SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŢUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŢNĚ ŢIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŢ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM.
leden—březen 2015 / č. 56
Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO)
Změny v novém PRV a jejich dopad na hospodaření v horských a podhorských oblastech
Vážení přátelé, v současné době vstupujeme do nového rozpočtového období s novým Programem rozvoje venkova a jeho prováděcí legislativou. Ať chceme či ne, finanční podpory a dotace se staly součástí rozpočtu každé farmy, někde méně důležitou, jinde naopak podstatnou, někde dokonce podmiňující jen prostou udržitelnost hospodaření v krajině. Současně tyto podpory představují v rukou ministerstva klíčový nástroj k řízení a ovlivňování zemědělské politiky a cílů v jednotlivých regionech. Čím větší podíl na
Připravované změny zasáhnou v LFA nejvíce chovatele dobytka na TTP Z pohledu zemědělců v marginálních oblastech, lépe řečeno v těch skutečně znevýhodněných (v řadě území dnes zařazených do LFA bylo „znevýhodnění― jiţ překonáno zejména díky rentabilní rostlinné výrobě), je rozhodující částí Programu rozvoje venkova především nastavení podpor na chov zvířat na travních porostech. V klimaticky nepříznivých, méně úrodných regionech je to totiţ mnohdy jediná konkurenceschopná činnost, kterou tam mohou zemědělci provozovat. Bohuţel, připravované úpravy a plošné a výrazné sníţení podpor budou pro farmáře v pohraničních oblastech největšími změnami od konce 90.let, kdy se ministerstvo pracně snaţilo naopak zemědělství v těchto regionech stabilizovat.
Agroenvironmentálně klimatické opatření Pozitivní změnou v oblasti AEKO je konec celofaremnosti u ošetřování travních porostů (OTP). Pokud měl dříve farmář zájem o vstup do OTP, musel provozovat managementy na všech svých travních porostech. Tato povinnost nově jiţ neplatí, coţ dává zemědělcům větší svobodu při vyjednávání s orgány ochrany přírody. Pokud nedojde ke vzájemné dohodě ohledně nadstavbového managementu, má nyní farmář moţnost do AEKO příslušný blok nezařadit, a zachovat si tak na tomto bloku moţnost volného nakládání a svobodu hospodaření. Z pohledu far-
celkových příjmech farem podpory představují,
máře jde o praktickou věc. Zemědělci si nyní mohou optimálněji „vyladit― výrobní strukturu podniku a zvolit rozumný kompromis mezi „výrobním― pohledem zemědělce a mnohdy nesmlouvavým postojem úředníků zastupujících zájmy ochrany přírody. Farmář, který si bude moci zvolit, kterými bloky do AEKO vstoupí, se nebude nadále muset obávat komplikací s nevýhodnými nájemnými smlouvami či neúspěšnými jednáními s chráněnými krajinnými oblastmi (CHKO). Věříme, ţe tato moţnost přispěje k rovnoprávnějšímu postavení zemědělců před orgány ochrany přírody a napomůţe k citlivějšímu nalezení shody při hospodaření v krajině. Mnohé CHKO uţ na podzim roku 2014 aktivně s farmáři projednávali umístění jednotlivých managementů. V současné době mají zemědělci stále ještě moţnost v nahlášených managementech dělat změny. Dalším vstřícným krokem je navýšení procenta moţného nedodrţení původně zařazené výměry v pětiletém závazku bez uplatnění sankce ze stávajících 10 % na 15 %, coţ můţe pomoci v případě nestabilní půdní drţby.
tím větší je závislost na nich. Tím více stoupá také odpovědnost ministerstva při rozhodování o prioritách. Již mnohokrát jsme dokazovali na exaktních číslech, jak velmi se liší ekonomika zemědělských podniků v úrodných a produkčních oblastech, profitujících dnes zejména z rostlinných komodit, a farem v může
podíl
podpor
horách a podhůřích, kde na
celkových
tržbách
(a stejně tak závislost na těchto financích) dosahovat až 80 %. Pokaždé jsme apelovali na to, že manévrovací prostor těchto farem a možnost měnit strukturu výroby směrem k vyšší tržní produkci je omezena a z hlediska environmentu v mnoha případech i nežádoucí. Bohužel, zásadní špatnou zprávou je, že zejména do II. pilíře, který zahrnuje i platby LFA, AEKO a EZ, půjde nyní méně finančních prostředků než v současnosti. Tento pilíř je přitom pro hospodaření farem v horských a podhorských oblastech zásadní (viz tabulka 1). Evropská unie, vědoma si této skutečnosti, umožňuje na národní úrovni eliminovat tento problém přesunem až 15% finančních prostředků z I. pilíře. Bohužel, ministerstvo zemědělství této možnosti nevyužilo a drtivou většinu prostředků raději rozdělilo ve prospěch vybraných komodit s důrazem na cukrovku, ovoce a zeleninu v I. pilíři. Česká republika tak z I. do II. pilíře předpokládá přesunutí pouze 800 mil. Kč pro období 2015 až 2017 (což odpovídá cca 3,4 % roční obálky) a 300 mil. Kč (cca 1,3 %)
Mezi další změny v AEKO patří:
pro roky 2018 a 2019. Farmáři v LFA oblastech,
Na trvalých travních porostech se nově zvyšuje poţadovaná minimální intenzita z 0,2 na 0,3 VDJ/ha a stanovuje se max. hranice 1,15 VDJ / ha trvalého travního porostu (původně byla hranice stanovena na z. p.). Mění se i koeficienty přepočtu u telat z 0,2 na 0,4 VDJ. Tyto změny v praxi navyšují intenzitu stáda o 15 % v horských
a zejména ti v pohraničních regionech s malým podílem orné půdy, se orientují výrazně na chov býložravců a zejména masného skotu. Jaký podíl z této komoditní obálky budou moci využít, je vcelku evidentní. Ing. Milan Boleslav předseda Svazu marginálních oblastí tel.: 737 284 225
Tabulka č. 1 Předběţný stav sazeb k 11. 2. 2015 2014
Opatření
Titul
2015 – 2020
sazba dotace (€/ha)
sazba dotace (€/ha)
příplatek neposečené bloky nad 12 ha (€/ha)
sníţení dotace pro ekologické zemědělce (€/ha)
OTP
Obecná péče o extenzivní louky a pastviny
93,5
96
11
0
OTP
Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené
100
166
11
-69
OTP
Mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené
116
185
5
-47
OTP
Horské suchomilné louky hnojené 1x za 5 let
120
163
11
-47
OTP
Horské suchomilné louky nehnojené
130
170
5
-39
OTP
Trvale podmáčené a rašelinné louky
417
692
-56
OTP
Ochrana modrásků
--
173
-41
OTP
Ochrana chřástala polního
183
198
-40
OTP
Suché stepní trávníky a vřesoviště
308
353
0
OTP
Druhově bohaté pastviny
169
213
-48
AEKO
Zatravňování orné půdy — běţná směs
270
310
AEKO
Zatravňování orné půdy— druhově bohatá směs
350
346
AEKO
Zatravňování orné půdy — regionální směs
350
400
AEKO
Zatravňování orné půdy podél vodního útvaru – běţná směs
295
337
AEKO
Zatravňování orné půdy podél vodního útvaru – druhově bohatá směsí
374
385
AEKO
Zatravňování orné půdy podél vodního útvaru – regionální směs
374
428
AEKO
Krmné biopásy
401
670
AEKO
Nektarodárné biopásy
401
591
PO na EZ
Travní porosty
89
80
PO na EZ
Pěstování zeleniny a speciálních bylin
564
600
PO na EZ
Orná půda — Pěstování trav na semeno
155
265
PO na EZ
Orná půda — Pěstování ostatních plodin
155
245
PO na EZ
Orná půda — Odplevelování dočasným zatravněním — odhad dle újmy
155
79
PO na EZ
Orná půda — Odplevelování dočasným úhorem — odhad dle újmy
155
34
PO na EZ
Intenzívní sady
849
904
PO na EZ
Ostatní sady
510
424
PO na EZ
Krajinotvorné sady
510
165
PO na EZ
Vinice, chmelnice
849
942
89
80
EZ
Travní porosty
EZ
Pěstování zeleniny a speciálních bylin
564
466
EZ
Orná půda — Pěstování trav na semeno
155
180
EZ
Orná půda — Pěstování ostatních plodin
155
180
EZ
Orná půda — Odplevelování dočasným zatravněním — odhad dle újmy
155
69
EZ
Orná půda — Odplevelování dočasným úhorem — odhad dle újmy
155
29
EZ
Intenzivní sady
849
779
EZ
Ostatní sady
510
424
EZ
Krajinotvorné sady
510
165
EZ
Vinice, chmelnice
849
845
IP
Integrovaná produkce zeleniny
440
426
IP
Integrovaná produkce ovoce
435
404
IP
Základní ochrana vinic
507
323
IP
Nadstavbová ochrana vinic
507
675
Tab. 2 Přehled rozlohy TTP a orné půdy v LFA oblastech LPIS k 31.5.2011 (tis. ha) zornění
ZP
TTP
OP
LFA-H
519,4
374,1
143,6
28%
LFA-O
1 047,6
322,7
721,3
69%
LFA-S
205,8
137,2
66,5
32%
LFA celkem
1 772,8
834,0
931,4
53%
N
1 766,5
132,9
1 595,1
90%
ČR celkem
3 539,3
966,9
2 526,5
71%
Tab. 3 Přehled výše plateb pro ekologické farmy s chovem zvířat na travních porostech v LFA—extenzivní pastvina 2014
2015
Oblasti (€/ha)
EZ TTP
extenzivní pastvina
LFA
celkem 2014
EZ TTP
extenzivní pastvina
LFA
celkem 2015
změna
HA, resp. H1
89
112
157
358
80
93,5
137
310,5
-48
OA
89
112
117
318
80
93,5
82
255,5
-63
S
89
112
114
315
80
93,5
83
256,5
-59
Tab. 4 Přehled výše plateb pro ekologické farmy bez chovu zvířat v LFA — pouze orná půda 2014
2015
Oblasti (€/ha)
EZ orná půda
AEKO
LFA
celkem 2014
EZ orná půda
AEKO
LFA
celkem 2015
změna
HA, resp. H1
155
0
0
155
180
0
137
317
+162
OA
155
0
0
155
180
0
0
180
+25
S
155
0
0
155
180
0
83
263
+108
Pokračování ze strany 1
a podhorských oblastech. Přepočítávací koeficient u ovcí a koz nad 12 měsíců zůstává na 0,15 VDJ. U pozemků s velikostí nad 12 ha se zavádí povinnost nechávat na bloku neposečené plochy, a to od 3 – 10 % velikosti bloku. Jde o opatření na ochranu hmyzu a drobných ţivočichů. Do výměry neposečené plochy se započítává i případná výměra krajinného prvku, pokud se nachází na části půdního bloku. Nepokosená plocha se na základě nejenom našich připomínek smí nově nacházet i na okraji půdního bloku. Nevítanou změnou je ovšem sníţení sazby u hlavní podpory pro chovatele. Sazba na pastvinách se sniţuje ze stávajících 112 €/ha na pouze 93,5 €/ha. Zemědělci tedy mají chovat více skotu za niţší podporu na pastviny! Náš poţadavek na stanovení vyšší sazby na pastviny a niţší sazby na louky nebyl vyslyšen a „zprůměrování― sazby luk a pastvin vyšlo z poţadavku Agrární komory ČR. „Chovatelé― zvířat, kteří
skot celoročně zavírají a nepasou, budou mít vyšší sazbu neţ za současné louky. Chovatele, kteří skutečně pastvu zvířat ve větší míře realizují, tato změna naopak poškodí. Ministerstvo zemědělství tak paradoxně odměňuje sedláky za horší ţivotní podmínky pro nepasená zvířata.
Ekologické zemědělství (EZ) I v tomto odvětví přicházejí zásadní změny. Ekologické zemědělství je v PRV nově vyňato z AEKO a tvoří samostatné opatření. Nadále jiţ nebude finančně podporován souběh ekologické a konvenční rostlinné výroby v rámci jedné farmy. Pro ekologii dobrá zpráva – zmizí byť i teoretická moţnost kontaminace bioprodukce a podpoří se tak důvěryhodnost ekozemědělského systému vůči spotřebiteli. Souběh konvenčních a ekologických zvířat zůstává i nadále moţný (například ekologicky chovaný skot a konvenčně chovaní koně). Nově byla
v systému ekologického zemědělství zavedena dvojí sazba pro ekologické zemědělce a zemědělce v přechodném období. Pro zemědělce v přechodném období jsou stanoveny vyšší podpory neţ pro ekologické zemědělce.
Kultura orná půda Nově lze na orné půdě v EZ uplatnit několik druhů různě podpořených managementů—od klasického pěstování polních plodin aţ po zavedení černého úhoru. Kultura orná půda je nově rozdělena na Standardní orná půda, Kultura orná půda—travní porost, Kultura orná půda—úhor. Je velmi pravděpodobné, ţe nové rozdělení kultur na orné půdě s sebou přinese potíţe při výkladech podmínek jednotlivých managementů.
Kultura sady Současný problém produkce u EZ intenzívních a extenzívních sadů ministerstvo alibisticky řeší zavedením povinného prokazování produkce
u sadů kategorie intenzívní a ostatní. Ekozemědělec je nově povinen v intenzívních a ostatních sadech doloţit minimální výnos a současně vést denní záznamy o meteorologických podmínkách. V případě neúrody tak například konvenční nebo integrovaný producent ovoce můţe poţádat stát o kompenzaci, ekozemědělci však bude hrozit sankce. Nově je zavedena třetí kategorie tzv. krajinotvorných sadů. U těch nebude vykazování produkce povinné, budou však podporovány výrazně niţší sazbou, která hodnotí zejména jejich environmentální přínos. U všech kategorií sadů dosavadní podpora klesá, nejvýrazněji u těch, které budou zařazeny do kategorie „krajinotvorných―. Zde dojde k poklesu z 510 € aţ na 165 €! To můţe v praxi vést aţ k likvidaci mnoha vysokokmenných sadů, protoţe výše podpory se dostala aţ pod sazbu na ornou půdu.
Kultura trvalý travní porost Nově se ruší dosavadní plošný zákaz rozorávání trvalých travních porostů, coţ můţe být v kombinaci se zvyšující se podporou na ornou půdu zajímavé i v oblastech, kde ministerstvo v minulosti motivovalo farmáře spíše k zatravňování. Moţnost rozorávání se nově vztahuje jak na konvenční, tak na ekologické zemědělce, samozřejmě s výjimkou jasně definovaných ploch v rámci podmínek pro přímé platby. V případě, ţe rozorání překročí Evropskou unií povolených 5 % z celkové plochy TTP, budou nuceni zemědělci opět zatravnit. Tato povinnost se bude vztahovat pouze na konvenční zemědělce, nikoliv na ekoze-
mědělce. To legislativně potvrzuje, ţe Evropská komise vnímá ekologické zemědělství jako systém, který sám dostatečně zaručuje trvale udrţitelné hospodaření. Velkým problémem bude omezení kombinovatelnosti EZ a AEKO při ošetřování travních porostů ve zvláště chráněných územích (Národní parky a CHKO) s nadstavbovými managementy. S poţadavkem přišl a Evropská komise, která vyţaduje, aby nedocházelo ke zdvojování plateb za obdobné činnosti. V praxi to znamená, ţe ekologický zemědělec, který se přihlásí do tzv. nadstavbových managementů AEKO na TTP, nebude moci čerpat na svém pozemku plnou ekologickou podporu a zároveň plnou podporu AEKO, jak tomu bylo doposud. Sazba AEKO mu v tomto případě bude výrazně krácena. (Viz tabulka 1.) Tyto změny, společně se sníţením podpor na ekologické travní porosty, jsou jedněmi z největších zásahů do podpor. Doplatí na to vybrané nadstavbové managementy, do kterých se ekologickým farmářům nebude chtít v takové míře vstupovat.
Podpory na hospodaření v méně příznivých oblastech (LFA) Po dvou letech příprav a vyjednávání o podmínkách udrţení konkurenceschopné zemědělské výroby v horských a podhorských regionech konstatujeme, ţe navrţený významný pokles sazeb v LFA bez moţnosti kompenzace
z ostatních podpor (AEKO a EZ) znamená obecně naprosté fiasko ve snaze o zachování kontinuity v dosavadním víceméně stabilním a environmentálně příznivém způsobu hospodaření. Navíc, do podpor v LFA jsou nově zahrnuty vedle stávajících podpor na TTP také platby na ornou půdu v horských a specifických oblastech. Při navýšení mnoţství podporovaných ploch a současném zachování stejně velké finanční obálky tak dojde k plošnému sníţení sazby. Za touto radikální změnou stojí dle oficiálních informací ministerstva zemědělství poţadavek Evropské komise. Neoficiální zprávy však hovoří o naivních představách, se kterými šla Česká republika do vyjednávání podpor v rámci LFA. Dosavadní způsob vyplácení podpor LFA jen na trvalé travní porosty představoval dlouhodobě zacílení na skutečně znevýhodněné oblasti ČR. Namísto ujišťování ze strany úředníků, ţe kontinuita bude zachována a ţe se zemědělci v LFA nemusí obávat výrazných změn, měl resort věnovat čas kvalitní přípravě faremních systémů. Ty umoţňují diferenciaci plateb dle skutečných potřeb a fungují na principu diverzifikace podle hlavních zemědělských podnikových činností (podniky s převaţujícím polním systémem, podniky se ţivočišnou produkcí na travních porostech a podniky se smíšenou produkcí). Tento systém diferenciace plateb mnohem lépe vyhovuje objektivní potřebě efektivně zacílených finančních prostředků ze strany státu, včetně posílení veřejného zájmu na zachování stád pasoucího se skotu, ovcí a koz v méně úrodných oblastech. Je zřejmé, ţe toto je cesta, kudy se bude další vývoj pod-
por v LFA ubírat. Velmi důleţité je, aby stanovení a obhájení faremních systémů prováděla instituce, která je v maximální moţné míře inertní vůči lobbistickým a politickým tlakům. Přestoţe s ohledem na naše přírodní a klimatické podmínky patříme mezi země s nejvyšším zorněním v Evropě, bude nyní stát platbami LFA v LFA H a LFA S regionech podporovat místo ţivočišné výroby a šetrných forem hospodaření také ornou půdu bez zvířat. S ní pak pěstování obilovin, řepky, kukuřice a dalších vysoce trţních plodin. Negativní projevy intenzivní výroby, se kterými se dnes potýkáme v níţinách, se tak projeví i v oblastech s výrazně vyšší citlivostí k půdní a vodní erozi, zcela proti dosavadním snahám resortu. Předpokládáme, ţe sníţené sazby LFA nejvíce zasáhnou chovatele zvířat na travních porostech či hospodáře s malým podílem orné půdy. V samém závěru vyjednávání Evropská komise navíc zrušila podmínku minimální intenzity zvířat na orné půdě. I to pravděpodobně jen posílí tendence k útlumu sloţitější ţivočišné produkce, omezí plochy krmných plodin v osevních postupech a povede k dalšímu sniţování obsahu organických sloţek v půdě.
Degresivita plateb LFA V rámci přímých plateb SAPS se podařilo evropskou legislativou povinné sniţování plateb dle velikosti farmy eliminovat z důvodu historicky větších zemědělských podniků v ČR. Bohuţel, u plateb pro méně příznivé oblasti LFA se Evropská komise nechala inspirovat Slovenskem a trvá na tom, ţe velkým podnikům se budou platby LFA (v horských a specifických oblastech) krátit. Ušetřené prostředky zůstanou dle deklarace ministra v obálce plateb LFA a povedou k navýšení sazeb na LFA. O definitivní výši a rozsahu degresivity nebylo doposud rozhodnuto, nicméně bude přísnější, neţ se v Programu rozvoje venkova 2014—2020 předpokládalo.
Podpora chovu zvířat Skot, ovce a kozy čili pasoucí se býloţravci na zatravněných pozemcích rozsáhlých pohraničních regionů se stali po kolapsu zemědělství a krachu státních statků základním kamenem ekonomiky tamních farem a zároveň stabilizačním prvkem zdravé a harmonické krajiny. Není ţádným tajemstvím, ţe plošné LFA, AEKO, popř. EZ podpory představující hlavní příjem zdejších farmářů umoţňovaly udrţet a postupně
navyšovat stavy např. masného skotu. Ty v ČR ještě zdaleka nedosáhly intenzity a počtů jako v rozvinutých evropských zemích. Svaz marginálních oblastí od počátku na tuto skutečnost upozorňoval a prosazoval přesun 15% povolených prostředků z I. do II. pilíře Společné zemědělské politiky (SZP). Naším cílem bylo podpořit tyto komodity navýšením nebo alespoň udrţením výše plošných plateb s podmínkou chovu zvířat a zastavit rozevírající se nůţky mezi příjmy níţinných podniků a farem v LFA. Ministerstvo se však rozhodlo přesunout z I. do II. pilíře místo 15 % pouze 800 mil. Kč, coţ odpovídá cca 3,4 % roční obálky pro období 2015 aţ 2017, a 300 mil. Kč představujících cca 1,3 % finančních prostředků pro roky 2018 a 2019 a zbytek věnovat podpoře citlivých komodit. Z této obálky však komodita „masný skot― obdrţí částku, která v ţádném případě nemůţe dorovnat propad příjmů způsobených poklesem podpor z II. pilíře (LFA, EZ apod.) O podfinancování 2. pilíře PRV se zasadila Agrární komora ČR a Zemědělský svaz Č R zastup ující zemědělce z níţinných regionů, kteří vyšší převod blokovaly. Náš Svaz ţádal o přesun plných 15 %, jak dokládá naše stanovisko, které otiskujeme v tomto bulletinu.
Připomínky SMO k nastavení poskytování plateb pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními V Horní Polici dne 13. ledna 2015 Připomínkové řízení (LFA) (Čj. 86709/2014-MZE-12154) Váţený pane ministře, dovolujeme si zaslat připomínky k návrhu nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními. Za Svaz marginálních oblastí se projednání uplatněných připomínek zúčastní Ing. Kamil Toman (tel: 737284212, e-mail:
[email protected]). Zároveň si dovolujeme poţádat o písemné vypořádání připomínek na e-mail:
[email protected].
Zásadní připomínky: 1) Návrh je v rozporu s preambulí 25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013. Zdůvodnění: Návrh mění dosavadní systém podpor v horských a specifických méně příznivých oblastech tím, ţe nově zavádí platbu na ornou půdu, navíc bez povinnosti chovat zvířata a naopak výrazně sniţuje platbu na travní porosty s podmínkou chovu zvířat. Tím se v těchto oblastech ohroţuje zachování stávajících udrţitelných systémů zemědělského hospodaření zaloţených na extenzivních chovech pasoucích se zvířat. Naopak změna dotačních podmínek ekonomicky motivuje k ukončování stávajících systémů hospodaření (chov zvířat na pastvinách) a motivuje zemědělce k rozorávání luk a pastvin a k ukončováníchovu zvířat tím, ţe zavádí platbu i na ornou půdu bez podmínky chovu zvířat. Bude tak docházet ke zvyšování eroze, sniţování potravinové bezpečnosti a sniţování zaměstnanosti v příhraničních podhorských oblastech. 2) Poţadujeme výrazně sníţit sazby na ornou půdu bez zvířat a z ušetřených prostředků výrazně zvýšit sazbu na travní porosty se zvířaty tak, aby platby přesněji kompenzovaly ušlé příjmy a dodatečné náklady spojené se znevýhodněním dotyčné oblasti. Poţadujeme dopracovat výpočet újmy u jednotlivých faremních systémů dle výrobního zaměření tak, aby byla ČR připravena na případné zamítnutí podmínky intenzity na zemědělskou půdu ze strany Evropské komise. V případě, ţe nebude ze strany EK umoţněna podmínka intenzity na ornou půdu, je na místě vyuţít moţnosti stanovit platby LFA podle faremních systémů tak, aby byla zajištěna konkurenceschopnost skutečně znevýhodněných zemědělců v méně příznivých oblastech. 3) Degresivita plateb: § 6 odstavec 8 poţadujeme upravit tak, aby se: A) degresivita u orné půdy zaváděla jiţ od 125 ha, zatímco u travních porostů aţ od 1000 ha, protoţe orná půda díky osminásobným trţbám z jednotky plochy vůči travním porostům dříve dosáhne úspor z rozsahu; B) velikost ţadatele posuzovala i výměrou zemědělské půdy mimo LFA, protoţe rovněţ pomáhá ţadateli dosahovat úspory z rozsahu. 4) § 9 a § 10 – navrhujeme odstupňovat sníţení plateb mírnějším způsobem, protoţe 1, 2, 3 a 4 dny jsou opravdu velmi krátké lhůty. Navrhujeme v případě, ţe zemědělec splní 0,2 VDJ/ha prodlouţit období na 1, 7, 14 a více neţ 14 dnů pro sniţování, respektive neposkytnutí platby. Nastavení kontrolního systému na takto přísnou podmínku postrádá opodstatnění, zvláště pokud je vyţadováno pouze na jednom z dotovaných druhů zemědělské kultury. S úctou Ing. Milan Boleslav Předseda Svaz marginálních oblastí
Stanovisko k materiálům Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a Ministerstva zemědělství ČR Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů (ČMSZP), Svazu marginálních oblastí (SMO) a Českého svazu chovatelů masného skotu (ČSCHMS) k materiálům Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) a Ministerstva zemědělství ČR (Mze) představených dne 12.12. 2013 na Kulatém stole ministra zemědělství k nastavení rozdělování podpor a Společné zemědělské politice pro a po roce 2014. Toto společné stanovisko vydávají ČMSZP, SMO a ČSCHMS jako svazy zastupující zemědělce, kterých se nejvíce dotýká hospodaření v tzv. LFA oblastech (oblastech s přírodními omezeními). Stanovisko bylo vytvořeno po důkladném prostudování předložených materiálů a na jejich základě provedených výpočtů. Stanovisko: 1. Představené materiály jsou koncipovány tak, ţe v ţádném případě nereflektují ministerstvem zemědělství (Mze) a ministry zemědělství bez rozdílu (Fuksa, Bendl, Toman) deklarovanou podporu ţivočišné výroby. Materiály také ve své analýze zásadně podceňují rizika spojená s tím, Ţe se zemědělci v LFA oblastech zachovají trţně a začnou rozorávat trvalé travní porosty na ornou půdu nebo opustí, či značně omezí chov přeţvýkavců. Přestoţe na to bylo Mze i jednotliví ministři opakovaně upozorňováni, materiály stále nereagují ani na změnu celkových obálek v rámci jednotlivých pilířů mezi finančními obdobími 2007 – 2013 a 2014 – 2020 (v I. pilíři (přímé platby) dochází k nárůstu prostředků na 133,9 % (cca + 5,56 mld. Kč ročně) a ve II. pilíři (LFA oblasti, AEO a v jeho rámci ekologické zemědělství, investice) dochází k poklesu prostředků na 78,83 % (pokles o 21,2 % => cca 2,79 mld. Kč ročně)1 Protoţe Evropská komise si je vědoma, ţe takováto nerovnováha způsobí v některých členských zemích struktu-
rální problémy (zejména v zemích, které obdobně jako Česká republika mají většinu zemědělských ploch v méně úrodných oblastech), umoţňuje těmto zemím převést aţ 15 % z I. do II. pilíře. 2. Lze naopak říci, ţe tyto materiály, tak jak jsou navrţeny, jdou proti deklarovaným cílům (podpora ţivočišné výroby, zaměstnanosti a podnikání v horských a podhorských oblastech) a v oblastech LFA zásadním způsobem sniţují konkurenceschopnost zemědělství (mj. i značným sníţením schopnost i s p o l ufi na nc o va t z e m ě d ě l c ům investiční akce), a tím pádem i zaměstnanost. 3. Svazy jsou nuceny konstatovat, ţe ţádný z nich nemůţe souhlasit s navrhovanými materiály a i nadále jsou nuceny poţadovat převod 15 % finančních prostředků z I. do II. pilíře (v případě České republiky by převod 15 % z I. do II. pilíře ročně činil částku 3,27 mld. Kč => I. pilíř by i tak byl ročně oproti stávajícímu období posílen o 2,29 mld. Kč!
Je přitom nutno konstatovat, ţe i v případě tohoto přesunu bude II. pilíř stále deficitní, protoţe jeho prostředky nebudou stačit ani na zachování reálné hodnoty kompenzačních plateb AEO a LFA, tak jak byly vyčísleny ministerstvem zemědělství potřeby pro zachování kontinuity a rozsahu opatření na odborné skupině Programu rozvoje venkova dne 8.10.2013.2 Bez uvedeného převodu se prudce zhorší důchodová situace zejména u těch zemědělců, kteří hospodaří v horských oblastech na trvalých travních porostech (TTP) s masným skotem. Situace se v jejich případě ještě zhorší o skutečnost, ţe v případě podpor LFA je navrţeno, aby dotace byla v LFA směřována na veškerou zemědělskou půdu. Dnes je v oblastech LFA cca 850 tis. ha TTP, zemědělské půdy je však v oblastech LFA cca 1.600 tis. ha => pokud nedojde k navýšení finančních prostředků, dojde jiţ v roce 2014 v případě dotací LFA ke sníţení současných sazeb aţ o 50 %! 4. Aby bylo moţno ekonomicky řešit problémy zemědělství LFA oblastí, navrhují svazy zmiňovaný převod 15 %
finančních prostředků z I. do II. pilíře řešit za těchto podmínek: - finanční prostředky převést prioritně do sazeb AEO a LFA v uvedeném pořadí, - nezavádět ţádný umělý strop (jak to navrhují předkládané materiály) 2,3 miliardy Kč pro oblast LFA – dnes ţádný takovýto „strop― neexistuje, - peníze „vrácené― z degresivity na LFA převést ve prospěch investic do zemědělství – a tím podpořit konkurenceschopnost českého zemědělství, - pro vstup do podpor LFA stanovit jako minimální moţné zatíţení 0,4 DJ na ha + 70 % trvalých travních porostů z obhospodařované plochy, - zúţit vymezení LFA oblastí z navrhovaných 50 % zemědělské půdy ČR na mnohem únosnějších a z pohledu budoucích závazků podstatně lépe „ufinancovatelných― cca 30% zemědělské půdy – tak jak je/bylo ze strany Mze navrhováno v tzv. „uţší― variantě vymezení LFA oblastí. Na II. pilíř je dominantně vázána ţivočišná výroba, jejíţ podpora je dle deklarací Mze jednou z jejích zásadních priorit. Vzhledem ke skutečnosti, ţe do budoucího finančního období (v porov-
nání s předchozím finančním obdobím) je rozpočet II. pilíře poníţen (pro roky 2014 a dále) o 21,2 %, vzhledem k tomu, ţe podpora LFA by měla být vyplácena na veškerou zemědělskou půdu a vzhledem k tomu, ţe i platby AEO a LFA musí reagovat na růst nákladů, je převod 15 % jen částečnou kompenzací uvedeného poníţení a rozšíření podporované plochy LFA. Protoţe zejména zemědělci hospodařící v horských LFA nemohou vţdy jednoduše přejít na jiný způsob hospodaření (např. zasetím jiné trţní plodiny) a kompenzovat tak růst nákladů rostlinnou produkcí, nemluvě o tom, ţe toto není cílem zemědělské politiky EU, je správné nastavení zemědělské politiky a výše dotací vysoce citlivou záleţitostí, ovlivňující ţivot ve venkovském prostoru v horských a podhorských oblastech na dlouhé roky, ne-li desetiletí. Znamenalo by to i dopady na státní rozpočet České republiky. S vysokou pravděpodobností by nastal výpadek příjmů státního rozpočtu, neboť zemědělci v LFA oblastech platí a splácí státu nakoupenou zemědělskou půdu + movitý a nemovitý majetek z privatizačních smluv z 90. let. Také by to
znamenalo zvýšené výdaje, vodu vyplácení podpor nově naným, jejichţ uplatnění na je vzhledem ke kvalifikaci téměř nemoţné.
a to z důnezaměsttrhu práce a regionu
V Praze dne 9. ledna 2014 Ing. Miroslav Vráblík Předseda Český svaz chovatelů masného skotu Lubomír Burkoň Předseda Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů Ing. Milan Boleslav Předseda Svaz marginálních oblastí
Poznámky: 1 ) Jedná se o propočty uskutečněné na čísla, která byla dána k dispozici zástupci Mze dne 30. srpna 2013 při výstavě „Země živitelka“ v Českých Budějovicích 2 ) Varianty rozpočtu pro opatření PRV při 85% míře kofinancování z EZFRV (tvoří přílohu tohoto stanoviska)
Skutečná cena levných potravin Intenzifikace chovů a jejich dopad na zemědělství a potraviny– článek, který vznikl na základě přednášky Farmageddon, která se konala 20.1. 2015 v Senátu Parlamentu České republiky.
TOMÁŠ UHNÁK „Je nesmyslné odvést zvířata z pastvin, zavřít je do velkochovů a krmit je tím, co vypěstujeme,― říká Philip Lymbery, autor knihy Farmageddon.
Lymbery Vloni vydaná kníţka Farmageddon Philipa Lymberyho vzbudila v Británii patřičný rozruch. Popisuje totiţ katastrofální stav současné výroby potravin, zejména masa, a nabízí alternativy. L ym b e r y j e z á r o v e ň ř e d i t e le m organizace Compassion in WorldFarming (Soucit ve světovém zemědělství), jejíţ česká pobočka mu v úterý 20. ledna uspořádala přednášku na půdě Senátu České republiky. Při té příleţitosti vznikl následující rozhovor. Procestoval jste svět, abyste na vlastní oči viděl negativní dopady průmyslové produkce potravin. Napsal jste, že „zvířata trpí, životní prostředí trpí, lidé trpí. Je to čiré zoufalství, beznaděj, destrukce životního prostředí.“ Je současný stav skutečně tak deprimující? Touto tematikou se zabývám uţ dvacet pět let a často jsem uvaţoval nad tím, jestli náhodou nepřeháníme, jestli neděláme věci horší, neţ skutečně jsou. Ale kdyţ jsem se vydal do Severní a Jiţní Ameriky, Evropy a Číny, pochopil jsem, ţe situace je ještě mnohem horší, neţ jsem si myslel. Je tu ale zároveň i naděje – nakrmit planetu humánním a udrţitelným způsobem není zase tak sloţité. Měli bychom prostě vrátit domácí zvířata tam, kam patří, do farem, na louky se pást. Prasata a drůbeţ krmme tím, co nesníme. Zemědělský průmysl nám tvrdí, ţe ho potřebujeme, chceme-li nasytit svět. Světová populace vzrůstá, v současnosti tu máme sedm miliard lidí a za nějakých třicet, čtyřicet let to bude devět nebo deset miliard. Jak je máme všechny uţivit? Tak nás děsí velkový-
robci. Jenţe my ţijeme v dostatku, aspoň co se týče jídla, a to uţ nám neříkají. Současný potravinový systém, který ještě není zcela ovládán průmyslovou produkcí, vyrábí dost jídla, aby nasytil aţ čtrnáct miliard lidí. Problém je v tom, ţe půlku z toho vyhodíme. Vyhazujeme jídlo doma, vyhazují ho v supermarketech i v zemích takzvaného třetího světa, protoţe nemají peníze na vybudování skladišť nebo nákup lednic. Největším mrháním potravinami je ale krmení zvířat ve velkochovech plodinami, jeţ mohou jíst i lidé – obilninami, zrním a sójou. Kdybychom všechny tyto obiloviny a sóju rozloţili po zemi, pokrylo by to území celé Evropské unie. Mohli bychom tím uţivit další čtyři miliardy lidí. Netvrdím, ţe bychom měli jíst více obilovin nebo ţe bychom měli být vegetariány. Jen říkám, ţe bychom neměli vyuţívat vzácnou ornou půdu na to, abychom na ní pěstovali krmivo pro zvířata ve velkochovech. Těmto zvířatům by se mnohem lépe dařilo, kdybychom je nechali pást se na louce, coţ je přirozenější způsob jejich krmení. Je nesmyslné odvést zvířata z pastvin, zavřít je do velkochovů a krmit je tím, co vypěstujeme. Tvrdím, ţe velkochov zvířat je neefektivní, neudrţitelný a hlavně vůbec není nutný. Bylo by možné prostě jen otevřít velkochovy a vypustit zvířata na pastviny a louky, aniž bychom snižovali jejich počet? Už dnes je krav tolik, že jejich chov znečišťuje vzduch více než auta. Co s obrovskou poptávkou po masu v USA a Číně? Na americkém ministerstvu zemědělství provedli výzkum, který ukázal, ţe krávy, které se pasou na loukách, způsobují mnohem menší znečištění neţ ty v konvenčních chovech. Ţivotní prostředí bychom rovněţ znečišťovali méně, pokud bychom konzumovali méně mléčných výrobků a masa. Sníme-li jich o polovinu méně, na evropské úrovni by to způsobilo čtyřicetiprocentní sníţení skleníkových plynů. Cílem by
tedy měla být střídmost v konzumaci masa a mléka. Krmivo pro zvířata ve velkochovech se pěstuje za pomocí umělého hnojiva a pesticidů. Produkce monokulturních plodin je nejen nehospodárná, ale také ničí biosféru. Konfucius si všiml jiţ před dvěma tisíci lety, ţe naše přeţití závisí na několika centimetrech kvalitní půdy a na tom, ţe občas zaprší. Konvenční zemědělství na to nějak pozapomnělo. V Británii se píše o tom, ţe vzhledem ke špatnému stavu britské půdy tu zbývá uţ jen stovka sklizní – potom zůstane půda uţ úplně mrtvá. Tento problém se týká celé Evropy. Kvalita půdy na celém světě se neustále zhoršuje. Pesticidy hubí obrovské mnoţství hmyzu, divoké květiny a další rostliny, takţe chybí včely, které by plodiny opylovaly. Ptáci, kteří poletovali na polích, také mizí. Jeden britský odborník ve státních sluţbách přímo tvrdí, ţe konvenční zemědělství škodí ptactvu. Krmení domácích zvířat vypěstovanými obilovinami je čtyřicetkrát náročnější na spotřebu vody neţ pasení. Jestliţe se něco nezmění, přijde Farmageddon. Jak jste vůbec přišel na název své knihy? Kdyţ jsem byl v Kalifornii, viděl jsem tisíce krav v bahnitém výběhu a mandlovníky, kam jen oko dohlédlo. Stál jsem mezi těmi perfektně seřazenými stromky a řekl jsem své kolegyni a spoluautorce knihy Isabel Oakeshottové: „Poslouchej.― Víte, co jsme slyšeli? Nic, úplné ticho. Ani ptáček nezazpíval, ani včela nezabzučela. Nic takového tam totiţ nebylo. Ekosystém zkolaboval. Kalifornie proto dováţí čtyřicet miliard včel třemi tisíci náklaďáky a na své pole umisťuje umělé úly. Přírodní procesy, jako například opylování, neprobíhají. Po šesti týdnech jsou úly zase naloţeny na náklaďáky a jedou do dalšího státu s obdobnými problémy. To je to, čemu někteří říkají „udrţitelná intenzifikace zemědělství―. Isabel, která píše o politice, mi pak řekla: „To není vize budoucnosti, to
spíš vypadá jako Farmageddon.― A tak vznikl název knihy. Můžete vysvětlit politiku levného jídla? V Česku se jedná o velký problém. Spotřebitelé se zajímají především o nízkou cenu, a ne o kvalitu nebo původ zboží. Levné jídlo je skutečně váţná politická otázka. Jedná se většinou o jídlo velmi nevalné kvality, s větším mnoţstvím nasycených tuků, soli, cukru a naopak menším mnoţstvím omega-3 mastných kyselin a dalších zdravých ţivin. Ve skutečnosti za tyto potraviny platíme třikrát víc. Jednou u kasy, po druhé z našich daní a po třetí vlastním zdravím, znečištěním vody v důsledku úniků umělého hnojiva do vody a vůbec ohroţením ţivotního prostředí. Takţe se ptám, jak dlouho si můţeme ještě dovolit platit tak vysokou cenu za takzvané levné jídlo. Na druhé straně kvalitní jídlo, bio produkce se v Česku považuje za luxus, který není dostupný pro všechny. Nemáme ale všichni právo na výživné a zdravé jídlo? Zcela souhlasím, právo na kvalitní a výţivné jídlo mají mít všichni. V bohaté Evropě platíme z našich daní padesát miliard eur kaţdý rok na dotace zemědělcům. A pak někdo řekne, ţe je v pořádku, kdyţ lidé s nízkými příjmy musí krmit své děti nekvalitními výrobky. To je skandál. Jídlo v Británii nebylo nikdy tak laciné. Zároveň vidíme, jak čím dál více lidí trpí obezitou způsobenou nekvalitní stravou. Je tu čím dál větší počet potravinových bank. Před třemi či čtyřmi roky jste o nich vůbec neslyšeli. Trpíme nedostatkem jídla, protoţe náš potravinový systém je nefunkční. Úkolem pro 21. století není průmyslově vyprodukovat co nejvíce stravy, ale poskytnout kvalitní jídlo a učinit tak udrţitelným způsobem.
Ve své přednášce jste zmínil, že nám hrozí nová industrializace. Co tím myslíte? Znamená to, ţe Evropa je pod čím dál větším tlakem, aby své potravinové zásoby vyráběla ve velkém – nastrkala krávy po tisících do obrovských kravínů, kuřata a prasata do velkochovů, pěstovala ve velkém monokultury izolované od přírody, napuštěné chemikáliemi. Opakuje se mantra, ţe pokud chceme vyrábět více, je nutné tyto systémy budovat. Ale jak uţ jsem řekl, nepotřebujeme vyrábět více, máme dost. Kdo a proč to tedy říká? Jsou to zkrátka ti, kterým jde o zisk. Jaký je váš názor na geneticky modifikované potraviny? Setkal jste se s nějakými následky, které to má? Spíše neţ s následky, které to má na lidi, kteří je konzumují, jsem si všiml důsledků pěstování GMO imunních vůči herbicidům. To znamená, ţe mohou být ještě více chemicky ošetřeny pesticidy. Mluvil jsem s matkou dítěte, které téměř zemřelo, kdyţ byl jejich domov zamořen pesticidy. Mluvil jsem s lidmi, kteří věří, ţe obyvatelé jejich města trpí rakovinou kvůli odpadnímu kanálu, kterým odtéká odpad vznikající při pěstování geneticky modifikované sóji. Obhájci GMO rovněţ hovoří o nutnosti nasytit svět. Ale GMO produkce nesytí svět, ale velkochovy. Jednou z aktuálních otázek, nad nimiž se v Evropě diskutuje, je dohoda o svobodném obchodu mezi USA a Evropskou unií, známá pod zkratkou TTIP. Kritici poukazují na řadu negativních důsledků, které by její přijetí mohlo mít pro kvalitu potravin. Jak se na to díváte? S velkou obavou. Dělá mi starost smlouva, která chce zrovnoprávnit standardy, jeţ platí v USA a v Evropě. Co se týče péče o zvířata, je Evropa daleko před USA. S přijetím TTIP by se mohlo stát, ţe bychom ztratili vše, co jsme v posledních dekádách na poli
stravování a zemědělství vybojovali. Organizace, kterou jsem zaloţil, proti tomu lobbuje všude v Evropě a především v Bruselu – ve spolupráci s dalšími organizacemi působícími na poli veřejného zdraví, ekologie a podobně. Jaká je role národního státu v této problematice? Měl by podporovat alternativní způsoby zemědělství? Měl by do toho zasahovat? Bezpochyby. Situace je natolik váţná, ţe by se v tom vlády měly angaţovat. Musí změnit svou politiku, abychom se mohli odpoutat od průmyslové produkce potravin. Politici musí poukázat na to, ţe alternativy existují, a podpořit je. Musí zajistit, aby všichni měli právo na zdravou, hodnotnou a organickou stravu. Podporujete lokální alternativy, například nové typy družstevnictví? Jak se na ně díváte? Ano, věřím, ţe komunitou podporované zemědělství je jedním z důleţitých řešení. Stát by si měl váţit komunit, které se umí postarat o vlastní potravinovou soběstačnost. Trpíme falešným pocitem bezpečí, co se týče stravy. Zdroje jsou čím dál omezenější a přijde den, kdy si budeme přát, abychom bývali nepromrhali to, co jsme měli v minulosti a co bychom dnes snad stále ještě mohli mít v budoucnosti – udrţitelný potravinový systém, který je nám přímo k dispozici. Jak se o to můžeme zasadit my, obyčejní občané? Můţeme ledacos. Máme moc přispět ke změně světa uţ jenom tím, ţe změníme své stravování. Radil bych lidem, aby si vybírali potraviny z farem spíše neţ z továrny. Vyhýbejte se potravinám, které jsou sice označovány jako farmářské, ale je to jen líbivý nápis na produktu z továrny. A nepřejídejme se. Je to lepší pro naše zdraví, ţivotní prostředí i potravinový systém. (převzato z A2larm)
předseda Ing. Milan Boleslav Horní Police čp. 1 471 06 Česká Lípa tel/fax: 487 861 368 www.lfa.cz
[email protected]