Globalizace sportu ve světle sportovní mobility

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra tělesné výchovy a sportu

Globalizace sportu ve světle sportovní mobility Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

prof. PhDr. Aleš Sekot, CSc.

Bc. Ondřej Látal Management sportu Brno, 2016

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích.

V Brně dne 2.5.2016

Poděkování Děkuji prof. PhDr. Aleši Sekotovi, CSc. za vedení a odborné rady při tvorbě diplomové práce.

Obsah ÚVOD ..................................................................................................................... 6 1 SPORT ................................................................................................................ 9 1.1 Ekonomický význam sportu ......................................................................... 12 1.2 Sportovní právo ............................................................................................. 12 1.3 Příjmy sportovců ........................................................................................... 14 1.4 Daňové ráje .................................................................................................... 16 2. GLOBALIZACE ............................................................................................. 17 2.1 Znaky globalizace .......................................................................................... 17 2.2 Sféry globalizace ............................................................................................ 18 2.3 Vlivy globalizace ............................................................................................ 19 3. GLOBALIZACE VE SPORTU ..................................................................... 22 3.1 Historie sportovní globalizace ...................................................................... 22 3.2 Vliv globalizace na sport jako celek ............................................................ 23 3.3 Vliv globalizace na rysy moderních sportů................................................. 25 4. SPORTOVNÍ MIGRACE .............................................................................. 26 4.1 Typologie sportovních migrantů dle jejich motivace................................. 27 5 MIGRACE VE VYBRANÝCH SPORTECH ............................................... 28 5.1 Sportovní migrace ve fotbale ....................................................................... 30 5.1.1 SYNOT liga - česká fotbalová liga .......................................................... 32 5.1.2 MSL - americká fotbalová liga ................................................................. 35 5.1.3 Premier League - anglická fotbalová liga ................................................ 38

5.1

Sportovní migrace v ledním hokeji......................................................... 41

5.2.1 Tipsport Extraliga - česká hokejová extraliga .......................................... 41 5.2.2 NHL .......................................................................................................... 44 5.2.3 KHL .......................................................................................................... 48 6 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ........................................................................... 51 6.1 Dotazník jako forma výzkumu .................................................................... 51 6.2 Dotazníkové šetření - motivace mobility sportovců – Technika Brno ..... 52 6.3 Dotazníkové šetření - motivace mobility sportovců – Třebíč .................... 58 DISKUZE ............................................................................................................. 64 ZÁVĚR ................................................................................................................. 71 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ................................................................... 74 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK ................................................ 80 RESUMÉ.............................................................................................................. 82

5

Úvod Sport je oblastí lidské činnosti, která se těší velkému zájmu občanů a která má zároveň obrovský potenciál je sdruţovat a oslovovat, a to bez ohledu na věk či společenský původ. Sport sehrává roli ve formální i neformální výchově, a tím pomáhá k posílení evropského lidského kapitálu. Hodnoty, které sport zprostředkovává,

napomáhají

rozvoji

vědomostí,

motivace,

dovedností

a připravenosti k osobnímu nasazení. Čas strávený při sportovních aktivitách ve školách i na univerzitách znamená přínos pro zdraví a výchovu, který je třeba i nadále rozvíjet. Současnou společnost lze charakterizovat jako globální, informační a znalostní. Zejména pak v souvislosti s prvně uvedeným atributem je poukazováno na proces odstraňování obchodních a dalších bariér mezi jednotlivými státy. Tato skutečnost je patrná zejména v posledních desetiletích, kdy dochází k odklonu od protekcionismu a jeho nahrazení otevíráním ekonomik. Fyzickým i právnickým osobám se tak, pochopitelně ve spojení s dalšími faktory, rozšiřuje počet států, kde mohou vykonávat své ekonomické aktivity. Jednotlivé státy se začaly otevírat a likvidovat omezení související s jejich hranicemi, díky čemuţ mají dnešní sportovci moţnost volně cestovat a účastnit se sportovních akcí uspořádaných daleko za hranicemi jejich vlasti. V současném světě se můţe profesionální sportovec volně pohybovat v soutěţích, které o jeho sluţby projeví zájem, nejtalentovanější hokejisté jednotlivých národností tak směřují do lig a soutěţí v Severní Americe, nejlepší fotbalisté mají zájem hrát v jihoevropských ligách nebo se snaţí dostat do anglické ligy. Ve své diplomové práci se věnuji analýze sportovní mobility v kontextu globalizace a její motivaci. Globalizace ve sportu, který je integrální součástí dnešního světa, s sebou přináší mnohé problémy, které se však nevztahují pouze na sport, ale ovlivňují i další aspekty lidského ţivota. I proto se v něm objevuje často diskutovaná otázka sportovní mobility, kterou rozebírám na příkladech světově nejrozšířenějších sportů fotbalu a ledního hokeje. Ve své práci se soustředím hlavně na sportovní mobilitu – migraci s ohledem na globalizaci a motivaci této migrace. Téma práce jsem si vybral především s ohledem na svoji aktivní sportovní činnost, která do velké míry ovlivnila můj dosavadní ţivot.

6

Od 5 let se aţ do současnosti aktivně věnuji lednímu hokeji. V průběhu mnoha let jsem měl moţnost dokonale poznat prostředí sportu jako takového a zejména pak prostředí ledního hokeje na profesionální úrovni. Tato zkušenost mi mnoho dala, ale zároveň jak to u sportu bývá, tak i vzala. Sport mi přinesl schopnost dokázat pracovat v kolektivu a velmi dobře vnímat autoritu a plnit zadané úkoly přesně a včas. Na druhé straně jsem se bohuţel setkal i s mnoha věcmi negativními, které do jisté míry souvisí s daným tématem mojí práce. V podstatě můţu říci, ţe dnešní ţivot profesionálního sportovce na celosvětové úrovni je o celkovém sebeobětování kaţdého sportovce danému sportu, které pak souvisí i s obětováním hlavně soukromého ţivota. Lední hokej patří k jednomu z fenoménů současných kolektivních sportů. To samozřejmě souvisí s obrovskou komercionalizací a globální rozšířeností po celém světě. I já jsem díky lednímu hokeji dostal moţnost poznat to, co znamená migrace sportovců jak na národní tak na mezinárodní úrovni. Stejně jako v mém případě, ţene většinu sportovců k tomuto kroku především motivace, kterou přináší víra v lepší budoucnost, zdokonalení

se

v daném

sportovním

odvětví,

poznání

jiného

národa

a v neposlední řadě určitě vidina ekonomického zajištění. Kdyţ řeknu, ţe současný profesionální sport je klasický obchod se vším, co k němu patří, tak následně musím i dodat, ţe sportovci jsou tím nejcennějším obchodovaným zboţím. Za svoji kariéru jsem poznal svět sportu ze dvou úhlů. Tím prvním byla má snaha stejně jako všech ostatních se dostat na nejvyšší úroveň, a proto jsem byl ochoten udělat téměř vše. Ve 14. letech jsem opustil rodinu a odešel hrát do jiného města v rámci naší země. V 19. letech to bylo uţ mnohem dál, kdyţ jsem zkusil štěstí v Kanadě. Po návratu zpět do České republiky a pár letech odehraných v našich profesionálních soutěţích jsem zamířil do Spojených států a v témţe roce následně i do Francie. Samozřejmě poslední má zahraniční zkušenost uţ představovala úhel úplně jiný. Na základě těchto zkušeností mohu říci, ţe existují dvě základní motivace sportovce k tomu, aby byl ochoten migrovat za svým sportem. Tou první je sen dostat se na co nejvyšší úroveň a něco dokázat. Ta druhá následná je většinou spojená s motivací se zabezpečit finančně a ochota přemístit se na daleko exotičtější místo a zde ty zkušenosti předat.

7

Po ukončení profesionální sportovní kariéry se, stejně jako já, vrací většina sportovců do své vlasti. To platí pro ty, kteří se narodili v rozvinutějších západních zemích a jsou tak trochu patrioty jako já. Neplatí pak ale pro ty, kterým dal sport moţnost uniknout ţivotu v chudobě, a proto většině případů zůstanou ţít v zemích ekonomicky rozvinutějších uţ natrvalo. Cílem mé diplomové práce je propojení teorie globalizace a jejich vlivů na sport se zvláštním zaměřením na mobilitu sportovců a jejich motivaci. Jako hlavní výzkumnou otázku si pokládám: Jakým způsobem a do jaké míry zasahuje mobilita sportovců do vybraných soutěţí kolektivních sportů? Na tuto otázku se budu snaţit odpovědět pomocí sledování vývoje podílu a sloţení zahraničních hráčů ve vybraných soutěţích ledního hokeje a fotbalu v letech 2010-2015. Jako druhou výzkumnou otázku si pokládám: Jaké motivační faktory k mobilitě sportovci mají a zda existují rozdíly mezi výkonnostním a profesionálním sportovcem? Na tuto otázku se budu snaţit odpovědět pomocí dotazníkového výzkumu ve 2 vybraných týmech ledního hokeje obou kategorií. V první kapitole si definuji sport a nastíním jeho makroekonomický model, popíši jeho ekonomickou a právní stránku, zaměřím se na sportovce coby subjekt daňového práva, jeho příjmy a zmíním oblast daňových rájů. V druhé kapitole své práce se věnuji tematice globalizace, snaţím se nastínit ekonomické, sociální, kulturní a politické aspekty této problematiky. V kapitole třetí popisuji, jak se projevila globalizace ve sportu, jak ovlivnila jeho moderních rysy. Kapitola číslo čtyři je rozborem sportovní migrace, kde se dozvíte o důvodu nutnosti regulace sportovní migrace, motivaci sportovních migrantů a sloţení vybraných lig zvolených kolektivních sportů. v páté kapitole se věnuji sportovní migraci ve vybraných sportech a ligách, sekundárně zpracovávám veřejně přístupná data, věnuji se převáţně podílu zahraničních hráčů, jeho vývoji a směrům této migrace. Kapitola šest je věnuje dotazníkovému výzkumu zjištění motivace migrace hokejistů v ČR v kategorii výkonností a profesionální sportovec. V diskuzi porovnám jednotlivé zkoumané ligy a vyslovím vlastní názor na zjištěné skutečnosti. Pokusím se identifikovat rozdíly ve vnímání motivačních faktorů mezi výkonnostním a profesionálním sportovcem.

8

1 Sport Je nesmírně obtíţné definovat sport jednotnou definici, Sluka (2007) uvádí, ţe neexistuje ţádná všeobecně přijímaná definice sportu, kterou lze označit za tu jedinou správnou a podle níţ se jde jednotně řídit. V rámci teoretické roviny nabízí definici sportu mnoho autorů, např. encyklopedie Diderot (2002) definuje sport jako: „rekreační a fyzickou aktivitu tvořící složku volného času a životního stylu, ve vrcholové podobě prováděná i jako profese. Plní funkci zdravotní i rekreační, zahrnuje momenty soutěživosti, výkonu, regulované ventilace agrese, příslušnost ke skupině. Pohybová činnost soutěžního charakteru prováděná podle určitých pravidel. Závodní soutěžení se vyznačuje snahou po nejvyšším výkonu.“ Choutka & Dovalil (1987) charakterizuje sport jako oblast dobrovolné lidské činnosti, která uspokojuje potřeby sportovců a dalších účastníků, kteří se v ní realizují a nacházejí v ní všestranné a hluboké proţitky. Evropská charta sportu (1992) označuje sport jako všechny formy tělesné činnosti, které si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosaţení výsledků v soutěţích na všech úrovních. Dovalil (2002) vidí sport jako dobrovolnou pohybovou aktivitu, motivovanou snahou po dosaţení maximální výkonnosti, rozvíjené v tréninku a demonstrované v soutěţích. Kaţdý z nás tedy můţe vnímat sport rozdílně a definovat ho různě. Pro někoho sport představuje prostou zábavu a příjemné zpestření všedního dne, někdo ve sportu hledá ţivotní smysl a filozofii bytí, jiný vidí ve sportovním zápolení pouhou honbu za něčím, co nevytváří ţádný hmatatelný produkt a nevytváří v něm nadšení. O dnešní generaci se tvrdí, ţe je pro ni typická nízká pohybová aktivita, rozvoj velké řada „sedavých“ povolání a společně v kombinaci s nezdravým jídlem, tak vznikl ţivotní styl, který neprospívá lidskému tělu. Správné návyky, jako pravidelný pohyb, zdravá strava a správná regenerace, které si díky sportu mohou lidé osvojit, jsou přece skvělou přípravou do dalšího ţivota. Navíc díky sportovní činnosti ohroţená skupina dětí a mladistvých ocitne ve skupině svých vrstevníků a zachytí sociální vazby jako je týmový duch, tolerance nebo smysl pro fair play. Je tedy moţné říci, ţe sport připravuje dotyčného jedince do ţivota i z psychologického hlediska.

9

Na následujícím modelu (Novotný, 2000)se pokusím vysvětlit tok statků a financí ve sportu v ČR. Je vysloven základní předpoklad, ţe občané mají pozitivní postoje ke sportu a jsou v něm aktivní, participují na něm. Proto jsou ochotní přiměřenou část rodinných rozpočtových výdajů věnovat na provozování sportovních činností či činností se sportem spojených (nákupy sportovních potřeb). Ti, kteří se sportování věnují méně aktivně, vydávají část svých peněz na ty funkce sportu, které představují zábavu (diváckou). Vládní výdaje v modelu reprezentuje stát se všemi úrovněmi vlád. Zahraniční obchod je soustředěn v oblasti výroby a obchodu sportovních potřeb a sluţeb. Sportem vyvolaná poptávka se musí vyrovnávat s odpovídající nabídkou. Sportovní aktivity, tzn. nabídka, jsou vyvolávány sportovními kluby, výdělečnými sportovními podniky (fitcentra, lyţařské školy apod.) a mnoţstvím dalších méně významných nabídek. Značná část sportovní aktivity je organizována privátně.

Obrázek 1: Makroekonomický model sportu v ČR (Novotný, 2000)

10

Model znázorňuje vytváření poptávky participanty sportu. Celková populace se dělí na subjekty ve sportu aktivní a neaktivní. Zájem o sport vyvolává výdaje na sport, které jsou spotřebovávány stranou nabídky, která je velmi pestrá. Poptávka a nabídka se neustále vyrovnávají. Participanti vyvolávají poptávku po sportovních statcích, kterou uspokojuje obchod, coţ je ekonomicky významný prvek modelu. Obchod se musí obracet na producenty sportovních statků. To, co tuzemští producenti nestačí nabídnout, je nutno dovézt ze zahraničí. V případě, ţe se na domácím trhu sportovních statků nestačí spotřebovat to, co je nabízeno, je moţno tento přebytek vyvézt. Vzniklý rozdíl je saldem, které můţe být záporné (země je dovozcem), nebo kladné (země je vývozcem). (Novotný, 2000) Dalším prvkem, který uspokojuje poptávku sportovně aktivní populace, jsou sportovní akce, které dělíme do dvou skupin: akce s převahou pasivních účastníků (diváků), typu olympiád či MS, akce s převahou aktivních účastníků, typu Jizerské padesátky či Newyorského maratonu. Podobně jako se při akcích s převahou pasivních účastníků platí vstupné, na akcích s převahou účastníků aktivních se platí startovné. Sport se z výkonnostního hlediska rozděluje na: amatérský sport – amatérský sportovec věnuje sportu svůj volný čas a za svůj výkon neobdrţí ţádnou finanční ani jinou odměnu; výkonnostní sport – výkonnostní sportovec vykonává sportovní činnost současně se svým občanským povoláním, jeho činnost je však evidována v rámci soutěţe pořádané příslušnou sportovní asociací, ze které mu mohou plynout konkrétní odměny; profesionální sport – ţivotní styl profesionálního vrcholového sportovce je naprosto přizpůsoben k vyvinutí nejlepšího výkonu v daném sportu, jeho hlavní příjem pochází ze zisků ze sportovní soutěţe. V kolektivních sportech proti sobě nastupují dvě skupiny hráčů. Výsledek je výrazně vyšší měrou ovlivněn součinností a souhrou celého týmu, neţ individuálními výkony jednotlivých hráčů. V individuálních sportech proti sobě nastupují dva sportovci a výsledek je ovlivněn pouze individuálními výkony.

11

1.1 Ekonomický význam sportu Sport má nesmírný společenský přínos, čímţ je myšlena snaha o aktivnější, zdravější ţivotní styl obyvatelstva, touha po osobním rozvoji a pouţití sportu jako výchovného faktoru pro mladistvé. Je ovšem vzít sport a jeho přínos také z ekonomického hlediska, kdy společně s rozvojem sportu na amatérské úrovni rostlo profesionálního odvětví sportu, a tak se sport stal součástí ekonomiky, kde se sleduje spotřeba, investice, zisk a mnoho dalších ekonomických ukazatelů, stejně jako u jakéhokoliv jiného ekonomického odvětví, kde se střetává nabídka s poptávkou. Veřejnost neprojevuje zájem o sport jenom aktivně nebo na amatérské a výkonností úrovni, ale lidé chtějí mít přístup k vrcholovým sportovním výkonům prostřednictvím pasivního sledování. (Sluka, 2007). Díky masivnímu sledování vrcholového sportu lze mluvit o vzniku „sportovního průmyslu“- specifického odvětví, kde díky značné poptávce společnosti po vrcholových sportovních výkonech vznikl prostor pro širší profesionalizaci sportovců. Výdaje za vstupenku na sportoviště nebo zaplacení televizního poplatku nebudou jediné, ale tvoří pouze menší procento ekonomické aktivity, kterou profesionální sportovní činnost generuje. V důsledku rozvoje sportovní turistiky je nutné si uvědomit, ţe další náklady, které pasivní sportovní nadšenci vynakládají, mohou být náklady za dopravu na konkrétní utkání nebo ubytování a stravování v místě konání sportovní události. Dalším příkladem, který si můţeme uvést jako ilustraci jak dalece zasahuje sportovní činnost do ekonomik států, můţe být například výstavba sportovišť.(Schwarthoffová, 2014)

1.2 Sportovní právo Pod pojmem sportovní právo se skrývá veškerá legislativa, která upravuje výkon sportu a práva a povinnosti osob, které se konkrétní sportovní činnosti účastní. Je to specifické odvětví práva, které zahrnuje právo daného konkrétního státu, právo mezinárodní, právo Evropské unie a legislativu jednotlivých sportovních organizací a institucí.

Sportovní právo prochází značným vývojem

a je potřeba na něm vzhledem ke stále rostoucímu významu sportu intenzivně pracovat. Velké změny zaznamenalo postavení sportovce v právním řádu České republiky, neboť před rokem 1989 byli veškeří sportovci v Československu povaţováni za amatéry. (Radostová, 2012)

12

V praxi je právní postavení osoby profesionálního sportovce v ČR nastíněno zákonem č.155/2001, který nám sport v českém prostředí definuje, není ale zákonem definitivně vyřešeno postavení profesionálního sportovce a v praxi je profesionální sportovní činnost regulována spíše konkrétními daňovými předpisy. (Sluka, 2007). I v evropské unii dlouho byl právní aspekt opomíjen, o prvním zařazení článku s právní úpravou se začalo uvaţovat aţ v roce 1997 v souvislosti s Amsterdamskou smlouvou, kde sice sport zmíněn ještě nebyl, ale se související Amsterdamskou deklarací bychom článek, který upozorňuje na vzrůstající význam sportu, mohli najít. (Hamerník, 2007) Vzrůstající význam v sportu v očích Evropské unie potvrdila Helsinská zpráva z roku 1999 a Deklarace z Nice v roce 2000, ve kterých představitelé EU přiznali sportu významnou ekonomickou a sociální roli a zároveň poukazují na nedostatečnou právní úpravu sportu. Deklarace z Nice definuje především výchovnou roli sportu a ochranu mladých sportovců. (Sluka, 2007) Vzhledem k neustálé popularizaci sportu se začala tímto jevem zabývat přímo i Evropská komise, která vydala v roce 2007 Bílo knihu o sportu, která si za hlavní cíle k řešení stanovila (Europa, 2007): poskytnout strategické pokyny pro efektivní správu sportu, zviditelnit sport a upozornit na význam sportu při rozhodováni EU podnítit debatu o problémech souvisejících se sportem, úkol zajistit, aby byl význam sportu zohledněn ve všech členských státech. Vytýčené cíle knihy jsou poměrně teoretické, nicméně akční plán knihy jiţ zahrnuje i konkrétní pokyny, které by měly být nápomocné při řešení otázek sociálních a ekonomických, které se odehrávají na poli sportu. Ze sociálních otázek se významně zaměřuje na aspekty jako je výchova, sociální vazby a vnější vztahy, které sport ve společnosti podněcuje. Vývoj sportovního práva je silně ovlivněn vztahy mezi soudy a sportovními asociacemi, jeho nejdůleţitější otázky, jsou transferová práva, problematika smluvních vztahů v oblasti sportu, televizní a marketingová práva, trestněprávní a občanskoprávní odpovědnost v souvislosti se sportovní činností nebo financování sportu. Na sportovní právo tedy můţeme nahlíţet jako na mimořádně komplexní právní odvětví. (Radostová, 2012)

13

1.3 Příjmy sportovců Sportovce rozlišujeme podle toho, zda se věnují individuální nebo kolektivnímu sportu, a toto rozlišení je první nevyhnutelnou nutností k posouzení zdanitelného plnění, toto posouzení díky nejednoznačnosti právního postavení profesionálního sportovce není snadné ani u obecně individuálních sportů jako je tenis, kde existují týmové turnaje, ze kterých mohou plynout jednotlivci příjmy jiné neţ obvyklé povahy. U kolektivního sportovce se navíc mohou přidat další specifické problémy, unikátní je situace v českém hokeji. Hokejista registrovaný u Českého svazu ledního hokeje (dále jen ČSLH) můţe mít své povinnosti aţ ke třem klubům zároveň., neboť kromě hostování do jiného týmu, je moţný vztah i k dalšímu hokejovému týmu a to podobě tzv. střídavých startů. (APK LK, 2015) Lze rozlišit dva různé druhy příjmů u sportovců - peněţní a nepeněţní. Jako příklad si uvedeme hráče ledního hokeje - hráče kolektivního sportu provozujícího svoji sportovní činnost na základě ţivnostenského oprávnění a vázáného k určitému hokejovému klubu. Smlouvy, které mezi sebou hráči a kluby uzavírají, jsou převáţně smlouvy na dobu určitou, je zvykem, ţe peněţní odměna, kterou hráč za své sluţby klubu dostává, není fixní a obsahuje silný motivační faktor. Princip je zaloţen na poměrně nízké základní mzdě, kterou hráč pobírá v průběhu sezóny a která tvoří ovšem jen malé procento z celkové částky, kterou hráč můţe vydělat. Její výše je závislá na přístupu hráče, na počtu vstřelených branek, na výsledcích celého týmu nebo i na základě subjektivních pocitů trenéra, který můţe mít na finanční odměnu hráče velký vliv. (Zeman, 2010) U profesionálního sportovce, ať se jiţ věnuje individuálnímu nebo kolektivnímu sportu, můţe být částka, kterou si vydělal za samotný sport často o hodně niţší, neţ kterou obdrţel za spojení svého jména s reklamní činností. Zvláště u masově populárních sportů v Evropě jako jsou fotbal nebo tenis, v severní Americe se pak jedná zejména o basketbal či golf, je profesionální sportovec velice často mediální tváří některé z komerčních společností, jeţ jsou ochotny za exkluzivitu spojení jména oblíbeného sportovce se jménem svoji společnosti zaplatit vysoké částky.

14

Dalším druhem příjmů profesionálního sportovce jsou tzv. nepeněţní příjmy, je to odměna, kterou sportovní klub poskytuje přímo svému hráči. Pod tímto pojmem se většinou myslí úhrady za vyuţívání sportovních prostor, posiloven, rehabilitačních zařízení apod. Také v mnoha klubech hradí sportovci cestovní náklady spojené s jeho nutnou výpravou a zázemím na místě konání sportovní akce nebo zajišťuje sportovní oděv, dresy a obuv. Neboť sportovec můţe vystupovat ve vztahu ke sportovnímu oddílu jako osoba s ţivnostenským oprávněním, tudíţ jako podnikatel, vyvstává otázka, jakým způsobem by se měl k těmto příjmům stavět daňový reţim. Pokud by se totiţ na tyto úhrady sportovců ze strany klubů nahlíţelo jako na příjmy, které plynou sportovcům z jejich „podnikatelské“ činnosti, tak je nutné se zamyslet, zda nepodléhají tyto příjmy daňové povinnosti. (Burda, 2013) Podle ekonomických dat zveřejněná magazínem Forbes je moţné zdokumentovat výdělky vrcholových profesionálních sportovců v roce 2014 a ukázat velikost podílů, které tvoří příjmy z jejich komerčních aktivit, příjem prvních 10 sportovců světa je uveden na následujícím obrázku.

Pořadí #1 #2 #3 #4 #5 #6 #7 #8 #9 #10

Jméno Floyd Mayweather Cristiano Ronaldo LeBron James Lionel Messi Kobe Bryant Tiger Woods Roger Federer Phil Mickelson Rafael Nadal Matt Ryan

Příjem $105 M $80 M $72.3 M $64.7 M $61.5 M $61.2 M $56.2 M $53.2 M $44.5 M $43.8 M

Mzda/Výhry $105 M $52 M $19.3 M $41.7 M $30.5 M $6.2 M $4.2 M $5.2 M $14.5 M $42 M

Příjem z reklamy $0 $28 M $53 M $23 M $31 M $55 M $52 M $48 M $30 M $1.8 M

Sport Box Fotbal Basketbal Fotbal Basketbal Golf Tenis Golf Tenis Americký fotbal

Obrázek 2: Nejvíce vydělávající profesionální sportovci (Forbes, 2015)

Z údajů je patrné, ţe příjmy z reklamy mohou převýšit příjem z vlastní sportovní činnosti, záleţí na popularitě daného sportu, schopnosti hráče a jeho agenta participovat na reklamě a někdy také na ochotě či neochotě daného sportovce stát se mediálně známou tváří, kdy můţe hrozit pocit ztráty soukromí na veřejných místech.

15

1.4 Daňové ráje Dle Rylové (2005) má kaţdý suverénní stát právo ukládat a domáhat se povinností související s daňovým reţimem fungujícím na jeho území. Je na výběru daného státu, jak si určí svou daňovou strategii, musí ovšem zohlednit cíle svoji hospodářské politiky a snahu naplnit veřejný rozpočet. Je tedy zřejmé, ţe jednotlivé státy mají rozdílné daňové reţimy, které se vyvíjely na základě tradic, právních pramenů a odlišným vývojem historického, společenského nebo hospodářského rozvoje. Daňové ráje se v historii zrodily prakticky spolu s daněmi, přesto pro ně neexistuje ţádná přesná definice. Obchodníci vyuţívali oblasti s niţším zdaněním pro vývoz a dovoz svého zboţí, či se usidlovali ve výhodných destinacích. Společnosti dříve usilovaly o dobytí nových trhů s nízkými mzdami, posléze své filiálky rozmisťovaly dle daňového zatíţení států. Kromě pojmu daňový ráj se vyuţívá také termín offshore (v překladu „mimo pobřeţí“) označující hlavně ostrovní státy poskytující společnostem určitou formu výhod, a to nejen daňových. Tyto dva pojmy jsou prakticky synonyma a jsou pouţívána ve stejném významu. (Leservoisier, 1996) Jako daňové ráje jsou většinou označovány státy s malou rozlohou a nízký počtem obyvatel, které chtějí přilákat zahraniční kapitál a zahraniční firmy jsou zde mimořádně daňově či jinak zvýhodněny. Nejčastějším důvodem pro vyuţití výhod daňových rájů je minimalizace daně z příjmu právnických nebo fyzických osob. Některé však poskytují úlevy nebo úplné osvobození i v jiných daních jako je DPH nebo daň z dividend. (Kubátová, 2005) V roce 2014 pro mnohé kontroverzní počin momentálně naší nejúspěšnější tenistky Petry Kvitové, která přiznala, ţe má trvalé bydliště v Monaku kvůli daním, vyvolal bouřlivé reakce a odstartoval debatu na téma míry zdanění v České republice. Monako je cílovou destinací pro dobře vydělávající sportovce jako ochrana před nemilosrdně vyšším zdaněním. Například klasická daň z příjmu se v Monaku s několika výjimkami vůbec nedaní. V Česku je naopak patnáctiprocentní. V Monaku formálně bydlí většina českých tenisových špiček, modelky nebo podnikatelé např. Berdych,

Štěpánek, Šafářová, fotbalista Jan

Koller, modelka Tereza Maxová nebo podnikatel a lobbista Ivo Rittig. (ČT, 2014)

16

2. Globalizace V současnosti dochází k propojenosti trhů a ekonomik vedoucí ke globalizaci daňového systému, který se projeví se vznikem nových zákonů, vzorových smluv a praxe. Globalizace a daňová konkurence jsou pojmy, které v dnešní době zná skoro kaţdý. Z médií často slyšíme, ţe díky globalizaci je svět více integrovaný, ţe se svět zmenšuje. Člověk můţe obchodovat s kteroukoli zemí na světě. Mnozí lidé ovšem proti globalizaci bojují. Myslí si, ţe je důvodem chudoby v Africe a ţe je příčinou prohlubující se světové nerovnováhy. Daňová konkurence má také zastánce a odpůrce. Je zřejmé, ţe se zvyšující se globalizací, získává daňová konkurence na síle. Globalizace tak nabízí daňovým subjektům stále větší prostor pro optimalizaci a vede také k daňové konkurenci mezi státy. Ke dvojímu zdanění u jednoho subjektu dochází jak v rámci jednoho státu, tak i mezi více státy. Protoţe by nadměrné daňové zatěţování vedlo k nepříznivému působení na ekonomické vztahy mezi jednotlivými zeměmi, vznikají smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi jednotlivými státy, které jsou nadřazeny národní legislativě.

Ty

pak

mají

za

úkol

dopomoci

k

zamezení

daňovým

únikům.(Kubátová, 2005)

2.1 Znaky globalizace Globalizace je v podstatě jev, který se odehrává v globálním celosvětovém měřítku a zachycuje tak stále rostoucí propojenost světa. V geografickém měřítku se vyznačuje posunem z lokální úrovně na regionální, z regionální na národní (Sýkora, 2000). Samotný pojem globalizace se objevil na počátku 60. let minulého století, ovšem existuje rozdílný názoru, kdy globalizace vlastně začala. Z hlediska širšího pohledu mluvíme o procesu propojování, počínající přinejmenším expanzí evropské civilizace na počátku novověku. Podle uţšího vymezení je globalizace spojena především se vznikem nadnárodních korporací, které se oddělily od ekonomik národních států. Britský sociolog Anthony Giddens vysvětluje pojem globalizace jako „zintenzivnění celosvětových sociálních vztahů, které spojují vzdálené lokality takovým způsobem, že místní události jsou formovány událostmi dějícími se mnohomil daleko a naopak“ (Giddens 2003, p. 62).

17

Globalizace

obsahuje

mnoha

různorodých

procesů, které je

nutné

posuzovat v kontextu s jejich ekonomickými, technologickými, sociálními, kulturními a politickými aspekty, jejichţ procesy se vzájemně provazují a navzájem se podmiňují. Z významných společných bodů, na kterých se shodne většina autorů, uvádí např. Stojanov & Volfová (2009), následující: bezprecedentní charakter a komplexnost - většině problémů spojených s globalizací lidstvo dosud nečelilo, neustálý vývoj nových vazeb a činnosti překračuje tradiční geografické, politické i mentální hranice. dopad a vzájemná závislost - dopady globalizace zasahují všechny země, kaţdého jednotlivce. Jejich rostoucí propojenost, tzv. interdependence znamená jejich rychlejší přenos na velké vzdálenosti. intenzita a rychlost - globalizace je typická nejen zmenšováním vzdáleností, ale také zrychlováním času. Díky skutečnosti, ţe většina procesů nemá lineární, nýbrţ exponenciální charakter, jsou obtíţně předvídatelné a sniţují schopnost lidí přiměřeně reagovat. kolektivní (ne)akceschopnost a krize řízení – neexistuje kolektivní schopnost a vůle globalizaci společně zvládat, objevují se problémy slabých a nepruţných institucí, politiky dvojího metru, mocenské nerovnováhy a absence vůdčí osobnosti.

2.2 Sféry globalizace Globalizace působí v různých sférách společnosti, proto je velmi obtíţně ji jednoznačně definovat (Harrington, 2006), v této podkapitole se proto zaměřím na její hlavní oblasti, v nichţ globalizace působí a se které nějakým způsobem souvisí také globalizace ve sportu. Ekonomická globalizace je zaloţena na principu propojování světových trhů a zapojování národních ekonomik do celosvětových ekonomických vazeb, mezi její nejvýznamnější aktéry patří nadnárodní společnosti nebo pohyb spekulativního kapitálu na světových burzách. V jejich jednotlivých odvětvích roste koncentrace rozhodování, produktivita práce, počet nových aktérů a tlak na konkurenci.

Charakterizuje ji rychlý nárůst mezinárodního obchodu, objemu

přímých zahraničních investic a mezinárodních finančních transakcí. (Stojanov & Volfová, 2009) 18

Sociální globalizace se projevuje jako nárůst propojenosti mezi společnostmi a lidmi navzájem. Rozvojem dopravy se rozšířily moţnosti pohybu a mobility, díky rozvoji médií a internetu, dochází k okamţité výměně informací. Díky nerovnoměrné dostupnosti informací, zdrojů a technologií dochází k růstu sociální a informační propasti mezi bohatou menšinou rozvinutých zemí, a chudou většinou ve zbytku světa. (Stojanov & Volfová, 2009) Kulturní globalizace vedla k bliţšímu a silnějšímu kontaktu mezi kulturami a kulturní výměně, které způsobují změny ve všech kulturách a vedou také k tvorbě jejich nových, „hybridních“ forem. Sílící globální vliv na místní kulturu vede aţ k radikálnímu a násilnému odmítání globalizace, dochází k utváření a posilování národních a etnických identit, příklon ke partikulárním komunitám a ţivotním stylům. (Stojanov & Volfová, 2009) Politická globalizace je o vzájemné integraci a propojování jednotlivých států, působením mezinárodních subjektů) a působením politicky vlivných finančních nebo obchodních institucí, kdy dochází k přenosu jistých politických práv nad rámec jednotlivých států. Do politické globalizace zahrnujeme i celosvětové působení nevládních organizací, které kritizují například sociálně nezodpovědné chování nadnárodních korporací, které mohou mít také vliv na politické scéně. (Stojanov & Volfová, 2009) Globalizace životního prostředí vychází z pohledu na planetu Zemi jako ucelený ekosystém, na kterém závisí všichni lidé a jehoţ poškozování se obrací proti všem obyvatelům Země. Zvláštní problém představují emise tzv. skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého), které přispívají ke globálnímu oteplování a jehoţ důsledky přitom pocítí především obyvatelé nejméně rozvinutých zemí, tedy ti, kteří se na změnách klimatu podílí minimálně. Existuje snaha o řešení ekologických problémů mezivládními dohodami, avšak jejich naplňování

a

vymáhání

vázne,

neboť

je

v kontrastu

s

krátkodobými

ekonomickými a vnitropolitickými zájmy. (Stojanov & Volfová, 2009)

2.3 Vlivy globalizace Při hodnocení pozitivních a negativních stránek globalizace, je nezbytné uvést, ţe pro neexistují ţádná normativní pravidla. Rozdělení na kladné a záporné stránky globalizace záleţí proto pouze na postoji daného jedince. 19

Často pouţívané shrnutí kladů a záporů globalizace uvádí následující rozdělení (Mezřícký, 2011) : kladyrůst objemu globálně obchodovaného zboţí. rychlejší a komplexnější přímé investice ekonomický růst rozvojových zemí růst míry spotřeby spojené s konzumním způsobem ţivota vznik odborné střední třídy v Asii a Latinské Americe vznik politických organizací nadnárodního nebo regionálního charakteru posílení významu jiţ existujících organizací vznik kultury tzv. druhé moderny otevřené efektům globalizace. záporynekontrolovaný převod financí znamenající riziko ekonomických kolapsů růst nerovnosti rozdílného přístupu ke společenskému růstu pokles spotřeby ve 20 % nejchudšího světa, i kdyţ mimo tuto oblast spotřeba roste vysoký rozdíl ve spotřebě, kdyţ se 20 % světového obyvatelstva ze zemí s nejvyššími příjmy podílí na spotřebě 86 %, zatímco nejchudších 20 % se podílí na světové spotřebě pouze 1,3 % vysoké rozdíly v příjmech vyspělých zemí (v USA se 20 % příjmů domácností nad 180 000 dolarů podílí na národním bohatství 80%) růst nebo konstantní vývoj nezaměstnanost ve vyspělých zemích díky nadnárodním podnikům a jejich přesunům výrobu do levnějších zemí pokles důleţitosti národního státu, vliv na ekonomiku přebírají nadnárodní korporace a státy se přizpůsobují pravidlům světových organizací přesun ekonomických aktivit nadnárodní korporací do zemí s menšími poţadavky na ochranu ţivotního prostředí, bohatými zásobami přírodních zdrojů a levnější pracovní sílou změna tradiční zemědělské výroby má negativní vliv na místní ekosystém, zaměstnanost a tradiční společnost a její kulturu vznik paralelního světa vlivem masmédií a informačních technologií, který působí na formování sociálních vztahů.

20

Za tři největší nebezpečí globalizace Keller (1995) povaţuje: 1. Neustálý ekonomický růst navázaný na mechanismus tržní ekonomiky ekonomický růst v současné podobě nemusí představovat řešení našich problémů. Větší exhalace škodlivin při snaze o rychlý růst, svět naopak poškozuje a hospodářský růst zaloţený na vykořisťování lidských a přírodních zdrojů se lidem v budoucnu značně prodraţí. Neméně závaţným problémem trţní ekonomiky je také její střet s tradičním pojetí rodiny a rodinného ţivota vůbec. Je nám neustále připomínáno, jak se musíme zodpovědně starat o svoji budoucnost, snad uţ od kolébky ukládat finance na stáří a racionalizovat hospodaření rodiny jako firmy. Ale uţ se nebere ohled na to, co to udělá s populační politikou (především porodností), která je ovšem pro zdravé fungování státních financí nesmírně důleţitou. 2. Pasivní demokracie - globalizace narušila pohled na model státu (takového, který se o své občany opravdu stará), vládnutí a politiky. Veřejnost postupně ztrácí důvěru v politiku a demokratický systém, neboť má pocit, ţe ve skutečnosti nevládnou demokraticky zvolení zástupci lidu, ale spíše zástupci zájmových skupin. Do politiky se pak dostávají lidé nikoli schopní, ale všehoschopní a bez patřičné odbornosti. Globalizace tak s sebou přinesla nezájem o politické dění a pasivní přístup veřejnosti dále nahrává malé angaţovanosti lidí ve veřejném ţivotě společnosti. 3. Konzumní styl života - člověk chce být nějakým způsobem jedinečný, ale je těţké se odlišit při masové produkci zboţí a zavalení všudypřítomnou reklamou, kdy uţ děti na základní škole znají sice reklamní slogany a nové modely výrobků ale na otázku, jakou knihu četly naposledy, jen nechápavě hledí. Vymizely dřívější blízké vztahy, není výjimkou kamarádství přes počítač, tradiční venkovní hry a sportovní dovádění dnes příliš netáhne. Dochází k menší oblibě kolektivních sportů, naopak roste počet individuálních sportovců. Vesnický ţivot dnes není o společném souţití a sdílení problémů, jeho styl se přiblíţil městu.

21

3. Globalizace ve sportu „Sport je takový, jaká je společnost - globálně fungující sport je takový, jaký je svět,“ říká Sekot (2006). Dle Giddense (2001, p. 82) pro sport platí, ţe je „systémem, v němž jsou takřka všichni propojeni nejrůznějšími vazbami a závisí jeden na druhém.“ Ve sportu tedy logicky platí jevy, které jsou odvozené z obecných globalizačních jevů, takţe vychází z jevů a procesů předcházejícím současnému stavu světa.

3.1 Historie sportovní globalizace Určení časových počátků globalizace má význam pro hodnocení nejen pozitiv a negativ, ale i pro hodnocení jejího skutečně globálního významu. Stanoviska různých autorů se v tomto ohledu značně liší. Někteří kladou počátky globalizace do 15. století a ztotoţňují ji se vznikem moderního kapitalismu, jiní ji vysvětlují procesem modernizace a řadí ji aţ do 18. století (Giddens, 2001), další vyslovují názor, ţe k jejímu rozvoji došlo aţ po skončení konfliktu mezi Východem a Západem, jiní ji spojují s rozvojem moderních technologii. Před nástupem moderních technologií byla hlavním prostředkem šíření „západních“ kultur kolonizace, kde sport slouţil jako prostředek k upevnění dominance, zlepšení zdravotního stavu původního obyvatelstva a pro potlačení náboţenských zvyků a rituálů. Záměr koloniálních velmocí byl tedy zábor území za účelem vyuţití jeho lidského, surovinového a strategického potenciálu, ale současně také výchova původních obyvatel podle hodnotových měřítek kolonizátorů, mezi které patřilo zavedení jejich sportů, kde měly vyniknout kvality kolonizátorů, jako jsou čest, odvaha nebo jejich fyzické predispozice. (Houlihan, 2002) U kaţdé koloniální mocnosti a v kaţdé kolonii probíhal tento proces jinak, ale národní týmy byly na začátku pouze z kolonizátorů jako v případě fotbalu v Argentině nebo Uruguay. S růstem počtu domácích hráčů v reprezentaci se začal měnit i způsob nahlíţení na sport a původně cizí sport se naopak stal prostředkem odporu proti kolonizátorům - snahou o poráţku kolonizátorů v jejich vlastním sportu. Ať uţ se jednalo o poráţku britského kriketového týmu v Austrálii nebo Indii nebo vítězství novozélandských ragbistů.

22

3.2 Vliv globalizace na sport jako celek Britský sociolog Joseph Maguire (Sekot, 2006) shrnul změny, které způsobila globalizace ve sportu, do pěti faktorů - dimenzí, které se navzájem prolínají a zřídkakdy figurují samostatně: Technologická - faktor cirkulace technického zařízení a výrobních postupům, které vyvíjejí převáţně nadnárodní společnosti a vládní agentury, spadá sem především produkce sportovního vybavení. Migrační - tento faktor zahrnuje oblast mezinárodního sportovního turismu ve spojení se sportovními událostmi a také působení zahraničních hráčů v domácích týmech, kde se za hlavní důvod k migraci podle Jarvie (2005) předpokládá ekonomický faktor. Ekonomická – v oblasti sportu se pohybuje velké mnoţství kapitálu, a tak zde významnou roli hraje také komercionalizace. Lze tedy konstatovat, ţe tak jako peníze nemají svůj domov, ani sport jej nikde nenachází - „Jeho trvalým současným působištěm je (téměř) celý svět“ (Oborný, 2001, p. 44). Mediální – nesmírně důleţitou roli v globalizaci a ve sportu hrají masmédia, kde se informace pohybují neuvěřitelnou rychlostí pomocí internetu, televize nebo rozhlasu, za sportovní globalizaci tak stojí také nárůst zájmů médií o mezinárodní sportovní události, jako jsou Olympijské hry nebo mistrovství světa. (Jarvie, 2005, p. 93). Ideologická - tato rovina sportu reprezentuje globální hodnoty ve spojení se státní ideologií nebo postoji a myšlenkami různých hnutí. Těchto pět faktorů charakterizuje globalizaci soudobého sportu. Je samozřejmé, ţe proces globalizace není po celém světě rovnoměrný, ale díky zmiňovaným faktorům se postupně rozšiřuje po celé planetě a tím zvyšuje povědomí celistvosti světa jako celku. Z pohledu sportu můţeme globalizaci chápat jako proces vyvaţování různé směsice kultur, směřujících k sniţování neslučitelných rozdílů na jedné straně a zvyšování obohacujících rozmanitosti na straně druhé, na cestě získávání přístupu ke zdrojům a spoluřízení globálně fungujícího světa (Sekot et all, 2004, p. 15).

23

Tyto dimenze se pak projeví v hlavních rysech procesu sportovní globalizace, mezi které zařazujeme: Zánik původní místní lidové kultury, sporty s mnohasetletou historií zanikají nebo musí projít procesem přizpůsobení (Sekot, 2006, p. 273). Průnik původně národního sportu na celosvětovou scénu a jeho popularizace (Sekot, 2006, p. 271), např. průnik baseballu ze Severní Ameriky do dalších zemí světa jako je Japonsko. Redukce vlivu národních sportovních institucí a stoupající vliv mezinárodních organizací (Jarvie, 2005, p. 96) jako jsou Mezinárodní olympijský výbor nebo FIFA Posílení vlivu a role populárních sportů, které čerpají z velkých finančních prostředků a šíří svůj vliv zejména pomocí (Sekot, 2006, p. 271). Intenzifikace celosvětových sportovních vztahů, kdy je masivní sportovní migrace motivována především ekonomickými faktory, z vysílání anglické Premier League nebo evropské Champions League, je vidět podíl hráčů z Afriky a Jiţní Ameriky a domácí sportovci jsou stále častěji vvytlačeni obrovskou konkurencí v zahraničí “nakoupených” sportovců. Podpora vědomí o lokální příslušnosti a posílení pocitu místní sportovní identity (Jarvie, 2005, p. 96). Posílení vlivu nadnárodní telekomunikačních firem, které získávají díky nákupem televizních práv stále větší podíl na řízení a kontrole sportovních soutěţí na všech úrovních a mohou tak určovat, které sporty, týmy nebo jedinci budou mediálně viditelnější. Tyto firny jsou také majiteli sportovních značek nebo jednotlivých týmů, čímţ mohou ovlivňovat sportovní výkony zejména sponzorstvím. (Bale, 1996). Vznik nové mezinárodní dělby práce, kdyţ jsou výrobní pobočky ve státech s nejniţšími náklady na pracovní sílu (Bale, 1996), např. dresy jsou navrţené na Západě, vyrobené v Asii za zlomek prodejní ceny a masově prodávané na trhu v Evropě a Severní Americe, je tak umoţněn nadnárodním korporacím generování zisku (Maguire et al, 2002, p. 4).

24

Rozšiřování fanouškovské základny díky propagační činnosti týmů, které se tak sami stávají značkami, coţ vede k vyššímu zisku z prodeje reklamních předmětů (merchandising) nebo z televizních práv. Vytváření nových hodnot jako jsou orientace na výkon, úspěch, poţitek a záţitek, které jsou následně vyhledávány ve sportu, který se tak stává “jedním z nejsilnějších globálních idiomů srozumitelných v širším kontextu kulturní, politické, sociální či etnické plurality” (Sekot, 2006, p. 202).

3.3 Vliv globalizace na rysy moderních sportů Americký sportovní historik Allen Guttmann (2009) shrnul, jakým směrem se sporty posunuly a jak se z volnočasové aktivity vzniklo velmi komplexní společensko-kulturně-ekonomické odvětví, které ovlivňuje rysy sportu: Sekularismus - moderní sport je téměř oproštěný od jakéhokoliv vlivu náboţenství, je materiální záleţitostí - prostředkem zábavy. Je patrná snaha o rovnost a omezení jakékoliv diskriminace. Byrokratizace - masová popularita dnešních sportů vedla logicky k určité hierarchizaci, kdy jsou sporty sdruţovány pod národní federace a nadnárodní organizace, jejichţ vliv na sport převyšuje vliv státu. Racionalizace - sporty jsou striktně řízeny pravidly, která umoţňují srovnání

na

mezinárodní

úrovni,

lepší

kvantifikaci

výsledků

a vyhodnocování úspěšnosti. Kvantifikace - díky kvantifikaci je moţné přesněji změřit podané výkony, vyhodnotit je a porovnat, díky čemuţ mohlo dojít k profesionalizaci. Posedlost

rekordy

-

přesnější

kvantifikace

umoţnila

sledování

překonávání rekordů a utlačila tak další aspekty sportů, popř. jejich ideály. Specializace - masová rozšířenost sportů způsobila vysokou konkurenci, dochází tak k cílevědomé úzké specializaci sportovců, sponzorů i samotných země, které na základě analýz oblíbenosti a atraktivnosti rozhodnou, které sportovní odvětví budou dotovat. Profesionalizace - komercionalizace vytvořila profesionálního sportovce, jehoţ ţivobytím je sport samotný. Ke sportovcům-profesionálům patří kromě sportovců trenéři, manaţeři, sportovní doktoři, lidé vyrábějící sportovní potřeby a oblečení atd.

25

4. Sportovní migrace Masivní sportovní migraci umoţnila jiţ kolonizace. Přes140 milionů lidí (přibliţně 3% světové populace) dnes ţije v jiné zemi, neţ se narodila. Imigranti také mají více neţ 15 % podíl populace ve více neţ padesáti zemích světa, např. v Kanadě je to v současnosti přibliţně 18 procent, v Austrálii 22 procent (Sage, 2010, p. 64) „S rostoucí mírou chudoby, politických represí, zneužíváním lidských práv a konfliktů vyhánějících stále více lidí z jejich domovských zemí, je nepravděpodobné, že by se tempo mezinárodní migrace mělo v brzké době zpomalit,“ (Martin, 2009, p. 31). Problém a otázka sportovní migrace je v současnosti čím dál tím víc aktuální. Důvod je jasný, stále roste počet sportovců (pracovních migrantů) aţ do takové míry, ţe zásadně proměňuje zaţité zvyky a jevy na sportovní scéně. Podle Maguira (2002, p. 8-11) existuje v globálním sportovním systému rozdělení národů podle politické, ekonomické a kulturní linie na tři bloky: centrální - zahrnuje státy Západní Evropy, Severní Ameriky (kromě Mexika) a tzv. „bílé“ země bývalého Commonwealthu (Austrálie, Jihoafrická republika). Tyto země jsou pomyslnou páteří většiny dnes známých a mediálně prezentovaných kolektivních a individuálních sportů; poloperiferní - zahrnuje bývalé socialistické země a jejich nástupnické státy, ale i třeba Jiţní Koreu; periferní - zahrnuje většinu islámských zemí, zemí Afriky a Jiţní Asie. Sportovní migrace je obousměrný proces, kdyţ jedním směrem proudí sportovci ze zemí periferních a semi-periferních do zemí centrálních a druhým opačně. Děje se tak jak na klubové úrovni, tak na úrovni jednotlivých reprezentace a představuje pro mnohé problém, kdyţ se nedokáţou srovnat se skutečností, ţe za jejich klub zemi hraje sportovec, který se nenarodil v jejich státě a mnohdy ani nemluví jejich jazykem. Nejčastěji můţeme tento fenomén zahlédnout v kolektivních sportech. K těm nejznámějším patří hokejová NHL, která láká mnoho zahraničních hráčů a pro některé hokejisty je účast v NHL splněným snem či vrcholem kariéry. Nijak nezaostává ani basketbalová NBA, která uţ dávno není soutěţí jen pro americké hráče.

26

4.1 Typologie sportovních migrantů dle jejich motivace Pro pochopení migračních jevů je potřeba také důkladně pochopit motivace, které k migraci vedou. Autoři Maguire (1999), Magee & Sugden (2002) vymezili na základě rozhovorů s hráči fotbalu, basketbalu, baseballu, kriketu a rugby následující kategorie typických sportovních migrantů v závislosti na motivaci, která je vede k opuštění domova, a následném pobytu v cizím prostředí:: 1. Žoldák (mercenary) - sportovec, jehoţ hlavní motivací je finanční příjem. Je to osoba, která vycestuje za účelem získání ekonomických výhod, má představu o velkém zisku v krátkém časovém horizontu. 2. Kočovný kosmopolita (nomadic cosmopolitan) - jedinec, který je motivován touhou poznávat nové národy a kultury, prahne po poznání něčeho jiného a chce svobodně, kosmopolitně migrovat 3. Osadník (settler) - jedinec, který se přestěhuje do jiné země po dobu alespoň pěti hracích sezón, popř. zůstává aţ do konce své hráčské kariéry nebo ţivota 4. Navrátilec (returnee) - jedinec, který se vrátí do rodné země, protoţe bez ní nedokázal dlouhodobě vydrţet, mohou se jim stát i zástupce původně jiné kategorie. 5. Vyhnanec a vykázaný (exile and expelled) - vyhnanec je osoba, která se z fotbalových, osobních, nebo politických důvodů (ať uţ dobrovolně, nebo kvůli ohroţení kariéry, svobody či ţivota) rozhodne pro odchod z rodné země a hrát v zahraničí, zatímco vykázaný je přímo přinucen rodnou zemi opustit. 6. Ctižádostivec (ambitionist) - dle Maguirea (1999) jedinec, který má ambice pro vyšší soutěţ. Magee &Sugden (2002) rozdělují tuto kategorii na jedince mít sportovní kariéru kdekoliv na světě nebo preferující udělat kariéru v určité lokalitě nebo si vylepšitkariéru přesunem do vyšší soutěţe. 7. Průkopník (pioneer). Maguire (1999, p. 105) definuje průkopníka jako osobu, která s téměř náboţenským zápalem vychvaluje ctnosti „svého“ sportu, a proto je jeho přístup podobný misionáři, který „obrací domorodce na svou sportovní víru“.

27

5 Migrace ve vybraných sportech Stejně jako v ekonomice, tak i ve sportu existují tři „nejvyspělejší“ oblasti světa: Západní Evropa, Severní Amerika a Japonsko. Téměř všechny sporty, s výjimkou národních, mají tedy nejkvalitnější soutěţ v jedné z těchto oblastí, coţ je vzhledem k mnoţství zde alokovaného kapitálu a počtu ekonomicky silných obyvatel logické. Firmy, které se chtějí zviditelnit, musí investovat do reklamy a sponzoringu, a tak jsou ochotny vynaloţit peníze na financování určitého klubu nebo jednotlivce. Musí se jim to ovšem vrátit formou prodaných produktů. Díky sponzorovi můţe klub koupit kvalitnějšího hráče, angaţovat trenéra nebo manaţera. Dochází ke zlepšení hry, zvýšení počtu fanoušků a zvýšení zájmu dalších sponzorů. Na druhou stranu se určité země omezit počet cizinců v klubu, např. italská fotbalová liga dovoluje maximálně čtyři hráče mimo EU. Největším problémem je dostat v novém působišti pracovní povolení, a tak mnoho sportovců vyuţívá toho, ţe některý z jejich předků pocházel ze „starého“ států unie a má tak nárok na pas daného státu a tím na pracovní povolení. Důvod proč spousta sportovců opouští svou zemi kvůli angaţmá v jiném státě je většinou vyšší finanční ohodnocení, s odchodem nejlepších hráčů se ovšem sniţuje kvalita domácích soutěţí. Nejvíce jsou touto migrací bezesporu postihnuty nejoblíbenější sporty, jako jsou fotbal, lední hokej nebo basketbal. Jsou vytvořeny migrační trasy, kterými se hráči většinou pohybují. Viditelný je oboustranný pohyb hráčů mezi Severní Amerikou, Evropou, Jiţní Amerikou a Asií. Ti nejlepší evropští hokejisté a basketbalisté působí v severoamerické NHL a NBA, opačným směrem míří spousta hráčů, kteří se v těchto soutěţích neuchytili a hrají evropské soutěţe. V hokeji se tito profesionálové z USA a Kanady zaměřují především na soutěţe ve Švýcarsku, Velké Británii a Německu. Američtí basketbalisté jsou v dnešní době zastoupeni snad v kaţdé evropské soutěţi, dokonce jich spousta hraje i českou ligu.

Spousta hráčů

působící v zahraničí si v místě působiště zakládá rodinu, dostává nové občanství a reprezentuje svou novou vlast. Nebo si zhodnotí, ţe se neuchytí v reprezentaci rodné země, zaţádají o občanství v zemi, kde právě působí a dostanou tak šanci projevit se na mezinárodní úrovni.

28

Na sportovní scéně se v poslední době objevil také nový druh migrace mezi národními týmy. Akcelerátorem těchto přestupů jsou takzvané „petrodolary“ pocházející z oblasti kolem Perského zálivu, zdejší ropní magnáti (většinou jsou to samotní vládci) mají takřka neomezené finanční zdroje. Takto vznikl kuvajtský tým házené, odchází sem také spousta vynikajících afrických atletů. Státy jako Katar nebo Bahrajn neslavili nikdy velký úspěch na sportovních akcích typu mistrovství světa či olympiáda a tak jsou pro tyto naděje ochotni udělat cokoliv a udělují občanství dle potřeby. Otázkou ovšem je, zda je to etické a zda pak můţe být člověk hrdý na svou vlast, kdyţ hrají jeho státní hymnu pro vítěze olympiády, který v zemi nebydlí ani neumí jeho řeč. Bohuţel i tohle sebou nese proces zvaný globalizace. Na druhé straně jsou zde i novodobí globální kočovníci, cestující z kontinentu na kontinent a reprezentující stále jeden stát a většinou i určitou sportovní, oděvní nebo kosmetickou značku. Mezi ně patří zejména tenisté, golfisté a sportovci z oblasti motocyklových a automobilových závodů. Tito sportovci jsou neustále na cestách a ţijí v konfrontaci s odlišným kulturním prostředím. Po skončení nebo na sklonku kariéry se většinou vrací do rodné země, i kdyţ trvalé bydliště mají nahlášené v některém z daňových rájů. Při rozhodování, které sporty si mám pro svoji diplomovou práci vybrat, jsem vzhledem ke svoji sportovní aktivitě, sáhl pro sporty náleţející do kategorie kolektivní sporty. Při rozhodování, které kolektivní sporty zvolit, byl lední hokej na prvním místě, neboť se mu aktivně věnuji jiţ 30 let. Při výběru ostatních sportů jsem se nechat také inspirovat výsledky výzkumu agentury NMS Market Research pro společnost Sport Invest z roku 2015, provedeném v květnu 2015 na vzorku 359 občanů ČR ve věku 15- 64 let. Z výsledků průzkumu vyplynulo, ţe v oblíbenosti kolektivních sportů vede volejbal (12 %), fotbal (10 %) a hokej (6 %). Kolektivní sporty jsou přitom výrazně častěji doménou muţů, u ţen převládají individuální aktivity, včetně například bruslení a jógy. Sport pasivně sleduje 65 % Čechů. Výzkum ukázal, ţe hokej a fotbal rozhodně nejsou jedinými sporty, které diváky zaujmou. Hokej je sice na prvním místě (60 %), ale na druhé místo se dostal biatlon (47 %), který odsunul fotbal (42 %) aţ na třetí příčku. Dále jsou populární i lyţování, tenis, florbal, basketbal a volejbal, které sleduje vţdy okolo 30 %. (Sport Invest, 2015)

29

5.1 Sportovní migrace ve fotbale Za kolébku fotbalu je povaţována Anglie, kde byly pravidla moderního fotbalu formulována v polovině 19. stol. a díky velikosti britského impéria se rychle rozšiřovaly. V osmdesátých letech se objevili první profesionální fotbalisté. V roce 1888 zaloţilo dvanáct fotbalových klubů první profesionální fotbalovou ligu. V roce 1904 byla zaloţena mezinárodní organizace FIFA (v překladu Mezinárodní fotbalová federace). Jednoduchost pravidel a minimální poţadavky na materiálové vybavení vedly k masovému rozšíření fotbalu, podle údajů FIFA počátkem 21. stol. hrálo pravidelně fotbal 250 milionů lidí na celém světě. Mezi národními fotbalovými ligami dominuje pět největších soutěţí světa, běţně označovaných jako „big five“, které vykazují nejvyšší příjmy a díky tomu jsou schopné nakoupit si nejtalentovanější hráče, kteří mají zásadní vliv na kvalitu soutěţe. Jedná se o anglickou Premier League, španělskou Primera Division, italskou Seria A, německou Bundesligu a francouzskou Ligue Všech těchto pět soutěţí je povaţováno za jádrovou oblastí světového fotbalu a hraje v nich většina nejlepších fotbalistů světa včetně hráčů z rozvojových zemí. (Gilles, 2011) Dle Taylora (2006) jsou základními třemi skupinami determinantů fotbalové migrace ekonomické faktory, kulturní faktory a faktory institucionální nebo strukturální. Za klíčové jsou povaţovány faktory ekonomické, kdy hráči přestupují do zahraničí, aby pozvedli svoji ţivotní úroveň. Vysvětlení fotbalové migrace pouze ekonomickými motivy není dostačující. Existuje mnoho důkazů, ţe kulturní a sociokulturní faktory hrají důleţitou roli nejen v migraci fotbalistů. Na prvním místě je nutné uvést jazyk, snaze migruji hráči bilingvní či mluvící rozšířenými jazyky jako je např. angličtina. Stejně tak jsou důleţité vlivy geografické, náboţenské a historické vycházející například z koloniálních vazeb. Pro mnoho fotbalistů byly tyto vlivy minimálně stejně důleţité jako motivy ekonomické. Institucionální a strukturální vlivy zahrnují aktivity různých agentur a společností působících ve fotbalovém prostředí. Největší vliv však mají národní fotbalové federace, které prostřednictvím pravidel a norem, které vydávají, přímo ovlivňují a usměrňují fotbalovou migraci. Především se jedná o omezování či zakazování příchodů zahraničních fotbalistů do domácích lig.

30

Dnešní

vrcholový

sport

je

silněji

a

komplikovaněji

svázán

s globalizovaným přenosem informací a se zvýšenou krátkodobou nebo dočasnou globální mobilitou osob. Například s masivním příchodem afrických či latinskoamerických hráčů do anglické nejvyšší fotbalové soutěţe získaly své příznivce v jejich domovských zemích nejen příslušné anglické kluby, ale také anglická reprezentace - zvláště není-li jejím soupeřem vlastní národní tým, třeba při evropských šampionátech. Globalizace zejména televizní sítě zde hraje významnou roli. Satelitní sportovní stanice přenášejí od devadesátých let minulého století do celého světa nejen zápasy anglické Premier League či jiných velkých národních fotbalových lig v Evropě a evropských klubových pohárů (hlavně Ligy mistrů), nýbrţ také soutěţní utkání evropských národních reprezentací. A jejich volba padá především na reprezentace zemí, jejichţ kluby mají silné zastoupení cizinců pocházejících z oblastí, do nichţ přenosy jdou. Sportovní fanoušci znají domácí hráče (Angličany, Italy, Španěly atd.) z přenosů klubových zápasů, sledují je jako klubové spoluhráče vlastních reprezentantů a s pomocí mediálního průmyslu v nich snadno vidí celebrity nejvyššího kalibru. Tím je zajištěn divácký zájem - a tedy i zájem inzerentů.(Marada, 2009) Fotbalová migrace se samozřejmě projevuje i na úrovni reprezentací, jak ukazuje následující obrázek dokumentující sloţení týmů na MS 2014 ve fotbale. Belgie díky hráčům, jako je Januzaj, patří mezi nejvíce multi-kulti týmy na MS 2014 - dvanáct hráčů na soupisce by se mohlo podle pravidel FIFA teoreticky rozejít aţ do patnácti jiných týmů. Nejvíce mezinárodní

muţstvo

Švýcarsko. z třiadvaceti

má

Patnáct hráčů

má

pokrevní či občanské vazby na jedenadvacet jiných států Obrázek 3: MS 2014 ve fotbale (Ekonomika.idnes, 2014)

31

Mnoho hráčů, hrajících v roce 2015 za národní reprezentaci, se narodilo mimo zemi, kterou zastupují. V úhrnu představují tyto fotbalisté průměrně 11, 9% hráčů v zemích sdruţených v UEFĚ . Počet fotbalistů narozených v zahraničí se značně liší podle týmu, aktivní v repatriaci jsou hlavně narozený Alţírsko a Albánii. V případě alţírské pouze 40 % minut hráli fotbalisty narozené v Alţíru, z 35 fotbalistů se jich 21 narodilo ve Francii. V Albánii fotbalistů narození v zemi hrál 43,3 % minut, z 30 hráčů se 17 narodili v zahraničí: sedm ve Švýcarsku, sedm v Kosovu, po jednom v Norsku, Německu a Makedonii. (Footballobservatory.com, 2015) 5.1.1 SYNOT liga - česká fotbalová liga Sezóna 2014/15 byla 22. ročníkem nejvyšší české fotbalové soutěţe. Poprvé nesla název SYNOT podle svého hlavního sponzora, v minulosti se ročníky jmenovaly Gambrinus liga (od sezóny 1997/98 do ročníku 2013/14 včetně) podle značky piva Gambrinus. Účastnilo se 16 týmů, hrací systém byl stejný jako dříve. Kaţdý tým se utkal s kaţdým, jeden zápas na domácí půdě a druhý pak na hřišti soupeře, čili se odehrálo celkem 30 kol. (Synotliga, 2015) Na soupiskách týmů pro jarní část první ligy se poprvé v historii objevilo v sezoně 2014/2015 více neţ sto zahraničních fotbalistů. Počet cizinců stoupl uţ na 116, coţ je zhruba čtvrtina všech fotbalistů na soupiskách. Stále více se rozšiřuje i počet národností. Aţ do sezony 2007/08 byl vţdy nadpoloviční počet Slováků, v roce 2002 to bylo dokonce 83 procent, letos je to uţ jen třetina. Hráči ze Slovenska jsou především na defenzivně laděných postech, zatímco "exotické" posily přivádějí kluby většinou do ofenzivy. Například Teplice mají útok zaloţený především na hráčích z Afriky. Zatímco ještě v roce 1999 byl v průměru jeden cizinec na kaţdý klub, letos mají Liberec a Dukla v kádru hned 12 zahraničních opor a uţ jen Plzeň, Slovácko, Příbram a České Budějovice mají v kabině pouze hráče mluvící plynně česky či slovensky. Letošní zima byla na příchody cizinců nejaktivnější v historii. Mistrovská Sparta přivedla čtyři nové hráče jiné národnosti, Mladá Boleslav a Baník Ostrava po třech. Hlavním důvodem je ekonomická stránka. Za kvalitní české hráče totiţ kluby poţadují stále vyšší odstupné, navíc nabídka není široká.

32

Kluby proto doufají, ţe se jim povede přivést zdarma zahraničního hráče, který bude platnou posilou a případně vyroste ve hvězdu, jako se to povedlo Teplicím v případě Edina Dţeka a Aidina Mahmutoviče či Spartě v případě Wilfrieda Bonyho. Ze stovek zahraničních hráčů, kteří prošli českou ligou, se zařadila mezi hvězdy soutěţe jen zhruba dvacítka z nich. A pouze někteří např. Bony, Dţeko, Juraj Kucka, Leonard Kweuke, Szilárd Németh, se dokázali následně prosadit v kvalitních evropských soutěţích. Pro ostatní byla většinou česká liga maximem. (ČT, 2015) Sloţení SYNOT ligy v letech 2010 - 2015 je v následující tabulce. Tabulka 1: Sloţení SYNOT ligy (Transfermarkt- Synot liga, 2015)

Sloţení SYNOT ligy ve sledovaném období Sezóna 2010/11 ukazatel počet podíl hráčů celkem 429 100,00% domácí hráči 352 82,05% cizinci celkem 77 17,95% Slovensko 33 7,69% ostatní celkem 44 10,26%

2011/12 počet podíl 412 100,00% 339 82,28% 73 17,72% 34 8,25% 39 9,47%

2012/13 počet podíl 479 100,00% 381 79,54% 98 20,46% 44 9,19% 54 11,27%

2013/14 počet podíl 469 100,00% 367 78,25% 102 21,75% 46 9,81% 56 11,94%

2014/15 počet podíl 473 100,00% 357 75,48% 116 24,52% 49 10,36% 67 14,16%

V tabulce je uveden jednotlivý ukazatel v dané sezoně ve dvou sloupcích, počet je skutečný počet daného typu hráče (absolutní četnost), sloupec podíl procentuelní zastoupení vzhledem k celkovému počtu hráčů (relativní četnost). V tabulce je uveden také počet a podíl nejvýznamnější národnosti působící v české lize - Slováků. Vývoj počtu hráčů SYNOT ligy ukazuje následující graf. Ve sledovaném období 2010 2015 kolísal počet hráčů české SYNOT ligy mezi 412 a 479, svého maxima dosáhl v sezóně 2012/13. Počet cizinců v tomto období

s výjimkou

mírného

poklesu po sezóně 2010/11 rostl a pohyboval se mezi 73 a 116 hráči,

svého

maxima

v sezóně 2014/15. Graf 1:Vývoj počtu hráčů SYNOT ligy

33

dosáhl

Vývoj podílu cizinců v SYNOT lize ukazuje následující graf. Ve sledovaném období 2010 2015 podíl cizinců v SYNOT lize

s

výjimkou

mírného

poklesu po sezóně 2010/11 vţdy rostl a pohyboval se mezi 17,72 % a 24,52 %, svého maxima

dosáhl

v

sezóně

2014/15. Graf 2: Vývoj podílu cizinců v SYNOT lize

Sloţení SYNOT ligy ve sledovaném období ukazuje následující graf.

Graf 3: Sloţení SYNOT ligy

Podíl domácích hráčů v SYNOT lize s výjimkou mírného růstu po sezóně 2010/11 vţdy rostl a pohyboval se mezi 75,48 % a 82,28 %, svého minima dosáhl v sezóně 2014/15. Ve sledovaném období 2010 - 2015 podíl Slováků v SYNOT lize vţdy rostl a pohyboval se mezi 7,69 % a 10,36 %, svého maxima dosáhl v sezóně 2014/15. Podíl ostatních cizinců s výjimkou mírného poklesu po sezóně 2010/11 vţdy rostl a pohyboval se mezi 9,47 % a 14,16 %, svého maxima dosáhl v sezóně 2014/15.

34

5.1.2 MSL - americká fotbalová liga Fotbal si získal i přístup do míst, ve kterých bylo jeho masové šíření dříve nemyslitelné. Američané na sebe z mnoha důvodů, a je diskutabilní zda opodstatněně, nahlíţí jako na výjimečný národ, musí se jim ovšem přiznat, ţe byli známi svoji neoblíbeností klasického fotbalu, který zde nazývají soccer, aby nedošlo k záměně s jejím domácím sportem americkým. V podvědomí většiny tamních lidí bylo tvrdošíjně rozšířeno, ţe fotbal na americké scéně prostě nemá místo. V poslední době ovšem došlo k dramatické změně. Mládeţnický fotbal se v USA šíří rychleji, neţ jakýkoliv jiný týmový sport, v Americe je nyní více neţ deset tisíc registrovaných týmů s téměř pěti miliony hráčů (U. S. Youth soccer, 2008) Major League Soccer je profesionální fotbalová liga v USA. Byla zaloţena v roce 1993. První sezona se hrála v roce 1996 za účasti 10 týmů. V prvních několika sezonách liga ztratila miliony dolarů, týmy hrály většinou na prázdných stadionech a dva ze zakládajících týmů skončili jiţ v roce 2002. Od té doby se MLS rozšířila na 20 týmů. Jiţ od začátku byli v této lize angaţováni v určité míře zahraniční hráči, ale opravdový zlom nastal v roce 2006. Při snaze zlepšit kvalitu hry byla zavedena nová pravidla, která umoţnila klubům na své vlastní náklady vyplatit dodatečné peněţní částky dvěma vybraným hráčům v týmu, jako bonus k jejich základním platům. Kluby tak měly moţnost najmout zkušené zahraniční hráče vysokých kvalit a posunout tak úroveň ligy nad průměr ve srovnání se špičkovými evropskými ligami (Sage, 2010, p. 75). Majitelé začali stavět klasické fotbalové stadiony a průměrná návštěvnost zápasů začala převyšovat NBA i NHL a liga se stala ziskovou. Sezóna začíná v březnu a končí v prosinci. První část sezony tvoří 34 soutěţních kol. Týmy jsou rozděleny do východní a západní konference. V polovině sezony je přestávka na výroční AllStar Game, přátelské utkání mezi nejlepšími hráči ligy a klubu z jiné ligy. Na rozdíl od evropských fotbalových lig, postupuje 12 nejlepších týmů do nadstavbové části, vrcholící na začátku prosince zápasem o titul.

35

Sloţení severoamerické MLS ve sledovaném období 2010 - 2015 je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 2:Sloţení severoamerické MLS (MLS Soccer ,2015)

Sloţení MLS ve sledovaném období Sezóna

2011

2012

2013

2014

2015

ukazatel

počet podíl počet podíl počet podíl počet podíl počet podíl hráčů celkem 487 100,00% 540 100,00% 549 100,00% 543 100,00% 569 100,00% domácí hráči (USA, Kanada) 303 62,22% 316 58,52% 323 58,83% 335 61,69% 315 55,36% cizinci celkem 184 37,78% 224 41,48% 226 41,17% 208 38,31% 254 44,64% V tabulce je uveden jednotlivý ukazatel v dané sezoně ve dvou sloupcích,

počet je skutečný počet daného typu hráče (absolutní četnost), sloupec podíl procentuelní zastoupení vzhledem k celkovému počtu hráčů (relativní četnost). Za domácí hráče jsou povaţováni hráči USA a Kanady. Vývoj počtu hráčů severoamerické MLS ukazuje následující graf. Ve sledovaném období

2010 -

2015 rostl s výjimkou mírného poklesu po sezóně 2013 počet hráčů severoamerické MLS mezi 487 a 569, svého maxima dosáhl v sezóně 2015. Počet cizinců v tomto

období

s

výjimkou

poklesu po sezóně 2014 rostl a pohyboval se mezi 184 a 254 hráči,

svého

maxima

v sezóně 2014/15. Graf 4:Vývoj počtu hráčů MLS

36

dosáhl

Vývoj podílu cizinců v severoamerické MLS ukazuje následující graf. Ve sledovaném období 2010 2015

podíl

cizinců

v severoamerické MLS kolísal, pohyboval se mezi 37,78 % a 44,64

%, svého

maxima

dosáhl v sezóně 2015.

Graf 5:Vývoj podílu cizinců v MLS

Sloţení MLS ve sledovaném období ukazuje následující graf.

Graf 6: Sloţení MLS

Podíl domácích hráčů v severoamerické MLS kolísal a pohyboval se mezi 55,36 % a 62,22 %, svého minima dosáhl v sezóně 2015. Ve sledovaném období 2010 - 2015 podíl cizinců v MLS lize klesal a pohyboval se mezi 37,78 % a 44,64 %, svého maxima dosáhl v sezóně 2015.

37

5.1.3 Premier League - anglická fotbalová liga Vznik momentálně asi nejslavnější fotbalové soutěţe je spojen s rokem 1992. Po četných jednáních s úřady fotbalu, hráči a televizního vysílání se odstoupilo od dosavadní formy anglické nejvyšší soutěţe a kluby byly vyzvány k opuštění této ligy. Jako výsledek byla v květnu v roce 1992 zaloţena Barclays Premier League. V první sezóně se soutěţe účastnilo celkem 22 týmu. V ročníku 2014/15 se jiţ tradičně nejvyšší Anglické fotbalové ligy účastnilo 20 celků. Kaţdý z týmu sehrál celkem 38 utkání systémem doma-venku. K prvním sedmnácti týmů z minulého ročníku se připojili nováčci Leicester City a Burnley, kteří si účast zajistili jiţ v základní části předcházejícího ročníku Championship, a Queens Park Rangers, ten si účast vybojoval vítězstvím v play off. Opačným směrem putovala muţstva Norwiche, Fulhamu a Cardiffu. Na konci kaţdé sezóny nejhorší tři kluby sestupují a jsou nahrazeny třemi kluby vítězů z Football League Championship. (http://www.premierleague.com/, 2016) Anglická liga je pověstná svojí situací, co se týče vytíţenosti zahraničních hráčů na hřišti, následující obrázek dokumentuje procentuální vytíţenost zahraničních hráčů jednotlivých klubů Premier League v sezóně 2014/15. Z obrázku je patrné, ţe pověst anglické ligy nelhala a v části klubu se dostávali domácí hráči na hřiště jen sporadicky, pořadí vede tým

Chelsea,

který

vytěţoval

zahraniční hráče v 75 % hrací doby a domácí hráče pouze ve 25 % Opačným

extrémem

je

tým

Bornemouthu, který dal prostor cizincům v pouhých 11,1 % času stráveného na hřišti a domácím hráčům úctyhodných 88,9%. Obrázek 4: Vytíţenost hráču Premier League v sezóně 2014/15

38

Sloţení Premier League v letech 2010 - 2015 je v následující tabulce. Tabulka 3:Sloţení Premier League (Football - lineups.com/ Premier league , 2015)

Sloţení Premier League ve sledovaném období Sezóna ukazatel hráčů celkem Anglie Skotsko Wales Severní Irsko domácí hráči cizinci celkem Argentina Brazílie Francie Irsko Nigérie Nizozemsko Španělsko USA ostatní celkem

2010/11 počet podíl 713 100,00% 273 38,29% 23 3,23% 19 2,66% 13 1,82% 328 46,00% 385 54,00% 11 1,54% 14 1,96% 30 4,21% 43 6,03% 14 1,96% 17 2,38% 22 3,09% 11 1,54% 223 31,28%

2011/12 počet podíl 714 100,00% 285 39,92% 26 3,64% 31 4,34% 9 1,26% 351 49,16% 363 50,84% 12 1,68% 15 2,10% 30 4,20% 46 6,44% 11 1,54% 13 1,82% 24 3,36% 10 1,40% 202 28,29%

2012/13 počet podíl 624 100,00% 227 36,38% 24 3,85% 21 3,37% 11 1,76% 283 45,35% 341 54,65% 12 1,92% 15 2,40% 32 5,13% 35 5,61% 6 0,96% 16 2,56% 31 4,97% 9 1,44% 185 29,65%

2013/14 počet podíl 628 100,00% 211 33,60% 23 3,66% 29 4,62% 9 1,43% 272 43,31% 356 56,69% 13 2,07% 14 2,23% 39 6,21% 28 4,46% 7 1,11% 20 3,18% 34 5,41% 10 1,59% 191 30,41%

2014/15 počet podíl 626 100,00% 228 36,42% 21 3,35% 24 3,83% 11 1,76% 284 45,37% 342 54,63% 23 3,67% 16 2,56% 40 6,39% 31 4,95% 8 1,28% 18 2,88% 31 4,95% 8 1,28% 167 26,68%

V tabulce je uveden jednotlivý ukazatel v dané sezoně ve dvou sloupcích, počet je skutečný počet daného typu hráče (absolutní četnost), sloupec podíl procentuelní zastoupení vzhledem k celkovému počtu hráčů (relativní četnost). Za domácí hráče jsou povaţováni hráči Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska. V tabulce je uveden celkový podíl cizinců a podíly vybraných ostatních národnosti, modře označené políčko ukazuje národnost cizinců, kteří měli v dané sezóně největší podíl. Největší podíl mají dlouhodobě Irové, v sezóně 2013/14 je předběhli Španělé, v sezóně 2014/15 Francouzi. Vývoj počtu hráčů anglické Premier League ukazuje následující graf. Ve sledovaném období 2010 2015 Premier

kolísal počet hráčů League

mezi

626

a 713, svého maxima dosáhl v sezóně

2010/11.

Počet

cizinců v tomto období kolísal a pohyboval se mezi 341 a 385 hráči, svého maxima dosáhl v sezóně 2010/11. Graf 7:Vývoj počtu hráčů Premier League

39

Vývoj podílu cizinců v anglické Premier League ukazuje následující graf. Ve sledovaném období 2010 2015 podíl cizinců v anglické Premier

League

kolísal,

pohyboval se mezi 50,84 % a 56,6

%,

svého

maxima

dosáhl v sezóně 2013/14.

Graf 8: Podílu cizinců v Premier League

Sloţení anglické Premier League ve sledovaném období ukazuje následující graf.

Graf 9: Sloţení Premier League

Podíl domácích hráčů v anglické Premier League kolísal a pohyboval se mezi 43,31 % a 49,61 %, svého minima dosáhl v sezóně 2013/14. Největší podíl domácích hráčů činili Angličané, jejich podíl se pohyboval mezi 33,60 % a 39,92 %. Ve sledovaném období

2010 - 2015 podíl cizinců v MLS

lize

kolísal a pohyboval se mezi 50,84 % a 56,69 %, svého maxima dosáhl v sezóně 2013/14.

40

5.1 Sportovní migrace v ledním hokeji V seznamu odchodů z Evropy do NHL po sezóně 2014/15 vedou podle očekávání Švédové, o jejich mladé hokejisty je za Atlantikem trvale vysoký zájem. Celkem odchází 10 hráčů. Uveden je kupříkladu Andreas Johnson, jenţ se sice upsal Torontu, ale příští sezonu stráví doma podobně jako brankář Oscar Dansk (podepsal loni Columbusu. Sedm ostřílených reprezentantů vysílá do NHL Finsko. Joonas Donskoi, Juuse Saros a Joonas Kemppainen startovali na světovém šampionátu v České republice, za Suomi hrál rovněţ zadák Kristian Nakyvä. Zbytek Evropanů jinak dost paběrkoval, nicméně pokud některý jedinec napne síly a předvede famózní sezonu, kluby NHL si toho všimnou. Z německé DEL loni odešel do Calgary David Wolf, letos ho za Atlantik následují Mattias Plachta s Norem Andreasem Martinsenem. Švýcar Dean Kukan si zájem Columbusu vybojoval ve švédském celku z Lulea, jeho krajané Christian Marti a Cristoph Bertschy zaujali v domácí NLA. Nebývalé velký exodus potkal ruskou KHL, takhle silná legie špičkových Rusů do NHL dlouho nemířila. Kontrakty postupně podepsali Kalinin, Medveděv, Panarin, Slepyšev, Petrov, Plotnikov nebo Tichonov. Na vině je jednak touha zmíněných hráčů okusit nejslavnější ligu planety s veškerými bonusy, které k tomu patří, jednak určitý ekonomický útlum, jeţ do velké východní země přinesly sankce za konflikt na Ukrajině. KHL opustili rovněţ zámořští hokejisté Aaron Palushaj (Jekatěrinburg) a Tim Brent (Magnitogorsk), oba se upsali Philadelphii, Američan Steve Moses si během působení ve finském Jokeritu Helsinky vystřílel šanci u Predátorů z Nashvillu. (hokej.cz, 2015) 5.2.1 Tipsport Extraliga - česká hokejová extraliga Extraliga

ledního hokeje je nejvyšší

soutěţ v ledním hokeji, která je pořádána na území České republiky. Tato soutěţ vznikla v sezoně 1993/94 jako nástupce Československé

hokejové

ligy.

Pro

základní část sezóny 2013/14 nesla soutěţ název Tipsport Extraliga, počet týmu v soutěţi je 14. Základní část se hraje od září do února, kdy se všechny týmy utkají kaţdý s kaţdým celkem čtyřikrát (celkem 52 kol).

41

Poté následuje rozšířené play-off. Nejprve se hraje předkolo play-off, ve kterém se utkají sedmý s desátým a osmý s devátým umístěným klubem v tabulce po základní části. Hraje se na 3 vítězné zápasy. Poté následuje klasické play-off, kdy hraje první s hůře umístěným vítězem předkola, druhý s lépe umístěným vítězem předkola, třetí s šestým a čtvrtý s pátým. Dále se hraje na 4 vítězné zápasy, postoupí 4 kluby do semifinále a vítězní semifinalisté do finále. Vítěz finále se stává Mistrem extraligy, konečné druhé aţ desáté místo je určeno úspěšností týmů v play-off. Jedenáctý aţ čtrnáctý tým tabulky po základní části hrají play-out skupinu o udrţení, ve které se kaţdý s kaţdým utká dvakrát (celkem 6 kol), přičemţ se započítávají body ze základní části. Týmy, které skončí ve skupině o udrţení na posledních dvou místech, hrají baráţ o udrţení v extralize se dvěma vítězi semifinále play off 1. ligy. Tato baráţ se hraje čtyřkolově kaţdý s kaţdým v rámci čtyřčlenné skupiny (12 kol). Týmy, které se na konci baráţe v tabulce umístí na prvním a druhém místě, postupují pro následující sezónu do Tipsport Extraligy (hokej-extraliga.com, 2016) Sloţení ELH v letech 2010 - 2015 je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 4: Sloţení Tipsport Extraligy (Quanthockey.com/czech-extraliga, 2015). Sloţení České Extraligy ve sledovaném období Sezóna ukazatel hráčů celkem Česká republika cizinci celkem Slovensko ostatní celkem Austrálie Finsko Francie Kanada Litva Maďarsko Německo Polsko Rakousko Rusko Slovinsko Švédsko USA

2010/11 počet podíl 492 100,00% 429 87,20% 63 12,80% 40 8,13% 23 4,67% 4 2 8 1

0,81% 0,41% 1,63% 0,20%

1

0,20%

2

5

2011/12 počet podíl 475 100,00% 403 84,84% 72 15,16% 50 10,53% 22 4,63% 1 0,21% 1 0,21% 2 0,42% 11 2,32%

2012/13 počet podíl 494 100,00% 417 84,41% 77 15,59% 56 11,34% 21 4,25% 1 0,20% 2 0,40% 2 0,40% 11 2,23% 1 0,20%

0,41%

1,02%

1 1 5

0,21% 0,21% 1,05%

4

0,81%

2013/14 počet podíl 467 100,00% 403 86,30% 64 13,70% 51 10,92% 13 2,78%

1 3 3

0,21% 0,64% 0,64%

1 3 1

0,21% 0,64% 0,21%

1

0,21%

2014/15 počet podíl 486 100,00% 410 84,36% 76 15,64% 60 12,35% 16 3,29%

1 3 1

0,21% 0,62% 0,21%

1

0,21%

7

1,44%

3

0,62%

V tabulce je uveden jednotlivý ukazatel v dané sezoně ve dvou sloupcích, počet je skutečný počet daného typu hráče (absolutní četnost), sloupec podíl procentuelní zastoupení vzhledem k celkovému počtu hráčů (relativní četnost).

42

V tabulce je uveden celkový podíl cizinců, podíl zástupců Slovenska (dlouhodobě nejvyšší podíl) a podíly vybraných ostatních národnosti, modře označené políčko ukazuje národnost cizinců, kteří měli v dané sezóně největší podíl. Největší podíl z ostatních národností mají dlouhodobě Kanaďané, v sezóně 2013/14 je dorovnali Litevci a Rusové, v sezóně 2014/15 je předběhli Slovinci. Vývoj počtu hráčů české hokejové extraligy ukazuje následující graf. Ve sledovaném období 2010 - 2015 kolísal počet hráčů Tipsport ELH mezi 467 a 494, svého

maxima

v sezóně

dosáhl

2012/13.

Počet

cizinců v tomto období kolísal a pohyboval se mezi 63 a 76 hráči, svého maxima dosáhl v sezóně 2012/13. Graf 10: Vývoj počtu hráčů Extraligy ČR

Vývoj podílu cizinců v české hokejové extralize ukazuje následující graf. Ve sledovaném období 2010 2015

podíl cizinců v české

hokejové

extralize

kolísal,

pohyboval se mezi 12,840 % a 15,64

%,

svého

maxima

dosáhl v sezóně 2014/15.

Graf 11: Podíl cizinců v extralize ČR

43

Sloţení české hokejové extraligy ve sledovaném období ukazuje následující graf.

Graf 12: Sloţení české Extraligy

Podíl domácích hráčů v české hokejové extralize kolísal a pohyboval se mezi 84,36 % a 87,20 %, svého minima dosáhl v sezóně 2014/15. Největší podíl cizích hráčů činili Slováci, jejich podíl se pohyboval mezi 8,13 % a 12,35 %. Ve sledovaném období 2010 - 2015 podíl cizinců mimo Slováků kolísal a pohyboval se mezi 2,78 % a 4,67 %, svého maxima dosáhl v sezóně 2010/11. 5.2.2 NHL National Hockey League (NHL, česky Národní hokejová liga, francouzsky Ligue nationale de hockey – LNH) je nejprestiţnější hokejovou ligou světa. Účastní se jí pouze týmy z USA a Kanady. V roce 1917, kdy NHL vznikla, se jí účastnily čtyři týmy. NHL hraje celkem 30 muţstev, která jsou rozdělena do dvou konferencí, východní a západní. Obě konference jsou ještě rozděleny celkem na čtyři divize, kaţdá po dvou. Ve východní konferenci jsou tyto divize: atlantická a metropolitní. V západní konferenci jsou divize: pacifická a centrální. Ve východní je v kaţdé divizi osm týmů a v západní sedm. Sezóna je rozdělena na dvě části. První je tzv. základní část, v níţ kaţdé druţstvo odehraje 82 utkání.

44

Po skončení dlouhodobé části soutěţe nastává play off. Do něj postupuje 16 týmů, osm z kaţdé konference. Účast si zajistí tři nejlepší z kaţdé divize, které doplní dva další nejvýše umístění v dané konferenci. Z jedné divize tedy můţe postoupit pět celků, z druhé jen tři. Jednotlivé vyřazovací série se hrají na čtyři vítězné zápasy. Ve finále play off NHL se utkají vítězové Východní a Západní konference. Vítěz získává trofej pro vítěze - Stanley Cup. Kaţdý celek má svoje farmy v niţších amerických ligách - American Hockey League a East Coast Hockey League. (http://nhlnews.cz/historie/, 2015) V průběhu prvních padesáti let existence NHL zde panovala drtivá převaha kanadských hráčů. Migrace se odehrávala vně Kanady a hráči se volně přesouvali z týmu do týmu. Prvním Američan George Geran z Massatchusetts se dostal do NHL v sezoně roku 1917V lednu 1958 byl zaznamenán další důleţitý milník v historii ligy. Willie O’Ree se stal prvním hráčem černé pleti, který si zahrál NHL.Předznamenal tak pozvolný průnik „cizích“ hráčů ze Spojených států a později z Evropy do ligy. Prvním evropanem se stal Švéd Ulf Sterner aţ v roce 1965. Teprve v 80. letech minulého století se stalo najímání hráčů z Evropy běţnou praxí (Sage, 2010). NHL 2014/2015 byla 97. sezónou severoamerické Národní hokejové ligy. Byla rozdělena do dvou konferencí a čtyř divizí. Základní část začala 8. října 2014 utkáním mezi Torontem a Montrealem a skončila 11. dubna 2015 zápasem Vancouveru proti Edmontonu. Playoff o Stanley Cup začalo 15. dubna 2015 jiţ bez obhájce trofeje Los Angeles Kings, jenţ si v základní části nezajistil postup do play-off a skončilo šestým finálovým utkání 16. června 2015. Celkový 6. Stanley Cup získalo muţstvo Chicago Blackhawks, které ve finále Stanley Cupu přehrálo Tampu Bay Lightning v poměru 4:2 na sérii.

45

Sloţení NHL v letech 2010 - 2015 je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 5: Sloţení NHL (Quanthockey.com/nhl, 2015).

Sloţení NHL ve sledovaném období Sezóna ukazatel hráčů celkem Kanada USA cizinci celkem Česká republika Finsko Rusko Slovensko Švédsko ostatní celkem

2010/2011 2011/2012 2012/2013 2013/14 2014/15 počet podíl počet podíl počet podíl počet podíl počet podíl 978 100,00% 983 100,00% 921 100,00% 983 100,00% 974 100,00% 520 53,17% 527 53,61% 487 52,88% 513 52,19% 495 50,82% 235 24,03% 235 23,91% 217 23,56% 238 24,21% 236 24,23% 223 22,80% 221 22,48% 217 23,56% 232 23,60% 243 24,95% 42 4,29% 43 4,37% 44 4,78% 37 3,76% 39 4,00% 30 3,07% 29 2,95% 30 3,26% 32 3,26% 35 3,59% 33 3,37% 31 3,15% 29 3,15% 34 3,46% 35 3,59% 14 1,43% 12 1,22% 12 1,30% 14 1,42% 13 1,33% 63 6,44% 68 6,92% 63 6,84% 78 7,93% 77 7,91% 41 4,19% 38 3,87% 39 4,23% 37 3,76% 44 4,52%

V tabulce je uveden jednotlivý ukazatel v dané sezoně ve dvou sloupcích, počet je skutečný počet daného typu hráče (absolutní četnost), sloupec podíl procentuelní zastoupení vzhledem k celkovému počtu hráčů (relativní četnost). Za domácí hráče jsou povaţováni hráči Kanady a USA. V tabulce je uveden celkový podíl cizinců a podíly vybraných národnosti, modře označené políčko ukazuje národnost cizinců, kteří měli v dané sezóně největší podíl. Největší podíl mají dlouhodobě Švédové, pohybuje se v rozmezí 6,44% aţ 7,93% Vývoj počtu hráčů NHL ukazuje následující graf. Ve sledovaném období 2010 2015 kolísal počet hráčů NHL mezi 921 a 983, svého maxima dosáhl v sezóně 2013/14. Počet cizinců v tomto období kolísal a pohyboval se mezi 217 a 243 hráči, svého maxima dosáhl v sezóně 2014/15.

Graf 13: Vývoj počtu hráčů NHL

46

Vývoj podílu cizinců v NHL následující graf. Ve sledovaném období 2010 2015

podíl

cizinců

v severoamerické NHL kolísal, pohyboval se mezi 22,48 % a 24,95

%, svého

maxima

dosáhl v sezóně 2014/15.

Graf 14: Podíl cizinců v NHL

Sloţení severoamerické NHL ve sledovaném období ukazuje následující graf.

Graf 15: Sloţení severoamerické NHL

Podíl domácích hráčů v severoamerické NHL kolísal a celkově se pohyboval se mezi 77,352 % a 75,05 %, svého minima dosáhl v sezóně 2014/15. Největší podíl domácích hráčů činili Kanaďané, jejich podíl se pohyboval mezi 50,82 % a 53,61 %, podíl Američanů mezi 23,56 % a 24,23 % Ve sledovaném období 2010 - 2015 podíl cizinců v NHL kolísal a pohyboval se mezi 22,80 % a 24,95 %, svého maxima dosáhl v sezóně 2014/15.

47

5.2.3 KHL Kontinentální

hokejová

liga

(KHL)

navázala na úspěšnou historii ruské Superligy a poprvé se hrála v sezoně 2008/2009. Alexander

Prezidentem Medvěděv,

KHL který

je tímto

projektem pozdvihl evropský hokej na vyšší úroveň. Odborníci povaţují Kontinentální ligu po NHL za druhou nejkvalitnější hokejovou soutěţ na světě. Liga má čtyři divize pojmenované po slavných hráčích a trenérech (Bobrovova, Černyševova, Charlamova a Tarasovova), trofej pro vítěze se jmenuje po nejslavnějším ruském astronautovi Gagarinův pohár. V současnosti je odborníky povaţována po NHL za druhou nejlepší hokejovou ligu na světě. V play-off hraje prvních osm klubů z kaţdé konference, na konci vítězové konferencí hrají o Gagarinův pohár. Velkou většinu tvoří v KHL ruští hráči, ale hrají v ní i hráči z Evropy a ze Severní Ameriky.(http://vseohokeji-sm.webnode.cz/zahranicniligy/khl/, 2015) Sezóna 2014/15 byla 7. sezónou v historii KHL. Celkem se ji zúčastnilo 28.týmů. Základní část odstartovala 3. záři 2014 zápasem o Otvírací pohár, který po výhře 6:1 nad Dynamem Moskva získal Metallurg Magnitogorsk. Moskevský tým v duelu nahradil posledního finalistu HC LEV Praha, který se ze soutěţe odhlásil. Nejlepším týmem základní části se stal moskevský CSKA. Ročník vyvrcholil 19. dubna 2015, kdy SKA Petrohrad porazil v pátém zápase finálové série Ak Bars Kazaň a po poprvé v klubové historii získal Gagarinův pohár. V této sezóně se udály změny v hracím formátu. Kaţdý tým odehrál v základní části 60 zápasů, přičemţ 24 z nich bylo proti týmům ze stejné divize (2 doma, 2 venku proti kaţdému týmu). Týmy odehráli dalších 14 zápasů proti týmům ze stejné konference (1 doma, 1 venku). Dalších 14 zápasů odehráli proti týmům proti týmům z opačné konference (1 doma, 1 venku). Zbylých osm zápasů se rozdělilo následovně - 4 zápasy odehráli týmy proti týmům z vlastní konference a 4 proti týmům z opačné. Soupeře v těchto duelech vybrala KHL na základě více kritérií, a to především geografické polohy. (http://slovakkhl.sk/khl-2014-15.php)

48

Sloţení hráčů KHL ve sledovaném období 2010-15 ukazuje následující tabulka. Tabulka 6: Sloţení hráčů KHL (Quanthockey.com/khl, 2015)

Sloţení KHL ve sledovaném období Sezóna ukazatel hráčů celkem Rusko cizinci celkem Kanada Bělorusko Česká republika Finsko Kazachstán Lotyšsko Slovensko Švédsko USA ostatní celkem

2010/2011 počet podíl 727 100,00% 492 67,68% 235 32,32% 30 4,13% 23 3,16% 33 4,54% 19 2,61% 36 4,95% 28 3,85% 28 3,85% 17 2,34% 9 1,24% 12 1,65%

2011/2012 počet podíl 715 100,00% 476 66,57% 239 33,43% 23 3,22% 24 3,36% 41 5,73% 33 4,62% 28 3,92% 27 3,78% 28 3,92% 20 2,80% 6 0,84% 9 1,26%

2012/2013 počet podíl 863 100,00% 539 62,46% 324 37,54% 35 4,06% 33 3,82% 46 5,33% 40 4,63% 32 3,71% 35 4,06% 51 5,91% 24 2,78% 13 1,51% 15 1,74%

2013/14 počet podíl 936 100,00% 570 60,90% 366 39,10% 66 7,05% 43 4,59% 47 5,02% 37 3,95% 32 3,42% 32 3,42% 43 4,59% 22 2,35% 20 2,14% 24 2,56%

2014/15 počet podíl 936 100,00% 592 63,25% 344 36,75% 55 5,88% 45 4,81% 29 3,10% 50 5,34% 31 3,31% 29 3,10% 32 3,42% 28 2,99% 27 2,88% 18 1,92%

V tabulce je uveden jednotlivý ukazatel v dané sezoně ve dvou sloupcích, počet je skutečný počet daného typu hráče (absolutní četnost), sloupec podíl procentuelní zastoupení vzhledem k celkovému počtu hráčů (relativní četnost). Za domácí hráče jsou povaţováni hráči Ruska. V tabulce je uveden celkový podíl cizinců a podíly vybraných národnosti, modře označené políčko ukazuje národnost cizinců, kteří měli v dané sezóně největší podíl. Největší podíl měly postupně v jednotlivých sezónách Kazachstán, ČR, Slovensko a poslední 2 sezóny Kanada. Vývoj počtu hráčů KHL ukazuje následující graf. Ve sledovaném období 2010 2015 kolísal počet hráčů KHL mezi 715 a 936, svého maxima dosáhl v sezóně 2014/15. Počet cizinců v tomto období kolísal a pohyboval se mezi 235 a 366 hráči, svého maxima dosáhl v sezóně 2013/14. Graf 16: Vývoj počtu hráčů KHL

49

Podílu cizinců v ruské KHL ukazuje následující graf. Ve sledovaném období 2010 2015

podíl cizinců v ruské

KHL kolísal, pohyboval se mezi 32,32 % a 39,10 %, svého maxima dosáhl v sezóně 2013/14.

Graf 17:Podíl cizinců v KHL

Sloţení ruské KHL ve sledovaném období ukazuje následující graf.

Graf 18: Sloţení KHL

Podíl domácích ruských hráčů v KHL kolísal a pohyboval se mezi 60,90 % a 67,68 %, svého minima dosáhl v sezóně 2013/14. Ve sledovaném období

2010 - 2015 podíl cizinců v KHL

lize kolísal a pohyboval se mezi

32,32 % a 39,10 %, svého maxima dosáhl v sezóně 2013/14.

50

6 Dotazníkové šetření 6.1 Dotazník jako forma výzkumu Součástí této práce bude také dotazníkové šetření, které bude slouţit ke zjištění motivace mobility sportovců.

V zásadě můţeme rozlišit tři základní

přístupy ke zjišťování dané vlastnosti: kvantitativní (nejčastěji pomocí dotazníků), kvalitativní (obvykle pomocí rozhovorů) a smíšené. Odpovídání je formalizované a respondenti vybírají z hotových nabídek odpovědí. K primárnímu sběru dat od cílové skupiny nám poslouţí dotazník, jedná se o seznam otázek, přičemţ počet a typ otázek je daný účelem zjišťování a cílovou skupinou, pro kterou je určený. Dotazníky budou samonaváděcí, tj. ţe dotazovaný si přečte pokyny a sám dotazník vyplní. Pouţívaný typ otázek budou škálové otázky, které slouţí k popsání povahy skutečností, které se zjišťují např. zaškrtávací seznamy, posuzovací škály dle kategorií, intervalů. (Disman, 1998) Na začátku dotazníku je vhodné uvést úvodní informace, které by respondent měl před vyplněním vědět, tento úvodní text by měl dodrţovat určitou strukturu. Při formulování otázek, které by se při tvorbě měly dodrţovat, jsou následující hlavní zásady (Disman, 1998): Jednoznačnost - formulovat výstiţné a jednoduché věty. Je lepší se vyvarovat se dvojitých záporů a nejednoznačných slov. Srozumitelnost - pouţívat jazyk cílové skupiny respondentů, vţít se do role dotazovaného. Například manaţeři a mládeţ mají rozdílné způsoby vyjadřování a v mnoha oblastech pouţívají odlišné pojmy. Stručnost - pouţívat krátké, stručné věty. Validnost - ptát se na to, co skutečně potřebujeme zjistit. Nepouţívat sugestivní otázky, tj. takových, které svou formulací napovídají odpověď. Vyvarovat se haló-efektu, tj. řadě příbuzných otázek za sebou, kde se odpověď z první otázky přenáší i do ostatních.

51

Při pouţití dotazníku povaţujeme za výhody (Ferjenčík, 2000): úspora času a finančních prostředků pouţitelnost při získání informací o citlivém tématu snadnější kvantifikace získaných dat anonymita při vyplňování. Při pouţití dotazníku povaţujeme za nevýhody (Ferjenčík, 2000): moţné vysoké nároky na dotazovaného riziko nevyplnění některých otázek a nízké návratnosti riziko, ţe dotazník vyplní někdo jiný, mimo cílovou skupinu pouţitelnost pouze pro lidi, kteří umí číst a psát menší pruţnost (např. nelze klást doplňující otázky) formulace otázky není dostatečně srozumitelná.

6.2 Dotazníkové šetření - motivace mobility sportovců – Technika Brno Vysokoškolský klub Technika Brno je moravský hokejový klub z Brna, který hraje od sezóny 2004/05 2. českou hokejovou ligu. Aţ do konce sezóny 2003/04 byla Technika členem Krajského přeboru. Roku 2004 byla odkoupena druholigová licence od Ţraloků z Vyškova a od sezóny 2004/05 hraje muţstvo 2. ligu ve skupině Východ. Roku 2009 došlo ke sloučení klubů VSK Technika Brno a HC Blansko na úrovni dorostu, juniorů a druholigových muţů. Původní kluby však nezanikly a fungovali na úrovni přípravky a ţáků. Sloučený klub nesl název VSK Technika Blansko. VSK Technika dodávala finance a HC Blansko dodávalo zázemí (hrálo se na blanenském stadionu). Oba kluby potom dodali hráče. Po roce se tato fúze vyhodnotila a kluby se rozhodly dále nepokračovat. Pro sezónu 2010/11 se kvůli tomu musel klub přestěhovat do Rosic. Aţ konečně od sezóny 2011/12 mohla Technika hrát konečně opět v Brně. V sezoně 2015/16 obsadila celkové třetí místo, v play off vypadla v semifinále. (HC Technika Brno, 2015)

52

Technika Brno má aktuálně 29 hráčů na soupisce, odpovědělo 25 z nich, návratnost dotazníků byla 86,21 %. Výzkum probíhal v termínu 10. 2. - 17. 2. 2016 (3 zápasy týmu, všechny vítězné). Celé znění dotazníku je uvedené v příloze A. V dotazníku se hráči hokejového klubu vyjadřovali k úrovni motivace při případném odchodu do jiného týmu (země) vzhledem k jednotlivým zvoleným kriteriím. Zvolená škála byla čtyřstupňová od velmi silné motivace po slabou motivaci. Výsledky dotazníkového šetření jsou přehledně uvedeny v následující tabulce. Tabulka 7 :Výsledky dotazníkového šetření - Technika Brno

Výsledky dotazníkového šetření Otázka/ Odpovědi na otázku 1. VYŠŠÍ FINANČNÍ OHODNOCENÍ 2. SNAHA POZNAT JINÉ PROSTŘEDÍ 3. MOŢNOST USADIT SE DLOUHODOBĚ V JINÉM MĚSTĚ (ZEMI) 4. MOŢNOST VRÁTIT SE DO RODNÉHO MĚSTA (ZEMĚ) 5. SNÍŢIT VZDÁLENOST Z MÍSTA BYDLIŠTĚ NA TRÉNINK 6. LEPŠÍ TRÉNINKOVÉ PODMÍNKY 7. VYŠŠÍ FANOUŠKOVSKÁ ZÁKLADNA NOVÉHO KLUBU 8. VYŠŠÍ PRESTIŢ (LEPŠÍ JMÉNO) NOVÉHO KLUBU 9. NESHODY SE SOUČASNÝM TRENÉREM 10. POCIT MALÉHO VYTÍŢENÍ (NEPOSKYTNUTÍ DOSTATEČNÉ ŠANCE NA LEDĚ)

velmi silná silná motivace motivace 13 52% 1 4% 2 8% 2 8% 5 20% 3 12% 2 8% 3 12% 5 20% 3 12%

10 40% 4 16% 4 16% 3 12% 7 28% 8 32% 5 20% 3 12% 10 40% 7 28%

průměrná motivace

slabá motivace

2 8% 11 44% 7 28% 15 60% 11 44% 10 40% 10 40% 15 60% 8 32% 12 48%

0 0% 9 36% 10 40% 5 20% 2 8% 4 16% 8 32% 4 16% 2 8% 3 12%

Váţený Celkem aritmetický průměr 25 3,44 100% 25 1,88 100% 23 1,76 92% 25 2,08 100% 25 2,6 100% 25 2,4 100% 25 2,04 100% 25 2,2 100% 25 2,72 100% 25 2,4 100%

V tabulce jsou uvedeny v horním řádku odpovědi absolutní četnosti, ve spodním řádku četnosti relativní, ze kterých byly následně vytvořeny výsečové grafy zobrazující procentuelní zastoupení jednotlivých variant odpovědí dle zvolené škálové řady. Také byl vypočtený aritmetický průměr odpovědí, kdy byly jednotlivým úrovním motivace přiřazeny váhy od 4 - velmi silná motivace po váhu 1 - slabá motivace.

53

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 1. Vyšší finanční ohodnocení jako důvod k odchodu do jiného klubu povaţuje 52 % dotázaných za velmi silnou motivaci, 40 % za silnou a8

%

motivaci,

za

průměrnou za

slabou

motivaci jiţ nikdo. Graf 19: Vyšší finanční ohodnocení - Technika Brno

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 2. Snahu poznat jiné prostředí jako důvod k odchodu do jiného klubu povaţuje 4 % dotázaných za velmi silnou motivaci, 16 % za silnou, 44 % za průměrnou a 36 % za slabou motivaci. Graf 20: Snaha poznat jiné prostředí - Technika Brno

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 3. Moţnost

usadit

se

dlouhodobě v jiném městě (zemi)

jako

důvod

k odchodu do jiného klubu povaţuje 8 % dotázaných za velmi silnou motivaci, 16 % za silnou, 28 % za průměrnou a 40 % za slabou motivaci. Graf 21: Moţnost usadit se dlouhodobě v jiném městě (zemi) - Technika Brno

54

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 4. Moţnost

vrátit

se

do

rodného města (země) jako důvod k odchodu do jiného klubu

povaţuje

8

%

dotázaných za velmi silnou motivaci, 12 % za silnou, 60 % za průměrnou a 20 % za slabou motivaci. Graf 22: Moţnost vrátit se do rodného města (země) - Technika Brno

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 5. Sníţit vzdálenost z místa bydliště na trénink jako důvod k odchodu do jiného klubu

povaţuje

20

%

dotázaných za velmi silnou motivaci, 28 % za silnou, 44 % za průměrnou a 8 % za slabou motivaci. Graf 23: Sníţit vzdálenost z místa bydliště - Technika Brno

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 6. Lepší tréninkové podmínky jako důvod k odchodu do jiného klubu povaţuje 12 % dotázaných za velmi silnou motivaci, 32 % za silnou, 40 % za průměrnou a 16 % za slabou motivaci. Graf 24: Lepší tréninkové podmínky - Technika Brno

55

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 7. Vyšší základnu

fanouškovskou nového

klubu

jako důvod k odchodu do jiného klubu povaţuje 8 % dotázaných za velmi silnou motivaci, 20 % za silnou, 40 % za průměrnou a 32 % za slabou motivaci.

Graf 25: Vyšší fanouškovská základna nového klubu - Technika Brno

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 8. Vyšší prestiţ (lepší jméno) nového klubu jako důvod k odchodu do jiného klubu povaţuje 12 % dotázaných za velmi silnou motivaci, 12 % za silnou, 60 % za průměrnou a 16 % za slabou motivaci.

Graf 26: Vyšší prestiţ (lepší jméno) nového klubu - Technika Brno

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 9. Neshody

se

současným

trenérem jako důvod k odchodu do jiného klubu povaţuje 20 % dotázaných za velmi silnou motivaci, 40 % za silnou, 32 % za průměrnou a 8 % za slabou motivaci. Graf 27: Neshody se současným trenérem - Technika Brno

56

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 10. Pocit

malého

(neposkytnutí

vytíţení dostatečné

šance na ledě) jako důvod k odchodu do jiného klubu povaţuje 12 % dotázaných za velmi silnou motivaci, 28 % za silnou, 48 % za průměrnou a 12 % za slabou motivaci. Graf 28: Pocit malého vytíţení (neposkytnutí dostatečné šance na ledě) - Technika Brno

Podle počtu odpovědí velmi silná motivace lze sestavit následující pořadí důvodů vedoucí k mobilitě dotázaných sportovcův klubu Technika Brno: 1. Vyšší finanční ohodnocení 2. Sníţit vzdálenost z místa bydliště na trénink, Neshody se současným trenérem 3. Lepší tréninkové podmínky, Vyšší prestiţ (lepší jméno) nového klubu, Pocit malého vytíţení (neposkytnutí dostatečné šance na ledě) 4. Moţnost usadit se dlouhodobě v jiném městě (zemi), Moţnost vrátit se do rodného města (země), Vyšší fanouškovská základna nového klubu 5. Snaha poznat jiné prostředí. Podle váţeného aritmetického průměru odpovědí lze sestavit následující pořadí důvodů vedoucí k mobilitě dotázaných sportovců klubu Technika Brno: 1. Vyšší finanční ohodnocení 2. Neshody se současným trenérem 3. Sníţit vzdálenost z místa bydliště na trénink 4. Lepší tréninkové podmínky, Pocit malého vytíţení (neposkytnutí dostatečné šance na ledě) 5. Vyšší prestiţ (lepší jméno) nového klubu 6. Moţnost vrátit se do rodného města (země) 7. Vyšší fanouškovská základna nového klubu 8. Snaha poznat jiné prostředí 9. Moţnost usadit se dlouhodobě v jiném městě (zemi).

57

6.3 Dotazníkové šetření - motivace mobility sportovců – Třebíč Samotná SK HORÁCKÁ SLAVIA byla zaloţena v únoru 1928, ale uţ začátkem 20. století se hraje v Třebíči bandy hokej. Před vznikem samotné HS hraje jiţ lední hokej muţstvo DSK TŘEBÍČ, které bylo v sezóně 1937/38 dokonce členem nejvyšší soutěţe. Později se oba týmy sloučili pod jednotný a dnes platný název Horácká Slávie Třebíč. V období protektorátu v Českomoravské lize se v sezóně 1939/40 HS stává mistrem ţupy a na závěr v turnaji vítězů jednotlivých ţup končí druhá za neporazitelným týmem té doby LTC Praha. V poválečném období se HS kvalifikovala do obnovené první ligy, ve které nastupovala po dva ročníky. Poté přešla hlavní část hráčů do brněnské Zbrojovky a tak v roce 1956 po letech poklesu dochází k jiţ zmíněnému sloučení obou třebíčských týmů do jednoho pod názvem SPARTAK TŘEBÍČ. K další změně názvu dochází roku 1970 přejmenováním na TJ ZMS (Západomoravské strojírny). Po reorganizaci soutěţí hrají Třebíčští pouze krajský přebor. V roce 1980 Zimní stadion zastřešen a dostává nynější podobu. Po revoluci dochází k přejmenování klubu zpět k původnímu SK HORÁCKÁ SLAVIA. Důleţitým se stala sezóna 1996/97, ve které se Třebíč probojovala do 1.ligy. Třebíč se muţe pochlubit celou řadou velmi dobrých odchovanců, namátkou Patrik Eliáš, Ondřej Němec, Vladimír Sobotka či bratři Eratové. Třebíčští hokejisté jsou tradičním účastníkem 1.ligy. V posledních sezonách okupují první příčky tabulky. V sezóně 2014/15 obsadili 3.místo z celkem 14 týmů. Během této sezóny se na soupisce muţstva objevilo úctyhodných 58 hráčů. Po základní části Třebíč zamířila do play-off a po úspěšném čtvrtfinále jejich cesta skončila v semifinále vyřazením od Českobudějovického Motoru 1:4 na zápasy. Jednalo se o třetí vyřazení v semifinále v řadě za sebou. Zimní stadion z roku 1959 má uváděnou kapacitu 5000 míst, z toho 840 na sezení. Klubovými barvami třebíčských jsou modrá, červená a bílá. Klub z Třebíče úzce spolupracuje s extraligovým klubem HC Kometa Brno. (Meofans – Třebíč, 2015)

58

SK Horácká Slávie Třebíč má aktuálně 58 hráčů na soupisce, odpovědělo 33 z nich, návratnost dotazníků byla 56,9 %. Výzkum probíhal v termínu 1. 2. 21. 2. 2016. Celé znění dotazníku je uvedené v příloze A. V dotazníku se hráči hokejového klubu vyjadřovali k úrovni motivace při případném odchodu do jiného týmu (země) vzhledem k jednotlivým zvoleným kriteriím. Zvolená škála byla čtyřstupňová od velmi silné motivace po slabou motivaci. Výsledky dotazníkového šetření jsou přehledně uvedeny v následující tabulce. Tabulka 8:Výsledky dotazníkového šetření - Třebíč

Výsledky dotazníkového šetření - Třebíč Otázka/ Odpovědi na otázku 1. VYŠŠÍ FINANČNÍ OHODNOCENÍ 2. SNAHA POZNAT JINÉ PROSTŘEDÍ 3. MOŢNOST USADIT SE DLOUHODOBĚ V JINÉM MĚSTĚ (ZEMI) 4. MOŢNOST VRÁTIT SE DO RODNÉHO MĚSTA (ZEMĚ) 5. SNÍŢIT VZDÁLENOST Z MÍSTA BYDLIŠTĚ NA TRÉNINK 6. LEPŠÍ TRÉNINKOVÉ PODMÍNKY 7. VYŠŠÍ FANOUŠKOVSKÁ ZÁKLADNA NOVÉHO KLUBU 8. VYŠŠÍ PRESTIŢ (LEPŠÍ JMÉNO) NOVÉHO KLUBU 9. NESHODY SE SOUČASNÝM TRENÉREM 10. POCIT MALÉHO VYTÍŢENÍ (NEPOSKYTNUTÍ DOSTATEČNÉ ŠANCE NA LEDĚ)

velmi silná silná motivace motivace 27 82% 4 12% 5 15% 3 9% 5 15% 7 21% 5 15% 7 21% 5 15% 4 12%

5 15% 4 12% 9 27% 5 15% 8 24% 12 36% 5 15% 6 18% 9 27% 9 27%

průměrná motivace

slabá motivace

1 3% 17 52% 7 21% 18 55% 14 42% 11 33% 13 39% 16 48% 15 45% 14 42%

0 0% 8 24% 12 36% 7 21% 6 18% 3 9% 10 30% 4 12% 4 12% 6 18%

Váţený Celkem aritmetický průměr 33 3,79 100% 33 2,12 100% 33 2,21 100% 33 2,12 100% 33 2,36 100% 33 2,70 100% 33 2,15 100% 33 2,48 100% 33 2,45 100% 33 2,33 100%

V tabulce jsou uvedeny v horním řádku odpovědi absolutní četnosti, ve spodním řádku četnosti relativní, ze kterých byly následně vytvořeny výsečové grafy zobrazující procentuelní zastoupení jednotlivých variant odpovědí dle zvolené škálové řady. Také byl vypočtený aritmetický průměr odpovědí, kdy byly jednotlivým úrovním motivace přiřazeny váhy od 4 - velmi silná motivace po váhu 1 - slabá motivace.

59

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 1. Vyšší finanční ohodnocení jako důvod k odchodu do jiného klubu povaţuje 82 % dotázaných za velmi silnou motivaci, 15 % za silnou a3% motivaci,

za

průměrnou za

slabou

motivaci jiţ nikdo. Graf 29: Vyšší finanční ohodnocení - Třebíč

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 2. Snahu poznat jiné prostředí jako důvod k odchodu do jiného klubu povaţuje 12 % dotázaných za velmi silnou motivaci, 12 % za silnou, 52 % za průměrnou a 24 % za slabou motivaci. Graf 30: Snaha poznat jiné prostředí - Třebíč

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 3. Moţnost

usadit

se

dlouhodobě v jiném městě (zemi)

jako

důvod

k odchodu do jiného klubu povaţuje 15 % dotázaných za velmi silnou motivaci, 27 % za silnou, 21 % za průměrnou a 36 % za slabou motivaci. Graf 31: Moţnost usadit se dlouhodobě v jiném městě (zemi) - Třebíč

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 4.

60

Moţnost

vrátit

se

do

rodného města (země) jako důvod k odchodu do jiného klubu

povaţuje

9

%

dotázaných za velmi silnou motivaci, 15 % za silnou, 55 % za průměrnou a 21 % za slabou motivaci. Graf 32: Moţnost vrátit se do rodného města (země) - Třebíč

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 5. Sníţit vzdálenost z místa bydliště na trénink jako důvod k odchodu do jiného klubu

povaţuje

15

%

dotázaných za velmi silnou motivaci, 24 % za silnou, 42 % za průměrnou a 18 % za slabou motivaci. Graf 33: Sníţit vzdálenost z místa bydliště- Třebíč

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 6. Lepší tréninkové podmínky jako důvod k odchodu do jiného

klubu

povaţuje

21 % dotázaných za velmi silnou motivaci, 36 % za silnou, 33 % za průměrnou a 9 % za slabou motivaci. Graf 34: Lepší tréninkové podmínky- Třebíč

61

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 7. Vyšší základnu

fanouškovskou nového

klubu

jako důvod k odchodu do jiného

klubu

povaţuje

15 % dotázaných za velmi silnou motivaci, 15 % za silnou, 39 % za průměrnou a 30 % za slabou motivaci. Graf 35: Vyšší fanouškovská základna nového klubu - Třebíč

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 8. Vyšší prestiţ (lepší jméno) nového klubu jako důvod k odchodu do jiného klubu povaţuje 21 % dotázaných za velmi silnou motivaci, 18 % za silnou, 48 % za průměrnou a 12 % za slabou motivaci.

Graf 36: Vyšší prestiţ (lepší jméno) nového klubu - Třebíč

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 9. Neshody trenérem

se

současným

jako

důvod

k odchodu do jiného klubu povaţuje 15 % dotázaných za velmi silnou motivaci, 27 % za silnou, 45 % za průměrnou a 12 % za slabou motivaci.

Graf 37: Neshody se současným trenérem- Třebíč

62

Následující graf ukazuje relativní četnosti odpovědí na otázku 10. Pocit

malého

(neposkytnutí

vytíţení dostatečné

šance na ledě) jako důvod k odchodu do jiného klubu povaţuje 12 % dotázaných za velmi silnou motivaci, 28 % za silnou, 48 % za průměrnou a 12 % za slabou motivaci. Graf 38: Pocit malého vytíţení (neposkytnutí dostatečné šance na ledě) - Třebíč

Podle podílu odpovědí velmi silná motivace lze sestavit následující pořadí důvodů vedoucí k mobilitě dotázaných sportovců v klubu HS Třebíč: 1. Vyšší finanční ohodnocení 2. Lepší tréninkové podmínky, Vyšší prestiţ (lepší jméno) nového klubu 3. Moţnost usadit se dlouhodobě v jiném městě (zemi), Sníţit vzdálenost z místa bydliště na trénink, Vyšší fanouškovská základna nového klubu, Neshody se současným trenérem 4. Snaha poznat jiné prostředí Pocit malého vytíţení (neposkytnutí dostatečné šance na ledě) 5. Moţnost vrátit se do rodného města (země). Podle váţeného aritmetického průměru odpovědí lze sestavit následující pořadí důvodů vedoucí k mobilitě dotázaných sportovců v klubu HS Třebíč:: 1. Vyšší finanční ohodnocení 2. Lepší tréninkové podmínky 3. Vyšší prestiţ (lepší jméno) nového klubu 4. Neshody se současným trenérem 5. Sníţit vzdálenost z místa bydliště na trénink 6. Pocit malého vytíţení (neposkytnutí dostatečné šance na ledě) 7. Moţnost usadit se dlouhodobě v jiném městě (zemi) 8. Vyšší fanouškovská základna nového klubu 9. Snaha poznat jiné prostředí, Moţnost vrátit se do rodného města (země).

63

Diskuze Při výběru fotbalových lig jsem srovnával 3 soutěţe českou SYNOT ligu, americkou MLS a anglickou Premier League. Srovnání podílu cizinců a jeho vývoje ve vybraných fotbalových ligách v letech 2010 - 2015 ukazuje následující graf.

Graf 39: Podíl cizinců ve vybraných fotbalových ligách

Česká SYNOT liga vykazuje nejmenší podíl cizinců ze sledovaných lig, kdyţ se průměrně pohybuje na hranici 20 %. Severoamerické MLS vykazuje průměrný podíl cizinců ve sledovaném období na hranici 41 %. Největší průměrný podíl vykazuje anglická Premier League, který se blíţí hranici 55%. Tyto odlišnosti jsou způsobené rozdílnou kvalitou těchto soutěţí a ekonomickými moţnostmi klubů zaplatit kvalitního fotbalistu z jiné země. Zjištěné údaje mě vedli k vlastnímu názoru na jednotlivé ligy, ţe se jedná o tři z pohledu mobility a její motivace o 3 zcela rozdílné ligy. Nejvyšší česká fotbalová SYNOT liga je soutěţ, kde se podíl cizinců pohybuje mezi 17,72 % a 24,52 %, svého maxima dosáhl v sezóně 2014/15. Největší podíl z nich mají Slováci mezi 7,69 % a 10,36% , kteří vyuţívají geografické blízkosti, malé jazykové bariéry a lepších ekonomických podmínek. Většina zbývajících národností zde hrajících vyuţívá českou ligu v situaci, kdy není

schopná

nastoupit

ze

své

domácí

soutěţe

rovnou

do

některé

z nejkvalitnějších fotbalových soutěţí a pouţívá ji pro svoje zviditelnění, zkvalitnění výkonu a jako přestupnou stanici. 64

Americká MLS je liga, která zaznamenala obrovský rozvoj a o které se ví, ţe dokáţe díky nadstandartním ekonomickým podmínkám přilákat hvězdy typu Davida Beckhama. Podíl cizinců kolísal, pohyboval se mezi 37,78 % a 44,64 %, svého maxima dosáhl v sezóně 2015. Většina fotbalových hvězd sem odešla na konci svoji kariéry a pouţila svoje jméno na větší propagaci tohoto sportu, který musí v USA konkurovat tradičním domácím sportům, jako jsou lední hokej, basketball, baseball nebo americký fotbal. Anglická Premier League je liga, která je povaţována za jednu z nejkvalitnějších lig na světě (společně se Španělskem a Německem), a ke které většina fotbalistů shlíţí jako ke svoji vysněné lize. Ligu, kde je majitelem klubu jak ruský milionář, tak kuvajtský šejk a která zaručuje svým nejlepším hráčům luxusní příjmy. Podíl cizinců v anglické Premier League kolísal, pohyboval se mezi 50,84 % a 56,6 %, svého maxima dosáhl v sezóně 2013/14. Při výběru hokejových lig jsem srovnával 3 soutěţe českou Extraligu ledního hokeje, severoamerickou NHL a ruskou KHL. Srovnání podílu cizinců a jeho vývoje ve vybraných hokejových ligách v letech 2010 - 2015 ukazuje následující graf.

Graf 40: Podíl cizinců ve vybraných ligách ledního hokeje

65

Česká Extraliga ledního hokeje vykazuje nejmenší podíl cizinců ze sledovaných lig, kdyţ se průměrně pohybuje na hranici 15 %. Severoamerické NHL vykazuje průměrný podíl cizinců ve sledovaném období na hranici 24 %. Největší průměrný podíl vykazuje ruská KHL, který se blíţí hranici 36 %. Tyto odlišnosti jsou způsobené rozdílnou kvalitou těchto soutěţí a ekonomickými moţnostmi klubů zaplatit kvalitního hokejistu z jiné země. Zjištěné údaje mě vedli k vlastnímu názoru na jednotlivé ligy. Nejvyšší česká hokejová Extraliga ledního hokeje je soutěţ, kde se podíl cizinců pohybuje mezi 12,80 % a 15,564 %, svého maxima dosáhl v sezóně 2014/15. Největší podíl z nich mají Slováci mezi 8,13 % a 12,35% , kteří vyuţívají geografické blízkosti, malé jazykové bariéry a lepších ekonomických podmínek. Vedoucí muţstev české extraligy ve většině případů spoléhají převáţně na domácí hráče, s výjimkou Slováků. A hlavně - bez Slováků, kteří se mnohdy narodili ještě ve společném státě a někteří je za cizince nepovaţují, nastupuje v české nejvyšší soutěţi necelých pět procent hráčů ze zahraničí. V porovnání s nejkvalitnějšími národními ligami v Evropě to není mnoho, v DEL (Německo) je to 46 %, v SHL (Švédsko) 30 % nebo v NLA (Švýcarsko) 25 %. I kdyţ se extralize vyhýbá zahraniční špička, cizinců obecně přibývá. Z prostého důvodu. Kdyţ kluby chtějí sáhnout po kvalitním tuzemském hokejistovi, mají stále omezenější výběr. Starší hráči postupně míří do důchodu a není dost mladíků, kteří by je dokázali nahradit, o kterých se tvrdí, ţe je jich málo a také nejsou ochotní trpělivě pracovat v niţší soutěţi, aby se tu nejvyšší připravili. Navíc ti nejkvalitnější odchází do zahraničí jiţ v juniorském věku.(sport.aktuálně.cz,2015) Severoamerická NHL je soutěţ, kde podíl cizinců kolísal a pohyboval se mezi 22,80 % a 24,95 %, svého maxima dosáhl v sezóně 2014/15. Největší podíl domácích hráčů činili Kanaďané, jejich podíl se pohyboval mezi 50,82 % a 53,61 %, podíl Američanů mezi 23,56 % a 24,23 %. Za nejlepší soutěţ v hokeji od počátku vzniku samotného hokeje je povaţována NHL. Kolébka hokeje to není jen náhodou a aţ na pár výjimek si samotná soutěţ a její hráči drţí i na mezinárodním poli tu nejlepší kvalitu. Historicky i do této soutěţe patřili a patří cizinci.

Podíl cizinců se ovšem v posledních letech moc nemění a zůstává

konstantní. Jedná se o ty nejlepší hráče ze všech evropských soutěţí.

66

Největší zastoupení zde mají v posledních sledovaných sezonách hráči ze Švédska (8%), České republiky (4%) Ruska, Finska (oba po 3,5%) a Slovenska (1,3%). Relativně nízký počet hráčů z ruské federace je pravděpodobně způsoben rozmachem a platovými podmínkami KHL, do které se v posledních sezonách vrací i velmi úspěšní ruští hokejisté z NHL. Domnívám se, ţe i v příštích sezonách nebude počet cizinců v kanadsko-americké soutěţi kulminovat, díky nekonečné zásobě mladých talentovaných hráčů z kanadských juniorských a amerických univerzitních lig. Zde muţů poskytnout i vlastní zkušenost, kdy jsem jednu sezónu v jedné z kanadských juniorských soutěţí odehrál. Mohu říct, ţe úroveň poskytnutá zázemím celé soutěţe a kaţdého z týmů se snadno vyrovná i dnešním podmínkám v české nejvyšší soutěţi. Uţ i tyto ligy pamatují na své vlastní hráče a je stanoven maximální počet cizinců na čísle dva. Profesionalita je v NHL na tak vysoké úrovni, ţe opravdu jedinou starostí kaţdého hráče je starost o vlastní výkon. A právě profesionalita spojená s ekonomickou vyspělostí těchto dvou států, fanouškovskou základnou klubů vytváří propastný rozdíl mezi NHL a jakoukoli jinou soutěţi na světě. Tím bude i nadále jasně dána motivace pro kaţdého hráče na naší planetě si tuto soutěţ zahrát. Ruská KHL je soutěţ, kde v letech 2010 - 2015 podíl cizinců v ruské KHL kolísal, pohyboval se mezi 32,32 % a 39,10 %, svého maxima dosáhl v sezóně 2013/14. KHL se jiţ hraje sedmým ročníkem a kaţdý rok dává větší váhu svému názvu "kontinentální". Organizátoři soutěţe za určitých podmínek dovolují těm nejlepším a nejbohatších týmům z jiných státu se přihlásit do soutěţe. V posledních letech uţ zde nechyběl ani tým z České Republiky, konkrétně Lev Praha, který se ve své jediné sezóně probojoval aţ do finále. Ve spojitosti s kvalitou soutěţe vidím i nátlak na manaţery svých týmu, kteří se snaţí dostat do toho svého ty nejlepší hráče. Jádro soutěţe tvoří samozřejmě ruští hráči, ale díky odlišnému stylu hokeje se zde uplatňují i ti nejlepší z jiných lig, zejména z Kanady, Švédska, Ruska, Finska, České a Slovenské republiky. Ti přináší do této soutěţe další kvalitu a atraktivnost, díky níţ se v Rusku hokej těší stále té největší oblibě. Jednu z největších výhod pro všechny hráče spadající pod ruský klub vidím v oblasti velmi nízkých daní., takţe relativně niţší plat můţe znamenat čistý větší příjem.

67

V následující tabulce je zpracované pořadí důvodů mobility dle úrovně její motivace a jejich srovnání ve zkoumaných klubech Technika Brno a HS Brno. Tabulka 9: Pořadí důvodů mobility dle úrovně motivace

Hokejový klub

Technika Brno

HS Třebíč

podíl odpovědí váţený podíl odpovědí váţený Otázka/ Pořadí dle velmi silná aritmetický velmi silná aritmetický motivace průměr motivace průměr 1. VYŠŠÍ FINANČNÍ OHODNOCENÍ 1 1 1 1 2. SNAHA POZNAT JINÉ PROSTŘEDÍ 5 8 4 9 3. MOŢNOST USADIT SE DLOUHODOBĚ V JINÉM MĚSTĚ (ZEMI) 4 9 3 7 4. MOŢNOST VRÁTIT SE DO RODNÉHO MĚSTA (ZEMĚ) 4 6 5 9 5. SNÍŢIT VZDÁLENOST Z MÍSTA BYDLIŠTĚ NA TRÉNINK 2 3 3 5 6. LEPŠÍ TRÉNINKOVÉ PODMÍNKY 3 4 2 2 7. VYŠŠÍ FANOUŠKOVSKÁ ZÁKLADNA NOVÉHO KLUBU 4 7 3 8 8. VYŠŠÍ PRESTIŢ (LEPŠÍ JMÉNO) NOVÉHO KLUBU 3 5 2 3 9. NESHODY SE SOUČASNÝM TRENÉREM 2 2 3 4 3 4 4 6 10. POCIT MALÉHO VYTÍŢENÍ (NEPOSKYTNUTÍ DOSTATEČNÉ ŠANCE NA LEDĚ)

Podle váţeného aritmetického průměru odpovědí lze sestavit následující pořadí důvodů vedoucí k mobilitě dotázaných sportovců v obou klubech, výsledky HS Třebíč jsou zvýrazněny pro přehlednost kurzívou. 1. Vyšší finanční ohodnocení x Vyšší finanční ohodnocení 2. Neshody se současným trenérem x Lepší tréninkové podmínky 3. Sníţit vzdálenost z místa bydliště na trénink x Vyšší prestiž (lepší jméno) nového klubu 4. Lepší tréninkové podmínky, Pocit malého vytíţení (neposkytnutí dostatečné šance na ledě) x Neshody se současným trenérem 5. Vyšší prestiţ (lepší jméno) nového klubu x Snížit vzdálenost z místa bydliště na trénink 6. Moţnost vrátit se do rodného města (země) x Pocit malého vytížení (neposkytnutí dostatečné šance na ledě) 7. Vyšší fanouškovská základna nového klubu x Možnost usadit se dlouhodobě v jiném městě (zemi) 8. Snaha poznat jiné prostředí x Vyšší fanouškovská základna nového klubu 9. Moţnost usadit se dlouhodobě v jiném městě (zemi) x Snaha poznat jiné prostředí, Možnost vrátit se do rodného města (země).

68

Z uvedeného pořadí jasně vyplývá, ţe existují určité rozdíly ve vnímání sportovního ţivota mezi těmito dvěma hokejovými úrovněmi. Nejsilnější motivací pro mobilitu hokejistů je vyšší finanční ohodnocení a nezávisí na tom, zda se jedná o výkonnostního sportovce z Techniky Brno nebo profesionálního sportovce z HS Třebíč. Ovšem u hráčů niţší soutěţe je tato motivace, jak rozebereme níţe, determinována dostupností nového angaţmá. Na druhém místě v pořadí důleţitosti jiţ lze najít zajímavou odlišnost, výkonností sportovec za ni povaţuje neshody s trenérem, profesionál lepší tréninkové podmínky. Domnívám se, ţe tato skutečnost je způsobená tím, ţe profesionál, který v tomto prostředí tráví více času, daleko více ocení na jaké úrovni je technické zázemí, ledová plocha, šatny, rehabilitace a hala jako taková. Naproti tomu hráč druholigového klubu, který ve většině případů uţ není zcela závislý na příjmech od klubu, nemá zapotřebí hrát pod trenérem, se kterým nemá dobře vztahy. Jak jsem jiţ uvedl, tak otázky číslo 1. a 3. spolu u výkonnostního hráče souvisejí. Finance jsou pro něj důleţité, ale je ochoten za nimi cestovat pouze do určité míry, tak aby mohl časově stihnout i ostatní povinnosti jako jsou především práce, rodina či vysoká škola. Kdeţto u profesionála vidím v pořadí další logické rozhodnutí. Vyšší prestiţ a jméno klubu totiţ korespondují i s prvními dvěma otázkami a jsou logickou součástí při rozhodování. Z vlastní zkušenosti muţů říct, ţe hrát v týmech s nejvyšší prestiţí je to, čeho chce dosáhnout vesměs kaţdý junior či senior hrající ve vyšších soutěţích. Lepší tréninkové podmínky jsou samozřejmě důleţitou podmínkou i u druholigového hokejisty. Je vţdy dobrou motivací absolvovat tréninkové jednotky tam, kde prostředí vyhovuje moderním způsobům trénování. Pocit malého vytíţení závisí mnohdy na povaze daného hráče, ale u toho sebevědomého je to dostatečný argument na to hledat si nový tým. Na stejném pořadí se nachází u hráčů HS Třebíč neshody se současným trenérem, se kterou souvisí momentální forma týmu i samotného hráče. Při dlouhotrvajících neshodách je reálnou cestou nápravy opustit klub. Musím zde také připomenout, ţe velmi často dochází k opačnému postupu, kdy majitelé klubu po špatných výsledcích a neshodách zruší smlouvu samotnému trenérovi. V tomto případě je pro hráče důleţité toto nesnadné období přečkat a zkusit štěstí pod trenérem nově příchozím.

69

Co se týká otázky číslo 5. tak vidíme, ţe i některé kluby v niţších soutěţích mají rozdílnou prestiţ. Ve většině případů je to dáno třeba úspěšnou historií nebo počtem. Jako příklad muţů uvést druholigový HC Vsetín. Na této úrovni důleţitosti nacházíme vzdálenost potencionálního hokejového klubu k místu bydliště. Konkrétně uvedu situaci, kdy hráči, kteří mají umoţněno hostování v týmu buď ve vyšší nebo niţší soutěţi, a tak jsou odkázáni na velmi časté přejezdy mezi těmito dvěma kluby. Hezkým příkladem muţe být ustanovená spolupráce mezi HC Kometou Brno a Třebíčí. Motivace, jeţ se umístily na šestém pořadí a níţe, můţeme uţ povaţovat za ty s niţší důleţitostí při výběru. Moţnost vrátit se do rodného města je o něco výše umístěná u výkonnostního hráče, kterému se ve většině případů nepodaří dostat tak daleko od rodného místa. Spíše je to určeno jeho skutečným pracovním poměrem, kvůli kterému bude ochoten odstěhovat se. U profesionálů je to dokonce aţ na posledním místě. Ti mnohdy po mnoholetém úspěšném působení v klubu mají natolik silné sociální vazby v tomto prostředí, ţe zůstávají i nadále ţít na stejném místě. Pocit malého vytíţení na ledové ploše je pro profesionála s platnou smlouvou většinou jen přechodné období. Dnes je velice obtíţné vyjednávat o nových kontraktech, a tak si kaţdý hráč velmi váţí svého ohodnocení a je ochoten i při pocitově menším vytíţení v týmu zůstat. Vyšší fanouškovská základna se v obou případech umístila na niţších místech. Důvodem muţe být u hráčů Techniky Brno, ţe svůj sport berou především jako doplněk a místo psychického odpočinku. Oproti tomu u profesionálů z Třebíče předpokládám, ţe je spíše v rozhodnutí změnit místo působení ovlivní právě finanční a tréninkové podmínky. Předpokládám, ţe o postavení na niţších pozicích v rámci motivace změnit klub důvody - moţnost se dlouhodobě usadit na jiném místě a poznat nové prostředí, nejsou v dnešním světě uţ tak aktuální. Svět se díky globalizaci, infrastruktuře a celkovému propojení zmenšuje a většina sportovců si ve svém soukromém čase můţe v podstatě vycestovat a poznat jakékoli místo na zemi. V dřívějších dobách, by se pořadí motivace podle mého názoru ve většině případů aţ na finanční podmínky lišilo.

70

Závěr Během posledního období vykázal sport výrazný vývoj, který reagoval na měnící se poměry spojené se šířící se globalizací. Dnešní svět je přirovnáván k tzv. Global Village (globální vesnici). Společně jako ostatní sféry lidského ţivota se sport začal podřizovat kapitalistickému způsobu moderního ţivota a reagoval na nároky konzumní společnosti. Do oblasti sportu se díky nadnárodním korporacím a masmédiím dostalo obrovské mnoţství finančního kapitálu, který má vliv na sportovce (dává jim důvod k migraci), jednotlivé sporty (určuje, který sport se bude vysílat a ve který čas) a na samotné diváky. Díky narůstající komercionalizací se sportovci věnují nejenom své profesi sportu, ale čím dál více se z nich stávají obchodní značky, které jsou prostředkem velkých korporací k vyššímu zisku, ale zároveň mohou přinést sportovci příjem, který můţe dokonce převyšovat vlastní příjem ze sportovní činnosti. K odpovědi na hlavní výzkumnou otázku: Jakým způsobem a do jaké míry zasahuje mobilita sportovců do vybraných soutěţí kolektivních sportů?, bych rád uvedl, ţe česká SYNOT liga vykazuje nejmenší podíl cizinců ze sledovaných lig, kdyţ se průměrně pohybuje na hranici 20 %, severoamerická MLS vykazuje průměrný podíl na hranici 41 %., největší průměrný podíl vykazuje anglická Premier League, který se blíţí hranici 55%.

Zkoumané ligy vykazují určité

odlišnosti, které jsou ovlivněné rozdílnou kvalitou těchto soutěţí, prestiţí těchto lig a ekonomickými moţnostmi klubů zaplatit kvalitního fotbalistu z jiné země. Zjištěné údaje mě vedli k vlastnímu názoru na jednotlivé ligy, ţe se jedná z pohledu mobility a její motivace o tři zcela rozdílné ligy. Česká Extraliga ledního hokeje vykazuje nejmenší podíl cizinců ze sledovaných lig, kdyţ se průměrně pohybuje na hranici 15 %, severoamerické NHL vykazuje průměrný podíl na hranici 25 %., největší průměrný podíl vykazuje ruská KHL, který se blíţí hranici 36 %. Tyto odlišnosti jsou způsobené rozdílnou kvalitou těchto soutěţí a ekonomickými moţnostmi klubů zaplatit kvalitního hokejistu z jiné země. Zjištěné údaje mě vedli k vlastnímu názoru na jednotlivé ligy, které jsem jiţ uvedl v rámci diskuze.

71

Za hlavní motivační faktory k mobilitě označili výkonností hokejisté týmu Technika Brno: 1. Vyšší finanční ohodnocení 2. Neshody se současným trenérem 3. Sníţit vzdálenost z místa bydliště na trénink 4. Lepší tréninkové podmínky, Pocit malého vytíţení (neposkytnutí dostatečné šance na ledě). Za hlavní motivační faktory k mobilitě označili profesionální hokejisté týmu HS Třebíč: 1. Vyšší finanční ohodnocení 2. Lepší tréninkové podmínky 3. Vyšší prestiţ (lepší jméno) nového klubu 4. Neshody se současným trenérem 5. Sníţit vzdálenost z místa bydliště na trénink Z uvedeného pořadí jasně vyplývá, ţe existují určité rozdíly ve vnímání sportovního ţivota mezi těmito dvěma hokejovými úrovněmi. Obě skupiny se shodnou pouze na jediném, ţe vyšší finanční ohodnocení je tou nejsilnější motivací. Na druhém místě v pořadí důleţitosti jiţ lze najít odlišnost, výkonnostní sportovec za ni povaţuje neshody s trenérem, profesionál lepší tréninkové podmínky. Domnívám se, ţe tato skutečnost je způsobená tím, ţe profesionál, který v tomto prostředí tráví více času, daleko více ocení na jaké úrovni je technické zázemí, neshody s trenérem si často raději nepřipouští, neboť si plně uvědomuje, ţe sport je jediným zdrojem příjmu. Lepší tréninkové podmínky jsou samozřejmě důleţité i u druholigového hokejisty, ale jsou pro něho v pořadí motivace aţ na čtvrtém místě. Pro výkonnostního sportovce je odchod z týmu kvůli neshodám s trenérem druhou nejsilnější motivací, není zcela finančně závislý na příjmu z hokeje a není pro něj tak problematické změnit tým, jak pro profesionála. Profesionál vidí na třetím místě pořadí vyšší prestiţ nového klubu, se kterou si spojuje vlastní seberealizaci, kdeţto výkonnostní sportovec za ni povaţuje moţnost sníţit vzdálenost z místa bydliště na trénink. Domnívám se, ţe tento rozdíl je způsoben tím, ţe pro výkonnostního sportovce je dojezdová vzdálenost na trénink důleţitější vzhledem k hlavnímu pracovnímu poměru.

72

Rád bych také uvedl, ţe téma jsem si vybral převáţně z důvodu vlastních proţitých zkušeností, které souvisejí s hlavními otázkami výzkumu. V rámci mojí aktivní hokejové kariéry jsem prošel oběma zkoumanými hokejovými kluby, mám k nim blízký vztah a plno aktivních kontaktů umoţňujících provést výzkum. Zjištěné závěry mohou slouţit k lepšímu pochopení dané problematiky odborné veřejnosti nebo funkcionářům klubů podobné výkonnostní úrovně. Zároveň tyto závěry vyvolaly celou řadu dalších otázek, např. mě zaujal rozdílný přístup k otázce migrace u jednotlivých sportovních federací, kdyţ hokejová IIHF a fotbalová FIFA nevyhodnocuje pravidelně a detailně tuto oblast, na rozdíl od basketbalové FIBY, která vydává detailní roční přehled. Také musím poznamenat, ţe právě tato práce můţe mít mnoho dalších východisek díky subjektivnímu pojetí kaţdého z nás a není zcela jednoduché najít hlavní faktory motivace migrace jak u domácích sportovců, tak v tom globálním měřítku.

73

Seznam pouţitých zdrojů Kniţní literatura Bale, J. (1996). Kenyan Running: Movement Culture, Geography and Global Change. London: Frank Cass. Disman, M. (1998). Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Dovalil, J. et al.(2002). Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia. Ferjenčík, J. (2000). Základy metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál. Giddens, A. (2003). Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství. Guttmann, A. (2009).Games and Empires: Modern Sports and Cultural Imperialism. New York: Columbia University Press. Hamerník, P (2007). Sportovní právo s mezinárodním prvkem. Praha: Auditorium. Harrington, A. et al. (2006): Moderní sociální teorie. Praha: Portál. Houlihan, B. (2002). The Politics fo Sport Development. London: Routledge. Choutka, M. & Dovalil, J.(1987). Sportovní trénink. Praha: Olympia. Jarvie, G. (2005) Sport, culture and Society. New York: Routledge. Keller, J. (1995). Až na dno blahobytu. Brno: Duha. Kubátová, K. (2005). Daňová teorie - úvod do problematiky. Praha: ASPI. Leservoisier, L. (1996). Daňové ráje. Praha: HZ. Maguire, J. (2006) Sport and Globalization. In J. Coakley & E. Dunning (Eds) Hand - book of sport studies. (pp. 356 - 369). London: Sage Publications. Maguire, J. et al. (2002). Sport Worlds: A Sociological Perspective.Champaign, IL: Human Kinetics. Martin, S. F. (2009). Globalization: The transformation of social works. London: Sage Publications. Mezřický, V. (2011). Perspektivy globalizace. Praha: Portál. Novotný, J. (2000). Ekonomika sportu. Praha: ISV nakladatelství. Rylová, Z. (2005). Mezinárodní dvojí zdanění, Olomouc: Anag. Oborný, J. (2001) Filozofické a etické pohľady do športovej humanistiky. Bratislava: Slovenská vedecká spoločnosť pre telesnú výchovu a šport. Sage, G.H. (2010): Globalizing Sport. London: Paradigm Publishers. Sekot, A. (2006). Sociologie sportu. Brno: Paido.

74

Sekot, A., Leška, D., Oborný, J. & Jůva, V. (2004). Sociální dimenze sportu. Brno: Masarykova univerzita. Sluka, T. (2007). Profesionální sportovec: (právní a ekonomické aspekty). Praha: Havlíček Brain Team. Sýkora, L. (2000) Globalizace a její společenské a geografické důsledky. In: P. Jehlička, J. Tomeš & P. Daněk (Eds) Stát, prostor, politika: vybrané otázky politické geografie. (pp. 59-79). Praha: Přírodovědecká fakulta UK Praha, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Časopisecká literatura Burda, Z. Nad judikaturou týkající se sportovců. Daně a právo v praxi. 2012, č. 8. Burda, Z. Zdaňování příjmů sportovců. Práce a mzda. 2013, č. 3. Magee, J. & Sugden, J. The world at their feet: Professional football and international labor migration. Journal of Sport and Social Issues. 2002. č. 26 Radostová, K. Sportovní právo. Právo a společnost. 2012, č. 10. Taylor, M. Global Players? Football, Migration and Globalization. Historical Social Research. 2006, č.31 Vybíral, R. Zdaňování příjmů profesionálních sportovců ze sportovní činnosti. Daně a finance. 2011, č. 3. Internetové zdroje APK LH. (2015).[online]. Přestupní řád pro kluby TELH a 1. ligy. Retrieved from http://www.apklh.cz/wp-content/uploads/2015/11/4-P%C5%99estupn%C3%AD%C5%99%C3%A1d-pro-kluby-extraligy-a-I.pdf (accessed March 6, 2016) ČT 14 (2014) .[online]. Spor o monacké daně Kvitové Retrieved from http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1026057-spor-o-monacke-dane-kvitovese-zastal-ministr-i-sdruzeni (accesed November 17, 2015) ČT 15 (2015) .[online].Liga má rekordní počet cizinců Retrieved from http://www.ceskatelevize.cz/sport/fotbal/301967-liga-ma-rekordni-pocet-cizincujejich-angazovanim-ale-kluby-riskuji/(accesed November 14, 2015) Ekonomika.idnes (2014) [online]. Na fotbalovém mistrovství buduji-multi-kulti týmy.

Retrieved

from

http://ekonomika.idnes.cz/na-fotbalovem-mistrovstvi-

buduji-multi-kulti-tymy-fxm-/eko-zahranicni.aspx?c=A140627_213731_eko-

75

zahranicni_zt (accessed December 10, 2015) Europa. (2007) [online]. Bílá kniha o sportu. 2007 [cit. 2015-03-02]. Retrieved fromhttp://europa.eu/legislation_summaries/education_training_youth/sport/l3501 0_cs.htm (accessed March 5, 2016) Forbes. (2015) [online]. The World's Highest-Paid Athletes. Retrieved from http://www.forbes.com/athletes/list (accessed February 5, 2016) Football - lineups.com/ Premier league (2015) [online]. Premier League 2010/11 Retrieved from http: //www.football-lineups.com/tourn/FA_Premier_League_20102011/stats/nationalities/ (accesed Decemmer 3, 2015) Football - lineups.com/ Premier league (2015) [online]. Premier League 2011/12 Retrieved from http: //www.football-lineups.com/tourn/FA_Premier_League_20112012/stats/nationalities/ (accesed Decemmer 3, 2015) Football - lineups.com/ Premier league (2015) [online]. Premier League 2012/13 Retrieved from http: //www.football-lineups.com/tourn/FA_Premier_League_20122013/stats/nationalities/ (accesed Decemmer 3, 2015) Football - lineups.com/ Premier league (2015) [online]. Premier League 2013/14 Retrieved from http: //www.football-lineups.com/tourn/FA_Premier_League_20132014/stats/nationalities/ (accesed Decemmer 3, 2015) Football - lineups.com/ Premier league (2015) [online]. Premier League 2014/15 Retrieved from http: //www.football-lineups.com/tourn/FA_Premier_League_20142015/stats/nationalities/ (accesed Decemmer 3, 2015) HC Technika Brno. (2015). [online]. Historie klubu Retrieved from http://www.hctechnika.cz/zobraz.asp?t=historie-klubu (accessed November 14, 2015) Hokej.cz (2015) .[online]. Odchody Evropanů do NHL. Retrieved from http://www.hokej.cz/odchody-evropanu-do-nhl-ruska-legie-stiha-svedskouuspeje-simon/5008782 (accesed November 17, 2015)

76

Gilles, M. (2011). [ online].Best League in Europe?. Retrieved from http://www.euro-eleven.com/2011/06/best-league-ineurope-2/ (accessed January 5, 2016) Marada, R. (2009) [online]. Rodáci, odrodilci a adoptovaní. Retrieved from http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/090723122910.pdf (accessed March 5, 2016) Meofans - Třebíč (2015) [online]. HS Třebíč Retrieved from (http://meofans.com/tym/sk-horacka-slavia-trebic (accesed November 17, 2015) MLS Soccer .(2015). [online]. MLS players - 2010 Retrieved from http://www.mlssoccer.com/post/2013/09/24/infographic-map-549-mls-playersarranged-birthplace-usa-new-caledonia-sideline (accesed November 14, 2015) MLS Soccer .(2015). [online]. MLS players - 2011 Retrieved from http://pressbox.mlssoccer.com/sites/g/files/g211536/f/MLS%20Players%20by%2 0Place%20of%20Birth%202011_0.pdf (accesed November 14, 2015) MLS Soccer .(2015). [online]. MLS players - 2012 Retrieved from http://assets.sbnation.com/assets/1064574/MLS_World_Map_04-16-2012.pdf (accesed November 14, 2015) MLS Soccer .(2015). [online]. MLS players - 2013 Retrieved from http://pressbox.mlssoccer.com/sites/g/files/g211536/f/201509/World%20Player% 20Map%209.14.15.pdf (accesed November 14, 2015) MLS Soccer .(2015). [online]. MLS players - 2014 Retrieved from http://lemonly.com/wp-content/uploads/2014/05/MLS-World-Map_Pressbox960x2616.jpg (accesed November 14, 2015) Quanthockey.com/czech-extraliga.(2015). [online]. 2010-11

Retrieved

from

Czech-extraliga players-

http://www.quanthockey.com/czech-

extraliga/en/nationality-totals/czech-extraliga-players-2010-11-stats.html (accessed November 12, 2015) Quanthockey.com/czech-extraliga.(2015). [online]. 2011-12

Retrieved

from

Czech-extraliga players-

http://www.quanthockey.com/czech-

extraliga/en/nationality-totals/czech-extraliga-players-2011-12-stats.html (accessed November 12, 2015)

77

Quanthockey.com/czech-extraliga.(2015). [online]. 2012-13

Retrieved

from

Czech-extraliga players-

http://www.quanthockey.com/czech-

extraliga/en/nationality-totals/czech-extraliga-players-2012-13-stats.html (accessed November 12, 2015) Quanthockey.com/czech-extraliga.(2015). [online]. 2013-14

Retrieved

from

Czech-extraliga players-

http://www.quanthockey.com/czech-

extraliga/en/nationality-totals/czech-extraliga-players-2013-14-stats.html (accessed November 12, 2015) Quanthockey.com/czech-extraliga.(2015). [online]. 2014-15

Retrieved

from

Czech-extraliga players-

http://www.quanthockey.com/czech-

extraliga/en/nationality-totals/czech-extraliga-players-2014-15-stats.html (accessed November 12, 2015) Quanthockey.com/khl. (2015). [online]. KHL players-2010-11 Retrieved from http://www.quanthockey.com/khl/nationality-totals/khl-players-2010-11stats.html (accesed November 29, 2015) Quanthockey.com/khl. (2015). [online]. KHL players-2011-12 Retrieved from http://www.quanthockey.com/khl/nationality-totals/khl-players-2011-12stats.html (accesed November 29, 2015) Quanthockey.com/khl. (2015). [online]. KHL players-2012-13 Retrieved from http://www.quanthockey.com/khl/nationality-totals/khl-players-2012-13stats.html (accesed November 29, 2015) Quanthockey.com/khl. (2015). [online]. KHL players-2013-14 Retrieved from http://www.quanthockey.com/khl/nationality-totals/khl-players-2013-14stats.html (accesed November 29, 2015) Quanthockey.com/khl. (2015). [online]. KHL players-2013-14 Retrieved from http://www.quanthockey.com/khl/nationality-totals/khl-players-2013-14stats.html (accesed November 29, 2015) Quanthockey.com/nhl. (2015). [online]. NHL players-2010-11 Retrieved from http://www.quanthockey.com/nhl/nationality-totals/nhl-players-2010-11stats.html (accesed November 29, 2015)

78

Quanthockey.com/nhl. (2015). [online]. NHL players-2011-12 Retrieved from http://www.quanthockey.com/nhl/nationality-totals/nhl-players-2011-12stats.html (accesed November 29, 2015) Quanthockey.com/nhl. (2015). [online]. NHL players-2012-13 Retrieved from http://www.quanthockey.com/nhl/nationality-totals/nhl-players-2012-13stats.html (accesed November 29, 2015) Quanthockey.com/nhl. (2015). [online]. NHL players-2013-14 Retrieved from http://www.quanthockey.com/nhl/nationality-totals/nhl-players-2013-14stats.html (accesed November 29, 2015) Quanthockey.com/nhl. (2015). [online]. NHL players-2014-15 Retrieved from http://www.quanthockey.com/nhl/nationality-totals/nhl-players-2014-15stats.html (accesed November 29, 2015) Schwartzhoffová, E. (2010). [online]. Sportovní turismus Retrieved from http://www.telesnakultura.upol.cz/index.php/telesnakultura/article/viewFile/58/15 (accessed October 5, 2015) SYNOT liga(2015) .[online].Historie Synot ligy Retrieved from http://www.historiesynotligy.cz/historie/14-15

(accesed November 14, 2015)

Stojanov R. & Volfová A. (2009). [online]. Globalizace Retrieved from http: http://www.rozvojovka.cz/globalizace (accessed March 10, 2015) Transfermarkt - Synot liga (2015).[online].

Synot liga Retrieved from

http://www.transfermarkt.co.uk/synotliga/erfolgreichenationen/wettbewerb/TS1/plus/?saison_id=2014 (accesed November 14, 2015) Zeman, P.(2010). [online]. Dukla přichází s novým způsobem odměňování hráčů Retrieved from http://www.hcdukla.cz/clanek.asp?id=4204 (accessed December 12, 2015)

79

Seznam obrázků, grafů a tabulek Seznam obrázků Obrázek 1: Makroekonomický model sportu v ČR .............................................. 10 Obrázek 2: Nejvíce vydělávající profesionální sportovci ..................................... 15 Obrázek 3: MS 2014 ve fotbale ............................................................................ 31 Obrázek 4: Vytíţenost hráču Premier League v sezóně 2014/15 ......................... 38 Seznam grafů Graf 1:Vývoj počtu hráčů SYNOT ligy ................................................................ 33 Graf 2: Vývoj podílu cizinců v SYNOT lize ........................................................ 34 Graf 3: Sloţení SYNOT ligy ................................................................................. 34 Graf 4:Vývoj počtu hráčů MLS ............................................................................ 36 Graf 5:Vývoj podílu cizinců v MLS ..................................................................... 37 Graf 6: Sloţení MLS ............................................................................................. 37 Graf 7:Vývoj počtu hráčů Premier League ........................................................... 39 Graf 8: Podílu cizinců v Premier League .............................................................. 40 Graf 9: Sloţení Premier League ............................................................................ 40 Graf 10: Vývoj počtu hráčů Extraligy ČR ............................................................ 43 Graf 11: Podíl cizinců v extralize ČR ................................................................... 43 Graf 12: Sloţení české Extraligy........................................................................... 44 Graf 13: Vývoj počtu hráčů NHL ......................................................................... 46 Graf 14: Podíl cizinců v NHL ............................................................................... 47 Graf 15: Sloţení severoamerické NHL ................................................................. 47 Graf 16: Vývoj počtu hráčů KHL ......................................................................... 49 Graf 17:Podíl cizinců v KHL ................................................................................ 50 Graf 18: Sloţení KHL ........................................................................................... 50 Graf 19: Vyšší finanční ohodnocení - Technika Brno .......................................... 54 Graf 20: Snaha poznat jiné prostředí - Technika Brno ......................................... 54 Graf 21: Moţnost usadit se dlouhodobě v jiném městě (zemi) - Technika Brno . 54 Graf 22: Moţnost vrátit se do rodného města (země) - Technika Brno ................ 55 Graf 23: Sníţit vzdálenost z místa bydliště - Technika Brno................................ 55 Graf 24: Lepší tréninkové podmínky - Technika Brno ......................................... 55 Graf 25: Vyšší fanouškovská základna nového klubu - Technika Brno ............... 56 80

Graf 26: Vyšší prestiţ (lepší jméno) nového klubu - Technika Brno ................... 56 Graf 27: Neshody se současným trenérem - Technika Brno................................. 56 Graf 28: Pocit malého vytíţení (neposkytnutí dostatečné šance na ledě) - Technika Brno ....................................................................................................................... 57 Graf 29: Vyšší finanční ohodnocení - Třebíč ....................................................... 60 Graf 30: Snaha poznat jiné prostředí - Třebíč ....................................................... 60 Graf 31: Moţnost usadit se dlouhodobě v jiném městě (zemi) - Třebíč ............... 60 Graf 32: Moţnost vrátit se do rodného města (země) - Třebíč ............................. 61 Graf 33: Sníţit vzdálenost z místa bydliště- Třebíč .............................................. 61 Graf 34: Lepší tréninkové podmínky- Třebíč ....................................................... 61 Graf 35: Vyšší fanouškovská základna nového klubu - Třebíč ............................ 62 Graf 36: Vyšší prestiţ (lepší jméno) nového klubu - Třebíč ................................. 62 Graf 37: Neshody se současným trenérem- Třebíč ............................................... 62 Graf 38: Pocit malého vytíţení (neposkytnutí dostatečné šance na ledě) - Třebíč 63 Graf 39: Podíl cizinců ve vybraných fotbalových ligách ...................................... 64 Graf 40: Podíl cizinců ve vybraných ligách ledního hokeje ................................. 65 Seznam tabulek Tabulka 1: Sloţení SYNOT ligy ........................................................................... 33 Tabulka 2:Sloţení severoamerické MLS .............................................................. 36 Tabulka 3:Sloţení Premier League ....................................................................... 39 Tabulka 4:Sloţení Tipsport Extraligy ................................................................... 42 Tabulka 5: Sloţení NHL ....................................................................................... 46 Tabulka 6: Sloţení hráčů KHL ............................................................................. 49 Tabulka 7 :Výsledky dotazníkového šetření - Technika Brno .............................. 53 Tabulka 8:Výsledky dotazníkového šetření - Třebíč ............................................ 59 Tabulka 9: Pořadí důvodů mobility dle úrovně motivace ..................................... 68

81

Resumé Ve své diplomové práci „Globalizace sportu ve světle sportovní mobility“ se zabývám problémem globalizace a jejího vlivů na sport se zvláštním zaměřením na mobilitu sportovců a jejich motivaci. Za hlavní cíl jsem si určil zjistit pomocí sledování vývoje podílu a sloţení zahraničních hráčů, jakým způsobem a do jaké míry zasahuje mobilita sportovců do vybraných soutěţí kolektivních sportů. Během výzkumu jsem zjistil rozdílné podíly zahraničních hráčů korespondující s charakteristikou dané soutěţe. Jako další jsem zjišťoval, jaké nejdůleţitější motivační faktory k mobilitě sportovci mají, za nejdůleţitější povaţují hokejisté vyšší finanční ohodnocení, neshody se současným trenérem nebo lepší tréninkové podmínky, existují však určité rozdíly mezi hlavními faktory motivace výkonnostního a profesionálního hokejisty. Při vypracování práce byly pouţity metody sekundární analýzy veřejně dostupných dat, dotazníkový výzkum a literární rešerše. Přínos vidím zejména v moţnosti pouţít práci jako studijní materiál pro pochopení dané problematiky nebo jako podklad pro funkcionáře klubů podobné výkonnostní úrovně.

Resume In his thesis "the globalization of sport in the light of the sports mobility" deal with the issue of globalization and its impact on the sport with a particular focus on the mobility of sportsmen and their motivation. The main goal of I declare to find out by tracking the development of the share and the composition of the foreign players, in what manner and to what extent it affects the mobility of the athletes competing in the selected collective sports. During the research I found different shares of foreign players corresponding with the characteristics of this competition. As I researched further, what the most important motivational factors for mobility athletes have, for the most important hockey players consider higher financial evaluation, disagreement with the current coach or better training conditions, however, there are some differences between the main factors of motivation, performance and professional ice hockey players. In the development of work methods have been used, a secondary analysis of publicly available data, the questionnaire research and literary research. I can see benefits in particular in options to use the job as a study material for the understanding of the issue or as a basis for a similar performance level clubs officials.

82

Příloha A - Určení motivace mobility sportovců Váţení spoluhráči, chtěl bych Vás poţádat o pomoc při určení motivace mobility sportovců. Vyplněním krátkého dotazníku mi poskytnete cenné informace pro potřeby mé diplomové práce, dotazník je anonymní a jeho vyplnění je rychlé. Prosím ohodnoťte úroveň Vaší motivace při rozhodování o přestupu do jiného klubu zaškrtnutím jedné z níţe uvedených moţností. Děkuji.

Ondřej Látal

1. VYŠŠÍ FINANČNÍ OHODNOCENÍ = MOTIVACE velmi silná silná průměrná slabá

2. SNAHA POZNAT JINÉ PROSTŘEDÍ = MOTIVACE velmi silná silná průměrná slabá

3. MOŢNOST USADIT SE DLOUHODOBĚ V JINÉM MĚSTĚ (ZEMI) = MOTIVACE velmi silná silná průměrná slabá

4. MOŢNOST VRÁTIT SE DO RODNÉHO MĚSTA (ZEMĚ) = MOTIVACE velmi silná silná průměrná slabá

5. SNÍŢIT VZDÁLENOST Z MÍSTA BYDLIŠTĚ NA TRÉNINK = MOTIVACE velmi silná silná průměrná slabá

6. LEPŠÍ TRÉNINKOVÉ PODMÍNKY = MOTIVACE velmi silná silná průměrná slabá

7. VYŠŠÍ FANOUŠKOVSKÁ ZÁKLADNA NOVÉHO KLUBU = MOTIVACE velmi silná silná průměrná slabá

8. VYŠŠÍ PRESTIŢ (LEPŠÍ JMÉNO) NOVÉHO KLUBU= MOTIVACE velmi silná silná průměrná slabá

9. NESHODY SE SOUČASNÝM TRENÉREM = MOTIVACE velmi silná silná průměrná slabá

10. POCIT MALÉHO VYTÍŢENÍ (NEPOSKYTNUTÍ DOSTATEČNÉ ŠANCE NA LEDĚ) = MOTIVACE velmi silná silná průměrná slabá