Zahájení podnikatelské činnosti

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Ústav podnikové ekonomiky

Zahájení podnikatelské činnosti Bakalářská práce

Řešitelka bakalářské práce: Jana Klusáková

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zdeněk Wegscheider, Ph.D.

BRNO 2008

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Zahájení podnikatelské činnosti“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a použila pramenů, které uvádím v seznamu použité literatury.

V Brně, dne 26. května 2008

……….…………………… podpis

PODĚKOVÁNÍ

Tímto

děkuji

vedoucímu

bakalářské

práce

Ing. Zdeňku Wegscheiderovi, Ph.D

za odborný dohled, rady a připomínky, které mi poskytl během zpracování bakalářské práce. Dále děkuji všem, kteří mi pomohli při vypracování této bakalářské práce a celé mé rodině za podporu během celého studia na MZLU.

Abstrakt: Bakalářská práce je zaměřena na problematiku zahájení podnikatelské činnosti. Hlavním cílem bylo nastínit postup založení malého obchodu s potravinami včetně ekonomického rozboru provozu. V úvodní teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, nechybí návod k získávání živnostenského oprávnění, velká část práce se věnuje podnikatelskému plánu. V praktické části je popsána situace fiktivní osoby pana Blatného, který chce otevřít obchod s potravinami. Důležitou součástí přípravných akcí bylo vypracování podnikatelského plánu, zejména jeho finanční části. Podle výsledků z podnikatelského plánu by se měl pan Blatný rozhodnout, zda obchod otevřít nebo ne.

Abstract: This bachelor project treats the business startup issue. The main goal was to compile procedure how to open up a small grocery. The theoretical part contains basic facts about business and explains how to get the business permission as well. The attention was also paid to the business plan. The practical part shows a situation of a fictive person called Mr. Blatný, who wants to open the new grocery. Within the business plan creation the importance was given especially to the economic indicators. As result the fictive person should decide whether open the shop or not.

Klíčová slova: podnikání, živnost, živnostenské oprávnění, sociální pojištění, zdravotní pojištění, podnikatelský plán, analýza, výnosy, náklady, zisk, daň z příjmů

Key words: business, commercial trade, small-business licence, social insurance, health insurance, business plan, analysis, gains, costs, profit, income tax

Obsah 1

ÚVOD.......................................................................................................................8

2

CÍL ............................................................................................................................9

3

METODIKA ...........................................................................................................10

4

LITERÁRNÍ REŠERŠE .........................................................................................11 4.1

Podnikání ........................................................................................................ 11

4.2

Podnikatel ....................................................................................................... 11

4.3

Důvody proč podnikat .................................................................................... 12

4.4

Živnost ............................................................................................................ 13

4.4.1

Vymezení pojmu živnosti ....................................................................... 13

4.4.2

Hlavní výhody a nevýhody živností ....................................................... 13

4.4.3

Rozdělení živností podle způsobu získání oprávnění ............................. 14

4.4.4

Druhy živností podle předmětu činnosti................................................. 16

4.5 4.5.1

Všeobecné podmínky (dle § 6 živnostenského zákona) ......................... 16

4.5.2

Zvláštní podmínky (dle § 7).................................................................... 16

4.6

Praktický postup při získávání živnostenského oprávnění ............................. 17

4.7

Povinnosti živnostníka.................................................................................... 19

4.7.1

Povinnosti ve vztahu k provozovně ........................................................ 19

4.7.2

Povinnosti při provozování živnosti ....................................................... 19

4.7.3

Další povinnosti ...................................................................................... 20

4.8

5

Podmínky získání živnostenského oprávnění ................................................. 16

Podnikatelský plán .......................................................................................... 21

4.8.1

Struktura podnikatelského plánu ............................................................ 21

4.8.2

Požadavky na podnikatelský plán........................................................... 22

4.8.3

Analýzy užívané v podnikatelském plánu .............................................. 23

VLASTNÍ PRÁCE .................................................................................................29 5.1

Úvod do vlastní práce ..................................................................................... 29

5.2

Získání oprávnění k podnikání ....................................................................... 30

5.2.1

Výběr právní formy ................................................................................ 30

5.2.2

Získání živnostenského oprávnění.......................................................... 30

5.3

Registrace na finančním úřadě........................................................................ 31

5.4

Registrace pro účely sociálního a zdravotního pojištění ................................ 31

5.5

Podnikatelský záměr ....................................................................................... 33

5.5.1

Základní údaje o podniku a cíle podniku................................................ 34

5.5.2

Charakteristika produktů......................................................................... 35

5.5.3

Analýza trhu a konkurence ..................................................................... 36

5.5.4

Analýza pracovních sil............................................................................ 37

5.5.5

Finanční část ........................................................................................... 39

5.5.6

Analýza rizika ......................................................................................... 46

5.5.7

SWOT analýza........................................................................................ 47

5.5.8

Propagace a reklama ............................................................................... 48

5.6

Povinnosti provozovatelů potravinářského podniku....................................... 49

6

ZÁVĚR ...................................................................................................................51

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ....................................................................53

8

SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................55

1 Úvod Podnikání patří mezi významné lidské aktivity, které lidstvo provozuje už odpradávna. Základem malého podnikání byla vždy řemesla, která vystřídala výrobu v rámci rodinného hospodaření. Víme, že podnikání se rozvíjelo už ve starověku ve většině kultur a dobře se dařilo právě řemeslníkům. Největší rozvoj řemesel u nás byl zaznamenán v době, kdy začala vznikat nová města a rozvíjel se městský způsob života. V 19. století lidé přešli spíše na tovární způsob výroby, charakteristický velkosériovou výrobou, čímž byla řemesla do jisté míry potlačena. Od padesátých let 20.století proběhla v Evropě hospodářská expanze, přičemž došlo k růstu hromadné výroby a velkých podniků, které byly řízeny centralizovaně. Velkovýroba byla považována za lepší a výhodnější způsob organizace výroby. Od devadesátých let opět význam malých a středních podniků roste. Podnikatelská struktura se změnila a vedle velkých firem existuje drtivá většina malých a středních podniků, jejichž činnost je třeba podporovat i ze strany státu, proto většina států Evropy provedla v tomto ohledu různá opatření a zařadila toto téma do svých politických programů. Tyto změny přinesly oživení malého a středního podnikání jak v oblasti výroby, tak i v oblasti poskytování služeb. Malé a střední podniky jsou nedílnou součásti struktury každé tržní ekonomiky. Jejich podíl na tvorbě hrubého domácího produktu se v posledních letech zvýšil, v některých vyspělých zemích dosáhl až padesáti procent. Malé podniky se vyznačují značnou flexibilitou, takže se dokážou rychle přizpůsobovat měnícím se podmínkám na trhu, navíc nově vznikající a rozvíjející se firmy poskytují pracovní příležitosti a mohou tak být významným rozvojovým prvkem v určitých regionech (hlavně v obcích a malých městech). V České republice se může každý bezúhonný občan pokusit podnikat. Před zahájením podnikání je dobré mít určitou podnikatelskou ideu, třeba podloženou nějakým technickým či jiným nápadem. Zájemce o podnikání však musí také respektovat řadu pravidel, které stanovuje platná legislativa, a správné řídící praktiky. Před zahájením podnikatelské činnosti by se měl člověk zamyslet nad tím, co vše založení a fungování

8

malé firmy obnáší, jak bude řídit firmu, řešit finanční a daňové záležitosti, zaměstnávání pracovníků a mnohé další, proto je nutné před samotným začátkem podnikání zpracovat podnikatelský plán, při jehož tvorbě si adept podnikání ujasní celou řadu otázek, jejichž zodpovězení usnadní rozhodnutí, zda se do podnikání pustit či nikoliv.

2 Cíl Cílem práce je objasnit, proč vůbec začínat s podnikáním, co je potřeba pro zahájení podnikáni, jak získat živnostenské oprávnění, jaké povinnosti podnikateli vzniknou, co musíme dopředu promyslet a propočítat. Každý člověk, který se rozhodne samostatně podnikat, by měl nejdříve sestavit podnikatelský plán, v dalším se tedy budu zabývat tím, jak by měl plán vypadat, co všechno má obsahovat, na které otázky by měl pomoci odpovědět, protože každého podnikatele zajímají otázky týkající se velikosti trhu, na kterém působí, kdo jsou potenciální zákazníci, jaká je v oboru konkurence, zda máme nějakou konkurenční výhodu, jak můžeme minimalizovat riziko a mnohé další. V praktické části bude hlavním cílem určit postup, jak založit malý obchod s potravinami. Nedílnou součástí bude vytvoření podnikatelského plánu pro uskutečnění tohoto záměru. Dalším důležitým cílem bude zjistit předpokládané výnosy a náklady a spočítat, zda se vložený kapitál vrátí popř. za jakou dobu, a podle toho se rozhodnout, jestli s podnikatelskou činností začít nebo ne.

9

3 Metodika Před samotným psaním této práce jsem vyhledala a prostudovala odbornou literaturu týkající se dané problematiky. Dalším důležitým zdrojem informací byl internet, kde jsem zjistila spoustu věcí o malém a středním podnikání. Musela jsem také pročíst některé zákony zejména živnostenský zákon a zákon o daních z příjmů nově změněný od 1.1.2008. Všechny nalezené informace jsem protřídila a vybrala nejdůležitější. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Po nastudování odborné literatury jsem vypracovala teoretickou část, kde je vysvětlen pojem podnikání a důvody proč podnikat, v dalším jsem se zabývala živnostmi a jak lze získat živnostenské oprávnění. V závěru této části jsem se věnovala podnikatelskému plánu a analýzám, které by měl podnikatel před zahájením činnosti provést. V praktické části jsem vyšla z teorie a aplikovala poznatky do praxe při zakládání malého obchodu s potravinami. V úvodu vlastní práce je popsána situace pana Blatného, který chce začít podnikat a dále místo, které k podnikání vybral. V dalším jsem zpracovávala postup, podle kterého by se měl při zahájení podnikání řídit. Popsala jsem, kde a jak se musí podnikatel přihlásit k placení daní a jakou výši sociálního a zdravotního pojištění musí platit. Dále jsem zpracovala podnikatelský plán, důležitá byla zejména finanční část. Provedla jsem i ostatní potřebné analýzy. Podle poznatků z podnikatelského plánu jsem se nakonec rozhodovala, jestli panu Blatnému doporučit obchod otevřít a začít tak s podnikáním. Výsledky veškeré své práce jsem konzultovala s vedoucím práce a podle jeho rad a připomínek práci postupně upravovala.

10

4 Literární rešerše 4.1 Podnikání Na otázku, co je podnikání, můžeme odpovědět různě. Definic, jak bychom mohli popsat podnikání, najdeme v odborné literatuře víc. Jedna z nich např. říká že podnikání je jednání, které zahrnuje: o chopení se iniciativy o organizace přeměny zdrojů a situací v praktický výsledek o riziko neúspěchu To je ovšem jen jedna z mnohých, přesto všechny definice zahrnují podobné rysy. Mezi společné rysy podnikatelské činnosti můžeme zařadit novost, organizování, kreativitu, blahobyt či bohatství, přejímání rizika. Na základě těchto rysů definujeme podnikání např. takto: „Podnikání je proces vytváření čehosi jiného, čemuž náleží hodnota prostřednictvím vynakládání potřebného času a úsilí, přebírání doprovodných finančních, psychologických a společenských rizik a získávání výsledné odměny v podobě peněžního a osobního uspokojení“1

4.2 Podnikatel Podle §2 obchodního zákoníku je podnikatelem: •

osoba zapsaná v obchodním rejstříku

•

osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění

•

osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů

•

osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu

1

Zdroj: VEBER,J., SRPOVÁ,J.a kol. Podnikání malé a střední firmy. 1. vydání, Praha, GRADA PUBLISHING, 2005. 304s. ISBN 80-247-1069-2

11

4.3 Důvody proč podnikat Důvody zahájení podnikání bývají různorodé, počínaje romantickými představami či náhodami a konče konkrétními životními osudy mnohých lidí. Rozhodnutí stát se podnikatelem ovlivňuje mnoho faktorů. Člověk by si měl uvědomit, proč chce podnikat a co od podnikání očekává. Následující text přináší přehled typických důvodů, proč lidé s podnikáním začínají:2 o Sebezáchovný přístup k podnikání – relativně početná skupina nezaměstnaných nebo ohrožených v zaměstnání se upíná k podnikání jako k poslední naději „sebezáchovy“, značná část těchto lidí má však o podnikání idealistické představy a většinou nejsou vybaveni ani potřeným kapitálem, ani vzděláním vhodným pro podnikání. o Podnikatel „rozsévač“ – jde o podnikatele, kteří hýří řadou nápadů, často i originálních, jsou mu ovšem cizí myšlenky omezující jeho jednání, jako je zpracování kalkulace, rozpočtů, vedení účetní evidence, apod. o Podnikání zkusmo – většinou jde o souběžné podnikání s pracovním poměrem. Příkladem může být příležitostný prodej (např. kosmetiky), nabídka pojistných produktů, provozování drobných služeb atd. Podnětem k podnikání může být snaha zvýšit své osobní příjmy, ověření svých podnikatelských schopností, zvědavost či napodobování jiných. o Rentiérské podnikání – typické podnikání vlastníků realit, kteří nemusí mít ani invenci, ani zájem skutečně podnikat, získali určitou nemovitost a podnikání je formální stránkou legalizace příjmů z jejího pronájmu. o Expanzivní podnikání – jde o podnikání podložené nápadem, kdy podnikatel přišel v pravou dobu na pravé místo s pravým produktem, o který je značný zájem. o Podnikání jako poslání – do této skupiny patří např. lidé, kteří chtějí udržet tradici rodinného podnikání tzn. pokračují ve vedení rodinné firmy.

2

Zdroj: : VEBER,J., SRPOVÁ,J.a kol. Podnikání malé a střední firmy. 1. vydání, Praha, GRADA PUBLISHING, 2005. 304s. ISBN 80-247-1069-2

12

4.4 Živnost 4.4.1 Vymezení pojmu živnosti Živnostenské podnikání je v České republice vymezeno zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (doplněný celou řadou novel). Tento zákon vymezuje v § 2 živnostenské podnikání jako soustavnou činnost, provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Všechny podmínky musí platit současně. Soustavnost podnikání znamená, že výdělečná činnost není vykonávána jen příležitostně, ale musí být provozována opakovaně (i když jen několikrát do roka). Samostatnost podnikání znamená, že podnikatel samostatně, svobodně, sám za sebe rozhoduje o činnosti svého podniku, přebírání zakázek, organizaci odbytu výroby a dalších podstatných otázkách podnikání; samostatnost ovšem nevylučuje kooperaci či koordinaci činnosti spolupracujících podnikatelů. Podnikáním na vlastní odpovědnost se rozumí, že podnikatel je vlastnicky samostatným, odděleným právním subjektem a odpovídá za výsledky podnikatelské činnosti veškerým svým majetkem. Pojmový znak zisku znamená, že podnikatel vyvíjí činnost jako výdělečnou na svůj účet a s cílem dosáhnout zisku, přičemž není rozhodující, zda je ho skutečně dosaženo3.

4.4.2 Hlavní výhody a nevýhody živností4 Výhody:
Snadné zřízení živnosti 3

Zdroj: JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vydání, Praha: C.H. Beck, 2004. 524s. ISBN 80-7179-883-5

4

Zdroj: BARROW, C. Základy drobného podnikání. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 1996. 200s. ISBN 80-7169-232-8

13


Člověk je sám svým pánem
Podnikatel si ponechává celý svůj čistý zisk
Pro daňové účely lze náklady na podnikání odepisovat z příjmů
Údaje o podnikatelských záležitostech nejsou přístupné veřejnosti Nevýhody:
Živnostník za svoje závazky odpovídá celým svým (podnikatelským i osobním) majetkem
V případě bankrotu dopad na celou živnostníkovu rodinu
Ztráta volného času, člověk se může stát osamělým

4.4.3 Rozdělení živností podle způsobu získání oprávnění Dle § 9 živnostenského zákona dělíme živnosti z hlediska způsobu získání živnostenského oprávnění na:

- živnosti ohlašovací - živnosti koncesované

a) Živnosti ohlašovací Živnosti ohlašovací mohou být provozovány při splnění zákonem stanovených podmínek pouze na základě ohlášení místně příslušnému živnostenskému úřadu. Není tedy třeba souhlasu či rozhodnutí živnostenského úřadu. Ohlašovací živnosti se dále člení podle požadavků na odbornou způsobilost na: o Řemeslné Ohlašovatel musí prokázat způsobilost: 

výučním listem v oboru a tříletou praxí v oboru



vysvědčením o ukončení studijního oboru střední odborné školy a tříletou praxí v oboru



vysvědčením o maturitní zkoušce a dvouletou praxí v oboru



diplomem, nebo jiným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studia a jednoroční praxí v oboru

14

Řemeslné živnosti jsou taxativně vymezeny v příloze živnostenského zákona. Patří sem např. zámečnictví, klempířství, opravy silničních vozidel, modelářství, zednictví, opravy hudebních nástrojů, apod. o Vázané Při ohlašování takovéto živnosti je nutné doložit odbornou způsobilost, kterou může ohlašovatel získat zvláštní zkouškou, nebo osvědčením vydaným orgánem státní správy nad rámec odborné způsobilosti. Tyto živnosti jsou vyjmenovány v příloze č. 2 živnostenského zákona a jsou sem zařazeny např. montáž tlakových zařízení, revize zdvihacích zařízení, výroba letadel, opravy el. strojů apod. o Volné Chceme-li provozovat volnou živnost, nepotřebujeme žádnou odbornou způsobilost. Stačí pokud ohlašovatel splňuje podmínky k podnikání.

b) Živnosti koncesované Koncesované živnosti zahrnují činnosti, které mohou ohrozit zdraví, bezpečnost a majetek zákazníků (výroba zdravotních zařízení, montáž telekomunikačních zařízení,…) nebo je nutno zajistit bezpečnost vůči okolí (např. při zacházení se zdroji záření, při výrobě výbušnin, jedů, žíravin, atd.). U koncesovaných živností vzniká oprávnění podnikat až na základě udělení koncese tj. státního povolení vydaného živnostenským úřadem. Tyto živnosti jsou vyjmenovány v živnostenském zákoně.

15

4.4.4 Druhy živností podle předmětu činnosti5 •

Obchodní – zahrnují koupi zboží za účelem dalšího prodeje, pronájem zboží, provádění drobných změn na zboží (kterými je přizpůsobuje potřebám kupujícího), provádění montáže zboží (jednoduchým způsobem bez zvláštních odborných znalostí)

•

Výrobní – patří sem výroba zboží, jeho prodej a opravy, pronájem výrobků, atd.

•

Poskytující služby – do těchto živností zařadíme poskytování oprav, údržbu věcí, přepravování osob a zboží, poskytování ubytování, hostinskou činnost a další práce sloužící k uspokojování potřeb lidí

4.5 Podmínky získání živnostenského oprávnění Abychom získali živnostenské oprávnění, musíme splňovat zákonem stanovené podmínky. Živnostenský zákon vymezuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 6 a 7). V některých případech stačí, když žadatel splňuje všeobecné podmínky. Záleží na druhu živnosti, kterou si žadatel vybral.

4.5.1 Všeobecné podmínky (dle § 6 živnostenského zákona) o dosažení věku 18 let o způsobilost k právním úkonům o bezúhonnost o předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky (doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad)

4.5.2 Zvláštní podmínky (dle § 7) Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. Zvláštní podmínky se liší 5

Zdroj: JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vydání, Praha: C.H. Beck, 2004. 524s. ISBN 80-7179-883-5

16

podle toho, o jakou živnost se jedná, a přesně vyjmenovány jsou v přílohách živnostenského zákona.

4.6 Praktický postup při získávání živnostenského oprávnění Zájemce o podnikání si musí nejprve vybrat, v jaké oblasti chce podnikat. Podle toho určí druh živnosti, který

bude provozovat, což je základním

předpokladem pro získání oprávnění. Jak už bylo řečeno, živnosti se dělí na řemeslné, vázané, volné a koncesované a ty se liší podmínkami, které je třeba splnit. Všeobecné podmínky musí žadatel splňovat vždy. Pokud hodláme provozovat ohlašovací živnost, oznámíme to živnostenskému úřadu (příslušnému podle místa podnikání) prostřednictvím ohlášení. K tomuto je na úřadě připraven formulář, který uchazeč vyplní.

Živnostenský zákon v § 45 uvádí, co musí ohlášení obsahovat: a) u fyzických osob -

jméno a příjmení, státní občanství, bydliště, rodné číslo a údaj, zda soud či správní orgán uložil zákaz činnosti a zda trvá jiná překážka pro provozování živnosti

-

obchodní jméno - název, pod kterým podnikatel činí právní úkony, u fyzických osob je to jméno a příjmení

-

předmět a místo podnikání

-

identifikační číslo organizace (IČ), pokud bylo již přiděleno

-

provozovnu, pokud je zřízena

-

datum zahájení provozování živnosti

-

dobu ukončení živnosti, pokud chce žadatel živnost provozovat pouze po určitou dobu

-

údaj o tom, zda pro provozování živnosti zaměstnává zaměstnance

17

b) u právnických osob -

jsou uvedeny podobné údaje jako u fyzických osob

Navíc musí být uvedeno: -

sídlo

-

právní forma

-

jména a bydliště osob statutárních orgánů

-

osobní údaje odpovědného zástupce

K ohlášení je nutné přiložit podle § 46 živnostenského zákona u fyzické osoby: -

výpis z rejstříku trestů, ne starší než 3 měsíce

-

u řemeslné nebo vázané činnosti předloží doklad prokazující odbornou způsobilost

-

doklad o zaplacení správního poplatku

Po ohlášení živnosti živnostenský úřad do 15 dnů ode dne ohlášení vydá živnostenský list. Během těchto 15ti dnů úřad zjišťuje, zda ohlášení má všechny náležitosti a podnikatel splňuje podmínky na základě předložených dokladů. Pokud živnostenský úřad zjistí, že ohlášení nemá uvedené náležitosti, vyzve podnikatele k jejich doplnění. Lhůta pro doplnění je minimálně 15 dnů a na žádost podnikatele může být prodloužena. U ohlašovacích živností vzniká živnostenské oprávnění dnem ohlášení příslušnému živnostenskému úřadu, případně pozdějším dnem v ohlášení uvedeným. Kdo hodlá provozovat živnost koncesovanou, požádá místně příslušný živnostenský úřad o vydání koncese.6

6

Zdroj: ŽIVĚLOVÁ, I., ZICHOVÁ, J. Živnostenské podnikání. 1. vydání-dotisk. Brno: Brno International Business School, 2004. 79s. ISBN 80-86575-15-2

18

4.7 Povinnosti živnostníka 4.7.1 Povinnosti ve vztahu k provozovně Dle §17 živnostenského zákona se provozovnou rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se považuje i stánek, pojízdná prodejna a obdobné zařízení, sloužící k prodeji zboží nebo k poskytování služeb. Živnostník musí mít k těmto prostorám vlastnické nebo užívací právo. Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně písemně oznámit příslušnému živnostenskému úřadu a to nejméně 3 dny předem. Podnikatel musí dále zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních předpisů, byla řádně označena obchodním jménem podnikatele a identifikačním číslem. U provozoven určených pro prodej zboží nebo poskytování služeb musí být navíc doplněno jméno a příjmení osoby, která je odpovědná za činnost provozovny, a prodejní nebo provozní doba určená pro styk se spotřebiteli.

4.7.2 Povinnosti při provozování živnosti Ze zákona vyplývají pro podnikatele i další povinnosti, které je třeba dodržet (§ 31): 

V místě podnikání musí být zajištěno přijímání písemností.



V místě podnikání by měly být k dispozici doklady o nabytí zboží nebo materiálu v případě, že se jedná o provozovnu, ve které se prodává zboží nebo je poskytována služba.



Podnikatel je povinen zajistit, aby v provozovně byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba, která zná český nebo slovenský jazyk.



Pro účely kontroly by měly být v provozovně k dispozici doklady, které osvědčují živnostenské oprávnění.



Podnikatel je povinen vydat doklad o prodeji zboží nebo o poskytnutí služby v případě, že o to zákazník požádá.

19



Podnikatelé dále musí při své činnosti co nejúčinněji chránit životní prostředí, přírodní a kulturní památky.7

4.7.3 Další povinnosti Každý, kdo obdrží oprávnění k podnikatelské činnosti, je povinen se do 30 dnů zaregistrovat u místně příslušného finančního úřadu. To podnikatel provede pomocí registrační přihlášky, jejíž formulář je k dispozici na finančním úřadě. Po jejím vyplnění finanční úřad přidělí podnikateli daňové identifikační číslo (DIČ) a vydá osvědčení o registraci. Zpravidla se podnikatel registruje jako plátce daně z příjmu, daně silniční, spotřební daně, plátce DPH, atd. Vedle daní dalším z méně příjemných aspektů podnikání jsou povinné platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Ačkoliv zaměření plateb, jejich výběr i použití je odlišné od daní, z hlediska zatížení vytvořeného zisku podnikatele je to ve své podstatě další přímá daň snižující jeho zisk.8 Sociální pojištění zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a nepovinné nemocenské pojištění. U zdravotního pojištění je nutno oznámit vybrané zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti a pravidelně odvádět zálohy na pojistné na účet zdravotní pojišťovny. Podnikatel musí brát v potaz i Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví, v novelizovaném znění, který vymezuje rozsah, způsob vedení a průkaznost účetnictví a subjekty, na které se zákon vztahuje.

7

Zdroj: JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vydání, Praha: C.H. Beck, 2004. 524s. ISBN 80-7179-883-5

8

Zdroj: : VEBER,J., SRPOVÁ,J.a kol. Podnikání malé a střední firmy. 1. vydání, Praha, GRADA PUBLISHING, 2005. 304s. ISBN 80-247-1069-2

20

4.8 Podnikatelský plán Plánování obecně se pojí s podnikáním ve všech jeho stádiích. Je potřebné při začátcích podnikání, tj. při rozjezdu firmy, v průběhu reálného života podniku i při poklesu (pádu) nebo prodeji podniku. Jádro všech druhů podnikatelských plánů se týká tří základních otázek: 9 Kde jsme nyní? Tento aspekt se týká důkladné analýzy situace, ve které se podnik nalézá. Kam chceme jít? Obecně se tato otázka týká oblasti, kam chceme, aby se podnik dostal a pro kterou je podnikatelský plán zpracováván. Jedná se o plánování rozvoje a růstu podniku. Jak se tam chceme dostat? Zde se jedná o specifikaci jednotlivých druhů zdrojů či metod nutných pro to, abychom dosáhli vytyčených podnikových cílů. Začínající podnikatel má obvykle nějaký dobrý nápad, který je nutné transformovat do podnikatelského záměru. Záměr nám poskytne informace pro rozhodnutí, jak realizovat nápad v praxi, pomůže najít a vyřešit slabá místa projektu popř. připravit alternativní řešení, ekonomický propočet odhalí, zda záměr bude proveditelný. Obecně platí: „Záměr + správné načasování + správné provedení = úspěch“.

4.8.1 Struktura podnikatelského plánu Každý podnik je svým způsobem zvláštní a jedinečný, proto nelze vytvořit typový podnikatelský plán. Přesto by měly všechny plány (nehledě na oblast podnikání, ve které firma působí) obsahovat následující body: -

titulní strana

-

obsah podnikatelského plánu

-

identifikace firmy (název, sídlo, typ společnosti, tel. číslo, předmět podnikání,..)

9

Zdroj: KORÁB,V., PETERKA,J., REŽŇÁKOVÁ,M. Podnikatelský plán. 1. vydání, Brno, COMPUTER PRESS,a.s., 2007. 216s. ISBN 978-80-251-1605-0

21

-

charakteristika firmy a jejich cílů

-

charakteristika produktů (o jaký výrobek či službu se jedná, výhody produktů pro uživatele, doplňkové služby, atd.)

-

výsledky analýz jednotlivých oblastí podnikatelského záměru tzn. analýzu: o trhu a tržní konkurence o výrobních kapacit, výrobního programu, materiálu, technologie apod. o pracovních sil o finančních možností o rizika (můžeme zařadit i SWOT analýzu, tzn. analýzu silných a slabých stránek podniku a jeho příležitostí a hrozeb)

-

prognóza hospodářských výsledků a peněžních toků

-

přílohy (např. předběžné dohody s hlavními odběrateli, dodavateli, plán prodejny, životopisy klíčových osob, apod.)

4.8.2 Požadavky na podnikatelský plán Podnikatelský záměr slouží nejen pro management podniku, ale i pro ostatní subjekty, např. když žádáme banku o úvěr. Měl by splňovat určité požadavky, a to:10 -

být stručný a přehledný

-

být jednoduchý a srozumitelný (nezacházet do technických detailů)

-

být co nejvěrohodnější a realistický

-

nebýt příliš optimistický ani pesimistický

-

být zpracován kvalitně i po formální stránce (zprostředkovává první dojem o firmě)

-

nezakrývat slabá místa a rizika podniku

10

Zdroj: FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1.vydání. GRADA PUBLISHING, 2005. 356s. ISBN 80-247-0939-2

22

4.8.3 Analýzy užívané v podnikatelském plánu a) Analýza trhu a tržní konkurence Podnikatelský záměr může uspět pouze tehdy, když z něj profitují zákazníci, když jim z něj tedy plyne nějaký užitek. Nový výrobek nebo nová služba rovněž musí být lepší než konkurenční nabídky. Dnes, kdy vládne tvrdá konkurence, nováčkovi na trhu nestačí být stejně dobrý jako ostatní firmy. Musí být každopádně lepší než konkurenti, musí tedy přijít s lepší nabídkou, zajímavější koncepcí nebo profesionálnějším servisem.11 Analýza trhu nám zejména pomůže přesvědčit se, že budeme nabízet produkt ve správném čase, ve správném množství, na správném místě a za správnou cenu a také nám umožní předvídat prodej v zahajovacím období a v prvních letech podnikání. Analýza trhu se provádí postupně podle následujících kroků: 1. získávání informací 2. popis celkového trhu a vymezení tržních segmentů 3. odhad objemů prodeje 4. analýza konkurence Informace o příslušném odvětví činnosti, o zákaznících i konkurenci lze získat několika způsoby. Můžeme např. udělat průzkum trhu pomocí dotazníků, rozhovorů s potenciálními zákazníky, obchodními partnery, atd. Snadněji však získáme informace hledáním v odborných publikacích, sbornících, statistikách, apod. Velké množství informací poskytuje internet. Pro zahájení podnikání je třeba definovat trh, na který chceme se svými výrobky či službami vstoupit. Nejdříve určíme o jaký trh se jedná, např. trh sportovních potřeb, aut, počítačů, potravin, tzn. specifikujeme celkový trh. Náš produkt ovšem zaujme pouze některé jeho části, z tohoto důvodu je nutné trh segmentovat 11

Zdroj: WUPPERFELD, U. Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1. vydání. Praha: Management Press, 2003. 159s. ISBN 80-7261-075-9

23

podle určitých kritérií, např. hledisko geografické (podle územních celků), demografické (podle věku, zákazníků, pohlaví, příjmové kategorie). Z těchto segmentů dále vybereme ty, co jsou pro nás nejzajímavější a tím určíme náš cílový trh. V rámci celkového trhu musíme najít takovou skupinu zákazníků, kteří:12 •

mají z našeho výrobku nebo služby značný užitek

•

k nám mají snadný přístup

•

jsou ochotni za náš produkt zaplatit

Zjištění velikosti cílového trhu nám umožní odhadnout objem prodeje výrobků nebo služeb. Při odhadování objemu prodeje však nesmíme zapomenout na konkurenci. Pro své potřeby specifikujeme 3-6 hlavních konkurentů, jejich jména, rozmístění, velikost, prodejní podmínky, ceny, silné a slabé stránky, skupiny cílových zákazníků, služby zákazníkům, atd.

b) Analýza výrobních možností Analýza

výrobních

možností

navazuje

na

výsledky

analýzy

trhu.

Podle předpokládaného množství zákazníků určujeme počet výrobků. Do analýzy výrobních možností řadíme zejména otázky týkající se: -

výrobní kapacity

-

technologie

-

výrobního zařízení

-

materiálního zabezpečení

12

Zdroj: WUPPERFELD, U. Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1. vydání. Praha: Management Press, 2003. 159s. ISBN 80-7261-075-9

24

c) Analýza pracovních sil Úspěšná realizace a fungování projektu vyžaduje zajištění potřebných pracovních sil s vyhovující kvalifikací, dovednostmi a zkušenostmi.13 V této analýze musí podnikatel nejdříve stanovit požadavky na pracovní síly hlavně z hlediska počtu zaměstnanců. Pro každého zamýšleného pracovníka by měl být stanoven popis pracovního místa, určena pracovní náplň a kvalifikační požadavky. Výběru správných zaměstnanců je nutné věnovat velkou pozornost, protože i na tom závisí, zda se firmě bude dařit či nikoliv. S výběrem pracovníků souvisí i otázka výše mzdy. Mzdové náklady tvoří u živností významnou položku nákladů, proto si zaslouží plnou pozornost podnikatele. Při stanovování výše mzdy musí podnikatel respektovat zákony zejména Zákon č.1/1992 Sb, o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku ve znění pozdějších novel a zohlednit vládní nařízení. Při určování úrovně mezd a platů jednotlivých profesních kategorií je vhodné přihlížet i k úrovni mezd v daném regionu.

d) Analýza finančních možností Sebelepší podnikatelský záměr a nadšení jeho tvůrců mohou ztroskotat na jednom zásadním problému, kterým jsou finanční zdroje. Začínající podnikatel musí zvážit, kolik peněžních prostředků potřebuje, kde je vezme a na co je použije. V tomto ohledu mu pomůže analýza finančních možností, která se skládá ze dvou částí – posouzení potřeb finančních zdrojů a jich zabezpečení a sestavení prognózy hospodářských výsledků v prvních letech podnikání.

1. Posouzení potřeb finančních zdrojů V záměru podnikatel odhadne potřeby finančních prostředků na pozemky, budovy, stroje a zařízení včetně kancelářského nábytku, zařízení skladových a provozních 13

Zdroj: FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1.vydání. GRADA PUBLISHING, 2005. 356s. ISBN 80-247-0939-2

25

prostor, atd. Počítat musí ale i s nehmotnými investicemi, kam se započítávají i náklady spojené se zakládáním nového podniku (např. poplatky za úřední výkony, za vydání živnostenského listu, apod.). V začátcích podnikání budeme také potřebovat finance na krytí výdajů spojených s provozem podniku. Tento kapitál je nutný z toho důvodu, že na začátku podnikání nějakou dobu výdaje převyšují příjmy. Tato doba bývá nazývána jako „hladová trasa“ (viz obr. 1). Obr. 1: Hladová trasa

Délka hladové trasy se špatně odhaduje. Období hladové trasy je pro firmu ztrátové a zpravidla trvá déle než podnikatel očekává. Celková potřeba finančních zdrojů pro rozjezd firmy tedy spočívá ve vyčíslení sumy potřebné na: -

získání dlouhodobého majetku (budovy, stroje, vybavení kanceláří,…)

-

předvýrobní výdaje

-

prvotní pořízení zásob

-

provozní výdaje (mzdy, sociální a zdravotní pojištění, nájemné,…)

Lze započítat i tzv. železnou rezervu pro krytí nepředvídaných výdajů.

26

Po konečné kalkulaci si podnikatel položí otázku, zda je schopen takovou sumu financí zabezpečit (ať už z vlastních nebo cizích zdrojů) a podle toho se rozhodne, zda podnikatelský plán zrealizuje.14

2. Prognóza hospodářských výsledků v prvních letech podnikání V etapě přípravy podnikání provádíme vyhodnocení ekonomické průchodnosti nápadu, proto je vhodné v prvních letech podnikání vyčíslit: a.) očekávané tržby Hlavní složkou výnosů výrobního podniku jsou tržby za prodej výrobků a služeb, u obchodního podniku je to obchodní marže, tj. rozdíl mezi prodejní a kupní cenou.15 Výše tržeb je obecně určena vztahem: T = p*q kde p…tržní cena za jednotku výrobku q…množství prodaných výrobků Stanovení cen výrobků či služeb by měla firma věnovat velkou pozornost. Cena ovlivní rozhodnutí zákazníka, zda náš produkt koupí nebo ne a to se v konečném důsledku projeví i v množství prodaných výrobků. b.) očekávané náklady Náklady představují hodnotově vyjádřenou spotřebu majetku podniku, který podnik účelně vynaložil na získání výnosů.16 Očekávané náklady se odvíjí od výsledků analýzy výrobních možností a patří sem např. mzdové náklady, náklady na materiál, opravy, energetické zdroje, v úvahu je třeba vzít i služby nemateriální povahy,

14

ŽIVĚLOVÁ, I., ZICHOVÁ, J. Živnostenské podnikání. 1. vydání-dotisk. Brno: Brno International Business School, 2004. 79s.ISBN 80-86575-15-2

15

Zdroj: KORÁB,V., PETERKA,J., REŽŇÁKOVÁ,M. Podnikatelský plán. 1. vydání, Brno: Computer Press,a.s., 2007. 216s. ISBN 978-80-251-1605-0 16

Zdroj: KORÁB,V., PETERKA,J., REŽŇÁKOVÁ,M. Podnikatelský plán. 1. vydání, Brno: Computer Press,a.s., 2007. 216s. ISBN 978-80-251-1605-0

27

např. platby za telefony, pojištění, poradenské služby, nesmíme zapomenout ani na náklady spojené s finančními službami (např. úroky z úvěrů). c.) očekávaný výsledek hospodaření (zisk nebo ztráta) Rozdíl výnosů a nákladů představuje výsledek hospodaření. Pokud bude podnik úspěšný, dá se očekávat, že po absolvování hladové trasy dosáhne zisku. Pro odhad délky tohoto období je třeba vypočítat tzv. bod zvratu, kdy se tržby a celkové náklady rovnají. Od tohoto bodu začíná podnik dosahovat zisku.

e) Analýza rizika Každý podnikatelský záměr a plán, byť podložený sebelepšími analýzami, v sobě nutně nese určitou míru nejistoty, tedy rizika, že reálné výsledky se budou lišit od očekávaných.17 Analýza rizika se snaží předcházet negativním důsledkům možného vývoje rizikových faktorů. Vznik rizika částečně ovlivňují i sami podnikatelé, kteří se dopouští určitých chyb např. příliš věří prognózám, jsou přehnaně optimističtí, přeceňují osobní vliv na výsledky projektu, ignorují nebo podceňují konkurenci. Úspěšnost podnikatelského záměru však ohrožují i další faktory týkající se vnějšího prostředí firmy. Mezi tyto rizika patří zejména:

o výrazné změny poptávky o změny cen (vstupů i výstupů) o změny hospodářské politiky, daňové politiky, ekonomické legislativy, apod. o podcenění počáteční potřeby finančních prostředků S těmito faktory musí začínající podnikatel počítat a provést určité kroky k minimalizaci rizik. Všechny rizikové faktory je třeba v průběhu podnikání neustále sledovat a změnám těchto faktorů se přizpůsobovat.

17

Zdroj: KORÁB,V., PETERKA,J., REŽŇÁKOVÁ,M. Podnikatelský plán. 1. vydání, Brno: Computer Press,a.s., 2007. 216s. ISBN 978-80-251-1605-0

28

5 Vlastní práce 5.1 Úvod do vlastní práce Panu Miroslavu Blatnému je 45 let, je ženatý, má plnoletou dceru a bydlí už mnoho let ve svém rodinném domku v Březníku. Pan Miroslav pracoval několik let v pekárně v Třebíči. Práce se mu příliš nelíbila, musel chodit na noční směny nebo brzo ráno vstávat, navíc denně dojížděl, což se mu značně prodražovalo, se mzdou také nebyl spokojen, proto se rozhodl, že si otevře malý obchod s potravinami v místě svého bydliště. Obec Březník leží v kraji Vysočina a nachází se asi 5 km od Náměště nad Oslavou (město s rozšířenou působností, kde najdeme finanční úřad, živnostenský úřad, atd.). Březník má asi 650 obyvatel. V obci se momentálně staví nové domy, stěhují se do ní nové rodiny. Uvažuje se i o postavení bytového domu, takže v budoucnu by mohl počet obyvatelstva mírně růst. Zvyšuje se i počet lidí, kteří sem o víkendech a o prázdninách jezdí na chalupy. Obchod bude umístěn v jižní části obce, kde se žádný obchod s potravinami nenachází. Pan Blatný má dostatečný prostor v přízemí svého domu, který používal jako garáž a prostor pro ukládání různých věcí. Místnost tedy vyklidí a zřídí zde obchod. To je velice výhodné, protože nebude muset investovat do nebytových prostorů pro podnikání ani platit nájem. Obchod ponese název „U Hladového vlka“. Pan Blatný doufá, že si jeho obchůdek všichni oblíbí, že získá stálé a spokojené zákazníky a také že vydělá víc peněz než v pekárně. Zároveň se mu zamlouvá být „sám svým pánem“ a hlavně nebude muset nikam dojíždět. Otevírací dobu může zvolit tak, aby vyhovovala jak jemu, tak zákazníkům… Tato část práce bude tedy zaměřena na to, co by měl všechno pan Blatný pro zahájení podnikání udělat. Abychom mohli předpovědět, zda se takový obchod v Březníku uživí, je nezbytné vytvořit podnikatelský plán, který bude po zahájení podnikání sloužit také jako kontrolní nástroj, zda se podařilo panu Blatnému dosáhnout očekávaných výsledků.

29

5.2 Získání oprávnění k podnikání 5.2.1 Výběr právní formy Pan Blatný chce podnikat sám, nehodlá tedy přibírat žádného společníka. Doufá, že se mu podaří získat potřebné finanční prostředky a rozjet podnikání podle svých představ. Vhodnou formou podnikání je v tomto případě podnik jednotlivce – živnost. Získání živnostenského oprávnění je ze všech možných forem podnikání nejjednodušší, vyžaduje minimální náklady a není zde zákonem stanovený základní kapitál jak je tomu např. u společnosti s ručením omezeným. Nevýhoda spočívá v tom, že pan Blatný bude ručit za svoje závazky celým svým majetkem. Pan Blatný se však nechce příliš zadlužovat, nepočítá ani s úvěrem od banky, protože do podnikání vloží svoje úspory. Naopak výhodné je, že když podnik dosáhne zisku, celý zisk připadne panu Blatnému, může s ním nakládat podle svého uvážení a nemusí se s nikým dělit. Jako výhoda živnosti se jeví i to, že vnitřní údaje o podniku nejsou přístupné veřejnosti.

5.2.2 Získání živnostenského oprávnění Prodej potravin je živnost obchodní (koupě zboží za účelem dalšího prodeje) a z hlediska dělení živností podle způsobu získání oprávnění se tato živnost řadí mezi ohlašovací, volné, pan Blatný tedy nepotřebuje žádnou odbornou způsobilost. Pan Blatný splňuje zákonem stanovené všeobecné podmínky (zvláštní splňovat nepotřebuje), takže vyplní příslušný formulář a ohlásí živnost na živnostenském úřadě. Obec Březník spadá do působnosti města Náměšť nad Oslavou, proto pan Blatný ohlásí živnost na Živnostenském úřadě v Náměšti. K ohlášení přidá výpis z rejstříku trestů (ne starší než 3 měsíce), předložení dokladu o tom, že nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky a doklad o zaplacení správního poplatku, který činí 1000 Kč. Pokud je vše v pořádku, vydá úřad do 15 dnů živnostenský list. Oprávnění podnikat však vzniká již dnem ohlášení (popř. pozdějším dnem v ohlášení uvedeným).

30

5.3 Registrace na finančním úřadě Po získání živnostenského oprávnění je třeba se do 30 dnů zaregistrovat na místně příslušném finančním úřadě, v našem případě v Náměšti nad Oslavou. Tato povinnost vyplývá ze zákona č 337/1992., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších novel. Pan Blatný se zaregistruje pro účely placení daní jako plátce daně z příjmů a plátce daně silniční, protože hodlá dovážet některé zboží svým vlastním automobilem. Registrace se provádí pomocí formuláře vydaném ministerstvem financí ČR – přihláška k registraci. Přihláška se podává ve dvojím vyhotovení a přílohou musí být oprávnění k podnikání, tzn. že pan Blatný přiloží živnostenský list. Finanční úřad prověří údaje v tiskopise a přidělí podnikateli daňové identifikační číslo (DIČ) a o provedení registrace vydá osvědčení. DIČ musí podnikatel uvádět na všech daňových dokladech.

5.4 Registrace pro účely sociálního a zdravotního pojištění Pan Blatný bude podnikat na základě živnostenského oprávnění, zařadí se tedy mezi osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ). Pro úřady, zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení je OSVČ každá osoba, která má příjem z podnikání. Podnikatel musí oznámit místně příslušné správě sociálního zabezpečení a vybrané zdravotní pojišťovně den zahájení samostatné výdělečné

činnosti a to do 8 dnů po zahájení činnosti. Pan Blatný bude mít podnikání jako hlavní činnost, musí tedy platit měsíčně zálohy na: -

sociální pojištění (na OSSZ)

-

zdravotní pojištění (své zdravotní pojišťovně)

a na konci roku podat přehled příjmů a výdajů.

31

a) Sociální pojištění Sociální pojištění u OSVČ zahrnuje důchodové zabezpečení a nemocenské pojištění.


Důchodové zabezpečení Důchodové zabezpečení se platí spolu s příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti. Je povinné, pokud zisk v předchozím roce přesáhl určitou hranici (pro rok 2008 je to 48 334 Kč za rok 2007). Sazba činí pro OSVČ podle §7 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti celkem 29,6% (28% důchodové pojištění a 1,6% příspěvek na zaměstnanost) z vyměřovacího základu, který si OSVČ sama určí, minimální hranice je však 50% příjmů po odpočtu výdajů. V průběhu roku se platí zálohy, které se vypočítají z přehledu příjmů a výdajů za minulý rok. Protože pan Blatný s podnikáním začíná, neměl tedy ještě příjmy a výdaje, bude platit zákonem stanovenou minimální měsíční zálohu, která u hlavní činnosti činí 1 596 Kč. Po podání přehledu příjmů a výdajů na konci roku doplatí pojištění podle skutečného zisku. Zálohy jsou povinné i když s podnikáním začínáme nebo jsme předešlý rok měli nízký zisk nebo ztrátu.


Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění se platí dobrovolně. Platíme-li zálohy na sociální pojištění, můžeme se rozhodnout, že budeme zároveň platit i nemocenské pojištění. Pokud se OSVČ rozhodne nemocenské neplatit, nedostane v případě nemoci nemocenské dávky. Pojistné se platí měsíčně spolu se zálohou na sociální pojištění a jeho výše se vypočítá z posledního přehledu příjmů a výdajů. Sazba činí podle zákona pro OSVČ 2,2% z vyměřovacího základu. Pan Blatný se rozhodl, že nemocenské bude platit. Nemá však zatím příjmy a výdaje z minulých let, takže opět použije zákonem stanovenou minimální platbu, která pro hlavní činnost činní 222 Kč za měsíc.

32

b) Zdravotní pojištění Všeobecné zdravotní pojištění vymezuje zákon č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění upravený následnými novelami. Toto pojištění zajišťuje pojištěncům poskytování diagnostické péče, léčebné péče ambulantní i ústavní, prevence, poskytování léčiv a prostředků zdravotnické techniky, atd. Pojištěncem je každá osoba, která má trvalý pobyt na území České republiky. Plátci jsou ze zákona zaměstnavatelé, pojištěnci a stát. OSVČ je pro účely zdravotního pojištění zařazena do kategorie pojištěnci a musí pravidelně odvádět zálohy na pojistné na účet vybrané zdravotní pojišťovny. Jak už bylo řečeno, podnikání bude pro pana Blatného hlavní činností, proto pan Blatný musí platit pravidelně měsíční zálohu. Záloha se opět určuje výpočtem z posledního přehledu příjmů a výdajů. Pan Blatný použije minimální zálohu, která

činí od 1.1.2008 1 456 Kč. Na konci roku po podání přehledu příjmů a výdajů je třeba pojistné doplatit. Výše pojistného je 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období.

5.5 Podnikatelský záměr Podnikatelský plán má ústřední význam při zakládání podniku. Rozhoduje hlavní měrou o cestě k budoucímu úspěchu. Podnikatel si v plánu promyslí a kriticky prozkoumá vlastní podnikatelskou koncepci. Pan Blatný se chystá otevřít prodejnu s potravinami, musí si tedy ujasnit otázky týkající se nabízeného zboží (musí také vhodně zvolit množství, protože potraviny mají omezenou, mnohdy hodně krátkou dobu trvanlivosti), cen zboží, zákazníků, konkurence, pracovních sil, musí promyslet financování záměru a všechna rizika, která při vstupu do podnikání hrozí, případně se pokusit je nějak eliminovat. Tyto otázky pomůže zodpovědět podnikatelský plán, který bude také nástrojem pozdějšího srovnávání plánu a skutečnosti.

33

V tomto plánu tedy mj. popíšeme obchod pana Blatného, krátce shrneme hlavní cíle firmy, popíšeme nabízené zboží, provedeme potřebné analýzy, odhadneme budoucí výnosy a náklady a spočítáme zda obchod dosáhne zisku popř. za jak dlouho.

5.5.1 Základní údaje o podniku a cíle podniku Název: U Hladového vlka Předmět podnikání: prodej potravin Sídlo: Březník 123, PSČ 675 74 (kraj Vysočina) Právní forma: živnost Mobil: 728 950 276 E-mail: [email protected] IČO: 47459165 DIČ: 3336006280623 Bankovní spojení:

KB

Číslo bankovního účtu: 84626921/0100 Otevírací doba: Po-Čt: 6:00-11:00, 14:00-17:00 Pá: 6:00-11:00, 14:00-18:00 So-Ne: 8:00-11:00 Kontaktní osoba: Miroslav Blatný (Březník 123, 675 74) Plánované datum zahájení: 1.7.2008

Jedná

se

tedy

o

maloobchod

s potravinami

zahrnující

nákup

potravin

z velkoobchodu nebo přímo od výrobců (pekařů, mlynářů, apod.) a jejich následný prodej bez dalšího zpracování konečnému spotřebiteli. Pan Blatný si stanovil několik cílů, kterých by chtěl dosáhnout, mezi tyto cíle patří udržení se na trhu, postupné zvyšování hodnoty firmy, dosažení zisku, získání stálých a spokojených zákazníků.

34

5.5.2 Charakteristika produktů Pan Blatný bude prodávat potraviny, které by měly být vždy čerstvé (zejména pečivo) a hlavně nesmí mít prošlou dobu trvanlivosti, protože zákazníci by potraviny samozřejmě nekupovali a také by hrozily sankce, pokud by přišla kontrola. Pan Blatný bude zboží neustále kontrolovat a potraviny, kterým se blíží vypršení doby trvanlivosti zlevní, aby se co nejrychleji prodaly a nemusely se vyhodit. Sortiment potravin je velký a pan Blatný nebude schopen nabízet tak širokou škálu zboží jako například supermarkety, bude tedy nabízet základní sortiment, který je popsán v tabulce 1. Jedná se hlavně o pečivo, masné a mléčné výrobky, nápoje, sladkosti.

Tabulka 1: Základní sortiment prodávaného zboží Pečivo:

chléb, rohlíky, dalamánky, vánočka, (příležitostně sladké pečivo např. koblihy, koláče, croisanty,…)

Masné

salám Vysočina, salám Poličan, salám Herkules, dietní párky,

výrobky:

šunka, kuřecí šunka, anglická slanina,…

Mléčné výrobky:

Sladkosti: Slané pečivo: Alkoholické nápoje:

mléko, trvanlivé mléko, jogurt bílý, jogurt ochucený, smetana, máslo, tvaroh, sýr Eidam, Hermelín, Niva, Korbáčiky, měkké sýry – Veselá kráva, Apetito,…

čokolády, bonboniéry, oplatky, sušenky, bonbóny, žvýkačky, gumové cukrovinky brambůrky, tyčinky rum, vodka, broskvová vodka, whisky, Jelzin, pivo

Nealkoholické perlivá voda, neperlivá voda, limonády, minerální vody, nápoje:

Coca Cola+Kofola, fruiko

35

Pokud se obchodu bude dařit, chystá se pan Blatný rozšířit sortiment zboží hlavně o ovoce a zeleninu (které zařadí až se obchod zaběhne, protože ovoce a zelenina rychle podléhá zkáze) a dále o výrobky, které jinak najdeme v drogerii (tzn. hygienické potřeby, prací prášky, mýdla, krémy), uvažoval i o novinách a časopisech. V budoucnu by pan Blatný chtěl rozšířit prodej ještě o ledňáky či točenou zmrzlinu. To je ovšem jen sezónní záležitost a měla by přilákat hlavně děti, ale i dospělé. K tomuto účelu by bylo dobré pořídit lavičky nebo nějaké jiné posezení před prodejnu, aby si zákazníci mohli vychutnat zmrzlinu hned na místě. Vše se však bude odvíjet od výše tržeb.

5.5.3 Analýza trhu a konkurence Maloobchodní jednotka by měla před zahájením provozu provést analýzu trhu, aby identifikovala potenciální zákazníky, konkurenci, popř. i dodavatele a zjistila příležitosti a hrozby, se kterými by se mohla setkat, využít je ve svůj prospěch nebo jim předcházet. Očekává se, že v podnikatelském plánu uvedeme informace jak o celkovém trhu, tak o svém cílovém trhu. V našem případě vymezíme celkový trh jako trh s potravinami. Jedná se o zboží každodenní spotřeby uspokojující základní fyziologické potřeby lidí, přesto nebude úplně snadné najít velký počet zákazníků, protože trh s potravinami je v dnešní době přesycen. Pan Blatný však nehodlá obsluhovat celý trh, což by ani nebylo možné, ale zaměří se pouze na zákazníky v okolí svého bydliště. Hlavními potenciálními zákazníky tedy budou obyvatelé obce, kteří potřebují nakupovat věci každodenní spotřeby tzn. pečivo, mléčné a masné výrobky, ovoce a zeleninu. Sladkosti a nápoje potom méně častěji. Menší část nákupčích budou tvořit náhodní lidé, kteří obcí projíždí a nutně něco potřebují. Dá se očekávat, že v létě k nám zavítají také návštěvníci rekreačního tábora „U Lysáka“ (vzdáleného 1 km). Další skupinku „sezónních

36

zákazníku“ tvoří rekreanti z nedaleké chatové oblasti. Podnik pana Blatného je tedy zaměřen hlavně na místní trh. Z hlediska demografického není potřeba zákazníky rozčleňovat, protože potraviny potřebují všichni lidé, nezáleží na věku, pohlaví ani příjmové kategorii. Zákazníci by k nám měli chodit hlavně proto, že někde potraviny nakoupit musí a v tomto případě to do našeho „krámku“ budou mít blízko, postačí několikaminutová cesta pěšky, což je výhodné zejména pro ty, kteří nevlastní automobil (zejména důchodci, kteří tvoří asi čtvrtinu obyvatelstva), navíc zaručujeme vždy

čerstvé potraviny. Ceny budou nastaveny tak, aby byly pro obyvatele přijatelné, pokud možno stejné nebo alespoň z počátku o něco nižší než u konkurence. I přesto si někteří obyvatelé (např. ti, kteří dojíždějí za prací do větších měst) možná raději nakoupí ve velkých a levnějších supermarketech než u nás. S tím souvisí otázka konkurence. Pan Blatný doufá, že tržby půjdou dobře, přestože v obci se nachází ještě dva podobné obchody a sice Smíšené zboží na druhém konci vesnice a Jednota Moravské Budějovice uprostřed obce. Hlavně JMB představuje velkou konkurenci, protože tento podnik disponuje dobrými cenami, navíc pravidelně mívá akční nabídky na různé druhy zboží. O těchto akcích informuje zákazníky pomocí letáků, které doručuje prostřednictvím České pošty přímo do domu. Ovšem daleko větší konkurenci představují velké potravinové supermarkety v Náměšti nad Oslavou (vzdálené asi 5 km), konkrétně supermarket Plus, Jednota Moravské Budějovice a Potraviny Kučera, které disponují obrovským sortimentem zboží, nízkou cenou a samozřejmě také akčními nabídkami. Především obyvatelé obce by ale mohli upřednostňovat nás, protože nemusí na nákupy jezdit autem.

5.5.4 Analýza pracovních sil Malý obchod s potravinami není náročný na pracovní síly, podnikatel si vystačí i sám. Pan Blatný bude v obchodě prodávat, prodavače tedy zaměstnat nepotřebuje,

37

ale zvažuje, jestli by neměl zaměstnat alespoň jednoho pracovníka. Dotyčný by měl mít vystudovanou alespoň střední školu nejlépe ekonomického zaměření. Tento pracovník by vedl účetnictví (v tomto případě daňovou evidenci) a také by v obchodě pár hodin týdně prodával. Pan Blatný nemá vzdělání ekonomického směru, takže možná bude lepší, když zaměstná někoho, kdo se v účetnictví a daních vyzná. Vzhledem k oboru podnikání by neměl být problém někoho sehnat, protože odpovídající vzdělání má v okolí Březníka dostatek lidí, navíc je pracovních příležitostí v obci poměrně málo. Pan Blatný se předběžně ptal slečny Aleny Sklenářové.

Podrobnější informace o pracovnici a jejím zařazení: Jméno:

Alena Sklenářová

Věk:

25

Stav:

svobodná, nemá děti

Vzdělání:

Obchodní akademie dr. Albína Bráfa v Třebíči

Funkce:

účetní, prodavačka

Datum nástupu: 1.7.2008 Plat:

15 000 Kč

Výpočet mzdy v případě, že pan Blatný přijme pracovnici (nově od 1.1.2008): měsíční hrubá mzda ..........................................15 000 Kč zdravotní pojištění zaměstnavatel (9%) ..............1 350 Kč sociální pojištění zaměstnavatel (26%)...............3 900 Kč superhrubá mzda (po zaokrouhlení) .................20 300 Kč sazba daně ................................................................15 % daň .......................................................................3 045 Kč slevy na dani .................................................... - 2 070 Kč daň po slevách........................................................975 Kč

38

sociální pojištění zaměstnanec (8%)...................1 200 Kč zdravotní pojištění zaměstnanec (4,5%) ............... 675 Kč

čistá mzda = hrubá mzda – soc.poj. – zdrav.poj. – daň čistá mzda = 15 000 – 1 200 – 675 – 975 = 12 150 Kč

mzdové náklady zaměstnavatele = hrubá mzda + soc.poj. + zdrav.poj

mzdové náklady zaměstnavatele = 15 000 + 3 900 + 1 350 = 20 250 Kč

Plat pracovnice je nástupní a v budoucnu je pan Blatný ochoten ho zvýšit podle toho, jak půjdou tržby.

5.5.5 Finanční část Finanční plán je završením podnikatelského plánu a je také spojovacím článkem mezi představami a touhami vlastníků podniku a realitou. Ověřuje reálnost podnikatelského záměru a také pomůže v rozhodování zda s podnikáním začít nebo ne. Jednou z důležitých otázek je sestavení reálného rozpočtu výdajů na zahájení podnikání, ale i na financování provozu, tzv. zakladatelského rozpočtu, pomocí kterého určíme výši potřebných zdrojů financování.

a) Vstupní náklady - získání živnostenského listu .....................................................1 000 Kč - poplatek za výpis z rejstříku trestů ................................................50 Kč - nákup technického vybavení: - pult..........................................6 499 Kč - pokladna .................................5 766 Kč - lednice...................................14 102 Kč - mrazící box Indesit .................9 935 Kč - regály a stojany.....................23 668 Kč

39

- kalkulačka Casio........................679 Kč - počítač + software.................25 000 Kč - nákup zboží.............................................................................70 000 Kč - peníze do pokladny.................................................................10 000 Kč - náklady na propagaci ................................................................2 000 Kč - ostatní náklady..........................................................................3 000 Kč - celkem....................................................................................171 699Kč

b) Financování podnikání Na zahájení podnikání bude potřeba dost finančních prostředků. Pan Blatný se rozhodl, že vloží do podnikání své úspory a zbývající část peněz si zapůjčí od rodičů, kteří souhlasí. To je pro pana Blatného velice výhodné, protože se nebude muset zadlužovat u banky.

Zdroje financí - vklad podnikatele..................................................................150 000 Kč - půjčka od rodičů .....................................................................50 000 Kč - celkem...................................................................................200 000 Kč

c) Počáteční rozvaha Aktiva Stálá pult poklad lednic mrazící box regály a stojany kalkulačka počítač Oběžná zboží pokladna běžný účet aktiva celkem

Pasiva 6 499 5 766 14 102 9 935 23 668 679 25 000 70 000 10 000 34 351

200 000

Vlastní základní kapitál

150 000

Cizí půjčka

50 000

pasiva celkem

200 000

40

d) Předpokládané příjmy Abychom mohli odhadnout zisk, musíme uvést přepokládané měsíční náklady a výnosy. Z těchto odhadů dále vypočítáme, kdy se vrátí investovaný kapitál. Příjmy budou závislé na tom, kolik denně přijde zákazníků a kolik každý z nich utratí. Vzhledem k počtu obyvatel v obci by to mohl být asi takový počet (tento počet bude kolísat a každý zákazník u nás také utratí jiné množství peněz):

- očekávaný počet zákazníků .........60/den - průměrná tržba za 1 zákazníka ..100 Kč - denní tržba ................................100 * 60 = 6 000 Kč - měsíční tržba..........................6 000 * 30 = 180 000 Kč - roční tržba..........................180 000 * 12 = 2 160 000 Kč

Tabulka 2: Předpokládané tržby

tržby (Kč)

za 1 den

za 1 měsíc

za 1 rok

za 2 roky

6 000

180 000

2 160 000

4 320 000

Odhad v tabulce na další dva roky je pouze orientační, protože uvažuje stále stejné tržby po celé dva roky podnikání. Tržby se však budou měnit podle toho, jak budeme regulovat ceny a jak se změní náklady na zboží.

e) Předpokládané náklady Při zakládání firmy je nutné stanovit náklady na založení firmy (vstupní náklady, o nichž bylo pojednáno výše) a provozní náklady, které vzniknou po zahájení

činnosti. Do provozních nákladů patří spotřeba materiálu a zboží, mzdy zaměstnanců, zdravotní a sociální pojištění, náklady na pronájem prostor, nákup energií, údržba a opravy, spotřeba pohonných hmot, náklady na reklamu a propagaci, atd.

41

V případě našeho obchodu s potravinami to budou tyto náklady: - záloha na elektřinu..............................1 000 Kč/měsíc - záloha na plyn.....................................1 000 Kč/měsíc - zaměstnanci (včetně pojištění) .........20 250 Kč/měsíc - nákup zboží.....................................126 000 Kč/měsíc - náklady na reklamu................................500 Kč/měsíc - účet za mobil.........................................500

Kč/měsíc

- pohonné hmoty ...................................1 600 Kč/měsíc - výdaje celkem .................................150 850 Kč/měsíc

Nejdůležitější položku nákladů tvoří nákup zboží do prodejny. Podle propočtů obchod utrží 180 000 Kč za měsíc. Pan Blatný počítá s průměrnou obchodní přirážkou ve výši 30% z maloobchodní ceny (tzn. 30% ze 180 000 = 54 000), takže náklady na zboží by měly činit 126 000 Kč měsíčně. Pan Blatný však bude muset pečlivě zvážit výběr zboží a dodavatelů, aby se do této částky vešel. Náklady na nákup zboží na měsíc se neshodují s počátečními náklady, protože některé potraviny se rychleji kazí, proto se musí dokoupit až během měsíce (např. pečivo, ovoce,…). Další významnou položku tvoří mzdové náklady (20 250 Kč/měsíc), proto by měl pan Blatný zvážit, jestli by se neobešel bez zaměstnanců. Náklady na pohonné hmoty nebudou příliš velké. Pan Blatný bude jezdit nakupovat do velkoobchodů pouze 1 až 2krát za týden, protože většinu zboží mu dovezou dodavatelé přímo do prodejny.

Tabulka 3: Předpokládané náklady náklady (Kč)

za 1 měsíc

za 1 rok

za 2 roky

150 850

1 810 200

3 620 400

Předpokládáme, že náklady se v budoucnu zvýší v závislosti na zdražování některých druhů nákladů. Neustále se zdražují ceny energií, benzínu, potravin. Zaměstnankyně možná bude požadovat vyšší mzdu.

42

f) Výpočet zisku pro rok 2008 příjem za rok 2008 ...............180 000 * 6 = 1 080 000 Kč náklady za rok 2008 .............150 850 * 6 = 905 100 Kč.

Hrubý zisk (základ daně) = roční příjem – roční náklady

Hrubý zisk = 1 080 000 – 905 100 = 174 900 Kč (Pojistné na sociální a zdravotní pojištění se při stanovení základu daně u OSVČ od roku 2008 nepočítá do daňových výdajů. Tato změna koresponduje se zavedením superhrubé mzdy jako základu daně u zaměstnanců.)

Pro zdaňovací období 2008 činí daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§15) a o odčitatelné položky od základu daně (§34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů 15 % (od roku 2009 potom 12,5%). Daň…174 900 * 0,15 = 26 235 Kč Sleva na dani na poplatníka pro rok 2008 činí 24 840 Kč (pro rok 2009 pak 16 560 Kč.)

Daň po slevě…26 235 – 24 840 = 1 395 Kč.

Pojištění za rok 2008 Vyměřovací základ (50% ze zisku)…50% z 174 900 = 87 450 Kč

Důchodové pojištění…29,6% z 87 450 = 25 885 Kč Nemocenské pojištění…2,2% z 87 450 = 1 924 Kč Zdravotní pojištění…13,5% z 87 450 = 11 806 Kč

Daň silniční za rok 2008 Pan Blatný vlastní automobil Škoda Fabia 1 400cm3, kterým bude dovážet zboží do prodejny. Tento automobil bude používat všech 6 měsíců. Roční sazba…2 400 Kč Měsíční sazba..2 400 / 12 = 200 Kč

43

Termíny záloh na placení daně:

15.10 (7,8,9).......3 * 200 = 600 Kč 15.12 (10.11)...... 2 * 200 = 400 Kč celkem zálohy....................... 1 000Kč

Silniční daň:

6 * 200 = 1 200 Kč …doplatek 200 Kč.

Čistý zisk = hrubý zisk – daň z příjmů – pojištění – daň silniční

Čistý zisk = 174 900 – 1 395 – 25 885 – 1 924 – 11 806 – 1 200 = 132 690 Kč Čistý zisk za rok 2008 činí 132 690 Kč, což je 22 115 Kč za měsíc.

g) Výpočet zisku pro rok 2009 příjem za rok 2009 ...............180 000 * 12 = 2 160 000 Kč náklady za rok 2009 .............150 850 * 12 = 1 810 200 Kč

hrubý zisk (základ daně) = roční příjem – roční náklady

Hrubý zisk = 2 160 000 – 1 810 200 = 349 800 Kč Daň…349 800 * 0,125 = 43 725 Kč

Daň po slevě…43 725 – 16 560 = 27 165 Kč

Pojištění za rok 2008 Vyměřovací základ (50% ze zisku)…50% z 349 800 = 174 900 Kč

Důchodové pojištění…29,60% z 174 900 = 51 770 Kč Nemocenské pojištění…2,2% z 174 900 = 3 848 Kč Zdravotní pojištění…13,5% z 174 900 = 23 612 Kč

Daň silniční za rok 2009 Pan Blatný bude používat automobil celý rok. Roční sazba…2 400 Kč Měsíční sazba..2 400 / 12 = 200 Kč

44

Termíny záloh na placení daně:

15.4.

(1,2,3).......3 * 200 = 600 Kč

15.7.

(4,5,6).......3 * 200 = 600 Kč

15.10 (7,8,9).......3 * 200 = 600 Kč 15.12 (10.11)...... 2 * 200 = 400 Kč celkem zálohy....................... 2 200Kč

Silniční daň:

12 * 200 = 2 400 Kč …doplatek 200 Kč.

Čistý zisk = hrubý zisk – daň z příjmů – pojištění – daň silniční

Čistý zisk = 349 800 – 27 165 – 51 770 – 3 848 – 23 612 – 2 400 = 241 005 Kč Čistý zisk za rok 2008 činí 241 005 Kč, což je 20 084 Kč za měsíc.

h) Výpočet doby návratnosti vloženého kapitálu vložený kapitál .....................200 000 Kč

čistý zisk za rok 2008...........132 690 Kč (tj. 721 Kč za den) čistý zisk za rok 2009...........241 005 Kč (tj. 660 Kč za den) v prvním roce tj. za 184 dní se vrátí 132 690 Kč 200 000 – 132 690 = 67 310 Kč..částka, která se vrátí až v dalším roce 67 310 / 660 = 102 dní

Celková doba návratnosti vloženého kapitálu je 184 + 102 = 286 dní (přes 9 měsíců, podle propočtů by to bylo 12.dubna 2009).

i) Rozdělení zisku Rozdělení zisku je zcela na majiteli obchodu. Pan blatný se rozhodl, že bude odkládat měsíčně 3 000 Kč na rezervy, kdyby byla potřeba nějaká oprava, popř. nové vybavení, aby měl tyto výdaje z čeho zaplatit. Zbytek peněz si ponechá jako vlastní ohodnocení, které by podle našich propočtů mělo po odečtení částky na rezervy činit v roce 2008 19 115 Kč za měsíc a v roce 2009 17 084 Kč za měsíc.

45

5.5.6 Analýza rizika Každá nově založená firma se setkává s velkými příležitostmi a riziky. Proto by měl začínající podnikatel promyslet všechna tyto rizika, popř. připravit příslušná opatření k jejich minimalizaci.

V případě našeho obchodu s potravinami se setkáváme s těmito rizikovými faktory:


Konkurence – někteří obyvatelé obce možná budou raději nakupovat u některého z našich konkurentů, toto riziko se vynasnažíme minimalizovat tím, že zavedeme podobné ceny jako konkurence, podobné slevové akce, budeme nabízet čerstvé potraviny a samozřejmostí je příjemná nákupní atmosféra.


Nedostatečný počet zákazníků – riziko, že jsme špatně odhadli počet našich zákazníků a množství peněz, které u nás denně utratí. To se projeví ve výši tržeb a v konečném důsledku i na zisku. Proto je nutné věnovat zejména po zahájení podnikání velkou pozornost propagaci obchodu, abychom nalákali co nejvíce lidí.


Nižší tržby než očekáváme – důsledek nižšího počtu zákazníků.
Zvýšení nákladů – některé náklady se každoročně zvyšují, např. ceny energií neustále rostou, potraviny také podražily. Zvýšení nákladů se odrazí v cenách zboží, což může znamenat odliv zákazníků.


Zkažení potravin – některé potraviny se nestihnou prodat včas a zkazí se, zejména v prvních měsících podnikání nebudeme schopni odhadnout správné množství zásob potravin v obchodě a může se stát, že některé potraviny budeme muset vyhodit.


Daňové riziko – pokud stát zvýší daňové zatížení, čistý zisk se sníží. V rámci analyzování rizik bývá zahrnuta také analýza nejhoršího scénáře („worstcase analysis“). U našeho obchodu je to situace, kdy se obchodu nebude dařit, bude delší dobu ve ztrátě a pan Blatný nebude schopen platit svoje závazky. V takovém případě hrozí obchodu zavření a následná likvidace.

46

Pan Blatný by musel ukončit dodávky zboží a postupně rozprodat veškeré zboží z prodejny, ať už za normální cenu nebo za sníženou, popř. si zbytek potravin ponechat pro vlastní rodinu. Dále by se potřeboval zbavit vybavení prodejny (lednice, mrazícího boxu, regálů, pokladny,…), které by mohl prodat třeba na inzerát nebo v bazaru, popř. některému sousedovi či známému. Kdyby se mu podařilo vybavení prodat alespoň za polovinu pořizovací ceny dostal by za ně 42 485 Kč. Další peníze by utržil za zbytek prodaného zboží. Do podnikání vložil pan Blatný 200 000 Kč, z čehož by se mu při likvidaci obchodu vrátila částka za prodané vybavení a prodané zbylé zboží, což by pravděpodobně stačilo na vrácení peněz rodičům (50 000 Kč), ale o zbytek peněz by přišel.

5.5.7 SWOT analýza SWOT analýza posuzuje silné (Strenghts) a slabé (Weaknesses) stránky podniku a dále zkoumá příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats), kterým je nebo bude podnik vystaven. Přitom silné a slabé stránky jsou v podstatě interní faktory, které můžeme sami ovlivňovat a hrozby a příležitosti jsou externími vlivy, které samy o sobě neovlivníme, pouze na ně můžeme reagovat.18 Tato analýza prokáže, že svému trhu rozumíme a že si uvědomujeme jak své silné stránky, tak veškerá úskalí. Je zcela zbytečné zakrývat jakékoli aspekty trhu, které považujeme za nepříznivé, jako jsou konkurence, cenová politika, vstupní bariéry atd., proto je lepší analyzovat trh ze všech stran a prokázat, že jsme promysleli veškeré možnosti.19

18

Zdroj: KORÁB,V., PETERKA,J., REŽŇÁKOVÁ,M. Podnikatelský plán. 1. vydání, Brno: Computer Press,a.s., 2007. 216s. ISBN 978-80-251-1605-0 19

Zdroj: http://www.czechinvest.org/data/files/podnikatelsky-plan-48-cz.pdf

47

SWOT analýza pro obchod s potravinami:

Silné stránky

Slabé stránky

- kvalitní čerstvé potraviny

- malá zkušenost s provozem prodejny

- příjemné „domácké“ prostředí a

- užší sortiment zboží - nepatříme k žádnému obchodnímu

personál - poskytování akčních slev

řetězci

- propagace

Příležitosti

Hrozby

- lidé musí někde potraviny nakoupit

- konkurence

- mírně rostoucí počet

- zvyšující se ceny vstupů

potenciálních zákazníků v obci

- kažení potravin

- stálá poptávka

5.5.8 Propagace a reklama Propagace je důležitou součástí marketingového mixu, bez které by subjekty na trhu těžko udržely krok s konkurencí. O našem obchodu se dozví občané obce díky místnímu rozhlasu, ve kterém necháme vyhlásit také datum zahájení prodeje. Reklamu dáme i do zpravodaje „Březnický čtvrtletník“, který je dodáván obyvatelům obce zdarma přímo do domu. Budeme též využívat letáků s nabídkou akčních slev na vybraný sortiment. Tyto letáky pan Blatný buď nechá rozeslat poštou nebo je může po obci roznést sám, popř. o to požádat svou zaměstnankyni. Jestliže získáme spokojené zákazníky, pak další formou propagace budou jejich reference u známých. Dále pan Blatný nechá udělat reklamní tašky s logem a názvem jeho obchodu a k dispozici budou přímo v prodejně kapesní reklamní kalendáře, které si může každý zákazník vzít. O další propagaci se pan Blatný rozhodne až podle toho, jak se budou vyvíjet tržby.

48

5.6 Povinnosti provozovatelů potravinářského podniku Povinnosti spojené s provozováním prodejny s potravinami a hygienické požadavky na takovou prodejnu vymezuje zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích20 a dále vyhlášky Ministerstva zdravotnictví.21

a) Povinnosti provozovatelů potravinářského podniku dle §3 a §11:
dodržovat požadavky na zdravotní nezávadnost, jakost, přepravu, skladování a uvádění do oběhu potravin a technologické a hygienické požadavky stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy


oddělit prostory určené pro výrobu a zacházení s potravinami od jiných prostor
používat při výrobě potravin a zacházení s nimi jen taková technická nebo technologická zařízení a technologické postupy, které zajistí zdravotní nezávadnost potravin


vést evidenci o provedené ochranné dezinsekci a ochranné deratizaci zaměřené na likvidaci původců nákaz


oznámit písemně nebo způsobem umožňujícím dálkový přenos dat zahájení a ukončení výkonu předmětu činnosti příslušnému orgánu dozoru


skladovat potraviny v prostorách za podmínek, které umožňují uchovat jejich zdravotní nezávadnost a jakost


uchovávat potraviny při teplotách stanovených vyhláškou nebo deklarovaných výrobcem

20

Zdroj: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-110-1997-sb-o-potravinach-a-tabakovychvyrobcich/plne-zneni/ 21

Zdroj: http://www.frigomat.cz/aktuality/295-vyhlaska-ministerstva-zdravotnictvi-dne-28-listopadu199/

49

b) Uvádění potravin do oběhu (§10) Do oběhu je zakázáno uvádět potraviny:


jiné než zdravotně nezávadné
klamavě označené nebo nabízené ke spotřebě klamavým způsobem
s prošlým datem použitelnosti
neznámého původu Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti mohou být uváděny do oběhu, jsou-li takto označeny a jsou-li zdravotně nezávadné.

c) Hygienické požadavky na prodej potravin (dle vyhlášky 295 Ministerstva zdravotnictví ze dne 28.listopadu 1997 o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny)
potravinářská prodejna se umisťuje a technicky řeší tak, aby potraviny nebyly nepříznivě ovlivňovány vnějšími vlivy (například déšť, slunce) a okolím (zdroje znečištění)


podlahy potravinářské prodejny musí být beze spár, omyvatelné, nesmí být kluzké a nesmí nepříznivě ovlivňovat potraviny


v potravinářské prodejně musí být zajištěna odpovídající výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním, vyhovující osvětlení a vytápění


potravinářská prodejna musí být technicky zabezpečena proti vnikání hmyzu, hlodavců a ptactva


prostory potravinářské prodejny musí být vybaveny tak, aby odpovídaly prodávanému sortimentu a charakteru jednotlivých druhů potravin

d) Kontrola a státní dozor Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem vykonávají orgány ochrany veřejného zdraví, orgány veterinární správy, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

50

6 Závěr Tato práce byla zaměřena na zahájení podnikatelské činnosti v oblasti prodeje potravin. Hlavním cílem bylo vytvořit jakési vodítko, jak by měl podnikatel při zahájení podnikání postupovat počínaje výběrem právní formy podniku až po financování podnikatelského záměru. V praktické části jsem se tedy zabývala nejdříve výběrem právní formy podnikání pro obchod s potravinami, získáním oprávnění k podnikání, registrací na finančním úřadě pro účely placení daní a registracím pro účely placení sociálního a zdravotního pojištění. Uvedla jsem i způsob výpočtu a placení pojistného. Důležitou součástí práce bylo vypracování podnikatelského plánu, který pomůže v rozhodování, jestli se do podnikání pustit, či nikoliv. Zjistila jsem, že prosadit se na trhu s potravinami nebude až tak jednoduché. Největší riziko představuje konkurence, protože obchodů a zejména velkých supermarketů s potravinami působí na trhu velké množství. Pan Blatný počítá s tím, že najde zákazníky především mezi obyvateli obce, ale i tak hrozí nebezpečí, že zákazníků bude málo, že lidé raději nakoupí u některého z místních konkurentů, což by mohlo vést až ke krachu obchodu. Pan Blatný musí ještě zvážit, od kterých dodavatelů bude odebírat zboží. Vhodný výběr dodavatelů se projeví v nákladech, zásobách i kvalitě a prodejnosti výrobků a tím i v celkovém zisku. Důležitým aspektem bude také to, jaké podmínky domluví s konkrétními dodavateli. U některých druhů zboží se pan Blatný pokusí vyjednat poskytnutí slev. Nesmíme zapomenout ani na dopravu zboží do obchodu. Většina dodavatelů však svoje zboží rozváží (např. pekárny), takže zboží dovezou přímo do obchodu. Pan Blatný bude také občas pro některé druhy zboží jezdit vlastním automobilem do velkoobchodů. Veškeré zboží však musí být čerstvé a splňovat tato kritéria: standardní kvalita a rozumná cena. Co se týče pracovních sil, pan Blatný by měl ještě jednou zvážit, zda je skutečně nutné zaměstnat pracovníka, protože mzda, kterou by slečně Sklenářové musel

51

každý měsíc vyplatit, tvoří podstatnou část nákladů. Otázkou je, jestli by více ušetřil, kdyby si nechal dělat účetnictví od externí firmy. Ve finanční části podnikatelského plánu jsou vyčísleny veškeré vstupní náklady na pořízení dlouhodobého majetku a výdaje spojené se zahájením podnikání. Uvedla jsem, jak tyto výdaje hodlá pan Blatný financovat. Dále jsem spočítala předpokládané výnosy, náklady i konečný zisk za rok 2008 a 2009. Nutno podotknout, že tyto výpočty jsou pouze orientační a že výnosy a náklady se pravděpodobně postupem času změní, budou se tedy lišit od naplánovaných. S tím souvisí doba návratnosti vloženého kapitálu. Ve výpočtech v podnikatelském plánu mi vyšlo, že vložený kapitál se vrátí zhruba za 9-10 měsíců, což je poměrně brzo. Doba návratnosti se však může prodloužit, pokud obchod dosáhne nižších zisků než v propočtech. Nicméně na základě veškerých poznatků a propočtů s přihlédnutím ke všem rizikům se podnikatelský záměr jeví jako uskutečnitelný, proto bych v tomto případě panu Blatnému doporučila, aby obchod s potravinami otevřel a začal podnikat.

52

7 Seznam použité literatury [1]

WUPPERFELD, U. Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1. vydání. Praha: Management Press, 2003. 159s. ISBN 80-7261-075-9

[2]

ŽIVĚLOVÁ, I., ZICHOVÁ, J. Živnostenské podnikání. 1. vydání-dotisk. Brno: Brno International Business School, 2004. 79s. ISBN 80-86575-15-2

[3]

JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vydání, Praha: C.H. Beck, 2004. 524s. ISBN 80-7179-883-5

[4]

BARROW, C. Základy drobného podnikání. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 1996. 200s. ISBN 80-7169-232-8

[5]

KORÁB,V., PETERKA,J., REŽŇÁKOVÁ,M. Podnikatelský plán. 1. vydání, Brno: Computer Press,a.s., 2007. 216s. ISBN 978-80-251-1605-0

[6]

VEJDĚLEK, J. Jak založit nebo převzít podnik. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 1997. 232s. ISBN 80-7169-234-4

[7]

VEBER,J., SRPOVÁ,J.a kol. Podnikání malé a střední firmy. 1. vydání, Praha, GRADA PUBLISHING, 2005. 304s. ISBN 80-247-1069-2

[8]

FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1.vydání. GRADA PUBLISHING, 2005. 356s. ISBN 80-247-0939-2

[9]

Obchodní zákoník [online]. [cit. 9. února 2008]. Dostupný na Internetu:

[10]

Živnostenský zákon [online]. [cit. 8. března 2008]. Dostupný na Internetu:

[11]

Obyvatelstvo [online]. [cit. 19. března 2008]. Dostupný na Internetu: www.breznik.cz

[12]

Zákon o pojistném na sociální zabezpečení [online]. [cit. 20. března 2008]. Dostupný na Internetu:

53

[13]

Zákon o důchodovém pojištění [online]. [cit. 20. března 2008]. Dostupný z Internetu:

[14]

Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění [online]. [cit. 21.března 2008]. Dostupný z Internetu:

[15]

Jak začít podnikat [online]. [cit. 21. března 2008]. Dostupný z Internetu:

[16]

Mzdový kalkulátor 2008 [online]. [cit. 5.dubna 2008]. Dostupný z Internetu:

[17]

Reforma v daních z příjmů FO [online]. [cit. 5. dubna 2008]. Dostupný z Internetu:

[18]

Schéma ohlášení živnosti/žádosti o koncesi [online]. [cit. 29.dubna 2008]. Dostupný z Internetu:

[19]

Jak napsat podnikatelský plán [online]. [cit. 29.dubna 2008]. Dostupný z Internetu:

[20]

295 Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ze dne 28.listopadu 1997 o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny [online]. [cit. 8.května 2008]. Dostupný z Internetu:

[21]

Zákon o potravinách a tabákových výrobcích [online]. [cit. 8.května 2008]. Dostupný z Internetu:

54

8 Seznam příloh Příloha číslo 1: Schéma ohlášení živnosti Příloha číslo 2: Jednotný registrační formulář Příloha číslo 3: Ceník základního sortimentu

55