Z DĚJIN DOLNÍCH KOUNIC DÍL II., KAPITOLA XXIV. PUTOVÁNÍ PO DOMECH, ŽIVNOSTECH A MINULOSTÍ MĚSTA 3. ČÁST Čp. 400 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 19. V roce 1787 měl dům staré číslo = 176. Před r. 1844 měl dům staré číslo = 285. V letech 1657–1688 1688–1695 1695–1701 1701–1708 1708–1713 1713–1728 1728–1745 1745–1749 1749–1775 1775–1800 1800–1844 1844–1880
Jméno a příjmení osobní data Mikoláš PEŠÁK Václav KUBEŠ Dobiáš HANDLAR Martin ZVOLSKEY Petr SVOBODA Jakub POKORNÝ Johann RŮŽEK Jiří RŮŽEK Johan JEŽEK Karel MIHOWSKÝ Johann KUTCHERA Josef ANISCH
povolání
Marie ANISCHOVÁ Ernest ANISCH Jakob PRCHAL Jakub JELÍNEK František INOCHOVSKÝ Anna INOCHOVSKÁ MUDr. Ivan INOCHOVSKÝ Eva INOCHOVSKÁ
† 1915
knoflíkář
jiné poznámky
německé národnosti německé národnosti německé národnosti továrník něm. národ.
*1899
veterinář MVDr.
*1907
manželka
*30. 5. 1931 hudebník hrál u Gust. Broma * 7. 7. 1932 1045
Pan Inochovský měl syna MUDr. Ivana Inochovského, který dnes žije v Brně. V mladých létech hrával v Dolních Kounicích v orchestru Tempo, později pak několik let hrál na saxofon ve slavném orchestru Gustava Broma v Brně.
Pan veterinář MVDr. František Inochovský se narodil 6. 1. 1899 v Ořechově. Osobně jsme se znali, neboť jako mladý chlapec jsem k němu rád chodil obdivovat kaktusy, které míval přes léto volně na dvorní terase a občas jsem nějaký i dostal.
Taneční orchestr Tempo, kde hrával Ivan Inochovský a mimo jiné na basu i Milo Černoušek, kterého jsem vzpomínal především jako fotografa Dolních Kounic v minulém čísle.
Čp. 401 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 17. V roce 1787 měl dům staré číslo = Před r. 1844 měl dům staré číslo = 309 V letech 1844
Jméno a příjmení Rochus KUTSCHERA Rochus KUTSCHERA 1847–1874 Theresie JANÍKOVÁ František JANÍK 1874–1886 František JANÍK Anna Janíková 1871–1948 Arnošta JANÍKOVÁ
osobní data
jiné poznámky
syn *1847 †1926 dcera, roz. Kučerová manžel *1874 †1969 syn dcera, provd. za Alex Knotka *1871 †1948 dcera,provd. Schwetzová
Josef SCHWETZ František BUKÁČEK obchod s jízd. koly Dal se k Němcům, žil pak v Bavorsku, kde také zemřel. Marie BUKÁČKOVÁ *1902 provd. Veselá Tento dům vzpomínal ve svých vzpomínkách pan JUc František Janík jako svůj rodný dům. Na snímku je Rochus Kučera s fajfkou, jeho dědeček, ve dveřích v klobouku je
švagr Janíka – Josef Schwetz, po jeho pravé ruce je Anna Janíková – manželka Alexandra Knotka a vedle v bílé sukni a se šátkem její sestra Arnošta – manželka Josefa Schwetze. Ostatní jsou zvědaví sousedé z okolí. V domě bydlíval pan František Bukáček, který pocházel z Hrušovan. Ten zde míval obchod s jízdními koly. Za Války se přihlásil k Němcům a nakonec dožil v Bavorsku. Jeho sestra Marie, provdaná Veselá, pak na obchodě působila do r. 1950. Chodíval jsem tam kupovat jako chlapec žárovečky na jízdní kola. Dalším domem, který hned vedle následuje, je čp. 402 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 15. V roce 1787 měl dům staré číslo = 177, Před r. 1844 měl dům staré číslo = 286? V letech 1680–1715 1715–1721 1721–1746 1746–1775 1775– 1844 1880 1880–
Jméno a příjmení Filip JIDRNÁČEK Barbora JIDRNÁČKOVÁ Martin JIDRNÁČEK Michael MRÁČEK vdova MRÁČKOVÁ Johan BOX Josef SCHMIED Sofie SCHMIEDOVÁ Vojtěch BERÁNEK Zuzana BERÁNKOVÁ Zdeněk BERÁNEK Vojtěch BERÁNEK –2003 Miloslav GOTTWALD
osobní data
povolání
jiné pozn. manželka syn manželka
*1889 †1948 *1901
financ
ženatý
U tohoto domu bych rád upozornil na rodinu Beránkovu, která zde žila. Otec byl členem finanční stráže, ale mně jako divákovi utkvěla v paměti především dvojice bratrů Vojty a Zdeňka Beránkových, kteří zde bydleli a spolu s bratry Františkem a Zdeňkem Rýdlovými z blízkého domu naproti č. p. 297 dlouhá léta tvořili jádro úspěšné fotbalové jedenáctky Dolních Kounic, zejména hned po II. světové válce. 1048
Další je dům čp. 403 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 13, V roce 1787 měl dům staré číslo = 178 Před r. 1844 měl dům staré číslo = 287 V letech 1686–1693 1693–1702 1702–1706 1706–1709 1709–1711 1711–1721 1721–1775 1775–1800 18441880 1880– 1880–1929 –1954
Jméno a příjmení
Matěj NAVRÁTIL Matouš PEKÁREK Václav FARNÍK Bernard ČERVINKA Matěj SVOBODA Michael RUBEŠ Jakob JEŽEK Josef JEŽEK Anton MRAČEK Johann SAMEK Františka SAMKOVÁ Ambrož BUREŠ BUREŠOVÁ Stanislav BUREŠ –2006 Vlasta BUREŠOVÁ BUREŠ BUREŠ
osobní data
povolání
jiné poznámky
*1854 †1929 *1890 †1954
výměn. zedník
vdova ženatý
syn manželka 1. syn 2. syn (Austrálie)
Rád vzpomínám na pana Stanislava Bureše, železničáře, který pěstoval víno pro sebe a dobré přátele. Měl vynikající modré burgundské, snad nejlepší v Dolních Kounicích. Vzpomínám si také, že když začala vysílat Česká televize, byl jedním ze čtyř prvních koncesionářů v Kounicích a na televizi k němu do bytu chodívali i sousedi a přátelé z okolí.
1049
Čp. 404 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 9. V roce 1787 měl dům staré číslo = 179. Před r. 1844 měl dům staré číslo = 288 V letech 1656–1688 1688–1710 1710–1720
Jméno a příjmení Václav RUBEŠ Mikoláš PEŠÁK Dorota PEŠÁKOVÁ
1720–1775 1775–1800 1800–1844 1844–1880 1880–1925 1880–1926 –1924 –1944
Jakub PEŠÁK Johan KUŽEL Frantz PISCHNY Josef MRAČEK Vincenc PAVLÍČEK Alžběta PAVLÍČKOVÁ Marie KAŠPAROVÁ Bedřich BRABEC Jan KULÍŠEK Marie KULÍŠKOVÁ
–2006
osobní data
povolání
jiné poznámky
manželka, vdova syn
1925 soukrom. svobodný *1866 †1926 v dom. svobodná *1901 †1926 v dom. svobodná krejčí *1930
manželka
Dům č. p. 404 neměl nijak pohnutou historii, ale bydlel zde můj přítel Jan Kulíšek s manželkou Marií – dětskou zdravotní sestrou. Ti měli také menší vinohrad ve Stoličkách a Jenda mne vždy zval na skleničku dobrého vína. Jednou se mu podařilo vyrobit vynikající víno,když uzavřel a zakopal šedé burgundské a ono přešlo do stavu šampaňského. Byli se Stanislavem Burešem sousedé i co se týče sklepů u cihelny a vzájemně si chodili degustovat vzorky. Ani další dům nemá zvláštní historii. V minulosti to byl jeden dům spolu s dnešním domem č. p. 405 a 406. Čp. 405 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 7, V roce 1787 měl dům staré číslo = 179, před r. 1844 měl dům staré číslo = 289
1050
V letech 1656–1688 1688–1710 1710–1720 1720–1775 1775–1800 1844–1880 1880– –1944
2006 2006 2006
Jméno a příjmení Václav RUBEŠ Mikoláš PEŠÁK Dorota PEŠÁKOVÁ Jakub PEŠÁK Johan KUŽEL Johann MRAČEK Karolina ŠIMBEROVÁ Jan ZATLOUKAL ZATLOUKALOVÁ Antonie POKORNÁ Jan HLAVOŇ Anna HLAVOŇOVÁ Pavla GRÜNWALDOVÁ
povolání
jiné poznámky
manželka, vdova syn
poštmistr manželka
rozená Spitzová (z Hlíny) manž. roz. Fialová
Čp. 406 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 5 V roce 1787 měl dům staré číslo = 179. Před r. 1844 měl dům staré číslo = 290 V letech 1656–1688 1688–1710 1710–1720 1720–1775 1775–1800 1844–1880 1880– 1880–1921
– –1952
–2006
Jméno a příjmení Václav RUBEŠ Mikoláš PEŠÁK Dorota PEŠÁKOVÁ Jakub PEŠÁK Johan KUŽEL Wenzl KOTSCHY Mathias KOTSCHY Marie KOTSCHY Emil MAŠTERA Marie MAŠTEROVÁ Václav SLABÝ Ludmila SLABÁ SLABÁ Marie SLABÁ
osobní data
povol.
jiné poznámky
manželka, vdova syn
*1843 †1921 výměn. vdova
*1876 †1952 v dom. *1903 †1985
František BALDRIÁN *1914 †1985 Pavel DUBA Jaroslava DUBOVÁ 1051
manželka 1. dcera 2. prov. Baldriánová manžel
Paní Marie Slabá byla před 2. světovou válkou úřednicí na kounickém městském úřadě. Čp. 407 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 3. V roce 1787 měl dům staré číslo = 180. Před r. 1844 měl dům staré číslo = 291 V letech 1679–1724 1724–1741 1724–1741 1741–1775 1775–1800
Jméno a příjmení Martin NESNÍDAL NESNÍDALOVÁ Vojtěch MIKOLÁŠEK Josef DETONI Šimon MAHR
osobní data
povolání
jiné pozn. dcera manžel
1844–1880 1880– 1880–
Wenzl KUŽELA František KUŽELA Marie KUŽELOVÁ POTR. SPOLEK VZÁJEMNOST – VČELA *1856 výměn. –1931 Marie ELSNEROVÁ †1931 Josef STANĚK Jan HODOVSKÝ *1912 železnič. Marie HODOVSKÁ v dom.
2006
2006 2006
Anastázie HODOVSKÁ *1913 Jana HODOVSKÁ Světlana HODOVSKÁ Jan HODOVSKÝ Bohumil HODOVSKÝ HODOVSKÁ Jan HODOVSKÝ Michal HODOVSKÝ
farář geometr
vdova
manž. roz. Moučková II. žena 1. dcera 2. dcera 1. syn 2. syn manželka Bohumila 1. syn 2. syn
Po válce jsem tam jako chlapec chodíval kupovat v kelímku med, byla to sice náhražka a obsahovala více cukru než medu, ale pro mne to byla po válečných letech obrovská pochoutka. Pan Staněk prodával ale i jiné zboží, např. školní sešity. 1052
Čp. 408 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 1. V roce 1787 měl dům staré číslo = 180. Před r. 1844 měl dům staré číslo = 292B V letech 1679–1724 1724–1741 1724–1741 1741–1775 1775–1800
Jméno a příjmení Martin NESNÍDAL NESNÍDALOVÁ Vojtěch MIKOLÁŠEK Josef DETONI Šimon MAHR
1844 1880
–
Johan EBER Mathias NAVRÁTIL Antonín MRAČEK MRAČKOVÁ Alois KRYČER
*1874†
obuvník
–1946
Anna KRYČEROVÁ
*1901 †1946
pošt. úř.
1910–
Ludmila KRYČEROVÁ *1910
František VEJVODA –2006 Jan ŠVÁB
osobní data
povolání
jiné pozn. dcera manžel
*1908
pošt. úř.
manželka starosta, dům koupil svobodná dcera dcera, provd. Vejvodová manžel
V domě bydlel v první polovině minulého století starosta města pan Alois Kryčer. Ten v roce 1928 na náměstí před výjezdem z ulice Jiráskovy uvítal našeho prvního presidenta ČSR T. G. Masaryka.
1053
Čp. 409 náměstí Míru, dříve Hřbitovní náměstí, pak Svatojánské a náměstí Dr. Edvarda Beneše, po r. 1948 nám. Míru, o. č. 11. V roce 1787 měl dům staré číslo = 180 Před r. 1844 měl dům staré číslo = 292A V letech do1629
–2006 –2006 –2006
Jméno a příjmení Demetrius REICH z Brna Tobiáš ČÍHAL Martin NESNÍDAL Anna NESNÍDALOVÁ Anna NESNÍDALOVÁ Vojtěch MIKOLÁŠEK Josef DETONI Anton DETONI Šimon MAAHR Viktorie MAAHROVÁ Mathias PÁTEK Mariana PÁTKOVÁ Josef KUSÍK Anton MIHOWSKÝ Franz KARBER Terezia KARBEROVÁ Filip PROBOST Eduard PROBOŠT Mathias ŠLAPAL Marie ŠLAPALOVÁ Otakar ZAHRÁDKA Vladimír ZAHRÁDKA ZAHRÁDKOVÁ Vladimír BUTOR BUTOROVÁ BUTOR
–2006
KADEŘNICTVÍ
1629 – 1679 1679–1724 1724–1741 1724–1741 1741–1784 1784–1815 1815–1815 1815–1815 1815–1830 1815–1845 1845–1849 1849–1852 1852–1857 1852–1857 1857–1880 1880– –1942 – 1943 – 1939
osobní data 1629
povolání jiné pozn.
manž. dcera manžel syn Josefa manž. manž.
*1906 †1942 řezník *1912 *1914 řezník *1939
ŘEZNICTVÍ manželka 2. manžel syn dcera
kominík manželka syn v přízemí 1054
Byl to velmi zajímavý dům, již v r. 1629 obydlený měšťanem Demetriem Reichem z Brna a až do počátku 19. století jej obývali většinou představitelé města (např. Nesnídal, Detoni apod.). Na dobu, kdy tam bydlel obchodník Probošt, vzpomíná JUC. Janík ve svých pamětech z dětství. Na rohu tehdy Dlouhé (Jiráskovy) ulice a Sv. Jánského náměstí (náměstí Míru, na domě č. p. 409), míval svůj krám starý Probošt,(Filipp). Ten často sekal tzv. kloboukový cukr, při čemž létaly kousky po celém krámě za shonu nás kluků po nich. Nejčastěji jsme jej v krámě přistihli, jak na čtverečky hnědého papíru, seřazené po celém pultu, opatrně pokládal a rozděloval lístečky šafránu, vzácného koření do polévky. Bez obarvení zejména hovězí polévky šafránem nemohla jít polévka na stůl. Kolikrát si říkám, co asi stál 1 kg šafránu, který byl dražší jak zlato. My děti jsme si u Probošta nejraději kupovaly krystalizovaný cukrkandl, hořkosladká mydélka (tzv. brustcukr), dále „svatojánský chlebíček“ z jižních krajů, pak zvláště na cumlání dobrý rokstrops, ke kterému nám pan Probošt přidal na dlaň nějakou rybičku nebo koníčka ke krejcarovému nákupu. Takové ovoce, jako pomeranče, jsme tehdy neznali.“
Čp. 409, náměstí Míru, mladším generacím spíše známé jako řeznictví pana Šlapala a po něm pana Zahrádky.
1055
Dalším domem je malý dům č. p. 499. V letech 1881– 1881– 1928–1933
Jméno a příjmení Karel PICKA Marie PICKOVÁ Anna VESELÁ PROBOŠT Stanislav ZALABA Pavla ZALABOVÁ –2003 ZUKLOVÁ 2006 Dagmar ZUKLOVÁ
osobní data
povolání pekař
jiné pozn.
*1928 †1933
dítě
dcera Bedřicha
*1912 *1905
elmontér
Čp. 474, náměstí Míru, o. č. 7 V letech 1880– 1890– –1944 –1944
Jméno a příjmení Filip PROBOŠT Marie PROBOŠTOVÁ Eduard PROBOŠT Marie PROBOŠTOVÁ
–1891 Anna PROBOŠTOVÁ
2006
osobní data obchod.
povolání
*1857 †1944 *1853 †1944
barvíř v dom.
*1891 †1945
v dom.
Karel HLADKÝ HLADKÁ Jiří SCHOŘ Eliška SCHOŘOVÁ
vodák
jiné poznámky manželka vdovec sestra Edy, svobodná dcera Edy, svobodná sportovec manželka
Čp. 451, náměstí Míru, o. č. 5 V letech 1880– 1900
Jméno a příjmení povolání Antonín MIHOVSKÝ Vinzencie BLAŽKOVÁ Josef MRÁČEK hodinář Vít BLAŽEK Karel BLAŽEK –2003 Vlastimil BLAŹEK BLAŽEK 1923–1947 Zdenka BLAŽKOVÁ 1056
jiné poznámky
(alias duchař)
Tento domek byl pro mě velmi zajímavý, kromě toho, že zde bydlela rodina Blažků, byl zde obchůdek a dílnička hodináře Josefa Mráčka, kterému lidé přezdívali duchař, poněvadž pořádal duchařské seance. Hrával také na housle, ale jako hodinář nebyl příliš chválen, spíše naopak. Zato dovedl krásné rytiny do stříbra a jiné šperky. Na snímku z roku 1934 je vidět vchod do Mráčkova hodinářství s vývěsní firmou nade dveřmi a jak bývalo v té době zvykem, tak mu u dveří na ramínku visely symbolické plechové hodiny jako domovní znamení. Taková znamení mívali i jiní, např. nad vchodem do Chramostovy restaurace visíval plechový chmelový věnec, zámečník kočí míval na dílně ramínko s velkým klíčem, holiči zase mívali vyvěšeny plechové misky.
Čp. 410 náměstí Míru, dříve Hřbitovní náměstí, pak Svatojánské a náměstí Dr. Edvarda Beneše, po r. 1948 n. Míru, o. č. 3. Před r. 1844 měl dům staré číslo = 294 V letech 1844–1880 1880– –1921
Jméno a příjmení Johann PIPPAL Teresie PIPALOVÁ Aloisie HORÁKOVÁ –1922 Jan ŘÍHA František KUČERA –1955 Růžena KUČEROVÁ František KUČERA KUČEROVÁ Stanislav KUČERA Anna KUČEROVÁ
osobní data
povolání
*1889 †1921
v dom.
*1849 †1922
fotograf
*1878 †1955
obchod.
*1905
–2006 Stanislav KUČERA –2006 Margita KUČEROVÁ 1057
jiné pozn.
vdaná, roz. Holubová syn 2. syn manželka Stanislava syn manželka
Čp. 411 náměstí Míru, dříve Hřbitovní náměstí,pak Svatojánské a náměstí Dr. Edvarda Beneše, po r. 1948 n. Míru–, o. č. 1 BÝVALÁ OBECNÍ STODOLA. V roce 1787 měl dům staré číslo = 181 Před r. 1844 měl dům staré číslo = 294 V letech 1657–1800 1844–1880 1844–1880 –1924 –1924
Jméno a příjmení osobní data OBECNÍ STODOLA Mathias NEŠPŮREK Marie NEŠPŮRKOVÁ Emil MAŠTERA Karel NAVRÁTIL
–1953 Bedřich ŠIMBERA *1876 †1953 ŠIMBEROVÁ Ludmila ŠIMBEROVÁ Stanislav ŠIMBERA 1939–1950 Ladislav ELSNER František SOJKA –1944 Ladislav KVASNIČKA –1944 Vincenc ŠTĚRBA ŠTĚRBOVÁ –1944 Marie POKORNÁ Oldřich HÁJEK *1923 †1980 Jindra HÁJKOVÁ
povolání jiné pozn.
obchod.
projato od Maštery ženatý manželka dcera syn
cukrář čalouník
manž. roz. Psotová
Dostáváme se k velmi zajímavému úseku bývalého Svatojánského či také jinak Hřbitovního náměstí, později přejmenovaného na náměstí Dr. Edvarda Beneše, našeho druhého presidenta. Podoba domu č. p. 411 je úzce spjata s rodinou Bedřicha Šimbery. Zde bydleli, měli tu i obchod s hračkami a papírem, prodávala tam svobodná slečna Liduška s maminkou. Později v hračkárně také prodávala paní Jana Hanáčková, rozená Bauerová. Měla i dárkové zboží. Jako mladý muž jsem zde své ženě koupil pěkný stříbrný náramek. Chlapci tam zase chodili rádi kupovat kuličky a jiné i rybářské potřeby pro kluky. Další provozovnu zde měl čalouník pan František Sojka. Dále zde míval obchůdek pan Štěrba, válečný invalida z r. 1916. Byl bez nohy a tak dostal trafiku. Byl to veselý člověk a dovedl udělat i legraci. Jednou se v hostinci u mariáše vsadil se spoluhráči (už 1058
poněkud opivněnými), že se vlastními zuby kousne do vlastního pozadí. Neprozradil ovšem, že má umělý chrup, tak zuby vyndal z pusy, kousl se s nimi do zadku a vyhrál. Vedle něj míval malou místnost Jakub Elsner, chodili jsme tam nacvičovat v r. 1958 také operetku „Co Čech, to muzikant“, ve které jsem si zahrál jednu z hlavních rolí. Další obchůdek byla mlékárna, kde prodávala paní Špačková z Mor. Bránic a později paní Marie Knotková (Štrosová) mléko a různé zákusky a dobroty. Na pohledu z 13. 8. r. 1951 po bouři, která vyvolala velký úklid bahna, je mimo jiné vidět nalevo od Zahrádkova domu ještě znamení hodin na Mráčkově obchůdku, dále je vidět už zrušený hřbitov, ale zato stojící mohutná lípa s kmenem asi 2,5 m v průměru.
Musím však vzpomenout ještě jednoho z pozdějších obyvatel domu č. p. 411. Bydleli zde totiž manželé Jindra a Oldřich Hájkovi. Olin Hájek v době, kdy jsem byl tajemníkem MNV (1971–76), pracoval na MNV jako úředník a měl, dá se říci, všechno v malíku. Zejména byl nepřekonatelný ve znalosti domů jejich obyvatel. Stačilo říci číslo popisné a Olda spustil, kde to je, kdo tam bydlí, někdy věděl nejen jeho věk, ale i kde dělá a případně telefon. Nemohl jsem to pochopit. Dnes ale jsem na tom se znalostmi domů již podobně, i když jeho úrovně nedosahuji. Opakování je matka moudrosti. Oba jmenovaní již nežijí. 1059
Na snímku z r. 1935 je vidět zleva vedle vývěsky provozovna pana čalouníka Františka Sojky, pak je vidět benzinová pumpa-stojan, za ní je vchod do domu, následuje trafika pana Vincence Štěrby, za ní pak mlékárna. V následujícím přízemním domě měl obchod zahradník Kučera a malý domek v pozadí je č. p. 451, kde měl obchůdek Josef Mráček – hodinář. Napravo je pak hospoda pana Krále – „Mikádo“ a zcela vpravo obchod s koženým zbožím pana Zelinky. Stojan s benzínem měl i Jan Žaloudek a ve městě drogista Jan Bauer. Dnes tedy jde o náměstí Míru. Na následující kopii mapy z r. 1825 je vidět, že po celé straně od č. p. 409 až po dům č. 410 a 411 byla nezastavěná plocha, zahrady a také je faktem že domy č. 410 a 411 jsou na místě, kde do té doby stávala obecní stodola. Teprve v průběhu 19. století byla mezera dostavěna o domy dnes s čísly 499, 474 a 451. Na mapě je také vidět ještě stojící dům, nazývaný Ostřihom, který patříval purkmistru Janovi Tišnovském z Cineperku, který v r. 1580 celý pozemek i s domem věnoval obci, aby si z něj zřídila hřbitov. Od té doby, až do r. 1947 zde pak hřbitov existoval, tedy téměř 450 let. Byl uzavřen v r. 1937, za okupace byl zas používán a tak konečně skončil až s otevřením nového hřbitova na Šibeničné. Na mapce 1060
hřbitova druhý menší objekt je kaple sv. Jana Křtitele, po kterém se dlouho náměstí také nazývalo. Dále ještě vidíme dřevěný most, který byl zcela zničen v r. 1862 a pak v r. 1883 postaven železný, souběžný, ale posunutý po proudu řeky cca o 10 metrů. Do té doby používáno provizorního dřevěného mostu z ulice Na písku do ulice Farní, jak ukazují dobová vyobrazení. Místo nájezdu na starý most bylo později využito při elektrifikaci obce k postavení zděné trafostanice. Také zde měl kadeřnictví a holírnu pan Vaňátko, jak ukazuje foto z 18. dubna 1945 po vyhození železného mostu Němci. Ten je provozoval v letech 1931–1950 soukromě. Trafo i kadeřnictví bylo zbořeno současně s výstavbou nového mostu 1958,1959. Čp. 211 Rybárna o. č. 5,dříve se také říkávalo „U mostu“ = Bei brück a původně také „Na budínku“, dále se užívalo nedávno i názvu Rudé armády a před tím Stalinova a také jeden čas Sandgasse = čili Písečná. V r. 1750 to bylo staré číslo 83. Před r. 1844 to bylo staré číslo 175.
1061
V letech 1727–1730 1730–1748 1748–1775 17751800–1844 1844–
Jméno a příjmení Petr PESCHL Georg SVOBODA Johann SLAVÍK Georg SLAVÍK
povolání
Martin PUCHER
hostinský
1844 = Martin PUCHER, byl vyhlášeným hostinským, jak svědčí i vzpomínka z dětství kounického rodáka JUC. Františka Janíka, naroz. v r. 1874, který vzpomíná takto: O výročních trzích bývaly Kounice povozy a lidmi z daleka přeplněny a brzo odpoledne bývaly hostince velmi rušné a rušno bylo i pod „víchy“, kde se prodávalo především víno Tenkráte měl mezi hostinskými u nás daleko široko slavnou pověst hostinský Pocher, který byl na obecním hostinci. Hostinci se v tu dobu říkalo „U PUCHRA“. Ten dával každému už svým vzezřením, vlídným pohledem a laskavým jednáním vedle své milé, přitloustlé manželky, znamenité kuchařky, apetit. Tradovalo se, že není lepšího požitku nad guláš a čtvrtku vína U PUCHRA. Další osazenstvo domu bylo: V letech Jméno a příjmení Anton KOCOUREK Marie PIPALOVÁ Johan KOCOUREK –1903 Jan PIPAL –1937 Žofie MATZKOVÁ Michal KRÁL mladší Josef MACHAČ Marie MACHAČOVÁ
osobní data
povolání
jiné poznámky koupil od Puchera
1881–
2006 2006
1903 zedník *1873 †1937 pradlena *20. 3. 1908 *18. 12. 1914
Zdeněk MACHAČ Alena MACHAČOVÁ František PARTL Roman PARTL 1062
restaurace †23. 1. 1989 manž. roz. Kocourková syn dcera, provd. Partlová manžel syn
Domy č. p. 212 a 211 v zimě
Čp. 212, Rybárna, o. č. 3. V r. 1787 měl dům staré číslo 84. Před r. 1844 měl dům staré číslo 176. Tento dům byl původně přízemní, jak ukazuje i následující fotografie. Vlastně se jednalo o dva domy a to čp.212 a 213. Ty spojil a postavil na poschodí pekař Jan Žaloudek v r. 1911.
1063
V letech 1657–1691 1691–1731 1731–1749 1749–1775 1844–1880 1880– 1880– 1900–1942 1900– 1904–1925 1926–1926
Jméno a příjmení Matěj JEŘÁBEK Urban DUSPIVA Jiřík DUSPIVA Barton WEISS Karel SCHRUTKA Franz DVOŘÁK Antonie DVOŘÁKOVÁ Johann ŽALOUDEK Marie ŽALOUDKOVÁ Marie ŽALOUDKOVÁ Jarmila ŽALOUDKOVÁ Karel ŽALOUDEK František ŽALOUDEK ŽALOUDKOVÁ Jaromil ŽALOUDEK
2006
Libuše ŽALOUDKOVÁ –1938 Jan ŠPIDLA –1950 Františka ŠPIDLOVÁ
osobní data
povolání
jiné pozn.
*1867 †1942 soukromn. vdovec manželka *1904 †1925 dcera *1926 †1926 dítě syn Jana syn Jana manželka Františka syn Františka manželka Jaromila *1873 †1938 *1874 †1950 manželka
V roce 1925 došlo v domě k tragédii, když se v noci, ve spánku, udusili dva pekařští učni kouřovými zplodinami a ráno je mistr nalezl již mrtvé. Byli to učni. Žaloudkova pekárna byla postavena na poschodí v r. 1911. V té době byl dům č. p. 214 čili Zelinkovo, ještě přízemní. Dům čp. 212 vlastně vznikl ze dvou domků a to 213 a 212. Nová budova dostala r. 1911 číslo 212 a čp. 213 bylo přiděleno stavbě domu rodiny Kochovy na Benátkách. Čp. 214, Rybárna, o. č. 1. V r. 1787 měl dům staré číslo 86. Před r. 1844 měl dům staré číslo 177
1064
V letech 1657–1689 1689–1732 1732–1743 1743–1749 1749–1775 1844–1880 1880–
Jméno a příjmení Andreas JAKUB Štěpán MELICHAR Antonín MELICHAR Frantz FIALA Lorentz KOČÍ Johann PLECH Johann SEIFERT Anton PEKLIN Franz ZÁSTĚRA Johann HURTÁK Josef ZELINKA –1935 Marie ZELINKOVÁ –1955 Anna ZELINKOVÁ
osobní data
povolání jiné pozn.
obchod *1888 †1935 obchod. *1889 †1955
ZELINKOVÁ RYBNÍČEK Václav SATTLER Eliška SATTLEROVÁ 1065
Kožené zboží vdaná, roz. Haklová
2006 2006 2006 2006
Jan KULÍŠEK ml. Naďa KULÍŠKOVÁ Ondřej KULÍŠEK Jana KULÍŠKOVÁ
syn dcera
Čp. 215, Náměstí míru, o. č. 25. V r. 1787 měl dům staré číslo 85 a náměstí se nazývalo Svatojánské. Před r. 1844 měl dům staré číslo 178.
V letech 1657–1689 1689–1732 1732–1743 1743–1749 1749–1775 1844–1860 1860– 1880–
Jméno a příjmení Andreas JAKUB Štěpán MELICHAR Antonín MELICHAR Frantz FIALA Lorentz KOČÍ Johan PUTTNER HLAVIČKA Františka HLAVIČKOVÁ
1066
povolání
jiné pozn.
vdova
Antonín KRATOCHVÍL Kateřina KRATOCHVÍL. Josef KRATOCHVÍL PhDr. Michal KRÁL starší Stanislav ŠIMBERA
kovář manželka Univ. knihovna – řed. hospodský
„MIKÁDO“
Adéla ŠIMBEROVÁ Slavomír ŠIMBERA Radovan ŠIMBERA Čp. 216, Náměstí míru, o. č. 4. Před r. 1844 měl dům staré číslo 310. V letech Jméno a příjmení 1844–1880 Albert WOLF 1880– Josefa WOLFOVÁ František SCHOŘ Marie SCHOŘOVÁ František SCHOŘ ml. Miloslav SCHOŘ Marie SCHOŘOVÁ –1947 Josef VÍTEK
2006 2006 2006
osobní data
*1928 †1947
Jindřich SVOBODA SVOBODOVÁ SVOBODOVÁ SVOBODOVÁ klubovna SČSP Zbyněk KŘIVÁNEK Lenka KŘIVÁNKOVÁ Veronika KŘIVÁNKOVÁ
povolání jiné pozn.
holič učitel uč. MŠ.
1067
manželka 1. syn 2. syn dcera, provd. Kosková utopil se ve Stráních manželka dcera dcera
Čp. 217, Náměstí míru, o. č. 6. Byl to první obchod v D. Kounicích, už v r. 1797 – Bartůňkovo krupařství. Před r. 1844 měl dům staré číslo 179. V letech Jméno a příjmení osobní data 1797–1860 rodina BARTŮŇKOVA 1860–1881 1881– 1844–1880 1876–1953 1874–
rodina UNZEITIG NEŠPŮREK Franz ŠIMBERA Bedřich ŠIMBERA *1876 †1953 Kateřina ŠIMBEROVÁ *1874 †1946
2006 2006
Stanislav ŠIMBERA Jaroslav MOUDRÝ Emilie MOUDRÁ Lenka MOUDRÁ
2006 2006
František NEMEŠKAL Petr NEMEŠKAL
povolání jiné pozn. krupař nejstarší obchod v D. K. krupařství
obchod
obchod 1906– sestra, provd. Spitzová
*1935 prov. Nemeškalová manžel syn
Na následujícím obrázku je v r. 1934 vidět zcela vpravo ještě kus domu č. p. 216 s kvádry na hraniční hraně a 8 tabulkové okno s obloukem, následuje dům č. p. 217. v té době obchod pana Bedřicha Šimbery, za ním je dům č. p. 218 – holičství pana Juliuse
1068
Knittla a pak následuje č. 219 – dům knihaře Josefa Svobody a jeho syna Jindřicha. Knittlovo holičství je za sloupem. Jako chlapce mne tam nechal otec také ostříhat. Pracoval tam někdy také syn pana Knittl, Karel, dnes na domě žije vdova po Karlovi paní Anežka Knittlová. Druhý syn, František byl úředníkem u podniku Cihelny Brno a bydlel s manželkou ve Farní ulici. Snímek Karla Knittla jej zachycuje při práci v otcově holírně. Karel byl prima chlap, bohužel zemřel velmi mladý. Pasport domu čp. 218 přináším pro přehled níže. Čp. 218, Náměstí míru, o. č. 8. V r. 1787 měl dům staré číslo 87. Před r. 1844 měl dům staré číslo 150. V letech 1657–1685 1685–1689 1689–1710 1710–1718 1718–1724 1724–1749 1749–1775 1844– 1880– 1890–1928 –1922
Jméno a příjmení Jakub PŘEVŮREK Mikoláš ZELINKA Jiřík SKUTIL Rozina SKUTILOVÁ Václav PROCHÁZKA Ludvík DUSPIVA Tomáš NAVRÁTIL Frantz MIHOWSKÝ Agnes MIHOWSKÁ Methoděj MACHAČ Marie MACHAČOVÁ
osobní data
švagr vdova
roz. Zelinková
*1865 †1928 obuvník *1872 †1922
Jůlius KNITTL Adéla KNITTLOVÁ František KNITTL Karel KNITTL –2006 Anežka KNITTLOVÁ
povolání jiné poznámky
manž. Metoděje
holič
*1928 1069
manželka („kalupinka“) syn syn manželka
Čp. 219, Náměstí míru, o. č. 10. V r. 1787 měl dům staré číslo 88. Před r. 1844 měl dům staré číslo 181. V letech 1657–1685 1685–1689 1689–1710 1710–1718 1718–1724
povolání jiné pozn.
1724–1749 1749–1775 1844–1870 1870–1890 – –1956 1900–1944
Jméno a příjmení osobní data Jakub PŘEVŮREK Mikoláš ZELINKA Jiřík SKUTIL Rozina SKUTILOVÁ Václav PROCHÁZKA Ludvík DUSPIVA Tomáš NAVRÁTIL Libor BRABETZ Johann BRABETZ Josef SVOBODA Josef SVOBODA *1871 †1956 Jana SVOBODOVÁ *1870 †1944
1901–1921
Josef SVOBODA
*1901 †1921
Jindřich SVOBODA Olga SVOBODOVÁ
*1909 †2001 *1909 †1998
obch. př. knihař malířka
Oldřich SVOBODA
*1915 †1989
učitel
1070
švagr vdova
knihař knihař
roz. Zelinková
vdovec manž., roz. Talafantová syn, † na TBC profesor, syn manž. roz Sobotková syn
Zde míval svůj obchod Josef Svoboda, v r. 1939 pak firmu převzal jeho syn Jindřich. Kromě knihařství měli i obchod s papírem. Jako chlapec jsem tam rád chodil kupovat sešity a tužky. Provoz byl v malém domečku, ale tvořily se zde velké a nádherné věci. Zvláště pak jeho syn Jindřich povznesl řemeslo knihvazačství na vrcholové umění a proslavil nejen Dolní Kounice, ale celou republiku i ve světě. Profesor Jindřich Svoboda byl členem mezinárodního sdružení MDE = MEISTER DER EINBANDKUNST, a sdružení CENTER FOR BOOK ARTS v New Yorku. V roce 1978 byl přijat mezinárodní federací mezi světové mistry knihvazačského umění totiž do: FÉDÉRATION INTERNACIONALE DES MAITRES-RELIEURS. Jeho díla – knihy – byly od r. 1928 vystavovány na několika desítkách výstav v ČSR i v zahraničí, například: Bukurešť, Amsterodam,Varšava, Moskva, Paříž,Lyon, Strassburg, Lipsko, Poznaň, Ascona, Vídeň, Lindau bei Bodensee, Lausane. Manželé Svobodovi při oslavě svého 75. výročí narození.
1071
Čp. 220, Náměstí míru, o. č. 12. V r. 1787 měl dům staré číslo 89 a náměstí se nazývalo Svatojánské. Před r. 1844 měl dům staré číslo 182. V letech 1657–1702 1702–1736 1736–1737 1737–1743 1743–1775 1844–1880 1844–1880 1880–1922 –1923 –1956 191?–1951
2006 2006 2006
Jméno a příjmení Jan JELÍNEK Šimon JELÍNEK Jiřík JELÍNEK Pavel STAŘECKÝ Jan PUTTNER Johann ROOB Elisabet ROOBOVÁ František DOHNÁLEK Jan HURTÁK Václav DOHNÁLEK Terezie DOHNÁLKOVÁ Václav DOHNÁLEK DOHNÁLKOVÁ Zdeněk TROPP Renata TROPPOVÁ Martin KÁRNÝ
osobní data
jiné poznámky
*1843 †1922 *1858 †1923 *1889 †1956 *1892 †1951
vdovec vdovec vdovec manž. roz. Kryčerová syn dcera, provd. Tropová
*1955
Čp. 221, Náměstí míru, o. č. 14. Před r. 1844 měl dům staré číslo 183 B. V tom roce to bylo Hřbitovní náměstí. Později také Svatojánské. V letech
Jméno a příjmení
1844–1880 Franz MACHAČ 1880–1903 Johan HURTÁK HURTÁKOVÁ František ČUDÁN –1957 Anna ČUDÁNOVÁ
osobní data
povolání
1903
obuvník
jiné poznámky
manželka, vdova *1883 †1957
František ČUDÁN Božena ČUDANOVÁ
v domác. zámečník
1072
manželka, roz. Kanunová syn dcera (Havránek, Staňa)
Marcela ČUDÁNOVÁ Anna ČUDÁNOVÁ František NEŠPŮREK *1908 1938–1938 Jaroslava NEŠPŮRKOVÁ Ivana NEŠPŮRKOVÁ NEŠPŮREK Jaroslav PROCHÁZKA Ivana JANKOVÁ
úředník
dcera (Machačová) dcera (Nešpůrková) manžel
dcera (Procházková) syn manžel dcera, roz. Procházková
–2003 Petr JANEK Jak vyplývá z předchozího paspartu, tak na domě čp. 221 bydlela také rodina pana Františka Nešpůrka. V té době měl ještě dům velmi zajímavý, ale i účelový dekor. Totiž z náměstí do půdního prostoru mohl pronikat dobře vzduch, který jistě v minulosti pomáhal sušit seno. Byla tam totiž pod římsou zabudována řada kruhových keramických větráků. Působily velmi pěkně na vzhled domu a mělo to i výborný technický efekt, ale byly v minulosti při úpravě fasády odstraněny.
1073
Jako ozdobu mám jeden tento keramický disk nad vchodem do svého domu. Na fotografii z r. 1940 na předchozí straně zcela vpravo a na druhém snímku na této straně zcela vlevo je vidět tyto větráky vsazené do stěny pod střešní římsou domu čp. 221.
1074
Jeden jsem zachránil a mám jej o té doby jako ozdobu na svém domě nad vchodovými dveřmi. Tak zmizelo po celém městě spousta zajímavých a řemeslně i umělecky ztvárněných detailů, jako byly různé skládané dřevěné dveře či vrata, různé mříže, domovní znamení a jiné předměty. Jen díky několika podobným milovníkům starého umění se tu a tam něco málo zachovalo. Lidé dávali nová okna, odstranili často štukovou výzdobu, konec konců se tak stalo i se štukou z oken dnešního Městského úřadu. Čp.124 bylo původně v Tovární ulici o. č. 9, pak bylo č. 124 přeřazeno a dnes je to o. č. 16 na náměstí Míru. Součástí bylo i staré číslo 45. Původně rovněž součást továrny Fr. Balzara. V letech Jméno a příjmení 1926 Karel HLADKÝ František MACHAČ
osobní data *5. 12. 1895
Julie MACHAČOVÁ František MACHAČ syn Libuše MACHAČOVÁ *1925 2006 2006
povolání holič obuvník
jiné poznámky holičství alias „Baťa“ † 17. 6. 1968 manž. roz. Oulehlová dcera (Knittlová Fr.)
Ladislav ŠIMEK Dana ŠIMKOVÁ
Dům je pro mne zajímavý tím, že u pana Hladkého se učil holičem také můj otec Emil a jeho tehdejší výborný kamarád Antonín Svoboda od sousedů. Stalo se, že otec prodělal těžkou rýmu, a když přišel po nemoci do práce, tak jej mistr Hladký vyhodil s poznámkou, že moc funí zákazníkům do obličeje a bylo po učení. Součástí náměstí jsou domy č. p. 223, 224 a 225. Dům č. p. 222 vlastně stojí na počátku ulice „Na Písku“ a k těmto domům a k Rybářské ulici se vrátím později.
1075
Nyní tedy dům čp. 223, Náměstí míru, o. č. 18. V r. 1787 měl dům staré číslo 91. BYL TO STARÝ MANSKÝ DŮM. Před r. 1844 se říkalo „Na Budínku“ V letech 1657–1690 1690–1713 1713–1739 1739–1775 1844–1900 1880– 1880– –1939
Jméno a příjmení Václav SWOBODA Andreas MÍROWSKÝ Jiřík PIČKA Martin PIČKA Karel PIPAL Rudolf PIPAL Leopolda PIPALOVÁ Josefína HUBÁČKOVÁ Jakub BRUDÍK Antonie BRUDÍKOVÁ BRUDÍK BRUDÍK
osobní data
1900
*1856 †1939 *1929
1076
povolání
jiné pozn.
Obchod v domě č. p. 223 na Svatojánském náměstí v r. 1912, tehdy pana Jakuba Brudíka, dříve to byl obchod pana Karla Pipala s velkou zahradou za domem a prodával zeleninu a především pak okurky. Svou zahradu vedl velmi vzorně a byl to člověk především velmi hodný, neboť prodával běžně zeleninu, ale hlavně pěstoval velké množství okurek, které nakládal a pak je v širokých kádích prodával. Byly kropenaté, úzké a dlouhé, a ohromně chutnaly. Byl o ně ohromný zájem a krám byl stále plný zákazníků. Lidé si na ně nosili velké nádoby, hlavně na okurkovou vodu proti žízni. Pan Pipal nekontroloval, co si kdo bere, jen se usmíval a tiše, jako dítě si něco mumlal sbíraje krejcary mu sázené na pult. Každý blahořečil dobrotě vody, vychvaloval lidskost pana Pipala, který štěstím zářil, hrabal spokojeně v truhlíku s grejcary. A kupodivu navzdory všemu mu zisk stačil ke spokojenému životu jeho i jeho početné rodiny. Zeleninu prodávala i rodina Rudíkova i v létech po II. světové válce. Čp. 224 Náměstí míru, o. č. 20. Před r. 1844 se tu říkalo Písečná a také „Na Budínku“ a měl staré číslo 317.
Foto kolem r. 1911. Přízemní objekt, s petrolejovou lampou, se studnou s dřevěným stojanem čerpadla, aby se dalo na zimu chránit před mrazem.
1077
V letech 1744 1800–1844 1844–1850 1850–1860 1860–1880 1880– –1903
Jméno a příjmení Jakub KARBER Franz POTATSCH vdova POTATSCHOVÁ Josef BRABETZ Šimon WIDRA Alois NAVRÁTIL František KOLÁŘ František KOLÁŘ
–1955 Marie KOLÁŘOVÁ
Františka REIGLOVÁ –1943 Antonín REIGL Ivan REIGL Tomáš RŮŽIČKA RŮŽIČKOVÁ 1926–1926 Libuše RŮŽIČKOVÁ
osobní data
povolání
jiné pozn.
1903 syn (padl v I. sv. válce) *1871 †1955
obchod
s vínem
vdova
manžel., roz. Matzková
*1910 †1943 učitel *1926 †1926
Helena RŮŽIČKOVÁ
2006 2006
† na TBC
Karel KOLÁŘ Gejza BERENTE Bohumila BERENTEOVÁ
manželka dcera Tomáše provd. Tůmová
*1900 MUDr.
manželka
Jak říká paspart, tak na domě bydlel také ředitel měšťanské školy Tomáš Růžička, již před II. sv. válkou. Vzpomínám si na jednu kuriozitu. Když Němci vyhodili do povětří v dubnu 1945 most, tak jeden balvan z mostního pilíře přistál na balkóně tohoto domu a byl tam k vidění ještě řadu let po válce. A to už se dostáváme k domu čp. 225, kterým své dnešní putování zakončíme. Dnes již má restaurace více než 100 let a po celou dobu plnila pohostinské poslání. Znali jsme ji také jako hostinec u Gottwaldů, Hotel Centrál, místo častých schůzí kounických spolků. Zvláště chci připomenout Hudební kroužek v r. 1918. Hrávala se zde divadla a také konaly taneční zábavy. I dnes spravují tuto restauraci rodinní potomci 1078
pana Jana Gottwalda, který stál na počátku její existence, jak ukazuje i dobová fotografie ještě přízemní budovy. Čp. 225, Náměstí míru, o. č. 22. V r. 1787 měl dům staré číslo 92. Před r. 1844 se říkalo „Na Budínku“. V letech 1712–1749 1749–1775 1800–1844 1844–1880
Jméno a příjmení Augustin ČÁP Michael PRUKL Thomas ŠALPLACHTA Alois STOKLASA Johann MÜLLERR Marie MÜLLEROVÁ Johann GOTTWALD Vlasta GOTTWALDOVÁ Irena GOTTWALDOVÁ
Miloslav GOTTWALD 1929–2003 Zdenka GOTTWALDOVÁ Jan NEŠPŮREK Zdeněk NEŠPŮREK
osobní data povolání
jiné pozn.
hostinský manželka hostinský
*1929
Petr NEŠPŮREK Vlasta NEŠPŮRKOVÁ
manželka dcera, svobodná syn dcera, provd. Nešpůrková manžel 1. syn Jana a Zdenky 2. syn dcera, dnes Knittlová
Dnešní podoba více jak stoleté restaurace je jiná, ale studna před ní, i když s ocelovým stojanem a bez dřevěného krytu proti mrazu, je na stejném místě. Ovšem dnes již není používána, poněvadž je zaveden i zde městský vodovod. Příště započneme domem rodiny Macíkovy na ulici Bedřicha Smetan, dokončíme domy u základní školy a pak hurá na Benátky, Kafkovskou, Antonínskou a dolů po levém břehu řeky Jihlavy. V té souvislosti prosím ctěné čtenáře, jestli nevlastní fotografie lípy, kaštanů a jiných stromů u starého hřbitova nebo dokonce fotografie ze starého hřbitova, aby je zapůjčili ke zkopírování do počítače. Váš Milan Řiháček Kounický 1079
Kronika města Dolních Kounic už má také 90. let. Dvě nejstarší kroniky jsou uloženy v Okresním archivu v Rajhradě: Je to: Pamětní kniha města Dolních Kounic 1919–1959 Knihu vázal knihař Jindřich Svoboda. Je ve formátu 33×21×5 cm, váha 3 kg, listy křídové. Popsáno 790 stran. Vázal i druhou a původní třetí knihu. Do první knihy z 1919–1923 tedy str. 3–41napsal P. František Stárek, učitel náboženství na obecné škole. Podkladem mu byly koncepty učitele Ondřeje Hoška a kronikáře Matěje Mertense. Rok 1923 nedokončil. Zbytek roku 1923, str. 41–53 a rok 1924–1931, str. 54–131 napsal František Nevoral. První část zápisů provedl r. 1930, druhou část r. 1934. Pak se stal kronikářem Pavel Zbořil, farář církve Československé, strana 133–146, sepsal Historie města od okupace do konce r. 1947 (ale až po válce) a tak se stalo, že vlastně kroniku nikdo od roku 1932 systematicky nepsal, až teprve Emil Řiháček, který byl jmenován kronikářem v r. 1950 se musel vrátit k r. 1932, doplnit tato léta a pak pokračoval v zápisech do této knihy až do r. 1959. Následovala nová – 2. kniha kroniky Kronika města Dolních Kounic 1960–1966. Tato kniha je ve formátu 30×42 cm, váha 7,5 kg, popsáno 343 stran. Psal Emil Řiháček. I tato kniha je uložena v Okresním archivu v Rajhradě. Třetí kniha začíná rokem 1967 a do počátku roku 1975 do ní zapisoval Emil Řiháček. Zemřel 12. února 1975 a do městské kroniky napsal zápisy celkem za 42 let. Po jeho smrti jsem byl Radou MN jmenován kronikářem já. Psal jsem kroniku 25 let. Pak se úkolu chopil pan Bruno Němec a už ji také vlastně píše 10 let. Mně se uvolnily ruce pro mou badatelskou práci a sepisování staré historie a s kronikářem Bruno Němcem úzce spolupracujeme v oblastech historie. I když je ve věku mých dětí, pokládám jej za jednoho ze svých dobrých mladých přátel. Práce kronikáře je náročná, a proto žádám celou kounickou veřejnost, aby mu byla maximálně nápomocna. Je pro něj jistě dobrou výhodou, že mu s iluminacemi a kresbami pro kroniku pomáhá jeho manželka. Važme si jejich práce. V září mi bylo 70 let. Mnoho lidí mi blahopřálo i jako kronikáři města. To sice již nejsem, píši však dějiny města, to je poněkud starší historie. Ale všem, kteří mi blahopřáli a já jim ani nestačil písemně poděkovat, využívám této možnosti a děkuji Vám všem, moji spoluobyvatelé. Váš Milan Řiháček Kounický
1080
