Vznik a vývoj litosféry
O čem bude řeč … • Stavba zemského tělesa a zemské kůry. • Desková tektonika a pohyb litosférických desek. • Horotvorná činnost. • Sopky a sopečná činnost. • Vznik a vývoj reliéfu krajiny.
Vnitřní stavba Země Kůra
Svrchní plášť Spodní plášť Vnější jádro Vnitřní jádro 6378 km http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png (30. 10. 2010)
Zemská kůra • Zemské těleso se skládá ze tří soustředných sfér: kůry, pláště a jádra. • Svrchní vrstva planety Země. • Skládá se ze tří vrstev: vrstva usazených hornin, čedičová a žulová vrstva. • Rozlišujeme pevninskou a oceánskou zemskou kůru.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF% C5%99ez_Zem%C3%AD.png (30. 10. 2010)
• Oceánské kůře chybí žulová vrstva. • Mocnost (tloušťka) se pohybuje od 6 – 70 km. • Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí pod oceány. • Zemskou kůrů tvoří horniny složené z nerostů. Kromě nich najdeme v zemské kůře i plyny a vodu s rozpuštěnými látkami. • Nachází se v ní téměř všechny chemické prvky.
Litosféra • Pevný obal Země. • Tvořena zemskou kůrou a nesvrchnější vrstvou pláště. • Mocnost (tloušťka) se pohybuje mezi obvykle 70 – 100 km. • Nejmenší mocnost byla naměřena nad pod oceány – 2 km, nevětší pod pohořími - až 150 km.
pevninská zemská kůra
• Rozlámána na litosférické desky, které plavou na plastické vrstvě zemského pláště (tzv. astenosféra). • Rozlišujeme litosférické desky oceánské astenosféra oceánská zemská a pevninské. kůra • Litosférické desky se neustále pohybují – pohyb vysvětluje teorie deskové tektoniky. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Erdkruste-i.jpg (31. 0. 2010)
• Skládá se ze 7 velkých a 12 menších litosférických desek. Litosférické desky se k sobě buď: • přibližují – lehčí se může podsouvat pod těžší desku, oceánská se může nasouvat na pevninskou desku, mohou se obě zapříčit a dojde ke tvorbě pohoří (tzv. orogeneze, např. vznik Himálaje)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plate_b oundaries.png (14. 11. 2010)
• oddalují – v místech kde vzniká nová zemská (např. Středoatlantský hřbet) • pohybují se podél sebe – na třecích plochách vznikají epicentra zemětřesení
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plate_b oundaries.png (14. 11. 2010)
stratovulkán
středooceánský hřbet
štítová sopka
pevninská litosf. deska
oceánská litosf. deska
kontinentální litosféra riftová zóna astenosféra zóna zóna podsouvání podsouvání magmatický krb a tavení a tavení http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plate_boundaries.png (14. 11. 2010)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plates.png (7. 11. 2010)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Plate_tectonics_map.gif (7. 11. 2010)
Rozpad prakontinentu zvaného Pangea v období druhohor:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pangea_animation_03.gif (17. 11. 2010)
Horotvorná činnost • Horotvorná = tektonická činnost. • Souvisí s pohyby litosférických desek - tvoří se pohoří. • Je doprovázena vrásněním, zlomy a sopečnou činností. • Vrásnění a zlomy = tvarové změny. • Ke tvarovým změnám horninových těles dochází vlivem zvýšeného tlaku. • Zprohýbané vrstvy nazýváme vrásy.
antiklinála
synklinála http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Syncline_and_anticline_norw.jpg (17. 11. 2010)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rainbow_Basin.JPG (17. 11. 2010)
• Křehké horniny praskají – vznikají pukliny a později i zlomy. • Podél zlomů dochází k různým posunům, zdvihům nebo poklesům a vznikají buď horská pásma (tzv. pásemná pohoří) nebo příkopové propadliny.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:San_Andreas_Fault_Aerial_View.gif (17. 10. 2010) http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fault_types.png (17. 11. 2010)
Sopky a sopečná činnost • Vlastnímu výbuchu sopky obvykle předchází slabé zemětřesení. • O síle výbuchu rozhoduje viskozita (pohyblivost) magmatu a jeho schopnost propouštět plyny. • Čedičové (bazaltové) magma je málo viskózní a proto obvykle volně z kráteru vytéká.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MSH80_erupti on_mount_st_helens_05-18-80.jpg (16. 11. 2010)
• Sopky s viskózní lávou obvykle prudce vybuchují, vyvrhují popel a žhavé úlomky. • Sopky mají obvykle tvar kužele a vrcholovým kráterem nebo kalderou. • Sopečnou činnost může doprovázet zemětřesení (sílu měříme seismografy – tzv. Richterova stupnice, ohnisko zemětřesení nazýváme epicentrum). http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:PahoehoeLava.jpg (16. 11. 2010)
Sopka usazené horniny epicentrum zemětřesení
sopouch litosf. deska místo vzniku přeměněných hornin
litosf. deska zóna podsouvání a tavení
magmatický krb http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Destruct ive_plate_margin.png (16. 11. 2010)
Vznik a vývoj reliéfu krajiny • Vnitřní geologické děje (vulkanismus, tektonické pohyby) vytvářejí nerovnosti na zemském povrchu (pohoří, prohlubně). • Vnější geologické děje (změny teploty, působení vody, větru apod.) zemský povrch zarovnávají. • Mechanické zvětrávání probíhá všude tam, kde jsou velké teplotní rozdíly nebo střídavé zamrzání vody – vodní a větrná eroze.
• Mechanické zvětrávání probíhá obvykle společně s chemickým zvětráváním. • V oblastech s nízkými průměrnými ročními teplotami se výrazně projevuje vliv ledu a ledovců. • Typy ledovců: pevninský a horský.
Ledovec Gurglferner , Rakousko, Foto: David Hainall
Shrnutí • Rozlišujeme litosférické desky oceánské a pevninské. • Litosférické desky se neustále pohybují – pohyb vysvětluje teorie deskové tektoniky. • Litosféra se skládá ze 7 velkých a 12 menších litosférických desek. • Litosférické desky se k sobě buď přibližují, oddalují se od sebe nebo se pohybují podél sebe.
• Horotvorná činnost souvisí s pohyby litosférických desek. • Je doprovázena vrásněním, zlomy a sopečnou činností. • Vrásnění a zlomy = tvarové změny. • Ke tvarovým změnám horninových těles dochází vlivem zvýšeného tlaku. • Zprohýbané vrstvy nazýváme vrásy. • Křehké horniny praskají – vznikají pukliny a později i zlomy.
• Sopka má obvykle kuželovitý tvar s vrcholovým kráterem nebo kalderou. • O síle výbuchu rozhoduje viskozita (pohyblivost) magmatu a jeho schopnost propouštět plyny. • Sopečnou činnost může provázet zemětřesení (seismograf, Richterova stupnice). • Na vzniku a vývoji reliéfu krajiny se podílí vnější i vnitřní geologické děje.
