Dopad zavedení ekologické daně na ceny energií a jejich spotřebu

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Dopad zavedení ekologické daně na ceny energií a jejich spotřebu. Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petr David, Ph.D.

Jana Dymáčková

Brno 2009

Zadání

Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Davidovi, Ph.D. za poskytnutou pomoc, rady, připomínky a veškerou podporu při tvorbě této bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat jednatelům vybraných společností, a to Ing. Josefu Boltnarovi ze společnosti Teplárna Kyjov, a. s. a Miroslavu Tychtlovi ze společnosti Teplo Kyjov, spol. s r. o., za ochotu a podporu při získávání podkladů a dat pro tuto práci. Na závěr chci poděkovat Doc. Ing. Jiřímu Rybičkovi, Dr. za vytvoření stylu pro sázení bakalářských a diplomových prací.

Prohlašuji, že tato baklářská práce je mým původním autorským dílem, vypracovaným samostatně za použití literatury a podkladů, které jsou v práci uvedeny.

V Brně 14. 05. 2009

....................................................

5

Abstract Dymáčková, J. The impact of introduction of environmental protection taxes on price of energies and its consumption. English abstract The bachelor thesis monitors the impact of the environmental protection taxes, which was newly introduced in the Czech Republic in 2008, on economic subjects. It deals mainly with an environmental protection taxes influence on pricing of energies, from producer through distributor to final price for final consumer. There is also interesting question of the consumption change of energies, which are liable to environmental protection taxes. The bachelor thesis is divided into two parts-the part including the literature overview and the practical part. The theoretical part defines environmental protection taxes, describes its origin and development. There are examined above-mentioned problems with factual producer and his distributor of heat energy and electricity in the practical part. Keywords: environmental protection taxes, price of energies, energies consumption, costs, producer, distributor, final consumer.

Abstrakt Dymáčková, J. Dopad zavedení ekologické daně na ceny energií a jejich spotřebu. Český abstrakt Bakalářská práce sleduje dopady ekologických daní, které byly nově zavedeny v České republice k 1.1.2008, na ekonomické subjekty. Zabývá se především vlivem ekologických daní na tvorbou cen energií, a to od výrobce přes distributora až k finální ceně pro konečné spotřebitele. Zajímavá je také otázka změny spotřeby energií, které daním k ochraně životního prostředí podléhají. Práce je rozdělena do dvou částí - literární přehled a praktická část. Část teoretická definuje ekologické daně, popisuje jejich vznik a vývoj. V praktické části se zkoumá výše uvedená problematika na konkrétním výrobci a jeho distributorovi tepla a elektřiny. Klíčová slova: ekologické daně, cena energií, spotřeba energií, náklady, výrobce, distributor, konečný spotřebitel.

6

OBSAH

Obsah 1 Úvod

7

2 Cíl práce

9

3 Metodika

11

4 Přehled literatury 4.1 Postavení a úloha ekologických daní v České republice . . . . . . . . 4.1.1 Postavení a úloha daní v České republice . . . . . . . . . . . 4.2 Ekologická politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.1 Vznik ekologické politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.2 Druhy ekologické politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.3 Nástroje ekologické politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.4 Důvody pro rozvoj ekologické politiky . . . . . . . . . . . . . 4.2.5 Cíle ekologické politiky EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Ekologická daňová reforma v České republice . . . . . . . . . . . . . 4.3.1 Předpoklad výnosové neutrality ekologické daňové reformy . . 4.3.2 Historie vzniku Ekologické daňové reformy v České republice 4.3.3 Harmonogram Ekologické daňové reformy . . . . . . . . . . . 4.3.4 Detailní rozbor I. etapy EDR . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.5 Příprava II. etapy EDR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.6 Současné ekologické daně a poplatky v České republice . . . . 4.4 Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů („Ekologické daněÿ) . . . . . 4.4.1 Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů . . . . . . . 4.4.2 Daň z pevných paliv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4.3 Daň z elektřiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4.4 Povolení k nabytí energií bez daně . . . . . . . . . . . . . . . 4.4.5 Teoretický dopad ekologických daní na domácnosti . . . . . . 4.5 Novela zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech . . . . . . . . . . . . . . 4.6 Zařazení Ekologických daní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6.1 Základní členění daní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6.2 Třídění daní používaná k analýzám jejich dopadu . . . . . . . 4.6.3 Institucionální třídění daní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6.4 Klasifikace daní s ekologickými aspekty . . . . . . . . . . . . 5 Praktická část 5.1 Teplárna Kyjov, a. s. . . . . . . . . . . . . 5.1.1 Obecné údaje o společnosti . . . . 5.1.2 Financování projektu . . . . . . . 5.1.3 Struktura akcionářů společnosti . . 5.1.4 Statutární orgány společnosti . . . 5.1.5 Technické parametry . . . . . . . . 5.1.6 Investice společnosti . . . . . . . . 5.1.7 Struktura aktiv a pasiv společnosti 5.1.8 Výsledek hospodaření . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13 13 13 14 14 14 15 17 17 17 18 20 20 20 21 22 22 23 24 25 25 26 26 27 27 28 29 30

. . . . . . . . .

32 32 32 33 33 34 34 35 35 35

7

OBSAH

5.2

5.3

5.4 5.5

5.6 5.7

Obchodní činnost akciové společnosti Teplárna Kyjov . 5.2.1 Elektrická energie . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.2 Teplo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.3 Nákup energií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Teplo Kyjov, spol. s r. o. . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.1 Obecné informace . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.2 Financování projektu . . . . . . . . . . . . . . 5.3.3 Struktura vlastníků společnosti . . . . . . . . . 5.3.4 Orgány společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.5 Technické parametry . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.6 Investice společnosti . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.7 Struktura aktiv a pasiv společnosti . . . . . . . 5.3.8 Výsledek hospodaření . . . . . . . . . . . . . . Obchodní činnost Teplo Kyjov, spol. s r. o. . . . . . . 5.4.1 Teplo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Konkrétní zatížení výrobce ekologickou daní . . . . . . 5.5.1 Kogenerační výroba tepla a elektřiny . . . . . . 5.5.2 Výroba tepla spalováním zemního plynu . . . . 5.5.3 Celková odvedená ekologická daň za rok 2008 . Konkrétní zatížení distributora ekologickou daní . . . Tvorba ceny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.7.1 Teplárna Kyjov, a. s. . . . . . . . . . . . . . . . 5.7.2 Teplo Kyjov, spol. s r. o. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

36 36 38 39 40 40 40 41 41 42 42 42 42 43 43 43 43 44 44 45 45 45 47

6 Závěr

50

7 Literatura

53

Přílohy

55

A Grafické vyjádření aktiv a pasiv společnosti Teplárna Kyjov, a. s.

56

B Grafické vyjádření aktiv a pasiv společnosti Teplo Kyjov, spol. s r. o.

57

C Povolení k nabytí energií bez daně

58

1

1

ÚVOD

8

Úvod

Ekologické daně jsou velmi účinný a efektivní nástroj k internalizaci negativních externalit. Jsou známým a navrhovaným institutem, jenž se vyskytoval už v první polovině minulého století. Ve větší míře se ale začaly zavádět až v 80.–90. letech 20. století, kdy si lidé uvědomili, jak závažný problém je zněčištění životního prostředí. V průběhu tohoto období začala řada zemí Evropské unie zavádět do svých daňových systémů ekologické daně jako všeobecný trend k ekologické daňové reformě. V rámci Evropské unie se prvními průkopníky ekologické daňové reformy stávají severské země, a to Finsko, Norsko, Švédsko a Dánsko. Díky zhoršujícímu se životnímu prostředí a neustálé změně klimatu začlenila Evropská unie do své politiky ochranu životního prostředí jako jeden z hlavních cílů. Mezi nejdůležitější směrnice, které Evropská unie v rámci této problematiky přijala a které mají harmonizovat legislativu ochrany životního prostředí v jednotlivých členských státech, patří zejména Směrnice 2003/96/ES, o zdanění energetických produktů a elektřiny, Směrnice 2004/74/ES, kterou se mění Směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění a Směrnice 2003/30/EC, jež podporuje zavádění biopaliv. České republice vznikla povinnost zavést ekologické daně přistoupením k Evropské unii tj. 1.5.2004. Jelikož na tuto ekologickou daňovou reformu nebyla naše země v té době dobře připravená, vyjednala si v prosinci roku 2003 odklad do 1.1.2008 na základě výše uvedené Směrnice 2004/74/ES. Bakalářská práce je zaměřena na nově vzniklé ekologické daně a jejich dopad na konečné spotřebitele využívající zdaněné energie. Daně k ochraně životního prostředí, nebo též nazývané enviromentální daně se v České republice zavedly po ukončení přechodného období tj. 1.1.2008. Zavedením těchto daní se do české legislativy transponovala Směrnice 2003/96/ES, o zdanění energetických produktů a elektřiny. Jedná se o tyto tři nové ekologické daně, jež se řadí mezi nepřímé selektivní daně a svým způsobem mají i charakter daní spotřebních: • daň ze zemního plynu a některých dalších plynů; • daň z pevných paliv; • daň z elektřiny. Nově vzniklé ekologické daně jsou součástí Zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů náleží čtyřicáté páté části tohoto zákona, daň z pevných paliv čtyřicáté šesté části a daň z elektřiny je možno nalézt v části čtyřicáté sedmé. Uvedené daně byly součástí první etapy ekologické reformy. V průběhu následujících let bude probíhat prohloubení ekologické daňové reformy a její rozšíření na další surovinové zdroje, výrobky, služby a užití přírody. Předpokládané období konce reformy je rok 2017. Správcem ekologických daní je celní úřad a výnosy jsou součástí státního rozpočtu. Při tvorbě koncepce nové ekologické reformy se Ministerstvo životního prostředí inspirovalo sousední zemí. Vznikl model velmi podobný německému modelu „T plus jednaÿ, kdy se vláda zavázala vyhodnotit výnosy z ekologických daní po půl roce jejich fungování a na základě odhadovaného příjmu snížit povinné odvody na sociálním zabezpečení.

1

ÚVOD

9

Takto má být zajištěna výnosová neutralita, která je jedním z hlavních principů ekologické daňové reformy. Řada autorů považuje za ekologické daně také daň z přidané hodnoty, silniční daň a spotřební daň. Tato práce bude ale zaměřena pouze na nově vzniklé ekologické daně a jejich vliv na tvorbu ceny a následnou spotřebu zdaněných energií. Je totiž zřejmé, že výše ekologických daní je výrobcem zahrnuta v ceně energií. Jako nejvýznamnější cíl ekologické daňové reformy se uvádí stimulace ekonomických subjektů k takovému chování, které povede ke snížení poškození životního prostředí a dopadů na lidské zdraví. Jejich smyslem je totiž přimět firmy a domácnosti k využívání ekologicky šetrnějších druhů paliv nebo obnovitelné zdroje energie.

2

2

CÍL PRÁCE

10

Cíl práce

Cílem bakalářské práce je identifikovat a kvantifikovat dopady zavedení ekologických daní v České republice v roce 2008 na základě empirického výzkumu a následného analytického zpracování údajů o cenách vybraného výrobce a distributora komodity zatížené ekologickou daní a následně formulovat doporučení vhodného vývoje daňové politiky České republiky v této oblasti. Je důležité objasnit, jaké mají postavení a jakou roli hrají ekologické daně v daňovém systému České republiky. Z textu se dozvíme, že se jedná o nástroj k ochraně životního prostředí, který zavedla Evropská unie s cílem harmonizovat spotřební daně z paliv a elektřiny na celém jejím území. V další části se setkáme s pojmem ekologická politika. Za vznik ekologické politiky se považuje první konference OSN v roce 1972, která se plně věnovala životnímu prostředí. V České republice si lidé začínají uvědomovat důležitost ekologické politiky až v roce 1989. Jsou zde vysvětleny i oba druhy ekologické politiky, to znamená jak ekologická politika resortní, tak ekologická politika všestranná. Je zřejmé, že se budou také lišit svým cílem. Zatímco ekologická politika resortní se zaměřuje spíše na krátkodobé cíle, ekologická politika všestranná je orientována na poněkud širší a dlouhodobé cíle. K dosažení jednotlivých cílů jsou používány různé nástroje ekologické politiky. Větší důraz je kladen přímo na ekonomické nástroje, protože se nejvíce blíží danému tématu. Jde vlastně o daňová zvýhodnění a daňová znevýhodnění. V této části také zjistíme, jaké nástroje využívá k dosažení ekologických cílů Evropská unie a o jaké cíle se především jedná. Konečně se dostáváme k samotné ekologické reformě v České republice. Nejprve je popsána všeobecně, její hlavní principy, stěžejní cíle a přínosy. Část práce se také věnuje objasnění, zda je naplněn jeden z hlavních principů, a to výnosová neutralita. Řeší, jestli bylo snížení pojištění na sociální zabezpečení dostatečnou kompenzací, která vyrovnala náklady vzniklé mnoha ekonomickým subjektům po zavedení ekologických daní. Dále se práce zabývá historií vzniku ekologické daňové reformy, tj. kdy byly ekologické daně poprvé na půdě Českého státu navrhovány a proč nebyly až do roku 2008 přijaty. V části popisující harmonogram ekonomické daňové reformy zjistíme, že reforma probíhá ve třech etapách a jednotlivé etapy jsou rozebrány. Jaké ekologické daně a poplatky jsou zavedeny v České republice je zde také uvedeno. Dalším dílčím cílem je analýza Zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, jenž sice novelizuje 47 stávajících zákonů, ale také zavádí další 3 nové zákony tzv. ekologické daně. Právě na tyto nové ekologická daně je práce detailně zaměřena. Uvádí i vymezení pojmu ekologické daně. V práci je též popsána novela Zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, která dává za vznik další ekologické dani. Zařazení ekologických daní a uvedení klasifikace daní s ekologickými aspekty je dalším dílčím cílem záverečné práce. Ekologické daně jsou v práci klasifikovány dle základního členění, dle institucionálního členění a také dle třídění daní používaná k analýzám jejich dopadu. Bakalářská práce ve své podstatě zkoumá, zda byl naplněn primární cíl ekologické daňové reformy tj. stimulace ekonomických subjektů k takovému chování, které povede ke snížení poškození životního prostředí a dopadů na lidské zdraví. Jejich smyslem je totiž přimět firmy a domácnosti k využívání ekologicky šetrnějších druhů paliv nebo obnovitelné zdroje energie. Hlavní prioritou je zjištění, jaký vliv mají nově zavedené ekologické

2

CÍL PRÁCE

11

daně na tvorbu cen energií. Předpoklad je, že cena energií bude o ekologickou daň navýšena. A proto se práce zabývá i tím, jestli má navýšení ceny pro konečné spotřebitele vliv na jejich spotřebu. Konkrétně se práce pokouší identifikovat velikost daňového břemene, které je přesunuto z dodavatele jako plátce daně na spotřebitele jako poplatníka daně. Díčím cílem je sledování vývoje spotřeby energií v letech před zavedením ekologických daní a v roce 2008, kdy ekologické daně vešly v platnost, a toto sledování následně vyhodnotit. Vysvětlit a určit možné příčiny poklesu spotřeby nebo právě naopak nárustu spotřeby energií. Sledována bude také cena ve výše uvedeném období. Je zjišťováno, zda cena energií narůstá nebo klesá, jaké faktory ji ovlivňují a zda zavedení ekologických daní mělo podstatný vliv na její navýšení. Výše zjištěné informace jsou součástí pomyslného řetězce. K této analýze jsou totiž využity dva podniky-výrobce tepla a elektřiny a vybraný distributor těchto energií. Je tedy evidentní, že u výrobce se zaměříme na výši ekologické daně, kterou musí měsíčně odvádět a na promítnutí této daně do ceny, také na množství energií, které vyrobí a jakou část z vyrobených energií prodá svým distributorům. U zvoleného distributora potom zjistíme, jak dále pracuje s cenou, za kterou energie nakoupí. Tedy distributorovi náklady, jež se promítnou do ceny energií pro konečného spotřebitele. Důležitou informací také bude, zda spotřeba energií v posledních letech roste nebo klesá a zjištěnou spotřebu porovnáme se spotřebou energií v roce 2008. Z pohledu výrobce energií lze zjistit množství vyráběného a odebíraného tepla, náklady na výrobu tepelné energie, ekologickou daň a cenu, za kterou je tepelná energie dodávána dalším distributorům. Podobné informace jsou dostupné i pro elektřinu, jež výrobce produkuje. Vybraný distributor poskytne informace o ceně, za kterou nakoupí teplo od výrobce, dále množství nakoupené a následně prodané tepelné energie. Uvede také náklady, jež se promítnou do ceny tepla a cenu finální pro konečné spotřebitele. Distributor uvede pouze informace týkající se tepla z toho důvodu, že distribuce elektřiny není předmětem jeho činnosti.

3

3

METODIKA

12

Metodika

Pojem „metodaÿ pochází z řeckého „met-hodosÿ, což doslova v českém překladu znamená „za cestouÿ nebo také cesta za něčím. Metodu můžeme definovat jako postup nebo návod, jak získávat správné poznatky nebo jako prostředek poznání. Metoda tvoří formální stránku vědy, tzn. že se metodicky zabýváme nějakou oblastí vědy, když ji plánovitě prozkoumáváme, vypracujeme její jednotlivé členění, přiměřeně uspořádáme její dílčí poznatky, logicky je spojíme a učiníme nahlédnutelnými. Při psaní záveřečné práce byly použity standardní metody, se kterými se setkáváme například u odborných či vědeckých prací, a to zejména párové metody jako jsou indukce-dedukce, analýza-syntéza a metody nepárové deskripce, komparace, predikce a abstrakce. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol. V části literárního přehledu nalezneme teoretické informace o ekologických daní. Tato část je rozdělena na 6 podkapitol. Druhou kapitolu práce tvoří část praktická, jež je složena ze 7 dílčích kapitol. Velmi důležitou roli v celé bakalářské práci hraje metoda analýzy. Jedná se o základní metodu poznávání objektů. Analýza znamená rozbor vlastností, vztahů a faktů, metodu zkoumání složitějších skutečností rozkladem na jednodušší. Díky ní je možné rozlišit podstatné části od těch nepodstatných nebo vyčlenit trvalé vztahy od nahodilých. Analýza byla použita jak v části teoretické, tak v části praktické. V teoretické části se vyskytovala zejména při výkladu ekologické politiky, kde byl uveden vznik, druhy ekologické politiky, její nástroje, cíle. Dále se analýza vyskytovala v části zabývající se ekologickou daňovou reformou. Zde byla analyzována historie vzniku, její harmonogram, jednotlivé etapy ekologické daňové reformy a také jestli je ekologická daňová reforma výnosově neutrální. S analýzou jsme se v teoretické části setkali také při klasifikaci ekologických daní. V části praktické byla stěžejní analýza ceny energií jak u výrobce, tak u distributora. Ta je rozčleněna na jednotlivé složky, aby bylo možné posoudit velikost daňového břemena ekologických daní. Analýza byla hlavně zaměřena na změnu ceny, ke které došlo v roce 2008 v důsledku zavedení ekologických daní. Proto byly analyzovány roky předešlé a pro uvedený cíl velmi důležitý rok 2008. Deskripce nebo-li popis byla využita primárně v teoretické části. Díky metodě deskripce bylo v závěrečné práci popsáno mnoho pojmů týkajících se daní, dále pak druhy a nástroje ekologické politiky, harmonogram vzniku ekologických daní a jednotlivé etapy ekologické daňové reformy. Nejvíce bylo této metody využito při popisu jednotlivých nově vzniklých ekologických daní a také při klasifikaci daní, dle níž byly pak ekologické daně zařazeny. Bez deskripce se neobešla ani část praktická popisující vybrané podniky a jejich náklady, jež se promítly do ceny energií. Metoda komparace je vlastně srovnávání či přirovnávání. Byla převážně využita v části praktické, v níž byla porovnávána cena a spotřeba jednotlivých energií, kterými se práce zabývá, v letech před zavedením ekologických daní a v roce 2008, kdy byly ekologické daně zavedeny a vybírány. Srovnání cen bylo provedeno u výrobce, tedy jak a proč se mění cena energií v letech, u distributora rovněž. V rámci ceny energií byla také srovnána velikost daňového břemene, které nese konečný spotřebitel. Medoda komparace je také využita v části zabývající se výrobou energií. Zde je srovnáváno množství energií vyrobené kogenerační výrobou tzn. produkce osvobozená od ekologické daně a množství, jenž při klasické výrobě ekologické dani podléhá.

3

METODIKA

13

Syntéza je metoda, jež spojuje jednotlivé části a koncepce do jednoho komplexního celku, a proto dovoluje poznávat objekt jako jeden celek. Je zejména využívána při spojování poznatků získaných analytickým postupem. Nelze proto chápat analýzu a syntézu odděleně. Metoda syntézy byla nejvíce využita v závěrečných kapitolích bakalářské práce, a to v závěru a diskusi, kde jsou jednolivé dílčí závěry a poznatky sloučeny v komplexním vyjádření. Proces abstrakce spočívá obecně v tom, že existuje řada analytických aktů myšlení, jimiž je zpracováván konkrétní smyslový materiál a při nichž se odhlíží od určitých znaků, vlastností a vztahů daného předmětu. Jiné znaky, vlastnosti a vztahy jsou naopak vyčleňovány jako podstatné a současně nabývají variabilní charakter prostřednictvím znaků nepodstatných. Abstrakce byla opět využita převážně v závěru práce, kde se diskutuje o vlivu zavedení ekologických daní na spotřebu a cenu sledovaných energií. Právě zde bylo nutné pro vyřčení závěru abstrahovat od nepodstatných vlivů a faktorů, které mohou mít také vliv na cenu a spotřebu tepla a elektrické energie. Predikce znamená předpověď či prognózu, tvrzení o tom, co se stane nebo nestane v budoucnosti. Slovo predikce se obvykle užívá pro odhady, opřené o vědeckou hypotézu nebo teorii. Metoda predikce byla sice v práci použita, ale pouze formou plánu, který byl připraven vybranými firmami na rok 2009. Indukcí se dospěje k obecně platným závěrům, které jsou vyvozovány na základě mnoha poznatků a jednotlivostí. Je obsažena zejména v závěru bakalářské práce, kde je vyvozen obecný závěr získaný pomocí mnoha uvedených skutečností. Dedukce je proces usuzování, ve kterém se od předpokladů dochází k závěru z těchto předpokladů vyplývajícího, přičemž odvozování je jisté, nikoliv jen pravděpodobné. Tradičně se dedukce srovnává s indukcí, neboť indukce a dedukce spolu úzce souvisí. Indukce totiž přispívá k teoretickému zobecnění jevů, jež byly v praxi zkoumány a naopak dedukcí jsou tyto obecné závěry ověřovány v praxi. Informace k vypracování teoretické části bakalářské práce byly získány zejména z internetových zdrojů. Byly použity také knižní publikace, jejichž počet je ale výrazně menší. Neméně důležitým zdrojem byly také Daňové zákony 2009, hlavně pak zákon 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Úplný výčet zdrojů je uveden v seznamu použité literatury. Dalším zdrojem informací byl Celní úřad Hodonín, jenž poskytl předběžná data o celkovém inkasu ekologických daní za rok 2008. Podklady pro vlastní práci byly dodány vybranými společnostmi. Při zpracování závěrečné práce byly využity poznatky a znalosti, které byly nabyty za dobu studia. Zadání bakalářské práce bylo vyhotoveno v listopadu roku 2008. Následovalo zpracování zadaného tématu, které probíhalo v průběhu letního semestru akademického roku 2009/2010. Termínem odevzdání je květen 2009.

4

PŘEHLED LITERATURY

4

14

Přehled literatury

Teoretická část záverečné práce bude zaměřena na celkový rozbor ekologických daní. Setkáme se zde se základními pojmy týkající se daného tématu, bude vysvětleno postavení a úloha ekologických daní v České republice, vznik a vývoj ekologické politiky, ekologická daňová reforma v České republice a zatřídění ekologických daní. Analýza Zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů a novela Zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech uvede nově zavedené ekologické daně a poplatky.

4.1

Postavení a úloha ekologických daní v České republice

Daně k ochraně životního prostředí byly sice součástí zákona č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, nicméně ekologické daně byly v České republice zavedeny až dne 1.1.2008. Ekologické daně jsou obsaženy v zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Povinnost zavést ekologické daně vznikla České republice přistoupením k Evropskému společenství 1.5.2004. Právní regulace ekologických daní je ovlivněna právem Evropské unie, zejména pak směrnicí Rady 2003/96/ES ze dne 27.října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Cílem je harmonizovat spotřební daně z paliv a elektřiny na území celé Evropské unie. Směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29.dubna 2004 řeší možnost některých členských států uplatnit dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění u energetických produktů a elektřiny. Další významnou směrnici Evropské unie v oblasti ochrany životního prostředí uvádí Encouraging the use of alternative fuels (2006), a to směrnici 2003/30/EC z května roku 2003, jež podporuje zavádění biopaliv. Hlavním úkolem ekologických daní je stimulace ekonomických subjekt k takovému chování, které povede ke snížení poškození životního prostředí a dopadů na lidské zdraví. (Enviwiky): „Podstata ekologické daňové reformy je jednoduchá. Chce méně zdanit lidskou práci a více zvýšit daně a poplatky za životní prostředí (energie a suroviny). Jde tedy o snížení přímých daní (například pojistné na sociální zabezpečení nebo daň z příjmů) a zvýšení nepřímých daní (například spotřební daně).ÿ 4.1.1

Postavení a úloha daní v České republice

Definice pojmu „daňÿ není možné nalézt v žádném právním předpise České republiky. Platit daň je povinnost, jež je zakotvena v Listině základních práv a svobod. Tato Listina je součástí ústavního pořádku České republiky. Široký a kol. (2008) uvádí výčet nejdůležitějších úloh daní v České republice. Hlavní úlohou daní je naplňování příjmové stránky veřejných rozpočtů, jejichž prostřednictvím jsou pak hrazeny veřejné výdaje tzv. fiskální funkce daní, dále přispívají k realizaci rozpočtové a fiskální politiky vlády. Daně slouží také jako ukazatele pro mezistátní srovnání jednotlivých zemí, proto je daňové zatížení jedním z důležitých makroekonomických ukazatelů. Daň je povinná, neúčelová, zákonem předem stanovená částka, kterou se na nenávratném a neekvivalentním principu snižují disponibilní zdroje ekonomického subjektu. Jedná se o transfer finančních prostředků od soukromého k veřejnému sektoru. Daň se pravidelně opakuje v určitých časových intervalech nebo se platí jen za určitých okolností.

4.2

Ekologická politika

15

(Kubátová, 2006, s. 16): „Neúčelovostí daně se rozumí skutečnost, že konkrétní daň v určité výši nemá financovat konkrétní vládní projekt, nýbrž že se stane součástí celkových příjmů veřejného rozpočtu, z něhož se budou financovat různé veřejné potřeby. Neekvivalentnost pro poplatníka znamená, že nemá nárok na protihodnotu ve výši odpovídající jeho platbě.ÿ Daně se dělí na: • daně přímé - jsou bezprostředně vyměřené poplatníkovi1 na základě jeho důchodu nebo majetku; • daně nepřímé - jsou daně placené v cenách zboží a služeb, které si poplatník bezprostředně neuvědomuje. Tento druh daní nezohledňuje důchodovou situaci poplatníka.

4.2


(Mezřický a kol., 1996, s. 11): „Základem ekologické politiky je souhrn představ různých subjektů politického systému o vážnosti ekologických problémů, o prioritách a způsobech řešení jednotlivých otázek životního prostředí, šetrného hospodaření s přírodními zdroji a jejich ochrany.ÿ 4.2.1

Vznik ekologické politiky

Za vznik je možné považovat okamžik rozpoznání a uvedomění si, že lidská činnost má negativních důsledky na životní prostředí. Konkrétně se ale uvádí rozmezí let 1972–1973. Za klíčovou událost globálního významu, která se podílela na vzniku ekologické politiky, se považuje zejména první konference OSN. Konala se roku 1972 ve Stockholmu a její hlavní náplní bylo téma životního prostředí. Na základě pojmenování základních globálních problémů životního prostředí byl přijat Akční plán (souhrn doporučení mezinárodních opatření) a Deklarace o životním prostředí (soubor základních principů ochrany životního prostředí). V naší zemi se problematika ekologie objevila po listopadu 1989, kdy si lidé začali uvědomovat katastrofální stav životního prostředí. 4.2.2

Druhy ekologické politiky

Prvním impulsem vzniku ekologické politiky byla především ochrana některých součástí životního prostředí, a sice vody, ovzduší a ochrana některých přírodních zdrojů. „Naše společná budoucnostÿ tj. zpráva komise OSN z roku 1987, vymezuje dva přístupy k ekologické politice. Ekologická politika, právo a instituce jsou chápány jako odpověď na ekologické účinky a důsledky. První přístup lze podle zprávy komise považovat za standardní. Druhý přístup formuluje postupy a cíle, které jsou zaměřeny na příčiny těchto účinků. Zpráva komise OSN z roku 1987 také požaduje, aby ochrana životního prostředí a cesta trvale udržitelného rozvoje byla součástí společenského poslání všech vládních institucí a většiny institucí soukromého charakteru. Lze tedy rozlišit ekologickou politiku: • ekologickou politiku resortní; • ekologickou politiku všestrannou. 1 Poplatník je osoba, která nese daňové břemeno. Proto je důležité přihlížet k časovému hledisku a přesunu daňového břemene při určení konečného poplatníka.

4.2


16

Jak uvedl Mezřický (1996), resortní ekologická politika je primárně činností specializované exekutivy, založená na konceptu cílů a strategií. Zaměřuje se na prevenci, snižování nebo odstraňování nežádoucích účinků lidské aktivity na životní prostředí, přírodní zdroje a veřejné zdraví. Typickým znakem resortní ekologické politiky je orientace na krátkodobé cíle, mezi něž patří předcházení, snižování nebo úplné vyloučení znečištění životního prostředí. Dále definuje Mezřický (1996) všestrannou ekologickou politiku jako široce koordinovanou činnost vládních a nevládních organizací, institucí a občanů, veřejné správy, obecní samosprávy a výrobních organizací. Tato činost je zaměřena na nastolování vztahů rovnováhy mezi lidskými činnostmi, uspokojování potřeb současných i budoucích generací a schopnost přírody se trvale obnovovat. Jelikož všestranná ekologická politika odpovídá požadavkům trvale udržitelného rozvoje, zaměřuje se především na nastolování nových vztahů k životnímu prostředí a přírodním zdrojům. Cíle této politiky jsou poněkud širší. Definují je hlavně ekologičtí ekonomové, kteří za hlavní cíl považují změnu v orientaci ekonomiky a řízení. Agenda 21 je dokument přijatý účastníky druhé konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru konané v roce 1992. Ageda 21 obsahuje kompletní relevantní řešení ekologických problémů již vzniklých, jež jsou důsledkem trvale neudržitelných praktik činností lidí. Její součástí jsou také doporučení, určité základní a rámcové zásady, jimiž se státy mohou řídit při koncipování a realizaci své ekologické politiky. 4.2.3

Nástroje ekologické politiky

K nástrojům ekologické politiky patří právo, ekonomické nástroje, formy organizace, územní plánování, výchova a vzdělávání, věda a informace. Právo definuje předmět ochrany, ekologické požadavky, stanovuje odpovědnosti a sankce za porušení povinností, předpisy o ochraně životního prostředí a hospodaření se zdroji. (Moldan, 2003, s. 56): „Ekologická pravidla tržních mechanismů, jež má za cíl ochranu životního prostředí, nemůže stát zavádět libovolně a svévolně. Musí mít podobu právních norem, mezi něž patří především zákony.ÿ Ekonomické nástroje používá vláda za účelem snížení znečištění životního prostředí. Vláda může na ekonomické subjekty ve snaze o jejich ekologičtější chování apelovat dvěma způsoby. Na ekologicky škodlivé výrobky může být uvalena přirážka k jejich ceně v podobě sancí, úplat, přirážek či zvýšení daně. Druhým způsobem je finančí výpomoc ve formě dotací pro výrobce dodržující ekologické zásady. Hlavním nástrojem na ovlivňování chování výrobců a spotřebitelů by však měla být negativní stimulace. Případný postupný růst objemu dotací by totiž neúměrně zatěžoval státní rozpočet. Metodika OECD klasifikuje ekonomické nástroje ochrany životního prostředí do pěti skupin viz obrázek č. 1. Dle této metodiky lze daně k ekologickým účelum použít následovně: • daňové zvýhodnění (daňové úlevy); • daňové znevýhodnění (ekologické daně). Daňové zvýhodnění znamená pro státní rozpočet jediné, a to snížení vládních příjmů. Jedná se vlastně také o určitou formu dotace. Může se vyskytovat v podobě osvobození od daně, snížení základu daně o odčitatelné položky, zrychlené odpisování, slevy na dani, prominutí nebo snížení daně a jiné.

4.2

17


Obr. 1: Místo daní v soustavě ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí Zdroj: Široký (2008)

Naproti tomu daňové znevýhodnění má formu ekologických daní. Je nutné si uvědomit, že daňová zvýhodnění a daňová znevýhodnění nevedou ke stejnému výsledku. Vyměřovacím základem u ekologických daní je množství emitovaných škodlivin, kdežto dotace a úlevy jsou poskytovány na základě snížení množství emisí. K ekologičtějšímu chování by měl ekonomické subjekty vést mechanismus restriktivní, mechanismus regulační a mechanismus finanční. Finanční mechanismus je stále častěji používán a patří sem zejména nástroje sankční. Typickým příkladem jsou již uvedené ekologické daně, zvýšení dovozních cel na ekologicky méně vhodné komodity nebo výrobky, úplaty za znečišťování složek prostředí a platby za využívání přírodních zdrojů. Dalším efektivním nástrojem je nástroj stimulační. Stát částečně nebo plně uhradí činnost, která může být ekonomicky málo efektivní, ale z ekologického hlediska velmi prospěšná. Evropská unie používá ve své ekologické politice nástroje jako jsou systémy dobrovolných dohod, financování výzkumu a vývoje. Další možné jsou kapitálová či spotřebitelská dotace, jež by měla pokrýt náklady vzniklé při nákupu podporované energie či instalací zařízení, osvobození od spotřební daně a od daně z majetku, sleva na DPH či její úplné vrácení nebo sleva na dani z investice či výroby energie. Dalším významným nástrojem je rušení tzv. dotací škodlivých pro životní prostředí (př. dotace v energetice), podpora investic do vědy a výzkumu.

4.3

Ekologická daňová reforma v České republice

4.2.4

18

Důvody pro rozvoj ekologické politiky

Mezřický (2006) uvádí několik základních a konkrétních důvodů, proč je nutné, aby jednotlivé státy rozvíjely ekologickou politiku. Patří tam zejména: 1. zanedbanost ekologických problémů; 2. omezenost finančních prostředků; 3. časová naléhavost ekologických problémů; 4. mezinárodní závazky; 5. jednota životního prostředí; 6. nutnost koordinace činnosti veřejné správy; 7. signalizační význam ekopolitiky. 4.2.5

Cíle ekologické politiky EU

Norma Evropské unie je sice zaměřena pouze na monitorování CO2 , ale upozorňuje také na omezování dalších skleníkových plynů. Při podpisu Kjótského protokolu v roce 2002 se Evropská unie zavázala snížit emise skleníkových plynů do roku 2010 o 8 % oproti roku 1990.2 Proto se omezování skleníkových plynů stalo hlavním tématem enviromentální politiky EU. Dalším cílem EU je do roku 2010 dosáhnout 12% podílu energie z obnovitelných zdrojů. Jak už bylo zmíněno výše, hlavním cílem ekologické politiky EU je snížení emisí skleníkových plynů. Tohoto cíle je možné dosáhnout následujícími způsoby: • podpora energie z obnovitelných zdrojů; • podpora technologie čistého uhlí, resp. čistých fosilních paliv; • podpora jaderné energie; • podpora vývoje a výroby vodíkových a palivových šlánků; • podpora budování transmisních a distribučních systémů elektřiny; • podpora úsporných řešení; • zdražit energii z neobnovitelných zdrojů.

4.3


Ekologické daně (2008) uvádí, že ekologická daňová reforma souvisí s přibližováním českého daňového systému k evropským daňovým systémům. Je definována jako přesun ze zdanění lidské práce směrem ke zdanění výrobků a služeb, jejichž výroba a spotřeba má negativní vliv na lidské zdraví a životní prostředí. Hlavním úkolem EDR je stimulace ekonomických subjektů k takovému chování, které povede ke snížení poškození životního prostředí a dopadů na lidské zdraví. Fischer (2006) přibližuje postoj předsedy Strany zelených Martina Bursíka, jenž uvedl, že ekologická daňová reforma by místo práce danila komodity dle dopadu na životní prostředí. Díky tomu se zvýší konkurence a sníží znečištění životního prostředí, protože spotřebitelé budou motivováni k využívání ekologicky šetrnějších technologií a energie. EDR naplňuje princip znečišťovatel platí. (Moldan, 1992, s. 41): „To znamená, že každý je odpověden za následky své aktivity z hlediska poškozování životního prostředí. Tento princip je jedním z nejzákladnějších principů v liberární demokracii.ÿ 2

V České republice jsou naměřené emise CO2 na obyvatele a na rok o 41 % vyšší než je průměr v EU. V konkrétním vyjádření se jedná o 12,5 t na obyvatele a rok ku 8,9 t v EU.

4.3

19


Mezi hlavní principy EDR v České republice patří zejména výnosová neutralita. EDR by neměla vést ke zvýšení celkové daňové zátěže, a to ve všech jejich etapách. Výnosy z ekologických daní by měly být použity na snížení jiných daní a to tak, aby byly sníženy náklady práce s cílem povzbudit zaměstnanost. Jedna z možností, jak kompenzovat zavedení ekologických daní, byla buďto snížení daní z příjmu nebo snížení odvodů v oblasti sociální. V roce 2008, kdy ekologické daně vešly v platnost, neproběhla ani jedna z výše uvedených možností kompenzace. Ministerstvo životního prostředí však potvrdilo, že závazek kompenzace splní. V průběhu roku 2008 vyhodnotila vláda ČR výběr ekologické daně a navrhla změny ve výši sociálního pojištění zaměstnanců a OSVČ. K 1.1.2009 bylo sníženo sociální pojištění zaměstnancům o 1,5 procentního bodu a také sociální zabezpečení hrazené zaměstnavatelem kleslo z 26 % na 25 %. Snahou je také docílit minimálních sazeb z již uvedené směrnice 2003/96/ES, o zdanění energetických produktů a elektřiny. Dalším důležitým principem EDR je podpora obnovitelných zdrojů energie a kogenerace3 . Podporu energetických úspor a ekologicky šetrných způsobů vytápění lze také zahrnout mezi hlavní principy EDR. Podle Jílkové (2002) mezi stěžejní cíle a přínosy ekologických daní patří: • zlepšení ovzduší; • prosazení mezigenerační spravedlnosti; • snížení energetické náročnosti; • zvýšení daňových výnosů; • přesun zdanění z práce na energii; • restruktualizace daňových výnosů. 4.3.1

Předpoklad výnosové neutrality ekologické daňové reformy

Bylo již výše řečeno, že ekologická daňová reforma by měla být výnosově neutrální. Proto bude tato část práce zaměřena na to, zda snížení sociálního zabezpečení kompenzuje zdanění zatížených komodit. Tab. 1: Sazby sociálního pojištění pro zaměstnavatele

Celkem na nemocenské pojištění na důchodové pojištění na státní politiku zaměstnanosti

2008 26,0 % 3,3 % 21,5 % 1,2 %

2009 25,0 % 2,3 % 21,5 % 1,2 % Zdroj: Vlastní zpracování

Tab. 2: Sazby sociálního pojištění pro zaměstnance

Celkem

2008 8,0 %

2009 6,5 % Zdroj: Vlastní zpracování

Z výše uvedených tabulek je evidentní, že pojistné na sociální zabezpečení bylo od 1.1.2009 sníženo celkem o 2,5 %. Celkové snížení pojistného na sociální zabezpečení je 3

Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla, umožňuje zvýšení účinnosti využití energie paliv.

4.3

20


tvořeno 1% snížením odvodů na nemocenské pojištění, které hradí zaměstnavatel a 1,5% poklesem povinných odvodů pro zaměstnance na důchodové pojištění. Tab. 3: Inkaso pojistného na sociální zabezpečení v mld.

Celkem na nemocenské pojištění na důchodové pojištění

2007 367,29 64,82 302,47

2008 385,61 68,05 317,56

Zdroj: MF ČR (2009) a vlastní zpracování Tab. 4: Orientační suma kompenzace v mld. vypočtená pro roky 2007 a 2008

1 % z inkasa pojistného na nemocenské pojištění 1,5 % z inkasa pojistného na důchodové pojištění Celkem

2007 0,648 4,537 5,185

2008 0,681 4,763 5,444

Zdroj: Vlastní zpracování

Tabulka č. 3 znázorňující výši inkasa pojistného na sociální zabezpečení v letech 2007 a 2008 ukazuje kolik bylo konkrétně vybráno v uvedených letech. Celková inkasovaná suma je rozdělěna do dvou skupin, dle účelu inkasa. V tabulce č. 4 je zpracováno, jaké výše by dosahovala kompenzace ekologické daňové reformy na sociálním zabezpečení, kdyby byla platná již v uvedeném období. Daný výpočet umožňuje částečně vyhodnotit, zda-li se snížením pojistného na sociálním zabezpečení podařilo dosáhnout výnosové neutrality. Tab. 5: Inkaso ekologických daní za rok 2008 v mld.

Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů Daň z pevných paliv Daň z elektřiny Celkem

Celkem 1,003 0,432 1,019 2,454

Zdroj: Celní úřad Hodonín (2009)

Poslední tabulka komplexně shrnuje, jaké výše inkasa ekologických daní bylo v roce 2008 dosaženo. Velmi podstatnou část příjmu zajistila daň z elekřiny a také daň ze zemního plynu a některých dalších plynů. Na dani z pevných paliv bylo vybráno nejméně. Po zhodnocení všech výše uvedených tabulek je možné konstatovat, že inkaso ekologických daní do státního rozpočtu je cca o polovinu nižší než výnosy pojistného na sociální zabezpečením, které by plynuly do státního rozpočtu pokud by neproběhlo jejich snížení v rámci kompenzace ekologické daňové reformy. Z toho plyne, že byly očekávány mnohem vyšší výnosy z ekologické daňové reformy, než jaké byly ve skutečnosti inkasovány. Důvodem nižších výnosů může být přechod mnoha ekonomických subjektů na ekologičtější způsob vytápění.

4.3


4.3.2

21

Historie vzniku Ekologické daňové reformy v České republice

V roce 1998 byla poprvé zmíněna ekologická daňová reforma v programovém prohlášení coby legislativní úkol vlády. Nová státní politika životního prostředí zdůraznila plné přijetí konceptu udržitelného rozvoje. O rok později je první návrh EDR odmítnut klíčovými ministerstvy, a to Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem dopravy, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Odmítavý postoj byl odůvodněn absencí kompenzací pro nízkopříjmové skupiny domácností a zemědělce. Ekologická daňová reforma je roku 2002 součástí programového prohlášení vlády. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo financí dostává hlavní odpovědnost za vytvoření návrhu EDR. Ačkoliv bylo vytvořeno více návrhů EDR, žádný z nich však nebyl vládě předložen. Klíčovým okamžikem pro vytvoření EDR se stává vstup České republiky do Evropské unie, viz kapitola 4.1, strana 13. Jak uvedl Radvan a Neckář Česká republika v této době vyjednala odklad na základě článku 1 odstavce č. 3, kdy mohla uplatnit částečné nebo úplné osvobození od daně u zemního plynu, elektřiny a pevných paliv. Pokud by se tak nestalo, daň by musela být zavedena již od května 2004. Vyjednané přechodné období skončilo 31.12.2007. V letech 2004 až 2006 vytvořilo Ministerstvo životního prostředí detailní návrh Ekologické daňové reformy, který byl diskutován a komentován Ministerstvem financí. V prosinci roku 2006 byl kompromisní návrh předložen vládě. Materiál „Principy a harmonogram ekologické daňové reformyÿ byl dne 3.ledna 2007 přijat vládou. 4.3.3

Harmonogram Ekologické daňové reformy

Ekologická daňová reforma má proběhnout ve třech etapách. Celková reforma má být dokončena do roku 2017. První etapa je dokončením implementace směrnice 2003/96/ES do legislativy ČR. Tato etapa již proběhla, byla realizována 1.1.2008. Jedná se o zavedení spotřebních daní ze zemního plynu, fosilních pevných paliv a elektřiny. Hlavní náplní druhé fáze EDR má být zdanění energetických produktů, opatření v oblasti dopravy, revize stávajících poplatků a dalších nástrojů regulace v oblasti životního prostředí. Cílem reformy je vytvoření emisní daně z oxidu uhličitého, která vznikne transformací již existujícího enviromentálního poplatku za znečištění ovzduší. Třetí etapa má být připravována do konce roku 2012 a realizována v letech 2014–2017. Na základě vyhodnocení dopadů I. a II. etapy bude zváženo případné prohloubení reformy a rozšíření na další surovinové zdroje, výrobky, služby a užití přírody. 4.3.4

Detailní rozbor I. etapy EDR

Nové daně platí již od 1.1.2008. Jsou součástí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Konkrétně se jedná o tyto daně: daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Zavedením těchto daní se do naší legislativy transponovala Směrnice 2003/96/ES, o zdanění paliv a elektřiny. Správa daně, stejně

4.3


22

jako u daní spotřebních, spadá pod celní orgány, které jsou obecně dány sídlem nebo místem pobytu plátce, nestanoví-li zákon jinak. Zdaňovacím obdobím4 je jeden kalendářní měsíc s tím, že plátci jsou povinni předložit daňové přiznání a zaplatit daň do 25. dne po ukončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. Na Ministerstvu životního prostředí byla vytvořena mezisortní skupina k ekologické daňové reformě, ve které jsou zastoupena dotčená ministerstva jako Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo financí, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo práce a sociálních věcí, dále pak odboráři, Zelený kruh a Svaz průmyslu a dopravy. Mezisortní pracovní skupina přispívá zejména prostřednictvím diskuzí, návrhů a různým pohledem na danou problematiku z více stran. Analýza dopadů I.fáze EDR: • dopad na státní rozpočet; Změnila se struktura i výše příjmů státního rozpočtu. Inkaso spotřebních daní v roce 2008 dosáhlo 125,6 mld. Kč, tj. 93,1 % rozpočtu při meziročním poklesu 6,0 mld. Kč, tj. o 4,6 %, přičemž v roce 2007 byl zaznamenán růst o 16,9 %. Rozpočet pro rok 2008 počítal s růstem 2,4 % oproti skutečnosti roku 2007. Předpokládané inkaso ekologických daní se pohybovalo kolem 3 mld. Kč. Ve skutečnosti však bylo vybráno 2,454 mld. Kč. • dopad na podnikatelské prostředí; Pro podnikatelské subjekty se očekávalo následující zvýšení cen včetně DPH: elektřina o 1 %, uhlí o 9 %, plyn o 4 %. Reálné zvýšení cen se téměř shoduje s očekávaným zvýšením. • dopad na životní prostředí. Ekologické přínosy se očekávaly především v oblasti úspory paliv a s nimi spojených škod na zdraví a životním prostředí. Také I. etapa měla být výnosově neutrální. Úleva v podobě snížení jiné povinné platby nenastala v rámci I. etapy, tj. při zavedení nových ekologických daní, ale až o rok později. K 1.1.2009 jsme zaregistrovali sníženou sazbu pojistného placeného zaměstnancem o 1,5 % a slevu ve výši 1 % na celkovém sociálním zabezpečení hrazené zaměstnavatelem. 4.3.5

Příprava II. etapy EDR

Hlavním úkolem další etapy EDR je revize stávajícího systému poplatků v ochraně ovzduší a návrh nového zdanění oxidu uhličitého. Programové prohlášení vlády uvádí následující zadání pro další etapy ekologické daňové reformy (Programové prohlášení vlády, s. 1): „Cílem druhé fáze reformy od roku 2010 bude vytvoření emisní daně z CO2 , která vznikne transformací stávajícího poplatku za znečištění ovzduší. Cílem této daně bude stimulace k modernizaci technologií výroby energií a snižování znečištění. Indikativní cíl výnosu z ekologické daňové reformy po roce 2010 bude 0,5 až 1 % HDP.ÿ Tato etapa by měla být zaměřena jak na stacionární zdroje5 , tak na dopravu. Zimmermannová (2008) ve svém článku zveřejnila, že II. etapa ekologické daňové reformy by měla přispět k plnění cílů jak v oblasti ochrany ovzduší, tak i v oblasti klimatu, 4

Zdaňovací období je časový úsek, za který se daň vyměřuje. Může být vymezeno jako kalendářní rok, hospodářský rok, čtvrtletí nebo měsíc. 5 Stacionární zdroj znečišťování ovzduší je zařízení spalovacího nebo technologického procesu, které znečišťuje nebo může znečišťovat ovzduší. Zdroje znečišťování ovzduší se dělí podle technického a technologického uspořádání na spalovací zdroje, spalovny odpadů a ostatní zdroje.

4.4

Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů („Ekologické daněÿ)

23

podpory obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor a ekologicky šetrných druhů dopravy a paliv. Ministerstvo životního prostředí zadalo zpracování odborné studie, která vyhodnotí stávající systém poplatků v oblasti ochrany ovzduší a určí možné dopady při zavedení emisní daně z oxidu uhličitého v České republice. 4.3.6

Současné ekologické daně a poplatky v České republice

Podle statistiky OECD jsou za ekologické daně v ČR považovány následující: • enviromentální poplatky; – poplatky za znečišťování ovzduší; – poplatky za vypouštění odpadních vod; – poplatky za ukládání odpadů na skládky; – další poplatky; • spotřební daň z minerálních olejů; • silniční daň; • daň z pevných paliv; • daň ze zemního plynu a některých dalších plynů; • daň z elektřiny.

4.4


Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů novelizuje 47 stávajících zákonů a zavádí také tři tzv. nové ekologické daně, které nabyly účinnosti 1.1.2008. Ekologické daně se týkají daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv a daně z elektřiny. Definice pojmu ekologická daň má mnoho různých forem, avšak hlavní myšlenka zůstává neměnná. Uveďme si proto názory některých autorů. (Encyklopedie-Evropa 2045): „Hlavní myšlenkou tohoto nástroje ochrany životního prostředí je méně zdanit lidskou práci a více zdanit energie a suroviny. Ekologická daň tedy působí jako ekonomický tlak, jehož výsledkem by měla být ekonomika postavená na sofistikovaných výrobcích, které potřebují hodně lidské práce, včetně té intelektuální, a relativně málo surovin.ÿ S tímto tvrzením souhlasí i Ščasný (2003), který píše, že enviromentální daně vedou k hospodárnějšímu užívání statků a služeb životního prostředí a k internalizaci negativních externalit. Také Moldan (2003) zastává názor, že ekologické daně působí pozitivně na změnu chování ekonomických subjektů. Tyto tři velmi podobná tvrzení vyjadřují názor, že ekologické daně mají vytvářet určitý tlak na ekonomické subjekty, který vyústí k hospodárnějšímu užívání statků. Existují také definice ekologických daní, ze kterých je na první pohled zřejmé, že jsou tyto daně spíše brány jako platby navíc za využívání přírodních zdrojů. Například dle OECD je ekologická daň každá nevázaná platba vládě uvalená na daňový základ, který je považovaný za významný z hlediska životního prostředí. Beneš a kol. (2006) považuje ekologické daně za nástroj umožňující tzv. internalizaci externalit, tj. zahrnutí škod, jež způsobuje činnost lidí životímu prostředí, do cen produkce. Téměř zcela shodný názor má i Kubátová (2006) tvrdící, že ekologické daně jsou daně, které byly primárně zavedeny za účelem omezování existence negativních externích efektů ovlivňujících životní prostředí.

4.4


4.4.1

24

Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů

Zdanění zemního plynu a některých dalších plynů bylo již v české legislativě upraveno, a to zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Avšak po přijetí nového zákona a vzniku ekologických daní byla tato úprava zdanění zemního plynu ze zmíněného zákona zcela odstraněna. Kompletní právní úprava týkající se problematiky zdanění zemního plynu a některých dalších plynů se nachází v zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a to v rámci daně ze zemního plynu a některých dalších plynů. Plátcem6 daně jsou zejména dodavatelé plynu. Dodavateli se rozumí fyzické nebo právnické osoby, které nabývají plyn bez daně za účelem následného prodeje. Daňová zátěž může dopadnout také na provozovatele přepravních a distribučních soustav nebo podzemních zásobníků plynu. Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká okamžikem dodání plynu ke konečné spotřebě. Proto povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, jeli zemní plyn pouze dodáván např. mezi obchodníky či distributory. Tyto subjekty mají pouze evidenční povinnost. Pokud však dojde ke spotřebe plynu jedním ze subjektů, bude tato spotřeba podléhat zdanění. Zdanění se také týká subjektů, které používaly plyn zatížený nižší sazbou daně k účelu, jemuž odpovídá vyšší sazba daně nebo plyn osvobozený od daně k jiným účelům, než na které se osvobození vztahuje. Poplatníkem daně se stává konečný spotřebitel plynu, tj. fyzická nebo právnická osoba, která nemá povolení k nabytí plynu bez daně. Je zřejmé, že dodavatelé odvádějící daň navýší o tuto částku cenu, kterou koneční spotřebitelé zaplatí. Předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů je plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11, 2711 21, 2711 29 a 2705. Rozlišuje se však účel použití, který je rozhodující pro stanovení sazby. Může se tedy jednat o plyn určený k použití, nabízený k prodeji, používaný pro pohon motorů, plyn používaný pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, plyn pro stacionární motory, plyn používaný v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, veřejných nebo inženýrských pracích. Daňové zvýhodnění, jenž se vztahuje na zemní plyn, vychází primárně z hospodářských a sociálních zájmů. Zákon zejména osvobozuje plyn pro výrobu tepla v domácnostech a domovních kotelnách pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21. Dále se osvobození od daně ze zemního plynu vztahuje na výrobu elektřiny a na kogeneraci, jsou-li splněny podmínky pro zařízení, ve kterých je teplo vyráběno a toto teplo je dodáváno domácnostem. Zemní plyn používaný jako pohonná hmota nebo palivo pro vodní plavbu s výjimkou soukromých rekreačních plavidel nebo v metalurgických či mineralogických postupech je rovněž od daně osvobozen. Zákon bere v úvahu také možnou ztrátu při dopravě nebo skladování, ta je osvobozena maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných ztrát. Základ daně tvoří množství plynu v MWh spáleného tepla. Nelze-li vyjádřit množství plynu spáleného tepla v MWh, stanoví se spálené teplo ve výši 15 MWh na tunu plynu. Jak již bylo výše uvedeno, sazba daně se liší, dle účelu využití zemního plynu a také v závislosti na kalendářních letech. Sazby byly stanoveny tak, aby odpovídaly požadavkům směrnice Rady 2003/96/ES. Nejvyšší sazba je stanovena na 264,80 Kč za MWh spáleného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 29 a 2705. Naproti tomu nejnižší sazba je v přítomnosti stanovena na 0 Kč na MWh spáleného tepla. Týká se plynu urče6

Plátce daně je osoba, jež odvádí správci daně (finanční, celní úřad) daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům pod vlastní majetkovou odpovědností.

4.4


25

ného k pohonu motorů nebo pro jiné účely uvedeného pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21. Nulová sazba je ale platná pouze do 31.12.2011. V následujícím roce se zvýší na 34,20 Kč/MWh a bude uplatňována až do konce roku 2014. V průběhu dalších let se bude sazba daně trvale zvyšovat a tento exponenciální růst se zastaví až v roce 2020, kdy dosáhne výše 264,80 Kč/MWh spáleného tepla. Nižší sazbou daně je zatížen plyn určený k výrobě tepla pro jakékoliv použití, plyn pro pohon motorů stacionárních, ve stavebních strojích a ve strojích či vozidlech používaných k provozu převážně mimo veřejné komunikace. Sazba je stanovena na 30,60 Kč/MWh. Výše daně ze zemního plynu a některých dalších plynů se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně. 4.4.2

Daň z pevných paliv

Daň z pevných paliv je typickou spotřební daní, jelikož jsou všechny administrativní povinnosti přeneseny na plátce daně. Plátci daně jsou převážně dodavatelé poskytující pevná paliva konečnému spotřebiteli v tuzemsku. Dodavateli se rozumí fyzické nebo právnické osoby, které nabývají pevná paliva bez daně za účelem dalšího prodeje. Princip stanovení plátce daně z pevných paliv je velmi podobný jako u daně ze zemního plynu. Pokud jsou tedy pevná paliva předávána mezi distributory a výrobci, nepodléhají zdanění, jelikož jsou obchodována bez daně. Tyto subjekty mají pouze evidenční povinnost. Pokud však jeden ze subjektů pevná paliva spotřebuje, bude tato spotřeba podléhat zdanění. Plátcem daně se stávají také subjekty, jež spotřebovaly nezdaněná paliva nebo použily pevná paliva osvobozená od daně k jiným účelům, než na které se osvobození vztahuje. Povinnost daň přiznat a zaplatit je dána okamžikem dodání pevných paliv konečnému spotřebiteli. Poplatníkem je osoba, jak vyplývá z předešlého textu, která spotřebovává pevná paliva. Cena pevných paliv je navýšena o ekologickou daň a daňové břemeno nese konečný spotřebitel stejně jako u všech nepřímých daní. Konečným spotřebitelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, jež nemá oprávnění k nabytí pevných paliv bez daně. Při stanovení předmětu daně se taktéž využívá kódů nomenklatury. Mezi předměty daně z pevných paliv patří černé uhlí, brikety, bulety a podobná pevná paliva vyrobená z černého uhlí, jež jsou označována kódem nomenklatury 2701, dále hnědé uhlí, hnědouhelné brikety, aglomerované hnědé uhlí s výjimkou černého jantaru uvedené pod kódem nomenklatury 2702. Koks a polokoks z černého uhlí, hnědé uhlí nebo rašeliny, retortové uhlí s kódem 2704 a ostatní uhlovodíky s kódy nomenklatury 2706, 2708, 2713, 2714 a 2715 jsou také předmětem daně z pevných paliv. Od daně jsou osvobozena pevná paliva pro výrobu elektřiny, koksu, kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v zařízení s určitou účinností a při splnění podmínky, že teplo musí být dodáváno domácnostem. Další osvobození se týká pevných paliv využívaných jako pohonná hmota nebo palivo pro vodní plavbu s výjimkou soukromých rekreačních plavidel, v metalurgických či mineralogických postupech, v chemických redukčních procesech ve vysokých pecích nebo třeba k technologickým účelům v podniku, ve kterém byla pevná paliva vyrobena. Zákon osvobozuje i ztráty při přepravě a skladování do jejich skutečné technicky zdůvodněné výše. Základ daně z pevných paliv je stanoven množstvím pevných paliv vyjádřené v GJ spáleného tepla v původním vzorku. Nelze-li spálené teplo prokázat, je možné vyměřit daň paušálně ve výši 33 GJ na tunu pevných paliv.

4.4


26

Směrnice Rady 2003/96/ES uvádí jako minimální hodnotu pro sazbu daně z pevných paliv 8,50 Kč/GJ spáleného tepla v původním vzorku. Tato sazba je platná i na území České republiky. Výše daně z pevných paliv lze zjistit vynásobením základu daně sazbou daně. 4.4.3

Daň z elektřiny

Daň z elektřiny je třetí a poslední z nově zavedených ekologických daní. Základním rysem zmiňované daně je její zdanění při dodání konečnému spotřebiteli, z toho plyne, že okamžik dodání lze ztotožnit s okamžikem spotřeby. Plátci jsou převážně dodavatelé, jenž dodali elektřinu konečnému spotřebiteli v tuzemsku. Za dodavatele se dle zákona považuje obchodník s elektřinou, výrobce a operátor trhu s elektřinou. Je-li elektřina dodávána mezi výrobci, obchodníky, provozovateli distribuční nebo přenosové soustavy, nepodléhá zdanění, jelikož je obchodována bez daně. Výjimka nastává v případě, že ji uvedené subjekty spotřebují. Pak je nutné daň přiznat a zaplatit. Za plátce se také považují právnické nebo fyzické osoby, jež použily nezdaněnou elekřinu nebo elektřinu osvobozenou k jiným účelům, než na které se osvobození vztahuje. Povinnost přiznat daň a zaplatit ji vzniká s okamžikem dodání elekřiny spotřebiteli. V praxi se však běžně daň přiznává a platí za určité období, tj. jeden měsíc, ve kterém byla zjištěna skutečná spotřeba. Poplatníkem daně z elektřiny je konečný spotřebitel této energie. Je tedy zřejmé, že cena elektřiny byla navýšena o tuto ekologickou daň. Konečný spotřebitel pro účely tohoto zákona je definován jako právnická nebo fyzická osoba, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně. Předmětem daně je elekřina uvedená pod kódem nomenklatury 2716. Následuje výčet osvobození související s ekologickou daní z elektřiny. Patří sem elektřina ekologicky šetrná7 , vyrobená v dopravních prostředcích, pokud je zde i spotřebována, elektřina vyrobená ze zdaněných výrobků, pokud jsou předmětem daně ze zemního plynu, daně z pevných paliv nebo spotřební daně. Dále je uváděna elektřina v zařízeních se jmenovitým elektrickým výkonem do 2 MW, k technologickým účelům nezbytným pro její výrobu nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Elektřina využívaná při elektrolytický, mineralogických a metalurgických prosesech, při provozování dráhy a drážní dopravy pro přepravu osob a věcí na dráze železniční, tramvajové a trolejbusové. Od daně je rovněž osvobozena elektřina užitá ke krytí ztrát v přenosové soustavě. Základem daně z elekřiny je množství elektřiny v MWh. Zákonem stanovená sazba daně je 28,30 Kč/MWh. Sazba odpovídá minimu, jenž je vyžadováno směrnicí Rady 2003/96/ES. Výpočet daně z elektřiny se provede vynásobením základu daně sazbou daně. 4.4.4

Povolení k nabytí energií bez daně

Plátce daně, který nakupuje energii pro účely dalšího prodeje, může zažádat o povolení nabytí bez daně. Rozhodnutí, zda bude povolení uděleno, závisí na příslušném celním orgánu. Rozhodnutí je platné po dobu 5 let. 7

Ekologicky šetrná elektřina pochází ze sluneční energie, větrné nebo geotermální energie, elektřina vyrobená ve vodních elektrárnách, z biomasy nebo z produktů biomasy, z emisí metanu z uzavřených uhelných dolů, nebo elektřina z palivových článků.

4.5

Novela zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech

27

O povolení bez daně může zažádat taktéž spotřebitel, který energii nakoupí pro účely osvobozené od daně. Platnost povolení je stanovena na 5 let, o udělení rozhoduje opět příslušný celní orgán. 4.4.5

Teoretický dopad ekologických daní na domácnosti

Ekologické daně zvedly od 1.1.2008 ceny energií. Výše daní se odvíjí od negativního působení na životní prostředí. Jejich smyslem je totiž přimět firmy a domácnosti k využívání ekologicky šetrnějších druhů paliv nebo obnovitelné zdroje energie. Jaký je teoretický dopad ekologických daní na náklady domácností za vytápění? Domácností topící zemním plynem se ekologická daň nedotkne vůbec. Tedy aspoň těch, co mají vlastní domovní kotelnu. Zákon totiž výslovně osvobozuje plyn používaný pro výrobu tepla v domácnostech a domovních kotelnách. Domácnosti, které jsou vytápěny CZT (= „centrální zásobování teplemÿ) už ekologickou daň zaplatí v ceně za poskytnutou tepelnou energii. Jejich výší se budeme dále zabývat. Naproti tomu vzrostou výdaje domácnostem, které topí černým nebo hnědým uhlím. Takových domácností je v České republice asi 560 000, tj. 14 %. Modelová domácnost má spotřebu 80 GJ ročně. Po výpočtu je zjištěno, že daň činí 2 244 Kč ročně při použití hnědého uhlí a 1 767 Kč v případě uhlí černého. Náklady na vytápění vzrostou o 14,6 % pro hnědé uhlí, respektive o 7,2 % pro uhlí černé. Králová (2008) ve svém příspěvku zveřejnila, že Ministerstvo životního prostředí nabízí systém dotací a podpor pro domácnosti, které by chtěly investovat do ekologičtějšího způsobu vytápění. Levnější varianta se naskytuje při vytápění elektrickým proudem. Odebírá-li modelová domácnost pouze elektřinu ekologicky nešetrnou, tj. neosvobozenou od daně, pak zaplatí ročně daň ve výši cca 680 Kč, je-li brána v úvahu spotřeba 80 GJ ročně. Celkové náklady na vytápění elektrickým proudem vzrostou o 1,7 %. Bylo již několikrát zmíněno, že ekologické daně by měly být výnosově neutrální. Kompenzací je snížení plateb na sociálním pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Dle Pekaře (2007) nejvíce na ekologické daňové reformě ušetří podnikatel či zaměstnanec topící zemním plynem. Naopak nejvíce na reformu doplatí osoby pobírající starobní důchod, nezaměstnané a nepodnikající osoby využívající pro vytápění pevná paliva neosvobozená od daně.

4.5

Novela zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech

Dne 1.1.2009 vstoupila v platnost novela zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Zákon zavádí další ekologickou daň, která má za cíl snížit počet starých automobilů na českých silnicích. Daň se vztahuje na osobní a lehká užitková vozidla do 3,5 t, vyrobená roku 1998 a starší. Poplatek8 platí majitelé vozidla při první registraci, pokud vůz nesplňuje stanovené normy emisí. Poplatek není jednotný, jeho výše se odvíjí od emisní skupiny, do které auto patří, tedy dle znečišťení životního prostředí. Vozidel, splňujících normu EURO 3, se například nedotkne vůbec. Pro emisní normu EURO 2 byl stanoven poplatek 3000 Kč, 5000 Kč pro EURO 1. Pokud automobil nesplní ani jednu z výše uvedených norem, jeho majitel 8

Poplatek je definován jako peněžní ekvivalent za služby poskytované veřejným sektorem. Je nepravidelný a narozdíl od daně účelový, dobrovolný a návratný. Jeho návratnost spočívá ve smyslu obdržení protihodnoty formou veřejné služby.

4.6

Zařazení Ekologických daní

28

platí při registraci částku ve výši 10 000 Kč. Poplatek je placen za konkrétní auto pouze jednou. Dalších majitelů se již netýká. Pro upřesnění je třeba dodat, že výjimku tvoří motocykly, historičtí veteráni a sportovní auta, na ty se ekologický poplatek nevztahuje. Ekologická daň uvalená na stará auta byla vytvořena vládou na popud Evropské unie. Vláda se tak snaží eliminovat dovoz starých aut ze zahraničí. Průměrné stáří vozového parku v České republice je totiž 14,5 let. Takto stará auta nejen nesplňují dnešní bezpečnostní standardy, ale způsobují také velkou zátěž životnímu prostředí. Nová daň by měla obecně pomoci životnímu prostředí. Dalším předpokladem je úbytek havárií na českých silnicích, díky výměně starých nemoderních automobilů za novější. Soukup (2008) napsal, že výnosy z ekologického poplatku poputují do Státního fondu životního prostředí. Tyto peněžní prostředky by měly být použity na financování Národních programů, ze kterých se čerpají dotace na tepelná čerpadla, solární panely a kotle na biomasu.

4.6


Daně lze třídit podle mnoha různých kritérií. Kapitola Zařazení ekologických daní se bude zabývat, jak už název napovídá, kritérii ekologických daní a jejich správným zařazením. 4.6.1

Základní členění daní

Základní členení daní zahrnuje nejznámější klasifikace daní zejména dle jejich vazby na důchod poplatníka (přímé daně a nepřímé daně), dle určení poplatníka daně (třídění podle subjektu daně), dle předmětu daně (třídění podle objektu daně) a dle zjištění, do jaké míry respektují platební schopnost občana (osobní daně a in rem daně). Ekologické daně jsou daněmi nepřímými. To znamená, že subjekt, jenž daň odvádí, ji neplatí ze svého důchodu, ale přenáší ji na subjekt jiný. Přenos daňové zátěže je uskutečněn prostřednictvím zvýšení ceny. Jedná se o nejzákladnější třídění daní, které je rozlišeno dle vazby na důchod a poplatníka, tedy třídění dle dopadu na daně přímé a daně nepřímé. Další třídění nepřímých daní viz obrázek 29 . Podstatou třídění daní dle subjektu daně je vymezení osob, nebo ekonomického subjektu, který je povinen daň zaplatit. Může se jednat o jednotlivce, domácnost, oba manžele, všechny členy domácnosti nebo o firmu. V případě ekologických daní se bude ve většině případů jednat o firmu, neboť daň jsou povinni odvádět výrobci a dodavatelé. Třídění daní podle objektu je dalším základním rozlišením. Hlavními objekty jsou daně z důchodu, ze spotřeby a z majetku. V případě ekologických daní je zřejmé, že spadají do skupiny daní ze spotřeby. To znamená, že čím větší množství předmětu daně je spotřebováno, tím větší je daňová zátěž. Dále se daně třídí podle charakteru veličiny, z níž se daň platí, na kapitálové daně a daně běžné. Je-li objektem daně stavová veličina vyjadřující určité množství, stav, nazýváme tyto daně kapitálovými. Stavová veličina je zjišťována k určitému okamžiku a jedná se např. o množství zásob na skladě, množství peněz na účtu. Kapitálovými daněmi jsou daně dědické, darovací a majetkové. Pokud je objektem daně toková veličina, vyjadřující tok, 9

Akcíz odpovídá selektivní dani ze spotřeby uvalené na vybrané druhy komodit. Ve většině případů jde o jednotkovou daň. Výnos akcízů plyne do veřejných rozpočtů a je jeho stabilním příjmem.

4.6


29

Obr. 2: Nepřímé daně Zdroj: Vlastní zpracování

přesun, mluvíme o daních běžných. Tato veličina je zjišťována za určitý časový úsek. Tokovou veličinou je přidaná hodnota, produkt nebo i spotřeba. Z toho plyne, že mezi běžné daně patří hlavně daně důchodové, spotřební a daň z přidané hodnoty. Do běžných daní zařadíme i ekologické daně tj. daně ze spotřeby. Chceme-li zařadit ekologické daně podle vztahu k platební schopnosti poplatníka, tj. třídění dle adresnosti, musíme rozhodnout, zda jsou adesné a mají vztah ke konkrétnímu poplatníkovi (zohledňují jeho platební schopnost) tzv. daně osobní nebo jsou-li placeny bez ohledu na platební schopnost poplatníka, v tom případě se jedná o daně in rem (= „na věcÿ). Osobní daní je daň důchodová placená fyzickými osobami. Daní in rem je daň majetková, důchodová - placená společnostmi, daň z přidané hodnoty a také daň spotřební tedy i ekologická daň. 4.6.2

Třídění daní používaná k analýzám jejich dopadu

Tato členění jsou určena pro hlubší analýzy vlivu daní na chování účastníků hospodářského života (stupeň distorzity daní) a tržního mechanismu. Pokud daně klasifikujeme dle jejich dopadu na třžní mechanismus, musíme určit, zda jsou distorzní či nedistorzní. Mluvíme-li o daních distorzních, znamená to, že se jedná

4.6


30

o daně, které v sobě zahrnují jak efekt důchodový10 , tak i substituční11 , a tím narušují chování a volbu účastníků ekonomických aktivit. Naproti tomu daně nedistorzní, mnohdy označované jako neutrální, vyvolávají pouze důchodový efekt a jejich účastník není motivován k přesunu svých aktivit, protože ho to nezbaví jeho daňové povinnosti. Ekologické daně jsou řazeny do skupiny daní distorzních. Další možnost třídění daní je podle druhu sazby. Daně rozlišujeme podle vztahu mezi velikostí daně a velikostí daňového základu na stanovené bez vztahu ke zdaňovacímu základu, specifické a ad valorem (= „k hodnotěÿ). Jak už sám název napovídá u daní stanovených bez vztahu ke zdaňovacímu základu neexistuje vazba mezi daňovým základem a vypočtenou výší daně. Zařadíme sem daně paušální a daň z hlavy. Naproti tomu u daní specifických, někdy jsou označovány jako daně jednotkové, je zřetelná vazba na základ daně, respektive na počet jednotek daňového základu. Patří sem daň pozemková a domovní, daň ze spotřeby. Další skupina daní, která splňuje vztah mezi velikostí daně a velikostí daňového základu, je nazvána ad valorem. Tyto daně se určují dle ceny základu daně. Do skupiny daní ad valorem řadíme daň z přidané hodnoty, daň důchodovou. Ekologické daně jsou zařazeny do skupiny specifických daní. 4.6.3

Institucionální třídění daní

Tato členění daní se většinou neshodují s ekonomickými hledisky, ale vycházejí z platné legislativy příslušné země, z jejího státoprávního uspořádání. Podle okruhu jejich platnosti a stupně závaznosti, klasifikujeme daně na: • ústřední (centrální) - jsou jednotné a aplikovatelné na celostátní úrovni, řadí se sem i ekologické daně; • místní (municipální) - mohou se lišit velikostí, většinou je ustanovují nižší municipality v rámci jednoho státu; • nadnárodní - v současné době neexistují. (Široký, 2008, s. 58): „Daně lze v tomto pojetí rovněž rozdělit na obligatorní, které jsou povinné a fakultativní, jejichž zavedení není povinné, ale záleží na rozhodnutí příslušné úrovně municipality.ÿ Jelikož Českou republiku zavazuje přístupová smlouva k Evropské unii k jakési minimální daňové reformě, může být ekologická daň považována za daň obligatorní. Třídění daní podle jejich daňového určení, tj. dle rozpočtu, do kterého plynou, vypadá následovně: • státní daně, ve federálních státech se jedná o daně federální; • municipální daně; • daně vyšších územněsprávních celků; • svěřené daně plynoucí do vládních rozpočtů nižších úrovní. Ekologická daň je výnosem státního rozpočtu, proto ji řadíme do daní státních. Důležitým zařazením daní je třídění institucionální, jenž slouží k účelům srovnávacím a řídícím. Musí splňovat podmínku statistické vykazatelnosti. Mezi nejvýznamnější institucionální třídění patří: 10

Důchodový efekt je spojen s transferem části důchodu od subjektu do veřejného sektoru. Tento efekt mají i daně spotřební, jelikož odebírají část důchodu v podobě vyšší ceny za zboží. 11 Substituční efekt vyplývá z poplatníkem provedené substituce v důsledku daně. Poplatník mění své preference, pokud mění mezní užitky jím spotřebovávaného zboží, výnosu práce, volného času.

4.6

• • • •


31

klasifikace daní OECD; klasifikace daní Mezinárodního měnového fondu; Statistika národních účtú OSN; klasifikace daní podle bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu České republiky. Dle klasifikace daní OECD rozdělujeme daně do 6 hlavních skupin a dalších podskupin. Slouží pro komparaci daňových charakteristik různých zemí. Základní myšlenkou tohoto třídění je rozdělit daně dle předmětu zdanění a následně dle subjektu zdanění. Dalším důležitým faktorem je, zda jsou daně placeny pravidelně či nepravidelně. V této práci budou uvedeny hlavní skupiny a pouze jedna podskupina, která je důležitá pro účely zařazení ekologických daní. • 1000 Daně z důchodu, zisků a kapitálových výnosů; • 2000 Příspěvky na sociální zabezpečení; • 3000 Daně z mezd a pracovních sil; • 4000 Daně majetkové; • 5000 Daně ze zboží a služeb; – 5100 Daně z výroby, prodejů, převodů, leasingů a dodávek zboží a úpravy zboží; ∗ 5110 Daně všeobecné; · 5111 Daň z přidané hodnoty; · 5112 Daně prodejní (obratové); · 5113 Ostatní všeobecné daně ze zboží a služeb; ∗ 5120 Daně ze speciálních zboží a služeb; · 5121 Spotřební daně; · 5122 Zisky z fiskálních monopolů; · 5123 Cla a dovozní daně; · 5124 Vývozní daně; · 5125 Daně z investičního zboží; · 5126 Daně ze speciálních služeb; · 5127 Ostatní daně z mezinárodního obchodu a transakcí; · 5128 Ostatní daně ze speciálních zboží a skupin; ∗ 5130 Nezařaditelné do skupin 5110 a 5120; – 5200 Daně z používání nebo povolení používání zboží nebo vykonávání určitých činností; ∗ 5210 Pravidelné daně; · 5211 Placené domácnostmi z motorových vozidel; · 5212 Placené ostatními subjekty z motorových vozidel; · 5213 Ostatní pravidelné daně; ∗ 5220 Nepravidelné daně; – 5300 Nezařaditelné do skupin 5100 a 5200; • 6000 Ostatní daně. Z výše uvedeného roztřídění je patrné, že Ekologické daně nemají vyhraněnou pozici v dané podskupině a spadají zřejmě do daní spotřebních a daní z motorových vozidel.

4.6


4.6.4

32

Klasifikace daní s ekologickými aspekty

(Široký, 2008, s. 201): „Do daňových systémů se samostatné ekologické daně zavádějí zvolna, ve většině států však i některé existující daně mají ekologické aspekty a - vzato z jiného úhlu pohledu - za ekologické daně můžeme s nadsázkou považovat i ty, jejichž výnos slouží k financování ochrany životního prostředí.ÿ Dle Nellora (1995) je možné enviromentální daně rozdělit podle následujícího schématu:

Obr. 3: Druhy ekologických daní dle Nellora Zdroj: Nellor (1995)

Pigouovské daně odpovídají teoretickému odstraňování negativních externalit. Jedná se o uvalení daně na každou jednotku znečištění životního prostředí v takové výši mezní sazby daně, aby odpovídala mezní ztrátě užitku, již určitá externalita způsobuje. Celková výnosnost těchto daní by se měla rovnat celkovému užitku výrobců nebo spotřebitelů, který jim plyne z neocenění ekologických škod tržním mechanismem. I když takto stanovené daně by byly z hlediska ekonomické teorie tržně efektivní, potřebné hodnoty celkových externích nákladů jsou mnohdy nezměřitelné, popř. měření objemu a koncentrací některých typů emisí by vyžadovalo neúměrně vysoké náklady. Jak uvádí Brůhová-Foltýnová (2008) pigouovské daně jsou vzhledem k náročnosti jejich stanovení, sledování a kontroly velmi obtížné. Představují spíše teoretický koncept ekologické daně, přestože by byly z hlediska ochrany životního prostředí optimální. Nepřímé ekologické daně jsou konstruovány velmi podobně jako daně pigouovské, ale snaží se eliminovat jejich problematičtější části. Hlavní rozdíl je ten, že jsou ukládány na jednotku takových vstupů, jejichž využití při výrobě úzce souvisí s tvorbou negativních externalit. Navíc je snazší a méně nákladné určení daňového základu. Je ale zřejmé, že jejich tržní efektivnost bude stoupat se zvyšující se vzájemnou vazbou spotřebovávané komodity a způsobenou ekologickou zátěží, a to je nejčastější námitka pro zavedení takového zdanění. Nepřímé ekologické daně, stejně jako zbylé dva typy daní k ochraně životního prostředí, můžeme v praxi daňových systémů většiny států nalézt. Daně s neplánovanými ekologickými vlivy jsou takové, jež nebyly primárně zavedeny kvůli ochraně životního prostředí, ale v konečném důsledku mají pozitivní ekologický vliv. Jako typický příklad se v literatuře uvádí snížená sazba z přidané hodnoty nebo všechny akcízy, které by vedly ke snížené spotřebě a v důsledku toho i k menším výrobním nákladům. Posledním typem daní k ochraně životního prostředí jsou daně ekologicky účelové. Už název vypovídá, že byly zřízeny za účelem ochrany životního prostředí, a proto je-

4.6


33

jich výnos nebo alespoň část výnosu plyne na ekologické aktivity. Takto zavedené samostatné ekologické daně mohou přinést dvojí užitek. Tzv. teorie dvojí dividendy popisuje pozitivní vzájemné působení dvou faktorů, a to omezení ekologicky negativní aktivity a využití ekologických výnosů. Ty mohou být použity buď na zlepšení životního prostředí nebo umožní snížit jiné povinné platby.

5

PRAKTICKÁ ČÁST

5

34

Praktická část

Praktická část je zaměřena na rozbor konkrétních dat konkrétních společností. Jedná se o výrobce elektřiny a tepla a distributora dodávajícího teplo konečných spotřebitelům. Data ke zpracování této práce poskytla akciová společnost Teplárna Kyjov coby výrobce energií a společnost s ručením omezeným Teplo Kyjov jako distributor. Hlavní důraz bude kladen na vliv ekologických daní na cenu energií pro konečné spotřebitele a její celkovou spotřebu.

5.1

Teplárna Kyjov, a. s.

Teplárna Kyjov, a. s., byla založena dne 21.ledna 1997 zakladatelskou smlouvou mezi čtyřmi původními akcionáři a zakladateli. Jednalo se o Jihomoravskou energetiku, a. s., Jihomoravskou plynárenskou, a. s., Moravskou elektroenergetickou, a. s., a Moravii Glass, a. s. Společnost je účelově zřízená k zajištění výstavby a k provozování paroplynové kogenerační jednotky. V květnu 1997 bylo vypsáno výběrové řízení na dodávku technologie, které bylo organizováno podle pravidel Světové banky, jako mezinárodní dvoustupňové výběrové řízení. Prvního stupně výběrového řízení se účastnilo 11 nabízejících. Druhého kola výběrového řízení se zúčastnilo 7 nabízejících. Z nich byla jako nejvýhodnější vybrána nabídka společnosti ČKD PRAHA DIZ, a. s., se kterou byl v dubnu 1998 podepsán kontrakt na výstavbu díla. Dodavatelem tepelného napaječe byla společnost IMOS Brno, a. s. V průběhu měsíce března roku 1999 dodavatel ukončil výstavbu teplárny a společnost vystavila dne 31.3.1999 „Certifikát o Dokončeníÿ. Po úspěšném provedení garančního měření byl společností dne 30.7.1999 vystaven certifikát „Převzetí k Provozuÿ, na jehož základě začala společnost provozovat nový teplárenský zdroj v Kyjově. 5.1.1

Obecné údaje o společnosti

Název: Teplárna Kyjov, a. s. Sídlo: Havlíčkova 180, 697 01 Kyjov IČO: 253 263 68 Právní forma: akciová společnost Rozhodující předmět činnosti: • koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej; • výroba elektřiny; • rozvod elektřiny; • výroba tepla; • rozvod tepla. Společnost byla založena zakladatelskou smlouvou sepsanou formou notářského zápisu ze dne 21.1.1997. Do obchodního rejstříku byla tato společnost zapsána dne 5. února 1997. Akcie jsou vystaveny v listinné podobě, na jméno, v nominální hodnotě 50.000 Kč za akcii. Akcie nejsou volně obchodovatelné a jejich celkový počet je 10.220 kusů.

5.1


5.1.2

35

Financování projektu

Projekt byl financován i z cizích zdrojů mimo základní jmění. Vzhledem k výši investičních nákladů a záměru použít tzv. projektové financování bylo nutné zvýšit vlastní zdroje a základní jmění společnosti tak, aby činily asi 30-35 % z celkových investičních nákladů. Proto akcionáři uložili představenstvu společnosti najít a doporučit vhodného strategického partnera, který by chybějící prostředky vložil do společnosti navýšením základního jmění.

Obr. 4: Struktura financování projektu Zdroj: Vlastní zpracování

Představenstvo na základě výsledků výběrového řízení doporučilo akcionářům jako nejvýhodnějšího partnera německou společnost Bayernwerk AG, resp. její dceřinou společnost Isar-Amperwerke AG, zabývající se výrobou, distribucí a prodejem elektrické energie. Dne 31.3.1998 byla podepsána Akcionářská smlouva. Na jejím základě se Isar-Amperwerke AG, (dále IAW) stal novým akcionářem, navýšil základní jmění na celkovou výši 215 mil. Kč a jeho zástupci byli zvoleni do představenstva Teplárny Kyjov, a. s. V průběhu října 1998 odkoupila IAW podíl Moravia Glass, a. s., a stala se tak akcionářem s podílem 47,23 % na základním jmění. Dalším akcionářem s podílem 1,67 % se stalo v září téhož roku i Město Kyjov. Na financování výstavby projektu, mimo základní jmění, představenstvo rovněž vyhlásilo výběrové řízení s cílem zajistit nejlepší podmínky financování formou projektového financování bez záruk poskytovaných akcionáři Teplárny Kyjov, a. s. Pro financování byla vybrána banka Bayerische Vereinsbank AG, resp. její česká pobočka Vereinsbank (CZ) a. s. S touto bankou byla postupně uzavřena „Mandátní smlouvaÿ na obstarání úvěru a „Dohoda o termínované půjčce na financování projektu a zdrojích pracovního kapitáluÿ. Byly rovněž podepsány zajišťovací smlouvy, tzv. „Security packageÿ. Ministerstvo životního prostředí České republiky požádalo o udělení grantu z globálního fondu životního prostředí (GEF - global environment facility) na krytí části nákladů projektu snížením emisí skleníkových plynů v České republice. Světová banka po dvouleté spolupráci s Teplárnou Kyjov a Ministerstvem životního prostředí České republiky dokon-

5.1

36


čila hodnocení a ocenění projektu a představenstvo fondu GEF a Světové banky rozhodlo o udělení grantu České republice. Na základě tohoto rozhodnutí byly dne 8.9.1998 uzavřeny smlouvy mezi MŽP ČR, Světovou bankou a akciovou společností Teplárna Kyjov o přidělení grantu České republice ve výši 5,8 mil. USD a následnému převodu těchto prostředků na Teplárnu Kyjov, a. s., s tím, že prostředky budou použity na financování výstavby. 5.1.3

Struktura akcionářů společnosti

Výše základního kapitálu společnosti k 31.12.2008 dosahuje 511 000 000 Kč. Struktura akcionářů se od vzniku společnosti výrazně změnila. Podíl akcií společností Jihomoravská energetika a Moravská energetika přešel na akciovou společnost E.ON Energie. Akcie patřící IAW odkoupila společnost E.ON Czech Holding.

Obr. 5: Grafické vyjádření struktury akcionářů společnosti Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 6: Struktura akcionářů společnosti Teplárna Kyjov, a. s.

Název E.ON Trend, s. r. o. Jihomoravská plynárenská, a. s. Město Kyjov E.ON Czech Holding AG Celkem

Počet akcií 4 838 3 280 72 2 030 10 220

Hodnota vkladu 241 900 000 164 000 000 3 600 000 101 500 000 511 000 000

% podíl 47,34 32,10 0,70 19,86 100,00

Zdroj: Výroční zpráva (2008)

Dle výše uvedené tabulky je zřejmé, že největší podíl společnosti vlastní společnost s ručením omezeným E.ON Trend, druhým největším akcionářem je Jihomoravská plynárenská, a. s., dalšími akcionáři jsou E.ON Czech Holding AG a Město Kyjov. V roce 2008 bylo převedeno 4 838 akcií ze společnosti E.ON Energie, a. s. na společnost E.ON Trend, s. r. o. Tato změna nastala v souvislosti s vnitřní reorganizací skupiny E.ON.

5.1


5.1.4

37

Statutární orgány společnosti

Představenstvo jako statutární orgán a výkonné vedení společnosti pracovalo k 31.12.2008 v tomto složení: • předseda představenstva - Ing. Karel Dietrich-Nespěšný; • místopředseda představenstva - Ing. Josef Renč; • člen představenstva - Ing. Přemysl Měchura. Kontrolním orgánem společnosti je dozorčí rada, jejíž složení k 31.12.2008 bylo následující: • předseda dozorčí rady - Karel Niederle; • místopředseda dozorčí rady - Eckart Baum; • člen dozorčí rady - Ing. Vítězslav Začal. Funkci výkonného ředitele ve společnosti Teplárna Kyjov, a. s., zastává Ing. Josef Boltnar. 5.1.5

Technické parametry

Elektrický výkon paroplynové kogenerační jednotky je maximálně 23 MWe, maximální dodávka tepelného výkonu ve vodě je 18 MWe. Jsou zde instalovány dvě spalovací turbíny Tempest se jmenovitým výkonem 7,5 MWe, dva spalinové kotle, dva plynové kotle o výkonu 7,7 W a 5,2 MW a jedna kondenzační parní turbína s výkonem 8 MWe. Palivem je zemní plyn dodávaný společností Jihomoravská plynárenská, a. s. Jednotka také využívá odpadního tepla ze sklářských van společnosti Vetropack Moravia Glass, a. s. Projekt je realizován v Kyjově, v objektu a na pozemku společnosti VMG. Na výstavbu zdroje navazovala rekonstrukce 13 sídlištních kotelen, jenž jsou připojeny k novým primárním rozvodům tepla. Účelem rekonstrukce byla náhrada zastaralých lokálních kotelen v občanské zástavbě města za centální zdroj tepla a tím i snížení lokálních emisí. Investorem rekonstrukce kotelen byla společnost Teplo Kyjov, s. r. o., jež vlastní město Kyjov. 5.1.6

Investice společnosti

Společnost za dobu svého působení realizovala řadu investic, za účelem modernizace, zvýšení efektivnosti výroby nebo zvýšení odběru tepla. Za rok 2008 mohou být jmenovány následující investiční akce: • modernizace operátorských stanic řídícího systému Honeywell TDC 3000; • úprava kotle na odpadní teplo za sklářskou vanou K51; • úprava regulace ohříváků síťové vody v K1 a K2; • studie na úpravu technologie pro změnu provozního režimu a na rozšíření tepelného napaječe. V roce 2008 byly zaúčtovány investiční platby v celkové výši 6,881 mil. Kč. Do majetku byly zařazeny investice ve výši 1,894 mil Kč. V předešlých letech je výše investic velmi proměnlivá. Investiční platby v roce 2007 dosahovaly pouze 1,4 mil Kč. Naproti tomu rok 2006 zaznamenal vysoký nárust těchto plateb, a to 22,5 mil Kč. Investice v hodnotě 4 mil Kč byly realizovány v roce 2005.

5.1

38


5.1.7

Struktura aktiv a pasiv společnosti

Struktura aktiv je gaficky znázorněna v příloze A na straně 56. Aktiva společnosti byla k 31.12.2008 ve výši 699 949 tis. Kč. Ve struktuře aktiv došlo k zvýšení podílu oběžných aktiv vlivem zvýšení stavu volných peněžních prostředků. Největší podíl mají stálá aktiva, tedy dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, a to 82 %. Oběžná aktiva mají v celkových aktivech podíl 18 %. Ve struktuře pasiv, znázorněné taktéž v příloze A na straně 56 nedošlo v roce 2008 k významnějším změnám. Největší podíl má vlastní kapitál, a to 97 %. Cizí zdroje mají v celkových pasivech podíl 3 %. 5.1.8

Výsledek hospodaření

Mezi další významné ukazatele, jež nám představí společnost Teplárnu Kyjov, a. s. o něco lépe, patří hospodářský výsledek společnosti v letech 2000–2008. Na grafu je též znázorněn plánovaný hospodářský výsledek pro rok 2009.

Obr. 6: Výsledek hospodaření společnosti v letech 2000–2009 Zdroj: Výroční zpráva (2008) a vlastní zpracování

Dle obrázku č. 6 zázorňující výsledek hospodaření společnosti za běžnou činnost, může být popsán rok 2005 rokem zlomovým. Vyjma roku 2001, kdy byl HV kladný, byla činnost společnosti Teplárna Kyjov, a. s. ztrátová. Nejvyšší ztráty bylo dosaženo v roce 2002 (48 mil Kč), od následujících let se ztáta stále snižovala. V roce 2006 dosahuje společnost kladného hospodářského výsledku až ve výši 43,7 mil Kč a v roce 2007 18,4 mil Kč. V roce 2008 dosáhla společnost celkových výnosů ve výši 141 118 tis. Kč. Při celkových nákladech 140 346 tis. Kč byl výsledek hospodaření společnosti za běžnou činnost kladný ve výši 772 tis. Kč. Zde je třeba zdůraznit, že bylo dosaženo výrazně lepších výsledků oproti plánu. Pro rok 2008 byly plánována účetní ztráta. Plán na rok 2009 očekává opět kladný hospodářský výsledek. Akciová společnost Teplárna Kyjov má více předmětů činnost. Proto je zřejmé, že celkové výnosy budou složeny z výnosů jednotlivých druhů činnosti viz obrázek č. 7. V roce 2004 byla nejvýznamnější část výnosů tvořena prodejem elektřiny. V následujících dvou letech přineslo velkou část výnosů obchodování s emisními povolenkami.

5.1


39

Obr. 7: Struktura výnosů společnosti Zdroj: Výroční zpráva (2008) a vlastní zpracování

Výnosy z poskytnutých dispečerských záloh patřily mezi nejvyšší v roce 2007. V roce 2008 byly vyšší výnosy z prodeje elektřiny a výnosy z prodeje tepla. Výnosy z poskytování dispečerské zálohy byly naopak nižší. Oproti roku 2007 došlo k navýšení celkových výnosů o 27 %. Výnosy z prodeje elektřiny byly zpočátku vysoké viz rok 2004. Od tohoto okamžiku rapidně klesají až do roku 2008. Výnosy z dispečerských záloh jsou stabilním příjmem a jejich výše se v letech příliš nemění. Postupný nárust je zaznamenán i u výnosů z prodeje tepla.

Obr. 8: Struktura nákladů společnosti Zdroj: Výroční zpráva (2008) a vlastní zpracování

Obrázek č. 8 udává strukturu nákladů společnosti. Ve všech uvedených letech patří mezi nejvyšší náklady pořízení materiálu a energie. Relativně konstatní část nákladů tvoří odpisy. Vzhedem ke splacení úěru v roce 2006 je úrokové zatížení v posledních dvou letech nulové. Oproti roku 2007 došlo v roce 2008 k navýšení celkových nákladů o 28 %. Ve struktuře nákladů došlo k navýšení v položce materiálu a energie vlivem zvýšení spotřeby plynu a ostatních nákladů v položce údržba vlivem navýšení provozních hodin.

5.2

Obchodní činnost akciové společnosti Teplárna Kyjov

5.2

40


Kapitola analyzuje jednotlivé druhy obchodní činnosti společnosti v letech. Jedná se o celkové prodeje a ceny elektrické a tepelné energie, poskytování a cena dispečerských záloh. Vyhodnocen bude také nákup paliva a jeho cena. 5.2.1

Elektrická energie

V části zabývající se elektrickou energií bude vyhodnocen nejprve celkový prodej elektrické energie v uvedených letech, a to 2000–2008. Je zde také zaznamenán předpokládaný prodej pro rok 2009. Celkový objem prodané elektřiny je průměrem elekřiny poskytnuté odběrateli E.ON Energie a elektřiny poskytnuté České přenosové soustavě. Dále se budeme zabývat cenovou úrovní ve stejných letech jako u prodeje. Také cena za elekřinu je dána průměrem ceny, za kterou je prodávána stejnému odběrateli a cenou za poskytnutí dispečerské zálohy.

Obr. 9: Prodej elektřiny v letech 2000–2009 Zdroj: Výroční zpráva (2008) a vlastní zpracování

Graf znázorňující objem prodeje elektrické energie vypovídá o celkovém poklesu prodeje elektrické energie oproti prvním znázorněným rokům. Jedná se o strmé poklesy, výjimkou je rok 2003 a 2004, kdy byl zaznamenán mírný nárust. Do roku 2007 byla jediným odběrtelem elektřiny společnost E.ON Energie, a. s. Prodej elektřiny v roce 2008 dosáhl celkového objemu 23 215 MWh, ve srovnání s rokem 2007 je to více než trojnásobné navýšení. Z toho společnosti E.ON Energie, a. s. bylo dodáno 22 067 MWh a České přenosové soustavě bylo dodáno 1 148 MWh. V dodávkách elektrické energie byl uplatněn nový model dodávek operativní energie pro společnost E.ON. V rámci tohoto modelu byly dodávky zvýšeny oproti roku 2007 více než trojnásobně. I přes to je ale opět plánován pokles objemu projede elektrické energie pro rok 2009. Obecně lze říci, že cena elektrické energie se rok od roku zvyšuje. Do roku 2005, kdy je cena elektřiny dána pouze trhem, lze pozorovat drobné cenové výkyvy. Od roku 2005 poskytuje Teplárna Kyjov, a. s. i podíl regulační energie, která je dražší. Cena regulační energie se promítne do průměrné ceny za rok, proto nastává od roku 2006 relativně vysoký cenový nárust. Za zmínku stojí také informace, že cenu elektřiny sice ovlivňuje cena paliva

5.2


41

Obr. 10: Cena elektřiny v letech 2000–2009 Zdroj: Výroční zpráva (2008) a vlastní zpracování

potřebného pro výrobu, tj. zemní plyn, ale ceny za obě komodity udává burza a je možné sledovat jistou cenovou provázanost uvedených komodit. Dispečerská záloha je služba pro řízení přenosové sítě poskytovaná přenosové soustavě. Přenosová soustava zajišťuje vyrovnanost výroby a spotřeby. Pokud vznikne zvýšená poptávka po elektrické energii, přenosová soustava podá výzvu a smluvně dané společnosti musí dodat do definované doby určité množství elektřiny. Tuto službu mohou poskytovat pouze certifikované společnosti.

Obr. 11: Poskytování dispečerských záloh v letech 2000–2009 Zdroj: Výroční zpráva (2008) a vlastní zpracování

Dispečerská záloha začala být poskytována společností Teplárna Kyjov, a. s. až v roce 2005. Zákazníkem se stala Česká přenosová soustava (ČEPS, a. s.). Dispečerské zálohy dosahovaly v roce 2005 i 2006 stejné úrovně. V roce 2007 byla dispečerská záloha poskytnuta celoročně, v celkovém objemu 167 tis. MWh, což představovalo zhruba dvojnásobné množství oproti předešlým rokům. V roce 2008 byl kontrakt s Českou přenosovou soustavou vlivem zvyšující se konkurence podepsán jenom na zimní období. Poskytování dispečerské zálohy proto dosáhlo celkového objemu 82 tis MWh, což představuje zhruba poloviční množství oproti roku 2007. Pro rok 2009 získala společnost celoroční kontrakt

5.2


42

na poskytování dispečerské zálohy pro Českou přenosovou soustavu, tudíš je plánováno poskytnutí dispečerské zálohy v celkovém objemu podobnému roku 2007. Objem vyrobené elektřiny pro přenosovou soustavu je již zahrnut v celkovém objemu prodeje elektřiny viz obrázek č. 9.

Obr. 12: Cena za poskytnuté dispečerské zálohy v letech 2000–2009 Zdroj: Výroční zpráva (2008) a vlastní zpracování

Cena za poskytnutí dispečerské zálohy s léty roste. V podstatě je dána také trhem, protože je nastavena tak, aby se rovnala marži za výrobu elektrické energie. Společnosti mající zájem o poskytování dispečerské zálohy procházejí výběrovým řízením, kde je vybrána společnost s nejnižší cenovou nabídkou. V roce 2008 byla cena za poskytnutí dispečerské zálohy poměrně vysoká, a to byl i důvod, proč společnost nezískala celoroční kontrakt. Plán na rok 2009 počítá s cenou nižší oproti roku 2008. Plánovaná cena za poskytnutí dispečerských zaloh by měla dle plánu dosáhnout nejnižší úrovně od doby, kdy začala být dispečerská záloha poskytována, tj. od roku 2005. Cena za poskytnutí dispečerské zálohy je také zahrnuta v celkové průměrné ceně za elektřinu viz obrázek č. 10. 5.2.2

Teplo

V části zabývající se tepelnou energií bude vyhodnocen nejprve celkový prodej tepla v uvedených letech, a to 2000–2008. Je zde také zaznamenán předpokládaný prodej pro rok 2009. Dále se budeme zabývat cenovou úrovní ve stejných letech jako u prodeje. Na obrázku č. 13 je znázorněn prodej tepla v letech 2000–2008 plus předpokládaný prodej tepla pro rok 2009. Lze konstatovat, že prodej tepla má celkově klesající tendenci. Mírný nárust je zaznamenán až v roce 2008, kdy bylo odebráno 106,8 tis. GJ tepla. Ve srovnání s rokem 2007 se jedná o navýšení více jak 2 %. Toto navýšení bylo způsobeno nižšími průměrnými teplotami v roce 2008. Dle plánu by se prodej mohl i dále navyšovat pro rok následující. Graf dále rozděluje celkový prodej tepla na objem prodaného tepla do původních odběrných míst a do nových odběrných míst. Je zřetelné, že objem tepla prodaného do původních odběrných míst s časem klesá až do roku 2007, v roce 2008 dosahoval prodej téměř stejné úrovně. Mírný nárust se očekává v roce 2009. Oproti tomu objem prodaného tepla do nových odběrných míst v letech roste, a s tím počítá i plán pro rok 2009.

5.2


43

Obr. 13: Prodej tepla v letech 2000–2009 Zdroj: Výroční zpráva (2008) a vlastní zpracování

Teplárna Kyjov, a. s. má čtyři odběratele tepelné enerige. Jedná se o město Kyjov, zastoupené společností Teplo Kyjov, spol. s r. o., Vetropack Moravia Glass, a. s., Nemocnici Kyjov a Bytos-sdružení nájemníků. Množství prodaného tepla se samozřejmě odvíjí od průměrných teplot a také je ovlivňováno snahou odběratelů o úspory formou zateplování vytápěných objektů a částečně zaváděním regulace vytápění.

Obr. 14: Struktura prodaného tepla dle odběratelů Zdroj: Výroční zpráva (2008) a vlastní zpracování

Na výše uvedeném grafu je možné zjistit, jaký podíl tepla je odebírán čtyřmi výše jmenovanými odběrateli. Nejvýznamnějším odběratelem je město Kyjov - tedy společnost s ručením omezeným Teplo Kyjov. Celkový podíl odebraného tepla činil více jak 50 %, konkrétně 53 %. Zbylé teplo bylo odebráno nemocnicí Kyjov a společností Vetropack Moravia Glass téměř ve stejném poměru. Cenu tepla velmi ovliňuje tlak konkurence. Jsou vydané také jisté limity Energetickým regulačním úřadem, které nesmí být překročeny. Pokud cena překročí daný limit, musí být doložena skutečná výše nákladů, která se v ceně odráží. Cena tepla se pohybovala do roku 2004 téměř na stejné úrovni. Od roku 2005 začala cena podstatně vzrůstat a tuto tendenci si udržela vyjma roku 2007, kdy nastal pokles,

5.2


44

Obr. 15: Cena tepla v letech 2000–2009 Zdroj: Výroční zpráva (2008) a vlastní zpracování

až do roku 2008. I plán pro rok 2009 počítá s mírným nárustem ceny za tepelnou energii. Jaká složka nákladů má nějvětší vliv na růst ceny a zda podstatnou část nákladů tvoří ekologická daň bude detailně popsáno v kapitole Tvorba ceny. 5.2.3

Nákup energií

Pro výrobu výše uvedených energií a jejich cenu je velmi důležitý také nákup paliva, kterým je zemní plyn. Množství nakoupeného zemního plynu se odvíjí od celkového objemu vyrobéné tepelné a elektrické energie. Cena za zemní plyn je nákladem, který se promítne do ceny produkovaných energií, proto bude uvedena i tato informace.

Obr. 16: Nákup zemního plynu v letech 2000–2009 Zdroj: Výroční zpráva (2008) a vlastní zpracování

Množství nakoupeného zemního plynu klesá vyjma rok 2008 a v podstatě kopíruje objem prodeje elektrické energie viz obrázek č. 9. Neznamená to, že se zemní plyn používá hlavně pro výrobu elektřiny, ale je to z toho důvodu, že dříve byla převážně vyráběna hlavně elektřina a podíl vyprodukovaného tepla byl minimální. V soušané době lze pozorovat velký pokles výroby elektřiny, za to se zvyšuje podíl vyrobeného tepla. Velký podíl

5.3

45

Teplo Kyjov, spol. s r. o.

na poklesu spotřeby zemního plynu má využívaná investice - teplovodní plynová kotelna. V roce 2008 bylo nakoupeno 70,2 tis. MWh zemního plynu. Podstatné zvýšení spotřeby oproti roku 2007 bylo dáno zvýšením výroby elektrické energie v rámci nového modelu dodávek operativní energie do společnosti E.ON.

Obr. 17: Cena zemního plynu v letech 2000–2009 Zdroj: Výroční zpráva (2008) a vlastní zpracování

Cena zemního plynu, jak již bylo uvedeno výše, je dána trhem. Některé složky ceny jako např. přeprava, distribuce, skladování jsou regulavány Energetickým regulačním úřadem. Průměrná cena závisí na objemu odebraného množství zemního plynu, protože čím větší objem, tím nižší cena na MWh. Cena komodity udává, kolik je zaplaceno za dodaný zemní plyn. Cena kapacity je pak cenou za možnou odebranou kapacitu, která je rezervovaná pro potřebný odběr, avšak tento odběr se nemusí uskutečnit.

5.3


Společnost s ručením omezeným Teplo Kyjov byla založena dne 28.08.1996 zakladatelskou smlouvou formou notářského zápisu jediným zakladatelem a polečníkem, kterým je Město Kyjov. Společnost se zabývá provozem tepelných zdrojů v majetku města Kyjov. Je dominantním konečným dodavatelem tepla pro bytovou sféru v řešeném území a vlastní licenci na výrobu a rozvod tepla dle zákona č. 458/2000 Sb. V roce 1998 bylo vypsáno výběrové řízení na dodávku technologie, které bylo organizováno podle pravidel Světové banky, jako mezinárodní dvoustupňové výběrové řízení. Z nich byla jako nejvýhodnější vybrána nabídka společnosti dříve Landis Gyr, s. r. o., dnes již Siemens Building Technologies, s. r. o., se kterou byl podepsán kontrakt na rekonstrukci místních kotelen a modernizaci a rozšíření systému rozvodu tepla v Kyjově. Dílo bylo dokončeno dle předpoladu, a to v prosinci 1999. 5.3.1

Obecné informace

Název společnosti: Teplo Kyjov, spol. s r. o. Sídlo: Svatoborská 27, 697 01 Kyjov IČO: 253 158 97 Právní forma: společnost s ručením omezeným

5.3


46

Rozhodující předmět činnosti: • výroba tepelné energie, nepodléhající licenci, realizována ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW; • zámečnictví; • vodoinstalaterství; • topenářství; • výroba tepla; • rozvod tepla; • maloobchod s použitým zbožím; • specializovaný maloobchod; • zprostředkování služeb; • praní, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží; • správa a údržba nemovitostí. Společnost byla založena dne 28.08.1996 zakladatelkou smlouvou sepsanou formou notářského zápisu. Do obchodního rejstříku byla tato společnost zapsána dne 31. října 1996. 5.3.2

Financování projektu

V roce 2008 vznikl projekt, jehož podstatou je výstavba tepelného zdroje, který zabezpečí výrobu elektrické a tepelné energie kogenerací a současně bude využívat i odpadní teplo ze sklářských pecí skláren Vetropack Moravia Glass pro vytápění města. Projekt se uskutečnil současně s výstavbou Teplárny Kyjov, a. s., která je jeho nedílnou součástí. Projekt sestává z více částí, uvedeny budou pouze ty, které se týkají přímo společnosti Teplo Kyjov: 1. modernizace a rozšíření systému rozvodu tepla v Kyjově; 2. rekonstrukce 13 místních kotelen v Kyjově (zajišťuje město Kyjov, financuje Státní fond životního prostředí); 3. dohled nad projektem a předávání zkušeností z příprav, realizace i provozu projektu v rámci ČR i v zahraničí (zajišťuje MŽP). Společnost s ručením omezeným Teplo Kyjov, jež se projektu také účastní, zajišťuje rekonstrukci 13 místních kotelen a rozšíření stávajících rozvodných sítí tepla. Na financování se významně podílel Státní fond životního prostředí, který přispěl částkou 17,5 mil. Kč. Projekt se řadí mezi projekty GEF zaměřených na ochranu Země před klimatickými změnami. Je považován za projekt nadnárodního charakteru. Je totiž počítáno, že díky realizaci tohoto projektu se sníží emise skleníkových plynů za 20 let provozu o 2,6 mil. tun oxidu uhličitého. Spotřeba hnědého uhlí pro výrobu elektřiny a tepla se také výrazně omezí. 5.3.3

Struktura vlastníků společnosti

Výše základního kapitálu společnosti k 31.12.2008 dosahuje 1 200 000 Kč. Zakladatel vykonává působnost valné hromady, které rozhoduje o otázkách obchodního zákona. Jedinným zakladatelem a společníkem společnosti Teplo Kyjov, spol. s r. o. je Město Kyjov.

5.3


5.3.4

47

Orgány společnosti

Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Řeší zásadní otázky jako jsou stanovy, jmenování, odvolávání a odměňování jednatelů, rozhodování o výši základního kapitálu či o zániku společnosti. Jelikož je společnost Teplo Kyjov, spol. s r. o. majetkem města, valnou hromadu tvoří 9 členů městské rady. Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti. Hlavní náplní je dozor nad činností jednatele, dále přezkoumává roční účetní uzávěrku, nejméně jednou ročně podává zprávu zakladateli a vykonává další činnosti, ke kterým byla zakladatelem pověřena. Dozorčí rada pracovala k 31.12.2008 v tomto složení: • František Novosad; • Ing. Josef Boltnar; • Mgr. Ivo Pojezný. Jednatel je statutárním orgánem společnosti, který zastupuje společnost navenek vůči třetím osobám a je oprávněn jednat jménem společnosti ve všech věcech. Jednatelem společnosti je pan Miroslav Tychtl. Společnost Teplo Kyjov, spol. s r. o. vytváří rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž zisk poprvé vytvoří, a to ve výši 10 % z čistého zisku, avšak ne více než 5 % z hodnoty základního jmění společnosti. Tento fond je ročně doplňován částkou 5 % čistého zisku až do dosažení výše 10 % základního jmění společnosti. Rezervní fond společnosti lze použít pouze ke krytí ztrát společnosti. 5.3.5

Technické parametry

Společnost Teplo Kyjov spol. s r. o. provozuje 15 domovních kotelen a 23 výměníkových stanic. Z provozovaných domovních kotelen slouží 3 jako zdroj tepla pro bytové domy, 10 pro nebytové objekty a 1 pro dům s pečovatelskou službou (dále DPS). Z výměníkových stanic je určeno 17 pro objekty bytové sféry, 1 pro DPS a 5 pro objekty občanské vybavenosti. Celkový instalovaný tepelný výkon v provozovaných zdrojích je cca 21,2 MW, roční prodej tepla byl v roce 2008 cca 66 tis. GJ. Z tohoto množství činil 58,2 tis. GJ prodej pro bytovou sféru a 7,8 tis. GJ prodej pro nebyty - občanskou vybavenost. Ze zdrojů tepla je zásobováno celkem 1 687 bytů. Cena tepla (bytová sféra) je jednosložková a je ve výši 543 Kč/GJ vč. DPH. 5.3.6

Investice společnosti

Společnost Teplo Kyjov, spol. s r.o. nerealizuje žádné investice jako takové. Jedná se spíše o údržbu a opravy výměníkových stanic, domovních kotelen či opravy sítí jako je výměna potrubí apod. Výše těchto oprav dosahuje každoročně průměrné částky cca 380 tis. korun. Veškeré ostatní potřebné investice provádí Město Kyjov jako vlastník společnosti. 5.3.7

Struktura aktiv a pasiv společnosti

Struktura aktiv společnosti je gaficky znázorněna v příloze B na straně 57.Aktiva společnosti dosahovala k 31.12.2008 výše 9 537 tis. Kč. Nejvyšší podíl na celkových aktivech v uvedených letech mají aktiva oběžná, tedy krátkodobé pohledávky, peníze na účtě či v pokladně, krátkodobý finanční majetek atd. Ve struktuře aktiv došlo v roce 2008 ke zvýšení

5.4

48

Obchodní činnost Teplo Kyjov, spol. s r. o.

podílu stálých aktiv o necelé 1 % oproti roku 2006. Naproti tomu ostatní aktiva mají rok od roku nižší podíl na celkových aktivech. Struktura pasiv je také uvedena v příloze B na straně 57. Pasiva společnosti se v uvedených letech téměř nemění. K 31.12.2008 je základní kapitál ve výši 2 289 tis. Kč a tvoří 24% podíl na celkových pasivech. Cizí zdroje mají 76% podíl a jejich celková suma je 7 248 tis. Kč. Ostatní pasiva se ve společnosti nevyskytují. 5.3.8

Výsledek hospodaření

Mezi další významné ukazatele, jež nám představí společnost Teplo Kyjov, spol. s r. o. o něco lépe, patří hospodářský výsledek společnosti v letech 2006–2008. Hospodářský výsledek je uveden již po zdanění.

Obr. 18: Výsledek hospodaření společnosti v letech 2006–2008 Zdroj: Teplo Kyjov, spol. s r. o. a vlastní zpracování

Obrázek č. 18 zobrazuje výsledek hospodaření společnosti Teplo Kyjov, spol. s r. o. v období 2006–2008. Nejlepšího hospodářského výsledku bylo dosaženo v prvním uvedeném roce. V roce následujícím hospodařila společnost se ztrátou ve výši -7 tis. Kč a rok 2008 ukončila s hospodářským výsledkem 44 tis. Kč.

5.4


Předmětů činnosti má společnost Teplo Kyjov hned několik. Pro účely bakalářské práce se budeme zabývat pouze rozvodem tepelné energie pro bytovou sféru, tj. množství GJ, které nakoupí od společnosti Teplárna Kyjov a které prodá bytovým jednotkám. 5.4.1

Teplo

Podkapitola nazvaná Teplo, seznámí čtenáře s objemem nakoupeného tepla společností Teplo Kyjov, spol. s r. o. od společnosti Teplárna Kyjov, a. s. Současně znázorní množství prodaného tepla společností Teplo Kyjov, spol. s r. o. bytovým jednotkám. Pozornost bude také zaměřena na vývoj ceny, za kterou tepelnou energii poskytuje.

5.4

49


Obr. 19: Nákup a prodej tepla v letech 2000–2009 Zdroj: Teplo Kyjov, spol. s r. o. a vlastní zpracování

Je logické, že objem nakoupeného tepla a objem prodaného tepla dosahuje téměř stejné úrovně. Společnost Teplárna Kyjov, a. s. totiž dodá pouze potřebné množství. V úvahu ale musí být brány také ztráty tepla během přepravy. Tato ztráta se pohybuje maximálně do 2 % z celkového ročního odběru. Od roku 2001, kdy byly obě činnosti na nejvyšší úrovni, sledujeme pozvolný pokles nákupu i prodeje tepla. Tento pokles může být vysvětlen buďto vyššími průměrnými teplotami, nebo snahou odběratelů o úspory formou zateplování vytápěných objektů a zaváděním regulace vytápění.

Obr. 20: Vývoj ceny tepla v letech 2000–2009 Zdroj: Teplo Kyjov, spol. s r. o. a vlastní zpracování

Z grafu lze vyčíst, jak se v uvedených letech chovala cena tepla pro konečné spotřebitele. Je zde zcela zřejmý nárust ceny za tuto komoditu. Do konečné ceny tepla se promítají náklady distributora. Jaká složka nákladů má nějvětší vliv na růst ceny a zda podstatnou část nákladů tvoří ekologická daň bude detailně popsáno v kapitole Tvorba ceny.

5.5

Konkrétní zatížení výrobce ekologickou daní

5.5

50

Konkrétní zatížení výrobce ekologickou daní

Společnost Teplárna Kyjov, a. s. spotřebovává při výrobě tepelné a elektrické energie zemní plyn a elektřinu. Tyto komodity jsou nově od roku 2008 zatíženy ekologickou daní. Pro stanovený cíl je důležité zjistit, jak vysoká je tato daňová zátěž. Protože jsou energie vyráběny dvěma různými procesy, je také daňová zátěž odlišná. 5.5.1

Kogenerační výroba tepla a elektřiny

Takzvaná kogenerace je společná výroba tepla a elektřiny, při níž je využíváno odpadní teplo. Pokud slouží tímto způsobem vyrobené teplo pro vytápění bytových jednotek, je tato spotřeba zemního plynu od daně osvobozena. Jelikož tuto podmínku společnost splňuje, neplatí žádnou ekologickou daň za spotřebu zemního plynu určenou na kogenerační výrobu tepla a elektřiny. Elektrická a tepelná energie byla vyráběna kogenerací již od počátku působení společnosti, tj. od roku 1999. Roční objem vyrobeného tepla kogenerací má v roce 2006 88% podíl, v roce 2007 63% podíl a v roce 2008 53% podíl na celkovém objemu vyrobeného tepla. Pro výrobu elektrické energie je velmi důležitý zemní plyn. Tak jako při výrobě tepelné energie je zemní plyn hlavní nákladová složka. Je tedy zřejmé, že s výrobou elektrické energie se spotřebovává zemní plyn, a tím by měla výrobci vzniknout ekologická daňová povinnost. V tomto případě daňová povinnost nevzniká, a to z toho důvodu, že celkový objem elektrické energie je vyráběn pouze kogenerací. 5.5.2

Výroba tepla spalováním zemního plynu

Pokud se teplo vyrábí jinak než kogenerací, spotřeba zemního plynu podléhá ekologické dani ze zemního plynu. První způsob výroby-kogenerace byl již zmíněn. Množství tepelné energie vyrobené kogenerací nebyl dostačující, proto je teplo produkováno od roku 2006 i jiným způsobem. Tato „klasickáÿ výroba tepla je dražší, protože mimo jiné náklady zahrnuje i ekologickou daň. Objem výroby tepla při níž je spotřebováván zemní plyn neosvobozený od daně byl v roce 2006 velmi malý to proto, že se tato výroba teprve v průběhu roku zaváděla. Podíl takto vyrobeného tepla činil 12 % na celkovém objemu vyprodukovaného tepla. Od následujícího roku je již podíl na celkovém objemu 37% a v roce 2008 se takto vyrobylo 47 % tepla z celkového objemu. 5.5.3

Celková odvedená ekologická daň za rok 2008

Bylo již uvedeno, že tepelná energie je ve společnosti Teplárna Kyjov vyráběna dvěma způsoby. Daň ze zemního plynu se neplatí při výrobě tepla a elektřiny kogenerací. Oproti tomu je druhý způsob výroby ekologickou daní zatížen. Následující tabulka uvádí celkovou spotřebu zemního plynu pro výrobu tepla a elekřiny za rok 2008. Celková spotřeba zemního plynu je dále rozdělena na spotřebu osvobozenou od daně a spotřebu zatíženou ekologickou daní. Je zde možné vyčíst i celkovou ekologickou daň ze spotřeby zemního plynu za rok 2008.

5.6

51

Konkrétní zatížení distributora ekologickou daní

Tab. 7: Spotřeba zemního plynu za rok 2008 a vypočtená daň ze zemního plynu

Celkem v MWh Spotřeba osvobozená od daně v MWh Spotřeba neosvobozená od daně v MWh Daň ze zemního plynu v Kč

70 149,21 50 934,05 19 215,16 587 983,82

Zdroj: Teplárna Kyjov, a. s. a vlastní zpracování

Tabulku č. 7 je nutné doplnit o několik informací. Neosvobozená spotřeba zemního plynu od daně tvoří pouze 28 % z celé spotřeby i přesto, že v daném roce bylo vyrobeno 47 % tepla z celkového vyprodukovaného objemu, výrobou při níž je spotřebováván zemní plyn zatížen ekologickou daní. Je to z toho důvodu, že výroba kogenerací je mnohem náročnější na množství použitého paliva, protože výstupem jsou dvě komodity namísto jedné. Důležité je také zdůraznit, že vypočtená daň ze zemního plynu se vyskytne pouze v ceně tepla, protože spotřebovaný zemní plyn pro výrobu elektřiny je v podmínkách společnosti od daně zcela osvobozen.

Obr. 21: Srovnání výroby tepla a spotřeby plynu Zdroj: Teplárna Kyjov, a. s. a vlastní zpracování

Ekologická daň z elektřiny by mohla být dalším nákladem promítajícím se do ceny vyrobených energií. Tento náklad je však zanedbatelný. Elektřina, jež se spotřebuje při výrobě, je dle zákona pro výrobce elektřiny od daně také osvobozena. Ekologickou daní z elektřiny je postižena pouze administrativní budova společnosti. Celková ekologická daň z elektřiny, která byla společností teplárna Kyjov odvedena v roce 2008, dosahovala výše necelých 117 Kč.

5.6

Konkrétní zatížení distributora ekologickou daní

Ekologická daň se týká také distributora, jelikož spotřebovává zemní plyn a elektřinu při rozvodu tepelné energie do bytové sféry. Zákon udává, že zemní plyn použitý při vytápění domovních jednotek je od daně osovobozen. Avšak použitá elektrická energie ne. Spotřeba elektrické energie v roce 2008 byla 276 MWh. Celková odvedená ekologická daň z elektřiny je dle uvedené spotřeby 7 811 Kč. Daň je již zahrnuta v ceně za elektřinu,

5.7

52

Tvorba ceny

protože společnost Teplo Kyjov je konečným spotřebitelem a nevlastní povolení k nabytí elektřiny bez daně.

5.7

Tvorba ceny

Obsahem této části bakalářské práce bude objasnění tvorby cen energií. Zaměříme se na oba uvedené ekonomické subjekty. Jako první nás bude zajímat, jak byla tvořena cena tepla a elektřiny u výrobce těchto energií před ekologickou daňovou reformou a po ní. Finální ceny porovnáme s cenami nákladovými a určíme náklady, které mají největší vliv na výši ceny. Tím bude splněn jeden z cílů práce, a to zjištění, zda má nově zavedená ekologická daň dopad na výši cen energií a pokud ano, tak stanovíme míru tohoto vlivu. Vybraného distributora se ekologická daň také týká. Sice nakupuje teplo za cenu zahrnující veškeré náklady výrobce, tedy i ekologickou daň, ale sám spotřebovává elektřinu během rozvodu tepelné energie domácnostem. Ekologická daň se tedy znovu stává součástí tvorby ceny. Dále budou uvedeny ostatní distributorovi náklady, jež mají vliv na další navýšení ceny pro konečné spotřebitele. I zde budou uvedeny kalkulace cen před ekologickou daňovou reformou a po ní, budou také určeny náklady nejvíce ovlivňující cenu tepelné energie. 5.7.1


V rámci tabulky č. 8 je znázorněna tvorba nákladové ceny za tepelnou energii, od které se dále odvíjí cena prodejní. Jak se výše jednotlivých nákladů měnila můžeme pozorovat od roku 2006. V roce 2008 vstupuje do ceny nová nákladová položka, a to ekologická daň z plynu. Tab. 8: Výsledné ceny tepla 2006–2008 v tis. Kč

2006

2007

2008

Plyn

4 297,6

9 361,8

14 609,9

Odpadní teplo

4 921,9

3 031,3

5 668,1

Elektřina

637,8

302,8

346,1

Voda

376,2

282,9

319,7

Materiál

505,0

264,4

165,7

Údržba

5 405,5

2 224,3

3 436,1

Služby

1 461,4

1 147,7

1 110,1

Osobní náklady Odpisy Ostatní provozní náklady Ekologická daň Náklady celkem Množství tepelné energie [GJ] Nákladová cena tepla [Kč/GJ]

3 942,6

2 822,4

3 070,6

16 039,0

10 944,4

10 977,9

1 102,3

704,1

661,7

0,0

0,0

588,0

38 689,3

31 086,2

40 953,8

117 815,4

104 383,1

106 824,8

328,4

297,8

383,4

Zisk v %

10,6 %

13 %

5,9 %

Výsledná cena tepla [Kč/GJ]

367,33

342,48

407,62

Zdroj: Teplárna Kyjov, a. s. a vlastní zpracování

5.7

Tvorba ceny

53

Celkové náklady na výrobu tepla se postupně navyšují. Vydělíme-li tyto celkové náklady množstvím vyrobené tepelné energie získáme nákladovou cenu tepla, pod kterou by neměla klesnout cena tržní. Výsledná cena je pak navýšena o zisk společnosti. Výše zisku je výsledkem jednání společnosti a jejích odběratelů. Ekologická daň, která vstupuje do kalkulace ceny tepla od roku 2008 je novou nákladovou položkou podílející se na zvýšení nákladové ceny za teplo. Srovnáme-li však náklad na celkovou ekologickou daň s celkovou nákladovou cenou, zjistíme, že její výše je téměř zanedbatelná. Pro lepší znázornění si uvedeme procentuální rozbor nákladových položek výsledné ceny na výsečových grafech. Z důvodu zjištění vlivu nově zavedené ekologické daně na výslednou cenu porovnáme roky 2007 a 2008.

Obr. 22: Struktura výsledné ceny 2007 Zdroj: Teplárna Kyjov, a. s. a vlastní zpracování

Na první pohled je zřejmé, že hlavní podíl nákladů tvoří odpisy, druhou největší složkou výsledné ceny je nákup paliva na výrobu tepla. To ostatně potvrzuje i obrázek č. 8 Struktura nákladů společnosti na straně 36. Mezi další významné položky ovlivňující výši ceny může být v roce 2007 zařazen zisk s 13% podílem, náklady na odpadní teplo a osobní náklady. Ekologická daň je na grafu také znázorněna, ale její hodnota je nulová.

Obr. 23: Struktura výsledné ceny 2008 Zdroj: Teplárna Kyjov, a. s. a vlastní zpracování

5.7

54

Tvorba ceny

V roce 2008 došlo k menším změnám ve struktuře výsledné ceny. Nejvíce se na ceně podílí náklady na zemní plyn, odpisy tvoří 25% podíl. Podíl na zisku se snížil z 13 % na 6 %. Významnou položkou zůstává odpadní teplo a zvýšily se také náklady na údržbu a opravy. Nejdůležitější je zjištění pro stanovený cíl práce, jak se na celkové ceně podílí ekologická daň ze zemního plynu, která je v tomto roce poprvé vybírána. Graf značí, že náklad na ekologickou daň tvoří pouze 1 %, což se dá považovat za zanedbatelnou položku. Na druhou stranu, pokud by byl o toto 1 % navýšen zisk společnosti, dosahoval by 7 % namísto 6 %, a to už není až tak zanedbatelná změna. Otázkou ale zůstává, zda by byla výsledná cena navýšena o ziskovou položku, kdyby se ekologické daně nezavedly, nebo ne. Cílem bakalářské práce má být také zjištění, jaký vliv má nově zavedená ekologická daň na cenu a spotřebu elektrické energie. Další část práce by se měla věnovat tvorbě a rozboru ceny elektrické energie, tak jako tomu bylo u tepla. Jelikož jsme ale zjistili, že celkový objem elektrické energie je vyroben kogenerací, tzn. že veškerý spálený plyn je od daně osvobozen, můžeme vyhodnotit dopad ekologické daně na cenu elektřiny a její spotřebu jako nulový. 5.7.2


Následně zpracovaná tabulka informuje, jak je dále cena upravována o distributorovi náklady. Pozornost je upřena stejně jako u výrobce na roky 2006, 2007, tedy na dobu před ekologickou daňovou reformou a na rok 2008, kdy ekologická daňová reforma vešla v platnost. Tab. 9: Výsledné ceny tepla 2006–2008

2006

2007

2008

23 361 722,9

19 278 034

22 720 324

1 412 737,9

1 568 782

1 995 845

Spotřeba elektřina

699 022,3

952 728

861 730

Voda technologická

17 146,6

26 517

9 251

650 626,4

680 886

687 919

1. Proměnné náklady [Kč] Nákup tepla Spotřeba plyn

2. Stálé náklady [Kč] Mzda a pojištění Opravy a údržba

384 992,6

336 612

232 845

Výrobní režie

647 539,8

663 266

714 871

Správní režie

954 641,1

883 814

925 003

Nájemné

700 586,0

694 260

716 970

Odpisy/Leasing

115 969,0

86 424

36 796

0,0

0,0

7 811

Ekologická daň [Kč] 3. Zisk [Kč]

32 000

44 000

54 000

CELKEM

28 976 984,6

25 215 323

28 963 364

Množství tepelné energie [GJ]

65 684

59 029

58 197

Cena bez DPH [Kč/GJ]

441,16

427,17

497,68

Cena včetně DPH [Kč/GJ]

463,22

448,53

542,47

Zdroj: Teplo Kyjov, spol. s r. o. a vlastní zpracování

5.7

Tvorba ceny

55

V tabulce č. 9 jsou vymezeny náklady proměnlivé, náklady stálé, zisk a náklady celkem včetně zisku. Dále je možné zjistit konečnou cenu, za kterou je tepelná energie účtována bytovým jednotkám. Jsou zde uvedené a vyčíslené komplexní náklady vstupující distributorovi do výsledné ceny tepla pro bytové jednotky. Celkové náklady na distribuci tepla se mění v závislosti na celkovém ročním objemu dodaného tepla. Vydělíme-li tyto celkové náklady množstvím dodané tepelné energie získáme výslednou cenu pro konečné spotřebitele (bez DPH), protože zisk společnosti je již zahrnut v celkových nákladech. Konečnému spotřebiteli je fakturována cena včetně DPH, která je v tabulce také uvedena. Nejen výrobci, ale i distributorovi vstoupila od roku 2008 ekologická daň do kalkulace ceny coby nový náklad. Distributor platí daň z elektřiny ve výši 7 811 Kč za rok 2008. Náklad na ekologickou daň můžeme ve srovnání s celkovými náklady na distribuci vyhodnotit jako velmi malý. Pro účely zjištění podílu ekologické daně na celkových nákladech budou uvedeny grafy, které znázorní procentuální rozbor výsledné ceny. Použijeme stejné roky jako u výrobce, tedy rok 2007 a 2008.

Obr. 24: Struktura výsledné ceny 2007 Zdroj: Teplo Kyjov, spol. s r. o. a vlastní zpracování

Největší podíl na nákladech má v roce 2007 nákup tepelné energie od společnosti Teplárna Kyjov, a. s. Ostatní nákladové položky jsou velmi malé. 6% podíl na nákladech má zemní plyn, elektřina se podílí 4 % a podobnou výši nákladů vykazují i správní režie. V roce 2008 je struktura výsledné ceny velmi podobná. Největší složkou je nákup tepelné energie, dále zemní plyn, a elektřina. Od roku 2008 se objevuje v cenové kalkulaci nový náklad na ekologickou daň z elektřiny. Podíl tohoto nákladu na celkových nákladech vyhodnotil graf jako 0%. Veškerá spotřeba zemního plynu je od daně osvobozena, proto není v kalkulaci výsledné ceny uvažována.

5.7

56

Tvorba ceny

Obr. 25: Struktura výsledné ceny 2008 Zdroj: Teplo Kyjov, spol. s r. o. a vlastní zpracování

Z tabulky č. 9 vyplývá, že výsledná cena tepla je dále upravována o daň z přidané hodnoty. Tuto složku můžeme vyhodnotit také jako nákladovou, ovšem ne z pohledu distributora, ale z pohledu konečných spotřebitelů, tj. domácností. Sazba daně z přidané hodnoty se počátkem roku 2008 změnila. Z původních 5 % se sazba určená pro tepelnou energii zvýšila na 9 %.

Obr. 26: Vliv DPH na cenu pro konečné spotřebitele Zdroj: Vlastní zpracování

Na grafu je zachycen vliv DPH na výslednou cenu, kterou koneční spotřebitelé zaplatí za dodané teplo. Je jasné, že 4% nárust sazby měl podstatný vliv na cenu tepla v roce 2008, které bylo dodáváno domácnostem.

6

6

ZÁVĚR

57

Závěr

Bakalářská práce byla zaměřena na dopady nově zavedených ekologických daní na cenu energíí, zejména pak tepelné energie a jejich následnou spotřebu. Ekologické daně byly v České republice zavedeny k 1.1.2008 v rámci ekologické daňové reformy. Povinnost zavést ekologické daně vznikla naší zemi dnem přistoupení k Evropské unii, tj. 1.5.2004. Na základě Směrnice 2004/74/ES byl na konci roku 2003 vyjednán pro Českou republiku odklad, takzvané přechodné období trvalo do 31.12.2007. Výnosová neutralita má být hlavním principem ekologické daňové reformy. Jak ukázala praxe ze zahraničí, zavedení ekologických daní nebylo nikde ve světě výnosově neutrální, a je tomu tak zřejmě i v České republice. Oficiální data nejsou zveřejněna i z toho důvodu, že snížení povinných plateb na sociálním pojištění coby kompenzace ekologických daní vešlo v platnost teprve k 1.1.2009. Také informace o inkasu daní k ochraně životního prostředí nejsou zatím veřejně dostupné. Předběžný výpočet ze získaných dat od celního úřadu ale ukázal, že zavedení ekologických daní s přihlédnutím na snížené sociální pojištění by mohl být pro rok 2009 výnosově negativní pro státní rozpočet. Pro analýzu dopadu ekologických daní, jejich vlivu na cenu energií pro konečné spotřebitele a následný odběr energíí byly vybrány dvě společnosti. Hlavní myšlenkou práce bylo zjistit, jak se utváří cena energií od počátku, tzn. od jejich výroby, jak se cena mění v průběhu distribuce energií a jaká je výsledná cena pro konečné spotřebitele-domácnosti, to vše s hlavním důrazem na ekologickou daň. Proto byl záměrně vybrán výrobce elektrické a tepelné energie a distributor, který od vybraného výrobce nakupuje a rozvádí tepelnou energii do bytové sféry. Akciovou společnost Teplárna Kyjov zastupuje jednatel Ing. Josef Boltnar, jenž poskytnul potřebné informace o výrobě tepla a elektřiny, nákladech s výrobou spojených a ceně, za kterou prodává vyrobené teplo svým distributorům. Klíčovým odběratelem tepelné energie je město Kyjov, zastoupené společností Teplo Kyjov, spol. s r. o. Jednatelem společnosti je pan Miroslav Tychtl, jenž dodal chybějící data o nákupu a následném prodeji tepla a kalkulaci ceny tepla, tzn. celkové náklady spojené s nákupem a rozvodem tepelné energie. Práce se více zaobírá tepelnou energií než-li elektrickou. Hlavní příčinou je fakt, že společnost Teplárna Kyjov neplatí žádnou ekologickou daň z výroby elektřiny, jak se dále dovíme, takže vliv na její cenu pro konečné spotřebitele je nulový. Dalším důvodem je to, že distribuce elektrické energie není přemětem činnosti společnosti s ručením omezeným Teplo Kyjov. Primárním cílem bakalářské práce bylo identifikovat a kvantifikovat dopady ekologických daní na cenu, za kterou jsou energie dodávány konečným spotřebitelům. Pro splnění uvedeného cíle bylo nutné provést komparaci ceny výrobce v letech před ekologickou daňovou reformou a v roce 2008, protože tento rok je jediným obdobím, ve kterém je známa skutečná ekologická daňová povinnost. Porovnání cen předcházelo vymezení množství spáleného zemního plynu, ze kterého se ekologická daň platí. Teplárna Kyjov vyrábí tepelnou energii dvěma způsoby. Jeden z nich je kogenerace, či-li společná výroba tepla a elektřiny, a v tomto procesu je za splnění určitých podmínek věškerý spálený zemní plyn od daně osvobozen. Je tedy nezbytné vyčíslit množství plynu použitého na výrobu tepla, na jehož spotřebu se osvobození nevztahuje a tudíž musí být odvedena daň ze zemního plynu. Náklad na ekologickou daň vstupuje jako další nákladová položka do ceny tepla. Celkové náklady na výrobu tepla se neustále zvyšují. Díky analýze ceny tepla jsme zjistili, že největší vliv na jeho výši má množství a cena použitého paliva a odpisy dlouhodobého

6

ZÁVĚR

58

hmotného majetku. Toto lze kosntatovat pro všechny uvedené roky. V roce 2008 vstoupila do kalkulace ceny ekologická daň ze spáleného zemního plynu. Hodnota této nákladové položky byla 588 tis. Kč, avšak je nutné konstatovat, že její podíl na celkové ceně je pouze 1 %. Můžeme tedy říci, že výsledná cena výrobce za prodané teplo byla ovlivněna nově zavedenou ekologickou daní, ale tento vliv byl minimální. Práce měla určit a vyčíslit vliv ekologických daní nejen na cenu tepla, ale také na cenu elektrické energie. V tomto případě se tak nestalo, protože u vybraného výrobce ekologická daň neovlivní cenu elektřiny ani minimálně. Je to z toho důvodu, že celkový objem vyprodukované elektrické enegrie je vyráběn v procesu kogenerace, a společnost splňuje danou podmínku a dodává teplo vyrobené tímto způsobem do bytových jednotek. Z toho vyplývá, že všechen zemní plyn použitý při výrobě elektřiny není ekologickou daní zatížen. Nenastává tak žádná změna z pohledu ekologických daní při tvorbě ceny. Bakalářská práce je zvláštní tím, že za příkladného výrobce byla zvolena společnost, jež byla postavena na základě projektu ze skupiny GEF zaměřených na ochranu Země před klimatickými změnami. Můžeme hovořit o společnosti splňující ekologické aspekty, za které je považováno používání odpadního tepla pro výrobu energií a kogenerační výroba, která zatím převládá. I proto je výše ekologických daní s porovnáním s ostatními náklady téměř zanedbatelná. Pokud bychom uvažovali jiný podnik, který nespotřebovává větší část zemního plynu při procesu kogenerace, zjištěná daňová zátěž by byla zcela na jiné úrovni. Pro modelový příklad (uvažujeme pouze ekologickou daň za použitý zemní plyn při výrobě tepla) použijeme stejná data společnosti pro rok 2008. Na výrobu 106 824,8 GJ tepla by bylo třeba 40 208,1 MWh zemního plynu (uvažujeme pouze výrobu neosvobozenou od daně ze zemního plynu). Při sazbě 30,6 Kč za MWh činí daň ze zemního plynu 1 230 368 Kč, tedy více jak dvojnásobek skutečně odvedené daně. Procentuálně by se podíl ekologické daně na ceně tepla zvýšil na 3 %. Pro splnění cíle je nezbytné určit, zda má ekologická daň vliv na odběr energií od výrobce. Na zobrazených grafech v praktické část bakalářské práce vidíme, že prodej elekřiny v posledních letech klesá. Tento jev není zcela jiště ovlivněn ekologickou daní, neboť je výše uvedeno, že ekologická daň nemá vliv na tvorbu ceny elektřiny, a proto nemůže mít dopad na její spotřebu. Naproti objemu prodané elektřiny objem prodaného tepla mírně roste. Avšak dopad ekologické daně na tento jev je zcela mizivý. Určili jsme, že daň ze zemního plynu má pouze 1% podíl na celkové ceně tepla, výslednou cenu záporně příliš neovlivňuje, a tak nesnižuje ani jeho spotřebu. Dalším krokem pro objasnění dopadů ekologických daní bylo zjistit, zda společnost Teplo Kyjov spotřebovává některé ze zdaněných enegrií při rozvodu tepla, zda platí za jejich spotřebu ekologickou daň a pokud ano, jak se tento náklad odráží ve výsledné ceně. V nákladech na nákup a rozvod tepla byly uvedeny nákladové složky za elektřinu a zemní plyn. V tomto případě se platí ekologická daň pouze z elektřiny, protože spotřebovaný zemní plyn je od daně osvobozen (slouží k vytápění bytových jednotek). Celková odvedená daň z elektřiny za rok 2008 dosahovala výše 7 811 Kč. Už jen dle výše odvedené částky je možné tvrdit, že i v případě společnosti Teplo Kyjov se jedná o zanedbatelnou položku. Pro komparaci cen za teplo nám posloužily stejné roky jako u výrobce. Výslednou cenu distributora nejvíce ovlivní náklad na nakoupené teplo od společnosti Teplárna Kyjov, za zmínku stojí i cena a množství použitého zemního plynu a elektřiny. Tento jev je platný pro všechny srovnávané roky. V roce 2008 upřeme pozornost na ekologickou daň. Vezmeme-li v úvahu její výši, vyhodnotíme tento náklad podílející se na výsledné

6

ZÁVĚR

59

ceně jako téměř nulový. Pro úplnost dodáme, že cenu tepelné energie daleko více ovlivnila změna sazby daně z přidané hodnoty, která se v roce 2008 zvýšila z 5 % na 9 % než zavedení ekologických daní. Na závěr se podíváme na klesající spotřebu tepelné energie dodávané domácnostem v posledních letech. Je evidentní, že ekologické daně nemají na tuto tendenci vliv nejen proto, že tento jev můžeme vyhodnotit jako dlouhodobý, ale i z důvodu míry ovlivnění ceny tepla ekologickými daněmi. Spotřeba klesá zejména díky zateplování vytápěných objektů a regulovanému vytápění. Touto cestou se snaží domácnosti snížit spotřebu tepla, protože jeho cena je rok od roku vyšší. Prostřednictvím bakalářské práce bylo zjištěno, že v podmínkách vybraných společností nemá ekologická daň zásadní dopad na cenu vyráběných komodit, dokonce tento dopad může být označen jako zanedbatelný. Tím se dostáváme i ke spotřebě obou komodit, která v posledních letech klesá. Je to dáno především úspornými opatřeními, která jsou zaváděna z důvodů neustále zvyšující se ceny za uvedené komodity. Klesající spotřeba nemůže být hodnocena jako důsledek ekologické daňové reformy, jelikož byl uveden jeji zanedbatelný vliv na cenu komodit. Ekologické daně mají za cíl stimulovat ekonomické subjekty k takovému chování, které povede ke snížení poškození životního prostředí a dopadů na lidské zdraví. Jejich smyslem je totiž přimět firmy a domácnosti k využívání ekologicky šetrnějších druhů paliv nebo obnovitelné zdroje energie. Pokud tento cíl porovnáme se zjištěnými výsledky vlivu ekologických daní na výsledné ceny energií a jejich spotřebu, můžeme ekologickou daňovou reformu zhodnotit jako ne příliš efektivní. Pro větší efektivnost bych doporučila vyšší sazby pro zdaněné komodity. Vzhledem k tomu, že ekologická daňová reforma prochází teprve první etapou a vyhodonocení této etapy bude mít vliv na další vývoj, je možné, že se sazby do budoucna zvýší a celá ekologická daňová reforma se zefektivní.

7

7

LITERATURA

60

Literatura

Beneš, M. a kol. Analýza koncepce ekologické daňové reformy[online]. 1.30.2006 [cit. 2009-03-31]. Dostupné z: . Brůhová-Foltýnová, H. Ekologické daně, daňové diferenciace, výjimky a úlevy [online]. 2.10.2008 [cit.2009-1-23] Dostupné z: . Fischer, P. Rébus ekologických daní[online]. 3.4.2006 [cit. 2009-03-28]. Dostupné z: < http://www.zeleni.cz/304/clanek/rebus-ekologickych-dani/>. Jílková, J. Ekologická daňová reforma - mýtus a realita[online]. 1.11.2002 [cit. 2009-0328]. Dostupné z: . Králová, S. Daň se projeví až v roce 20009 [online]. 23.9.2008 [cit. 200903-11]. Dostupné z: < http://www.lidovky.cz/dan-se-projevi-az-v-roce-2009-093/ln noviny.asp?c=A080923 000124 ln noviny sko&klic=227722&mes=080923 0>. Kubátová, K. Daňová teorie a politika. 4. vyd. Praha: Aspi, 2006. 279 s. ISBN 80-7357205-2. Marková, H. Daňové zákony: úplná znění platná k 1.1.2008. 16. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2385-3. Marková, H. Daňové zákony: úplná znění platná k 1.1.2009. 17. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2008. 216 s. ISBN 978-80-247-2803-2. Mezřický, V. a kol. Základy ekologické politiky. 1. vyd. Praha: MŽP ČR, 1996. 157 s. ISBN 80-246-1742-0. Moldan, B. Ekologie, demokracie, trh. bez vyd. Praha: INFORMATORIUM, 1992. 119 s. ISBN 80-85368-19-6. Moldan, B. Neudržitelný rozvoj ekologie, hrozba i naděje. bez vyd. Praha: Karolinum, 2003. 141 s. ISBN 80-246-0769-7. Nellor, C. D. Environmental Taxes. In:Tax Policy Handbook. Washington D.C., IMF. 1995. Pekař, J. Ekologická daň zdraží topení uhlím a elektřinou[online]. 23.10.2007 [cit. 2009-03-25]. Dostupné z: . Radvan, M., Neckář, J. Ekologické daně [online]. [cit. 2009-03-20]. Dostupné z: < http://www.law.muni.cz/edicni/Days-of-public-law/files/pdf/spravafinance/Radvan Neckar.pdf>. Soukup, P. Ekologická daň aneb registrace vozidla v roce 2009 [online]. 15.12.2008 [cit. 2009-03-31]. Dostupné z: . Ščasný, M. Editorial [online]. 6.1.2003 [cit. 2009-03-30]. Dostupné z: < http://www.czp.cuni.cz/ekoreforma/KONFERENCE/FSV%201-112002/02%20Editorial.doc>.

7

LITERATURA

61

Ščasný, M. Enviromentální daně a poplatky v EU, OECD a zemích střední Evropy. Problematika energetického zdanění a ekologické daňové reformy [online].poslední revize 21.8.2007 [cit. 2009-03-19]. Dostupné z: . citacett2web2 Ščasný, M. Nová úprava zdanění energií a ekologická daňová reforma v České republice a v Evropské unii [online]. 6.3.2003 [cit. 2009-03-25]. Dostupné z: Široký, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. Vítek, L. Vybrané problémy ekologického zdanění[online]. [cit.2009-3-22]. Dostupné z: . Zimmermannová, J. Ekologická daňová reforma v ČR[online]. 14.1.2008 [cit. 2009-03-25]. Dostupné z: < http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=4584&h=3>. Ekologická daň [online]. [cit.2009-2-18]. Dostupné z: . Ekologická daňová reforma [online]. 2.10.2008 [cit.2009-1-29] Dostupné z: . Ekologické daně [online]. [cit. 2009-03-15]. Dostupné z: < http://www.finance.cz/dane-amzda/informace/reforma-2008/ekologicke-dane/>. Encouraging the use of alternative fuels[online]. 25.9.2006 [cit. 2009-03-23]. Dostupné z: < http://ec.europa.eu/taxation customs/taxation/excise duties/energy products/alternative energy/index en.htm>. Ministerstvo Financí České republiky [online]. [cit.2009-4-18]. Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove zpravy 44687.html?year=2009>. Programové prohlášení vlády [online]. [cit.2009-1-18]. Dostupné z: < http://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni/ programoveprohlaseni-vlady-20840/>. Wikipedia [online]. 2.1.2009 [cit.2009-4-18]. Dostupné z: < http://www.wikipedia.cz>.

Přílohy

A

A

GRAFICKÉ VYJÁDŘENÍ AKTIV A PASIV SPOLEČNOSTI TEPLÁRNA KYJOV, A. S.

63

Grafické vyjádření aktiv a pasiv společnosti Teplárna Kyjov, a. s.

Obr. 27: Struktura aktiv společnosti Zdroj: Výroční zpráva (2008) a vlastní zpracování

Obr. 28: Struktura pasiv společnosti Zdroj: Výroční zpráva (2008) a vlastní zpracování

B

B

GRAFICKÉ VYJÁDŘENÍ AKTIV A PASIV SPOLEČNOSTI TEPLO KYJOV, SPOL. S R. O.

64

Grafické vyjádření aktiv a pasiv společnosti Teplo Kyjov, spol. s r. o.

Obr. 29: Struktura aktiv společnosti Zdroj: Teplo Kyjov, spol. s r. o. a vlastní zpracování

Obr. 30: Struktura pasiv společnosti Zdroj: Teplo Kyjov, spol. s r. o. a vlastní zpracování

C

C

POVOLENÍ K NABYTÍ ENERGIÍ BEZ DANĚ

65

Povolení k nabytí energií bez daně

Obr. 31: Povolení k nabytí zemního plynu bez daně Zdroj: Teplárna Kyjov, a. s.

C

POVOLENÍ K NABYTÍ ENERGIÍ BEZ DANĚ

66

Obr. 32: Povolení k nabytí elektřiny bez daně Zdroj: Teplárna Kyjov, a. s.

Dopad zavedení ekologické daně na ceny energií a jejich spotřebu

Recommend Documents