů je velmi citlivá. Robert Stojanov (MZLU): Mluvili jsme o tom, na co se využívají remitence, ale nikdo tady zatím nehovořil o tom, jaký podíl na využití remitencí tvoří splácení nákladů na migraci? Vladislav Silvestru (Velvyslanectví Moldavské republiky): Chtěl bych ještě něco dodat k prezentaci pana Cretu. Existuje jeden velký problém v ČR a v jiných zemích, kde se vyskytuje velké množství pracovníků z východní Evropy, a to jsou pracovní agentury. Problém má dva důležité aspekty, za prvé snižování úrovně remitencí, protože tyto agentury si od pracovníků berou část platu. Druhý problém se týká projektu dobrovolných návratů české vlády, protože pracovníci, kteří přijedou do ČR, velmi často investují velké sumy peněz, nejméně 2000 – 5000 euro na to, aby se sem dostali. Teď si zkuste zhodnotit, jestli 500 euro nabízených v programu je dost na to, aby si migrant mohl dovolit vrátit se domů a zaplatit dluhy. Chtěl bych zdůraznit význam migračních projektů IOM a dalších neziskových organizací, českého Ministerstva vnitra, Ministerstva sociálních věcí a ambasád, které propagují legální zaměstnání a jazykové kurzy, které by mohly v tomto případě být užitečné. Kdyby byl migrant zaměstnán a placen legálně, bylo by to výhodné pro všechny: zaměstnanci by přijímali větší sumu peněz, stát by dostal peníze z daní a černý trh by se omezil. Ghenadie Cretu (IOM Moldavsko): Pokusím se reagovat na otázku ohledně nákladů na migraci a spojit to s tím, co zde řekl zástupce ambasády. Naše statistiky (ptali jsme se 4000 členů domácností) ukazují, že nejlevnější je migrace do zemí bývalého Sovětského svazu. Cestovní náklady jsou asi 150 dolarů. Ale náklady na migraci do Evropské unie vycházejí zhruba na 3000 dolarů. Když už jednou takové peníze investujete, nejste ochotni se vrátit zpět hned, jak ztratíte práci. Chcete zůstat déle a shánět práci novou. To vysvětluje to, proč je počet migrantů, kteří se vracejí z EU, omezený. Leila Rispens-Noel (Oxfam Novib): Když tu máme zástupce Světové banky a České republiky, ráda bych se zeptala na následující věc. Celý den mluvíme o tom, že remitence jsou vyšší než ODA, ale nyní se spekuluje o tom, že se remitence budou snižovat kvůli krizi. Mnoho vyspělých zemí, včetně těch evropských, dnes hovoří o podpůrném balíčku a například v Nizozemsku se mluví o tom, že by se neměla tolik 13
•
•
•
•
•
podporovat ODA, když Nizozemsko samo potřebuje peníze. Některé evropské vlády se mohou rozhodnout snížit ODA s tím, že už rozvojové země podporují skrz remitence. Ve Francii se například teď mluvilo o možnosti nahradit ODA remitencemi. Je to pravda? A další věc je, že nikdo neví, jaký bude mít krize dopad na chudé lidi. Před dvěma týdny jsem byla na Filipínách a ptala jsem se chudých lidí, co si myslí o ekonomické krizi. A oni říkali: „My máme ekonomickou krizi celý život.“ Pro ně už startovní pozice je dost špatná a může se teď ještě zhoršit. Takže jak ovlivní současná krize ODA a remitence? Donald Terry (Světová banka): Všichni se můžeme shodnout na tom, že ekonomická situace se zhoršuje, a to zahrnuje remitence i ODA. ODA jsou veřejné peníze, ODA by měla být zaměřena na nejchudší z chudých, zatímco remitence jsou soukromé. Země by neměly říkat, že není potřeba poskytovat ODA, když už posílají remitence. Jenže země remitence neposílají, nýbrž jednotlivci, to nemá nic společného s vládou. Nicméně ODA se bude snižovat, to se zdá nevyhnutelné za současných podmínek. Budou remitence také klesat? Světová banka odhaduje, že remitence se v příštích třech letech ustálí, ale neklesnou, protože demografická situace mnoha zemí zahraniční pracovníky vyžaduje. I za lepších podmínek je jen velmi málo zemí, do kterých proudí přímé zahraniční investice, a i tyto země dnes zažívají silný pokles.Takže ve skutečnosti se v následujících dvou až třech letech budeme muset spoléhat na remitence možná víc než kdy předtím. Proto se musíme snažit usměrňovat remitence do lokálních rozvojových programů, podobných těm, které nabízí Oxfam Novib. Takže ODA půjde s kopce, FDI ještě víc, remitence budou stagnovat - to je náš výhled na další tři roky. Kdybychom měli volbu, remitence by nebyly preferovanou metodou hospodářského rozvoje. Nikdo nedává přednost tomu posílat lidi pryč ze země pracovat do zahraničí, aby mohli posílat domů peníze. Ale vzhledem k ekonomické situaci to jinak nejde. Prostě není možné říct nějaké moldavské nebo filipínské rodině: „Víte, neměli byste odjíždět, můžete tím podpořit holandskou nemoc.“ To pro jednotlivé rodiny není relevantní. Remitence budou posílány i nadále, hlavní úkol je tedy maximalizovat jejich rozvojový dopad vzhledem k tomu, že další zdroje jako ODA a FDI budou klesat. Robert Stojanov (MZLU): Mohl by pan Cruse reagovat na to, co řekla kolegyně, tedy zda skutečně Francie zruší rozvojovou pomoc a francouzskou rozvojovou agenturu, protože z Francie odchází velké množství remitencí? Guillaune Cruse (AFD): Zatím jsme hovořili výhradně o remitenčních tocích ze Severu na Jih, ale existují mnohem významnější toky z Jihu na Jih, což je důležité nést v patrnosti při diskusích o remitencích. Například v Africe je mnohem více migrantů uvnitř kontinentu nežli na Severu. Je důležité mít zeměpisný přehled. Například co se týče dobrovolných návratů, v rámci Evropy je tento návrat více reálný, nežli ze Severu na Jih. Ve Francii máme nyní hodně lidí z Itálie a ze Španělska, kteří se vracejí do svých zemí. To už neplatí pro migranty z Jihu. Bylo pro mne zajímavé dnes slyšet o vašich programech, protože AFD nic takového neplánuje. Tereza Rejšková (MKC): Všichni jste mluvili o tom, jak je důležité lépe zmapovat remitenční toky. Pan Cretu například říkal, že se jim v Moldavsku daří omezovat neformální způsoby převodu a naopak rozvíjet ty oficiální. Ráda bych se zeptala na to, jak přesvědčujete migranty, aby používali oficiální kanály? My se totiž setkáváme s problémy, kdy migranti s námi o svých penězích a remitencích nechtějí mluvit, a to ani nemluvím o tom, že by se nám mohlo podařit je přesvědčit k tomu něco měnit. Je to jen konkurence a volný trh, který u vás pomohl tyto problémy vyřešit? Moje další otázka s tímto souvisí: Mluvili jste o důležitosti transparentnosti a regulace a já bych 14
•
•
•
•
se chtěla zeptat, jestli byste mohli konkrétněji přiblížit, co těmito regulacemi máte na mysli? Jedná se o regulace poplatků za převody? Děkuji. Ghenadie Cretu (IOM Moldavsko): Začnu druhou otázkou o regulaci. Další kroky jsou nezbytné v oblasti zvýšení konkurence. Kvůli moldavskému finančnímu regulačnímu systému nemohou být mikrofinanční instituce, spořitelny, kreditní banky a pošty zapojené do placení remitencí v cizí měně. Pokud se změní legislativa, je možné dosáhnout vstupu dalších hráčů na trh, zvýšení konkurence pak obvykle snižuje poplatky. To se také týká povolení vytvoření nových technologií. V současnosti si Moldavská národní banka nedokáže představit převody peněz přes mobilní telefony. Pokud se tyto regulace uvolní, poplatky mohou dále klesnout a může se zlepšit dostupnost finančních služeb ve venkovských oblastech. Pak je první otázka, tedy jak snížit neformálnost posílání peněz. To se nestalo během dvou let, ale asi během posledních pěti let. Nemuseli jsme nikoho přesvědčovat, je to skutečně zásluha trhu. Banky propagovaly formální metody převodu. Migranti se spoléhají na neformální sítě a tak se postupně dozvídají o nových levnějších a bezpečnějších alternativách. Migranti jsou racionální bytosti, které dělají racionální rozhodnutí. Eva Anderová (Ministerstvo financí): Nežli ukončím toto sezení, chtěla bych reagovat na některá předchozí prohlášení. Zúčastnila jsem se konference o financování pro rozvoj v Dauhá, kde pan Sarkozy zdůrazňoval, že Evropa v poslední době přispěla jenom něco přes miliardu dolarů na zvýšení ODA, a to samozřejmě nestačí. Uvedl také, že Evropa byla největším donorem v rámci ODA. Zdůrazňovala se také potřeba neutuchajícího úsilí v dosahování rozvojových cílů, protože finanční krize se brzy stane humanitární krizí. Co se týče financování ODA, mnoho zemí je stále pod stanovenou úrovní. Povinností České Republiky bylo navýšit každý rok ODA o 0.01 %, což je v této době velice těžko dosažitelné. Když ekonomika neroste, poskytování ODA je vlastně výhodnější, takže v procentu nepředpokládám závažný pokles. Co se týče remitencí – když lidé, kteří pracují v zahraničí, mají možnost získat letenku a 500 euro, aby se vrátili domů, využijí ji. Ale všechny země mají dnes sklony k protekcionismu. Představte si, co se stane, když se tito lidé vrátí do zemí s nízkými příjmy? Těmto zemím kvůli nízké míře zaměstnanosti spíše vyhovovalo to, že jejich pracovníci odcházeli za prací do ciziny. Když se vrátí větší počet lidí, zhorší se úroveň zaměstnanosti. Musí se tedy brát v úvahu dvě stránky věci. Chráníme své lidi tím, že se snažíme udržet míru zaměstnanosti. Ale když se migranti vracejí, jejich země původu se také snaží udržet míru zaměstnanosti. Takže je zde asi více otázek a problémů, se kterými se musíme vypořádat, než odpovědí a řešení. Tyto otázky bychom si měli odnést z dnešního semináře. Dobrá spolupráce mezi námi všemi bude velmi prospěšná. Doufám, že se všichni v budoucnu znova setkáme a že nějakým způsobem se nám podaří ovlivnit situaci v našich zemích a dosáhnout něčeho ohledně remitencí. Děkuji.
Texty nejsou autorizované. Zpracování a překlad: Tereza Rejšková (Multikulturní centrum Praha)
15
