Založení a vznik společnosti s ručením omezeným

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Založení a vznik společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Bohumila Salachová, Ph.D.

Brno 2015

Ondřej Novák

Na tomto místě chci poděkovat vedoucí mé bakalářské práce, paní JUDr. Bohumile Salachové, Ph.D., za cenné rady, připomínky a čas, který mi věnovala. Dále děkuji všem osobám, které mi byly ochotny poskytnout informace, bez kterých by tato práce postrádala smysl.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Založení a vznik společnosti s ručením omezeným, vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 21. května 2015

_______________________________

Abstract NOVAK, O. Foundation and formation of limited liability company. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2015. The aim of this work is to review new legislation in relation to a limited liability company, with an emphasis on changes that brought recodification. Bachelor thesis contains two main parts. The characteristics of limited liability company review is presented as well as a comparison of the original and the new legislation. The problematic of the issue of the European private company and a comparison of Czech and German companies with limited liability is also mentioned. The practical part deals with the specific requirements of the social contract of the limited liability company in which are discussed advantages and risks of selected version, including the addition of other alternatives brought by this new law regulation in this context. Keywords Limited liability company, business, legislation, law, alternatives.

Abstrakt NOVÁK. O. Založení a vznik společnosti s ručením omezeným. Bakalářská práce. Brno: Mendelova Univerzita v Brně, 2015. Cílem této práce je shrnutí nové právní úpravy v souvislosti se společností s ručením omezeným s důrazem na změny, které rekodifikace přinesla. Bakalářská práce obsahuje dvě hlavní části. V literární rešerši je představena charakteristika společnosti s ručením omezeným, dále komparace původní a nové právní úpravy, je zmíněna také problematika Evropské soukromé společnosti a porovnání české a německé společnosti s ručením omezeným. V praktické části jsou rozebrány náležitosti společenské smlouvy konkrétní společnosti s ručením omezeným, u kterých jsou analyzovány výhody či rizika zvolené varianty, včetně doplnění o další alternativy, které nová právní úprava v této souvislosti přináší. Klíčová slova Společnost s ručením omezeným, podnikání, právní úprava, zákon, alternativy.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce

13

1.1

Úvod....................................................................................................................................... 13

1.2

Cíl práce................................................................................................................................ 13

2

Metodika

15

3

Teoretická část

16

3.1

Historický vývoj ................................................................................................................ 16

3.2

Společnost s ručením omezeným ............................................................................... 16

3.2.1

Charakteristické znaky společnosti s ručením omezeným ..................... 17

3.2.2

Orgány společnosti s ručením omezeným..................................................... 17

3.2.3

Založení společnosti s ručením omezeným .................................................. 20

3.2.4

Vznik společnosti s ručením omezeným ........................................................ 22

3.2.5

Zrušení společnosti s ručením omezeným .................................................... 22

3.2.6

Likvidace společnosti s ručením omezeným ................................................ 24

3.2.7

Zánik společnosti..................................................................................................... 24

3.3

3.3.1

Zásadní změny v právní úpravě ........................................................................ 24

3.3.2

Volba právní úpravy pro společnosti s ručením omezeným založené před 1. 1. 2014 ....................................................................................... 27

3.4

Evropská soukromá společnost .................................................................................. 28

3.4.1

Základní charakteristiky a zajímavosti SPE .................................................. 29

3.4.2

Návrh Nařízení rady o statusu evropské soukromé společnosti (KOM(2008)396) .................................................................................................... 29

3.5

4

Komparace původní a nové právní úpravy¨ ........................................................... 24

Komparace české s.r.o. a německé GmbH ............................................................... 30

3.5.1

Způsob založení a náležitosti společenské smlouvy ................................. 30

3.5.2

Vznik společnosti .................................................................................................... 31

3.5.3

Unternehmer-gesellschaft neboli mini GmbH ............................................. 31

Praktická část 4.1

32

Röwer & Rüb s.r.o. ............................................................................................................ 33

10

Obsah

4.2

Zásadní změny společenské smlouvy v průběhu času ...................................... 33

4.3

Reakce na rekodifikaci a konkrétní náležitosti společenské smlouvy ......... 34

4.3.1

Obligatorní náležitosti společenské smlouvy ............................................... 35

4.3.2

Fakultativní náležitosti společenské smlouvy ............................................. 39

5

Závěr

41

6

Literatura

44

A

Kopie notářského zápisu

47

Seznam tabulek

11

Seznam tabulek Tab. 1

Společnosti s ručením omezeným podle vlastnické struktury

32

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Studium na ekonomických fakultách otevírá absolventům široké možnosti uplatnění. Častým záměrem bývá snaha o zřízení vlastního podnikání. Tato nelehká cesta působení v ekonomické praxi zahrnuje celou řadu proměnných, jejichž postupné plnění může vést až k úspěšnému byznysu v příslušném odvětví. Kromě nezbytných znalostí, píle, know-how a odhodlání je počátek podnikání spojen se zásadním rozhodnutím, a to s výběrem právní formy podnikání. Otázka rozvoje podnikání v České republice bývá obvykle spojena s obdobím po roce 1989, neboť v této době dochází k otevírání trhu a zahájení podnikání v současné podobě. Skutečné počátky této činnosti však sahají hluboko do historie. Na našem území docházelo k rozvoji podnikání již od 10. století, a to díky přesunu populace z venkova do měst. Za nejstarší podniky u nás jsou považovány pivovary, jejichž působnost přetrvala i do současné doby. Opravdový rozmach přišel v 19. století, kdy na podnikatelskou scénu přichází řada významných podniků, mezi něž patří například Laurin & Klement či První česká vzájemná pojišťovna. Přelom v podnikání přinesl obuvnický průmysl a podnik Tomáše Bati. Politika nízkých cen, zavedení marketingu či pásové výroby, to vše znamenalo průlom a pevnou základnu pro podnikání v českých zemích. Výše zmíněná exkurze do historie podnikání, měla poukázat především na tradici, kterou je u nás podnikání opředeno. V mnoha směrech nejpříznivější alternativou je podnikání formou společnosti s ručením omezeným. Do 31. 12. 2013 byl základní právní úpravou obchodních společností, včetně společnosti s ručením omezeným, obchodní zákoník. Podobně důležité předpisy obsahovaly také živnostenský zákon a občanský zákoník. Do jisté míry revoluci představovala rekodifikace právní úpravy s účinností od 1. 1. 2014. Nově je tedy společnost s ručením omezeným upravena v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) a v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“). Reakce na tuto změnu byly a jsou různorodého charakteru. Obecně však převažují pozitivní ohlasy, neboť nová právní úprava vyřešila řadu problematických otázek a ještě více prohloubila flexibilitu a možnosti při zakládání společnosti s ručením omezeným.

1.2 Cíl práce Nová právní úprava v podobě vydání NOZ a ZOK přinesla do jisté míry revoluci, která se poměrně výrazně dotkla i obchodních společností. Jedná se o problematiku relativně novou, jejíž znalost je jednou z podmínek správného fungování obchodních společností a úspěšného podnikání. Nejčastějším typem obchodní společnosti u nás je společnost s ručením omezeným, které se nová právní úprava dotkla výrazným způsobem. V této práci se proto chci zaměřit na shrnutí nové právní

14

Úvod a cíl práce

úpravy v souvislosti se společností s ručením omezeným, na její komparaci s původní právní úpravou a především na změny, které rekodifikace přinesla. Dopad rekodifikace posoudím pro společnosti založené po rekodifikaci, ale také pro společnosti založené před rekodifikací, kterých je jednak drtivá většina a které mohou na rekodifikaci reagovat různým způsobem. Po nezbytné komparaci původní právní úpravy s novou právní úpravou shrnu také omezení či naopak nové alternativy a možnosti, které úprava společnosti s ručením omezeným přináší. Po studiu zmíněných úprav a společnosti s ručením omezeným jako takové, připravím doporučení a navrhnu alternativy jednotlivých složek společnosti s ručením omezeným, které jsou zachycené v náležitostech společenské smlouvy. Zmíněný postup bude v praktické části aplikován na společenskou smlouvu konkrétní společnosti s ručením omezeným, pomocí níž na jednotlivé možnosti poukážu. Jedním ze sekundárních cílů této práce je i shrnutí stavu a pohled na připravovanou nadnárodní formu společnosti s ručením omezeným. Evropská soukromá společnost, jak se má tato forma společnosti nazývat, je tématem, které s námi známou společností s ručením omezeným úzce souvisí a které by mohlo ovlivnit její význam a postavení. Forma evropské obchodní společnosti není žádnou novinkou, neboť již několik let úspěšně funguje evropská společnost, což je nadnárodní forma akciové společnosti. Dalším důvodem, proč považuji toto téma jako vhodnou součást mé práce, je i skutečnost našeho členství v Evropské unii, která stále více prohlubuje propojení členských států, přičemž oblast ekonomiky není výjimkou. Práce bude též obsahovat průřez a komparaci zásadních otázek právní úpravy obdobné obchodní korporace u vybraného státu Evropské unie s cílem zdůraznit odlišnosti či naopak podobnost s naší společností s ručením omezeným.

Metodika

15

2 Metodika V této práci je využita celá řada vědeckých metod, které se vždy vztahují k jednotlivým kapitolám. Mezi zmíněné metody patří metoda komparace, analýzy, syntézy, zobecnění a metoda popisná. Základem pro vypracování práce bylo studium odborné literatury a především původní i nové právní úpravy. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a na vlastní práci neboli část praktickou. Teoretická část, vypracovaná formou literární rešerše, obsahuje pět hlavních kapitol. Úvodní kapitola je věnována historickému vývoji společnosti s ručením omezeným. Další potom konkrétním charakteristikám společnosti s ručením omezeným, orgánům společnosti, principu založení včetně průřezu společenskou smlouvou a také zániku společnosti. Vypracování zmíněných kapitol bylo podmíněno podrobným studiem odborné literatury, přičemž využita byla především metoda popisná. V úvodních kapitolách byla též využita metoda analytická, jejímž cílem je rozebrání jednotlivých částí určité tematické oblasti. Do jisté míry specifickou část práce představovala kapitola porovnání původní a nové právní úpravy, která byla stěžejním tématem této bakalářské práce. Klíčem k vytvoření uceleného pohledu na zmíněnou problematiku byla metoda komparace následovaná metodou syntézy, která umožňuje vyzdvižení zásadních souvislostí. Po nezbytném nastudování původní právní úpravy před rekodifikací v podobě obchodního zákoníku a nové právní úpravy, kterou představuje zákon o obchodních korporacích doplněný novým občanským zákoníkem, následovalo porovnání jednotlivých složek zmíněných úprav a hledání zásadních rozdílů a souvislostí. Obdobným způsobem jako výše zmíněná kapitola porovnání úprav, byla zpracována kapitola porovnání české a německé společnosti s ručením omezeným. Po translaci německé právní úpravy a zákona upravujícího společnost s ručením omezeným, byly pomocí metody syntézy vyzdviženy hlavní nuance či podobnosti české a německé společnosti s ručením omezeným. Za účelem vypracování praktické části, tedy aplikace nové právní úpravy ve společenské smlouvě konkrétní společnosti s ručením omezeným, byl opakovaně proveden rozhovor s vedením společnosti, které mi kromě cenných rad a informací poskytlo také potřebné materiály a dokumentaci. Jednalo se především o jednotlivé společenské smlouvy od doby založení společnosti až po současnost. Prostřednictvím metody deskripce byly následně charakterizovány jednotlivé náležitosti společenské smlouvy. S využitím poznatků studia nové právní úpravy z předchozích kapitol práce byly rozebrány náležitosti společenské smlouvy firmy Röwer & Rüb s.r.o. a pomocí metody zobecnění navrženy další možné alternativy, které nová právní úprava v oblasti náležitostí společenské smlouvy nabízí.

16

Teoretická část

3 Teoretická část 3.1 Historický vývoj Společnost s ručením omezeným je v porovnání s ostatními obchodními společnostmi historicky nejmladší. Tento novodobý útvar nevznikl postupným historickým vývojem, jako například akciová společnost, ale byl vytvořen uměle, a to rozhodnutím zákonodárcovým (Dvořák, 2002). První společnost s ručením omezeným se objevila v Německu roku 1892. Právní či spíše obchodní praxe tehdejší doby volala po vytvoření nové obchodní společnosti, která by jednak omezovala ručení společníků a zároveň vytvářela jednodušší vnitřní strukturu, než u společností akciových. Též se uvádí, že společnost s ručením omezeným vznikla jako „mladší sestra akciové společnosti”, nebo jako „reformovaná komanditní společnost bez komplementářů” (Dvořák, 2002). V rakousko-uherské právní úpravě se objevuje první zmínka o předmětné obchodní společnosti jako o „společnosti s ručením obmyšleným” (Běhounek, 2014). Dle Německého vzoru a s vidinou ekonomického rozmachu, který by společnost s ručením omezeným mohla přinést, dochází roku 1906 k přijetí zákona č. 58/1906 ř.z., o společnostech s ručením obmezeným. Zákon obsahoval osm hlav a 127 paragrafů, ve kterých upravoval soukromoprávní úpravu, související správní otázky, možnosti podnikání v zahraničí či trestněprávní ustanovení. Zmíněná právní úprava u nás přetrvává až do roku 1949 (Dvořák, 2002). Po osvobození československé republiky nastalo pro společnost s ručením omezeným temné období. Politická situace po roce 1945 směřovala proti soukromému podnikání, tudíž společnosti s ručením omezeným byly jednoznačně nežádoucí. Další problém pro správný vývoj a růst společností s ručením omezeným představovalo znárodňování, které se stalo trendem tehdejší doby. Společnosti s ručením omezeným tak na dlouhou dobu opustily své místo v tržní ekonomice a dokonce zmizely z právního řádu našeho státu (Dvořák, 2002). Zásadní obrat nastal po změně společenských poměrů v roce 1989. Snaha o obnovu tržní ekonomiky vyústila v obnovení tradičních forem podnikatelských právnických osob. Definitivní „znovuzrození” společnosti s ručením omezeným přinesl zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který vstoupil v platnost 1.1.1992 (Dvořák, 2002).

3.2 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je jednou z typických právních forem, které lze využít jako alternativu pro podnikání v České republice. Jde o obchodní korporaci (obchodní společnost) spadající mezi kapitálové společnosti, vhodnou především pro malé a střední formy podnikání (Josková, 2014).

Teoretická část

17

Dle § 42 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, se obchodní společnosti povinně zapisují do obchodního rejstříku, a proto jsou obchodním zákoníkem vždy považovány za podnikatele. Obecně tedy platí předpoklad, že jsou obchodní společnosti zakládány za účelem podnikání. Nicméně zákon o obchodních korporacích umožňuje založení i za jiným účelem, než je podnikání nebo správa vlastního majetku (Běhounek, 2014). 3.2.1

Charakteristické znaky společnosti s ručením omezeným

Typické znaky společnosti s ručením omezeným lze rozdělit do tří základních oblastí - omezeného ručení společníků, základního kapitálu a flexibility a jednoduchosti úpravy. Omezené ručení společníků Společníci ručí za dluhy společnosti pouze v rozsahu, v jakém nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění (§ 132 odst. 1 ZOK). Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že ve chvíli, kdy jednotliví společníci splatí svůj vklad, a toto splacení je zapsáno do obchodního rejstříku, za dluhy společnosti již žádným způsobem neručí. Výjimkou je případné ručení společníků jako vlivných osob v případě úpadku společnosti (§ 68 ve spojení s § 76 odst. 3 ZOK). Základní kapitál Dle § 142 odst. 1 ZOK je minimální výše vkladu stanovena na 1 Kč. Přesto společnost s ručením omezeným základní kapitál vytváří. Jeho výše však může být stanovena jako násobek počtu společníků a jedné koruny, jak uvádí § 146 odst. 1 písm. f) ZOK. Symbolická výše vkladu však není konečnou sumou při založení společnosti s ručením omezeným. V této souvislosti lze zmínit například poplatek za zápis společnosti do obchodního rejstříku ve výši 6000 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb. (Běhounek, 2014). Flexibilita a jednoduchost úpravy Zákon umožňuje společníkům velké množství alternativ při vytváření struktury společnosti. Dále také právní úprava společnosti s ručením omezeným je v komparaci s právní úpravou akciové společnosti značně jednodušší. Na druhou stranu tato zjednodušení v sobě nesou i určité riziko pro společníky spočívající v nepozornosti v oblasti povinností a práv společníků upravených ve společenské smlouvě (Josková, 2014). 3.2.2

Orgány společnosti s ručením omezeným

Dle Dvořáka (2014) je společnost s ručením omezeným jakožto právnická osoba účelově zkonstruovanou fikcí. Z daného jednak plyne, že nemůže jednat sama stejným způsobem, jako tak činí fyzické osoby, a potom za druhé, že musí podléhat

18

Teoretická část

určité organizační struktuře. V rámci obou těchto předpokladů konstruuje zákon její orgány a vymezuje jejich působnost. Obecně rozlišujeme dva druhy orgánů. Orgány obligatorní, které musí společnost vytvářet vždy a orgány fakultativní, které společnost vytvářet nemusí. Mezi obligatorní orgány patří valná hromada, statutární orgán a likvidátor v případě likvidace společnosti. Mezi fakultativní orgány řadíme dozorčí radu (Dvořák, 2014). Valná hromada Orgány obchodních korporací definuje §44 ZOK, který uvádí, že nejvyšším orgánem v kapitálové společnosti je právě valná hromada a společníci se na řízení společnosti s ručením omezeným podílejí jejím prostřednictvím. Valná hromada je tedy nejvýznamnějším orgánem společnosti, který rozhoduje o zásadních otázkách v oblasti fungování a prosperity společnosti. Každý účastník má právo zúčastnit se valné hromady, a to buď osobně, nebo v zastoupení (Josková, 2014). Valná hromada musí být usnášeníschopná. Je tedy vyžadována přítomnost společníků, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Výjimku může určit dodatek zakotvený ve společenské smlouvě. Zákon definuje skutečnost, že každý společník má jeden hlas na 1 Kč vkladu, ovšem i zde může být ve společenské smlouvě stanoveno jinak (Vítek, Salachová). Celkový pohled na fungování a význam valné hromady uvádí ve své publikaci T. Dvořák: „Základní funkce valné hromady spočívá v povolání statutárního orgánu, v rozhodování o zásadních otázkách života společnosti a v udílení závazných pokynů statutárním orgánům a kontrole plnění uložených příkazů“ (Dvořák, 2014, s. 250). Působnost valné hromady Působnost valné hromady je vypočtena v § 190 odst. 2 ZOK. Do působnosti valné hromady tedy především patří:        

Rozhodování o změnách ve společenské smlouvě Volba a odvolávání osob příslušných orgánů Volba likvidátora či prokuristy Rozhodování o změně výše základního kapitálu Rozhodování o připuštění nepeněžitého vkladu Schvalování účetní uzávěrky Schvalování přeměny společnosti Schvalování prodeje nebo zástavy závodu, smlouvy o tiché společnosti a další,

Otázku svolávání valné hromady řeší § 181 odst. 1 ZOK, dle něhož je nutné svolat valnou hromadu, alespoň jednou za účetní období. Účetním obdobím se rozumí nepřetržitě po sobě jdoucí doba dvanácti měsíců, která se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je rokem hospodářským. Požadavek častějšího svolávání valné hromady může zakotvit společenská smlouva (§ 181 odst. 1 ZOK).

Teoretická část

19

Statutární orgán Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou a jako taková nemůže jednat sama. Za tímto účelem zákon definoval jednatele. Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je tedy jeden či více jednatelů. Konkrétní počet jednatelů musí být dle § 146 odst. 1 písm. g) ZOK stanoven v zakladatelské listině společnosti (Josková, 2014). Každý jednatel má jeden hlas. Jednatel musí být plně svéprávný a dle živnostenského zákona zcela bezúhonný. Další povinností jednatele je konat svou funkci s péčí řádného hospodáře a musí společnost informovat, pokud by hrozil střet zájmů (§ 54 KOP), dále má informační povinnost při střetu zájmu (§ 55 a 56 KOP) a rovněž musí podat informace v případě zániku funkce (§ 155 OZ). Zákon o obchodních korporacích upravuje zákaz konkurence jednatelů, který zamezuje jednatelům zneužít jejich postavení jako výkonného orgánu společnosti. Bez svolení všech společníků statutární orgán nebo jeho člen podle § 199 ZOK tedy nesmí: a) podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti; b) zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného; c) být statutárním orgánem nebo jeho členem jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti; d) účastnit se podnikání jiné obchodní korporace. Působnost statutárního orgánu lze obecně vymezit vícero způsoby. Přímo a pozitivně lze definovat působnost podle § 163 OZ, který říká, že statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zákon, rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo společenská smlouva nesvěří jinému orgánu společnosti. Na druhou stranu nepřímo a negativně lze vymezit jeho působnost tak, že nemůže vykonávat působnost, k níž není společnost coby právnická osoba způsobilá (Dvořák, 2014). Další povinnosti a kompetence jednatele (§ 196 ZOK): a) zajištění řádného vedení předepsané evidence a účetnictví; b) vedení seznamu společníků; c) poskytování informací společníkům a jejich zástupcům týkající se společnosti. Dozorčí rada Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti. Hlavním úkolem dozorčí rady je tedy dohled nad činností jednatelů. Úprava je obsažena v § 201 odst. 1 ZOK. Otázka zřízení či nezřízení dozorčí rady záleží na vůli společníků, popřípadě zakladatelů. V praxi však není zřizování dozorčích rad u společností s ručením omezeným časté. Členem dozorčí rady nemůže být jednatel a ani osoba oprávněná za společnost jednat. Počet členů v dozorčí radě není nijak omezen a záleží na ustanovení ve společenské smlouvě. Obecně je doporučován lichý počet členů. V případě, že je dozor-

20

Teoretická část

čí rada vícečlenná, vztahuje se na ni § 156 OZ, tedy rozhodování většinou členů (Salachová, 2014). Působnost dozorčí rady vymezuje společenská smlouva. Ta je omezena hned dvěma způsoby. Za prvé musí být dozorčí rady dle § 44 odst. 2 ZOK kontrolním orgánem. Za druhé, dozorčí rada nesmí zasahovat do kompetencí valné hromady ani do kompetencí jednatelů (§ 190 odst. 2 ZOK). Mezi hlavní úkoly a náplň práce dozorčí rady vymezené § 201 odst. 2 ZOK patří: a) dohled na činnost jednatelů; b) kontrola obchodních a účetních knih, jiných dokladů a účetních závěrek a kontrola v nich obsažených údajů; c) podávání žaloby za společnost na úhradu újmy způsobenou jednatelem nebo na splnění povinnosti vyplývající ze smlouvy o vypořádání újmy; d) podávání výroční zprávy o své činnosti valné hromadě. 3.2.3

Založení společnosti s ručením omezeným

Proces vytváření společnosti musíme rozdělit na dvě fáze. První je fáze zakládání a na ni přímo navazuje fáze vzniku. Je třeba zdůraznit, že právní úprava mezi oběma fázemi důsledně rozlišuje. Z výše uvedeného tedy lze dojít k závěru, že založení je nezbytnou podmínkou vzniku společnosti a teprve úspěšným ukončením druhé fáze je tento proces ukončen (Dvořák, 2014). Založení společnosti spočívá v uzavření společenské smlouvy. Ta musí mít formu notářského zápisu a náležitosti požadované zákonem o obchodních korporacích (§ 146 ZOK) a novým občanským zákoníkem (§ 123 odst. 1 NOZ). Společenská smlouva Společenská smlouva je základním a nejdůležitějším dokumentem v životě společnosti. O společenské smlouvě mluvíme v případě, je-li společníků více. Pokud má společnost jednoho společníka, nazýváme příslušnou smlouvu zakladatelskou listinou, pro kterou platí totéž co pro společenskou smlouvu. Úpravě společenské smlouvy je třeba věnovat velkou pozornost, neboť zákon o obchodních korporacích sice dává společníkům značný prostor pro nastavení vlastních podmínek v rámci společnosti, ale není tak přísný, jako byla předchozí právní úprava obsažená v obchodním zákoníku. To znamená, že nechrání společnosti v takové míře. Proto je pečlivá formulace společenské smlouvy nezbytná a může společníky uchránit před řadou rizik a nebezpečí (Josková, 2014). Dle § 8 odst. 1 ZOK musí mít společenská smlouva formu veřejné listiny, konkrétně notářského zápisu (§ 776 odst. 2 ZOK). Stejně tak jakákoliv změna společenské smlouvy je třeba činit stejnou formou. Společenská smlouva bývá někdy také označována jako smlouva odvážná. Dané označení vystihuje fakt, že zakladatelé poskytují vklady ve prospěch společnosti, přičemž očekávají, že dosáhnou příslušného zisku. Nemají však žádnou jistotu, že reálného zisku skutečně dosáhnou. Zmíněné pojetí je třeba brát v úvahu, proto-

Teoretická část

21

že ani ve zcela stabilizovaných tržních ekonomikách vyspělých států nelze riziko neúspěchu vyloučit (Dvořák, 2014). Náležitosti společenské smlouvy Náležitosti společenské smlouvy můžeme rozdělit do dvou okruhů, obdobně jako tomu bylo v případě dělení orgánů společnosti. Opět rozlišujeme náležitosti obligatorní (povinné) a náležitosti fakultativní (dobrovolné). Zmíněné obligatorní náležitosti můžeme rozdělit ještě hlouběji, a to na absolutně obligatorní, které musí být ve společenské smlouvě od jejího uzavření až do zániku společnosti a na relativně obligatorní, které mohou být dle § 146 odst. 3 ZOK po vzniku společnosti ze společenské smlouvy odstraněny (Dvořák, 2014). Absolutně obligatorní náležitosti jsou dle § 146 odst. 1 ZOK následující: a) b) c) d)

firma společnosti; předmět podnikání nebo činnost společnosti; určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla; určení druhů podílů každého společníka a práv a povinnosti s nimi spojených; e) výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl; f) výši základního kapitálu; g) počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost. Relativně obligatorní náležitosti dle § 146 odst. 2 ZOK obsahují: a) b) c) d)

vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění; údaj o tom, koho zakladatelé určují statutárním orgánem nebo jeho členy; určení správce vkladů; u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.

Obvyklé fakultativní náležitosti: a) b) c) d) e) f)

údaj o založení společnosti na určitou dobu (§ 124 OZ); lhůta splatnosti podílu na zisku (§ 34 odst. 2 věta 1 ZOK); zákaz rozdělení podílu (§ 43 odst. 1 ZOK); podoba podílů na zisku (§ 161 odst. 1 ZOK); způsob výplaty podílů na zisku (§ 161 odst. 2 ZOK); zřízení dozorčí rady (§ 201 odst. 1 ZOK) a další.

Předběžná společnost s ručením omezeným Po uzavření společenské smlouvy dochází k ukončení procesu zakládání společnosti. Avšak společnost jako právnická osoba vzniká teprve zápisem do obchodního rejstříku. V této souvislosti vzniká problém, protože v praxi nastává poměrně často potřeba jednat ještě před tímto zápisem. Jako konkrétní příklad mohu uvést

22

Teoretická část

uzavření nájemní smlouvy či objednání materiálu potřebného k výrobě (Josková, 2014). V souladu s danou problematikou hovoří cizí a především německá právní teorie o tzv. „Vorgesellschaft“ neboli o předspolečnosti. Jedná se o takovou společnost, která byla založena, ale dosud neexistuje jako právní subjekt. Zákon tedy upravuje tzv. předběžnou společnost a definuje, že za společnost lze jednat jejím jménem ještě před jejím oficiálním vznikem. Jednat za společnost může kdokoliv, ale vždy pouze a jen jménem společnosti. Zákonnou regulaci jednatelského oprávnění představuje § 127 OZ, přičemž základním principem je závaznost osob, které jednají ve jménu společnosti před jejím zápisem do obchodního rejstříku (Dvořák, 2014). 3.2.4

Vznik společnosti s ručením omezeným

Již v předchozí kapitole bylo zmíněno, že společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku (§ 126 odst. 1 OZ). Dle § 46 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, podávají návrh na zápis společnosti všichni jednatelé. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku vymezuje § 148 ZOK povinnost provedení dvou dílčích úkonů. Musí být splacen každý peněžitý vklad, a to nejméně z 30 % a dále celé vkladové ažio. Dalším úkonem nutným pro vznik společnosti je získání příslušného podnikatelského oprávnění. Zakladatelé tedy musí živnostenskému či jinému úřadu prokázat založení společnosti (Dvořák, 2014). 3.2.5

Zrušení společnosti s ručením omezeným

Podobně jako při procesu konstituování společnosti, je třeba postupovat ve dvou fázích i při ukončení existence společnosti. Nejprve dochází ke zrušení společnosti obvykle spojené i s její likvidací. Teprve po ukončení procesu likvidace nastupuje druhá fáze, tedy zánik společnosti (Josková, 2014). Zrušením je fakticky dotčena existence společnosti. Dnem zrušení společnost již nenaplňuje svůj podnikatelský účel a dochází k vypořádání majetkových poměrů. Na druhou stranu zrušením společnost neztrácí svojí právní subjektivitu a i nadále existuje jako právnická osoba. Tento stav trvá až do chvíle zániku společnosti. Platná právní úprava rozeznává čtyři možnosti či způsoby zrušení společnosti upravené v § 168 OZ (Dvořák, 2014). Dobrovolné zrušení O zrušení společnosti rozhodují buď všichni společníci dohodou, která musí mít dle § 241 odst. 1 ZOK formu notářského zápisu nebo její vnitřní orgány, konkrétně valná hromada. Kompetence přenesené na valnou hromadu upravuje § 190 odst. 2 písm. f) ZOK. O zrušení společnosti je ideální rozhodnout prvního dne měsíce, neboť existuje povinnost pro společnost uzavřít účetní knihy a sestavit účetní uzávěrku ke dni

Teoretická část

23

předcházejícímu vstupu do likvidace. Z tohoto pohledu je nejvýhodnější rozhodnout o vstupu společnosti do likvidace k prvnímu dni účetního období. § 187 odst. 2 NOZ definuje skutečnost, že právě rozhodnutím o zrušení společnosti vstupuje společnost do procesu likvidace (Josková, 2014). Nedobrovolné zrušení O nedobrovolném zrušení společnosti rozhoduje soud. Obvykle se jedná o situace, při kterých společnost porušuje právní úpravu natolik závažně, že její existence již není možná. Soud tedy může společnost zrušit, zejména pokud: a) vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek (§ 172 odst. 1 písm. a) NOZ); b) nesplňuje předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti (§ 172 odst. 1 písm. b) NOZ); c) nemá déle než dva roky fungující statutární orgán (§ 172 odst. 1 písm. c) NOZ). Ve zmíněných případech může soud společnost zrušit i bez návrhu, tzn. bez iniciace zainteresovaného subjektu (§ 172 odst. 1 NOZ). Nicméně pokud je možné důvod, pro který je společnost rušena, odstranit, poskytne soud společnosti lhůtu k odstranění nedostatků. Další důvody pro zrušení společnosti soudem obecně upravuje § 93 ZOK (Josková, 2014). Zrušení uplynutím doby určité Společenská smlouva může obsahovat informaci, že společnost je zakládána na dobu určitou. V tomto případě dochází ke zrušení společnosti automaticky, a to v den uplynutí příslušné doby. Pokud je v zájmu společnosti zrušení zabránit, stačí provést změnu ve společenské smlouvě. Zakládání společností s ručením omezeným na dobu určitou se v praxi téměř nevyskytuje (Josková, 2014). Zrušení dosažením účelu Opět se v hlavní roli nachází společenská smlouva, ve které je možné stanovit, že je společnost vázána na konkrétní účel. V daném případě dochází ke zrušení společnosti automaticky v den, kdy dojde k naplnění účelu. Stejně jako v případě zrušení společnosti uplynutím doby je možné zrušení zabránit, a to změnou ve společenské smlouvě (Josková, 2014). Zrušení bez likvidace a s likvidací Kapitolu zrušení společnosti s ručením omezeným lze doplnit ještě dalším způsobem dělení, a to s přihlédnutím na případnou likvidaci. Zrušení bez likvidace nastává ve dvou základních případech. Jednak při přeměně a potom v rámci insolvence společnosti. Dané případy ošetřuje § 173 NOZ (Pokorná, 2014).

24

Teoretická část

Zrušení s likvidací je dle § 168 NOZ možné právním jednáním, uplynutím doby, dosažením účelu, rozhodnutím orgánu veřejné moci a dalšími případy určenými zákonem (Pokorná, 2014). 3.2.6

Likvidace společnosti s ručením omezeným

Účelem likvidace je vypořádání majetku a dluhů zrušené společnosti a případné vyplacení zůstatku mezi společníky. Obecně lze říci, že se jedná o přechodnou fázi mezi zrušením a zánikem společnosti. Proces likvidace probíhá bez zásahu soudu, přirozeně až na výjimky stanovené zákonem. Po vstupu společnosti do likvidace dochází k určitým změnám: a) je možné činit pouze kroky, které vedou k naplnění účelu likvidace; b) společnost je povinna používat dodatek „v likvidaci“; c) pravomoci jednatele přechází na likvidátora. 3.2.7

Zánik společnosti

Nový občanský zákoník v § 185 jasně definuje skutečnost, že společnost zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku. Povinnost podat návrh na výmaz společnosti v likvidaci má sama společnost, přičemž za ni jedná její likvidátor. Návrh je možno podat jak v listinné, tak i v elektronické podobě (Josková, 2014). Dle § 19 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob je třeba návrh na zápis doložit listinami, které dokazují řádné ukončení likvidace. Jedná se o: a) Doklad o výzvě věřitelům. b) Souhlas správce daně s výmazem společnosti z obchodního rejstříku. I po provedení těchto úkonů ještě může dojít k obnovení společnosti, a to za podmínek definovaných § 209 NOZ (Pokorná, 2014).

3.3 Komparace původní a nové právní úpravy V rámci této kapitoly je třeba odlišit dvě základní období. Do 31. 12. 2013 byla právní úprava společnosti s ručením omezeným upravena v obchodním zákoníku, konkrétně zákonem č. 513/1991 Sb. V současné době je společnost s ručením omezeným upravena především v zákoně o obchodních korporacích. Část úpravy nalezneme také v novém občanském zákoníku. 3.3.1

Zásadní změny v právní úpravě

Obecně platí, že nová právní úprava přinesla nová pravidla a v určitých oblastech zcela změnila pohled na společnost s ručením omezeným. Nové soukromoprávní principy a zásady Jedna z hlavních změn, která v soukromém právu od 1. 1. 2014 nastala, je posun celkové filozofie přístupu k tomuto právu. Konkrétně § 1 odst. 1 NOZ nově de-

Teoretická část

25

finuje skutečnost, že uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného. Dále § 1 odst. 2 NOZ poskytuje relativně širokou možnost sjednat si určité záležitosti odchylně od zákona. Z daného je zřejmý fakt, že současné soukromé právo je mnohem dispozitivnější, než bylo v předchozí právní úpravě (Běhounek, 2014). Nová struktura právní úpravy Nová úprava společnosti s ručením omezeným rozlišuje čtyři základní vrstvy: a) b) c) d)

právnické osoby – obecná ustanovení (§ 118 – 209 NOZ); právnické osoby – Korporace – Obecně o korporacích (§ 210 – 213 NOZ); právnické osoby – Korporace – Spolek (§ 214 – 302 NOZ); obchodní korporace – Obecná ustanovení (§ 1 – 94 ZOK) a obchodní korporace – Společnost s ručením omezeným (§ 132 – 242 ZOK).

Na nastíněnou koncepci lze pohlížet ze dvou úhlů pohledu. Výše zmíněná struktura odstranila celou řadu nedostatků předchozí právní úpravy. Nevýhodou je však skutečnost, že tato struktura není soustředěna do jednoho předpisu, ale do dvou zákonů, které na sebe vzájemně odkazují. To může způsobovat určitou nepřehlednost pro čtenáře. Je-li problematika upravena v novém občanském zákoníku i v zákoně o obchodních korporacích, platí, že přednost má tzv. speciální úprava před úpravou obecnou. Jinými slovy ustanovení zákona o obchodních korporacích mají přednost před ustanoveními obsaženými v novém občanském zákoníku (Josková, 2014). Minimální zákonná výše vkladu společníka Základní kapitál může být nově tvořen částkou ve výši 1, - Kč, má-li společnost jediného společníka. Jedná se tak o klíčovou změnu oproti úpravě platné do 31. 12. 2013, která vyžadovala základní kapitál alespoň ve výši 200.000,- Kč. Společnost s ručením omezeným se nyní více otevírá živnostníkům, pro které složení původní výše základního kapitálu často představovalo finanční problém. Základní kapitál tímto taktéž ztratil svou garanční roli, která je nahrazena jinými způsoby ochrany věřitelů, jako například testem insolvence. Tato změna by měla přispět k vyšší ochraně věřitelů prostřednictvím větší odpovědnosti jednatelů. Určitých změn doznala i oblast vkladů do společnosti s ručením omezeným. Vklad stále může být jak peněžitý, tak i nepeněžitý, ale nepeněžitým vkladem nesmí být práce, služby či pohledávka společníka za společností (Činková, 2014a). Možnost vyplácet zálohy na podíly na zisku Zákon o obchodních korporacích dle § 40 nově upravuje možnost výplaty záloh na podíl na zisku, a to včetně nerozděleného zisku z předchozích období. Dále platí, že výše zálohy na výplatu na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření za běžné účetní období, nerozděleného zisku z minulých let a povinný

26

Teoretická část

příděl do rezervního fondu (§ 40 odst. 2 ZOK). Společenská smlouva může stanovit další omezení nebo může vyplácení záloh zakázat (Fiala, 2014). Úprava odpovědnosti jednatele ke společnosti a jejím věřitelům Obecně lze říci, že nová právní úprava klade na jednatele vysoké nároky. Jestliže jednatel vykonává svou funkci se všemi zákonnými povinnostmi, tedy s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí a s péčí řádného hospodáře (§ 159 NOZ), nevztahuje se na něj nová odpovědnost vůči věřitelům a setrvává pouze ručení za dluhy společnosti do výše nesplněné vkladové povinnosti. Pokud ale jednatel v některých ze zmíněných povinností pochybí, může za to nést vážné následky. Dle § 68 odst. 1 ZOK je tedy možné, aby soud na návrh insolvenčního správce rozhodl, že jednatel ručí za splnění jejich povinností při splnění zákonných podmínek (Činková, 2014b). Úprava smlouvy o výkonu funkce Do 31. 12. 2013 se na vztah člena statutárního orgánu a společnosti dle § 66 odst. 2 obchodního zákoníku použila mandátní smlouva, a proto za výkon funkce obecně náležela odměna (Běhounek, 2014). V současné době upravuje smlouvu o výkonu funkce zákon o obchodních korporacích, zejména ustanovení o odměňování v § 5960. Lze říci, že dle tohoto zákona má jednatel nárok na odměnu za výkon funkce pouze v případě, že je součástí písemné smlouvy o výkonu funkce, smlouva splňuje obsahové náležitosti požadované zákonem a schválila ji valná hromada. Pokud byla uzavírána smlouva o výkonu funkce před 1. 1. 2014, je tedy zřejmé, že nebude odpovídat nárokům zákona o obchodních korporacích a je třeba ji upravit (Josková, 2014). Nová pravidla zákazu konkurence Pro překročení zákazu konkurence podle § 199 ZOK platí, že jde o jednání platné s důsledky uvedenými v § 5 ZOK. Do 31. 12. 2013 byl zákaz konkurence jednatelů upraven v § 136 obchodního zákoníku, kde platil totožný princip uvedený v § 65 obchodního zákoníku. Nicméně úprava zákazu konkurence ZOK od 1. 1. 2014 je mnohem praktičtější, a to především v tom, že souhlasem všech společníků se konkurenční jednání jednatelů dává do souladu se zákonem a umožňuje tak zákaz konkurence překonat. Další podstatnou změnou platnou od 1. 1. 2014 je, že za konkurenční jednání již není považován vstup do obchodních vztahů se společností (Běhounek, 2014). Nová pravidla o střetu zájmů Obchodní zákoník obsahoval v § 196a obchodního zákoníku velmi přísné ustanovení pro platnost smluv. Nedodržení pravidel tohoto ustanovení znamenalo absolutní neplatnost smlouvy. ZOK chrání obchodní korporace před nepoctivým jednáním pravidly, mezi které patří i pravidla o střetu zájmů.

Teoretická část

27

Rozlišujeme pravidla o střetu zájmů dvojího druhu. Jednak střet zájmů plynoucí z jednání vůči třetí osobě upravený v § 54 ZOK, dle kterého má jednatel povinnost informovat o jakémkoliv jednání, které může být ve střetu zájmů se zájmem společnosti. A potom střet zájmů z jednání s danou společností obsažený v § 55 a § 56 ZOK (Běhounek, 2014). Zrušení povinné tvorby rezervního fondu Společnost s ručením omezeným rezervní fond dle obchodního zákoníku povinně vytvářela. Předpis č. 90/2012 sb., ZOK tuto povinnost již nevyžaduje. Vezmeme-li v potaz předepsanou výši vkladu jednoho společníka, je předmětná změna zcela logická. Nicméně povinnost vytvářet rezervní fond může vycházet ze společenské smlouvy. Jestliže společnost vzniklá před 1. 1. 2014 stanovovala povinnost rezervní fond vytvářet a tato povinnost nebyla změnou společenské smlouvy vypuštěna, pokračuje nadále v jeho tvorbě (Holec, 2014). Úprava příplatků společníků mimo základní kapitál Příplatky společníků jsou často využívaným prostředkem na zvýšení kapitálu společnosti s ručením omezeným. Dřívější pravidla pro příplatek byla obsažená v ustanovení § 121 obchodního zákoníku. Současná pravidla jsou upravena v rámci ustanovení § 162 a § 166 ZOK. Obě úpravy umožňují dva základní režimy poskytnutí příplatku, a to režim příplatku dobrovolného a povinného. V oblasti povinného příplatku původní úprava opravňovala valnou hromadu uložit společníkům přispět příplatek, a to až do poloviny základního kapitálu podle výše vkladů společníků. Nová úprava od tohoto zákonného omezení opouští. Jestliže chtěl v předchozí úpravě společník poskytnout společnosti příplatek dobrovolně, bylo zapotřebí získat souhlas valné hromady. Od 1. 1. 2014 stačí pouze souhlas jednatele (Černý, 2013). Podíl společníka může být představován kmenovým listem V § 137 NOZ je nově upravena možnost, aby byl podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným představován kmenovým listem. K účinnosti převodu kmenového listu společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby společníka a předložení kmenového listu společnosti. Náležitosti kmenového listu definuje § 138 NOZ. Zásadní výhodou kmenového listu je jeho jednoduchá převoditelnost, neboť kmenový list stačí řádně rubopisovat, předat třetí osobě a ústně si dohodnout podmínky za jakých se kmenový list převádí (Knoblochová, 2014). 3.3.2

Volba právní úpravy pro společnosti s ručením omezeným založené před 1. 1. 2014

Nová právní úprava se bez dalšího použije pouze na společnosti, jejichž vznik je datován po 1. 1. 2014. Oproti tomu společnosti vzniklé do 31. 12. 2013 si mohou

28

Teoretická část

zvolit, zda se podřídí nové úpravě či se budou i nadále řídit obchodním zákoníkem. Vztah nové a původní právní úpravy řeší přechodná ustanovení obsažená v závěru obou předpisů. Jedná se především o ustanovení § 3041 a § 3042 NOZ, a také § 775 a § 777 ZOK. Společnosti, které vznikly do 31. 12. 2013, mají v podstatě dvě možnosti. Buď se podřídí nové úpravě a budou se řídit zákonem o obchodních korporacích a novým občanským zákoníkem nebo se nepodřídí a bude pro ně platit jak obchodní zákoník, tak z části i nová právní úprava (Josková, 2014). Společnosti podřízené nové právní úpravě Je-li v zájmu společnosti podřídit se zákonu o obchodních korporacích jako celku, musí provést změnu ve společenské smlouvě a tento údaj zapsat do obchodního rejstříku. V okamžiku, kdy je zápis o podřízení se zákonu o obchodních korporacích zveřejněn v obchodním rejstříku, je společnost výlučně vázána zákonem o obchodních korporacích (§ 777 odst. 5 ZOK). Výhodou podřízení se nové úpravě je jistota jasně definovaných ustanovení, která budou pro společnost platit. Na druhou stranu nevýhodou je fakt, že se společníci vystavují riziku v podobě změny jejich postavení. Nová úprava totiž některá původní pravidla obchodního zákoníku zcela obrací. (Josková, 2014). Společnosti nepodřízené nové právní úpravě Jak již bylo zmíněno výše, společnost se nové úpravě podřídit nemusí. Přesto se kromě dosavadní úpravy bude muset řídit i úpravou novou. Dle přechodných ustanovení se na společnosti použijí donucující ustanovení nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Problémem je, že z nové právní úpravy jednoznačně nevyplývá, která ustanovení lze považovat za donucující, a která nikoliv. Nicméně nesporným příkladem takového ustanovení je úprava vzniku a zániku společnosti (Josková, 2014).

3.4 Evropská soukromá společnost Evropská unie umožňuje či stále více prohlubuje propojení členských států téměř ve všech oblastech. V oblasti ekonomiky se tato globalizační vlastnost projevuje stále intenzivněji. Jednotlivé státy již nejsou pouhými alternativami obchodní spolupráce, ale stávají se vzájemně závislé. Evropská unie tedy přišla s návrhem nové nadnárodní formy podnikání, která by měla být alternativou národním společnostem s ručením omezeným. Daný návrh vyvolal celou řadu ohlasů, nicméně tato možnost odstranění bariér v mezihraničním podnikání pro malé a střední společnosti zněla velmi zajímavě. Hlavním cílem Evropské soukromé společnosti (dále jen „SPE“) tedy mělo být ulehčení mobility těchto subjektů a s tím související rozvoj svobody usazování se na volném trhu (Havlíček, 2008).

Teoretická část

3.4.1

29

Základní charakteristiky a zajímavosti SPE

Obecná struktura SPE je v porovnání s námi známou společností s ručením omezeným velmi obdobná a nuance vyplývají především z globálního rozsahu této společnosti. Dle návrhu měla SPE představovat formu společnosti s ručením omezeným, jejíž podíly by nebyly veřejně obchodovatelné. SPE se měla řídit samotným Nařízením o SPE, přičemž samotná úprava by byla ponechána na vůli společníků. Tato úprava by zajistila dostatečnou unifikaci na evropské úrovni a zároveň by společníkům poskytovala dostatečnou flexibilitu při utváření společnosti. Úprava základního kapitálu se řídila nejnovějším trendem v oblasti práva obchodních společností. Ve snaze usnadnit založení společnosti byl stanoven požadavek na minimální výši základního kapitálu ve výši 1 Euro. Státům, které nejsou účastníky eurozóny, by byla odpovídající výše základního kapitálu vyjádřena v národní měně. Nařízení o SPE nestanovovalo povinnost, aby se valná hromada společníků konala za jejich fyzické přítomnosti, přičemž způsob konání včetně přijímání rozhodnutí valné hromady si upraví sami společníci. Z daného byla patrná snaha o využití moderních technologií při řízení SPE. Zajímavostí představované SPE byla možnost přemístění jejího sídla. Návrh Nařízení tedy upravoval možnost přesunutí sídla SPE do jiného členského státu Evropské unie, aniž by došlo k její likvidaci (Havlíček, 2008). 3.4.2

Návrh Nařízení rady o statusu evropské soukromé společnosti (KOM(2008)396)

Návrh Nařízení byl komisí poprvé přijat 25. června 2008 v rámci balíku na podporu malého a středního podnikání Akt o drobném podnikání. Následně byl návrh zaslán Radě a Evropskému parlamentu. I přes velmi detailní projednání nenašla Rada ministrů pro konkurenceschopnost nad návrhem jednomyslnou shodu. Hlavní problém představovala blokace návrhu ze strany Německa. To nesouhlasilo především s návrhem, aby se minimální jmění SPE pohybovalo v intervalu od 1 eura až do 8 000 eur. Na konci roku 2009 bylo tedy jednání pozastaveno (Euroskop, 2011). Téměř po roce a půl se k tomuto návrhu vrátilo maďarské předsednictví v Radě EU a zařadilo jej mezi své priority v oblasti vnitřního trhu. Maďarské předsednictví se rozhodlo zaměřit na tři klíčové prvky návrhu, které představovaly v předcházejícím jednání největší problém. Jednalo se o otázku výše základního kapitálu, zapojení zaměstnanců do orgánů a problematiku sídla společnosti. Nalezení kompromisu u těchto otázek otevíralo cestu ke konečnému přijetí návrhu. 30. 5. 2011 však Rada opět nenašla jednomyslnou shodu na návrhu Nařízení o statusu evropské soukromé společnosti. Návrh byl proto opět na neurčitou dobu odložen (Státní zastoupení České republiky při Evropské unii, 2011).

30

Teoretická část

3.5 Komparace české s.r.o. a německé GmbH Gesellschaft mit beschränkter Haftung, dále jen „GmbH“, je v Německu nejoblíbenější formou podnikání, stejně jako v České republice společnost s ručením omezeným. Ve Spolkové republice Německo je GmbH v oblasti právních předpisů upravena podobně jako společnost s ručením omezeným u nás. V prvé řadě jde o úpravu obsaženou v obchodním zákoníku, německy ‚‚Handelsgesetzbuch‘‘, doplněnou o konkrétní zákon upravující GmbH s názvem ‚‚Gesetz betreffend die Gesellschaften mit beschränkter Haftung‘‘, dále jen GmbHG (Beurskens, 2008). 3.5.1

Způsob založení a náležitosti společenské smlouvy

Jak již bylo zmíněno v podkapitole o společenské smlouvě, v otázce primárního založení lze v České republice rozlišit dva způsoby tohoto založení, a to s ohledem na počet společníků. Má-li společnost pouze jednoho společníka, hovoříme v této souvislosti o zakladatelské listině. Pokud má společnost více jak jednoho společníka, předmětným dokumentem je společenská smlouva (Josková, 2014). V Německu definuje způsoby založení GmBH § 2 odst. 1a GmbHG. Jedná se taktéž o 2 způsoby, přičemž tak zvané klasické založení je na stejném principu jako zmíněné způsoby založení u nás, tedy že zakladatelé sepisují společenskou smlouvu. Druhým způsobem je zjednodušené založení prostřednictvím vzorového protokolu, který je přílohou zákona a umožňuje značné zkrácení procesu zakládání. Sám podnikatel je schopen zvládnout nezbytnou administrativu a předejít tak zbytečným komplikacím i finanční zátěži. Založit společnost tímto způsobem však může pouze společnost, která má 3 a méně společníků, přičemž jednatelem může být pouze jeden z nich. Povinné náležitosti společenské smlouvy jsou v Německu upraveny v § 3 odst. 1 GmbHG a patří mezi ně: a) firma a sídlo společnosti; b) předmět podnikání; c) výše základního kapitálu; d) počet a jmenovitá hodnota obchodních podílů převzatých jednotlivými společníky proti vkladu; Nuance nejen v oblasti náležitostí společenské smlouvy jsou pro potřeby této práce naprosto zanedbatelné. Jediným opravdu zásadním rozdílem v uvedených náležitostech je výše základního kapitálu. Základní kapitál včetně jeho minimální výše je v Německu upraven v ustanovení 5 odst. 1 GmbHG, které definuje minimální výši základního kapitálu 25.000 €, přičemž vklad jednotlivých společníků musí činit alespoň 1 €. Má-li být společnost zapsána do obchodního rejstříku, je třeba splatit alespoň polovinu základního kapitálu, tedy 12.500 €. V České republice stanovuje nová právní úprava minimální výši základního kapitálu na 1 Kč (§ 30 ZOK).

Teoretická část

3.5.2

31

Vznik společnosti

I přes značnou podobnost celkové koncepce a jednotlivých zákonů lze obecně konstatovat, že právní úprava podnikání je v Německu mnohem komplikovanější, než je tomu v České republice. Výjimku však představuje legislativní proces zakládání GmbH, který je oproti českému do jisté míry jednodušší. Registrační proces v Německu patří k nejjednodušším v Evropské unii, přičemž hlavním cílem je ušetření času jednotlivým podnikatelům. Základním pramenem v České republice je v souvislosti se vznikem společnosti s ručením omezeným zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. V Německu já základním pramenem Gesetz über elektronische Handelsregister und Genossenschaftsregister sowie das Unternehmensregister. Jednotlivá ustanovení spojená se zápisem do obchodního rejstříku najdeme i v GmbHG. Jako konkrétní příklad urychlení procesu lze uvést problematiku zápisu předmětu podnikání. Ustanovení 13 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob uvádí, že živnostenské nebo jiné oprávnění k činnosti, které má být zapsáno osobě, jíž se zápis týká, do veřejného rejstříku jako předmět podnikání, musí vzniknout nejpozději dnem zápisu do obchodního rejstříku. Není-li tato skutečnost zjistitelná z informačního systému veřejné zprávy, veřejné evidence, rejstříku či seznamu, musí se dokládat u soudu. V Německu je přístup zcela odlišný, neboť urychlení legislativního procesu je spojeno s odstranění povinnosti předkládat státní povolávací listinu tam, kde ji předmět podnikání nevyžaduje (Bartl, 2009). S ohledem na snahu Evropské unie o harmonizaci práva jednotlivých členských států lze však konstatovat, že i v otázce zakládání a vzniku společnosti s ručením omezeným jsou z celkového pohledu rozdíly minimální. 3.5.3

Unternehmer-gesellschaft neboli mini GmbH

V České republice funguje společnost s ručením omezeným jako samostatná jednotka bez možnosti založení obdobné alternativy společnosti při dodržení většiny základních principů. V Německu se od roku 2008 vyskytuje pozměněná forma GmbH, která vychází ze stejných principů jako původní GmbH. Jedná se o tak zvanou Unternehmer-gesellschaft, dále jen UG, známou také jako mini GmbH. UG tedy není samostatnou formou podnikání, nýbrž pouze přechodnou alternativou k námi známé GmbH. Důvodem vzniku UG byla především snaha o nastartování ekonomiky a ještě větší zjednodušení legislativního procesu. Hlavní výhodou UG je výše základního kapitálu, která je stanovena v rozmezí 1 – 24.999 €, přičemž základní kapitál musí být stejně jako u klasické GmbH splacen před vznikem společnosti. Následná přeměna UG na GmbH je samozřejmě možná a doporučována, především s ohledem na důvěryhodnost a prestiž, nicméně není povinná. UG je upravena ustanovením 5a GmbHG (Heckschen, Heidinger, 2009).

32

Praktická část

4 Praktická část V této části práce uvedu dopady nové právní úpravy a s ní spojené změny na konkrétní společnost s ručením omezeným. Vycházet přitom budu z původní společenské smlouvy daného subjektu. V průběhu praktické části rozeberu jednotlivé náležitosti konkrétní společenské smlouvy, přičemž u náležitostí dispozitivního charakteru zjistím výhody či rizika zvolené varianty. Zmíním zásadní změny, kterými společnost za dobu své existence prošla. Dále také způsob jakým se společnost rekodifikaci přizpůsobila a další alternativy, které nová právní úprava umožňuje. Společnost s ručením omezeným je jednoznačně nejoblíbenější právní formou podnikání v České republice. Důvody tohoto faktu budou rozebrány v následné fázi této části práce. Pro porovnání mohu uvézt údaj z databáze vedoucího poskytovatele ekonomických informací o společnostech a podnikatelích Bisnode z května roku 2014, který uvádí, že v České republice je na trhu přibližně 376 000 aktivních společností s ručením omezeným oproti 25 000 akciových společností. Tato informace dokazuje dominanci společností s ručením omezeným jakožto podnikatelského subjektu na trhu. Tab. 1

Společnosti s ručením omezeným podle vlastnické struktury

květen Podíl 2014 S.r.o. vlastněné jednou PO 31 192 8,29% S.r.o. vlastněné více PO 5 109 1,36% S.r.o. vlastněné PO i FO 13 367 3,55% S.r.o. vlastněné jednou FO 173 616 46,15% S.r.o. vlastněné více FO 145 220 38,60% ostatní 7 714 2,05%

květen 2013 28 505 5 151 13 196 160 297 142 741 7 271

květen 2012 7,98% 26 144 1,44% 5 605 3,69% 12 651 44,88% 141 647 39,97% 145 107 2,04% 11 839 podíl

podíl 7,62% 1,63% 3,69% 41,30% 42,31% 3,45%

Zdroj: Parlamentní listy, 2014

Z výše uvedené tabulky je evidentně patrný růstový trend v počtu společností s ručením omezeným u nás. Téměř 85 % těchto společností je vlastněno fyzickými osobami, přičemž právnické osoby vlastní necelých 9 %. Dle uvedené statistiky z posledních let výrazně vzrostl podíl firem, které vlastní jedna fyzická osoba. Z daného je vidět rostoucí preference podnikání bez dalších společníků. Jedná se tak především o snahu předejít konfliktům a snížit riziko. Na druhou stranu za výrazným nárůstem počtu firem s jediným vlastníkem stojí i skutečnost, že živnostníci a fyzické osoby pro své podnikání stále častěji volí právní formu právě společnosti s ručením omezeným, neboť živnostník ručí celým svým majetkem, zatímco u společnosti s ručením omezeným podnikatelé celým svým majetkem neručí, což představuje zřetelnou výhodu (Parlamentní listy, 2014).

Praktická část

33

4.1 Röwer & Rüb s.r.o. Při realizaci praktické části jsem o spolupráci požádal firmu Röwer & Rüb s.r.o., která mi poskytnutými daty a odbornou konzultací pomohla při aplikování teoretických poznatků a vytváření případných alternativ dle nové právní úpravy. Společnost byla založena 4. 5. 1994 dvěma společníky pod názvem Equitech GmbH. Jedním z nich byl Elfert Rudolf Rüb a druhým společnost Dimex s.r.o. zastoupená panem ing. Zdeňkem Dobrovolným. Podnikatelský záměr společnosti předpokládal výrobu technologií pro chov a ustájení koní v České republice na základě know-how německého společníka a následný prodej v celosvětovém měřítku jménem zavedené značky Röwer & Rüb GmbH. Tento projekt se povedlo naplnit a společnost se stala špičkou ve svém oboru. Působnost na zahraničních trzích se postupně rozrůstala. V současné době společnost získává zakázky i ze vzdálených destinací jako jsou Rusko, Čína či Katar. Přibližně 35 zaměstnanců se stará o správný chod společnosti Röwer & Rüb s.r.o., přičemž zaměstnanecká struktura zahrnuje kromě vedení firmy také montéry, svářeče, kontrolory či administrativní pracovníky. Vedení společnosti aktivně reaguje na tržní situaci v daném odvětví. S ohledem na tuto skutečnost si pro rok 2015 zvolilo následující rozvojové cíle:  přenos části expedice ke konečným zákazníkům z Německa na českou pobočku z důvodu logistické úspory;  zřízení výroby nerezových produktů;  rozvoj výroby halových systémů. S ohledem na neustále se rozrůstající konkurenci je v současné době pravidelná modernizace vybavení a výroby prakticky podmínkou úspěšného podnikaní. Společnost Röwer & Rüb si je zmíněného faktu vědoma a na oblasti vývoje a modernizace intenzivně pracuje.

4.2 Zásadní změny společenské smlouvy v průběhu času V této kapitole zmíním zásadní změny ve společenské smlouvě firmy Röwer & Rüb s.r.o. zaznamenané od jejího založení. Ostatní změny a jednotlivé náležitosti společenské smlouvy této firmy, včetně případných alternativ dle nové právní úpravy, uvedu v následující kapitole. Obchodní firma Obchodní firma doznala hned dvou změn. Roku 1994 byla původní obchodní firma Equitech GmbH změněna na Equitech s.r.o. V roce 2012 došlo prozatím na poslední změnu obchodní firmy, a to na Röwer & Rüb s.r.o.

34

Praktická část

Předmět podnikání Změny v této oblasti a zároveň náležitosti společenské smlouvy byly ovlivněny více faktory. Společnost se postupně přizpůsobovala rozvoji technologií v daném odvětví a samozřejmě reagovala na poptávku a měnící se situaci na trhu. Prozatím finální podoba předmětu podnikání z roku 2009 obsahuje projektovou činnost na výstavbě, zámečnictví, nástrojařství, obráběčství a výrobu, obchod a služby uvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Změna vkladu Základní kapitál při založení společnosti byl 1.000.000 korun, přičemž vklad Elferta Rudolfa Rüba činil 900.000 korun a vklad společnosti Dimex s.r.o. 100.000 korun. Obchodní podíl byl tedy v poměru 90 % pro pana Rüba a 10 % pro společnost Dimex s.r.o. V roce 2002 došlo k navýšení vkladů na stranách obou společníků. Navýšení vkladů na 1.800.000 respektive na 200.000 představovalo zdvojnásobení základního kapitálu. Obchodní podíl společníků byl zachován. Roku 2008 došlo k převodu obchodního podílu pana Rüba na společnost Röwer & Rüb GmbH. Definitivní podobu podílů přinesl rok 2014, kdy došlo k odkoupení podílu společnosti Dimex s.r.o. společností Röwer & Rüb GmbH, která tak ve společnosti získala 100% obchodní podíl.

4.3 Reakce na rekodifikaci a konkrétní náležitosti společenské smlouvy Jak již bylo zmíněno v teoretické části práce, každá společnost vzniklá do 31. 12. 2013 má možnost volby zda se podřídí nové právní úpravě či nikoliv. Společnost Röwer & Rüb s.r.o. se rozhodla podřídit nové právní úpravě. Pokud by tak neučinila, musela by se v otázkách práv a povinností společníků řídit ustanoveními dosavadního obchodního zákoníku, která neodporují donucujícím ustanovením ZOK a v ostatních věcech novou právní úpravou. Tento režim je již od pohledu velmi nepřehledný. Nepřehlednost a riziko tohoto režimu ilustruje následující příklad: „Úprava obchodního zákoníku u s.r.o. vychází z principu uzavřené společnosti. To znamená, že pokud společenská smlouva nestanoví jinak, nejsou společníci oprávněni svůj podíl převést na třetí osobu. ZOK je založen přesně na opačném principu otevřené korporace. Pokud si tedy společníci do společenské smlouvy nedají, že podíl nelze na třetí osobu převést, bude vždy převoditelný se souhlasem valné hromady. Důsledek pro praxi je následující. Existuje-li s.r.o. s jedním většinovým společníkem a jedním menšinovým společníkem, kteří se dohodli, že podíl nebude převoditelný na třetí osobu, protože to nejlépe odpovídá jejich poměrům a vztahům, potom pokud si zapomenou společenskou smlouvu v tomto ohledu změnit, je většinový společník oprávněn nechat svolat valnou hromadu, tam si odsouhlasit převod a svůj podíl zcela v souladu s právem převést na třetí osobu. A minoritní společník s tím nebude moct cokoliv dělat‘‘ (Langmeier, Gergelová, 2014).

Praktická část

35

Společnost Röwer & Rüb s.r.o. se tak rozhodla jít cestou menšího odporu. Tuto skutečnost společnost ztvrdila změnou společenské smlouvy a sepsáním notářského zápisu ze dne 24. 6. 2014, ve kterém je deklarováno, že se daná obchodní korporace podřídila zákonu jako celku postupem dle § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Na druhou stranu lze konstatovat, že daný podnikatelský subjekt nemusel do společenské smlouvy zasahovat nikterak výrazným způsobem, neboť náležitosti obsažené v původní společenské smlouvě, z podstatné části odpovídaly současné novele právní úpravy. Společenská smlouva musí obsahovat povinné náležitosti vypočtené v § 123 NOZ a § 146 ZOK. Je třeba rozlišit jejich kogentní či dispozitivní charakter. Nová právní úprava umožňuje řadu novinek a také požaduje, aby společenská smlouva společnosti s ručením omezeným obsahovala náležitosti, které dle obchodního zákoníku povinné nebyly. Jsou to:  Určení druhů podílů každého společníka a práv a povinnosti s nimi spojených.  Výši vkladu nebo vkladů připadající na podíl nebo podílů.  Počet jednatelů. 4.3.1

Obligatorní náležitosti společenské smlouvy

Jedná se o náležitosti povinné, bez kterých společenská smlouva nemůže vzniknout. Kogentní povaha je zakotvená i ve smyslu změn či případných alternativ těchto náležitostí. Jinými slovy společnost Röwer & Rüb s.r.o. i každá další společnost s ručením omezením je povinna tyto náležitosti splnit bez možnosti odchýlení. Firma Firmou se dle § 423 odst. 1 NOZ rozumí jméno, pod kterým je společnost zapsána do obchodního rejstříku. Firma nesmí být klamavá a musí odlišit společnost od ostatních podnikatelů (§424 NOZ). Firma každé společnosti musí mít určitou distinktivitu. Musí být tedy tvořena jedním či více slovy, která by měla umožnit společnost jednoznačně konkretizovat. V této souvislosti zmíním také tak zvaný princip pravdivosti, který znamená, že obchodní firma nesmí znít například První strojírenská s.r.o., jestliže jde o realitní agenturu (Dvořák, 2014). V praxi často platí, že firma obsahuje jméno člověka, ke kterému má společnost zvláštní vztah. Zmíněná skutečnost platí i pro společnost Röwer & Rüb s.r.o., neboť i v jejím současném názvu se objevuje jméno původního zakladatele a majoritního společníka pana Elferta Rudolfa Rüba. Jméno člověka do firmy může být nepraktické v případě nestability společenské základny. Nicméně zmíněný fakt pro společnost Röwer & Rüb s.r.o. neplatí, neboť se jedná o společnost s pevnou společenskou základnou a dlouholetou tradicí. Jako doporučení či možné riziko uvedu problém zkratek či neoficiálních ‚‚obchodních firem‘‘. Především pokud jde o jejich užití v právním styku, protože může vést k nicotnosti právního jednání pro nesrozumitelnost nebo k neplatnosti

36

Praktická část

pro omyl. Užití těchto zkratek je možné například pro reklamní účely, avšak pro případy právního jednání je třeba používat firmu vždy ve tvaru zapsaném v obchodním rejstříku. Sídlo Ve společenské smlouvě dostačuje uvést název obce, kde je sídlo společnosti. Naopak úplná adresa se zapisuje do obchodního rejstříku (§ 136 odst. 2 NOZ). Výhoda tohoto postupu je, že v případě přemístění sídla v rámci obce není třeba měnit společenskou smlouvu. Sídlem společnosti Röwer & Rüb s.r.o. je Kublov 232. Ustanovení 136 odst. 1 NOZ umožňuje jako krajní alternativu i sídlo v bytě, nenaruší-li klid a pořádek v domě. Tato možnost však může být spojena s problematikou ‚‚létajícího sídla‘‘, tedy že se sídlo společnosti nachází v bytě jejího statutárního orgánu, což by mělo za následek změnu sídla při každé personální změně v osobě statutárního orgánu. Zmíněna možnost se společnosti Röwer & Rüb s.r.o. netýká. Předmět podnikání Je třeba rozlišit, zda je společnost s ručením omezeným založena za účelem podnikatelským, potom má předmět podnikání nebo za účelem jiným, potom má předmět činnosti (§ 123 odst. 1 NOZ). Společnost Röwer & Rüb s.r.o. byla založena za účelem podnikání a jejím předmětem podnikání je projektová činnost na výstavbě, zámečnictví, nástrojařství, obráběčství a výroba, obchod a služby uvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Je-li, stejně jako v našem konkrétním případě, společnost zakládána za účelem podnikatelským, je nezbytné, aby předmět podnikání uvedený ve společenské smlouvě odpovídal názvosloví, které používá živnostenský zákon (Josková, 2014). Společníci Údaje o společnících jsou přirozenou součástí společenské smlouvy. Je-li společníkem člověk, uvádí se jméno a bydliště, je-li společníkem právnická osoba, uvádí se firma a sídlo (§ 146 odst. 1 písm. c) ZOK). Jediným společníkem společnosti Röwer & Rüb s.r.o. je německá společnost Röwer & Rüb GmbH, proto je ve společenské smlouvě uvedena zmíněná firma a sídlo Thedinghausen, Syker Strasse 205. K problematice společníků já vázána celá řada otázek, které musí být ve společenské smlouvě vyřešeny. Jedná se například o počet či druhy podílů společníků nebo jejich postavení ve valné hromadě. Tyto otázky budou zodpovězeny v následujících odstavcích. Vklady a podíly Vklad a podíl se vzájemně významným způsobem doplňují a ovlivňují a nelze je od sebe oddělit. Podíl vyjadřuje účast společníka ve společnosti s ručením omezeným a má zcela nezastupitelný význam, neboť je jedním z hlavních institutů právní

Praktická část

37

úpravy s.r.o. Společník může mít dle § 135 odst. 2 ZOK jeden nebo více podílů, a to i různého druhu. Ve společnosti Röwer & Rüb s.r.o. existuje pouze jeden druh podílu, a to podíl základní, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva. ZOK však rozlišuje kromě zmíněných podílů základních také další druhy podílů. Předpokladem pro jejich vznik je úprava ve společenské smlouvě včetně práv a povinností s nimi spojených. Jako jiné druhy podílů lze zmínit například podíly s přednostním právem na podíl na zisku či podíl s násobkem hlasovacích práv. Zákon však nikterak neomezuje fantazii společníků při vytváření dalších druhů podílů. Na druhou stranu je třeba zmínit, že nerovnost v rozdělení a v právech spojených s podílem, by nikdy neměla zvýhodňovat či znevýhodňovat společníka bez spravedlivého důvodu (Josková, 2014). S vlastnictvím podílu společníka společnosti s ručením omezeným nejsou spojena jen práva, ale i povinnosti. Jednou z nich je i vkladová povinnost, přičemž minimální výše vkladu je zákonem stanovena ve výši 1 koruny. Jak již bylo zmíněno výše, společnost Röwer & Rüb s.r.o. má pouze jednoho společníka, a to Röwer & Rüb GmbH, který vložil peněžitý vklad do základního kapitálu 2.000.000 korun představující 100% podíl. Zmíněný peněžitý podíl však není jedinou alternativou, neboť podíl společníka může být též nově představován cenným papírem, nebo-li kmenovým listem. Funkce kmenového listu je do jisté míry obdobná jako funkce akcie v akciové společnosti. Zásadní výhodou vtělení podílu do kmenového listu je zjednodušení převodu. Na druhou stranu nevýhodou kmenového listu je nemožnost vázat jeho převod na jakákoliv omezení, jako je například souhlas valné hromady. Tím pádem se nekontrolovatelně otevírá možnost vstupu třetích osob a prolamuje se tak princip uzavřené korporace, kterou společnost s ručením omezeným je (Knoblochová, 2014). Základní kapitál Ustanovení 30 ZOK definuje základní kapitál jako souhrn všech vkladů, tedy součet peněžitých vkladů a peněžitého ekvivalentu nepeněžitých vkladů. Vezmeme-li v potaz skutečnost, že minimální výše vkladu každého společníka je 1 koruna, potom může mít společnost s jediným společníkem základní kapitál právě ve výši 1 koruny. Na tuto změnu minimální výše základního kapitálu, kterou nová právní úprava umožnila, lze pohlížet ze dvou úhlů pohledu. Společnost s ručením omezeným se nyní více otevírá i živnostníkům, pro které složení původně požadované výše kapitálu, tedy 200.000 korun, často představovalo problém. Na druhou stranu však základní kapitál ztrácí reprezentativní funkci, neboť jeho výše deklarovala určitou majetkovou základnu společnosti. Zároveň přestává plnit i funkci garanční ve vztahu k věřitelům. V praxi se v současné době nedoporučuje zakládat společnost se základním kapitálem ve výši 1 koruny. Je třeba si uvědomit, že společnost potřebuje určité finance na financování svého provozu v začátcích, než bude schopna generovat vlastní příjmy. Při stanovování výše základního kapitálu je také vhodné zohlednit očekávané výdaje společnosti krátce po založení.

38

Praktická část

Základní kapitál společnosti Röwer & Rüb s.r.o. činí 2.000.000 korun. Tato výše odráží jednak stabilní společenskou základnu v podobě silného německého společníka a také vytváří pozitivní prezentaci společnosti v očích obchodních partnerů. Společnost Röwer & Rüb s.r.o. neměla žádný důvod základní kapitál měnit a s ohledem na tržní postavení společnosti je jeho výše zcela adekvátní. Pokud se však společnost nachází v jiné situaci než společnost Röwer & Rüb a rozhodne se z různých důvodů základní kapitál změnit, může využít i jiné alternativy než je zvýšení základního kapitálu. Touto alternativou je tak zvaný dobrovolný příplatek mimo základní kapitál, jehož ustanovení jsou aktuálně upravena v § 163 ZOK. Dobrovolný příplatek mimo základní kapitál představuje technicky i časově mnohem méně náročný proces. Jinými slovy se jedná o zvýšení základního kapitálu, přičemž k jeho přijetí nově postačuje pouze souhlas jednatele. Další výhodou je, že není třeba tuto skutečnost zveřejňovat v obchodním rejstříku, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Orgány společnosti Společnost Röwer & Rüb s.r.o. vytvořila obligatorní orgány, tedy valnou hromadu a statutární orgán. Z oblasti fakultativních orgánů využila možnost ustanovení prokury. Dozorčí radu společnost nevytvořila. V praxi se zřízení dozorčí rady požaduje pouze v určitých případech, například je-li ve společnosti určitý počet zaměstnanců nebo je-li to v zájmu zaměstnanců společnosti. Vždy se však jedná o velké společnosti s rozsáhlou zaměstnaneckou strukturou, mezi které společnost Röwer & Rüb s.r.o. nepatří. Nechce-li společnost vytvářet přímo dozorčí radu, může si jako alternativu interně vytvořit vlastní kontrolní orgán, který nebude mít právní postavení dozorčí rady, ale problematiku kontroly bez problémů zastane (Dvořák, 2014). Valná hromada Povinnosti a působnost valné hromady byly shrnuty v teoretické části této práce. Z praktického hlediska jsou významné možné alternativy složení valné hromady včetně hlasovacích práv jednotlivých společníků. Valná hromada je kolektivní orgán což vychází z principu, že společnost je obvykle korporací se dvěma a více společníky, kteří tvoří valnou hromadu. Dané pravidlo však není bezvýjimečné, neboť mohou existovat i jednočlenné společnosti. Rozhodnutí se tedy přijímají cestou kolektivních usnesení na základě hlasování (Dvořák, 2014). Společnost Röwer & Rüb s.r.o. má jednoho společníka, který ve společnosti drží 100% obchodní podíl. Valná hromada je tak představována pouze tímto společníkem, přičemž v oblasti povinností a působnosti platí nařízení upravená v § 44 ZOK. Každý společník má hlasovací právo, které je spojeno s podílem. Ustanovení 169 odst. 2 ZOK definuje skutečnost, že každý společník má jeden hlas na každou korunu svého vkladu. V určitých případech lze zvolit odchylný klíč při stanovování počtů hlasů zaznamenaný v konkrétní společenské smlouvě. Může se jednat napří-

Praktická část

39

klad o menší rodinné společnosti, kde je zohledněno, kdo s příslušníků se o společnost stará ve smyslu řízení a kdo má zájem pouze o podíl na zisku. Dalším důvodem větší síly hlasovacího práva při stejném vkladu společníků může být situace, kdy jeden ze společníků poskytne společnosti bezplatně právo na využití významného patentu. Možné je i ujednání, že každý společník má pouze jeden hlas, respektive všichni společníci mají stejný počet hlasů. Zmíněné alternativy jsou však spíše výjimkou, přičemž společnost Röwer & Rüb praktikuje tradiční a zákonem předepsaný systém stanovení počtu hlasů (Dvořák, 2014). Jednatelé Společnost s ručením omezeným může mít jednoho nebo více jednatelů. Otázka počtu jednatelů příslušné společnosti, je věcí volné úvahy jejich společníků. Dá se říci, že určujícím kritériem je pouze praktická potřeba společnosti. Nicméně příliš nízký či především příliš vysoký počet jednatelů není žádoucí, protože by mohlo snadno docházet k osobním konfliktům. V neposlední řadě je třeba zmínit i rostoucí finanční náklady spojené s odměňováním jednatelů (Dvořák, 2002). U společnosti s ručením omezeným mohou v praxi v oblasti statutárního orgánu nastat 4 situace. Společnost může mít jednoho jednatele. Dále může mít společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, přičemž v takovém případě se pro rozhodování o obchodním vedení vyžaduje souhlas většiny jednatelů. Jinou alternativou je situace, kdy má společnost také více jednatelů, kteří však kolektivní orgán tvoří. V takovém případě jednatelé rozhodují ve sboru. Poslední variantou, kterou nově upravuje právní úprava je možnost, aby byla jednatelem společnosti též právnická osoba. V organu však musí být zastoupena zmocněnou fyzickou osobou či svým statutárním orgánem (Josková, 2014). Společnost Röwer & Rüb s.r.o. má jednoho jednatele v osobě pana ing. Zdeňka Dobrovolného, který za společnost jedná samostatně a v plném rozsahu. Jakožto dlouholetý bývalý společník a osoba, pohybující se na příslušném trhu již řadu let, je pro pozici jednatele ideální volbou. Jeho pracovní náplní je především řízení společnosti, její reprezentace a také obchodní činnost v podobě prodeje vlastních výrobků v centrální a východní Evropě. 4.3.2

Fakultativní náležitosti společenské smlouvy

Obsažení fakultativních neboli dobrovolných náležitostí do společenské smlouvy je ponecháno na vůli společnosti, která se rozhoduje dle svých potřeb a zájmů. Rezervní fond Rezervy představují část jmění společnosti, která je účelově blokována a má sloužit k sanaci nepříznivého ekonomického vývoje. V teoretické části zmíněná změna právní úpravy, v podobě zrušení povinnosti vytvářet rezervní fond v sobě nese značné riziko, v podobě neblahých daňových důsledků. Zrušením rezervního fondu totiž dochází ke snížení vlastního kapitálu, což nepřímo vede ke snížení daňové

40

Praktická část

uznatelnosti úroků. V praxi potom při relativně nízkém kapitálu stačí už jen malá neuhrazená ztráta z minulých let, která sníží vlastní kapitál na nulu či dokonce do záporných hodnot, načež by pak již byly všechny úroky pro dotyčného dlužníka daňově neuznatelné. Vytváření rezervního fondu je proto jednoznačně doporučováno. Nejen z tohoto důvodu společnost Röwer & Rüb s.r.o. rezervní fond, spadající do působnosti valné hromady, ponechala (Knoblochová, Děrgel, 2014). Prokura Prokura neboli obchodní plná moc, patří mezi základní instituty, jež slouží k zastoupení jednání podnikatele. Udělení a odvolání prokury náleží do působnosti statutárního orgánu s tím, že toto rozhodnutí schvaluje valná hromada. Prokura může být udělena jedné či více osobám (§ 450 NOZ). Ve společnosti Röwer & Rüb s.r.o. je v současné době jeden prokurista pan ing. Roman Pálek, který zmíněnou funkci vykonává od roku 2005. Rozhodnutí o využití prokuristy je třeba pečlivě uvážit. V našem konkrétním případě však společnost vede velmi často celou řadu obchodních jednání, tudíž je funkce prokuristy hojně využívána. Závěreční ustanovení Závěrečná ustanovení společenské smlouvy informují o době trvaní společnosti. Dobu trvání společnosti zákon nikterak neomezuje a záleží čistě na potřebách a rozhodnutích konkrétní společnosti. V zájmu zjednodušení platí § 124 NOZ, který stanovuje jednoduché pravidlo. Neuvádí-li společenská smlouva, na jaký čas je společnost založena, platí, že je založena na dobu neurčitou. Společnost Röwer & Rüb s.r.o. je založena na dobu neurčitou, stejně jako většina společností s ručením omezeným.

Závěr

41

5 Závěr Primárním cílem této bakalářské práce bylo shrnutí problematiky nové právní úpravy s dopadem na společnost s ručením omezeným. Dále potom na základě komparace původní a nové úpravy nalézt změny a možnosti, které nová právní úprava společnosti s ručením omezeným nabízí. V teoretické části byla nejprve zachycena samotná historie společnosti s ručením omezeným od jejího vzniku až po zásadní obrat, který nastal v revolučním roce 1989. Dále jsou v této části práce shrnuty charakteristické znaky společnosti s ručením omezeným, na které navazuje definování konkrétních orgánů společnosti s ručením omezeným. Orgány jsou klasifikovány s ohledem na jejich obligatorní či fakultativní charakter, přičemž je vždy zachycena působnost a význam příslušného orgánu. V literární rešerši jsou též obsaženy procesy založení a zániku společnosti. K subkapitole založení společnosti se též váže výčet náležitostí společenské smlouvy, ze kterých potom vychází praktická část této bakalářské práce. Jednou z kapitol teoretické části je otázka evropské soukromé společnosti. Dané téma svým způsobem přímo koresponduje s naší společností s ručením omezeným, neboť realizace evropské soukromé společnosti by ještě více propojila obchodní vztahy a podnikání malých a středních společností členských zemí Evropské unie. Obecná struktura navrhované evropské soukromé společnosti byla shledána jako velmi obdobnou s námi známou společnosti s ručením omezeným. Nuance lze spatřovat především ve snaze využití moderních technologii při řízení Evropské soukromé společnosti. Průběh a výsledky jednání jsou popsány ve zmíněné kapitole. Lze konstatovat, že zásadní problém prozatímního nepřijetí návrhu Nařízení rady o statusu evropské soukromé společnosti je v oblasti sídla evropské soukromé společnosti, a to nejen pro jednomyslně blokující Německo. Návrh Komise předpokládal, že evropská soukromá společnost bude moci být registrována v jiném členském státě, než reálně provozuje svoji činnost. Státy s méně atraktivní úpravou práva společností by tak jistě využily možnosti založit společnost ve státu s atraktivnější úpravou, což by mělo za následek dopad na konkurenční poměry v příslušném státě. Další vývoj lze jen těžko předpokládat. Zásadní negativní postoj Německa a nejednotná shoda členských zemí představují téměř neřešitelný problém. Na druhou stranu se již objevují určité alternativy řešení. Například cesta takzvané posílené spolupráce, která by umožnila zavedení této právní formy pro ty státy, které se na návrhu shodnou bez ohledu na postoj Německa. Zmíněné zapojení jen několika zemí by však výrazně snížilo přínos a smysl SPE. Jisté je, že Česká republika by vznik tohoto nástroje podpořila. V České republice totiž dosud vznikla téměř polovina všech evropských společností, které v Unii fungují. Poslední sekundární kapitolou s praktickým výstupem byla komparace zásadních otázek právní úpravy obdobné obchodní korporace u vybraného státu Evropské unie. Cílem této kapitoly nebylo rozsáhlé porovnání jednotlivých právních forem, ale poukázání na zásadní shody či odlišnosti. Vybraným státem bylo Ně-

42

Závěr

mecko, a to hned z několika důvodů. Především proto, že praktická část této práce vychází mimo jiné ze spolupráce se společností Röwer & Rüb s.r.o., jejímž jediným společníkem s absolutním obchodním podílem je německá společnost Röwer & Rüb GmbH. Komparace s touto zemí se tak přímo nabízela. Dalšími důvody byla jednak skutečnost úzkého obchodního partnerství mezi Českou Republikou a Německem, a také pozice Německa jako jednoho z lídrů Evropské Unie. Při zkoumání odlišností se zásadním způsobem projevila harmonizace práva, kterou Evropská unie u členských států stále více prohlubuje. Po nastudování obou úprav lze konstatovat závěr, že odlišnosti jsou z globálního měřítka prakticky zanedbatelné, a že obě právní úpravy společnosti s ručením omezeným vykazují ve většině otázek shodu. Ačkoliv je právní úprava podnikání v Německu mnohem komplikovanější než v České republice, legislativní proces zakládání GmbH představuje výjimku. Konkrétně registrační proces v Německu patří k nejjednodušším v Evropské unii, přičemž primárním cílem tohoto zjednodušení je ušetření času podnikatelům. Nejen z této skutečnosti je patrná snaha o odstranění časově náročných formalit a podpora jednotlivých podnikatelů. V oblasti povinných náležitostí společenské smlouvy je patrná pouze jedna, nicméně zásadní diference, a to v otázce základního kapitálu. Minimální výše základního kapitálu v Německu, mimo jiné patřící mezi nejvyšší v Evropské unii, je stanovena na 25.000 €. V České republice definuje nová právní úprava minimální výši základního kapitálu na 1 korunu. I za předpokladu chvilkové exkurze do nedávné minulosti, tedy do doby před rekodifikací, kdy u nás byla minimální výše základního kapitálu 200.000 korun, je zřejmé, že výši minimálních základních kapitálů komparovaných zemí nelze srovnávat. Tímto je poukázano na skutečnost, že podnikání v Německu si nemůže dovolit každý a je otázkou určité prestiže a společenského postavení. Primární cíl této bakalářské práce, tedy komparaci původní a nové právní úpravy, lze shrnout jednoznačným závěrem. Obavy drtivé většiny společností založených před rekodifikací, kterých se nová úprava dotkla nejvíce, jsou zcela zbytečné. Díky nové úpravě odpadla řada kogentních ustanovení a její působnost se oproti původní úpravě stala značně pružnější. Zmíněné společnosti se mohou nové právní úpravě podřídit do 1. 1. 2016. Pokud tak neučiní, bude pro ně platit zčásti obchodní zákoník a zčásti nová úprava, přičemž tento režim v sobě nese celou řadu nejasností a již od pohledu působí nepřehledným dojmem. Jednoznačné doporučení tedy zní podřídit se nové právní úpravě, a tím získat jistotu, jaká zákonná ustanovení budou pro společnost platit. Rekodifikace přinesla celou řadu novinek a změn, které jsou rozebírány v kapitole komparace původní a nové právní úpravy. Nejdiskutovanější změnou se stala změna minimální výše základního kapitálu na 1 korunu. Kritika směřovala především ke ztrátě garanční funkce, kterou měla původní minimální výše základního kapitálu splňovat. V praxi se však velmi často stávalo, že i přes původní minimální výši, tedy 200.000 korun, došlo k odčerpání této částky hned po založení společnosti na prvotní provozní náklady. Garanční funkci tedy velmi často nesplňovala ani původní minimální výše základního kapitálu. Dalším argumentem obhajujícím

Závěr

43

novou minimální výši základního kapitálu je skutečnost, že tato změna nově zpřístupňuje možnost podnikání pod hlavičkou společnosti s ručením omezeným podstatně větší skupině osob. I přes výše zmíněnou obhajobu je třeba konstatovat, že založit společnost s ručením omezeným s minimální výší základního kapitálu není doporučováno, neboť jeho výše deklaruje určitou majetkovou základnu společnosti, která může silně působit na obchodní partnery či konkurenci. Nutné je také zohlednit očekávané výdaje společnosti krátce po založení. I přes pozitivní pohled této práce na novou právní úpravu lze přirozeně nalézt určité nedostatky. Zásadní je především nedomyšlená změna zvýšené odpovědnosti statutárních orgánů, na které byla přenesena většina povinností a rizik. Původní úprava v podobě obchodního zákoníku také upravovala odpovědnost jednání statutárního orgánu, nicméně nová právní úprava tuto problematiku mnohem více konkretizuje a nově přináší například možnost, kdy v případě úpadku společnosti může soud rozhodnout, že jednatel ručí za splnění jejich povinností. Jednatelé společností s ručením omezeným se tak v mnoha případech dostávají pod zbytečný tlak a svá jednotlivá rozhodnutí musí vždy pečlivě uvážit. Nová právní úprava otevírá celou řadu nových možností a její do jisté míry benevolentnější charakter umožňuje podnikatelům přizpůsobit strukturu a fungování společnosti jejím konkrétním potřebám. Záleží tedy na každém jednotlivém subjektu, jak bude schopen zmíněných možností a alternativ využít ve svůj prospěch.

44

Literatura

6 Literatura ALTMEPPEN, H., ROTH, G. GmbHG: Gesetz betreffend die Gesellschaften mit beschränkter Haftung – Kommentar. 6. vyd. München: C.H.Beck, 2009. ISBN 978-3406580-512. BARTL, H., FICHTELMANN, H., SCHMITT, M. GmbH-Recht: Der Kommentar erläutert praxisnah und präzise. 6. vyd. München: C. F. Müller, 2009, 1331 s. ISBN 9783811435209. BEURSKENS, M. The Reform of German Private Limited Company: Is the GmbH ready for 21st Century? [online]. 2008 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: . BĚHOUNEK, P. Společnost s ručením omezeným prakticky včetně účetnictví a daní. Ostrava: ANAG, 2014. ISBN 978-80-7263-886-4. ČERNÝ, J. Příplatky mimo základní kapitál společnosti s ručením omezeným v současnosti i blízké budoucnosti [online]. 2013 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: . ČINKOVÁ, M. Společnost s ručením omezeným – rekodifikace práva od 1. 1. 2014 [online]. 2014a [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: . ČINKOVÁ, M. Společnost s ručením omezeným – rekodifikace práva od 1. 1. 2014 [online]. 2014b [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: . DVOŘÁK, T. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 650 s. ISBN 978-80-7478-633-4. DVOŘÁK, T. Společnost s ručením omezeným: komplexní pohled na s. r. o. 1. vyd. Praha: ASPI, 2002, 483 s. ISBN 8086395375. EUROSKOP. Podnikání v květnu 2011 [online]. 2011 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: . FIALA, O. Výplata podílu na zisku kapitálové společnosti ve světle rekodifikace [online]. 2013 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: . HAVLÍČEK, O. Evropská soukromá společnost [online]. 2008 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: .

Literatura

45

HECKSCHEN, H., HEIDINGER, A. Die GmbH in der Gestaltungs- und Beratungspraxis. 2. vyd. Köln: Heymann, 2009, 749 s. ISBN 978-3-452-26897-6. HOLEC, P. Rozdělení prostředků z rozpuštěného rezervního fondu v s.r.o. [online]. 2014 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: . JOSKOVÁ, L. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 207 s. ISBN 978-80-247-4445-2. KNOBLOCHOVÁ, V. Kmenové listy v s.r.o. [online]. 2014 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: . KNOBLOCHOVÁ, V., DĚRGEL, M. Rozpuštění rezervního fondu v s.r.o. a a.s. [online]. 2014 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: . LANGMEIER, J., GERGELOVÁ, Z. Povinné změny ve společenské smlouvě resp. Zakladatelské listině u společností s ručením omezeným [online]. 2014 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: . Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 859 s. ISBN 978-80-7263-8239. PARLAMENTNÍ LISTY. Z tuzemských podnikatelů se stávají individualisté [online]. 2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: . POKORNÁ, J. Obchodní společnosti a družstva. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014, 414 s. ISBN 978-80-7400-475-9. SALACHOVÁ, B. Obchodní korporace a jejich přeměny: (právní, účetní a daňové aspekty). 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2014, 147 s. ISBN 978-80-7418-220-4. STÁLÉ ZASTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY PŘI EVROPSKÉ UNII. Projekt evropské soukromé společnosti se vrací do hry [online]. 2011 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: . VÍTEK, B., SALACHOVÁ, B. Právní prostředí podnikatele. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2014, 222 s. ISBN 978-80-7418-210-5. Zákon o obchodních korporacích s komentářem: s účinností od 1.1.2014 nahrazuje obchodní zákoník. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 85 s. ISBN 978-80-247-4834-4.

46

Přílohy

Kopie notářského zápisu

A Kopie notářského zápisu

47

48

Kopie notářského zápisu

Kopie notářského zápisu

49

50

Kopie notářského zápisu

Kopie notářského zápisu

51

52

Kopie notářského zápisu

Kopie notářského zápisu

53