Příčiny úpadku cestovních kanceláří a jejich dopad na českou klientelu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Příčiny úpadku cestovních kanceláří a jejich dopad na českou klientelu Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. JUDr. Ing. Oldřich Tvrdoň, CSc.

Brno 2013

Renata Švábová

Místo pro zadání bakalářské práce.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu doc. JUDr. Ing. Oldřichu Tvrdoňovi, CSc. za jeho odborné vedení mé práce, cenné rady a připomínky, které mi poskytl během zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a partnerovi za jejich trpělivost a podporu.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Příčiny úpadku cestovních kanceláří a jejich dopad na českou klientelu“ vypracovala samostatně, pod odborným vedením vedoucího bakalářské práce a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Brně dne 23. května 2013

__________________

Abstract Švábová, R. The cause of bankruptcy of travel agencies and the impact on Czech clients. Bachelor work. Brno: Mendel University, 2013. Bachelor work is dealing with analyzing risks, which can lead to bankruptcy of travel agencies in Czech Republic. Bachelor work is also researching the impact of bankruptcy on Czech clients. In literary review is written demarcation of tourism, factors, which have an influence on tourism, institutions, which are connected with tourism, and characterization of travel agencies, legislation and history related to travel agencies. this work analyzes risks, which endangered travel agencies, solution for bankruptcy, laws, which are protecting Czech clients against bankruptcy and description of the situation on Czech markets from 2008 till 2012. This bachelor work also describes the influence of tourism on the Czech economy and legal impact accession of Czech Republic to EU. The opinions of Czech clients were obtained through a questionnaire. Keywords Bankruptcy of travel agencies, travel agency, tourism, institutions of Czech tourism, insolvency proceeding, risks, compulsory insurance guaranties against bankruptcy of travel agencies, client, European union.

Abstrakt Švábová, R. Příčiny úpadku cestovních kanceláří a jejich dopad na českou klientelu. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Bakalářská práce se zabývá analýzou rizik, které mohou mít za následek úpadek cestovní kanceláře v České republice. Zkoumá, jak ovlivňují úpadky zákazníky cestovních kanceláří. V literárním přehledu je uvedeno vymezení cestovního ruchu, faktory, které jej ovlivňují, organizace zabývající se cestovním ruchem a charakteristika cestovních kanceláří s popsáním právní úpravy jejich podnikání a historickým vývojem. Ve vlastní práci se zkoumají rizika ohrožující podnikání cestovních kancelář, způsoby řešení úpadku, zákony, zda jsou zákazníci patřičně chráněni před následky úpadku a je provedená deskripce vývoje na trhu cestovního ruchu v letech 2008 až 2012. Dále jsou zde popsány vlivy cestovního ruchu na národní ekonomiku a následky vstupu České republiky do Evropské unie v podobě legislativních změn. Nakonec jsou sepsány výsledky krátkého dotazníkového šetření pro vyslovení názoru veřejnosti na dané téma. Klíčová slova Úpadek cestovní kanceláře, cestovní kancelář, cestovní agentura, cestovní ruch, organizace cestovního ruchu, insolvenční zákon, insolvenční řízení, rizika, povinné pojištění záruky pro případ úpadku, zákazník, Evropská unie.

Obsah

6

Obsah 1

2

3

Úvod, cíl práce a metodika 1.1

Úvod ......................................................................................................... 12

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 13

1.3

Metodika .................................................................................................. 13

Vymezení cestovního ruchu

15

2.1

Cestovní ruch ........................................................................................... 15

2.2

Typologie cestovního ruchu ..................................................................... 15

2.2.1

Základní formy cestovního ruchu .................................................... 15

2.2.2

Specifické formy cestovního ruchu .................................................. 16

2.2.3

Druhy cestovního ruchu .................................................................. 16

Faktory ovlivňující cestovní ruch 3.1

20

Lokalizační faktory ................................................................................. 20

3.1.1

Přírodní podmínky .......................................................................... 20

3.1.2

Společenské atraktivity ................................................................... 20

3.2

Realizační faktory ................................................................................... 20

3.2.1

Doprava ........................................................................................... 20

3.2.2

Infrastruktura služeb ....................................................................... 21

3.3

4

12

Selektivní faktory ..................................................................................... 21

3.3.1

Objektivní stimulační faktory .......................................................... 21

3.3.2

Subjektivní stimulační faktory........................................................ 22

Organizace cestovního ruchu 4.1

23

Světové organizace .................................................................................. 23

4.1.1

Světová organizace cestovního ruchu – UNWTO .......................... 23

4.1.2

Světová rada cestovního ruchu a turistiky – WTTC ....................... 23

4.1.3

Mezinárodní asociace leteckých dopravců – IATA ........................ 24

4.1.4

Evropská asociace cestovních kanceláří a agentur – ECTAA ........ 24

4.2

Čeští zprostředkovatelé cestovního ruchu ............................................. 24

Obsah

5

6

7

4.2.1

Agentura CzechTourism ................................................................. 24

4.2.2

Asociace českých cestovních kanceláří a agentur – AČCKA .......... 25

4.2.3

Asociace cestovních kanceláří České republiky – ACK ČR ............ 25

Cestovní kanceláře

26

5.1

Vývoj cestovních kanceláří ..................................................................... 26

5.2

Předmět činnosti ..................................................................................... 28

5.2.1

Cestovní kancelář ............................................................................ 28

5.2.2

Cestovní agentura ........................................................................... 29

5.3

Funkce cestovních kanceláří ................................................................... 30

5.4

Klasifikace cestovních kanceláří ............................................................. 30

5.5

Legislativa v cestovním ruchu ................................................................. 31

5.5.1

Právní úprava podnikání – cestovní kancelář ................................ 32

5.5.2

Právní úprava podnikání – cestovní agentura ............................... 33

5.5.3

Povinnosti cestovní kanceláře ........................................................ 33

5.5.4

Povinnosti cestovní agentury .......................................................... 34

5.5.5

Pojmy v cestovním ruchu................................................................ 34

Rizika úpadku cestovních kanceláří 6.1

36

Úpadek .................................................................................................... 36

6.1.1

Úpadek ve formě platební neschopnosti ........................................ 36

6.1.2

Úpadek ve formě předlužení ............................................................37

6.1.3

Pojem hrozící úpadek.......................................................................37

6.2

Způsoby řešení úpadku ............................................................................37

6.2.1

Konkurs ........................................................................................... 38

6.2.2

Reorganizace ................................................................................... 39

6.3

Insolvenční řízení ................................................................................... 39

6.4

Úpadek cestovní kanceláře ..................................................................... 40

6.4.1

Rizika nesoucí cestovní kanceláře ................................................... 41

6.4.2

Povinné pojištění záruky pro případ úpadku ................................. 45

6.4.3

Postup ze strany klienta při úpadku cestovní kanceláře ................ 47

6.5

Vývoj úpadků cestovních kanceláří za roky 2008-2012 ........................ 48

6.5.1

Rok 2008......................................................................................... 49

Obsah

7

8

9

8

6.5.2

Rok 2009 ......................................................................................... 49

6.5.3

Rok 2010 ......................................................................................... 49

6.5.4

Rok 2011 .......................................................................................... 50

6.5.5

Rok 2012 ......................................................................................... 52

Vliv cestovního ruchu na ekonomiku

54

7.1

Metody měření vlivu cestovního ruchu na ekonomiku .......................... 54

7.2

Satelitní účet ............................................................................................57

7.3

Platební bilance ...................................................................................... 60

Cestovní ruch a Evropská unie

61

8.1

Počátky legislativy EU a ČR v oblasti cestovního ruchu ......................... 61

8.2

Přínosy členství ČR v EU podle CzechTourismu.................................... 63

8.3

Dopady členství České republiky v Evropské unii ................................. 65

Dotazníkové šetření

67

10 Diskuze

78

11

Závěr

81

12 Literatura

83

12.1 Knižní literatura ...................................................................................... 83 12.2 Internetové zdroje................................................................................... 83 12.3 Právní předpisy ....................................................................................... 87 12.4 Odborné časopisy a noviny ..................................................................... 87 13 Seznam použitých zkratek

88

Přílohy

89

Seznam obrázků

9

Seznam obrázků Obr. 1 Logo Ministerstva pro místní rozvoj

24

Obr. 2 Vývoj počtu cestovních kanceláří v České republice v letech 2008 – 2012 27 Obr. 3 Vývoj počtu prodaných zájezdů v České republice v letech 2008 – 2012 28 Obr. 4 Vývoj podílu cestovního ruchu na HDP v letech 2003 – 2011 55 Obr. 5 Vývoj podílu cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v letech 2003 – 2011 56 Obr. 6

Vybrané položky platební bilance (1993 – 2012)

60

Obr. 7 Graf zpracovaných odpovědí na otázku č. 1 z dotazníkového šetření 67 Obr. 8 Graf zpracovaných odpovědí na otázku č. 2 z dotazníkového šetření

68

Obr. 9 Graf zpracovaných odpovědí na otázku č. 3 z dotazníkového šetření

69


70


71


72


72


73


74

Seznam obrázků

10


75


76


77


77

Seznam tabulek

11

Seznam tabulek Tab. 1 Nejlepší cestovní kanceláře v roce 2012

26

Tab. 2

Přehled tržeb cestovních kanceláří a agentur 2002 – 200944

Tab. 3

Upadlé cestovní kanceláře za rok 2008

49

Tab. 4


49

Tab. 5


50

Tab. 6


51

Tab. 7 Upadlé cestovní kanceláře za rok 2012

53

Tab. 8 Výstupy satelitního účtu turismu v letech 2008 – 2011 v porovnání s rokem 2003

59

Tab. 9 Porovnání odhadů se skutečnými daty cestovního ruchu po vstupu ČR do EU 66 Tab. 10 Procentní zastoupení krajů respondentů z dotazníkového šetření 76

Úvod, cíl práce a metodika

12

1 Úvod, cíl práce a metodika 1.1

Úvod

Cestovní ruch, anglicky nazýván tourism, je mnohostranným odvětvím zahrnující dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další. Právem se tedy řadí mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky. Světová organizace cestovního ruchu UNWTO definuje cestovní ruch jako: „Činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest, pokud nejsou účastníci odměňováni ze zdrojů navštíveného místa“. Ústředním orgánem státní správy České republiky v oblasti cestovního ruchu je Ministerstvo pro místní rozvoj. Tuto funkci vykonává od roku 1996. O cestovní ruch se starají i různé organizace, jak české, tak i mezinárodní. Propagaci České republiky, jako destinace mnoha památek, řemesel, přírodních atraktivit, tradic a kultur, má na starosti agentura CzechTourism. Každým rokem naši republiku zastupuje na různých konferencích či výstavách za účelem zvýšení domácího a příjezdového cestovního ruchu. Cestovní ruch je klíčovým prvkem národní ekonomiky. Česká republika se podle UNWTO řadí na 36. příčku ve světovém srovnání v příjmech z mezinárodního cestovního ruchu. Ten vzrostl v celosvětovém měřítku za rok 2012 o 4 %, což je povzbudivé, jelikož to pro jednotlivé země znamená nárůst devizových příjmů a přispění k vytváření pracovních míst v oblasti cestovního ruchu, stejně jako v souvisejících hospodářských odvětvích. Proto je také cestovní ruch často nazýván multiplikátorem pracovních míst. Dále cestovní ruch podporuje podnikatelskou činnost a pozitivně ovlivňuje příliv investic, hospodářský růst, rozvoj dopravy, infrastruktury a růst životní úrovně obyvatelstva. Vliv cestovního ruchu se netýká pouze ekonomické stránky, ale i sociálního aspektu. Přispívá ke vzdělanosti obyvatel i návštěvníků, odstraňování jazykových bariér, v některých rozvojových zemích se podílí značnou částí i na zmírňování chudoby lidí, nebo napomáhá k pochopení odlišného náboženského vyznání, kultur a zvyků. Při cestování můžeme využít služeb zprostředkovatelů nebo si vše zařídit sami a pak by se jednalo o individuální turismus. Zprostředkovatelé se lidem snaží nabídnout takové služby, aby co nejefektivněji uspokojili jejich potřeby. Zařizují dopravu, ubytování, stravování, poznání kulturně historických památek, přírodních atraktivit, sportovní vyžití a to vše dle přání klienta, nebo v podobě již dopředu přichystaného balíčku těchto služeb. Počty cestovních kanceláří postupně rostli se zvyšujícím se zájmem o turismus. Spolu s narůstajícím množstvím, muselo dojít i k tomu, že některé cestovní kanceláře byly nuceny ukončit svou podnikatelskou činnost. Úpadky cestovních kanceláří nás provázejí už z minulosti, kdy průběžně za rok zkrachovaly dvě až tři CK, ale v posledních letech je situace úplně jiná. Roky 2011 a 2012 zaznamenaly vysoký počet upadlých


13

CK. Podobně na tom bylo v minulosti období po roce 1997. Jediný rozdíl byl v tom, že tehdy nebyli klienti ničím chránění, a tak přicházeli o své peníze za neuskutečněné služby. Co může zapříčinit takové množství úpadků a jak se dá proti těmto rizikům v podnikání bránit, se bude autorka práce snažit zpracovat a popsat.

1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je zjistit a vyhodnotit příčiny úpadku cestovních kanceláří a jejich dopady na samotné zákazníky za období 2008 až 2012. Provedení deskripce vývoje trhu cestovního ruchu před a po vstupu České republiky do Evropské unie a komparace náročnosti podmínek provozování cestovní kanceláře a cestovní agentury v uplynulých obdobích. Vyhodnotit výši ochrany zákazníků cestovní kanceláře ze strany státu v podobě legislativy a zachytit vliv cestovního ruchu na národní ekonomiku. Popsat průběh insolvenčního řízení spolu se způsoby řešení úpadku. Použít dotazníkové šetření a porovnat výsledky názorů veřejnosti se zjištěnými skutečnostmi týkajících se krachů za určené období. Na závěr zobecnit získané poznatky dané problematiky s návrhem opatření k jejímu předcházení.

1.3 Metodika Před samotným zpracováním bakalářské práce bylo nutné nastudovat příslušnou literaturu a navázaní kontaktu s příslušnými orgány o poskytnutí dat, významných pro práci. Soukromá data poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj a Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, literární přehled a vlastní práce. Literární přehled se člení na 4 kapitoly a vlastní práce taktéž. Metodiky aplikované při zpracování bakalářské práce jsou deskripce, analýza, komparace, predikce, metoda kvantitativní statistiky a metoda indexní. Metoda deskripce je použita v části práce charakterizující cestovní ruch, u faktorů, které jej ovlivňují, u organizací zabývajících se cestovním ruchem, u popisu podnikatelské činnosti cestovní kanceláře a cestovní agentury a průběhu insolvenčího řízení. Údaje byly získány z odborné literatury, oficiálních stránek organizací a ministerstva a ze zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a jeho novely č. 214/2006 Sb. Dále byl v práci použit výklad insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, který novelizuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů a živnostenský zákon č.


14

455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (který je novelizován zákonem č. 130/2008 Sb.), ve znění pozdějších předpisů. Ve vlastní práci je využita metoda analýzy, komparace, predikce, kvantitativní statistiky a metoda indexní. Údaje pro vypracování statistik, provedení komparace, predikce a použití metody indexní byly získány ze zdrojů Českého statistického úřadu, společnosti Mag Consulting, společnosti C.O.T. a z poskytnutých soukromých zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj a Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Metoda analýzy je využita při zjišťování příčin úpadků cestovních kanceláří a metoda predikce zasahuje do kapitoly cestovního ruchu, kde se předvídá průběh vývoje tohoto trhu na následující roky. Kromě odborné literatury a internetových zdrojů jsem využila znalosti získané studiem na vysoké škole, šestiletou praxí z oblasti cestovního ruchu, konkrétně z cestovních kanceláří, kde jsem pracovala a také poznatky z konzultací s vedoucím bakalářské práce.


15

2 Vymezení cestovního ruchu Cestovní ruch je neodmyslitelnou součástí dnešní moderní doby. Každoročně ve svém volném čase vycestuje velké množství lidí. Opouštějí dočasně své trvalé bydliště záměrně za účelem odpočinku, poznání, kulturního vyžití, rekreace nebo seznámení se s novými lidmi. Cestovat můžeme prostřednictvím cestovních kanceláří, cestovních agentur nebo si vše zajistit samostatně.

2.1 Cestovní ruch Cestovní ruch lze chápat jako oblast spotřeby nebo také podnikatelských příležitostí. Zároveň je významnou součástí ekonomiky společnosti i hospodářství jednotlivých států. Rozvoj cestovního ruchu doprovází jeho multiplikační efekt, díky kterému je cestovní ruch označován za odvětví budoucnosti, ve kterém vzniká nejvíce pracovních příležitostí. Ovlivňuje významné ukazatele ekonomiky, neboť se podílí na tvorbě hrubého domácího produktu, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, podporuje investiční aktivity a tvoří příjmy státního rozpočtu (Indrová, 2007, s. 7-14). Světová organizace cestovního ruchu definuje cestovní ruch jako: „ Činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest a nesmí být daná osoba odměňována ze zdrojů navštíveného místa“ (Czech Tourism, 2013b).

2.2 Typologie cestovního ruchu Nejčastější členění cestovního ruchu dle odborné literatury bývá na formy a druhy, kde formy mohou být dále rozděleny na základní a specifické. Základní formy uspokojují nejširší požadavky účastníků cestovního ruchu, zatímco specifické formy již odpovídají specifičtějším potřebám. Druhy cestovního ruchu zohledňují jeho jevový průběh a způsob, jakým je realizován v závislosti na geografických, ekonomických, časových, společenských, environmentálních, kulturních a jiných podmínkách. 2.2.1

Základní formy cestovního ruchu

Mezi rozdělení cestovního ruchu dle základní formy řadíme:  Rekreační CR – je spojován s pobytem v přírodě, sportovními aktivitami a blahodárně přispívá k regeneraci fyzických i duševních sil člověka. Probíhá ve vhodném rekreačním prostředí v blízkosti vod, lesů a hor. V České republice je obzvlášť oblíbený ve formě chataření a chalupaření.  Kulturně poznávací CR – je směrovaný za poznáváním kultury, historie, tradic a zvyků. Rozšiřuje vědomosti a působí na rozvoj osobnosti člověka.


16

 Sportovně-turistický CR – jedná se o aktivní odpočinek, o adrenalinové zážitky, ale také o organizovanou pasivní účast na sportovních akcích.  Léčebný a lázeňský CR – má vliv na obnovu fyzických i duševních sil člověka. Lázeňský CR využívá přírodní léčivé zdroje. Zaměření je nejen na léčbu, ale i na prevenci a relaxaci. 2.2.2

Specifické formy cestovního ruchu

S měnícím se životním stylem obyvatelstva se taktéž vyvíjí jejich stále specifičtější potřeby. Rozvoj internetu, prodlužování aktivního věku, otevření hranic v schengenském prostoru1 a vznik stále nových trendů v cestovním ruchu způsobuje trvale se rozšiřující nabídku. Podle specifické formy může cestovní ruch souviset:  Se sociální skupinou účastníků a jejich specifickými potřebami – do tohoto členění se řadí cestovní ruch dětí a mládeže, seniorů, osob s handicapem, homosexuálů a dalších. V dnešní době vznikají nové bezbariérové hotely, aktivní život seniorů se prodlužuje a ve společnosti je dávána pozornost i homosexualitě.  S profesními motivy – může být spojován kongresový CR, konaný za odborným účelem, nebo motivační incentivní CR, jež organizují firmy pro své zaměstnance za odměnu, či pro stmelení kolektivu. Tomuto typu cestovního ruchu by se měla obzvlášť věnovat pozornost, neboť kongresový turisté mají tendenci utratit v průměru podstatně více než ostatní. Do této skupiny se řadí i obchodní CR.  Se specifickými činnostmi – jedná se o vodní sporty, vodácké atraktivity, adrenalinovou turistiku, městský CR, lovecký CR a tradiční náboženský CR. Poslední dobou stále více cestují lidé za golfem, kulturou a také novými gurmánskými zážitky. Za zcela nové odvětví se může považovat kosmický CR spojený s komerčními turistickými lety (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 19-20). 2.2.3 1.

Druhy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle vztahu k platební bilanci Z tohoto hlediska vyplývá, jaký má vliv cestovní ruch na národní ekonomiku. Lze jej pozorovat na ukazatelích v podobě exportu, importu a domácí spotřebě. 1.1. Domácí CR

Území většiny evropských států, na němž mohou osoby překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě a přitom nemusely procházet hraniční kontrolou. Patří sem převážně země Evropské unie, ale i některé nečlenské země. 1


17

Účastníci cestovního ruchu se pohybují pouze uvnitř země, aniž by překročili hranice dané země, kde trvale sídlí. Podmínkou je však cestování mimo své obvyklé prostředí (mimo místa bydliště). Dochází zde k domácí spotřebě. 1.2. Zahraniční CR Dochází zde k překračování hranic a to jednoho či více států. Zahraniční CR ve vztahu k dané zemi je možné rozlišovat na dvojí charakter. 1.2.1. Aktivní CR Nazýván také jako příjezdový cestovní ruch, neboli incoming. Jedná se o příjezdy zahraničních návštěvníků do destinace, kde čerpají služby za cizí měnu. Vznikají z nich devizové příjmy. 1.2.2. Pasivní CR Výjezdový cestovní ruch či outgoing jsou další možné označení pro pasivní CR. Domácí turisté vyjíždějí do zahraničí, kde utrácejí své prostředky. Dochází tak k importu zahraničních služeb. 1.3. Tranzitní CR

2.

Jde o specifickou formu cestovního ruchu, kde dochází k průjezdu cestujícího přes území jiné země, než je jeho cílová. Zahrnuje se sem i pohyb cestujícího v letištním prostoru v případě mezipřistání aniž by došlo k projití celního odbavení a pasovou kontrolou. Cestovní ruch dle místa převažující realizace služeb V jakém místě se převažující část služeb cestovního ruchu uskutečňuje, se dělí cestovní ruch na níže uvedené druhy. 2.1. Vnitřní CR Zahrnuje domácí CR a zároveň příjezdový CR. 2.2. Národní CR (neboli national tourism) Vztahuje se též na domácí CR, ale také na výjezdový CR. 2.3. Mezinárodní CR (neboli international tourism) Souhrn příjezdového a výjezdového CR, kde dochází k překračování hranic státu bez konkrétního geografického určení. Lze jej rozdělit na: 2.3.1. Cestovní ruch světový Zahrnuje veškerý CR, kde se překračují hranice. 2.3.2. Cestovní ruch světa Jedná se o veškerý CR, který se na světě uskutečňuje.


3.

18

Cestovní ruch dle způsobu financování Financování cestovního ruchu se může i nemusí vázat k určitým podmínkám. Hlavní roli zde hraje, kým je cestovní ruch hrazen. 3.1. Volný CR (též komerční CR) Plně hrazen účastníkem CR, není zde daná podmínka účasti. 3.2. Vázaný CR (též sociální CR) Hrazen účastníkem a částečně také ze společenských fondů (nemocenské pojištění, podnikové fondy, fondy kulturních a sociálních potřeb atd.). Účast na sociálním CR je spojená se splněním podmínky v podobě členství v odborech, zdravotní pojištění, pacient v lázeňském CR apod. Může se jednat např.: o dětskou rekreaci nebo lázeňskou péči.

4.

Cestovní ruch dle délky pobytu Rozlišuje se podle počtu přenocování. 4.1. Krátkodobý CR Nesmí být delší než tři přenocování. 4.2. Dlouhodobý CR Trvá zpravidla déle než tři přenocování.

5.

Cestovní ruch dle způsobu účasti – zabezpečení cesty Hlavním kritériem rozlišení je skutečnost, kým bude cesta a pobyt účastníků zajištěn. 5.1. Organizovaný CR Pobyt a cestu zajišťuje cestovní kancelář nebo jiný zprostředkovatel služeb. 5.2. Neorganizovaný CR Cesta i pobyt jsou voleny a většinou i zabezpečovány přímo samotným účastníkem.

6.

Cestovní ruch dle počtu účastníků Rozlišuje se, zda účastník cestuje sám nebo ve společnosti více osob krom rodiny. 6.1. Individuální CR Účastník cestuje buď sám, nebo s rodinou. 6.2. Kolektivní CR Podmíněn účastí více osob, může se jednat o skupinový až masový CR, nebo zvláštní typ klubového CR.

7.

Cestovní ruch dle ročního období


19

Hlavní a vedlejší sezona se odlišují počtem návštěvností a cenou služeb cestovního ruchu. Letní a zimní měsíce se považují za hlavní sezonu a ostatní měsíce v roce pokrývají mimosezonu. V méně navštěvovaných měsících vzniká příležitost pro konání např. kongresového či incentivního CR. 7.1. Sezonní CR Charakteristikou je vysoká účast a v maximální míře nabízené služby za nejvyšší ceny. 7.2. Mimosezonní CR 8.

Návštěvnost klesá spolu s cenami a zároveň se omezuje nabídka služeb. Cestovní ruch dle vlivu na životní a sociokulturní prostředí Podle dopadu cestovního ruchu na životní prostředí, život obyvatel a kulturu destinace, můžeme rozlišovat cestovní ruch na následující druhy. 8.1. Tvrdý CR Budování velkých hotelových komplexů, zábavných parků, přetváření stávající krajiny pro jedinou vidinu a to zisku, je tvrdý CR. Neberou se zde ohledy na environmentální, kulturní ani sociální aspekty. Kultura destinace zaniká a hlavní prioritou je masová turistika. 8.2. Měkký CR Odpovědný přístup a šetrné ekologické zacházení vede k nalezení vyhovujícího kompromisu mezi dopady a přínosy pro danou destinaci. Enviromentální, sociokulturní a ekonomické prostředí je respektováno (Malá, 1999, s. 15-26.; Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 20-22).

Faktory ovlivňující cestovní ruch

20

3 Faktory ovlivňující cestovní ruch 3.1 Lokalizační faktory Lokalizační faktory se vztahují k dané zemi a jsou považovány do značné míry za neměnné. Řadí se mezi ně přírodní podmínky a společenské atraktivity. Díky těmto faktorům lze odhadnout, jaký druh cestovního ruchu se v daném místě může vyvíjet. V horském prostředí to může být vznik pěší či lyžařské turistiky a v oblastech s výskytem minerálních vřídel zase lázeňský cestovní ruch. 3.1.1

Přírodní podmínky

Přírodními podmínkami se rozumí klima, přírodní atraktivity, živočichové, rostlinstvo apod. V České republice jsou k nalezení například biosférické rezervace a geoparky. Lidé si často vybírají za cíl své cesty místa, která jsou něčím neobvyklá a zajímavá. Pro obyvatele vnitrozemí to mohou být přímořská letoviska a horské oblasti nebo lidé z velkoměst mohou vyhledávat více klidu a odpočinku od denního stresu prostřednictvím lázeňských center, pěší turistiky v různých národních parcích či kempování u jezera. 3.1.2

Společenské atraktivity

Společenské atraktivity vznikají tvořivostí lidí, jejich tradicemi a činnostmi. Dají se pozorovat v podobě památek, kultury, zvyklostí či gastronomií. Hlavním znakem je poptávka po poučení a zábavě. Za významné památky lze považovat, jež jsou zapsané do Světového seznamu kulturního dědictví UNESCO. Česká republika jich vlastní hned dvanáct.

3.2 Realizační faktory Aby se daná oblast cestovního ruchu dala navštívit a využilo se jejích služeb a zařízení, je potřeba materiálně technické základny neboli realizačních faktorů. Vytvářejí podmínky pro využívání lokalizačních faktorů. Dostatečná kapacita, kvalita a odpovídající nabídka služeb je podmět pro správné využití potenciálu, ekonomickou udržitelnost či růst a uvedení na trh dané oblasti cestovního ruchu. 3.2.1

Doprava

Doprava je důležitý faktor vzniku a rozvoje cestovního ruchu. Spojuje výchozí a cílové místo. V dnešní době jsou mnohem rozšířenější druhy dopravy. Využívá se autokarové, vlastní automobilové, letecké, železniční, vodní a cyklistické dopravy. Právě cyklistika bývá velmi oblíbená pro poznávací a aktivní turistiku. Výběr přepravy do cílového místa záleží na rychlosti, bezpečnosti, jednoduchosti, nákladovosti, nebo také na pohodlnosti dopravního prostředku.


21

Letecká doprava je považována za rychlý a moderní způsob cestování. K samotné době letu se musí ale také připočíst i doba, která se stráví na letišti před odletem. Je možné si vybírat od nízkonákladových až po komfortní lety, kde je o cestujícího postaráno v podobě občerstvení a teplého jídla na palubě. Neustále vznikají nové cyklistické stezky a do popředí jde volba využívání šetrnější cyklistické dopravy vůči životnímu prostředí. Automobilová doprava je stále základní a rozvinutý způsob cestování. Výhodou je nevázanost na jednotlivé stanice na rozdíl od železniční a dálkové autobusové dopravy. V České republice se nejvíce využívá letecká doprava z města Prahy, poté Brna a Ostravy. Využívaná a velice oblíbená je i autokarová doprava. Stále více přibývá českých cyklostezek. Oblast Znojemska je proslulá těmito stezkami podél vinic a vinných sklípků. 3.2.2

Infrastruktura služeb

Různé destinace disponují jiným potenciálem cestovního ruchu a objemem ekonomických efektů. Pro jejich plné využití je potřeba realizace takových služeb, které přinášejí pro danou destinaci příjmy. Patří sem zejména přepravní služby, ubytovací služby, stravovací služby, průvodcovské služby a další. Je potřeba sledovat stále nové trendy a spokojenost účastníků cestovního ruchu.

3.3 Selektivní faktory Selektivní faktory lze nazvat také jako stimulační faktory, jelikož stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu. V tomto případě je pro destinaci klíčové hledisko, zda někdo dané místo navštíví, a když ano, tak kdo nebo jestli je možné cestovní ruch v destinaci vůbec realizovat. Faktory jsou úzce spjaty se spotřebitelským chováním, jež je ovlivňováno čtyřmi základními psychologickými faktory. Jejich znalost přispívá k efektivnější marketingové segmentaci. Jedná se o motivaci, vnímání, učení a postoj. 3.3.1

Objektivní stimulační faktory

Objektivní stimulační faktory se dají rozdělit na následující specifičtější faktory: 1.

Politické faktory Na rozvoj cestovního ruchu mají velký vliv základní politické skutečnosti. Řadí se mezi ně mírové uspořádání světa, vnitropolitická situace nebo možnost volného pohybu osob a kapitálu. Veškeré konflikty, nepokoje či omezení politických skutečností brání intenzivnějšímu rozvoji CR.

2.

Ekonomické faktory Cestovní ruch je ovlivňován z ekonomického hlediska prostřednictvím směnitelnosti měny, množstvím volných peněžních prostředků mezi lidmi,


22

výší reálné mzdy, mírou investic do prezentace a díky dotacím z Evropských fondů. Vliv na cestovní ruch lze identifikovat také díky ekonomickým ukazatelům jako podíl služeb CR na tvorbě HDP, výší devizových příjmů z aktivního CR, výdaji obyvatelstva na služby spjaté s turistikou a další. Zmiňované údaje statisticky zpracovává Český statistický úřad. 3.

Demografické skutečnosti Mezi základní demografické skutečnosti patří počet obyvatel destinace, jejich vzdělání, životní úroveň, střední délka života apod. Každý turista má jinou představu o své dovolené. Destinaci si vybíráme podle toho, co od ní očekáváme nebo jaké potřeby máme. Zda chceme navštívit exotické místo, s minimem obyvatel a turistů a zdejší vyspělost je na nižší úrovni nebo pojedeme tam, kde se můžeme vzdělávat či čerpat poznatky z nových trendů. S růstem životní úrovně potenciálních cestovatelů roste i rozvoj cestovního ruchu. Ekonomicky silnější turisté mohou cestovat i vícekrát za rok a využít kvalitnějších služeb.

4.

Administrativní podmínky Každá země si ovlivňuje míru obtížnosti pro vstup potenciálních návštěvníků na její území. Jedná se například o pasové a vízové podmínky, předpisy, zákony, vyhlášky, potřeba očkování, možnost vývozu domácí měny a další.

3.3.2

Subjektivní stimulační faktory

Psychologické faktory, jež ovlivňují chování spotřebitelů služeb CR, mají dopad na návštěvnost země. Čím více oblastí poptávky je pokryto, tím atraktivnější destinace je. Velký vliv proto mají reklama, propagace, recenze, módnost, renomé a nabídka destinace (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 34-39).

Organizace cestovního ruchu

23

4 Organizace cestovního ruchu V rámci cestovního ruchu existují národní i mezinárodní organizace, které se snaží o rozvoj a podporu cestovního ruchu a upozornění na jeho ekonomický přínos. Jejich náplní bývá informovat ve věcech cestovního ruchu nejen cestovní kanceláře a cestovní agentury, ale i samotné turisty. Mohou pod sebou sdružovat různé CK a CA, nebo být užitečným rádcem ohledně legislativních podmínek státu či Evropské unie.

4.1 Světové organizace 4.1.1

Světová organizace cestovního ruchu – UNWTO

Světová organizace cestovního ruchu vznikla v roce 1974 na základě přeměny z organizace nevládního charakteru IUOTO (International Union of Official Travel Organisations) na mezinárodní organizaci mezivládní povahy. V roce 2003 se organizace přeměnila na přidruženou organizaci UNWTO – Organizace spojených národů na podporu cestovního ruchu (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2009). Sídlo organizace se nachází v Madridu. UNWTO je jedna z nejvýznamnější vládní organizace cestovního ruchu. Podporuje realizaci globálního etického kodexu pro cestovní ruch (the Global Code of Ethics for Tourism). Její členové jsou zástupci vlád jednotlivých členských států. Cílem UNWTO je podpora vývoje zodpovědného, udržitelného a dostupného cestovního ruchu, pomoc destinacím s jejich udržitelností umístit se na národních a mezinárodních trzích a přispět k všeobecnému hospodářskému rozvoji členských zemí. Podporuje zvyšování kvality ve vzdělávání a odbornosti týkající se cestovního ruchu (Světová organizace cestovního ruchu, 2011). 4.1.2

Světová rada cestovního ruchu a turistiky – WTTC

Tato světová organizace byla založena v roce 1990 a jejím posláním je reprezentovat soukromý sektor ve všech oblastech cestovního ruchu. Členové organizace jsou prezidenti a ředitelé nejpřednějších společností zahrnující ubytovací a stravovací zařízení, cestovní kanceláře, letecké a ostatní společnosti, které souvisí s cestovním ruchem. Cílem WTTC je zvýšit povědomí o důležitosti cestovního ruchu jako jednoho z nejvýznamnějších sektorů světového průmyslu a poukázat na jeho přínos v oblasti zaměstnanosti a světové a národní ekonomiky (Světová rada cestovního ruchu a turistiky, 2013).


4.1.3

24

Mezinárodní asociace leteckých dopravců – IATA

Mezinárodní asociace leteckých dopravců byla založena 57 členy z 31 zemí v Havaně na Kubě v dubnu 1945. Nyní má sídlo v Montrealu v Kanadě. Jedná se o nevládní mezinárodní organizaci sdružující letecké společnosti, což odpovídá zhruba 240 leteckým dopravcům nebo 84% z celkového objemu letecké dopravy. Hlavním cílem asociace je vytvářet bezpečnou, spolehlivou a hospodárnou leteckou dopravu (Mezinárodní asociace leteckých dopravců, 2013). 4.1.4

Evropská asociace cestovních kanceláří a agentur – ECTAA

Evropská asociace ECTAA byla založena v roce 1961 v německém městě Bad Kreuznach šesti zakladatelskými zeměmi a to Německem, Belgií, Francií, Itálií, Lucemburském a Nizozemím. Jedná se o evropskou asociaci, která v současné době sdružuje národní asociace cestovních kanceláří a agentur z 25 členských zemí EU, jedné kandidátské země na vstup do EU a dvou zemí evropského ekonomického prostoru. Sídlo asociace se nachází v Bruselu (Evropská asociace cestovních kanceláří a agentur, 2007a). Funkcí asociace je reprezentovat evropské cestovní kanceláře a agentury a zastupovat je jako jejich mluvčí pro všechny politické otázky, legislativní návrhy a opatření, jež bezprostředně souvisí s jejich činností. Pravomocí ECTAA je účast při tvorbě nových legislativních norem s dopadem na cestovní ruch (Evropská asociace cestovních kanceláří a agentur, 2007b).

4.2 Čeští zprostředkovatelé cestovního ruchu Ústředním orgánem státní správy České republiky v oblasti cestovního ruchu je Ministerstvo pro místní rozvoj, který vykonává tuto funkci s účinností od 1. listopadu 1996. Spolupracuje s českými agenturami a asociacemi cestovního ruchu pro lepší rozvoj cestovního ruchu a poskytovaných služeb v něm. Níže uvedení zprostředkovatelé jsou pouze pak informativního a sdružujícího charakteru.

Obr. 1

Logo Ministerstva pro místní rozvoj

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj (2013b)

4.2.1

Agentura CzechTourism

Agentura CzechTourism byla založena v roce 1993 jako Česká centrála cestovního ruchu a jedná se o státní příspěvkovou organizaci Ministerstva pro místní rozvoj. K přejmenování na CzechTurism došlo v roce 2003.


25

CzechTurism zastupuje Českou republiku doma i v zahraničí jako atraktivní turistickou destinaci. Její hlavní funkcí je podpora rozvoje domácího CR a propagace České republiky u zahraniční veřejnosti pro zvyšování příjezdů turistů. Cílem veškerých aktivit je poukázat na jedinečnost České republiky a inspirovat k její návštěvě (CzechTourism, 2012). Agentura je zároveň členem Evropské komise cestovního ruchu (ETC), (CzechTourism, 2013a). 4.2.2

Asociace českých cestovních kanceláří a agentur – AČCKA

Asociace českých cestovních kanceláří a agentur sdružuje subjekty cestovního ruchu, jako jsou české CK a CA zabývající se příjezdovým a výjezdovým CR. Přidruženými členy asociace mohou být i zahraniční CK, hotely, centrály CR a komerční firmy, jež provozují služby pro cestovní kanceláře. Mohou to být například pojišťovny. AČCKA byla založena v roce 1991 a nyní skýtá na 250 členů z řad subjektů CR. Sdružení AČCKA se zabývá informováním, zastupováním a ochranou hospodářských zájmů svých členů. Komunikuje a spolupracuje se zahraničními organizacemi CR, s národními centrálami CR a dalšími subjekty CR. Podílí se na tvorbě odborných zákonů, upozorňují a zveřejňují stávající a související zákony či legislativy EU (Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, 2008a). V červenci roku 2005 se AČCKA stala členem evropské asociace ECTAA (Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, 2008b). 4.2.3

Asociace cestovních kanceláří České republiky – ACK ČR

Asociace byla založena v srpnu roku 1990 jako první sdružení cestovních kanceláří v České republice. V dnešní době se počet jejích členů vyšplhal na 196 cestovních kanceláří a agentur a 80 přidružených členů. Jedná se o dobrovolné sdružení subjektů domácího i zahraničního cestovního ruchu (Asociace cestovních kanceláří České republiky, 2010). Členem se mohou stát seriózní cestovní kanceláře či cestovní agentury splňující podmínky členství jako hlavně ztotožnění se s cíli a stanovami asociace a získání doporučení od dvou členů ACK ČR. Přidruženými členy pak mohou být jak české, tak i zahraniční subjekty z navazujících oborů dopravy, veletrhů a propagace, hotely, odborné školy či komerční firmy spolupracující s cestovními kancelářemi (Asociace cestovních kanceláří České republiky, 2007). Jejím posláním je zastupovat a jednat v hospodářském zájmu svých členů, informovat je, zlepšovat jejich spolupráci a budovat dobré jméno a úroveň cestovního ruchu v České republice. Má možnost navrhovat a podílet se na tvorbě legislativních a hospodářských opatření týkajících se cestovního ruchu (Asociace cestovních kanceláří České republiky, 2011).


26

5 Cestovní kanceláře Cestovní kancelář je základní provozní jednotkou cestovního ruchu, která zprostředkovává, organizuje a zabezpečuje služby pro jeho účastníky. Jedná se o mezičlánek mezi účastníkem a dodavateli jednotlivých služeb cestovního ruchu. Služby cestovní kanceláře se neustále vyvíjí a rozšiřují stejně tak jako požadavky zákazníků. Neustále se diferencují podle druhu a formy cestovního ruchu. V domácím cestovním ruchu jsou jiné než ve výjezdovém zahraničním nebo příjezdovém zahraničním cestovním ruchu. Tab. 1

Nejlepší cestovní kanceláře v roce 2012

Umístění

Název CK

1. místo 2. místo

Kovotour Plus, s.r.o. Exim Tours, a.s.

3. místo

Čedok, a.s.

Zdroj: Vlastní práce, COT (2013)

Společnost Veletrhy Brno a vydavatelství C.O.T. media vyhlásila soutěž o nejlepší cestovní kancelář spolu s dalšími soutěžními kategoriemi, která upozorňuje na kvalitu v oblasti cestovního ruchu a atraktivní novinky. Výsledky soutěže z roku 2012 jsou uvedené v tabulce. V roce 2011 první místo zaujímala stejná cestovní kancelář Kovotour Plus, na druhém místě byla CK Adventura a na třetí příčce se umístila CK Exim tours. Cílem soutěže bylo přispět ke zkvalitnění nabídky a služeb v cestovním ruchu České republiky (COT, 2013b).

5.1

Vývoj cestovních kanceláří

Před rokem 1989 působilo v tehdejším Československu jen málo cestovních kanceláří. Jedna z devíti byla cestovní kancelář Čedok založená v roce 1920. Její vývoj se všemi proměnami, kterými si prošla, se dá přirovnat k odrazu vývoje cestovního ruchu v Československu a později České republiky. Název Čedok vznikl zkrácením Československé dopravní kanceláře. Dalšími cestovními kancelářemi na našem území byly CKM, Autoturist, Balnea, Rekrea, SportTurist, Cestovní kancelář mládeže, Tatratour, Slovakoturist a Slovakotherm. Po roce 1989 došlo k prudkému nárůstu nových cestovních kanceláří. V roce 1997 už existovalo přes 5 tisíc oprávnění k provozování CK. Následně došlo k přehlcení trhu nabídky služeb cestovních kanceláří, což zapříčinilo zkrachování mnoha těchto živností a poškození řady klientů. Přísnější regulace cestovního ruchu a vyšší ochrana zákazníků byla nevyhnutelná. Vznikl tak zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (Indrová, 2007, s. 57-61).


27

V České republice se začala vyvíjet čím dál kvalitnější a širší nabídka služeb cestovního ruchu, vznikaly malé cestovní kanceláře často i specializované jen na určité destinace. Nejvíce cestovních kanceláří má sídlo v Praze. Od roku 2002 až 2010 se jejich počet zvyšoval průměrně každoročně o 4 %. Kromě let 2003 a 2004, kdy docházelo spíš k úbytku cestovních kanceláří, se jedná o dlouhodobý pozitivní vývoj. Ke zvyšování počtu dochází i nadále. Společnost Mag Consulting provádí analýzy, dle kterých bylo na konci roku 2012 registrováno 1 501 cestovních kanceláří na rozdíl od roku 2008, kdy jich bylo 1 291. Naopak počet prodaných zájezdů klesá i s jejich tržbami. V roce 2008 se zaznamenalo 2,5 milionu prodaných zájezdů, ale v roce 2012 jich už bylo přibližně o půl milionu méně. Cestovní agentury je obtížné přesně vyčíslit, jelikož nejsou živností koncesovanou. Odhad v roce 2011 dle společnosti Mag Consulting je cca 3500 až 3700 cestovních agentur působících na území ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ročně eviduje nejvíce cestovních kanceláří se sídlem v Praze, dále v Jihomoravském, Moravskoslezském nebo Středočeském kraji (Finanční noviny, 2013; Mag Consulting, 2011).

Obr. 2

Vývoj počtu cestovních kanceláří v České republice v letech 2008 – 2012

Zdroj: Vlastní práce, Finanční noviny.cz (2013b)


Obr. 3

28

Vývoj počtu prodaných zájezdů v České republice v letech 2008 – 2012

Zdroj: Vlastní práce, Finanční noviny.cz (2013c)

Na výše uvedených grafech lze vidět, že počet cestovních kanceláří stále roste, ale počet prodaných zájezdů klesá, přesto že jejich hodnota je stále stejná. Už od roku 2002 se zvyšuje počet vydaných koncesí a přes všechny úpadky, které v letech 2008 až 2012 proběhly, se cestovní ruch ve srovnání s jinými obory řadí mezi velmi stabilní odvětví. Pokud ale dojde k dlouhodobému převýšení nabídky služeb cestovních kanceláří nad poptávanými zájezdy, může se opakovat situace z roku 1997, kdy se dostal do konkursu vysoký počet cestovních kanceláří. Lišilo by se to ale v podstatné věci, že klienti by nyní už byli chráněni povinným pojištěním cestovních kanceláří proti úpadku.

5.2 Předmět činnosti V cestovním ruchu existuje vedle cestovní kanceláře i cestovní agentura. Jejich předmět podnikání se liší v jedné základní věci a to předmětem činnosti. Cestovní kancelář připravuje a zajišťuje kombinaci služeb cestovního ruchu pro konečného zákazníka ale úkol cestovní agentury je vytvořený zájezd pouze prodat. 5.2.1

Cestovní kancelář

Dle zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, který je novelizován zákonem č. 214/2006 Sb., je provozovatelem cestovní kanceláře podnikatel, který podniká na základě udělené koncese. Tímto je oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy. Cestovní kancelář může mít také sídlo i místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, než je Česká republika. Podmínkou je mít oprávnění daného státu k provozování cestovní kanceláře a pojištění zá-


29

ruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Kromě pojištění je možnost jiného zajištění avšak v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Cestovní kanceláře mohou v rámci své koncese rovněž:  nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu;  organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání;  zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.);  zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář, cestovní smlouva v těchto případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván;  prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Organizovat a prodávat standardní zájezdy, fortfaitové zájezdy 2, zajišťovat pobyty v tuzemsku a v zahraničí mohou pouze cestovní kanceláře a ne cestovní agentury. 5.2.2

Cestovní agentura

Dle novely živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. ČR, o živnostenském podnikání, je cestovní agentura živnost ohlašovací volná. Předmětem činnosti cestovní agentury je:  nabízet a prodávat služby cestovního ruchu;  organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání;  zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.);  zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář, cestovní smlouva v těchto případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván3;

Jedná se o sestavení tzv. zájezdu na míru. Zkombinují se služby dle individuálních požadavků zákazníka. 3 Cestovní agentura nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu pro subjekt, který není cestovní kanceláří, tzv. nesmí to být cestovní agentura. 2


30

 prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty.

5.3 Funkce cestovních kanceláří Cestovní kanceláře plní na trhu cestovního ruchu při zprostředkovávání služeb CR a poskytování vlastních služeb různé funkce. Mezi hlavní funkce řadíme:  Funkce zprostředkovatelská – jedná se o hlavní funkci cestovní kanceláře, jelikož většina služeb se zabezpečuje mimo ni.  Funkce překlenovací – na trhu cestovního ruchu vzniká časový a místní nesoulad mezi poptávkou po službách CR a jejich nabídkou ze strany ostatních subjektů.  Funkce informační – vztahuje se k obchodním partnerům cestovní kanceláře. Jedná se např. o dodavatele a odběratele.  Funkce realizační – prodej vlastních i zprostředkovatelských služeb s cílem dosažení optimálního zisku při kvalitním uspokojování spotřebitelské poptávky. Vyplývá z obchodní činnosti cestovní kanceláře.  Funkce ekonomická – cílem cestovní kanceláře je dosažení zisku jako ostatní podnikatelské subjekty. Cestovní kancelář svou činností ovlivňuje i různé ekonomické ukazatele jako jsou HDP, vytváření devizových prostředků a nových pracovních míst.  Funkce kontaktní – navazování kontaktu podniku s účastníky cestovního ruchu, partnery či jinými poskytovateli služeb.  Funkce zkoumání spotřebitelské poptávky – CK provádí různé průzkumy pro vytváření předpokladů pro operativní řízení nabídky v závislosti na efektivnosti poptávky.  Funkce kontrolní – provádění kontrol kvality poskytovaných služeb u vlastních dodavatelů za účelem neustálého zkvalitňování služeb.  Funkce výchovná – realizace zájezdů a pobytů s tématickým zaměřením.

5.4 Klasifikace cestovních kanceláří Spolu s cestovním ruchem se vyvíjely i cestovní kanceláře a jejich poskytované služby. Dnes proto můžeme členit cestovní kanceláře podle různých hledisek: 1.

Podle předmětu činnosti V České republice máme dvě rozdělení, na cestovní kanceláře neboli organizátoři zájezdů a cestovní agentury jako zprostředkovatelé zájezdů.


2. 3.

4. 5.

31

V zahraničí cestovním kancelářím odpovídá pojem touroperátor a cestovní agentuře agent. Podle územního hlediska Cestovní kanceláře mohou být: místní, regionální, státní a mezinárodní. Podle rozsahu poskytovaných služeb 3.1. Základní – poskytované služby jsou obvykle plného rozsahu: tuzemské, zahraniční atd. 3.2. Specializované – poskytované služby jsou zaměřené na určitý rozsah či určitou klientelu. Může se jednat např. o specializace na lázeňské pobyty nebo poznávací zájezdy. Podle zaměření na určitý druh či formu cestovního ruchu Podle úlohy na trhu, vztahu k účastníkovi cestovního ruchu Cestovní kanceláře mohou být vysílající nebo přijímající. Pokud cestovní kancelář vysílá zákazníky mimo ČR, jedná se o výjezdový cestovní ruch (outgoing), může se také specializovat na domácí cestovní ruch po ČR nebo přijímá klienty ze zahraničí do ČR a provádí příjezdový cestovní ruch (incoming).

6.

Podle velikosti Počet pracovníků, objem tržeb nebo počet odbavených osob rozhoduje o rozdělení na cestovní kanceláře:

7.

6.1. Malé – do 5 zaměstnanců 6.2. Střední – od 6 do 50 zaměstnanců 6.3. Velké – nad 50 zaměstnanců Podle formy vlastnictví Rozdělení je na státní, obecní, soukromé a firemní.

8.

Podle organizační formy 8.1. Individuální podnik – podnik provozovaný podnikatelem 8.2. Obchodní společnost – rozšířené formy v ČR jsou s.r.o. nebo a.s (Indrová, 2007, s. 57-61).

5.5 Legislativa v cestovním ruchu Cestovní kanceláře směly vykonávat svou činnost na základě vydání koncesní listiny od živnostenského úřadu dle zákona o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb. Novelou č. 286/1995 Sb., která změnila tuto živnost na ohlašovací, volnou, vzniklo velké množství nových cestovních kanceláří. Později tak došlo k převisu nabídky služeb cestovních kanceláří nad poptávkou těchto služeb a způsobilo to v roce 1997 mnohačetné konkursy cestovních kanceláří.


32

Řešením vzniklého problému bylo přijetí nového zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu s účinností od 1. 4. 2001, který vychází ze směrnice Rady Evropského společenství č. 90/314/EEC „O souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy“. Zvýšila se tím zásadně ochrana spotřebitele v nejrizikovější části cestovního ruchu, tzv. ve výjezdovém cestovním ruchu. Zákon ustanovil povinné smluvní pojištění a vymezil dvě nové živnosti a to provozování cestovní kanceláře a cestovní agentury. Později docházelo k různým novelám živnostenského zákona a docházelo i ke změnám určení živností. Cestovní kancelář se stala později živností koncesovanou, kterou už dodnes zůstala ale cestovní agentura se z živnosti ohlašovací vázané novelou živnostenského zákona č. 130/2008 Sb., změnila na živnost ohlašovací volnou. 5.5.1

Právní úprava podnikání – cestovní kancelář

Cestovní kancelář vykonává svou činnost na základě udělené koncese od příslušného živnostenského úřadu. Pro její získání musí cestovní kancelář splňovat všeobecné a zvláštní podmínky. V příloze č. 1 je k nahlédnutí vzor koncesní listiny cestovní kanceláře Blue Style. Všeobecné podmínky  dosažení věku 18 let,  způsobilost k právním úkonům,  bezúhonnost. Zvláštní podmínky  vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na cestovní ruch, nebo  vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, nebo  střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, nebo  vysokoškolské vzdělání a 1 rok práce v oboru, nebo  vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo  střední vzdělání s maturitní zkouškou a 6 let praxe v oboru, nebo  osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost4 a 6 let praxe v oboru, nebo

Vydáno zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována. 4


33

 doklad o profesní kvalifikaci pro provozování cestovní kanceláře podle zvláštního právního předpisu5 a 2 roky praxe v oboru, nebo  jiné doklady stanovené zákonem č. 159/1999 Sb., a živnostenským zákonem č. 455/1991 Sb. K žádosti o koncesní listinu musí cestovní kancelář připojit také:  smlouvu s pojišťovnou o povinném smluvním pojištění,  podnikatelský záměr,  prohlášení, že v posledních 5 letech nebylo odebráno oprávnění k provozování cestovní kanceláře či agentury z důvodu porušení povinností uložených zákonem nebo z důvodu jejího úpadku a  prohlášení o předpokládaném datu zahájení činnosti. 5.5.2

Právní úprava podnikání – cestovní agentura

Novelou6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání se cestovní agentura stala živností ohlašovací volnou. Pro získání živnosti musí být splněny všeobecné podmínky, které jsou uvedené již výše u kapitoly právní úpravy podnikání – cestovní kancelář. 5.5.3

Povinnosti cestovní kanceláře

V zákoně č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, jsou uvedeny povinnosti cestovní kanceláře pro provozování její činnosti. Důležitou povinností je, že v České republice nesmí podnikat bez uzavřené pojistné smlouvy. Na žádost klienta je povinna předložit doklad o sjednaném pojištění a vždy po uzavření cestovní smlouvy. Jako cestovní kancelář je povinná být také tak řádně označena a nesmí zprostředkovávat prodej zájezdů pro jiný subjekt než pro cestovní kancelář, která má stejnou povinnost mít uzavřené zákonné pojištění proti úpadku. Jedná-li se o spolupráci s CK usazené na území jiného státu než České republiky je nutné o tom informovat Ministerstvo pro místní rozvoj. Tato CK musí splňovat taktéž podmínky zákonného pojištění nebo jiného zajištění svých zájezdů. Veškeré informace, které jsou důležité a mohly by ovlivnit rozhodnutí zákazníka při koupi zájezdu, je nutné mu dopředu sdělit. Klient musí při sepsání cestovní smlouvy obdržet všeobecné smluvní podmínky, kde tyto potřebné informace jsou uvedené.

Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů. 6 Novela č. 130/2008 Sb. 5


5.5.4

34

Povinnosti cestovní agentury

Mezi hlavní povinnosti cestovní agentury dle zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, řadíme povinnost označit provozovnu a materiály určené klientovi, že se jedná o cestovní agenturu a pro kterou cestovní kancelář zprostředkovává nabízený zájezd. Pokud o to zákazník požádá, předložit mu doklad o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, pro kterou agentura zprostředkovává prodej zájezdu ještě před jejím uzavřením nebo vždy bez vyzvání při sepsání cestovní smlouvy. Cestovní agentura zprostředkovávající prodej zájezdu pro CK usazenou na území jiného státu, musí o spolupráci informovat Ministerstvo pro místní rozvoj a doložit, že daná cestovní kancelář splňuje podmínku zákonného pojištění či jiného zajištění pro případ úpadku. U cestovní agentury platí, že zásadně nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu pro subjekt, který není cestovní kanceláří. 5.5.5

Pojmy v cestovním ruchu

Zákonem jsou upravené i různé pojmy z oblasti cestovního ruchu. Zájezd Rozumí se jím předem sestavená kombinace nejméně dvou služeb prodávaných nebo nabízených k prodeji za souhrnnou cenu a přesahujících dobu 24 hodin nebo zahrnující ubytování přes noc. Může jej prodávat pouze cestovní kancelář, ale zprostředkovávat jeho prodej už může jak cestovní kancelář, tak i cestovní agentura. Jedná se o kombinaci těchto služeb:  doprava,  ubytování,  jiné služby CR, které nejsou doplňkem výše zmiňovaných služeb. Novela č. 214/2006 Sb., živnostenského zákona upravuje, že za zájezd se považuje i kombinace služeb sestavené na základě individuální potřeby zákazníka. Zájezdem naopak není kombinace služeb cestovního ruchu:  prodávaná jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání nebo  nesplňuje-li její nabídka a prodej znaky živnostenského podnikání. Zákazník Jedná se o osobu, která uzavře s cestovní kanceláří cestovní smlouvu nebo v jejíž prospěch byla tato smlouva uzavřena nebo na kterou byl zájezd převeden dle podmínek občanského zákoníku.


35

Cestovní smlouva Provozovatel cestovní kanceláře se cestovní smlouvou zavazuje k poskytnutí zájezdu zákazníkovi, jehož povinností je zaplatit smluvenou cenu. Vypracování cestovní smlouvy je na cestovní kanceláři, která jedno vyhotovení spolu s dokladem o pojištění CK předá po uzavření zájezdu zákazníkovi. Smlouva musí mít písemnou podobu. Vzor cestovní smlouvy cestovní kanceláře Blue Style je uveden v příloze č. 2. K povinným náležitostem cestovní smlouvy patří:  označení smluvních stran;  vymezení zájezdu, zejména termín jeho zahájení a ukončení, uvedení všech poskytovaných služeb cestovního ruchu, které jsou zahrnuty do ceny zájezdu, místo a dobu jejich trvání, vymezení zájezdu může být nahrazeno odkazem na číslo zájezdu nebo jiné označení v katalogu jen v případě, že katalog obsahuje všechny tyto informace a byl zákazníkovi předán;  cenu zájezdu, včetně časového rozvrhu plateb a výši zálohy. Další povinné náležitosti cestovní smlouvy upravuje zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů.

Rizika úpadku cestovních kanceláří

36

6 Rizika úpadku cestovních kanceláří Insolvenční právo upravuje postupy při vymáhání pohledávek vůči dlužníkům, kteří jsou v úpadku. Starý zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, který obsahoval způsoby řešení úpadku pouze konkursem nebo vyrovnáním, byl nahrazen zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), jež vstoupil v platnost dne 1. 1. 2008. Vztahuje se na řešení úpadku všech fyzických i právnických osob, podnikatelů i nepodnikatelů. Všechny nově zahájené řízení o úpadku cestovních kanceláří ode dne 1. ledna 2008 budou tak řešeny dle nového insolvenčního zákona a pro řízení vzniklá před tímto datem bude platit zákon o konkursu a vyrovnání. Dříve se stávalo, že konkursní řízení mohlo trvat i několik let, a proto bylo snahou novým zákonem urychlit, zjednodušit, zprůhlednit a zefektivnit insolvenční řízení7. Průběh řízení by měl pak splňovat zásady spravedlnosti, rychlosti a hospodárnosti. Předmětem nového insolvenčního zákona dle §1 je řešení úpadku či hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů a zároveň k oddlužení dlužníka. Věřitelé by se tak měli zdržet jakéhokoliv jednání vedoucího k uspokojení svých pohledávek mimo insolvenční řízení (Janků, 2010, s. 385). Mohou jimi být např.: letecké společnosti – neuhrazené poskytnuté služby, dopravní společnosti – neuhrazené poskytnuté služby, společnosti spojené s majetkem CK (leasingová společnost), cestovní agentura, finanční úřad - upadlá CK nemusela platit správně daně, zdravotní pojišťovna a Česká správa sociálního zabezpečení - pokud dlužník neplatil sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance a další. Seznam věřitelů, údaje o insolvenčním řízení a další věci týkající se úpadku cestovní kanceláře jsou zveřejněné na internetové stránce www.isir.justice.cz. Zákazníci, kteří si zakoupili zájezd u upadlé CK vždy nahlašují jejich pojistnou událost na pojišťovně u které má CK uzavřené pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře a nenahlašují se samostatně insolventnímu správci jako její věřitelé.

6.1 Úpadek V insolvenčním zákoně můžeme nalézt dvě základní formy úpadku a to platební neschopnost a předlužení. Je znám ale také pojem hrozící úpadek. 6.1.1

Úpadek ve formě platební neschopnosti

Cestovní kancelář (dále v práci dlužník) je v úpadku, jestliže má: Soudní řízení, jehož předmětem je projednání úpadku a jeho řízení a vychází z insolvenčního zákona. 7


37

 více věřitelů8 a  peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a  tyto závazky není schopen plnit. Poslední podmínka o neschopnosti dlužníka plnit své závazky platí, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo je neplní po dobu delší 3 měsíce po lhůtě splatnosti nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí nebo nesplnil-li povinnost předložit soudu seznamy svého majetku a závazků. 6.1.2

Úpadek ve formě předlužení

O úpadek ve formě předlužení se jedná tehdy, pokud dlužník, který je právnickou nebo fyzickou osobou – podnikatelem má více věřitelů a souhrn jeho závazků (nikoli jen splatných) převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. 6.1.3

Pojem hrozící úpadek

O hrozící úpadek se jedná tehdy, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Pouze sám dlužník je oprávněn podat návrh na zahájení insolvenčního řízení z důvodu hrozícího úpadku.

6.2 Způsoby řešení úpadku Insolvenční zákon umožňuje čtyři možnosti řešení úpadku a to podle vhodnosti pro konkrétního dlužníka a zároveň aby se docílilo co největšího uspokojení všech věřitelů. Úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka může být řešen buď konkursem, nebo jejich věřitelé mohou využít reorganizaci či třetím způsobem může být oddlužení. V případě cestovní kanceláře neplatí způsob řešení úpadku oddlužením, jelikož návrh na oddlužení může podat pouze dlužník nepodnikatel. Věřitelé musí být nejméně dva. Podmínka není splněna, má-li více pohledávek vůči dlužníku jen jeden věřitel. Aby nedocházelo k účelovému vytváření mnohosti věřitelů tím, že se pohledávky budou převádět nebo dělit, stanovil zákon výslovně, že za dalšího věřitele se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době šesti měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení. 8


38

Existuje ještě čtvrtý zvláštní způsob řešení úpadku pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů a to např. úpadek bank, ale tento typ se také netýká cestovní kanceláře. 6.2.1

Konkurs

Způsob řešení úpadku cestovní kanceláře konkursem spočívá v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají. V praxi je tento způsob řešení úpadku cestovní kanceláře nejčastěji používaný. Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku a úřední desce soudu. Mezi velmi významný účinek prohlášení konkursu řadíme účinek, kterým přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníkovi, pokud tedy souvisejí s majetkovou podstatou. V případě, že by dlužník dále pokračoval v dispozicích s majetkovou podstatou i po prohlášení konkursu, jeho úkony proti jeho věřitelům by byly neúčinné. Insolvenční správce9 vypracuje seznam přihlášených pohledávek a z něho pak čerpá informace přezkumné jednání pro získání přesného přehledu přihlášených pohledávek. Dále dochází k soupisu majetkové podstaty, který opravňuje insolvenčního správce v rámci konkursu ke zpeněžení nebo tzv. k převedení veškerého majetku, který do něj náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Jakým způsobem bude majetková podstata zpeněžena, rozhodne insolvenční správce. Může to být buď veřejnou dražbou podle zákona o veřejných dražbách nebo prodejem movitých věcí a nemovitostí podle občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí či prodejem majetku mimo dražbu. Na závěr insolvenční správce předloží soudu konečnou zprávu spolu s vyúčtováním své odměny výdajů a tato vyčíslená konečná částka bude rozdělena jednotlivým věřitelům dle jejich podílů. V průběhu insolvenčního řízení může dojít i ke zrušení konkursu cestovní kanceláře, zjistí-li se, že nebyl osvědčen dlužníkův úpadek nebo majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů nebo na návrh dlužníka, jestliže předložil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkursu souhlas a na níž je úředně ověřena pravost podpisů. Pokud celkový obrat cestovní kanceláře za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje 2 miliony korun a dlužník nemá více jak 50 věřitelů, nastává nepatrný konkurs. Rozhoduje o něm insolvenční soud a insolvenční řízení je tím jednodušší, jelikož není zapotřebí v některých postupech souhlas věřitelského orgánu či soudu.

Insolvenční správce je jeden z procesních subjektů insolvenčního řízení, jehož činností je nakládání s majetkovou podstatou dlužníka a maximalizovat uspokojení pohledávek věřitelů. 9


6.2.2

39

Reorganizace

Reorganizací se může řešit i úpadek cestovní kanceláře, týkající se jejího podniku, pokud není CK v likvidaci nebo pokud její celkový obrat za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň sto milionů korun českých, nebo zaměstnává-li alespoň 100 zaměstnanců v pracovním poměru. Daný způsob řešení je nový a cestovní kancelář pak může dále vyvíjet podnikatelskou činnost, avšak pouze v mezích tzv. reorganizačního plánu. Ten hlavně sleduje ozdravení provozu dlužníkova podniku a uspořádání vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli. Přes všechny tyto výhody se ale reorganizací řeší úpadky cestovních kanceláří jen ojediněle. Oprávněným k podání návrhu na povolení reorganizace je statutární orgán cestovní kanceláře nebo přihlášený věřitel. Podmínkou je, že ten kdo návrh na reorganizaci podává, musí být v dobré víře, že jsou a budou splněny všechny podmínky pro schválení reorganizačního plánu a podá jej nejpozději do rozhodnutí o úpadku v případě, že ho podává sám dlužník, jinak nejpozději do 10 dnů před první schůzí věřitelů. Návrh s připojeným seznamem majetku a závazků musí obsahovat:  označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat;  údaje, které dlužník má o kapitálové struktuře a majetku osob, které dlužníka ovládají nebo které tvoří s dlužníkem koncern spolu s prohlášením, že ohledně těchto osob neprobíhá insolvenční řízení nebo prohlášení, že takových osob není;  údaj o způsobu navrhované reorganizace. Zamítnout návrh na povolení reorganizace může insolvenční soud pouze ze zákonem stanovených důvodů a to zejména u případů, kdy lze s určitostí ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že návrh podala osoba, která jím sleduje nepoctivý záměr, nebo která jej podala znova i přesto, že o něm již bylo dříve rozhodnuto, nebo návrh podal věřitel a schůze věřitelů mu ho neschválila. Reorganizace může dojít ke skončení, kdy soud zruší rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu, vezme na vědomí plnění reorganizačního plánu nebo rozhodne o přeměně reorganizace v konkurs (Janků, 2010, s. 385-404).

6.3 Insolvenční řízení Nová právní úprava insolvenčního zákona měla za cíl urychlit průběh daného řízení a byly tak upraveny lhůty, u kterých prominutí není přípustné. Jelikož je ale orientace v insolvenčním právu obzvlášť pro osoby bez právního vzdělání obtížná je důležité se informovat na postup a na svá práva a povinnosti pro rychlé zorientování se ve věci.


40

Insolvenční řízení se dělí na několik fází, které se liší v závislosti na konkrétních okolnostech případu a z jakého pohledu je řízení vnímáno. Průběh insolvenčního řízení z pohledu cestovní kanceláře: 1. 2. 3. 4.

Podání insolvenčního návrhu Zahájení insolvenčního řízení Rozhodnutí o úpadku dlužníka Rozhodnutí o způsobu úpadku dlužníka

Průběh insolvenčního řízení z pohledu věřitele: 1. 2.

Podání insolvenčního návrhu Zahájení insolvenčního řízení

3. 4. 5. 6. 7.

Lhůta k přihlášení pohledávky Rozhodnutí o úpadku dlužníka Přezkumné jednání10 Schůze věřitelů Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka

Insolvenční zákon dává věřitelům možnost ovlivnit průběh řízení a to tím, že mohou rozhodnout, jakým způsobem se bude úpadek cestovní kanceláře řešit, vybrat osobu insolvenčního správce či v případě možnosti zvolit si formu řešení v podobě konkursu nebo reorganizace (Justice, 2013).

6.4 Úpadek cestovní kanceláře Vysoký počet cestovních kanceláří na trhu cestovního ruchu způsobuje velké konkurenční boje o zákazníky. Podnikání ve výjezdové turistice je stále těžší, což má za následek mnohačetné úpadky cestovních kanceláří za poslední tři roky. Jakou situaci přinese sezóna 2013, se ještě neví, ale od ledna tohoto roku již zkrachovaly dvě cestovní kanceláře. Jako první ukončila svou podnikatelskou činnost na začátku dubna CK Bolero tours, které se nepodařilo získat povinné pojištění proti úpadku. Na trhu fungovala již 23 let. CK Partner Alivia vyhlásila jako druhá úpadek na začátku měsíce května. Cestovní kancelář byla pojištěná u pojišťovny Union na 12 milionů korun českých a tato částka by měla v pořádku pokrýt odškodnění 400 klientů, kteří na zakoupený zájezd neodletěli. Tato CK působila na trhu od roku 2005 a specializovala se převážně na organizaci zájezdů do Bulharska, Řecka a Turecka. Návrh na úpadek podala z důvodu před-

10

Cílem přezkumného jednání je přezkoumat pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek.


41

běžných analýz, podle kterých by nemusela být schopna v průběhu letní sezóny dostát všem svým smluvním závazkům. Za úpadkem stojí hned několik faktorů, které jsou popsány v následující podkapitole (Zpravodajský server Lidových novin, 2013). 6.4.1

Rizika nesoucí cestovní kanceláře

Trh cestovního ruchu nevytváří příznivé podmínky pro vznik nových cestovních kanceláří, které by musely čelit velkým konkurenčním tlakům. Zároveň samo podnikání cestovních kanceláří přináší spoustu rizik, které je potřeba dopředu rozpoznat a následně pracovat na jejich odstranění. Nepříznivé podmínky jsou v podobě přírodních katastrof, politických nepokojů, klesající poptávky a zároveň tržeb, početné konkurence a další, s kterými se musí každá cestovní kancelář vypořádat. Je důležité, aby si podnikatel vytvořil přiměřené cíle, kterých chce dosáhnout a stanovil si správný podnikatelský záměr. Na prvním místě však stojí vždy spotřebitel a jeho ochrana proti nekalým obchodním praktikám nebo nahodilým skutečnostem. Po početných úpadcích cestovních kanceláří za posledních pár let zbylo hodně rozčarovaných klientů, kteří obdrželi odškodnění v nižší hodnotě, než museli uhradit za zájezd nebo své peníze nedostali vůbec. Problémem byla „díra“ v zákoně, kdy docházelo k podpojištění cestovních kanceláří, nebo dokonce nebyly pojištěné proti úpadku vůbec. Na tuto skutečnost reagoval i uznávaný odborník v oblasti cestovního ruchu a zakladatel cestovní kanceláře Vítkovice Tours Ing. Zdeněk Honek tím, že podal v lednu 2013 ve věci stavu ochrany práv zákazníků cestovních kanceláří a agentur na Českou republiku stížnost do Bruselu (blog.iDnes.cz, 2013). Novela zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, má přinést řešení lepší ochrany těchto zákazníků. V tomto roce již vláda schválila návrh novely, ale ještě ji musí odhlasovat zákonodárci, a proto se neočekává její účinnost pro letošní sezónu, nýbrž až v roce 2014. Doporučuje se tedy před vybíráním dovolené si důkladně prověřit cestovní kancelář, v které plánujeme zájezd zakoupit, zda má sjednané povinné pojištění proti úpadku. Přímo na webových stránkách pojišťovny a přes internetové vyhledávače se můžeme informovat na její pověst a recenze. Monitoring o solidnosti členských cestovních kanceláří provádějí i samotné asociace cestovního ruchu jako AČCKA, ACK ČR nebo Ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud se naleznou nějaké nesrovnalosti nebo problémové jednání kanceláře, začne se tím zabývat např. Asociace cestovních kanceláří České republiky, která v případě závažných problémů, může vyřadit cestovní kancelář z jejího členství. Příkladem je ukončení členství v prosinci roku 2007 cestovní kanceláři Prácheň, která následně v květnu roku 2008 zkrachovala, či CK Azur Reisen bylo odmítnuto přijetí do členství z důvodu nedůvěryhodnosti (Krachy cestovek, 2013; Měšec.cz, 2008). Rizika cestovních kanceláří:


42

Cash flow Cestovní kanceláře musí platit objednané služby dlouho dopředu, ale zákazníci se rozhodují, kdy zájezd koupí podle své ekonomické situace. Mohou koupi odkládat až na poslední chvíli nebo si zájezd vůbec nekoupit. Úkolem cestovní kanceláře je správně a realisticky odhadnou výši dopředu objednaných služeb. Pokud jsou plány nerealistické a „nasmlouvá“ se více, než bude poptávka zákazníků, vznikají škody cestovní kanceláři. Management, tak do poslední chvíle doufá, že lidé přijdou a odvrátí hrozící škodu, ale nemusí se tak stát. Cestovní kancelář se pak dostává do finančních problémů, kdy se jí nevrátí investované peníze nazpět a někdy se jí ani nepokryjí vynaložené náklady, natož nějaký zisk. Nastalé problémy řeší často provozním či kontokorentním úvěrem, ale tím se situace nedá vyřešit pouze oddálit a ještě více prohloubit její závažnost (Mladá fronta E15, 2012b). Specializace cestovní kanceláře Některé cestovní kanceláře se pouze specializují na malý počet destinací nebo dokonce pouze na jednu. Vnější vlivy, jako přírodní katastrofy či politické nepokoje v turistických destinacích pak představují pro cestovní kancelář nepředvídatelné riziko. Pokud tato překážka trvá delší dobu nebo je takového rozsahu, že odrazuje klienty od volby destinace, na kterou se cestovních kancelář specializuje, způsobí to ztrátu klientů, nenaplnění objednaných kapacit, ztrátu zisku a následnou platební neschopnost. Příkladem přírodních katastrof může být tsunami z roku 2004, které zasáhlo Indonésii, Srí Lanku, Indii, Thajsko, Maledivy, Somálsko, Barmu a Seychely. Specializované CK na exotiku mohly zaznamenat pokles poptávky po daných zemích. Mezi politické nestability se řadí stávky a demonstrace v Řecku kvůli jeho zadlužení. Zprávy zobrazující tyto nepokoje negativně ovlivnili u potenciálních turistů pohled na Řecko a vše zase může vést k volbě jiné destinace. Horší situace byla v Egyptě, kde se egyptský lid rozhodl vystoupit proti prezidentu Mubarakovi. Na klidnou dovolenou v Egyptě jsme tedy mohli zapomenout. Média stále přinášela nové zprávy o probíhajících nepokojích, o obsazování letišť a uzavírání prohlídek historických památek a vykopávek. Pokud by cestovní kancelář nabízela pouze tyto tehdy „problémové“ destinace a nenabídla by tak potenciálnímu zákazníkovi jinou variantu, mohl by to být začátek jejího konce (Masarykova univerzita, 2013; Ihned.cz, 2011; Tourism-review, 2011). Podpojištění Zákon stanovuje povinnost cestovní kanceláře mít sjednané pojištění proti úpadku. Pojistná částka musí být v minimální výši 30 % plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. Zde si můžeme povšimnout slova „plánovaných“. Co se stane, když cestovní kancelář špatně odhadne budoucí tržby nebo je dokonce úmyslně stanový nižší, za účelem snížení částky pojistného? Ač si pojišťovny mohou ověřovat skutečné výše tržeb z prodeje zájezdů, po odhalení nesrovnalostí, se cestovní kanceláře obhajují náhlým růstem tržeb z důvodu neočekávaného úspěchu. Dochází pak k podpojištění cestovní kanceláře, což byl jeden z častých pro-


43

blémů u úpadků za poslední roky. Mnoho klientů, tak bylo poškozeno vyplacením mnohem nižších částek od pojišťovny (tzv. plnění), než uhradili při koupi zájezdu. Pojistné totiž nestačí na pokrytí závazků vůči zákazníkům zkrachovalé CK. Byl to tak častý problém, že lidé přestávali tolik důvěřovat cestovním kancelářím a začali být velmi obezřetní, co se týká informovanosti ohledně pojištění cestovní kanceláře. Došlo také k nárůstu individuálně organizovaných zájezdů a spotřebitel si tak zařídil veškeré služby sám. Podle průzkumu občanského sdružení Krachy cestovek se zjistilo, že polovina lidí poškozených v uplynulých letech jednáním cestovních kanceláří si letošní dovolenou zařídí bez jejich pomoci individuálně (Měšec.cz, 2008; blog.iDnes.cz, 2013). Daný problém se musí co nejdříve vyřešit a to novelou zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Cílem je stanovení minimálních limitů pojistného plnění u povinného pojištění proti úpadku na čtyři miliony korun českých, pro cestovní kanceláře nabízející letecké zájezdy. Při jakékoli změně podnikatelského záměru bude mít povinnost CK informovat Ministerstvo pro místní rozvoj a pojišťovnu, u které je povinné pojištění sjednáno a vést průkaznou evidenci tržeb a počtu prodaných zájezdů. U nově vznikajících CK se bude muset k žádosti o koncesi přiložit pojistná smlouva spolu s dokladem o zaplacení pojistného. To zajistí, že by se cestovní kancelář nedopustila podvodu po udělení koncese tím, že by následně už pojistné nezaplatila. Pojišťovnám ale také vznikne nová povinnost a to plnit i nad rámec sjednaného pojistného limitu. Může to však vést k situaci, kdy žádná pojišťovna nebude chtít uzavřít povinné pojištění. Další problém představuje fakt, že některé cestovní kanceláře nebudou mít na to zaplatit tuto částku pojistného, nebudou tak moci uzavřít povinné pojištění a budou muset ukončit svoji činnost. V tomto případě se jedná většinou o malé cestovní kanceláře (Krachy cestovek, 2013). Morální hazard Za morální hazard se může považovat, kdy je cestovní kancelář pojištěná pro případ úpadku, a majitelé se tak domnívají, že jejich úpadek poté nenapáchá takovou škodu. Z minulosti se evidují případy o majitelích cestovních kanceláří, kteří řešili své finanční problémy prostřednictvím povinného pojištění. Vybrali zálohy od zákazníků a následně vyhlásili úpadek v domnění, že pojišťovna poškozené odškodní plněním. Nová cestovní kancelář V České republice existuje přes tisíc cestovních kanceláří a stále vznikají nové. Vstup na trh cestovního ruchu ale není nijak lehký. Vládne tu velká konkurence, a proto je důležité mít dobře vypracovaný podnikatelský záměr a přijít s něčím novým a zajímavým. Kritickým bodem pro nově vzniklé cestovní kanceláře může být, že po všech těch nepříjemných úpadcích vyhlašovaných v médiích nebo přímo osobně zažitých, lidé důvěřují cestovním kancelářím, které jsou déle na trhu, mají svou dobrou pověst a co je hlavní, mají s ní už předešlé dobré zkušenosti, nebo aspoň někdo z jejich okolí. Klienti se bojí riskovat svěření svých peněz nové cestovce, o které nemají žádné informace, recenze a neví jakou má


44

zkušenost v cestovním ruchu. Nepomáhá jí ani fakt, že na deset největších cestovních kanceláří připadá asi sedmdesát procent tržeb. Musela by se tedy dostat mezi tuto „elitu“ jinak se bude dělit o zbylé zákazníky s ostatními CK na trhu. Jejich obraty jsou většinou ale velmi malé a mohou je tak silně ovlivňovat vnější faktory, jako u specializovaných CK. Za poslední roky to byly hlavně právě nově vzniklé cestovní kanceláře, které se dostaly do úpadku (Mladá fronta E15, 2012b). Klesající tržby Dalším faktorem zapříčiňujícím úpadek cestovní kanceláře je stálé klesání hodnoty koncových cen pro klienty a tím se i snižuje prostor pro marži (zisk). Velký konkurenční tlak tlačí na cenu zájezdů, zároveň počet prodaných zájezdů má stále klesající tendenci a tak i následné tržby cestovních kanceláří nerostou. Rok 2011 přinesl pokles celkových tržeb cestovních kanceláří o tři procenta na necelých 42 miliard korun českých. Od roku 2009 se tržby snižovaly průměrně o 2,5 miliard Kč ročně. Tento trvale klesající trend odhadovala společnost Mag Consulting i na další roky, kdy mělo dojít k přiblížení se hranice 40 miliard korun. Rok 2012 byl ale opačný. Tržby z prodeje zájezdů vzrostly až na necelých 45,5 miliard Kč. Dochází tak k meziročnímu nárůstu hodnoty o 6,8 %, neboli 2,9 miliard Kč. Co přinese rok 2013, teprve uvidíme, ale odhady společnosti Mag Consulting předpovídají stagnaci celkových tržeb cestovních kanceláří a agentur, které mají dosáhnout 46 miliard Kč, neboli nárůst pouze o 1 % (Mladá fronta E15, 2012; Mag Consulting, 2013). Jako doplněk uvádím tabulku pro přehled i o dřívějších celkových tržbách cestovních kanceláří a agentur a to za roky 2002 - 2009. Tab. 2

Přehled tržeb cestovních kanceláří a agentur 2002 – 2009

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Tržby v mld. Kč 32,806 35,028 42,65 44,192 33,76 38,1 45,65 36,5

Zdroj: Mag Consulting (2011)

Vyjádření tajemníka AČCKA ohledně úpadků cestovních kanceláří11

Informace jsou získané na základě emailové korespondence mezi mnou a tajemníkem AČCKA Kateřinou Petříčkovou, viz příloha č. 6. 11


45

Asociace cestovních se nedomnívá, že by riziko úpadku cestovních kanceláří bylo ovlivněno velikostí cestovní kanceláře a jako příklad uvádí úpadek CK Tomi tour z roku 2009, která patřila mezi velké cestovní kanceláře. Důvodem většiny úpadků cestovních kanceláří uvádí nedostatečný nakumulovaný kapitál k pokrytí dočasných finančních ztrát a to především u začínajících CK, které podnikají na trhu dva až tři roky. Další příčiny byly zhoršená ekonomická situace z důvodu rostoucí konkurence a následného úbytku klientů, vysoké slevy last minute zájezdů a vysoké garance kapacit u dopravců a zahraničních partnerů. 6.4.2

Povinné pojištění záruky pro případ úpadku

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ukládá povinnost cestovní kanceláři pro výkon své činnosti, sjednat si pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Jedná se o nezbytnou podmínku, bez které by cestovní kancelář nemohla prodat jediný zájezd, jinak by se dopouštěla protiprávního jednání. Cestovní kanceláře se musí pojistit na pojistnou částku minimálně 30 % plánovaných tržeb z prodeje zájezdů, nebo pokud tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, tak na pojistnou částku minimálně 30 % tržeb v předchozím roce. Podle všeobecných pojistných podmínek se stanoví, jakou částkou se cestovní kancelář podílí na pojistné události, způsob její úhrady pojišťovně a zúčtování vůči cestovní kanceláři, bližší podmínky jejího použití a případy, kdy musí pojišťovna vrátit nepoužitou částku CK nazpět. Minimální výše částky, kterou se cestovní kancelář podílí na plnění z pojistné události, je 2 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. Povinnost pojistit se přinesla zákazníkům ochranu v podobě získání práva na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku:  neposkytne zákazníkovi dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky;  nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil; nebo  nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze z části. Ze strany pojišťovny je pojištění cestovní kanceláře pro případ úpadku rizikový pojistný instrument. Než začne pojišťovna vůbec jednat s cestovní kanceláří ohledně pojištění, musí poptávající kancelář vyplnit rozsáhlý dotazník. Vyplňují se v něm základní informace o cestovní kanceláři, délka působení CK na trhu, popis její podnikatelské činnosti, ekonomické údaje a přikládají se nezbytné přílohy jako: výpis z obchodního rejstříku (popř. živnostenský list), koncesní listina, výtisk aktuálního katalogu a všeobecné smluvní podmínky. Dotazník Generali Pojišťovny je přílohou č. 3. Pojišťovna poté připraví nabídku pojištění přímo na míru žádající cestovní kanceláři vzhledem ke zjištěnému riziku, nebo se také


46

může stát, že ji pojišťovna odmítne pojistit. Po uzavření pojistné smlouvy obdrží cestovní kancelář doklady určené zákazníkům, na kterých je uvedeno označení dané pojišťovny, informace o pojištění, kontakty na asistenční službu, podmínky pojištění a popsán způsob oznámení pojistné události. Při uzavírání cestovní smlouvy musí zákazník tento doklad obdržet a podle novely zákona č. 214/2006 Sb., na jeho žádost ještě před uzavřením zájezdu mu musí být předložen (Generali pojišťovna, 2013). Pokud cestovní kancelář neposkytne v důsledku svého úpadku předem uhrazené služby, je potřeba aby poškozený zákazník vznesl písemný nárok na pojistné plnění a doložil potřebné doklady nejpozději do 6 měsíců od vzniku pojistné události. Pojistné plnění se následně vypočítá podle všech přihlášených poškozených zákazníků a výše škody. Podrobný postup nahlášení pojistné události je popsán v následující podkapitole (Generali Pojišťovna, 2013b). Pojišťovna nesmí sjednávat pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře bez patřičné licence, kterou uděluje Česká národní banka. Přehled těchto pojišťoven je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj a Asociace cestovních kanceláří České republiky. Ověřit si, zda je cestovní kancelář pojištěná se dá, buď na internetových stránkách pojišťovny, u které je CK pojištěná nebo na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj a také ověřením přímo na pobočce cestovní kanceláře na základě dokladu o sjednaném pojištění (Česká národní banka, 2013c). Pojišťovny sjednávající pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře (Asociace cestovních kanceláří České republiky, 2009):  Česká podnikatelská pojišťovna  Generali Pojišťovna  UNIQA  ERV pojišťovna (dříve Evropská cestovní pojišťovna)  Union poisťovňa Pojišťovny si mohou ověřovat skutečné výše tržeb cestovních kanceláří z prodeje zájezdů, aby zjistili, zda si plánované tržby CK úmyslně nesnižuje za účelem nižšího pojistného12 a zároveň ušetření na spoluúčasti. Porovnávají se tedy tyto tržby s účetní závěrkou, a pokud se najdou nesrovnalosti v podobě nepravdivých informací, argumentují většinou cestovní kanceláře náhlým růstem tržeb z důvodu neočekávaného úspěchu. Pojistná smlouva je upravena zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů a uzavírá se zpravidla na dobu neurčitou. Obě smluvní strany ji mohou ale kdykoli vypovědět. Smlouva musí mít písemnou formu. Pojistným obdobím je zpravidla kalendářní rok. Pojistná smlouva musí 12

Částka, kterou cestovní kancelář hradí pojišťovně za sjednané pojištění.


47

být sjednána tak, aby se pojištění vztahovalo na veškeré zájezdy, co cestovní kancelář prodá v době platnosti této smlouvy. Pokud dojde k ukončení pojištění, musí cestovní kancelář i pojišťovna o této skutečnosti informovat Ministerstvo pro místní rozvoj. Pojišťovna je rovněž povinna informovat Ministerstvo pro místní rozvoj, pokud dojde k pojistné události a poskytnutí pojistného plnění. 6.4.3

Postup ze strany klienta při úpadku cestovní kanceláře

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách v oblasti cestovního ruchu ukládá povinnost cestovním kancelářím mít uzavřené pojištění záruky pro případ úpadku. Jedná se o nezbytnou podmínku pro prodej zájezdů. Potvrzení, že cestovní kancelář je ze zákona pojištěná, dostává klient při uzavření zájezdu v podobě kartičky nebo jiného dokladu. Klient se tak dozví u jaké pojišťovny je CK pojištěná, zároveň je na dokladu uvedeno číslo na asistenční službu a další potřebné informace. Samotného úpadku se klient nemusí bát, jelikož mu na základě pojištění vznikne nárok na plnění, pokud cestovní kancelář neposkytne služby, které jsou zahrnuty v ceně zájezdu. Mohou nastat dvě situace v případě úpadku cestovní kanceláře: 1.

Cestovní kancelář zkrachuje v době uskutečňování zájezdu Nastane-li situace, že klient odcestuje na dovolenou s cestovní kanceláří, která v té době zkrachuje a nebude tak schopna zajistit zakoupené služby, doporučuje se klientovi okamžitě kontaktovat delegáta v místě pobytu ohledně bližších informací a postupech, které budou z jeho strany následovat. V případě, že delegát bude nastalou věc řešit, musí kontaktovat asistenční službu pojišťovny a nahlásit danou událost. Pojišťovna si nejprve ověří pravdivost oznámení pojistné události, na což má 12 hodin a poté poskytne pojistné plnění a přebere veškerou zodpovědnost za klienty. Zajistí dopravu a nezbytné ubytování do doby odjezdu. Pokud ale delegát řešit věc nebude, je nutné, aby pojišťovnu kontaktoval sám klient a to přímo objednavatel zájezdu. Informace o asistenční službě nalezne na kartičce či dokladu, jež obdržel při sepisování cestovní smlouvy nebo v příloze pokynů k odjezdu. Pro oznámení pojistné události pojišťovně není vyžadována písemná forma. V dalších případech může klient kontaktovat zastupitelský úřad České republiky v zahraničí nebo dle dohody s pojišťovnou se může klient dopravit do České republiky na své náklady, které mu na základě písemné žádosti může pojišťovna uhradit. Proplatí však pouze částku, kterou by byla nucena sama vydat.


48

Úpadek CK může nastat na konci dovolené nebo v jejím průběhu a dojde tím tedy k předčasnému ukončení zájezdu. Pojišťovna by tak hradila i jeho poměrnou část. 2.

Cestovní kancelář zkrachuje před zahájením zájezdu Pojišťovna má také povinnost poskytnout pojistné plnění zákazníkům, kteří si zakoupili zájezd od cestovní kanceláře, která upadla ještě před uskutečněním zájezdu. Objednané služby tak nebyly poskytnuty. Klient by měl neprodleně nahlásit pojistnou událost pojišťovně prostřednictvím formuláře, který je uvedený na internetových stránkách pojišťovny nebo upadlé cestovní kanceláře a to nejpozději do 6 měsíců od vyhlášení úpadku cestovní kanceláře. Společně s vyplněným formulářem zašle zákazník také cestovní smlouvu, doklad o uhrazení zálohy a plné ceny zájezdu nebo doklad o uhrazení případných dodatečných výdajů spojených s pojistnou událostí, za něž požaduje plnění13 na adresu pojišťovny. Ta následně částku klientovi proplatí (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013; Pojišťovna Generali, 2012).

6.5 Vývoj úpadků cestovních kanceláří za roky 2008-2012 Rok 2011 a 2012 přinesl nejvyšší počet upadlých cestovních kanceláří, pokud budeme sledovat jejich vývoj už od roku 2002. V průměru v letech 2002 až 2008 zkrachovalo okolo tří až čtyř cestovních kanceláří za rok, ale dnes se pohybujeme daleko ve vyšších počtech, zhruba u sedmi. I přes tak vysoké počty, nedošlo k takovým škodám, jako v případě úpadku cestovní kanceláře Tomi Tour roku 2009. Nejméně zaznamenaných úpadků bylo za sezóny 2002 a 2006, kdy ukončily svou podnikatelskou činnost dvě cestovní kanceláře. Příčinou tolika krachů je nejen přehlcený trh cestovními kancelářemi, ale i stále více snižující se počty prodaných zájezdů a spolu s nimi klesající tržby o miliardu ročně. Dalším problémem může být, že čeští spotřebitelé zkracují dobu své zahraniční dovolené, nebo z ekonomických důvodů si takovou dovolenou zcela odpustí. K tomu všemu nepřispívá ani fakt zvyšujícího se podílu individuálního cestovního ruchu. V následujících podkapitolách jsou zpracované vývoje úpadků v cestovním ruchu od roku 2008 až 2012. Jsou zde uvedené pojišťovny, u kterých se cestovní kanceláře pojistily proti úpadku a u některých jsou uvedené počty škod, které tím vznikly a spolu s jejich způsobem plnění. U každého roku ale nejsou vždy všechny informace kompletní, kvůli nedostatkům ve zpracování údajů ze strany Ministerstva pro místní rozvoj a Asociace českých cestovních kanceláří, které mi byly poskytnuty, viz příloha č. 4 a 6 emailové korespondence (Mladá fronta E15, 2012).

13

Je potřeba zaslat buď originály, nebo ověřené kopie těchto dokladů.


6.5.1

49

Rok 2008

V tomto roce upadly pouze tři cestovní kanceláře, avšak následující roky je už situace jiná. V tabulce jsou uvedené upadlé CK spolu s informací u jaké pojišťovny byly pojištěné. Ministerstvo pro místní rozvoj od roku 2008 až do roku 2010 má slabé informace o širších informacích ohledně těchto ukončení činností jako např.: datum úpadku, kolik zákazníků bylo odškodněno a kterým byla poskytnuta repatriace zpět do České republiky. Tab. 3


Název CK CK Prácheň Písek Airtemis Travel Medea Travel Agency

Pojišťovna Česká pojišťovna Generali Pojišťovna, a.s. Generali Pojišťovna, a.s.

Zdroj: Vlastní práce, Ministerstvo pro místní rozvoj (2013), AČCKA (2013)14

6.5.2

Rok 2009

Rok 2009 odstartoval nárůst počtu úpadků cestovních kanceláří. Do roku 2008 se počet většinou pohyboval okolo čtyř ukončení činností CK následkem jejího úpadku. V tomto roce upadla i neočekávaně větší cestovní kancelář Tomi Tour, kde v další podkapitole příčinu této situace více přiblížím. Tab. 4


Název CK Mgr. Jana Soukupová Cool Travel Retur Balkan Travel Tomi Tour Suntimes tour Relax Max Tours

Pojišťovna Generali Pojišťovna, a.s. Generali Pojišťovna, a.s. Generali Pojišťovna, a.s. Evropská cestovní pojišťovna, a.s. Union pojišťovna, a.s. Generali Pojišťovna, a.s. Evropská cestovní pojišťovna, a.s.

Zdroj: Vlastní práce, Ministerstvo pro místní rozvoj (2013), AČCKA (2013)

6.5.3

Rok 2010

Ministerstvo pro místní rozvoj již v roce 2010 vlastní neúplné informace ohledně úpadků cestovních kanceláří. U jediné cestovní kanceláře Svobodná cesta uvádí, že někteří klienti buď vůbec neodcestovali, nebo byli zrovna na dovolené, když CK upadla. Čekala je následná repatriace zpět do České republiky.

14

Data jsou získána z e-mailové korespondence mezi mnou, MMR a AČCKA, viz příloha č. 4 a 6.

Rizika úpadku cestovních kanceláří Tab. 5

50


Název CK CK Svobodná cesta CK Lenka Jandošová Ing. Jiří Buček Alyssa travel

Datum Pojišťovna úpadku 23. 7. 2010 Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. 2010 Generali Pojišťovna, a.s. únor 2010 Generali Pojišťovna, a.s. červenec Uniqa 2010 pojišťovna, a.s.

Plnění Odškodnění klientů Odškodnění klientů x x


6.5.4

Rok 2011

Od roku 2008 byl tento rok nejpočetnější na úpadky cestovních kanceláří. Přesný časový vývoj ukončení činnosti tímto způsobem je zachycen v níže uvedené tabulce spolu s dalšími informacemi.


51


Název CK Karma Tour CK Pressburg

CK Viva Monde Fine Travel Fullservice Company Diamond Wind West Holiday Parkam Holidays Via Vera

CK Omega tour Ing. Jaroslav Raab CSc. Galatea

Datum úpadku 02. 06.2011

Postižení klienti x

Pojišťovna

Plnění

x

x

16. 06. 2011 Stovky osob v zahraničí a další klienti neodcestovali

CK nebyla pojištěná

26. 08. 2011 Cca 200 osob v zahraničí

Generali Pojišťovna, a.s. Evropská cestovní pojišťovna, a.s. Generali Pojišťovna, a.s.

11. 10.2011 Klienti neodcestovali 19. 10. 2011 80 osob v zahraničí a cca 60 klientů neodcestovalo 11. 11. 2011 Cca 80 osob v zahraničí a 70 klientů neodcestovalo 01. 07.2011 355 osob v zahraničí

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. Generali Pojišťovna, a.s. Union pojišťovna, a.s.

04. 7.2011 Cca 31 osob v zahraničí a cca 120 klientů neodcestovalo 24. 01. 2011 Neodcestovali Generali někteří klienti Pojišťovna, a.s. 07. 02. 2011

x

Uniqa pojišťovna, a.s.


Pojišťovna UNIQA odškodnila 28 osob z prodeje s předstihem Vyplaceno nižší pojistné Odškodnění klientů Odškodnění klientů Repatriace klientů a odškodnění Odškodnění pouze ve výši 58 % Odškodnění klientů v plné výši Odškodnění klientů z prodeje s předstihem Nedostatečn é informace od pojišťovny


6.5.5

52

Rok 2012

Jako první upadlá cestovní kancelář v roce 2012 byla CK Redgreentours v čele s jednatelem Jaroslavem Hlinomazem. Další postupně upadlé jsou uvedené ve zpracované tabulce. U cestovní kanceláře Filip s.r.o., došlo k ukončení insolvenčního řízení, ale pojišťovna nevyplatila odškodnění poškozeným klientům, jelikož nedostala oficiální prohlášení o úpadku CK. Podnikatelská činnost Zuzany Pálové byla ukončena na základě oznámení pojišťovny, u které bylo sjednáno povinné pojištění záruky proti úpadku cestovní kanceláře, že neuhradila pojistné. Ministerstvo pro místní rozvoj na základě této skutečnosti podalo návrh na zrušení živnostenského oprávnění. Následnou repatriaci svých klientů zajistila přímo Zuzana Pálová.


53


Název CK Redgreentours

CK Asteri Tour

CK Filip

Globaltour

M. Pavelková – BG Travel Z. Pálová – Majestic Travel CK Dolce Vita

Pradok

World Travel

Datum Postižení Pojišťovna úpadku klienti 4. 6. 2012 97 osob Union v zahraničí a pojišťovna, cca 1100 a.s. neodcestovalo 19. 6. 2012 Cca 200 Evropská klientů cestovní neodcestovalo pojišťovna, a.s. 26. 6. 2012 20 klientů Česká neodcestovalo podnikatelská pojišťovna, a.s. 4. 7. 2012 189 osob v zahraničí a cca 200 klientů neodcestovalo 6. 7. 2012 296 osob v zahraničí

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.

Generali Pojišťovna, a.s. 9. 7. 2012 40 osob v Generali zahraničí Pojišťovna, a.s. 23. 7. 2012 77 osob v Česká zahraničí a podnikatelská 265 klientů pojišťovna, neodcestovalo a.s. 17. 8. 2012 172 osob v Generali zahraničí Pojišťovna, a.s. 26. 9. 2012 Cca 400 osob Union v zahraničí pojišťovna, a.s.

Plnění Odškodnění klientů v plné výši

Odškodnění klientů v plné výši Pojišťovna nedostala oficiální oznámení o úpadku Repatriace15 klientů

Repatriace klientů Repatriace klientů Repatriace 77 klientů a odškodnění 265 klientů Neznámá výše odškodnění Repatriace klientů


Repatriací se v práci rozumí zajištění bezpečného návratu klientů zkrachovalé cestovní kanceláře zpět do České republiky ze zahraničí. 15


54

7 Vliv cestovního ruchu na ekonomiku Cestovní ruchu je nejen významná oblast spotřeby obyvatelstva, ale i součást národní ekonomiky. Ovlivňuje tvorbu pracovních míst, export, investiční aktivity, hrubý domácí produkt nebo platební bilanci státu. Pro zjištění výše jeho vlivu se provádí různé sběry dat, třídění, zpracování a následné interpretace poznatků. Tento proces se nazývá statistický monitoring turismu. K reálným výsledkům je ale obtížné dojít kvůli různým komplikacím při měření, jako např. nesnadné zachycení pohybu spotřebitele v domácím a zahraničním turismu a zároveň toku jeho finančních prostředků nebo nedostatečného sledování turismu na regionální a místní úrovni. V minulosti docházelo k mnohačetným změnám v metodice sledování, což má za následek nesouvislé časové řady sledovaných ukazatelů. Mezi instituce, zabývající se statistickým monitoringem turismu České republiky patří Český statistický úřad, Česká národní banka, CzechTourism a další. Ze zahraničních organizací to jsou např. WTTC nebo UNWTO. Český statistický úřad sestavuje již od roku 2003 Satelitní účet turismu České republiky, kterým se zjišťuje ekonomický význam turismu v národním hospodářství (Palatková, Zichová, 2011, s. 80-114; CzechTourism, 2011).

7.1

Metody měření vlivu cestovního ruchu na ekonomiku

Freyer (2001, s. 316 - 353) ve své knize uvádí 5 způsobů pro vyhodnocení vlivu cestovního ruchu v národním hospodářství: 1.

Statistické hodnocení Sleduje se jím trh turismu ze strany nabídky a poptávky, což je předmětem statistického monitoringu cestovního ruchu. Používané ukazatele šetření jsou počty návštěvníků nebo turistů v pasivním, aktivním a domácím turismu, devizové příjmy a výdaje, spotřební chování a další, díky kterým se získá přehled o přínosech cestovního ruchu či jeho negativních dopadech. Sběr dat probíhá většinou na veřejných místech s nacházejícím se vyšším počtem respondentů. Jsou to např. hraniční přechody, dopravní prostředky, historické památky, informační centra, u zprostředkovatelů služeb a jiných. Problémem získání kvalitních dat mohou být nepravdivé odpovědi, nemožnost získání zpětné vazby od všech účastníků cestovního ruchu nebo v určitých případech těžké zjištění, zda se jedná o turistu či pouze o místního obyvatele.

2.

Ekonomicko-peněžní hodnocení Podíl cestovního ruchu na národní ekonomice můžeme pozorovat na ekonomických ukazatelích, jako HDP, daňových příjmů, zaměstnanosti, cenové


55

stabilitě a vnější ekonomické rovnováze. Níže uvádím vývoj podílu cestovního ruchu na vybraných ukazatelích.

Obr. 4

Vývoj podílu cestovního ruchu na HDP v letech 2003 – 201116

Zdroj: Vlastní práce, Český statistický úřad (2013b)

Přesto že Český statistický úřad eviduje stále vyšší hodnotu HDP cestovního ruchu v posledních letech oproti roku 2003, i tak podíl cestovního ruchu na celkovém hrubém domácím produktu klesá. Vzhledem k tomu, že je vývoj zaměstnanosti v turismu vyšší než podíl na HDP, můžeme pokládat cestovní ruch spíše za tvůrce pracovních míst než produkce.

Hodnoty grafu za rok 2010 jsou semi-definitivní data a za rok 2011 to jsou předběžná data dle Českého statistického úřadu. 16


Obr. 5

56

Vývoj podílu cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v letech 2003 – 201117

Zdroj: Vlastní práce, Český statistický úřad (2013c)

Z grafu vyplývá, že oba ukazatele podílu cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti měli od roku 2005 klesavou tendenci a situace se začala zlepšovat až v letech 2008, 2009. V roce 2011 však došlo zase k poklesu. Znamená to, že odvětví cestovního ruchu nenabídlo takovou možnost pracovního uplatnění, jako jiné obory národní ekonomiky. Dle názoru autorky mohlo zapříčinit takový pokles fakt, že v cestovním ruchu vznikly větší cestovní agentury jako Student Agency, Invia a Zájezdy.cz, které začaly zaměstnávat více studenty na dohodu o provedení práce, než na plný pracovní poměr, což se pak nepromítne do ukazatele zaměstnanosti CR. Studie organizace AČCKA vykázaly stálý růst podílu zakoupených zájezdů na internetu, což mohlo mít za následek menší návštěvnost přímo jednotlivých poboček cestovních kanceláří, a tak některé byly nuceny zredukovat počet pracovních míst z finančních důvodů. Cestovní kanceláře čelí nelehkému úkolu, vyrovnat se internetovým vyhledávačům, u kterých se rychle a snadně nalézají nejlevnější pobyty. 3.

Individuální hodnocení Tento princip spočívá v pohledu na účastníka cestovního ruchu jako na osobu s potřebami a určitými přáními, které chce uspokojit, a proto je předmětem zkoumání jeho spotřební chování. Důležité je zjistit, co nás motivuje k daným potřebám a co nás v konečné fázi přesvědčí o rozhodnutí se pro danou variantu uspokojení.

Hodnoty grafu za rok 2010 jsou semi-definitivní data a za rok 2011 to jsou předběžná data dle Českého statistického úřadu. 17


4.

57

Sociokulturní hodnocení Turismus a sociokulturní prostředí jsou interaktivně propojeni. Cestovní ruch působí odlišně na obyvatele a jinak na návštěvníky dané destinace. Za rizikovější je více považován dopad na místní obyvatele, kvůli menší přizpůsobivosti turistů. Ke klíčovému ovlivnění sociokulturního prostředí destinace cestovního ruchu dochází v důsledku spotřebního chování návštěvníků.

5.

Globální dopady turismu na národní hospodářství Při objektivním hodnocení globálních dopadů cestovního ruchu se využívá ukazatelů platební bilance a satelitního účtu, přičemž se nesmí opomenout na působení nejen těch pozitivních, ale i negativních vlivů turismu.

7.2 Satelitní účet Turistický satelitní účet byl v České republice vytvořen v roce 1999. Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo vládě návrh Koncepce státní politiky turismu České republiky a ta jej přijala usnesením č. 717. Vznik jeho první podoby tehdy čelil problémům v podobě špatné dostupnosti statistických informací o turismu, jejich věrohodnosti a srovnatelnosti. Světová organizace cestovního ruchu UNWTO definuje satelitní účet turismu jako: „Způsob statistického výkaznictví, který umožňuje získat celkový přehled o vlivu cestovního ruchu na ekonomiku státu v rovnováze s jinými odvětvími národního hospodářství.“ Jedná se tedy o komplexní statistický nástroj, který měří vliv turismu na ekonomiku státu. Stanovit jeho efekty je velmi složitý a náročný statistický postup už jen kvůli tomu, že cestovní ruch ovlivňuje řadu jiných sektorů a to komplikuje propočet jeho makroekonomického působení. Díky satelitnímu účtu můžeme porovnávat vliv cestovního ruchu na ekonomiku i s ostatním odvětvím. Dá se z něj vycházet i při tvorbě legislativních norem. Vedle oficiálního satelitního účtu, který je realizován Českým statistickým úřadem pro období 2003 – 2009, existuje i neoficiální satelitní účet turismu pod záštitou mezinárodní organizace WTTC. Získávají se z něj informace o vlivu cestovního ruchu na 181 národních ekonomik a regionální i světovou ekonomiku. Metoda postupu výpočtu se podobá metodě u oficiálního satelitního účtu až na to, že zde se vychází primárně ze strany poptávky s následnou vazbou na stranu nabídky pro zjištění dopadu spotřeby návštěvníka pomocí techniky modelování. Od roku 2011 však došlo ke změně v metodě kalkulace a zpřesnění sledování pro lepší korespondenci s doporučením pro statistiku oficiálního satelitního účtu. Obecně však můžeme říct, že cestovní ruch má pozitivní dopady na tvorbu nových pracovních míst, zvýšení finančních příjmů obce i obyvatel, rekonstrukci a revitalizaci kulturních památek a zlepšení celkové infrastruktury.


58

Mezi výstupy satelitního účtu turismu uváděné buď v absolutní, nebo relativní podobě vůči celkovému ukazateli za všechna odvětví ekonomiky patří:  hrubá přidaná hodnota turismu18 – HPH;  hrubý domácí produkt – HDP;  zaměstnanost v jednotlivých odvětvích turismu;  rozsah kapitálových investic, základní jmění a kapitálová základna;  daňový přínos plynoucí z aktivit spojených s turismem;  vliv turismu na platební bilanci;  úroveň spotřeby v turismu;  úroveň poptávky v turismu;  nefinanční ukazatele turismu a další. Na níže uvedené tabulce můžeme pozorovat porovnání výstupů satelitního účtu cestovního ruchu v letech 2008 až 2011. Pokud srovnáme výsledky s rokem 2003, uvidíme, že se absolutní hodnoty hrubé přidané hodnoty či hrubého domácího produktu stále zvyšují ale váha (relativní vyjádření) cestovního ruchu v ekonomice klesla (Palatková, Zichová, 2011, s. 80-114).

Rozdíl mezi hrubým domácím produktem a čistými daněmi, vypočítaných jako daň z produktů mínus dotace na produkty. 18

Vliv cestovního ruchu na ekonomiku Tab. 8

59

Výstupy satelitního účtu turismu v letech 2008 – 2011 v porovnání s rokem 2003

Ukazatel

2003

2008

2009

20101)

20112)

Produkce celkem 6 392 815 9 677 8 786 554 9 309 9 687 945 (zc) 283 944 Mezispotřeba 4 032 6 352 5 524 956 5 901 646 6 221 861 celkem (kc) 970 285 Hrubá přidaná 2 359 845 3 324 3 261 598 3 408 3 466 hodnota celkem (zc) 998 298 084 Daně mínus dotace 236 249 367 624 367 913 370 582 378 936 Hrubý domácí 2 596 3 692 3 629 511 3 778 3 845 produkt 094 622 880 020 Produkce CR (zc) 216 773 251 543 238 257 238 634 248 022 Mezispotřeba CR 136 753 165 116 149 815 151 272 159 286 (kc) Podíl CR 3,4 2,6 2,7 2,6 2,6 na HPH (v %) HPH cestovního 80 020 86 427 88 442 87 362 88 735 ruchu (zc) HPH CR 56 379 61 117 63 940 63 425 65 297 Charakteristická odvětví HPH CR 19 941 22 257 21 395 21 062 20 634 Související odvětví HPH CR 3 700 3 054 3 107 2 875 2 805 Nespecifická odvětví HPH CR 70,5 70,7 72,3 72,6 73,6 Charakteristická odvětví (v %) HPH CR 24,9 25,8 24,2 24,1 23,3 Související odvětví (v %) HPH CR 4,6 3,5 3,5 3,3 3,2 Nespecifická odvětví (%) Daně CR 10 772 17 024 15 851 12 891 13 539 HDP CR 90 792 103 451 104 293 100 253 102 275 Podíl CR 3,5 2,8 2,9 2,7 2,7 na HDP (v %) Data jsou v mil. Kč. zc = základní cena; kc = kupní cena; 1) semi-definitivní data; 2) předběžná data Zdroj: Český statistický úřad (2013)


60

7.3 Platební bilance Pro zjištění vlivu zahraničního turismu na národní ekonomiku se využívá platební bilance, z které získáme informace o podílení se turismus na vývozu a dovozu České republiky a o ekonomickém vývoji i vnější ekonomické rovnováze. Cestovní ruch ovlivňující platební bilanci je pouze zahraniční aktivní a pasivní z důvodu, že při domácím turismu nedochází k přechodu služby přes státní hranice. Aktivní cestovní ruch zde znamená příliv deviz a pasivní zase jejich odliv do zahraničí. Platební bilance je sestavována čtvrtletně Českou národní bankou s použitím metodiky Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky. Má vertikální a horizontální strukturu, kde cestovní ruch je zachycen ve vertikální části na běžném účtu v bilanci služeb a to v podobě služebních cest a soukromých cest. Pro vyčíslení položky cestovního ruchu v platební bilanci se však používají v různých zemích odlišné způsoby. V České republice to je metoda stanovení devizových příjmů a výdajů cestovního ruchu z více zdrojů, tzv. hybridní systém. Využívají se informace z bankovního sektoru a nebankovních směnáren, údaje zdravotních pojišťoven o ozdravných pobytech a léčebných výlohách v zahraničí, údaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o počtech českých studentů v zahraničí a zahraničních studentů na školách v České republice, data o zahraničním turismu zpracované Českým statistickým úřadem a další (Palatková, Zichová, 2011, s. 98-104; Česká národní banka, 2013b).

Obr. 6

Vybrané položky platební bilance (1993 – 2012)

Zdroj: Vlastní práce, Česká národní banka (2013)

Z grafu je patrné, že hodnota devizových příjmů stále roste a zvyšuje se tak úroveň běžného účtu platební bilance.


61

8 Cestovní ruch a Evropská unie Evropská pozice turismu se výrazně začala měnit v 80. letech, kdy byla snaha o vytvoření jednotné politiky Evropské unie v oblasti cestovního ruchu. Začaly se objevovat první komplexnější snahy o řešení agendy turismu prostřednictvím diskuzí na celoevropské úrovni. Počátky změny přináší dokument z oblasti cestovního ruchu „První směry politiky Evropského společenství v turismu“ z roku 1982. Dokument řeší šest oblastí CR a upozorňuje na neustále zvyšující se význam CR. Základními úkoly bylo snížení sezonnosti, ochrana architektonických památek, rozvoj cestovního ruchu i v méně rozvinutých oblastech a podpora sociálního turismu, kulturního a venkovského cestovního ruchu. Začátek 90. Let je charakteristický intenzivnějším přístupem Evropské unie k řešení cestovního ruchu na evropské úrovni. 13. 6. 1990 vzniká významný akt, který ukládá povinnost státu zabezpečit u cestovních kanceláří ochranu spotřebitele při jejich insolventnosti či úpadku. Jedná se o Směrnici Rady 90/314/EHS, o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy. Plánovaný víceletý program PHROXENIA, který se jako první nakonec neuskutečnil, měl podporovat konkurenceschopnost a kvalitu evropského turismu. Po roce 1991 bylo cílem maximalizovat ekonomické efekty turismu při zachování udržitelnosti a tím tedy došlo ke vzniku procesu „Turismus a zaměstnanost“. V pozdějších letech vznikají další důležité dokumenty jako například v roce 2001 Sdělení COM/665/2001 Final, s cílem společné práce pro budoucnost turismu v Evropě nebo v roce 2006 Sdělení COM/2006/123 Final Obnovena politika EU v turismu, pro silnější partnerství evropského turismu, jeho zlepšení konkurenceschopnosti a vzniku nových a lepších pracovních míst. Lisabonská smlouva představuje zásadní změnu v přístupu k agendě turismu na úrovni Evropské unie. Rozděluje národní a evropské kompetence vůči různým oblastem a díky ní se EU zaměřuje na podporu příznivého prostředí pro rozvoj firem v turismu a podporu spolupráce mezi členskými zeměmi. Evropská komise a Evropský parlament plní funkci významného institucionálního zajištění agendy turismu v Evropské unii. Zajišťují legislativní, rozpočtovou a kontrolní funkci (Palatková, Zichová, 2011, s. 191-192).

8.1 Počátky legislativy EU a ČR v oblasti cestovního ruchu Z významných činností Evropské unie je řešení harmonizace v oblasti cestovního ruchu, jejího rozvoje, problematiky a legislativy u jednotlivých členských států. Přizpůsobovat se už musí ale jednotliví členové samostatně, protože díky vstupu do EU se na oblast cestovního ruchu váže řada obecně platných norem a velmi specifických norem, jež upravují podmínky a podnikání v oblasti cestovního ruchu.


62

Ministerstvo pro místní rozvoj je orgánem odpovídajícím z hlediska kompetencí za sbližování legislativy České republiky s legislativou platnou na území Evropské unie. Normy Evropské unie lze rozdělit do následujících skupin:  Normy a dokumenty, kde MMR ČR je gestorem v oblasti harmonizace české legislativy a legislativy unijní.  Normy a dokumenty, kde MMR ČR spolupracuje na sladění legislativy EU.  Normy a dokumenty související s gescí MMR ČR. Jedny z nejdůležitějších dokumentů EU z oblasti CR lze považovat:  Směrnice Rady z 29. června 1982 o opatřeních k účinnému uplatňování svobodného podnikání a svobodného poskytování služeb, pokud jde o činnost samostatně výdělečně činných osob v určitých službách souvisejících s dopravními a cestovními kancelářemi (ISIC skupina 718) a ve skladování a skladovém hospodářství (82/470/EHS).  Rezoluce Rady z 22. prosince 1986 o lepším sezonním a geografickém rozložení cestovního ruchu (86/C340/01).  Doporučení Rady z 22. prosince 1986 o jednotlivých informacích ve stávajících hotelích (86/665/ EHS).  Rozhodnutí Rady z 22. prosince 1986 zakládající postupy konzultací a spolupráce v oblasti cestovního ruchu (86/664/EHS).  Směrnice Rady z 13. června 1990 o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy (90/314/EHS). Pro všechny tyto uvedené dokumenty je MMR ČR gestorem v oblasti harmonizace české legislativy a legislativy unijní. Lhůta pro zavedení těchto norem do legislativy České republiky a ostatních členských zemí bývá obvykle dvouletá. Pro účely bakalářské práce je nejvýznamnější směrnice Rady 90/314/EHS (z 13. června 1990) „O souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy“, kde je kladen důraz na ochranu spotřebitele v oblasti cestovního ruchu. Směrnice ukládá povinnost státu zabezpečit garance spotřebiteli proti úpadku, nebo platební neschopnosti cestovních kanceláří. Pro přesné určení tedy definuje pojmy „organizátor“, „prodejce“, „soubor služeb“ a rovněž charakterizuje obsah „smlouvy“. Dále vymezuje práva „spotřebitele“ a povinnosti „organizátorů“ a „prodejců“ a jejich odpovědnosti vůči „spotřebitelům“. Sbližování právního řádu České republiky s právem Evropské unie byl přínosný z toho důvodu, že do té doby neexistoval žádný předpis upravující danou problematiku v cestovním ruchu. Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, který byl vypracován Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a jehož


63

účinnost byla od roku 2000, vychází přímo z uvedené směrnice. Charakterizuje pojmy „cestovní kancelář“, „cestovní agentura“ a vymezuje jejich práva a povinnosti, ukládá cestovním kancelářím povinnost pojištění záruky pro případ úpadku, stanovuje podmínky získání oprávnění k provozování činnosti v cestovním ruchu a definuje, kdo a co je to „zájezd“, „zákazník“ a další (Malá, 2000, s. 159-173). V roce 2006 jej novelizuje zákon č. 214/2006 Sb. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010).

8.2 Přínosy členství ČR v EU podle CzechTourismu Česká centrála cestovního ruchu (odbor analýz) zpracovala 18. 4. 2003 dokument, v kterém popisuje dopady členství České republiky v Evropské unii na příjezdový a výjezdový cestovní ruch v podobě přínosů a výhod. Výhody členství v EU z hlediska cestovního ruchu:  Volný pohyb osob – osoba, která navštíví jinou členskou zemi na méně než 90 dnů, nemusí svůj pobyt nikde nahlašovat. V případě, že její pobyt bude delší, musí požádat o povolení k pobytu na cizinecké policii.  Cestovní doklady – pro cestování v rámci EU potřebuje občan EU pouze identifikační kartu nebo popřípadě pas.  V případě cestování turisty v rámci Evropské unie se nemusí zdůvodňovat jeho pobyt v jiné zemi. Rovněž nemusí prokazovat hotovost nutnou k pokrytí nákladů během pobytu.  Volný pohyb kapitálu – turista může převážet jakékoliv množství peněz. Pouze v některých zemích se vyžaduje uvádět množství hotovosti pro statistické účely.  Redukce celních kontrol – pokud se turisté pohybují v rámci vnitřního trhu EU, nepodléhají celní kontrole. Při letecké přepravě se opatří zavazadlo zeleným přívěškem, upozorňující celní orgány, že zavazadlo nepodléhá celní kontrole.  Platnost národních řidičských oprávnění na celém území Evropské unie – není tedy nutné vlastnit mezinárodní řidičské oprávnění.  Otevření hraničních přechodů v případě členství ČR v schengenském prostoru a zrušení pasových kontrol.  Růst kvality služeb – týká se především ubytovacích a stravovacích služeb, díky normám a kontrolám ze strany EU.  Zdravotní pojištění občana členské země, placené v jeho domácí zemi, je platné na celém území společenství.


64

 Stejná měna – na území Evropské měnové unie (měna je Euro) odpadá potřeba výměny peněz a nutnost přepočítávání kurzových cen19. Přínosy členství v EU pro příjezdový cestovní ruch ČR  Zvýšení počtu zahraničních studentů, studijních pobytů a cest.  Zvýšení počtu obchodních a služebních cest.  Rostoucí význam kongresové turistiky – Česká republika má vysoký potenciál levné a zároveň kvalitní kongresové destinace.  Zvýšení počtu příjezdů ze zemí EU z důvodů touhy po poznání nového členského státu (poznávací zájezdy do vzdálenějších zemí EU) a v souvislosti s mezinárodně-politickou situací (cestování silniční dopravou či vlakem do blízkých zemí).  Výhoda nižších cen služeb při srovnatelné kvalitě na počátku vstupu ČR do EU.  Rostoucí zájem ze strany sousedních členských zemí o jednodenní výlety do České republiky.  Zvyšující se zájem o regiony jako např. Praha, která je bohatá na kulturu a historii.  Nárůst dovolených v domácí a sousední zemi.  Větší zájem novinářů a médií díky členství v EU – je potřeba vyzdvihnout pozitiva země. Přínosy členství v EU pro výjezdový cestovní ruch ČR  Zvýšení počtu výjezdů do členských zemí (preferované jsou vzdálenější).  Vyšší poptávka českých studentů po studijních pobytech v členských zemích, různých školních stáží, výletů a jazykových kurzů.  Zahraniční spolupráce a navazování nových kontaktů pro strategie firem způsobuje nárůst počtu obchodních a služebních cest.  Vyšší zájem o jednodenní výlety do sousedních členských zemí za účelem nákupů, za zábavou, za kulturou atd.  Nárůst počtu dovolených konaných na území ČR a sousedních členských států či propojení pobytu v obou zemích.

Česká republika se 1. května 2004 stala členem Evropské unie a tím je rovněž zavázána k přijetí jednotné evropské měny. O termínu přijetí eura rozhodne vláda. Po splnění ekonomických a právních podmínek se stane ČR členem Evropské měnové unie neboli eurozóny. Zatím však zůstává měnou koruna česká. 19


65

 Odstranění bariér v podobě zdravotního pojištění do zahraničí, cestování pouze s identifikačním průkazem, otevřené hraniční přechody v schengenském prostoru, odstranění celních kontrol a dalších. Evropská unie je z hlediska turistiky významný zdrojový trh. Díky členství odpadlo velké množství cestovních bariér, obzvláště pokud jsou země začleněny do schengenského prostoru. Agentura CzechTourism předpokládala dle výše uvedených přínosů, že vstup České republiky do Evropské unie bude mít na zemi kladné dopady v oblasti cestovního ruchu a to zejména na příjezdovém a výjezdovém CR. Tyto pozitiva se mají projevit postupně a narůstat v následujících letech po přistoupení (CzechTourism, 2003).

8.3 Dopady členství České republiky v Evropské unii Rok 2004 byl velmi významným momentem pro Českou republiku. Stala se členem Evropské unie a zároveň tato událost měla kladný vliv na příjezdový cestovní ruch. Byl zaznamenán nárůst o 19 % oproti předchozímu roku. V současné době členství ČR v EU přináší množství výhod, z kterých země může těžit. Zásadní změnou se stala množnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů pro rozvoj cestovního ruchu v ČR, nebo může země lépe odolávat konkurenčním tlakům z prostředí mimo EU. Pokud se fondy efektivně využívají, vede to ke zlepšení infrastruktury, zvýšení úrovně poskytovaných služeb, zvýšení zaměstnanosti a úrovně pracovníků v CR a jako nejdůležitější k přilákání turistů do regionů České republiky (CzechTourism, 2005). Následující oblasti nejvíce ovlivňují rozvoj turismu:  Možnost čerpání finančních prostředků pro podporu turismu – projekty pro rozvoj v oblasti turismu mohou být financovány prostřednictvím předvstupních nástrojů20, finančních nástrojů v období 2004-200621 a díky regionální politice z finančních nástrojů v období 2007-2013.

Nové členské státy EU (včetně České republiky) měly nárok na předvstupní finanční pomoc prostřednictvím fondů PHARE, ISPA a SAPARD. Tyto finance obdržely státy již v předvstupním období, aby jim umožnily, že v prvních letech členství (v letech 2004-2006) budou nejen čistými rozpočtovými příjemci, ale také budou v lepší pozici než před vstupem do EU. To však nemohlo být novým členům garantováno, jelikož vše záleží na schopnostech jednotlivých států čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU. 21 Česká republika čerpala v období 2004-2006 z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Fondu soudržnosti a z finančních prostředků dalších iniciativ EU. Měla nárok získat z rozpočtu EU na politiku hospodářské a sociální soudržnosti až 76,3 miliard korun českých. 20


66

 Legislativní dopady – Česká republika musela vstupem do Evropské unie implementovat do svého národního právního řádu evropské směrnice.  Posílení standardizace – taktéž musela přijmout různé technické normy např. z oblasti cestovních kanceláří a agentur a jejich terminologie, hotelů, kategorií turistických ubytování a dalších22 (Palatková, Zichová, 2011, s. 192-193). V roce 2003 zpracovala agentura CzechTourism tehdejší Česká centrála cestovního ruchu odhad vývoje cestovního ruchu po vstupu České republiky do Evropské unie. Předpovídala nárůst počtu návštěvníků a turistů České republiky a devizových příjmů v hodnotě amerických dolarů v letech 2004 až 2007. Výchozím rokem výpočtů k porovnání použila údaje za rok 2001. V tabulce autorka porovnává prognózu agentury se skutečnými naměřenými hodnotami. Tab. 9

Porovnání odhadů se skutečnými daty cestovního ruchu po vstupu ČR do EU

Sledované položky Návštěvníci v mil. osob % nárust Turisté v mil. osob % nárust Devizové příjmy v mld. USD % nárust

2001 2004 2005 2006 2007 Skut. Skut. Odhad Skut. Odhad Skut. Odhad Skut. Odhad 103,07 95,9 - -6,95%

134 30%

100,5 4,8%

141 5%

100,1 -0,4%

5,194 6,1 - 17,44%

5,246 6,3 1% 3,28%

5,403 3%

3,1029 4,1884 - 34,98%

3,9 4,6606 25% 11,27%

144 2%

103,9 3,8%

147 2%

6,4 1,59%

5,943 6,7 10% 4,69%

6,834 15%

4,1 5,5195 5% 18,43%

4,3 6,6181 5% 19,9%

4,7 10%

Zdroje: Vlastní práce, Czechtourism (2003b), Ministerstvo pro místní rozvoj (2009b)

Z vypracovaného srovnání můžeme konstatovat, že v odhadu ohledně hodnot návštěvníků a turistů bylo očekávání vyšší než skutečnost a členství v Evropské unii nepřineslo v prvních čtyřech letech takový nárůst, než se myslelo. Pouze u počtu turistů za rok 2007 došlo k velkému navýšení oproti odhadu. Devizové příjmy z turismu však předčily veškerá očekávání.

Jedná se například o tyto normy: ČSN EN 13 809 Služby cestovního ruchu, ČSN EN ISO 18 513 Služby cestovního ruchu, EN 14804 Poskytovatelé jazykových studijních pobytů. 22


67

9 Dotazníkové šetření Ve své práci jsem použila i dotazníkové šetření pro provedení průzkumu mezi lidmi, abych zjistila, jestli je úpadky cestovních kanceláří z minulých let nějak ovlivnily, jak vnímají cestovní kanceláře na českém trhu a jestli vůbec využívají jejich služeb. Jejich odpovědi jsou graficky zpracovány a vyhodnoceny. Dotázáno bylo 100 respondentů různých věkových skupin. Dotazník slouží jako doplněk k řešení, jaké vlivy mohou ovlivnit úpadek cestovní kanceláře. Průzkum probíhal od 1. února do 1. března roku 2013. V příloze č. 5 je uvedena podoba dotazníku. Otázka č. 1 Jak často cestujete na dovolenou za rok?23 Na dotaz, jak často respondenti cestují na dovolenou za rok, odpovědělo 80 lidí (80 %), že jednou až dvakrát, 10 lidí (10 %) třikrát až čtyřikrát, 8 lidí (8 %) necestuje vůbec a dva lidi (2 %) odpověděli, že pětkrát a vícekrát. Výsledek ukazuje, že většina respondentů si cestování neodpírá a vycestují mimo své obvyklé bydliště alespoň jedenkrát či dvakrát za rok. Není to sice moc, ale pomalu se začíná rozmáhat i početnější vycestování.

Obr. 7

Graf zpracovaných odpovědí na otázku č. 1 z dotazníkového šetření

Zdroj: Vlastní práce

V této otázce se nacházela i odpověď, že respondent necestuje vůbec na dovolenou, a proto nebylo důležité, aby odpovídal na některé další otázky. Měl tedy přejít až k otázce č. 6. 23


68

Otázka č. 2 Kolikrát za rok cestujete na dovolenou do zahraničí? Z předešlé otázky vyšlo najevo, že respondenti cestují nejvíce jedenkrát až dvakrát za rok a z toho do zahraničí vycestují většinou jednou. Jako druhá nejčastější odpověď byla, že do zahraničí necestují vůbec, takže navštěvují různá místa České republiky. To je dobrá zpráva, jelikož se tím nevyváží peníze do zahraničí, nýbrž se tím zvyšují příjmy z cestovního ruchu pro Českou republiku. Dále odpovědělo 15 respondentů, že do zahraničí vycestují dvakrát, jeden třikrát a 2 čtyřikrát a vícekrát za rok.

Obr. 8



Otázka č. 3 Kolikrát ročně využíváte služeb cestovní kanceláře? Z grafu je patrné, že skoro půlka lidí při svých cestách využije služeb cestovní kanceláře pouze jednou za rok na zajištění své dovolené a druhá si zase vše zařizuje sama. Můžeme tedy pozorovat, že výsledek je stejný, jako u průzkumu jiných společností zabývajících se statistikou vývoje trhu CR. Zda se začnou zase více využívat služby CK, může ovlivnit chystaná novela zákona, která má přinést zákazníkovi vyšší ochranu. Informace o destinacích, recenze, rezervační portály a další jsou stále dostupnější a lépe zpracované tak, aby se v nich dalo jednoduše vyznat. Cestovním kancelářím tak vzniká velká konkurence v podobě neorganizovaného cestovního ruchu a musí tak přicházet se stále novými nápady, jak si udržet zákazníky.


Obr. 9

69



Otázka č. 4 Využíváte více cestovní kancelář nebo cestovní agenturu? Skoro 30 % zákazníků nezná rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou, čehož mohou cestovní agentury využít. Cestovní agentura je pouze povinná označit materiály určené klientovi jakou cestovní kanceláří je zájezd pořádán, ale nemusí na ni slovně upozornit, pokud se klient sám nezeptá. Může se pak stát, že klient v množství informací o destinaci, termínu, ceně a dalších přehlédne na cestovní smlouvě pořadatele zájezdu a zájezd si koupí v domnění, že zájezd např. pořádá cestovní agentura, což podle zákona není možné. Z průzkumu dále vyplývá, že dotazovaným, kteří znají rozdíl mezi cestovní kanceláří a agenturou, je jedno kde si zájezd koupí, nebo se spíš přikloní k nákupu přímo v cestovní kanceláři.


Obr. 10

70



Otázka č. 5 Jakých služeb u cestovní kanceláře či agentury využíváte? Pátá otázka měla zjistit, které služby jsou nejvíce využívány v cestovní kanceláři či agentury. Výsledek byl očekávaný, že nejvíce je využívaná služba pro koupi pobytového zájezdu do zahraničí. Dle dotazníku je nejméně poptávaný poznávací zájezd v tuzemsku.


Obr. 11

71



Otázka č. 6 Slyšeli jste z médií nebo z jiných zdrojů o úpadcích cestovních kanceláří během tří let? Ze sta dotázaných lidí jich 88 % slyšelo o úpadcích cestovních kanceláří za poslední tři roky. Tyto roky byly bohaté na krachy CK a informaci o nich se respondenti dozvěděli z médií nebo z jiných informačních zdrojů. Doplňková otázka byla „z jakých médií“ a většinou to byly večerní televizní zprávy, články na internetových vyhledávačích jako seznam.cz a z rádia. Informovanost shledávám tedy nadmíru dostačující.


Obr. 12

72



Otázka č. 7 Ovlivnilo Vás nějak, že v minulém roce 2012 upadlo více cestovních kanceláří? 64 lidí (64 %) nezaznamenalo, že by početné krachy CK měly nějaký vliv při rozhodování ohledně jejich cestování. Jediná změna, která u 36 respondentů nastala, je vyšší kontrola a sbírání informací o situaci vybrané cestovní kanceláře. Nikdo z dotázaných nepřestal využívat služeb CK v souvislosti s uskutečněnými úpadky. Výsledek mne překvapil, jelikož jsem čekala, že někoho úpadky odradí od nákupu zájezdu u cestovní kanceláře.

Obr. 13




73

Otázka č. 8 Zažili jste někdy osobně úpadek cestovní kanceláře?24 Většina dotázaných neměla osobní zkušenost s úpadkem cestovní kanceláře. Ti, kteří jej měli, to bylo buď osobně, nebo situace postihla někoho z rodiny respondenta. Ze sta jich bylo okolo 7 tzv. 6 – 7 %.

Obr. 14



Otázka č. 9 Jaký byl výsledek odškodnění? Nejčastější odpovědí bylo vrácení zaplacené částky za zájezd a to v plné výši nebo v horším případě nižší částky. Cestovní kanceláře mohly být podpojištěné, takže pojistná částka nestačila pokrýt celou škodu a musel se tak vypočítat poměr vrácených peněz k počtu poškozených klientů. 3 klienti postiženi úpadkem ještě stále čekají na vyřešení situace a vyplacení peněz.

V této otázce se nacházela i odpověď, že respondent nemá zkušenost s úpadkem CK, a proto nebylo důležité, aby odpovídal na některé další otázky. Měl tedy přejít až k otázce č. 10. 24


Obr. 15

74



Otázka č. 10 Myslíte si, že menší cestovní kancelář orientovaná na menší počet destinací a nevlastnící více jak dvě pobočky může být důvodem jejího úpadku? Tato otázka byla velmi významná z toho důvodu, jelikož na téma malá cestovní kancelář a její specializace na pár destinací probíhalo množství reportáží ve večerních televizních zpravodajstvích. Případ byl uváděn jako jeden z možných vlivů úpadku cestovní kanceláře. 49 % dotázaných si nemyslí, že to může být důvod ke krachu CK a 36 % zase připouští částečnou možnost vlivu. 15 % bylo přesvědčeno o velikosti a zaměření CK jako důvodu jejího ukončení podnikatelské činnosti. Osobně bych se přiklonila k odpovědi, že to může být jeden z důvodů, a proto bych nečekala vyšší množství odpovědí, že to není důvod k úpadku. Svůj názor jsem získala ze zkušeností prací s lidmi v CK Blue Style, kde byla často otázka, zda se jedná o velkou cestovní kancelář a ne o nějakou malou.


Obr. 16

75



Otázka č. 11 Důvěřujete cestovním kancelářím? Důvěra v cestovní kancelář byla převažující, ale nelze přehlédnout 31% záporný názor. 10 respondentů využilo místo pro napsání svého názoru jinou formou a to textem, kde převládá názor důvěry pouze ověřeným, stálým a velkým CK. Ostatním je situace lhostejná.


Obr. 17

76



Otázka č. 12 V jakém kraji bydlíte? Tab. 10

Procentní zastoupení krajů respondentů z dotazníkového šetření

Uvedený kraj Jihomoravský Vysočina Pardubický Praha Ústecký Zlínský Středočeský Olomoucký Liberecký Moravskoslezský Plzeňský Karlovarský Trenčiansky - Slovensko Zdroj: Vlastní práce

Otázka č. 13 Jste?

Procentní zastoupení 64 % 7% 4% 4% 4% 3% 3% 2% 2% 1% 1% 1% 1%


77

Na dotazník odpovědělo 60 žen a 40 mužů.

Obr. 18



Otázka č. 14 Jaký je Váš věk? Respondenti se nacházeli v 75 % ve věku 19 – 28 let, 15 % bylo 29 – 38 let, 5 % 39 – 48 let, 4 % 49 – 58 let a jedno procento ve věku 59 let a více. Mladší 18 let neměli v dotazníku zastoupení.

Obr. 19



Diskuze

78

10Diskuze Co zapříčiňuje úpadky cestovních kanceláří a jak velké dopady to má na jejich klienty, jsem se snažila zpracovat ve své bakalářské práci. Téma jsem si vybrala z důvodu, že se v cestovním ruchu pohybuji šestým rokem, studuji tento obor a dané odvětví mě velice zajímá. Začala jsem praxí v cestovní kanceláři Toscatour, nynější brněnské pobočky CK Alex a o rok později jsem pracovala jako prodejkyně zájezdů, což pokračuje doteď. S úpadkem cestovní kanceláře jsem se setkala poprvé v případě CK Tomi tour v roce 2009. Lidé tehdy vyčkávali na pozdější nákup nejlépe last minute zájezdu. Zisky proto přišly později a ne tak velké, jak asi předtím cestovní kanceláře očekávaly. Na poslední chvíli chtěli všichni prodat své nabídky a tak se strhl konkurenční boj o klienty s následkem poklesů cen a s tím i nižších marží. Některé CK se dostali do finančních problémů a nemožnosti splácet své závazky. Již dopředu se očekávalo očištění trhu cestovního ruchu od cestovních kanceláří, a to zejména těch malých s nízkými tržbami. Překvapením proto bylo, že se do problémů dostala jedna z největších cestovních kanceláří na českém trhu. Sama kancelář podala v červenci roku 2009 insolvenční návrh, který byl ale dvakrát odmítnut za chybějící podklady pro rozhodnutí o prohlášení úpadku CK. Až začátkem září bylo pravomocně zahájeno insolvenční řízení. Důvodem ukončení podnikatelské činnosti byl podle jednatele CK Tomi tour Lubomíra Popeláře snížená poptávka po službách v oblasti cestovního ruchu v důsledku celosvětové hospodářské krize, podnikání bez provozních úvěrů, požadavky plateb předem ze strany dodavatelů či cílená negativní mediální kampaň proti dlužníku, což vedlo k dalšímu odlivu klientů a znepokojení dodavatelů. Cestovní kancelář při vyhlášení úpadku disponovala finančními prostředky v hodnotě několika statisíc Kč ale závazky se vyšplhaly přes dvacet milionů korun českých. Daný příklad můžeme brát bezpochyby jako jednu z největších pojistných událostí v pojištění proti úpadku v České republice. Union pojišťovna, u níž byla kancelář pojištěna, vyplácela pojistné plnění v plné výši, které trvalo až do začátku roku 2010. I ve srovnání s roky 2011 a 2012, kdy upadl rekordní počet cestovních kanceláří, měla tato událost mnohem větší následky. Později už upadaly spíše nově zřízené živnosti. Druhá zkušenost, nyní už osobní, byla s cestovní kanceláří Redgreentours, u které jsem pracovala. Majitelem byl pan Jaroslav Hlinomaz, který přišel s dobrou myšlenkou nabídky destinace Turecké riviéry a jako třešničkou na dortu byla ojedinělá nabídka tureckého Severního Kypru. Destinace Řecko patřila mezi ty dražší, v Egyptě se občas konaly nepokoje a Turecká riviéra byl zlatý střed. Pro rodiny s dětmi ideální dovolená, levnější než řecké ostrovy, vynikající stravování evropského stylu, letecky a v letních měsících stálé počasí zcela bez dešťů. Tento dobře naplánovaný podnikatelský záměr měl chybu v managementu kanceláře. Příliš vysoké cíle a vidina vyprodaných hotelových

Diskuze

79

kapacit, vedla majitele k nákupu velkého množství garančních25 míst v hotelech a nasmlouvání celých letadel na Severní Kypr. Zákazníků ale tolik nepřišlo a smluvená místa se nepodařilo prodat. Cestovní kancelář tak musela využít úvěrů k vyřešení své finanční situace. Čím dál častěji však nehradila peníze za nájem pronajatých prostor u společnosti Student agency. Za dlouhodobě nesplacené závazky podala společnost Student agency v březnu 2012 insolvenční návrh na vyhlášení konkursu CK. Řízení bylo ale soudem zastaveno s uložením povinnosti zaplatit zálohu. O pár měsíců později vyhlásila cestovní kancelář úpadek. Ze zkušenosti si myslím, že návrh podaný společností Student agency hodně poškodil později jméno cestovní kanceláře. Byla pouze tři roky na trhu, specializovaná na pár destinací, neměla dostatek finančních prostředků, špatnou reputaci z médií ohledně prvního insolvenčního návrhu a v neposlední řadě nerealistické cíle majitele CK. Přes naprostou nesoučinnost ze strany pana Hlinomaze, pojišťovna Union přistupovala k vyplácení nároků poškozeným klientům co nejdříve, jak to jen bylo možné. V obou zmiňovaných případech byly poškozující pro budoucí vývoj cestovek mediální články. U cestovní kanceláře Tomi tour můžeme říct, že situaci nepomohla světová hospodářská krize. To však nelze tvrdit u CK Redgreentours, jelikož v roce 2012 byl zaznamenán nárůst tržeb cestovních kanceláří a agentur. Na funkčnosti cestovní kanceláře záleží její kapitálové vybavení, schopnost managementu včas a správně reagovat na nahodilé skutečnosti, které ovlivňují cestovní ruch, obchodním know-how, kvalitě podnikatelského prostředí v oboru a hlavně na obchodním úspěchu. Vedení kanceláře by si mělo určit realistické cíle a neobjednávat zbytečně velké množství garančních míst v hotelech, ale nechat si místo pro prodej na vyžádání volných pokojů ze strany obchodních partnerů, nespecializovat se pouze na jednu či dvě destinace a pokud už ano, tak si dobře promyslet podnikatelský záměr a vybrat něco osvědčeného nebo ojedinělého a zajímavého. Dávala bych důraz na kvalitně sjednané pojištění záruky pro případ úpadku, když už za něj platí kancelář vysoké pojistné, tak proč z toho neudělat pro ni zároveň dobrou reklamu. I přesto, jak vím ze zkušenosti, že každý člověk vnímá kvalitu služeb jinak, tak se co nejvíce snažit o spokojenost klientů, jelikož ti pak dělají tu nejlepší reklamu kanceláři. Chystanou novelu zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu vnímám za přínos. Zabrání podpojištění cestovních kanceláří, nebo jejich úplného nepojištění u nově vzniklých CK, zvýší ochranu zákazníků v podobě plnění pojišťoven i nad limit pojistné částky a snad se tak zvýší důvěra lidí ve využívání služeb kanceláří. Jako velký problém vidím nedokonalost právní úpravy podnikání a následné ochrany klientů v podobě, kdy fungující cestovní kancelář nezaplatí na další rok pojistnou částku a zanikne jí tak povinné pojištění záruky pro případ úpadGaranční znamená, že si cestovní kancelář koupí pokoje u vybraného hotelu dopředu před sezonou, (zajistí si tak místa v hotelu, aniž by je mohla prodat konkurenční kancelář svým zákazníkům) a nabízí je pak svým klientům bez ověřování, neboli nejsou na vyžádání. Pokud se cestovní kanceláři nepodaří prodat tyto pokoje, znamená to pro ni finanční ztrátu. 25

Diskuze

80

ku. V daném případě je sice jak pojišťovna, tak i cestovní kancelář povinna o této skutečnosti informovat Ministerstvo pro místní rozvoj, ale to samotné nemá pravomoc zrušit jí živnostenské oprávnění. Může pouze podat návrh živnostenskému úřadu na jeho odebrání. Není tím ale zaručené, že se tak stane, jako v případě paní Zuzany Pálové, majitelky zkrachovalé CK Majestic Travel. Úpadek cestovní kanceláře má dopady na její zákazníky v podobě repatriace zpět do České republiky, nebo vyplacení buď plné výše odškodnění nebo jeho poměrné části vůči pojistné částce v případě krachu CK před uskutečněním služeb. Poslední vliv to má na nedůvěru v jejich služby. Zásady, díky kterým může zákazník předejít nákupu zájezdu u problémové CK jsou následující:  Před podepsáním cestovní smlouvy si nechat předložit doklad o sjednaném povinném pojištění CK, tuto informaci si ověřit na webových stránkách dané pojišťovny nebo Ministerstva pro místní rozvoj či ACK ČR.  Pokud bude CK žádat při koupi zájezdu v předstihu (měsíc koupi: prosinec minulého roku, leden nynějšího roku, únor, březen) zálohu ve výši 50 % a více, je to podezřelé. Cestovní kancelář asi nedisponuje dostatečným množstvím svých peněz. Průměr takových záloh se pohybuje okolo 30 %.  Číst recenze lidí, co s danou CK mají zkušenost, např. webová stránka orbion.cz.  Pokud je opakovaně upozorňováno na CK v médiích s negativním námětem, něco na tom bude.  Pokud cestovní kancelář nabízí zájezdy dlouhodobě za podezřele nízké ceny oproti konkurenci, může mít problémy s prodejem. Je důležité mít na paměti, že každá služba něco stojí a zadarmo nikdo žádné zázraky neudělá. Blížící úpadek cestovní kanceláře vždy nemůžeme dopředu odhadnout. Je ale potřeba se aspoň snažit těmto rizikům předejít svým aktivním chováním. Připravovaná novela by tak zákazníky měla ještě více ochránit, ale to zjistíme nejdříve v roce 2014, pokud už bude účinná. Snad také navrátí důvěru klientů k cestovním kancelářím a dané odvětví se bude dál rozvíjet v kvalitně poskytovaných službách.

Závěr

81

11 Závěr Cílem práce bylo naleznout, jaké příčiny mohou vést až k samotnému úpadku cestovní kanceláře a jak tato situace ovlivní zákazníka. Pro vstup do této problematiky bylo potřeba seznámit se se základními pojmy v cestovním ruchu a jeho členěním. Cestovní ruch rozdělujeme podle základního kritéria na domácí, zahraniční a tranzitující. Zahraniční cestovní ruch se dále dělí na výjezdový a příjezdový. Česká republika má největší užitky z domácího a zahraničního příjezdového CR. Nedochází při něm k vývozu peněz do zahraničí, nýbrž k plynoucím příjmům v podobě deviz a domácí měny. Cestovní ruch se tak řadí mezi významné součásti ekonomiky společnosti i hospodářství jednotlivých států. Je významný svým multiplikačním efektem, díky kterému vznikají nová pracovní místa i v jiných odvětví než v něm samotném. Dále způsobuje zvyšování kvalifikace lidí, zvyšuje příjmy státního rozpočtu, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, podporuje investiční aktivity, malé a střední podnikání a pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu. Je ovlivňován lokalizačními, realizačními a selektivními faktory. Všechny tyto vlivy zapříčiňují, zda budou mít spotřebitelé zájem navštívit danou destinaci, či ne. Vývojem cestovního ruchu se zabývají české i mezinárodní organizace. V České republice je ústředním orgánem cestovního ruchu Ministerstvo pro místní rozvoj od roku 1996. Další české organizace se starající se o propagaci České republiky jako destinace, nebo monitorují situaci na trhu cestovního ruchu. Cestovat se dá buď individuální formou, kdy si veškeré služby zařídíme sami, nebo se dá využít služeb zprostředkovatelů a organizátorů zájezdů. Ti nabízejí buď dopředu sestavené služby do jednoho uceleného „balíčku“, nebo připraví zájezd na míru dle přání klienta. Vše se odehrává s cílem, co nejlepšího uspokojení potřeb zákazníků. Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu je základním zákonem pro úpravu podnikání cestovních kanceláří a cestovních agentur. Postupem let byl novelizován a nyní se chystá další jeho novelizace, která by měla nabýt platnosti v roce 2014. Dle zákona je organizátorem zájezdu pouze cestovní kancelář, která musí získat od živnostenského úřadu koncesi, aby tuto činnost mohla vykonávat. Cestovní agentura je živností volnou, a proto vystupuje pouze jako zprostředkovatel prodeje těchto zájezdů. Právní úprava podnikání těchto subjektů prošla od roku 1990 mnoha změnami. Na zmiňovanou právní úpravu navazuje i živnostenský zákon, který prošel různými novely. Podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání směly prvotně cestovní kanceláře vykonávat živnost vydáním koncesní listiny. Pozdější novela tuto živnost změnila na ohlašovací volnou a došlo k početným vznikům nových cestovních kanceláří. Postupem času docházelo v cestovním ruchu k převisu nabídky nad poptávkou po organizovaných zájezdech, což mělo za následek velké množství konkursů cestovních kanceláří. Tehdy ale ještě neplatil zákon č. 159/1999 Sb., který by chránil poškozené zákazníky před ztrátou peněz z neuskutečněných služeb. Další kroky

Závěr

82

tedy vedly ke vzniku tohoto zákona a k opatření dostatečné ochrany prostřednictvím povinného pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Postupem času se situace na trhu uklidnila a lidé chtěli poznávat nová místa. V České republice se začala vyvíjet čím dál kvalitnější a širší nabídka služeb, vznikaly malé cestovní kanceláře často i specializované jen na určité destinace. Od roku 2002 až 2010 se jejich počet zvyšoval průměrně o 4 %. Na konci roku 2012 bylo registrováno 1501 CK na rozdíl od roku 2008, kdy jich bylo 1291. Během těchto let upadlo ročně dvě až tři cestovní kanceláře ale zlomový byl rok 2011 a 2012, kdy došlo k vysokému počtu úpadků. V roce 2011 ukončilo svou činnost deset cestovních kanceláří a v roce 2012 jich bylo devět. V případě úpadku se nově od roku 2008 postupuje podle insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení. Přes veškeré úpadky v letech 2008 až 2012 se cestovní ruch ve srovnání s jinými obory řadí mezi velmi stabilní odvětví. Možných příčin vedoucích k úpadku je hned několik. Cestovní kanceláře mají problémy s cash flow, kdy musí zaplatit za nasmlouvané služby dopředu před jejich uskutečněním, ale zákazníci mohou odkládat nákup zájezdu až na poslední chvíli, nebo si jej zcela odpustit. Velký risk je v dnešní době specializace cestovní kanceláře, pokud dojde v nabízené destinaci k politickým nepokojům, přírodní katastrofě, nebo jiné nahodilé závažné skutečnosti, klesne zájem o tuto destinaci a cestovní kancelář nemá co jiného nabídnout. Čím dál častěji se lidé přiklánějí k individuálnímu zařízení si dovolené z předešlých zkušeností s podpojištěním cestovních kanceláří. Před uzavřením pojistné smlouvy si některé CK záměrně vykazují nižší plánované tržby, aby si tím snížily pojistné a v případě zjištění této situace pojišťovnou, se obhajují náhlým růstem tržeb z důvodu neočekávaného úspěchu. Pokud se dostane do úpadku podpojištěná cestovní kancelář, pojistná částka je nedostačující na výši škody a pojišťovna pak vyplácí nižší plnění, než si zákazníci za zájezdy zaplatili. Existují také cestovní kanceláře, které provádí takzvaný morální hazard. Domnívají se, že jejich úpadek díky pojištění nenapáchá takové škody a vyřeší si své finanční problémy tím, že před vyhlášením úpadku si vyberou od klientů zálohy za zájezdy, následně vyhlásí úpadek a plnění nechají na pojišťovně. Trh cestovní ho ruchu je velmi koncentrovaný a je obtížné se na něj jako nová cestovní kancelář dostat a ještě obtížnější je udržet se. Pojišťovny nerady pojišťují nově vzniklé CK a nepomáhá jim ani fakt, že na deset největších cestovních kanceláří připadá asi 70 % tržeb a ostatním CK připadá ten zbytek. Kvůli velké konkurenci se stále snižují ceny zájezdů, a tak ubývá místa pro marži. Zisky tak také klesají a malé CK mají problémy bojovat proti cenám velkých cestovních kanceláří. Podle nových odhadů poroste v roce 2013 počet individuálně zařízených zájezdů. Cestovní kanceláře se budou muset „přetahovat“ zase o něco nižší počet klientů. Situaci by měla pomoci chystaná novela zákona č. 159/1999, která má přinést přísnější podmínky v oblasti získání oprávnění k podnikání cestovních kanceláří a zlepšení ochrany jejich zákazníků v případech úpadku. Zatím je ale jeho platnost zase odsunuta nejdříve na rok 2014. Uvidí se tedy až v dalších letech, jaké změny to v cestovním ruchu přinese.

Literatura

83

12 Literatura 12.1 Knižní literatura FREYER, W. Tourismus – Einführung in die Fremdenvekehrsökonomie. 6. Vyd. R. Oldenbourg Verlag, Mnichov, Vídeň, 2001. 470 s. ISBN 3-486-21728-3. INDROVÁ, J. Cestovní ruch (základy). 1. Vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 120 s. ISBN 978-80-245-1252-5. JANKŮ, M. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 4. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 497 s. ISBN 978-80-7400-344-8. MALÁ, V. Cestovní ruch (vybrané kapitoly) 1. Vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. 83 s. ISBN 80-7079-443-7. MALÁ, V. Cestovní ruch a Evropská unie. 1. Vyd. Praha: Oeconomica, 2000. 174 s. ISBN 80-245-0084-1. PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J. Ekonomika turismu. 1. Vyd. Praha: Grada publishing, a.s., 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3748-5. RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. Vyd. Praha: Grada publishing, a.s., 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3.

12.2 Internetové zdroje ACK ČR. Podmínky členství [online]. 2007, [cit. 2013-03-22]. Dostupné z . ACK ČR. Pojištěné cestovní kanceláře [online]. 2009, [cit. 2013-04-18]. Dostupné z . ACK ČR. Struktura asociace [online]. 2010, [cit. 2013-03-22]. Dostupné z . ACK ČR. Stanovy asociace [online]. 2011, [cit. 2013-03-22]. Dostupné z . AČCKA. O asociaci [online]. 2008, [cit. 2013-03-22]. .

Dostupné

z

AČCKA. AČCKA a ECTAA [online]. 2008b, [cit. 2013-03-22]. Dostupné z . AČCKA. AČCKA a ECTAA [online]. 2008b, [cit. 2013-03-22]. Dostupné z .

Literatura

84

Blog.iDnes.cz. Krachy cestovek: co se změnilo za poslední rok? [online]. 2013, [cit. 2013-04-30]. Dostupné z . CK Blue Style s.r.o. [online]. .

2013,

[cit.

2013-05-20].

Dostupné

z

ČNB. Statistika platební bilance [online]. 2013b, [cit. 2013-05-10]. Dostupné z . ČNB. Dohled nad finančním trhem [online]. 2013c, [cit. 2013-04-18]. Dostupné z . COT Business. [online]. 2013, [cit. 2013-04-10]. Dostupné .

z

COT Business. Velká cena cestovního ruchu [online]. 2013b, [cit. 2013-04-10]. Dostupné z . ČSÚ. [online]. 2013, [cit. 2013-05-10]. Dostupné z . ČSÚ. [online]. 2013b, [cit. 2013-05-10]. Dostupné z . ČSÚ. [online]. 2013c, [cit. 2013-05-10]. Dostupné z . CzechTourism. Statistiky [online]. 2003, [cit. 2013-04-10]. Dostupné z . CzechTourism. [online]. 2003b, [cit. 2013-05-13]. .

Dostupné

z

CzechTourism. Výroční zprávy [online]. 2005, [cit. 2013-04-10]. Dostupné z . CzechTourism. Základní data a fakta o cestovním ruchu v ČR [online]. 2011, [cit. 2013-05-10]. Dostupné z .

Literatura

85

CzechTourism. Statut [online]. 2012, [cit. 2013-03-22]. Dostupné z . CzechTourism. Informace o CzechTourism [online]. 2013, [cit. 2013-03-22]. Dostupné z . CzechTourism. Charakteristika a význam cestovního ruchu v ČR [online]. 2013b, [cit. 2013-04-19]. Dostupné z . ECTAA. History [online]. 2007, [cit. 2013-03-21]. Dostupné .

z

ECTAA. Mission [online]. 2007b, [cit. 2013-03-21]. Dostupné .

z

Finanční noviny. Počet cestovních kanceláří dál stoupá, je jich víc než 1500 [online]. 2013, [cit. 2013-05-02]. Dostupné z . Finanční noviny. [online]. 2013b, [cit. 2013-05-02]. Dostupné z . Finanční noviny. [online]. 2013c, [cit. 2013-05-02]. Dostupné z . Generali Pojišťovna. Klub Generali – Ze života Generali [online]. 2012, [cit. 2013-04-27]. Dostupné z . Generali Pojišťovna. Informace pro cestovní kanceláře [online]. 2013, [cit. 2013-04-18]. Dostupné z . Generali Pojišťovna. [online]. 2013b, [cit. 2013-04-20]. Dostupné .

z

IATA. About us [online]. 2013, [cit. 2013-03-20]. .

z

Dostupné

Literatura

86

Ihned.cz. Stávky podkopávají řecký cestovní ruch [online]. 2011, [cit. 2013-0430]. Dostupné z . Justice. Insolvenční zákon [online]. 2013, [cit. 2013-04-24]. Dostupné z . Krachy cestovek. Novela zákona o cestovním ruchu prošla vládou a míří do parlamentu [online]. 2013, [cit. 2013-05-16]. Dostupné z . Lidovky.cz. CK Partner Alivia zkrachovala, na dovolenou nepojede 400 klientů [online]. 2013, [cit. 2013-04-18]. Dostupné z . Mag Consulting. Vývoj počtu cestovních kanceláří v České republice v letech 2002-2010 [online]. 2011, [cit. 2013-05-02]. Dostupné z . Mag Consulting. Cestovní kanceláře a agentury mají za sebou úspěšný rok [online]. 2013, [cit. 2013-04-30]. Dostupné z . Masarykova univerzita – přírodovědecká fakulta. Přírodní katastrofy a enviromentální hazardy [online]. 2013, [cit. 2013-04-30]. Dostupné z . Měšec.cz. Hra na schovávanou pokračuje [online]. 2008, [cit. 2013-04-30]. Dostupné z . MMR. Mezinárodní spolupráce [online]. 2009, [cit. 2013-03-20]. Dostupné z . MMR. [online]. 2009b, [cit. 2013-05-13]. Dostupné .

z

MMR. Právo a legislativa [online]. 2010, [cit. 2013-04-21]. Dostupné z .

Literatura

87

MMR. FAQ – Často kladené dotazy [online]. 2013, [cit. 2013-04-27]. Dostupné z . MMR. [online]. 2013b, [cit. 2013-04-28]. Dostupné z . Tourism - review. Egypt se zotavuje velice rychle [online]. 2011, [cit. 2013-0430]. Dostupné z . UNWTO. Who we are [online]. 2011, [cit. 2013-03-20]. Dostupné z . WTTC. Our Mission [online]. 2013, .

[cit.

2013-03-20].

Dostupné

z

12.3 Právní předpisy Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (zrušen k 1. 7. 2007 insolvenčním zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení). Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 214/2006 Sb., který novelizuje zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, s účinností od 1. 8. 2006. Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (který je novelizován zákonem č. 130/2008 Sb.), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů.

12.4 Odborné časopisy a noviny Šindelář, J. 2012. Tržby za zájezdy padají o miliardu ročně. Mladá fronta E15 (1229). 1. Šindelář, J. 2012b. Krachy cestovek: chybné odhady a morální hazard. Mladá fronta E15 (1229). 4 - 5.

Seznam použitých zkratek

88

13 Seznam použitých zkratek CR – cestovní ruch UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (OSN pro výchovu, vědu a kulturu) OSN - Organizace spojených národů HDP – hrubý domácí produkt HPH – hrubá přidaná hodnota UNWTO – United Nations World Tourism Organisation (Světová organizace cestovního ruchu) IUOTO - International Union of Official Travel Organisations (Mezinárodní svaz oficiální turistické organizace) IATA – International Air Transport Association (Mezinárodní asociace leteckých dopravců) WTTC – World Travel and Tourism Council (Světová rada cestovního ruchu a turistiky) ECTAA – The European Travel Agent’s and Tour Operators‘ Associations (Evropská asociace cestovních kanceláří a agentur) EU – Evropská unie ISO – International Organization for Standardization (Mezinárodní organizace pro normalizaci) CEN – Comité Européen de Normalisation (Evropský výbor pro normalizaci) ETC – European Travel Commission (Evropská komise cestovního ruchu) AČCKA – Asociace českých cestovních kanceláří a agentur CK – cestovní kancelář CA – cestovní agentura ACK ČR – Asociace cestovních kanceláří České republiky PHARE – Poland and Hungary Aid for Restructuring of the Economy (Polsko-Maďarská podpora pro restrukturalizaci hospodářství) ISPA – Instrument for Structural Policies for Pre-Accession (Nástroj předvstupních strukturálních politik pro předstupy) SAPARD – Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development (Zvláštní přístupový program pro zemědělství a rozvoj venkova) MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj USD – United States dollar (Americký dolar)

Přílohy Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6

Koncesní listina Cestovní smlouva Dotazník Genarali Pojišťovna a.s. Emailová korespondence s Ministerstvem pro místní rozvoj Dotazníkové šetření Emailová korespondence s AČCKA

Příloha 1

Koncesní listina

Zdroj: CK Blue Style (2013)

Příloha 2

Cestovní smlouva

Zdroj: CK Blue Style (2013)

Příloha 3

Dotazník Generali Pojišťovna a.s.

Zdroj: Generali Pojišťovna (2013)

Příloha 4

Emailová korespondence s Ministerstvem pro místní rozvoj

Příloha 5



Příloha 6

Emailová korespondence s AČCKA

Příčiny úpadku cestovních kanceláří a jejich dopad na českou klientelu

Recommend Documents