Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta
Pavel Drábek
Založení a vznik akciové společnosti
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Prof. JUDr. Stanislava Černá, CSc. Katedra: obchodního práva Datum vypracování práce: 03.02.2009
1
Prohlášení
„Prohlašuji,
že
jsem
předkládanou
diplomovou
práci
vypracoval samostatně za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.“
2
OBSAH
I. Úvod.........................................................................................................................4 II. Pojem, povaha a význam akciové společnosti..............................6 1. Pojem „akciová společnost“.................................................................6 2. Povaha akciové společnosti.................................................................8 3. Význam akciových společností ............................................................9 III.
Založení a vznik akciové společnosti ..................................12
1. Zhodnocení současné právní úpravy ..............................................12 IV. Problematika vkladů do akciové společnosti při jejím založení .....................................................................................................................17 1. Obecné pojetí vkladů
do akciové společnosti....................17
2. Problematika hodnoty nepeněžitých vkladů .............................22 3. Hospodářská využitelnost nepeněžitého vkladu....................29 4. Problematika konkrétních nepeněžitých vkladů....................31 4.1. Vklad podniku nebo jeho části...................................................32 4.2. Vklad akcií ..............................................................................................35 4.3. Vklad pohledávek ..................................................................................36 4.4. Vklad užívacího a požívacího práva.......................................39 4.5. Evropská úprava vkladů....................................................................40 V. Způsoby splacení vkladů .........................................................................44 1. Správce vkladu............................................................................................44 2. Způsob splacení nepeněžitých vkladů .........................................48 VI. Důsledky snížení hodnoty vkladu ......................................................50 VII.Závěr...................................................................................................................54 VIII.Seznam použité literatury ................................................................56 IX. Establishment and creation of joint-stock copany .............57 X. The list of key words ..............................................................................59
3
I. Úvod
1. Popis problematiky a cíl diplomové práce
Téma
„Založení
a
vznik
akciové
společnosti“
je
tématem, které můžeme rozložit na množství jednotlivých kroků. Každý z těchto kroků pak v sobě zahrnuje specifické problémy.
Mou
snahou
nebude
popsat
veškeré
problémy
jednotlivých kroků, ale spíše stručně popsat všechny kroky a posléze blíže rozebrat jeden zvolený. Po dohodě, se svým vedoucím diplomové práce, se budu blíže zabývat, problematikou vkladů během celého procesu založení a vzniku akciové společnosti a porovnáním úpravy domácí
a
evropské,
týkající
se
vkladů
do
akciové
společnosti. Tedy jejich jednotlivými druhy a specifiky vyplývajících z těchto druhů, významem a úlohou. Těmi stěžejními body budou: •
druhy nepeněžitých vkladů,
•
hospodářská vkladu
ve
využitelnost vztahu
nepeněžitého
k předmětu
podnikání
akciové společnosti, •
problematika zjištění hodnoty nepeněžitého vkladu,
•
povinnosti a činnosti správce vkladu a
•
způsoby splacení nepeněžitých vkladů.
Smyslem a cílem mé diplomové práce je snaha upozornit na
ta
ustanovení
obchodního
zákoníku,
která
umožňují
4
nejednoznačný výklad, která se odchylují od komunitární úpravy nebo dle mého názoru jsou nadbytečná. Také bych chtěl uvést své závěry a návrhy na eventuální úpravu nebo doplnění platné právní úpravy.
5
II. Pojem, povaha a význam akciové společnosti
1. Pojem „akciová společnost“ Obchodní zákoník uvádí, že akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Výše základního kapitálu
akciové
společnosti
jmenovitých
hodnot
odpovídá
porušení
a
za
akcionář
neručí
musí
akcií,
které
svých
závazků
za
závazky
odpovídat vydala. celým
akciové
součtu
Společnost
svým
majetkem
společnosti(§
154
odst.1 ObchZ). Zákonná
úprava
v dalších
evropských
zemích
akciovou společnost obdobně a lze nalézt
definuje
určité společné
znaky akciové společnosti v právní úpravě různých zemí. Pochopitelně,
že
v konkrétních
právních
úpravách
jednotlivých zemí lze nalézt i pojmové znaky, které jsou typické pouze pro tuto právní úpravu. Tak
například
právní
úprava
SRN
definuje
akciovou
společnost jako společnost s vlastní právní subjektivitou, jejíž
základní
kapitál
je
rozložen
na
akcie.
Za
své
závazky odpovídá věřitelům jen svým majetkem. Rakouský akciový zákon definuje akciovou společnost opět
s vlastní
podílejí
svými
rozdělený
na
právní vklady akcie.
subjektivitou, na
základním
Osobně
kde
se
společníci
kapitálu,
společníci
za
jež
je
závazky
společnosti neručí.
6
Francouzský
právní
řád
pak
vymezuje
akciovou
společnost jako společnost, jejíž kapitál je rozdělen na akcie
a
základní
jimiž
ručí
za
kapitál závazky
je
tvořen
společnosti.
akciovou společnost právní řád Belgie. Z uváděných
znaků
vklady
jednotlivých
společníků,
Obdobně
definuje
1
úprav
tak
lze
uvést,
že akciová společnost je právní subjekt, jejíž kapitál je rozdělen Za
na
pomoci
akcie
a
je
ekonomického
vytvářen
vyjádření
vklady
společníků.
možno
konstatovat,
je
že společníci (akcionáři) nesou své ztráty pouze do výše svých vkladů. Je
zcela
nesporné,
že
akciová
společnost
je
obchodní společností podle § 56 odst. 1 ObchZ. Akciová společnost je právnickou osobou, zapisovanou do obchodního rejstříku,
které
občanský
zákoník
(§
18
odst.
2
ObčZ)
přiznává právní subjektivitu. Tímto se ukazuje, že vedle lidí,
jakožto
právní
přirozených
subjektivitu
neexistující). určité
osob
i
Vychází
subjekty,
zvláštní
nám
které
(fyzických),
mohou
subjekty
tedy
zvláštní
nejsou
lidmi,
mít
(tělesně
situace,
kdy
mají
právní
subjektivitu. Tuto vlastnost mají právnické osoby
proto,
že jim ji přiznává zákon. ¨
Právo u
a
konstatování,
vlastnost
právní že
právnických
věda
určitým osob
ale subjektům
přiznána.
nemohou je Je
nebo třeba
zůstat bude určit
minimální pojmové znaky, které jsou s právnickými osobami spojovány.
____________________________________________________________________________________________________________________________________________ 1
Černá,S. Obchodní právo. Akciová společnost. 3.díl, Praha: ASPI, 2006, s. 15
7
Nejčastěji se uvádějí tyto tři: 1. název, 2. sídlo, 3. předmět činnosti, k nimž pak lze přiřadit vnitřní organizaci a také stání příslušnost právnické osoby.2
2. Povaha akciové společnosti Z hlediska určení povahových rysů akciové společnosti lze konstatovat:
akciová společnost je kapitálovou společností:
•
jelikož akcionář za závazky akciové společnosti neručí, je třeba vytvořit určitý majetek, jenž má být určitou zárukou pro
věřitele.
A
další
skutečností,
která
potvrzuje
kapitálový charakter akciové společnosti je, že hlasovací práva jsou odvozována od výše vkladu.
•
akciová společnost má majetkovou oddělenost od svých
akcionářů: akcionář
přestává
být
vlastníkem
vkladu
ihned
poté,
jakmile ho do společnosti vnesl.
•
akciová společnost je podnikatel:
akciová společnost může být založena za účelem podnikání, __________________________________________________________ 2
Eliáš K. Akciová společnost. Praha: Linde Praha, a.s., 2000, s.21
8
tedy
za
účelem
podnikatelským povinnost do
dosažení účelem.
zapsání
obchodního
podnikatele
zisku,
Jelikož všech
rejstříku
každou
a
osobu
ale je
i
za
zákonem
obchodních současně
v něm
jiným
než
stanovena společností
zákon
zapsanou,
považuje
za
bude
na
se
akciovou společnost vztahovat režim podnikatele.
•
akciová společnost je soukromoprávní korporací:
a
to
z
důvodu,
vícestranným vztahů.
A
založen
na
že
vzniká
právním
korporací
úkonem je
principu
pouze
dvoustranným
účastníků
zase
proto,
sdružování
nebo
soukromoprávních
že
její
fyzických
či
vznik
je
právnický
osob, které se označují občas také jako osobní substrát a nabývá samostatné právní způsobilost na onom osobním substrátu nezávisle. Mezi další rysy jde
akciové společnosti patří např., že
o uzavřenou korporaci, anonymitu akcionářů a dále.3
3. Význam akciových společností Význam
akciových
společností
stabilizací
politické
a
umožnila
rozvoj
začal
hospodářské
podnikatelské
činnosti.
vzrůstat
situace, Příkladem
se
která jsou
buržoazní revoluce, např. ve Velké Britanii nebo Nizozemí, které
vytvořily
a
položily
základ
pro
rozvoj podnikání
a tím i využití akciové společnosti. _______________________________________________________________________________________ 3
Blíže Černá, S. Obchodní právo. Akciová společnost. 3. díl, Praha: ASPI, 2006, s. 18
an.
9
Akciová společnost je jedním ze základních nástrojů moderní
tržní
ekonomiky.
Dá
se
říct,
že
je
dokonce
nezbytným produktem vývoje tržního hospodářství, protože umožňuje překonat kapitálovou osamocenost a slabost jedince tím, že umožňuje soustředit kapitál pod hlavičkou odborného a
profesionálního
dovést
toto
řízení,
zaštítění
které
dokáže
k produkční
velmi
efektivně
schopnosti.
Nehledě
k tomu, že akcionář neriskuje ztrátu svého majetku. Dále
hrají
v oblasti
skupin
akciové
společnosti
společností,
významnou
neboli
tzv.
roli
koncernového
práva. Ve své současné podobě je akciová společnost vhodná spíše
pro
velké
mají
v důsledku
hospodářské
podnikání, své
síly
neboli
velké
početnosti
v jednotlivých
i
podniky, v důsledku
ekonomikách
které své
obrovskou
důležitost. Tím nechci snižovat význam malých a středních podniků,
které
společnostmi,
jsou
protože
také
z velké
existuje
určitá
části mez,
akciovými
za níž
tato
forma (akciová společnost) již nebude efektivní a projeví se
zřetelně
organismu.
negativní A
také
vlastnosti
nevhodnost
velkého
akciové
kooperujícího
společnosti
pro
zvláště malé podniky spatřuji v nezbytnosti dodržet určité náročnější
formality
(při
svolávání
hromad, povinná existence stanov atd.).
a
konání
valných
4
Zvláštní úlohu měla akciová společnost v naší zemi po roce 1989, kdy se stala nástrojem pro odstátnění převážné části
státních
podniků
a
prostředkem
jejich
následné
privatizace. __________________________________________________________ 4
Blíže http://www.srovnavacipravo.cz/texty/akciova.htm
10
Akciová obchodními Ta
výhoda
společnost společnostmi
je
v možnosti
má
ve
srovnání
nespornou nabízet
s ostatními
ekonomickou akcie
na
výhodu.
kapitálových
trzích, kde dochází ke střetu nabídky a poptávky volných úspor,
a
k financování
takto jejího
získané
peněžní
rozvoje.
Tato
prostředky výhoda
je
využívat zvláště
patrná při srovnání akciové společnosti s její největší konkurentkou,
společností
s ručením
omezeným.
Ta
totiž
tuto možnost financování svých rozvojových potřeb nemá.
11
III. Založení a vznik akciové společnosti
1. Zhodnocení současné právní úpravy Z platné právní úpravy obsažené v obchodním zákoníku lze
uvést,
že
akciová
společnost
může
vzniknout
dvěma
způsoby:
existující formy
•
založením nové společnosti,
•
realizací
jednoho
společnosti
(fúze,
společnosti),
akciových
mluvíme
společností
ze
způsobů
rozdělení,
v tomto
v důsledku
přeměny změna
případě
o
podnikových
již
právní vznikání
kombinací.
Tento termín se ale více než v právním pojmosloví objevuje v terminologii hospodářsko-organizační.5 Tato založení
práce
se
akciové
bude
zabývat
společnosti,
pouze tedy
prvním
způsobem
založením
akciové
společnosti ve vlastním slova smyslu. Proces konstituování akciové společnosti lze rozdělit na dvě části, a to na založení akciové společnosti a vznik akciové
společnosti.
Založení
je
pak
proces,
který
se běžně završuje uzavřením společenské smlouvy. Naproti tomu vznik společnosti se váže na konstitutivní usnesení rejstříkového
soudu
povolujícího
zápis
společnosti
do obchodního rejstříku a nastává až tímto zápisem. Založení obecnými
a
vznik
ustanoveními
společnosti obchodního
jsou
upraveny
zákoníku,
a
to
jednak §
57
až 64, a jednak zvláštní úpravou pro vznik akciové __________________________________________________________ 5
Eliáš K. Akciová společnost. Praha: Linde Praha, a.s., 2000, s.141
12
společnosti
dle
§
162
ustanovení
obchodního
až
175
ObchZ.
zákoníku,
Platí,
týkající
že
obecná
se
vzniku
společnosti, se užijí na vznik akciové společnosti, pokud zvláštní
ustanovení
obchodního
zákoníku
pro
akciovou
společnost nestanoví něco jiného. Akciová společnost může být založena v závislosti na způsobu
upisování
(simultánní
akcií.
založení)
Buď
nebo
bez
na
veřejné
základě
nabídky
veřejné
akcií
nabídky
akcií (sukcesivní založení). Založení akciové společnosti na základě veřejné nabídky upravují ustanovení 171 i
ObchZ.
když
Tohoto
velkou
společnosti
způsobu
výhodou
je
založení
tohoto
možnost
není
způsobu
získat
již
ve
§ 164 až
běžně
užíváno,
založení fázi
akciové
zakládání
společnosti finanční prostředky od veřejnosti na základě veřejné nabídky úpisu akcií. Tato práce se bude zabývat pouze založením akciové společnosti bez veřejné nabídky akcií. Zakladateli akciové společnosti mohou být jak osoby fyzické
tak
právnické.
Je
to
vyvození
z obecné
úpravy
obchodních společností podle § 56 odst. 2 ObchZ. Dokonce i
stát
v
§
21
může
být
říká,
zakladatelem,
že
stát
má
neboť
občanský
v soukromoprávních
zákoník vztazích
postavení právnické osoby. Podílet
se
na
založení
akciové
společnosti
může
i zahraniční osoba podle § 24 ObchZ. Obecně
je
jakákoliv
obchodní
společnost,
a
tedy
i akciová společnost, ve smyslu ustanovení § 57 ObchZ, založena společenskou smlouvou. Tato skutečnost je dále
13
potvrzena ustanovením § 172 odst. 3 ObchZ, kde se uvádí, že
rozhodnutí,
hromada
(viz
která
§
171
jinak odst.
přijímá
1
ObchZ),
ustanovující musí
být
valná
obsažena
v zakladatelské smlouvě. Rozdílný názor však uvádí kolektiv autorů Štenglová, Plíva, Tomsa v komentáři Obchodního zákoníku, kde se píše: „Na rozdíl od úpravy u ostatních forem obchodních společností založení
nepostačuje
uzavření
u
akciové
zakladatelské
společnosti smlouvy
k jejímu
nebo
sepsání
zakladatelské listiny. Proces založení akciové společnosti je
ukončen
v ustanovení nebo,
při
těchto odst.“
až §
přijetím
171
odst.
jednorázovém
rozhodnutí
rozhodnutí
1
ustavující
založení
zakladateli
předepsaných
valnou
hromadou
společnosti,
přijetím
podle
ustanovení
§
172
6
Tento ojedinělý názor vůbec nerespektuje ustanovení § 172 odst. 3 ObchZ, a proto lze tento názor odmítnout. Jako
protikladný
důkaz
lze
uvést
komentář
Obchodního
zákoníku autorů Dědič a kol.7 Pokud
akciovou
společnost
zakládají
dva
nebo
více
zakladatelů, tak spolu uzavřou za účelem založení akciové společnosti
zakladatelskou
smlouvu.
Jestliže
akciovou
společnost zakládá pouze jedna osoba (musí jít o osobu právnickou podle
§ 162 odst. 1 ObchZ), děje se tak na
základě zakladatelské listiny. __________________________________________________________ 6
Štenglová, I. § 162 Základní podmínky založení, in: Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa,
M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 10., podstatně rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, str. 553 7
Blíže Dědič, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Polygon, 2002, str. 1622
14
Proces
konstituování
akciové
společnosti,
jenž
byl
započat založením akciové společnosti, je dovršen vznikem akciové
společnosti,
tj.
zápisem
akciové
společnosti
do obchodního rejstříku. Zápis
akciové
zveřejní
společnosti
rejstříkový
soud
do
obchodního
bez
rejstříku
zbytečného
odkladu
v Obchodním věstníku. Tento zápis do obchodního rejstříku má
konstitutivní
vzniku
význam.
akciové
společnosti.
společnosti
do
společnost
právní
podnikatelskou,
Jde
obchodního či
o tzv. Ode
dne
rejstříku
subjektivitu jinou
normativní
činnost
a
princip
zápisu
akciové
nabývá
akciová
může
v souladu
vykonávat s předmětem
podnikání či činnosti. Tímto okamžikem vzniká právnická osoba. Akciová
společnost
je
zapsána
do
obchodního
rejstříku, pokud je rejstříkovému soudu prokázáno, že jsou splněny
podmínky
stanovené
ustanovením
§
175
odst.
1
ObchZ. Podle ustanovení § 68a ObchZ po vzniku společnosti nelze
zrušit
společnosti
do
rozhodnutí, obchodního
jímž
se
rejstříku
a
povoluje nelze
zápis
se domáhat
určení, že společnost nevznikla. Změna právní úpravy, jež byla v obchodním zákoníku provedena na základě novelizace zákonem č. 370/2000 Sb., a novela občanského soudního řádu zákonem č. 30/2000 Sb., tak odstranila stav, kdy se do obchodního rejstříku zapisovaly obchodní společnosti před právní
mocí
usnesení
o
povolení
jejich
zápisu
do obchodního rejstříku. V důsledku právní úpravy platné k 1. že
lednu společnost
2001
tak
nevznikala
všeobecně dnem
existoval
zápisu
do
názor,
obchodního
15
rejstříku,
ale
ex
tunc
právní
mocí
usnesení
úpravy
obsažené
o povolení zápisu. Podle
současné
platné
právní
v ustanovení § 68a ObchZ se lze pouze domáhat u soudu prohlášení neplatnosti společnosti a to pouze v případech uvedených
v tomto
ustanovení.
Důsledkem
prohlášení
neplatnosti společnosti je, že ke dni právní moci tohoto rozhodnutí
soudu
vstupuje
do
vztahy,
nichž
neplatná
společnost
do
likvidace.
Avšak
právní
vstoupila,
nejsou
neplatností společnosti dotčeny. Novelou č.
370/2000
zaveden
do
obchodního Sb.
byl
zákoníku
ustanovením
obchodního
zákoníku
provedenou §
68a nový
odst.
zákonem 2
právní
ObchZ pojem
„neplatnost společnosti“. Neplatnost společnosti se týká společnosti neplatnou
od
jako
právnické
samého
osoby.
počátku,
tj.
Společnost soud
pouze
se
stává
neplatnost
společnosti deklaruje. Toto ustanovení (§ 68a ObchZ) bylo do obchodního zákoníku vloženo implementací článku 10 až 12 Směrnice Rady ES č. 68/151/ES.
16
IV. Problematika vkladů do akciové společnosti při jejím založení
1. Obecné pojetí vkladů Jednou
z náležitostí
zakladatelské akcií
bude
vkladem.
do akciové společnosti
smlouvy
splacen
Souhrn
zakladatelské
je
ustanovení,
nepeněžitým
těchto
vkladů
zda
vkladem tvoří
listiny
nebo
emisní
nebo
kurs
peněžitým
základní
kapitál,
který je součástí vlastního kapitálu. Vkladem
náš
právní
řád
rozumí
podle
§
56
odst. 1 ObchZ souhrn peněžních prostředků (peněžitý vklad) nebo jiných penězi ocenitelných hodnot (nepeněžitý vklad), které
se
určitá
osoba
zavazuje
vložit
do
společnosti
za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti. Tato definice
v sobě
obsahuje
jednak
vklady
při
založení
akciové společnosti a také vklady při zvýšení základního kapitálu akciové společnosti. Z účetního
hlediska
jsou
vklady
do
akciové
společnosti vlastním zdrojem majetku společnosti (vlastní kapitál - § 6 odst. 4 ObchZ)8 Vkladem si akciová společnost při svém vzniku nebo v průběhu své existence vytváří zdroje financování. Vklady do akciové společnosti se přebírají upisováním akcií __________________________________________________________ 8
Štenglová, I. Vklady do akciové společnosti, in: Dědič/Štenglová/Čech/Kříž. Akciové
společnosti. 6.,přepracované vydání. Praha: C.H. Beck, 2007, str. 19
17
(originální nabytí) a to jednak při založení společnosti a jednak při zvýšení základního kapitálu. Pojem „vklad“ je třeba vidět ve dvou rovinách:
1) jde
o
finanční
hodnotu
vkladu,
kterou
se
akcionář podílí na základním kapitálu, 2) jde
o
skutečný
vklad,
tj.
majetek,
který
akcionář vkládá do společnosti a tím plní svou povinnost
splatit
emisní
kurs
jím
upsaných
akcií.
První rovina vkladu je vyjádřena v ustanovení § 58 odst.
1
ObchZ,
společnosti i
které
je
nepeněžitých
peněžní vkladů
uvádí,
že
vyjádření všech
základní souhrnu
společníků
kapitál
peněžitých
do
základního
kapitálu společnosti. U akciové společnosti se podíl na základním
kapitálu
označuje
pojmem
jmenovitá
hodnota
akcií. Souhrnná jmenovitá hodnota všech akcií, jež vlastní jeden akcionář, vyjadřuje jakou měrou se tento akcionář podílí na
základním kapitálu. Jde tedy o míru účasti
akcionáře v akciové společnosti. Druhá rovina vkladu je vyjádřena v ustanovení § 59 odst.
1
ObchZ,
které
uvádí,
že
vkladem
společníka
je
souhrn peněžních prostředků (peněžitý vklad) nebo jiných penězi
ocenitelných
případě že
jeho
hodnot
(nepeněžitý
musí vklad splňovat i další hodnota
musí
být
vklad).
V tomto
podmínky jako je,
zjistitelná
a
musí
jít
o převoditelný majetek. Požadavek kapitálu,
jenž
na
vytvoření
tvoří
souhrn
určité peněžitých
výše a
základního nepeněžitých
18
vkladů, hraje důležitou roli v garanci, že společnost bude mít prostředky ke splnění závazků věřitelům společnosti, alespoň tedy ve výši vytvořeného základního kapitálu. Tato funkce
je
ale
poněkud
problematičtější
a
to
z toho
hlediska, že společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem.
Tedy
nikoliv
jen
do
výše
svého
základního
kapitálu. Může totiž nastat situace, kdy společnost nemá majetek ve výši svého základního kapitálu a tudíž nemůže uspokojit Novely
obchodního
zlepšili určité
věřitele onu
do
zákoníku
funkci
aktivity
výše
ve
a
to
onoho v r.
tak,
prospěch
základního
1996 že
i
kapitálu.
v r.
zakázaly
akcionářů,
2000
však
společnosti
a
v určitých
situacích je společnost povinna snížit základní kapitál. Například jde o tyto situace: o
valná
rozdělení
akcionáře,
hromada
zisku členy
nebo orgánů
není jiných
oprávněna vlastních
společnosti
rozhodnout zdrojů
a
mezi
zaměstnance
společnosti (§ 178 odst. 2 a 5 ObchZ),
-
valná
hromada
nesmí
dát
souhlas
k získání
vlastních akcií společnosti nebo akcií ji ovládající osoby (§ 161a odst. 1 písm. c) a § 161f odst. 1 ObchZ)9
Pojem nepeněžitý vklad je dále upřesněn v § 59 odst. 2 ObchZ, kde je uvedeno, že nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná __________________________________________________________ 9
Blíže Dědič, J. Základní kapitál, in: Dědič/Štenglová/Čech/Kříž. Akciové společnosti.
6.,přepracované vydání. Praha: C.H. Beck, 2007, str. 17 až 18
19
a
který
může
k předmětu
podnikání.
využitelnost přísnější
společnost je
jako
oproti
hospodářsky
Takto
formulovaná
požadavek
požadavku
využít
české
ve
vztahu
hospodářská
právní
vyplývajícímu
úpravy
z čl.
7
Druhé
směrnice Rady 77/91/EHS. Vklady spočívající v závazcích, týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb, tj. majetkových hodnot, které jsou bezprostředně spojeny s osobou
vkladatele
a
které
od
něho
nelze
oddělit
a převést na společnost, jsou zakázány. Toto ustanovení obchodního zákoníku (§ 59 odst. 2) koresponduje s čl. 7 Druhé směrnice, podle kterého mohou tvořit upsaný základní kapitál pouze aktiva, která je možno hospodářsky ocenit10. Všechny nepeněžité vklady pak musejí být splaceny před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku, tj. jde-li o vklad při zakládání společnosti, před zápisem společnosti
do
na
základního
zvýšení
obchodního
rejstříku,
kapitálu,
jde–li
před
o
zápisem
vklad tohoto
zvýšení do obchodního rejstříku. Tato povinnost obsažená v obchodním
zákoníku
(§
59
odst.
2)
je
opět
přísnější
odchylka od čl. 9 odst. 2 Druhé směrnice, která umožňuje poskytnutí nepeněžitého vkladu do pěti let od založení společnosti. Peněžitý kurs
vklad
představuje
ten
případ,
kdy
emisní
akcií bude splácen penězi jako platidlem, a to
buď
v české nebo jiné měně. Zvláštním druhem peněžitého vkladu je vklad pohledávky vůči společnosti. I když při vzniku společnosti
není
možné,
aby
předmětem
vkladu
byla
pohledávka vůči společnosti, považuji z hlediska mé práce
_______________________________________________________________________________________ 10
Štenglová, I. Vklady do akciové společnosti, in: Dědič/Štenglová/Čech/Kříž. Akciové
společnosti. 6.,přepracované vydání. Praha: C.H. Beck, 2007, str. 21
20
za vhodné, krátce se zmínit o způsobu právní úpravy, jež se týká vkladu pohledávky vůči společnosti. Právní úprava vkladu pohledávky (vlastní pohledávky v její jmenovité hodnotě) vůči společnosti byla na základě novelizace
obchodního
zákoníku
zákonem
č.
142/1996
Sb.
nejprve řešena kapitalizací pohledávky formou nepeněžitého vkladu.
Toto
řešení
bylo
novelou
obchodního
zákoníku
zákonem č. 370/2000 Sb. změněno tak, že pohledávka vůči společnosti
se
považuje
za
peněžitý
vklad,
který
je
splácen formou započtení. Tím se jednak zlepšilo postavení akcionářů (zůstalo
společnosti jim
zachováno
při
zvýšení
přednostní
základního právo
na
kapitálu upisování
akcií) a jednak byl tím odstraněn rozpor s komunitárním právem
(čl.
nedovoluje.
10
Druhé
směrnice),
který
takový
postup
11
Z hlediska
druhu
lze
nepeněžité
vklady
nejprve
rozdělit na: •
věci movité, resp. vlastnické právo k nim,
nebo spoluvlastnický podíl k nim, •
věci nemovité,
•
pohledávky
(mimo
pohledávky
vůči
společnosti, jak je uvedeno výše) a •
jiné majetkové hodnoty (cenný papír, práva
z průmyslového a duševního vlastnictví atd.).
__________________________________________________________ 11
Štenglová, I. Vklady do akciové společnosti, in: Dědič/Štenglová/Čech/Kříž. Akciové
společnosti. 6.,přepracované vydání. Praha: C.H. Beck, 2007, str. 25
21
Obchodní spočívající
zákoník
sám
v závazcích,
určuje,
že
týkajících
nepeněžité
se
vklady
provedení
prací
nebo v poskytnutí služeb, jsou zakázány. Pokud by obchodní zákoník
neobsahoval
závazek
týkající
se
toto
určení,
provedení
byla
prací
by
otázka,
nebo
zda
v poskytnutí
služeb může být předmětem nepeněžitého vkladu, složitější. Hospodářská hodnota závazku by byla zjistitelná a dala by se
ocenit
nebyla
znaleckým
splněna
posudkem.
podmínka,
Domnívám
se
spočívající
v
však,
že
by
hospodářské
využitelnosti ve vztahu k předmětu podnikání.
2. Problematika hodnoty nepeněžitých vkladů Aby mohly být výše uvedené druhy nepeněžitých vkladů vloženy
do
společnosti
(akciová
společnost)
při
jejím
vzniku, musí splňovat tu podmínku, že se jedná o majetek, jehož
hospodářská
společnost
hodnota
hospodářsky
je
zjistitelná
využít
ve
a
vztahu
který
může
k předmětu
podnikání. Stanovení posudkem
hodnoty
zavedla
novela
nepeněžitého
vkladu
znaleckým
obchodního
zákoníku
provedená
zákonem č. 142/1996 Sb., která reflektuje ustanovení čl. 10
Druhé
směrnice.
nepeněžitého základě
vkladu
posudku
Podle do
dikce
akciové
zpracovaného
této
novely
společnosti
znalcem
a
se
hodnota
stanoví
pokud
na
hodnota
nepeněžitého vkladu přesahuje částku 1.000.000,- Kč nebo je předmětem vkladu podniku nebo jeho část, know-how anebo je společnost zakládána jedním zakladatelem, vyžadují se posudky
dvou
znalců.
České
právo
nicméně
nevyužilo
22
možnosti
dané
umožňuje
čl.
upustit
10
odst.
4
Druhé
od
znaleckého
směrnice,
posudku
na
který
ocenění
nepeněžitého vkladu za podmínek tam uvedených. Z dikce
ustanovení
novely
obchodního
zákoníka
provedené zákonem č. 142/1996 Sb. vyplývá, že stanovení hodnoty nepeněžitého vkladu bylo prováděno znalcem, resp. dvěma
znalci,
znalců
které
vedeného
si
vybrali
soudem.
zakladatelé
Skutečnost,
ze že
seznamu hodnota
nepeněžitého vkladu musí být stanovena na základě posudku znalce, byla velmi významná a sledovala zamezit spekulacím zakladatelů ohledně výše nepeněžitého vkladu. Složitější situace
byla
zpracování
v těch
dvou
znaleckých
že každý posudek Z důvodu stanovena
kdy
posudků.
Je
zákon
požadoval
zcela
logické,
znalce mohl obsahovat jinou hodnotu.
opatrnosti na
případech,
byla
základě
hodnota
posudku
nepeněžitého
znalce,
který
vkladu stanovil
hodnotu nižší a to i přes skutečnost, že obchodní zákoník pravidla pro postup při zpracování dvou znaleckých posudků s rozdílnou výší hodnoty nepeněžního vkladu nestanovil. Určité pochybnosti vzbudila i formulace, že hodnota nepeněžitého vkladu musí být „stanovena na základě posudku znalce“.
Tato
formulace,
nahrazena
formulací
„podle
která
je
posudku
v současné
znalce“
mohla
době vést
i k názorům, že znalecký posudek je jen podkladem, který slouží pro stanovení hodnoty nepeněžitého vkladu. Další pochybnosti při tomto chápání pojmu „na základě posudku znalce“ přinášely názory, zda se lze od znaleckého posudku odchýlit směrem dolů nebo i směrem nahoru. Tyto názory však
nebyly
správné,
avšak
odvodit
jejich
nesprávnost
z textu obchodního zákoníku nebylo jednoduché.
23
Novelou
obchodního
zákoníku
provedenou
zákonem
č. 370/2000 Sb. byl s účinnosti od 1. ledna 2001 zaveden do obchodního zákoníku požadavek na jmenování znalce pro stanovení hodnoty nepeněžitého vkladu soudem. Jednalo se o promítnutí článku
10 Druhé směrnice Rady č. 77/91/EHS
ze dne 13. prosince 1976 Tento
do našeho právního řádu.
významný
posun
v oblasti
vkladu
nebyl
zcela
nepeněžitého
stanovení
jednoznačně
hodnoty přijímán.
Odpůrci tohoto ustanovení své námitky opírali o tvrzení, že
se
tímto
způsobem
prodlužuje
doba
vzniku
akciové
společnosti nebo uváděli, že zcela postačí, bude-li znalec jmenován ze seznamu znalců vedených soudem. Tyto spory byly
ukončeny
Evropským
společenstvím,
které
na
přímý
dotaz sdělilo, že musí jít o individuální jmenování znalce soudem v každém jednotlivém případě.12 Novela č.
obchodního
501/2001
odstranila
Sb.
s účinností
požadavek
nepeněžitého
zákoníku
vkladu
dvou
ode
provedená
dne
znalců
na
v určitých
31.
zákonem
prosince
stanovení
zákonem
2001
hodnoty
stanovených
případech. Ještě před touto novelizací obchodního zákoníku byl
novelou
zákonem
č.
370/2000
Sb.
upraven
tento
požadavek na „společný znalecký posudek zpracovaný dvěma znalci“.
Jednalo
se
o
změnu
původní
formulace,
jež
přinesla novela zákonem č. 142/1996 Sb., která požadovala posudky
dvou
znalců.
Společným
znaleckým
posudkem
se
odstranil ten problém, který vznikl za stavu, kdy znalecké posudky
dvou
znalců
měly
různou
hodnotu
nepeněžitého
vkladu. Společný znalecký posudek dvou znalců musel uvést _______________________________________________________________________________________ 12
Štenglová, I. § 59 Vklad společníka, in: Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.
Obchodní zákoník Komentář. 10., podstatně rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, str. 190
24
hodnotu nepeněžitého vkladu, která byla stanovena dohodou těchto dvou znalců. Po
novele
provedené
zákonem
č.
501/2001
Sb.
až do současného stavu z ustanovení § 59 odst. 3 ObchZ vyplývá možnost požádat dobrovolně o stanovení více znalců pro ocenění nepeněžitého vkladu. Důvod pro ponechání této možnosti
je
opět
velmi
zákonem
č.
501/2001
zákona
při
jmenování
možnost
tohoto
diskutabilní.
Sb.
odstranila
znalců,
přísnějšího
avšak
Novela
provedená
přísnější
požadavek
zavedla
způsobu
dobrovolnou
použít.
Je
možné,
že v některých případech a to zejména v případech, kdy mezi zakladateli je určitá nedůvěra v hodnotu nepeněžitých vkladů, bude této možnosti využito a bude požádán soud o jmenování více znalců pro stanovení hodnoty nepeněžitého vkladu. Za současného stavu textu zákona však budou mít zakladatelé právo požádat soud o jmenování dvou nebo více znalců, kteří zpracují každý svůj posudek nebo zpracují společný
znalecký
posudek.
Na
druhou
stranu
však
není
důvod tohoto ustanovení zákona využívat, neboť je třeba následně uhradit odměnu ne jednomu, ale dvěma nebo více znalcům, což se pochopitelně projeví na zvýšení nákladů, jež
souvisí
nákladů
je
se
založením
společnosti.
i
součástí
zakladatelské
Hodnota
těchto
smlouvy
nebo
zakladatelské listiny. Z ustanovení § 59 odst. 3 ObchZ vyplývá požadavek, aby hodnota nepeněžitého vkladu se stanovila podle posudku zpracovaného Nezávislost o
návrhu
na
znalcem znalce
na
jmenování
nezávislým společnosti znalce
pro
na zkoumá ocenění
společnosti. soud
v řízení
nepeněžitého
vkladu. Toto řízení je zvláštním druhem tzv. nesporného řízení, které může být zahájeno jen na návrh osoby k tomu
25
oprávněné. podává
Podle
ustanovení
zakladatel,
V případě
budoucí
nepeněžitého
společnosti
tento
zakladatel.
Obchodní
§
59
zakladatel
vkladu
návrh
odst.
zákoník
návrh
společnost.
vzniku
zakladatel zde
ObchZ
nebo
při
podává
3
akciové
nebo
definuje
budoucí
dva
pojmy,
tj. zakladatel nebo budoucí zakladatel. Na první pohled by se dalo určit, že zakladatel je osoba, která se účastní založení
akciové
společnost
bez
veřejné
nabídky
akcií
a budoucí zakladatel je osoba, která se účastní založení akciové Toto
společnosti
na
konstatování
základě
však
veřejné
zcela
nabídky
jednoznačně
akcií. vyvrací
ustanovení § 165 odst. 2 ObchZ, podle kterého na základě veřejné nabídky akcií nelze upisovat akcie nepeněžitými vklady. Tím se dostáváme při hodnocení těchto pojmů na začátek a
a
jeví
nesrozumitelné,
se,
že
tj.
kdo
tyto je
pojmy
jsou
„zakladatel“
nejasné
a
kdo
je
„budoucí zakladatel“. Dalším možným způsobem
pro určení těchto pojmů by
mohlo být rozlišení v tom smyslu, že zakladatel je osoba, která se účastní založení akciové společnosti, ale nebude vkládat nepeněžitý vklad a budoucí zakladatel je osoba, která se účastní založení akciové společnosti a která bude vkládat nepeněžitý vklad. Teoretické vymezení těchto pojmů však nebude činit v praxi žádné problémy, neboť pokud při založení akciové společnosti bude třeba vložit nepeněžitý vklad, musí být podán návrh na jmenování znalce soudem. Osoba, která tento návrh
podá,
důležité,
zde
zda
bude jde
označena o
jako
zakladatele
navrhovatel nebo
o
a
není
budoucího
zakladatele. Nicméně i tento problém by mohl a měl by být v budoucnu řešen.
26
Z ustanovení požadavek,
aby
V případě
§
59
znalec
odst. byl
nepeněžitého
3
ObchZ
nezávislý
vkladu
dále
na
při
vyplývá
společnosti.
založení
akciové
společnosti se nejedná o přesnou formulaci, neboť akciová společnost ještě nevznikla a návrh bude podán zakladatelem nebo budoucím zakladatelem. Na tomto místě by byla možná vhodnější formulace, která by stanovila, že znalec musí být
nezávislý
na
osobě,
která
podává
návrh
na
jeho
jmenování. Touto formulací by byly pokryty všechny osoby, které mohou tento návrh podat, tj. jak společnost, tak i zakladatel nebo budoucí zakladatel. Při současné formulaci nezávislosti znalce, tak jak ji i
uvádí k
ustanovení
názoru,
že
při
§
59
odst.
podání
návrhu
3
ObchZ,
na
lze
dojít
jmenování
znalce
soudem v případě stanovení hodnoty nepeněžitého vkladu při založení
akciové
požadavkem
společnosti,
zákona
řídit
a
není
nemusí
třeba
být
se
proto
tímto
požadavek
nezávislosti znalce dodržen. Domnívám se však, že hodnocení nezávislosti znalce je plně ponecháno na úvaze soudu. Tato skutečnost nachází oporu i v ustanovení § 59 odst. 3 ObchZ, kde je uvedeno, že soud není vázán návrhem osoby znalce. Mezi případy, kdy soud jmenuje jiného znalce, než který byl uveden v návrhu na jeho jmenování, můžeme zahrnout třeba právě úvahu soudu o
závislosti
návrh
na
usnesení,
nebo
jeho kterým
nezávislosti
znalce
na
osobě,
jmenování
podává.
Soud
před
jmenuje
znalce,
zpravidla
která
vydáním vyžaduje
doložení čestného prohlášení znalce, že je nezávislý na společnosti
a
jejím
statutárním
orgánu.
Mezi
další
případy, kdy soud jmenuje jiného znalce, než který byl uveden
v návrhu
na
jeho
jmenování,
lze
asi
zahrnout
27
případy, kdy je podáván návrh na jmenování znalce, který nemá
příslušné
oprávnění
pro
ocenění
označeného
nepeněžitého vkladu. Poslední úvahou o nezávislosti znalce je můj názor, že nezávislost znalce na společnosti lze obtížně prokázat nebo vyvrátit. Jde o požadavek zákona, který sice není nadbytečný, těžce
chápu
jeho
realizovatelný.
význam,
Jako
ale
podporu
je lze
prakticky užít
velmi
ustanovení
§ 11 zákona č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících, podle kterého znalec nesmí podat posudek, jestliže lze mít pro
jeho
poměr
k účastníkům
k věci,
nebo
nepodjatosti.Zákon
k orgánům
k jejich o
provádějícím
zástupcům
znalcích
pochybnost
tlumočnících
řízení, o
jeho
otázku
nezávislosti znalce přesouvá na znalce, který má právo v určitých případech sdělit svou podjatost. Domnívám se, že
toto
ustanovení
zákona
o
znalcích
a tlumočnících bylo formulováno v době, tj. v roce 1967, kdy nešlo předvídat, že bude někdy vydán obchodní zákoník, který
bude
používat
pojem
„znalec
nezávislý
na
společnosti“ a že jeho použití je diskutabilní. Požadavek nezávislosti znalce na společnosti nebude určitě dán např. v případech, kdy znalec je zaměstnancem společnosti, která podává návrh na jeho jmenování nebo je znalec členem statutárního nebo jiného orgánu společnosti, která podává návrh na jeho jmenování apod.
28
3. Hospodářská využitelnost nepeněžitého vkladu Podle
ustanovení
nepeněžitým
vkladem
§
jen
59
odst.
majetek,
2
ObchZ
který
může
může
být
společnost
hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání. Tato formulace byla do obchodního zákoníku vložena s účinností od l. ledna 2001 novelou provedenou zákonem č. 370/2000 Sb. Jak jsem již výše uvedl, tak toto ustanovení zpřísňuje článek 7 Druhé směrnice. Předcházející
formulace
hospodářské
využitelnosti
nepeněžitého vkladu byla formulována tak, že nepeněžitým vkladem
může
být
jen
majetek,
který
může
společnost
hospodářsky využít. Z porovnání formulace se se
obou
formulací
hospodářské
vztahuje hovořilo
o
vychází,
využitelnosti
že
současná
nepeněžitého
k předmětu
podnikání,
zatímco
hospodářské
využitelnosti
bez
vkladu dříve
vazby
na
předmět podnikání. Hospodářská využitelnost nepeněžitého vkladu ve vztahu k předmětu podnikání jistě zmenšuje okruh nepeněžitých
vkladů,
jež
lze
při
založení
akciové
společnosti použít. Z formulace
hospodářské
využitelnosti
nepeněžitého
vkladu vyplývá vztah na předmět podnikání. Některé akciové společnosti,
které
jsou
zakládány,
však
nemají
předmět
podnikání, ale předmět činnosti. Zde vzniká otázka, zda se hospodářská u
těchto
využitelnost akciových
nepeněžitého
společností,
vkladu
vztahuje,
k předmětu
činnosti.
Vycházím-li ze skutečnosti, že akciová společnost má buď předmět
podnikání
nebo
předmět
činnosti,
musím
logicky
dojít k závěru, že jde o stejné použití. Přesnější dikce
29
zákona, která by uvedla, že „nepeněžitým vkladem může být jen
majetek,
který
může
společnost
hospodářsky
využít
ve vztahu k předmětu podnikání nebo předmětu činnosti“, by
byla
mohlo
jistě
vést
i
na
místě.
Odmítnutí
k nesprávnému
této
závěru,
argumentace
že
do
by
akciových
společností, které nemají předmět podnikání, nelze vkládat nepeněžité vklady, protože nesplňují podmínku hospodářské využitelnosti ve vztahu k předmětu podnikání. Na podporu tohoto argumentu lze uvést např. ustanovení § 35 písm. b) ObchZ, kde je uvedeno „předmět podnikání (činnosti)“ nebo ustanovení § 163 odst. 1 písm. a) ObchZ, kde je uvedeno „firma, sídlo a předmět podnikání (činnosti)“. Základním
problémem
hospodářské
využitelnosti
nepeněžitého vkladu byla před novelou obchodního zákoníku provedenou
zákonem
č.
370/2000
Sb.
otázka,
zda
za hospodářskou využitelnost lze považovat již možnost, že
nepeněžitý
vklad
lze
prodat
a
tím
získat
finanční
prostředky, které budou vloženy do podnikání společnosti. Hospodářskou vztahu
k předmětu
využitelnost podnikání,
nepeněžitého v případě
vkladu
vzniku
ve
akciové
společnosti, posuzuje tzv. rejstříkový soud, který obdržel podklady
pro
obchodního
zápis
založené
rejstříku.
akciové
společnosti
Rejstříkový
soud
do
vychází
z dokumentů, které se povinně přikládají k návrhu na zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku. Stejné
posuzování
hospodářské
využitelnosti
nepeněžitého vkladu ve vztahu k předmětu podnikání platí i
v případě
společnosti využitelnost
zvýšení
za
její
posuzuje
základního
existence. rejstříkový
kapitálu
Také
zde
soud.
akciové
hospodářskou Zde
je
však
30
situace poněkud jiná, neboť s poukazem na ustanovení § 204 odst.
3
ObchZ
představenstvo
předkládá
písemnou
i
upisování
důvody
zprávě
má
zprávu, akcií
představenstvo
využitelnost
společnosti
ve
které
uvede
nepeněžitými
možnost
nepeněžitého
valné
vkladu
a
mimo
vklady.
vysvětlit
hromadě jiné V této
hospodářskou
tím
poskytnout
rejstříkovému soudu další podklad pro jeho rozhodnutí, zda nepeněžitý
vklad
splňuje
podmínku
hospodářské
využitelnosti ve vztahu k předmětu podnikání, neboť i tato zpráva představenstva se jako součást notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady dostane rejstříkovému soudu. Jsem
toho
názoru,
že
by
bylo
velmi
vhodné,
aby
podobnou zprávu zpracovali i zakladatelé a tato zpráva se dostala k rejstříkovému soudu jako součást podkladů pro zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku. Tím by došlo
k
určité
vyváženosti
pozice
v otázce
hodnocení
hospodářské využitelnosti nepeněžitého vkladu rejstříkovým soudem
při
zápisu
akciové
společnosti
do
obchodního
rejstříku a při zápisu zvýšení základního kapitálu. Další
záležitosti,
které
využitelností
nepeněžitého
v následujícím
bodu
4,
tj.
souvisí
vkladu,
s hospodářskou budou
Problematika
uvedeny
konkrétních
nepeněžitých vkladů.
4. Problematika konkrétních nepeněžitých vkladů V této části své práce bych chtěl upozornit na ne zcela
jasné
ustanovení,
která
se
vážou
ke
konkrétním
31
nepeněžitým vkladům. Svou pozornost bych chtěl zaměřit na tyto vklady: •
vklad podniku nebo jeho části
•
vklad akcií
•
vklad pohledávek
•
vklad užívacího a požívacího práva
4.1. Vklad podniku nebo jeho části O tom, že podnik nebo jeho část může být vložena jako nepeněžitý vklad do akciové společnosti při jejím vzniku, hovoří ustanovení § 59 odst. 5 ObchZ. Pojem „podnik“ je vymezen v ustanovení § 5 ObchZ. Podnikem a
se
rozumí
nehmotných
soubor
složek
hmotných,
podnikání.
jakož
K podniku
i
osobních
náleží
věci,
práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování
podniku
nebo
vzhledem
k své
povaze
mají
tomuto účelu sloužit. Svou povahou je podnik věc hromadná. Z pojmové obchodní
definice
zákoník,
podniku,
plyne,
že
jak
podnik
ji není
má
na
jen
mysli
souborem
majetku, ale jeho součástí je i osobní složka podnikání, tj. lidská činnost, jež je činností zaměstnanců a osob v orgánech
společnosti.
Dále
je
nutné
si
uvědomit,
že podnik, tak jak je definován v ustanovení § 5 ObchZ, v sobě nezahrnuje závazky. Proto je zcela logicky v § 476 ObchZ se
uvedeno,
prodávající
že
smlouvou
zavazuje
o
odevzdat
prodeji
podniku
kupujícímu
podnik
32
a převést na něj vlastnické právo k podniku a kupující se zavazuje s podnikem
převzít a
závazky
zaplatit
kupní
prodávajícího cenu.
související
Závazky
tedy
nejsou
součástí ani právním příslušenstvím podniku. Z výše
uvedeného
zcela
jednoznačně
vyplývá,
že předmětem smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části je nejen podnik, jak je definován v ustanovení § 5 ObchZ, ale i závazky související s podnikem. Proto se naskýtá otázka, jak je tomu u vkladu podniku nebo že
jeho
části,
nepeněžitým
když
vkladem
§
59
jsou
odst. jiné
1
ObchZ
penězi
uvádí,
ocenitelné
hodnoty. Z této formulace jakoby vyplývalo, že při vkladu podniku nebo jeho části lze vložit do akciové společnosti pouze hodnoty, jež představují podnik, tak jak má na mysli ustanovení § 5 ObchZ a že závazky, jež souvisí s podnikem, nelze vložit. Pro vyřešení této otázky je třeba vyjít z ustanovení § 59 odst. 5 ObchZ, podle kterého, jestliže je vkládán podnik
či
jeho
část,
použijí
se
přiměřeně
ustanovení
o smlouvě o prodeji podniku. Z odkazu na přiměřené použití ustanovení o smlouvě o prodeji podniku lze odvodit, jakým způsobem přejdou na nově vzniklou akciovou společnost závazky podniku (nebo jeho části), pokud je předmětem vkladu podnik (nebo jeho část). V teorii jsou na tuto otázku různé pohledy, ale domnívám se, že jsou shodné v tom, že při vkladu podniku nebo jeho části přejdou i závazky.
33
Podle že
mého
hodnota
znaleckým
názoru,
je
nepeněžitého
posudkem.
rozhodující
vkladu
Znalec
musí
při
si
uvědomit,
být
stanovena
zpracování
znaleckého
posudku musí vycházet z právních předpisů, které upravují způsoby
oceňování.
Jedním
z těchto
předpisů
je
zákon
č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů
(zákon
o
oceňování
majetku),
který
v ustanovení
§ 24 uvádí, že podnik nebo jeho část se oceňuje součtem cen
jednotlivých
druhů
majetků
zjištěných
podle
vyplývá,
že
tohoto
zákona, sníženým o ceny závazků. Z předchozího
odstavce
hodnota
nepeněžitého vkladu, kterým je podnik nebo jeho část, je stanovena znaleckým posudkem tak, že od hodnoty majetku se
odečtou
závazky,
jež
souvisí
s podnikem
nebo
jeho
částí. Vzhledem
k tomu,
že
hodnota
nepeněžitého
vkladu,
kterým je podnik nebo jeho část, je stanovena s odpočtem závazků, které souvisí s podnikem nebo jeho částí, musí tyto závazky logicky přejít na nově zakládanou akciovou společnost. předmětem,
Domnívám ani
se,
součástí
že a
tyto ani
závazky
právním
nemohou
být
příslušenstvím
nepeněžitého vkladu, neboť by to bylo v rozporu s definicí nepeněžitého vkladu uvedenou v ustanovení § 59 odst. 1 ObchZ. Protože tyto závazky jsou dosud závazky zakladatele, které
souvisí
nesporné, základě
že
něčeho
s podnikem po
vzniku
přejít
ze
nebo akciové
jeho
částí,
společnosti,
zakladatele
na
tuto
je
zcela
musí
na
akciovou
společnost.
34
Tímto
něčím
nemůže
být
nic
jiného
než
smlouva
o vkladu podniku nebo jeho části při splacení vkladu. Pro zdůvodnění, že spolu s vkladem podniku nebo jeho části přechází i závazky související s podnikem nebo s jeho částí, lze podpůrně využít i argument, že zákonodárce při formulaci ustanovení § 59 odst. 5 ObchZ měl určitě na mysli i ochranu věřitelů podniku.
4.2. Vklad akcií Akcie, jako cenné papíry, mohou být také předmětem nepeněžitého vkladu při založení akciové společnosti. Po novele obchodního zákoníku provedené zákonem č. 370/2000 Sb. však klesá význam tohoto druhu nepeněžitého vkladu, neboť
se
jen
velmi
těžce
prokazuje
hospodářská
využitelnost tohoto druhu nepeněžitého vkladu ve vztahu k předmětu
podnikání.
Je
dost
složité
uvést
předmětu podnikání, aby mohlo dojít ke vkladu
příklad
akcií jako
nepeněžitého vkladu a zdůvodnit hospodářskou využitelnost tohoto nepeněžitého vkladu. Obchodování nebo správa akcií je předmětem podnikání, např.
obchodníka
s cennými
papíry.
Obchodník
s cennými
papíry v rámci své činnosti nakupuje, prodává a spravuje jakékoliv cenné papíry, tedy i akcie. Představa, že do základního kapitálu obchodníka s cennými papíry budou jako nepeněžitý vklad vloženy akcie a to za účelem, aby je obchodník s cennými papíry prodal, je dost nereálná.
35
Domnívám se, že u tohoto druhu nepeněžitého vkladu je novela obchodního zákoníku provedená zákonem č. 370/2000 Sb. dost tvrdá, neboť je tím prakticky znemožněno, aby předmětem nepeněžitého vkladu byly akcie. Jsem totiž toho názoru, že akcie jsou vhodným druhem nepeněžitého vkladu. Zákonodárce mohl tento problém vyřešit např. tím, že na
tento
druh
nepeněžitého
vkladu
se
nevztahuje
hospodářská využitelnost ve vztahu k předmětu podnikání.
4.3. Vklad pohledávek Pohledávkou můžeme rozumět právo věřitele požadovat po
dlužníku
plnění,
jež
vyplývá
ze
závazkového
vztahu
(§ 488 občanského zákoníka). Za
současné
právní
úpravy
může
být
předmětem
nepeněžitého vkladu pouze pohledávka, která nesměřuje vůči společnosti (viz § 59 odst. 8 ObchZ). Předmětem
nepeněžitého
vkladu
nemůže
být
jakákoliv
pohledávka, ale pouze pohledávka, kterou lze postoupit. Tento argument lze opřít o ustanovení § 59 odst. 6 ObchZ, který uvádí, že spočívá-li nepeněžitý vklad nebo jeho část v převodu
pohledávky,
použijí
se
přiměřeně
ustanovení
o postoupení pohledávky. Navíc je přece logické, že když nelze pohledávku postoupit, tak ji nelze ani vložit jako
36
nepeněžitý
vklad,
neboť
by
nemohlo
dojít
ke
splacení
tohoto nepeněžitého vkladu. Rozsah
pohledávek,
z ustanovení
§
které
525
nelze
Občanského
postoupit,
zákoníku
vyplývá
a
rozsah
pohledávek, které nepodléhají výkonu rozhodnutí, vyplývá z ustanovení § 317 až 319 občanského soudního řádu. Hodnotu pohledávky jako nepeněžitého vkladu stanoví znalec
jmenovaný
peněžitou.
Podle
soudem, zákona
i
když
č.
jde
151/1997
o
Sb.
pohledávku o
oceňování
majetku a o změně některých zákonů se peněžitá pohledávka oceňuje
jmenovitou
hodnotou,
neodůvodňují-li
zvláštní
okolnosti cenu vyšší nebo nižší. Vzhledem nepeněžitý jistinou,
k výše
vklad může
uvedenému,
oceňuje
být
sporné,
že
pohledávka
jmenovitou zda
se
hodnotou
přechází
na
jako tedy
společnost
i její příslušenství a práva s ní spojená. Podle § 524 odst. 2 občanského zákoníku s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. To znamená, že při striktním chápání tohoto ustanovení
občanského
s pohledávkou
jako
zákoníku, nepeněžitým
je
zcela
vkladem
logické, přechází
že na
akciovou společnost i veškeré její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Teoreticky je však asi možné, aby pohledávka jako nepeněžitý
vklad
přešla
na
akciovou
společnost,
prosta
veškerého příslušenství. Akciová společnost by pak měla nárok
pouze
na
příslušenství,
které
by
společnosti
37
přirostlo.
Tento
názor
opírám
o
stanovisko,
že
lze
postoupit pohledávku i bez příslušenství. S ohledem na výše uvedené je vhodné, aby při vkladu pohledávky jako nepeněžitého vkladu bylo v zakladatelské smlouvě nebo zakladatelské listině uvedeno, že pohledávka bude vložena s veškerým příslušenstvím a všemi právy s ní spojenými. Tím se zamezí do budoucna vzniku nejasností ohledně příslušenství vložené pohledávky. Dle mého názoru
hospodářská využitelnost peněžité
pohledávky jako nepeněžitého vkladu bude bez ohledu na předmět podnikání dána vždy, neboť tímto vkladem získá společnost peněžní prostředky. Podobně uvažuje v komentáři Obchodního zákoníka kolektiv Štenglová, Plíva a Tomsa. Zcela „Peněžitou
opačný
názor
pohledávku
má
jako
Dědič,
J.,
nepeněžitý
který
vklad
lze
13
uvádí: vložit
pouze do těch obchodních společností, jejichž předmětem podnikání je vymáhání pohledávek nebo obchodování s nimi.“ 14
Jiná situace je u pohledávky nepeněžité, která může být
také
vložena
jako
nepeněžitý
společnosti. Zde musí vždy být
vklad
do
akciové
hospodářská využitelnost
ve vztahu k předmětu podnikání.
__________________________________________________________ 13
Blíže Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 10.,
podstatně rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, str. 187 14
Dědič, J. § 59 Vklad společníka, in: Dědič, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Polygon, 2002, str. 364
38
4.4. Vklad užívacího a požívacího práva Právem užívacím se rozumí právo užívat věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu. Právem požívacím se rozumí právo užívat věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu, ale i přisvojovat si jejich užitky (plody). Možnost
vkladu
užívacího
a
požívacího
nepeněžitého
vkladu
připouští
ustanovení
§
práva 59
jako
odst.
7
ObchZ. Užívací nebo požívací právo je tedy způsobilé být předmětem nepeněžitého vkladu do akciové společnosti za předpokladu,
že
je
hospodářsky
využitelné
ve
vztahu
k jejímu předmětu podnikání. Právo nepeněžitý
užívací vklad
i buď
právo jako
požívací právo
lze
vložit
odpovídající
jako
věcnému
břemeni nebo jako pohledávku. Spornou
zůstává
otázka,
zda
předmětem
nepeněžitého
vkladu může být pouze právo užívací a právo požívací na dobu určitou nebo pouze právo užívací a právo požívací na dobu neurčitou. V komentáři Obchodního zákoníku od autorů Štenglová, Plíva a Tomsa se uvádí: „Z povahy věci vyplývá, že pokud by toto právo mělo být zřízeno na dobu neurčitou, půjde zásadně o právo odpovídající věcnému břemeni.“
15
Z dalšího
__________________________________________________________ 15
Štenglová, I. § 59 Vklad společníka, in: Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.
Obchodní zákoník. Komentář. 10., podstatně rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, str. 192
39
jejího textu lze vyvodit, že pokud by toto právo mělo být zřízeno na dobu určitou, půjde o pohledávku. S výše uvedeným tvrzením souhlasím a to s ohledem na mou představu věcnému
pojmu pohledávky a pojmu právo odpovídající
břemeni.
vysvětlení upravuje
§
Zcela
59
odst.
povinnost
logické 7
se
ObchZ,
úhrady
újmy
mi
kdy
zdá
i
jejich
Obchodní
vzniklé
zákoník
zánikem
práva
požívacího nebo práva užívacího před uplynutím stanovené doby pouze pro případy, kdy bylo právo zřízeno na dobu určitou,
neboť
právo
odpovídající
věcnému
břemeni
je
nevypověditelné a možnosti jeho zániku jsou velmi omezené. Jiný názor zastává prof. Jan Dědič, i když shodně uvádí:
„Je sporné, zda lze z ustanovení § 59 odst. 7
ObchZ dovozovat, že užívácí nebo požívací právo může být do společnosti vloženo jen na dobu určitou.“16
4.5. Evropská úprava vkladů Touto částí bych chtěl stručně shrnout evropskou úpravu
vkladů
s ohledem na
do
akciové
společnosti
a
to
zejména
zjednodušení oceňování nepeněžitých vkladů.
Problematika vkladů do akciové společnosti je řešena Druhou
směrnicí
provedenou
Rady
směrnicí
č.
77/91/EHS
evropského
a
její
parlamentu
novelizací a
rady
č. 2006/68/ES. __________________________________________________________ 16
Dědič, J. § 59 Vklad společníka, in: Dědič, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář.
Praha: Polygon, 2002, str. 361
40
Na rozdíl, který se týká hospodářské využitelnosti nepeněžitého
vkladu,
jež
stanoví
obchodní
zákoník,
a úpravou uvedenou v článku 7. Druhé směrnice (aktiva, která je možné hospodářsky ocenit), jsem již upozornil výše.
Také
v Obchodním
v tomto
případě
zákoníku
je
přísnější
právní a
úprava
tvrdší
než
obsažená požadavek
stanovený Druhou směrnicí. S peněžitým vkladem, jak je upraveno Druhou směrnicí, nejsou žádné problémy a jde v podstatě o totožnou právní úpravu, u
jak
ji
zná
nepeněžních
v odstavci
Obchodní
vkladů.
zákoník.
Druhá
Jiná
směrnice
situace
v článku
je 10
1. až 3 stanoví pravidla a způsob ocenění
nepeněžitého vkladu do akciové společnosti. Samotný článek 10. v odstavci unie
nemusí
4. již stanoví, že členské státy Evropské pravidla
pro
ocenění
nepeněžitého
vkladu
použít, pokud budou splněny požadavky dále uvedené pod písm a) až f) v tomto odstavci článku 10. To znamená, že u akciové
společnosti
se
nemusí
provádět
ocenění
nepeněžitého vkladu soudem jmenovanými znalci při založení akciové společnosti nebo při zvýšení základního kapitálu již existující akciové společnosti.
Toto
ustanovení
Druhé
směrnice
nebylo
novelizacemi
do
Obchodního zákoníku, platného na území České republiky, zahrnuto, i když by zavedení této možnosti ke
zrychlení
akciové
a
zjednodušení
společnosti
nebo
celého
zvýšení
mohlo vést
procesu
založení
základního
kapitálu
akciové společnosti. Z důvodu č.
77/91/EHS
zjednodušení a
z důvodu
a
modernizace
podpory
Druhé
efektivnosti
směrnice podnikání
41
a konkurenceschopnosti, aniž by došlo ke snížení ochrany akcionářů a věřitelů, byla směrnicí evropského parlamentu a rady č. 2006/68/ES provedena novelizace Druhé směrnice. Novela Druhé směrnice je reakcí na dlouhotrvající diskuze o zjednodušení regulace akciové společnosti a to např. v oblasti zjednodušení postupu při oceňování nepeněžitých vkladů. Ze směrnice č. 2006/68/ES
vyplývá, že členské
státy evropské unie by měly mít možnost povolit akciovým společnostem přidělovat akcie za nepeněžité vklady, aniž by musely dodržet zvláštní ocenění odborníkem v případech, kdy existuje jednoznačná referenční hodnota pro ocenění takového vkladu. Tento požadavek je zabezpečen vložením textu článku těchto
10a a článku 10b do Druhé směrnice. Z textu
článků
vyplývá,
že
členské
státy
se
mohou
rozhodnout neuplatňovat ustanovení článku 10 odst. 1, 2 a 3 Druhé směrnice v případech uvedených v těchto článcích. Současně je však
členským státům uložena povinnost, aby
každý členský stát dostatečně zajistil, aby byl postup stanovený v článku 10a v článku 10b dodržen v případech, kdy dojde k nepeněžitému vkladu bez zprávy odborníka, jak je uvedeno v článku 10 odst. 1, 2 a 3. Vláda České republiky dne 17. března 2008 schválila novelu Obchodního zákoníku, která zapracovává novelu Druhé směrnice do Obchodního zákoníku a upravuje, mimo jiné, i
způsob
a
dále
a
dochází
ustanovení, nepřesně
pravidla která
pro
touto byla
transponována,
ocenění novelou
do a
k úpravě
českého která
nepeněžitého práva
vkladu
některých
chybně
komplikují
nebo
aplikaci
obchodního zákoníku, neboť existuje několikerý výklad na některá
ustanovení
Obchodního
zákoníku.
Reakcí
na
ustanovení článku 10a a článku 10b novely Druhé směrnice je zařazení ustanovení § 59a, § 59b a § 59c do textu
42
Obchodního znamenalo
zákoníku. omezení
Přijetí
nutnosti
této
pořídit
novely
by
znalecký
prakticky posudek
na
ocenění nepeněžitého vkladu, může-li být hodnota zjištěna jiným
transparentním
způsobem,
tj.
například
u
cenných
papírů by byla hodnota určena z váženého průměru cen, za které byly uskutečněny obchody tímto cenným papírem na regulovaném
trhu,
u
jiného
majetku
by
byla
hodnota
stanovena z reálné ceny vykázané v účetní závěrce, pokud tato
byla
nepeněžitého
ověřena vkladu
auditorem zjištěna
nebo
jiným
by
byla
expertním
hodnota
zjištěním.
Novela Obchodního zákoníku by současně dále stanovovala povinnosti příslušné akciové společnosti za účelem ochrany akcionářů a věřitelů.
43
V. Způsoby splacení vkladů
1. Správce vkladu Akciová
společnost
vzniká
až
dnem
zápisu
do obchodního rejstříku. Teprve od tohoto dne má akciová společnost právní subjektivitu. Proto do doby svého vzniku nemůže zakládaná akciová společnost nabývat svůj majetek, který je představován peněžitými a nepeněžitými vklady. Obchodní zákoník proto stanoví, že před vznikem akciové společnosti spravuje zakladatel
splacené vklady nebo jejich části
pověřený
tím
v zakladatelské
smlouvě
nebo
zakladatelské listině. Správou peněžitého vkladu může být též pověřena banka, i když není zakladatelem (§ 60 odst. 1 ObchZ).
Osoba
pověřená
správou
splacených
vkladů
se nazývá správce vkladu (§ 60 odst. 2 ObchZ). Za
nejasnou
považuji
skutečnost,
zda-li
může
být
správcem vkladu pouze jeden zakladatel nebo jich může být více. Z dikce zákona (§ 60 odst.1 ObchZ) však vyplývá, že správcem
vkladu
může
být
asi
jen
jedna
osoba
(je
zde
uvedeno jednotné číslo „zakladatel“). Touto osobou může být jak fyzická osoba, tak i právnická osoba eventuálně jiná
osoba,
společnosti. pověřen
která Je
vystupuje
však
správou
možné,
peněžitých
jako
zakladatel
aby
jeden
vkladů
a
akciové
zakladatel
druhý
byl
zakladatel
správou nepeněžitých vkladů. Domnívám se, že tento postup by nebyl v rozporu se zákonem. Je-li listinou
zakladatelskou pověřena
ke
smlouvou
správě
nebo
peněžitých
zakladatelskou vkladů
banka,
44
vzniká pak s poukazem na ustanovení § 163a odst. 4 ObchZ určitá pochybnost, zda-li pověřená banka může pro účely splacení peněžitých vkladů zřídit zvláštní účet u sebe sama.
Podle
mého
názoru,
je-li
banka
pověřena
správou
peněžních vkladů, může zřídit zvláštní účet u sebe sama. Důvodem pro pověření banky správou peněžních vkladů je právě to, že může sama u sebe zřídit zvláštní účet pro splacení ObchZ
peněžitých
se
pak
zakladatel. u
některé
A
vkladů.
týká
pouze
protože
banky
Ustanovení správce
§
163a
vkladu,
odst.
kterým
zakladatel
není
bankou,
zvláštní
účet
pro
zřídit
4 je
musí
splacení
peněžitých vkladů.17 I
když
je
zakladatelskou
správce smlouvou
vkladu nebo
pověřen
ke
svému
zakladatelskou
úkolu
listinou,
vzniká mezi správcem vkladu na straně jedné a zakladateli na straně druhé určitý závazkový vztah. Tento závazkový vztah se řídí Obchodním zákoníkem na základě ustanovení § 261 odst. 3 písm. g) Obchoz. Na vztah mezi správcem vkladu a zakladateli lze přiměřeně použít mandátní smlouvu upravenou v ustanovení § 567 až 675 ObchZ. Určité
pochybnosti
vyvolává
otázka,
zda
správce
vkladu má nárok na odměnu za svou činnost. Z přiměřeného použití ustanovení mandátní smlouvy vyplývá, že by správce vkladu měl mít nárok na odměnu. Také bance, je-li pověřena správou
peněžitých
vkladů,
vznikne
nárok
na
odměnu
za
zřízení a vedení zvláštního účtu. Stejně tak by správce vkladu měl mít nárok na úhradu nutně nebo účelně __________________________________________________________ 17
Blíže Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 10.,
podstatně rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, str. 196
45
vynaložených
nákladů
v souvislosti
se
správou,
vkladu
po
vzniku
např.
nepeněžitých vkladů. Činnost
správce
společnosti.
Po
vzniku
končí
akciové
společnost
je
akciové správce
vkladu povinen splacené vklady předat i s plody a užitky bez zbytečného odkladu společnosti, ledaže jde o peněžité vklady, jež jsou uloženy na zvláštním účtu u banky (§ 60 odst. 3 ObchZ). Termín
„bez
zbytečného
odkladu“
je
termín
užívaný
Obchodním zákoníkem běžně. Domnívám se, že by bylo velmi vhodné
tento
maximálně
do
termín
doplnit,
x
ode
dnů
dne
např.
ustanovením
a
to
vzniku
společnosti
a
to
z důvodu, že převzaté nepeněžité vklady mohou být značné hodnoty a obě dvě strany, tj. jak nově vzniklá akciová společnost, tak i správce vkladu by měly provést předání a
převzetí
nepeněžitých
vkladů
co
nejdříve
po
vzniku
akciové společnosti. Teoreticky může nastat i případ, kdy správce vkladu se
dostane
do
prodlení
s předáním
nepeněžitých
vkladů.
V tomto případě by se mělo postupovat podle ustanovení § 365 a násl. Obchodního zákoníku. Spolu s předáním nepeněžitých vkladů by měl správce vkladu předat i písemné podklady (smlouva o vkladu, další dokumentace),
na
základě
kterých
předmětný
nepeněžitý
čeká
správce
vkladu
v případě,
vklad nabyl. Jiný
úkol
že společnost nevznikne a to z jakýchkoliv důvodů. Správce vkladu je povinen bez zbytečného odkladu vrátit splacené
46
vklady i s plody a užitky z nich (§ 60 odst. 3 ObchZ). Také u této povinnosti bych uvedl to, co jsem výše uvedl u
povinnosti
správce
vkladu
předat
splacené
vklady
společnosti, tj. přesnější vymezení lhůty. Za splnění povinnosti správce vkladu vrátit splacené vklady, nevznikne-li společnost, ručí zakladatelé společně a nerozdílně (§ 60 odst. 3 ObchZ). Prof. Jan Dědič uvádí, že tato formulace je nepřesná z tohoto důvodu: „Za splnění závazku vrátit splacené vklady i s plody a užitky nemohou ručit
všichni
zakladatelé
společně
a
nerozdílně.
Zakladatel, který splatil vklad, nemůže sám sobě ručit za závazku.“18
splnění
tohoto
doslova
souhlasit.
Podle
S tímto mého
názorem
názoru
je
nemohu
tak
klíčové
pro
pochopení tohoto ustanovení to, co měl asi zákonodárce na mysli.
Zde
není
hlavní
stránka
ručení,
ale
hlavní
je
stránka uhrazovací, tj. že všichni zakladatelé by společně a
nerozdílně
měli
uhradit
škodu,
která
by
vznikla
zakladatelům v souvislosti s nevrácením vkladů. Byla-li
správcem
peněžitých
že
akciová
společnost
povinna
přímo
vrátit
vklady.
O
v případě,
skutečnosti,
vkladů
nevznikne,
zakladatelům že
banka,
splacené
společnost
je
tak banka
peněžité
nevznikla,
jsou
zakladatelé povinni banku informovat. Domnívám se, že je třeba
bance
předložit
písemný
dokument,
který
bude
obsahovat žádost zakladatelů o vrácení splacených vkladů a který bude podložen pravomocným usnesením soudu, kterým se bude prokazovat skutečnost, že společnost nevznikla. _______________________________________________________________________________________ 18
Dědič, J. § 60 Správa a splacení vkladu před vznikem společnosti, in: Dědič, J. a
kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Polygon, 2002, str. 403
47
2. Způsob splacení nepeněžitých vkladů Způsoby splacení nepeněžitých vkladů jsou stanoveny v ustanovení § 60 odst. 2 ObchZ. V této souvislosti bych se chtěl zaměřit na otázky, které se způsobem splacení nepeněžitých vkladů souvisí. Pomineme-li
nemovité
a
movité
věci,
se nepeněžité vklady uzavřením písemné smlouvy Jménem společnosti uzavírá
tuto smlouvu
splácí o vkladu.
správce vkladu
s příslušným zakladatelem. Účelem této smlouvy mimo jiné je, zajistit správci vkladu dohled nad vkladem
do vzniku
společnosti. Správce vkladu je krom jiného dále povinen, řádně pečovat o nepeněžitý vklad a spravovat jej. V této správce
souvislosti
vkladu
činit
vzniká
otázka,
jménem
právní
úkony,
jež
koho
se
má
týkají
nepeněžitého vkladu, který je v jeho správě a to v době od převzetí nepeněžitého vkladu do doby jeho předání akciové společnosti. Je logické, že u určitého nepeněžitého vkladu nebude
třeba
činit
žádné
právní
úkony,
např.
u
movité
věci, a že u určitého nepeněžitého vkladu bude třeba činit určité právní úkony, např. u podniku nebo jeho části. Prof.
Jan
Dědič
je
toho
názoru,
že
právní
úkony,
jež
souvisejí s péčí o splacený vklad do vzniku společnosti, je
třeba
činit
jménem
osoby,
která
nepeněžitý
vklad
splatila, a nikoliv jménem zakládané společnosti.19
__________________________________________________________ 19
Blíže Dědič, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Polygon, 2002, str. 394
48
Pokud by správce vkladu činil právní úkony jménem zakládané akciové společnosti před vznikem této akciové společnosti,
byly
by
tyto
úkony
považovány
za
úkony
učiněné podle ustanovení § 64 ObchZ a jejich režim by byl v souladu s tímto ustanovením. Snad
nejvíce
problémů,
z výše
uvedeného
hlediska,
může způsobit nepeněžitý vklad, jímž je podnik nebo jeho část.
Mezi
splacením
společnosti doba.
může
Podnik
nepeněžitého
uplynout
nebo
jeho
vkladu
v některých část
a
vznikem
případech
nemůže
po
dlouhá
tuto
dobu
pochopitelně přestat fungovat, neboť by tím ztrácel na své hodnotě. Někdo tedy musí tento podnik nebo jeho část dále řídit. Touto osobou nemůže být nikdo jiný než ten, kdo tento
podnik
nebo
jeho
část
jako
nepeněžitý
vklad
do
akciové společnosti vkládá, tj. konkrétní zakladatel. Tyto činnosti nemůže vykonávat správce vkladu. Proto je velmi prospěšné, upraveny
pokud
a
je
ve
smlouvě
stanoveno
o
jaké
vkladu úkony
jsou je
tyto
otázky
oprávněn
činit
správce vkladu a jaké úkony je oprávněn činit vkladatel. Také
u
dalších
nepeněžitých
vkladů
může
vyvstat
potřeba činit právní úkony v době mezi jejich splacením a vznikem společnosti. Tak třeba u akcií může vzniknout potřeba uplatnit práva, jež jsou spojená s touto akcií nebo u pohledávky může dojít k předčasné úhradě ze strany dlužníka apod. Určité
specifikum
může
nastat
u
pohledávky,
kdy
správce vkladu nemůže bez plné moci činit právní úkony za zakladatele jeho jménem a to, např. vůči soudu (prohlášení konkursu
na
dlužníka,
nutnost
podat
žalobu
z důvodu
promlčení apod.)
49
VI. Důsledky snížení hodnoty vkladu V této části své práce bych se rád zmínil o
dvou
níže uvedených případech:
První případ:
•
Nepřejde-li na akciovou k předmětu vklad
nepeněžitého
považuje
k poskytnutí hodnotu
za
tohoto je
vkladu,
splacený, vkladu
nepeněžitého
společnost
společnost majetkové právo přestože je
povinna
vrátit
nepeněžitý
společník,
zavázal,
vkladu
se
který
povinen
v penězích nepeněžitý
se
zaplatit
a
akciová
vklad,
který
převzala, ledaže jej byla povinna vydat oprávněné osobě, tj. zejména vlastníkovi nebo majiteli předmětu vkladu (§ 59 odst. 2 ObchZ). Souhlasím za
diskutabilní,
aplikovat
s názorem,
že
lze
zda
na
akciovou
2
poslední
ustanovení
je §
59
možné odst.
považovat společnost věty
ObchZ
o tom, že převede-li společník podíl odpovídající vkladu na jiného, ručí za splnění povinnosti zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích nabyvatel podílu, nejde-li o nabytí podílu na veřejném trhu. Tuto pasáž lze považovat za rozpornou se zásadou ochrany třetích osob, na kterých spočívá
obchodní
zákoník,
neboť
nabyvatel
podílu
nemá
mnohdy možnost si předem ověřit, zda mu nehrozí splnění uvedené povinnosti.20
__________________________________________________________ 20
Štenglová, I. Vklady do akciové společnosti, in: Blíže Dědič/Štenglová/Čech/Kříž.
Akciové společnosti. 6.,přepracované vydání. Praha: C.H. Beck, 2007, str. 21
50
•
Druhý případ:
Nedosáhne-li
v době
vzniku
společnosti
hodnota
nepeněžitého vkladu částky stanovené při jejím založení, je společník, který splatil tento vklad, povinen doplatit rozdíl nebo
v penězích,
stanov
společník, a
hodnota
nedosáhla
jiný který
nevyplývá-li způsob
náhrady.
splatil
nepeněžitého částky,
na
ze
vklad byl
Stejnou
po
vkladu
jakou
společenské
povinnost
vzniku
v době oceněn.
smlouvy má
společnosti,
jeho (§
splacení
59
odst.
7
ObchZ). V prvním případě došlo k tomu, že akciová společnost po
svém
vzniku
nenabyla
konkrétní
majetkové
právo
k nepeněžitému vkladu, i když byl tento nepeněžitý vklad považován
za
splacený.
Toto
se
může
stát,
např.
při
nepeněžitém vkladu, kterým je nemovitost. Rejstříkový soud povolí
vznik
společnosti,
neboť
bude
mít
prokázané
splacení nepeněžitého vkladu, ale katastrální úřad odmítne vklad vlastnického práva ve prospěch akciové společnosti. U movité věci může nastat situace, kdy nepeněžitý vklad, kterým
je
movitá
vlastnické
právo
nepřejde.
Důvodem
věc, na
se
považuje
za
nově
vzniklou
akciovou
může
být
skutečnost,
splacený, že
avšak
společnost zakladatel,
který nepeněžitý vklad, kterým je movitá věc, splatil, nebyl vlastníkem této movité věci. Ve druhém případě došlo k tomu, že nepeněžitý vklad, který byl splacen, a ke kterému akciová společnost po svém vzniku nabyla konkrétní majetkové právo, nedosáhl hodnoty stanovené při jejím založení. Pro dokázání nižší hodnoty nepeněžitého vkladu v době vzniku akciové společnosti musí
51
být znovu zpracován posudek znalce na stanovení hodnoty nepeněžitého vkladu. V této souvislosti je třeba rozhodnout kterým znalcem má být zpracován nový znalecký posudek. Jsem toho názoru, že
by
měl
být
nový
znalecký
posudek
zpracován
stejným
znalcem, který stanovil hodnotu nepeněžitého vkladu při zakládání akciové společnosti. Jedná se o znalce, který byl jmenován soudem a který je nezávislý na společnosti. Dále jsem toho názoru, že znalec by neměl odmítnout zpracování nového znaleckého posudku. Při této své úvaze neuvažuji o té variantě, že by hodnota nepeněžitého vkladu byla nadhodnocena, ale že skutečně objektivně došlo ke snížení hodnoty nepeněžitého vkladu. Možná by stálo za úvahu, aby znalec, který je jmenován soudem pro stanovení hodnoty
nepeněžitého
vkladu,
měl
ze
zákona
povinnost
zpracovat dodatek ke svému posudku, kde by se vyjádřil k hodnotě nepeněžitého vkladu v době vzniku společnosti, tj. buď by potvrdil hodnotu nepeněžitého vkladu nebo by vyčíslil hodnotu novou. Tuto úpravu zákona bych považoval za
velmi
vhodnou,
neboť
by
tím
určitě
došlo
k objektivizaci stanovení hodnoty nepeněžitého vkladu. Pokud
by
výše
uvedený
postup
nebyl
reálný
a zpracování nového posudku byl obstaral jiný znalec, je nutno si položit otázku, zda i v tomto případě by se mělo jednat o znalce, který by byl jmenován soudem. Já vycházím z názoru,
že
by
mělo
jít
o
znalce,
který
by
měl
být
jmenován soudem. Velkým problémem jsou nepeněžité vklady, pro něž je příznačné,
že
jejich
hodnota
neustále
kolísá.
Typickým
52
příkladem
mohou
být
kotované
akcie,
se
kterými
se obchoduje na veřejném trhu. Jejich hodnota se vlastně denně může měnit. Bude však asi praktické se touto otázkou nezabývat, neboť jakýkoliv pokus o objektivizaci kolísání hodnoty
akcií
by
nutně
vedl
k velké
změně
ustanovení
Obchodního zákoníka a mohl by teoreticky zpochybnit celý proces vkládání nepeněžitých vkladů. Je však nutné mít tuto otázku na paměti. V závěru povinnost
části
zakladatele
nepeněžitého doplatit
této vkladu
rozdíl
bych
v prvním
se
případě
v penězích
v penězích,
chtěl
nebo
znamená
ve
vyjádřit,
zda
zaplatit
hodnotu
druhém
případě
změnu
jeho
závazku
splatit vklad do akciové společnosti nebo jde o závazek nový,
který
vznikl
z příslušných
ustanovení
Obchodního
zákoníku. Přikláním se k názoru, že jde o závazek nový, který vznikl v důsledku porušení povinností zakladatele ze závazku
původního,
společnosti.
tj.
Zakladatel
splacení si
svůj
vkladu
první
do
závazek
akciové splatit
nepeněžitý vklad splnil, ale okolnosti, které nastaly až po vzniku akciové společnosti způsobily, že zakladateli z nějakého konkrétního důvodu vznikl závazek nový a to buď podle ustanovení § 59 odst. 2 nebo § 59 ost. 7 ObchZ.
53
VII. Závěr Jak
se
zpracovávání
dá
postřehnout,
tématu
diplomové
narazil
práce
na
jsem mnohé
během problémy
či nejasnosti, týkající se právní úpravy založení a vzniku akciové společnosti. Samozřejmě, že jsem neobsáhl veškeré diskutabilní body, které se týkají vkladů během založení a vzniku akciové společnosti, ale věřím, že jsem upozornil alespoň na ty nejdůležitější. Harmonizace
Obchodního
zákoníku
s právem
Evropské
unie byla zahájena formou novel Obchodního zákoníku. Ne všechny novely Obchodního zákoníku však splnily svůj účel a přesně transponovaly právo Evropské unie. Zákonodárce ve snaze
zamezit
obchodních majetku někdy a
jakémukoli
společností
přijal taková
tvrdší
jak
a
v rámci
zabránit která
Evropské
pravomocí
orgánů
neoprávněným
převodům
Obchodního
zákoníku
novelizace
ustanovení, právo
zneužití
jsou
unie
jednak
nebo
přísnější
neumožňují
vše,
co umožňuje právo Evropské unie a jednak přináší hrozbu, že smluvní ujednání mezi obchodními společnostmi může být shledáno za neplatné z důvodu porušení zákona. Je však nutné
konstatovat,
že
pomocí
novel
Obchodního
zákoníku
dochází pouze k určitým změnám Obchodního zákoníku, které reagují, sice se zpožděním, ale nedochází
na aktuální určitý problém,
ke změně charakteru a podstaty této právní
normy jako celku. Vhodnějším řešením se proto jeví návrh rekodifikace práva
obchodních
návrhu
nového
rekodifikace veškerou
společností
v souvislosti
Obchodního
Obchodního
příslušnou
zákoníku.
zákoníku
komunitární
by
úpravu
s pracemi
na
Připravovaná měla v této
zohlednit oblasti.
54
Nebude však vhodné použít český překlad textu evropské právní
normy,
ale
zabezpečit
formulaci
tak,
aby
byla
obsahově a ideově shodná s textem evropské právní normy. Dále by bylo velmi vhodné použít nejnovější právní úpravy této oblasti, jež přijaly členské státy Evropské unie. Jedině tak může vzniknout právní norma, která bude plně v souladu s požadavky práva Evropské unie a bude vycházet z tradic právní úpravy těchto vztahů ve vyspělých státech Evropy.
55
VIII.
Seznam použité literatury
Černá,S. Obchodní právo. Akciová společnost. 3.díl. Praha: ASPI, 2006 Eliáš, K. Akciová společnost. Praha: Linde Praha, a.s., 2000 Štenglová,
I.,
Plíva,
S.,
Tomsa,
M.
a
kol.
Obchodní
zákoník. Komentář. 10., podstatně rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2005 Dědič,
J.
a
kol.
Obchodní
zákoník.
Komentář.
Praha:
Polygon, 2002 Dědič/Štenglová/Čech/Kříž.
Akciové
polečnosti.
6.,
přepracované vydání. Praha: C.H. Beck, 2007 http://www.srovnavacipravo.cz/texty/akciova.htm
56
IX. Establishment and creation of joint-stock copany
The aim of the diploma is setting up and creating a joint stock company.It is a broad topic, so I will give only
the
basic
steps
in
this
field
and
focus
on
the
problem of stock during the whole procedure of setting up and creating the joint stock company. The main aim will be to point out the regulations in commercial code which make possible
ambiguous
or
inaccurate
interpretation
and
compare local regulations with European. After joining the European Union the legislators had to
harmonize
Czech
legal
regulations
with
community
regulations. The requirement of economic utility of nonmonetary stock in subject of enterprise is a strong and important include
difference.
this
Community
requirement.
regulation
Other
does
differences
not
include
setting clear conditions of paying off deposits (monetary as well as non-monetary) before and after creating a joint stock company.
In general, it can be said that the Check
regulations made the conditions given by directives stated by the Council even more restrictive. In my opinion the legislators given
by
could the
have
Council
simply
accepted
directives
and
the
conditions
make
business
activities in the Czech Republic less complicated. It is hard to say whether it is more advantageous to deposit monetary or non-monetary stock in the company. The advantage of monetary stock is evidently the simple form of
the
deposit.
Non-monetary
stock
requires
a
lot
of
conditions, apart from the possible changes in its actual value, which may cause serious problems for the founder. Nevertheless, I can imagine situations where non-monetary
57
stock could be more convenient in some types of business activities.
58
X.
The list of key words
− joint stock company − stock
59
