Společnost s ručením omezeným založení a vznik

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Společnost s ručením omezeným – založení a vznik Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Mgr. Jiří Tuza, Ph.D.

Veronika Vašatová

Brno 2011

PODĚKOVÁNÍ Děkuji panu Mgr. Jiřímu Tuzovi, Ph.D. za ochotu, cenné rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování této bakalářské práce.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Společnost s ručením omezeným – založení a vznik“ vypracovala samostatně s použitím zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu literatury. V Brně dne 26. prosince 2010

_____________________

Abstract Vašatová, V., Limited Company – the establishment and formation. Bachelor thesis, Brno 2011. This bachelor thesis deals with the establishment and creation of a Limited Company. This work is divided into two parts – theoretical and practical. The theoretical section includes basic information describing the Limited Company. The practical part is focused on the establishment and formation of the company. Contains a model situation in which two persons establish a new Ltd. and describes the steps leading to its formation. Keywords Limited Company, establishment and formation of a company, enterprising, Commercial Code.

Abstrakt Vašatová, V., Společnost s ručením omezeným – založení a vznik. Bakalářská práce, Brno 2011. Bakalářská práce se zabývá problematikou zakládání a vzniku společnosti s ručením omezeným. Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje základní údaje charakterizující společnost s ručením omezeným. Praktická část je zaměřena na založení a vznik společnosti. Obsahuje navozenou modelovou situaci, kdy dvě osoby zakládají novou s.r.o. a popisuje jednotlivé kroky vedoucí k jejímu vzniku. Klíčová slova Společnost s ručením omezeným, založení a vznik společnosti, podnikání, obchodní zákoník.

Seznam použitých zkratek

Seznam použitých zkratek JRF

Jednotný registrační formulář

ObčZ

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

ObchZ

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

CRM

Centrální registrační místo

Ž.Z.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

6

Obsah

7

Obsah 1

Úvod

2

Cíl práce a metodika

3

9 10

2.1

Cíl práce ...................................................................................................10

2.2

Metodika ..................................................................................................10

Teoretická část 3.1

12

Obchodní společnosti ..............................................................................12

3.1.1

Obchodní společnosti osobní...........................................................12

3.1.2

Obchodní společnosti kapitálové.....................................................12

3.2

Právní úprava...........................................................................................13

3.3

Identifikační znaky ..................................................................................14

3.3.1

Obchodní firma ................................................................................14

3.3.2

Sídlo..................................................................................................15

3.3.3

Identifikační číslo.............................................................................15

3.3.4

Daňové identifikační číslo................................................................16

3.4

Základní kapitál .......................................................................................16

3.5

Společníci ................................................................................................. 17

3.5.1

Vztahy společnosti a společníků ...................................................... 17

3.5.2

Vklady společníků ............................................................................18

3.5.3

Ručení společníků ............................................................................19

3.6

Rezervní fond ...........................................................................................19

3.7

Orgány společnosti ................................................................................. 20

3.7.1

Valná hromada................................................................................ 20

3.7.2

Jednatelé ..........................................................................................21

3.7.3

Dozorčí rada .................................................................................... 23

3.8

Založení společnosti s ručením omezeným ............................................ 24

3.8.1

Společenská smlouva ...................................................................... 24

3.8.2

Zakladatelská listina ....................................................................... 26

3.9

Vznik společnosti s ručením omezeným ................................................ 26

3.9.1

Jednání jménem společnosti před jejím vznikem.......................... 27

Obsah

8

3.9.2 4

Zápis společnosti do obchodního rejstříku .................................... 27

Praktická část

28

4.1

Zakladatelé společnosti........................................................................... 28

4.2

Výběr právní formy................................................................................. 28

4.3

Sepsání společenské smlouvy................................................................. 29

4.3.1

Obchodní firma společnosti............................................................ 29

4.3.2

Sídlo společnosti ............................................................................. 30

4.3.3

Společníci ........................................................................................ 30

4.3.4

Odpovědný zástupce ........................................................................31

4.3.5

Předmět podnikání ..........................................................................31

4.3.6

Výše základního kapitálu a vkladů společníků................................31

4.3.7

Určení správce vkladu..................................................................... 32

4.3.8

První jednatelé ................................................................................ 32

4.3.9

Dozorčí rada .................................................................................... 33

4.3.10 Rezervní fond .................................................................................. 33 4.4

Výpis z Katastru nemovitostí.................................................................. 33

4.5

Výpis z Rejstříku trestů........................................................................... 34

4.6

Získání živnostenského oprávnění ......................................................... 35

4.7

Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku............................. 38

4.8

Zápis do obchodního rejstříku.................................................................41

4.9

Registrace společnosti u Finančního úřadu ........................................... 42

4.10 Registrace na Správě sociálního zabezpečení ........................................ 43 4.11 Registrace u Zdravotní pojišťovny.......................................................... 43 4.12 Jiné způsoby založení společnosti .......................................................... 44 4.12.1

Založení společnosti na míru .......................................................... 44

4.12.2

READY MADE společnosti ............................................................. 45

5

Diskuze

46

6

Závěr

47

7

Literatura

49

8

Přílohy

53

Úvod

9

1 Úvod Po roce 1989 byly v tehdejším Československu obnoveny principy tržní ekonomiky. V důsledku toho vyvstala potřeba významně změnit a upravit náš právní řád, nevyjímaje oblast práva obchodního. Jeho důležitou součástí se stala právní úprava obchodních společností. Stále oblíbenější formou podnikání se v posledních letech stává společnost s ručením omezeným. Má na to vliv několik faktorů. Jedním z nich, a to poměrně významným faktorem, je omezené ručení společníků za závazky společnosti. Výše základního kapitálu je relativně nízká ve srovnání se základním kapitálem akciové společnosti. Další výhodou je, že společnost s ručením omezeným může být založena pouze jediným společníkem. I tato skutečnost vede k tomu, že tuto formu podnikání si vybírají podnikatelé především pro menší a střední podniky. Základní právní úpravou obchodních společností, včetně s. r. o., je obchodní zákoník. Neméně důležitými předpisy, které se také vztahují k podnikání, je zákon živnostenský a občanský zákoník. Podstatným aspektem je sledování právní úpravy, kterou je nutné se řídit. Poměrně často totiž dochází k novelizacím, a je pak pouze na zakladatelích resp. společnících, aby si nově nastudovali informace potřebné k výkonu podnikání či teprve zakládání podniku. Velkou změnu v obchodním zákoníku přinesla novela zákona č. 30/2000 Sb. Tyto změny nabyly účinnosti dne 1. 1. 2001 a týkaly se především základních ustanovení obchodního zákoníku, základní terminologie, právní úpravy obchodních společností a další. Vzhledem k tomu, že počet s. r. o. se rok od roku zvyšuje, přibývá také velké množství publikací, které mají snahu tuto problematiku co nejvíce přiblížit nejen zájemcům, kteří chtějí tuto společnost založit, ale i stávajícím podnikatelům. To přispívá k lepší informovanosti a snadnější orientaci se v této oblasti.

Cíl práce a metodika

10

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou založení a vzniku společnosti s ručením omezeným. Cílem je popsat jednotlivé kroky, které je nutné uskutečnit, aby společnost získala právní subjektivitu jako právnická osoba a jako taková mohla začít provozovat podnikatelskou činnost. Každým rokem roste v České republice počet nově vzniklých společností s ručením omezeným. I přes tento fakt lze říci, že vstup do podnikání není úplně nejjednodušší. Důvodem je jednak stále ještě zdlouhavá administrativní procedura, a jednak poměrně obsáhlá právní úprava. Tato bakalářská práce by proto měla posloužit jako zdroj podstatných informací potřebných pro snadnější zmapování této oblasti. Cílem teoretické části práce je seznámení čtenáře s platnou právní úpravou týkající se obchodních společností, převážně pak společnosti s ručením omezeným. Praktická část práce je zaměřena na uplatnění získaných poznatků do praxe, a to na příkladu zakládání nové s. r. o. a jejího následného vzniku. Řešení a postupy, které budou demonstrovány na tomto příkladě, vytváří návod, který mohou využít budoucí podnikatelé i v praxi při zřizování společnosti s ručením omezeným. Práce si také klade za cíl uvést i jiné alternativy jak docílit toho, aby podnikatel mohl začít podnikat pod obchodní firmou, aniž by musel podstupovat jednotlivé kroky vedoucí ke vzniku společnosti.

2.2 Metodika Pro vypracování samotné práce a seznámení se s tématem zakládání a vzniku společnosti s ručením omezeným, bylo potřeba zajistit si a prostudovat odbornou literaturu. Využity byly zdroje knižní, internetové články a diskuse a také platná právní úprava.

Cíl práce a metodika

11

Celá bakalářská práce je pro lepší přehlednost rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a praktickou. Dále obsahuje diskuzi, závěr, seznam všech použitých zdrojů a také přílohy. Vlastní komentáře jsou v teoretické části psány kurzívou. Teoretická část čerpá převážně z údajů získaných studiem odborné literatury. Také je zde využito teoretických znalostí získaných během vysokoškolského studia. Úvod teoretické části se zabývá rozdělením obchodních společností a jejich základními charakteristikami. Dále se práce zaměřuje pouze na společnost s ručením omezeným. Konkrétněji na hlavní právní úpravu vztahující se k s. r. o., způsob jejího založení, na zákonné podmínky, které je nutné pro vznik společnosti splnit a samotný vznik s. r. o. V praktické části jsou znalosti a poznatky získané na základě zpracované teorie aplikovány na navozené modelové situaci, kdy dvě fyzické osoby chtějí začít podnikat pod společnou obchodní firmou a rozhodují se, jakou právní formu obchodní společnosti zvolit, aby pro jejich podnikatelskou činnost byla nejvhodnější. Tito budoucí společníci musejí projít celým procesem od založení společnosti sepsáním společenské smlouvy, získáním živnostenského oprávnění, splacením vkladů v bance až po podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Teprve zápisem do obchodního rejstříku lze považovat obchodní firmu za právně vzniklou. V celé práci byla použita metoda analýzy a komparace, dále pak metoda syntézy a interpretace, kdy získané informace byly spojeny do ucelené podoby. Další využitou metodou je metoda komparativní, která byla aplikována v případě

porovnávání

kritérií

jednotlivých

obchodních

společností

a rozhodování se, jaký typ zvolit. Z důvodu častých novelizací obchodního práva je tato práce aktuální k datu 28. listopadu 2010.

Teoretická část

12

3 Teoretická část 3.1 Obchodní společnosti Obchodní společnosti jsou v obchodním zákoníku charakterizovány jako právnické osoby založené za účelem podnikání (§ 56 odst. 1). Společnost s ručením omezeným a akciovou společnost však lze založit i za jiným účelem (např. za účelem charitativním, vědeckým, i za účelem výzkumné činnosti apod.). Obchodní společnosti mohou být zakládány jak osobami fyzickými, tak i právnickými. Všechny formy obchodních společností musí být zapsány do obchodního rejstříku a stávají se tedy podnikatelem. Dle obchodního zákoníku lze obchodní společnosti rozdělit do dvou základních skupin, a to na společnosti osobní a kapitálové. 3.1.1

Obchodní společnosti osobní

Osobní společnosti jsou založeny na osobní účasti společníků. Zákonem mají stanoveno neomezené ručení. Netvoří povinně základní kapitál (výjimkou je komanditní společnost), a tudíž zde nejsou povinné ani vklady společníků. Mezi osobní obchodní společnosti patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. 3.1.2

Obchodní společnosti kapitálové

U kapitálových společností se osobní účast společníků nepředpokládá, vedení se často svěřuje profesionálnímu managementu. Je zde povinnost vytvářet základní kapitál, rezervní fond a soustavu orgánů. Ručení společníků je omezeno na dosud nesplacené části vkladu. Kapitálovými společnostmi jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost.

Teoretická část

13

3.2 Právní úprava M. Bartošíková uvádí, že: „Komplexní právní úpravu společnosti s ručením omezeným přinesl s účinností od 1. 1. 1992 až nový obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb).“1 Od té doby byl již několikrát novelizován. Právní úprava obchodních společností je obsažena v druhé části obchodního zákoníku v § 56 – 220. Je rozdělena na pět dílů. První díl (§ 56 – 75b) zahrnuje

obecná

ustanovení

týkající

se

všech

obchodních

společností.

V následujících čtyřech dílech jsou pak upraveny konkrétní formy obchodních společností. V obchodním zákoníku lze najít ustanovení kogentní (účastníci právních vztahů se od tohoto ustanovení nesmí odchýlit) i dispozitivní (od tohoto ustanovení je možné se odklonit). Ne vždy je ale možné řídit se tímto zákonem, a proto se v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 ObchZ některé otázky řeší podle práva občanského. Dle § 2 odst. 3 ObčZ si účastníci občanskoprávních vztahů mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit. Zákonodárce dává tímto paragrafem všem účastníkům občanskoprávního vztahu relativně volnou ruku v tvorbě, popř. úpravě jejich práv a povinností, neboť se mohou řídit větou vyplývající z tohoto §, že co není zákonem zakázáno, je povoleno. Tato benevolence je více než praktická, protože v reálném životě se účastníci dostanou do různých individuálních situací. Je tedy zřejmé, že konkrétní úprava všech práv a povinností v zákoně by byla prakticky nemožná. Další právní předpis, který se také vztahuje k obchodním společnostem je zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje podmínky, za nichž může fyzická nebo právnická osoba podnikat.

BARTOŠÍKOVÁ, M., ŠTENGLOVÁ, I. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003. str. 3 1

Teoretická část

14

3.3 Identifikační znaky Jak uvádí T. Dvořák: „Každý subjekt práv a povinností musí být identifikován, tzn. jednak odlišen od jiných subjektů práv a povinností, a také nezaměnitelně určen. Existuje proto několik podstatných identifikačních znaků určujících s. r. o. jako subjekt práva povinností.“2 3.3.1

Obchodní firma

Obchodní firmou se rozumí název, pod kterým je společnost zapsána do obchodního rejstříku. Společnost je potom povinna činit právní úkony pod obchodní firmou. Firma je individualizační znak podnikatele a je jí poskytována právní ochrana. Nejedná se o subjekt práv a povinností, ale o pouhé označení konkrétního subjektu. Skládá se z kmene firmy a dodatku označující její právní formu. Společnost si může zvolit pouze jedinou podobu dodatku, kterou nechá zapsat do obchodního rejstříku. Přípustné znění dodatku pro společnost s ručením omezeným je „společnost s ručením omezeným“, „spol. s r. o. nebo „s. r. o.“ Kmen firmy lze tvořit věcně, osobně, fantazijně a smíšeně. Podle § 10 odst. 1 ObchZ firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. Při posuzování nemusí být rozhodující jen úplné slovní znění, ale i to, jestli název působí zaměnitelně na potencionální zákazníky. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu. Z výše uvedeného vyplývá, že obchodní firmu lze pokládat za zaměnitelnou s jinou firmou tehdy, pokud se jejich dominantní části shodují či jen nepatrně odlišují. Může zde tedy dojít k vyvolání nebezpečí záměny (což je nekalosoutěžní jednání), kdy zákazníci budou uvedeni v omyl. Právní ochrana obchodní firmy Obchodní firma je nehmotným majetkem společnosti, a proto se na ni vztahuje právní ochrana. Platí zde tzv. právo přednosti a právo výlučnosti. Právo přednosti znamená, že firma, která je v obchodním rejstříku zapsaná k určitému datu, nemůže být po tomto datu zapsána nikomu jinému. 2

DVOŘÁK, T. Společnost s ručením omezeným. 2. přeprac. vyd. Praha: Aspi, 2005. str. 33

Teoretická část

15

Právo výlučnosti říká, že podnikatel má právo požadovat, aby firma řádně zapsaná v obchodním rejstříku náležela pouze jemu a nikomu jinému. Pokud jsou tato práva porušena ze strany jiného subjektu, lze uplatnit proti neoprávněnému uživateli několik nároků:
žádost, aby se neoprávněný uživatel takového jednání zdržel a odstranil závadný stav,
žádost

o přiměřené

zadostiučinění

(může

být

poskytnuto

v penězích či vydání bezdůvodného obohacení),
žádost o náhradu škody, byla-li neoprávněným užíváním obchodní firmy způsobena. Tato práva a povinnosti patří do soukromého práva, proto tato porušení řeší soud na návrh poškozeného, nikoliv Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. 3.3.2

Sídlo

Každá společnost si musí zvolit své sídlo a může mít právě jedno. Sídlo musí být určeno adresou, kde skutečně (nikoliv fiktivně) sídlí vedení společnosti. Hlavním důvodem je umožnit veřejnosti a obchodním partnerům snadný kontakt. Není proto dostačující mít pouze poštovní schránku či uvést adresu poste restante. V § 19c odst. 2 Obč.Z je uvedeno, že v zakladatelském dokumentu stačí uvést jen adresu obce, kde společnost sídlí. Její plná adresa pak musí být zapsaná v obchodním rejstříku. 3.3.3

Identifikační číslo

Identifikační číslo je unikátní osmimístné číslo, které slouží k identifikaci a evidenci podnikatelských subjektů. Je přiděleno rejstříkovým soudem při zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Každá společnost může mít jen jedno identifikační číslo, a to i tehdy, zabývá-li se několika různými činnostmi. Přidělené identifikační číslo nesmí být přiděleno žádnému jinému subjektu ani v případě, že původní nositel již zanikl. Výjimkou je případ přeměny ekonomického subjektu ze zákona nebo změna právní formy společnosti nebo družstva, kdy subjektu má být ponecháno původní číslo.

Teoretická část

3.3.4

16

Daňové identifikační číslo

Daňové identifikační číslo je číselný identifikační kód, který slouží pro potřeby správy daní a poplatků. Správce daně (místně příslušný finanční úřad) tento kód přidělí daňovému subjektu při registraci. Toto číslo je potom společnost povinna uvádět vždy, když jedná s finančním úřadem.

3.4 Základní kapitál Společnosti s ručením omezeným zákon stanovuje povinnost vytvořit základní kapitál. V § 58 odst. 1 ObchZ je základní kapitál definován jako „peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti“. Výše základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku. Pro společnost s ručením omezeným je minimální výše základního kapitálu 200 tis. Kč, maximální výši zákon nestanovuje. Podle T. Dvořáka: „Základní kapitál musí být po celou dobu existence společnosti zachován alespoň v zákonem stanovené minimální povinné výši, pod kterou nesmí po dobu trvání společnosti klesnout.“3 V případě poklesu základního kapitálu pod tuto zákonem stanovenou hranici hrozí, že společnost může být zrušena soudem. Základní kapitál v s. r. o. plní tři základní funkce:
funkce měřítka zisku a ztráty společnosti,
garanční funkce vůči věřitelům,
funkce míry účasti společníka na společnosti.4 Do 1. 1. 2001 byla zákonem stanovená minimální výše základního kapitálu pro s. r. o. 100 tis. Kč. Od tohoto data nabyla účinnosti novela zákona, která tuto minimální hranici zdvojnásobila. Důvodem byl růst cenové hladiny v České republice. Dle mého názoru je tato změna pozitivní, i když pro některé zakladatele s. r. o. může tato částka představovat poměrně významnou sumu peněz a jejich rozhodnutí o založení, příp. nezaložení, může značně ovlivnit. Ale DVOŘÁK, T. Společnost s ručením omezeným. 2. přeprac. vyd. Praha: Aspi, 2005. str. 354 BARTOŠÍKOVÁ, M., ŠTENGLOVÁ, I. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003. str. 33

3

4

Teoretická část

17

i přesto si myslím, že výše základního kapitálu není nijak závratná, pokud budu brát v úvahu, že by měla garantovat pokrytí pohledávek věřitelů, které někdy mohou dosahovat až statisíců korun. Je však velmi diskutabilní a také subjektivní, zda by se měl základní kapitál opět navýšit, a pokud ano, tak na jakou hranici.

3.5 Společníci Společnost

s ručením

omezeným

může

být

založena

osobou

fyzickou

i právnickou. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem v nejvýše třech společnostech s ručením omezeným. Maximální počet společníků je padesát. Existuje několik způsobů, jak se stát společníkem společnosti s ručením omezeným:
založením, jako účastník společenské smlouvy,
převzetím vkladu na zvýšení základního kapitálu,
převodem obchodního podílu podle § 115 ObchZ,
děděním obchodního podílu,
v důsledku fúze, převodu jmění na společníka či rozdělení,
příklepem ve veřejné dražbě,
koupí podniku (nebo jeho části), jehož součástí je obchodní podíl.5 3.5.1

Vztahy společnosti a společníků

Vztahy mezi společností a jejími společníky jsou definovány vzájemnými právy a povinnostmi. Realizace těchto práv a povinností se vztahuje k vlastnictví obchodního podílu společníka. Mezi tato práva a povinnosti patří:
právo na informace o společnosti,
právo rozhodování o základních otázkách společnosti, BARTOŠÍKOVÁ, M., ŠTENGLOVÁ, I. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003. str. 102 5

Teoretická část

18


právo volit orgány společnosti a být volen do těchto orgánů,
práva majetková vyplývající z obchodního podílu, 1. právo na podíl na zisku 2. právo na podíl vypořádací, a to ke dni zániku členství společníka ve společnosti 3. právo na podíl na likvidačním zůstatku při zániku společnosti
povinnosti splatit vklad do základního kapitálu za podmínek podle společenské smlouvy,
povinnost ručit za závazky společnosti ve stanoveném rozsahu.6 3.5.2

Vklady společníků

Pro společnost s ručením omezeným zákon ukládá povinnost tvorby základního kapitálu. Z toho vyplývá povinnost společníků vložit do společnosti vklad. § 59 ObchZ vymezuje pojem vklad společníka jako „souhrn peněžních prostředků („peněžitý vklad“) nebo jiných penězi ocenitelných hodnot („nepeněžitý vklad“), které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti“. Minimální výše vkladu činí 20 tis. Kč, horní hranice není stanovena. Každý společník může mít pouze jediný vklad, jehož výše je stanovena ve společenské smlouvě. Vklady společníků však nemusí být stejné. Vždy však musí být dělitelné na celé tisíce. Důvodem je snazší přepočet, který stanoví poměr vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Tento poměr je důležitý pro určení obchodního podílu společníka ze zisku společnosti. Jeho druhou a neméně důležitou funkcí je, že určuje počet hlasů společníka na valné hromadě, a tím i udává, jak moc může společník do vedení společnosti zasahovat. Pokud je základní kapitál splácen peněžitými vklady, zákon neukládá povinnost jej celý splatit před zápisem do obchodního rejstříku. Jak uvádí P. Běhounek: „Před vznikem společnosti musí být peněžitý vklad každého společníka podle § 111 ObchZ splacen ve výši alespoň: JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 2. přeprac. a doplň. vyd., Praha: C. H. Beck, 2006. str. 523 6

Teoretická část

19


30 %, celkem však musí být splaceno alespoň 100 tis. Kč, má-li společnost alespoň 2 společníky,
100 %, jde-li o společnost s jediným společníkem.“7 Podmínky týkající se splácení vkladu jsou zapsány ve společenské smlouvě, maximální lhůta však činí 5 let od vzniku společnosti (§ 113 odst. 1 ObchZ). 3.5.3

Ručení společníků

Dle ustanovení § 106 odst. 2 ObchZ společníci ručí za závazky společnosti solidárně (společně a nerozdílně) do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká. Prakticky to znamená, že dokud nejsou splaceny všechny vklady, resp. dokud není splacení všech vkladů zapsáno do obchodního rejstříku, ručí všichni společníci, tedy i ti, kteří svůj vklad zcela splatili. Společníci neručí neomezeně, ale pouze do výše souhrnu nesplacených vkladů.8 Ručení společníků prošlo také změnami. Zatímco dříve ručili pouze společníci, kteří neměli splacen svůj vklad, ručí nyní všichni společníci společně a nerozdílně. To znamená, že věřitel může uplatnit svoji pohledávku u kteréhokoliv společníka a ten je povinen ji do výše společného ručení uspokojit.

3.6 Rezervní fond Právní úprava týkající se rezervního fondu je obecně upravena v § 67 ObchZ a speciálně pak v § 124 ObchZ. Obchodní zákoník ukládá společnosti s ručením omezeným povinnost zřídit rezervní fond. Ten slouží ke krytí ztrát společnosti. Není-li rezervní fond vytvořen při vzniku společnosti, vytváří jej společnost ze zisku běžného účetního období. V prvním roce je jeho výše nejméně 10 % z čistého zisku, avšak ne více, než 5 % z hodnoty základního kapitálu. BĚHOUNEK, P. Společnost s ručením omezeným: řešení účetní a daňové problematiky včetně příkladů z praxe. 8. aktualiz. vyd. Ostrava: Anag, 2008. str. 23 8 Business.center.cz Ručení a odpovědnost společnosti, společníků a jednatelů [online]. c 2010 [cit. 2010-11-12]. Dostupné z: . 7

Teoretická část

20

V dalších letech se rezervní fond doplňuje nejméně 5 % z čistého zisku až do výše určené ve společenské smlouvě či ve stanovách, nejméně však do výše 10 % základního kapitálu.

3.7 Orgány společnosti Protože je společnost s ručením omezeným právnickou osobou, musí mít zřízenou určitou organizační strukturu. Orgány společnosti lze podle právní úpravy rozlišit na obligatorní, které musí být povinně zřízeny vždy a na orgány fakultativní, jejichž zřízení záleží na rozhodnutí společníků. Obligatorními orgány jsou valná hromada a jeden či několik jednatelů. Fakultativním orgánem je dozorčí rada. Co se týče zřizování dalších orgánů, mohou se na něm společníci dohodnout ve společenské smlouvě nebo o něm může rozhodnout jediný zakladatel v zakladatelské listině. Jak uvádí T. Dvořák: „Je zde třeba vyjít ze základního principu soukromého práva, totiž že každý může činit, co zákon nezakazuje (čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 3 Listiny), a tudíž takováto úprava je možná, neboť zákon to nevylučuje.“9 3.7.1

Valná hromada

Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným. Každý společník má právo zúčastnit se valné hromady osobně, popř. v zastoupení zmocněncem na základě plné moci. Podmínkou však je, že tento zástupce nesmí být jednatelem ani členem dozorčí rady. Výstižnou definici valné hromady uvádí T. Dvořák: „Z jejího postavení nejvyššího orgánu plyne, že je jí svěřeno rozhodování o zásadních a významných otázkách života společnosti a udílení závazných příkazů jednatelům, popř. též dozorčí radě. Zároveň se jedná i o orgán ve své podstatě kontrolní, neboť právě na valné hromadě realizují společníci své právo kontroly činnosti společnosti a jejích orgánů.“10

9

DVOŘÁK, T. Společnost s ručením omezeným. 2. přeprac. vyd. Praha: Aspi, 2005. str. 215 DVOŘÁK, T. Společnost s ručením omezeným. 2. přeprac. vyd. Praha: Aspi, 2005. str. 217

10

Teoretická část

21

Základní funkce valné hromady:
ustanovení statutárního (popř. dozorčího) orgánu,
rozhodování o zásadních otázkách života společnosti,
udílení závazných pokynů ostatním orgánům,
kontrola plnění uložených příkazů. Působnost valné hromady je taxativně vyjmenována v § 125 ObchZ.

Rozhodování valné hromady Zásadní podmínkou funkčnosti valné hromady a její schopnosti řádného přijetí rozhodnutí je její usnášeníschopnost. Jde o to, zda se dostavil takový počet společníků, kteří disponují dostatkem hlasů, které jsou potřebné k přijetí konkrétního usnesení. Valná hromada je schopná usnášení, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, nevyžaduje-li společenská smlouva vyšší počet hlasů. Není-li ve společenské smlouvě stanoveno jinak, má každý společník k dispozici jeden hlas na každých 1.000 Kč svého vkladu. 3.7.2

Jednatelé

Jednatelé jsou statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným. Jak definuje § 133 ObchZ, společnost může mít jednoho nebo i více jednatelů. Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak. Jednatelé jsou jmenováni i odvoláváni valnou hromadou. Mohou jimi být jak společníci, tak i jiné fyzické osoby stojící mimo společnost. Vztah jednatele a společnosti je upraven smlouvou o výkonu funkce (§ 66 odst. 2 ObchZ), nikoliv smlouvou pracovní. Jedná se totiž o speciální obchodněprávní vztah. Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Z ustanovení § 135 odst. 2 ObchZ vyplývá, že jednatel musí být osobou plnoletou, která je plně způsobilá k právním úkonům a bezúhonná a u níž není dána překážka provozování živnosti. Údaje o jednatelích se zapisují do obchodního rejstříku.

Teoretická část

22

Působnost jednatelů se vztahuje na vnitřní i vnější vztahy společnosti. Jak uvádí K. Eliáš a kol.: „Ovládají fakticky společnost, pokud jde o její běžný provoz, a mají k dispozici všechny informace, které se záležitostí společnosti týkají.“11 Povinnosti jednatelů (§ 135 ObchZ)
Zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví
Vést seznam společníků
Informovat společníky o záležitostech společnosti Má-li společnost více jednatelů, tak ve věcech obchodního vedení se vyžaduje souhlas většiny jednatelů, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

Zákaz konkurence Jednatelé jsou ze zákona omezeni určitými pravidly, aby se zamezilo zneužití jejich postavení jako výkonného orgánu společnosti. Podle § 136 ObchZ jednatelé nesmí:
podnikat v oboru stejném nebo obdobném ani vstupovat se společností do obchodních vztahů,
zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti,
účastnit

se

podnikání

jiné

společnosti

jako

společník

s neomezeným ručením,
vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern. Pokud dojde k porušení zákazu konkurence, může společnost žádat po osobě, která tento zákaz porušila, aby vydala obohacení plynoucí z tohoto porušení. V některý případech může dojít i k trestnímu stíhání. ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4 vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. str. 216

11

Teoretická část

3.7.3

23

Dozorčí rada

Obchodní zákoník neukládá společnosti s ručením omezeným povinnost zřídit dozorčí radu. Rozhodování o jejím zřízení je plně v kompetenci společníků. Pokud se však dohodnou, že dozorčí radu zřídí, musí tak uvést ve společenské smlouvě. Členem dozorčí rady nemůže být jednatel společnosti. Člen dozorčí rady musí být stejně jako jednatel fyzickou osobou starší 18 let, která je způsobilá k právním úkonům a je bezúhonná. Pro členy dozorčí rady platí stejně jako pro jednatele zákaz konkurence. Vztah mezi členy dozorčí rady a společností upravuje smlouva o výkonu funkce. Členové dozorčí rady jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou. Minimální počet členů v dozorčí radě je tři. Údaje o členech dozorčí rady je nutné nechat zapsat do obchodního rejstříku. Členové dozorčí rady jsou oprávněni účastnit se zasedání valné hromady. Mají také právo valnou hromadu svolat, vyžaduje-li to situace ve společnosti. Působnost dozorčí rady (§ 138 ObchZ) Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti. K. Eliáš a kol. uvádí, že: „Dozorčí rada a její činnost by měla především prověřovat činnost jednatelů, aby při výkonu jejich působnosti nedocházelo k poškozování zájmů společnosti.“12 Mezi hlavní úkoly dozorčí rady patří:
dohlížet na činnost jednatelů,
nahlížet

do

obchodních

a účetních

knih

a jiných

dokladů

a kontrolovat obsažené údaje,
přezkoumávat řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popř. i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládat své vyjádření valné hromadě,
podávat zprávy valné hromadě ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak jednou ročně.

ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4 vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. str. 220 12

Teoretická část

24

Jelikož je dozorčí rada kontrolní orgán dohlížející na práci jednatelů, je zcela na místě, že její členové nemohou být zároveň jednateli téže společnosti. Nedocházelo by tak k nezávislé kontrole a existence dozorčí rady by byla vlastně zbytečná. Většina s. r. o. jsou společnosti menší či střední a počet společníků není vysoký. Nevzniká zde tedy potřeba zřídit dozorčí radu (která musí mít min. 3 členy). Kontrolní činnost zvládnou provádět sami společníci. U společností s více společníky se však v praxi dozorčí rada zřizuje.

3.8 Založení společnosti s ručením omezeným Česká právní úprava rozlišuje dvě základní etapy při procesu vytváření nové společnosti. První fází je zakládání společnosti, druhou pak fáze vzniku. Teprve úspěšným ukončením druhé fáze je proces vytváření společnosti skončen. Založení společnosti je nezbytnou podmínkou pro její vznik. Bez důkazu o jejím založení ji nelze zapsat do obchodního rejstříku. Založit společnost s ručením omezeným je možno dvěma způsoby. Záleží na tom, zda společnost zakládá jediný zakladatel nebo více společníků. 3.8.1

Společenská smlouva

T. Dvořák uvádí, že: „Společenská smlouva je základním a nejdůležitějším dokumentem v životě s. r. o. Obchodní zákoník připouští, aby celá řada podstatných otázek byla řešena v rámci společenské smlouvy odchylně od zákonné úpravy.“13 Budoucí společníci se ve smlouvě zavazují k peněžitým či nepeněžitým plněním. Společenská smlouva je formálním právním úkonem a uzavírá se písemně. Pro její platnost musí být úředně ověřena a mít formu notářského zápisu (§ 57 odst. 1 ObchZ). Ten musí být podepsán jak notářem, tak všemi zakladateli. Společenská smlouva je vždy veřejně přístupný dokument. Povinně se ukládá do sbírky listin obchodního rejstříku.

13

DVOŘÁK, T. Společnost s ručením omezeným. 2. přeprac. vyd. Praha: Aspi, 2005. str. 70

Teoretická část

25

Náležitosti společenské smlouvy lze rozdělit na náležitosti obligatorní (tj. povinné), bez kterých smlouva nemůže vzniknout jako právní úkon, a náležitosti fakultativní (tj. dobrovolné). Obligatorní náležitosti společenské smlouvy (§ 110 ObchZ)
Firma a sídlo společnosti
Určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby
Předmět podnikání (činnosti)
Výše základního kapitálu a výše vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu
Jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti
Jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje
Určení správce vkladu
Jiné údaje, které vyžaduje obchodní zákoník (údaje o rezervním fondu podle § 124 ObchZ a údaje o předmětu nepeněžitého vkladu podle § 109 odst. 3 ObchZ) Některé fakultativní náležitosti společenské smlouvy
Vydání stanov (§ 110 odst. 2 ObchZ)
Způsob rozdělení zisku (§ 123 odst. 1 ObchZ)
Udělování prokury (§ 125 odst. 2 ObchZ)
Lhůty pro svolání valné hromady (§ 128 odst. 1 ObchZ)
Zřízení dozorčí rady (§ 137 ObchZ) a další Domnívám se, že jednou z nejdůležitějších fakultativních náležitostí, která bývá vždy ve společenské smlouvě konkrétně upravena, je obchodní podíl společníků. Nejběžněji se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu. Ale ve smlouvě se společníci mohou dohodnout i jinak.

Teoretická část

3.8.2

26

Zakladatelská listina

Pokud společnost zakládá jediný zakladatel, nelze hovořit o sepsání smlouvy. Zákon stanoví, že jde o jednostranný právní úkon, tedy zakladatelskou listinu. Ta je vyhotovena formou notářského zápisu. Stejně jako smlouva společenská musí zakladatelská listina obsahovat povinné náležitosti uvedené v § 110 ObchZ, popř. může obsahovat i náležitosti fakultativní, dle vůle zakladatele. Také se povinně ukládá do sbírky listin obchodního rejstříku. Dříve nebylo možné, aby s. r. o. založila jedna fyzická osoba. Tuto změnu považuji za dobrý krok. Pokud chce člověk začít sám podnikat, tak dnešní právní úprava mu umožňuje dvě varianty: buď podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) nebo založit s. r. o. Velkým rozdílem mezi těmito variantami je to, že OSVČ ručí celým svým majetkem, zatímco ve s. r. o. se ručí jen do výše nesplaceného vkladu (v tomto případě je to výše celého základního kapitálu). Dalším rozdílem je, že OSVČ nemůže účinně delegovat řízení podnikání na jinou osobu. U s. r. o. je řízením pověřen jednatel, popř. jednatelé (mohou to být třetí osoby mimo s. r. o.). Další výhodu spatřuji také v tom, že s. r. o. si může zvolit libovolný originální název, zatímco OSVČ musí vždy podnikat pod svým jménem.

3.9 Vznik společnosti s ručením omezeným Podle K. Eliáše a kol.: „Vznikem společnosti se rozumí její konstituování jako právnické osoby. Společnost s ručením omezeným vzniká jako právnická osoba až zápisem do obchodního rejstříku. Od tohoto okamžiku může společnost nabývat práv a povinností, zavazovat se a může být účastníkem soudního, správního, či jiného řízení.“14

ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4 vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. str. 14 14

Teoretická část

3.9.1

27

Jednání jménem společnosti před jejím vznikem

Ustanovení § 64 odst. 1 ObchZ upravuje jednání jménem společnosti před jejím zápisem do obchodního rejstříku. Uvádí, že kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán; jedná-li více osob, jsou zavázány společně a nerozdílně. 3.9.2

Zápis společnosti do obchodního rejstříku

Před vznikem společnosti je potřeba učinit ještě několik úkonů. Zejména získat živnostenské či jiné oprávnění k podnikatelské činnosti, zajistit sídlo společnosti, provést úkony potřebné pro zápis společnosti do obchodního rejstříku a další. Jak uvádí K. Eliáš a kol.: „Aby mohla společnost vzniknout, musí být účinně založena a musí být podán návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti (§ 57) nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění.“15 Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí podepsat všichni jednatelé (§ 112 ObchZ). Návrh na zápis musí mít písemnou formu a musí obsahovat:
obchodní firmu a sídlo společnosti,
kdo za společnost jedná jako statutární orgán,
předmět návrhu na zápis,
označení soudu, kterému je návrh adresován,
zastoupení (je-li společnost zastoupena advokátem, notářem nebo obecným zmocněncem),
podpisy všech jednatelů,
datum.16 Jakmile usnesení soudu o povolení zápisu nabude právní moci, provede soud zápis společnosti do obchodního rejstříku. Společnost pak vzniká dnem zápisu.

ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4 vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. str. 14 16 DVOŘÁK, T. Společnost s ručením omezeným. 2. přeprac. vyd. Praha: Aspi, 2005. str. 90 15

Praktická část

28

4 Praktická část Tato část práce obsahuje modelovou situaci, kdy dva zakladatelé chtějí vytvořit novou společnost s ručením omezeným, a musejí projít celým procesem vedoucím k jejímu vzniku.

4.1 Zakladatelé společnosti Pánové Karel Hlaváček a Martin Pokorný si již delší dobu pohrávají s myšlenkou začít podnikat. Oba jsou bývalými spolužáky středního odborného učiliště, kde se vyučili v oboru tesařství, resp. pokrývačství. Oba mají několikaletou praxi. Jelikož je pan Hlaváček již více než rok nezaměstnaný a pan Pokorný ve své stávající práci není zcela spokojen, rozhodli se, že svůj nápad ohledně podnikání zrealizují. Zvažují, jaká právní forma pro založení obchodní společnosti by byla nejvhodnější.

4.2 Výběr právní formy Obchodní zákoník upravuje různé právní formy podnikání, jejichž výběr je plně v kompetenci podnikatelů. Každá právní forma má své specifické podmínky, které mohou zásadně ovlivňovat rozhodování budoucích podnikatelů. Volba právní formy patří k dlouhodobě působícím rozhodnutím. Pan Hlaváček a pan Pokorný si stanovili následující kritéria, podle kterých se budou rozhodovat, jakou právní formu zvolit. Hlavní kritéria rozhodování 1. Způsob a rozsah ručení Pro oba budoucí společníky je důležité, aby během svého podnikání ručili omezeně, nikoliv celým svým osobním majetkem. Jelikož je toto jejich zásadní podmínka, které přikládají velkou váhu, znamená to, že musejí založit jednu z kapitálových společností, a to buď společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost.

Praktická část

29

2. Nároky na počáteční kapitál Pro další rozhodování tedy přicházejí v úvahu jen dva typy společností. U společnosti s ručením omezeným je minimální výše základního kapitálu 200 tis. Kč. Oproti tomu základní kapitál u akciové společnosti je minimálně 2 mil. Kč bez veřejné nabídky akcií (v příp. veřejné nabídky akcií je to 20 mil. Kč). Z důvodu, že základní kapitál v řádech milionů korun přijde jak panu Hlaváčkovi, tak panu Pokornému poměrně vysoký, velice se kloní k variantě založení společnosti s ručením omezeným. 3. Organizační struktura společnosti I toto kritérium lépe splňuje společnost s ručením omezeným. Má totiž jednodušší strukturu a nemá povinnost zřizovat kontrolní orgán na rozdíl od akciové společnosti. Ta také musí vydávat akcie, což je proces časově i administrativně náročný. Na základě výše uvedených kritérií se oba pánové definitivně rozhodli, že budou podnikat pod právní formou společnosti s ručením omezeným. Po zvážení všech pro a proti jim tato varianta přišla jako nejvhodnější pro uskutečnění jejich podnikatelského záměru montovat a rekonstruovat střechy.

4.3 Sepsání společenské smlouvy Pro založení společnosti s ručením omezeným je nutné, aby pan Pokorný a pan Hlaváček sepsali společenskou smlouvu. Ta musí být následně ověřena notářem. Jak bylo uvedeno v kapitole 3.8.1, společenská smlouva musí obsahovat obligatorní náležitosti stanovené obchodním zákoníkem, dále pak může upravovat náležitosti fakultativní, tj. dobrovolné. Společenská smlouva je uvedena v příloze A. 4.3.1

Obchodní firma společnosti

Obchodní firma společnosti je důležitou náležitostí, kterou musí společníci stanovit. Jelikož se svým názvem společnost prezentuje na veřejnosti, je

Praktická část

30

z marketingového hlediska dobré klást důraz na to, aby byl název dobře zapamatovatelný, výstižný, originální. Pan Pokorný a pan Hlaváček musí vybrat název pro jejich společnost. Zatímco kmen firmy mohou vytvořit libovolně, při volbě dodatku mají na výběr jen ze tří možností. Přitom musí dbát na to, aby jejich nově tvořený název nebyl stejný, podobný či zaměnitelný s jinou, již existující společností. Zakladatelé se domluvili, že jejich společnost ponese název „TOP Střecha, spol. s r. o.“. Pod touto obchodní firmou tedy budou provozovat svoji podnikatelskou činnost. 4.3.2

Sídlo společnosti

Oba zakladatelé se dále musí domluvit, na jaké adrese bude sídlo společnosti. Vzhledem k tomu, že pan Hlaváček je jediným majitelem rodinného domu, jehož celé přízemí nijak nevyužívá, rozhodl se s panem Pokorným, že sídlo společnosti zřídí právě zde. Aby tyto prostory mohly být zapsány jako sídlo společnosti, je nutné doložit Výpis z katastru nemovitostí a také Souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla společnosti (viz příloha B). Zakladatelé využijí platné právní úpravy, která umožňuje, že do společenské smlouvy mohou napsat jen adresu obce, ve které bude společnost sídlit. Tím si mohou usnadnit práci v případě, že by se v budoucnu sídlo společnosti stěhovalo (v rámci této obce), protože by nevznikala nutnost přepisovat společenskou smlouvu. Do obchodního rejstříku však musí uvést adresu kompletní. 4.3.3

Společníci

Jak již bylo zmíněno, zakládaná společnost bude mít dva společníky. Jsou jimi: Karel Hlaváček, r. č. 630217/0521 Branka 902/92, Brno 624 00; Martin Pokorný, r. č. 620410/8314 Doležalova 206/37, Brno 616 00. Ve věcech obchodního vedení společnosti se chtějí oba společníci rozhodovat společně. Může však nastat situace, kdy každý z nich bude mít na danou věc jiný názor. V tomto případě bude rozhodnutí záviset na panu Karlu Hlaváčkovi,

Praktická část

31

který má ve společnosti většinový podíl, a to 60 % (viz kapitola 4.3.6). Nemůže se tedy stát, že by jejich jednání zůstalo na „mrtvém bodě“. V případě strategického rozhodnutí, jako je rozšíření předmětu podnikání, zvýšení, popř. snížení základního kapitálu, schvalování stanov a jejich změn, přijímání nových společníků, převod vkladu stávajícího společníka na společníka nového či zrušení společnosti, se společníci musí shodnout jednomyslně. 4.3.4

Odpovědný zástupce

Společnost „TOP Střecha, spol. s r. o.“ jako právnická osoba je povinna ustanovit svého odpovědného zástupce. Tím je fyzická osoba, která je odpovědná za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Do funkce odpovědného zástupce byl ustanoven pan Martin Pokorný. Musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti (dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost) i podmínky zvláštní (v jeho případě odborná způsobilost v oboru pokrývač doložená výučním listem). 4.3.5

Předmět podnikání

Další náležitostí, kterou musí zakladatelé definovat, je předmět podnikání. Jeho označení musí odpovídat platným právním předpisům. Protože oba zakladatelé chtějí podnikat v oblasti stavební, konkrétně montovat a rekonstruovat střechy, jako předmět podnikání si vybrali „pokrývačství, tesařství“. Tato živnost spadá do kategorie řemeslných živností (příloha č. 1 Ž.Z.). Pro získání živnostenského oprávnění postačí pouze ohlášení této živnosti u živnostenského úřadu, protože odpovědný splňuje zvláštní podmínky dle § 21 Ž.Z. 4.3.6

Výše základního kapitálu a vkladů společníků

Oba zakladatelé se dohodli, že výše základního kapitálu společnosti bude 200 tis. Kč, což je minimum stanovené zákonem pro s. r. o. Dále se domluvili, že základní kapitál bude tvořen jen peněžitými vklady. Vklad Karla Hlaváčka bude ve výši 120 tis. Kč (60 %), Martin Pokorný do společnosti vloží 80 tis. Kč (40 %).

Praktická část

32

Protože zakládaná společnost bude mít 2 společníky a vklady budou peněžité, nemusí být základní kapitál před vznikem společnosti splacen celý. Stačí, pokud bude vklad každého společníka splacen alespoň z 30 %, ale dohromady musí činit minimálně 100 tis. Kč. Pan Hlaváček i pan Pokorný rozhodli, že každý před vznikem společnosti splatí polovinu svého vkladu, dohromady tedy 100 tis. Kč. Ve společenské smlouvě dále stanovili, že zbytek jejich vkladů (100 tis. Kč) bude splacen do 2 let ode dne vzniku společnosti. Zákon sice udává lhůtu pro splácení vkladů až 5 let, ale oba společníci považují za rozumné tuto částku splatit co nejdříve, a tím se zbavit povinnosti ručit svým osobním majetkem. 4.3.7

Určení správce vkladu

Před vznikem společnosti je třeba dočasně ustanovit správce vkladu. Tím může být jeden ze společníků nebo banka. Zakladatelé se dohodli, že správcem vkladu bude pan Martin Pokorný. Jeho povinností je založit pro tuto společnost zvláštní účet u banky. Peněžitý vklad či jeho část musí být splacen na tento účet. Banka tyto vložené vklady zablokuje a s účtem neumožní disponovat dříve, než bude společnost zapsána do obchodního rejstříku. Při podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku je mimo jiné nutné předložit také potvrzení od banky o složení vkladu a jeho výši. K vydání tohoto potvrzení banka vyžaduje notářsky ověřenou kopii společenské smlouvy. Zakladatelé se rozhodli zřídit zvláštní účet u Komerční banky. Na tento účet musí před zápisem společnosti do obchodního rejstříku složit 100 tis. Kč, jak si stanovili ve společenské smlouvě (viz kapitola 4.3.6). Jakmile bude společnost zapsána do obchodního rejstříku, přejde na ni vlastnické právo k těmto vkladům. 4.3.8

První jednatelé

Dle dohody obou společníků je ve společenské smlouvě uvedeno, že společnost bude mít dva jednatele, kteří jsou zároveň společníky ve společnosti: Karel Hlaváček a Martin Pokorný. Oba jednatelé budou oprávněni jednat a podepisovat jménem společnosti samostatně.

Praktická část

4.3.9

33

Dozorčí rada

Pokud je tento kontrolní orgán společnosti zřízen, musí být ve společenské smlouvě uvedeny jména a adresy členů první dozorčí rady. V případě společnosti „TOP Střecha, spol. s r. o.“ se její zakladatelé domluvili, že není potřeba dozorčí radu zřizovat. Z toho důvodu není ve společenské smlouvě upravena. 4.3.10 Rezervní fond Pan Hlaváček a pan Pokorný určili, že rezervní fond nebude vytvořen při vzniku společnosti, tudíž ho musí společnost vytvořit postupně z čistého zisku, kterého dosáhne. Zákon stanovuje minimální výši rezervního fondu pro s. r. o. 10 % ze základního kapitálu. Pro společnost „TOP Střecha, spol. s r. o.“ to znamená, že v jejím rezervním fondu musí být minimálně 20 tis. Kč. Protože rezervní fond slouží ke krytí případné ztráty společnosti, oba zakladatelé považují částku 20 tis. Kč za nedostatečnou. Ve společenské smlouvě proto uvedli, že společnost „TOP Střecha, spol. s r. o.“ vytvoří rezervní fond ve výši 30 % základního kapitálu.

4.4 Výpis z Katastru nemovitostí Výpis z Katastru nemovitostí je nutné doložit jako přílohu při sepisování společenské smlouvy, pro získání živnostenského oprávnění a také při podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Důležité je, že výpis nesmí být starší více než 3 měsíce. Je dobré vědět, že výpis z Katastru nemovitostí si může opatřit kdokoliv, nejenom vlastník nemovitosti. Jen je potřeba danou nemovitost umět „identifikovat“ (znát číslo listu vlastnictví, katastrální území apod.). Pan Hlaváček, jako majitel dané nemovitosti, se ujal úkolu opatřit tento výpis. Zjistil si, že si jej může obstarat na Katastrálním úřadě pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město, který se nachází na ulici Moravské nám. 1/1, nebo na kontaktním místě veřejné správy Czech POINT. Pan Hlaváček

Praktická část

34

dal přednost druhé možnosti, protože si zde zároveň vyřídí i Výpis z Rejstříku trestů. Za získání výpisu z Katastru nemovitostí je nutné zaplatit správní poplatek v hodnotě 100 Kč.

4.5 Výpis z Rejstříku trestů Výpis z Rejstříku trestů budou potřebovat oba zakladatelé, resp. jednatelé společnosti. Jejich bezúhonnost je nutné doložit jako přílohu při podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Dále je nutné doložit výpis z Rejstříku trestů odpovědného zástupce při ohlašování živnosti. Výpis z evidence Rejstříku trestů lze vydat pouze na základě písemné žádosti. Od 1. 1. 2008 lze žádost o tento výpis podat:
na kontaktním místě veřejné správy Czech POINT (obecní a městské úřady, pobočky České pošty a Hospodářské komory, notáři),
v budově Krajského soudu, Brno, Husova 15,
v sídle Rejstříku trestů, Praha4, Soudní 1. Oba pánové si tuto záležitost budou vyřizovat na Czech POINTu. Budou k tomu potřebovat platný doklad totožnosti (občanský průkaz nebo cestovní doklad). Předložený doklad se kontroluje v databázi neplatných dokladů. Pokud je platný, vyplní a vytiskne se žádost o vydání výpisu. Nakonec každý svoji žádost podepíše. Na základě podepsané písemné žádosti odešle pracovník Czech POINTu elektronickou žádost na Rejstřík trestů. Pokud Rejstřík trestů výpis předá, vytiskne se a doplní ověřovací doložkou. Žadatel pak musí převzetí výpisu potvrdit svým podpisem a uhradit správní poplatek. V případě, že Rejstřík trestů odpoví, že žádost nelze vyřídit elektronicky, musí být zpracována manuálně (přibližně 30 minut). Poté je elektronicky odeslána zpět. Žadatel si pak může výpis vyzvednout na kterémkoliv kontaktním místě po předložení průkazu totožnosti. Zde také zaplatí správní poplatek. Pan Hlaváček i pan Pokorný zaplatí každý za tento výpis správní poplatek ve výši 50 Kč. Také musí dbát na to, že výpis nesmí být starší 3 měsíců.

Praktická část

35

4.6 Získání živnostenského oprávnění K podnikání živnostenským způsobem potřebuje fyzická i právnická osoba získat příslušné živnostenské oprávnění, které se vztahuje k jejímu předmětu podnikání. Vyřizování ohledně získání živnostenského oprávnění lze provést osobně na kterémkoliv obecním živnostenském úřadě nebo jej na tento úřad zaslat poštou či elektronicky (se zaručeným elektronickým podpisem nebo do datové schránky tohoto úřadu). Podání lze provést osobně i prostřednictvím Czech POINTu. Nevýhodou však je, že lhůta pro vyřízení podání začíná běžet až doručením podání včetně požadovaných dokladů obecnímu živnostenskému úřadu. V případě ohlášení živnosti na Czech POINTu je nutné počítat ještě s poplatkem ve výši 50 Kč. Podání je možno učinit i prostřednictvím zmocněnce, který má k dispozici písemnou plnou moc. Od 1. 8. 2006 existují na obecních živnostenských úřadech tzv. Centrální registrační místa (dále jen CRM). Ty umožňují klientům kromě vyřízení živnostenského oprávnění také učinit oznámení vůči dalším úřadům a institucím, a to prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (dále jen JRF). Zakládaná společnost „TOP Střecha, spol. s r. o.“ má ve společenské smlouvě jako předmět podnikání uvedeno „pokrývačství, tesařství“. Protože se jedná o živnost řemeslnou, je nutné pro získání oprávnění k této živnosti podat ohlášení u živnostenského úřadu. Tohoto úkolu se ujal pan Martin Pokorný, jeden z jednatelů společnosti. Vyřízení živnostenského oprávnění chce pan Pokorný urychlit, proto se rozhodl navštívit Živnostenský úřad města Brna na adrese Malinovského nám. 624/3. Tady musí předložit zákonem stanovené doklady a formuláře (§ 46 odst. 2 Ž.Z). Jednotný registrační formulář Ohlášení živnosti se provádí prostřednictvím JRF (viz příloha C). Rozlišují se dva typy tohoto formuláře, a to pro fyzické a pro právnické osoby. JRF nahrazu-

Praktická část

36

je různé typy formulářů, které dříve musel podnikatel podat před vstupem do podnikání. Podnikatelé jej tedy mohou využít při registraci na finančním úřadě a úřadu práce. Podnikatel, který je OSVČ, se může prostřednictvím JRF registrovat navíc i na správě sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny. Pan Pokorný má dvě možnosti, jak si JRF pro právnické osoby opatřit. Buď si jej vyzvedne přímo na živnostenském úřadě nebo si ho může vytisknout z internetové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu, kde je volně dostupný. Získá zde i pokyny pro jeho snadnější vyplnění. V JRF pan Pokorný uvede tyto údaje:
obchodní firmu,
sídlo,
předmět podnikání,
členy statutárního orgánu a jejich bydliště,
odpovědného zástupce a jeho bydliště,
pro jaký předmět podnikání je ustanoven odpovědný zástupce,
datum a vlastnoruční podpis. Doklad o zřízení či založení PO V případě, že zápis společnosti do obchodního rejstříku ještě nebyl proveden, je nutné na úřadě předložit doklad, který dokazuje založení společnosti. Pokud zápis již proveden byl, předkládá se doklad o tom, že společnost je zapsána do obchodního rejstříku. Výpis z rejstříku nesmí být starší 3 měsíců. Protože společnost „TOP Střecha, spol. s r. o.“ ještě nevznikla, je pan Pokorný povinen předložit kopii společenské smlouvy i její originál pro ověření správnosti. Živnostenský úřad si kopii smlouvy ponechává.

Doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor Dále je potřeba prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba sídlo. V tomto případě je dokladem výpis z Katastru nemovitostí a také souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla společnosti. Oba tyto dokumenty má pan Pokorný vyřízené.

Praktická část

37

Prohlášení odpovědného zástupce Živnostenský úřad vyžaduje také Čestné prohlášení odpovědného zástupce (viz příloha D), ve kterém tato osoba souhlasí s ustanovením do dané funkce. Podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, nebo musí odpovědný zástupce učinit prohlášení osobně před živnostenským úřadem. Protože odpovědným zástupcem je právě Martin Pokorný, rozhodl se, že čestné prohlášení podepíše až na živnostenském úřadě a vyhne se tak poplatkům u notáře.

Výpis z Rejstříku trestů Jako další doklad, který je potřeba doložit pro získání živnostenského oprávnění, je výpis z Rejstříku trestů odpovědného zástupce. Podmínkou je, že nesmí být starší více než 3 měsíce. Živnostenský úřad si tento výpis může vyžádat elektronicky sám z evidence Rejstříku trestů. Pan Pokorný již dříve navštívil Czech POINT, kde si mimo jiné vyřídil i tento potřebný výpis, tudíž o něj živnostenský úřad žádat nemusí. Doklad o odborné způsobilosti Zákon ukládá povinnost doložit také doklad, kterým odpovědný zástupce prokáže odbornou způsobilost v oboru (§ 21, popř. § 22 Ž.Z.). Pan Pokorný, jako odpovědný zástupce společnosti, musí předložit svůj doklad o řádném ukončení středního vzdělání, konkrétně výuční list z oboru pokrývač. Doklad o zaplacení poplatku Jako poslední je zapotřebí předložit doklad o zaplacení správního poplatku 1 000 Kč za ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání. Poplatek musí být zaplacen před podáním ohlášení živnosti. Je možno jej uhradit v hotovosti v místě sídla obecního živnostenského úřadu, poštovní poukázkou nebo bankovním převodem. Pan Pokorný zaplatil tento poplatek v hotovosti na pokladně Živnostenského úřadu města Brna.

Praktická část

38

Nedoloží-li ohlašovatel řádně všechny náležitosti k ohlášení živnosti jenž stanovuje zákon, vyzve ho živnostenský úřad do 5 dnů, aby nedostatky odstranil a stanoví mu minimální lhůtu 15 dnů. Pokud ohlašovatel splní všechny podmínky stanovené živnostenským zákonem pro ohlášení živnosti, je živnostenský úřad povinen provést zápis do živnostenského rejstříku. Musí tak učinit do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a vydat výpis. Právnickým osobám vzniká živnostenské oprávnění až dnem zápisu do obchodního rejstříku. Návrh na zápis musejí podat do 90 dnů od doručení výpisu. V případě, že tak neučiní nebo není návrhu vyhověno, živnostenský úřad rozhodne o tom, že podmínky pro vznik živnostenského oprávnění nejsou splněny. V případě společnosti „TOP Střecha, spol. s r. o.“ jsou všechny podmínky týkající se ohlášení živnosti v pořádku, protože pan Pokorný jako jeden z jednatelů společnosti doložil všechny potřebné doklady. Do pěti dnů vydá živnostenský úřad výpis z živnostenského rejstříku. S podnikáním však společnost smí začít až dnem zápisu do obchodního rejstříku.

4.7 Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku Pro vznik společnosti s ručením omezeným je nutné učinit poslední krok, kterým je podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Ten se podává u místně příslušného rejstříkového soudu, kterým je krajský soud dle sídla společnosti. Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí podle § 112 ObchZ podepsat všichni jednatelé. Pravost podpisů musí být úředně ověřena. Návrh na prvozápis společnosti je nutné podat ve lhůtě devadesáti dnů, kterou stanovuje zákon. V případě společnosti založené za účelem podnikání, začíná tato lhůta běžet dnem doručení dokladů o podnikatelském oprávnění zakladatelům společnosti. Pokud je společnost založena za nepodnikatelským účelem, lhůta se počítá ode dne založení této společnosti. Není-li tato lhůta dodržena, nelze již návrh na zápis do obchodního rejstříku podat, a to z důvodu neplatnosti podnikatelského oprávnění.

Praktická část

39

Návrh na zápis se podává prostřednictvím formuláře „Návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku“, který je dostupný jak v listinné, tak i v elektronické podobě (volně ke stažení na oficiálním serveru českého soudnictví www.justice.cz). Podle § 32 odst. 2 ObchZ musí být návrh na zápis doložen listinami o skutečnostech, které se do obchodního rejstříku zapisují, a listinami, které se zakládají do sbírky listin. K návrhu na zápis se musí doložit následující přílohy, které se zakládají do soudního spisu:
společenská smlouva nebo zakladatelská listina,
oprávnění k podnikatelské činnosti,
doklad o právním důvodu užívání prostor,
doklad o splnění vkladové povinnosti,
výpis z Rejstříku trestů pro jednatele,
čestné prohlášení a podpisové vzory jednatelů
výpis z Rejstříku trestů pro členy dozorčí rady (je-li tento orgán zřízen)
čestné prohlášení členů dozorčí rady (pokud je zřízena). Dále je nutné předložit dokumenty, které se při vzniku společnosti založí do Sbírky listin:
společenská smlouva nebo zakladatelská listina,
podpisové vzory jednatelů,
znalecký posudek na vkládanou nemovitost (v případě vkladu nemovitosti). Za prvozápis společnosti do Obchodního rejstříku se platí soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Při podání návrhu na změnu některých údajů, které jsou v obchodním rejstříku již zapsané, činí soudní poplatek 1 000 Kč. Jednatelé společnosti „TOP Střecha, spol. s r. o.“ pan Karel Hlaváček a pan Martin Pokorný podají návrh na zápis společnosti do Obchodního rejstříku na

Praktická část

40

Krajském soudě v Brně, kde se nachází i Rejstříkový soud. Formulář, kterým se podává návrh na zápis, vyplní následovně: Do I. oddílu musí uvést adresu rejstříkového soudu, kde budou návrh podávat (aktuální adresy je možné opět najít na webových stránkách www.justice.cz). Konkrétně tedy napíší Krajský soud v Brně, Husova 353/15, 601 95. Pod těmito údaji se nachází prázdné pole, kam je třeba vylepit kolek, což je v případě prvozápisu společnosti již zmiňovaných 5 000 Kč. II. oddíl se týká všech navrhovatelů (mohou jimi být jak fyzické, tak právnické osoby) a údajů k jejich identifikaci. Oba navrhovatelé v této části uvedou svá celá jména a adresy bydliště (Karel Hlaváček, Branka 902/92, Brno 624 00 a Martin Pokorný, Doležalova 206/37, Brno 616 00). Ve III. oddílu se uvádějí údaje o zapisovaném subjektu. V případě zápisu společnosti, která v obchodním rejstříku ještě zapsána není, se tato kolonka nevyplňuje a zaškrtne se pouze políčko označující, že jde o prvozápis. Toto pole vyznačí i pan Hlaváček s panem Pokorným. IV. oddíl je označen jako Návrh na zápis. V této části, jež je značně obsáhlá, je třeba vyplnit jen ty údaje, které mají být předmětem podávaného návrhu. Oba navrhovatelé zde uvedou obchodní firmu (TOP Střecha, spol. s r. o.), adresu sídla (Branka 902/92, Brno-Komín, 624 00 Brno), kolonku pro identifikační číslo vyplňovat nebudou, jelikož jim bude přiděleno až v průběhu řízení Rejstříkovým soudem. Dále vyplní předmět podnikání (pokrývačství, tesařství), informace týkající se jednatelů společnosti (stejné údaje jako u navrhovatelů + je zde pole s názvem „Den vzniku funkce“, do kterého napíší „dnem zápisu do rejstříku“). Další důležitou kolonkou, kterou oba pánové vyplní, je „Společný text ke všem jednatelům“, kde uvedou způsob jednání jednatelů (Oba jednatelé budou oprávněni jednat a podepisovat jménem společnosti samostatně.). Podstatnými údaji jsou také informace o společnících, jako jejich iniciály a adresy (stejné údaje jako u navrhovatelů), výše vkladu (120 tis. Kč, resp. 80 tis. Kč), rozsah splacení (50 %) a výše obchodního podílu (60 %, resp. 40 %). Jako poslední v této sekci vyplní výši základního kapitálu (200 tis. Kč). Do V. oddílu se vepisuje číslovaný seznam všech listin (uvádí se výstižný popis), které navrhovatelé přikládají k návrhu na zápis a počet jejich vyhotovení. Přílohy potřebné pro zápis jsou zmíněny výše.

Praktická část

41

Oddíl VI. se týká data, ke kterému má být proveden zápis do obchodního rejstříku. Navrhovatelé pan Hlaváček a pan Pokorný zatrhnou první možnost, tedy že výše uvedené skutečnosti mají být zapsány do rejstříku v zákonem stanovené lhůtě. V posledním VII. oddíle navrhovatelé vyplní každý své jméno, připojí vlastnoruční podpis, který musí nechat úředně ověřit. Na závěr uvedou místo a datum, kdy tento formulář vyplnili. Čestné prohlášení a podpisový vzor jednatele Prohlášení jednatele musí být vždy přiloženo k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Toto prohlášení musí sepsat každý jednatel společnosti (viz příloha E). V prohlášení jednatelé uvádějí, že souhlasí s jmenováním do této funkce, souhlasí s převzetím povinností z této funkce vyplývající, splňují všeobecné podmínky pro provozování dané živnosti, nemají žádné nedoplatky vůči státním orgánům a že neexistuje žádná překážka pro výkon funkce jednatele. Prohlášení, které musí být úředně ověřené, slouží zároveň jako podpisový vzor, kterým se bude jednatel za společnost podepisovat. K prohlášení se přikládají přílohy, a to Výpis z Rejstříku trestů a Potvrzení o bezdlužnosti od finančního úřadu.

4.8 Zápis do obchodního rejstříku Pokud navrhovatel doloží všechny potřebné náležitosti stanovené zákonem, rejstříkový soud musí dodržet kogentní lhůtu pěti pracovních dnů pro zápis společnosti do obchodního rejstříku. Uvedená lhůta běží ode dne podání návrhu. Nejsou-li tyto požadavky splněny, soud navrhovatele vyzve, aby nedostatky odstranil. Jakmile rejstříkový soud provede zápis do obchodního rejstříku, je daná společnost považována za právně vzniklou a tudíž může činit úkony vlastním jménem. Počínaje dnem zápisu se společnost musí zaregistrovat ve lhůtě:
30 dnů u finančního úřadu,

Praktická část

42


8 dnů u správy sociálního zabezpečení za účelem platby pojistného na sociální, důchodové a nemocenské pojištění (má-li společnost zaměstnance),
8 dnů u zdravotní pojišťovny (v případě, že společnost má zaměstnance). Pan Hlaváček a pan Pokorný jako navrhovatelé na zápis společnosti „TOP Střecha, spol. s r. o.“ splnili požadované podmínky, a proto byla tato společnost do obchodního rejstříku zapsána.

4.9 Registrace společnosti u Finančního úřadu Zápisem do obchodního rejstříku vzniká společnosti povinnost podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně, kterým je finanční úřad. Zákon stanovuje lhůtu v délce 30 dnů. Společnost se může přihlásit:
k dani z příjmů právnických osob,
k dani z přidané hodnoty,
k dani z nemovitosti,
k dani silniční,
k dani z příjmů jako plátci: 1. daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, 2. daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, 3. zajišťující daň z příjmů. Místně příslušným finančním úřadem, u kterého se bude společnost „TOP Střecha, spol. s r. o.“ registrovat, je Finanční úřad Brno IV., Rybníček 569/2. Společníci pan Hlaváček a pan Pokorný mají dvě možnosti, jak registraci provést. Mohou si na finančním úřadě vyzvednout formulář „Přihláška k registraci pro právnické osoby“ a spolu s ním „Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty“. Součástí obou formulářů jsou i pokyny k snadnějšímu vyplnění. Po vyplnění je pak odevzdají na příslušném finančním úřadě.

Praktická část

43

Druhou variantou je, že registraci provedou pomocí JRF. Protože jeho prostřednictvím již ohlašovali živnost, rozhodli se, že jej využijí i k registraci na finančním úřadě. V tomto případě museli ještě vyplnit přílohu JRF „Příloha pro finanční úřad a správu sociálního zabezpečení“, kde se registrovali k dani z přidané hodnoty.

4.10 Registrace na Správě sociálního zabezpečení V jednání s Českou správou sociálního zabezpečení je podstatné rozlišovat, zda nově vzniklá společnost patří mezi tzv. „Malé organizace“ nebo „Organizace“. Malou organizací je podnikatel, který zaměstnává alespoň jednoho a maximálně 25 zaměstnanců. Organizací je pak podnikatel s více jak 25 zaměstnanci. Pokud nově vzniklá společnost je Malou organizací a má zaměstnance, vzniká jí ze zákona povinnost zaregistrovat zaměstnance u místně příslušné správy sociálního zabezpečení do 8 dnů. K přihlášení je určen formulář, k němuž je nutné přiložit Kopii zápočtového listu od předchozího zaměstnavatele (pokud společnost nebude jeho prvním zaměstnavatelem) a Kopii pracovní smlouvy či dohody o pracovní činnosti. Povinnost registrovat se má i sama společnost. K přihlášce je třeba připojit úředně ověřený Výpis z obchodního rejstříku. Společnost „Top Střecha, spol. s r. o.“ zatím žádného zaměstnance nemá, proto pro ni tato registrace není aktuální. Jakmile uzavře pracovní smlouvu (či dohodu o pracovní činnosti) s prvním zaměstnancem, vzniká jí povinnost registrace, a to do 8 dnů od přijetí tohoto zaměstnance (sepsání smlouvy). Registraci provede u Městské správy sociálního zabezpečení Brno, Veveří 979/5.

4.11 Registrace u Zdravotní pojišťovny Společnost, která je zaměstnavatelem, má povinnost se zaregistrovat ke každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni její zaměstnanci, a to ve stejné lhůtě 8 dnů. Registrační formuláře se většinou liší, protože každá pojišťovna používá své vlastní. K těmto formulářům se přikládá Výpis z obchodního rejstříku, pro identifikaci dané společnosti.

Praktická část

44

Společnost „Top Střecha, spol. s r. o.“ prozatím není zaměstnavatelem, proto se u žádné zdravotní pojišťovny registrovat nebude.

4.12 Jiné způsoby založení společnosti Jsou i jiné způsoby, jak se stát majitelem společnosti, než standardní obíhání a vyřizování všech potřebných náležitostí na úřadech. Tito zájemci mají dvě možnosti, jak toho docílit. Existují totiž společnosti, které svým klientům nabízejí, že za ně vyřídí docela náročný proces týkající se založení společnosti nebo jim dokonce již založenou společnost prodají. 4.12.1

Založení společnosti na míru

Založení společnosti v České republice se považuje za finančně i časově nákladný proces, proto se poměrně rozrůstá počet společností (poradenské společnosti nebo advokátní kanceláře), které se specializují právě na zakládání nových společností. Specializované společnosti jako důvody, proč se do zakládání společnosti nepouštět na vlastní pěst uvádějí, např. nepřehlednost právního řádu, složitost formuláře potřebného k podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku, dokládání velkého množství žádostí a dalších příloh, dobu založení společnosti se pohybující se kolem 5-ti týdnů a další. Svým klientům slibují, že za ně vyřídí a získají všechny potřebné dokumenty a založí obchodní společnost v nejkratším možném termínu a za příznivou cenu. Společnost s ručením omezeným jsou schopni založit do 8 pracovních dnů. Jediné, co klient musí udělat, je složit základní kapitál (minimálně 200 tis. Kč) na bankovní účet nově zakládané společnosti. Cena, kterou musí zájemce zaplatit, se pohybuje cca od 23 tis. Kč. Záleží také na tom, zda si klient přeje vyřídit i doplňkové služby (např. vyřízení vázaných, řemeslný a koncesovaných živností), které jsou mimo základní sazbu.

Praktická část

45

4.12.2 READY MADE společnosti READY MADE společnosti (též předzaložené společnosti či společnosti na klíč) jsou zakládány prodejci a jsou určeny pouze k prodeji novému podnikateli. Je to tedy další způsob, jak si usnadnit cestu k podnikání pod obchodní firmou. Princip spočívá v tom, že READY MADE společnost je již zapsána v obchodním rejstříku, má splacený celý základní kapitál, ale nikdy nevyvíjela žádnou obchodní činnost, tudíž je bez jakýchkoliv závazků a pohledávek. Výhody READY MADE společnosti:
podnikateli odpadá povinnost disponovat penězi ve výši základního kapitálu,
společnost je k dispozici ihned (prodejci garantují, že podnikat lze do 24 hodin od koupi),
společnost zapsaná v obchodním rejstříku má vyřízenou volnou živnost. Zájemce si tedy vybere vhodnou společnost z nabídky a poté se dostaví i s prodejcem k notáři, který celý prodej společnosti novému vlastníku zařídí. Prodej probíhá formou převodu obchodního podílu společnosti na nového společníka. Jediné, co musí mít zájemce o koupi vyřízené, je platný identifikační průkaz. Cena za koupi READY MADE společnosti se na trhu pohybuje okolo 30 tis. Kč.

Diskuze

46

5 Diskuze Při rozhodnutí začít podnikat je důležité zvolit pro svůj záměr vhodnou právní formu. Nejčastěji podnikatelé zakládají společnost s ručením omezeným anebo podnikají jako OSVČ. Obě tyto možnosti mají své výhody i nevýhody. Podnikat jako OSVČ si volí většinou drobní podnikatelé. Tento proces není tolik finančně ani časově náročný, na rozdíl od zakládání právnických osob. Živnostenský zákon u OSVČ nestanovuje žádnou povinnost složení základního kapitálu. Nevzniká zde ani nutnost sepisovat jakékoliv zakladatelské dokumenty. Pokud zájemce splňuje všeobecné, popř. i zvláštní podmínky stanovené živnostenským zákonem, stačí svoji živnost jen ohlásit (živnosti ohlašovací) nebo podat žádost o udělení koncese (živnosti koncesované). V případě, že zájemce živnostenské oprávnění získá, může začít hned podnikat. Podnikání formou živnosti má ovšem také určité nevýhody. Tou největší je forma ručení, kdy živnostník po celou dobu podnikání ručí celým svým osobním majetkem. V případě podnikání více osob není možné podnikat jako OSVČ. Zakládání společnosti s ručením omezeným je administrativně složitější proces. Zakladatelé musejí sepsat společenskou smlouvu a také získat živnostenské oprávnění. Podnikat však mohou začít teprve tehdy, podají-li návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku a Rejstříkový soud tento zápis provede. Jako nevýhodu u s. r. o. někdo může považovat povinnost tvorby rezervního fondu, který se tvoří z čistého zisku, a tvorbu základního kapitálu. Ale díky těmto podmínkám, jenž jsou pro s. r. o. charakteristické, společníci ručí za závazky společnosti jen do výše nesplaceného základního kapitálu. To je naopak velkou předností této společnosti. Navíc základní kapitál nemusí být při vzniku společnosti splacen celý, pokud je společnost zakládána minimálně dvěmi osobami. Další kladnou stránkou je, že může být založena i jednou fyzickou či právnickou osobou. Nelze jednoznačně říci, že by jedna nebo druhá varianta podnikání byla lepší. Vždy je důležité zvážit všechny faktory, které jsou pro podnikatele klíčové a na základě jejich porovnání se rozhodnout pro konkrétní vhodnou formu.

Závěr

47

6 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala založením a vznikem společnosti s ručením omezeným. V úvodu práce jsem si stanovila za cíl vytvořit postup, jenž by obsáhl jednotlivé kroky vedoucí ke vzniku s. r. o., a který bude možný aplikovat v praxi. Tento cíl byl postupně plněn. Teoretická část práce čtenáře seznamuje jednak s právní úpravou týkající se obchodních společností, s jednotlivými informacemi charakterizujícími právě s. r. o., a dále s jejími výhodami či nevýhodami. Ty jsou následně využity v praktické části. Praktická část práce navozuje modelovou situaci, kdy dvě osoby chtějí podnikat a za tímto účelem zakládají s. r. o. Celý proces je zde podrobně popsán. Začíná sepsáním společenské smlouvy a jejích podstatných náležitostí, bez kterého by tato právnická osoba nemohla být založena. Dále následuje výčet dokumentů, jenž je nutné doložit a úkony, které musí být učiněny pro samotný vznik společnosti. Důležitý je fakt, že vznikem společnosti povinnosti zakladatelů nekončí. V praktické části je dále uvedeno, že společnost musí provést v pevně stanovených lhůtách registrace ke státním orgánům. V případě, že by tak neučinila, hrozily by jí sankce v podobě vysokých pokut. Vzhledem k tomu, že rok od roku stále přibývá podnikatelů a obchodních společností, je snaha proces ohledně získání živnostenského oprávnění a vzniku společnosti zjednodušit a usnadnit tak práci zájemcům při vstupu do podnikání. Jednoznačně pozitivním krokem je zřízení CRM, která umožňují na jednom místě vyřídit jak živnostenská oprávnění, tak učinit ohlášení vůči dalším správním úřadům. I přesto je vznik s. r. o. stále náročný, jak po stránce finanční, tak i časové. Od zakladatelů se vyžaduje, aby se dobře orientovali v zákonech, věděli jaké do-

Závěr

48

klady a v kolika vyhotoveních jsou povinni je doložit, jaké formuláře vyplnit. Pak je také potřeba, aby se obrnili trpělivostí při jednání s úřady. Variantou, jak se tomuto vyhnout, je využít možnosti založení společnosti na míru či koupit již založenou společnost. To se stává poměrně novým trendem. Společnosti nabízející tyto služby, si ale účtují docela vysoké ceny, v řádech deseti tisíců korun. Záleží tedy jen na zakladatelích, v jaké finanční situaci se nacházejí a pro jakou možnost se rozhodnou. Zda peníze raději ušetří a celou proceduru podstoupí sami anebo obětují větší sumu peněz a společnost získají bez větších obtíží a rychle. Právní úprava týkající se obchodních společností je obsáhlá. Neexistuje pouze jediný právní předpis, který by upravoval podnikání obchodních společností. Nejdůležitějšími zákony, kterými se musí společnosti řídit, jsou obchodní zákoník, zákon o živnostenském podnikání a podpůrně i občanský zákoník. Jak se vyvíjí a mění trh a také celá společnost, prochází tato právní úprava častými změnami. Podnikatelé i zájemci o vstup do podnikání by měli tyto novelizace průběžně sledovat a přizpůsobovat jim své následné podnikání. Je zcela přirozené a velice pravděpodobné, že se tak bude dít i nadále. Vzhledem k uvedeným skutečnostem a obsahu práce se domnívám, že cíle, který jsem si v bakalářské práci vymezila, bylo dosaženo.

Literatura

49

7 Literatura [1.] BARTOŠÍKOVÁ, M., ŠTENGLOVÁ, I. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 580 s. ISBN 80-7179-734-0 [2.] BĚHOUNEK, P. Společnost s ručením omezeným: řešení účetní a daňové problematiky včetně příkladů z praxe. 8. aktualiz. vyd. Ostrava: Anag, 2008. 303 s. ISBN 978-80-7263-452-1 [3.] DVOŘÁK, T. Společnost s ručením omezeným. 2. přeprac. vyd. Praha: Aspi, 2005. 518 s. ISBN 80-7357-090-4 [4.] DVOŘÁK, T. Společnost s ručením omezeným: komplexní pohled na s.r.o. 1. vyd. Praha: Aspi, 2002. 508 s. ISBN 80-86395-37-5 [5.] ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4 vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 653 s. ISBN 80-7179-800-2 [6.] JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 2. přeprac. a doplň. vyd., Praha: C. H. Beck, 2006. 656 s. ISBN 80-7179499-6 [7.] ŠEVČÍK, D. Vzory obchodních smluv a podání včetně smluv konkurzních. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005. 520 s. ISBN 80-7357-105-6 [8.] VYCHOPEŇ, J. Společnost s ručením omezeným z účetního a daňového pohledu. 1. vyd. Praha: Aspi, 2008. 160 s. ISBN 978-80-7357-401-7

Právní předpisy Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

Literatura

50

Internetové zdroje [1.] Business.center.cz Základní postup založení společnosti s ručením omezeným [online]. c2010 [cit. 2010-11-26]. Dostupné z: . [2.] Business.center.cz Ručení a odpovědnost společnosti, společníků a jednatelů [online]. c2010 [cit. 2010-11-12]. Dostupné z: . [3.] Business.Info.cz Obchodní společnosti – založení a vznik [online]. 31.07.2009 [cit. 2010-12-03]. Dostupné z: . [4.] Business.Info.cz Řemeslná živnost pro právnické osoby se sídlem na území ČR [online]. 24.08.2010 [cit. 2010-11-28]. Dostupné z: . [5.] Business.Info.cz Zápis do obchodního rejstříku [online]. 13.10.2008 [cit. 2010-12-03]. Dostupné z: . [6.] Czechpoint.cz Výpis z rejstříku trestů [online]. c2010 [cit. 2010-11-27]. Dostupné z: . [7.] E-SRO.cz Vše o s. r. o. [online]. c2010 [cit. 2010-11-26]. Dostupné z: . [8.] Epravo.cz Správa vkladu základního kapitálu [online]. 26.7.2005 [cit. 2010-11-26]. Dostupné z: . [9.] Justice.cz Postup při podávání a ověřování žádostí o výpis z rejstříku trestů [online]. září 2009 [cit. 2010-11-27]. Dostupné z:

Literatura

51

. [10.] Justice.cz IDEAL OKNO s.r.o. [online]. 23.3.2010 [cit. 2010-12-22]. Dostupné z: . [11.]

Justice.cz TECH TRADING, spol. s r.o. [online]. 20.1.2005 [cit. 2010-12-

22]. Dostupné z: . [12.] Mesec.cz Podrobnosti založení a vzniku s. r. o. [online]. 19.7.2006 [cit. 2010-12-03]. Dostupné z: . [13.] Mesec.cz Registrace nového s. r. o. k platbě daní a dávek [online]. 9.8.2006 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z: . [14.] Mesec.cz Založení s. r. o.: Běh na dlouhou trať [online]. 12.7.2006 [cit. 2010-12-03]. Dostupné z: . [15.] Mesec.cz Živnostenské oprávnění a s. r. o. [online]. 26.7.2006 [cit. 201011-28]. Dostupné z: .

Literatura

52

[16.] Ministerstvo průmyslu a obchodu Jednotný registrační formulář [online]. 30.7.2010 [cit. 2010-11-28]. Dostupné z: . [17.] Ministerstvo průmyslu a obchodu Prohlášení odpovědného zástupce [online]. 30.7.2010 [cit. 2010-11-28]. Dostupné z: . [18.] Nasepenize.cz Jak založit s. r. o. - společnost s ručením omezeným [online]. c2010 [cit. 2010-12-03]. Dostupné z: . [19.] Profispolecnosti.cz Prodej Ready Made společností [online]. c2009 [cit. 2010-12-06]. Dostupné z: . [20.] Profispolecnosti.cz Založení společnosti [online]. c2009 [cit.2010-12-06]. Dostupné z: . [21.] Rechka-tomko.cz Zakládání společností na míru [online]. c2010 [cit. 2010-12-06]. Dostupné z: . [22.] Slapanice.cz Obecní živnostenský úřad [online]. c2010 [cit. 2010-11-28]. Dostupné z: . [23.] Trestni-rizeni.com Jak podat žádost o výpis z rejstříku trestů [online]. c2010 [cit. 2010-11-27]. Dostupné z: . [24.] Vzory.cz Souhlas s umístěním sídla společnosti [online]. 9.6.2008 [cit. 2010-12-22]. Dostupné z: .

Přílohy

8 Přílohy Příloha A: Společenská smlouva Příloha B: Souhlas s umístěním sídla společnosti Příloha C: Jednotný registrační formulář pro právnické osoby Příloha D: Prohlášení odpovědného zástupce Příloha E: Čestné prohlášení jednatele a podpisový vzor

53

Příloha A: Společenská smlouva

SPOLEČENSKÁ SMLOUVA o založení společnosti s ručením omezeným I. Určení společníků 1. Karel Hlaváček, r. č. 630217/0521 bytem Brno, Branka 902/92, PSČ 624 00 2. Martin Pokorný, r. č. 620410/8314 bytem Brno, Doležalova 206/37, PSČ 616 00 II. Obchodní firma a sídlo společnosti Obchodní firma společnosti: TOP Střecha, spol. s r. o. Sídlo společnosti: Brno III. Předmět podnikání Předmětem podnikání společnosti je: Pokrývačství, tesařství IV. Doba trvání společnosti Společnost se zakládá na dobu neurčitou. V. Základní kapitál a vklad společníků 1. Výše základního kapitálu činí 200.000,- Kč. 2. Základní kapitál je tvořen peněžitými vklady společníků takto: Karel Hlaváček ………………120.000,- Kč Martin Pokorný ……………… 80.000,- Kč 3. Výše uvedené peněžité vklady budou spláceny následovně: a. 50 % v den podpisu společenské smlouvy na zvláštní účet u banky, který za tímto účelem zřídí správce vkladu na firmu zakládané společnosti, b. 50 % do dvou let od vzniku společnosti na účet u banky.

4. Správou vkladů je ve smyslu § 60 ObchZ pověřen pan Martin Pokorný, r. č. 620410/8314, bytem Brno, Doležalova 206/37, PSČ 616 00.

1. 2.

3.

4.

5.

VI. Práva a povinnosti společníků Každý společník je vlastníkem majetku společnosti dílem, který je určen poměrem vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Každý společník má zejména tyto práva: - na příslušný podíl z té části zisku, která byla valnou hromadou určena k rozdělení, - účastnit se osobně, nebo prostřednictvím písemně zmocněného zástupce, jednání valné hromady, - požadovat svolání valné hromady, - nahlížet do účtů ostatních písemností společnosti a činit z nich výpisy a kopie. Každý společník má zejména tyto povinnosti: - účastnit se osobně, nebo prostřednictvím písemně zmocněného zástupce, jednání valné hromady, - osobně se podílet na činnosti společnosti v podobě a rozsahu, který určuje valná hromada. Po dobu trvání společnosti nemůže společník žádat vrácení majetkového vkladu, nemá právo jednostranně ze společnosti vystoupit, může pouze převést svůj vklad na jiného za těchto podmínek: a. za souhlasu všech setrvávajících společníků může odstupující společník převést svůj vklad na nového nastupujícího společníka, b. zbývající společníci mají přednostní právo na převzetí majetkového vkladu společníka, který na základě dohody přestává být členem společnosti. Nedohodnou-li se společníci jinak, přechází majetkový vklad odstupujícího společníka na ostatní společníky podle výše jejich vlastních vkladů. Společníci mají nárok na podíl na majetkovém zůstatku v případě, že dojde k likvidaci společnosti, a to v poměru odpovídající jejich vkladům.

VII. Obchodní podíly 1. Obchodní podíl společníka je určen poměrem vkladu k základnímu kapitálu. Tím je vyjádřena i účast na společnosti. Výše obchodního podílu jednotlivých společníků: a. pan Karel Hlaváček – 60 %,

společníka

b. pan Martin Pokorný – 40 %. 2. Při převodu obchodního podílu mají předkupní právo ostatní společníci. 3. V případě smrti společníka je dědění obchodního podílu vyloučeno.

1. 2.

3. 4.

VIII. Rozdělení zisku a úhrady ztráty K výplatě zisku lze přistoupit až po splnění daňových povinností a po doplnění rezervního fondu. Zisk společnosti se vyplácí po schválení výše a způsobu výplaty valnou hromadou. Každý ze společníků má nárok na podíl ze zisku ve výši odpovídající poměru jeho obchodního podílu. Způsob úhrady ztráty společnosti projedná a schválí valná hromada. K úhradě ztráty se nejdříve použije rezervního fondu. Nestačí-li k úhradě ztráty společnosti rezervní fond ani peněžité plnění společníků, popř. je valná hromada neuloží, uhradí se ztráta z úvěru nebo prodejem majetku společnosti.

IX. Rezervní fond 1. Společnost vytváří rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % z čistého zisku, ne však více než 5 % z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ročně doplňuje o nejméně 5 % z čistého zisku až do dosažení výše představující 30 % základního kapitálu. 2. Pokud se použije finanční hotovosti na rezervním fondu, jsou jednatelé povinní zajistit doplnění použité částky nejpozději do 6ti měsíců po jejím použití. 3. Bez doplnění použité částky a provedení řádného přídělu do rezervního fondu nelze vyplatit podíly ze zisku. X. Odpovědný zástupce Do funkce odpovědného zástupce se ustanovuje pan Martin Pokorný, r. č. 620410/8314, bytem Brno, Doležalova 206/37, PSČ 616 00.

XI. Orgány společnosti Orgány společnosti jsou valná hromada a jednatelé.

Valná hromada 1. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada. Jejími členy jsou všichni společníci. Každý společník má jeden hlas na každých 1.000,- Kč svého vkladu. 2. Valná hromada rozhoduje alespoň prostou většinou hlasů přítomných společníků, nevyžaduje-li zákon nebo tato společenská smlouva vyšší počet hlasů. 3. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů, vyjma případů: - rozšíření předmětu podnikání, - zvýšení či snížení základního kapitálu, - schvalování stanov a jejich změn, - přijímání nových společníků, - převod vkladu stávajícího společníka na společníka nového, - zrušení společnosti. V těchto případech je potřeba jednomyslného souhlasu společníků. 4. Společník se zúčastňuje na jednání valné hromady osobně, nebo v zastoupení zmocněncem na základě písemné plné moci. 5. Valná hromada je schopna usnášení pouze, jsou-li přítomni společníci nebo jejich zmocněnci. Jednatelé 1. Statutárním orgánem společnosti jsou dva jednatelé: a. Karel Hlaváček, r. č. 630217/0521 bytem Brno, Branka 902/92, PSČ 624 00 b. Martin Pokorný, r. č. 620410/8314 bytem Brno, Doležalova 206/37, PSČ 616 00 2. Každý jednatel je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně, přičemž podepisuje jménem společnosti tak, že k napsané nebo otištěné obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis. 3. Jednatele jmenuje a odvolává valná hromada z řad společníků nebo jiných fyzických osob. 4. Zákaz konkurence podle § 136 ObchZ se tímto vylučuje. XII. Zrušení a zánik společnosti Zrušení, zánik a likvidace společnosti se řídí obchodním zákoníkem.

XIII. Závěrečná ustanovení 1. Právní vztahy touto smlouvou neupravené se řídí obchodním zákoníkem v platném znění a ostatními závaznými právními předpisy České republiky. 2. Změnu této smlouvy lze uskutečnit pouze písemným dodatkem, který bude odsouhlasen všemi společníky. 3. Smlouva je vyhotovena v 6 vyhotoveních, z nichž každý společník obdrží jedno vyhotovení a po jednom výtisku soud pro zápis do obchodního rejstříku, banka pro zřízení účtu, živnostenský úřad a jedno bude pro založení v souboru spisů společnosti.

V Brně dne ………………………

………………………………………… Karel Hlaváček

………………………………………… Martin Pokorný

Zdroj:Justice.cz, 2005 (upraveno autorem)

Příloha B: Souhlas s umístěním sídla společnosti

SOUHLAS S UMÍSTĚNÍM SÍDLA SPOLEČNOSTI

Já, Karel Hlaváček, r. č. 630217/0521, bytem Branka 902/92, 624 00 Brno, jako výlučný vlastník budovy nacházející se na adrese Branka 902/92, 624 00 Brno, postavené na pozemku parc. č. 3348, zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. 1863 pro katastrální území Komín, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město prohlašuji, že

souhlasím s umístěním sídla obchodní společnosti Top Střecha, spol. s r. o., ve výše uvedené nemovitosti na adrese Branka 902/92, 624 00 Brno.

V Brně dne ………………………

………………………………… Karel Hlaváček

Zdroj:Vzory.cz, 2010 (upraveno autorem)

Příloha C: Jednotný registrační formulář pro právnické osoby

Zdroj: Mpo.cz, 2010 (upraveno autorem)

Příloha D: Prohlášení odpovědného zástupce

Zdroj: Mpo.cz, 2010 (upraveno autorem)

Příloha E: Čestné prohlášení jednatele a podpisový vzor

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ JEDNATELE A PODPISOVÝ VZOR Já, níže podepsaný Karel Hlaváček, r. č. 630217/0521, bytem Branka 902/92, 624 00 Brno, tímto prohlašuji, že souhlasím se svým jmenováním jednatelem obchodní společnosti Top Střecha, spol. s r. o., se sídlem Branka 902/92, 624 00 Brno, a souhlasím s převzetím k tomu se vážících povinností v rozsahu stanoveném příslušnými ustanoveními zákona číslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), dalších právních předpisů a zakladatelským dokumentem společnosti. Dále čestně prohlašuji, že:
jsem dosáhl věku 18 let,
jsem plně způsobilý k právním úkonům,
jsem bezúhonný ve smyslu § 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ž.Z.“), což dokládám výpisem z Rejstříku trestů,
nenastala u mne skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle § 8 Ž.Z.,
splňuji podmínky podle § 38l ObchZ, tedy že jsem nevykonával činnost jako statutární orgán nebo jako člen statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo byl insolventní návrh zamítnut pro nedostatek majetku,
mi soudem nebo správním orgánem nebyl uložen zákaz činnosti týkající se živnosti, která je předmětem podnikání společnosti Top Střecha, spol. s r. o.,
jmenováním do funkce jednatele neporušuji zákaz konkurence podle § 136 ObchZ. Jsem si vědom, že úmyslné uvedení nepravdivých údajů v čestném prohlášení bude posuzováno jako přestupek, případně trestný čin.

Toto prohlášení opatřené úředně ověřeným podpisem je zároveň vzorem podpisu, kterým se budu jako jednatel jménem společnosti podepisovat. Dále podle ustanovení § 31 odst. 3 ObchZ výslovně souhlasím s provedením zápisu údajů o mé osobě zapisovaných podle obchodního zákoníku nebo zvláštního právního předpisu do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, a to obchodní společnosti Top Střecha, spol. s r. o. V Brně dne ……………………

………………………………… Karel Hlaváček

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ JEDNATELE A PODPISOVÝ VZOR Já, níže podepsaný Martin Pokorný, r. č. 620410/8314, bytem Doležalova 206/37, 616 00 Brno, tímto prohlašuji, že souhlasím se svým jmenováním jednatelem obchodní společnosti Top Střecha, spol. s r. o., se sídlem Branka 902/92, 624 00 Brno, a souhlasím s převzetím k tomu se vážících povinností v rozsahu stanoveném příslušnými ustanoveními zákona číslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), dalších právních předpisů a zakladatelským dokumentem společnosti.

Dále čestně prohlašuji, že:
jsem dosáhl věku 18 let,
jsem plně způsobilý k právním úkonům,
jsem bezúhonný ve smyslu § 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ž.Z.“), což dokládám výpisem z Rejstříku trestů,
nenastala u mne skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle § 8 Ž.Z.,
splňuji podmínky podle § 38l ObchZ, tedy že jsem nevykonával činnost jako statutární orgán nebo jako člen statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo byl insolventní návrh zamítnut pro nedostatek majetku,
mi soudem nebo správním orgánem nebyl uložen zákaz činnosti týkající se živnosti, která je předmětem podnikání společnosti Top Střecha, spol. s r. o.,
jmenováním do funkce jednatele neporušuji zákaz konkurence podle § 136 ObchZ. Jsem si vědom, že úmyslné uvedení nepravdivých údajů v čestném prohlášení bude posuzováno jako přestupek, případně trestný čin. Toto prohlášení opatřené úředně ověřeným podpisem je zároveň vzorem podpisu, kterým se budu jako jednatel jménem společnosti podepisovat.

Dále podle ustanovení § 31 odst. 3 ObchZ výslovně souhlasím s provedením zápisu údajů o mé osobě zapisovaných podle obchodního zákoníku nebo zvláštního právního předpisu do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, a to obchodní společnosti Top Střecha, spol. s r. o. V Brně dne ………………………….

……………………………… Martin Pokorný

Zdroj: Justice.cz., 2010 (upraveno autorem)