Mendelova univerzita V Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práv a humanitních věd
Zahájení podnikatelské činnosti Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Jméno a příjmení autora:
Ing. Radek Jurčík
Petra Kůřilová
BRNO 2009/2010
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „ Zahájení podnikatelské činnosti” vypracovala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a za použití zdrojů, které uvádím v seznamu použité literatury.
V Brně dne 18. prosince 2009
……………………… Petra Kůřilová
Poděkování
Tímto děkuji vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Radku Jurčíkovi za odborný dohled, rady a připomínky, které mi poskytl během zpracování bakalářské práce. Velké poděkování patří také mým rodičům za podporu při studiu.
Abstrakt: Bakalářská práce je zaměřena na problematiku zabývající se založením podnikatelské činnosti. V teoretické části jsou popsány základní informace živnostenského podnikání a součástí je i popis jak přesně má podnikatel postupovat, aby mohl začat podnikat. Praktická část popisuje situaci
na konkrétní osobě panu Tesařovi, který chce otevřít vinotéku.
V závěru práce je zhotoven zakladatelský rozpočet, na jehož základě se podnikatel rozhodne, zda podnikatelskou činnost zahájit či nikoli.
Abstract: This bachelor's degree project focuses on the issues dealing with the establishment of your own business. The theoretical part describes basic information about self employment and includes a detailed description of what an entrepreneur needs to do to start a business. The practical part describes the situation of a specific person, Mr. Tesar who would like to open a wine shop/bar. In conclusion a start-up budget has been worked out on the basis of which the entrepreneur
has
to
decide
whether
or
not
to
start
the
business
activity.
Klíčová slova: živnost, živnostenské oprávnění, živnostenský zákon, živnostenské podnikání, živnostenský úřad, živnostenský rejstřík, finanční úřad, jednotný registrační formulář, zdravotní pojištění, sociální pojištění, zakladatelský rozpočet.
Key words: Business, trade licence, trade law, small-bussines, trade office, trade register, tax office, registration form, health insurance, social insurance, founder´s budget.
Obsah 1. Úvod .............................................................................................................. 8 2. Cíl práce a metodika .................................................................................... 8 3. Literární rešerše ........................................................................................... 9 3.1 Vymezení živnosti ...................................................................................................... 9 3.2 Rozdělení živností podle způsobu získání oprávnění ............................................... 9 3.2.1 Živnosti ohlašovací ........................................................................................... 10 3.2.2 Živnosti koncesované ....................................................................................... 11 3.3 Druhy živností podle předmětu činnosti ................................................................. 12 3.4 Podmínky k získání živnostenského oprávnění ...................................................... 13 3.4.1 Všeobecné podmínky........................................................................................ 14 3.4.2 Zvláštní podmínky ........................................................................................... 14 3.5 Živnosti provozované průmyslovým způsobem...................................................... 14 3.6 Subjekty oprávněné provozovat živnost ................................................................. 15 3.7 Místní příslušnosti živnostenských úřadů............................................................... 15 3.8 Vznik oprávnění provozovat ohlašovací živnost..................................................... 15 3.9 Vznik oprávnění provozovat koncesovanou živnost............................................... 16 3.10 Zánik živnostenského oprávnění........................................................................... 16 3.11 Přerušení provozování živnosti ............................................................................. 16 3.12 Centrální registrační místa.................................................................................... 17 3.13 Jednotný registrační formulář .............................................................................. 17 3.14 Poplatky spojené se zahájením podnikatelské činnosti ........................................ 19 3.15 Živnostenský rejstřík............................................................................................. 20 3.16 Živnostenská kontrola ........................................................................................... 21 3.17 SWOT analýza ....................................................................................................... 21 3.18 Zakladatelský rozpočet.......................................................................................... 22 3.19 Historie, symbolika a tradice vína......................................................................... 23
4. Vlastní práce ............................................................................................... 25 4.1 Úvod do vlastní práce .............................................................................................. 25 4.2 Zahájení podnikatelské činnosti.............................................................................. 25 4.3 Umístění a popis prodejny...................................................................................... 26 4.4 Swot analýza ............................................................................................................ 28 4.4.1 Vnitřní prostředí firmy .................................................................................... 28 4.4.2 Vnější prostředí fimy........................................................................................ 28 4.5 Konkurence.............................................................................................................. 29 4.6 Registrace na finančním úřadě ............................................................................... 29 4.7 Registrace u správy sociálního zabezpečení............................................................ 31 4.8 Registrace u zdravotní pojišťovny .......................................................................... 32 4.9 Charakteristika nabízených produktů.................................................................... 33 4.10 Zřízení účtu............................................................................................................ 33 4.11 Finanční plán ......................................................................................................... 34
4.11.1 Výdaje na zahájení podnikání ....................................................................... 34 4.11.2 Výdaje na úpravu prodejny ........................................................................... 34 4.11.3 Výdaje na vybavení podniku.......................................................................... 35 4.11.4 Výdaje na nákup počátečního zboží .............................................................. 35 4.11.5 Provozní výdaje .............................................................................................. 36 4.11.6 Předpokládané příjmy ................................................................................... 36 4.11.7 Předpokládané výdaje.................................................................................... 37
5. Závěr ........................................................................................................... 39 6. Seznam použité literatury .......................................................................... 41 7. Seznam příloh ............................................................................................. 43
1. Úvod Podnikání patří mezi významné lidské aktivity a jeho počátky sahají již do dávné historie. V posledních patnácti letech tento pojem u nás zcela zdomácněl. Existuje řada definicí, ve kterých se podnikání shoduje v tom, že jde o proces vytvoření něčeho nového na základě
působení
potřebného
času
a
úsilí,
převzetí
finančního,
psychického
a společenského rizika s nárokem na obdržení výsledné odměny v podobě peněžního a osobního uspokojení. Zahájit podnikání je velmi důležité rozhodnutí, a proto by nemělo být bráno na lehkou váhu. Vyskytuje se tu řada důvodů proč lidé začínají podnikat. Někteří chtějí udržet tradici rodinného podnikání a proto pokračují ve vedení rodinné firmy, jiní začnou podnikat když přijdou o zaměstnání a nemohou najít nové pracovní uplatnění a jiní jsou přesvědčeni, že jedině podnikání je ten pravý způsob jak zajistit potřebné finanční prostředky pro sebe i svou rodinu. Před tím, než se pustíme do samotného podnikání, je třeba zvážit řadu otázek a ujasnit si své podnikatelské představy. Každé podnikání je spojeno s určitými riziky a proto je vhodné si předem vypracovat podnikatelský plán, který nám napomůže případným rizikům předejít, nebo je zmírnit. Nejvíce podnik může ohrožovat především konkurence, špatná strategie podniku nebo nedostačující finanční prostředky. Podnikatelem se nemůže stát každý, musí jít o člověka, který je podnikavý tzn. měl by mít určité dispozice a osobní vlastnosti, dále by měl být schopen organizovat podnikatelské aktivity, měl by být fyzicky i psychicky zdatný, odolný vůči stresu a být schopen se umět vyrovnat s překážkami, které by mohly během podnikání nastat. V poslední řadě by měl být ochoten se stále učit novým a novým věcem.
2. Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je popsat činnosti a aktivity související ze vznikem zahájení podnikatelské činnosti. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část objasňuje problematiku živnostenského podnikání popsanou s použitím literárních zdrojů. Praktická část se zaměřuje na konkrétní zahájení podnikatelské činnosti pana Tesaře, který se rozhodl otevřít a provozovat vinotéku. Důležitou částí práce bude propočet očekávaných příjmů a výdajů, které podnikateli ukáží, zda bude podnikatelská činnost v prvním roce zisková či nikoli. 8
Při zpracování bakalářské práce jsem využívala odbornou literaturu zabývající se danou problematikou. Dále velké množství informaci jsem čerpala z internetu.
3. Literární rešerše 3.1 Vymezení živnosti Živnostenské podnikání je v našich podmínkách vymezeno Zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Živnostenský zákon vymezuje v § 2 živnostenského podnikání živnost jako soustavnou činnost, provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. (6) Soustavností se rozumí provozovat živnost trvale nebo sezónně, musí jít tedy o opakovanou činnost i přestože bude vykonávána jen několikrát v roce. Dále živnostenský zákon definuje pojem samostatnost. Tento pojem znamená, že podnikatel si sám rozhoduje o své podnikatelské činnosti. Podnikání pod vlastním jménem znamená, že podnikatel zapsaný do obchodního rejstříku provozuje svou činnost pod svou obchodní firmou, podnikatel, který není zapsaný v obchodním rejstříku podniká pod svým jménem a příjmením. Živnost provozovat na vlastní odpovědnost je podnikatelským rizikem, neboť podnikatel za své závazky odpovídá celým svým majetkem. Posledním znakem živnosti je vykonávat činnost za účelem dosažení zisku. Tady není důležité zda zisk byl dosažen, ale podnikatel musí mít ten úmysl.
3.2 Rozdělení živností podle způsobu získání oprávnění Tabulka 1: Rozdělení živností podle způsobu získání oprávnění
Řemeslné
Ohlašovací Vázané
Koncesované Volné
Zdroj: (3)
9
3.2.1 Živnosti ohlašovací
Řemeslné živnosti Seznam řemeslných živností je obsažen v příloze č. 1 živnostenského zákona. U těchto živností je třeba prokázat odbornou způsobilost. Podmínky odborné způsobilosti musí u fyzických osob splňovat buď fyzická osoba sama, nebo jí ustanovený odpovědný zástupce. U právnické osoby tyto podmínky musí vždy splňovat odpovědný zástupce.
Odborná způsobilost pro řemeslné živnosti se prokazuje dokladem o: řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání, řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru vzdělání, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru, řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání, řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů, uznání odborné kvalifikace,vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, ověření nebo uznání dosažené kvalifikace pro příslušný obor na základě zákona o uznání výsledků dalšího vzdělání. Mezi řemeslné živnosti například patří řeznictví a uzenářství, mlékárenství, pekařství, cukrářství, pivovarnictví, zlatnictví, klenotnictví, kovářství, malířství, opravy silničních vozidel, holičství, kadeřnictví, zednictví, hodinářství, výroba a oprava hudebních nástrojů apod. (11)
Vázané živnosti U vázaných živností je povinnost doložit další odbornou způsobilost. Tuto odbornou způsobilost může ohlašovatel získat zvláštní zkouškou nebo osvědčením vydaným orgánem státní správy.(10) Mezi vázané živnosti, které jsou obsaženy v příloze č. 2 živnostenského zákona patří např. geologické práce, zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků, výroba a zpracování paliv a maziv, oční optika, obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, provozování autoškoly apod. (11) 10
Volné živnosti Pro provozování volných živností stačí pouze splnění všeobecných podmínek, odbornou či jinou způsobilost nevyžadují. 1. července 2008 vstoupila v platnost novela živnostenského zákona (zákon č. 130/2008 Sb.) a přinesla úpravu volné živnosti. Dosavadních 125 volných živností bylo nahrazeno jednou živností volnou s názvem Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, do této živnosti spadají veškeré podnikatelské činnosti, jež nejsou živnostmi řemeslnými, vázanými a koncesovanými tak, jak je stanoví přílohy č. 1 až
živnostenského zákona, a současně
se jedná o činnosti, které nejsou živnostmi ve smyslu § 3 živnostenského zákona (např. lékařů, advokátů, znalců, auditorů, a nově také pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor). V rámci této jedné volné živnosti je podnikatel oprávněn provazovat všech 80 oborů činností, které tato živnost obsahuje. Podnikatel oznámí živnostenskému úřadu, pouze ty obory činností, které chce vykonávat v rámci své podnikatelské aktivity. Živnost volná a její obory činností jsou upraveny v příloze č. 4 živnostenského zákona. (7)
3.2.2 Živnosti koncesované U koncesovaných živností se vyžaduje splnění náročnějších zvláštních podmínek. Všeobecné podmínky jsou jak pro živnosti ohlašovací tak i koncesované shodné. Ke vzniku živnostenského oprávnění je nutná jak vůle podnikatele, tak vůle živnostenského úřadu, tedy státní moci. Tato skutečnost se odráží v povaze právního úkonu podnikatele, který žádá o vydání koncese a v právním úkonu správního orgánu, který o udělení koncese formou správního rozhodnutí po správném uvážení rozhodne.(5) Koncese se uděluje na činnosti, které kladou vysoké nároky na zvláštní odbornou způsobilost
(výroba
zdravotních
zařízení,
montáž
telekomunikačních
zařízení),
resp. na zajištění jejich bezpečnosti vůči okolí. Výčet koncesovaných živností obsahuje příloha č. 3 živnostenského zákona a patří sem např. výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu syntetického, vnitrozemská vodní doprava, provozování cestovní kanceláře, služby soukromých detektivů, provozování pohřební služby, provozování krematoria apod. (10)
11
3.3 Druhy živností podle předmětu činnosti Tabulka 2: Druhy živností podle předmětu činnosti Obchodní
Výrobní
Poskytující služby
Zdroj:(2)
Obchodní – zahrnují koupi zboží za účelem dalšího prodeje, pronájem zboží, provádění drobných změn na zboží, provádění montáže zboží Výrobní – patří sem výroba zboží, jeho prodej a opravy, pronájem výrobků, atd.
Poskytující služby – do těchto živností zařadíme poskytování oprav, údržbu věcí, přepravování osob a zboží, poskytování ubytování, hostinskou činnost a další práce sloužící k uspokojování potřeb lidí.
Tabulka 3: Vývoj počtu živnostenských oprávnění v letech 1992 až 2009 Ukazatel
1992
1995 1 859 192
2000 3 001 820
2005 3 750 559
2007 3 961 070
31.12..200 8 2 815 400
30. 6. 2009 2 855 182
30.9.200 9 2 877 300
130 223 234 405 543 986 2 093 206
128 145 294 513 678 385 2 649 516
122 593 307 777 714 574 2 816 126
112 162 221 441 796 552 1 685 245
111 172 220 861 817 046 1 705 503
111 805 222 089 824 223 1 719 183
2 315 748
2 350 867
2 368 533
52 785
499 652 84 488
504 315 91 354
508 767 94 051
9 115 9 563
x x
x x
x x
x x
rozdíl
ŽO c e l k e m
940 334
61 900
z toho ŽO: koncesované vázané řemeslné
84 497 161 841 187 581
volné
506 415
165 601 269 918 271 678 1 151 995
pro FO
799 127
1 489 570
2 351 737
2 804 648
pro PO ŽO pro cizince ŽO pro volnou živnost velko a maloobchod x)
141 207 .
369 622 .
. .
568 382 30,6
650 083 72 471 1 066 243 35,5
945 911 83 841 1 271 176 33,9
2 902 788 1 058 282 85 409 1 314 985 33,2
podnikatelé celkem
656 123 . . .
1 243 637 1 116 803 126 834 .
1 783 203 1 578 323 204 880 61 340
2 005 882 1 751 940 253 942 67 246
2 054 325 1 787 057 267 268 68 785
2 112 424 1 826 928 285 496 77 158
2 146 537 1 850 996 295 541 83 514
2 162 189 1 862 166 300 023 85 770
91,29
180,50
291,72
366,6
382,7
269,5
272,5
274,3
4,80
63,70
120,74
169,60
196,1
198,5
202,2
204,9
206,1
3,90
1,43
1,49
1,68
1,87
1,93
1,33
1,33
1,33
0,00
-357 648 27 671 33 938
z ŽO celkem
z toho FO PO cizinci ŽO na tis. obyvatel podnikatelé na tis.obyv. ŽO na 1 podnikatele
Zdroj: (12)
12
49 765 35 238 14 527 8 612
Tabulka 4: Podnikatelé a živnosti (ŽO) podle regionů a krajů k 30. 9. 2009 Území (oblast/kraj) PRAHA Praha hl. m. STŘEDNÍ ČECHY Středočeský JIHOZÁPAD Jihočeský Plzeňský SEVEROZÁPAD Karlovarský Ústecký SEVEROVÝCHOD Liberecký Královéhradecký Pardubický JIHOVÝCHOD Vysočina Jihomoravský STŘEDNÍ MORAVA Olomoucký Zlínský MORAVSKOSLEZSKO
Moravskoslezský ČR CELKEM
FO počet rozdíl 294 137 3 500 294 137 3 500 225 627 6 521 225 627 6 521 219 492 6 161 114 762 2 176 104 730 3 985 187 532 1 813 58 263 391 129 269 1 422 269 623 5 966 87 664 1 789 98 938 2 154 83 021 2 023 277 452 4 939 77 057 1 770 200 395 3 169 203 420 3 204 100 603 1 669 102 817 184 883 184 883 1 862 166
Podnikatelé PO počet rozdíl 104 485 7 764 104 485 7 764 25 791 1 158 25 791 1 158 25 684 934 13 261 431 12 423 503 21 322 812 6 490 334 14 832 478 30 294 750 9 694 268 11 364 268 9 236 214 44 711 1 576 7 715 207 36 996 1 369 24 710 704 11 305 382
1 535 3 134 3 134
13 405 23 026 23 026
322 829 829
35 238
300 023
14 527
Celkem (FO+ PO) počet rozdíl 398 622 11 264 398 622 11 264 251 418 7 679 251 418 7 679 245 176 7 095 128 023 2 607 117 153 4 488 208 854 2 625 64 753 725 144 101 1 900 299 917 6 716 97 358 2 057 110 302 2 422 92 257 2 237 322 163 6 515 84 772 1 977 237 391 4 538 228 130 3 908 111 908 2 051
Živnostenská oprávnění Celkem (FO + PO) počet rozdíl 512 024 1 181 512 024 1 181 336 169 9 800 336 169 9 800 326 939 10 705 172 217 4 596 154 722 6 109 279 061 5 073 85 035 1 387 194 026 3 686 403 969 11 080 128 649 3 027 148 479 4 468 126 841 3 585 432 618 12 150 115 600 3 568 317 018 8 582 307 057 4 537 150 474 1 183
116 222 207 909 207 909 2 162 189
156 583 279 463 279 463 2 877 300
1 857 3 963 3 963 49 765
Počet ŽO na podnikatel e 1,28 1,28 1,34 1,34 1,33 1,35 1,32 1,34 1,31 1,35 1,35 1,32 1,35 1,37 1,34 1,36 1,34 1,35 1,34
3 354 7 374 7 374
1,35 1,34 1,34
61 900
1,33
Zdroj: (12)
3.4 Podmínky k získání živnostenského oprávnění Proto, abychom mohli získat živnostenské oprávnění, je třeba splnit zákonem stanovené podmínky. Tyto podmínky živnostenský zákon rozděluje na všeobecné a zvláštní. Všeobecné podmínky musí být splněny u všech živností, zvláštní jen u některých.
13
3.4.1 Všeobecné podmínky Mezi všeobecné podmínky dle § 6 živnostenského zákona patří:
dosažení věku 18 let ke dni vzniku živnostenského oprávnění, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky.
3.4.2 Zvláštní podmínky Odborná nebo jiná způsobilost jsou zvláštními podmínkami provozování živnosti, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. Odborná způsobilost může být občanem České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie prokázána doklady o odborné kvalifikaci. Zvláštní podmínky jsou dány tím, že zda se jedná o živnost řemeslnou, vázanou či koncesovanou. Týkají se především odborné způsobilosti, u koncesovaných živností též osobních vlastností a morální a profesionální spolehlivosti podnikatele. (1)
3.5 Živnosti provozované průmyslovým způsobem Novela odstranila provozování živností průmyslovým způsobem. Právo provozovat živnosti, které jsou do 1.7. 2008 dílčími činnostmi v rámci živnosti provozované průmyslovým způsobem, zůstává zachováno. Živnostenský úřad místně příslušný podle bydliště fyzické osoby nebo sídla právnické osoby vyzve do konce tohoto roku podnikatele k doložení dokladů o odborné způsobilosti, pokud ji nová právní úprava vyžaduje. Ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu k doložení dokladů. Jestliže podnikatel živnostenskému úřadu doklady nepředloží nebo jimi neprokáže splnění podmínek pro provozování živnosti, živnostenský úřad živnostenské oprávnění pro uvedenou živnost zruší. (7)
14
3.6 Subjekty oprávněné provozovat živnost Dle § 5 živnostenského zákona může provozovat živnost fyzická nebo právnická osoba po splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
3.7 Místní příslušnosti živnostenských úřadů Fyzická, právnická či zahraniční osoba může ohlásit živnost kterémukoliv obecnímu živnostenskému úřadu na území České republiky. Tato skutečnost umožňuje podnikateli jak výrazné usnadnění pro vstup do podnikání, ale i k usnadnění možnosti rozšířit živnostenské oprávnění. Podnikatel se může obracet se svými záležitostmi na jakékoliv sídlo obecního živnostenského úřadu v České republice a nemusí být vázán na jediný místně příslušný obecný živnostenský úřad podle místa bydliště, sídla apod. Prostřednictvím řádně vyplněného registračního formuláře se uskutečňují všechna podání vůči živnostenskému úřadu a tzv. změnový list se používá v případě změn.
3.8 Vznik oprávnění provozovat ohlašovací živnost Splňuje-li žadatel o udělení živnostenského oprávnění všechny stanovené podmínky živnostenským zákonem, ohlásí tuto skutečnost kterémukoliv živnostenskému úřadu. Od 1.8. 2006 vykonávají obecní úřady funkci Centrálních registračních míst, kde klient může prostřednictvím jednotného registračního formuláře, při ohlášení živnosti nebo podání žádosti o koncesi, současně provést ohlášení vůči dalším úřadům. V § 45 živnostenského zákona jsou uvedeny náležitosti ohlášení živnosti. Doklady,
které
je
potřeba
doložit
při
ohlášení
živnosti
jsou
uvedeny
v § 46 živnostenského zákona. Jsou-li ohlašovatelem splněny všechny podmínky stanovené zákonem, provede do 5 dnů ode dne doručení ohlášení živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis.
15
3.9 Vznik oprávnění provozovat koncesovanou živnost Osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost podá žádost o vydání koncese u živnostenského úřadu. Náležitosti žádosti o udělení koncese jsou přesně uvedeny v § 50 živnostenského zákona. Před rozhodnutím o koncesi živnostenský úřad zjišťuje, zda jsou splněny všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování živnosti a zda netrvá překážka provozování živnosti. Živnostenský úřad do 5 dnů ode den nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do živnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis.
3.10 Zánik živnostenského oprávnění Živnostenské oprávnění zaniká: smrtí podnikatele, nepokračuje-li živností dědicové, správce dědicové nebo insolvenční správce, oprávnění však zanikne nejpozději uplynutím lhůty uvedené v § 13 odst. 4, zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14, uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění. Zanikne-li živnostenské oprávnění, je tuto skutečnost živnostenský úřad povinen oznámit orgánům uvedeným v § 48 a v § 55 odst. 2.(9)
3.11 Přerušení provozování živnosti Provozování živnosti může být podnikatelem přerušeno nejdéle na dobu dvou let. Chce-li podnikatel provozování živnosti přerušit na dobu delší jak 6 měsíců, je povinen živnostenskému úřadu oznámit tuto skutečnost písemně předem. Provozování živnosti je přerušeno dnem doručení oznámení nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Podnikatel
16
je povinen předem písemně oznámit živnostenskému úřadu, chce-li pokračovat v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou byla živnost přerušena. Pokračovat v provozování živnosti je možné nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeném v oznámení Jsou-li v oznámení o přerušení provozování živnosti obsaženy všechny údaje stanovené
živnostenským
zákonem,
živnostenský
úřad
zaeviduje
tuto
skutečnost
do živnostenského rejstříku a to do 5-ti pracovních dnů. Podnikatele vyrozumí písemně o provedeném zápisu.
3.12 Centrální registrační místa Obecní živnostenské úřady plní od 1. 8. 2006 i úlohu tzv. Centrálních registračních míst (CRM). Podnikateli zavedením CRM tak odpadá pobíhání po jednotlivých úřadech a usnadňuje
plnění
administrativních
povinností
vůči
příslušným
správním
úřadům
a napomáhá lepší komunikaci mezi příslušnými správními orgány a podnikatelem. Stačí jen přijít na jedno místo a vyplnit zde jednotný registrační formulář (JRF) vydaný ministerstvem průmyslu a obchodu. Jestliže se FO či PO rozhodne nevyužít služeb živnostenského úřadu jako CRM může jako dříve podat odděleně podání vůči živnostenskému, finančnímu úřadu, okresní správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce.
3.13 Jednotný registrační formulář Každý podnikatel musí před vstupem do podnikání, ale i během něj, vyplnit různé typy formulářů a to na živnostenském a finančním úřadě, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. Od 1.8.2006 nahrazuje tyto formuláře jednotný registrační formulář, který je podáván na živnostenském úřadě. Pro podnikatele je to efektnější a urychlí mu to začátek podnikání a především podnikateli odpadá opakované vyplňování stejných, zejména identifikačních údajů. Existují dva základní typy JRF – pro FO a PO.
17
Pomocí JRF jsou možné tyto registrace resp. přihlášky do evidencí
Ve vztahu k živnostenskému úřadu ohlášení živnosti, žádost o koncesi, oznámení o změny, resp. doplnění údajů dle § 49, resp. § 56 živnostenského zákona, žádost o zrušení živnostenského oprávnění, oznámení o zahájení/ukončení provozování živnosti v provozovně, oznámení o přerušení provozování živnosti, oznámení o pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno.
Ve vztahu k finančnímu úřadu Fyzická osoba přihláška k registraci k dani z příjmu FO, přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty, přihláška k dani nemovitosti, přihláška k dani silniční, přihláška k registraci pro plátcovy pokladny, přihláška k registraci-odštěpené závody a provozovny, přihláška k dani z příjmu jako plátci: -
Daně z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků.
-
Daně z příjmu vybírané zvláštní sazbou daně.
-
Zajišťující daň.
Právnická osoba přihláška k registraci k dani z příjmu PO, přihláška k dani z přidané hodnoty, přihláška k dani z nemovitosti, přihláška k silniční dani, přihláška k registraci pro plátcovy pokladny, přihláška k registraci – stálá provozovna, přihláška k dani z příjmů jako plátci,
18
-
daně z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků,
-
daně z příjmu vybírané zvláštní sazbou daně,
-
zajištující daň.
Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení oznámení o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti, přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění.
Ve vztahu k úřadu práce ohlášení o volného pracovního místa, resp. jeho obsazení (týká se jak FO, tak PO).
Ve vztahu k zdravotní pojišťovně oznámení pojištěnce o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti (8)
3.14 Poplatky spojené se zahájením podnikatelské činnosti Položka 24 sazebníku zákona č. 634/2004 sb., o správních poplatcích upravuje poplatky spojené s podáním na živnostenských úřadech. Novela živnostenského zákona přinesla i v této oblasti změny.
Tabulka 3: Poplatky spojené ze zahájením podnikatelské činnosti Položka
Částka
Ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání Další ohlášení živnosti
1 000,- Kč 500,- Kč
Přijetí žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání
1 000,- Kč
Přijetí další žádosti o koncesi
500,- Kč
Změna rozhodnutí o udělení koncese
500,- Kč
Vydání rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost
500,- Kč
Vydání výpisu z živnostenského rejstříku po provedení oznámení změny
100,- Kč
Vydání úplného nebo částečného výpisu z živnostenského rejstříku na žádost za
123,- Kč
každou i započatou stránku Zdroj: (7)
19
3.15 Živnostenský rejstřík Živnostenský rejstřík poskytuje informace o podnikatelských subjektech provozující živnost na základě živnostenského oprávnění. Živnostenský rejstřík se dělí na dvě části a to na část veřejnou a neveřejnou. Veřejná část povoluje nahlížet a pořizovat výpisy či opisy komukoliv. Naopak do neveřejné části smí žadatel nahlížet prokáže-li svůj právní zájem.
Tabulka 4: Zapisované údaje do živnostenského rejstříku U všech subjektů Identifikační číslo Předmět podnikání Druh živnosti Provozovna nebo provozovny, v nichž je živnost provozována včetně údajů o zahájení a ukončení provozování živnosti v nich Doba platnosti živnostenského listu nebo koncesní listiny Datum vzniku živnostenského oprávnění Provozování živnosti průmyslovým způsobem a údaje o rozsahu živnostenského oprávnění podle § 7a odst. 8 živnostenského zákona Prohlášení a zrušení konkursu Překážky provozování živnosti podle § 8 živnostenského zákona Přehled o uložených pokutách včetně sankčních opatření uložených jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním, s výjimkou blokových pokut Další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění U fyzických osob FO
U právnických osob
Jméno a příjmení
Sídlo
Obchodní firma (jde-li o osobu zapsanou do Obchodní firma nebo název obchodního rejstříku) Státní občanství
Vstup PO do likvidace
Bydliště, u zahraniční FO též místo pobytu v ČR, pokud byl povolen Rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození Místo podnikání
20
U odpovědných zástupců podnikatele a FO U zahraničních osob Jméno a příjmení
Adresu organizační složky podniku umístěné v ČR
Státní občanství
U vedoucího organizační složky podniku umístěného v ČR jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území ČR, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození
Bydliště, z zahraniční FO též místo pobytu v ČR, pokud byl povolen Rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození Zdroj: (3)
3.16 Živnostenská kontrola Živnostenskou kontrolu provádějí v rámci své působnosti živnostenské úřady, které sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské podnikání, poskytování služeb podle § 69a a na podmínky provozování živnosti uložené v rozhodnutí o udělení koncese. Při kontrole těchto povinností, které vyplývají podnikateli pro provozování živnosti ze zvláštních předpisů, může živnostenský úřad vyžadovat od podnikatele doklady o splnění těchto
povinností.
Zaměstnanci
živnostenských
úřadů
provádějí kontrolní činnost,
ale i zástupci dalších orgánů mohou být přizváni. Podnikatel má právo přizvat třetí osobu v průběhu kontroly.(3)
3.17 SWOT analýza Je založena na analýze silných (Strengtts) a slabých (Weaknesses) stránek, příležitostí (Opportuneties) a hrozeb (Threats), které tvoří východiska k plánování opatření (strategie)
21
a reakcí organizace pro změny vnějšího prostředí. SWOT analýza se vypracovává nejčastěji formou matice.(4) Silné a slabé stránky jsou v podstatě interní faktory, nad kterými máme určitou kontrolu a které samy o sobě můžeme ovlivnit (např. naše dobré nebo špatné manažerské schopnosti, jedinečnost nebo průměrnost našeho produktu, personálu). Hrozby a příležitosti jsou externím vlivy, které samy o sobě neovlivníme, pouze na ně můžeme v rovině přizpůsobení záměru, resp. chování podniku, tak či onak reagovat (např. situace na trhu práce, silná nebo slabá konkurence, legislativa – typicky například daňová politika státu.(2)
3.18 Zakladatelský rozpočet Zakladatelský rozpočet má za úkol specifikovat a kvantifikovat finanční prostředky potřebné k zahájení podnikání. Zahájení podnikatelské činnost se dá rozdělit do několik etap, založení firmy, zahájení podnikatelské činnosti a stabilizace podnikatelské činnosti. Zahájení podnikání má mnoho úskalí. Jedním z nich je fakt, že při zahájení podnikatelské činnosti náklady podstatně převyšují výnosy. Vykazování ztráty při zahájení podnikání není nic neobvyklého. Ovšem ztrátu je nutné řídit a financovat. Při sestavování zakladatelského rozpočtu je nutné tento fakt respektovat. Rizika je možné minimalizovat zejména přesným odhadem potřeb finančních prostředků a zajištěním potřebné výše zdrojů financování. Propočet potřebné výše finančních prostředků, které budou nutné k zahájení podnikatelské činnosti, lze rozdělit do čtyř skupin.(3)
Finanční prostředky nutné k založení firmy K tomu abychom mohli založit firmu musíme vynaložit nezbytné finanční prostředky, jako je například složení základního kapitálu, poplatky za výpis z rejstříku trestů, ověření listin apod. Dále podnikatel vynaloží spoustu nákladů např. za návrh loga společnosti, razítka, webové stránky apod. Finanční prostředky na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Patří se tyto záležitosti jako je nákup pozemků, budov, technického vybavení apod. Podnikatel může část majetku vlastnit, nebo se musí rozhodnout jakým způsobem si je opatří, zda si je koupí, pronajme nebo pořídí na leasing apod.
22
Finanční prostředky vložené do nákupu tzv. oběžného majetku Určit výši oběžného majetku je dosti složité. Jedná se o odhadnutí potřebného množství surovin a materiálu resp. zásob zboží Finanční prostředky určené na zahájení podnikatelské činnosti Běžný chod firmy se neobejde bez financování provozních nákladů, mezd zaměstnanců, nákladů na energii, vodu, telekomunikační služby, dopravu apod. Navíc se u začínající firmy nelze vyhnout některým úvodním nutným provozním nákladům, např. hygienické měření, proškolení pracovníků z bezpečnosti práce a požární ochrany apod. Výdaje spojené se zahájením podnikání můžou být podnikatelem financovány z vlastních zdrojů. V rozpočtové výsledovce pak jsou zjištěny plánované výnosy, náklady a zisk.
3.19 Historie, symbolika a tradice vína S vínem se setkáváme již v pradávné historii. Na území dnešního Iránu, Afganistanu, ale i ve východní Čině se pěstovala vinná réva před šesti tisíci lety. Zdá se až neuvěřitelné, co dokázal člověk spolu s přírodou. Z původně malého hroznu a bobule lesní révy dokázal pomocí samoopylování a následného vhodného výběru zvětšovat velikost hroznu, tvar a barvu bobulí. Značnou měrou se na tom podílel islám, který zakazoval pití vína, a proto se pěstitelé snažili vyšlechtit jedince s vybarvenými bobulemi, které měly chrupavou, sladkou aromatickou dužinu, aby se hrozny daly použít k jídlu. Také odrůda rodin západoevropské révy byla pod vlivem náboženství. Víno sloužilo k bohoslužebným účelům a podnět k zakládání vinic vycházel od církve. Vybírali se takoví jedinci, jejichž hrozny se hodily k výrobě jakostních vín. Tak vznikaly odrůdy, tvořící dnes hlavní součást našich vinic. Burgundské bílé, šedé i modré, Svatovavřinecké, Ryzlink rýnský, Sylvánské, Veltlínské a řada dalších. K nám se výhonky vinné révy dovážely z Uher, Rakouska, Německa, Francie, Itálie a Chorvatska. Pěstovaly se odrůdy ve směsi podle půdních podmínek a poloze vinice. V Praze a okolí i na Mělníce převažovala výsadba odrůdy Pinot noir dovezená Karlem IV. z Burgundska, dnes nevhodně nazývaná Rulandské modré. Ve středověku jsou známy desítky léčivých předpisů, v nichž se používalo víno jako rozpouštědlo při maceraci bylin i jako léčivý prostředek. Teprve novodobá farmakologie se svými syntetickými léčivy vytlačila víno z léčebného procesu. 23
Počátky vinařství na Moravě spadají do období velkého rozmachu pěstování vinné révy v Panonii za císaře Proba (276-278). Tehdy byly římské legie rozloženy na jižním Slovensku i na jižní Moravě. U někdejšího Mušova pod Pálavou byly nalezeny zbytky římské stanice X. legie z Vindobony. Nejméně jsou kvalitní vína stolní. Neuvádí se u nich oblast produkce ani odrůda, protože u málo dozrálých hroznů příliš neovlivní kvalitu vína. Jakostní vína se dělí na vína odrůdová, známková a vína s přívlastkem. Odrůdová vína mohou být jen z odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize, z vyzrálých hroznů o vyšší cukernatosti. Známková vína vznikají smícháním dvou nebo více vín odrůdových, čímž se mají zvýraznit jejich přednosti. Vína s přívlastkem se dělí na Kabinet, Pozdní sběr, Výběr z hroznů, Výběr z bobulí. Ledové víno a víno Slámové. Velice důležitá je také správná teplota podávaného vína, která ovlivňuje jeho jakost. Šumivá vína se podávají zásadně chlazená mezi 7 až 12 stupni Celsia. Stejně jako šumivá vína, se musí chladit vína sladká. Vínům bílým přísluší teplota podle vyzrálosti od 7 do 12 stupňů Celsia. Vyzrálá vína červená pak nejlépe chutnají při teplotě 14 až 18 stupňů Celsia.
Obrázek 1: Dovoz a vývoz vína Dovoz a vývoz vína v hektolitrech v roce 2009 73 000
Vývoz
1 300 000 Dovoz
24
4. Vlastní práce 4.1 Úvod do vlastní práce Provoz nově založené vinotéky bude zajišťován podnikatelem na základě živnostenského oprávnění. Provozovna bude umístěna do lokality města Brna, které je druhé největší město v České republice. Počet obyvatel je 405 040 osob (hustota zalidnění je 1 604 obyvatel na 1 km2). Zakladatelem živnosti je pan Tomáš Tesař, který bude zároveň i vedoucím vinotéky. Pan Tesař pracoval mnoho let ve vinařském závodě jako technolog výroby. Díky neustálému propouštění zaměstnanců a neodpovídajícímu finančnímu ohodnocení ztrácel jistotu a motivaci, a proto se rozhodl po dohodě se zaměstnavatel podnik opustit. Již v této době měl v hlavě uspořádané představy co bude dělat dál. Jelikož vinařství je jeho velkým koníčkem, rozhodl se podnikat v tomto oboru a založit vlastní provozovnu – vinotéku. Vzhledem k nízké kapitálové náročnosti si pan Tesař zvolil podnikání fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění, kde podle živnostenského zákona je předmětem podnikání hostinská činnost. Tuto právní formu si zvolil především proto, že nejdříve plánuje podnikat v menším rozsahu, ale do budoucnosti by chtěl založit obchodní společnost. Nyní by založení společnosti bylo pro něj velkým finančním zatížením, z důvodu složení základního kapitálu. Výhodou této zvolené právní formy je především velmi jednoduché zahájení činnosti, volnost při rozhodování, není zde stanoven povinný vklad apod. Hlavní nevýhodou je především neomezené ručení veškerým majetkem podnikatele.
4.2 Zahájení podnikatelské činnosti Podle živnostenského zákona spadá činnost pana Tesaře do živností ohlašovacích, přesněji do živností ohlašovacích řemeslných. Pro tyto živnosti je kromě všeobecných podmínek požadováno splnění i podmínek zvláštních, což znamená prokázání odborné způsobilosti v oboru. Jelikož pan Tesař odbornou způsobilost nemá, je potřeba stanovit odpovědného zástupce. Bude jím jeho manželka paní Tesařová, která vystudovala střední
25
hotelovou školu a nyní pracuje jako provozní v restauraci. Odbornou způsobilost doloží dokladem o řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou a praxí v oboru. Zahájení podnikatelské činností pan Tesař
ohlásí na živnostenském úřadě
prostřednictvím jednotného registračního formuláře pro fyzické osoby (viz příloha 1). Vyplněním JRF tak podá ohlášení i k dalším úřadům, a to finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. Nyní mají živnostenské úřady právo si potřebné dokumenty od ostatních úřadů vyžádat, proto stačí k formuláři předložit pouze občanský průkaz a doklad prokazující odbornou způsobilost. Jsou-li doloženy všechny potřebné doklady, ohlášení je v pořádku a je za vydání živnostenského oprávnění zaplacen správní poplatek 1000,- Kč, je do 5 dnů podnikateli vydán výpis z živnostenského rejstříku. Oprávnění provozovat živnost vzniká dnem ohlášení.
4.3 Umístění a popis prodejny Při hledání volných prostor se pan Tesař zaměřil na to, aby provozovna splňovala jeho základní požadavky. Aby se nacházela na frekventovaném místě, náklady na zprovoznění vinotéky byly minimální a výdaje za nájem přijatelné. Nejvíce tyto kritéria splňovaly volné prostory na Černopolní ulici, nedaleko od centra, proto se pan Tesař rozhodl si tyto prostory pronajmout. Tato ulice je poměrně frekventovanou, díky tramvajové zastávce, nemocnici a pobočce komerční banky. S pronajímatelem byla uzavřena smlouva na dobu určitou a to na dobu 1 roku s tím, že bude smlouva po dohodě prodlužována. Prostory o ploše cca 58m2 tvoří 3 místnosti s malou kuchyňkou a sociálním zařízením. Vzhledem k tomu, že dříve se zde nacházela pekárna, nebude třeba provozovnu nákladně rekonstruovat, ale postačí pouze provést malé úpravy a vymalovat. Z ulice vstoupíme prosklenými dveřmi přímo do prodejny, kde po pravé straně budou v regálech uloženy láhve s vínem. Naproti vstupu bude umístěn pult, na kterém bude zabudováno výčepní zařízení pro čepování sudových vín. Sudy s vínem budou uloženy přímo pod pultem. Na pultě bude také umístěn nerezový soudek s výpustkou pro sezónní čepování burčáku, váhy a registrační pokladna. Na stěně za pultem budou zavěšeny police s nabízeným zbožím. Dominantou celé vinotéky bude velký dubový sud, který dříve sloužil k uchování vína, dnes poslouží jako odkládací stůl při ochutnávce vín. Podle tohoto, již starožitného sudu, ponese provozovna název „Vinotéka U Sudu“. Všechny regály a police budou z přírodního dřeva. Pro vytvoření 26
příjemné atmosféry bude prodejna vyzdobena tématickou dekorací s použitím přírodního materiálu. Z prodejny vstoupíme do skladu, kde bude umístěna lednice a zásoby pro prodejnu. Ze skladu projdeme do kuchyňky a sociálního zařízení. V kuchyňce se nachází kuchyňská linka se zabudovaným dřezem s teplou i studenou vodou. Na stěně je zavěšen zásobníkový ohřívač TUV. Dále se v tomto úseku bude nacházet koutek pro čistící prostředky.V místnosti sociálního zařízení bude WC, sprcha a umyvadlo s teplou a studenou vodou. Poslední místností bude kancelář, která bude propojena se skladem a
prodejnou. Kancelář bude
vybavena psacím stolem, židlí a skříněmi, pro uložení potřebných dokumentů a osobních věcí. Na stole bude umístěn počítač s tiskárnou a malá lampička. Také se zde najde místo pro konferenční stolek a dvě menší křesla. Prodejna bude z venkovní strany na viditelném místě označena jménem a příjmením, DIČ a
tel. kontaktem provozovatele. Nebude zde chybět i provozní doba vinotéky.
Nad vstupem do prodejny bude zavěšen světelný poutač s reklamou.
Otevírací doba: Pondělí – Pátek 10:00 – 20:00 (12:00 – 13:00 polední přestávka) Sobota
09:00 – 12:00
Obrázek 2: Nákres provozovny
Zdroj:Vlastní zpracování
27
4.4 Swot analýza Pomocí Swot analýzy můžeme celkově vyhodnotit chod firmy, najít problémy a nebo nové možnosti růstu. Swot analýza je součástí strategického plánování.
4.4.1 Vnitřní prostředí firmy Silné a slabé stránky jsou stránky vnitřního prostředí firmy. Silné stránky: umístění provozovny, příjemné prostředí, zkušenost v oboru, dlouhá otevírací doba, otevřeno i v sobotu, kvalita prodávaného vína, v blízkosti tramvajová zastávka, spolehlivý a seriózní dodavatelé, přijatelné ceny, široký výběr zboží.
Slabé stránky: platba nájemného (pronajaté prostory), omezená prodejní plocha, nezkušneost v podnikání, podnik není v podvědomí zákazníků.
4.4.2 Vnější prostředí firmy Součástí vnějšího prostředí firmy jsou příležitosti a hrozby Příležitosti: získání nových zákazníků, odlákání zákazníků od konkurence. 28
Hrozby: nedostatek zákazníků, konkurence má svoje stále zákazníky, nárůst cen zboží, neschopnost placení svých závazků.
4.5 Konkurence Zmapování konkurence před začátkem podnikání se považuje za velmi důležité. Mezi konkurenční podniky nacházející se v blízkém okolí vinotéky patří: Vinotéka MiStr a Vinotéka Perkmistr.
Vinotéka MiStr Adresa: Jugoslávská 15, 613 00, Brno Vybavení prodejny je přestylizované, prostory nepůsobí příjemným dojmem. Silnou stránkou podniku je kvalita dovážených zahraničních vín. Vinotéka nabízí svým zákazníkům možnosti posezení v prodejně. Kapacita je 25 lidí.
Vinotéka Perkmistr Adresa: Černopolní 55, 602 00, Brno Vinotéka Perkmistr se nachází v blízkosti plánované prodejny. Vinotéka nabízí svým zákazníkům příjemné prostředí ve sklepení, ale má i svá negativa, krátkou otevírací dobu a malý výběr lahvového vína.
4.6 Registrace na finančním úřadě Podle zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků je každý poplatník, který získá oprávnění k podnikatelské činnosti povinen podat do 30 dnů přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně. U fyzické osoby je místně příslušným správcem daně finanční úřad, odpovídající trvalému bydlišti podnikatele. Poplatník podnikající na základě živnostenského
29
oprávnění, tuto povinnost splní také tehdy, podá-li na živnostenskému úřadu (CRM) přihlášku. Při úspěšném vyřízení registrace obdržíme doklad o registraci. Na dokladu je uvedeno i daňové identifikační číslo (DIČ), které u fyzických osob obsahuje kód státu a rodné číslo. Vyplněním jednotného registračního formuláře splnil pan Tesař registrační povinnost již při oznámení na živnostenském úřadě. Na finančním úřadě se na základě tohoto formuláře registroval k jednotlivým daní. (viz příloha č. 2). Pan Tesař podal registraci k placení daně z příjmu FO a protože bude používat k podnikání osobní automobil, registroval se i k dani silniční. Každý rok bude podávat daňové přiznání k daní z příjmu fyzických osob. Jelikož nebude panu Tesařovi zpracovávat daňové přiznání daňový poradce, podá přiznání za rok 2010 nejpozději do 31. března 2011 a taktéž do stanového data příslušnou vypočtenou daň zaplatí. Daňové přiznání k silniční dani za zdaňovací období 2010 podá podnikatel do 31. ledna 2011. Daň bude platit ve čtyřech zálohách. Pan Tesař vlastní auto značky Škoda Roomster 1.2.i, které bude po celý rok 2010 využívat. Základem daně pro výpočet je zdvihový objem motoru v cm3. Auto má zdvihový objem motoru 1198 cm3, tudíž spadá podle zákona o silniční dani do skupiny 800 - 1250 cm3, kde činí roční sazba daně 1 800,- Kč. Měsíčně na silniční dani zaplatí 150,- Kč (1800 /12). Spolu s podáním daňového přiznání provede pan Tesař zúčtování daně. Auto bude využíváno celý rok 2010 (12 x 150 = 1 800 Kč). Na zálohách bude za celý rok dohromady zaplaceno 1 650,- Kč. Podnikatel vzniklý rozdíl 150,- Kč (1 800 – 1 650) uhradí do 31.1.2011.
Tabulka 5: Vypočtené zálohy na daň silniční Splatnost
Měsíce
15.4.2010
1,2,3
150 x 3
450,-
15.7.2010
4,5,6
150 x 3
450,-
15.10.2010
7,8,9
150 x 3
450,-
15.12.2010
10,11
150 x 2
300,-
x
x
1 650,-
Celkem
Záloha
Zdroj: vlastní zpracování
30
4.7 Registrace u správy sociálního zabezpečení Zákon č. 589/1992 Sb., obsahuje problematiku o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Podnikatel má povinnost do 8 dne kalendářního měsíce následujícího, ve kterém byla zahájena podnikatelská činnost
učinit
registrační povinnost. Vyplněním jednotného
registračního formuláře lze provést registraci na živnostenském úřadě, nebo je možné splnit registraci vyplněním formuláře Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti poskytovaným správnou sociálního zabezpečení.
Součástí sociální pojištění jsou platby na :
důchodové pojištění - důchodové pojištění zahrnuje pojištění pro případ stáří, invalidity, úmrtí živitele a jsou z něj poskytovány následující důchody: starobní, plný a částečný invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nemocenské pojištění - z nemocenského pojištění jsou poskytovány následující peněžité dávky,
a to
nemocenské,
peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Povinné platby pro OSVČ jsou na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Účast na nemocenském pojištění je pro ně dobrovolná. Poplatníci pojistného jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastněné důchodového pojištění. Registrační povinnost pana Tesaře byla splněna na živnostenském úřadě, kde vyplnil jednotný registrační formulář. K dobrovolné účasti na nemocenském pojištění přihlásil. Zálohy na pojistném bude platit v minimální výši 56 Kč. (4000 x 1,4%). 4000 je minimální vyměřovací
základ
a
1,4%
je
sazba
pojistného
z měsíčního
základu.
Splatnost
na nemocenském pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Sazba sociálního pojištění činí z vyměřovacího základu 29,2% z toho je 28% na důchodové pojištění a 1,2% na státní politiku zaměstnanosti. Za vyměřovací základ je považováno 50% příjmů po odpočtů výdajů.
31
Jelikož pan Tesař začíná podnikat, neměl žádné příjmy a výdaje z minulých let podnikání a proto mu nebyly zálohy na sociálním pojištění stanoveny. Tak tedy bude v prvním roce podnikání (2010) platit minimální zálohy ve výši 1 720,-Kč. Kromě platby pojistného musí každý rok podávat Přehled o příjmech a výdajích. Přehled musí pan Tesař podat příslušné správě sociálního zabezpečení do 30. dubna 2010. Zaplacené zálohy se porovnají s celkovým pojistným a může vzniknout přeplatek a to, když je výše záloh vyšší něž vypočtené pojistné anebo v opačném případě nedoplatek. Případný nedoplatek musí být splacen do 8 dnů od podání Přehledu.
4.8 Registrace u zdravotní pojišťovny Ze zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojišťovně vyplývá registrační povinnost u zdravotní pojišťovny. Podnikatel je povinen oznámit zahájení své podnikatelské činnosti a to nejpozději do 8 dnů. Za zahájení podnikání není považováno vydání živnostenského oprávnění, ale je to např. okamžik, kdy proběhne pohyb peněz na bankovním účtu. Plátcem pojistného je osoba samostatně výdělečně činná, zaměstnanec, osoba bez zdanitelných příjmů, zaměstnavatel a stát. Stát hradí pojistné za nezaopatřené děti, důchodce, ženy na mateřské dovolené, studující studenty do věku 26 let atd. Oznamovací povinnost pana Tomáše byla splněna
na živnostenském úřadě a to
vyplněním jednotného registračního formuláře. Pojistné činí ve výši 13,5% z vyměřovacího základu, kterým se rozumí 50% příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Kalendářní rok bude pro pana Tesaře rozhodným obdobím na základě něj bude počítat pojistné. Zálohy na pojistné bude platit formou měsíčních záloh a doplatků. Podnikateli vzniká povinnost platit pojistné dnem, kdy byla podnikatelská činnost zahájena. Pan Tesař tedy v prvním roce na zálohách zaplatí 1 590,-Kč. Zálohy jsou splatné do 8 dne následujícího kalendářního měsíce. Dále musí do 30. dubna 2010 podat Přehled o příjmech a výdajích, kde je provedeno vyúčtování. Případný nedoplatek je povinen podnikatel uhradit do 8 dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.
32
4.9 Charakteristika nabízených produktů Předmětem činnosti pana Tesaře je provozování vinotéky, kde budou prodávány různé odrůdy láhvových a sudových vín. Z počátku bude nabízen prodej 4 druhů sudových vín, ale do budoucna plánuje podnikatel jejich rozšíření. Zákazníci budou mít možnost si sudové víno zadarmo ochutnat a tím jim může být usnadněn výběr, při rozhodování, které víno si zakoupit. V prodejně zatím není vybudováno posezení, ale zákazníkům bude nabízen prodej čepovaného vína, slivovice, višňovky či medoviny, které si budou moci vychutnat u velkého sudu, který poslouží k tomuto účelu. Vína budou čepována do přinesených nádob nebo do originálních plastových lahví. Také ve vinotéce nebude chybět prodej lahvových vín, které podnikatel bude odebírat od českých vyhlášených vinařů zejména z oblastí Pálavy, Mikulova, Strážnice a Kobylí. Zákazníci si budou moci kromě vína zakoupit i slivovici, višňovku, medovinu, z nealkoholických nápojů pak džusy a minerální vody. Součástí nabídky budou domácí klobásy, které se každý pátek a sobotu budou prodávat formou objednávky. Jako pochutina k vínu budou nabízeny různé druhy balených sýrů, slaných tyčinek a brambůrek. Také v nabídce nebude chybět něco pro mlsné jazýčky a to lázeňské oplatky, sušené ovoce a domácí med. Sortiment bude doplněn prodejem sklenic na víno, vývrtek, dárkových tašek a krabic.
4.10 Zřízení účtu Pan Tesař si pro účel podnikání zřídí účet, prostřednictvím něj bude provádět platební styk s obchodními partnery a úřady. Účet bude otevřen na časově neomezenou dobu. Při podpisu smlouvy bude pan Tesař povinen vložit na účet minimální vklad ve výši 1 000,- Kč, dále bude povinen udržovat na účtu minimální zůstatek po celou dobu smluvního vztahu 300,- Kč. Za vedení účtu mu budou měsíčně strhávány poplatky v celkové výši 150,- Kč.
33
4.11 Finanční plán Důležitou části pro zahájení podnikatelské činnosti je sestavení zakladatelského rozpočtu, jehož úkolem je zjistit finanční prostředky potřebné k podnikání. Podnikání bude pan Tesař financovat ze svých vlastních zdrojů, na svém soukromém bankovním účtu má k dispozici něco přes 300 000,- Kč, které získal prodejem nemovitosti. Do podnikání se rozhodl vložit částku 200 000,- Kč. na pokrytí zřizovacích výdajů a na rozběh firmy.
4.11.1 Výdaje na zahájení podnikání Tabulka 6: Zřizovací výdaje Položka Poplatek za vydání živnostenského oprávnění Správní poplatek za změnu provozovny Výdaje na propagaci Celkem Zdroj: Vlastní zpracování
Kč 1 000,500,2 500,4 000,-
4.11.2 Výdaje na úpravu prodejny Jak už bylo výše popsáno, pan Tesař bude k provozu vinotéky pronajímat prostory, tudíž náklady na provozování podniku se mu zvýší. Prostory je nutné upravit tak, aby vyhovovaly
hygienickým
podmínkám.
Dříve
v prostorách
fungovalo
pekařství
a majitelem byly provedeny velké stavební úpravy, proto nyní stačilo provést jen drobné úpravy a prodejnu vymalovat.
Tabulka 7: Výdaje na úpravu prodejny Položka Malování a drobné úpravy Celkem Zdroj: Vlastní zpracování
Kč 3 500,3 500,-
34
4.11.3 Výdaje na vybavení podniku Prodejnu nebude třeba vybavovat obslužným pultem, dříve zde fungovalo pekařství a pult byl původním majitelem zde zanechán a prodán panu Tesařovi za symbolickou cenu 1 000,- Kč. Dále bude nutné do prodejny nakoupit regálové police, poličky, výčepní zařízení, potravinářské váhy, registrační pokladnu, skleničky na víno a ledničku. Pro zútulnění prodejny budou také vynaloženy výdaje na dekoraci. Do kancelářských prostor bude zakoupen psací stůl, židle, skříň a počítač. Jelikož se v prvé řadě pan Tesař orientuje na to, aby byla prodejna dostatečně vybavena, rozhodl se koupit vybavení kanceláře za levnější ceny z bazaru. Další výdaje budou za kancelářské potřeby.
Tab. 8: Výdaje na vybavení prodejny a kanceláře Položka Obslužný pul Police Poličky Výčepní zařízení včetně láhví s potravinářským dusíkem a výčepními sudy Digitální váhy Registrační pokladna Sklenice a nádobí Velký dubový sud Dekorace Kancelářský stůl Židle Skříň Kancelářské potřeby Lednička Počítač Celkem Zdroj: Vlastní zpracování
Kč 1 000,10 000,1 880,30 000,800,12 000,500,1 500,1 000,1 500,880,580,500,6 500,35000,103 640,-
4.11.4 Výdaje na nákup počátečního zboží Pan Tesař se rozhodl pro začátek na nákup sortimentu investovat částku 91 929,- Kč. Tabulka 9: Výdaje na nákup sortimentu Položka Výdaje za nákup sortimentu Celkem Zdroj: Vlastní zpracování
Kč 91 929,91 929,-
Celkové výdaje před zahájením provozu činí 203 069,- Kč. 35
4.11.5 Provozní výdaje K podnikání budou pronajaty prostory, za které bude podnikatel platit měsíční nájemné ve kterém bude započten i svoz odpadu. Dále bude platit měsíčně za vodné stočné, elektřinu, plyn, telefon a čistící prostředky. Pan Tesař bude vinotéku obsluhovat sám, daňovou evidenci mu bude bez nároků na honorář zpracovávat jeho manželka., která má s účetnictvím zkušenosti. Podnikatel vlastní automobil, který se rozhodl vložit do podnikání. Na zálohách na silniční daní bude měsíčně platit 150,- Kč a měsíční spotřeba benzinu bude 3 696,- Kč. Tato částka byla vypočítaná na základě průměrné spotřeby automobilu, která je u auta pana Tesaře 6,6 l/km, průměrné ceny benzínu, která činí 28,- Kč/l a počtu ujetých km za měsíc, které v průměru činí 2 000 km. Dalšími výdaji budou platby za zálohy na zdravotní, sociální a nemocenské pojištění a poplatek za vedení účtu.
Tabulka 10: Provozní výdaje Položka Nájemné Vodné stočné Plyn Elektřina Čistící prostředky Telefon Poplatky za účet Záloha za silniční daň Benzín Sociální pojištění+nemocen. Zdravotní pojištění Pojištění provozovny Celkem Zdroj:Vlastní zpracování
Kč/měsíčně 6 500,500,800,1 000,150,1 500,150,150,3 696,1 776,1 601,265,18 238,-
Kč/ročně 78 000,6 000,9 600,12 000,1 800,18 000,1 800,1 800,44 352,21 312,19 212,3 180,218 856,-
4.11.6 Předpokládané příjmy Protože jde o provozovnu zahajující svoji činnost, celkové příjmy je složité dopředu odhadnou, proto se bude jednat jen o sumy orientační. Ze začátku počítá podnikatel s tržbami nižšími, protože nemá ještě stálé zákazníky, ale do budoucna předpokládá jejich nárůst.
36
Předpokládaný počet zákazníků….. 55/den Průměrná útrata 1 zákazníka …….. 90,- Kč Denní tržba ……………………55 x 90 = 4950,- Kč Měsíční tržba ………………4950 x 26 = 128 700,- Kč Roční tržba
128 700 x12 = 1 544 400,- Kč
Pan Tesař bude počítat s průměrnou obchodní přirážkou ve výši 40% z nákupní ceny. Předpokládá, že vinotéku navštíví za den 55 zákazníků a utratí za zboží v průměru 90,- Kč na 1 zákazníka. Jeho denní tržby pak budou činit 4 950,- Kč a měsíční tržby 128 700,- Kč. Měsíční náklady na pořízení zboží budou činit 91 929,- Kč a vypočítaná marže pak bude ve výši 36 771,- Kč.
4.11.7 Předpokládané výdaje Jednotlivé výdaje jsou podrobněji popsány výše. Součet jednorázových výdajů činí 203 069,- Kč a výdajů provozních pak 218 856,- Kč. Měsíční náklady na pořízení zboží budou 91 929,- Kč, roční pak 1 011 219,- Kč. Celkové roční výdaje budou 1 433 144,-Kč.
Tabulka 11: Výpočet daně Položka
Kč
Tržby
1 544 400,-
Výdaje
1 433 144,-
Sociální a zdravotní pojištění Výdaje
40 524,1 392 620,-
Základ daně
151 780,-
Daň (15%)
22 767,-
Nezdanitelná částka na poplatníka
24 840,-
Daň
0,-
Zdroj:Vlastní zpracování
Pan Tesař provedl předběžný propočet příjmů a výdajů. Příjmy byly vypočítány podle odhadovaného počtu zákazníků, kteří vinotéku navštíví a zakoupí si zboží v odhadované ceně.
37
Celkové příjmy za měsíc by pak činily 128 700,-Kč a za rok 1 544 400,- Kč. Výdaje tvoří zřizovací výdaje, výdaje na vybavení prodejny, provozní výdaje a výdaje na nákup zboží. Jejich celková roční výše je 1 433 144,- Kč. Po odečtení sociálního a zdravotního pojištění, které není od roku 2008 zdanitelným výdajem, činí tyto výdaje 1 392 620,- Kč. Rozdílem příjmů a výdajů dostaneme daňový základ a vypočítáme daň, podle § 16 zákona, která činí 15% ze základu daně. Pan Tesař nebude uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě pouze, slevu na poplatníka ve výši 24 840,- Kč za rok. Jeho daňová povinnost bude v prvním roce 0,- Kč. Na základě všech propočtů podnikatel zjistil, že již v prvním roce podnikání bude jeho podnikatelská činnost zisková. V prvním roce byly do výdajů zahrnuty náklady na vybavení provozovny a náklady na rozjetí provozu, což v dalším roce odpadá.
38
5. Závěr Bakalářská práce je zaměřena na živnostenské podnikání, které patří v dnešní době za nejrozšířenější druh soukromého podnikání. Hlavním cílem práce je popsat jednotlivé kroky, které musí podnikatel postupně provést proto, aby získal živnostenské oprávnění a mohl začít podnikat. Pan Tesař se rozhodl provozovat živnost jako fyzická osoba. Předmětem podnikání je hostinská činnost, která spadá pod živnosti řemeslné. Dle živnostenského zákona musí kromě podmínek všeobecných splnit i podmínky zvláštní a prokázat odbornou způsobilost. Odbornou způsobilost pan Tesař sám nesplňuje, odpovědným zástupcem mu bez nároků na honorář bude jeho manželka. Dále je třeba ohlásit živnost obecnímu živnostenskému úřadu. Pomocí jednotného registračního formuláře splní registrační povinnost na živnostenském a finančním úřadě tak i zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Podnikateli je proveden zápis do živnostenského rejstříku a vydán výpis, doloží-li všechny potřebné doklady, splní podmínky k provozování živnosti a zaplatí správní poplatek 1000,- Kč. Dále se pan Tesař přihlásil k placení daně z příjmu fyzických osob a k dani silniční. Daňové přiznání má povinnost podávat každý rok nejpozději do 31. března následujícího roku po zdaňovacím obdobím. Silniční daň bude platit ve čtvrtletních zálohách, přiznání k silniční dani podá do 31. ledna následujícího roku po zdaňovacím období a případný nedoplatek uhradí. Pan Tesař bude platit v prvním roce podnikání minimální zálohu na nemocenské pojištění, ke kterému se dobrovolně přihlásil a minimální zálohu na sociální pojištění. Je povinen každý rok do 30. dubna podávat Přehled příjmů a výdajů. Pojištění nemocenské činí 1,4% z vyměřovacího základu 4000,- Kč, bude tedy platit 56,- Kč. Součástí sociálního pojištění je pojištění důchodové a pojištění na státní politiku zaměstnanosti, které činí 29,2% z vyměřovacího základu, kterým bude 50% z příjmu po odpočtu výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Zaplacené zálohy se porovnají s vypočítaným pojistným a podnikateli může vzniknout přeplatek nebo nedoplatek, který je povinen uhradit do 8 dnů od podání přehledu. Na sociálním pojištění bude v prvním roce platit minimální zálohu ve výši 1 720,- Kč. Pan Tesař je také registrován ke zdravotní pojišťovně, kde mu vzniká povinnost platit pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. I zde musí každý rok podávat do 30. dubna následujícího roku Přehled o příjmech a výdajích. Sazba zdravotního pojištění je 13,5%
39
z vyměřovacího základu, který je obdobný jako u sociálního pojištění. Opět se vypočtené pojistné porovná se zaplacenými zálohami a v případě nedoplatku se uhradí do 8 dnů od podání daňového přiznání. Na zdravotním pojištění v prvním roce podnikání zaplatí zálohu ve výši 1 601,- Kč. Ze SWOT analýzy se jako nejsilnější stránka podniku jeví kvalita nabízeného zboží, kterou by podnikatel měl neustále vyzdvihovat. Za slabou stránku lze považovat to, že se teprve jedná o podnik zahajující podnikatelskou činnost, a proto není v podvědomí zákazníků. Největší hrozbou je konkurence, která má svoje stálé zákazníky Posledním bodem práce je finanční plán, který rozhoduje o úspěšnosti podniku. Byl proveden propočet předpokládaných příjmů a výdajů na jeho základě bude podnikání již v prvním roce ziskové a je tedy možné podnikatelskou činnost pana Tesaře realizovat.
40
6. Seznam použité literatury [1]
JANKŮ, M a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 629 s. ISBN 80-7179-499-6
[2]
KORÁT, V., ŘEZŇÁKOVÁ,M. Podnikatelský plán. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 216 s. Praxe podnikatele. ISBN 978-80-251-1605-0
[3]
KRYLOVÁ, V., JELINKOVÁ, H., POSPÍŠILOVÁ, J. Začínáme podnikat. 1. vydání. Vyškov: TSM, spol. s. r. o. 2005. 96 s. ISBN 80-239-5318-4
[4]
POŠVAŘ, Z., ERBES, J. Management. 1 vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2002. 155 s. ISBN 80-7157-633-6
[5]
ŠTĚPANOVÁ, S. Zakládáme a provozujeme živnost, Podnikání podle živnostenského zákona. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2007. 195 s. ISBN 978-80-251-1735-4
[6]
Živelová, I., Zichová, J. Živnostenské podnikání 1. vydání. Brno: MSD, spol. s.r.o., 2004, 76 s. ISBN 80-86575-15-2
[7]
Co přináší novela živnostenského zákona platná od 1.7. 2008 [online]. 1997.2009 [cit 2009-10-12]. Dostupný z WWW:
[8]
Jednotný registrační formulář [online]. 1997-2009 [cit. 2009-10-25]. Dostupný z WWW:
[9]
Zákon č. 455/1991, o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) [online]. 1998-2009 [cit. 2009-10-06]. Dostupný z WWW:
41
[10]
Živnostenské podnikání [online]. 2008 [cit. 2009-10-28].Dostupný z WWW:
[11]
Živnostenské podnikání [online]. 1996-2007 [cit. 2009-11-01]. Dostupný z WWW:
[12]
Živnostenské podnikání v ČR [online]. 2009 [cit. 2009-12-12]. Dostupný z WWW:
42
7. Seznam příloh Příloha číslo 1:
Jednotný registrační formulář
Příloha číslo 2:
Daň z příjmu fyzických osob
43
