ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY PROCESŮ GLOBALIZACE VE STAVEBNICTVÍ

MEDZINÁRODNÁ VEDECKÁ KONFERENCIA GLOBALIZÁCIA A JEJ SOCIÁLNO-EKONOMICKÉ DÔSLEDKY ´12

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY PROCESŮ GLOBALIZACE VE STAVEBNICTVÍ Filip Bušina1 Abstrakt Analýzou popsanou v tomto příspěvku popisuji, jaké jsou základní charakteristiky doprovodných procesů globalizace ve stavebnictví, jak se projevují na chování jednotlivých zástupců stavebních společností a kde spatřuji hlavní motiv jejich chování. Neboť budu-li konstatovat, že momentální situace ve stavebnictví je více než kdy jindy o penězích, tak zároveň musím říci, že to co je nyní opravdu zapotřebí, je návrat k hodnotám peněz, neboli, ekonomizačnímu modelu podniku. Na základě níže uvedených informací nezbývá než konstatovat, že situace ve stavebnictví je velmi obtížná a lze předvídat řadu procesů, které nebudou problémem jen jednotlivých podniků, ale celého státu (úpadky firem, růst nezaměstnanosti, odliv finančních prostředků, ztráty kvalifikovaných pracovních sil apod.) Vzhledem k významu stavebnictví pro celé hospodářství a k tradici českého stavebnictví by pomoc státu neměla být odmítána. Klíčové slova Charakteristiky, Dopady, Stavebnictví, Specifika, Globalizace JEL Classification P26, Abstract Analysis described in this paper provides description of the essential characteristics of the accompanying processes of globalization in the building industry, as reflected to the behavior of individual representatives of building companies and where I see the main motive of their behavior. Because if I say that the current situation in the building industry is more than ever about the money and at the same time I have to say that what is really needed now is to repatriate to the values of money, or, to the economic business model. On the basis of the following information I have to conclude that the situation in the building industry is very difficult and I have to predict a number of processes that do not concern only individual companies, but the entire state (bankruptcies, rising unemployment, the outflow of funds, loss of skilled labor, etc.) Considering the importance of the construction industry to the economy and to the tradition of the Czech construction industry the state and the government should help and not avoid these facts. Key words Characteristicts, Impacts, Building industry, Particularities, Globalisation 1

Ing. Filip Bušina, MBA, Vysoká škola ekonomická v Praze, nam. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3 doktorand - 3 ročník, 606644772, [email protected]

ŽILINSKÁ UNIVERZITA V ŽILINE FAKULTA PREVÁDZKY A EKONOMIKY DOPRAVY A SPOJOV Katedra ekonomiky

1. GLOBALIZACE A KLESAJÍCÍ ZPŮSOBILOST VLÁD Reprezentativní demokracie je nastavena takovým způsobem, aby prováděla politiku pro jasně definované území, a volené vlády byly odpovědné občanům na takovémto území žijícím. Avšak v kontextu ekonomické globalizace se schopnost demokraticky legitimizované státní moci vydávat zákony, provádět a prosazovat politiku v rámci svého národního státu stále zmenšují. Vláda tak může být volána k odpovědnosti za politiku nebo vývoj, na kterou, jak se jí samotné může zdát, má stále menší a menší vliv. Vlády v posledních pár letech ve většině zemí Evropské unie bojují se zaměstnaností a sociální politikou a jsou konfrontovány s nadnárodními korporacemi, které mají stále větší kupní sílu. [1] Zatímco se možnosti vlád a parlamentů provádět politiku stále zmenšují v důsledku globalizace a moci korporací, demokratické rozhodování se zdá být dále erodováno přenosem odpovědnosti na správní, regulační a odborné instituce. Tyto „opatrovnické“ organizace se vyznačují autonomií a profesionalitou, ale také absencí odpovědnosti veřejnosti a kontroly a tím i nebezpečím, že se stanou oligarchickými a zkorumpovanými. Síla takových organizací omezuje prostor pro vlády, aby vytvářely a prováděly politiku a dále pak pro občany, aby se podíleli na demokratickém rozhodování. [1] Pokud bychom se zaměřili na význam slova globalizace, můžeme říci, že je to tzv. abstraktní fenomén, zahrnující různé změny společnosti, na které především působí politické, sociokulturní a ekonomické události odehrávající se na globální úrovni jednotlivých států, neboli globalizace se především vyznačuje zaváděním volného trhu. Na globalizaci je mnoho názorů, jedni tvrdí že je to nevratný proces, který byl započat v 60. letech ze strany Spojených států amerických a jejich expanzí na evropské trhy. Jiní zase globalizaci odsuzují, neboť dle jejich názorů nabourává autonomitu jednotlivých států a šíří nemoc v podobě ekonomické nestability, zvyšujících se sociálních rozdílů či etnické nevyváženosti. [2] Osobně se ztotožňuji s názorem, že globalizace je nevratný proces, který nelze zastavit či vrátit, neboť kroky které byly učiněny, jsou natolik spojené s fungováním jednotlivých států a jejich demokratickými postupy, že při určitém typu narušení by mohla být ohrožena stabilita prvků systémů světového hospodářství. Nicméně zároveň ale musím dodat, že jistý druh regulace bych zde, na této úrovni uvítal. Vím, že převážně pravicově smýšlející občané regulaci jako takovou odsuzují a vnímají ji jako prvek, který jim brání v expanzi či proniknutí do určitého segmentu. Avšak já se domnívám, že regulace má zcela jistě své opodstatnění a důvod, minimálně v rovině kontrolního mechanismu, který má za úkol diverzifikovat a bránit autonomitu určitého státu. 2. POSTAVENÍ STAVEBNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Stavebnictví má v České republice dlouholetou a úspěšnou tradici. Je jedním ze silných pilířů národního hospodářství. Nejen jednotlivými stavbami, ale i celkových rozvojem, vytváří toto odvětví velké možnosti pro další sféry podnikaní. Při bližším zkoumání tohoto oboru zjistíme, že je na něj navázáno velké množství dalších oborů a odvětví, čímž zároveň zlepšuje možnosti a pracovní příležitosti na trhu práce. Stavebnictví je spjaté s energetickým průmyslem, s výrobci a dodavateli stavebních hmot, materiálů, službami, dopravou, architekty a projektanty, apod. Rovněž má velký vliv na životní prostředí. Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví se multiplikační efekt stavebnictví pohybuje kolem hodnoty trojnásobku.


Podle analýz společnosti Grand Thornton2 se sice jedná o číslo menší, záleží však na jednotlivých oborech v rámci stavebnictví. V textu „Studie dopadů novely zákona o veřejných zakázkách na ekonomiku ČR“, kterého je tato společnost spoluautorem, se uvádí, že u výstavby budov dosahuje multiplikátor hodnoty produkce 1,19 a multiplikátor zaměstnanosti 0,43 (tj. při jednom investovaném mil. Kč dojde k nárůstu počtu zaměstnaných osob o 0,43 FTE-osoby). V oblasti elektroinstalací a specializovaných prací je naopak multiplikátor vyšší, jedná se o 3,21 (multiplikátor produkce) a 2,4 (multiplikátor zaměstnanosti). Jak ve zmíněné analýze Grant Thornton dále uvádí: „…například pokud poklesne realizace výdaje do inženýrských staveb (například výstavba silnic a železnic) o 1 miliardu Kč, způsobí to pokles HDP o 1,89 miliardy, zaměstnanost se sníží o 380 osob a státní rozpočet vybere na daních o 639 milionů méně, což nakonec způsobí, že úspora na výdajích ve výši 1 miliardy je ve skutečnosti úsporou pouze ve výši 361 milionů. V případě výdajů do výstavby budov jsou dopady nižší, naopak výdaje do specializovaných stavebních prací s vysokým multiplikačním efektem jsou výrazně vyšší – dopad ne realizace výdaje nakonec negeneruje žádnou úsporu, naopak generuje větší ztrátu pro státní rozpočet.“3 Vzhledem ke geografické poloze České republiky ve středu Evropy, která je spojnicí mezi úseky sever – jih, západ – východ, Česká republika vyžaduje kvalitní infrastrukturu. A bohužel, i když české stavebnictví prošlo za posledních dvacet let významnými změnami s přímým dopadem na národní hospodářství, tak jeho situace není dobrá a tento sektor je významným způsobem pod-investován. Přitom stavebnictví v ČR se podílí na HDP 7 procenty, čímž se řadí mezi třetí nejvýznamnější sektor. Před propuknutím ekonomické krize v roce 2008 poskytovalo pracovní příležitosti přibližně 450 000 pracovníkům, nyní v roce 2013 zaměstnává přibližně 380 000 pracovníků a rovněž poskytuje důležité pracovní možnosti pro další podnikatele. [3] 2.1

AKTUÁLNÍ SITUACE ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ

Počátek aktuální krize stavebního sektoru se datuje od roku 2008. Tento zlom, patrný z grafu č. 1 souvisel právě s rozvíjející se krizí ekonomiky a s ní spojenými úspornými opatřeními jak ze strany privátních investorů, tak i veřejných investorů. Budoucí očekávání se tak oproti realitě zpožďovali čím dál tím víc. V roce 2009 úsporná opatření dále zintenzivnila, což se odrazilo ve výsledcích stavebnictví již v roce 2010. A taktéž tomu bylo i v letech 2011 a 2012. Přičemž o letošním roce můžeme říci, že je opětovně horší, než rok minulý. Tento časový posun byl dán jedním z klíčových specifik stavebnictví oproti jiným oborům a to jistou setrvačností, která je dána vysokou investiční náročnosti a i delší realizační periodou, tj. zakázky se připravují a realizují v řádu let, proto než dojde k vyčerpání zásobníků práce, je zde znatelný posun proti vývoji celé ekonomiky. To samozřejmě platí i opačně tj. v momentě, kdy se ekonomika již dostává do konjunktury, stavebnictví následuje až s nějakým zpožděním. Tento efekt je umocněn zejména u inženýrských staveb, kde příprava například dálnic, železnic zabere řadu let. Proto i první pokles zaznamenalo pozemní

2

FVZK, Studie dopadů novely zákona o veřejných zakázkách na ekonomiku ČR [online] [22. 2. 2013]. Zdroj: http://www.fvzk.cz/dokumenty 3 Studie dopadů novely zákona o veřejných zakázkách na ekonomiku ČR [online] [6. 2. 2013]. Zdroj: http://www.stavbaweb.cz/files/files/2012_11/Studie_Dopadu_Novely_ZVZ.2012.pdf


stavitelství, které reagovalo již v roce 2008 na nový trend, naopak inženýrské stavby postihla krize až v roce 2010.

Graf č. 1 – Očekávaná ekonomická situace ve stavebnictví Zdroj: Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Český statistický úřad4 Stavební projekty a práce v porovnání se svým vrcholem v roce 2008 propadly aktuálně o více jak čtvrtinu. Velké množství malých a středních firem se nedokázalo na trhu udržet, další i dnes bojují o zachování si své pozice. Velké firmy zaznamenaly významné snížení svých obratů (například společnost Skanska na přibližně polovinu). Stavební firmy také zahájily optimalizace svých kapacit, tj. začaly propouštět své pracovníky, anebo jim snížily platy. Podle odhadů ČSU5 i společnosti CEEC Research6 se stav stavebních práci v roce 2013 sníží ještě více a pokles bude dále pokračovat i v roce 2014. Ke zlepšení by mohlo dojít pouze v případě zlepšení celkové ekonomické situace v ČR, což ale není podle v současnosti dostupných údajů reálné. 3

DOPADY GLOBALIZACE NA ČESKÉ STAVEBNICTVÍ

Při vyspecifikování hlavních globalizačních dopadů na české stavebnictví je určitě zapotřebí uvézt faktory, jako např. ekonomika, právo, zdroje a způsoby financování, apod. Nejméně stejně důležité je to, že od roku 2008 převládá v oblasti stavebnictví pesimistický pohled na jeho budoucí vývoj, což je především zapříčiněno jeho momentální ekonomickou situací. Oblast stavebnictví tak zažívá jedno z nejhorších období a nutně se to podepisuje v následujících dopadech7:  likvidační dopad na jednotlivce z důvodu ztráty pracovní pozice, (zvyšující se nezaměstnanost v daném oboru),  likvidační dopad na podniky v podobě neschopnosti plnit své závazky rovnajíc se pádu do insolvenčních řízení a bankrotů,

4

Svaz podnikatelů ve stavebnictví, [online] [22. 8. 2013]. Zdroj: http://www.sps.cz/index.asp Český statistický úřad, [online] [22. 8. 2013]. Zdroj: http://www.czso.cz/ 6 CEEC Reserch, [online] [22. 8. 2013]. Zdroj: http://www.ceec.eu/ 7 Níže uvedená citace vychází z autorova článku „Construction management aneb proces rozkladu stavebních podniků v ČR“ publikováno v roce 2012 v časopise Veřejné zakázky [Bušina, 2013] 5


 potlačení českých stavebních společností z důvodu neschopnosti konkurovat subjektům vlastněnými zahraničními vlastníky (kapitálem),  nepřehledný legislativní systém, časté změny v zákonech a požadavcích ze strany státu vytvářející nestabilitu (zákon o veřejných zakázkách),  snížení kvality jednotlivých stavebních prací (dumpingové ceny),  snižující se sumy investované do stavebnictví ze strany státu (stagnace investičního růstu),  v konečném důsledku, enormní zatížení celého českého hospodářství (v podobě vysoké nezaměstnanosti, nízkého výběru daní, stagnace investičního růstu, apod.). Uvedené dopady mohou být jen zlomkem všech negativních faktorů v oblasti stavebnictví, a jeho následný vývoj, může být mnohonásobně horší, se zásadním likvidačním dopadem v celém jeho spektru. 3.1

PŘEDPOKLÁDANÁ BUDOUCNOST STAVEBNICTVÍ

Podle výzkumu společnosti CEEC Research8, české stavební společnosti navzdory mírnému zlepšení v roce 2012 vidí následující rok stále v negativním světle a stejně tak i rok 2014. Tento postoj je hlavně mezi malými a středními stavebními společnostmi, které „bojují“ o přežití. Změna či zlepšení jejich situace z pozice budoucího růstu a upevňování si své pozice se nepředpokládá ani v roce 2013. Většina stavebních firem dokonce očekává pokles a ztrátu svých dosavadních tržeb. Tento předpoklad by se měl týkat i velkých firem. 0%

100%

-1,4% červenec 2012 -2,7%

-2%

80%

-4%

-4,1%

-4,4% 60%

-5,5%

-5,6%

-6%

-6,9%

40%

-7,5% -8%

-9,2% 20%

-10%

-12%

0%

01/2011

04/2011

07/2011

01/2012

04/2012

07/2012

2013

růst 0-5%

růst 6-10%

růst 11-15%

růst 16-20%

růst >20%

pokles 0-5%

pokles 6-10%

pokles 11-15%

pokles 16-20%

pokles >20%

neví

prům ěr

Obrázek č. 1 – Očekávaný vývoj stavebnictví řediteli stavebních společností Zdroj: CEEC Research9

8 9

CEEC Research, Kvartální analýza 4Q /2012 [online][cit. 15. 8. 2013], www.ceec.eu CEEC Research, Kvartální analýza 4Q/2012 [online][cit. 15. 8. 2013], www.ceec.eu

2014

Podíl respondentů

Očekávaný vývoj stavebnictví (vážený průměr)

duben 2012 -3,8%


Jak uvádí Český statistický úřad, v roce 2012 se stavební sektor propadl o více jak 25 % v porovnání s rokem 2008. Hlavními „přispěvateli“ bylo jak z počátku pozemní stavebnictví tak nyní i inženýrské stavebnictví. Mezi hlavní důvody způsobující tento negativní trend patří finanční nejistota na domácím i zahraničním trhu, která má za následek krácení rozpočtu profinancování stavebních zakázek z veřejných zdrojů. Podle ředitele CEEC Research Ing. Jiřího Vacka, PhD. „Konsistentní pokles optimismu ohledně dalšího vývoje českého stavebnictví mezi řediteli stavebních společností pokračuje již několik čtvrtletí v řadě. Hlavní příčinou je negativní výhled v oblasti nových zakázek financovaných jak státem (kvůli rozpočtovým restrikcím), tak i soukromými investory (z důvodu obav ohledně vývoje celkové ekonomické situace v ČR i v zahraničí). Dokud se tento trend nezmění, v českém stavebnictví nemůže dojít k opětovnému oživení“ Oproti tomu, pan Pavel Kliment ze společnosti KPMG ČR uvedl jako hlavní příčiny následující: „Základním důvodem jsou pokračující restrikce v přísunu jak veřejných, tak soukromých finančních zdrojů ke krytí nové stavby. Ke změně může dojít buď v důsledku zvýšení ochoty státu a bank financovat nové projekty, nebo díky pročištění trhu na straně nabídky. Tlak na cenu jako primární kritérium výběru je dalším z pokračujících trendů.“ 3.2

ZÁKON Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH

Stávající zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách doznal výrazné změny, novelou č. 55/2012 která byla učiněna na základě veřejné poptávky, z důvodu transparentnosti a zprůhlednění jednotlivých mechanismů, při zadávání (soutěžení) veřejných zakázek. To s čím ale tento zákon nepočítal, byla stávající ekonomicky vypjatá situace a z tohoto do jisté míry nelogické počínání jednotlivých uchazečů (dumpingové nabídky). Novela zákona č. 137/2006 Sb o veřejných zakázkách, má tak různé odezvy. Na jedné straně je přijímaná pozitivně, a to kvůli předpokládanému zvýšení transparentnosti při získávání veřejných zakázek, při porovnaní cen mezi soukromým a veřejným sektorem. Rovněž transparentní a efektivní výběrová řízení by měla být větší motivací pro soutěžící účastníky dosáhnout kvalitnějších výsledků. Na druhé straně je tato novelizace vnímána záporně. A to svým vstupem v platnost v nevhodnou dobu, což může mít za následek cenovou válku, neefektivnost a zhoršení kvality10. Byrokracie, nepřehledný legislativní systém, časté změny v zákonech a požadavcích ze strany státu vytvářejí nestabilitu, ztěžují podmínky a celkově komplikují aplikovatelnost zejména pro menší a malé firmy. Byrokracie je hlavní nepříjemnou překážkou pro malé a střední stavební firmy. Dalším faktorem je nedostatečná poptávka, která ve většině případů ústí do tvrdé až nekalé konkurence. Tyto a další atributy, jako například zdráhání se bank při poskytování úvěrů, nekvalifikovaná pracovní síla, chybějící kontrolní orgán zodpovědný za

10

Níže uvedená citace vychází z autorova článku „Omezení veřejných investic do stavebnictví dusí ekonomiku“ publikováno v roce 2012 v časopise Veřejné zakázky [Bušina, 2012]


řízení a kontrolu stavebnictví, ale rovněž možné budoucí změny se zaváděním eura přispívají k negativnímu dopadu na sektor stavebnictví a na jejich hospodářské výsledky11. 3.3

DUMPINGOVÉ CENY

Nízké ceny, se kterými se momentálně většina stavebních společností uchází v jednotlivých veřejných tendrech o veřejné zakázky, jsou silně pod předpokládanou hodnotou vypisované ceny a všechny zadavatele z řad veřejných institucí tento fenomén do jisté míry nechává klidnými. Stavební společnosti byly nuceny tento trend přijmout v rámci konkurenčního boje, aniž by si vůbec uvědomovali, že proces rozkladu celého segmentu firem v oboru stavebnictví, je již v chodu a z hlediska jeho budoucího vývoje ho bude velice složité zastavit. Do jisté míry tak můžeme konstatovat, že jednotlivé společností jsou zasaženy tzv. dominovým efektem, kdy skutečnou stavbu provádí až pátá a další vrstva subdodavatele v řadě za co nejnižší nákladovou položku. Faktická otázka však je, zdali tato situace, v podobě „dumpingových cen“ není do budoucna likvidační12? Důvody, které k takovémuto chování mohou vést, jsou následující13:  získání veřejné zakázky z důvodu sanace vlastních ekonomických problémů nově příchozími finančními zdroji,  získání veřejné zakázky z důvodu udržení si obratu, na základě závislosti na bankovních garancích či kontokorentech,  nabourání veřejné soutěže z důvodu vydírání ostatních uchazečů za účelem získání finanční nabídky či subdodávky,  získání veřejné zakázky za dumpingovou cenu s vědomím následného využití chyb v zadávací dokumentaci a požadování budoucích víceprací,  získání veřejné zakázky za dumpingovou cenu s vědomím následného využití chyb v zadávací dokumentaci a budoucího soudního sporu. Dalšími důvody pro podávání dumpingových cen mohou být14:  Filozofie firem. Zisk se musí i přes nízkou soutěžní cenu dosáhnout na každém stupni zajištění zakázky. Tudíž je zcela logickým jevem nízká kvalita jednotlivých plnění, a to se týká všech veřejných zakázek, které byly výrazným způsobem vy soutěženy pod předpokládanou hodnotou veřejné zakázky.  Využívání nekvalifikovaných pracovních sil. Většina stavebních společností z důvodu ekonomického tlaku, nevykonává pracovní úkony svými kapacitami včetně pracovních sil, nýbrž si najímá subdodavatele a přenáší na ně jak odpovědnost, tak ekonomickou zátěž. Dalo by se říci, že tento fenomén je logickým vyústěním nutnosti zlevňovat zadávané práce. Zájem o práci a tlak 11

Níže uvedená citace vychází z autorova článku „Construction management aneb proces rozkladu stavebních podniků v ČR“ publikováno v roce 2013 v časopise Veřejné zakázky [Bušina, 2013] 12 Níže uvedená citace vychází z autorova článku „Construction management aneb proces rozkladu stavebních podniků v ČR“ publikováno v roce 2013 v časopise Veřejné zakázky [Bušina, 2013] 13 Níže uvedená citace vychází z autorova článku „Dumpingové ceny a jejich dopad na vývoj Českého hospodářství“ publikováno v roce 2012 v časopise Veřejné zakázky [Bušina, 2012] 14 Níže uvedená citace vychází z autorova článku „Construction management aneb proces rozkladu stavebních podniků v ČR“ publikováno v roce 2013 v časopise Veřejné zakázky [Bušina, 2013]


na práci srovnává zadání s nejlevnějšími žadateli, což znamená, že z mnoha subjektů se stávají pouze překupníci (neboli engineeringové společnosti). V konečném důsledku jsou tyto zakázky podstupovány mnohdy až k pátému či šestému subjektu a koncoví zhotovitelé nemají s oborem stavebnictví nic společného. I to podporuje nízkou kvalitu stavebních prací. Mimo jiné se tak i tímto způsobem původní zhotovitelé vyhýbají odpovědnosti a přenášejí ji na svého subdodavatele. 3.4

INSOLVENCE, LIKVIDACE, KONKURZY

Dalším nepříjemným jevem současné doby, který hraje v odvětví stavebnictví velice negativní roli, je podávání insolvenčních návrhů. Zaměříme-li se na jednotlivá statistická data, tak zjistíme, že tento nárůst započal v roce 2008, kdy byly zaznamenány prvotní ekonomické otřesy. Na straně jedné, tak můžeme zcela jistě tento nárůst insolvenčních řízení přičíst ekonomické situaci avšak na straně druhé i k jednotlivým tzv. „šikanózním návrhům“, aplikujícím se v posledním období. Je sice pravda, že novelou zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění, dále jen „insolvenční zákon“ byl tento zákon s účinností od 1. 11. 2012 novelizován zákonem č. 334/2012 Sb., který tak právě reaguje na tzv. šikanózní insolvenční návrhy. Cituji:  Navrhovateli může být uložena povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu;  Insolvenční soud může insolvenční návrh odmítnout, je-li zjevně bezdůvodný; toto ovšem může učinit pouze do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán, po uplynutí lhůty takový postup zřejmě možný není;  Byl-li insolvenční návrh odmítnut vinou navrhovatele, je navrhovatel povinnen nahradit dlužníkovi škodu; v pochybnostech se má za to, že navrhovatel zavinil zastavení insolvenčního řízení;  Žalobu na náhradu škody je nutno podat nejpozději do 6 měsíců od skončení řízení;  Při zjevně bezdůvodném návrhu může dlužník požádat o vyškrtnutí ze seznamu dlužníků již po uplynutí 3 měsíců od právní moci rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízení (standardně se dlužník vyškrtává až po 5 letech). Avšak i přes výše uvedené se domnívám, že tato novela nesplnila očekávání, které si zákonodárci předsevzali a je zásadním způsobem, nedodržována. Vždyť, jen pouhý „šikanózní návrh“, spouští spirálu problémů které leckdy mohou daný subjekt zcela zničit. Nedostatečně nastavené podmínky pro uplatnění náhrady škod, příliš tvrdé požadavky ze strany soudu na prokázání škody, špatně řešená otázka přijetí návrhu a jeho okamžitého zveřejnění. Toto je jen zlomek toho, co by jak po stránce legislativně-technické, tak po stránce právně-aplikační mělo být zásadním způsobem změněno.


Dále je nutné pohledět na poškození obchodní společnosti i z hlediska trvání tohoto poškozujícího stavu. V případě, že nedojde k odmítnutí šikanózního insolvenčního návrhu, pro jeho zjevnou bezdůvodnost, počíná zdlouhavé období, ve kterém je obchodní společnost nucena strpět poškození dobrého jména a dalších negativních dopadů spojených s jejím zveřejněním v insolvenčním rejstříku. I když tedy bude návrh nepodložený a insolvenční soud rozhodne o jeho zamítnutí, je pravidlem že se navrhovatel odvolá a negativní dopad bude přetrvávat až do rozhodnutí o odvolání, což reálně může trvat i celý rok od zahájení insolvenčního řízení. Na tomto místě je nutné zmínit i možnost přistoupení dalšího navrhovatele dle ustanovení § 107 IZ, který může insolvenční řízení opět prodloužit tak, že podá v rámci odvolací lhůty, která běží prvnímu insolvenčnímu navrhovateli návrh další a pak mu svědčí i právo podat odvolání do rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh prvého navrhovatele. Pakliže tedy druhý navrhovatel do řízení přistoupí a současně podá i odvolání, odvolací soud ve většině případů věc vrátí soudu prvního stupně – insolvenčnímu soudu, za účelem rozhodnutí o druhém návrhu a věc se opět prodlužuje. Navíc, položím-li si otázky, typu: Jakým způsobem se může obchodní společnost bránit, když si bonitní navrhovatel zřídí spřízněné s.r.o., bez jakýchkoli finančních prostředků a pošpiní nevyhovující subjekt? Jakým způsobem, má daná společnost prokazovat kompenzaci, z pohledu pošpinění jména, tlaku na proplacení faktur, neschopnosti dále podnikat, neboť pro ni nikdo nechce pracovat? Tak mohu konstatovat, že momentální litera zákona č. 334/2012 více nahrává nekalým praktikám. Z tohoto pohledu nezbývá než konstatovat, že majitelé a manažeři stavebních společností, jsou vystaveni enormnímu ekonomickému tlaku a v duchu své vlastní záchrany se často musí uchylovat k jednotlivým restrukturalizačním opatřením. 3.5

SPLATNOST FAKTUR

K výše uvedené problematice bych chtěl poznamenat, že ve stávající velice ekonomicky vypjaté době je téměř každá stavební společnost vystavena tlaku ze strany svých subdodavatelů, v otázce splatnosti faktur. Jednak je to dáno nedostatkem finančních prostředků v oběhu a dále pak nedostatkem práce, což v konečném důsledku znamená, závislost na jakémkoli přijmu z vystavené faktury. Problém totiž nastává, když se subjekt (a) zpozdí s proplacením faktury subjektu (b). V mnoha případech se tak totiž jednotlivé společnosti uchylují k předprodávání svých pohledávek investičním skupinám a ty následně formou výše uvedených insolvenčních návrhů, vytváří tlak na původní dlužníky. Avšak je velice důležité zmínit, že leckdy se tak neděje z vlastní vůle té či oné stavební společnosti, nýbrž je vystavena tlaku ze strany původního zadavatele (státní instituce). Proto, budu-li konstatovat, že ekonomická situace v celé České republice je velice trýznivá a doba, kdy se „dávalo“ na fakturu, je již minulostí, domnívám se, že úloha státu by měla být, snažit se celou situaci zlepšovat a ne zhoršovat. Ostatně tím, že jsme členem EU, která se v roce 2011 směrnicí evropského parlamentu a rady 2011/7/EU ze dne 16. 2. 2011 dohodla o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, bychom měli dodržovat jisté závazky, které máme. Neboli závazek, který mám na mysli, je sjednocení splatnosti faktur v ČR na dobu 30 dnů bez jakéhokoli následného zdržování ve formě odsouhlasovaného provedeného plnění. V České republice měl být tento závazek přijat již 1. 7. 2012 a jeho nejzazší termín přijetí je rok 2013, neboť platnost směrnice 2000/35/ES je do tohoto roku omezena.


3.6

BANKOVNÍ POPLATKY

Zde se domnívám, že pokud je české stavebnictví jedním z nosných pilířů HDP, tak by měla snaha státu především směřovat k jeho zekonomičťování. Což v konečném důsledku znamená nalézání efektivnějších mechanismů, které celý segment zhospodární. Nevidím proto důvod, proč by se měly zahraniční banky působící v České republice neúměrně obohacovat na stavebních společnostech u těchto služeb, a ze zákona bych je tak zafixoval anebo vytvořil speciální program, určený pro tyto služby u ČNB. Toto si dovoluji tvrdit právě ve vztahu ke zdražujícím se službám bankovních institucí působících v ČR, možná i z důvodu zvyšujícího se rizika vzhledem ke stavu českého stavebnictví. Při řešení dané problematiky jsem dokonce došel k poznání, že některé stavební subjekty působící na území České republiky již čerpají finanční služby od bankovních domů v zahraničí, a to za nižší náklady ZÁVĚR Na základě výše uvedených informací nezbývá než konstatovat, že situace ve stavebnictví je velmi obtížná a lze předvídat řadu procesů, které nebudou problémem jen jednotlivých podniků, ale celého státu. Proto budu-li konstatovat, že momentální situace ve stavebnictví je více než kdy jindy o penězích, tak zároveň musíme říci, že to co je nyní opravdu zapotřebí, je návrat k hodnotám peněz, neboli, ekonomizačnímu modelu podniku. Klasický taylorismus zdůrazňoval peníze jako nástroj motivace i hodnocení pracovního výkonu. Pozdější koncepce, které následovaly po taylorismu, toto ekonomické hledisko relativizovaly nebo oslabovaly a zdůrazňovaly jiný pohled na chování pracovníků s uplatněním poznatků: sociologie, psychologie, managementu, právních norem, apod. Do budoucna se tak formují mnohem složitější a věcnější modely reality.

LITERATURA [1.] Korupce a demokracie. Vydavatelství rady Evropy F-67075 Strasbourg, 2008. ISBN 978-92-871-6355-4 [2.] Liďák, J. Mezinárodní migrace a Evropa. Kutná Hora: Nezávislé centrum pro studium politiky, 2010. ISBN 978–80-86879-24-6 [3.] Pastor, O., Tuzar, A. Teorie dopravních systémů. Praha: Wolters Kluver, 2007. ISBN 978-80-7357-285-3 Ing. Filip Bušina, MBA Vysoká škola ekonomická v Praze, Doktorand 3. ročník Fakulta podnikohospodářská, Katedra personalistiky nám. Winstona Churchilla 4, 130 00, Praha 3 Email: [email protected] +420 606 644 772

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY PROCESŮ GLOBALIZACE VE STAVEBNICTVÍ

Recommend Documents