1 | 14 | WWW.IKS-KB.CZ
Norsko ve znamení sportu
INVESTICE ZRAJÍ JAKO DOBRÁ WHISKY
PRO KORUNOVÉ INVESTORY: DLUHOPISOVÝ FOND AMUNDI FUNDS BOND GLOBAL AGGREGATE
Už máte magazín IKS KB stažený ve svém iPadu?
Aktuální číslo magazínu IKS KB vám přinášíme nejen v tištěné a PC verzi, ale už tradičně si časopis můžete stáhnout také do svého iPadu. Aplikace obsahuje kompletní tištěné vydání obohacené o interaktivní prvky. Aplikaci magazínu pro iPad najdete na App Store, ke stažení je zdarma po zadání klíčových slov IKS KB. Obohacena o interaktivní prvky je i internetová verze magazínu. Umožňuje pohodlnější čtení a jednoduchou orientaci mezi jednotlivými rubrikami a tématy. Internetovou edici najdete na www.iks-kb.cz/web/. Zdarma ke stažení v
EDITORIAL
Vážení čtenáři, jako červená nit se novým vydáním magazínu IKS KB vinou podněty importované ze severu Evropy. Skandinávie je v mnohém velmi inspirativní – nejen ve sportu či přístupem k životu, ale například i v oblasti investic. Zajímavá je třeba filozofie Norského suverénního fondu, který spravuje stát s cílem zachovat současné bohatství pro příští norské generace. Vládní fond spravuje příjmy z prodeje ropy a zemního plynu a tyto prostředky dále investuje. Důraz přitom správci fondu kladou na co nejnižší nákladovost, neboť každá neefektivnost významně ovlivňuje výkon portfolia. Z toho si koneckonců mohou odnést poučení i drobní investoři. Ti z vás, kteří hledají nové investiční příležitosti, mohou vstoupit do nového dluhopisového fondu Amundi Funds Bond Global Aggregate, který rozšířil nabídku IKS KB v květnu a je zajištěn proti měnovému riziku do české koruny. Fond má vysoce flexibilní investiční strategii – může využívat finanční deriváty, arbitráže a kombinovat krátké a dlouhé pozice. Na českém trhu je
EDITORIAL
v tomto směru ojedinělý. Pokud hledáte solidní zhodnocení za cenu středního rizika, zvažte svou investici do něj. Přiblížíme vám to, čím je zajímavý. Na stránkách magazínu se věnujeme rovněž investování v cizí měně, díky čemuž se vám významně rozšíří investiční obzory. Vhodné jsou přitom investice do podílových fondů zajištěných do české koruny, aby korunoví investoři nepodstupovali zbytečně velké riziko. V nabídce IKS KB takové fondy máme a řekneme vám, které volit a jak si při takových investicích počínat. Zkrátka, jestliže máte investiční apetit, pak vám nové číslo magazínu IKS KB zachutná. Příjemné čtení přeje Albert Reculeau předseda představenstva Investiční kapitálová společnost KB, a. s.
Tiráž Magazín IKS KB Vydavatel: Investiční kapitálová společnost KB, a. s. Dlouhá 713/ 34, 110 15 Praha 1 Produkce a grafické zpracování: Corporate Publishing, s. r. o., www.copu.cz Redakční rada: Pavel Hoffman (IKS KB), Jan Chlumský (IKS KB), Radek Súkala (CoPu) Redakce: Martin Kavka, Radek Šalanda Jazyková úprava: Petra Vychodilová Design: Vladimír Trčka Produkce: Ditta Dvořáčková, tel.: 603 196 614, e-mail:
[email protected]
FONDY text Radek Šalanda
Dluhopisový fond Amundi Funds Bond Global Aggregate pro korunové investory Nabídka fondů Investiční kapitálové společnosti KB se od počátku května 2014 opět rozrostla. Investoři mohou nově vstupovat do dluhopisového fondu Amundi Funds Bond Global Aggregate, který je zajištěn proti měnovému riziku do české koruny. Výhody a nevýhody
AMUNDI FUNDS BOND GLOBAL AGGREGATE – AU (C) v USD 180
Výkonnost fondu
160
140 120
Měřítko výkonnosti
100 80 0 06 09
10 09
03 10
08 10
Zdroj: www.amundi-funds.com
12 10
05 11
10 11
03 12
07 12
12 12
05 13
10 13
03 14
Významnou výhodou Amundi Funds Bond Global Aggregate je jeho dlouhodobá solidní výkonnost. Od svého založení v roce 2007 se jeho průměrná roční výkonnost pohybuje ve výši 13,9 procenta ročně. Během krátké doby se stal ikonou mezi dluhopisovými fondy a získal si důvěru individuálních i institucionálních investorů. Výhodou fondu je také jeho jedinečná investiční strategie, respektive volnost, se kterou se manažeři mohou pohybovat
FONDY
HODNOTA VLASTNÍHO KAPITÁLU FONDU ČINILA NA POČÁTKU DUBNA 2014 PŘIBLIŽNĚ 3,7 MILIARDY DOLARŮ. a investovat na dluhopisovém trhu. Velkou předností pro domácí korunové investory je skutečnost, že je fond zajištěn do české koruny. Nenadálý vývoj kurzů zahraničních měn totiž představuje pro investory nemalé riziko. Intervence centrálních bank, měnové krize i politický vývoj mohou přinést nepředvídatelný zisk, ale i ztrátu hodnoty investic. Velmi reálným příkladem je loňská intervence České národní banky. I když devalvace koruny znamenala pro mnohé investory nečekaný zisk, v budoucnu většina odborníků očekává návrat české koruny k hodnotám před zahájením intervence. A to může znamenat u investic v zahraničních měnách realizaci kurzových ztrát. Právě proto se Investiční kapitálová společnost KB rozhodla nabídnout investorům možnost investovat peníze do fondů Amundi, které jsou nově zajištěny proti měnovému riziku. Příkladem je právě globální dluhopisový fond Amundi Funds Bond Global Aggregate. Díky němu se už investoři nemusejí obávat zkrácení celkového výnosu investiční strategie v případě posilování české koruny. Fond je určen pro konzervativní investory, ale i ty zkušené, kteří vyhledávají vyšší výnos a současně akceptují vyšší riziko. Hodnota vlastního kapitálu fondu činila na počátku dubna 2014 přibližně 3,7 miliardy dolarů (74 miliard korun).
Fond vznikl v říjnu 2007 a je registrován v Lucembursku. Minimální investice je stanovena ve výši pět tisíc korun, respektive ve výši 200 dolarů. Fond je denominován v amerických dolarech, je ale zajištěn do české koruny. Vstupní poplatek činí jedno procento Globální dluhopisový fond Amundi Funds Bond Global Aggregate sleduje vysoce flexibilní investiční strategii. Jeho cílem je dlouhodobě překonávat benchmark, kterým je index Barclays Global Aggregate. K dosažení tohoto cíle může fond využívat i finanční
FONDY
deriváty, arbitráže a kombinovat krátké a dlouhé pozice. Stále se ale jedná o dluhopisový fond, a nikoliv hedgeový fond. Na tuzemském trhu neexistuje jiný dluhopisový fond se srovnatelnou investiční strategií. Amundi Funds Bond Global Aggregate je možné doporučit investorům, kteří jsou ochotni podstoupit střední riziko a na globálních dluhopisových trzích hledají solidní zhodnocení. Na druhou stranu musejí být připraveni na vyšší volatilitu, která může během několika měsíců dosahovat i desítek procent. Fond je však zajištěn proti měnovému riziku, proto může tvořit dluhopisovou složku u korunového investora. Přes vysokou volatilitu fondu jsou v rámci jeho investiční strategie nastaveny určité limity. Nejvyšší povolená expozice na měnové deriváty činí 60 procent. Současně podíl konvertibilních dluhopisů v portfoliu fondu nesmí překročit deset procent. Základ portfolia tvoří zejména dluhopisy ze zemí OECD. Jejich váha musí činit minimálně dvě třetiny. Fond Amundi Funds Bond Global Aggregate má stanoven ještě další limit – podíl dluhopisů investičního stupně. Ten činí minimálně 80 procent.
Teritoriální a sektorová diverzifikace Amundi Funds Bond Global Aggregate preferuje dluhopisy z vyspělých ekonomik, v portfoliu jsou ale obsaženy
i dluhopisy některých rozvíjejících se trhů. Největší podíl aktuálně připadá na francouzské, italské, portugalské a německé dluhopisy. V sektorovém složení fond investuje nejvíce do dluhopisů nevládních subjektů. Upřednostňuje zejména krátké dluhopisy předních evropských finančních institucí, ale i dluhopisy menších zemí eurozóny. Státní a státem garantované dluhopisy tvoří asi jen pětinu portfolia. Pozitivní výhled mají manažeři fondu také na rozvíjející se trhy a korporátní dluhopisy, které jsou zde obchodované. Emitenti z průmyslových odvětví tvoří přibližně pětinu portfolia fondu. Co se týká zahraničních měn, fond na dlouhých pozicích aktuálně preferuje americký dolar. Oproti tomu v krátkých pozicích má fond expozice zejména v japonském jenu. Z evropských měn fond preferuje britskou libru a švýcarský frank. V rámci rozvíjejících se trhů je zase měnová expozice fondu v mexickém pesu, polském zlotém a maďarském forintu. Z hlediska doby splatnosti fond obsahuje rozličné kombinace dluhopisů. Jednak krátkodobé varianty splatné do pěti let, ale i dlouhodobé dluhopisy se splatností pět až deset let. Aktuální průměrná durace portfolia na konci letošního března činila tři roky. A to je hluboko pod benchmarkem, kde se tento ukazatel pohybuje okolo šesti let. ●
TÉMA text Radek Šalanda
Investice zrají jako dobrá whisky Co může mít společného investování a popíjení whisky? Většina lidí by odpověděla, že vůbec nic. Opak ale může být pravdou. Přesvědčili se o tom lidé, kteří se zúčastnili „Investiční degustace“ – netradiční akce, kterou od dubna do června 2014 ve vybraných regionech celé České republiky pořádala Investiční kapitálová společnost KB ve spolupráci s uznávaným znalcem whisky, publicistou a mixologem Alexandrem Mikšovicem. Není investice jako investice a není whisky jako whisky. Podobně jako jsou různé investice – různé dlouhé (staré), tak jsou různé staré (dlouhé) whisky. Při obojím mohou mít lidé nejrůznější pocity a oboje se dá také různě kombinovat (míchat). A jak investice, tak whisky lze degustovat. A právě to bylo cílem Investiční degustace – nejen vyzkoušet různé druhy whisky, zároveň se podívat na různé druhy podílových fondů, přičemž každý z nich sleduje trochu jiné cíle. Jejich kombinací (namícháním) si ale investor může připravit jedinečné portfolio, které mu může velmi slušně vydělávat. Stejně tak popíjením více druhů whisky se lidé obohatí o jedinečný chuťový zážitek.
NENÍ INVESTICE JAKO INVESTICE A NENÍ WHISKY JAKO WHISKY.
TÉMA
První degustace Účastníci Investiční degustace ochutnávali tři velmi odlišné skotské whisky a stejně tak nahlédli na tři velmi rozdílné podílové fondy. V prvním kole se „ochutnával“ fond First Eagle Amundi International. Smíšený fond s doporučeným investičním horizontem pět a více let, jehož rizikovost dosahuje stupně pět (na stupnici od 1 do 7). Fond kupuje do svého portfolia zejména akcie společností, které se obchodují s výraznou slevou oproti své vnitřní hodnotě. A tyto akcie se snaží držet delší dobu – minimálně sedm až deset let. Je-li vnitřní hodnota konkrétních akcií o 30 až 50 procent vyšší, než je jejich tržní hodnota, je to ten nejlepší signál pro nakupování fondu. Aby byl fond připraven rychle reagovat na zajímavé nabídky na trhu, drží ve svém koši i jistý podíl hotovosti – okolo 18 procent portfolia. Tam jinak převažují americké akcie (okolo 30 procent), evropské akcie (asi 15 procent), japonské akcie (zhruba 13 procent). Zbytek pak připadá zejména na dluhopisy a investice vázané na zlato. Za posledních pět let fond dosáhl roční výkonnosti ve výši přesahující 13 procent.
Znalec whisky Alexander Mikšovic přirovnal tento fond k desetileté Springbank whisky. Fond stejně jako tuto whisky nejlépe vystihují slova jedinečnost a vzácnost. Pro tyto atributy si tak nachází své příznivce po celém světě.
Druhá degustace Ochutnávka číslo dvě se nesla ve znamení stability. Ochutnávala se patnáctiletá skotská whisky Dalmore, výrazně
TÉMA
odlišná od prvního vzorku. U ní více vynikne chuť sladu a i barva je plnější a sytější. Také fond je velmi odlišný od prvního vzorku. KB Privátní správa aktiv 5D – velmi kvalitní a vyhledávaný akciový dividendový fond investuje peníze svých klientů do akcií slibujících vysoké dividendové výnosy. V portfoliu fondu jsou tak stabilní a zavedené firmy, jako například Coca-Cola, Canon, HSBC, Allianz, Apple, Unilever, Pfizer, Shell, McDonald´s, Komerční banka a mnoho dalších. Převažují zde firmy z finančního sektoru (asi 20 procent); na telekomunikace, ropu a plyn a průmyslové zboží a služby připadá po deseti procentech. Ostatní sektory jsou zastoupeny už méně než desetinou. Základní výhodou tohoto fondu je skutečnost, že investor vydělává hned dvěma způsoby – nejen díky kapitálovému výnosu, ale také díky dividendovému výnosu z akcií v portfoliu fondu. Za posledních pět let činila roční výkonnost fondu více než 17 procent.
Třetí degustace Závěrečná třetí degustace by se dala nazvat „třešničkou na dortu“. V případě degustace fondů se jednalo o globální dluhopisový fond Amundi Funds Bond Global Aggregate. Jde o fond s velmi flexibilní investiční strategií. Dluhopisový Amundi Funds Bond Global Aggregate preferuje dluhopisy z dominantních ekonomik zemí eurozóny, v portfoliu jsou ale obsaženy i bondy některých rozvíjejících se trhů.
Cílem fondu je dlouhodobě překonávat benchmark, kterým je index Barclays Global Aggregate. K dosažení tohoto cíle může fond využívat i finanční deriváty, arbitráže a kombinovat krátké a dlouhé pozice. Stále se ale jedná o dluhopisový fond, a nikoliv hedge fond. Na tuzemském trhu neexistuje jiný dluhopisový fond se srovnatelnou investiční strategií.
TÉMA
Podobně jako tento fond je třešničkou na dortu také desetiletá skotská whisky Ardbeg. Také tato whisky je určena pro skutečné znalce a experty. Její zcela jedinečná a nenapodobitelná výrazná rašelinová chuť musí mnohé milovníky pálenky zcela oslnit. Konzumenty whisky značka Ardbeg dělí přesně na dvě skupiny. Jedna na ni nedá dopustit a do konce života ji bude s maximálním potěšením popíjet, druhá nikoliv. Nic mezi. Podobné to může být i s fondem Amundi Funds Bond Global Aggregate. Pro část investorů se tento fond stane ikonou, pro jiné ne. Ti pak mohou vybírat z jiných vzorků (fondů). Popíjení whisky se tak může stát dobrou průpravou i pro investování. Je třeba vždy vybírat z těch kvalitních značek (fondů) a úspěch v podobě výnosu, respektive požitku a dobré nálady, se pak vždy dostaví. V obou případech je nutné také obezřetně nastavit množství – podíl konkrétních fondů v celkovém portfoliu a v neposlední řadě objem, který se vypije. Při vhodných proporcích bude cíl v obou případech dosažen.
Mezi popíjením whisky a investováním ale existuje také jeden zásadní rozdíl. V případě popíjení pouze jedné whisky problém obvykle nenastává a v zásadě nevadí, že milovník lihoviny výrazně preferuje jen jednu značku. A záleží jen na něm, jestli se přikloní k whisky Springbank, Dalmore či Ardbeg. Úplně jinak je tomu při investování. Zde platí pravý opak – nesázet pouze na jeden fond. Investoři by měli využívat vícero aktiv ve svém portfoliu, a tím diverzifikovat celkové investiční riziko. Proto je možné doporučit například kombinaci všech tří vzorků – všech tří fondů. Jaké podíly si klienti nastaví, je jejich individuální záležitostí. Měli by ale vždy posoudit doporučení odborníků. Například u třetí degustace (fond Amundi Funds Bond Global Aggregate) je doporučován podíl mezi 10 a 15 procenty v portfoliu. ●
INVESTICE text Radek Šalanda
Inspirace v investování: Norský suverénní fond Drobní investoři, kteří hledají dobrá vodítka v investování, se mohou inspirovat mimo jiné také Norským suverénním fondem. Jeho hlavní filozofií je totiž uchování současného bohatství pro příští norské generace.
Norský suverénní (státní) fond patří mezi největší fondy svého druhu na světě. Jedná se o vládní penzijní fond Norska, který spravuje příjmy z prodeje ropy a zemního plynu a dále je investuje. Nejedná se tedy o klasický penzijní fond. Fond však prostředky investuje s ohledem na zájmy norských občanů. Klade důraz na nízkou nákladovost, transparentnost, globální diverzifikaci a pravidelné rebalancování. A právě tento přístup je vhodnou strategií pro většinu investorů – individuálních i institucionálních. Jedinou podmínkou je, aby investoři měli dlouhodobější investiční horizont. Díky dlouhodobému investičnímu horizontu je velká část portfolia fondu investována v akciích (zhruba
INVESTICE
60 procent). Současně ale fond dbá na pravidla sociálně odpovědného investování. Druhou největší složkou jsou dluhopisy, které tvoří podíl asi 35 procent. A okolo pěti procent aktiv fondu je zainvestováno v nemovitostech.
Rebalancování Charakteristickým znakem fondu je jeho pravidelné rebalancování – upravování podílů investičních složek podle dané strategie. Pokud by kupříkladu akciové trhy strmě padaly, že by se akciová složka začala odchylovat od svého podílu ve výši 60 procent, fond by přikupoval další akcie. To se také dělo mezi lety 2002 a 2003 v důsledku technologické bubliny a v letech 2008 až 2009 během finanční krize. Podobně disciplinovaně zachází fond i s dluhopisovými investicemi. Pokud jejich podíl v portfoliu významně klesne pod 35 procent, nakupuje je. Právě opomíjení rebalancování je častým neduhem mezi tuzemskými investory. Hodnota norského fondu je z pohledu Česka téměř astronomická, protože mnohonásobně převyšuje celý státní rozpočet České republiky. Na konci uplynulého roku bylo v norském fondu asi 830 miliard dolarů
Rybářské domky, Lofoty, Reine
VÝKONNOST VLÁDNÍHO PENZIJNÍHO GLOBÁLNÍHO FONDU NORSKA (všechny údaje jsou v %) 1 rok 3 roky
5 let
Hrubý roční výnos
15,95
8,62
12,03
6,30
5,70
Roční míra inflace
1,39
2,07
2,00
2,14
1,89
0,07
0,07
0,09
0,10
0,09
14,29
6,35
9,74
3,98
3,65
Roční manažerský poplatek fondu Čistý reálný roční výnos fondu Zdroj: Norges Bank and Ministry of Finance
10 let Od roku 1998
INVESTICE
VLÁDNÍ PENZIJNÍ FOND GLOBAL OD ZAČÁTKU ROKU 2000 8000
Výkonnost fondu
7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
2016
2018
2020
Zdroj: www.nbin.no
INVESTIČNÍ STRATEGIE strategie
1Q 2014 60 %
(16 673 miliard korun). Pro srovnání, státní rozpočet České republiky se pohybuje okolo 1 076 miliard korun, což je více než patnáctkrát méně. Vládní penzijní fond Norska se datuje od ledna 2006 a jeho součástí jsou dva fondy: Vládní penzijní fond – globální (dříve Vládní ropný fond) a Vládní penzijní fond – Norsko (dříve Národní plán pojištění). Vládní ropný fond přitom existuje již od roku 1990. Cílem tohoto suverénního fondu je shromažďovat a investovat pro budoucí generace příjmy získané z vývozu ropy a zemního plynu. V pravém smyslu slova se tedy nejedná o klasické penzijní fondy, jak jsou známy z jiných zemí včetně České republiky. Zatímco globální část norského penzijního fondu je z větší části alokována v USA, Vládní penzijní fond – Norsko investuje především do norských aktiv a částečně také do aktiv tří sousedů – Dánska, Finska a Švédska. Díky tomu je norský stát mimo jiné majoritním vlastníkem celé řady norských společností.
61,1 %
Reality v portfoliu 35 %
37,7 %
5%
1,2 %
Nedílnou součástí většiny suverénních fondů po celém světě jsou i reality. Fondy do nich investují buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných realitních fondů. Výhodou realitní složky bývají vyšší výnosy než u vládních dluhopisů a pak také reality mohou posloužit jako zajištění proti inflaci. Stejně je tomu také v případě vládního norského fondu, kde realitní složka činí přibližně pět procent z hodnoty aktiv.
INVESTICE
Norský suverénní fond vyhledává konzervativní investice do nemovitostí, jako jsou velké administrativní komplexy a obchodní centra ve velkých městech. Výsledkem je, že fond vlastní komerční nemovitosti například v Londýně, Paříži, Frankfurtu či Berlíně. Fond ale investoval své prostředky také na realitním trhu ve Švýcarsku, kde získal administrativní komplex v Curychu za miliardu švýcarských franků. Velký důraz je u norského vládního fondu kladen na co nejnižší nákladovost a naopak co nejvyšší transparentnost. I v tomto ohledu může norský fond poskytnout investorům cenná vodítka. Dosažení stejné výkonnosti jako benchmark není jenom o tom vybírat vhodné akcie a sektory, které budou v portfoliu růst. Investoři by se podle norského vzoru měli soustředit také na všechny kanály, kde vzniká poplatková a nákladová neefektivnost. Právě ta významným způsobem ovlivňuje celkový výkon portfolia. Na prvním místě je v případě norského fondu i transparentnost. Každý rok norský státní fond publikuje seznam všech svých investic, které jsou obsažené v portfoliu.
SLOŽENÍ PORTFOLIA FONDU Investice do akcií (miliardy norských korun)
Výkonnost fondu Výkonnost Vládního penzijního globálního fondu Norska je dlouhodobě velmi nadprůměrná. Jen za uplynulý rok dosáhla po odečtení inflace a manažerského poplatku 14,3 procenta. Od roku 1998 se čisté roční reálné zhodnocení pohybuje na úrovni 3,6 procenta. V portfoliu fondu je více než osm tisíc význačných společností z 82 zemí světa. Jedná se mimo jiné o 2,5 procenta všech společností, které jsou kotované na evropských kapitálových trzích, a 1,3 procenta společností, jež jsou obchodovány na všech trzích ve světě. Ve fondu jsou kupříkladu také čtyři společnosti z České republiky. Jedná se o ČEZ, Komerční banku, Telefónicu O2 a Unipetrol. V případě elektrárenské společnosti ČEZ vlastní fond 0,49 procenta akcií, což představuje tržní hodnotu přesahující 1,5 miliardy korun. U Komerční banky se jedná o podíl ve výši 0,42 procenta, což znamená hodnotu ve výši zhruba 730 milionů korun. V případě telekomunikační společnosti O2 se jedná o akcie v hodnotě necelých 500 milionů korun. V akciích Unipetrolu má norský fond už jen něco přes 20 milionů korun. ●
1Q 2014
4Q 2013
3Q 2013
2Q 2013
1Q 2013
Investice do akcií
3,124
3,107
2998
2785
2609
Investice do dluhopisů
1927
1879
1674
1571
1536
59
52
42
40
37
5110
5,038
4714
4397
4182
Investice do nemovitostí Tržní hodnota fondu Zdroj: www.nbin.no
Jak se rodil ledově pálivý Ice&Fire Nápoj plný kontrastů. Takový je Ice&Fire. Po prvním doušku převládá hořkosladká chuť bylin s jemnou příchutí citrusů, kterou pak vystřídá intenzivní pálivá chuť chilli a ledově svěží pocit, který přetrvává v ústech. Skloubení pálivé a ledové chuti je unikátní a ocení ho mladí lidé, kteří touží po nových zážitcích. Druhý takový nápoj v tuzemských barech nenajdete. Ice&Fire patří do portfolia karlovarské likérky Jan Becher, spolu s tradiční Becherovkou a dalšími produkty, jakými jsou Lemond, Cordial či KV 14. Na vývoji Ice&Fire začali v Karlových Varech pracovat před dvěma lety a právě
díky pečlivému a náročnému procesu vznikl nápoj originální každým coulem. S vývojem pomáhala také výzkumná agentura Insiqua. Ta uspořádala řadu workshopů, na kterých se řešily nejen možné chutě nového nápoje, ale i spousta dalších věcí – tvar láhve, design etiket, ale třeba i rituály či způsoby servírování. Z těchto diskuzí vzešly dvě až tři chutě, jejichž propojením se pak zrodil Ice&Fire. „Pulzuje energií, dokonale se hodí na párty a říká: Bavte se, užívejte si každý okamžik!“ uvádí Tomáš Rudolf z Insiquy. V rámci práce na Ice&Fire se však Insiqua neomezila jen na workshopy, v duchu svého přístupu EnjoyInsight se snažila co nejvíce vniknout do reálného světa budoucích konzumentů nápoje. „Navštěvovali jsme zákazníky doma, sledovali jejich rituály a zvyky při pití. Pozorovali jsme je i v restauracích a všímali si i těch nejjemnějších nuancí. Například jak se liší konzumace jednotlivých alkoholických nápojů
a podobně. To vše pro nás bylo v konečném důsledku klíčové, abychom produkt ušili zákazníkům přímo na míru,“ uvádí šéf společnosti Insiqua. Ice&Fire je tak zčásti inspirován dvousetletou tradicí výjimečných bylinných likérů společnosti Jan Becher, na tu ale navazuje naprosto moderním konceptem spojujícím dva protikladné živly – led a oheň. Dá se pít samostatně jako ledově vychlazený panák, nebo v kombinaci s různými soft drinky, například tonikem, zázvorovou limonádou či zázvorovým pivem. Originální chuť byla zásadní, stejně důležitá ale byla i práce na dalších atributech. I toto zadání Insiqua splnila. Silnou tradici značky evokuje tvar láhve, moderní pojetí je pak zcela zřejmé ze stylově černé barvy láhve a etikety propojující motivy ohně a ledu. „Značka Jan Becher je zárukou prémiové kvality. Každá novinka, se kterou společnost přichází, proto musí být pecka. Díky přístupu klienta, který naplno využil našich zkušeností a nebál se jít přímo za zákazníky zjistit jejich nálady a očekávání, se povedlo připravit unikátní produkt. Je osvěžující, když se klient neuzavře do klimatizované místnosti a nevymýšlí svůj produkt bez svých zákazníků,“ zakončuje Rudolf. ●
CESTOVÁNÍ text Martin Kavka
Kolébka lyžování Když se řekne Norsko, často si vybavíme slavné lyžaře. A že jich bylo. Vždyť právě tato země je kolébkou lyžování. Koneckonců i první závody na lyžích uspořádali Norové. Podle odhadů používali lyže už před čtyřmi tisíci lety, měli tak čas dokonale je ovládnout a není divu, že nyní vládnou světu v klasickém, chcete-li severském lyžování. Na olympiádách sbírají medaile jako na běžícím páse a s přehledem válcují soupeře. Sever Norska patří mezi nejkrásnější místa na zemi (Lofoty)
CESTOVÁNÍ
Zajeďte si slavnou klasiku Ale úspěchy na olympiádách a světových šampionátech jsou jen vrcholkem ledovce. Norové milují i jiné závody – ty, kterých se mohou sami zúčastnit v masovém měřítku. Tradičním běžkařským vrcholem je Birkebeinerrennet. Birkebeiner se běhá už od roku 1932 a každoročně je hodně oblíbený. Loni se z Reny do olympijského Lillehammeru na trať dlouhou 55 kilometrů vydalo okolo patnácti tisíc závodníků. Můžete mezi nimi být i vy. Závod je náročný v tom, že se jede klasicky a zahrnuje poměrně velké převýšení. Navíc závodníci musí mít na zádech batůžek se zátěží alespoň 3,5 kilogramu. Když v cíli pořadatelé po převážení zjistí, že byla zátěž nižší, „prásknou“ to na vás a diváci vás odmění nesouhlasným bučením. Právě fanoušci jsou však zdejším povoleným dopingem – jsou hluční, bouřliví a dodají sílu hlavně tam, kam přijedete bez sebemenší stopy energie. A je jedno, jestli jste vpředu, nebo na chvostu početného startovního pole.
Milují i další sporty Norové milují i další sporty, třeba fotbal. V zemi je 1 800 klubů, nejslavnější z nich – Trondheim – si dlouhodobě vedl dobře třeba i v prestižní Lize mistrů. Kromě toho je úspěšná i házená. Norové také rádi rybaří, jezdí na kolech a vyrážejí na plachetnice. Velmi populární je i jezdecký sport a hlavně klusácké dostihy. Norové navíc rádi vyrážejí do přírody a jsou to velcí turisté. Není se co divit, krásných míst je v této zemi bezpočet. Nejlépe to shrnul Karel Čapek ve své Cestě na sever: „Nejkrásnější je přece jen sever čili příroda, příroda zelená jako nikde, bohatá vodami, překypující loukou a stromovím, jiskřící rosou a zrcadlením nebes, pastorální a hojná, mírná a požehnaná příroda severu.
YouTube
CESTOVÁNÍ
Deštivý a úchvatný Bergen Jedním z velkých norských klenotů je město Bergen. Možná tu opravdu prší každý den v roce, jak se tvrdí, přesto je to kouzelné místo. Nebývá to příliš obvyklé, ale
NEJKRÁSNĚJŠÍ JE SEVERSKÁ PŘÍRODA – ZELENÁ JAKO NIKDE, BOHATÁ VODAMI A ZRCADLENÍM NEBES.
i tady se dá prožít pár dní, kdy alespoň několik hodin z nebe nespadne ani kapka. Ale stejně mějte raději deštník po ruce… Název města pochází ze složeniny slov „bjorg“ (hora) a „vin“ (louka). Původní název Bjorgvin tak lze přeložit jako horská louka či louka pod horami. A to sedí. Bergen leží v obklíčení sedmi hor. Samotné centrum je pod kopcem Fløyen, z nějž je nádherný výhled na město a jeho okolí. Do výšky zhruba 320 metrů nad mořem můžete vystoupat po svých nebo se nechat vyvézt lanovkou. Z vrchu pak dále vedou stezky do přírody. Pokud se vrátíte dolů do Bergenu, zamiřte na nábřeží Bryggen, kde se vedle sebe tísní staré hanzovní domy z počátku 18. století. Jsou oděny do pastelových barev a kontrastují s často zamračenou oblohou. Malebné domky patří na Seznam kulturního dědictví UNESCO a jsou nesporně
Maják na pobřeží jižního Norska (Lindesnes Fyr)
YouTube
CESTOVÁNÍ
Průsmyky norských hor jsou jako stvořené k rodinným sportovním vyjížďkám
nejčastěji fotografovanou částí města. Původní domy přitom byly mnohem starší, ale shořely a místo nich byly postaveny dokonalé repliky. Kulisy Bergenu si můžete prohlížet nejen zvenčí, proniknout lze i dovnitř. Mezi domky se schovávají úzké uličky s dřevěnými chodníky. Někde dokonce můžete vystoupat po schodišti do prvního poschodí a blíže prozkoumat unikátní komplex, který je nyní domovem umělců a rovněž dobrých restaurací.
Brána k fjordům Samotné centrum Bergenu není příliš velké a bude vám na něj stačit jeden intenzivní den nebo pohodovější dva dny. Patří do něj i hanzovní muzeum, v němž můžete nahlédnout
CESTOVÁNÍ
Úspěchy na olympiádách Norové jsou suverénně nejúspěšnější zemí zimních olympijských her, od roku 1924 do letoška získali 329 medailí, z toho 118 zlatých, 111 stříbrných a rovnou stovku bronzových. Druhé USA mají 282 medailí. Také tři nejúspěšnější sportovci v historii zimních olympiád pocházejí z Norska – biatlonista Ole Einar Björndalen posbíral třináct medailí, z toho osm zlatých, běžec na lyžích Bjorn Daehlie má dvanáct medailí a také osm zlatých, běžkyně na lyžích Marit Björgenová nastřádala deset medailí a z toho šest zlatých.
do života obchodníků, kteří zde žili a pracovali v hanzovní éře. Zastavte se i v přístavu Vågen s rybářským muzeem či vyhlášeným rybím trhem. Jen kousek odtud se nachází pevnost Bergenhus z poloviny 13. století. Její součástí je i velkolepý gotický sál Håkonshallen z roku 1261 či věž Rosenkrantz, která vyrostla jako reprezentační obytné sídlo v polovině 16. století. Z Prahy se dá letět až do Bergenu, ale možná je lepší variantou zvolit přímý let z české metropole do Osla a odtud pokračovat do Bergenu vlakem. Cesta je to sice dlouhá (zabere něco okolo sedmi hodin), jenže to vyvažuje fakt, že zdejší železnici zvolili cestovatelé mezi pětadvacítku těch vůbec nejhezčích na celém světě. Především díky nádherným výhledům do okolní krajiny. Bergen zvládnete obšlápnout za pár hodin, ale sednout na letadlo a zamířit zpět do Prahy by bylo předčasné. Bergen je totiž často označován za bránu k norským fjordům, a to znamená, že byste do takové brány měli vstoupit. Město může být výchozím bodem k mnoha fjordům – nenechte si ujít například Sognefjord, Hardangerfjord či Ostefjord. ●
FONDY text Radek Šalanda
Když fond v cizí měně, tak zajištěný do české koruny Při investování peněz se už lidé nemusejí omezovat pouze na české koruny. Pokud budou využívat i nejrůznější cizoměnová aktiva, rozsah investičních příležitostí se jim mnohonásobně rozšíří. Vhodným způsobem takové investice jsou kupříkladu podílové fondy denominované v cizí měně. A aby korunoví investoři nepodstupovali zbytečně velké měnové riziko, je výhodné vybírat z takových fondů, které jsou zajištěné do české koruny. To se týká i vybraných fondů Amundi v nabídce Investiční kapitálové společnosti KB.
Díky fondům Amundi už se investoři nemusí obávat negativních dopadů měnového rizika – posilování české koruny. Mohou přitom vybírat z celé řady nových dluhopisových a akciových fondů Amundi, které se liší svou investiční strategií. Jsou vhodné pro konzervativní investory, ale i ty zkušené, kteří vyhledávají vyšší výnos a současně akceptují vyšší riziko. Nenadálý vývoj kurzů zahraničních měn totiž pro investory představuje nemalé riziko. Intervence centrálních bank, měnové krize i politický vývoj mohou přinést nepředvídatelný zisk, ale i ztrátu hodnoty investic. Velmi reálným příkladem je loňská intervence České národní banky. I když devalvace koruny znamenala
FONDY
pro mnohé investory nečekaný zisk, v budoucnu většina odborníků očekává návrat české koruny k hodnotám před zahájením intervence, a to může znamenat u investic v zahraničních měnách realizaci kurzových ztrát. Právě proto se Komerční banka rozhodla nabídnout investorům možnost investovat peníze do fondů Amundi, které jsou nově zajištěny proti měnovému riziku. Fondy Amundi si za dobu své existence získaly důvěru individuálních i institucionálních investorů. Například dluhopisový fond s názvem Amundi Funds Bond Global Aggregate dosáhl od svého založení na podzim 2007 průměrné roční výkonnosti 11,6 procenta a stal se během krátké doby ikonou mezi dluhopisovými fondy. A právě tento fond patří do skupiny cizoměnových fondů Amundi zajištěných do české koruny. Fond je možné doporučit konzervativním i zkušeným investorům, kteří chtějí své portfolio rozšířit o složku aktiv v cizí měně.
Proč cizoměnové investice Lidé mají obecně o investování v cizí měně čím dál větší zájem. Tuto investiční variantu lze totiž použít jako další formu diverzifika-
ce, a tím si snížit celkové investiční riziko. Proč taky mít všechna aktiva v jednom – korunovém košíčku? Mít část investic v eurech či dolarech, respektive v cizoměnových aktivech, má rozhodně svůj význam. Proč se může vyplatit při investování pamatovat na cizí měny, ukázala lidem loňská intervence ČNB. Ta znamenala okamžitý pětiprocentní výnos u investic v eurech proti české koruně. Na druhou stranu je ale potřeba drobné investory vždy upozornit na měnové riziko, kdy naopak oslabení cizí měny vůči koruně může výnos hravě vymazat. Základní otázkou pak zůstává, zda se proti tomuto riziku zajistit, či nikoliv. Zde záleží na tom, jaká měna je pro investora domácí a jaké jsou jeho investiční cíle. Zajištění/nezajištění proti měnovému riziku pak může být do jisté míry individuální záležitostí. A individuální je i velikost podílu cizoměnové složky v portfoliu. Často se doporučuje nejvýše 20 procent aktiv v konkrétní cizí měně. Pokud se jedná například o korunového investora, který má zájem své portfolio rozšířit o investice v euro, zajištění kvůli očekávanému posilování české koruny je rozhodně na místě.
Fondy v cizí měně Rizikově nejpřijatelnější formu cizoměnové investice pro drobné investory představují podílové fondy denominované v cizí měně. Jejich nabídka je nesrovnatelně větší proti fondům denominovaných v české koruně. Investoři tak mohou využít daleko více investičních modelů a efektivněji diverzifi-
FONDY
kovat své portfolio. Korunové fondy se totiž v převážné většině orientují na místní trhy – Česko a středoevropský region. To je na kvalitní alokaci aktiv málo. Investoři, kteří mají zájem podílet se na růstu jiných regionů, musejí sáhnout po cizoměnových produktech. Je dobré vědět, že investice v cizí měně do fondů světových akcií bývají méně rizikové než korunové fondy s českými akciemi. A právě v této oblasti pak vybírat z fondů, které jsou zajištěné do české koruny. Mezi akciové fondy v této kategorii patří kupříkladu Amundi Funds Index North America AHK. Fond se orientuje na americké akcie a replikuje složení indexu MSCI North America (severoamerické společnosti s velkou a střední kapitalizací). V jeho portfoliu jsou pak společnosti jako Apple, Exxon Mobil, Microsoft, Google, Johnson & Johnson či General Electric. Investiční horizont fondu je minimálně pět let a za tu dobu dosáhl průměrné roční výkonnosti ve výši 16,6 procenta. Investoři, kterým se do portfolia hodí spíše evropské akcie, mohou sáhnout po
fondu Amundi Funds Equity Europe Select AHK. I tento fond je zajištěn do české koruny a zaměřuje se na výběr akcií kvalitních společností s růstovým potenciálem. V jeho portfoliu investoři naleznou společnosti Roche Holding, BNP Paribas, Sanofi, Novartis, Daimler, Royal Dutch Shell a řadu dalších. Za posledních pět let dosáhl fond průměrné roční výkonnosti ve výši 11,5 procenta. Akciovým fondem zajištěným do české koruny je také Amundi Funds Japan Value AHK. Ten se zaměřuje na nejkvalitnější společnosti v regionu Dálného východu, zejména Japonska. Vybírá zejména podhodnocené akcie s velkým růstovým potenciálem. Portfolio fondu tvoří například Mitsubishi UFJ Financial Group, Panasonic, Tsugami, Nippon Meat Packers a Tokio Marine Holding. Průměrný roční výnos dosáhl za posledních pět let u tohoto fondu 8,2 procenta. ●
OSOBNOST text Martin Kavka
Park lidských příběhů Park plný soch ve čtvrti Frogner, jedné z městských částí norské metropole Osla, je místo, které si rychle zamilujete. Unikátní park je v současnosti vůbec nejpopulárnější turistickou atrakcí v zemi. Představuje příjemné místo pro relaxaci, pikniky i kulturní zážitky, a to díky instalaci více než dvou set soch Gustava Vigelanda, symbolizujících „cestu životem“.
Kvůli autorovi soch přezdívají turisté parku nesprávně Vigeland Park. Ovšem oficiálně se zdejší kouzelné místo jmenuje Frogner Park, pouze prostor s instalací soch přímo v centru parku se norsky označuje jako Vigelandsanlegget. Mezi sochami můžete obdivovat Monolit, masivní, více než čtrnáct metrů vysoký sloup utvořený ze 121 těl dětí, mužů i žen šplhajících k nebi a bojujících o světlo, nebo třeba Fontánu, která měla původně stát před průčelím norského parlamentu. Uprostřed fontány je umístěno šest gigantů, kteří mají co dělat s mohutnou nádobou na vodu, z níž za jejich zády padají k zemi závoje zpěněné vody. Okolo fontány pak stojí dvacítka sousoší, v nichž se prolínají lidé se
OSOBNOST
stromy, což symbolizuje poněkud romantické sepětí člověka a přírody. Vigelandovy sochy vyprávějí příběhy, popisují každodenní situace, vztahy, kterými je prosycen lidský život. Narazíte tu tak na sousoší muže a ženy, mezi nimiž si hraje jejich dítě, o kus dál pak na unavenou maminku tahají děti za vlasy nebo na muže nesoucího dvě malé vzpouzející se děti pod pažemi. Ale není tu zastoupen jen rodinný život, Vigeland ztvárnil i lehkost a bezstarostnost během dětských let, stejně jako bolístky dospívání. Často též ukazuje bojující muže a ženy. O co? To si může každý vyložit podle svého. Jinde se choulí lidé ve vzájemném objetí nebo si pomáhají na nohy. Některé sochy zase ukazují podzim života a blížící se smrt. Sochy jsou ladné a krásné a ze všech je cítit velká energie, i když jsou vymodelovány spíše v hrubých obrysech. Jedním z klíčových míst parku je most. Stojí okolo něj 58 soch, mezi nimiž hraje prim vztekající se chlapeček. Jeho vztekem a pláčem protáhnutou tvář, dupající nožičku a zaťaté pěstičky si turisté ve Frogner Parku fotografují nejčastěji.
Velkorysá nabídka Zajímavé jsou nejen Vigelandovy sochy, ale i historie zrodu samotného parku. Začala na přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy sochař Gustav Vigeland pracoval na návrhu bronzové fontány pro radnici v Oslu. Dlouho se mu ale nedařilo najít společnou řeč s radními a musel dílo několikrát přepracovat, než nakonec uspěl. Jenže pak se zase
OSOBNOST
čekalo – tentokrát se podobně zdlouhavě hledalo místo, kde by měla fontána stát. Jak čas běžel, tvořil Vigeland další a další sochy. V roce 1921 pak přišli radní s velkorysou nabídkou – dali Gustavu Vigelandovi k dispozici ateliér, materiál i pomocníky. Na oplátku chtěli, aby sochař všechna svá díla předal městu. Tentokrát už radní věděli, kam s nimi – nechali je vystavit v tehdy vznikajícím Frognerově parku. Když v Oslu těsně po Vigelandově smrti na Vánoce roku 1944 odhalovali zmíněný Monolit, přišlo se na celou slávu podívat neuvěřitelných 180 tisíc lidí. V parku si pak mohli prohlédnout sochy, které vznikaly od dvacátých let do roku 1943, a to na velkorysé ploše 45 hektarů. To dělá z Frognerova parku největší park v Oslu a instalace Vigelandových soch z něj pak činí vůbec největší park se skulpturami jediného umělce v celosvětovém měřítku.
YouTube
Odhalení slavného Monolitu, který se skládá ze 121 lidských postav, si o Vánocích roku 1944 nenechalo ujít až 180 tisíc návštěvníků, což čítalo téměř dvě třetiny tehdejšího počtu obyvatel Osla.
Talentovaný a pracovitý Gustav Vigeland má mezi norskými sochaři výsostné postavení – jednak díky své představivosti a síle talentu, jednak díky své produktivitě. Narodil se v roce 1869 v jihonorském Mandalu a vyrůstal v řemeslnické rodině se silným náboženským cítěním. To ho do značné
OSOBNOST
míry ovlivnilo, zprvu tvořil sochy podle motivů z biblických příběhů i řecké mytologie. Vigeland to neměl lehké, v sedmnácti mu zemřel otec a musel vypomáhat rodině. Na čas se tedy vzdal sochařiny, ale umělecké puzení ho nakonec nasměrovalo opět na sochařskou dráhu. Vypomohl mu sochař Brynjulf Bergslien, který ho podporoval při studiu a byl i jeho rádcem. Už ve dvaceti letech Vigeland poprvé vystavoval. V letech 1891 až 1896 hodně cestoval – byl v Kodani, Paříži, Berlíně i Florencii. Ve francouzské metropoli navštěvoval dílny Augusta Rodina, v Itálii pak experimentoval s antickými i středověkými díly. V těchto letech také objevoval témata, která byla poté jeho hlavní inspirací: smrt a vztahy mezi muži a ženami. V Norsku poprvé vystavoval na konci devatenáctého století a dočkal se pozitivního ohlasu od kritiky. Když se v roce 1905 odtrhlo Norsko od Švédska, dělal Vigeland na zakázku četné sochy a busty proslulých krajanů, například Henrika Ibsena. Právě v té době začal pracovat i na fontáně, a začal tím psát první kapitoly příběhu o zrodu Frognerova parku v současné podobě.
VIGELANDOVY SOCHY VYPRÁVĚJÍ PŘÍBĚHY, POPISUJÍ KAŽDODENNÍ SITUACE, VZTAHY, KTERÝMI JE PROSYCEN LIDSKÝ ŽIVOT. Jeho sochy vdechly Frogner Parku život. Není divu, že je už několik desetiletí tak oblíbený. Obyvatelé Osla si sem chodí odpočinout, pořádají zde pikniky, jezdí na in-line bruslích nebo si jen tak kopou do fotbalového míče. Mezi místními se přitom proplétají davy turistů, pro které je návštěva parku nutností. Každý rok sem dorazí jeden až dva miliony návštěvníků, aby sledovali oslavu života z mnoha různých pohledů. V létě navíc i s omamnou vůní růží. ●
PŘEDSTAVUJEME text Martin Kavka
Ekonomické superstar: Jak získat Nobelovku Nepatří k původním cenám, které v roce 1895 ve své závěti ustanovil vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Přesto patří k ostře sledovaným oceněním. Nobelova cena za ekonomii. Uděluje se od roku 1969 a do loňska ji získalo 74 ekonomů, především Američanů. Nejúspěšnější školou je podle laureátů University of Chicago, která „dodala“ celkem 28 oceněných. Nejvíce „Nobelovek“ přitom inkasovali makroekonomové. Mezi oceněnými je ale i dost těch, kteří se podepsali pod vývoj a situaci na finančních trzích. Vybrali jsme tři z nich.
Robert Shiller Američan Robert Shiller získal Nobelovu cenu za ekonomii spolu s krajany Eugenem Famou a Larsem Peterem Hansenem. Všechny tři ocenila Královská švédská akademie věd ve Stockholmu za novou metodu analýzy trendů na trzích s akciemi, dluhopisy a dalšími aktivy. Díky této metodě je možné lépe předpovídat ceny aktiv v dlouhodobém měřítku, nebo alespoň jejich trendy. „Není způsob, jak předpovědět vývoj cen akcií a dluhopisů jen na několik dnů či týdnů dopředu. Ale dá se předpovědět v delším časovém období – třeba na příští tři roky či pět let. A o to se přičinili laureáti,“ zdůvodnil udělení ceny Nobelův výbor. Z pohledu Roberta Shillera to nebyla převratná
PŘEDSTAVUJEME
novinka, už v 80. letech přišel s tezí, že je možné předpovídat vývoj cen v delším časovém období. V roce 1981 publikoval v časopise American Economic Review slavnou studii opírající se o rozbor reálných dat z americké burzy, na jejichž základě zpochybnil platnost teorie efektivních trhů. Tato teorie byla přitom tehdy všeobecně přijímána jako správná. Shiller však dospěl k závěru, že ceny akcií byly výrazně rozkolísanější, než očekávali v racionálním výhledu investoři. Robert Shiller je z tria loňských laureátů nejznámější, neboť je spolu s ekonomem Karlem Casem podepsán i pod indexem cen nemovitostí ve Spojených státech, který pod označením Casův-Shillerův index každý měsíc zveřejňuje ratingová agentura Standard and Poor´s.
HISTORICKÝ PRŮBĚH INDEXU CASE-SHILLER Zdroj: S&P Dow Jones Indices LLC
200 180 160
S&P/Case-Shiller U.S. National Home Price Index
140 120 100 80 60 40 20 0 03 87
09 89
03 92
09 94
03 97
09 99
03 02
09 04
03 07
09 09
03 12
Shillerovi se díky tomuto indexu jako jednomu z mála ekonomů podařilo varovat před přehřátým trhem nemovitostí v USA ještě pár let před krizí. Shiller se narodil 29. března 1946 v michiganském Detroitu. Ekonomii vystudoval na Michiganské univerzitě a v roce 1972 získal doktorát na prestižním MIT, kde byl studentem jiného nositele Nobelovy ceny za ekonomii, Franka Modiglianiho. Od roku 1982 je profesorem ekonomie na Yaleově univerzitě. Od osmdesátých let spolupracuje s Národním úřadem ekonomického výzkumu (NBER) a je též spoluzakladatelem a hlavním ekonomem společnosti MacroMarkets LLC.
PŘEDSTAVUJEME
Robert Carhart Merton Ekonom Robert C. Merton se velkou část své kariéry věnoval rizikům obchodování na finančních trzích. Společně s Myronem Samuelem Scholesem a Fischerem Blackem přišli na počátku 70. let se vzorcem pro určování hodnoty opcí. Ten byl klíčovým nástrojem investorů, kteří vkládají peníze do nákupních opcí. Opce zaručují právo na budoucí koupi akcií za pevně stanovenou cenu. Díky nové metodě oceňování, která vytlačila staré a nepřesné vzorce, položila trojice základy dynamického rozvoje trhu finančních derivátů. Robert Carhart Merton se narodil 31. července 1944 v New Yorku a už od dětství se živě zajímal o finanční trhy a obchodování – první akcie si koupil v deseti letech. Čísla ho pak provázela celý život – vystudoval Kolumbijskou univerzitu, aplikovanou matematiku studoval i na California Institute of Technology. Doktorát získal v roce 1970 na MIT, kde učil až do roku 1988. Poté přestoupil na Harvard Business School a od roku 2010 slouží jako profesor na MIT Sloan School of Management. V první polovině devadesátých let spoluzakládal hedgeový fond Long-Term Capital Management (LTCM), který po několika tučných letech, kdy vydělával velké peníze, bojoval v roce 1998 s téměř pětimiliardovou ztrátou a na konci milénia skončil. Merton a jeho společníci založili ve fondu svou investiční politiku na matematických modelech a statistickém výzkumu – s přesvědčením, že jim to umožní přesně předpovědět burzovní tendence.
Zpočátku šlo vše dobře, fond bez zaváhání přinášel obrovské zisky, jako by vědci našli „šifru mistra Leonarda“. Pak ale Rusko v roce 1998 vyhlásilo státní bankrot a po panice na finančních trzích šel LTCM ke dnu. Situaci musel dokonce řešit i šéf amerického Fedu Alan Greenspan. Poněkud neslavný konec zdánlivého perpetua mobile na peníze…
Robert Fry Engle III Rodák ze Syracuse v americkém státě New York původně vystudoval fyziku, ale doktorát už v roce 1969 dělal na Cornellově univerzitě z ekonomie. Nejdříve působil na MIT, pak na Kalifornské univerzitě v San Diegu, kde navázal dlouhé přátelství s jiným laureátem Nobelovy ceny, Clivem Williamem Johnem Grangerem. S tímto Britem spolupracoval pětadvacet let a dlouho měli kanceláře vedle sebe. Během svého působení na London School of Economics se Engle snažil přijít na kloub tomu, jak snížit riziko investorů při nepravidelných fluktuacích na finančních trzích. Vsadil na metody statistických analýz a stanovil vzorce tzv. volatility finančních trhů. Jeho model ARCH (Autoregressive Conditional Heteroskedasticity) je důležitým nástrojem pro bankéře, makléře a investory při oceňování akcií či odhadování míry rizika jednotlivých investic. Nobelovu cenu získal v roce 2003 a finanční odměnu si rozdělil s přítelem C. W. J. Grangerem. Od roku 1999 působí na Leonard N. Stern School of Business, která je součástí soukromé New York University. ●