Zahájení podnikatelské činnosti

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Ústav regionální a podnikové ekonomiky

Zahájení podnikatelské činnosti Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jaroslava Zichová

Jméno a příjmení autora: Veronika Krylová Brno 2009

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Zahájení podnikatelské činnosti“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce a za použití literatury, kterou uvádím v seznamu literatury.

V Brně, dne 20. května 2009 Veronika Krylová

Tímto děkuji Ing. Jaroslavě Zichové za odborné vedení při zpracování bakalářské práce, za konzultace, rady a připomínky, které mi byly poskytnuty v průběhu jejího zpracování.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou spojenou se zahájením podnikatelské činnosti ve zvoleném oboru živnostenského podnikání. Teoretická část je věnována definici živnosti jako takové a základních pojmů s tím souvisejících. V praktické části je situace popsána na konkrétní osobě panu Nechvátalovi, který hodlá zahájit podnikatelskou činnost jako fyzická osoba včetně sestavení zakladatelského rozpočtu.

Abstract This bachelor project is dedicated to the challenges of setting up a new business in the specific field. The theoretical part involves the facts about business in general. The practical part describes the situation of Mr Nechvatal who is about to start business and includes details of setting up a business including founder’s budget

Klíčová slova živnost, živnostenský zákon, živnostenské podnikání, živnostenské oprávnění, živnostenský úřad, živnostenský rejstřík, jednotný registrační formulář, finanční úřad, sociální pojištění, zdravotní pojištění, zakladatelský rozpočet.

Key words business, he Trade Licensing Act, small-business, trading, trade license, trade licensing office, trade register, registration form, tax office , social insurance, health insurance, founder´s budget.

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................................9

2

Cíl práce a metodika...................................................................................................11

3

Literární rešerše...........................................................................................................12 3.1

Vymezení živnosti ............................................................................................12

3.2

Živnosti ohlašovací...........................................................................................12

3.2.1

Volná živnosti............................................................................................12

3.2.2

Vázané živnosti .........................................................................................13

3.2.3

Řemeslné živnosti .....................................................................................14

3.3

Živnosti koncesované.......................................................................................15

3.4

Doklad opravňující provozovat živnost........................................................17

3.5

Místní příslušnost živnostenských úřadů .....................................................17

3.6

Podmínky získání živnostenského oprávnění..............................................17

3.6.1

Všeobecné podmínky ...............................................................................18

3.6.2

Zvláštní podmínky ...................................................................................18

3.7

Provozování živnosti průmyslovým způsobem ..........................................19

3.8

Subjekty oprávněné provozovat živnost.......................................................19

3.9

Co je třeba vědět před návštěvou živnostenského úřadu...........................19

3.9.1

Vznik oprávnění pro živnosti ohlašovací..............................................20

3.9.2

Vznik oprávnění pro živnosti koncesované..........................................21

3.10

Povinnost dokladovat a oznamovat údaje....................................................22

3.11

Přerušení živnosti .............................................................................................23

3.12

Zánik živnostenského oprávnění ...................................................................23

3.13

Jednotný registrační formulář.........................................................................23

4

3.14

Živnostenský rejstřík ........................................................................................26

3.15

Živnostenská kontrola......................................................................................26

Vlastní práce ................................................................................................................27 4.1

Úvod do vlastní práce ......................................................................................27

4.1.1

Předmět podnikání, profesní a osobní údaje ........................................27

4.1.2

Poskytované služby ..................................................................................28

4.2

Zahájení podnikatelské činnosti .....................................................................29

4.3

Registrace na finančním úřadě........................................................................30

4.3.1

Přihláška k registraci ................................................................................30

4.3.2

Přílohy přihlášky.......................................................................................30

4.3.3

Osvědčení o registraci ..............................................................................30

4.3.4

Sankce .........................................................................................................31

4.3.5

Splnění povinnosti ....................................................................................31

4.4

Registrace u správy sociálního zabezpečení .................................................32

4.4.1

Složky sociálního pojištění ......................................................................32

4.4.2

Poplatníci pojistného ................................................................................33

4.4.3

Penále..........................................................................................................33

4.4.4

Splnění povinnosti ....................................................................................33

4.5

Registrace u zdravotní pojišťovny..................................................................34

4.5.1

Veřejné zdravotní pojištění zahrnuje .....................................................34

4.5.2

Plátci pojistného ........................................................................................35

4.5.3

Pokuty.........................................................................................................36

4.5.4

Splnění povinnosti ....................................................................................36

4.6 4.6.1

Zakladatelský rozpočet ....................................................................................37 Rozpočet startovacího kapitálu...............................................................37

4.6.2

Rozpočet příjmů, výdajů a zisku ............................................................38

5

Shrnutí ..........................................................................................................................42

6

Závěr ..............................................................................................................................44

7

Seznam použité literatury .........................................................................................45

8

Seznam příloh..............................................................................................................47

1 Úvod Podnikání ve své specifické podobě zde bylo již od starověku. Vývoj a podoba se po mnohá staletí formovala a měnila. Z náboženského hlediska nepatřila podnikatelská činnost mezi příliš uznávané. Za Rakouska-Uherska se začíná objevovat pojem drobný živnostník. Toto státní uskupení však pro něho nevytvářelo příliš příznivé podmínky. V 15. století bylo u nás 225 druhů řemesel a živností. K rozvoji podnikání dochází v předválečném Československu a začínají průmyslová odvětví živností převažovat nad řemeslnými. Útlum vývoje malých a středních podniků přinesl konec druhé světové války. Dochází k likvidaci soukromých podniků a růstu významnosti velkých podniků. Přes snahu zakládat tzv. malé podniky a družstva došlo do roku 1989 k úplnému potlačení soukromého vlastnictví. Po listopadových událostech roku 1989 nabývá soukromý sektor důležitosti. V roce 1990 velmi prudce vzrostl počet registrovaných podniků. V dalších letech růst počtu registrovaných firem pokračoval a trvá až dodnes. Výjimkou byl rok 1994, kdy došlo k mírnému poklesu, důvodem bylo např. nesplácení zakázek, špatná dostupnost úvěrů. Nyní je situace v České republice taková, že je v evidenci vedeno přes 2 miliony ekonomických subjektů z toho 1,5 milionu na živnostenské oprávnění. (4) Dle Obchodního zákoníku se podnikáním rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Mnohdy právě samostatnost, touha po vlastním

9

rozhodování,

možnosti

realizace

vlastních

nápadů,

rozvrhování

svého

„pracovního“ času vede jednotlivce k úvahám o zahájení podnikatelské činnosti. Podnikání v sobě nese celou řadu výhod i nevýhod. I když není nevratným procesem, je spojeno s vynaložením určitých nákladů, které mohou být nenávratně ztraceny. Vše je třeba dobře zvážit, promyslet a uvědomit si jaké povinnosti se zahájením podnikatelské činnosti souvisí.

10

2 Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je zpracování základních bodů nutných k zahájení podnikatelské činnosti v oboru živnostenského podnikání. Práce je rozdělena na dvě hlavní části a to teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá základními pojmy souvisejícími se živnostenským podnikáním. Dále obsahuje rozdělení živností a informace o tom, jaké podmínky je třeba u jednotlivých druhů živností splnit, co je nutné za tiskopisy na živnostenském úřadě vyplnit a případně doložit. Tato část byla vypracována po prostudování odborné literatury a informací získaných z internetu. Bylo důležité aktualizovat některé uvedené údaje dle novely živnostenského zákona účinné od 1. července 2008. Praktická část práce řeší konkrétní zahájení podnikatelské činnosti fyzické osoby pana Nechvátala v oblasti poskytování služeb tykající se bezpečnosti práce a požární ochrany. Tato část je dále doplněna o informace na jakých dalších úřadech se musí nahlásit a jak tuto povinnost co nejjednodušším způsobem splnit. Posledním bodem praktické části je sestavení zakladatelského rozpočtu. Při zpracování této části jsem vycházela z faktů uvedených v teoretické části a také informací, které mi poskytla vedoucí živnostenského úřadu. Celou práci jsem průběžně konzultovala se svoji vedoucí a podle jejich rad a připomínek jsem práci postupně upravovala do finální podoby.

11

3 Literární rešerše 3.1 Vymezení živnosti Dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání se živností rozumí činnost vykonávaná samostatně, soustavně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Dále zákon definuje co živností není. Tab. 1: Rozdělení živností Volná Zdroj: (3)

Ohlašovací Řemeslné

Koncesované Vázané

3.2 Živnosti ohlašovací Při splnění stanovených podmínek vzniká právo provozovat tuto živnost již ohlášením živnostenskému úřadu.

3.2.1

Volná živnosti

Pro provozování volné živnosti jsou stanoveny pouze všeobecné podmínky provozování živnosti. (11) Novela živnostenského zákona (zákon č. 130/2008 Sb.), která vstoupila v účinnost 1. července 2008 přinesla úpravu volné živnosti. Dosavadních 125 volných živností bylo nahrazeno jednou živností volnou s názvem Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, do této živnosti spadají veškeré podnikatelské činnosti, jež nejsou živnostmi řemeslnými, vázanými a koncesovanými tak, jak je stanoví přílohy č. 1 až 3 živnostenského zákona a současně se nejedná o činnosti, které nejsou živnostmi ve smyslu § 3 živnostenského zákona (například činnost lékařů, advokátů, znalců, auditorů, a nové také pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor).

12

V rámci této jedné volné živnosti je podnikatel oprávněn provozovat všech 80 oborů činností, které tato živnost obsahuje. Podnikatel pouze obory činností, které chce vykonávat v rámci své podnikatelské aktivity, oznámí živnostenskému úřadu. Živnost volná a její obory činností jsou upraveny v příloze č. 4 živnostenského zákona. (7) Obr. 1: Vývoj počtu volných živností v průběhu let 1992 - 2008 3000000

Volné živnosti

2500000 2000000 1500000 1000000 500000

19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08

0

Rok

Zdroj: www.mpo.cz

3.2.2

Vázané živnosti

Pro provozování živností vázaných je předepsána speciální odborná způsobilost nebo také oprávnění, osvědčení nebo obdobný dokument, vydaný podnikateli k tomu zmocněným orgánem podle příslušného zvláštního předpisu. (11) Mezi vázané živnosti patří např. geologické práce, zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků, výroba a zpracování paliv a maziv, výroba nebezpečných chemických látek, projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové

13

evidence, výkon zeměměřických činností, speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace, vodní záchranářská služba, průvodcovská činnost horská, technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany, poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, provozování autoškoly, péče o dítě do tří let věku v denním režimu, provozování solárií atp. Další vázané živnosti naleznete v příloze č. 2 živnostenského zákona. (12) Obr. 2: Vývoj počtu vázaných živností v průběhu let 1992 - 2008 350000

Vázané živnosti

300000 250000 200000 150000 100000 50000

08

20

06 07 20

20

04 05 20

20

02 03 20

20

00 01 20

20

98 99 19

19

96 97 19

19

94 95 19

19

19

19

92 93

0

Rok

Zdroj: www.mpo.cz

3.2.3

Řemeslné živnosti

Řemeslné živnosti jsou obsaženy v příloze č. 1 živnostenského zákona. Charakteristika řemeslných živností vychází

především z klasického pohledu

na řemeslo jako profesní činnost v určitém oboru, u kterého se vyžaduje speciální odborná způsobilost. Mezi řemeslné živnosti patří např. řeznictví a uzenářství, mlékárenství, mlynařství, pekařství, cukrářství, pivovarnictví a sladovnictví, zpracování kůží

14

a kožešin, aplikace, výroba a opravy ortopedické obuvi, broušení a leptání skla, zpracování kamene, zpracování gumárenských směsí, obráběčství, hodinářství, zlatnictví a klenotnictví, zednictví, opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů, montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení, plynových zařízení a plnění nádob plynu, malířství, pokrývačství atp. (12) Obr. 3: Vývoj počtu řemeslných živností v průběhu let 1992 - 2008 900000 Řemeslné živnosti

800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000

19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08

0

Rok

Zdroj: www.mpo.cz

3.3 Živnosti koncesované Právo provozovat koncesovanou živnost vzniká na základě oprávnění, o které musí podnikatel požádat. Není-li splněna některá ze všeobecných či zvláštních podmínek pro provozování živnosti nebo trvá překážka provozování živnosti či nesouhlasí-li s udělením koncese orgán státní správy příslušný podle přílohy č. 3 k živnostenskému zákonu, živnostenský úřad žádost zamítne. Oprávnění provozovat koncesovanou živnost tedy vzniká až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. (1)

15

Za živnosti koncesované, jejichž obory stanoví příloha č. 3 živnostenského zákona, se považují především ty činnosti, jejichž provozování je zvláštním právním předpisem vázáno na povolení věcně příslušného orgánu státní správy. Vesměs je požadováno i prokazování určité odborné způsobilosti. U vybraných živností jsou pak na podnikatele kladeny i další požadavky jako například zabezpečení bezúhonnosti všech zaměstnanců, nebo jsou specifikovány podmínky provozování živnosti. (11) Koncesovanými živnostmi jsou např. výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů, některé aktivity ohledně zbraní a střeliva a výbušnin, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie nepodléhající licenci, provádění pyrotechnického průzkumu, provozování cestovní kanceláře, ostraha majetku a osob a služby soukromých detektivů, provozování pohřební služby atp. (12) Obr. 4: Vývoj počtu koncesovaných živností v průběhu let 1992 - 2008

Koncesované živnosti

180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000

19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08

0

Rok

Zdroj: www.mpo.cz

16

3.4 Doklad opravňující provozovat živnost Průkazem ohlašovacích živnost byl živnostenský list, který úřad vydal do 15 dnů ode dne doručení ohlášení, průkazem koncesované živnosti byla koncesní listina, vydaná do 15 dnů od nabytí rozhodnutí o udělení koncese právní moci. Od 1. července 2008 dle novely živnostenského zákona (zákon č. 130/2008 Sb.). Namísto živnostenských listů a koncesních listin živnostenské úřady vydávají tzv. výpisy ze živnostenského rejstříku, které slouží jako doklad o prokázání živnostenského oprávnění. (7)

3.5 Místní příslušnost živnostenských úřadů Podnikatel může ohlásit živnost kterémukoli obecnímu živnostenskému úřadu na území České republiky, a to bez ohledu na to, jedná-li se o fyzickou osobu, právnickou osobu, zahraniční fyzickou nebo zahraniční právnickou osobu. Došlo tak k výraznému usnadnění jak vstupu do podnikání, tak i k usnadnění možnosti rozšířit živnostenské oprávnění. Podnikatel již není vázán na jediný místně příslušný obecní živnostenský úřad podle místa bydliště, sídla, apod., ale může

se

obracet

se

svými

záležitostmi

na

kterékoliv

sídlo

obecního

živnostenského úřadu v České republice. Všechna podání vůči živnostenskému úřadu se uskutečňují prostřednictvím řádně vyplněného registračního formuláře, a v případě změn prostřednictvím tzv. změnového listu. (7)

3.6 Podmínky získání živnostenského oprávnění Pro získání živnostenského oprávnění musí být splněny podmínky stanovené živnostenským zákonem a zároveň nesmí existovat překážky, které neumožňují živnost provozovat. Podmínky získání živnostenského oprávnění jsou rozděleny na všeobecné a zvláštní .

17

3.6.1

Všeobecné podmínky

•

dosažení věku 18 let

•

způsobilost k právním úkonům

•

bezúhonnost

Bezúhonností se rozumí trestní zachovalost, která je dokumentována výpisem z rejstříku trestů, popř. obdobným dokladem. Občan ČR ji prokazuje výpisem z rejstříku trestů. Občan členského státu Evropské unie ji dokládá výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo členského státu posledního pobytu. Občan jiného státu ji dokládá výpisem z rejstříku trestů a odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, a státy, ve kterých se dlouhodobě (více než 3 měsíce nepřetržitě) zdržovala v posledních 3 letech. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. (11) Živnostenský úřad je nově povinen vyžádat si od správce rejstříku trestů výpis z evidence Rejstříku trestů sám (v jednotném registračním formuláři v návaznosti na to přibyly kolonky místo narození a rodné příjmení, jakožto potřebné údaje k získání výpisu). Za bezúhonného se nově posuzuje rovněž ten, kdo spáchal trestný čin z nedbalosti. Dříve mezi všeobecné podmínky patřilo ještě předložení dokladu, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky. To bylo novelou živnostenského zákona od 1. července 2008 zrušeno. (7)

3.6.2

Zvláštní podmínky

Dle § 7 živnostenského zákona se zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost.

18

K prokázání odborné způsobilosti

žadatele u řemeslných živností nově

postačí doložení příslušného dokladu o ukončení vzdělání (vyučení v oboru, středoškolské, vysokoškolské), již není vyžadována praxe. V praxi je tak velmi usnadněn mladým začínajícím podnikatelům vstup do vlastního podnikání. (7)

3.7 Provozování živnosti průmyslovým způsobem Novela zrušila provozování živnosti průmyslovým způsobem. Právo provozovat živnosti, které jsou do 1. 7. 2008 dílčími činnostmi v rámci živnosti provozované průmyslovým způsobem, zůstává zachováno. Živnostenský úřad místně příslušný podle bydliště fyzické osoby nebo sídla právnické osoby vyzve do konce tohoto roku podnikatele k doložení dokladů o odborné způsobilosti, pokud ji nová právní úprava vyžaduje. Ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu k doložení

dokladů.

Jestliže

podnikatel

živnostenskému

úřadu

doklady

nepředloží nebo jimi neprokáže splnění podmínek pro provozování živnosti, živnostenský úřad živnostenské oprávnění pro uvedenou živnost zruší. (7)

3.8 Subjekty oprávněné provozovat živnost Dle § 5 živnostenského zákona jsou subjekty oprávněné provozovat živnost fyzické nebo právnické osoby, které splní podmínky stanovené tímto zákonem.

3.9 Co je třeba vědět před návštěvou živnostenského úřadu Poplatky spojené s podáními na živnostenských úřadech upravuje položka 24 sazebníku zákona č. 634/2004 sb., o správních poplatcích. Novela živnostenského zákona přinesla změny i v této oblasti. •

Ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání – 1.000 Kč

•

Další ohlášení živnosti – 500 Kč

19

•

Přijetí žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání – 1.000 Kč

•

Přijetí další žádosti o koncesi – 500 Kč

•

Změna rozhodnutí o udělení koncese – 500 Kč

•

Vydání rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost – 500 Kč

•

Vydání výpisu z živnostenského rejstříku po provedení oznámené změny – 100 Kč

•

Vydání úplného nebo částečného výpisu z živnostenského rejstříku na žádost za každou i započatou stránku – 20 Kč (7)

3.9.1

Vznik oprávnění pro živnosti ohlašovací

Pokud žadatel o udělení živnostenského oprávnění splňuje všechny podmínky stanovené živnostenským zákonem, ohlásí kterémukoliv obecnímu živnostenskému úřadu tuto skutečnost. Obecní úřady vykonávají od 1. 8. 2006 funkci Centrálních

registračních míst,

kde může klient prostřednictvím

jednotného registračního formuláře (JRF) zároveň při ohlášení živnosti/podání žádosti o koncesi rovněž učinit oznámení i vůči dalším správním úřadům Náležitosti ohlášení živnosti jsou uvedeny v § 45 živnostenského zákona. Jsou zvlášť uvedeny jak u fyzických osob tak u osob právnických. Podrobně jsou doklady, které jsou potřeba při ohlášení živnosti doložit, uvedeny v § 46 živnostenského zákona. Pokud živnostenský úřad neshledá žádné porušení podmínek nebo chybu v náležitostech ohlášení, provede do 5 dnů ode dne doručení ohlášení zápis do živnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis. (10)

20

Tab. 2: Základní doklady pro ohlášení živnosti Fyzická osoba (FO)

Právnická osoba (PO)

Vyplněný jednotný registrační formulář Vyplněný jednotný registrační formulář pro FO

pro PO

Výpis z rejstříku trestu ne starší tří Výpis z rejstříku trestu jednatelů či měsíců

odpovědného zástupce ne starší tří měsíců

Doklad o zaplacení správního poplatku

Doklad o zaplacení správního poplatku

Případně doklad o odborné způsobilosti U řemeslné a vázané živnosti doklad o odborné způsobilosti fyzické osoby, která je odpovědným zástupcem Doklad o tom, že PO byla zřízena nebo založena (zakladatelská listina, společenská smlouva) Zdroj: (3)

3.9.2

Vznik oprávnění pro živnosti koncesované

Zájemce o provozování živnosti koncesované, podává žádost o vydání koncese u jakéhokoli živnostenského úřadu. Náležitosti žádosti jsou obdobné jako u ohlášení a přesné znění je uvedeno v § 50 živnostenského zákona. Před rozhodnutím o koncesi živnostenský úřad zjišťuje, zda jsou splněny všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování živnosti a zda netrvá překážka provozování živnosti. Živnostenský úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do živnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis. (10)

21

Tab. 3: Základní doklady pro vydání koncese Fyzická osoba (FO)

Právnická osoba (PO)

Vyplněný jednotný registrační formulář Vyplněný formulář žádosti o koncesi pro FO Výpis z rejstříku trestu

Výpis z rejstříku trestu odpovědného zástupce

Doklad o zaplacení správního poplatku

Doklad o zaplacení správního poplatku

Doklad o odborné způsobilosti

Doklad o odborné způsobilosti FO, která je statutárním orgánem nebo odpovědného zástupce Doklad o tom, že právnická osoba vznikla

Zdroj: (3)

3.10 Povinnost dokladovat a oznamovat údaje Podnikatel je i nadále povinen oznámit živnostenskému úřadu všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o živnostenské oprávnění a předložit o nich doklady do 15 dnů ode dne jejich vzniku. Tato povinnost neplatí, pokud se jedná o změny a doplnění již zapsané v obchodním rejstříku. Aby mohl podnikatel ohlásit změny vůči všem úřadům, kterých se JRF týká, byl nově vypracován dvoustránkový změnový list JRF, kterým lze ohlásit změny všech údajů nejen vůči ŽÚ, ale i vůči příslušným úřadům. (7,8)

22

3.11 Přerušení živnosti Podnikatel může přerušit provozování živnosti na libovolně dlouhou dobu, nikoliv maximálně na dva roky, jak stanovila dosavadní právní úprava v § 31 živnostenského zákona. Oznámení o přerušení živnosti na dobu delší jak 6 měsíců musí být živnostenskému úřadu oznámeno písemně předem.(7)

3.12 Zánik živnostenského oprávnění •

smrtí podnikatele, nepokračují-li v živnosti dědicové, správce dědictví nebo insolvenční správce; oprávnění však zanikne nejpozději uplynutím lhůty uvedené v § 13 odst. 4 živnostenského zákona

•

zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14 živnostenského zákona

•

uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou

•

výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku

•

stanoví-li tak zvláštní právní předpis

•

rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění

Ve výše uvedených případech oprávnění provozovat živnost zaniká. Živnostenský úřad je povinen tuto skutečnost oznámit příslušným orgánům a zaznamenat ji v živnostenském rejstříku. (10)

3.13 Jednotný registrační formulář Novela živnostenského zákona s účinností od 1. července 2008 přinesla i změnu jednotných registračních formulářů (JRF).

23

JRF nahrazuje různé typy formulářů, které podnikatel musel vyplnit před vstupem do podnikání, ale i během podnikání, a to na živnostenském úřadě, finančním úřadě, příslušné správě sociálního pojištění, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Požadované náležitosti z jednotlivých úřadů se sjednotily do jednoho formuláře, zpřehlednily se pro podnikatele a současně se odstranilo opakované vyplňování totožných, zejména identifikačních údajů na registračních či přihlašovacích formulářích určených pro všechny dotčené orgány. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dotčenými resorty (Ministerstvem financí, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem zdravotnictví) vypracovalo dva základní typy jednotných registračních formulářů, a to v rozdělení pro právnickou a fyzickou osobu. Tento typ formuláře o 2 stránkách lze využít při podání podle živnostenského zákona i pro základní registraci na finančním úřadě, správě sociálního zabezpečení, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. (8) Tab. 4: JRF umožňuje registrace resp. přihlášky do evidencí Ve vztahu k živnostenskému úřadu Ohlášení živnosti Žádost o koncesi Oznámení změny, resp. doplnění údajů dle § 49, resp. § 56 živnostenského zákona Oznámení o zahájení/ukončení provozování živnosti v provozovně Oznámení o přerušení živnosti Oznámení o pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno

24

Ve vztahu k finančnímu úřadu Fyzická osoba

Právnická osoba

Přihláška k registraci k dani z příjmu FO

Přihláška k registraci k dani z příjmu PO

Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty

Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty

Přihláška k dani z nemovitosti

Přihláška k dani z nemovitosti

Přihláška k dani silniční

Přihláška k dani silniční

Přihláška k registraci pro plátcovy pokladny

Přihláška k registraci pro plátcovy pokladny

Přihláška k registraci – odštěpné závody a provozovny

Přihláška k registraci – stálá provozovna

Přihláška k dani z příjmu jako plátci:

Přihláška k dani z příjmů jako plátci:

Daně z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků

Daně z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků

Daně z příjmu vybírané zvláštní sazbou daně

Daně z příjmu vybírané zvláštní sazbou daně

Zajištující daň

Zajištující daň

Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení Oznámení o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti OSVČ Přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění Ve vztahu k úřadu práce Hlášení volného pracovního místa, resp. jeho obsazení (týká se jak FO, tak PO) Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně Oznámení pojištěnce (FO) o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti Zdroj: (8)

25

3.14 Živnostenský rejstřík Živnostenským rejstříkem se rozumí seznam podnikatelů oprávněných provozovat

živnost.

Správcem

je

Živnostenský

úřad

České

republiky

a provozovateli jsou jak obecní tak krajské úřady. Jejich rozsah působnosti, údaje zapisované do živnostenského rejstříku a další informace jsou uvedeny v § 60 živnostenského zákona. Každý, kdo má právo provozovat živnost, je zapsán do živnostenského rejstříku. Ten má část veřejnou, do které může kdokoli nahlížet a pořizovat si za určitý poplatek (kap. 3.9) výpis. Neveřejná část slouží k nahlédnutí pouze osobám, které projeví právní zájem. (3)

3.15 Živnostenská kontrola Živnostenskou kontrolu provádějí v rámci své působnosti živnostenské úřady. Sledují tak, zda jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské podnikání, poskytování služeb podle § 69a a na podmínky provozování živnosti uložené v rozhodnutí o udělení koncese. Při kontrole těchto povinností může živnostenská kontrola vyžadovat po podnikateli doklady s tím související. Kontrolní činnost provádějí zaměstnanci živnostenských úřadů, ale mohou být přizváni i zástupci dalších orgánů (např. policie). Podnikatel má v průběhu kontroly právo přizvat jím zvolenou třetí osobu. (2)

26

4 Vlastní práce 4.1 Úvod do vlastní práce 4.1.1

Předmět podnikání, profesní a osobní údaje

Předmětem podnikání pana Dušana Nechvátala bude poskytování služeb v oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany. V tomto oboru pracuje více jak 8 let. V minulosti působil na pozicích specialisty bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany ve společnostech Magneton Kroměříž a. s., Bobcat Equipment, s. r. o., Eastern Sugar Česká republika a. s. Je držitelem řady osvědčení, např. pro funkci bezpečnostního technika a odborně způsobilé osoby v požární ochraně. Počátečním impulsem pro rozhodnutí zahájit podnikatelskou činnost bylo oznámení firmy Eastern Sugar o ukončení činnosti svým zaměstnancům. Pan Nechvátal začal přemýšlet o svém dalším zaměstnání. Rozhodl se využít relativní novinky stanovené Zákonem č. 309/2006 Sb. (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a nařízením vlády č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních

požadavcích

na

bezpečnost

a

ochranu

zdraví

při

práci

na staveništích. Na investory (stavebníky) byla přenesena od 1. 1. 2007 spoluodpovědnost za oblast dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) na staveništi. Svoje odborné zaměření rozšířil v prosinci 2007, kdy mu po absolvování přípravného kurzu na zkoušku koordinátora BOZP a následném úspěšném složení této zkoušky a dokázání odborné praxe, bylo uděleno osvědčení opravňující vykovávat koordinátora BOZP na staveništi.

27

Protože proškolených a osvědčených odborníků v této oblasti nebylo mnoho, bylo stanovení koordinátora BOZP relativně novou věcí. Další příčinnou byla nevyvratitelná ztráta zaměstnání způsobená ukončení činnosti firmy. Poskytované služby V oblasti BOZP na staveništi nabízí především vypracování a projednání ohlášení inspekci práce, činnost koordinátora ve fázi projektové přípravy i realizace stavby, kontrolní činnost na staveništi, poradenskou a konzultační činnost. Zajištění služeb koordinátora BOZP na staveništi dle zákona č.309/2006 Sb. při realizaci staveb lze rozdělit na dvě fáze. První fáze zahrnuje: •

přípravu akcí

•

zpracování plánu BOZP

•

realizace akce (včetně aktualizace plánu) - předpokládaný počet kontrolních dnů je 1 kontrolní den za týden, dle náročnosti projektů.

Druhá fáze během kontrolního dne bude obsahovat mimo jiné: •

fyzickou kontrolu staveniště a jeho zajištění

•

zjištění závad a návrh opatření, kontrolu činností na staveništi v porovnání s plánem BOZP

•

účast na poradách BOZP, školení vedoucích pracovníků zhotovitelů

•

vypracování zápisů z kontrolní činnosti a fotodokumentace

•

koordinace činnosti zhotovitelů.

Dále nabízí poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany.

28

4.2 Zahájení podnikatelské činnosti Pan Nechvátal musí získat nejdříve oprávnění ve zvoleném oboru živnostenského podnikání. Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci patří mezi ohlašovací živnosti vázané. Uchazeč o takové živnostenské oprávnění musí tedy kromě všeobecných podmínek pro provozování živnosti splnit i podmínky zvláštní. Podmínkami zvláštními se rozumí dokázání odborné způsobilosti v oboru. Možnosti, jak tuto odbornou způsobilost prokázat, jsou uvedeny v příloze č. 2 živnostenského zákona. Pan Nechvátal ji splňuje tak, že vlastní osvědčení vydané pro příslušnou pracovní činnost zařízením akreditovaným Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a dále dokládá 3 roky praxe v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Podnikatel svoji oznamovací povinnost v tomto případě splní ohlášením živnosti prostřednictví jednotného registračního formuláře pro fyzické osoby (viz příloha č. 2) na jakémkoli živnostenském úřadě. Od 1. 7. 2008, kdy vešla v platnost novela živnostenského zákona, to nemusí být pouze místně příslušný živnostenský úřad. Vyplněním JRF podá registrace i ve vztahu k finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. K formuláři musí dále doložit občanský průkaz, prokazující plnoletost, a doklady prokazující odbornou způsobilost. Pokud jsou doloženy potřebné doklady a JRF ohlášení živnosti je vyplněn správně a bez vad zjištěných živnostenským úřadem a je zaplacen správní poplatek za vydání živnostenského oprávnění 1.000 Kč je podnikateli do 5 dnů vydán výpis ze živnostenského rejstříku. Právo provozovat živnost vzniká již dnem ohlášení.

29

4.3 Registrace na finančním úřadě Každý poplatník, který získá oprávnění k podnikatelské činnosti, je dle zákona č. 337/ 1992 Sb., o správě daní a poplatků povinen podat do 30 dnů přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně. U fyzické osoby se místně příslušným správcem daně rozumí finanční úřad odpovídající trvalému bydlišti fyzické osoby. Pokud nelze podle stanovených pravidel místně příslušný finanční úřad určit, je jím Finanční úřad pro Prahu 1.

4.3.1

Přihláška k registraci

Tímto formulářem poplatník registruje na finančním úřadě k jednotlivým druhům daní (viz příloha č. 3).

4.3.2

Přílohy přihlášky

K přihlášce k registraci se dokládají zejména tyto doklady : •

kopie všech živnostenských listů

•

kopie smlouvy s bankou o zřízení a vedení bankovního účtu

Finanční úřad může požadovat i jiné doklady. Přesný seznam je umístěn na vývěskách v sídle místně příslušného finančního úřadu

4.3.3

Osvědčení o registraci

Osvědčení o registraci je doklad, který obdržíme při úspěšném vyřízení naší registrace. Na tomto dokladu je uvedeno i daňové identifikační číslo (DIČ). U fyzické osoby se DIČ skládá z kódu státu (CZ) a rodného čísla. Originál toho dokladu se přikládá při registraci dalších daní. Veškeré změny v registraci jsme povinni nahlásit finančnímu úřadu do 15 dnů.

30

4.3.4

Sankce

Za nesplnění registrační povinnosti může finanční úřad udělit pokutu, která může v konečné výši dosáhnout až částky 2 000 000 Kč.

4.3.5

Splnění povinnosti

Pan

Nechvátal

splnil

svoji

registrační

povinnost

již

při

oznámení

na živnostenském úřadě, kde vyplnil jednotný registrační formulář. Registroval se tak i na finančním úřadě k placení daně z příjmu fyzických osob a dále daně silniční, jelikož bude k výkonu podnikatelské činnosti využívat osobní automobil. Každý rok musí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Protože panu Nechvátalovi nezpracovává přiznání k dani z příjmu fyzických osob daňový poradce, podá daňové přiznání za zdaňovací období roku 2009 nejpozději do 31. března 2010 a vypočtenou daň uhradí. Daňové přiznání k dani silniční podává podnikatel za zdaňovací období 2009 do 31. ledna 2010. Daň silniční se platí ve čtvrtletních zálohách. Pan Nechvátal bude auto využívat k podnikání po celý rok 2009. Při výpočtu vycházíme ze sazby daně podle zdvihového objemu motoru. Auto využívané podnikatelem má zdvihový objem motoru 1 200 cm3. Dle zákona o dani silniční pro motory 800 1 250 cm3 je roční sazba daně 1 800 Kč. Za měsíc je to tedy 150 Kč (1 800/12). Tab. 5: Zálohy na silniční daň Splatnost

Měsíce

Výpočet

Záloha (Kč)

15. 4.

1., 2., 3.

3 x 150

450

15. 7.

4., 5., 6.

3 x 150

450

15. 10.

7., 8., 9.

3 x 150

450

15. 12.

10., 11.

2 x 150

300

Celkem

x

x

Zdroj: vlastní zpracování

31

1 650

Při podání daňového přiznání provede zúčtování. Auto využíval celý rok, tedy 12 x 150 = 1 800 Kč. Na zálohách zaplatit 1 650 Kč. Takže rozdíl 150 Kč (1 800 – 1 650) uhradí do 31. 1. 2010.

4.4 Registrace u správy sociálního zabezpečení Další povinností podnikatele je registrace na okresní správě sociálního zabezpečení. Registrační povinnost musí být provedena do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla podnikatelská činnost zahájena. Vyplývá to ze zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Registraci lze

provést

prostřednictvím

živnostenského

úřadu,

vyplněním

Jednotného

registračního formuláře nebo vyplněním formuláře Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti poskytovaným správou sociálního zabezpečení (viz příloha č. 4).

4.4.1

Složky sociálního pojištění

Tab. 6: Složky sociálního pojištění Důchodové pojištění

Příspěvek na státní

Nemocenské pojištění

politiku zaměstnanosti Zdroj: vlastní zpracování Všechny tři složky jsou příjmem do státního rozpočtu. Slouží k úhradě výdajů státního rozpočtu v souvislosti s důchodovým pojištěním, příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti, nemocenským pojištěním. Důchodové pojištění představuje dávky jako je starobní důchod, plný invalidní, částečný invalidní, vdovský a vdovecký, sirotčí důchod. Z

příspěvku

na

státní

politiku

zaměstnanosti

se

platí

podpora

v nezaměstnanosti, kterou dostávají uchazeči o zaměstnání a slouží k financování

32

i dalších výdajů, které souvisejí se zabezpečováním práva na práci, na správní výdaje ČSSZ a úřadů práce. Nemocenské pojištění představuje peněžité dávky (nemocenská, ošetřovné dříve podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství) v době nepřítomnosti v práci. Účast na nemocenském pojištění je u osob samostatně výdělečně činných dobrovolná.

4.4.2

4.4.3

Poplatníci pojistného •

zaměstnavatelé

•

zaměstnanci

•

osoby samostatně výdělečné činné

•

osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění

Penále

Pokud není pojistné zaplacené ve stanovené lhůtě nebo je uhrazeno v nižší částce než byla stanovena, vzniká plátci pojistného penále. Penále činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala.

4.4.4

Splnění povinnosti

Pan Nechvátal splnil registrační povinnosti již na živnostenském úřadě, prostřednictvím vyplnění jednotného registračního formuláře. K dobrovolné účasti na nemocenském pojištění se přihlásil. Bude platit minimální zálohy na nemocenské pojištění 56 Kč (2 x 2000 x 1,4 %). 1,4% je sazba pro nemocenské pojištění a 2 000 je minimální vyměřovací základ pro zaměstnance. Sociální pojistné bude 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým bude 50 % z příjmů po odpočtu výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Rozhodným obdobím pro výpočet pojistného bude kalendářní rok. Platba pojistného bude

33

uskutečňována formou záloh a doplatků pojistného. Pan Nechvátal neměl v předchozích letech příjmy a výdaje z podnikání, nebyly mu tedy stanoveny zálohy na sociální pojištění. Zálohy pojistného bude v první roce podnikání (2009) platit v minimální výši 1 720 Kč Pan Nechvátal je povinen do 30. dubna 2010 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení Přehled o příjmech a výdajích, kde bude provedeno vyúčtování za rok 2009. Celkové pojistné se porovná se zálohami, které za daný rok

zaplatil. Pokud výše zaplacených záloh přesahuje výši vypočteného pojistného vzniká přeplatek. V opačném případě se jedná o nedoplatek pojistného, který je splatný do 8 dnů od podání Přehledu. K tomuto dni si pan Nechvátal vypočte novou výši záloh z dosažených výsledků uvedených v Přehledu Ta bude splatná od 1. dne kalendářního měsíce, ve kterém byl podán Přehled, do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

4.5 Registrace u zdravotní pojišťovny Povinnost registrovat se k zdravotnímu pojištění vyplývá ze zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Fyzická osoba – podnikatel je povinna ohlásit se zdravotní pojišťovně do osmi dnů zahájení své podnikatelské činnosti. Za zahájení podnikaní se nepovažuje den získání živnostenského oprávnění, ale den skutečného zahájení činnosti, např. došlo k pohybu peněz na účtu. Každý má možnost zaregistrovat se u zdravotní pojišťovny dle svého výběru.

4.5.1

Veřejné zdravotní pojištění zahrnuje •

léčebnou péči ambulantní a ústavní, včetně diagnostické péče, rehabilitace a péče o chronicky nemocné

34

•

pohotovostní a záchranou službu

•

preventivní péči

•

poskytování léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky

•

dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů

•

lázeňskou péči poskytovanou na doporučení lékaře jako nezbytnou součást léčebného procesu

•

4.5.2

a jiné

Plátci pojistného •

osoby samostatně výdělečné činné

•

zaměstnavatelé – právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky

•

zaměstnanci

•

osoby bez zdanitelných příjmů - osoby, které nejsou zaměstnány, ani nijak

nepodnikají,

osoby

dostatečně

finančně

zajištěné

(ženy

v domácnosti) •

stát – platí za nezaopatřené děti, studenty připravující se na budoucí povolání do věku 26 let, důchodci, ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě nebo výkonu trestu, uchazeči o zaměstnání evidování na úřadu práce

Pro všechny ostatní plátce je charakteristické, že mají trvalý pobyt na území České republiky V případě zaměstnanců jsou to i ti, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky, ale jsou zaměstnanci firmy, která má sídlo na území České republiky.

35

4.5.3

Pokuty

Jestliže nebyla splněna oznamovací povinnost může zdravotní pojišťovna dle zákona uložit pojištěnci pokutu až do výše 10.000,00 Kč a zaměstnavateli až do výše 200.000,00 Kč. Pokud došlo k pochybení jen na straně zaměstnavatel je pokutu udělena jen jemu. Pokuta může být udělena do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného. Nejdéle však do tří let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna. Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty.

4.5.4

Splnění povinnosti

Pan Nechvátal splnil oznamovací povinnost u zdravotní pojišťovny, Revírní bratrská pokladna, opět již na živnostenském úřadě vyplněním jednotného registračního formuláře. Sazba pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým bude 50 % z příjmů po odpočtu výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Pojistné bude počítáno za kalendářní rok, což je pro pana Nechvátala rozhodné období. Pojistné bude platit formou měsíčních záloh a doplatků a povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem zahájení samostatně výdělečné činnosti. V první roce podnikání má povinnost platit zálohy v minimální zákonné výši, tj. 1 590 Kč. Tato částka vychází z minimálního vyměřovacího základu, kterým je 50 % z průměrném mzdy. V roce 2009 činí průměrná mzda 23 555 Kč. V dalších letech bude pojistné platit výše uvedeným způsobem. Splatnost záloh je do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Na konci roku je provedeno vyúčtování stejně jako v případě sociálního pojištění. Opět může vzniknout přeplatek či nedoplatek, který je splatný do 8 dnů od podání daňového přiznání. Za rok 2009 tedy nejpozději do 8. dubna 2010. Lhůta pro odevzdání

36

Přehledu o příjmech a výdajích byla prodloužena stejně jako u sociálního pojištění do 30.dubna, pro pana Nechvátala tedy za rok 2009 do 30. dubna 2010 V přehledu vypočítá i novou výši záloh pro platby na příští rok.

4.6 Zakladatelský rozpočet Mezi přípravné práce při zahájení podnikatelské činnosti patří také sestavení zakladatelského rozpočtu. Jeho úkolem je specifikovat a kvantifikovat finanční prostředky potřebné k zahájení podnikatelské činnosti. Zakladatelský rozpočet má dvě složky: •

rozpočet startovacího kapitálu

•

rozpočet příjmů, výdajů a zisku pro první období stabilizace podnikání

Pan Nechvátal si tedy při svých přípravných pracích sestaví zakladatelský rozpočet, který mu poskytne informaci o tom, jaké množství finančních prostředků je nezbytných k zahájení podnikatelské činnosti.

4.6.1

Rozpočet startovacího kapitálu

Při zahájení podnikatelské činnosti většinou výdaje podstatně převyšují příjmy. Vykazuje se ztráta, což není neobvyklým jevem. Je však potřeba ztrátu řídit a financovat. Přesným odhadem a zajištěním dostatečných finančních prostředků je možné rizika minimalizovat. Do zakladatelského rozpočtu je tedy nutné zahrnout i finanční prostředky potřebné před skutečným zahájením podnikatelské činnosti (např. poplatky za vydání živnostenského oprávnění, poplatky za výpis z rejstříku trestů, poplatky za kurz a absolvování zkoušky nutné k provádění podnikatelské činnosti, poplatky za vytvoření webových stránek) a dále prostředky na pořízení hmotného majetku.

37

Tab. 7: Zřizovací výdaje Položka

Kč

Správní poplatek za vydání živnostenského oprávnění Poplatek za výpis z rejstříku trestů

1 000,00 50,00

Kurz a zkouška na koordinátora BOZP

15 000,00

Propagační materiály (webové stránky)

2 000,00

Celkem Zdroj: vlastní zpracování

18 050,00

Pan Nechvátal pro vykonávání své podnikatelské činnosti nepotřebuje žádné zvláštní prostory. Vystačí si s malou pracovnou ve svém domě. Musí si pouze pořídit výkonný počítač k vypracování plánů BOZP, telefon, kancelářské potřeby. Dále chce pořídit osobní automobil v hodnotě 180 000 Kč. Tab. 8: Pořízení majetku Položka

Kč

Počítač

34 000,00

Telefon

4 000,00

Kancelářské potřeby

2 000,00

Osobní automobil

180 000,00

Celkem Zdroj: vlastní zpracování

220 000,00

4.6.2

Rozpočet příjmů, výdajů a zisku

Další důležitou částí zakladatelského rozpočtu je rozpočet příjmů, výdajů a zisku. Poskytuje podnikateli přehled o tom, jakých ekonomických výsledků bude dosahováno v prvních obdobích po zahájení podnikatelské činnosti. K financování zahájení podnikatelské činnosti a výdajů s tím souvisejících chce pan Nechvátal využít úspor na svém bankovním účtu. Vlastní zdroje činí 160 000 Kč,

které získal jako odstupné při ukončení činnosti firmy

38

Eastern sugar, a. s., kde byl zaměstnán. Pokud výdaje překročí částku, kterou má k dispozici, požádá o bankovní úvěr. Pan Nechvátal bude podnikatelskou činnost vykonávat sám jako fyzická osoba. Nebude zaměstnávat žádného pracovníka. Další výdaje tvoří poplatky za vodu, elektřinu a plyn. Pan Nechvátal zahrne jejich poměrnou část do svých výdajů. Materiální výdaje obsahují poplatky za telefon, ty odhaduje v částce 2 000 Kč/měsíc. Další položku tvoří náklady na tisk. Pan Nechvátal nevlastní speciální tiskárnu na tisk plánů BOZP. Po prozkoumání ceníků tiskáren nabízejících tento typ tisku, počítá s částkou 2 000 Kč za jeden plán. Měsíční spotřeba nafty činí 4 063 Kč. Při odhadu této částky bral v úvahu spotřebu automobilu 6,5 l/km, cenu nafty 25 Kč/l a ujetý počet kilometrů za měsíc 2 500. Položka administrativní výdaje zahrnuje zřizovací výdaje, bankovní poplatky a pojištění automobilu. Odpis osobního automobilu vychází z pořizovací ceny 180 000 Kč. Pan Nechvátal uplatňuje rovnoměrné odpisování (lineární). Automobil je zařazen v 2. odpisové skupině. Odpis osobního automobilu bude tedy v prvním roce činit 19 800,00 Kč. Tab. 9: Odpisový plán osobního automobilu Rok

Vstupní cena (Kč)

Koeficient (%)

Odpis (Kč)

2009

180 000,00

11,00

19 800,00

160 200,00

2010

180 000,00

22,25

40 050,00

120 150,00

2011

180 000,00

22,25

40 050,00

80 100,00

2012

180 000,00

22,25

40 050,00

40 050,00

2013 180 000,00 Zdroj: vlastní zpracování

22,25

40 050,00

0,00

39

Zůstatková cena (Kč)

Při odepisování hmotného majetku používá pan Nechvátal opět lineární způsob odepisování. Protože je první vlastníkem tohoto majetku využije zvýšení odpisu v prvním roce odepisování. Počítač i telefon patří do 1. odpisové skupiny. Tab. 10: Odpisový plán počítače Vstupní cena (Kč) 2009 34 000 2010 34 000 2011 34 000 Zdroj: vlastní zpracování Rok

Koeficient (%) 30,00 35,00 35,00

Odpis (Kč) 10 200,00 11 900,00 11 900,00

Zůstatková cena (Kč) 23 800,00 11 900,00 0,00

Koeficient (%) 30,00 35,00 35,00

Odpis (Kč) 1 200,00 1 400,00 1 400,00

Zůstatková cena (Kč) 2 800,00 1 400,00 0,00

Tab. 11: Odpisový plán telefonu Vstupní cena (Kč) 2009 4 000,00 2010 4 000,00 2011 4 000,00 Zdroj: vlastní zpracování Rok

Pan Nechvátal předpokládá příjmy 20 000 Kč za jedno vyhotovení plánu BOZP. Za měsíc vyhotoví průměrně 2 plány BOZP. Měsíční příjmy tedy činí průměrně 40 000 Kč. Tato částka se samozřejmě může v jednotlivých měsících lišit. Příloha číslo 1 ukazuje přehled peněžních prostředků a jejich použití během roku 2009. Z tabulky jasně vyplývá, že tržby v prvním měsíci nestačí společně s vlastními zdroji podnikatele na pokrytí potřebných výdajů. Podnikatel bude potřebovat úvěr, a to ve výši 100 000 Kč, úrok 12% p.a. Se splácením toho úvěru bude moci začít ihned. To znamená, že úvěr bude splacen již v 10. měsíci. Měsíční úroky činí 1 000 Kč a o tuto částku se do 10. měsíce včetně zvyšují výdaje. Tok cash-flow (CF) je stále kladný, podnikatel by měl mít vždy potřebnou hotovost.

40

Tab. 12: Rozpočet příjmů a výdajů Položka

Kč za rok

Příjmy

760 000,00

Výdaje

562 968,00

Zisk

197 032,00

Zaokrouhleno

197 000,00

Daň z příjmu

29 550,00

Zisk po zdanění

167 482,00

Odpisy

31 200,00

Splátka úvěru

100 000,00

Podnikový efekt Zdroj: vlastní zpracování

98 682,00

Sestavením zakladatelského rozpočtu a stanovením předpokládaných příjmů a výdajů pan Nechvátal zjistil, že jeho podnikatelská činnost by měla být již v prvním roce zisková.

41

5 Shrnutí Každá osoba, která chce zahájit podnikatelskou činnost, si musí nejdříve ujasnit, jestli předmět podnikání, ve kterém chce podnikat, je živností a případně jakou živností. Dle toho pak zjistit další podmínky potřebné k úspěšnému zahájení podnikání. Pan Nechvátal se rozhodl podnikat jako fyzická osoba. Předmětem podnikání je poskytování služeb v oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany. To patří mezi živnosti vázané, musí tedy splnit jednak všeobecné podmínky, ale také podmínky zvláštní vztahující se na odbornou způsobilost. Dále ohlásí živnost obecnímu živnostenskému úřadu. Prostřednictví jednotného registračního formuláře splní registrační povinnost jak na živnostenskému úřadě, tak finančním úřadě, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Pokud jsou splněny všechny podmínky k provozování živnosti, doloženy potřebné doklady a zaplacen správní poplatek 1 000 Kč, vzniká dnem ohlášení živnostenskému úřadu právo provozovat živnost. Do 5 dnů je podnikateli vydán výpis ze živnostenského rejstříku. Podnikateli vzniká ve vztahu k finančnímu úřadu povinnost podává každý rok daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob a to nejpozději do 31. března následujícího roku po zdaňovacím období a vyměřenou daň uhradit. Pan Nechvátal se dále přihlásil k placení daně silniční. Ta se platí ve čtvrtletních zálohách dle zákona o dani silniční. Do 31. ledna následujícího roku po zdaňovacím období podá přiznání k dani silniční a vypočtený rozdíl uhradí. V prvním roce podnikání pan Nechvátl platí minimální zálohy na sociální pojištění a také minimální zálohy na nemocenské pojištění, ke kterému

42

se dobrovolně přihlásil. V dalším roce bude platit zálohy, které si vypočte v Přehledu příjmů a výdajů. Tento přehled je podnikatel povinen podávat každý rok do 30. dubna následujícího roku. Zde se také vypočítá pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti, které činí 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je 50 % z příjmů po odpočtu výdajů na zajištění a udržení příjmů, a nemocenské pojištění 1,4 % z vyměřovacího základu 4 000 Kč. Vypočtené pojistné se porovnává se zaplacenými zálohami. Podnikateli tedy může vzniknout přeplatek nebo nedoplatek, ten je povinen uhradit do 8 dnů od podání přehledu. Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně, kde je podnikatel zaregistrován vzniká rovněž povinnost podávat každoročně Přehled o příjmech a výdajích a to do 30. dubna následujícího roku. Zde si podnikatel vypočítá pojistné 13, 5 % z vyměřovacího základu. Ten je stejný jako u sociálního pojištění. Pojistné se opět platí formou záloh a doplatků, takže se vypočtené pojistné porovná se zaplacenými zálohami a případný nedoplatek pan Nechvátal zaplatí do 8 dnů od podání daňového přiznání. V přehledu si také vypočítá zálohy na příští rok. V prvním roce podnikání je povinen platit minimální zálohy na zdravotní pojištění 1 590 Kč. Zakladatelský rozpočet pomáhá podnikateli při rozhodování jestli podnikání zahájit či nikoli. Pan Nechvátal si na základě očekávaných příjmů a výdajů tento rozpočet sestavil a zjistil, že by jeho podnikatelská činnost měla být už v prvním roce zisková. Pro pana Nechvátala je to pozitivní impuls k zahájení této podnikatelské činnosti.

43

6 Závěr Bakalářská práce zpracovává základní body nutné k úspěšnému zahájení podnikatelské činnosti ve zvoleném oboru živnostenského podnikání, což bylo také hlavním cílem práce. Postupně informuje o krocích, tak jak jdou chronologicky po sobě, které podnikatel při zahájení musí vykonat, jaké úřady navštívit a co za formuláře vyplnit, dále jaké dokumenty doložit. Teoretické informace jsou doloženy konkrétním příkladem fyzické osoby, která se rozhoduje začít s podnikáním. Zde je ukázáno, že by si podnikatel měl vytvořit jakýsi finanční plán v podobě zakladatelského rozpočtu. Ujasnit si, jaké výdaje musí vynaložit a s jakými příjmy může počítat. V případě pana Nechvátala se po sestavení zakladatelského rozpočtu ukázala jeho podnikatelská činnost již v prvním roce zisková, což podnikatele kladně ovlivní při rozhodování o zahájení podnikání. Problematika podnikání souvisí s celou řadou zákonů. Tyto zákony se stále mění, jsou vydávány různé novely. Proto je potřeba i v průběhu podnikání sledovat právní předpisy nebo mít odpovědnou osobu, která se o tuto problematiku stará, aby se podnikatel zbytečně nedostal do problémů.

44

7 Seznam použité literatury [1]

HORZINKOVÁ, E., Živnostenský zákon v praxi 6. vydání. Olomouc: Anag spol. s r. o., 2006. 374s. ISBN 80-7263-348-1

[2]

NEHYBOVÁ, M. Zakladatelský rozpočet a následné zřízení firmy. 3. vydání. Brno: Nakladatelství a vydavatelství Miroslav Nehyba (Settronic), 1999. 102s. ISBN 80-902645 2-2

[3]

KRYLOVÁ, V., JELINKOVÁ, H., POSPÍŠILOVÁ, J. Začínáme podnikat. 1. vydání. Vyškov: TSM, spol. s r. o. 2005. 96 s. ISBN 80-239-5318-4

[4]

MALACH, A. a kol. Jak podnikat : po vstupu do EU. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 524 s. Expert. ISBN 80-247-0906-6.

[5]

MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2008. 16. vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2385-3-

[6]

ZICHOVÁ, J., ŽIVĚLOVÁ, I. Živnostenské podnikání. 1. vydání. Brno: MSD, spol. s r. o., 2004. 78s. ISBN 80-86575-15-2

[7]

Co přináší novela živnostenského zákona platná od 1. 7. 2008 [online].1997-2009 [cit. 2009-02-25]. Dostupný z WWW:

45

[8]

Jednotný registrační formulář [online]. 1997-2009 [cit. 2009-03-27]. Dostupný z WWW:

[9]

Ministerstvo průmyslu a obchodu[online]. 2005 [cit. 2009-02-26]. Dostupný z WWW:

[10]

Zákon č. 455/1991, o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) [online]. 1998-2009 [cit. 2007-04-01]. Dostupný z WWW:

[11]

Živnostenské podnikání [online]. 2008 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z WWW:

[12]

Živnostenské podnikání [online]. 1996-2007 [cit. 2009-03-17]. Dostupný z WWW:

46

8 Seznam příloh Příloha číslo 1:

Rozpočet potřebných prostředků a jejich použití během prvního roku 2009

Příloha číslo 2:

Jednotný registrační formulář

Příloha číslo 3:

Přihláška k registraci pro fyzické osoby

Příloha číslo 4:

Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti

47