Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Založení a vznik akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií Bakalářská práce
Vedoucí práce: JUDr. Ing. Radek Jurčík Ph.D.
Jméno a příjmení autora Vladimír Janošek 2008/2009
Rád bych na tomto místě poděkoval v prvé řadě mým rodičům Evě Janoškové a Vladimíru Janoškovi za jejich podporu při vysokoškolském studiu, dále pak vedoucímu mé bakalářské práce panu JUDr. Ing. Radkovi Jurčíkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady při jejím samotném zpracování.
Prohlašuji, že jsem tuto práci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 30. ledna 2009
JANOŠEK,V. Založení a vznik akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií: bakalářská práce. JUDr. Ing. Radek Jurčík Ph.D. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, 2009. 112 s. Abstrakt Bakalářská práce se zabývá založením a vznikem akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií. Jejím cílem je analyzovat tento institut z hlediska právního a následně explikovat na konkrétních ekonomických a psychologických faktorech, proč není sukcesivní způsob založení akciové společnosti v České republice využíván, nicméně v případové studii je nastíněna situace, za které by k této realizaci mohlo eventuálně dojít. Zde je také subsumována i menší ekonomicko-právní analýza profesionálního fotbalisty z důvodu specifičnosti námi zvoleného příkladu. Práce je rozdělena na dvě hlavní části: teoretickou a praktickou. Praktická se dále dělí na dva oddíly: Výsledky a Případovou studii. V teoretické části převažuje metoda deskripce stávajícího akciového práva, doplněna historickými konsekvencemi, dále jsou zde použity související právní předpisy, longitudinální údaje o počtu akciových společností v České republice a některé účetní případy související se zřizovacími výdaji. První oddíl praktické části (Výsledky) se zaměřuje na ekonomickou, psychologickou a právní analýzu sukcesivního zakládání společnosti, jejímž vyústěním je SWOT analýza. Druhý oddíl obsahuje případovou studii, ve které se fanoušci rozhodli zachránit svůj fotbalový klub tak, že založili akciovou společnost s veřejnou nabídkou akcií, která převzala práva a povinnosti společnosti, která klub dříve vlastnila a nyní vstoupila do likvidace. Klíčová slova: simultánní založení, sukcesivní založení, veřejná nabídka akcií, prospekt cenného papíru, ustavující valná hromada
JANOŠEK,V. Foundation and incorporation of a public limited company with public share offer: bachelor thesis. JUDr. Ing. Radek Jurčík Ph.D. Brno: Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Faculty of Business Economics, 2009. 112 p. Abstract The thesis deals with foundation and incorporation of a public limited company with public share offer. The main aim of this bachelor thesis is to analyse this legal institute in terms of law and then to explicate it on the specific economical and psychological cases, why a successional way of foundation of a public limited company is not really popular in the Czech republic, nevertheless there is presented a situation in the case study, in which the company is founded by this way. There is also subsumed the secondary economiclegal analysis about a professional footballer by reason of the specific case, which is used for this example. The thesis is divided into two parts: the theoretical and the practical. The practical part is next divided into two section: the Results and the Case study. The theoretical part is focused on the description of the valid law of stock, the historical consequence and there are also used the other legal regulations, the longitudinal data of figure of the public limited companies in the Czech republic and some accounting operations, which contexts with the expenditure on a foundation of a company. The first section of practical part (Results) deals with economical, psychological and legal analysis of a process of successional foundation of a company, which leads in SWOT analysis in the end. The second section is characterized by the study case, in which the footballer fans decided to help to their favourite football team and in order to this case they founded the public limited company with public share offer. The company, which originally owned this team, went a bankruptcy, so it assigned the rights and the debts to the company of fans. Keywords simultaneous foundation, successional foundation, public share offer, prospect of security, ordaining general meeting
Obsah A.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...................................................................................................... 9
1.
ÚVOD ....................................................................................................................................................... 10
2.
CÍL PRÁCE A METODIKA .................................................................................................................. 14 2.1 Cíl práce .................................................................................................................................................... 14 2.2 Metodika ................................................................................................................................................... 14
3.
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................................. 16 3.1 Pojmový aparát ........................................................................................................................................ 16 3.1.1 Podnikání............................................................................................................................................... 16 3.1.2 Podnikatel .............................................................................................................................................. 16 3.1.3 Podnik .................................................................................................................................................... 17 3.1.4 Obchodní společnosti........................................................................................................................... 17 3.2 Statistický vývoj počtu a.s. v České republice ..................................................................................... 21 3.3 Akciové právo .......................................................................................................................................... 26 3.3.1 Obecná právní úprava a.s.................................................................................................................... 26 3.3.1.1 Obecná ustanovení - § 56 ObchZ odst. (1) a (2) ............................................................................. 26 3.3.1.2 Předmět podnikání - § 56 ObchZ odst. (3) ..................................................................................... 26 3.3.1.3 Zneužití hlasů - § 56a odst. (4) ObchZ ............................................................................................ 28 3.3.1.4 Založení společnosti - § 57 ObchZ................................................................................................... 28 3.3.1.5 Základní kapitál - § 58 ObchZ.......................................................................................................... 29 3.3.1.6 Vklad společníka - § 59 a 60 ObchZ ................................................................................................ 29 3.3.1.7 Podíl - § 61 ObchZ ............................................................................................................................. 30 3.3.1.8 Vznik společnosti - § 62 ObchZ ....................................................................................................... 30 3.3.1.9 Rezervní fond - § 67 ObchZ.............................................................................................................. 31 3.3.1.10 Neplatnost a.s. - § 68a ObchZ......................................................................................................... 31 3.3.2 Zvláštní právní úprava a.s................................................................................................................... 32 3.3.2.1 Akciová společnost............................................................................................................................ 32 3.3.2.2 Firma a.s.............................................................................................................................................. 32 3.3.2.3 Akcie.................................................................................................................................................... 33 3.3.2.4 Založení a vznik a.s. .......................................................................................................................... 35 3.3.2.5 Zakladatelská smlouva a zakladatelská listina.............................................................................. 36 3.3.2.6 Založení společnosti na základě veřejné nabídky akcií................................................................ 38 3.3.2.6.1 Etapy sukcesivního zakládání a.s. ................................................................................................ 38 3.3.2.6.2 Veřejná nabídka akcií ..................................................................................................................... 38 3.3.2.6.3 Prospekt cenného papíru............................................................................................................... 40 3.3.2.6.4 Upisování akcií................................................................................................................................ 42 3.3.2.6.5 Výsledky veřejné nabídky akcií.................................................................................................... 44 3.3.2.6.6 Ustavující valná hromada.............................................................................................................. 44 3.3.2.6.7 Stanovy............................................................................................................................................. 46 3.3.2.6.8 Orgány společnosti ......................................................................................................................... 47 3.4 Účetní operace při vzniku a.s................................................................................................................. 50 3.4.1 Povinnost vést účetnictví..................................................................................................................... 50 3.4.2 Zahajovací rozvaha............................................................................................................................... 50
4.
PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................................... 57
4.1 VÝSLEDKY.............................................................................................................................................. 57 4.1.1 Ekonomické hledisko ........................................................................................................................... 57 4.1.1.1 Zakladatelé ......................................................................................................................................... 57 4.1.1.2 Investoři .............................................................................................................................................. 66 4.1.1.3 Majoritní a minoritní zastoupení zakladatelů a investorů........................................................... 68 4.1.1.4 Objektivní skutečnosti....................................................................................................................... 71 4.1.2 Psychologické hledisko........................................................................................................................ 72 4.1.2.1 Zakladatelé ......................................................................................................................................... 72 4.1.2.2 Investoři .............................................................................................................................................. 73 4.1.3 Právní hledisko ..................................................................................................................................... 75 4.1.4 SWOT analýza....................................................................................................................................... 76 4.2 PŘÍPADOVÁ STUDIE .......................................................................................................................... 82 4.2.1 Založení a vznik společnosti ............................................................................................................... 82 4.2.1.1 Zakladatelé ......................................................................................................................................... 82 4.2.1.2 Volba právní formy ........................................................................................................................... 83 4.2.1.3 Přípravné kroky ................................................................................................................................. 83 4.2.1.3.1 Obchodní firma ............................................................................................................................... 83 4.2.1.3.2 Sídlo .................................................................................................................................................. 84 4.2.1.3.3 Předmět podnikání......................................................................................................................... 84 4.2.1.3.4 Základní kapitál .............................................................................................................................. 85 4.2.1.3.5. Akcie................................................................................................................................................ 85 4.2.1.3.6 Úpis akcií zakladateli a zmocnění správce vkladů .................................................................... 85 4.2.1.3.7 Přibližná výše nákladů................................................................................................................... 86 4.2.1.3.8 Návrh stanov................................................................................................................................... 86 4.2.1.3.9 Způsob tvoření rezervního fondu ................................................................................................ 86 4.2.1.3.10 Podmínky výkonu hlasovacího práva ....................................................................................... 87 4.2.1.3.11 Veřejná nabídka akcií ................................................................................................................... 87 4.2.1.4 Sepsání zakladatelské smlouvy ....................................................................................................... 87 4.2.1.5 Získání živnostenského oprávnění.................................................................................................. 88 4.2.1.6 Vyhotovení prospektu cenného papíru a proces schválení ČNB ............................................... 89 4.2.1.7 Veřejná nabídka akcií – uveřejnění, příprava na upisování ........................................................ 89 4.2.1.8 Upisování a svolání ustavující valné hromady ............................................................................ 90 4.2.1.9 Ustavující valná hromada................................................................................................................. 90 4.2.1.10 Vznik společnosti a registrace u orgánů státní správy ............................................................... 92 4.2.1.11 Podání přihlášky do ČMFS ............................................................................................................ 93 4.2.1.12 Získání hráčů.................................................................................................................................... 94 4.2.1.12.1 Ekonomický pohled na činnost fotbalisty ................................................................................. 94 4.2.1.12.2 Fotbalista jako samostatně výdělečná osoba sui generis......................................................... 95 4.2.1.12.3 Rozdíly ve zdanění příjmů fotbalisty dle § 6 a § 7 DPříj ......................................................... 98 5.
DISKUZE ............................................................................................................................................... 101
6.
ZÁVĚR.................................................................................................................................................... 103
7.
LITERATURA ....................................................................................................................................... 105
8.
TABULKY, SCHÉMATA, GRAFY .................................................................................................... 110
9.
PŘÍLOHY ............................................................................................................................................... 112
A. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AkcSpol CenP DPříj KapT
– – – –
NařK
–
ObčZ ObchZ OSŘ SmEP
– – – –
ÚČT ZSDP ŽZ
– – –
zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů nařízení Komise (ES) č. 809/2004 kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů šíření inzerátů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 337/1992, o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
V bakalářské práci vycházíme z právní úpravy účinné k 1.7. 2008, zmiňujeme se však i o některých chystaných legislativních změnách, jejichž účinnost je vázána k pozdějšímu datu.
1. Úvod Téma bakalářské práce: Založení a vznik akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií jsem si zvolil, poněvadž se o problematiku obchodních společností zajímám, zvláště té, týkající se práva akciových společností. Výběr jsem cílevědomě zamířil k institutu „netradičního“ způsobu založení právnické osoby, v mém případě a.s., zejména z důvodu niterné zvědavosti, která se postupným pronikáním k meritu věci, resp. neustálým problematizováním předloženého úkolu, umocňovala. „Podle toho jak se opatří akciový kapitál, rozeznáváme tyto způsoby založení akciové společnosti: 1. založení simultánní, při němž zakladatelé společnosti převezmou sami veškeré akcie a po případě hledí teprve prodejem jich získati nové členy; 2. založení sukcesivní, při němž zakladatelé převezmou sami třeba jen část akcií a ostatní předloží obecenstvu k upisování“1, toto rozlišení obsahuje Příručka obchodního práva již z roku 1947, v současném pojetí ObchZ obsahuje dvě alternativy, jak založit akciovou společnost. První z možností je upsat veškerý základní kapitál společnosti bez veřejné nabídky akcií (ustanovení § 172) – simultánní založení, v druhém případě se nabízí varianta přizvání investorů z řad veřejnosti, aby se podíleli na postupném založení společnosti formou veřejné nabídky akcií (ustanovení § 164) – sukcesivní založení. De lege lata jsou to dva instituty založení a.s., praxe však vypovídá o redundantnosti jednoho z nich – potvrzuje se tak staré známé: Praxis sine theoria, sicut caesus est in via. Theoria sine praxi, sicut currus sine axi. Dle dostupných údajů byly za dobu účinnosti obchodního zákoníku tímto způsobem (rozuměj: s veřejnou nabídkou akcií, pozn. vj) založeny pouhé dvě a.s.2 Právě tato skutečnost ve mně probudila zájem o hlubší vhled do dané problematiky. Citovaný autor popisoval stav k roku 2005, proto jsem kontaktoval rejstříkové soudy i Ministerstvo spravedlnosti České republiky, abych získal aktuální informace. Potvrdili mi, že o žádné a.s. takto nově založené nemají dostupné údaje, s odkazem na to, že situace u nás není nikterak výjimečná. Již v celé řadě evropských i mimoevropských zemí se tato úprava nevyužívá (např. Německo, Polsko, Švýcarsko a Rusko), u nás taktéž ne, avšak s tím rozdílem, že je stále součástí právního řádu, byť v současně probíhajícím procesu rekodifikace stěžejních zákoníků soukromého práva ne nezbytně nadlouho – o tom bude pojednáno později. Akcionářské právo má u nás dlouhou tradici, jež sahá do období rakouské monarchie, obecně upravil právní postavení akciových společností tzv. starý spolkový zákon (tj. zákon č. 253/1852 Ř.z.) – zde byla a.s. považována prozatím jako spolek (chápej jako běžné zájmové společenství občanů) a nikoli jako obchodní společnost, dále pak zákon č. 1/1863 Ř.z., všeobecný zákoník obchodní (zajímavě se jeví např. § 35, který praví
1 2
MALOVSKÝ-WENIG, A. Příručka obchodního práva. Praha: Československý kompas, 1947. s. 264. DVOŘÁK, T. Akciová společnost a Evropská akciová společnost. Praha: ASPI, 2005. s. 89. ISBN 80-7357-120-X.
10
„Základní kapitál, je především stanovami určená cifra, udávající výši čistého jmění, s nímž má podle stanov společnost počíti provoz svého podniku.“ – z této dikce plyne, že zákonná norma nestanovovala přesnou výši základního kapitálu, nýbrž ponechávala rozhodnutí na samotných zakladatelích, dnes je tomu právě naopak), nicméně termíny simultánní a sukcesivní založení a.s. byly poprvé uvedeny až v německém návrhu akciové novely z roku 1883.3 Významnou roli sehrál o několik let později tzv. akciový regulativ. Vypovídající je hned jeho ustanovení § 34: „Žádost, aby bylo dáno zmocnění ku přípravným opatřením, to jest za prozatímné povolení, aby a.s. směla býti zřízena, budiž podána v případnostech v zákoně vytčených. Zejména budiž taková žádost také podána, když pro upisování akcií mají býti vydána veřejná vyzvání neb oznámení.“ Z dikce nařízení plyne, že dřívější způsob zakládání společností podléhal státnímu povolení (koncesi), nicméně samotná úprava námi zkoumaného institutu zůstala obdobná, viz: „Jestliže žadatelé za koncesi zamýšlejí pro upisování akcií vydati veřejná vyzvání neb oznámení, mají alespoň obsahovati podstatná ustanovení návrhu...“ – § 4, srovnej z dnešní veřejnou nabídkou. Nařízení je potom v příslušných paragrafech taxativně uvádí. Z důvodu odborné terminologie, kterou budu v práci používat, uvedu ještě pro názornou ukázku ustanovení § 9: „Bylo-li upsání akcií veřejnou subskripcí5 provedeno, buďte přiloženy také exempláře vydaných veřejných vyzvání neb oznámení v prvopise neb ověřeném přepise.“ S úpravou sukcesivního zakládání a.s. se setkáváme i později a to konkrétně v zákoně č. 104/1990 Sb., z 18. dubna 1990, o akciových společnostech, jenž s velkým očekáváním abrogoval zákon č. 243/1949 Sb. o akciových společnostech (ten pro změnu zrušil výše zmíněný akciový regulativ), který principiálně odporoval základním institutům obchodního práva, tak jak je známe dnes, především díky ingerenci ze strany státu v podobě udělování státního povolení příslušným ministrem (i nadále setrvával koncesní přístup založení a.s.), nicméně s praktickými konsekvencemi ústícími do takové situace, ve které právo aprobuje založení právnické osoby ve formě a.s., ale fakticky k žádnému takovému zakládání nedochází z důvodů nám historicky známých (výjimku tvořili pouze akciové společnosti, které se využívaly pro obchodování se zahraničím – zákon č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu, jenž dával ministru zahraničního obchodu možnost si vybrat pro obchodní společnost působící v oblasti zahraničního obchodu formu akciové společnosti).
ELIÁŠ, K., -- BARTOŠÍKOVÁ, M., -- POKORNÁ, J. A KOL. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. s. 276. ISBN80-7179-355-8. 4 následující citace daného zákona vycházejí z: CK MINISTERSTVO VNITRA. Zákoník říšský pro království a země v radě říšské zastoupené. Nařízení ministerstev vnitra, financí, obchodu a spravedlnosti č. 175/1899 Ř.z., jímž vyhlašuje se regulativ pro zřizování a přeměňování akciových společností v oboru průmyslu a obchodu. Vídeň, 1849-1918. 5 subskripcí se rozumí úpis akcií. 3
11
Ač byl nový polistopadový AkcSpol účinný pouze 20. měsíců (1.5. 1990 – 31.12. 1991), znamenal výrazný posun k reformě celého hospodářství. V jeho ustanoveních je zachycen hmotněprávní fundament, ze kterého vychází současná úprava akciového práva ObchZ. Paragrafy § 17 – § 24 obsahují normy, které popisují upisování akcií a podmínky, za kterých k němu dochází, především pak dikci zákona v otázkách ustavující valné hromady. Simultánnímu založení je věnován § 25, který říká ve svém prvním odstavci, že pokud se v zakladatelské smlouvě zakladatelé dohodnou, že sami splatí celý základní kapitál ve stanoveném poměru, nevyžaduje se upisování akcií a konání ustanovující valné hromady.6 Jen pro zajímavost pro splacení základního kapitálu se v obou případech požadovala částka, která nesměla být nižší než-li 100 000 Kčs. Tento zákon byl zrušen nynějším obchodním kodexem, který v původním znění přišel pouze s terminologickou precizací, kdy rozdělil ony dva způsoby na založení společnosti na základě výzvy k upisování akcií a založení společnosti bez výzvy k upsání akcií. Hodnota základního jmění zůstala na obdobné výši. Podstatnou a největší změnu vyvolala až novelizace ze 14. září 2000, provedená zákonem č. 370/2000 Sb.7, která vytvořila distinkci ve výši kapitálu, když stanovila pro založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií (opětovná modifikace názvu) základní kapitál v hodnotě alespoň 20 000 000 Kč (to i v případě zvýšení základního kapitálu s veřejnou nabídkou akcií již za existence společnosti, pokud by jeho hodnota byla nižší, než-li uvedená částka 20 000 000 Kč), přičemž bez veřejné nabídky stačilo zakladateli/ům upsat tentokrát dvojnásobek původní částky, tj. 2 000 000 Kč. Zákonodárce se k této novele uchýlil z důvodu sblížení naší právní úpravy s právem EU8.
MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Sbírka zákonů České a Slovenské federativní republiky. Zákon č.104/1990 Sb. Částka 23 [online]. [cit. 2008-07-10]. Dostupné z:
7 MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Sbírka zákonů České a Slovenské federativní republiky. Zákon č. 370/2000, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Částka 100 [online]. [cit. 2008-07-10]. Dostupné z: 8 EVROPSKÁ RADA. Druhá směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocenností těchto opatření [online]. [cit. 2008-07-10]. Dostupné z: 6
12
V současnosti probíhá připomínkové řízení k návrhu nového obchodního zákoníku, jehož důvodová zpráva předpokládá vypuštění možnosti použít sukcesivního způsobu založení a.s., proto by pro příště museli zakladatelé upsat najednou, nikoliv postupně, jak bylo možné dosud, vklady do základního kapitálu ve výši alespoň 2 000 000 Kč. Za zmínku stojí fakt, že se v návrhu objevují nově dvě kategorie akciových společností: veřejná akciová společnost – jejíž cenné papíry byly přijaty k obchodování na oficiálním trhu, tj. jsou kótované a soukromá akciová společnost, která je definována jako společnost, která není veřejná. I přes nevyzpytatelnost a obtížnost dosažení politického konsensu v legislativním procesu se domnívám, že bude do budoucna upuštěno od možnosti založit a.s. s veřejnou nabídkou akcií. Shrnu-li to, sukcesivní zakládání a.s. má u nás tradici, která ústí do 19. století – do dob Rakouska-Uherska, nyní je ovšem tendence tohoto institutu zanechat z důvodu jeho praktické neupotřebitelnosti. Proč tomu tak je, o tom nechť napoví následující řádky.
13
2. Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je dle dostupné legislativy analyzovat a následně podle některých konkrétních ekonomických a psychologických faktorů explikovat, proč je ustanovení § 162 odst. (3) ObchZ, týkající se sukcesivního založení akciové společnosti, obsolentní, a také v rámci kapitoly Výsledky a Případové studie uvést, za jakých okolností si lze představit využití tohoto institutu. Byť postupné zakládání a.s. je v České republice spíše anachronismem, práce by měla i přesto přispět k přehlednému popisu nutných kroků vedoucích k založení a vzniku společnosti, proto má i praktické konsekvence pro toho, kdo by se vydal touto „neprobádanou“ cestou. Pokud však vejde v platnost a následně účinnost zmíněná novela, poslouží alespoň pro zmapování určitého institutu akciového práva, díky němuž mohla vzniknout v dějinách tak významná stavba jakou je Suezský průplav9. S ohledem na specifickou volbu předmětu činnosti a.s. (provozování fotbalového klubu), kterou jsem si vybral v rámci vlastní práce, je dílčím cílem analyzovat právní postavení (spolu s ekonomickými souvislostmi) profesionálního fotbalisty.
2.2 Metodika Práce je rozdělena na dvě hlavní části – teoretickou a praktickou, která se dále skládá ze dvou oddílů – Výsledky a Případová studie. Metodologie práce je taková, že v teoretické části a druhém oddílu praktické části převažuje deskriptivní charakter, který je v kapitole Výsledky vystřídán analyticko-syntetickou metodou. Teoretická část se věnuje právnímu postavení akciové společnosti, tak jak je upravena nejen v obecné, nýbrž také speciální podobě obchodním zákoníkem, jejímž dílčím záměrem je postihnout právo a.s. ve své komplexnosti s ohledem na předem určený cíl a rozsah práce. Ještě předtím se však zmíním o longitudinálních statistických údajích o počtu a.s. v České republice v absolutním vyjádření, pro roky 2006 a 2007 v míře ročního přírůstku a úbytku, s ohledem na kalendářní měsíce – protože chci, aby měl čtenář alespoň základní povědomí o těchto číslech, které se v pracích tohoto charakteru většinou
V roce 1858 založil francouzský inženýr Ferdinand de Lesseps společnost Compagnie Universelle du Canal maritime de Suez s veřejnou nabídkou akcií v počtu 400 000, o jmenovité hodnotě 500 franků za kus. Polovinu akcií upsala Francie, dále 44 % místokrál egyptský, akcionáři se staly také země jako Itálie, Turecko, Anglie, Rakousko, USA a Rusko.
9
14
neuvádějí, nicméně pregnantně ilustrují na konkrétních harddatech, z jakého počtu a.s. vycházíme, když postulujeme předpoklad absence zakládání a.s. s veřejnou nabídkou akcií. Uvedu zde dále instituty nejen z oblasti akciového práva, jakožto subsystému práva obchodního, nýbrž i legislativu z oblasti KapT a CenP, ale taktéž z práva živnostenského – ŽZ, práva občanského – ObčZ, finančního – DPříj, pracovního – ZP či procesněprávních předpisů – např. OSŘ, v neposlední řadě normy práva Evropského společenství např. NařK a SmeP, které nezbytně souvisí se zakládáním a.s. Závěrem se zmíním o některých účetních operacích vztahujících se k fázi vzniku a.s. (především půjde o problematiku zřizovacích výdajů), které zahrnují sestavení zahajovací rozvahy a otevření účtů hlavní knihy. Do prvního oddílu praktické části (Výsledky) je subsumována stěžejní kapitola, ve které analyzuji příčiny nevyužívání institutu založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií z různých pohledů (čistě psychologického, ekonomického a právního) a snažím se rovněž najít východiska, která by nejen teoreticky, ale i prakticky rezonovala s používáním tohoto institutu. Resultátem budou výhody i nevýhody dané alternativy v podobě SWOT analýzy. V praktické části druhého oddílu (Případová studie) popisuji založení a vznik fiktivní a.s. (provozovatele fotbalového klubu), jež zahrnuje všechny nezbytné kroky, které je třeba učinit k tomu, aby a.s. mohla být zapsána do obchodního rejstříku. Do druhého oddílu jsem záměrně vložil pasáž, jež se zabývá právními, ale i ekonomickými aspekty (zejména v oblasti daní) profesionálního fotbalisty, s ohledem na obor, který studuji – tj. sociálně ekonomický, z toho důvodu, protože se domnívám, že sportovní činnost obecně je důležitým společenským prostorem pro seberealizaci člověka, která má v případě profesionalizace sportu zvláštní charakter, jenž mohu i z vlastní zkušenosti (hrál jsem profesionálně 1 sezonu za mužský tým FK Šardice a.s.) uchopit z hlediska mnou nabytých informací z bakalářského stupně studia a dotvořit tak případovou studii do uceleného rámce. K vypracování této práce jsem použil celou řadu odborných publikací, jak tištěných, tak elektronických, seznámil jsem se s právními předpisy, jejichž znalost mi umožnila kvalifikovanější vhled do dané problematiky, diskutoval teoretická východiska s odborníky na obchodní právo, konzultoval některé praktické věci s představiteli Ministerstva spravedlnosti ČR, rejstříkovými soudci, podobu prospektu cenného papíru s advokátem, ověřování ustavující valné hromady s notářem, v neposlední řadě jsem integroval své dosavadní poznatky nabyté studiem a zúročil praktické zkušenosti plynoucí ze spolupráce se společností Velkopavlovické drůbežářské závody, a.s.
15
3. Teoretická část 3.1 Pojmový aparát Dříve než se začnu systematicky věnovat akciové společnosti, je nasnadě uvést teoretické předpoklady, z kterých je vyvozováno postavení a.s. v celém kontextu obchodního práva – je tudíž nutné určit kasuistické znaky (tj. pokusit se odpovědět na otázky: co je to podnikání, podnik, kdo je osobou podnikatele, které právní formy české právo aprobuje), jež determinují následnou úpravu těchto právních entit ve speciálních ustanoveních relevantních právních předpisů.
3.1.1 Podnikání Podnikání vymezuje ObchZ v § 2 odst. (1) jako činnost prováděnou podnikatelem za kumulativního splnění následujících podmínek: •
soustavně (nikoliv ad hoc, nárazově, výjimečně),
•
samostatně (podnikatel je vázán pouze svým vědomím a svědomím),
•
vlastním jménem (sloužící k identifikaci),
•
na vlastní odpovědnost (jako nositel práv a povinností),
•
za účelem dosažení zisku (není důležité zda ho dosahuje nebo ne).
3.1.2 Podnikatel Kdo je podnikatelem, tzv. ex lege, explicitně určuje § 3 odst. (2) ObchZ takto: •
osoba zapsaná v obchodním rejstříku, a) dle § 34 odst. (1) ObchZ se jedná o:
- obchodní společnosti a družstva, - zahraniční osoby [výjimka § 21 odst. (5) ObchZ], - fyzické osoby, které jsou podnikateli a mají bydliště v ČR a osoby uvedené v § 21 odst. (5) ObchZ, pokud o zápis požádají,
- další osoby dle zvláštního právního předpisu. •
osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,
•
osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění dle zvláštních předpisů, 16
•
osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence dle zvláštního předpisu.
Podnikatelem, jak už z povahy věci plyne, může být fyzická i právnická osoba v případě splnění zákonem stanovených podmínek. ObchZ obsahuje zajímavou právní konstrukci, která umožňuje označit osobu za podnikatele i tehdy, pokud podnikání fakticky nevyvíjí (je např. v konkursu či likvidaci) – pasivní podnikatel (může jím však být pouze subjekt uvedený v § 2 odst. (1) písm. a), dalším „zvláštním“ druhem podnikatele sui generis je fiktivní podnikatel. Je možno jej implicitně dovodit z obecného ustanovení o obchodních společnostech, které dovoluje založit společnost s ručením omezeným a akciovou společnost i za jiným účelem (např. oblast zdravotnictví, kultury a školství), než-li je podnikání. Podobnou úpravu má i družstvo, které se zakládá mimo jiné za účelem zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Společným znakem je absence účelu, kterým je u podnikání vždy ziskovost, bez ohledu na to, jestli je podnikání skutečně ziskové či ne. Podnikatelem se v tomto případě subjekt stává prostřednictvím formy, kterou si zvolil. V praxi se ukázala tato právní fikce jako užitečná, poněvadž např. z hlediska dodatku „a.s.“, který určuje právní formu, je ihned zřejmé, že spadá pod obchodněprávní režim a není již zapotřebí pátrat po účelu, za kterým byla založena.
3.1.3 Podnik Často dochází k zaměňování pojmů podnikatel a podnik, při čemž se nejedná o totéž. Podnikatele jsme vymezili jako osobu, která podniká na základě nějakého oprávnění, je tedy subjektem právních vztahů, kdežto podnikem se rozumí věc hromadná, definovaná jako soubor hmotných a nehmotných jakož i osobních složek podnikání, tj. může být také předmětem (objektem) smluvního vztahu, který je typově upraven např. nominátní smlouvou o prodeji podniku viz § 476-488a ObchZ.
3.1.4 Obchodní společnosti Obchodní společnosti jsou právnickými osobami, přesněji dle ObčZ sdruženími fyzických či právnických osob, jejichž základem je smluvní ujednání směřující k nějakému účelu, který, jak jsme si ukázali, je buďto podnikatelský nebo nepodnikatelský a je dále rozveden v konkrétním předmětu podnikání. Např. od nadace se liší tím, že se nejedná o vyčlenění majetku (zde je základem sdružení majetku, nikoliv sdružení osob), od státního podniku tím, že jej může založit osoba odlišná od státu, atd. Český ObchZ umožňuje zakládat pouze ty obchodní společnosti, které jsou vyjmenovány v § 56 odst. (1). Právní teoretikové je člení podle formy osobní účasti společníků na podnikání společnosti takhle:
17
•
osobní společnosti
- veřejná obchodní společnost, - komanditní společnost. •
kapitálové společnosti
- společnost s ručením omezeným, - akciová společnost. Je zřejmé, že každá z obchodních společností má určitá specifika, která jsou hlavním důvodem pro jejich volbu nebo naopak důvodem, proč volit právní formu jinou, tu vhodnější. Trendem je odklon od zakládání společností osobních – důkazem je zanedbatelný počet nově vzniknuvších v.o.s. a k.s a výrazný posun ke společnostem kapitálovým (tradičně a.s. a s.r.o., v rámci struktur EU je to např. evropská akciová společnost). Důvodem může být riziko, které podstupují společníci osobních společností, jejichž zákonem stanovenou povinností je ručit za závazky z podnikání celým svým soukromým majetkem. V další části práce se omezím pouze na analýzu společnosti akciové. Zakladatelé a.s., ale také investoři, by měli brát v úvahu zejména ty skutečnosti, které jsou přehledně shrnuty v tabulce č. [1] a [2].
18
Tabulka č. [1]: Výhody a nevýhody spojené s akciemi z hlediska emitenta VÝHODY spojené s akciemi
NEVÝHODY spojené s akciemi
z hlediska emitenta akcie:
z hlediska emitenta akcie:
•
•
kapitál získaný emisí akcií je společnosti k dispozici neomezeně, neboť akcie jsou nesplatitelné
(nemají
stanovenu
akcionáři (vlastníci akcií) se mohou podílet a zasahovat do řízení společnosti,
dobu
splatnosti),
•
akciová společnost je právní formou podnikání,
•
vysoké
informační
která umožňuje shromáždit velké množství
vynakládat
kapitálu
formačních povinností,
pro
financování
podnikatelských
v
náklady
souvislosti
je
s
nezbytné
plněním
in-
záměrů,
•
možnost získávat další kapitál emisí nových,
•
mladých akcií,
•
akcií,
společnost nemusí vyplácet dividendy, pokud
•
tak rozhodne valná hromada,
•
vysoké emisní náklady jsou spojené s emisí
za porušení svých závazků akciová společnost ručí celým svým majetkem,
jsou-li akcie obchodovány na sekundárním trhu
•
je zabezpečena jejich likvidita, což přispívá
dividendy
jsou
vypláceny
až
ze
zisku
po zdanění,
ke snížení nákladů emitenta,
•
jsou-li akcie obchodovány na sekundárním
•
trhu, roste prestiž emitenta v očích investorů,
existuje přísná regulace právní formy v podobě akciové společnosti ve snaze zabránit vzniku monopolní či oligopolní tržní struktury s jejich nepříznivými
důsledky
na
konkurenční
prostředí,
•
jsou-li akcie obchodovány na sekundárním
•
u
společností,
jejichž
akcie
jsou
veřejně
trhu, dochází k dennímu oceňování hodnoty
obchodovatelné nutnost provádět transparentní
společnosti připadající na jednu akcii,
a kontinuální dividendovou,
investiční a fi-
nanční politiku,
•
emisí akcií dochází k diverzifikaci rizika mezi
•
větší počet akcionářů.
v
akciové
ke
konfliktu
společnosti zájmů
může
mezi
docházet
managementem
a akcionáři společnosti, který může přispívat ke snížení hodnoty společnosti. Zdroj: převzato z VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: Aspi, 2007. s. 208-209. ISBN 978-80-7357-297-6.
19
Tabulka č. [2]: Výhody a nevýhody spojené s akciemi z hlediska investora VÝHODY z hlediska akcionáře (investora):
NEVÝHODY z hlediska akcionáře (investora):
•
•
z investice do akcie může investor dosáhnout kapitálového zisku,
•
z investice do akcie může investor dosáhnout kapitálové ztráty,
akcionář inkasuje důchod v podobě dividendy,
•
je-li vyplácena,
akcionář získává nulový důchod v případě, kdy valná hromada rozhodne, že dividenda nebude vyplácena,
•
existuje omezené ručení, neboť akcionář neručí
•
za závazky akciové společnosti,
ve společnosti se může projevovat konflikt zájmů mezi managementem a akcionáři, který může výrazně snížit hodnotu firmy,
•
akcionář má možnost podílet se na řízení
•
akciové společnosti, účastnit se valné hromady
minoritní vlastník má z praktického hlediska omezenou možnost zasahovat do řízení firmy,
a zde hlasovat,
•
akcionář má právo na likvidační zůstatek
•
akcionář nemá nárok na vrácení svého vkladu,
•
může
v případě likvidace společnosti,
•
akcionář má předkupní právo na nákup nových, mladých akcií v případě jejich emise,
•
k
vysokému
zdanění
kapitálových zisků a dividend,
investice do akcií může představovat anonymní
•
formu investování,
•
docházet
s neobchodovatelnými akciemi je spojena nízká likvidita,
akcionář nemá povinnost podílet se na řízení
•
společnosti,
obchodování s malým počtem kusů akcií je spojeno s vysokými transakčními náklady.
Zdroj: převzato z VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: Aspi, 2007. s. 208-209. ISBN 978-80-7357-297-6.
Pro názornou představu o tom, jaká je struktura národního hospodářství ČR z pohledu jednotlivých forem podnikání, jejíž výběr, jak jsme si ukázali, je výsledkem nelehkého rozvažování ještě před samotným přistoupením ke skutečnému zakládání společnosti, jsem se rozhodl zařadit statistické údaje, které mohou být jedním z vypovídajících činitelů o právním prostředí10 ČR, jež vytváří mantinely pro volbu té či oné právní formy, nevyjímaje z toho ekonomické souvislosti.
V žebříčku Doing Business 2008, který hodnotil jednotlivé země dle podmínek založení a vzniku společností se Česká republika umístila na 65. místě, aktuální zpráva Doing Business 2009 hovoří o poklesu až na 75. místo. Chválí naši zemi za snižování administrativního zatížení při vzniku firmy a urychlení
10
20
3.2 Statistický vývoj počtu a.s. v České republice Informace o struktuře národního hospodářství z hlediska právní formy jsou shromažďovány v registru ekonomických subjektů (dále RES), kde se evidují právnické osoby, organizační složky a fyzické osoby, které mají postavení podnikatele. Z dostupných údajů jsem vybral relevantní výsledky týkající se a.s. Tabulka č. [3]: Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem (stav k 31.12.) rok počet a.s.
1995 7 564
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
13 009
14 092
14 845
15 260
15 903
16 403
17 031
18 093
Zdroj: registr ekonomických subjektů
Ekonomické subjekty jsou terminologicky vymezeny jako podnikatelé, bez ohledu na to, jestli skutečně podnikají či nikoliv (proto jsou zde také zahrnováni fiktivní i pasivní podnikatelé). Z tabulky je patrný pozvolný lineární růst počtu a.s. v jednotlivých letech, za která se data zjišťovala – jedná se o absolutní hodnoty, nikoliv relativní, proto z tabulky nevyčteme, jaký byl úhrn mezi nově založenými a.s. a těmi, které byly vymazány z obchodního rejstříku. Daná situace popisuje pouze status quo. Nárůst v jednotlivých letech nově založených a.s. zobrazuje následující tabulka, která jej pro zajímavost poměřuje i s nejfrekventovanější právní formou v České republice – společností s ručením omezeným11. Tabulka č. [4]: Nově vzniklé firmy v ČR rok počet a.s. počet s.r.o.
2003
2004
2005
2006
2007
786
830
903
1 302
2 614
10 818
14 409
14 023
16 418
19 893
Zdroj: Čekia
celého procesu ústícího zápisem do příslušného rejstříku, dobrou dostupnost úvěrů a podmínky pro mezinárodní obchod. THE WORLD BANK GROUP. Doing Business 2009. s. 6. [online]. [cit. 2008-10-10]. Dostupné z: < http://www.doingbusiness.org/documents/Press_Releases_09/DB09_Overview.pdf> 11 Na konci roku 2007 v ČR fungovalo 290 301 společností, z toho 92,2 % jich bylo s ručením omezeným. PROFIT.Loni přibylo 17 tisíc firem [online]. [cit. 2008-10-10]. Dostupné z:
21
Z dostupných údajů České kapitálové informační agentury (dále jen Čekia) plyne, že v roce 2007 vzniklo celkem 22 507 firem (rozuměj: a.s. a s.r.o.), což znamená nárůst o 27 % oproti předchozímu roku a celkově největší za posledních pět let. Na první pohled je patrný výrazný rozdíl mezi lety 2006 a 2007. Trend nastolila daňová reforma, která vstoupila v účinnost 1.1. 2008. Tento režim jen harmonizoval úpravu, která je u prodeje podílů společníků s.r.o. standardní. Pokud chce společník převést svůj podíl a doba mezi jeho nabytím a převodem nepřesáhne dobu 5 let, musí příjem zdanit dle § 10 odst. (1) písm. c) DPříj. Tudíž její důsledky spočívají v posunutí časového testu u prodeje akcií na 5 let. Dříve bylo možné (do konce roku 2007) osvobodit příjem z prodeje akcií, pokud doba mezi nabytím a prodejem těchto cenných papírů nepřesáhla 6 měsíců, ale nyní jej musí zdanit dle § 10 odst. (1) písm. b) DPříj, s výjimkou, která je uvedená § 4 odst. (1) písm. w) DPříj12. Proto podle slov některých ekonomů podnikatelé zakládali společnosti tzv. do „zásoby“, aby se v případě prodeje vyhnuli daňovému zatížení13. Následující tabulka se týkají detailnějšího rozboru vzniknuvších a.s. – kritérii jsou administrativní jednotky, tj. kraje a informačně přínosná je i klasifikace dle kalendářních měsíců jejich vzniku.
Příjmy z prodeje investičních cenných papírů, v našem případě akcií, jsou osvobozeny, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem při prodeji těchto cenných papírů dobu 6 měsíců, za předpokladu že celkový podíl prodávající osoby na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5 %. 13 ČEKIA. Zájem o podnikání v Čechách roste [online]. [cit. 2008-10-10]. Dostupné z: 12
22
Tabulka č. [5]: Počet vzniklých a zaniklých a.s. dle krajů vzniklé a.s. kraj
2007
Tabulka č. [6]: Počet vzniklých a.s. dle kalendářních měsíců
zaniklé a.s.
2006
2007
vzniklé a.s.
2006
1 301
739
176
160
měsíc
Jihomoravský
300
137
57
44
leden
119
107
Středočeský
112
70
18
19
únor
104
87
Moravskoslezský
395
86
53
53
březen
139
111
Jihočeský
94
37
20
22
duben
129
97
Ústecký
49
28
23
20
květen
152
101
Karlovarský
14
5
7
10
červen
179
127
Plzeňský
40
49
11
16
červenec
145
80
Olomoucký
57
33
18
19
srpen
124
100
Zlínský
24
29
14
12
září
136
100
Královehradecký
44
25
14
11
říjen
243
125
Liberecký
28
19
16
8
listopad
530
134
Pardubický
50
18
20
15
prosinec
614
133
Vysočina
17
14
11
10
celkem
2614
1302
Neurčeno
89
13
0
13
Zdroj: Čekia
2614
1302
458
432
Praha
celkem Zdroj: Čekia
23
2007
2006
Výsledky dokladují rostoucí zájem o právní formu a.s. (poměr zaniklých společností osciluje kolem obdobné hranice), který je možným důsledkem současné ekonomické situace ČR, která ve zkoumaných letech dosahovala vysokého ekonomického růstu14, jenž byl vyvolán mimo jiné větším zapojením se do mezinárodního obchodu15 a táhla jej zřejmě i dynamická poptávka domácností. Za zmínku stojí „boom“ v Moravskoslezském kraji, kde došlo k výraznému nárůstu a.s., jenž souvisí se specifikou regionu (dochází pozvolně k restrukturalizaci těžkého průmyslu směrem k průmyslu lehčímu a především službám), o který se nyní zajímá spousta nových investorů, kteří jsou víceméně zainteresováni do automobilového průmyslu, dále je zajímají informační technologie spolu s elektronikou. Dlouhodobé statistiky agentury ČEKIA ukazují, že společnosti jsou v průběhu roku, s drobnými výkyvy, zakládány rovnoměrně, avšak z důvodu již zmíněné daňové reformy je citelný nárůst v měsících říjnu, listopadu a prosince, nicméně i přesto po abstrahování vnějších vlivů se jedná o nárůst, byť pozvolný. Když už přibližně víme, kolik společností v České republice je nositelem právní formy a.s., je snazší ozřejmit poměr těch, které byly založeny bez anebo s veřejnou nabídkou akcií. Zde opět uvádím údaj, že do konce roku 2005 za celou dobu existence nového „porevolučního“ ObchZ tak u nás byly založeny pouhé dvě a.s. Z dostupných údajů vyplývá, že od této doby již žádná taková nevznikla a to dokonce ani v námi zkoumaném případě, kdy docházelo k legislativní úpravě zdanění převodu cenných papírů (akcií), která bezesporu stimulovala k racionálního kalkulu potenciální zakladatele tak, aby využili dosavadní zákonné možnosti osvobození, které Čl. II zákona č. 261/2007 Sb., Přechodná ustanovení, jež můžeme nalézt v DPříj, nastiňuje ve svém třetím bodě: „U osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nabytých do konce roku 2007 se postupuje podle § 4 odst. (1) písm. w) DPříj, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona (rozuměj: novelizovaného DPříj).“ V závěru je nutno dodat, že zákonodárce volil tuto úpravu i např. z důvodu spekulativních kroků především ze strany některých obchodníků s nemovitostmi, kteří založili krátkodobě a.s. za cílem koupit nemovitost a společnost následně s nemovitostí prodat (rozuměj: převedli akcie na jiného majitele po zmíněných 6 měsících od nabytí, což znamenalo daňovou úsporu v podobě osvobození od daně z příjmů, ale také z převodu nemovitostí), než aby jako fyzické osoby nakoupily nemovitosti, prodali je a rozdíl mezi kupní a prodejní cenou na jedné straně
V roce 2006 hrubý domácí produkt reálně rostl tempem 6,8 % a v následujícím roce 6 %. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele [online]. [cit. 2008-10-10]. Dostupné z: 15 Zvyšování počtu firem má na svědomí také podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka rostoucí zapojení ČR do mezinárodního obchodu. „Před deseti lety dosahoval obrat v zahraničním obchodu 110 procent HDP, loni již 150 procent HDP,“ upozornil. ČTK. V ČR loni vzniklo nejvíce firem za posledních pět let [online]. [cit. 2008-10-10] Dostupné z: < http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=295269> 14
24
a cenou zjištěnou a sjednanou na straně druhé, zdanili jak daní z příjmů, tak daní z převodu nemovitostí. I tehdy, stejně jako teď, § 4 odst. (1) písm. b) DPříj předpokládá osvobození příjmu z prodeje nemovitostí, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let, což samozřejmě před zmíněnou novelou nahrávalo k využívání nastíněného institutu. I zde je zapotřebí výslovně upozornit na fakt, že založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií k tomu účelu není vhodné, již z toho důvodu, že základní kapitál je nutné vytvořit v hodnotě 20 mil. Kč a navíc k těmto záměrům už z logiky věci nepotřebují zakladatelé přizvat širokou investorskou veřejnost.
25
3.3 Akciové právo 3.3.1 Obecná právní úprava a.s. 3.3.1.1 Obecná ustanovení - § 56 ObchZ odst. (1) a (2) Obecná právní úprava akciové společnosti se nachází v druhé části, hlavě první ObchZ v ustanoveních § 56-92, která platí pro všechny druhy obchodních společností, použije se subsidiárně i pro případ družstva. Akciová společnost je tedy právnickou osobou založenou za účelem podnikání, jakožto i za jiným účelem, pokud tento režim není zvláštním právním předpisem reprobován. Zakladateli mohou být fyzické i právnické osoby, za předpokladu že zákon nepoužije úpravu jinou. ObčZ ve svém § 21 upravuje postavení státu jakožto právnické osoby v soukromoprávních vztazích, proto i tento subjekt může být zakladatelem a.s. – dokonce v zákoně č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích je v § 28 výslovně uvedeno, že jedinou obchodní společností, na jejímž založení se stát může podílet, je právě a.s. Nic nevylučuje založit a.s. zahraniční osobou, která je k tomuto aktivně legitimována § 24 odst. (1) ObchZ.
3.3.1.2 Předmět podnikání - § 56 ObchZ odst. (3) Faktická činnost a.s., tj. její předmět podnikání, musí být aprobována právem v určité podobě oprávnění. Nejčastěji jde o oprávnění živnostenské. Ze zákona vyplývá povinnost navrhovateli (u a.s. je jím představenstvo) doložit, že mu toto nebo jiné oprávnění vznikne nejpozději dnem zápisu do obchodního rejstříku. Novelizace tohoto ustanovení, účinná od 1. července 2008, zavádí nově možnost ověření této skutečnosti z informačních systémů veřejné správy. A.s. (právnická osoba) může podnikat na základě živnostenského oprávnění, toto musíme chápat tak, že nositelem oprávnění je právě ona, jak vyplývá z dikce § 5 odst. (1) ŽZ. Nesmí nás zmást právní status právnické osoby, který je podrobován neustálé analýze z řad právních teoretiků, kteří se přou o to, co to vlastně právnická osoba je, proto v současnosti máme dvě teorie (v praxi spíše splynuvší), které se odpovídajícím způsobem snaží daný problém logicky vysvětlit – teorii fikce a teorii reality16. Ať chceme či nechceme, konkrétní a.s. tvoří konkrétní lidé – oprávnění právnické
Teorie fikce považuje za jediný reálně existující typ osoby v právním smyslu osobu fyzickou, tj. lidskou bytost. Teorie reality uznává i právnickou osobu coby reálně existující subjekt – tohoto využil i náš zákonodárce, který za právnickou osobu považuje vyčlenění skupiny osob nebo majetku či jiný vnitřně 16
26
osoby podnikat, je tudíž zprostředkované přes osobu z „masa a kostí“, právní terminologií: fyzickou osobou ustanovenou podnikatelem (a.s.), na jejíž bedra je složena odpovědnost za řádný provoz živnosti a dodržování živnostenskoprávních předpisů. Jelikož pacta sunt servanda, je povinen podnikatel s touto osobou sepsat smlouvu. Za podnikatele (a.s.) jedná statutární orgán, jímž je představenstvo, proto reálně s touto fyzickou osobou daný právní úkon sjednává opět osoba fyzická, která je prostředkem, nikoliv však účelem, tím stále je a zůstává společnost. ŽZ tuto osobu nazývá odpovědným zástupcem. Existují dvě alternativy připouštějící obsazení této pozice. První z nich je do funkce odpovědného zástupce ustanovit člena statutárního orgánu, který splňuje všeobecné i zvláštní podmínky provozování živností a nejsou u něj známy skutečnosti stavící mu překážky k řádnému získání živnostenského oprávnění, které jsou taxativně stanoveny v § 8 ŽZ. Všeobecnými podmínkami zákon rozumí: dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost – vypadlo ustanovení o daňových nedoplatcích, restech na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nedoplatcích na pojistném na veřejném zdravotním pojištění. Zvláštní podmínky se dělí na odbornou a jinou způsobilost. Odborná způsobilost se dokládá osvědčením o dosažené kvalifikaci a požadované délce praxe, podrobnosti dále stanovuje zákon. Nelze-li odpovědným zástupcem ustanovit osoby zmíněné, vybere podnikatel osobu jinou (rozuměj: nečlena statutárního orgánu). Právní účinnost živnostenského oprávnění na základě níž může a.s. podnikat vzniká až zápisem do obchodního rejstříku pro ty společnosti, které nebyly doposud založeny. Je to logické, a.s. nemůže fakticky uskutečňovat činnost, když ještě reálně neexistuje. Jaké živnosti jsou k dispozici, je patrné ze schématu č. [1]. Oprávnění nabývala dvou podob: živnostenského listu u živností, které smějí být provozovány na základě ohlášení (existence právního nároku) a koncesní listiny u těch, které podléhají souhlasu státního orgánu (neexistence právního nároku). V současnosti novela zavedla tzv. výpis ze živnostenského rejstříku, který nahrazuje dříve používané živnostenské průkazy s cílem racionalizovat využití informačních systémů ve státní správě. Nebude už od nynějška potřeba mít na každou živnost živnostenský list či koncesní listinu, všechny tyto skutečnosti budou sumarizovány do výpisu ze živnostenského rejstříku. Co by mohlo začínající podnikatele zajímat a je důsledkem nového pojetí prokazování způsobilosti viz výše, je vypuštění zákonného institutu provozování živnosti průmyslovým způsobem, který se v praxi v převážné většině případů nevyužíval.
organizovaný subjekt, který se nepokouší definovat, nýbrž jej přímo za subjekt v právním slova smyslu označuje v zákoně.
27
Schéma č. [1]: Druhy živností Činnost:
• živnost
soustavná, samostatná, pod vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, účelem je zisk a splnění podmínek stanovených zákonem. živnosti ohlašovací
řemeslné
vázané
volná
živnosti koncesované
Zdroj: vlastní práce
3.3.1.3 Zneužití hlasů - § 56a odst. (4) ObchZ V a.s., více než v jakékoliv jiné obchodní společnosti, je potřebné zakotvit princip ochrany menšiny, která může být i přes přísná kogentní ustanovení ObchZ omezována většinovými akcionáři. To ale neznamená, že menšina se bude chovat obdobně. Z tohoto důvodu je explicitně v ObchZ stanovena zásada zákazu zneužití většiny i menšiny hlasovacích práv, která zdůrazňuje dialektický pohled na danou věc. Klást důraz pouze na ochranu menšiny může působit protichůdným způsobem na její funkčnost – proto v rámci a.s. je hlasovací síla derivována z výše vkladu každého akcionáře a tímto se zaručuje její životaschopnost, obdobný obsah nese ustanovení § 183i ObchZ známé jako squeeze out.
3.3.1.4 Založení společnosti - § 57 ObchZ Založení společnosti je jednou z etap, která vrcholí zápisem do obchodního rejstříku. Jedná se o conditio sine qua non pokračovat v etapě druhé a to vzniku společnosti. Společnost se zakládá společenskou smlouvou, na níž musí být podpisy všech zakladatelů, tato skutečnost musí být úředně ověřena. Úprava a.s. společenskou smlouvu nazývá zakladatelskou smlouvou – právní teorie řadí smlouvu mezi vícestranné právní úkony, tudíž je zde presumpce založení a.s. více zakladateli. Zakladatelská smlouva se svou funkčností liší od společenské smlouvy ostatních obchodních společností: „... společenská smlouva směřuje k založení společnosti a upravuje po vzniku společnosti
28
vnitřní vztahy mezi společníky a společností17. Např. s.r.o. nemá povinnost vytvářet stanovy, a proto „...zakladatelská smlouva a.s. naopak směřuje pouze k založení společnosti. Právní dokument, který po vzniku společnosti upravuje vztahy mezi akcionáři a vztahy společníků ke společnosti, se nazývá stanovy společnosti.“18 V případě založení a.s. jedinou osobou (právnickou) se dokument nazývá zakladatelskou listinou. Právní úkon sepsání smlouvy (listiny) ex lege vyžaduje formu notářského zápisu.
3.3.1.5 Základní kapitál - § 58 ObchZ Základní kapitál – terminus technicus, definovaný jako peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů (musí být vyjádřen v jednotkách české měny), které se zavázali splatit společníci do základního kapitálu společnosti. A.s. jej musí vytvářet povinně. V obecné rovině de iure je prezentován jako míra věřitelské ochrany posilující právní jistotu třetích osob, de facto se ale již mnohokrát prokázalo, že se nejedná o zcela stoprocentní garanci. I když platí zásada zachování základního kapitálu, je možné, dokonce se tak často děje, takový kapitál považovat pouze za iluzorní numero, kterému v realitě neodpovídá majetek jím krytý, nelze se tedy domnívat, že pokud vložíme do společnosti nemovitost, tak ji nemůžeme zcizovat – opak je pravdou, s těmi důsledky, jež spočívají v zajištění účetní položky na straně aktiv, která bude krýt základní kapitál na straně pasiv. V užším pojetí tvoří stranu pasiv v rozvaze, je součástí tzv. vlastního kapitálu, čili vlastním zdrojem financování. V neposlední řadě slouží k odvození míry účastni na společnosti, která je úměrná výši vkladů jednotlivých společníků.
3.3.1.6 Vklad společníka - § 59 a 60 ObchZ Čtením „mezi řádky“ ObchZ nám vyvstane implicitní trojdimenze vkladu společníka: •
předmět vkladu
- peněžité i nepeněžité plnění – dikcí zákona penězi ocenitelné hodnoty. •
vkladová povinnost
- společník se zavazuje vložit určité prostředky do společnosti. •
majetkový základ na podílu společníka
ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. A KOL. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. s. 13. ISBN80-7179-355-8. 18 tamtéž s. 13 17
29
- míra účastni na hospodaření společnosti. Zákon se podrobně věnuje vkladu nepeněžitému, oproti peněžitému plnění je zde rychlost transformace na likvidní prostředky menší, tudíž stanoví přísnější podmínky na jejich využití s ohledem zejména na předmět podnikání – v realitě se totiž objevovaly případy vkládání věcí zcela nesouvisejícím s podnikáním (např. obrazy). Vylučuje se vkládat do základního kapitálu provedení prací, poskytnutí služeb či pohledávka vůči nově vznikající společnosti (výjimkou je pouze tzv. kapitalizace pohledávek). Tento vklad musí být splacen před zápisem do obchodního rejstříku a hodnota se stanoví dle posudku znalce nezávislým na společnosti (jmenuje ho soudce, čímž se předejde možné spekulaci a snaze o naddimenzování jeho hodnoty). Správou jednotlivých vkladů před vznikem společnosti se pověřuje osoba, jejíž oprávnění k těmto úkonům bylo sjednáno v zakladatelských dokumentech, do té doby než a.s. vznikne. Pak je dotyčný povinen všechny majetkové hodnoty předat společnosti i s možnými plody a užitky.
3.3.1.7 Podíl - § 61 ObchZ Podílem se rozumí nejen abstraktní, ale i reálný vztah mezi akcionáři, ze kterého můžeme dedukovat míru účasti společníka v a.s., vyplývající z jeho vkladu. Obsahem podílu jsou práva a povinnosti (např. právo na zisk, vypořádací podíl a likvidační zůstatek – majetková práva, právo účastnit se valné hromady, právo na poskytnutí informací, povinností je naopak splatit vklad, ke kterému se dotyčný smluvně zavázal, povinnost vytvářet rezervní fond, atd.) Formálně vzato vystupuje v podobě cenného papíru (akcie), který na rozdíl od ostatních obchodních společností reprezentuje jakoby jeden podíl, tudíž kumulací jmenovitých hodnot akcií (podílů) společníka poměrně k výši základního kapitálu (souhrnu všech jmenovitých hodnot akcií) získáme velikost podílu. Uvádí se často procentem (např. 20% podíl na společnosti) či zlomkem (např. 2/3 podíl). Hodnotou podílu pro změnu máme na mysli míru účasti na čistém obchodním majetku19 společnosti, jenž připadá na daný podíl. Je tedy nadmíru jasné, že společník a.s. může mít více podílů.
3.3.1.8 Vznik společnosti - § 62 ObchZ A.s. vzniká zásadně zápisem do obchodního rejstříku, vyúsťuje tak proces zakládání společnosti do své konečné fáze, kdy se a.s. stává obchodněprávním subjektem se všemi
19
§ 5 ObchZ čistý obchodní majetek definuje jako obchodní majetek po odečtení veškerých závazků.
30
důsledky (vznik způsobilosti k právům a povinnostem a způsobilosti k právním úkonům). Zápis má podobu konstitutivního charakteru – působí ex nunc, to znamená, že před zápisem do obchodního rejstříku na sebe přebírají práva a povinnosti ti, kteří jednají jménem společnosti, nikoliv a.s. samotná, které právo ještě neposkytuje v tomto případě subjektivitu, ale okolnost schválení tohoto jednání do tří měsíců od vzniku a.s. jejím příslušným orgánem zakládá konstrukci vázanosti a.s. již od samého počátku. Návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od založení a.s. nebo od doručení průkazu živnostenského oprávnění (respektive výpisu z živnostenského rejstříku) či jiného podnikatelského oprávnění. Zmeškají-li zakladatelé stanovenou lhůtu, musí celý proces opakovat znovu.
3.3.1.9 Rezervní fond - § 67 ObchZ Funkcí rezervního fondu je krýt ztráty společnosti. A.s. jej vytváří povinně ze zisku běžného účetního období po zdanění v zákonem stanovené výši, může k tomuto účelu použít přiměřeně i jiné vlastní zdroje. Často je jeho část vytvářena již při vzniku a.s. příplatkem nad emisní kurs akcie, tj. tvoří jej emisní ážio20. Konkrétní úprava rezervního fondu je v § 217 ObchZ, který přikazuje odvést podíl čistého zisku za období, kdy jej a.s. poprvé vytvoří, ve výši 20 % čistého zisku, nikoliv však více než-li 10 % hodnoty základního kapitálu. V následujících účetních obdobích se fond dotváří o částku, na které se akcionáři dohodli ve stanovách, s dolní hranicí určenou zákonem na 5 % z čistého zisku a to do té doby, než bude fond naplněn dle požadavků stanov, nejméně však do výše 20 % základního kapitálu. Zákonnou výjimkou, jež v konečném důsledku znamená totéž, je naplnění rezervního fondu příplatky nad emisní kurs akcií.
3.3.1.10 Neplatnost a.s. - § 68a ObchZ Jednou vzniklá společnost je skutečným subjektem práva a není možné po zápisu do obchodního rejstříku žádat zrušení tohoto rozhodnutí pro neplatnost. Zakladatelé tak buď společnost zruší svým vlastním rozhodnutím – s likvidací nebo bez likvidace anebo v zákonem stanovených důvodech pro neplatnost rozhodne soud i bez návrhu zakladatelů, čímž de facto i de iure posílá společnost do likvidace.
Emisní ážio je rozdílem mezi emisním kursem akcie a její jmenovitou hodnotou. Emisní kurs akcie je částka, za niž společnost vydává akcie a nesmí být nižší, než je její jmenovitá hodnota (§ 163a ObchZ). 20
31
3.3.2 Zvláštní právní úprava a.s. Zvláštní právní úprava akciové společnosti je soustředěna do části druhé, hlavy první, dílu pátého ObchZ, vymezená v ustanoveních § 154-220. Navazuje tak na úpravu obecnou, ale nelze jí vyčerpat veškeré normy, které regulují akciové právo. I zde se totiž objevují odkazy na zvláštní právní předpis, kterým je např. zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, zákon č. 42/1992 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, zákon č. 185/1999 Sb., o pojišťovnictví a další.
3.3.2.1 Akciová společnost A.s. je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě dle dikce § 154 odst. (1) ObchZ. Tento paragraf prezentuje ekonomicko-právní podstatu a.s., když stanoví jediným odpovědným subjektem za závazky samu společnost. Akcionáři za závazky společnosti neručí. Tuto zásadu prolamuje jediná forma ručení akcionáře – akcionář ručí do výše svého podílu na likvidačním zůstatku.
3.3.2.2 Firma a.s. V první řadě je potřeba zdůraznit fakt neidentičnosti firmy a obchodní společnosti. V každodenní mluvě se používá termín firma pro to, čím právo míní společnost. Touto precizací dospějeme k legální definici termínu firma, která jej explikuje jako název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku a pod kterým je povinen činit veškeré právní úkony. Firmou a.s. je tedy název, který má podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Firma je především znak individualizačního a identifikačního charakteru, který napomáhá třetím osobám v orientaci. Společnostem slouží i jako propagátor sebe sama, nese v sobě významnou užitnou hodnotu. Aby tyto znaky naplňovala, nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a současně nesmí působit klamavým dojmem (klam je nejčastěji způsoben firmou, která se snaží vyvolat dojem korespondence jejího názvu a předmětu podnikání, který je de facto zavádějící). Odlišný dodatek označující právní formu není dostatečným identifikujícím parametrem u shodných firemních kmenů (např. firmy: ČEZ, a.s. versus ČEZ, s.r.o. jsou zaměnitelné). Prostředky absolutní ochrany firmy a.s. – tj. podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku, jsou různé typy žalob, jejichž výčet je koncentrován do § 12 ObchZ, jde o tyto: žaloba zápůrčí, žaloba restituční, žaloba na vydání bezdůvodného obohacení a žaloba satisfakční. Náhrady škody se lze legálně domáhat na základě tohoto zákona (rozuměj: ObchZ). Další kazuistické znaky neoprávněného užívání firmy se objevují v právu nekalé soutěže (např. skutková podstata
32
vyvolání nebezpečí záměny), u nichž existují shodné žalobní nároky jako v předcházejícím případě. Firma a.s. se skládá ze dvou částí – firemního kmene a dodatku. De lege lata firemní kmen není blíže specifikován, ovšem de lege ferenda jsou možnosti následující21: •
osobní firemní kmen
- např. Baťa, Jan Becher, Fischer, Tesla a další. •
věcný firemní kmen
- např. Silniční a vodohospodářské stavby, Vodárenská akciová společnost, •
Ekoklima a další. smíšený firemní kmen
- např. František Dohnal – cestovní kancelář, Cement Hranice, VPK Mokrý •
a další. fantazijní firemní kmen
- např. Globus, Albert, Nike, Adidas, Oskar, O2, BVV, ČSA, Patria a další. Uvedené není pouhou teoretickou hříčkou, nýbrž má významné praktické dopady do činnosti nově vznikající společnosti. Tak zaprvé se vyhneme možným sporům při zápisu do obchodního rejstříku a zadruhé je důležité si uvědomit, že námi zvolená firma nás bude do budoucna reprezentovat, což se může (a mělo by) v konečném důsledku projevit v budování firemní identity, image a goodwillu. Firemní dodatek akciové společnosti může nabývat trojí podoby („akciová společnost“, zkratka akc. spol. anebo zkratka a.s.), ale její výběr je definitivní. Je zakázáno jej libovolně měnit.
3.3.2.3 Akcie Akcie jsou cenné papíry: podílnické, členské, deklaratorní, hlavní, zastupitelné, kótované i nekótované.22 Jedině podíl a.s. může být představován cennými papíry a společníci (akcionáři a.s.) mohou mít více podílů (akcií) – to už víme. Vlastnost „deklarace akcie“ značí fakt, že
21
22
BEJČEK, J. Nástin obchodního práva : multimediální učební text. I, Úvodní část. Soutěžní právo. Obchodní společnosti. 1. vydání. Brno: 2004, Masarykova univerzita. s. 12. ISBN 80-210-3603-6. ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. A KOL. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. s.267. ISBN80-7179-355-8.
33
ztělesňuje právo, které existovalo již před jejím vydáním. Nekonstituje tak poměr ke společnosti, který vznikl už přihlášením se k závazku splatit stanovenou výši základního kapitálu. K této domněnce nás opravňuje § 155 ObchZ, jenž sděluje: „Osoba, která se podílí na základním kapitálu společnosti, je oprávněna vykonávat práva akcionáře jako společníka, i když společnost dosud nevydala akcie nebo zatímní listy.“ Mimo to tento cenný papír vyjadřuje kauzu23 – (určitá práva akcionáře: právo na zisk, vypořádací podíl a likvidační zůstatek). Svou podstatou jde o hlavní cenné papíry, se kterými jsou spjaty cenné papíry vedlejší (srovnej kupony, poukázky na akcie, opční listy). CenP přidává další vlastnost – jsou-li papíry stejného druhu, vydány stejnou a.s., ve stejné podobě, formě a vznikají-li z nich stejná práva, zastupitelnost. Vlastností akcie je i obchodovatelnost [veřejná (kótované akcie) a neveřejná (nekótované akcie)], kterou nelze vyloučit. Rozmanitou klasifikaci uzavírá výnosový charakter akcií, jakožto investičních instrumentů, nositelů základního majetkového práva – práva na dividendu (běžný výnos), a spekulační motiv jejich prodeje s kapitálovým výnosem. Akcie má svou podobu a formu – pojmy je zapotřebí rozlišit tak, jak to činí ObchZ. Podobou se míní její materiální podstata, která je dvojího rázu: listinná podoba anebo zaknihovaná podoba (záznam v počítačové databázi Střediska cenných papírů). Historicky můžeme zmínit ještě tzv. imobilizaci, kdy docházelo ke skutečné emisi akcií, ty však byly po celou dobu uloženy v depotu (viz smlouva o hromadné úschově cenných papírů) a při převodu vlastnictví docházelo pouze ke změně v příslušné evidenci schovatele (nejčastěji šlo o banku). Akcie musí obsahovat: •
firmu a sídlo společnosti,
•
jmenovitou hodnotu,
•
označení formy akcie, u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře,
•
výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie,
•
datum emise.
Na listinné akcii musí být uvedeno navíc číselné označení a podpis člena či členů představenstva. Zaknihovaná akcie tuto povinnost obecně nemá, jen v případech stanovených zákonem. Není vyloučeno, aby byly emitovány akcie s různou jmenovitou hodnotou, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného nebo více druhů akcií – potom ale akcie musí explicitně obsahovat název druhu a listinné navíc práva s nimi spojená (postačí i odkaz na stanovy). Výjimka ex lege je u kmenových akcií, jež nemusí označovat druh. ObchZ spojuje se stejným druhem akcií stejná práva (pokud zákon nestanoví jinak)
23
tamtéž s. 74
34
a zdůrazňuje taxativnost jejich určení, tj. nesmí být vydávány jiné druhy než-li ty právním předpisem uznané. Apel je kladen na rovnost přístupu ke všem akcionářům. Nikdo nesmí být zneužívajícím způsobem znevýhodněn. S formou akcie ObchZ spojuje představu o subjektu, který ji vlastní. Buď to jde o osobu konkrétně uvedenou na akcii – akcie na jméno nebo je vlastníkem její držitel – akcie na majitele. CenP formu akcie terminologicky modifikuje, akcií na majitele rozumí akcii na doručitele a akcií na jméno převoditelnou rubopisem míní akcii na řad. Povinností společnosti je při emisi akcií na jméno vést seznam akcionářů, v němž se zapisují zákonem stanovené skutečnosti a každý akcionář může požádat písemně o sdělení informací tam uvedených za přiměřený poplatek. Informační požadavky směřující k zaknihovaným akciím jsou uspokojeny výpisem z jejich centrální evidence vedené dle zvláštního předpisu (podrobnosti se dohodnou ve stanovách). Pro potenciálního investora je veledůležitým pojmem převoditelnost akcií. Převedení akcií na jméno lze omezit stanovami, avšak vyloučení je zakázáno. Převádí se pomocí rubopisu a faktického předání. Akcie na majitele můžeme převádět neomezeně. Akciové právo zná pouze dva druhy akcií: kmenové akcie (běžné akcie bez zvláštních práv) a prioritní akcie (s přednostním právem na dividendu nebo podílu na likvidačním zůstatku) – stanovy u těchto akcií mohou vyloučit možnost podílet se na hlasování na valné hromadě, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. ObchZ umožňoval v minulosti emitovat i zaměstnanecké akcie, ovšem nyní zaměstnanci můžou nabýt pouze kmenové nebo prioritní akcie a to za zvýhodněných podmínek, pokud tak uvádí stanovy. Co je však výslovně zakázáno zákonem, je vydávat akcie, do nichž je inkorporováno právo na úrok, které nebere v potaz hospodářský výsledek a.s. Dalšími cenný papíry, které a.s. může emitovat jsou mimo akcií: zatímní listy, opční listy, poukázky na akcie, prioritní a vyměnitelné dluhopisy.
3.3.2.4 Založení a vznik a.s. Jediným zakladatelem akciové společnosti může být pouze právnická osoba24, jinak se zakládá dvěma anebo více zakladateli. V souladu s článkem 5 odst. (1) druhé směrnice Rady 77/91/EHS ve znění pozdějších předpisů, která říká: „Požadují-li právní předpisy členského státu, aby společnost založilo více společníků, neznamená spojení všech akcií v rukou jedné osoby nebo snížení počtu společníků po založení společnosti pod právním
„V literatuře se svého času objevila pochybnost, zda založení akciové společnosti jednočlennou s.r.o. (jejímž jediným společníkem je fyzická osoba) není možné kvalifikovat jako obcházení zákona. Ani tu není namístě hledat paušální řešení. Pokud by mělo jít o obcházení zákona, musely by pro to mluvit konkrétní okolnosti jednotlivého případu.“ ElIÁŠ, K. Založení akciové společnosti. Právní praxe v podnikání. 1998, č. 4, s. 1. ISSN 1210-4043. 24
35
předpisem stanovené minimum bez dalšího zánik společnosti...“, ObchZ presumuje existenci a.s. i za předpokladu soustředění akcií v rukou jedné osoby a nezakládá možnost ji zrušit soudem pro neplatnost. Zakladatelskou smlouvu uzavírají dva a více zakladatelů, kdežto zakladatelskou listinu pouze jediný. Nyní se dostáváme k meritu práce, ke způsobu založení a.s. Jsou dvě alternativy založení akciové společnosti: s veřejnou nabídkou akcií, jejíž základní kapitál musí činit alespoň 20 000 000 Kč (nestanoví-li zvláštní předpis jinak) a konečně bez veřejné nabídky akcií s minimálním základním kapitálem 2 000 000 Kč. Výjimku tvoří penzijní [§ 4 odst. (1) zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a dalších změnách] a investiční fond [§ 4 odst. (2) zákona o kolektivním investování] – tyto a.s. nesmí být založeny s veřejnou nabídkou akcií. Kdykoli za existence a.s., která má základní kapitál pod hodnotou 20 000 000 Kč a chce-li využít veřejnou nabídku akcií, musí jich upsat tolik, aby dosáhla zmíněné hranice 20 000 000. Kč. V další části se budu zabývat pouze založením a.s. s veřejnou nabídkou akcií.
3.3.2.5 Zakladatelská smlouva a zakladatelská listina Zakladatelská smlouva a listina jsou dokumenty nezbytné k založení a.s. důležité funkce25: •
Plní
organizační
- zakladatelé v ní načrtávají základní rysy a.s. a organizují ji tak do budoucna. •
obligační
- zakladatelé slibují splatit emisní kurs a a.s. je povinna jim po svém vzniku vydat akcie, potažmo zatímní listy,
- smlouvu nelze měnit libovolně poté, co byla učiněna veřejná nabídka akcií korekce jsou možné až na ustanovující valné hromadě. •
kauzální
- právní důvod a důsledky směřují k založení společnosti. •
ve prospěch a tíži třetích osob
- prospěch či tíže vyplývají ze smlouvy směřují vůči subjektu, který ovšem dosud neexistuje.
25
ČERNÁ, S. Obchodní právo. Akciová společnost. 3. díl. Praha: ASPI, 2006. s. 360. ISBN 80-7357-164-1.
36
•
směnnou
- zakladatelé v ní směňují svůj vklad za podíl ve společnosti. - i tak má zakladatelská smlouva pouze dočasný význam, o vnitřní strukturaci vzájemných práv a povinností se nadále starají stanovy.
- § 163 ObchZ stanovuje podstatné náležitosti, jež musí obsahovat zakladatelské dokumenty: •
firmu, sídlo a předmět podnikání (činnosti),
•
navrhovaný základní kapitál,
•
počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, podobu, formu, kolik jich bude znít na majitele, popřípadě na jméno, mají-li být emitovány akcie více druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno,
•
kolik akcií který zakladatel upisuje, jejich emisní kurs, způsob a lhůtu pro jeho splacení a jakým vkladem bude splacen,
•
splácí-li se emisní kurs akcií nepeněžitými vklady, určení předmětu nepeněžitého vkladu a způsobu jeho splacení, počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu, druh akcií, jež se vydávají za tento nepeněžitý vklad,
•
přibližnou výši nákladů související se založením společnosti,
•
určení správce vkladu,
•
návrh stanov,
•
místo a doba upisování akcií, která nesmí být kratší než 14 dnů,
•
postup při upisování akcií, zejména zda účinnost upisování akcií při dosažení nebo překročení navrhované výše základního kapitálu bude posuzována podle toho, kdy k upsání akcií došlo, popřípadě zda bude možno krátit jednotlivým upisovatelům, kteří upíší akcie ve stejné době, počet upsaných akcií podle poměru jmenovitých hodnot jimi upsaných akcií,
•
připouštějí-li zakladatelé upisování akcií převyšujících navrhovaný základní kapitál, postup při takovém upsání,
•
určení, že zájemci mohou splácet emisní kurs akcie pouze peněžitými vklady,
•
místo, dobu, popřípadě účet u banky pro splacení emisního kursu,
37
•
emisní kurs upisovaných akcií nebo způsob jeho určení; emisní kurs nebo způsob jeho určení musí být pro všechny upisovatele stejný, nestanoví-li zákon jinak,
•
způsob svolání ustavující valné hromady a místo jejího konání,
•
způsob tvoření rezervního fondu,
•
podmínky výkonu hlasovacího práva.
Cílem veřejného úpisu akcií je přilákat investory z řad široké veřejnosti, aby podpořili podnikatelský záměr, proto podléhal tento režim zakládání a.s. do 1.4. 2006 kontrole ze strany Komise pro cenné papíry, nyní tuto činnost převzala Česká národní banka, která schvaluje prospekt cenného papíru, jenž musí být zakladateli vyhotoven, aby došlo k platnému založení společnosti a zejména informovanosti zapříčiňující transparentnost celého procesu. K tomuto slouží ještě odst. (4) § 163 ObchZ, který upevňuje zásadu rovnosti mezi zakladateli a budoucími upisovateli, kdy nikomu, kdo se podílel na založení společnosti, nelze přiznat žádnou zvláštní výhodu.
3.3.2.6 Založení společnosti na základě veřejné nabídky akcií 3.3.2.6.1 Etapy sukcesivního zakládání a.s. Sukcesivní zakládání a.s. probíhá, jak už název napovídá v několika základních krocích: •
uzavření zakladatelské smlouvy nebo sepsání zakladatelské listiny a návrhu stanov,
•
vytvoření prospektu cenného papíru, schválení Českou národní bankou, uveřejnění prospektu,
•
veřejná nabídka akcií,
•
proces faktického upisování veřejností,
•
ustavující valná hromada.
3.3.2.6.2 Veřejná nabídka akcií O akciích mluví KapT ve svém § 3 odst. (2) písm. a) jako o investičních cenných papírech, které pakliže jsou nabízeny investorům na základě veřejné nabídky akcií, spojuje s tímto zákon speciální terminologii a požadavky kladené na tento úpis. § 34 odst. (1) KapT definuje veřejnou nabídku investičních cenných papírů jako „...jakékoli sdělení širšímu okruhu osob obsahující informace o nabízených investičních cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor učinil
38
rozhodnutí koupit nebo upsat tyto investiční cenné papíry.“ Co je to širší okruh osob, je možné implicitně dovodit v následujícím § 35 odst. (2) písm. b), kde je legální pojem omezený okruh osob ohraničen počtem 100 investorů (rozuměj: méně než sto) – počítaje je ze všech členských zemí EU, vyjma kvalifikovaných investorů dle § 34 odst. (2) písm. d). „Veřejná nabídka akcií je svou právní podstatou veřejným návrhem na uzavření smlouvy.“26 Nabídka směřuje vůči osobám, jež nejsou předem známi (jsou neurčité) a jejím cílem je uzavřít smlouvu o upsání akcií, zabezpečující vytvoření alespoň minimální výše základního kapitálu stanovenou zákonem, proto se na ni bude vztahovat smluvní typ vymezený v § 276 až § 280 ObchZ. Jedná se o klasickou formu oferty zakladatelů a akceptace ze strany investorů, kteří se upisují (zákon odlišuje dva pojmy: upisování – proces, při němž dochází k dílčím upsáním akcií a upsání akcií, jakožto právní úkon, který zakládá povinnost splatit emisní kurs akcií) do listiny upisovatelů – tradiční terminologie používá název subskripční výzva. Tato smlouva je uzavřena již v okamžiku samotného upsání, nicméně podle § 278 ObchZ je na základě veřejného návrhu smlouva uzavřena s osobou, která v souladu s obsahem veřejného návrhu a ve lhůtě v něm stanovené, jinak ve lhůtě přiměřené, nejdříve navrhovateli oznámí, že návrh přijímá, a navrhovatel ji uzavření smlouvy potvrdí, dále podle § 279 ObchZ je navrhovatel povinen potvrdit příjemci uzavření smlouvy bez zbytečného odkladu po té, kdy mu došlo přijetí návrhu. Tento možný rozpor (tj. zakladatelé by museli upisovatelům vydávat potvrzení) je v literatuře řešen tímto způsobem: „Jsme názoru, že úprava obsažená v § 165 odst. (1) ObchZ je úpravou speciální, neboť se zde uvádí, že k upsání akcií dojde již zápisem do listiny upisovatelů.“27 To se projeví také v tom, „...že uzavírání smlouvy na základě veřejné nabídky akcií nelze použít ustanovení § 278 ObchZ o tom, že přijme-li veřejný návrh současně několik osob, může navrhovatel zvolit, kterému příjemci uzavření smlouvy potvrdí. Naopak bez dalšího se uplatní ustanovení § 280 ObchZ, podle něhož je smlouva uzavřena se všemi osobami, které veřejný návrh přijaly ve lhůtě v něm určené, a to i kdyby takový údaj uveřejněná veřejná nabídka akcií neobsahovala.“28 Důležitým krokem k tomu, aby se o nabídce potenciální investoři dověděli, je uveřejnit veřejnou nabídku vhodným způsobem (zákon ovšem nestanovuje jakým, nicméně je to výhradně věc zainteresovanosti zakladatelů, kterým záleží na oslovení co největšího počtu osob, proto lze předpokládat její prezentaci např. v celostátním tisku, obchodním věstníku, internetových portálech, atd.). Obsah veřejné nabídky [shodný s informacemi v zakladatelské smlouvě dle § 163 odst. (1) a (2) ObchZ] nelze měnit, což přispívá k dobré víře investorů k předkládaným informacím.
ČERNÁ, S. Obchodní právo. Akciová společnost. 3. díl. Praha: ASPI, 2006. s. 63. ISBN 80-7357-164-1. DĚDIČ, J. Obchodní zákoník komentář díl II, § 93 - § 175, 1. vydání. Praha: Polygon, 2002. s.1669. ISBN 807273-071-1. 28 tamtéž, s. 1669 26 27
39
3.3.2.6.3 Prospekt cenného papíru Prospekt je standardizovaný dokument obsahující takové údaje, které jsou podstatné pro investiční rozhodnutí subskribenta. Stejně jako v ObchZ, který výslovně povinuje zakladatele schválit prospekt cenného papíru ČNB, tak i v KapT nalezneme ustanovení, které zavazuje osobu, jež chce nabízet veřejně akcie, aby nejpozději na počátku veřejné nabídky uveřejnila prospekt cenného papíru schválený ČNB (§ 36c KapT). Nicméně je nabíledni i varianta nabízet veřejně akcie bez uveřejnění prospektu při splnění zákonem stanovených podmínek, kterými jsou mimo jiné podmínky v § 35 odst. (2) KapT – nabídka akcií: •
určená výhradně kvalifikovaným investorům,
•
určená omezenému okruhu osob, který v žádném členském státu Evropské unie nedosahuje počtu 100, nepočítaje v to kvalifikované investory,
•
jestliže nejnižší možná investice pro jednoho investora je rovna nebo vyšší než částka odpovídající 50 000 EUR, nebo
•
jejichž jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající 50 000 EUR.
Navíc ustanovení tohoto zákona o veřejné nabídce a o prospektu cenného papíru se nevztahují dle § 34 odst. (3) KapT na: •
cenné papíry, jejichž celková hodnota protiplnění nepřesáhne částku odpovídající 200 000 EUR; tato částka se vypočítává za cenné papíry nabízené v průběhu 12 měsíců.
Obecné informace o obsahových náležitostech prospektu jsou uvedeny v § 36 KapT, které bych s pomocí litery zákona shrnul takto: „...prospekt musí obsahovat veškeré údaje, které jsou vzhledem ke konkrétní povaze emitenta a cenných papírů nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení nabízeného cenného papíru a práv s ním spojených, majetku a závazků, finanční situace, zisku a ztrát, budoucího vývoje podnikání a finanční situace emitenta a případně třetí osoby zaručující se za splacení cenných papírů.“ Prospekt musí být formulován srozumitelně, způsobem umožňujícím snadnou analýzu. Konkrétní obsahové náležitosti byly ve vyhlášce Komise pro cenné papíry č. 263/2004 Sb., o minimálních náležitostech prospektu cenného papíru a užšího prospektu cenného papíru, které existovalo vedle NařK, které provedlo SmEP. Toto nařízení zrušilo zmíněnou vyhlášku, avšak jak uvádí ČNB: „Přestože je NařK přímo aplikovatelné, chybí v českém právu institut, na který by toto nařízení dopadalo – náležitosti prospektu, které stanoví, nejsou náležitostmi ani užšího prospektu, ani prospektu podle úpravy české.“
40
Nařízení stanoví obsah dokumentu, který české právo – přes shodné označení blízkého institutu – nezná29, nicméně je přímo aplikovatelné v ČR a v současnosti jej emitenti cenných papírů dodržují. Je třeba upozornit na to, že mnoho (resp. téměř všechny30) údajů, které NařK vymezuje jako nezbytné pro zveřejnění, je pro případ nově zakládané a.s. redundantní, tudíž nelze po emitentovi cenného papíru chtít, aby prezentoval informace, které se jej netýkají – viz čl. 23 odst. (4) NařK „Odchylně od článků 3 až 22 v případech, kdy jedna z položek údajů vyžadovaných v jednom z programů nebo modulů uvedených v článcích 4 až 20 nebo rovnocenné údaje se netýkají daného emitenta, nabídky nebo cenných papírů, ke kterým se prospekt vztahuje, je možno takový údaj vynechat.“ Prospekt se skládá ze tří částí: •
registrační dokument akcií (program) – údaje o emitentovi (příloha č. I NařK)
•
minimální požadavky na zveřejnění v popisu cenných papírů u akcií (program) – údaje o akciích (příloha č. III NařK)
•
shrnutí prospektu – souhrnný doklad sloužící jako základní zdroj informací pro neprofesionální investory.
Údaje v prospektu mohou odkazovat na dokumenty, které ČNB již schválila, avšak při zakládání nové společnosti tato možnost nepřipadá v úvahu. Odpovědnost za jeho vyhotovení má osoba, která jej vyhotovila. Pokud je tvůrců více, odpovídají společně a nerozdílně. Musí též výslovně v prospektu prohlásit, že podle jejich nejlepšího vědomí jsou údaje v něm obsažené správné a že v něm nebyly zamlčeny žádné skutečnosti, které by mohly pozměnit význam prospektu. Schvalovací řízení je řízením správním, kdy ČNB rozhodne do 20 pracovních dnů a toto povolení je platné po dobu 12 měsíců od prvního uveřejnění. Přílohou k žádosti o schválení prospektu jsou dva výtisky navrhovaného prospektu, dříve se požadoval u listinných akcií vzorový výtisk akcie a údaje o tiskárně, která jej vytiskla, nyní už ne. KapT zná prospekt základní, ČNB jej může zúžit, čímž se ovšem nesmí stát klamavým a přispět ke kontradikci s veřejným zájmem. Jazykem prospektu je obecně český jazyk, za předpokladu obchodování v zahraničí se vyhotovuje v jazyce tamějšího kontrolního orgánu nebo v jazyce anglickém.
BUŘIČOVÁ,J. Prospekt a užší prospekt po 1. 7. 2005 [online]. [cit. 2008-07-10]. Dostupné z: 30 To platí v případě, že by se a.s. rozhodli založit fyzické či právnické osoby, jinak je zde možnost např. přeměny společnosti s ručením omezením na akciovou společnost podle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev – zde společnost vykazuje faktickou činnost, proto samozřejmě budou v prospektu údaje, jenž požaduje NařK. 29
41
Podstatné je uveřejnění bez zbytečného odkladu. Zákon taxativně vyjmenovává způsoby, kterými je možno uveřejnit prospekt, jedná se zejména o médium umožňující dálkový přístup (internet) – internetová stránka emitenta, celostátně distribuovaný deník a brožura (zdarma31 dostupná v sídle emitenta). V praxi může dojít k významným změnám po schválení prospektu ještě před ukončením veřejné nabídky akcií a v tomto případě je nutné předložit ČNB ke schválení dodatek prospektu. ČNB rozhodne do 7 pracovních dnů od doručení. Dodatek se uveřejní shodným způsobem jako předchozí prospekt a pro investory existuje institut odstoupení do 2 pracovních dnů od upsání po jeho zveřejnění.
3.3.2.6.4 Upisování akcií K subskripci výslovně dochází zápisem do listiny upisovatelů, která se nachází v upisovacím místě – může být jedno, zákon však nevylučuje míst víc. Subskripčním místem bývá v praxi často i banka, která působí jako zmocněnec zakladatelů. Úpis je de iure právním úkonem, prostřednictvím něhož upisovatel akceptuje daný veřejný návrh na uzavření smlouvy (ofertu) a zavazuje se k zápisu (dříve byl možný postup, který hovoří o tom, že „...zakladatelé mohou voliti mezi upisovateli ty, s nimiž chtějí zřídit společnost. Často vyhrazují si zakladatelé v upisovacích podmínkách výslovně právo zamítnouti přihlášku bez udání důvodů.“32), jenž obsahuje: počet, jmenovitou hodnotu, formu, podobu, druh upisovaných akcií, jejich emisní kurs, lhůty pro splácení upsaných akcií, firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je upisovatelem, a podpis, který pro urychlení procesu a snížení nákladů, nemusí být úředně ověřen. Všechny vyjmenované skutečnosti jsou povinné, chybí-li některá (navíc pokud nedojde do konce lhůty vymezené ve veřejné nabídce k úpisu požadované výše základního kapitálu a zakladatelé jej nedoplní do 1 měsíce), zápis se stává neúčinným s konsekvencemi v podobě zániku práv a povinností upisovatelů, již upsali akcie a mají právo na navrácení veškerého peněžitého plnění spolu s příslušenstvím (úrok) od zakladatelů. Bezpochyby může díky této úpravě docházet ke sporům mezi upisovateli a zakladateli – tyto dva pojmy zákon striktně rozlišuje, proto „...je třeba i pro tento případ vykládat § 261, odst. 3, písm. a) obch. zák. extenzívně, a v důsledku toho prohlásit také
V praxi panovaly spory o to, zda „...postačí prospekt v uvedených místech uchovávat a poskytovat bezplatně k nahlédnutí s tím, že komukoliv, kdo o něj požádá, může být proti úhradě nákladů vyhotovena kopie? Nebo je nutné prospekt vytisknout v tolika výtiscích, aby si jej každý mohl odnést, kdykoliv o něj požádá?“ Stanovisko Prezidia Komise pro cenné papíry ze dne 5. června 2001 udělalo ve věci jasno: „Brožura s textem prospektu musí být investorům k dispozici k bezplatnému vyzvednutí a odnesení.“ Dále uvádí, že ...“ zpoplatňování samo o sobě by bylo možno označit za nemorální.“ viz DĚDIČ, J. Obchodní zákoník komentář díl II, § 93 - § 175, 1. vydání. Praha: Polygon, 2002. s. 1664. ISBN 807273-071-1. 32 MALOVSKÝ-WENIG, A. Příručka obchodního práva. Praha: Československý kompas, 1947. s. 264. 31
42
právní jednání spojená se subskripcí za absolutní obchody. Argument ve prospěch tohoto závěru poskytuje mj. dikce § l71 , odst. 4 obch. zák., z níž plyne, že subskribenti úpisem přistupují k zakladatelské smlouvě a na valné hromadě mají možnost také ovlivnit její definitivní text.“33 Jediné vklady, jež mohou posloužit upisovatelům k úpisu akcií, jsou vklady peněžité, v tomto okamžiku vyvstává otázka, zda je přípustné, aby zakladatelé mohli vkládat vklady peněžité i nepeněžité, což jim zákon explicitně nezakazuje, ale není to zrovna v souladu s § 163 odst. (4) ObchZ34. Musíme pamatovat na jejich odchylnou úpravu (nepeněžité vklady musejí být splaceny před zápisem do obchodního rejstříku). Zákon stanovuje minimální hranici, která zakládá účinnost úpisu akcií po splacení 10 % jejich jmenovité hodnoty peněžitými vklady a případně celého vzniknuvšího emisního ážia. Tyto finanční prostředky se odvádí na účet u banky a v době, kterou si vymezili zakladatelé ve veřejné nabídce. Do ustanovující valné hromady musí navíc splácet penězi ve lhůtách stanovených v upisovací listině jmenovitou hodnotu akcií, aby splacená část dosáhla alespoň 30% jejich upsané hodnoty a pokryla celé ážio. Nesplnění podmínek znamená opět neúčinnost úpisu. Zakladatelé splácejí akcie ve lhůtách vymezených v zakladatelské smlouvě (listině), hranice splacení je alespoň 30 % jmenovité hodnoty a celé emisní ážio. Ještě něž je společnost zapsána do obchodního rejstříku, jsou oprávněni upisovatelé obdržet (postačí, aby byla splacena část vkladu) od správce vkladu písemné potvrzení, jež obligatorně obsahuje: •
druh, formu, podobu, počet a jmenovitou hodnotu upsaných akcií,
•
celkovou hodnotu emisního kursu upsaných akcií,
•
rozsah splacení emisního kursu upsaných akcií.
Potvrzení slouží ke směně po vzniku společnosti za zatímní list – v případě splacení části upsaných akcií (celý emisní kurs akcie musí být splacen v době určené ve stanovách, nejpozději do 1 roku od vzniku společnosti – pokud nesplní tuto povinnost, platí úroky z prodlení, které určují stanovy, jinak 20 % ročně) anebo za akcie – když je vkladová povinnost zcela splněna. Zdůrazňuji fakt, že dané potvrzení není cenným papírem, pouze nárokem na něj, proto s ním nelze jinak zvlášť nakládat.
ElIÁŠ, K. Založení akciové společnosti. Právní praxe v podnikání: měsíčník Komory komerčních právníků ČR, 1998, č. 4, s. 1. ISSN 1210-4043. 34 Nikomu, kdo se podílel na založení společnosti nebo na činnostech vedoucích k získání oprávnění k její činnosti, nelze přiznat žádnou zvláštní výhodu. 33
43
3.3.2.6.5 Výsledky veřejné nabídky akcií Nabízí se celkem tři možné scénáře, ve které může vyústit veřejný úpis akcií. Pro zakladatele snad nejhorší možností je neupsání požadované výše základního kapitálu, druhou je upsání přesné navrhované částky a třetí možností je, když úpis převyšuje požadovanou výši dosud neupsaného základního kapitálu. •
upsání nedosahuje výše navrhovaného základního kapitálu
- úpis akcií je neúčinný, ledaže do 1 měsíce od konce jeho lhůty stanovené ve veřejné nabídce upíší požadovanou výši zakladatelé,
- zanikají práva a povinnosti upisovatelů z upsání akcií – peněžitá plnění jim musí být i s úrokem35 navrácena,
- nezdaří-li se neúčinnost upsání odvrátit, a.s. nelze založit stejnou •
zakladatelskou smlouvou či listinou (nutná korekce) a celé martýrium opakovat znovu. upsání odpovídá výši navrhovaného základního kapitálu
- nejjednodušší alternativa ústící do další fáze založení a.s. bez specifických •
rysů. upsání převyšuje výši navrhovaného základního kapitálu
- zakladatel/é musí odmítnout úpis částky převyšující návrh základního kapitálu, pokud odmítnutí bylo avizováno v zakladatelské listině (smlouvě) – vrací peněžní prostředky s úrokem těmto upisovatelům,
- zakladatel/é můžou odmítnout úpis částky převyšující návrh základního kapitálu, nestanoví-li zakladatelská listina (smlouva) něco jiného,
- pokud odmítnou, vrací standardně peněžní prostředky i úrok těmto upisovatelům, neučiní-li tak, rozhodne s konečnou platností ustavující valná hromada.
3.3.2.6.6 Ustavující valná hromada Specifickým rysem sukcesivního zakládání je zcela jistě ustavující valná hromada, kterou zakládání a.s. bez veřejné nabídky akcií nezná, viz nevyžaduje se veřejná nabídka akcií a konání ustavující valné hromady [§ 172 odst. (1) ObchZ] a dále se zmiňuje o shodném právním postavení ustavující valné hromady (s veřejnou nabídkou) a zakladatelů (bez veřejné nabídky). Institut ustavující valné hromady je vrcholným okamžikem založení a.s.
35
Výše úroku je dána úrokem, které poskytují banky podle smlouvy o běžném účtu.
44
Tohoto shromáždění se mohou účastnit všichni upisovatelé, kteří splnili zákonem stanovené podmínky (upisovateli zde rozumíme upisovatele i zakladatele – obě skupiny musí mít splaceno alespoň 30 % jmenovité hodnoty akcií kryté peněžitými vklady a celé emisní ážio, jinak nejsou oprávněni se ustanovující valné hromady účastnit). Zakladatelé musí dodržet prekluzivní lhůtu pro svolání ustanovující valné hromady 60 dnů, ode dne, kdy byla účinně upsána navrhovaná výše základního kapitálu. Koná se dále za předpokladu účinného úpisu akcií v hodnotě navrhovaného základního kapitálu a bylo-li splaceno minimálně 30 % jmenovité hodnoty akcií a případné emisní ážio – tomuto musíme rozumět tak, že není potřeba, aby každý z upisovatelů (rozuměj: upisovatele a zakladatele) měl splněnou povinnost splacení 30 % jmenovité hodnoty akcií a případného ážia, zde je podmínkou kumulativní součet všech splatných jmenovitých hodnot akcií, proto se ustavující valná hromada koná i přesto, že některý upisovatel upsal méně než zmíněných 30 % jmenovité hodnoty jím upsaných akcií a případné ážio a tento rozdíl je kryt vyšším plněním jiného upisovatele, který splatil více než 30 % jmenovité hodnoty jím upsaných akcií s případný ážiem. Usnášeníschopnost ustavující valné hromady je vázána na účast alespoň tolika upisovatelů, jejichž upsané akcie tvoří polovinu z celkového počtu upsaných akcií, kteří nejsou vyloučeni z účasti na ustavující valné hromadě a mají právo na ní hlasovat. V první fázi jednání předsedá zakladatel (jeden ze zakladatelů zmocněný ostatními zakladateli) nebo jeho nástupce. Prvním bodem schůze bývá nejčastěji zvolení předsedy ustanovující valné hromady, který nahrazuje původního zakladatele a dále jí řídí. Rozhoduje se většinou hlasů přítomných upisovatelů, kteří jsou oprávněni se jí účastnit (není vyloučena jiná váha hlasů, která ovšem může vzejít pouze z rozhodnutí daným způsobem), zásada se prolamuje pokaždé, kdyby se hlasovalo o změně zakladatelské smlouvy (listiny) – to vyžaduje souhlas všech upisovatelů. Upisovatel, který upsal akcie nad navrhovanou hodnotu základního kapitálu a tato skutečnost je jedním z bodů ustanovující valné hromady, nabývá hlasovacího práva okamžikem rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu valnou hromadou zahrnující jeho upsanou výši. Účelem ustanovující valné hromady jsou tyto tři body: •
rozhodnutí o založení společnosti,
•
schválení či neschválení stanov,
•
volba orgánů společnosti.
S konečnou platností se rozhoduje o připuštění upsání akcií nad navrženou výši základního kapitálu a mechanismu krácení těchto úpisů, pokud akcie upsalo více upisovatelů ve stejnou dobu. Hlasuje se, na základě vyhotoveného znaleckého posudku, o nepeněžitých vkladech a počtu, jmenovité hodnotě, podobě, formě a druhu akcií, jež mají být protiplněním vkladu.
45
Ustavující valné hromady se účastní notář, který její průběh osvědčuje notářským zápisem, který opatřuje přílohou, jež obsahuje: seznam upisovatelů a hodnotu akcií jimi upsaných spolu s výší emisního kursu již splaceného a seznam zvolených členů orgánů společnosti. Notářský zápis se týká taktéž rozhodnutí ustanovující valné hromady o schválení stanov a jejich schváleného znění.
3.3.2.6.7 Stanovy Stanovy jsou „...smlouvou sui generis - druhem společenské smlouvy.“ 36 Sukcesivní způsob zakládání a.s. jim dává poněkud jiný právní rozměr než je tomu u simultánního (jednorázového) zakládání. Na ustavující valné hromadě se schvalují stanovy shodnou vůlí dvou či více smluvních stran (smluvními stranami jsou zakladatelé na jedné straně a upisovatelé na straně druhé). Upisovatelé vyjádřili souhlas s danou ofertou již při upsání do upisovací listiny s právními důsledky z toho vyplývajícími, a proto pokud schvalují stanovy, jejichž návrh byl součástí zakladatelské smlouvy (listiny), musí jít ex lege o shodný projev vůle všech stran – tím se dodržuje tradiční zásada občanského práva, jež se modifikuje až po založení společnosti, kdy ke změně stanov postačí kvalifikovaná většina [2/3 hlasů přítomných akcionářů) - § 186 odst. (2) s odkazem na § 187 odst. (2) písm. a.)]. Stanovy jsou dokumentem organizujícím – cílem je vytvořit pravidla, na jejichž platformě se budou odvíjet hlavní funkční mechanismy společnosti. Upravují čtveřici vztahů: společnost vs. akcionáři, společnost vs. třetí osoby, akcionáři vs. akcionáři a akcionáři vs. třetí osoby – přispívají tak právní jistotě nejen vnitřní, vztahující se k subjektům ji tvořící (rozuměj: a.s.), ale zejména vnější eo ipso, že deklaruje tyto skutečné vztahy, jež jsou k nahlédnutí v obchodním rejstříku. Zákon stanovuje obsahové náležitosti stanov takto § 173 ObchZ : •
firmu a sídlo společnosti,
•
předmět podnikání (činnosti),
•
výši základního kapitálu a způsob splácení emisního kursu akcií,
•
počet a jmenovitou hodnotu akcií, podobu akcií, jakož i určení, zda akcie na jméno nebo na majitele, nebo kolik akcií zní na jméno a kolik na majitele,
•
počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; vydalali společnost akcie v různé jmenovité hodnotě, počet hlasů vztahující se k té které výši jmenovité hodnoty akcií,
36
ČERNÁ, S. Obchodní právo. Akciová společnost. 3. díl. Praha: ASPI, 2006. s. 52. ISBN 80-7357-164-1.
46
znějí
•
způsob svolávání valné hromady (§ 184 odst. 4), její působnost a způsob jejího rozhodování,
•
určitý počet členů představenstva, dozorčí rady nebo jiných orgánů, délku funkčního období člena orgánu, jakož i vymezení jejich působnosti a způsob rozhodování, jestliže se zřizují,
•
způsob tvorby rezervního fondu a doplňovat, a způsob doplňování,
•
způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty,
•
důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie,
•
pravidla postupu při zvyšování a snižování základního kapitálu, zejména možnost snižovat základní kapitál vzetím akcií z oběhu losováním,
•
postup při doplňování a změně stanov,
•
další údaje, pokud tak stanoví zákon.
výši,
do které je společnost
povinna jej
3.3.2.6.8 Orgány společnosti České akciové právo strukturuje organizační model a.s. do podoby dualistické správy, jež vytváří schéma společnosti s vrcholným orgánem v podobě valné hromady, představenstvo situuje do pozice řídícího orgánu jednajícího jménem společnosti a dozorčí radu jako „hlídacího psa“ – kontrolora. •
valná hromada
Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, tvoří ji všichni akcionáři, kteří se jí účastní osobně či na základě písemné plné moci. Zákon stanoví její kompetence, které mohou být ve stanovách rozšířeny. Koná se nejméně jedenkrát ročně ve lhůtě, jež je určena ve stanovách, nejpozději ovšem do 6 měsíců od posledního dne účetního období. Svolává ji představenstvo pomocí pozvánky, kterou uveřejní vhodným způsobem dle požadavků zákona a stanov – pozvánku zašle na adresu sídla anebo bydliště akcionářů (majitelé akcií na jméno) nebo uvede alespoň v jednom celostátním deníku a Obchodním věstníku (akcie na majitele). Kvórum pro životaschopnost jednání valné hromady je splněno za podmínky účasti těch akcionářů, jejichž jmenovitá hodnota akcií převyšuje 30% základního kapitálu. Stanovy mohou určit podmínku přísnější. Není-li této podmínky učiněno za dost, čímž se valná hromada není schopna usnášet, představenstvo svolá novou – náhradní valnou hromadu. Zákon rozlišuje i mimořádnou valnou hromadu – z názvu plyne, jaké jsou okolnosti jejího svolání. Hlasování je založeno na principu většiny, nikoliv většiny v subjektivním
47
slova smyslu (co akcionář, to jeden hlas), nýbrž prim hraje objektivizace vkladů transformovaných do akcií, které umožňují hájit hospodářské zájmy většinových akcionářů, pokud zákon nestanoví většinu jinou (např. kvalifikovaná většina 2/3 hlasů přítomných akcionářů) anebo nedojde k úpravě ve stanovách. •
představenstvo
Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, řídí její činnost a jedná jejím jménem. Zosobňuje výkonný orgán, jehož pravomoci jsou doplňkem pravomocí zbylých orgánů společnosti. Členové představenstva (pouze fyzické osoby) by měli spojit ekonomicko-etický styl vedení s vysokou profesionální přidanou hodnotou, protože jsou to právě oni, kteří (není-li ve stanovách určeno jinak) jednají navenek jménem a.s. a zavazují ji tak uskutečněnými právními úkony. Zákon proto předpokládá, že osoby, které tuto funkci budou vykonávat, splňují následující podmínky: způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost ve smyslu ŽZ a nejsou u nich známy překážky v provozování živnosti tam uvedené. Navíc jim ukládá zákaz určitého druhu ekonomických činností, které by vedli ke konkurenčnímu jednání vůči a.s. (např. podnikat ve stejném či obdobním oboru, být členem statutárního orgánu jiné společnosti se stejným anebo podobným předmětem podnikání, být společníkem s neomezeným ručením jiné společnosti, aj.) Jsou odpovědní za obchodní vedení a.s. s péčí řádného hospodáře (jinak hrozí odpovědnost za škodu), které se v praxi realizuje formou: vedení účetnictví, předkládání účetní závěrky ke schválení, podávání návrhu na rozdělení zisku či úhradu ztráty a předložení zprávy o podnikatelské činnosti a.s. a o stavu majetku – to vše valné hromadě. Jejím úkolem je také svolat povinně mimořádnou valnou hromadu při hospodářských problémech společnosti. Členové představenstva jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou nebo dozorčí radou, která tímto může být zmocněna pouze stanovami, které určují funkční období, jež nesmí být delší pěti let. Tvoří jej nejméně tři členové v případě, že a.s. má více akcionářů. Po obsazení do funkcí si ze svého středu volí předsedu většinou hlasů všech členů (co člen představenstva, to jeden hlas), která je určena stanovami. Transparentnost jednání a hlasování představenstva dokladují zápisy podepsané předsedou a zapisovatelem, které obsahují jména těch členů představenstva, které hlasovali proti usnesení kolegiálního orgánu – pokud se opomene či cíleně neuvede toto jméno, platí nevyvratitelná domněnka souhlasu s daným usnesením. •
dozorčí rada
Nejdůležitější funkcí dozorčí rady je kontrola – zabezpečuje dohled nad činností představenstva a celkového uskutečňování podnikatelské činnosti. Narozdíl od společnosti s ručením omezeným je v organizační struktuře a.s. orgánem zřizovaným obligatorně. Podílí se na kontrole vedení účetnictví již v průběhu účetního období, která
48
vrcholí přezkumem řádné, mimořádné, konsolidované a popřípadě mezitimní účetní závěrky, ověřuje návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a seznamuje valnou hromadu se svým stanoviskem. Má pravomoc svolat valnou hromadu, pokud jejím účelem je projednat naléhavý zájem společnosti, ke kterému navrhne potřebná opatření. Jinak se standardně účastní valné hromady, které sděluje výsledky své kontrolní činnosti. Rada se skládá z nejméně tří členů, pokud jich je více, celkový počet musí být dělitelný třemi. Valná hromada volí všechny členy dozorčí rady s výjimkou situace, kdy má společnost více než 50 zaměstnanců37 anebo stanovy určují jiný počet zaměstnanců (tj. počet vyšší než 50, ale i nižší než 50). V tomto případě volí dvě třetiny členů dozorčí rady valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci, kteří pokud jsou zmocněni stanovami, mohou volit i vyšší počet členů rady, nikoliv však přesahující počet, jenž byl zvolen valnou hromadou, tj. v ideálním případě by byl počet členů dozorčí rady sudý a každá ze stran (zaměstnanci vs. valná hromada) by zvolila jednu polovinu členů. Podrobnosti o volbě ze strany zaměstnanců jsou v § 200 odst. (5) ObchZ. Funkční období členů vymezují stanovy, které nesmí být delší pěti let. Člen dozorčí rady nesmí zastávat zároveň funkci člena představenstva a být prokuristou či zmocněn k jednání společnosti jejím jménem, což vyplývá z logiky kontrolní funkce tohoto subjektu. Rozhoduje se souhlasem většiny hlasů svých členů, neurčí-li stanovy počet vyšší. Ustanovení o zápisech z jednání, o zákazu konkurence a zákonem stanovených předpokladech pro výkon této funkce je obdobné jako u člena představenstva.
Dle § 200 odst. (1) ObchZ se těmito zaměstnanci rozumí: „...zaměstnanci v pracovním poměru na pracovní dobu přesahující polovinu týdenní pracovní doby stanovené zvláštním právním předpisem k prvnímu dni účetního období, v němž se koná valná hromada, která volí členy dozorčí rady.“ 37
49
3.4 Účetní operace při vzniku a.s. 3.4.1 Povinnost vést účetnictví Vyjdeme-li z ustanovení § 39 a § 40 ObchZ, které obsahují pouze obecnou zmínku o účetnictví podnikatelů, dospějeme k tomu poznání, že je nutné aplikovat na tuto problematiku zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví – ten stanovuje v § 4 odst. (1): účetní jednotky, které jsou právnickými osobami, vedou účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku, na to navazuje ustanovení § 17 (Otevírání a uzavírání účetních knih) odst. (1), jenž se zmiňuje o nutnosti otevření účetních knih ke dni vzniku povinnosti vést účetnictví (výše naznačenou posloupností dospějeme k následujícímu schématu: vznik a.s. (vázán na zápis do obchodního rejstříku) --> povinnost vést účetnictví --> nutnost otevření účetních knih.
3.4.2 Zahajovací rozvaha § 19 odst. (1) ÚČT stanovuje povinnost účetní jednotce sestavit zahajovací rozvahu ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Jak jsme se už zmínili, existuje časové období mezi založením a vznikem společnosti, kdy dochází ke vzniku různých výdajů, nejčastěji jde o výdaje zřizovací, nicméně nelze za ně považovat všechny, které jsou zakladateli vynaloženy – vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtující v soustavě podvojného účetnictví, jimi rozumí „souhrn výdajů vynaložených na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku, zejména soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování a poradenské služby a nájemné. Zřizovacími výdaji nejsou zejména výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob, na reprezentaci nebo výdaje související s přeměnou společnosti“ [§ 6 odst. (3) písm. a)]. Účetní jednotka má 2 možnosti, jak s danými výdaji naložit: •
výdaje zařadí do nehmotného investičního majetku -> zřizovací výdaje (eviduje na účtu 011 – Zřizovací výdaje),
- doba použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou,
- důležité ustanovení § 65a38 odst. (1) a (2) ObchZ (účetní odpisy),
Odst. (1): „Jsou-li v účetnictví společnosti v aktivech vykazovány zřizovací výdaje jako dlouhodobý majetek, musí být tento majetek účetně odepsán nejpozději v průběhu pěti let od vzniku společnosti.“
38
50
- dle § 32a DPříj jsou zřizovacími výdaji ty, jejichž doba použitelnosti je delší než 1 rok a vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč, odepisují se po dobu 60 měsíců (daňové odpisy). •
výdaje nezařadí do nehmotného investičního majetku --> rozúčtuje je na příslušné nákladové účty.
Tabulka č. [7]: Příklad č. 1 – sestavení zahajovací rozvahy akciové společnosti při jejím vzniku Dva společníci se rozhodli založit a.s. s veřejnou nabídkou akcií. Zápis do obchodního rejstříku je datován ke dni 10.10. 2008. Základní kapitál uvedený v zakladatelské smlouvě a zápisu do obchodního rejstříku je ve výši 20 000 000 Kč (společnost emituje akcie v nominální hodnotě 10 000 Kč/1 kus bez emisního ážia), jeho splacení bylo v zakladatelské smlouvě dohodnuto takto:
•
zakladatel A vloží do základního kapitálu pozemek v ocenění znalce 3 000 000 Kč,
•
zakladatel B splatí svůj vklad vložením stroje v oceňovací hodnotě 5 000 000 Kč,
•
subskribent A se zavázal vložit peněžitý vklad 10 000 000 Kč,
•
subskribent B se zavázal vložit peněžní prostředky ve výši 2 000 000 Kč,
•
soudní poplatky 15 000 Kč,
•
notářské poplatky 60 000 Kč,
•
cestovné společníků 5 000 Kč,
•
pronájem kanceláří 10 500 Kč.
•
kancelářské potřeby 11 000 Kč, tj. zřizovací výdaje celkem 101 500 Kč.
•
subskribent A splatil do pokladny zatím pouze 50 % hodnoty svého vkladu,
•
subskribent B splatil taktéž do pokladny 80 % hodnoty svého vkladu .
•
účetní jednotka má interní směrnicí stanovenou hranici pro zařazení zřizovacích výdajů do dlouhodobého nehmotného majetku na částku přesahující 50 000 Kč.
•
sestavte zahajovací rozvahu a otevřete účty hlavní knihy.
Odst. (2): „Dokud není majetek uvedený v odstavci 1 zcela účetně odepsán, je jakékoliv vyplácení podílů na zisku zakázáno, ledaže disponibilní zdroje, z nichž lze jinak vyplácet podíly na zisku, a nerozdělený zisk minulých období jsou nejméně rovny neodepsané části zřizovacích výdajů.“
51
Zahajovací rozvaha ke dni 10.10. 2008 AKTIVA
PASIVA
Pohledávky za upsaný ZK... 5 400 000 Kč
Vlastní jmění
Stálá aktiva
•
základní kapitál... 20 000 000 Kč
•
DHM... 8 000 000 Kč
•
kapitálové fondy
•
DNM... 101 500 Kč
•
fondy ze zisku
•
DFM
•
nerozdělený zisk minulých let
•
zisk běžného roku
Oběžná aktiva
Cizí zdroje
•
zásoby
•
rezervy
•
pohledávky
•
dlouhodobé závazky
•
peníze... 6 498 500 Kč
•
krátkodobé závazky
•
krátkodobý finanční majetek
•
dlouhodobé bankovní úvěry
•
krátkodobé bankovní úvěry
•
Ostatní aktiva
•
Ostatní pasiva
•
Aktiva celkem... 20 000 000 Kč
•
Pasiva celkem... 20 000 000 Kč
pozn. ZK... základní kapitál, DHM... dlouhodobý hmotný majetek, DNM... dlouhodobý nehmotný majetek, DFM... dlouhodobý finanční majetek. Zdroj: vlastní práce
52
Tabulka č. [8]: Příklad č. 2 – sestavení zahajovací rozvahy akciové společnosti při jejím vzniku Vycházejte ze zadání příkladu č. 1, avšak s tím rozdílem, že účetní jednotka má interní směrnicí stanovenou hranici pro zařazení zřizovacích výdajů do dlouhodobého nehmotného majetku na částku přesahující 110 000 Kč. Zahajovací rozvaha ke dni 10.10. 2008 AKTIVA
PASIVA
Pohledávky za upsaný ZK... 5 400 000 Kč
Vlastní jmění
Stálá aktiva
•
základní kapitál... 20 000 000 Kč
•
DHM... 8 000 000 Kč
•
kapitálové fondy
•
DNM
•
fondy ze zisku
•
DFM
•
nerozdělený zisk minulých let
•
zisk běžného roku
Oběžná aktiva
Cizí zdroje
•
zásoby
•
rezervy
•
pohledávky
•
dlouhodobé závazky
•
peníze... 6 600 000 Kč
•
krátkodobé závazky
•
krátkodobý finanční majetek
•
dlouhodobé bankovní úvěry
•
krátkodobé bankovní úvěry
•
Ostatní aktiva
•
Ostatní pasiva
•
Aktiva celkem... 20 000 000 Kč
•
Pasiva celkem... 20 000 000 Kč
pozn. ZK... základní kapitál, DHM... dlouhodobý hmotný majetek, DNM... dlouhodobý nehmotný majetek, DFM... dlouhodobý finanční majetek. Zdroj: vlastní práce
53
Tabulka č. [9]: Příklad č. 3 – sestavení zahajovací rozvahy akciové společnosti při jejím vzniku Vycházejte ze zadání příkladu č. 1, avšak s tím rozdílem, že emisní kurs akcie je 11 000 Kč, tj. 10 000 Kč tvoří nominální hodnotu a 1 000 Kč emisní ážio. Zahajovací rozvaha ke dni 10.10. 2008 AKTIVA
PASIVA
Pohledávky za upsaný ZK... 7 400 000 Kč
Vlastní jmění
Stálá aktiva
•
základní kapitál... 20 000 000 Kč
•
DHM... 8 000 000 Kč
•
kapitálové fondy... 2 000 000 Kč
•
DNM... 101 500 Kč
•
fondy ze zisku
•
DFM
•
nerozdělený zisk minulých let
•
zisk běžného roku
Oběžná aktiva
Cizí zdroje
•
zásoby
•
rezervy
•
pohledávky
•
dlouhodobé závazky
•
peníze... 6 498 500 Kč
•
krátkodobé závazky
•
krátkodobý finanční majetek
•
dlouhodobé bankovní úvěry
•
krátkodobé bankovní úvěry
•
Ostatní aktiva
•
Ostatní pasiva
•
Aktiva celkem... 22 000 000 Kč
•
Pasiva celkem... 22 000 000 Kč
pozn. ZK... základní kapitál, DHM... dlouhodobý hmotný majetek, DNM... dlouhodobý nehmotný majetek, DFM... dlouhodobý finanční majetek. Zdroj: vlastní práce
54
Tabulka č. [10]: Příklad č. 1 pokračování – Otevření účtů hlavní knihy Účet Účetní operace
Částka MD
D
Pohledávky za upsaný ZK
5 400 000 Kč
353
701
Stroj
5 000 000 Kč
022
701
Pozemek
3 000 000 Kč
031
701
Zřizovací výdaje
101 500 Kč
011
701
Pokladna
6 498 500 Kč
211
701
Základní kapitál
20 000 000 Kč
701
411
Zdroj: vlastní práce
Tabulka č. [11]: Příklad č. 2 pokračování – Otevření účtů hlavní knihy Účet Účetní operace
Částka MD
D
Pohledávky za upsaný ZK
5 400 000 Kč
353
701
Stroj
5 000 000 Kč
022
701
Pozemek
3 000 000 Kč
031
701
Pokladna
6 600 000 Kč
211
701
Základní kapitál
20 000 000 Kč
701
411
Soudní a notářské poplatky
75 000 Kč
538
221
Cestovné
5000 Kč
512
221
Pronájem
10 500 Kč
518
221
Kancelářské potřeby
11 000 Kč
501
221
Zdroj: vlastní práce
55
Tabulka č. [12]: Příklad č. 3 pokračování – Otevření účtů hlavní knihy Účet Účetní operace
Částka MD
D
Pohledávky za upsaný ZK
7 400 000 Kč
353
701
Stroj
5 000 000 Kč
022
701
Pozemek
3 000 000 Kč
031
701
Zřizovací výdaje
101 500 Kč
011
701
Pokladna
6 498 500 Kč
211
701
Základní kapitál
20 000 000 Kč
701
411
Emisní ážio
2 000 000 Kč
701
412
Zdroj: vlastní práce
56
4. PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 VÝSLEDKY Relace, kterou analyzujeme, se účastní dvě strany: zakladatelé a investoři. Mezi těmito skupinami subjektů existuje tzv. reciproční nejistota, kterou však determinují různé faktory vzhledem k participaci zmíněných stran – z tohoto důvodu k nim musíme přistupovat odlišně, na druhou stranu jsou tu i vazby, které jsou pro ně společné a navíc existují i objektivní skutečnosti, které mohou mít kladný nebo naopak záporný vliv na volbu založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií.
4.1.1 Ekonomické hledisko 4.1.1.1 Zakladatelé Založit a.s. s veřejnou nabídkou akcií je riskantní počin. Toto riziko nesou nejen zakladatelé, kteří iniciují veřejný úpis, ale také investoři, kteří, ač přes vysokou zákonem stanovenou míru ochrany v podobě různých povinně uveřejňovaných informací, vkládají finanční prostředky do nejistého projektu [zahraniční literární zdroje tímto rizikovým kapitálem, anglicky venture capital, rozumí právě investice do základního kapitálu, která se nachází ve fázi založení anebo ve fázi významného rozvoje – nicméně právě joint venture, jakožto forma investování do rizikových oblastí, která představuje situaci, kdy se nejčastěji dva investující subjekty podílí na založení a.s. (povětšinou na předem stanovenou dobu anebo k dovršení sjednaného účelu), nebude vhodná pro veřejnou nabídku akcií, již z toho titulu, že jde o dohodu dvou dobře se znajících stran obchodu]. Tato distinkce je nápadná tehdy, když si uvědomíme fakt, že tvůrcem podnikatelského záměru jsou zakladatelé, kdežto ti, co se upisují, jsou „outsideři“ – jedná se tak o již zmíněnou „reciproční nejistotu“. Termíny riziko a nejistota, které jsem použil, jsou vzhledem k námi zkoumanému problému relevantní, proto se u nich zastavíme. Riziko bychom mohli subsumovat pod obecný pojem nejistota, jež vyjadřuje „... situaci, kdy nedovedeme určit pravděpodobnost očekávané události, a proto výsledné stavy nelze popsat rozdělením pravděpodobností“39, zatímco riziko můžeme definovat jako „...situaci, kdy jev nastává s určitou pravděpodobností, resp. kdy kvantitativní rozsah určitého jevu podléhá jistému rozdělení pravděpodobností.“40 Domnívám se, že
PEARCE, D. W. Macmillanův slovník moderní ekonomie. 2. vydání. Praha: Victoria Publishing, 1995. s. 254. ISBN 80-85605-42-2. 40 tamtéž, s. 254 39
57
kvantifikovat riziko lze např. pomocí hojně využívaného nástroje, tzv. směrodatné odchylky, která se používá k měření rizika spojeného s investováním41 do určitého instrumentu (vyjadřuje rozptyl hodnot kolem střední hodnoty, tj. udává jak se tyto hodnoty v průměru odlišují od dané střední hodnoty), v námi zkoumaném případě vložení peněžních prostředků do akcií nově vznikající společnosti. Tato statistická veličina se využívá především k zjišťování odchylky od výnosů (v našem případě je ale obecně obtížné stanovit, které faktory by měl potenciální zakladatel či investor zvážit, zejména s ohledem na široký rozsah možných oborů, ve kterém by nově vznikající společnost působila a zda by byly akcie veřejně obchodovatelné, či nikoliv, atd.), proto nás bude zajímat stránka nákladová, která hraje rozhodující roli při založení a.s. tím, čím oním způsobem. Situaci si zjednodušíme tak, že subjekt založí [nebo pomůže založit – tj. dané hledisko můžeme testovat jak z pozice zakladatele a.s., tak z pozice subskribenta (u něj je tato stránka však zanedbatelná)] a.s. s veřejnou nabídkou akcií, pouze za předpokladu jím preferovaného nákladu s ohledem na únosnou mez jím akceptovaného rizika – porovnáme náklady na založení a.s. bez a s veřejnou nabídkou akcií. Vycházejme z pracovní hypotézy, že větší riziko nese zakladatel, poněvadž jeho počáteční utopené náklady jsou větší, než-li náklady subskribenta – stojí u počáteční fáze zakládání a.s., iniciuje sepsání zakladatelské smlouvy či listiny, podílí se na veřejném úpisu, atd. (tyto všechny aktivity stojí nemalé transakční náklady), v této fázi je stále hlavním rozhodujícím, což se může změnit po veřejné nabídce akcií, která určí konečnou organizační podobu společnosti. Jelikož podmínkou nutnou, aby se mohla vůbec konat veřejná nabídka akcií, je primární vůle projevená zakladateli založit a.s. tímto „netradičním způsobem“ – i z důvodu této kauzality (pokud nenastane A, nemůže následovat B), se podívejme na následující značně zjednodušený příklad, který je zacílen na zakladatele, jenž se rozhoduje, jaký způsob zvolí pro založení a.s., k tomu použijeme následující nástroje (zvolili jsme nákladové hledisko, které dle našeho názoru v prvotní fázi převažuje).
Očekávaný náklad n
n = ∑ rc ⋅ p k k =1
,kde n je očekávaný náklad (střední míra nákladů), očekávaný náklad rc nabývá hodnot n
r1 až rn s pravděpodobností p1 až p n , kde
∑p k =1
k
= 1.
Investicí rozumějme tradiční pojetí záměrného obětování jisté dnešní hodnoty za účelem získání vyšší hodnoty v budoucnosti (nyní abstrahujme od toho, že lze a.s. založit i k jinému účelu, kterým nemusí být vždy zisk). 41
58
Riziko σ=
n
∑ (r
c
k =1
− n ) ⋅ pk 2
,kde σ je riziko (směrodatná odchylka předpovídaných nákladů).
Tabulka č. [13]: Porovnání eventuálních odchylek od očekávaných nákladů při založení a.s. bez a s veřejnou nabídkou akcií Zakladatel a.s. se rozhoduje, zda-li svůj podnikatelský záměr realizuje sám anebo iniciuje veřejnou nabídku akcií. Která z těchto dvou alternativ nese vyšší riziko odklonu od předpovídaných nákladů? A. bez veřejné nabídky akcií
•
Zakladatel
založí
B. s veřejnou nabídkou akcií
společnost
sám,
•
při
Zakladatel iniciuje veřejnou nabídku akcií, která
čemž je zřejmé, že očekávané náklady spojené
předpokládá 2 alternativy vyústění:
se založením jsou shodné se střední mírou nákladů – a.s. tak
či
onak
vznikne,
a) podaří se založit společnost, očekávané ná-
tj.
100 % očekávaných nákladů nastane s
klady jsou ve výši 100 %, tato situace nasta-
pravděpodobností 1.
ne s pravděpodobností 0,01. b) nepodaří
se
mu
založit
společnost,
čímž musí vydat dodatečné zdroje, aby ji (a.s.)
mohl
posléze
založit
sám –
celkově počítá s navýšením rozpočtu o 30 %, s pravděpodobností 0,99.
•
n
dle vzorce: n
= ∑ rc ⋅ p k se:
n
•
dle vzorce
k =1
k =1
n = 100 % × 1 = 100 %
dle vzorce
σ=
n = 100 % × 0,01 + 130 % × 0,99 = 129,7 %
n
∑ (rc − n )2 ⋅ pk
dle vzorce
σ=
k =1
=
n
∑ (r k =1
platí, že:
platí, že:
σ
n = ∑ rc ⋅ p k se:
σ
c
− n ) ⋅ pk 2
=
2
(100 % − 100 %) × 1 = 0 %
2 2 (100 % − 129, 7 %) × 0, 01 + (130 % − 129,7 %) × 0,9 9 =
3%
•
Řešení: Očekávané náklady se od průměrných
•
Řešení: Očekávané náklady se od průměrných
nákladů nijak neodlišují, riziko je rovno 0 %, což
odlišují o 3 %, tudíž pro zakladatele zde existuje
se dá klasifikovat jako
určité riziko, vyjádřené právě 3 %.
žádoucí stav pro
zakladatele.
59
•
Z velikostí vypočítaných směrodatných odchylek vyplývá, že založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií je rizikovější. Stačí si jen uvědomit, zmíněnou disproporci, kdy úspěch simultánního založení a.s. závisí pouze na zakladatelích, kdežto u sukcesivního se spoléháme navíc na subskribenty. Daný příklad jsme modelovali čistě ze subjektivního hlediska z důvodu nedostatku dat, pomocí nichž bychom mohli objektivně stanovit pravděpodobnost úspěšnosti realizaci veřejné nabídky (v příkladu jsme vycházeli z pravděpodobnosti 0,01, kterou jsme získali přibližně na základě vztahu 2 (počet vzniklých a.s. sukcesivním způsobem) / 20 002 (celkový počet vzniklých a.s.), nicméně jsme si vědomi toho, že z důvodu absence dat o celkovém počtu pokusů založit a.s. tímto způsobem, je námi zvolené řešení značně zjednodušující (porovnáváme neporovnatelné), nám šlo ale především o demonstraci toho, že sukcesivní založení a.s. je závislé narozdíl od simultánního založení na dalším parametru a to zájmu subskribentů, při čemž pokud se neupíší, tak finanční prostředky propadnou. Důležité je ještě zmínit fakt, že 100 % vynaložených nákladů na to či ono založení a.s. se nerovná, tj. sukcesivní založení a.s. je nákladnější, což je patrné z následujícího rozboru.
Zdroj: vlastní práce
Nyní porovnáme výši některých skutečně vynaložených nákladů na simultánní (základní kapitál 2 mil. Kč) a sukcesivní (základní kapitál 20 mil. Kč) založení společnosti, nejdeme nám o to, kolik by skutečně stálo založení společnosti, všímáme si spíše těch nákladů, ve kterých se tyto dva instituty odlišují – proto abstrahujeme např. od těchto poplatků: 1000 Kč za ohlášení živnosti a přijetí žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání, 5 000 Kč za návrh na prvozápis do obchodního rejstříku, 50 Kč za výpis z Rejstříku trestů, dále neuvažujeme hotové výdaje zakladatelů, atd. Tabulka č. [14]: Porovnání vynaložených nákladů na založení a.s. způsobem simultánním a sukcesivním Druhy nákladů
A. bez veřejné nabídky akcií 100 000 Kč × 0,02 + 400 000 Kč × 0,012 + 500 000 Kč × 0,006 + 1 000 000 Kč × 0,003 = 12 800 Kč
zakladatelský dokument42
(pokud je notář plátce DPH, tak 1,19 × 12 800 Kč) = 15 232 Kč
B. s veřejnou nabídkou akcií 100 000 Kč × 0,02 + 400 000 Kč × 0,012 + 500 000 Kč × 0,006 + 2 000 000 Kč × 0,003 + 17 000 000 Kč × 0,002 = 49 800 Kč (pokud je notář plátce DPH, tak 1,19 × 49 800 Kč) = 59 262 Kč
Zakladatelský dokument vyhotovuje notář a jeho odměna je stanovena na základě vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, která ve svém § 5 odst. (3) říká, že pokud je předmět úkonu notáře založení obchodní společnosti, tak se za tarifní hodnotu považuje základní kapitál. Dále má dle vyhlášky nárok na náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas 42
60
48 300 Kč + prospekt cenného papíru43
40 Kč × 95 =
pozn. pouze za předpokladu, že emitent nesplňuje některou z podmínek stanovenou v KapT, která mu umožňuje prospekt nevytvářet.
–-
52 100 Kč (pokud je advokát plátce DPH, tak 1,19 × 52 100 Kč) = 61 999 Kč 100 000 Kč × 0,02 + 400 000 Kč × 0,012 +
ustavující valná hromada44 + –-
ověření rozhodnutí ustavující valné hromady o schválení stanov
500 000 Kč × 0,006 + 2 000 000 Kč × 0,003 + 17 000 000 Kč × 0,002 + 3000 Kč = 52 800 Kč (pokud je notář plátce DPH, tak 1,19 × 49 800 Kč) = 62 832 Kč
veřejná nabídka akcií pozn. inzerát, který odkazuje jak na veřejnou nabídku akcií, tak na prospekt
–-
41 184 Kč (s DPH)45
celkem (s DPH)
15 232 Kč
225 277 Kč
Zdroj: vlastní práce
(náhrada činí 50 Kč za každou započatou čtvrthodinu). Na tyto výdaje se nesoustředíme, poněvadž jejich skutečná výše závisí na okolnostech případu, stejně jako ověření pravosti podpisů zakladatelů (30 Kč/1 osoba na 1 listě). 43 Vycházím ze sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby, která činí z tarifní hodnoty přes 10 mil. Kč. 48 300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 mil. Kč podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), nicméně tato úprava se použije pouze subsidiárně, poněvadž v praxi je obvyklé sjednat tzv. smluvní odměnu, jejíž výše se však značně liší od „exkluzivity“ advokátní kanceláře, proto pracuji s tou, která je stanovena ve vyhlášce – myslím si, že by se mohlo v našem případě použít i ustanovení § 12 odst. (1), ve kterém je stanoveno, že u úkonů právní služby mimořádně obtížných nebo u úkonů právní služby časově náročných může advokát zvýšit mimosmluvní odměnu až na trojnásobek. Advokát má navíc nárok na náhradu hotových výdajů a promeškaného času (náhrada činí 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu) – od těchto také abstrahujeme, viz odměna notáře. 44 § 5 odst. (1) notářského tarifu; za ověření stanov náleží notáři odměna podle položky B odst. (2) poslední věty přílohy vyhlášky ve výši 3 000 Kč, neboť tarifní hodnotu tohoto úkonu nelze určit. 45 Jedná se o inzertní stranu ve formátu 146 mm x 104 mm. HOSPODÁŘSKÉ NOVINY. Ceník inzerce [online]. [cit. 2008-1-11]. Dostupné z:
61
Příklady ukazují, co z praxe jednoznačně vyplývá a to, že založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií není atraktivní, i právě z důvodu vyšší rizikovosti (zkoumané z pohledu odchylky od nákladů na založení společnosti) investice, a také z hlediska celkové nákladnosti procesu (otázkou jen zůstává, jakou roli hrají tyto faktory pro toho či onoho zakladatele v procesu rozhodování se, protože jak jistě víme, rozhodování je par exellence subjektivní proces, při němž každý klade důraz na něco jiného). My se však domníváme, že rozhodující je právě statisticky nepodmíněná kategorie nejistoty, protože zakladatelé jaksi intuitivně vnímají hypotetickou disproporci mezi úspěšným a neúspěšných úpisem akcií, i bez toho, aby prováděli důkladné teoretické zkoumání tohoto institutu, jež by precizně matematicky explikovalo jeho výhody a nevýhody –- to samozřejmě již z titulu nejistoty ani nelze, {riziko odchylky od nákladů se nám podařilo určitým způsobem vyčíslit, ovšem i zde jsme museli predikovat s jakou pravděpodobností daný jev nastane (tj. zda se veřejná nabídka akcií povede či nikoliv), což samo o sobě spíše hraničí s nejistotou, jelikož je prakticky velice obtížné tuto pravděpodobnost zjistit (viz nedostatek dat), ale pro naše demonstrativní účely není na škodu tohoto zjednodušení využít. I přes výše uvedený fakt subjektivnosti v rozhodování se racionálně chovající zakladatel, tj. takový, jehož chování mikroekonomická analýza popisuje jako chování směřující k dosažení bezprostředního cíle anebo vlastního zájmu, kterým je maximalizace užitku, se bude snažit maximalizovat výstupy a minimalizovat vstupy (náklady), proto ať už bude chtít z jakéhokoli důvodu založit a.s. s veřejnou nabídkou akcií, v první řadě bude hledat investory neformalizovanou cestou, která by ihned neznamenala veřejnou nabídku akcií, ba naopak. Raději bude oslovovat, ať už přímo anebo nepřímo subjekty, které by připadali v úvahu pro budoucí spolupráci, čímž sníží část svých nákladů, a to pouze za předpokladu, že se mu podaří některého investora přimět k simultánnímu založení a.s. anebo na založení a.s. rezignuje, pokud nikoho takového nesežene. Nevýhodou je omezený rozsah kontaktů na potenciální investory – nikdy nevíme, koho by naše nabídka zaujala. Tento problém se stává naléhavějším zejména v dnešní době, kdy je možné počítat se zahraničním kapitálem, a i přestože žijeme v „globalizovaném světě“, by bylo značně obtížné informovat tamější investory bez dodatečných nákladů. V konečném důsledku bychom v podstatě suplovali veřejnou nabídku, poněvadž by bylo nezbytné učinit tak s podporou nástrojů přeshraniční marketingové komunikace, která by byla nutně vysoce nákladnou}, i proto je nemožné říci, že jsme nalezli jeden jediný atribut, jenž vše vysvětlí, proto dále budeme analyzovat vybrané problémy, které by se dle našeho názoru, mohli, respektive měli, promítnout do konečného rozhodnutí (v tomto případě půjde spíše o „komponenty nejistoty“ než o nejistotu jako takovou). Nyní pátrejme po tom, co by mohlo být motivem pro zakladatele opatřit si kapitál pro právě se rozjíždějící business, resp. jaké jsou alternativy. Pro názornou ukázku poslouží následující graf:
62
Graf č. [1]: Zdroje financování společností z hlediska jejich životního cyklu
Zdroj: převzato z CzechInvestu
•
fáze Seed a) představuje rannou fázi životního cyklu firmy – podnikatelský záměr a produkt
jsou prozatím ve formě předběžného konceptu, právě tato fáze zahrnuje alokaci finančních prostředků a času do předběžných průzkumů trhu, do řešení otázek patentové ochrany a odpovídá na to, zda-li „do toho skutečně jít“. •
fáze Start-up a) úzce souvisí s procesem tzv. zaváděcí reklamy – společnost již založená nebo
teprve zakládající se ještě neprodává své výrobky nebo služby, tudíž negeneruje zisk, s tím je ovšem spojeno nákladné financování, jež musí zajistit komercionalizaci produktu vyvinutého v předchozí fázi. •
fáze Počáteční růst a) plynule navazuje na fázi start-up, která zajistila prvotními investicemi stabilizaci
firmy tak, že v této fázi již firma vyrábí svůj produkt, spolupracuje se svými obchodními a finančními partnery, tj. má své vymezené vlastní místo na trhu. Finance podniku slouží především k zajištění provozního chodu firmy, tvorba zisku se stává reálnější. •
fáze Expanze a) nebo-li růstová fáze životního cyklu již existující firmy sebou nese nové výzvy
v podobě např. financování rozšíření výrobních kapacit, vývoje nového produktu či služby, pronikání na nové trhy atd. Management podniku hledá
63
vhodné alternativy zdrojů financování, analyzuje optimální kapitálovou strukturu a na základě těchto zjištění realizuje vhodná opatření, která by měla zajistit expanzi firmy. Z grafu č. [1] je patrná ta skutečnost, že si zakladatelé musí v prvotní fázi opatřovat finanční prostředky ve svém nejbližším okolí. U nás již často zmíněný úvěr od bankovního ústavu připadá v úvahu až v pozdější vývojové fázi životního cyklu společnosti, teprve tehdy, když má společnost vybudované „renomé“ nebo se alespoň může prezentovat určitou historií a má také majetek, kterým může ručit. V úvahu tak připadá pouze financování alternativními způsoby, např. využití služeb tzv. business angels (privátní investoři), kteří se podílejí na financování společností přímými investicemi namísto poskytování půjček a nejen to, nabízí taktéž své odborné znalosti, orientaci v daném oboru a kontakty na strategické partnery, atd. Jejich cílem je dosáhnout kapitálového výnosu ve fázi tzv. exitu (vystoupení z a.s.), tj. prodeje těch akcií, které původně nakoupili, aby pomohli zhodnotit počáteční investici zakladatelů. Nutno konstatovat, že v České republice sice působí síť business angels – Angel Investor Association (AIA), ale v našich podmínkách podnikání není tohoto způsobu financování moc využíváno – s tím souvisí i vzájemná komparace dvou nastíněných odlišných alternativ získání zdrojů, pokud by zakladatelé kladli důraz na získání cizího kapitálu, museli by za něj platit úrok, ale zůstala by jim možnost řízení společnosti, kdežto v případě vstoupivšího privátního investora (nakupuje akcie – podílí se na tvorbě vlastního kapitálu) by museli obětovat svou „nezávislost“, ale obešli by se bez úrokových plateb (touto problematikou – optimalizací kapitálové struktury společnosti, se zabývá mnoho teorií, není zde ale místo na jejich bližší popis). Opět, zakladatelé se nejprve obrátí na business angels (jelikož zde působí jediná síť, je to i v celku rozumné) s tím, jestli by o takovou investici měli zájem, pokud zjistí že ne, tak je to i jistý indikátor toho, že pokud i poskytovatelé rizikového kapitálu nejsou ochotni podpořit náš projekt, tak tím spíš ho nebudou chtít podpořit jiní, konzervativní investoři – což v konečném důsledku činí veřejnou nabídku akcií neupotřebitelnou ve fázi založení společnosti. Jedinou možností je již zmíněný zahraniční kapitál. V našem případě nám jde o primární trh cenných papírů, tj. takový, kde dochází k prodeji nové emise akcií prvotním zájemcům, buďto: za fixní cenu, ve formě aukce anebo tendru46 – je to přesně ten trh, ke kterému bude směřovat veřejná nabídka zakladatelů. „Tento trh je ve velké míře ovlivněn silnějším trhem sekundárním, protože zájem o nově vydávané cenné papíry ve značné míře odvisí od postavení tržních cen již
Např. § 163 odst. (2) písm. f) ObchZ umožňuje právě zakladatelům stanovit způsob určení emisního kursu upisovaných akcií.
46
64
dříve vydaných obdobných cenných papírů na sekundárním trhu již obchodovaných.“47 I přestože autor dále dodává, že „...český organizovaný sekundární veřejný kapitálový trh po celou dobu své novodobé existence u většiny zde obchodovaných cenných papírů neplní svoji kurzotvornou funkci...“48, je nutné s touto ideálně konstruovanou funkcí počítat, alespoň pro eventuální budoucí, byť ne zrovna přesné, odhady. Primární trh se dále dělí na veřejný a neveřejný. Veřejný, jak už název sám napovídá, inklinuje k veřejnému nabízení akcií na základě reklamní kampaně, kdežto trh neveřejný generuje tzv. uzavřené emise, kdy se emitent předem dohodne s potenciálními investory a výsledek je již pouze formálně oznámen – viz § 204 odst. (5) ObchZ – předem určený zájemce upisuje akcie ve smlouvě o upsání akcií, kterou uzavírá se společností (tento případ vzhledem k nabídce akcií široké veřejnosti, tak jak ji analyzujeme, není zajímavý). Signifikantní je také to, zda-li se jedná o kótované akcie – nabízí se možnost tzv. IPO (Initial Public Offering), primární veřejné nabídky akcií spojené se vstupem na burzovní trh [v ČR jich doposud nebylo realizováno mnoho a navíc se vždy jedná o zvýšení základního kapitálu anebo o prodej akcií stávajících akcionářů (navíc si Burza cenných papírů Praha klade další podmínky pro přijetí akcií k obchodování nad rámec zákona, kterým mj. jsou minimální délka činnosti emitenta – což samo o sobě vylučuje emisi akcí nově vznikající společnosti49 a dokladuje také to, že zde existují i technické překážky)] nebo využití služeb RM-Systému, anebo nekótované akcie obchodované prostřednictvím bank, jiných institucionálních či soukromých obchodníků s cennými papíry – tyto instituce často koordinují a spravují právě primární úpis akcií. Nezbytným předpokladem pro spolupráci zakladatelů a výše zmíněných institucí bude sjednat vhodné smluvní podmínky – nejčastěji půjde o obchodnězávazkový vztah založený mandátní smlouvou, která už tak sám o sobě nákladný proces prodražuje, proto se domníváme, že vhodnější je upsat akcie v sídle společnosti a optimalizovat tak zřizovací výdaje.
REJNUŠ,O. Teorie a praxe obchodování s cennými papíry. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2004. s. 23. ISBN 80-7226-571-7. 48 tamtéž s. 230 49 Výjimkou byla mohla být např. přeměna společnosti s ručením omezením na akciovou společnost podle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev – tj. dostála by podmínce několikaleté existence. Nicméně z odpovědi na můj email adresovaný Burze cenných papírů Praha, a.s. vyplývá následující: „Teoreticky by to bylo možné [rozuměj: IPO společnosti, která de iure neexistuje], ale o tom, zda se IPO uskuteční, rozhoduje z podstatné míry předpokládaný zájem investorů o upsané akcie a v případě ještě neexistující společnosti se dostatečný zájem s největší pravděpodobností nedá předpokládat. Čili bych to shrnul, že teoreticky ano, prakticky ne“, dle slov Jana Kavky, zástupce pro externí komunikaci. 47
65
4.1.1.2 Investoři Představme si, že jsme v pozici investora a rozhodujeme se, jestli vložíme své úspory do společnosti, která ještě neexistuje. Kde vzít relevantní údaje? Čistě analogicky lze použít analytických přístupů ke zkoumání vývoje akciových kurzů (pravda že na kapitálových trzích) podobných instrumentů, do nichž hodláme investovat, kterými jsou: •
fundamentální analýza50, a) hledá odpověď na otázku, zda-li je akcie podhodnocená, nadhodnocená anebo
oceněná správně.
- zahrnuje: globální, odvětvovou, firemní analýzu. b) pro naše zkoumání se jedná o vhodnou metodu. •
technická analýza, a) pokouší se odhadnout pohyb kursů a budoucí trendy trhu na základě studia
grafů, které znázorňují minulý vývoj analyzované akcie.
- zahrnuje principy: vývoj na trhu diskontuje všechno, existují vzory v pohybu kurzů, historie se opakuje. b) pro naše zkoumání se jedná o nevhodnou metodu. •
psychologická analýza,
Informace o této triádě metod jsem čerpal z: VESELÁ,J.Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. Nicméně je nutné upozornit na to, že jejich využití se váže k obchodování na organizovaných trzích a to buďto burzovních (Burza cenných papírů Praha) anebo mimoburzovních (tzv. RM-Systém), ale i přesto některé prvky z nich je možné promítnout do jakéhokoliv investičního rozhodnutí ad hoc (např. pokud chceme koupit akcie tzv. uzavřené akciové společnosti, tak i v tomto případě si dovolujeme tvrdit, že investor provádí fundamentální analýzu, byť ne takovou, jakou dělají burzovní analytici (zajímá se o to, zdali je emisní kurs akcie odpovídající, v jakém odvětví společnost působí, aj.) a stejně tak hraje důležitou roli analýza psychologická). 50
66
a) předmětem
zájmu je lidský faktor v procesu investování, narozdíl od předchozích dvou metod, které zkoumali především samotnou akcii.
- investičními teoriemi jsou:
Le Bonova psychologie davu, Kostolanyho investiční psychologie, Keynesova investiční psychologie, Drasnarova investiční psychologie, Epsteinové a Garfieldova investiční psychologie.
b) pro naše zkoumání využijeme pouze obecné principy vyplívající z těchto teorií (zejména Le Bonovu), poněvadž jsou tak specifické, že se zaměřují spíše na samotné burzovní obchodování s již vydanými akciovými tituly – na tuto pasáž navážeme v kapitole 4.1.2 Psychologické hledisko. Technickou analýzu jsem zamítl z toho důvodu, poněvadž není relevantní pro investorovo rozhodování v momentě primární emise akcií nově vznikající a.s. mimo organizované trhy, důležitější je provést alespoň elementární analýzu fundamentální, kterou si zajisté i latentně zformuluje drobný investor, který nakupuje akcie tzv. uzavřených akciových společností. Byť společnost ještě nevznikla a „není z čeho brát“, je možné si položit otázky typu: •
Co je nosnou myšlenkou investičního příběhu? Nejedná se jen o další „bublinu“?
•
Jsou zakladatelé kvalifikovaní? Mají skutečně mou důvěru?
•
Jaký je životní cyklus odvětví námi zkoumané akcie?
•
Je naše akcie citlivá na vývoj hospodářského cyklu?
•
Jaká je tržní struktura odvětví, do kterého hodláme vstoupit?
•
aj.
Tyto a zajisté i jiné otázky si položí každý investor v případě, že by chtěl participovat na úpisu akcií. Je důležité, aby si tyto atributy procesu rozhodování uvědomili i samotní zakladatelé, poněvadž jen tak mohou připravit vhodně prospekt cenného papíru a prezentovat svůj podnikatelský záměr ve veřejné nabídce akcií, čímž si pomohou k částečnému odbourání „reciproké nejistoty“. Stejně jako zakladatel bude i investor zvažovat rizikovost investice, nicméně investor se nebude tak zajímat o prvotní utopené náklady jako zakladatel (mj. vzhledem k tomu, že nejsou tak velké, jako právě náklady zakladatelů), nýbrž zejména o samotný podnikatelský záměr a o to, kdo jej iniciuje. Pro investory hraje vůbec důležitou roli již zmíněná historie emitenta (nebo-li transparentní údaje o zakladatelích), které vypovídají o jeho „business úspěších“ – přece jen se budou společně podílet na vedení společnosti,
67
a tudíž je zde nutná presumpce bezproblémového partnera. Podnikatelský záměr je v podstatě objektivizací budoucího (nejistého) úspěchu, který má být podpořen finančními prostředky investora, který aby mohl rozhodovat o podstatných krocích managementu firmy, musí mít dostatečnou akcionářskou sílu – viz níže otázka majority a minority.
4.1.1.3 Majoritní a minoritní zastoupení zakladatelů a investorů Podrobit analýze lze také otázku majority a minority akcionářů. V tomto bodu budou zajisté rozporné zájmy zakladatelů a upisovatelů, nabízí se proto různé scénáře rozvržení podílů mezi zmíněné skupiny, které popisuje následující tabulka. Tabulka č. [15]: Vztah majority a minority v a.s. při zakládání s veřejnou nabídkou akcií Varianta
Zakladatel
Investor
č. [1]
+
-
č. [2]
++
-
č. [3]
++
--
č. [4]
=
=
č. [5]
-
+
č. [6]
--
++
Zdroj: vlastní práce Poznámka: + jeden subjekt dává majoritu, ++ více subjektů dává majoritu, - jeden subjekt tvoří minoritu, -- více subjektů tvoří minoritu, = žádný ze subjektů netvoří majoritu.
Varianta č. [1] by mohla nastat tehdy, když by bylo potřeba zajistit dostatečnou míru operacionality provozu a.s. s jednoznačně definovanou strukturou vlastnictví a.s. Zakladatelé jsou v zjevně výhodném postavení, tj. rádi by participovali na tomto řešení, nicméně nevýhodnost pozice investora, který by se měl stát minoritním akcionářem ještě „nevzniklé společnosti“, je zřejmá – nejen, že nemůže rozhodovat, dokonce o zakladatelích nic neví, tudíž se jedná o nevhodné rozložení akcií mezi tyto subjekty z pohledu eventuálního založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií, neboť kde není souhlasného projevu obou stran, není možné hledat řešení. To vše za předpokladu „neznámosti zakladatelů“, pokud by totiž společnost zakládal např. ČEZ či jiný kredibilní partner, tak se dá očekávat zájem ze strany investorů i přes jejich případnou minoritu. Proč by to však ČEZ dělal? Varianta č. [2] je obdobou předchozí, avšak s tím rozdílem, že se vytrácí výše zmíněné výhody. Schopnost rozhodovat se štěpí na více subjektů, a tak je často nutné dosahovat kompromisů. Investor má alespoň hypotetickou možnost získat na svou stranu jiný subjekt, se kterým by mohl utvořit většinu. 68
Motivace zakladatelů by mohla směřovat k počátečnímu vázání většího množství kapitálu od drobných investorů, zde je třeba upozornit na již zmíněné historické konsekvence v rámci ČR, kdy sukcesivní způsob založení a.s. je sice zakotven v hmotné podobě práva, ale de facto se v praxi nerealizuje a využívá se aktivit drobných vkladatelů jinou formou např. členstvím v družstvu, v sdružení právnických osob, jako komplementáři komanditní společnosti, nebo v podobě tichého společenství, atd. Varianta č. [3] kopíruje variantu č. [2] s tím, že umocňuje manévrovací prostor mezi možnou změnou majority, nicméně i zde lze presumovat nerovný vztah zakladatelé contra investoři. Sem by spadalo právě založení již zmíněné společnosti, která stála u zrodu Suezského průplavu – to však zapříčinila sama atraktivita, jedinečnost a zejména nákladnost celého projektu, což koneckonců může být signifikantním pojmoslovím pro institut založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií jako takový. Varianta č. [4] je vůbec teoreticky nejzajímavější, ač prakticky přináší nemalé potíže. Zakladatel i investor jsou na tom po stránce rozhodovací stejně – vše tudíž záleží na jejich vzájemné koincidenci. Na druhou stranu se musí počítat s tím, že s rostoucí rovností, klesá efektivnost, proto není nepředstavitelná situace, kdyby došlo k takovému rozporu, že veškerá důležitá rozhodnutí by byla blokována jednou ze stran. V praxi bychom se asi s takovým rozložením poměrů sil stěží setkali – nejistota pro oba subjekty je vysoká („ani jedna strana neví, na čem je“). Varianta č. [5] je dle našeho názoru nejnadějnějším východiskem. Vstupující investor by finančně zastřešil celý projekt – vhodnou paralelou je institut tichého společníka (i když „tichost“ je zde spíše myšlenkovou konstrukcí (jinak řečeno contradictio in adjecto), poněvadž je dostatečně znám – své identifikační údaje sděluje při veřejném! úpisu). Nám jde o obsahovou rovinu vztahu investor vs. zakladatel. Vstupující investor poskytne svůj kapitál, čili má převahu co se týká hlasů na valné hromadě, avšak do představenstva společnosti jmenuje převážně zástupce zakladatelů, neboť ctí know-how, prvotní myšlenku, se kterou zakladatel přišel, i přesto, že má majoritu – prioritou jsou hospodářské výsledky, věří v manažerské kvality zakladatele (muselo by se jednat o atraktivní projekt), a tudíž jej nechává spravovat a.s. I pro zakladatele z toho plynou výhody. Zakladatel nemusí mít nějaký závratný podíl na společnosti, odměnou mu můžou být nadstandardní platové podmínky v podobě odměn (tantiém a jiných), aniž by obdržel vysoké dividendy, které poplynou hlavnímu upisovateli. Konkrétním příkladem by mohla být spolupráce soukromého a veřejného sektoru (PPP)51. Stát by mohl být v roli
Jak uvádí PEKOVÁ: „...stát, územní samospráva a soukromá sféra zajišťují prostřednictvím společného partnerství veřejného a soukromého sektoru potřebné veřejné statky různým způsobem.“ Jedním z nich je právě zakládání společných podniků, které mohou vést k vyšší hospodárnosti zabezpečování veřejných statků. PEKOVÁ, J. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4. vydání. Praha: Aspi, 2008. s. 51-52. ISBN 978-80-7357-3584.
51
69
zakladatele a.s., který k účelnému vynaložení prostředků a ke kumulaci většího objemu kapitálu hledá formou veřejné nabídky akcií investora k zajišťování projektů v oborech jakými jsou např. dopravní infrastruktura, vodárenství, zdravotnictví, obrana, školství atd. (sdílejí odpovědnost za financování a provozování podniku). Tato koordinace při veřejné nabídce akcií tzv. „ze spodu“ (při zakládání a.s.) není v praxi obvyklá (respektive se nepoužívá), častější je (v našich zeměpisných šířkách) alternativa „shora“, tj. deetizace, kdy se na základním kapitálu podílí vklady jak soukromý tak veřejný sektor, ale to už jde o společnost vzniklou. I u výše zmíněného platí tudíž známé „přání je otcem myšlenky“ (nicméně v tomto okamžiku nám šlo především o vztah majority a minority). Varianta č. [6] je tou, ze které vycházíme v rámci případové studie při zakládání fiktivní společnosti. Na straně zakladatelů bude množství drobných akcionářů a investorskou stranu reprezentuje několik subjektů, kteří dohromady tvoří majoritu. Spolu s variantou č. [5] sdílí shodný kvalitativní obsah, rozdíl je pouze v kvantitě na obou stranách. I tuto strukturu majetkové účasti lze doporučit. Z výše šesti uvedených alternativ explicitně vyplývá „upírání“ majority zakladateli/ům – tento resultát koresponduje s odbouráním námi uvozeného pojmu „reciproká nejistota“ a to tak, že: •
zakladatel/é učiní první (vstřícný?!) krok – vzdají se majority,
•
tím se odbourá částečná nejistota investora/ů,
•
investor/ři poskytnou svůj kapitál.
Opačně by to nebylo optimální, investor totiž poskytne raději svůj kapitál do již vzniknuvší společnosti (musíme si uvědomit, že zakladatelé jsou ti, co něco požadují, při čemž nabídnout mohou jen málo – majorita je jedno z mála řešení) při zvyšování základního kapitálu (jsou proto dobré důvody: může si nechat udělat tzv. due diligence, který se povětšinou skládá z právního, ekonomického a finančně-daňového auditu již zaběhlé společnosti). Právě tato alternativa je nejčastějším způsobem, kdy se veřejná nabídka akcií využívá52. Toto pojetí zrcadlí postavení zakladatele jako „outsidera“ – neznámého hráče, který si nemůže diktovat podmínky, avšak známá obchodní společnost by naopak mohla vyvolat efekt poptávky subskribentů i tehdy, pokud by byli předem „odsouzeni“ k minoritě. Otázkou však zůstává PROČ... Ostatně na to hledáme odpověď v celé práci.
§ 204 ObchZ shrnuje ustanovení, která se použijí při postupu zvyšování základního kapitálu upisováním nových akcií, při čemž zahrnuje právě veřejnou nabídku akcií jako způsob zvýšení základního kapitálu.
52
70
4.1.1.4 Objektivní skutečnosti A co analyzovat účel založení a.s.? Je vhodné využít tento institut pro účel ziskovosti anebo neziskovosti a.s.? Doposud jsme se povětšinou fixovali na ziskuchtivost alespoň jedné ze stran a ta nás přiváděla k závěru praktické neupotřebitelnosti námi zkoumaného institutu založení a.s. Z tohoto úhlu pohledu jsme také upírali majoritu zakladatelům. Nyní však přistupme k analýze neziskových subjektů – i a.s. jím může být dle ObchZ. Lze si představit iniciátora úpisu, jenž má nějaký dobročinný záměr, který chce realizovat pomocí finančních prostředků, které shání od mecenášů. K tomu účelu se rozhodne založit a.s. s veřejnou nabídkou akcií. Učiní správně? Odpadá nám presumpce ziskovosti, o to by měl být zakladatel více nakloněn potenciálnímu riziku a na druhou stranu investor (v tomto případě spíše mecenáš) nemůže očekávat, že mu projekt vynese zisk (ale i prestiž, úcta donora je určitým způsobem satisfakce za vložené prostředky). Riziko a nejistota se snižuje, respektive objektivně, čili statisticky je shodné, ale subjekty mu přikládají jiný význam – srovnej když se něco dělá „filantropicky“ anebo když sledujeme „rentabilitu“, tak i náklady se pociťují rozdílně, tj. přikládá se jim jiná váha, jež modifikuje naše chování. Na druhou stranu je potřeba se zamyslet nad tím, že Česká republika je svou rozlohou tzv. „malý rybník“ a není zde mnoho případů, o jakých slýcháváme z médií, které se dějí zejména v USA, kdy se najde štědrý dárce a podpoří prezentovaný dobročinný projekt – zde by veřejná nabídka našla zajisté své místo (s jedním ale a to, že i v těchto případech by šlo o zanedbatelné počty co do celkového úhrnu založených a.s. – jestli by ovšem nějaké takové vůbec vznikly). Tyto závěry by na první pohled mohly implikovat nalezení společného atributu pro úspěšné vyžívání veřejné nabídky akcií při konstituci společnosti, nesmíme však zapomínat, že pro založení takových společností právo aprobuje i jiné, vhodnější právní formy podnikání, ať se jedná o nadace, nadační jmění anebo obecně prospěšné společnosti (tyto právní formy již jaksi apriorně asociují účel, ke kterému byly založeny – neziskovost, dobročinnost, kdežto akciová společnost je v očích veřejnosti pojímána jako zisková vždy, byť by faktický účel akcentoval taktéž dobročinnost). Navíc např. DPříj ve svém § 18 odst. (8) obligatorně uvádí, že akciová společnost, i když nebyla založena za účelem dosažení zisku, není pro stanovení daňové povinnosti právnické osoby považována za tzv. neziskové subjekty, čímž přichází o výhody, které jsou těmto subjektům poskytovány (např. „zúžený“ předmět zdanění dle § 18 odst. (4), rozličné formy osvobození od daně podle § 19 , možnost uplatnit výhodnější položky snižující základ daně dle § 20 odst. (7), aj.). Ale i přes některé zmíněné nevýhody se tzv. fiktivní podnikatelé v praxi vyskytují, a proto, ač nebyli nejspíše založeni tímto způsobem, je možné teoreticky uvažovat, že takové možnosti využít mohli – nicméně hlavní překážku bych zde viděl v již analyzované nákladnosti tohoto projektu. Společným jmenovatelem i pro volbu tohoto institutu by byla „náhoda“, vyjádřená čekáním na to „kdo se ozve“.
71
4.1.2 Psychologické hledisko 4.1.2.1 Zakladatelé Zakladatelé, jakožto každý jiný reprezentant lidského faktoru, jsou ovlivněni při svých rozhodnutích svou psychikou a to nejen stránkou racionální, ale i emocionální. Právě přehnaná očekávání53 (úplně jiná situace je tehdy, pokud lze racionálně předpokládat zájem investorů), která by mohla být impulsem k „bezhlavé“ volbě veřejné nabídky akcií v procesu založení a.s., je třeba odlišovat od pouhé „hry na náhodu“, kdy zakladatelé téměř se 100% jistotou předpokládají neúspěch, nicméně se o ni pokouší. Rozdíl je ve výsledku v rozčarování nad tím, že to nevyšlo. Toto bychom mohli poměřovat za předpokladu dostupnosti informací týkající se počtu neúspěšných pokusů o založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií (a pomocí následných rozhovorů s aktéry), ty ale bohužel nemáme. Informace, že tak byly založeny pouhé dvě a.s. vypovídají jen o tom, že vzájemná kooperace mezi zakladateli a investory se povedla ve dvou případech. Nicméně lze usuzovat na to, že pokusů mnoho nebylo, ne-li žádný jiný, než ty dva úspěšné. V případové studii právě využiji entuziasmu zakladatelů (a nejen nich, zejména pak investorů, kteří podlehnou „davové psychóze“), abych prezentoval, že k založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií, je potřeba zvláštních okolností (resp. až iracionálních předpokladů) – inspirací mi byla Le Bonova psychologie davu. Psychologickými bariérami (v tomto případě negujeme entuziasmus zakladatelů) může být na druhé straně i to, co sociologie nazývá sebenaplňujícím se proroctvím54, které koncepčně navazuje na tzv. Thomasův teorém: „Pokud je určitá situace definována jako reálná, stává se reálnou ve svých důsledcích“, v našem pojetí: zakladatelé se domnívají, že veřejná nabídka akcií by nebyla úspěšná, tudíž s ní ani nepočítají, což v konečném důsledku znamená řetězovou reakci, tj. nevyužívá ji nikdo, protože dochází k akcentaci kolektivní zkušenosti. Rozsah práce to neumožňuje a i samotné sbírání dat by bylo obtížné, ale za bližší zkoumání by stálo i samotné tázání se zakladatelů (z něhož bychom mohli usuzovat na některé psychologické bariéry, viz výše), zda-li o takové možnosti (založit a.s. s veřejnou nabídkou akcií) věděli v době, kdy se rozhodovali založit a.s. a pokud ano, tak jestli o ní vůbec uvažovali a jak si případně zdůvodnili to, že ji tak nezaloží. Dále by bylo možné zkoumat, zda není tento způsob založení a.s. odmítán apriorně z důvodů již probrané majority či minority akcionářské síly bez toho, aby si zakladatelé důkladně promysleli potenciální výhody, kterých mohou dosáhnout i v menšinovém
viz především mýtus úspěchu in LACROIX, W., L. Principles for Ethics in Business. University Press of America, Inc., Washington 1989, in: Three Cultural Myths in Business, s. 24-30. 54 Termín použil poprvé sociolog R.K. Merton 53
72
postavení, jinými slovy, někdy méně, znamená více (samozřejmě musíme dodat, že opravdu záleží až na konkrétním případě, ale pokud např. přichází s know-how a nemají dostatek finančních prostředků na jeho zafinancování, můžou i v menšinovém postavení dosáhnout adekvátního výnosu, to už je pak ovšem otázka smluvního ujednání) – to také úzce souvisí s psychikou člověka, mj. i větší ochota riskovat, kterou, pokud budu generalizovat, nemají tak velkou podnikatelé v ČR narozdíl např. od Američanů, atd. Na závěr jen drobné shrnutí, buď mají zakladatelé výbornou tzv. business empathy [obchodní cítění] a skutečně ví, že cesta veřejné nabídky akcií není ta pravá (investoři by ji neopětovali) – to hovoří o tom, že by ji využít chtěli, ale presumují nezájem investorů anebo ji nevyužívají a to z důvodu, že nemusí (využívají jiný způsob založení společnosti) anebo nechtějí (zejména kvůli jeho nákladnosti) – my dáváme za pravdu posledním zmíněným možnostem.
4.1.2.2 Investoři Investiční rozhodování je subjektivní proces par excellance, který se každý investor snaží udržet v mezích racionality a jejich primárním cílem je vyhnout se překotnému emocionálnímu jednání, nicméně přirozená touha investora dosáhnout zisku často způsobuje to, že jeho rozhodování je ovlivněno iracionálními úvahami, které pramení z rozličných zdrojů. Psychologická analýza zkoumá především ty impulsy, které u investorů vyvolaly určitý druh chování a pokud má investor vyvinutou empatii tohoto druhu může upravit svou investiční strategii a dosáhnout tak krátkodobého zisku, což dokládá i literatura „... existenci a působení psychologických faktorů na akciové kurzy v krátkodobém časovém horizontu analytici a investoři nevyvracejí.“55 Investice v podobě úpisu akcií ještě nezaložené společnosti ovšem není tou, která by inklinovala ke krátkodobému časovému údobí, právě naopak, tudíž zde jakákoli forma spekulace nepřipadá v úvahu, spíše lze očekávat nezájem z řad investorů (můžeme to deklarovat např. „historickou nezkušeností“ s touto společností). Když zohledníme ještě tu skutečnost, že založit a.s. pomocí IPO na českých organizovaných trzích (možná i vůbec na světových trzích), je spíše „ekonomickým sci-fi“, je nasnadě provést obrácený postup. Za prvé se přeneseme z organizovaného trhu na trh neorganizovaný56 (z něj také vycházím v mé případové studii), aby jsme daný případ přenesli do reálnější roviny a za druhé se zaměříme na psychologický rozbor situace ex post, která je prezentována v již zmíněné případové studii – to nám umožní odhalit za jakých mimořádných okolností by k úpisu došlo, a také jaké pohnutky k tomuto jednání zakladatele vedly, čímž akcentuji naši domněnku, že
VESELÁ,J.Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: Aspi, 2007. s. 466. ISBN 978-80-7357-297-6. Tím míním konkrétně úpis akcií v sídle společnosti, tj. jedná se o méně formalizovaný způsob emitování akcií, než je ten, který je charakteristický pro organizované burzovní a mimoburzovní trhy.
55 56
73
rozhodující pro volbu tohoto institutu jsou spíše čistě subjektivní motivy dobročinné charakteru, než-li racionální kalkul. Případová studie simuluje založení fotbalového klubu coby akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií, kde zakladateli jsou dva fanoušci, kteří očekávají, že vyvolají zájem o záchranu týmu, jak mezi ostatními „fandy“ klubu, tak mezi širokou veřejností. Jejím cílem není být akcionáři v pravém slova smyslu, nýbrž snaží se svým zájmem strhnout ostatní a přilákat tak některého „silného investora“, který by fakticky provozoval fotbalový klub – tj. mohli by založit sami akciovou společnost se základním kapitálem 2 mil. Kč, ale tohle pro ně není neřeší. Jako výchozí předpoklad jsem si zvolil Le Bonovu psychologii davu. Konkrétního fanouška (pomineme-li profesní zaměření, např. podnikatel, právník, atd.) by zřejmě nikdy nenapadlo investovat své finanční prostředky do nějaké nově vznikající společnosti, ale skupinu, resp. dav fanoušků by to napadnout mohlo, zvláště když „...má shromáždění lidí nové vlastnosti, které se značně liší od vlastností jedinců, kteří je skládají. Vědomá osobnost tu mizí a city i myšlenky všech jednotek jsou zaměřeny týmž směrem. Tvoří se kolektivní duše...“57. Byť jde o fanoušky téhož týmu, kteří se liší ať už podle zaměstnání anebo podle inteligence, „...tato duše způsobuje, že cítí, myslí a jednají naprosto odlišně než by každí z nich cítil, myslil a jednal, kdyby byl sám.“58 Všechny nicméně spojuje stejný cíl – zachránit svůj oblíbený klub (ať to stojí, co to stojí), investiční rozhodnutí je tak podmíněno citovou vazbou, nikoliv racionální úvahou. Le Bon toto chování zdůvodňuje třemi příčinami, které jej vyvolávají: •
jedinec nabývá v davu již pouhou skutečností, že je součástí většího počtu lidí, pocit nepřekonatelné moci, a) srovnej --> fanoušek chce být u té „historické chvíle“, kdy se jako jeden z mála
mohl podílet na záchraně svého týmu. Nabývá sebevědomí, je to právě ON (resp. má takový pocit), bez kterého by to nevyšlo. Může se „vytahovat“ nad těmi, kteří nepřispěli, získává nad nimi moc, protože jen ON patří do „kruhu zasvěcených“. •
jedinec velmi často obětuje svůj osobní zájem zájmu kolektivnímu, a) srovnej --> fanoušek rád obětuje své dosavadní úspory, přece jsou to i jeho
peníze, které budou tvořit základní kapitál akciové společnosti. •
57 58
jedinec v davu podléhá snáze sugestibilitě.
BON,L,G. Psychologie davu. 1.vydání. Praha: Kra, 1994. s. 13. ISBN 80-901527-8-3. tamtéž, s. 16
74
a) srovnej --> fanoušek A „do toho půjde“ už z toho důvodu, že „do toho jde“
i fanoušek B. Fanouška nezajímá zisk, ať už běžný v podobě dividendy anebo kapitálový, který by utržil za prodané akcie, fanoušek chce vidět svůj tým hrát fotbal. Fanoušek se nechová jako standardní investor, nepohybuje se v intencích má dáti/dal, ale i přesto investorem je, protože poskytuje své finanční prostředky za účelem vyšších budoucích výnosů (jenže objektivizací těchto hodnot není zmíněná peněžitá dávka, nýbrž satisfakce v podobě budoucích utkání, kterých se i díky němu samému může těšit). Závěr této kapitoly shrnu tím, že k založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií můžou vést různé motivy, ať už racionální (investuji na základě důkladné analýzy, preferuji rozumná hospodárná řešení) anebo iracionální (jsem veden intuicí, citem, pudem, instinktem či vášní), nicméně se kloním k tomu názoru (na základě dosavadního zkoumání), že již samotná volba tohoto institutu je v dnešních podmínkách iracionální.
4.1.3 Právní hledisko V závěru se vraťme k právnímu pohledu na danou věc a to až k otázce teorie tvorby právní normy, resp. co by měla splňovat. Jednou z důležitých komponent (obecná, právně závazná, vynutitelná) je její charakter regulativnosti – tj. měla by usměrňovat lidské chování. Ekonomové naopak často poukazují na to, že právníci regulují i to chování, které usměrňovat nepotřebuje. Za pravdu jim dávají tzv. obsolentní právní normy. Nikdo zakladatele nemůže samozřejmě nutit, aby založili a.s. s veřejnou nabídkou akcií (když už ji však využijí, musí dbát kogentních ustanovení ObchZ), ale je zajímavé porovnat, jak se zákonodárce pokusil vytvořit normu regulující abstraktní modelové chování, kdežto reálné chování jejich adresátů je jiné a po námi zkoumané normě není společenská poptávka – tj. stává se (resp. už se stalo) obsoletní. Domnívám se, že místo toho, aby se zákonodárce zamyslel nad tím, zda-li je tento institut vhodný i v době po roce 1990, zvolil tuto úpravu z důvodů historických a snažil se tak navázat na akciový regulativ z 19. století. Postupné zakládání sebou nese přísně formalizované dílčí kroky, které je třebas dodržovat, ač pro zakladatele je výsledek dopředu nejasný. Složitost je dána právní úpravou, která v ustanoveních ObchZ odkazuje implicitně na další právní předpis, kterým je KapT, ten sice vymezuje základní normy regulující veřejnou nabídku akcií, stanovuje výjimky z povinnosti uveřejnit prospekt cenného papíru, ale jeho skutečnou podobu nestanovuje a musíme se tudíž řídit právem Evropského společenství – SmEP a NařK. Navíc jen letmým pohledem na obsah citovaného Nařízení zjistíme, že téměř veškeré informace, které by měly být obligatorně obsaženy v prospektu cenného papíru jdou mimo rámec založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií, jelikož Nařízení počítá s nabídkou akcií již vzniklé společnosti a z toho také vyplývá, jaké požadavky jsou akcentovány. Neexistuje ani „precedent“ z tuzemska – informoval jsem se formou žádosti 75
o poskytnutí informace, kterou jsem směřoval k ČNB59 a ta mi odpověděla: „ČNB ani Komise pro cenné papíry zatím neschvalovala prospekt akcií při zakládání společnosti veřejnou nabídkou“, a potvrdila mi mé dosavadní zjištění, svou další poznámkou: „... založení společnosti na základě veřejné nabídky akcií podle § 164 a násl. ObchZ není v podmínkách českého právního řádu příliš častý způsob vzniku akciové společnosti.“ Takže nejen že není „kde brát“ a čím se inspirovat, ale zakladatele také čeká vynaložení více času ke splnění všech zákonem stanovených povinností než je tomu u založení a.s. bez veřejné nabídky akcií, nýbrž i zřizovacích (utopených) nákladů na např. právní rady odborníků, vyhotovení a uveřejnění prospektu a veřejné nabídky jako takové, upisování akcií, konání ustavující valné hromady, aj. S tím souvisí i možné pozdější spory, které by mohly vyústit k řízení před krajským soudem, který se dle § 9 odst. (3) písm. c) OSŘ zabývá spory ve věcech vyplývajících z právních vztahů souvisejících se zakládáním obchodních společností – to znamená další výdaje a neefektivní alokaci prostředků. Srovnáme-li ony dva způsoby založení a.s., tak se neodlišují pouze co do výše minimálního základního kapitálu (2 mil. Kč vs. 20 mil. Kč) a v krocích počínaje samotnou veřejnou nabídkou akcií (zahrnuje oznámení veřejné nabídky akcií, vyhotovení a zveřejnění prospektu cenného papíru) až po ustavující valnou hromadu – toto jsou na první pohled zřejmé diference, nýbrž i v dílčích nenápadných ustanoveních – např. při veřejném úpisu akcií nelze splatit akcie nepeněžitým vkladem, penzijní a investiční fond nelze tímto způsobem založit, a proto je narozdíl od simultánního (jednorázového) založení a.s. manévrovací prostor pro sukcesivní založení a.s. tímto způsobem omezen. Jednoduše řečeno, simultánní založení společnosti je regulováno méně právními normami (v podstatě nám vystačí ObchZ), než-li sukcesivní, u kterého musíme počítat i s dalšími právními předpisy – kvantitativní hledisko, a po stránce kvalitativní, tj. již zmíněné upisování pouze peněžitými vklady asociuje přísnější ustanovení zákona pro veřejnou nabídku akcií.
4.1.4 SWOT analýza Sumarizujeme-li pro a proti, a reálná čísla počtu založených a.s. s veřejnou nabídkou akcií nám dávají jistě za pravdu, vychází jednoznačně jak po stránce právní (tento institut – veřejnou nabídku akcií, bych nadále volil pouze pro zvýšení základního kapitálu společnosti, dále pro přehlednost právního řádu ČR by bylo nejlepší danou úpravu z ObchZ odstranit, tak jak navrhuje zmiňovaný věcný záměr nového obchodního zákoníku, který ovšem čeká ještě dlouhá cesta legislativním procesem), tak i ekonomické
ČNB je povinným subjektem ve smyslu § 2 odst. (1) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 59
76
vhodnější zvolit tradiční formu založení a.s. bez veřejné nabídky akcií nebo využít koupě společnosti již založené a vzniklé, tzv. ready-made60 a.s. Ceny, za které je možné dané společnosti získat jsou následující: Tabulka č. [16]: Prodejní ceny a.s. u jednotlivých ready-made společností společnost
Smart Office & companies
ceny (Kč)
Společnosti
Firmy Ihned
85 000
Online 95 000
Společnosti, s.r.o
114 000
Terrinvest
85 500
89 000
Zdroj: internetové stránky firem
Celkové resumé tohoto způsobu založení a.s. podává přehledně matice SWOT, jež vychází z následující situační analýzy vnitřního a vnějšího prostředí: Tabulka č. [17]: Situační analýza založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií Analyzovaná oblast: Založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií Silné stránky (Strengths)
Slabé stránky (Weaknesses)
•
•
Základní kapitál 20 mil. Kč.
•
Složitá právní úprava.
•
Nelze upisovat nepeněžitými vklady.
•
Nelze tak založit všechny a.s.
•
Potřeba konání ustavující valné hromady.
Kolektivní forma financování podnikatelských potřeb.
• • • •
Nedluhový zdroj kapitálu. Vysoká informovanost investorů. Právní tradice (vychází z úpravy z 19. stol). Použití pro neziskové či veřejně prospěšné účely (spíše hypoteticky – velice nákladné).
•
Neexistence precedentu schválení prospektu cenného papíru ČNB.
•
Použití pro kapitálově náročné projekty.
•
Vysoké zřizovací výdaje.
•
Vznikly tak pouhé dvě a.s.
•
Obtížná realizace IPO.
Příležitosti (Opportunities)
Hrozby (Threats)
•
•
Přilákání investorů ze zahraničí.
Nejistota a riziko pro zakladatele a investory.
Ready made společnosti jsou společnosti, které byly již založeny a jsou zapsány do obchodního rejstříku, mají plně splacený základní kapitál, nikdy nevykonávaly žádnou činnost, nemají žádné obchodněprávní závazky a jsou připraveny k okamžitému prodeji. 60
77
•
Participace s veřejnou správou.
•
Neúčinné upisování akcií.
•
Ojedinělé projekty (viz naše případová studie).
•
Případné spory dle OSŘ.
Získání finančních prostředků při navyšování
•
Otázka majority a minority akcionářů.
•
Rostoucí zájem o ready-made společnosti.
•
základního kapitálu. •
Věcný návrh nového ObchZ.
Zdroj: vlastní práce Tabulka č. [18]: Matice SWOT Vnitřní prostředí
Silné stránky (Strengths)
Slabé stránky (Weaknesses)
1. Informovanost investorů.
1. Prospekt cenného papíru.
2. Veřejně prospěšný účel.
2. Vysoké zřizovací výdaje.
3. Nedluhový zdroj kapitálu.
3. Složitá právní úprava.
Příležitosti (Opportunities)
Strategie SO (maxi-maxi)
Strategie WO (mini-maxi)
1. Zahraniční investoři.
1. Přeshraniční veřejná nabídka.
1. Promise keeping.
2. Participace s veřejnou správou.
2. Smíšené podniky.
2. Obec, kraj jako zakladatel.
3. Návrh ObchZ.
3. Využití pro zvýšení ZK.
3. Přehledný právní řád.
Hrozby (Threats)
Strategie ST (maxi-mini)
Strategie WT (mini-mini)
1. Riziko investoři.
1. Zakladatel jako „známý hráč“.
1. Omezený počet subskribentů.
2. Majorita/Minorita; resp. Z vs. S.
2. Subskribent „tichý společník“.
2. Emisní ážio.
3. Riziko zakladatelé.
3. Minimalizace úrokových nákladů.
3. Derogace právní normy.
Vnější prostředí
Zdroj: vlastní práce Poznámka: Z – zakladatelé, S - subskribenti
Strategie: Přeshraniční veřejná nabídka. ObchZ a KapT vyžadují po zakladatelích zveřejnění nejrůznějších informací týkající se veřejné nabídky akcií, při čemž se vychází také z NařK, které zaručuje harmonizaci a standardizaci v rámci celé EU, proto je zde možnost oslovit prostřednictvím médií tamější investory a překročit tak „malý český rybník“. Strategie: Smíšené podniky. V již zmiňovaném zákoně č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích je v § 28 uvedeno, že jedinou obchodní společností, na jejímž založení se stát může podílet, je a.s., tudíž cílem je přizvat soukromého investora, který by se
78
podílel na financování veřejných potřeb. Základní kapitál společnosti by tak tvořil jak majetek státní, tak soukromý. Strategie: Využití pro zvýšení ZK. Připravovaná rekodifikace obchodního práva nepočítá s právním institutem sukcesivního založení a.s., přesto navrhujeme využít dosavadní právní úpravu veřejné nabídky akcií, tak jak je vymezena v ObchZ pro možnost tímto způsobem zvýšit základní kapitál společnosti, kdy akcionáři dávají přednost nedluhovým zdrojům namísto např. emise dluhopisů, přijatých dlouhodobých úvěrů či půjček. Strategie: Promise keeping. Dodržuj, co jsi slíbil. Nestačí precizně vypracovat prospekt cenného papíru a marketingově zvládnout veřejnou nabídku akcií, neboť pokud se objeví rozpor mezi „slovy a činny“ snižujeme tak nejen kredibilitu nás samotných, ale zejména pak ohrozíme samotný projekt. Vycházejme z modifikovaného úsloví: náš investor, náš pán! – proto, je-li to potřeba, vypracujme prospekt cenného papíru, i když nám to zákon neukládá. Strategie: Obec, kraj jako zakladatel. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve svém ustanovení § 23 odst. (1) písm. c) říká: „Územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným.“ Investoři se tudíž mohou podílet spolu s obcemi či kraji na založení např. teplárny, nemocnice, sportovního klubu, atd. Iniciace však může vzejít i od jiného subjektu, viz tentýž zákon § 23 odst. (2): „Územní samosprávný celek se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků.“ Strategie: Přehledný právní řád. Obsolentní ustanovení ObchZ o založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií zbytečně reguluje společenské vztahy, po kterých není poptávka, tudíž v zájmu přehlednosti je nezbytné v intencích připravovaného ObchZ od tohoto pojetí upustit a ponechat možnost založení a.s. pouze simultánním způsobem, kdy nebude docházet k takovým paradoxům, které jsme si explikovali, když jsme se zabývali tím, co všechno musí obsahovat prospekt cenného papíru – viz irelevantní požadavky kladené NařK. Strategie: Zakladatel jako „známý hráč“. Investování finančních prostředků do společnosti, která de iure neexistuje, je pro investory značně rizikové. Jednou z možností, jak toto riziko ne sice úplně eliminovat, ale alespoň zmírnit, je kredibilita zakladatele. Nechť tuto a.s. zakládají již hráči známý na trhu, kteří vykazují určitou historii. Berme si příklad z určování goodwillu, kdy za obchodní společnost honosící se goodwillem můžeme považovat takovou, jež působí minimálně pět
79
let na trhu a jejíž tržní cena převyšuje účetní hodnotu aktiv. Toto všechno zvyšuje informační základnu, na základě níž se investoři rozhodují a je zde proto vyšší pravděpodobnost úspěchu emise akcií. Strategie: Subskribent „tichý společník“.61 Využijme náš model, kdy zakladatel hledá donora, mecenáše, jenž mu nabídne své finanční zdroje a dále se bude účastnit na „řízení a vedení“ společnosti jen prostřednictvím dozorčí rady a valné hromady, resp. bude vykonávat funkci kontrolní. Uplatněte princip OUR IDEA --> YOUR MONEY v intencích veřejně prospěšného účelu. Strategie: Minimalizace úrokových nákladů. Zakladatelé si při sukcesivním zakládání společnosti sice přibírají externí investory a tak potenciální konkurenty „vnitropodnikového boje “, kteří pak s nimi budou společně sdílet dividendové výnosy, na druhou stranu se však nezadlužují a minimalizují tak úrokové náklady. Pokud se business s pomocí subskribentů rozjede, je nabíledni v tomto okamžiku optimalizovat kapitálovou strukturu s pomocí např. bankovního úvěru a využít tak vliv finanční páky na zvýšení rentability vlastního kapitálu, než od počátku spoléhat na úvěr, který později může vyústit v default. Strategie: Omezený počet subskribentů. Není li to potřeba, zejména jste-li důvěryhodní a známí „hráči na trhu“, snažte se minimalizovat náklady tím, že omezíte počet možných subskribentů tak, že zvolíte takovou proporci mezi počtem emitovaných kusů akcií a jejich nominálními hodnotami, abyste nemuseli zveřejňovat prospekt cenného papíru, viz KapT. Nejenže nebudete platit notáře či advokáta, poplatky ČNB, přímé a režijní náklady vzniklé s vyhotovováním prospektu, vyhnete se i možným pozdějším problémům, které by mohly skončit až u soudu – viz squeeze out a to v případě emise mezi velký počet malých investorů. Eliminujte tak riziko již v samých počátcích a připravte si „půdu“ pro jednání s kapitálově silnými zájemci. Strategie: Emisní ážio. Jste zakladatel a vynaložil jste již spoustu tzv. utopených nákladů? Upište se pouze za nominální hodnotu akcií, subskribentům emitujte akcie s ážiem. Vy jste přece přišel s nápadem a sepsal zakladatelskou listinu a uhradil potřebné náklady, proto nechť se upisovatelé podílí na tvorbě kapitálového fondu.
Pojem „tichý společník“ zde používáme pouze zástupně z důvodu jeho faktické neúčasti na vedení obchodní společnosti s oprávněním v oblasti kontroly (viz nahlížení do účetnictví), abstrahujeme tak od funkce zhodnocování finančních prostředků, a ostatních. Čili ve zkratce: „Dá peníze a o nic se téměř nestará.“ 61
80
Strategie: Derogace právní normy. Říkáte si po prostudování ObchZ, že je skvělé, že náš právní řád umožňuje založit a.s. s veřejnou nabídkou akcií? Uvažovali jste někdy o konsekvencích tohoto způsobu? Je pro Vás jako zakladatele tato alternativa přijatelná, anebo se jedná o riziko, jež je neúnosné? Pokud „drtivá“ většina z Vás odpoví, že se jedná o věc prakticky neupotřebitelnou, není lepší v zájmu přehlednosti danou normu/y derogovat, každý chce přece „štíhlou“ a moderní legislativu!
Závěrem je třeba zmínit to, co pozornému čtenáři dozajista neuniklo, že celá dosavadní analýza směřuje k jedinému resultátu a doporučení, kterým je zrušit stávající právní úpravu založení akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií, poněvadž naše zkoumání nenašlo odpověď na otázku, proč by tento způsob založení a.s. měl být zachován, resp. jaké výhody by z toho měli zakladatelé, subskribenti, stát, potažmo společnost jako celek. Dovedeno ad absurdum, tak jediným, kdo by v případě derogace dané normy a za předpokladu častého využívání (jak víme, tak tomu v realitě není) „tratil“, by byli notáři či advokáti, kteří by neinkasovali finanční prostředky za sepisování a ověřování právních úkonů a to je logicky málo. K tomuto závěru nás vedlo zjištění, jaké riziko zde před zakladateli leží – pravděpodobnost úspěchu/neúspěchu emise s konsekvencemi ve stránce nákladové. Ostatní bylo pouhou „nadstavbou“ (rozuměj: mohlo by se eventuálně nastíněných konceptů využít), jež však nemá svoji základnu a tou je jistota, že se úpis akcií zdaří a nepropadnou tak finanční prostředky a v neposlední řadě pak existence motivu se k tomuto způsobu založení a.s. vůbec uchýlit. Proto i na samotnou SWOT matici je zapotřebí takto pohlížet jako na něco, co sice dává jistá doporučení, avšak v rámci jakéhosi „uzavřeného kruhu“, který jsme sami během práce postulovali (rozuměj: chtěli jsme explikovat, proč není tento právní institut využíván, a také jsme toho dostáli a uvést též příklady eventuálního využití, což jsme také učinili a s těmito úvahami jsme i nadále pracovali a teď je můžeme v závěru prohlásit jako irelevantní, poněvadž nepřevyšují zmíněná negativa). Jediným platným závěrem tedy je uplatnit strategie: Využití pro zvýšení ZK, Přehledný právní řád a Derogace právní normy.
81
4.2 PŘÍPADOVÁ STUDIE Tématiku jsem situoval do fotbalového prostředí z důvodů, které jsem již nastínil a navíc na základě skutečných událostí, jež se vážou k založení Družstva fanoušků Bohemians (DFB), z jejichž iniciativy došlo k záchraně klubu Bohemians 1905, a.s. O podobný záměr se pokusím v následující případové studii, s tím rozdílem, že fanoušci budou u zrodu akciové společnosti a nikoliv družstva.
4.2.1 Založení a vznik společnosti 4.2.1.1 Zakladatelé Mgr. Ludvík Kotchan a Ing. Alexandr Protvan – (dále uvádím bez titulu), dva fanoušci známého fotbalového týmu FC Slezan Opava, a.s., se rozhodli na základě zveřejnění informace o úpadku fotbalového klubu (soud rozhodl usnesením o insolvenčním návrhu a prohlásil, že FC Slezan Opava, a.s, se nachází v úpadku) založit akciovou společnost, která by pokračovala v tradici organizovaného fotbalu v Opavě – její kořeny sahají až do roku 1907. Důležitým podnětem pro jejich rozhodnutí bylo seznámení se s Organizační směrnicí pro činnost členských klubů Českomoravského fotbalového svazu (dále jen ČMFS), kde se dozvěděli nezbytné informace o podmínkách ukončení členství týmu v ČMFS na základě rozhodnutí výkonného výboru ČMFS a především, že existuje tato možnost dle článku č. 11: „V případě zániku členství může výkonný výbor ČMFS v zájmu prospěchu fotbalu rozhodnout, že členská práva převede na jinou právnickou osobu, která se stane členem ČMFS na místo subjektu, jehož členství v ČMFS zaniklo.“ Dalším důvodem byl fakt, že o zanikající subjekt neprojevil nikdo zájem, a tudíž by došlo k jeho vymazání z fotbalové mapy České republiky bez náhrady. Původní majitelé (hlavní akcionáři) nedokázali řádně hospodařit a utápěli klub v dluzích – nepřichází v úvahu, aby do hry vstoupil nový investor62, který by akceptoval fůzi s dlužníkem, čímž by na něj přešlo jednak jmění a také práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů.Vysoce pravděpodobným scénářem bude řešení úpadku konkursem, v jehož konečném důsledku dojde ke zpeněžení majetkové podstaty a uspokojení věřitelů.
§ 5 odst. (1) zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, umožňuje fůzi společností i v takové situaci, kdy se a.s. nachází v úpadku. 62
82
4.2.1.2 Volba právní formy Pan Kotchan a Protvan se rozhodli zvolit právní formu nového klubu v podobě akciové společnosti, poněvadž stejnou měla po celou dobu historie a navíc nenajdete tým účinkující v nejvyšší české fotbalové lize (Gambrinus lize), který by měl právní formu jinou. Problematické je ovšem složení základního kapitálu, jelikož ani Kotchan ani pan Protvan (byť je to jejich „srdeční záležitost“) nejsou schopni v tak brzké době sehnat 2 000 000 Kč – minimální částku, kterou požaduje ObchZ a mimo to chtějí, aby společnost již při svém vzniku byla dostatečně kapitálově silná, aby mohla přilákat i jiné fotbalisty, než ty, kteří k nim přijdou ze zanikajícího klubu FC Slezan Opava, a.s. a tímto vytvořit dobré počáteční podmínky pro rozjezd businessu, proto si udělali předběžný průzkum mezi ostatními fanoušky a zjistily, že o takový projekt by byl zájem. Nakonec se dohodli, že vše vsadí na jednu kartu a společně založí a.s. s veřejnou nabídkou akcií a uvidí, kolik se přihlásí potenciálních zájemců, protože chtějí dostát myšlence prvotní velké investice, která podle § 162 odst. (3) ObchZ musí činit alespoň 20 000 000 Kč. Jsou si vědomi riskantnosti svého rozhodnutí, ale pokud neseženou tento kapitál, možná by se jim v druhém kole podařilo založit společnost bez veřejné nabídky akcií, když už by věděli, jaký je zájem o tento podnik.
4.2.1.3 Přípravné kroky Nejdříve se oba pánové se zarputilostí sobě vlastní pustily do prostudování problematiky obchodního zákoníku, konkrétně se zaměřili na způsob založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií, poněvadž obecný přehled o založení a.s. mají ještě z dob vysokoškolského studia, především pan Protvan, který vystudoval magisterský obor Právo a posléze doplnili ještě penzum znalostí o informace z: CenP, KapT, SmEP a NařK, které se k dané problematice vztahují. Systematika dílčích kroků, o jejichž náplni budou jednat v příštích dnech, je dána § 163 ObchZ.
4.2.1.3.1 Obchodní firma Ve fotbale, více než kde jinde, platí, tradice je posvátná a neuvést v názvu nově zakládané společnosti název města, který je jejím domovem (rozuměj: kolébkou opavské kopané) po více než 100 let, by bylo neoddiskutovatelnou chybou, navíc i ostatní týmy z Gambrinus ligy mají v názvu jméno města, kde hrají. Oba pánové jsou samozřejmě také patrioti slezského kraje, proto se domluvili, že obchodní firma bude spojovat názvy Opava a Slezsko a to tímto způsobem: Slezský SK Opava, a.s.
83
4.2.1.3.2 Sídlo Pan Kotchan navázal kontakt se zastupiteli města Opavy, se kterými se dohodl o společném postupu jednání s insolvenčním správcem tak, aby v konečné fázi došlo k převodu vlastnického práva ke stadionu a souvisejících prostor z FC Slezan Opava, a.s. na Statutární město Opavu. Nakonec se mu od města Opavy podařilo obdržet písemné prohlášení dokládající právní důvod užívání těchto nemovitostí na základě uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor63 s velice výhodnými podmínkami, které byly podmíněny možnou budoucí účastí města v nově zakládané a.s. Sídlo je: Pekařská 25/21 747 05 Opava-Kateřinky Česká republika
4.2.1.3.3 Předmět podnikání Nejprve bylo zapotřebí navštívit internetové stránky a zjistit, jaké činnosti klub vyvíjel v minulosti. Tyto poznatky získal pan Kotchan z obchodního rejstříku a po konzultaci s Protvanem se rozhodli, že do živnostenského rejstříku nechají zapsat: provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti, reklamní činnost a marketing, vydavatelskou a nakladatelskou činnost, pronájem a půjčování věcí movitých, realitní činnost, maloobchod (koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej) a ubytovací služby – uvedené skutečnosti spadají pod živnost volnou, která zahrnuje obory činností, jež nalezneme v příloze č. 4 ŽZ a jejich obsahovou náplň v nařízení vlády č. 278/2008 Sb. v příloze č. 4 a ze zákona postačí splňovat pouze všeobecné podmínky provozování živnosti (věk 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost64), a tudíž právnická osoba nemá povinnost ustanovovat odpovědného zástupce. Dále zapsali: poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti vedení sportovních škol, jež je živností vázanou, uvedenou v příloze č. 2 ŽZ a její obsahová náplň v nařízení vlády č. 278/2008 Sb. v příloze č. 2 – zde již musí být ex lege ustanoven
Nájemní smlouva se řídí § 3 a následující podle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Je důležitá jako doklad (postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitostí, že s umístěním sídla souhlasí), který předkládá ohlašovatel živnostenskému úřadu a nezbytný také při podávání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. 64 Požádat o výpis z rejstříku trestů lze na každém obecním úřadě, městském úřadě, v Praze na obvodním úřadě, v územně členěných statutárních městech na úřadě městského obvodu nebo úřadě městské části, který vede matriku. Od 1.1. 2008 je možné podat žádost také na výdejních místech CZECH POINT a od 22.2. 2008 mohou držitelé zaručeného elektronického podpisu podat žádost prostřednictvím elektronické podatelny Rejstříku trestů. Kolkový poplatek za výpis činí 50 Kč a celý proces zabývání se žádostí trvá 2-3 týdny, avšak díky Jednotnému registračnímu formuláři je výše uvedená procedura nadbytečná. 63
84
odpovědný zástupce, z obou zmíněných pánů odbornou způsobilost, kterou ŽZ vyžaduje, splňuje Kotchan.
4.2.1.3.4 Základní kapitál Sukcesivní způsob založení a.s. determinuje předem výši minimální částky základního kapitálu, kterou si i přímo zvolili zakladatelé, tj. navrhli základní kapitál ve výši 20 000 000 Kč.
4.2.1.3.5. Akcie Základní kapitál je rozvržen do 2 000 ks kmenových akcií o jmenovité hodnotě 10 000 Kč – zakladatelé nechtějí zbytečně emitovat akcie o nominálu menším a domnívají se, že pokud budou mít fanoušci opravdový zájem, tak se s radostí upíší alespoň k této částce. Akcie budou listinné – viz příloha č. [1], (zaknihované65 akcie jsou vzhledem ke správě nákladné) a znít na majitele [jsou dle § 156 odst. (7) ObchZ neomezeně převoditelné], s tím odpadnou starosti s vedením seznamu akcionářů. Jmenovitá hodnota akcií je totožná s jejich emisním kursem, čímž zakladatelé vylučují vznik emisního ážia.
4.2.1.3.6 Úpis akcií zakladateli a zmocnění správce vkladů Důvodem, proč se zakladatelé pustili do tohoto projektu, je podnít širokou veřejnost za účelem znovuvytvoření místního klubu Slezský SK Opava, a.s., není proto divu, že: a) pan Ludvík Kotchan •
se zavazuje vložit peněžitý vklad ve výši 200 000 Kč,
•
upisuje tak 20 ks akcií za emisní kurs 10 000 Kč/akcie,
•
30 % emisního kursu, tj. 60 000 Kč, splatí do 14 dnů na účet místní pobočky banky České spořitelny, a.s.
65
Založení registru emitenta u Střediska cenných papírů stojí 5 800 Kč, přidělení interního identifikačního
čísla akcie 580 Kč a zaknihování samotných akcií dle vzorce 5 700 Kč + 0,00068 hodnoty všech akcií , tj. v našem případě celkem 19 300 Kč. JANÁČEK,B. Ceník služeb SCP. [online]. [cit. 2008-07-10]. Dostupné z:
85
× úhrnná suma jmenovité
b) pan Alexandr Protvan •
se zavazuje vložit peněžitý vklad ve výši 300 000 Kč,
•
upisuje tak 30 ks akcií za emisní kurs 10 000 Kč/akcie,
•
30 % emisního kursu, tj. 90 000 Kč splatí do 14 dnů na účet místní pobočky banky České spořitelny, a.s.
Na společné schůzce padlo rozhodnutí o zmocnění banky České spořitelny, a.s pobočkou v Opavě-Kateřinky, Partyzánská 18, 747 05, ke správcovství vkladů uložených na zvláštním účtu, který je veden pro postupně zakládanou společnost.
4.2.1.3.7 Přibližná výše nákladů66 Souhrnnou výši nákladů, které vzniknou v souvislosti se založením a.s. s veřejnou nabídkou akcií, se podařilo stanovit s pomocí odborné rady advokáta JUDr. Romana Plecha na 300 000 Kč.
4.2.1.3.8 Návrh stanov Nejasnost celého projektu vedla pana Kotchana a Protvana k co možná nejobecnější a nejméně omezující formulaci (i když některé otázky jsou upraveny podle vůle zakladatelů odlišně) jednotlivých ustanovení návrhu stanov, které, jak oba zakladatelé předpokládají, budou výrazně pozměněny a doplněny později. Návrh stanov akciové společnosti Slezský SK Opava, a.s. najdete v příloze č. [2] jako součást zakladatelské smlouvy.
4.2.1.3.9 Způsob tvoření rezervního fondu ObchZ povinuje vytvoření rezervního fondu z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž se poprvé čistý zisk vytváří, a to ve výši alespoň 20 % z čistého zisku, avšak ne více než 10 % z hodnoty základního kapitálu a dále jej zvyšovat nejméně o 5 % z čistého zisku až do výše minimálně 20 % základního kapitálu, jelikož však společnost emituje akcie bez emisního ážia, rozhodli se zakladatelé do návrhu stanov zařadit bod, který tuto první hranici posunuje z 20 % na 30 % a druhou z 5 % na 8 %.
Jedná se zejména o: náklady na odměnu advokáta za právní pomoc při založení společnosti, soudní poplatek za zápis do obchodního rejstříku, správní poplatek za vydání živnostenského oprávnění, odměna znalce za znalecký posudek, odměna notáře, který vypracovává zakladatelskou smlouvu formou notářského zápisu, atd. 66
86
4.2.1.3.10 Podmínky výkonu hlasovacího práva Návrh stanov obsahuje klauzuli, která s jednou akcií spojuje jeden hlas a není možné omezit výkon hlasovacího práva stanovením nejvyššího počtu hlasů, akcionář se tedy standardně účastní valné hromady, na které provádí výkon svého hlasovacího práva, tak jak je vymezen v ObchZ s přihlédnutím ke speciální úpravě ve stanovách.
4.2.1.3.11 Veřejná nabídka akcií Místo, kde se budou upisovat akcie, je sídlo společnosti (z toho vyplývá, že subskripční místo je pouze jedno). Možnou alternativou byla taktéž místní pobočka banky České spořitelny, a.s., ale zejména kvůli optimalizaci nákladů ji oba zakladatelé zamítli, proto se subskribenti dostaví ve lhůtě 1.11. 2008 – 20.11.2008 na adresu: Pekařská 25/21, 747 05, Opava-Kateřinky, v době 8:00 – 18:00 hod. Zakladatelé nepřipouštějí upisování akcií převyšujících navrhovaný základní kapitál, který pro úpis činí 19 500 000 Kč a díky tomu se vyhnou komplikacím s krácením akcií upsaných nad tuto hodnotu. To jim umožní postup, který zvolili ve veřejné nabídce akcií. Upisovatelé se dostaví na místo a v čase určeném ve veřejné nabídce, viz výše, před vstupem do upisovací místnosti si „vyjedou“ lísteček s pořadovým číslem z elektronického přístroje a budou sledovat světelnou signalizaci, která značí jejich postup v řadě čekatelů. Poté se dostaví k přichystané přepážce a budou dbát pokynů přítomného notáře. Svůj případný zájem [tj. počet akcií, jejichž emisní kurs67 hodlají splatit (mohou tak učinit pouze peněžitými vklady), ve lhůtě určené zakladateli, která je: 1.11. 2008 – 30.11.2008, na účet banky: 000000-2932555592/0800 – dle § 165 odst. (3) ObchZ musí splatit alespoň 10 % jmenovité hodnoty upsaných akcií v dané lhůtě, nicméně se zakladatelé usnesli, že do konce listopadu, musí být splaceno 30 %] stvrdí podpisem do listiny upisovatelů, jenž nemusí být úředně ověřen. Alexandr Protvan svolá ustavující valnou hromadu do 30 dnů od konce upisovací doby, pokud se podaří upsat navrhovanou výší základního kapitálu upisovateli anebo dodatečně zakladateli (v úvahu připadají dvě možnosti: subskripční výzvou se upsal veškerý navrhovaný základní kapitál, a pokud ne, musí Protvan s Kotchanem upsat do 1 měsíce zbytek akcií) pomocí internetové stránky www.fotbalopava.cz, s místem konání v zasedací místnosti v sídle společnosti.
4.2.1.4 Sepsání zakladatelské smlouvy Podstatné náležitosti zakladatelské smlouvy si oba pánové vyjasnili (viz výše), ale k její platnosti je zapotřebí sepsání formou notářského zápisu, a proto dalším krokem je
67
Emisní kurs jedné akcie je 10 000 Kč a je shodný s její jmenovitou hodnotou.
87
navštívení notáře. Ještě před tím si však zakladatelský dokument vytvořili a přinesli mu jej k potvrzení68. Za daný úkon zaplatili 49 800 Kč (viz tabulka č. [10]).
4.2.1.5 Získání živnostenského oprávnění K získání živnostenského oprávnění byl pověřen pan Kotchan, který jej šel vyřídit na Magistrát města Opavy69, kde sídlí místní živnostenský úřad. Byl mile překvapen, že stačí vyplnit pouze Jednotný registrační formulář pro právnické osoby (dále JRF70), který zahrnuje potřebná ohlášení a registraci u: živnostenského úřadu (ten také za nás obstará výpis z rejstříku trestů), finančního úřadu, jakožto i sdělení relevantních informací vztažených k volnému pracovnímu místu úřadu práce. Společnost provozuje řadu činností, které spadají pod živnost volnou, a tak postačí, když některý ze zakladatelů bude splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti (pro zopakování: věk 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost) a není potřeba pro tento druh živnosti stanovovat odpovědného zástupce, což vyplývá z § 11 odst. (4) ŽZ. Ovšem pro živnost řemeslnou poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti vedení sportovních škol je nutné, aby odpovědným zástupcem někdo byl a tím je pan Kotchan (musí splňovat všeobecnou a odbornou způsobilost), který dosáhl vysokoškolského vzdělání ve studijním programu Tělesná výchova a sport, oboru Trenérství – tuto skutečnost doloží živnostenskému úřadu ověřeným diplomem. Tímto
Do budoucna bude možné v běžném kancelářském programu vytvořit zakladatelskou smlouvu, kterou následně notář převede do formátu PDF, podepíše digitálním podpisem, připojí časové razítko a vydá na CD či jiné paměťové médium. Tyto elektronické dokumenty budou rovnocenné úředně ověřeným listinám. SOFTWARE602. Čeští notáři se připravují na vydání ověřených „pédéefek“ [online]. [cit. 2008-1-11]. Dostupné z: < http://www.602.cz/node/240> 69 Od 1.7. 2008 došlo ke zrušení místní příslušnosti živnostenských úřadů 70 „JRF nahrazuje různé typy formulářů pro podání, které podnikatel musel učinit před vstupem do podnikání, ale i během podnikání. Požadované náležitosti z jednotlivých úřadů se sjednotily do jednoho formuláře, zpřehlednily se pro podnikatele a současně se odstranilo opakované vyplňování totožných, zejména identifikačních údajů na registračních či přihlašovacích formulářích určených pro všechny dotčené orgány. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dotčenými resorty (Ministerstvem financí, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem zdravotnictví) vypracovalo dva základní typy jednotných registračních formulářů, a to v rozdělení pro právnickou a fyzickou osobu.“ ODBOR 04100 MPO. Jednotný registrační formulář [online]. [cit. 2008-1-11]. Dostupné z: 68
88
bude odpovídat za řádný provoz živnosti a dodržování živnostenských předpisů. Právní vztah se bude řídit smlouvou o dohodě o provedení pracovní činnosti, čímž se zajistí zúčastnění na provozu živnosti v „potřebném rozsahu“, tak jak to požaduje ŽZ. Vyplnit JRF není postačující, je zapotřebí dále dodat: •
výpis z rejstříku trestu odpovědného zástupce, ne však starší než 3 měsíce,
•
zakladatelskou smlouvu,
•
doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba sídlo,
•
prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce,
•
doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce (diplom),
•
doklad o zaplacení správního poplatku (1000 Kč za ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání).
V této době čekají na rozhodnutí úřadu, který by měl v zákonné lhůtě 5 dnů od doručení ohlášení provést zápis do živnostenského rejstříku a vydat pánům výpis, který nahradil živnostenský list a koncesní listinu.
4.2.1.6
Vyhotovení prospektu schválení ČNB
cenného
papíru
a
proces
Nejobtížnější částí celého procesu zakládání a.s. je pro zakladatele vyhotovení prospektu jimi nabízených akcií. Po právní analýze, kterou jim poskytl JUDr. Roman Plech, totiž zjistili, že se na jejich emisi bohužel nevztahuje žádná z výjimek KapT (pro naše účely jsme daný fiktivní příklad namodelovali tak, aby zakladatelé na zákonnou výjimku nedosáhli, nicméně § 35 odst. (2) KapT nabízí několik možností, jak se této povinnosti zprostit), a proto budou muset daný prospekt nechat vytvořit odborníkem a poté poslat ke schválení ČNB, poněvadž se jedná o složitou problematiku, která je upravena SmeP a NařK. Prospekt cenného papíru se nachází v příloze č. [3]. ČNB nakonec schválila ve správním řízení prospekt cenného papíru emitovaného zakladateli bez výhrad a to s účinností kde dni 25.10. 2008 a od toho data již mohou pánové Protvan a Kotchan uveřejnit veřejnou nabídku akcií spolu s daným prospektem.
4.2.1.7
Veřejná nabídka upisování
akcií
–
uveřejnění,
příprava
na
Stejně jako pro svolání valné hromady, jejíž detailnější postup je vymezen ve stanovách, tak i pro odkaz na prospekt cenného papíru a veřejné nabídky akcií (oba 89
zmíněné dokumenty jsou dostupné z www.fotbalopava.cz) zvolili zakladatelé celostátně distribuovaný deník – Hospodářské noviny (viz poznámka č. 45), čímž dostáli požadavku, který je zakotven v čl. 14 odst. (2) písm. a) SmEP71. Grafickou podobu inzerátu můžete nalézt v příloze č. [4]. Od tohoto okamžiku čekají na případné dotazy od zájemců a vykonávají přípravu pro bezproblémový průběh upisování, čímž se rozumí zejména úprava zasedací místnosti, ve které bude upisování probíhat a řešení organizačních záležitostí.
4.2.1.8 Upisování a svolání ustavující valné hromady Inzerát v tisku, jenž měl odkazovat na úplné znění prospektu a podmínek veřejné nabídky akcií, splnil svou úlohu, o čemž hovoří zájem ze strany veřejnosti o upisované akcie. Zakladatelé tak měli určitou jistotu o úspěšnosti projektu již od momentu uveřejnění svého záměru, poněvadž od té doby se jim ozvala spousta subjektů, kteří si chtěli zjistit bližší informace. Pánové Protvan a Kotchan podali zajímavý investorský příběh, jež učaroval a potvrdil jejich dobrý podnikatelský záměr. Mimo jiné se o tyto akcie strhla nevídaná poptávka ze strany fanoušků, kteří se taktéž chtěli podílet na obrodě svého týmu, ale na všechny se z důvodu limitované výše základního kapitálu, jehož hodnota pro úpis byla 19 500 000 Kč, nedostalo. Samotné upisování probíhalo bez sebemenších potíží, subskribenti si pochvalovali nejvíce samotnou organizaci tohoto procesu, při němž nedocházelo k tlačenicím či podobným nedůstojnostem. Jaký byl zájem, kdo se upsal a v jakém rozsahu vyplývá explicitně z tabulky, která supluje upisovací listinu – nachází se v příloze č. [5]. Jelikož se podařilo ve stanoveném termínu upsat potřebnou výši základního kapitálu a bylo splaceno více než 30 % jmenovité hodnoty akcií, může pan Protvan svolat ustavující valnou hromadu, a učinil tak konkrétně na 15:00 hod., dne 5.12. 2008 s místem konání v sedací místnosti v sídle klubu, prostřednictvím webové stránky.
4.2.1.9 Ustavující valná hromada Program jednání je následující: •
Zahájení ustavující valné hromady, kontrola způsobilosti se usnášet.
•
Zvolení předsedy ustavující valné hromady.
•
Rozhodnutí o založení společnosti.
Toto ustanovení se týká uveřejnění prospektu, které stanoví zásadu – prospekt se považuje za zveřejněný, pokud je zveřejněn v podobě inzerátu v jednom nebo více denících šířených celostátně. 71
90
•
Schválení stanov.
•
Volba orgánů společnosti.
•
Projednání případných dodatečných návrhů.
•
Závěr ustanovující valné hromady.
Zakladatelé se dohodli, že do zvolení nového předsedy povede jednání pan Kotchan – ten byl vystřídán zástupcem společnosti, jež upsala 48% hodnotu základního kapitálu, J&T Score, a.s. Ing. Robertem Zouharem, jenž nadále řídil valnou hromadu. Společnost Slezský SK Opava, a.s. byla jednohlasně založena, stejným poměrem hlasů prošel i návrh stanov. Poměrně značná shoda panovala i při volbě orgánů společnosti, které byly obsazeny takto: a) Představenstvo tvoří 10 členů: •
Ing. Robert Zouhar – zástupce společnosti J&T Score, a.s.
•
Ing. Michal Sedláček – zástupce společnosti J&T Score, a.s.
•
Ing. Mgr. Luboš Vejr – zástupce společnosti J&T Score, a.s.
•
prof. PhDr. Jiří Novák, CSc. – zástupce společnosti J&T Score, a.s.
•
Ing. Petra Mudrochová, CSc – zástupkyně společnosti J&T Score, a.s.
•
JUDr. Roman Pletikosa – zástupce společnosti J&T Score, a.s.
•
Mgr. Petr Jedlička – zástupce Statutárního města Opava.
•
Ing. Mgr. Jiří Novotný – zástupce společnosti 1. Slezská, a.s.
•
Ing. Alexandr Protvan – zakladatel společnosti.
•
JUDr. Lenka Musilová, CSc. – zástupkyně společnosti Platon Opava, s.r.o. b) Dozorčí rada má 6 členů z toho jsou 4 voleni valnou hromadou a 2 zaměstnanci, kteří jej zvolí později:
•
doc. Ing. Milan Pečinka, CSc. – zástupce společnosti Rikoš, a.s.
•
Ing. Radmila Černá – zástupkyně fanoušků.
•
Milan Horčička – zástupce společnosti M&M reality, a.s. 91
•
Mgr. Ludvík Kotchan – zakladatel společnosti.
Žádné další dodatečné návrhy nepadly, v závěru už jen došlo k sepsání notářského zápisu, kterým byl osvědčen řádný průběh ustavující valné hromady a rozhodnutí valné hromady o schválení stanov (cena cca 49 800 Kč – shodný úkon notáře, jako při ověření zakladatelských smluv).
4.2.1.10 Vznik společnosti a registrace u orgánů státní správy Dalším nezbytným krokem, který konstituuje a.s. jako svébytný subjekt práva, je podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku a jeho následná akceptace rejstříkovým soudem, jenž ji po tom, co překontroluje zákonem stanovené požadavky a neshledá s nimi rozpor, formálně zapíše. Jinak vyzve dotyčného k opravě či úpravě údajů. Řízení o podání návrhu probíhá dle § 200a OSŘ. Návrh v souladu s § 175 ObchZ podává představenstvo, jehož všichni členové jej musí podepsat. Je nutné upozornit na lhůtu pro podání, která nesmí být delší než-li 90 dnů od založení společnosti. Místně příslušným rejstříkovým soudem je Krajský soud v Ostravě, Havlíčkovo nábř. 34, 728 81, Ostrava 1. Návrh na zápis do obchodního rejstříku se podává pomocí formuláře „Návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku“, jenž je součástí přílohy č. [6]. Tento formulář je zapotřebí doložit následujícími dokumenty: •
zakladatelská smlouva,
•
notářský zápis osvědčující průběh ustavující valné hromady,
•
notářský zápis o rozhodnutí valné hromady o schválení stanov,
•
oprávnění k podnikatelské činnosti,
•
listina osvědčující právní důvod užívání místností, v nichž je umístěno sídlo akciové společnosti,
•
zápis o usnesení valné hromady o zvolení člena představenstva/dozorčí rady a jejich výpis z Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců,
•
čestné prohlášení člena představenstva/dozorčí rady,
•
veřejná nabídka akcií,
•
prospekt cenného papíru nebo užší prospekt cenného papíru schválený Českou národní bankou,
•
atd.
92
Představenstvo a.s., jakožto kolegiální orgán společnosti, podalo 10.12. 2008 návrh na zápis do obchodního rejstříku, který ke dni 23.12. 2008 provedl místně příslušný rejstříkový soud v Ostravě a od toho data se a.s. stává skutečným subjektem práva. Tím však povinnosti k orgánům státní správy nekončí, a.s. se musí zaregistrovat u finančního úřadu [do 30 dnů od svého vzniku, viz § 33 odst. 1) zákona č. 337/1992, o správě daní a poplatků, pokud tak již neučinila pomocí JRF], u zdravotní pojišťovny (u každé, u níž jsou pojištěni jeho zaměstnanci) a správy sociálního zabezpečení72 své zaměstnance (do 8 dnů od jejich nástupu do zaměstnání), jakožto i sebe samotnou a ohlásit případné volné místo, respektive jeho obsazení úřadu práce. Oznámení pro živnostenský, finanční úřad, jakožto úřad práce lze učinit pomocí JRF, o kterém jsme se již zmínili – zde odkazuji na poznámku pod čarou č. 70 a také na přílohu č. [8], ve které se JRF nachází.
4.2.1.11 Podání přihlášky do ČMFS Úkolem představenstva společnosti je v tomto okamžiku podat přihlášku do ČMFS spolu se schválenými stanovami, na jejímž základě se bude moci stát právoplatným prvoligovým týmem. Přihláška musí obsahovat závazek uchazeče o tom, že vstupuje do ČMFS dobrovolně, že se zavazuje zejména dodržovat Stanovy a ostatní předpisy ČMFS a podřizovat se rozhodnutím orgánů ČMFS. Čl. 1 odst. (2) Organizační směrnice pro činnost členských klubů ČMFS73 dále požaduje doporučení okresním fotbalovým svazem, které si představenstvo již opatřilo. V neposlední řadě je nutné dodat výpis z obchodního rejstříku. Aby Slezský SK Opava, a.s. mohl být zařazen do ústřední evidence a mohlo mu být vydáno identifikační číslo platné pro potřeby ČMFS, musí vyřešit s výkonným výborem ČMFS otázku převodu členských práv a povinností ze zanikajícího klubu FC Slezan Opava, a.s. Tento specifický institut řeší čl. 2 odst. 2 Směrnice – „...subjekt, na něhož byla členská práva převedena, se stává členem ČMFS se všemi členskými právy a povinnostmi vůči ČMFS, jeho členům a účastníkům soutěží, které měl předávající členský klub.“ Výkonný výbor ČMFS v zájmu prospěchu fotbalu rozhodl o postoupení členství na Slezský SK Opava, a.s. s konečnou platností.
Slezský SK Opava, a.s. je ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení tzv. organizací (tj. zaměstnavatelem, který má více než 25 zaměstnanců), nicméně již od 1.1. 2009 se nebudou podniky rozlišovat na malé organizace a organizace, nýbrž všichni budou zaměstnavatelé. Přihlášení proběhne formou pomocí Přihlášky do registru zaměstnavatelů (příloha č. [7]). 73 VÝKONNÝ VÝBOR ČMFS. Organizační směrnice pro činnost členských klubů ČMFS [online]. [cit. 2008-11-12]. Dostupné z: < http://nv.fotbal.cz/ftp/cmfs/legislativa/stanovy/16_Orga_smernice_2.doc >. 72
93
4.2.1.12 Získání hráčů Posledním krokem, k řádnému výkonu činnosti sportovního klubu, je získat hráče, již jej budou reprezentovat (pozn. někteří z předešlého angažmá nehodlají dále pokračovat v Opavě). Představenstvo společnosti v současné době jedná o možných kandidátech, kteří by se podíleli na vybudování nového hráčského kádru, ovšem v souvislosti s chystanou změnou DPříj, v níž se hovoří o nové úpravě zdanění sportovců, si nechali nejdříve vypracovat analýzu, co by to znamenalo pro fotbalisty a v neposlední řadě, jak by to ovlivnilo rozpočet klubu. Analýza vychází z širšího pojetí, poněvadž postavení kolektivního sportovce v právu ČR není dostatečně precizováno, a proto bylo potřeba dané výsledky doplnit o ekonomické aspekty výkonu tohoto povolání, jež mohou leccos napovědět. Níže předkládáme část tohoto rozboru, jenž se věnuje víceméně samotným fotbalistům z toho důvodu, že změny ve zdanění jejich příjmů se týkají klubu zprostředkovaně.
4.2.1.12.1 Ekonomický pohled na činnost fotbalisty V pojetí současného sportu a v podmínkách naší země74 zejména je nasnadě si povšimnout dichotomie fotbalisty amatéra a profesionála. Za profesionála považujeme někoho: „...kdo něco koná pro výdělek jako zaměstnání, a to často činnost, která jinak výdělečná není.“75 Profesionálním sportovcem tak můžeme rozumět fyzickou osobu, jež určitou sportovní činnost vykonává soustavně, za účelem dosažení výdělku, přičemž tuto činnost vykonává jako své povolání76. Mimo tyto dvě kategorie fotbalistů existuje třetí, tzv. poloprofesionálové (mezi něž jsem po krátkou dobu patřil také), kteří dostávají určitý výdělek (jednorázový či opakující se), ten ovšem není hlavním zdrojem příjmu – tj. tito sportovci mají své běžné občanské povolání a fotbalu se věnují „až po práci“. Zpět však k původním dvěma skupinám. Hlavním rozdílem, který jsme si výše nastínili, je funkce, jakou tato činnost plní v životě jedince. Amatér ji vykonává jako homo ludens77, profesionální sportovec však jako homo oeconomicus. Amatér se hrou baví, profesionální fotbalista investuje svůj čas a úsilí za účelem zlepšení se po stránce dovednostní a výkonnostní, která mu má zajistit budoucí příjem. Ekonomická kategorie investice je zde namístě – vzdám se současného pohodlí (v pozici fotbalisty musím trénovat a dodržovat
„V České republice byli oficiálně před rokem 1989 všichni sportovci amatéry a profesionální sport byl v podstatě tabu...“ SLUKA, T. Profesionální sportovec: právní a ekonomické aspekty. 1. vydání. Praha: Havlíček Brain Team, 2007. s. 69. ISBN 80-903609-5-5. 75 HAVRÁNEK, B. Slovník spisovného jazyka českého, II. díl. Praha: Academia, 1971. s. 905. 76 VALA, V. K právnímu postavení sportovních oddílů a profesionálních sportovců. Časopis pro právní vědu a praxi, 1996, č. 2, s. 332. ISSN 1210-9126. 77 HUIZINGA, J. Homo ludens: o původu kultury ve hře. Praha: Dauphin, 2000. ISBN 80-7272-020-1. 74
94
životosprávu), abych maximalizoval svou budoucí cenu na trhu práce (měl se lépe v delším horizontu), vždyť i fotbal „...je ekonomickým fenoménem, při kterém se střetává poptávka a nabídka po sportovním výkonu, při kterém vznikají příjmy a zisky ekonomickým subjektům...“78 Jako každá investice má i svá rizika, i kvůli nim jsou platy sportovců nadstandardní – analogií v ekonomickém pojetí je, že s růstem rizika roste výnos z investice (tj. existuje zde přímá úměra), pokud by fotbalisté dosahovali stejného anebo obdobného výkonu po dobu např. 50 let, nebyla by jejich cena taková, poněvadž trh (v pojetí nabídky a poptávky sportovních klubů) oceňuje právě tento subjektivní faktor (fyzickou výkonnost), jíž je limitován profesní život sportovce (trvá cca do 35 let fotbalisty). Navíc jsou zde více než kde jinde všudypřítomná rizika typu: zranění, poklesu výkonnosti, přílišné specializace, aj., které taktéž stimulují růst tržní ceny fotbalisty. Časové hledisko zde hraje také významnou roli. Dokumentoval bych to úslovím: Těžko na cvičišti, lehko na bojišti, s tou modifikací, že jak to bude vypadat na bojišti není jednoduše predikovatelné (která investice ovšem je) – proces trénování je dlouhodobý a nejistý. I za předpokladu pilného a poctivého provádění tréninkových jednotek není zaručen úspěch v „ostrém“ ligovém zápase, což samo o sobě zvyšuje oprávněně nejistotu investice do lidského kapitálu. Shrnu-li základní poznatky o výkonu činnosti profesionálních fotbalistů, výsledek je takový, že se jedná o povolání jako jakékoli jiné, s rozdílem v podobě krátké profesní dráhy, jež vyplývá z vysokých nároků na fyzickou kondici, která je geneticky determinována druhovým určením člověka jako homo sapiens sapies.
4.2.1.12.2 Fotbalista jako samostatně výdělečná osoba sui generis Kategorie profesionálního sportovce, do níž můžeme subsumovat i fotbalisty, není v právním řádě ČR dostatečně upravena. Chybí nám jeho legální definice či normy upravující jeho právní postavení – u nás neexistuje něco jako „sportovní zákon“, jedinou normou, která obsahuje vymezení fotbalisty, je zákon daňový, DPříj. V praxi je fotbalista pojímán jako samostatně výdělečná osoba (nepotřebuje však k výkonu svého povolání žádné speciální oprávnění, viz dále), jejíž příjmy spadají pod § 7 odst. (2) písm. b) – příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů. Na tento paragraf nás výslovně odkazuje § 10 odst. (8) – „U poplatníků uvedených v § 2 odst. (2), u nichž je sportovní činnost podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy podle § 7.“ Z logiky § 7 jej dále zařadíme pod příslušný odstavec a písmeno. Má tedy povinnost se při zahájení činnosti přihlásit na finanční úřad dle místa trvalého
SLUKA, T. Profesionální sportovec: právní a ekonomické aspekty. 1. vydání. Praha: Havlíček Brain Team, 2007. s. 26. ISBN 80-903609-5-5.
78
95
bydliště do 30 dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti, dále pak podávají daňové přiznání jako každá jiná OSVČ, sami si hradí pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění. ŽZ nelze aplikovat na výkon činnosti fotbalisty. Z negativní definice živnosti, tak jak je upravena v § 3 odst. (1) – (3) nevyplývá, že by ji fotbalista nemohl provozovat. Nutné je se zaměřit na pozitivní definici živnosti – viz § 2: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem“. Zde jsou patrné kruciální rozdíly – fotbal je provozován kolektivně, účastní se ho na každé straně 11 hráčů, podmínka samostatnosti zde není splněna, fotbalista také nevykonává činnost vlastním jménem, nýbrž jménem svého klubu, dále není nijak odpovědný za výsledky klubu, i když v případě nepodání dobrého výkonu může náležet sportovní sankce nezúčastnění se příštího zápasu v základní sestavě. Co ovšem činí potíže, je samotné pojetí fotbalisty a sportovce kolektivních her obecně, jako osoby samostatně výdělečné činné, jež uzavírá profesionální kontrakt s fotbalovým klubem podle § 51 ObčZ jako smlouvu inominátní – „Na základě rozhodnutí Evropského soudního dvora bylo deklarováno a vícekrát potvrzeno, že činnost profesionálního sportovce kolektivních sportů má pracovně právní charakter.“79 Z toho je patrný rozpor, jenž není brán v potaz českým zákonodárcem – až v současnosti se objevily v rámci novelizace DPříj hlasy z Ministerstva financí (dále jen MF), které toto chtějí změnit a distancovat se od nahlížení na profesionálního sportovce jako OSVČ, což samo MF v minulosti činilo, když „...deklarovalo tento statut fotbalisty na základě dotazu od Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV).“80 Smlouva o spolupráci při výkonu sportovní činnosti (profesionální smlouva – viz příloha č. [9]) naznačuje rys typicky pracovněprávního vztahu a to dbát pokynů plátce (klubu či trenéra) při výkonu činnosti fotbalisty, dále se závislost projevuje v závazku pečovat o své zdraví a fyzickou kondici a podřídit se stanovenému organizačnímu a časovému režimu)– zde by logicky následovalo zařazení pod § 6 odst. (1) DPříj – „Příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce.“ V této souvislosti se sluší uvést tzv. obranu proti švarcsystému81, jež zavedla novela zákona o zaměstnanosti z roku 1991, která v § 13 odst.
SLUKA, T. Profesionální sportovec: právní a ekonomické aspekty. 1. vydání. Praha: Havlíček Brain Team, 2007. s. 179. ISBN 80-903609-5-5. 80 TOPINKA, J. Zdaňování sportovců a sportovních organizací. Daně, 1998, č. 4, s. 2. ISSN 1210-8103. 81 Benešovský podnikatel Miroslav Švarc (od nějž je derivován název toho institutu) se snažil o optimalizaci mzdových nákladů (nižší odvod sociálního a zdravotního pojištění) tak, že své zaměstnance propustil a dále je „zaměstnával“ tzv. na živnostenský list, tato situace odpovídala obchodně-právnímu poměru, nikoliv však poměru pracovněprávnímu (ten byl navenek předstírán), jelikož zde se jednalo o vztah dvou 79
96
(1) stanovovala „...povinnost pro právnické nebo fyzické osoby zajišťovat plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.“ Tento paragraf prošel celou řadou obměn, kdy do něj byly inkorporovány výjimky z toho zákazu, avšak nyní se zákonodárce vydal jinou cestou, kdy tento právní institut vyňal z veřejnoprávní úpravy (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) a zařadil je do úpravy občanskoprávní (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Zákaz švarcsystému je možno dohledat v ustanovení § 2 odst. (4) – „Za závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, se považuje výlučně osobní výkon (fotbalista se nemůže nechat zastoupit někým jiným, jeho osobní účast na ligovém zápasu se nutně vyžaduje) práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele (zde je situace nejednoznačná, na jedné straně se musí řídit pokyny trenéra a vedení klubu, avšak např. v běžném fotbalovém zápase se vždy zachová individuálně, ač s vědomím toho, že na tréninku danou situaci měl řešit jinak – nelze pamatovat na všechny herní situace, které vyvstanou a i tak je každá sui generis) jeho jménem (fotbalista vystupuje jménem klubu, jeho chování jej může poškodit), za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době (ať už to jsou jednotlivé tréninkové jednotky anebo samotný zápas) nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele (fotbalisté trénují na hřišti, o jehož údržbu se stará klub, jsou šaceni a je jim poskytována strava, v neposlední řadě jsou společně dopravováni na zápasy na náklady klubu, atd.) a na jeho odpovědnost“, ve spojení s § 3 „Závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu podle tohoto zákona...“ Můžeme tedy konstatovat, že obsahová rovina vztahu fotbalista versus fotbalový klub je dána příkladně jako pracovněprávní poměr, ale de facto i v podstatě de lege lata je na něj pohlíženo jako na vztah občanskoprávní, který se upravuje podle § 51 ObčZ smlouvou inominátní, která nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona. Je ale třeba upozornit na potenciální problémy, jež by vyvstaly, kdybychom ze sportovce OSVČ udělali zaměstnance. V první řadě jde o větší právní ochranu postavení zaměstnance, než je tomu u OSVČ – viz např. ustanovení vztahující se k možnosti okamžité výpovědi ze strany zaměstnance z důvodu, kdy mu „... zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti“. Jen těžko si lze představit, že by ihned nastoupil za jiný tým z důvodu špatné platební morálky jeho zaměstnavatele82. Komplikace by mohlo činit
podnikatelů na bázi dodavatelsko – odběratelské. Reakcí byla novela příslušného zákona, která tento institut implicitně zakazovala. 82 např. Fotbalová Sparta Praha dluží svým hráčům bonusy za odehrané zápasy za minulou sezónu, což potvrdil pro rozhovor ČTK mluvčí Sparty Jakub Otava. ČTK. Sparta dluží fotbalistům bonusy, zaplatí prý do konce srpna [online]. [cit. 2008-11-21]. Dostupné z:< http://www.newstin.cz/tag/cz/68685748>.
97
i ustanovení § 92 ZP, jež ukládá zaměstnavateli povinnost rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu tak, aby měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. Ze samotné povahy každodenní přípravy fotbalistů zahrnující tréninky a zápasy by docházelo ke kolizím ze zákonem. Proto se domnívám, že by nebylo vhodné řešit tento vztah pracovněprávní úpravou, i s vědomím již avizované běžnosti zaměstnaneckého poměru v právních řádech evropských států. Jaké jsou jiné alternativy? § 6 odst. (1) DPříj se zmiňuje o „obdobném poměru“, při němž je v intencích tohoto ustanovení poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu povinen dbát příkazů plátce. Zařazení fotbalisty pod „obdobný poměr“ je široce diskutováno v odborné literatuře83 a i z judikatury Nejvyššího správního soudu: „...pro posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o závislou činnost, je rozhodující to, zda posuzovaná činnost nese znaky závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, nikoli to, jakou právní skutečností byla tato činnost založena“84, vyplývá nepodstatnost toho, že DPříj používá termín „závislá činnost“, který není identický s výrazem „závislá práce“, tak jak je vymezen v ZP. Z toho lze usuzovat, že by postavení fotbalisty nemuselo být založeno pracovní smlouvou s konsekvencemi dopadu norem ZP, nýbrž i nadále by mohl být tento vztah řešen normami občanského práva a zdaňován nově dle § 6 DPříj. Jistou paralelu vidím i v postavení jednatele, jehož poměr ke společnosti je většinou řešen obchodněprávně a žádné problémy s tím nejsou. Navíc jistá kontradikce je už nyní, poněvadž jedna ze základních zásad daňového řízení, jež je uvedena v § 2 odst. (7) ZSDP říká, že „Při uplatňování daňových zákonů v daňovém řízení se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho.“ I z toho důvodu se uvažuje o zařazení profesionálních sportovců kolektivních sportů (fotbalisty nevyjímaje) do § 6 DPříj. Zde už se dostáváme k meritu věci a to k dopadu uvedených změn na příjmy hráčů a rozpočtů klubů.
4.2.1.12.3 Rozdíly ve zdanění příjmů fotbalisty dle § 6 a § 7 DPříj Nejprve budeme analyzovat příjem podle § 6 DPříj, ale dopředu zdůrazňujeme, že se jedná pouze o značně zjednodušenou komparaci, avšak i přesto dosti vypovídající s tím, že nám usnadní pochopení prezentovaného příkladu. Veškeré údaje se vztahují k roku 2008. Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
PELCL, L. Sportovci a sportovní činnost z pohledu daňových předpisů 1. část. Daně a právo v praxi, 2005, č. 7, s. 38. ISSN 1211-7293. 84 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2005, sp. zn. 2 Afs 62/2004. 83
98
a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe. Sazby sociálního pojištění (jímž nadále rozumíme triádu pojistného na: důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění) jsou následující: zaměstnavatel odvádí 26 % z vyměřovacího základu, jímž je pro účely našich výpočtů hrubá mzda a zaměstnanec 8 %. U zdravotního pojištění: zaměstnavatel 9 % a zaměstnanec 4,5 %. Sazba daně je ve výši 15 % ze základu daně. § 7 DPříj stanoví základ daně následujícím způsobem – základem daně jsou příjmy tam uvedené, od nichž se odečítají výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Podpůrně se použije odst. (7), jenž říká: „Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje ve výši ...“, v našem případě se jedná o písm. d), „...40 % z příjmů podle odstavce (2) písm. b) až d).“ Poplatník (fotbalista) odvádí na zdravotním pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu85, jímž je 50 % z rozdílu příjmů a výdajů dosažených za dané zdaňovací období. U sociálního pojištění je situace taková – fotbalista má právo podle § 9 odst. (3) písm. f) zákona o důchodovém pojištění86 prohlásit, že činnost kterou vykonává není soustavná, a tudíž není povinen se účastnit pojištění87, avšak ve výpočtech budeme vycházet z toho, že účasten je. Odvod pojistného je 34 %, nicméně účast na nemocenském pojištění je pro OSVČ dobrovolná, proto budeme vycházet z 29,6 %88. Ze základu daně je odváděno taktéž 15 %. Konečně zmíněný příklad odpoví na otázku, proč je v osobním zájmu fotbalistů, ale i funkcionářů klubů, lobovat za status quo.
viz § 3a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 87 Situace se od 1.1. 2009 mění, kdy dochází ke zrušení prohlášení soustavnosti k orgánům Správy sociálního zabezpečení, v tomto kontextu budou osoby vykonávající nezávislé povolání považovány za OSVČ vždy (tj. stanou se z nich pojištěnci v zákonem stanoveném rozsahu). 88 28 % se odvádí na důchodové pojištění, 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti. 85 86
99
Tabulka č. [19]: Komparace zdanění příjmu podle § 6 a § 7 DPříj Fotbalista si za zdaňovací období roku 2008 vydělal 500 000 Kč (částka obsahuje všechny složky příjmu), jaký byl jeho disponibilní příjem? Abstrahujte od slev na dani. A. příjem spadá pod § 6 DPříj
B. příjem spadá pod § 7 DPříj
HM = 500 000 Kč
Příjmy = 500 000 Kč
ZPZ (9 %) = 0, 09 × 500 000 Kč = 45 000 Kč
Výdaje uplatňuje paušálem, tj. 40 % z příjmů
SPZ (26 %) = 0, 26 × 500 000 Kč = 130 000 Kč
Výdaje = 0,4 × 500 000 Kč = 200 000 Kč
SM = HM + ZP + SP = 675 000 Kč
Základ daně = Příjmy - Výdaje = 300 000 Kč
Základ daně = 675 000 Kč
Sazba daně = 15 %
Sazba daně = 15 %
Daň = 0,15 × 300 000 Kč = 45 000 Kč
Daň = 0,15 × 675 000 Kč = 101 250 Kč
VZ = 50 % × (Příjmy - Výdaje) = 150 000 Kč
SPz (8 %) = 0, 08 × 500 000 Kč = 40 000 Kč
SP (29,6 %) = 0, 296 × 150 000 Kč = 44 400 Kč
ZPz (4,5 %) = 0,045 × 500 000 Kč =22 500 Kč
ZP (13,5 %) = 0, 135 × 150 000 Kč = 20 250 Kč
ČP = HM - daň - SPz - ZPz = 336 250 Kč
ČP = Příjem - daň - SP - ZP = 390 350 Kč
Zdroj: vlastní práce Vysvětlivky: SPZ – sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem, ZPZ – zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem, SM – superhrubá mzda, SPz – sociální pojištění hrazené zaměstnancem, ZPz – zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem, ČP – čistý příjem, VZ – vyměřovací základ, SP – sociální pojištění hrazené OSVČ, ZP – zdravotní pojištění hrazené OSVČ.
Modelový příklad dokazuje, že se změnou eventuálního zařazení příjmů fotbalistů do § 6 DPříj by došlo k poklesu jejich disponibilního příjmu, zejména z toho důvodu, že by nemohli uplatňovat výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Navíc by to stálo klubový rozpočet 175 000 Kč, které by musel zaměstnavatel odvést za svého hráče v podobě sraženého pojistného. Funkcionáři klubu Slezský SK Opava, a.s. proto již při jednáních se samotnými hráči počítají s touto komplikací. Úplně na závěr drobný vysvětlující dodatek: modelový příklad, jenž jsme zvolili v rámci případové studie, nám měl napomoci v aplikaci poznatků získaných z teoretické části práce spolu s nastíněnými závěry z kapitoly Výsledky (nic víc, nic míň), poněvadž by bylo nerozumné práci zakončit konstatováním, že si „vůbec“ nelze představit situaci využití sukcesivního založení a.s. Námi zvolený příklad nechť napoví čtenářům, za jakých okolností a jak často se v praxi takové situace vyskytují a to nemluvě o tom, že by šel modelový příklad řešit i jinak (vhodněji?) – viz již zmíněné skutečné založení Družstva fanoušků Bohemians (DFB), z jejichž iniciativy došlo k záchraně klubu Bohemians 1905, a.s.
100
5. DISKUZE Práce se snažila explikovat, proč není založení akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií využíváno v praxi. Toto zkoumání jsme vztahovali do období vzniku nového obchodního kodexu upraveného zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů až po současnost. Přestože jsme se zmínili o historických konsekvencích, které se zaměřovali na právní úpravu námi analyzovaného institutu, nezabývali jsme se tím, kolik takových společností vzniklo od doby účinnosti akciového regulativu. Důvodem byl především cíl práce, který se týkal statusu quo a navíc zde existuje i určitý nedostatek zdrojů informací, nicméně se domníváme, že i o tuto problematiku lze další zkoumání rozšířit. Další limitující skutečností je, že jsme se zaměřili především na tuzemský trh a nevěnovali jsme dostatečnou pozornost zkušenostem ze zahraničí, i v tomto případě by však práce znamenala širší záběr, než jsme si sami vytyčili. Při tom všem jsme si ovšem vědomi toho, že komparace s ostatními zeměmi by mohla rozšířit argumenty pro anebo proti zachování sukcesivního způsobu založení společnosti. Ještě je důležité se zmínit o tom, že se nám nepodařilo najít ony dvě společnosti, které tak měly vzniknout i z toho důvodu, že se tento údaj do obchodního rejstříku nezapisuje. Bylo by možné jej zjistit např. ze sbírky listin, která by měla obsahovat zakladatelský dokument a stejnopis notářského zápisu obsahující usnesení ustavující valné hromady, ale tomu brání technické podmínky vyhledávání a probíhající proces postupné digitalizace těchto dokumentů. Proto jsem kontaktoval autora (viz poznámka č. 2), který jako jediný hovořil o konkrétním počtu takto vzniklých a.s. a ten mi sdělil, že mu tuto informaci podal některý s náměstků Ministerstva spravedlnosti České republiky, ale o které skutečné společnosti se jedná, se mu nepodařilo nikdy zjistit. I přes výše zmíněné nedostatky se nám podařilo čtenáře seznámit s relevantní právní úpravou, kterou jsme doplňovali jak o postřehy z právní teorie, tak především o postřehy praktické, které měly sloužit k lepší orientaci v procesu rozjíždění businessu. Je samozřejmé, že jsme nemohli uvést vše vyčerpávajícím způsobem, především pak problematiku samotné veřejné nabídky akcií a prospektu cenného papíru, které by vydaly na samostatný rozbor, ale i z toho, co jsme uvedli, je patrné, že sukcesivní založení společnosti klade větší nároky na zakladatele jak po stránce orientace v právním řádu České republiky, tak i po stránce nákladové. Analyzovali jsme rozhodovací proces zakladatelů a investorů z hlediska ekonomického, kde jsme dospěli k závěru, že je tento institut pro zakladatele vysoce rizikovým z důvodu možného neúspěšného úpisu akcií, čímž jsme se dostali k nákladům, které jsou několikanásobně větší, než je tomu u založení simultánního. Nešlo nám ani tak o to, jak velké skutečně jsou, poněvadž to odvisí od specifičnosti případu, naším záměrem bylo ukázat některé z těch zřizovacích výdajů, které musíme vynaložit navíc, když se rozhodneme pro sukcesivní založení společnosti. Dále jsme dospěli ke zjištění, že investoři preferují vkládání svých finančních prostředků do již vzniknuvších společností anebo
101
participují na tradičním založení akciové společnosti bez veřejné nabídky akcií, v tom hraje určitou roli i psychologické hledisko, které jsme v práci taktéž zohlednili. Z výsledku tohoto pohledu vycházela především naše případová studie. Srovnávali jsme také vztah akcionářské majority a minority zakladatelé a investorů – majorita investorů rezonovala s naším dalším zjištěním a to, že se tento institut může využít v neziskové oblasti, kdy vstupující investor (mecenáš) zastřeší celý projekt, nicméně zde přesto hraje významnou roli bariéra nákladová a to, že právo aprobuje i jiné formy společností, jakými jsou nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti, to znamená, že jsme pouze teoreticky zdůvodnili, za jaké situace by mohlo dojít k úspěšnému úpisu akcií, ale přesto si pořád myslíme, že její praktická upotřebitelnost je nulová. Právní analýzou jsme dospěli k tomu, že není vždy zapotřebí vyhotovovat prospekt cenného papíru, pokud splníme podmínky stanovené KapT, v opačném případě se musíme uchýlit k úpravě NařK, která je však více méně přizpůsobena pro emisi akcií již vzniklé společnosti. Jako limitující spatřujeme nemožnost upisovat akcie nepeněžitými vklady a to, že některé společnosti tímto způsobem nelze založit, nicméně z jakého důvodu se tak zákonodárce rozhodl činit, jsme nepátrali. Případová studie měla ukázat za jakých mimořádných okolností by eventuálně mohlo dojít k využití tohoto právního institutu, jejím cílem bylo taktéž ukázat některé praktické kroky, které musí činit každý, kdo se rozhodne založit společnost a od daňověprávní analýzy profesionálního fotbalisty jsme si slibovali to, aby si čtenář uvědomil, s čím vším musí budoucí zaměstnavatel počítat a co vše ho zprostředkovaně ovlivňuje a v neposlední řadě nám šlo o aplikaci nabytých teoretických znalostí z oblasti práva na samotný proces založení společnosti ústící do zápisu do obchodního rejstříku. O tom, zda-li se nám výše zmíněné podařilo, nechť rozhodne sám čtenář.
102
6. ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývala právním institutem založení a také vznikem akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií. Cílem bylo dle dostupné legislativy analyzovat a následně podle některých konkrétních ekonomických a psychologických faktorů explikovat, proč je ustanovení § 162 odst. (3) ObchZ týkající se sukcesivního založení akciové společnosti obsolentní. K těmto zkoumáním jsme přistoupili po tom, co jsme provedli teoretickou deskripci akciového práva. Nejdřív jsme uvedli „historické kořeny“ této právní úpravy, jež sahala do 19. století, do doby Rakouska-Uherska, jehož jsme byli součástí, po té bylo zapotřebí tuto problematiku zasadit do obecného rámce, tak jak je chápána nyní, tj. museli jsme definovat takové pojmy, jakými jsou podnikání, podnikatel a podnik. Všimli jsme si také toho, jaké jiné právní formy obchodních společností aprobuje ObchZ, nicméně naše pozornost směřovala pouze k bližšímu rozboru akciové společnosti z hlediska výhod a nevýhod jí samotné, aniž bychom prováděli vzájemnou komparaci s právními formami jinými. Dále jsme prezentovali hardata týkající se vývoje počtu akciových společností v České republice, na nichž jsme dokládali zanedbatelný výskyt počtu a.s. založených sukcesivním způsobem. Obecná úprava akciového práva nás zavedla až k předmětu podnikání, k jehož explikaci jsme použili zejména ŽZ, navázali jsme otázkou vzniku a založení a.s. jakožto jedné z obchodních společností, dále jsme definovali základní kapitál, rezervní fond, vklad společníka a jeho podíl na společnosti podle dikce ObchZ. Konečně po tom jsme analyzovali speciální právní úpravu, jež se vztahovala pouze k akciové společnosti – řešili jsme problematiku obchodní firmy, na co si zakladatelé musí dávat pozor při její volbě, podoby, formy, druhu akcií, a dalších relevantních právních skutečností, které se k nim vztahují. Veledůležitý rozbor se vztahoval k založení akciové společnosti, k jejímuž zdárnému uskutečnění bylo nutné probrat právní normy regulující zakladatelský dokument (smlouvu anebo listinu) a také dokument organizující – stanovy, samotné fáze sukcesivního založení a.s., mezi jejíž nejvýznamnější milníky patří: veřejná nabídka akcií, vyhotovení a uveřejnění prospektu cenného papíru, faktické upisování akcií a konání ustavující valné hromady. K tomuto bylo třeba se seznámit s právními předpisy Evropského společenství – SmEP a NařK a nezbytně i s tuzemskou úpravou KapT a CenP. V závěru jsme uvedli základní informace o orgánech akciové společnosti a to: valné hromadě, představenstvu a dozorčí radě. Takto založené společnosti již nic nebránilo tomu, aby mohla podat zápis do obchodního rejstříku a tím potvrdit svou existenci jako subjektu práva. K tomuto se ještě vázalo naše zkoumání v oblasti účetních operací při vzniku společnosti a to konkrétně výdajů zřizovacích. V praktické části prvního oddílu Výsledky je situována ekonomická, psychologická a právní analýza sukcesivního zakládání společnosti, jejímž vyústěním je SWOT analýza. V ekonomické části jsme se zabývali zejména rizikovostí a nákladností tohoto procesu z pohledu zakladatelů, hledali jsme ty investory, kteří by byli ochotni poskytnout
103
zakladatelům své finanční prostředky (např. business angels), také místo primární emise akcií a to trhy buďto neveřejné, které generují tzv. uzavřené emise anebo trhy veřejné a ty jsme zkoumali od organizovaných – burzovního či mimoburzovního charakteru, až po trhy neorganizované. U investora nás zajímalo, jakými prostředky může vyhodnocovat to, jestli své peníze poskytne či ne – fundamentální, technická a psychologická analýza, čímž jsme dospěli k tomu, že jeho úvahy se budou týkat především atraktivnosti projektu a profesionality zakladatelů. Analýze neunikl ani vztah majority a minority akcionářů zkoumané podle toho, zda je na straně zakladatelů nebo investorů. V psychologické analýze jsme probrali pohnutky spíše emotivního rázu, které mohou determinovat využívání či naopak nevyužívání tohoto institutu. V oblasti právního rozboru jsme provedli syntézu doposud zjištěných skutečností, které nám vyvstaly z části teoretické. Celá tato triáda analýz je přehledně zobrazena v jedné SWOT analýze. Druhý oddíl obsahuje případovou studii, ve které se fanoušci rozhodli zachránit svůj fotbalový klub tak, že založili akciovou společnost s veřejnou nabídkou akcií, která převzala práva a povinnosti společnosti, která klub dříve vlastnila a nyní vstoupila do likvidace. Jsou zde prakticky na konkrétním příkladě aplikovány poznatky získané z části teoretické, čili procházíme spolu se zakladateli všemi fázemi zakládání společnosti – od podnikatelského záměru, v našem případě spíš iniciativy zachránit klub, přes splnění konkrétních povinností stanovených zákonem, které jsou nezbytně k zdárnému založení akciové společnosti, až po podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Tímto však činnost zakladatelů nekončí. Musí vyřídit další povinnosti u finančního a pracovního úřadu, úřadu správy sociálního zabezpečení a také zdravotní pojišťovny. Posledním ale zároveň nejdůležitějším krokem je vyřizování žádosti o převedení členských práv ČMFS ze zanikajícího klubu FC Slezan Opava, a.s, na Slezský SK Opava, a.s., a také zajistit smluvní podmínky se samotnými hráči, při čemž management klubu musí počítat s výsledky provedeného daňově-právního rozboru, který se týká zdaňování příjmů profesionálních fotbalistů.
104
7. LITERATURA Monografie [1] BEJČEK, J. Nástin obchodního práva: multimediální učební text. Úvodní část. Soutěžní právo. Obchodní společnosti. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 108 s. ISBN 80-2103603-6. [2] BON, L, G. Psychologie davu. 1.vydání. Praha: Kra, 1994. 160 s. ISBN 80-901527-8-3. [3] ČERNÁ, S. Obchodní právo: akciová společnost. 3. díl. Praha: ASPI, 2006. 360 s. ISBN 807357-164-1. [4] DĚDIČ, J. Obchodní zákoník komentář díl II, § 93 - § 175, 1. vydání. Praha: Polygon, 2002. 892 s. (851 – 1743). ISBN 80-7273-071-1. [5] DVOŘÁK, T. Akciová společnost a Evropská akciová společnost. Praha: ASPI, 2005. 1014 s. ISBN 80-7357-120-X. [6] ELIÁŠ, K., -- BARTOŠÍKOVÁ, -- M., POKORNÁ, J. A KOL. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. 651 s. ISBN 80-7179355-8. [7] HAVRÁNEK, B. Slovník spisovného jazyka českého, II. díl. 1. díl. Praha: Academia, 1971. 1191 s. [8] HUIZINGA, J. Homo ludens: o původu kultury ve hře. Praha: Dauphin, 2000. 297 s. ISBN 80-7272-020-1. [9] LACROIX, W., L. Principles for Ethics in Business. University Press of America, Inc., Washington 1989, in: Three Cultural Myths in Business, s. 24-30. [10] MALOVSKÝ-WENIG, A. Příručka obchodního práva. 1. vydání. Praha: Československý kompas, 1947. 510 s. [11] Obchodní zákoník : právní stav ke dni 15. května 2006. Praha: C.H. Beck, 2006. 270 s. Texty zákonů. ISBN 80-7179-956-4. [12] PEARCE, D. W. Macmillanův slovník moderní ekonomie. 2. vydání. Praha: Victoria Publishing, 1995. 549 s. ISBN 80-85605-42-2. [13] PEKOVÁ, J. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4. vydání. Praha: Aspi, 2008. 580 s. ISBN 978-80-7357-358-4. [14] REJNUŠ,O. Teorie a praxe obchodování s cennými papíry. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2004. 257 s. ISBN 80-7226-571-7. [15] SLUKA, T. Profesionální sportovec: právní a ekonomické aspekty. 1. vydání. Praha: Havlíček Brain Team, 2007. 199 s. ISBN 80-903609-5-5.
105
[16] VANĚK, J. -- PYKA, J. a kol. Vybrané právní aspekty podnikání v České republice : [studijní materiál]. 1. vydání. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2007. 81 s. ISBN 978-80-7248-431-7. [17] VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6.
Časopisy [1] ELIÁŠ, K. Založení akciové společnosti. Právní praxe v podnikání, 1998, č. 4, s. 1. ISSN 1210-4043. [2] PELCL, L. Sportovci a sportovní činnost z pohledu daňových předpisů 1. část. Daně a právo v praxi, 2005, č. 7, s. 38. ISSN 1211-7293. [3] TOPINKA, J. Zdaňování sportovců a sportovních organizací. Daně, 1998, č. 4. s. 2. ISSN 1210-8103 [4] VALA, V. K právnímu postavení sportovních oddílů a profesionálních sportovců. Časopis pro právní vědu a praxi, 1996. č. 2, s. 332. ISSN 1210-9126.
Právní předpisy Zákony [1] zákon č. 253/1852 Ř.z., starý spolkový zákon. [2] zákon č. 1/1863 Ř.z., všeobecný zákoník obchodní. [3] zákon č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu. [4] zákon č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech. [5] zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. [6] zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. [7] zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech. [8] zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. [9] zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů [10] zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. [11] zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů. [12] zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. [13] zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. [14] zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
106
[15] zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. [16] zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení [1] nařízení č. 175/1899 Ř.z., jímž vyhlašuje se regulativ pro zřizování a přeměňování akciových společností v oboru průmyslu a obchodu. [2] nařízení Komise (ES) č. 809/2004 kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospekt, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů šíření inzerátů, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice [1] směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění pozdějších předpisů. Vyhlášky [1] vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. [2] vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění pozdějších předpisů. [3] vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Elektronické zdroje [1] BUŘIČOVÁ,J. Prospekt a užší prospekt po 1. 7. 2005 [online]. [cit. 2008-07-10]. Dostupné z: [2] ČEKIA. Zájem o podnikání v Čechách roste [online]. [cit. 2008-10-10]. Dostupné z: [3] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele [online]. [cit. 2008-10-10]. Dostupné z: [4] ČTK. Sparta dluží fotbalistům bonusy, zaplatí prý do konce srpna [online]. [cit. 2008-11-21]. Dostupné z:< http://www.newstin.cz/tag/cz/68685748>.
107
[5] ČTK. V ČR loni vzniklo nejvíce firem za posledních pět let [online]. [cit. 2008-10-10] Dostupné z:< http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=295269> [6] EVROPSKÁ RADA. Druhá směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocenností těchto opatření [online]. [cit. 2008-07-10]. Dostupné z: [7] HOSPODÁŘSKÉ NOVINY. Ceník inzerce [online]. [cit. 2008-1-11]. Dostupné z: [8] JANÁČEK,B. Ceník služeb SCP. [online]. [cit. 2008-07-10]. Dostupné z: [9] MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Sbírka zákonů České a Slovenské federativní republiky. Zákon č.104/1990 Sb. Částka 23 [online]. [cit. 2008-07-10]. Dostupné z: [10] MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Sbírka zákonů České a Slovenské federativní republiky. Zákon č. 370/2000, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Částka 100 [online]. [cit. 2008-07-10]. Dostupné z: [11] ODBOR 04100 MPO. Jednotný registrační formulář [online]. [cit. 2008-1-11]. Dostupné z: [12] PROFIT.Loni přibylo 17 tisíc firem [online]. [cit. 2008-10-10]. Dostupné z: [13] SOFTWARE602. Čeští notáři se připravují [online]. [cit. 2008-1-11]. Dostupné z: < http://www.602.cz/node/240>
108
na
vydání
ověřených
„pédéefek“
[14] THE WORLD BANK GROUP. Doing Business 2009. s. 6. [online]. [cit. 2008-10-10]. Dostupné z: [15] VÝKONNÝ VÝBOR ČMFS. Organizační směrnice pro činnost členských klubů ČMFS [online]. [cit. 2008-11-12]. Dostupné z:
109
8. Tabulky, schémata, grafy Tabulky Tabulka č. [1]: Výhody a nevýhody spojené s akciemi z hlediska emitenta...s.19 Tabulka č. [2]: Výhody a nevýhody spojené s akciemi z hlediska investora...s. 20 Tabulka č. [3]: Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem (stav k 31.12.)...s. 21 Tabulka č. [4]: Nově vzniklé firmy v ČR...s. 21 Tabulka č. [5]: Počet vzniklých a zaniklých a.s. dle krajů...s. 23 Tabulka č. [6]: Počet vzniklých a.s. dle kalendářních měsíců...s. 23 Tabulka č. [7]: Příklad č. 1 – sestavení zahajovací rozvahy akciové společnosti při jejím vzniku...s. 51 Tabulka č. [8]: Příklad č. 2 – sestavení zahajovací rozvahy akciové společnosti při jejím vzniku...s. 53 Tabulka č. [9]: Příklad č. 3 – sestavení zahajovací rozvahy akciové společnosti při jejím vzniku...s. 54 Tabulka č. [10]: Příklad č. 1 pokračování – Otevření účtů hlavní knihy...s. 55 Tabulka č. [11]: Příklad č. 2 pokračování – Otevření účtů hlavní knihy...s. 55 Tabulka č. [12]: Příklad č. 3 pokračování – Otevření účtů hlavní knihy...s. 56 Tabulka č. [13]: Porovnání eventuálních odchylek od očekávaných nákladů při založení a.s. bez a s veřejnou nabídkou akcií...s. 59 Tabulka č. [14]: Porovnání vynaložených nákladů na založení a.s. způsobem simultánním a sukcesivním...s. 60 Tabulka č. [15]: Vztah majority a minority v a.s. při zakládání s veřejnou nabídkou akcií...s. 68 Tabulka č. [16]: Prodejní ceny a.s. u jednotlivých ready-made společností...s. 77 Tabulka č. [17]: Situační analýza založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií...s. 77 Tabulka č. [18]: Matice SWOT...s. 78 Tabulka č. [19]: Komparace zdanění příjmu podle § 6 a § 7 DPříj...s. 100
Schémata Schéma č. [1]: Druhy živností...s. 28
110
Grafy Graf č. [1]: Zdroje financování společností z hlediska jejich životního cyklu...s. 63
111
9. Přílohy Příloha č. [1]: Listinná akcie na majitele společnosti Slezský SK Opava, a.s. Příloha č. [2]: Zakladatelská smlouva a stanovy společnosti Slezský SK Opava, a.s. Příloha č. [3]: Prospekt cenného papíru společnosti Slezský SK Opava, a.s. Příloha č. [4]: Inzerát odkazující na veřejnou nabídku akcií a prospekt cenného papíru Příloha č. [5]: Upisovací listina Příloha č. [6]: Návrh na zápis do obchodního rejstříku Příloha č. [7]: Přihláška do registru zaměstnavatelů Příloha č. [8]: Jednotný registrační formulář Příloha č. [9]: Smlouva o výkonu sportovní činnosti
112
