Založení a vznik družstva

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Provozně ekonomická fakulta

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Založení a vznik družstva

Jana Jamborová

BRNO 2007

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Založení a vznik družstva“ vypracovala samostatně s použitím odborné literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 25. května 2007

……………….. Jana Jamborová

Poděkování:

Chtěla bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce Mgr. Jiřímu Tuzovi za veškerou pomoc, cenné rady a odborné vedení, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce.

Abstract Jamborová, J.: Foundation and origination of a cooperative. Bachelor work. Brno, 2007.

The aim of my bachelor work is to describe the process of foundation and origination of a cooperative from the very beginning. I also want to draw your attention to all the necessary steps which every founder of a cooperative has to do. I practically demonstrated these problems in the practical example of foundation and origination of „The Housing Association domeček".

Abstrakt Jamborová, J.: Založení a vznik družstva. Bakalářská práce. Brno, 2007.

Cílem bakalářské práce je popsat postup při založení a vzniku družstva od úplných začátků. A upozornit na všechny nutné kroky, které při založení družstva každý jeho zakladatel musí učinit. Danou problematiku jsem prakticky demonstrovala na praktickém příkladu založení a vzniku Bytového družstva domeček.


6

OBSAH 1. Úvod a cíl práce...................................................................................................................... 8 2. Metodika............................................................................................................................... 10 3. Obecný přehled .................................................................................................................... 12 3.1. Historie bytového družstevnictví .................................................................................. 12 3.2. Stav našeho družstevnictví a jeho další vývoj............................................................... 13 3.3. Pojem družstvo a jeho podstata..................................................................................... 14 4. Družstvo ve smyslu Obchodního zákoníku.......................................................................... 18 4.1. Typy družstev ................................................................................................................ 18 4.2. Založení a vznik družstva.............................................................................................. 19 4.3. Vznik družstva............................................................................................................... 20 4.4. Hospodaření družstva.................................................................................................... 25 4.5. Členské otázky .............................................................................................................. 30 4.6. Obchodní firma, sídlo a předmět činnosti družstva....................................................... 34 4.7. Stanovy družstva a další vnitrodružstevní předpisy...................................................... 37 4.8. Další vnitrodružstevní předpisy .................................................................................... 39 4.9. Soustava orgánů družstva.............................................................................................. 39 4.10. Zánik, zrušení a likvidace družstva ............................................................................. 40 4.11. Likvidace družstva: ..................................................................................................... 42 5. Praktická část........................................................................................................................ 44 5.1. Cíl vzniku Bytového družstva domeček........................................................................ 44 5.2. Postup při založení družstva.......................................................................................... 44 5.3. Kroky při zakládání družstva ........................................................................................ 45 5.4. Stanovy družstva ........................................................................................................... 53 5.5. Domovní řád družstva ................................................................................................... 59 5.6. Nepovinné části stanov.................................................................................................. 60 6. Závěr..................................................................................................................................... 64 7. Seznam použité literatury..................................................................................................... 66 8. Seznam použitých zkratek.................................................................................................... 67


7

9. Přílohy .................................................................................................................................. 68 9.1. Domovní řád.................................................................................................................. 68 9.2. Stanovy družstva ........................................................................................................... 75 9.3. Nájemní smlouva – vzor: .............................................................................................. 88 9.4. Smlouva o převodu družstevního bytu.......................................................................... 94 9.5. Přihláška člena družstva .............................................................................................. 101 9.6. Návod na zápis do Obchodního rejstříku .................................................................... 101


8

1. Úvod a cíl práce Jako téma bakalářské práce jsem si zvolila založení a vznik družstva. Výše uvedené téma jsem si vybrala proto, že během studia na střední škole jsem každoročně vykonávala povinnou školní praxi ve výrobním družstvu Styl ve Studené. A díky ní jsem měla možnost blíže se seznámit s chodem této organizace. Právě absolvovaná praxe byla hlavním důvodem, proč jsem si toto téma zvolila. Obchodní společnosti z obecného hlediska patří mezi základní právní subjekty. Jsou zakládané převážně za účelem společného podnikání. Jejich postupným vývojem došlo k vyčlenění do organizačně i právně samostatných celků, které představují jak sdružení osob, tak i sdružení majetku ke společnému provozování podnikatelské činnosti. Moje práce se bude skládat z části teoretické a z části praktické. V teoretické části se zaměřím na historii družstva, jeho právní úpravu a vymezení pojmu „družstvo“. Zde budu rozebírat a popisovat základní teoretické principy a kroky při založení a vzniku družstva. Zaměřím se i na orgány, které je družstvo povinno ze zákona zřizovat. Také v teoretické části nastíním jeho zrušení a likvidaci. V praktické části navážu na teoretickou část, kterou více rozvinu z praktického hlediska. Nabyté znalosti z odborné literatury a různých právních předpisů aplikuji na praktických příkladech založení a vzniku Bytového družstva domeček. V této části práce využiji získané teoretické poznatky na konkrétním bytovém družstvu. A důkladně zde popíšu základní důležité kroky, které se při zakládání družstva musí vždy učinit. Hlavním cílem mé bakalářské práce je charakterizovat a objasnit právní problematiku založení a vzniku družstva. A také zorientovat se v oblasti založení a vzniku družstva obecně. Tato práce by se měla stát základním vodítkem pro každého, koho daná problematika družstevnictví zajímá a kdo by si sám chtěl v budoucnu zkusit nějaké družstvo založit. Tato práce by měla pomoci každé osobě, která se rozhodla pro založení družstva, zorientovat se v dané problematice a poskytnout jí jakýsi všeobecný návod, jak by si při zakládání této právnické formy měla počínat. Při svých aktivitách se bude setkávat s řadou paragrafů, ve


9

kterých jí tato práce pomůže a usnadní lépe se v dané problematice zorientovat. Cílem je především nastínit základní a nevyhnutelné kroky, které musí každý subjekt uvažující o založení družstva uskutečnit, poskytnout mu nezbytné znalosti o tom, jak dané družstvo založit a jaké povinnosti má osoba zakládající dané družstvo vůči okolním institucím. Celkovým přínosem mé práce má být vytvoření přehledu důležitých informací, které souvisí se založením a vznikem družstva. Výsledná práce je jakýmsi návodem, který pomůže v problematice týkající se družstev každému kdo družstvo zakládá.


10

2. Metodika Z důvodů omezeného rozsahu bakalářské práce není možné věnovat se problematice, která souvisí se založením a vznikem družstva do takové hloubky, aby všechny úkony mohly být rozebrány do podrobností. Proto jsem se ve své práci zaměřila na získání základních právních poznatků souvisejících se založením družstva, splněním základních podmínek pro jeho vznik, zápisem družstva do obchodního rejstříku a zahájením jeho činnosti jako právního subjektu. Prvním krokem, který bylo nutné učinit před vypracováním bakalářské práce, bylo zapotřebí prostudovat si dostupnou odbornou literaturu týkající se dané problematiky. Pro mé téma je nejucelenější právnickou publikací komentovaný obchodní zákoník. V této části jsem se zabývala převážně jeho druhou částí, která upravuje oblast družstva. Při studiu jsem další informace čerpala i z jiné právnické literatury na dané téma, jelikož v těchto publikacích jsou ustanovení daného zákona aplikována také na praktických příkladech. Práce je rozdělena na dvě stěžejní části. Část první je teoretická, nahlíží na právní postavení družstva a na teoretické přístupy k založení a řízení družstva. Stává se tak podkladem a východiskem pro podrobnější vytvoření části druhé, kterou je část praktická. V praktické části se zaměřuji na právní úpravu vzniku a založení družstva s praktickým zaměřením. Praktická část se zabývá aplikací získaných teoretických poznatků na praktickém příkladu založení a vzniku Bytového družstva domeček. K získání potřebného materiálu jsem navštívila právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a Moravsko-zemskou knihovnu. Také mi byly nápomocné materiály, které jsem získala na povinné školní praxi ve výrobním družstvu ve Studené, kterou jsem pravidelně absolvovala po dobu studia na střední škole. Uvedené definice a teoretická vysvětlení jednotlivých pojmů jsem čerpala z odborné literatury vztahující k dané problematice družstev. Dále jsem vyhledávala potřebné údaje na internetu, v odborných textech, příslušných právních normách (zejména Obchodním zákoníku) a dále v různých odborných publikacích a jiných knihách, které s družstvem souvisely. Přehled odborné literatury, ze které jsem znalosti a informace při vypracovávání


11

mé práce čerpala, jsem uvedla v seznamu použité literatury. Převážnou část jsem čerpala z obchodního zákoníku, který obsahuje vymezení družstev jakožto podnikatelského subjektu, a také z občanského soudního řádu. Hlavním podkladem mi byla kniha Evropské a české družstevní právo od Františka Helešice, kterou také uvádím v přiloženém seznamu literatury. Vymezila jsem především základní pojmy, kterým je zapotřebí v této problematice zcela porozumět. Pozornost jsem také věnovala orgánům a členům družstva a jejich postavení, právům a povinnostem členů, základnímu kapitálu, družstevnímu podílu společníků, atd. Ve své práci jsem popsala nejen vznik a založení družstva, ale také proces zápisu do obchodního rejstříku podle současné právní úpravy. Veškeré teoreticky načerpané znalosti jsem dále uplatnila při praktickém zakládání Bytového družstva domeček. Do přílohy jsem vložila některé listiny a návod na vyplnění formuláře na zápis do obchodního rejstříku. Tyto dokumenty jsou nezbytné při zakládání družstva. Jedná se například o vzor stanov Bytového družstva domeček, Kupní a nájemní smlouvu, Domovní řád Bytového družstva domeček, atd. Ostatní formuláře obdrží osoba na vyžádání na příslušném živnostenském úřadě nebo bezplatně na webových stánkách www.form.cz.


12

3. Obecný přehled Jaký je stav družstev v české republice, proč a jak vznikají a jaké máme různé typy družstev se obecně dozvíme v této kapitole. Důvodů proč utvářet družstva může být několik. V dnešním demokratickém světě platí, že pokud nakoupím větší množství zboží mohu vyjednat lepší cenu od dodavatele. Podobné to bude s dopravou materiálu. Pokud budeme schopni jako družstvo objednávat větší zásilky, vyjde doprava podstatně levněji, než přeprava jednotlivých malých balíků. Za pozornost stojí i možnost sdílení prostředků více drobných podnikatelů. Ti si pak mohou

dovolit

modernější

výrobní

technologie

a

snížit

tak

výrobní

náklady,

což je v konkurenčním boji velké plus. Významnou výhodou sdružování do družstev je i snazší prosazování požadavků v rámci obce, nebo kraje. Přeci jen to již není požadavek malého soukromého podnikatele, ale významné skupiny. Všechny výhody družstva shrnul již v 19. století Kampelík slovy: „co jednomu nemožno, všem dohromady snadno.“

3.1. Historie bytového družstevnictví Dnes je možno založit družstva téměř bez jakéhokoliv omezení. Neexistují zde žádné vymezené oblasti, ve kterých by byla možnost sdružovat se do družstev. Družstva je možno založit k jakékoliv činnosti, například ke společné práci nebo výrobě, k zajištění nákupu nebo odbytu zboží, k poskytování nejrůznějších služeb nebo k provozování sportu, k výstavbě bytů nebo garáží, rekreačních zařízení, k vybudování památníků, k provozu divadel atd. K tomu, aby byla družstva lépe využívána, dnes brání pouze nezkušenost současné generace a špatné názory na úlohu družstevnictví v tržních podmínkách. Družstva podnikatelská zde mají značného a silného konkurenta, kterým jsou obchodní společnosti. Jedná se totiž o výhodnější formu v oblasti podnikání než jakou jsou zde samotná družstva.


13

Osoby, které se ucházejí o založení družstva zpravidla ustaví ze svého středu přípravný výbor. Ten vykonává všechny činnosti, které musí být v rámci založení družstva uskutečněny. V prvé řadě je důležité zkontrolovat, zda osoby, které se ucházely o založení družstva podaly písemné členské přihlášky a zda mají vůbec způsobilost k tomu, aby se staly členy družstva. Doporučuje se zde, výslovné zavázání uchazečů k tomu, že splatí stanovený členský vklad a že budou respektovat stanovy družstva, a to již při procesu samotného podávání přihlášky. Tato přihláška musí být vlastnoručně podepsána. Členem družstva se může stát dle § 227 odst. 1 ObchZák. téměř každý občan. Je tomu jinak v družstvech, kde je stanovena podmínka členství na základě uzavření pracovního vztahu člena k družstvu. Zde se může stát dle § 227 odst. 3 ObchZák. členem družstva pouze osoba fyzická, která již ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku 15 let. V případě družstevní záložny se může stát členem pouze osoba fyzická, která má plnou způsobilost k právním úkonům, tedy která dosáhla 18 let svého věku, a která nemá omezenou právní způsobilost. Co se týká malého bytového družstva, které bylo založeno za účelem koupě bytového domu od obce na základě zákona o vlastnictví bytů, se může stát jeho členem pouze nájemce bytu nebo nebytového prostoru v kupovaném domě.

3.2. Stav našeho družstevnictví a jeho další vývoj Na území České republiky byl vývoj družstevnictví na stejné úrovni jako družstevnictví v jiných evropských zemí. Hlavní úlohu v něm hrála úvěrní družstva a na vesnici vznikalo mnoho druhů svépomocných družstev. Dalšími družstvy byla družstva bytová, výrobní a opravárenská, ale také družstva v oblasti sportu, rekreace a kultury. Družstva se na základě předmětu své činnosti a z hlediska národnosti jejích členů sdružovala do svazů nebo do jiných center. Budovala si i své finanční centrály a v době první republiky se stala objektem boje politických stran, což se projevilo více intenzivně i po druhé světové válce. Až do období padesátých let minulého století byly vztahy v družstvu upravovány Zákonem č. 70 ř. z. z roku 1873. Ustanovení tohoto zákona byla v roce 1903 doplněna


14

Zákonem č. 133 ř. z., který upravoval revizi družstev. Tyto zákonné předpisy byly doplněny také úpravou zákona, která se týkala obecně prospěšných stavebních a bytových družstev, úpravou přeměn společnosti s ručením omezeným na družstva, úpravou vztahů družstevních záložen, která byla provedena zejména vládním Nařízením č. 169/1933 Sb.z.. a úpravou státních záruk zejména živnostenským, zemědělským a dělnickým družstvům. Rozvoj našeho dosavadního družstevnictví byl přerušen po roce 1948. V tomto roce došlo k likvidaci úvěrních družstev a k následnému zestátnění jejich majetku bez jakékoli náhrady. Také řada svépomocných družstev, která byla vytvořena na vesnicích, byla zlikvidována a došlo k jejich vzájemnému sjednocení do družstev zemědělských. Po celou dobu, zhruba čtyřiceti let, bylo povoleno rozvíjet jen vybrané druhy družstev. Činnost těchto družstev byla pod vedením státu a jejich povinností bylo plnit úkoly, které stanovil stát ve svém plánu. Vztahy družstev byly již v této době upravovány zákonem. Úprava zákona u zemědělských družstev byla oddělená od úpravy ostatních družstev. Po roce 1989 došlo k následné transformaci družstev. V této době došlo ke zrušení státního vedení. O něco déle bylo povoleno zakládat družstevní záložny. Ale majetek, u kterého došlo k zestátnění bez náhrady, nebyl navrácen. V roce 1992 došlo k zahrnutí zákonné úpravy družstev do Obchodního zákoníku. Tímto tento zákoník zahrnul mezi jím dosud upravující podnikatelské subjekty i družstva.

3.2.1. Stav družstev z roku 2005 bytová Počet družstev Počet členů Počet zaměstnanců

spotřební

výrobní

zemědělská

peněžní

755

62

303

678

33

637 835

340 350

11 900

-

18 700

4 045

16 299

24 800

44 000

-

Stav družstev z roku 2005. Zdroj [1]

3.3. Pojem družstvo a jeho podstata Ne vždy platný obchodní zákoník v dostatečné míře bere ohledy na to, že družstva nejsou obchodními společnostmi v pravém smyslu. Družstva v novém obchodním zákoně stojí samotně hned za obchodními společnostmi. Oproti obchodním společnostem, patří mezi tzv.


15

otevřená společenství. Jedná se o specifický znak, kterým se od obchodních společností odlišují. Současná aktuální charakteristika družstva je vymezena v Zákoně č. 513/1991 Sb. ObchZák. ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen ObchZák.), a to konkrétně v § 221 odst. 1 – 3 ObchZák., kde se družstvem rozumí společenství neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Družstvo patří mezi kapitálová společenství. Zákon zde však neurčuje minimální výši vkladu, která připadá na každého člena, ani minimální výši základního kapitálu. Ale stanoví minimální výši zapisovaného základního kapitálu.

3.3.1. Družstvo podle EU Družstva jsou nyní také upravena v oblasti Evropského společenství. Nově vzniklá právní úprava poukazuje na to, že družstvo je možno založit jak primárně tak i sekundárně. Primárně se zakládá

za

účelem

svépomocného

uspokojování

jiných

potřeb

jeho

členů

na demokratickém základě, a sekundárně též za podnikatelským účelem. Družstva mají za úkol zajišťovat služby a pomáhat s uspokojováním potřeb i jiných osob, než jsou členové družstva. Nově vzniklá možnost družstev se týká zajišťování služby a pomáhání s uspokojováním potřeb i ve prospěch členů družstva, ale i jiných osob. Tento model nazývaný „tzv. sociální družstva“ se vyskytuje i v řadě zemí západní Evropy. Ve vazbě na to se zváží případné odchylky při vzniku a zániku členství v sociálním družstvu. Tyto otázky nyní obchodní zákoník neupravuje, pouze Zákon číslo 72/1994 Sb. připouští správu převedených jednotek z vlastnictví bytového družstva i pro jeho nečleny. Vyskytuje se zde doposud už několikrát upravený návrh stanov Evropského družstva („tzv. eurostanovy“), který vypracoval Koordinační výbor Asociací družstev Evropského společenství. Při úpravě družstva se vychází z úsilí vynaloženého na sjednocení prací na formování „evropského družstva“ v rámci příprav na vytvoření jednotného evropského trhu. Ve všech podstatných otázkách se úprava družstva v tomto zákoně od proponovaného statutu „evropského družstva“ neliší.


16

3.3.2. Družstvo v České republice Družstvo je podle Obchodního zákoníku definováno jako soukromoprávní podnikatelský subjekt, který se liší od obchodních společností jen zvláštní úpravou vnitřních vztahů mezi družstvem a členy, stejně tak i mezi členy navzájem. Členové družstva se prostřednictvím této formy účastní na společné podnikatelské činnosti a jejím výsledku obdobným způsobem jako společníci obchodních společností. Z toho důvodu je také hlavní význam plynoucí z dosavadní úpravy převážně organizačního charakteru přenesen do úpravy majetkových právních vztahů. Tato nová právní úprava by měla ve srovnání s dosavadními možnostmi, které nabízela dosavadní úprava, pomoci družstvům k získání významnějšího postavení v oblasti hospodářství. Obecná charakteristika družstva je uvedena v § 221 ObchZák. Zde se připouští členství nejen fyzických, ale také právnických osob stejně běžným způsobem, jak je tomu i v jiných právních řádech. Zdůrazňuje se i svépomocný charakter družstev v souvislosti s jejich historickým vývojem jako sdružení drobných podnikatelů nebo nepodnikajících fyzických osob za účelem zajišťování jejich hospodářských, sociálních, popřípadě i jiných potřeb. Přechodná ustanovení zákona počítají v průběhu dvou let s transformací dosavadních družstev do této nové obecné právní formy družstva. Proto také stanoví, že jako družstvo bude možno označovat pouze takovou právnickou osobu, která bude zřízena v souladu s ustanoveními tohoto zákona. Družstvo je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje pod svým jménem a nese takovou míru odpovědnosti, která z těchto vztahů vyplývá. Je dobrovolným společenstvím neuzavřeného a předem nestanoveného počtu osob (členů, občanů) založeným za účelem podnikání nebo za účelem zajišťování sociálních, hospodářských anebo jiných potřeb svých členů (podle § 221 odst 1 ObchZák.). Slouží k uspokojování a podpoře svých zájmů. Družstvo tedy může být subjektem podnikatelským, který zajišťuje a podporuje soukromé podnikání členů. Členové družstva neručí za závazky družstva a družstvo ani neodpovídá za závazky jiných právnických subjektů. Členské vklady družstva se při splácení stávají majetkem družstva stejným způsobem, jakým k tomu dochází i u jiných


17

obchodních společností. Družstvo odpovídá za porušení svých závazků celým svým obchodním jměním. Družstvo je tedy samostatným vlastníkem obchodního jmění a nese i majetkovou odpovědnost v rámci své podnikatelské činnosti. Pokud tedy u něho dojde k porušení závazků, odpovídá za ně celým svým majetkem. Výjimka je možná pouze úpravou ve stanovách družstva, kde o výši uhrazovacích poplatků pro některé členy ke krytí ztrát družstva může rozhodnout členská schůze. Uhrazovací povinnost člena družstva však nemůže přesáhnout trojnásobek jeho členského vkladu. Družstvo musí být ze zákona tvořeno alespoň 5 členy. Tento počet 5-ti členů je neplatný, pokud členy družstva jsou alespoň 2 právnické osoby. Pokud jsou v družstvu splněny stanovené podmínky dle § 222 ObchZák., tak délku doby působení družstva neovlivní přistoupení dalších členů nebo zánik členství dosavadních členů družstva. Z toho důvodu, že družstvo vystupuje jako společenství neuzavřeného počtu osob, mohou do něj tedy přistupovat další členové družstva a jiní členové z něj naopak mohou vystupovat, a to i bez potřeby změny zakládající smlouvy nebo stanov družstva.


18

4. Družstvo ve smyslu Obchodního zákoníku Právní úprava družstva vychází z obchodního zákoníku a to konkrétně z § 221ObchZák. a následujících. Družstvo provozuje svou činnost samostatně a na vlastní účet. Přitom však na sebe přebírá přiměřené hospodářské riziko. Oblíbenou formou právnické osoby pro správu především bytového fondu je v České republice především bytové družstvo. Zákon stanoví, že obchodní jméno (firma) družstva musí obsahovat označení „družstvo“. Z této právní úpravy vyplývá, že je družstvo považováno za podnikatelský subjekt. Tento právní subjekt musí být zapsán do obchodního rejstříku (dle § 3 odst. 1 písm. a) ObchZák.).

4.1. Typy družstev I přesto, že platná právní úprava dnes mezi družstvy nedělá příliš velké rozdíly, tak se mezi družstvy určité rozdíly stejně vyskytují. Pojem družstev je příliš složitý na to, aby se jednotlivá družstva dala lehce rozdělit do přesně určených skupin. Pro naší představu můžeme vyjít z rozdělení družstev podle literatury [2]. Typy družstev dle povahy své činnosti: -

podnikatelská

-

svépomocná

-

k zajištění nejrůznějších občanských potřeb

-

zemědělská

Typy družstev dle účelu své činnosti: -

výrobní

-

stavební

-

zemědělská


-

bytová

-

spotřební (obchodní)

-

bytové záložny.

19

Všechny uvedené typy družstev provozují podnikatelskou činnost, díky níž získávají prostředky pro jejich další provozování. Právní úprava družstev se dělila podle předmětu činnosti a byla důsledkem administrativní soustavy státního řízení ekonomiky, ve kterém družstva vystupovala jako zvláštní „odvětví“ řízené prostřednictvím povinného sdružování ve speciálních „svazech“ jako nadřízených orgánech družstev (výrobních, spotřebních a bytových). Hlavní rozdíl mezi družstvy představuje činnost, kterou jednotlivé družstvo provozuje.

4.2. Založení a vznik družstva Proces, při kterém dochází k tvorbě družstva lze v zásadě rozdělit do dvou základních etap, a to na fázi založení (upraveno dle § 224 ObchZák.) a fázi vzniku družstva (upraveno dle § 225 ObchZák.). Obchodní zákoník mezi těmito dvěma pojmy dělá velké rozdíly. Konec tohoto procesu nastává až v okamžiku, kdy dojde k úspěšnému vykonání druhé fáze. Závěrečným výsledkem ukončení procesu je existence nového subjektu práv a povinností, dojde k vytvoření nové právnické osoby. Samotnému vzniku družstva zápisem do obchodního rejstříku předchází fáze jeho založení.

4.2.1. Založení družstva Jako podmínka při založení družstva se vyžaduje konání ustavující členské schůze družstva. Na této schůzi jsou oprávněny hlasovat všechny osoby, které podaly přihlášku do družstva. Při hlasování má každý uchazeč pouze jeden hlas a hlasování musí být vždy veřejná. Na ustavující schůzi družstva se mimo jiné také obligatorně určuje zapisovaný základní kapitál, schvalují se stanovy družstva a volí se představenstvo a kontrolní komise. Ustavující schůze družstva volí a přijímá usnesení většinou přítomných členů.


20

V případě, že uchazeč o členství v družstvu hlasoval proti přijetí stanov, má právo vzít svou přihlášku zpět ihned po hlasování o těchto stanovách. Ustanovení o družstvu jsou obsažena v § 221 – 250 ObchZák. Postup při založení družstva: -

Družstvo je založeno konáním ustavující schůze družstva, jestliže se na ní uchazeči o členství zaváží k členským vkladům dosahujícím stanovené částky zapisovaného základního kapitálu.

-

Družstvo vznikne zápisem do Obchodního rejstříku, kterému musí předcházet splacení alespoň poloviny zapisovaného základního kapitálu.

4.3. Vznik družstva Družstvo vzniká dnem, ke kterému je zapsáno do obchodního (podnikového) rejstříku (dle § 225 odst.1 ObchZák.) a od tohoto dne může také nabývat svých práv a může se zavazovat. Tento den zápisu do obchodního rejstříku nesmí předcházet dnu, ke kterému dochází k podání návrhu. Před podáním návrhu na zápis musí dojít ke splacení alespoň jedné poloviny

zapisovaného

základního

kapitálu

družstva.

Návrh

na

zápis

družstva

do podnikového rejstříku podává představenstvo družstva, k návrhu je povinno připojit stanovy družstva a usnesení ustavující schůze o jeho založení. Návrh na zápis podepisují všichni členové představenstva (dle § 25 odst. 2 ObchZák.), přičemž pravost zápisu musí být úředně ověřena. Postup, který musí být dodržen při vzniku družstva přehledně demonstruje obrázek 4.1. Ustavující

Splacení

schůze

nebo

základního vstupního

vkladu. Obrázek 4.1 Vznik družstva.

Zápis podnikového rejstříku.

do


21

4.3.1. Návrh na zápis do obchodního rejstříku Družstvo vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku (dle § 225 ObchZák.). Před tím, než družstvo podá návrh na tento zápis, musí dojít ke splacení alespoň poloviny základního kapitálu. Podat návrh na zápis do obchodního rejstříku je povinností představenstva. A tento návrh na zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni členové představenstva a pravost jejich podpisů musí být úředně ověřena. Ke splatnosti soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, který se splácí formou kolkových známek dojde podáním návrhu. K návrhu na zápis se přikládá: (dle § 225 ObchZák.) -

stejnopis notářského zápisu o ustavující schůzi družstva,

-

stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí ustavující schůze družstva o schválení stanov,

-

stanovy družstva,

-

doklad o splacení stanovené části zapisovaného základního kapitálu.

K projednávání řízení, které se týká věcí ohledně obchodního rejstříku, je oprávněn příslušný krajský soud (tzv. „rejstříkový soud“), v jehož obvodu má družstvo sídlo. Toto řízení se zahajuje na návrh. V řízení, které se týká provedení zápisu, soud zkoumá, zda jsou splněny všechny předpoklady. Tyto předpoklady vyžadují právní předpisy a jsou potřeba k provedení samotného zápisu. O obsahu zápisu lze rozhodnout bez nařízení jednání v takovém případě, pokud soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo jestliže o něm lze rozhodnout bez provádění důkazů na základě listin, kterými se dokládají zapisované skutečnosti. Pokud závisí rozhodnutí o zápisu na zjištění sporných skutečností nebo se provádí dokazování ke zjištění, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy, tak v tomto případě soud vždy nařídí jednání. Soud rozhoduje o obsahu zápisu prostřednictvím usnesení. Ve výroku, který se týká tohoto usnesení, uvede také den jeho zápisu.


22

Náležitosti návrhu na zápis do Obchodního rejstříku: Na základě ustanovení podle § 27 odst. 4 ObchZák. je uložena rejstříkovému soudu povinnost zveřejnit provedení každého jeho zápisu do obchodního rejstříku nebo uložení každé listiny do sbírky listin. Výjimka může nastat pouze v takovém případě, že zákon povinnost tohoto zveřejnění ukládá někomu jinému. Podle § 769 ObchZák. je povinnost zveřejnění splněna publikací v Obchodním věstníku. Zveřejňují se údaje: -

Obchodní firma:

-

Sídlo: název obce – části obce, poštovní směrovací číslo, číslo popisné, název ulice nebo náměstí.

-

IČ: přidělí rejstříkový soud

-

Právní forma: družstvo

-

Předmět podnikání (činnosti):

-

Statutární orgán: představenstvo - pokud stanovy malého družstva určí, že působnost představenstva plní členská schůze, je statutním orgánem předseda, popřípadě další člen pověřený členskou schůzi (jméno, trvalé bydliště, u zahraniční osoby i bydliště v ČR, rodné číslo – popřípadě datum narození není-li rodné číslo přiděleno), den vzniku funkce.

-

Způsob jednání:

-

Výše zapisovaného základního kapitálu:

-

Výše základních členských vkladů:

-

Prokura (byla-li udělena): jméno, trvalé bydliště, u zahraniční osoby i bydliště v ČR, rodné číslo – popřípadě datum narození není-li rodné číslo přiděleno, způsob, jakým za podnikatele jedná.

Přílohy k žádosti o zápis do obchodního rejstříku: Stejnopis notářského zápisu o ustavující schůzi družstva a stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí ustavující schůze družstva o schválení stanov družstva. Oba dva dokumenty musí být předloženy ve dvojím vyhotovení.


23

Úředně ověřené kopie živnostenských či jiných oprávnění k činnostem, které mají tvořit součást předmětu podnikání, mají být vloženy do Obchodního rejstříku. Statutární orgán či člen statutárního orgánu předloží: a) výpis z rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce, b) pokud jsou zahraničními osobami – doklad o povolení k pobytu v ČR a doklad o bezúhonnosti vydaný státem, jehož jsou občany s příkladem tlumočníka zapsaného v seznamu vedeném krajským soudem (v případě, že je doklad vydán státem, s nímž ČR nemá dohodu o právní pomoci, musí být tento doklad opatřen doložkou tzv. vyššího ověření – superlegalizace1, popřípadě tzv. Apostilou2), c) čestné prohlášení tohoto znění: -

Pokud je zakladatelem zahraniční právnická osoba – originály nebo úředně ověřené kopie listin prokazujících existenci právnické osoby s příkladem tlumočníka zapsaného v seznamu vedeném krajským soudem. V případě, že jsou předkládány listiny vydané státem, s nímž ČR nemá dohodu o právní pomoci, musí být tyto listiny opatřeny doložkou tzv. vyššího ověření (superlegalizace), popřípadě tzv. Apostilou.

-

Doklad o splacení stanovené části zapisovaného základního kapitálu.

-

Znalecký posudek ve dvojím vyhotovení – jestliže jsou členské vklady nepeněžité.

-

Pokud byla prokura udělena zahraniční fyzické osobě – doklad o povolení k pobytu v ČR.

-

Podpisové vzory statutárních orgánů či jejich členů a prokuristů k založení do sbírky listin.

-

Právní důvod užívání místností – paragraf

30 odstavec 4 obchodního zákoníku,

originál či úředně ověřená kopie výpisu z katastru nemovitostí, nájemní smlouva.

1

2

Supergelizace je mezinárodní vyšší ověření.

Apostila je ověření podpisu a otisku razítka na listině za účelem jejího použití v zahraničí. Tato zvláštní doložka nahrazuje v případech stanovených mezinárodními smlouvami superlegalizaci.


24

4.3.2. Potřebné náležitosti při vzniku družstva Obsahem petitu3, musí být vše, co navrhovatel žádá a tím navrhuje k zápisu. Náležitosti návrhu na zápis družstva do obchodního rejstříku: (dle § 35 ObchZák.) -

obchodní firma,

-

sídlo firmy,

-

předmět podnikání (činnosti),

-

IČO zapisovaného družstva, které mu přidělí rejstříkový soud,

-

právní forma4,

-

jména, bydliště a datum narození nebo rodná čísla členů představenstva družstva,

-

způsob, jakým statutární orgán jedná jménem družstva,

-

výše zapisovaného základního kapitálu,

-

výše základních členských vkladů.

Návrh na zápis družstva do obchodního rejstříku se podává soudu, který vede tento obchodní rejstřík. Návrh musí být podán do 90 dnů od založení družstva. Jedná se o krajský soud nebo krajský soud obchodní, záleží na sídle družstva. Ke vzniku družstva je třeba: a) usnesení ustavující schůze o jeho založení, přičemž družstvo může vytvořit nejméně 5 občanů, b) přijetí stanov družstva, c) zvolení orgánů družstva.

3

Petit je vlastní návrh na zápis družstva do obchodního rejstříku.

4

Na místě právní formy musí být vždy uvedeno pouze družstvo bez jakékoliv další specifikace, která se uvádí

v obchodní firmě.


25

4.4. Hospodaření družstva 4.4.1. Obchodní majetek družstva Obchodním majetkem družstva nebo právnické osoby se rozumí všechen majetek – čímž se rozumí všechny movité i nemovité věci, práva a jiné hodnoty, které se týkají majetku (dle § 118 ods. 1 ObchZák.). Na základě poslední novely obchodního zákoníku do obchodního majetku družstva nepatří pouze majetek, který slouží k podnikání či jinému předmětu činnosti družstva, ale patří sem vše, na co družstvu náleží vlastnické právo. Dále sem patří majetková práva, která byla nabytá družstvem. Také může dojít k odebrání majetku družstvu. K tomu dochází pouze v případech a za podmínek, které stanoví zákon. K vytvoření majetku družstva dochází sdružením prostředků členů (zápisné, členské podíly, vklady, materiálové přínosy a jiné ocenitelné nehmotné, hmotné a finanční vklady) a z výsledků činnosti družstva, popřípadě z jiných zdrojů. Čistý obchodní majetek Pokud od obchodního majetku družstva odečteme všechny závazky, získáme čistý obchodní majetek družstva (dle § 6 odst. 3 ObchZák.). Jedná se o peněžní (finanční) vyjádření rozdílu mezi obchodním majetkem a všemi závazky, které družstvo má. Z účetního hlediska tvoří obchodní majetek Z hlediska účetnictví je čistý obchodní majetek rozdílem mezi aktivy a pasivy. Z tohoto hlediska obchodní majetek tvoří: -

hmotný investiční majetek,

-

nehmotný investiční majetek,

-

zásoby,

-

pohledávky,

-

peněžní prostředky a ceniny a

-

finanční majetek – například cenné papíry.


26

Obchodní jmění družstva: Obchodní jmění družstva představuje soubor veškerého obchodního majetku a závazků (dle § 6 odst. 2 ObchZák.). Jedná se o účelový pojem, který má především význam jen ve vztahu souvisejícím se sloučením či splynutím družstva (fúze družstva) či jeho rozdělením. U družstva se tento termín užívá v souvislosti s problematikou, ve které dochází k přeměnám družstva, kdy musí být vymezen právní nástupce nebo nástupci a obchodní jmění, které na ně postupně přechází. Právní nástupce družstva zde vykonává funkci univerzálního sukcesora v celém rozsahu. Podle § 256 ObchZák. musí členská schůze družstva vymezit obchodní jmění družstva, které přechází na právního nástupce družstva a to ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

4.4.2. Fondy družstva Na základě znovelizování obchodního zákoníku, která nabyla účinnosti od 1. 1. 2001, byl nově zaveden pojem vlastní kapitál. Vlastní kapitál je tvořen vlastními zdroji financování obchodního majetku družstva. Na významu pojem nabývá zejména z účetního hlediska. Vlastní kapitál družstva je tvořen základním kapitálem, nedělitelným fondem, jinými zajišťovacími fondy a ziskem. Základní kapitál Základní kapitál je tvořen souhrnem členských vkladů, k jejichž splacení se zavázali všichni členové družstva (dle § 223 odst. 1 ObchZák.). Nejedná se pouze o označení souhrnu vkladů splacených, ale také vkladů, u nichž dosud ke splacení nedošlo. Jedná se tedy jak o splacené členské vklady, tak sem patří také pohledávky družstva za členy z oblasti nesplacených členských vkladů. Výši základního kapitálu družstva, který se zapisuje do obchodního rejstříku (zapisovaný základní kapitál), určují stanovy družstva. Jelikož je družstvo sdružením neuzavřeného počtu osob, je výše jeho základního kapitálu proměnlivá, čímž se také odlišuje od kapitálových společnosti, kde je výše základního kapitálu fixní. Jeho výše se může pohybovat libovolně, ale nesmí klesnout pod výši zapisovaného základního kapitálu družstva, který si stanoví družstvo samo. Dle § 223 odst. 2 ObchZák. Výše zapisovaného základního kapitálu družstva musí činit nejméně 50 000 Kč.


27

Za své závazky ručí družstvo celým svým majetkem. Členové družstva se tedy na ručení za závazky nepodílí. Pokud to stanovy připouští, tak se členové družstva mohou zavázat k dalšímu členskému vkladu a k další majetkové účasti na podnikání družstva a to na základě dodržení podmínek určených stanovami. Další členský vklad umožňuje vykonávat činnost družstva prostřednictvím příspěvků svých členů, které družstvo může, ale nemusí zřídit. Podmínkou vzniku členství v družstvu je splacení členského vkladu určeného stanovami (tzv. základní členský vklad) nebo alespoň části tohoto vkladu (tzv. vstupní vklad). Pokud neurčí stanovy kratší lhůtu, tak je člen povinen splatit zbytek základního členského vkladu do tří let. Pokud je družstvo ve ztrátě, mohou stanovy rozhodnout o povinnosti členů splatit na základě rozhodnutí členské schůze nesplacenou část členského vkladu ještě před dobou její splatnosti. Nepeněžité vklady se ocení způsobem, který určí stanovy nebo v případě založení družstva způsobem, se kterým souhlasí všichni členové družstva. Nedělitelný fond Podle obchodního zákoníku je družstvo povinno zřídit a dotovat nedělitelný fond a umožňuje mu zřízení dalších účelových fondů. Dle § 226 odst. 1 písm. g) ObchZák. je tvorba a použití nedělitelného fondu povinnou náležitostí stanov družstva. Ihned po svém vzniku je povinností družstva zřídit nedělitelný fond. Nedělitelný fond musí být v době zřízení družstva vytvořen v minimální výši 10% zapisovaného základního kapitálu družstva. Tento fond musí družstvo v dalších letech povinně dotovat a to takovým způsobem, že v každém roce, ve kterém dosáhne zisku, ho doplňuje nejméně o 10% ročního čistého zisku až do okamžiku, kdy výše nedělitelného fondu dosáhne částky, která se rovná polovině zapisovaného základního jmění (kapitálu) družstva. Prostřednictvím stanov družstva může družstvo určit, že se vytváří vyšší nedělitelný fond nebo další zajišťovací fondy. Nedělitelný fond tvoří část čistého obchodního majetku družstva. Jeho funkce se podobá funkci rezervních fondů, které vytváří obchodní společnosti. Je mezi nimi však rozdíl. A to v tom, že družstva mohou prostředky tohoto fondu použít také k jiným účelům, než pouze ke krytí ztrát a k překlenutí nepříznivého průběhu hospodaření. Tyto prostředky


28

fondu mají ale i určitá omezení, jelikož se nedají v průběhu trvání družstva rozdělit mezi jeho členy a ani se k nim nepřihlíží při výpočtu vypořádacího podílu člena. Zdroje, které jsou v nedělitelném fondu lze použít zejména na úhradu ztráty družstva, na modernizaci, rekonstrukci a opravy družstevního majetku. Pokud se stane, že prostředky nedělitelného fondu budou nedostačující, mají členové povinnost na základě usnesení členské schůze poskytnout další členský vklad. U družstva může dojít ke zřízení dalších fondů, zejména takových, které mají zajišťovací účel. Rozhodnutím, zda dojde ke zřízení dalších fondů, je pověřen předseda družstva. Pokud družstvo nevytvoří nedělitelný fond, tak to může mít pro celé družstvo rozsáhlé následky. Pokud dojde k návrhu státního orgánu, tak může soud družstvo z tohoto důvodu zrušit.

4.4.3. Způsob použití a rozdělení zisku Výsledek svého hospodaření za celý rok zjistí družstvo z řádné účetní závěrky. Pokud družstvo zisku dosáhne, tak o jeho rozdělení a užití rozhoduje dle § 236 odst. 1 ObchZák. členská schůze družstva, která se při tom musí řídit stanovami družstva a příslušnými právními předpisy. K rozdělení zisku dochází až po jeho zdanění, jedná se tedy o čistý zisk. Rozdělený zisk bude zejména použit k přidělení do nedělitelného fondu, čímž dojde k dotaci tohoto fondu. Případně dojde k jeho vložení do dalších fondů, pokud však do té doby dojde k jejich zřízení. Část tohoto zisku může být rozdělena také mezi členy družstva. Dále se používá k zajištění dalších činností družstva. O výši zisku, který má být rozdělen mezi členy družstva rozhoduje členská schůze v průběhu projednávání řádné účetní závěrky. Na žádost členů družstva jim je umožněno nahlédnout do řádné účetní závěrky a do návrhu na rozdělení zisku. Pokud obsahem stanov nejsou pravidla, která by se týkala rozdělení zisku mezi členy, pak se určí podíl člena na zisku určeném k rozdělení mezi členy dle § 236 odst. 2 ObchZák. poměrem výše jeho splaceného vkladu ke splaceným vkladům všech členů. Jedná-li se o členy, jejichž členství v rozhodném roce trvalo po dobu kratší než jeden rok, tedy pouze část roku, pak se jejich podíl na zisku poměrně krátí.


29

Stanovy družstva, nebo pokud to připouští stanovy, tak usnesení členské schůze, mohou určit jiná pravidla, kterými dojde k rozdělení části zisku mezi členy (dle § 236 odst. 3 ObchZák. ). Mohou si určit jejich vlastní způsob vymezení podílu člena na zisku, který se má rozdělit mezi členy.

4.4.4. Úhrada ztráty družstva Jestli-že družstvo ve své řádné účetní závěrce vykáže ztrátu, je povinností představenstva předložit členské schůzi současně návrh na její úhradu. Musí se zde dodržovat ustanovení zákona a stanovy družstva. Platí zde zásada, že člen za závazky družstva neručí. Stanovami družstva zde však může dojít k určení případu, kdy se na členy družstva – nebo jenom na některé z nich – vztahuje povinnost ke krytí ztrát družstva. Tato výše nesmí být vyšší než trojnásobek členského vkladu. Existuje zde spousta rozdílných hledisek, která určují různou výši uhrazovací povinnosti členů, jedinou podmínkou je, že nesmí být diskriminační. Způsob úhrady ztráty družstva: -

Případná ztráta vzniklá při hospodaření družstva, bude uhrazena především z prostředku nedělitelného fondu, z výnosů příštích let, popřípadě formou členských vkladů na základě členské schůze.

-

Popřípadě z dalších zajišťovacích fondů, pokud byly družstvem zřízeny.

-

Členové družstva si mohou vyžádat návrh na úhradu ztrát k nahlédnutí.

4.4.5. Nárok na podíl na zisku a nárok na vypořádací podíl Nyní si vymezíme dva pojmy a těmi je nárok na podíl na zisku a nárok na vypořádací podíl. Nárok na podíl na zisku: Nárok na podíl na zisku vzniká pouze za trvání členství. Na určení zisku, který se má rozdělit mezi členy, se usnáší členská schůze při projednání řádné účetní závěrky. Pokud nevyplývá ze stanov něco jiného, určí se podíl člena na zisku určeném k rozdělení mezi členy, poměrem výše jeho splaceného vkladu ke splaceným vkladům všech členů, přičemž u členů, u nichž trvá jejich členství v rozhodném roce pouze část tohoto roku, se tento podíl poměrně zkrátí.


30

Nárok na vypořádací podíl: Při zániku členství za trvání družstva má dosavadní člen dle § 233 ObchZák. nárok na vypořádací podíl. Ten se určí poměrem členského vkladu k souhrnu splacených členských vkladů všech členů, násobených ukončenými roky jejich členství. Pro určení výše vypořádacího podílu je rozhodující stav vlastního kapitálu družstva podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Nárok na vypořádací podíl je splatný uplynutím tří měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž zaniklo členství.

4.4.6. Řádná účetní závěrka a uzávěrka Družstvo je dle § 252 odst. 1 ObchZák. povinno sestavit za každý rok účetní závěrku. Účetní závěrka družstva je základním výstupem účetnictví, které družstvo celý rok vede. Představuje účtování o výsledku hospodaření družstva. Její součástí je zjištění obratu účtů, výpočet konečných zůstatků a uzavření účtů. Dochází zde také k výpočtu hospodářského výsledku družstva a to na podkladě konečných zůstatků účtů aktiv a pasiv a nákladů a výnosů. V podvojném účetnictví, ve kterém družstva zásadně účtují, je tvořena z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a z příloh. Představenstvo navrhuje společně s řádnou účetní závěrkou i způsob rozdělení a následného užití zisku, popřípadě způsob úhrady ztrát. Členové družstva si mohou podat žádost, která jim umožní nahlédnout na řádnou účetní závěrku a na návrh, který se týká rozdělení zisku a úhrady ztrát. Představenstvo, na základě určení stanov nebo zvláštních právních předpisů, zabezpečí vypracování výroční zprávy o hospodaření družstva (dle § 253 ObchZák. ) . Výroční zpráva obsahuje přehled obchodní činnosti v uplynulém roce a předpoklady jeho dalšího podnikání, stejně jako i další skutečnosti, které určují stanovy. Představenstvo předkládá členské schůzi k jejímu projednání spolu s řádnou účetní závěrkou také výroční zprávu.

4.5. Členské otázky 4.5.1. Vznik členství v družstvu Vstup do družstva je prakticky neomezený. Je to dáno tím, že jeho právní úprava má být ve shodě s první mezinárodní družstevní zásadou. Tato zásada se týká zpřístupnění družstev


31

všem osobám, které mají možnosti a schopnosti užívat jejich služby a jsou ochotny přijmout odpovědnost z členství, a to bez jakékoliv diskriminace. Členství v družstvu nevzniká před zaplacení jeho vstupního vkladu (dle § 227 odst. 4 ObchZák. ) a není jeho podmínkou pracovní vztah v družstvu. Ke vzniku členství dochází po splnění podmínek, které vyplývají ze zákona a stanov a to zejména z § 227 ObchZák. Dle § 227 odst. 2 ObchZák. může členství v družstvu vzniknout několikerým způsobem: -

při založení družstva dnem vzniku družstva (zápisem do OR),

-

za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky,

-

převodem členských práv a povinností,

-

nebo jiným způsobem, který stanoví zákon.

Členství v družstvu vzniká na základě: -

podání písemné přihlášky,

-

složení celého základního vkladu nebo vstupního vkladu,

-

splnění podmínky dokončení povinné školní docházky a dosažení stanoveného věku. Pokud členství v družstvu vzniklo na základě pracovněprávního vztahu člena k družstvu.,

-

smlouva o pracovním vztahu v předchozím případě.

Členové družstva Členy družstva mohou být jak osoby fyzické, tak i osoby právnické, které se podílejí na základním kapitálu družstva (podle § 227 ObchZák. odst.1). Obchodní zákoník stanoví, že družstvo musí mít alespoň 5 členů. Dle § 221 odst. 4 ObchZák. tato podmínka nemusí být splněna v případě, že jsou členy družstva alespoň dvě právnické osoby. Je-li ve stanovách členství

podmíněno vznikem pracovního vztahu k družstvu, pak platí dle § 227 odst.

1 ObchZák.) kogentní ustanovení, že se může členem družstva stát jen fyzická osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku nejméně 15 let. V takových případech, kde součástí členství je pracovní vztah, vzniká členství dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce v písemné dohodě o pracovních podmínkách.


32

Členem družstva se mohou stát jednak členové družstva, kteří přímo družstvo zakládají a to v době, ve které dochází k založení družstva. Členství je také možné získat kdykoliv za dobu trvání družstva, které již existuje a to na základě písemné členské přihlášky, převodem členství nebo jiným způsobem, který stanoví zákon. Členství nemůže vzniknout pouze na podkladě ústního prohlášení občana, které se týká jeho rozhodnutí vstoupit do družstva. Dle § 228 ObchZák. je družstvo povinno vést aktuální seznam všech svých členů. Do seznamu se mimo firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště osoby fyzické, která je také členem, musí uvést i výše jejího členského vkladu a výše, ve které byl tento vklad splacen. Musí se zde také vyznačit bez zbytečného odkladu veškeré změny, které se týkají evidovaných skutečností. Představenstvo umožní každé osobě, která projeví právní zájem, aby do seznamu nahlédla. Člen družstva má právo nejen do seznamu nahlížet, ale také si může vyžádat vydání potvrzení, že je členem a obsah zápisu, který je o něm evidován v seznamu. Práva a povinnosti členů družstva a družstva k členům V souvislosti se členstvím v družstvu je spojeno i mnoho práv a povinností, jejichž konkrétní rozsah je dle § 229 ObchZák. vždy upraven ve stanovách příslušného družstva. Při vstupu členů do družstva je nutné dodržovat určitá pravidla, která jsou pro něj platná. Během doby, za kterou trvá u člena jeho členství v družstvu se rozsah a podoba jeho práva a povinností postupně mění. Každý člen družstva má zejména právo: -

Podílet se na řízení a kontrole činnosti družstva přímo nebo prostřednictvím volených orgánů.

-

Zúčastnit5 se členských schůzí osobně nebo statutárním zástupcem právnické osoby, na těchto schůzích volit a být volen do orgánů družstva.

5 Člen je oprávněn zúčastnit se členských schůzí i prostřednictvím svého zmocněnce, a to na základě písemné plné moci. Podpis zmocnitele musí být úředně ověřen.,


-

33

Předkládat návrhy kterémukoliv orgánu družstva, vznášet připomínky a být informován o jejich vyřízení.

-

Vyjadřovat se k jednáním zástupců družstva.

-

Podílet se na výhodách poskytovaných členům podle stanov družstva.

Každý člen družstva je povinen: -

Dodržet veškeré smluvní závazky k družstvu.

-

Zachovat družstevní kázeň, tj. dodržovat stanovy družstva, dodržovat a plnit usnesení družstva.

-

Chránit oprávněné zájmy družstva.

4.5.2. Zánik členství v družstvu Je zde opět několik způsobu, kterými může dojít k zániku členství v družstvu. Tyto způsoby jsou vymezeny v § 231 ObchZák. Dle dle § 231 odst. 1 ObchZák. členství zaniká: -

písemnou dohodou o zániku členství,

-

vystoupením z družstva,

-

vyloučením člena z družstva,

-

prohlášením konkursu na majetek člena pro nedostatek majetku člena družstva,

-

pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností,

-

vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesením o nařízení exekuce nebo zánikem družstva.

Dle § 232 odst. 1 ObchZák. členství fyzické osoby může v družstvu zaniknout také v případě, že dojde k úmrtí této osoby. Dědic, na kterého mají po smrti člena přejít jeho práva a povinnosti, může družstvo požádat o členství. Co se týká právnických osob, tak zde platí dle § 232 odst. 4 ObchZák. jiné důvody zániku jejich členství v družstvu než důvody, které se týkaly osob fyzických. Členství


34

právnických osob může zaniknout jejich vstupem do likvidace, nebo z důvodu prohlášení konkursu na právnickou osobu, popřípadě zánikem právnické osoby.

4.6. Obchodní firma, sídlo a předmět činnosti družstva 4.6.1. Pojem a náležitosti obchodní firmy Obchodní firmou družstva (dále jen „firma“) se rozumí název, který si družstvo samo zvolilo a pod kterým je družstvo zapsáno v obchodním rejstříku. Při volbě své firmy je družstvo povinnost dodržovat podmínky dle § 8 až 10 ObchZák Povinnou součástí firmy je dodatek označující jeho právní formu. Obchodní firma u družstva musí tedy obsahovat označení „družstvo“. V případě družstevních záložen označení „spořitelní a úvěrní družstvo“ nebo „družstevní záložna“ nebo „spořitelní družstvo“ anebo „úvěrní družstvo“. U typu družstev, která zajišťují potřeby svých členů ohledně bytů, se jedná o dodatek „bytové družstvo“. Obchodní firma společnosti musí samozřejmě splňovat i obecné požadavky, zejména nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele, nesmí působit klamavě a musí být pravdivá. Těmto uvedeným požadavkům družstvo nejlépe vyhoví tím, že do svého názvu vhodně uvede předmět své činnosti. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu (dle § 10 ObchZák.). Zvolenou firmu musí družstvo uvést ve svých stanovách. Firma družstva je ze zákona chráněná. U zvolené firmy nesmí dojít k jejím použití někým jiným než družstvem, které ji má zapsanou v obchodním rejstříku. Družstvo je povinno uvádět na svých obchodních listinách svou firmu a sídlo, a to společně i s dalšími údaji. Dle § 13 a) ObchZák. je družstvo povinno na všech svých objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět určité údaje, a to konkrétně obchodní firmu, sídlo, IČO, údaj o zápisu v obchodním rejstříku včetně spisové značky a výši zapisovaného základního kapitálu. Jestliže družstvo své obchodní papíry neoznačí tímto způsobem, dopouští se tak podle § 24 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích č. 200/1990 SB., ve znění pozdějších předpisů přestupku. Pokud dojde ke zjištění, že došlo k porušení této povinnosti, jedná se potom o přestupek a na základě přestupkového řízení může dojít k udělení pokuty odpovědné


35

fyzické osobě až ve výši 50 000 Kč, nebo dokonce k nařízení zákazu výkonu činnosti družstva. Zákon přesně nestanoví, kdo má v družstvu povinnost dohlédnout na splnění tohoto příkazu, ale podle všeho je odpovědným orgánem představenstvo. Převod a přechod obchodní firmy Obchodní firmu je možné dle § 11 ObchZák. převézt pouze současně s podnikem družstva. Co se týká samotného převodu firmy bez podniku, tak tento způsob převodu není povolen. Je však přípustný převod firmy pouze při převodu části podniku, pokud zbývající část podniku bude provozována pod jinou firmou nebo v takovém případě, kdy zanikne likvidací. Pokud dojde k zániku družstva fúzí nebo rozdělením, poté přechází obchodní firma na nástupnický subjekt spolu s podnikem, jestliže právní nástupce obchodní firmu převezme. Pokud se družstvo rozhodne změnit svojí právní formu, musí uvést dodatek jeho firmy do souladu s právní formou po transformaci. Družstvo svou firmu může změnit kdykoliv.

4.6.2. Sídlo společnosti Součástí firmy družstva bude i označení sídla družstva. Obchodní zákoník vyžaduje, že musí jít o skutečné sídlo podnikání (činnosti) družstva. Má se jim stát jeho adresa zapsaná v obchodním rejstříku. Adresou se v tomto případě rozumí název obce nebo její části, poštovní směrovací číslo, číslo popisné a popřípadě název ulice nebo náměstí. Jestliže má družstvo své objekty na různých adresách, uvede adresu, na které se nachází sídlo vedení družstva. Každé družstvo musí mít své sídlo. Družstvo může mít pouze jedno sídlo. Sídlo družstva musí být zapsáno ve stanovách, postačí pouze uvést obec, ve které družstvo sídlí. Do obchodního rejstříku se musí přesně a jasně zapsat plná adresa, která odpovídá místu, kde družstvo sídlí.


36

Jako sídlo není přípustná pouze poštovní schránka nebo adresa „poste restante6“. Sídlo může být i v bytě, avšak pouze tehdy pokud to připouští povaha a rozsah činnosti. To bývá typické u malých bytových družstev.

4.6.3. Předmět činnosti družstva Obecné určení předmětu činnosti je vymezeno v obchodním zákoníku. Zde je v § 221 odst. 1 ObchZák. stanoveno, že družstvo je založeno za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Podnikáním se zde rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikající osobou (podnikatelem) na vlastní jméno a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku (dle § 2 odst. 1 ObchZák). Jedná se tedy o libovolnou činnost, pokud však splní všech 5 znaků, které jsou uvedeny v definici podnikání. Předmětem činnosti družstva nemusí být pouze podnikatelská činnost, ale může se zde jednat i o jinou činnost, jejímž účelem vždy bude zajišťování potřeb členů družstva. Činnost, kterou si družstvo zvolí, musí být zapsána ve stanovách družstva a družstvo tímto může provozovat a vykonávat pouze činnost, kterou má ve stanovách uvedenou, jinak by došlo k jejich porušení. Pokud se družstvo rozhodne rozšířit svou činnost, tak to musí zapsat do změny stanov, která je zaregistrovaná u rejstříkového soudu. Předmět činnosti družstva musí mít přesnou podobu již při průběhu přípravy na návrh stanov družstva a poté také při jejich schvalování na jeho ustavující schůzi. Je zde nutné rozhodnout, co bude hlavním předmětem činnosti družstev, zda se družstvo zaměří spíše na dosažení zisku nebo na pomoc členům v občanském životě či při jejich pracovní činnosti. Musí se zde rozhodnout, zda družstvo bude vykonávat podnikatelskou nebo svépomocnou činnost. Doba, po kterou družstvo působí není časově omezena. Na základě nové úpravy je možno družstvo založit primárně za účelem svépomocného uspokojování jiných potřeb jeho členů na demokratickém základě, a sekundárně také za účelem podnikání. Nově je družstvům povoleno zajišťovat služby a pomáhat uspokojovat potřeby i ve prospěch jiných osob, než pouze členů družstva. Tento model tzv. sociálních 6

Zaslání zásilky na poštu pouze s udáním jména příjemce, popřípadě hesla, takže si ji příjemce vyzvedne sám


37

družstev je možné nalézt v řadě zemí západní Evropy. V této souvislosti se berou v úvahu případné odchylky při vzniku a zániku členství v sociálním družstvu. Dnes tyto otázky obchodní zákoník neupravuje, pouze zákon číslo 72/1994

připouští správu převedených

jednotek z vlastnictví bytového družstva i pro jeho nečleny.

4.7. Stanovy družstva a další vnitrodružstevní předpisy Stanovy družstva tvoří jeho základní vnitřní předpis. Každé družstvo je musí sestavit ihned v okamžiku úplného začátku jeho působení. Ještě před samotným vznikem družstva je potřeba, aby si osoby, které se stanou členy družstva, určily pravidla, na základě kterých se bude družstvo řídit. Náplň, která tvoří obsah stanov, je povinně určena obchodním zákoníkem a pro bytová družstva změněn zákonem o vlastnictví bytů. Mimo povinného obsahu mohou stanovy ještě obsahovat i další ustanovení.

4.7.1. Příprava a přijetí návrhu stanov družstva Pro sestavení návrhu stanov je vhodné vytvořit skupinu z osob, které se ucházejí o členství v družstvu. Alespoň jeden člen ze skupiny by měl být uchazeč, který má znalosti z oblasti práva a to v takém případě, pokud se nachází mezi budoucími členy družstva. Úkolem členů skupiny je shromaždování právních předpisů, kterými se má vznikající družstvo řídit, tj. především obchodní zákoník. Tyto předpisy by si členové, kteří jsou přípravou návrhu stanov pověřeni, důkladně pročíst a usoudit, jak by je mohli rozvést na podmínky zakládaného družstva. A na základě jejich znalostí a jejich představ o tom, co od svého družstva očekávají pak dle § 226 ObchZák. návrh stanov sestavit. Pokud příslušný naddružstevní orgán vydá vzor stanov, je výhodné jej získat, jelikož se může uplatnit při vypracování návrhu stanov družstva. Ještě před tím, než dojde k ustavující schůzi, by měl být návrh stanov dán k nahlédnutí ostatním uchazečům o členství v družstvu, aby se s ním mohli také seznámit a případně podat návrhy k jeho změně. Návrh stanov předloží člen skupiny, která ho připravovala, ustavující schůzi. Tento člen by jej měl být schopen zdůvodnit a popřípadě odpovědět na dotazy, které mu budou


38

z pléna schůze podány. Dalším krokem je hlasování o návrhu stanov. Na jeho základě jsou stanovy přijaty, pokud s nimi bude souhlasit a bude pro ně tedy hlasovat většina přítomných uchazečů o členství. Podle § 226 odst. 1 ObchZák. musí stanovy družstva obsahovat: -

firmu a sídlo družstva,

-

předmět podnikání (činnosti),

-

vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů k družstvu a družstva k členům,

-

výši základního členského vkladu, popřípadě i výši vstupního vkladu, způsob splácení členských vkladů a vypořádání členského podílu při zániku členství,

-

orgány družstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob ustavování, působnost a způsob jejich svolávání a jednání,

-

způsob použití zisku a úhrady případné ztráty,

-

tvorbu a použití nedělitelného fondu,

-

další ustanovení, vyplývá –li to ze zákona.

V tomto případě pořadí uspořádání stanov není závazné, ale všechny zde uvedené skupiny vztahů musí stanovy obsahovat. Stanovy mohou také obsahovat dle § 226 odst. 2 ObchZák. úpravu pracovního vztahu, a to v takovém případě, pokud je podle nich také pracovní vztah člena k družstvu podmínkou jejich členství. Uvedená úprava nesmí být v rozporu s pracovněprávními předpisy, výjimku tvoří pouze případ, při kterém by úprava byla pro člena výhodnější. V takovém případě, kdy není zvláštní úprava ve stanovách obsažena, platí pracovněprávní předpisy, tj. především zákoník práce. Toto se týká zejména výrobních družstev, ale také ostatních druhů družstev, v případě že v družstvu pracují jejich členové nebo alespoň některý z nich.Takovým členem družstva může být například účetní. Co se týká změny stanov, tak o této změně rozhoduje členská schůze. Představenstvo družstva má povinnost v období do 30 dnů, které uplynuly od schválení změny stanov, oznámit tuto uskutečněnou činnost rejstříkovému soudu.


39

Přijetí, registrace, změna a seznámení se stanovami Ustavující schůze družstva přijímá návrh stanov na základě většiny hlasů přítomných členů. V případě, že osoba, která se uchází o členství nesouhlasí se stanovami a tento nesouhlas vyjádří formou hlasování, může vzít v tomto případě svou přihlášku zpět. Je však nutné, aby tak učinila hned po průběhu hlasování na ustavující schůzi, jinak by mohlo její členství v ustaveném družstvu zaniknout pouze za podmínky dodržení ustanovení o zániku členství vystoupením, to je zejména v případě, že dojde k dodržení výpovědní lhůty. Z důvodů, že se přijetí stanov prostřednictvím ustavující schůze družstva, a také celý průběh této schůze, schvaluje notářským zápisem, musí na něj být prostřednictvím přípravného výboru družstva pozván notář. Obsahem notářského zápisu musí být i obsah schváleného textu stanov. Stanovy mohou být také dle § 226 odst. 3 ObchZák. dodatečně změněny a to na členské schůzi družstva. Povinností představenstva družstva je uvědomit o změně stanov rejstříkový soud a to do doby 30 dnů po uplynutí rozhodnutí členské schůze. Se změnami stanov musí být seznámen každý člen družstva.

4.8. Další vnitrodružstevní předpisy Z toho důvodu, že v kompetenci stanov nemůže být úplný obsah všech pravidel, pomocí kterých se činnost družstva řídí, mohou a také mají mít družstva další vnitrodružstevní předpisy, které více dopodrobna rozvádějí ustanovení stanov. Také upravují další vztahy, na které stanovy pozapomínají. Nejčastěji se tím myslí jednací řády orgánů družstva a provozní řády, jako například domovní řády v oblasti bytových družstev. Zákonnou povinnost, která se týká vypracování a přijmutí jednacích řádů svých orgánů nebo jednací řád pro každý jejich orgán zvlášť, mají pouze družstevní záložny. U ostatních družstev záleží pouze na jejich vlastním zvážení a rozhodnutí, zda vypracují další vnitrodružstevní předpisy.

4.9. Soustava orgánů družstva Rozhodování, které se týká všech zásadních otázek činnosti družstva, se svěřuje jeho kolektivním orgánům, které tvoří členové družstva.


40

Orgány družstva jsou následující: (dle § 237 ObchZák.) -

členská schůze – nejvyšší orgán družstva,

-

představenstvo,

-

kontrolní komise,

-

další orgány družstva podle stanov (předseda, ředitel, prokurista družstva).

Jedná se o tzv. obligatorní orgány, to znamená, že povinností družstva je tyto orgány zřídit. Každé družstvo si tuto soustavu přizpůsobit a to podle své velikosti a předmětu jeho činnosti. Orgánem družstva nebo jeho členem se může podle § 238 odst. 1 ObchZák. stát pouze člen družstva. Do orgánu družstva mohou být voleni jen členové družstva starší 18 let a zástupci právnických osob, které jsou členy družstva. V případě, že je členem družstva právnická osoba, tak její povinností je zmocnit fyzickou osobu jednat za ni v orgánu družstva. Pro platnost usnesení členské schůze, představenstva a kontrolní komise se vyžaduje podle § 238 odst. 3 ObchZák. jejich řádné svolání, přítomnost nadpoloviční většiny členů a souhlas většiny hlasů přítomných členů. Toto platí pouze v případě, že tento zákon nestanoví jinak. Zákon nebo stanovy také určují, pro která usnesení je třeba souhlasu kvalifikované většiny. Mimo obligatorní orgány mohou družstva zřídit svými stanovami i tzv. fakultativní orgány. To závisí na předmětu činnosti a velikosti družstva. Musí tak být učiněno zároveň se svými stanovami, jinak by se nejednalo o orgán družstva. Je stanovena jeho působnost a pravidla rozhodování. Kromě orgánů mohou družstva zřizovat různé poradní a pomocné orgány.

4.10. Zánik, zrušení a likvidace družstva Průběh procesu, který je spojen s ukončením existence družstva jako subjektu práv a povinností, je povinně dvoufázový – zrušení a zánik, mezi nimi probíhá zpravidla likvidace družstva.


41

Bez předcházejícího procesu, při kterém dochází ke zrušení družstva, nemůže dojít k jeho zániku. Družstvo samo zaniká dnem jeho výmazu z obchodního (podnikového) rejstříku (podle § 254 odst. 1 ObchZák.). Jsou zde různé důvody, na jejichž základě dojde ke zrušení družstva. Zrušení družstva lze však rozdělit na proces zrušení ze dvou základních důvodů – z dobrovolného a nuceného zrušení. Pokud máme na mysli dobrovolné zrušení družstva, jedná se o zrušení družstva v důsledku výslovného rozhodnutí členské schůze nebo pokud vznikne zákonem výslovně předpokládaná jiná právní skutečnost související se zrušením družstva. Nucené zrušení je takové zrušení, o kterém rozhodne soud, nebo pokud zrušení družstva vznikne v souvislosti s konkurzním řízením.

4.10.1. Zrušení družstva Podle § 254 odst. 2 ObchZák. může dojít ke zrušení družstva následujícím způsobem: -

usnesením členské schůze družstva – zrušení z jakýchkoliv důvodů a kdykoliv,

-

zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení,

-

zrušením konkurzu proto, že majetek úpadce nestačí ani k úhradě nákladů konkurzu,

-

zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku,

-

rozhodnutím soudu o zrušení a likvidaci družstva podle § 257 odst. 1 ObchZák.,

-

uplynutím doby, na kterou bylo družstvo zřízeno,

-

dosažením účelu jeho založení,

-

změnou právní formy.

Pokud je usnesení členské schůze o zrušení družstva přijato, musí být ověřeno notářským zápisem (dle § 254 odst. 3 ObchZák.). Členská schůze může rozhodnout, že se družstvo zruší s likvidací nebo bez likvidace a může tak učinit buď z jakýchkoliv důvodů či bez uvedení důvodů. Družstvo zanikne bez likvidace sloučením, splynutím nebo rozdělením. Družstvo se zrušuje dnem, ve kterém bylo usnesení členské schůze přijato. Zrušení činnosti družstva není důvodem okamžitého ukončení existence družstva. Zánik družstva nastává také, pokud počet jeho členů klesne pod stanovenou hranici 5 občanů.


42

4.11. Likvidace družstva: Na základě Obchodního zákoníku vstupuje zrušené družstvo do likvidace (podle § 259 odst. 1 ObchZák.). Dle Obchodního zákoníku se likvidací družstva rozumí předepsaný postup mimosoudního vypořádání týkající se zejména majetkových záležitostí, které souvisejí se zrušením družstva. Z toho vyplývá, že družstvo vstupuje do likvidace dnem, ke kterému dojde k jeho zrušení. Po celou dobu od vstupu do likvidace, po kterou dochází k výkonu činnosti družstva, musí družstvo vystupovat s dodatkem firmy „v likvidaci“ a je povinno vykonávat pouze činnosti zaměřené na vypořádání dosavadních obchodů a k provedení likvidace. K vykonání likvidace se vybere osoba, která je jmenována na funkci likvidátora. Způsob jeho jmenování má být zvolen družstvy v jejich stanovách. Pokud k tomuto určení nedojde, tak o jmenování likvidátora rozhoduje členská schůze družstva, a to nadpoloviční většinou hlasů přítomných na členské schůzi (podle § 259 odst. 1 ObchZák.). Podle § 71 odst. 1 ObchZák. si stanovuje likvidátora družstvo samo, pokud tak neučiní, dojde k jeho stanovení soudem. Družstvo podává návrh na zápis do podnikového rejstříku, který se týká toho, že družstvo vstupuje do likvidace a kdo se stává jeho likvidátorem. Ke dni provedení zápisu do podnikového rejstříku dochází k zániku funkce všech orgánů družstva s výjimkou členské schůze. Ve věcech, které jsou spojené s likvidací má likvidátor právo jednat jménem družstva. Povinností likvidátora je podle § 259 odst. 2 ObchZák. před rozdělením likvidačního zůstatku vypracovat návrh na jeho rozdělení, který je projednáván členskou schůzí a na požádání člena družstva mu musí být předložen. O vstupu družstva do likvidace musí být likvidátorem neprodleně vyrozuměny všechny organizace, orgány a jiné osoby, které jsou tímto vstupem ovlivněny. Do jednoho měsíce po jmenování do funkce sestaví likvidátor zahajovací rozvahu a předloží ji členské schůzi současně s likvidačním plánem, rozpočtem likvidace a s inventarizačním zápisem o mimořádné inventarizaci hospodářských prostředků, která byla provedena ke dni zahájení likvidace.


43

Družstvo ke dni zahájení likvidace sestaví účetní závěrku a účetní výkazy a předá je likvidátorovi. Ten ji poté předloží ke schválení členské schůzi společně s konečnou zprávou o průběhu likvidace s uvedeným návrhem na rozdělení případného likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se postupně rozdělí. Každému členovi družstva se podle § 259 odst. 3 ObchZák. uhradí částka odpovídající výši jeho členského podílu a dalšího majetkového vkladu. Popřípadě další částka, o kterou převyšuje povinnost ručení člena jeho členský podíl. Prostředky zbylé po vypořádání převede likvidátor: -

u družstev nově vzniklých založením po 1. červenci 1988 mezi členy družstva, a to způsobem, který určují stanovy,

-

u ostatních družstev na rozvoj obcí, v nichž družstvo vyvíjelo svou činnost.

Úkolem likvidátora je podat návrh na výmaz družstva z podnikového rejstříku a zajistit bezpečné uložení a uschování spisového materiálu a účetních písemností.

4.11.1. Zánik družstva Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku. V takovém případě, pokud družstvo vstoupilo do likvidace je povinen likvidátor do doby 30 dnů po skončení likvidace požádat na rejstříkovém soudu o výmaz družstva. Pokud družstvo zaniká bez likvidace, to je prostřednictvím právního nástupce, tak návrh na výmaz podává statutární orgán družstva.


44

5. Praktická část V úvodu praktické části uplatním informace, které jsem načerpala v teoretické a zaměřím je do praxe. Budu se zde zabývat založením a vznikem „Bytového družstva domeček“. Mým úkolem je popsat veškeré kroky a postupy, které se zakládáním družstva tohoto typu souvisejí a také zde uvedu příklady důležitých písemností, které jsou při založení družstva nezbytné.

5.1. Cíl vzniku Bytového družstva domeček Firma o které se zmiňuji v praktické části, Bytové družstvo domeček, je fiktivní stejně jako s ní související okolnosti, týkající se jejího vzniku. Hlavním impulsem pro založení tohoto družstva byla nabídka Magistrátu města Jihlavy, která se týkala prodeje domů v rámci privatizace bytového fondu v roce 2004. Podmínkou tohoto prodeje byla účast nejméně 50% nájemníků, kteří se budou podílet na tvorbě takzvané právnické osoby, kterou se rozumí družstvo, nebo s. r. o. V našem případě jsme se rozhodli založit družstvo. A to z toho důvodu, že je v něm možnost přímého řízení členy družstva. A jeho počet členů není nikterak omezen. Jelikož se v tomto případě jedná o 8 domů dohromady se 100 byty a tedy celkem se 100 potencionálními členy družstva nemůžeme volit formu s.r.o. z toho důvodů, že tato právní forma má omezený počet společníků na 50 osob, tento limit je stanoven v ObchZák. v oddíle 1 § 105.

5.2. Postup při založení družstva Současně s přípravou založení Bytového družstva domeček je nutné sestavit návrh stanov tohoto družstva. Také zde musíme zvážit jakou bude naše družstvo vyžadovat výši základního kapitálu a na tomto podkladě rozhodnout o výši členského vkladu pro každého člena družstva, k jehož složení se zavážou členové družstva na ustavující schůzi. Dále zda budou osoby, které se ucházejí o členství v družstvu, skládat zápisné a pokud se rozhodne, že ho skládat budou,


45

tak stanovit v jaké výši. Zapisovaný základní kapitál Bytového družstva domeček musí být ze zákona minimálně 50 000 Kč a v této výši jsme ho také následně stanovili. Také je potřeba připravit kandidáta na členy orgánů družstva – představenstva a kontrolní komise. Zejména se zde bude jednat o takové osoby, které se ucházely o členství v Bytovém družstvu domeček. Musí se jednat o osoby, které projevily zájem a schopnosti k práci v družstvu již v době průběhu přípravy jeho založení. Tyto osoby také musí mít vlastnosti, které jim stanovuje obchodní zákoník pro zastávání volených funkcí v družstvu anebo zákon o družstevních záložnách.

5.3. Kroky při zakládání družstva Samotný proces založení družstva se nechá popsat v několika krocích. Před založením -

sezvat všechny budoucí členy a vybrat předsedu (dále je možné vybrat místopředsedu a další členy představenstva případně členy kontrolní komise),

-

domluvit se na názvu družstva (ověřit si na obchodním rejstříku, že bude moci být název v dohodnutém znění zapsán - může se stát, že již je pod názvem veden jiný subjekt nebo že rejstřík bude mít nějaké výhrady, vždy tam musí být slovo „družstvo“),

-

domluvit se na znění stanov,

-

domluvit se na výši členského vkladu (minim. 50tis. + je třeba přičíst náklady na založení družstva – notář, poplatky aj.),

-

vyplnit přihlášky zakládajících členů Bytového družstva domeček.

Připravit doklady -

seznam zakládajících členů (podle přihlášek),

-

sehnat na předsedu (i na další případné členy představenstva) výpis z rejstříku trestů,

-

čestné prohlášení o splnění podmínek k přijetí funkce,

-

podpisové vzory,

-

souhlas vlastníka nemovitosti s umístněním sídla Bytového družstva domeček,


-

46

od živnostenského úřadu získat tiskopisy a pokyny ke zřízení živnosti na předmět podnikání Bytového družstva domeček,

-

sehnat notáře, prostory pro zakládající schůzi a schůzi svolat,

-

při průběhu schůze vybrat členské vklady,

-

S notářským zápisem o založení Bytového družstva domeček o založit účet a vložit na něj členské vklady, o (doklad bude součástí materiálu pro obchodní rejstřík), o získat živnostenský list na předmět podnikání (správa domu, ten také bude přiložen k žádosti o zápis).

-

Materiály by měl zkompletovat notář a spolu s návrhem na zápis do obchodního rejstříku odeslat na rejstříkový soud.

Živnost, kterou bude naše Bytové družstvo domeček potřebovat je živnost volná pro právnické osoby podle nařízení vlády č. 140/2000Sb., v platném znění, vedená pod č. 92 – správa a údržba nemovitostí.

5.3.1. Přípravné práce Na nabídku Magistrátu města Jihlavy zareagoval Ing. Pavel Stehlík, nájemník v domě číslo 1590, a rozhodl se podniknout následující přípravné práce. -

Informování všech nájemníků o připravovaném založení družstva.

-

Výběr přípravného výboru z uchazečů o členství v družstvu.

-

Kontrola přihlášek.

-

Stanovení výše zapisovaného základního kapitálu.

-

Předběžný návrh stanov.

-

Stanovení výše členského vkladu.

-

Vytvoření seznamu kandidátů na členy orgánů.

-

Určení doby na kterou je družstvo zakládáno.

-

Svolání ustavující schůze.


47

Informování potenciálních členů družstva Protože jde o velkou skupinu nepřichází v úvahu osobně všechny nájemníky obcházet a domlouvat založení družstva. Ing. Pavel Stehlík proto zamluvil prostory a pomocí letáčků svolal všechny případné zájemce na tuto přípravnou schůzi. Na přípravnou schůzku přišlo 98 % uchazečů. Průběh schůze byl zaznamenán neoficinálně bez účasti notáře, jelikož tento záznam zákon nevyžaduje. Výběr přípravného výboru Na přípravách se dobrovolně rozhodli aktivně spolupracovat JuDr. Petr Knedlička a Mgr. Miroslava Tůmová. Společně tak s Ing. Pavlem Stehlíkem vytvořili přípravný výbor. Kontrola přihlášek Všichni tři členové vybírali přihlášky a kontrolovali patřičné zákonné náležitosti, kterými jsou zejména: -

vlastnoruční podpis přihlášky

-

náležitý minimální věk uchazeče (minimálně 15 let),

-

ukončení základní školní docházky.

Stanovení výše zapisovaného základního kapitálu Přípravný výbor stanovil výši základního zapisovaného kapitálu na 50 000 Kč, což je minimální hodnota povinná ze zákona pro bytová družstva. Předběžný návrh stanov Otázce týkající se obsahu stanov se budeme věnovat jedné z dalších kapitol. Prozatím nám bude stačit, že návrh stanov vytvořil Judr. Petr Knedlička.

Jelikož se jedná o člena

přípravného výboru, nevyžádal si žádnou finanční odměnu. Stanovení výše členského vkladu Výši členského vkladu stanovil přípravný výbor družstva ve výši 15 000 Kč. Získané prostředky budou využity na zřízení sídla družstva a na další vynaložené náklady. Zbývající hotovost musí dosáhnout výše minimálního zapisovaného kapitálu.


48

Každý člen se vlastnoručním podpisem na ustavující schůzi družstva zavazuje k zaplacení určené výše členského vkladu. Mimo určené výše členský vkladu jsou žadatelé povinni zaplatit také zápisné, které bylo stanoveno ve výši 500 Kč. Tyto peníze budou použity na pronájem prostor pro přípravné a členské schůze a další poplatky. Například poplatky na ověření notáře, atd… Vytvoření seznamu kandidátů na členy orgánů Je potřeba zvolit kandidáty pro dva orgány – představenstvo a kontrolní komisi. Mezi tyto kandidáty byli zařazeni všichni tří členové přípravného výboru a několik dalších osob zapojených do přípravných prací souvisejících se vznikem družstva. Kandidáti museli splnit požadovanou věkovou hranici 18 let, v budoucnu se musejí stát členy družstva, pro vykonávanou pozici musejí mít patřičné znalosti a schopnosti. Určení doby na kterou je družstvo zakládáno Vzhledem k tomu, že zakládáme bytové družstvo za účelem správy bytů bude vhodné založit ho na dobu neurčitou, protože charakter podnikání není nikterak omezen dobou trvání ani konkrétním výsledkem. Svolání ustavující schůze družstva Ing. Pavel Stehlík byl pověřen svoláním ustavující schůze družstva. Rozeslal všem případným členům družstva pozvánky a další důležité informace (návrh stanov, výši členského vkladu, kandidátku na členy orgánů družstva, atd.). Dále pan Pavel Stehlík připravil na ustavující schůzi družstva údaje týkající se kupovaných nemovitostí (cena, výměra bytu, počet bytových jednotek, případné podmínky splácení, atd.). Ustavující schůze družstva byla svolána na 26. prosince 2004


49

5.3.2. Ustavující schůze družstva Na ustavující schůzi družstva se dostavilo všech 100 uchazečů o členství. Právo na zahájení a řízení ustavující schůze družstva má její svolavatel. V rámci ustavující schůze je nutné vyřešit následující body: -

Volba předsedajícího ustavující schůze.

-

Schválení stanov.

-

Volba orgánů družstva – představenstva a kontrolní komise.

Přijetím těchto požadavků došlo k založení družstva. Členové se zavázali ke splacení členských poplatků do 15 dnů od ukončení ustavující schůze. Celý průběh ustavující schůze družstva musí být osvědčen notářským zápisem a jeho přílohou musí být seznam všech členů a výše jednotlivých členských vkladů, k nimž se na ustavující schůzi zavázali. Též se notářským zápisem osvědčuje rozhodnutí ustavující schůze o schválení stanov, který musí obsahovat jeho schválený text. Volba předsedajícího ustavující schůze Jak je zvykem byl i v našem případě za předsedajícího ustavující schůze zvolen svolavatel, Ing. Pavel Stehlík. Schválení stanov Před samotným schvalováním stanov došlo ke schválení základního kapitálu, s jehož výší byli všichni seznámeni předem. Při schvalování stanov dva uchazeči o členství vyjádřili svůj nesouhlas. Stanovy, ale nebylo možné pozměnit dle jejich přání. Při hlasování byly stanovy schváleny většinou přítomných. Dva nespokojení uchazeči vzali svou přihlášku zpět tak jak jim to umožňuje zákon, protože hlasovali proti přijetí stanov.


50

Volba orgánů družstva Volby do orgánů představenstva a kontrolní komise družstva proběhly bez problémů. Ing. Pavel Stehlík byl zvolen nejen do role předsedy družstva, ale také jako osoba jíž členové družstva budou skládat členský vklad a zápisné.

5.3.3. Založení družstva Ale i přesto, že ustavující schůzí došlo k založení družstva, nemá dosud družstvo právní subjektivitu a z tohoto důvodu nemůže dosud jednat svým statutárním orgánem – představenstvem. Členové představenstva jednají svým jménem a jakékoliv vzniklé závazky jsou jejich závazky nikoliv závazky družstva. Svým jménem také podávají návrh na zápis družstva do obchodního rejstříku. Představenstvo muselo vykonat ještě před samotným vznikem družstva několik kroků. Náležitosti potřebné pro vznik družstva mohou uzavřít bez dodatečného schválení členské rady. Takovými kroky bylo sjednání půjčky na koupi domů, uzavření smlouvy na pronájem kanceláří a podobně. Z důvodů havarijního stavu střechy na jednom z domů bylo nutno sjednat její neodkladnou rekonstrukci. Smlouvy s touto rekonstrukcí související byly uzavřeny s odkládací podmínkou vzniku družstva a jejich schválením příslušným orgánem družstva po jeho vzniku. Představenstvo si veškeré kroky pečlivě zapisovalo, aby členská schůze svolaná po vzniku družstva mohla jednotlivé kroky schválit a zajistit tak přechod pohledávek na družstvo.

5.3.4. Vznik družstva – zápis družstva do Obchodního rejstříku Družstvo vznikne zápisem do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podal předseda družstva Ing. Pavel Stehlík. Způsob zápisu do Obchodního rejstříku byl upraven od 1. července 2005 novelou Obchodního zákoníku číslo 216/2005 Sb. Návrh je možné podat pouze na předepsaných formulářích jak stanovuje paragraf 32 Obchodního zákoníku. Tyto formuláře byly vydány vyhláškou číslo 250/2005 Sb. o závazných formulářích na podávání návrhu na zápis do Obchodního rejstříku. Jsou bezplatně k dispozici na internetové adrese http://www.justice.cz.


51

Žádný jiný způsob podávání návrhu na zápis do Obchodního rejstříku, který by byl akceptován rejstříkovým soudem není možný. Z toho důvodu je zbytečné podávat návrhy jiným způsobem. Název firmy: Název družstva byl odsouhlasen na ustavující schůzi, kde většina přítomných členů hlasovala pro název firmy Bytové družstvo domeček. Toto jméno vyhovuje všem zákonným předpokladům, jak jsou uvedeny v teoretické části. Z toho důvodu, že naše družstvo bude po celou dobu existence pod tímto jménem vystupovat, kladli jsme na jeho výběr patřičnou pozornost. Při volbě naší firmy jsme museli respektovat ustanovení obchodního zákoníku (§ 8 až 10 ObchZák.). Na rejstříkovém soudu jsme si museli ověřit, zda námi zvolený název družstva již neexistuje. A tedy zda firma nebude zaměnitelná a nebude působit klamavě. Z toho důvodu, že v Jihlavě již delší dobu několik bytových družstev působí, by pouhá variace textu bytové družstvo a lokality Jihlava mohla být podobná již existujícím družstvům, což není možné z důvodů ochrany, která je stanovena zákonem. Již dříve existujícími družstvy jsou například První bytové družstvo Jihlava a Stavební bytové družstvo Jihlava,… Sídlo firmy: Adresou sídla družstva je: Jihlava, Telečská 196, PSČ 586 01, okres Jihlava. Sídlo firmy bylo zvoleno po usilovném pátrání po kancelářích, které by byly určeny k pronájmu a to v blízkosti námi nakupovaných bytových domů. Tato lokalita byla pro naše bytové družstvo nejvýhodnější jak z hlediska ceny pronajatých prostor tak i z hlediska polohy kanceláří. Listiny potřebné k zápisu do Obchodního rejstříku K zápisu do obchodního rejstříku je nutné přiložit tyto listiny: -

Stejnopis notářského zápisu, který pojednává o ustavující schůzi družstva.

-

Stejnopis notářského zápisu, který se týká rozhodnutí ustavující schůze o schválení stanov družstva.


52

-

Stanovy družstva.

-

Výpis z katastru nemovitostí osvědčující vlastnické právo k prostorám, v nichž si zvolilo družstvo své sídlo. Bytové družstvo domeček si pro své účely pronajalo kancelářské prostory a přikládá tedy souhlas vlastníka těchto prostor k umístění sídla družstva.

-

Jména a příjemní členů statutárního orgánu založeného družstva, včetně jejich rodného čísla nebo data narození a úplné adresy jejich bydliště.

-

O výši základního členského vkladu, který je nutný doložit notářským zápisem o přijetí stanov družstva.

-

O výši zapisovaného základního kapitálu založeného družstva a také o splacení jeho stanové části.

Zakládané družstvo musí dále doložit údaje, které se týkají jeho budoucího podnikání (činnosti). Těmito údaji jsou: -

Doklad o tom, že mu nejpozději ke dni jeho zápisu do obchodního rejstříku vznikne živnostenské oprávnění k činnosti, která má být jako předmět podnikání (činnosti) zapsána do obchodního rejstříku.

-

Doklad, který stanoví, že zakládané družstvo má nebo ke dni svého vzniku bude mít k dispozici fyzická osoba, která získala oprávnění vykonávat činnost zapisovanou jako předmět podnikání (činnosti) družstva.

V příloze je vložen návod na vyplnění formuláře návrhu na zápis založení družstva do obchodního rejstříku. Formulář je dostupný na www.form.cz. Návrh na zápis se podává krajskému soudu, který vede obchodní rejstřík. Je jím krajský soud nebo krajský obchodní soud. Zde záleží na tom, kde má družstvo zapsané sídlo. V případě našeho bytového družstva se podává návrh na zápis krajskému soudu v Brně, Rooseveltova 648/16, 60195 Brno. Platnost zápisu družstva do obchodního rejstříku si můžeme lehce ověřit na základě podání žádosti o výpis z obchodního rejstříku. Po jeho získání se přihlásíme u místně


53

příslušného finančního úřadu (v Jihlavě, Tolstého 2, 58601 Jihlava) a ten nám následně přidělí daňové identifikační číslo (DIČ). Poté si družstvo může zažádat o zřízení účtu u banky. Konkrétní datum vzniku družstva: Dne 22. 2. 2005 se sešla ustavující schůze družstva. A zápis družstva do obchodního rejstříku byl proveden 16. 6. 2005, a to pod číslem oddílu Dr XXIV, vložka 165. Zápis do obchodního rejstříku byl učiněn u Krajského soudu v Brně. Krajský soud v Brně přidělil družstvu jeho IČ: 02535967 a také DIČ: CZ02535967.

5.4. Stanovy družstva 5.4.1. Vznik stanov družstva Jedním z navrhovatelů na vznik družstva se stal JuDr. Petr Knedlička, který se ujal sepsání stanov osobně. Jím navržené stanovy posoudili ostatní spolunavrhovatelé a notář, který byl přítomný při průběhu ustavující schůze, potvrdil právní platnost těchto stanov.

5.4.2. Obsah stanov Stanovy musí ze zákona obsahovat některé povinné části, podle § 226 ObchZák. jsou jimi: -

firma a sídlo družstva,

-

předmět podnikání (činnosti) družstva,

-

vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů k družstvu a družstvu ke členům,

-

výši základního členského vkladu, popřípadě i výši vstupního vkladu, způsob splácení členských vkladů a vypořádání členského podílu při zániku členství,

-

orgány družstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob ustavování, působnost a způsob jejich svolávání a jednání,

-

způsob použití zisku a úhrady ztráty,

-

tvorbu a použití nedělitelného fondu,

-

další ustanovení, vyplývá-li to z obchodního zákoníku.


54

V následujících kapitolách bude ze zákona povinný obsah stanov rozebrán podobněji po jednotlivých bodech.

5.4.3. Firma a sídlo družstva Bytové družstvo domeček, Ulice: Telečská 196, Jihlava. PSČ 586 01.

5.4.4. Předmět podnikání (činnosti) V této části stanov se specifikují činnosti, které bude družstvo vykonávat. Pro tyto činnosti musí mít živnostenské oprávnění a je výhodné tyto činnosti příliš nekonkretizovat. Rozšíření služeb o další činnost se musí projednat na členské schůzi a musí dojít ke změně stanov. Hlavním posláním družstva je získávat společnou činností a společnými prostředky byty, hospodařit s nimi a tím se podílet na uspokojování svých bytových potřeb a tím také obecného zájmu členů. Bytové družstvo domeček je společenstvím neuzavřeného počtu osob vytvořené za účelem (činností): -

zajišťování bytových a s bydlením souvisejících potřeb členů družstva – nájemců družstevních bytů,

-

spravování, popřípadě provozování nebytových prostorů a garáží ve vlastnictví družstva (dále jen nebytové prostory),

-

provozování podobných činností uvedených výše a to na smluvním základě ve prospěch členů družstva – vlastníků bytů (nebytových prostorů) a nečlenů družstva – vlastníků bytů (nebytových prostorů).

Bytový fond, který je pod správou Bytového družstva domeček je umístěn v Jihlavě.


55

Předmětem podnikání jsou zejména tyto činnosti: -

montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení,

-

nákup a prodej průmyslového zboží,

-

vodoinstalatérství, topenářství,

-

revize požárních vodovodů,

-

pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor bez poskytování i jiných než základních služeb spojených s pronájmem,

-

správa nemovitostí, bytových a nebytových prostor pro jiné osoby,

-

činnost účetních poradců, vedení účetnictví,

-

montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení a plnění nádob plyny.

V těchto činnostech má družstvo živnostenský list a jsou schváleny představenstvem. Družstvo může vykonávat i další činnosti, které jsou schválené představenstvem, pokud si k jejich vykonávání opatří příslušné oprávnění.

5.4.5. Vznik a zánik členství v družstvu Tato kapitola je velmi podstatnou částí stanov zejména v části zániku členství v družstvu, ve které by mohlo dojít k soudním sporům v případě vyloučení některého člena družstva. Členství v družstvu je ve spojení s nájemním vztahem k bytu v domech č. p. 1 589 1 597, ulice Telečská v Jihlavě. Podmínkou vzniku členství je splnění majetkové účasti a zákonných předpokladů (věk minimálně 15 let, ukončení základního vzdělání). Vznik členství v družstvu Zde je důležité zaměřit se na možnosti nabytí členství v družstvu. Zejména to jsou tyto: -

přijetí na základě rozhodnutí představenstva,

-

dědictví,

-

převod členství.


56

Zánik členství v družstvu Při zániku členství v družstvu je důležité vzít v úvahu tyto důvody zániku: -

převodem členství,

-

na základě písemné dohody o skončení členství v družstvu,

-

na základě vlastní žádosti člena o jeho vystoupení z družstva,

-

dále vyloučením člena z družstva z důvodů porušování stanov.

5.4.6. Výše základního členského vkladu a vypořádání členského podílu Základní členský vklad byl stanoven již v začátku založení družstva ve výši 15 000 Kč. Členský vklad se skládá: -

ze základního členského vkladu, který je ve výši 14 000,- Kč,

-

z nedělitelného fondu družstva ve výši 100,- Kč.

K přidělení uvolněného bytu členům, kteří vstoupili do družstva po jeho vzniku, mimo úhrady členského podílu, který je vypočítaný z celkové a navýšené kupní ceny domu, je přidělení bytu podmíněno zaplacením dodatečného členského vkladu. Minimální výši dodatečného členského vkladu stanoví představenstvo s přihlédnutím na aktuální tržní hodnotu bytu, s tím, že 40 % tohoto vkladu bude převedeno do fondu údržby a oprav. Výši dodatečného členského vkladu má oprávnění upravovat představenstvo Bytového družstva domeček a to dle aktuálního stavu tržních cen bytů.

5.4.7. Orgány družstva V této části stanov je uvedeno jaké orgány družstvo má. Periodu jejich zasedání a náležitosti pro jejich svolání.


57

Orgány družstva jsou: -

členská schůze,

-

představenstvo,

-

kontrolní komise.

Členská schůze Jedná se o schůzi členů družstva jako nejvyššího orgánu družstva, která se schází nejméně jednou ročně. Je svolávána představenstvem družstva písemnou pozvánkou, na které musí být mimo místa, data a hodiny konání jejího zasedání uveden také program jednání. Členská schůze bytového družstva má výlučnou působnost v oblasti rozhodování o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých se nacházejí byty nebo s byty. Takovéto rozhodnutí může učinit členská schůze jen po předchozím písemném souhlasu většiny členů bytového družstva, kteří jsou v nemovitosti, které se týká toto rozhodnutí, nájemci. Toto však neplatí v případě, že družstvu vznikla povinnost převést byt nebo nebytový prostor do vlastnictví člena, který je zde nájemcem. Představenstvo družstva Představenstvo je statutárním orgánem družstva. Řídí činnost družstva v souladu s usnesením členské schůze a rozhoduje o všech jeho záležitostech, které nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu. Představenstvo a přímo předsedu družstva volí členská schůze. Představenstvo se skládá z 5 členů a ze 2 náhradníků. Členové zvoleného představenstva volí místopředsedu přímo ze svého středu. Funkční období představenstva je tři roky. Představenstvo se schází dle své potřeby, nejméně však jednou za dva měsíce. Jeho zasedání se také musí konat do 10 dnů po obdržení žádosti kontrolní komise o jeho svolání z toho důvodu, že představenstvo na její výzvu neodstranilo vytknuté nedostatky v požadované lhůtě. Představenstvu družstva (včetně kontrolní komise) je možno za jeho činnost přiznat finanční odměnu. Maximální výše odměn bude stanovena v ročním rozpočtu. Rozpočet a výše


58

odměn, které jsou jednotlivým členům orgánů družstva uděleny, je vždy předkládána následující výroční členské schůzi. Složení představenstva družstva: Předseda:

Ing. Pavel Stehlík

Místopředseda:

JuDr. Petr Knedlička

Členové družstva:

Mgr. Miroslava Tůmová Hana Marková Bc. Lubomír Beneš Pavlína Budková Mgr. Jana Štastná.

Kontrolní komise Oprávněním kontrolní komise je kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat všechny stížnosti jeho členů. Jedná se o nezávislý orgán družstva, který odpovídá pouze jeho členské schůzi. Vyjadřuje se k řádné účetní uzávěrce družstva a k návrhům na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty družstva. Na vyskytující se nedostatky upozorňuje představenstvo, které také vyžaduje zjednání nápravy ve stanovené lhůtě. Kontrolní komise se skládá ze 3 členů a 1 náhradníka. Předsedu si volí ze svého středu. Náhradník má právo zúčastňovat se schůzí kontrolní komise, ale nemá právo hlasovat. Kontrolní komise se schází dle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce. Funkční období kontrolní komise je totožné s funkčním obdobím představenstva družstva. Jednání kontrolní komise svolává a také řídí její předseda. Složení kontrolní komise družstva: Předseda komise:

Richard Doležal

Místopředsedkyně komise:

Jana Zikmundová

Členové kontrolní komise:

Oldřich Kadlec Petra Hloučková Jana Plíhalová


59

5.4.8. Způsob užití zisku a úhrady ztráty družstva Pro rozdělení části čistého zisku, která je určená členům družstva, platí pravidla, která jsou stanovena v § 236 odst. 2 ObchZák.. O způsobu, jakým se bude hradit ztráta družstva, rozhoduje členská schůze.

5.4.9. Nedělitelný fond Družstvo zřizuje nedělitelný fond ve výši 5 000,- Kč (10% zapisovaného základního kapitálu). Nedělitelný fond družstvo dále doplňuje nejméně o 10% ročního čistého zisku, a to až do té doby, než výše nedělitelného fondu dosáhne částky, která se bude rovnat minimálně polovině zapisovaného základního kapitálu družstva, to je částce 25 000,- Kč. Prostředky, které se podílejí na tvorbě nedělitelného fondu nelze za doby trvání družstva rozdělit mezi jeho členy. Tyto prostředky se ale mohou použít ke krytí ztráty družstva nebo k opatřením, které mají překonat nepříznivý průběh jeho hospodaření a to za předpokladu, usnesla-li se na tom členská schůze. Bytové družstvo také musí zřídit fond oprav. Do tohoto fondu se soustřeďují prostředky, které jsou určené zejména pro hrazení oprav domů, které jsou ve vlastnictví družstva. Výši tohoto fondu určuje členská schůze na základě schválení plánu oprav ve sledovaném roce. Také se zde vytváří rezerva, která slouží ke krytí neplánovaných a tedy náhle vzniklých oprav či dalších nepředpokládaných výdajů plynoucích z péče o domy, které má družstvo ve svém vlastnictví.

5.5. Domovní řád družstva Povinností bytového družstva je vypracování domovního řádu. V tomto řádu družstvo může rozvést a konkretizovat ustanovení stanov o právech a povinnostech členů družstva, stanoví zde pravidla týkající se otvírání a zavírání domu a o přístupu do jeho společných částí, které jsou za jiných podmínek uzavřeny. Slouží také pro zajištění čistoty a pořádku v domě, klidu v domě, pro úklid domu, vyvěšování a vykládání věcí mimo byt, pro poskytování informací nájemníkům, pro údržbu a opravy domu, pro chov domácích zvířat, atd.


60

Tyto domovní řády hodně usnadní činnost představenstva nebo předsedy družstva. Je to způsob, jak zabránit upřednostňování některých členů družstva před jinými členy. Čímž dochází k narušování dobrých vztahů mezi sousedy v domě. Příklad domovního řádu vztahujícího se k Bytovému družstvu domeček je uveden v příloze.

5.6. Nepovinné části stanov 5.6.1. Práva a povinnosti členů Práva člena družstva: -

Prostřednictvím orgánů družstva se podílet na řízení a kontrole činnosti družstva.

-

Volit a být volen do orgánů družstva.

-

Předkládat návrhy, připomínky a dotazy na orgány družstva a být informován o jejich vyřízení.

-

Účastnit se nabídkového řízení za účelem přidělení bytu Nahlížet do všech dokladů družstva týkajících se jeho členství v družstvu.

-

Podílet se na hospodářském výsledku družstva na podkladě pravidel určených stanovami a členskou schůzí družstva.

-

Podílet se na výhodách, které družstvo poskytuje dle stanov družstva a dle usnesení členské schůze.

-

Při zániku členství za trvání družstva má nárok na vypořádací podíl.

Povinnosti člena družstva: -

Dodržovat stanovy družstva a plnit rozhodnutí, která přijaly jeho orgány.

-

Chránit majetek družstva, dodržovat domovní řád družstva (viz příloha), předpisy o požární ochraně, řádným způsobem užívat a udržovat byt, stejně tak i společné prostory a zařízení.

-

Umožnit pověřeným zástupcům družstva, po předchozím oznámení, zjistit technický stav bytu.


-

61

Člen družstva může pronajatý byt nebo pouze jeho část, přenechat do podnájmu někomu jinému a to na dobu , která byla určena ve smlouvě o podnájmu pouze s písemným souhlasem představenstva (dle§ 719 ObčZák.).

-

Změny, které se týkají příslušníků domácností, členů, eventuálně jiných osob, které byt užívají, a které jsou podstatné pro provedení evidence a rozúčtování náhrad za plnění poskytované s užíváním bytu, včas a písemně oznamovat představenstvu družstva. Oznámení musí být provedeno do tří týdnů od změny, ke které došlo.

-

Úhrada poplatků za administrativní úkony ve výši, která je stanovena v ceníku, který byl schválen představenstvem družstva a případně příspěvky na činnost družstva, které podléhají schválení členské schůze.

5.6.2. Ukončení funkce v družstvu V případě, že některý člen představenstva nebo kontrolní komise z jakéhokoliv důvodu ukončí svoji funkci v družstvu, nastupuje na jeho místo zvolený první náhradník.

5.6.3. Hospodaření družstva Hospodaření družstva se obecně řídí závaznými právními předpisy. Družstvo vytváří mimo fondu základního kapitálu a nedělitelného fondu i fond odpisů domu, fond správy domu, fond oprav a údržby a rezervní fond. O čerpání fondu správy domu a fondu oprav a údržby rozhoduje představenstvo družstva, o čerpání ostatních fondů rozhoduje členská schůze družstva. Představenstvo družstva předkládá po skončení kalendářního roku členské schůzi řádnou účetní uzávěrku s návrhem na dotaci uvedených fondů. Společně s řádnou účetní uzávěrkou představenstvo navrhne i způsob rozdělení a užití zisku, popřípadě způsob úhrady ztráty. Individuálně s každým nájemcem v nájemní smlouvě podle zásad stanovených členskou schůzí družstva dohodne představenstvo podíl na úhradě nákladů družstva. Generální opravy a práce, které mají investiční charakter, mohou být zadávány jen se souhlasem členské schůze.


62

5.6.4. Základní kapitál družstva Základní kapitál družstva je tvořen souhrnem vkladů, který členové družstvu již splatili, nebo se k jejich splacení alespoň zavázali při vstupu do družstva. Výše zapisovaného základního kapitálu Bytové družstva domeček je 50 000,- Kč.

5.6.5. Evidence členů družstva Bytové družstvo domeček si vede seznam všech svých členů. Do seznamu se zapisuje jméno a bydliště fyzické osoby jako člena i výše jejího členského vkladu, členského podílu případně dodatečného vkladu. Do seznamu se vyznačí všechny změny, které při evidování skutečností nastanou a které jsou členové družstva povinni předkládat představenstvu družstva. Záznam o změnách se provede bez zbytečného odkladu, to znamená ihned, jakmile nastanou.

5.6.6. Disponování s bytovým a nebytovým fondem Pokud dojde k uvolnění bytu, přiděluje ho představenstvo zájemcům o členství v družstvu na základě nabídkového řízení. Nabídka uvolněných bytů musí být vyvěšena minimálně deset kalendářních dnů na viditelném a veřejně přístupném místě s upřesněním datumu řízení. Výběrové řízení, takzvané otvírání zapečetěných obálek, které obsahují nabídky od osob, které mají o uvolněné byty a nebytové prostory zájem, může být uskutečněno na schůzi představenstva družstva, kde se zúčastní nejméně 5 členů a nejméně dva členové kontrolní komise. Z tohoto výběrového řízení je povinno představenstvo učinit zápis, který bude obsahovat počet nabídek obsahující informaci o výši nabízeného nájmu a identifikací zájemce o bytový, respektive nebytový prostor. Poté je představenstvo povinno informovat členy družstva pokud dojde k uvolnění bytu, respektive nebytového prostoru a také o výsledku nabídkového řízení. Členy tak informuje pomocí vývěsky, případně prostřednictvím dílčích domovních schůzí. Osoba, která o uvolnění byt projeví zájem musí splňovat podmínky vzniku členství v družstvu a majetkovou účast v družstvu.


63

5.6.7. Řádná účetní uzávěrka a výroční zpráva o hospodaření družstva Družstvo má povinnost sestavit za každý uplynulý rok řádnou účetní závěrku. Současně s ní navrhuje představenstvo způsob, jakým se rozdělí a užije zisk, popřípadě způsob úhrady ztrát. Tyto návrhy předkládá k následnému schválení členské schůzi.

5.6.8. Závěrečné ustanovení V případě, které nedefinují stanovy družstva, pak platí ustanovení obchodního zákoníku, občanského zákoníku a dalších platných obecně závazných norem. Podrobně stanovená pravidla pro užívání, správu, údržbu a opravu domů budou obsahovat jednak nájemní smlouvy, které Bytové družstvo domeček uzavře s každým svým členem, popřípadě další vnitrodružstevní předpisy, které schválí členská schůze.

5.6.9. Přijetí stanov Tyto stanovy byly přijaty na zasedání členské schůze Bytového družstva domeček, která se konala dne 29. 11. 2005 a účinnosti nabyly ode dne jejich přijetí. Stanovy, které zaregistroval obchodní soud, budou uloženy v kanceláři bytového družstva.


64

6. Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo vytvořit jednoduchý a srozumitelný přehled, který by umožňoval základní orientaci a pomoc osobě, která zakládá družstvo. Upozornila jsem zde na několik právních norem a přepisů, které se týkají této problematiky, a které by si každá osoba, která se chystá založit družstvo měla pročíst a poté důkladně nastudovat. Důležitou části práce je také teoretický popis družstva, jeho hlavní výhody a nevýhody. A také je zde uvedeno doporučení osobám, které hodlají podnikat, v jakém případě by se pro výběr této právní formy družstva měly rozhodnout. Tato právní forma umožňuje také výběr z několika základních typů družstev. Některé typy, například družstevní záložny, mají různá specifika. V teoretické části jsou tyto odlišnosti zdůrazněny, v praktické části jsem se zaměřila pouze na bytové družstvo. V této práci jsem popsala jednotlivé kroky, které se musí vždy učinit při procesu založení a vzniku družstva. Tato práce by se měla stát jakýmsi základním manuálem pro každého kdo zakládá družstvo a měla by mu pomoci k vytvoření představy o tom, jak postupovat při zakládání družstva a jaké dokumenty a listiny jsou k tomuto procesu založení nezbytné. Po úvodním teoretické rozboru zákonných ustanovení následuje konkrétní příklad založení a vzniku Bytového družstva domeček. Postup je zaznamenám od prvních kroků přípravných prací až po založení družstva a jeho následný zápis do obchodního rejstříku. Praktická část popisuje založení a vznik Bytového družstva domeček, jehož sídlo se nachází v Jihlavě na ulici Telečská 196. Bytové družstvo domeček vzniklo na základě zápisu do obchodního rejstříku u Krajského soudu v Brně ke dni 16. 6. 2005. V jeho správě je téměř 100 bytů v 8 bytových domech. Základní kapitál Bytového družstva domeček činní minimální hodnotu stanovenou zákonem, což je 50 000,- Kč. Před samotným rozhodnutím založit družstvo by měl každý velmi pečlivě uvážit zda zamýšlená činnost bude nejlépe odpovídat právní formě družstva a zda poskytne podmínky pro jeho další rozvoj a řádné fungování.


65

Tento text samozřejmě není úplným a vyčerpávajícím návodem jak si nejlépe počínat v celém průběhu zakládání družstva a každý zájemce by měl pečlivě zhodnotit situaci s odborníkem z této právní oblasti. A také daný záměr založení družstva prodiskutovat s odporníkem z praxe.


66

7. Seznam použité literatury [1] HELEŠIC, F. Evropské a české družstevní právo. Praha: EUROLEX BOHEMIA a.s., 2006. ISBN 80-861-79-1. [2] DVOŘÁK, T. Družstevní právo 1. Praha: C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-551-8. [3] PEKÁREK, M. Majetková účast občanů v družstvech a její právní aspekty. Brno: Masarykova universita v Brně, 1999. ISBN 80-210-2145-4. [4] HURDÍK, J. a kol. Úvod do soukromého práva. Brno: Masarykova universita v Brně, 1997. ISBN 80-210-1722-8. [5] POKORNÁ, J. Základy práva obchodních společností s příklady a otázkami. Brno: Masarykova universita v Brně, 2002. ISBN 80-210-3024-0. [6] HEXENEROVÁ,

I.

Obchodní

zákoník.

Praha:

Bova

Polygon,

2000.

ISBN 80-7273-024-X. [7] HELEŠIC, F. Družstevní právo v kostce. Praha: Eurolex Bohemia a. s., 2006. ISBN 80-86861-89-9. [8] KALINOVÁ, M., KOTOUČOVÁ, J., ŠVARC, Z. Obchodní právo pro navazující magisterské studium. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0919-9.


67

8. Seznam použitých zkratek Aj.

A jiné

Atd.

A tak dále

Č.

Číslo

Č. p.

Číslo popisné

ObchZák.

Obchodní zákoník

Odst.

Odstavec

Písm.

Písmeno

Ř.

Řádek

Ř. z.

Říšský zákoník

s. r. o.

Společnost s ručením omezeným

Sb.

Sbírka

SB. z.

Sbírka zákonů

Tis.

Tisíc

Tj.

To je

Tzv.

Tak zvané


68

9. Přílohy 9.1. Domovní řád Bytové družstvo domeček Telečská 196 Jihlava PSČ 586 01

Čl. 1 Úvodní ustanovení Domovní řád upravuje podmínky a způsob užívání domů, bytů, nebytových prostorů a společných částí domu v domech bytového družstva, přičemž základní úprava vzájemných práv a povinností mezi družstvem a jeho členem je v této oblasti stanovena občanským zákoníkem a stanovami družstva.

Čl. 2 Základní pojmy 1. Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou rozhodnutím stavebního úřadu určeny k bydlení. 2. Nebytové prostory jsou jednotlivé místnosti nebo soubory

místností, které jsou

rozhodnutím stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení. Nebytovými prostorami nejsou příslušenství bytu ani společné prostory (části) domu. 3. Příslušenstvím k bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem používány (např. sklep, komora mimo byt, vestavěné garáže, půdní prostor apod.). 4. Společnými částmi domu jsou části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny,lodžie, terasy,

prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, rozvody tepla

a teplé vody,


69

kanalizace, plynu, elektřiny, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům, dále se za společné části domu považují příslušenství domu /např. studny, oplocení/ a stavby vedlejší, včetně jejich příslušenství. 5. Nájemcem se rozumí fyzická osoba, která užívá družstevní byt na základě nájemní smlouvy, kterou s ní pronajímatel (bytové družstvo) uzavřel. Práva a povinnosti vyplývající z tohoto domovního řádu pro nájemce se ve stejném rozsahu vztahují také na osoby, které žijí s nájemcem ve společné domácnosti, popř. další osoby které s ním v bytě bydlí.

Čl. 3 Práva a povinnosti z nájmu bytu 1. Práva a povinnosti z nájmu bytu upravuje hlava sedmá občanského zákoníku, stanovy družstva a některé další vnitrodružstevní předpisy. 2. Bytové družstvo je povinno zajistit nájemci družstevního bytu plný a nerušený výkon jeho práv, spojených s užíváním bytu. 3. Bytové družstvo je oprávněno po předchozím oznámení nájemci vstoupit do bytu či nebytového prostoru za účelem zjištění technického stavu bytu (nebytového prostoru) a provedení odečtu, kontroly, příp. výměny měřidel tepla, teplé

a studené vody. Ve

výjimečných případech (havárie, ohrožení života a zdraví osob, bezprostředně hrozící škoda na majetku) bude zajištěno zpřístupnění bytu policií i bez souhlasu nájemce. O tomto zásahu vyrozumí družstvo, bude-li o takovém

zásahu alespoň dodatečně příslušnými orgány

informováno, neprodleně nájemce a pořídí o zásahu písemný protokol. 4. Nájemce je povinen řádně užívat byt, společné části domu a řádně užívat plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu. Dále je povinen po předchozím oznámení družstva umožnit přístup do bytu či nebytového prostoru za účelem zjištění technického stavu bytu (nebytového prostoru) a provedení odečtu, kontroly, příp. výměny měřidel tepla, teplé a studené vody. 5. V zájmu předcházení násilného otevření bytu nebo nebytového prostoru z důvodu havárie apod., doporučuje se v případě déletrvající nepřítomnosti nájemce oznámit družstvu místo pobytu anebo adresu a telefon osoby, zplnomocněné ke zpřístupnění bytu.


70

6. Nájemce bytu (nebytových prostor) je povinen při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí, zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv. Výkon práv a povinností vyplývajících z nájemního vztahu nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných osob a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 7. Nájemce bytu (nebytových prostor) nesmí provádět stavební úpravy ani jiné podstatné změny v bytě bez předchozího

souhlasu družstva, a to ani na svůj náklad. Je-li podle

zvláštních předpisů k takové úpravě nebo změně třeba souhlasu jiného orgánu, musí si zajistit také souhlas tohoto orgánu, a to na vlastní náklady. Bytové družstvo může nařídit, aby úpravy provedené bez jeho souhlasu resp. v rozporu s vydaným souhlasem byly ve stanovené lhůtě odstraněny a byt byl uveden do původního stavu. 8. Při provádění oprav a údržby v bytě, které si nájemce v souladu se stanovami zajišťuje sám a na vlastní náklady, je povinen je provádět, resp. zajistit provádění prací v souladu s platnými předpisy a normami. Dojde-li těmito pracemi nebo v důsledku nich ke vzniku škody na majetku družstva, ostatních nájemců nebo na zdraví osob, nese za ně nájemce plnou zodpovědnost. 9. Nájemce bytu je povinen na své náklady odstranit závady a poškození, které způsobil v bytě nebo domě sám nebo ti, kdo s ním bydlí nebo jej navštívili. 10. Družstvo je oprávněno provádět stavební úpravy nebo jiné podstatné změny v bytě jen se souhlasem nájemce. Ten je však povinen umožnit družstvu nutné opravy, vyplývající z povinnosti družstva pečovat o řádnou údržbu domu a bytů.

Čl. 4 Držení domácích zvířat 1. Nájemce nese plnou odpovědnost za ta zvířata, která jsou v bytě držena (psi, kočky, morčata apod.). Je současně povinen

dbát, aby nedocházelo k rušení užívacího práva

ostatních obyvatel a byla dodržována čistota v domě, na balkonech a lodžiích a v jeho okolí. Ve společných prostorách domů platí bezpodmínečný zákaz volného pohybu psů, popř. dalších zvířat. Psi se mohou pohybovat ve společných prostorách domů pouze s košíkem a na vodítku.


71

Případné znečištění společných prostor a nejbližšího okolí domu musí majitel zvířete ihned odstranit. Psi chovaní v družstevních bytech musí být očkováni. Jejich majitel je povinen na vyžádání družstva (družstvem pověřené osoby) předložit doklad o platném očkování. V případě opakovaných stížností ze strany ostatních nájemců, např. na hlučnost či znečišťování společných prostor, balkonů a lodžií, může družstvo chov domácích zvířat zakázat. 2. Nedodržení zásad uvedených v odst. 1 bude považováno za hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Čl. 5 Užívání společných částí (prostorů a zařízení) domů 1. Společné části domu se užívají jen k účelům odpovídajícím jejich povaze a určení tak, aby nedocházelo k omezování práv ostatních nájemců v domě. Umísťování jakýchkoliv předmětů nepatřících k vybavení domu není ve společných prostorách dovoleno. V případě porušení této povinnosti může družstvo stanovit termín pro vyklizení těchto prostor a po uplynutí stanovené lhůty nechat neodklizené předměty vyvézt. 2. Nájemci jsou povinni zejména umožnit přístup k uzávěrům, hydrantům, měřičům a komínovým dvířkám zabezpečit, aby v domě nebyly ukládány látky snadno vznětlivé či jinak nebezpečné a nebylo užíváno otevřeného ohně, zabezpečit, aby věci uložené ve sklepech, půdách a pod.,nebyly zdrojem šíření hmyzu a hlodavců. 3. Ve společných prostorách domů není dovoleno zejména hrát na hudební nástroje užívat místnosti ve spol. prostorách k jiným účelům, než ke kterým byly určeny parkování motorových vozidel umísťování jakýchkoliv předmětů nepatřících k vybavení domu v době mrazů otevírat sklepní okénka větrat z bytů, prádelen a sušáren do chodeb a společných prostor domu


72

Čl. 6 Kouření a používání otevřeného ohně Kouřit a používat otevřený oheň ve společných prostorách zejména na schodištích, ale i ve sklepech, půdách, popřípadě v dalších místnostech tvořících příslušenství bytu umístěných mimo byt je přísně zakázáno.

Čl.7 Prádelny, sušárny, mandlovny Způsob užívání prádelen, sušáren, mandloven, stanoví samospráva předmětného domu. U prádelen a mandloven bez měření spotřeby vody a elektřiny je nájemce povinen bezodkladně po ukončení praní nebo mandlování uhradit paušální poplatky pověřené osobě v domě. U prádelen a mandloven s měřenou spotřebou vody a elektřiny je nájemce povinen ihned po ukončení praní nebo mandlování provést zápis spotřeby do evidenčního záznamníku prádelny nebo mandlovny a následně na výzvu uhradit poplatky za použití pověřené osobě v domě. Po použití těchto místností je povinen nájemce tyto řádně uklidit a vyčistit, vč. instalovaného zařízení. V družstevních domech platí zákaz praní (v prádelnách,ale i v bytech) mezi 20.00 hod. až 6.00 hod., ve dnech pracovního klidu a prac. volna mezi 20.00 hod. až 8.00 hodinou. Při práci je nutno větrat, aby zařízení prádelny, stropy a stěny nebyly zbytečně poškozovány parou.

Čl. 8 Vyvěšování a vykládání věcí 1. Nájemce bytu nesmí bez písemného souhlasu družstva umísťovat na vnější konstrukce např. balkonů, lodžií a oken, na fasádu,

střechu a anténní stožár jakákoliv zařízení a

předměty. 2. Květiny v oknech, na balkonech apod. musí být zabezpečeny proti pádu. Při zalévání je třeba dbát na to, aby voda nestékala a nesmáčela zdi.


73

3. Pro stavbu a instalaci venkovních rozhlasových a televizních antén, vč. satelitních parabol a jejich svodů je třeba předchozího písemného souhlasu družstva. Stavební úřad může nařídit přeložení nebo úpravu antén, které ohrožují stavební stav nemovitosti nebo bezpečnost okolí anebo ruší její vzhled. 4. Pro sušení prádla je třeba používat především (tam, kde jsou zřízeny) domovní sušárny. Při vyvěšování prádla na balkonech a lodžiích je třeba bezpodmínečně dbát na to, aby ze sušeného prádla nestékala voda.

Čl. 9 Zajištění pořádku a čistoty v domě 1. Nájemce je povinen udržovat v domě pořádek a čistotu. 2. Provádění úklidových prací ve všech společných částech domu provádějí sami nájemci bytů. Jsou tedy povinni podílet se na úklidu společných prostor v domě, zametání a mytí schodů a

chodeb, výtahů, udržování čistoty ve sklepě, půdních prostorách čištění

schodišťových oken, zábradlí, osvětlovacích zařízení, vchodových dveří a odklízení sněhu z chodníků přilehlých k domu v zimním období a to podle zásad a v rozsahu stanovených samosprávou předmětného domu. Nedodržení výše uvedených zásad bude považováno za hrubé porušení

povinností

vyplývajících z nájmu bytu se všemi důsledky z toho vyplývajícími. 3. Vyklepávat koberce, rohožky apod. je možno pouze na místech k tomu určených. 4. Smetí, odpadky a vychladlý popel se vysypávají pouze do nádob k tomu určených, a to takovým způsobem, aby byla zachována čistota v okolí těchto nádob. Způsobí-li nájemce při tom znečištění domu či okolí, je povinen neprodleně toto znečištění odstranit. Nájemce je povinen zajistit třídění domovního odpadu a jeho ukládání do vyznačených sběrných nádob.(Pokud jsou pro to v obci vytvořené podmínky). 5. Družstvo může na základě požadavku samosprávy domu zajistit společných prostor v domě na náklady všech nájemců v domě.

pravidelný úklid


74

Čl. 10 Otevírání a zavírání domu 1. Nájemce a osoby, které s ním žijí ve společné domácnosti jsou povinni zamykat dům v době od 22.00 do 6.00 hodin. V případě, že samospráva předmětného domu rozhodne o tom, že dům bude uzavřen v delším časovém rozpětí, jsou všichni obyvatelé domu toto rozhodnutí povinni respektovat. 2. Klíče od společných prostorů a zařízení domu, vč. těch prostorů, kde je umístěn hlavní uzávěr plynu, vody apod. jsou

podle rozhodnutí předsedy samosprávy (důvěrníka)

předmětného domu uloženy na určeném místě.

Čl. 11 Klid v domě 1. Nájemce je povinen užívat byt v souladu s dobrými mravy tak, aby neobtěžoval ostatní nájemce v domě nadměrným hlukem. 2. V době od 22.00 do 6.00 hodin je nájemce a osoby, které s ním žijí ve společné domácnosti povinni dodržovat noční klid. Vedle povinnosti dodržovat noční klid jsou dále v době od 20:00 do 22:00 hodin a ve dnech pracovního klidu a pracovního volna v době od 6:00 do 8:00 hodin nájemci a osoby, které s ním žijí ve společné domácnosti povinni nepoužívat hlučné přístroje či zařízení, ani nevykonávat jakoukoliv činnost působící takový hluk, který by pronikal do okolí, např. praní v pračce, použití různé domácí techniky, elektrického nářadí, hlasitý provoz audiovizuální techniky apod. 3. Klid v domě jsou taktéž povinni dodržovat nájemci nebytových prostor.

Čl. 12 Závěrečná ustanovení 1. Domovním řádem nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z

jiných právních

předpisů. 2. Ustanovení domovního řádu se vztahují přiměřeně i na vlastníky bytů v domech.


75

3. Jestliže nájemce, hrubě poruší povinnosti stanovené tímto domovním řádem, může to vést po písemné výstraze k vyloučení z družstva, případně i k výpovědi nájemce z bytu a nebytových prostor. 4. Dosavadní domovní řád se zrušuje. 5.

Tento domovní řád byl schválen shromážděním delegátů dne

27.5.2004

a nabývá

účinnosti dnem schválení.

9.2. Stanovy družstva

Stanovy ……………………. družstva ………………………… v úplném znění

čl. 1 Obchodní firma a sídlo družstva 1) Obchodní firma zní: Bytové družstvo domeček , Sídlo: Telečská 196, Jihlava. 2) Družstvo se zakládá podle § 221 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších změn a doplňků. čl. 2 Charakteristika družstva 1) Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným ve smyslu § 221 zákona č. 513/1991 Sb. za účelem výstavby a pronájmu bytů. 2. Družstvo je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. 3. Základní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů, k jejichž splacení se zavázali členové družstva, jakož i prostředky družstvem nabyté, které byly rozhodnutím členské schůze převedeny do základního kapitálu. 4. Družstvo je vlastníkem peněžních prostředků splacených jednotlivými členy při jeho založení, jakož i prostředků jim nabytých při jeho činnosti. čl. 3


76

Předmět činnosti 1) Předmětem činnosti družstva je správa a údržba nemovitostí.

čl. 4 Vznik členství 1) Členství člena v družstvu vzniká a. b. c. d.

při založení družstva dnem vzniku družstva po zaplacení vstupního vkladu, za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky, převodem členství, jiným způsobem stanoveným zákonem.

čl. 5 Přijetí za člena 1) Ke vzniku členství přistoupivšího člena je třeba písemné přihlášky a rozhodnutí členské schůze o přijetí za člena. Členství nevzniká před zaplacením vstupního vkladu. 2) Členská schůze může odmítnout přijetí za přistoupivšího člena, pokud je počet členů družstva naplněn – proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. 3) Nedojde-li do 15 dnů po doručení rozhodnutí členské schůze družstva o přijetí za přistoupivšího člena k zaplacení vstupního vkladu, pozbývá rozhodnutí o přijetí platnosti. čl. 6 Převod členství 1) Člen družstva může převést svá členská práva a povinnosti na jiného člena družstva bez souhlasu představenstva družstva. Převod členských práv a povinností dohodou na jinou osobu než člena družstva podléhá souhlasu představenstva. 2) S právy a povinnostmi spojenými s členstvím v družstvu se převádí na nabyvatele také základní členský vklad a veškeré další majetkové účasti dosavadního člena družstva.


77

čl. 7 Členská práva a povinnosti 1) Člen družstva má právo a. účastnit se jednání o rozhodování členské schůze, b. být volen do orgánů družstva, má-li způsobilost k právním úkonům, c. účastnit se veškeré družstevní činnosti a požívat výhod, které družstvo členům poskytuje, d. na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, případně nebytového prostoru, na základě rozhodnutí o přidělení bytu, případně nebytového prostoru, vydaného příslušným orgánem družstva – podmínkou rozhodnutí o přidělení bytu je splacení příspěvku do fondu výstavby, e. na roční vyúčtování zaplacení záloh nájemného a záloh úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, f. na majetkové vypořádání podle čl. 8 odst. 4 těchto stanov, g. na převod příslušné jednotky (ve smyslu zákona č. 72/1984 Sb., zákon o vlastnictví bytů) do vlastnictví po uplynutí 20 let od kolaudace bytového domu za úhradu příslušného podílu dosud neuhrazeného úvěru družstva na výstavbu bytového objektu, v němž se jednotka nachází, h. zakládající člen, který oprávněně užívá byt ve vlastnictví družstva, má právo na uzavření nájemní smlouvy na tento byt. 2. Člen družstva je povinen dodržovat stanovy a plnit usnesení orgánů družstva. 3. Člen družstva je dále povinen a. platit nájemné za užívání bytu a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo zálohy na ně, b. chránit družstevní majetek, dodržovat domovní řád, provozní řád nebytových prostor, předpisy o požární ochraně, řádně užívat a udržovat byt a řádně užívat plnění poskytovaná s užíváním bytu, případně nebytového prostoru, jakož i společné prostory a zařízení domu, c. umožnit pověřeným zástupcům družstva po předchozím oznámení zjištění technického stavu bytu, případně nebytového prostoru, d. oznamovat družstvu včas změny týkajícího se člena a příslušníků domácnosti, které jsou podstatné pro vedení členské a bytové evidence a rozúčtování záloh úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, e. hradit příspěvky na činnost družstva a poplatky za úkony pro členy ve výši určené směrnicí družstva, f. přispívat na úhradu ztráty družstva na základě rozhodnutí členské schůze a do výše stanovené členskou schůzí, g. hradit opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou podle směrnice družstva,


78

h. přenechat pronajatý byt nebo jeho část jinému do podnájmu pouze se souhlasem předsedy družstva. 2. Povinnost družstva vůči členům: a. družstvo je povinno zajistit členovi plný a nerušený výkon jeho práv spojených s členstvím v družstvu, včetně práva užívání bytu, b. družstvo je povinno pečovat řádně pečovat o družstevní majetek, především o řádnou a včasnou údržbu, opravy a modernizaci družstevního majetku, c. družstvo vede seznam všech svých členů, výše jejich majetkových účastí a datum jejich vstupu do družstva čl. 8 Zánik členství a vypořádání členského podílu při zániku členství 1) Členství v družstvu zaniká: a. b. c. d. e. f.

písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením člena, prohlášením konkurzu na majetek člena, zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku člena pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, g. vydáním exekučního příkazu k postižením členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce, h. zánikem družstva, i. úmrtím člena družstva, j. zánikem právnické osoby-člena družstva, vstupem právnické osoby – člena družstva do likvidace, prohlášením konkurzu na právnickou osobu – člena družstva.

2. Vystoupením zaniká členství uplynutím dvou měsíců, tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení člena o vystoupení z družstva. Oznámení o vystoupení může člen odvolat jen písemně a se souhlasem družstva. 3. Člen družstva může být vyloučen, jestliže opětovně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti. Fyzická osoba může být vyloučena také, byla-li pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu, jeho majetku nebo proti jinému členu družstva. O vyloučení rozhoduje členská schůze, vyloučení musí být členu písemně oznámeno. Nesouhlasí-li člen s rozhodnutím, má právo podat odvolání k soudu. Není-li právo na odvolání


79

uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dověděl nebo mohl dovědět o rozhodnutí o vyloučení, členství zaniká. 4. Při zániku členství za trvání družstva jinak než převodem členských práv a povinností má dosavadní člen nárok na vypořádací podíl. Vypořádací podíl se určí poměrem splaceného členského vkladu dosavadního člena násobeného počtem ukončených roků jeho členství k souhrnu splacených členských vkladů všech členů násobených ukončenými roky jejich členství. Pro určení vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastního kapitálu družstva podle účetní uzávěrky za rok, v němž členství zaniklo. Při určování výše vypořádacího podílu se nepřihlíží ke kapitálu, který je v nedělitelném fondu. Rovněž se nepřihlíží ke vkladům členů s kratším než ročním členství přede dnem, k němuž se řádná účetní závěrka sestavuje. Nárok na vypořádací podíl je splatný uplynutím tří měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo 5. Výplata vypořádacího podílu je vázána na uvolnění bytu. Při výplatě vypořádacího podílu započte družstvo své splatné pohledávky vůči bývalému členovi, jemuž se vypořádací podíl vyplácí. čl. 9 Zapisovaný základní kapitál, výše základního členského vkladu, způsob splácení členských vkladů 1) Zapisovaný základní kapitál družstva činí 50 000,-Kč, slovy padesát tisíc korun českých. 2) Základní členský vklad je pro všechny členy družstva stejný a činí ?????,Kč, slovy ??????tisíce korun českých. Vstupní vklad se rovná členskému vkladu. Základní členský vklad při založení družstva je splatný do 15 dnů od konání ustavující schůze družstva. Při přijetí dalších členů za trvání družstva je základní členský vklad splatný nejdéle do 10 dnů od podání přihlášky do družstva. čl. 10 Majetková účast člena družstva 1. Majetkovou účast člena v družstvu tvoří základní členský vklad a další majetková účast. 2. Základní členský vklad je pro všechny členy družstva stejný a jeho výše a způsob splácení jsou stanoveny v čl.9 odst. 2 těchto stanov. Výše základního členského vkladu může být rozhodnutím členské schůze změněna. Po dobu


80

trvání družstva majetková účast člena nesmí klesnout pod hodnotu základního členského vkladu platného ke dni vzniku jeho členství. 3. Další majetkovou účast tvoří příspěvek do fondu výstavby a podíl na splátkách úvěrů družstva. Příspěvek do fondu výstavby představuje majetkovou účast člena na pořízení, modernizaci či rekonstrukci bytových objektů ve vlastnictví družstva nebo pořízení pozemků příslušejících k domům, nezakládá však spoluvlastnické právo k bytovým objektům budovaným družstvem. čl. 11 Zánik družstva 1) Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku. Zániku družstva předchází jeho zrušení. Družstvo se ruší v případech stanovených zákonem a způsobem stanovených zákonem. čl. 12 Orgány družstva I. Členská schůze 1) Členská schůze je nejvyšším orgánem družstva. 2) Do působnosti členské schůze patří a. b. c. d. e. f. g.

rozhodovat o otázkách uvedených v § 239 odst. 4 obch. zákoníku schvalovat statuty fondů, rozhodovat o výši základního členského vkladu a další majetkové účasti členů, rozhodovat o vyloučení člena z družstva, rozhodovat o úvěrech družstva a zárukách za úvěry, jmenovat likvidátora a rozhodovat o likvidačním zůstatku, rozhodovat o přijetí za člena družstva nebo odmítnutí ve smyslu článku 5 stanov, h. rozhodovat o použití prostředků nedělitelného fondu a dalších fondů družstva, i. volit a odvolávat předsedu družstva j. rozhodovat o výši příspěvků do fondu údržby a oprav k. rozhodovat o uhrazovací povinnosti dle čl. 17 odst. 2) stanov, l. rozhodovat o dalších otázkách uvedených v těchto stanovách nebo v zákoně,

m. rozhodovat o dalších otázkách, které si členská schůze k rozhodování vyhradila. 3) Členská schůze plní působnost představenstva družstva a kontrolní komise.


81

4) Jednání členské schůze svolává předseda podle potřeby, nejméně však jednou za kalendářní čtvrtletí. 5) Členská schůze musí být svolána, požádá-li o to písemně alespoň 1/3 členů družstva, a to do 15 dnů od doručení žádosti členů o svolání členské schůze. 6) Na členskou schůzi musí být pozváni všichni členové družstva. Pořad jednání musí být oznámen na písemných pozvánkách zaslaných nejpozději 8 dnů před zasedáním členské schůze. 7) Členská schůze je usnášení schopná, jsou-li přítomni 2/3 členů družstva. Usnesení je ve všech případech rozhodování členské schůze přijato, hlasovala-li dvoutřetinová většina všech členů družstva, 8) Není-li členská schůze usnášení schopná, svolá předseda náhradní členskou schůzi tak, aby se konala nejpozději do tří týdnů od data konání původní schůze. Náhradní členská schůze musí zachovat původní pořad jednání a je usnášení schopná bez ohledu na ustanovení předchozího odstavce a § 238 odst.3. obchodního zákoníku. 9) Při hlasování má každý člen družstva jeden hlas. Člen družstva může písemně zmocnit jiného člena družstva, aby jej na schůzi zastupoval. 10) O každé členské schůzi se pořizuje zápis, který musí obsahovat: a. b. c. d.

datum a místo konání schůze, přijaté usnesení, výsledky hlasování, nepřijaté námitky členů, pokud požádali o jejich zaprotokolování. Přílohu zápisu tvoří seznam účastníků schůze, pozvánka na ni a podklady, které byly předloženy k jednotlivým projednávaným bodům. Každý člen má právo vyžádat si zápis a jeho přílohy k nahlédnutí.

II. Předseda družstva 1) Předseda družstva je statutárním orgánem, jemuž přísluší: a. řídit činnost družstva, b. rozhodovat o všech záležitostech družstva, pokud nejsou zákonem nebo těmito stanovami vyhrazeny jinému orgánu.


82

2) Předseda plní usnesení členské schůze a odpovídá jí za svou činnost. Předsedu v době jeho nepřítomnosti zastupuje další člen družstva pověřený členskou schůzí. 3) Funkční období předsedy činí 2 roky. 4) Jménem družstva jednají ve všech věcech předseda družstva nebo člen pověřený členskou schůzí samostatně. Podepisování se provádí tak, že k napsané nebo vytištěné obchodní firmě - družstva připojí svůj podpis s uvedením jména a funkce předsedy. 5) Předseda nesmí bez souhlasu členské schůze poskytnout jménem družstva žádné záruky družstevním hmotným nebo finančním majetkem. 2. Na předsedu se nevztahuje ustanovení § 249 zákona č. 513/1991 Sb., o zákazu konkurence. III. Vzhledem k tomu, že při založení družstva se jedná o malé družstvo ve smyslu § 245 obch. zákoníku, neustanovuje se představenstvo ani kontrolní komise, jejich působnost plní členská schůze čl. 13 Fondy 1) Družstvo vytváří následující fondy: a. nedělitelný fond, b. fond výstavby, a. fond údržby a oprav. čl. 14 Nedělitelný fond 1) Při svém vzniku zřizuje družstvo nedělitelný fond ve výši 10% zapisovaného základního kapitálu. Nedělitelný fond družstvo doplňuje nejméně 10 % ročního čistého zisku až do doby, kdy výše nedělitelného fondu dosáhne částky rovnající se minimálně polovině zapisovaného základního kapitálu.


83

2) Nedělitelný fond lze použít ke krytí ztrát a rizik družstva. 3) Nedělitelný fond se nesmí použít za trvání družstva k rozdělení mezi členy družstva. čl. 15 Fond výstavby 1) Fond výstavby tvoří příspěvky členů družstva na výstavbu bytů. 2) Fond výstavby se používá na financování investičních výdajů spojených s pořízením bytu, pozemku příslušejícího k domu nebo na financování technického

zhodnocení

domu.

Fond

se

snižuje

při

převodu

bytu

z družstevního vlastnictví. 3) Fond výstavby se eviduje podle jednotlivých členů družstva. 4) Způsob tvorby a použití fondu výstavby podrobně upraví statut fondu schválený členskou schůzí. čl. 16 Fond údržby a oprav 1) Fond údržby a oprav tvoří pravidelné příspěvky členů družstva na opravy a údržbu. 2) Fond údržby a oprav se používá na financování údržby a oprav, příp. dalších provozních nákladů. Nelze jej použít na financování investičních výdajů. 3) Způsob tvorby a použití fondu údržby a oprav podrobně upravují směrnice schválené členskou schůzí. čl. 17 Způsob použití zisku a úhrady případné ztráty 1) Rozdělení případného zisku družstva po splnění všech zákonných povinností družstva určuje a schvaluje na základě návrhu předsedy členská schůze. Podíl člena na zisku určeném k rozdělení mezi členy se určuje poměrem výše jeho majetkové účasti v družstvu k majetkovým účastem všech dalších členů družstva. U členů, jejichž členství v rozhodném roce trvalo jen část roku, se tento podíl poměrně krátí.


84

2) Způsob úhrady případné ztráty vzniklé při hospodaření družstva stanovuje na návrh předsedy členská schůze. Členská schůze může stanovit, že člen družstva je povinen přispět na úhradu ztráty družstva, a to částkou, která se může rovnat maximálně výši jeho základního členského vkladu. čl.18 Závěrečná ustanovení 1) Rozhodnutí týkající se jednotlivých členů družstva jim musí být doručeno nebo oznámeno. 2) Záležitosti neupravené těmito stanovami se řídí obchodním a občanským zákoníkem a ostatními obecně závaznými právními předpisy. 3) Tyto stanovy byly přijaty dne ………………..

VZOR STANOV ZALOŽENÉHO PODLE ZÁKONA Č. 513/1991 SB., OBCHODNÍ ZÁKONÍK

I. Firma a sídlo družstva (1) Název obchodní firmy zní Bytové družstvo domeček, družstvo (dále jen „družstvo“).

(2) Sídlem družstva je: Město/obec: Jihlava Ulice: Telečská Číslo popisné a číslo orientační: 196/1002.

(3) Družstvo je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem.

(4) Členové družstva neručí za závazky družstva.


85

(5) Družstvo se zakládá na dobu neurčitou.

Dokumenty k podpisu · návrh na zápis do obchodního rejstříku · prohlášení o splnění podmínek dle živnostenského zákona pro statutární orgán · notářský zápis o průběhu ustavující schůze – pro obchodní rejstřík je třeba 2 originály · notářský zápis o schválení stanov – pro obchodní rejstřík je třeba 2 originály

Přílohy: · výpisy z rejstříku trestů – originál nebo ověřená kopie · potvrzení finančního úřadu – originál nebo ověřená kopie · doklad o zaplacení zapisovaného základního kapitálu - originál nebo ověřená kopie · stanovy – originál nebo ověřená kopie

KOLEK 5.000,- Kč

V průběhu období mezi založením právnické osoby a jejím zápisem do obchodního rejstříku je nutno, aby zakladatelé učinili další právní kroky. V prvé řadě se jedná u uzavření smlouvy o smlouvě budoucí se zdravotnickým zařízením, pro které má být zajišťování pohotovostních služeb vykonáváno. Je možné, aby tuto smlouvu, která je nezbytná pro další činnost právnické osoby, uzavřeli zakladatelé, kteří se na ní dohodnou se statutárními orgány příslušného zdravotnického zařízení. Tato smlouva o smlouvě budoucí již může obsahovat všechny další podmínky fungování spolupráce mezi těmito dvěma subjekty s tím, že uzavření samotné smlouvy je odloženo na období do několika dnů ode dne zápisu příslušné právnické osoby do obchodního rejstříku. Po uzavření této smlouvy je možno zahájit proces registrace nově vznikající právnické osoby, jako nestátního zdravotnického zařízení podle zákona č. 160/1992 Sb. Ve smyslu tohoto předpisu jsou doloženy k návrhu příslušnému okresnímu úřadu doklady, který vyžaduje tento zákon a to · osvědčení ČLK


86

· souhlas s personálním a věcným vybavením a druhem a rozsahem poskytované zdravotní péče · doklad o odborné způsobilosti · provozní řád schválený příslušným orgánem · smlouvu se státním zdravotnickým zařízením nebo nestátním zařízením, jejíž účinnost je podmíněna rozhodnutím o registraci, jde-li o poskytování zdravotní péče na základě nájemní smlouvy · výpis z rejstříku trestů ne starší tří měsíců

Obsah žádosti: · firma, sídlo, právní forma právnické osoby – provozovatele a jméno, příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt statutárního orgánu právnické osoby a jméno, příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt odpovědného zástupce · druh a rozsah poskytování zdravotní péče · místo provozování NZZ včetně uvedení nájemního vztahu k tomuto místu · den zahájení provozování NZZ

Na základě těchto dokladů spolu s dokladem společenské smlouvy, případně notářského zápisu o ustavující členské schůzi, vydá příslušný okresní úřad osvědčení o registraci nestátního zdravotnického zařízení. Toto vydané osvědčení je potom poslední přílohou k návrhu na zápis příslušné právnické osoby do obchodního rejstříku, neboť dokládá, že předmět podnikání, který si subjekt zvolil, může tento provádět na základě oprávnění vydaného podle zákona. Poté, co po vydání osvědčení o registraci budou tímto způsobem získány veškeré přílohy pro návrh na zápis do obchodního rejstříku, je možno tento návrh na zápis, který je podepsán úředně ověřenými podpisy, v případě veřejné obchodní společnosti všech společníků, v případě družstva zvoleným představenstvem, případně předsedou, podat na obchodní rejstřík s tím, že na návrh je třeba vylepit kolek představující soudní poplatek za provedení zápisu a tento činí 5.000,- Kč. Poté, co soud rozhodne v provedeném řízení o zápisu právnické osoby do obchodního rejstříku, vydá příslušné usnesení, které je doručováno


87

do sídla společnosti. Toto usnesení, pakliže proti němu společnost nepodá odvolání, nabývá do 15ti dnů ode dne doručení právní moci, doložka právní moci je vyznačována příslušným Krajským obchodním soudem a originál usnesení. Současně je možno vyžádat z příslušného Krajského obchodního soudu rovněž výpis nově vzniklé právnické osoby z obchodního rejstříku, který bude do budoucna pro společnost dokladem o její registraci. Na závěr je nutno připomenout, že kromě shora citované procedury je po registraci příslušné právnické osoby v obchodním rejstříku nutno, aby se tato registrovala u místně příslušného finančního úřadu podle svého sídla k daním. Na základě předložení dokladů o registraci právnické osoby v obchodním rejstříku (usnesení s vyznačenou doložkou právní moci, výpis z obchodního rejstříku) a na základě doložení existence běžného účtu, který je veden na vzniklou právnickou osobu, vydá místně příslušný finanční úřad tzv. osvědčení o registraci, které je dokladem, že takto vzniklý subjekt je registrován jako plátce daní ve vztahu k finančnímu úřadu. Shora naznačený postup je postupem, který předpokládá, že proces zakládání právnických osob bude zahájen po 1.1.2001, neboť od tohoto data je v účinnosti novela obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., která mimo jiné mění rovněž některá ustanovení o obchodních společnostech, které byly předmětem tohoto stanoviska. Pro úplnost dodávám, že v případě, že by docházelo v průběhu existence obou těchto zmiňovaných právnických osob ke změnám, které by se týkaly jejich firmy, sídla, předmětu podnikání, dalších údajů, zapisovaných v obchodním rejstříku, je nutno rovněž o těchto změnách učinit příslušná rozhodnutí a navrhnout obchodnímu rejstříku návrhem změnu zápisu týkajících se příslušného údaje. Rovněž v případě, že bude rozhodnuto o tom, že právnická osoba bude končit svoji činnost, je nutno provést tzv. proces zrušení společnosti, případně družstva s likvidací, tedy rozhodnout, ať už rozhodnutím členské schůze v případě družstva, nebo rozhodnutím všech společníků v případě veřejné obchodní společnosti o zrušení tohoto subjektu a o jeho vstupu do likvidace a současně určit osobu likvidátora, která provede všechny právní úkony, spojené s likvidací společnosti tak, aby mohlo na jejím konci dojít k úplnému výmazu právnické osoby z obchodního rejstříku.


88

9.3. Nájemní smlouva – vzor: Nájemní smlouva

.................................. dále jen "pronajímatel"

a .................................. dále jen "nájemce" uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku smlouvu o nájmu bytu tohoto znění:

čl. I Úvodní ustanovení 1. Pronajímatel prohlašuje, že je výlučným vlastníkem domu čp ........ na pozemku parc. č. .......... v k.ú. .......... okres .......... , pod adresou .......... 2. Nemovitost uvedená v odst. 1 tohoto článku smlouvy je zapsána v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem .............., na listu vlastnictví č. ............ pro k.ú. ..........., okres .......... - příloha č. 1 3. Pronajímatel prohlašuje, že jeho vlastnictví jak shora uvedeno trvá i nadále a že neexistují žádné okolnosti bránící volnému nakládání s byty ve shora uvedené nemovitosti. (v případě, že je nájemcem právnická osoba) 4. Nájemce prohlašuje, že je existující právnickou osobou a shora uvedené údaje o firmě včetně osoby jednatele jsou i nadále platné. Dále prohlašuje, že na firmu nebyl prohlášen konkurz, ani nebylo zahájeno konkurzní řízení a nájemce je schopen průběžně plnit své finanční závazky vyplývající z této smlouvy.


89

čl. II Předmět nájmu 1. Pronajímatel přenechávající nájemci do užívání byt ........ (2+1 s přísl.), ... kategorie o celkové výměře ...... m2, umístěný v ..... patře domu čp. ......., pod adresou ...................... , za podmínek v této smlouvě dále sjednaných. 2. Byt sestává z ... kuchyně, .... pokojů, (předsíně, spíže, komory, chodby, WC a koupelny). Byt je vytápěn .... (plynovým etážovým topením). Popis jednotlivých místností včetně vybavení a podlahové plochy je uveden v samostatné příloze této smlouvy - příloha 2. 3. Stav bytu a jeho vybavení, je uvedeno v protokolu o odevzdání a převzetí bytu, který tvoří přílohu č. 3 této nájemní smlouvy. V protokolu bude rovněž uveden stav měřičů energií elektrická energie, plyn - ke dni předání bytu.

čl. III Doba nájmu, ukončení nájmu 1. Nájemní smlouva se uzavírá na dobu určitou ............ počínaje dnem ............. 2. Nájemci se sjednává právo přednostního nájmu bytu na období dalšího jednoho roku za předpokladu, že nedojde k porušení povinnosti nájemce z této smlouvy a nájemce bude ochoten případně akceptovat novou výši nájemného, která bude vycházet z obvyklé výše nájemného ve srovnatelné lokalitě. O prodloužení nájmu požádá nájemce pronajímatele nejpozději jeden měsíc před uplynutím sjednané doby nájmu. 3. Nájem končí uplynutím sjednané doby nájmu, nebo písemnou dohodou obou smluvních stran. Před uplynutím sjednané doby nájmu může pronajímatel smlouvu vypovědět z důvodů uvedených v § 711 odst. 1 občanského zákoníku. Nájemce může dát výpověď i bez udání důvodu. Výpověď v obou případech musí být písemná a výpovědní lhůta, která počíná běžet prvého dne měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně, činí tři měsíce. V případě prodlení nájemce s úhradou nájemného nebo plateb za služby spojené s nájmem po dobu delší než dvou měsíců, nebo opakovaném závažném porušování povinností nájemce z této smlouvy je pronajímatel rovněž oprávněn od smlouvy písemně odstoupit, pokud nájemce o této možnosti předem písemně neinformoval a nájemce bez zbytečného odkladu nezjednal nápravu. Pro doručování výpovědi, nebo odstoupení od smlouvy nájemci se přiměřeně použijí příslušná ustanovení občanského soudního řádu o doručování písemností právnické osobě.


90

4. Nájemce bere na vědomí a výslovně souhlasí s tím, že při ukončení nájmu nemá nárok na zajištění náhradního bydlení ze strany pronajímatele.

čl. IV. Nájemné a úhrada za služby spojené s nájmem 1. Nájemné, které nepodléhá cenové regulaci, bylo sjednáno dohodou stran ve výši ........ Kč /slovy ..... korun českých/ měsíčně za veškeré pronajaté prostory. 2. V nájemném nejsou zahrnuty ceny za následující služby spojené s nájmem: a) úklid společných prostor b) dodávku vody z vodovodu a stočné c) osvětlení společných prostor d) odvoz domovních odpadků f) společná televizní a rozhlasová anténa 3. Platby na úhradu těchto služeb /s výjimkou el. energie a plynu viz odst. 4/ budou hrazeny spolu s nájemným měsíčně zálohově ve výši dle rozpisu služeb, který tvoří přílohu č. 4 této smlouvy na účet pronajímatele č. ú. ........................... Skutečná výše cen a záloh za jednotlivé služby se zúčtuje vždy za kalendářní rok nejpozději do 30 ti dnů po ukončení nájmu. To platí, pokud není zvláštním předpisem stanovený jiný postup. V průběhu roku je pronajímatel oprávněn po předchozím oznámení nájemci změnit měsíční zálohy v míře odpovídající změně ceny služby nebo na základě změny vydané zvláštním předpisem, rozhodnutím cenového orgánu, změny počtu členů domácnosti nebo z dalších důvodů, například ze změny rozsahu nebo kvality služeb. 4. Dodávka elektrické energie a plynu bude zajišťována přímo pro nájemce na základě přehlášení odběru energií od příslušných dodavatelů. Do doby přehlášení odběrů budou spotřebované energie nájemci přeúčtovány. 5. Nájemné a zálohy za služby uvedené v předchozím odstavci jsou splatné měsíčně dopředu a to nejpozději posledního dne předchozího kalendářního měsíce na účet pronajímatele č. ú. ................. Nájemné a zálohy za služby za první měsíc od zahájení nájmu budou uhrazeny při podpisu této nájemní smlouvy.


91

6. Při prodlení s placením nájemného a záloh za služby jsou pronajímatelé oprávněni účtovat zákonný poplatek z prodlení. 7. Smluvní strany se dohodly na tom, že řádnost veškerých plateb nájemce dle této smlouvy bude zajištěna složením kauce ve výši jednoho měsíčního nájmu na účet pronajímatele. Kauce bude zaplacena při podpisu smlouvy na shora uvedený účet pronajímatele. V případě prodlení nájemce s platbami nájemného, služeb a ostatních dlužných částek dle této smlouvy včetně nákladů na uvedení prostor do původního stavu je pronajímatel oprávněn použít složenou kauci na úhradu tohoto dluhu. V tomto případě je nájemce povinen kauci doplnit na původní výši nejpozději do 3 dnů po oznámení pronajímatele o vyčerpání kauce. Kauce bude nájemci vrácena při ukončení nájemní smlouvy a řádném předání vyklizených pronajatých prostor.

čl. V Práva a povinnosti spojené s nájmem bytu 1. Práva a povinnosti spojené s nájmem bytu jsou obecně upraveny v občanském zákoníku v platném znění. 2. Drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou údržbou bytu upravuje nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník. 3. Nájemce bytu je dále povinen zejména: a) užívat byt řádným způsobem a řádně požívat plnění jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu, zejména udržovat byt v čistotě a řádně pečovat o jeho běžnou údržbu a opravy, b) byt užívat pouze pro potřeby svých zaměstnanců, společníků nebo jednatelů c) uzavřít pojistku na sdružené pojištění domácnosti d) při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům nerušený výkon jejich práv a dodržovat pravidla dobrých mravů souvisejících s výkonem práva nájmu bytu e) oznámit bez zbytečného odkladu pronajímateli /správci domu/ potřebu těch oprav v bytě, které hradí pronajímatel a umožnit jejich provedení, jinak odpovídá za škodu, která by nesplněním této povinnosti vznikla. Nepostará-li se nájemce o včasné provedení drobných oprav a běžnou údržbu bytu, má pronajímatel právo učinit tak po předchozím upozornění nájemce na svůj náklad sám a požadovat od něj náhradu.


92

f) odstranit sám na vlastní náklady veškeré závady a poškození, které způsobil v domě sám nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má pronajímatel právo po předchozím upozornění nájemce závady a poškození odstranit a požadovat od nájemce náhradu g) nájemce nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad, v případě porušení této povinnosti je pronajímatel oprávněn požadovat, aby nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil h) oznámit pronajímateli /správci domu/ bez zbytečného odkladu jména osob, kteří s ním bydlí ve společné domácnosti, resp. kteří bydlí v bytě jako jeho návštěva po dobu delší jednoho týdne pro účely rozúčtování služeb spojených s nájmem /vodné, stočné, úklid společných prostor a pod./ 4. Společné prostory domu může nájemce používat pouze k účelům, k nimž jsou určeny a tak aby nedocházelo k omezování práv ostatních nájemců. Vchody, chodby, schodiště, průjezdy, dvůr a pod. musí trvale zůstat volné. Na výzvu pronajímatele je nájemce povinen zanechat nedovoleného užívání společných prostor popřípadě odstranit své věci, které se tam nacházejí. 5. Nájemce může chovat pouze přiměřený počet domácích zvířat a je povinen zajistit, aby zvířata nenarušovala výkon vlastnických a užívacích práv ostatních uživatelů bytu. Znečištění společných prostor, dvora a zařízení v domě zvířaty chovanými nájemcem je nájemce povinen ihned odstranit. Nájemce odpovídá za veškeré vzniklé škody, které zvířata v domě způsobí. 6. Přenechat byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě je nájemce oprávněn pouze pro předchozím písemném souhlasu pronajímatele. Porušení této povinnosti, zejména další podnájem bytu nebo jeho části bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele za komerčním účelem je důvodem pro odstoupení od smlouvy ze strany pronajímatele.

čl. VI. Ostatní ujednání 1. Při ukončení nájmu je nájemce povinen užívaný byt včetně příslušenství zcela vyklidit a předat pronajímateli /správci objektu/ formou písemného zápisu ve stavu ne horším, než se nacházel ke dni zahájení nájmu s přihlédnutím k běžnému opotřebení a stavebním úpravám realizovaných za písemného souhlasu pronajímatele. 2. V případě prodlení nájemce s vyklizením bytu se sjednává pokuta ve výši ....... Kč za každý i započatý den prodlení. Smluvní pokuta je splatná ihned po jejím vyúčtování a je započitatelná na složenou kauci dle článku IV. Odst. 7 této smlouvy


93

čl. VII Závěrečná ustanovení 1. Pokud ze smlouvy nevyplývá jiná úprava, řídí se vztah mezi pronajímatelem a nájemcem obecnými ustanoveními občanského zákoníku upravujícími nájem. 2. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž nájemce obdrží jedno, zbývající připadne pronajímateli. Smlouvu lze změnit nebo doplňovat pouze formou písemných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami s výjimkou zvýšení záloh za služby dle této smlouvy, kdy postačuje jednostranný úkon pronajímatele. 3. Smlouva nabývá platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami a účinnosti dnem předání bytu. 4. Nedílnou součástí této nájemní smlouvy je: výpis z Katastru nemovitostí - příloha č. 1 specifikace místností - příloha č. 2 protokol o předání bytu - příloha č. 3 rozpis výše záloh za služby spojené s nájmem - příloha č. 4 5. Obě smluvní strany potvrzují autentičnost této smlouvy a zároveň prohlašují, že si smlouvu pozorně přečetly, že jejímu obsahu v celé šíři rozumějí a že nebyla uzavřena v tísni ani za jinak jednostranně nevýhodných podmínek. Na důkaz své pravé, svobodné a vážné vůle pak připojují své podpisy. V ........ dne .............. 2007 za pronajímatele:

za nájemce:


94

9.4. Smlouva o převodu družstevního bytu SMLOUVA O PŘEVODU DRUŽSTEVNÍHO BYTU (NEBYTOVÉHO PROSTORU) DO VLASTNICTVÍ ČLENA DRUŽSTVA I.

SMLUVNÍ STRANY 1.Bytové družstvo domeček Telečská 196 Jihlava PSČ 586 01 IČO 00049409 OR KS Brno oddíl DrXXXIV vl. 83 bankovní spojení 1219610/0300 jako předávající

a

2. Člen(ka) družstva: narozen(a): 12.04.1961

rodné číslo:

bytem: Jihlava, Telečská manžel(ka), společný člen(ka): narozen(a): 26.05.1966

rodné číslo:

bytem: Jihlava, Telečská jako přejímající

uzavírají

na základě zákona č. 42/1992 Sb. o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech § 24 a zákona č. 72/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterým se


95

upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) tuto smlouvu o převodu družstevního bytu nebo nebytového prostoru (dále jen "jednotky"), do vlastnictví přejímajícího.

II.

Označení nemovitosti převáděné jednotky

Předávající je na základě NZ …… ze dne ………. vlastníkem budovy čp. … v obci Jihlava, ulice Telčská,, zapsané na listu vlast.č. …. pro obec Jihlava stojící na pozemku parcela číslo stavební … o výměře … m2 v katastrálním území Jihlava zapsaného na listu vlastnictví č. …. pro obec Jihlava vlastník: Město Jihlava

III.

PŘEDMĚT PŘEVODU 1. Předmětem převodu podle této smlouvy je družstevní byt (jednotka …….) v č.pop….. č.bytu .. v .. nadzemním podlaží domu uvedeného v čl. II. této smlouvy.

1.1 Byt se skládá z kuchyně a 3 místností s příslušenstvím

o následující ploše:

kuchyně s jídelním koutem..............12.26 m2 pokoj..................................14.27 m2


96

pokoj..................................12.32 m2 pokoj..................................16.21 m2 koupelna................................2.56 m2 WC......................................0.91 m2 sklep potravinový.......................1.98 m2 šatna...................................2.79 m2 komora v bytě...........................1.73 m2 předsíň.................................8.34 m2 balkon..................................2.27 m2 (balkon se nezapočítává do celkové plochy bytu)

Celková výměra podlahové plochy bytu s příslušenstvím je 73.37 m2, zaokrouhleno na 73.4 m2.

1.2 Vybavení bytu

a) kuchyňská linka.........................1 ks b) sporák plynový..........................1 ks c) vestavěné skříně........................2 ks d) vana....................................1 ks e) umyvadlo................................1 ks f) WC mísa s nádrží........................1 ks g) míchací baterie.........................2 ks h) infrazářič..............................1 ks ch) topná tělesa............................4 ks i) listovní schránka.......................1 ks j) zvonek, domácí telefon..................1 ks k) poměrové měřiče spotřeby vody...........ano

1.3 Součástí bytu je veškerá jeho instalace (potrubní rozvody vody, plynu, ústředního topení, elektroinstalace, odpady apod.) kromě stoupacích vedení včetně uzavíracích ventilů.


97

1.4 Předmět převodu vlastnictví je ohraničen

a) vstupními dveřmi do bytu a do příslušenství umístěného mimo byt (sklep, komora), vč. zárubně b) hlavními uzavíracími ventily přívodu teplé a studené vody, plynu a elektrickými pojistkami pro byt

2. Dále je předmětem převodu spoluvlastnický podíl na společných částech domu. Společnými částmi domu jsou:

a) základy včetně izolací, obvodové a nosné zdivo, hlavní stěny, průčelí b) střecha c) hlavní svislé a vodorovné konstrukce d) vchody e) schodiště, okna a dveře přímo dostupné ze společných částí f) chodby g) prádelna...................................... 1 h) sušárna....................................... 1 ch) mandlovna.....................................

1

i) kočárkárna.................................... 2 j) úklidová místnost (komora).................... 1 k) rozvody tepla, kanalizace, elektřiny, domovní elektroinstalace, společné televizní antény (STA), rozvody telekomunikací, i jsou-li umístěny mimo dům l) rozvody odsávání a větrání včetně ventilátorů

Ano

m) výtahy včetně strojovny a výtahové šachty.....

Ano

3. U společných částí domu a nebytového prostoru, vymezených pod označením III.2 se stává přijímající podílovým spoluvlastníkem v poměru velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě. Spoluvlastnický podíl činí 734/23312.


98

Spoluvlastnický podíl ke společným a nebytovým prostorám je odvozen od vlastnictví bytu a nemůže být samostatným předmětem koupě a prodeje.

4. Předmětem převodu není převod pozemku, jelikož není ve vlastnictví družstva a práva k němu budou upravena samostatnou smlouvou mezi vlastníkem jednotky a vlastníkem pozemku. Spoluvlastnický podíl činí 734/23312.

5. Předávající předává předmět převodu uvedený v čl. III této smlouvy a přejímající jej přejímá do společného jmění manželů.

IV.

Finanční vypořádání 1. Přejímající se zavazuje uhradit předávajícímu: a) částku nesplaceného investičního úvěru poskytnutého na výstavbu, připadající na převáděnou jednotku, která ke dni 31.12.2005 činí 14.695,35 Kč. b) nedoplatek nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu s příslušenstvím ke dni 30.09.2006 ve výši 0.00 Kč, a to v termínu podpisu této smlouvy.

2. Předávající se zavazuje uhradit na účet správce - právnické osoby určené v prohlášení vlastníka podíl na zůstatku dlouhodobě přijaté zálohy připadající na byt podle stavu ke dni 31.12.2006 a to v termínu do 30.06.2007.

3. Předávající se zavazuje uhradit přejímajícímu vypořádací podíl podle zákona č. 72/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

4. Předávající je povinen částku uvedenou v části IV. odst 1 písm. a) použít ke splacení úvěru bance jako mimořádnou splátku úvěru s určením, kterých jednotek se mimořádná splátka týká.


99

V.

Zajišťování správy, provozu a oprav společných částí domu 1. Správu, provoz a opravy společných částí domu zajišťuje správce,kterým je v souladu s prohlášením vlastníka Bytové družstvo domeček, Jihlava, Telečská 196 IČO:00049409 2. Pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou, opravami a údržbou společných částí domu, popř. domu jako celku, jsou součástí prohlášení vlastníka stejně jako pravidla pro správu společných částí domu, popř. domu jako celku.

3. Předávající a přejímající se zavazují přispívat podle velikosti spoluvlastnického podílu na pojištění domu podle uzavřených pojistných smluv.

4. Podrobnosti o správě, provozu a opravách společných částí domu stanovuje smlouva o zajišťování správy společných částí domu,uzavřená mezi předávajícím (správcem domu)a přejímajícím.

VI.

Závěrečná ustanovení 1. Přejímající prohlašuje, že je mu znám stav předmětu převodu a v tomto stavu jej také bez připomínek přijímá. 2. Účastníci smlouvy žádají, aby byl u Katastrálního úřadu pro Vysočinu


100

katastrální pracoviště Jihlava proveden zápis změn vlastnických práv k předmětu převodu podle čl. III této smlouvy.

3. Pro zjednodušení vkladu do katastru nemovitosti se předávající zavazuje podat žádost o zapsání vkladu do katastru nemovitostí ve prospěch přejímajícího člena družstva - nájemce v domě č.p. 1271, ulice Telečská, obec Jihlava. Práva z této smlouvy vznikají vkladem do katastru nemovitosti s účinky ke dni, kdy byl návrh na vklad doručen katastrálnímu úřadu.

4. Tato smlouva se pořizuje v počtu větším o 4 stejnopisy než je počet účastníků smlouvy. Změny a doplňky této smlouvy musí mít písemnou formu a podléhají vkladu do katastru nemovitostí. V Jihlavě dne: Předávající

Přejímající

........................ předseda

........................ člen - nájemce

........................

...........................

člen představenstva

manžel/manželka/spol.člen

Přílohy: a) schémata určující polohu jednotky a společných částí domu s údaji o podlahových plochách jednotek a společných částí domu b) potvrzení banky o splacení odpovídající části úvěrů s určením, kterých jednotek se splátka úvěrů týká c) potvrzení družstva, že přejímající uhradil družstvu částku, která odpovídá nesplaceným úvěrům poskytnutým družstvu, připadající na převáděnou jednotku d) smlouva o zajišťování správy společných částí domu


101

9.5. Přihláška člena družstva Přihláška za člena družstva Přihláška za člena družstva …… (název družstva)……. jméno a příjmení/název……………………………….… rodné číslo/IČO………………………………………….. trvalé bydliště/sídlo ………………………………….….. (dále jen „zájemce o členství“)

I. Zájemce o členství tímto podává přihlášku za člena družstva ……………………………., se sídlem ……………………………………….., IČO ……………………. (dále jen „družstvo“)

II. 21 Zájemce o členství prohlašuje, že se seznámil s aktuálním zněním stanov družstva a že je připraven plnit všechny závazky, které souvisejí s přijetím do družstva a s členstvím v družstvu. V…………………….., dne ……………… ………………….………... (podpis zájemce o členství)

Příloha: -

potvrzení o zaplacení/poskytnutí vstupního členského vkladu.

9.6. Návod na zápis do Obchodního rejstříku Pokyny k vyplnění formuláře pro podání návrhu na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku u evropského zájmového hospodářského sdružení I. Rejstříkový soud 1 Adresa rejstříkového soudu, jemuž je návrh určen. Aktuální adresy jednotlivých rejstříkových soudů lze najít na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR (www.justice.cz)


102

II. Navrhovatel V této části formuláře se uvádí seznam všech navrhovatelů. Navrhovateli mohou být fyzické i právnické osoby. 2 Vyplní se případný titul, jméno a příjmení navrhovatele, pokud je navrhovatelem fyzická osoba. V případě, že je navrhovatelem osoba právnická, pak se vyplní obchodní firma nebo název a identifikační číslo. 3 Pokud je navrhovatelem fyzická osoba, vyplní se adresa jejího trvalého bydliště, v případě, že je navrhovatelem osoba právnická, vyplní se adresa jejího sídla. Jedná-li se o zahraniční adresu, pak se za název obce uvede i stát. III. Údaje o zapisovaném subjektu Do této části formuláře se uvedou základní identifikační údaje o již zapsaném evropském zájmovém hospodářském sdružení (dále jen „sdružení“), u něhož je podáván návrh na změnu. V případě návrhu na prvozápis se vyznačí pouze požadovaná akce, ostatní pole zůstanou nevyplněná. 4 V případě prvozápisu zůstává pole nevyplněné, v ostatních případech se uvede název sdružení, které je předmětem podávaného návrhu. 5 V případě prvozápisu zůstává pole nevyplněné, v ostatních případech se uvede adresa sídla sdružení, která je předmětem podávaného návrhu. 6 V případě prvozápisu zůstává pole nevyplněné, v ostatních případech se uvede identifikační číslo sdružení, které je předmětem podávaného návrhu. 7 V případě prvozápisu zůstává pole nevyplněné, v ostatních případech se uvede označení rejstříkového soudu u něhož je sdružení, které je předmětem podávaného návrhu, vedeno. 8 V případě prvozápisu zůstává pole nevyplněné, v ostatních případech se uvede oddíl a číslo vložky spisové značky pod kterou je sdružení, které je předmětem podávaného návrhu, vedeno u příslušného rejstříkového soudu. 9 Zaškrtněte křížkem, která z uvedených akcí je předmětem podávaného návrhu (viz Všeobecné pokyny). IV. Návrh na zápis V této části se vyplňují hodnoty údajů, které mají být předmětem podávaného návrhu. Tyto hodnoty se uvádějí do sloupců „ZAPISOVANÝ“ a „VYMAZÁVANÝ“ podle toho, zda je podáván návrh na jejich zápis


103

nebo výmaz. V případě prvozápisu se tedy u žádného údaje hodnota do sloupce „VYMAZÁVANÝ“ neuvádí, ale všechny požadované údaje budou vyplňovány ve sloupci „ZAPISOVANÝ“. Pokud je podáván návrh na změnu údajů, pak se do sloupce „VYMAZÁVANÝ“ zapíše původní hodnota (podle výpisu z obchodního rejstříku) a do sloupce „ZAPISOVANÝ“ se uvede nová hodnota. Údaje ve sloupci „VYMAZÁVANÝ“ musí být uvedeny kompletní, aby jejich hodnoty nebylo možno zaměnit. Proto se u fyzických osob uvedou všechny zapsané osobní údaje včetně rodného čísla nebo data narození a adresy bydliště, u právnických osob se uvede obchodní firma nebo název, identifikační číslo a adresa sídla. U všech ostatních údajů se postupuje obdobně. U jednotlivých údajů nebo u jejich ucelených skupin je ve formuláři položka „Zapsat ke dni:“, která se vyplní pouze v případě, že je v návrhu požadováno aby byl příslušný údaj zapsán do obchodního rejstříku k jinému datu než ostatní údaje návrhu. Všechny údaje které nebudou mít tuto položku vyplněnu budou do obchodního rejstříku zapsány ke stejnému termínu specifikovanému v části VI. formuláře. Pokyny k vyplnění formuláře pro podání návrhu na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku u evropského zájmového hospodářského sdružení 10 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisovaný, případně i vymazávaný, název sdružení, jestliže je jeho zápis nebo změna předmětem návrhu. 11 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nově zapisovaná, případně i vymazávaná, úplná adresa sídla sdružení, jestliže je její zápis nebo změna předmětem návrhu. Vyplnění řádky Obec je povinné, řádky Část obce a Ulice se uvedou v případě, že je na ně obec členěna. Na řádku Číslo domu se uvede číslo popisné nebo číslo popisné lomené číslem orientačním, pokud jsou čísla orientační v dané obci zavedena. Na řádku PSČ se zapíše poštovní směrovací číslo dodací pošty. Řádka Stát je ve sloupci „VYMAZÁVANÝ“ z historického důvodu, u nově zapisovaných adres se neuvádí a rozumí se jím vždy Česká republika. 12 Identifikační číslo se při návrhu na prvozápis do obchodního rejstříku obvykle neuvádí – přidělí je rejstříkový soud. Pokud má sdružení podklad pro zápis identifikačního čísla již dříve přiděleného, uvede se v návrhu na prvozápis do příslušného sloupce.


104

13 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisované, případně vymazávané, předměty podnikání, tak jak jsou uvedeny na živnostenských listech. Jejich počet není omezen a vzájemně se oddělují vodorovnou čarou. 14 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisované, případně vymazávané, předměty činností. Jejich počet není omezen a vzájemně se oddělují vodorovnou čarou. 15 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nacionále nově zapisovaného, případně vymazávaného, jednatele, je-li jím fyzická osoba. Na řádku funkce se obvykle zapisuje „jednatel“. Na řádku jméno je možno napsat i dvě křestní jména. Do poslední řádky údaje se uvádí rodné číslo a u osob, které rodné číslo nemají (cizinci), se zapíše datum narození. 16 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, adresa trvalého bydliště jednatele – fyzické osoby, jehož nacionále jsou uvedeny v předchozím údaji č.15. Vyplnění řádky Obec je povinné, řádky Část obce a Ulice se vyplní v případě, že je na ně obec členěna. Na řádku Číslo domu se uvede číslo popisné nebo číslo popisné lomené číslem orientačním, pokud jsou čísla orientační v dané obci zavedena. Na řádku PSČ se zapíše poštovní směrovací číslo dodací pošty. Řádka Stát se vyplní pouze v případě, že se nejedná o adresu na území České republiky. 17 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisované, případně vymazávané, datum vzniku funkce výše uvedeného jednatele, případně text „dnem zápisu do rejstříku“, pokud funkce jednatele společnosti vznikne zápisem návrhu do obchodního rejstříku. 18 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisované, případně vymazávané, datum zániku funkce výše uvedeného jednatele, případně text „dnem zápisu do rejstříku“, pokud funkce jednatele společnosti zanikne zápisem návrhu do obchodního rejstříku. 19 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, libovolná informace vztahující se k výše uvedenému jednateli, která se má dle zákona zapisovat do obchodního rejstříku a ve formuláři není samostatně specifikována. Mají-li například jednotliví jednatelé stanoveny rozdílné způsoby jednání, uvede se zde způsob jednání příslušného jednatele.


105

20 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní obchodní firma nebo název a identifikační číslo nově zapisovaného, případně vymazávaného, jednatele, je-li jím právnická osoba. Na řádku funkce se obvykle zapisuje „jednatel“. 21 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, adresa sídla jednatele – právnické osoby, jehož nacionále jsou uvedeny v předchozím údaji č.22. Vyplnění řádky Obec je povinné, řádky Část obce a Ulice se vyplní v případě, že je na ně obec členěna. Na řádku Číslo domu se uvede číslo popisné nebo číslo popisné lomené číslem orientačním, pokud jsou čísla orientační v dané obci zavedena. Na řádku PSČ se zapíše poštovní směrovací číslo dodací pošty. Řádka Stát se vyplní pouze v případě, že se nejedná o adresu na území České republiky. 22 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisované, případně vymazávané, datum vzniku funkce výše uvedeného jednatele, případně text „dnem zápisu do rejstříku“, pokud funkce jednatele společnosti vznikne zápisem návrhu do obchodního rejstříku. 23 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisované, případně vymazávané, datum zániku funkce výše uvedeného jednatele, případně text „dnem zápisu do rejstříku“, pokud funkce jednatele společnosti zanikne zápisem návrhu do obchodního rejstříku. Pokyny k vyplnění formuláře pro podání návrhu na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku u evropského zájmového hospodářského sdružení 24 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, libovolná informace vztahující se k výše uvedenému jednateli (právnické osobě), která se má dle zákona zapisovat do obchodního rejstříku a ve formuláři není samostatně specifikována. Pokud je jednatelem právnická osoba, mající rovněž statutární orgán, zapíší se jména a bydliště osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem. 25 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, libovolná informace vztahující se ke všem jednatelům sdružení, která se má dle zákona zapisovat do obchodního rejstříku a ve formuláři není samostatně specifikována. Uvádí se především způsob jednání jednatelů, pokud je v rámci sdružení pro všechny jednatele stejný.


106

26 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nacionále nově zapisovaného, případně vymazávaného likvidátora, je-li jím fyzická osoba. Na řádku jméno je možno napsat i dvě křestní jména. Do poslední řádky údaje se uvádí rodné číslo a u osob, které rodné číslo nemají (cizinci), se zapíše datum narození. 27 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, adresa trvalého bydliště likvidátora – fyzické osoby, jehož nacionále jsou uvedeny v předchozím údaji č.28. Vyplnění řádky Obec je povinné, řádky Část obce a Ulice se vyplní v případě, že je na ně obec členěna. Na řádku Číslo domu se uvede číslo popisné nebo číslo popisné lomené číslem orientačním, pokud jsou čísla orientační v dané obci zavedena. Na řádku PSČ se zapíše poštovní směrovací číslo dodací pošty. Řádka Stát se vyplní pouze v případě, že se nejedná o adresu na území České republiky. 28 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, libovolná informace vztahující se k výše uvedenému likvidátorovi, která se má dle zákona zapisovat do obchodního rejstříku a ve formuláři není samostatně specifikována. 29 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní obchodní firma nebo název a identifikační číslo nově zapisovaného, případně vymazávaného likvidátora, je-li jím právnická osoba. 30 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, adresa sídla likvidátora – právnické osoby, jehož nacionále jsou uvedeny v předchozím údaji č.31. Vyplnění řádky Obec je povinné, řádky Část obce a Ulice se vyplní v případě, že je na ně obec členěna. Na řádku Číslo domu se uvede číslo popisné nebo číslo popisné lomené číslem orientačním, pokud jsou čísla orientační v dané obci zavedena. Na řádku PSČ se zapíše poštovní směrovací číslo dodací pošty. Řádka Stát se vyplní pouze v případě, že se nejedná o adresu na území České republiky. 31 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, libovolná informace vztahující se k výše uvedenému likvidátorovi, která se má dle zákona zapisovat do obchodního rejstříku a ve formuláři není samostatně specifikována. 32 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, libovolná informace vztahující


107

se ke všem likvidátorům společnosti, která se má dle zákona zapisovat do obchodního rejstříku a ve formuláři není samostatně specifikována. 33 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nacionále nově zapisovaného, případně vymazávaného prokuristy. Na řádku jméno je možno napsat i dvě křestní jména. Do poslední řádky údaje se uvádí rodné číslo a u osob, které rodné číslo nemají (cizinci), se zapíše datum narození. 34 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, adresa trvalého bydliště prokuristy, jehož nacionále jsou uvedeny v předchozím údaji č.36. Vyplnění řádky Obec je povinné, řádky Část obce a Ulice se vyplní v případě, že je na ně obec členěna. Na řádku Číslo domu se uvede číslo popisné nebo číslo popisné lomené číslem orientačním, pokud jsou čísla orientační v dané obci zavedena. Na řádku PSČ se zapíše poštovní směrovací číslo dodací pošty. Řádka Stát se vyplní pouze v případě, že se nejedná o adresu na území České republiky. 35 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, libovolná informace vztahující se k výše uvedenému prokuristovi, která se má dle zákona zapisovat do obchodního rejstříku a ve formuláři není samostatně specifikována. 36 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, libovolná informace vztahující se ke všem prokuristům společnosti, která se má dle zákona zapisovat do obchodního rejstříku a ve formuláři není samostatně specifikována. Pokyny k vyplnění formuláře pro podání návrhu na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku u evropského zájmového hospodářského sdružení 37 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nacionále nově zapisovaného, případně vymazávaného, člena dozorčí rady. Na řádku funkce se uvádí případné označení funkce v dozorčí radě (například: předseda, místopředseda, člen). Na řádku jméno je možno napsat i dvě křestní jména. Do poslední řádky údaje se uvádí rodné číslo a u osob, které rodné číslo nemají (cizinci), se zapíše datum narození. 38 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, adresa trvalého bydliště člena dozorčí rady, jehož nacionále jsou uvedeny v předchozím údaji č.39. Vyplnění


108

řádky Obec je povinné, řádky Část obce a Ulice se vyplní v případě, že je na ně obec členěna. Na řádku Číslo domu se uvede číslo popisné nebo číslo popisné lomené číslem orientačním, pokud jsou čísla orientační v dané obci zavedena. Na řádku PSČ se zapíše poštovní směrovací číslo dodací pošty. Řádka Stát se vyplní pouze v případě, že se nejedná o adresu na území České republiky. 39 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisované, případně vymazávané, datum vzniku funkce výše uvedeného člena dozorčí rady, případně text „dnem zápisu do rejstříku“, pokud funkce v dozorčí radě sdružení vznikne zápisem návrhu do obchodního rejstříku. 40 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisované, případně vymazávané, datum zániku funkce výše uvedeného člena dozorčí rady, případně text „dnem zápisu do rejstříku“, pokud funkce v dozorčí radě sdružení zanikne zápisem návrhu do obchodního rejstříku. 41 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisované, případně vymazávané, datum vzniku členství výše uvedeného člena v dozorčí radě společnosti, případně text „dnem zápisu do rejstříku“, pokud členství v dozorčí radě sdružení vznikne zápisem návrhu do obchodního rejstříku. 42 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisované, případně vymazávané, datum zániku členství výše uvedeného člena v dozorčí radě společnosti, případně text „dnem zápisu do rejstříku“, pokud členství v dozorčí radě sdružení zanikne zápisem návrhu do obchodního rejstříku. 43 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, libovolná informace vztahující se k výše uvedenému členu dozorčí rady, která se má dle zákona zapisovat do obchodního rejstříku a ve formuláři není samostatně specifikována. 44 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, libovolná informace vztahující se ke všem členům dozorčí rady, která se má dle zákona zapisovat do obchodního rejstříku a ve formuláři není samostatně specifikována. 45 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nacionále nově zapisovaného, případně vymazávaného člena sdružení, je-li jím fyzická osoba. Na řádku jméno je možno napsat i dvě křestní jména. Do poslední řádky údaje se uvádí rodné číslo a u osob, které rodné číslo nemají (cizinci), se zapíše datum narození.


109

46 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, adresa trvalého bydliště člena sdružení – fyzické osoby, jehož nacionále jsou uvedeny v předchozím údaji č.45. Vyplnění řádky Obec je povinné, řádky Část obce a Ulice se vyplní v případě, že je na ně obec členěna. Na řádku Číslo domu se uvede číslo popisné nebo číslo popisné lomené číslem orientačním, pokud jsou čísla orientační v dané obci zavedena. Na řádku PSČ se zapíše poštovní směrovací číslo dodací pošty. Řádka Stát se vyplní pouze v případě, že se nejedná o adresu na území České republiky. 47 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní obchodní firma nebo název a identifikační číslo nově zapisovaného, případně vymazávaného člena sdružení, je-li jím právnická osoba. 48 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, adresa sídla člena sdružení – právnické osoby, jehož nacionále jsou uvedeny v předchozím údaji č.47. Vyplnění řádky Obec je povinné, řádky Část obce a Ulice se vyplní v případě, že je na ně obec členěna. Na řádku Číslo domu se uvede číslo popisné nebo číslo popisné lomené číslem orientačním, pokud jsou čísla orientační v dané obci zavedena. Na řádku PSČ se zapíše poštovní směrovací číslo dodací pošty. Řádka Stát se vyplní pouze v případě, že se nejedná o adresu na území České republiky. 49 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, libovolná informace vztahující se ke všem členům sdružení, která se má dle zákona zapisovat do obchodního rejstříku a ve formuláři není samostatně specifikována. Pokyny k vyplnění formuláře pro podání návrhu na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku u evropského zájmového hospodářského sdružení 50 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, libovolná ostatní skutečnost vztahující se k celému sdružení, která se má dle zákona zapisovat do obchodního rejstříku a ve formuláři není samostatně specifikována. Počet zapisovaných ostatních skutečností, které se vzájemně se oddělují vodorovnou čarou, není omezen. 51 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisované, případně vymazávané označení odštěpného závodu, který náleží sdružení. 52 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, úplná


110

adresa sídla odštěpného závodu evropského zájmového hospodářského sdružení, jehož označení je uvedeno v předchozím údaji č.51. Vyplnění řádky Obec je povinné, řádky Část obce a Ulice se vyplní v případě, že je na ně obec členěna. Na řádku Číslo domu se uvede číslo popisné nebo číslo popisné lomené číslem orientačním, pokud jsou čísla orientační v dané obci zavedena. Na řádku PSČ se zapíše poštovní směrovací číslo dodací pošty. Řádka Stát se vyplní pouze v případě, že se nejedná o adresu na území České republiky. 53 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisované, případně vymazávané předměty podnikání které náleží uváděnému odštěpnému závodu, tak jak jsou uvedeny na příslušných živnostenských listech. Jejich počet není omezen a vzájemně se oddělují vodorovnou čarou. 54 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nacionále nově zapisovaného, případně vymazávaného vedoucího odštěpného závodu. Na řádku funkce se uvádí případné označení funkce v odštěpném závodu. Na řádku jméno je možno napsat i dvě křestní jména. Do poslední řádky údaje se uvádí rodné číslo a u osob, které rodné číslo nemají (cizinci), se zapíše datum narození. 55 Do příslušného sloupce se na odpovídající řádky vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, adresa trvalého bydliště vedoucího odštěpného závodu, jehož nacionále jsou uvedeny v předchozím údaji č.54. Vyplnění řádky Obec je povinné, řádky Část obce a Ulice se vyplní v případě, že je na ně obec členěna. Na řádku Číslo domu se uvede číslo popisné nebo číslo popisné lomené číslem orientačním, pokud jsou čísla orientační v dané obci zavedena. Na řádku PSČ se zapíše poštovní směrovací číslo dodací pošty. Řádka Stát se vyplní pouze v případě, že se nejedná o adresu na území České republiky. 56 Do příslušného sloupce se vyplní nově zapisovaná, případně vymazávaná, libovolná informace vztahující se k výše uvedenému odštěpnému závodu, která se má dle zákona zapisovat do obchodního rejstříku a ve formuláři není samostatně specifikována. V. Přílohy Do tabulky se zapíše seznam všech listin, které navrhovatel přikládá k návrhu na zápis nebo zápis změny do obchodního rejstříku.


111

Pořadové číslo - Uvádí se pořadové číslo v seznamu příloh – vzestupné číslování počínaje číslem 1. Předkládaná listina - Výstižný popis druhu listiny, kterou navrhovatel přikládá jako podklad návrhu na zápis nebo zápis změny do obchodního rejstříku (např. notářský zápis, výpis z rejstříku trestů, výpis z evidence nemovitostí a pod.). Počet vyhotovení - Počet přikládaných listin, uvedených pod daným pořadovým číslem. VI. Datum provedení zápisu a) Pokud mají být údaje zapsány v zákonem stanovené lhůtě, zaškrtne se políčko v prvním řádku. b) Pokud navrhovatel požaduje zápis návrhu do obchodního rejstříku ke konkrétnímu datu, zaškrtne políčko ve druhém řádku a uvede v něm datum, ke kterému mají být údaje v návrhu zapsány. Pokyny k vyplnění formuláře pro podání návrhu na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku u evropského zájmového hospodářského sdružení VII. Závěrečná část a) Pokud návrh na zápis nebo návrh na zápis změny podává navrhovatel, vyplní tabulku „Tento návrh podává navrhovatel“ – v prvním sloupci uvede jméno a příjmení a ve druhém sloupci vlastnoruční podpis. Ve třetím sloupci nechá úředně ověřit pravost podpisu (v případě nedostatku místa na úřední ověření se použije druhá strana listu formuláře). b) Pokud návrh podává právní zástupce navrhovatele, vyplní údaje v tabulce „Tento návrh podává zástupce navrhovatele“. V prvním sloupci uvede jméno, příjmení a rodné číslo (u cizince datum narození ve tvaru den, měsíc a rok), ve druhém sloupci vlastnoruční podpis, ve třetím sloupci údaj o tom, zda právní zástupce navrhovatele je advokátem, notářem nebo obecným zmocněncem a další dle § 21 občanského soudního řádu. Ve čtvrtém sloupci nechá úředně ověřit pravost podpisu (v případě nedostatku místa na úřední ověření se použije druhá strana listu formuláře). c) Na závěr uvede navrhovatel místo a datum vyplnění formuláře.

Založení a vznik družstva

Recommend Documents