Logistika a mezinárodní obchod Téma: Světová obchodní organizace WTO
Jméno a příjmení: Miriama Remetová Šk. rok: 2014/2015 Ročník:3
Obsah 1
Úvod .................................................................................................................................... 3
2
Historie před vznikem WTO ............................................................................................... 4 2.1 Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) ............................................................... 4 2.2 Jednání v rámci GATT před Uruguayským kolem ......................................................... 5 2.3 Uruguayské kolo vyjednávaní .......................................................................................... 6
3
Světová obchodní organizace ............................................................................................. 7 3.1 Struktura a orgány WTO ................................................................................................. 8 3.2 Základní cíle a poslání WTO............................................................................................ 9 3.3 Evropská unie a WTO .................................................................................................... 10 3.4 Přijatí dohod organizace WTO ....................................................................................... 11
4
Závěr ................................................................................................................................. 14
5
Citované díla ..................................................................................................................... 16
2
1 Úvod Obchodování člověka se zboţím je známo uţ z minulosti. Začalo to obyčejným barterovým obchodem, který je známy uţ od pravěku. Kdyţ člověk vypěstoval víc jak byl schopen spotřebovat, vyměnil svoje zboţí za zboţí někoho jiného, a tím začal obchodovat – barterovat. Později lidé vymysleli platidla jako například zlato, stříbro nebo perly. Následně na to vznikly peníze a pak bankové instituce. Tradiční barter nezanikl, pořád existuje, ale uţ jen jako doplňková forma obchodu. Bankovní instituce dnes poskytují obchodníkům úvěry, díky kterému je obchodování jednodušší. Svět se díky potřeby trhu otevřel a začal tak probíhat mezinárodní obchod. Na počátku mezinárodního obchodu bylo nutné stanovit si pravidla, která jednotlivé země dodrţují, aby byl obchod výhodný a spravedlivý pro všechny krajiny. Bylo nutné vytvořit organizaci, která by dohlíţela nad mezinárodním obchodem. Po mnoha jednáních a vytváření dohod vznikla Světová obchodní organizace, která sehrává významný úkol od svého zaloţení. Světová
obchodní
organizace
zabezpečila
jednotlivým
krajinám
trvalou
podporu
v mezinárodním obchodu.
3
2 Historie před vznikem WTO Světová obchodní organizace (World Trade Organization, WTO) je mezinárodní institucí globálního rozsahu, sídlící ve švýcarské Ţenevě, která má za úkol vytvářet pravidla mezinárodního obchodu a také zajistit jejich dodrţování. Její vznik je spjat s rokem 1994, kdy se během tzv. Uruguayského kola vyjednávání v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and Trade, GATT) jednotliví účastníci jednání dohodli na ustanovení mezinárodní organizace, která by dohlíţela na mezinárodní obchod a na otázky s ním spojené. Fungovat začala k 1. lednu 1995 [1].
2.1 Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) Všeobecná dohoda o clech a obchodu vznikla na základě poválečných vyjednávaní o hospodářských otázkách. Sjednaná byla v roce 1947 a fungovat začala 1.1. následujícího roku.
Hlavním úkolem GATT byla liberalizace světového obchodu, co okrem jiného
znamenalo zabránění zvyšování cel a celních preferencí. GATT taktéţ zabezpečila postupné a podstatné sniţovaní celních bariér. Důvodem vzniku Všeobecné dohody o clech a obchodě byla stále narůstající snaha o sníţení překáţek mezinárodního obchodu s cílem jeho uvolnění po světové válce. Od podpisu Charty OSN v roce 1945 se začalo uvaţovat o tom, jakým způsobem tohoto cíle dosáhnout.
O rok později, v roce 1946, byla zahájena jednání
o vytvoření Mezinárodní obchodní organizace, ITO, která by měla na starosti veškeré otázky týkající se mezinárodního obchodu po celém světe. Původně měla tzv. Charta ITO vystřídat dočasnou Všeobecnou dohodu o clech a obchodě. V důsledku velkého rozdílného názoru všech státu se tak nestalo. Na vznik organizace se tím pádem čekalo ještě spousty let [2,4]. Všeobecná dohoda o clech a obchodě fungovala na základě doloţky nejvyšších výhod coţ zabezpečovalo rovnoprávnosti všech smluvních stran. Tato doloţka kladla důraz na to, aby všechny výhody dohodnuté mezi dvěma zeměmi, se automaticky vztahovaly i na ostatní členské země. Druhou zásadou byla zásada národního zacházení, která zajišťovala stejné nakládaní kaţdého státu s domácími i zahraničními výrobky. Mezi další zásady patřila nutnost konzultace a pokojného urovnávaní sporů. V neposlední řadě bylo ujednáno, ţe pokud některá země zvýší cla nad dohodnutou úroveň, bude povinna uhradit obchodním partnerům způsobenou ekonomickou újmu. Zatímco GATT byla mnohostranná dohoda a specializovala se pouze na otázky hospodářství, WTO je mezinárodní organizace a zabývá se kromě 4
obchodu se zboţím také obchodem, sluţbami nebo obchodními aspekty práv duševního vlastnictví [1, 2, 4].
2.2 Jednání v rámci GATT před Uruguayským kolem Před uruguayským kolem úspěšně proběhlo 7 kol jednání v rámci GATT:
1947 Ţenevské kolo (Geneva Round) 1949 Annecy, Francie 1950 – 51 Totqay, Velká Británie 1956 Ţeneva 1960 – 62 Dillonovo kolo (Dillon Round) 1964 – 67 Kennedyho kolo (Kennedy Round) 1973 – 79 Tokijské kolo (Tokyo Round) 1986 – 94 Uruguayské kolo (Uruguay Round)
Výsledkem prvního ţenevského kola konajícího se mezi 23 zakládajícími státy, bylo 123 dohod pokrývajících polovinu světového obchodu. Úspěchem prvního kola bylo sníţení cel díky USA, které bylo zastáncem volného obchodu pro země, které byly ochotné sníţit svá cla na dovoz z Evropy, aniţ by opustily svá obchodní omezení uvalená na import. Jednání prvních pěti kol mělo dvoustranní bázi. Dvě země si vyměnily seznamy, jeden s poţadavky na sníţení cel na hlavní exportní poloţky své země a druhý s nabídkami sníţení cel na zboţí, jejichţ hlavním dovozcem byla druhá země. Tyto seznamy obdrţely také všechny ostatní země, které zohlednily své nabídky a mohly si tak připojit k jednání původních dvou zemí. Toto připojení se transformovalo z dvoustranného jednání na mnohostrannou liberalizaci. V roce 1947 se ţenevské kolo týkalo objemu obchodu v hodnotě 10 miliard USD. V dalších kolech byl objem niţší a v roce 1960 – 62 byl objem 4,9 miliard USD. Faktory bránící další liberalizaci, byly omezeny vyjednávající pravomocí americké vlády, neochotou Británie a zemí Commonwealthu k redukovaným preferencím a vznik Evropských společenství. Stávající postupy nemohly zajistit výrazný pokrok v liberalizaci kvůli rostoucí členské základně. Kennedyho kolo proběhlo ve znamení reformulované obchodní politiky USA. Byl přijat nový, přeshraniční přístup ke sniţování cel pro průmyslové zboţí. Konečným výsledkem bylo 35% sníţení cel s výjimkou textilu, chemikálií, oceli a 15 – 18% sníţení cel na zemědělské a potravinářské výrobky. Vypracovaný byl také kodex antidumpingu. Dumpingový výrobek je takový, jehoţ vývozní cena do unie je niţší, neţ hodnota obdobného výrobku při běţném obchodu v zemi vývozu. Rozvojové země hrály v tomto kole vedlejší roli, nicméně i to bylo přínosem výrazného sníţení cel především u nezemědělských 5
produktů. Jejich hlavním úspěchem byla tehdy moţnost nepřijmout reciproční úlevy a většina je taky nepřijala [1, 2, 4].
2.3 Uruguayské kolo vyjednávaní Osmé kolo jednání začalo v září 1986 a skončilo v polovině dubna 1994. Uruguayský název kola pochází z názvu městečka Punta del Este v Uruguay, kde se jednání odehrávalo. Dohovor GATT vykazoval na počátku Uruguayského kola určité slabiny, šlo o vynětí dvou významných odvětví – zemědělství a textil. Dále neudrţení kroku s rozvojem regionálních obchodních bloků, opomenutí cel, které znemoţnilo rozvojovým zemím připojit přidanou hodnotu k jejich primárním produktům pro export a v neposlední řadě neudělení hlasovacího práva rozvojovým zemím v procedurách GATT. Kola se účastnilo 105 vlád a od počátku jednání byl jasný účel – shoda podmínek vzniku Světové obchodní organizace. Kromě tohoto prvotního cíle byly stanoveny také cíle čelit ochranářským tlakům, liberalizovat mezinárodní obchod a vylepšit mnohostranný mezinárodní obchodní systém. K jednání v rámci tohoto kola docházelo po mnoha let většinou v Ţenevě, ale i na různých jiných místech. Klíčovou schůzkou bylo setkání v marockém Marakeši v dubnu 1994, kde byl podepsán závěrečný akt celého Uruguayského kola. Na tomto setkání vznikla také Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace podepsaná všemi 125 představiteli vlád. V Dohodě o zřízení Světové obchodní organice byly vytyčeny nové cíle, jako například zvýšení ţivotní úrovně, dosaţení plné zaměstnanosti, rostoucí úroveň reálného důchodu, dosaţení efektivní poptávky, zvýšení výroby a obchodu a trvalý rozvoj [1, 4, 7]. V rámci Dohody o zřízení WTO bylo přijato několik dílčích úmluv, které upravují oblasti, ve kterých se Světová obchodní organizace pohybuje. Vznikla Všeobecná dohoda o clech a obchodu, která vychází ze stejnojmenného souboru pravidel z roku 1947. Nová dohoda GATT zahrnuje veškerá ustanovení co stará dohoda avšak s úpravami a doplňky. Přitom byla uzavřena také Všeobecná dohoda o obchodu sluţbami zohledňující stále rostoucí význam sluţeb v mezinárodním obchodě. Jednou části dohody je dohoda o zacházení podle nejvyšších výhod. Dle dohody musí kaţdý člen poskytnou dodavatelům sluţeb kteréhokoli člena stejné zacházení, jako poskytuje dodavatelům kterékoli jiné země. Ustanovení o národním zacházení hájí stanoviště stejného nakládání se sluţbami jak cizími tak i domácími. Dohoda
6
o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví se zabývá jednotlivými druhy práv k duševnímu vlastnictví (autorské práva, ochranné známky, patenty) [1, 2, 4].
3 Světová obchodní organizace Světová obchodní organizace (WTO) vznikla v roce 1995, kdy se sloučily tři předchozí dohody – dohoda GATT, Dohoda o polnohospodářství a Dohoda o textilních a oděvních výrobcích. Nejvýznamnější z dohod je Všeobecní dohoda o obchodu se sluţbami GATS a Dohoda o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví TRIPS [1]. Světová obchodní organizace sehrává od svého zaloţení významný úkol ve vytváření mezinárodního obchodního systému zaloţeného na pravidlech. Základem činnosti Světové obchodní organizace jsou dohody, které byly sjednány během Uruguayského kola Všeobecné dohody o clech a obchodu a podepsány 141 státy světa. Tyto dohody tvoří právní základ pravidel mezinárodního obchodu. Fungují jako smlouvy mezi vládami, na něţ dohlíţí a jeţ podporuje WTO. Částečně i díky svému mechanizmu urovnávání sporů přispívá k tomu, ţe mezinárodní obchod je spravedlivější a je v něm menší tendence přijímat jednostranné odvetné opatření. Ukázalo se však, ţe cílem vytvořit mnohostranného obchodního systému zaloţeného na společných pravidlech, je těţké dosáhnout. Snahy o uzavření nového kola rokování zaměřeného na rozvoj nebylo úspěšné. To brání mnohým členům WTO spolu s EU najít společný základ. Evropský parlament plní významný úkol při monitorování činnosti WTO a to buď přímo, nebo prostřednictvím Parlamentní konference o WTO, kterou organizuje společně s Meziparlamentní unií (IPU). Úkol Evropského parlamentu při kontrole obchodní politiky stoupl od vstupu do Lisabonské smlouvy v roce 2009 [1, 3, 4, 5]. WTO funguje na základě pěti hlavních principů. První princip je zásada nediskriminace, která uplatňuje doloţku nejvyšších výhod. Jde o to, ţe členské státy nejsou oprávněny diskriminovat či zvýhodňovat jiné státy, které jsou pro ně obchodními partnery. Také nesmí upřednostňovat cizí či domácí výrobky. Postupná trţní liberalizace je princip, jehoţ cílem je postupné uvolňování trhu odstraněním veškerých tarifních i netarifních překáţek obchodu. Třetí princip je zaloţen na transparentnosti a předvídatelnosti. Důraz klade na určitou jistotu výrazné neměnitelnosti obchodních podmínek pro obchodní partnery. Čtvrtým principem je podpora konkurence, jejím cílem je směřování pravidel ke spravedlivé hospodářské soutěţi. Posledním z principů je rozvojový aspekt hlásající zvláštní zacházení s rozvojovými 7
a méně rozvinutými zeměmi. Pro schválení většiny rozhodnutí je nutná jednomyslná shoda. V případě výjimky stačí nadpoloviční většina hlasů. Konsens nerozhoduje o přijetí nových členů. Ty schvaluje konference ministrů svou třetinovou většinou. Kaţdá země disponuje jedním hlasem a tím pádem jsou si všechny země rovny. Kromě oficiálních jednání existují i jednáni neoficiální. Na nich se nezúčastňují všechny státy, ale jen ty, které potřebují projednat danou tématiku. Jejich účelem je pak příprava na oficiální jednání. Na základě těchto principů vyplývá, ţe mezi volným a spravedlivým obchodem s hospodářským rastem existuje spojitost. V tomhle kontextu znamenal vznik WTO významný krok směrem k integrovanějšímu, dynamičtějšímu systému mezinárodního obchodu. Tím, ţe WTO zabezpečila, aby jednotlivé krajiny nepolevily při obchodních rokováních v odstraňování překáţek obchodu, zajistila trvalou podporu volného obchodu [1, 3, 4, 5].
3.1 Struktura a orgány WTO Světová obchodní organizace by měla mít jasnou administrativní strukturu, mechanizmy pro výzkum a řešení konfliktů a soustavu jasných cílů a principů, podle nichţ pracuje. Ministerská konference je nejvyšším orgánem WTO. Organizuje se nejméně jednou za 2 roky a má výhradní právo přijímat rozhodnutí ke všem otázkám obchodného systému a k dohodám, které jsou závazné pro členy organizace. Výsledky jsou zformulovány v závěrečných ministerských deklaracích. Generální rada má na starosti chod WTO v čase ministerských konferencí. Její sídlo je v Ţenevě a střetává se několikrát do roka. Na střetnutí se zúčastňují jen velvyslanci členských krajin WTO. V rámci generální rady existují tři samostatné orgány. Jde o samotnou Generální radu, Orgán WTO pro přehled obchodních politik a Orgán na urovnávaní sporů. Generální rada zastřešuje práci různých rad a výborů, které se věnují specifickým oblastem obchodu. Od roku 2001 funguje Výbor pro obchodní rokovaní (TNC), který má za úkol rokovat v rámci nového kola rokování, tzv. rozvojové agendy z Dohy. TNC rokuje na základě pravomocí generální rady, její předsedou je generální ředitel. Sekretariát WTO má jak sídlo, tak i jiné orgány WTO v Ţenevě. Úkolem sekretariátu je poskytovat technickou a odbornou pomoc jednotlivým výborům a radám WTO, technickou asistenci rozvojovým krajinám, monitorovat vývoj světového obchodu, poskytovat informace veřejnosti a organizovat ministerské konference. Na čele sekretariátu je generální ředitel, který je volen na funkční období 4 roky [3, 5]. Struktura Mezinárodní obchodní organizace je kromě zastřešující Dohody o ustavení WTO postavena na obsahu Dohod, tvořících tzv. tři pilíře WTO a dále na dvou horizontálních 8
aktivitách WTO. Jde o Dohodu GATT pokrývající oblast obchodu s nezemědělským a zemědělským zboţím, Dohodu GATS pokrývající oblast obchodu se sluţbami a Dohodu TRIPS pokrývající otázky práv duševního vlastnictví. K horizontálním aktivitám, doplňujícím základní rámec, patří Ujednání o řešení sporů a Mechanismus přezkoumání obchodních politik členů WTO. Hlavní úspěch WTO je konsolidace orgánů na urovnávaní sporů, který má pravomoc rozhodovat o obchodních sporech a prosazovat plnění svých rozhodnutí. Mechanizmus urovnávaní obchodních sporů je předem stanovený systému pravidel, které členům WTO umoţňují podávat ţaloby proti porušení pravidel a domáhat se nápravy. Náhrada nebere ohled na politický vliv nebo ekonomickou váhu. Mechanizmus obsahuje jednostranné obratní nástroje, které někdy vedly aţ k regulární obchodní vojně. Systém WTO zaručuje, aby silnější členové neměli převahu nad slabšími členy[3, 5].
3.2 Základní cíle a poslání WTO Mezi hlavní funkce Světové obchodní organizace patří dohlíţení a vynucovaní realizace dohod z Uruguayského kola, působení jako fórum pro trvalá jednání o obchodních a investičních pravidlech a v neposlední řadě řešit spory mezi členskými státy prostřednictvím orgánu pro urovnávaní sporů, který brání státům ignorovat pravidla stanovená dohodami WTO. Primárními cíli Světové obchodní organizace je uvolňování světového trhu omezováním protekcionismu, poskytnutí prostoru pro obchodní jednání mezi jednotlivými členskými státy a jeho organizace nebo urovnávání obchodních sporů mezi členy. Mezi další cíle patří zvýšení ţivotní úrovně v členských státech, dosaţení plné zaměstnanosti, růst reálného důchodu a efektivní poptávky, celkové zvýšení výroby s optimálním vyuţitím světových zdrojů a trvalý rozvoj. Těchto cílů se organizace snaţí dosáhnout právě konstruktivním jednáním a vytvářením mnohostranných dohod a závazných pravidel, ale třeba i sledováním a analýzou národních obchodních politik členských států nebo v případě potřeby uţší spoluprací s ostatními mezinárodními organizacemi. Hlavní cíle mezinárodní obchodní organizace tedy můţeme shrnout na vyuţívaní pouze schválených nástrojů ochrany obchodu, cla, jejího
pouţívání správním způsobem, který nediskriminuje členy WTO,
s výjimkou celních unií a všeobecného systému preferencí a podřízení veškeré ochrany procesu nevratného sníţení, které není zavazující[1, 3, 5].
9
3.3 Evropská unie a WTO Evropská unie je od vzniku WTO jedním z největších pouţivatelů systému urovnávaní sporů WTO. EU hraje od druhé světové války spolu s USA ústřední úlohu v rozvíjení systému mezinárodního obchodu. Stejně jako GATT, tak i samotná Evropská unie byla původem koncipovaná s cílem odstranit celní bariéry a podpořit obchod mezi členskými státy. Unie byla vţdy jedním z hlavních podporovatelů skutečného mezinárodního obchodu zaloţeného na právním státě. Tenhle systém pomáhá zajistit spravedlivý přístup podnikům na zahraniční trh a tím podporuje hospodářský růst v domácí produkci a i v třetích krajinách, které jsou méně rozvinuty. Evropská unie má plnou a přímou pravomoc, coţ znamená, ţe vystupuje jako jeden subjekt a je zastoupená Komisí a ne členskými státy. Komise rokuje o obchodních dohodách na urovnávaní sporů a hájí zájmy EU ve jméně všech členských států. Evropská unie se prostřednictvím WTO snaţí o podporu mnohostranného rámce pro obchodní rokování, který má doplnit, případně úplně nahradit dvojstranní rokování. Unie byla doteď zapojená do 167 případů řešení sporů, přičemţ v 90 případech vystupovala jako navrhovatel a v 77 případech jako odpůrce. V dalších 141 případech poţádala o statut „třetí strany“, který členům organizace umoţňuju monitorovat spory týkající se jiných stran. Evropský parlament sleduje vývoj sporů, které se týkají EU. Výbor evropského parlamentu pro mezinárodní obchod v minulosti vydal stanoviska k obchodním sporům prostřednictvím sprav, veřejných vypočutí a otázek, které klade komisi a řadě. Od roku 2001 se členové WTO zúčastňují na multilaterálním obchodním rokovaní, které je známe jako Dauhaské kolo rokování o rozvoji. Tohle deváté kolo se vyznačuje tím, ţe nic není dohodnuto, dokavad není dohodnuto všechno. Dauhaské kolo je pořád otevřené a jeho cílem je liberalizace obchodu. Hlavním cílem je postavit do středobodu systému světového obchodu rozvoj. Závěry by měly umoţnit krajinám, aby měly větší uţitek ze zisků z mezinárodního obchodu a pomoct jim s bojem proti chudobě. Nejnovější kolo rokování bylo pojmenováno „rozvojový program z Dauhy“ (DDA). DDA se skládá ze tří pilířů: -
přístupu na trh pro polnohospodářské produkty (vrátane cel a dotací), pro průmyslný tovar, označující se jako „NAMA“, nebo sluţby,
-
předpisy,
-
rozvoj.
10
V Dauhe získávají stále významnější úkol rozvojové krajiny.
EU podporovala začatí
Dauhaského kola, protoţe se zdálo, ţe je to jediná cesta jak zaručit hospodářský rast a zisky z rozvoje všech účastníků. Dokončení kola by mělo pomoct urychlit zotavení se světové hospodářské krize a mělo by zamezit protekcionizmu. Konec kola je však v nedohlednu. Evropský parlament sleduje této rokování a vypracovává různé správy o stave rokování. Parlamentní
konferenci
o
WTO
organizuje
společně
s
Evropským
parlament
a Meziparlamentní unií (IPU) mezinárodní podpory demokracie tím, ţe do mnohostranní obchodní spolupráce vnáší parlamentní rozměr. První oficiální střetnutí členův parlamentů na zasednutí WTO se uskutečnilo v prosinci 1999 na ministerské konferenci v Seattli. V roce 2001 se Evropský parlament a meziparlamentní unie dohodli na uspořádaní parlamentního zasednutí v průběhu konference WTO v Dauhe. Tohle střetnutí poloţilo základy budoucích Parlamentních konferencí o Světové obchodní organizaci. Parlamentní konference jsou konference, kde si můţou členové parlamentů z celého světa měnit názory, informace a zkušenosti týkajíce se otázek mezinárodního obchodu. Dávají Světové obchodní organizaci parlamentní rozměr. Účastníci v rámci svých činností sledují činnost WTO, podporují účinnost a spravedlnost WTO, usilují se o zlepšení dialogu mezi vládami, parlamentem a občanskou společností, ovlivňují směřování diskusí v rámci WTO a budují pravomoci národních parlamentů v otázkách mezinárodního obchodu. Parlamentní konference o WTO se schází kaţdý rok a také v čase zasednutí ministerské konference Světové obchodní organizace [1, 3, 6].
3.4 Přijatí dohod organizace WTO Dohoda o zaloţení Světové obchodní organizace obsahuje několik příloh obsahující dohody WTO. Jde o multilaterální dohody o obchodováni s tovarem, Všeobecní dohodu o obchodě se sluţbami a Dohoda o aspektech práv duševního vlastnictví. Mezi Dohody o obchodování s tovarem patří: -
Všeobecná dohoda o clech a obchodě z roku 1994
-
Dohoda o polnohospodářství
-
Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opaření
-
Dohoda o textilu a oděvech
-
Dohoda o technických překáţkách obchodu
-
Dohoda o investičních opatřeních vztahujících se na obchod
-
Dohoda o antidumpingových opatřeních 11
-
Dohoda o celní hodnotě
-
Dohoda o kontrole před odesláním
-
Dohoda o pravidlech původu
-
Dohoda o dovozním licenčním konaní
-
Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních
-
Dohoda o ochranných opatřeních
V Dohodě o polnohospodářství se dohodli, ţe při plnění svých závazků v přístupu na trh by měli vyspělé krajiny vzít v úvahu osobité potřeby a podmínky rozvojových členských států a zabezpečit pro ně zlepšení příleţitostí a podmínek přístupu pro polnohospodářské výrobky. V Dohodě o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opařeních mají členové právo přijímat sanitární a fytosanitární opatření nevyhnutné pro ochranu ţivotního prostředí nebo zdraví člověka, zvířat nebo rostlin, kdyţ také opatření není v rozporu s ustanovením této dohody. Dohoda o textilu a oděvech počítá s tím, ţe produkty navrţené k integraci by měly pocházet ze čtyř různých výrobních segmentů (vlákna, oděvy atd.), aby umoţnily rozšíření liberalizace po celém odvětví. Výrobci začali omezovat méně citlivé poloţky a jen velmi málo produktů zahrnuly kvóty. Úkolem Dohody o technických překáţkách obchodu je zabezpečení technických předpisů, norem a postupů posuzování shody neboli připravované, přijímané nebo uplatňované s úmyslem vytvářet zbyteční překáţky v mezinárodním obchodě. Tato dohoda se vztahuje na všechny průmyslové a polnohospodářský výrobky. Dohoda o investičních opatřeních vztahujících se na obchod podřizuje investiční opatření a restrikce ze strany vlády všeobecným pravidlům. Investiční opatření nesmějí vytvářet překáţku obchodu, nesmějí být diskriminační, porušovat národní zacházení a nesmějí zakládat mnoţstevní omezení. Dohoda o antidumpingových opatřeních stanovuje pravidla, zejména pro výpočet dumpingu, postupy pro zahájení a provádění šetření, zavádění prozatímních a konečných opatření a doby trvání přezkumu antidumpingových opatření. Dohoda o celní hodnotě určuje celní hodnotu pro výpočet celního dluhu při pouţití valorických či kombinovaných celních sazeb. Dohoda o kontrole před odesláním je specifickým nástrojem pomoci rozvojovým zemím vztahujícím se k ověření kvality, mnoţství, ceny, včetně směnného kurzu a platebních podmínek nebo celního zařazení zboţí, jeţ má být na jejich území vyvezeno. Jejich cílem je nápomoc rozvojovým zemím s omezenými zdroji deviz jejich efektivnímu vyuţívání a zabránění celním podvodům. Dohoda o pravidlech původu vypovída o jednom ze základních a důleţitých údajů pouţívaných v celní problematice a to původ zboţí. S původem zboţí souvisí uplatňování různých celních zacházení včetně 12
preferenčních opatření nebo zákazů a omezení uplatňovaných EU. Tuto problematiku můţeme rozdělit do dvou základních částí nepreferenční původ zboţí a preferenční původ zboţí. Účelem Dohody o dovozním licenčním konaní je vydávaní dovozných licencí pouţitých na uplatnění dovozných licenčních reţimů vyţadujících předloţení ţádosti nebo jiné dokumentace příslušnému správnímu orgánu jako prvotní podmínka, která předchází dovozu do celního území dováţejícího člena. Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních definuje termín subvence v obchodu se zboţím a pravidly pro jejich uplatňování. Stanovuje postup pro uplatnění opatření a reguluje aktivity členů, které aplikují, aby zmírnili jejich účinky. Dohoda o ochranných opatřeních uplatňuje ochranné opatření na výrobek, který se dováţí na naše území v zvýšených mnoţstvích, absolutního nebo relativního vztahu k domácí výrobě, za podmínek, ţe způsobí ujmu domácímu odvětví, které vyrábí obdobné nebo konkurenční výrobky [3, 4, 5]. Další přílohou je Dohovor o pravidlech a postupech při urovnávaní sporů. Další je mechanizmus na přezkoumávaní obchodní politiky členů organizace WTO a v neposlední řadě dohoda zabírající se plurilaterálními obchodními dohodami [3]. Jde o dohody: -
Dohoda o obchodě v civilním letectvu
-
Dohoda o vládním obstarávaní
-
Mezinárodní dohoda o obchodě s mléčnými výrobky
-
Mezinárodní dohoda o obchodě s hovězím masem
Cílem Dohody o obchodě v civilním letectvu je dosáhnout maximální volnost světového obchodu v civilním letectví, jeho součásti a příslušných zařízení. Jde o odstranění cel co v nejvyšším rozsahu a sníţení nebo odstranění obchodních restrikcí nebo deformačních účinků. Podporuje neustály technologický vývoj leteckého průmyslu na celém světě. Zabezpečuje spravedlivé příleţitosti pro civilní letectvo a její výrobce. Dohoda o vládním obstarávaní zabezpečuje pozici v oblasti finančních a obchodních poţadavkách rozvojových krajin, zejména u méně rozvinutých krajin. Zabezpečuje úroveň rezerv pro realizaci programů ekonomického rozvoje, podporuje rozvoj domácích průmyslových odvětví a průmyslových odvětví v malém domácím, vesnickým nebo hospodářským průmysle, které jsou závislé na vládním obstarávání. Mezinárodní dohoda o obchodě s mléčnými výrobky a Mezinárodní dohoda o obchodě s hovězím masem se v dnešní době uţ neuplatňují [3, 4, 5]. 13
4 Závěr Světová obchodní organizace (World Trade Organization, WTO) je mezinárodní institucí globálního rozsahu sídlící ve švýcarské Ţenevě, která má za úkol vytvářet pravidla mezinárodního obchodu a také zajistit jejich dodrţování. Světová obchodní organizace vznikla v roce 1995, kdy se sloučili tři předchozí dohody – Dohoda GATT, Dohoda o polnohospodářství a Dohoda o textilních a oděvních výrobcích. Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) vznikla na základě poválečných vyjednávaní o hospodářských otázkách. Důvodem vzniku Všeobecné dohody o clech a obchodě byla stále narůstající snaha o sníţení překáţek mezinárodního obchodu s cílem jeho uvolené po světové válce. Všeobecná dohoda o clech a obchodě fungovala na základě doloţky nejvyšších výhod, co zabezpečovalo rovnoprávnosti všech smluvních stran. Tato doloţka kladla důraz na to, aby všechny výhody dohodnuté mezi dvěma zeměmi, se automaticky vztahovali i na ostatní členské země. Jednání v rámci GATT mělo před Uruguayským kolem 7 jednání. Úspěchem prvního kola bylo sníţení cel díky USA. Jednání prvních pěti kol mělo dvoustranní bázi. Dvě země si vyměnili seznamy, jeden s poţadavky na sníţení cel na hlavní exportní poloţky své země a druhý s nabídkami sníţení cel na zboţí, jejichţ hlavním dovozcem byla druhá země. Tyto seznamy obdrţely také všechny ostatní země. Toto připojení se transformovalo z dvoustranného jednání na mnohostrannou liberalizaci. Kennedyho kolo proběhlo v znamení reformulované obchodní politiky USA. Byl přijat nový, přeshraniční přístup ke sniţování cel pro průmyslové zboţí. Dohovor GATT vykazovala na počátku Uruguayského kola určité slabiny, šlo o vynětí dvou významných odvětví a to zemědělství a textilu. Kola se účastnilo 105 vlád a od počátku jednání byl jasný účel, shoda podmínek vzniku Světové obchodní organizace. Klíčovou schůzkou bylo setkání v marockém Marakeši v dubnu 1994, kde byl podepsán závěrečný akt celého Uruguayského kola. Na tomhle setkání vznikla Dohoda o zřízení Světové obchodní organizaci podepsaná všemi 125 představiteli vlád. V rámci Dohody o zřízení WTO bylo přijato několik dílčích dohod, které upravují oblasti, ve kterých se Světová obchodní organizace pohybuje. Vznikla Všeobecná dohoda o clech a obchodu, která vychází ze stejnojmenného souboru pravidel z roku 1947. Popři tom byla uzavřená také Všeobecná dohoda o obchodu sluţbami zohledňující stále rostoucí význam sluţeb v mezinárodním obchodě a Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, která se zabývá jednotlivými druhy práv k duševnímu vlastnictví. Během Uruguayského kola byly sjednány dohody tvořící základ pravidel mezinárodního obchodu. Tyto dohody fungují jako smlouvy 14
mezi vládami a díky ním je mezinárodní obchod spravedlivější a je v něm menší tendence přijímat jednostranné odvetné opatření. Evropský parlament plní významný úkol při monitorování činnosti WTO a to buď přímo, nebo prostřednictvím Parlamentní konference o WTO, kterou organizuje společně s Meziparlamentní unií. WTO funguje na základě pěti hlavních principů, zásady nediskriminace, postupní trţní liberalizace, transparentnosti a předvídatelnosti, podpora konkurence a rozvojový aspekt hlásající zvláštní zacházení s rozvojovými a méně rozvinutými zeměmi. Kaţdá země disponuje jedním hlasem tím pádem jsou si všechny země rovny. Cílem WTO je vyuţívaní pouze schválených nástrojů ochrany obchodu, cla, pouţívat je způsobem, který nediskriminuje ostatní členy a zvýšení ţivotní úrovně v členských státech. Evropská unie je od vzniku WTO jedním z největších pouţivatelů systému urovnávaní sporů WTO. Unie byla vţdy jedním z hlavních podporovatelů skutečného mezinárodního obchodu zaloţeného na právním státě. Od roku 2001 se členové WTO zúčastňují na multilaterálním obchodním rokovaní, které je známe jako Dauhaské kolo rokování o rozvoji. Tohle deváté kolo se vyznačuje tím, ţe nic není dohodnuto, dokavad není dohodnuto všechno. Dauhaské kolo je pořád otevřené a jeho cílem je postavit do středobodu systému světového obchodu rozvoj. Závěry by měli umoţnit krajinám, aby měli větší uţitek ze zisků z mezinárodního obchodu a pomoct jim s bojem proti chudobě.
15
5 Citované díla [1] Asociace pro mezinárodní otázky. Asociace pro mezinárodní otázky pro potřeby XIII. ročníku Pražského modelu OSN [online]. Ţitná 27, 110 00 Praha 1, 2009 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.studentsummit.cz/data/1258395647217BGR_WTO_Info.pdf [2] Všeobecná dohoda o clech a obchodu. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2002, 20.12 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vseobecna-dohoda-o-clech-a-obchodu-gatt7160.html#!&chapter=2 [3] Světová obchodní organizace: Základní cíle, funkce, principy jednání, Dohody a ujednání, pracovní orgány a zapojení ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2010, 31.8 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument7894.html
Internetové zdroje [4] Svetová obchodná organizácia (WTO). Národná banka Slovenska [online]. 2008, Prosinec [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/sk/o-narodnej-banke/medzinarodnevztahy/svetova-obchodna-org [5] Európska únia a Svetová obchodná organizácia. Európský parlament [online]. 2014, apríl [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/aboutparliament/sk/displayFtu.html?ftuId=FTU_6.2.2.html [6] WTO: Rozhodnutí o otázkách, týkajících se provádění dohod - Doha. Britské listy - deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví [online]. 2003, 29.9 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://blisty.cz/art/15444.html [7] Dokumenty prijaté v rámci Uruguajského kola GATT. Ministerstvo hospodárstva Slovenskej
republiky
[online].
2009
[cit.
2014-11-25].
Dostupné
z:
http://www.economy.gov.sk/dolezite-dohody-prijate-v-ramci-wto-a-gatt-6623/128308s
16