5.6.4 Zeměpis (Z) 5.6.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Zeměpis A. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu V rámci RVP je Zeměpis koncepčně zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Zahrnuje také všechna průřezová témata, která jsou volně zařazena do vyučovacích okruhů zeměpisu (zejména Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova, ale také Mediální výchova, Výchova demokratického občana a Osobnostní a sociální výchova). Ve vzdělávací oblasti úzce spolupracuje s fyzikou, přírodopisem a chemií. Dále jsou uplatňovány mezipředmětové vztahy s občanskou výchovou a dějepisem. Zeměpis studuje vztahy mezi člověkem a prostředím, s důrazem na charakteristiku jednotlivých regionů, rozmístění lidí, jevů a událostí v prostoru. Seznamuje žáky s hlavními přírodními, hospodářskými a sociálními fakty v rámci celého světa, ale i na regionální úrovni v jednotlivých světadílech, státech a blízkém okolí. Tématicky se učivo řadí do těchto okruhů: 1. Geografické informace a zdroje dat 2. Přírodní obraz Země 3. Regiony světa 4. Společenské a hospodářské prostředí 5. Životní prostředí 6. Česká republika 7. Terénní geografická výuka, praxe a aplikace Nejprve si žáci osvojují základní poznatky o Zemi jako vesmírném tělese a znázornění jejího povrchu prostřednictvím map a globusů. Dále se seznamují s přírodními složkami krajiny (krajinné sféry, životního prostředí a globální problémy lidstva), učí se chápat oblasti socioekonomické geografie (společenské, hospodářské, politické a kulturní jevy). Důraz je kladen na regionální znalost světadílů, oceánů a jednotlivých států. V praktických dovednostech se učí orientaci na mapách, kartografické výpočty, práci se statistikami a informačními zdroji. Jsou vedeni k samostatnému vyhledávání a třídění informací z různých zdrojů, nalézání cesty ke správnému řešení, porozumění pojmům a obhajování výsledků své práce. Žáci by se měli na základě zeměpisných znalostí umět orientovat v současném světě a v problémech lidstva, uvědomovat si civilizační rizika a spoluzodpovědnost za kvalitu života na Zemi, vztah lidí k přírodnímu a společenskému prostředí. Zeměpis je vyučován ve všech ročnících na druhém stupni s touto hodinovou dotací: 6. ročník – 2h týdně 7. ročník – 2h týdně 8. ročník – 2h týdně 9. ročník – 1h týdně Hodinová dotace byla na 2. stupni navýšena z disponibilní časové dotace o 1 hodinu. Výuka zeměpisu probíhá v odborné učebně, která je k tomu zařízena. V hodinách se využívá nejčastěji hromadné formy výuky vzhledem k počtu žáků a uzpůsobení učebny. Je kladen důraz na samostatnou práci, při níž žáci pracují s atlasy, pracovními sešity a samostatně řeší
úlohy. Méně je využívána skupinová forma, při níž jsou žáci vedeni k problémovému vyučování. Hodiny jsou doplněny o plánovací hry, projekty a terénní výuku a školní kolo zeměpisné olympiády. V maximální míře jsou využívány názorné pomůcky (nástěnné mapy, atlasy, globusy, buzoly, modely, audiovizuální technika a internet). Při výuce jsou používány nejčastěji učebnice z nakladatelství Prodos a školní atlasy z nakladatelství Kartografie Praha. Učitel pracuje zejména s materiály vydávanými Českou geografickou společností, sleduje dění ve světě a dle potřeby aktualizuje učivo. B. Výchovné a vzdělávací strategie pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí žáků Na úrovni vyučovacího předmětu Zeměpis využíváme pro utváření a rozvoj daných klíčových kompetencí tyto postupy: Při zeměpisné výuce užíváme nejen klasické procesuální metody (motivace, expozice, fixace, diagnostika a aplikace), ale také se snažíme o zařazení a uplatnění méně tradičních a inovačních metod (rozvoj mezipředmětových vztahů, problémové vyučování, plánovací hry, brainstorming, schématické nákresy krajiny a zeměpisné projekty). Aktivizujeme základními geografickými otázkami: Kde to je? Proč je to právě tam? Jak to vzniklo? Čím je dané prostředí významné? Jaký to má vliv na okolí a lidstvo? Dále vedeme žáky k tomu, aby si základní data a informace samostatně vyhledávali v seriózních zdrojích a naučili je kriticky porovnávat. Tyto informace zpracovávají formou referátů, v nichž vyjadřují své vlastní stanovisko. Pomocí didaktických technik žáky motivujeme k dalšímu učení a vedeme k jasnému vyjadřování svých vědomostí a názorů. Rozvíjíme u žáků pozitivní vztah ke společenskému a přírodnímu prostředí. Důležitou výchovně vzdělávací strategií je i rozvoj kázně a sebekázně žáka jako nezbytného předpokladu k naplnění předem daných cílů. Učíme žáky vnímat, osvojovat a orientovat se v klíčových kompetencích, které tvoří nedílnou součást zeměpisných znalostí. Kompetence k učení Zadáváme žákům samostatnou práci formou referátů, které prezentují ústní formou. Při jejich zpracování se učí využívat informačních zdrojů (odborné literatury, turistické průvodce, populárně vědecké geografické časopisy, internetové stránky, fotografie, statistické zdroje) a kriticky zhodnotit použité zdroje. Kontrolujeme výsledky žáků a společně formulujeme závěry. Témata jsou volena tak, aby vzbudila pocit osobní angažovanosti v problematice a v praktických důsledcích v našem životním prostředí. Podporujeme tak vnitřní motivaci u žáků.
-
Kompetence k řešení problémů Řešíme rovněž i takové úkoly, ve kterých je třeba nalézat originální způsoby. Za tímto účelem zařazujeme do výuky miniaturní projekty realizované formou skupinové práce. Požadovaným výstupem může být studie či návrh řešení problematiky konkrétní prostorové situace, nebo geografického problému (zejména ve vztahu k ČR a místu bydliště). Srovnáváním geografických jevů a jejich analýzou se společně učíme, že přírodní a společenské jevy mohou být uspořádány i jinak, než jak zažíváme ve svém každodenním životě.
-
Kompetence komunikativní Vyžadujeme po žácích používání geografické terminologie i pojmy z jiných vědních oborů. Pracujeme s pojmy, které přesně definujeme. Tyto kompetence realizujeme jednak poslechem výkladu učitele, problémovým rozhovorem s učitelem při frontální výuce i v komunikaci se spolužáky ve skupinové výuce, ale také účastí na besedách s cestovateli a odborníky. Kromě odborného jazyka si ve vyučování osvojujeme i práci s informačními médii, jak bylo popsáno výše.
-
Kompetence sociální, personální a občanské Snažíme se navodit ve vyučování atmosféru společného zájmu na stavu životního prostředí na Zemi a vytváříme v žácích vědomí, že globální problémy lidstva se týkají nás všech. Uvádíme a vysvětlujeme na příkladech nutnost ochrany životního prostředí a zadáváme pracovní úkoly ve skupině. Učitelé se tak soustředí na vzájemnou spolupráci a podporu individuálního rozvoje žáka k obecnému prospěchu. Organizujeme a podporujeme účast v zeměpisných soutěžích (zeměpisná olympiáda, Eurorebus). Žáci se učí hodnotit své výsledky, které porovnávají s druhými Zeměpisné učivo slouží žákům také jako prostředek k porozumění politickému a ekonomickému dění, k lepšímu zapojení do místní, regionální i celostátní politiky a občanského sektoru. Za tímto účelem zařazujeme didaktické hry a používání simulačních a inscenačních metod. -
Kompetence pracovní Dohlížíme na správnou manipulaci žáků s pomůckami při výuce i v terénní praxi. Vedeme žáky k samostatnému využívání moderních komunikačních technologií (geografického softwaru), k cestování, k orientaci v terénu a uplatnění získaných vědomostí v životě.
-
5.6.4.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Zeměpis
Zeměpis / 6. ročník Školní výstupy -
-
porozumí základním pojmům: vesmír, vesmírná tělesa, galaxie, Mléčná dráha, hvězda, souhvězdí, Slunce, sluneční soustava, planety, měsíce, planetky, meteorické tělesa, komety porovnává jednotlivá vesmírná tělesa, dokáže rozlišit hvězdy od planet samostatně pozoruje vesmírná tělesa na obloze objasní postavení Slunce ve vesmíru a popíše planetární systém (předvede pohyb vesmírných těles) vysvětlí význam Slunce pro život určí polohu Země ve sluneční soustavě a porovná vlastnosti planety Země s ostaními tělesy sluneční soustavy posoudí vztah mezi Zemí a Měsícem, popíše jeho polohu, povrch a pohyby pojmenuje jednotlivé fáze Měsíce zhodnotí působení Slunce a Měsíce na planetu Zemi používá s porozuměním základní pojmy: geoid, zemská osa, severní a jižní zeměpisný pól určí a popíše tvar Země s pomocí globusu porovná základní rozměry Země se vzdálenostmi ve svém okolí předvede pohyby Země na telluriu a glóbu určí délku jednoho otočení kolem zemské osy a oběhu Země kolem Slunce zhodnotí důsledky pohybů Země v praktickém životě objasní délku dne a nocí v průběhu roku v závislosti na zeměpisné šířce posoudí vliv střídání ročních období v různých místech na Zemi používá s porozuměním základní pojmy: glóbus, mapa, plán, atlas (jejich obsah a měřítko), výškopis, polohopis, legenda, mapový klíč,
Učivo PLANETA ZEMĚ Země ve vesmíru vznik a vývoj vesmíru Slunce a sluneční soustava, postavení Země ve vesmíru, Měsíc a umělé družice Země
Země jako těleso tvar a rozměry Země, pohyby Země (rotace, oběh) a jejich důsledky, střídání ročních období, časová pásma, datová hranice
GEOGRAFICKÉ INFORMACE ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE A
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy EV Základní podmínky života Fyzika – sluneční soustava. Přírodopis – vznik a stavba Země.
Matematika – pravoúhlá soustava souřadnic.
OSV Rozvoj schopností
-
-
-
vrstevnice, kóta, nadmořská výška, zkreslení, poledníky, rovnoběžky, zeměpisná síť, zeměpisné souřadnice, zeměpisná délka, zeměpisná šířka vnímá glóbus jako ideální zmenšený model Země a dokáže ho používat k demonstraci vnímá a používá plány a mapy jako zmenšený, zjednodušený rovinný obraz zemského povrchu, nebo jeho části rozvíjí si prostorovou představivost v rámci různých pohledů na zobrazení zemského povrchu rozlišuje druhy map podle jejich měřítka a obsahu uvědomuje si zkreslení kartografických děl určuje zeměpisnou polohu na mapách podle údajů zeměpisné šířky a zeměpisné délky dokáže používat mapového klíče a legendy k přečtení kartografických orientuje se v obsahu a rejstříku zeměpisných atlasů, aktivně s nimi pracuje čte a vysvětlí informace z různých druhů map (plán měst, turistická mapa, tematická mapa, obecně zeměpisná mapa, obrázková mapa, mentální mapa) aplikuje měřítko mapy na výpočet skutečných vzdáleností na mapách dokáže se orientovat v terénu pomocí mapy a buzoly uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech objasní s porozuměním stavbu zemského tělesa a zemské kůry, jejich členění na litosférické desky demonstruje pohyb litosférických desek vyjádří základní představu o působení vnitřních přírodních sil v zemském tělese, o vzniku a zániku zemské kůry pojmenuje jednotlivé části oceánského dna rozliší typy pohoří podle vzniku porozumí působení vnitřních přírodních sil na zemský povrch
TOPOGRAFIE Glóbus a mapa glóbus (měřítko, kartografická zobrazení) zeměpisná síť (zeměpisná délka, šířka), obsah mapy kartografické vyjadřovací prostředky (měřítko, výškopis, polohopis) výpočty vzdálenosti na mapách druhy map, soubory map, praktický nácvik činností s mapami
poznávání
PŘÍRODNÍ OBRAZ ZEMĚ Stavba Země stavba zemského tělesa členění krajinné sféry (zemská kůra a její členění na litosférické desky) oceány světadíly působení vnitřních sil (sopečná činnost, zemětřesení)
EV Lidské aktivity a problémy životního prostředí
MeV Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Matematika – poměr, měřítko. Informační a komunikační technologie – práce s internetem.
MeV Kritické čtení a vnímání
-
projevující se zemětřesením, sopečnou činností vyhledá na mapě oblasti s nejčastějším výskytem zemětřesení a sopečné činnosti zhodnotí na příkladech příčiny a důsledky přírodních katastrof způsobených vnitřními silami na přírodu a člověka popíše rozrušování zemské kůry v důsledku zvětrávání a lidské činnosti objasní protikladné působení vnitřních a vnějších přírodních činitelů na utváření zemského povrchu popíše rozložení zásob vody na Zemi znázorní složení hydrosféry a hlavní procesy v ní probíhající pojmenuje a vyhledá na mapách světa jednotlivé oceány, porovná jejich vertikální a horizontální členitost rozliší a pojmenuje pohyby a vlastnosti mořské vody zhodnotí význam oceánů a moří pro životní prostředí na Zemi a pro lidskou společnost znázorní vodní tok a jeho části od pramene k ústí vysvětlí rozdíl mezi jezerem a umělými vodními nádržemi objasní, co to jsou bezodtokové oblasti a vyhledá v mapách jejich příklady popíše proces vzniku horského ledovce nad sněžnou čarou a vznik pevninského ledovce porovná rozmístění, činnost a funkci ledovců na zemském povrchu vyhledá v mapách největší současné ledovce a oblasti stálého mořského zalednění pojmenuje složky ovzduší a orientačně porovná podíl kyslíku mezi ostatními plyny zastoupenými v zemské atmosféře zhodnotí význam kyslíku pro organismy na Zemi porozumí pojmu podnebí pojmenuje činitele ovlivňující podnebí a posoudí, jak ovlivňují podnebí v jednotlivých částech světa porovná jednotlivé oblasti na Zemi podle množství dopadajícího
působení vnějších sil (zvětrávání, činnost člověka)
mediálních sdělení Přírodopis – geologické procesy.
KRAJINNÉ SFÉRY Hydrosféra rozložení vody na Zemi (oceány a souše) oběh vody, vlastnosti vody světový oceán (oceány a moře) vodstvo na pevnině, ledovce
EV Základní podmínky života. Ekosystémy. Vztah člověka k prostředí. VMEGS Evropa a svět nás zajímá Fyzika – vlastnosti kapalin. Výchova ke zdraví – pitná voda. Chemie – voda.
Atmosféra stavba atmosféry podnebí a podnebné pásy počasí oběh vzduchu v atmosféře
EV Základní podmínky života. Vztah člověka k prostředí Fyzika – vlastnosti plynu. Přírodopis – počasí a
-
-
slunečního záření a dalších vlivů ovlivňující klima vymezí s pomocí základních rovnoběžek podnebné pásy na mapách porovná jednotlivé oblasti s rozdílným podnebím v různých částech světa ujasní si rozdíl mezi kontinentálním a oceánským typem podnebí vysvětlí rozdíl mezi podnebím a počasím pojmenuje činitele utvářející počasí objasní, jak se mění teplota vzduchu, množství a charakter srážek se stoupající nadmořskou výškou popíše základní rysy celkového oběhu vzduchu v atmosféře popíše vznik, charakter a působení hlavních pravidelných větrů na Zemi, pojmenuje je a vyhledá na mapách popíše vznik a složení půd posoudí význam humusu v půdě rozlišuje mezi půdním druhem a půdním typem objasní zonální rozmístění hlavních půdních typů ve světě rozpozná souvislost a vzájemnou podmíněnost mezi jednotlivými složkami přírodní sféry znázorní uspořádání půd, rostlinstva a živočišstva v závislosti na zeměpisné šířce a nadmořské výšce popíše a porovná jednotlivé typy krajin vyhledá v mapách biosféry jednotlivá šířková pásma původních přírodních krajin určí u jednotlivých šířkových pásů geografickou polohu, vyhledá v mapách jejich rozmístění, uvede znaky podnebí, půd, rostlin a živočichů popíše život lidí, zemědělskou činnost posoudí význam dané krajiny pro životní prostředí dovede používat základní pojmy z ekologie
podnebí. Chemie - vzduch
Pedosféra vznik, vlastnosti a složení půd (úrodnost, typy, druhy) jejich výskyt na Zemi význam a ochrana půd. Biosféra typy původních přírodních krajina na Zemi, rozmístěné v závislosti na zeměpisné šířce a nadmořské výšce biosféra, ekosystém, ekologie šířkové pásy: tropické lesy, savany, pouště a polopouště, subtropické krajiny, stepi, lesy mírného pásu, tundra, tajga, polární oblasti krajinná sféra – výškové stupně
Přírodopis – půdy.
EV Základní podmínky života. Ekosystémy. Přírodopis – ochrana přírodního prostředí. Výchova ke zdraví – odpady, ekologie. Výchova k občanství – globální problémy lidstva.
Zeměpis / 7. ročník Školní výstupy -
-
-
porovná vzájemný poměr světového oceánu a pevniny vyhledá na mapách jednotlivé oceány, určí jejich geografickou polohu, porovná je s ostatními (vzhledem k sousední oceánům, kontinentům a polokoulím) určí vybraná moře, ostrovy, zálivy, průlivy a průplavy posoudí význam a hospodářské využití oceánů určí geografickou polohu Afriky (v zeměpisné síti, vzhledem k ostatním světadílům, sousedním oceánům) vyhledá v mapách horizontální členitost: pobřeží, moře, zálivy, ostrovy, poloostrovy, průlivy, Suezský průplav popíše výškovou členitost, pojmenuje nejvíce zastoupené povrchové útvary a vyhledá v mapách povrchové celky Afriky porovná podnebí v jednotlivých částech Afriky vyhledá v mapách hlavní toky afrických řek, jezera, bezodtoké oblasti objasní rozmístění rostlinstva a živočišstva v trop. deštných lesích, savanách, stepích, pouštích, subtrop.krajině vyhledá významné přírodní zdroje, nerostné suroviny určí nejhustěji a řídce zalidněné oblasti a posoudí příčiny nerovnoměrného zalidnění srovná obyvatelstvo Afriky podle rasy, kultury, náboženství a způsobu života vymezí jednotlivé regiony Afriky: severní, střední, východní a jižní oblast a určí jejich hospodářské postavení vyhledá v mapách modelové státy a jejich velká města určí geografickou polohu Austrálie (v zeměpisné síti, vzhledem
Učivo REGIONY SVĚTA Světový oceán Atlantský oceán, Indický oceán, Tichý oceán, Severní ledový oceán
Afrika Přírodní podmínky- poloha, povrch, podnebí a vodstvo, rostlinstvo a živočišstvo, přírodní zdroje. Obyvatelstvo – vývoj, rozmístění, rasy, kultura, náboženství, jazyky. Regiony – Severní Afrika, Střední subsaharská Afrika, Východní Afrika, Jižní Afrika
Austrálie a Oceánie
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy EV Ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí. Přírodopis – organismy a prostředí Dějepis – počátky lidské společnosti Přírodopis – organismy a prostředí
MuV
k ostatním světadílům, sousedním oceánům) - porovná rozlohu Austrálie vzhledem k jiným světadílům - vyhledá v mapách horizontální členitost: pobřeží, moře, zálivy, ostrovy, poloostrovy, průlivy - popíše výškovou členitost, pojmenuje nejvíce zastoupené povrchové útvary a vyhledá v mapách povrchové celky - porovná podnebí v jednotlivých částech Austrálie - vyhledá v mapách hlavní toky řek, jezera, bezodtoké oblasti - pojmenuje příklady zástupců australské endemitické fauny a flóry - lokalizuje významné přírodní zdroje, nerostné suroviny - uvědomí si evropskou kolonizaci a osídlování světadílu - popíše život a osud původních obyvatel Austrálie aboriginů a jejich součsné postavení - určí nejhustěji a řídce zalidněné oblasti a posoudí příčiny nerovnoměrného zalidnění - vyhledá v mapách členské státy, teritotia a největší města Australského svazu - zhodnotí hospodářskou úroveň (zemědělství, průmysl) - lokalizuje v mapách regiony oceánie: Mikronésii, Polynésii, Melanésii s vybranými státy - určí geografickou polohu a uvědomí si jiný způsob kartografického zobrazení části zeměkoule - popíše základní společné znaky a odlišnosti polárních oblastí - vysvětlí vliv zeměpisné polohy na arktické podnebí, zhodnotí přírodní poměry a jejich vliv na život - posoudí vědecké výzkumy v Antarktidě, životní prostředí - zhodnotí mezinárodní politické aspekty - určí geografickou polohu Ameriky (v zeměpisné síti, vzhledem k ostatním světadílům, sousedním oceánům) - vyhledá v mapách horizontální členitost: pobřeží, moře, zálivy, ostrovy, poloostrovy, průlivy, Panamský průplav - popíše výškovou členitost, pojmenuje nejvíce zastoupené
Přírodní podmínky- poloha, povrch, podnebí a vodstvo, rostlinstvo a živočišstvo, přírodní zdroje. Obyvatelstvo – osídlování, rozmístění, rasy, kultura, náboženství, jazyk. Australský svaz, hospodářství. Oblasti Oceánie- Mikronésie, Polynésie, Melanésie, Nový Zéland
Kulturní diference, etnický původ, podpora multikulturality. Přírodopis – endemické druhy rostlin a živočichů Dějepis – Objevy a dobývání
Polární oblasti Arktida, Antarktida
Amerika Přírodní podmínky- poloha, povrch, podnebí a vodstvo, rostlinstvo a živočišstvo, přírodní zdroje. Obyvatelstvo – objevy, osídlování,
OSV Poznávání lidí Dějepis – nejstarší
-
-
-
povrchové útvary a vyhledá v mapách povrchové celky Ameriky porovná podnebí v jednotlivých částech Ameriky vyhledá v mapách hlavní toky řek, jezera, vodopády pojmenuje rozmístění rostlinstva a živočišstva v trop. deštných lesích, savanách, stepích, pouštích, subtrop.krajině, severské jehličnaté lesy, tundry vyhledá významné přírodní zdroje (národní parky), nerostné suroviny popíše základní etapy a události v historii osídlování Ameriky lokalizuje původní kultury (Inuité, Inkové, Aztékové, Mayové) určí nejhustěji a řídce zalidněné oblasti a posoudí příčiny nerovnoměrného zalidnění srovná obyvatelstvo Ameriky podle rasy, kultury, náboženství a způsobu života, etnika vymezí jednotlivé regiony Ameriky: Severní, Střední, Jižní Am. vyhledá v mapách jednotlivé státy a jejich velká města posoudí jejich polohu vůči sousedním státům určí politický význam, administrativní členění, kulturní rozdíly, hospodářské postavení, zemědělství, průmysl, zásoby nerostných surovin, předpoklady cestovního ruchu určí geografickou polohu Asie (v zeměpisné síti, vzhledem k ostatním světadílům, sousedním oceánům) vyhledá v mapách horizontální členitost: pobřeží, moře, zálivy, ostrovy, poloostrovy, průlivy popíše výškovou členitost, vyhledá v mapách povrchové celky Asie (nejvyšší vrcholy světa) porovná podnebí v jednotlivých částech Asie vyhledá v mapách hlavní toky řek, jezera, bezodtoké oblasti pojmenuje rozmístění rostlinstva a živočišstva v trop. deštných lesích, savanách, stepích, pouštích, subtrop.krajině, tundry, tajgy lokalizuje rozmístění nejstarších asijských kultur v poříčí velkých řek (Čína, Indie, Blízký východ)
původní obyvatelé, rozmístění, rasy, kultura, náboženství, jazyky, sídla Regiony a státy: Severní Amerika – Kanada, USA Střední Amerika – Mexiko, Karibská oblast Jižní Amerika – Karibské státy a guayanská oblast, Brazílie, Andská oblast, Laplatská oblast
Asie Přírodní podmínky- poloha, povrch, podnebí a vodstvo, rostlinstvo a živočišstvo, přírodní zdroje. Obyvatelstvo – nejstarší kultury, rozmístění, rasy, náboženství, jazyky, sídla. Regiony a státy: Jihozápadní Asie – země blízkého východu (Turecko, arabské státy při pobřeží Středozemního moře, Izrael)a země středního východu (státy Arabského
civilizace, zámořské objevy.
-
-
určí nejhustěji a řídce zalidněné oblasti a posoudí příčiny nerovnoměrného zalidnění (nejlidnatější státy Čína, Indie) srovná obyvatelstvo Asie podle rasy, kultury, náboženství a způsobu života vymezí jednotlivé regiony Asie: Jihozápadní, Střední, Jižní, Jihovýchodní, Východní Asie vyhledá v mapách jednotlivé státy a jejich velká města posoudí jejich polohu vůči sousedním státům určí politický význam, kulturní rozdíly, hospodářské postavení, zemědělství, průmysl, zásoby nerostných surovin, předpoklady cestovního ruchu určí lokality se stálým politickým a náboženským napětím
poloostrova, Irák, Írán, Afghánistán) Jižní Asie – Indie a okolní státy Jihovýchodní Asie – státy poloostrova Zadní Indie, Indonésie Východní Asie-Čína, Japonsko, Mongolsko Střední Asie – Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgystán, Turkmenistán
Zeměpis / 8. ročník Školní výstupy -
-
určí geografickou polohu Evropy (v zeměpisné síti, vzhledem k ostatním světadílům, sousedním oceánům) vyhledá v mapách horizontální členitost: pobřeží, moře, zálivy, ostrovy, poloostrovy, průlivy popíše výškovou členitost, pojmenuje nejvíce zastoupené povrchové útvary a vyhledá v mapách povrchové celky Evropy porovná podnebí v jednotlivých částech Evropy vyhledá v mapách hlavní toky řek, jezera objasní závislost rozmístění rostlinstva a živočišstva, půd v Evropě na zeměpisné šířce vyhledá významné přírodní zdroje, nerostné suroviny vyhledá v mapách nejhustěji a řídce zalidněné oblasti Evropy, zdůvodní příčiny rozmístění obyvatelstva srovná obyvatelstvo Evropy podle národů, jazykových skupin, kultury, náboženství vymezí jednotlivé regiony Evropy: Severní, Západní, Jižní, Střední, Jihovýchodní, Východní lokalizuje na politické mapě jednotlivé státy příslušných oblastí Evropy, srovná jejich hospodářskou vyspělost vyhledá v mapách jednotlivé státy a jejich velká města posoudí jejich polohu vůči sousedním státům určí politický význam, administrativní členění, kulturní rozdíly, hospodářské postavení, zemědělství, průmysl, zásoby nerostných surovin, předpoklady cestovního ruchu vymezí v mapách hranici mezi evropskou a asijskou částí Ruska charakterizuje obyvatelstvo, hospodářství, kulturní tradice a sídla Ruské federace
Učivo REGIONY SVĚTA Evropa Přírodní podmínky- poloha, povrch, podnebí a vodstvo. Obyvatelstvo – rozmístění, náboženství, jazyky. Regiony: Severní Evropa, Západní Evropa, Jižní Evropa, Střední Evropa, Jihovýchodní Evropa, Východní Evropa, Rusko – evropská část.
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy EV Ekosytémy
Výchova k občanství – evropská integrace, globální svět
-
-
zhodnotí vývoj počtu obyvatelstva na Zemi objasní územní rozdíly v hustotě zalidnění na Zemi a vysvětlí příčiny těchto rozdílů rozlišuje typy migrací podle různých kritérií rozliší rozdíly ve fyzických znacích mezi lidmi v závislosti na přírodních podmínkách, argumentuje proti rasistickým teoriím zařazuje hlavní světové a evropské jazyky do jazykových skupin, lokalizuje v mapách konkrétní jazykové oblasti vymezí základní rozdíly světových náboženství, vyhledá v mapách jeich rozšíření a oblasti s trvalými náboženskými konflikty hodnotí význam náboženského vyznání pro společenské, kulturní a politické prostředí rozlišuje sídla podle velikosti popíše typické znaky malých sídel, velkých sídel, jejich funkci vysvětlí pojmy urbanizace, konurbace, aglomerace, megalopole vývoj hospodářských vztahů v jednotlivých etapách lidstva, hodnotí příčiny vyspělosti a zaostalosti států uvede kritéria pro porovnání hospodářské a společenské vyspělosti zemí rozlišuje sektorovou strukturu států – primér, sekundér, terciér vymezí pomocí map hlavní zemědělské oblasti světa, určí a zdůvodní jejich specializaci rozliší členění průmyslu na jednotlivá odvětví zvažuje hlavní lokalizační faktory, ovlivňující územní rozmístění průmyslových odvětví rozlišuje dopravu podle funkce, charakteru komunikace a podle druhu dopravního prostředku vymezí na mapách hlavní dopravní světové tahy rozlišuje mezi výrobními a nevýrobními službami rozlišuje základní typy cestovního ruchu pojmenuje základní rozdíly mezi nezávislým státem, autonomním
SPOLEČENSKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PROSTŘEDÍ Demografie Obyvatelstvo světa a jeho růst, rozmístění, územní pohyb, lidské rasy, národy, jazyky, náboženství. Lidská sídla.
VMEGS Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané MuV Kulturní diference Podpora mulitulturality Výchova k občanství– člověk ve společnosti
Hospodářské prostředí Světové hospodářství- jádrové a periferní oblasti, globalizace. Světové zemědělství, průmysl, služby.
Politická mapa současného světa
Výchova k občanství – stát a hospodářství
MeV
-
a závislým územím objasní pojem státní hranice a rozlišuje její pevninský, mořský a vzdušný prostor uvádí rozdíly mezi jednotlivými formami státního zřízení (republika, konstituční a absolutní monarchie) rozlišuje mezi totalitním a demokratickým režimem, federativním a unitárním státem uvádí příklady rozdělení státu na menší územně správní jednotky uvede názvy hlavních mezinárodních politických organizací, jejich cíle a členské státy načrtne základní strukturu OSN, Evropské unie, NATO konkretizuje na příkladech kořeny a příčiny ohnisek neklidu, ozbrojených konfliktů srovná současnou politickou mapu světa se starými mapami
Státy na Zemi. Státní hranice. Státní zřízení. Správní členění. Ohniska neklidu. Integrační procesy v Evropě a ve světě.
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení. Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality VDO Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Výchova k občanství - Stát a právo, mezinárodní vztahy, globální svět.
Zeměpis / 9. ročník Školní výstupy -
-
určí geografickou polohu České republiky v zeměpisné síti, její postavení v Evropě a vůči sousedním státům a posoudí důsledky polohy orientuje se na fyzické mapě ČR, vyhledává v České vysočině a Karpatech hlavní pohoří a jiné tvary povrchu pojmenuje hlavní činitele ovlivňující podnebí v ČR a rozlišuje jednotlivé podnebné oblasti zařadí území ČR k úmořím evropských moří pojmenuje hlavní vodní toky a vyhledá je na mapách rozlišuje mezi povrchovým a podpovrchovým vodstvem, přírodními a úmělými vodními nádrženi a zhodnotí jejich význam pojmenuje hlavní půdní typy a druhy na území ČR a uvede jejich rozmístění rozlišuje velkoplošná a maloplošná chráněná území v ČR a uvádí jejich příklady uvádí příklady přírodních a kulturních krajin ČR a zejména ve svém regionu posoudí aktuální stav demografického vývoje obyvatelstva v ČR zhodnotí rozmístění obyvatelstva a faktory které je ovlivňují porovná na základě statistických údajů věkovou, náboženskou a národnostní skladbu obyvatel rozděluje sídla podle určitých kritérií- velikosti, funkce, charakteru objasní rozdělení politické moci v ČR vymezí a vyhledá v mapách hlavní dopravní tahy v ČR a jejich napojení na okolní státy pojmenuje určující podmínky a atraktivity pro rozvoj cestovního ruchu v ČR
Učivo ČESKÁ REPUBLIKA Fyzickogeografické podmínky Poloha, rozloha ČR. Geomorfologické členění povrchu. Podnebí a počasí. Vodstvo. Půdy. Ochrana životního prostředí.
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy VMEGS Objevujeme Evropu a svět EV Ekosystémy Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka a prostředí Výchova k občanství-naše vlast Přírodopis-geologická stavba ČR
Socioekonomické podmínky Obyvatelstvo, sídla, organizace státu, doprava, cestovní ruch, zemědělství, průmysl, služby.
MuV Kulturní diference Podpora multikulturality Výchova k občanství – člověk ve společnosti, stát a hospodářství
-
-
pojmenuje a vyhledá v mapách příklady národních kulturních památek a památek zapsaných v UNESCO člení hospodářství ČR do jednotlivých sektorů (primér, sekundér, terciér) zhodnotí charakter zemědělství v ČR vymezí a lokalizuje v mapách oblasti těžby nerostných surovin objasní pojmy obnovitelné a neobnovitelné energetické zdroje zařazuje průmyslovou výrobu do jednotlivých odvětví rozlišuje základní územní členění České republiky komplexně srovnává jednotlivé regiony, podle vybraných kritérií: přírodní podmínky, osídlení, hospodářství, turistické atraktivity (s důrazem na místní region) vyjadřuje své názory na kvalitu jednotlivých regionů v ČR z hlediska bydlení, pracovních příležitostí a možnosti rekreace
Kraje České republiky Praha Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Vysočina, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj
VDO Občan, občanská společnost a stát MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení o regionech ČR. Výchova k občanství – kulturní život.
