1. Vznik a vývoj eurytmie původ slova eurytmie – z řečtiny (eu-krásný ; rytmus-pohyb) Roku 1911 žil Rudolf Steiner v Berlíně. V prosinci za ním přišla žena. Byla to matka Lory Meier Smits. Zemřel jí muž, ona si nevěděla rady se životem a tak žádala Steinera o radu, co má v životě dělat (tak sama se svou dcerou…). Steiner se jí zeptal, co by její dcera chtěla v životě dělat. Ona odpověděla, že by se ráda věnovala pohybovému umění, které by působilo zdravé na tělo („posilující umění“). Steiner řekl, že takové umění by se určitě dalo „vytvořit“. Bylo by to však umění přednostně zaměřeno na slovo, ne na hudbu. Začátky byly jako „tápání ve tmě“. Lory dostávala od Steinera různé úkoly. První úkol byl, aby cvičila aliterace: „Představ si, že jsi bard na pobřeží. Je bouře. Lomcují s tebou živly. Představ si, že máš v ruce lyru a hraješ na ni své příběhy.“ (leden 1912) Další úkoly (29. ledna 1912 - Casell): • „Sežeň si anatomický atlas pro výtvarníky. Nauč se, jak funguje člověk. Klouby, svaly, šlachy…. Nastuduj si lidské tělo.“ • „Studuj řecké sochy. Jejich pozice. Sleduj je jen z venku. Nezkoušej ty pozice sama.“ • „Vytvoř věty, které obsahují jen jeden vokál. (Hnědej medvěd nese velké, snědé sele.) Vyslovuj ty věty. Pozoruj, co se při tom děje v hrtanu.“ • „Najdi si 6 obrázků od Cornelia Augrippa (Ich denke die Rede). Člověk v šesti různých geometrických pozicích. Cvič tyto pozice. Přesně.“
•
„Sedni si doma na zem. Vezmi si propisku mezi prsty u nohy. Piš tak, aby to bylo čitelné (i levou nohou – zrcadlově).“
V září roku 1912 proběhlo první eurytmické cvičení se Steinerem. Cvičilo se I,A,O (vzpřímit tělo a přenášet váhu z pat na špičky; tělo jako sloup; ruce nic nedělají). Steiner tehdy řekl: „Ano, malá, patří k tomu celá moudrost světa. To vám teď ale nemohu říct.“ 4 VÝVOJOVÉ FÁZE EURYTMIE: •
1912-1913 → Dionýský kurz → Lory cvičila se skupinou mladých dívek (Steiner je občas navštěvoval) → činnosti: myšlení, cítění, vůle → „ohnivě zářivý pohyb“ energické skoky; uchopení vlastní postavy, která se měla stát nástrojem pro eurytmické ztvárnění (hůlková cvičení)
•
1915 → Apollónský kurz → ladnost pohybu, poddajnost těla, plynulost pohybu → cvičila se: šikovnost → „světlo z prostoru proniká lidským tělem“
•
1918 → vznik prvních standartních forem → Steiner vytvořil formy pro větší skupiny lidí
•
1920 → vznik tónové eurytmie
Dále pak ve 20. a 30. letech probíhala první turné po Evropě. Eurytmická vystoupení měla obrovský úspěch.
Goetheanum 1. stavba o o o o o o o
stavba započala v září roku 1913 (stavilo se 10 let) pouze jedna velká místnost (hlediště a jeviště) celá ze dřeva (2 propojené kupole, vstup ze západu) tvoření v procesu na stavbě se podíleli architekti a umělci z celého světa strop: vývoj Země okna: duševní výjevy z lidského života
akustické vychytávky sloupy z různých typů dřeva vyvinuly vlastní barvy z rostlin idea: „mezi východem a západem je rozdíl“ byla zde eurytmická vystoupení již během stavby (každou neděli) eurytmistky cvičily s Marií Steinerovou – recitátorka (Steiner jim každé pondělí dal formu a ony s ní v neděli vystupovaly…) o „Bez této stavby by nevznikla tato eurytmie, čerpající ze stejného pocitu a nadšení.“ o několik dní po kolaudaci, Silvestru 1922/1923, bylo Goetheanum úmyslně zapáleno (v prostoru mezi vnější a vnitřní kupolí požár nebylo možno včas zpozorovat) o o o o o
2. stavba o o o o o o o
ještě roku 1924 vytvořil Steiner z hlíny návrh na druhé Goetheanum roku 1928 bylo dostavěno z betonu (tou dobou ne moc využívaný materiál) něco nového smysl stavby se nezměnil vzniklo více místností oblá a hranatá zároveň při pohledu z venku se s každou změnou úhlu pohledu mění i tvar stavby
První eurytmistky:
SHRNUTÍ OD FORBAKOVÉ:
• • •
•
• •
• • • •
• •
• • •
1912 – první eurytmistka Lory Maier Smits dostává od Rudolfa Steinera první pokyny k rozvoji nového pohybového umění – eurytmie pod jejím vedením cvičí skupina mladých eurytmistek a na základě podnětů od Rudolfa Steinera se prohlubují v eurytmické práci 1913 – pokládá se za základní kámen 1. Goetheana ve Švýcarském Dornachu. Na vytváření interiéru této dřevěné budovy mající sloužit divadelním představením se podílí umělci ze 17 krajin Evropy – malíři, umělečtí řezbáři, brusiči skla, atd… Od roku 1914 se přesouvá eurytmická práce do Dornachu. Probíhá současně se stavitelskými pracemi na Goetheanu. Vedení eurytmistek se ujímá Marie Steiner, podněty pro práci přicházejí od Rudolfa Steinera. Skupina sdružuje eurytmistky mnoha národností. 1919 – první veřejné eurytmické vystoupení v Zürichu. Následují vystoupení v Holandsku, Francii, Švédsku, Norsku, Turecku, Rakousku, Maďarsku, Rumunsku, Chorvatsku,… provázené velkým úspěchem. Vystoupení jsou vyprodané, probíhají v divadlech a velkých sálech. Všechny provází Marie Steinerová svou recitací. Silvestrovská noc 1922/1923 – nepozorovaně se šířící požár zničí budovu Goetheana. září 1919 – otevření 1. waldorfské školy v Stuttgartu, eurytmie je zařazena do učebního plánu waldorfské školy. 20. léta – vznikají eurytmické školy (Stuttgart, Berlín, Hamburg, Vídeň, Paříž, Londýn,…). Eurytmická práce probíhá i v krajinách Afriky, Ameriky, dokonce Honolulu. 1923 – ve Stuttgartu je založena eurytmická škola Eurythmeum (dodnes je největší eurytmickou školou na světě), kromě eurytmie se vyučuje zpěv, recitace, metrika a poetika, estetika, hudba, geometrie, antropologie, obecná pedagogika, antroposofie, později malba a sochařství. 30. 3. 1925 Rudolf Steiner umírá. Eurytmii dále rozvíjí jeho žáci.
V současnosti trvá eurytmické vzdělávání 4 roky. Léčebná eurytmie se studuje formou ročního nadstavbového studia doplněného praktikem. Eurytmické školy jsou ve Švýcarsku, Německu, Anglii, Finsku, Francii, Holandsku, Rakousku, Skandinávii, Jižní Africe, Jižní Americe, Izraeli, Austrálii a v Japonsku.
