ZMĚNY V SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO ZABEZPEČENÍ A JEJICH DOPAD NA ZAMĚSTNANOST

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa

ZMĚNY V SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO ZABEZPEČENÍ A JEJICH DOPAD NA ZAMĚSTNANOST Impact of changes in sickness benefit system on employment Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Markéta ŘEŢUCHOVÁ

Miluše ŘEŢÁBKOVÁ

Brno, 2010

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2009/2010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

ŘEŽÁBKOVÁ Miluše

Obor:

Veřejná ekonomika a správa

Název tématu:

ZMĚNY V SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO ZABEZPEČENÍ A JEJICH DOPAD NA ZAMĚSTNANOST Impact of changes in sickness benefit system on employment

Zásady pro vypracování

Problémová oblast: Práce se zaměřuje na aktuální změny v systému nemocenského zabezpečení a na dopady těchto změn na zaměstnanost. Cíl práce: Zhodnotit aplikované změny v systému nemocenského zabezpečení z hlediska jejich dopadů na zaměstnance a zaměstnavatele, identifikovat problémové oblasti a navrhnout jejich řešení. Postup práce a použité metody: Charakteristika systému nemocenského zabezpečení a implementovaných a navrhovaných změn v tomto systému; aplikované poskytupy při výpočtu výše peněţitých dávek; moţné dopady změn v nemocenském zabezpečení na zaměstnance a zaměstnavatele; zhodnocení, závěry a doporučení. Předpokládané metody: deskripce, komparace, analýza a syntéza.

Rozsah grafických prací:

Předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

35 – 40 stran

Seznam odborné literatury: Abeceda mzdové účetní 2008. Edited by Bořivoj Šubrt. 18. vyd. Olomouc: ANAG, 2008. 534 s. ISBN 978-80-7263-438. Křepelka, Filip. Dopady práva Evropského společenství na sociální zabezpečení a sluţby poskytované členskými státy. Právník, Praha: Academia, Roč. 145, č. 6, od s. 647-671, 25 s. ISSN 0231-6625. 2006. Rodina, zaměstnání a sociální politika. Edited by Tomáš Sirovátka. Vyd. 1. Brno: Albert, 2006. 279 s. ISBN 8073261049. Sociální politika. Edited by Vojtěch Krebs. 4., přeprac. a aktualiz. vy. Praha: ASPI, 2007. 503 s. ISBN 978-80-7357-276. Zákon o nemocenském pojištění: od 1. 1. 2009 s komentářem a příklady. Edited by Marta Ţeníšková - Jan Přib. 2. vyd. Olomouc: Anag, 2008. 255 s. ISBN 9788072634880.

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Markéta Řežuchová

Datum zadání bakalářské práce:

23. 11. 2009

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 23. 11. 2009

………………………………………… děkan

Jméno a příjmení:

Miluše ŘEŢÁBKOVÁ

Název bakalářské práce:

Změny v systému nemocenského zabezpečení a jejich dopad na zaměstnanost

Název v angličtině:

Impact of changes in sickness benefit system on employment

Katedra:

Veřejná ekonomika a správa

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Markéta ŘEŢUCHOVÁ

Rok obhajoby:

2010

Anotace Tématem této bakalářské práce jsou „Změny systému nemocenského zabezpečení a jejich dopad na zaměstnanost“. Cílem této práce je zhodnotit aplikované změny v systému nemocenského zabezpečení z hlediska jejich dopadů na zaměstnance a zaměstnavatele, identifikovat problémové oblasti a navrhnout jejich řešení. Nejdříve je dle platné legislativy popsána současná koncepce nemocenského pojištění. Následně pak provedena komparace koncepcí nemocenského pojištění a zhodnocení dopadů

změn v systému nemocenského

pojištění na zaměstnance a zaměstnavtele. Annotation The theme of this Bachelor's theses is „Impact of changes in sickness benefit system on employment“ The goal of my theses is to analyse used changes in the field of sicknes benefits, the impact of the changes on empoyement and to identify possible problems and their best solutions. Firstly there is a description of the recent system of sicknes benefits according to the appliciable law. Following the comperation of the old and new system of sicknes benefits. Finally there is a overall analyse of what kind of impact was seeen on the sicknes benefits duringthe change. Klíčová slova Sociální zabezpečení, systém nemocenského zabezpečení, sociální pojištění, nemocenské pojištění, dávky nemocenského pojištění, náhrada mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti Keywords Social security, sick benefit system, social insurance, health insurance, sick benefits, refund of the wages during the temporary sick leave

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Změny v systému nemocenského zabezpečení a jejich dopad na zaměstnanost“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Markéty Řeţuchové a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. 6. 2010 …………………………………………… vlastnoruční podpis autora

Poděkování Chci poděkovat vedoucí své bakalářské práce Ing. Markétě Řeţuchové za podněty, připomínky a odborné konzultace při zpracování uvedeného tématu.

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................................... 8 1

HISTORIE A VÝVOJ NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ .................................................................................. 10

1.1

NOVÁ KONCEPCE SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ – PŘECHODNÉ OBDOBÍ ..............................................................11

1.2

ZÁKON O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ A JEHO AKTUALIZACE..........................................................................................12

2

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Z POHLEDU VYMEZENÍ POJMŮ DLE PLATNÝCH LEGISLATIVNÍCH ÚPRAV ....... 15

2.1

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ .....................................................................................................................................15

2.2

DRUHY NEMOCENSKÝCH DÁVEK............................................................................................................................16 2.2.1

Nemocenské (§23 - §31 zákona č. 187/2006 Sb.) .........................................................................16

2.2.2

Ošetřovné (§39 - §41 zákona č. 187/2006 Sb.) ...........................................................................17

2.2.3

Peněžitá pomoc v mateřství (§33 - §38 zákona č. 187/2006 Sb.) ................................................18

2.2.4

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství (§42 zákona č. 187/2006 Sb.) ............................................19

2.3

UPLATNĚNÍ NÁROKU NA DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ .......................................................................................19

2.4

ÚDAJE POTŘEBNÉ K VÝPOČTU DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ ................................................................................21

2.5

NÁHRADA V DOBĚ NEMOCI .................................................................................................................................23

3

DOPADY ZMĚN V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ .................................................. 24

3.1

VÝPOČET NÁHRAD A NEMOCENSKÝCH DÁVEK ZA DOBU DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI .............................................24 3.1.1

Varianta A.....................................................................................................................................27

3.1.2

Varianta B .....................................................................................................................................29

3.1.3

Varianta C .....................................................................................................................................31

3.2

DOPADY ZMĚN V SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ .............................................................................................35

3.3

IDENTIFIKACE PROBLÉMŮ A NÁVRHY JEJICH ŘEŠENÍ ...................................................................................................37

ZÁVĚR ......................................................................................................................................................... 39 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ................................................................................................................. 41 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .................................................................................................................... 43 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ........................................................................................................................ 44 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................................................... 45 PŘÍLOHA Č. 1 – VÝPOČET VÝŠE NEMOCENSKÉHO (ROK 2008 – 2010) PŘÍLOHA Č. 2 – VÝPOČET VÝŠE NÁHRADY MZDY (ROK 2009 – 2010)

Úvod Ţivot kaţdého člověka je provázen sociálními riziky a je téměř nemoţné, aby jednotlivec sám nesl důsledky těchto rizik. Stát i organizace věnují těmto otázkám velkou pozornost a snaţí se takovým situacím předcházet, zmírňovat je a odstraňovat. Mezi tato rizika patří také riziko dočasné pracovní neschopnosti, které znemoţňuje jedinci dočasně vykonávat svoje dosavadní zaměstnání. Jedinec tím přichází o jediný zdroj příjmů a je odkázán na zabezpečení své existence od jiné osoby. Cílem státní politiky se tak stává snaha odstranit rizika spojená s výše uvedenými sociálními událostmi. Jedním z typů takových pomocí je systém nemocenského pojištění. Základem celého systému je vytvoření modelu nemocenského pojištění, který by byl pro stát ekonomicky únosný a zároveň zajistil optimální ţivotní úroveň občanů při nepříznivých sociálních situacích.1 Systém nemocenského pojištění je téma, které se dotýká velké části ekonomicky aktivní populace. Nemocenské pojištění se řadí mezi jednu z nejproblematičtějších oblastí státní správy. Nastavení správně fungujícího systému je probíhající proces, který není stále ukončen. Hlavním impulsem pro zpracování tohoto tématu v bakalářské práci bylo, ţe v minulosti, ale i současné době se ve své profesní kariéře v této oblasti pohybuji a ráda bych své znalosti z praxe vyuţila. K tématu nemocenského pojištění se v bakalářské práci chci vyjádřit jak ze strany zaměstnance, tak i ze strany zaměstnavatele, identifikovat problémové oblasti a navrhnout jejich řešení. Cílem práce je zhodnotit dopady změn v systému nemocenského pojištění z pohledů zaměstnanců a zaměstnavatelů po více jak roce působnosti nového zákona o nemocenském pojištění. Nejdříve je popsán systém nemocenského pojištění v obecné rovině, stručně nastíněna historie a vývoj nemocenského pojištění v České republice. Dále pak je dle platné legislativy popsána současná koncepce nemocenského pojištění. Následně jsou v práci popsány a rozebrány základní pojmy související s tématikou nemocenského pojištění. Je zde uvedena jejich obecná charakteristika. V úvodních dvou kapitolách je pouţito především metod deskripce, která je bakalářské práce.

1

KREBS, V., Sociální politika (2007)

8

pouţita i v dalších částech

V další kapitole pro zpracování tématu bakalářské práce je vyuţito především mých praktických zkušeností v oblasti nemocenského pojištění. Je zde několik příkladů výpočtů nemocenských dávek a náhrad za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Pomocí těchto výpočtu je provedeno srovnání hlavních rozdílů vzniklých v důsledku změn zákona o nemocenském pojištění. Jsou zde patrné především dopady převáţně na výši čerpaných dávek u zaměstnanců a následně změna ve výši nákladů vynaloţených zaměstnavateli. Dále jsou pomocí metody komparace zhodnoceny změny v systému nemocenského pojištění. Zda tyto změny byly pro systém nemocenského pojištění přínosem a došlo ke splnění základních poţadavků na nový systém nemocenského pojištění. Mezi tyto poţadavky je zařazeno zvýšení spravedlnosti v systému nemocenského pojištění, sníţení zneuţívání systému nemocenského pojištění zaměstnanci i zaměstnavateli a v neposlední řadě úspora výdajů na nemocenském pojištění. Na konec této kapitoly jsou pomocí analýzy a následné syntézy uvedeny důsledky, které přinesly změny v systému nemocenského pojištění. Byly zde identifikovány problémové oblasti a navrţeny jejich řešení. Na závěr bakalářské práce je provedeno stručné shrnutí dosaţených výsledků po aplikaci změn v systému nemocenského pojištění.

9

1 Historie a vývoj nemocenského pojištění Zavedení pojmu nemocenské pojištění v Čechách se váţe s rokem 1888. Od tohoto roku byly stanoveny základní principy nemocenského pojištění, které jsou aktuální doposud. Mezi tyto základní

principy

patří:

všeobecnost

pojištění,

obligatornost

pojištění,

solidarita

a obligatornost nároku.2 Od doby svého vzniku prošel systém nemocenského pojištění změnami. Od roku 1952 byl celý systém financován ze státního rozpočtu, a tedy se o ţádné pojištění nejednalo, přesto zůstal původní název zachován. Systém nemocenského pojištění byl dlouhá léta upravován zákonem č. 54/1956 Sb. a vedle toho pak ještě několika dalšími zákonnými a podzákonnými normami. Za celou dobu své platnosti byl tento zákon několikrát novelizován, celý systém se stal na provádění velmi nepřehledný. K 1. 1. 1993 došlo k zásadnějším změnám, a to především ve způsobu financování. Bylo zavedeno povinné nemocenské pojištění. Osob samostatně výdělečně činných se týkala změna od 1. 1. 1994, kdy nemocenské pojištění přestalo být pro tuto skupinu osob obligatorní. Po přijetí zákona o státní sociální podpoře zůstaly v systému nemocenského pojištění pouze peněţité dávky odvozené z pracovních příjmů. Jedná se o peněţité dávky typu nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněţitá pomoc v mateřství. Ostatní dávky pojištění byly převzaty od jiných systémů.3 Dále pak v případě pojištění zaměstnanců zůstala platit obligatornost pojištění. To znamená, ţe pojištění vzniká nikoliv smluvně, ale přímo ze zákona v návaznosti na vstup do zaměstnání. Jedná se o tradiční zákonem nucenou ochranu. Soustava dávek nemocenského pojištění zahrnuje pouze pojištění krátkodobých následků některých sociálních událostí, a to peněţitými dávkami odvozenými z výše výdělku. Dávka má z části nahradit ušlý příjem a zajistit tak jejímu příjemci finanční zajištění v době, kdy je postiţen sociální událostí.4 Koncepce nemocenského pojištění je podmíněna řadě faktorů. Mezi tyto faktory můţeme zařadit historický vývoj země, národní tradice a další faktory, které spolu vzájemně souvisí a do určité míry mají vliv na formování celé koncepce. Vývoj nemocenského pojištění závisí 2 3 4

NIKLÍČEK, L., Systém nemocenského pojištění za první československé republiky (1994) KREBS, V., DURDISOVÁ, J., POLÁKOVÁ, O., ŢIŢKOVÁ, J., Sociální politika (1997) KREBS, V.: Sociální politika (2007)

10

především na schopnosti soustavy reagovat na cenovou a mzdovou dynamiku. Je nutné stanovit mechanizmus částečných kompenzací (valorizací) a pravidel jejich uplatňování. Tato schopnost je nezbytná, protoţe růst cen se promítá bezprostředně nejenom na zvyšování vyplácených dávek, ale zároveň se zvyšuje výše nákladů institucí, které zabezpečují vyplácení dávek. Tím dochází k dalšímu růstu sociálních výdajů. Vyplácené dávky jsou odvozeny z výdělku, a proto je nutné sledovat vývoj v oblasti pracovních příjmů, relace mezi vývojem pracovních a sociálních příjmů, míra závislosti se odvíjí od pouţívaných valorizačních mechanizmů. Vývoj v oblasti pracovních příjmů je tedy jedním z významných faktorů vývoje nově vyměřovaných dávek sociálního zabezpečení. Tento vývoj pak vyvolá potřebu změn v zákonech týkajících se nemocenského pojištění a zajištění vyplácení dávek v případech sociálních událostí.5

1.1

Nová koncepce systému nemocenského pojištění – přechodné období

K zásadním změnám v systému nemocenského pojištění došlo schválením zákona o nemocenském pojištění dne 25. dubna 2006. V tomto roce byl také zákon č. 187/2006 Sb. uveřejněn ve Sbírce zákonů, ale jeho účinnost byla odloţena z 1. 1. 2007 na 1. 1. 2008 a následně pak znovu o další rok. Zákon nabyl účinnosti aţ dnem 1. ledna 2009. Do nabytí účinnosti byl šestkrát novelizován.6 Odloţením účinnosti zákona č. 187/2006 Sb. zůstaly v platnosti aţ do konce roku 2008 stejné předpisy jako v roce 2007 dle novelizace zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Od 1. 1. 2008 přesto vstoupily v platnost některé změny v dosavadním systému nemocenského pojištění. V prvé řadě to bylo zavedení karenční doby. To je doba pracovní neschopnosti, po kterou se dávky nemocenské nevyplácejí. V průběhu roku 2008 se s tímto pojmem váţe několik změn. Od 1. 1. 2008 do 29. 6. 2008 za první 3 KD pracovní neschopnosti nenáleţelo pojištěnci ţádné nemocenské.7 Od 30. 6. 2008 do 31. 8. 2009 byla tato karenční doba zrušena a pojištěnci náleţelo nemocenské ve výši 60% denního vyměřovacího základu.8 Od 1. 9. 2008

5 6 7

8

KREBS, V.: Sociální politika (2007) ŢENÍŠKOVÁ, M., PŘIB, J.: Zákon o nemocenském pojištění (2010) ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V., DANĚK, A., PŘIKRYLOVÁ, H., LUKEŠOVÁ, D., ŢILINSKÁ, I., LUKEŠOVÁ, D., DORČÁKOVÁ, J. MIKYSKA, M.: Abeceda mzdové účetní 2008 (2008) Mzdová účetní, odborný měsíčník, ročník XIV, číslo 6 (27.5.2008)

11

došlo k novelizaci zákona č. 51/1956 zákonem č. 305/2008 Sb.. Tato úprava souvisela s nálezem Ústavního soudu ve věci karenční doby pro poskytování nemocenské za první 3 KD pracovní neschopnosti. Na základě této úpravy od 1. 9. 2008 do 31. 12. 2008 náleţelo nemocenské od prvního dne nemoci za 1. aţ 3. den ve výši 25%.9 A poslední změna se týkala ochranné lhůty, která byla podstatně zkrácena. Jedná se o lhůtu po skončení zaměstnání, respektive po skončení účasti na nemocenském pojištění, po kterou zůstávají zachovány nároky na dávky nemocenského pojištění. Tato lhůta činila dosud 42 dnů a byla zkrácena na pouhých 7 dnů.10

1.2

Zákon o nemocenském pojištění a jeho aktualizace

Od

1.

ledna

2009

je

nemocenské

pojištění

upraveno zákonem

č. 187/2006 Sb.,

o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jde o komplexní úpravu nemocenského pojištění, která zahrnuje jak okruh osob účastných nemocenského pojištění (tj. zaměstnanců, příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů i osob samostatně výdělečně činných), jejich nároky z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, tak organizační uspořádání nemocenského pojištění, jakoţ i řízení v tomto pojištění. Nový zákon o nemocenském pojištění upravuje nemocenské pojištění: a) zaměstnanců (do 31. 12. 2008 – zákon č. 54/1956 Sb., zákon č. 88/1968 Sb.) b) příslušníků ozbrojených sloţek (do 31. 12. 2008 – zákon č. 32/1957 Sb.) c) OSVČ (do 31. 12. 2008 – zákon č. 100/1988 Sb.) d) odsouzených (do 31. 12. 2008 – zákon č. 141/1958 Ú. l.)11 Tento nový zákon přinesl dvě základní systémové změny. Přenesení provádění nemocenského pojištění z organizací na OSSZ a poskytování nemocenského až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Úprava poskytování nemocenského aţ od 15. dne pracovní neschopnosti si vyţádala zavedení poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem v období prvních 14 KD trvání pracovní neschopnosti. Poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem je upraveno v § 192 zákona č. 262/2006 Sb., ZP, ve znění pozdějších 9 10 11

Mzdová účetní, odborný měsíčník, ročník XIV, číslo 9 (28.8.2008) ŢENÍŠKOVÁ, M..: Nemocenské pojištění (2008) PŘIB, J.: Nemocenské pojištění v praxi 2010 (2010)

12

předpisů.

Od 1. 1. 2009 zůstává v platnosti tzv. karenční doba zavedená v roce 2008

v souvislosti s nemocenskou dávkou. To znamená, ţe první 3 kalendářní dny nepřísluší pojištěnci ţádná náhrada za dobu nemoci, tedy ani náhrada mzdy. V těchto prvních třech kalendářních dnech jsou posuzovány plánované směny.12 Dne 24. 9. 2009 nabyl platnosti zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Tento zákon přinesl významné změny mimo jiné také v poskytování náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti (karantény) dle § 192 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a v návaznosti na to pak změny ve výši zabezpečení ostatních skupin pojištěnců dle jiných právních předpisů upravujících odměňování v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Tento zákon měl nabýt účinnosti dnem 1. 7. 2009.

Zákon však prezident republiky

nepodepsal a vrátil jej zpět do Poslanecké sněmovny ČR, kde prezidentské veto poslanecká sněmovna přehlasovala. Došlo k situaci, kdy ustanovení o nabytí účinnosti uvedeného zákona k 1. 7. 2009 předchází dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů (tedy jeho platnosti). Zákon z těchto důvodů nabyl účinnosti 15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů – tedy dnem 9. 10. 2009.13 V části třetí čl. v bodě 1 aţ 3 byl novelizován § 192 ZP a to následovně: náhrada mzdy nebo platu, která dosud dle § 192 odst. 1 věta druhá za středníkem nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, nově nepřísluší nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvrţených směn, výše náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti nebo při karanténě se sjednocuje a činí 60 % průměrného redukovaného výdělku v obou případech.14 Zároveň s přijetím zákona č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2010, dochází v oblasti nemocenského pojištění ke změnám ovlivňujícím výši dávek. Přijatá opatření mají platit pouze pro rok 2010 a jejich cílem je sníţení deficitu státního rozpočtu. Přehled změn v oblasti nemocenského pojištění s platností od 1. 1. 2010 zavedení jednotné procentní sazby pro výpočet denní výše nemocenského ve výši 60 %,

12 13 14

ŢENÍŠKOVÁ, M., PŘIB, J.: Zákon o nemocenském pojištění (2009) Mzdová účetní, odborný měsíčník, ročník XV, číslo 10 (29. 9. 2009) Mzdová účetní, odborný měsíčník, ročník XV, číslo 10 (29. 9. 2009)

13

sníţení zápočtu výdělku pro stanovení denního vyměřovacího základu do první redukční hranice u PPM a VPTM ze současných 100 % na 90 %, sníţení procentní sazby pro výpočet PPM ze současných 70 % na 60 %, zavedení třídenní karenční doby u ošetřovného. Sazba pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavateli zůstává nadále ve výši 2,3 %. I v roce 2010 bude zaměstnavatel platit pojistné na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 25 % ze svého vyměřovacího základu pro odvod na sociální pojištění.15 Od 1. června 2010 nabyl účinnosti zákon č. 166/2010 Sb., který mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Jedná se o tyto změny:16 Pro výpočet PPM se pouţije stejný způsob výpočtu jako v roce 2009. To znamená, ţe část denního vyměřovacího základu do výše první redukční hranice (do 791 Kč) se bude opět započítávat plně tj. 100%. Výše PPM za kalendářní den je zvýšena na 70% DVZ, stejně tak u VPTM. Těm, kteří pobírali PPM před 1. 6. 2010 a má jim být vyplácena i po tomto datu, bude dávka dle přechodného ustanovení zákona č.166/2010 Sb. zvýšena aţ od 1. 7. 2010. PPM je vyplácena zpětně za kalendářní měsíc, tzn. dávka za červen je vyplácena v měsíci červenci, pojištěnci tedy bude zvýšená dávka poskytnuta aţ za měsíc červenec, vyplaceno bude v měsíci srpnu. Pojištěncům, kterým vznikl nárok na PPM aţ po 1. 6. 2010, bude vyplacena dávka jiţ ve zvýšené výši dle nové právní úpravy. Pojištěncům, kteří pobírali PPM před 1. 6. 2010, nová právní úprava stanovuje nárok na doplatek, a to za období od 1. 1. 2010 do 31. 5. 2010. Doplatky PPM za období leden aţ květen 2010 budou vypláceny automaticky. ČSSZ je začne vyplácet od října 2010. Ruší se třídenní karenční doba pro ošetřovné, tzn. ošetřovné od 1. 6. 2010 náleţí od prvního dne potřeby ošetřování (péče) po dobu nejdéle 9 KD (popř. 16 KD v případě osamělého zaměstnance, který má v péči dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku). Výše ošetřovného za kalendářní den zůstává nezměněna. Doplatky za dobu před účinností zákon nestanovuje, nebudou tedy poskytovány. ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V., SKOUMALOVÁ, A., DANĚK, A., PRIKRYLOVÁ, H., ŢILINSKÁ, I., LUKEŠOVÁ, D., DORČÁKOVÁ, J. MIKYSKA, M.: Abeceda mzdové účetní 2010, 2010 16 http://www.cssz.cz/cz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2010/mpsv-zmeny-v-nemocenskempojisteni-od-1-cervna-2010.htm 15

14

2 Nemocenské pojištění z pohledu vymezení pojmů dle platných legislativních úprav Systém nemocenského pojištění je jednou ze součástí systému sociálního pojištění. Je úzce svázán s pracovněprávním vztahem. Dávky nemocenského pojištění zajišťují pracovně činné osoby v době, kdy jsou v důsledku sociální události vyřazeni z výdělečné činnosti. Systém je financován z pojistného, které platí dle přesně stanovených podmínek jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel i osoby samostatně výdělečně činné. Tato forma financování patří mezi preferované v moderních společnostech s trţní ekonomikou. Sociální pojištění je tak výrazem sociální odpovědnosti občanů k sobě a své rodině. Jde o vztah mezi „odloţenou spotřebou“ (pojistné) a mírou jeho zajištění (dávkou).17

2.1

Nemocenské pojištění

Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Zaměstnanci jsou na rozdíl od OSVČ povinně účastni.

Pro OSVČ zůstává

nemocenské pojištění i nadále dobrovolné. U zaměstnance povinná účast na nemocenském pojištění vzniká, pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění. Základními podmínkami dle zákona jsou: a) výkon práce na území ČR v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který můţe na nemocenském pojištění zaloţit, b) rozsah zaměstnání, určen je minimálním počtem dnů (zaměstnání trvalo, nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů), c) minimální výše sjednaného příjmu, tzv. rozhodný příjem (hranice je stanovena na 2000 Kč a bude zvyšována podle vývoje průměrné mzdy).18 Zvláštní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění jsou stanoveny při výkonu zaměstnání malého rozsahu. Při zaměstnání malého rozsahu je splněna podmínka z bodu a) uvedeného výše v základních podmínkách pro účast na nemocenském pojištění, ale ostatní dva body nejsou splněny. Zaměstnanec je v tomto případě pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichţ dosáhl alespoň příjmu v příslušné rozhodné výši.19 17 18 19

GALVAS, M., GREGOROVÁ, Z.: Sociální zabezpečení (2000) PŘIB, J., Nemocenské pojištění v praxi 2010 (2010) http://www.mpsv.cz/cs/7

15

„U OSVČ není účast na nemocenském pojištění podmíněna její účastí na důchodovém pojištění. OSVČ může být účastna nemocenského pojištění bez ohledu na placení záloh na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. OSVČ může být účastna nemocenského pojištění i tehdy, pokud vykonává výdělečnou činnost mimo území ČR, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů ČR. Účast na nemocenském pojištění vzniká

na základě

přihlášky

k nemocenskému

pojištění

a

zaplacením

pojistného

na nemocenské pojištění.“ 20

2.2

Druhy nemocenských dávek

Tak, jak je popsáno v některých dílech zabývajících se problematikou nemocenských dávek např. Durdisová a kol. (2005), Krebs (2007) nebo Spirit a kolektiv (2009), sociální rizika jsou označována také jako sociální události či sociální příhody. Hlavními sociálními událostmi jsou v tomto případě pak nemoc, úrazy, těhotenství nebo ošetřování jiného člena rodiny. Na základě těchto sociálních událostí jsou pak vypláceny dávky ze systému nemocenského pojištění. U zaměstnanců jsou vypláceny čtyři dávky, a to: nemocenské, ošetřovné - podpora při ošetřování člena rodiny, peněţitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství.21 V následujícím textu jsou jednotlivé dávky stručně charakterizovány, při jejich popisu je vycházeno z vymezení dávek dle platného zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění včetně znění pozdějších předpisů.

2.2.1

Nemocenské (§23 - §31 zákona č. 187/2006 Sb.)

Nemocenské náleţí zaměstnanci, který je podle zvláštního předpisu uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání. Dočasnou neschopnost k práci posuzuje

ošetřující

lékař

zaměstnance.

Nárok

na

nemocenské

má

zaměstnanec

od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Maximální délka nároku na výplatu nemocenské je však 380 kalendářních dnů, které jsou počítány od vzniku dočasné

20 21

http://www.mpsv.cz/cs/7 DURDISOVÁ, J., a kol.: Sociální politika v ekonomické praxi (2005)

16

pracovní neschopnosti. Do této doby jsou započteny i předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů je zaměstnanci vyplácena náhrada mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel. Náhrada zaměstnanci náleţí pouze za pracovní dny, a to při dočasné pracovní neschopnosti, od 4. pracovního dne (karanténa – od prvního pracovního dne). Podmínkou nároku na výplatu náhrady mzdy je, ţe zaměstnanci trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění. U poţivatelů starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně je nemocenské vypláceno od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů nebo do dne, jímţ končí pojištěná činnost. Ve stanovených případech náleţí nemocenské i v situaci, kdy ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta na uplatnění nároku na nemocenské činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, jejţ zakládalo účast na nemocenském pojištění. V případě, ţe zaměstnání trvalo méně, neţ 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik trvalo toto poslední zaměstnání. Nárok na nemocenské nemá pojištěnec: a) který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost b) kterému v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu c) u něhoţ vznikla dočasná pracovní neschopnost, nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby, nebo v době útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody

2.2.2

Ošetřovné (§39 - §41 zákona č. 187/2006 Sb.)

Nárok na ošetřovné (dříve podpora při ošetřování člena rodiny) náleţí zaměstnanci, který nemůţe pracovat z důvodů: a) musí ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo

17

b) pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protoţe školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídatelné události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. Nárok na ošetřovné na dítě nemůţe uplatnit zaměstnanec, na které jiţ druhý z rodičů uplatnil nárok na peněţitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek. Výjimkou je případ, kdy tato osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené, porodila, nebo jí byla nařízena karanténa, a proto o dítě nemůţe pečovat. Ošetřovné náleţí v témţe případě ošetřování (péče) pouze jednou a jen jednomu z oprávněných nebo pak postupně dvěma oprávněným, pokud se v témţe případě vystřídají. Pouze změna druhu onemocnění není povaţována za nový případ ošetřování. Nárok na ošetřovné nemají některé skupiny pojištěnců vzhledem k charakteru vykonávané činnosti (OSVČ, zaměstnání malého rozsahu). U ošetřovného není stanovena ţádná ochranná lhůta. Podpůrčí doba u ošetřovného v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 činí nejdéle 6 kalendářních dnů. U osamělého zaměstnance s dítětem ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činní podpůrčí doba nejdéle 13 kalendářních dnů. Od 1. 1. 2010 je i u ošetřovného nově zavedena třídenní karenční doba, tzn. ošetřovné, náleţí od 4. kalendářního dne potřeby ošetřování nebo péče. Od 1. 6. 2010 je u ošetřovného zrušena třídenní karenční doba, tj. ošetřovné náleţí jiţ od prvního dne potřeby ošetřování nebo péče.

2.2.3

Peněžitá pomoc v mateřství (§33 - §38 zákona č. 187/2006 Sb.)

Nárok na uplatnění dávky je vázán na splnění několika základních podmínek: a) v den, od něhoţ je dávka přiznávána, musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta b) v posledních dvou letech před tímto dnem musí trvat účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 dnů c) u OSVČ pak musí účast na nemocenském pojištění trvat po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před dnem počátku podpůrčí doby, a to jako OSVČ Ochranná lhůta je pouze u ţen, jejichţ pojištění zaměstnání skončilo v době těhotenství. Délka ochranné lhůty činí tolik kalendářních dnů, kolik trvalo jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů. 18

Peněţitá pomoc v mateřství se vyplácí od vzniku sociální události. Nástupem na PPM je den, který si určí pojištěnka v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu stanoveným lékařem. Podpůrčí doba činní: 28 týdnů u pojištěnky, která porodila jedno dítě (platí i pro pojištěnku neprovdanou, ovdovělou, rozvedenou či z jiných důvodů osamělou) 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň dvě a více dětí 22 týdnů pokud pojištěnka nastoupí na PPM v kratším termínu před porodem, tak délka PPM se stanoví ode dne porodu dítěte (31 týdnů při dvou a více dětech zároveň) Zákon umoţňuje střídání matky dítěte s jejím manţelem či otcem dítěte v péči o dítě na základě písemné dohody. Střídání je umoţněno od 7. týdne ode dne porodu, četnost střídání není omezena.

2.2.4

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství (§42 zákona č. 187/2006 Sb.)

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleţí zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění niţšího příjmu neţ před převedením. Těhotným zaměstnankyním je vyplácen vyrovnávací příspěvek v těhotenství za kalendářní dny, v nichţ trvalo převedení na jinou práci. Příspěvek je vyplácen od vzniku sociální události, nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu stanoveným lékařem. Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je stanoven jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou prací a průměrem jejich započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.

2.3

Uplatnění nároku na dávky nemocenského pojištění

Pro uplatnění nároku na dávky nemocenského pojištění je nutné dodrţení několika základních kroků, a to jak ze strany zaměstnance (ţadatele o dávku), zaměstnavatele (zprostředkovatele vyřízení ţádosti o výplatu dávky) a OSSZ (plátce dávky nemocenského pojištění). Pro popis jednotlivých činností spojených s uplatněním nároku na dávky nemocenského pojištění je

19

v této části čerpáno ze základního vymezení uvedeného v Abecedě mzdové účetní z roku 2010 zpracovaného autory Šubrt a kolektiv. Zaměstnanec předá ţádost o dávku, kterou zpravidla vystavuje lékař, svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel ji s podklady pro stanovení nároku na dávku a její výplatu zašle na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Okresní správa sociálního zabezpečení dávku posoudí a v případě splnění všech podmínek dávku vyplatí, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne odevzdání potřebných dokladů. Zaměstnanec má moţnost si zvolit způsob výplaty dávky. Dávka můţe být vyplácena na účet nebo v hotovosti. Zaměstnanec je povinen sdělit zaměstnavateli všechny skutečnosti umoţňující zaměstnavateli vést řádnou evidenci o zaměstnancích. Pojištěnec, který nesplnil některou povinnost, a z tohoto důvodu byla dávka vyplacena ve vyšší částce, neţ náleţela, nebo byla vyplacena, aniţ by náleţela, je povinen přeplatek na dávce vrátit Zaměstnavatel je povinen přijímat ţádosti svých zaměstnanců o dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu. Zaměstnavatel zašle neprodleně ţádosti o výplatu nemocenské dávky v důsledku dočasné neschopnosti, peněţité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství na okresní správu sociálního zabezpečení s přiloţeným tiskopisem „Příloha k ţádosti o dávku“. Nárok na nemocenské se uplatní pouze v případě, ţe neschopnost bude trvat déle neţ 14 kalendářních dnů. Okresní správa sociálního zabezpečení OSSZ vyplatí dávku nejpozději do 1 měsíce po dni, v němţ byly všechny potřebné doklady pro nárok na výplatu dávek doručeny na OSSZ. Okresní správa sociálního zabezpečení vydává pojištěncům písemné oznámení o druhu jimi vyplacené dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena. Tyto údaje jsou součásti výpisu z účtu nebo sloţenky, jejichţ prostřednictvím ţadatel dávku obdrţí. Nový zákon zavedl dva rozdílné pojmy, mezi kterými je rozdíl. Jedná se o pojmy „nárok na dávku“ a „nárok na výplatu dávky“ (§ 45 – § 47 Zákona o nemocenském pojištění). Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených zákonem. Nárok na výplatu pak vzniká tak jako u nároku na dávku dnem splnění podmínek stanovených zákonem a vedle 20

toho uplatněním tohoto nároku, kterou provede zaměstnanec na základě ţádosti podané prostřednictvím formuláře sociální správy – „ţádost o výplatu nemocenské (ošetřovného, PPM nebo vyrovnávacího příspěvku)“ vystaveného lékařem. Zaměstnanec vyplněný formulář předá zaměstnavateli, který jej pak zasílá na příslušnou SSZ. Nárok zaniká uplynutím tří let ode dne, za který dávka nebo její část náleţí. Pojištěnec se můţe vzdát nároku na výplatu dávky na základě písemného prohlášení podaného plátci dávky.22

2.4

Údaje potřebné k výpočtu dávek nemocenského pojištění

K výplatě nemocenských dávek je třeba znát několik základních údajů, dle kterých je následně dávka nemocenského pojištění vypočtena (rozhodné období, vyměřovací základ, vyloučená doba). Při popisu těchto údajů je vycházeno ze základní charakteristiky, tak jak uvádí např. Spirit a kolektiv (2009) nebo Šubrt a kolektiv (2010). Evidencí těchto údajů je povinen zaměstnavatel, který potřebné údaje sdělí příslušné sociální správě. Pro výpočet nemocenské dávky jsou pak důleţitá redukční pásma, která jsou stanovená zákonem pro příslušný rok a mají vliv na výši nemocenské dávky. Výše dávek je stanovená procentuálními sazbami.23 Rozhodným obdobím je doba, ze které se zjišťuje vyměřovací základ a kalendářní dny, kterými se dělí započitatelný příjem. Zpravidla předchozích 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němţ vznikla sociální událost.24 Vyloučená doba je doba, ve které zaměstnanec neměl příjem započitatelný do vyměřovacího základu. Jedná se o dobu nemoci, ošetřovného a peněţité pomoci mateřství. Vyměřovací základ pro nemocenské dávky je úhrn všech vyměřovacích základů pro pojistné na pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Zahrnuty i vyměřovací základy, z nichţ nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu.25 Redukce denního vyměřovacího základu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí formou sdělení ve Sbírce zákonů a to vţdy s platností od 1. ledna kalendářního roku. V roce

22 23 24 25

Ţeníšková, M., PŘIB, J., Zákon o nemocenském pojištění (2009) http://www.mpsv.cz/cs/7 Ţeníšková, M., PŘIB, J., Zákon o nemocenském pojištění (2010) ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V., SKOUMALOVÁ, A., DANĚK, A., PRIKRYLOVÁ, H., ŢILINSKÁ, I., LUKEŠOVÁ, D., DORČÁKOVÁ, J. MIKYSKA, M.: Abeceda mzdové účetní 2010 ( 2010)

21

2010 byla vyhlášena 3 redukční pásma. První redukční hranice činí 791 Kč, druhá redukční hranice je 1 186 Kč a třetí redukční hranice dosahuje výše 2 371 Kč. Redukce se v roce 2010 provede tak, ţe se započte u všech dávek (tabulka č. 1):26 do první redukční hranice 90 % denního vyměřovacího základu (od 1. 6. 2010 se pro PPM část denního vyměřovacího základu do výše první redukční hranice tj. do 791 Kč se opět započítává plně – 100%) z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %, z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 % a k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne.

Tabulka č. 1.: Výše redukčních hranic a procentuální sazby pro stanovení DVZ DVZ

1. redukční hranice 2. redukční hranice

3. redukční hranice

k částce se nepřihlíží

redukční hranice 791 Kč 1 186 Kč 2 371 Kč nad 2 371 Kč nemocenské 90% ošetřovné peněžitá pomoc v mateřství 60% 30% 0% vyrovnávací 100% příspěvek v těhotenství a mateřství Pramen: SPIRIT, M. a kolektiv: Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR (2009), aktualizace údajů – autor

Výše dávek nemocenského pojištění je stanovena dle jednotlivých dávek následovně: Výše nemocenského činí 60 % redukovaného DVZ od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (v roce 2010 je tato sazba platná po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti). Výše peněţité pomoci v mateřství činí v roce 2010 - 60 % (od 1. 6. 2010 - 70% DVZ).

26

http://www.mpsv.cz/cs/7

22

redukovaného DVZ

Výše ošetřovného činí 60 % redukovaného DVZ od 4. kalendářního dne potřeby ošetřování nebo péče (od 1. 6. 2010 - ruší se třídenní karenční doba pro ošetřovné, tj. ošetřovné náleţí jiţ od 1. kalendářního dne potřeby ošetřování nebo péče).27

2.5

Náhrada v době nemoci

Aby pohled na zabezpečení zaměstnance v době jeho dočasné pracovní neschopnosti byl úplný, musím zde zohlednit i výši a výpočet náhrady za nemoc, která náleţí zaměstnanci za prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Tato náhrada je vyplácena pouze za pracovní dny, tedy za dny plánovaných směn. Náhrada za dobu dočasné pracovní neschopnosti je vyplácena zaměstnavatelem. Tak jako u nemocenských dávek je i zde pouţíván pojem redukční hranice a procentuelní krácení dávky. Pro výpočet je pak pouţíván průměrný hodinový výdělek, který je rozdílný od denního vyměřovacího základu pouţívaného pro výpočet nemocenských dávek. Tento průměr je totoţný s průměrem pouţívaným pro výplatu jiných náhrad zaměstnavatele, jako je dovolená, náhrada za svátek, aj. Redukční hranice pro náhradu vychází z redukčních hranic pro nemocenské dávky (tabulka č. 2). 28 Tabulka č. 2: Výše redukčních hranic Redukční hranice

Pramen:

Pro nemocenské (denní)

Koeficient

Pro náhradu mzdy (hodinová)

I. 791 Kč 0,175 II. 1 186 Kč 0,175 III. 2 371 Kč 0,175 SPIRIT, M. a kolektiv: Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR údajů – autor

138 Kč 208 Kč 415 Kč (2009), aktualizace

Od nabytí účinnosti § 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, se na nákladech vzniklých vyplácením náhrady mzdy v době nemoci z 50% podílí sociální správa, které si zaměstnavatel na základě svých výpočtů nárokuje u sociální správy. Od 1. 1. 2010 měly náklady na náhradu vyplacenou v prvních 14 kalendářních dnů nemoci přejít v plné výši na zaměstnavatele, to se prozatím nestalo a náklady jsou rovnoměrně rozloţeny mezi zaměstnavatele a sociální správu.

27 28

http://www.mpsv.cz/cs/7 ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V., SKOUMALOVÁ, A., DANĚK, A., PRIKRYLOVÁ, H., ŢILINSKÁ, I., LUKEŠOVÁ, D., DORČÁKOVÁ, J. MIKYSKA, M.: Abeceda mzdové účetní 2010, 2010

23

3 Dopady změn v nemocenském pojištění a jejich zhodnocení V této kapitole je pohlíţeno na systém nemocenského pojištění uplatnění

změn

v systému

nemocenského

pojištění.

Pro

z hlediska praktického

srovnání

dopadů

změn

v nemocenském pojištění na zaměstnance a zaměstnavatele je zde uvedeno několik příkladů výpočtu dávek nemocenského pojištění a to dle systému platného před nabytím účinnosti zákona č. 187/2006 Sb. a následně pak po nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro ucelený přehled výpočtu nemocenských dávek a náhrady mzdy za nemoc pro rok 2008 2010 jsou vypracovány tabulky, které jsou uvedeny v příloze č. 1 a 2. V tabulkách pro výpočet výše nemocenských dávek obsahuje všechny údaje platné v letech 2008 - 2010. Je zde přehledně uveden denní vyměřovací základ, redukční pásma, procentuální sazby výše dávky na den a následný výpočet dávky náleţící za jednotlivé kalendářní dny nemoci (příloha č. 1– tabulka č.1-3). Další dvě tabulky jsou přehledem údajů potřebných pro výpočet výše náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě v letech 2009 – 2010 (v roce 2008 náhrada mzdy nebyla vyplácena). Základními údaji pro výpočet je zde průměrný hodinový výdělek. Vedle toho jsou zde uvedena redukční pásma procentuální sazby výše náhrady na hodinu. Pro výpočet náhrady je pak nutné tento redukovaný průměr poníţit procentuální sazbou a vynásobit příslušnými hodinami, tj. plánovaným počtem směn od 4. kalendářního dne do 14. kalendářního dne, u karantény náleţí náhrada jiţ od 1. kalendářního dne (příloha č. 2 – tabulka č. 4-5).

3.1

Výpočet náhrad a nemocenských dávek za dobu dočasné pracovní neschopnosti

V této práci jsou pro srovnání a následné vyhodnocení změn ve výši náhrad mzdy a nemocenských dávek stanoveny tři základní modelové situace. U varianty A zaměstnanec dosahuje příjmu ve výši minimální mzdy, tj. 8 000 Kč. U varianty B je výše příjmu zaměstnance ve výši průměrné hrubé mzdy , tj. 22 748 Kč (I. čtvrtletí 2010).29 U varianty C zaměstnanec má příjem ve výši 72 188 Kč, která odpovídá horní hranici max. denního vyměřovacího základu pro nemocenské dávky platné pro rok 2010 (2 371 Kč). U kaţdé z varianty je proveden výpočet čisté mzdy. Následně je popsán postup výpočtu základních údajů potřebných pro výpočet nemocenské dávky a náhrady mzdy. Tyto údaje jsou pouţity v tabulkách výpočtu samotných dávek nemocenského pojištění a náhrad při dočasné pracovní 29

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi-v-cr/prumerne-mzdy-1-ctvrtleti2010/1000604/57509/

24

neschopnosti. Pro srovnání toho, jaké výše dosahují vyplacené nemocenské dávky a náhrady v době dočasné pracovní neschopnosti, jsou pouţity částky čistých mezd a konečné dávky při různých délkách nemoci a jejich procentuální podíl na výši čisté mzdy.

Některé

předpoklady jsou pro všechny 3 varianty stejné (viz. níţe). Jedná se o: délka nemoci zvoleny 4 různé délky v rozsahu – 14, 30, 60 a 90 kalendářních dnů vyměřovacím základem jsou všechny příjmy zahrnuté ve vyměřovacím základu pro sociální pojištění, zaměstnanec pobírá stále stejnou měsíční mzdu rozhodné období se liší: a) pro nemocenské dávky - vţdy 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, ve kterém nastala pracovní neschopnost b) pro náhradu nemoci – uzavřené čtvrtletí předcházející měsíci, ve kterém nastala pracovní neschopnost vyloučená doba není uvaţováno. Zaměstnanec nebyl v předcházejících 12 měsících, ve kterém nemoc nastala, ve stavu dočasné pracovní neschopnosti, tj. nečerpal nemocenské dávky denní vyměřovací základ je u kaţdé varianty vypočten individuálně. Vyměřovací základ e podělen počtem dnů z rozhodného období (počet dnů z rozhodného období je poníţen o dny z vyloučené doby) redukční hranice a procentuální sazby pro nemocenské dávky (tabulka č. 3) v tabulce je uveden přehled redukčních hranic a procentuální sazby pro nemocenské dávky platné v letech 2008 – 2009. Jsou zde uvedeny i sazby pro přepočet nemocenských dávek u nemocí, které započaly v roce 2008 a byly vypláceny ještě v průběhu roku 2009 (uvedeno pouze informativně). Zjištěný denní vyměřovací základ u zaměstnance je následně pomocí této tabulky přepočítán na redukovaný vyměřovací základ. Tabulka č. 3: Redukční hranice a procentuální sazby pro nemocenské dávky DVZ

rok platnosti

redukční hranice

2010 2009 2008 vyplácené po 1. 1. 2009 2008

1. redukční hranice 791 Kč/90% 786 Kč/90%

2. redukční hranice 1 186 Kč/60% 1 178 Kč/60%

3. redukční hranice 2 371 Kč/30% 2 356 Kč/30%

k částce se nepřihlíží >2 371 Kč/0% >2 356 Kč/0%

610 Kč/90%

870 Kč/60%

-

>870 Kč/0%

550 Kč/90%

790 Kč/60%

-

>790 Kč/0%

Pramen: autor

25

redukovaný DVZ a denní výše nemocenské dávky na základě výpočtu redukovaného denního vyměřovacího základu dle tabulky č. 3 je redukovaný DVZ základ pro následný výpočet denní výše nemocenské dávky pro jednotlivé dny nemoci. Denní výše nemocenské dávky pro jednotlivé dny nemoci je pak vypočtena na základě údajů uvedených v tabulce č. 4. V této tabulce je uveden přehled platných redukovaných DVZ, jejich maximální hranice, pro roky 2008 – 2010. Opět jsou zde uvedené pro informaci údaje pro přepočet nemoci z roku 2008 vyplácené v roce 2009. Redukovaný DVZ je následně vynásoben procentuální sazbou pro platnou pro daný kalendářní den nemoci. Tabulka č. 4: Redukovaný DVZ a denní výše nemocenské dávky kalendářní den nemoci redukovaný DVZ 1.-3. den

2010

2009

1 305 Kč 0% vyplácena náhrada

2008 vyplácené po 1. 1. 2009 705 Kč 25%

2008

1 296 Kč 639 Kč 0% 25% *) vyplácena 4.-15. den náhrada 60% 60% 16.-30. den 60% 60% 31.-60. den 66% 66% 66% od 61. dne 72% 72% 72% *) od 1. 1. 2008 za 1.-.3. den nenáležela žádná dávka, od 30.6.2008 do 31.8.2008 náležela dávka ve výši 60 %, od 1.6.2008 ve výši 25% Pramen: autor

redukční hranice a procentuální sazby pro náhrady za nemoc (tabulka č. 5) tabulka je přehledem redukčních hranic a procentuálních sazeb platných v roce 2009 a 2010 pro výpočet náhrady za nemoc v prvních 14 kalendářních dnech nemoci. Vstupním údajem pro výpočet je průměrný hodinový výdělek. PHV je zjištěn ze mzdy zaměstnance a následně je provedena redukce dle uvedených redukčních hranic, kde z kaţdé hranice je započítán příjem dle uvedených procentuálních sazeb. Tímto výpočtem získáme hodinovou výši náhrady za nemoc, která je pak vynásobena počtem hodin nemoci poníţeným o 24 hodin karenční doba v maximální výši – počet hodin za první 3 odpracované dny). Tabulka č. 5: Redukční hranice a procentuální sazby pro náhrady za nemoc 1. redukční 2. redukční 3. redukční hranice hranice hranice 2010 138,43 Kč 207,55 Kč 414,93 Kč redukční hranice 2009 137,55 Kč 206,15 Kč 412,30 Kč z PVH do 1. redukční hranice max. 90% z rozdílu mezi 1. a 2. redukční hranicí - 60% maximálně z 2. redukční hranice z rozdílu mezi 2. a 3. redukční hranicí - 30 % maximálně z 3 redukční hranice Pramen: autor PHV

rok platnosti

26

3.1.1

Varianta A

Zaměstnanec dosahuje příjmu ve výši minimální mzdy, tj. 8 000 Kč. V tabulce č. 6 je uveden postup výpočtu čisté mzdy pro rok 2008 – 2010. V grafu č. 1 a 2 je pouţita výše čisté mzdy pro porovnání toho, jaké výše dosahuje příjem získaný prostřednictvím výplaty nemocenských dávek nebo náhrady mzdy při určité délce nemoci. Tabulka č. 6: Měsíční mzda Kč 8 000 - postup výpočtu čisté mzdy DVZ - 263 Kč hrubá mzda SP+ZP zaměstnavatel SP + ZP zaměstnanec odvody celkem super hrubá mzda daň uplatněna základní sleva na dani daň čistá mzda (čistý příjem zaměstnance) Pramen: autor

2008

2009

2010

8 000 Kč 2 800 Kč 1 000 Kč 3 800 Kč 10 800 Kč 1 600 Kč 2 070 Kč 0 Kč 7 000 Kč

8 000 Kč 2 720 Kč 880 Kč 3 600 Kč 10 720 Kč 1 620 Kč 2 070 Kč 0 Kč 7 120 Kč

8 000 Kč 2 720 Kč 880 Kč 3 600 Kč 10 720 Kč 1 620 Kč 2 070 Kč 0 Kč 7 120 Kč

Výpočet údajů pro nemocenské dávky Výše započitatelných příjmů: rozhodné období 12 měsíců - 12 x8 000 Kč (měsíční mzda) = 96 000 Kč Denní vyměřovací základ (DVZ): 96 000 Kč/365 (počet dnů v rozhodném období) = 263 Kč Úprava DVZ ( 2 371Kč) dle redukčních hranic uvedených v tabulce č. 3: Rok 2008, 2009, 2010 – výše redukovaného DVZ stejná – 237 Kč (263 x 90%) Výpočet údajů pro náhrady nemoci Výše započitatelných příjmů: 3 měsíce x 8 000 Kč (měsíční mzda) = 24 000 Kč Průměrný hodinový výdělek (PHV): 24 000 Kč/20,79 (průměrný počet pracovních dnů v měsíci) x 3 měsíce/8 hod (počet hod připadající na jednu odprac. směnu) = 48,10 Kč Úprava PHV dle redukčních hranic uvedených v tabulce č. 5 Rok 2009 a rok 2010 - 43,29 Kč (48,10 x90%)

27

Tabulka č. 7: Měsíční mzda Kč 8 000 - postup výpočtu jednotlivých nemocenských dávek a náhrad mzdy 2008 rozpis výpočtu nemoc.dávky 1.-3. KD nemoci nemoc.dávky 4.-14. KD nemoci nemoc.dávky 15.-30. KD nemoci náhrada 1.-14. KD nemoci nemoc.dávky 15.-30. KD nemoci celkem vyplaceno za 1.-14. KD nemoci celkem vyplaceno za 1.-30. KD nemoci nemoc.dávky od 31. -60. KD nemoci nemoc.dávky od 61.-90. KD nemoci

2009 částka k výplatě

%

2010

rozpis výpočtu

částka k výplatě

%

rozpis výpočtu


%

237x25%=59,25 60 x 3 237x60%=142,20 143x11 237x60%=142,20 143x27

180 Kč

-

0 Kč

-

0 Kč

1 573 Kč

-

0 Kč

-

0 Kč

2 288 Kč

-

0 Kč

-

0 Kč

-

0 Kč

-

0 Kč

-

1 753 Kč

25

-

1 455 Kč

20

-

1 455 Kč

20

-

4 041 Kč

58

-

3 743 Kč

53

-

3 743 Kč

53

237x66%=156,42 157x30

4 710 Kč

67

237x66%=156,42 157x30

4 710 Kč

66

237x60%=142,2 143x30

4 290 Kč

60

237x72%=170,64 171x30

5 130 Kč

73

237x72%=170,64 171x30

5 130 Kč

72

237x60%=142,20 143x30

4 290 Kč

60

43,29x60%=25,9740 x56 = 1454,544 237x60%=142,20 143x16

43,29x60%=25,9740 x56 = 1454,544 237x60%=142,20 143x16

1 455 Kč 2 288 Kč

1 455 Kč 2 288 Kč

Pramen: autor

V tabulce č. 7 je postup výpočtu jednotlivých nemocenských dávek a náhrad mzdy v době nemoci v případě, ţe zaměstnanec dosahuje výše hrubé mzdy 8 000 Kč. Jsou zde vypočteny údaje pro rok 2008 – 2010. Výpočet jednotlivých nemocenských dávek a náhrad mzdy je proveden na základě vypočtených údajů a to: a) základní výše denní výše nemocenské dávky je pro roky 2008 – 2010 ve výši 237 Kč. Pro výpočet nemocenských dávek je pak pouţito základních sazeb dle tabulky č. 4. b) průměrný hodinový výdělek (PHV) pro výpočet náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je pro oba roky 2009 i 2010 ve výši 43,29 Kč. Tento PHV je následně vynásoben odpracovanými hodinami (pokráceno o karenční dobu). U kaţdého roku je pak doplněn sloupec %, kde je uvedeno procento značící podíl vyplacených nemocenských dávek nebo náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti na čisté mzdě náleţící zaměstnanci při plně odpracovaném měsíci. Na základě těchto údajů můţeme porovnat o kolik se změnil podíl vyplacených nemocenských dávek a náhrad mzdy na vyplacené mzdě. Při měsíční mzdě 8 000 Kč zaměstnanec za měsíc v době nemoci obdrţí v rámci nemocenského pojištění nemocenskou dávku od sociální správy nebo náhradu mzdy od zaměstnavatele. Při této mzdě v prvních 14 kalendářního dne nemoci zaměstnanec obdrţí dle zákona č. 187/2006 Sb. finanční hotovost o 5% niţší neţ dle zákona 54/1956 Sb., v prvním měsíci celkem obdrţí zaměstnanec hotovost o 5% niţší, v následujícím měsíci pak

28

o 7% niţší a v následujících měsících při této měsíční mzdě se jeho finanční hotovost, kterou obdrţí jako příjem, sníţí o 13% proti roku 2008.

3.1.2

Varianta B

Zaměstnanec dosahuje příjmu ve výši minimální mzdy, tj. 22 748 Kč. V tabulce č. 8 je uveden postup výpočtu čisté mzdy pro rok 2008 – 2010. Tato čistá mzda je pouţita v grafu č. 1 a 2 pro porovnání poměru výše čisté mzdy a příjmu získaného prostřednictvím výplaty nemocenských dávek nebo náhrady mzdy při určité délce nemoci. Tabulka č. 8: Měsíční mzda Kč 22 748 - postup výpočtu čisté mzdy DVZ - 747,87 Kč hrubá mzda SP+ZP zaměstnavatel SP + ZP zaměstnanec odvody celkem super hrubá mzda daň uplatněna základní sleva na dani daň čistá mzda Pramen: autor

2008

2009

2010

22 748 Kč 7 962 Kč 2 844 Kč 13 356 Kč 30 710 Kč 4 620 Kč 2 070 Kč 2 550 Kč 17 354 Kč



Výpočet údajů pro nemocenské dávky Výše započitatelných příjmů: rozhodné období 12 měsíců - 12 x22 748 Kč (měsíční mzda) = 272 976 Kč Denní vyměřovací základ (DVZ): 272 976 Kč/365 (počet dnů v rozhodném období) = 747,88 = 748 Kč Úprava DVZ ( 2 371Kč) dle redukčních hranic uvedených v tabulce č. 3: Rok 2008 - 614 Kč (495+118,80) (z částky 550x90% = 495; rozdíl mezi 748 a 550 = 198 x 60% = 118,80 ) Rok 2009 a rok 2010 - 674 Kč (74 8x90% = 673,20) Výpočet údajů pro náhrady nemoci Výše započitatelných příjmů: 3 měsíce x 22 748 Kč (měsíční mzda) = 68 244 Kč Průměrný hodinový výdělek (PHV): 68 244 Kč/20,79 (průměrný počet pracovních dnů v měsíci) x 3 měsíce/8 hod (počet hod připadající na jednu odprac. směnu) = 136,77 Kč Úprava PHV dle redukčních hranic uvedených v tabulce č. 5 29

Rok 2009 a rok 2010 - 123,093 Kč (136,77 x90% = 123,093) Tabulka č. 9: Měsíční mzda Kč 22 748 - postup výpočtu jednotlivých nemocenských dávek a náhrad mzdy DVZ – 748 Kč/136,77 Kč

2008 rozpis výpočtu

nemoc.dávky 614x25%=153,50 1. -3. KD nemoci 154 x 3 nemoc.dávky 614x60%=368,40 4. - 14. KD nemoci 369x11 nemoc dávky 614x60%=368,40 15. - 30. KD 369x16 nemoci náhrada 1. -14. KD nemoci

-

2009 částka k výplatě

2010

rozpis výpočtu


462 Kč

-

4 059 Kč 5 904 Kč

%


0 Kč

-

0 Kč

-

0 Kč

-

0 Kč

-

0 Kč

-

0 Kč

123,093x60%= 73,8558 x 56=4135,9248 674x60%=404,4 405x16

0 Kč

nemoc.dávky 0 Kč 15.-30. KD nemoci celkem vyplaceno za 1. - 14. KD 4 521 Kč nemoci celkem vyplaceno za 1. - 30 KD 10 425 Kč nemoci nemoc.dávky 614x66%=405,20 od 31. -60. KD 12 180 Kč 406 x 30 nemoci nemoc.dávky 614x72%=442,08 od 61.-90. KD 13 290 Kč 443 x 30 nemoci

rozpis výpočtu

%

123,093x60%= 73,8558 x 56=4135,9248 674x60%=404,4 405x16

4 135 Kč 6 480 Kč

%

4 135 Kč 6 480 Kč

26

-

4 135 Kč

23

-

4 135 Kč

23

60

-

10 615 Kč

60

-

14 750 Kč

60

70

674x66%=444,84 445x30

13 350 Kč

75

674x60%=444,8 4 445x30

12 150 Kč

68

77

674x72%=485,28 486x30

14 580 Kč

82

674x60%=404,4 405x30

12 150 Kč

68

Pramen: autor

V tabulce č. 9 je rozveden postup výpočtu jednotlivých nemocenských dávek a náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti v případě, ţe zaměstnanec dosahuje výše hrubé mzdy Kč 22 748. Jsou zde vypočteny údaje pro rok 2008 – 2010. Výpočet jednotlivých nemocenských dávek a náhrad mzdy je proveden na základě vypočtených údajů a to: a) základní výše denní výše nemocenské dávky je pro rok 2008 – 614 Kč, pro rok 2009 -2010 – 674 Kč. Pro výpočet nemocenských dávek je pak pouţito základních sazeb dle tabulky č. 4. b) průměrný hodinový výdělek (PHV) pro výpočet náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti

je pro rok 2009 i 2010 - 123,093 Kč, který je následně vynásoben

odpracovanými hodinami (pokráceno o karenční dobu). Tak jako v tabulce č. 7 je i zde doplněn sloupec %. Na základě uvedených údajů tak můţeme porovnat k jaké změně ve výši vyplacených nemocenských dávek a náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti došlo změnou zákona. O kolik se změnil podíl vyplacených nemocenských dávek a náhrad mzdy na vyplacené mzdě. Při průměrné hrubé měsíční mzdě za první čtvrtletí 2010 - 22 748 Kč obdrţí zaměstnanec v prvních 14 KD nemoci obdrţí dle zákona č. 187/2006 Sb. finanční hotovost o 3% niţší neţ dle zákona 54/1956 Sb., v prvním měsíci celkem obdrţí zaměstnanec hotovost o 3% vyšší, v následujícím měsíci pak o 2% niţší 30

a v následujících měsících při této měsíční mzdě se jeho finanční hotovost, kterou obdrţí jako příjem, sníţí o 9% proti roku 2008.

3.1.3

Varianta C

Zaměstnanec dosahuje příjmu ve výši minimální mzdy, tj. 72 118 Kč. V tabulce č. 10 je uveden postup výpočtu čisté mzdy pro rok 2008 – 2010. Tato čistá mzda je následně pouţita v grafu č. 1 a 2 pro porovnání poměru výše čisté mzdy a příjmu získaného prostřednictvím výplaty nemocenských dávek nebo náhrady mzdy při určité délce nemoci. Tabulka č. 10: Měsíční mzda Kč 72 118 - postup výpočtu čisté mzdy DVZ - 2 371 Kč hrubá mzda SP+ZP zaměstnavatel SP + ZP zaměstnanec odvody celkem super hrubá mzda Daň uplatněna základní sleva na dani čistá mzda Pramen: autor

2008

2009

2010

72 118 Kč 25 242 Kč 9 015 Kč 46 797 Kč 97 360 Kč 12 540 Kč 2 070 Kč 50 563 Kč



Výpočet údajů pro nemocenské dávky Výše započitatelných příjmů: rozhodné období 12 měsíců - 12 x 72 118 Kč (měsíční mzda) = 865 416 Kč Denní vyměřovací základ (DVZ): 865 416Kč/365 (počet dnů v rozhodném období) = 2 371 Kč Úprava DVZ ( 2 371Kč) dle redukčních hranic uvedených v tabulce č. 3: Rok 2008 - 639 Kč (144+495) (z částky 550x90% = 495; rozdíl mezi 790 a 550 = 240 x 60% = 144 ) Rok 2009 - 1 296 Kč (707,40+235,20+353,40) (z částky 786 x 90% = 707,40; rozdíl mezi 1178 a 786 = 392x 60% = 235,20; rozdíl mezi 2356 a 1178 = 1178 x 30% = 353,40 Kč) Rok 2010 - 1 305 Kč (711,90 + 237,-- + 355,50) (z částky 791 x90% = 711,90; rozdíl mezi 1186 a 791 = 395 x60% = 237,00; rozdíl mezi 237 a 1186 = 1 185 x30% = 355,50

31

Výpočet údajů pro náhrady nemoci Výše započitatelných příjmů: 3 měsíce x 72 118 Kč (měsíční mzda) = 216 354 Kč Průměrný hodinový výdělek (PHV): 216 354 Kč/20,79 (průměrný počet pracovních dnů v měsíci) x 3 měsíce/8 hod (počet hod připadající na jednu odprac. směnu) = 433,61 Kč Úprava PHV dle redukčních hranic uvedených v tabulce č. 5 Rok 2009 - 226,81 Kč (61,85+41,16+123,80 = 226,81) (z částky 137,55 x 90% = 123,80; rozdíl mezi 412,30 a 206,15 = 206,15 x30% = 61,85; rozdíl mezi 206,15 a 137,55 = 68,60 x60%= 41,16) Rok 2010 - 228,29 Kč (62,214+41,472+124,587 = 228,29) (z částky 138,43 x90% = 124,59; rozdíl mezi 414,93 a 207,55 = 207,38 x30% = 62,21; rozdíl mezi 207,55 a 138,43 = 69,12 x60% = 41,47) Tabulka č. 11: Měsíční mzda Kč 72 118 - postup výpočtu jednotlivých nemocenských dávek a náhrad mzdy DVZ - 2 371 Kč/PHV 433,61 Kč nemoc.dávky 1.-3. KD nemoci nemoc.dávky 4.-14. KD nemoci nemoc.dávky 15.- 30. KD nemoci náhrada 1. -14. KD nemoci nemoc.dávky 15.-30. KD nemoci celkem vyplaceno za 1. -14. KD nemoci celkem vyplaceno za 1. -30. KD nemoci nemoc.dávky od 31.-60. KD nemoci nemoc.dávky od 61.-90. KD nemoci

2008

2009 rozpis výpočtu


rozpis výpočtu


480 Kč

-

0 Kč

-

0 Kč

4 224 Kč

-

0 Kč

-

0 Kč

639x60%=383,4 384x16

6 144 Kč

-

0 Kč

-

0 Kč

-

0 Kč

226,81 x 60%=136,086 x56

7 621 Kč

228,29 x 60%=136,974x56

7 670 Kč

-

0 Kč

1296x60% 778x16

12 448 Kč

1 305 x60%=783 783x16

12 528 Kč

-

4 704 Kč

9

-

7 621 Kč

15

-

7 670 Kč

15

-

10 848 Kč

21

-

20 069 Kč

39

-

20 198 Kč

39

639x66%=421,74 422x30

12 660 Kč

25

1296x66%=855,36 856x30

25 680 Kč

50

1305x60%=783 783x30

23 490 Kč

45

639x72%=460,08 461x30

13 830 Kč

27

1296x72%=933,12 934x30

28 020 Kč

54

1305x60%=783 783x30

23 490 Kč

45

rozpis výpočtu 639x25%=159,75 160 x 3 639x60%=383,4 384x11


2010

%

%

%

Pramen: autor

V tabulce č. 11 je rozveden postup výpočtu jednotlivých nemocenských dávek a náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti v případě, ţe zaměstnanec dosahuje výše hrubé mzdy 72 118 Kč. Jsou zde vypočteny údaje pro rok 2008 – 2010. Výpočet jednotlivých nemocenských dávek a náhrad mzdy je proveden na základě vypočtených údajů a to: a) základní výše denní výše nemocenské dávky je pro rok 2008 – 639 Kč, pro rok 2009 – 1 296 Kč a pro rok 2010 – 1 305 Kč. Pro výpočet nemocenských dávek je pak pouţito základních sazeb dle tabulky č. 4. 32

b) průměrný hodinový výdělek (PHV) pro výpočet náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je pro rok 2009 – 226,81 Kč a pro rok 2010 – 228,29 Kč. Tento PHV je následně vynásoben odpracovanými hodinami (pokráceno o karenční dobu). U kaţdého roku je tak jako u předešlých variant doplněn sloupec %, kde je uvedeno procento značící podíl vyplacených nemocenských dávek nebo náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti na čisté mzdě náleţící zaměstnanci při plně odpracovaném měsíci. Tak jak vyplývá z tabulky č. 11, při měsíční mzdě 72 118 Kč zaměstnanec za měsíc v době dočasné pracovní neschopnosti obdrţí v rámci nemocenského pojištění nemocenskou dávku od sociální správy nebo náhradu mzdy od zaměstnavatele. Při této mzdě v prvních 14 KD nemoci zaměstnanec obdrţí dle zákona č. 187/2006 Sb. finanční hotovost o 6% vyšší neţ dle zákona 54/1956 Sb., v prvním měsíci celkem obdrţí zaměstnanec hotovost o 18% vyšší, v následujícím měsíci pak o 20% vyšší a v následujících měsících při této měsíční mzdě se jeho finanční hotovost, kterou obdrţí jako příjem, zvýší o 18% proti roku 2008. Pro porovnání výše vyplacených jednotlivých nemocenských dávek a náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti na výši čisté mzdy při různých úrovních měsíční mzdy (varianta A, B, C) jsou vypracovány dva grafy. Graf č. 1.: Rok 2008 – výpočet dle zákona č. 54/1956 Sb., srovnání výše nemocenských dávek na čisté mzdě při různých úrovních měsíční mzdy 80 70 60

nemoc 1. - 14. kd (podíl v % na ČM)

50 40 30 20 10 0

nemoc 1. -30. kd (podíl v %na ČM) nemoc od 31. - 60. kd (podíl v %na ČM) nemoc od 61. kd (podíl v %na ČM) 8 000 Kč

22 748 Kč

72 118 Kč

Pramen: autor na základě vlastních výpočtů (tabulka č. 7, 9, 11)

33

Graf č. 2: Rok 2010 – výpočet dle zákona č. 187/2006 Sb., srovnání výše nemocenských dávek na čisté mzdě při různých úrovních měsíční mzdy

70 60

nemoc 1. - 14. kd (podíl v % na ČM)

50

nemoc 1. -30. kd (podíl v %na ČM)

40 30 20

nemoc od 31. - 60. kd (podíl v %na ČM)

10

nemoc od 61. kd (podíl v %na ČM)

0 8 000 Kč

22 748 Kč

72 118 Kč

Pramen: autor na základě vlastních výpočtů (tabulka č. 7, 9, 11)

Z těchto dvou grafů je můţeme jiţ pouhým pohledem zhodnotit, jaký dopad měly změny v systému nemocenských dávek. V prvním i druhém grafu je zohledněný vývoj modelových variant, které jsem si pro výpočet zvolila. Porovnáme-li dávku vyplácenou v roce 2008 dle zákona 54/1956 Sb. a dávku vyplacenou v roce 2010 dle zákona 187/2006 Sb., je patrné, ţe u varianty A – měsíční mzda 8 000 Kč - došlo ke sníţení dávek (náhrady mzdy v době dočasné neschopnosti) a to po celou dobu nemoci, u varianty B – měsíční mzda 22 748 Kč – došlo k mírnému sníţení vyplacených dávek po celou dobu nemoci, u varianty C – měsíční mzda 72 118 Kč – oproti dvěma předchozím variantám došlo k nárůstu vyplácených dávek po celou dobu nemoci. Z prvního grafu pro rok 2008 vyplívá, ţe nejlépe zabezpečeni v době dočasné pracovní neschopnosti byli zaměstnanci, kteří dosahovali nejniţší mzdy. V průměru se vyplácená dávka blíţila 50% z jejich čistého příjmu za plně odpracovaný měsíc. Při delší nemoci to bylo přes 75%. Nejhůře v porovnání s čistým příjmem na tom byli zaměstnanci se mzdou, která překročila celostátní průměrnou hrubou mzdu. Jejich příjem v době dočasné pracovní neschopnosti nedosahoval v prvních dnech nemoci ani 10% jejich čistého příjmu, při delší nemoci se jejich příjem ve formě nemocenské dávky mírně zvýšil na cca 25% z jejich čistého příjmu při plně odpracovaném měsíci. Do druhého grafu pro rok 2010 se jiţ promítla změna zákona systému nemocenského pojištění. Došlo k poklesu vyplácených dávek u niţších mezd v porovnání s objemem čistého příjmu. Naopak u zaměstnanců s vyšším příjmem se poměr vyplácených dávek k čistému 34

příjmu výrazně zvýšil, i kdyţ procentuelně nedosahuje stejné výše jako u dávek vyplácených zaměstnancům s niţší mzdou. Na první pohled by se mohlo zdát, ţe tato změna výše dávek se nijak neprojevila v objemu vyplácených dávek,

pokud na jedné straně došlo k sníţení výše vyplácených dávek

a na druhé naopak k zvýšení této výše.

Zde se musíme podívat na to, která ze skupin

zaměstnanců v rámci roku čerpá více dávek v důsledku dočasné pracovní neschopnosti. Větší nemocnost se vyskytuje ve skupině zaměstnanců dosahující niţších příjmu, tj. pod hranicí průměrné hrubé mzdy. Zaměstnanci s vyššími příjmy v porovnání se zaměstnanci s niţšími příjmy vykazují méně případů dočasné pracovní neschopnosti. I kdyţ se vyplácená dávka pro tuto skupinu zvýšila skoro dvojnásobně, v porovnání se zaměstnanci s niţším příjmem je výše ušlého příjmu pro tyto zaměstnance příliš vysoká. V této skupině také dochází méně k zneuţívání výplaty nemocenských dávek, takţe její podíl na objemu vyplacených dávek je niţší.30

3.2

Dopady změn v systému nemocenského pojištění

Jaký přínos měla změna koncepce systému nemocenského pojištění? Zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, měl přinést především zásadní změny v celém systému nemocenského pojištění. Mezi hlavní poţadavky na nový systém patřilo: zvýšení spravedlnosti v systému nemocenského pojištění sníţení zneuţívání systému nemocenského pojištění zaměstnanci i zaměstnavateli úspoře výdajů na nemocenském pojištění Zvýšení spravedlnosti v systému nemocenského pojištění bylo z mého pohledu splněno jen z části. Je stanovena minimální hranice dávky a od ní se odvíjí na základě dosaţených příjmů výše vyplácené dávky, která se pozvolna sniţuje. Zaměstnanec s niţším příjmem tedy obdrţí dávku v době nemoci vyšší neţ zaměstnanec s příjmem vyšším v porovnání s jeho čistým příjmem při plně odpracovaném měsíci. Je zřejmé, ţe nemocenská dávka vyplácená v době nemoci je sociální dávkou a tak nemůţe zcela nahradit ušlý příjem. Nově zavedený systém je

30

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi-v-cr/prumerne-mzdy-1-ctvrtleti2010/1000604/57509/

35

z mého pohledu spravedlivější neţ systém dle starého zákona, rozdíl mezi jednotlivými vyplácenými dávkami se sníţil. Ve snížení nebo zcela zamezení zneužívání systému nemocenského pojištění zaměstnanci i zaměstnavateli je patrný největší přínos změny systému nemocenského pojištění. Tím, ţe výplata náhrady v době nemoci, byla přenesena na zaměstnavatele, došlo ke sníţení krátkodobých pracovních neschopností. Zaměstnanci jsou si vědomi, ţe zaměstnavatel jim nebude tolerovat neoprávněné čerpání náhrady za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel a zaměstnanec mezi sebou mají uţší vazbu a tak můţe zaměstnavatel své zaměstnance motivovat k tomu, aby měli zájem chodit do práce. Někteří zaměstnavatelé například nabízí různé bonusy za nízkou pracovní neschopnost. Dalším případem zneuţívání nemocenských dávek ze strany zaměstnance bylo čerpání dávky po skončení pracovního poměru. Zkrácením ochranné lhůty a ustanovením, ţe v případě ukončení pracovního poměru zaměstnanci nenáleţí náhrada za prvních 14 KD, byl tento problém z velké části odstraněn. Zaměstnanci je v případě pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě vyplácena nemocenská dávka a to aţ od 15 KD nemoci. Pokud tedy zaměstnanec onemocní na konci ochranné lhůty, tzn. 7 dnů po ukončení pracovního poměru, neměl ţádnou mzdu, dalších 14 KD by mu v případě trvání pracovního poměru příslušela náhrada mzdy v důsledku dočasné pracovní neschopnosti. Na tuto náhradu zaměstnanec nemá nárok. Zaměstnanec tedy 3 týdny zůstane bez prostředků. Došlo také k omezení zneuţívání čerpání nemocenských dávek ze strany zaměstnavatele. Kdy v předešlých letech byla běţná praxe, ţe v případě, kdy zaměstnavatel neměl pro své zaměstnance práci, zaměstnance poslal k lékaři a místo mzdy zaměstnanec obdrţel nemocenské dávky. Zaměstnavatel tak ušetřil, protoţe jinak by musel pro svého zaměstnance práci sehnat, nebo mu vyplatit náhradu mzdy za překáţky na straně zaměstnavatele. Tím, ţe v současné době při krátkodobé pracovní neschopnosti náklady za náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel, došlo k omezení zneuţívání čerpání nemocenských dávek. Úsporu výdajů na nemocenské pojištění lze hodnotit velmi těţko. Z mého pohledu došlo ke sporadickému sníţení. Sociální správa uvádí, ţe zavedením zákona č. 187/2006 Sb.,

36

ve znění pozdějších předpisů, došlo k výraznému sníţení výdajů na nemocenské pojištění.31 Myslím si, ţe by zde mělo být zohledněno i o kolik se zvedly výdaje na správu celé administrativy

vzniklé

v důsledku

zavedení

úkonů

spojených

s novými

postupy

při uplatňování nemocenských dávek. Náklady se zvedly nejen zaměstnavatelům, lékařů, ale v neposlední řadě se musely zvednout i na úřadech sociálních správ.

3.3

Identifikace problémů a návrhy jejich řešení

Hlavním problémem spojeným se zavedením nové koncepce nemocenského pojištění jsou nové postupy při uplatnění nároku na nemocenské dávky. Tyto postupy jsou sloţité a administrativně náročné. Při zpracovávání uplatnění nároku na nemocenské dávky dle zákona č. 546/1956 Sb., u velkých organizací se o uplatnění, výpočet a následnou výplatu nemocenské dávky staral zaměstnavatel, pouze u malých organizací (do 25 zaměstnanců) nemocenské dávky vyplácela sociální správa. Většina organizací na tento systém zpracování ţádosti byla nastavena a nebyl problém se zpracováním. Zavedením nového systému zaměstnavateli administrativní práce s vyřízením ţádosti o nemocenskou dávku neubylo, ale naopak se nárok na čas spojený se zpracováním ţádosti o nemocenskou dávku zvýšil. Zaměstnavatel musí ţádost o nemocenskou dávku zpracovat stejným způsobem jako dříve a k tomu mu přibyla administrativa spojená s rozlišením pracovní neschopnosti do 14 KD a nad 14 KD. Zaměstnavatel tak musí zpracovat další podklady pro SSZ, které jsou nutné pro vyplacení nemocenské dávky. Tyto podklady se musí vypracovávat pro kaţdou jednotlivou pracovní neschopnost přesahující 14 KD a zaměstnavatel je povinen ji odeslat na SSZ. Došlo tedy k navýšení nákladů spojených s odesláním potřebných podkladů, zvýšení administrativních úkonů a navýšení času stráveného se zabezpečením administrativy. Z mého pohledu by bylo daleko efektivnější jak pro zaměstnance, zaměstnavatele, tak i sociální správu, kdyby vyplacení nemocenských dávek zůstalo na zaměstnavateli a vyplacené dávky by si pak zaměstnavatel nárokoval u SSZ, tak jako tomu bylo do 31. 12. 2008. Zaměstnavatelé na zpracování ţádostí byli jiţ zavedeni a byla nastaven funkční systém zpracování a výplaty nemocenských dávek. SSZ na nápor

zpracování nárokovaných

nemocenských dávek nebyla připravena a v prvním roce platnosti nového zákona docházelo ke značným prodlevám ve vyplácení nemocenských dávek. Značná část odeslaných podkladů ke zpracování na SSZ byla ztrácena, zvýšila se komunikace mezi SSZ a zaměstnavateli, kdy zaměstnavatelé znovu vystavovali potřebné doklady k vyplacení nárokované nemocenské

31

http://www.cssz.cz/cz/informace/statistiky/nemocenska-statistika/nemocenska-statistika-2010.htm

37

dávky. Od 1. 1. 2010 došlo zlepšení v prodlevách výplat nemocenských dávek, v oblasti administrativních úkonů spojený s výplatou nemocenských dávek se to říci nedá. Domnívám, ţe zvolené postupy pro zpracování nemocenských dávek nejsou správné. Zaměstnanec v případě, ţe si podal ţádost o nemocenskou dávku, měl přímý kontakt na svého zaměstnavatele a vzniklé problémy mohl řešit ihned. Nyní, kdy je ţádost o nemocenskou dávku zasílá třetí straně, je komplikované cokoliv v těchto situacích řešit. Z mého pohledu by tedy bylo efektivnější vrátit systém výplaty nemocenských dávek zpět k zaměstnavateli. Dalším problematickým místem spojeným s výplatou nemocenských dávek je z mého pohledu identifikace pojištěnce. Jedná se o zaměstnance, kteří nemají trvalé bydliště na území ČR, a nebylo jim přiděleno rodné číslo. Těmto zaměstnancům je přidělováno evidenční číslo v rámci sociálního pojištění a jiné evidenční číslo v rámci zdravotního pojištění. V případě, ţe je tento zaměstnanec nemocen, navštíví lékaře, je mu vystaveno „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ (neschopenka), kde je uvedeno v kolonce rodného čísla číslo přidělené ze zdravotní pojišťovny. Lékař si vyúčtovává náklady spojené s ošetřením svého pacienta se zdravotními pojišťovnami, proto je toto číslo pro něj směrodatné. Pro vyúčtování nemocenské dávky je třeba evidenční číslo přidělené sociální správou. Informace o přidělení čísla je zasílána přímo adresu na zaměstnance a pro zaměstnavatele problematické toto číslo zjistit a uvézt ho následně na „Příloze k ţádosti o nemocenskou dávku“. Pro uplatnění nároku na nemocenskou dávku je tento údaj důleţitý z důvodu identifikace osoby, které má být výplata nemocenské dávky provedena. Tento problém přímo nesouvisí s novou koncepcí systému nemocenského pojištění, ale myslím si, ţe jeho vyřešení by přineslo zjednodušení ve vyplácení dávek. Jednou z variant řešení by mohlo být přidělením jednotného údaje pouţitelného k identifikaci, tedy shodného identifikačního čísla, jak v případě zdravotního pojištění, tak i v případě sociálního pojištění. Tímto údajem je rodné číslo, o které si můţe cizinec poţádat. Jedná se o nepovinou zpoplatněnou sluţbu, takţe ve většině případů není vyuţívána. Pokud by povinnost ţádosti o rodné číslo byla legislativně upravena, zjednodušilo by to celý systém evidence nejen v rámci pojištění, ale i v rámci evidence cizinců pracujících na území České republiky.

38

Závěr V rámci této bakalářské práce je řešeno jaké dopady na zaměstnance a zaměstnavatele měly změny v systému nemocenského pojištění dle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s účinností

od 1. 1. 2009. Jak se projevily tyto změny na zvýšení spravedlnosti

v systému nemocenského pojištění, sníţení zneuţívání systému nemocenského pojištění zaměstnanci i zaměstnavateli a úspoře výdajů na nemocenském pojištění. Z provedených vlastních výpočtů pro vybrané kategorie zaměstnanců dle dosaţeného příjmu a jejich následné komparace vyplývá, ţe ve všech základních poţadavcích na novou koncepci systému nemocenského pojištění (tj. spravedlnost v systému nemocenského pojištění, sníţení zneuţívání systému nemocenského pojištění zaměstnanci a zaměstnavateli a úspoře výdajů na nemocenském pojištění) aplikací změn došlo k zlepšení. Celý systém nemocenského pojištění zůstává i nadále sloţitý a ztěţuje práci především zaměstnavatelům. Zavedením nového pojmu náhrady mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti bylo zabezpečení sociálních událostí spojených s nemocí rozloţeno mezi soukromý sektor (zaměstnavatele) a státní sektor (sociální správu). Přesto se domnívám, ţe většina zodpovědnosti zůstala na bedrech zaměstnavatele a tímto krokem došlo především k nárůstu administrativních

úkonů.

Nový

systém

výplat

nemocenských

dávek

měl

dopad

i na zaměstnance. Došlo k prodlevám ve výplatách nemocenských dávek a to v některých případech i o několik měsíců. Ţadatel o nemocenskou dávku se mnohdy dostal do svízelné situace, kdy zůstal bez prostředků. V případě výplat nemocenských dávek zaměstnavateli k těmto prodlevám nedocházelo. Zaměstnanec obdrţel nemocenskou dávku v nejbliţším výplatním termínu a v případě, ţe tomu tak nebylo, tak mohl přímo komunikovat se zaměstnavatelem. Nastavení optimálního systému v oblasti nemocenského pojištění je značně komplikované. Vývoj nemocenského pojištění je závislý na celkové schopnosti reagovat na změny v oblasti pracovních příjmů a nastavení vhodných valorizačních mechanismů. Pokud má nemocenská dávka slouţit jako záchranná síť v případech sociálních událostí spojených s nemocí, je nutné sledovat pohyb v oblasti mezd a vyplácených nemocenských dávek a pruţně reagovat v případě výkyvů. Můţe se zdát, ţe nemocenské dávky jsou v porovnání s běţným příjmem

39

nízké. Jedná se ale o sociální dávku, která nemá nahradit zcela ušlý příjem, ale slouţí k zajištění minimálních ţivotních příjmů.32 Bakalářská práce informuje o změnách, kterou přinesla nová koncepce systému nemocenského pojištění. Mohla by tedy poslouţit zájemcům o problematiku nemocenské pojištění jako pomůcka v orientaci v celé této oblasti.

Zároveň pomocí uvedených dat

a výpočtu je moţné si vytvořit ucelený obraz o systému nemocenského pojištění a výši jednotlivých dávek.

32

KREBS, V.: Sociální politika (2007)

40

Použitá literatura a zdroje 1) BUSINESSINFO.cz . Průměrné mzdy (1. čtvrtletí 2010) [online]. c2010, poslední revize 28.5.2010 [cit. 2010-06-10]. Dostupné z 2) Česká správa sociálního zabezpečení. MPSV: Změny v nemocenském pojištění od 1. června 2010 [online]. c2010, poslední revize 2.6.2010 [cit. 2010-06-20]. Dostupné z 3) Česká správ sociálního zabezpečení. Ukazatelé pracovní neschopnosti v letech 1993 2010 [online]. c2010, [cit. 2010-06-20]. Dostupné z 4) DURDISOVÁ, J. a kol. Sociální politika v ekonomické praxi(vybrané problémy). 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2005. 246 s. ISBN 80-245-0850-8 5) GALVAS, M., GREGOROVÁ, M. Sociální zabezpečení. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 239 s. ISBN 80-210-2292-2 6) KREBS, V., DURDISOVÁ, J., POLÁKOVÁ, O., ŢIŢKOVÁ, J., Sociální politika. 1. vyd. Praha: CODEX Bohemia, s.r.o, 1997. 328 s. ISBN 80-85963-33-7 7) KREBS, V., Sociální politika, 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1 8) Ministerstvo práce a sociální věcí. Nemocenské pojištění v roce 2010 [online]. c2010, [cit. 2010-06-20]. Dostupné z 9) Mzdová účetní, odborný měsíčník, ročník XIV, číslo 6. 2009. Olomouc: ANAG, spol. s r. o. ISSN 1211-1430 10) Mzdová účetní, odborný měsíčník, ročník XIV, číslo 9. 2009. Olomouc: ANAG, spol. s r. o. ISSN 1211-1430 11) Mzdová účetní, odborný měsíčník, ročník XV, číslo 10. 2009. Olomouc: ANAG, spol. s r. o. ISSN 1211-1430 12) NIKLÍČEK, L. Systém veřejného zdravotnictví a nemocenského pojištění za první Československé republiky. Praha: Nakladatelství Lidová universita akademie J. A. Komenského, 1994, 28 s. ISBN 80-7048-019-X 13) PŘIB, J. Nemocenské pojištění v praxi 2010 zákon s výkladem. 2. vyd.. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2010, 288 s. ISBN 978-80-247-3203-9 14) SPIRIT, M. a kol. Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 415 s. ISBN 978-80-7380-189-2 41

15) ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V., DANĚK, A., PRIKRYLOVÁ, LUKEŠOVÁ, D., DORČÁKOVÁ, J., KRATOCHVILOVÁ, E., MIKYSKA, M. Abeceda mzdové účetní 2008, 18. vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 2008. 534 s. ISBN 978-80-7263-438-5 16) ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V., SKOUMALOVÁ, A., DANĚK, A., PRIKRYLOVÁ, H., ŢILINSKÁ, I., LUKEŠOVÁ, D., DORČÁKOVÁ, J. MIKYSKA, M. Abeceda mzdové účetní 2010, 20. vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 2010. 510 s. ISBN 978-80-7263-574-0 17) ŢENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů s komentářem a příklady od 1. 1. 2008, 7. vyd. Olomouc, ANAG, spol. s r. o., 2008. 157 s. ISBN 978-80-7263-436-1 18) ŢENÍŠKOVÁ, M., PŘIB, J. Zákon o nemocenském pojištění s komentářem a příklady od 1. 1. 2009, 2. vyd. Olomouc, ANAG, spol. s r. o., 2008. 255 s. ISBN 978-80-7263-488-0 19) ŢENÍŠKOVÁ, M., PŘIB, J. Zákon o nemocenském pojištění s komentářem a příklady od 1. 1. 2010, 3. vyd. Olomouc, ANAG, spol. s r. o., 2009. 263 s. ISBN 978-80-7263-566-5

42

Seznam použitých zkratek Sb. …………………….. Sbírka zákonů PPM …………………… Peněţitá pomoc v mateřství DVZ …………………... Denní vyměřovací základ OSVČ …………………. Osoba samostatně výdělečně činná ČR ……………………... Česká republika OSSZ ………………….. Okresní správa sociálního zabezpečení SSZ ……………………. Správa sociálního zabezpečení VPTM …………………. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství PHV …………………… Průměrný hodinový výdělek ZP ……………………... Zákoník práce

43

Seznam tabulek a grafů

Tabulka č. 1.:

Výše redukčních hranic a procentuální sazby pro stanovení DVZ

Tabulka č. 2:

Výše redukčních hranic

Tabulka č. 3:

Redukční hranice a procentuální sazby pro nemocenské dávky

Tabulka č. 4:

Redukovaný DVZ a denní výše nemocenské dávky

Tabulka č. 5:

Redukční hranice a procentuální sazby pro náhrady za nemoc

Tabulka č. 6:

Měsíční mzda Kč 8 000 - postup výpočtu čisté mzdy

Tabulka č. 7:

Měsíční mzda Kč 8 000 - postup výpočtu jednotlivých nemocenských dávek a náhrad mzdy

Tabulka č. 8:


Tabulka č. 9:


Tabulka č. 10:


Tabulka č. 11:


Graf č. 1.:

Rok 2008 – výpočet dle zákona č. 54/1956 Sb., srovnání výše nemocenských dávek na čisté mzdě při různých úrovních měsíční mzdy

Graf č. 2:

Rok 2010 – výpočet dle zákona č. 187/2006 Sb., srovnání výše nemocenských dávek na čisté mzdě při různých úrovních měsíční mzdy

44

Seznam příloh Příloha č. 1 - Výpočet výše nemocenského (rok 2008 – 2010) Příloha č. 2 - Výpočet výše náhrady mzdy (rok 2009 – 2010)

45

Příloha č. 1 – výpočet výše nemocenského (rok 2008 – 2010)33 Tabulka č. 1: Výpočet výše nemocenského – 2008

Výpočet výše nemocenského dle zákona č. 54/1956 Sb. při pracovní neschopnost v roce 2008 790 Kč Denní vyměřovací základ (DVZ) orientačně odpovídá průměrnému měsíčnímu příjmu cca 24 030 Kč Redukce DVZ redukce na 90% tj.na 495,0 Kč do 550 Kč redukce na 60% tj.na 144,0 Kč nad 550 Kč do 790 Kč nad 870 Kč nezohledňuje se Redukovaný DVZ Nemocenské za

1.-3. den*

25%

4.-30. den 31.-60. den od 61. dne

60% 66% 72%

639 Kč z 639 Kč

z 639 Kč z 639 Kč z 639 Kč *od 1. 1. 2008 za 1.-.3. den nenáležela žádná dávka, od 30.6.2008 do 31.8.2008 od 1.6.2008 ve výši 25%

tj. 160 x3

480 Kč

tj. 384x27 10 368 Kč tj. 422x30 12 660 Kč tj. 461x30 13 830 Kč náležela dávka ve výši 60 %,

Tabulka č. 2: Tabulka č. 1: Výpočet výše nemocenského pro rok 2008 (přepočet od 1. 1. 2009)

Výpočet výše nemocenského od 1. ledna 2009 dle zákona č. 54/156 Sb. pracovní neschopnost vznikla v roce 2008 870 Kč Denní vyměřovací základ (DVZ) orientačně odpovídá průměrnému měsíčnímu příjmu cca 26 463 Kč Redukce DVZ redukce na 90% tj.na 549,0 Kč do 610 Kč redukce na 60% tj.na 156,0 Kč nad 610 Kč do 870 Kč nad 870 Kč nezohledňuje se Redukovaný DVZ Nemocenské za

33


705 Kč

1.-3. den

25%

z 705 Kč

tj. 177 x3

531 Kč

4.-30. den 31.-60. den od 61. dne

60% 66% 72%

z 705 Kč z 705 Kč z 705 Kč

tj. 423x27 tj. 466x30 tj. 508x30

11 421 Kč 13 980 Kč 15 240 Kč

Tabulka č. 3: Výpočet výše nemocenského pro rok 2009

Výpočet výše nemocenského dle zákona 187/2006 Sb. při vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) v roce 2009 Denní vyměřovací základ pro nemocenské (DVZ ) orientačně odpovídá průměrnému měsíčnímu příjmu cca Redukce DVZ do 786 Kč redukce na 90% tj. na nad 786 Kč do 1 178 Kč redukce na 60% tj. na nad 1 178 Kč do 2 356 Kč redukce na 30% tj. na nad 2 356 Kč nezohledňuje se Redukovaný DVZ Nemocenské za

2 356 Kč 71 662 Kč 707,4 Kč 235,2 Kč 353,4 Kč 1 296 Kč

15.- 30. den

60%

z 1296 Kč

tj. 776x16

12 448 Kč

31.- 60. den od 61. dne

66% 72%

z 1296 Kč z 1296 Kč

tj. 856x30 tj. 934x30

25 680 Kč 28 020 Kč

Tabulka č. 4: Výpočet výše nemocenského pro rok 2010

Výpočet výše nemocenského dle zákona 187/2006 Sb. při vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) v roce 2010 2 371,0 Kč

Denní vyměřovací základ pro nemocenské (DVZ ) orientačně odpovídá průměrnému měsíčnímu příjmu cca Redukce DVZ

72 118 Kč

do

791 Kč

redukce na 90%

nad

791 Kč

do

1 186 Kč

redukce na 60%

nad

1 186 Kč

do

2 371 Kč

redukce na 30%

nad

2 371 Kč

tj. na tj. na tj. na

237,0 Kč 355,5 Kč

nezohledňuje se Redukovaný DVZ

Nemocenské za

711,9 Kč

15.- kaţdý další den od 61. dne

1 305 Kč

60%

z 1305 Kč

tj. 783x16

12 528 Kč

60%

z 1305 Kč

tj. 783x30

23 490 Kč

Příloha č. 2 – výpočet výše náhrady mzdy (rok 2009 – 2010)34 Tabulka č. 5: Výpočet výše náhrady mzdy pro rok 2009

Výpočet výše NÁHRADY MZDY dle zákona 262/2006 Sb. při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě v době od 1. ledna 2009 Průměrný hodinový výdělek (PHV) (nemoc i karanténa)

412,30 Kč

Redukce PHV nad nad nad

137,55 Kč 206,15 Kč 412,30 Kč

do 137,55 Kč do 206,15 Kč do 412,30 Kč nezohledňuje se

redukce na 90% tj. na redukce na 60% tj. na redukce na 30% tj. na

123,7950 Kč 41,1600 Kč 61,8450 Kč

Redukovaný PHV

226,8000

56

hodin

60% z 226,80 Kč

tj.136,80x56

7 620,4800 Kč

Karanténa za prvé tři dny 24 Karanténa od čtvrtého 56 dne

hodin

25% z 226,80 Kč

tj. 56,7 x24

1 360,8000 Kč

hodin

60% z 226,80 Kč

tj.136,08x56

7 620,4800 Kč

Náhrada mzdy

Tabulka č. 6: Výpočet výše náhrady mzdy pro rok 2009

Výpočet výše NÁHRADY MZDY dle zákona 262/2006 Sb. při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě v době od 1. ledna 2010 414,93 Kč

Průměrný hodinový výdělek (PHV) (nemoc i karanténa) Redukce PHV do

138,43 Kč

redukce na

90%

nad

138,43Kč do

207,55 Kč

redukce na

60%

nad

207,55Kč do

414,93 Kč

redukce na

30%

nad

414,93Kč

34


124,5870 Kč 141,4720 Kč 162,2140 Kč

nezohledňuje se Redukovaný PHV

Náhrada mzdy Karanténa od 1. dne

tj. na tj. na tj. na

228,2730

56

hodin

60% z 228,273 Kč tj.136,96x56 7 669,9728 Kč

80

hodin

60% z 228,273 Kč tj.136,96x80 10 956,800 Kč

ZMĚNY V SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO ZABEZPEČENÍ A JEJICH DOPAD NA ZAMĚSTNANOST

Recommend Documents