Rakouská škola
Základní charakteristika I • Metodologický individualismus (odvozen z Misesovi praxeologie - centrum ekonomické vědy je člověk a jeho jednání) • Role historického času (nevratný, ekonomické aktivity nejsou deterministické – společnost a ekonomie se vyvíjí v čase) a institucí (holistické pojetí tržních procesů), • Problematická predikce (2x nikdy nevstoupíš do stejné řeky) • Jakákoli akce agenta je racionální a účelová, směna důsledkem rozdílných hodnot zboží pro různé spotřebitele • Jednotlivec může dělat chyby, není dokonale racionální • Odmítnutí matematizace
Základní charakteristika II • Účelové chování v podmínkách nejistoty (díky kvalitativním změnám jsou některé informace nedostupné) – dva hlavní zdroje nejistoty: • 1. úmyslné akce a jejich neúmyslné efekty • 2. konflikt konkurenčních a ovlivňujících se jednotlivců • - očekávání nejsou plně naplněna • Zaměřeni na mikro (makro jen, pokud jde vysvětlit z chování jednotlivce), • Peníze jako extrémně obchodovatelné zboží, vyplynuly historickým vývojem jako prostředek směny (a lze je chápat i jako účetní jednotku a uchovatele hodnoty) • Instituce jsou často výsledkem lidské činností ale nikoliv lidského záměru (Hayek) • Vývoj od monopolu k dokonalé konkurenci (ostatní napodobují monopolního výrobce)
Základní charakteristika III • Cílem je zkoumat důsledky lidského jednání jeho zamýšlené a nezamýšlené důsledky • Analýza začíná u chování jednotlivce, problémy s vytvořením makroteorie (mají averzi k používání makroekonomických agregátů), tržní proces harmonický (vláda-disharmonie) • Snaha ukázat, že množství nezávislých rozhodovatelů sledujících vlastní zájmy tvoří koherentní ekonomický systém (tj. snaha ukázat, že existuje spontánní koordinace) • Snaha popsat, jak se vyvíjejí zvyky a instituce v čase • Koncept demonstrovaných preferencí
Základní charakteristika IV • Nejnepřijatelnější keynesiánská politika plné zaměstnanosti - keynesiánství je založeno na dvou mylných postulátech: na neudržitelné koncepci nedobrovolné nezaměstnanosti a na pochybné doktríně inflacionismu • Odmítavě se staví k postkeynesiánství a neoricardiánství • Na neoklasicích (lausannské a cambridgské škole) jim vadí jejich soustředění na tržní rovnováhu a jejich pojetí konkurence • Ekonomika je neustále v pohybu (walrasovská rovnováha není smysl-umrtvená) – lidé se učí ze zkušeností (racionality při existenci nejistoty)
Hodnoty • Základní hodnotou je svoboda a potřeby jednotlivce, důraz na soukromé vlastnictví (je součástí individuální svobody), odpor k plánování a státním intervencím, laissez faire je nejlepší politika, role státu by měla být co nejvíce omezena- jen udržovat a vymezovat instituce; interakce na trhu vedou ke vzniku spontánního řádu (teorie spontánního řádu = nikdo nemůže plánovat – leda tak, že zbaví lidi svobody, nikdo nemůže předem lidstvu stanovit nějaký „společenský cíl“, už jen proto, že není na světě génia, který by věděl, co ostatní potřebují…). • Suverenita spotřebitele – rozhoduje, co je dobré vyrábět, důsledky lidské činnosti • Metodologický subjektivismus ekonomické jevy jsou ovládány nikoli přirozenými zákony, nýbrž subjektivními preferencemi jednotlivců
Carl Menger (1840 – 1921) • Zakladatel školy, představitel tzv. první generace • Základy národohospodářské nauky (1871 • Statky prvního řádu (spotřební) – jejich hodnota závisí na závažnosti potřeby, kterou uspokojuji, stupni nasycenosti této potřeby a množství statku k dispozici • Statky vyššího řádu (kapitálové statky) jejich hodnota je odvozena od statků nižšího řádu • Vyřešil Smithův paradox (cena H20 a diamantu) • Směna – zvyšuje užitek obou směňujících • Peníze jako prostředek směny – řeší problém koordinace • Spor o metodu – spor s historickou školou (existují jen konkrétní jevy nebo ne?) M. říká, že ekonomické zákony jsou universální a neměnné.
Eugen von Böhm-Bawerk (1851-1919) • Představitel druhé generace • Teorie ceny – interakce nabídky a poptávky (nepoužívá však grafické křivky) • Teorie kapitálu – okliková metoda - produkce finálních statků díky produkci kapitálových statků je produktivnější (více), je ale zároveň náročnější • Teorie úroku: - budoucí statky mají nižší MU než přítomné statky (člověk v budoucnu uspokojuje méně náročné potřeby), budoucí potřeby nejsou tak naléhavé jako přítomné potřeby (S kapitálu) - přítomné statky přinesou podnikatelům více než budoucí, přítomné přinesou větší produkci než budoucí statky (D kapitálu)
Friedrich von Wieser (1851-1926) • Představitel druhé generace • Teorie nákladů obětované příležitosti – nabídka VF dána obětovanými příležitostmi • Teorie imputace – způsob oceňování statků prvního a vyšších řádů
Ludwig von Mises (1881-1973) • Představitel třetí generace, z Rakouska musel uprchnout do USA, NC (1974) • Praxeologie – věda o lidském jednání (Human Action, 1949), člověk jedná a jedná účelově – snaží se subjektivně zlepšit situaci v níž se nachází • Human action (lidské jednání) a human design (plán) – zamýšlené a nezamýšlené důsledky lidského jednání • Nová situace – člověk nezná veškeré její okolnosti/důsledky • Teorie peněz – závisí na kupní síle peněz, monetární teorie cyklu • Liberalismus, obhajoba soukromého vlastnictví
Metodologie praxeologie a ekonomie • Fundamentální axiomy (východiska) a premisy praxeologie a ekonomie jsou pravdivé a nevyvratitelné • Závěry odvozené z těchto axiomů, musí být, pokud postupujeme logicky, rovněž pravdivé • Dané závěry není nutno testovat. • Premisy: - lidé účelově jednají - pokud jednají, tak cíl jednání si cení relativně více než jiný cíl, lidé se ale mohou mílit - v důsledku určitého jednání vznikají OPC (nemožnost se věnovat jinému jednání) - předpokládají kauzální souvislost mezi jednáním a dosažením cíle - jednání vyžaduje zdroje, hodnota těchto zdrojů je odvozena od hodnoty cíle - jednat lze pouze postupně
Friedrich A. von Hayek (1899-1992) I • Představitel čtvrté generace z Rakouska odešel do GB, působil v USA, Freiburgu a Salzburgu • Problém koordinace znalostí, informace existují v rozptýleném stavu, role cen – svoboda stav, kdy každý může využít své poznání • Monetární teorie cyklu - ↑M→↓i pod úroveň MPK→mění se struktura kapitálu, podnikatelé↑ I, zároveň ↑ vzácnost spotřebních statků a jejich ceny a ↓ nákupy. Postupně ↑ w a další P VF = ↑π→ ↑ i na úroveň MPK→podnikatelé špatně investovali, špatné investice nelze snadno odbourat • Kritika keynesiánství, teorie nezaměstnanosti musí být mikroekonomická • Kritika socialismu a centrálního plánování – nelze využít rozptýlených informací
Friedrich A. von Hayek (1899-1992) II • Obhajoba liberalismu – jeho nejvyšší hodnotou je všeobecná prosperita a mír, úcta k jedinci, přesvědčení, že člověk má rozvíjet své nadání a vlohy, tolerance • Socialismus má podobné cíle, prostředky, které k jejich dosažení používá, však způsobují, že jich nedosahuje. • Lidská mysl může poznat principy řádu, nikoliv celý řád – omezení panství rozumu • Spontánní řád – nevědomý důsledek (souhrn) vědomých lidských jednání, následky lidského jednání jsou bezprostředně neviditelné • Obecná lidská pravidla musí nezávislá na účelu. Řada lidských pravidel vzniká spontánně, není výsledkem vědomé aktivity.
Friedrich A. von Hayek (1899-1992) III • Díla: Cesta do otroctví – proti socialismu • Kontrarevoluce vědy – proti přecenění úlohy expertů • Soukromé peníze, potřebujeme centrální banku • Právo, zákonodárství a svoboda – jak se vyvíjelo právo, kosmos (spontánní řád) a taxis (řád organizací)
Spor o ekonomickou kalkulaci I • byl ústředním tématem sporu o ekonomickou racionalitu socialismu • Mises: socialistické hospodářství není schopno provádět žádnou ekonomickou kalkulaci: předpokladem je existence trhů výrobních faktorů a statků, socialismus ale místo tržních cen ceny administrované, místo ekonomických parametrů parametry technické. Nelze ale porovnat x hodin práce a y kapitálu. • V socialismu jsou administrované ceny a kalkulace není možná na základě těchto technických parametrů • Hospodářství bez trhů a peněz je po delší dobu nemožné – lidé mají různé preference
Spor o ekonomickou kalkulaci II • V hospodářství, kde nejsou trhy výrobních faktorů (protože kapitál a půdu vlastní stát) není možná ekonomická kalkulace - hodnoty jsou subjektivní, nelze stanovit objektivní ceny na základě pracovní teorie hodnoty • Hayek - teorie rozptýlené znalosti – plánovací úřad může mít k dispozici jen takové informace, které jsou sdělitelné a sumarizovatelné v podobě vyhodnotitelných statistických dat, jenže takové informace nejsou pro ekonomickou kalkulaci příliš relevantní> nemožnost ek. kalkulace v soc. nedána technickými mezemi ale charakterem ek. Informací • Ekonm. podmínky se mění – statistická data nejsou relevantní, právě změna ekonom. podmínek vytváří podnikatelské příležitosti
Ludwig Lachmann (1906-1990) • Představitel páté generace • Strukturální teorie kapitálu – kapitálové statky nejsou homogenní, kapitálová struktura se neustále mění • Teorie divergentních očekávání – v dynamickém hospodářství je permanentní nejistota, očekávání se budou neustále rozcházet s realitou
Israel M. Kirzner (1930 -) • Představitel šesté generace, žije v Izraeli • Role podnikatele – jakákoliv činnost je spekulací, každý vyhledává nějaké příležitosti, (úspěšní) podnikatelé dokáží využít lépe rozptýlených informací, hledají mezery na trhu, tj. podnikatelské příležitosti • Podnikatelské příležitosti často spočívají v nerovnováhách na jednotlivých trzích
Murray N. Rothbard (1926-1995) • Představitel šesté generace • Kritika makroekonomických ukazatelů • Morální základy svobodné společnosti – svobodný trh vždy přináší užitek každému jeho účastníkovi • Teorie peněz a hospodářského cyklu – snaha o odstranění centrálního bankovnictví • Teorie preferencí: - preference lze seřadit jen dle vztahů větší, menší - platí zákon klesajícího MU - spotřebitel preferuje více jednotek před menším množstvím jednotek
Joseph Schumpeter (1883-1950) • Někdy bývá řazen k rakouské škole, ale lišil se – např. akceptoval model celkové rovnováhy • Teorie podnikatele jako inovátora, inovační proces kreativní destrukce, objevuje nové příležitosti, nové zdroje a nové využití pro stávající zdroje • Inovační teorie hospodářského cyklu – inovační vlny, které se postupně vyčerpávají
Oskar Morhenstern (1902-1977) John von Neumann (1903-1967) • Rovněž jsou řazeny k rakouské škole, ačkoliv se od ní odchylují • Zakladatelé teorie her (kniha Teorie her a ekonomické chování, 1944) • Užitek lze matematicky vyjádřit, určitým výsledkům lidské činnosti lze přiřadit pravděpodobnost, kterou spolu s užitkem lze využít ke měření očekávaného prospěchu z určité volby • T her umožňuje analyzovat strategické chování subjektů, jež se může odlišovat od paretooptimálního.
