Zahraniční obchod a životní prostředí
Formy mezinárodní kooperace (integrace) 1) mikroekonomická integrace 2) makroekonomická integrace
Podmínky SD užší kontakt mezi tím, kdo jedná a kdo rozhoduje Těsnější řetězec ve výrobě SNÍŽENÍ NEG: VLIVU ZO
Debata o „environmentální Kuznecově křivce podstata křivky- s rostoucím bohatstvím, klesá zatížení životního prostředí ale není to stoprocentně pravda například množství komunálního odpadu a CO2 roste s ekonomickým růstem
Mezinárodní obchod a životní prostředí-praktické příklady WTO a GATT General agreements on tarifs and trade Nelze omezovat import až na velmi specifické případy ohrožení zdraví je to sporné v případě geneticky modifikovaných potravin, kde zdraví a jeho ohrožení není prokázáno, spíše je obava z ohrožení bio fondu ( pyl z GMO rostlin se rozšíří v dovážející zemi a změní skladbu vegetace
Příklad : 1991 USA Marine Mammal Protection Act zákaz lovu tuňáků metodou, která zabíjí i množství delfínů – zákaz dovozu tuňáků ze zemí, které používají takové metody lovu tuňáků Konflikt s Mexikem, které se odvolávalo na GATT a WTO pravidla
Teorie a praxe mezinárodního obchodu Na národní úrovni je k ochraně životního prostředí používána politika internalizace externalit Donucovací systém pravidel a zákonů je většinou na úrovni státu Mezinárodní jsou pouze dohody, které nejsou právně postižitelné a ekonomicky už vůbec ne
Kritika volného obchodu
Neplatí podmínky komparativní výhody Není dokonalá konkurence ani volný pohyb kapitálu Fixace nerovnosti v rozdělování Peníze nerozlišují zdroje Peníze a biodiversita- substituceX komplementarita Ztráta odpovědnosti – zpětné vazby
Existují i pozitiva volného obchodu: 1. Rozšíření env. friendly technologií 2. Obchod umožňující efektivnější výrobu by měl podporovat tendenci nižší spotřeby materiálů a energie Otázka – jak porovnat plusy a minusy zahraničního obchodu z hlediska vlivu na životní prostředí? Race to the buttom – snižování si standardu zdravotního a ŽP ve snaze získat nebo neztratit komparativní výhodu z obchodu
Lets – local exchange trading systém let us go jdeme na to Problém nezaměstnanosti jednou z příčin i liberální ekonomika a mezinárodní obchod Řešení? Podpora místních ekonomik Uspokojování potřeb oklikou přes světový ekonomický systém nemůže být základem stabilní místní ekonomiky Zavedení místní měny- zásadní k přechodu k místní soběstačnosti První LETS založen v západní Kanadě začátkem 80tých let dnes jich např.v Británii funguje několik set Princip – členové, kterých je desítky až stovky pro každého vytisknou šekovou knížku v místní měně kaštany, žaludy…. množství alternativní měny odráží množství času, kterou činnost zabere, nebo je ekvivalentem běžné měny tj peněžní hodnoty daného úkonu seznam nabídek činností se rozešle členům LETS a periodicky se aktualizuje existence bankéře, který sleduje saldo a kredit žaludů jednotlivých účastníků LETS
LETS Nevadí dluh, když jsem v minusu neplatím úroky Když někdo jen bere – sociální zpětná vazba- ostatní mu odmítnou poskytovat své služby BRZDY LETS 1.Finanční úřady LETS systémy chápou často jako daňový únik Podnikatel, který přijímá měnu LETS musí platit daně, jako kdyby obchodoval za peníze 2. nezaměstnaný, který se stane členem LETS riskuje, že přijde o podporu v nezaměstnanosti
LETS má více než ekonomickou roli význam sociální a psychologický, hudebník amatér, staří lidé atd. Role peněz výměna zboží, zúčtování a uložení hodnot pro budoucnost Třetí roli jednotky LETS neplní
Důležitost místní banky pro místní rozvoj Místní projekty většinou nejsou ve světovém kontextu ekonomiky konkurenceschopné Začarovaný kruh – úspory místních lidí se investují prostřednictvím velkých bank do projektů, které nesouvisí s místním rozvojem a místní komunitou Peníze unikají z regionu, místní firmy nedostanou úvěr, nezaměstnanost atd. Odchod lidí z regionu, banky mají ještě menší šanci poskytovat úvěr
Jak přetnout začarovaný kruh? Zisk, který plyne z uložených peněz nemusí být nutně finanční - může umožnit rozšířit výrobu místnímu podnikateli atd.
Obdoba tzv. Kampeliček družstevních místních spořitelen zaměřených lokálně
Formy mezinárodní kooperace (integrace) 1) mikroekonomická integrace 2) makroekonomická integrace
1) mikroekonomická integrace integrace mezi firmami, vznik nadnárodních koncernů. Formy: a) výměna informací mezi firmami b) společný výzkum trhu c) společný servis a poradenství d) dohody o specializaci a kooperaci e) společný výzkum a vývoj f) rozvoj nadnárodních korporací
• 2) makroekonomická integrace • integrace mezi jednotlivými státy na základě smluv mezi vládami. Formy: a) pásmo volného obchodu - členské země zruší cla a kvóty ve vzájemném obchodě, ale ponechají si autonomní politiku vůči nečlenským státům. b) celní unie - společná celní politika vůči ostatním státům c) společný trh - liberalizace nejen pohybu statků a služeb, ale i pohybu výrobních faktorů d) hospodářská unie - společný trh s harmonizací národních hospodářských politik e) úplná ekonomická integrace (unie) - sjednocení měnové, fiskální, sociální a anticyklické politiky.
Role mezinárodních korporací V Globální ekonomice Nadnárodní společnosti, které vznikly dík mezinárodnímu obchodu mají obrovský vliv na život společnosti Na životní prostředí + Na vládní politiku 1. Otázky : kolik jich je? kde mají sídlo?, které jsou největší ?,Zvětšují se? Jaký je mechanismus jejich vzniku? 2. Otázky: jaký je mechanismus jejich politického vlivu? ¨ Jaká je jejich sociální a environmentální odpovědnost? Jednají dobrovolně ekologicky? Stávají se odpovědnějšími? Vliv – trhu, politiky NGOs a regulativ- práva, norem - to vše má vliv na jednání korporací V roce 2000 bylo ve světě cca 65 000 multinacionálních korporací , 80% z nich v průmyslově vyspělých zemích Největší procento jich je v Dánsku 15% Německo 13 Švýcarsko7% Švédsko 7% v ostatních je vysoký podíl Jižní Afrika, Brazlie a ČR
Ekonomický rozměr a síla mezinárodních korporací
65 000 multinacionálních korporací vytváří 25 procent světového GDP
Porovnání korporací a jejich síly se sílou národních ekonomik: Ze 100 nejsilnějších ekonomik světa je 51 korporací a 49 států a jejich ekonomik
Např. General Motors jsou svou ekonomikou a její sílou větší než Dánsko
Zajímavý je žebříček těchto korporací podle velikosti Wal-Mart
Exxon Mobil, Royal Dutch Shell, General Motors, DaimlerChrysler
Dnešní role korporací – zisk jejich akcionářů ALE nebylo tomu tak od počátku
Historie a mechanismus vzniku mez. Korporací příklad Amerika změna role korporací až po občanské válce-1831
Do té doby měly omezenou dobu platnosti na 20 let, neměly práva jako individuální firmy, v jejich zakládacích listinách byla zakotvena zodpovědnost vůči společnosti, v případě, porušení dohody,mohla být korporace zrušena 19 století 1886 Změna – legální práva korporacím, vznik trustů – obešly limity velikosti firem Rockefeler Standard Oil 1889 v New Jersey poprvé zákon umožňující , aby jedna firma vlastnila kapitál jiných firem 20 století anti trustové zákony zmizely V době velké deprese- 1930 obnoven požadavek,aby korporace sloužily společnosti, veřejném prospěchu, Kenynes a jeho ekonomika dominantní role makroekonomiky a vládních zásahů 1970 selhání Keynsovy ekonomiky – velká inflace a nezaměstnanost, Ronald Reagan a M. Tacher dali volný průchod trhu a zrušili regulaci trustů anti trustové zákony
Většina korporací začala jako malé firmy: např. Ford Motor jako malý podnik v Detroitu v roce 1903 Wal Mart otevřel první obchod v Arkansasu 1962
Pak nastoupila role ekonomiky velikosti a prostoru „scale and scope“ Specializace a velkovýroba, která snižuje ekonomické náklady Scale a scope neplatí pro všechna odvětví ekonomiky např ve službách , vzdělání, atd Někdy výhoda malých a specializovaných např. drahé restaurace x Mc Donalds
Největší výodou a růstovým stimulem multinárodních společností je jejich mezinárodní mobilita příklad expanze amerických firem po druhé světové válce do Evropy
Firma NIKE - většina oděvů je vyráběna firmami v zahraničí – levná pracovní síla, Vietnam, Čína Indonésie, zneužívání pracovní síly, pracují i 15ti letí za extrémně ízkou mzdu Možnost snížit si daně dík vlivu a vládní politiku
Korporace a dohoda o volném ochodu Většina zahraničních investorů má stejná práva jako domácí, někdy jsou dokonce zvýhodněni příklad NAFTA North American Free trade agreement Umožńuje podat žalobu na domácí vládu Nadnárodní korporace se většinou vyhnou internalizaci externalit spojených s poškozením ŽP, přesunou často odpovědnost na veřejný sektor
Voluntary – vydávat zprávy o vlivu na ŽP Eco-labeling Limitovaná účinnost těchto dobrovolných kroků
2) makroekonomická integrace
Evropská unie byla vytvořena v roce 1992 na základě Smlouvy o Evropské unii, známější pod názvem Maastrichtská smlouva, která navazovala na předchozí evropské integrační aktivity, sahající do 50. let 20. století.
Proklamovaný cíl Evropské unie: jednotná Evropa s výrazným hospodářským růstem, konkurenceschopnou sociální ekonomikou a zlepšující se kvalitou životního prostředí. EU má v současnosti 27 členských států, celkovou rozlohu 4 314 000 km², přibližně 486 miliónů obyvatel (což je třetí největší populace na světě po Číně (1 306 mil.) a Indii (1 080 mil.)) a HDP stejně vysoké jako USA
1952
Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli (ESUO) - členové: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko
1957
ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom)
1967
Spojení všech tří seskupení, vzniká Evropské společenství (ES)
1973
Připojení Spojeného království, Irska a Dánska k ES
1981
Připojení Řecka k ES
1985
Grónsko opouští ES
1986
Připojení Španělska a Portugalska k ES
1990
Sjednocením Německa z NSR a NDR se ES rozšiřuje o bývalou NDR
1992
Maastrichtská smlouva - podepsání smlouvy o vytvoření Evropské unie (EU)
1995
Připojení Finska, Švédska a Rakouska k EU
2004
Připojení Malty, Kypru, Slovinska, České republiky, Maďarska, Slovenska, Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska k EU
2007
Rumunsko a Bulharsko
Společná obchodní politika EU funguje na dvou úrovních. Za prvé se Evropská unie v rámci Světové obchodní organizace (WTO) aktivně podílí na vytváření pravidel multilaterálního systému globálního obchodu. Za druhé EU vyjednává své vlastní bilaterální obchodní dohody se zeměmi nebo regionálními uskupeními zemí.
První pilíř tvoří původní společenství (Euratom, Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské hospodářské společenství) a obecně veškeré evropské instituce jako je Komise, Rada, Parlament, Soudní dvůr atd Cíle prvního pilíře jsou hospodářská a měnová unie, společenský trh, společná průmyslová, daňová a kulturní politika, regionální a sociální fondy, výzkum a technologický rozvoj. Prostředky k jejich dosažení představují právní akty, nařízení, směrnice, doporučení a rozhodnutí. Druhý pilíř tvoří společná zahraniční politika, společná obranná politika a společná bezpečnost. Cíle tohoto pilíře jsou bezpečnost, lidská práva a demokracie, právní stát a mír. Prostředky k jejich dosažení jsou společné postoje a společné akce členských států. Třetí pilíř tvoří justice a vnitřní politika. Cíle tohoto pilíře jsou volný pohyb osob, spolupráce při udělování azylu, v imigrační politice, právu, v boji proti drogám, mezinárodní kriminalitě a terorismu, spolupráce v občanských a trestních záležitostech. Prostředky k jejich dosažení jsou společné postoje v těchto záležitostech, mezinárodní smlouvy a také Europol (Evropský policejní úřad sídlící v Haagu).
EVROPSKÁ UNIE
První pilíř
Druhý pilíř
Třetí pilíř
Evropská společenství
Společná zahraniční a bezpečnostní politika
Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech
jednotný vnitřní trh zemědělská politika regionální strukturální politika obchodní politika hospodářská soutěž hospodářská a měnová unie celní unie doprava a transevropské sítě občanství EU vzdělávání a kultura ochrana spotřebitele zdravotnictví výzkum sociální politika azylová politika přistěhovalecká politika vnější hranice
udržování míru lidská práva demokracie pomoc třetím zemím posilování bezpečnosti a ochrana integrity odzbrojení hospodářské aspekty obrany opora v ZEU a spolupráce s NATO
boj proti rasismu a xenofobii obchodní politika boj proti obchodu s drogami a zbraněmi boj proti organizovanému zločinu boj proti terorismu trestné činy páchané na dětech a obchodování s lidmi
přesun Amsterodamskou smlouvou
SMLOUVY
1989-93 Založení zvláštní formy programů, tzv. Iniciativ. Jednotlivé programy jsou zaměřené na řešení závažných problémů společného trhu, resp. obtíží regionů.
Název iniciativ
Charakteristika iniciativ
INTERREG
příhraniční oblasti
LEADER
rozvoj venkova
REGIS
integrace vzdálených regionů
PECHAR
pomoc oblastem, kde se ruší uhelný průmysl
KONVER
pomoc oblastem, kde se ruší zbrojní průmysl
RESIDER
pomoc oblastem, kde se ruší ocelářský průmysl
RETEX
pomoc oblastem závislým na textilním průmyslu
URBAN
pomoc při řešení vážných socio. – ekon. problémů ve městech
SME
pomoc MPSP na světových a evropských trzích
EMPLOYMENT
pomoc při integraci osob na trh práce
ADAPT
pomoc v oblastech zasažených průmysl. a technolog. změnami
PESCA
pomoc oblastem závislým na rybolovu
PEACE
mírový proces a usmíření v Severním Irsku
Evropská regionální politika Cíl
Zaměření / regionální politika 1988 – 1999
Fondy
Podpora hospodářsky zaostalých regionů (HDP na obyvatele na obyvatele nepřesahuje 75%)
ESF, ERDF, EAGGF
Přeorientování regionů silně postižených úpadkem průmyslu na jiné činnosti
ESF, ERDF
Boj s nezaměstnaností
ESF
Zapojení mladých do pracovního procesu
ESF
5a
Modernizace zemědělství
EAGGF, FIFG (1993)
5b
Podpora nových pracovních míst v zemědělství
ESF, ERDF, EAGGF
Udržení osídlení arktických regionů
ESF, ERDF, EAGGF
1
2
3
4
6
► Regiony soudržnosti (oblasti, NUTS II) a kraje (NUTS III) v České republice (NUTS I):
Úroveň
Doporučený minimální počet obyvatel
Doporučený maximální počet obyvatel
NUTS I
3 000 000
7 000 000
NUTS II
800 000
3 000 000
NUTS III
150 000
800 000
Páté programovací období: 2007 - 2013
Cíl Konvergence: podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS a v České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: podpora regionů na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF a v České republice pod něj spadá Hl. m. Praha. Cíl Evropská územní spolupráce: podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů. Dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Tento cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony.
Cíl
Fondy pro EU27
Fondy pro ČR
Konvergence
251,16 mld. € (cca 7 082,80 mld. Kč)
81,54 %
25,88 mld. € (cca 730,00 mld. Kč)
96,98 %
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
49,13 mld. € (cca 1 385,40 mld. Kč)
15,95 %
419,09 mil. € (cca 11,73 mld. Kč)
1,56 %
Evropská územní spolupráce
7,75 mld. € (cca 218,55 mld. Kč)
2,52 %
389,05 mil. € (cca 10,97 mld. Kč)
1,46 %
Celkem
308,04 mld. € (cca 8 686,80 mld. Kč)
100,00 %
26,69 mld. € (cca 752,70 mld. Kč)
100,00 %
Instituce EU Specifikace evropských institucí • Evropská unie není národním státem ani federací států (jako např. USA) • Není ani mezinárodní ani mezivládní organizací • Členské státy EU jsou nezávislými jednotkami, které část své suverenity přenesly na nadnárodní úroveň • Existují dva druhy rozhodování v rámci EU: nadnárodní (rozhodování na evropské úrovni, v rámci evropských institucí) a mezivládní (rozhodování uvnitř členských států)
Základní instituce EU: • • • • •
Rada Evropské unie Evropská rada Evropský parlament Evropská komise Evropský soudní dvůr
Rada Evropské unie: • Dříve Rada ministrů • Společně s Evropským parlamentem hlavní rozhodovací orgán EU • Byla ustavena zakládajícími smlouvami • Zákonodárná pravomoc • Zastupuje členské státy EU, každý stát je prezentován 1 ministrem • Zasedání Rady ministrů je většinou rezortní, tzn. pokud je projednávána otázka např. životního prostředí, je Rada ministrů složena z ministrů životního prostředí členských států, pokud se projednává otázka zemědělství, sejdou se ministři zemědělství atd.
Rada ministrů: hlavní funkce • Legislativní činnost, kdy společně s Evropským parlamentem schvaluje na doporučení Evropské komise legislativu EU • Vytváří společnou hospodářskou a sociální politiku • Uzavírá s jinými zeměmi a mezinárodními organizacemi tzv. mezinárodní dohody jménem EU • Schvaluje rozpočet EU • Angažuje se v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky • Koordinuje společný postup členských států v oblasti justice
Rada ministrů: rozhodování • Členské státy mají různý počet hlasů, závislý na počtu obyvatel • Celkem: 345 hlasů ( Česká republika: 12; nejvíce: Francie, Itálie, Německo, VB: 29; nejméně: Malta: 3) • Rozhodování: jednomyslné, kvalifikovanou většinou (72,3% hlasů v Radě, přitom reprezentace min. 62% obyvatel EU), prostou většinou (2/3 hlasů)
Evropská rada: • Rovněž nazývaná Evropský summit • Setkání hlav států nebo vlád EU a předsedy Evropské komise • Byla zřízena v roce 1974 • Schází se 4x ročně • Přijímá rozhodnutí v klíčových záležitostech • Je iniciátorem hlavních politik EU • Je nejvyšším orgánem EU • Funkci předsedy vykonává představitel předsednického státu Rady EU, je odpovědný za přípravu a řízení setkání
Evropský parlament: • • • •
Přímo volený orgán zastupující přímo občany EU (přímé volby od r. 1979) Volby jednou za 5 let V současnosti 785 členů z 27 zemí (ČR: 24 poslanců), neslučitelnost mandátů s národními parlamenty Frakce: » Evropská lidová strana a Evropští demokraté (ODS, KDUČSL) » Sdružení socialistických stran (ČSSD) » Aliance liberálů a demokratů pro Evropu » Zelení a Evropská sjednocená aliance » Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (KSČM) » Nezávislí a demokraté » Unie pro Evropu národů » Nezařazení
Evropský parlament: • 3 města působnosti: Lucemburk, Štrasburk, Brusel • Hlavní úkoly: - schvalování legislativy (viz. níže) - vykonává demokratický dohled nad ostatními institucemi (možnost schválit nebo odmítnout navrhované komisaře, možnost odvolat Komisi jako celek; kladení dotazů Radě) - podílí se na přijímání rozpočtu
Evropská komise: • • • • • • • • • •
Výkonný orgán EU Nezávislá na národních vládách Úkolem je reprezentovat zájmy EU jako celku 27 komisařů, v čele předseda (J. M. Barroso – Port.), každý komisař má svůj resort Za ČR: V. Špidla: zaměstnanost, sociální věci, rovné příležitosti Komisaři: jmenováni členskými státy po dohodě s předsedou Komise Předseda: vybírán Evropskou radou, ale schválen Parlamentem Komise jako celek: schválení Parlamentem 5leté funkční období Rozdělení: generální ředitelství (připravují podklady pro jednání)
Evropská komise: hlavní úkoly • Předkládá legislativní návrhy Parlamentu a Radě EU • Je výkonným orgánem EU: řídí a provádí evropské politiky a rozpočet • Vynucuje dodržování evropské legislativy (dohlíží na to, aby byla správně aplikována v dohodnutém časovém harmonogramu) • Zastupuje EU na mezinárodním poli
Rada ministrů: složení • Předseda Rady: vždy ministr státu, který v daném období předsedá • Generální sekretář: je hlavou sekretariátu Rady, rovněž zastává funkci Vysokého zmocněnce pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku ( v současnosti Javier Solana) • Předsedající stát: výrazně ovlivňuje agendu Rady a dává podnět pro legislativní a politická rozhodnutí, členské státy se v této funkci střídají ( Česká republika – leden 2009) • COREPER: Výbor stálých zástupců, tvořen velvyslanci nebo zástupci členských států, připravuje práci Rady • Další přípravné orgány
