TÉMA 1 Renata Mudrová
Obsah přednášky
Základní pojmy Role MO Zdroje dat o MO Základní ukazatele MO Komoditní struktura Teritoriální struktura Zahraniční obchod ČR a Československa Vývoj mezinárodního obchodu
Základní pojmy
HDP, HNP, HNI
HDP – definice dle ČSÚ
Hrubý domácí produkt (HDP) je klíčový ukazatel vývoje ekonomiky. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) (zdroj: ČSÚ) Jinými slovy, vyjadřuje celkovou hodnotu toho, co bylo na území ČR za dané období vyprodukováno
HDP
Je hodnota finální produkce jednotlivých sektorů ekonomiky v daném roce na území určitého státu
Nominální HDP
Reálný HDP
Běžné ceny Stálé ceny
Domácí výrobní faktory Zahraniční výrobní faktory O čem vypovídá úroveň HDP (absolutně, relativně)?
Výkonnost dané ekonomiky
Problémy s HDP
HDP je pouze o vyrobeném množství zboží a služeb za daný rok, nikoliv celkové „bohatství“ ekonomiky Agregátní Ag regátní HDP nám nedává informace o distribuci příjmu/bohatství Nezahrnuje netržní zboží (služby domácností) a šedou ekonomiku Žádná ocenění volného času, efektů na životní prostředí a jiných aspektů souvisejících s kvalitou života.
HNP
Co je to HNP? je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu resp. HNP je výsledkem používání výrobních faktorů ve vlastnictví občanů dané země Oproti HDP zahrnuje zahraniční produkci z výrobních faktorů vlastněných rezidenty a naopak nezahrnuje domácí produkci z výrobních faktorů vlastněných cizozemci.
HDP v. HNP HDP je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na území daného státu HNP je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu (jak na území tohoto státu, tak v cizině).
Vztah HDP a HNP
O čem svědčí skutečnost, že existují „otevřené nůžky“ mezi HDP a HNP?
Zahraniční investice
HNI
Co je to HNI? Součet všech příjmů a důchodů vydělaných občany za daný rok Národní důchod = HDP – znehodnocení – nepřímé daně – čistý důchod z výrobních faktorů v zahraničí
Ekonomický růst
Co je ekonomický růst?
Tempo růstu reálného hrubého domácího produktu
Jaké má vláda, potažmo stát nástroje k ovlivňování ekonomického růstu (HDP)? Fiskální politika Monetární politika Hospodářská politika
Gini koeficient
Měření příjmového rozdělení Pokud chci porovnávat příjmová rozdělení v různých zemích, potřebuji jednoduché indikátory Co použít? použít?
Rozdíl mezi průměrným příjmem mezi určitým procentem lidí s nejvyšším a nejnižším příjmem Podíl celkového příjmu například v top 5% lidí s nejvyšším příjmem Nebo více komplexní – Gini Koeficient
Lorenzova Lore nzova křivka 100
% příjmů
“Ideálníl” Lorenzova křivka Absolutní rovnost
Absolutní nerovnost
50 Více realistická Lorenzova křivka
0
50
% domácností
100
Lorenzova křivka a Gini koeficient Gini koeficient měří odchylku od „ideální“ Lorenzovy křivky 100 % of incomes
A A− B G= ⋅100 A
A-B
50
B 0
50
G=0 absolutní rovnost G = 100 absolutní nerovnost 100
0 = absolutní rovnost
1 = absolutní nerovnost
Jeden má vše, ostatní nemají nic
Rozvojové země
Všichni mají stejný příjem
Velmi široké spektrum, od 0,25 po 0,71
Rozvinuté ekonomiky
Všeobecně nižší (pod 0,4)
Gini koeficient – Širší srovnání WDI 2015
Platební bilance
Platební bilance
Systematický statistický výkaz či záznam všech účetních transakcí (operací) za určité období (zpravidla jeden rok) mezi národní ekonomikou a zahraničím, přesněji mezi devizovými tuzemci a devizovými cizozemci. Horizontální struktura
Členění PB na zboží, služby, prvotní důchody, druhotné důchody atd.
Vertikální struktura
Členění PB na kreditní a debetní položky
Obchodní bilance Export zboží – Import zboží Bilance zboží
Výkonová bilance Export zboží a služeb – Import zboží a služeb Součet obchodní bilance a bilance služeb
Úvod do studia mezinárodního obchodu
Role mezinárodního obchodu
Proč má tolik ekonomů na obchod (a otevřenost ekonomik) tak pozitivní pohled?
Obchod umožňuje specializaci! specializaci!
Dodatečné pozitivní dopady rostoucích výnosů z rozsahu
Obchod zmírňuje či eliminuje nedostatečné vybavení výrobními faktory a zdroji Obchod rozšiřuje spotřebitelům možnosti volby Obchod vede k intenzivnější konkurenci
Proč s ekonomy naopak nesouhlasí vládní úředníci a podnikatelé? podnikatelé ?
Obchod vede k intenzivnější konkurenci
Některé sektory ekonomiky tím mohou trpět (→ nezaměstnanost nezaměstnanost))
Mohou i zde nastat tržní selhání – např. toho typu, že by obchod motivoval ekonomiku k dlouhodobě neefektivní specializaci? specializaci?
Zdroje dat o MO
Teorie MO byla jedním z průkopníků používání empirických testů v ekonomické teorii Obchodní data – zdánlivě hojná a snadno dostupná, ale i přesto obsahují mnoho skrytých problémů Hlavní zdroje: zdroje:
WTO
Světová banka
COMEXT:: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/newxtweb COMEXT http://epp.eurostat.ec.europa.eu/newxtweb//
U.N.
Directions of Trade (DOTS) statistics (dostupné (dostupné v knihovně CERGECERGE-EI) International Financial Statistics – časové řady (dostupné v knihovně CERGECERGE-EI EI))
Eurostat – zejména databáze COMEXT
WDI (World (World Development Indicators) Indicators)
IMF
International trade statistics Trade profiles, tariff data
COMTRADE: http://comtrade.un.org/
ČSÚ (obchod ČR)
www.czso.cz www. czso.cz
Některé z problémů s daty o obchodu
Řada statistik pouze obsahuje data o obchodu zbožím Obchod se službami (invisible trade) se měří a porovnává podstatně obtížněji (a samozřejmě na něj potřebujeme jinou klasifikaci) klasifikaci) Problémy s cenami! cenami!
Data o obchodu versus data o HDP
Rotterdam effect a chybějící hranice v Evropě
Nepřímý obchod
Obchodní data zahrnují i data o výrobcích z druhé ruky a polotovarech
Finální destinace versus oficiální statistika
Ceny FOB ((exporty exporty)) v. CIF ((importy importy)) – „obchod s Marsem?“ Transferová ceny (intra (intra--company obchod obchod)) Záměrná manipulace s celními statistikami
Jak zaúčtovat české výrobky použité ve výrobě německých výrobků exportovaných do Číny?
Měnové faktory
Než se data ocitnou ve finální tabulce, projdou opakovaně konverzí do různých měn – často při různé úrovni měnových kurzů.
Základní ukazatele obchodu ∑q ⋅ p Hodnota obchodu = vývoj obchodu v běžných cenách V = ∑q ⋅ p Fyzický objem = vývoj obchodu ve stálých cenách ∑q ⋅ p Q = ∑q ⋅ p Cenové indexy = index cen importu, exportu ∑q ⋅ p P = ∑q ⋅ p Reálné směnné relace = index ukazující i 1
i 1
i 0
i 0
i 1
i 0
i 0
i 0
i
x
i
i
x
i
i 0
i 1
i 0
i 0
i
x
i
relativní vývoj exportních a importních cen, „kupní síla exportu“
Px TT = PM
Příklad (export země X): Košile
Auta
Rok
Q
P ($)
Q
P($)
2002
100000
10
1000
20000
2003
200000
15
1000
15000
Vx =
i i ⋅ q p ∑1 1 i
∑q
i 0
i
⋅p
i 0
= 0.86
Qx =
i i q ⋅ p ∑1 0 i
∑q i
i 0
⋅p
i 0
= 1.05
Px =
i i q ⋅ p ∑ 0 1 i
∑q
i 0
i
⋅p
i 0
= 0.79
Ukazatele otevřenosti ekonomiky Export na obyvatele Podíl exportu (či exportu + importu) na HDP
Vhodné použít přepočet dle parity kupní síly (PPP) = zohlednění rozdílných cenových hladin ve srovnávaných zemích
Otevřenost obchodu 1991 1991--2014 Export Expo rt zboží a služeb (% HDP HDP))
Source of data: WDI
Globální Glo bální obchodní statistiky
Jaká je hodnota celkového mezinárodního obchodu v roce 2013? Kdo je byl #1 export exporté ér v roce 2013?
Kupodivu taková otázka má více jak jednu odpověď… Proč? Proč ?
Měli bychom považovat obchod uvnitř EU (tzv. intraintra-EU trade) trade) za mezinárodního obchod? A co například Čína – co uděláme s Hongkongem, Macau a Tchajwanem? Tchajwanem? Co například rere-exporty a rere-importy? Měli bychom je zahrnout jak do původních exportů tak do rere-exportů? Jak zacházet se službami? službami?
Hodnota v mld USD
Světové exporty v 2013 Světové exporty zboží (včetně intra-EU trade)
18 816
Světové exporty zboží (mimo intra-EU trade)
15 047
Světový export komerčních služeb (včetně intra-EU trade)
4 645
Světový export komerčních služeb (mimo intra-EU trade)
3 535
Zdroj: WTO Trade Statistics 2014
Globální obchod 2014: Globální Obchod s Marsem Pokud porovnáme celkové celosvětové exporty zboží s celkovými celosvětovými importy zboží, zjistíme, že se nerovnají… Jak je to možné? možné?
Světový export 2013
Hodnota v mld USD
Světový export zboží ( včetně intra-EU trade )
18 816
Světový import zboží ( včetně intra-EU trade )
18 890
“Bilance”
- 74 Zdroj: WTO Trade Statistics 2014
Co nás nás dále zajímá a proč?
Komoditní struktura obchodu = čím se obchoduje Nutné použít nějakou standardní klasifikaci výrobků např. členění dle SITC (Standard International Trade Classification)) Classification
Teritoriální struktura obchodu = kdo s kým obchoduje
Gravitační vztah
Proč je to důležité? Na teritoriální a komoditní struktuře může záviset citlivost ekonomik na různé šoky ve světové ekonomice Příklad: Souvislost teritoriální a komoditní struktury obchodu ČR s vhodností přijetí Eura...
Komoditní struktura
MO: Používané klasifikace • Klasifikace podle charakteru výrobku • HS (Harmonized Commodity Description and Coding System) • SITC (Standard International Trade Classification) • Klasifikace podle činností • CPA (Classification of Product by Activities), dříve též SKP (Standardní klasifikace produkce), • Související klasifikace – další data o odvětvích (počty zaměstnanců, zisk, aktiva…) • ISIC (International Standard Industrial Classification of All Economic Activities) • NACE (Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté européenne) u nás dříve OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností) • Kompatibilita mezi klasifikacemi podle činností • Informace o klasifikacích • ČSÚ, U.N. Statistical Division, Eurostat
SITC, rev. 4 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Potraviny a živá zvířata Food and live animals Nápoje a tabák Beverages and tobacco Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv Crude materials, inedible, except fuels Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Mineral fuels, lubricants and related materials Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Animal and vegetable oils, fats and waxes Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené Chemicals and related products, n.e.s. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Manufactured goods classified chiefly by material Stroje a dopravní prostředky Machinery and transport equipment Průmyslové spotřební zboží Miscellaneous manufactured articles Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné Commodities and transactions not classified elsewhere in SITC
SITC, rev. 4 •
•
Seskupení komodit SITC odráží – Materiály použité ve výrobě – Výrobní stádia – Tržní praktiky a použití produkty – Důležitost komodit ve světovém obchodu – Technologické změny. Struktura: – Sekce (one-digit codes) – Divize (digit codes) – Skupiny (3-digit codes) – Podskupiny (4-digit codes) – Položky (5-digit codes)
HS • • •
• •
Víceúčelová nomenklatura zboží používaná pro celní sazebníky a statistické klasifikace po celém světě Přes 98% světového obchodu klasifikováno HS Struktura: Level 1: sections Level 2: chapters (2 místný kód); Level 3: headings (4 místný kód) Level 3: one-dash or two-dash sub-headings (6 místný kód); HS headings and sub-headings využívané pro více agregované výrobkové klasifikace HS velmi detailní, možnost využití i pro vlastní klasifikace
CPA • Je klasifikace produktů (zboží i služeb) na úrovní EU • Produktová klasifikace na základě společných charakteristik • Charakteristiky poskytují základ pro sběr a výpočet statistik produkce, spotřeby, mezinárodního obchodu a dopravy produktů • CPA je částí integrovaného systému statistické klasifikace rozvinuté především pod záštinou United Nations Statistical Division. • Struktura: Level 1: 21 sekcí (alfabetický kód); Level 2: 88 divizí (2 místný numerický kód); Level 3: 261 skupin (3 místný numerický kód); Level 4: 575 tříd (4 místný numerický kód); Level 5: 1 342 kategorií (5 místný numerický kód); Level 6: 3 142 subkategorií (6 místný numerický kód).
NACE (OKEČ) • • • • • •
Klasifikace ekonomické aktivity Evropská implementace ISIC V ČR CZ-NACE (nahradila OKEČ) od 2008 Statistická klasifikace ekonomické aktivity v Evropských společenstvích Cíl: Založit běžnou klasifikaci ekonomické aktivity mezi státy EU Struktura: Level 1: 21 sekcí na základě písmen A až U; Level 2: 88 divizí 2 místný numerický kód (01 až 99); Level 3: 272 skupin 3 místný numerický kód (01.1 až 99.0); Level 4: 615 tříd 4 místný numerický kód (01.11 to 99.00).
NACE A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U
AGRICULTURE, FORESTRY AND FISHING MINING AND QUARRYING MANUFACTURING ELECTRICITY, GAS, STEAM AND AIR CONDITIONING SUPPLY WATER SUPPLY; SEWERAGE, WASTE MANAGEMENT AND REMEDIATION ACTIVITIES CONSTRUCTION WHOLESALE AND RETAIL TRADE; REPAIR OF MOTOR VEHICLES AND MOTORCYCLES TRANSPORTATION AND STORAGE ACCOMMODATION AND FOOD SERVICE ACTIVITIES INFORMATION AND COMMUNICATION FINANCIAL AND INSURANCE ACTIVITIES REAL ESTATE ACTIVITIES PROFESSIONAL, SCIENTIFIC AND TECHNICAL ACTIVITIES ADMINISTRATIVE AND SUPPORT SERVICE ACTIVITIES PUBLIC ADMINISTRATION AND DEFENCE; COMPULSORY SOCIAL SECURITY EDUCATION HUMAN HEALTH AND SOCIAL WORK ACTIVITIES ARTS, ENTERTAINMENT AND RECREATION OTHER SERVICE ACTIVITIES ACTIVITIES OF HOUSEHOLDS AS EMPLOYERS; UNDIFFERENTIATED GOODS- AND SERVICES-PRODUCING ACTIVITIES OF HOUSEHOLDS FOR OWN USE ACTIVITIES OF EXTRATERRITORIAL ORGANISATIONS AND BODIES
CZ-NACE A - ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ B - TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ C - ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL D – VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA E – ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S F - STAVEBNICTVÍ G - VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽB H - DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ I - UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ J - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI K - PENĚŽNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ
L - ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ M - PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI N - ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI O - VEŘEJNÁ SPRÁVA A OBRANA; POVINNÉ SOCIÁLN P – VZDĚLÁVÁNÍ Q - ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE R - KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A REKREAČNÍ ČINNOSTI S - OSTATNÍ ČINNOSTI T - ČINNOSTI DOMÁCNOSTÍ JAKO ZAMĚSTNAVATELŮ; U - ČINNOSTI EXTERITORIÁLNÍCH ORGANIZACÍ A O
Komoditní struktura
V současné době podíly skupin na MO celosvětově z hlediska komoditní struktury ztrácí na významu – mnohem důležitější je, kdo generuje významnou část přidané hodnoty finálního výrobku
Dominantní postavení výrobků zpracovatelského průmyslu 1955 – 45% na vývozech, 1970 – 60%, 2006 – 71,6%
Nerostné suroviny
Převaha kovozpracujícího průmyslu 17% (2006)
Zemědělské produkty
8% (2006)
Export průmyslových výrobků % exportů zboží
Poznámka: - Chybí data pro low income countries - Developed countries mají zvyšující se podíl exportů služeb v porovnání s exportem zboží
Zdroj dat: WDI
Struktura Stru ktura exportů zboží v roce 2013 Každá kategorie jako % celkových exportů zboží POZOR: Tento druh dat se stává stále méně a méně relevantním. Mnohem zajímavější: kdo generuje významnou část přidané hodnoty finálního výrobku?
Zdroj dat: WDI
High Tech Exporty v 2013 % exportu zboží
Source of data: WDI
Země s nejvyšším podílem High High--Tech Exportů Export ů v 2013 High--tech Exporty High Exporty (% exportu zboží) JEŠTĚ JEDNOU: tento druh dat se stává stále méně a méně relevantním!
Source of data: WDI
Příklad:: Obchodní bilance USA s Příklad iPhone iPhon e USD mln mln,, data za 2009 Čína
Japonsko
Korea
Německo
Zbytek světa
Svět celkem
Tradiční měřítko
-1,901.2
0
0
0
0
-1,901.2
Měřítko přidané hodnoty
-73.5
-684.8
-259.4
-340.7
-542.8
-1,901.2
Tradiční statistiky: Čína exportuje high tech produkty do USA, USA mají hluboký deficit obchodní bilance s Čínou, Realita: jen velmi malý zlomek skutečné hodnoty ve skutečnosti zůstává v Číně, zbytek je utracen za komponenty a za platby za patenty / technologie do Korei, Japonska či Německa
Zdroj: Miroudot, S., Global Forum on Trade Statistics, 2-4 April 2011
Koncentrace obchodu: obchodu: Exporty Exporty Herfindahl--Hirschmann index normalizovaný na hodnoty od 0 do 1 Herfindahl
Čím více se index blíží 1, tím více se jedná o více koncentrovaný trh.
Zdroj: UNCTADSTAT
Index diverzifikace: diverzifikace: Exporty Exporty Index diverzifikace normaliz normalizovaný ovaný na hodnoty od 0 do 1
Index diverzifikace ukazuje, zda se struktura exportů či importů produktů určité skupiny zemí odlišuje od struktury ve světě. Tento index odhaluje rozsah rozdílu mezi strukturou obchodu skupiny zemí a světovým průměrem. Čím více se index blíží 1, tím větší je rozdíl od světového průměru.
Source: UNCTADSTAT
Intra--Industry (TwoIntra (Two-Way) Trade Zajímavý aspekt vývoje mezinárodního obchodu Čím dál tím vyšší role tzv. vnitroodvětvového obchodu v mezinárodním obchodu
Tj. země vyvážejí a dovážejí de facto podobné výrobky
Teritoriální struktura
Kdo s kým obchoduje - teorie Gravitační model obchodu (Gravity Model) Velikost vzájemného obchodu dvou zemí závisí
Pozitivně na jejich velikosti a vyspělosti Negativně na jejich vzdálenosti
Vzdálenost
– nejen geografická, ale i kulturní
Teritoriální struktura
Vyspělé země USA, Německo, Japonsko – cca 25% Od roku 1950 se podíl vyspělých zemí zvýšil z 63% na 73% v roce 1973, následuje pokles na 66% v roce 1981 a následně do 1989 se tento podíl pohybuje kolem 73%. V roce 2007 se vyspělé země podílely 60%. Mezi 1993 – 2007 průměrné tempo 7,5%.
Teritoriální struktura
Rozvojové ekonomiky V roce 2007 se podílely 37,5% Čína, Indie Od roku 1950 do roku 2007 zvýšení o 8% Průměrné tempo růstu 1993 – 2007 dosáhlo 12%
Teritoriální struktura
Evropská unie V roce 2007 více jak 38% Podíl na vývozu vyspělých zemí
1950
Podíl na dovozu vyspělých zemí 1950
– 55%, 2007 – 65% – 59%, 2007 – 61%
Vzájemný obchod (2007) 68%
vývoz, 64% dovoz ČR – 85% vývoz, 80% dovoz
Největší světoví exportéři a importéři v roce 2013 Členové EU jako jednotlivé země země,, export zboží Exportér
Podíl
Importér
Podíl
1
China
11.7
1
United States
12.3
2
United States
8.4
2
China
10.3
3
Germany
7.7
3
Germany
6.3
4
Japan
3.8
4
Japan
4.4
5
Netherlands
3.6
5
France
3.6
6
France
3.1
6
United Kingdom
3.5
7
Korea, Republic of
3.0
7
Hong Kong, China
3.3
8
United Kingdom
2.9
retained imports
0.7
9
Hong Kong, China
2.8
8
Netherlands
3.1
domestic exports
0.1
9
Korea, Republic of
2.7
re-exports
2.7
Russian Federation
2.8
10
Italy
2.5
10
Zdroj: WTO Trade Statistics 2014
Trade Cloud: Světové exporty v 2013 Čím větší jméno země, tím větší role v exportech
Zdroj: Export, World Cloud (2013), WITS - UNSD COMTRADE
Největší světoví exportéři a importéři v roce 2013 EU jako celek, celek, export zboží Exportér
Podíl
Importér
Podíl
1
Extra-EU (28)
15.3
1
United States
15.4
2
China
14.7
2
Extra-EU (28)
14.8
3
United States
10.5
3
China
12.9
4
Japan
4.8
4
Japan
5.5
5
Korea, Republic of
3.7
5
Hong Kong, China
4.1
6
Hong Kong, China
3.6
0
retained imports
0.9
domestic exports
0.1
6
Korea, Republic of
3.4
re-exports
3.4
0 7
Russian Federation
3.5
7
Canada a
3.1
8
Canada
3.0
8
India
3.1
9
Singapore
2.7
9
Mexico
2.6
Singapore
2.5
0
domestic exports
1.5
10
0
re-exports
1.3
0
10
Mexico
retained imports
1.2
2.5
Zdroj: WTO Trade Statistics 2014
Globální Glob ální obchod dle úrovně rozvoje Export Exp ort zboží a služeb služeb,, USD, Klasifikace Světové banky Caveat emptor: the composition of WB aggregates (low/high income) is not constant!
Zdroj dat: WDI
Globální Glob ální obchod dle úrovně rozvoje Export Exp ort zboží a služeb služeb,, USD, Klasifikace Světové banky Caveat emptor: the composition of WB aggregates (low/high income) is not constant!
Zdroj dat: WDI
Relativní Relati vní role rozvíjejících se zemí Role hlavních kategorií zemí v exportu, exportu, 1990 1990--2014
Zdroj: UNCTADSTAT
Low Income Countries Podíl na světovém obchodu, obchodu, HDP HDP,, popula opulaci ci
Zdroj dat: WDI
Low Income Economies: Současná definice Země s HNI na obyv menším než $1045 Afghanistan
Gambia, The
Niger
Benin
Guinea
Rwanda
Burkina Faso
Guinea-Bisau
Sierra Leone
Burundi
Haiti
Somalia
Cambodia
Korea, Dem Rep.
South Sudan
Central African Republic
Liberia
Tanzania
Chad
Madagascar
Togo
Comoros
Malawi
Uganda
Congo, Dem. Rep
Mali
Zimbabwe
Eritrea
Mozambique
Ethiopia
Nepal
Zdroj: World Bank
„Stylizovaná fakta“ o obchodu
Světovému obchodu dominuje vzájemný obchod RTE RTE jsou i dominantním obchodním partnerem RZ Velikost vzájemného obchodu dvou zemí je pozitivně spjata s jejich ekonomickou velikostí a vyspělostí, negativně se vzájemnou vzdáleností Obchoduje se především s průmyslovými výrobky, jejich podíl se zvyšuje na úkor surovin, potravin, paliv Míra otevřenosti roste s vyspělostí ekonomiky Míra otevřenosti klesá s velikostí ekonomiky Otevřené ekonomiky rostou rychleji
Zahraniční obchod České republiky a Československa
Zahraniční obchod ČR a Československa
Do roku 1990 – intenzivní obchodní vztahy s východním blokem
Zajímavá komoditní struktura obchodu
V důsledku rozpadu RVHP a tradičních vztahů mezi firmami, recese v zemích SVE
Vůči RVHP jako vyspělá ekonomika Vůči RTE spíše jako méně rozvinutá země
Rychlá reorientace na západní trhy
Dnešní situace:
Dominuje obchod s vyspělými tržními ekonomikami (zejména s EU) Hlavní exportní artikl: produkty třídy SITC 7 (stroje a zařízení)
Teritoriální struktura ZO ČSSR v roce 1989 70 60,8 60
54,9
50 39,2
40
31,2
30 18,2
20
8 10 0 CPE
RVHP
Země s tržní Rozvinuté ekonomikou země
EHS
Rozvojové země
Zdroj: Facts on Czechoslovak Foreign Trade - 1990 Součet je vyšší než 100 – všechny jednotlivé kategorie zemí nejsou disjunktní
Komoditní struktura vývozu v roce 1989 100 90 11,8
80 70
33,5
60 60,7 50 40 30 20
13,7
10 0 RVHP Zdroj: Facts on Czechoslovak Foreign Trade - 1990
Vyspělé země
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
ČR: Změny struktury exportu po r. 1990
Obchod ČR se světem Hodnota obchodu, obchodu, tisíce USD
Zdroj dat: CSU - STAZO
Obchod ČR se světem Hlavní exportní partneři 2014 Podíl EU28: 82.2%
Zdroj dat: CSU - STAZO
Obchod ČR se světem Komoditní struktura exportu: exportu: SITC, 2014 Code
Stat. Hodnota (tis. USD)
Podíl (%)
0
Food and live animals
6 280 963
3.6
1
Beverages and tobacco
1 319 744
0.8
2
Crude materials, inedible, except fuels
4 296 750
2.5
3
Mineral fuels, lubricants and related materials
4 754 913
2.7
4
Animal and vegetable oils, fats and waxes
501 988
0.3
5
Chemicals and related products, n.e.s.
11 629 827
6.6
6
Manufactured goods classified chiefly by material
28 921 257
16.5
7
Machinery and transport equipment
96 291 953
55.0
8
Miscellaneous manufactured articles
20 636 440
11.8
9
Commodities and transactions n.e.c. in the SITC
382 978
0.2
Zdroj: CSU - STAZO
Obchod ČR se světem Komoditní struktura importu: importu: SITC, 2014 Code
Stat. Hodnota (tis USD)
Podíl (%)
7 643 537
5.0
951 285
0.6
0
Food and live animals
1
Beverages and tobacco
2
Crude materials, inedible, except fuels
3 877 807
2.5
3
Mineral fuels, lubricants and related materials
12 999 265
8.4
4
Animal and vegetable oils, fats and waxes
383 932
0.2
5
Chemicals and related products, n.e.s.
17 939 170
11.6
6
Manufactured goods classified chiefly by material
27 116 712
17.6
7
Machinery and transport equipment
66 631 185
43.2
8
Miscellaneous manufactured articles
16 259 792
10.5
9
Commodities and transactions n.e.c. in the SITC
430 509
0.3
Zdroj dat: CSU - STAZO
Český export zboží dle sektorů, sektorů, 2014 Obchodní data v CPA(2008) klasifikaci, klasifikaci, mln Euro
Zdroj: Eurostat COMEXT
Hlavní obchodní partneři ČR (2013, export)
Zdroj: WTO 2015
Hlavní obchodní partneři ČR (2013, import)
Zdroj: WTO 2015
Co vyvodit z gravitačního modelu?
Naše současná struktura zahraničního obchodu se zdá být přirozenou Dramatická reorientace obchodu v 90. letech tak byla spíše návratem k normálu a kompenzací předchozích pokřivení Současná teritoriální struktura exportu bude patrně převládat i nadále, ke změně bude docházet jen v dlouhém období
Vývoj mezinárodního obchodu
Vývoj MO a růst průmyslové produkce před první světovou válkou MO
UK
Německ o
1820 – 1840
2.7
3.2
...
...
...
1840 – 1870
5.5
4.6
4.5
...
5.4
1870 – 1890
2.2
1.2
2.5
...
4.9
1890 – 1913
3.7
2.2
4.2
3.9
2.0
1913 - 1938
0.4
2.0
2.2
0.9
2.0
Zdroj: Kubišta a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy 2000
Francie
USA
Základní charakteristiky dynamiky MO
Období mezi dvěma světovými válkami
20. léta růst objemu MO následovaná poklesem ve 30. letech V hodnotovém vyjádření jako stejný, jako před první světovou válkou, ve fyzickém vyjádření vzrostl o 15% Dochází k uzavírání ekonomik (klesá podíl ZO na HDP) – snaha řešit vlastní problémy protekcionismem
Poválečné období
Vysoká dynamika 1951 – 2007 růst hodnoty exportu 9,8%, reálné tempo růstu MO 6,2% Mezinárodní obchod se rozvíjí mnohem rychleji, nežnež-li HDP
Hlavní příčiny rychlého růstu MO po druhé světové válce
Rychlý růst HDP
Průměrně rostl kolem 4%
Intenzivní otevírání ekonomik
Růst podílu zahraničního obchodu na HDP
Prohlubování mezinárodní dělby práce Růst komplementárnosti národních ekonomik Globalizace ekonomického rozvoje Růst významu multinacionálních korporací
Vývoj mezinárodního obchodu I. Období
MO (fyz.objem)
MO (hodnota)
HDP
1951 – 1960
7,6
7,8
4,5
1961 – 1970
8,3
9,2
5,2
1971 – 1980
5,6
20,4
3,9
1981 – 1990
4,2
5,7
5,7
1983 – 1990
6,3
9,8
3,4
1991 – 1995
6,0
8,2
1,4
1996
6,8
4,5
4,2
1997
9,7
4,6
4,1
1998
3,7
..
2,0
2000 – 2004
4,0
9
2003
5,0
17
2004
9,0
21
Dynamika Dynami ka globálního obchodu 1990--2014 1990 Vhodnota světového exportu a importu, roční změna v %
Zdroj dat: WTO
Dynamika Dynami ka globálního obchodu 1990--2014 1990 Vhodnota a objem světového exportu, roční změna v %, Unit Value Index
“Velká recese” Finanční krize
Zdroj dat: WTO
Globální Glob ální cenová dynamika: dynamika: Ropa 1990 1990--2014 Brent – USD per Barrel, Měsíční průměry
Zdroj: Pacific Exchange
Globální Glob ální cenová dynamika: dynamika: Zlato 1991 1991--2014 USD per Ounce, Měsíční Měsíční průměry
Zdroj: Pacific Exchange
Vývoj mezinárodního obchodu II.
50. léta
60. léta
Vysoká tempa MO Vysoká tempa MO
70. léta
Růst MO v běžných cenách
Rozsáhlý vzestup exportních cen, především ropy a následně i dalších surovin a průmyslových výrobků (téměř 22%)
Pokles MO ve fyzickém objemu
Pokles tempa ekonomického růstu v RTE, surovinová a energetická krize, měnová krize, platební potíže určitých zemí, protekcionismus atd.
Vývoj mezinárodního obchodu III.
80. léta Další zpomalení růstu fyzického objemu MO Pokles v hodnotovém vyjádření Jako celek pokles dynamiky
Snížení
temp růstu hodnoty i objemu světového obchodu
Detailnější pohled 1983
– 1990 MO rostl podstatně rychleji ve fyzickém vyjádření, než v předchozí dekádě
Příčina: dlouhodobá konjunktura v RTE, implikace vědecko--technického pokroku a nových technologií vědecko
Vývoj mezinárodního obchodu IV.
90. léta
Na počátku dochází k výraznému poklesu MO
Recese v Severní Americe Recese v západní Evropě Slábnoucí investiční trendy v Japonsku → ztlumení světové poptávky
Od roku 1994 opět urychlení
Pád komunistických režimů Rozpad RVHP Transformace zemí SVE Zesílená konjunktura v Severní Americe Ekonomická obnova Latinské Ameriky Impuls vyplývající ze sjednocení Německa Silná poptávka na Středním východě a Asii
1998 zpomalení
Finanční a hospodářská krize v Asii, Rusku a Latinské Americe
Vývoj mezinárodního obchodu V.
Po roce 2000 2001 přichází další recese 2002 opětovná akcelerace způsobená růstem cen ovlivněný změnami kurzových relací (znehodnocování USD) 2008 – další hospodářská krize, pokles světového vývozu na 5,3% (z 9,3% v roce 2006 a 6,5% v roce 2007)
Investice, MNC a obchod
Vztah investiceinvestice-obchod nejednoznačný
Substituční vztah – investice nahrazující obchod Komplementární vztah – investice podporující obchod
80. a 90. léta – prudký rozvoj PZI a multinacionálních korporací Významná část světového obchodu je vlastně obchod vnitrofiremní (Markusen: cca 30%) 30%) Multinacionální Multinacion ální korporace jsou významné především v sektorech
S vysokým podílem R&D R&D Vyrábějící Vyr ábějící nové a technologicky náročné výrobky S vysokou diferenciací produktů a intenzivní reklamou
Faktory růstu MO
Rozhodujícím faktorem byl/je...
ekonomický růst hospodářská politika rozvoj multinacionálních korporací, přímé zahraniční investice obchodní politika .....rozvinutých tržních ekonomik. Nejvýrazněji ovlivňují MO Spojené státy Japonsko Evropská Unie ... ale nyní i některé nerozvinuté tržní ekonomiky Čína
Reference Kubišta a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, HZ Editio 1999 Kubišta a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, Nakl Nakl.. A.Čapek 2009
Zdroje dat
Czech Statistical Office: STAZO database Eurostat: COMEXT trade database Pacific Exchange Rate Service UN COMTRADE Database World Bank WITS WDI – World Bank World Development Indicators database WTO: Trade Profiles WTO: Statistics Database – Time Series
Použité zkratky a pojmy ROW Rest of World (zbytek světa) Countries classification – WB fiscal year 2016 – GNI per capita Low income countries Země s nízkým příjmem - $1,045 or less Lower middle income countries Země s nižším středním příjmem – more than $1,045 but less than $4,125. Upper middle income countries Země s vyšší středním příjmem – more than $4,125 but less than $12,736 High income countries non OECD Země s vysokým příjmem – nečlenské OECD - $12,736 or more High income countries OECD Země s vysokým příjmem – členské OECD - $12,736 or more
Rotterdam effect znamená, že se zahraniční obchodní transakce ohlásí pro statistiky EU nejprve jako dovoz ze země mimo EU do členského státu EU, ve kterém zboží překročilo hranice EU a bylo propuštěno do volného oběhu. Tento statistický záznam tvoří součást systému Extrastat. Extrastat. Další pohyb zboží z tohoto členského státu EU do členského státu EU, který je konečnou skutečnou dovážející zemí, je následně zaznamenán jako odeslání (vývoz) a příchod (dovoz) mezi těmito dvěma členskými státy EU v rámci Intrastatu Intrastatu.. „Rotterdamský efekt“ existuje i v případě vývozů ze Společenství, ovšem v menší míře. Vede k nadhodnocení objemu vývozu a dovozu u členských států EU (vzájemnému obchodu), obchodu), které jsou tomuto jevu vystaveny.
Děkuji za pozornost
